Andor.cz - Dračí doupě online

Bard

Se světle modrou žirafou

Se světle modrou žirafou
nad poloprázdnou karafou
říkám si: „Už máš, chlapče, dost.“
Naproti zebra hlodá kost.
Snad byl to tygr, co já vím.
Sám nesežral se, tak co s ním?
Kdo trhá partu, kazí flám,
ten zaslouží to, řeknu vám.

***

Eithné

Modrá žirafa

„Lepší než loni,“ zavrčel podrážděně X'sthl. To přání si všichni dobře pamatovali, válka koneckonců ještě tak docela neskončila.
„Ale modrá žirafa?“ chytil se Sethlhl za exumbrelu.
„Lepší než planeta,“ pokrčil Oioioin stoicky chapadly. Loni na otázku, co by si přál k narozeninám, zažvatlal totiž princ název nejobydlenějšího mandurského světa: „Tata.“ Jejich velvyslanec se okamžitě odmístil pryč a ačkoliv v mandurském arzenálu nebyla – naštěstí! – žádná antipuma, následné boje byly kruté.
„Takže musíme začít jednat. Jste si jistí, že na žádné z betaplanet opravdu takový druh nežije?“ Odpovědělo mu ponuré mlčení. „Takže hledáme žirafu s co nejpomaleji rostoucími chlupy a co nejtrvanlivější modré barvivo. Šup! Do práce!“
Do oslav bylo vše připraveno. X'sthl sice reptal, že za dva roky, kdy chlupy akorát odrostou, bude už princ umět vyslovit „popravit rádce“, a Sethlhl zmizel za hranice Federace, ale Oioioin byl přesvědčen, že vše dobře dopadne.
„Dary,“ oznámil mluvčí a pyrotechnici odpálili ohňostroj.
V tu chvíli nastalo boží dopuštění. Z královského zvěřince se ozval řev, dikobrazovec zahájil palbu, sépijec se vznesl do vzduchu a vypustil černý aerosol a skvrnostaj vylekaně vyběhl ven a než stačil zabrzdit před Okrajem, srazil s sebou i připravenou modrou žirafu.
Oioioin zbledl. X'sthl se vrhl za zvířaty.
„Modlá žilafa,“ procpal se před prince jeho bratranec a s širokým úsměvem mu podal obrázek.
„Modlá žilafa!“ zatleskal princ nadšeně rukama, „a eště chci dolt!“

***

Gari

Modrá žirafa

Jednou vám takhle k večeru,
když domů jsem se vracel,
potkal jsem modrou příšeru,
když u cesty jsem zvracel.

Nebyla vám to příšera,
byla to žirafa modrá.
Za uši ze stromu visela
hned vedle žlutýho bobra.

Zelený měla puntíky
a k tomu duhový křídla,
na sobě vestičku s knoflíky,
co byly celičký z mýdla.

Tak vám ta modrá žirafa
vzala mě do svýho sídla,
tam vína plná karafa
a tuny dobrýho jídla.

Červenej pštros hrál na housle,
krokodýl špeky balil.
Já byl tím zcela okouzlen
a do rána s něma kalil.

Když jsem se potom probudil,
dva dny mi blbě bylo.
A tak, abych se nenudil,
napsal jsem tohle dílo.

To vám však lidi povídám:
Těším se jako prase,
až půjdu příště do lesa
sbírat ty houbičky zase :o)

***

Fry

Modrá žirafa

Videl som veľa:
Tvůrčí krize,
straty cieľa,
facky múze,
vianočné stromčeky
ovešané črevami,
perníkové domečky,
postavy vraždené drevami,
mistry a pány,
drby a fámy,
ale jedno vám neberu.
A na modrú žirafu sa prostě...
Vyseru.

A tímto pro dnešek končí náš literárně-psychedelický exkurs do tajů myslí zmagořených vínem, cizími planetami, psychotropními látkami i vlastní náturou. Zítra očekávejte další přírustek do této šílené andorské sbírky nesmyslných kuriozit, doufám, že jste se při čtení bavili minimálně stejně jako já.