DurinModrá žirafa„To je ale trapná žirafa,“ smály se Vincentovi děti úplně běžně. Vincent se totiž narodil s handicapem. Neměl ty klasické hnědé fleky a byl jen nudně jednobarevný.
Vincentovi nezbylo nic jiného, než se skrýt ve svém imaginárním světě. Jednou se mu tam stalo, že se dostal do nebe a kousek ho ochutnal.
Když se druhé ráno probudil, všechno bylo jinak.
„To je ale hustá žirafa,“ vykřikoval zrovna někdo. Když se Vincent podíval na svůj odraz ve vodě, zjistil, že je úplně modrý. A tak i bez flíčků byl tou nejhustější a hlavně modrou žirafou.
***
PelleronModrá žirafaPřed plzeňskou ZOO se tísnily davy lidí. Všichni se chtěli podívat na nová zvířata, která tam včera v noci přivezly dva přísně střežené nákladní automobily.
Mezi žhavé novinky patřili:
-Sladké růžové čivavy, díky kterým jste se na svět dívali jako přes růžové brýle,
-Temně zelení hadi, kteří zajistí, že váš soused zezelená závistí,
-Červení paviáni, s nimiž po chvíli začnete vidět rudě.
A hlavně … modré žirafy, které vás snesou modré z nebe! Koho by pak ještě zajímali plastoví dinosauři?
***
Xp3rTModrá žirafaZa svitu dvou měsíců se krčil v křoví, svíraje svou bojovou pušku. Otřel si pot z čela, ohlédl se po zbytku svého družstva a nasucho polkl. Znovu se zadíval na bažinatou scenérii před sebou. Pomalu zvedl levou ruku se dvěma zdviženými prsty a třikrát jimi pokynul směrem vpřed. Akce mohla začít.
Netušil, co ho tam mezi stromy čeká; nikdo z nich to nevěděl. Jistě už si o tom každý vyslechl v baru na místní základně své, ale pravda může být jakákoliv. Jedni vykládali o netvorovi dvacet metrů vysokém s neprůstřelnou šupinatou kůží. Jiní nadávali na kmen místních domorodců nesnášejících galaktické průzkumníky. Ale oni to nejspíše za chvíli spatří a budou tomu muset čelit.
Pomalu postupovali dopředu a při tom na ně doléhala těžká atmosféra okamžiku, kdy byl každý ponechán jen svým myšlenkám a úkolu. Brodili se bahnem sahajícím až po kolena a křečovitě svírali své zbraně jako jedinou jistotu, kterou měli. Za chvíli se s
tím totiž měli setkat…
Šelest v okolním listí, vzlet „ptáků“ a křik jednoho z mužů - učebnicové náznaky přepadení. Všichni strnule a s děsem sledovali, jak jejich druha trhá jakási neviditelná síla na kusy. Následně části nebožtíkova těla zasáhly nějakého z jeho kolegů, který začal zběsile střílet okolo sebe a zranil tak další tři žoldáky. Neviditelná stvůra pokračovala v práci. Další cákanec horké krve a další dva mrtví. Zbytek se dal na útěk, kromě jednoho. Ten se rozběhl přímo k poslední netvorově pozici a skočil do prázdna…
Když se probral, byla tam. Modrá žirafa.
***
PersefonéModrá žirafaModrá žirafa? Pěkná blbost, PsychoPe, řekla by si asi většina lidí. Já ale, jako jeden z mála lidí, vím, že nejméně jeden takový tvor existuje.
Uprostřed Africké Savany, kam běžný člověk nevkročí a kde duha na obloze zůstává po celý rok, existuje totiž výzkumný ústav. Vkročit tam může jen pár vyvolených lidí. Já jsem jedna z nejproslavenějších veterinářek světa a jen díky tomu jsem tam byla vpuštěna. Nevěřila jsem vlastním očím, jaká rozličná zvířata tam žila. Třírohý nosorožec, delfíni kladoucí vejce či ptakopysk živící se přesličkou a potící ropu a úplně vzadu v posledním pavilonu bylo několik žiraf, které vypadaly zdánlivě normálně. Když jsem tam přišla, ihned mne zachytil jeden z pracovníků a vychrlil na mne: „Slečna Sličná? To je dobře, že jste tady, už o ni máme opravdu strach…“ Nakonec jsem se od ošetřovatele dozvěděla, že jde o žirafy, které žerou duhu a dojí lentilky. Jedna z nich však nedávno přestala dojit jakékoliv barvy zdánlivě připomínající modrou. Dojila jen žlutou, červenou, oranžovou a růžovou. Zrovna dnes tato žirafa zmodrala. Po vysvětlení jsem zapochybovala, jestli vůbec budu schopna s takovým problémem pomoci. Nakonec jsem odhalila, že tato žirafa měla střevní koliku po dnešku nazvanou odborným názvem: Colicus Blaveum-giraffa. Naštěstí stačilo předepsat jen několik dní diety a vyšší přísun vody, aby žirafka byla do týdne v pořádku. Dnes už dojí opět všechny barvy.
A takhle jsem se dozvěděla, že modrá žirafa není jen výplod PsychoPovy fantazie, ale kdo ví, jak na ni přišel on?...
***
Ha! A to je zase na nějakou dobu vše... Mám však pro literární adepty se spoustou volného času v plánu další projekt, kterého se bude moci zúčastnit prakticky každý. Nejen to! Ten projekt nebude omezen ani časově, ani rozsahem, dokonce ani tak moc tématicky... Zapojte výzvědné služby, sledujte knihovnu a včas se dozvíte vše potřebné.
Jo vy byste chtěli vědět, kde jsem vlastně tu modrou žirafu vyhrabal? Na rozlehlých pláních mé fantasie se pohybuje taková plejáda tvorů, že se tam mnohdy bojím vkročit i já sám. Takový výlet si jistě nikdo nepřeje podstoupit, přesto mne Persefoné přesvědčila.PsychoPBonusPeřinový lid žlutohnědých plání ohraničených z jedné strany hradbou zelenavých skalisek, z druhé oranžovým útesem a z těch zbývajících nedohlednými propastmi si ve svých pamětech traduje o obrovském obru, který prý pod jejich pláněmi přebývá.
Ten gargantuovský gigant před dávnými věky vystavěl jejich žlutohnědé pláně na zelené péřové duchně a pak ulehl do bílého prostoru v podsvětí, kde celé věky přespával. Až jednou se stalo, že jeden z heretiků přinesl do hlubin zlo.
Ze sněhobílých temnot pod pláněmi začaly na povrch prosakovat vlhkost a spalující žár. Tvůrce se začal otřásat mrazem třištícím jeho kosti a bystrá mysl otupená zavržením ze strany vyvoleného lidu uvrhla peřináče do chaosu.
Mudrci dlouhé dny a noci luštili znamení, až zjistili, že když pokryjí pláně zikkurraty a reflexními modrými runami, vyléčí tak rány v duši svého boha. I začaly stavební práce, které trvaly po celou věčnou noc. A aby rituálně napomohli útěku nemoci, postavili na vrchol každého zikkurratu zvíře pokryté runami, tvora ztělesňujícího odloučení mysli od těla. Patvora s krkem tak dlouhým, že nemoc těla nemůže dosáhnout mysli. A jelikož tento plán vyšel, mohl jejich pán opět s klidem spočinout v bělostných tmách pod pláněmi a snít svůj dokonalý sen.
A to je již pro tento projekt(íček) opravdu vše, tak zase někdy naviděnou, děkuji za pozornost,PsychoP