Jen takové pozastavení OOT, zajímavé je že když se najde někdo koho dílo pobouří má dílo víc jak padesát příspěvků.

Nuže, řekl bych, že bylo již dost o tématu, který jsem použil jen z důvodu navození správné atmosféry. Každý napsal svůj názor, byť to nebylo psáno formou, kterou kde kdo vítal. Jak mi jistý člověk andorskou poštou napsal: To co hledáme, je někde uprostřed (zkrácené, mimochodem jeho nick záměrně neuvádím a jeho názoru si vážím).

Vlastně, vážím si všech názorů, které tu padly, i když mi nějaké jdou proti srsti. Každý má svou pravdu, svou hlavu, ovšem téma mé povídky není důvodem k rozkmotření a onoho rozdělení na dva "tábory". Proto vás všechny žádám, abyste se již více o tématu nezmiňovali. Tímto chci i požádat Psychopa, aby další příspěvky ohledně tématu, které by ponoukaly k další "ostré" debatě mazal.

Ještě jednou děkuji všem za kritiku, ať byla pozitivní, či nikoliv a mohu vám slíbit, že žádnou povídku s podobným tématem ode mne již neuvidíte a pokud ano, rovnou prosím o její neuveřejnění (kdybych se náhodou někdy zapomněl).

S veškerou úctou

Lukas Grisswold

Zajímavé, kam tahle diskuze dospěla. Přečetla jsem si povídku, přečetla jsem si všechny komentáře. Bohužel už si nedokážu vzpomenout, čím to vlastně začalo.

Jsem jeden z těch puberťáků, na které by to podle vás mohlo mít vliv. Je mi patnáct. Nepůsobí to na mě tak, že bych se okamžitě měla začít řezat. Podle mě je to prostě povídka, která se snaží navodit nějakou atmosféru, což se jí daří dobře, i když by mě zajímalo, co k tomu dotyčnou dovedlo. Tohle je spíš tak nějak vytržené. Konec příběhu, který by snad stálo za to doplnit. Zajímal by mě celý. Ne proto, že by mi přišlo "cool" že se podřezala. Podřezávaní totiž "cool" není. Pochybuju, že by to někdo vůbec mohl dělat proto, aby byl zajímavý. Vždyť je to na hlavu. Pokud se někdo řeže, tak snad proto, že není úplně v pořádku. Musí čelit problémům a zřejmě ho nenapadne nic lepšího.
Možná prostě nejsem ten typ, který by se nechal rozhodit. Jsem tlustá? Fajn. Kluci mě "nežerou"? Budiž. Jsem v pohodě. Pro mě prostě neexistuje důvod začít se sebepoškozováním. Zdraví myslící lidé by se neměli nechat strhnout jakýmsi "in" proudem, který by nám kázal se poškozovat. Když mi někdo řekne ať skočím z Eiffelovky, udělám to? Kdo by vůbec mohl být tak mimo, aby to udělal?
Je to téma na hodně dlouho. Jinak proti pochmurné literatuře, či tématu nic nemám. Všechno nemusí skončit dobře, že?

Ani nevím, co tímhle chci říct. Povídka se mi líbí, ale přijde mi nedostatečně obsažná. Podle mě je tu příliš mnoho prostoru pro domýšlení si.
Vemte si z mého komentáře co chcete, ale prosím, buďte více tolerantní. Příspěvky a názory některých zde mě neskutečně vytáčí už jen svým podáním.

Chtěl bych poukázat na dvě věci. Jednu, sám nevím, jak ji přesně definovat. Jako divné choutky? Či jen bránění toho, co je "cool"? Ano, myslím tím sebepoškozování a nejen to. Ale i celkovou zvrácenost daného problému.

Sebepoškozování je signálem vážné psychické nemoci a nevím, proč by mladí lidé měli brát toto jako signál "jsem cool", či "podívejte se na mě, já mám tady problém a Vy mě vůbec neposloucháte".

Druhá věc, která mě napadla byla reakce. Neviděl jsem ji poprvé, ale tady mě to trklo. Názor typu "Však Ty to číst nemusíš, nikdo Tě nenutí to číst". Rád bych to přirovnal k jiné situaci, ač vyhraněné. Jdeš po ulici a vidíš, jak tam banda děcek nadává na starou babičku. Jdeš a slyšíš to a řekneš jim, co to jsou za sprostá hovada. Ale ony Ti řeknou "Však Ty to nemusíš poslouchat, starej se o sebe". Je to správné? Je to v pořádku?
Doufám, že jde dostatečně vidět jak moc si jsou tyto dvě situace podobné. A tak se ptám - měli bychom opravdu být vždy apatičtí a nechat si ostatní dělat co se jim líbí? Nebo máme právo říct ostatním co si myslíme a třeba že dělají nějakou věc špatně?

Přemýšlejme o tom..

Nejsem žádný pisálek, nedokážu dostatečně dobře dát slova do vět, ale snad jsem myšlenku vystihl.

Aneb i tolerantnost má své meze.

Ano, ano, dobře...

Co kdybyste si to vypadli řešit někam do hostince, když to řešit nemůžete přestat? Do knihovny tohle nepatří.

sakra jsem děsně nerad že jsem si nestihl přečíst vše a nechal jsem se vyhecovat několika málo příspěvky nad mím prvním....Viktorie, omlouvám se ti za cokoli co jsem ti kdy udělal!!! Dnes s tebou souhlasím, sdílím tvůj názor... Jeden nejmenovaný chytrák co tu tvrdí ty žvásty (promiň PsychoPe ale já to prostě napsat musím) by si měl uvědomit hranice mezi realitou námi všemi oblíbenou RPG zde na našem milovaném Andoru. Bolest, temnota, stíny, smrt, (pro vegouše) lov masa(v míře) to všechno spousta lidí považuje za zlo... ale je to součást nás!!! Je to součást toho co jsme tu vytvořili.... součást našeho světa!!!! nic jako dobro a zlo neexistuje.... a normalita už vůbec ne kdo tvrdí opak ať mi rovnou dá adresu bydliště a osobně mu to vysvětlím, i kdybych měl ryskovat přeshubu... ono to nebolí věčně... takže kdo si myslí že existuje dobro a zlo a dobro by mělo vítězit????

Nelíbí se mi narážky na emocionálně založené jedince... skutečné "emaře", všichni tento životní styl odsuzují, Děvčata toho to vyznání se jen řežou a pokouší se o sebevraždu, chlapci dělají to samé a ještě k tomu jsou teplý.... Abych zkráceně řekl co si myslím o některých komentářích... Ano jsou děti které si myslí že sebepoškozování je cool to jsou ti kteří naprosto nechápou co to je být emocionálně zaměřený na sebe a vybrané jedince ve svém okolí. A tak jak to vidí tyto děcka tak to vidí i ostatní. Ale řekněte mi jednu věc, co je horší, když se jednou za čas skutečnej emař řízne aby uvolnil své pocity s vědomím že se nezabije a ani se nechce zabít, nebo tuctovej pubertální idiot který se každý výken opije skor do němoty, den co den chodí i do školi zhulený a sem tam si dá "lajnu" aby byl cool??? Proč tak moc lidí odsuzuje skutečné emaře a hází je do stejného pytle jako nevyspělá děcka co by rádi chtěli být emařema, ale nevědí jak na to, protože jejich okolí je přesvědčí o tom že emaři se jen a jen řežou.... v dnešní době je spousta lidí kteří si na emaře hrajou, ale skutečný životní styl neznají...
5ekněte mě proč tak krásně depresivní dílko tak hnusně hážete do jednoho pytle s tema děckama co se řežou....
Občas mam chuť střílet lidi na potkání jen kvuli jejich zrůdnosti...

Heh, nečekal jsem, že tato malá "nevinná" povídka (z mého pohledu) se strefí do sršního hnízda.

Nejprve bych chtěl poděkovat všem, kteří mé dílo bránili, byť se diskuze samotná odklonila od díla, že vás i Psychop musel usměrňovat. Také chci poděkovat všem, kteří kritizovali, ať byla kritika kladná, či nikoliv. Tím nemyslím ty, kteří začali mít "chytré" řeči ohledně tématu. Myslím pouze ty, kteří se zaměřili na dílo samotné (styl psaní, nerozvinutý charakter postavy etc.).

Teď k tomu, o čem se převážně diskutovalo. Ano, povídka opravdu není mířená jako oslava sebepoškozování apod. Není to nabádání k tomu, aby to každý dělal. Mám za to, že většina lidí zde na Andoru je dost uvědomělá a dostatečně rozumná, aby si to tolik nebrali k srdci, nebo se, nedejte bohové, podle toho dokonce řídili. A ne, nejsem emocionálně zanedbaný, či něco podobného a ne, opravdu netíhnu k sebepoškozování (ostří na svém vlastním těle opravdu nemám rád). Na druhou stranu ano, jsem morbidní, zvrácený a nevím, co ještě. Ovšem kdo by nebyl, když čte většinou krváky a také je rád sleduje :-) Sebepoškozování jako takové přímo neodsuzuji, ale ani nepodporuji (už jsem to jednou psal). Znám pár takových lidí, a když už začnou mít řeči o sebevraždě, snažím se jim to rozmluvit, nebo jim jinak pomoci.

A teď k samotné povídce. Upřímně, nešlo mi o téma, ale o tu náladu, kterou má vyvolat. Jasně, mohl jsem si zvolit jiné téma, rozepsat se a udělat z toho něco dlouhého a těžko ke čtení s rozvinutým příběhem, miliony postav a jejich charaktery. Ale tak nějak jsem si řekl, že toto téma celkem vystihuje náladu jako takovou. Nepřemýšlel jsem o tom tématu, když jsem to psal, psal jsem co mě napadlo, přesně dle nálady, která mě ve chvíli, kdy mne to napadlo, objímala. Takže bych chtěl všechny, kteří odsuzovali téma a nehleděli na nic jiného, osočovali se se na mé přátele (Victoria) a dělali, že tomu rozumí i když o tom pochybuji, poslat do míst, kde slunce nesvítí a to ve vší slušnosti a s čistou myslí. Děkuji, domluvil jsem.

Vlastně ne, ještě jednou chci poděkovat Victorii, Galaxovi, Annye, alture a dalším. Díky moc

Omlouvám se zároveň těm, které jsem nenapsal, ale myslím, že všichni ví o kom je řeč.

Uff... Tak k dílu: Mně se to moc líbí. Líbí se mi jak je to napsané, jak jsou tady vyjádřené ty emoce před sebevraždou. Upřímně, neumím si je představit.

Ale abych se vyjádřila i k tématu, které mě tady nejvíc zarazilo: tenhle článek a "děti". Já sama se ještě beze studu k dětem řadím a dokáži s jistotou říct, že mě tenhle článek nijak nenabádá podřezat se a ani se mi z něj nechce zvracet. Myslím, že tohle téma by se mělo dětem i "puberťákům" ukázat ( a tím rozhodně nechci říct zpopularizovat ho). Jde dost o povahu člověka a o jeho důvody k tomuhle činu. Rozhodně se mi nelíbí člověk, který se podřeže aby byl COOL... (A upřímně, nikdy jsem žádné stránky, které by tohle vyloženě něco takového říkaly. Kromě takových těch "rádoby EMO" stránek, které s EMO komunitou nemají nic společného) Ale neodsuzuji lidi, kteří si někdy sáhli na život a měli k tomu důvod.

Máš to moc krásně napsaný ... Styl máš úžasný ... prostě a jednoduše, MĚ SE TVOJE DÍLO LÍBÍ.
... ale ta rádoby "diskuze" mi dnes pokazila náladu. A to hodně.
Vy "tam dole" ... jak si, sakra, můžete myslet, že tady Lukas, propaguje sebepoškozování se?! Jen něco napíše ... a hned se objeví někdo, kdo ho odsoudí. Každý snad máme své špatné dny, kdy napíšeme něco, co "dobře" nezkončí.
Ale, proč ho tu, odsuzujete?! Sami s tímhle chováním nejste o moc lepší.

Brian.Gentiana - 28. února 2012 12:54
Promiň, mi, ale holt budu upřímná.
"KDE DOBRO ZVÍTĚZÍ." ... když tu tvrdíš, že by jsi mohl býti i Galaxův otec, tak proč věříš těmhle vysoce naivistickým věcem? Vážně, díky Ti, dokázal jsi mě s Tvým vystupováním rozesmát, ale taky dost znechutit.
Víš, on svět není místo, kde je všechno "úžasně krásné, ale má i tyhle stránky. Lukas napsal o něčem, co je sic závažný problém, ale nikde jsem v textu nenarazila na něco typu; "Jo, všichni si nakupme žiletky a pojďme se podřezat! Budeme děsně cool!"



A jak řekla Victoria .. nikdy nevíš, jaký ten člověk může být, co se mu honí hlavou ... co cítí a jak se cítí. Každý jsme holt jiný a každý máme rád něco jiného. Takže, "milý" Briane, nesuď, když sám nezažils a sám nevíš, co dotyčný cítí a jak on vidí svět.

*Nikdy ještě nepsala tak dlouhé "kritiky", ale tohle je na ni prostě moc ... když někdo dělá, jak "úžasně" všemu rozumí*

Bože, to je zas diskuze :D Že vás to baví.

Osobně nevidím nic špatného na povídkách podobného rázu - asi jsem naivka, ale domnívám se, že mladí mají svou hlavu a nenechají se několika řádky ponoukat k tak závažnému činu, jako je sebepoškozování nebo, nedej bože, sebevražda. To máte samé jako s videohrami, spousta lidí tvrdí, že nás ovlivňují a ponoukají k agresivitě... Hloupost, vyrovnanému člověku přece nemůže žádná forma zábavy takhle výrazně zasahovat do života. MOJE oblíbená herní série je kupříkladu Silent Hill a nevšimla jsem si, že pobíhám po městě a mlátím do lidí zrezlou trubkou (i když někteří by si to bezpochyby zasloužili :D) Vážně mám občas pocit, že někteří z vás by nejraději zcenzurovali veškerá média, abychom náhodou nenarazili na obsah, co by nám mohl "ublížit." A jak se teda máme naučit vyrovnávat se se světem a životem jako takovým, který určitě není procházkou růžovou zahradou? Hm? Dobře, vždycky záleží na jednotlivci, nepopírám, že existují i citlivější jedinci, kterým podobná témata nedělají nejlíp, ale to není důvod se od nich úplně distancovat.

K povídce samotné - příliš mě nezaujala, abych řekla pravdu. Popisy jsou sice hezké, ale z daného tématu se dalo vytěžit víc, přijde mi to neúplné... Možná je to jenom můj osobní problém, ale ráda bych viděla, jak se hrdinčin charakter vyvíjí, co ji k takovému činu vůbec dovedlo...

Chtela bych videt ty co tu tak hlasite vykrikuji, ze to je spatne, jak se staraji o lidi s psychickou poruchou. Nikdo z vas o tom s nimi nemluvil tak nevi jak se citi, ja je za pet let psychologie a dvemi lety praxe na psychiatrii, pochopila. Muj bratr je psychiatricky pacient, a nerada vidim jeho porezane telo, ale radeji ho vidim ziveho. Howgh.... Nekteri by meli byt potichu.

*zírá s otevřenou pusou*
A to se mi všichni diví, že nechci děti...
Asi jim všem na vysvětlení ukážu Andorstvo, co si libuje v temných hrách.
Prej rodiče, který by je chránili před řezáním by vyhodili z baráku...
*JDE SI DÁT POŘÁDNÝHO PANÁKA*

Bych mohl bejt tvůj táta holobrátku.

Já fakt nedokážu uvěřit tomu, co tady píšete.
Nedokážu pochopit jak se vám to může líbit! Prostě NE!
Asi to je fakt rozšířenější než tuším.
Jdu pryč, než začnu zvracet. Až dospějete, možná pokecáme.

Buď víc, nebo méně. Aspoň takový dojem z toho mám. Buď mi tam něco chybí a dalo by se z toho vytřískat daleko více, nebo bych to naopak zjednodušila a nechala prostor čtenáři, využila bych jiné prostředky (haha, ta 1. osoba je samozřejmě nesmysl...).
Nevím, jak dlouho ti to někde v šuplíku leželo, ale mám dojem, že to mohlo uzrát.

Co se týká sebepoškozování... No, nebudu se vyjadřovat ke komentářům níže (fakt se udržím!), ale jako oslava mi to nepřijde. Spíš jako hrdinčino němé volání o pomoc.
Děti by se s tímto tématem měly stýkat, měly by o něm vidět. Nejsou to hloupé ovce, pokud je nenecháme samotné. Se správným popostrčením dovedou i pubertální děcka velmi zajímavě přemýšlet o závažných věcech, které se jejich věku dotýkají. Aspoň tak se mi to zatím potvrdilo.
V podobné problematice totiž děti jednají hloupě především tehdy, když následují své vrstevníky. A proč? Protože dospělí o ně nemají zájem.

Jen bych přispívající rád poprosil o méně vzájemného osočování. Debatovat je v pořádku, útočit na sebe již ne.

Z pedagogického hlediska se přikloňuji k názoru, že toto téma se čím dál častěji objevuje mezi mladými jako symbol emo, a úchylných romantických představ. Bohužel vím, že stačí jeden žák takového to vyznání a dokáže stáhnout celou třídu.
Mladí jsou na toto téma skutečně citliví a když to vidí všude, tak to prostě považují za ,,in".
A jelikož puberťáci touží více než kdo jiný zapadnout, tak bez zdravého rozumu vrhají se do takových to medializovaných sr**ek.
Jsem též proti ,,oslavování sebepoškozování", čímž tato povídka rozhodně je.
Nevšiml jsem si totiž jediné zmínky o tom, co by tuto aktivitu odsuzovalo. Naopak.

Drag Oncave - 27. února 2012 23:50
Rozhodně nesouhlasím. Povídka je o tom, aby čtenáři něco sdělila. Takže činy JSOU hlavní linkou děje. Navíc, představa krvavé mini sukýnky hraničí s nekrofilií.


Victoria - 28. února 2012 06:19
A ty se jdi léčit. Nabádat někoho k sebepoškozování.
(viz; kdybys o tom něco věděla, tak mlčíš)
To je přesně ono!!! - ,,já se řežu, já sem ta lepší než ty."
Že se nestydíš.

Stručně ; u povídky se mi zvedal kufr.
A každý komu se to líbí, by se nad sebou měl zamyslet.

Já souhlasím s Perlou. Jen počkejte, až se vaše děti jednou podřežou a jediný, co vám na to řeknou bude ,,Ale mami, to je normální, dělá to každej."
Na takovýhle texty bych přidala +18.

Neodsuzuji autora, ale šíření této věci.
Myslete si o mě co chcete.
Ale prostě jsem maximálně proti,
aby se o takových věcech takhle opěvovaně psalo.

Ano, sebepoškozování neoslavuji, nefandím tomu a ani to nedělám. Znám pár lidí, co k tomu má sklony a určitě bych je v tom nepodpořil. Spíše jim to rozmlouvám. Nevím, Perlo, kolik si myslíš, že mi je, ale mohu Ti říci, že mi určitě není tolik, kolik myslíš. Nepsal jsem to jako oslavu sebepoškození apod., ale jsou to čistě mé myšlenky, které jsem měl jednoho, ne zrovna šťastného dne. Jistě, jsem ma*or, ale kdo v dnešní době není.

Luky musim rict, ze jako dilo to je super.

Perlo, nevim jak dlouho jsi na andoru, ale soudis lidi, ktere neznas, Luky urcite neoslavuje sebeposkozovani se. A kdybys o tom neco vedela, tak mlcis. Ona je nekdy fyzicka bolest lepsi nez ta psychicka. Ale to nemeni na tom nic ze Luky ukazal, ze ma talent.

Nemyslím si, že všichni hodnotili samotné psaní.
Slova se tam často opakují a přídavná jména nejsou ani kreativní ani originální.
Za 10tku to určitě nestálo.
A prostě, vadí mi, když se taková témata šíří a opěvují.
Zvlášť když tu jsou i děti, kteří nepochopí, že hodnotíte dílo.
Navíc, když to vidí všude kolem sebe, začnou to brát jako samozřejmost.
Ty viděj jenom: ,,Oni obdivujou krev a řezání, to musím dělat taky, pže chci bejt obdivovanej."

Já nevím, co je toto za hloupý moderní trend. Mladí lidé obdivují sebevrahy, co se vraždí z rádoby lásky. Když na mě někdo z vysoka se**, tak rozhodně nestojí za to, abych se já kvůli němu trápila, natož řezala. Omlouvám se za kritiku, ale rozhodně toto rozšiřování mezi mladejma nepodporuji. Zkuste si jezdit jako vedoucí na tábor a zažít tu beznaděj, když zjistíte, že se Vám tam 13ti-letá holka řeže ze strašně nešťastný lásky.
A nevysvětlíte ji to nijak, pže tenhle sajrajt se šíří všude po facebooku,
po netu a teď už i na Andoru.
Zkuste se jen vžít do role matky/otce kterému se podřezala jeho milovaná dceruška kůli nějakýmu kriploj feťáckýmu. Jestli vám to pořád příjde romantický a krásný, tak asi nebude něco v pořádku s vaším psychickým zdravím.
Řežou se jen zakomplexovaní lidé, kteří neznají svou skutečnou hodnotu.
Je to hnus!!

Hlupák ten kdo nepřišel... ne vrah! Ten ji ji zabil.... to je můj názor na myšlenku nevinné.

Je to skvělé, nádherné jen stěží se hledají slova v úžasu který to ve mě vyvolalo. Jen jeden nádech mi stačil k přečtení, jak se ke mě dostával smysl slov nádherně poskládaných v tak smutném příběhu... Klaním se Ti!

*Stydlivě se kývá ze strany na stranu* Díky :-)

*Tleská.*

-.- Ó můj Bože!! Je to dokonalé... já prostě nemám slov

:O Whow, nádhera. Dokonalé...