Autor: Poslední OcelotSekce: BáseňPublikováno: 22. března 2012 21:36Průměrné hodnocení: 6.8, hodnotilo 4 uživatelů [detaily] |
Vprostřed krajiny lavička stojí
Vlevo vrabec k ní hledí, jít se bojí
pod tou lavičkou, za odbočkou, cloní se lahvičkou
Kdesi z dáli, pozorují to celé pávi
Mimo ten strom a děs, roste les
každý nalije si v klidu kávy
každý strom má svůj kořen a vřes
koho však zajímá, co je za lahvičkou, brání se lampičkou
každý ten páv jednou oblékne svůj háv
každý ten strom roste přímo vzhůru
shodí peří na zem a vleze pod kmen
nahoře nad korunou, svíjí se klubko hadů
Vrabec jednou k lavičce poposkočí
Háv k zemi letí a nakonec končí jako smetí
Koruna se k slunci blíží, avšak slunko nepálí
Na smetišti setkali se svišti, háv si jako zástavu dali
Slunko svůj žár neudrží, strom shoří
Tornádo se blíží, sebrat lavičku ničí
| ||||
hmmm.... sem z toho... mám pocit, že zhulená :D.... zajímavý, ale točej se mi z toho oči :D |
| ||||
Arinar - 23. dubna 2012 20:58 známka neni důležitá; stačí, že se ti to líbí :) |
| ||||
Dost mě tam překážela nedostatečná interpunkce. Např.: Vprostřed krajiny lavička stojí (Neměla by tu být tečka? Nebo na ruhém řádku malé v?) Vlevo vrabec k ní hledí, jít se bojí Známku ještě zvážím, ale zalíbila se mi. |
doba vygenerování stránky: 0.08085298538208 sekund