Black & White VOblíbit
| Publikováno: 05. dubna 2012 16:12Průměrné hodnocení: 7.7, hodnotilo 3 uživatelů [detaily] |
Pohádka od Gari:) Každý týden nový díl.
Baela opustila ztemnělou kobku se spícím Škorpionem, prošla kolem strážných a zamířila do chrámu. Snažila se nevnímat jejich podezíravé pohledy a neposlouchat, co si šeptají za jejími zády. Zrychlila krok a vešla do svatyně. Ostatní kněžky zde nebyly. Baela se vrhla k nohám Elandäeiny sochy a rozplakala se.
„Elandäe, pomoz mi,“ vzlykala tiše. „Zachovala jsem se špatně? Mám s ním mít soucit, i když je vrah? Co mám dělat...“
Její slova se odrážela od kamene a rozléhala se ozvěnou po celé síni. Dívka zvedla hlavu a dlaněmi si utřela uslzenou tvář. Upřela pohled na sochu bohyně – a ustrnula. Namísto majestátní sochy nadlidských rozměrů vytesané z mramoru před ní stála pomenší baculatá ženuška, oblečená do jednoduché bílé řízy podobné té, kterou nosila Baela. V jedné ruce stále držela přesýpací hodiny, ve druhé závěsné ohniště a na hlavě jí seděla zlatá korunka vykládaná perlami. Zdálo se, že celé její tělo vydává slabou mléčně bílou záři. Věnovala vystrašené dívce laskavý úsměv a odložila těžké ohniště a přesýpací hodiny na zem.
„Má paní... Elandäe...?“ vykoktala Baela a zděšeně padla tváří k zemi.
„Má milá, nemusíš mít vůbec strach,“ ujistila ji Elandäe a dotkla se jejího ramene. Kněžka se zachvěla, ale nakonec bázlivě uchopila nabízenou ruku a postavila se s její pomocí na nohy. Stály teď naproti sobě. Baela však měla sklopenou hlavu a neodvažovala se pohlédnout bohyni do tváře.
„Ale no tak,“ domlouvala jí vlídně Elandäe a vzala dívku kolem ramen. „Pojď, posadíme se,“ řekla a vedla ji ke stupínku, na němž předtím stála socha. Posadily se na okraj.
„Podívej se na mě, dítě.“
Baela váhavě zvedla hlavu a zahleděla se bohyni do tváře.
„Vidíš? Nemusíš se bát.“
Dívka přikývla.
„Žádná kněžka v tomhle chrámu, ba ani v mnoha jiných, mi není a nebyla tak oddaná jako ty. Můžu snad odmítnout tvé volání, když mne potřebuješ?“ usmála se Elandäe a zastrčila si neposedný pramen tmavých vlnitých vlasů za ucho. „Chápu tvoji nejistotu, dítě. Ale ty jednáš podle hlasu svého srdce,“ dotkla se prsty její hrudi „a ten se nemýlí. Máš obrovský dar nahlédnout do duše druhého člověka, a proto vidíš víc než ostatní, i když jsou přesvědčeni o své pravdě.“
Baela pocítila úlevu.
„Každý má tady na zemi nějaký úděl. Máš ho ty, má ho císař a má ho i Černý škorpion. Osudy některých lidí jsou pak nerozlučně spjaty spolu.“ Pousmála se. „Ale to už ti zbytečně pletu hlavu něčím jiným,“ uzavřela. „Nezapomeň, Baelo – důvěřuj tomu, co cítíš v hloubi duše, že je správné.“
„Děkuji,“ špitla dívka.
„Možná by ti teď prospěla malá procházka na čerstvém vzduchu,“ navrhla Elandae.
„Půjdu se projít,“ souhlasila Baela. Elandae ji doprovodila k východu a naposledy ji mateřsky objala.
„Opatruj se má milá.“
„Děkuji za všechno,“ odpověděla. Otevřela zlatou branku a vykročila do oslňující záplavy poledního slunce. Krátce se ještě ohlédla, ale mramorová Elandäeina socha opět stála na svém podstavci, držíc ohniště a přesýpací hodiny, stejně nehybná a bez života jako vždy.
Komentáře, názory, hodnocení
|
| Hmmm.... já čtu sice 6 dílů naráz... ale tenhle mi přijde taky trošku mimo... jako by si taky trochu lokla.... ale na zbytek komentáře si počkej ;) |
Gari - 10. června 2012 19:06 | | |
|
| Bimba - 10. června 2012 18:37 Tak to má blbý, protože já opravdu rychlejc psát nezvládám:) |
Bimba - 10. června 2012 18:37 | | |
|
| Gari - 10. června 2012 14:10 Myslím, že on vidí problém hlavně v tom čekání. :) |
Gari - 10. června 2012 14:10 | | |
|
| Poslední Ocelot - 10. června 2012 12:53 Podívej, pokud tu délku nepřeneseš přes srdce, tak co je za problém počkat si, až tu budou tak 4 díly a přečíst to najednou, hm?=P |
|
| thomas Enderson - 09. června 2012 20:05 jenže až to bude napínavý moc dlouho, lidi to přestane bavit číst....
no nebudu flamovat. |
|
| Gari - 09. června 2012 13:44 To je dobře!! Za prvé- máme rádi napínavé věci Za druhé- Můžeš se chlubit svím andorským nej-. ;) |
Gari - 09. června 2012 16:19 | | |
|
| Poslední Ocelot - 09. června 2012 14:12 Nenaděláš nic;) |
|
| Tak tenhle díl.... napsaný je to pěkně, ale je to úplně na nic... tady na týhle stránce proběhlo 10minut (a to ještě přehánim) příběhu; ikdyby příběh trval jeden den, tak se obávám, že timhle tempem ho budeme číst několik let. O škorpiónově popravě mi budou číst vnoučata na mojí smrtelný posteli.... |
Gari - 09. června 2012 13:44 | | |
|
| thomas Enderson - 09. června 2012 13:29 Teď nevím, jestli je to dobře, nebo špatně xD |
|
| Gari Gari Gari.... myslím že mohu začít gratulovat.... K největšímu napínáku co jsem tady na Andoru četl... :D |