Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Black & White VIIIOblíbit

andor ico3894.jpg

Autor: Gari

Sekce: Na pokračování

Publikováno: 05. dubna 2012 17:30

Průměrné hodnocení: 8, hodnotilo 1 uživatelů [detaily]

 
Pohádka od Gari:) Každý týden nový díl.
 
Vojáci se postupně napili drogy.
„To jsem zvědav,“ řekl Nathan.
Hodnou chvíli tam všichni tři jen mlčky stáli a čekali, co se bude dít. Brzy se jim začaly duhovky očí barvit do téměř azurové modři. Po tvářích se jim rozléval připitomělý úsměv a Nathan vzápětí začal nemotorně poskakovat a provozovat cosi, co by se snad dalo považovat za tanec. Samael s otevřenou pusou otáčel hlavou sem tam a překotně těkal očima, jako by sledoval nějaké neviditelné věci poletující ve vzduchu. Začal kolem sebe šátrat ve snaze se jich dotknout. Grek mával rukama, pak se svalil na zem, válel se po podlaze a vykřikoval: „Létám! Mohu létat!“
Vojáci nepřítomně chodili po skladišti a naráželi do sebe i do beden stojících kolem zdí. Grek se plazil po zemi. Jejich oči teď zářily nepřirozenou karmakinovou modří.
Samael se připotácel ke stolku, na němž stála olejová lampa. Komíhající se plamínek ho zjevně fascinoval, protože natáhl ruku a pokusil se ho dotknout.
„Au! Ty potvoro!“ zařval, když si spálil prsty. Rozmáchl se a udeřil do lampy tak silně, až odletěla a narazila do zdi. Olej se rozlil a okamžitě začal hořet. Plameny se rychle šířily, nabíraly na síle a pomalu se blížily k Samaelovi. Ten však stál nehnutě na místě a s prázdným výrazem sledoval, jak ho začínají obklopovat. Nepohnul se dokonce ani když na něm vzplálo oblečení a vlasy. Jen zplna hrdla křičel, dokud ho plameny a kouř neumlčely.
Běsnící živel už pohltil většinu beden a naplňoval teď dobrou půlku skladiště. Brzy dorazil i ke Grekovi válejícímu se stále ještě po podlaze. Jeho oblečení vzplálo a chroptící muž, dusící se kouřem, se snažil odplazit z dosahu ohně.
Poslední z vojáků s výrazem naprostého šílenství tasil meč.
„Jen si něco zkus!“ zařval směrem k plamenům. Pak spatřil hořícího Greka, jak se k němu zoufale plazí. Nathan se však rozpřáhl a uťal kumpánovi hlavu. Grekovo tělo zůstalo nehybně ležet a hlava se odkutálela pryč, kde ji pohltily plameny.
Celá místnost už byla naplněna hustým kouřem a poslední přeživší voják sotva lapal po dechu.
„Tak co, ještě nemáš dost?“ vykřikl a mával zkrvaveným mečem. Oheň se k němu nemilosrdně blížil. Nathan však už nestihl pocítit dotek plamenů. Nedostatek kyslíku a hustý kouř vykonaly své a voják ztratil vědomí.

Požár se šířil dál. Prokousal se dřevěnými dveřmi a chvíli na to se zřítil dřevěný strop skladiště. V pevnosti propukl zmatek. Posádka pobíhala po chodbách a někteří se snažili plameny uhasit. Situace však byla čím dál horší.
„Vypadněte! Opusťte pevnost. Hned!“ pokřikoval kapitán na své muže a razil si cestu chodbami.
„Vyveďte kněžky ven! Ať tu nikdo nezůstane!“ Kapitán přidal do kroku a pospíchal k žaláři. V téhle části pevnosti zuřil požár obzvlášť silně. Byl zachvácen i dřevěný strop, takže na mnoha místech hrozil propadnutím.
„Lancelote!“ zavolal kapitán. Žádná odpověď. Doběhl do chodby k vězení a zůstal stát. Přes cestu ležel veliký hořící trám a pod ním tělo žalářníka.
„Lancelote!“ zařval, ale voják se ani nepohnul.
„K ďasu!“ Chvíli se nemohl rozhodnout, co dál. Bylo nebezpečné tam zůstávat, ale Škorpion měl příliš velkou cenu. Rychle sundal z háku svazek železných klíčů, přeskočil trám a odemkl těžké kované dveře.
Vězeň stál u mříží a znepokojeně si kapitána měřil.
„Co se děje? Cítím kouř.“
„Pevnost hoří,“ odpověděl stroze kapitán.
„Cože?!“ vytřeštil oči. „Jak...“
„Nevím,“ odsekl kapitán.
„Dostaňte mě odsud!“ vykřikl Škorpion vyděšeně. Kapitán přemýšlel. Škorpion je klíčovým zdrojem informací o povstalcích. Kdyby zemřel, císařův hněv by neznal mezí. Ale k jeho dopadení bylo potřeba celého oddílu vojáků. Jak by ho mohl bezpečně dostat ven sám? Kdyby se mu podařilo uprchnout... Škody by byly nedozírné. Kdo ví, kolik dalších vysoce postavených lidí impéria by jeho rukou přišlo o život? Ne, to nemůže dopustit. Sám by ho neuhlídal a vojáci jsou všichni venku.
„K čertu s tebou, Škorpione,“ ucedil a tasil meč. Zděšení ve vězňových očích vystřídal smířený výraz. Pokýval hlavou.
„Nakonec z toho nevyjdu zase tak zle. Do toho, kapitáne.“
Voják se napřáhl, ale pak si to rozmyslel. Tak rychlou smrt si ten bastard nezaslouží. Zastrčil meč zpátky do pochvy.
„Chcípni v bolestech, pse! Za všechno cos udělal. Shoř si tady.“ Otočil se a odkráčel ven.
„Kapitáne?“ vyhrkl Škorpion zklamaně a v jeho tváři se opět usídlil strach. Kapitál však jen rychle přeskočil plameny a utíkal ven. Kousek za ním se propadl další kus stropu.
„Kapitáne!“ rozléhal se chodbou zoufalý vězňův hlas.
 

Komentáře, názory, hodnocení

Bimba - 09. července 2012 10:55
80083277.jpg
PsychoP - 08. července 2012 12:35
Tak v tomhle si jsme velmi podobní.

Každopádně už se těším na další díl! :)

PsychoPe, nechceš ho schválit o něco dřív? :-D
 
PsychoP - 08. července 2012 12:35
falling8927.jpg
thomas Enderson - 08. července 2012 12:33
Vlastně si z tebe dělám legraci. Jsem tak neskutečně líný, že každé dílo opravuji a pročítám až těsně před schválením.
 
Enderson - 08. července 2012 12:33
werewolf_by_wert23-d3ij2i42456.jpg
PsychoP - 08. července 2012 12:28
Když to není fér... ty to vidíš dřív než mi..... Pro tebe to není takovej napínák...:( :D:D
 
PsychoP - 08. července 2012 12:28
falling8927.jpg
thomas Enderson - 08. července 2012 11:26
Počkej, mrknu na dalších pár dílů...

Whoa! Tohle je ovšem zajímavé vyústění situace :-O
 
Enderson - 08. července 2012 11:26
werewolf_by_wert23-d3ij2i42456.jpg
To přece nejde aby tam jen tak uhořel.... že to nejde???
 
Poslední Ocelot - 08. července 2012 11:21
reaper8809.gif
Přijde si pro něj či nikoli... ? Jo fakt napínák :D
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.062503099441528 sekund

na začátek stránky