Andor.cz - Články - Dračí Doupě Online, RPG hry

Pojednání o samotěOblíbit

Autor: Diamon

Sekce: Zamyšlení

Publikováno: 08. června 2012 22:15

Průměrné hodnocení: 9, hodnotilo 9 uživatelů [detaily]

Vytvořeno v nejčernější chvilce mého života... vždy mám múzu, když je mi nejhůř :)

Samota, to je jako pít rozžhavenou lávu,
spaluje Vám útroby, ale nezabije Vás,
pouze Vás tou šílenou bolestí týrá stále znovu.

Touha nebýt sám Vás žene kupředu,
doufáte, že když někoho potkáte, tak tu samotu vyžene,
ono to funguje, ale jen moment krátký.

Samota to chvilkové štěstí potopí do svých černých tůní,
nenechá jej nadechnout, dokud neutone v tichu.

A veškerá naděje, která ve Vás zaplála,
zmizí v nenávratnu.

Je to jako möbiova páska, nikdy nekončící koloběh naděje a utrpení, které nakonec zvítězí.

Jen ti šťastnější najdou svou spřízněnou duši, která je nadnese
a nikdy nezklame.

Kéž bychom všichni byli z těch šťastnějších.

Komentáře, názory, hodnocení

CLOweeCZECH - 16. července 2012 19:26

Pokud se vyjadřuji pouze k myšlence, tak čistě za mě: samota je v dnešním světě mým velice vítaným společníkem, touha být sám mě žene do lesů a mimo civilizaci. Mám až pokrk všech lidí okolo, reklam a nevyžádáného hluku a věcí, které zaměstnávají mou pozornost. Alespoň jeden den v týdnu bych každému přál o samotě.

Touha po partnerství je věc jiná, nicméně je to celé jen o sexu - mít ho na lusknutí prstem, samota nikoho netrápí.
Toť mé životem těžce nabyté zkušenosti :o)

Enderson - 16. července 2012 18:30

Poslední Ocelot - 16. července 2012 14:10
Ale řekl jsem to až po tom co oni hodnotili ;) ale máš pravdu.

Poslední Ocelot - 16. července 2012 14:10

thomas Enderson - 16. července 2012 04:19
A proč by to měl někdo další komentovat, když ty jsi k tomu dodal vše potřebné?

Co se díla týče.... souhlasim. Kromě první věty, nemyslim si, že to chutná jako rozžhavená láva, ale spíš jako ten popel co po ní zbyde.... a s tím i vše z toho vyplývající - postupně se ti zanáší plíce, až se nakonec nemůžeš nadechnout....

Enderson - 16. července 2012 04:19

Je zajímavé že se znovu potkávám s vysokým hodnocením a jen jeden komentář.... Jak smutné...

Tohle zamyšlení dosti vypovídá o tvém, v té chvíli, současném stavu. Nemůžu říct že ti rozumím, ale mohu ti říct že tohle se ti skutečně povedlo. A ne neříkám že to znám, ale věřím že se to děje. Milovaní zraňují milující.
Myslím že více není třeba.

Thomas White - 15. července 2012 22:15

Jak můžeme vůbec žít šťastný život, když jsme předurčeni milovat?