Autor: wraniperoSekce: ZamyšleníPublikováno: 11. července 2012 20:07Průměrné hodnocení: 9, hodnotilo 2 uživatelů [detaily] |
| ||||
Beredur - 23. srpna 2012 09:46 +1. Ano, jednoduše řečeno, pocit svobody a svoboda jako taková jsou dva termíny s naprosto odlišným významem. :) |
| ||||
thomas Enderson - 21. srpna 2012 13:32 "Lidé žijící v režimu jsou tedy z pohledu jejich civilizace svobodní. Je to tak?" Ano, podle několika vědců ( např. některých strukturalistů) je to přesně tak ( a to nehodlám psát konstrukce pseudovědců). Ve své zjednodušené podstatě je svoboda klasifikována i takhle: 1. premisa: Civilizovaný člověk je závislý kromě jiného na společenských podmínkách ( a tudíž je nesvobodný, ačkoliv např. dle psychologie, kde je svoboda ne jako entita, ale pocit, může člověk jako individuum prvek svobody registrovat). V dílčím resumé vyplývá, že civilizovaný člověk je závislý na cizí, neindividuální moci. 2. premisa: Necivilizovaný člověk ( "barbar") je závislý kromě jiného na přírodních podmínkách ( a tudíž je nesvobodný, protože primitiv se jako individuum neřídí podle komplexních pocitů, nýbrž je regulován intuitivně). Opět dílčí závěr: "barbar" je závislý na cizí, neindividuální moci. Suma: Člověk ( ať civilizovaný či ne) je více či méně závislý na cizí moci, ať je již jakkoliv rozmanitě projektována a identifikována ( Bůh, Tao, Vůle..) Banálně tlumočeno, člověk pobývá ve svobodě pouze ve dvou momentech, fázích, přičemž se nejedná o absolutní svobodu, nýbrž o specifickou a efemérní svobodu. 1 jevem (fenoménem je bod narození....aneb Rousseau ve Společenské smlouvě..." člověk se narodil jako svobodný, ale všude je v okovech." 2 jevem je smrt ( např.stoikové) |
| ||||
Beredur - 21. srpna 2012 12:45 Ano... bylo to jen přirovnání na příkladu s germány. Ovšem to že je "necivilizovaný" neznamená že není svobodný. Dejme tomu že bychom převedli termín "barbar" na dnešní poměry, je to muž, nemá slušného vychování a žije mimo civilizaci- tedy společnost která si svou vyspělost určila sama. Civilizace tohoto muže označí za barbara, protože nevyhovuje podmínkám dané civilizace. Z toho co říkáš plyne že z pohledu této civilizace je tento muž nesvobodný. V tom případě by se na muže mohla podívat civilizace jiná, podle této druhé civilizace by byl uspokojivě vyspělí a čili už nebyl barbar, z toho plyne že pro tuto druhou civilizaci je tento muž svobodný. Takže ve výsledku by měla být svoboda proměnlivá, na každém místě světa jiná. Lidé žijící v režimu jsou tedy z pohledu jejich civilizace svobodní. Je to tak? Já si myslím že ne. Tudíž barbar není nesvobodný. |
| ||||
thomas Enderson - 21. srpna 2012 11:21 Omlouvám se, "barbar", upřesněno. Výkladový význam je takový, že dle antropologicko-filozofické terminologie se pojem barbar poněkud transformuje, imituje opak civilizovaného člověka, jakéhosi neoduševnělého primitiva. Přitom ale nezapomínejme, že o barbarech zavadíme např. v historii číňanů, jež takto titulovali kočovné kmeny mongolského původu. V mém užití nejde však ryze o úzkou či specifickou nomenklaturu. Ad Yoshi: Ano, i tak se to dá vyjádřit. |
| ||||
Pekné. Zaujímavá myšlienka. A mimochodom, sloboda neexistuje. |
| ||||
Beredur - 21. srpna 2012 10:46 Dovolím si s tebou nesouhlasit v jedné věci a to: Nesvobodný člověk je otrok ano, ale ne barbar. Barbar je označení germána který nepřijal křesťanství za vlastní víru, proto barbar může být svobodný dokud není zotročen. |
| ||||
Člověk je od své přirozenosti tvorem mírným a společenským, který se za asistence vzdělání může dohrabat ke svobodě..aneb jen vzdělaní jsou svobodní....tak formuluje např. svobodu stoický filozof Epiktétos v Rozpravách. ...Přesto v životě individua existují brzdy ke svobodě ( teď pomíjím společenské bariéry), tzv. duševní (ne)vědomé faktory, ( u Epiktéta strach ze smrti), které rozmělňují fenomén svobody....a to už tady nepíšu, jak absurdní může být svoboda v jiných myšlenkových klíčích.. Absolutní svoboda je pojmoslovím metafyzickým. Je to pouhá spekulativní fikce, transcendentální obraz, ke kterému se člověk může vyšplhat např. skrze nábožensko-mystický prožitek. Podle existencionalistů svoboda předchází existenci člověka, a aby se identifikoval v substanciálním světě, musí se člověk stvořit, a to v asistenci svobody. Zkusme si představit člověka bez svobody. To není člověk, je to ve své podstatě otrok, barbar, který aspiruje stát se ryze animální bytostí. Je to jen kus hmoty, ale svoboda fantasie, tvůrčích schopností, svoboda nejnitěrnějšího Já člověka činí jiným stupněm v hierarchii organismů. Problémem ale je, že člověk zaměňuje svobodu a nezávislost, protože si neuvědomuje malé nuance a rozdíly mezi těmito fenomény. A to je trochu i případ výše zmíněné úvahy. Připadá mně to jako esej o nezávislosti. |
| ||||
Gari - 17. srpna 2012 00:36 +1 |
| ||||
Pro mě je třeba představa, že bych sama samotinká odjela někam úplně pryč, naprosto děsivá:) Nesvobodná jsem se ovšem cítila, když jsem byldela u rodičů. To jsem taky potřebovala vypadnout. Teď, když už bydlím ve vlastním, mám v duši konečně klid. Svoboda je velice relativní pojem. To, co pro někoho představuje svobodu vnímá jiný jako její omezování a naopak. Svoboda navíc nepřináší jenom spokojenost, ale i hromadu starostí a problémů, kvůli čemuž je mnoho lidí daleko spokojenější, když se mohou části své svobody zříct a přenést své starosti na někoho jiného. Připadá mi, že někteří se pokoušejí takové lidi přesvědčit, že je to špatně a že spokojený může být člověk pouze když je zcela svobodný. Vše má své pro a proti. Každý má možnost si vybrat, co pro něj svoboda znamená. Pro mě je svoboda, když se můžu oblékat jak chci, poslouchat hudbu, jakou chci, myslet si, co chci a říkat svůj názor. Svoboda je pro mě, když se můžu přátelit s kým chci, scházet s kým chci a trávit svůj volný čas podle svého. Svoboda je, když si můžu sama vybrat životního partnera, vdát se za něj a vychovávat děti podle svého (nebo respektive našeho:) Svoboda je pro mě, když se nemusím podřizovat názorům okolí a snažit se jim za každou cenu zalíbit a zavděčit. Rovněž pro mě svoboda znamená možnost trávit čas se svými přáteli aniž by mě partner podezíral z nevěry. Svoboda je pro mě sama si vybrat školu, zaměstnání a koníčky, kterým se chci věnovat. Naproti tomu pro mě svoboda znamená i možnost říci ne a odmítnout něco, co se mi nelíbí. Svoboda je, když si můžu vyzkoušet všechno, co chci, a nemusím zkoušet nic, co nechci. Tahle svoboda je pro mě jednou z nejdůležitějších věcí v životě. Když ji nemám, jsem nešťastná. |
| ||||
Delruth - 16. srpna 2012 21:13 Děkuji. Neptej se proč, ale děkuji. Tvůj pohled na svobodu je prostě úžasný. |
| ||||
Autorovi doporučuju shlédnout snímek Útěk do divočiny. Je to dost o tom, co píšeš. A myslím si, že v tom filmu najdeš i nějakou odpověď a nebo možná i fakt, že se ptáš špatně a hledáš něco zakopaného tam, kde to zakopané není. :-) Společnost je podle mě výsledkem lidské přirozenosti, tím mám na mysli - kooperovat a sdílet - to se prostě vyplácí a je to udržitelné. Dítě se po narození nedokáže postavit na vlastní nohy jako je to u některých zvířat. Minimálně rodina (=společnost) je nezbytná a když žije více lidí po hormadě, nutně nemohou všichni dělat, co se jim zlíbí. Potřebuješ dohody, ústupky. To je prostě fakt. Podle mě je svoboda hodně nadhodnocené slovo. Stačila k tomu kupa filmů, knih a postavit jí do opozice k nevydařeným režimům a ejhle. Stala se z ní modla. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, ale poslední dobou narážím na to, že absolutní svoboda prostě není možná a že ji možná ani nechci. ;-) |
| ||||
thomas Enderson - 15. srpna 2012 21:14 Who are you? Clayman - 15. srpna 2012 22:39 +1 |
| ||||
Já jsem před týdnem hlídal několik dní rodičům barák, jen já sám. Tyhle dny, to byla pro mě absolutní svoboda. Lednice plná jídla, jen se vyvalit před televizi s pivkem a koukat na olympiádu a prokládat to hraním Left 4 Dead. Prázdniny, nic mě neprudí, můžu si dělat co chci, jak chci, v jakémkoli stavu chci, do kolika chci. Nebyl tam nikdo, kdo by mi říkal, co se jak má a nemá dělat. A super na tom bylo to, že jsem se vůbec necítil blbě za to, že naprosto zahálím. Inu, takový kocouří týden to byl :-) A to je taky svoboda. |
| ||||
Hitomi - 15. srpna 2012 20:33 Je to zamyšlení ne? Autor nás pověřil diskuzí a zamyšlením se nad tím co napsal a nad inspirací, díky které to napsal. Svoboda je mocné slovo. |
| ||||
thomas Enderson - 15. srpna 2012 20:08 ne, svoboda psychicka i fyzicka spolu velmi uzce souvisi a ano, neni to o tom, ze si clovek muze delat cokoliv :) ovsem tohle je debata, ktera uz opravdu patri trochu nekam jinam :) |
| ||||
Hitomi - 15. srpna 2012 19:53 Tvá svoboda končí tam kde začíná svoboda druhého. Pokud porušíš svobodu druhého, on už je nesvobodný a tudíž omezuješ svobodu. Svoboda psychická a fyzická... to jsou dva pojmy. Nevím o jakém mluví autor, ale já mluvil o fyzické. A hlavně o podstatě slova svoboda. Protože svoboda není naprostá volnost, nebo možnost dělat cokoli. To není svoboda. Fistandantilus - 15. srpna 2012 19:54 To je pohled každého na pocit svobody. To je velké PLUS. Protože cítit se svobodný je těžko dosažitelné. Protože vždy se najde hlupák, který neví kde končí jeho svoboda a omezuje tě. Ano, já se cítím nejvíce svobodný když běžím. Jen při té činnosti, nezáleží na místě ani čase. |
| ||||
V horách může existovat vnitřní svoboda člověka. Ovšem člověk se cítí svobodný tam, kde jsou i jiní lidé. Nebo se tak může cítit. Může se dobře cítit tam, kde ho obklopují technologie současnosti nebo naopak někde v pralese, kde kde na něj civilizace nedosáhne. Nemůže si vybrat žít na severním pólu, nemůže žít na Marsu, dlouhodobě by to nepřežil. Možná se leccos změní. Svobodně se člověk může cítit doma, tam kde se narodil. V jiné zemi se může cítit jako vetřelec. Svoboda souvisí s jazykem, pokud člověk neovládá jazyk země byť by byla někde v horách (např. Nepálu) může se cítit opět nesvobodně i když např. umí anglicky a na cestách by se dorozumněl. Člověk se cítí svobodný když dosáhne svého cíle, když se vyšplhá na nejvyšší horu, když se potopí do nejhlubššího oceánu. Stejně tak se může cítit svobodný člověk, který nemusí zdolávat veliké cíle, ale stačí mu malé a on si je dokáže vychutnat a ocenit své úsilí. Svobodný se pak může cítit postižený, který jednoho dne překoná bariéru strachu a vzteku a dokáže příjmout holý fakt, že se mu stalo něco vážného. Svobodný může být ten, který nechá plout své myšlenky bez trestu, který není ničím svazován. Svobodný je ten, který se nikdy nevrhl do víru manželství, avšak může zůstat v osamění. Za svobodu je třeba bojovat, svoboda nepřichází sama, vždy je odrazem něčeho, co v danou chvíli člověka nejvíce limituje. |
| ||||
Poslední Ocelot - 15. srpna 2012 12:13 presne to jsem tam cetla, akorat jsem se o tom nechtela zminovat :D jsem si rikala, ze pak budu za uchyla :D thomas Enderson - 15. srpna 2012 16:17 absolutni svoboda samozrejme existuje a ma ji kazdy - ve sve hlave :) to, ze si nekdo umele vztycuje nejake bariery, je pak jeho problem :)) |
| ||||
Pojem svoboda: Svoboda jedince končí tam kde začíná svoboda druhého. Z toho plyne- svoboda není možnost dělat cokoliv. Svoboda je možnost žít a nebýt na životě ohrožován. Svoboda je mít a nebrat a být si jist že nebudu obrán. Absolutní svoboda neexistuje. Ani v přírodě není svoboda. Pokud se cítíš nesvobodný a rozšiřuješ svou svobodu za hranice svobody ostatních jsi buď zločinec, nebo politik. Zákony které považuješ za provazy svazující tvá křídla jsou špatně seřízeným nástrojem svobody. I když se to tak nezdá je to tak. Spousta lidí si svobodu představuje jinak. Tyto představy o jiné svobodě vedou k válkám, zločinům, podvodů, sporům...... Ten kdo chápe svobodu jinak nemůže dopadnout dobře. Společnost je o vzájemné toleranci k svobodě. Tak to byla má odpověď na zamyšlení a zároveň můj názor a názor všeobecně uznávaný. |
| ||||
Poslední Ocelot - 15. srpna 2012 12:13 Heh, nějak mi to uteklo :-D |
| ||||
Překlep v poslední větě přímo zavádí k tomu, aby si to někdo omylem přečetl jako ".....prostě chuť sbalit si kurvy s tím...." Ale jinak s tím veskrze souhlasím, společnost je svazující. Taky sem nad tim nedávno přemejšlel. |
| ||||
Jo, sbalit kufry a vypadnout, kdo by to občas nechtěl :) ohledně zvířat tě asi zklamu, ty žádnou svobodu nemají, konají podle své nezbytnosti, konají tak aby přežili. Když ty uděláš chybu, můžeš jí napravit... když zvíře udělá chybu je mrtvé. Tak jaká svoboda? :) |
doba vygenerování stránky: 0.06953501701355 sekund