| Publikováno: 15. září 2012 10:42Průměrné hodnocení: 7.8, hodnotilo 4 uživatelů [detaily] |
Až do roztrhání těla.
Tančili jste někdy bosí mezi střepy?
Pečlivě vážili každý krok, přitom
svíjeli se v ďábelských rytmech,
křepčili rychlostí zvuku,
vybili ze sebe všechno já,
až uvnitř nezůstalo nic,
pořezaná schránka bez duše,
prázdný pohled slepých očí,
další ztracená existence,
co nad ránem hledá cestu domů.
Barevný stroboskop vypálený na sítnici
pomalu bledne ve vzpomínkách
na věci, co se nemohly stát.
Rány se zahojí,
tělo si odpočine,
duše se navrátí
a zítra jdeš znovu umřít.
Blázne...
Komentáře, názory, hodnocení
|
| Eithné - 29. září 2012 20:33 To víš, musím ty lidi něčím odhánět, aby po mně nechtěli na ulicích autogramy ;) |
|
| Mně se nelíbí název, zato se mi ale líbí zbytek. Na to, jak je téma konkrétní, z toho mám pocit příjemného neurčita, navíc se mi líbí první verš. Povedené. |
|
| Je na to něco dekadentně slizkého, avantgardně barevného a emocionálně blbého :-). šikulka. |
|
| Tohle už jsem četl ^^ Na fb :D |
|
| To předchozí bylo lepší..... možná, že kdybych se vracel z nějaký stroboskopový akce, že bych smýšlel jinak..... |