| Publikováno: 03. dubna 2013 19:24Průměrné hodnocení: 6.3, hodnotilo 3 uživatelů [detaily] |
vím, že nikdy nebudu dobrý básník a že moje básně stojí jen za jedno přečtení, ale když má člověk špatnou náladu, jako já teď, tak se mi tak hezky rýmuje
varuji vás ještě jednou, je to citový patok
Sedím, stojím, pokoj nedá,
je tu, snad něco hledá.
Mé srdce pokojně netepe,
jdi pryč ty oranžový střepe!
Topím se pod chladnou vahou,
kdo cihlu mi dal na mé srdce?
Čekám marně s předtuchou neblahou,
je mi trochu trpce.
Tíhu cítím v sobě stále,
mně nechce se vstát a jít dále.
Já nechci, vztekám se,
však odpověď neslyším.
Naděje a vše mizí pryč
jako rým této básně.
Vstanu a neotočím se,
snad bude mi zas
hezky.
Komentáře, názory, hodnocení