Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

#9 Driver - převozOblíbit

iko8294.jpg

Autor: Alexandra Alex Gary

Sekce: Na pokračování

Publikováno: 19. dubna 2013 11:11

Průměrné hodnocení: 0, hodnotilo 0 uživatelů [detaily]

 
Pokračování série článků
Tento díl jsem rozdělila na dva, takže je to teď trochu kratší.

Přeci jen se mi teď (duben/květen) nějak nedostává času díky maturitě :( .
 
Danny

Vyřazuji a dojíždím k nim. Ohořelý vrak Mercedesu se na celkem široké ulici opravdu vyjímá. Teprve když si prohlédnu auto, všímám si Ivana a jeho doprovodu vedle auta. Zastavuji, zatahuji ruční brzdu a vylézám. „Ahoj lidi, jak se Vám to povedlo?“ začnu hned, protože jsem zatím neviděl žádného z Ivanových Mercedesů v podobném stavu. Přistoupím ke kufru, kde asi bylo epicentrum výbuchu. Zdá se, že jsem měl zase pravdu. „Ivane, Ivane...“ začnu vyčítavě, ovšem překvapený výraz „jeho“ holky mě přeruší. Sakra, co jsi to udělal, ta asi nevěděla jak se jmenuje... dojde mi, že jsem udělal docela přehmat.

Ivan

„Podívej se a poznáš.“ řeknu mu naštvaně, protože mi to začíná štvát a já začínám plánovat odvetu Georgovi. „Moniko, to je Danny. Danny, to je Monika. Prý budeme potřebovat o dalšího Medvěda víc.“ představuji je navzájem. Doslova ve mě hrkne, když řekne mé jméno, tak na tohle jsem nepomyslel. Překvapení v Moničině tváři je jasně viditelné. „Jo, asi bych se ti měl představit i já. Jsem Ivan, nikoliv John, či něco jiného. Doufám, že pochopíš, že jsem neměl na výběr. Nemůžu všem říkat pravé jméno...“ zní to blbě nadávám si okamžitě za výběr slov. Co se řekne, ale nejde opravit.

„Danny, pojď naložíme ho.“ vyženu ho od prohlížení poškození. Auto odtud musí zmizet co nejrychleji, je zázrak, že nás ještě neobjevili policisté. Danny přikývne a posune dodávku před auto, sklopí přívěs a navijákem ho natáhne. Já mezitím beru plachtu a zakrývám ho. Mrknu dozadu na mlčící Moniku. Zaraženě se na nás dívá a zdá se, že přemýšlí nad svou situací. Radši jí nic neříkám, protože už takhle jsem to posral dokonale...

Moni

Ivan? přemýšlím nad ním. Proč? Proč mi to neřekl cestou? Nebo na tribuně? Stojím stranou a dívám se jak pracují. Ivan, co se mi na něm nezdá? přemýšlím a sleduji, jak spolupracuje s Dannym. Při práci stojí u přívěsu a „nenápadně“ se snaží schovat svoji pošramocenou nohu před svým kamarádem.
Tady stejně nemůžeš zůstat holka... uvědomuji si, že nemám příliš na výběr. Vydechnu si a dojdu k nim. „Co bude teď?“ zeptám se, když dokončí balení auta.

Ivan

„Danny? Pořád stojí v garáži moje kladivo? Staráš se mi o něho?“ ptám se zamyšleně a vzpomínám na svého prvního Medvěda. Jediného, kterého jsem nepůjčil svým „zaměstnancům“. Ikona německé automobilky. Původně černý, ale po domluvě s AMG mě ho kdysi udělali ve speciální bílé perleti. Teď tu barvu cpou na všechny...

Na Moniku se pousměji, jsem rád, že na mě nezanevřela za tu malou lež se jménem. Otevřu ji zadní dveře dodávky. Dannyho černý Ford skrývá na míru vyrobený interiér z bílé kůže. Kdysi pracovní dodávka, která prý vozila dělníky na stavby amerických mrakodrapů. Teď je z ní luxusní minibus se silným motorem. Danny zastává názor, že auto má mít duši a svou historii. Že pro něho není nové auto, že on chce auto, které už něco prožilo. Mustang, kterého přivezl jako prvního, je nádherným příkladem. Je to auto, které v roce 1969 na výstavě převrátil kaskadér na střechu. Koupil ho za cenu šrotu a vrazil do něho víc než by dal za nového. Ale je to auto s historii. Zeptejte se Dannyho a on vás zahltí informacemi o té výstavě, kaskadérovi či počasí které bylo ten den.

Danny

„Jasně, že starám. Jednou za dva týdny ho vezmu na krátkou projížďku pro rohlíky místo Dodge.“ podívám se na něho překvapeně, protože mi nějak nedochází, jak teď chce řídit. Vždyť sotva stojí na nohách... „Ivane, vždyť nemůžeš řídit! A je to kladivo, tam potřebuješ být v plné síle!“ snažím se mu jeho nápad rozmluvit. Vždyť to auto nemá posilovače.

Nevšímá si mě a hned po Monice nastoupí do auta. Do háje! nadávám ani nevím proč. Rozhlédnu se, zda jsme něco nezapomněli a sednu za volant. Startuji obří motor, přidávám plyn a velká černá dodávka se pomalu dá do pohybu. Ve velkých chromových zrcátkách pozoruji plachtu na přívěsu, zda je dobře připevněna. Zdá se, že ano. Přidávám a najíždím na dálnici směr Plzeň. Vlastně měl Ivan až překvapivé „štěstí“, že jsem zrovna byl v Praze pro díly.
 

Komentáře, názory, hodnocení

Enderson - 04. června 2013 17:52
werewolf_by_wert23-d3ij2i42456.jpg
Suprově si to rozvedla a krásně jsi (mluvím jen za sebe) napjala příběh... "Kladivo" To musí být kráska svého druhu... Těším se na něj. A Danny má supráckej charakter- tedy alespoň podle toho jak se zatím ukázal. Pěkné.
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.058653116226196 sekund

na začátek stránky