Andor.cz - Dračí doupě online

Tlak a Síla

Linie elfů pokračovala kupředu. Moře zářících helmic a blískajících se hrotů kopí. Občas byly řady válečníků narušeny hydrou, stromovcem nebo hrdinou. Hrdinové, nejvyšší kasta elfů, měli kolem sebe metrový kruh, hlavně proto že prostí válečníci věřili v nadřazenost hrdinů. Někdy šlo o výjmečného šermíře, jindy o schopného mágam, a však nejčastěji se jednalo o kněze. Bojoví kněží, tak byli nazýváni, byli zčásti válečníci a zčásti mágové. Nikdo něchtěl čelit očarovanému obouručnímu meči, který třímali kněží.

O proti elfům stálo daleko méně početné vojsko. Menší, méně nablízkané a především nižší. Armáda trpaslíků vedená Thornem synem Synaky nespoléhala tolik na boj a už vůbec na magii. Oni spoléhali na techniku. A ne jen na své pušky a výbušniny.

Před vojem trpaslíků se hrnuli obrovské tanky Záštinoše. Řinula se z nich oblaka páry a na zemi za sebou nechávali otisky kol ukrytých pod panzířem.

Stroj s označením ,,Sedmička" ovládalo pět trpaslíků. Pozorovatel Khaznok, nabíječ a technik Darin, válečník Girmo, řidič Harzes a velitel. Velitel jménem Barlis. Jeho povinností bylo ovládání a střelba z velkého děla a usměrňování posádky. Poslenídho nebylo třeba. Posádka přesně věděla co dělat a kdy to udělat. Kdyby nestřílel z děla, Barlis by se nudil. Takhle měl o práci vystaráno.

,,Tlak?"
Khaznok pohotvě odpověděl.
,,Čtyři sta na devadesát."
,,Devadesátka stálá?"
,,Jo."
,,Vzdálenost?"
,,Už jen několik desítek metrů."
,,Tak to rozbalíme hoši! Nabít výbušniny!"
Darin, hned jak zaslechl slova velitele popadl velký náboj označený rudou špičkou a zasunul ho do děla.
,,Máš to tam šéfe!"
Barlis se usmál a otevřel mířidlo.
,,Tak se na vás ušáky podíváme."
Mířidla ukazovala řadu elfů. Neviděl žádnou hydru ani stromovce. Pokrčil rameny. Nejlepší nemůže dostat hned na začátku. Namířil na pevnou řadu elfů.
,,Pálím!"
Khaznok rychle zaklapl okénko, kterým se díval na okolí. Nechtěl aby mu střela urazila hlavu.
A potom už se ozvalo hvízdnutí. A pak výbuch.

V místě kam ukazovala Barlisova mířidla zůstal jen menší kráter. Více dvě desítky elfů byly výstřelem rozmetány.

,,Kolik tlaku na výstřel Khaznoku?"
,,Jen dvě, tři čísla."
,,Dobře. Pálím!"
Další hvízdnutí, další výbuch a další kráter.
,,Cíle? Už mě ty řadový vojáci unavujou."
Khaznok se rozhlédl.
,,Napravo hydra a o tu se postará Osmička, ale nalevo se nějak vytahuje jeden z knězů."
,,Dobře! Otočit! Namířit!"
Barlis stále sledoval mířidla a hledal postavičku kněze.
,,Obrat o dvacet dva a natočit věž o deset stupňů!"
Mužstvo provedlo zatočení a teď viděl kněze jasně. Připrav se na odchod, bastarde.
Po tváři Barlise přeletěl zlomyslný úsměv.
,,Pálim!"
Vyletěla střela, ozvalo se hvízdnutí a pak výbuch. A kněz byl minulostí. Barlis nadšeně natočil mířidla na hydru která pochodovala v první řadě.
,,Vzdálenosti Khaznoku?"
,,Naši sou těsně za náma, asi deset metrů, a elfové asi dvacet."
Čas na Zášť. Pomyslel si Barlis s pochmurným úsměvem.
,,Nabít záštimet, připravit směs, uvolnit tlak!"
Darin vykonal svou práci a sedl si na své místo. Ze stroje se vyřinul oblak horké páry.
,,Hotovo šéfe."
Barlis už už chtěl stisknout tláčítko, které pošle pár tuctů elfů do Barnasu, říše pekelné, když ho zrazil Khaznok.
,,Osmička má trable. Nějaké mág jí zmrazil a teď tluče dovnitř!"

To byl problém. Jakmile se Záštinoš zastaví, jakmile mu dojde tlak, je s posádkou většinou konec. Barlis neochotně nechal hydru hydrou a otočil mířidla.
,,Obrat o devadesát! Umíš skákat Girmo? Nechce se mi stavět!"
Girmo, rozložitý dobyvatel s kladivem se jen zlověstně usmál.
,,Ani neuvidí co mu přilítlo na hlavu šéfe!"

Obrovskový stroj se smykem otočil a nyní mířil před tank, na kterém pracoval. Bojový kněz se k němu otočil a napřáhl meč. Tank byl skoro u něj. Čekal, že začne zpomalovat, ale místo toho ještě zrychlil. Připravil si kouzlo, kterým ho zastaví jako ten minulý. Stroj ho minul. Začal s první slabikou kouzla a dál se nedostal.
S neuvěřitelným řevem před něj dopadl trpaslík. Zmatený kněz máchl rukou a nepovedené kouzlo se ztratilo za mizícím Záštinošem. Navíc neměl kněz čas. Girmo se rychle otřásl po skoku. Rozmáchl se a zasekl sekeru do knězova boku. Bojový kněz se na něj podíval. A pak děsuplně zařval. Ozval se výstřel a křik kněze přerušila kulka střelce z tanku. Střelec došel k mrtvému knězovi a skopl ho dolů.
,,Ten kněz by nás otevřel jak plechovku, zdá se ale, že jeho ochraná kouzla nefungují proti sekerám!"

Barlis se ještě chechtal, když viděl jak Girmo vyděsil toho elfa. Slyšel jeho výkřik až sem.
,,Khaznoku! Obrat o sto osumdesát a zpátky na naší...pozici..."
Barlis se zarazil. Slyšel podivný hukot. Jako vodopád. Jenže přehlušil i burácení Záštinoše. Nejaký vnitřní pud na tento zvuk zareagoval.
,,K zemi!"
Barlos zařval a spadl k zemi. Pak ucítil náraz a uslyšel výbuch.

Roztřesený Barlos se zvedl ze země. Zatřepal hlavou, aby z ní zmizeli mžitky a temnota. Pak se zeptal.
,,Někdo zraněný?"
Khaznok se na něj podíval ze země a řekl.
,,Asi ne. Jen moje hlava nejspíš vybuchne. Co to bylo?"
Barlos pokrčil rameny a doklopýtal k ovládacímu panelu. Podíval se na něj.
,,Dvacet na sto padesát. To není dobré."
Otočil se k posádce a zařval.
,,Tak vztyk! Nenechám naší Sedmičku padnout! Harzesi! Máme tlakovky?"
Harzes pořád ještě otřesený z výbuchu ukázal na dva pevně přichycené železné sudy. Ty byli natlakované, plné stlačeného plynu, měli je tu jako zálohu.

Barlos k nim došel a zvedl jeden z nich. Opatrně ho vzal a připojil k ovládacímu panelu. Ventilem zatím neotočil. Podíval se na posádku, která už se vracela na svá místa. Počkal než se všichni vzpamatovali.
,,Všichni připravení? Jestli prohrajem chci aby elfové nevyhráli!"
A naplno otočil ventilem. Uslyšel syčení. A pak začal tlak stoupat.
,,Čtyřicet, osmdesát, sto deset, dvěstě, Tři sta! Jedem!"
Ucítil škubnutí, pak další a poté se motor znovu rozburácel. Barlos vyhlédl z poklopu protože Khaznok se ještě nezvedl a ani ho nebylo třeba. Situace nebyla dobrá. Elfové byli sice víc jak ze dvou třeti zničení, ale nezbýval už žádný funkční Záštinoš a trpaslíků bylo o dost méně než elfů.
,,Nabít záštimet, dělo i salvu! Dnes večeříme v Garnakově síni Hrdinů pánové!"

Elfský princ sledoval ze sedla své hydry jak každý z těch pekelných strojů jeho hydry a kněží ničí. Samolibě se usmál když se podíval na řídké a rozprášené řady trpaslíků. Pak ho něco vyrušilo. Podivný hluk. Otočil se. Řítil se k němu jeden z těch strojů. Ale vždyť je dal všechny zničit...

,,Palím! A odpalte salvu!"
Směrem k obrovské hydře, kterou si Barlos vybral za cíl vyletěl plamenný jazyk. Hydra pod plameny žalostně zasténala a vrhla se proti nim. Do cesty se jí, ale dostal obrovský tříštivý náboj z děla. Zasáhl hruď hydry a ta se zakymácela. Z přední části tanku poté vyletěl tucet raket. Rakety zasáhli jak hydru tak elfy. Po zásahu Záštimetu i raket nezbyl, mezi hydrou a Záštinošem, žádný elf. Barlos viděl jak se hydra řítí k zemi na těla elfích válečníků. Pak uslyšel podivný zvuk a záblesk fialového světla.
K Záštinoši kráčel mág a z rukou mu proudilo fialové světlo.
,,Barlosi! Tlak klesá! Na kontrloce-"
Ozvalo se zajiskření.
,,Šéfe, kontrolky sou v hajzlu."
Barlos se sklonil a vytáhl pušku.
,,Vypadá to že ten mág nám tu dělá bordel. Pojďme si s ním pokecat."
,,Možná že to spravím. Ještě máme jednu tlakovou bombu."
,,Tu dej mě Harzesi. Smiř se s tím. Už teď Sedmička udělala víc než běžný záštinoš dokáže."
Barlos vzal bombu a vynesl jí ze stroje. Ze stroje se vynořili i všichni ostatní třímající pušky. Jakmile Záštinoši dojde tlak nebo se převrátí je z něj jen hromada šrotu.
,,Vážně si myslíš, že je to dobrý nápad?"
,,Zemřem tak jako tak, tak alespoň uděláme trochu akce!"
Trpaslíci vynesli s ledovým klidem sud Záště a tlaku. Nebezpečná kombinace.

Mág a elfí princ se zasmál.

Oni si opravdu mysleli, že ho jejich kulky zastaví! Bez jejich rozsévače smrti to byla jen banda uděšených staříků. Zabili mu hydru. Přítelkyni, společnici a spolubojovnici. Za to budou hořet.

Trpasličí posádka vystřelila. Kulky se od fialového světla odráželi stejně jako od mága. S děsem sledovali jak se před mágem objevuje koule naplněná fialovým ohněm.

Princ viděl, že trpaslíci stále stojí na místě. Zvláštní. Měl skoro pocit že za strojem viděl temnou postavu. Jenže teď se soustředil na představu trpaslíků spálených na prach. Možná, že nechá jejich velitele žít. Aby prožil to co on.

Barlos seděl uprostřed ohněm zčernalé země a proti sobě měl onoho podivného mága, který nyní třímal meč. Zády se opíral o dva sudy a v ruce třímal velitelské kladivo. Z jednoho sudu tekla olejovitá směs.
Runy, které ho chránili před žárem pomalu vyprchávali. Runy jeho posádky zmizely už při výbuchu. Znovu se s posádkou setká v síních Garnaka.

Princ se zasmál nepříčetným smíchem.
,,Malá krysa nám přežila! Zastřihnu ti vous za smrt mé milované a desítek mých přátel!"
Ukázal mečem na hrdlo trpaslíka. Trpaslík k němu zvedl vážné oči.
,,Možná že jsme prohráli, "
Trpaslík se napřáhl s kladivem a usmál se.
,,Ale elfové nevyhráli."
A pak se nad bojištěm rozlehl výbuch.

Barlos vstal a oprášil se. Pohlédl na kráter a na zbytky dvou těl. Všiml si že výbuch zabil i několik desítek elfů a bohužel i pár trpaslíků. Ale situace nevypadala tak zle. Možná nakonec vyhrají.
Kývl na pozdrav temné postavě která stála naproti němu a vydal se na cestu do Garnakových síní.