Andor.cz - Dračí doupě online

Nevím jakou to má hodnotu ale myslím že moc ne. Upřímně jde spíš o takové to "vyblití" se na papír, protože bych se jinak zbláznil. Většina z vás určitě ví o čem mluvím :) .A tak nebuďte při své kritice příliš tvrdí, protože tahle báseň není věnována kritikům, ale těm co vědí, jak moc to bolí přijít o někoho, kdo tvořil váš smysl života. Tohle jsme si tady zažili všichni, myslím, že většina z nás o tom i něco napsala, a každý se s tím časem srovnal- ty se s tím srovnáš taky.

Nicméně pokud chceš sdílet poezii do článků musíš čekat také odezvu. Tedy i kritiku. Jaký by to pak mělo jinak smysl? Každý výkřik by měl zaznít do ticha, rozvibrovat ho a zaujmout.
Je mi líto, ale ten tvůj nezaujal. Četl jsem už desítky, ne-li stovky básní na podobné téma, ale tohle není vážně dobré. Místy to zní jako texty Leoše Mareše, jindy jako pseudoveršovánky z časů Lunetiku.
Nicméně potenciál to má- kdyby jsi tomu dal tvar. Kdyby si křičel pomaleji a promyšleněji.

1. forma: já vím já vím a já vím- dnes už se přece na přesně stanovené strofy nehraje, ale když už používáš sloky od dvou až semdi verčích měly by mít nějaký řád. Pravidelné opakování třeba. A nebo pokud chceš fungovat takto neděl, celky nejsou vyvážené.
Nabourává to melodičnost.
2. rytmika a melodično: nikde žádné. Jen pár veršíků sem tam zapadlo na své místo. Rýmy jsou často vynucené naprosto zbytečně. Dalo by se s tím vyhrát. Dalo by se s tím ledeacos udělat a ne se snažit zrýmovat: svět, led. přál-hřál, jinou-mnou, dýchat-stýskat.
Slyšíš sám, že ano, že nejsou zvukomalebné, a ty které jsou ty jsou zase tak ohrané, že by jeden zaplakal.

Piš dál, vypiš se z bolesti to pomáhá. Ale než budeš zveřejňovat sedni si k tomu, roveď si korekturu, proveď zkrácení, zapracuj na těch rýmech. A výsledný efekt bude mnohem lepší a bude lépe znít nejen kritikům, nejen recenzentům a běžným čtenářům, ale i ostatním zlomeným srdcím...