Andor.cz - Dračí doupě online
Knihovna
Dlouhá pohádkaOblíbit
 | Autor: EndersonSekce: PohádkaPublikováno: 30. října 2013 00:54Průměrné hodnocení: 4, hodnotilo 6 uživatelů [detaily] |
Krátká pohádka o pěti pánech, snad pobaví.
Druhého, slunečného dne se na jednom malém hrádku sešlo pět pánů. Byla to důležitá schůze, chtěli projednat, jaké stromy se nejlépe hodí do bukové obory. Sešli se ve velké knihovně. Zdi byly pokryté obrazy a do okenních rámů bubnoval déšť. Posadili se do krásných křesel a pátý pán zapálil v krbu. Když oheň pohasínal, třetí pán konečně pronesl svůj návrh.
„Neměli bychom zvýšit daně?“ Ticho.
Dlouho mlčeli, nakonec šestý pán slezl z koně, rozhlédl se po zasněžené krajině, z pouzdra vytáhl pušku a lišku zastřelil.
„Bylo nutné to číst.“ Pronesl první pán a ukončil tak dlouhý rozhovor. Pomalu se vraceli prašnou cestou nazpět, domů do města.
„Vítejte přátele, drazí.“ Pronesl druhý pán a všem nalil dobrou medovinu.
„Neměli bychom zvýšit daně?“ Ticho.
Dlouho mlčeli, nakonec šestý pán slezl z koně, rozhlédl se po zasněžené krajině, z pouzdra vytáhl pušku a lišku zastřelil.
„Bylo nutné to číst.“ Pronesl první pán a ukončil tak dlouhý rozhovor. Pomalu se vraceli prašnou cestou nazpět, domů do města.
„Vítejte přátele, drazí.“ Pronesl druhý pán a všem nalil dobrou medovinu.
Komentáře, názory, hodnocení
| ||||
 | Já to spíš vnímám téměř jako hádanku. Skutečně povídka o pěti pánech, protože všech pět tam nakonec snad bylo, ale toho čtvrtého pána jsem tam nezaregistroval ani náhodou, leda, že by se proměnil v lišku. | |||
| ||||
 | Jsou autoři, kteří čtenáři naservírují příběh na stříbrném podnose se všemi konkrétními detaily a podrobnostmi, nicméně jsou i tací, kteří se na věc podívají z jiného úhlu a snaží se ponouknout k úvahám, přemýšlení a vlastním fantaziím. Je to krátké, jako próza poněkud zvláštní a neotřelé, ale já bych to zase tak s gustem neodsuzovala. Za prostším rámem zrcadla je velký duchaplný příběh s mnoha zvraty, tedy alespoň já jej tam vnímám. Ačkoliv sama dávám také přednost rozvinutějším příběhům, tak pro nápad a vizi dávám 7. Lady Valeria Aragornská | |||
| ||||
| Taron - 12. listopadu 2013 15:12 Nejedná se o úryvky... jedná se o celistvý článek. | |||
| ||||
 | Pokud skutečně nešlo o paskvil poskládaný během dvou minut, dobrá, pokusme se nad tímto nonsensem zamyslet a vyvodit nějaké závěry. Co se tak mohlo dít mezi jednotlivými úryvky? Takové články nejsou mým šálkem kávy, proto raději ani číslem hodnotit nebudu. | |||
| ||||
| Ředidlo - 10. listopadu 2013 11:40 Jsem samozřejmě rád za chválu, i když ne zrovna takovou jakou jsem si představoval. Nejedná se o věc jež bych sepisoval dvě minuty s bolestí břicha od smíchu. Jedná se zcela o úmyslný nonsens. Myšlenka autora: Potřeboval jsem si oddychnout, odložit na chvíli složitou hru slovíček a přesunout myšlenky někam stranou. Zvolil jsem si něco inspirovaného jiným nejmenovaným autorem. O nic jsem se nepokoušel, spíše jsem opravdu potřeboval jen odpočinout a z toho mnoha volného a jednoduchého textu, obsahujícího básničky, říkanky, krátké povídky a jen věty, jsem vybral tuto "Dlouhou pohádku" která je od začátku do konce nelogická. Právě aby si i čtenáři trochu odpočali od složitých a vážných témat v současné tvorbě andorské knihovny. S přáním úsměvného počtení E. | |||
| ||||
 | Povídka, nazývejme ji klidně pohádkou, když to tak chceš, ve stylu anekdot "šli dva medvědi, jeden hnědý a druhý doprava", sice nijak neurazí, chvílemi snad i donutí cuknout čtenáři koutkem úst směrem nahoru, ale jinak, rozhodně čtenáře nijak nenadzvedne. Někdo, kdo je neomalený, by snad mohl hrubě říci, že se jedná o rádoby vtipnou kravinu, kterou autor splácl během dvou minut, sám se u ní smál jak pominutý, co že se mu to povedlo, jak že krásně vyřádil fantazii, dal dohromady všechny nesmysly co ho napadly. Myslím že i ve druhé třídě na ZŠ jsme něco podobného psali, že každý napsal nějaké slovíčko a pak jsme z toho skládali věty a moc se smáli, co že to vzniklo za nesmyslné věty a příběhy. Čili, pěkná práce. | |||
na začátek stránky