Andor.cz - Dračí doupě online

Hmmm...zajímavé dílko, zajímavé sdělení a zajímavá forma. Ale z nějakého důvodu na mě moc nepůsobí, přestože jak se to čte, graduje hezky... Možná tomu jen chybí nějaká jiskra, která by zapálila tu výborně postavenou hraničku. Anebo jsem jen ignorant :-D

Jinak se omlouvám, ještě prostě musím přispět svou troškou do mlýna.

Ředidlo - 29. ledna 2014 00:09
Ehm, mám pocit že jsi úplně mimo mísu s odhadem, že komentáře B+M jsou nechtěné a že odrazují čtenáře. Já například z celé knihovny čtu jen poezii a často mě více zajímá komentář B+M než samotné dílo ;-). Takže například teď jsem odrazená od čtení, protože místo aby se jmenovaní zabývali dílem, rozpitvávají tu tvé ředění.

Těším se na den kdy to přežene a dostane konečně ban.


Sfinx

Já bych určitě komentoval mezi prvními, jenže jsem byl mimo ČR, takže jistě omluvíš že píšu až nyní, hlavně až poté co se tu ukázal... jak to napsat slušně a (ne)urazit... Sama si jistě vybavíš dost slov, které bych pro něj našel.

ALE nyní k věci samotné.

Vzkaz pro nejmenovaného je velice silný a skoro zakrývá celou myšlenku básně, ale negativismus se mi líbí. Nevím možná už je to ve společnosti zakořeněno, ale v negativismu se člověk najde snadněji než v nečem pozitivním. Ale já se v dílech nehledám, udržuji si citový odstup i od vlastních věcí a jen málokdy a máloco mi dovolí tento odstup narušit.
Popravdě řečeno nic moc to vě mě nevyvolalo, ale jsem potěšen líbivostí zvolených rýmů.
Čemu jsem se podivil bylo první "-čekáš" vyvstává otázka, proč je umístěno jinak než druhé a třetí "-odcházíš"? Neříkám že to ruší, ale rozhodně to neblaze přitahuje pozornost.
Tak to na mě působí, ale myslím si že ještě na podzim by to na mě zapůsobilo jinak. V dnešní době jsem ovlivněn futurismem a (velice nerad) zapomínám všechno co jsem měl rád na poezii v minulosti. Nevím jestli je to dostatečná omluva...
Závěr, je to líbivé, ale neoslovuje mě to.

Předně- Marigold, děkuji za tvůj čas který jsi mi věnoval i za připomínku ohledně komentování. Je pravda, že i já ač jsem tady celkem krátce, jsem si všimla, že komentování nějak ubylo. Nevím zda je to tím, že čtenáři jsou líní, nebo proto, že nechtějí urazit.

Pokud jde o má dílka, rozhodně chci vědět zda se líbí a pokud ne (což nevylučuji) tak co se na tom nelíbí. Já sama jsem ráda, když si někdo můj výtvor přečte a pokud i ohodnotí je to skvělé, ale mnohem víc mi dá právě těch pár slov pod článkem, kde komentujete jaký to ve Vás zanechalo dojem.

Každopádně děkuji všem co si to přečetli a ještě k tomu co psalo Ředidlo- myslím, že každého autora potěší chvála a kritika nakopne, proč bychom jinak toužili o uveřejnění našich děl, když ne kvůli tomu jak působí na ostatní?

Pokud vím, tak osobně oslovuji ve VEŘEJNÉ (a ne soukromé) knihovně pouze vybraná díla, navíc zásadně ze žánru poezie, a nekomentuji pokusy, jež mají ambice být prózou, a přesto ani u děl povídkových nejsou adresné reakce. Navíc se již vyjadřuji jen k selektivním věcem od určitých osob, a to - přiznávám, ještě v docela srozumitelném a neúnavném prohlášení (ne, není to kritika), protože kdybych se do toho obul pořádně, pak by to nejen termínově, ale i délkově bylo už náročnější a téměř neúnosné, ale o to ani andor, ani přispěvatelé, ani já osobně nestojím (i když se nezdá, i já mám soudnost). Je jasné, že mnohým analýzy neprospívají, ale pro pár individualit můžou být více inspirativnější než nic neříkající obcházení a zdržení se posuzování. Navíc jsou některé "poetické" postřehy využitelné i pro prozaiky, kteří podle mého trochu trpí, že Grácie již ubraly od pečlivosti, a jelikož se mnohé konstrukty žánrově prolínají, můžou cosi vytěžit i románopisci.
Já jsem se alespoň pokusil cosi změnit, s pozitivním úmyslem, a myslím si, že u některých to našlo patřičnou reflexi. Že drtivá většina pisálků a příležitostných čtenářů nenachází porozumění a zpochybňuje cokoliv, čemu na úrovni ani se nesnaží porozumět, je vcelku současným trendem.
Nemluvím o dokonalosti, ale určitě mě téměř dokonale napadlo, a mockrát nejen na malou chvíli, proč se tu postuje. A osobně nejsem přesvědčený z toho, že kvantitativně ubyla poezie; naopak poezie se drží solidně a trochu se zvedla svými rozmanitostmi.
Osobně jsem výrazně ubral v myšlenkách v Knihovně a věnuji se zejména svým věcem a některým snaživcům ve stole Katovna. Pokud to někteří návštěvníci nezaregistrovali, mají asi smysly mimo aktuální přítomnost. I já mám zdánlivě vyčerpatelnou energii a investuji ji smysluplně, ne do malicherných provokací.

Sfinx se omlouvám za výlev bez trefného výlevu k dílu. Ale je to vcelku dojemné.

Ach jo...

Jsem zklamaný, v knihovně se objevila věc od mé oblíbené autorky (a já ji nebudu komentovat, protože vše podstatné již bylo řečeno) a já se těším na to, co ta další její myšlenka vzbudí u ostatních.
A ono nic. Je to takový povzdech za celou knihovnu, kdy knihovna se stává místem mrtvých děl zapadajících prachem, děl, která si nezaslouží odejít do propadiště dějin bez jediného komentáře.
Protože pro koho jiného, než pro nás, někdy více, někdy méně laskavé čtenáře píší.
A věřím, že oni všichni jsou zvědaví na názory čtenářů. Jsou zvědavi na emoci, kterou vzbudili, na to, co zrovna jejich dílo způsobylo ve Vašich (ano Vašich, protože na Vás se čtenáři obracím) srdcích a myslích.

Povzdech si, ale dovolím ještě jeden. Povzdech nad pustým a nic neříkajícím číselným hodnocením, vždyť báseň, povídka nebo recenze se nedá vyjádřit jen číslem, číslem bez obhajoby, bez názoru...

Omlouvám se autorce za povzdech, a za ten srdcebol, který jsem sepsal právě pod její dílo. Ale je to otázka aktuální, a mám sám pocit, poslední dobou neřešitelná.

K dílu autorky i veřejně dodám, těším se znovu na další Tvé dílo.

S pozdravem,

Marigold