Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Jako štírOblíbit

huh7739.jpg

Autor: Saia

Sekce: Životopis

Publikováno: 25. března 2014 21:50

Průměrné hodnocení: 8.6, hodnotilo 5 uživatelů [detaily]

 
Část životopisu - historie - jedné z mých postav, za kterou hraji už zhruba čtyři roky.
Alessia z Cyry, osoba, která se z vraha chvíli po výcviku dokázala během mnoha let vytáhnout na jednoho z nejlepších lidí ve svém oboru.
Tento krátký kousek popisuje jeden z těch zásadních okamžiků jejího života, který může za to, že je, jaká je - chvíle, kdy zjistila, že její bývalý mistr nejenže není mrtvý, jak si myslela, ale pořídil si i rodinu...
 

Klika na dveřích se pohnula.
Maureen se otočila a ve tváři se jí objevil něžný úsměv. „To jsi to bez nás dlouho nevydržel, lás…“ Nedořekla. Strnula uprostřed pohybu, rty pootevřené v překvapeném „ó“.

Ten, kdo ve dveřích stál, nebyl její manžel. Chvíli zírala na ženu jen o něco málo vyšší než ona. Do asketické přísné tváře, tváře, která jí tolik připomínala jednu z těch, co vídávala na zámku, na starých obrazech vymřelých šlechtických rodů. Bílé vlasy stažené v drdolu společně s bledostí její pleti dívce dodávaly… Na jakési přízračnosti.
Maureen ani nevěděla proč, ale v tu chvíli snad i čekala, že skrze její postavu oděnou v loveckém úboru spatří paprsky slunce, dvůr. Tak moc v tu chvíli nevypadala skutečně.
Ovšem při pohledu na ten tvrdý výraz, do těch očí studených jako černý led, se vzpamatovala.
Polekaně ukročila o krok vzad, zády blíže k posteli, na které schoulené si v náručí spaly děti.

„Kdo… Co tu chc… Co tu děláte!“ vyjekla poplašeně, když se bělovlasá bez varování pohnula. Prudce, rychle, podobna útočícímu hadovi. Maureen sotva stačilo vyhrknout svůj dotaz a znovu ukročit a bělovlasá stála u ní. A v tu chvíli ochromila prudká bodavá bolest. Jako by jí do hrudníku vrazila rozžhavený pohrabáč.

Zalapala po dechu a udiveně sklouzla očima k rukám neznámé. V jedné z nich držela dýku. Dýku až po jílec trčící z Maureeniny hrudi. Čepelí téměř kolmo nahoru.
„P-pro-oč?“ zachraptěla. Zvedla pohled a střetla se tak s tím neznámé. A spatřila hněv. Vztek. Nenávist, jaká se ve vás musí hromadit léta a léta. A také bolest. Bolest rvoucí duši na kusy tak dlouho, dokud vám už žádná nezbyde.

Takhle tedy vypadala Smrt? Anděl smrti?

Dál se nestačila dostat. Víčka těžkla, tělo malátnělo, na jazyk se drala kovová pachuť krve. Už jen matně vnímala trhnutí čepele rozevírající břicho. To, jak ji zachytily před pádem čísi ruce a jemně ji položily na zem. A ta tichá slova, která zavřela její víčka jednou pro vždy…

„Brzy přijde smrt, a to ze všech stran. Rychle kopej hrob – v dechu havranů a vran. Pochovej svou smrt…“

Nastalo tíživé ticho.

Albínka se pomalu napřímila.
„Jsi zodpovědný za to, co k sobě připoutáš,“ zašeptala tiše. Hlasem, který zněl tak cize i jí samotné. Cítila pomalu mizející napětí, ustupující rudý opar hněvu, co se v ní vzedmul, když spatřila tu ženu. Ženu, která měla vše, po čem Alessia toužila celý svůj život a co jí už navždy mělo unikat mezi prsty…

„Mami?“
„Máámííí…!“

Trhla sebou.
Obě děti rozespale mžouraly jejich směrem. Upíraly oči na tělo své matky v kaluži krve a zatím nechápaly, co se stalo.

„Máma spí?“ kuňklo děvčátko s chybějícími předními zoubky. Její bratříček se k ní tiskl, přes hlavu měl přetaženou deku.

Alessia přikývla. Vlídně se pousmála a nenápadně schovala ruku se zkrvavenou dýkou za záda. „Ano, maminka spí… Povídala, že je moc unavená, že si musí odpočinout… Ani nedošla do postele, tak moc se jí chtělo spát…“ odpověděla konejšivě a opatrnými přísuny se blížila k dětem.

„Ty jsi maminčina kamarádka?“ děvčátko začínalo znít nejistě. Kaluže krve pod Maureen se zvětšovala a rozlévala se po dřevěné podlaze.

Zavrtěla hlavou. „Ne, tatínkova…“ opravila ji. Přechytla dýku v ruce. „Vaše maminka ale říkala, že byste měly spát… Abyste rychleji vyrostly… Co kdybych vám pověděla pohádku? Aby se vám lépe usínalo…“

Chlapeček se pousmál a stejně jako jeho sestra zazíval. Stále ještě zpola spaly, oči se jim zavíraly samy.

„Tak šup, šup, zalézt pod deku a lehnout,“ dřepla si Alessia k posteli. A čím déle na ně hleděla, tím to bylo horší. Bohové, měly jeho oči… Měly jeho tvář… Byly jako ona. Kdysi dávno. Povzdechla si. Odložila na zem dýku a prsty od krve si otřela nenápadně o kalhoty.

„Tak… Znáte příběh o štírovi a žábě, děti?“
Odpovědí jí bylo dvojí zavrtění hlavou.
Usmála se. Klekla si. Tak, aby děti neviděly na vychládající tělo.

„Seděla žába na břehu řeky, když za ní přišel štír. A ten pověděl: ‚Žábo, vezmi mě na záda a přenes mě přes řeku.‘ Žábě se ale nechtělo, a tak řekla: ‚Ne, ty mě uštkneš a já se utopím!‘ Štír ovšem na to: ‚Proč bych to dělal? Utopili bychom se přeci oba…‘ Žába nad tím chvíli přemýšlela, než nakonec souhlasila. Vzala štíra na záda a plavala s ním přes řeku. V půlce jezera ovšem štír žábu uštkl. A když se potápěli, ptala se žába štíra: ‚Štíre! Proč jsi to udělal… Vždyť se teď utopíme a zemřeme oba…‘ A štír jí odpověděl. ‚Nemohl jsem si pomoci, jsem prostě takový…‘“

Albínčin úsměv zakolísal. Pohledem zalétla k mrtvé Maureen.

Také si nemohla pomoci. Byla prostě taková…

 

Komentáře, názory, hodnocení

CzDaV3 - 05. července 2014 23:30
heidegger_by_lordmishkin7574.jpg
Já tuhle stránku miluju... :3 Tohle se mi opravdu nehorázně moc líbilo a celkem brutálně jsem se do toho zažral... :3 Rád bych si přečetl někdy celou knihu. :) Opravdu, skvělá práce... (y) Jen tak dál.
 
Hitomi - 06. dubna 2014 10:34
mal315776.jpg
Morigu - 05. dubna 2014 22:17
Já nikoho nebanuju, pouze usměrňuju :)) a člověk si vždy dokáže pomoci :) tohle je i poměrně zajímavé téma, na které existuje celá řada pohledů. Až nebudu na mobilu, tak to sama v té diskuzi nadnesu :))
 
Enderson - 06. dubna 2014 05:04
werewolf_by_wert23-d3ij2i42456.jpg
Morigu - 05. dubna 2014 22:17
Kde jsou ty +/- když je člověk nejvíce potřebuje... Vystihl jsi má slova mnohokrát lépe než jsem si plánoval.


Autorce:
Já jsem se k tomuto počinu vyjádřil, zvlášť, myslím že pozitivně, i když trochu stručně.
Možná bych to měl ohodnotit z trochu širšího úhlu pohledu:
Celkově je tu jedna velká chyba. Čtenář se tu seznámí se situací, ale ne s hlavním "aktérem". Což je vlastně škoda. Postava se svým způsobem odcizuje čtenáři.
Ale četl jsem tvůj nový CV a jsem si naprosto jist, že tuhle postavu si přeje mít v dobrodružství každý DM s daným tématem.
Jako životopis si to zaslouží 10 jako úryvek 7, vyprůměrováno 8,5 takže 9 :)
 
Morigu - 05. dubna 2014 22:17
nickname se signaturou9343.jpg
delph - 04. dubna 2014 19:00
Omlouvám se autorce i Hitomi, ale nedalo mi to. Hitomi klidně mě zabanuj na články, alespoň budu mít klid.

Proboha Delphe co tu řešíš?! .. zamyslel ses nad tím?

Když pominu to, že ani nedáváš pozor na co se tě autorka zeptala (bylo to zcela jasné), tak proč potom vymýšlíš nesmyslné významy jejího přirovnání, když je jasné (neřeším češtinářskou správnost: hadí a hadovité). "Pružná jako had" nebo "Rychlá jako had" je zcela běžné používané přirovnání a každý ví co si pod tím má představit a určitě i ty jsi to věděl, když jsi to četl. Není to nic z autorčiny hlavy.

Co se týče ultra-kladných hrdinů co jsou vždy vzorem jak tělesným, duševním a samozřejmě morálním. Narodil ses ve špatné době. Pokud toužíš po takových, vrať se tak do osmdesátých a devadesátých let a pokud si je prožiješ jako já, budeš děkovat bohu za to, že dnes už i hrdina může nebýt dokonalý. K tomu bych dodal ještě to, že je rozdíl mezi hlavní postavou a hrdinou (jak si jej představuješ ty). Ne každá postava o které kniha je, musí být vzorem a táhnout k lepšímu (mimochodem nevím jak tebe, ale mě superman z osmdesátých let spíše odpuzoval). A i tak kolik hrdinů jde za pomstou? Třeba takový Kat: Měl by přece předat zločince soudu, aby se choval dokonale a správně a ne je popravit velmi neortodoxními způsoby. Pomsta je přece špatná a soudní systém správný. Přesto hrdina se svou špatnou vlastností nijak nebojuje.

Navíc naprosto nechápu tohle: "A kde překročí hra realitu?" to už rovnou můžeš všechny na Andoru zavřít do blázince, protože si přece vymýšlí imaginární postavy a hrají si za ně, dokonce tráví hodiny vymýšlením jejich osudů. Larpáky za to, že ty postavy dokonce hrají naživo (dokonce i skřety!!! a temné lordy!!!). O hráčích počítačových her ani nemluvě. A když to vezmu do důsledku i čtenáře knih, zvláště pak fantasy a sci-fi žánrů, jsou přece vymyšlené a čtenář by to neměl číst, protože to jsou nesmysli (už ani nevím kolikrát jsem toto slyšel). Nikdy by mě nenapadlo, že něco takového budu číst od někoho zde na Andoru. Tady je to přeci právě o tom hrát si, vžít se do jiné role (klidně i záporné, nebo pokroucené). To, že ty chceš hrát jen za to po čem toužíš a jaký bys teoreticky chtěl být, je tvůj pohled, ale není to dogma. Uvědomuješ si vůbec, že ty sám jsi podle mnohých už zralý na blázinec, když si hraješ (i za tebou modelované postavy)? A co PC hry, hraješ nějaké? Je chování tvých postav v nich vždy naprosto podle zákona? Nemyslím si...

Tím neříkám, že to tu někteří nepřehání a je fakt smutné, když v jeskyni není jediná relativně normální postava, bez nějaké poruchy osobnosti. Že mi občas chybí i to, že postavy v něčem co dělají selhávají a nejsou v tom mistry. Ale omlouvám se, to co jsi tu autorce vyčetl je dost mimo, netýká se to totiž díla, ale jen tvého pohledu na to co je správné hrát a psát.
 
Hitomi - 05. dubna 2014 14:41
mal315776.jpg
delph - 04. dubna 2014 18:22

Promiň, ale tahle debata skutečně patří do jiného stolu. Navíc v tomto případě pláčeš na špatném hrobě. Byla bych ráda, kdyby diskuze pod články sloužili skutečně k hodnocení děl a ne samotných autorů. Ve stole roleplaying vás ale ráda uvítám, pokud bude ta debata samozřejmě v rozumných mezích.
 
Saia - 04. dubna 2014 20:07
huh7739.jpg
Tak si osobně hraj za co chceš, co já s tím?

(A báj d vej, Maureen nebyla její sokyně v lásce. Alessia měla sice měla ke svému mistrovi jistý vztah, ale nikdy ne láskyplný.

‚Jsi zodpovědný za to, co k sobě připoutáš.‘
Kdysi ji on i ostatní zbavili všech pout. Hodlala mu tu laskavost vrátit.
Smrt?
Smrt je nic...
Podstatou všech trestů je utrpení.


... Uznávám, tohle je prostě chybící kontext, tedy beru, že se to tak dalo pochopit.)

(Tohle je naposledy, co jsem někam vložila jen část díla...)


To s tím hrdinou - to jest tvůj názor. Můj je, že hlavní postava nemusí být hrdina. Ne takový, jakého si tady škatulkuješ. A je na každém, jestli příběh s takovým hlavním protagonistou(v tomhle případě životopis pojatý formou příběhu) bude číst a nebo ne.

A tímhle bych tu debatu skončila. Nechci se hádat ani s tebou tady řešit, "proč takové postavy lidi hrají" a podobné úvahy nad herními životy.
 
delph - 04. dubna 2014 19:00
untitled-39996.jpg
pochopil jsem to jako otázku co považuju za tak zlého na celé té postavě...

Tak hadovitý.. tak za prvé, co třeba "hadí"? nejsem češtinář, ale hadovitý mi zní blbě. Za druhé co si pod tím mám představit? vlnění? plazení? vztyčení hlavy a upření pohledu při pošlapávání nohou? Skrčení se před útokem?

O postavy? a co třeba projekce vlastní tužby? proč hrát za něco, co se ti nelíbí, co tě nepřitahuje? Já osobně hraju postavy kterými v reálném životě být nemůžu, ale zachovávám jim morální a etický kodex mě vlastní. A kde překročí hra realitu? Představy jak noříš dýku do útrob sokyně v lásce. tady je to snadný napsat, žádné vězení, žádný soud, žádné výčitky...

A co jiného je, když ne hlavní postavou příběhu?
 
Saia - 04. dubna 2014 18:29
huh7739.jpg
delph - 04. dubna 2014 18:22

Ptala jsem se, co se ti nelíbí na "hadovitém" pohybu. Jen tak mimochodem. Ne na přednášku o dnešních Mary Sue.
Mimochodem - jde o postavy, proboha... Když se to lidem líbí a baví je to, tak ať za ně hrají. Je na každém PJi, jestli je vezme nebo ne...

...

A já snad dělám z vraha hrdinu? Přijde ti na tomhle něco hrdinného?
 
delph - 04. dubna 2014 18:22
untitled-39996.jpg
Saia - 04. dubna 2014 15:02
Tak máš u mě velké významné plus, za to že rodinu má.

Co je na tom tak zlého? To idealizování v kontrastu s temnou stránkou. Na andoru (jindě ostatně nejsem) jsem si toho všimnul u spousty hráček takřka bez ohledu na věk. V tom co dělají jsou postavy "dokonalé" úžasně hrdinské. Válečnice brilantně ovládají meč, mají dokonalou vycvičenou figuru ideálně červené vlasy... hraničářky jsou jemné k přírodě, poznají podle jediného zlomeného stébla na celé louce týden starou stopu,... magičky ovládají strašlivé síly, vražedkyně jsou extrémně rychlé, přesné, tiché, smrtící...
Všechny bývají nějak krásné, zajímavé, výstřední. Albínky, zrzky tajemné černovlásky s černýma uhrančivýma očima. Nějakou zajimavou jizvou, či tetováním.


ale ve snaze to nějak vyvážit jim dávají "temnou" stránku. Pochybnosti, deprese, vyloučení ze společnosti, ztráta rodiny/milovaného, labilnost....

V čem je to zlé? je toho tady strašně moc. A tím nemyslím jen andor, ale různé knihy a filmy. Hodní upíři, sexy vlkodlaci, kouzelnice se sociálními problémy, ...

Vyvolává to efekt - bejt divnej je super! to že tady nikdo nemá super schopnosti kterejma by si to vysloužil, nikoho nezajímá. A myslím tím divnej. Ne svůj, nejdoucí s davem, ale prostě divnej, vyšinutej. Říkat si, že stavy deprese, schizofrenie a jiných oblíbených výstřelků jsou fajn, místo jít se léčit.

Když pominu dělat z vraha hrdinu, tak tomu připodobním i takové věci jako udělat hrdinu z drogově závislého, který s tím nebojuje, ale plně si drog užívá, nebo z obézních lidí, kteří jsou na to pyšní, kolem a dokola oslavovat úpadek lidstva fyzický, morální i sociální...

A oponovat třeba tím, že takový lidé tu jsou a nejsme všichni dokonalý sluníčkoví lidičky, je blbost. Hrdina je vzor, který má táhnout k lepším výsledkům, ne táhnout k těm špatným. Od toho tu mají být záporáci. když ale dáme do hrdiny půlku záporáka, komu máme fandit a co z toho nám má jít příkladem? Pokud má hrdina špatné vlastnosti má s tím bojovat.

 
Saia - 04. dubna 2014 15:02
huh7739.jpg
delph - 04. dubna 2014 14:04

Všechno beru, jen bych si vyprosila jedno.

To odsuzování. Já vím, že ten úryvek je klišé, ale zdrž se prosím toho, že ta postava sama o sobě je hrozná. Stejně tak předpokládání a urážení toho, co podle tebe čtu a kde se inspiruji, ano? Nic o mně nevíš, tak si to odpusť.

A pleteš se. Rodinu má. A cech jí rodinou nikdy nebyl a nenahradil ji.

Za ty hadovité pohyby, které se tě tak dotkly, se omlouvám, nenapadlo mě vhodnější přirovnání. Co je na tom vlastně tak zlého? To neber jako útočnou otázku, jen by mě to zajímalo...
 
delph - 04. dubna 2014 14:04
untitled-39996.jpg
Tak překlepy jsem nevnímal a jestli tam byli i nějaké hrubky tak taky ne. Dobře se to četlo, věty byli pěkně sestavené, což mi občas dělá problém když myslím rychleji než píšu a měním konce věty uprostřed psaní. Děj prostě fajn běžel...

Ale obsah byl strašný! Jak psala Hitomi - jedno obrovské klišé. Vymlouvat se na to, že nic originálního nejde sepsat, protože vše už bylo je moc chabá obrana. Je hodně věcí které lze pojmout jinak. Ale tady to bylo jak vykrádačka těch největších "romantických" sra*ek. Mít chuť zapamatovat si ty nesmysli, tak bych snad i přesněji dokázal odhadnout co autorka čte a kde se inspiruje. naštěstí se mi je daří úspěšně zapomínat...

Od začátku do konce jsem v podstatě přesně věděl jak to bude pokračovat...

jak moc se pletu když vyslovím domněnku, že vražedkyně je i sirotek bez rodiny a cech vrahů ji byl novou rodinou? A ještě albínka... Tady ty zasněné holčičí postavy, které prostě musí být strašně MOC JINÉ a nezapadat mezi běžné lidi, to je něco z čeho je mi už zle. A ty rychlé hadové pohyby, už to vidím.. snad jak z nějakého Stmívání či co to bylo...

A ty emoce - taky vystřižené jak z šero-růžové knihovny.

Jestli chceš holka trochu věrohodnou postavu a k ní i příběh, začni číst jiné knížky. Třeba serie "Tulák" od Davida Gemmela by ti mohla něco říct o nájemných zabijácích bez tohohle romantického bahna...

PS: zašel jsem jen protože ke štírům mám zvláštní vztah a hodně mě to zklamalo...
 
Zbyhněv - 02. dubna 2014 09:14
images (2)4013.jpg
Mě se to líbí a moc :)
 
Saia - 01. dubna 2014 17:10
huh7739.jpg
Circo macabre - 01. dubna 2014 17:02

Ehm, jo, těch překlepů jsem si taky všimla - až teď, a to jsem to četla už... No, mockrát.

...

No, musím se těch stránek zastat, tedy aspoň částečně, na prvních několik kapitol se mi dostalo celkem dost konstruktivní kritiky, která rozhodně nebyla ve stylu "moc se mi to líbí", takže světlé výjimky se tam najdou.
Ale jinak máš pravdu.
 
Circo macabre - 01. dubna 2014 17:02
10589821_1460268080926062_151806318_n3474.jpg
pár překlepů, ale jinak je to zručně napsané, jak už bylo řečeno, konec je nejzdařilejší. jako celek by to mohlo být zajímavé, psát evidentně umíš, asi bych byl ovšem vděčnější, kdybych se k tobě dostal přes jiné téma. ta desítky je trochu moc, za mě tak 8.5, ale nebudu ti to kazit.

Delruth - 01. dubna 2014 16:50
pokud se chceš někdy zlepšit, tak se těmhle stránkám vyhni, pokud tě vůbec někdo okomentuje, tak to bude většinou něco ve stylu 'moc se mi to líbí'. poeta.cz nebo saspi.cz, tyhle bych doporučil vám oboum.
 
Delruth - 01. dubna 2014 16:50
iko5322.jpg
Saia - 01. dubna 2014 16:04
Áhá! To se na to podívejme. Psavec obecný. :-D
Ty stránky vidím poprvé. Dík za odkaz. :-)
 
Saia - 01. dubna 2014 16:04
huh7739.jpg
Delruth - 01. dubna 2014 15:53

Možnost a) je správně. :D Stále ve stádiu rozpracovaná. Teoreticky už měla být dopsaná, ale konec, co jsem vymyslela, se mi nelíbil, tak pokračuji dál. :-)

No, technicky vzato se už dělím, na piste-povidky.cz :-)
 
Delruth - 01. dubna 2014 15:53
iko5322.jpg
Saia - 01. dubna 2014 15:34
"Zatím" znamená, že na ní děláš a nebo že je v šuplíku? :-D
Já jen, jestli se o ni hodláš někdy podělit. ;-)
 
Saia - 01. dubna 2014 15:34
huh7739.jpg
Delruth - 01. dubna 2014 15:22

Ehm. Z životopisu mi to přerostlo spíše do povídky, která má zatím cca 34 A4... :D Původně to měl být čistě životopis, ale vzhledem k tomu, že tu postavu mám už tak dlouho, nějak jsem se do toho... Zabrala.
Ale tuhle retrospektivní část mám - ani nevím proč - ráda, tak jsem se chtěla pochlubit.

Chápu, je to zkrátka jen výňatek takové... Samostatnější části z většího celku. :-)
 
Delruth - 01. dubna 2014 15:22
iko5322.jpg
Ten "životopis" je asi dlouhý co?
U tohodle mě mrzí, že tam není nějak konkrétněji popsaný důvod toho hněvu. Nevím, do koho se vcítit. :-D
Ze začátku to vypadá, že je to o té matce, pak zase o té vražedkyni a nebo možná o těch dětech. :-D
Tím, že tam chybí ten kontext, mě to moc nezasáhlo. Dobře napsané to je, obzvlášť ten konec. :-)
 
Saia - 01. dubna 2014 15:03
huh7739.jpg
Hitomi - 01. dubna 2014 13:15

To si uvědomuji, to s tím klišé, hlavně u této pasáže. :-) Bohužel, dneska už je to s originalitou trochu na štíru. :D Tedy, tak mi to aspoň přijde.

Díky. :-)
 
Hitomi - 01. dubna 2014 13:15
mal315776.jpg
Sice je to opravdu obrovské klišé, ale zpracované poměrně pěkně :)) Takovým živoťákem tu rozhodně nikde neurazíš! :))
 
Saia - 01. dubna 2014 12:45
huh7739.jpg
Perla - 01. dubna 2014 11:11

Proč? :D
 
Perla - 01. dubna 2014 11:11
images6094.jpg
...asi Tě nikdy nechci potkat :-D
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.079946041107178 sekund

na začátek stránky