Autor: Circo macabreSekce: BáseňPublikováno: 12. dubna 2014 12:32Průměrné hodnocení: 8, hodnotilo 1 uživatelů [detaily] |
| ||||
Circo macabre - 18. dubna 2014 15:44 nějaký ten věkový rozdíl tam bude:-D Mno jo Bukowski, víš- a nechci se tě dotknout, ale ty nejsi Bukowski, on píše přece jenom jinak;) A myslím, že spousta věcí, co ti teď přijde fascinujících, může fascinovat i člověa dvakrát staršího než seš ty, když je dobře podáš. Taky si vždycky říkám, když si čtu Ortenovi prvotiny, že pořád ještě ze mně něco může být. Myslím si, že u tebe to platí právě díky tvému věku dvojnásob. Myslím, že když to co píšeš (protože ten nápad je fajn) a více to celé prohloubíš, tak pak ti tady budou všici tleskat. Zkus to, a kdyby sis nevěděl rady s důvěrou se na mne obrať, rád pomůžu, poradím;) Nejen v Katovně, ale klidně i ve zprávě. |
| ||||
Circo macabre - 18. dubna 2014 15:44 Zkus příště své myšlenky rozvést v anotaci, třeba možná se na to budu dívat jinak. Třeba mi to pomůže vidět něco, co jsem doposud přehlížel, nebo prostě nemohl vidět... |
| ||||
Marigold - 16. dubna 2014 10:42 ona Praha je tu jen takovou kulisou a jejím účelem není vzbuzovat emoce. a to, že v tobě nevzbuzuje žádné emoce ani zbytek je celkem pochopitelné, pokud jsi starší než já (což nejspíš budeš, je mi 16), jelikož co může nasírat, pobuřovat, rozveselovat apod. teď mě, tebe už nemusí. v tom obyčejném popisování máš pravdu, ale psal třeba Bukowski nějak jinak? tímhle bych taky chtěl odpovědět Endersonovi - rozhodně formu rapidně měnit nebudu (a to ani fyzickou), spíše se v ní budu pokoušet zlepšovat dokud mě to bude bavit, třeba se ti to časem zalíbí. omlouvat se nemusíš, čtenářova názoru si cením, obzvlášť toho otevřeného, sám taky kritizuju na plnou hubu, tak aspoň si to taky zažiju. ještě Marigolde - já mám Prahu rád a to obzvláště tu špínu, ačkoliv je pravda, že někdy mě to i trochu děsí. jen abys neměl dojem, že to je přesně naopak. Perla - 16. dubna 2014 14:31 velmi děkuji. |
| ||||
Je to stejný kekel jako posledně. Není tam nic... je to suché a nic neříkající. Nemohu hodnotit tento výtvor, ani negativně ani pozitivně... prostě to hodnotit nejde... Buď z tebe jednou bude hodně slavný "básník" kterému v jeho době nikdo nerozuměl, nebo skončíš na nule... a já předpokládám tu nulu... protože tohle neosloví ani nejmladší generaci čtenářů, natož posluchačů... Doporučuji rapidně změnit formu... tohle není ani futuristické vzevření, natož něco klasického. Promiň... :( |
| ||||
Marigold - 16. dubna 2014 10:42 Já nesouhlasím. Ve mě to vzbudilo emocí dosti; melancholie, rezignovanost, sem tam lehký cynismus, šedavo. :-) A je to velice zvláštní, jelikož se mnou básně tohoto tzpu nic nedělají. Většinou je asi nepochopím. Ale tahle je jiná... Za mě 8 |
| ||||
Opět, jako minule, prostě úplně bez emocí- nic to ve mně nevzbudilo. Ač Prahu nemám rád, jsme sto si vzpomenout na své večery v jejím nočním lúnu... ale i tak. Tohle je prostě jen poskládaný co vidíš, ničím to neoslovuje. Nic to nezanechá. Ani ve mně ne. O Praze jsem kdysi sepsal sérií sonetů, je to asi naturelem, že ty v ní vidíš tu špínu a co vidíš, já ji vždy idealizoval na ta zákoutí, která tě oslovují... Tvé procházky metrem jsou spíše dusivé... obrazy poskládané do nekomplexní skládačky. |
doba vygenerování stránky: 0.069085836410522 sekund