Andor.cz - Dračí doupě online
Knihovna
DěvčátkoOblíbit
 | Autor: AllienkaSekce: BáseňPublikováno: 01. května 2014 19:10Průměrné hodnocení: 6.6, hodnotilo 8 uživatelů [detaily] |
Báseň o utrpení týraného dítěte a jeho tragickém konci. Vznikla, když jsem měla lehce pesimistickou náladu před přijímačkami. Užijte si jí. :)
Na tváři špína,
a v očích strach,
za nehty hlína,
za hadrou prach.
Otrhaná plína,
mincí pár,
matka ji spílá,
z očí jde jí žár.
Děvčátko v koutě sedíc,
prázdnýma očima do tmy hledíc,
svírajíc špinavou houni,
není pomoci pro ni.
Po špinavé tváři, slza stéká prachem,
děvčátko vzlyká, na kusy trháno strachem.
Když matka jde jí tlouci,
bez moci a bez pomoci,
cuchajíc dívce tvář,
ozývá se dětský pláč.
Po špinavé tváři, slza stéká prachem,
děvčátko vzlyká, na kusy trháno strachem.
Lezavý chlad, bodá do bosých chodidel,
takto se dívka prochází, kolem smrtících stavidel.
Když stoupá na betonový kvádr,
hrůzou, tají se jí dech,
když odhazuje první hadr,
ze rtů, dere se jí vzdech.
Poté skáče do ledové náruče vody,
neslyší ani na náměstí zvony,
neslyšela ani klení těch,
díky nimž vydechla naposled.
Po špinavé tváři, slza už nestéká prachem,
děvčátko už nevzlyká, ale lidé pláčou...
nad jejím hrobem.
a v očích strach,
za nehty hlína,
za hadrou prach.
Otrhaná plína,
mincí pár,
matka ji spílá,
z očí jde jí žár.
Děvčátko v koutě sedíc,
prázdnýma očima do tmy hledíc,
svírajíc špinavou houni,
není pomoci pro ni.
Po špinavé tváři, slza stéká prachem,
děvčátko vzlyká, na kusy trháno strachem.
Když matka jde jí tlouci,
bez moci a bez pomoci,
cuchajíc dívce tvář,
ozývá se dětský pláč.
Po špinavé tváři, slza stéká prachem,
děvčátko vzlyká, na kusy trháno strachem.
Lezavý chlad, bodá do bosých chodidel,
takto se dívka prochází, kolem smrtících stavidel.
Když stoupá na betonový kvádr,
hrůzou, tají se jí dech,
když odhazuje první hadr,
ze rtů, dere se jí vzdech.
Poté skáče do ledové náruče vody,
neslyší ani na náměstí zvony,
neslyšela ani klení těch,
díky nimž vydechla naposled.
Po špinavé tváři, slza už nestéká prachem,
děvčátko už nevzlyká, ale lidé pláčou...
nad jejím hrobem.
Komentáře, názory, hodnocení
| ||||
 | Čtenář chudák čte, jen co se do něj vejde. věty si čte, pohled je fuč, ztracený čas, ten bezmocně prchá, studená, teplá, nohama šoupá. | |||
| ||||
 | Námět smutný ale hezký. Forma.....příšerná. | |||
| ||||
 | Jak psal Ředidlo, poslední dobou začal mít smysluplné kritiky a musím říci, že i v tomto případě se víceméně trefil do kritiky mé. Jako nápad je zajímavý a ze začátku člověka vede k zamyšlení, pak už se spíše soustředí člověk než na děj tak na formu, která táhne úplně do kytek. Melodie, rytmus, formát prostě v tvé básni absentují. To jakým způsobem je to tady zpracováno je prostě hrozný, rýmy ti vůbec nesedí, ale jakože hodně nesedí. a když už se nějaký povede, tj. že sedí, tak je to rým jak z páté třídy. Taže pokud se rýmy shodují, neprojevují žádnou invenci. Pokud ses pokusila o něco odvážnějšího nemají rytmiku. Melodično chybí úplně. A hlavní problém je forma- kde je nějaké uskupení veršů? Nějaké sloky? Nějaká pravidelnost. Já osobně nehodnotím, ale tohle je zdejší výrazný podprůměr. | |||
| ||||
 | Rytmus nulový, stejně jako prapodivné veršování, které mnohdy ani nezní zrovna líbezně a už pohledem je velice zajímavě poskládáno do strof, které jsou každá jinak dlouhá. Z původních 3 slov ve verši, se najednou stávají verše šesti a sedmislovné, které vyvolávají dojem, že jsou do nich slova přidána silou, aby se "jakžtakž" rýmovala a držela myšlenku, ale celkový vzhled nic moc. Každopádně za veselý námět a tu veselou holčičku s pěkným životním příběhem plným štěstí a radosti, dávám velký BOD. | |||
na začátek stránky