Andor.cz - Dračí doupě online

Za portálem

Když Autoboti prošli portálem, okamžitě se postavili do případného bojově obranného postavení. Když pak zjistili, že jim zatím žádné nebezpečí ze strany Decepticonů nehrozí, trochu polevili.
"Rozdělíme se a budeme párkrát po..." začal Optimus ale Magnus jej přerušil.
"To nebude nutné. Podívejte, pane." řekl a ukázal nějakým směrem. Když se jím podívali, uviděli brzdnou a taktéž dopadovou dráhu vyrytou od záchranného modulu. Nikdo nemusel nic říkat a všichni se okamžitě vydali po oné dráze.
Dráha nebyla dlouhá a zanedlouho našli i záchranný modul, který ale i jejich překvapení byl už otevřený.
Nikde okolo byly ani stopy po nějakém souboji, ale když mluvíme o stopách, bylo jich tu nějak moc, na jednoho.
"Ultra Magnus a Bulkhead vytvoří jeden pátrací tým, Smokescreen a Bumblebee ten druhý. Ratchete, ty půjdeš se mnou příteli. Hledejte přeživšího, či případné stopy po něm a kde by se aktuálně mohl nacházet. Avšak buďte pořád ve střehu, Decepticoni mohou zaútočit." řekl Prime.
Všichni kývli nasouhlas s rozkazem a rozdělili se jak je on určil.
Magnus s Bulkheadem se vydali na jih, zatímco Bumblebee se Smokescreenem zase na západ. Na Optima s Ratchetem zbývala severní strana, protože na východní už bylo v dohledu město a tam by se případný přeživší nevydal, protože ještě nijak nezná tenhle svět a tak by rozumě usoudil, že kontakt s místní formou života by zřejmě nebyl dobrým tahem.

Ratchet s Optimem postupovali pomalu a obezřetně. Optimus přitom několikrát zkusil, jestli třeba nedostane rádioví spoj přes komunikátor, ale ten byl hluchý. Nikdo se v něm neozíval.
"Optime!" ozval se Ratchet, který byl kousek před ním.
"Co jsi našel příteli?" zeptal se jej, když k němu došel.
"Podívej se sám." řekl Ratchet a rozhrnul křovitý strom. Byla už celkem tma, ale přesto několik metrů před nimi byla jasně rozeznatelná silueta něčí postavy, ležící na zemi a na ní více než patrný stopy energonu, kterého nebylo tak nějak zrovna málo. Vlastně, ho bylo nejenom na ní, ale i pod ní vcelku hodně.
Optimus na nic nečekal a vyrazil.
Přišli snad pozdě a přeživší padl do rukou a za oběť Decepticonům?
K siluetě se dostali celkem rychle a bez větších obtíží.
Ratchet k postavě okamžitě přistoupil. Oba rozsvítili svoje světla a oba zalapali po dechu.
Byl, vlastně byla to díky Prajiskře jedna z Cybertroňanů a byla to podle útlé stavby těla Autobotka. Jenže, evidentně se k ní Decepticoni dostali dříve než oni. Všude po těle měla četné řezné rány, které byly místy dost hluboké a energon na nich zasychal, někde i místy byl již tvrdý, jak poukazovali jemné krystalky. I přesto, že oba byly otrlí válkou, vidět tohle bylo dosti emoční, hlavně poté co zjistili, že měla a ještě stále má svázané ruce i nohy, takže se ničemu prakticky nemohla nijak bránit.
"Ratchete, žije ještě?" zeptal se Optimus. Starý medik k ní přistoupil a začal opatrně zkoumat její stav a zranění.
"Rány jsou dosti hluboké a některé dosti ošklivé, ale žádná není taková aby znamenala případnou smrt. Byly vedené tak aby způsobily co největší bolest. Tohle musel udělat někdo kdo se vyzná v naší anatomii..." pronesl Ratchet.
"Tady Optimus Autobotům, našli jsme..." Optimus byl znovu přerušen, tentokrát ale né Magnusem, ale Autobotkou.
"Pa-st..." zašeptala tichým, vysíleným, chraptivým hlasem.
Načež se z lesa spustila něčí palba, která byla mířena přímo na ne. Optimus jí opětoval a jedna ze střel i našla cíl, protože zaslechli něčí skřek, pro ně celkem povědomí skřek.
Načež se ze křoví vypotácel Decepticon.
"Vy, Autoboti zkazíte veškerou legraci! A nejenom legraci! Máte vůbec ponětí, jak dlouho mi trvalo než jsem to takhle naleštil?!" zavrčel na ně.
"Knockout... cos jí to udělal?!" zavrčel na něj Ratchet.
Knockout byl něco jako medikem u Decepticonů, tedy jenom něco jako, protože pro Autoboty byl spíše něčím jako řezníkem než doktorem, takže teď ty její rány začínali celkem i dávat smysl. Jenom doktor se natolik dobře vyzná v jejich anatomii.
"Co jsem jí udělal? Nic!" zasmál se pohrdavě.
"Jen prodělala menší operaci, která byla trochu spojená s budoucí pitvou, na kterou jsem se chystal teď než jste sem dorazili a všechno mi pokazili!" vztekal se.
Ratchet se naštval a změnil si ruce na nože.
"Optime, vezmi jí, já si to musím vyřídit s tím řezníkem!" zavrčel Ratchet.
"Ratchete ne, počkej!" snažil se jej zastavit Optimus, ale Ratchet jej ingoroval a rozběhl se proti Knockoutovi.
"Jen pojď, doktůrku." pronesl Knockout a změnil svou ruku na kotoučovou pilu.
"Ratchete!"
Optimus se pokoušel zastavit svého přítele ale marně. Medik byl až příliš odhodlaný dá tomuhle conovi co si zaslouží.

Ratchet se vrhnul na Knockouta, ale ani Optimus nezůstal nezaměstnaný.
Jakmile vzal ze země onu cybertroňanku, vyšlo se křoví několik Vehiconů, kteří na něj měli namířeno svými zbraněmi.
Sám si s nimi jistě velmi rychle poradil, ale teď vzhledem k tomu, jaký důležitý náklad měl ochraňovat, hodně váhal.
Pak se ale rozhodl a cybertroňanku se pokusil držet jen v jedné ruce, zatímco druhou přetransformoval do útočné zbraně. Zamířil na Vehicony a začal střílet. Ovšem když to oni uviděli, nenechali si po sobě samozřejmě střílet a začali mu jeho palbu oplácet. Naneštěstí ale pro něj, měli početní převahu a on byl ještě k tomu pohybově poněkud omezen. Byl ale tak nějak už rozhodnut, nevydat jí, pouze za cenu svého vyhaslého vraku.
Střely lítali vzduchem a pár jich i Vehicony zasáhlo, ale podařilo se mu odpravit jenom jednoho, zatímco jejich zásahy byly skoro všechny do černého. Optimus už jejich útoky nemálo snášel.
Došlo to do takové fáze, že byl přinucený přestat s palbou a krýt sebe i jí aspoň volnou rukou. Jenže, se to ukázalo jako nedostatečné. Několik střel zasáhlo i jí. Což Optimus mohl poznat podle tlumeného nářeku.
Sevřel jí proto oběma rukama, přitiskl k sobě a obrátil se k Vehiconům zády, tak aby jí mohl lépe krýt. Útoky Vehiconů se stupňovali a Prime nevěděl jak dlouho tohle ještě dokáže vydržet než zasáhnou nějakou pro něj důležitou část jeho těla.
Osud jaksi rozhodl poté za něj.

Pak náhled, zčista jasna pocítil silný tupý náraz, který jej donutil pustit cybertroňanku a částečně se svalit k zemi.
Když se tak nějak trochu sesbíral, zjistil, že to co na něj narazilo, byl vlastně Ratchet, kterýho na něj někdo mrštil.
"Ratchete..." pronesl Optimus.
"Promiň Optime, dělal... jsem co se dalo..." pronesl Ratchet.
"To nic přítely, udělal si vše co si mohl." obezpečil jej Optimus.
Ratchet nevypadal zrovna dvakrát hezky, byl celý pomlácený, pořezaný, ale to Knockout taky. Rozhodně nedal svoje pláty je tak zadarmo. A Knockout byl celkem hákliví na to, když mu někdo jakkoliv poškrábal jeho lak a barvu. Teď celý supěl, protože byl poškrábaný a odřený od hlavy k nohám.
"Zbavte se těch proklatých Autobotů! Zaplatí za to co mi provedli!" zavrčel na Vehicony.
Ty na ně automaticky namířily zbraně a chystali se a ně vypálit.
"Ne tak rychle, Decepticone!" ozval se čísi hlas a byl doprovázen střelami na Vehicony, většina z nich i zasáhla svůj cíl.
"Ultra Magnus... právě včas..." pronesl Optimus a začal se pomalu sbírat ze země.
Ano, byl to skutečně Ultra Magnus a Bulkhead mu byl v patách.
"Zatracení Autoboti! Tohle ještě není konec!" zakřičel na ně Knockout.
"Ale ano je. Nebo ti mám ještě líp upravit tu tvojí fasádu?" řekl Bulkhead vůči Knockoutovi a namířil na něj svou zbraní. Ten jen vztekle zavrčel, transformoval se a dal se ústup. Bylo to jedno malé vítězství pro Autoboty.

Optimus se pomalu sebral ze země, s mírnou pomocí Ultra Magnuse.
"V pořádku, pane?" zeptal se jej.
"Ano, jsem, děkuji za optání Magnusi. Mnohem více se nyní bojím o tuhle našinku." řekl Prime a podíval se dolů do svých rukou, ve kterých pořád svíral onu Autobotku.
"Ona je ten kdo byl v tom modulu?" zeptal se Magnus.
"Ano, je to tak. A po dobu než jsme sem dorazili byla bohužel ve spárech Decepticonů." řekl Optimus a trochu si jí srovnal v náručí. Bulkhead mezitím pomáhal Ratchetovi na nohy.
"Myslím, že můžeme zavolat domů o odvoz." poznamenal přitom. Prime přikývl.
"Bumblebee, Smokescreene, tady je Optimus Prime. Našli jste našinku ze záchráného modulu. Odvolávám pátrání a vracíme se na základnu." zavolala Optimus přes komunikátor.
"...rozumíme Optime..." ozval se Smokescreen.
"Arcee, potřebujeme Přemostění domů." zavolal pak ještě Optimus na základnu.
"...pracuji na tom Optime..." dostalo se mu odpovědi.
Optimus se zvedl ze země, spolu s cybertroňankou a na to, se za chvíly oběvil i portál Přemostění. Ratchetovi trochu asistoval Bulkhead, načež potom všichni prošli portálem Přemostění na základnu.

Bez větších problému prošli portálem Přemostění na základnu.
Ratchet byl sám sice zraněný, ale jeho lékařský duch mu říkal, že se prvně musí postarat po jejich našinku.
Optimus prošel portálem jako poslední, držíc jí pořád ve svém náručí.
Tak nějak se skoro okamžitě všichni k němu seběhli, aby se podívali, kdo to je a jak vlastně vypadá.
"Někdo ze známích?" zeptal se Wheeljack. Ale nikdo neodpověděl.
Ratchet se vydal napřed připravit lůžko, kde jí mohl pak dál ošetřit.
"Arcee má konkurenci." rýpl si Wheeljack a štouchl přitom do Bulkheada, ten se taky trochu ušklíbl. Arcee z té poznámky nebyla zrovna dvakrát šťastná.
Ratchet pak zavolal na Optima, že je lůžko již nachystané. Ten se spolu s ní k němu vydal.
Když byl u lůžka, opatrně jí tam položil a Ratchet se dal hned do díla.
"Nechme jí prve se zotavit, na otázky bude dost času poté." řekl Optimus. Ostatním nezbylo nic jiného než souhlasit, čímž byl tak nějak okruh "čumilů" momentálně rozpuštěl.
"Udělej to nejlepší co umíš, příteli." řekl Ratchetovi.
"Znáš mě Optime, nic jiného ani neumím." poznamenal Ratchet. Optimus se ale nepousmál.
"Myslím to vážně. Nechci jí tu ztratit." řekl a poté se vydal pryč, nechal Ratcheta pracovat. Ten pocítil, že něco není v pořádku, že Optimus něco skrývá, skrývá nějaké tajmeství, které nechce zatím nikomu vyzradit.
To teď bylo ale vedlejší, měl tu pacientku, která potřebovala jeho pomoc.

Trvalo to sice pár hodin, ale nakonec stav pacientky ustálil a celkem se mu povedlo i dobře spravit všechny ty řezné rány, které jí udělal Knockout. Nyní si zaslouženě dopřával odpočinek, vlastně tak nějak všichni, všichni kromě Optima, který pomalu přišel k lůžku, na kterým ona pořád ležela a díky Ratchetově práci vypadala už líp.
Připojený Energon, který jí proudil pomalu do obvodů napovídal, že brzy bude v pořádku úplně.

Optimus pomalu přistoupil k jejímu lůžku. Tiše se na ní díval.
"Nikdy jsem nepřestal věřit v to, že se znovu shledáme, Rose. " pronesl tiše směrem k ní. Načež se letmo a nepatrně dotkl její tváře a potom se otočil pomalu k odchodu. Co ale nevěděl, že Ratchet víceméně spal skoro za rohem a tak nějak i všechno hlavně slyšel. Což v něm probudilo otázku, jak moc je ona, jemž nazval "Rose", Optimovi vlastně blízká? A odkud jí vlastně vůbec zná?