Andor.cz - Dračí doupě online

Kapitula 2. - Shromažďování

Ma'jidarr si byl při jednání s Parthunaaxem vědom jedné věci. A to té, že jenom draci mu nebudou stačit k nastolení pořádku. Ačkoliv draci jsou působivá destruktivní síla, tak to neznamená, že mu mohou vyhrát válku. Obzvláště pokud by se do toho začal cpát Thalmor, to vůbec. Potřeboval armádu. Potřeboval loajální schopnou armádu, která by obstála jak v předních liniích, tak i v politické sféře. Válečníky, řečníky, zabijáky...o tom všem už měl jistou určitou představu, jak toho všeho dosáhnout...ale může se mu to povést? Proto Ma'jidarr dlouho neokouněl na Jícnu světa a pustil se do zařizování těchto věcí. A kde jinde by jste hledali pomoc, než-li u svých přátel...

Jitřenka, svatyně Temného bratrsva

Ma'jidarr pomalu sesedl ze svého věrného koně. Ačkoliv slovo kůň je pro tuto věc celkem silné slovo. Shadowmere. Něco, jehož kůže je natolik temná, že ani ta nejtmavější noc by se mu nemohla vyrovnan. A tam, kde by jste u normálního koně hledali stopy po očích, tak zde září jasným světlem rudé barvy. Možná kdysi dávno, když ještě se po Tamrielu rojili brány vedoucí do Oblivionu, byl obyčejným koněm...Ale od té doby již proteklo mnoho vody v řece...
Pomalým krokem dojde až k Černým dveřím. Vchodem do svatyně Temného bratrstva, které málem zaniklo, ale pod jeho rukou přežilo a bude přežívat a prosperovat po dalších mnoho let. Jakmile se dotkne těchto dveřích, tak ty jakoby ho poznali, se pod jeho dotekem zahřejí...a otevřou se mu. Naslouchající Matky Noci a Vůdce této svatyně se vrátil domů.

,,Dobře, uznávám...to, co se ti povedlo s Císařem Medem II. byl vynikající husarský kousek. Nicméně zabít Císaře...a nahradit Císaře je celkem rozdíl.'' Pronese hluboký hlas muže se silným přízvukem z pouští Alik'r, jehož hlavu halí redguardská kápě. Nazir.
,,Ma'jidarr nikdy neprohlásil, že budete muset bojovat v předních liniích. Ma'jidarr jenom říkal, že bude potřebovat Vaší pomoc. Koneckonců...někdo se bude muset zbavit těch šášků z Rady Starších, ovlivněných Thalmory. Popřípadě Thalmorských agentů. A kdo jiný se na tuto...branži hodí lépe, než Temné bratrstvo?'' odvědí trpělivým hlasem Ma'jidarr. I kdyby on nesouhlasil, tak stejně by povolal Temné bratrstvo...protože může, jakožto Naslouchající.
A jako kdyby mu Nazir četl myšlenky: ,,Nikdy jsem neříkal, že s tímto nesouhlasím. Jenom jsem řekl, že to je šilený plán. A jak tak vidím, tak i plán, při kterém se nedočkáme výdělku...''
,,Ale kdeže drahý příteli. Výdělek bude obrovský. Jen si to představ, kolik zlata musí být ukryto v Imperial City. Tolik zlata, že bys do smrti už nemusel pracovat...Neláká tě to ani trochu?''
,,Zlato bylo vždycky fajn. Nicméně ať se rozhodneš jakkoliv, tak budu následovat, ostatně jako jsem to dělal i u Astrid. Což mě vede k otázce...co na to Matka Noci?''
Ma'jidarr se jenom tajemně usměje a se stejnou tajemností na rtech odpoví: ,,Na světě je spousta nehodných, co musí pykat za své hříchy.''
Netrvalo to dlouho a všichni, co mohli, už byli na cestě do Imperial City. Každý se svým vlastním cílem, který měl umřít. Ať už to byl řezník, prodavač mečů, nebo člen Rady Starších...Jmen na seznamu je mnoho, nicméně za pomoci Temného bratrstva tento seznam se rychle rozplyne...

Riften, Nádrž U Rozbitého džbánu, Cech zlodějů

Hrot šípu, vyrobeného z dračích kostí, se zabodne do hrudi bandity, který číhal ve stokách těsně před hospodou – Nádrží. Následnedující tiché kroky od tlap khajita se přibližují k tělu. Ma'jidarr poté k tělu přiklekne a teprve až zkontroluje tep, tak schová luk zpátky na záda. Následně vytáhne z mrtvoly zpátky svůj šíp, zlehka krev z hrotu otře o kůži mrtvoly a následně ho vrátí zpátky do toulce. Obírat ho nemá snad ani cenu. Jeho finance už dávno přestoupli hodnotu zlata, kterou potřebuje k životu až do jeho smrti. Ještě před tím, než konečně vstane, tak prsty zavře jeho oči a pošle jeho duši k Sithisovi a Matce Noci. Třeba se mu tím nějak odvděčí, ačkoliv tomu zrovna dvakrát něvěří.
Pomalu se opět vytáhne do stoje a teprve až teď dojde ke dveřím, které vedou k Nádrži. Zlehka zmáčkne kliku...a otevře dveře. Tímto vchodem nešel už strašně dlouhou dobu. Ma'jidarrovi vzpomínky se vrátí k tomu, jak ztuha ty dveře otevíral, že to skoro vůbec nešlo. A teď, jak jednodušše šli. Zřejmě za to může některý z obchodníků, který se sem vrátil poté, co zjístil, že se Cechu zlodějů opět daří a že si zde žijí celkem na úrovni. Stejně jako u Temného bratrstva, tak i na tomto má celkem silný podíl a dokonce si díky tomu vysloužil uznání zdejších lídrů a sám se stál jejich hlavním šéfem. Dokonce to dotáhl i tak daleko, že se stal Šampionem samotné Nocturnal. Nicméně to je na jiné a delší povídání, které sem nepatří...
Když už chce pokračovat dál, tak mu cestu zablokuje ohromá svalnatá postava v kožené zbroji. Kudla. Beze srandy, jeho jméno je Kudla. Proč tohle jméno? Protože to je to poslední, co od něj vidíte před tím, než Vám strašně moc ublíží. Nějakou chvíli takhle před ním stojí a tváří se, jako kdyby se rozhodoval, jestli ho pustit, ale pak s širokým úsměvem na rtech uhne. ,,Vítejte zpátky doma šéfe...''
Inu, stalo se to, co se zřejmě čeká, když ten nejpodstatnější člen rodiny chybí. Proběhla oslava. Všude tekla Černošípková medovina, víno, pivo...stoly se prohýbaly pod hromadou jídla, prostě oslava jak má být. A na kolik že přišla? To je celkem jedno. Už je to nějaký ten pátek, co Cech zlodějů nemusí řešit peníze. A s trochou štěstí to takto přetrvá ještě dlouho. Teprvě až po několika hodinách, kdy se všechno uklidní, tak Ma'jidarr se odtrhne od hlavního jádra událostí a sedne si na stoličku k baru, kde obsluhuje Vekel.
Ještě než Vekel stačí cokoliv říct, Ma'jidarr ho předběhne.
,,Ma'jidarr by potřeboval pomoc. Ví, jak moc dobře jsi na to se svými kontakty...žebráci a tak...A Ma'jidarr by potřeboval uši a oči žebráků a zlodějů v Imperial City. Byl bys schopen nějak zařídit to s těmi žebráky?' O zloděje se zvládnu postarat sám.''
Vekel chvilku uvažuje nad touhle nabídkou, přičemž si u toho lokne medoviny, načež odvětí: ,,S tím by neměl být problém...za určitý obnos. Dejme tomu tak...Tisíc zlatých a dohodneme se.'' Jeho lišácký úsměv se protáhne do trošku děsivého Jokerovského úsměvu.
Ma'jidarr jenom mlčky vytáhne celkem objemný měšec zlata....a hodí mu ho na pult. ,,Zbytek si nech...Budu chtít vědět o čemkoliv podezdřelém. Jakýkoliv Thalmor, jejich příznivec, či někdo, kdo by šel po mých lidech...vždy musí být Ma'jidarr napřed...''
Dál už není třeba dalších slov. Ma'jidarr jenom mlčky opět vstane, kývne na Vekela...a jde zmobilizovat své zloděje...

Samota, Chmurný hrad, Legie

Poslední zastávka před útokem na Imperial City je v Samotě. V sídle Velekrálovny Skyrimu Elisif...a v sídle Legie nacházející se ve Skyrimu, vedené generálem Tuliem. Ma'jidarr má z Legie ty nejvíce pochmurné představy, protože má silné pochybnosti, že se k němu přidá. Ano, byl to on, kdo předal Elisif Dračí korunu, byl to on, kdo dobyl Skyrim zpátky, porazil a popravil zrádce Ulfrika, zvaného Bouřného Háva...ale nikdy nebyl skutečným vůdcem Legie. Tím zůstal po celou tu dobu generál Tulius. A Legie se těžko překecá k tomu, aby zaútočila na hlavní město Impéria. Pokud vůbec. Ale zkusit to musí. O jiné vojenské síle, která za to stojí, neví.
Nicméně na tohle jednání není sám. Nebo spíše není bez ochraného doprovodu, protože má pocit, že jakmile vytáhne tento návrh, tak se začnou tasit meče. Proto v těsném závěsu za ním dupe, funí a smrdí a prostě dělá bordel, nedávno koupený od jeho přátel lovců upírů, sněžný troll ve zbroji. A to už je síla, se kterou musí počítat i několik silně ozbrojených a obrněných legionářů.
Už se chystá vstoupit do Chmutného hradu, nicméně zde ho zablokuje zdejší stráž, že s tím trollem tam nepůjde ani za nic, pokud nechce mít vážné problémy.
Ma'jidar si jenom povzdechne nad touto situací, ale je fakt, že raději bude na volném prostranství, pokud se něco pokazí, než ve vnitřku budovy.
,,Dobře tedy. Pokud budete tak hodní, přivedete pro Ma'jidarra generála Tulia? Ma'jidarr s ním potřebuje urgentně mluvit.''
Strážní na sebe jenom poočku kouknou, jakoby se dohadovali, kdo tu stvrdne s tímhle trollem a než bys řekl švec, tak jeden si to zapluje do hradu. Trvá to jenom pár minut, než se ze z hradu vynoří postava Generála Tulia, který má po boku legátku Rikke a ještě pár legionářů navíc.
,,Ach, to jsi ty Legáte. Bylo mi řečeno, že mě potřebuješ vidět...ačkoliv jsem udiven, proč si toho trolla nemohl nechat prostě tady a jít dovnitř...'' řekne s klidným tónem na jazyce generál Tulius, vrchni velitel sil Legie ve Skyrimu.
,,Ma'jidarr zdraví generála Tulia. V dnešních nebezpečných dobách rád cestuji s ochranou...a mám pocit, že ji budu potřebovat i tady...mám totiž menší požadavek, za mojí pomoc...Chci se stát Císařem...a k tomu potřebuji Vaší pomoc...''
Hrobové ticho, které nastalo po chvíly vystřídá tasení mečů vojáků legie a následně hodně naštvaný hlas generála.
,,C-cože?! Jestli je tohle vtip, tak hodně špatný. Jak si vůbec můžeš myslet, že by legie zradila svojí vlastní domovinu?! Sám si přísahal věrnost Císaři Titu Mede II. a teď ten slib chceš porušit tím, že se jim sám chceš stát? A jakým právěm se tímto vůbec dožaduješ?''
,,Jakým právem?'' Započne Ma'jidarr klidně. ,, Právem Drakorozeného. Právem dračí krve v mém těle. Právem samotných draků, kteří me podpořili. Právem pokořitele Alduina, Požírače světů. Právem osvoboditele Skyrimu od vlivu Ulfrika Bouřného háva. Právem toho, že chci osvobodit říši od Thalmorů. Právem získání Trnité koruny pro velekrálovnu Elisif. A pokud Vás ani toto nepřesvědčilo...tak žádám o sněm jarlů, kteří by mě v tomto podpořili, nebo naopak toto zavrhli.''
Tulius tentokrát už trochu klidněji: ,,Nikdy jsem si nemyslel, že by se jakákoliv kočka mohla dožadovat koruny Císaře Cyrondillu. Nicméně mé požehnání nemáš. Sám od sebe tě následovat nemůžu, ačkoliv po tvých důvodech...bych rád. Možná pokud bys zapůsobil na Elisif a na ostatní jarly...tak teprve pak bych mohl...''
Legionáři už v průběhu tohoto rozhovoru zasunou své zbraně zpátky tam, kam patří, naprosto udiveni tím, kam tento rozhovor směřuje. Dokonce si někteří i začnou mezi sebou šuškat o drakorozeném...
,,Ma'jidarr děkuje....a doufá v to, že se velice brzy uvidíme.'' Jeho hlava se mírně ukloní generálu Tuliovi, načež se otočí a zmizí ve stínech...Což neplatí pro trolla, který netuší, kam jeho pán zmizel, a který teda tímto zůstal stát na dvorku před Chmurným hradem. Vypadá to, že zdejší posádka bude mít celkem o zábavu postaráno, pokud se troll trošičku zcvokne.