Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Herni gramatika: Osoba a casOblíbit

andor5707.gif

Autor: Wolfgar

Sekce: Zamyšlení

Publikováno: 25. listopadu 2016 06:05

Průměrné hodnocení: 8.6, hodnotilo 5 uživatelů [detaily]

 
Zamysleni a maly dotaznik nad pouzivanim casu pri psani prizpevku, rozdily, vyhody a nevyhody psani z pohledu prvni/treti osoby a rozdilnych stylu hry vubec.
Diky vsem kteri si najdou cas k precteni a zodpovezeni tech par otazek v diskuzi pod clankem.
 

Uvod, aneb jak jsem se k uvaham nad casu a osoby v RP vubec dostal



Na Andoru jsem hral skoro od jeho vzniku a v dobe pred nejakymi deseti lety jsem PJoval dobrych deset jeskyni a hral tak v dvaceti dalsich - zkratka byl jsem tu peceny vareny a ztravil (nebo ztratil, to uz zalezi na uhlu pohledu) jsem u RP na Andoru nejspis stovky a stovky hodin. Casem jsem se rozhodl zkusit RP v anglictine a uz jsem u toho zustal. Nasledujicich deset let jsem hral RP v nejake forme prakticky neustale ale v cestine jsem se k nemu vratil az ted a k memu velkemu prekvapeni to bylo ( a vlastne stale je) mnohem tezssi nez jsem cekal. Mlhave si pamatuji, ze kdysi pro mne bylo RP na Andoru prece naprosto prirozene, ale ted kdykoli se pokusim prepnout do cestiny cokoli napisu se najednou zda byt spatne. Inu badal jsem nad moznymi duvody - je mozne ze za ty leta moje slovni zasoba a stylistika opravdu tolik zchatrala? Urcite i na tom neco je a co si budeme povidat ani ma gramatika neni co byvala, ale pokud neslo o samotne RP zdaleka s psanim v cestine nemam takove problemy a proc mi prijde tak zvlastni a nezvykle i cist na Andoru hru ostatnich?

A pak mne to konecne trklo, na vine totiz neni nic jineho nez osoba a cas. A cim vic jsem nad tim premyslel tim vic mi to tema prislo zajimave a dovedlo mne az k napsani tohoto clanku. To nejdulezitejsi na zacatek - mym cilem rozhodne neni prosazovat, ze ten a ten zpusob je nejlepsi nebo nejhorsi a tak by meli vsichni psat. Naopak mne velmi zajima jak to vidi ostatni a proto je tohle vlastne tak napul zamysleni a napul dotaznik - doufam totiz, ze se mi podari zjistit nejenom jak s casy a osobou nakladaji hraci a PJove Andoru ale take snad zazehnout na toto tema zajimavou diskuzi.

V kolika jazycich hrajes, tolikrat jsi roleplayerem



Zacneme tim, co mne k tomuto zamysleni privedlo. U RP v anglictine se bere jako obecny standart hrani postavy v pritomnem case z pohledu treti osoby.

He steps forward, raising his staff and speaks with no sign of fear in his voice reads the incantation.


Za tech deset let RP v anglictine na forech, chatech, online pen and paper s roll20, maptools a v pekne radce her jsem videl jen naproste minimum odchylek a forma RP v anglictine se zda byt pomerne striktni. Samozrejme mohou existovat i nejake uzavrene komunity kde se pouziva jiny styl, ale sam jsem se s tim nikdy nesetkal. Zkusil jsem toto tema probrat i s nekolika svymi anglicky hovoricimi prateli a vicemene jsme se dobrali k podobnym zaverum - Anglicka gramatika a stylistika ma o poznani striktnejsi pravidla a predstava textu kde se uhel pohledu neustale meni protoze je popisovan nekolika postavami z nichz vsechny pisi v prvni osobe je pro anglickeho ctenare velmi neprirozeny. Zkratka v anglictine je to celkem jednoduche a nemate co se tyce formy moc na vyber. Jiste by se nasli taci kteri by toto tema rozebrali lepe a podrobneji nez ja - ignorant samouk ktery resi veskere gramaticke otazky stylem "yep, that one sounds right" nicmene tenhle clanek ma byt o pouzivani casu a osoby na Andoru a tedy v cestine. A jak vsichni vime cestina je jazyk o poznani zabavnejsi a zaludnejsi.


Casy se meni


Zacneme s otazkou casu kde prece jen mame pri RP o poznani volnejsi ruku. Cestina nas nenuti se striktne zavazat k jedne forme i tak se da zvazit jak by se v RP dalo manipulaci s casem ve kterem piseme pracovat. Vetsina jeskyni ktere jsem si prohledl pracuje s casem pomerne volne a dalo by se rici, ze je to u kazdeho hrace a PJ trochu jine nicmene jsem narazil na dve nejvyraznejsi skupiny.

Jedna je ta kde hraci pisi temer vyhradne v pritomnem case a minuly cas vyuziva PJ napriklad pri zhodnocovani vysledku jejich akci.

H: Rozmachnu se a vedu uder mecem na skretovu hlavu.
PJ: Rana mecem bojovnika dopadla na skreti helmu, svezla se po jeji hrane a usekla skretovi leve ucho.


Tato forma se pak nejvice podoba treba divadelnimu predstaveni doplnenemu vykladu vypravece. Muj subjektivni dojem je, ze jde o formu jednodussi a prehlednejsi.

Ta druha je kdy jak hraci tak PJ kombinuji minuly a pritomny cas tak trochu s ohledem na chronologii samotne jeskyne. Na prizpevky nad sebou reaguji v minulem case zatimco sve dalsi akce popisuji v case pritomnem a obcas u akci kde se ocekava reakce PJe i case budoucim.

PJ: Bojovnik se dostal na nohy prave vcas aby celil skretovi ktery se na nej rozbehl s naprazenou sekyrkou.
H: Nacvicenym pohybem bojovnika jsem se prohl v zadech a vyskocil opet na nohy, prave vcas abych uvidel jak se ke me riti dalsi zelena kuze. Rozmachnu se a vedu uder mecem na skretovu hlavu. Doufam, ze by se mi mohlo podarit presne mirenou ranou proniknout pod okrajem jeho helmy a zasahnout jedno z tech silenych zlutych oci.


Tato forma je trochu literarnejsi a obsahlejsi, PJ je takovym pruvodcem ktery koriguje dej. Subjektivne bych rekl, ze je to forma obvykle obsahlejsi a ctivejsi, ale neni tak prehledna.
Nepovedlo se mi narazit na jeskyni ktera by byla psana pouze v minulem case, RP je svym zpusobem okamzite, to co prave odehravame se deje v soucasnosti narozdil od cetby knihy kdy se postupne probirame pribehem napsanym v minulosti.
Z meho uhlu pohledu cas neni takovy problem, to ze nekdo pise v jinem case nebo kombinuje nekolik casu dohromady je v podsate neco na co jsme diky strukture cestiny zvykli a tak to, ze jedna postava pise pouze v case pritomnem zatimco jina casy kombinuje pro me nijak cteni jeskyne neovlivni. Sikovny hrac i PJ muze stridanim casu dosahnout i lepsi a logictejsi dynamiku pribehu, jen se v tom neztratit.



Uhel pohledu



Co se tyce osoby je to trochu slozitejsi, jeskyni ovlivni mnohem vice nez cas a jak jsem trochu s prekvapenim zjistil je mozna tou nejdulezitejsi slozkou jak vnimame RP jak pri psani tak pri cteni. To jakou formou osoby jsme zvykli psat pri RP je vyraznym prkem stylu kazdeho hrace a navic ani kdyz chceme nemusi byt vubec lehke zvyknout si na zmenu a to nejen pri hrani ale i pri cteni prizpevku ostatnich.

Behem sveho maleho pruzkumu jsem dosel k poznani, ze na Andoru vetsina hracu pouziva Ich formu tedy psani z pohledu prvni osoby.

Udelam krok dopredu, pozvednu svou hul a beze znamky strachu ve svem hlase prectu zaklinadlo.

Pripadne v minulem case
Udelal jsem krok dopredu, pozvedl svou hul a beze znamky strachu ve svem hlase jsem precetl zaklinadlo.

Pouziti prvni osoby v literature se obvykle vztahuje prevazne na monology - deniky, fejetony a tak dale. Je to forma prime reci ktera je pro nas svym zpusobem prirozena a dava v RP jisty smysl - hrac ktery hraje z pohledu prvni osoby si na sebe obleka kostym a stava se tou postavou stejne jako herec v divadle. Pouziti prvni osoby nesleduje pouze co dana postava dela a rika ale take co si mysli.


Oproti tomu se dostavame k Er forme, tedy psani z pohledu treti osoby.
Mag udela krok dopredu, pozvedne svou hul a beze znamky strachu ve svem hlase precte zaklinadlo.
A z vetsiny knih jsme pak vsichni zvykli pohled treti osoby v minulem case.
Mag udelal krok dopredu, pozvedl svou hul a beze znamky strachu ve svem hlase precetl zaklinadlo.

Naprosta vetsina literatury pouziva pohled treti osoby protoze ctenar je pouze divakem deje. V RP by se pak hrac pouzivajici pohled treti osoby dal prirovnat k loutkari a skupina hracu pisici er formou je tak trochu jako kolektiv autoru davajici dohromady jeden pribeh i kdyz kazdy vede jinou postavu a sleduje pouze co postava dela a rika a ne co si mysli.

Pokusim se jeste chvilku zustat objektivni ale zaroven se zamerit na vyhody a nevyhody obou dvou forem. To bych rozdelil na dve casti - to jake je tou formou hrat, tedy psat a jake je tu formu cist.
Pri psani se nam muze zdat prirozenejsi ich forma, zvlast pro novejsi hrace muze byt mnohem jednodussi vcitit se do postavy pokud o ni zacnou uvazovat jako "co bych udelal ja" a ne "co by udelal on" naopak hraci kteri se aktivne venuji literarni tvorbe budou nejspis vice zvykli na psani postav z pohledu treti osoby. Dalsim vyraznym rozdilem jsou myslenky postavy, je to nahled do hlavy te postavy a muze ostatnim hracum a ctenarum jeskyne prinest velmi zajimavou introspektivu do mysli kazdeho z ucastniku dobrodruzstvi ale zaroven je zde otazka opravdu by ostatni hraci a ctenari ty myslenky meli znat? Nikdo (alespon doufam...) nemame moznost cist myslenky ostatnich, nemuzeme hned vedet komu verit a komu ne, jake jsou jejich plany a pocity, jaci jsou doopravdy ale neni i to soucasti RP? Na druhou stranu projektovat verohodne myslenky postavy do jejiho chovani a dialogu muze byt velmi obtizne a zaroven vyzadovat o poznani vetsi mnozstvi textu nez nahlednuti do jeji mysli ktere nepotrebuje vysvetlivky.
Druhym prvkem RP je cteni, tedy to jak se nam jako hracum i nezainteresovanym ctenarum u verejne pristupnych jeskyni pribeh cte a sleduje. RP obecne neni nijak ucelenou literarni formou, koneckoncu je to kolaborat mnoha osobnosti a stylu. Nicmene obecne bych rekl, ze jeskyne psane z pohledu treti osoby se ctou lepe a jsou mene matouci ne proto, ze by byly jeskyne napsane postavami z pohledu prvni osoby psane hure, ale protoze dochazi k jiste dissonanci, neni pro nas prirozene sledovat pribeh z pohledu nekolika postav. Velmi dobre vime kdo jsem ja a dokazeme predstirat, ze ja je nekdo jiny jenze v okamziku kdy ja je nekolik osob zacina to byt trochu komplikovane.

Na chvilku jeste odbocim a zminim kombinovane formy. Kombinovat psani z pohledu prvni a treti osoby neni zrovna jednoduche aby nepusobilo rusive, v knihach psanych z pohledu treti osoby mohou byt napriklad uryvky z deniku jednoho z protagonistu. Postava psana v er forme muze mit nejaky vnitrni monolog v ich forme a tak dale, nicmene jsem se chtel zamerit pouze na to co je pro kazdeho hrace jeho "primarni" forma a zpusobu jak se da zajimave pouzit jedno ci druhe v urcite situaci jiste bude mnoho.

Muj uhel pohledu - je vlastne necim co me inspirovalo k napsani tohohle clanku a zajmu o nazor ostatnich hracu, nejspis se totiz od pohledu vetsiny hracu na andoru hodne lisi. Ale budu k vam uprimny - ja tu ich formu proste nemam rad a zatracene porad si na ni nemohu zvyknout. Casto si rikam jestli jsem pred temi deseti lety take psal v prvni osobe - nevim, ja si to nepamatuji a zadna z tech jeskyni jiz davno neexistuje, je dost dobre mozne, ze ano a svym zpusobem povazuji za fascinujici jak ohromne problemy mi to ted cini. Je to jen otazkou zvyku nebo i tim jak k RP pristupujeme? Nevzpominam si, ze bych o svych postavach premyslel jako o sobe, pro mne to jsou postavy v pribehu ktere ja vlastne jen tak vedu a popravde za nejvetsi zazitek hrani tak trochu povazuji to kdyz najednou mam pocit, ze ta postava se hraje sama a dela si co chce. Ja vim zni to trochu silene ale kazdy kdo uz nejaky ten patek hraje to jiste zazil.
Ten spravny a tolerantni zaver by mel jiste byt - kazdy hrac je jiny a ma svuj unikatni styl tak at pouzivaji tu formu ve ktere se jim lepe pise. Jenze zaroven i chapu, ze to neni tak jednoduche, michani nekolika forem v jedne jeskyni muze pro nektere hrace/PJ pusobit silne rusive. Stejne jako pro nove prichozi muze byt neprirozena ich forma muze byt pro ty kteri si na ni na Adnoru jiz zvykli neprirozene najednou cist prizpevky psane v er forme.

A co vy? (Aneb Wolfe sakra slibil jsi nam dotaznik)


A kdo nema rad cas od casu nejaky ten dotaznik, ze? Jak jsem jiz rekl nenapsal jsem tohle vsechno jen tak, opravdu mne totiz zajima jak to vidi ostatni a nejspis to ovlivni a jak a jestli budu i ja do budoucnosti na Andoru hrat a kazdopadne by to mohlo byt i zajimavou diskuzi. Nejprve ctyri otazky u kterych bych vas opravdu poprosil o odpoved, muze byt i strucne.

- Jako hraci pisete pouze v pritomnem case nebo casy kombinujete? Ovlivni to jak dobre se vam jeskyne cte/hraje to jestli vsichni hraci pouzivaji psani ve stejnem case nebo to moc nevnimate? Pouzivate nekdy i cas budouci? (jindy nez v prime reci/myslenkach)

- Pri hrani postavy pisete v prvni nebo treti osobe? Zkouseli jste to nekdy obracene? Jak jste se k tomu dostali a museli jste si zvykat nebo jste zustali u toho co je pro vas prirozene? Zkouseli jste nekdy formy kombinovat?
- Cte se vam lepe dobrordruzstvi psane hraci z pohledu prvnich osob nebo tretich osob? Museli jste si na to po prichodu na Andor zvykat?
- Vadi vam pokud v jednom dobrodruzstvi hraji pohromade hraci pouzivajici rozdilne formy osoby? Setkali jste se nekdy s PJ nebo hracem kteremu to vadilo?



A par bonusovych pro ukecane milovniky debat a dotazniku

- Popisujete myslenky svych postav a dalsi "interni" informace? Ctete radi myslenky ostatnich postav nebo by jste radeji na to co si mysli prisli sami na zaklade jejich hry?
- Zkouseli jste nekdy RP v jinem jazyce a narazili jste na nejake zvlastnosti nebo zajimavosti?
- Meli by jste zajem zkusit si RP v anglictine na Andoru? At uz na procviceni anglictiny nebo aby jste si mohli zahrat s cesky nehovoricimi prateli.



A to je vse. Pristi gramaticko-herni zamysleni bude ostra kritka gramaticky ineptnich budizknicemu prilis linych na to aby si sehnali ceskou klavesnici a zacali pouzivat diakritiku.
 

Komentáře, názory, hodnocení

Aelin - 10. prosince 2016 08:49
aellin29631.jpg
Máš pravdu, tvoje gramatika nejspíš opravdu není, co bývala, ale nejsem objektivní soudce. Jako učitelku mě vytočí ledacos. :o) Každopádně bych neřekla, že tvůj projev trpí horší stylistikou nebo omezenou slovní zásobou. ;o)

Jsem na Andoru už deset let, přesto se nepovažuji za nějak zdatného nebo zkušeného hráče a jen s úsměvem pozoruji, jak „zkušenostmi“ hýří daleko kratší dobu zde působící hráči. Ovšem jsem sama na sebe náročná a často s vlastními výkony nespokojená. :o) Začínala jsem v různých pochybných jeskyních, protože dostat se k šikovným PJům jako neznámá a nezkušená tvář bylo nemožné. Postupně jsem se aspoň trošku vypracovala a vystřídala hned několik forem psaní, které tu zmiňuješ.

Čeština je v tomto opravdu kouzelný jazyk, ale možná i k její vlastní škodě snese někdy až příliš od svých uživatelů. :o) Pamatuji si, že jsem začínala psát striktně ve třetí osobě a v přítomném čase. Užívaný čas pro mě nebyl problém, ale ta osoba ano. Nenabízela takové vžití se do postavy jako osoba první.
Nesouhlasím s tím, že většina románů je psaná ve třetí osobě, ale možná to tak bude. :o) Osobně mi přijde, že psaní ve třetí osobě je zdánlivě jednodušší, ovšem aby upoutalo čtenáře, potřebuje šikovného pisatele. Psaní v první osobě nabízí daleko širší škálu možností, alespoň pro mě.

Zajímavá je ovšem tvá úvaha ohledně zveřejňování myšlenek postavy. Mě osobně baví popisovat myšlenkové pochody, možná i z toho důvodu, že si ráda tvořím poněkud „vypsychlé“ postavy. Ale souhlasím s tím, že projevit své pocity a smýšlení do chování, je daleko lepší a reálnější. Setkávám se ovšem s tím, že hráč na druhé straně potom dané chování není schopný rozklíčovat a vlastně ho přejde ignorací, když nemá k dispozici nápovědu ve formě niterných pochodů mé postavy. Podle mě by tyto niternosti měly být určení PJi a hráči by se měli více věnovat popisu toho, co je vidět.

Pochopitelně je er-forma lépe čitelná pro nečlena jeskyně a jejího příběhu, ale to pro mě není dostatečný argument, protože hra je tvořena především pro své hráče a PJe.

Ale abych se vyjádřila konkrétněji k otázkám a netlachala jen kolem, jak je mým dobrým zvykem. :o)
Momentálně používám minulý čas. Možná je to nepřirozené, ale když jsem psala nějaké svá „mini-dílka“, navykla jsem si na minulý čas a přenesla ho i do hraní. Občas přejdu v závěru příspěvku do přítomného času. Číst přítomný čas mi nevadí, ovšem někdy při delším popisu mi to přijde už lehce rušivé. Čas budoucí používám málokdy, vlastně asi jen při akcích, kde očekávám rozsouzení PJe, ale i tam se spíš kloním k přítomnému času (ovšem už ne nikdy k minulému času).

Jak jsem zmiňovala již výše, od třetí osoby jsem se přesunula k první. Je to pro mě přirozenější, ale nepopírám, že by bylo zajímavé si to vyzkoušet opět ve třetí osobě. Snad bych si zvykla. :o) Kombinace forem... Jsem rozhodně nezkoušela. Opět, proč ne, ale zatím si to příliš nedovedu ani představit, maximálně jako rozdělení myšlenek a jednání. S čímž souvisí bonusová otázka – jsem zvyklá na Andoru číst myšlenky druhých postav, ale asi bych uvítala hru, kde by se tyto niterné pocity psali maximálně PJi a jinak by je hráči nezveřejňovali. Bylo by to pro mě daleko zajímavější.
Rozhodně mi nevadí, když ostatní hráči střídají časy, ale těžko bych se orientovala ve hře, kde by každý psal v jiné osobě a nebyli bychom jako hráči za své postavy jednotní.

Určitě bych si ráda vyzkoušela hraní v cizím jazyce, ovšem pro mě by to byla němčina (jenže něco jiného je psát v NJ příběh a ne diplomku). V angličtině rozhodně nejsem natolik zdatná, přestože jsem nucena ji na ZŠ vyučovat (ovšem to už je spíš o managementu základních škol ve stylu „uč, co zvládneš, ať ušetříme“).

PS: A ten příští článek bude z tvého pera, ehm, klávesnice? :o)

Díky za hezké zamyšlení!
 
Wolfgar - 07. prosince 2016 22:44
andor5707.gif
Dekuji vsem za jejich velmi zajimave prispevky k tematu. Zvlast Hitomi za nalezeni archivu. Zda se, ze ma domenka, ze pouzivani ich/er formy v RP je skutecne z velke casti otazkou zvyku, v jakekoli RP komunite se postupne tvori jista ucelena forma tim jak se hraci navzajem ovlivnuji a jeden se uci od druheho. Je velmi zajimave srovnani stylu na andoru dnes s tim treba pred deseti lety a jiste by jsme tam nasli hodne rozdilu.

Zajem o tento clanek a vysoka uroven odpovedi mne inspirovali k mnoha dalsim tematum na ktere by se dala vest velmi zajimava diskuze a ziskat tak jakysi puzkum nazoru napric Andorem a proto jsem se rozhodl k tomuto ucelu vytvorit v hostinci stul "Moderovana diskuze na zvolene tema" ktery doufam stejne jako prispevky zde pod clankem bude mistem kde kazdy bude moci civilizovane vyjadrit svuj nazor. Jiste to bude zajimave pro vsechny kteri se radi nejenom rozepisi o tom jak danou problematiku vidi oni, ale take chteji zjistit jak na ni nahlizeji ostatni.

A co se tyce zaveru meho clanku - cilem tohoto zertiku jsem mel byt opravdu jen a pouze ja sam, plne si uvedomuji jistou ironii toho, kdyz se zacne o gramatice rozepisovat nekdo neschopny naucit se psat spravne s diakritikou navic ma cestina zdaleka neni na nejake zavratne urovni od chyb typu "pisu rychleji nez myslim a tak do jedne vety zopakuji stejne slovo trikrat a dalsi vynecham" az po zapominani na carky v souvetich a tak dale a proto mi prislo spravne nebyt uplnym pokrytcem a poukazat tak i na tu kostku masla na sve vlastni hlave prave tou posledni vetou.
 
Gorax - 04. prosince 2016 23:11
r54333997.jpg
Zajímavý článek a dalo práci to přelouskat do konce. Ale zkusím aspoň zodpovědět dotazník.

1.Časy – Jako hráč obvykle píšu v první osobě a v přítomném čase. + minulý čas, když je tam nějaká ta rekapitulace, nebo delší období. Osobně mi nevadí v jakém čase se to píše, ale musí to dávat nějak smysl a musí se to dát číst.

2.Převážně v první osobě. Třetí jsem zkoušel, ale nikdy to nevydrželo, jelikož všichni ostatní hrály v první osobě. Ano třetí osoba se lépe čte. Ale osobně mám rád, když všechny postavy v jeskyni píší stejnou formou. Tedy buď všichni v první osobně, nebo všichni ve třetí osobně. PJ je vyjímka, dle situace. První osoba je přirozenější – hráč se lépe zžije, třetí se lépe čte a lépe se udržuje odstup.

3.Viz výše. Je to už dávno.

4.Vadilo by, kdybych se s tím setkal, ale nesetkávám. Působilo to rušivě. Na druhou stranu PJ občas shrnují situace třetí osobou, kdy se jedná v podstatě o literární čtivější přepis událostí. Což mi nevadí

5.Myšlenky – dříve jsem jich psal mnoho, jako kdyby měly být všichni ostatní telepati. Teď v myšlenkách píšu více méně jen to podstatné minimum co by mohlo být jiným jasné třeba z držení těla, nebo výrazu tváře. Ale spíš už je nepíšu vůbec.
 
Enderson - 04. prosince 2016 19:50
werewolf_by_wert23-d3ij2i42456.jpg
Vzhledem k poslední větě článku asi nebudu reagovat na zamyšlení tak jak jsem původně chtěl. Musím uznat, že je to celé zajímavé, a nikdy předtím jsem se nad tím nezamyslel. Nezamyslel jsem se nad tím z prostého důvodu, RPení je pro mě již přirozené a takovéhle otázky, vzhledem k m zkušenostem nejsou potřeba.
Zprvu: Setkal jsem se i s formou psaní celo-webově ustálenou k obrazu představy autora webu, v tomhle je andor asi nejlepším českým webem vůbec, neboť dává obrovský prostor všem.

1) Já osobně se nejdříve zajímám o to co vyhovuje pánu jeskyně, jsem schopen se přizpůsobit. V případě, že mám volnou ruku, časy kombinuji tak aby každý herní příspěvek dával smysl a prostor ostatním spoluhráčům.
S ohledem na vlastní zkušenosti, je mi prakticky jedno jak píšou ostatní hráči a to i v případě, že jich je opravdu hodně. Možná to bude způsobeno tím, že moje prvotní zkušenosti s hraním RPG, jsou především z mluvené hry.

2) Stejně jako s časem, se nejdříve řídím přáním PJe. Pokud mám volnou ruku i zde se snažím kombinovat pohled na postavu. Hodně záleží na tom, co je ústřední myšlenkou příspěvku. Samozřejmě se snažím, aby celkový dojem byl srozumitelný a dalo se na něj reagovat. Pohled třetí osoby používám tam, kde chci docílit reakce ostatních, samozřejmě spoléhám na poctivost hráčů. Každý hráč by měl dávat pozor na to co ví jeho postava a co on sám jako hráč.

3) Na tuto otázku jsem odpověděl svým způsobem už u předchozích otázek. Jsem schopný si vyložit z hry ostatních hráčů ústřední myšlenku příspěvku a dávám maximální důraz na to co ví moje postava. (Nedívám se na cizí hry, takže z pozice diváka toto nemohu posoudit.)

4) Ne. Ano.

Bonusové otázky:

1- Myšlenky svých postav píšu, jen v případě, že je to nezbytně nutné. Jsou to případy, kdy si to vyžaduje situace ve hře, nebo na přání PJ (případně i postav, které jsou obdařeni schopností čtení myšlenek).

2- Ano. Zkoušel jsem angličtinu a ta mi naprosto nevyhovovala svou chudobou na výrazovost (Nepatřím k nejlepším angličtinářům a proto mi ten jazyk ani nevyhovuje). Dříve jsem hrál s poláky a musím říct, že jsem si to užil víc než hru s mnoha čechy. Polština je velmi zajímavý jazyk a pro mě osobně je velmi přitažlivý. A slovenštinu asi nemá smysl zmiňovat :D

3- Bohům žal ne. Jak jsem se již zmínil, hra v anglickém jazyce mi naprosto nevyhovuje.

 
Hitomi - 04. prosince 2016 17:50
mal315776.jpg
Tak konečně jsem se k Tvému článku dostala :) V archivech se mi nakonec podařilo najít alespoň jednu z našich společných jeskyní a podle mých očekávání jsme oba psali v ich formě :) Celkově mi tento styl psaní přijde v RP mnohem přirozenější a svým způsobem i snazší. Ale abych se postupně dostala ke všem bodům

1. Zvykla jsem si časy kombinovat, ačkoliv v posledních letech mám velký problém s časovou nekonzistentností v jeskyních a psaní formou "zásobníku", kdy je třeba odreagovat na každičký odstavec psaný PJem či hráčem. Často jsou takové akce i téměř v protikladu a tuplem to přestává dávat smysl. Tento "neduh" vídám nejčastěji u velkých grafomanů s obskurní úchylkou snažit se napsat co nejdelší příspěvek (trochu to ovšem chápu, taky jsem tím chvíli procházela). Rozhodně mi ale přijde, že právě kombinací různých časů můžeš lépe budovat celou atmosféru příběhu, resp. tvého příspěvku.

2. Jak už jsem zmínila výše, přirozenější je pro mě ich forma, už jen kvůli tomu, že ji používám i v klasickém hraní. Krom toho IRL hraju poměrně teatrálně, s velkým důrazem na gestikulaci, změnu tónu, výrazech v tváři a občasným doprovodným popisem - nějak pak i očekávám, že se právě i díky příspěvkům ostatních hráčů dovím i něco o osobnosti jejich postavy, ale ne tedy jen za pomocí uteklých myšlenek, to je taková docela ošklivá berlička, i když v menší míře ještě stravitelná. Raději mám formu "show, don't tell". Je jinak i poměrně snadné formy nějakým způsobem kombinovat, ale chce to mít na takové šarády malinko cit.

3. Na tohle jsem už trochu odpověděla v předchozích postech - u hráčů preferuji ich formu, u vypravěče er. Nějak nemám problém s tím obsáhnout více pohledů na jednu konkrétní situaci a pokud většina hráčů vyloženě nebufferuje, neměl by být problém s přehledností. Naopak většina knih, které jsem v poslední době četla, byly výhradně v er formě, ale i tak jsem nějak vždy schopná se konkrétní formě vždy nějak přizpůsobit a vzít ji za svou. Mám problém jen s ukecanými komiksy :D

4. Nějak si úplně nevzpomínám, že bych narazila na brůžo kombinující více forem. Posledních několik let na andoru vlastně ani nehraji a momentálně se jen snažím spíš zorientovat v tom, co je k mání a zda se nám tady objevují další vypravěčské hvězdy, na které jsme byli dříve zvyklí :) Ale asi si dovedu představit, že to může vyvolávat určité zmatky a mírné nepohodlí.

5. Postupně jsem od popisování myšlenek ustupovala, případně tyto příspěvky posílala pouze vypravěči, protože pokud v družince není postava, co by skutečně uměla lézt lidem do hlavy, tak si to zbytek hráčů prostě nezaslouží vědět. Když je pak tedy nutné nějak vyjádřit například rozpor v myšlenkách a jednání, snažím se to naznačit pomocí gest. V realitě taky nemáme zrovna moc jiných možností. A mě to pak jako silnému introvertovi naprosto neschopnému číst signály okolí (nebo je špatně vyhodnotit) umožnilo sestavit si nějaký souhrn/seznam posunků, na které je dobré se soustředit.

6. RP v jiném jazyce jsem nezkoušela, kdysi jsem uvažovala nad němčinou, protože se mi líbí, jaké obrovské vyjadřovací schopnosti ten jazyk má, stále mám v hlavě kupu výrazů, ke kterým nedokážu přiřadit vhodný ekvivalent a přitom velmi silně rezonují, ale nikdy jsem si nevěřila natolik, abych to zkoušela. Teď jsem zvyklá být přepnutá do angličtiny, ale pokud bych začala opět hrát, pak v mateřském jazyce. Tím jsem vlastně odpověděla i na další bod dotazníku :) Když už, tak hezky po našem.


Jinak budu velmi ráda, pokud se k hraní opět vrátíš a něco společně spácháme. Bohužel spousta lidí ze staré gardy je už pryč, ale jeden dva schopní lidé by se tu snad našli, a to už dá dohromady družinku :)
 
Salome - 04. prosince 2016 16:44
salome__2758.jpg
Dobře rozvržené a podané zamyšlení, četlo se to samo. :) Snad ti budou odpovědi k něčemu...

— Při hraní používám kombinaci slovesných časů, považuji to za samozřejmé. Dle situace: minulým to, co se stalo, nebo k čemu už se děj nebude vracet, a přítomným to, co probíhá. Příspěvek by podle mě měl mít dynamiku, kterou může slovesný čas výrazně ovlivnit. Plus ještě budoucí čas pro popis akcí, které podléhají nějakému schválení nebo vyhodnocení (např. v boji „doběhnu, vystřelím, budu se bránit“).

— Při hraní postavy používám obvykle první osobu. Čím dál víc ale upouštím od zveřejňování duševních pochodů postavy nebo jejích myšlenek. Omezuji je na takové ty povrchové myšlenky a to, co postavě občas jen tak prolétne hlavou. Výrazně se tím zkrátí délka textu (třeba na 80 %) a postava je jaksi uzavřenější, ale pokud je třeba vrah, tak to na sebe neprozradí spoluhráčům při první příležitosti.
Ale neřekla bych, že hraní v první osobě automaticky vede ke ztotožnění hráče s postavou (že by hráč o postavě uvažoval jako o sobě). Ano, cítí se víc vtažen do nějaké role, ale jinak je to individuální podle toho, kdo jak moc zakládá postavu na sobě.

— Nepřipadá mi to jako až tak velký nezvyk. Občas je náhled do cizích myšlenek zábavný pro mě jako hráčku, občas je zbytečný až otravný, protože mám pocit, že mě nějak ovlivňuje. Mnohem hůř se mi zvykalo při hraní D&D naživo používat první osobu a mluvit za svou postavu, pitvořit nebo napodobovat určitý hlas, tón apod. :)

— Mám zkušenost hlavně takovou, že všichni hráči píší za svou postavu subjektivně v první osobě. PJ pak jakožto hlas shora má onu objektivní třetí osobu. Intuitivně mi připadá lepší, aby hráči používali v rámci jedné jeskyně stejnou osobu. Řekla bych ale, že pokud se dohodneš s PJem a s hráči, tak by se našlo dost lidí, kteří se přidají do čistě-třeťoosobové jeskyně. (Tfuj, to je slovo.)

― Po maturitě jsem nějakou dobu hrála na anglickém webu, který fungoval podobně jako Andor formou RP v delších textech. Název už si nepamatuju, vím ale, že mě překvapilo, jak elitářští tam byli někteří hráči. Jednalo se o budoucí rádoby spisovatele bestsellerů, kteří kladli na hráče okolo sebe nesmyslné požadavky. Moc dobrá zkušenost to tedy nebyla. :)

+ To hodnocení míry literárnosti mi připadá dost podivné. Že je něco literárnější... je dost románů, které jsou psané v ich formě, aniž by šlo o čistě deníkový formát. Zcela normálně fungují jako způsob vyprávění příběhu, akorát záběr toho, co se dozvíš, je limitovaný něčím pohledem (pohledem protagonisty). Je to méně literární? Pochybuju. Je to pro hraní za postavu příhodné a samo se to nabízí? Jo, jistěže. :)

PS: Kdy bude to pokračování?
 
Qued - 04. prosince 2016 11:36
qued_antisanta2873.png
Cháá, ta poslední věta mě málem odradila od napsání reakce.
 
Ahmose - 03. prosince 2016 19:24
borch1163.png
Díky za hezké zamyšlení. :)

- Osobně časy kombinuji podle toho, jaký děj popisuji, takže v zásadě využívám jejich potenciálu. Pokud shrnuji minulost, používám čas minulý, ale naprostá většina textu je v přítomném čase. Po budoucím pak občas sáhnu jako PJ, když navozuji možnosti na konci příspěvku (např.: "Ale jestli přežije, to se ještě ukáže.").

- Samozřejmě jsem raději, když hráči používají osobu a čas konzistentně a snažím se je k tomu vést (pokud jsem v roli PJe). Že bych na tom ale nějak šíleně bazíroval, to se zase říct nedá.

- Pokud vystupuji jako hráč, píšu téměř výlučně v první osobě. Má to z mého pohledu hned několik výhod. Předně to hráči dává možnost se do postavy skutečně vcítit. To lze samozřejmě i z pohledu osoby třetí, ale ze zkušenosti PJe můžu říct, že zde je ona hladina vcítění nižší. Dostává se spíše na úroveň "účel světí prostředky", kdy mě často nenapadne příliš se hrabat v myšlenkách postavy, ale spíše zvážím její povahu a odpovídajícím způsobem zareaguji na situaci.
V případě osoby první proniknu do duše postavy hlouběji a zvažuji děje, které zrovna působí na její duševní rozpoložení. Můžu v textu i využít myšlenek, které mohou doplnit atmosféru (ale neměly by prozrazovat nic tajného nebo jinak ovlivňovat děj).
Jako PJ naopak používám téměř výhradně třetí osobu z pochopitelných důvodů. Rád bych tu ale zmínil jeden neduh, který s sebou může nést používání této osoby z pozice hráče. Dává mu to totiž možnost postavit se do role nezávislého pozorovatele (tedy vlastně jakéhosi druhého PJe) a z tohoto pohledu své postavě "lichotit" nebo ji jinak zvýhodňovat. Neříkám, že se to stává často, ale občas může mít hráč tendenci podávat svou postavu jako až příliš dokonalou. Pokud to udělá z pohledu první osoby, je jasné, že jde o pohled postavy samotné. Pokud to ovšem udělá hráč jako vypravěč z osoby třetí, pak to může zkreslovat náhledy ostatních hráčů a tak trochu fušovat do pravomocí PJe. Možná jsem paranoidní, ale zvlášť v méně akčních a více rozhovorových a výpravných dobrodružstvích mi to připadá jako podstatný bod. Viděl jsem to zatím jenom jednou, ale je pravda, že to taky asi byl ten jediný případ, kdy jsem někoho v kolektivu vyznavačů první osoby viděl používat osobu třetí.
A na závěr k tomuto bodu: Občas používám i osobu druhou. Uchyluji se k tomu někdy v případě, že se mezi dvěma postavami děje něco obzvláště intimního a právě střídání první a druhé osoby pomůže onu atmosféru ještě podtrhnout.

- Ve čtení nemám jasné preference. Můžu použít i příklady z beletrie: Velmi jsem si užil četbu Harryho Pottera, Pána Prstenů, Zaklínačů a dalších knih. Ale mou nejoblíbenější knihou zůstává Egypťan Sinuhet, který je celý psán v osobě první. Změny vypravěče v rámci příspěvků mi také nevadí, protože už podle ikonky a jména vím, z čího pera (či spíše klávesnice) dané dílko pochází. Většinou bývám spíše vděčný za to, že si někdy počtu i nějakou tu myšlenku, která mi o hloubce postavy něco napoví. Celkově vzato nemám rád plytké charaktery a ve většině jeskyní nebývá tolik prostoru jako v knize, aby se jejich osobnosti odkryly i bez občasných náhledů do jejich hlav. Nesmí se to ale přehánět!

- Používání různých osob by skutečně mohlo být na škodu. Tato nekonzistence mi přijde mnohem hůře zkousnutelná než rozdílný čas. Má jediná (asi) zkušenost byla navíc okořeněna zmíněným komplexem úžasnosti, kterým onen autor ke své postavě trpěl. Výsledný efekt byl pak spíše na úrovni lehkého znechucení, ale věřím, že to byl ojedinělý exemplář.

- RP v jiném jazyce jsem zatím nezkoušel a nemyslím si, že je moje angličtina až na tak dobré úrovni, abych to zvládal s nějakými nároky na kvalitu (bohužel).

Pokud bude zájem, rád se zúčastním i další diskuze. :)
 
ČernáNevěsta - 03. prosince 2016 17:47
b0k4llpiaaipnlv108.jpg
Tak pro mě osobně, je přirozené psát z pohledu své osoby. Přeci jen to pomáhá se do ní vžít. Zatím jsem nebyla svědkem toho, že by hráči hráli z pohledu třetí osoby. Tento styl psaní spíš patří k PJ.
Nikdy jsem ani neměla problém s jejich čtením. Možná je to jen sílou zvyku a někdy možná ten styl psaní zkusím změti. Každá zkušenost se hodí, ale záleží jak se k tomu postaví i PJ a jestli to nebude matoucí pro ně.
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.076683044433594 sekund

na začátek stránky