Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

První denOblíbit

22222047.jpg

Autor: Sir Mordrag

Sekce: Povídka

Publikováno: 26. ledna 2017 19:11

Průměrné hodnocení: 10, hodnotilo 2 uživatelů [detaily]

 
Krátká a doufám zábavná povídka, věnovaná všem, kterým už odzvonilo, neboť k těm se letos připojím.
 
Svět se jednoho rána změnil. Květiny již nevoní a nehladí po bosých nohách, ale zuřivě bodají do kůže v oblacích zápachu. Snídaně se stala plytkou kaší, ničím víc než povinností. Záda, dříve hrdě rovná se nyní krčí pod vahou kříže. Dveře, otvírané s láskou, tváří se jako brána do nebe pro toho, kdo stojí na její špatné straně. Schody do vyhoštění táhnou se do nekonečna. Boty na nohou tlačí, místo aby chránily a vesta vytlačuje vzduch z plic. Na nebi svítí slunce, věrný společník se ale dívá dolů s krutým úsměškem, když se do prokřehlých prstů zařízne ranní vítr, jako kosa do klasů. Tmavá cesta klade odpor, jediný spojenec, který zvedl meč na odpor. Marná je snaha, není vyhnutí, a ač cesta ochotně nabízí odbočky, žádnou z nich se nedá utéct. Všechny cesty vedou do jednoho místa, jedna trnitější než druhá. Stromy se nezelenají v letním větříku, ale jejich šedé koruny doprovázejí kroky jako pohřební průvod. Snad i ony tuší, že končí éra a svět se ubírá do záhuby. Hejna ptáků pějí svá requiem, s hlasy zařezávajícími se do uší. Bez milost a zájmu konají svou povinnost, než se zavřou dveře a jejich hlas nahradí mdlé kázání. Zeleň podél silnice, klesající z kopce v kruté narážce, je blízko, a přece tak daleko, neboť bachař je blíž a jeho temně dunivé kroky se rozléhají mezi domy. Směje se a dme se pýchou a pro odsouzence mu nezbyde jediný pohled koutku sadistického oka. Popruhy břemene se zařezávají do masa, dosud nezvyklého. Časem však ztvrdne, ztratí pružnost a veselost. Před popravištěm je již houf odsouzených. Se zlomenými pohledy se mezi sebou snaží najít kouska útěchy, ta je však vzácnější než šafrán a cennější než zlato. Kdo jí má, šetří s ní a jen sklesle kroutí hlavou. Rozesmátí bachaři se jako vrány pohybují nad davem a bez obalu žertují, lhostejní k osudu těch pod nimi. Jejich mysl je tvrdá a jejich těla co chvíli zastíní výhled skrz plot. Provolávají, že je to začátek, ale mýlí se. Je to konec, zábrana snům, zákaz nadějí, mříž na veselost, a všichni to vědí, přesto se v jejich dříve vlídných tváří neobjeví špetka soucitu. Pak to zazní a ten zvuk projede odsouzenci jako rozžhavené ostří. Vysoký, zvonivý tón se odráží od mříží a odsuzuje na desetiletí. Je to hrana, poslední requiem, která svým běsněním varuje a kárá. Je to zvuk, při kterém přeběhne mráz po zádech a šlachy se napnou v očekávání posledního úderu. Ten ale nepřijde, neboť by byl vysvobozením. Protože tohle je opravdu začátek – začátek agónie. Protože je 1. září.
 

Komentáře, názory, hodnocení

Fistandantilus - 28. března 2017 21:04
fuck_y2031.jpg
To je monstr mazec! A ta forma, oh yeah. Šupa a pecka. A poslední věta? :)
Tohle, když si člověk přečte pár let poté, co už má nějaké zkušenosti a edukační zařízení je již dávno jen shnilou parafrází na školství, docela si to v mnoha aspektech užívá plnými doušky. Což je přesně můj případ. "Attention, pré!"

F.

 
Leoi - 21. března 2017 16:56
kiki249582693.jpg
Fantastické.
 
Sir Mordrag - 12. března 2017 16:35
22222047.jpg
Wolfa - 12. března 2017 15:11
Arinar - 06. února 2017 11:23
Díky.
 
Wolfa - 12. března 2017 15:11
29403967.jpg
Velmi trefné! :-D
 
Arinar - 06. února 2017 11:23
kovbojkov8990.jpg
Povedené. Pointa se dala očekávat, ale povedené je to zejména jako výčet pocitů umírajícího. Některé věty se mi velice líbí.
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.063036918640137 sekund

na začátek stránky