Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

VIP: konzervatoř

Příspěvků: 870
Hraje se Denně  Vypravěč Alexandra Alex Gary je offlineAlexandra Alex Gary
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Hayley Bell je onlineHayley Bell
 Postava Mia Kepley je offline, naposledy online byla 26. ledna 2024 19:22Mia Kepley
 
Mia Kepley - 20. září 2013 09:10
shoulderlengthhaircutsforwoman20128070.jpg
Usměji se ještě víc, když vystartuje za psem. Tak za tohle bych si ji mohla později dobírat. Takhle vyjet po klukovi. „Pane, zastavte. Vydechněte si přece. Oni se domluví...“ zavolám na pána, který už běží k oběma. „Vypadáte docela uhnaný... Moc neposlouchá, co?“ dodám.

„Hmm? Nikam. Jsem Niko.“ představí se ti Labrador a zamíří tvým směrem. Hned očuchat a hned komentuje „Kdo jsi? Co jsi? Tebe neznám. Jsi tu prvně. Kde bydlíte?“ zahrne tě otázkami a paníčka ani Mii si nevšímá.
 
Hayley Bell - 20. září 2013 08:04
haykeypopromn9937.jpg
I když říkala, nebo se chovala stále tak, jako že nejsem pes, když se na obzoru objeví ten pes, ohlídne se po mě docela starostlivě. Už ho vyhlížím sama a když se víc přiblíží, zjistím že je to černý labrador, podle hubenosti a energie velmi mladý pes.

Páníček, když si všimne nás, ještě přidá na intenzitě křiku. Nakonec se mi ho zželí a vyběhnu k psovi.
"Čekej, kam tak letíš?" štěknu k psovi, který se zarazí a otočí se ke mně. Dojdu k němu, zatímco páníček startuje ke konečně stojícímu psovi. Podívám se na Miu, teď bude muset zasáhnout ona. Všimnu si, jak potlačuje smích. Tedy... Ta se asi dobře baví...
 
Mia Kepley - 20. září 2013 06:42
shoulderlengthhaircutsforwoman20128070.jpg
Z naší „dokonalé procházky“ se pro mě během chvíle stane něco jiného. Prvně si všímám psa. Sakra... zanadávám pro sebe a hned se ohlédnu po Hayley. Naštěstí pro nás je o hlavu větší než to běžící psisko. Kdyby chtěla, dokázala by ho krásně roztrhat...

Pak si všímám páníčka. Mladík, něco kolem pětadvaceti. Vodítko křížem přes rameno, vlasy a oblečení řádně zpoceno. Podle křiku soudím, že pes vůbec neposlouchá. „Hayley? Necheš se seznámit?“ zeptám se a potlačuji smích...
 
Hayley Bell - 19. září 2013 23:19
haykeypopromn9937.jpg
Zaštěkám a pobaveně se uculím, mě to přijde docela zábavné a vtipné, když jen my dvě víme, co se děje. Vyrazím s ní, odběhávám, ale držím se na dohled. Nerada bych ještě skončila v nějakém útulku.

Brzy mě do nosu uhodí zvláštní pach a netrvá dlouho a přes louku se k nám řítí nějaký černý pes. Zanedlouho se na obzoru vyloupne i běžící křičící páníček. A my že jsme neukázněné...
 
Mia Kepley - 19. září 2013 13:02
shoulderlengthhaircutsforwoman20128070.jpg
Když se vrátí s šaty, vezmu je do ruky jako nějaký balíček. Nikdo nepozná, co to je a i kdyby tak, co? Ovšem když jí vidím, jak čeká, protočí oči. „Můžu mít prosbu? Nedívej se na mě, jako že ti mám dávat povely...“ řeknu, protože mě fakt přijde divné dívat se na kamarádku jako na domácího mazlíka. Je to divné...

Pomalým krokem se tedy vydám po cestě. Aspoň si prohlédneme park.
 
Hayley Bell - 19. září 2013 12:25
haykeypopromn9937.jpg
Nakonec to vypadá, že naše divadýlko zabralo a paní se vzdaluje. Podívám se na ní a uculím se. Když se mě ptá, co jsem to roztrhala, napřed se rozhlídnu, ale než odpovím, dojde jí to.
"Byl to jen pásek," špitnu. Když mě vyzve k přinesení, jen kývnu a zamířím zpět do křoví. Po chviličce se vracím s šaty v zubem. Dojdu k ní a pustím jí je do ruky. Takhle když jsou složené, tak není pořádně poznat co to je a to je možná dobře. Vezmu do zubů ten kousek co jsem uškubla, kdyby nás chtěl náhodou podezírat někdo jiný. Čekám až vydá jako správná ´panička´nějaký povel.
 
Mia Kepley - 19. září 2013 11:49
shoulderlengthhaircutsforwoman20128070.jpg
Trochu nervózně pohlédnu zpět. „Ale já mám jen jednu... Navíc mě utekla. Byla uvázána...“ začnu se vymlouvat. I přes mé odůvodnění to téměř vypadá, že mě přetáhne holí. No nakonec to naštěstí neudělá a jen naštvaně něco mrmlá. Přistoupím k Hayley a dělám jako že zjišťuji škody na obojku. „Aspoň by se ta dnešní mládež mohla vhodně oblékat...“ zaslechnu vzdalující se hlas staré paní. Nedá mi to a usměji se.

„Cos to roztrhala?“ zeptám se Hayley, protože ten kus látky mi je povědomí. Pak mi dojde, co udělala. „To jsi přece nemusela, nějak bych se vykecala...“ usměji se a chvíli nad tím přemýšlím. „Víš, co? Přines ty šaty, vezmu ti je, ať je máme u sebe, kdybys ses proměnila...“ řeknu tiše, aby nás opravdu nikdo nemohl slyšet...
 
Hayley Bell - 19. září 2013 11:23
haykeypopromn9937.jpg
Kývnu. To bude asi nejlepší, rozhodně nenápadnější, než kdybychom seděli v křoví... Napadne mě pár praktických problémů, ale radši na ně moc nemyslím. Podívám se na své šaty a uvažuji co s nimi.

To už ale Mia leze ven a já zaslechnu hlas. To je ta...? Rychle ze šatů uškubnu kus pásku a vyběhnu za ní. Zarazím se, pak pustím kousek látky, co by při dobré vůli mohlo vypadat jako zbytek vodítka a přidřepnu se předkem na zem, jak jsem si všimla, že naši psi vyzívají ke hře. Zavrtím ocasem, zaštěkám, vezmu kousek látky do zubů a zakroužím Mie kolem nohou. Pak se vydám kousek dál na trávník, hrát si s tím kouskem. A doufám, že z toho Mia nějak vybruslí.
 
Mia Kepley - 18. září 2013 10:16
shoulderlengthhaircutsforwoman20128070.jpg
„Tak co takhle normální procházku?“ navrhnu po chvíli váhání. Ještě si rukou odstrčím vlasy z obličeje a hodně opatrně vylezu z keřů na travnatou plochu. Sotva keře obejdu na cestu, vyjdu přímo před tu starou paní. Ta kouká dost nepříjemně, což ještě dovrší svými slovy. „Mladá dámo, víte – tady platí, že psi mají být na vodítku. Málem mě pokousali!“ rozčiluje se. Ohlédnu se a vidím, že Hayley vyšla za mnou...
 
Hayley Bell - 17. září 2013 19:44
haykeypopromn9937.jpg
Vypadá vyjeveně, ale zároveň... tak nějak klidně? Spokojeně? Nebo se mi to jenom zdá? Nebo je to zaujatost? Zastříhám ušima. To je zvláštní pocit.

Nakloním hlavu na stranu a uleví se mi, že mi rozumí.
"Tak to jsem ráda," odvětím jí. Kdybych byla člověk, dozajista bych při tomhle pohledu zrudla až za ušima. Dech se mi zastavuje tak jako tak, snad nic nepoznala. Nakonec vezme své šaty a obleče se. Pak na sebe hledíme. Vzhledem k tomu, že moje tělo jaksi stále nic nedělá, trochu nervózně se ošiju.
"A co jako teď?" řeknu nakonec a zvednu se, protáhnu se.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.12437105178833 sekund

na začátek stránky