Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Avatar: Tajemství Pandory

Příspěvků: 71


Hraje se Denně Minimální aktivita PJ ve zkouškovém období  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Joe Black je offline, naposledy online byla 23. února 2017 13:48Joe Black
 Postava Monica Reed je onlineMonica Reed
 Postava Ani´ka je offline, naposledy online byla 23. února 2017 11:41Ani´ka
 
Joe Black - 19. února 2017 16:07
almosthumankarlurban139323281259.jpg

Odpojení



"Auu.. To bolelo". Ušklíbnu se když mi Myra odpoví a co nejpohodlněji si lehnu. Výdech, nádech. Už se chystám že se pokusím odpojit, když v tom se avatarka objeví u mně. Její poznámka mně vážně pobaví. "Tak dobře, budu si to pamatovat. Dobrou noc". Usměji se a sleduji jak odchází ven.

Tak zpátky... Znovu se nadechnu, vydechnu a zavřu oči. Soustředím se a najednou sem zase sám sebou. No, nemáš sice přes dva metry ani modrou kůži, ale i tak to není špatný. Komora se otvírá a hned slyším instrukce. Přikývnu že rozumím a pomalu se pokusím posadit.

"Teda.. To bylo něco". Pousměji se a začnu se rozhlížet kolem. "Ta avatarka, Myra.. Kdo jí ovládá?"
 
Ani´ka - 06. února 2017 16:56
my_friend__s_na__vi_avatar_by_anilator6127.jpg

Koruny stromů


V očích mě pálila bolest, kterou mi způsobila ztráta mého doprovodu. Ouška jsem měla skleslá a svým způsobem jsem byla schoulená, menší než jsem obvykle.
Když jsem zaslechla pohyb ve větvích a zahlédla modrou kůži dalšího Na´vi, zpozorněla jsem, avšak můj výraz se moc nezměnil.

„ N-ne… neztratila jsem … jsem se.“


Promluvila jsem rozechvěle. Otřásla jsem se a sklonila jsem hlavu.

„ Jsem dcera náčelníka kmene Omatikaya, Ani´ka. A mířím na přátelskou návštěvu a pomoc kmeni Kxaylu.“

Hlas se mi chvěl. Jsem unavená a vyčerpaná i po duševní stránce, nejen té tělesné.

„ Můj… můj doprovod…“

Můj hlas se zlomil v žalostné zasténání plné bolesti. Ano, je pravda, že Ra´jah nebyla zrovna z těch nejvíce mě známých, ale byla můj doprovod. Byla z mého kmene…
 
Monica Reed - 06. února 2017 15:16
annie6442.jpg
V jídelně
¨Takže Ben je taky technik,svým způsobem.Vidím že je na svou práci hrdý i když těžko bych zde našla někoho kdo na ní hrdý není.I ten kdo umývá záchody je hrdý že se mu dostalo té výsady umývat záchody právě zde.
Já vím teď přeháním,tedy aspoň doufám.
„No to nevím,jsem tu první den a tak jsme na tom nejspíš stejně.Navíc já jsem technik ...“
Nedořeknu protože další slova mně poněkud vyděsí a podle mého výrazu je to na mně skutečně vidět,do lesa?Netušila jsem jak děsivě ty dvě slova mohou znít.
Vážně řekl do lesa?Do lesa!!!Vypadám snad jako někdo kdo když se chce zasmát dloubne se pažbou své zbraně a když se chce pobavit tak dělá kliky nebo rozkládá a skládá svou zbraň na čas?
„Myslíš někdo kdo po vstupu do lesa řekne:Vyceň své zuby a já ti je vyrazím?“usměji se a pak pak pro jistotu dodám.
„To byl vtip.Doufám že nikdy,nebo aspoň ne bez podpory vycvičených zabijáků jak jsi před chvíli zmínil.“
Sice nevypadá tak koženě a nechápavě jako má spolubydlící,ale nechci riskovat.I když u ní to byla moje chyba předpokládat smysl pro humor když zde nejsme od toho abychom se tu bavili je poněkud ... naivní.
Neříká se takovým lidem snílci?
„No já mám zase obavy kdy se my pustíme do domorodců.Jen si ven co udělali Španělé (no nejen Španělé) Indiánům.“
Pak se zarazím a doufám že jsme to nepřehnala.Neměla bych říkat svůj názor i když tohle platí nejen zde.
 
Eywa - 05. února 2017 17:05
eywa1206.jpg
Základna Hell´s Gate
Monica

Zdá se, že tě Ben při jídle poslouchá. Když se otážeš na jeho zařazení chvilku se dívá do talíře a pak se lehce pousměje.
"Důlní inženýrství. Starám se s dalšími o to, aby dělníkům nespadly tunely na hlavu, když kopou v útrobách Pandory."
Zdá se, že je na svou práci docela hrdý a nikterak mu nevadí, že nepatří mezi Avatary, nebo podobnou sortu.
"Hmmm projekt Avatar. Zajímavý. K téhle sekci se moc nedostanu. Pár jsem jich už viděl ale....jsou opravdu takoví, jak se o nich povídá? A co ty, kdy tě pustí do lesa? Nevypadáš moc, jako vycvičený vojenský zabiják."
Zasměje se, ale z jeho výrazu se zdá, že to myslel dobře.
"Stejně mám obavu, kdy se do nás pustí domorodci."
Zamračí se lehce, spíše pro sebe.
"A moc hlídek nám tam nedávají. Zdá se, že si s námi nedělají starosti, nebo věří, že domorodci nic nepodniknou."
Povzdechne si mírně rozladěně Ben.
 
Monica Reed - 21. prosince 2016 21:28
annie6442.jpg
V jídelně
Nakonec mám přece jenom štěstí a sednu si k někomu kdo má pochopení.Vím že bych neměla lidi škatulkovat,ale nejspíš se tomu stejně nevyhnu.A když už to neudělám já tak to jistě udělá někdo jiný.Každý (nebo spíš skoro každý) mnou bude pohrdat protože jsem nováček a bude mnou pohrdat tak dlouho dokud nováčkem budu.
Naštěstí zde nejsme od toho abychom se tu bavily tak tu nebudou žádné trapné zasvěcovací rituály.
Posadím se a začnu jíst ovesnou kaši,příště bych si asi měla vybrat něco co má aspoň nějakou chuť.Ten muž mi řekne to co už vím zvláště když moje spolubydlící si na mně udělala názor ještě než jsem vstoupila do dveří.
Ona mně obvinila,soudila a odsoudila.Ano jsem vinná,ale ona by zase měla vědět že každý nováček jednou zestárne.
Možná bych mohla požádat o přeřazení k nějakému nováčkovi nebo aspoň k někomu kdo tu není tak dlouho.Jistě mohla by mně toho hodně naučit,ale ona nevypadá že by se jí do toho chtělo.
„Těší mně já jsme Monica.“dodám potom a opět se usměji.
„Ano .. je to ... o dost jiné.“pronesu diplomaticky s nerozhodným hlasem a taktně se tak vyhnu svému osobnímu názoru.Nemůžu říct co si myslím když si chci udělat přátelé,ale Ben vypadá docela inteligentně a tak pozná když mu budu mazat med kolem pusy a rozplývat se jak je to zde úžasné.
„Projekt Avatar a ty?“zeptám se pak já.
Prosím ať nebyl jedním z těch kteří viděli mou simulaci.Neměla jsem se hlásit jako první,měla jsem doufat že mně dědeček Hříbeček nevybere.
Pokud ano budu mu muset vysvětlit že až to bude potřeba nebude na nervozitu čas a já jsem schopná bleskově reagovat.Ale pokud to je „jen“ simulace začnu panikařit potit se a pak následkem trémy ztuhnu.
 
Eywa - 11. prosince 2016 15:43
eywa1206.jpg
Základna Hell´s Gate
Joe

Na tváři se jí objeví úšklebek a se založenýma rukama na prsou si tě kriticky prohlédne.
"No už jsem viděla i lepší, ale není to tak hrozný."
Zvonivě se zasměje a pak se rozejde směrem k tobě. Když si lehneš s tím, že se uložíš ke spánku, tedy, že se odpojíš od svého Avatara na tváři se jí objeví lehký hravý úsměv. V očích jí zahlédneš divoké plamínky.
"Dobrou noc zelenáči. Možná si zašpásujem někdy jindy, až si trošku zvykneš na to, že jsi teď trošku jiný."
Hravě si na tebe naposledy podívá a zamíří směrem ven z budovy a ty si lehneš. Chvíli máš jen tak zavřené oči, ale pak se najednou s hlubokým nádechem probereš.
Komora se otevře a tobě se konečně zaostřuje zpátky pohled. A zvykáš si opět sám na sebe.
"Tak opatrně se posaďte než se opět dáte dohromady. První odpojení je náročné."
Hned tě koriguje asistentka vedle tebe, abys neudělal nějakou unáhlenost.

Monica

Nakonec si přisedneš k jednomu brýlatému mladíkovi, který ti s úsměvem kývne, aby sis přisedla.
"Ahoj jasně. Nováčci to tu mají vždy těžký."
Odpoví s klidem a ují ze svého talíře.
"Jinak já jsem Ben."
Představí se, abyste měli za sebou oficiálnosti.
"No a jak se ti tu zatím líbí? Je to jiné, než na Zemi co?"
Pousměje se a zvědavě se na tebe podívá. Zdá se, že to bude inteligentní mladík, který by nemusel být nikterak špatný.
"Pod jakou skupinu spadáš?"
Optá se tě a mezitím jí.

Koruny stromů
Ani´ka

Postupovala jsi kupředu. Uběhla asi další půlhodina, nebo hodina, kdo by to počítal. Víš jistě, že už jsi blízko od vesnice kmene, který máš navštívit. Relativně brzy bys měla narazit na místní hlídky, nebo lovce. No a než jsi se naděla zašustěly nedaleké větve a v nich jsi spatřila modrou kůži.

Obrázek


Vítej, potřebuješ pomoc? Ztratila ses?"
Optá se mladý muž s lehkým úsměvem na tváři.
"Ty nejsi z naší vesnice."
Podotkne zjevný fakt.
 
Joe Black - 15. listopadu 2016 15:51
almosthumankarlurban139323281259.jpg

S ostatními Avatary



"Fajn". Přátelsky se usměji a následuji Myru na druhý konec domu, kde jsou dveře, za kterými se skrývá spousta velkého oblečení. Evidentně to bude nějaký sklad pro nás Avatary. Chvíli si prohlížím co všechno se uvnitř nachází, pak však můj zájem upoutá něco zcela jiného. Dlouho sem na takové věci nemyslel, nebyl na to čas ani moc nálada. Sice to nebylo dlouho, ale když sem aspoň na chvíli spatřil její krásně tvarované pozadí, začal jsem si říkat jak asi vypadá žena která toto tělo řídí.

Probralo mně až to když sem nafasoval bagančata. "Díky..." Poté co dostanu ještě tričko a kalhoty se začnu ohlížet po nějakém místě kam bych mohl zapadnout a převléct se, ale zdá se že tu nic takového není. A Myra vypadá jako by jí to vůbec netrápilo. No.. Neuvidí nahýho přece mně samotného ne? Čert to vem, oba dva jsme dospělí, jistě si odpustí nějaké vtípky či narážky. Sundám si ten nemocniční háv co sem vyfasoval hned poté co jsem se dostal do tohodle těla a začnu si hned oblékat kalhoty.

Jakmile je mám na sobě tak už si beze studu obleču i tričko a obuji si boty. "Tak co, sem fešák ne?" Ušklíbnu se a nechám Myře chvilku na to aby si mně třeba prohlédla. Pak už zamířím k jednomu z volných lůžek a pokud nebude vypadat jako místo kde třeba někdo pravidelně nocuje, tak si lehnu. "Popřeješ mi dobrou noc?" Zeptám se ještě s úsměvem Avatarky.
 
Ani´ka - 14. listopadu 2016 16:22
my_friend__s_na__vi_avatar_by_anilator6127.jpg

Osamělá Na´vi v korunách stromů


Zůstala jsem oněměle stát na místě u větve, kde jsem nechala nebohou Ra´jah. Byla pryč, zůstali tam jen krvavé cákance. Páteří mi projel strach. Hrůza z toho, že jsem ji opustila a nechala ji tu samotnou, ač kvůli tomu, abych jí zachránila život. Z rukou mi vypadli věci, které jsem v dlaních měla, a z očí se mi rozkutáleli slzy.
„ Ra´jah…“
Vzlykla jsem. Přišla jsem moc pozdě. Je pryč… Dopadla jsem na kolena, trochu tvrdě, ale co na tom sejde. Ra´jah, moje společnice je pryč. Je mrtvá. Měla jsem ji na starost a nebyla jsem schopná se o ni postarat. Chvíli mi trvalo, než jsem se dokázala vzpamatovat alespoň dostatečně na to, abych byla schopná zase stát na vlastních nohou. Posbírala jsem to, co zůstalo z našich věcí a tiše jsem se vydala pryč. Nezůstalo tu nic, vůbec nic z toho, co by ji připomnělo víc než jen krvaví cákanec na větvi…
Zamířila jsem dál. Musím splnit alespoň to, co po mě chtěl otec…
 
Monica Reed - 01. listopadu 2016 18:45
annie6442.jpg
V jídelně
Nakonec si vyberu ovesnou kaši tedy pokud to je skutečně oves na ne nějaká rychle vypěstovaná náhražka.Možná bych měla být příště méně kritická a měla bych si uvědomit že jsem tu abych si vysloužila ostruhy.Sice to bude velmi těžké,ale jinak se přede mnou ostatní nezastaví ani aby si odplivli.
No jsem si jistá že má spolubydlící by si jistě odplivla.To se stane když bydlíš s někým kdo když se mu chce smát tak se do břicha dloubne jezdeckým bičíkem.
Jím rozhlížím se kdo zde je a přemýšlím jak bych zapadla.A jde to vůbec?I kdybych excelovala tak nálepku nováčka mi nikdo neodpáře.Navíc mně budou mít za řiťolezce a ty taky nemá nikdo rád.Takže správná odpověď není zbývá jen čekat až na mně zub času zanechá svou značku.
Nebo to můžu zkusit jinak.
Rozhlédnu se zda tu není někdo sám případně jestli je poblíž někdo kdo by mohl mít zájem o rozhovor.Potom vstanu dojdu k němu (nebo k ní) hezky se na něj (nebo na ní) usměji a řeknu:
„Ahoj jsem tu nová a ráda bych si našla nějaké přátele.Můžu si sednout?“
Potom očekávám pohled jako bych byla něco co si seškrábal (seškrábala) z boty a nějaký z jeho (nebo z jejich) „chytrých“ bonmotů.I když možná předbíhám a neměla bych házet všechny do jednoho pytle.Pokud budu čekat až se se mnou někdo začne bavit může to být stejné jako čekání na Godota.
 
Eywa - 06. října 2016 12:43
eywa1206.jpg
Základna Hell´s Gate
Joe

"Tak jo koukneme se, co bychom tu mohli mít na ten tvůj holý zadek, ať neděsíš místní obyvatele."
Zašklebí se a mávne na tebe rukou, abys jí následoval. Pak zamíří ke dveřím až na konci velkého spacího domu a otevře je. Pro normálního člověka by byly až příliš velké, pro vás je to tak akorát. Vidíš, že je to úhledně seskládané skladiště s věcmi ušitými vám na míru.
"Hmmm tak co tu máme...."
Změří si tě kritickým pohledem a pak se ponoří do regálů skladu. Nedá ti moc možnost očumovat jí zadek, protože jen, co máš chvilku se na něj kouknout vrazí ti do rukou bagančata, aniž by se ohlédla.
"Zkus je snad ti budou."
Pak se chvíli přehrabuje ve věcech a za chvíli ti vráží do rukou ještě tričko a kalhoty.
"Převlékni se a pokud ti budou, tak jdi spát. Na poprvé není dobré spojení příliš protahovat."
Předá ti instrukce a zavře skladiště. Pak se na tebe dívá a zdá se, že čeká až splníš její příkazy. Očividně si moc se studem problémy nedělá.

Monica

Sedneš si k prázdnému stolu se svým výběrem jídla, kterým se nakonec stala ovesná kaše, která vypadá docela přijatelně. Tedy za předpokladu, že je to opravdu oves a ne, nějaká místní plodina. Na druhou stranu, kde by se zde vzal oves? Možná tak v sušené podobě na lodi, která vás přivezla. Lépe o tom nepřemýšlet.
Při jídle si tě nikdo moc nevšímá. Proč taky, každý má své zábavy se svou porcí dostatek, popřípadě sedí se společníky, které zná. Ty to máš v tomhle o poznání těžší bohužel. Zatím se ti příliš zapadnout nepodařilo. Inu snad časem.

Koruny stromů
Ra´jah a Ani´ka

Ani´ka se rozhodla, že půjde najít léčivé bylinky a pár provizorních potřeb, aby dala dohromady zranění Ra´jah, které by jistě přineslo své problémy, kdyby nebylo léčeno zavčasu. Řekla by, že byla pryč jen chvilku ale i za chvilku se toho může stát.
Když se Ani´ka vrátila zpět na větev, kde nechala svou zraněnou společnici a promluvila na ní, zjistila, že tam Ra´jah už není. Zbyla tam po ní jen krvavá šmouha. A to neslyšela ani žádný výkřik, nebo podobně.

A co se s Ra´jah stalo? Když Ra´jah seděla na větvi opřená o kmen a odpočívala a snažila se nevnímat bolest přišli jí navštívit vzdálení příbuzní Palulukana, kteří jsou menší pohyblivější a loví ve smečkách. Nantangové. Všimla si jich až příliš pozdě.

Obrázek


Jeden po ní skočil z vyšší větve a zakousl se jí do hrdla, takže její výkřik byl již němý. Další přiskočili brzy na to a prokousli jí rameno a nohu. Rozdrásali vše nač dosáhli a pak umírající Ra´jah stáhli dolů z větve neznámo kam.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2017 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.04897403717041 sekund

na začátek stránky