DALŠÍ DEN

Je to sympaťák. Už teď se na schůzky s doktorem těším. Určitě by toho byla spousta co bych se mohl naučit, né jen jazyk. "Určitě dám vědět jak mi to jde.. Zatím". Rozloučím se a jdu. Tak copak to tu máme?

Nač ztrácet čas. Čím dříve se to naučím, tím lépe. Nerad bych aby na mně koukali jako na troubu. Může to být jeden z předpokladů jak se dostat mezi místní a.. Myra by mohla být zaujata, kdybych s ní měl smysluplnou konverzaci v Navijštině.


Hmm, aspoň pro začátek bych mohl zkusit ty fráze. Nikdy sem na jazyky moc nebyl, ale nikdy mě to nezajímalo jako teď. Což dokazuje i fakt, že se poprvé vzbouzím takřka s knihou na tváři. Sakra.. Doufám že mi v hlavě zůstalo aspoň něco.. Vypnu budík, posadím se a promnu si oči. Měl bych se dát trochu do pořádku než půjdu. Taky nevím jestli stihnu rychlou snídani, ale bylo by to fajn. Asi bych neměl moc času na čtení a tak knížku/deník, nechám mezi svými věcmi.

Klan Kxaylu - S dětmi
Ani´ka

"Samozřejmě, že ne. Ale lidé.....bohužel velká část z nich vnímají věci tak, žeco mohou to si prostě vezmou. Nehledě na okolnostech. Nezáležeje na tom co a komu to způsobí."
Odvětil zachmuřeně a pokračoval dál mírnějším tempem.
"Prostě jsem objekt jejich zájmu a......no dejme tomu, že to není úplně zdravé pro nikoho."
Povzdechl si, dělalo mu to zjevně starosti, ale zdá se, že neví, jak přesně by se měl vyjádřit, abys to celé správně pochopila.

S Alexem

„ Nikdo přeci nemá rád, když mu jiný ničí domov, Alexi.“
Zadívala jsem se na něj zamračeně. Mírně jsem stáhla uši k hlavě, když se začal ze svých odpovědí trochu vykrucovat. Zamračila jsem se ještě víc, tak nějak… nedůvěřivě. Pokud mi to nechce ale říct, nemůžu ho nutit. Jen si nejsem jistá, co mám od Nebešťanů a setkání s nimi očekávat.

Klan Kxaylu - S dětmi
Ani´ka

"Jste větší než nebešťané. Máte zbraně znáte prostředí. Neradi vidíte, když vám někdo ničí přírodu."
Shrnul to celé do kostky Alex a na krátko se zastavil.
"Protože naše planeta postrádá důležité zdroje a tak se je lidé vydali hledat jinam. A zde takové zdroje jsou."
Nad ošemetnou otázkou, kterou jsi položila se zatvářil ustaraně a odvrátil pohled.
"Mé lidské tělo, už neexistuje a co se týká tohoto......asi ano.....i když ne tak, jak by si asi přáli."
Odvětil jsem trošku neurčitě s jistou nevolí se v tom pitvat, nebylo to nejspíše něco v čem by se chtěl úplně pitvat.

S Alexem

„ Proč nás považují za hrozbu? Nic jsme neudělali.“
Zamračila jsem se.
„ Proč jste vlastně přišli?“
Dívala jsem se na něj. Nikdy mě nenapadlo se zeptat. Až teď. A on mi to může vysvětlit po našem.
„ Kde je tvoje tělo, když tohle není tvoje.“
Zamračila jsem se znovu ještě víc.
„ A můžou ti ho vzít?“

Klan Kxaylu - S dětmi
Ani´ka

Seskákali jste dolů až na zem, pak chvíli běželi, než se Alex zastavil a vážně a napjatě na tebe pohlédl.
"Pokud ses setkala s Nebešťany dobře víš, jak jsou nebezpeční. Nežertuji, pokud se to pokazí uteč. Sami nic nezmůžeme."
Upozornil tě znovu, jako byste snad kráčeli přímo do chřtánu Palulukana. Obrátil se znovu na cestu a vykročil.
"Budu se snažit vyjednat a ospravedlnit své důvody, proč jsem se přidal k Na´vi a mé setrvání u nich, aniž by to znamenalo válku. Já....tedy tohle tělo je majetek vlády.....ymmmch starších Nebešťanského kmene a nelíbí se jim, že jsem si ho jen tak nechal a ještě se přidal k těm, které považují za hrozbu."
Pokusil se ti vše vyjasnit, jak nejlépe to dokázal.
"Musím je přesvědčit, že je to přínos a ne hrozba."
Dodal ještě, ale tvářil se starostlivě. Nastražené uši ho prozrazovaly stejně, jako pošvihávající ocas.

Klan Kxaylu

„ Zvládnu, spala jsem i na horších místech než na větvi stromu.“
Pousmála jsem se a znovu jsem se zívnutím protáhla.
„ Nemusím se divit… Byla jsem první z klanu, kdo se s… nebešťany setkal. I s takovými jako jsi ty.“
Rozhlédla jsem se kolem. Běžela jsem mu v patách a při tom sledovala naše okolí, kudy jdeme, co je kolem nás.
„ Nenechám tě tam samotného, nemohu.“
Zavrtěla jsem hlavou a zamračila jsem se.
„ Oč tedy půjde?“

Základna Hell´s Gate
Joe

"No ne tak dobře, jak bych rád, ale ano. Hmmm stále je co zdokonalovat a je ještě spousta toho, co neumím."
Usmál se na tebe profesor Kerens a při zmínce o učebnici Na´vijštiny se spokojeně usmál a mírně potřásl hlavou.
"Plně souhlasím mladíku, ale neměj obavy dříve, nebo později se objeví. Už nějakou dobu na ní pracuji."
Očividně byl rád, že vzbudil tvůj zájem, pak znovu potřásl hlavou.
"Měj se a kdybys něčemu nerozuměl, stav se."
Rozloučil se s tebou a zavřel za tebou dveře. Už cestou po chodbách sis pročítal některé poznámky slovníku/deníku a snažil se v tom orientovat. Ke tvé úlevě nebyl tak chaoticky psán, jak by mohl, když jej vědec píše. Naopak profesor si dal záležet a vše zaznamenával úhledně a docela souvisle. Dokonce jsi vzadu našel i širší přehled nejčastějších na´vijských slov pro zapamatování. Určitě bude chvíli trvat, než se tím prolouskáš a něco se naučíš, ale jako pomůcka to bude velice příhodné.
Nakonec ses do knížečky tak začetl, že si u čtení v posteli odpadl. Ráno tě budil až nastavený budík, který oznamoval, že zase tolik času na nachystání se na další avatarský den nemáš. Kdo ví, kdo tě dnes bude mít na starosti, když doktorka má jít mimo základu. Tedy alespoň ve svém modrém těle.

Profesor

"I mě těší, děkuji". Odpovím uctivě a po vyzvání vstoupím do jeho pracovny. Tiše, ale zvědavě se na profesora dívám. Sedmnáct nářečí a jemu to je málo? Z vědeckého hlediska to asi chápu, ale jako civil.. To je přece neuvěřitelné. Já bych byl rád, kdybych se naučil aspoň něco.

"Sedmnáct? To je obdivuhodné. Aspoň se domluvíte, ne?". Pousměji se. "Ze zelených? Bejvávalo.. Teď sem civil. Ono občas změnit prostředí neuškodí". Ještě se s profesorem neznám tak abych mu řekl to co Myře. Ale možná jednou...


S tázavým výrazem si vezmu ten deníček. Takže se něco naučit sám, pročíst si to a pak se s jeho pomocí zlepšovat? Proč ne? "Škoda že se tu nedělají učebnice s navijštinou.. Ale tohle postačí". Podám mu ruku. "Moc vám děkuji. Budu se snažit.. Hezký zbytek dne". Zdá se že je nedočkavý aby se vrátil do práce a tak ho nebudu zdržovat. Rozloučím se a zamířím do své postele. Trochu projdu ten deník a pak už asi půjdu spát, ať ráno vstanu včas.

Základna Hell´s Gate
Joe

Profesor na tebe slétl trošku roztěkaným pohledem správného šíleného badatele a pak mírně potřásl hlavou.
"Těší mě těší mě. Henry Kerens k tvým službám."
Usmál se a pobídl tě, abys vstoupil a nestál jen tak mezi dveřmi.
"Hmm hmm, tak navijštinu. Ano ano Myra je moc hodná, že o mě hovoří takto laskavě. Ale není to zase tak úžasné, jak popisuje. Znám jen hrubou navijštinu a asi 17 dialektů, nebo chceš-li nářečí jiných kmenů. Nic z toho však není dokonalé, všude jsou ještě....hmmm nevyplněné mezery."
Vysvětloval a pak se na tebe podíval znovu pozorněji.
"Ach....tak ty jsi její nová ovečka v programu.....Říkal jsem si, že by bylo zvláštní, kdyby se o tohle zajímal někdo ze zelených."
Brumlal pro sebe a pak začal hledat mezi stohy knih a zápisků, až ti podal jeden docela útlý deník.
"Tady jsou ty nejholejší fráze a výrazy, které Na´vi používají. Nejprve si to projdi a pročti, pak začneme s výukou praktického jazyka. Většinou mne nalezneš zde."
Vysvětlil ti doktor Kerens přátelsky ale i tak docela v rychlosti.


Klan Kxaylu - S dětmi
Ani´ka

Ano pomalu bude na čase."
Kývl Alex a ukusoval křoupavé ovoce.
"Jsi si jistá, že to zvládneš i v tomto stavu?"
Otázal se ještě a pak zamířil k liáně, abyste se mohli dostat do přízemních pater nad jezerem a odtud na pevninu. Jak se zdálo sám Alex, také neplánoval použít Ikrana ani Pali, ale zvolil cestu pešky. Musela jsi mu nechat, že se již docela se zdejším prostředím sžil protože se dokázal pohybovat rychle a tiše, jako pravý Na´vi.
Byloa ž překvapivé, jak rychle se obyčejný Nebešťan v kůži Na´viho dokázal přzpůsobit zdejším podmínkám.
"Až tam budeme nediv se pokud uvidíme další takové, jako jsem já. Je pravděpodobné, že pošlou své Avatary, více se ale obávám toho, že půjdou i ozbrojené složky. Pokud by se něco pokazilo, skryj se v džungli. Najdeme se případně zpátky ve vesnici. Snad vyslali někoho rozumného."
Zamumlal poslední věru spíše pro sebe.