| |||
Famfrpálové hřiště Maureen, Darri, Lin, Patrick, ostatní na hřišti Pondělí 13. září Jakmile dojdeme na hřiště ozve se Maureen. "Samozřejmě že ne! To bych asi nepřežil." zazubím se, když si sedám na zem. "Ještě by měla přijít Lin s Darrim." Ve skutečnosti doufám, že s sebou vezmou ještě někoho dalšího, tak jako jsem se o to pokusil já. A opravdu. Sotva domluvím tak se na hřiště dostane obrovský hlouček lidí z všemožných kolejí. Ze široka se na tu podívanou usměju. Malinko mi srazí náladu když zjistím, že jenom pár z nich mají košťata. Nu což, lepší jak nic. namlouvám si. Ještě chvíli sleduju jak ostatní nasedají na košťata a vznášejí se do vzduchu. Pobaveně se ušklíbnu, když vidím, že Lin má trochu problémy. Nakonec z košťata nesklouzne a já jsem rád, že bude hrát s náma. Všichni už vzlítli, jenom já trochu otálím a přemýšlím co tu chybí. Když se konečně přiřítí Darri s velkou bednou. Jasně, míče to byly! Darri krabici nic méně neotevře. Místo toho se vznese a něco zahuláká. Z tribuny zaslechnu moje jméno a tak se tím směrem otočím a spatřím Patricka a Kaylu. Tak přece jenom přišli, sice bez košťat, ale to nevadí. Už se chystám nasednout. Maureen mě ale předběhne a vyzve mě, ať udělám nějaký trik. "Jasná páka!" zavolám na odpověď ji i Patrickovi. Vzlétnu do vzduchu a rozletím se obrovskou rychlostí dopředu, div že nikoho nesrazím. Těsně prolítnu pod Marií a manévr zakončuji vývrtkou. Zastavím ve vzduchu, ohlídnu se na udivenou Mau a pozoruji rozlítávající se kámoše. Pochvíli mě to přestane bavit a tak slítnu ke krabicím. "Tak to pojďme pořádně rozjet, ne?" zavolám na všechny. Otevřu bednu. Místo toho abych vyhodil do vzduchu camrál, popadne mě ďábelská myšlenka a místo toho uvolním jeden z potlouků, který okamžitě vystřelí do vzduchu. Jediného odrážeče, kterého jsem si všimnul byla kapitánka nebelvírského týmu Erika, ale nejsem si jist jestli měla u sebe pálku. To teda bude zajímavé. Z krabice dostanu ven i druhý potlouk. Ten se okamžitě vydává ke mě a já jen tak tak uhýbám. Ze strachu že mě zasáhne honem vyndávám camrál a házím ho směrem k Darrimu. Cože to předtím říkal? Ať se první trochu rozlítáme? Pěkně jsem mu teda narušil plány. Podívám se na místo, kde by měla být zlatonka. Ta se už ale pravděpodobně někam vypařila, už když jsem otevřel krabici. Spěšně nasednu na koště a dostanu se do vzduchu. Dívám se jak Nebelvírští uhýbají před potlouky. "Eriko, vyber si dva lidi. To bude tvůj tým. Ostatní budou druhý tým!" pak se nadechnu znovu: "Protože je nás tak málo tak vám ještě řeknu něco k pravidlům! Zlatonku může chytit každý, stejně jako používat camrál. Odrážeči nebudou! Potloukům se můžete jenom vyhýbat. Hra končí do chycení zlatonky, nebo do večeře! Je vám vše jasné?" To bude průšvih, jestli tu zlatonku nikdo nechytne. pomylsím si. Jakmile jsme rozdělení tak hra může začít. |
| |||
Oštřovna -> Famfrpalové hřiště Kayla,David, Islanďani, Mau + ostatní co jsou na famfrpalovém hřišti a nezaregistroval jsem je, nebo se tam teprve dostaví pondělí 13.září Becs vypadala, jako že nám to s tou Vrbou Mlátičkou žere, ale asi to byla jen poza. Oba s Kaylou víme, že by neskočila na nic tak průhledného. Nejsme Mrzimor, víte jak. Před ošetřovnou se objevil David. Bezva kluk, takový ten extrovertní typ, se kterým se dobře paří. Vlastně jsme si byli v dost věcech podobní, až na maličkosti, jakže on byl přírodní blonďák a já hrál líp Famfrpál. Párkrát jsme spolu hráli šachy, většinou mě porážel. Vsadím se, že v minulém životě byl generál, nebo něco takového. Na druhou stranu, nejsem zrovna vynikající šachista, možná že on nebyl tak moc dobrý, ale já tak špatný? Ať to bylo jakkoliv, David byl prostě sympaťák, alespoň co se mě týče a když nám oznámil, že si jde zahrát Famfrpál, s Kaylou jsme se rozhodli, že to musíme vidět. Také říkal něco o tom, že jsme mu vyfoukli místo v týmu. "Tebe to ještě žere?" Zasměji se na něj a položím si ruce za hlavu v ležérním gestu. "Od Přeborů už uběhla nějaká doba, ale jestli tě to uklidní, kdybych tím neohorzil sovje místo v týmu, určitě by jsi měl můj hlas...tedy, kdyby se do týmu vybíralo na základě hlasování." Zazubím se upřímně. "Ber to tak, že nemůžeme hrát všichni, musí to být elitní sedmička, to že tě tenhle rok nevybrali neznamená, že nemůže přijít tvoje šance příští rok. Nebo se možná někdo tenhle rok někdo zraní, nebo odstoupí, v takovém případě se ti určo ozveme, neboj." Zamrkám na něj povzbudivě. Pak David odběhne na hřiště. "S tím jedním okem by jsi tak maximálně havarovala, ale provést menší skauitng by nebylo na škodu. Půjdu s tebou, když už nic, alespoň bude sranda." Přitakám Kayle. Je rozhodnuto, sedneme si na tribunu a budeme pozorovat ostatní, jak si hrají. A dávat pozor, aby si neublížili samozřejmě. Dokonce zahlédnu Mau. Jestli se ona vznese do vzduchu, tak zbytek těch nešťastníků na košťatech bude odsouzen k záhubě. Ale na druhou stranu, Maureen by jako odražeč byla nezastavitelná. Kouknu na oblohu, kde už je Lin a Darri. Dám si dlaně k ústům a mohutně zaburácím. "Tak se hněte s sebou, kůže líný, chceme vidět nějaký triky, Neblevírský lvi v akci!" a "Davide, přestaň tam flirtit s tou Mau a ukaž jim, jak se lítá v Havraspáru!" Povzbuzuji své spolužáky, samozřejmě si dělám legraci, což je vidět na mém pobaveném výrazu. |
| |||
|
| |||
Učebna 2E - Pokoj 13.září Profesor po nás hodinu ukončil. No žádný div. Chudák z toho byl pěkně mimo a koktal. Tohle se mu pravděpodobně - teda soudě podle jeho reakce ještě nestalo. Otázkou je, jestli bude chtít někdy ve výuce tohohle kouzla pokračovat a jestli jo - jaké opatření do příště provede. Budu se muset zeptat pak ostatních ročníků. Aspoň má děda na co vzpomínat. Ale když nad tím tak přemýšlím, je docela nechutný, že tu s náma profesor a ještě stoletej trpaslík sledoval nahé studentky. Sbalil jsem si teda všechny svoje saky paky a počkal, až vylezou z lavice studenti vedle mě, abych taky mohl prolézt. Ryan se z učebny vyřítil jak velká voda, ani na nás nepočkal. No, ale divte se mu po tom, co se takhle ztrapnil před jeho nastávající. Na jednu stranu - pro ní to třeba bude atraktivní. Pro samičky je důležité, aby jejich partner nebyl impotent a dokázal se rozmnožovat ne? Tím pádem takhle Sinestra alespoň uvidí, jaký je Ryan zvíře. Vyšel jsem tedy z učebny a počkal na Kenjiho. ,,Tak tahle hodina byla něco. Na tohle Kratiknot a ostatní jen tak nezapomenou. Docela by mě zajímalo, jaký kdo bude mít sny po dnešku." Zazubím se na něj a ani jsem si nevšiml, že jsme zrovna minuli Ryana s Erikou. Vydali jsme se rovnou chodbou kolem obrazu černokněžníka s plánem se vydat rovnou na kolej, ale to už nás Ryan dostihl. ,,Já myslel, že jsi šel napřed. Že ses snažil co nejrychlejc vypařit, chápeš." Pobaveně se ušklíbnu a prohlédnu si ho. Vypadal trochu zaraženě a tváře měl červenější, než kdejaká holka při lichotce. ,,Jo, pokoj bude asi fajn nápad." Přitakal jsem a ještě jednou si ho prohlédl, tentokrát už vážněji. Snad to veřejné ponížení na něm nezanechá moc velké následky. No nezdálo se, že by ho to nějak poznamenalo, protože jen co jsme se objevili před kolejí úplně ožil a byl zpátky ten starej, nedočkavej Ryan, kterej už nemohl vydržet, až nám sdělí další drb. ,,No jasně. Děláš s tím oplejtačky už od kouzelných tvorů. O co jde? Anderson je ve skutečnosti holka nebo co?" Zeptal jsem se ho, když nás Buclatá dáma pouštěla dovnitř. Že vypadal Patrick trochu zženštile nemohl popřít nikdo. Snad jen on sám. Projdeme společenkou, kde potkáme Christina a bez dalších větších interakcí zabočíme rovnou na pokoj. Vejdu dovnitř, odhodím knihu Kouzelných formulí na zem vedle postele, na kterou se posléze zeširoka rozvalím. ,,Páni." Natáhnu ruce nad sebe a protáhnu se. ,,Tohle jsem potřeboval." Koutkem oka jsem mrkl na terárium na nočním stolku Kenjiho a zkontroloval Bruce. Skoro jsem se poslední dobou o něj staral víc já, než Kenji! Posadil jsem se na posteli a zadíval na Ryana. ,,Takže, o co jde?" Ten už skoro otevíral pusu, ale to do pokoje vešel Darri. ,,Hele, my asi zůstaneme tady. Dnešní tělocvik nás zmokl, ale užijte si to." Odpověděl jsem mu a zamával ještě, než z pokoje odešel. ,,No, takže?" Zeptal jsem se znovu, ale to se dveře pokoje otevřely znovu a tentokrát to nebyl Darri, ale Thomas. ,,Ty máš potkana vole? Odkdy?" Vytřeštil jsem oči. Nepamatoval jsem si, že by měli Blackovi nějakýho mazlíčka! ,,Hele, nesežere Bruce?" Kývl jsem hlavou k terárku s chameleonem. |
| |||
Party před ošetřovnou pondělí 13.9. Patrick, Becca, David Becca nám ani nestihla odpovědět a už se k nám přihnal David s návrhem, abychom si šli zahrát. Becca se ale místo toho s námi vzápětí rozloučila a odešla do společenky. "Vrba mlátička. Dlouhá historie," zašklebila jsem se na na jeho otázku i na Patricka, aby bylo jasné, že si dělám legraci. "Ten famfrpál... No nevím, za chvíli bude večeře..." odpověděla jsem Davidovi, a otočila jsem se k lehce rozhozenému Patrickovi. Skoro jsem se ho zeptala, proč kouká jako vyoraná myš, ale nakonec jsem řekla jenom: "Co ty, chceš jít?" Než jsme se ale stihli nějak domluvit, David už byl zase pryč. "No tak já nevím. Nechce se mi už chodit pro koště. Možná bysme se na ně mohli jít jenom podívat? Co myslíš?" Do večeře už zbývalo jenom půl hodiny, takže mi to přišlo jako dostatečně dobrý způsob jak zabít čas. Létat se mi nechtělo, s jedním okem bych stejně hrála mizerně. "Já půjdu. Sednu si na tribuny, třeba vykoukám něco užitečného, i když na to mám míň očí než normálně," pomalu jsem vykročila směr famfrpálové hřiště a čekala jsem, jestli se přidá. |
| |||
|
doba vygenerování stránky: 0.8993980884552 sekund