Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:23Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 23:04Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 28. března 2024 22:19Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Alastor Krimmer - 17. listopadu 2016 15:52
al1932.jpg

Velká síň

Cass, Runa

Stalo se, co se stát nejspíše muselo. Snape nám sebral patnáct bodů. Kupodivu jsem čekal víc, jestli se toho zhostí opravdu on, ale když jde o spory s naší kolejí je nějak hr, aby byl vždy zrovna on, kdo to bude řešit.

Po jeho výstupu se otočím zpět na Cass a odpovím na její otázku.
,,Jo, zajdu tam a zeptám se jí. Vidím to tak na čtvrtou. Hoďka a půl bude stačit a pak do sprch a na večeři akorát, pokud se nebudete holky moc loudat.“ Zasměju se a naliju si další pohár borůvkové limonády.

Z reflexu se otočím a pohlédnu opět ke Zmijozelskému stolu. Pohled mi zůstane na zlatovlasé Dee a jako by se na mě svalila tíha celého jezera, jaké cítím zklamání. Zklamání však vystřídá jiný pocit. Mám chuť se opět začít smát, když vidím ten čurbes, co je od našeho stolu k jejich, ale najednou všechno zmizí. Podívám se k učitelskému stolu a vidím Snapův nasupený výraz, když si schovává hůlku a něco povídá Lupinovi. Poté se otočím na tu třeťačku, která odpálila přerostlé kuřecí stehno.

,,Tak vidíš, možná to nakonec bude bez trestu.“

Opět se obrátím ke svým přátelům, jestli tomu tak už mohu říkat, a s úsměvem na rtech se trochu nakloním ke Cassandře.
,,Vypadá to, jako by Snape našel ztracené svědomí. Co když je to s madam Reonire pravda. Jestli to spolu fakt táhnou, možná na něj má dobrý vliv.“
 
Caylus Lawson - 17. listopadu 2016 15:48
vay441632914643.jpg

Hlavní síň


Zmijozelský stůl, čokoši



Nakonec se smějí úplně všichni a to i ti, kteří si na taková gesta normálně moc nepotrpí. U Deirdre mě to nijak nepřekvapuje, zato u Richarda celkem dost. Ani jsem netušil, že je toho schopný. Byl až přehnaně upjatý, stejně tak mužatka Christina, která právě vdechla kus jídla a dusí se. Nejprve nechápu, co se jí přihodilo, proto jen nechápavě sleduji, jak sípe a popadá dech. Když mi to dojde, začnu se smát. Dobře jí tak, náfuce.
To má za to, že mi odmítla pomoct s úkolem. Jojo, karma je svině. „Jsi rudá jako rajče.“ zazubím se na Dee, když si sedá zpátky ke mně. Přisunuje blíž talíř s brownies a než se naděju, už mi vkládá jednu lžičku za druhou do úst a krmí mě jako mimino. Nechávám si to líbit a tak poslušně otevírám pusu a do toho se spokojeně křením. Tahle holka se mi vážně líbí čím dál víc.
„Dost, nebudeme si kazit večeři řečma o čokošovi. Už sem ti říkal o svých plánech do budoucna?“ zeptám se zničehonic své blonďaté společnice. Chci změnit téma, protože debata o tom ohavném teplomilovi je naprosto nechutná. Ještě než se rozpovídám, natáhnu se pro tácek s kremrolemi. Jen co se do nich zakousnu, oči se mi rozzáří jako malému dítěti. „Víš o tom, že jednou budu ředitelem Bradavic? Brumbál nebude žít věčně, je už starý a ministerstvo školství se bude muset poohlídnout po někom jiném. Takže jsem se rozhodl kandidovat. Paráda, co? Až k tomu dojde, otec mě určitě podpoří. Nechtěla bys být zástupkyně?“
Znovu kousnu do kremrole, která je ale tak křehká, že se celá rozdrolí. Zachmuřím se a nenápadně smetu drobky na zem. Pod stůl se ani neodvažuji dívat. Musí tam být slušný nepořádek, ale tak od čeho tu máme skřítky a hlavně školníka, že? Ať kouká makat, hajzl jeden. Alespoň nebude mít čas obtěžovat nevinné studenty. „Tak a teď ty. Otevři pusu.“ nevinně se na Dee usměju a opatrně k ní dostrkám malou kokosovou kuličku. Jsem natolik fascinován pohledem do jejích modrých očí, že si vůbec nevšimnu Židěstry, která po mně, nevím proč, hází šlehačku z dortu. Přistane mi přímo na obličeji. „Zešílelas?!“ vyjedu na ní. Co to do ní sakra vjelo?
„Jak můžeš tak plýtvat jídlem?“ nevěřícně nad tím kroutím hlavou. To, že mám na tváři čokoládový krém, mi vlastně ani tolik nevadí. Co ale považuji za odporné je to, že rukama znehodnotila celý dort. Určitě je ještě infikovaná z ošetřovny, když tam před chvílí byla. Co když se jí třeba omylem dotkl čokoš? Za normálních okolností bych šlehačku snědl, jenže teď jí jen znechuceně setřu ubrouskem. Pak se ozve rána, následovaná sprškou kuřecích kousků. Polekaně sebou trhnu, protože jsem pochopitelně nedával pozor. „Co to má znamenat?“ Nevěřícně na tu spoušť zírám. Rozhlédnu se kolem, abych zjistil, kdo je za tohle celé zodpovědný. Viníka nemusím hledat dlouho. Čokospáři, kdo jiný. „Po tomhle se zaručeně dostaneme do vedení.“ promnu si ruce, když Snape strhává šprtům body. Rychle očistím targeem sebe i Dee, načež začnu znovu zkoumat obsah stolu. Pohled mi spočine na krásně zdobeném muffinu, který leží kousek od Sinestry a Wolframa. Vstanu a natáhnu se po něm. A pak to uvidím. Dobrá nálada je v tu ránu pryč a vystřídá jí obrovské znechucení a chuť se na místě pozvracet.
„Kdo to sem pustil?!“ rozeřvu se. Tomu se mi nechce věřit. Zdá se mi to, nebo právě nese bělovlasej čokoš modrovlasýho čokoše v náruči? „U Merlinovejch vousů, vyveďte je někdo!“ vztekle máchnu rukama, jenže si příliš pozdě uvědomuji, že pravačku, kterou mám pořád v šátku, omylem převracím mléčný koktejl. S cinknutím dopadne na stůl a veškerý jeho obsah steče dolů, přímo tam, kde sedí Sinestra. „Co to kurva…“ letmo pohlédnu na převrhnutou sklenici, ale víc k tomu neřeknu. Jsem tak rozčílený, že vzteky skoro nevidím.
 
Severus Snape - 17. listopadu 2016 11:52
415108885.jpg

Velká síň

Lupin a ostatní kantoři + studenti

Body byly strženy, tresty rozdány a Lupina jsem zvládl naštvat. Má nálada je hned lepší a ani mne nerozhodí, že si tak vyskakuje. Jeho rozčílení je tak vysoké, že mě dokonce nazval ,,drahým kolegou", byť mě povětšinou oslovuje jménem.

Nakloním se k němu a potichu, aby to neslyšelo moc kolegů povím:
,,Nešlo jen o záležitost tvé koleje. Ta káča ohrozila kouzlením, které neovládá a ještě k tomu ve velké síni, ostatní studenty. A to včetně mé koleje. A jelikož jsem už dojedl, tak jsem se toho zhostil. Dokonce jsem jí strhl polovinu bodů, než jsem původně zamýšlel, jak jsem se do tebe vcítil."
Můj hlas co nejvíce přizpůsobím k podobě toho Lupinova. Jelikož v tom prakticky nemám praxi, je ona hraná přívětivost na pohled dosti falešná, ale je mi to jedno. Jestli bude moc peskovat, tak mi příště ujede nad jeho lektvarem ruka...

Poté přijde slečna Devereux se svojí otázkou. Mé rozhořčení je poněkud navráceno do původních kolejí. Nesnáším pozdní příchody.
,,Kdybyste přišla na večeři poněkud dříve, věděla byste, že jsme nad vašemi kolegy přihmouřili oči, když se kouzlem očistily... pokud to pochopitelně ovládají. Bežte a mímo vaše místo si toho nepořádku nevšímejte."
Jakmile odejde, mávnu hůlkou a její místo je čisté, jako by se nic nestalo. Poté přihmouřím oči, podívám se na Lupina a poté zabručím.
,,No dobře. Trest jim ruším, to je opravdu tvá kompetence. Nechal jsem se jen malinko unést. Ale nad strženými body trvám. Každý z nás by strhl přibližně stejně... Přeci jen jsou na to doporučení."

Poté mávnu hůlkou ještě několikrát a zbytky kuřete po podlaze, stolech i studentech postupně zmizí. Přeci jen nejsme prasata, abychom jedli v takovém nepořádku.
 
Cassandra Warren-Wentworth - 17. listopadu 2016 10:20
tumblr_nnur3f3xd41uuh0vso1_5404879.jpg

Velká síň

Havraspárský stůl – Alík, Runa



Strnule sleduju, jak se s chudinkou třeťačkou vypořádává Snape. Proč on? Není to jeho věc. Navíc přehání. Neměla to dělat, ale už tak je vyděšená, už to určitě nebude opakovat. Že on se musí do všeho plést…

Zakroutím nad učitelem hlavou a zmizím zpátky mezi spolužáky. “Co že jsi to říkal?“ zavzpomínám. “Tak to první mi připomnělo Zdechlinu, to je přece dobrej počin, ne?“ namítnu. Opravdu to neznělo špatně. Trochu Baudelairovsky, ale dobře! A někdo to má rád.
“No opravdu, nevzdávej to, mně se to docela líbí,“ trvám na svém. Mohl by z něj být prokletý básník. A docela dobrý, ne?

Chuť mě nějak přešla a najedená jsem snad už dost. A jestli ne, tak mám smůlu. Tak jen sedím a trochu se rozhlížím kolem. Všimnu si Reginy. Od včerejška jsem ji snad neviděla. Nejistě polknu a snažím se dívat jinam.
Chce to změnu tématu. Lítací kuřata už jsme měli, famfrpál taky… i když ten snad nezklame nikdy, ne?
“Půjdeš teda za Hoochovou?“ zeptám se Ala. “A zeptáš se jí na to hřiště, abychom mohli zítra trénovat? Na kdy bys to asi viděl? Zase aby se to vyplatilo, začíná se stmívat docela rychle,“ řeknu trochu vážněji.
Hlavně předstírat zaujetí a na nic jiného nemyslet. Nebo čekat, až tu exploduje další stehýnko. Koneckonců, červení a žlutí vyvázli bez zranění! A profesoři skoro taky. Jen Regina si sem asi jen tak nesedne, dokud to tu neprojede důkladná čistící rota.
 
Lucca Di Falco - 17. listopadu 2016 09:16
fantasiapainting(52)8257.jpg

Večeře


Alec, Acai, Jordyn, všichni u Mrzimorského stolu

Michaelovu ruku pustím, otočím se na Aleca a zastavím.
"Takže si myslíš, že zakopneš, hmm? Není divu, při té velké rychlosti, asi musíme udělat jistá opatření" Zašklebím se na Aleca, ještě jsme nebyli v Hlavní síni, takže jsme si nemohli dovolit se zdržet a přijít pozdě. Ale trošku zábavy neuškodí. Zašklebil jsem se na něj, když si do mé hlavy udělal cestu z pekla skvělý plán. Pustil jsem mu ruku, kterou jsem pořád držel a přistoupil k němu ze strany. Podřepnul jsem si a chytnul ho pod zadečkem a kolem ramen. Potom jsem se postavil a nesl ho, jako bych nesl nějaké přerostlé děťátko. Byl překvapivě lehký, takže jsem nemusel vynakládat tolik sil, abych ho v náruči udržel.
"Nemusíš se bát, že zakopneš, nic se ti už nestane." Narůžovělá barva se vznášela kolem nás, když jsem se rychlými kroky vydal k Hlavní síni. Na tohl si můžu zvyknout, není to pokaždé, co můžete nést Aleca na večeři. Celou dobu jsem ho držel pevně. Ne tak, aby mu to bylo nepříjemné, nebo ho to bolelo, ale spíše ochranitelským způsobem. Asi bych si měsíce vyčítal, kdyby se mu něco stalo. Nemohl bych si to odpustit.

"Líbilo?" Zeptám se a nadšeně sleduji jeho výraz. Bohužel jsme už dorazili k našemu cíli, tak jsem ho zase šetrně položil a usmál se na něj. Teď mě asi plánuje zabít, nevadí, stálo to za to. Ještě jsem se na něj naposledy zakřenil, než jsem si rozesmátě udělal cesku k Mrzimorskému stolu a posadil se k Acai, která si zrovna vyndávala kousek kuřete z kalíšku.
"Co jste dělali?" Udiveně se na ně podívám, než si všimnu přítomnosti Jordyn, ktorou jsem dneska vůbec neviděl.
"Ahooj!" Pozdravím ji a následně začnu skenovat jídlo. Opravdu by mě zajímalo, co dělali.
"Proč se všude válí kusy kuřete?" Řeknu si spíše pro sebe, než hmátnu po jablku a kousnu do něj.
 
Regina Devereux - 17. listopadu 2016 01:14
1b31208459.jpg

Lady v éteru

Pokoj -> Společenka -> Pokoj -> Velká síň

Ti označení a profesoři


Hodně lidí to asi nedokázalo ocenit, ale s Caylem se ve skutečnosti velmi dobře spolupracovalo. To, co jsme si domluvili, by asi jen tak někdo nevymyslel. A právě proto to celé dává takový smysl a je to uvěřitelné. Pokud někdo bude něco chtít řešit, tak jsme snad v suchu.
Musím si především dávat pozor, abych se nechovala nějak mimo celou záležitost naší malé smyšlené situace. Prostě stačí, abych se Shadeovi vyhýbala. Což mi zrovna velký problém nečinní.
Vzhledem k tomu, že jde o chodící pohromu, tak je v mém zájmu i normálně se k němu příliš nepřibližovat.

Po jeho odchodu jsem se rozhodla vstát a šla jsem si hrát se svými věcmi. Otevřela jsem skříň, složila vedle stolek a vzala nářadí. Dala jsem si samozřejmě rukavice. Otevřela jsem jednu z velkých knih, které mám v polici a začala jsem pomalu připravovat. Hmm.. a teď přidám jikry jehlanky..
Tiše jsem si pracovala. Měla bych to nechat nějakou dobu odstát. Pomyslela jsem si, když do místnosti vešla Christina.
Jen jsem ji pozorovala. Nijak jsem na ni nereagovala. Čekala jsem, jestli mi něco poví, ale místo toho si mne vůbec nevšímala. Nevěděla jsem, jestli si nepřipadat trochu dotčeně.
To už se mírně polekala a mně bylo jasné, že si mne vůbec nevšimla. To je pravda, pokud neklapu podpatky, tak nejsem zrovna hlučný a pozornost přitahující tvor.
"Ale jo, už je to celkem fajn," odpověděla jsem, pousmála jsem se na ni mile a vstala jsem od práce. "Jasně, jsem hned za tebou," řekla jsem polohlasem a podívala se na rozdělaný elixír. Teď ho stejně musím nechat odstát, než přidám to poslední. Napadlo mne a zabalila jsem se tedy jen do saténového županu, abych tam nechodila ve spodním prádle.

Sama jsem seděla docela tiše bokem a jen jsem pozorovala soptícího profesora. Nijak jsem to neprožívala. O mne nic necekl. A ani se nedivím. Vsadila bych se, že co se týče snesitelnosti, jsem v horní půlce tabulky. Profesoři o mne toho spoustu neví a on není výjimkou.
Kromě toho s ním celkem soucítím. Jaký idiot za sebou nezamete stopy? Ne takový, který je z naší koleje. Tak to alespoň donedávna bylo. Hlupáci by měli být alespoň dostatečně chytří na to, aby nepodnikali nic, co nedokáží zamést pod koberec. Řeknu Cayovi, aby jim to dal též taktně najevo.
On sám sice dělá komplikací dost, ale u něj to jsou věci.. které nejsou takhle stupidní. Kromě toho jeho neustálý sexuální deficit už je zajetá záležitost.

Po schůzi jsem odešla ještě do pokoje a pokračovala ve svém výtvoru. Do odstáté směsi jsem přidala krev salamandra. Celé jsem to zamíchala a přelila do nádobky. Nechala jsem trochu, kterou jsem si místo do skladovací nádobky nalila do lahvičky.
Lahvičku jsem hodila do kabelky a náčiní jsem si schovala do svých skříněk. Hlavně i zbytky ingrediencí. Deirdre se nikdy do mých skříni nepodívala a je to dobře, našla by dost živočišných ingrediencí. Možná by jí to mohlo být líto. Ale kdo ví, ona taky žere zvířátka a nějak špatně se ohledně toho necítí. Nemám však důvod riskovat.
My o vlku... Ve dveřích se objevila Deirdre i s dalšími věcmi. Jen jsem stála u skříňky a pozorovala jsem její počínání. Hmm.. zajímavé.. a nechutné.
Pomyslela jsem si a oblékla jsem si decentní galaty s tílkem. Přes to jsem přehodila svetřik a tasila jsem kabelku.

Do síně jsem došla vcelku pozdě oproti jiným nedočkavcům, kteří tu jistě byli už dost brzo.
Co mne však okamžitě zarazilo a donutilo mne se zastavit, byl svinčík, který jsem zpozorovala. "Co to..?" zeptala jsem se jen tak do větru a zrychlil se mi dech. "Tak.. tady já nesedím!" rozhodla jsem a došla jsem okamžitě k učitelskému stolu. Otočila jsem se na všechny, nevěděla jsem koho konkrétně adresovat. "Chtěla bych se zeptat, jestli by nebylo možné uklidit ten nepořádek. Nehodlám si sednout do takového bince," řekla jsem troufalým, ale ne nějak zvlášť domýšlivým tónem. Faktem je, že i kdybych to zkusila, tak bych to nedokázala. Ale to přeci specifikovat nemusím. Některým by to snad i mohlo dojít, protože je to jedno z mých specifik, které je tak nějak všeobecně známé. Na rozdíl od spousty mých povahových rysů.
 
Ryan Daniels - 16. listopadu 2016 22:52
03d3f145fc9745159b576c0b4e8145034066.png

Velká síň

Dan, Kenji, Erika a ostatní


"Myslíš?" zeptám se hned aktivně Dana, když ho napadne, že by mě mohla chtít. Na krátkou chvilku se nad tím i zamyslím, nakonec však usoudím, že je to naprostá blbost a dál se tomu nijak nevěnuji.

U stolu si nevšímám nikoho jiného, než Kenjiho a sem tam i v nějakých momentech Dana. Ostatní buď vůbec nevnímám nebo nuceně přehlížím. Pouze ve chvíli, kdy Erika prohodí něco o vymýšlení blbostí, ji jen probodnu zamračeným pohledem. Copak já si snad někdy vymýšlím? Já? To snad nemyslí vážně. Já si zásadně nikdy nevymýšlím, vždycky mám pravdu, a to, že realita je občas jiná, není moje chyba.
Pár krátkých vteřin na ní zůstanu navztekaně zírat. Nebo se aspoň snažím o to, aby můj pohled vypadal rozzuřeně. Neumím se na ni totiž mračit. Ve chvíli, kdy zjistím, že už se tvářím spíše ustaraně, raději svůj pohled obrátím zpátky na Kenjiho.

"Tak to nevim, některý věci by fakt jednoho překvapily," zareaguji na Kenjiho pochyby o mém skvělém drbu na Barbaru. Mezitím jen tak ledabyle mávnu Noemi na pozdrav.
"Nedržim dietu, nemam žádný faldy!" odpovím nasupeně. Takové narážky! Přeci nejsem tlustý, váhu mám v normě. I když, nevážil jsem se už nějaký ten pátek, ale dost pochybuji o tom, že bych měl nadváhu. Ale co když.. Na moment tedy znejistím. Asi bych měl ve volném čase začít opravdu trochu posilovat.
Celkem mě zaskočí ovoce a zelenina, kterou přede mě Kenji přisune. Ovoce ještě dobrý, ale zeleninu žrát teda nebudu. Odstrčím ji od sebe zase o kousek dál. Zakroutím nad jeho nápady hlavou, popadnu nejbližší sklenici s pitím a napiji se.
Tedy, ta přehnaně slaná chuť mě opravdu vyděsí. V tu ránu mám co dělat, abych vodu kolem sebe nevyprskl. Okamžitě si dám skleničku zase k puse a všechno do ní vyplivnu.
"Co to...?" vyhrknu ze sebe a na mé tváři se začnou střídat všemožně znechucené ksichty. Vyplazuji jazyk, zavírám oči a otírám si ústa hřbetem ruky pořád dokolečka.
"Co to proboha je?" zeptám se těch okolo a přimhouřeným zrakem začnu zkoumat obsah té sklenice. Vidím, že na dně se usazuje něco bílého, stejně, jako kdybych si osladil čaj a nerozmíchal v něm ten cukr.
"Tohle se snad dneska pije?" Nevycházím z údivu. Vůbec mě ani nenapadá, že mi tam tu sůl mohl někdo okolo přisypat, myslím si totiž, že takhle se tu to pití už objevilo.
"Nechutný. Je tu někde nějaký normální pití? Mám v hubě jak v polepšovně, potřebuju to zapít."

Zatímco já se starám o svůj slaný problém, unikne mi, že se kus ode mě zvětšuje kuře. Všimnu si toho až ve chvíli, kdy praskne a potřísní polovinu síně. Nechápavě pozvednu obočí a rozhlédnu se kolem. Opět vůbec nepobírám, co se právě stalo. Na můj mozek je tu nyní až moc situací, které nestíhám ani pořádně pobrat.
"Tak co je to dneska," zanadávám si. Působím hrozně přihlouple, ale sám si toho nejsem ani pořádně vědom. Jeden by mě mohl přirovnat v tuto chvíli i k opici. Raději se tedy žádných dalších konverzací neúčastním a snažím se konečně vzpamatovat.
 
Marie Sedzikowská - 16. listopadu 2016 21:39
maria_026653.jpg

Hlavní síň

nebelvírský stůl



Celá ta záležitost v kabinetu profesorky MacGonagallové byla opravdu nepříjemná. Měla jsem jediné štěstí, že tam se mnou byla Deirdre. Nakonec jsem přeci jenom mohly jít.
"Na shledanou," pozdravila jsem nakonec a spolu s kamarádkou jsem odešla z kabinetu.
Byla jsem zvědavá, jak se to bude řešit dále. Důkazů samozřejmě moc není. Svědci tam sice nějací byli, ale je otázka, jestli budou ochotni svědčit. Už mně to očividně dělalo docela problémy a to ani nejsem z jejich koleje.

Pomalu jsem zamířila na večeři. Po odpoledni v cukrárně v Prasinkách jsem ale přeci jenom moc hladová nebyla, tak jsem šla zvolna a pomalu, aby mi vytrávilo. Proto mi cesta na večeři netrvala zrovna chviličku. Zatím jsem přemýšlela, třeba o tom, co to vlastně Snape po svých studentech chce. Jak jsem ho znala, tak asi nic pěkného...
Když už jsem přeci jenom došla do jídelny, byla většina lidí už na místě.
"Ahojky," pozdravila jsem své spolužáky a posadila jsem se k našemu stolu.
"Co se tu stalo?" zeptala jsem se ještě, když jsem si všimla, že ne všechno je tu v pořádku. Dalo by se říci, že tu bylo jaksi více kuřecího, než bylo obvyklé.
"Nepřišla jsem náhodou o něco?"

 
Ogata Kenji - 16. listopadu 2016 18:47
kenji306.jpg

Hlavní síň



Ryan, Daniel, Noemi, Nina, Erika



Ryan cestou žvaní a žvaní. Vlastně ho ani moc neposlouchám, ale když mi vítězoslavně vrazí před obličej jakýsi cár papíru, rozhodnu se mu přeci jen věnovat pozornost. „No tak moment! Ty a bisexuál? Takže jsi… čokoš?“ použiju výraz, který jsem často slýchával od Cayluse. Svou averzí k homosexuálům byl proslulý a nikdy se jí nijak netajil. Na můj vkus byla jeho nenávist až moc extrémní, ale zmijozelští vždycky museli nějak vyčnívat a bylo jedno, čeho se to týkalo. Asi by měli deprese, kdyby byli příliš obyčejní.
„Fakt si měl v posteli naráz šest holek?“ podivím se. Za normálních okolností bych už do Ryana rýpal, že se svými zkušenostmi neměl v posteli ani tu jednu jedinou, jenže místo toho se mi vybaví něco úplně jiného. Nebo spíš někdo. Přestaň s tím už…
„Myslím, že to zvládám i bez toho, abych si ten test zkoušel, vážně.“ odbydu ho. Tu knihu, ve který to našel, beztak psalo nějaký jelito. „Vyšlo ti, že seš drbna? Proč tě to tak pobuřuje?“ Nejspíš proto, že za pravdu se každý zlobí. Těmhle testům jsem nikdy moc nevěřil, ale zdá se, že v něčem Ryana skutečně vystihli. Wittelsbach a Snowová? Ale jdi ty, ta má ráda jen svojí kočku.“ rozesměju se. Pochybuju, že by se zrovna ona na kohokoliv dívala. Dan se jí snažil před pár dny o hodině rozmluvit, ale nemělo to moc velký efekt.
Všimnu si, jak Daniel sype Ryanovi do pití sůl. Koutky úst mi zacukají smíchy, ale jinak se snažím tvářit, jako bych si vůbec ničeho nevšiml. Přece nezkazím srandu. „Jdem jíst, ne?“ přisunu si k sobě talíř se smaženými nudlemi. Vypadají neskutečně lákavě, navíc jsou v nich kousky kuřecího masa posypané sezamem. „Ty vlastně držíš tu dietu, že jo, Ryane?“ popíchnu kamaráda a položím před něj mísu s ovocem. Hned nato k němu dostrkám i talíř se zeleninou. „Jen jez, je to zdravý. Musíš shodit ty faldy, jinak se nebudeš líbit Sinestře.“
Začnu se smát, jenže mi úsměv zamrzne na rtech, když spatřím Angelu. Sedí osamocená na úplném konci stolu, co nejblíže východu. Jistě, proč by si k nám sedala. Pořád jsme na sebe byli kvůli incidentu v knihovně nazlobení a od té doby jsem s ní já ani Daniel nemluvili. Jen nad tím zavrtím hlavou a raději se otočím k Noemi, která začne řešit drb o zdravotnici a Snapeovi.
„Tohle je výjimečně pravda. Když jsme šli k tý mastný hlavě do kabinetu, tak tam vážně měl přes židli přehozenej dámskej kabát. Třeba se do toho oblíká sám, co my víme, ale možná to se zdravotnicí fakt táhne. Slyšíš, Ryane? Madam Mont už je zadaná! Měl bys jí jít na ošetřovnu pogratulovat.“ zahulákám na něj. „I když tady vlastně není k čemu. Jestli se jí líbí Snape, tak má ten nejhorší vkus na světě.“
Chci mluvit dál, jenže kdosi od našeho stolu začne řvát, že to praskne. Ale co? Co má prasknout? To si zase někdo pinká s nafouklým prezervativem a snaží se ho propíchnout špendlíkem? „Co se dě…“ nedořeknu. Ozve se rána a o chvíli později k nám přilétnou kusy kuřete. Překvapeně zamrkám. „Že by Alec experimentoval místo kuliček s jídlem?“ Nevím, kdo je za tohle zodpovědný, ale přilítlo to od havraspárského stolu. „Nazdárek Nino, právě tu explodovalo kuře. O nic si nepřišla.“ ujistím jí s úsměvem od ucha k uchu a nakloním se zpátky k Noemi. „Po večeři máme s Danem školní trest u Snapea. Vážně bych něco rád podnikl, ale nepůjde to.“ povzdechnu si. Ani trochu se mi nezamlouvá, že zatímco ostatní budou mít po večeři volno, my dva budeme šaškovat venku v dešti. Co k tomu říct. Prostě logika level Severus Snape.
 
Jordyn Emily Byrd - 16. listopadu 2016 16:12
jor4464.jpg

Hlavní síň
Sey, Benji, Fab, Acai



Zdálo se, že se u stolu zmijozelských něco dělo a Alastor z té situace nevypadal příliš šťastně. Co mu tam dělají? Měla jsem chuť se zvednout a jít se ho tam zastat ať se děje co se děje, ale nedokázala jsem se odlepit od lavice. Jen jsem mlčky sledovala Cayluse, který na Ala cosi pokřikoval. Výraz se změnil ve značně ustaraný a možná v něm byla patrná i známka zklamání.
Tak takhle se chová k ostatním? Nevěděla jsem, co si o tom myslet. Sice jsem přes ten hluk v síni neslyšela přesně vše, co na něj pokřikoval, ale podle výrazu Alastora a rozesmátých obličejů ostatních zmijozelských mi došlo, že to nebude nic přátelského. Ani jsem si nevšimla příchodu Benjiho.
,,Nebylo to od nich zrovna hezké." Povzdychnu si a otočím hlavu zpátky ke stolu. ,,Jé ahoj Benji." pozdravím nově příchozího. ,,Ale tak různě jsme se poflakovali." Odpovím mu víceméně to samé, co Seymour. ,,A co ty?" Dotážu se ho a odstrčím od sebe prázdný talíř od polévky.
,,Tak co mi kluci doporučíte?" Zazubím se na ně a kývnu hlavou k přeplněnému stolu jídlem. Třeba mají nějaký super tip na něco, co jsem ještě nezkoušela. ,,To je vepřové, nebo hovězí?" píchnu vidličkou do kousku masa a tázavě pozvednu obočí.
V tu chvíli uslyším od vedlejšího stolu Praskne tooooo! a v mžiku se otočím. Byla jsem přirozeně zvědavá, co asi má prasknout a jestli to vážně praskne. A málem jsem tam seděla s otevřenou pusou, protože na havraspárském stole leželo obrovitánské kuřecí stehno a... BUM! Instinktivně jsem si rukama zakryla obličej, ale naštěstí k nám nedosáhl ani kousek strouhanky. Všechno to odnesli havraspárští a zmijozelští.
,,No teda.." Rozesměju se pobaveně a sleduju tu spoušť. Očividně jeden kousek masa přistál i na profesorském stole, soudě dle výrazu McGonagallová. ,,Škoda, že to nedolétlo i k nám. Mohla být sranda." očividně jsem si z toho nic nedělala. Nojo, tak vybuchlo jedno stehno, to je toho. Protočím oči, když vidím, jak se Snape řítí k oné třeťačce. Už tak byla dost vyděšená a teď ještě on do toho. ,,Ten zase přehání. A vůbec - neměl by tohle řešit Lupin?" Zeptám se a to už si vedle mě sedá bratr. Stočím k němu pohled a vyslechnu si jeho káravý tón. ,,Já byla prosím pěkně s Kimi na procházce." Očividně měla Kimi ale energie mnohem více a dokonce ani nevykonala svoji potřebu venku, nýbrž uvnitř. V obranném gestu před sebe natáhnu ruce. ,,To není má vina! Já s ní venku byla! A vůbec, kdes byl ty, když ti skončil kroužek hm?! Nebudu ji pořád hlídat já." Zachmuřím se. Mít mazlíčka je skutečně starost. A ke všemu, když je to mládě. Nadělá tolik nepořádku. Letmo si všimnu, že hned za Fabianem dorazila i Acai a sedá si naproti mně. Trochu znejistím, ale naoko nedám nic znát. Nechtěla jsem bratrovi ani ostatním přidělávat nějaké starosti nebo snad vzbuzovat otázky, proto jsem se rozhodla se chovat naprosto normálně a s Acai buď nekomunikovat vůbec, nebo se s ní snažit bavit normálně. Kývnutím hlavy ji pozdravím a přemístím pohled ke Kimi ve Fabově mikině. ,,Víš, že zvířata do síně nesmějí!" Nasadím teď káravý tón já. ,,Jestli to uvidí kdokoliv z profesorů.." ostražitě se rozhlédnu.
Když Acai zmíní místní drbny, trochu s sebou cuknu. Nechtěla jsem tady tohle teď řešit. Ne to, co říkají. Je to vážně nechutné.
,,Tak nám raději povězte, jaký byl kroužek?" Zeptám se obou. Co vím, tak Acai i Fab na něj byli zapsaní. Ale.. moment. ,,Jo ty jsi tam vlastně nebyla, promiň." Uvědomím si. ,,Byla jsi už za Rosalie? Víš, aby jsi z toho neměla malér." Snažím se mluvit naprosto normálně, jakoby se nic z našeho rozhovoru neudálo.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.8735830783844 sekund

na začátek stránky