| |||
Hlavní síň středa, 14. říjen Nebyla jsem si úplně jistá jestli měla na mysli to samé co já."Hmm...kamarádskou a klidně i nějakou jinou" pokračovala jsem stále s mírným úsměvem. Na pozdrav Charlie jsem odpověděla lehkým pokývnutím hlavy. Jak ale zmínila že se opět bude konat halloweenký večírek koutky úst mi klesly no nepatrného úšklebku. "Jo to je vázně super" odpověděla jsem ale moc nadšeně to neznělo, její nadšení jsem rozhodně nesdílela. Halloweenký večírky jsem zrovna nemusím, vlastně nemusím žádný večírky. Musím ale uznat že za posledních pár let se moje nelibost k nim trochu zmírnila. Když pak navrhla abych si s nimy šla zalítat chvíly jsem jen jsem chvíly mlčky seděla a nehtem ukazováčku zamyšleně dloubala do čtverečku vafle. Jasně že se na to cítím, to by taky bylo abych se necítila na lítání. Jen jsem si nebyla jistá jestli to je dobrý nápad když mi ještě před několika hodinami nebylo zrovna nejlíp a teprve před chvilkou mě propustily z ošetřovny. Cass se ale rychle přidala a tak jsem se nenechala dlouho přemlouvat. "Ale jo, jasně že půjdu" odpovím nakonec, po chvilce přemýšlení trochu nejistě a lehce přikývnu. "Jde ještě někdo další nebo budeme jen mi tři?" dodala jsem ještě po chvilce. |
| |||
Velká síň 14. října, Středa Anna, Charlie, Alastor, Allan Zatímco čekám na Alastorovu odpověď, věnuju se holkám. Charlie souhlasí s koštětem, tak hned přikyvuju. "Tak to bych měla trénovat odrážení potlouků od tebe!" řeknu pobaveně. Sice trénuju často a jsem docela dobrá, ale žádný učený z nebe nespadl! |
| |||
Hlavní síň Středa 14. října Po jídle jsem jen posedával a popíjel džus. Přemýšlel jsem, co mě ještě dneska čeká a na večerní hodinu se Snapem jsem se věru netěšil. Přece jen který magor by tahal studenty v noci do Černého lesa? No odpověď je asi jasná. Moc jsem ani nepostřehl, kdo přesně sedí zrovna okolo mě a chvilku jsem byl jen asi nepřítomný v zamyšlení. "Hmm.....tak dneska tu máme i Brumbála." Stočil jsem pohled k pultíku, kde byl onen hovořící a vyslechl si, co má na srdci. "Tak večírek jo? Kostým? Hmmmm....." Úplně jsem zapomněl, že se něco takového bude zase letos konat. Absolutně mě zatím nejímal žádný nápad na nějaký adekvátní převlek. "Za čtrnáct dní jo?" Zamumlal jsem si pro sebe. "Budu nad tím muset popřemýšlet. Možná by pomohl nějaký ten lektvar....nebo nějaká blbina od taškáře.....hmmmm...." Opět jsem se zamyslel a bloudil pohledem po svých spolusedících v naději, že třeba někdo na téma už hodí nějaký ten nápad. Vždy se najde někdo, kdo už má vymyšleno za koho se převlékne, nepovažiju se za úplně nekreativního, ale..... |
| |||
Hlavní síň Středa 14. října “Eh… já chodím furt stejně. Za upíra… v kalhotech… nevyžaduje to žádnou přípravu. Prostě se namaluju jako vždycky a po pár minutách se ze síně vytratím,“ pokrčím rameny. Tím odpovím i na Danovu otázku, jestli jsem tam loni byla. Byla, ale pak jsme se s Jackie vytratily. Dost často jsme místo plesu bloumaly po chodbách temného nočního hradu. To bylo dobrodružství. Ne se nechat přehlížet na plese. To se mi v dané situaci ale moc říkat nechce. “Já na tyhle věci vážně moc nejsem,“ vysvětlím Acai. Při Natanielově poznámce o noční hodině se Snapem v lese mi naopak zasvítí nadšeně oči. Asi jako Acai při zmínce o plese a Cor o kostýmech. “Nebllbni! Je jedno, co má Snape za lubem, ale bude to sranda! Myslíte, že půjdem vážně dovnitř do lesa? To by bylo hustý! A s těma skupinkama bych to moc neviděla. Snape chce všechno, jen ne spravedlivý rozložení sil. To zas budou jeho miláčci pohromadě proti zbytku,“ ušklíbnu se. “Snad od něj nečekáš, že by měl snahu zachránit někoho… míň oblíbenýho,“ odfrknu si. “A ranní vstávání ti vážně neuškodí,“ otočím se i na Dana s nevinným zazubením, když si k nám přisedne Alex a nabídne mi tlustočerva. “Uch, ne, díky, tohle asi nedám,“ oklepu se. Při zmínce o zástupcích kapitána se uchechtnu. “Já ti půjčím svýho zástupce, chceš? Se mnou nemluví, tak třeba budeš mít větší úspěch. Hele, vyměním. Ryana za Acai,“ zazubím se v žertu. Samozřejmě bych to ve skutečnosti neudělala. No… i když… Docela mě překvapí zpráva, že Benji najednou odešel a ani se nerozloučil se spolužáky. Ale zdá se, že se Cor ujímá iniciativy s dopisem. Třeba jim Benji odpoví a vysvětlí, co ho k tomu vedlo. Vůbec se zdá, že se Coraline snaží vrátit se do společnosti, do normálu. Svým chováním jí v tom asi moc nepomáhám. Musela si prožít hrozné trauma, vždyť jí Jackie zemřela před očima… asi bych se nad sebou měla zamyslet a trochu víc se snažit. Hodím po ní takový nejistý úsměv, ale ona se stejně zvedá a jde… za Kenjim? Jo, to je asi dobře. Ti dva by si rozhodně měli promluvit. |
| |||
Hlavní síň Středa, 14. 10. Cass, Anna ,,Klidně můžem, já proti tomu nic nemám. Stejně si potřebuju potrénovat vyhýbání se Potlouku, nechci aby mě sejmuli hned na začátku." odpověděla jsem Cass se smíchem. ,,Ale mohlo by nás být trochu víc. Ať si zahrajem. Aspoň čtyři nebo pět. Ale možná jsou ti co šli do Prasinek už na hřišti." Napila jsem se dýňové šťávy, polkla a zavrtěla hlavou. ,,Na koleji jsem byla a tam Kayla není. Snad je v pořádku." Na okamžik jsem se odmlčela a vzala si dezert. ,,Jo, potřebujeme trénovat před tím sobotním zápasem s Mrzimorem." přitakala jsem a ukousla si kousek čokoládového muffinu - mého oblíbeného dezertu. No, taky jsem měla trochu omezený výběr s mojí alergií na ořechy. ,,Ahoj, Anno." pozdravila jsem spolužačku jakmile jsem polkla sousto a slabě se na ni usmála. ,,Nic moc. Jen bude Halloweenskej večírek a máme mít opět kostými. Super, co?" ,,No, vlastně jo. Chtěly jsme pak jít na hřiště, zalítat si. Ty jsi vlastně taky v týmu, že jo? Přidáš se? Teda, jestli se na to cítíš." Podívala jsem se na Annu zkoumavě. |
| |||
Knihovna -> Hlavní síň všichni v tuto chvíli přítomní středa, 14. říjen Než jsem se k něčemu vůbec dokopal, tedy, než jsem byl spokojený se svým výtvorem a studiem na Snapeovu hodinu, dávno se knihovna začala vyprazdňovat. Když jsem si uvědomil, kolik je hodin, a že zase meškám večeři, rychle jsem všechno pouklízel a naházel do brašny - chvíli zvažuju, co s knihou od Cassandry, když jsou už holky pryč, ale nakonec ji vezmu sebou. Třeba se nám na hodině Obrany bude hodit. "A já sebou musím hodit na večeři..." v duchu proklínám své "štěstí". "Proč já pořád musím někam chodit pozdě?" zapadnu k havraspárskému stolu, narychlo odpovím na těch několik pozdravů od ostatních, a začnu do sebe ládovat nudlový salát zapíjený pomerančovým džusem. A mimo to napínám uši, protože prý měl Brumbál nějaký proslov. |
| |||
Hlavní síň středa, 14. říjen Jsem tak hladová a zabraná do jídla že okolí věnuji jen minimum pozornosti a skoro nepostřehnu že na mě někdo mluví. "Mhmm..." souhlaně přikývnu na její slova a polknu sousto. I kdž mě trochu zarazilo když to zakončila Snapem. Popravdě mi totiž úplně vypadlo z hlavy že s ním dnes dnes máme hodinu v zapovězeném lese. "Ahoj...jsem v pohodě.. Jasně že bych zůstala v postely až do večera...kdyby jen mi někdo dělal společnost" s úsměvem na Cass mrknu. A taky vlastně kdybych neměla hlad. Odložím příbor a posunu se na lavici k holkám trochu blíž, přeci jen bude pohodlnější vést rozhovor když od sebe nebudeme sedět tak daleko. "Tak co přišla jsem dneska alespoň o něco zajímavého?" pokývnu k profesorskému stolu. "Nebo měl snad Brumbál něco důležitého na srdci o co jsem přišla?" "Mimochodem..máte něco v plánu?" zeptám se zatímco si na talíři skládám vafle. I když jich na talíři mám víc než bych kdy dokázala sníst, sním tak jednu možná dvě...jen jako zákusek po hlavním chodu. Byla jsem zavřená celý den takže bych ocenila trochu toho čerstvého vzduchu. |
doba vygenerování stránky: 0.82650303840637 sekund