Andor.cz - online Dračí doupě

??? - 20. května 2014 08:03

Planeta Země - Rok 2015 - 1.1. 00:01 "Já jim dala možnost... Mohli se vzdát... Mohli jít v poklidu se mnou... Ale oni ne... Raději se rozhodli mi vzdorovat... Vzdorovat mi, i když mám v rukou moc našeho Otce... Rozhodli se mi postavit... A teď jsou mrtví... Temnota která zahalí nyní i tuto Zemi... Bude ta samá která ukončila život mých někdejších přátel... Pokud se mi někdo pokusí vzdorovat... Zemře..." Temná pírka se začnou snášet kolem nevysoké dívky jíž z lopatek čněla dvě metalicky vypdající křídla. Její smutný úsměv je předzvěstí pohromy... Temný anděl, Temný anděl, jenž přinesl konec světa jak ho známe... Planeta země - roku 2049 - 10. 12. 20:00 Trvalo to už více jak třicet let, už více jak třicet let uplynulo od Konce světa... Už více jak třicet let je svět ponořený do temnoty i za bílého dne, noci jsou naplněné neproniknutelnou temnotou, jen naprostý blázen by v noci vystrčil paty ven... Temní andělé, prohánějící se nocí, hledající své oběti, ty, kteří se opováží ukázat... "Takhle to nemůžeme nechat... Já už to dále trpět nebudu..." ozval se tichem noci dívčí hlas, najednou se v naprosté černotě objevilo drobné světélko, mladí dívka kolem dvacátého roku držela v ruce baterku a namířila ji rovnou k nebi, světlo bylo slabé, ale dokázalo prozářit tuto neproniknutelnou tmu... "Možná může mít svět ve svých rukou, ale já už to nebudu trpět, postavím se jí, a budu bojovat, do konce!" promluví dívka opět a pozvedne ze země pistoli, která jí ležela u nohou, podívá se do zásobníku, a nakonec se rozejde temnotou noci dále... "Přijď... Přijď se mi postavit... Rozpráším tě, jako každou jinou překážku... Svět zůstane v temnotě..." pronese do ticha noci jiný dívčí hlas...

Akira - 20. května 2014 23:15

soukromá zpráva od Akira pro V temnotě noci... Svět kde bylo světlo, kdy dny byly prosvícené sluncem a temnota přišla až v noci... Takový svět vážně existoval? Heh, pohádky... No, pokud existoval, je na čase ho vrátit zpět... pomyslím si, před nějakou dobou jsem opustila bezpečné hranice naší základny a vydala se do temnoty, v ruce jsem držela starou baterku kterou jsem si svítila na cestu a v ruce držím pistoli ve které je ještě pár nábojů. Zastřelím anděla, jo... Jasně... No, najít způsob jak ji dostat, na to přijde čas potom, hádám... Teď ji musím najít... Kde vůbec tak může být? Nikdo neví kde se zdržuje... pomyslím si a dále pokračuji temnotou. Moje kroky mě dovedou na okraj lesa, stromy jsou potemnělé a často vyschlé, jen málokteré mají na sobě listy. "Všechno umírá... Bez světla nic nemůže existovat... Brzy i lidi vymřou, pokud s tím něco neuděláme..." řeknu si pro sebe a dotknu se kmene jednoho ze stromů, sotva se ho dotknu tak se kůra pod mými prsty začne drolit na prach. "Proč musíme takhle trpět, lidi nejsou sice dokonalí, ale co jsme udělali, že jsme si zasloužili tohle?" promluvím a zatřesu hlavou, otočím se zády k lesu a vydám se směrem k nejbližšímu městu, či spíše tomu co z něj zbylo... Ty jsi mohla mou cestu sledovat, vy Temní cítíte lidi a dokážete tak poznat když někdo vyjde ven, ovšem nikdo není tak hloupý aby s sebou nesl zdroj světla, to je něco co Temní nestrpí, aby někdo prosvěcoval jejich temnotu. A přesto jsi po tak dlouhé době, co lidé raději zůstali ve tmě a přežívali, přesto jsi po té dlouhé době zahlédla světlo v temnotě, někdo se odvážil porušit to co jste lidem přikázali... Jestli ta osoba byla odvážná, zoufalá, či hloupá, to jsi nevěděla, ale porušila tvé zákony a tak jsi měla záminku, proč ji potrestat, ani vy Temní jste lidi netrestali, pokud neporušili tvé zákony, avšak tohle ten případ nebyl.. Co už provedeš, to je na tobě, co s touhle troufalou osobou uděláš...

Iris | Dark Angel - 20. května 2014 23:29

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Odvážná? Nepamatuji si přesně, co jsem zrovna dělala, když mě můj šestý smysl varoval. Asi jsem se nechala ukolébat zvukem mořských vln. Noc, měsíc na nebi a voda krásně šplouchá. Proč tu nemůže být se mnou? Čím si to zasloužil? byly tu i dneska tyhle otázky? Třicet let je doba dlouhá, ale ani přesto jsem na něho nezapomněla. Nechci zapomenout. Denně si to kvůli tomu připomínám. Denně jeden lidský život na jeho hrob. Odvážná. To mě probere. Po tak dlouhé době se někdo sám nabízí k oběti? Že by konečně pochopili, co pro mě znamenal? napadne mě. Ale už jen to, že se někdo objevil mě zvedne na nohy. Černý šat vlaje kolem společně s červenými vlasy. Tak se podívejme, kdo to je... řeknu si a vyrazím do temnoty. Les Cesta netrvá dlouho, žádná mimo té do pekla netrvá dlouho. Trvá jen krátkou chvilku, či delší chvilku. Tamhle. Tam je ta postava. Všímám si kuželu světla v naprosté tmě. Svítí do noci jako maják před třiceti lety. Vznáším se nad postavou a prohlížím si ji. Noc prořízne krutý smích. Opravdu? Lidi, ta usmrkaná a prolhaná stvoření pošlou dívku. Vzpomenu si na pomatence, jenž mi před očima podřízli pannu a doufali, že mě tím uplatí. Neuplatili. Všechny jsem rozprášila. Temný vánek rozfoukal jejich kosti na prach. Můj hluboký smích se ozval krajinou ze všech směrů. Zvedl se vítr a ten zase zvedl prach. Krajinu začala zaplňovat mlha. Po tolika letech první odvážný. To je dobrý důvod trochu si to užít.

Akira - 20. května 2014 23:44

soukromá zpráva od Akira pro Ve tmě Trnu sebou když zaslechnu něčí smích, jsem si jistá že není lidský, navíc se ozval kdesi.. Nade mnou, a pokud vím, tak jediní co tu mají křídla jsou naši nepřátelé... Mám pocit jako by mi svaly v těle ztuhly a já se na moment nemohla pohnout, rychle se ale vzpamatuji a otočím se, baterku namířím nad sebe. Mlha... Ještě teď tu nebyla... pomyslím si a zvednu pistoli, sice je to poněkud patetická zbraň, ale co zmůžu, jinou jsem nenašla. Ten smích byl krutý, nelidský... Musí to být ona... Aspoň mi ušetřila práci ji hledat... Pokud ji zabiji, tak tahle temná doba skončí, lidé budou zase svobodní... pomyslím si a opatrně se otáčím a pohledem hledám náznak nějakého pohybu, ovšem tma a mlha mi to dost znemožňují. Hraje si se mnou... Ví že jsem sama a že nemám moc jak jí ublížit... Ta její krutost ji předchází... pomyslím si a stále držím baterku tak abych osvěcovala hlavně prostor nade mnou, pistoli přitom držím v druhé ruce připravena vystřelit, pokud zahlédnu svůj cíl. Cítím jak mi srdce divoce bije, strachem, napětím, ani se tak nebojím co se stane se mnou, šla jsem do tohohle víceméně s vědomím že nejspíše na té cestě zemřu... Ale stejně jsem šla... Můj strach spíše pramení z nejistoty, vidět ji, tak se asi ani nebojím... Největší strach máte z toho co vidět nemůžete... A ona to moc dobře ví...

Iris | Dark Angel - 21. května 2014 13:33

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro noc Krutý smích odezněl, zůstala po něm jen vzpomínka. Mlha se pomalu stává neproniknutelnou a baterka je na dvě věci. Tiše kroužím a uvažuji, co pro tu odvážnou bude nejlepší trest. Nesmím si hračku zabít hned, musím se přeci taky trochu pobavit, když mi vzali mého milého. Zastavuji se ve vzduchu. Máchání křídel mě drží na místě. Už to mám! Blesk prořízne oblohu a hrom rozezní okolí. Ticho bylo znovu prolomenu, mlha byla rozsvícena elektrickým výbojem. Druhý blesk jsem poslala za ni další vedle a pak na druhou stranu. Nemůže tušit, kam pošlu další.

Akira - 21. května 2014 13:51

soukromá zpráva od Akira pro Ve tmě... Tiše vyčkávám co se stane, protože vím že mě určitě nenechá jen tak... Spíše budu překvapená pokud odsud odejdu živá... Kdybych začala utíkat, je mi to na nic, umí lítat, je to anděl přeci jen... Uh... Ale co mám dělat, tahle věc ji tak nanejvýš škrábne... pomyslím si a podívám se na pistoli v mé ruce. Baterka mi už moc nepomáhá a tak ji vypnu a schovám za opasek, pistoli ale stále držím v ruce, pohledem se snažím zahlédnout ve tmě nějaký pohyb ale moc se mi nedaří. Když se objeví nečekaný zdroj světla a když se kolem mě roztančí blesky tak mám co dělat abych nevykřikla. Uklidni se sakra... pomyslím si, namísto toho abych zmateně začala pobíhat kolem, což by asi byla sebevražda, tak zůstanu pevně stát na místě a když se objeví třetí blesk tak se rychle rozhlédnu po nebi, zahlédnu v mlze nějakou šmouhu a rychle pozvednu pistoli tím směrem a zmáčknu spoušť, doufajíc v to že se trefím a aspoň něčeho tím dosáhnu... (Jestli tě to trefí si rozhodni ty, i pokud tě to trefí, asi tě to nanejvýš škrábne, a naštve)

Iris | Dark Angel - 21. května 2014 16:25

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Temný stín ve chvilku nasvícené mlze. Když uslyším výstřel, tak se podivím. Opravdu mě zahlédla? Nebo jen střílí na slepo? napadá mi. Má nenávist je posilněna. Udělám kolečko a při dalším průletu nad ní znovu vystřelí. Tentokrát ucítím chvilkovou bolest ve stehnu. Odpověď na sebe nenechá čekat. Začne pršet. Déšť sílí až k zemi klesají úplné pramínky vody. Do toho fouká silný vítr, jenž vodu dostává všude. Ne nestačí mi to. Za tu střelbu posílám malý dárek navíc. Mezi vodou začnou padat kroupy. V první chvíli malé a jen sem tam, pak větší až padají kroupy o průměru tří centimetrů. Stačila by jediná rána do hlavy a byla by v bezvědomí. Teď už střílet nebude... Má nenávist však není ukojená. Nikdy nebude. Odvolám kroupy a vnutím zemi, aby přijala vodu, jenž je na jejím povrchu. Tvrdá louka se mění na močál. Nechci ji zabít, ještě ne a tak nechávám bahno jen na povrchu. Jen první metr ji přijme jako svou kořist.

Akira - 21. května 2014 16:54

soukromá zpráva od Akira pro Eh, mám pocit že jsem si fakt ukousla moc velké sousto... Ha, jaké překvapení, zahrávám si s někým kdo sakara zabil Boha a zničil celou Zemi... pomyslím si a pokusím se déšť trochu odklonit tím že si přetáhnu přes hlavu kapuci, než se ale vzpamatuji tak uvidím jak začnou padat kroupy, přes veškerý chlad, který vlhkost způsobuje, mě polije horko. No skvěle... pomyslím si, ani se nesnažím moc tomu postavit, prvně mě napadne utíkat směrem ke stromům a aspoň trochu se tak bránit kroupám ale než stihnu začít vůbec běhat tak cítím jak mě zasáhne několik nepříjemných ran, když si všimnu ve tmě hroudy na zemi tak se ani nedivím že ruka ve které jsem držela pistoli po ráně povolila a pustila jsem ji na zem. Chci se zohnout abych ji rychle sebrala do druhé ruky, byť to asi nebude příliš efektivní, vzhledem k tomu že jsem pravák, takže levačkou asi netrefím tuplem nic... No, mohla jsem aspoň zkusit se prvně naučit střílet než jsem vylezla ven... Uh... pomyslím si a musím se v duchu zasmát své vlastní hlouposti. Už skoro nahmátnu pistoli když ucítím jak se mi pevná země pod nohama přemění v bahnitou kobku, ihned se napřímím, být takhle tak tím tempem jsem za chvíli celá ponořená v bahně. Dobře, dobře, v klidu... Co mám dělat? Ruka mě bolí tak že bych asi ani nedokázala dát ránu, vlastně bych asi ani neohla prsty... Jsem víc jak do půlky těla v bahně a moje jediná zbraň je někde na dně téhle bahnité kobky... pomyslím si a zadívám se znovu nahoru k nebi. "Nic lepšího nemáš ty špíno?! Tímhle mě teda fakt nezlomíš!" vykřiknu jak nejhlasitěji umím, v duchu se okamžitě vyfackuji. Co to sakra meleš za kraviny Akiro?! Zbláznila jsi se už úplně nebo co?! pomyslím si, přesto zůstávám s pěstí namířenou někam k nebi a vzdorovitý pohled na mé tváři dává jasně najevo že se jen tak nenechám zlomit jak si myslí. Akiro, jsi mrtvá, ty jsi tak mrtvá, holka... pomyslím si a mám chuť si dáf tacku i naživo.

Iris | Dark Angel - 21. května 2014 18:30

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Ozve se. Já se usměji. Je vzteklá. Já zase cítím nenávist. Líbí se mi s ní hrát, jen si to nechci přiznat. Chvíli přemýšlím, co jí provést dál. Ona to může chápat jako ticho před bouří. Jen nepřijde bouře, ta už tu byla. Tentokrát je to něco jiného. Malá slizká stvoření. Lidi jim říkají slimáci. Já si oblíbila obzvlášť jeden druh, je malý a o to vlezlejší. Vytvořím ji celou kolonii a to přímo v místě, kde ji drží hlína. Zelené potvůrky si nacházejí cestu jak na povrch bahna, tak si razí cestu hlínou. Všichni směřují k dívce. Nakonec se dostávají až k jejímu oblečení. Nacházejí otvory, konce rukávů, nohavice, dokonce i výstřih. Všude lezou spousty malých slizounů. Všichni si hledají cestu k teplu jejího těla...

Akira - 21. května 2014 19:18

soukromá zpráva od Akira pro Oh... Mám takovej pocit že jsem něco hodně podělala... pomyslím si když vidím že se nic neděje, mám takový hodně špatný pocit... Tohle se mi fakt nelíbí, ani trošku... pomyslím si a rozhlížím se kolem, bohužel se nemůžu ani zrovna nejvíce hýbat kvůli tomu že jsem stále v tom bahně... He? Co to bylo.. pomyslím si, mám pocit jako by se mi něco otřelo o nohu, rychle rukou zajedu k opasku a vytáhnu baterku, očistím ji trochu od bahna a zapnu ji, když si posvítím na oblast kolem mě tak mám na moment pocit že špatně vidím, ale to tak úplně pravda není. No super... je asi tak jediné na co se zmůžu. No Akiro, řekla sis o to... Sakra ty a ta tvoje velká huba! pomyslím si a upřímně mám pocit že jsem víc vyděšená než když vedle mě udeřil blesk. Rychle se pokusím ze sebe setřást ty slizké zmetky ale jak je jich tu poněkud více než méně a ženou se ke mě snad ode všad tak je moje snaha poněkud k ničemu. Nepříjemně slizký pocit který se mi začne rozlézat po těle mě málem donutí vykřiknout, dokážu se ale ovládnout tak na poslední chvíli. Jo to zrovna, křičet mě fakt neuslyší... pomyslím si, baterka mi v tuhle chvíli už málem vypadla z ruky ale tak nějak se jí memomocí držím, budu ji potřebovat pokud se z tohohle dostanu živá, a bez toho abych se zbláznila, protože ten pocit který teď mám mě pomalu ale jistě o ten rozum připravuje. Všemožně sebou škubám a třesu ve snaze ze sebe ty věci dostat ale moje snaha moc úspěšná není. Mám takový pocit že tímhle tempem za chvíli asi omdlím... Uh, no, moc možnstí teda nemám, co mi zbývá? pomyslím si a jak se tam tak svíjím tak se mi pomalu podlomují kolena a já se dostávám poněkud hlouběji do bahna, naštěstí ještě né tak abych pod něj šla celá.

Iris | Dark Angel - 21. května 2014 19:36

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Váhám. Je možné, že mi došli nápady? Ne, to přece není pravda! vynadám si. Okamžitě začnu tvořit dál. Zavřu oči a vznáším se v mlze za dívkou. Nemůže mě vidět, ani slyšet. Přiblížím se k ní a začnu přemýšlet nad tím, jak dívce ublížit. Nakonec mám pocit, že jsem to vymyslela. Usměji se. v tu chvíli začnou slizké potvůrky růst. Zvětšují svůj objem ať jsou kdekoliv. Pro její dobro doufám, že jí nevlezli do těla. Ale myslím, že na to jsem jim nechala příliš málo času. Tedy za předpokladu, že byla dobře ustrojena. Rostou a rostou, až jedinci mají velikost kolem pěti centimetrů. Už to nejsou krásní drobečci, kteří vypadají neškodně. Současná zelená barva jim dodává krásu a sliz zase dodává lesk. Bohužel, ti co vlezli pod oblečení ho trhají svými hřbety.

Akira - 21. května 2014 21:25

soukromá zpráva od Akira pro Děláš si srandu doufám... pomyslím si když cítím jak se něco opět děje, a to něco je momentálně zvětšování se těch slizkejch věcí co se po mě plazí. Tak nejen že je krutá ale i morbidní, jak by se tohle sakra líbilo tobě?! pomyslím si trochu naštvaně, ale spíše vyděšeně. Byť klečím tak pevně držím nohy smknuté u sebe a rukama tak nějak máchám, ovšem, jelikož jsem tak trochu po bradu v tom bahně, tak to je celkem zbytečný pohyb. To tu vážně mám zemřít? Proč jsem se jí teda sakra postavila?! pomyslím si, nebo spíše, snažím se donutit svoje vlastní tělo k pohybu tímhle hecováním. Cítím jak moje oblečení je trhané na cáry těmi slizouny, a to to bylo celkem pevné oblečení. Nenechám ji jen tak vyhrát... pomyslím si a po krátké chvilce kdy se pořádně nadechnu se pomaličku v bahně postavím, hned jak je moje tělo z části nad tím bahnem tak využiji faktu že jsou zvětšení a rychle je ze sebe strhnu, i když to je celkem výkon, vzhledem k faktu že se nedají chytit... Jak se zbavím těch co můžu tak se začnu pomaličky sunout směrem k okraji téhle bahnité propasti, kdykoliv se mi nějaký dostane na tělo tak buď ho setřesu nebo ignoruji, soustředím se tedy hlavně na to posouvat nohu před nohu, a že to jde dost pomalu. Mám takový pocit že jsem to se sebevědomím trochu přehnala... pomyslím si, dostanu se až k okraji, ale sílu na to vylézt na ně už nenajdu a prostě tam padnu na břicho, po krátké chvilce co se vzdorovitě dívám před sebe se moje oči zavřou a já omdlím vysílením.

Iris | Dark Angel - 21. května 2014 21:39

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Je zajímavé, že i přesto všechno stále bojuje. Nerozhodla se rezignovat a co mě trochu štve, tak ani nezačala brečet. Já vím, je to maličkost, ale přece jenom mě to trochu štve. Dobře děsně mě to štve. Tolik, že se když k ní dojdu po měkkém povrchu rozhodnu se jí nezabít. Nedokázala bych s tím žít. Každý bude poslouchat... Nechápavě zavrtím hlavou, na jejím těle zůstala jen ta nejspodnější vrstva. Musím uznat nevypadá vůbec špatně, proč zrovna ona se vydala za hradby? Neměla na výběr? Poslali ji jako dar? Na to to nevypadalo. Bránila se, byla odhodlaná... Skrčím se k ní a přiložím ji ruku na čelo. Zavřu oči a přesunu nás do mého sídla na zemi. Nechci ji brát do ke mě domů. Tam člověk nikdy nevkročí. Už to, že je tady něco znamená. Možná bych ji přeci jen měla zničit. napadne mě správná myšlenka. K tomu se neodhodlám. Raději ji dám do pokoje pro hosty. Hezky hluboko, aby ji nikdo nenašel. Dvířka zavržou a dívka se snese dolů. Dolů do kopky. Jemně jako peříčko přistane na suchém dně, kde i přes absenci světla roste jasně zelená tráva. Zavřu poklop a pošlu ji myšlenku. Probuď se...

Akira - 21. května 2014 21:57

soukromá zpráva od Akira pro Trochu sebou zacukám a pomalu otevřu oči, mám pocit jako by mě nakopl kůň či tak něco, hlava mě tak bolí minimálně. Huh... Co se stalo? Počkat, já žiju? A... Kde to jsem? pomyslím si a začnu se rozhlížet kolem, stále ležím na zádech a snažím se trochu se vzpamatovat. Uh... To je... Tráva? Nejsem tam kde jsem byla... Nikde nevidím ten les ani to bahno.... pomyslím si a zadívám se do stran, po chvilce se donutím posadit a znovu se rozhlížet. Kde jsem... pomyslím si opět a trochu nemotorně si kleknu a pokusím se vstát, ale jediné čeho dosáhnu je že zase spadnu na zadek a nepříjemně si ho natlouknu. "Uh... Sakra práce..." ulevím si trochu a pokusím se znovu zvednout.

Iris | Dark Angel - 21. května 2014 22:07

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Můj pokoj pro hosty je krásný, tedy může vypadat krásně i nahánět hrůzu. V tuto chvíli krásná travička se může proměnit v silné provazy jenž kohokoliv udrží, tak i celá místnost může být zatopena vodou. Teď tam však roste krásná tráva a v jednom rohu vyvěrá malý pramínek. Voda pak mizí v trávě kolem. Je zde denní světlo. Opravdové a čisté. Člověku se musí ukázat ráj a dobro, aby zlem mohl trpět. Musí vědět, jaké to je... Nechávám ji trochu času na vzpamatování načež se rozhodnu za ní dojít. Mohla bych si odpovědi vytáhnout z její hlavy rovnou, ale to není žádná zábava. Jedinou myšlenkou složím křídla tak, že jsou těsné podél zad. Chvilku přemýšlím, jak na ni udělat dojem. Rozhodnu se pro krátké lesklé černé šaty. Pak už jen zavřu oči a při dalším otevření už stojím na trávě. Podívám se na ni, ona na mě. V tu chvíli ji levou nohu svírá kovový kruh, jenž je řetězem připoután ke kovovém oku ve stěně.

Akira - 21. května 2014 22:15

soukromá zpráva od Akira pro Uh... Mám pocit že asi za chvíli oslepnu, toho světla je trochu moc... pomyslím si, pro někoho kdo nějakých sedmnáct let žije v naprosté tmě je tohle hodně oslňující. Proto si nad oči přiložím dlaň abych světlo zastínila. Chvíli se ještě rozkoukávám a snažím se najít něco co by mi mohlo pomoci identifikovat to kde jsem. Než se ale stihnu pořádně zorientovat tak se přede mnou objeví postava v černém, zalapám po dechu, upřímně jsem se docela dost lekla, málem jsem instinktivně vykopla, i když bych asi ani nekopla, protože zrovna nejlépe se necítím. Takže tohle je ona... Je to ona, že ano? pomyslím si a cítím chladivý kov na mé noze, avšak pro tuto chvíli to ignoruji a jen se s vypětím všech sil postavím, podívám se vzdorovitě přímo na tebe. "Přišla ses smát?" řeknu směrem k ní, můj výraz je poněkud... Neutrální? Najednou vypadám celkem klidná dokonce. Takže takhle vypadá... No, je krásná, to se jí musí nechat, ale to nic nemění na tom jaká mrcha to je... pomyslím si. Moc se nad tím nerozmýšlím a prostě napřáhnu pěst a pokusím se ji nějak praštit, i když silně pochybuji že trefím.

Iris | Dark Angel - 21. května 2014 22:29

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro dívám se na ni a čekám na reakci. Její slova mě zase překvapí. Takový vzdor jsem už párkrát viděla, ale to byli vojáci, cvičení agenti a pak taky andělé a archandělé. Jenže teď je přede mnou dívka. Sotva dospělá... Vyrazí s pěstí a aktivuje tak mé ochrany. Možná bych ji i nechala praštit, ale tráva zareaguje bez mého vyzvání. Vystřelí dlouhý stonek, jenž ji obmotá ruku a zadrží ji. Během okamžiku stejné stonky obepnou její lýtka na nichž klečí. Po nahém břichu se obtočí. Celé tělo obmotají do své sítě, aby ho v případě nutnosti dokázali udržet na místě. Nepromluvím, přímo se ani nepohnu.

Akira - 21. května 2014 22:37

soukromá zpráva od Akira pro Huh... Co to? pomyslím si když uvidím zelený šlahoun jak vystřelí k mému zápěstí a obmotá se kolem něj, rána je zastavená a já cítím jak se chladivé šlaouny začnou omotávat kolem mých nohou, pokusím se ještě vytrhnout ale nestihnu to takže mě to přišpendlí k zemi. Cítím jak mě to začne obmotávat, pokusím se nějak uvolnit ale nedaří se... Chce se mi zakřičet něco né zrovna hezkého jak nejhlasitěji můžu, ale udržím se, to poslední co chci udělat je aby mě viděla rezignovanou, nevydala jsem se na tuhle cestu jen tak. Ten její pohled a fakt že se ani nehne mě trochu irituje, otráveně zamručím. "To už jsi skončila? Tak když dovolíš tak mě uvolní abych ti mohla jednu natáhnout, mrcho," prohodím s úšklebkem a vrhnu po ní pobavený pohled, i když se víceméně třesu jako ratlík, stále se tak nějak odmítám vzdát, na to jsem asi moc paličatá, hrdá, nebo tak něco.

Iris | Dark Angel - 21. května 2014 22:41

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Přeostřím pohled na ni. Ze vzpomínek do současnosti. Pousměji se. Nevím, proč to dělám, ale v myšlenkách přesvědčím šlahouny, aby změkli, aby ji nechali volnost. Dokonce jí i „sundám“ železný kruh. Tedy on se spíš rozplyne a zbude z něho jen zlá vzpomínka. Stojím tam a čekám, zda uhodí. Jsem zvědava, jak moc vážně hodlá udělat, to co řekla. Stojím tam a čekám.

Akira - 21. května 2014 22:47

soukromá zpráva od Akira pro Zatvářím se poněkud zmateně když uvidím jak se šlahouny z mého těla stahují a dokonce i ten kovový kruh kamsi zmizí, zmateně zamrkám a dívám se že jsem volná. Počkat, ona mě doslovně ŽÁDÁ abych jí jednu vrazila... Ale proč? No, ptát se můžu potom... Jestli budu živá... pomyslím si a donutím své tělo aby se zvedlo, postavím se a rozpřáhnu se k ráně, jenže jen levačkou, jelikož má pravačka je pořád nefunkční po tom zásahu těmi kroupami, a vlastně je nepříjemně oteklá. Rána je mířena rovnou na tvůj obličej, není sice extra silná ale asi trochu bolet bude. Po té ráně se tak maximálně svezu na všechny čtyři při čemž se opřu o zraněnou ruku a ta se mi podsmekne, bolestivě syknu a pokusím se znovu posadit a trochu se vzpamatovat.

Iris | Dark Angel - 21. května 2014 22:57

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Heh? trochu se podivím, když mi přistane pěst mezi oči. Tak za tohle máš děvče bod u mě. Zamrkám a rukou si sáhnu na nos. Podívám se dolů, kam se svezla. Je silnější než se zdá. A proto mě napadá myšlenka, že ji někdo poslal. Jenže kdo? Který z andělů je zrádce? začnu uvažovat a má nálada se zhoršuje. Během chvilky jsem zase nepříčetná. Tentokrát ani nevolám na pomoc šlahouny. Skrčím se a za ramena ji zvednu. Jsem postavou podobná jako ona, sice trochu mám trochu zdravější váhu, ale i tak. Jen díky síle ji zvednu. Narazím ji zády o stěnu. Okamžitě ji v pase obemkne kovová skruž, jejíž konce jsou ve zdi. „Kdo tě poslal?“ zavrčím ji do obličeje. Na posílení slov jí praštím rameny o stěnu. další skruž ji obemkne kotníky.

Akira - 21. května 2014 23:07

soukromá zpráva od Akira pro No... Sakra... pomyslím si když cítím jak mě popadne za ramena a vytáhne mě nahoru jako bych nevážila vůbec nic, o chvíli na to ucítím bolestivou ránu na zádech, tiše vykřiknu, tohle je trochu moc i na mou paličatost, bolestivě zasténám a podívám se na ni, můj pohled je plný nenávisti a odporu. Fakt že mě něco připoutá ke zdi tak jak jsem trochu ignoruji, ovšem když mě opět přirazí na stěnu tak opět vykřiknu, tentokrát trochu hlasitěji, cítím jako bych mi ze zad už teď sedřela kůži. "Kdo by mě měl poslat... Lidi jsou srabi, nikdo by proti tobě nešel, tak jdu sama..." ušklíbnu se a na rtech se mi usadí pobavený úšklebek, tak nějak se snažím tímhle přetvařováním se trochu udržet mou tvář. "Ruply ti nervy?" ušklíbnu se a pokouším se nějak si uvolnit ruce abych jí mohla zas jednu vrazit, ale jediné čeho docílím je že si téměř vykloubím rameno.

Iris | Dark Angel - 21. května 2014 23:15
	soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Moje nervy jsou v tom nejlepším pořádku!“ vmetu ji do tváře. „Neptám se na lidi. Který anděl tě posla. Kdo?!“ zvyšuji hlas a oči mám přivřené. Vlasy mi tmavnou a oči také. Mé prsty se přesunou nad její lokty. Pomalu zatínám nehty do její kůže. „Mluv!“ poradím ji vztekle.

Akira - 21. května 2014 23:20

soukromá zpráva od Akira pro Jo jasně, tvoje nervy jsou v pořádku a já jsem svatá... To zrovna... pomyslím si a ušklíbnu se. "Ty a v pořádku? Dyť ti vztekem rudne ten tvůj rozkošnej obličejík," prohodím posměvačně a podívám se jí zpříma do očí. "Nikdy bych se nespolčila s tou špínou jako jsi ty, radši budu s váma všema bojovat sama než se s byť jen jedním stát spojenec," řeknu zcela vážně a stále se jí dívám zpříma do očí. "A pokud mi nevěříš, tak si můžeš trhnout třeba, ušetříš mi práci s tím ti pořádně nakopat," ušklíbnu se. AKIRO! Ty jsi se fakt totálně zbláznila, proč ji sakra chceš naštvat ještě více?! To chceš aby tě... Já ani nevím co by se mnou vlastně mohla provést! pomyslím si, přesto se jí ale jen dále posměšně dívám do očí a mlčím.

Iris | Dark Angel - 21. května 2014 23:28

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Poslouchám ji a teď už jí věřím, že rudnu vzteky. sama to cítím. Měla bych si dát pohov a vrátit se až se uklidím, jenže... Ta malá sračka si myslí, že si může dovolovat! doplní se myšlenka sama. Nehty jenž se mezitím zaryly až do jejího masa povolím. „Co kdybychom vyzkoušeli, jak moc máš ráda teplíčko?“ navrhuji tiše vzteklým hlasem. Natáhnu ruku a v tu ránu se mi v ní objevuje jeden z mých oblíbených lidských výmyslů, plynový hořák s bombičkou. Stačí stisknout a máme plamen. Jasně taky bych ji mohla pálit svou rukou, ale doba jenž trávím tady na zemi se mi podepisuje na oblíbených způsobech. Stisknu knoflík a poodstoupím. Z trubičky šlehá třicet centimetrů dlouhý modrý plamen. „Kdepak to máš nejradši zlato?“ zeptám se, ale to už plamen směruji k jejímu břichu. Stačí být půl metru od ní a na kůži se začnou tvořit červené fleky. Udržuji radši větší vzdálenost, aby se prvně prohřáli vnitřnosti...

Akira - 21. května 2014 23:35

soukromá zpráva od Akira pro Dívám se na ni stále poněkud vzdorovitě a pobaveně, tedy, do té chvíle než promluví, v tu chvíli mě polije horko a to ještě ani nic neudělala. No... Sakra... pomyslím si a podívám se jí zase do očí. A proč sakra ne... Stejně jem víceméně mrtvá... Nebo mě bude mučit dokud nezešílím, či tak něco... pomyslím si a ušklíbnu se. "Dokazovat si svou sílu na někom slabším, to je celkem ubohé, i na anděla," promluvím pobaveně a s úšklebkem pozoruji jak se blíží, nemusí se ani dostat moc blízko a cítím jak moje kůže žhne, netrvá to ani pár vteřin a z úpst se mi vydere bolestivý křik, z nějakého důvodu se mi začne nehorázně motat hlava když začne to co dělá... "Polib si, stínová mrcho," ušklíbnu se stále vzdorovitě, v tuhle chvíli to už ale nemůžeš nazvat ani paličatostí ale fakt spíše tím že jsem prostě asi blbá na to abych držela jazyk za zuby... No, mám takovej pocit že budu litovat těch slov, a to hodně... pomyslím si a pevně stisknu zuby abych udržela další bolestivý výkřik aspoň trochu potichu, i tak se mi skrze ně prodere a já vykřiknu i tak celkem nahlas.

Iris | Dark Angel - 21. května 2014 23:42

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Víc než jsem už mi nemůže naštvat. Dokonce ani nevím, jestli mě takhle dokázal naštval bůh. Nevím. Z ničeho nic ji snad i začnu litovat. Ale ani to mi nezabrání nepousmát se při prvním výkřiku. „Stejně ubohé, jako když anděl využívá dívky k intrikám.“ vysvětlím ji. „Tak, kdo to byl? Gabriel?“ zeptám se a na důkaz, že chci slyšet odpověď posunu plamen trochu níž. Sakra... pomyslím si, když vzplanou kalhotky. „Promiň...“ řeknu lehce posměšně.

Akira - 21. května 2014 23:47

soukromá zpráva od Akira pro Vydýchám se abych jí mohla odpovědět, protože mě začíná trochu... Štvát, jak je... Blbá, nebo paličatá, nebo oboje... "Už jsem ti sakra řekla že tu jsem šla z vlastní vůle, už mám po krk tohohle temnýho světa, který jsi stvořila, tak jsem se rozhodla že tě zabiju, a pořád to mám v plánu, jen jak se odsud dostanu..." ušklíbnu se a probodnu ji nenávistným pohledem. Překvapeně a bolestivě vykřiknu když ucítím co se stane, pokusím se rychle ze sebe hořící zbytek látky shodit ale jak mám kotníky upevněné u zdi tak se mi to nedaří. Bolestivě zasténám a dokonce se mi do očí vhrkne několik slz, než je znovu setřesu a podívám se na tebe. "Tvoje promiň si můžeš strčit víš kam ty mrcho," ušklíbnu se.

Iris | Dark Angel - 21. května 2014 23:54

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Víš, proč si myslím, že nemluvíš úplně pravdu?“ zeptám se ji a odtáhnu plamen dál od jejího těla. Jen myšlenkou uhasím cár látky i pár chloupků. To jsem ale hodná, že? pousměji se. Proč jsem to udělala? napadne mě opravdu dobrý dotaz. Studenou rukou ji přejedu po břiše. Její kůže je horká, ale příjemně hladká. „Žádný člověk nevydržel tak dlouho...“ řeknu tiše po dramatické pauze.

Akira - 21. května 2014 23:59

soukromá zpráva od Akira pro Trochu se začnu vydýchávat když mi promluví a uhasí plamen a pomůže mi. Huh... Chce snad zase udělat něco čím mě zraní ještě více... To je fakt ubohý... pomyslím si a podívám se zase na ni, když ucítím její chladnou ruku tak sebou začnu cukat, nepříjemný kontrast mi dává co zabrat abych nevyjekla. "Lidi jsou slabí... Někdo se musel zvednout a udělat s tímhle podělaným světem něco, a já nehodlám přestat dokud se tě nezbavím a n nevrátím svět do jeho původní podoby!" řeknu poněkud s pobaveně. "A prestaň na mě sahat!" zavrčím tiše a skoro mám chuť po ní chňapnout zubama nebo ěco takového.

Iris | Dark Angel - 22. května 2014 00:05

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Uchechtnu. Se tohle se jí povedlo. „Tak to máš pravdu. Lidi jsou slabí. A někteří andělé zase intrikářští.“ dám jí za pravdu. Ruku si ochladím ještě víc a předávám ji chlad, jenž by měl ochladit spáleniny. Nedá mi to a bezmyšlenkovitě sjedu i níž. Jakmile řekne, že na ni nemám sahat, spustím ruku. „Myslela jsem, že teplo se ti nelíbilo...“ řeknu posměšně a zase zmáčknu tlačítko.

Akira - 22. května 2014 00:10

soukromá zpráva od Akira pro Jo, a hlaně je tu jedna velká mrcha mezi nimi co potřebuje pořádně nakopat... pomyslím si a otráveně se na ni podívám, můj pohled je víceméně klidný, ale zároveň trochu nepřátelský. Její studená ruka putuje po mém těle a mě to nenechá v klidu, celá se pod jejím dotekem svíjím, protože její chladná ruka na mé rozžhavené kůži je celkem síla... "Heh, raději se nechám upálit než aby se mě dotýkala taková špína," prohodím s posměšným úšklebkem a ještě se na ni zakřením abych ji ještě trochu naštvala, a hádám že to bude celkem úspěšné,.

Iris | Dark Angel - 22. května 2014 00:15

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Dávej bacha, co si přeješ a co říkáš!“ zasyčím a plamenem olíznu její podprsenku jenž okamžitě chytne. Něco v mé mysli, ale zasáhne a tak neviditelná bariéra obalí všechny její vlasy, aby nenásledovali podprsenku. Nechávám ji trápit se s plameny na hrudníku a otočím se k ní zády. Mám na nich jednu velkou jizvu, jenž vede přesně mezi křídly. „Víš co mě na lidech překvapuje?“ zeptám se ji klidným hlasem.

Akira - 22. května 2014 00:20

soukromá zpráva od Akira pro Poněkud vyděšeně sleduji co udělá a zachvěji se, bolestivé horko mě opět pohltí a cítím jak se moje tělo začne pod bolestí chvět. Sakra... Mít tak možnost tak bych jí nejraději jednu natáhla... Ksakru, tohle fakt bolí! pomyslím si a opět mi uniikne další bolestivý výkřik. Otočí se ke mě zády, trochu mě zarazí její jizva, ale moc tomu pozornost nedávám, snažím se ze sebe hořící podprsenku setřást ale né zrovna s nějakým efektem. "Jako by mě to zajímalo..." procedím skrze zaťaté zuby a snažím se nevykřiknout, opět...

Iris | Dark Angel - 22. května 2014 00:24

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Stačilo by sem kohokoliv z nich sem přivést. Každý chlap, by neváhal ani moment a vrhl by se na tebe. Taková stvoření přece nemají právo existovat. Vlastné světu pomáhám tím, že ho udržuji ve strachu.“ vysvětluji i přes to, že nemá zájem. Podprsence se příliš hořet nechce, přeci jen je přitisknutá na kůži a nemá zrovna extra vzduchu. Ale i tak pálí jako čert.

Akira - 22. května 2014 00:32

soukromá zpráva od Akira pro Její slova mě trochu vyděsí, protože vím že má pravdu, chlapi jsou občas vážně hovada v tomhle směru, vůbec bych se nedivila kdyby se její slova stala pravdou, kdyby se tu objevili nějací chlapi. N-ne, taková mrcha být nemůže, doufám že nechce... pomyslím si, najednou se moje sebejistota poněkud vytratí a dívám se na ni pro změnu poněkud ustrašeně, i když stále si udržuji svoji paličatou vzdorovitost. Palčivá bolest na hrudi mě dožene k slzám, zachvěji se a tiše a bolestivě zasténám, cítím jak se moje kolena podlamují, nebýt upevněná v těch okovech tak asi už klečím a brečím bolestí.

Iris | Dark Angel - 22. května 2014 12:13

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Chceš se přesvědčit, že je to pravda? Všichni jsou zkažení a když dostanou možnost, bodnou ti kudlu do zad.“ řeknu jí, ale neotočím se. Mávnu rukou a podprsenka přestane hořet. Dokonce ji i ovane jemný chladiví vánek. „Máš pocit, že by si svět zasloužil něco lepšího, než má? Myslíš, že nejsou stejní hajzlové jako chlapi u vás v hospodě? Odejdou od manželek a v noci se toulají po barech s nezletilými?“ vyčtu ji a konečně se k ní otočím. Snažím se z ní vyčíst, zda souhlasí s tím, co říkám.

Akira - 22. května 2014 12:25

soukromá zpráva od Akira pro Beru zpět že by to neudělala, úplně v klidu by to udělala... pomyslím si a jen se na ni mlčky dívám, neodpovídám jí, jen mlčím a sleduji ji. Po chvíli se pohledem odvrátím od ní. "Možná máš pravdu... Ne, určitě máš pravdu, lidi jsou zkažení a leckteří si zaslouží být potrestaní..." řeknu a podívám se na tebe. "Ale to ti nedává právo soudit všechny podle jedněch, a už vůbec ti to nedává právo si měnit tenhle svět jak se ti zlíbí, my nejsme nějaké vaše hračky se kterými si můžete dělat co chcete..." řeknu jí přímo do očí a ušklíbnu se. "I když si teď jako jedna připadám... Heh, kdyby se více lidí rozhodlo se ti postavit tak možná něco uděláme... Ale co asi tak udělám sama..." řeknu a skloním pohled k zemi a odmlčím se.

Iris | Dark Angel - 22. května 2014 12:41

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Zatím, jsem nenarazila nikoho, kdo by obětoval sebe, aby přežil někdo jiný. Všichni raději sami zabili svého kamaráda, když jsem jim dala na výběr.“ odpovím ji. „Nikdo nevydržel a nezachránil kamaráda tím, že by se obětoval...“ dodám tišeji. Lidi jsou zrádci stejně jako andělé... Podívám se na ni a trochu se smiluji. Její ruce se uvolní stejně jako nohy a krk. Jen v pase ji drží kov. „Myslíš, že mě dokážeš přesvědčit? Myslíš si, že za tebe by někdo život položil?“ zeptám se jí vážně a přijdu k ní blíž. Hlídám si však, aby na mě nedosáhla.

Akira - 22. května 2014 12:53

soukromá zpráva od Akira pro Chvíli mám chuť jí vůbec neodpovídat, ale tak nějak vím že tak už tuplem ničeho nedosáhnu. Jo a co jí sakra chceš říct? Víš moc dobře že má v tomhle pravdu, lidi jsou svině, to nepopřeš... Je jen málo lidí co by fakt obětovali sebe pro ostatní... pomyslím si a tiše syknu. "Nesuď všechny stejně..." odseknu jí a znovu se odmlčím, nakonec pohled zvednu k tobě, fakt že jsi mě uvolnila tak trochu ignoruji. "Za mě? Kdo by se za mě obětoval? Když jsem řekla že jdu ven se ti postavit tak se mi vysmáli... A co, tak jsem sama, stejně se odmítám vzdát, jednou jsem se rozhodla, tak si za svým cílem stojím, dokud mě nezabiješ tak se budu snažit tuhle dobu temnoty zastavit," řeknu jí zcela rozhodnutě a po chvíli zase pohledem uhnu.

Iris | Dark Angel - 22. května 2014 13:15

Když řekne, že dokud ji nezabiji, uvědomím si, že to bude čekat hodně dlouho. Ani netuší, jak na mě zapůsobila. pomyslím si. „Jsem zvědava, jak to uděláš...“ řeknu jen a pak udělám podivné rozhodnutí. Její kovový kruh zmizí společně se zbytky oblečení, načež se nad ní smiluji a vytvořím ji zpět její černé spodní prádlo, jenž doplním jednoduchými šaty. „Tak se předveď...“ řeknu ji lehce vyzývavě. šaty

Akira - 22. května 2014 13:33

soukromá zpráva od Akira pro Mlčky ji sleduji a čekám co udělá, tak nějak ani už nevím co od ní čekat. Kdo ví co se jí honí hlavou... Je jiná než lidi... pomyslím si a dále ji mlčky pozoruji. "A to mám vědět jak..." řeknu spíše pro sebe a podívám se stranou. Poněkud nečekám co se dál stane a tak když poslední kruh zmizí tak to nečekám a poněkud poplašeně dopadnu na zem, ještě rychle nastavím ruce abych nespadla úplně. Huh... pomyslím si podívám se na sebe a že na sobě mám najednou zase oblečení. Co? pomyslím si a podívám se na ni. Tak se předveď... Ona "chce" abych něco udělala... Ale proč... pomyslím si a pomalu se postavím. Mlčky ji sleduji a přemýšlím co asi tak udělat. No jo Akiro... Jak ji vlastně ccheš zastavit? Tvůj plán byl zabít ji, už to byl mizerný plán, co uděláš teď? Když ani to nedokážeš udělat no? pomyslím si a pozoruji ji. "Proč jsi vůbec udělala tohle všechno, myslím to s našim světem... Nikdo není tak zkažený aby to udělal "jen tak"... A ty jsi byla Anděl, ne?" promluvím aniž bych o tom moc přemýšlela...

Iris | Dark Angel - 22. května 2014 13:52
	soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Konečně správné otázky. Bohužel, pro tebe dosti nepodstatné. Máte cosi společného se zradou a kudlou v zádech...“ řeknu a evidentně se na tohle téma nehodlám bavit. „Tak jak mě chceš zabít?“ zeptám se ji vážně a dojdu na krok od ní. Dívám se jí do očí. Dřív než stihne odpovědět, pokračuji dál... „Lidi si tě nezaslouží.“ řeknu jí to na rovinku.

Akira - 22. května 2014 13:58

soukromá zpráva od Akira pro Kudlou v zádech? Co tím myslí... pomyslím si a podívám se na ni. Udělali jí lidé něco? Pochybuji... Normální člověk nemůže někomu jako ona ublížit... Celkem pochybuji že by cokoliv co člověk vytvořil dokázalo ublížit někomu jako ona... Či jakémukoliv andělovi... pomyslím si když mi "odpoví" na mou otázku. No, je to víc než jsem čekala, myslela jsem že mě úplně bude ignorovat či tak něco... pomyslím si a ušklíbnu se. "Tak jak budu moct... Né že bych teď měla nějak moc možností," řeknu s trochu ironickým úšklebkem, když se ale přiblíží tak mi úsměv trochu ztuhne a mít možnost tak hned ustoupím, zeď za mnou mi v tomhle ale moc nepomáhá. Nezaslouží... Co? pomyslím si nechápavě a podívám se na ni. "Co jsi tím myslela... Nechápu tě..." řeknu poněkud zmateně.

Iris | Dark Angel - 22. května 2014 14:06

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Proč ses rozhodla vydat se do temnoty? Copak jsi myslela, že se ještě vrátíš? Záleží ti tak moc na lidech? copak tě taky vlastní rasa nezradila?“ pokusím se jí naznačit, co jsem myslela poslední větou. Opravdu si ji lidé nezaslouží. Někoho obětavého, kdo se rozhodl, že i za cenu vlastního života půjde zachránit mizerné lidstvo. „Nechám ti čas na přemýšlení. Zítra se vrátím.“ slíbím ji a s těmi slovy a lehkým vánkem zmizím z místnosti. Objevuji se u své postele. Nespím na ni, ale je to pohodlná pozice na přemýšlení. Hodím sebou do polštářů a přemýšlím, co dál.

Akira - 22. května 2014 14:11

soukromá zpráva od Akira pro "Ty to asi fakt nechápeš, co? Už jsem to řekla několikrát... Lidi jsou slabí, zbabělci, a právě proto se někdo musí rozhodnout být ten první co udělá něco aby se to změnilo, lidi jsou takoví, to nezměním, ale pokud je takhle aspoň donutím k tomu něco udělat, tak mi to za to stojí, stejně život v tomhle světě není život, přežívání, nanejvýš..." řeknu a podívám se na ni poněkud otráveně, posléze se podívám stranou a na její další slova ani moc nereaguji. Nad čím tak mám přemýšlet... pomyslím si a posadím se na zem, zády opřená o stěnu a mlčím. Měla bych se vyspat... To je tak to nejlepší co teď zmůžu... Tahle konfrontace s ní mi dala zabrat... Phew, cítím jak se celá klepu... Haha... pomyslím si a přitáhnu si kolena blíže k tělu, oči zavřu a skoro hned usnu.

Iris | Dark Angel - 22. května 2014 18:01

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Nedokáži ji vytlačit z hlavy a tak mě pořád překvapuje s jakou odhodlaností bojuje. Popravdě ji příliš nechápu. Stalo se jí doma něco, že odešla ven? Bojuje kvůli nějaké lásce? Napadají mě různé varianty. Z lásky se dějí samé podivnosti. Nebojí mohl nějaký anděl posednou... Ne, to to nebude. To by se vzpamatovala a hned mi jednu vrazila... Jak tak přemýšlím, vzpomenu si, že je to přeci jen člověk, jenž má taky hlad. Chvilku uvažuji, co by jí mohlo chutnat. Nikdy jsem nic lidského nejedla, takže nevím, co je zrovna oblíbené... Vzpomínám, co jsem viděla nejčastěji. Se svraštělým čelem si vybavuji obrazy, kde si lidi dělili vepře. Nakonec mě napadne, že to bude to pravé. Chvilku na to je tác s grilovaným selátkem i dole v kopce. Zavřu oči a vracím se v myšlenkách. Do doby před tou strašnou věcí. Vidím ho před sebou v celé kráse. Hladí mě po těle... Kroutím se na posteli při těch představách... Den na to, musel odejít. A z pod zavřených víček mi začnou vytékat kapky slz. Brečím.

Akira - 22. května 2014 19:51

soukromá zpráva od Akira pro Hmm... Uh? Trochu nechtíc pootevřu oči, chvíli mi trvá než se vzpamatuji z toho polospánku ve kterém jsem ještě byla. Po krátké chvíli si uvědomím že je zase tady, ovšem... Vypadá jinak, nevím, prostě jinak... To... Brečí? pomyslím si když díky záři která tu je zahlédnu třpytící se kapky jak padají po její tváři. Proč brečí? pomyslím si a trochu nemotorně vstanu, stále se tak nějak opírám zády o zeď. Ugh... Mám pocit že mi celkem nepříjemně sedřela lopatky, au... Bolí to jak čert teď... Včera jsem si to ani neuvědomila... Jestli to bylo včera... pomyslím si a podívám se na ni, po chvíli co se snažím trochu soustředit sílu do nohou se k ní rozejdu, sice zaváhám ale nakonec ji prostě čapnu za rameno a dostanu se až k ní. Zkoumavě se k ní nakloním a chvíli ji pozoruji, mlčky, pak si povzdechnu a zakroutím hlavou. "Víš že mi dáváš zabrat... Jak ti mám sakra něco udělat když tu přede mnou bulíš jak malá holka..." řeknu lehce otráveně ale nakonec ji prostě vezmu kolem ramen, tak nějak opatrně výš, kvůli jejím křídlům a prostě ji trochu obejmu, možná je můj nepřítel a chci ji pořádně nakopat za to co mi provedla, a vůbec světu, ale to neznamená že jsem necitelná mrcha, i když bych tohohle třeba nějak mohla využít, ale hlásek mého rozumu je zase potlačován mou povahou.

Iris | Dark Angel - 23. května 2014 10:32

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Před očima se mi jako film přehrávají ty události, jenž tak moc změnili život můj i všech kolem. Nedokáži zabránit pláči a v první chvíli ani nechci. Jenže když ucítím dotyk na svých ramenech, ztuhnu. Film ale jede pořád dál. Nejde to zastavit... Teprve když mi dojde, že jsem se musela někam přemístit. Kde to jsem? vyděšeně mě napadne. Co když jsem se portla k nějakému andělu? Co když toho někdo využije? bleskově otevírám oči. Nikoho nevidím. Jen na cítím, že mě někdo objímá. Během chvilky poznávám zem na níž klečím. Taková tráva roste jen na jediném místě, v mé vlastní kobce. Tohle bych od ní nečekala. Opřu se o ní a na chvilku zapomenu na to, že je to vlastně člověk. Že by mohla využít situace... Jak vlastně, ani já jsem se nedokázala zabít.

Akira - 23. května 2014 10:42

soukromá zpráva od Akira pro Jen se na ni mlčky dívám a prostě ji držím v náručí, cítím jak se do mě opře a jen jí trochu konejšivě pohladím, nic ale neříkám, nevím proč brečí, takže nemám jak ji utěšit, i když bych to asi udělala, mít tu možnost, holt jsem takový typ, co se snaží tak nějak všem pomoci, a asi jsem vážně blbá, když se snažím pomáhat mému "nepříteli"... No, aspoň je vidět že má city... Protože tyhle slzy nejsou určitě falešné... pomyslím si lehce se pousměji, opatrně ji vezmu pod koleny a s troškou námahy, protože nejsem zrovna silná, ona je trochu větší a já jsem ke všemu poněkud zničená, ale stejně si ji opatrně vytáhnu na klín a její hlavu položím tak nějak na můj hrudník, né že by bylo nějak moc na co, a jednou rukou ji držím přitisklou ke mě, zatímco druhou ji opatrně hladím ve vlasech. Asi jsem fakt blázen že tohle dělám... Ale já prostě nemůžu nechat holku bulet a nic neudělat, ať je jaká je... pomyslím si a trošku pevněji ji k sobě přitisknu.

Iris | Dark Angel - 23. května 2014 11:06

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Vnímám, změnu polohy a trochu ji i pomáhám. Když cítím, jak mě uklidňuje, nedá mi to a soustředím se trochu víc na přítomnost. Někdo se o mě stará. Někdo mě jednou taky nechce hned zlikvidovat. Popotáhnu a rukou ji přitisknu zápěstí na svou druhou ruku. Když ji mám mezi dlaněmi, rozhodnu jí to oplatit. Dlaněmi začne proudit energie. V podstatě teď funguji jako nabíječka. Mě to nestojí nic a jí to pomůže. Je to to nejmenší, co pro ni mohu udělat... „Díky...“ řeknu tiše a popotáhnu. Pomalu přestávám brečet, protože historie odchází pryč a zůstává přítomnost. „Proč ses o mě...?“ začnu otázku...

Akira - 23. května 2014 11:13

soukromá zpráva od Akira pro Zvláštní pocit který prostoupí mé tělo, když mě uchopí za ruku, mě trochu překvapí, ale co mě překvapí víc, není to pocit nepříjemný, spíše naopak, cítím se najednou odpočatěji, a to jsem se před chvílí cítila jako chodící mrtvola... No, spíše plazící se... "Proč? Abych se ti dostala na kůži a teď tě podřízla," prohodím a prstem jí přejedu přes krk, povzdechnu si. "Proč asi?" řeknu a chvíli ji pozoruji, poté se jen lehce pousměji. "Můžeš to nazvat buď blbostí, nebo prostě fakt, že nesnáším když někdo bulí, hlavně holka, a můžeš si být co chceš, pořád jsi holka, takže se nebudu jen nečinně dívat když vidím holku brečet, i když se mě pokusila znásilnit a zabít... Byť asi po právu, protože jsem ji chtěla zabít taky..." promluvím a trochu nervózně se poškrábu na zátylku. Po chvíli co tam jen tak sedím s ní na klíně se prostě položím na záda do trávníku a nechám ji si lehnout trošku pohodlněji a obejmu ji kolem ramen, hlavu trochu skloním a opřu ji o tu její. Nic ani neříkám, jen tam tak ležím s ní v obětí.

Iris | Dark Angel - 23. května 2014 16:54

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Myslím, že to by ti nevyšlo.“ upozorním ji tiše, když naznačí řez přes krk. To by musela mít takovou zajímavou kudlu, bohovrah a jen já vím, kam jsem ji schovala... „Zabít ano, ale znásilnit?“ zeptám se lehce pobaveně a usměji se. „To nehrozilo, aspoň tedy záměrně. Taky mám svědomí a emoce.“ zasměji se lehce. Už je to dot dlouho, co jsem se smála naposledy, ale no.. rozesmála mě. „Díky... Díky za všechno. Stejně se mi ale nechce věřit, že ses vydala jen tak vstříc něčemu z čeho koukala tak jednoznačná smrt.“ svěřím se jí. „Kde máš rodiče?“ zeptám se nakonec. Vlastně ani nevím, zda chci slyšet odpověď. Třeba byli někým, koho jsem kdysi zabila...

Akira - 23. května 2014 17:07

soukromá zpráva od Akira pro "Co ty víš, třeba bych měla štěstí... No, i když nedá se říct že bych byla zrovna šťastlivec, co?" trochu se nervózně pousměji a dál ji jen objímám a druhou rukou ji hladím ve vlasech. "No, nedá se říct že by si ti tvoji slizáci vybírali, nemít oblečení jako jsem měla... Mít na sobě tohle tak radši nechci vědět co by se mi stalo..." trochu se zachvěji odporem když si na to vzpomenu a nevědomky ji pevněji natisknu k sobě. Jen pokrčím rameny když mi začne děkovat. "Nemáš za co děkovat... To je prostě jen lidské, pomoci ostatním v nouzi..." prohodím a podívám se na ni, letmo se pousměji a pak se ušklíbnu. "Proč? Já ti nevím, prostě jsem nechtěla dále žít v té temnotě, teda né že by mi tohle světlo dělalo dobře, žila jsem nějakých sedmnáct let ve tmě, to světlo ničí moje oči..." ušklíbnu se a zavřu oči. "Lidské společenství nefunguje, rodiče jsem nikdy nepoznala, můj otec může být kdokoliv a matka může třeba být šlapka, co já vím, lidi jsou na pokraji zničení, vždyť nás je na světě hrstka oproti tomu co byla..." povzdechnu si a podívám se na tebe. "Neřekneš mi proč jsi brečela? Třeba bych ti nějak mohla pomoci, sice nevím jak by ti člověk jako já mohl pomoct ale tak co už, stejně pochybuji že bych ti dokázala něco udělat po té co jsi tu teď předvedla..." prohodím a trochu tě rozcuchám.

Iris | Dark Angel - 23. května 2014 17:17

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Byla jsem naštvaná... Občas se trochu neovládám, vlastně jen málo kdy...“ prozrazuji ji svůj problém. Vlastně téměř pořád žiji ve vzteku. dodám pro sebe. Její stisk mě překvapivé nevadí. Je to příjemné mít někoho tak blízko. Už jsem zapomněla jaké to je. Když zmíní světlo a říká, že ji vadí, nedá mi to a lehce mu uberu intenzity... „To tě opravdu nerozhodí oheň, málem vařící vnitřnosti, ale ubrečená holka?“ řeknu pochybovačně a natočím se k ní. Tentokrát mě na tváři hraje úsměv. „Já... Pro tebe je to daleká historie. Téměř denně se mi do hlavy vtírají vzpomínky na... “ nedokáži to říct nahlas „ ... na jednu věc.“ dodám, abych větu nějak ukončila. Chci tu myšlenku zase zahnat. Stačilo jen ťuknout a film se spustil znovu. Zavřu oči a pevně ji obejmu. Bráním se těm myšlenkám, ale jsou hrozně vtíravé...

Akira - 23. května 2014 17:27

soukromá zpráva od Akira pro Jen se lehce zasměji. "Trochu? To bylo víc než trochu... No, je fakt že jsem tě docela dost provokovala, takže..." prohodím a trochu nervózně se zazubím, pak když trochu světlo zeslábne tak se na ni usměji a na chvíli ji jen pevně stisknu v náručí. Uh, jsem fakt divná, včera jsem ji chtěla zabít a dneska ji tu objímám? Akiro, oficiálně ti hráblo, né že by jsi to nevěděla dříve ale tak víš co... pomyslím si s nervózním úsměvem. Když poté promluví o tom co se stalo tak se znovu nervózně zazubím. "Ehehe, jo tohle... Já nevím, jsem prostě divná asi? Mě fyzická bolest nikdy tolik nevadila, jako jo, bolelo to jak svině a měla jsem pocit že strachem zhroutím, ale nějak jsem to dokázala překousnout, asi moje paličatost... A prostě fakt nemám ráda když vidím holku brečet, nevím proč, prostě mám nutkání ji obejmout a utěšit, i kdyby mi před minutou prohnala kudlu břichem..." promluvím a podívám se na ni, její úsměv mě donutí se trochu začervenat. Uh, Akiro, klid, blbko! pomyslím si a podívám se radši stranou, když poté promluví a pevně mě obejme tak si v duchu vrazím facku. "Promiň... Jestli o tom nechce mluvit, neměla jsem to vytahovat..." řeknu a obejmu ji a chlácholivě ji pohladím po vlasech, nakonec se osmělím a letmo ji políbím do vlasů, hned se ale odtáhnu a dělám jako by nic. Akiro... Dostaň rozum, vážně, někdy v nejbližší době, díky... pomyslím si.

Iris | Dark Angel - 23. května 2014 17:32

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „... promiň ... mi to ... občas ... “ začnu skrze zaťaté zuby něco vysvětlovat, ale nedokáži se ovládnout. Myšlenky, jimiž mě bůh před smrtí proklel mě zase dohnaly. Cítím, že je jen otázkou vteřin, než zase začnu nenávidět vše kolem. „promiň...“ dostanu ještě ze sebe. Protože jsme byli v kontaktu, nemohla jsem se portnou pryč a tak mě to dostihne u ní v náručí. Během chvilky zmizí veškeré slzy. Energie přestane proudit z mého těla a otevřu oči. Je v nich nenávist. Že je něco špatně musí být jasné všem včetně trávy pod tebou.

Akira - 23. května 2014 17:40

soukromá zpráva od Akira pro He? Co se děje... pomyslím si zmateně a dívám se na ni, vypadá celkem hrozně, abych byla upřímná, trochu povolím stisk ale zase ho trochu upevním když se zase omluví, ucítím že se něco děje, když se na mě podívá těma očima tak nasucho polknu. No sakra... Mám takovej pocit že jí tak trochu hráblo... pomyslím si, na moment mám chuť ji pustit a utéct... Někam... Ale namísto toho ji prostě jen pevněji stisknu a držím ji tak, pokud se mi nevykroutí, a že by to neměla asi ani moc těžké, protože je mnohem silnější, tak ji tam prostě budu držet a snažit se ji nějak uklidnit, ale mám takový pocit že to se mi nepodaří. A pak že lidi jsou problematičtí... pomyslím si a beze slova ji tam tak pevně objímám a čekám co se vlastně vůbec stane připravená na další problémy, a upřímně trochu vyděšená, asi kvůli tomu že před chvílí mi ukázala svou lidštější stránku, a teď tohle, to je asi důvod proč jsem vyděšená... Že se tak rychle změnila o tolik...

Iris | Dark Angel - 23. května 2014 17:48

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Když ucítím, že se nemůžu moc hýbat. Navíc že ležím v těsném obětí s ní... Jak se vůbec opovažuje... zanadávám v duchu a vstanu. Vstanu přestože se mě drží. Když stojím, srazím ji k zemi a uvolním se. Lehce mě však cosi zabolí, když vidím, jak hlavou narazila o zem. Neřeším to. Prokletí mě z hlavy vyhnalo většinu lítosti. Nevím proč, najednou se mi zelená tráva v místnosti znelíbila. Nic nebude barevné a veselé! rozhodnu. Tráva zešedne, sluneční svit se vytratí a pak se mi oči stočí k jejím šatům. Bílá, světlá barva. Pryč s nimi. rozhodnu se a jsou pryč.

Akira - 23. května 2014 17:55

soukromá zpráva od Akira pro Co?! Ona se zvedla i se mnou když ji takhle držím... No sakra... pomyslím si a podívám se na ni, hned nato ucítím ránu a poroučím se k zemi, ucítím bolestivou ránu a tiše syknu, moc dlouho se tomu ale nevěnuji a podívám se na ni, změnila se během chvilky. Proč se tak změnila... pomyslím si a mlčky ji pozoruji, rukama se přitom upírám o zem abych na ní úplně neležela. Podívám se na stranu a najednou vidím jak tráva šedne, a když se na ni podívám tak se světlo vytratí, její pohled směrem ke mě mě trochu vyděsí, polekaně vyjeknu když ucítím jak šaty z mého těla zmizí, ještě mám to spodní prádlo, ale už teď se cítím jako bych byla nahá. "Co se ti stalo..." řeknu tiše a poněkud vzdorovitě se postavím a podívám se na ni, ale ne s tou nenávistí jako včera, spíše lítostí.

Iris | Dark Angel - 23. května 2014 18:08

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Buď zticha!“ zavelím ji naštvaně. Neváhám ani moment a její ústa jsou plná špinavého hadru ze kterého je cítit ten nejlepší olivový olej. To že jsem v kopce je nejhorší. Veškerý hněv z kletby se projevuje na malém prostoru. Opadávají kousky omítky. Pramen najednou chrlí mastnou kapalinu jenž pomalu zaplňuje celou plochou podlahy. Dotyk i zápach prozrazují naftu. Nakazila jsem se lidskými produkty...

Akira - 23. května 2014 18:13

soukromá zpráva od Akira pro Trochu překvapeně a naštvaně zamumlám, podívám se na ni ale se stejným pohledem, po chvíli se mi podaří pusu uvolnit a tak se na ni znovu podívám. "Pokud chceš abych mlčela tak mě zab, dokážeš to?" řeknu a prostě k ní přistoupím tak že mezi námi je sotva nějaký prostor a dívám se jí zpříma do očí, hlavu proto mám trochu zakloněnou. Bez toho abych nad tím přemýšlela ji prostě popadnu kolem pasu a stále ji jen pozoruji. V9m že toho budu litovat, vím to moc dobře ale... Něco s ejí stalo a... Tohle mě bolí u srdce, vidět ji takhle... Ani neví proč... pomyslím si a mlčky tam tak stojím, držím ji kolem pasu a čekám co provede, tak nějak čekám že mě to bude bolet, tak se už předem připravuji.

Iris | Dark Angel - 23. května 2014 18:39

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Přistoupí ke mě. Ta žába si ale dovoluje... napadne mě. Přivřu oči. Když mě obejme, uvědomím si, že to by už stačilo. „Jsi mrtvola...“ zasyčím a donutím její svaly v krku ke stisknutí hrtanu. Nemůže dýchat. Tentokrát jsem to já, kdo ji uchopí kolem pasu. „Dýchá se ti dobře drahá?“ zeptám se jí škodolibě. Abych urychlila spotřebu vzduchu, chci ji vyděsit. Rukou ji přejedu po zadku a pak zajedu pod kalhotky. „Líbí se ti to?“ zeptám se jí. Už teď je bez kyslíku a dusí se...

Akira - 23. května 2014 18:56

soukromá zpráva od Akira pro Uvidíme... pomyslím si a ani se nehnu, jen ji dál držím kolem pasu a pozoruji ji, když ale ucítím nepříjemný tlak v krku tak se na ni podívám poněkud vyděšeně, cítím jak vzduch opouští moje plíce. To se fakt tak změnila? Nebo to jen prostě hrála, aby mi mohla víc ublížit? Ne, ty slzy i díky byly pravé, to nehrála... pomyslím si a když mě chytne kolem pasu tak ji jen pevněji uchopím sama, i když můj stisk každou vteřinu slábne, nakonec se o ni víceméně opírám, protože nemůžu stát s nedostatkem kyslíku. Stále se jí však dívám do očí, když ale ucítím její ruku jak s ní sjede na můj zadek, pod kalhotky ke všemu, tak sebou cuknu, přesto však nepouštím obětí, byť je velmi chabé, před očima se mi začíná zatemňovat, proto se k ní je instinktivně přitisknu a zachvěji se strachem

Iris | Dark Angel - 23. května 2014 19:47

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Ve chvíli kdy ji stisknu zadek, už omdlévá. Potěšeně se pousměji, když sleduji, jak se složí k zemi. Tak to bychom měli. O dalšího možného zrádce míň... pomyslím si a ještě se k ní skrčím. Prsy jí prohrábnu vlasy. Ale vypadá docela dobře. pomyslím si. Rozhlédnu se a přemýšlím co dál ničit. Nic tu není a přemisťovat se? První bych musela vědět, kde najít další zábavu... Nedá mi to a znovu se na ní podívám. Znovu se k ní skrčím a prohlížím si ji. Všímám si spálenin, všímám si odřeného pasu. Pomalu si vzpomínám, co se tu událo. Kruci... začnu si nadávat. To jsem se dostala ve vzpomínkách do chvíle, kdy mě objímala. Sednu si na zadek vedle ní, že je tu nafta mi ani za mák nevadí. Nadzvednu ji a tentokrát jsem to já, kdo si přitáhne. Když teď vidím její bezvládné tělo, cítím, jak ze mě vyprchává vztek. Nakonec rukou přejedu po krku a uvolním tak svaly. Srdce už však netluče. Opatrně si ji přitáhnu blíž a pak vydechnu. Zhluboka přímo do jejích úst. Vnutím ji vzduch a popostrčím srdce. Sevřu ji silou. Dokonce mi i zmizí šaty a tak ji předávám energii celým tělem a že jí teď potřebuje opravdu hodně.

Akira - 23. května 2014 19:54

soukromá zpráva od Akira pro Ugh... Nemůžu dýchat... Dohází mi kyslík... Sakra, nevydržím už... Dýl jak pár vteřin... pomyslím si a podívám se na ni, nevypadá že by měla v plánu se někdy v brzké době vzpamatovat, sklouznu k zemi a sednu si přes kolena, po pár vteřinách cítím jak se mi zatmí před očima... Po nějaké chvíli se moje oči otevřou. Co? Já... Žiju? pomyslím si, rozhlédnu se a najednou si všimnu jak mě drží v náručí a co dělá, trošku polekaně se na ni dívám a nepříjemně se chvěji, jak ji tak vidím. C-Co teď? Už se vrátila do normálu? A proč žiju... To mě... Zachránila? Co? pomyslím si a trochu rozechvěle se dotknu jejího ramene a pousměji se. "Doufám že už jsi normální... Byla jsi celkem strašidelná..." řeknu tiše jak se ještě vzpamatovávám z toho co se stalo, přivřu oči a opatrně se k ní přitisknu, načež jemně stisknu její ruku.

Iris | Dark Angel - 23. května 2014 20:06
	soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro spokojeně se pousměji, když cítím, že srdce chytlo správné tempo. Ještě pak ve chvíli, kdy ucítím, že sebou mele. Opětuji její stisk. Nechci aby něco zdržovalo tok energie a taky možná chci cítit její tělo. Zmizí všechno oblečení. „Vzpomněla jsem si na tebe...“ řeknu tiše a lehnu si s ní na těle. Je to pohodlné...

Akira - 23. května 2014 20:14

soukromá zpráva od Akira pro Usměji se na ni a když cítím jak mou ruku stiskne tak se trochu uvolním, najednou si všimnu že na sobě nemá ty svoje šaty a trochu se začervenám, z nějakého důvodu se cítím nesvá když ji takhle vidím, a když najednou zmizne zbytek jejího oblečení tak se moje bledá pleť změní v rudou, tedy, na tvářích. "Ehm... Proč jsi... Nahá..." řeknu a trochu nejistě sebou ošiji a stále se trochu červenající uhnu pohledem do boku. Chvíli tak zůstávám než se osmělím a trošku se k ní přitisknu, ten zvláštní pocit tentokrát ale nneí ani tak vyvolán její magii ale spíše tím že mě tu objímá... Nahá... A já sama cítím jak na sobě mám jen spodní prádlo a to ještě prosáklé tím čímsi co tu divně páchne... Mám pocit že ten smrad ze sebe jen tak nedostanu... pomyslím si a s lehkým úsměvem zavřu oči a obejmu ji volnou rukou. "Z nějakého důvodu je tohle celkem příjemné..." zašeptám.

Iris | Dark Angel - 23. května 2014 20:28

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Musím do tebe dostat energii. Před chvilkou jsi tu byla ... z neznámého důvodu... lehce neživá.“ odpovím trochu vyhýbavě. Pravda je taková, že je to jen částečný důvod. Energie by jí stačilo tolik, kolik jsem jí už dala. Tělo by se už samo vzpamatovalo, ale když ... ono je to příjemné... I přes to, že podlahu pokrývají tři centimetry nafty, která stále přibývá, lehnu si na záda i sní na svém břichu. Přitáhnu si ji a dívám se jí do obličeje. „Měla bys už konečně vymyslet způsob, jak mě zabít.“ řeknu jí vážným tónem, když oznámí, že to není tak zlé. Rukou ji lehce přejedu po páteři.

Akira - 23. května 2014 20:33

soukromá zpráva od Akira pro Vyslechnu si její slova a trochu podezřívavě se na ni kouknu. "No, né že by mi to vadilo, takže nic proti nemám... Jen je to trošku... Zvláštní... Ne nepříjemné, jen zvláštní, víš, ty jsi anděl, já člověk... A obě jsme holky ke všemu..." promluvím stále se trochu červenajíc a kouknu se na tebe, nakonec se usměji a jemně se k ní přitisknu a zavřu oči. Příjemně hřeje... pomyslím si najednou a usměji se. Najednou mě trochu nadzvedne a promluví, když ucítím její ruku na zádech, jak přejede po mé páteři, tak se zachvěji a trochu v zádech prohnu, takže vypnu hrudník. "Nevím jestli ti fakt ještě dokážu ublížit po tomhle všem... A ty to moc dobře víš..." řeknu a lehce ji cvrnknu do nosu, pousměji se a pohled skloním.

Iris | Dark Angel - 23. května 2014 20:46

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Zvláštní...“ souhlasím tiše, ale vlastně je mi to úplně jedno. Stejně jako prostředí, kde jsme. Najednou mi je všechno úplně jedno. Jen ona a já. Hladím ji po zádech a užívám si blízkost někoho dalšího. Naposledy to byl on... znovu se mě připomene má kletba. „Ne, teď ne!“ ozvu se nahlas a tentokrát sevřu tělo, které na mě leží až nelidskou silou. Políbím ji na rty a prsty klesnu níž. Potřebuji aby můj mozek zaplavila přítomnost. Nechci se zase utopit v minulosti... Aby náhodou neuhnula, překulím se tak, aby ona ležela dole. Všude kolem je spousty tmavé, mastné a smradlavé kapaliny. Já ji mam ve vlasech a teď už vlastně po celém těle, ona také. Znovu jí políbím a dívám se jí do očí. Hlavně musím zahnat minulost...

Akira - 23. května 2014 20:54

soukromá zpráva od Akira pro Neodpovím jí už na to a jen se na ni lehce usmívám a s trošku červenými tvářemi si užívám tuhle chvilku, ani nevím proč se mi to tak líbí, ale prostě... Se nějak cítím dobře, skoro až jako bych byla v bezpečí... I když jsem před chvílí technicky vzato zemřela... Pokaždé když přejede její ruka po mých zádech tak se lehce prohnu a zachvěji. Když najednou vykřikne tak se na ni polekaně podívám a sleduji ji, než něco udělám tak najednou ucítím její rty na mých, překvapením otevřu oči do široka a dívám se na ni, zachvěji se a cítím jak opět rudnu. P-proč? Proč tohle udělala... zachvěji se. Najednou mě popadne a položí mě na záda, nepříjemný zápach a vlezlá kapalina jsou teď to nejmenší co mě zajímá, trošku poplašeně se na ni dívám a červenám se, přesto se ji ale ani nesnažím odstrčit, né že bych mohla, vzhledem k faktu že tak trochu kdesi v hloubi duše mi něco našeptává že bych ani neměla, a nechtěla...

Iris | Dark Angel - 23. května 2014 21:07

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Ty polibky a dotyk mého těla s jejím nedovolí minulosti ovládnout mou hlavu a tak nakonec zůstanu v přítomnosti. „Díky... a promiň, nechtěla jsem to tak ... uspěchat.“ omluvím se jí, ale zrovna moc se mi zvedat nechce. Nakonec jen nadzvednu hlavu. Vyhledám zdroj nafty a konečně to utnu. Na chvilku zavřu oči. Nafta pryč, zelená luční tráva, čistý vzduch a zvuk ptáků. Z pekelné kobky dělám ráj. Dokonce celou místnost zvětším tak, že má v průměru něco kolem dvaceti metrů. Dokonce i pár stromů vyroste a strop zaplaví modř oblohy.

Akira - 23. května 2014 21:20

soukromá zpráva od Akira pro Po chvilce se zase vrátí do normálu, stále trošku polekaně se na ni dívám. Upřímně mě tímhle děsí víc než tím všim co udělala předtím, dohromady... pomyslím si, nejistě se na ni usměji když promluví a začervenám se. "V pořádku... Zdá se že tě to uklidnilo, takže... Nic se nestalo..." začervenám se opět a kouknu se stydlivě stranou. Najednou se začne místnost měnit, s překvapením to pozoruji a nakonec s epodívám na ni, chvíli mlčím a pak se pousměji, nic neříkám, jen si ji k sobě přitáhnu a jemně ji obejmu, mlčím, jen nechávám tu chvilku plynout a jemně ji přitom začnu hladit po boku. "Jsi fakt zvláštní, víš to?" prohodím čistě náhodou aby nebylo ticho a pousměji se

Iris | Dark Angel - 23. května 2014 21:48

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „A myslíš, že ty nejsi?“ odpovím ji otázkou a podívám se na ni. Nakonec mi to nedá a kleknu si nad ní. Rozhlédnu se. Se svým výtvorem jsem spokojena. Ještě mě ale něco přeci jen napadne. Snad díky dobré náladě... Hromádka oblečení a tamhle budku pro ptáky a tuhle zase rozkvetlou kytku. Znovu se otočím k ní. Nafta zmizí z nás obou najednou. Jsme čisté, suché a rozhodně nejsme mastné a smradlavé. „Takhle to bude lepší...“ usměji se. Nedá mi to a prsty začnu kroužit kolem jejích prsou. Nejsou velké, ale takové akorát. „Jsem úchylná...“ informuji sama sebe. Ani mezi anděli není takováhle ... blízkost ... zrovna denní chléb. Navíc většina andělů zastává striktně pravidla pohlaví. Jak se ukazuje, mě je tu šumák. Hlavní je, že mi s ní je dobře. „Kde jsme to přestaly? Jo, že bys mě měla zabít, nechci ti ublížit, ale ... občas to nejsem já...“ říkám trochu sklesle zatímco ji hladím po těle.

Akira - 23. května 2014 22:14

soukromá zpráva od Akira pro Jen se poněkud nervózně usměji nad její poznámkou. "Ehehe... Uznávám, to jsi mě dostala no...! prohodím a kouknu se na ni, klekne si a přesune se nade mě, lehce se zachvěji a s úsměvem se na ni podívám. Rozhodne se to tu trochu změnit a otravný zápach nafty zmizí, ono celkově to tu najednou zase vypadá mnohem lépe... Mám takový zvláštní pocit.... A příjemně hřejivý... pomyslím si. Když ucítím jak se její prsty přemístí k mé hrudi tak se zachvěji. Trošku stydlivě se usměji a kouknu se na ni. Mnohem krásnější huh... Je anděl, to jo... Ale i tak, je o tolik krásnější než já... pomyslím si a lehce se zasměji nad její poznámkou. "No, možná jsi, ale tak... Mě to nevadí, já to nějak přeiju..." usměji se na ni a jemně ji pohladím po tváři, přitom se usměji a druhou rukou ji trochu více obejmu. "Tak se holt musíš naučit to kontrolovat, a navíc..." řeknu a položím ti obě ruce kolem krku a přitáhnu si tě na moment blíže abych tě mohla políbit. "Věřím že tohle je tvá pravá tvář... A já nemůžu ublížit někomu jako jsi ty..." řeknu, trošku se začervenám a kouknu se stranou.

Iris | Dark Angel - 24. května 2014 08:52

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Polibku se nebráním. Naopak přidám něco ze své strany. Zůstávám skrčena nad ní. „Není to tak jednoduché.“ řeknu smutně a tak nějak se rozhodnu, že jí to řeknu. Odkulím se do trávy vedle ní. „Když jsem byla u boha, když jsem ho zabíjela, přechytračil mě. V nebi je víra něco, co nejde porušit. A před smrtí či popravou má každý právo na pomodlení . Nějak mi nedošlo, že bůh se nemá ke komu modlit a no ... místo modlení mě proklel. Od té doby žiji ve vzteku a temnotě. Bojím se o svůj život...“ vysvětluji rozvláčně, co se tehdy stalo.

Akira - 24. května 2014 10:15

soukromá zpráva od Akira pro Když si lehne vedle mě tak se přetočím na bok a loktem se opřu a dlaní podepřu hlavu. Tohle se dobře zvrtlo, eh... A to jsem ji chtěla zabíjet... Dokázala bych jí teď ublížit? No, možná ublížit, kdybych musela, ale zabít? Asi i kdybych mohla tak ne... pomyslím si a zaposlouchám se do jejího příběhu, když ho vyslechnu tak jsem na chvíli zticha, pak se ale usměji a pohladím ji po tváři. "Tak prostě najdeme způsob jak tu kletbu prolomit, a věř mi že paličatá jsem víc než dost abych ten způsob našla! A do té doby se holt o ten tvůj vztek nějak musím postarat, však já toho vydržím dost, to už jsi viděla, ne?" zazubím se na ni a poté se k ní trochu přisunu a uchopím její ruku do mé.

Iris | Dark Angel - 24. května 2014 12:14
	soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Mám obavy, že to nepůjde...“ odpovím ji trochu sklesle. „Na druhou stranu, dneska jsem nebyla venku a neubližovala ostatním...“ řeknu opatrně a zamyšleně. Jednoduše jsem si vztek vybíjela jen na ní. „Kdo ví, co ti budu dělat příště.“ povzdechnu si a dívám se do nebe, jenž je stropu kopky.

Akira - 24. května 2014 12:18

soukromá zpráva od Akira pro "No pokud to vzdáš už teď tak určitě ne, proč si myslíš že jsem došla takhle daleko? Protože jsem se odmítla vzdát, proto jsem tu teď... Jinak bych už asi byla dávno mrtvá... A teď nemyslím kvůli tobě..." řeknu a trochu hořce se zasměji. "Mě je to jedno, já to nějak překousnu, pokud ti tím pomůžu a časem najdeme způsob jak tě uklidnit i jinak," řeknu a natáhnu se k tobě a cvrnknu tě do nosu. "Tak se přestaň tak mračit, ten úsměv ti slušel více," řeknu a usměji se.

Iris | Dark Angel - 24. května 2014 12:38

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Když cvrkneš, chytnu tvou ruku do své. „No dobře, to zkusit můžu.“ pousměji se. Přejedu prsty po těch jejích a pak pokračuji dál po ruce až k loktu. Dám její ruku nad svou hlavu a trochu se zamračím. Začnu tvořit v představivosti, teprve pak, tvořím i naživo. Po ruce se jí začne točit několik vytetovaných háďat. Tetování se dobu hýbe a rozrůstá. Postupně jí pokrývá téměř celou ruku od zápěstí až k rameni. Mezi hady pak je několik detailních obrázků. Jablko, nůž, země a pak malé srdce. Celé tetovaní je nezvykle prokresleno do detailů... „To abych tě poznala, nemyslím, že některou z téhle věcí zapomenu. Teoreticky se ale i to může stát.“ řeknu když dokončím svou práci na ruce.

Akira - 24. května 2014 12:44

soukromá zpráva od Akira pro Jen se na ni vesele usměji. "To je ono, takhle máš myslet, musíš se snažit... Pokud budeš neustále utíkat před nebezpečím, tak se nikdy neposuneš dopředu," promluvím, tuhle větu vždy říkala moje dobrá kamarádka, dodnes si to pamatuji a ta věta mě vždycky nutila jít dopředu. Když se potom začne něco dít a vidím jak se jakési tetování začne táhnout po mé ruce tak se nai ni poněkud překvapeně podívám. "Co to má být? To tetování?" podívám se na ni zvědavě, pak se najednou pousměji. "Víš, vlastně jsi mi ani neřekla svoje jméno zatím... Já jsem Akira, mimochodem," promluvím s úsměvem.

Iris | Dark Angel - 24. května 2014 12:52

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Ležím a přemýšlím. Jak se vlastně jmenuji? Poslední dobou jsem slyšela mnohá označení. Bastard, Ďábel, Děvka a Temná. Tak mě oslovují lidé. Andělé zase používají oslovení Vaše vznešenosti, Velikosti a podobně. Ale jak se vlastně jmenuji? vzpomínám a dobře si hlídám, abych nevzpomínala na něho. Iris... vzpomenu si nakonec na jméno, jímž mě oslovil sám bůh. „Kdysi mě říkali Iris... Pak začali používat všechno možné, většinou tedy nadávky...“ odpovím ji, odpovím Akiře. „Mám tě moc ráda, Akiro!“ řeknu a překulím se na ní. Přitisknu se k ní a dám jí dlouhý polibek. Pak vstanu a natáhnu k ní ruku. „Pojď, určitě máš hlad.“ řeknu jí a pomůžu jí na nohy.

Akira - 24. května 2014 12:57

soukromá zpráva od Akira pro Pozoruji ji a vyčkávám, chvíli ji to trvá, ale nakonec odpoví, usměji se. "To je krásné jméno, Iris... Víš co jméno Iris znamená?" řeknu a zeptám se jí s úsměvem, trošku překvapeně se na ni kouknu když opět promluví a políbí mě, usměji se a polibek jí opětuji, přitom ji opatrně obejmu. "Docela se to tu zvrtlo, nemyslíš?" promluvím s letmým úsměvem. Když se postaví a natáhne ke mě ruku tak se na ni kouknu, pak se trochu nejistě pousměji. "No, asi trochu, pár dní jsem nejedla, jídlo je v dnešní společnosti vzácnost," řeknu s nervózním úsměvem a vezmu její ruku, s její pomocí se postavím a vyčkávám co přijde dál.

Iris | Dark Angel - 24. května 2014 19:23

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Ne, nikdy jsem to nezjišťovala a jaksi ani nebyl nikdo, kdo by mi to řekl.“ odpovím ji se zájmem. Andělé své rodiče neznají. Jednoduše jsou a nebo nejsou. S tím nejsou je to trochu problém... „Jenom trošku.“ usměji se na ní. Chápu, že některým může připadat divné, že se líbají dvě dívky, ale ona je mi pomohla, navíc, je úplně jedno, kdo je. Důležité je, že se jí nebojím a ani ona mě. Důležité je že s ní můžu být tak ... blízko. „Vzácnost?“ podivím se. Pokud si dobře vzpomínám, tak jsem sice vypálila pár polí, ale zase ubyla hromada lidí. „A proč lidé nic nepěstují?“ zeptám se ji zamyšlené. Vlastně ani nevím, zda něco pěstují, příliš se tím nezabývám. „Co by sis dala?“ zeptám se ji, protože mi je najednou blbé vytvořit to sele. Co kdyby to dnešní dívce nechutnalo? Co když dneska jedí něco mnohem lepšího?

Akira - 24. května 2014 19:49

soukromá zpráva od Akira pro "Iris značí "duha", pokud si dobře pamatuji tak duha je něco co vznikne díky dešti a slunci... A má to být něco nádherného... To celkem sedí, abych byla upřímná..." promluvím a usměji se na tebe. A pak je tu ještě květina Iris... No, to asi sama ví... pomyslím si. "Tak ale nikomu to nevadí, ne? Já si nestěžuji," promluvím a tiše se zasměji, přitom k ní opatrně přikročím a rozejdu se s ní. Když se podiví tak se jen trochu hořce pousměji. "Vš, i přes den je tma, slunce prakticky v našem světě není a tak ani nic nemůže pořádně růst, lidi brzo vymřou úplně... A nejen kvůli hladu," promluvím, nějak mě to ale teď netrápí, já tak nějak tuším že ona ví moc dobře co tím myslím. Holt něco dýchat musíme, a když všechny rostliny umírají tak nemáme kde vzít kyslík... pomyslím si. "Co bych si dala? Víceméně cokoliv, já vybíravá nejsem, ostatně dneska si nikdo nemůže dovolit být vybíravý, pokud nechce vyhladovět..." promluvím trochu nervózně a pousměji se na ni.

Iris | Dark Angel - 24. května 2014 20:00

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Ehh, aha...“ reaguji na vysvětlení jména. „Nikdo tu není, takže to ani nikomu vadit nemůže. A kdyby, tak se o něho dokážu postarat.“ usměji se. „Vymřou? Děláš si srandu, vždyť vás je několik miliard...“ reaguji, po pravdě jsem už dlouho neviděla nějaká čísla, takže se to možná trochu změnilo. „Tak si něco vymysli.“ řeknu jí a když dojdeme do středu místnosti, obejmu ji v pase. Přenesu se nad celu. Tady vládne šero. Stěny tvoří vlhký kámen a podlaha studí do bosých nohou. Mě zima není, tobě být může. Vedu tě nehostinnými chodbami až k jedné místnosti. Sednu si na kamennou, hodně studenou lavici. Zavřu oči a vytvářím jídlo. Během chvilky je stůl plný od okraje k okraji. Je to kopie tabule, jenž je na jediném obrazu v místnosti. Sele, různé saláty, brambory, víno a voda. Vše co hrdlo ráčí. „Proč ještě stojíš?“ zeptám se jí, protože si najednou všimnu, že se třeseš a přešlapuješ.

Akira - 24. května 2014 20:27

soukromá zpráva od Akira pro "Nevím proč by to mělo někomu vadit, copak andělé nemají možnost mít emoce? Nejste věci, nevím proč by to mělo někomu vadit... A já nikoho nemám, takže u mě je to jednoduché," promluvím s nervózním úsměvem a když poté dojde řeč na lidi tak se jen nejistě pousměji. "Miliard? Iris, kdy jsi naposled zjišťovala co tvoje činy udělaly? Ty miliardy neplatí už více jak třicet let, tehdy když jsi se poprvé ukázala lidstvo ztratilo velkou část své populace, dnes je lidí jen zlomek toho co jich bylo... A i tak máme problémy s přežíváním..." promluvím a pokrčím rameny. "Ale to jsou fakta co se moc ovlivnit nedají, svět se zkrátka řítí pomalu ale jistě do zkázy..." prohodím jako by to bylo úplně normální téma o kterém se běžně bavíte. Když se poté začneme přesouvat a ona mě obejme tak se jen lehce usměji a obejmu ji taky. Je to zvláštní pocit... Být u někoho tak blízko... Ale příjemný pocit... pomyslím si a následuji ji až do místnosti, trochu se snažím více hýbat protože mě do bosých nohou kamenná podlaha celkem studí. Iris se posadí a vytvoří... Hostinu? Trochu zaraženě se na to dívám a když se zeptá proč stojím tak se nervózně pousměji. "Eh, já... No, tohle je trochu extrém, po pravdě..." pronesu a rozejdu se k ní a posadím se. (Mimochodem, máme už na sobě nějaké oblečení nebo ne? =D) Trochu nerozhodně se dívám po tom všem co tu je a tak nějak ani nevím co bych si vlastně měla vzít.

Iris | Dark Angel - 24. května 2014 20:36

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro "Andělé jsou trochu ... usedlí ... neschválili by naši .. blízkost. Kdyby viděli jen jeden polibek, zešíleli by." vysvětluji ji andělskou situaci, co se týče sexuality. Když mi říká aktuální stav populace, trochu se zastydím. /To fakt hrozí vyhynutí rasy kvůli mým činům?/ zděsím se. Naštěstí to přejde a dál se tím nezabývá. /Měla bych s tím něco udělat.../ pomyslím si. Teď však vím moc dobře, že s tím nic nebudu dělat. Teď je tu Akira o níž se chci postarat. "Vem si co myslíš, nevím, co zrovna teď je oblíbené... Trochu jsem se inspirovala..." řeknu trochu zmatená její reakcí. Jen kývnu k obrazu jenž visí na stěně. Obraz zachycující středověkou hostinu.

Akira - 24. května 2014 20:46

soukromá zpráva od Akira pro "Tak ať si zešílí, jsi jejich vládce, pokud si něco dovolí... No, dejme tomu že jak tě tak znám tak by asi dobře nedopadli," zazubím se. "A co že jsme holky, v lidské společnosti je to normální a jsem si jistá že i mezi anděly se to někdy objevilo, když se do někoho zamiluješ, tak zamiluješ, něco jako pohlaví tam roli nehraje," řeknu svůj názor a pokrčím rameny. Poté se na ni usměji a rukou ji vezmu kolem pasu. (V podstatě ano, jak říkám, byl to konec světa, takže lidi jsou teď víceméně jen ve zlomkovém počtu a protože slunce je téměř neustále zatemněné tak ani rostliny moc nerostou a tudíž kyslík a další důležité věci pro život mizí pomalu ale jistě) "CO je oblíbené.. Uh, lidi jsou většinou rádi za každé jídlo co mohou dostat do rukou..." promluvím a trochu nejistě se pro něco natáhnu, ještě předtím se ale stáhnu a podívám se na kamennou lavici. "Ummm, Iris? Mohla by jsi mi dát nějaké oblečení? Protože... Je to poněkud chladné..." nervózně se pousměji a radši si rovnou stoupnu, protože cítím jak se mi chlad který z kamene jde nepříjemně zakousává do těla.

Iris | Dark Angel - 24. května 2014 21:00

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Jasně, že mohla.“ odpovím ji. Otočím se k ní. Chvíli si ji prohlížím. „Promiň, zakoukala jsem se.“ řeknu omluvně. Tentokrát si dávám práci a vytvářím trochu luxusnější oblečení, přeci jen si polepšila, rozhodně není otrok. Jemné bílé spodní prádlo a navrch pak vytvořím dlouhou spodničku a teprve na ni vytvářím bílé šaty. Nakonec je vytvořím lesklé a hladké, bez zbytečných ozdob. Usměji se a ještě narychlo ji přidám bílé boty bez podpatku. „Lepší?“ zeptám se jí. Sama si znovu vytvořím jen jednoduché a kraťoučké černé šaty. „Když už jsi to nakousla, jak si lidé žijí?“ zeptám se opatrně, protože sama si nejsem úplně jista, zda to chci vědět.

Akira - 24. května 2014 21:25

soukromá zpráva od Akira pro Děkovně se na ni usměji a jen se uculím když rekne že se zakoukala. "Není toho zase tolik co na mě můžeš vidět... Na svůj věk jsem poněkud... Nevyvinutá, obyčejná..." řeknu rozpačitě a kouknu se na ni, pak ucítím jak se na mém těle začne objevovat oblečení, překvapeně se na ně dívám a chvíli jen tak zaraženě stojím, nikdy jsem šaty jako tohle neviděla, a upřímně já ani nic jiného než to co jsem měla na sobě nikdy neměla, tedy, za posledních pár let co jsem do toho oblečení dorostla... "To je skvělý... Připadám si jako nějaká princezna, hehe," nervózně se zazubím a posadím se, teď už je to mnohem lepší, usměji se na ni a políbím ji na tvář. "Díky, Iris," řeknu s vděčným úsměvem a podívám se na ni, přitom ji jednou rukou obejmu kolem pasu a jemně se k ní přitisknu. "Hmmm... Lidi žijí... No, jak se dá, žijeme v menších skupinách či malých vesnicích, města co existovala jsou v troskách, ale i tam se občas lidé zdržují, protože to je to střecha nad hlavou a to je nedocenitelné... Většinou funguje právo nejsilnějšího, pokud jsi navrchu, máš vše jako první, pak to jde postupně dolů, ti nejslabší většinou jsou rádi za nějaké oblečení a když si mohou večere lehnout k ohni aby neumrzli..." promluvím a zamyslím se, já se neměla úplně nejhůře, byla jsem sice stále mezi nižší skupinou ale tak naše skupina byla celkem malá a tak jsme se na tom měli dobře. "Ono vážně není moc o čem mluvit, lidi se snaží přežít, všemi způsoby, to je tak vše... Ve své podstatě..." pokrčím rameny a kouknu se na ni.

Iris | Dark Angel - 24. května 2014 21:41

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „A to se mi právě na tobě líbí. Přestože na to nevypadáš, vydržíš, co si usmyslíš a jsi statečná.“ řeknu jí když si sedá. Když mi říká, oč jsem jí požádala, trochu se děsím. Tohle všechno jsem zavinila já. Já... Ne, já ne! To oni, když zabili mého Prométhea. Otevřu oči. Musím něco udělat. Rychle se na ni ještě podívám. Ne, nemůžu tu zůstat, nechci ji znovu ubližovat. „Zkus to a zjistíš, že se ještě ráda vrátíš ke starým.“ řeknu jí s náznakem úsměvu. S mými slovy se jí prsa maličko zvětší. Tolik, že se trochu víc blíží k modelkám. Dřív než odpoví, tak zmizím. Přemístím se pryč, daleko od ní. Do bývalého Bostonu. Na nejvyšší mrakodrap. Stojím tam a dívám se dolů na ty trpaslíky. Vzpomenu si na slova Akiri, jenže teď nejsem hodná Iris, teď jsem ta temná bytost. Její slova si vyložím po svém. Podívám se na nebe a přinutím mraky se rozestoupit. Ostré polední světlo dopadne na mě a během chvilky zalije celé město. Ozývá se křik. Líbí se mi.

Akira - 25. května 2014 07:10

soukromá zpráva od Akira pro Možná až moc... Eh... Normální člověk by se asi zbláznil po tom co jsem si vyzkoušela, a nemyslím jen to co se stalo s ní... Emmm... No, holt život je svině... pomyslím si usměji se na ni. Překvapeně se na ni podívám když začne zase zmatkovat. "Iris?" podívám se na ni trochu s obavou a položím jí ruku na rameno. Možná se jí zase vrací ten záchvat? pomyslím si a pozoruji ji. Ona něco proluví a najednou mám takový hrozně zvláštní pocit. Huh? Co... Co se to děje? pomyslím si a polekaně se podívám na svůj hrudník, když si všimnu co se děje tak začnu trochu panikařit. Rychle se podívám na Iris a chci něco říct, ale ta už je pryč... No super... Iris, já to fakt nemyslela... Takhle... trochu nervózně se podívám na svůj hrudník a povzdechnu si. No super, takže ona může měnit jak já vypadám? Připadám si tak trochu jako nějaká panenka... Eh... pomyslím si a s tichým povzdechem se pustím do jídla, né zrovna s velkou chutí ale hlad mám, tak mi nic nezbude, a jak se trochu najím tak si jen lehnu na kamennou lavici a vyčkávám až se Iris vrátí. Mezitím jsi se přemístila a pokoušela si nějak vybít svůj vztek... Tvé počínání vedlo k tomu že malá kolonie co v někdejším Bostonu byla se ztenčila o dobré číslo... Tvoje počínání vedlo k tomu že se lidé začali rozbíhat do svých domů a prchají před tebou, vidíš lidi kteří se ze svých domů dívají směrem na nebe, jejich pohledy jsou vystrašené, nikdo si netroufne opustit relativní bezpečí polorozpadlých budov. Tvůj vztek se trošku uklidnil, ale cítíš jako by jsi pořád neměla dost, ovšem co by jsi mohla provést nyní, jelikož ten samý trik ti teď fungovat nebude, jsou schovaní, takže budeš muset vymyslet něco trochu jiného...

Iris | Dark Angel - 25. května 2014 12:52

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Zvednu ruce vzhůru k nebi. slunce zase mizí a vrací se temno. Husté mraky, které jsou téměř černé. Pšenice potřebuje závlahu, ne? Spustí se déšť, stejně jako když jsem poprvé potkala Akiru. Prvně jen voda a pak velké kroupy. Tentokrát jsem se ale nekrotila, tentokrát mi bylo naprosto jedno, co se lidem stane. Padají tak koule o průměru deseti centimetrů. Pak zahřmí. Zvednu ruce a roztáhnu křídla. Přitáhnu na sebe blesk, ten pak sjede přes mé tělo do kovové konstrukce na které stojím. Výkřiky zespodu značí zděšení. Někteří ve zmatku vyběhnou z nejbližšího domu. Kroupy je sráží k zemi... Nedá mi to. Něco ve mě jim chce ublížit víc než jde smrtí. Sletím dolů. Někteří se tváří, jako když se před nimi objevila smrt. Podle slov Akiri si podvědomě vyberu lidi nejvyššího postavení. Vidím dvě dívky přibližně mého věku. Na sobě mají proti ostatním mnohem lepší oblečení. Vidím jejich strach. Dojdu až k nim. Ostatních si nevšímám. Dotknu se obou naráz. Přemístím se pryč. Obě dvě ubytuji v pokoji pro hosty, už zase je kobka chladná a vlhká. Nechávám je zde svému osudu, pak se objevuji u Akiri. Z očí mi šlehá nevybytí vztek. Hostina mizí a já kráčím přímo k ní.

Akira - 26. května 2014 08:01

soukromá zpráva od Akira pro Kam se asi poděla... pomyslím si když tak ležím na kamenné lavici a ruce mám založené pod hlavou. Jestli si šla vybít svůj vztek, měla by zůstat tady, pokud bude utíkat, tak se nikdy nepohneme... pomyslím si a povzdechnu si, nakonec se posadím a podívám se kamsi před sebe. Chvíli to ještě trvá, ale nakonec se něco stane, všimnu si že vše na stole zmizí a mě tak nějak dojde co se děje. Iris... pomyslím si a otočím se k ní čelem, avšak nehnu se, jen tam tak sedím a zády se opřu o kamenný stůl... Asi je ještě v té své špatné náladě... Musím ji nějak uklidnit... pomyslím si a vyčkávám, jen tam tak sedím a dívám se na ni, bez jediného slova.

Iris | Dark Angel - 26. května 2014 12:28
	soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Dojdu až k ní. Můj pohled se pořád stačí k té její ruce s tetováním. Bezmyšlenkovitě upravím šaty tak, aby byla ruka zakryta. Dotknu se jí a v ten moment jsme v kobce. Před námi jsou u stěny připoutané tři dívky v mokrých šatech. V ruce se ti objevuje nůž. Jemně tě popostrčím vpřed. Sledují tě vyděšené pohledy dívek.

Akira - 26. května 2014 12:39

soukromá zpráva od Akira pro Mlčky tě pozoruji a čekám co uděláš, když ke mě dojdeš tak mám chuť tě čapnout za ruku, ale neudělám to, jen ji jednoduše pozoruji a čekám co udělá. Když nás přemístí tak se podívám na místo kde jsme. Zase tady... pomyslím si a podívám se na ni, poté na dívky připoutané ke stěně. Iris... pomyslím si a podívám se na ni. "Co po mě chceš, Iris? Chceš abych je zabila? Nebo co..." řeknu a podívám se na ni stále poněkud nevýrazně, klidně...

Iris | Dark Angel - 26. května 2014 12:58

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Když sama zmíníš, to oč tě chci požádat, usměji se na tebe. Jedna dívka začne ječet. Nevydržím to a pusu jí ucpe stažený hadr. „Tipuji, že je to jediná cesta, jak tě donutit mluvit...“ řeknu Akiře. Temná si pořád myslí, že tě někdo poslal ji zabít. Přesvědčím tvé nohy k několika krokům k dívkám. Těch pár kroků stačí, abys se ze suché podlahy dostala na skloněnou část, kde sedí tři centimetry vody. „Jestli mohu požádat, tak hezky pomalu...“ dodám s úsměvem.

Akira - 26. května 2014 13:08

soukromá zpráva od Akira pro Podívám se na ni a mlčím. Takže její vědomí je rozdělené? Ona neví ani co dělá... pomyslím si a podívám se na Iris, poté na ty dívky. Ne... Tohle neudělám, Iris, víš moc dobře že tohle po mě chtít nemůžeš, protože to není správné, a ničeho tím nedosáhneme... pomyslím si a podívám se na nůž v mé ruce. "No, vypadá to že nemám na výběr, co?" otočím se na Iris když mě moje tělo přestane poslouchat a já se rozejdu k dívkám, podívám se opět na nůž a povzdechnu si. Asi mě za to sama zabije, až se dostane ke smyslům... pomyslím si opět a podívám se na Iris. "Chceš vidět krev? Dobře, tak já ti ukážu krev..." řeknu a bez dalšího přemýšlení natáhnu ruku... A otočím nůž proti sobě, hned nato vrazím nůž přímo do své hrudi, prakticky hned dopadnu kvůli bolesti na kolena, ale nůž nevytáhnu, namísto toho se jen pomalu otočím směrem k Iris a podívám se na ni, krev která z rány vytéká špiní šaty co pro mě vytvořila, a tímhle tempem za chvíli vykrvácím, aniž bych vůbec nůž musela vytáhnout.

Iris | Dark Angel - 26. května 2014 17:54

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Usmívám se. Podle všeho udělá oč jí žádám. Jenže pak se to všechno posere. Nestíhám zareagovat. Nůž trčí dívce z břicha, jenže tou dívkou je Akira. Tak tohle jí neprojde! napadne mě a dojdu k ní. Dívá se na mě a umírá. Přivřu oči vztekem. Strčím do ni nohou a obrátím ji tak zády do vody a kudlou nahoru. Nesouhlasně zavrtím hlavou. „Takhle by to nešlo...“ řeknu vztekle. Skloním se k ní a vytrhnu nůž z vnitřností. Okamžitě zemře. Jenže mě to nedá. Z mých záměrů se takhle rychle neodchází bez povolení. Stačí myšlenka a po zranění není ani stopy. Další myšlenkou ji pak doplním krev a oživím. Usmívám se na tebe. Je to ledový úsměv. „Vstávej, máš tu něco rozdělaného.“ řeknu jí a podám jí nůž. Tentokrát dávám bacha kam s ním bodám a pokud zaútočí na něco jiného než dívky, tak se nůž ohne jako by byl gumový.

Akira - 01. června 2014 11:55

soukromá zpráva od Akira pro Jen se na ni mlčky podívám a pozoruji její reakce, vypadá překvapeně, nečekala že udělám něco jako tohle. Heh, ostatně já bych tohle taky nečekala... Eh, tohle je fakt celkem bolest... pomyslím si a podívám se na krvácející ráno v mém břiše. Strčí do mě a dopadnu na záda, bolestivě syknu a podívám se na ni, na její slova ani neodpovídám a jen se na ni mlčky dívám. Když vytrhne nůž z mého těla tak jen cítím jak se mi zatmí před očima. Po chvíli se probudím a rozhlédnu se, všimnu si jejího "úsměvu" a poněkud hořce se ušklíbnu. "Pořád jsi taková... No co už," prohodím s úšklebkem a podívám se na nůž který mi podává, místo toho abych se ale zvedla jen dál ležím na zemi. "Já ti už řekla, pomůžu ti, ale nebudu ubližovat někomu jinému abych to udělala..." prohodím a odhodím nůž stranou a aniž bych se o to nějak moc starala se jen na tebe mlčky dívám.

Iris | Dark Angel - 02. června 2014 09:45

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Přece bys nečekala, že se změním kvůli tvojí smrti.“ řeknu lehce zklamaně. Přistrčím ti nůž a ty ho odmítneš. „Tak tentokrát ti pomůžu zase já, ano?“ řeknu a okamžitě její ruka sevře nůž. „Takhle se to drží...“ vysvětluji ji správné držení nože ostřím nad ruku. „Pak přejdeš k hnusnému, špinavému hmyzu v podobě člověka.“ „Pomohu“ jí k první z dívek. Sama pak přejdu k druhé. „Teď jí dáš ruku za krk a synchronizuješ pohyb obou rukou. Levou škubni dolů...“ škubnu a dívka se nahne nad mou ruku ve které držím imaginární nůž. „... a pravou nahoru“ vracím dívce zaťatou rukou do břicha. Dívka se z rány rozkašle. „Tak a teď je řada na tobě, má milá, zlatá... Ještě pořád je tu ta varianta s ...“ varuji ji a lusknutím prstu je z třetí dívky chlap. Špinavý v otrhaném oblečení. „ Myslím, že by se s tebou rád seznámil...“ řeknu lhostejně. (Asi jsem byla už moc dlouho hodná a teď se to na mě projevuje, běžně bych se k tomuhle vyhrožování opravdu nesnížila...)

Akira - 07. června 2014 13:01

soukromá zpráva od Akira pro "Uvědomuješ si že takhle ničeho nedosáhneš? I když mě donutíš ji takhle zabít, zabiješ ji vlastně sama, ničeho jsi nedosáhla..." prohodím poněkud nezaujatě na její nynější chování, když stojím před tou dívkou tak se na ni jen dívám. Stejně stará jako já... Iris, vrať se už do normálu... pomyslím si a podívám se na svoje ruce. Pokud mě nedonutí ji zabít tak tak rozhodně neučiním, namísto toho jen zase odhodím nůž a mlčky tam stojím. Pokud chceš vybít svůj vztek, tak si ho vybij na mě... Musím ji naučit mi trochu věřit, předtím utekla když věděla že se jí tohle stane... Nevěří mi... Musím ji naučit že mi věřit může... pomyslím si a pokud jsem volná tak se jen pomalu rozejdu směrem k ní, mlčky, přitom se jí celou dobu dívám do očí.

Iris | Dark Angel - 14. června 2014 12:02

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Ale dosáhla... Udělal jsem lidem službu, zbavila jsem je jedné hladové hlavy.“ pousměji se. V pravdě taky mě to možná trochu uklidní, dívat se na tekoucí krev... Pomalu jdeš ke mě. Nevadí mě to. Mě už neobelstíš... říkám si a dávám si pozor, aby nemohla bodnout ani sebe ani mě. Pokud by se o to pokusila, nůž se jen ohne... Stojím k tobě čelem, za zády mám připraveného chlapa, jímž tě chci potrestat. Mě budou všichni poslouchat! řeknu si usmysleně. Sleduji tě. Dávám pozor na tebe, čehož využije ten za mnou. Jak jsem v něho proměnila dívku, zapomněla jsem obnovit řetězy. Teď už stojí za mnou. Stvořila jsem ho s tím, aby chtěl sex a on teď vidí mě. Příliš pozdě si ho všímám. Nebo spíš, všímám si ho právě včas. Rychlá reakce a je z něho polonahá socha. „Tady si snad každý myslí, že si může dělat co chce.“ řeknu naštvaně nahlas.

Akira - 19. června 2014 16:18

soukromá zpráva od Akira pro Tiše si vyslechnu její slova a trochu si povzdechnu. "Když myslíš že zabití někoho něco vyřeší, proč nezabiješ mě? Nemyslíš si snad že jsem špion andělů?" prohodím poněkud lhostejně a podívám se na ni, opět se směrem k ní rozejdu, to co provedla nekomentuji, jen k ní stále kráčím a nakonec dojdu až k ní. "Vím že někde za tím hněvem je ta tvá pravá podstata, která mi před chvílí brečela na rameni a usmívala se na mě..." řeknu tiše a pustím nůž na zem, ruce ti položím kolem pasu a pokud mě silou neodstrčíš tak tě jen tak nepustím. Chvíli se ti mlčky dívám do očí a nakonec si tě k sobě trochu přitisknu a zůstávám tak. Vím že tam někde je... Musím ji naučit že mi může věřit... Kousek po kousku ji vrátím zpět do té čisté a krásné bytosti kterou musela být... Tedy, ona krásná je, ale... Eh, tohle přemýšlení není pro mě... pomyslím si a na moment se od ní odtáhnu, chvíli se jí zase dívám do očí a pak ji prostě políbím, ignorujíc případné její pokusy mě zastavit, pokud, jak jsem řekla, mě neodstrčí, nebo něco podobného čím by mě mohla zastavit to udělat.

Iris | Dark Angel - 20. června 2014 17:15

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Od chlapa za mnou se při jejích slovech otočím zase k ní. Proč ji vlastně taky nezabiji? To je fakt dobrá otázka... napadne mě, ale navenek přeci nesmím ukázat, že netuším. Chvíli uvažuji, zda bych ji opravdu neměla zabít. Vlastně, zabít ji hned a pak ji dát tomu chlapovi, nebo první jemu a pak zabít? napadne mě těžká volba. Teprve až když je u mě a pokračuje dál, se rozhodnu. První on a pak mrtvolka. To jsem však neodhadla, co udělá. Já a brečet? zděsím se. „Nikdy nebrečím!“ procedím skrze zuby. To uź mě však dává ruce kolem pasu. Hej, co to děláš? znervózní mě, že mi mění plány pod rukami. Nedá mi to a pohled jí opětuji. Utápím se v jejích očích. Pak se začne natahovat. Když se dostává obličejem k mému, zakloním se. Nevím, jak reagovat. Má zlost se pomalu vytrácí a zůstává jen zmatek. V ústupu mě zabrání kamenná postava za mnou. Nakonec mě políbí. Vím, proč ji nezabiji. Nedokáži to. dojde mi během toho okamžiku.

Akira - 20. června 2014 17:47

soukromá zpráva od Akira pro Neodstrčila mě... Takže někde za tou maskou skutečně je, i když má tuhle náladu, stále se k ní nějak mohu dostat... pomyslím si a v duchu se lehce usměji, poté ji obejmu trošku pevněji a pozoruji ji jak se snaží ode mě trochu odklonit, ale nakonec ji zastaví kamenná postava a já se k ní konečně dostanu, na moment se usměji a poté ji políbím. T-tohle je vlastně docela zvláštní... Stále... pomyslím si a cítím jak se moje tváře začnou červenat, opatrně se od ní kousek odtáhnu, chvilku ji pozoruji a pak s opět usměji, natáhnu ruku k jejímu nosu a cvrnknu ji. "Jsi celkem roztomilá když jsi nervózní... Donutila jsi mě se červenat, to není úplně lehký počin," zazubím se na ni a znovu ji obejmu, opatrně si ji k sobě přitisknu a ruku jí položím na záda, druhou na hlavu a začnu ji opatrně hladit po vlasech. Mám pocit že už se trochu uklidňuje... pomyslím si a opatrně ji políbím na krk. Zajímá mě jak moc je lechtivá... Hehe... pomyslím si a tiše se zasměji.

Iris | Dark Angel - 21. června 2014 20:36

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Neodpovídám. Nějak nenacházím slov. Jak to dokázala? Proč ji nedokáži zabít a nechat ležet? ptám se sama sebe zatímco ve tváři mám jen překvapený výraz. Po políbení mě dál drží, prsty mě projíždí ve vlasech... Zavřu oči. Není to nepříjemné... Polknu. Vím co bude následovat... Opatrně jí dám ruce kolem pasu. Přesunu se. Kobka zmizí. Jsme v pokoji s postelí, dvěma okny s vitrážemi nějakými skříněmi, obrazem a mohutnými dveřmi. Zem pokrývá vysoký červený koberec. „Co jsi zač?“ vydechnu odevzdaně.

Akira - 23. června 2014 00:23

soukromá zpráva od Akira pro Jen ji jemně držím v náručí a opatrně ji hladím po vlasech a druhou rukou si ji držím u sebe, ucítím jak mě obejme její magie a objevíme se jinde, nějaký pokoj, hezky zařízený, pousměji se, když promluví tak se kousek odtáhnu. "Neříká se co ale kdo, trdlo," zazubím se na ni a cvrnknu ji do nosu, nějak mě veškerá obava přešla, mám pocit že i když je taková, tak něco uvnitř ní, ta dobrá stránka, kterou v sobě má, že ta se dostává na povrch, i takhle... Jinak by mě dávno zabila... "A už jsi zapomněla mé jméno, Iris?" promluvím a znovu si ji k sobě přitisknu a políbím ji na tvář. "Akira... Mimochodem..." řeknu s úsměvem a jemně ji strčím, posadí se na postel a jí si jí sednu na klín, obejmu ji a znovu ji políbím, tentokráte opět na rty. Cítím se celá nesvá, paže se mi chvějí... Ale... Já jí chci pomoct... A chci být s ní... pomyslím si a opatrně ji přinutím si lehnout, chvíli ji jen tak pozoruji a trochu se začervenám. "Jsi vážně nádherná, Iris..." zašeptám vedle jejího ucha a jemně ji na něj políbím, opět se odtáhnu a podívám se na svoje šaty, a na svůj hrudník. "Víš že jsi mě ještě nevrátila do normálu? Je to docela zvláštní... Mít... Tohle..." zamručím a ukážu prstem na svůj hrudník. Proč to vůbec udělala... Vím že jsem říkala že vypadám dětinsky... Možná se jí víc líbí když vypadám takhle? pomyslím si a začervenám se, shodím ramínka šatů a opatrně je stáhnu dolů, pod nimi mám svoje spodní prádlo ale kvůli tomu zvětšení moje podprsenka je drobet malá. "Líbí se ti když vypadám takhle?" začervenám se a opatrně se k ní přitisknu. "No, to je jedno..." zašeptám a uchopím ji za obě tváře a znovu ji políbím, tentokráte trošičku agresivněji, zavřu oči a užívám si toho polibku, trvá dlouho, nechávám ho trvat co nejdéle, když se odtáhnu tak se musím několikrát zhluboka nadechnout abych popadla dech. Podívám se na ni a ucítím jak mi začnou rudnout tváře a zachvěji se, obejmu ji a přitisknu se k ní. "Iris... Jsem tak ráda že jsem s tebou..." zašeptám tiše, asi to sotva uslyšíš, moje tělo se zachvěje jak to řeknu a trošku pevněji tě obejmu.

Iris | Dark Angel - 23. června 2014 06:48

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „tohle jsem neměla namysli. Kdo jsi, co jsi zač?“ ptám se tiše znovu. Jak to že na mě takhle působí... nedokáži vymyslet odpověď. Po strčení udělám krok dozadu. Narážím na postel, takže spadnu na zadek do peřiny. Nespouštím z ní pohled. Pak si mi sedne na klína. Jsme blízko. Dívám se jí do očí a snažím se odhalit cosi vzdáleného. Možná pravdu, možná sebe. Když do mě strčí, pomalu si lehnu. Nevím, proč to dělá, ale je to příjemné. „Proč to říkáš? A tohle... Myslela jsem, že ... že ti udělají radost.“ promluvím na ni tiše a sleduji ji. „Líbíš se mi jakákoliv. Nejde ani tak o vzhled jako ... o tebe.“ vysvětluji s úsměvem na rtech. Konečně se odhodlám a přejedu svou dlaní po jejím těle. Užívám si ten pocit. Na chvíli opravdu zapomínám na všechno, co jsem komu provedla a na všechno, co kdo provedl mě. Teď je jen ona a já. Polibek. Opětuji ho a sama ji přitisknu ke svému tělu. Konečně nejsem sama. „Já taky... Já taky...“ odpovím tiše.

Akira - 23. června 2014 18:32

soukromá zpráva od Akira pro "Kdo jsem? Jen obyčejná, lidská holka, co si myslela že tě porazí... A namísto toho se zamilovala..." řeknu tiše a obejmu ji, přitom ji jemně políbím na rty a pohladím ji po vlasech. Trošku se začervenám a kouknu se stranou. "Pokud ti to tak vyhovuje tak ano... Mě moc nezáleží na tom jak vypadám, dokud se ti líbím..." řeknu tiše a znovu ji trošku pevněji obejmu. Tohle je tak zvláštní, cítím jak celá rudnu... pomyslím si a když promluví tak se na ni podívám a usměji se na ni. "Díky, Iris..." zašeptám a znovu ji políbím, když ucítím jak mi rukou přejede po těle tak se trochu prohnu v zádech a tiše vydechnu. "Jsem ráda že můžu být s tebou..." řeknu tiše a znovu se na ni usměji, když řekne že je ráda že je se mnou tak se znovu usměji, nakloním se k ní a opatrně ji políbím na krk. "Tohle je trošku zvláštní... Nebýt tebe, nikdy bych se neodvážila dělat něco... Takového..." začervenám se a chvíli ji pozoruji. "Jsem v tomhle směru trošku dítě..." zamumlám a cítím jak mi tváře rudnou ještě více, přitisknu se k ní a hlavu jí položím na rameno, jemně se k ní přitulím a usměji se. "Krásně hřeješ..." zašeptám a jemně ji políbím na krk.

Iris | Dark Angel - 23. června 2014 20:05

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Zamilovala... Ne! Nemysli na něho! vynadám si, ale na chvilku jsem ztuhla. Na něho nesmím myslet. Jeho už mi nikdo nevrátí... „Mě... je to taky jedno.“ řeknu bez zamyšlení. A během chvilky má svoje stará prsa zpět. Možná je to tak i lepší... vyváženější. pousměji se na ní. Nechávám ji mluvit a užívám si její blízkosti. Je takové... zvláštní vidět ji červenat. Přemýšlím, zda se sama červenám. Asi ne... asi jsem to už zapomněla. postesknu si. Pak se ke mě přitulí, opravdu jak malé dítě. „To ty taky...“ opětuji ji a abych hřála ještě víc, nechávám zmizet své šaty, místo nich se na mém těle objevuje jen tenká látka zakrývající některé části těla. Pak ji znovu přejedu po lopatkách dlaněmi a přitisknu ji k sobě. „Pro nás obě je to ... nové. Nikdy jsem nemyslela, že já a dívka... Kdysi jsem znala jednoho Archanděla...“ začnu, ale dál nic neříkám. Nechci na to vzpomínat. Ruce mi i tak bez přemýšlení sjely níž a skončily jí na kalhotkách...

Akira - 23. června 2014 20:20

soukromá zpráva od Akira pro Mlčky se na ni dívám s trošku červenými tvářemi, stále jsem celá nesvá, ale trochu mě uklidňuje fakt že to je se mnou ona, a né někdo jiný. Když mě změní zpět tak se usměji. "Mimochodem, příště až budeš mít chuť mě změnit tak mě trochu varuj, docela jsem se lekla," řeknu naoko vyčítavě a zazubím se na ni. "Jsem ráda..." řeknu tiše a opatrně ji políbím, ucítím jak její oblečení zmizí a usměji se. "Mohla bych takhle být celé dny a vůbec by mě to neomrzelo..." zašeptám tiše a jemně se k ní přitisknu, když mě pohladí tak znovu trošku prohna záda a vypnu hruď. "Hehe, a co mám říkat já, já šla s úmyslem tě zabít... A co se stalo... A upřímně..." řeknu a nahnu se k ní, znovu ji políbím a jemně ji pohladím po tváři. "Jsem za to ráda..." zašeptám. Trošku překvapeně sebou cuknu když ucítím tvou ruku a znovu se začnu více červenat. "Pro mě jsi ty můj anděl, a to že padlý, to změníme, společně... A i kdyby ne, já budu s tebou," zašeptám a znovu ji políbím na rty, zavřu přitom oči a polibku si užívám, opatrně ji přitom obejmu kolem krku.

Iris | Dark Angel - 23. června 2014 20:20
	soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro

Iris | Dark Angel - 23. června 2014 20:29

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro ¨Když mě ona obejme kolem krku, tak jí dám ruce kolem pasu. Naše prsa se k sobě tisknou, možná je i výhoda, že ani jedna nemáme velké. Přitisknu ji k sobě a polibek opětuji. Je to dlouhý a vášnivý... Už je to dlouho, co jsem se snažila pořádně líbat. Že líbám dívku mi je ukradené. Že líbám Akiru je zásadní. Nevydržím to a roztáhnu nohy, abych jimi objala ty její. stehny je stisknu. Ruce sami od sebe vyjedou výš k vlasům. Osvětlení místnosti samo od sebe lehce zeslábne. „Kdyby si měla nějaké přání, tak mi ho prozraď. Můžu ti dát všechno...“ řeknu ještě k proměnám těla.

Akira - 23. června 2014 20:50

soukromá zpráva od Akira pro Opět se lehce začervenám a trošku se zachvěji, každý, i ten nejmenší dotek vyvolává zvláštní pocit, který však není ani náhodou nepříjemný. Podívám se na ni na moment ale poté opět oči zavřu a užívám si toho polibku. Nikdy jsem se takhle necítila... pomyslím si a usměji se, když ucítím jak mě nohama obejme tak se znovu trošku více začervenám a opatrně ji jednou rukou zajedu k pasu a pohladím ji po obnaženém boku. "Já chci abych se líbila tobě, pokud chceš něco změnit, tak směle do toho, pokud ne, tak to nedělej, já mám vše co chci..." řeknu a jemně tě políbím na čelo. "Tebe... Iris..." zašeptám a znovu tě políbím na rty, poté se na moment odtáhnu a usměji se na tebe, opatrně tě opět pohladím po tváři. "Víš... Tohle je celkem zvláštní... Jsem celá nesvá... Srdce mi buší tak rychle že mi asi za chvíli vyskočí z hrudi... Připadám si jako v nádherném snu..." řeknu s úsměvem a znovu se k tobě skloním a jemně tě políbím na krk, a ne jen jednou.

Iris | Dark Angel - 23. června 2014 21:33

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro Usmívám se a dívám se jí do oćí. Pravda jak se nadzvedne, podívám se níž a že výhled mám dobrý. Krásy lidského těla, ať je to muž nebo žena, je tělo nádherné. Každé pohlaví má něco. Mám pocit, že kdysi byl bůh ještě celkem pracovitý. Když jsem se ho zbavovala, uź jen seděl a díval se na ten film tady na zemi. Přestal pracovat a to se na něm podepsalo. „Sny jsou svaté...“ řeknu zamyšleně, když popisuje jak se cítí. I přes to všechno, jak jsem se k lidem chovala, jsem jim nechala něco nedotčené. Ty sny, tedy nedotčené... Oni se určitě změnili. Pak mě začne líbat na krku. Rozesměji se. Je to příjemný, ale zároveň lechtivý. Nedá mi to, abych ji to neoplatila. Líbat ji nemohu, když líbá na krk, takže mám jen ruce. „Jen“. Dostanu je mezi nás a začnu jí jezdit bříšky prstů po ňadrech přes podprsenku. Nakonec se i přeš smích z lechtání dokáži soustředit a tak změním materiál podprsenky. Najednou je tenká a hladká, mé prsty po ní krásně kloužou a cítím každé přejetí přes její bradavky. Doufám, že jí to taky lechtá... pomyslím si, protože já jsem z těch polibků na krk hodně mimo a nemůžu se přestat smát.

Akira - 23. června 2014 21:53

soukromá zpráva od Akira pro "To asi ano... A já se z toho snu nechci nikdy probudit..." zašeptám vedle jejího ucha a znovu ji jemně políbím na krk. Připadám si tak zvláštně... Líbán anděla... Nejmocnější existující bytost... Já... Heh, je ti divné... Ale je mi to jedno, já jen chci být s ní... Chci být její... pomyslím si a usměji se. Trošku sebou cuknu když ucítím tvůj dotek, zachvěji se a kouknu se na tebe na moment, usměji se a znovu se k tobě nakloním a začnu tě líbat, přitom se pokaždé lehce zavrtím když ucítím tvoje prsty jak s nimi pohneš. Připadám si vážně zvláštně.. pomyslím si a zachvěji se trošku více. Vždy když ucítím jak její prsty přejedou přes bradavky tak sebou lehce cuknu, po chvilce se od ní na moment odtáhnu, chvíli ji pozoruji a poté se usměji. "Nikdy jsem nečekala že se mi tohle stane... Ale jsem ráda že se to děje..." řeknu a následně se k ní opět skloním, rukama ji opět obejmu a lehce se k ní přitisknu, políbím ji na rty a zavřu oči, polibek byť je poněkud vášnivý tak máš pocit jako bych se trošku... Bála, nebo styděla, jedno z toho. Dokud ty sama polibek nepřerušíš tak asi tak zůstanu, a jen čas od času jemně skousnu tvůj ret a rukama tě jemně hladím po vlasech.

Iris | Dark Angel - 25. června 2014 15:44

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Tohle já řešit nemusím, nedokáži usnout, takže ani probuzení nehrozí.“ komentuji její poznámku poznámku na sny. „A vlastně, sen by to mohl být jedině, že bych existovala jen v tvé hlavě...“ napadne mě. Je nezvyklé, že mě vůbec napadá něco, co ohrožuje mou osobu. Být jen v něčím snu, to by nebylo pro anděla zrovna dobré... Ale to asi pro nikoho, jen ta myšlenka, že po probuzení hrozí okamžité zapomenutí... „To mi říkej. Už domu mám pocit, že mě jen všichni nenávidí, chtějí mě zabít a v nejhorším případě mě předhazují oběti. Nějak nechápou, že to nepomůže...“ poznamenám trochu smutně. „Nepočítej, že tě odtud někdy pustím.“ poznamenám po dlouhém polibku. Ruce jí dám za záda a vycením zuby, jako bych se ji chtěla zakousnout do krku.

Akira - 05. září 2014 17:53

soukromá zpráva od Akira pro Tiše se zasměji. "Ty trdlo, proč by jsi měla být jen v mé hlavě? To nemůžu snít o někom koho miluji? Jendoduše se s tebou neodloučím ani v mých snech," zachichotám se ještě tiše a opatrně tě obejmu kolem pasu, usměji se a opatrně tě pohladím po boku. "Podle mě to je založené na těch starých pověrách o "těch zlých" co se vždy trochu zklidní když jim dáš oběť... Mám pocit že ale ty nejsi taková, ne? Ostatně, jsi anděl... Ať už temný, nebo ne," usměji se a opat tě jemně políbím na krk. Lehce se zachvěji když ucítím tvoje ruce na mých zádech a při tom tvém pohledu se musím pousmát. "Copak, chceš si zahrát na "tu zlou"? Já ti ale moc chutnat nebudu," zazubím se se a opatrně se k tobě natisknu, moje ruka přejede po tvém boku a já se trochu začervenám, opatrně tě políbím na rty a řivřu oči, po krátké chvilce se odtáhnu a zazubím se. "Je to zváštní, netušila jsem že se tohle mě někdy stane... Navíc s andělem... Ale jsem ráda Iris..." zachichotám se a opatrně tě políbím znovu na krk, poté se usměji a opatrně se posadím vedle tebe, jemně si tě k sobě přivinu a přitáhnu si tě na klín, obejmu kolem pasu a usměji se. "Unn... Co tedy ted, Iris? Já v tomhle vážně nemám mo zkušeností..." znovu se trošku začervenám a opatrně tě pohladím po zádech zatímco si tě k sobě jemně tisknu.

Iris | Dark Angel - 20. září 2014 19:24

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „Mám pocit, že jsou věci, které nikdo netuší.“ zašeptám pravdivou myšlenku tiše do jejího ucha. Přitáhnutí se nebráním, vždyť proč? Už dlouho jsem nebyla s někým, kdo by to se mnou myslel dobře. Vlastně už dlouho jsem nebyla s někým, už je tomu tak dávno. Tiše si povzdechnu a rychle zatlačím vzpomínky. Když mě tvé ruce obejmou v pase, tak tě na oplátku mé obejmou ve výšce prsou. Jsme podobně vysoké, takže se nám i prsa potkávají. Přitisknu se k tobě s hlavou nad tvým ramenem. „Co já vím...“ řeknu s trochou smíchu. „Nějak mě poslední dobou chyběli lidi se znalostmi.“ poprvé se ozvu s malým vtipem. Pořád se na tebe tisknu, ale jednou rukou ti po páteři sjíždím níž a níž. Až ti prsty přejedou po zadečku a začnou si razit cestu peřinou na které sedíme k tvému rozkroku.

Akira - 20. září 2014 20:27

soukromá zpráva od Akira pro Pousměji se a lehce se zachvěji když uslyším její hlas hned vedle mého ucha, je zvláštní pocit mít někoho tak blízko sebe... O to zvláštnější když je to anděl, a někdo koho jsi ještě pár dní zpět nesnášela ze všeho nejvíce... Je to překvapivé jak se lidé mohou z minuty na minutu měnit... pomyslím si a opatrně si tě k sobě přitisknu trošku blíže. Když opět promluví tak se jen pousměji. "Ty provokatérko... Vsadím se že to víš moc dobře..." usměji se na ni a tiše se zasměji, ucítím jak se její ruce pomalu putují po mém těle a opět se lehce zachvěji, působím poněkud nejistě a zranitelně, ale v jiném směru než předtím... Předtím to spíše bylo strachem, teď... Spíše nejistotou a jakousi dětskou nevinností, jsou věci které nevlivníte i když se snažíte. Kouknu se na tebe a jak tě tak opatrně držím ve svých pažích tak se k tobě přikloním a lehce přitisknu mé rty na ty tvé, oči přitom zavřu a jen se oddám tomu polibku, přitom tě začnu jednou rukou jemně hladit po zádech.

Iris | Dark Angel - 20. září 2014 21:23

soukromá zpráva od Iris | Dark Angel pro „jaká provokatérka, nikdo neobětoval krásného mladíka, který by mě měl rád. Ani dívku, která by mě mohla zaučit.“ zasměji se tiše po polibku. To už si mé prsty našli cestu k cíli. jemně tě hladím na kraji tvé jeskyňky a čekám na tvojí reakci, přičemž se ďábelsky usmívám. „Kdybychom si nestačili, mohla bych vytvořit nějaké chlapce...“ navrhnu ještě se smíchem, když se dočkám tvé reakce.

Akira - 20. září 2014 21:30

soukromá zpráva od Akira pro "Stejně jsi provokatérka... Ale co, mě to nevadí... Spíše naopak," tiše se zachichotám a kouknu se na tebe. "No, třeba něco zjistíme společně..." začervenám se trošku a znovu se ti podívám do očí, lehce sebou cuknu když ucítím tvou ruku a trochu více se začervenám, opatrně se k tobě přitisknu jako bych měla strach. Tohle je tak zvláštní pocit... pomyslím si a zvednu pohled k tobě. "E-eh? M-myslím že to raději vynechám... Já... N-nejsem si úplně jistá jeslti jsem na něco takového připravená... S tebou... Je to něco jiného... Ale s můžem... N-najednou mi to přijde zvláštní že bych měla něco jako tohle dělat s mužem... A to mě nikdy na dívkách nic nepřitahovalo... Než jsem potkala tebe..." promluvím a trošku nestě sebou ošiji, opatrně se k tobě opět přikloním a rty ti přejedu přes krk, párkrát tě tam políbím a poté zamířím k tvému uchu a jemně ho stisknu mezi rty a přejedu po něm jazykem.

Tama - 24. září 2014 21:14

soukromá zpráva od Tama pro V lese Bylo to sotva pár dní ode dne co tě vyhostili z vaší vesnice, proč? Ani sama nevíš přesně, prostě řekli že musíš odejít, ranilo tě to, nechtěla jsi jít, ale nemohla jsi odmítnout, byla tvá povinnost poslouchat vůdce vesnice a tak jsi si sebrala svoje věci a vydala se pryč, les byl zvláštně tichý, skoro až nehostinný, jako by působil nepřátelsky směrem k tobě... Cestovala jsi skrze nekonečné lesy více jak tři dny a stále jsi nebyla nikde poblíž konce, tvoje zásoby co jsi pobrala ti pomalu docházely, hlavně tedy voda, proto jsi se vydala hledat nějaké jezírko či něco podobného kde by jsi mohla doplnit zásoby vody. Po pár hodinách jsi našla rozsáhlé jezero, působí celkem tajemně, zvláštně, voda se třpytí ve světle měsíce, ani jsi si to neuvědomila a čas ze dne přešel na noc... Uslyšela jsi tichý smích, chvíli bylo ticho a pak zase... Tichý, melodický smích který v tvých uších zněl skoro až jako zpěv... Chvíli ti trvalo než jsi přišla na to odkud zvuk šel.. Pak najednou jsi si všimla drobné postavičky tančící nad hladinou jezera, dívka s dlouhými blod vlasy, něco málo přes metr vysoká, průhledná křídla která ji udržují nad hladinou... Její oblečení zahalovalo jen ty nejdůležitější místa jejího těla a dovolovaly jí snadno se pohybovat. Opět se ozval tichý smích. "Pročpak tam jen tak postáváš?" otočí se k tobě drobná postavička čelem a usměje se na tebe, přiletí k tobě a vylétne trochu výš aby se ti podívala do očí. Temně purpurové oči se zaměřily na tebe. "Elfka takhle daleko od elfích vesnic? Pročpak tu jsi?" promluvila drobná postavička a její drobné ruce se dotkly těch tvých, než jsi si to uvědomila tak tě přitáhla blíže k jezírku a kdyby jsi se nezastavila tak tě odtáhne až do vody. Opět se zasměje a přilétne blíže k tobě, její drobné tělíčko se přitiskne k tobě a rukou ti přejede po tváři. "Jakpak se jmenuješ?" promluví s úsměvem na rtech, jsi si tím nyní jistá, je to víla, a vypadá to že to co se říká o jejich hravosti a neposednosti je pravda... // Odkaz na plný vzled, jen se bude spíše více usmívat než takhle mračit =P odkaz

Aini - 29. září 2014 20:39

soukromá zpráva od Aini pro z vesnice Když mi to řekli, myslela jsem, že si dělají srandu. Teprve potom mě došlo, že jediná já, jsem si ve vesnici někdy dělala srandu. Všichni jsou tu vážní a velká část je naštvaná na vše nové, co pronikne lesy. Většinou jsou to informace.Dost často krásné, občas trochu temné. Jednou válka, jindy objevení nového kontinentu. Jenže moje vesnice je jiná. Všichni se tváří, jako by se nás tohle netýkalo, žijeme v jiném světě. Včera jsem to naplno řekla svému otci. Od té doby se na mě nepodíval. Má matka mi po snídani oznámila, že bych měla jít. Jít! „Kam a proč?“ ptám se ji, ale neodpoví mě. Pak mi to došlo. Mám jít pryč z vesnice. Za můj krátký život už odešly tři elfové, jenže ti byli staří. Tušilo se, že odešli na smrt, že nechtěli trápit okolí svým odchodem po více než tisíciletí. Ale já? Proč? to nedokáži pochopit. Matka mi dala vak s jídlem a já si vybrala dvoje ze svých oblíbených šatů. Jedny na sebe, druhé přidávám do vaku. Křížem přes hruď si beru svou jedinou věc. Můj krásný, vlastnoručně vyrobený luk a toulec se šípy. Je to matčin pohled, co mě nutí být zticha a klidit se. Na cestu jsem se vydala jsem se do temného lesa bez jediného přání, či rozloučení. Les byl tichý a na mé cestě bylo mnoho kořenů. To mě trochu zneklidňovalo, elfům se většinou klidí z cesty pod povrch. Všechno se spolčilo proti mě. Několik dní jdu směrem, kde vychází slunce. Nemám ponětí, kam mířím, možná taky že chodím v kruzích. Dneska jsem dorazila k jezeru. První co mě napadá je doplnění vody. Své zásoby už mám vypité, dnes jsem vypila poslední doušky. Jezero láká. Stihnu si nabrat vodu do kožené lahve, když zaslechnu smích. Zvednu oči a spatřím ji. Vzpomenu si naučení, mohla by to být víla, možná něco jiného. Každopádně můj nápad koupele se mi už nezdá tak dobrý jako před tím. „Ehh, Ahoj.“ trochu netuším, jak začít rozhovor. Navíc ona je na můj vkus trochu málo oblečená. „Já... Nabírala jsem si vodu na cestu.“ vymáčknu ze sebe při dotazu. Možná bych měla zmizet, možná víly stahují pod vodu... Ne, to jsou vodníci... snažím si vzpomenout na poznámky starších u nás doma. To už je u mě a já cítím, že se trochu červenám. Zarazím se, když si uvědomím, že jsem čím dál blíž u vody. Možná to dělají i víly... znejistím. Pak se ke mě přitiskne a já na chvilku ztuhnu. Co to dělá? pomyslím si nejistě. „Dej mi trochu prostoru. Prosím...“ poprosím ji lehce nejistým hlasem a nacpu mezi nás své ruce. šaty (zatím skica, třeba časem bude lepší ;)

Tama - 03. listopadu 2014 08:27

soukromá zpráva od Tama pro Jen se tiše zachichotám a podívám se na tebe. "Nemusíš se cítit tak nesvá, já tě nekousnu," prohodím směrem k tobě s úsměvem ale na tvoji žádost od tebe trošku odlétnu aby jsi měla prostor. "A nemusíš se bát, nechci ti nijak ublížit, jen je to tak vzácné tu někoho vidět, tak jsem celkem šťastná že někoho po tak dlouhé době vidím," prohodím s úsměvem a znovu se zazubím. Po nějaké chvíli co tě jen tak pozoruji přilétnu opět trochu blíže a kroužím kolem tebe, sledujíc tě ze všech stran. "Jsi celkem hezká, hihi," zazubím se opět a vzlétnu trochu výše, poté přeletím nad jezero a tam se postavím na hladinu jako by to byla pevná zem. "Moc často tu návštěvu nemám, natož někoho z elfů, sem do těchhle částí lesa málokdo chodí, říká se že tu sídlí strážce lesa, a že nemá rád společnost," promluvím směrem k tobě, v moment kdy to dořeknu se ozve lesem řev nějakého velkého zvířete, připomíná to řev nějaké šelmy, nejsi si ale jistá jaké. "Možná by jsi se měla schovat, pokud tě najde, nejspíše z tebe bude jeho svčinka," zachichotám se opět jako by to byla celkem vtipná představa a poté přilétnu k tobě, čapnu tě za ruku a rozletím se směrem k nedaleké skále, tam rychle zmizím v jedné škvíře, ty se skrze ni sotva protáhneš ale očividně ti moc nezbývá protože slyšíš jak se ten řev přibližuje, proto když se dostaneš dovniř tak na moment zatajíš dech, přes škvíru se přeženě nějaký stín a ucítíš jak země zaduní jak ta "věc" dopadne na zem za skalním výběžkem. Chvíli to ještě trvá ale pomalu začneš vidět lépe, může za to drobné světélko které se objeví nad mou dlaní. "Tady jsme v bezpečí, on za chvíli zmizí, je na lovu, jakmile se nažere tak jde zpět do svého doupěte spát," promluvím k tobě a mrknu na tebe, všimneš si že tu je malé ohniště, postel tvořená mechem, listím a podobnými materiály a drobná polička na které je svícen, k němu dojdu a rožehnu ho takže je tu rázem trochu více vidět. Máš co dělat aby jsi se tu mohla nějak bezpečně hýbat, musíš sklánět hlavu aby jsi se nepraštila do nízkého stropu.

Aini - 02. ledna 2015 14:31

soukromá zpráva od Aini pro Já tě nekousnu... Jo jistě, tomu tak budu věřit. pomyslím si, když konečně ustoupí od mé maličkosti. Zmínka o tom, že tady nikoho nevídá mě přiměje se znovu rozhlédnout. Ona té chvilky využívá taky ke zkoumání. A co víc, neodpustí si komentář, který bych asi i snad raději přeslechla. „Ehh, díky...“ řeknu nervózně, lehce zarudlá. Rukou si přihladím šaty blíž k tělu, jako kdyby foukalo. „Strážce?“ vylekám se a řev tomu jen napomůže. Oči se mi lehce rozšíří a srdce pumpuje o stošest. Takhle se nedožiji příliš velkého věku. Toho se stejně nedožiješ, protože budeš něčí svačinkou informuji sama sebe. „To bych ráda, ale kam?“ zeptám se jí na skrýš. Vzhledem k situaci nijak neprotestuji, když mě tvá drobná ruka sevře za zápěstí a táhne ke skále. Pořád lepší než do vody. stihnu si sotva uvědomit, než dorazíme ke skále. Protáhnout se skulinou, u které ani nevěřím, že se do ní vejdu, na druhou stranu. Nízká místnost je větší, než bych typovala z venku. „Máš to tu docela útulné.“ neodpustím si komentář místnosti, protože se mi vybaví můj pokoj ve vesnici. Kéž bych se tam mohla vrátit. postesknu si.

Drag Oncave - 28. února 2015 23:39

Nový příspěvek v dobrodružství. Modrý. Kvůli dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad" a přišel na Vás správce s koštětem. Dejte mi do dvou týdnů vědět (nejlépe přímo herním příspěvkem, pokud si nechcete spamovat v dobrodružství, můžete i poštou), jestli jste našli novou chuť k hraní nebo byste rádi vyměnili vypravěče. Pokud se mi neozvete, po skončení lhůty bude dobrodružství ukončeno! Drag Oncave PS: Pro mé kontaktování nepoužívejte herní poštu! Vzhledem k tomu, že se tohoto dobrodružství neúčastním, nedostanu se k ní.

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR