Black Blood Hunters
hrálo se Jindy
od: 27. prosince 2008 21:13 do: 08. března 2009 11:39
Dobrodružství vedl(a) Tessia
| |
 |
|
| |
| Izuna - Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Pokludný večer, ako každý iný. Až na to, že bol spln. Obvyklé ticho preťal hrkot kolies kočiara na kamenistej prašnej ceste. Vylákalo by to von aj mŕtvolu z hrobu, tak neobvyklé to bolo. Navyše väčšina ľudí dnes jazdila v autách a sedliacky voz to nebol. Vykukol si z okna a zbadal si dámu v zelených šatách a zelenom závoji. |
| |
 | Izuna - Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Lehce jsem vyhlédl oknem ven, abych se podíval kdo to jede na oné cestě před hradem. Byl to krásný a zdobený černý kočár a v něm krásná dáma. Pomalu jsem po velkých schodech sešel zámkem až k hlavním dveřím a s hlasitým zavrzáním jsem je současně otevřel, aby mohla dáma projít. |
| |
| Imano Giyro - Dedinka, Vidiek, Transilvánia: Nastáva deň a ty sa potrebuješ skryť. Dáky tvoj príbuzný v noci "ulovil jedlo" a budú ho hľadať. Už pred týždňom na teba ľudia v dedine začali divne zazerať. |
| |
| Raul Fenix - Nemocnica, Sardinium, Transilvánia: Doktor, doktor!" Do labáku vbehne tvoj mladý asistent. "Na áre je žen. Na krku má dva vpichy a má málo krvi!" |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Dáma sa na tebe na chvíľu zastaví očami, ale akoby hľadela cez teba. V zápätí vojde dnu a po schodoch kráča na poschodie do pracovne. |
| |
| Izuna - Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Když odejde, zůstávám stát u dveří. Chvilku hledím na ten starý povoz co stojí před zámkem, ale po chvilce už mě to omrzí. S hlasitým zaskřípáním zavřu hlavní dveře a pomalým krokem se vydám do poschodí, kde zaklepu na masivní dubové dveře pracovny. Bude si madam něco přát? |
| |
 | Dedinka, Vidiek, Transilvánia: Zatím zůstanu doma a jen tak hámotím nějakou knížku o nečem,ani nevím čem Nuda........ať sem přijde někdo kdo mě chce zabít,nudím se. |
| |
 | Když přiběhne asistent, a oznámí mě novej příjem na nic nečekam a během se vydám za ním na Aro. Zatracený převlíkání. pomyslim si když na sebe oblíkam speciální oblečení co se nosí na Aru ( zelená halena a zelený kalhoty se dvouma zavazováníma po stranách ) Když se dostanu konečně k pacientce, tak se podívám na přístroje a ptám se sestry: ,,Krevní skupinu, transfuzi a připravte mě kardioverzi pro všechny případy." ( kardioverze se dělá za pomoci defibrilátoru, upravuje se pomocí něj srdeční tep a dá se použít k nahození srdce ). S rukavicema na rukách se dívám na ránu na krku. ,,Vypadá to jako kousance. Dezinfekci a tampony." řeknu a čekám na sestru až mě podá tampony namočený v dezinfekci. |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: "Nie, zatiaľ nie. Ďakujem." Ozve sa spoza dverí ľúbezný hlas, ale tie ostanú zatvorené. |
| |
| Dedinka, Vidiek, Transilvánia: Tvoje prianie neostane dlho len prianím. Sedliaci s vidlami, farár, miestny policajti s pištolami... Čím horšia zbraň, tým smelší s zdajú byť."Tu je! Tu byva! Mrcha, ani neuteká!" |
| |
| Nemocnica, Sardinium, Transilvánia: Len čo sa s tampónom dotkneš ženinho krku, nastane klinická smrť. Defibrilácia, adrenalín... Nič nezaberá. Už chceš vyhlásiť dátum a čas smrti, ale v tom sa posadí a skôr, než tomu zabrániš, ťa ukusne do ruky. V zápätí definitívne umrie. (klaďas alebo záporák?) |
| |
| Kyu Uketsuki - Focsani, Transilvńia, Rumunsko: Prišla si domov. Kiomi by tu už mala byť, ale nikde ju nevidíš. Na chladničke je odkaz. Prídem neskoro.Málokedy chodí neskoro. Asi má rande alebo spoločenskú akciu jej rodičov. Zohriala si si jedlo v chladničke atď. Ráno, keď si sa zobudila, tu stále ešte nebol a na záznamníku mala odkazy od priateľa i rodičov. |
| |
| Izuna - Zámok, Transilvánia, Rumunsko: V tichosti odejdu. Sejdu o patro níž a projdu dlouhou temnou chodbou až do kuchyně, kde začnu prostírat předlouhý dubový leštěný stůl - mnohými jídly. Když je dokonánu, zasednu na jednu ze židlí v čele stolu a naleji si čaj. |
| |
 | Ráno, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: Tiše vstanu a okamžitě vpluji do obývacího pokoje. Kiomi nikde. Sakra...kde je...? pomyslím si a rozhlédnu se. Je tu mrtvo. Obléknu se. Sakra...už to na mě zase leze... otřesu se. Musím to vydržet... Okamžitě se seberu a jdu směrem k nemocnici. Možná se jí něco stalo...třeba že jí někdo napadl nebo něco... prolétne mi hlavou. |
| |
| Dedinka, Vidiek, Transilvánia: jelikož pořád sedím na židli u okna tak se jen zasměju Hehehe,že neutíká ? vyskočím z okna a běžím směrem do lesa |
| |
| Když mě mrtvola kousne do ruky, tak sebou instintivně trhnu a ustoupim hodně rychle dozadu až narazim do stolu a do sloupu u něj. Málem si přitom vyrazim dech a držim se za ruku. ,,Co to bylo? " říkám nechápavě a sahám po obvazech a ruku si zatáhnu nad ránou abych snížil krvácení. ,, Sestro odeberte krev a pošlete mě ji na rozbor, hemokultivaci a KO. A někdo ukliďte tu krev na zemi nebo se po ní ještě někdo smekne." řeknu a rychle se otočim pro papíry ve snaze zakrejt kousanec. Vezmu papíry a zapíšu čas smrti. Pak se podívám na krvácející ruku. ,,Jone, potřebuju ošetřit." řeknu přes rameno k asistentovy. ( o straně se rozhodnu až budu vědět výc o tom co se se mnou děje, ale spíš to bude kladná strana ) |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Trváto neakú dobu a ty si už aj dojedol, keď príde vozka do kuchyne. "Paní by s Vami rada hovorila." |
| |
| Focsani, Transylvánie, Rumunsko: Vybehneš von, ale Kiomi nemôžeš nikde nájsť. Nešťastná,s a po troch hodinách hľadania vrátiš do bytu, keď začne zvoniť telefón. "Slečna Uketsuky? Pri telefóne seržant Marco Fellipe, polícia. Mohli by ste sa dostaviť na tretí okrsok a identifikovať slečnu Bassamy Kiomi?" |
| |
| Dedinka, Vidiek, Transilvánia: Sú to len ľudia a tak sa ti rýchlosťou nemôźu rovnať. Vzľadom na to, že si vyskočila, im sa zdá, akoby si lietala. "Videli ste to! Démon! Upír! Krvilačná beštia! Zabite ju! Nenechajte ju utiecť! Nech vám boh žehná ruku...." Čím bližšie si k lesu, tým z vetšej diaľky výkriky doliehajú. Myslela by si si, že v tomto čase, keď sa už ľudia snažia vyrobiť prvú A.I., by si takéto "hony na bosorky" mohli odpustiť. |
| |
| Nemocnica, Sardinium, Transilvánia: (OK. lebo tu už áme 2 alebo 3 záporákov. XD) Sestričky sa dajú do dezinfikácie náradia, upratovačka sa postará o podlahu and spol a tvoj asistent sa chystá ťa ošetriť. Zaškrtí ti ruku. "Mali by sme dať na analízu aj Vašu krv doktor." Poznamená a len, čo ti dezinfikuje ruku, odobere vzorku jak s ttej pohryzenej, tak zo zdravej. Cítiš sa pod psa, lebo v sebe nosíš posledné spomienky toho dievčaťa. Prechádzala si sa s Karlom v parku. Nádherne svietil mesiac. V tom sa ťa pýtal, či s ním ostaneš navždy. Čakala si na to už dlho a tak si povedala áno. A v tom... miesto prstienku ťa uhryzol do krku. Snažila si sa ho odsotiť, ale najprv to nešlo. Bol to opojný pocit, aký si ešte nikdy nezažila a nasledovala bolesť. Akoby sa ti rezali zuby a tak... V agónii sa ti ho podarilo zabyť a po tom si už len bežala a bežala... Prebrala si sa na stole. Smäd! Tep. Ruka. Krv... A v zápätí si cítila, ako zomieraš. |
| |
| Izuna - Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Když tam příjde a oznámí mi, že již semnou chce mluvit - odložím příbory zpátky na stůl a bez jakéhokoliv slova se seberu a pomalým krokem opět projdu tou temnou uličkou, z kuchyně ven. Vyjdu po schodech nahoru a přejdu ke dveřím jejího pokoje, kde klepadlem zaklepu. |
| |
| Rila Salii - Predmestie, Londín: Je večer a ty sa prechádzaš nočnou ulicou, keď zazrieš povedomú tvár. Je top ten upír, ktorý ťa kedysi kusol a zmizol skor, než si sa premenila a prebrala. Kráča smerom k mostu pri Big Bene. |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Dvere sa s vŕzganím otrvoria a ty vstúpiš dnu. žena už má dole závoj. Má kučeravé bloňďaté vlasy a modré oči. "Chcem, aby si sa o ňu postaral." V miestnosti si až teraz všimneš malé dievča, asi v tvojom veku. Hnedé vlasi, zelené oči., pomerne pekná. "Veľa času mi už nezostáva." |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Dívám se na onu paní s naprosto klidným výrazem, do čehož stále a neustále vlaje můj černý oblek, takže to vypadá, že hořím tisícero černými plamínky. Když se pak zmíní o onom devčátku, zadívám se na něj a bez jakéhokoliv ptaní se odpovím: Postárám se o ní. Tady na hradě bývá bezpečno. |
| |
| Focsani, Transylvánie, Rumunsko: Identifikovat....? Co se........ Položím telefon a okamžitě se vydám na policii. Policie Příjdu do recepce. "Hledám seržanta Marca Fellipe." vybafnu okamžitě na recepční. |
| |
| Dedinka, Vidiek, Transilvánia když utíkám tak se někde schovám aby jsem nebyla vidět a čekám jestli přijde aspoň jeden člověk když mě vyháníte tak mě aspoň dejte najíst |
| |
 | Zámok, Transilvánia, Rumunsko: "Ja som Alessandra a ty?" Prihovorím sa ti. Moja "sestra" sa usmieva a ja čakám na odpoveď. |
| |
| Polícia, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: Stanica je pochmúrna. Tieto miesta vzbudzujú v ľuďoch úzkosť. Je divné, že tu chce niekto robiť a má svoju robotu rád. Stará tlstá "bosorka" za pultom sa na teba škaredo zadíva. "Si tu na identifik´=aciu mŕtvoy?!" Spýta sa dosť z ostra a ukusne si zo svojej bagety. |
| |
| Lesík, Vidiek, Transilvánia: Tý mladší (15-30) sa nahrnú do lesa hneď, ostatným to trocha trvá. Asi stratili rozum, lebo sa rozdelili "až" na dvojice a hľadajú ťa. Mladík a dievča, obaja kol 18, sú len kúsok od teba. |
| |
| Lesík, Vidiek, Transilvánia chvilku dvojci pozoruji,pak se k nim zezadu připlížím a holku zakousnu a hned rychle po tom sám ránu pěstí mladíkovi do hlavy |
| |
| Policie, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: Je tu docela příjemně... prolétne mi hlavou. Tato místa sem vždy měla ráda. No bezva...připomíná mi učitelku na Občanku... pomyslím si. Jakmile se ale zmíní o mrtvole, stuhne mi úsměv. M...Mrtvoly....? polknu. Po chvíli se trochu vzpamatuji. "Co myslíš, tlustoprdko?" oplatím jí její ostrost. |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Já jsem Izuna. Otočím se na jedné noze a v mžiku jsem k těm dvěma otočen zády. Chvilku stojím na místě a hledím na otevřené dveře od pokoje. Prosím, pojďte zamnou, ukážu vám váš pokoj. Pronesu a začnu odcházet někam pryč. |
| |
| Lesík, Vidiek, Transilvánia: Dievča nestihne ani vykríknuť a zamdlie, mladík sa zvalí na zem do kaluže vlastnej krvi. Trocha ti to ušlo a zarazila si mučasť lebky do mozgu. |
| |
| Lesík, Vidiek, Transilvánia Ajta... pořádně vycucnu holčinu a mladíkovi jen probodnu hrdlo,aby to vypadalo strašidelně a jdu do lesa kamsi pořád za nosem |
| |
| Policie, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: Ženská sa postaví. Má tak 160x120 cm (výška, šírka) a škaredo na teba zazre. V tú chvíľu však zo zadu z kanclu víde plešatý muž a zamieri k tebe. Kyu Uketsuki y ste Kyu Uketsuki?" |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: "Vrátte sa ešte sem, keď ju ubytujete." Povie žena a malá cupitá za tebou. |
| |
| Policie, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: Málem prasknu smíchy, když se "madam" postaví. Je asi o 10-15cm menší než já. Když mě osloví ten plešoun, co vyšel z kanclu, jen se na něj otočím a souhlasně přikývnu. |
| |
| Lesík, Vidiek, Transilvánia: Po aisi 10 minútach chvodze počuješa strašńý výkrik. Práve ich asi našli. Mohla si si odpustiť trochu tej teatrálnosti. Zablisne sa a začne pršať. Počuješ však ešte, ako kričia niečo o psoch, baterkách a cesnaku. |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Tu Alessandru zavedu zkrze temné chodby až do svrchních pater, kde je z pokojů krásný výhled na celou okolní krajinu. Ještě u ní zapálím svíčky, aby zde měla světlo a poté mlčky odejdu zpátky k oné paní. Zaklepu na dveře a v tichosti vejdu dovnitř. |
| |
 | Londýn překvapeně se zastavím a zírám do noci...tak dlouho jsem ho neviděla. Myslela jsem že je někde hodně daleko....nebo že je mrtvý... Tehdy se na mne vykašlal... a já musela začít nový život tady, v londýně. N aprosto sama, bez nikoho svého druhu, kdo by mne pořádně něčemu přiučil, jak existovat. Věděla jsem jen, jak zabíjet... přesto jsem se za ním vydala. musím zjistit co tu dělá... |
| |
| Lesík, Vidiek, Transilvánia sakra,oni mě eště chtějí sledovat ? rozběhnu se a sprintem utíkám lesem dokavať můžu nebo dokavať nenarazím na jinou vesnici nebo město něbo prostě nějakou známku civilizace |
| |
| Policie, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: "Tadiaľto prosím." Policajt ťa vedie do zadu do márnice. Na stole je tam niekoľko mŕtvol. Jedna z nich je aj tvoja kamarátka. Na krku má dve vpichy po zuboch a je bledá sťa stena. Inak sa zdá byť zdravá. |
| |
| Márnice, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: Rozhlédnu se po márnici. Tolik mrtvol... po chvíli očima zavadím o obličej Kiomi. Jakej hajzl....? zavrčím naštvaně. Po chvíli pohlédnu na policistu a čekám, co mi k tomu řekne. |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: "Alessandra je milé a poslušmne dieťa, ale raz za čas ju prepadne "smäd". Nechám tu s vami vozk. Ten sa o to postará. Keď dospeje, nádite prosím Vás istého Klarisa. Mal by byť v Špeciálnej Zóne." Po tých slovách žena odíde. |
| |
| Londín: Tvoj "brat" alebo "otec, tu sa to fakt nedá povedať, kt. je lepšie oslovenie, pomaly prejde po moste a zamieri k Bakinkhemu. |
| |
| Lesík, Vidiek, Transilvánia: Našťastie sa ešte viac rozprší a oni to vzdajú. Dáź |
| |
| Márnice, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: "Je to Vaša kamarátka?" Spýta sa policajt. |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Vyslechnu onu paní a sleduji jak pomalu odejde někam pryč. Já zůstávám stát v pokojí a lehce vyhlédnu z okna. Je už naprostá tma. Pomalu se odeberu po schodech do nižších pater a nazuju si boty na ven. Musím ještě dojít do města, nakoupit něco k jídlu. V naprosté tmě, vyrazím ze zámku pryč. |
| |
| Policie, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: Souhlasně přikývnu. Proč...Proč jí to udělali..........Až toho hajzla najdu....zabiju ho.... Po chvíli se znovu rozhlédnu po temné márnici a po ostatních tělech. Poté se znovu podívám na fízla. |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Nákup a vśetko sa ti vydarí bez obtiaží a problémov a keď sa vrátiš, dáš si šlofíka až do rána. Ráno vstaneš pred ostatnými. Chcelo by to raňajky. |
| |
| Policie, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: "Kde ste boli medzi druhou a šiestou dnes v noci? Bol s vami niekto?" |
| |
| Policie, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: "Spala sem." zalžu. Do čtyř do ráa jsem jen tak seděla a zírala z okna a pak jsem si asi na 2-3hodiny lehla do postele a zírala do stropu. Obyvkle spím přes den, nechce se mi lézt ven. |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Vstanu, obleču se a sejdu ze svého pokoje, který je v nejvyšší věži, do nejnižšího patra. Opět projdu tím nejtemnějším zákoutím směrem do kuchyně a začnu připravovat snídani. Když už skoro hotová, rozprostřu jí na onom velkém dubovém stole a následně, když je již hotovo, tak si klasicky sednu za čelo stolu a naleji si nejprve čaj. |
| |
| Londýn chvíli váhám, zdali se mám nadále ukrývat, nebo vyjít ze stínů a ukázat se mu. kdo ví jak zareaguje... ještě párkrát se mihnu ve stínech, ale nakonec z nich vystoupím... zdravím, Markusi... usměju se trochu nuceně, když mu cvstoupím do cesty. |
| |
| Policie, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: "Máte na to svedka?" Zopakuje doterne. |
| |
| Londýn: "Rila?" Znie to chladne, ale nie prekvapene. "Čo ťa sem privádza?" |
| |
| Policie, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: "Ne. Bydlela sem sama s Kiomi." řeknu monotóně. "Vy si myslíte, že bych dokázala zabít jedininou osobu, která mi zbyla?" zeptám se nakvašeně. |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Práve si prestrel na stôl, keď sa za tebou ozvú kroky. Vchádzam dnu. Na sebe mám kockovane pyžamo, v ruke macíka a druhou rukou si pretieramoči. |
| |
| Policie, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: "Okolnosti okolo smrti Vašich rodičov stále nie sú jasne. Budete tak láskavá a nechátte ma vziať Vám otlačky? Spolupráca s polícipu Vám vylepší Vašu situáciu." |
| |
| Policie, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: Sklopím pohled k zemi. Doufejme, že na nic nepříjdou...Jestli jo......tak mi nezbývá jíná možnost... "Samozřejmě." pozvednu pohled na policistu, "Ale já své rodiče nezabila." |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Alessandra nachvilku upoutá můj pohled. Zvláště to, jak si protře oči. Počkám až si přisedne ke stolu a poté lehce upiju ze svého čaje. |
| |
| Policie, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: "Verím Vám." Neznie to presvedčivo. Vezme ti otlačky a dá ti vizitku policajnej psycholožky. "Prosím, zájdite tam a musím Vás požiadať, aby ste neopúšťali mesto." |
| |
| Hrad: Sadnem si a posadím si macka na kolená. Pritiahnem k sebe konvicu s čajom a dva poháriky. "Ako sa Pán Ruprt vyspal? Máte chuť na čaj?" Spýtam sa medvedíka a on si z neho "uchlýpne". Ja zo svojho hrnčeka tieź. |
| |
| Policie, Focsani, Transylvánie, Rumunsko: Ty tak fízle... pomyslím si naštvaně. Podívám se na vizitku. "Dobře." přikývnu a odejdu. Takže teď mám dvě možnosti... Buď okamžitě zdrhnout z města, anebo se přesvědčit jak dobrá je ta psycholožka ve svém oboru... rozhlédnu se kolem. Myslím, že bych měla zkusit tu druhou možnost...přece jen...nejsem zas tak průhledná...snad... Okamžitě zamířím k policejní psycholožce. |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Přiložím si doutnající hrnek čaje k puse a s pohledem upřeným přes celý ten stůl na onu dívku, si trochu loknu vody. Nic neříkám, jenom se dívám. |
| |
| Psycoložka: Dvere ti otvorí postaršia paní. A sakra. Samé dyplomi a má minimálne 20-ročnú prax. Posadí ťa do kresla a dá ti vyplniť psychotesty... 300 A4-ek. |
| |
| Hrad: "A teraz si dáme toustíček." Natiahnem sa po toasty, ale pri tom mi Pán Ruprt spadne na zem. "Bože, nie! Nestalo sa Vám nič?!" Začnem ho ratovať. |
| |
| Psycholožka: A dopr... začnu vyplňovat testy. Takže už mi vážně nezbývá žádná jiná možnost... polknu na prázdno a zvednu se. Doufám že ji nezabiju.. pomyslím si, když si vzpomenu na pár případů, kdy jsem to doopravdy přehnala. Tiše příjdu k ní a zezadu jí praštím do hlavy. Pomalu výjdu z místnosti a klidně projdu budovou. Když vyjdu ven, rozběhnu se co nejrychleji do svého bytu. V bytě si rychle zbalím saky paky a pak se co nejrychleji vydám na nádraží. |
| |
| Mesto (Kyu): Ledva vídeš z dolmu a zabočíš za najbližší roh, už počuješ húkať policajné sirény. Mala by si si rýchlo nájsť úkryt. |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Odložím čas stranou a dvěma rukama opírající se o stůl se zvednu ze židle a s vážným výrazem se zadívám na onoho méďu, jestli se mu vážně nic nestalo. |
| |
| Hrad: "Ách, nie! Vaša labka." Začnem mu ju obväzovať. Medveďovi nič neni. |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: S tichostí zase usednu na židli a přišoupnu se ke stolu. Rukou vezmu hrnek čaje a jemně usrknu. Dostane se z toho? Pronesu se zájmem, ale můj obličej zůstává stále stejný, bez emoci. |
| |
| Zámok: "Áno, ale..." Rosplačem sa. "Ja som mu ublížila!" Skryjem si tvár do dlaní. Macko leží na stole. |
| |
| Zámok, Transilvánia, Rumunsko: Upijím čaj a druhou rukou šáhnu po toustu do kterého se lehce zakousnu a zbytek položím opět zpátky na talířek. Stále hledím na onu dívku mlčky a nechávám jí brečet. |
| |
| Londýn mě? já tu žiju, víš, od doby kdy ses na mne vykašlal, jsem se přestěhovla sem...ideální místo pro upíra jako jsem já. Ale co tu děláš ty? zeptám se ho jízlivě konversačním tonem. |
| |
| Hrad: Po hvíli sa ukludním, nechám macka mackom a zamierim k najbližšiemu oknu, otvorím ho a sadnem si do neho. Začnem si spievať. |
| |
 | Londín: "Do toho ťa nič, i keď..." Zaváham. Chcel som sa dať už na odchod. "Náś rod tu má snem." |
| |
| Londýn Náš sněm? proč...proč mi to nikdo neřekl? mohli alespoň poslat pozvánku... jdu s tebou. veškeré nepřátelství je to tam. Touha setkat se s ostatními svého klanu je moc velká na to, abych mohla ještě nenávidět svého stvořitele. |
| |
| Londýn: "No jaksi sme nevedeli, kde bývaš. Po tom, čo si mi zdúchla zabiť svojho ex, sme ostali bez kontaktu." |
| |
| Londýn Já se zdejchla? Nevím , kdo na mne nečekal ve smluvenou hodinu...vykašlal ses na mě. zavrčím na něj. ale nechme stranou staré spory....mohlo by to být jako dříve? přátelství s Markusem se vždy ukázalo jako přínosné. |
| |
| ,,Ne není třeba, je to kousnutí a ne vzteklina. Ohledně toho, vzteklina se přenáší slynama a kdyby ji měla i ona, tak by vypadala jinak. Stačí když mě to ošetříš a zavážeš sterilním krytim. A až bude pitevní správa, tak mě dejte vědět." řeknu mu a v tom nálhe mě hlavou projede vzpomínka která nemůže bejt moje. Dvouma prstama se chytnu za kořen nosu a jemně zmáčknu, jako by mě zabolela hlava. ,,Potřebuju si odpočinout, bylo toho na mě moc a navýc tohle musym vyplnit." řeknu hned na to abych se vyvlíkl z krevních testů. To přece není možný, to nemůže bejt moje myšlenka, moje vzpomínky. Ten muž, to přece není možný, přece nemůžu vydět její myšlenky, její vzpomínky. pomyslim si a snažim se sám sebe přesvědčit, že to sou je halucinace z následku psychyckýho vytížení a toho že sem dva dny pořádně nespal. |
| |
| Londín: "Každý máme svoje záväzky a povinnosti. Išlo vtedy o Kráľa a nemohol som inak. Tadiaľto." Vyzvem ju, aby ma nasledovala. Mierim k Bakinghemu. |
| |
| Nemocnica: Aj tak ti vezme krv, ale ďalej ťa už nestráži a ani nekontroluje. Výsledky nebudú skôr než zajtra. Aj s papiermi s ledva dostaneš do svojej pracovne a už sa ti pletú jej a tvoje spomienky. Dectvo, prvá láska, škola... Úplne všetko, na čo si len spomenieš. Keď sa vír spomienok ustáli a aspoň ich od seba dokážeš rozlíšiť, ktoré sú sáriné a ktoré tvoje, preberieš sa na zemi svojej pracovne. |
| |
| Nemocnica: Aj tak ti vezme krv, ale ďalej ťa už nestráži a ani nekontroluje. Výsledky nebudú skôr než zajtra. Aj s papiermi s ledva dostaneš do svojej pracovne a už sa ti pletú jej a tvoje spomienky. Dectvo, prvá láska, škola... Úplne všetko, na čo si len spomenieš. Keď sa vír spomienok ustáli a aspoň ich od seba dokážeš rozlíšiť, ktoré sú sáriné a ktoré tvoje, preberieš sa na zemi svojej pracovne. |
| |
| Satriš, jak to že mám její vzpomínky? Co se to se mnou děje? Co to má znamenat? mam celkem zmatený myšlenky. Posadim se a podívám se na hodiny na zdi. Naštěstí okno je zatažený roletama, takže sem není vydět. Vstanu a promnu si oči. Pak si vzpomenu na odebranou krev. Jak asi dopadly testy? Či spíš co bude ve výsledkách. Beztak budou výsledky zkreslený. Stres a nevyspání, hladiny budou rozházený. Vý že krevní testy takhle brzo nesou tím nejlepšim nápadem. začnu přemejšlet ale k ničemu nedospěju. Vstanu, podívám se na kousanec a pak zvednu telefon a zavolám do laborky, která je o dvě patra vejš. ,, Výsledky krevních testů z ara co se poslaly včera mě pošlete hned jak budou hotový." řeknu laborantovy co se ozve. |
| |
| Nemocnica: "Asistent Vám ich už nesie Doktor." Ozve sa v telefóne. Mal by si si zdvihnúť plášť zo zeme to skôr, než príde. |
| |
| Londýn fajn ale ani nevíš jaké to pro mě bylo, zvládnout to všechno sama... zašeptám, pak ale nasadím normální tvář. tak tedy jdeme... usměju se a vydám se za ním. |
| |
| Město Jak si toho mohli tak rychle všimnout...? Sakra... zavrčím a rozběhnu se co nejrychleji úzkou postranní uličkou. Vlezu do prvních dveří, co uvidím. Snad mě tu nenajdou... |
| |
| ,,Děkuju." řeknu do telefonu a pak zavěsim. Ze země vezmu plášť a voblíknu si ho na sebe. Musim si dát kafe. pomyslim si a odemknu zamčený dvrře do pracovny a pak se vydám do kuchyňky abych si uvařil vodu na kafe. Z police vezmu hrnek a dozu s kafem a naberu si dvě lžičky a dozu vrátim na její místo. Vrátim se zpět do pracovny a sesunu se unaveně na kanape, ale pak vstanu a sednu si k počítači a na internetu začnu prohlížet svoji poštu. |
| |
| Kyu: Nachádzaš sa v nískom dvojpodlažnom dome v okrajovej štvrti. Okná sú zatemnené a cítiť tu akýsi zatuchlý povedomý pach. Ako keby si tu už raz bola. |
| |
| Nemocnica: Napiješ sa kafe, resp. cheš sa. Hrnčekom narazíš do svojich stoličiek. V tom sa ozve zaklopanie. Ide asistent. |
| |
| Londín -Backinghem: Vediem ťa ulicou k zadnej bránke Backinghamu a cez ňu a cez areál k bočnému krídlu a ku Rodinnej Krypte miestneho kniežaťa. |
| |
| Dům Rozhlédnu se kolem. Odkud tohle místo znám...? zamyslím se. Začnu procházet domem. |
| |
| Hyu: Nepoznáš ani tak dom, ako skôr ten pach. Cítila si ho v dobe, keď si sa transformovala z človeka na upíra. Jasne si na to spomínaš. Nevidela si vtedy. |
| |
| Yoko Shima - Dedinka v údolí, Transilvánia: Je na čase presťahovať sa. Tentoraz ťa nevyháňajú ľudia. Tentoraz stojí proti tebe povodeň. Väčšina obyvateľstva dedinky sa už zbalila a odišla, ostalo len pár vytrvalcov, ktorý stále dúfajú. |
| |
| Sayr Zaaer - Avganistán: Keď si sa dnes ráno zobudil, prvý raz si pocítil Smäd. Podľa knihy tušíš, čo bude nasledovať a čo máš spraviť. |
| |
| Petr - Zámoček, Alpy, Rakúsko: Pomaly si sa zo svojho domu spustil dolu na lyžiach. Má sa konať bál. Tvoj verný vlk bežal opri tebe. "Tadiaľto prosím." Uvedie ťa majordmus do haly, kde sa to celé bude konať. Je tu už aj Princezná - Severný Drak a po dlhej dobe vyšiel na verejnosť j Rudooký Zelman. |
| |
 | Sál Poté co jsem vstoupil do domu, musel jsem majordoma pomocí uhrančivého pohledu přesvědčit, že můj vlk jde se mnou, načež jsem teprve vstoupil do sálu. když uvidím onu sestavu, jen stěží potlačuji pohrdaví úsměv. Přeci jen, Zelman by mě dokázal rozmáznout po stěně během vteřiny a Princezna by na to potřebovala jedinou myšlenku. Hluboce jsem se uklonil. Jmenuji se Petr, z klanu Ventrue začal jsem, při mích prvních slovech se zvedla mezi ostatními hosty vlna nevole a šepotu. Můj rod není nijak oblíben. potomek Drakuli, při těchto slovech sebou dav trhnul. Jen autorita Princezny a Zelmana jim zabránila na mě zaútočit. Inu, ani můj otec nebyl nijak oblíben. Ten jenž nese krev knížete, pravnuk Kainův, řečený Vlčí démon. Přestože jsem již upírem starší krve dlouhou dobu, má síla je proti té vaší zanedbatelná, Princezno-Severní draku, Rudooký Zelmane. představil jsem se a zařadil se i s Démonem mezi hosty. Když jsem se přiblížil, davy upírů se rozestoupily. Nikdo nechtěl stát poblíž mě. Upřímě, zajímalo by mě co je zhnusilo nejvíce, Zdali to že jsem z klanu Ventrue, nebo to že jsem synem Drákulovím. |
| |
 | Bál: Zjavne sa nudím, až kým nedôjde Petr. Ventrue, Kain, Drakula. Heh, čo na tom všetci vidia. Na čo k čertu som to sem chodil? Opäť sa tvárim unudene a zamiešam sa medi hostí. Ale je zvláštne, že sa Ventrue vybral medzi ľudí. Zamierim k nemu. |
| |
| Bál Zelman Clock, arogantní, namyšlený, jeden by si skoro myslel že patří k nám Poznamenám si na Zelmanovu adresu. Někdy by mě zajímalo, co si míšenec jako on myslí |
| |
| Bál: Podídem k tebe a nalejem si punč. "Nedáte si?" Vykanie, pre nás starších tak bežné a deti ho neznaśajú. |
| |
| Bál Ne, děkuji s ctěný Zelmane. ukloním se lehce. Do jeho hlavy bych chtěl vážně vidět. |
| |
| Bál: "Škoda. Vás málokedy vidieť tu dolu." Uvidíme, ako zmýšľa. Vezme to, ako seba alebo ako svoj rod? |
| |
| Bál Můj rod a já jsme poněkud samotářsky založení. Máme rádi samotu a klid na vlastním panství. usměji se zdvořile. Jenak řečeno, většina mích příbuzných jsou ubozí, vystrašení paranoidní slaboši. |
| |
 | Avganistán Ležím v posteli zo zavretými očami. Zrazu ma začne malinko štípať koža. Bolesť ma preberie. Ta bolesť není moc silná, je to ibataké malinké pálenie. Hneď ako otvorím oči zbadám, že závesy sú roztihnuté. No jasné, včera keď som išiel spať som ich nezatiahol. Chystám sa to urobiť. No keď sa postavím, uvedomím si ešte jednu vec. Uvedomím si, že som smäd... smäd po krvi. Nemám chuť na "normálne" ľudské jedlo, ale na krv. Som zhrozený. Podla knihy viem, že je to nutné, ak nechcem zomrieť. A to teda nechcem. Do šlaka! Keby aspoň nebolo leto, že by cez ten temný les (kde ma to dievča pohrýzlo) chodili ľudia. Lenže teraz je leto, a nikto tadial nepôjde. Medzitím si na tvár nasadím šatku (obrázok), aby ma slnko nepálilo. Poviem mame že nie som hladný, a vyjdem von. Oslepí ma slnečné svetlo. Zaujímavé je, že namiesto toho, aby si moje oči na slnečné svetlo zvikali, mi stále viac vadí. Asi to bude tým, že moja premena v upíra stále postupuje. Ako tak o tom uvažujem, spomeniem si na to, čo mi vravel kamarát zo školy ešte pred mojou premenou. Jasné, že ma to nenapadlo. Učitelia chodievajú do školy dlhšie. Takže stačí, ak sa skryjem v lese, a počkám kým nejaký pojde okolo. Vyberem sa teda ku lesu. Pred lesom- v lese Keď ku nemu prídem, vyjdem na cestu. Kedže je vykládaná striebornými kameňmi, strašne ma začnú páliť nohy. Takže po ceste to asi nepôjde. Idem teda tesne vedla cesty, a hľadám úkryt, v ktorom by ma nebolo vydieť, ale aby tiež nebol daleko od cesty. |
| |
| Bál: "Samotu." Mierne pobavene, mierne bez záujmu. "Každý z nás je sám, aj keď je v dave." |
| |
| Bál Opravdu? To je zajímavá filosofie ctihodný Zelmane. To my zase nejsme sami nikdy, i když po samotě toužíme. pronesu zamyšleně. A podrbu pravou rukou vrčícího vlka za uchem. |
| |
| Avganistan: Po kradšej prechádzke nájdeš krovie priamo pri ceste. |
| |
| Bál: "Samotu si netreba vytvoriť. Niektorý by z to, aby v nej nemuseli tráviť svoje životy, spravili čokoľvek. Iný ju vyhľadávajú." |
| |
| Avganistan- les Super!poteším sa. Zaleziem do neho tak, aby ma bolo vidieť čo najmenej. Pozorujem cestu a čakám kým cez ňu niekto pôjde. Ak by ma aj niekto uvidel, nevedel by že som to ja, lebo predtým som masku na tvári nenosival. Potom dostanem ďaľší nápad. Pohladám pár vačších kamienkov. Potom stačí, ak ich hodím niekomu do hlavy, a bude omráčení. Budem to mať ľahŠie. Len nesmiem hodiť moc silno. Po chvíli dva nájdem. Jeden je iba o trochu menší ako moja ruka, druhý je ako pol mojej ruky. To stačí. poviem si a zaleziem naspäť do krovia. Teraz už treba len čakať. |
| |
| Bál Inu, každý člověk i upír je jedinečný. usměji se. |
| |
| Bál: "Vetšina pasie po spoločnosti a keď ju nájde, chce byť sama." |
| |
| Bál Já po společnosti nikdy netoužil. Samota mi vyhovuje zamračím se. |
| |
| Avgnistan: Po chvíli ide okolo vaša dejepisárka s trojročnou dcérkou. V śkole bola obľúbená. |
| |
| Bál: "Kto pochopil, že na svet pišiel a aj z neho odíde sám, hľadá si druha." Pozrie na vka. |
| |
| Bál A přesto, i když si druha najdete, nemůže vás na poslední cestě doprovázet podotknu. Řekněte mi, Zelman-sama, co vás přinutilo popovídat si s jedním z rodu Ventrue? Co vás přimělo pohovořit si se synem Drákulovím? Byla to zvědavost, nebo instinkt nutící nás poznat možné nebezpečí? Jak odpovíte rudooký Zelmane? |
| |
| Bál: "Netipický Ventrue je zábavnejší, než sála typických upírov." Dopijem. |
| |
| S hrnkem v ruce se chytnu krátce za nakopnutou nohu a pak řeknu: ,,Poď dál. Doufam že neseš ty testy ze včerejška? A tu pitevní správu máš taky?" řeknu a otevřu dveře a nechám ho vejít. |
| |
| Dům Sakra...neznám to tady, ale určitě sem tady musela být...ten pach... povzdechnu si. Jak sem se sem ale předtím dostala...? |
| |
![akashiya_moka_by_colocoy[2]8893.jpg](akashiya_moka_by_colocoy[2]8893.jpg) | Vesnice v Údolí, Transylvánie: Nesnáším vodu... rozhlédnu se kolem. Náš domek je na menším kopci, takže se mi vyskytuje docela slušný pohled na okolní spoušť. Už bych taky měla vzít do zaječích... Achjo, jednou sou to lidi, potom zase příroda...co sem komu udělala...? No...vzhledem k tomu co jsem, docela ironická otázka... pohlédnu na náš domek. A kam zas zdrhnul Ren, sakra...? Zajdu do domku a rozhlédnu se po místnostech. Potom zajdu do svého pokoje a strčím si do kapsy kapesní nožík vyzdobený kočičím zlatem, který stále nosím při sobě. Potom se natáhnu pro peněženku, kterou si strčím do druhé kapsy. A můžem zdrhnout...buď Ren už zdrhnul, nebo se sem vrátí později... ještě jednou se rozhlédnu kolem. Vůbec mi nezáleží na tom, co se nachází kolem mě... Vyjdu z domku a rozeběhnu se směrem od přicházející skázy v podobě vody. Vyskočím na střechu jednoho z domů a dál přeskakuji ze střechy na střechu, při čemž stále udržuji směr na sever, kde máme s Renem určené místo, kde se znovu sejdeme, kdybychom se náhodou rozdělili. |
| |
| Les- Avganistan Ach joj... prečo práve ona...Chvíľu so sebou zápasím, no nedokážem sa k tomu prinútiť. Nechám ju pejisť dalej. Hmmm, možno to nebol moc dobrý nápad. K väčšine učitelov mám vzťah...Môj smäd sa stále zvyšuje. Moja vampíria časť ma začína trocha ovládať. Nakoniec sa rozhodnem, že "vysajem" toho, kto pôjde okolo mňa najskôr. |
| |
| Bál Jsem rád, že mě považujete za zábavného společníka usměji se a lehce ukloním. Přestože to mohlo vyznít i tak, že mě nepovažujete za upíra. |
| |
| Londýn jdu za ním jen v tichém očekiávání, co mne čeká na konci cesty.... |
| |
| Nemocnica: Asistent vojde dnu. Podá ti dosky s výsledkami a správou. Podľa rozboru krvi si mal len kolísavú hladinu železa. Dievča malo zvýšený obsah endorfínov a adrenalínu. Toho druhého 2x toľko, čo je bežné. Niečo ju asi na smrť vystrašilo. Ale čo také? Zároveň nemala v krvi ani miligram železa a mala jej nedostatok. Akoby ju dačo vypilo. "Čo si o tom myslíte?" |
| |
| Dom (Kyu): Po chvíli si spomenieš, kedy si tu tak mohla byť. Bol to ten deň, keď ta ktosi pohryzol. |
| |
| Potopa (Yoko): Dostaneš sa na breh, kde už sú utečenci. Mala by si sa trochu vzdialiť od dohodnutého miesta, lebo teba a Rena budú istotne obviňovať, za povodeň. Na kopci je starý mlyn. Vaše stretávacie miesto č. 2. |
| |
| Les-Avganistan: Až do večera sa však nik neobjaví, a keď už si na odchode, začuješ kroky. Miestny farár. |
| |
| Bál: "No netypických. Je aj netypickejší rod. Živí sa aj nami." Uškrniem sa Chcem vedieť, čo vie o Kroowlen Children. |
| |
| Bál Ve tváři se mi objeví zhnusený škleb, jako bych žvíkal něco opravdu odporného. Pche, Kroowlen Children nejsou upíři, jsou to paraziti, nemoc našeho rodu, kterou musíme vymítit, nádor, který musí být vyříznut. zavrčím naštvaně. |
| |
| Londín - Krypta: Vojdeme do krypty a poza hroby prejdeme do zadnej časti. Nachádza sa tam veľká podzemná miestnosť. Za normálnych okolností slúži na poslednú očistu kráľovských tiel. Je tu tak zo tristo upírov. |
| |
| Bál: Skúmavo na neho pozriem. V tom sa však otvoria dvere a dnu vbehne skupinka po zuby ozbrojených ľudských vojakov - lovcov upírov. Hlúpe povely ako stáť a nehýbte sa. Idioti, keby si aspoň vybrali deti a nie najskúsenejšiu partiu upírov v okolí. |
| |
| Dům Sednu si na schody a rozhlížím se kolem...stále přemýšlím,kdy sem tady tak mohla být a co sem tady dělala. Moment... vzpomenu si. Když mě ten blázen pokousal... stále si ale pořádně nedokážu vybavit, co sem tu dělala. |
| |
| Dom (Kyu): Prejdeš do ďalšej izby. Závesy ú zatiahnuté a v kúte sa rysuje malá postava. Malé dievča. |
| |
| Potopa Místo, kde se s Renem máme sejít, už mám nadohled. Zamnou ale lezou na břeh další lidi. Pár už na mě hází potemnělé pohledy. Radši půjdu dál od nich...Nebo s tím zas začnou... povzdechnu si a vydám se kamsi do lesa. Když se přesvědčím, že mě opravdu nikdo nesleduje, vydám se oklikou na kopec, ke starému mlýnu. Pomalu se vyšplhám na kopec a vejdu dovnitř. Rozhlédnu se kolem. Nesnáším ten zatuchlej pach... otřesu se. |
| |
| Dům C-Co to...? zamrkám a pohlédnu na malou díveku v koutě. Kdo...co tady dělá...? nesnažím se své otázky vyslovit nahlas...Co když mám vidiny...? zavřu oči a zatřesu hlavou. Když oči znovu otevřu, doufám, že už tam dívenka nebude. |
| |
| Potopa: Prejde pol dňa a Ren nikde. Za to ľudia sa blíźia. |
| |
| Dom: Dievča tam stále je, ale nevšíma si ťa. |
| |
| Potopa Sakra, Rene kde se zas flákáš...?! zavrčím a rychle vyběhnu z mlýnu směrem do lesa. Určitě mě budou chtít sledovat, když jsem sama... pomyslím si. Na okamžik se zastavím a rozhlédnu se. Nechce se mi znovu utíkat... povzdechnu si. Potom se znovu rozeběhnu. |
| |
| Dům Nervózně si povzdechnu. Chvíli se ještě rozhlížím po pokoji. "Ahoj..."hlesnu a poté opatrně příjdu blíž k dívce. "...jsi v pořádku...?" zeptám se ještě opatrněji. |
| |
| Yoko: Dav ťa prenasleduje až na okraj priepasti. Ty ju môžeš ako upír hravo preskočiť. |
| |
| DOM (Kyu): "K...kto ste?" Dievčatko sa strhne. |
| |
| U propasti Zastavím se. Proč si ty blbci prostě nedaj pokoj...? povzdechnu si a přeskočím propast. Poté běžím dál. |
| |
| Dům "Klid..." o krok odstoupím. "Jmenuji se Kyu." pousměju se. Něco v ní je, ale coto je...?" |
| |
| Priepasť: Na druhej strane ti radosť pokazí bažina. |
| |
| Dom: "Ale Margareth vvravela, aby som sa... nerospravala s...s cudzími. |
| |
| Propast Sakra... zavrčím. Snažím se vší silou vylézt ven. V poslední době mam teda štěstí... pomyslím si a protočím oči. |
| |
| Dům "To je v pohodě...já ti neublížím..." povzbudivě se usměju. Co tady vůbec dělá...? |
| |
| ,,Že buď někdo naprosto zpackal krevní testy, nebo ta holka umřela před takovejma deseti letama. Podívej, žádný železo, to je nemožný, neřekl bych, kdyby tam ybla hladina snížená nebo zvýšená, ale že žádný neměla? To se mě vůbec nezdá." konstatuju s mírnym vzpanutím vzteku a v ducu zanadávám na laboranty jak to zpackaly. Hladiny adrenalinu a endorfinu si moc ani nevšimnu, protože to přikládám k transfuzi co musela dostat a taky k injekci adrenalinu co jí daly chvylku před smrtí. ,,No podle všeho, to vypadá jako záhada." pak se podívám opětovně na hodinky a řeknu: ,,No já mám dneska padla, pudu se ještě podívat na patologii a pak vyrazim domu, doufam že tejden nikdo nebude rušit a že to tu bude ještě stát až se vrátim z dovolenej." řeknu a s těma slovama ho vystrnadim z pokoje. Plášť pověsim na věšák za dveřama a pak zamknu a jdu směrem k výtahům. Přivolám výtah a pak nastoupim a zmáčknu třináctku ( nejvyšší patro nemocnice, kde jsou umýstěný generátory a patologie ). Na patologii si v automatu koupim kafe a pak na sebe navlíknu gumovou zástěru a jdu se podívat za patologem a trochu si s nim popovýdat o tej pitvě co ho čeká ( pitva dívky co včera umřela ). |
| |
| Bažiny: Začuješ zavýjať vlkov v horách za bažinou, ale tý ti starosť nerobia. Nie si predsa človek. Starosť ti však robí vrtulník a reflektor. |
| |
| Dom: "Ale Margareth povedala..." Odmlčím sa. |
| |
| Patológia: Patológ sa práve chystá začať a keď vchádzaš, má už nástroje v ruke. |
| |
| Dům "To je v pořádku..nemusíš se se mnou bavit, když nechceš..." pousměju se a znovu se rozhlédnu po pokoji. Myslim, že si ještě jednou prohlídnu zbytek domu... prolétne mi hlavou. Otočím se k odchodu. |
| |
| Bažina Omg... znovu protočím oči a vší silou se vymrštím z bažiny. Hups..Asi sem to trochu přehnala... pomyslím si, když vidím že letím trošku dál za bažinu než sem původně plánovala. Dopadnu na všechny čtyři a okamžitě se co nejrychleji rozběhnu do lesů, o kterých se povídá, že zde žijí vlkodlaci a další zvláštní stvoření. Snad mě nebudou pronásledovat aspoň v tomhlelese... |
| |
| Bál Otočím se a když spatřím "lovce" upírů, zrudnu vzteky. Kdo si sakra myslíte že ste? zeřvu na ně. Na nebohé vojáčky to patrně působí jako zemětřesení. takhle vpadnout na soukromou oslavu, kdo vám k tomu dal povolení co? pokračoval jsem a využíval co nejvíce svou důstojnost, a snažil se jim vnutit podřízenost a strach. To co používám je vlastně taková verze uhrančivého oka, jen je její zdroj hlas. Ať už se snažíme v lidech, nebo slabších upírech vzbudit naší řečí jakýkoliv pocit, podaří se nám to, kupříkladu můžeme vystrašit i děckou říkankou. diplomatická imunita vám asi nic neříká že? kdo tomu sakra velí? vystoupil jsem z davu a zařval na nejbližšího z vojáků, vyhlédl jsem si ho proto, že se nejvíce klepal. |
| |
| Bažina - Les: Vyzerá t, že tento raz si ich striasla. Nemáš však ako dať Ren vedeť, kde si. Pomaly ti dôjde, že si stala sama. Možno by nebolo zlé, vpliesť sa medzi, kalamitou postihnutých, ľudí a dostať sa do tela. |
| |
| Bál: Sledujem, ako ich môj najnovší "zaujmavý kamarát" spražil pohľadom a bavím sa ešte viac. "Zomritem, upíri!" Jeden z nich mal dosť sebazaprenia a začal strielať. Rostopil som guľky v letku ohňom a tieź hlaveň jeho zbrane. Mlčím. Lovci stoja. |
| |
| DOM (Kyu): Zbitok domu je prázdny nezaujmavý. |
| |
| Bál TYYYYYY DOVOLUJEŠ SI ÚTOČIT NA VELVISLANCE? zařval jsem na vojáka který vystřelil a začal ve vzduchu mávat nějakou kartičkou, při rychlosti pohybu nezachytí nic víc než mou fotku. Jestli okamžitě nevypadnete, budete se štěstím sedět dokonce těch vašich mizerných životů je vám to jasné? řvu na ně dál. Hmmm, ještě trošku strachu... pomyslím si při pohledu do jejich tváří. Ještě trošku a rozutečou se. |
| |
| Bál: Viac než tvoj rev ich vystraší, že idem smerom do predu. Okolo mňa začínajú zazínať seba sa sviečky. Lampy vypadli. |
| |
| Bál Ts. Zelman-sama, já se tu snažím pouštět hrůzu a vy mi to takhle zkazíte povzdechnu si, načež lehce ohnu hlavně jejich zbraní, pomocí telekineze. Neudělám na nich uzel, nebo tak něco, jen je zohnu, tak aby kulka nemohla vyletět. |
| |
| Bál: Konečne sa rozpŕchnu. "Je tu princezná. Treba to urýchliť.! |
| |
| Kyrpta Vejdu za Markusem do krypty, a málem otevřu ústa údivem. tolik upírů....to nad ani není možné Překvapeně se podívám na Markuse. |
| |
| Keď ho zbadám, mierne sa usmejem. Som už strašne smedný. Už je mi jedno čo sa mu stane, proste do neho hodím obydva kamene. Zvalí sa na zem. Neviem či je živý alebo mŕtvy. Prídem k nemu a zakusnem sa mu do krku. Prekvapí ma, že krv mi "chutí". Poriadne ho vycucnem a už nie som viacej smedný. Nechám ho tam ležať a idem domov. Najskor rýchlo, no potom spomalým. |
| |
| Bál Ach, na to jsem ehm...nepomyslel zatvářím se poněkud nejistě. |
| |
| ,,Ahoj Bobe, nebude vadit, když se podívam? Dneska už mám padla a tohle byl můj poslední případ." řeknu a usměju se na svýho bývalího učitele a ninějšího kolegu. ,,Trochu ti pomůžu, stejnak studenti se tady objevej pozdě, jako vždicky." řeknu a napiju se kafe, který pak odložim na stolek z nablištěnýho kovu a natáhnu si dva páry rukavyc a nasadim si ustenku a čepec na hlavu. |
| |
| Les Už nějakou dobu procházím lesem. Pomalu udělám oblouk a vracím se zpět. Myslím, že "něco" zakousnu a přesunu se do jinýho města... povzdychnu si, když mi dojde že Ren se asi už nevrátí. |
| |
| Dům Budu tu muset chvíli zůstat a doufat, že mě tu nenajdou... vrátím se na schody. Co tady vůbec dělá ta malá holka...? prolétne mi hlavou. |
| |
| Bál: "Budeme si dnes musieť vystačiť so sviečkami." Poznamenám a rozsvietim aj sadu lustrov, kt. neni na elektrinu Zamierim k baru. |
| |
| Krypta: "Je nás málo." Poviem nespokojne a zamračím sa a v zápätí na pódium víde jeden z Old Blood. Začne rozprávať. "Utíšte sa prosím. Sme tu z váźneho dôvou. vieme už kam preložili Kráľovo telo. Musíme na nich zaútočiť." Za ním sa vysunie mapa s krúžkom okolo Nagasaki. |
| |
| DOM: Z dola sa ozvú kľúče v zámke a ja vbehnem z izby. Postavadole stojí tak, že na ňu nevidíš. |
| |
| Avganistan: Neź prídeś do dediny, počuješ už za sebou poplach. Ťelo sa našlo. |
| |
| Márnica: "Kludne." Povie Bob."Videl si výsledky? Dal som ich spraviť sedemkr´t. Neveriteľné!" |
| |
| Yoko: Na nikoho nenarazíš. V diaľke je mesto. |
| |
| Město Zamířím k nedalekému městu. Doufam, že na někoho konečně narazim...začínam mít žízeň... prolétne mi hlavou. |
| |
| Dům Vylezu do druhého patra v naději, že mě ten druhý neuvidí. Při tom se mu snažím pohlédnout do obličeje. Doufam, že to nebude nějakej polda... |
| |
| Yoko: Dvadsať minút pešej chôdze od mesta, narazíš v priľahlom lesíku na mladú dvojicu. |
| |
| Dom: Ja: "Vytajte, Margareth-sama." M: "Čo s deje Alessanra? Je všetko v poriadku?" Ja: "Máme návštevu." M: "No tak Alessandr, vieš, že sem nemáš pozývať ľudí?" Kroky po schodoch. Zahliadneš plavovlasú ženu v čiernych šatách. |
| |
| Krypta Nevím moc, o co jde a tak jsem jen velmi potichu, a poslouchám, co bude říkat dál. |
| |
| Sakra...poviem si, a zabočím trochu viac do tiena lesa. Zrýchlim do behu. Zrazu si uvedomím, že viem bežať o hodne rýchlejšie. Nesmú ma zbatať... Zamierim ešte viac do lesa. Vidím veľmi dobre v tme, takže sa dokážem dobre vyhýbať prekážkam predo mnou (stromom, krom, kameňom atď. ) |
| |
| ,,Právě kuli nim sem se přišel podívat na pitvu. Jak začnem? Hrudníkem nebo od hlavy?" řeknu a pak stáhnu trochu níž mikrofon co je zavěšenej. Vezmu si do ruky rozevírací kleště a čekám jestly otevře hrudník že bych tam dal kleště a otevřel je. |
| |
| Les Konečně... oddechnu si. Rozhlédnu se, zda nás někdo nesleduje. Když zjistím že ne, rychle se dostanu za dvojici. Než si stihnou všimnout, že za nimi někdo je, praštím je do hlavy a oba se svezou k zemi. Kluka vysaju do poslední kapky. Dívku tam nechám ležet, živou, ale v bezvědomí. Až se probudí, budu na míle daleko odtud... pousměju se, kdžy si představím, jak se dívka vzbudí a začne křičet nad tou tragédií... Rozeběhnu se směrem od vesnice. |
| |
| Dům Sakra...ta malá... zavrčím a rozeběhnu se do jednoho z pokojů. Okamžitě otevřu okno, s úmyslem vyskočit, ale pak se zastavím. Proč to vlastně dělám...? Vždyť je to jen nějaká praštěná ženská a malý dítě...Jestli odtud zdrhnu, chytnou mě fízlové... zavrtím hlavou nad svou hloupostí a zase okno zavřu. To už ale ve dveřích stojí ta žena. Otočím se směrem k ní a čekám, co řekne nebo udělá. |
| |
| Zhromaždenie: "Keď dostaneme späť Kráľa, pomstíme sa im. Takže teraz, dobrovoľníci hláste sa. Bude to ťažké." Prednášajúci dohovorí a ja sa zaradím do fronty k dorovolníkom. |
| |
| Dom: Stojím vedľa ženy a držím sa jej za rukáv. "To je v poriadku. Patrí k nám." Povie mi Margareth a spolu s ňou vídeme z izby na chodbu. |
| |
| Avganistan: Zrazu stojíš na okraji esa. Je tu už volné priestranstvo. Mal by si spomaliť. Už vidno váš dom. |
| |
| Patológia: "Nie, to si nie. Pozri sa na toto." Otvorím mŕtvej ústa a ukážem mu predĺžené tesáky. "Mal by si si ešte raz dať otestovať krv." |
| |
| Len tak, tak zabrzdím a pritom skoro spadnem. Daľej už idem chodzou a tvárim sa ako keby sa nič nestalo. O chvíľu som pri dome. Otváram dvere.Kto vie či je doma mama...ak hej tak sa ma bude pýtať kde som bol...musím si vymisleť nejakú výhovorku. A zajtra s tadialto vypadnúť... |
| |
| Yoko: Pomaly sa blížiš Viac ľudí, znamená väčší dav a to znamená úkryt. Je šanca, že ťa tu nenájdu ani tvoji starý susedia z dediny. Mala by si si nájsť ubytovanie. |
| |
| Bál Hmmm, trošku jste to přehnal Zelman-sama poznamenám při pohledu na elektrická zařízení. |
| |
| Dům K...nám...? opatrně vyjdu za ženou. "Jak to myslíte, k nám?" zamračím se. Nechce mi snad namluvit....že je taky upír...? Myslela sem, že sou ňák vzácní nebo něco... |
| |
| Bál: "Aspoň sa nebudú stažovať, že je to tu presvietené." |
| |
| Město Rozhlížím se kolem. Musím se tu někde ubytovat...Nenajdou mě tady...a podezřívat mě taky nebudou...snad... nandám si kapuci, kterou mám na mikině a zamířím do vesnice. Hledám nějaký hotel nebo něco podobného, co se v tomhle zapadákově nachází... |
| |
| Mesto: Našla si malú ubytovňu. Nie je to luxus, ale aspoň nebudeš všetkým na očiach. Je už neskoro a mala by si sa prespať. |
| |
| Ubytovna Zaplaztím si ubytování na týden. Zatím to bude stačit... Vejdu do pokoje a sundám si mikinu. Opatrně si stoupnu k oknu a rozhlédnu se. Aspoň mám výhled na ulici... prohlížím si lidi, jednoho po druhém(ne že by jich tam bylo hodně, přeci jen je asi tak 11večer). Pak pohlédnu na Měsíc. Krásný, stříbrný...Kéž by to tak bylo pořád... lehnu si do postele a začnu zírat do stropu. |
| |
| Ubytovňa v meste: Ráno sa zobudíš na hluk pred vchodom. Dvaja chlapci sa rozhodli pobiť sa. |
| |
| Ubytovna Prudce se zvednu z postele. Sakra.... rozhlédnu se. Nikde nikdo, až na ten strašný hluk venku. Vykouknu z okna a uvidím dva kluky, jak si "hrajou na rvačku". Protočím oči, zahrnu závěsy a znovu si sednu na postel. To byla zase noc... povzdechnu si. |
| |
| Ubytovňa: Ako zaťahuješ závesy, tvoj pohľad upúta povedomá postava. Mohol by to byť Ren. |
| |
| Ubytovna Zátáhnu závasy a chystám si sednout. Vzápětí se zarazím a znovu pohlédnu z okna. Okamžitě zaměřím povědomou postavu. ...Ren...? okamžitě chmátnu po mikině, vyjdu z pokoje, zamknu ho a rychlým krokem vyjdu z ubytovny. Venku před vchodem se rozhlédnu, kde je. |
| |
| ,,Myslim že to jednou stačilo.Takovýhle zuby sem dlouho nevyděl. Takže co předpokládáš že ji zabilo? Nemoc? Genetická porucha, nebo další případ NNU?" ( NNU- zkrataka Náhlé Nemocniční Umrtí. Označuje se tak umrtí, při kterym je pacient v nemocnici a ať se testuje jakkoliv neví se proč a nač zemřel. Potom je ještě zkratka NPU - Náhlé pooperační umrtí. Těch zkratek co se používáno v nemocnici je hodně ) |
| |
| Pred Ubytovňou: Nikde ho nevidíš. |
| |
| Patológi: "O tom ochybujem. Zomrela na nedostatok krvi. Ako by jej ju nikto vysal. Upíri sú nemoderný. Predokladám, že tu máme niekoho, kto naháňadarcov" krvi." |
| |
| ,,Upiři sou opravdu přežitek, přece na ně nevěříš? Vymysleli si je jenom na strašení dětí a na přilákání turistů na hrad." řeknu sarkasticky. Pak se ještě podívám na ty tesáky a ještě řeknu:,, Takže na nedostatek krve, vždiť tady dostala tři jednotky krve na příjmu, dokonce sem vyděl jak do ní tlačej transfuzi ještě na Jipce. Vypadá to že to bude na dlouho. Nechám tě teda si tady hrát. A až to bude hotový, tak mě to pošli faxem, budu teď pár dní doma se dávat dohromady." řeknu mu a odejdu do vedlejší mísnosti a sundám ze sebe všechno co sem na sebe nabalil, pečlivě a třikrát si umeju ruce a vydezinfikuju si je dezinfekcí. Pro jistotu trochu dezinfekce nastříkám i na kalhoty a na boty ( na kalhotzy jen tam kam nesahal plášť ). Pak nastoupim do výtahu a sjedu až dolu do garáží a zamířim si to ke svej motorce. |
| |
| Garáž: S tmy sa rýchlo vynorí postava a pritisne ťa k stene. "Kde je?!" Drží ti rukou hrdlo. Je silný. |
| |
| ,,Kdo kde Má bejt? " řeknu klidně a snažim se nasadit konejšivej ton. ,,Jestly mě zabijete, tak se odsud nedostanete, celej prostor je hlídán kamerama." řeknu klidně a rukou se snažim nahmatat utočníkovo oblečení a pro jistotu sebrat nějakej genetickej materiál kdyby mě chtěl zabít. |
| |
| Avganistan: Mama ešte neni doma. Asi má dnes nočnú. To sa s ňou ani nestihneš rozlúćiť. |
| |
| Hmm, škoda...nevadí, nechám jej lístok... Nie som moc unavený, tak si začnem baliť veci. Asi o polhodinu som hotový. Je asi 9 hodín večer. Nastavím si budík na piatu, a lahnem si spať. O piatej by mama ešte mala byť v nočnej. |
| |
| Avganistan: Podarí s ati vstť a ešte neni doma. |
| |
| Škoda že to tak musí byť...prejde my hlavou keď sa zobúdzam. Zoberem papier a napíšem naň, že odchádzam a že nech sa o mňa mama nebojí. Potom si nasadím masku, zoberem veci čo som si včera pobalil, a vyjdem vonku. Není tu moc ľudí, su letné prázdniny a je cca 5:30 ráno. Idem rychlým krokom do najbližšieho mesta, ktoré leží oproti lesu. |
| |
| Ubytovna Sakra...kde je...? rozhlédnu se kolem. Vykročím tím směrem, kterým by ta postava zřejmě šla. |
| |
| Aganistan: Trvá ti to ti dlhé nudné dni. Predzásobil si sa? |
| |
| Mesto: Prídeš na roch a postava zrovna mizne za ďaľším. |
| |
| Město Zavrčím. Doufám že to bude on, abych se nehonila nadarmo... povzedchu si a rychlejším krokem znovu zajdu za roh. |
| |
| Za rohom: Stojí tam muž, nápadne sa ponáśajúci na Rena, ale neni to on. Vizerá však, ako by bol jeho brat. |
| |
| Za rohem SAKRA.... povzdechnu si a opřu se o stěnu jednoho z domů. Kde jen vězíš Rene....? pomalu se rozhlédnu. A ještě pomaleji vyjdu kamsi na kraj města. |
| |
| Garáź: "O to sa neboj. Na mňa tie ich pištolky neplatia. Kde je to dievča?!" |
| |
| Ulica: "Potrebujte niećo?" Ozve sa ten muž. Asi si ťa všimol. |
| |
| Ulice Mírně zvednu hlavu a zadívám se na onoho muže. "Hm..ne...jen...s někým sem si vás spletla..." povzdechnu si tiše. To sem ještě potřebovala... pomyslím si ironicky. Je mu tak strašně podobný... "Máte nějaké sourozence...smím-li se zeptat?" |
| |
| Ulica... "Ty... to nie je možné. Poznáś Rena?!" |
| |
| Ulice "Hm." mírně přikývnu, ale nijak se nevzrušuji. Mohlo mě to napadnout... |
| |
| ,,Které, v celé nemocnici jich jsou tisíce?" řeknu klidně. ,,Řekni mi která to má bejt a já uvydim jestly ti to budu moci říct."říkám a jednou rukou sahám do kapsy kde mám mobil. |
| |
| Ulica: "Poď!" Chytí ťa za ruku a rýchlo kami kráć. |
| |
| Garáź: "Si na nič!" Odhodí ťa zo 5 mtrov a odchádza. |
| |
| Je tu strašná nuda. Navyše som stále smednejší.Prečo som si len dokelu nezobral zosebou aj zásoby krvy...to my znie v hlave asi tak 5-krát za deň. Dlho žiadna civilizácia. Keď sa do toho mesta dostanem, pravdepodobne vysajem prvého koho zbadám. Ak sa do toho mesta dostanem...len tak si poviem a pokračujem dalej. |
| |
| Avganistan: Konečne mesto. Nedávno sa tu muselo bojovať, lebo je tu dosť mŕtvych a ranených. Chaos ti len vyhovuje. |
| |
| Ulice "Co to....?!" málem se vyflákám, jak se mnou cukne. "Hele, kam si myslíš že deš, SAKRA!?" zavrčím a snažím se mu vysmeknout. Kupodivu má dost silný stisk. "Pusť mě!" |
| |
| Když dopadnu, tak se překulim na záda a vstanu, dívám se kam odchází a pak doběhnu k telefonu u jednoho sloupu a zvednu sluchátku a počkám až se ozve sestra na Vrátnici a řeknu ji ať zavolá ochranku, že mě někdo napadl v garážích. A že má dát prohledat celou nemocnici že utočník se ptal na nějaký děvče. |
| |
| Ulica: Zastane. "Prepáć. Som rostržitý." |
| |
| Takže som tu...tééda, podla toho ako to tu vypadá, tu nie je zabíjanie nič nezvyčajné...No nevadí, však to budem vedieť využiť. Ale radšej sa pokúsim nájisť niekoho zdravého, nechcel by som dostať nejakú chorobu...Obzerám sa po luďoch. Vypadám dosť divne (kvoli maske), ale divne tu vypadajú vlastne takmer všetci. Postavým sa do jednej tmavšej uličky a čakám kým niekto osamelý pojde okolo. |
| |
| Ulice "Řekni mi, co se stalo s Renem...tedy, jestli to víš...." zamrkám. |
| |
| nemocnica: Už jak vstávaš, ho niet. Nik ho nevidel a v najbližšom čase sa neuk´ˇze. |
| |
| Ulica: "On neni s tebou?" |
| |
| Avganistan: "Doktor! Zavoljte doktora." Vol´13-ročn´dievča. "Na toho čakáme vštci." Mrzák. |
| |
| Som zvedavý, čo sa stalo, a tak s uličky trochu vystúpim, aby som mal lepší rozhľad na okolie. |
| |
| Když dorazí policie, tak to sepíšu, bohužel popis nejsem schopnej jim dát, ale popíšu jim jeho hlas a taky jim řeknu až jde po nějaké dívce v nemocnici. Pak se s nima rozloučim a vydám se zpět ke svej motorce, tentokrát se rozhlížim na každym rohu až se dostanu k motorce, vezmu si přilbu a nastaruju motorku, která napoprvý naskočí. Hledí zatim nechám nahoře a pomalu vyjíždim k bráně garáže. Kde vyndám svoji kartu a počítač mě napíše že sem mimo nemocnici. Pak pomalu vyjedu na ulici a přes parkovyště se vydám směrem k vnější bráně, kde si teprve sklopim hledí přilby. |
| |
| Ulice "Ne." povzdechnu si. "Zmizel." Kam se mohl podít...? |
| |
| Schromáždění Sic nevím stále, o co jde, přesto, když jsem nyní našla svou rodinu, sv é upírské příbuzné nechci je ztratit..i j jdu do řady k dobrovolníkům. |
| |
| Avganistan: Trinásťročné dievča zjavne nezháňa doktora pre seba. "Čo mám robiť? Nedýcha!" Na rukách drží nemluvňa. |
| |
| Nemocničný areál: Nič sa nestane, až kým sa nedostaneš z areálu. Tam doslovne narazíš na chlapíka, stojaceho na prechode (uprostred cesty.) Ulica (YOKO!): "Hmm... A ja, že ho konečne zase uvi..." Naberie ho auto. YOKO RAUL: Auto sa obtočí okolo Renovho brata. Chlapík však na sebe nemá ani škrabanec. "K ćertu! Dávaj pozor doktúrku! Alebo máš málo pacientov?!" Povie výhražne. |
| |
| Katakomba: "Vieš, čo robíš?" Spýtam sa jej pre istotu. To už sme na rade. "A teraz prosím prejdite vedla." Povie zapiisovateľ dobrvolníkom. |
| |
| Na přechodu zastavym motorku a chvylku ho sleduju jestly se pohne. Pokud ne tak ho s opatrností objedu a vyjedu pěs kraj města až ke svýmu domu. ( pokud uhne tak ho neobjedu, ale pojedu směr domu ). Doma zaparkuju motorku do garáže a projdu do domu, kde řeknu: ,, Táta se vrátil." |
| |
| Avganistan Škoda, to maličké asi zomrie...Skúšam si spomenúť čo sme v škole učili na biologii.Pokiaľ do dvoch minút nezačne dýchať, nastane poškodenie mozgu.To neprežije...Je tu moc vela ľudí...Už chcem odísť, keď dostanem nápad. Prídem k dievčaťu a poviem jej šeptom:Poď rýchlo za mnou, viem kde býva jeden doktor. A idem rýchlou chvodzou za roh. Som zvedavý, či pojde za mnou.Obzriem sa či ma dievča sleduje. |
| |
| Schromáždění nemám tušení šeptnu směrem k Markusovi, a jen se usměju. Nějak moc mě to nezajímá. a na výzvu zamířím vedle. |
| |
| Avganistan: Dievca sa tak bojí o malé, źe sa ani nepozastaví nad tým, źe ťa ešte nikdy nevidela a nasleduje ťa. |
| |
| Bočná krypta: Vo vnútri sú stoličky a na stene oproti vchodu je plátno a premietačka. "Takže, tu sa nachádza nová Špeciálna Zóna. Upíri z iných rodov sa snažia utajiť svoju existenciu a ubrániť sa pred nami. A tuto..." Ukázal na prázdny bod na mape chlap, čo pred tým, prednášal vedľa. "Je trinásta zóna a Hrobka." |
| |
| Bál Hmmm, to rozhodně nebudou povzdechnu si a preventivně přejdu na noční vidění. |
| |
| Bál: "Idem upratať." Zamierim von. |
| |
| Doktor v aute: Podarilo sa ti chodcu nezraziť, ale takmer si kôli nemu nabral kočík. |
| |
| Ulica s Yoko: Dáky blázon takmer najprv zrazil renovho brata a po tom paní s kočíkom. |
| |
| Keď vidím že ma dievča sleduje, zabočím do bočnej uličky, v ktorej nikto nie je. Potom sa prudko otočím, a silno ju udriem do hlavy. Zrúti sa na zem. Zakusnem sa jej do hrdla a začnem ju vysávať. No konečne..ešte chvílu a už by som to nevydržal. Je mi jej aj tak trochu ľúto. |
| |
| Bál Bez emocí sleduji odcházejícího Zelmana, načež podrbu za uchem všudepřítomného vlka a jdu si loknout vychlazené krve, pochopitelně ze skleničky, aristokracie si musí držet úroveň. |
| |
| Ulice Poměrně překvapeně zírám na toho idiota v autě. ...kdyby aspoň smrtelníci uměli řídit, když už sou tak neužitečný... protočím oči vsloup a přejedu pohledem na Renovo bratra. "Si v pořádku...?" zeptám se monotóně. |
| |
| Avganistan: Možno, ak kusneš to mimčo a spravíš z neho upíra, prežije. |
| |
| Yoko: "Áno." Zdá sa kľudný. |
| |
| Bál: Opäť sa ti všetci vyhýbajú. |
| |
| Ulice Tiše si oddechnu a znovu se ohlédnu po odjíždějícím autě. Poté se otočím zpět na Renova bratra. "Takže...ani ty nevíš, kde Ren je..." zeptám se tak trochu zklamaně. |
| |
| Potom sa pozrem na dieťa. Dostanem nápad. Ukusnem ho do ruky, a nechám ho tam ležať. Potom rýchlo odídem, nechcem aby ma tam niekto videl. |
| |
| Yoko: "Nie. Ale snáď sa raz opäť stretneme." Povie zamyslene. |
| |
| Avganistan: Bez väčsích potiaží, sa dostaneś nepozorovane preč. Ale kam teraz vlastne isť? |
| |
| Ulice "Absolutně netuším, kde by mohl být..." povzdechnu si. |
| |
| Začínam sa nudiť. Zachvíľu zistím, že som dosť unavený, (niekoľko dní som nespal) a tak sa vyberiem hladať nejaký hostinec alebo hospodu, kde by som si mohol prenajať izbu. |
| |
| Yoko: "Máš kde prespať?" |
| |
| Avganistan: Našiel si v ceľku zapadnutý hotelík z mäsiarstvom. Páchne to tu síce rybami, ale moc drahé to neni. Navyše je tu mladá domáca. Je to divné. Ženy v arabskej krajine nezvknú sami viesť hotel... |
| |
| Ulice "Přespávám v ubytovně." přikývnu. |
| |
| Afganistan (píše sa to s f!) Objednám si izbu. Je v nej iba základné vybavenie - posteľ, stolička a stol. Zamknem sa. Chvíľu sa pozerám do tmy z okna. Vidím mnoho ranených. Potom vytiahnem z baťoha mapu. Neviem nájisť polohu tohoto mesta, tak sa na to teraz vykašlem. Aj tak som už unavený. Možno by som sa mohol dostať do Kábulu (hlavné mesto). Je tam viac ako 5 000 000 obyvateľov. Zajtra musím zistt kde som. A narobiť si nejaké zásoby... Potom si lahnemdo postele a prikryjem sa. Okolo polnoci zaspím. |
| |
| Yoko: "Dobre. Ak by si čokoľvek potrebovala, tu je moja vizitka." |
| |
| Afganistan: Keď ráno vstaneš, slnko je už vysoko. Vojdeš do jedálne, kde si zjavne jediným hosťom. "Bežné alebo špeciálne menu?" Spýta sa majiteľka. |
| |
| Doktorov byt: Len, čo vykríkneš, Paulo sa na teba zavesí. "Tati!" Je už veľa hodín a asi zase nechcel ísť spať skôr, než sa vrátiš. |
| |
| Dom: "A teraz sa pôjdeme najesť." Povie Margareth a hľadí na mňa. Prikývnem. |
| |
| Ulice Nepřítomně přikývnu a vezmu si vizitku. Možná...možná si Ren myslel, že už ho nepotřebuju tak prostě...odešel... |
| |
| Dům "HEJ!" vykřiknu na Margareth. "O co tu de!?" |
| |
| ,,Tak a teď už do postele, ja se musim jít taky prospat. A navíc zejtra si zahrajem zápas." řeknu a usměju se na něj. Pak si sundám bundu a taky boty. Dojdu do pokoje a sednu si na pohovku a zaklonim na chvylku hlavu. |
| |
| Ďakujem nie som hladný.odpoviem. Ale kúpim si flašu minerálky. .Potom vyjdem vonku, poobzerať sa či je niekto okolo. Chcem sa napiť minerálky, ale keď sa mi voda dostane do úst, začne ma štípať. Okamžite ju vyplujem a zbytok minerálky vylejem. |
| |
| Ulica: Po tomto ti chlapík zamáva a kráča preč. |
| |
| U doktora: Malý to ešte chvíľu skúša, ale po tom to vzdá. Tvoja drahá ho naženie do postele. |
| |
| Afganistan: Ako odchádzaš, začuješ, ako špitla: "To by ste nemali piť." Nevenuješ tomu pozornosť. |
| |
| Ulice Posuměju se, taky mu zamávám a vykročím směrem k ubytovně. ...zvláštní...že by celou dobu byl tak blízko a my o něm nevěděli...? prolétne mi hlavou. |
| |
| Dom: "O obed!" Zvýsknem nadšene. |
| |
| Ulica: Renov brad zájde za roh. |
| |
| Dům ...ta je ale otravná.... "Co je na obědě tak vzrušujícího?" nadzvednu obočí. No..na upířím asi hodně, ale stejně...pro upíra je to možná tak ukojení žízně... |
| |
| Ulice Na okamžik se zastavím a ohlédnu se. Renův bratr právě zašel za roh. Poté znovu vykročím pomalým krokem k ubytovně a při tom si prohlížím vizitku. |
| |
| Pokračovanie v piatok |
| |
| Keď vylejem flašu, začnem si spomínať že majteľka niečo vravela. Vraj to nemám piť. Žeby tiež bola upír? Alebo toho vie veľa o upíroch a spoznala ma? Asi sa jej budem musieť opýtať...Pomaly kráčam speť do budovy. Pozrem sa na ňu a kývnem hlavou. Potom sa vrátim do izby. |
| |
| ,,Ahoj zlato, nezlobyly když sem tu nebyl?" zeptám se ji slastně a začnu si ji prohlížet a snažim se zapamatovat každej kousek jejího těla. |
| |
| Yoko: Celý deň máš dojem, že ťa ktosi sleduje. Afganistan: Zaklepanie. "Pokojová služba." Keď otvoríš, nájdeš tam podnos s krčahom a pohárom. Sladkastá železitá vôňa... U doktora: "Nie. Akurát malý nechcel ísť spať, kým sa nevrátiš." Usmiala sa. |
| |
| Dom: Ak nás nasleduješ, tak zistíš, že si idem dať normálny ľudský obed. Margareth neje. |
| |
| Ulice Rozhlédnu se. Ten zvláštní pocit...To už sem tak paranoidní? Proč mam pořád pocit, že mě někdo sleduje...? povzdechnu si a znovu se zastavím. Chvíli se rozhlížím. Po pár minutách znovu vykročím k ubytovně. |
| |
| Dům Takže ten pšunt neni upír...to sem si mohla myslet...Ale ta ženská...ta nebude člověk... pomyslím se a rozhlédnu se kolem sebe. |
| |
| ,,Celí tři dny nešel spát? Vždiť sem říkal že mam dvě noční a že přespim v práci. A co se tady dělo po tu nesmírně dlouhou dobu co sem byl pryč?" řeknu |
| |
| Krypta Poslouchám slovo od slova, ale není mi to moc platné, protože nevím(ale naprosto) o co jde. kruci... |
| |
| Yoko: Pocit nemizne. Doktorov dom: "Náš synáčik si myslí, že sa vykrúti s robenia si úloh." |
| |
| Dom: Jedáleň vyzerá bežne... |
| |
| Krypta: Nakloním sa k Rile. "Je niekoľko rodov upírov každý rod sa drží pri sebe. Nepustia si medzi seba nikoho. V každom je vodca. Ak zomrie, čaká sa, kým sa reinkarnuje. Ten náš je polomŕtvy. Ostatné rody ho skrývajú, aby sme ho neoživili. Boja sa nás. Sme jediný, kto môže na svojho upíra premeniť nielen človeka, ale aj upíra iného rodu." |
| |
| Mierne sa usmejem. Zoberem podnos a položím ho na stôl. Nalejem si asi pol pohára a vypijem ho. Zbytok nalejem do flaše od minerálky, aby som mal zásoby. Potom vyjdem vonku len tak sa poprechádzať. |
| |
| Ulice->Ubytovna Když pocit stále nemizí, zrychlím krok, abych se co nejdřív dostala do ubytovny. V ubytovně rychle zapluju do svého apartmá. Zahrnu závěsy, sednu si na postel a doufám, že ten dviný pocit zmizí. Kdo by ěm mohl sledovat a proč...? |
| |
| Dům Když mě odsud nějak nevyháněj, zůstanu tu, dokud si fízlové nedaj pokoj... prolétne mi hlavou a vyjdu z jídelny na schodiště. Sednu si na jeden ze schodů. Nemá cenu nad nima přemýšlet...je to je jejich život... |
| |
| Mám po skúškach!!! |
| |
| Afganistan: Slnko je silné a začína ti čím ďalej tým viac vadiť. Akoby sa ti piekla koža. Naskakujú ti červené pluzgiere... Yoko: Zaklepanie na dvere. |
| |
| Bál: Zelman sa vytratí a Princezná už tiež išla spať. Začína sa tá časť zábavy, ktorej sa tý dvaja neúčastnia radi. "Lov na divú zver". Tou zverov býva vedšinou partia vlkodlakov. |
| |
| Ubytovna Že by sem nebyla tak paranoidní...? pomalu se zvednu z postele a dojdu otevřít. |
| |
| Yoko: Ren. |
| |
| Bál Znechuceně si "odplivnu", když začnou ostatní upíří vzrušeně debatovat o nastávajícím lovu. Nemám to rád, vůbec ne. Na rozdíl od ostatních já mám mezi vlkodlaky sopustu přátel. Vlastně, mnohem více než mezi upíry. Můj vlastní výskum vedl ke zjištění, že máme dokonce i pár společných genů, jenže skuste to říct bratrům a upálí vás. |
| |
| Ubytovna Chvíli trochu překvapeně stojím ve dveřích, pak ustoupím, aby mohl vejít dovnitř. Myslim, že ho přizabiju... mírně si oddechnu. Zavřu dveře a čekám, co mi řekne. |
| |
| Bál: Už ich vpúšťajú dnu. Yoko: Vyzerá slabý a má obviazané rameno. |
| |
| Ubytovna Chvíli jen nečinně stojím a prohlížím si ho. Po chvíli přikročím blíž k němu. "Co se stalo...?" zeptám se ustaraně. |
| |
| Bál Hmmm zamumlám a sleduji co se bude dít. Zajímalo by mě, jestli se je pokusí zabít. zamumlám si v duchu. |
| |
| Yoko: "Nazlostená partia vlkodlakov v ceste." Bál: Ako si sa obával. Chcú ich zabiť. Vlkodlaci už aj tak nie sú v dobrom stave. Zelman spravil dobre, keď odišiel. |
| |
| Ubytovna Povzdechnu si. Nesnáším ty zrůdy... obejdu Rena a pohlédnu z okna. Kdo vůbec začal tenhle spor...? Teda jestli se to za spor dá považovat... |
| |
| ,,Pořád ale platí že pokud nemá ukoly nesní si jít hrát. Ráno se na to s nim podívám. A jak ses měla ty?" |
| |
| Bál Myslím, že to by stačilo ne? zeptám se a nechám do hlasu proklouznout stopy autority. Hra je hra, ale tohle, tohle už přeháníte "Bratránci" a "sestřenice" usměji se mile, kdežto vlk u mé nohy vražedně zavrčí, oči se mu lesknou. |
| |
| Yoko: "Niekto z našich im asi uniesol pŕ členov." Poznamená Ren a sýkne bolesťou. U doktora: "Dobre. Mojej sestre sa má konečne narodiť dieťa. Dnes ráno mi volala. Vieš, ako veľmi po ňom aj s manželom túžili." Bál: Ignorujú ťa. Na to bude treba viac, neź trochu. Sú to po vedšine upíri cez 300 rokov starý. |
| |
| Au!syknem.Blbé slnko, nemože byť dneska zamračené?!...snažím sa najísť nejaké miesto kde je tieň. |
| |
| Ubytovna Proč se zkrátka nemůžou nechat napokoji...? "Kdy tě napadli?" příjdu k Renovi, čapnu ho za zdravé rameno a posadím na postel. Poté přejdu do dalšího pokoje, kde je v jedné ze skříněk schovaná lékárnička. Vyndám ji, příjdu zpět k Renovi a začnu mu rozmotávat obvazy. |
| |
| Bál Řekl jsem DOST zavrčím a dám si pozor na přesnou intonaci, abych do svého hlasu nacpal co možná nejvíce síly. |
| |
| Afganistan: Je tu pár domov. Ubytovňa: "Na začiatku potopy pri mlyne." Bál: Väčšina ťa ignoruje a pár z nich na teba zagáni- |
| |
| Ubytovna Na chvíli se zarazím. Sakra...Tam sem byla... povzdechnu si. Poté sundám Renovi obvaz. Zvednu se jdu do koupelny, kde si napustím teplou vodu na lavoru. Donesu ho do ložnice. Poté do něj namočím hadřík a začnu Renovi čistit ránu, kterou má na rameni. Mám mu říct o jeho bratrovi...nebo ne? |
| |
| Ubytovňa: Mlčky čaká. |
| |
| Ubytovna Když ránu vyčistím, vezmu čistý obvaz a obvázám Renovi rameno. "Hotovo." Zvednu se a jdu znovu do koupelny, kde vyleju vodu a poté uklidím lékárničku na své místo. Vrátím se zpět do ložnice a postavím se k oknu. Dívám se na ulici. Jeho bratr by ho rád znovu viděl...Ale jak mám vědět, že to Ren bude opětovat...? |
| |
| Aspoň niečo...vydím pár menších domčekov. Postavím sa do tieňa jedného z nich. Trochu sa mi uľaví. Ok, prechádzky za deného svetla sú zrušené. Asi by som sa mal vrátiť do hotela. Aj tak ešte chvíľu čakám v tieni. Slnko ma dosť vyčerpalo. |
| |
| ,, A nepojedeme se na ně zítra podívat? Určitě budou rádi, když je naštívíme. Ráno pojedeme koupit nějaký dárky a pak pojedeme k nim. Co ty na to?" řeknu a poposednu si na pohovce. |
| |
| Bál Tak tohle mě naštvalo. Pravačka mi zajede pod kabát a vytáhne nechutně velkou pistoli Automag 44, se stříbrnými náboji těžce přebytými střelným prachem. Tohle ani telekineze nezastaví. Řekl jsem, že to stačí zavrčím mrazivě. |
| |
| Ubytovňa: Vonku zazrieš známu postavu. Jeho brata. "Stalo sa niečo, kým sme sa nevideli?" Spýta sa Ren. Afganistan: "Vraj ste si ho zabudli v hoteli." Pred tebou stojí malý chlapec so slnečníkom. U doktora: Súhlasí. Kôli ranným nákupom idete spať. Ráno deti vyvádzajú. Chcú ísť s vami. |
| |
| Bál: Prídem zo zadu a dám mu ruku na plece. |
| |
| ,,Klid, vždiť jedem všichni." řeknu, když jdu pro klíče od mýho Landroveru. Skontroluju nádrž a kanistry s benzínem. |
| |
| Huh?chvíľu som zmetený. Potom to však pochopím, zoberem slnečník a chlapcovi dám pár drobných. Ďakujem. Rozostriem slnečník a vydám sa na cestu speť do hotela. |
| |
| Bál Nemyslím si že je důstojné a pro veselí na oslavě moudré zabíjet Kohokoliv Zelman-sama zavrčím, aniž bych se ohlédl |
| |
| MuDr: Vyrazíte na cestu, ale akonáhle vídete z garáže na otvorené slnko, príde ti zle. Afg.-hotel: "Vidím, že sa Vám hodil." Usmeje sa majiteĺka. |
| |
| Bál: "Vždy boli sebránka. preto sa tu tak strašne nudím. Ale nemá význam ich zastavovať. Inak si to vybijú na ľuďoch." |
| |
| Anglia, Londín (RAZE): Dorazil si do Londýna a hneď si môžeš všimnúť, že to tu neni v poriadku. Chcel si si prezrieť Bakinghem a miesto toho cítiš niekde v okolí upírov. |
| |
| Vďaka, neviem akoby som sa sem dostal bez vašej pomoci. Som dosť mladý.Opetujem jej úsmev. Slnečník zložím a podám ho majtelke. Potom sa vrátim na izbu. Hmm, čo budem do zotmenia robiť? Sadnem si na postel. |
| |
| Bál Proč by kvůli jejich nudě měli umírat nevinní? To raději ať umřou oni sami když si nejsou schopni opatřit rozumnou zábavu odseknu. |
| |
| Afg-hotel: Pošle ti hore tablu a toho chlapca, čo doniesol dáźdnik. Vie ju hrať. Tiež čaj a kuskus. |
| |
| Bál: "Sú to hlavy rodov. Nerob to, lebo budú problémy." Upozorním ho. Bude zábava. Konečne. |
| |
| Túto hru som už dlho nehral...keď ju rozkladáme, poviem chlapcovi:Budeš mi musieť pripomenúť pravidlá. Vieš, ja som to uz dosť dlho nehral a tak úplne neviem ako sa to hrá.Chlapec mi to začne vysvetlovať a aj názorne ukazovať. Netrvá dlho a pustíme sa do hry. |
| |
| Bál Neurazte se, ale mě je úplně jedno, jsetli jsou to vůdci nějakého klanu nebo ne. Tu zbraň bych měl v rukou, i kdyby jste tam stál vy Zelman-sama zamračím se. |
| |
| Ubytovna Mám nebo ne...? "Někoho...Někoho jsem potkala." vydám ze sebe po chvíli. "Někoho tobě známého..." dodám. |
| |
| Zastavym auto a podívám se na ženu. ,, Cítíš to taky? " zeptám se a dívám se na ni. |
| |
 | Londýn,Anglie Pomalu se procházím po uličkách Londýna rozhlížím se kolem a všímám si podezřelých věcí... |
| |
| Afganistan: Hráte až do večera. Chlapec je fakt šikovný a hostinská ti medzičasom doniesla "obed" a "večeru". Ubytovňa: Ren na teba spýtavo pozrie. "Takých ľudí nie je veľa." MuDR: Tvoja manželka i deti na teba hľadia, akoby si bol strašidlo. Keď sa pozrieš do zrkádka, zbadáš, že sa z teba dymí. Londýn: Z krypty za Buckinghamským palácom cítiš upírov. Ťahá ťa to tam. Musí ich by´t aspoň pädesiat. |
| |
| Bál: "Hmm..." Otočím sa na odchod, ale vo dverách zrazu stojí Princezná. Všetko stíchne, až na vlkolakov. Tý majú v zápätí voľnú cestu preč. |
| |
| Ubytovna Kousnu se do rtu. "Potkala sem... Potkala sem tvého bratra." otočím se na Rena a čekám jeho reakci. |
| |
| Otevřu dveře od auta a vyběhnu hned do domu a zamířím do koupelny, kde pustim naplno studenou vodu a jakmile je voda napuštěná tak do ni ponořim hlavu a když ji z vody po pár sekundách vytáhnu tak se začnu prohlížet v zrdcadle. |
| |
| Bál Když se objeví princezna, vlk u mé pravé nohy se uklidní a já schovám pistoli. |
| |
| Ubytovňa: Ren hodí neprítomný výraz. "Kedy?" MuDr: Už vyzeráš OK. Bál: Vlkodlaci utečú, ale zdá sa, že to zďaleka neskončilo. Princezná sa zdá byť naštvaná. Dá dole medailón... |
| |
| Bál: "Rýchle von. Príde dračica." |
| |
| Co to zatraceně bylo? Nějakej druh alergie, nebo něco takovýho?pak mě napadne dobrej plán a vyjdu z koupelny a zamířim rovnou k autu a trochu zahraju churavost a řeknu: ,,Myslim že budeš muset jet sama z dětima. Asi sem něco chytil, jestly chcete tak tam pár dní zůstaňte, jestly to nebude vadit. Já se zatim doma vykurýruju." řeknu a pak si položim dva prsty na krkavici a podívám se na hodinky. ,,Vypadá to na chřipku." řeknu a sleduju reakci ženy jestly odjede. |
| |
| Dohrajem s chlapcom posledné kolo. Potom zídem dolu a zaplatím majteľke lebo chcem odťialto odísť. Prepáčte, ako ďaleko je odtialto Kábul (hlavné mesto) ? |
| |
| Bál Co se stane mi došlo i bez Zelmanova varování, takže v době kdy začal mluvit jsem já i vlk na poněkud spěšném odchodu. |
| |
| MuDR: Odídu teda bez teba... Afgan.: "Sedemnásť míľ" Bál: Stačíš si všimnúť veľkého svetieľkujúceho zlatého draka. V zápätí sa dvere zavrú. |
| |
| Ubytovna "Před necelou půhodinou." Co si asi tak může myslet....? |
| |
| Uff, myslel som že to bude dalej./i> Nahlas poviem:Ďakujem. Vyjdem na izbu si zbaliť veci. |
| |
| Ubytovňa: Ren sa zahľadí von z okna. "Vyhýbaj saa mu. Je... zlý." Dodá monotónne. |
| |
| Afg: "To nás už opúšťate?" Spýta sa s úysmevom majiteľka. |
| |
| Hotel Áno, nemienil som sa tu veľmi dlho zdržať. |
| |
| Ubytovna ...zlý? "Choval se úplně normálně..." řeknu polohlasně a zamyšleně. ...možná...Vlkodlak? |
| |
| ,,Co to sakra bylo zač?"řeknu si a jdu zase do obíváku a prohlížím si ruce, pak si sundám tryko a prohlídnu si hrudník i záda. ( na prohlídnutí zad použiju velký šatní zrdcadlo. |
| |
| Afg.: "Tak Vám dám niečo na rozlúčku." Akýsi talizman. |
| |
| Ubytovňa: "Je upír, ale... je z iného rodu. Drž sa od neho ďaleko." |
| |
| MuDr: Nenájdeš nič podozrivé. Asi by si mal zájsť do knižnice. Dáko to môźe súvisieť s tvojim výskumom. |
| |
| Afganistan Ďakujem.Zoberem talisman a dám si ho okolo krku. Potom sa jej ešte opýtam na smer a odídem. Bežím smer Kábul. |
| |
| ,,To snad není možný, jřece sem se nepořezal o žádný sklo. Ani sem si neaplikoval žádnou látku, jak je to možný, to přece..." nedocházej mě souvislosti kde sem mohl tohle chytit. |
| |
| Ubytovna "Hm..." povzdechnu si. Vždyť se choval docela mile... |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR