Roland Stříbrovlasý - 02. června 2008 13:38

“Je pozdě večer. Mračna začínají halit i poslední hvězdy. Jejich útok je tak mohutný, že i měsíc za nimi nemá dostatek sil a využívá jen nepatrných mezerek, aby mohl naposledy pohlédnout na spící zemi. Zvedá se vítr. Jeho pomyslné ruce si hrají s listy stromů, jeho tělo se otírá o dřevěné domy malinké vesničky. Jeho pískavý zvuk děsí děti ve svých postelích, které schovávají hlavu do peřin. Zahřmění, jen všechny utvrdí v tom, že měli pravdu. Blíží se bouře. Již nyní jde cítit ve vzduchu déšť. Hostinský místní hospody zavírá poslední okno, aby jeho hosté měli klid. Jeho tvář je rozjasněná, neboť si právě přichází na zisky o kterých se mu ani nesnilo. Do vesnice zavítal básník. Potulný bard, který zde bude celou noc vyprávět příhody ze života těch nevětších hrdinů. Kvůli jeho slovům se sešla spousta zdejších i přespolních lidí. Všichni netrpělivě čekají, až Bard polkne poslední lok piva. Zhluboka se nadechne, složí ruce do klína a započne vyprávět… Jistě by jste rádi věděli jaký to byl příběh. Co může být tak poutavého, když k tomu nepotřeboval ani svou loutnu a své vytříbené verše. Příběh smyšleného hrdiny, příběh který se stal, ale ne jedinému muži. Příběh, který vypráví dobrodružství Revinala Derinse velitele žoldácké jednotky. Ano je to tak. Dobrodružství mužů a žen, kteří se hrdě hlásí k tomu čím byli a čím jsou možná dodnes. Jejich hrdost byla větší než stráží královské gardy. Ptáte se Proč? Svou pozici si museli zasloužit, vypojovat si ji a nikdo je nedržel za ruku. Přesto jimi lidé pohrdali. Divím se, však právě oni za jejich životy pokládali ty své! Nyní podvodem zde vyprávím příběhy přátel, které nemohu jmenovat. A které jsem našel právě mezi vrahy a násilníky…ano našel jsem je v armádě Žoldáků! Však vše se odehrálo tak zvláštním způsobem, tak náhodně. Nikdy jsem si nemyslel, že bych s nimi vydržel tak dlouho. Můj první dojem byl spíše…děsivý, ale mám za to , že jsem jím projít musel. Tak tedy usaďte se. Budu Vám vyprávět příběh ten samý, který jsem vyprávěl tisíckrát předtím, však nyní budu věci jmenovat opravdovými jmény…

Šepot - Šelest - 02. června 2008 15:55

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza, Revinal Derins V pořadí třetí nudný den, který prožíváš v tomto ospalém městě. Poskytli ti přístřeší v hostinci, ve kterém na tebe nikdo nepromluvil od té doby co jsi prošel dveřmi. Hostinský, ač placený úřady, ti nechává jídlo na chodbě. Jsi zvyklý, vždy, když přijedeš dělat svou práci je to stejné. Dívají se na tebe jako na monstrum a přitom ty, právě to monstrum pošleš do pekel. I teď je tomu tak. Na žádost Gorna Lefrtyho, místního zřízence, jsi přijel vykonat proces smrti nad člověkem obviněným a odsouzeným za vraždu nějakého nafoukaného fracka šlechtické třídy. Nic ti nemuseli říkat a víš, že ten odsouzenec je žena. Vždy to tak je. Stává se to často, když si mladíci myslí,že si mohou ponechat ženu s ulice jako svou hračku. Hračku na choutky, které raději ani nechceš znát. Poprava se koná zítra, za úsvitu. Bude popravena setnutím hlavy a její mrtvé tělo bude spáleno. Smrt, v které není ani kousek cti. Smrt, kterou si zaslouží ti nejhorší. Je to již nějakou dobu co jsi své řemeslo neprovozoval. Možná je to tím, že již tvá pověst zahrnuje tvé místo ve Svobodné armádě. Možná tím, že se starostové bojí, že sebou přivedeš i ostatní. Heh, kdyby jen věděli. Proto jsi přijal nabídku, proto je to tak zvláštní, že právě tebe a jenom tebe si vyžádali. Ubytovali tě zde a jedinou informaci máš ze svitku, který leží před tebou. Je dobře čitelný a úhledně napsaný, jeho povrch se leskne ve svitu slunce, který prochází oknem do pokoje. Poletují si v něm částečky prachu, vznášející se v pokoji. Za okny se trhovci připravují na nový den a pozvolna začínají vyvolávat své věci k prodeji. Je to jako by město žilo bezstarostně, bez emocí, jako by mu bylo všechno z cela jedno. Jako by mu nevadilo, že jen o ulici dál. Za monumentální branou, se rozléhá veliké náměstí, které dnes nehostí kejklíře a šašky, ale tesaře stavějící pódium. To vše jen kousek od městského vězení, kde odsouzenec čeká na svou smrt. Proč, ale ty?

Šepot - Šelest - 02. června 2008 16:36

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Provinční tábor Svobodné armády, Moya/Paul de Valois Sluneční paprsky už nějakou chvilku září na střechy kamenných domů,dřevěných srubů, nebo jen bílých stanů. Většina bytostí zde přežívajících, zatím ještě se oddává spánku, však na ulicích již pochodují kupci. Brousí se meče, skupinky lovců lidí přicházejí či odcházejí za svojí prací. Je spodivem, že se tomu zde říká stále tábor. Je tu fungující infrastruktura, jsou tu pořádkové síly, hospody, stále krámy, lázně, kostely. Potkáte tu i vládce, který má toto všechno pod správou. Je to jako, kdyby jste byli členi své vlastní říše, se zákony, které vám vyhovují a které nemáte problém dodržovat. Do města se nedostane nikdo, kdo nepatří k SA. Oba jste opřeni o chladivou zeď místní putyky, před kterou se rozléhá volné místo, porostlé trávou. Je určeno k výcviku jednotek. Pořádají se tu však i souboje, popravy, proslovy velitelů a je toho ještě mnohem více. Důvod proč tu stojíte asi sami neznáte. Možná, že je to kvůli souboji, který se zde koná. Oba v něm máte vsazené peníze na místního bijce a pak není lepší místo kde se odreagovat. Do srazu s Dalkorem, který měl zajistit přes noc nějakou práci zbývají ještě dobré tři hodiny. Co se týče ostatních.Velitel Revinal před třemi dny musel odcestovat do Gerezy a zbytek vašeho týmu, nejspíše ještě podřimuje. To nic nedělání je ubíjející, navíc, když vašemu bijci se nevede moc dobře a díky pár dobře mířeným ranám se válí na zemi. Je tu mnoho příznivců obou zápasníků a přes křik sotva slyšíte jeden druhého. Vedle vás je také opřeno několik žoldnéřů ,kteří se pomalu sebírají k odchodu. Nejspíše jdou shladit svou žízeň či si dát dobrou snídani. I vám začíná docházet, že zápas již asi skončil…

Šepot - Šelest - 02. června 2008 16:36

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Provinční tábor Svobodné armády, Moya/Paul de Valois Sluneční paprsky už nějakou chvilku září na střechy kamenných domů,dřevěných srubů, nebo jen bílých stanů. Většina bytostí zde přežívajících, zatím ještě se oddává spánku, však na ulicích již pochodují kupci. Brousí se meče, skupinky lovců lidí přicházejí či odcházejí za svojí prací. Je spodivem, že se tomu zde říká stále tábor. Je tu fungující infrastruktura, jsou tu pořádkové síly, hospody, stále krámy, lázně, kostely. Potkáte tu i vládce, který má toto všechno pod správou. Je to jako, kdyby jste byli členi své vlastní říše, se zákony, které vám vyhovují a které nemáte problém dodržovat. Do města se nedostane nikdo, kdo nepatří k SA. Oba jste opřeni o chladivou zeď místní putyky, před kterou se rozléhá volné místo, porostlé trávou. Je určeno k výcviku jednotek. Pořádají se tu však i souboje, popravy, proslovy velitelů a je toho ještě mnohem více. Důvod proč tu stojíte asi sami neznáte. Možná, že je to kvůli souboji, který se zde koná. Oba v něm máte vsazené peníze na místního bijce a pak není lepší místo kde se odreagovat. Do srazu s Dalkorem, který měl zajistit přes noc nějakou práci zbývají ještě dobré tři hodiny. Co se týče ostatních.Velitel Revinal před třemi dny musel odcestovat do Gerezy a zbytek vašeho týmu, nejspíše ještě podřimuje. To nic nedělání je ubíjející, navíc, když vašemu bijci se nevede moc dobře a díky pár dobře mířeným ranám se válí na zemi. Je tu mnoho příznivců obou zápasníků a přes křik sotva slyšíte jeden druhého. Vedle vás je také opřeno několik žoldnéřů ,kteří se pomalu sebírají k odchodu. Nejspíše jdou shladit svou žízeň či si dát dobrou snídani. I vám začíná docházet, že zápas již asi skončil…

Šepot - Šelest - 02. června 2008 16:48

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Provinční tábor Svobodné armády, Morion / Ker Aden Ica Sluneční paprsky už nějakou chvilku září na střechy kamenných domů,dřevěných srubů, nebo jen bílých stanů. Většina bytostí zde přežívajících, zatím ještě se oddává spánku, však na ulicích již pochodují kupci. Brousí se meče, skupinky lovců lidí přicházejí či odcházejí za svojí prací. Je spodivem, že se tomu zde říká stále tábor. Je tu fungující infrastruktura, jsou tu pořádkové síly, hospody, stále krámy, lázně, kostely. Potkáte tu i vládce, který má toto všechno pod správou. Je to jako, kdyby jste byli členi své vlastní říše, se zákony, které vám vyhovují a které nemáte problém dodržovat. Do města se nedostane nikdo, kdo nepatří k SA. Obě vyspáváte samy ve svých pokojích dvoupatrového domu na hranici severního vnitřního kruhu kamenných domů. Dům byl přidělen čistě jen vaší jednotce. Je zde 11 pokojů, o hodně více než potřebujete, s vlastním vybavením. V přízemí je pak společná velká místnost s oddělenou kuchyní a jídelním stolem. Také je zde průchod do stáje, kde však nemáte zvířata ale provizorní kovárnu. V domě je ticho. Je možné, že ostatní ještě spí. Tedy až na Velitele Revinala, který odjel do Gerezy před třemi dny a má se vrátit nejdříve zítra. Dalkor, přes noc měl objet přilehlá města a sehnat nějakou práci. Sraz s ním máte až zhruba za tři hodiny.

Šepot - Šelest - 02. června 2008 16:48

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Provinční tábor Svobodné armády, Morion / Ker Aden Ica Sluneční paprsky už nějakou chvilku září na střechy kamenných domů,dřevěných srubů, nebo jen bílých stanů. Většina bytostí zde přežívajících, zatím ještě se oddává spánku, však na ulicích již pochodují kupci. Brousí se meče, skupinky lovců lidí přicházejí či odcházejí za svojí prací. Je spodivem, že se tomu zde říká stále tábor. Je tu fungující infrastruktura, jsou tu pořádkové síly, hospody, stále krámy, lázně, kostely. Potkáte tu i vládce, který má toto všechno pod správou. Je to jako, kdyby jste byli členi své vlastní říše, se zákony, které vám vyhovují a které nemáte problém dodržovat. Do města se nedostane nikdo, kdo nepatří k SA. Obě vyspáváte samy ve svých pokojích dvoupatrového domu na hranici severního vnitřního kruhu kamenných domů. Dům byl přidělen čistě jen vaší jednotce. Je zde 11 pokojů, o hodně více než potřebujete, s vlastním vybavením. V přízemí je pak společná velká místnost s oddělenou kuchyní a jídelním stolem. Také je zde průchod do stáje, kde však nemáte zvířata ale provizorní kovárnu. V domě je ticho. Je možné, že ostatní ještě spí. Tedy až na Velitele Revinala, který odjel do Gerezy před třemi dny a má se vrátit nejdříve zítra. Dalkor, přes noc měl objet přilehlá města a sehnat nějakou práci. Sraz s ním máte až zhruba za tři hodiny.

Šepot - Šelest - 02. června 2008 17:21

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Kupecká cesta / Dalkor Pomalu začíná svítat, slunce tě šimrá na tváři a ty se jen stěží bráníš spánku. Potřeboval by jsi nějaké povzbuzení formou horkého trpasličího piva či studené lidské břečky. Však nemůžeš se zdržovat. Do tří hodin, musíš být zpět v Provinčním táboře Svobodné armády a dovést, nějakou zajímavou nabídku práce. Problém je v tom, že ani přes tvé úsilí, kdy jsi projel za jedinou noc 6 měst a vesnic. Nemáš žádnou nabídku, které by stála za řeč a kterou by jste se zabavili, zatím co Velitel Revinal je v Gereze kvůli nějaké neodkladné záležitosti. Tvůj kůň je velice unavený a ty víš, že ho budeš muset nechat odpočinout. Máš před sebou jen poslední vesnici, kde by se mohla najít nějaká zajímavá práce. A pokud ani tam ne, pojedeš zpět s prázdnou. Již pomalinku vidíš první označená pole a první stavení vesničky, která má být tvá poslední zastávka. Počítáš s tím, že to bude jednoduché, jen koukneš na nástěnku a pojedeš zase dále. Však když přijíždíš před hostinec, kde nástěnka leží. Všímáš si člověka, který ji zarytě studuje a prakticky cloní veškerý výhled na ni. Jeho vzezření je obstojné, má čisté zelenomodré oblečení. Na zádech se mu houpe loutna. Jeho zlatavé vlasy se houpají ve větru, který je nadnáší. Je až s podivem, že si tvého příjezdu vůbec nevšiml. Hostinec je ještě zavřený a tak ze všude okolo až podivný klid.

Dalkor - 02. června 2008 19:27

soukromá zpráva od Dalkor pro Tak doufám, že se ke mě štěstěna nakonec nepostaví zády pomyslím si, když míjím první stavení malé vesnice. Kolikáta už tuto noc? Cítím, jak pode mnou můj koník vysílením lehce klopýtl. "Neboj, starý brachu," lehce ho poplácám po šíji, "máme čas na malou zastávku, tak si trochu odpočineš" Jazykem si přejedu po svých žízní rozpraskaných rtech. " A já spláchnu ten prach, co mě tíží v hrdle" Vesnice je v tuto dobu, až na pár toulavých psů, úplně bez života. S trpkým povzdechem si uvědomím, jak moc sem unavený. Co bych dal za chvíli spánku To už mě můj znavený oř zanesl na nevelké prostranství před velkou budovou. "Určitě krčma" blekne mi toužebně hlavou. "Jen aby hostinský po včerejší šichtě moc nevyspával" To už mi do oka padne zdejší nástěnka. Ale kdo to před ní stojí? Nevypadá na žoldáka. Pobídnu koně, který se mezitím zastavil, a pomalu se blížím k tomu cizinci.Hm, loutna na zádech, žádná zbraň. Vsadím se o stříbrňák, že je to potulný pěvec! Tlumeně si odkašlu a klidným hlasem, abych nezavdal příčinu k půtce, na onoho cizince promluvím: "Dobré ráno, příteli. Snad nehledáš také práci pro Svobodné bratrstvo?"

Revinal Derins - 02. června 2008 19:27

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Levou ruku si opřu o tvář a přeletím očima z kousku pergamenu, který držím v prstech pravé ruky, k třírohému klobouku usazenému na vzdálenějším rohu stolu. Sluneční paprsky vykreslily v jeho černi skvrnky od vody a prachu z cest, holt je už postarší, ale slouží tak, jak má. Pak se zakloním v židli, volnou rukou uchopím konvici s vínem a doleju si pohár vedle. Nenapiju se z něj ale, odložím pergamen na stůl a zahledím se do stropu. Zvenčí sem doléhá křik ptáků i obvyklé zvuky takové ospalé díry, jako je tahle, skoro bych usnul taky, nebýt těch myšlenek, ženoucích se jako splašené spřežení táhnoucí za sebou spoustu nezodpovězených otázek. Proč specifické přání ? Pod kápí jsme všichni stejní... A každý si ceníme dobré rány, špatná pro nás není. znovu pohlédnu na pergamen na stole a párkrát klepnu prsty do stolní desky. Zvednu se ze židle a přejdu pokoj k oknu, zpoza kterého se ozývá šum začínajícího trhu a hluk sbíjených trámů a prken. Snad už ze zvyku se postavím vedle něj, abych mohl jakž takž kryt vyhlížet ven na ulici. Tak nebo tak... Je to práce... povzdechnu si. A to už jsem myslel, že se toho zbavím. trpká příchuť vědomí, že kat prostě navždy zůstane katem, mi připomene nalitý pohár. Odvrátím se od okna a vrátím se ke stolu, kde osrknu vína, s očima stále upřenýma na pergamen.

Roland Stříbrovlasý - 02. června 2008 19:41

soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro Vesnice, Roland / Dalkor "Tady to taky nepůjde. Co by nějaký zajímavý člověk dělal v takové díře. co tu vůbec dělám já? ani svlažit rty nemohu, hospoda je zavřená a hostinský nejspíše vyspává." Zaryt do myšlenek nepostřehnu příjezdu jezdce a stále hledám očima, alespoň nějaký náznak dobrodružství o kterém bych mohl psát. V tom však onen jezdec na mne promluví. Mé tělo se zachvěje a já uskočím. Pohled okamžitě směřuje do tváře jak vidno velmi unaveného jezdce i jeho koně. "Chceš mě snad připravit o život? doufám, že se alespoň bavíš!" Vyhrknu ze sebe úlekem. Málem bych tím přišel o všechny slova vyřčená oním cizincem však právě konce mě velice zaujal. "Říkáš Svobodné bratrstvo? Já nikdy neslyšel o takovém společenství. V čem spočívá vaše víra. Pověz, pouč potulného pěvce a vypravěče. V čem?" Zopakuji můj dotaz. Mé modré oči teď hrají chtivostí poznávat a dovídat se nové věci.

Šepot - Šelest - 02. června 2008 19:57

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza, Revinal Derins Chuť vína zdejšího kraje se nedá s ničím zaměnit. Jeho lehkost, chuť a vůně je něco co tomuto městu alespoň trochu pomáhá udržet si svůj věhlas. Stále dokola si čteš řádky pergamenu, který ti přivezl městský posel. Jeho černé oči a úsměv si ještě stále pamatuješ stejně jako poslední slova než odjel. "Prý to bylo poslední přání vězně...nejspíš chce umřít rychle a bezbolestně HAHAHA" Možná jeho slova říkají víc než slova napsaná na pergamenu. Kdo by si vyžádal posledním přáním svého kata? Vždyť normální člověk by si poručil hostinu, proslov, návštěvu milovaného člověka, ale svého kata? Po chodbě za dveřmi zaslechneš několik rychlých kroků. Lehké zašeptání a vrznutí protějších dveří. Pak zas jen ticho a klid na přemýšlení, snad jediný zvuk je nový. Plačící dítě, tlumeně křičí, někde v pokoji pod tím ve kterém právě jsi.

Ker A'den Ica - 02. června 2008 19:57

soukromá zpráva od Ker A'den Ica pro Ráno jsem se probudila v měkkých peřinách. Líně rozevřu víčka a koukám do stropu, jako bych z něho chtěla něco vyčíst. Hlasitě zívnu a otočím se na druhý bok. Nechce se mi vůbec vstávat, ale nakonec se překonám. Sklouznu, pro mě, z vysoké postele a upravím si límec na roztahané košili, zastrčím ji do krátkých kalhot. Došourám se k oknu. Odsunu dlouhé záclony a rozevřu okno. Přivítá mě jasné sluneční světlo, které mě na chvíli oslepí, párkrát zamrkám, abych si zvykla na světlo. Chvíli sleduji to hemžení venku, přemůže mě ale hlad, a tak najdu botky pečlivě ukryté pod postelí. Sejdu do přízemí a zamířím do kuchyně, kde si ze včerejšího chleba ukrojím silnější plátek. Osolím ho a ve stoje začnu přežvykovat. Ačkoliv je tu jídelna, nechce se mi pracně škrabat na židli. Ten, co zařizoval vybavení pro tento dům, nemyslel na to, že po zemi běhají i menší tvorové jako trpaslíci, hobiti a mimo jiné i gnómové… Opřu se tedy o zeď a zamyšleně hledím na druhou stranu místnosti.

Dalkor - 02. června 2008 20:07

soukromá zpráva od Dalkor pro Vesnice, Roland, Dalkor Tak sem měl zdá se pravdu, potulný umělec, co hledá inspiraci. Nu proč mu trochu nepomoci a nepočastovat ho pár příběhy. předkloním se v sedle směrem k němu: "Ty že si nikdy neslyšel o Svobodné armádě? Spolku žoldáků a jiných dobých lidí? Nechce se mi tomu ani věřit Nemeškám a plavně seskočím z koně. Celou dobu však z cizince nespouštím zrak, jsa připraven v momentě bránit svůj život. Máš štěstí, potřebuji načerpat sil a rád se s Tebou podělím o nějaké hrdinské příběhy našeho spolku Zamířím směrem k němu a nástěnce. "Ale věru, že mi cestou vyschlo v hrdle a s plným korbelem se arci jináč vypráví. Neznáš místního krčmáře? Ať nám naleje žejdlík studeného piva a řeč poteče sama."

Revinal Derins - 02. června 2008 20:13

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Rychle a bezbolestně... poslední slova posla se mě dotkla, i když jsem to na sobě nedal příliš znát a jen jsem ho vyprovodil. Ten kat, který musí sekat nadvakrát, nechodí po světě dlouho... položím pohár na stůl a cvrnknu to něj prstem, takže lehce zazvoní. Vyčkám dokud zvuk nedozní místností a pak se se zavrtěním hlavy otočím k lavici, na které leží moje loutna. Pohladím její břicho, lehce sevřu krk v akordu a usadím se, zatímco prsty druhé ruky vybrnkávám trochu melancholickou melodii, pomalu pronikající a podbarvující moje myšlenky. Znám ji ? Nebo o mě jen slyšela ? už ani nad hudbou nepřemýšlím, prsty a ruce pracují zcela samostatně. Co donutí člověka k takovému činu, vybrat si osobu, která má ukončit jeho život ? prsty se zastaví, když dohraju nápěv... Odložím loutnu, seberu ze stolu klobouk a ze židle kabát, kolem pasu hodím opasek s dýkou a druhý s rapírem, navléknu si rukavice a vyrazím k věznici.

Roland Stříbrovlasý - 02. června 2008 20:36

soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro Vesnice, Roland, Dalkor "Ale ano. To už mi někdo říkal" Oči tě pozorují, zatím co mysl přehrabuje spousty, textů a příběhů, abych si vybavil ten jenž jsem již o spolku Svobodné armády slyšel. Je toho hodně já s politováním zjišťuji, že ten jsem již zapomněl. Hlavu nakloním na stranu. "Ano ano slyšel, máš pravdu. Bohužel má mysl je v tom chorá a nemohu si vybavit příběh, který jsem slyšel. Již je to tak dávno, však oslovení Svobodné bratrstvo je pro mě nové. Možná to mě zmátlo...možná..POČKEJ!" Zazní hlas náhle. Svou pravou rukou se udeřím do čela, zatím co oči se zavřely, abych udržel myšlenku, která tak náhle dala o sobě vědět. "Již jsem slyšel o některých činech, avšak jejich podstata byla špatná. Zabíjení pro peníze a ne pro slávu a záchranu životů. Já snad tě tím neurazím přec takto jsem to slyšel. Jeden říšský voják mi kdysi vyprávěl příhodu. Že on sám na vlastní oči viděl jak se jeho spolubojovník otáčí a vrhá nože do vlastních řad, jak najmutí žoldáci otáčí ostří z čistě hamižných představ. Já nevěřil jsem mu, snad proto, jsem si málem nevzpomněl. Jste sad tato armáda o které mluvil?" Krok, kterým jsem zvětšil vzdálenost mezi oním jezdcem a mnou, by se dal označit za preventivní. Mé oči podezřívavě pozorují mužovo ruce, jsem si vědom toho, že jsem ho asi právě urazil.

Dalkor - 02. června 2008 20:49

soukromá zpráva od Dalkor pro Vesnice, Roland, Dalkor Tak přecejen si o nás slyšel. A koukám, že to co se dostalo ke tvým uším zahalilo tvé srdce strachem. Hahaha Přimhouřím oči, bych dostal vzezření dravce a pomalým krokem se vydám směrem k tomu pěvci, který asi právě přišel na to, že mne urazil. Trochu si s tebou pohraju, pěvče. Věru volíš příkrá slova, příteli, arci podle toho, co díš, žes o našem spolku zaslechl. Rychle se zarazím a natáhnu svou ruku jakoby k pochvě s mečem. Ted uvidíme, jestli máš pro strach uděláno Věru, že jsem ztrestal i váženější muže, než jsi ty, za mnohem méně. Leč uznávám tvou neznalost. Ruku opatrně spouštím z meče a začnu jí hladit bok svého koně. A navíc, za tvou smrt mi nikdo nezaplatil

Šepot - Šelest - 02. června 2008 20:59

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza, Revinal Derins Tvé kroky pokračují z tvého pokoje chodbou, pak následují schody směřující do lokálu hostince. Hostinský, právě utírá stoly a shazuje židle, zdá se, že se připravuje na otvírací hodinu. Jeho pohled jen na malou chvilku zamíří k tobě. Něco procedí mezi zuby a pokračuje v práci. Vycházíš na ulici. Po obou stranách je plná lidí, kteří rychle rozestavují své stánky a připravují zboží k prodeji. Každý si tě prohlíží, zda nejsi zákazník, který takhle časně ráno shání něco pro dobrou snídani či nevyráží na dlouhou cestu bez bot či klobouku. Jejich pohledy se o tebe rychle přestávají zajímat, neboť tvoje kroky směřují k honosné bráně z bílého mramoru. Rytiny, které jsou použity jsou krásné a dech beroucí. V člověku zanechávají pocit velkoleposti. Pomalu jí procházíš , aby se ti před zraky rozprostřelo obrovské náměstí. Jeho dlažba se zdá být bezchybná a kam až tvé oko dohlédne, nenašlo by jedinou nerovnost v tomto díle. Jedno se musí těmto lidem nechat. Jsou až moc zapálení do své práce. To také dokazuje práce tesařů, kteří pracují na velkém pódiu. Jejich tempo se zdá být neúnavné. Zvuky dopadajících kladívek a pil zakousávajících se do dřeva, to vše zní jako cizokrajná hudba. Je to již jen pár kroků ke vchodu do vězení. Tato budova je vlastně součástí městských hradeb. Je zpevněna a její zdi jsou 3m široké. Před dveřmi ze železa stojí strážce. Jeho znuděný pohled mluví za vše, nejspíš sem moc hostů nezavítá. Však ty jsi přišel. Proč?

Paul de Valois - 02. června 2008 21:12

soukromá zpráva od Paul de Valois pro Když vidím, jak si vede můj šampion, povzdechnu si. Zase o pár stříbrných lehčí... Kdyby nešel tak rychle do útoku, vyčerpal se a pak ho ten druhý lehce srazil. Ještě chvíli přemýšlím o tom, co by bojovník mohl na svém stylu zlepšit, ale pak mě to přestane bavit. Obrátím se na Moyu: "Z těch peněz už nic nebude, pojďme pryč, než prosázíme úplně všechno. Radši bych ty peníze prolil hrdlem než krví v písku." Ostatně, proč ne?, pomyslím si. "Co takhle se podívat do krčmy, jestli tam nepotkáme někoho z našich?", navrhnu. V tomhle vedru mám ohromnou žízeň.

Revinal Derins - 02. června 2008 21:18

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Pokývnu strážci hlavou a s lehkou úklonou začnu. Dobrý den, jsem tu na příkaz starosty. Myslím, že víte kdo jsem, a jistě si domyslíte, proč tu jsem. změřím si ho zpod klobouku, zatímco mluvím klidně a tiše. Ačkoliv je hezké ráno, slunce hřeje, seč mu síly stačí a já bych mohl vyjít jen v košili a bez klobouku, myslím, že za účelem, se kterým jsem se sem vypravil, prostě kabát a klobouk patří. Bez nich bych si připadal, jako bych se schovával, převlékl se za někoho cizího a odle toho se také musel chovat.

Roland Stříbrovlasý - 02. června 2008 21:22

soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro Vesnice, Roland, Dalkor Hlava se pomalu narovnává. Na tváři se usadí úsměv, který tam přetrvává i při Dalkorově představení. Jeho slova jsou přesně to co jsem chtěl slyšet. "Již jsem myslel, že berou každého pobudu. Ale jak se zdá zmýlil jsem se." "Dobrá tedy. Dlužím ti omluvu, neb lhal jsem ti. Já záměrně zakřivil pravdu, abych mohl ozkoušet zda opravdu patříš k těm, s kterými se chci setkat. Teď již vím, že jsi ten správný muž a že tvá přítomnost zde je ukázka štěstí, které se mi přilepilo na hrdlo a na paty. Však když už mluvíme o hrdle, pojď zvu tě na pořádný lok zdejšího piva." Stačí jen pár kroků, které mě přenesou až ke dveřím hostince. Silně na ně zabouchám a otočím se zpět k tobě. "Oh nechť mě hanba nefackuje. Mé jméno je Roland Stříbrovlasý. Pěvec a umělec, jistě jsi o mě již slyšel a jestli ne, tímto jsem to napravil." Neodpustím si poklonu a šibalský úsměv.

Moya - 02. června 2008 21:28

soukromá zpráva od Moya pro V tom křiku se ani neobtěžuju odpovědět a na pobídku k odchodu jen kývnu hlavou a odstrčím se zády od zdi. Jednou rukou zajedu do širokého rukávu druhé kde po zvyku šáhnu do jakési vnitřní kapsy kde se skrývá zbytek mých současných peněz. Sázka na špatného koně.. stane se. zhodnotím situaci mezi mincemi a ruku zase vytáhnu z rukávu. A napít se nikdy nezaškodí. Paul zas nemá tak špatný nápad. "Proč ne. Jen si musíme pohlídat čas, abychom se nezaseděli." zvednu trochu hlas, abych byl slyšet přes povyk okolo a zamířím ke dveřím hospůdky jejíž stěna nám předtím sloužila za opěrku.

Paul de Valois - 02. června 2008 21:37
	soukromá zpráva od Paul de Valois pro Jsem rád, že Moya souhlasí s mým návrhem. Neměli jsme ještě možnost moc se poznat, ale asi to nebude tak špatný chlap. Následuji jej do hospody, kde se pokusím najít alespoň dvě volná místa vedle sebe. Pokud se mi to podaří, posadím se, a pobídnu Moyu aby si sedl vedle mě. Pak zavolám na hostinského.

Šepot - Šelest - 02. června 2008 21:39

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / věznice, Revinal Derins "Jo, říkali že přídeš." Zažvatlá strážce nepříliš zdvořilým hlasem. "Ale až zítra, ne o den dříve! Ale doprdele co je mi potom, stejně chcípne tak co...nezávidím ti ani mečem bych se jí nedotk. Coury zasraný! Jestli chceš tak jdi, je otevřeno. Vězeň je v cele na konci chodby. Pokud by jsi chtěl z nějakého důvodu otevřít celu, řekni strážmistrovi ve dveřích na druhé straně chodby. Odříká strážce svůj monolog. Není tajemstvím, že stráž u věznice se dávala vojákům jako trest za neplnění jejich povinností. Tento si to nejspíše trpce uvědomoval. Vězení je jen jedna dlouhá chodba. Na každé straně je po dvou oddělených místnostech. Ty jsou pak vystlány slámou a v uniku vězňům brání silná železná mříž. Na konci chodby, přesně jak říkal strážce jsou dveře, vedoucí nejspíše ke strážmistrovi. Vzduch je tu zatuchlý, nevětrá se zde. V chodbě hoří jen jedna pochodeň přesně na proti poslední cele, v níž by měl být odsouzenec, který si tě údajně vyžádal.

Revinal Derins - 02. června 2008 21:47

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Kráčím chodbou a připadá mi, jako bych ozvěnou svých pravidelných kroků slyšel kroky Aiona. Jen co za mnou zapadnou dveře, je ze mě jen temnější stín, vyloupnuvší se z těch světlejších a kráčející pomalu ke světlu pochodně, s občasným blýsknutím očí, to jak se v nich odrazí plameny. Zastavím se před mříží, bokem k ní a jen otočím hlavu, přičemž mezi límcem kabátu a střechou klobouku zůstane vidět jen líc - brada a ústa jsou zakryta límcem, a klobouk vrhá stín na čelo a oči. Vztáhnu ruku, položím prsty v černé rukavici na chladné mřížoví a mlčky nahlížím do cely.

Šepot - Šelest - 02. června 2008 21:55

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Provinční tábor Svobodné armády, Hostinec, Moya/Paul de Valois V hostinci je velmi málo hostů. Většina nejspíše zůstává ještě venku. Odtud se také ozývají výkřiky a skandování. Hostinský vás přešel jen se sotva slyšitelným pozdravem a jelikož má celkem prázdnou hospodu, jen čeká než se usadíte. Jeho znuděná tvář jasně naznačuje, že je v jednom kole celou noc. Možná čeká jen na střídání, ale kdo ví jak to tu funguje. Lokál je vcelku prostorný, odhadem by se sem vešlo 30 lidí. Je zde deset stolů, židle a podél sten lavičky. V pravém rohu lokálu, jsou již dva hosté, kteří si dopřávají snídani a na stole jim také spočívají korbele zlatavého moku. Hostinský sám stojí za dřevěným pultem, na kterém má naskládané neumyté korbele z noci, za ním jsou pak na sobě naskládané sudy, s označením různých barevných proužků a nápisů. Jakmile se usadíte, jeho krok k vám zamíří... "Tak co to bude chlapy?" Pronese burácivým hlasem, který se k unavenému pohledu vůbec nehodí.

Šepot - Šelest - 02. června 2008 21:55

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Provinční tábor Svobodné armády, Hostinec, Moya/Paul de Valois V hostinci je velmi málo hostů. Většina nejspíše zůstává ještě venku. Odtud se také ozývají výkřiky a skandování. Hostinský vás přešel jen se sotva slyšitelným pozdravem a jelikož má celkem prázdnou hospodu, jen čeká než se usadíte. Jeho znuděná tvář jasně naznačuje, že je v jednom kole celou noc. Možná čeká jen na střídání, ale kdo ví jak to tu funguje. Lokál je vcelku prostorný, odhadem by se sem vešlo 30 lidí. Je zde deset stolů, židle a podél sten lavičky. V pravém rohu lokálu, jsou již dva hosté, kteří si dopřávají snídani a na stole jim také spočívají korbele zlatavého moku. Hostinský sám stojí za dřevěným pultem, na kterém má naskládané neumyté korbele z noci, za ním jsou pak na sobě naskládané sudy, s označením různých barevných proužků a nápisů. Jakmile se usadíte, jeho krok k vám zamíří... "Tak co to bude chlapy?" Pronese burácivým hlasem, který se k unavenému pohledu vůbec nehodí.

Moya - 02. června 2008 22:27

soukromá zpráva od Moya pro „Jeden korbel piva pro mě.“ A nějakou vodu.. bych rád dodal, nicméně jsem se poučil, že na tu poslední poznámku reaguje spousta hostinských poměrně podrážděně. A tenhle si nejspíš i přes ne moc vyspalý zjev zachoval ještě dost energie. Během objednávání si přitáhnu další z židlí tak, aby se dala použít jako podložka a natáhnu na ni svoje dlouhé nohy v těžkých omlácených botách. Přejedu pohledem po prázdném lokále a ze zvyku přitáhnu několik částí svého oděvu blíž k tělu. „A možná pár krajíců chleba.“ ozvu se zatímco si ještě prohlížím sbírku sudů a soudků vzadu. Kdybych předtím neměl smůlu ve hře, mohl jsem si možná začít vybírat, ale teď už se musím držet zkrátka.

Šepot - Šelest - 03. června 2008 11:43

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / věznice, Revinal Derins Nahlížíš do dobře prosvětlené cely. Jen mříže házejí pomyslný stín hýbající se podle plamenů. Tvé oči zkoumají každý coul podlahy, dokud nenalezneš místo, které se stále halí v temnu. Je to jedno zákoutí, které díky záhybu ve zdi, si udržuje svou tmavou a pochmurnou podstatu. Však právě z tohoto místa jde cítit přítomnost osoby, vězně. Skoro jako by jsi slyšel dech a tep srdce, který se neustále zrychluje. "To jsi ty Revinale?" Pronese takřka dívčí hlas. Její tón je nešťastný, zatížený potoky slz, které již vstřebala sláma. Její otázka zněla nešťastně, tak zoufale, že ani ona sama nevěří, že by to mohl být ten muž jehož jméno vyslovila. Tvé oči si začínají zvykat na zdejší prostředí, začínáš rozeznávat části těla dívky. Již jsi si zcela jist, že jde o dívku. Její útle nožky skrčené k tělu, její ruce objímají své nohy a vepředu se tisknou k holením. Hlava je položená na kolenech a její dlouhé špinavé vlasy zakrývají to co by mohlo být vidět z tváře. "Nic se nedozvíte...můj únos nebude mít cenu. alespoň jsem vám to ztížila, ztížila, ztížila! Její tělo se vzepře a jen několik chvilek stačí, aby se její ruce dotkli mříží. "Tak na co čekáš ty!........" hlas se z hysterického změní na překvapený a tichý. "Revinale?!" Šeptne. Tvé jméno jako by zdi opakovali do nekonečna. Jen na okamžik, jsi zahlédl tvář asi 17leté dívky. Její oči byli čistě zelené, podmaňující a v hlase cosi...nepopsatelného.

Paul de Valois - 03. června 2008 11:52

soukromá zpráva od Paul de Valois pro "Mi, prosím, sklenici vína.", objednám si. "A taky kousek dobré paštiky." I když na tom nejsem s penězi dvakrát nejlépe, nehodlám měnit své zvyky. "Snad brzy dostaneme nějaký úkol, už se docela těším. Na tu akci i na ty peníze potom..." Svěřím se Moyovi. Když dostanu svou objednávku, zeptám se ještě hostinského: "Neviděl jste tady náhodou někoho z jednotky pana Derinse, kromě nás ovšem?", přičemž předpokládám, že našeho velitele zná.

Revinal Derins - 03. června 2008 12:03

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Neucuknu od mříží, když se dívka přiblíží. Zůstanu stát jako socha, v hlavě vír myšlenek, z nichž se jako ostrý útes noří ta jediná: Odkud mě zná ? A měl bych ji znát já ? Již jsem viděl mnoho jí podobných, odsouzených za činy z donucení a ne z vlastní chtivosti, ale to, jak vyslovila mé jméno, spolu s pohledem těch zelených očí, mnou otřáslo. Je to snad poprvé za celý můj život, kdy odsouzený znal jméno svého popravčího a dokonce se uvolil jej jím oslovit... Létám očima po každém osvětleném kousku její tváře, ve snaze poznat, kdo je. Ale světlo pochodně za mnou je příliš nestálé na konkrétnější obraz. Stále mlčíce přikývnu na její druhý dotaz a levou rukou si stáhnu z hlavy klobouk, čímž odhalím spletené kadeře a nastavím světlu svou tvář, zatím kompletně bez výrazu a chladnou.

Šepot - Šelest - 03. června 2008 12:11

Provinční tábor Svobodné armády, Hostinec, Moya/Paul de Valois Hostinský přejíždí pohledem z jednoho na druhého. "Takže to bude pivo a červené místí víno. Jako snídani pak chléb s paštikou, máme zde vynikající z Gerezy, a solí. Hmm bude to všechno? " Aniž by jste stihli zareagovat na otázku, hostinský se otočil a zmizel v postraních dveřích. Jeho těžké kroky by jste mohli slyšet až k bráně a tak není těžké rozpoznat, že právě došel do kuchyně. Přeříkává objednávku a vrací se zpět. U pultu se ohne pro korbel piva, očistí ho a započne čepovat ze sudu s rudým označením. Když je dokonáno stejný proces provede na sudu , který je usazený vpravo od toho prvního. Hostinský tekutinou z tohoto sudu plní skleničku průhledného skla. Netrvá dlouho a znovu si to zamíří k vašemu stolu. "Tak panstvo zde to je, pivečko a víno. Bude to i se snídaní 2 stříbrné, Platí se předem." znovu zaburácí jeho hlas. Však na to reaguje Paul s jeho otázkou. "Co já vím asi chrápou!" Odvětí hostinský. Jeho mohutná hlava se zatřepe a pravá ruka k vám natáhne. Ve snaze dát najevo, že s tím placením nežertoval.

Paul de Valois - 03. června 2008 12:31
	soukromá zpráva od Paul de Valois pro Jistě že zaplatím hned, jak mi káží dobré mravy. Pak zvolna dojím i dopiju a řeknu Mayovi: "Snad už se Revinal vrátil, jdu se po něm podívat. Pak vstanu, rozloučím se s hostinským a vyrazím k naší ubytovně. Zajímalo by mě, co dělají ostatní. Nikde jsem je tady neviděl...

Šepot - Šelest - 03. června 2008 12:40

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / věznice, Revinal Derins Jen lehký pohyb jsi učinil, aby tvůj klobouk sjel z tvé hlavy a odkryl tak většinu tváře. Možná jsi čekal cokoliv, však dívka si svou tvář dlaněmi zakryla. Její dech se mění ve vzlykání a krůpěje slz znovu začínají tančit na prstech a stékají až k loktům. Opouští bezpečí přítmí, její krok se zastavuje před mříží, za kterou stojíš jako socha ty. Pomalu její ruce sklouzávají z tváře. Objevují se zmáčené oči, špinavé červené líce, po kterých jako déšť po okně stékají kapičky slz. Její tvář jsi naposledy spatřil před 7 lety, kdy jako Kat jsi popravoval 15 mužů za spolčení proti králi. Jeden z těchto mužů, byl otec dívky, která tu před tebou stojí. V té době, nikdo nevěděl co tito lidé provedli, ale byli odsouzeni a také tak popraveni. Tuto dívku, jsi pak viděl, stejně smutnou, nešťastnou, brečící u těla otce, kterého jsi popravil. Její jméno neznáš, víš jen jediné, že je šlechtického rodu. Její otec kráčel na popraviště jako člověk bez strachu a smířený se svým osudem. Jeho tvář byla jistá tím, že umírá pro něco v co věřil. Měl oči jen pro ni a ji i patřila jeho poslední slova. "Neboj se toho muže, je čestný a pošle mě do země klidu, kde na tebe budu čekat má holčičko." Oči se podívají do těch tvých. "Nevím zda si pamatuješ mě či mého otce. Ale všechno je teď jedno. Musíš mě zabít. Musíš ukončit můj život teď! Já..Já." Zalyká se slzami. "Já nemohla jsem nechat otcovu smrt na pokoji. Chtěla jsem zjistit co se děje...proč ho popravili. Ale pak přišli...prosím pomoz mi ukonči můj život prosím Revinale!" Její hlava se opírá mříž, ruce střídavě mačkají a hladí mříže zatím co její pláč neustává.

Revinal Derins - 03. června 2008 13:08

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Ano, pamatuji se. tichým, konejšivým hlasem přitakám. Pamatuji na dívku, kterou jsem už jednou plakat viděl, a teď ji vidím plakat znovu. Pomalu vztáhnu ruku a skrze mříž dívce odhrnu z tváře vlasy a lehce jí zvednu bradu tak, aby se mi dívala do očí. Proč já a proč teď ? zeptám se potom, stejně tiše jako jsem před chvílí potvrdil její vzpomínku. Jedno zvláštnější přání než druhé... Vyžádaný kat, uspíšení popravy... A přitom je zoufalá jako málokdo... ta dívka mě udivuje čím dál tím více - většina odsouzenců konec oddaluje a zoufalství mají v den předcházející popravě už dávno za sebou, pokud je zrovna nevyvedli ze soudní síně...

Moya - 03. června 2008 13:29

soukromá zpráva od Moya pro Na rozdíl od Paula mně zatím Derins nijak moc nechybí, takže jeho poznámku přejdu mlčením a kývnutím hlavy poděkuju hostinskému za donesené pití i chleba. Následně vytáhnu požadovaný obnos a položím dvě stříbrné mince do nastavené dlaně. Trochu pohodlněji se opřu na židli a na jeden zátah do sebe natáhnu větší část korbele. Dokud se neozve Paul, který stačil dojíst a dopít, zůstávám v jakémsi nemluvném a zamyšleném stavu. Veškerá moje reakce na jeho odchod je jenom mávnutí rukou a jinak se dál věnuju trhání a pojídání jednotlivých kousků chleba a jejich postupnému zapíjení. Když už sleduju dno prvního korbele, začne pro mě teprve to pravé dilema. Po jedné kontrole zbylých peněz si ale víceméně uvědomím, že na delší posezení to nevypadá. Takže už jen poslední… pomyslím si zatímco se zvedám ze židle a i s korbelem zamířím k výčepu. „Druhé prosím.“ ozvu se a zároveň položím prázdný korbel na pult.

Šepot - Šelest - 03. června 2008 13:46

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / věznice, Revinal Derins Tvá ruka stále spočívá na bradě dívky. Ta se snaží držet vzlykot zatím co její oči hledí do tvých. "Otec byl členem Svobodné armády. Nevím co dělal, nevím proč šlechtic jako on se spolčoval se žoldáky. Ani já to nebyla schopna zjistit, jejich brány jsou zavřené a nikoho nepouštějí dovnitř. Vím, že na něco přišel. Bohužel než stačil něco říci, byl přepaden...odvlečen...odsouzen...a..." Poslední slovo jen spolkne, ale oba dva dobře víte jak to vše dopadlo. Její oči se jen na chvilku odvrátili od tvé tváře. Možná aby nabrali dech, možná aby zmírnili třes způsobený chladem. "Já našla dokumenty, v který si psal Otec jména. Nevěděla jsem co znamenají a tak jsem jednoho z nich vyhledala. Jeho jméno je Richard Geez, žoldák SA a když jsem se zmínila o otci zabouchl dveře. Den na to se mě někdo pokusil zabít. Nevím co to má znamenat, ale vždy mě našli, vždy byli tam, kde jsem hledala pomoc. Nakonec jsem si vzpomněla na tebe. Na člověka, který jediný byl neutrální ke všem, má jediná naděje." Chytne tvou ruku, na její bradě a pevně ji stiskne. "Nenech mě jim padnout do rukou. Prosím" V jejích očích se blýská žal stejně jako strach. Drží tě za ruku stejně jako odsouzenec, když se loučí se světem. Nalézá v tobě oporu a uklidnění. Jsi jako maják v rozbouřeném moři, jsi ten koho zavolala na pomoc v nouzi nejvyšší.

Revinal Derins - 03. června 2008 14:01

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Nepřerušuji dívčino vysvětlování, i když jakmile se zmíní o Svobodné Armádě, překvapí mě to. Víš, že máš jako šlechtic právo na uspíšení popravy ? Kvůli osobnímu vzhledu ? skoro se na to zbědované stvoření na druhé straně mříže usměju, ale situace je natolik vážná a věci, o kterých mluvíme, natolik neradostné, že se úsměv promítne snad jen do výrazu očí. Stejně tak máš právo na soukromou popravu, pokud soud nad tebou nevznese rozsudek se slovy "pro výstrahu" - víš, jak přesně zněl tvůj rozsudek ? Praskání pochodně za mnou mi připadá jako sykot zrnek času, která té dívce ještě zbývají z života.

Šepot - Šelest - 03. června 2008 14:15

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Paul de Valois, Ubytovna Tvé kroky tě pomalu nesou skrz uličky pomalu se probouzejícího tábora. Tu slyšíš tvrdé chrápání na druhé straně již smích či mlaskání. Také se k tvé osobě donese několik přání dobrého dne či jen mávnutí nebo nesrozumitelné chropění. Netrvá dlouho a staneš v uličce na jejímž konci po pravé straně stojí vaše budova. Do všech oken již svítí ranní slunce a je téměř jisté, že jsou dámy vzhůru. Než se však dostaneš ke dveřím mineš ještě čtyři vchody stejně účelně využitých budov a obchod se zeleninou. Pomalu odemykáš těžké okované dveře a vcházíš do místnosti v které je uprostřed velký stůl. Pochodně jsou zhaslé a po levé straně u průchodu do kuchyně stojí opřena o zeď Ker A'den Ica zakusujíc osolený chléb.

Šepot - Šelest - 03. června 2008 14:16
	Paul de Valois , Ker A'den Ica a Morion Píšou veřejně .)

Šepot - Šelest - 03. června 2008 14:25

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / věznice, Revinal Derins "Ne ne, ty tomu nerozumíš. Já já neměla soud...jsem pro krále nežádoucí! Ale proč pro něj proč ne pro Svobodou armádu. Nedává to smysl!" V jejích očí propuká beznaděj. Stále držím tvou ruku v sevření, které se nepovoluje. Váš rozhovor byl možná do této chvíle soukromý, však nyní to již nemusí být pravda. Za dveřmi, kterými si přišel se ozvalo několik kroků. dlouhé holé zdi musejí nést zvuk lépe, když jsi schopen odhadnout i mužský hlas, který se dožaduje vstupu do věznice. Dívka toto zatím nepostřehla a vyčkává na tvojí reakci.

Paul de Valois - 03. června 2008 14:30

Spokojeně, s plným žaludkem si vykračuji směrem k naší ubytovně. Na pozdravy odpovídám kývnutím či mávnutím rukou. Když konečně dorazím k budově, vidím, že děvčata už jsou asi taky na nohou. Vejdu dovnitř a tam spatřím Ker. "Zdravím!", oslovím ji. "Proč tady jíš sama? S Moyem už jsme posnídali v hospůdce, škoda, že sis přispala. Dokonce jsem stihl prohrát stříbrňák." Pak se posadím ke stolu, položím si štít na kolena, podívám se na něj a zeptám se: "Nevíš náhodou, kde by se tady dala sehnat modrá barva? Když se budu nudit, rád bych si ozdobil štít, jestli víš, co myslím...

Šepot - Šelest - 03. června 2008 14:54

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Provinční tábor Svobodné armády, Hostinec, Moya Hostinský s pohledem upřeným na dveře, jen kývne a uchopí prázdný korbel. "3 měďáky" Procedí mezi zuby. Jeho mohutné tělo se obrací. Jen chviličku trvá, než je korbel znova pln zlatavého moku. Slunce stále nabírá na síle. Jeho paprsky dopadají na zemi s neuvěřitelnou silou a dávají předzvěst tomu, že dnes bude horko a dusno. Nemůžeš se zbavit pocitu, že si váš velitel někde užívá a vy se tu lopotíte v začínajícím horkém dni a nemáte do čeho píchnout.

Moya - 03. června 2008 16:02

soukromá zpráva od Moya pro Nechám cinknout o pult peníze a i s pivem se odeberu zase ke stolu kde se usadím podle zvyku s nohama na další židli. Jako první do sebe naleju téměř polovinu celé dávky piva a podobně jak předtím nasadím pohled bez výrazu, tentokárt upřený na jedno z oken lokálu zařící jasným denním světlem. Takže zase výjimečně bude jednou příjemné počasí. S tou myšlenkou odvrátím zrak od okna a zakloním hlavu, abych si ji mohl opřít o opěradlo židle. A my tady musíme čekat až se dosteneme k práci. I když vlastně... zvuky venkovního ruchu kolem zápasů dolehnou do hospody trochu hlasitěji než předtím a jedna z rukou mi ze zvyku sjede k místům kde se schovává pár ošoupaných kožených rukavic. Špatný nápad, Derins by vyletěl z kůže, kdyby se něco dozvěděl. A kromě toho jsi pil. Zarazí mě jakási vnitřní samomluva. Zrak mi ještě jednou sjede k oknům hostince a tentokrát se v očích objeví i jiskřička zájmu. Podruhé do sebe nakloním korbel a zbavím se zbytků piva v něm. Zvednu se od stolu, rychlými pohyby strčím obě židle ke stolu a vyjdu z hospody ven, abych zaujmul svoje přechozího místo u stěny hostince.

Ker A'den Ica - 03. června 2008 16:22
	S plnými ústy pozdraví Paula, spolkne poslední sousto a pokrčí rameny: : „Modrá barva? Doopravdy netuším… já proti nudě vyřezávám klacíky, ty potkáš na každém rohu.“ .“ pak se usměje. „Nechápu proč vstáváte tak brzy, když máme jednu z posledních možností se dosytosti vyrochnit v měkkých peřinách,“ jen zakroutí hlavou a drobečky, které ji popadaly od úst nohou uklidí pod skříňku.

Dalkor - 03. června 2008 16:39

soukromá zpráva od Dalkor pro Vesnice, Roland, Dalkor Nad slovy toho barda se pousměji. Nebude to žádná myší dušička. pomyslím si, když shledám, že muži, jenž se představil jako Roland, se netřesou kolena, ani hlas. Uvážu svého koně k úvazníku před hostincem a volnou chůzí jdu ke dveřím, na které už Ronaldem buší sběsilostí žíznivého. Věru, jestli má žízeň, jak vládne jazykem...... "Omluva přijata, pane Rolande, zvlášť když jí podepřeš dobrým pěnivým mokem. Ale jak díš, vyhledáváš v těchto krajích někoho z našeho společenství. Věru, zvláštním způsobem se snažíš dovtípit pravdy. Někteří z nás jsou prchlivé povahy a horké krve. Ty, co prvně tasí a teprv pak se ptají." To již přistupuji k němu. "Ale něco mi říká, že by ses dokázal o sebe postarat." Přejedu ho hodnotícím pohledem a nabídnu mu svou pravici. "Jméno mé jest Dalkor Stopař. A teď mi rychle vypověz, proč hledáš naše Bratrstvo"

Revinal Derins - 03. června 2008 17:12

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Odtrhnu pohled od dívky a stáhnu ruku - jestli nás takhle někdo uvidí, ztratím jakoukoliv možnost té dívce pomoci. Počkej, někdo přišel. Zůstaň u mříže. šeptnu tiše a znovu si nasadím klobouk na hlavu, čímž se znovu změním v temnou siluetu. Pak se obrátím pravým bokem k dívce, tak, aby pokud jen trochu bude chtít, mohla uchopit jilec dýky, kterou mám u pasu, ode dveří krytou svým tělem a stínem. Kdyby nebylo zbytí, vem si tu dýku - dokážeš to sama ? zeptám se znovu, tak tiše, aby to slyšela jen ona. Jestli je natolik zoufalá, že by radši zemřela, než se nechala unést, pak je tohle možná její jediná šance. Těžko se dovolávat práva, kde není uší, které by naslouchaly.

Šepot - Šelest - 03. června 2008 17:17

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Provinční tábor Svobodné armády, Moya Většina žoldnéřů již opustila prostor kolem arény. Je to lepší v tom, že alespoň slyšíš svoje myšlenky. V místě bitky teď již bojují nějací nováčci a nebo se soutěží kdo tam vydrží déle. Úřadujícím bitkařem je právě nějaký neznámý hromotluk. Je pomalý, ale co nemá v pohybu má v síle. Nedělá mu problém vydržet ránu a když se trefí on protivník většinou už dál není schopen boje. Je to úsměvné, stačilo by ho zasypat ranami a než by se vzpamatoval políbit mu plnou silou bradu. No, ale lépe se to řekne než udělá.

Šepot - Šelest - 03. června 2008 17:54

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / věznice, Revinal Derins "Ale ne ty to nechápeš, nevíš.....všechno" Stačí ještě zareagovat dívka, než se otočíš ke dveřím. Její nejistý krůček do strany způsobil, že se za tebe, alespoň částečně skryla. Její ruku cítíš na svých zádech jak pomalinku sklouzává k pasu. "Všechny dokumenty jsou u hostinského ve Vereně. Stačí říct mé jméno. Děkuji, že jsi přišel Revi...n....a....l....e. Její ruka sjela až k dýce, kterou rychle uchopila za jílec a aniž by jsi stačil zareagovat zabodla si ji do hrudi. Její tělo takřka okamžitě padá k zemi. V tu samou chvíli se rozrazí dveře. V nich stojí královský důstojník. Jeho tvář je skryta stejně tak jako tvoje. Bílá košile přes kterou má hozený červený plášť s erbem znázorňující černého hada. V rukou připraven kord a jeho pohled okamžitě začal bloudit po místnosti. Nejspíše měl v úmyslu zaclonit veškerý výhled ven, ty si však všímáš nejméně dalších dvou vojáků, kteří se s grácií postarali o strážného. Ten teď již bezvládně leží na zemi. "Z pověření krále bude vězeň popraven okamžitě! Nahlaste svoji hodnost a zařazení. Pokud jste civilista opusťte vězení!" Jeho hlas je neúprosný a tvrdý jako skála. Nejspíše si myslí, že má čest se strážným a nebo s nějakým příbuzným vězně. Jeho hlas měl, ale ještě jeden účinek. Zaslechneš blížící se kroky za zády, nejspíše patří strážmistrovi, který se jde podívat co je to za povyk.

Roland Stříbrovlasý - 03. června 2008 18:12

soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro Vesnice, Roland, Dalkor "Sám vím jací žoldnéři dokáží být." Zasměji se šibalsky. "Kdybych po prvních slovech neměl hlavu...bylo by to smutné, pravda, ale také zasloužené, nemám liž pravdu drahý Dalkore?" Odpovím na tvou otázku a zároveň ti tisknu ruku stejně jako, kdybych se připravoval poměřit si síly s tvou osobou. "Tož, ale hostinský musí zařezávat. Doufám, že jsme nepřišli o veselku! A doufám že nespěcháš, je toho hodně co musíme zapít." Prohlásím, když se dveře hostince stále neotvírají. Můj pohled se vrátí znovu k tobě. "Co jsi to? Ah ano vím. No hledám Vás, tedy asi ne tebe i když člověk nikdy neví. Dobrá tedy Dalkore hledám muže jménem Revinal Derins. Měl by být teď v táboře nedaleko odtud. Mám pro něj informaci." Podívám se na tebe důkladně. "Víš nevíš, možná tak pověz nenapínej žíznivého básníka!"

Revinal Derins - 03. června 2008 18:13

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Do háje. jen co moje dýka opustí opasek, vím, kde je chyba a že jsem byl příliš zbrklý. Bleskově hmátnu po pochodni, otočím se zpět a přikleknu k mříži, abych dovnitř cely viděl. Jméno. štěknu rychle a pánovitě, kupodivu není poznat, jestli jsem ho vykřikl na důstojníka, nebo na vězně. Holka jedna uspěchaná... Na popraviště je cesta dlouhá a stejně bych jí musel ostříhat... v duchu se modlím, aby ještě měla dostatek sil mi ho říct - stejně to budu já, kdo bude muset starostovi říct, že byla popravena, a šlechtické rody si pečlivě vedou své rodokmeny.

Dalkor - 03. června 2008 18:29

soukromá zpráva od Dalkor pro Vesnice, Roland, Dalkor Na potulného pěvce máš tedy řádnou sílu pomyslím si, když mnou nabídnutou dlaň Roland tiskne, jako by to byl zlatý dukát, který mu chce kdosi uzmouti. Zdá se, že nebudeš žádná baba a pořádně, po chlapsku mu jeho stisk opětuji. Přece se nenechám zahambit Druhou rukou mocně zabuším na zavřené dveře krčmy: "Hej, kořalečníku, hybaj otevřít dveře. Jdou ti hosti a mají řádskou žízeň" zahulákám co nejhrozivějším hlasem a pak svou pozornost opět obrátím na Rolanda. "Každé hlavy, která spadne z krku dříve než musí, je škoda." povídám a vyzývavě se zahledím na Rolandův štíhlý krk a prstem si přejedu po hrdle. "Jsi dosti zvědavý, ale to je věc u potulných pěvců, kejklířů a markytánek běžná. Baže spěchám ke své kumpanii, ale pár pohárům se jistě stihneme podívat na dno. A když přidáš nějakou pěknou píseň, třeba ti i povím něco o Revinalovi, veliteli naší kumpanie" a bodře ho plácnu přes záda. "Přece by ses mě nebál, hahaha"

Moya - 03. června 2008 18:30

soukromá zpráva od Moya pro Opřený o studenou stěnu hostince jsem rozhodně nezůstal dlouho. Příjemná teplota s jasným stále stoupajícím slunkem udělala ze dvou korbelů piva dostatečný impuls k tomu, abych vyměnil normálně nezúčastněný pohled za divokou tvář s úsměvem, který by většina lidí přiřadila k jiným činostem. I moje pohyby se staly jaksi prapodivně živější. Po několika hromotlukových kolech už vnitřní varovný hlas podlehl zbytku hlavy a co udělá nebo neudělá Derins, až zjistí do čeho jsem se zapletl, mi začíná připadat jako velice nepodstatné. V rychlosti upravím svoje oblečení, aby bylo vhodnější pro následující události. Několik částí plášťů spadne na zem a část dalších se skrz šňůrky, které nejsou mnoho na očích, pospojuje dohromady, až vytvoří docela slušně volný oděv, který neomezuje tolik v pohybu jako jeho předchozí verze. Poslední je na řadě pár rukavic, který sice má svoje léta za sebou, ale vypadá dost bytelně a nepříjemně, obvzvlášť vrchní část každé rukavice. To už se ale začnu přesunovat směrem ke středu pomyslného ringu a cestou hulákat na hromotluka. "Hej ty, máš někoho v pořadí nebo seš teď volnej?"

Šepot - Šelest - 03. června 2008 18:50

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Provinční tábor Svobodné armády, Moya Hromotluk si své slávy opravdu užívá. Nejspíše je to jediná věc v které je dobrej. Jeho pohled ještě jednou překontroluje jestli nezůstal ještě nějaký vyzyvatel, ale nakonec se obrátí k tobě. "Heh tak polez ty chcípáku. Tohle je pro velký chlapy a ne pro takový vyžle jako jsi ty! MUHUHAHAHAHA" Jeho hromový hlas se rozezní. Z blízka vypadá ještě větší než z dálky. Jeho svaly na něm jen hrají a společně s dvoumetrovou výškou je to opravdové hovado. Stále pochoduje z jedné strany na druhou a čeká, než se mu postavíš zpříma, aby ti mohl ukázat svou silovou techniku. Ring do kterého kráčíš je velký asi 7x7m. Je možná až moc velký na souboj dvou mužů. Také je označen červenými pásky látky a na krajích jsou zabodnuté dřevěné kolíky. Nespíše se provazy ještě nestihly napnout. Bijec tě s neskrývanou chutí očekává.

Šepot - Šelest - 03. června 2008 19:04

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / věznice, Revinal Derins Dívčina ruka stále svírá jílec tvé dýky. Její oči jsou strnulé a jen prsty, které se lehce pohybují dávají náznak toho, že ji stále kousek života zbývá. Její rána byla dobře mířená. Ostří se zarylo do oblasti srdce, a v takové rychlosti si nejsi jist, zda zasáhla či ne. Její ústa se snaží něco říci, ale život uniká příliš rychle. "H......e......." Jemné prstíky dívky pouštějí jílec, z úst vyklouzne kapička krve. Nebýt jí, zdálo by se, že jen usnula, že ji stačí jen probudit. Její oči zůstali upřeny na tebe. Jsi poslední, koho zahlédly než se odebrali spolu se svou paní do říše, kde na ni čeká její otec. Tvůj pohyb však vůbec nenadchl vojáka, který si všiml ke komu to mluvíš. "Je to vrah!" Zvolá. Jeho krok se zrychlí a snaží se k tobě přiblížit co nejrychleji, aby měl co nejlepší pozici připravit tě o život.

Revinal Derins - 03. června 2008 19:06

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Jdi s pokojem a pozdravem tvému otci... než však stačím dokončit poslední myšlenku k mrtvé, vrhne se na mne důstojník. Odskočím od mříže, za kterou leží mrtvá dívka a mávnu před sebou pochodní ve snaze odvrátit jeho výpad a získat trochu času. Ne, nejsem vrah. Jsem kat, a když mi dáte čas, vysvětlím vám, co se tu stalo. schválně netasím rapír, abych v něm nevzbudil mylné podezření ze zákeřných úmyslů. Stejně tak nekřičím - mluvím, jako bych byl jen osloven někým na své procházce a přál mu dobré jitro. I tak ale zůstávám ve střehu - dokud důstojník neskloní zbraň, jsem připraven se bránit, třebaže mám v rukách jen pochodeň.

Roland Stříbrovlasý - 03. června 2008 19:12

soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro Vesnice, Roland, Dalkor Pozvolna pouštím ruku Dalkora, který mi je jak se zdá čestným soupeřem a doufám že bude stejně čestný i při pití zlatavého moku. Jeho poplácání po zádech mi udělalo vrásky, neb jsem měl strach o svou loutnu, ale naštěstí jeho dlaň, byla mířena pod můj hudební nástroj. "Bát? Ne ne to jen, že mít takové štěstí není tak časté. Mám strach aby mi nějaké zbylo na sepisování právě tohoto příběhu. Leč múza je prchlivá stejně jako pěna milý příteli. To si pamatuj, múzu musíš chytit jinak ti proteče mezi prsty jako písek." Poradím Dalkorovi něco z mého oboru abych vyrovnal dluh za jeho podané informace. Však den krčmář si dává, ale na čas!“ Zahřmím na účet hostince.

Paul de Valois - 03. června 2008 19:20

Když už čekám dost dlouho a Revinal stále nepřichází, začnu se nudit. Asi si dopřeju menší procházku, pomyslím si. Svěřím se s tím také Ker. Hned nato se rozloučím a vyrazím do ulic. Jen tak nazdařbůh procházím ranním městem, a koukám po vývěsních štítech, výlohách, a všem možném, co by mě mohlo zajímat. Je mi líto, že tady nemám svůj štít, jen tenhle, který už asi pamatoval lepší časy. Jak už jsem se rozhodl, je třeba jej vylepšit. Chtělo by to alchymistickou dílnu, nebo něco podobného...

Šepot - Šelest - 03. června 2008 19:30

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / věznice, Revinal Derins Tvé mávnutí pochodní donutilo důstojníka couvnout. V jeho tváři se však zračí touha po krvi a je jednoduché odhadnout, že potřeboval jen záminku pro kterou tě napadnout. Jeho dva poskokové, ve stejné uniformě, však zapnutí se schovanými kordy pozorují chování svého vůdce. Skoro jako by si byli jisti, že toto důstojník zvládne sám. Dveře za tvými zády se otevřou a svižným krokem vpochoduje strážmistr. Je to postarší člověk, který má již svá léta za sebou. U pasu se mu houpe jen obušek. Jeho oči nejdříve padnou na tvá záda, však v tobě nevidí pachatele tohoto rozruchu. Chytne tě za ruku, aby tě mohl lehce předejít a tím ti dát najevo , že on to už zvládne. Pozvedne hlavu.. "Jsem strážce, pověřený úřadem Gerezy! Co se to tu u všech rohatejch děje! Prosím zde musí být zbraně zajištěné!. Odložt....Aghhh" Z jeho zad se vynoří tělo kordu. Tělo má tendenci padnout na velitele, který ho s pomocí druhé ruky směřuje v pádu tak, aby mohl lehce vytáhnout ostří a tělo mu nepřekáželo v postupu. "Mohlo to jít lehce. Mohl jsi odejít, ale víš co? Viděl jsi moc. A ač Kat nebo ne o jednoho méně také dobře. HAHAHA" Levou rukou lehce mávne čímž tasí i jeho dva poskokové.

Moya - 03. června 2008 19:31

soukromá zpráva od Moya pro Se zuby vyceněnými v trochu širokém úsměvu vejdu na opačný kus ringu než stojí hromotluk a naposledy povytáhnu rukavice a nechám cvaknout kovové plošky při úderu jedné ruky o druhou. Tak tohle si užiju, i kdyby měl Derins mít hodinové kázání a srazil mi podíl na zisku. doprovodí letmá myšlenka tupé brnění po úderu a po celém těle naskočí pocit, který připomíná tisíce motýlích křídel, která jako by jezdila po holé kůži. K obrovi naproti si stoupnu čelem, nicméně pokrčím kolena a jednou nohou nakročím trochu víc k němu. Ruce natáhnu trochu před sebe se zatnutými pěstmi, ale neodpustím si, abych jednou rukou předtím nepozval svého protivníka ke mně. Ani by mě nepřekvapilo, kdyby se vážně pustil celou svou vahou na mě. V rychlosti ještě hodím pohled dozadu, abych nestál za jednou z tyčí. Pojď pojď, bude legrace.. zavrčím si pro sebe v hlavě a přenesu váhu trochu dopředu, abych zkrátil případnou reakční dobu.

Revinal Derins - 03. června 2008 19:46

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Než stačím strážného strčit zpátky, je už dávno proboden - na nic nečekám, a jen co se jeho tělo malinko sveze stranou, skočím dopředu mimo něj a pokusím se fleší vrazit pochodeň důstojníkovi do obličeje, spoléhajíce se na to, že jeho zbraň bude ještě několik chvil uvízlá v těle předchozí oběti. Ať už se mi fleš povede, nebo ne, na nic nečekám a pouhým otočením zápěstí vnitřním obloučkem máchnu pochodní dolů jako kyjem a doufám, že důstojník nebude zrovna potěšen, když mu vzplanou kalhoty, nehledě na úder, který dostane holí. Hned na to začnu zápěstí otáčet v opačném směru, abych mohl pochodní znovu udeřit na protivníkovu hlavu. Moje druhá ruka taky nezahálí - hned po fleši ji otočím dlaní ven a snad uchopím důstojníkův koš na kordu.

Šepot - Šelest - 03. června 2008 20:52

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Tvé kroky tě vedou po roztodivných uličkách tábora. Až nakonec zabloudíš do čistě stanové oblasti. Skoro počítáš s neúspěchem, který by se dal vysvětlit snad tím, že zde něco podobného jako alchymistu nepotřebují. Však nakonec tě podivný štiplavý zápach praští přes nos. Vychází odněkud z velkého stanu na hranici vnějšího okruhu tábora. Ze vnitř se ozývá bulání a cinkání. Přes vchod stanu je spuštěna síť a na vrcholu jde vidět vycházející bílí kouř. Také jsi si jist, že jsi zaslechl nějaký hlas, ale zaslechnou a rozumět jsou dvě odlišné věci.

Paul de Valois - 03. června 2008 21:01

soukromá zpráva od Paul de Valois pro Procházím se mezi stany, a pomalu začínám přemýšlet o návratu, když tu mě náhle do nosu udeří ostrý zápach. O chvíli později zjistím, odkud přichází. Z jednoho stanu je slyšet bublání a cinkání skleněných nádob. Zamířím k tomu stanu, a opatrně odhrnu síť, která brání vstupu do stanu. Tiše zakašlu, abych alchymistu, nebo kdo to vlastně je, nevyděsil. Umím si totiž představit, co by se mohlo stát, kdyby například upustil některou ze svých nádob.

Šepot - Šelest - 03. června 2008 21:13

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Provinční tábor Svobodné armády, Moya Zdá se, že hromotluk je zaskočen tvým počínáním. Opravdu s velkým pobavení hodností úšklebkem tvé rukavice. Jelikož on sám žádné nemá. Jen zvolna se procvičuje a připravuje se na boj.Z jeho pohybu jde cítit, že tě opravdu nebere jako rovnocenného protivníka.. Nakonec však při tvém gestu přejde do útoku. "Jak chceš mrňousi." S těmi to slovy překoná prostor mezi jím a tebou a útočí pěstí z levé strany na tvůj obličej. V rychlosti mu pomáhá jeho síla a možnosti jít do útoku z volného prostoru. Tento útok je rozhodně rychlejší než jsi čekal.

Moya - 03. června 2008 21:39

soukromá zpráva od Moya pro Hajzl rychlej.. vydechnu v duchu nad neočekávánou rychlostí útoku a rychle přepracuju původní strategii. Vytočím tělo a krokem dopředu se mi podaří nastavit místo tváře levé rameno. Už od začátku jsem si ani na vteřinu nemyslel, že bych obříka porazil silou, takže se ráně do ramene trochu poddám, svojí levačkou chytím jeho levé zápěstí a s úkrokem bokem šťouchancem do zad pomůžu jeho zbytkové energii dopředu, kde už tak úplně nestojím. Tak tohle nebyl dobrý začátek. udělám několik kroků dozadu, jelikož jediné čeho jsem tak teď dosáhl byla výměna stran a toho, že mě pekelně bolí levé rameno. Hmatem projdu zasaženou část ramene a zkontroluju, které části by mohly vykazovat nějaké nesrovnalosti. Nečekám, že by nějaké měly být, ale zvyk je zvyk. Zároveň nasadím ten stejný postoj jako před chvílí, jen tentokrát už jsem víc připravený na valibukovu předchozí rychlost.

Šepot - Šelest - 03. června 2008 21:43

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / věznice, Revinal Derins Tvůj Falš byl asi to nejlepší co tě v tu chvíli mohlo napadnout. Pochodeň svým hořícím koncem zasáhla Velitele do oka a prakticky, kdy on vyjekl bolestí, se mu vzňalo obočí. Takřka okamžitě ztrácí rovnováhu a díky tíži probodlého strážmistra se Velitel pod dalším tvým útokem sune k zemi. Tvé následné zachycení košíku velitelovi zbraně se nesetká s úspěchem, jelikož Velitel nevědomky máchl rukou. Kord se vymanil se sevření jak těla strážmistra tak i sevření nebohého Velitele a vzduchem si to míří na jednoho z jeho pomocníků. Velitel zůstává ležet na zemi, nejspíš ho tvůj poslední úder mířený na genitálie natolik zaměstnal, že nemá ani pomyšlení na to, že by pokračoval v boji. Sám totiž právě ani neví co má dělat dříve, jestli hasit obočí a vlasy nebo si držet oko, či své nádobíčko. Jeden s kumpánu velitele je zaskočen tvým výpadem a zdráhá se na tebe zaútočit bezmyšlenkovitě. Druhý pak se vyhýbá letícímu kordu.

Šepot - Šelest - 03. června 2008 22:09

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Stan je opravdu velký. Z venku by jsi opravdu neodhadl kolik místa je vevnitř a že je schopen pojmout celou alchymistickou laboratoř i s několika židlemi, postelí a křeslem. Největší část je ovšem věnována právě laboratoři. Je to několik stolů spojených k sobě to takového tvaru velkého písmena "H". Uprostřed toho všeho zády k tobě stojí muž, který oparně mícha jakousi bílou smradlavou tekutinu. Tvé zakašlání vyvolá jen nepatrný pohyb jeho hlavy. Chvilku si myslíš že neslyšel, ale nakonec jeho hlas přece zazní. "Dobrý den, omlouvám se, že se vám nemohu hned věnovat, ale toto je velice důležité. Posaďte se prosím a zatím povězte co vás ke mě přivádí?"

Revinal Derins - 03. června 2008 22:19

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Hodím pochodeň po nezaměstnaném pomocníkovi a tasím svůj kord. Ještě než se ale pustím do souboje s pohůnky, dupnu veliteli patou na koleno, aby si rozmyslel, jestli se mu právě teď chce vstávat. Pak už se postavím do střehu, připraven utkat se s vojáky - levou ruku držím před sebou, prsty roztažené - přece jen je lepší nechat si probodnout ruku než rameno. Pravděpodobně mi nezbyde nic jiného než probojovat se přes vojáky ven, blokují jediný průchod z ven vězení, o kterém vím, a připravit se o výhodu prohledáváním strážmistrova koutku nehodlám. No tak pojďte. vyzvu je tónem jasně vyjadřujícím pokrčení ramen a sousloví "když jinak nedáte...".

Šepot - Šelest - 03. června 2008 22:36

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Nyní jsi měl opravdu štěstí. Pěst se jen svezla po tvém rameni a tak většina energie stále zůstala v ruce svalovce. Hbitě jsi se kolem něj přetočil a loktem, kterým jsi mu uštědřil "strknutí" do zad jsi ho měl v úmyslu poslat trochu dopředu. Svalovec se však jen pohl kousek dopředu, jeho noha hbitě vyrazila kupředu podepřela tělo, které tak zůstalo prakticky na místě. Pomalu se otáčí jelikož si je vědom toho, že tě trefil a že si dáš dobrý pozor. Jeho úsměv se ve tváři neztrácí spíše naopak. "No tak skrčku, bolí? Nechceš to pofoukat?" Komentuje tvé kontrolování ramena... dlouho si však neužiješ, neboť tvůj protivník získal sebedůvěru. Opět dělá dva rychlé kroky a úder vede entokrát z levé strany.

Šepot - Šelest - 03. června 2008 22:49

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / věznice, Revinal Derins Oba dva vojáci se s úspěšností vyhnuli letícím předmětům. Jejich odvaha sílí jen s pocitem, že mají početní převahu. K útoku jim dáš záminku ve chvíli kdy ještě veliteli dupneš na koleno čím vyvoláš další srdcervoucí řev. Levý voják z tvého pohledu má nejčistější prostor pro provedení výpadu. Takže dlouho neváhá a pokusí se tě vyprovokovat, aby druhý mohl využít tvého nekrytého boku. Souboj podstatně stěžuje mrtvola strážmistra a převalující se velitel.

Revinal Derins - 03. června 2008 22:57

soukromá zpráva od Revinal Derins pro I když voják vlevo dělá co může, aby mě dohnal k nekrytému výpadu, nenechám se vyprovokovat - mám proti sobě dva protivníky, a počátek souboje se budu prostě jen bránit. Vyčkávám, a naopak se snažím provokovat oba vojáky - jejich přesila možná bude znamenat, že jeden z nich udělá sobě osudnou chybu, které budu moci využít. Postoupím k nim o malý krůček, aniž bych nějak změnil střeh, pečlivě sledujíce jejich pohyby s obličejem podobným chladné masce. Nevšímám si řevu velitele, je mi naopak k vůli - čím déle bude vřískat, tím dříve se někdo přijde podívat, cože se to tady děje, a je možné, že k souboji ani nebude muset dojít... Což zase hraje v můj prospěch, a nikoliv prospěch královských vojáků.

Šepot - Šelest - 03. června 2008 23:08

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / věznice, Revinal Derins Tvé chladnokrevné precizní soustředění by nespíše brzy vyvolalo společný útok obou vojáků. Naštěstí, jak se zdá, mrtvola vojáka před dveřmi již zaujala obecenstvo. Proto také slova "Zavolejte někdo stráže!" utvrzují v tom že stačí jen počkat. Za to u obou vojáků stoupá nervozita a jejich plán nejspíše rychle bere za své. "Dovolte nám odnést velitele a mi vás necháme na pokoji. Nebudete stíhán za maření královského příkazu, přec ona je již stejně mrtvá. Nemáme s vámi spor, dovolte nám tedy odejít. Všichni strážní patřili ke vzbouřencům a chtěli svrhnout krále!" Snaží se s tebou domluvit pravý voják. Při zmínce o dívce hodí hlavou k jejím už nejspíše mrtvému tělu. Druhý, ač stále ve střehu se několikrát otočil ke dveřím, aby zkontrolovat volnou cestu.

Revinal Derins - 03. června 2008 23:15

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Chladný pohled stočím k němu. Pokud pánové budou ochotni složit všechny své zbraně u dveří a pak přijít sem, nemám námitek. Máte mé slovo, že na vás nezaútočím. Pokud ne, asi mě buď budete muset zabít, nebo počkat na strážné tohoto města. vyrovnaný hlas jako by snad ani nepatřil do téhle situace, kdy za mnou bolestí sténá zneškodněný důstojník. Jako důkaz pravdivosti udělám dva kroky vzad, pečlivě přitom překročím mrtvého strážného a s šermířským pozdravem sklopím rapír špičkou k zemi. Stojím teď v rohu, s pootevřenými dveřmi za sebou, a prázdnou celou po své levici.

Šepot - Šelest - 03. června 2008 23:24

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / věznice, Revinal Derins Oba se na sebe podívají. Pravý na levého kývne s opatrnosti pokládá svou zbraň k tomu přidává i dýku, kterou měl zavěšenou u pasu. Levý ještě chvilku váhá, ale nakonec udělá to též. Jsou neozbrojeni a jejich opatrné kroky směřují k řvoucímu veliteli. Podepřou ho, velitel se snaží, alespoň jednou nohou pomáhat v ústupu. Otevřou dveře rozrazí několik čumilů a snaží se rychle zmizet. Zůstáváš tedy znovu sám ve věznici s dvěmi mrtvolami strážců a tělem dívky. Při pohledu na ni si všimneš medailonku, který prokukuje kolem knoflíku zapnuté haleny. Je jen otázkou času, než se tu ukáží stráže a tento pohled se bude asi velice těžko vysvětlovat.

Revinal Derins - 03. června 2008 23:48

soukromá zpráva od Revinal Derins pro V rychlosti schovám rapír zpět do pochvy, seberu strážmistrovi klíče, odemknu celu a dívce seberu jak medailon, tak svou dýku. Tak, doufám, že nebudu litovat, že jsem ti věřil. Ještě jednou jí odhrnu vlasy z čela, zamknu celu a klíče vrátím tam, kde byly. Potom se i já vydám pryč z tohoto místa. Vím, že pravděpodobně ke mě někdy během dne zajde přátelská eskorta stráží a povedou mě ke starostovi, protože někdo oděn tak, jako jsem oděn já, prostě zůstává v lidských pamětích dlouho. Přesto nijak nepospíchám, odcházím stejným krokem, jako jsem se přišel, lidi venku nerozrážím jako královští vojáci, ale naopak se pokusím projít kolem nich klidně, jako by se ve vězení vůbec nic nestalo. Zamířím za zřízencem, který mi napsal dopis ohledně poslední žádosti odsouzené dívky - jednak nahlásit mu, že dívka zemřela, a jednak vysvětlit, že nezemřela mou rukou, a tudíž nemám nárok na odměnu a může zrušit stavbu pódia.

Šepot - Šelest - 04. června 2008 00:16

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / věznice, Revinal Derins Medailonek, který sbíráš s těla dívky nese znak rodu Egerů. Tento šlechtický rod vlastnil většinu dolů v severní části říše, kde se těží převážně stříbro a železná ruda. Byl velice bohatý a lidé, kteří nosili tento erb byli četní a pyšní na své jméno a majetek. Jejich vlastnictví bylo obrovského rozsahu, díky jejich vlivu se otevřeli obchodní cesty mezi trpaslíky a lidmi. Také díky nim mělo možnost Svobodné bratrstvo začít sjednocovat ostatní žoldnéře a vytvořilo tak mocnou sílu, která na dlouhých 15 let stabilizovala zemi. Nejspíše by ti o tomto rodu dokázal říci více zřízenec, nebo možná tvůj velící důstojník SA. Naposledy hledíš dívce do tváře. Její oči stále hledí do prázdna a když je pomalu zavíráš obnoví se tak znovu dívčina hrdost. I po smrti a ač špinavá, zdá se jako by zemřela se vší čestností jaké by se jí jako šlechtičně dostalo. I když by si zasloužila žít daleko déle. Opouštíš vězení s jasným cílem. Sejít se s zřízencem Gornem Lefrtym a říct mu o předčasné smrti zajatce. Sám cítíš, že v této události je daleko více než smrt obyčejného odsouzence. Pomalu projdeš davem, jen několik lidí se za tebou ohlédne. Z levé strany vidíš přibíhat první stráže. Jejich pohled se zaměřuje jen na dav a tak neměli možnost vidět tě vycházet ze dveří vězení. Trvá ti docela dlouho než projdeš náměstím a uličkami zdejšího města k domu Lefrtyho. Je to velký několika patrový zděný dům. v jeho přízemí se opírá jakýsi dobře oblečený chlapík, který dohlíží na několik chlapců, kterak plejí záhonek před domem. O kousek dál, pak se nějaký obtloustlý muž rozčiluje nad tím, že jen co vylezl na ulici vyšlápl koní trus a snaží se ho o nejbližší výstupek dlažby sundat z podrážky kožených bot. Dům si našel s pomocí několika ochotných měšťanů, ale zapomněl jsi se zeptat jak Lefrtyho poznáš.

Revinal Derins - 04. června 2008 00:27

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Tak rod Egerů... V knihovně snad budou mít rodokmen. cesta městem uběhla docela dobře, i když byla delší, než jsem předpokládal. Začíná mi být v černém kabátci vcelku horko, ale co se dá dělat - alespoň si shrnu límec na ramena, takže odkryju celý obličej. Před Lefrtyho domem zamířím k chlápkovi opřenému o zeď. Dobrý den, promiňte, ale hledám pana Lefrtyho. ukloním se mu způsobně. Nevíte náhodou, kde bych ho mohl najít ?

Moya - 04. června 2008 06:38

soukromá zpráva od Moya pro Tak takhle ne, základní chyby proti mně budeš moc dělat jen jednou. zamračím se když po prvním následuje velice podobný druhý útok. Tentokrát už ani nečekám až protivník dojde ke mně. S krokem dopředu natáhnu svoji levou ruku, abych zablokoval úder v lokti dřív než získá příliš síly. Pravý loket v tu chvíli vystřelil směrem na krk a pravou nohou sklouznu za jednu nohu kolohnáta, abych se pojistil, že nezíská stabilitu jako předtím. Náš boj mi už vyhovuje o poznání víc. I když je ten obr podstatně těžší i vyšší než já, aspoň rozdíl sil je teď podstatně snížený naším postavením.

Šepot - Šelest - 04. června 2008 09:17

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / věznice, Revinal Derins Přistoupíš k muži, který si tě takřka okamžitě prohlédl, aby si tě mohl přiřadit to nějaké blíže neurčené skupiny. Tvá otázka a způsob nejspíše zapůsobili neb ti ochotně pomáhá. "Pan Lefrty je u sebe v pracovně. Druhé patro, třetí dveře vlevo. Dnes má volný den, proto zkraťte svou návštěvu na minimum. A prosím zujte si boty." Upozorní muž nakonec. Jeho kamenný obličej a způsob mluvy naznačuje, že byl na toto školen. Jeho přísný pohled se zase vrátí k chlapcům, kteří po čas vaší výměny slov slevili ze své píle. Dřevěné dveře, krásně zdobené symboly andělů, jsou pootevřené. Skulinkou tak cítíš vůni připravující se pozdní snídaně. Stejně tak můžeš zaslechnout několik málo slov, nějaké mladé služebné.

Šepot - Šelest - 04. června 2008 09:31

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Možná jsi se nechal příliš brzo uchlácholit, jeho stylem. Prakticky, okamžitě když jsi mu zablokoval ruku, tě druhá chytla za rameno a zmáčkla. To vše doplňuje sílou, která tě tlačí k zemi.. Svou nohu, jsi raději nechal na místě, aby jsi mohl vyrovnat sílu, kterou do tebe vynakládá a mohl lépe reagovat. "Hehe jako každej...myslí, vždyť on blbec útočí furt stejně. Hehe dostal jsem tě!" Zakřičí na tebe. Jeho dech by sám o sobě zabil většinu nepřátelský armády. A to nemluvě o radostném šklebu. Jeho postoj je rozkročený, levou rukou tě drží za loket a tou pravou za rameno.

Paul de Valois - 04. června 2008 09:46

soukromá zpráva od Paul de Valois pro "Zdravím, mistře alchymisto." Pozdravím jej. "Nemám žádný příliš vážný důvod k vaší návštěvě. Pokud jste příliš zaneprázdněn, mohu přijít i jindy. Potřeboval bych jen trochu modré barvy, která by držela na kovu, ale jen tak se nesmazala." Je mi sice trochu trapné, že jej ruším při práci, ale když už jsem tady, proč se nezeptat. "Samozřejmě že vám mohu ihned zaplatit." Ujistím ho.

Šepot - Šelest - 04. června 2008 10:16

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Jeho bílí plášť a bílé vousy dávají znát, že to již dělá podstatně déle než ty vůbec chodíš. Jeho ruce jsou však pevné a nepostřehneš jediný záchvěv. "Barvu říkáte. hmm" Ozve se znovu. Jeho prsty opatrně pokládají flakonek do připraveného držáku a na vrh napatlá nějakou hnědou hmotu. "Tak a můžu se vám věnovat." Pronese důležitě a s rukou drbající se na bradě. Obchází stoly z levé strany a něco si mumlá pod vousy. "Barvu říkáte? hmm Něco bych tu možná měl. Je to barva, kterou požívají vojáci pro označovaní váhy. Měla by se udržet na každém povrchu. Mám tu někde ještě nějakou, která zbyla z poslední objednávky. ale zrovna si nejsem jist, kam jsem ji ...dal." Stařec mizí za všemi možnými udělátky, doutnajícími flakonky a různými roztodivnými skleněnými trubičkami. "Říkal jsi modrou? Hmm, už ji nemám. Červená možná, ale...ne není tu." Pohlédne na tebe skrze alchymistickou laboratoř. "Mám ji vyrobit? Bude to trvat den a stát zlaťák." Vytáhne obočí a čeká na tvojí reakci. jen na první pohled je zřejmé že je to podivín, ale nespíše své práci rozumí.

Paul de Valois - 04. června 2008 10:25

soukromá zpráva od Paul de Valois pro Tak zlaťák... No co se dá dělat, nemůžu přece chodit po světě jako docela obyčejný žoldák. I když můj rod oficiálně vůbec neexistuje, neznamená to, že se jej vzdám. Nebo snad ano? Přemýšlím, ale za chvíli jsem už rozhodnut. "Dobrá, udělejte mi lahvičku té vaší barvy. Tady je stříbrňák jako záloha. Ten váš zlaťák vám k němu přidám až dostanu barvu. Přijdu si pro ni zítra ráno. Platí?"

Šepot - Šelest - 04. června 2008 10:55
	soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro "Platí šlechetný pane. Budete tu mít zítra svou barvu, ano budete." Přitaká ti. Jeho pohled se znovu zaobírá, něčím na opačné straně stolu než sedíš. Zdá se, že nemá problémy zapomenout na vše okolo a tebe si vůbec nevšímat. Nejspíše pro něj obchod skončil a teď zbývá už jen práce, nebo zábava? Kdo ví.

Moya - 04. června 2008 13:11

soukromá zpráva od Moya pro Uf… no tak to je síla, odteď sranda skončila. Ještě jednou na mě dýchne a zezelenám. V trochu nečekané pozici se snažím znovu rychle najít nový způsob jak toho pořízka poslat někam, kde mi z jeho dechu nebude naskakovat husí kůže. Hřbetem pravé ruky zatlačím na vnitřní část lokte, zbavím se úchopu na rameni a sám si přichytím jeho loket jako on můj levý. Na vteřinu zvážím jestli by nebylo vhodné nakopat ho mezi nohy, když už je tak přátelsky rozkročil, ale když ucítím tlak směrem k zemi přehodnotím situaci. Začnu vzdorovat pokusům o to zatlačit mě k zemi. Tedy, až do doby, kdy s krokem dozadu spadnu na záda, opřu nohu o žaludek hromotluka a celou jeho váhu nechám letět za sebe. Možná ne ideální, ale jedno možné řešení. napadne mě, když se začnu hrabat ze země.

Paul de Valois - 04. června 2008 14:31

soukromá zpráva od Paul de Valois pro Když vyřídím svou objednávku, pomalu vycouvám ze stanu toho svérázného alchymisty. Kam teď? Tohle nicnedělání je ubíjející. No nic, aspoň si trochu odpočinu než velitel dorazí. Pomyslím si, a zamířím k ubytovně. Vejdu dovnitř, pozdravím ty, co jsou možná ve velké místnosti a jdu do svého pokoje. Tam si odepnu meč, štít postavím ke stěně, sundám si zbroj a natáhnu se na postel. A tak zůstanu, dokud mě nepřijde vysvobodit krásná princezna. Nebo aspoň Revinal.

Revinal Derins - 04. června 2008 15:30

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Děkuji. opřu se do dveří a za nimi se vyzuju z bot. Chm, vypadá to, že jestli si Lefrty může dovolit takovéhle služebnictvo, zrovna nejchudší nebude. začíná mi vrtat hlavou, proč zrovna tenhle chlápek mi psal dopis coby zřízenec - ti většinou takové platy nemají... Druhé patro, třetí dveře. rozhlédnu se a pokračuju dál do domu, než najdu schodiště. Po něm pak vystoupím do druhého patra, najdu třetí dveře a zaklepu na ně.

Šepot - Šelest - 04. června 2008 15:52

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Tvá akce byla jediná možná a taky setsakramentsky účinná. Díky jeho síle dolů stačilo jen povolit a pomocí nohou mu udat směr. Jeho záda se tak setkali se zemí a jen o několik centimetrů minuli jeho genitálie kolík vztýčující hranici ringu. Hromotluk se však opravdu nevzdává spíše naopak. Pěkně ho to naštvalo. "Agrhhh" Pomalu se zvedá jeho oči stále pozorují tebe, který nejspíše se taky snažíš rychle postavit do bojové pozice. Celý rozzuřený vyrve kolík ze země a hodí stranou. Málem tak trefil tři žoldáky , kteří mají evidentně radost z toho, že to není zrovna krátký boj. Dokonce máš pocit, že několik odvážlivců má vsazeno na tebe. Jo není nad to se postarat o zábavu většímu počtu lidí. Hromotluk však nečeká, nežli se připravíš. Jen si utře sliny ze rtů a brady a znovu nakračuje k tobě. Tentokrát však svůj útok umírňuje a jde na to opravdu zajímavě. První je naznačení standardního útoku z pravé strany. Je mu jasné, že se budeš bránit. A jakmile se vydáš k obraně vystřelí jeho levá ruka na tvůj hrudník.

Šepot - Šelest - 04. června 2008 16:20

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / dům Lefrty, Revinal Derins V domě je příjemně teplo, hodně tento pocit navozuje koberec, kterým jsou potaženy nejen všechny podlahy, ale dokonce i schody. Tento člověk určitě svůj majetek nezískal z platu městského úředníka. Zaklepeš na dveře a jen chvilku čekáš než se ozve. "Dále!" dveře jsou ve stejném stylu jako byly ty venkovní. chodby jsou sladěny do červené hnědé a bílé barvy. Pochodně pak visí nad nějakými otvory, které nejspíše odvádějí kouř z chodeb. Tento dům sám o sobě, je asi pýchou nějakého trpasličího mistra. Pomalu vstupuješ do místnosti, která je stylizovaná přesně stejně, jako celý dům. Steny zakrývají police a skříně s neznámým obsahem a uprostřed je veliký stůl. Na něm je přehrčel různých pergamenů a svitků. Pak inkoust s několika pery. Za stolem sedí sotva viditelný člověk. Jeho úzké ruce, vyhublá tvář...je těžké přiznat si, že tento člověk dokázal přežít ve světě který je venku. "Co vás ke mě přivádí pane...Revinale. Jmenujete se tak? Žádal jsem vás o asistenci při popravě. Což mi připomíná, neměl byste se na ni připravovat? Navštívit vězně mluvit s duchy, nebo co je vaším zvykem den před popravou dělat." Jeho oči se na tebe upřeli, ale jak pozoruješ ještě u toho stíhá podepisovat papíry, které má před sebou. "Oh omlouvám se. Jsem Lefrty a posaďte se prosím." Rukou ukáže na dvě křesla, která jsou nejspíše připravena pro případné hosty.

Revinal Derins - 04. června 2008 16:31

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Při vstupu do pracovny smeknu klobouk a očima přelétnu její zařízení, zatímco Lefrty mluví. Tak tenhle člověk zřízenec nebude... došlo mi, když jsem viděl nákladnost zařízení jak na chodbě, tak tady. Nad jeho omluvou a pobídkou se lehce usměji. Děkuji, nezdržím se dlouho. učiním odmítavý posunek ke křeslům, která mi nabidl. Jen jsem vám přišel sdělit, že k popravě zítra bohužel nedojde. Ona dívka před chvílí zemřela, dá se říci, že snad mým přičiněním. pokývnu hlavou, jako bych se právě teď rozhodl uznat fakt, že jsem na tom opravdu zásluhu měl. Přišel jsem se zeptat, co mám učinit s tělem, jestli při tak neobvyklé situaci následovat rozhodnutí soudu, či zda máte pro mne jiné instrukce. zahledím se klidně do té vyhublé tváře.

Šepot - Šelest - 04. června 2008 16:52

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / dům Lefrty, Revinal Derins Muž dále v poklidu podepisuje papíry. Nejspíše ho zpráva o zemřelém vězni nějak nezatěžuje. "To je, řekněme, politováníhodné. Lidé se na to těšili, přec moc zábavy si tu neužijí. Pro mě je to jen dobře, o starost méně." Pak se však Lefrty na okamžik zadrhne a jeho pohled se upře na tebe. "Počkejte, jakého soudu? Ta poprava měla být jen ukázka královské nadřazenosti. Ta žena byla jen nějaká neznámá děvka, kterou přivedli říšské gardy. Ani poslední přání mít neměla, ale já jsem tak nějak lidumil a vyhověl jsem jí. Proč mám takový náhlý pocit, že si vás nevyžádala náhodou." Jeho pohled jako by se propaloval tvou kůží. Jeho slova naznačují, že mu to připadá divné.

Revinal Derins - 04. června 2008 17:04

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Ať už Lefrty očekával nějaký výsledek svého upřeného zraku, nebo ne, na mě to nezanechalo ani stopy. Zachovávám klid, stejně jako při vstupu do jeho pracovny. To bohužel nevím. Vím jen, že když jsem s ní hovořil o jejím nezvyklém přání, vyrušil nás důstojník královské gardy požadující její okamžitou popravu. Bohužel, při jeho vtrhnutí do věznice jsem se otočil k mříži bokem a dívka dosáhla na mou dýku, kterou si poté vrazila do hrudi. vypovím mu, co se stalo ve věznici. Z hovoru vyplynulo, že dívka byla šlechtična a nebyla odsouzena za jakýkoliv čin - možná doufala, že přání, které vznesla, jí dopřeje slyšení u vás nebo jiné soudní instance, a spravedlivý soud. Když pak došlo k nejhoršímu, raději využila možnosti zemřít neveřejně. pokrčím nezaujatě rameny, jako by se mě celá věc týkala zhruba stejně vzdáleně, jako bych ji slyšel ze zmínek přes půl království.

Šepot - Šelest - 04. června 2008 17:22

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / dům Lefrty, Revinal Derins "Požaduji ihned...Lefrty..vražda..." "Prosím...pane....nechce....rušen....vyčkat. Nějaký rozhovor doléhá k tvým uším. Ten druhého znáš, hlas patří tomu chlápkovi před dveřmi a ten první, jsi ještě neslyšel. Lefrty přestane podepisovat papíry a plně se soustředí na tvoji řeč. Pravou rukou, v které drží pero, obtáhne ve vzduchu několikrát kružnici ve snaze podpořit tvé povídání. To vše ještě podpoří slovy, aby si byl jistý, že začneš informací, kterou by rád slyšel jako první. "Říkáte šlechtična? Jak se jmenovala? Jakého rodu? Tak povídejte chlape proaionapána, co víte?" Pobídne tě Lefrty.

Revinal Derins - 04. června 2008 17:38

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Zavrtím hlavou k podpoření svých slov. Velmi mě to mrzí, ale v tomto vám nemohu být nápomocen. Královský důstojník příšel příliš brzy na to, aby mi dívka byla schopna říci, kdo vlastně je. musím zklamat Lefrtyho naděje. Vím, že ve věznici je jedno mrtvé tělo, o které se pravděpodobně nikdo starat nebude, jelikož jde o "neznámou děvku, kterou přivedly královské gardy k ukázce královské nadřazenosti." Ač mlátím Lefrtymu o hlavu jeho vlastní slova, nezní to nijak nepřátelsky nebo odsuzujícně. Prostě jsem jen použil jeho vlastní formulace, protože v tuhle chvíli jiná lepší není.

Šepot - Šelest - 04. června 2008 18:02

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / dům Lefrty, Revinal Derins "Pokud je to vše." Zakončí Lefrty tvoji nic neříkající odpověď. Jeho tvář se několikrát změnila na zadumanou. Pak však povstal a rukou ukázal na dveře. Možná, že tě chtěl vyprovodit však právě nyní se rozletěli dveře a do místnosti vběhl zdejší voják. "Pane, pane..Vězeň byl zabit a spolu s ním i naši dva strážní. Oba byli probodnuti a ponecháni na místě bez pomoci. V kaluži jsme pak našli několik stop. Podle svědků, z vězení vyšli tři neozbrojení vojáci říšské gardy, z toho byl jeden vážně raněn a za nimi muž oděn do černého pláště. V této chvíli pátráme po všech čtyřech mužích!" Voják si evidentně nevšil, že jsi také v místnosti. Lefrty nese vše s klidem do doby, než zjistí, že tam zemřeli i jeho lidé. Jeho pohled který sjede na tvou osobu, jasně dává najevo, že jsi se o této drobnosti zapomněl zmínit. "Ano já už vím." Odbije Lefrty vojáka s lehkým upozorněním na tvoji osobu. Voják otočí hlavu a jeho oči téměř vylezou z důlků. Rychle odchází. Lefrty začíná cestovat mezi oknem a židlí u stolu, kde ještě před chvilkou v poklidu seděl. "Tak pane Revinale, je snad ještě něco co jste mi opomněl sdělit? " Pronese Lefrty otázku, kterou jsi po odchodu vojáka nejspíše čekal.

Revinal Derins - 04. června 2008 18:22

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Příchod vojáka mne ani v nejmenším nepřekvapil, čekal jsem, kdy Lefrtymu přijdou oznámit dění ve věznici. Jediným pohybem tasím svůj rapír a nedbaje na pergameny na stole, položím jej před Lefrtyho. Můžete si všimnout, že má zbraň není od krve. Jistě ve věznici naleznete alespoň jeden kord, u nějž to tak není - ten, kterým královský důstojník probodl strážmistra, jenž se neblahou náhodou připletl do šarvátky mezi mnou a důstojníkem. Královští si patrně mysleli, že jsem vrah, když viděli hroutící se dívku s dýkou v hrudi, ale skrze mříž se přímo do hrudi oběti bodá dýkou velice obtížně. V souboji s důstojníkem jsem použil pochodeň, jelikož jsem se nechtěl bít s královskými vojáky ve vašem vězení, ale nedali mi na výběr. Právě ta pochodeň způsobila důstojníkova zranění. Který z těch tří zabil strážce před vězením, nemám tušení, jelikož v tu dobu jsem byl zaměstnán rozhovorem s vězněm. vysvětlím nález dvou mrtvých strážných a souboj s důstojníkem. Ač bych mohl být právem hrdý na přežití souboje s královským důstojníkem a dvěma vojáky, nepřišel jsem se sem vychloubat, ale vypovědět, co se stalo a zjistit, jaké jsou mé další instrukce. Podle toho také má výpověď zní. Jen pro důslednost, zde můžete vidět dýku, kterou se zabila ona dívka - i když jsem ji již otřel, stále jsou na ní patrné stopy krve. Dýku už ale na stůl nepokládám, listy mohou být příliš cenné na to, abych je takto nedbale zašpinil a možná je tak znehodnotil. Nabídnu ji ale Lefrtymu jilcem napřed, pokud bude chtít, může si ji prohlédnout.

Dalkor - 04. června 2008 19:08

soukromá zpráva od Dalkor pro Vesnice, Dalkor, Roland "A to přece nechceme dopustit, aby tě múza, tvá živitelka, opustila jak pohozené děcko. Rád ti vypovím, co vím, ale možná že nejlépe by bylo, kdyby ses ke mě přidal k cestě do našeho domu. Pobavíš nás svými zkazkami a zajisté najdeš inspiraci na nejednu baladu" bodře spustím na Rolanda. Ten chlapík se mi docela zamlouvá Pak si ale vzpomenu, proč tu vlastně jsem. Já bych se tu s bardem zapovídal a málem bych zapomněl..... Nechám udiveného Rolanda marně bušit na dveře a vydám se směrem k nástěnce. Cestou se zastavím u svého koně a ze sedlové brašny vyjmu měch vína. Sice teplé a čpí koňským potem, ale lepší, než nic. Kdoví, jestli se ten krčmář vůbec probudí Pořádně si z měchu přihnu a svou spokojenost projevím mocným zaříhnutím. Úkosem sleduji žíznivého Rolanda, co si asi říká nad mým počínáním. S měchem v ruce mu pokynu, aby přistoupil a zavdal si a odcházím konečně k nástěnce, kterou pečlivě prostuduji.

Šepot - Šelest - 04. června 2008 19:48

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / dům Lefrty, Revinal Derins Lefrty nepřestává cestovat, naopak jeho kroky se zdají být rychlejší. Prsty rukou, které má spojené za zády, se nervózně hýbají. Jeho pohled směřuje do země, jen několikrát jej pozvedne, aby následně znovu pohlédl k zemi. Tvůj projev pomalu končí a on, alespoň na chvilku přestává pochodovat. "Věřím vám. Kdyby to tak nebylo jistě by jste nepřežil. Však teď mám jinou starost. Podle toho co říkáte, přišli pro tu dívku. Zabít či ne to je jedno, ale proč by to dělali. Přivedli jí sem, nechali ji našim úřadům, aby nakonec dovnitř vtrhli a pokusili se zabít strážné i všechny svědky. Podle vašich slov se vězeň zabil sám takže nedokážete odhadnout co by se s ní stalo? Pokud.... Jeho pohled se obrátí na tebe. Ruku natáhne v odmítavém gestu na tvou nabídku ukázat i dýku. "Říkal jste, že to byla šlechtična. Jak to víte? Řekla vám to? Ale proč vám a ne mě?" Zdá se, že se Lefrtymu vůbec nelíbí co si gardisté dovolili. Snaží se mermomocí zjistit co je vedlo k tak nesmyslným činům. Jeho ruka však nakonec stejně ukáže na dveře. "Děkuji, že jste tuto událost oznámil. Dole u Aze si řekněte o peněžní odškodnění. Těšilo mě pane Derinsi." Se zadumaným výrazem sedá znovu k lejstrům. Z levé strany přisunuje prázdný papír a v pauzách začíná něco sepisovat.

Šepot - Šelest - 04. června 2008 20:09

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Vesnice, Dalkor, Roland Bušit na hostinec je beznadějné. Jeho majitel neotvírá a ani nepozorujete žádný pohyb. Zato vesnice se pomalinku probírá. Mimo několika rolníků, kteří se již vracejí z polí, se probouzejí také dítka, které zvědavě obhlížejí cizince, který se snaží dostat do hostince. Dalkora docela přehlížejí, ale Roland se těší větší pozornosti. Jen si povšimneš jak jeho oči vzletěli na malý okamžik k nebi. Kůň se cítí odpočat a nutno říct že voda, připravená u vazadla mu přišla velice v hod. Nástěnka , však nepotěší. Je tam vše jen ne něco co by profesionální jednotku zaujalo. Ohlášení sňatku, několik veselic, královský rozkaz a také pozvánka Hostinského do místního hostince. Který by měl podle listu být otevřený v jednom kuse od úplňku po dlouhých 6 dní. Pokud vás mysl neklame, dnes je teprve třetí den po úplňku. Jinak nic dalšího tam již vyvěšené není. Slunce již začíná svítit celou svou silou a na nebi není ani mráčku. Dalkorovi zbývá do srazu s přáteli, odhadem necelá hodina a půl.

Šepot - Šelest - 04. června 2008 20:09

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Vesnice, Dalkor, Roland Bušit na hostinec je beznadějné. Jeho majitel neotvírá a ani nepozorujete žádný pohyb. Zato vesnice se pomalinku probírá. Mimo několika rolníků, kteří se již vracejí z polí, se probouzejí také dítka, které zvědavě obhlížejí cizince, který se snaží dostat do hostince. Dalkora docela přehlížejí, ale Roland se těší větší pozornosti. Jen si povšimneš jak jeho oči vzletěli na malý okamžik k nebi. Kůň se cítí odpočat a nutno říct že voda, připravená u vazadla mu přišla velice v hod. Nástěnka , však nepotěší. Je tam vše jen ne něco co by profesionální jednotku zaujalo. Ohlášení sňatku, několik veselic, královský rozkaz a také pozvánka Hostinského do místního hostince. Který by měl podle listu být otevřený v jednom kuse od úplňku po dlouhých 6 dní. Pokud vás mysl neklame, dnes je teprve třetí den po úplňku. Jinak nic dalšího tam již vyvěšené není. Slunce již začíná svítit celou svou silou a na nebi není ani mráčku. Dalkorovi zbývá do srazu s přáteli, odhadem necelá hodina a půl.

Roland Stříbrovlasý - 04. června 2008 20:18

soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro Vesnice, Dalkor, Roland Naposledy kopnu do dveří hostince. Je to čilá beznaděj, neb jazyk se mi již lepí na patro. Však tvůj ústupek ke svému koni a několik doušků s uvolněným důkazem dobré chuti mne zaujme. Jen chvilku přemýšlím jestli mě máš v úmyslu mučit. Tvé gesto však beru s povděkem a jak hladový vlk přijímám. "Nechť ti to Zefera oplatí." Pronesu, jen co se mé ruce dotknou měchu. Pořádně ho nakloním a dle pozvání si velice rád zavdám. Však po očku sleduji tvůj přesun k nástěnce zdejší vesnice. Rychle se snažím utnout hlt, který jsem chtěl započít. "Nic tam není Dalkore. Dokonce podle ní má být hostinec otevřený a přitom." Hlavou hodím ke dveřím. "Jen si na účet poutníků někdo zavtipkoval." Děti se snažím nevnímat. Mé oči se několikrát posunou k nebi. A mé pokusy je rozehnat říhnutím se setkávají spíše s opačným efektem. "Nesnáším haranty"

Revinal Derins - 04. června 2008 20:37

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Seberu si své zbraně, schovám je zpět na jejich místa a s úklonou se otočím k odchodu z místnosti. Ještě než však projdu dveřmi se s rukou na klice obrátím k Lefrtymu. Chtěla zemřít. Nevěděla, na čí straně stojíte, ale kat si nevybere, koho chce popravit a koho ne. Proto neměla co ztratit při hovoru se mnou. Připadá mi to celé trochu zavánějící ironií osudu - šlechtična, která je chycena, předána katu bez soudu, chce sama zemřít. A je do toho zamíchána jedna z osob Svobodné armády... Zavrtím hlavou a projdu dveřmi ven, k Azovi pro odměnu a pak zpět k hostinci.

Dalkor - 04. června 2008 20:58

soukromá zpráva od Dalkor pro Vesnice, Dalkor, Roland Hesertes mi dnes, zdá se nepřeje. Věru bude neveselý můj návrat. S prázdnou. S údivem sleduji zájem místní drobotiny o Rolanda. A s úsměvem jeho marnou snahu je odehnad. "Věru, Rolande, nevidím důvodu nač nadále trčet v téhle díře. Pivo nám nenalejí a.." zarazím se a chytnu nejblíže stojící děcko. "Hle, caparte, až se hostinský vzbudí, vkaž mu, že zde ráno prodléval bohatý šlechtic" podívám se s lišáckým úsměvem směrem k Rolandovi "se svým sluhou a že přišel o bohatého zákazníka" Ať se zalkne, lakomec lenivá prokleji v duchu zdejšího krčmáře.

Šepot - Šelest - 04. června 2008 21:07
	soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Vesnice, Dalkor, Roland Dítko se tě snaží zastavit. "Ale pane, hostinský spí. Oni tam přišli, nějací muži a pak jsem musel jít domů." Vypráví chlapec. "Mno a když jsme se tam ráno koukli, tak vidíme jak všichni spí na zemi...stačí nahlédnout oknem." Jeho ručička ukazuje na nejbližší okno Krčmy.

Dalkor - 04. června 2008 21:16

soukromá zpráva od Dalkor pro Vesnice, Dalkor, Roland Zarazím se a šibalský úsměv na tváři vystřídá zachmuřený výraz. Tázavě se podívám na Rolanda. Snažím se vyčíst z výrazu jeho tváře, jestli ví něco o tom, co mi právě sdělilo upřímné mládí onoho chlapce. "Tak říkáš, že v noci přišli do hostince nějací muži? Hm, a viděl jsi je odcházet?" zeptám se chlapce a dál pohledem visím na Rolandovi. Zbystřím všechny smysli, které mi už tolikráte zachránili život. Zbytečně se neplaš, Dalkore, kdoví, co ten kluk viděl. Třeba se včera všichni jen opili a teď vyspávají pod stolem snažím se uklidnit sám sebe, i když tomu pranic nevěřím. Neprozřetelně ses rouhal Hesertesovi

Moya - 04. června 2008 21:25

soukromá zpráva od Moya pro První potěšující úspěch mi vrátí na tvář vyceněné zuby a přinese z celého boje mnohem lepší pocit než dosud. Celkem pobaveně sleduju jeho přinucené zpomalení a snahu o kontrolu nad situací. Na první útok zareaguji obranou, ale ne tak docela neplánovanou. Místo toho, abych se snažil úder zablokovat se spíš lehce zakloním a stejně jako předtím sklouznu bokem, abych se dostal vedle obříkovi první útočící ruky. Tu zatlačím trochu ramenem po směru úderu, abych zablokoval jeho vlastní rukou i tu druhou. A teď budem hrát chvíli po tvým.. usměju se pro sebe a švihem vystřelím hřbet pravé ruky osazený kovem na bok jeho hlavy. Potažmo co nejpřesněji na spánek jak to v téhle pozici jenom jde.

Roland Stříbrovlasý - 04. června 2008 21:46

soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro I mé oči se rozzáří překvapením. Slova dítka mě donutí jednat. Okamžitě se přitáčím k nejbližšímu oknu a pokusím se nahlédnout dovnitř. Při takovém denním světle to není jednoduché a tak si pomáhám levou rukou jako clonou. "Je to tak vidím nejméně tři, kteří leží na zemi. Nutno říci, že v dost zajímavé poloze. Je tam dosti tma. Nic více nevidím…možná…možná tam někdo je…vidím asi pohyb" Hodnotím to co vidím, aby měl Dalkor představu. "Dá se dostat dovnitř i jinak chlapče?" Snažím se zjistit, nejlepší cenu dovnitř aniž bych něco zničil a tím vyvolal rozruch. Ale zároveň, abych zjistil zda se tam nedá dostat ještě jinak. Protože tím by nám právě mohl prchnout viník toho všeho. Dalkere máš náhradní zbraň?

Šepot - Šelest - 04. června 2008 21:50
	soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Vesnice, Dalkor, Roland Dítko na Dalkerovu otázku jen pokrčí rameny.. Však na otázku Rolanda přikývne. "Ano pane, na druhé straně. Je pootevřený, my báli jsme se tam." Doplní informaci mladík, který se zaujetím sleduje vaše počínání. Oči míří na Dalkora. "Vy je jdete probudit?"

Šepot - Šelest - 04. června 2008 22:02

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Tvá snaha se zdá být bezchybná. Velice snadno jsi se vyhnul útoku a zdá se , že jsi hromotluka zase překvapil. Jeho ruku jsi nechal pokračovat v letu to ano, avšak jemu došlo, že toto bude zase jeden z těch tvých hbitých úderů a tak a celým tělem se přesouvá po směru jeho útoku. Levou ruku pak využije tak, ze ji napřímí a ve vznikající otočce ji dodá energii. Ruka tak míří zhruba do oblasti tvého krku. Zdán se že se hromotluk učí a jen tak se nehodlá vzdát jen proto že jsi rychlejší. Žoldáci mezitím začali pokřikovat. Povzbuzovat či hučet při slibně vypadajícím útoku či nepovedené obraně.

Moya - 04. června 2008 22:30

soukromá zpráva od Moya pro Když pravá ruka vlétne do prázdného prostoru místo aby se zastavila o protivníkovu lebku, zaváhám a natočím hlavu po směru kam ten neřád zmizel. Podle směru otáčení a natažené paže si dokážu spočítat kam míří jeho úder i jaké případné následky by mohl mít. Zbytkovou energii ze svého úderu využiju, abych se natočil k ráně čelem a s úkrokem vzad nastavil letícímu zápěstí železem a kůží potažené klouby a druhou ruku použiju podobným stylem na jeho loket. Několika dalšími kroky vzad opustím jeho bližší prostor a popotáhnu sesulé rukavice na rukou, aby lépe dosedly na místa, kde by železné plochy nedrtily při nárazu ruku.

Šepot - Šelest - 05. června 2008 11:19

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / dům Lefrty / cesta k hostinci, Revinal Derins Pomalu opouštíš Lefrtyho dům. Cestou jsi se zastavil u muže jménem Az. Nemusel jsi ani nic říkat, jeho pohled se jen o tvou osobu otřel a na stůl naskládal deset zlatých mincí. O hodně více než jste se domluvili. Lefrty bude mít určitě nad čím přemýšlet. Tvé kroky tě tedy nesou směrem, k tvému ubytování. Slunce stále svítí a jeho síla se rovná jeho vrcholu. Na nebi ani mráček, celkově to vypadá na horký den. Míjíš několik malých stánků, zelinářů, kožešníků. Jejich obchody zrovna moc nejdou, jelikož ulice jsou, až na nějaké výjimky, liduprázdné. Cesta ti ubíhá poměrně rychle, už ti jen stačí jedna levotočivá zatáčka a pak už jen uličkou přímo k hostinci. Když se však chystáš zatočit tvůj zrak padne na červenou uniformu muže, který právě vyšel z hostince. Lehce se rozhlédne a otočí ke dveřím. Chvilku tam jen tak stojí, občas prohodí rukou, sem tam pohne hlavou. Pak odváže měšec na pravé straně a hodí ho do stínu dveří. Otáčí se a s poslední kontrolou okolí odchází, z tvého pohledu, pravou uličkou směrem k bráně z města. Dveře hostince se následně zavřou.

Šepot - Šelest - 05. června 2008 11:31

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Nastavení obou rukavic do dráhy hromotlukovo ruky způsobilo její četné pořezání. Hromotluk jen zaúpěl, zorientoval se zkontroloval škody na své levé paži. Jeho pohled jasně naznačuje zuřivost této chvíle. Opět dělá několik roků, snaží se tě levou rukou chytit za cokoliv co by jsi mu nabídl zatím co druhá se tě snaží zasáhnou do oblasti břicha. "Ho ho paráda.! Dva stříbrňáky na pidižvíka! Dej mu dej mu." Zdá se, že tu máš i fanoušky.

Revinal Derins - 05. června 2008 11:55

soukromá zpráva od Revinal Derins pro To byla rychlost. je mi celkem jasné, co se dělo před hostincem - královští vojáci by rádi pomstili důstojníka, který teď stráví na marodce pravděpodobně dalších čtrnáct dní, ne-li déle. Chm... ušklíbnu se nevesele, otočím se a zamířím ke knihovně. Jsem si celkem jist, že hostinský je podplacen, aby nahlásil můj příchod, popřípadě odjezd. Za Lefrtym zpátky se mi nechce, přece jen je to můj problém, že jsem se zapletl s královskými vojáky. Ale nejdřív najít informace, které potřebuji. Po vstupu do knihovny a pozdravu si u knihovníka rovnou slušně vyžádám směrnice k rodokmenům šlechtických rodů a ke knihám o střelných zbraních.

Moya - 05. června 2008 11:59

soukromá zpráva od Moya pro Okolní ruch neberu nijak moc najevo, ale předchozí úspěch mě celkem potěšil. Okolí ringu je teď víceméně jen bezvýznamná výplň a pozornost upřu především na svého protivníka. S klidným výrazem sleduji jak hrabe levou rukou vpřed a zároveň se snaží uštědřit mi úder do břicha. V tuhle chvíli už jedeš na zlost hlupáku zavrčím si sám pro sebe a místo abych se ráně tentokrát vyhnul, kopancem ji srazím bokem a pravou rukou chytnu hromotlukovo levé zápěstí, které už si užilo svoje předtím. Zápěstím vytočím, abych přinutil toho neřáda vytočit i zbytek ruky a druhou rukou udeřím a následně zatlačím na levý loket.

Šepot - Šelest - 05. června 2008 12:25

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / knihovna, Revinal Derins Přicházíš k velké a rozsáhlé budově nepodobné klášteru či letnímu hrádku nějakého panovníka. Její stáří, ani raději nechceš odhadovat. Ozdobná vyobrazení se ttáhnou po každé sebemenší ploše této budovy. Její velký vchod, míří přímo do menšího náměstíčka s napajedlem uprostřed, jen láká k návštěvě. Když budeš dokonale ticho, slyšíš jak zdi šeptají historii, co vše viděli a čeho všeho se zúčastnili. Je spodivem, že této budově svěřili právě velký archiv všemožných lejster. Vcházíš tak do dveří. Ihned po vstupu tě překvapí náhlá změna teploty. Je zde chladno, až se na rukou tvoří husí kůže. Kamenná chodba tě vede k pultu, za který sedí honosně vzhlížející muž. Pozdraví tě kývnutím hlavy a vyslechne tvůj požadavek. Bez toho, aby musel promluvit pak chvilku hledá v pergamenech před sebou a následně ti naznačí směr levou rukou. Ukazuje na prvé Dveře na levé straně u kterých je nápis IIX. Také ukáže na tvé opasky držící zbraně, zavrtěným hlavy naznačí že se tam nejspíše nesmí vnášet ostré předměty a ukáže na velký stolek, kde máš nespíš vše odložit.

Revinal Derins - 05. června 2008 12:44

soukromá zpráva od Revinal Derins pro S potěšením nasaju onu atmosféru uskladněných slov... Připomnělo mi to moje básnické sbírky, které jsem, ač nerad, musel nechat ve svém domku. Na knihovníkovo gesto mlčky přikývnu, odložím zbraně na stolek a zamířím ke dveřím. Jen tiše doufám, že na druhé straně bude další podobný člověk, protože procházet celé ty archivy nemůžu - na to bohužel nemám čas, i když bych se velice rád zase začetl do nějakých překrásných básní...

Dalkor - 05. června 2008 18:58

soukromá zpráva od Dalkor pro Vesnice, Dalkor, Roland Z úst mi ulétne tlumené upísknutí. Fíha, tak se zdá že tu máme krčmu plnou mrtvol. A já sem si říkal, jaké je to klidné, ospalé ráno. Proč se takové věci stanou vždycky mě. Aby to Hesertes vzal, takhle mě zkoušet ulevím si v duchu. Má mysl pracuje na plné obrátky a léty vycvičené smysly podvědomě zkoumají okolí. Každý kámen, stéblo trávy, nic neunikne mému zraku, aniž bych na to musel dělat. Za ty roky v divočině už umím pozorovat okolí a přitom nerušeně přemýšlet. Co dál? je otázka, která se stále vrací. Není času nazbyt, Roland tam někoho zahlédl. Musíme ho dostat živého a pořádně skřípnout! Pouštím děcko na zem a vybíhám, rychle, ale tiše, jako správný stopař, směrem k Rolandovi a v běhu vyndavám svůj, ne moc používaný, tesák. Rychle ho podám jílcem napřed Rolandovi a přitom zakřičím na několik místních rolníků, kteří se právě vracejí s polí a v rukou třímají nástroje, které by se v nouzi dali použít jako zbraně. "Hej, vy, rychle, v hospodě se skrývá vrah. Nesmí nám uniknout. Postavte se ke dveřím a hlídejte! Jestli uteče, já osobně si to s vámi vyřídím!" Do hlasu vložím všechnu svou autoritu, abych nikoho nenechal na pochybách, že to myslím vážně. "Rolande, ty hlídej z téhle strany, já se postarám o ten zadní vchod" a bez meškání vyrážím tam, kde by podle těch chlapců měl být druhé dveře. V pohybu rychle tasím svůj gladius a mocně pokynu na jednoho s rolníků: "Ty poběž se mnou!"

Šepot - Šelest - 06. června 2008 11:34

Provinční tábor Svobodné armády, Morion / Ker Aden Ica / Paul Možná je to tím nic neděláním, které si tak užíváte. Možná tím, že je to prvních pár volných dní, které vás potkali. Každopádně vše má takovou pachuť nudy. Paul si na nějaký čas odskočil. Zatím co Ker Aden Ica jsi pořádně dopřává, jako velké zdravé snídaně. Co se týče Morion, ta ještě ani nevyšla z pokoje a to už slunce pomalu svolává k obědu. V tu chvíli Paul rozrazí dveře, pokloněním hlavy pozdraví cpoucí se Ker a zamíří si to do patra. Jeho kroky, se ještě chvilku šíří domem. Po chvilce se ticho znovu rozlévá okolo Ker.

Šepot - Šelest - 06. června 2008 11:46

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Toto nemělo moc velkou šanci na úspěch. Jeho síla přeci jen předčí tu tvou. Jakmile, jsi ho chytil za jednu, druhá hbitě zareagovala a chytla tě za zápěstí. Okamžitě tě začala svírat a to na tom nezměnil ani kop, který dopadl na hromotlukovo stehno. Jeho stisk sílí a navíce ti začíná ruku točit směrem nahoru. Taktéž se k tobě snaží dostat pravým bokem aby mohl nejspíše použít svůj loket, na poupravení tvého obličeje. “Co to děláš? Takhle přijdu vo prachy. Kurva nemachruj a ztřískej ho už!“ Těžko říct na koho pokřikoval, ale nespíš je již vypráno hodně peněz.

Šepot - Šelest - 06. června 2008 11:55

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / knihovna, Revinal Derins Pomalu otvíráš dobře namazané těžké dveře. Ani jediný náznak skřípotu nenaruší ticho, které se zde rozlévá. Jediné co je v tuto chvíli slyšet jsou akorát tvé kroky. Před tebou se rozprostře obrovská místnost s vysokým stropem. Je tu mnoho dřevěných několika stupňových polic s haldami různých pergamenů. Na policích, které ústí do uliček je pak napsáno číslo a písmeno dané řady. Ty stojíš v první uličce u zdi. Nalevo je jen holá zeď, ale nalevo máš problém dohlédnout na konec. Na prvních dvou regálech blíže u tebe jsou čísla. "1-2 / A-A" Když však pohlédneš uličkou před sebe, všimneš si nějakého kulatého pultu, zhruba o další ulici dále. Možná je to další knihovník a nebo jen místo na rozložení potřebných dokumentů.

Revinal Derins - 06. června 2008 12:17

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Až se mi dech zatají nad tou spoustou knížek. Do háje... ani si neuvědomím, že jsem ono sousloví použíté v tuhle chvíli jako citoslovce nesmírného úžasu, pronesl nahlas. No nic...Tak asi nezbyde nic jiného, než se vydat hledat na vlastní pěst... prohlédnu si další regály a jejich označení, aby snadněji našel to, co potřebuju - tedy šlechtické rodokmeny a pojednání o střelných zbraních. Uvidíme, co se mi podaří najít v takové spoustě knih... nevrle si pomyslím, protože neochota muže venku, který pravděpodobně přesně ví, kde která kniha je, mě poněkud srazila z mých výšin...

Šepot - Šelest - 06. června 2008 12:38

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / knihovna, Revinal Derins Po čase však zjišťuješ, že to tak náročné nebude. Regály jsou označeny, nejen ze stran, ale i jednotlivé sekce dle obsahu a řady písmen. Po tomto zjištění již nemáš problémy s představou, kde jednotlivá oddělení nalézt a ani kde hledat. První jsi se rozhodl hledat něco o střelných zbraní. K tomuto tématu, je tu jen jakýsi deník, který by měl popisovat, jejich zařazení do normální armády a jejich potenciální nahrazení všech zbraní. Dále nějaký pergamen o výrobě kulek tohoto vynálezu, publikovaný nějakým Gernem Rudovousím z Červených dolů. Nakonec se tu nalézá docela obsáhlá kniha, o jejich údržbě. Dále si se pak zaměřil, na hledání šlechtických rodů. Dle popisů na policích, jsi neměl moc úspěch, jelikož písmena sice odpovídala, ale sekci jim přiřazená už ne. Po bezradném cestování napříč ohromným prostorem knihovny, jsi narazil na samotný, zasklený regál, kde na tebe koukali rodokmeny, královských rodin. Pod nimi pak různé šlechtické rodiny a nakonec pološlechta a ti jenž byli pasováni na rytíře. Po Krátkém hledání nacházíš rodokmen Egerů. Jejich větve jsou velké rozsáhlé a úžasné. Poslední úprava rodokmenu byla dle data před 17Lety. Což ti dává jistou naději, že by jsi zde mohl najít to co potřebuješ. Hned pod rodokmenem, také nalézáš spis o sporech mezi králem a tímto rodem.

Revinal Derins - 06. června 2008 12:50

soukromá zpráva od Revinal Derins pro No dobrá... vyberu z regálů všechny knihy, které jsem se rozhodl prozkoumat, a odnesu si je ke stolku. Nejprve pročtu pergamen o výrobě kulek - bude nejkratší a snad nebude těžké si celý postup zapamatovat. Následně prolistuju knihu o údržbě střelných zbraní, jestli obsahuje nějaké zlepšení postupů, které již sám znám a ovládám, a pak nahlédnu do deníku, popisujícím možné zařazení těchto zbraní do pravidelné armády. Nakonec se pustím do informací ohledně Egerů, nejdřív jejich spis o sporech s králem, protože tam pravděpodobně najdu i jméno toho muže, jehož jsem popravil před několika lety, což mi posléze usnadní hledání v rodokmenu po jménu jeho dcery, která tam může, ale ještě také nemusí být zapsána.

Moya - 06. června 2008 14:39

soukromá zpráva od Moya pro Rada nad zlato, ať už pro kohokoliv.. zamračím se nad situací, v rychlosti udělám svým zápěstím kruh vnitřkem, aby mě pustil a sjedu na vteřinu do kleku na zem. ..takže bych se jí snad mohl i držet.“ s oběma rukama v pozici krytu, ale s pěstmi směřujícími na bradu se vymrštím vzhůru. Kromě rukou ještě zvednu koleno a nechám ho narazit do těla, v celku je mi jedno kam. Hned po nárazu se jednoduše odstrčím vzad, abych se aspoň pokusil uniknout proti jakémukoliv dalšímu pokusu o to zachytit mě.

Roland Stříbrovlasý - 06. června 2008 15:54
	soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro Vesnice, Dalkor, Roland "Heh. Jestli si myslíš, že si tohle nechám ujít, jsi na omylu!" Oznámím suše Dalkorovi. Můj krok se tak pověsí za jeho paty. Rolníky, které se snaží naladit jen rukama usměrňuji a posledního opravím. "Di k přednímu vchodu máte tam děti!" "Heh už se zase potřebuji rozcvičit, je dlouho, kdy jsem byl v nějaký akci."

Šepot - Šelest - 06. června 2008 16:05

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Vesnice, Dalkor, Roland, Chan Ten capart měl pravdu v tom, že zadní vchod je pootevřen. Díky této mezírce se tak dovnitř dostává trochu světla a také čerství vzduch. Dalkol pomalu otvírá dveře a postupuje krátkou chodbou, nejspíše do kuchyně. Jeho kroky okamžitě následuje Roland. Z okna kuchyně, jde vidět, že rolníci zůstávají ve střehu a několik se jich přemisťuje před hlavní vchod. V kuchyni, není žádný člověk, kamna jsou vyhaslá a připravovaném jídlo nedotknuté. Váš postup je obezřetný a proto pomalými kroky vstupujete do další jediné chodby z kuchyně, která ústí v lokále. Hned si všimnete, že možný pohyb, který Roland viděl může patřit hábitu pověšenému na hraně dveří, do kterého se opírá průvan. To vám však oči padnou na lokál zaplněný ležícími těly. Již dle sluchu, jde slyšet že opravdu nejsou mrtví. Ani nějaká výrazná škrábnutí. Také, již vidíte důvod, proč nešli otevřít dveře. Jsou zapříčené stolem, který je tak znemožňuje otevřít. Po pravé straně pak jsou schody do patra hostince.

Šepot - Šelest - 06. června 2008 16:05

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Vesnice, Dalkor, Roland, Chan Ten capart měl pravdu v tom, že zadní vchod je pootevřen. Díky této mezírce se tak dovnitř dostává trochu světla a také čerství vzduch. Dalkol pomalu otvírá dveře a postupuje krátkou chodbou, nejspíše do kuchyně. Jeho kroky okamžitě následuje Roland. Z okna kuchyně, jde vidět, že rolníci zůstávají ve střehu a několik se jich přemisťuje před hlavní vchod. V kuchyni, není žádný člověk, kamna jsou vyhaslá a připravovaném jídlo nedotknuté. Váš postup je obezřetný a proto pomalými kroky vstupujete do další jediné chodby z kuchyně, která ústí v lokále. Hned si všimnete, že možný pohyb, který Roland viděl může patřit hábitu pověšenému na hraně dveří, do kterého se opírá průvan. To vám však oči padnou na lokál zaplněný ležícími těly. Již dle sluchu, jde slyšet že opravdu nejsou mrtví. Ani nějaká výrazná škrábnutí. Také, již vidíte důvod, proč nešli otevřít dveře. Jsou zapříčené stolem, který je tak znemožňuje otevřít. Po pravé straně pak jsou schody do patra hostince.

Šepot - Šelest - 06. června 2008 16:11

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Situace/ Chan Poslední co si pamatuješ, je bujará nálada a hodně dobrého pivka. Jeho chuť byla úžasná a tak jsi zrovna netroškařil. Jenže pak se dostavila závrať a ty jsi padnul do říše. Snů. Jsi si prakticky jistý, že bylo něco v tom pití, ale jistil jsi to teprve těsně před upadnutím do snového stavu. Nyní spíš, ve vesnické hospodě na předem nespecifikovaném místě v lokálu, do kterého právě vstoupili dva muži., všichni spí a ty se jen stěží probíráš. MH: Píšeš jen Dalkorovi a Rolandovi. Hodně zábavy.

Šepot - Šelest - 06. června 2008 17:27

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / knihovna, Revinal Derins Pergamen obsahující postup výroby kulek je dosti podrobný. Však základ, aby se mohla využít kulka je materiál a jeho váha. Dle pergamenu může být kulka kamenná či olověná. Olověná díky roztavení vylití do formy tak aby její váha byla buď 1/8 libry nebo 1/4liberní. Jejich výrobní postup, by měl zvládnout každý mistr oboru kovářského. Dalším dokumentem, kterým jsi se rozhodl listovat je údržba těchto palných zbraní. Však tento postup, který je zde popisován, je již zastaralý a i ty máš novější informace. Nakonec je tu kniha vysvětlující jejich použití. hlavě úryvek o historických reálií tě zaujal: "Vypálení obstarávalo se doutnákem. Hlaveň byla totiž na zadním konci opatřena malým průvrtem, zátravkou, končící zvenčí miskovitou pánvičkou. Od prachu zapáleného na pánvičce část ohně vnikla zátravkou k náboji a tím způsobila výstřel.Vyskytují se [Ručnice] se zátravkou na pravé straně komory a pánvičkou přiměřeně upravenou, takže ruka doutnákem opatřená při míření nepřekážela jako u pánvičky upravené na vrchní straně hlavně. Později doutnák upevňoval se do klíštěk upravených na [Ručnice]-ci tak, že jednoduchým stlačením doutnák sklonil se k pánvičce a ruka pánvičku hledati nemusila. Z toho vyvinul se první ručniční zámek, totiž doutnákový, který potom všelijak byl zdokonalován. Další zajímavou záležitostí je jejich nevýhoda: "Zbraň je schopna střelit jednu kulku, která je schopná prorazit brnění. však. Po výstřelu je potřeba dosypat střelný prach, naládovat kulku a připevnit doutnák, čímž se tak voják z boje vyřadí na 4-7minut. Více užitečných věci, jsi v těchto spisech nenašel. Však všiml jsi si, že na stolech je několik prázdných pergamenů a inkoust, snad na možnost udělat si několik poznámek. Dále otvíráš knihu svárů, mezi Králem a rodem Egerů. Dle knihy je rod Egerů, druhá větev královské linie této říše. Má to na svědomí třetí dcera krále Bernarda šlechetného, která se přislíbila šlechtici, právě z tohoto rodu. Jejich syn, by pak dostal trůn v případě, že by Bratr princezny nezplodil potomka. To se však stalo a tento rod byl zahnán do ústraní. Královské rodině, se dařilo dobře a jejich rod byl neočekávaně silný. Ten Egerský však také, jejich vzájemná nevraživost tak v nich zůstávala. Několik potyček však neohrozilo ani jednu z rodin. Zdá se, že ti tato knížka také moc nepomůže, však na konci je zmínka o nějakém Ferninadovi Herrenským de Eger. Tento šlechtic, ač se spoustou manželek, zplodil jen jediného potomka. Tento potomek, pak byl popraven na náměstí hlavního města, katem jménem Revinal Darins dle rozkazu krále za zpronevěru. Údajně podněcoval lid ke vzpouře, když odhalil, že král zemi jen využívá k mocenským hrám. Dále tvrdil že odhalil sp..... Další stránka chybí. Stejně tak dokončení knihy. Snažíš se tedy najít toto jméno v rodokmenu. S potěšením zjišťuješ že ten syn Ferninanda měl jednoho syna a tři dcery. Jmenují se. Grent Herrenský de Eger , Lília Herrenský de Eger, Herrea Herrenský de Eger a Helen Herrenská - Falent de Eger. Zdá se, že tato poslední linie odpovídá stavu, tohoto rodu.

Revinal Derins - 06. června 2008 17:40

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Chm, to bychom měli... Král se docela šikovně zbavil konkurenční rodiny v zemi... A už tu máme druhou zmínku o jakémsi spiknutí. Žádné jiné slovo na "sp" mi s odhalením moc nesedí, co se tohoto kontextu týče... Tiše si při procházení svazků udělám několik poznámek na pergameny, které tady knihovna měla, schovám je k sobě do kabátu a pak vrátím svazky zpět na jejich místa. Takže máme tři jména, všechna potenciálně možná... povzdechnu si... Nehledě k tomu, že nevím, jaké jméno to měla dívka z mého setkání před několika hodinami, ještě ani nevím, kterého hostinského dívka myslela. Vždyť je to jedno... Stejně k tomu asi nebude čas... zavrtím hlavou, ale když už jsem tady, zkusím najít rodokmen jména Falent, možná mi to pomůže zjistit něco aspoň o jedné z dcer posledního z Egerů.

Šepot - Šelest - 07. června 2008 20:09

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / knihovna, Revinal Derins Při hledání rodokmenu Falent již takové štěstí nemáš. Poznámky zde uložené, se o tomto rodu nezmiňují. Buď je to rod menší šlechty a nebo je to jen chyba provedená písařem při sepisování onoho rodokmenu. Při hledání, však narážíš na postarší mapu okolí Gerezy, kde nacházíš i město Verena. Jde spíše o vesnici, na mapě znázorněnou pouhým puntíkem. Dle mapy by měla být od tábora SA na jihovýchod asi hodinu cesty. Více informací zřejmě z místa, kde se uchovávají rodokmeny a pojednání o nich, nedostaneš.

Revinal Derins - 07. června 2008 20:22

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Aha. Tak tady jsme tím pádem skončili. zanesu knihu zpět. Zapamatuju si ale, kudy se dostat od našeho tábora k Vereně. Cestou ven z knihovny se ještě stavím u knihovníka, upozorním ho, že v knize o sváru mezi Egery a králem chybí poslední statě a nechám ho, ať s tou informací naloží, jak umí. Sám se potom vydám k sobě do hostince, připraven, že z něj možná budu odcházet velice narychlo. I tak ale mám v plánu vyrazit na cestu ještě dnes, když to dobře půjde a přepřahací stanice budou mít odpočaté koně, mohl bych být zítra k večeru v táboře.

Chan - 09. června 2008 11:13

soukromá zpráva od Chan pro V lokale je neuveritelny zapach. Rozlite pivo se misi s vytvory lidskych zaludku ktere nebyly tak docela dobre straveny a do toho alkoholove vypary linouci se z hrdel spicich lidi. No proste to v lokale smrdi jak v prasecinci. Zapach neni to jedine co se podoba praseci farme. Je to i opilecka hudba linouci se z hrdel spicich lidi. Jeden chrape nizko, druhy zase vysoko a vsechno dohromady to tvori kakofonii prohyrene noci. Kde to sem proboha. A jak sem se sem sakra dostal? A proc to tu smrdi jak tejden stary hovno ktery nekdo jeste poblil? Bleskne mi hlavou kdyz se konecne zacnu probirat z te nadherne a nezamenitelne rozkosne mlhy bezvedomi. Zamrkam, nebo se o to alespon pokusim nebot mam oci slepene nejakou lepivou breckou kterou na mne vcera nekdo vilil. Pak zvednu ruku prsty si pomuzu oddelit vicka od sebe. Kdyz se mi to konecne pokdari tak se rozhlednu kolem sebe na tu spoust. VODU! Bleskne mi hlavou druha myslenka, ktera nekompromisne a okamzite vyzene tu prvni nekam za hranice dulezitosti. Pomalu se zvednu do sedu a zacnu delat inventuru svych cinu, veci a kosti. Nakonec ujisten tim, ze mam zatim vsechny kosti na svem miste a nemam jich o neco vic ci min, zaostrim na dve postavy ktere prave stoji v chodbe o ktere si matne pamatuji ze vede do kuchyne.

Chan - 09. června 2008 11:13

soukromá zpráva od Chan pro V lokale je neuveritelny zapach. Rozlite pivo se misi s vytvory lidskych zaludku ktere nebyly tak docela dobre straveny a do toho alkoholove vypary linouci se z hrdel spicich lidi. No proste to v lokale smrdi jak v prasecinci. Zapach neni to jedine co se podoba praseci farme. Je to i opilecka hudba linouci se z hrdel spicich lidi. Jeden chrape nizko, druhy zase vysoko a vsechno dohromady to tvori kakofonii prohyrene noci. Kde to sem proboha. A jak sem se sem sakra dostal? A proc to tu smrdi jak tejden stary hovno ktery nekdo jeste poblil? Bleskne mi hlavou kdyz se konecne zacnu probirat z te nadherne a nezamenitelne rozkosne mlhy bezvedomi. Zamrkam, nebo se o to alespon pokusim nebot mam oci slepene nejakou lepivou breckou kterou na mne vcera nekdo vilil. Pak zvednu ruku prsty si pomuzu oddelit vicka od sebe. Kdyz se mi to konecne pokdari tak se rozhlednu kolem sebe na tu spoust. VODU! Bleskne mi hlavou druha myslenka, ktera nekompromisne a okamzite vyzene tu prvni nekam za hranice dulezitosti. Pomalu se zvednu do sedu a zacnu delat inventuru svych cinu, veci a kosti. Nakonec ujisten tim, ze mam zatim vsechny kosti na svem miste a nemam jich o neco vic ci min, zaostrim na dve postavy ktere prave stoji v chodbe o ktere si matne pamatuji ze vede do kuchyne.

Šepot - Šelest - 09. června 2008 19:36

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Není nad fandící dav, tento však je až moc horečný. Tvůj rychlý pohyb zapříčinil, že tě hromotluk již v počátku pustil. Možná že se již poučil z tvých předchozích pokusů a nechce riskovat, že ho "šťastně" udeříš. Je však také patrné, že ho to, stejně jako dav, přestává bavit. Pne své svaly a provokuje. Gesty si tě zve k sobě, doslova se vysmívá. Je to vítaná změna, doteď vždy začínal. Slunce značně postoupilo. Jeho zář se zvedla o délku tvého loktu a tak se ti ze všech sil opírá do zad. Pod jeho tíhou se oba potíte. "Doprdele to se budete oťukávat celej den?!"

Šepot - Šelest - 09. června 2008 19:54

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / Knihovna -> Hostinec, Revinal Derins Nikdy jsi ještě neviděl tak rozzlobený obličej, jako když jsi knihovníkovi sdělil, že někdo zničil knihu svárů. Ale i přes obrovskou zlost, nepromluvil ani slovo. Počkal až si vezmeš své věci. Rukou ti naznačil cestou ven a hned jak jsi se otočil zmizel za dveřmi. Ještě zaslechneš, rychlé kroky, jak se proplétají regály. Tvůj krok, však pokračuje bez větších problémů městem až k hostinci. Máš pocit, že se v této ulici nic nemění. Stále stejní lidé, stejně prázdné stánky a to již slunce máš přímo nad hlavou. Dveře do hostince jsou stále otevřeny a připraveny uvítat nové návštěvníky.

Dalkor - 09. června 2008 21:05

soukromá zpráva od Dalkor pro Vesnice, Dalkor, Roland, Chan Ty jeden blázne! Už jsi myslel na nejhorší, a zatím je to jen banda ožralů pomyslím si z úlevou, když spatřím po zemi se válející spáče a do nosu mě udeří nezaměnitelný pach opilců. Mé smysli jsou však stále v pozoru. Něco vzadu v mé mysli mi říká, že bych se neměl nechat jen tak uchlácholit. Že by se všichni dojednoho zpili do němoty? I s krčmářem? Věru, divná to věc. Mé oči se zastaví na jednom z opilců, který se právě začal probírat z nevědomí. Zdá se, že mu to ještě nějakou chvíli potrvá. "Věru, Rolande, zdá se, že jsem se nechal příliš snadno vzburcovat. Vypadá to jen na řádnou oslavu. Jsi si jist, že jsi opravdu někoho zahlédl?" zašeptám přes rameno na barda, až se sám zarazím nad svou opatrností. Můj pohled náhle upoutá schodiště do patra. Ale co, možná sem jen blázen, ale když už jsem tu.... Směrem k Rolandovi syknu: "Nejspíš tam nic není, ale pro klid duše se podívám nahoru. Zkus zatím někoho z nich probudit a vyzjistit, co se vlastně stalo" a jasným znamením ruky mu dám na srozuměnou, že nahoru jdu sám. Ke schodišti se plížím co nejtišeji, jako šelma ke své nic netušící oběti. Použiji všechnu svou hraničářskou zkušenost, aby pode mnou ani prkénko neuvrzlo

Dalkor - 09. června 2008 21:05

soukromá zpráva od Dalkor pro Vesnice, Dalkor, Roland, Chan Ty jeden blázne! Už jsi myslel na nejhorší, a zatím je to jen banda ožralů pomyslím si z úlevou, když spatřím po zemi se válející spáče a do nosu mě udeří nezaměnitelný pach opilců. Mé smysli jsou však stále v pozoru. Něco vzadu v mé mysli mi říká, že bych se neměl nechat jen tak uchlácholit. Že by se všichni dojednoho zpili do němoty? I s krčmářem? Věru, divná to věc. Mé oči se zastaví na jednom z opilců, který se právě začal probírat z nevědomí. Zdá se, že mu to ještě nějakou chvíli potrvá. "Věru, Rolande, zdá se, že jsem se nechal příliš snadno vzburcovat. Vypadá to jen na řádnou oslavu. Jsi si jist, že jsi opravdu někoho zahlédl?" zašeptám přes rameno na barda, až se sám zarazím nad svou opatrností. Můj pohled náhle upoutá schodiště do patra. Ale co, možná sem jen blázen, ale když už jsem tu.... Směrem k Rolandovi syknu: "Nejspíš tam nic není, ale pro klid duše se podívám nahoru. Zkus zatím někoho z nich probudit a vyzjistit, co se vlastně stalo" a jasným znamením ruky mu dám na srozuměnou, že nahoru jdu sám. Ke schodišti se plížím co nejtišeji, jako šelma ke své nic netušící oběti. Použiji všechnu svou hraničářskou zkušenost, aby pode mnou ani prkénko neuvrzlo

Roland Stříbrovlasý - 09. června 2008 21:24

soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro Vesnice, Dalkor, Roland, Chan "To je smrad. Hůů tak na tohle nemají ani městský stoky." Neodpustím si přirovnání, zatím co se pravá ruka hřbetem ruky dotkla nosu. "Jen jdi příteli, neb dej pozor mé oči dokáží cokoliv, leč mílí se jen zřídkakdy." Plácnu Dalkora po zádech a vykročím si to k muži, který jediný je alespoň motorických funkcí. "Tak co kamaráde? Již vnímáš? hmm?" Lousknu před Chanem, abych měl jistotu, že mám jeho pozornost.

Roland Stříbrovlasý - 09. června 2008 21:24

soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro Vesnice, Dalkor, Roland, Chan "To je smrad. Hůů tak na tohle nemají ani městský stoky." Neodpustím si přirovnání, zatím co se pravá ruka hřbetem ruky dotkla nosu. "Jen jdi příteli, neb dej pozor mé oči dokáží cokoliv, leč mílí se jen zřídkakdy." Plácnu Dalkora po zádech a vykročím si to k muži, který jediný je alespoň motorických funkcí. "Tak co kamaráde? Již vnímáš? hmm?" Lousknu před Chanem, abych měl jistotu, že mám jeho pozornost.

Revinal Derins - 09. června 2008 21:39

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Tak jen vzhůru do jámy lvové, třeba budou šelmy nažraný a nebude se jim chtít hejbat... vejdu do hostince, pozdravím hostinského a zamířím k sobě do pokoje. Tam se rychle sbalím, přehodím si vak přes rameno a pokud se nic dalšího dít nebude, osedlám si koně a vyrazím jednou z vedlejších bran směrem kolmým ke směru našeho tábora - po ujetí na takovou vzdálenost, že jen vidím hrot kostelní věže Gerezy sesednu z koně, svléknu černý kabát i klobouk, nacpu je do vaku a vyrazím oklikou kolem města právě k táboru SA.

Šepot - Šelest - 09. června 2008 22:11

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Vesnice, Dalkor Po té co ti dal Roland svolení a poslal tě probádat horní patro hostince. Jsi obezřetným krokem vystoupal po schodech do předsíně, kde jsou dvoje zavřené dveře. Nejspíše pokoje, kde hostinský bydlí. Neunikne ti pozornosti, že v zámku pravých dveří je pootočený klíč. Tvé uši jinak nezaregistrovali, žádný podivný zvuk až na několik drobných vrznutí podlahy pod tebou.

Šepot - Šelest - 09. června 2008 22:11

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Vesnice, Dalkor Po té co ti dal Roland svolení a poslal tě probádat horní patro hostince. Jsi obezřetným krokem vystoupal po schodech do předsíně, kde jsou dvoje zavřené dveře. Nejspíše pokoje, kde hostinský bydlí. Neunikne ti pozornosti, že v zámku pravých dveří je pootočený klíč. Tvé uši jinak nezaregistrovali, žádný podivný zvuk až na několik drobných vrznutí podlahy pod tebou.

Chan - 09. června 2008 23:40

soukromá zpráva od Chan pro Jeden z muzu, coz si uvedomim jako prvni, ze to jsou muzi, se vyda po schodech nahoru do patra. Zvedave natocim hlavu na stranu a premyslim, co tam chce delat, ale pak se rozhodnu prece jenom nic nedelat. Alkohol, rano a okolni smrad za mne rozhodl, abych se zatim nehybal a snazil se alepson trosku stabilizovat sve myslenky. Tu se druhy muz vyda mym smerem. A sakra. Doufam, ze to neni nejaky ochrance prav a poradku v tomhle zapadakove at uz se jmenuje jak chce. Pomyslim si a svo plnou pozornost venuji prichazejici postave. Pozornost silne zredukovanou hyrenim minule noci. Nakonec se mi vsak podari zaostrit na cizincuv oblicej. Prave v moment kdy dosel az ke me. Zvedne ruku a luskne mi pred oblicejem. Zvuk mi projde usima az do mozku bez toho aniz by se ptal na nazor usnich bubinku a zarezonuje mi primo mezi mozkovymi zavity. To ma za nasledek ze me strasne rozboli hlava. Ma to vsak i jiny efekt na moji nervovou soustavu. Moje ruka vystreli smerem nahoru a chyti cizincovu ruku tesne predtim nez ji ztahne zpet. Moje jeste napul zavrena vicka se podnapile koukaji na cizince a davaji znat ze si musim jeste poradne uvedomit co se me ten chlapek vubec ptal. " Ale jo. Ted uz docela jo. " Kyvnu v odpoved a malatne se zhoupnu dopredu cimz se svezu i ze stolu. Ocividne si uvedomim ze se mi cizinec nesnazi nijak ublizit tak jeho ruku hned pustim a s omluvnym vyrazem se vydam kolem nej smerem ke kuchyni. Musim najit alespon kapku vody.

Chan - 09. června 2008 23:40

soukromá zpráva od Chan pro Jeden z muzu, coz si uvedomim jako prvni, ze to jsou muzi, se vyda po schodech nahoru do patra. Zvedave natocim hlavu na stranu a premyslim, co tam chce delat, ale pak se rozhodnu prece jenom nic nedelat. Alkohol, rano a okolni smrad za mne rozhodl, abych se zatim nehybal a snazil se alepson trosku stabilizovat sve myslenky. Tu se druhy muz vyda mym smerem. A sakra. Doufam, ze to neni nejaky ochrance prav a poradku v tomhle zapadakove at uz se jmenuje jak chce. Pomyslim si a svo plnou pozornost venuji prichazejici postave. Pozornost silne zredukovanou hyrenim minule noci. Nakonec se mi vsak podari zaostrit na cizincuv oblicej. Prave v moment kdy dosel az ke me. Zvedne ruku a luskne mi pred oblicejem. Zvuk mi projde usima az do mozku bez toho aniz by se ptal na nazor usnich bubinku a zarezonuje mi primo mezi mozkovymi zavity. To ma za nasledek ze me strasne rozboli hlava. Ma to vsak i jiny efekt na moji nervovou soustavu. Moje ruka vystreli smerem nahoru a chyti cizincovu ruku tesne predtim nez ji ztahne zpet. Moje jeste napul zavrena vicka se podnapile koukaji na cizince a davaji znat ze si musim jeste poradne uvedomit co se me ten chlapek vubec ptal. " Ale jo. Ted uz docela jo. " Kyvnu v odpoved a malatne se zhoupnu dopredu cimz se svezu i ze stolu. Ocividne si uvedomim ze se mi cizinec nesnazi nijak ublizit tak jeho ruku hned pustim a s omluvnym vyrazem se vydam kolem nej smerem ke kuchyni. Musim najit alespon kapku vody.

Moya - 10. června 2008 13:02

soukromá zpráva od Moya pro "Ne nebudeme, pokud tady ten ještě není unavený." odpovím nahlas davu a okázale ignoruji soupeřovo podněcování. Znovu přitáhnu rukavice a protáhnu se zapraskáním klouby na rukou. Pak překvapivě rychle vyrazím vpřed. Oproti hromotlukovi nespoléhám na fyzickou sílu úderů, ale spíš na pečlivý výběr částí těla, které se dají snadno poškodit. Když už jsem na dosah jeho paží vystřelím nazařbůh pěstí, zároveň s tím sklouznu na zem a celou předtím rozhýbanou váhu těla přidám ke kopu na koleno. V další vteřině se odvalím pryč a začnu hrabat na nohy. Zůstávat pod těžkým a silným zmetkem jako je on vážně nehodlám.

Šepot - Šelest - 10. června 2008 14:54

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Město Gereza / Hostinec ->SA, Revinal Derins Pomalu vstupuješ do hostince. V lokále je jen málo lidí. Na tvůj pozdrav hostinský jen mávl. Pomalu kráčíš po schodech nahoru, aby jsi si mohl vzít svoje věci a odjet z města. Odemkneš a otevíráš dveře. Vše je tak jak jsi to tu zanechal. Loutna stále položená na pod oknem, zbytek vína v poháru, který si pil. Jen ten zapečetěný dopis by tu neměl být. Nemá žádnou pečeť, vosk je hladký a jen k tomu, aby držel konce dopisu pohromadě. Na obálce je úhledným písmen napsáno: " Revinal Derins, Přečtěte si to, až si budete jist, že jste sám. " Zabalíš si vše co máš u sebe, osedláš koně a vyrazíš jednou z postraních bran, aby jsi lehce zmátl případné pozorovatele. Pokud odčítáš dobře svou vzdálenost od tábora SA budeš tam o půl dne déle než jsi zamýšlel. Pomalu vidíš první stanici, kde si lze vyměnit koně. Obsluha je výborná a tak nemáš problém během chvilky znovu vyrazit na cestu. Však měl jsi dost času otevřít dopis, který byl na tvém stole. " Veliteli Derinsi, Ihned jakmile splníte svou práci v městě Gereza prosím urychleně se vraťte ke své jednotce. Věc, kterou vám chceme předložit nesnese odkladu. Budeme vás očekávat do čtyřech dnů. " Bez podpisu, však není těžké si domyslet od koho tento spis je. A jak se zdá i tvoje osobní volno pomalu končí. Po dvou dnech a takřka tříhodinovém spánku vidíš v dálce hradby tábora SA. Slunce se již málem přehouplo přes poledne. Vedro je snad ještě horší než přechodí dva dny a také máš pocit, že kůň kterého jsi si naposledy vyměnil, nebyla zase tak dobrá volba jak se zdála. Jsi si zcela jist, že delší cestu by už nezvládl.

Dalkor - 10. června 2008 17:28
	soukromá zpráva od Dalkor pro Vesnice, Dalkor, Roland, Chan Klíč v zámku? Že by tam někoho chtěli zavřít? mě napadne jako první hned, jak si ho všimnu. Takřka neslyšně se připlížím ke dveřím a začínu rozmýšlet, jak dál. Zkusím, jestli jsou dveře zamčeny a pakliže ne, zlehka je otevřu, aby co nejméně zavrzali a nahlédnu, ostražitě, do místnosti za nimi.

Dalkor - 10. června 2008 17:28
	soukromá zpráva od Dalkor pro Vesnice, Dalkor, Roland, Chan Klíč v zámku? Že by tam někoho chtěli zavřít? mě napadne jako první hned, jak si ho všimnu. Takřka neslyšně se připlížím ke dveřím a začínu rozmýšlet, jak dál. Zkusím, jestli jsou dveře zamčeny a pakliže ne, zlehka je otevřu, aby co nejméně zavrzali a nahlédnu, ostražitě, do místnosti za nimi.

Morion - 10. června 2008 19:25

Probudí mě paprsek světla. S nevrlým zavrčením si přitisknu polštář na oči. Ptáčci vesele cvrlikají a to mě vytáčí. Sednu si a chvíli bojuji s touhou hodit polštář z okna, abych ty uřvané potvory umlčela. Nakonec se mi polštáře zželí a tak vstanu a obléknu se. Už teď jsem naštvaná na celý svět. Vyrazím do jídelny, abych zjistila, zda se mi dostane nějakého jídla a když, tak jestli bude poživatelné Jídlo pravda najdu, ale s tou poživatelností to je horší. S veškerým sebezapřením to cosi, co mi dají na talíř, ochutnám. Ihned to vyplivnu a opustím jídelnu. "Tohle je opravdu moc..." soptím v duchu. Přitáhnu si plášť blíže k tělu a zamířím pryč. Mým cílem je hostinec, kde bych se konečně nasnídala. Když ho najdu, objednám si pohár slabého, ředěného vína a čerstvý chléb se sýrem. Terve s plnou pusou chutné stravy připustím, že bych mohla tento den nějak přežít.

Roland Stříbrovlasý - 11. června 2008 09:51

soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro Vesnice, Dalkor, Chan, Roland "Hu hu nepřeceňuj své síly. " Upozorním Chana, když se vyhoupne na nohy, které ho ještě neposlouchají a málem mě zchodí mezi ostatní. Zachytím se stolu , abych tam opravdu neupadl. "Heh tady to zapáchá jako tejden stará zdechlina" znovu se postavím na nohy, upravím oděv a vydám se za prvním probudivším se členem této skupiny. "Co se tu vůbec stalo? Víš to? Nebo to byla jen opravu skvělá pitka, po které nezůstal nikdo nad stolem?" Při řeči několikrát ukáži na "stádo vepříků" jelikož, abych pravdu řekl, se mi tohle nikdy nestalo.

Roland Stříbrovlasý - 11. června 2008 09:51

soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro Vesnice, Dalkor, Chan, Roland "Hu hu nepřeceňuj své síly. " Upozorním Chana, když se vyhoupne na nohy, které ho ještě neposlouchají a málem mě zchodí mezi ostatní. Zachytím se stolu , abych tam opravdu neupadl. "Heh tady to zapáchá jako tejden stará zdechlina" znovu se postavím na nohy, upravím oděv a vydám se za prvním probudivším se členem této skupiny. "Co se tu vůbec stalo? Víš to? Nebo to byla jen opravu skvělá pitka, po které nezůstal nikdo nad stolem?" Při řeči několikrát ukáži na "stádo vepříků" jelikož, abych pravdu řekl, se mi tohle nikdy nestalo.

Šepot - Šelest - 11. června 2008 09:55
	soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Vesnice, Dalkor Dveře, které zkoušíš jsou zamčené. Však, když jsi se přiblížil blíže, jsi si jist, že slyšíš také oddechující osobu. Však jeho dech je nějak podivnější, zajímavě píská a nádechy má tlumené. Nejspíše jen stačí otočit klíčem, aby jsi zjistil kdo nebo co ne za těmito zamčenými dveřmi.

Šepot - Šelest - 11. června 2008 09:55
	soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Vesnice, Dalkor Dveře, které zkoušíš jsou zamčené. Však, když jsi se přiblížil blíže, jsi si jist, že slyšíš také oddechující osobu. Však jeho dech je nějak podivnější, zajímavě píská a nádechy má tlumené. Nejspíše jen stačí otočit klíčem, aby jsi zjistil kdo nebo co ne za těmito zamčenými dveřmi.

Šepot - Šelest - 11. června 2008 10:33

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Cesta z Mitri Benzen do Provinčního tábora SA poblíž Gerezy , Aeris Jsi skoro na konci své cesty. Míříš z Královského města, kde jsi byla jako prostředník mezi králem a Vaším velením Svobodné Armády. Nutno říci, že tato zkušenost zde byla dosti rozporuplná. Tvé vyšší postavení v řádu Svobodné armády, tě leckdy dostalo do velice sporných situací. Jednání, která se vedou mezí králem a Velením jsou tajná ani ty jsi neměla přístup k informacím, která přes tvé ruce putují. Však sama jsi si všimla, že pošta, která přes tvé ruce prochází, jde ze dvou zdrojů. Jedna přes posla z provinčního tábora a druhá? Hmm tvářila se stejně, však nebylo těžké zjistit, že tyto zprávy nepřicházejí z venku. Po krátkém pátrání a rozhazování sítí, se ti povedlo, zjistit, že tím kdo dopisy králi posílal byl Richard Geez. Žoldák, který mluví do všech rozhodnutí rady. On by však neměl mluvit s králem bez souhlasu Velení. Další dopis od tohoto muže jsi již zadržela. Jeho obsah byl následující. „Vážené veličenstvo, Vaše stráže dělají vynikající práci. Díky zatknutí se má pozice zde utužila. Jako dík, vám chci sdělit velice zajímavou informaci. Před jedním úplňkem se zde zastavila dívka, která podle jejich slov, dostala do rukou jakýsi seznam. Ta dívka byla dcerou Ferdinanda Herrenského de Eger. Jak jistě bylo vám známo, tento muž sepisoval seznam, který měl odhalit všechny špehy v táboře SA blízko Gerezy. Jeho seznam začínal mnou a nutno dodat, že podle slov dívky, která se představila jako Herrea Herrenská de Eger, pokračoval seznam, velmi zdárně dále. Bohužel se mi nepodařilo, dívku nějak více zmanipulovat, proto, jsem na ni nasadil pozorovatele. Ten ji sledoval do Gerezy, kde se nechala zatknout a vsadit do žaláře za vraždu nějakého šlechtice. Dle informací víme, že kat, který bude vykonávat tento proces bude Revinal Derins. Jeden z velitelů útočných skupin SA. Doporučuji, zajistit jeho neschopnost na tuto popravu dorazit. Pokud by se dozvěděl o seznamu a našel ho dříve než já nebo vy, mohlo by to ohrozit naše plány. S úctou Geez. Je s podivem, že měl odvahu se i do dopisu podepsat. Však procházelo mu to tak dlouho, že jednou musel udělat chybu. Bylo ti jasné, že pokud tento dopis král nedostane, budeš první, za kterou půjde. Dle rozkazů velení, se máš okamžitě hlásit u Derinse a spravit ho o náležitých informacích. Dle vedení bude Richard Geez sledován a dezinformován , kvůli výhodě, jakou může jeho spojení s králem přinést. Tak tedy jsi na cestě. Z bezpečnostních důvodů, jsi dopis nemohla nést sebou a tak jediné informace jsou ve tvé hlavě. Zbývá ti už jen pár hodin, nežli se před tebou ukážou hradby Provinčního „tábora“ SA. Sama ani nevíš proč se těmto provinčním městům říká tábor. Je tam vše co člověk potřebuje, Zděné obchody, domy, hostince, uprostřed je velké Náměště a nad tím vším se tyčí hrad. Vše je obehnáno hradbou.

Chan - 11. června 2008 10:55

soukromá zpráva od Chan pro " neprecenuju sve sily. Snazil jsem se jenom postavit a dojit do kuchyne pro trochu vody. Na to snad jeste stacim ne? " Usklibnu se na Rolanda a dal se potacive premistuju smerem k chodbe. " A co se tady stalo? " Rozhlednu se kolem sebe. Nikdo neni zraneny, nebo ne do krve, coz je docela zvlastni na pitku po ktere by nezustal v lokale ani jeden host strizliv. " Nemam nejmensi poneti co se tu stalo. Prisel jsem sem abych si dal neco k jidlu a k piti a pak uz to slo jedno po druhym raz na raz. Nakonec jsem se probudil v tomhle chlive. Pokud chces detaily tak si budes muset vzbudit nekoho jinyho. " Rozhodim rukou po sale jako ze ma dostatek moznosti. " pochybuji ale ze ti budou napomocni vice nez ja. " Je to ale zvlastni. Podle toho jak sici vypadaji by clovek rekl ze se tu hyrilo jak u blbejch, ale to potom musela byt ta nejkonservativnejsi pitka vsech dob. Bez rvacky, bez rozbiteho nabytku a podobne.

Chan - 11. června 2008 10:55

soukromá zpráva od Chan pro " neprecenuju sve sily. Snazil jsem se jenom postavit a dojit do kuchyne pro trochu vody. Na to snad jeste stacim ne? " Usklibnu se na Rolanda a dal se potacive premistuju smerem k chodbe. " A co se tady stalo? " Rozhlednu se kolem sebe. Nikdo neni zraneny, nebo ne do krve, coz je docela zvlastni na pitku po ktere by nezustal v lokale ani jeden host strizliv. " Nemam nejmensi poneti co se tu stalo. Prisel jsem sem abych si dal neco k jidlu a k piti a pak uz to slo jedno po druhym raz na raz. Nakonec jsem se probudil v tomhle chlive. Pokud chces detaily tak si budes muset vzbudit nekoho jinyho. " Rozhodim rukou po sale jako ze ma dostatek moznosti. " pochybuji ale ze ti budou napomocni vice nez ja. " Je to ale zvlastni. Podle toho jak sici vypadaji by clovek rekl ze se tu hyrilo jak u blbejch, ale to potom musela byt ta nejkonservativnejsi pitka vsech dob. Bez rvacky, bez rozbiteho nabytku a podobne.

Revinal Derins - 11. června 2008 11:27

soukromá zpráva od Revinal Derins pro Vydrž koni, už tam skoro jsme. A věř mi, že mám za sebou podstatně delší cestu než ty. zabručím na unavené zvíře a pobídnu ho, ať konečně urazíme těch posledních pár mil k městu. Tak, bude to chtít aspoň jedno odpoledne odpočinku... Možná dýl, pak se uvidí... Sakra, spal bych... potlačím zívnutí, protože rytmus a míra kolébání se do koňského cvalu mi prostě zívnout nedovolí. Jak já se těším na postel... nohy už teď velice protestují proti dalšímu pohybu, stejnému jako předchozí dva dny, a já jen tiše doufám, že až z koně slezu, nezůstanou ve stejném postoji, v jakém jsou teď...

Paul de Valois - 11. června 2008 18:27

soukromá zpráva od Paul de Valois pro Můj pokoj Když tahlhe nějakou dobu podřimuju, a stále se neděje nic zajímavého, začnu se nudit (pokolikáté už dnes!?). Asi pojedu skouknout, co má Revinal v Gereze tak důležitého na práci. Takhle jsem si tedy žoldácký život nepředstavoval, to jsem si užil více legrace na panství. Pak se na chvíli zasním a vzpomínám na svého otce. Obleču si zbroj, láskyplně pohladím otcův meč, pak jej vezmu a připnu se jej k pasu. Štít hodím na záda a sejdu do velké haly. "Jdu se na chvíli projet", řeknu těm, co tam jsou. Pak vyrazím ulicí k bráně, kde mám v úmyslu nafasovat koně.

Aeris - 11. června 2008 20:21

soukromá zpráva od Aeris pro Cesta do Provinčního tábora SA Pracovat napůl jako poslíček a napůl jako vyjednavač mezi králem a velením SA je trochu náročné. Zkušenosti, které jsem doufala, že získám se nyní mísili s tím co jsem již měla a vytvořilo to zmatek. Navrch se ještě přidal ten dopis od Geeze. Tak přece jen jsem tě dostala chlapečku. pomyslím si s jistým zadostiučiněním a dál jedu na svém koni. Jsem na cestě do Provinčního tábora, kam bych měla každou chvíli dorazit. Tam musím vyhledat Derinse a náhlasit mu co jsem vyzjistila. Stejně je ale s podivem, že tak dlouho byl schopen to krýt. No co. Teď už se to nějak udělá aby to měl trochu těžší. zamyslím se ještě a dál jedu směrem k mému cíli. K táboru SA.

Dalkor - 11. června 2008 21:29
	soukromá zpráva od Dalkor pro Vesnice - hostinec, Dalkor Opatrně, potichoučku, pootočím klíčem v zámku a zlehka do dveří strčím, aby se o kousek pootevřely. S mečem tak, aby byl ukryt za dveřmi, nahlédnu do místnosti. Můj první pohled směřuje ke zdroji onoho podivného chrapotu a sípání. Beztak to bude jen další opilec bleskne mi hlavou, když jí strkám do škvíry mezi dveřmy a veřejemi

Šepot - Šelest - 17. června 2008 17:50

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Tábor SA, Revinal Derins Brána se rychle blíží a s ní i vidina dobrého spánku. Tvůj kůň již běží z posledních zbytků sil. Nejsi sám, kdo právě přijíždí do města. Míjíš dva vozy naložené sudy a za tebou dojíždí, nějaká žena. Podle rychlosti si domyslíš, že by to mohl být posel.(Aeris) Pomalinku projedeš bránou, tvůj pohled padne na dva strážce, kteří kontrolují dovážené zboží a příslušnost k armádě. Jen tě pozdraví a bezeslova tě pouštějí dále. Koně stáčíš doprava, aby jsi půjčeného koně mohl vrátit. Zrovna když sesedáš, všimneš si Morion a kousek dál za ní si to štráduje Paul. Oba se zdají znudění a podráždění. Snad je to tím, že si nedokázali zajistit žádnou zábavu, zatím co si byl pryč. Okamžitě k tobě přiskakuje klučina, aby ti pomohl sundat tvé věci a mohl koně ustájit a vykartáčovat. MH: Piš veřejně s podrženým místem, kde se zrovna nacházíš.

Šepot - Šelest - 17. června 2008 18:02

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Tábor SA / Brána, Morion Jídlo bylo opravdu hnusné. Však pochopitelné, neboť od jídelny, která slouží pro takové masy vojáků se něco lepšího opravdu nedalo čekat. Zato je zde jídlo o dosti levnější. Ty jsi se však vydala za vidinou lepšího jídla do některého z hostinců. Při cestě uličkami, jsi byla nucena udělat lehkou okliku, kvůli ulici plné různých podivínů nakupujících na místním trhu. Dostala jsi se do blízkosti hlavní brány, kudy se zrovna snaží projet dva vozy se sudy. Dva strážci je zadrželi, kvůli prohlídce. Z pravé strany, je však právě začíná předjíždět jezdec, kterého stráže, bez problému pouštějí. Jen ho pozdravili a pustili dále. Jakmile sesedl z koně a protáhl se, poznala jsi, že je to poněkud unavený Velitel Revinal. K jeho koni okamžitě přiskočil mladík, pracující ve stájích a pomáhá Veliteli s odpoutáním jeho věcí. Dále si všímáš druhého jezdce, který vzhledem připomíná posla (Aeris) jeho průchod pozdržen vojákem který jakmile zkontroloval jeho příslušnost. Pouští posla dále. MH:Piš veřejně, s nadpisem tvé polohy :)

Šepot - Šelest - 17. června 2008 18:15

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Provinčního tábor SA , Aeris Tvůj kůň letí jako vítr, vždy jsi obdivovala, jeho výdrž. Nyní se ale předvedl. Pomalinku se dostáváš na dohled hlavní kamenné brány, která je součástí ohromného kamenného valu obklopujícího tábor. Před tebou do tábora, mimo dvou vozů se sudy, vjel ještě jeden jezdec. Stáže ho bez problémů pustily. Jeho cesta se tak stočila na pravou stranu, kde jsou velké stáje. Tvůj průjezd byl o něco složitější. Voják po tobě, chtěl prokázat tvé zařazení k armádě. Po prokázaní tě se salutováním pouští dále. Na hlavní cestě je docela rušno. Většina z lidí jsou jen vojáci potloukající se po táboře. Vidíš také některé bojovnice, jiné nakupují u stánků, které jsou postavené podél cesty. MH:Piš veřejně. Nad článek povrženě uváděj tvé umístění.

Šepot - Šelest - 17. června 2008 18:28

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Tábor SA / Brána, Paul Dostal jsi se do blízkosti hlavní brány, kudy se zrovna snaží projet dva vozy se sudy. Dva strážci je zadrželi, kvůli prohlídce. Z pravé strany, je však právě začíná předjíždět jezdec, kterého stráže, bez problému pouštějí. Jen ho pozdravili a pustili dále. Jakmile sesedl z koně a protáhl se, poznal jsi, že je to poněkud unavený Velitel Revinal. K jeho koni okamžitě přiskočil mladík, pracující ve stájích a pomáhá mu s odpoutáním jeho věcí. Dále si všímáš druhého jezdce, který vzhledem připomíná posla (Aeris) jeho průchod je pozdržen vojákem, který jakmile zkontroloval jeho příslušnost. Pouští posla dále. Poslední shodou okolností je Morion, která stejně jako ty se právě dívá na Derinse a zdá se , že o tobě neví. MH:Piš veřejně, s nadpisem tvé polohy :)

Šepot - Šelest - 17. června 2008 18:39

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Hromotluk se na tvůj klamný úder chytil. Jeho ruka chňapla po tvé pěsti. Tím však musel přenést svou váhu a díky tomu se tvůj kopanec svezl a ty jsi zajel pod onoho obra. Ten si přec není úplně jist tvého dalšího počínání a tak raději odskočil, aby v zápětí se pokusil do tebe kopnout. To se mu podaří, jen tak, že se jeho podrážka otiskne na tvé pozadí zatím co si se pokoušel rychle postavit. Hromotluk je sice blbej jak tágo, ale zatím při něm stálo štěstí. Neváhá a rychle se tě pokouší udeřit do pravé tváře. Jeho ránu hned následuje levá ruka jako pojištění, kdybys se náhodou stihl uhnout.

Šepot - Šelest - 17. června 2008 18:46

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Vesnice - hostinec, Dalkor Místnost je docela malinká. všude po podlaze, jsou kusy nábytku a potahů z rozmlácené postele. skříně, police se válejí všude kolem. Uprostřed toho všeho sedí na židli zbytý obtloustlý člověk. Na sobě má zakrvácenou košili a u pasu zavázanou zástěru. Není těžké poznat hostinského. Jeho tvář hraje všemi barvami. Zdá se že nos bude mít zlomený. Jeho ruce jsou přivázány k židli za zády. Zatím na tvou přítomnost nereagoval. Za tebou se zatím ozývají útržky slov, mezi Rolandem a tím vzbouzejícím se hromotlukem.

Roland Stříbrovlasý - 17. června 2008 18:51

soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro Vesnice, Dalkor, Chan, Roland "No zdá se, že jste si tu opravdu užívali." Řeknu trochu posmutněle, zatím co se pravou rukou škrábu na hlavě. Pohled nechávám bloudit po místnosti, zatím co přemýšlím, jestli by nebylo dobré je nějakým způsobem probudit. "Vodu jsem viděl vedle ohniště. Byli tam dva měchy." Upozorním ještě Chana, který musí mít v puse ukrutné sucho.

Roland Stříbrovlasý - 17. června 2008 18:51

soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro Vesnice, Dalkor, Chan, Roland "No zdá se, že jste si tu opravdu užívali." Řeknu trochu posmutněle, zatím co se pravou rukou škrábu na hlavě. Pohled nechávám bloudit po místnosti, zatím co přemýšlím, jestli by nebylo dobré je nějakým způsobem probudit. "Vodu jsem viděl vedle ohniště. Byli tam dva měchy." Upozorním ještě Chana, který musí mít v puse ukrutné sucho.

Moya - 17. června 2008 18:55

soukromá zpráva od Moya pro Ty parchante.. zavrčím si pro sebe a přejedu rukou zašpiněnou část oblečení na které se jasně rýsuje prachová stopa po kopanci. Spoustu bych toho přežil, ale nechat se nakopat před davem lidí do zadku a potom prohrát, to už nejspíš ne. Vystřelím levou rukou, abych nechal jeho ránu sklouznout a rychle se zevnitř chytil jeho lokte. Podobně to udělám i s následující ranou zleva a na moment se zapřu a zatáhnu, abych mu dal podnět k protitahu. V další vteřině se rozhodnu udělat něco moc ošklivého. Odrazím se, vymrštím se s přítahem o jeho ruce vzhůru a namířím jedno koleno přímo na jeho bradu.

Aeris - 18. června 2008 11:08

Provinční tábor SA Po dlouhé cestě nakonec vjíždím kamenou bránou do Provinčního tábora SA. U brány bylo sice menší zdržení ale nakonec jsem tu. Sesednu z koně a vezmu ho za uzdu. Zamířím s ním do stájí, kam jsem před tím viděla zajet člověka přede mnou. Tam svěřím opratě svého koně jednomu z lidí a vydám se do "města". Hlavní cesta je celkem frekventovaná, uvidím tu i pár stánků a tak se rozhodnu, že než se vydám tam kam mám tak se k pár z nich kouknu. Když se dostatečně vynadívám a nic mě nezaujme tak přejdu k jednomu z vojáků a zeptám se ho. Prosím vás, kde bych tu mohla zastihnout pana Derinse? a poté očekávám jeho odpověď. Mezitím si prohlížím okolní lidi.

Revinal Derins - 18. června 2008 12:26

Tábor SA, půjčovna koní Seskočím ze sedla, převezmu od hocha své věci a než stačí klouček s koněm zmizet, zarazím ho. Pořádně vytřít, napojit, ovsa dnes jen trochu a nepůjčovat alespoň tři dny. přihodím mu vlídný úsměv a stříbrný peníz, protože zvíře si potřebuje notně odpočinout po cestě, kterou urazilo za poslední den. Sakra, přesně stejnou proceduru bych potřeboval taky... potlačím nutkání protáhnout se a zívnout a místo toho zamířím ke dvojici žoldáků, zatímco si urovnávám řemen vaku a bandalír s rapírem na rameni. Něco nového, za dobu co jsem byl pryč ? přeskočím pozdrav a namísto něj jim prostě jen kývnu.

Paul de Valois - 18. června 2008 12:53

U brány Když dojdu k bráně a uvidím u ní Revinala, rozmyslím si svůj odjezd z města. Nemám k tomu už důvod, jel bych přece za ním. Změním směr od stájí a zamířím k veliteli. "Zdravím! Jaká byla cesta?" Pozdravím jej. Všimnu si, že je tady taky Morion. Nezdá se, že by si mě všimla, a tak na ni zavolám: "Morion, tady!" Vypadá to, že se snad konečně dozvíme, jak Revinal pořídil a jestli pro nás nemá nějaký úkol. Docela se těším. Když se zeptá, co je nového, odpovím: "Celkem nic, až na to že jsem dneska prohrál stříbrňák. Moya taky." Dodám a usměju se. "Ten chlápek na kterého jsem si vsadil v souboji dneska nestál za nic, po minutě šel k zemi."

Morion - 18. června 2008 15:51

U brány Můj žaludek se už hlasitě těší na něco normálního k jídlu. Snažím se ho ukonejšit vidinou brzkého přísunu kvalitní stravy, když na mě někdo zavolá. S krajně nevrlým zavrčením se otočím za hlasem. Z očí mi kouká minimálně vražda. "Kdo mi co kčertu zase chce, tady člověk nemá chvíli klidu." bleskne mi hlavou. Když spatřím Paula a velitele, pokusím se o přátelský úsměv, z kterého ovšem vyjde spíše kyselý škleb, při němž se ústa do úsměvu zkřiví, ale oči zůstanou stejně nevrlé. Neochotně se vydám k nim. "Pane, jste zpátky." konstatuji suše a nemám se k tomu, že bych nějak dále pokračovala.

Dalkor - 18. června 2008 16:36

soukromá zpráva od Dalkor pro Hostinec, Dalkor, Chan, Roland Pane jo, koukám, že toho krčmáře někdo solidně zřídil bleskne mi hlavou při pohledu na muže, jehož kůže hraje všemi barvami duhy. Opatrně se k němu blížím, oči na stopkách. Svým zkušeným stopařským pohledem pátrám po jakékoliv stopě, po čemkoliv, co by mi prozradilo, kdo by mohl tohle mít na svědomí. Meč skryji zpět do pochvy, teď by mi už jen překážel. "Rolande, přines mi sem nahoru vodu a nějaký hadr, máme tu zraněného" houknu přes rameno směrem do krčmi. Přistoupím k svázanému muži a zhodnotím jeho zranění. Z opasku vyjmu nůž a přeříznu jeho pouta. Sleduji, jestli dýchá. "Rolande, prosím pospěš" zahulákám a zároveň se velice jemně snažím toho muže probrat k vědomí. "Pane, co se tu stalo? Kdo vám to udělal?" jsou ty otřepané fráze, které se mi teď hrnou z jazyka

Dalkor - 18. června 2008 16:36

soukromá zpráva od Dalkor pro Hostinec, Dalkor, Chan, Roland Pane jo, koukám, že toho krčmáře někdo solidně zřídil bleskne mi hlavou při pohledu na muže, jehož kůže hraje všemi barvami duhy. Opatrně se k němu blížím, oči na stopkách. Svým zkušeným stopařským pohledem pátrám po jakékoliv stopě, po čemkoliv, co by mi prozradilo, kdo by mohl tohle mít na svědomí. Meč skryji zpět do pochvy, teď by mi už jen překážel. "Rolande, přines mi sem nahoru vodu a nějaký hadr, máme tu zraněného" houknu přes rameno směrem do krčmi. Přistoupím k svázanému muži a zhodnotím jeho zranění. Z opasku vyjmu nůž a přeříznu jeho pouta. Sleduji, jestli dýchá. "Rolande, prosím pospěš" zahulákám a zároveň se velice jemně snažím toho muže probrat k vědomí. "Pane, co se tu stalo? Kdo vám to udělal?" jsou ty otřepané fráze, které se mi teď hrnou z jazyka

Dalkor - 18. června 2008 16:36

soukromá zpráva od Dalkor pro Hostinec, Dalkor, Chan, Roland Pane jo, koukám, že toho krčmáře někdo solidně zřídil bleskne mi hlavou při pohledu na muže, jehož kůže hraje všemi barvami duhy. Opatrně se k němu blížím, oči na stopkách. Svým zkušeným stopařským pohledem pátrám po jakékoliv stopě, po čemkoliv, co by mi prozradilo, kdo by mohl tohle mít na svědomí. Meč skryji zpět do pochvy, teď by mi už jen překážel. "Rolande, přines mi sem nahoru vodu a nějaký hadr, máme tu zraněného" houknu přes rameno směrem do krčmi. Přistoupím k svázanému muži a zhodnotím jeho zranění. Z opasku vyjmu nůž a přeříznu jeho pouta. Sleduji, jestli dýchá. "Rolande, prosím pospěš" zahulákám a zároveň se velice jemně snažím toho muže probrat k vědomí. "Pane, co se tu stalo? Kdo vám to udělal?" jsou ty otřepané fráze, které se mi teď hrnou z jazyka

Revinal Derins - 18. června 2008 18:21

U brány Cesta byla dlouhá a ten poslední kůň pode mnou málem padl pár kroků před branou. kývnu ke stájím, kde jsem před několika okamžiky opustil zubožené zvíře. Na Paulovu zmínku o prohraném stříbrňáku se jen ušklíbnu, ale kdo ví, jestli to nebylo kvůli celkem marnému pokusu o vyprášení kabátu. Měl sis vsadit na sebe, nebo na Morion, třeba by ti štěstí přálo víc. prohodím docela vážně. jen co zamířím cestou k velitelství, kde na mě, jak doufám, čeká něco do žaludku a po cestě aspoň pár hodin odpočinku.

Paul de Valois - 18. června 2008 19:37

Cestou po táboře... Když se Revinal rozhodne odejít, ještě chvíli jej provázím. Na jeho zmínku o štěstí reaguji: "Kdybych chtěl bojovat, vsadil bych si na sebe. Jenže to by nemělo nic společného se štěstím..., ušklíbnu se. Pak se začnu vyptávat. "Co se stalo v Gereze? Nějaký nový úkol? Vyrazíme někam?" Protože jsem novým členem SA, tak docela přesně nevím, na co by si nás mohl někdo najmout. Proto se zajímám...

Šepot - Šelest - 19. června 2008 17:43
	Provinční tábor SA/ Aerins Voják si tě změří od hlavy až k patě. Oči se mu potom pozvednou v sloup a ruku natáhne směrem, kde se spolu baví dva muži a jedna žena. Jejich rozhovor zdá se být jen sporadický. Netrvá dlouho a jeden z nich, ten který přijel těsně před tebou, se začíná prodírat směrem po hlavní cesta do útrob tábora.

Šepot - Šelest - 19. června 2008 17:55

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Obecenstvo začíná být nevrlé z vašeho pošťuchování. Však po tvém posledním útoku to v davu jen zašumělo. A aby ne. Tvé koleno dopadlo v plné síle na bradu, rozhozeného bijce. Pak jsi jen slyšel lehké křupnutí, cvaknutí a zakvíkání značící bolest, která se mu rozprostřela po kousacím ústrojí. Jeho hlava se zaklonila, ruce okamžitě chytli za ústa. Však nespadl a to díky úkroku, který udělal. Však boje zatím není schopen, neboť vidíš krůpějky krve, které mu protékají mezi prsty. Nejspíše zapomněl mezi zuby i svůj jazyk. "Krévv!! Paráda...konečně konec! Naval prachy kryple....já to věděl, že mu ten mrňous dá před klapačku!" Ozve se žoldák, který jak se zdá, má ohromnou radost z tohoto stavu. Zbytek už tak šťasten není, ale přece jen uznale kývají hlavou. Mezi vás okamžitě přiběhl, nějaký vychrtlí mladík, který tě uchopil za rameno. "Ták další držitel mistra arény. Kdo si to chce rozdat s ním?!" Zakřičí, zatím co ti do ucha šeptem dodá. “Skol ještě čtyři, a když to ještě více protáhneš vyděláme spoustu zlaťáků. Pak se rozdělíme fifty-fifty. Tak 70-30 ? Bereš?

Aeris - 19. června 2008 19:54

Provinční tábor SA Kývnu vojákovi na znak díků To je teda ochota tohleto. Aby si ty oči ukroutil chytrák pomyslím si a kouknu se na skupinku, na kterou ukázal voják. Chvíli si je prohlížím a když se vydají směrem do tábora tak se vydám za nimi. Trochu zrychlím krok a dojdu až ke skupince. Zařadím se do jejich úrovně a zeptám se jich. Zdravím. Můžu se zeptat, který z vás dvou je Revinal Derins? zeptám se mužské části, protože je značně nepravděpodobné aby to byla ta žena a za chůze kouknu se na ně kouknu.

Moya - 22. června 2008 10:42

soukromá zpráva od Moya pro ”Ne.” odpovím mladíkovi a trochu povolím napnuté rukavice. Přejdu k hromádce spuštěných plášťů, které dřív tvořily jistou část mého oblečení a zabalím je do menšího balíčku. ”Je mi líto, čas pokročil a já mám ještě jiné závazky.” zavolám do okolo stojícího davu a lehce se ukloním. A hlavně už v tuhle chvíli lítám v pěkným maléru jestli jsem zmeškal Derinse. dodám už sám sobě v duchu. Propletu se mezi davem přihlížejících žoldáků a vydám se rychlým krokem na cestu k domovu naší jednotky. Stejně jsem se zdržel víc než jsem chtěl, asi budu muset začít cvičit o něco víc, protože byly doby, kdybych ho sundal rychleji. nadávám sám sobě v duchu, když si jednou rukou cloním oči zatímco kontroluju dobu pomocí slunce. Aspoň, že dneska není zima.

Revinal Derins - 22. června 2008 15:38

Provinční tábor SA Ne, nic takového... Hele, Morion, přestaň s tím šťovíkem, kdo se má na tebe dívat. zavrtím naoko vážně hlavou nad šklebem, kterým mě uvítala jedna z mých podřízených, než mě přeruší přistoupivší Aeris. To jsem já. zabručím trochu neochotně, protože už od pohledu vypadá na posla a to znamená, že se moje vysněné odpoledne možná změní více než radikálně. To jsem tedy zvědav, co se na nás schystalo. na rozdíl od Paula nevypadám zrovna nadšeně z vyhlídky další akce.

Morion - 22. června 2008 18:22

Provinční tábor SA Po zmínce o tom, jak se tvářím se neubráním úsměvu. Překvapí to i mě samotnou, neboť to je první úsměv asi tak po třech týdnech. "Omlouvám se, pane. Možná by vás ale zajímalo, že šťovík je dobrý na žaludek." pronesu zase už stejně monotónním hlasem. Když přijde žena s otázkou, mám chuť odpovědět, že já, ale jsem bohužel předběhnuta. Tak alespoň spražím dívku pohledem a prohlédnu si ji okatě od hlavy až k patě. Nijak to nekomentuji, ale můj pohled hovoří za vše-otráveně znuděný, jako vždy.

Aeris - 22. června 2008 22:22

Provinční tábor SA Koukám, že tady jsou všichni příjemní... prolétne mi hlavou a nálada mi trochu poklesne. Pak se otočím k muži, který se přihlásil jako Derins. Prohlédnu si ho a chvíli zvažuji. Pak ale odpovím. Posílá mě velení a mám vás spravit o náležitých informacích týkajících se Richarda Geeze. sdělím mu a dál kráčím vedle skupinky. Na pohled ženy vedle mě odpovím jedním zvednutým obočím. Hned na to ale vrátím svůj obličej do původního kamenného výrazu a čekám na Derinsovu odpověď.

Revinal Derins - 23. června 2008 00:55

Provinční tábor SA Při zaslechnutí jména se pomalu nadechnu v tu chvíli to vypadá, jako bych si pořádný svazeček šťovíku dal v tu chvíli já. Doufám, že mi velitelství chce sdělit, že milý Dick Geez je zrádce a bylo po něm vyhlášeno pátrání. zmizel můj výraz ještě před prvním slovem a já si povzdechnu tak neurčitě, že není poznat, zda je to přání, pouhý odhad anebo jen povzdech s nádechem únavy. Tak ? Na co čekáte ? zakroužím levou rukou trochu netrpělivě, když se Aeris zastaví po úvodní větě a začne si místo předávání zprávy vyměňovat zajisté důležité, potřebné a informacemi nabité pohledy s Morion.

Morion - 23. června 2008 05:20

Provinční tábor SA Když mi konečně dojde, že teď přijde příval informací, potichu zaúpím. "Pane, promiňte mi mou opovážlivost, ale byla jsem právě na cestě na snídani, když jsem vás zahlédla a nepochybuji o tom, že jsou hladoví i ostatní. Dovolte mi tedy pokračovat v cestě a budu ráda, když se připojíte. Kde jinde se lépe přijímají informace než nad miskou teplé stravy. Do jídelny nemá cenu chodit, tam je jídlo nepoživatelné." Nadhodím svůj návrh a čekám, zda budu milostivě vyhověno mému kručícímu žaludku.

Aeris - 23. června 2008 13:07

Provinční tábor SA Na ženin návrh se nevyjádřím ale můj žaludek jaksi zakručí. Nejdřív ale řeknu Derinsovi zprávu, kterou mám. Nadechnu se a spustím. Jde o to, že jsem byla poslem a zároveň vyjednavačem mezi králem a velením SA. Mýma rukama prošlo dost dopisů a po nějaké době se mezi nimi objevili i dopisy od Richarda Geeze. Přečetla jsem jeden z jeho dopisů a byla v něm zmínka o seznamu špehů, který byl Richardu Geezovi ukázán dívkou jménem Herrea Herrenská de Eger. Ta potom odcestovala do Gerezy, kde byla zadržena a odsouzena na popravu. Vy máte být tím katem. Geez v dopisu žáda aby jste nebyl schopen na tu popravu dorazit kvůli tomu abyste se k tomu seznamu nedostal dřív. Prý by to mohlo ohrozit královi a Geezovi společné plány. To je to co vám mám sdělit. dopovím. Tak doufám, že jsem z toho vybrala to nejdůležitější. pomyslím si a čekám na Derinsovu reakci. Mezitím mile odpovím ženě. Snídaně? To není vůbec špatný nápad. Taky začínám mít jaksi hlad. řeknu a doplním to úsměvem.

Revinal Derins - 23. června 2008 15:05

Provinční tábor SA Mlčky naslouchám, a čím více se poselství blíží ke konci, tím víc se mi chmuří čelo. Do háje... Mám já to ale pech... postesknu si v duchu, dva dny v sedle před sebou a zmatek a shon, ve kterém pravděpodobně půjde o krk, před sebou. Nechte si zajít chuť, nejmíň ještě hodinu. Odjíždíme, a to hned. Paule, stáje, chci koně, ale ne tak utahané, jako ten, na kterém jsem přijel. Morion, sežeň zbytek, co nebude na velitelství. useknu potom další hovor kývnutím na dvojici, co mě doprovází a zamířím rychle k velitelství. Kdo mi posílá tyto informace ? A jak mám vědět, že vám můžu věřit ? pohlédnu úkosem po Aeris, zatímco vstupuju do velitelství.

Morion - 23. června 2008 15:41
	Provinční tábor SA "Takže se jídlo nekoná?" zeptám se celkem vyděšeně. Pak zvednu tvář k nebi a zavřu oči. Moje rty se neslyšně pohybují. Evidentně se s někým hádám a odmlouvám. Pak se prudce podívám na Aeris: "K čertu s tebou!" skoro ta slova vyplivnu a pak se vydám sehnat ostatní. Během chůze ze sebe polohlasem srším hromadu nadávek, které se k "dámě" opravdu nehodí.

Aeris - 23. června 2008 21:01
	Provinční tábor SA U čerta už jsem jak tak koukám.... pomyslím si po ženině větě ať jdu k čertu. Pak se obrátím zpět k Derinsovi. Zeptejte se velení. Oni mě poslali takže by vám o mě měli něco říct. řeknu prostě a dál vedle něj kráčím. Tohle vypadá na zajímavou cestu... pomyslím si ale při vzpomínce na ženu se mi tvář zkroutí do šklebu. Hned to ale napravím a pokračuji v chůzi.

Paul de Valois - 24. června 2008 06:43

Tábor Po přívalu informací se mi trochu zatočí hlava. Když ale Revinal vyštěkne rozkazy, je to jako studená sprcha. Fíha, ten ale umí člověka popohnat, řeknu si. "Rozkaz, pane." Odpovím a hned zamířím do stájí. "Pan Derins chce koně pro sebe a pro celou jednotku, to je asi osm vojáků. Musí být čerství a odpočatí, pojedeme až do Gerezy a hodně svižně. A neflákejte se s tím, velitel nebude čekat." Když poučím podkoní, zamířím za Revinalem a ostatními na velitelství.

Šepot - Šelest - 25. června 2008 21:02

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Hostinec, Dalkor, Chan, Roland Jeho dýchání je měkké. Také je jasné, že chraptivý zvuk je způsoben zlomeným nosem. Všude po tváři má zaschlou krev. Pomalu ho odřezáváš a pomalu pokládáš na zem. Však tvé pokusy o probuzení toho muže, jsou marné. Díky tomu, že jsi ho položil na zem si všímáš i jiných maličkostí. Chybí mu několik předních zubů, monokl na levém oku je tak velký, že pravděpodobně nedokáže otevřít oko. Máš také obavy, zda vůbec hostinský přijde k sobě, protože podlitiny má po celém těle. Mezitím se zívají zvuky kroků, kterak nejspíše Roland přináší vodu dle tvého přání.

Šepot - Šelest - 25. června 2008 21:02

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Hostinec, Dalkor, Chan, Roland Jeho dýchání je měkké. Také je jasné, že chraptivý zvuk je způsoben zlomeným nosem. Všude po tváři má zaschlou krev. Pomalu ho odřezáváš a pomalu pokládáš na zem. Však tvé pokusy o probuzení toho muže, jsou marné. Díky tomu, že jsi ho položil na zem si všímáš i jiných maličkostí. Chybí mu několik předních zubů, monokl na levém oku je tak velký, že pravděpodobně nedokáže otevřít oko. Máš také obavy, zda vůbec hostinský přijde k sobě, protože podlitiny má po celém těle. Mezitím se zívají zvuky kroků, kterak nejspíše Roland přináší vodu dle tvého přání.

Roland Stříbrovlasý - 25. června 2008 21:11

soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro Vesnice, Dalkor, Chan, Roland Pozoruji Chana, kterak si to míří do kuchyně. Mé oči se zatím porozhlíží po lokále, jestli se ještě někdo neprobouzí. Pak však mé oči spočinou na zabarikádovaných dveřích a dvou tvářích vesničanů, koukajících oknem dovnitř. Rozhodnu se tedy jednat a odstrčit překážku, aby mi pomohli je všechny vzkřísit. V tom však zaslechnu hlas Dalkora. "Hmm dobrá." Odvětím...přitom se na místě otočím a zamířím si to do kuchyně. Předběhnu ploužícího se Chana a sundám z háku jeden ze dvou měchů, kterých jsem si všiml při příchodu. Pak si to zamířím do patra odkud volal Dalkor. Ve futrech pak zůstanu na chvilku stát. "Mno ten tedy vypadá. Tohle asi nebyl přátelskej pokec." konstatuji, zatím co podávám měch Žoldnéři.

Roland Stříbrovlasý - 25. června 2008 21:11

soukromá zpráva od Roland Stříbrovlasý pro Vesnice, Dalkor, Chan, Roland Pozoruji Chana, kterak si to míří do kuchyně. Mé oči se zatím porozhlíží po lokále, jestli se ještě někdo neprobouzí. Pak však mé oči spočinou na zabarikádovaných dveřích a dvou tvářích vesničanů, koukajících oknem dovnitř. Rozhodnu se tedy jednat a odstrčit překážku, aby mi pomohli je všechny vzkřísit. V tom však zaslechnu hlas Dalkora. "Hmm dobrá." Odvětím...přitom se na místě otočím a zamířím si to do kuchyně. Předběhnu ploužícího se Chana a sundám z háku jeden ze dvou měchů, kterých jsem si všiml při příchodu. Pak si to zamířím do patra odkud volal Dalkor. Ve futrech pak zůstanu na chvilku stát. "Mno ten tedy vypadá. Tohle asi nebyl přátelskej pokec." konstatuji, zatím co podávám měch Žoldnéři.

Šepot - Šelest - 25. června 2008 21:22

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Zima opravdu není, ba naopak. Proto nejspíše byl ten souboj tak zdlouhavý. Teplota, které se pohybuje opravdu už docela vysoko si vybírá svou daň. Tvé kroky se tedy vydají k ubikaci, která vám byla přidělena velitelstvím. Cestou se již prodíráš značným davem, který dává znát, že se tábor již probudil a že to jeho útrob začali přijíždět nový obchodníci. Zbývá ti poslední zatáčka, aby jsi se dostal na hlavní cestu, po jejíž levé straně stojí ubytovna. Tvým očím však neunikne , že do domu právě vstoupily dvě nejspíše neznámé osoby. Další osoba, která se mihla u dveří byla Morion, která si to zamířila tvým směrem. Dle tváří, je ti jasné, že nebude v dobrém rozpoložení. Již také píšeš veřejně

Šepot - Šelest - 25. června 2008 21:55
	Tábor SA/Stáje - Paul Podkoní se jen na Paula podíval, pak se otočil někam za sebe a pak znovu na Paula. "Ano pane, Jistě, zařídíme vše potřebné. Prosím vás tedy o zaplacení zálohy, ve výši 4 stříbrných. Koně budou připraveny do půl hodiny." Oznámí podkoní, následně dá před sebe ruku dlaní vzhůru, aby jsi mu na ni položil vyžadovanou částku.

Šepot - Šelest - 25. června 2008 22:03

Provinční tábor/Ubytovna/ Derins,Aeris,Ker Velitel Derins a Aeris vstupují do domu určeného pro Derinsovu jednotku. Ve velké místnosti, kde uprostřed je velký jídelní, někdy i jednací, stůl okolo něj 12 židlí. Krb, a po levé straně schody do patra budovy. Na opačné straně u levé zdi je pak průchod do kuchyně u kterého se opírá Ker a pojídá jakýsi namazaný krajíc chleba. Jinak se zdá být Dům prázdný.

Chan - 25. června 2008 23:25

soukromá zpráva od Chan pro Když kolem mě projde Roland a znovu se z kuchyně vynoří s měchem s vodou, rozlije se mi po obličeji vděčný výraz. Ten člověk ví co potřebuju. Pomyslím si a napřáhnu před sebe ruku, abych si od něj měch vzal. Roland však nejen že mi měch nedá propluje kolem mně směrem ke schodům nahoru a ani se neotočí. ' No tak ti pěkně děkuju. ' Prohodím polohlasem k Rolandovým zádům a opět se dám do kroku směrem ke kuchyni, kde z háku stáhnu druhý měch a na jednou vypiju tak třetinu jeho obsahu. Poněkud osvěžen se vrátím do sálu a rozhlédnu se kolem abych našel svoje věci. Vedle stolu na kterém jsem ležel se na zemi povaluje můj až přespříliž velký klobouk. Je to slaměný klobouk a vypadá jako hodně nízký a hodně široký kužel. Nasadím si ho na hlavu rozhlédnu se po zbytku svých věcí, jestli je ještě tam kam jsem jej minulý večer položil. To jest vedle sebe na lavici abych je měl na očích. Tedy na očích až do té doby než jsem skončil v říši snů.

Chan - 25. června 2008 23:25

soukromá zpráva od Chan pro Když kolem mě projde Roland a znovu se z kuchyně vynoří s měchem s vodou, rozlije se mi po obličeji vděčný výraz. Ten člověk ví co potřebuju. Pomyslím si a napřáhnu před sebe ruku, abych si od něj měch vzal. Roland však nejen že mi měch nedá propluje kolem mně směrem ke schodům nahoru a ani se neotočí. ' No tak ti pěkně děkuju. ' Prohodím polohlasem k Rolandovým zádům a opět se dám do kroku směrem ke kuchyni, kde z háku stáhnu druhý měch a na jednou vypiju tak třetinu jeho obsahu. Poněkud osvěžen se vrátím do sálu a rozhlédnu se kolem abych našel svoje věci. Vedle stolu na kterém jsem ležel se na zemi povaluje můj až přespříliž velký klobouk. Je to slaměný klobouk a vypadá jako hodně nízký a hodně široký kužel. Nasadím si ho na hlavu rozhlédnu se po zbytku svých věcí, jestli je ještě tam kam jsem jej minulý večer položil. To jest vedle sebe na lavici abych je měl na očích. Tedy na očích až do té doby než jsem skončil v říši snů.

Revinal Derins - 26. června 2008 08:03

Provinční tábor SA Chm, nic víc mi říct nemůžete ? podívám se na Aeris zpod klobouku zostra, vzápětí smeknu, a s kloboukem v rukách, jak se sluší při vstupu do budovy, kývnu na Ker. Za čtvrt hodiny sraz ve stájích, jedeme ven. Je ještě někdo nahoře ? zamířím ke schodům do patra, kde se nachází většina ubikací. V tuhle chvíli bych za kus žvance dal hodně, ale není na to čas, jak je vidět z mé ráznosti a spěchu.

Paul de Valois - 26. června 2008 16:24

Stáje - cesta městem Beze slova odpočítám požadovaný obnos a přidám podkonímu měďák od cesty. Pak zamířím na velitelství za ostatními, abych něco nepromeškal. Zdá se, že velitel neměl zrovna nejlepší náladu. Ale to bude asi tím, že si dlouho neodpočinul, je unavený, hladový... Asi bych taky byl nevrlý. Ale to nic nemění na tom, jak se těším na nějaký úkol. Sice s penězi zatím docela vycházím, ale kdoví, kdy můžu nějakou tu zlatku potřebovat. A taky mě k smrti nebaví jen čekat a nedělat nic zajímavého... Tak přemýšlím, zatímco rychlým krokem pochoduju ke svému cíli.

Morion - 27. června 2008 18:30
	Ubytovna Vyrazím sehnat ostatní, jak mi bylo přikázáno. Dost otráveně tedy sháním veškeré osazenstvo, který by mělo být informováno a rádoby nadšeným hlasem jim oznamuji, že brzy odjíždíme s velitelem Derinsem. Když obejdu snad všechny, sama si začnu balit na cestu to nejnutnější.

Šepot - Šelest - 04. července 2008 07:01
	Prázdninový režim.. Píše se podle toho zda máte na co reagovat.

Aeris - 10. července 2008 21:51

Provincni tabor SA Na Derinsuv ton hlasu ani jeho ostrz pohled nijak nereaguju. Jen se na nej podivam a odpovim mu. Ne. Vic vam rict nemuzu ale pokud mi chcete duverovat a nebo mit jistotu, ze vam nelzu tak vam asi nezbude nic jineho nez se veleni zeptat kdo jsem. odpovim a dal ho nasleduji. Pak vejdem do nejake budovy. Nejspis ubytovny. Uvidim tam nejakou osobu, kterou pozdravim kyvnutim hlavy a letmym usmevem. Nakonec se Derins vyda ke schodum. Tady trochu znejistim a zbrzdim. Mam jit s vami? Nebo tu mam pockat? zeptam se.

Moya - 26. srpna 2008 10:21

Ubytovna Jak to jde, procházím mezi lidmi ulicí a až při spatření mého současného domova si trochu připadám klidnější. Tenhle dav mi přece jenom moc k duhu nejde. Při spatření známé rozzlobené tváře jenom mávnu rukou a projdu bez zastavení okolo. Pokud něco postřehnu z pokusu na mě promluvit, tak jenom o odjezdu. Což celkem stačí, stejně s tím většinu doby každý počítá. Po vstupu do chladnější budovy se mírně otřepu a zamhouřím oči, aby si přivykli na méně světla. Na přítomné lidi nijak nereaguju, prostě je obejdu a zajdu do společné kuchyně, kde mě nejvíc zajímá karafa s vodou a jedna číše. Až ve chvíli, kdy už mám pohár v ruce se vrátím do haly a bez velkého zájmu se ohlédnu po cizím, když projdu kolem něj při cestě ke svému pokoji.

Šepot - Šelest - 31. srpna 2008 11:01

REVIZE JESKYNĚ Hráči: Dle přístupu se již většina lidí zrekreovala. Jediní, kteří se tu nějakou dobu neukázali jsou: Ker A'den Ica, Paul de Valois, Dalkor První jmenovaná postava napsala jen jeden příspěvek a tak předpokládám že v průběhu pracovního dne zemře, pokud se tedy neprobudí z náhlého komatu. Co se týče ostatních dvou, oba hlásili, že odjíždějí, a tak předpokládám, že se zde ukážou, aby o sobě podali zprávu. Snad je nestihne stejný osud. Roland dopíše jen další kousek příběhu, jelikož se toho zase tak moc nestalo, v klidu pokračujte dále, zatím já jako Pj nemám moc možností pro zásah. Bohužel , Chan je seknutý Dalkorem. snad se ukáže, abych nemusel podnikat zásah do příběhu.

Roland Stříbrovlasý - 31. srpna 2008 11:40

Pokračování vyprávění Den jako každý jiný. Slunce se probouzelo ke své pouti. Děti ve vesnici, kterou jsem navštívil, již dávno poletovali po návsi. Jejich štěbetání a hašteření mi v některých chvílích čarovalo na tváři úsměv. V dálce jsem zahlédl několik postav, kterak se scházejí z polí. Nejspíše zdejší rolníci, kteří již od samého počátku dne se vydali pro čerstvou trávu pro svá chovaná zvířata. Můj pohled se však upřel k muži, který se k vesnici blížil na hnědém koni. Jeho kůň několikrát klopýtl a stejně tak jeho jezdec se velmi těžce držel na koni. Zdál se unavený, vyčerpaný, možná jel celou noc. Já ho uvítal slovy, zatím co se má levá ruka opírala o nástěnku, kam lidé vyvěšovali případnou práci pro potulné bojovníky. Jen těžce seskočil z koně a žíznivě se ohlédl po dveřích zavřeného hostince. Víte, v té době jsem ještě neměl zdání co všechno se děje v zemi, kde již nějakou dobu vládnul mír. Až dlouho poté jsem se dozvěděl informace a činy, které se stali v době, kdy jsem já, potkal Dalkora. Člena SA, přiřazeného do útočné jednotky Revinala Derinse. Šest dní před tímto setkáním se Aerins, prostředník a diplomat mezi SA a králem, v královském městě začetla do dopisu. Byla náhoda, že se zrovna do útrob tohoto dopisu podívala a zjištění, které z něho plynulo znamenalo velmi vážnou hrozbu nejen pro vedení SA, ale celou její strukturu. Informace o spolčení jednoho vyššího důstojníka SA s králem a jejich záměru způsobit rozruch v řadách SA, bylo nic oproti zjištění, že existuje seznam zrádců a že tento seznam má v úschově dívka šlechtického původu, která má být popravena v městě Gereza. Jejím katem má být Derins, kterého se dle přání zrádce mají pokusit odstranit. Vedení SA tuto zprávu vzalo velmi vážně a vyslalo Aerins na cestu do Provinčního tábora informovat a pomoct Derinsovi. Díky zadržení zprávy, se král nedozvěděl o náhlém vyhrocení situace, a tak jen zrádce mohl jednat. Jeho síly nestačili na naplánování vraždy Derinse , proto sáhl po možnosti zavraždit onu dívku. Vše nešlo dle plánů, čas byl neúprosný a zatím co reakce zrádce byla pohotová, SA takovou ukážku koordinace neukázalo. Derins dokázal získat od dívky informace vedoucí k seznamu, však nedokázal zabránit skonu dívky. Po návratu do Provinčního tábora se teprve objevila Aerins a donesla zprávu, kterou již Derins věděl. Svolal svou jednotku a dal rozkazy k odjezdu….

Revinal Derins - 01. září 2008 08:39

Provinční tábor SA Při Aerinině dotazu už stoupám po schodech ke svému pokoji. Jak chcete. Nebude to dlouho. jen místností prolétnu, převléknu si aspoň košili a vrátím se zpátky do lokálu, ať už mě posel následoval, nebo ne. Těžko říct, co se mi honí hlavou, už jsem si zvykl nedávat na sobě znát, co se děje uvnitř mě. Rychlým krokem zamířím ke stájím, kde by se v nejbližších chvílích měla shromáždit moje jednotka.

Aeris - 01. září 2008 19:03

Provniční tábor SA Kývnu nad Derinsovou odpovědí ale zůstanu stát pod schody, kde se opřu o zeď. Rozhlídnu se po místnosti, kde jsem. Nic zajímavého ale nevidím. To, že tam vešel někdo nový nějak neberu na zřetel. Jen si ho zpětně prohlídnu ale pak pokračuju v čekání. Netrvá to moc dlouho a Derins už se vrací načež svižným krokem kráčí pryč. Instinkt a povinnost mi velí jít za ním, proto tak učiním a následuji ho. Po chvíli chůze dojdem až ke stájím. Tam jak to vypádá čekáme na kapitánovu jednotku. Stojím kousek opodál a snažím se odhadnout, kdo z těch lid pochodujících okolo k Derinsovi patří.

Morion - 01. září 2008 20:14

Provniční tábor SA Vztekle házím věci do torny. Marně přemýšlím, co jsem ještě chtěla sbalit. "Křesadlo, dýku mám, přikrývka se naváže za sedlo." Na chvíli všeho nechám a s nepřítomným pohledem si promnu jizvu na předloktí, která je dosud jasně rudá. Pak pokračuji v balení něčeho k jídlu, měchu s vodou a pár zbytečných nezbytností. Když je vše hotovo, vezmu tornu, srolovanou deku a kolem krku si uvážu šňůrky cestovního pláště s kapucí, který by mě měl ochránit před chladem. Pak se ještě zastavím, abych si svázala vlasy do dlouhého copu, který je na cesty praktičtější. Následně zamířím do stájí, kde už čeká velitel. "Pane, to tu ještě nikdo není?" zeptám se překvapeně a začnu se sedláním koně a připevňováním zavazadel k sedlu.

Paul de Valois - 02. září 2008 19:03

Provinční tábor SA Když dojdu k ubytovně, zjistím, že Revinal zmizel někde uvnitř a i Morion si běžela sebrat pár potřebných věcí. Vejdu tedy do ubytovny a zauším na všechny dveře, kde by někdo ještě mohl být. "Za patnáct minut je sraz s velitelem ve stájích!" Když jsem si jistý, že už uvnitř není nikdo, kdo by to nevěděl, vyjdu zase ven. Postupně vyběhnou ven Morion i Revinal a zamíří ke stájím. Pokrčím rameny a jen tak samovolně si přejedu po jílci meče. Upravím si štít na zádech a vyrazím za nimi. Konečně se snad bude něco dít, takže konec zevlování a s chutí do práce, zaraduju se. Když dojdu ke stájím, pokývnutím pozdravím velitele i Morion, kteří tam už čekají. Vyberu si jednoho z koní a zkontroluju uvázání sedla. Zatímco čekáme na ostatní, jen tak mimoděk se o koně opřu a poplácávám jej po hřbetě.

Moya - 07. září 2008 21:14

Provinční tábor SA Zatímco uslyším několikeré bouchnutí dveří, které signalizuje jak se náš malý domek postupně vylidňuje, přebírám nevelký shluk věcí, který si hodlám vzít na cestu. Na malém stolku rozložené lahvičky a krabičky, které postupně rovnám do dřevěné truhličky. Několik kusů plátna a šátků srolovaných a zabalených, aby zabíraly co nejméně prostoru. Jedna útlá a jedna větší knížka, které nesou známky jistého delšího používání. Ve chvíli, kdy už celý obsah stolu putuje do neforemného šedivého útvaru, který se zdá být vakme, ozve se zabušení na dveře a Paulův hlas oznamující zkracující se limit. Když pak bouchnou dveře a oznámí tak i jeho odchod, přehodím plátěnou brašnu přes rameno a upevním popruhy, aby se předměty uvnitř moc nepřemisťovali. Kdybych tak věděl, že se zase s Derinsem nebude dít nějaká divoká událost.. zhodnotím lítostivým pohledem ještě jednu knihu na lůžku a několik listů s malým kalamářem a brkem. Jediné věci, které jsem nechtěl vystavit nebezpečí další cesty. Do stájí se dostavím už s plátěným vakem doplněným ještě starým vakem na vodu, který vypadá jako něco co sem připutovalo záhadnou cestou z pouště. I přes lehce přetažený časový limi, který nám byl určen, se akorát ušklíbnu při pohledu na koně a s kyselým pohledem mávnu rukou na znamení svého příchodu. "Jsou ty krávy bez rohů vždycky tak strašně potřeba?" ozvu se skepticky při pohledu na jednoho z koní.

Šepot - Šelest - 16. září 2008 19:47

Provinční tábor SA, Revinal, Morion, Moya, Paul, Aeris Koně jsou již připraveny. Před stáji zatím stojí čtyři koně, evidentně připraveny pro vás, Pátý je pak již osedlaný, zřejmě patří Aeris. Co se týče členů skupiny chybí ještě dva Ker a Dalkor. Hlavní ulice města, na které jsem se zastavili je stále rušná. Lidé nekonečně cestují oběma směry. Je to pochopitelné neboť se za tu dobu staly tábory SA velmi výnosné pro kupce všech profesí a zaměření. Prosperita obchodů je zde zajištěná a všichni prodávající jsou si toho dobře vědomi.

Revinal Derins - 21. září 2008 09:09
	Provinční tábor SA Ano Moyo, jsou. Trochu nevrle se rozhlédnu po těch z mých vojáků, kteří dorazili včas a v duchu počítám. No, budiž.... Většina přišla, ještě mají chvilku, snad dorazí i ti. přelétnu očima i myšlenkami ke koním, a překvapí mě, že je jich jen pět. Kde jsou Ker a Dalkor ? otočím se na Morion, která měla sehnat všechny z těch, kteří nebudou na velitelství.

Morion - 30. září 2008 21:26

Provinční tábor SA Stojím vedle svého koně se založenýma rukama a čekám, jestli se uráčí přijít i Aeris. Pak padne zmínka o kravách bez rohů a můj pohled šlehne jako bič směrem k autorovi těchto pro mě zcela nepochopitelných slov. "Pokud máš zájem klusat za námi po svých, pak není problém. Nikdo ti koně nenutí. Rozhodně si však zasluhují více úcty..." můj hlas je klidný, ale z očí mi šlehají blesky. Pak se otočím k veliteli: "Navrhuji moc dlouho se nezdržovat pane, není času nazbyt..." evidentně se mi tu nechce zůstávat déle, než je nezbytně nutné.

Paul de Valois - 14. října 2008 14:12
	Ve stájích Slyším, o čem se baví Morion a Revinalem a vložím se do diskuse: "Pane, Dalkor má ještě nějakou práci, měl by se do několika hodin vrátit. Ale jestli spěcháme, asi bychom na něj neměli čekat. Můžeme mu nechat vzkaz. A co se týče Ker, tak ta zmizela v nenávratnu..." Doufám, že na Dalkora čekat nebudeme. Však on nás dohoní, jen ať už jsme odtud pryč, pomyslím si.

Revinal Derins - 16. října 2008 17:00
	Stáje Zasmuším se, když slyším sdělení o Ker. Dobrá tedy. na chvilinku spočinu zrakem na Aeris, jako bych uvažoval co teď a co potom, prsty levé ruky trochu neklidně poklepávajíce na jilec rapíru. Nasedat. s tichým rozkazem vrátím pohled od posla k celé skupině, otočím se na patě a zamířím ke svému koni. Vyhoupnu se do sedla a vyrazím ven z Gerezy.

Paul de Valois - 17. října 2008 13:09
	Ve stájích V duchu se zaraduju, když velitel konečně vydá rozkaz k odjezdu. Ale přešce jenom mi něco dělá sstarosti. Dalkor vůbec neví, že někam jedeme. Seběhlo se to tak narychlo... Nicméně nasednu na koně a vyrazím ze stájí. Dojedu Revinala a otočím se na něj: "Pane, a co Dalkor? Asi nás bude hledat..."

Aeris - 18. října 2008 12:12

Stáje Postávám před stájí a prohlížím si všechny, kdo přišli. Rozličná skupinka. pomyslím si. Celou dobu ale neřeknu ani slovo jen tiše poslouchám. Derinsův pohled doprovázen neklidným poklepáváním na jílec meče vydržím bez jediného ošití, když dá rozkaz k odjezdu nasednu na svého koně a poslušně se vydám za ostatními. Jak to tak vypadá tak asi nejsou všichni podle toho co říkal ten muž. uvědomím si po chvíli přičemž stále následuji ostatní.

Morion - 18. října 2008 21:37
	Stáje Netrpělivě čekám se založenýma rukama a významnými pohledy ven dávám najevo, že je nejvyšší čas vyrazit. Když konečně přijde rozkaz k nasednutí, s úlevným povzdechem se vyhoupnu do sedla. Vyrazím za velitelem, aniž bych si nějak všímala ostaních, spíše je okázale ignoruji.

Šepot - Šelest - 04. listopadu 2008 19:49

Revinal,Morion,Moya,Paul,Aeris/ Cesta z SA do Verony Voják v bráně jen zasalutuje a zastavením povozu se sudy vám umožní hladký průjezd skrz bránu. Díky neutuchajícímu krásnému počasí je cesta velice prašná a tak jízda na chvostě skupinky je obtížná a hlavně otravná. Pro cestu jste zvolili lehký poklus, který je dostatečně rychlý, ale zároveň ne tak únavný. Revenal se ujal vedení ve skupince a takřka okamžitě zatočil na levou stranu podél hradeb. Takto by jste měli cestovat pouze několik hodin, neboť vesnice Verona není ani půl dne cesty. Cesta do ní z tábora SA však nevede, k těmto účelům se používá vyschlé koryto řeky, které cestovatele bez problémů provede skrz Mlžný les. bohužel se tak cestovatelé vystavují riziku, neboť tato cesta bývá útočištěm banditů a lapků. Na druhou stranu se nikdy žádnému členovi SA nestalo, že by byl přepaden. Lapkové mají z organizace strach a daleko větší respekt než garda. "Po 3 hodinách jízdy." Dostáváte se na okraj Mlžného lesa. Který nikdy nevystupuje z ukrytu vodní páry a ani dnes tomu není jinak. Však mlha není tak hustá a tak i přes sníženou viditelnost nemáte problémy s orientací. Vysoké okraje koryta jasně oddělují les od provizorní cesty. Mlha začíná zesilovat a vy poznáváte jemný nádech kouře. Čím dále jedete kouř je více a více znatelnější. Doprovází ho štiplavá směs zápachů.

Šepot - Šelest - 06. listopadu 2008 22:14

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Ve směsi poznáváš tu chuť. Tu štiplavou chuť, která se ti hromadí v ústech a která tě dráždí v nosních dírkách. Jsi si jist původem, ten zápach se nedá zaměnit. Seškvařené maso, hořící vlasy již jen chybí nářek, který doprovází upálení čarodějnic, nebo jejich přisluhovačů. Není nic hroznějšího, než tento kouř, který nejde dostat z oblečení i po dlouhé době stále z látky čpí smrad a vzlykot pálící se duše.

Revinal Derins - 06. listopadu 2008 22:33
	Cesta do Verony Kouř. zavětřím ve vzduchu po pachu, který se náhle začal vkrádat do mého nosu, nesouce sebou i cosi jiného, co už jsem za svůj život také cítil. Zavedu koně ze strany koryta na druhé, snažím se zachytit ten stín, závan, skoro příliš slabý, aby se dal zachytit. Pozdě. zničehonic pobodnu koně do cvalu bez ohledu na to, jak krkolomnou cestu může představovat koryto, kterým jedeme.

Paul de Valois - 07. listopadu 2008 08:34
	Cesta do Verony Když ucítím ve vzduchu kouř, nijak mě to nevyvede z míry. Někdo asi vypaluje pole, pomyslím si. Teprve když si všimnu velitelovy prudké reakce, uvědomím si, že to asi nebudou zemědělci. Pak mě do nosu udeří další pach a zvedne se mi žaludek. Jen silou vůle se donutím pokračovat, pobídnu koně do cvalu a následuji Revinala.

Šepot - Šelest - 18. listopadu 2008 19:22

Revinal,Morion,Moya,Paul,Aeris/ Cesta z SA do Verony/Hrůzné zjištění Revinal pobídl koně, který zapojil do následujícího trysku všechny své síly. To samé následně udělal i Paul následovaný zbytkem skupiny. Kouř, který šel zatím jen zlehka cítit zesiluje. Jeho nádech chuť a vůně, tedy smrad, se začíná velice podobat pachu krvavého bitevního pole. Spálená kůže,vlasy,škvařící se maso, to teď v kouři poznáváte všichni. Taktéž vám neuniklo, že Revinal již o složení kouře věděl daleko dříve. Lze to usuzovat z jeho pohledu z okraje koryta do jeho útrob, kterak hledá zdroj. Mlha čím dál více houstne, pak však uslyšíte tiché praskání ohně, následuje záře plamenů a než-li jste stačili zastavit, mlha zcela zmizela. Před vámi se rozprostře hrůzný pohled na dva hořící vozy, které byli taženy dvěma páry koní. Vozy jsou velké zabedněné bez oken, je to standardní vůz SA pro převážení surovin,zlata či důležitých lidí. První vůz blíže k vám, je méně poškozen. Na pravém boku na vás hledí nepravidelná díra, vytvořená, nějakým rychle letícím předmětem. Po lehkém přiblížení zjišťujete, že předmět proletěl i druhou stranou a zavrtal se hluboko do protějšího břehu koryta řeky. Také je poznat, že ve vnitřku byl živí člověk, jelikož jeho krvavé cáry jsou rozprostřeny všude v útrobách vozu. Zdá se, že oheň tento vůz teprve začíná trávit. Druhý vůz je na tom podstatně hůře, byl doslova rozstřílen na cucky. Jeho kousky se válejí všude kolem a jsou buď ohořelé a nebo stále hoří. Daleko horší pohled je pak na koně, kteří měli táhnout tyto vozy. S jasností vidíte jen dva u prvního vozu, kteří jsou ohořelí a chybí jim jen několik částí těla. Zbytek spřežení bude nespíš rozset po okolí stejně jako ochranka tohoto transportu. Dle ohořelých těl nebo zbytků koní odhadujete, že vozy doprovázel oddíl čítající zhruba 15strážců plus dva kočí a možná několik dalších ve vozech. Dle znalosti postupů SA víte, že oddíl čítá vždy 20 vojáků plus tři průzkumníky jedoucí vpředu. To, že máte na tuto scenérii perfektní výhled je díky větru, který kouř žene směrem k táboru SA, také díky tomu, jste posledních pár metrů jeli prakticky jen v kouři. Který byl otravný a dusivý. Mimo hřejících trosek, těl, zbraní, rozeznáváte též alespoň částečný náklad druhého vozu. Dle zbytků roztroušených po zemi se jednalo o vůz s potravinami. Na místě kde teď právě stojíte, tedy z všeho pohledu na pravé straně koryta, je také vidět, že na tomto okraji se pohybovali nejméně dva těžké povozy, které stáli necelých třicet coulů od okraje. Celá jatka, se odehrávali jen v korytě a z prvního pohledu nejste schopni vidět větší poškození okolního lesa. A dle těl, které jsou vesměs u sebe se dá usuzovat, že tento transport byl přepaden náhle, neočekávaně a nečekaně drtivou silou. Doba od útoku, ze podle prvních poznatků nedá odhadnout.

Morion - 23. listopadu 2008 17:23

Na cestě Když ucítím kouř, napadne mě, že něco enní v pořádku. Přece jen je v kouři i příměs pachů, které tam nemají co dělat. Poté, co vyrazí velitel kupředu, nečekám a následuji ho. Pak dorazíme k té spoušti... Skrz hustý kouř se snažím rozhlížet a zhodnotit situaci. Sesednu z koně a tak nějak povědomě sjedu rukou k pasu, zda je dýka na svém místě u opasku. "Vypadá to, že neměli nejmenší šanci. Jaká přesila je mohla takhle zmasakrovat. Zdá se, že se nezmohli vůbec na nic. Vidíte někdo tasené zbraně nebo šípy?" zkoumavě si prohlížím mrtvé.

Moya - 24. listopadu 2008 20:33

Cesta Kouř i smrad mi od pohledu zase tak moc starostí nedělají. Lidské tělo dokáže vydávat spoustu pachů a spálených lidských ostatků jsem cítil a viděl už nějakou řádku na to, aby mi to vadilo. ”Zas takový stratég nejsem, ale podle všeho to mohla být dobře vybavená a najisto jdoucí přesila.” nadhodím v odpověď Morion a s trochou nejistoty se svezu z koně. Brašnu nechám tak kde je. Na optimismus mě neužije a tohle skutečně vypadá víc na jatka než na bojiště, kde by bylo koho ošetřovat. Vydám se skrz kouř a těla k jednom z vozů. Konkrétně k tomu, který je relativně v celku a oheň se teprve v jeho útrobách začíná šířit. S nezaujatým pohledem přejedu vnitřek vozu a jeho zbytky jeho bývalého cestujícího. Jediný pohyb, který v tu chvíli udělám je zamávání rukou, když mi vlétne trochu kouře do tváře. ”Pokud to byla zbraň, musela být dost těžká. A tohle divadlo se tady odehrálo před nedávnem.” prohlásím po chvíli, když se vrátím ke koni a pokusím se ho neobratně přimět, aby nedělal žádné vylomeniny. ”Ať to způsobil kdokoliv, nemusí být nějak daleko.”

Paul de Valois - 27. listopadu 2008 21:06

Cesta Když dojedeme na místo, hrůzná podívaná mi pořádně zatřese s nervy. Ztěžka se svezu z koně a usilovně se snažím potlačit nutkání vyprázdnit žaludek. Snažím se myslet na něco jiného, na způsob provedení útoku, kdo to mohl být, ale nepomáhá to. Tak dlouho mi vštěpovali strategii, způsoby napadání ze zálohy a všechny tyhle věci, ale když to vidím, mám starost jedině s tím udržet se při smyslech, pomyslím si zoufale. Pak se donutím vzchopit se a podívat se ještě jednou. "Každopádně šlo o dobře předem připravený útok," řeknu ztěžka, zatímco si prohlížím okolí . "Ty dva vozy, kterým patřily tyhle stopy," ukážu na stopy vozů na okraji, "v těch nejspíš útočníci čekali, než pojede karavana kolem. Pak na ně zaútočili. Použili nějakou strašlivou zbraň, o které jsem ještě neslyšel, nebo magii." Když začnu přemýšlet a nezabývat se vlastními myšlenkami, je mi najednou lépe. I přesto ale musím být strašně bledý. Pak mě napadne ještě něco. "Není jich tady nějak málo?", zeptám se poté, co s odporem spočítám ležící těla. "Zajímalo by mě, kde jsou ti ostatní".

Aeris - 27. listopadu 2008 21:17

Cesta Vyjedem z tábora a zamíříme k cíli naší cesty. Jedeme jakousi užlabinou či vyschlým korytem řeky. Netrvá dlouho a kouří k nám přinese zvláštní pachy. Než si stačím uvědomit velitel se vydá kupředu až pak mi dojde co to v tom vzduchu je nejspíše cítit. Pročež tež pobídnu svého koně k trisku a následuji ostatní. Při této rychlosti se k místu dostanem za chvilku. Vypadá to tam jako na masové řeži. Podmračeně si místo prohlédnu zatímco ostatní už sdělují své domněnky. Většinou jsem působila jako tichý pozorovatel, který se projevoval jako poslední snažíc se shrnout to co řekli ostatní do jednoho spolu s mými vlastními názory a postřehy. To uplatňuji i teď. Poslouchám ostatní a ze sedla svého koně prozkoumávám ono místo před námi.

Šepot - Šelest - 29. listopadu 2008 12:09

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Vesnice, Dalkor, Chan, Roland Chanovo věci se opravdu válí vedle stolu u kterého si dával šlofíka. Zdá se, že ať se tu stalo cokoliv, nikdo mu mezitím co spal nevyprázdnil měšec ani jeho vybavení. To zajímavé se však děje nahoře. rozmluvu mezi Dalkorem a Rolandem slyšíš, až na několik výjimek, docela srozumitelně. "Pořádně ho chyť, já ho odříznu." "Dobrá můžeš. Pane slyšíte mě? Halo co se tu stalo?" "Nejdříve ho ošetříme, pořádně ho zřídili." Zbytek už jen huhlají a slova nejsou tak zřetelná.

Chan - 01. prosince 2008 12:07

soukromá zpráva od Chan pro to mi tak ještě zcházelo. Nějakej napůl mrtvej. Zavrtím hlavou a zvednu ze země svůj klobouk. Ležérním způsobem si jej nasadím na hlavu. Poberu i zbytek svého majetku. Tornu si hodím přes rameno a katanu vezmu do ruky. A teď co? zeptám se sám sebe a podívám se ke schodišti nahoru, Buď můžu jít za těma šumákama nahoru nebo se můžu tiše vypařit. zvažuji obě varianty ale nakonec se rozhodnu pro tu první. Kdybych se jen tak bez rozloučení ztratil byl bych hlavní podezřelí a pokud je tam nahoře někdo mrtvej tak bych to měl na krku já a musel bych to všechno vysvětlovat. Vyjdu tedy po schodech nahoru do patra a nakouknu do otevřených dveří odkud se ozývají vaše hlasy.

Revinal Derins - 01. prosince 2008 17:18

Cesta Omezte se jen na rychlý průzkum, nemáme čas. sestoupím z koně, i když mám pocit, že tu stejně mnoho stop vedoucích k dopadení útočníků nenajdeme. Přesto si však projdu vozy a blízké okolí, postavím se nad stopy, vedoucí od okraje srázu, a snažím se určit, jak vysoko asi stálo to, co doslova rozmetalo oba vozy v úvoze na kusy. Chci co nejrychleji místo prohledat a zároveň nezanedbat jedinou možnou indicii, která by nám později mohla prospět. Nakonec, pokud někdo nenalezne něco převratného, znovu zavelím k odjezdu a vyrazím směrem k Veroně.

Paul de Valois - 01. prosince 2008 21:00
	Cesta Rychlým krokem obejdu rozstřílené vozy, přičemž se obloukem vyhnu všemu, co třeba jen vzdáleně připomíná část lidského těla. Snažím se najít místo, kam by měl dopadnout předmět, který proletěl jedním z vozů. Pokud ho najdu, pořádně si ho prohlídnu a zkusím ten předmět najít.

Šepot - Šelest - 24. prosince 2008 11:50

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Morion/Cesta z SA do Verony/Něco není v pořádku. Jak se zdá, tvé schopnosti tu nejsou k ničemu. Jsou tu daleko větší znalci bitev než jsi ty. Na druhou stranu jsi ihned po příjezdu začala pociťovat lehkou závrať. Jeto něco více než nevolnost nebo prostá únava. Když oči dopadnou na jedno z jezdců, zjišťuješ že ani nestihl vytasit meč, který ještě stále je oděný do cárů kožené pochvy. V další okamžiku se ti ale zatmí před očima a tělo se začíná zmítat v ohromné křeči. Mysl ti bije na poplach, když ti ukazuje obrazy magické síly zde použité. První obraz je velice rozmazaný, ale dá se rozpoznat zářivá koule škvařící kůži překvapených strážců. Druhý je pak ostřejší, zobrazuje místo, zarytého předmětu za jedním z vozů, kterak se zaryl hluboko do půdy. Poslední obraz je jen záblesk, očí doprovázený hlubokým hlasem "Herrea Herrenská je pod drnem, Hostinský Temor také. Tohle snad SA naučí pokoře. Za krále!" Iluze končí...

Šepot - Šelest - 24. prosince 2008 12:11

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Moya/Cesta z SA do Verony/Něco není v pořádku. Procházíš bojištěm velice opatrně. Tvůj pohled dopadává na různá potrhaná těla a kusy oděvů. toto místo samo osobě může být považováno za perfektní léčku, ale co dokázalo zabít tolik lidí bez možnosti reakce? Pomalu se skláníš k jednomu mrtvému a lehkým dotykem zkoumáš popáleniny. Tvá znalost v tuto chvíli bije na poplach jelikož zjišťuješ že popáleniny nejsou na odtržených částech těla a taktéž se nedostali pod kůži. tedy pokud dotyční stále nehoří. Tak lze s velmi dobrou přesností odhadnout že k popáleninám došlo dříve než bylo tělo zasaženo.

Šepot - Šelest - 24. prosince 2008 12:31

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Revinal Derins/Cesta z SA do Verony/Něco není v pořádku. Tvá obchůzka ti nepřinese nic co by jsi již nevěděl. Jediná zajímavá věc je vcelku reálná možnost dřívějšího vzniku popálenin než dalších devastujících zranění. Tvá mysl se však zaměřuje na stopy u okraje rokle v kterých nejspíše čekali útočníci. Tvá domněnka se potvrzuje při bližším ohledání okolí. Zjišťuješ větší množství spáleného prášku, smrdícího jako...střelný prach. Jeho množství okolo stop je ohromná a odhadem by stačilo na sto mušket, kdyby každá z tohoto počtu vystřelila dvakrát. Jeho plocha rozptylu je od okraje směrem do koryta a dle dálky musela být hlaveň muškety ve výšce od 100 do 170 coulů. směr povozů je těžké určit. Byli sice velice těžké, ale poloskalnatý terén lesa stopy zcela znehodnocuje.

Morion - 28. prosince 2008 15:51

Cesta Rozhlížím se kolem sebe, jako bych nevěřila svým očím. Zmateně si prohlížím jednoho vojáka po druhém. Můj dech se stává jaksi nepravidelný a chraplavý. Pak padnu na kolena. Nemrkám, mé oči jsou rozšířené úžasem, zdá se, že se dívám jinam než na to, co leží přímo přede mnou. Nevnímám okolí. Když ten pocit pomine, pomalu se svezu na zem. "Taková sílá, tak mocná, neměli šanci, nikdo neměl a nemá...musíme...to nejde." mluvím zmateně a pološeptem. Pak se uklidním jako mávnutím kouzelného proutku a postavím se. Víceméně podvědomě si setřu z tváře osamocenou slzu, která mi z oka unikla. Pak se rozběhnu za jeden z vozů a něco hledám.

Revinal Derins - 08. ledna 2009 12:59
	Cesta Jestli někdo nemáte něco převratného, odjíždíme. Tady už nejsme nic platní a čas nás tlačí. zavelím k odjezdu, když mi připadá, že už jsme prohlédli všechno, co bylo zapotřebí. Vyhoupnu se do sedla a znovu vyrazím na cestu do Verony. Jen doufejme, že se tohle nezačne stávat pravidlem na cestách kolem. zachmuřeně znovu prolétnu celou scénu očima.

Šepot - Šelest - 05. února 2009 18:50
	Následujících 14 dní se omlouvám z absence. Čekám mě několik školení, dovolená na horách a zase školení. Děkuji za pochopení Laos

Šepot - Šelest - 08. února 2009 10:45

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Morion/Cesta z SA do Verony/Předmět v lůně země. Neomylně míříš k místu se sotva znatelnou dírou po dopadu. Je zaryt ve strmém srázu, díky kterému se kráter ihned sesunul a předmět tak schoval před zraky útočníků, kteří ho tedy nemohli odnést. Špiníš si ruce. Hlína je zde nezvykle teplá a v dlaních se mění téměř na prach. Prsty začínají pociťovat teplo vycházející z pod sesuté zeminy. Jen několikrát odhrneš hlínu aby nejprve tvé prsty a následně i zrak dopadl na poškrábaný a důlky posetý kovový útvar podobný kouli. Předmět se větší než by mohly pojmou obě tvé dlaně. Povrch pálí a brání tak vytažení holými prsty ze sevření země.

Šepot - Šelest - 08. února 2009 10:55

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Lehce se dotkneš dveří, aby se otevřeli. Následný pohled již vysvětluje shon a rozhovor mezi Dalkorem a Rolandem. Oba klečí nad obtloustlým člověkem v zástěře. Jeho celý oděv je zakrvácen, jako důsledek zmlácené tváře, zlomenin a různých jiných zranění, kterých jsi si na první pohled všiml. Roland se snaží kusem mokrého hadru utřít krev z tváře muže zatím co Dalkor zjišťuje životní funkce. Jeho pohled však vypovídá o bezradnosti. Při důkladnějším pohledu si všímáš i drobnějších zranění. Chybí mu několik předních zubů, monokl na levém oku je tak velký, že pravděpodobně nedokáže otevřít oko. Máš také obavy, zda vůbec hostinský přijde k sobě, protože podlitiny má po celém těle. Ten kdo tohle udělal nechtěl jen toho chudáka vyslechnout. Chtěl aby na následky zemřel trýznivou smrtí. dle tvého odborného pohledu, se mu to nejspíše povede a ani jeden z pánů to nejspíše nedokáže zvrátit.

Šepot - Šelest - 08. února 2009 11:03

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Revinal Derins / Cesta do Vereny / Další problém? Již jsi rázně rozhodnut jet dál a zvrátit tak plány stínu, který se nespíše snaží zničit SA. Tento nález vás nepochybně velice zdržel a jak se zdá zdržení bude narůstat. Tvůj pohled právě dopadá na posla. Ženu, která ti přinesla zprávy, které jsi již věděl, ale z nějakého důvodu jsi ji povolil jet s vámi. Všímáš si ji jelikož její pohyby se zdají zmatené, pomalé. Stále se ruce dotýkají hlavy a má veliké problémy udržet se na nohou. Jako oporu používá svého okně o kterého se opírá. Nikdo ze společníků si toho zatím nevšiml, jejich pohledy stále zkoumají neštěstí.

Revinal Derins - 08. února 2009 11:21

Cesta do Vereny Seděl jsem v sedle jen moment - a zase jsem zamračeně sesedl. Nechal jsem uzdu na sedle, a teď mířím k Aeris, poslovi, který nepřinesl žádné převratné novinky. Je něco, co bych měl vědět ? zeptám se tiše a otočím ji k sobě čelem, jelikož se opírá o koně a chvěje se. A pak se mi oči zúží, když spatřím, jak vypadá - tvář strhaná, ze skelných očí prýštící krvavé slzy a nepřekonatelný třas zimnice. Asi bych se zděsil, nevidět už v životě podstatně horší věci. Morion ! Tady, sprintem ! rozkaz se zdá skoro prásknout vzduchem jako bič, zatímco pokládám Aeris na zem, opatrně a obezřetně. Než dorazí Morion, hledám něco, o co by se posel mohl otrávit - opatrně otevřu její dlaně, prohlédnu prsty, obličej, vybavení, které měla u sebe...

Paul de Valois - 08. února 2009 12:15

Na cestě Když uslyším velitelův naléhavý rozkaz, nechám zbytečného hledání, které by stejně nejspíš nepřineslo nic užitečného, a rozběhnu se zpátky ke koním a k Revinalovi. I přesto že rozkaz nepatřil mě, pohání mě zvědavost a obavy. Když konečně doběhnu na místo a uvidím, v jakém stavu je Aeris, tasím a rozhlížím se kolem po nebezpečí. Co se tady děje? Není tu nikdo kromě nás, tak kdo jí to udělal? "Co se jí stalo?" zeptám se s obavami v hlase.

Morion - 11. února 2009 21:56

Na cestě Za jedním z vozů padnu na kolena a začnu se hrabat v hlíně. Zdá se, že něco hledám. "Au, pálí..." pronesu po chvíli hrabání a marně se rozhlížím po něčem, co by mi pomohlo k vytažení horkého předmětu ze země. Pak přijde rozkaz od Derinse. Vražedným pohledem šlehnu k místu, kde se snaží dostat na zem Aeris. Neochotně se rozejdu směrem k němu. "Jestli ji někdo otrávil, nechápu proč voláš mě, nejsem alchymista." pronesu ledově chladným hlasem a zastavím se na půl cesty k němu. Pak se zeptám směrem k ostatním: "Potřebuju pomoci vyndat jeden předmět ze země, myslím, že nám může pomoci k tomu, abychom zjistili, co se tu stalo." řeknu a zamířím zpět za vůz.

Šepot - Šelest - 12. února 2009 16:36

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro "Na cestě / Jed" I když jsi se na Aeris podívala jen letmo, jed který na ni působí poznáváš. Jeho účinky jsou nezaměnitelné. Jde o rostlinu zvanou Trnovník bledý. Sama osobě je rostlina neškodná pokud se však jeho stonek nenechá po tři dny v horké vodě. Takovýto odvar stačí přidat do vodního zdroje a sousedovic farmář má o zábavu postaráno. Tedy s odklízením mrtvých těl drahocenného dobytka. Účinky které to má na posla naznačují, že požila velké množství nejspíše znečištěné vody. A nebo se napila přímo čistého vývaru. Nejhorší je, že takto postižený člověk bez pomoci magie zemře. Účinná protilátka totiž neexistuje.

Revinal Derins - 13. února 2009 09:54
	Cesta do Vereny Ani od Aeris nevzhlédnu, když zaslechnu Morioninu poznámku a ona nestojí vedle mne. Rozhodně ale celá atmosféra kolem poněkud zhoustla. Doufám, že nemíníš neuposlechnout rozkaz. stále se věnuju prozkoumávání poslových věcí, se stejnou opatrností a pečlivostí, ale chladný klid z mých slov zavání kobkami a tím, co se v některých z nich děje...

Morion - 13. února 2009 17:11

Na cestě Opravdu velmi naštvaná se vrátím zpět. "Někdo ji otrávil Trnovníkem bledým, jestli opravdu tak moc musím, tak já teda počkám až umře, pak se můžu vrátit k důležitějším věcem?" zeptám se naprosto ledovým hlasem. "Hele já nejsem necitelná, ale tady prostě pomoc není, na to je třeba vysokou magii, takže prostě...není nic, co bychom pro ni mohli udělat." snážím se hájit i když tuším, že je to marné. "Můžu jít pokračovat v práci, nebo tu musím být až do...konce?" v mém hlase zazní naděje v to, že budu moci odejít.

Revinal Derins - 14. února 2009 00:44
	Na cestě To zase tak těžké nebylo. Běž. A ty taky Paule - myslím, že Morion s něčím potřebovala pomoci. Morionina zlost a odsekávané odpovědi na mě neměly ani nejmenší vliv. Pak počkám, až se oba dva několik kroků vzdálí a tasím dýku, kterou potom s lehkým povzdechem vbodnu do Aerisina srdce. Takže je nás zase o jednoho míň... otřu dýku o šaty mrtvé, a znovu se pustím do prohledávání jejích věcí.

Šepot - Šelest - 22. února 2009 10:55

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Poslovo věci Její uzlíček věcí je opravdu skromný. Dává znát, že její povolání dobře ovládala a nejspíše byla jedna z těch nejpoužívanějších. První věc, kterou uchopíš do prstů, je obrázek její rodiny. Je to zdařilá uhlomalba, umělce, který by se mohl nazvat mistrem. Obrázek vyobrazuje postaršího muže s plnovousem a nejspíše o něco mladší ženu s dlouhými zlatavými vlasy. Pro pohledu na Aeris je ti jasné, že tyto dvě ženy si byli velice podobné. Obrázek ležel na knize plné básnických sbírek od autora Geralda Kordova. Jeho básně by se dali nazvat romantické a zaměřené spíše pro ženské srdce. Následný výčet věcí je již stejný jaký by jsi našel u každého člověka, který hodně cestuje. Bylinky, nože, vše zabalené do teplé deky. Poslední věc, která nebyla ve vaku, kromě zbraní houpajících se na hřbetě koně, je vak. Po uchopení se dá odhadnout, že v sobě uchovává ještě dostatek tekutiny pro dvoudenní cestu. Co je však zvláštní, že byl na zemi u koně a ne zabalen v dece. Je možné, že před záchvatem z něj posel pil.

Morion - 22. února 2009 22:55

Na cestě Rozhodnu se čekat se založenýma rukama na Revinalovu reakci. Když vytasí dýku a ukončí Aerisino trápení, jen pozvednu jedno obočí. Žadné další reakce se nekoná. Pak pokrčím rameny a otočím se k odchodu zpět za vůz. "Může mi prosím někdo pomoci?" Slovo prosím bohužel nevyznělo tak, jak jsem chtěla. Celkem klasicky to znělo poněkud jedovatě a jízlivě. Snažím se to tedy napravit alespoň lehkým úsměvem, který vypadá stejně křečovitě jako jakýkoliv jiný projev laskavosti z mé strany.

Paul de Valois - 23. února 2009 09:38
	Na cestě Ještě než mi dojde význam toho, co jsem právě slyšel, Revinal vytáhne dýku. V poslední chvíli se otočím, abych to nemusel sledovat. Co sis myslel že budeš dělat, když se dáš k Svobodné armádě? Věděl jsi, že tady umírají lidé. Tak se vzchop!, snažím se v duchu sebrat, ale nějak to nepomáhá. Jako náměsíčný zamířím k Morion. "Vždyť už jdu," řeknu hlasem, ze kterého vyprchal život.

Revinal Derins - 24. února 2009 12:05
	Cesta do Vereny Zvednu ze země Aerisin měch na vodu, zkontroluju, jestli je pořádně dovřený a pak ho uvážu k sedlu na svém koni. Stejně tak, než odvedu poslova koně k ostatním, změní majitele jakási malá knížečka. Tak co jsi to našla ? přejdu poté k Morion a Paulovi. Odjezd je tedy odložen...

Šepot - Šelest - 02. března 2009 17:13

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Severní provinční město Svobodné Armády / Krátce po poledni / Skal Fruk "....jsem vsadil. Řek jsem si, že ten stříbrňák mě nezabije a hlavně se to zdálo jako tutovka." "Tutovka? Sice byl větší, ale proti němu stál jeden ze skupiny Derinse. Taky podle toho to vypadalo." "Jo to už teď vím taky! Kurva." "Hehehe" Rozhovor dvou pochůzkářů ti zpříjemňuje nudný pobyt na hradbách. Slunce se ti opírá do zad a ty se sluneční žár snažíš zahnat chladem kamenné stěny brány, která se vedle tvé pozice tyčí do výše. Pohled směřuje do plání před provinčním táborem. Vozy na cestě, vynořující se po pravé straně jakoby z lůna země, máš již dávno spočítané. Již si i odhadl jejich zboží a dokonce i to zda projdou přes hradní hlídky. Přímo před tebou se pole táhnou až k obzoru, sám víš, že zdejší pastviny jsou rozlehlé a jediná vráska na pomyslné tváři země je vyschlé koryto řeky, které je po levé straně. Již dlouho je používána jako spojka mezi východní částí země a tou severozápadní v které se nacházíš. I když dnes jsi odsud neviděl vyjet jediný povoz. Vlastně za celej den v korytě řeky zmizela jen jeda jízda a to ještě vojenská. Pokud by jsi se otočil, slunce by ti nádherně osvětlovalo vzkvétající město, plné domů, obchodů, hostinců, soubojových plácků. Na ulicích se tlačí spousta nakupujících, kteří přebírají zboží mnoha obchodníků. Dominantou je pak nádherný hrad o kterém se říká, že první kámen zasadil do země samotný Hesertes a tím požehnal SA jako celku, ale kdo ví, kde je dnes pravda. Tvůj nos ti hlásí líbeznou vůni, která nejspíše stoupá z Hostince U hlavní brány. Jejich kuchařka je vyhlášená a jako jediný hostinec otvírá až když se den přehoupne do druhé poloviny. Tím ti také oznamuje blížící se konec hlídky, která dnes jak sám víš byla obzvláště nudná. Možná by jsi upadl do představ, kdyby se u tebe nezastavili těžké kroky a následně by tě někdo neuchopil za rameno. Jeho tvář ti je známá, ale jeho jméno ti právě vypadlo z hlavy. Jeho modré oči a blonďaté vlasy jen dokreslují stále usměvavou tvář. Jeho oblečení je velmi podobné tvému, extravagantní a dobře upravené. Zvonivý hlas ti nakonec pomůže vzpomenout. Jmenuje se Derek Izari a říká se mu mistr obchodu. Jeho kontakty musejí být rozsáhlé a proto také dělá stejnou práci jako ty. Tedy z výšky kontroluje tváře příchozích a podává informace o hrozbách černého trhu nebo různých vrahů. "Nespi tu Skale, šichta končí a je čas se veselit." Zazní hlas Dereka. "Tak běž, jinak ještě řeknou, že si dávám na čas a nedostanu zaplaceno. Pak by se špatně oslavovalo. Jo, abych nezapomněl. Omar si tě žádá, dle pohledu to bude zase nějaká špinavá prácička, ty jsi ale šťastlivec víš to? Měl by jsi ho najít někde tady u brány, nejspíše ve stájích, alespoň odtud se ozýval naposledy jeho řev." Znovu se usměje a praští tě po zádech. Prakticky okamžitě se opírá u zdivo brány a pohledem pročesává vozy, stejně jak jsi to dělat před chvílí ty. "Kurva mě to tu nebaví" z pod kabátce vytahuje dřevěnou flétnu, jeho prsty obratně zjišťují její stav. "Ať si říká co chce, zabavit se člověk musí." Pronáší slova nejspíše na adresu Omara.

Skal Fruk - 09. března 2009 21:57

soukromá zpráva od Skal Fruk pro Severní provinční město Svobodné Armády / Krátce po poledni / Skal Fruk "Jak by řekli lidé z dalekého východu: Est'Pakr! Nejsi tu ještě ani minutu a už tě to nebaví. Co mám asi tak říkat já?" Protáhnu tělo po dlouhé šichtě a se zálibou zapraskám klouby na rukou. "Aspoň, že tahle šichta je už za mnou. Zajdu za Omarem a pak hurá na nějakou baštu do hostince. Při troše štěstí tam nachytám nějaký nováčky a oberu je o trochu toho žoldu. Bohové ví, že poslední dobou strádám," nasadím ublížený tón a zkušeným okem prohlédnu jednu z žen, procházejících branou. Obličej se mi zakaboní, když seznám, že se mým nárokům ani zdaleka nepřiblíží a znovu si povzdechnu. "Doufám, že mě pošlou někam pryč. Tady mi pšenka přestává kvést," smutně se pousměji na Dereka, mávnu mu na pozdrav a vydám se směrem ke stájím. Jestli byl Omar moc rozezlenej, bude lepší ho nenechat čekat. I když mám nutkání vejít tam s loutnou v ruce a s písní na rtech (obrazně řečeno), svoje chutě raději potlačím. Novou jasanovou loutnu bych tu hledal asi dlouho a nejspíš by vyšla dráž než krejzlík podle nejnovější módy. Jak se blížím ke stájím, naslouchám, odkud se Omar ozývá a podle jeho hlasu se pokusím odhadnout v jaké je asi náladě.

Šepot - Šelest - 31. března 2009 16:23

"Na cestě/nález" Rázný krok Morion vás dovede k okraji koryta poblíž prvního z vozů. V jeho stěně je čerstvě vyhrabaná díra v jejíž útrobách se schovává kulový předmět z pevného kovu. Teplo, které stále vydává se nijak nedá vysvětlit okolím nebo vlivy zdejší zeminy. Zkušené oko si také všimne zřejmé sesunutí okraje, které tento předmět ukrylo před zraky stejně tak i domněnka, že ten sesuv vyvolal právě tento předmět. Kůň posla, který mezitím nervózně očichával svou patronku, se začíná chovat neklidně. Jeho odfrkávání se stále zesiluje. Je možné, že zvíře si uvědomilo smrt pána a proto je zdá tak podrážděné.

Šepot - Šelest - 31. března 2009 16:46

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Severní provinční město Svobodné Armády / Krátce po poledni / Stáje /Skal Fruk Stáje, které jsou umístěny vpravo při bráně města, si stále užívají oblíbenosti všech obyvatel. Jejich kapacita je 38 cvičených koní, ovšem toto číslo značně kolísá, jelikož jejich služby jsou hojně využívány. Nejen díky dobré ceně, ale také široké síti cest, po které je možné se přepravovat. Mnoho žoldnéřů říká, že právě tato investice byla to nejlepší co první sněm SA odsouhlasil. Nyní je to již trochu jinak. Dopravu vlastní kupec, který sjednal výhody pro členy SA a vedení se tak zbavilo nemalých výdajů ohledně údržby a držení velikého počtu kvalitních koní. Snad jedině tato stáj může být v celé síti výjimkou, protože ji neobsluhují lidé onoho zbohatlíka, ale lidé patřící pod vlajku SA. Proto není divu, že i nyní je u stáje několik lidí, kteří sjednávají cenu převozu, či dojednávají detaily své cesty. Dalo by se pochybovat pokud by jsi byl schopen Omara slyšet přes různý cinkot,breptání,řehtání, vyvolávání cen, které charakterizuje rozvíjející se město. Jenže Omar není ten chlápek s jemným klidným hlasem. "...noclehárna kurva! Chci vidět jak se ti za prdelí kouří jinak tě pošlu do Terenských dolů! Tak posloucháš mě!? Co mi odpovídáš ty mrňavej záprtku, říkám MAKEJ!" No zdá se, že je opravdu uvnitř stáje. Jeho řev šel nejspíše slyšet až v hlavním městě a co je horší zdá se, že jde ven. Netrvá dlouho a jeho plešatá hlava posazená na těle dosahující, bez dvou, dva sáhy, vyrazí ven. To co o něm víš je pouze z jeho úst. Je velitelem stráží, dává rozkazy pobudům jako vy a navíc se není třeba ptát. Zdá se že si tebe nevšiml, jelikož si to vykračuje ke strážnému brány, který se "zapovídal" s docela pohlednou dívkou.

Paul de Valois - 13. dubna 2009 20:19

Na cestě Následuji Morion až ke kraji cesty. Co je zase tohle?, pomyslím si. Sehnu se k díře a strčím do ní ruku. Jestli je předmět uvnitř moc horký, chytím jej přes rukáv košile. Pomalu ho vytáhnu ven a prohlédnu si ho. "Bylo tam tohle, veliteli," řeknu Revinalovi a předmět mu ukážu. Když začne být nervózní kůň mrtvé jezdkyně, nevnímám to. Jsem příliš konsternován smrtí kolem sebe a snažím se upnout pozornost na neutrální bod, to je na předmět ve své ruce.

Morion - 20. května 2009 08:52

Na cestě Se založenýma rukama vbok hledím na zarytý předmět. "Nejsem si jistá, ale myslím, že právě tohle použili k zabití ostatních." ohlédnu se po stále více se plašícím koni. "Viděla jsem..." odmlčím se a na chvíli zavřu oči. "Zářicí kouli, která svým žárem zabíjela lidi. A pak až tohle místo. Myslím, že je to ono." ukončím a vyrazím ke koni, abych ho opatrně chytila za uzdu a hladila po nozdrách za tichého šeptání. Koně odvedu ostatním a nepřestávám ho tišit. "Poznáváte to někdo? Setkali jste se už s tím?" přejíždím pohledem z jednoho na druhého.

Revinal Derins - 19. června 2009 11:26

Cesta Nevím. zasmušile se rozhlédnu kolem místa dopadu a směrem, ze kterého koule pravděpodobně přilétla. Na mušketu je to moc velký, na dělo moc malý... nespokojeně mlasknu, protože záhady se začínají množit a přinášejí sebou jen další záhady. Navíc to primárně mělo rozbít vozy, ne pozabíjet lidi - když se podíváš támhle na to místo, s troskama, a támhle. Ti mrtví jsou tu jen proto, že se tomu připletli do cesty. ukážu rukou k průkazným scénám zkázy. Zahoď to, nebo to vem sebou, ale musíme se hnout. Čas nás tlačí... Morion, postarej se o Aeriina koně, prosím. poslední rozkazy už udílím ze sedla a vyčkávám, až se i ostatní přichystají k odjezdu.

Paul de Valois - 19. června 2009 14:09

Cesta Rovněž zamířím ke svému koni. Cestou se snažím přehlížet zbytky svědků tragédie. Kdyby přežil alespoň někdo... Jak bych se chtěl dozvědět, kdo je za tohle všechno odpovědný. Než nasednu na koně, ještě dojdu k Morion. "Nechceš... Nechceš si to vzít k sobě? Možná ještě na něco přijdeš." Logicky je mi jasné, že by mohlo být dobré si ten předmět vzít s sebou, ale hnusí se mi představa, že bych ho měl u sebe. Nahlas to ovšem neřeknu. Jestli si to Morion vezme, tak zamířím ke koni a vyhoupnu se do sedla. Pak se zařadím vedle Revinala a počkám, než dá rozkaz k odjezdu. Jestli si to nevezme, budu si předmět muset nechat u sebe, takže ho strčím do sedlové brašny a nasednu na koně.

Šepot - Šelest - 29. června 2009 12:30

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro “Návrat do Mitri Benzen“ Dlouho jsi neviděl hlavní město, jeho majestátnost vždy cestovatele vyvedla z míry na tolik, že museli zastavit, aby vstřebali krásu tohoto pokladu země. Mlha, ta nezapomenutelná součást výhledu, znovu pozvolna sestupuje na město jako závoj, který má hlídat tuto perlu před zraky nepřátel. Tuto cestu s tebou sdílí pouze pět mužů, jako součást tvé osobní stráže, a Jeanne. Čím více se přibližujete k městu, tím více cítíš její nejistotu. Nemá dobré vzpomínky a leckdy jí trápí zlé sny, způsobené jen pouhou přítomností ve městě. Projíždíš první bránou. Vlajky krále vlají ve větru stále hrdě a majestátně. Na trzích se čile obchoduje, hostince fungují a lidé se smějí. Vše jako by říkalo, vítej hrabě, je čas klidu a odpočinku. I druhá brána je otevřena a před ní jen jeden nepozorný strážný, jeho šat neupraven a ostražitost pramalá. Toho využil jeden z členů ochranky a při příjezdu doň koněm strčil natolik, že strážný tvrdě dopadl na zem. Jeho brebenťení však mizí v šumu města a ty poklidu zatáčíš do čtvrtí, kde stojí tvůj dům. O tvém příjezdu nikdo neví a tak na ulici potkáš jen několik služebných, které na tvou přítomnost reagují úklonou a následným švitořením. Nejspíše nebude trvat dlouho a tvá rodina se dozví o tvém příjezdu. Koně zastaví, abys konečně mohl sesednout ze svého koně a pohled upnout na udržovanou dvou patrovou budovu, tvoje sídlo. Brána je otevřena a cesta upravena. Schody před dveřmi do domu jsou zabrány několika nařezanými květinami a po prvé straně je košík plný různých zahradnických nástrojů. Ovšem zahradník nikde v okolí vidět není. Při dalším kroku tě přivítá vůně lilií a okrasných stromů. Vše jak jsi před časem zanechal. Mávl jsi rukou, aby se i zbytek doprovodu dal do pohybu a ustájil koně. Již vidíš svou postel, když tě do reality přivede nápadně silné cinkání podkov o povrch, které se blíží. Tvůrcem zvuků je posel s depeší, adresované tvé maličkosti s pečetí krále. Rychle rozlamuješ vosk, aby se tvé oči mohly ponořit do stručné zprávy: “ Vážený Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie. Z pověření krále si na vás dovoluji apelovat, abyste se dostavil do královských komnat v co nejkratší době. Jeho výsost vám ponechává status Generála a s tím i vázaná privilegia stejně tak jako povinnosti. Dále jsem nucen Vás upozornit na nutnost zajištění přestěhování osobního majetku do budovy určené Vaší hodnosti v centrální části města. S pozdravy královský písař Rodelt Seren Dopis i tak stručný naznačuje velmi mnoho. Ponechání tvé hodnosti stejně tak i zmínka o povinnostech jasně ukazuje na přípravu vojenských sil. Jak se zdá tvá dovolená bude velice krátká. Vykoupeš se a v čistém oblečení se vydáváš do útrob paláce. Hned u brány se tě ujme sluha, který tě provede až ke komnatám krále. Tam čekáš jen nepatrnou chvilku, než se otevřou dveře do místnosti a ozve se tvé jméno z úst vyvolávače. Vstupuješ do menší místnosti čtvercového tvaru. Je zde jediné okno s výhledem do palácového parku. Okno je pootevřeno a vhání jsem čerství vzduch. Podlaha není nijak přikryta a tak jde vidět dobře opracovaný kamen, který působí více velice chladně navíc, když jsi si povšimnul že tato místnost postrádá krb. Na jejich zdech jsou totiž zavěšeny různé mapy, znázorňující jednotlivé kusy země pod správou krále. Na velkém stole uprostřed je kompletní mapa v menším měřítku než jsou ty na zdech a na ni samotné další spousta svitků a knih. Na pravé saně si všímáš vyřezávané truhly a v její blízkosti ozdobného kordu. Samotný král, statný chlapík s plnovousem a dlouhými hnědými vlasy, stojí opřen o stůl nad mapou. Jeho pohled je vryt do jednoho ze svitků, od kterého nakonec pohlédne na tebe. “Generále, jsem potěšen Vaši rychlostí. Bohužel ještě musíme oba vyčkat na příchod Generála Regata, který nás oba zasvětí do informací, z kterých bude vycházet i váš úkol.“ Král si sedl a rukou naznačil, že máš usednout také. “Vím, že jste právě přijel, přesto se však zeptám, zda víte proč jsem si vás nechal zavolat.

Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 29. června 2009 14:25

soukromá zpráva od Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie pro Do místnosti vstupuji pomalým, vznešeným krokem a čekám, až se na mne Jeho Výsost Král podívá a povolí mi promluvit. "Vaše Královská Výsosti," pozdravím a ukloním se až k zemi, jak se sluší před někým, tak vysoko postaveným. Po pozdravu pokračuji blíže ke králi a na jeho znamení jsem se usadil. Načež jsem mu i odpověděl: "Pouze tuším. Byl jsem dlouho pryč a tak nemám ty nejčerstvější informace."

Morion - 30. června 2009 07:23

Cesta Teď už celkem v klidu přivedu svého "nového" koně k mému původnímu a jeho otěže přivážu k sedlu. Když na mě začne Paul mluvit, otočím se k němu s nevrlým výrazem. "Pověrčivá banda..."zavrčím polohlasem a s ledově chladným výrazem od něj převezmu předmět a umístím ho do jedné ze sedlových brašen Aeriina koně. Pak se vyhoupnu do sedla koně svého. "Tak můžeme pokračovat? Myslím, že tady už nejsme moc platní." čekám na Revinalovu reakci.

Revinal Derins - 30. června 2009 10:51

Cesta No konečně. zasmušile pobídnu koně směrem k našemu původnímu cíli - hospodě ve Veroně, kde by se podle přesvědčení jistého již mrtvého informátora měl nacházet seznam jmen, tolik důležitý pro další dění v království. Začínám mít ošklivý pocit, že tohle je teprve začátek, a že to nebude jen tak snadné, abychom přijeli, dostali seznam. a zase zmizeli. No, stejně nám nic jiného nezbývá - však se to nějak vyvrbí...

Šepot - Šelest - 02. července 2009 21:36

"Cesta do Verony" Pomalu opouštíte toto místo. Kouř, který vítr stále žene směrem na provinční tábor, se vkrádá do okolí a mísí se s věčnou mlhou Mlžného lesa. Cesta vás odvádí daleko od posledního mrtvého avšak pohled na masakr, možná přečká ještě velice dlouho, alespoň u Paula, který jak se zdá tento pohled moc dobře nenesl. Podobně na tom nejspíše bude i poslův kůň. Zatím se zdá zmatený, jako by se nechal jen táhnout. Občas se vzepne, aby zkusil Morioninu ostražitost. Les pomalu končí a před vámi se rozprostírají louky a obdělávaná políčka všeho druhu. Některá jsou čerstvě zoraná, na jiných již v krásných řádcích vystavují slunci své listy brambory. Pohled dopředu pak odhalí v dálce obydlí, od kterých stoupá dým. Konečně Verona. Jeho velikost však neodpovídá obyčejnému topení, avšak by se dala přirovnat k Vatře či hořícímu domu. V dálce též zřetelně rozeznáváte dav lidí, kteří stojí na okraji vesnice. Dle chování, hašení obydlí nejspíše vzdali a jen čekají, až bude možné dostat oheň pod kontrolu. Okamžitě po výjezdu na volné prostranství se kůň posla zbláznil. Postavil se na zadní a vehementně škubl s opratěmi. Morion se tak nedobrovolně střetává s tvrdou zemí.

Revinal Derins - 03. července 2009 09:48

Cesta do Verony Celkem si oddychnu, když už se konečně dostaneme z lesa ven, ale pohled na další sloupec kouře v dálce mne znovu srazí zpět. Veden neblahým tušením pobodnu koně a téměř tryskem dorazím k hloučku lidí, vůbec si nevšímajíce Morion, která má s Aeriiným koněm své problémy. Co se tu stalo ? seskakuji z koně poblíž davu a možná se ptám příkřeji, než bych to udělal za jiných okolností. Začínám mít pocit, že od té doby, co jsem přijal vyžádanou popravu, se mi na paty lepí smůla - nejdřív se ta dívka zabije, i když to nutné nebylo, pak někdo otráví posla, který mi měl donést zprávu, najdu v lese rozstřílený konvoj a teď už napůl očekávám, že mi sdělí, že shořela hospoda i s hospodským.

Šepot - Šelest - 03. července 2009 17:12

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro "Královské pokoje" "Dobrá generále, zasvětím Vás do problematiky, než nám donesou informace na které čekáme." Král lehce odstrčil pár svitků, aby jsi zřetelně viděl jen na strohou mapu království. Pohodlně se opřel a zapletl ruce do sebe. "Jak jistě víte mimo královské krve, která koluje v žilách mích, je známa ještě druhá linie. Již před dávnými lety byla vyhnána, ale přesto se musela udržovat daná pravidla. Časem se po hádce, kdy se neúspěšně pokusili vzít trůn násilím, rozhodli, že založí organizaci, která zničí hlavu království. Nepovedlo se jim to, ale z jejich nápadu se zrodila Svobodná Armáda. Zprvu jen několik vandráků, kteří nestáli, ani za námahu. Bohužel můj prapraděd neprokoukl jejich sílící vliv a tak již nemohl zastavit jejich rozkvět. Stala se z nich síla, která dokáže odolat jakékoliv síle. Mají špehy, strukturu, vojsko dokonce i města a farmáři se přidávají pod jejich správu. Všem bylo jasné, že už ani královská vojska nemohou suveréně vyhrát, ba naopak. Pauza, které nastala, má jediný účel. Oddělit historii od součastnosti tak, aby bylo patrné, jakou šanci nyní král má. "To se však změnilo. Druhá královská linie skončila a svazky se začínají hroutit. SA nyní bojuje o post velitele a nám dávají neopakovatelnou možnost potrestat je za jejich troufalost, postavit se mým vojskům a dokonce si diktovat podmínky. Jejich tři města, vznešeně nazvána Provinční tábory, lehnou popelem stejně jako myšlenka stavit se mi na odpor. Každý kdo jen koketoval s myšlenkou stát se členem SA bude loven a popraven bez jediné špetky důstojnosti! Již jsem podnikl první kroky. Sezval jsem hlavy všech národů, kteří byli spojenci SA a vojenskou silou jsem jim dal najevo, jaká odměna čeká jejich národy jež mne zradily. Král se pomalu postaví a několika kroky přejde k oknu, aby shlédl na město, které je dominantou tohoto kraje. "Fronta se otevřela na území Pouštních Elfů. Jižní Provinční Tábor SA lehl popelem. Překvapení však nebude trvat věčně. Nakonec se nepřítel sjednotí, aby provedl protiakci. Jsme na ni připraveni, ale dlouhá válka příliš vyčerpá zemi. Proto jsem si nechal zavolat Vás, Generále. Na setkání chyběli dva lidé. Král trpaslíků a velitel jednotek SA. Oba musí zemřít, aby náš plán skončil vítězstvím. A to je váš úkol Generále." Zakončí král větu a tvář natočí směrem k tobě.

Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 21. července 2009 13:28

soukromá zpráva od Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie pro Pozorně poslouchám krále a hlavou se mi honí tisíce myšlenek, jak co udělat. Nakonec mi král představí můj úkol, ale moc se mi to nechce líbit. "Vaše Královská Výsosti. A je moudré pouštět se do všech najednou? Samozřejmě neznám přesné počty armád, ale nebylo by lepší je nějak rozdělit? Rozhádat, svést vinu na někoho jiného, intrikařit. A přitom je začít likvidovat po jednom?" začal jsem opatrně měnit směr královských myšlenek. "Omlouvám se za své hloupé otázky, nevidím samozřejmě tak daleko, jako Vaše Královská Výsost a pouze se snažím pochopit svůj pravý úděl v této vskutku promyšlené akci," dokončím manipulaci a pohledem zkontroluji krále, aby vlastně všechno vymyslel on, když se nehodí, abych ho opravoval.

Skal Fruk - 21. července 2009 20:23

soukromá zpráva od Skal Fruk pro Severní provinční město Svobodné Armády / Krátce po poledni / Skal Fruk Á, tak tady ho máme. Pořád nabroušený jak nejlepší břitva - tedy jako ta má, neustále připravená oholit můj skvostný vous. Na malý okamžik se zatvářím samolibě a pak rychle nasadím svůj "ponížený" obličej a obrním se proti vichřici, záplavy slin a puchu z Omarových úst. Přidám do kroku a asi tak dva sáhy od Omara se odhodlám promluvit. "Skal Fruk se hlásí na zavolání, pane." Oslovovat takovéto Aionovo hovádko "pane" sice hraničí s mým největším odporem, ale při porovnání s trablemi, které by mi mohl způsobit, se k tomu ani nemusím tolik přemáhat. Když se n mě obrátí, pokusím se stát víceméně v pozoru, případně s ním držet krok, kdyby neustal ve svém pronásledování nebohého vojáka. Jako kdyby očumovat příchozí nebyla jeho práce. Ještě dostane vynadáno. V duchu se pousměji, na tváři se však snažím udržet vážný výraz.

Šepot - Šelest - 22. července 2009 21:31

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Král lehce kývl hlavou a jeho pravá ruka přejela přes bradu. Jeho pohled se na chvilku obrátil k městu. Ano Generále, lest je denním chlebem stratégů a králů. Ani v mém plánu nechybí, avšak připomněl jste mi maličkost, kterou jsem opomněl. Na místě konání rady naleznou jen elfské zbraně. Naše akce proti nim je krytá právě díky této zástěrce. Jistě je dobré využít dobu, kdy ještě nikdo nemá tušení co se děje, ale i přesto jsem chtěl mít možnost zakrýt naše úmysly. Větší problém však vidím v přímém útoku na baštu SA. Která byla smyšlena tak, aby první známka útoku padla z jejich strany. Bohužel plán byl prozrazen a hrozil nezdar. Proto byl dán rozkaz k rychlému útoku a dle mého se povedl. Král se znovu otočil k tobě a pomalu přichází ke stolu. "Informace byli tajné, jen velitelé měli přesné instrukce a proto jsem si jist, že v řadách máme zrádce. Musel jsem přivolat všechny dostupné síly mimo území království a váš příjezd se náramně hodil." Král by možná pokračoval, však právě teď se ozvalo lehké zavrzání dveří v místnosti a dovnitř vpochodoval chlapec. Je to střízlík a při pohledu na něj máš pocit, že by ho meč, již jen jeho váhou, zlámal. Jeho kůže je bílá a na konečkách prstů si všimneš inkoustu. Hned je ti jasné, že tento klučík nebude vojákem, nýbrž mladým písařem. Jeho hlas pak, jako by byl slabší než samotné ticho, které se zde rozhostilo a i ty, jenž sedí kousek od něho, máš problémy mu porozumět. "Můj pane, je zde posel od váženého Lorda Feranda Herkého. Má naléhavou zprávu z města Gereza." Král jen pokývne hlavou a mladý písař okamžitě odběhne. Jen chvilku trvá, nežli se místností rozezvučí těžké jízdní boty a vůně dálek. Ten posel, který nese zprávu, je dívka. Ač oděná do mužských šatů a vlasy schované pod velkým kloboukem šlechty, bylo ti z tvé pozice jasné že tohle nemůže být v žádném případě muž. Následný hlas tvou domněnku jen potvrzuje. Její hlas je sice rázný, ale stále v sobě nese cosi ženského. "Můj pane, Lord si vám dovoluje oznámit, že úkol nebyl splněn. Načasování akce bylo špatné o tři dny. Když si to Lord Herké uvědomil, pokusil se ihned jednat. Jeho rychlý zásah překazil získat jednotkám SA seznam kontaktů. Bohužel Velitel jednotek SA, který s vězněm naposledy mluvil, nebyl dopaden a povedlo se mu i uprchnout z města. Lord si je však jist, že nemohl získat žádné informace." Dívka skončí svou řeč a s lehkým předklonem a pohledem upřeným do země vyčkává na Královu reakci. Král sám zachovává ledovou tvář a jeho pohled se po dlouhé chvíli vrací opět k tobě. " To je neuspokojivé. Nicméně naštěstí víme, kdo je ten muž a tak se dají odhadnout jeho další kroky. Generále...nakonec váš úkol bude přeci jen zajímavější. Muž o kterém se zde jedná je Revinal Derins. Je velitelem útočných jednotek SA. Je znám svou chladnokrevností, logikou a značnými kontakty z doby, kdy byl více katem než vojákem. Pokud se on dostane k seznamu kontaktů, bude to znamenat krvavá jatka našich vojáků. Proto chopte se tohoto úkolu. Najděte Derinse, zjistěte co ví a odstraňte ho. Využijte taky jeho kontakty, pokud by se dali využít k naší výhodě. Po dokonání cíle se spojte s Armádou v střední části území a pokračujte dle instrukcí, které jsem vám zadal. Nyní, pokud máte nějaké otázky zde přítomný posel Lorda Herkého vás do všeho zasvětí a stejně tak doplní potřebné informace. Dívka se natočí k tobě čelem a zvolna se ukloní, dlaní pak naznačí gesto, kudy se vydat. Jakmile tak učiníš, následuje tě. "Generále, na stole máte svůj kord a pečetní prsten. Aion nechť provází vaši cestu. A generále! Nezklamte mě."

Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 28. července 2009 09:32

soukromá zpráva od Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie pro Celou dobu pozorně naslouchám a přemítám o situaci. Příchod posla mne mírně rozruší, protože mám pro dívky slabost, nicméně takhle schované káčátko mou pozornost neudrží moc dlouho a tak se opět vracím ve svých myšlenkách ke svému úkolu. "Samozřejmě Vaše Královská Výsosti. Udělám vše, co bude v mých silách a pro Království i život položím," odpovím králi, pozdvihnu kord a na prst si dám pečetní prsten. "Nashledanou můj pane," vypoklonkuji se následně z prostoru od krále a pokračuji dál s dívkou. "Tak mluv. Zajímá mne všechno. I ten nejmenší detail, který se ti může zdát nevýznamný může být nejvyšší důležitosti," řeknu jí za chůze.

Morion - 31. srpna 2009 20:25

Cesta do Verony Celou cestu se ten bláznivý kůň vzpíná a není chvíli v klidu. Chvíli si pohrávám s myšlenkou poslat ho za jeho původní majitelkou, ale ovládnu se. Pak ucítím kouř a vzápětí se ocitnu na zemi. "Ty herko jedna bláznivá, táhni k čertu!" zakleju a neochotně se ze země seberu. Zatímco se snažím oprášit, prohlížím si hořící vesnici. "To tady sakra hoří úplně všechno?" následuji Revinala a dál se snažím zbavit prachu z cesty.

Šepot - Šelest - 20. října 2009 17:40

Verona/Dav na okraji vesnice" Revinalův příjezd byl zpozorován jen několika vesničany, kteří se jen ledabyle otočili, aby zjistili kdo další se přijel podívat blíže. Jediný člověk, který se stále dívá Revinalivým směrem je lehce pohublí a drobný človíček, stojící u šesti zakrytých těl. Otázku Derinse se nakonec rozhodně zodpovědět právě on. "Hoří hospoda. Včera se tam konala oslava sklizně a nikdo z ožralců co tam pilo až do rána ji neopustili. ráno se pak několik chlapů chtělo kouknout dovnitř, dveře nešli otevřít a když chtěli budovu obejít ozvala se rána a krčmu zachvátili plameny. Za to můžou určitě ty zkurvený žoldáci. Dva se tu ráno kolem krčmy ochomítali a myslím že byli uvnitř, když začala hořet. Bře jim tak!" Muž si odplivnul a znovu se sklonil k tělům, které zašíval do hrubých pytlů. Hořící hospoda již pomalu nemá střechu, která se pomalu propadá. Vpravo od vaší pozice si všímáte druhé skupinky lidí, kteří ohledávají dalších několik těl. Jeden z pomáhajících lidí je stále skloněn nad jednou z obětí a nejspíše se jí snaží probudit. Hbitě sundavá ze svých zad loutnu a dává ji zraněnému pod hlavu, zatím co jeho pohled bloudí po okolí, snad ve snaze přivolat odbornější pomoc.

Šepot - Šelest - 20. října 2009 18:06

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro "Omar/Provinčí město" Omarova plešatá hlava se otočila tvým směrem takřka okamžitě při tvém prvním slově. Jako, by si tě všiml a jen čekal na správné oslovení. "Mám pro Tebe prácičku, která ukáže zda jsi stále k něčemu v našich řadách. Kdyby bylo po mém hned bych budišničemy jako ty vykopal do pořádné práce." Začátek jsi jistě již čekal, jelikož ti je známo, že právě vaši práci moc neuznává a využívá každou možnost vám to vméct do tváře. "Okamžitě se vydej do Gerezi. Spoj se s tamním odsvětím a zjisti vše co se dá o takzvaném "Plánu třetí koruny". Byli jsme před tím varováni již z několika zdrojů a je načase zjistit co nejvíce. Pokud zjistíš něco blišího máš pověření dále shromažďovat informace i v jiných částech země. Vše ostatní zůstává stejné, takže se nenechej chytit! Teď ž zmiz nemám na tebe celej den. Kůň je pro tebe připraven ve stáji a zbylé informace dostaneš u strážného před branou města Gereza." Ihned jak jeho monolog skončil otočil se na patě a bez dalších řečí pokračuje k hradní bráně. Zdá se, že máš svůj vytoužený úkol mimo město.

Šepot - Šelest - 20. října 2009 18:24

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Díka má velmi rázný krok. Vede tě po chodbách hradu až v některých chvílích, nevíš zda máš dávat pozor na cestu či na informace, které ti předkládá. "Lord se svého úkolu zhostil nadmíru dobře, bohužel se nedala předpokládat rychlá reakce jednotek SA a naše nepřesné informace. Máme za to, že byl Derins informován někým z vedení města Gereza, či špeha tam působícího. Vše je komplikováno vlatními zákony tohopto města a hlavmně omezenými pravomocemi našich vojsk. Dle pátrání se Derins zastavil u představitele města a také navštívil zdejší knihovnu, následně se vypařil. Hlídky ho již nezahlédly a já myslím, že již dávno opustil město. Více se vypátrat nepovedlo a tak vám nemohu více pomoci. Snad jen, pokud by jste měl zájem o můj osobní názor, pane." Zakončí výčet událostí posel. Dle jejího monologu se dá usuzovat její informovanost a dobrá dedukce. To již jste se vrátili zpět na prostranství před hradem, kde již čeká velitel stráží. Jeho pohled je upřen na tvou osobu, avšak nevykonává žádný pohyb, snad z důvodu rozmluvy s poslem.

Revinal Derins - 29. října 2009 21:34

Verona Jak skvělé... pohlížím na hospodu v plamenech a přikývnu na mužova slova. Jestli jsem doufal, že mi někdo tady dokáže říct, co a jak, asi jsem se šeredně spletl. Ale asi taky příliš mnoho věcí nebudou vědět, po prohýřené noci a ránu takhle překotném. Kdo je tohle ? ukážu na pytle, které právě ztrácejí i svůj poslední otvor, protože přijaly svůj poslední a konečný obsah. Trochu mě zaráží, že nikdo z vesničanů se nesnaží hasit. Nikde žádná vědra, nikde žádný shon... Asi tu hospodu zase tak nutně nepotřebují... Což znamená, že jim buď někdo zaplatil, aby ji shořet nechali, nebo jim dal výhružku dost pádnou... Vyčkám si mužovy odpovědi a pak zamířím k těm tělům, která se ještě někdo snaží vzkřísit. Možná budu schopen nějak pomoct...

Morion - 29. prosince 2009 21:30

Verona Neochotně následuji Revinala k dosud žijícím lidem, ale spíše se zájmem pokukuji po mrtvých. "Co zašívají do pytlů? Těla by měla v tý knajpě shořet na prach, z požáru by jim toho moc do pytle nezbylo. Že by něco jiného?" podotknu polohlasem, aby to slyšel jen Revinal. "Tohle všechno je čím dál tím víc podivné a někdo se musí sakra snažit a sypat zlaté, aby jsme to měli ještě těžší." odplivnu si zhnuseně. "Mimochodem ta rána předtím, než to začalo hořet je taky zajímavá. pokud by někdo jen převrhnul a rozbil petrolejku, těžko by to bylo slyšet až ven, takže bych tipovala nějakou výbušnou směs..." povídám si už spíš jen pro sebe a zamyšleně hledím k hospodě.

Skal Fruk - 02. ledna 2010 14:56

soukromá zpráva od Skal Fruk pro Provinční město "Jistě, pane. Hned se dám do práce a uvidíte, že Vás nezklamu." Když mě prakticky okamžitě opustí, vykašlu se mu na salutování a také se hned otočím pryč. Cha! Konečně ven z tohohle zapadákova. Už jsem se bál, že tu snad zkejsnu nadobro. Najdu si ženu, začnu žít klidným životem, budu mít děcko a všecky podobné sny obyčejného člověka, ze kterých je mi na zvracení. Rychlým krokem zamířím k budově, kde jsem přechodně ubytován. Vytáhnu vak a převléknu se. Můj nejlepší oděv nahradí trochu prostější, ale přesto stále očividně dražší, lovecký oděv. Hnědé kožené kalhoty s hlubokými kapsami, hnědá kožená kazajka s umělecky vyvedeným šněrováním. Boty, klobouk a krejzlík nechám stejné. Zbytek svých skromných věcí rychle uklidím do vaku, své drahé šaty dám na dno, ale nechám přes ně velký kus kůže, aby je náhodou nepoškodilo něco z mého ostatního vybavení. Plně vybaven mým skromným majetkem zamířím do kuchyně žoldáků Svobodné Armády a pokusím se zdarma či velice levně sehnat zásoby jídla na cestu do Gerezy. Ještě předtím však naplním svou placatici, nejlépe jednou exotickou pálenkou, vyráběnou z kvašených švestek. Poté už mi nic nebrání opustit městečko, proto rovnou cestou zamířím do stájí, naskočím na Omarem určeného koně a vydám se na svou cestu.

Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 13. března 2010 19:22

soukromá zpráva od Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie pro Poté, co dívka domluví, tak se na chvíli zamyslím. Přitom pokynu veliteli stráží, aby přišel ke mě. "Tohle bude chvilka," řeknu směrem k dívce, aby mi neutekla. "Budu potřebovat, tak patnáct chlapů. Těch nejlepších. Pokud tu máte vyšší koncentraci elity, tak bych jich určitě využil i víc. Sežeňte je co nejdřív veliteli," povím mu a rukou mu pokynu, že už měl být dávno pryč. Pak se otočím zpět k dívce. "Máme v tom městě nějaké špiony? Neposkytla jsi mi žádné opravdu užitečné informace k tomu, jak Derinse dostat," zeptám se, když se velitel vzdálí, protože přeci jen o tomhle nemusí vědět.

Šepot - Šelest - 14. března 2010 19:22

Verona/ Hořící hospoda Při další odpovědi se muž narovnal a protáhl záda. Pohledem zamířil k muži s loutnou a následně se vrátil k tvé tváři. "Starý Ofaren, dobrý chlap, když člověk potřeboval vidle nebo nůž, nebylo lepšího kováře v tomto kraji. Zdá se, že jeho slova nakonec byla pravdivá, když tvrdil, že chcípne v hospodě nebo nabodnut na svém noži. Ta hospoda byla prokletím, ale alespoň bylo kde smočit hrdlo, když práce bylo moc. Já chytit ty parchanty. Ani hasit to nemá cenu, každý kýbl vody to ještě zhoršil! Kurva!" Jeho zlost je neskrývaná a slova upřímná. V očích pozoruješ zmar a zda máš usuzovat tak tento muž sám je na hranici svých sil. Zakroutil znovu hlavou a sehnul se k hrubému pytli, aby mohl došít co započal a přejít k dalšímu. Muž s loutnou stále skloněn u stejného těla. Obě ruce svírají ruku ležícího. Ten jak se zdá být ošetřen. Hlava přikryta bílou látkou stejně jako několik dalších míst na těle. Zbytek tvé družiny se zdržel u lesa.

Šepot - Šelest - 14. března 2010 19:37

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Skal Srunk/ Cesta/Brána města Gereza Cesta začíná být únavná. Kraj již dávno pokryla tma a tvůj, po druhé vyměněný, kůň již lehce zpomaluje. Již pomalu přemýšlíš, kde jsi a zda jsi neměl spočinout právě v poslední výměnné stanici. Všechny myšlenky však zažene následný pohled. Kroky tvého koně právě přeběhli horizont, aby tvůj pohled mohl dopadnout na zářivé osvětlené velké město. Jeho jas je až neuvěřitelný a skoro jsi si jist, že slyšíš hlas vyvolávaného zboží i když pozdí hodina mluví spíš pro tvou bujnou fantasii. Dál za městem jsou již jen prázdné a klidné Aionovy vody. Blížíš se k městské bráně. U cesty je několik povozů a zhruba stejný počet plápolajících ohňů. Po pravé straně jsi jako první minul povoz kejklířů. Právě si dva muži procvičovali svůj um s ohněm a u hoň pak další připravovala zajímavě vonící pokrm. Pak následovalo několik tichých povozů kupců, a dál farmář vezoucí na prodej nějaké zvířectvo. I ti jsou venku u ohně a připravují pokrm. Jasná známka, že brána města je již zavřena. Je jen na tobě, zda se pokusíš zavolat strážného nebo počkáš na svítání.

Šepot - Šelest - 14. března 2010 20:07

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Velitel stráží v pozoru vyslechne tvůj rozkaz. "Pane!" Je jeho odpověď, jenž má informovat, že rozuměl a hodlá tvůj příkaz vyplnit. Jeho rychlejší krk nyní směřuje směrem k nízké kamenné budově vedle stájí. Dívka vyčkává, nežli se ji můžeš znovu věnovat. Aby ti mohla odpovědět na tvé dotazy nebo povolení k vyřknutí své domněnky. "Ano pane, ve městě jsou dva špehové. Jeden je zahradníkem v domě starosty města a druhý je strážcem u hradní brány. Bohužel informace nám byl schopen předat jen zahradník, který přímo s Derinse viděl a odposlechl kam míří. Nicméně, mám kontakty i mimo špiony královských. bohužel tyto informace mohou být nastrčené a proto nejsem oprávněna je přednést králi z rozkazu Lorda. Lord se je pokouší vždy ověřit, nežli je zapojí do své zprávy. víte zjistila jsem, že povolání Derinse nevzešlo od státníků města, ale přímo od odsouzence, jenž seznam vlastnil. Také jsem našla spis, který Derinse označuje jako kata odsouzencova otce." Dívka se odmlčí, protože kolem prochází, několik strážců, kteří si zvědavě prohlížejí tvou osobu. Jakmile odejdou dívka pokračuje. "Mám za to, že Derins seznam nemá. Jen informaci, kde ho získat. A já jsem již krůček od toho, abych věděla, kde je jeho další zastávka. Mám za to, že informaci by nám mohl podat pomocník strážného, kterého ve vězení zabili naše jednotky při potyčce s Derinsem. Problém je v jeho zadržení, protože vedení města nám povolení jistě neposkytne, a v jeho ochotě nám vše vypovědět. Sám Lord s tímto krokem váhá, dokud si nebude jist správností informací."

Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 27. března 2010 19:20

soukromá zpráva od Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie pro Jak dostávám nové informace, párkrát mi unikne gesto, prozrazující, jak jsem z obdržených informací otrávený. Pohled k nebi, pevně sevřené rty, povzdechnutí. "Doufám, že na získání konkrétnějších informací někdo pracuje, zatímco my se tu bavíme. Tento úkol má nejvyšší prioritu a tak bychom neměli být omezeni vynaloženými prostředky. Jsem generál Císařské armády, válečník, stratég, ne špion, zvěd, nebo nějaký gauner, který se potlouká po ulici a získává informace," udělám krátkou pauzu, aby si dívka uvědomila, že mne její problémy jak informace získá vůbec nezajímají. "Já chci ty informace. Chci všechny, ověřené i neověřené. Použijte všechny prostředky k jejich získání, zlato, násilí, vydírání, cokoliv, to je mi jedno. Chci vědět všechno, co se zjistit dá a nejvíc ze všeho polohu toho řezníka Derinse. Pokud pro mě nemáte tohle, tak to běžte okamžitě zařídit. Já vyrážím hned jak to bude možné do Gerezy. Potkáme se doufejme někde na cestě, při nejhorším až tam. Máš ještě něco na srdci?" zeptám se s menší výhrůžkou v hlase. Doufám, že mě už nebude otravovat s tím, kdo možná ví co a řekne mi pouze ty užitečné informace.

Revinal Derins - 08. dubna 2010 08:56

Verona Sakra. hledím na hořící stavení a bezradné lidi. Víte, kde je teď hospodský ? Zůstal taky uvnitř, nebo se mu podařilo dostat se z toho ? zeptám se muže, zašívajícího kováře do pytle. Možná že hospodský ukryl seznamy jinde než v hospodě, přece jen je to důležitá věc a kdyby je žoldáci našli u něj, pravděpodobně by ho spálení hospody neminulo taktéž. Ohlédnu se ke zbytku svých lidí, kteří postávají na okraji vesnice - pokud tady stopa končí, asi nezbyde než se vrátit zpátky k jednotce. Už takhle mě možná strčí na pár dní do klády za neuposlechnutí rozkazů. Do háje...

Skal Fruk - 24. dubna 2010 11:37

soukromá zpráva od Skal Fruk pro Brána města Gereza Tak Skale, co teď? Otravovat strážného a projít si otravným výslechem, nebo trávit noc před hradbami v téhle "skvělé" společnosti? Tahle myšlenka mi prolétne hlavou když se blížím k bráně. Nakonec zvítězí moje opatrnost a rozhodnu se počkat venku a příliš na sebe neupozorňovat vojenskou posádku města. S úlevou slezu z koňského hřbetu a chvilku se protahuji. Nohy mám jako z olova a o zadku a jiných důležitějších částech těla se ani nezmiňuji. Rozhlédnu se po okolní společnosti. Hmm, kupčíci, přistěhovalci, kejklíři. U koho se najím nejspíš? Nakonec to zkusím u ohně kejklířů. Umělci by si měli pomáhat. Koně vedu za uzdu, nahodím svůj nejlepší úsměv a loutnu přehodím ze zad do popředí, abych na ní hned upotal pozornost. S trochou štěstí si vysockuji příděl večeře a nějaké lepší místo u ohně. A to nemluvím o novinkách, které tihle kejklíři můžou mít o dění v zemi.

Šepot - Šelest - 05. května 2010 08:59

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Dívka zamračí pohled a hlavu skloní k zemi. Několikrát během tvého proslovu se chtěla do slov vložit. Nakonec však, jako správný voják, vydržela do konce proslovu. “Pane, město Gereza je samostatným zřízením, kde má král omezené působnosti. Na jeho vedení máme pramalý vliv a tudíž nemůžeme použít žádné prostředky, které by ohrozili obchod či jiné úmluvy. Váš příchod do města může spoustu věcí změnit a nejedny dveře se mohou otevřít. Lord již vzkázal vše co mohl a další informace již pravděpodobně budou jen dílčí. Avšak pokud trváte na mém urychleném odjezdu, ráda pro vás shromáždím nové informace a vyčkám vašeho příjezdu. Zároveň obeznámím Lorda, aby byl připraven na váš příjezd.“ Dívka se postaví do pozoru. “Jsem připravena vyrazit. Je ještě něco, co mám do vašeho příjezdu zařídit?“ Povšimneš si zdaleka jiného vzdávání holdu, než u normálních vojáků. Je to tím, že zvědové patřící do armády jen zřídka jsou na místech bezpečných a tudíž se vdávání holdu jakékoliv osobě nedoporučuje. Při proslovu dívky si všimneš dvou uspokojivých akcí První je ta, že tvá služka již do vnitřního opevnění převezla poslední z věcí, které jsou určeny do tvého nového příbytku. Navíc k tobě vyslala domluvený signál, který oznamuje nějakou informaci, kterou si ji podařilo zde získat. Druhá akce se týká velitele strží, který již jde slyšet z konírny, kde s nehorázným řevem honí podkoní k jejich práci. Neboť z ubikací již pomalu vycházejí muži v kroužkových zbrojích.

Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 07. května 2010 22:41

soukromá zpráva od Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie pro Trochu se zamračením se podívám na dívku. "A od toho tu jsou špioni. Když se někam nedostane král oficiální cestou, použije špiony. Rozhodně ne generály císařských vojsk," podotknu na dívčinu adresu a svým pohledem dám jasně najevo, že naše debata skončila. "Běžte," propustím ji raději. Podívám se po okolí, abych si všiml docela potěšujících zpráv. Nejprve vyrazím ke své služebné, abych se dozvěděl, co mi chce sdělit.

Šepot - Šelest - 11. května 2010 14:10

soukromá zpráva od Šepot - Šelest pro Výběr kejklířů se ti zdá být to nejlepší co právě rozdělané ohně nabízejí. Pokrm, odhaduješ to na nějaký vývar z masa, krásné voní a vedle kotlíku si na jednom z dřevěných štokrdlí lebedí na talíři právě sundaná pečinka zdejších vykrmených divokých králíků. O jídlo se stará postarší dáma, která vehementně míchá v kotlíku. Z dálky se zdála průměrně veliká, když se však přibližuješ, její postava roste. Když si dostatečně blízko pro navázání rozhovoru, jsi si jist, že má něco přes dva metry. Zatím si tě však nijak nevšimla. Další dvě osoby, které jsi viděl, při svém příjezdu jsou nyní opodál, nejspíše aby si nepodpálili kryté vozy, a předvádějí různé vylomeniny pomocí ohně a tyčí. Pohled zajímavý a dech beroucí. Tvé zkušené oko však již dávno ví, že podle připravených židlí tu musí být nejméně další čtyři členové tohoto spolku. Díky tichu jsi mohl zaslechnout i hlasy strážných jenž prošli nad tvojí hlavou. Pochodně však nevidíš.

Šepot - Šelest - 17. května 2010 09:10

Verona "Hostinský?" zopakuje po tvých slovech a pohlédne vzhůru k tvé tváři. Několikrát si promne bradu. "No, abych pravdu řekl...naposledy jsem ho viděl včera večer. Odcházel jsem něco málo po setmění. Již mám svá léta a tolik hodokvasu mi již nesvědčí. Vím, že v té době, ještě stále obsluhoval plnou hospodu." Odpověď by byla jasná, pokud by však jeho slova nebyla až nepřirozeně pomalá. Jako by při každém slově přemýšlel. Možná je to jen únavou. "Hele, chápejte, že hospoda byla plná. Plná až do rána, takže, když vypuknul požár byla v hospodě půlka chlapů s vesnice. Nebejt těch tvou přivandrovalců" rukou pohodí neomylně k muži s loutnou, kterého již několikrát při hovoru kontroloval "shořela by celá hospoda i se všemi uvnitř. Nikdo neutíkal, nikdo nekřičel, prostě by uhořeli. Nechápu to a lituju všech ženských, který uvnitř přišli o manžele. Jsou na druhém konci vesnice u bylinkářsky. Držíme je stranou aby se, nedej Aion, také vrhli do plamenů. Do prdele práce s tím! Já dostat ty dva pod ruku zpřetrhal bych jim pazoury." Přední dveře hospody již lehli popelem. A přes kouř a oheň nejde prohlédnout dovnitř, avšak těsně za zbytky dveří je ještě stále dřevěná konstrukce. Nejspíše stolu, který blokoval vchod. Několik chlapů se snaží znovu, alespoň několika vedry uhasit vchod a pokusit se vniknout do budovy hlavním vchodem. Nyní je to však ještě nebezpečnější. Střecha je již samá díra a pády trámu již nějakou dobu dávají o sobě znát.

Morion - 17. května 2010 19:46

Verona Poslouchám sotva napůl ucha, ale pak mě něco zarazí. "Nikdo nekřičel?" Znovu se otočím k hospodě. "Nevím teda jak vy, ale já, kdybych hořela, budu řvát jak na lesy a těžko budu dál karbanit jako by se nechumelilo. Takže je tu další potvrzení mé teorie o něčem prudce výbušném. Muselo je to minimálně omráčit, ne-li rovnou zabít." Pohledem vyhledám Revinala. "Na co tu čekáme, tohle nebyla náhoda..."

Skal Fruk - 29. května 2010 19:22

soukromá zpráva od Skal Fruk pro Před branami Gerezy Už cestou k vozům ochotníků mi dojde, že jsem udělal chybu. Strážný před branou města ti předá další pokyny, ozve se mi v hlavě hlas "starého" Omara. "Jsem to ale hlava dubová," zamručím si pod vousy a zastavím se. Vůně připraveného pokrmu mě láká, na druhou stranu v hostinci ve městě bych se nejspíš mohl mít ještě o něco lépe. Plynule se otočím od lákavých ohňů a zamířím opět k bráně. Do mysli se mi začne vkrádat myšlenka, že mi Omar mohl říct nějaké tajné heslo či kódovanou větu, podle které mě dotyčný pozná. Ale snad to bude někdo, kdo mě už někdy viděl v táboře. Snad to Omar nějak ošetřil. Pomalu se tedy zase začnu přibližovat k bráně, tentokrát už ne v sedle koně, ale pomalou (a pomalu se uvolňující) chůzí.

Šepot - Šelest - 14. listopadu 2010 19:52
	Nemazat....pokračujeme...PJ je chcípák co nestíhá :P

Havran-údržbář - 03. ledna 2011 20:02

Koukám, že nám tu začíná něco zmírat na neaktivitu… Dokonce už 5 týdnů bez příspěvku! No tohle už bude hodně uleželá svačinka. :o) Jak vidíte, přišel se na vás podívat váš (ne-)oblíbený administrátor s velkým koštětem na odklízení odpadků… Co ale teď s Vámi? Díky dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do kategorie "Už se dlouho nehrálo -> odpad". Dejte mi sem nebo do pošty odkaz do dvou týdnů vědět, jestli jste našli novou chuť k hraní, chcete změnit Vypravěče, nebo se s tímto dobrodružstvím definitivně rozloučíme. Havran-údržbář.

Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 01. března 2011 17:44
	Havran: Tady je to připraveno na smazání :)

Hrabě Winnie Gerrard vin Terranie - 01. března 2011 17:57
	To byla rychlost :)