Andor.cz - online Dračí doupě

Vypravěč - 03. srpna 2016 21:17
	Boj o přežití

Ralf Fahrmann - 04. srpna 2016 19:26

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Ještě než otevřu oči vím, že je něco špatně. Vstanu z postele a pohlédnu k oknu. Venku je hustá mlha, tak hustá, že by se dala krájet. Přistoupím blíže k oknu a otevřu ho. Dovnitř se nahrne čerstvý vzduch, ale ten je najednou cítit jinak. Je tak... čistý, žádný kouř, žádný smog z aut. Prostě jen... vzduch. Po zádech mi přejede mráz. Uvědomím si, že krom toho co jsem způsobil já jsem ještě nezaslechl žádný zvuk. Takhle to přece nemá být. Když jsem šel spát, bylo všechno naprosto normální. Byl jsem v hospodě, dal si pár piv... pak přišel domů a šel spát. Kam všichni zmizeli? Co se stalo? Sáhnu k nočnímu stolku pro mobil a chystám se vytočit číslo na policejní stanici, když si všimnu, že mobil nemá signál. Jakoby mě polili studenou vodou. Za celý můj život se mi něco takového nestalo. Rychle se rozhodnu, co je třeba udělat. Narychlo se obléknu, do kapsy strčím nyní zbytečný mobil (bez něj se cítím nesvůj), vezmu klíče a opustím svůj dům, abych zjistil, co se děje. Policejní stanice není daleko, ale i tak musím přejít skoro celé naše městečko. Městečko je možná silné slovo, jsme sotva větší vesnice, ale nedávno jsme získali status města. Na tom teď nezáleží. Snažím se moc nepřemýšlet o tom, co se stalo se všemi obyvateli. Není přece možné, že bych tu byl sám. Snažím se namluvit sám sobě, že všichni ostatní zatím spí. Neviděl jsem žádná těla. Určitě spí...

Kaira Wolf - 04. srpna 2016 19:40

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Každý den po probuzení to samé, nakrmit zvířata obléknout se a jít pracovat na místní pumpu. Nedávno jsme se stali městečkem, ale podle mě tady stejně jako před sto lety, dávají lišky dobrou noc. Tiše si odfrknu, obléknu se, triko , kalhoty a s pískáním vyjdu na dvorek. Znáte ten pocit kdy tušíte, že se něco totálně podělalo? Tak takový pocit se mi usadil za krkem. Divné ticho, podivné, zvláštní ticho a klid. Uvědomím si, že neslyším štěkat otravného sousedovic psa, ani že na mě neřve ten slizoun z druhé strany ulice, který si myslí, že je Belmondo nebo co. Vyjdu ze dvorku a rozhlédnu se po ulici, nic, nikde ani noha, jako by jste vzali zmizík a vyzmizíkovali vše živé, ale proč tady jsem já? A co se vlastně stalo? Rychlou chůzí se vydám do městečka, protože pokud někdo něco bude vědět tak ve městě, mám to pár ulic, nejsem zrovna Beverly Hills, nebo Malibu, takže mi netrvá moc dlouho a za chvíli vyjdu na rohu kde sídlí policejní stanice, jenže....kde sakra všichni jsou?

Ralf Fahrmann - 04. srpna 2016 19:49

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Kráčím kráčím, a stále nikoho nenacházím. Nechce se mi věřil, že jsem tu zbyl sám. Žilo tu přece několik tisíc lidí, sakryš. Kde všichni jsou? Co se stalo? Nervozita se mě zmocňuje čím dál víc a já podvědomě přidávám do kroku, až skoro běžím. Všímám si, že nic nefunguje. Ani semafory, lampy... nic. Pak v mlze zahlédnu pohyb. Zastavím a upřeně se dívám tím směrem. Uvažuju, zda si semnou náhodou jen nepohrává hlava, jestli jsem něco neviděl jen proto, že něco tak moc vidět chci. Je to někdo, nebo není? "Hej!" zakřičím a zůstanu stát. Je tam někdo? Odpoví?

Kaira Wolf - 04. srpna 2016 19:58

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Mlha, všude mlha. Neměla by být taková mlha nebo ano? Snažím se dohlédnout přes celé náměstíčko, ale je mi jasné, že je to nemožné. Kruci co se to stalo? Je to je z blbého filmu , až na to, že já jako netoužím po roli hlavní hrdinky. Otočím se kolem své osy a okem zachytím pohyb, tedy pokud to byl pohyb, ale pak zaslechnu i hlas. V tu chvíli ze mne spadne veškerá tíha, někdo tady je, takže tohle vše je ne vtip? Nebo byla domluvená nějaká bojovka pro všechny a já se o tom nedozvěděla? Každopádně jedno je jisté, někdo tam je a volá. " Ano? Halo, je tam někdo? Jsem u policejní stanice." Rozhodnu se upřesnit místo a zůstat stát , abychom se v té mlze nehonili po celém náměstíčku.

Ralf Fahrmann - 04. srpna 2016 20:05

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Odpověď! Dočkal jsem se odpovědi! Není to jen pouhý přelud. "Jo, hlavně stůj! Jdu k tobě." zakřičím ještě odpověď a okamžitě se vydám směrem, odkud se ozval hlas. Prodírám se mlhou, stále nic nevidím, až pak, najednou a zničeho nic... žena. Kdybych nebyl tak vystresovaný, nezapomněl bych si všimnou, že velmi pěkná žena. Teď je ale moje hlava plná úplně jiných starostí, takže si uvědomím akorát jedno. Je povědomá. Znám jí. Je skutečná. Nejsem tu sám! "Ralf... Máš ponětí, co se tady stalo? něco je špatně. Hodně špatně." vyhrknu ze sebe, když se u ní zastavím a nervózně se rozhlížím okolo. Jako bych čekal, že na nás z mlhy něco vyskočí.

Kaira Wolf - 04. srpna 2016 20:20

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Jasně, jako bych zrovna teď chtěla někam jít. Čekám na místě a zatím nic nevidím, pak kroky a najednou se přímo přede mnou zhmotní on, ani Hitchcock by se za takovou scénu nemusel stydět. O krok couvnu a kývnu hlavou. "Kaira, a ne, myslím, že vím asi tolik jako ty. PO cestě jsem nepotkala nikoho, nic jsem neslyšela, je to divné. Takže...taky netušíš co se stalo?" Uvědomuji si, že mi je jeho tvář povědomá, pak mi dojde, že jsem ho párkrát na pumpě viděla, vždy ve společnosti, takže pochybuji, že mě zná , ale městečko je malé nemůžete tady žít a neznat se aspoň podle vidění. "Myslela jsem, že policajti budou něco vědět, ale tady nikdo není, nikde nic...napadlo mě ještě zkusit nějakou vysílačku na stanici , třeba něco někde zaslechneme, co ty na to?"

Ralf Fahrmann - 04. srpna 2016 20:30

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Vůbec nemám tušení. Probudil jsem se a všechno už bylo... takové." Její jméno mi neříká vůbec nic, ale uložím ho do paměti. Mám pocit, že jsi jediný další živý člověk tady, čímž se pro mě stáváš velmi důležitou. "Dobrý nápad. Hlavně se od sebe moc nevzdalujme. Obávám se, že bych tě pak už nemusel najít..." Nezbývá než se vydat do policejní stanice. Je to nevelká budova, má pouze jedno patro. Uvnitř panuje stejné ticho, jako kdekoliv jinde. Jistý rozdíl tu však je. Není to překvapení. Na stanici vždycky někdo je. Stačí vejít dovnitř, abychom spatřili první tři mrtvá těla. Leží tam kde dopadli, oči otevřené, zakalené... Žádná známka zranění, je to prostě jako by z nich něco vysálo život. Otřesu se, není to hezký pohled. Snažím se myslet na úkol. Na to, co tu musíme udělat. "Zkus... zkus najít tu vysílačku a zavolat do jiného města, jestli je tam něco jinak. Já zkusím zavolat přes městský rozhlas. Pokud žije ještě někdo, pošlu ho sem." Podívám se na tebe, jestli s mým plánem souhlasíš.

Kaira Wolf - 04. srpna 2016 20:44

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro "Tak to jsme na tom stejně, fajn budeme se držet u sebe." Být to jiná situace, rozhodně by mi nedělalo problém držet se poblíž, vypadá ...dobře. Vejdeme na stanici a já ztuhnu když vidím mrtvá těla, nikde známka zranění jen prázdný pohled. Polknu a snažím se uklidnit žaludek, slyším Ralfa a musím zatřást hlavou abych slyšela co říká. "Jo, já....jasně, kruci co se jim stalo?" Obejdu těla a snažím se myslet na to, že je potřeba najít vysílačku a dozvědět se co se stalo. "Jo, já budu u vysílačky a budu to zkoušet." Najdu policejní vysílačku a pokusím se dovolat , odpovědí mi je jen praskání, šum a jinak ticho. Po několika pokusech se ozve pár slov zní to jako , " všichni mrtví....zkáza...nemoc.... záchrana....jih", pak další praskání a nic víc. Pokud jsem ještě před chvílí doufala, že je to jen sen, žert, že ty těla jsou jen nevím, herci, cokoliv, teď se mi udělá špatně, počkám až se Ralf vrátí a přetlumočím mu, co jsem zaslechla. "Co budeme dělat?"

Ralf Fahrmann - 04. srpna 2016 20:54

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Chvilku mi trvá, než najdu ovládání k rozhlasu. Když ho najdu, zapnu ho, vyzkouším, zda funguje, a pak do něj řeknu kdo jsem a kde se nacházím. Tak nějak ale tuším, že sem nikdo nepřijde. Vlastně jsem si tím skoro jistý. Děsivé. Vrátím se k tobě a poslechnu si, co ses dozvěděla z vysílačky. Nezní to moc povzbudivě. "Až ta... těla začnou hnít, může se tu objevit mor. Neměli bychom se tu zdržovat moc dlouho. Navíc, za chvíli bude zima. V lesích nepřežijeme. Musíme na jih. Za teplem." Je až děsivé, s jakým klidem o něčem takovém dokážu přemýšlet. Musíme pryč. "Počkal bych tu ještě chvíli, jestli někdo nepřijde. Pak bych po městě posbíral všechno co by se mohlo hodit... a pak vyrazil."

Kaira Wolf - 04. srpna 2016 20:59

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Má pravdu, jenže nedokážu rozdýchat, že prostě všichni zmizeli. Kam , proč? Cítím, že začínám panikařit. Rychle se otočím zády k Ralfovi a podívám se z okna, hysterku teď nepotřebuje nikdo. " Máš pravdu, musíme pryč. Jak dlouho chceš čekat? Na chodbě je automat s nějakým jídlem a pitím, a náčelník má ve stole flašku, jsem zralá na panáka, ty ne?" Tohle prostě není normální situace a tak jsou potřeba nenormální řešení a reakce. A dát si panáka, to je prostě teď na místě.

Ralf Fahrmann - 04. srpna 2016 21:08

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Dvacet minut? Víc to sem nemůže trvat odnikud." podívám se na velké hodiny nad dveřmi do stanice. 7:40. Počkáme do osmi. Pak začneme něco dělat. Tvůj nápad s něčím k pití je tak dobrý, že mě vybičuje k akci. Vstanu, dojdu pro lahev a rovnou si vezmu dva panáky, příhodně položené vedle lahve. Najdu nějaký stůl, odkud není vidět žádné z těl... a tam ti nabídnu místo k sezení, sám si přitáhnu jinou židli. Zkušeně odzátkuji láhev whisky, naleju do panáků a jednoho ti podám. Bývá zvykem říct na co se připíjí, ale nějak mě nic nenapadá. Podívám na tebe, jestli nemáš nápad, a pak do sebe panáka kopnu.

Kaira Wolf - 04. srpna 2016 21:13

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Ralf se s ničím nepáře, takže během chvíle tady je whisky a dva panáky. Posadím se na stůl tak abych viděla na něj, na dveře, ale ne na mrtvá těla a po krátkém zaváhání do sebe kopnu panáka na ex a beze slova. " Máš nějakou teorii co se mohlo stát? Protože to co napadá mě, je vhodná tak na horor i když po tom co jsem slyšela ve vysílačce ..." Pokrčím rameny a na prst si začnu namotávat pramen vlasů, dokonce mezi zuby natáhnu spodní ret a zamyšleně nakrčím nos. "Proč se to nedotklo nás dvou? "

Ralf Fahrmann - 04. srpna 2016 21:20

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Netuším. Vážně nevím, co se stalo. Na horory se nekoukám, takže ani z filmů nemůžu brát inspiraci." povzdychnu si a oběma nám doleju. Chvíli pozoruji, jak si hraješ s vlasy. Je to příjemně uklidňující, jak si natáčíš vlasy na prst. Příjemné na pohled. "Možná jsme udělali něco jinak než všichni ostatní? Co jsi dělala včera večer? Dal jsem si pivo, došel domů, usnul... To nezní nijak výjimečně." Je pravda, že už jsem nad tím přemýšlel. Ale nic mě nenapadlo. Vůbec nic.

Kaira Wolf - 04. srpna 2016 21:26

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Pohrávám si s vlasy a pohupuji nohou, celkově vypadám, že nedokážu vydržet moc v klidu. Tiše si povzdychnu. "Horory čtu, občas v práci, nekoukám na ně. A co jsem dělala já? V práci jsem poslouchala opilecké řeči místních machrů, šla jsem domů, vysprchovala jsem se a šla jsem spát, taky nic extra." Koukám na zlatavou tekutinu , kterou doliješ do sklenky a pak k tobě zvednu oči, jsou zelené jako smaragdy, jako mech v lese. "Nikdo nepříjde, kdyby tady někdo ještě byl, přišel by sem, jako mi." Je děsivé s jakou jistotou to vím, ale je to tak. Pozvednu sklenku a olíznu si rty, "na přežití. Pak bychom měli pobrat co se dá a vypadnou z tohoto města."

Ralf Fahrmann - 04. srpna 2016 21:31

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Vážně. Nic extra. Těžko jsme jediní dva lidé, kteří šli dnes v noci spát a proto přežili. Je to v něčem jiném... "Na přežití." také pozvednu sklenku a vyklopím do sebe její obsah. "Máš pravdu. Nikdo nepřijde. Tak jo. Co uděláme. Půjdeme do obchodu a seženem dva největší batohy, co mají. Vezmeme spacáky, deky. Jídlo, hlavně konzervy. Nože, nějaké podpalovače a zapalovač s benzínem. Všechno, co můžeme potřebovat na hodně dlouhý výlet. "

Kaira Wolf - 04. srpna 2016 21:37

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Nadiktuje mi seznam jako na rodinný výlet a já se proti své vůli ušklíbnu. " Nehodláš to vláčet na zádech? Doufám, že jedeme autem? " Nechám slova ve vzduchu a sklouznu ze stolu, trochu se mi podlomí nohy, je pravda, že běžně whisky nesnídám, ale zároveň zjistím jednu zásadní věc, pokud se chci Ralfovi podívat do očí, musím zaklonit hlavu. Něco si pro sebe zabrblám a nakonec jen odfrknu "Rozkaz šéfe, jdeme nakupovat." V obchoďáku najdu batoh, naberu co zmínil Ralf, a dovleču to ke vchodu kde čekám až se s nákupem vrátí i on.

Ralf Fahrmann - 04. srpna 2016 21:42

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Pokud auto pojede..." okomentuji tvou poznámku mírně skepticky. Potom se rozdělíme. Je jisté, že se znovu potkáme o policejní stanice, kam oba bezpečně trefíme, takže se snad nemusíme bát toho, že bychom se nenašli. Trvá mi o něco dýl sehnat všechno, co jsem chtěl, ale když k tobě přijdu, nemůžeš si nevšimnout, že vypadám jinak. Na sobě mám kvalitní outdoorové oblečení, vojenskou obuv, bundu. A všimnu si, že ty nic takového nemáš. "Možná by sis měla vzít něco víc na cestu. Noci jsou chladné. Pojď, vezmu tě tam kde jsem sehnal tohle. Pak zkusíme sehnat to auto..." rozejdu se směrem ke krámu, když v tom si něco uvědomím. "Nemáš doma něco, co by sis chtěla vzít? Asi se sem nějakou dobu nepodíváme... A kdo ví, kdo tvůj dům mezitím navštíví. "

Kaira Wolf - 04. srpna 2016 21:51

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Když se vrátí je dokonale připraven na cestu, takže si v duchu vynadám, že mě něco podobného nenapadlo. Ach, jasně, promiň." Následuji ho a pak si vyberu oblečení, pevné boty, bundu a nějaké ponožky , náhradní ještě strčím do kapes bundy a přidám ještě svetr. " Ne, doma není nic pro co bych se měla vracet." Rozhodně mu teď nehodlám vyprávět svou story, takže jen zakroutím hlavou. "Co ty? Budeš se pro něco stavovat?"

Ralf Fahrmann - 04. srpna 2016 21:56

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Myslím, že ne. " zavrtím hlavou. Co se mě týče, můžeme vyrazit. I tak ale navrhnu vyrazit k tobě domů. Jistě máš narozdíl ode mě auto, které snad můžeme použít. Pokud nemáš námitek, vyrazíme tam. Zbytečně. Auto nestartuje. Nedělá vůbec nic. Stejně jako jakékoliv jiné auto, na které narazíme. Něco je vyřadilo, stejně jako ty semafory. Je trochu zvláštní, že vysílačka fungovala, ale... nikdy jsem nebyl technický typ. Určitě to má nějaké vysvětlení, které akorát nejsem schopný vymyslet. "Vypadá to, že nakonec budeme muset pěšky. Nemáš mapu?"

Kaira Wolf - 04. srpna 2016 22:06

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Pochybovačně kouknu na velké batohy a nedokážu si představit jak to potáhneme, to že nejedou auta je....jo k vzteku. Sednu si na schod a položím hlavu na kolena. Fajn asi není čas zrovna teď se sesypat, ale nejsem Lara Croft a tohle je jako vážně moc. "Mapu? Ne, ale myslím, že v obchodě na konci ulice nějaké budou, co se tam stavit? Chvíle slabosti je pryč a já se postavím v celé své výšce, což tedy není moc, ale co už. Kouknu na Ralfa a zavrtím hlavou, "takže jdeme...?"

Ralf Fahrmann - 04. srpna 2016 22:12

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Sesuneš se na schody a položíš si hlavu na kolena. Vím, že to pro tebe musí být těžké. Pro nás oba je. Mám chuť udělat něco podobného, ale nemůžu si to dovolit. Místo toho se posadím vedle tebe, vezmu tě kolem ramen a přitisknu k sobě. Mlčky, nechám za sebe mluvit mé teplo a mé obětí. Setrvám tak, dokud se nesebereš. Potom se postavím, povzbudivě se na tebe podívám, a přikývnu. "Jdeme." A tak započala naše dlouhá cesta.

Kaira Wolf - 04. srpna 2016 22:24

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Pocit, že nevyjel a neřešil, že jsem úplně k ničemu, je fajn. Pokud člověk má být napůl závislý na někom koho skoro nezná, je fajn, že to není vůl. "Děkuji," Posbírám věci a jdeme, nevím co nás čeká, co se bude dít a zda někoho potkáme, ale musím jít. Kráčíme městem, po cestě vezmeme mapu, kterou dám Ralfovi, já v mapách moc číst neumím. Za chvíli máme město za zády a míříme na jih. Mlha je skoro všudypřítomná a doprovází nás krok za krokem, skoro nejde poznat zda je ráno či večer.

Ralf Fahrmann - 04. srpna 2016 22:56

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Cesta je dlouhá. Nechci moc zastavovat, snažím se za dnešek dostat co nejdál. Vím, že směrem na jih je nejbližší civilizace docela daleko, čtyři dny, pokud půjdeme rychle. Všude kolem našeho města jsou jen pole, kde se nedá pořádně skrýt. Chci se dostat do lesů, které začínají asi o třicet kilometrů dál. Doufám, že to zvládneš. Doufám, že to zvládnu já. Situace je o to náročnější, že kolem poledne se silně rozprší, a déšť přestane. Oba sice máme nepromokavé oblečení, ale jít tak dlouho v dešti je pro netrénovaného člověka útrpné. A navíc si nejsem jistý, jak to vydrží naše batohy. Pokud promoknou, bude to problém. K večeru skutečně dorazíme k lesům, přesně jak jsem plánoval. Ještě chvíli nás nechám šlapat, než usoudím, že jsme dost hluboko, aby bylo rozumné se utábořit. Ty dostaneš za úkol postavit nám přístřešek (bohužel, stan byl příliš velký a příliš těžký. Máme jen dvě vojenské celty, nepromokavé, ze kterých se s trochou umu dá postavit ucházející přístřešek, pod kterým nezmokneme) a já se postarám o oheň. A hned první den selžu. Všechno je mokré. Všechno. Nechce mi to chytnout ani za nic. Začíná být docela zima a oba dva se musíme dostat z toho mokrého oblečení. Co dál? Je slušné tě žádat o výměnu tělesného tepla? Známe se sotva pár hodin... "Obávám se, že dnes to bude bez ohně. Promiň. Měli bychom sundat co je mokré a zkusit se nějak zahřát..." Moc dobře vidíš, jak jsem při mé poslední větě zrudnul.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 05:48

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Jestli jsem si někdy myslela, že vypustím duši, nevěděla jsem, co mě čeká teď. Cesta byla únavná, hrozná a nekonečná. Měla jsem chuť sednout si na zadek a umřít, když začalo pršet, mé zoufalství už nemohlo být větší. Připadala jsem si, že váží sto kilo, a nikdy už se nezastavíme. Nakonec jsme došli k lesu a Ralf rozhodl, že se utáboříme. Myslíte, že řekl Kairo odpočiň si? Ne, postav přístřešek, já udělám cosi jiného důležitého, ale mě bylo vše fuk. Zuby mi drkotali zimou, rty jsem měla modré a vlasy splihle přilepenè k tělu. Těšila jsem se na oheň, jenže smůla vše bylo tak mokré, že prostě oheň nebude. Přístřešek stojí, dokonce to vypadá i bytelně a já sleduji rudnocího Ralfa. Místo slov vytáhnu z báglu deku a začnu se zády k němu svlékat. Za chvíli mě už halí jen vlasy do pasu, oblečení je poházené po větvých a já se motám do deky.   Snažím se mluvit nad věcí, ale cítím jak rudnu, nejen na tvářích, ale i na krku a hrudi.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 06:00
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro // Před poslední větou mi zmizela slova : "V pořádku, oba jsme dospělí, tedy....jsi dospělí, že?" S poslední špetkou humoru se trochu pousměju.

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 08:17

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Jo, jsme. To jsme." Odpovím poněkud nesměle na tvá slova. Pak se začneš svlékat, zády ke mě. I tak se na to dívá moc pěkně. Hádám, že si na tohle budeme muset zvyknout. Cestování lesem neposkytuje kdovíjaký servis, takže podobné momenty budou asi celkem běžné. Abych od tebe odtrhl zrak, musím taky něco dělat. Z batohu vytáhnu spacák a připravím si ho na zemi ke spaní. Potom i já svléknu mokré oblečení a zamotám se do deky. Pak se posadím na zem pod celty. "Ráno budeme muset vymyslet, jak naše oblečení usušit. Snad přestane pršet." konstatuji prostý fakt a na chvíli přemýšlím, jestli nevytáhnout něco k jídlu. Nakonec to zavrhnu. Až ráno. "Šla jsi dobře, Kairo "

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 08:35

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Než jsem se zabalila do deky, on už seděl pod celtou. Je to zvláštní, svět je na pokraji zkázy a já myslím na to jaká je škoda, že jsem neviděla jeho zadek. Sáhnu do bundy, ruce se mi třesou, ale vylovím placatku, střízlivý nás nedostanou. "Děkuju...myslela jsem si, že si lehnu a už nevstanu. Je to hrozné." Zuby mi drkotají a tak se napiju, podám lahev Ralfovi a kousek se přisunu. Jasně mluvila jsem o tom jak jsme dospělí, ale skutek je věc jiná. "Snad nebude pršet i zítra a podaří se rozdělat oheň."

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 08:42

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro S vděkem si vezmu placatku a cucnu si z ní. Tekutina působí přesně tak, jak by měla a já cítím, jak se mi od žaludku šíří teplo. "Ono to určitě nějak jde i v dešti, jen jsem vypadl ze cviku." povzdychnu si, znovu si cucnu z tvé placatky, a pak ti jí vrátím. "Měla bys s ním šetřit. Kdo ví, kdy se dostaneme k dalšímu." Protože je mi zima a vidím, že ty jsi na tom stejně, je potřeba něco udělat. Najdu ještě jednu deku, sednu si hned vedle tebe, a deku přehodím přes nás oba. Snad to pomůže.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 08:51

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Teplo alkoholu hřeje v žaludku, ale rozhodně nehřeje mé zmrzlé nohy. Ještě si loknu a položím lahev stranou. Smrt alkoholem mi tedy nejspíš nehrozí. "Myslím, že ještě jednu mám v batohu, člověk nikdy neví." To rozhodně, kdo ví co přinesou další dny Ralf přinese další deku s dá ji přes nás, možná díky alkoholu, nebo jen únavě, natisknu se k jeho boku a nohy drze strčím k němu. "Ne...nedokážu se zahřát." Zadrkotám a připadám si jak zatoulané štěně když na něj kouknu zelenýms očima.

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 09:01

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Tvé studené nohy se dotknou mé kůže. Chlad je určitě nepříjemný, ale stejně cítím jakési teplo. Kdo ví, kde se bere? Je mi jasné, kam tím míříš. Dívám se do tvých očí, a najednou mi tě je hrozně líto. Citim, že bych měl udělat první poslední, abych tě zahřál. Napadá mě jeden způsob, ale s tím bys určitě nesouhlasila. Určitě. Místo toho vymyslím něco jiného. Vezmu tvůj spacák a propojím ho s tím mým, takže vznikne jeden "manželský". Sundám že sebe deky a lehnu si do spacáku. "Ehm, pojď." nervózně tě pozvu dál. Podle mé polohy je jasné, že mam v plánu ti dělat záda. Až si lehneš, zapnu spacák co nejvíc to jde a deky přehodím přes nás.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 09:16

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Sotva se dotknu jeho nohou Ralf vstane a nachystá soacáky, pak tam vleze a pozve i mě. Lhala bych, kdybych řekla, že jsem si ho neprohlédla. Prohlédla, jak nejlíp to šlo a jen doufám, že šero zakryje jak se cervenám. "Dě...děkuju." Vklouznu k němu, zavrtím se, rozhodně ne úmyslně, ale nevyvaruju se abych se neotřela o jeho klín. Pak natisknu záda na jeho hruď a mám pocit, že v tu chvíli se musí třást se mnou, jak moc se klepu. Kombinace zimy, vypětí a vzrušení z přítomnosti nahého Ralfa, mi dává zabrat.

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 09:28

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Moje vzrušení cítíš také. Hlavně ve chvílích, kdy se "omylem" dotkneš mého klína. Ve spacáku v poloze na boku je velmi nepříjemné mit ruce podél těla. Napadá mě pouze jediné řešení. Spodní ruku ti strčím pod hlavu, aby ti sloužila jako polštář. A druhou tě obejmu, položím na bříško a nevědomě tisknu k sobě. "Za to... Tlačení se omlouvám. Nikdy jsem nebyl nějaké ženě blíž, takže je těžké to ovládnout."

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 09:36

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Na těle cítím pevnou ruku, za zády mužské tělo a nevím co dělat. Je normální cítit vzrušení když nevíte co s vámi bude? Jeho dech když promluví vyvolá husí kůži a bradavky na to zareagují. Trochu se zavrtím, tentokrát jsem si ohlídala zadeček, ale prsa se mi otřela o jeho předloktí. Vydechnu a pak mi dojdou Ralfova slova. " Chceš mi říct, že jsi...nikdy ? Vždyť to je hloupost, výdala jsem tě s bandou kluků a pěkných holek."

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 09:47

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Za holky byly většinou těch kluků. Neříkám, že jsem nikdy nerandil, jen mi žádná nestála za to to dotáhnout do konce." Jop, tohle je trapné. Velmi. Cítím tvou husinu, tvoje prsa se otvírají o moji ruku... Naše vzrušení se skrývá jen těžko. Cítím, že bych měl něco udělat. Vím, že bych v takových situacích neměl příliš přemýšlet. Měl bych jednat instinktivně, že? Zase zrudnu. Najednou jsem rád, že jsi zády, že nevidíš mou tvář. "Pořád je ti zima?" plácnu první kravinu, co mě napadne.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 09:54

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Ne, tohle se nedá řešit a nevidět druhému do tváře. Otočím se, nohy strčím mezi ty Ralfovi a zadívám se na něj. Nějak mimoděk mu rukou odhrnu pramínek vlasů z čela. "Už je to o něco lepší, díky, ale....to jsi tak náročný? Co vím všechno to jsou pěkné holky, dokonce dcera starosty, nejhezčí kočka z města a ty jsi nepodlehl?" Navzdory tomu všemu, navzdory zimě a nebezpečí se zasměji, představa jak někdo starostovic dcerunce říká ne, je k nezaplacení. "Stejně to nechápu."

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 10:02

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Otočíš se. A navíc takhle. Kdybych chtěl, dostal bych se do tebe hned. Je jasně cítit, jak jsem z toho nesvůj. "Byla tupá jak tágo..." konstatuji prostě. Snažím se soustředit. Jde to těžko. Tvoje ztvrdlé bradavky mě tlačí do hrudi, cítím tvůj horký dech, o vzrušení které mi působí poloha spodní části tvého těla už jsem hovořil. "A nebyla nejhezčí..." řeknu tiše a můj pohled tě nenechá na pochybách, že za nejhezčí považuji tebe. Protože opět nevím co a rukama, prostě tě obejmu.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 10:08
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Tvář mi zrudne, napětí mezi námi by se dalo krájet, nasaji spodní ret a sklopím zrak. Moc jsem si nepomohla, pohled na naše těla je, stimulující. Pak mě obejme a mě unikne přes rty tiché vydechnutí. "Já..." Nadechnu se ke slovům, ale pak přes tebe položím nohu.

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 10:12
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Políbím tě. Není nad čím dál uvažovat. Sama jsi to říkala, ne? Jsme oba dospělí. Zároveň ti položím ruce na zadeček. Na ten úžasný, dokonalý zadeček, který jsem s takovou chutí pozoroval celý dnešní den.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 10:26

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Ten polibek byl nečekaný, ne to bych lhala. Chtěla jsem cítit jehorty na svých a teď když se to stalo, tiše zasténám. Prsty vjedu do jeho vlasů a jemně prohrábnu. Pevné ruce mačkají můj zadeček a já se chvěji, ale rozhodně to není zimou. Jsem napůl na Ralfovi, jednu nohu na něm, prsa se mi otírají o tělo a dech se mi krátí. "To nemusíš dělat." Zašeptám s ústy kousek od těch jeho, nechci aby si pak něco vyčítal.

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 10:36
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Chci, abys to byla ty." zašeptám a naše rty se znovu střetnou. Tak nějak doufám, že se teď ujmeš vůdčí role. Pro mě je tohle nové, a nechci to udělat... Špatně.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 10:43
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Kolikrát tahle slova zazněla v romancích? Ale většinou z úst ženy, pousměji se, nasaji jeho ret a jemně kousnu. Pak rty putují na krk, hrudník a špička jazyka pohladí drobnou bradavku, zatím co se mé prsty semknou kolem jeho mužství. "Povídej mi, co se ti líbí?" Hladím jeho chloubu rukou, jazyk škádlí bradavky, sleduji jak to na něj působí.

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 10:47
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Moje vzrušení dosahuje vrcholu. Když se dotkneš mého údu, tak sebou vzrušeně zacuká. Užívám si to. "Já nevím. Rád bych to zjistil." Normálně bych se snažil nezkušenost skrývat, aby tě neodradila. Ále v současné situaci, kdy jsme široko daleko jediní lidé... Nějak se toho nebojím.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 10:51
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Tiše se zasměji a skloním se, políbím plochè břicho a olíznu špičku penisu. "Pak tedy budeme zjišťovat." Otře se o tebe ňadry a pomalu začne tvé mužství olizovst, klečí tak, abys dosáhl na její zadeček, pokud bys ho chtěl pohladit .

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 10:56
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Chci. Pohladím ho, políbím, labužnicky zmáčknu. Nemůžu se nabažit hebkosti tvé kůže, připadám si jako v ráji. Bohužel, až moc. V kombinaci s tvojí péčí o mě se stane nevyhnutelné. Nevydržím dlouho, než dosáhnu vrcholu. A moc dobře vím, že je to špatně. "Já... Promiň."

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 11:17

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Jen se pousměji, nehodlám tě nechat si myslet, že bylo něco špatně. Jemně na tebe zatlačím aby sis lehl na záda. Políbím tě na ústa a pak se opět věnuji tvé chloubě. Olizuji celou jeho délku a pak se nad tebe posadím, špičkou penisu se otírám o svůj klín, zadívám se ti do očí a pomalu se spouštím dolů. Jsem vlhká, připravená přesto těsná. Neuhnu pohledem ani ve chvíli kdy si tvé ruce položím na prsa a pomalu se pohnu.

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 11:25

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Nenecháš mě. Jsem ti vděčný. Pokračuješ, jakoby se nic nestalo. Očistíš mi mou chloubu, a potom na na ní nasedneš. Je to úžasný pocit. Díváš se mi do očí, já do tvých. Vyčkáváš. Já mam alespoň čas si na ten pocit zvyknout, aby při tvém dalším pohybu nedošlo k další nehodě jako před chvílí. Když se začneš hýbat, nic se nestane. Uleví se mi. Jsi opřená o mou hruď, já ti zase položím ruce na zadek. Po chvíli cítíš, jak se tě snažím sesynchronizovat s tempem, které vyhovuje mě. Možná tě potěší, že se naše představy příliš neliší.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 11:31
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Zavřu oči a nechám se vést , tvé ruce na mèm zadku udávají tempu a já tichounce sténám. Je to dokonalý pocit, naplňuješ mě a způsobuješ mi takovou rozkoš, že se musím kousat do rtu. Celé tělo mi hoří touhou a chtíčem, veškerý pocit chladu je pryč, jsi tady jen ty, já a snad společná rozkoš.

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 11:41

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Trvá to dýl, ale můj vrchol se znovu přiblíží dřív, než bych chtěl. Tentokrát jsem ale připraven. Zastavím tě využiji toho, jak tě držím, ale přetočím nás, takže najednou ty ležíš pode mnou. Zůstávám v tobě, ale nehýbu se. Jen se k tobě nakloním, pln vášně tě políbím, a pak zabořím hlavu do tvých ňader. Hladím je, laskám... A když cítím, že nebezpečí vyvrcholení pominulo, začnu znovu přirážet. Tentokrát trochu ostřeji, možná z toho budeš mít pár modřin na zadku, jak tebou "bouchám" o tvrdou zem. Pokud mě nezastavíš.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 11:53

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Užívám si každý pohyb, a ve chvíli kdy mě přetočíš překvapeně vyjeknu. Zklamaně zakňourám když se přestaneš pohybovat, ale na tvé polibky odpovím stejně vášnivě. Pak mi ukážeš svou divokost a já, i přes nebezpeči modřin, obtočím ti nohy kolem pasu jako bych chtěla víc a odpovídám ti svým tělem a cítím jak se začínám chvět, předzvěst mého vyvrcholení. "Ah...Ralfe..."

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 12:05
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Kairo..." odpovím ti. Jednu ruku ti přesunu do rozkroku, rychle najdu poštěváček a začnu ho dráždit hlazením. Jako by to všechno ostatní nebylo dostatečné. Pokračuji a jedinou otázkou je, kdo z nás dvou bude dřív.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 12:14
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Vykřiknu, je to víc než dokážu vydržet. Celá se chvěji pod náporem vyvrcholení, kteté horce smáčí tvůj penis. Je to tak intenzivní, tak nádherné. Mám pocit že nikdy to nebylo krásnější. Přesto nepřestávám vycházet vstříc jeho tělu, dokud i on nedosáhne vrcholu.

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 12:19
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Cítím, jak se pode mnou roztečeš. Po tvém vrcholu trochu zvolním tempo, už to příliš neprotahuji. Akorát těsně před vyvrcholením vytáhnu svůj úd, dvakrát po něm přejedu rukou, a teplé semeno ti dopadne na podbřišek. Spokojeně ti padnu do náruče a dlouze políbím. Co bude dál je na tobě.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 13:18
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro S úsměvem, uvolněná ti projedu rukou ve vlasech, na krk a záda. Nakonec tě laškovně plácnu po zadku. Jsem jak nabitá energií. Natáhnu se pro polibek. "Představoval sis to takhle?" Než odpovíš otřu se, sprcha by byla fajn, ale o tom si můžu nechat zdát. Takže milion za vynález vlhčených ubrousků.

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 13:26
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Moje představy nebyly zdaleka tak dobré, jako tohle." řeknu pobaveně. Všimnu si, že se snažíš smýt moje sperma, a rychle přispěchám s řešením. Natáhnu ruku ven, namočím dešťovku a potom ti mokrou rukou začnu mýt bříško. "Víš, kdybys mi chtěla ukázat ještě něco..." zašeptám ti do ucha.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 13:36

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Zakloním hlavu a zvonivě se rozesměji. "Stvořila jsem nenasytné monstrum." Nechám si pomoc s mytím a ani já nezahálím a omývám tě, ke konci je to však víc laskání než mytí. "A co bys rád ?" Zašeptám ti do ucha a jazykem jemně polaskám lalůček. Nečekám na odpověď a skloním se k tvému údu a začnu ho pořádně sát. Olizuji a jemně přejíždím zuby po celé délce, klouže mi až hluboko do krku. "Tak řekni....co tě zajímá?"

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 13:43

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Pokračuj... Třeba mě něco napadne." To co se mnou tam dole provádíš, mě dovádí k šílenství. Jsi úžasná. Můj úd už nemá tolik šťávy, takže se tvé péči dokážu oddávat dlouho. Tvrdý je ale stejně jako napoprvé. Nakonec mě napadne, co bych chtěl. Posadím se, tebe si posadím do klína. Nechám tě nasednou na mojí chloubu, hlavu ti položím na rameno, rukama tě chytnu pod zadkem... A začnu si tě bez milosti nahazovat.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 13:52

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Tvá chuť mě vzrušuje a tak si hraji s tvým údem stejně dychtivě, jako kdyby jsme právě začali. Polykám tě až ke kořenu do chvíle než si mě nabodneš na to své kopí. Vykřiknu překvapením, vzrušením a možná trochu protestem, chtěla jsem si hrát, ale ty si mě napichuješ ns svůj tvrdý penis jako bych byla hračka. Je to divoké a omamné. Nehty ti zatnu do stehen když se ve mě zvedá další a další vlna rozkoše. "Ralfe...to je....." Nemám slov, jen stènání a zrychlený dech.

Ralf Fahrmann - 05. srpna 2016 16:56
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Pokračuji, dokud nedosáhneš svého vrcholu. Nehledím na to, že ten můj se nedostaví, nechám tě v klidu popadnout dech, trochu se uvolnit. Potom tě vášnivě a dlouze políbím. "Jsem to ale hulvát, takhle tě přerušit... Cos mi to chtěla ukázat?" zašeptám ti do ucha a něžně tě kousnu do ušního lalůčku. Jak vidno, obrovsky si to užívám.

Kaira Wolf - 05. srpna 2016 21:39
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro "Stvořila jsem monstrum" Zasměji se a vášnivě tě políbím, mé rty putují po krku, na hruď , bradavky a níž. Olíznu ti penis a pak ho vezmu mezi ňadra, pomalu tě začnu laskat prsy, pak zas ústy. Užívàm si to a zrychluji. Nechám tě vklouznout až do krku a zese ven, znovu zrychlím. "Líbí se ti to?"

Ralf Fahrmann - 06. srpna 2016 00:11
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Líbí." dostanu ze sebe jen. Je úžasné tě při tom jen pozorovat. To, jak používáš své poprsí mě fascinuje. Vždy jsem se považoval spíš za horňáka, a to co teď děláš mě přivádí k šílenství. Navíc to i cítím! Každý dotek, všechno co mému penisu děláš. Chci víc. "Jsi výborná učitelka." Blizi se můj vrchol.

Kaira Wolf - 06. srpna 2016 07:32
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Olíznu ti penis od kořene až ke špičce a pousměji se. "Jsem ráda, že se ti to líbí." Ještě chvíli tě dráždím ňadry a pak už nechàm pracovat svá ústa, laskám tě olizuji, zasouvám hluboko do krku a rukama mačkám jemně varlata. To vše abych tě přivedla k vyvrcholení, aby jsi mi naplnil ústa.

Ralf Fahrmann - 06. srpna 2016 09:25
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Vyvrcholení přijde,zrovna když ho máš hluboko v krku. Ani tě nezvládnu varovat, prostě se prohnu a vypustím to málo, co ve mě ještě zbylo. Nechám tě, ať si s tím nějak poradíš, a pak se na tebe usměju a políbím tě. "Zima už nám nehrozí, co?" zasměju se.

Kaira Wolf - 06. srpna 2016 09:41
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Otřu si ústa a narovnám se abych se k tobě přitiskla. "Ne, teď jsem pořádně rozpálená, jak se cítíš?" Trochu se protáhnu a ke své hrůze zjistím, že ač se stalo cokoliv, mě je nádherně. "Co myslíš, že nás čeká?" Prstem ti kreslí obrazce na hrudi a zamyšleně se ti zadívá do tváře.

Ralf Fahrmann - 06. srpna 2016 09:56
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Rozpálená. To tedy jsi. Přitisknu si tě k sobě, jako bych tě už nikdy nechtěl pustit. A trochu drze si při tom pohrávám s tvým poprsím. "Dojdeme na jih, najdeme si nějaké pěkné místečko, zkusíme najít jiné lidi... A budeme žít."

Kaira Wolf - 06. srpna 2016 10:08
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Pomalu se protáhnu jako mlsná kočka, tvé doteky mi zrychlují dech a nedokážu zůstat v klidu. "To zní dobře, ale tak nějak se bojím co se stalo s ostatníma a....no asi jsem moc koukala na televizi." Kousnu tě do ramene a usměji se. Všude je nepřirozené ticho, žádné zvuky, nic.

Ralf Fahrmann - 07. srpna 2016 22:56
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Podobné myšlenky si nech na jindy. Zrovna teď jsem rád, že tu jsme sami." Kousnutí ti oplatím pevným stisknutím tvých prsou.

Kaira Wolf - 07. srpna 2016 22:59
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Nedokážu se tvářit vážně, "taky si neztěžuji, to rozhodně ne." Tiše vydechnu, když mi zmáčkneš prsa a prohnu se v zádech, rty mi zvlní jemný úsměv. "Nejsi náhodou unavený?" Už když to ale říkám, jazykem jemně laskám drobnou bradavku .

Ralf Fahrmann - 07. srpna 2016 23:04
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Můžeme jít spát. A udělat si pěkné ráno, než vyrazíme." odpovím laškovně. Sama si urči, co bude dál. Nebráním se žádné možnosti.

Kaira Wolf - 07. srpna 2016 23:09

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Štíhlé stehno přehodím přes tvé tělo a vyhoupnu se na tebe. Zadečkem se pomalu otřu o tvůj klín. "Ano, pěkné ráno si rozhodně udělat můžeme, ale já teď nedokážu spát." Chvíli se jen otírám o tvůj klín svým klínem, prsty tě hladím a jemně dráždím tvé bradavky, pak se nadzvednu a ve chvíli kdy jsi připraven pomalu nechám vklouznout tvé mužství do svého těla. Spouštím se velmi pozvolna, vnikáš do mě kousek po kousku a když dosednu, syčivě nasaji vzduch a velmi pomalu se na tobě začnu hýbat. "Souhlasíš se mnou? "

Ralf Fahrmann - 07. srpna 2016 23:16
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Souhlasím." Volnou dlaní ti zajedu do rozkroku, abych ti požitek ještě trochu vylepšil hraním si s poštěváčkem, druhou si stále pohráván s tvým poprsím. Jinak to nechávám, jak se říká, v tvé režii.

Kaira Wolf - 07. srpna 2016 23:20

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Zakloním se a zasměji, ale ve chvíli kdy mě začneš dráždit jen zasténám a pohnu se proti tvé ruce, penis svírá pevně v sobě a pomalu zrychluji. Rajtuji na tobě, nechám tě skoro vyklouznout, otřu se o tvou špičku a pak prudce dravě dosednu a zase zrychlím. Dychtivě tě políbím a víc a víc tě sírám a užívám si to, že tě mám v sobě. "Chci abys křičel mé jméno, chci se ti dívat do očí až budeš na vrcholu a stříkat..."

Ralf Fahrmann - 08. srpna 2016 08:33

soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Přikývnu, jako bych byl v transu. Ač už jsem docela vyšťavený, to jak těsná jsi, a s jakou intezivitou na mě dosedáš způsobí, že po nějaké době opět začnu cítit, jak se můj vrchol blíží. Podívám se ti přímo do očí, ani nemrkám. Tiše začnu opakovat jméno. "Kairo..." Čím blíže vrchol je, tím jsem hlasitější. Až přijde okamžik, kdy tvoje jméno několikrát nahlas zakřičím. "Kairo... Ach, Kairo!" Počkám, dokud nepřestaneš přirážet, potom ti položím hlavu na rameno. A ty mezitím můžeš cítit, jak moje tekutina plní tvé nitro...

Kaira Wolf - 09. srpna 2016 10:36

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Popravdě, nikdy jsem sex neprožívala tak intenzivně jako právě teď. Jeho tělo pod sebou , zmítající se a přirážející do mého klína, to vše mě žene k dalšímu vrcholu. A pak, pak vysloví mé jméno, polapím jeho pohled a při dalším vyslovení svého jména z jeho rtů se prohnu pod přívalem orgasmu. Jeho další výkřiky mi znějí v uších a mé tělo se stahuje v dokonalém vyvrcholení, "Ralfe..." Tiše mi splyne ze rtů když mé rameno obtěžká jeho hlava a vnitřek naplní jeho horký výstřik. Zachvěji se a rty mi zvlní spokojený úsměv. Nedokážu říct nic, jen zavřít oči a prudce oddechovat.

Ralf Fahrmann - 09. srpna 2016 10:43
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Celé to bylo úžasné. Ty jsi byla úžasná. Nejlepší. Ani já nic neřeknu. Právě teď nechci rušit atmosféru. Akorát nás oba dva položím na zem a znovu zabalím nás do spacáku. Půjdeme spát. Spolu, v těsném obětí. "Půjdeme spát, Kairo. Spolu to zvládneme. Budeme spolu a zvládneme to."

Kaira Wolf - 09. srpna 2016 10:53
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Ještě stále v okouzlení prožitku, přitulím se k Ralfovu pevnému tělu a kývnu hlavou. "Ano, zvládneme. A teď, dobrou noc." Zašeptám tiše a příjemně znavená a v uklidňujícím objetí se propadnu během chvíle do říše snů. Ve snu mě pronásledovali zrůdy z hororů, házela jsem sebou a nejspíš jsem i něco mumlala ze spaní, až k ránu jsem usnula opravdu tvrdě.

Ralf Fahrmann - 09. srpna 2016 10:58
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Stulíš se mi do náruče a jdeme spát. Během noci mě občas probudíš, když sebou zavrtíš, nebo si něco zamumláš. V takové chvíli tě vždy pevně obejmu, zašeptám ti do ucha pár uklidňujících slov a hladím, dokud se zase neuklidníš. To způsobí, že když se probudíš, já ještě tvrdě spím.

Kaira Wolf - 09. srpna 2016 11:06

soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Probudím se do chladného rána a Ralf ještě spí, představa další cesty mě moc netěší, ale nejde to jinak, musíme dál. Najdu nějaké suché oblečení, tedy ono je spíš takové, navlhlé a obléknu se, Ralfa ještě zakryji a nechám ho dospat, taky to pro něj muselo být náročné. Rozhodnu se podívat se kolem a případně najít nějaké suché dřevo, teplá snídaně by nám dodala potřebnou energii. Po nějaké době najdu opuštěný krytý dřeník nebo krmelec, každopádně jsou tam zbytky suchého dřeva, takže nasbírám náruč donesu to k našemu tábořišti a s trochou snahy a štěstí rozdělám oheň. Ze zásob vyberu čaj a připravím čaj spolu s pečivem a nějakou paštikou z konzervy, jsem zvědavá jak dlouho nám jídlo vydrží, ale teď není čas na chmury, s tichým spokojeným výdechem se napiju horkého čaje a čekám až se Ralf probudí.

Ralf Fahrmann - 09. srpna 2016 12:15
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Probudí mě až vůně horkého čaje. Otevřu oči, trochu zmateně se rozhlédnu. Pohledem hledám tebe. Když tě najdu, uleví se mi a usměju se. "Dobré ráno, krásko." pozdravím, vylezu ze spacáku a protáhnu se. Čelem k tobě. Jen se dívej.

Kaira Wolf - 09. srpna 2016 12:26
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Místo kde spí Ralf se pohne, a za chvíli už kouká na svět jeho rozespalá tvář, vypadá rozkošně. Věnuji mu úsměv a když si vzpomenu co vše jsme spolu dělali, zrudnu a v klíně cítím horkost. Pak se ještě náležitě předvede v celé své kráse a že je nač se dívat. Polknu a jen s námahou sklopím zrak. "Dobré ráno, jak jsi se vyspal a dáš si...čaj?"

Ralf Fahrmann - 09. srpna 2016 12:34
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Dobře." zalžu. Vážně jsem kvůli tobě nespal úplně dobře, ale to přece není tvoje vina. Nehodlám tě tím zatěžovat. "Dám si." přijdu až k tobě, políbím tě na dobré ráno, a pak se posadím a nabídnu si čaj a trochu jídla. "Copak? Jsi nějaká nesvá."

Kaira Wolf - 09. srpna 2016 12:41
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Nějaká nesvá? Jak mu můžu říct, že v tomhle jsem jaksi nováček. Mé rádoby vztahy měli jepičí život a rána po promilovaných nocích a ne že by jich bylo nějak moc, měla hořkou příchuť. "Nesvá? Jen špatné sny." Prohrábnu mu vlasy a podám mu plecháček s čajem a jídlo. Upíjím horkou tekutinu a nedokážu od něj odtrhnout pohled..

Ralf Fahrmann - 09. srpna 2016 12:48
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Odpověď nechám bez komentáře. Dobře vím že měla zlé sny. Kdyby chtěla, pověděla by mi o nich sama od sebe. Ale i tak. Jsou to jenom sny. Všimnu si ale, jak mě pozoruje. Zkusím uhodnout proč... A najednou se mi do něj začne hrnout krev. Podívám se na tebe a cítím, jak rudnu.

Kaira Wolf - 09. srpna 2016 12:53
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Můj upřený pohled mu nejspíš neujde a najednou mu nach zbarví tvář a není to jediná změna, která se s Ralfem děje. Vstanu a zastavím se až před ním. "Zdá se, že už nejsem jediná kdo je nesvůj. Děje se něco?" V hlase mi zazní laškovný tón.

Ralf Fahrmann - 09. srpna 2016 13:13
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Něco mě dráždí." pousměji se a využiji toho, jak právě teď stojíš. Rychle ti rozepnu kalhoty, a pak ti je začnu pomalu stahovat dolů.

Kaira Wolf - 10. srpna 2016 06:04
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Když mi pomalu začne stahovat kalhoty, překvapeně vydechnu. Trochu zavrávorám a položím mu ruce na ramena. "Co přesně tě dráždí a co s tím chceš udělat?" Cítím jak mi bradavky po tenkou látkou trička tuhnou, s podprsenkou jsem se nenamáhala, takže teď je vše vystaveno jeho pohledu.

Ralf Fahrmann - 11. srpna 2016 20:14
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Přesunu se k tobě co nejblíž. Kalhoty už jsou nízko dost a kalhotky stačí jen trochu posunout níž, abych ti mohl zabořit hlavu do klína a jazykem se pustit do práce.

Kaira Wolf - 11. srpna 2016 20:31
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Překvapeně a vzrušeně syknu, prsty ti vjedu do vlasů a zatahám. "Co to...." Nohy se mi rozklepou a příval rozkoše roztřese mé tělo.

Ralf Fahrmann - 11. srpna 2016 20:35
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Po chvíli přestanu a olíznu si z tváře tvoje šťávy. Potom tě chytnu za ruku a jemným tahem stáhnu k sobě dolů. "Můžeme odchod eješte o chvíli odložit..." zašeptá.

Kaira Wolf - 11. srpna 2016 20:43
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Neprotestuji, přetáhnu si přes hlavu tričko, hrdě vztyčené hroty bradavek ukazují míru mého vzrušení. Vášnivě tě políbím a rukou sjedu k tvému klínu. " To zní jako velmi nerozumný, ale vášnivý nápad, jsem pro." Přehodím nohu přes tvé tělo a usadím se na tobě. "Nějaké speciální přání?" V koutku úst mi zacuká úsměv

Ralf Fahrmann - 11. srpna 2016 20:58
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Ukaž mi, co se líbí tobě. Hádám, že by se mi to mohlo hodit." pousměji se těsně předtím, než tě políbím.

Kaira Wolf - 11. srpna 2016 21:12
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro "Mě se líbí mít tě v sobě..." Zašeptám tiše a posunu se tak abych klínem mohla dráždit tvé mužství. Přejíždím po něm hezky pomalu . " A co se líbí tobě, nebo co by jsi chtěl vyzkoušet?"

Ralf Fahrmann - 11. srpna 2016 21:15
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Chtěl bych zkusit tvůj... druhý otvor." jsem najednou poněkud rozpačitý. To, co děláš se svým klínem mi taky úplně nepomáhá.

Kaira Wolf - 11. srpna 2016 21:23
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Dál se jemně třu o tvé mužství, lehce se tlačím na tvůj klín aby jsi mohl cítit mé vzrušení. "Ty...ehm, opravdu? " Trochu se nadzvednu aby mi špička polaskala vlhký klín. "Můžeme to vyzkoušet." Dál se o tebe otírám, dráždím tak tebe i sebe.

Ralf Fahrmann - 11. srpna 2016 21:37
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro "Radši bych něco z tvé kuchyně." pousměju se. To co děláš mě velmi dráždí. Mám chuť te vzít a nechat dosednout, protože tohle mě přivádí k šílenství. Utvrzuje mě to v tom, že dobře víš co je dobré, jen to nechceš říct.

Kaira Wolf - 11. srpna 2016 21:42
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Pobaveně se usměji a přitisknu se tvrději na tvůj penis, třu se o něj , nechám ho jezdit ve štěrbince, dráždím všelijak, jen ho nenechám vklouznout do své horké dírky. " Možná bych ti mohla dát trochu ochutnat." Zašeptám ti do ucha do kterého tě jemně kousnu. Přitom sleduji co s tebou mé dráždění dělá.

Kaira Wolf - 11. srpna 2016 21:57
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro odkaz

Ralf Fahrmann - 11. srpna 2016 21:57
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Chlouba stojí v pozoru, jen sebou trochu cuká, jak do něj proudí spousta krve. Já se k ničemu nemůžu. Právě teď mě máš naprosto v moci.

Kaira Wolf - 11. srpna 2016 22:03
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Pomalu se nadzvednu, nechám špičku tvého nádherně tvrdého mužství ochutnat vlhkost mého klína, trochu se spustím dolu, ne moc, jen tolik aby do mě vklouzla tvá špička a začnu se pohybovat. Je to celkem náročné, takže jen chvíli, pak vyklouznu a otočím se tak ay jsi měl před oličejem můj klín a já mohla ústy laskat tvou chloubu. "A tohle...se ti taky líbí?"

Ralf Fahrmann - 11. srpna 2016 22:25
	soukromá zpráva od Ralf Fahrmann pro Líbí. Moc. Odpovědi se ti ale nedostane, alespoň tedy ne slovní. Místo toho opět ucítíš můj jazyk, kterak ti rozevírá závojíčky.

Kaira Wolf - 11. srpna 2016 22:29
	soukromá zpráva od Kaira Wolf pro Syčivě nasaji vzduch a prohnu se v zádech, chvíli jen vychutnávám tvůj jazyk, ale pak se věnuji tvé chloubě, olížu jeho délku až ke kořenu a pomalu ho začnu sát, nepospíchám, vychutnávám si to.

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR