Andor.cz - online Dračí doupě

A-love-toc - 10. února 2012 14:10

Hlavním hrdinou tohoto příběhu je éterický warlock Ysmiel. Ysmiel chce mít ze všeho nejvíce svůj vlastní klid – a ze všeho nejméně vlastní rodinu. Bohužel, jeho rodina, hnána touhou po dědici, nechce to, co chce on. Sadie Mengelová je pro změnu prototyp toho, co rodina nechce… no, k věci. Chce to na začátek takové ty tradiční kydy, takže… Tohle je příběh o lásce, zradě, nenávisti… a takových těch dalších věcech, včetně předělávek někdejších popových šlágrů. Příběh o odvěkém boji dobra a zla, o zradě, ponaučení a trapných rodinných setkáních. Příběh, jež píše sám život… s přispěním Afkona a Ceress. Rodová linie domu Ylios sahá tisíce a možná desetitisíce let do minulosti rasy eldar. Po pádu původně domovem na craftworldu Iyanden, chvíli poté rozděleni mezi Iyanden a Alaitoc. (Buďto se někomu nelíbili tyranidi, nebo jim žlutá barva nepřišla dost cool, vyberte si!) Tento rod je prastarý, tradiční, hrdý, závislý na kávě a zvyklý zaujímat vysoké pozice a nést na svých bedrech zodpovědnost za chod svého craftworldu. Nicméně, v hlubinách Alaitocu, v samém rožku zaoblené zasedací síně seer councilu existuje někdo, kdo se své vlastní osobní zodpovědnosti ustavičně vyhýbá. Ysmiel byl vždy malou radostí celého rodu Ylios. Tichý, nenápadný a přesto velmi pilný ve svých studiích. Poté, co se stal warlockem a členem seer councilu, bylo na zasedací večeři celého rodu, na kterou se sjelo i příbuzenstvo ze sousedního craftworldu, uznáno, že Ysmiel je oficiálně prohlášen chloubou rodiny. Zatímco se věnoval své práci, zvládl prakticky také vychovat svou mladší sestru Yaraen, čímž získal ještě navíc jakýsi punc multifunkčnosti. Také díky tomuto se o něj začaly zajímat vysoce postavené mladé dámy z celého Alaitocu. Jaké bylo ovšem překvapení jeho matky, otce a sestry, když se Ysmiel těmto snahám o oženění se začal úzkostlivě vyhýbat! S lehkým úsměvem na rozkošně růžovoučkých rtech tento nezvedný warlock vycupital z každé sítě, která na něj byla ze strany domnělých nevěst hozena (a říká se, že u jedné spiderky to měl setsakra těžké, protože hrozila sítí, která nebyla jen pomyslná!) Nedávno se však do vyšších kruhů rodiny Ylios doneslo, že se Ysmiel v odbobí Vánoc sešel s jakousi tajemnou neznámou. Protože se nic nesmí uspěchat, byla celá situace pečlivě plánována a odložena na dobu, kdy se v Oku nákupu začalo vše jarem zelenat. Je čas lásky, je čas vdavek… a co Ysmielova matka Yrmael ještě netuší – také čas jednoho velikého šoku a zklamání!

A-love-toc - 12. února 2012 15:43

Blízká setkání třetího druhu ~Sadie~ V Oku nákupu existuje určitá doba, kdy celé centrum utichá. Doba, kdy už je příliš pozdě na nákupy, pokud jste místní zákazník a zároveň příliš brzy na připravování obchodu, pokud jste místní zaměstnanec. Zkrátka a jednoduše, okolo třetí a čtvrté hodiny ranní v Oku Nákupu není ani noha - a všichni spí spánkem spravedlivých. I ti nejotrlejší tau, kteří dokoukávají sérii oblíbeného anime, to zabalili a šli spát. Nekalí živlové si v tyto hodiny řeknou, že plánování mocenských převratů a zničení světa se dá také odložit na nějaký příhodnější čas. Ba i ten Císař, který, jakožto obrovská zlatá socha, stojí v atriu Oka, se tváří tak nějak unaveněji. Sadie Mengelová zrovna v sedě spí u svého psacího stolu v ordinaci. Hrnek, obvykle naplněný směsí tvrdých a měkčích drog, po které by i statný mariňák upadl do komatu, leží vypitý do dna vedle jejího lokte. Prázdná láhev rumu na podlaze dává znát, že práškům, které se nestačily napoprvé rozpustit, byl dopřán druhý a možná i třetí nálev. Její hlava spočívá na několika na sobě navršených otevřených knihách o medicíně - zjevně usnula během pilného, vyčerpávajícího studia. Zkrátka a dobře - ve tři ráno je i medicínská kapacita, jako je Sadie Mengelová, totálně mimo. Ve třetím podlaží sektoru dvacet čtyři, zajiskří jen spoře používaný webway. V záři tlumených nočních světel a umělých hvězd vysokého stropu, se rozcupitá prázdnou chodbou několik drobných nohou. Dle několikahlasého tichounkého smíchu, někteří nejen že nedodržují nepsané pravidlo spánku v nekřesťanské hodiny - ale dokonce se snad i dobře baví. V doprovodu vlastních chichotavých trylků trojice směšně oděných postav doslova protančí okolo zastřené výlohy jednoho z Mek Donaldů a také kolem imperiálně nejoblíbenějšího obchodu s módním oblečením, jménem Terra Nova. Co víc, minou i zdejší asijské bistro Jaghatai s vývěskou s nápisem "Nyní týdny Mantis Warriorů - možná, že jsme eight founding, ale i tak jsme na sebe hrdí!" a zamíří po vypnutém eskalátoru dolů, níž a ještě níž. Existují tvorové, které málokdo očekává. Existuje doby, kdy neočekáváte naprosto nikoho - a harlekýna, klepající vám s tichým smíchem na rameno, zatímco spíte za psacím stolem - to je tak trošku kombinace obojího. "Lady Sadie?" V odpověď se ozve tichý smích s určitou dávnou ironické posměvačnosti. Klepající harlekýna ale oba své společníky odvelí tichým PST! a naznačením, že je pokud možno nemá být vidět. "Lady Sadie..." Ještě jedno, o něco silnější poklepání na rameno. "...jmenujete se tak?" Sadie se začíná, ať už s jakýmikoli pocity a jakoukoli náladou, probírat k životu. Za ní - a pokud otočí hlavu, tak naproti ní, stojí bytost v barevném, koskovano puntíkatém úboru s karnevalovou maskou na tváři a broží s pery, zapíchnutou v culíku. "...Mám pro vás vzkaz od... chichichichichi... vaší lásky."

Sadie Mengelová - 12. února 2012 17:50

Jak se budí princezny Některé věci už prostě nejsou jako dřív. Pokud vynecháme porůznu hojně probíranou otázku princů 40k a následně i princezen můžeme s trochou nostalgie zjistit, že kromě ryze pohádkových motivů jde směrem ke grim darku dokonce i tak všední pojem jako "spánek spravedlivých". Osoba spící totiž není vůbec spravedlivá, protože trávení času s ní v jedné místnosti a nedejbože dokonce ošetřování z jejích spárů... zkrátka je to moc silný ortel i na nenapravitelného psychopatického vraha lidí, věcí i zvířátek nebo existenci v podobě Justina Biebera. Další věcí, co stojí za zmínku je i fakt, že takovýto druh spánku už nestojí za nic od doby, kdy zakázaly běžně prodávat toulen - v duši už navždy bude prázdné místo po milovaném "čuchu na dobrou noc". Spokojené zavrtění dává znát, že alternativní způsoby studia během spánku, kdy necháváte své podvědomí dělat zázraky a... nebo nedělat pro změnu nic má něco do sebe. Taky je třeba podotknout, že je to skutečně splnění mnoha doporučení profesorů, jejichž krédo je "student by měl ležet v knihách". Co dodat, snad jen, že kdyby ty knihy nebyly tak tlusté, možná by se podařily i přečíst... ač zrovna ustlání si na první straně obsahu evokuje, že by to k ničemu nebylo. Smích? Ulepené oči se pozvolna otevřou. Budík mající funkce ukazatele času pro případ, že by mohlo dojít k zaspání v práci a tedy nedobrovolnému nadělávání přesčasů/krácení osobního volna jasně říká, že je čas chrnět. Pohled číslo dvě pak zabloumá k hrnku, bohužel prázdnému. Takže... Ospalá mysl krátce váhá, co z je realita - zda prázdný hrnek nebo nějaké hihňání. Po krátké zralé úvaze je hrnek považován za plný a častován pokusem o vyprázdnění. Nové dělání pohodlí a tiché téměř roztomilé "matroš,faktžejo" na adresu ostatních zvuků doprovází další cestu do říše snů. "Lady Sadie?" Z dálky opět přichází nějaký zvuk. "Lady Sadie..." Bohužel ona "dálka" není dostatečná pro další spánek. "Jmenuje te se tak?" Nevrlé zavrčení pootočení se a hledění na svět. "Nejsem Lady, jsem Tramp ty..." Chvilka přemítání... halucinace mívají totiž mnohdy bizarní podoby a tahle je fakt šílená. "Lady Karneval!" Každopádně tohle je poprvé, co se daří vidět ztělesnění písně a ještě k tomu od monkeighského boha-císaře! "Mám pro vás vzkaz..." Další chechot. Jestli něco opravdu stojí za pěkný "vyližprdel" pak je to skupina Bébéčka nadopovaných maniaků po ránu mající energii na celé dopoledne prostřednictvím celozrné sušenky, kousků čokolády, ovoce, marihuany a dle pohybů v reklamně i extáze. "...vaší lásky." Nechápavý pohled. Je pravda, že těžké i lehké drogy umí divy, ale napsat dopis, či nechat vzkaz... to by bylo poprvé. To samé platí i o pomůckách na baterie, které mohou být multifunkční a nastavitelné jakkoliv, ale... moc vám toho zkrátka neřeknou. Jakmile byly tyto dvě věci nejvíce vyplňující život vyškrtnuty, moc dalších variant nezbývá. Athanius je bídák, který zabránil vykuchání Míry pro vlastní rozkoš! Přitom, kdyby ho fakt chtěl... stačilo by říct, hold by byl před smrtí znásilněný víckrát! Dále pak zbývá pár dark eldarů... ale ti by nepoužili výraz "láska". Koneckonců v kabale černého srdce - což by dle názvu mohla být dark-romantika - i valentýn znamená něco jiného, je to totiž den, kdy zamilovaně ze svých otroků vyřezáváte/vytrhávate srdce a pak je se vzkazem "to samé se stane tobě" posíláte těm, co nemáte rádi. "Hele kokain psát neumí, hračky taky ne, takže buď hodná milá malá halucinace sklapni,nech mě spát." Následuje nezaujaté otočení se, pohled do obsahu základů anatomie a rázem, rázem se zase začíná chtít silně spát, takže hlava míří dolu. Podařilo se cosi přečíst akorát o tom, že kniha obsahuje předmluvu než se čelo zabořilo do opravdu těžké literatury... "...spát..." Tiché zamumlání a skoro spokojené zamumlání.

A-love-toc - 12. února 2012 20:28

Konec srandy ~Sadie~ "Hele kokain psát neumí, hračky taky ne, takže buď hodná milá malá halucinace sklapni,nech mě spát." Skváda tři harlekýn, z nichž je v současné chvíli vidět jedna, asi není jediné, co umí překvapit. Sadie jim totiž tak nějak v přímém přenosu hatí veškeré plány. Taky by se dalo říct, že jim kazí zábavu. Společníci jejich mluvčí se zničehonic vynoří ze svých úkrytů. Jedná se o jednoho útlého chlapíka, držícího v rukou cosi, připomínající baseballovou pálku a jednu, soudě dle náznaku ňader, asi ženu. Harlekýna: "Adelle..." Dle všeho ji přešel smích. Trošku zoufale popotahuje velitelku skupiny za ruku. Harlekýn: "Ona usnula." Velitelka skupiny, adresovaná jménem Adelle, jen zmateně zamrká a šťouchne do Sadie prstem. "Vypadá že vytuhla..." Harlekýna: "Chichichi!" Všichni tři se ke smíchu, ač nemá žádný pádný důvod, přidají. Adelle: "Zkazila nám to...." Všichni tři se po sobě navzájem podívají. Baseballová pálka padá nepoužita k zemi. Harlekýn: "A to to byl docela dobrý vtípek!" Harlekýna: "CHICHICHI!" Ano, někomu holt přijde směšné lecos - od Kriegovských vtipů až po prásknutí někoho po hlavě a deklarování této činnosti, jakožto romantického vzkazu. Každopádně, Adelle vezme ze země pálku a Sadie po hlavě stejně dodatečně přetáhne. Pro jistotu, prý. Co Sadie neslyší... Tlumené bílomodré světlo Prsty v barevných, přilnavých rukavičkách, poklepou na bednu, normálně určenou pro přepravu kočkovitých šelem do ZOO. Adelle se zjevně dostala až k předání své dodávky, tedy Sadie Mengelové osobně. "Tady je. Eskortovaná, nepoškozená." Nad bednou se skloní dokonale upravená eldaří dáma, oblečená v bohaté róbě, z níž táhne asi metr za sebou, jakožto vlečku. Drobnou tvář barvy slonoviny na minutu zhyzdí vráska na čele a nesouhlasný výraz. "Lady Adelle... bylo opravdu nutné tu dámu přepravovat, jako nějaké prachsprosté zvíře?" Pohled a následný pobavený úšklebek, který harlekýna na pomalované tváři nasadí, přivádí dotyčnou očividně na jakési sekundární, nehezké myšlenky, které se například týkají pochyb o vkusu jejího syna. V závislosti na mírně znepokojeném výrazu eldarky se Adelle začne nahlas chichotat. "Nebojte se nic. Ona si to nebude... chochocho... pamatovat. Chichichi.... bůhví, kdy přijde k sobě!... A teď , autarcho Yrmael... vyřešíme platbu." "Ach, tohle. Jistě, zde." Harlekýně je podáno něco, co vypadá jako lidská kreditní karta, načež se groteskní postava sebere a s hysterickým smíchem odskotačí pryč. Co už Sadie slyší "Br, ještě, že je pryč, mám z těch šílenců husí kůži." Ozve se zpoza stěny bedny tichý hlas, mluvící si evidentně pro sebe, který Sadie sice nedokáže zařadit, ale je má pocit, že už hodně podobný někdy předtím slyšela. Následně je na bednu zaklepáno. "Tohle je podezřelé. Měli eskortovat dámu, ne..." Znovu poklepání "...někoho v bedně. Určitě jí zmuchlali róbu a... musí to pro ni být nesmírně ponižující, ač informátoři tvrdili, že není urozená. Možná bych ji mohla vytáhnout, než se probere..." Po několikerém synchronizovanám cvaknutí se přední strana bedny otevře a dovnitř nahlédne... někdo, kdo vypadá jako Ysmiel, ale evidentně jím není. "KHAINE!" Zamrká a vyděšeně uskočí. Pojem čertík z krabičky rázem získává nový rozměr.

Sadie Mengelová - 12. února 2012 21:17

Kinder suprise, jehož obsah není pro děti V zájmu zachování duševního zdraví rodu Ypsilonů nezbývá než doufat, že po tomto "oříšku" k rozlousknutí už nebudou pokračovat další dva. Pohádkově by to sice bylo správné, ovšem vzhledem k faktu, že se to má s každým stupňovat... by jim asi fakt hráblo. "Možná bych ji..." Podivně těžkým příkrovem spánku proniká další nepříjemný ruch. Následuje tedy zmatené promnutí bolavé hlavy. To byla noc... Promnutí v místech, kam dopadlo "anestetikum" a vyndání z účesu několika třísek, jež jemně napovídají, že této dívce nelze upřít jistou dávku tvrdohlavosti. "KHAINE!" Krátké zamžourání. Kdosi, nebo cosi... v nějakých záclonovitých hadrech se nejasně, nejistě a dost nepříjemně objevuje v zorném pole. "Díky, drink bodne..." Koneckonců čím jiném je lepší se spravit než tím, čím jste se zkazili? Navíc po ránu bývá vždy žízeň! Zdravý ne"zkalený" rozum se zkrátka nedá jen tak ošálit a pomyslná ozubená kola se dávají do pohybu, čímž i osvětlují záhadu okolního prostředí. Bolest hlavy? Mám! Jsem na cizím místě? Jsem. Pití? Dle proslulého vyprošťováku "Khaine" určitě ano - mimochodem i kvůli tomuto dryáku má tento bůh války a vraždění... no jak jen to říct, na rukou nějakou tu krev. Cizí "lidi?" Jsou tu. Pamatuju si něco? Ne! Klec? Je tu!_______________________________ Sečteno a podtrženo - byl to kurva mejdan! S vědomím, že je vše naprosto v pořádku nastává obtížný okamžik a taky taková výzva každého druhého rána - dostat se na nohy. Každého druhého je proto, že každé první dochází před touto zkouškou síly a odvahy k prosté slastné rezignaci, což když jste student, vám vesele prochází! Co říct, snad jen... jde to ztuha a je u toho nějaké to motání. Na jehož konci je i jisté uvědomění si... že něco není úplně v pořádku. "Županová afterparty?" Soudě dle jejich překvapených výrazů... "Doufám, že ne, bych se to styděla nosit i v urně..." Následuje zjištění, že je tak nějak chladno a že oděv bez ramínek... trochu sjel. Krátká úprava. "Divné..." Chvilka zamyšlení. Na většině pařeb... no jen zřídkakdy se daří probudit skoro oblečená. Může za to buď volnomyšlenkářský způsob života deldar, úspěšnost reflexů lovce i vhodná výzbroj a také v neposlední řadě je patlání krve na nahé tělo za podpory koksu docela prožitek. Krátké rozhlédnutí hovoří o poměrně... řekněme, že jsou tyto prostory více než vhodné šlechty eldar. "Leilith nějak vyměkla..." Musí se ale uznat, že po odstranění všech těch pro Commorragh typických záležitostí je to tu alespoň třikrát větší. "...to tu má zařízený jak na blbým craftworldu." Potřesení hlavou. Inu Leilith zná každý a občas tahle nemilosrdná válečnice podléhá módním trendům, kdy ojuje pouze s výstrojí od Prady, chová takové ty malé psíky, nebo svého času natřela svou obytnou část na červeno, protože to měl být hit léta! Už jste někdy zkoušeli najít na červené podlaze krev k zvráceným rituálům a zdravě pleťovému napatlání? TO BYLO PEKLO! Vědět, že ji máte tak blízko a přitom tak daleko... nemluvě o tom, že hledat pod vlivem léto na Commoraghu je taky docela záhul. "Mimochodem, ze který kabaly jste? Si vás nějak nemůžu vybavit..." První dojem je zkrátka důležitý.

A-love-toc - 12. února 2012 21:58

Tohle není Jim Beam... Jak se zdá, zprvu poděšený výraz ctnostné dámy se pozvolna mění v podezřívavý, při zmínce o craftworldu, načež je, při shlédnutí toho co Sadie má (nebo spíše toho, co NEMÁ) na sobě, vystřídán hluboce znechuceným. "Mimochodem, ze který kabaly jste? Si vás nějak nemůžu vybavit..." Drobná ruka, zvyklá kynout davům a vydávat bezeslovná gesta povelů armádám, je v náznaku hlubokého starostlivého zamyšlení přiložena k čelu. "To... musí být nějaký omyl." Je jediné, co ze sebe nahlas vypraví. Šok musí být zjevně velký, protože si očividně naprosto přestala hlídat řeč těla, takže do okolí vysílá větné signály typu: "To opravdu nemůže být pravda." "Je to nějaký příšerný harlekýnský vtípek" "Něco takového se nikdy nemělo dostat do našeho domu" "Co teď budu dělat" "Něco tak ohavného jsem ještě neviděla" "Prostitutku jsme si neobjednávali" popřípadě "Můj syn by si o něco takového zajisté neopřel ani kolo." "Omlouvám se. Až zde eskortují pravou Lady Sadie, vrátíme vás harlekýnám zpět. Tento politováníhodný omyl jim zajisté neudělá dobrou reklamu v soukromé sféře jejich podnikání. To si buďte jistá. Zatím by jste mohla třeba zalézt zpět do... své krabice, ať nám tady nestrašíte. Pokusím se celou situaci vyřešit co nejdříve, nemějte strach."

Sadie Mengelová - 12. února 2012 22:28

Když se podaří, co se dařit má Jestli je něco na setkání eldar i jejich temnějšího provedení opravdu milé, pak je to řeč těla, skrze toho zvládnout sdělit více než klasickou mluvenou řeč. Být tu nějaký Monkeigh, tak asi přijde o poměrně pestrý rozhovor. Jelikož a protože dochází během řeči k posílání vřelých signálů, jejich vlastnímu dekódování a hlavně k probrání. Jelikož a protože Sadie na řeč těla slušně řečeno sere je možnost zjistit zcela otevřeně i její názor na celou situaci v podobě "Co je zač ta rašple?" "Oprava - kurva stará rašple, když zná fóry z harlekýnek" - pochybná literatura matky je jedna z mála vzpomínek na střídavou péči craftworldu - "To je jako nějakej zkurvenej craftworld?" "Zmůže se na šukání vůbec?" "Jestli ta frigida, dle hadrů, má děcko, tak to bude silně archivní ročník a nebo umělý oplodnění" "Lady Sadie?" Čas na trochu toho ujetého smíchu, nebo taky smíchu vyjetého jako řádný motorový olej cultu mechanica, který za život pozná mnohé, ale opravdovou výměnu jen jednou za stovky let, když se narodí nějaký ten technický génius. "Se mi zdálo, že mi tak říkaj nějaký maškary..." Veselé mávnutí rukou ve sytlu "to je gól". "Jsem jim říkala, že mám radši Trampa!" Chvilka šacování vnitřku klece načež se podaří najít to, co trochu vypadlo z kapsy, pak si toho trochu odsypat na ruku. "Dáš si taky?" Zůstat v kleci se rozhodně nechce a étericky nesmělé "si vyliž prdel a pak si tam vlez sama" jemně podtrhává nesouhlas. Po chvíli se daří zjistit, že... no asi nechce takže dojde k šňupnutí. "No ty už asi nebudeš na experimenty... asi nějakej ten pátek..." Zrak mimoděk zavadí o postel... vzhledem k tomu, že tady ta... divná tak stojí a tváří se, že jí to patří to bude asi organizátorka mejdla a... no i mezi dark eldar je nějaká ta slušnost ač se projevuje podivnými a v mnoha společnostech naprosto otřesnými způsoby/návrhy. Přichází trocha drmolení načež zrak spatří křesílka a příjemný stolek. Mrštný pohybem přes stůl se daří zaparkovat na židli a na stůl vrátit nohy. Celý pohyb případně jako pravý nájezd připraví onen "stůl" o jakékoliv případné ozdoby, které kdy mohl být. Kam se hne kabala černého srdce, nebo alespoň noha jejího člena, tam sto let tráva neroste a pokud jo, tak ji pravidelně sklízí! "Se nebojim..." Taky čeho se bát v Commorraghu? Tedy zde by mohl být nějaký drsný dlouhý výčet hrůz... ale... no nechme to stranou. "Můj fotr je archon Našrotdel Fet-us Imrvériel!" Zlověstný smích. "Já jsem všude jako doma..." Radost z toho ze zkrátka nedá popřít. Jediné místo, kde by se zkrátka nedalo spokojeně koexistovat je pak jedině ve společnosti Necrontyr a to z toho důvodu, že je tam... no nuda jako v hrobě. "Hele v který části Commorraghu sme? A kdy jsem dorazila? Si to nějak nevybavuju..." Na závěr by je důležité ještě něco podotknout. Ovšem místo slušnosti, prosby, nebo poděkování jde o prosté skromné "kdy bude ten drink?"

A-love-toc - 12. února 2012 23:13

Trable všedního dne "Můj fotr je archon Našrotdel Fet-us Imrvériel!" "Úchvatné." Řeč těla oné milady ovšem zcela jasně deklaruje "I'm not impressed." "Já jsem všude jako doma..." "V tom případě si zde udělejte pohodlí, zfetujte se do němoty... a já půjdu... se postarat o to, aby vás vyhodilizpřechodo.... aby vás dostali co nejdříve, kam patříte." Následuje dlouhý nádech, výdech a ještě jeden nádech, načež dáma přejde ke dveřím, kde řekne prosté "Otevřít." a posuvný mechanismus bělostných dveří, vyzdobenými jakýmisi stylizovanými runovými znaky, které dohromady dávají nápis Ylios, se dá do pohybu. Bohužel, možnosti volnému pobíhání je dáno sbohem ve chvíli, kdy se mechaismus opětně zavře za jejími zády. "Do hajzlu!" Problém vleček je, že když je vlečete metr za sebou - tak se vám dveře prostě přímo za zády zavřít nesmí. Proto se mechanismus ještě jednou otevře a dáma si svůj zbytek šatů přitáhne k sobě, dávajíc ti řečí těla najevo že "tohle rozhodně neviděla!" To že poté důstojně odkráčí, jako by se nechumelilo, si může každý náhodný pozorovatel této scénky poněkud bez problémů domyslet. O dvacet minut později Zdá se, že tady nejenže nemají drinky a drogy a celkově ta párty nebude zrovna divoká, už proto, že tady to je určitě nějaký craftworld, ač na dotaz ohledně umístění nebylo úplně odpovězeno. Dveře se opětně otevírají - ale nestojí v nich původní žena, která tě "vytáhla" z krabice, načež tě do ní chtěla nasoukat zpátky - ale někdo, koho velmi dobře znáš. Tedy... otázkou je, co si představuješ pod pojmem velmi dobře. Každopádně se jedná o tvého přítele z dětství, se kterým ses... inu, nerozešla zrovna v dobrém. Prve vypadá překvapeně, že tady v místnosti někoho vidí. "My... máme novou služku?" Zeptá se po chvíli opatrně a založí ruce za záda. "Chápu, že si nedávno přitáhl domů mariňáka... ale tohle je už trošku přehnané samaritánství..." Podle všeho tě navíc ještě nepoznává.

Sadie Mengelová - 13. února 2012 17:42

Dveře ala kráječ šatů Prej kam patříte! Inu otázka místa na zemi, ve vesmíru i mimo něj ať už v tajemném webway nebo té ujeté dimenzi skrývající Commorragh... zkrátka je to taková věčná aktualitka, ač je pravdou, že poslední zmíněné by mohlo k "patření" sedět nejvíc. Když se to opět sečte nakonec nezbývá než skutečně dát za pravdu slovům "všude jako doma", protože dříve či později vlastní maličkost beztak odevšud začnou vyhánět a je úplně šumák, jestli s řevem, milým úsměvem nebo podávání jedů do jídla a pití, které vzhledem k vysoké koncentraci všech dalších nezdravostí nemají na účinek nejmenším šanci. "Se měj!" Rozverné mávnutí a úsměv od ucha k uchu! Na světě i tom umělém je přeci krásně, když si samozřejmě trochu vypomůžete chemií. Následná scéna pak dokazuje, že je třeba se těšit i z maličkostí, proto přiskřípnutí bylo odměněno potleskem a výbuchem smíchu. Drahá látka, která je prý velmi vznešená a těžká, se po té troše probrání rázem nezdá jako záclona, ale spíše má formu takového toho hnusného, těžkého závěsu, jež by byl schopný zastavit stejně dobře paprsky slunce jako výstřel laskanonu. O dvacet minut později Nohy zůstávají na stole a pohled spokojeně zírá do prázdna. Vše je zkrátka jak má být kromě... no nějaká váza byla rozbita a její střepy využity co by rydlo důležitého sdělení do desky stolu "stará si skřípla hadry", které musí být zákonitě ponecháno dalším generacím. Postupně se také daří přicházet na kloub místu... momentálního pohybu. Všechno to tak trochu ukazuje na craftworld, skutečný craftworld... takže je jasné, že se tahle pařba tentokrát krapet vymkla z rukou. "My... máme novou služku?" V duši možná netřímá básník ale jako odpověď na "Máme novou služku" se rýsuje v nitru odpověď "chceš rozbít držku?" nic méně... ač by tohle řeč těla prozradila ráda, šok... vytěsní vše. Jedno, dvoje mrknutí, promnutí očí a pořád... to vypadá tak neskutečně. "Chápu, že si nedávno přitáhl domů mariňáka... ale tohle je už trošku přehnané samaritánství..." Vidět Ysmiela je překvapivé, ale vidět ho sjetého tak, že mluví o sobě ve třetí osobě a taky zjistit, že je tu Athanius... to je větší gól! Koneckonců kterého jiného mariňáka tak Ysmiel může znát? A... hehe... s kým jiným by mohl najít společnou řeč těla, že! "Ysmi!" Perlivý smích - koneckonců fakt, že se našel... je docela vtipný a dle svých řas i dává najevo, že mu ta ženštější část jeho duše je asi víc po chuti! "Co tady děláš?" Taktická zvědavá otázka a stále trochu nejisté vstávání přecházející do lehkého... přibližování se. "Jsem měla za to, že nejseš mejdanovej typ..." Šťouchanec do hrudníku, který... nezamířil asi tam, kam měl a pak další a ještě jeden pro jistotu, neboť ten první vyvolal jisté otázky. "Si trochu vyrostl..." Pauza na výtlem a další štuch. "Ale ne dost!"

A-love-toc - 13. února 2012 19:02

Tohle... taky není Jim Beam... "Ysmi!" Ve tváři "Ysmiela" se objeví zaražený výraz. Řeč těla je v tuto chvíli ale příliš dobře držená na uzdě, takže ač za normálních okolností by se mohlo v éteru objevit něco jako "on tu nahou děvku zná?" tentokráte se "Ysmiel" ani nepohne a jenom si tě prohlíží. Jeho pohled je nicméně trochu jiný, než obvykle. Takovýma očima se dívají na svět spíše sociopatičtí psychopaté, kteří si při pohledu na vás představují, jak vám rvou zaživa střeva z dutiny břišní, než éterické bytosti, které mají na všechno dost času a v duši klid a mír. Něco je zkrátka úplně špatně - ač zatím plně nevíš co. Šťouchanec do hrudníku svým způsobem potvrzuje, že něco je poměrně špatně, ač ti zatím plně nedochází, co za tím pocitem přesně stojí. Druhý šťouchanec... inu, namísto odpovědi na otázku "proč je jeho hrudník měkčí než jsem čekala," přivolá tvrdou ránu pěstí do tvého břicha. Psychopatický, zákeřný pohled, se stane o poznání hmatatelnějším. Možná se ten kluk doma nechová stejně, jako venku. Rozhodně to není ta něžná, mrkající ovečka. "Odkud..." Útočník tiše zasyčí "...znáš mého bratra." Ruka se napřáhne ještě jednou, čistě pro demonstraci toho, co by mohlo přijít při odmítnutí odpovědět na přímý dotaz.

Sadie Mengelová - 13. února 2012 19:29

Suckers punch! Život je plný překvapení a to dokonce i těch, které vás mohou zabít. Škádlení kobry bosou nohou je možná fajn, ale když toho to zvířátko začne mít dost a ta noha ještě k tomu je vaše... je to jistý krok směrem k potížím. Momentálně dýchacím potížím. Některé omyly prostě vyrazí dech a ty, ve kterých má svou roli pěst v břiše nejsou vyjímkou. "Odkud znáš mého bratra?" Jedno je jisté, ty malé kozy nejsou Ysmiela! Stejně jako ten sexy pohled! Po pravdě je ta dívka... asi dívka, vzhledem k rozměrům to není až tak jisté... je zkrátka sympatická! Takové to chladné přezírání, mlčenlivé napětí, výhružky... to je prostě ono! Nemluvě o svlíkání! Nelze zapomenout na to chtivé svlíkání očima. Z kůže! "Když budu zlobit, praštíš mě znova?" Jen těžko se dá popsat následující reakce kombinovaná lascivním tónem, sladko-bolestným výrazem a podivným... skoro oddaným pohledem v očích. Ono... pokud bychom měli skutečně vyjádřit a přiblížit momentální prosakování radostného citu z celého setkání... nejlépe by to vystihlo asi toto: *__* Inu někomu se rozzáří očička kvůli hezkému dárku, jinému při fyzickém násilí, které je tak nějak chybně zaměněno za jistou oblíbenou deviaci. "Doufám, že jo..." Úsměv a chystání se na další ránu. "Pač mám tendence bejt zlobivá!"

A-love-toc - 14. února 2012 21:51

Reklamace Inu, někdy v životě zažíváme určitou formu zklamání. Pro někoho je zklamáním fakt, že pevnost Boyard už není, to, co bývala, protože majitel pevnosti je spíše směšný než drsný, otec Furá už není otec Furá a k tomu všemu okolo pobíhá jakási silikony vycpaná blondýna. Na druhou stranu, lady Yrmael by mohla namítnout, že v případě pevnosti Boyard je alespoň ten lilipután to, co bývalo. V případě "lady" Sadie se ovšem to samé říci rozhodně nedá. Už proto, že případný čtenář dobře ví, že se nejedná o žádnou lady Sadie, ale prachsprostou, obyčejnou Sadie Mengelovou. Která, jak sama dokládá svým proklamovaným tampovstvím - má k jakékoli lady daleko. Poslední světýlko naděje, kterým se Yrmael uklidňuje - ač sama začíná tušit, jak moc naivní a zbytečné to je, je vsugerované přesvědčení, že se jedná o nějaký omyl. Na druhou stranu - Harlekýny se jen málokdy mýlí - takže, pokud se z jejich strany nejedná o nějaký obzvláště krutý kanadský žertík - pravděpodobně jediný, kdo kdy nějaký omyl udělal, je... no, Ysmiel. Jakožto správná a milující matka si tedy Yrmael přísahá, že tohle si synáček do rámečku nedá, zatímco si představuje řeč, kterou mu na téma "když jsme mysleli NEVĚSTU, nepředpokládali jsme KURVU," poví. Nicméně nyní běží za Adelle, doufajíc, že ji zastihne ještě někde v sídle. Výraz, který při tomto "pronásledování" nasadila, necháme čistě na vaší fantazii s lehkou nápovědou, že když ji viděl nejnovější domácí mazlíček rodu, mariňák Therius, formálně zavázán pracovním poměrem jakožto komorník, uskočil s vystrašeným výrazem a přáním "ať toho Hora sejme," z cesty. Výše zmíněnou strážkyni Black Library, mající druhé zaměstnání v soukromém sektoru špinavých služeb a prací, dostihne v atriu. Ono se nejedná zase tak o nějaké dostihování, už proto, že Adelle se rozvaluje na gauči pro hosty, čekající na audienci, jako madame Pompadour a cpe se sladkostmi, které ji, jakožto zpříjemnění dlouhé chvíle donesly dvě služebné. "Vy jste mě podvedla!" V tuhle chvíli se lady Yrmael nehodlá obtěžovat formalitami. "o- ho ho ho hohohoho! .... jistě že ne." "Vás ten smích brzy přejde. Přinesla jste mi špatnou krabici!" "To si vyprošuji, autarcho Yrmael. Ta krabice byla standardní a ještě nikdo si na ni nestěžoval. Chichi... pokud ale dáváte přednost bednám na munici.... chichi... to se dá samozřejmě za příplatek zařídit, pokud to chichichichi...." Adelle sáhne pro další bonbón a tak si musí Yrmael na její dovětek počkat, než milostivě dožvýká. Samozřejmě že vzhledem ke svému noblesnímu vychování zcela slušně čeká. "... řeknete předem, že ano!" "Nejde o krabici, ale o její obsah!" Zasyčí eldarka za doprovodu tichého hihňání. "Ale copak - slečna Sadie vám nevoní? chichichi.... smrdí chlastem, o cho chocho... Jen co je chichi pravda!" "Tohle NENÍ slečna Sadie." "Slečna to je.... chichi... to, že už dávno není pannou, to je věc jiná, chichichi..." "Musí existovat... více Sadií!" "Bohužel, autarcho, tohle je jediná Sadie na celém světě." "Můj syn by se nikdy.... NIKDY..." "Chichichi... zeptejte se jeho hihihih...." "Chcete mi tím snad něco naznačit?" "že.... chocho.... chichichi... nebude.... mwhehehe.... že nebude vůbec rád, že jste zde proti jeho vůli nechala eskortovat.... Sadii Mengelovou!" "Co je na tom tak směšného?" "chichi.... úplně všechno! Mám si ji zase odnést? Přiznáte si... hihihihi... svou chybu, autarcho?" "NIKDY!!!" Tichý, ale upřímný smích, při kterém si musí v jednu chvíli popotáhnout a otřít slzy, směrem od Adelle, doprovází Yrmaelina slova. "Co tedy budete, hihihi, dělat?" "To nevím. Už tady ale je... nějak to budu muset zařídit..." "Zbytek rodiny zde bude co nevidět, všechno jste to tak krásně zařídila! Řekla jste jim, že si váš syn našel dokonalou budoucí choť!" Adelle je nejen očividně dobře informovaná, když dělá v knihovně, obsahující veškeré vědění světa - ale také se celou situací neskutečně baví. Na druhou stranu Yrmael vypadá, že když si na fakt, že za pár dní zde dorazí Ylios z Iyandenu, vzpomene, asi brzy omdlí. Adelle se se smíchem a přáním hodně štěstí vytrácí pryč.

A-love-toc - 14. února 2012 22:10

What the fuck? "Když budu zlobit, praštíš mě znova?" Ysmielův sourozenec, ať už je to kdokoli, se viditelně zarazí. Tohle je pravděpodobně jedna z mnoha věcí, které v životě nečekal - či jak předpokládáš, nečekalA. "Pač mám tendence bejt zlobivá!" Ruka víceméně ze setrvačnosti výkon zopakuje. "Prosím?" Jako by si až nyní uvědomila význam tvé věty, o kousek se stáhne. Vidět jí do hlavy, asi bys zahlédla několik desítek či stovek malých koleček, jak se usilovně protáčejí, ve snaze najít správnou kombinaci vysvětlení, která by mohla poskytnout odpověď na otázku "proč se tohle děje." "Mi se netyká. NIKDY!" Chvíle přemýšlení, nejisté přešlápnutí, přehodnocení priorit. "Takže tě za trest... nezmlátím. Pokud to tedy není reverzní psychologie, hm..." Co se týče psychologie, zdá se, že ač do této místnosti eldarka vlezla z naprosto jakéhokoli důvodu... tak na něj ve chvíli, kdy Sadie zahlédla, stoprocentně zapomněla. "Co tady vůbec dělá dekadentní špína od dark eldar... naše rodina se neúčastní výměnných pobytů pro střední a nižší vrstvy společnosti..."

Sadie Mengelová - 14. února 2012 22:40

Ona to neumí! Je vidět, že Ysmielovci mají v rodině jistou... snad genetickou dispozici být prudérní a... dá se říci, že co se týče zábavy, zastávají evidentně roli diletantů. Některé věci se zkrátka nedělají a jedna z nich je prošení, když máte být ten, co mlátí! Spolu s úderem to tak místo zábavy přineslo... docela nepříjemné zmatení. Nic méně dle zásady "koho fet bereš, s tím se směješ" se to ze zdvořilosti podaří odpustit s jakýmsi vnitřním "každý jednou začínal" a "tu svini naučím, jak se to má dělat, až bude plakat jako malá holka". "Mi se netyká nikdy?" Tuhle část role playingu ala domina nic méně má zmáklou a vůbec je to docela uvěřitelné! Mimoděk pak řeč těla vykouzlí rozverné "ale di ty" a drzé pobavení. "Takže..." Chvilka nejistého tápání. Slovo psychologie je poměrně známe, ale slovo reverzní v kombinaci s tím? Mozek se snaží, ale není to k ničemu... jediné, na co se daří si vzpomenout je fakt, že tato problematika byla dle obsahu na straně 6... no a pak nějak padla ta únava, že jo... Možná... Nic méně kde chybí rozum, tam je fantazie a tak se vbrzku daří toto slovíčko pozměnit na cosi uchopitelnějšího. "Je to perverzní psychologie, Ysmiho ségro!" S jistou dávkou neskrývané hrdosti a drzosti sloužící pro koledaci... která je mimo vánoce i velikonoce. Bohužel to zatím vypadá, že to k ničemu nepovede. "Co tady dělá..." Další podnět k zamyšlení. "Jestli tu máš špínu, tak to je tvůj boj, holka..." Jestli je jí tolik, že dělá vrstvy... tak to už je co říct, každopádně tady k žádnému úklidu nedojde! Už z principu! A nedošlo by k němu ani v kostýmu pokojské, prostě nikdy! "Jinak... tu asi flámuju" Po pravdě to začíná být pruda, protože jestli se podaří tady najít něco alespoň trochu normálně oděného, bude to možná mumifikovaný pradědeček, protože živí v tomhle pajzlu z nějakého důvodu se balí snad do koberců! Je... je to skoro hrozné jako ten butik! "Nejsem si jistá..." Zkoumavý pohled kolem. "...pač sem tu a nic si napamatuju..." Řeč těla to potvrdí rozverným "normálka". "Taky..." Kleknutí. "Jestli tohle má bejt zábava..." Zdvihnutí róby a znalecký posudek. "Tak to tu stojí teda za hovno!" Následuje upřený pohled do očí. "Jak se ti vlastně líbil vánoční dárek?" Přeci jen... na jeho výběru byla jistá spoluúčast... tak když už je ta možnost, proč nezjistit výsledek!

A-love-toc - 15. února 2012 20:27

Já to teda umím! "Jestli tohle má bejt zábava... Tak to tu stojí teda za hovno!" Překvapený výraz na eldarčině tváři, po nakouknutí pod róbu, je velmi patrný. Rozhodně se ve své domácnosti obvykle nesetkává s lidmi i nelidmi, kteří mají ve zvyku chovat se takto. A na bojišti je to něco jiného... tam k tomu totiž nemají obvykle příležitost. "Jak se ti vlastně líbil vánoční dárek?" Jeden povánoční dárek po svém dotazu taktéž dostáváš - je to podrážka domácí papuče ve tváři. Následně tě hlavou napřed zatlačí nohou k podlaze. "Žádný jsem nedostala." Těžko říct, zda její zlost pramení právě z tohoto faktu a nebo je prostě naštvaná, že se jí někdo koukal pod sukni. Možná od obojího část. Noha opouští tvůj obličej a s tichým přidupnutím se vrací zpět pod róbu. "U nás v domě se neflámuje. Nikdy." Nikdy je taktéž očividně jedno z jejích oblíbenějších slov. "Takže být tebou, kápnu božskou... než to řeknu mámě, že tady jsi!"

Sadie Mengelová - 15. února 2012 21:32

Lepší se! "Žádný jsem nedostala." To je smutné a tak nějak pochopitelné. Inu... dokonce ani o vánocích se doma - tím je míněn příjemný byteček v obytné části oka nákupu na hranicích čtvrti Gothamu a Midsomeru - dveře netrhnou a tak počet obdržených dárků, pokud se nepočítají hovadiny od Taldeer - ty jdou rovnou do krbu, se dostal na pěknou kulatou cifru nula. Možná to zní smutně, ale vůbec to nemrzí, alespoň od chvíle, co došlo k poslednímu šňupnutí! O to lepší je možnost si vychutnat nezávazné pošťuchování se sestrou Ysmiho! Navzdory snaze ovšem noha míří v brzku pryč a tak nedošlo k přerodu z pošťuchování k ožužlávání. Už zase! Někdo má na lidi a ne-lidi štěstí, jiný smůlu a vlastní maličkost se drží spíše toho druhého. "U nás v domě se neflámuje. Nikdy." Do tváře se vloudí kyselý výraz a řeč těla to jemně podtrhuje přechod frází "netykavka-psí čumák-částečná frigida". "Koukám, že nevedeš ani návštěvní hodiny. Nikdy." Smích, snad ďábelský? Sice je psychickými silami z celého srdce pohrdáno a obecně jsou považované za "nudný vopruz", ale věštit ze spodního prádla, to je jiná! Zvláště... když se dle tohoto oblékacího stylu dá jen těžko splést. "Takže být tebou kápnu božskou..." Upřímně, kdyby ona byla já... tak se dějí úplně jiné věci než řeči o mamince. "Maminka?" Pořád to zní... divně. Pokud samozřejmě maminka není Mistr abnormální militantní inzultace nezvaných kurevských abnormalit - pak by asi bylo čeho se bát. Každopádně maminka, pokud je to ten tvor, který tuším... je docela fajn. Její decentní uvažování o mě jakožto "prostituce" krásně zvedá sebevědomí. Být tak krásná a působit nedosažitelně do takové míry, že by lidé museli platit... na druhou stranu, možná měla jen pozorovací talent. Od té... epizody se stávkou lékařů a zavádění těch nevděčných poplatků se mezi lidmi traduje výraz kurva i pro méně vznešené povolání, jako je to mé... "Vypadá..." Následuje krátký popis toho, co se z předchozí dámy podařilo zapamatovat? "Ta je fakt hustá!" Další vlna veselí. "Jen si vzpomenu, jak si skřípla ten... dlouhej cancour, co furt taháte... mám výtlem..." Bohužel to nevypadá, že by se dařilo radost sdílet. "Hele, jsem ti řekla, že jsem se tu probrala..." Konečně dochází ke škrábání se na nohy. "...a mám pocit, že to zařídila tvá matka." Logicky pokud jí to tu patří, tak to mejdlo muselo být v její režii, nebo někoho z rodiny. Pokud to bylo mejdlo... nic méně, co jiného by to mohlo být? Únos? Kdo by v celém vesmíru unášel Sadie Mengelovou? Ne, musí tu být logické vysvětlení...

A-love-toc - 15. února 2012 22:30

Nepříjemná zjištění dnešního dne Někdy se dočkáte odpovědi, kterou nejenže nechcete slyšet, ale ani nepočítáte s tím, že by mohla zaznít. Odpovědi tak absurdní... že prakticky musí být pravdivá - protože by ji nevymyslela ani nadprůměrně chorá mysl, rozmlžená fetem. "Hele, jsem ti řekla, že jsem se tu probrala. A mám pocit, že to zařídila tvá matka." Tohle je evidentně jedna z nich. Ty se taktéž něčeho dočkáš - a to další rány do žaludku. "Jsem ti řekla, že se mi netyká. Jsi hluchá?" Je slušné zde připomenout, že nátura kterou tahle slečna má, patří do základního vybavení průměrné dominy. "Navíc to co říkáš je absurdní. K čemu by tě asi tak matka měla? Má snad v úmyslu založit si obludárium?" Což je doprovozeno gestikulačním sdělením "má snad v úmyslu, založit si levný bordel?" "Navíc nechápu, odkud někdo, jako ty, může znát mého bratra. On je..." Zasněný pohled. "On je ctnostný eldar na úrovni..." Podezřívavý pohled směrem na tebe. "Vždycky jsem jej podezřívala z určité úchylky... ale tohle je trochu moc.... navíc nechápu, co s tím má společného matka, to mi nedává rozum... ona... ona tady byla?" Zdá se, že si odpověděla sama, protože pokračuje, jako bys řekla "ano." "To je... něco se musí dít. My tady nechováme své temné bratrance. A neudržujeme s chátrou, jako jste vy, žádné styky. Nikdy. Něco mi tady smrdí... tedy krom toho chlastu, který tady je cítit. Co tady dělá ta bedna... jaký má strategický význam fakt, že je uprostřed pokoje..." Začíná chodit ze strany a stranu, mnout si čelo a evidentně si tě přestala na určitou dobu všímat.

Sadie Mengelová - 16. února 2012 18:01

Yes! Yes! Sadie is bad too bad! To je holka od rány a docela mile to dokazuje! Akorát... zatímco se ptá na hluchost, tak nějak vyplouvá na povrch její blbost. Dobrá rána z vás dominu neudělá, k tomu je třeba mnohem víc, alespoň... tři čtyři úchylné do kola opakující se hlášky a ne tyhle stupidní dotazy. Nemluvě o tom, že je prostě příliš kreativní... co se hovoru týče. "Navíc to..." Vůbec ji to moc kecá a málo mydlí nemluvě o tom, že tu rozebírá hovadiny. Ta stará rašple by sice obludárium mít mohla... ale rozhodně já nehodlám hlídat/uvádět ani v nejmenším sbírku zdejšího tak fádního prádla! To je prostě příliš odporné i pro životní styl "dark"! Na levný bordel se podaří zaragovat "kdo ví", ostatně s takovou výbavou by si nemohli dovolit větší ceny... a dost možná by museli lidem za návštěvu a trauma doplácet. "...on je..." Ironický úšklebek a smích. Inu každý si pod pojmem "cnostný" představí něco jiného. Někde jemnou, přemýšlivou, milou, éterickou bytost a druhý... mix rockera, deathmetalisty a zubaře... inu žít život se ctí je zkrátka příliš záležitostí kultury a názoru než nějakého obecného faktu. "A tomu jako věříš, jo?" Další vlna smíchu. "...ona tady byla?" Znuděné protáhnutí. "Sem ti kurva říkala, že tu byla, skřípla ty svý hadry a šla po svým!" Blbost bolí, dokonce i ta cizí. Nastávají další úvahy a... na nějaké hry už přešla naprosto chuť. "Sem byla zabedněná, asi..." Oči směr nebesa/strop. "Seru na to, jdu najít bar..." Pár kroků ke dveřím. Trocha soustředění, špetka vůle a vzpomínání na dveře na "Dadáku" a nic. "Hej ty..." Pohled směrem na mlátičku. "Jak se ten křáp votvírá?"

A-love-toc - 19. února 2012 10:30

Banshee training "Já vám nevím, Ravaedrys... myslím, že se na to nehodím." "Ale houby, Yrkieli, samozřejmě, že se na to hodíte. Základní kurz vřískotu zvládli i tišší, než jste vy. Jen se do toho musíte pořádně opřít." Rudovlasá exarcha lehce klepne pod hrudník baanshee novice. "Musí to vycházet odtud." "Můj včerejší oběd?" "Ne - ten křik. Zhluboka se nadechnete a dáte tomu volný průchod. Myslete na to, že se stáváte.... hm... to je takové... ve vašem případě... no takové divné - dcerou Morai-Heg." "Být něčí dcerou, z toho bych až řval..." Snad k navození správné atmosféry, hraje v celé svatyni tiše hitovka Tokio Hotel, "Schrei." Bohužel, křik Yrkiela exarchu ani náhodou neuspokojí. "Dáváte do toho málo... málo vlastní invence. Musíte tomu věřit. Ta maska za vás neudělá všechno. Musí to jít z vás." "Možná bych se měl zase vrátit k swooping hawkům... lítání mi docela šlo..." "Nebuďte poraženecký! Zkuste to třeba... zkuste třeba začít zpívat a pak ječet." "Nejsem si jistý..." "COZASEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE!!!!!" Jakkoli je to nepravděpodobné, křik poposune novice pár metrů po podlaze zpět. "comámzpívat..." Špitne v odpověď Yrkiel. "Nějakou lidovku, co já vím. Tak šup šup. Chápu, že jste vysoce postavený a vážený eldar, ale já na vás opravdu nemám celý den." Ve hře stínů a světla se až zdá, že stříbrná Khainova socha v nadživotní velikosti, která musí dřepět, aby se tady vůbec vlezla, vážně přikývla. "Tak tedy..." Odklašlání. "Tluče bubeníček... TLUČE NABUBEEEEEEEEEEEEEEEN!!!!" "TALENT!!! MÁTE TALENT!!!" Dvě přísedící baanshee exarchy pochvalně zvednou palce, když se na soše objeví praskliny. "Skoro jako Bishiel! Tedy... on talent měl do té doby, než jej znásilnil jakýsi mariňák... to prase jej přinutilo přehodnotit svou válečnickou kariéru. Teď vlastní jakousi stavební firmu a na naše pozvánky odpovídá, že už si své odkřičel u toho aktu... je to politováníhodné..." "Možná jsem přeci jen měl zůstat u swoo...." "Ale nebuďte směšný." "Volá mě žena." "Ale tak přeci nevymlouvejte se!" "Musím jít, přijdu zítra!" S těmito slovy odhazuje Yrkiel plátovou zbroj s ňadry a nahazuje na sebe bílozlatou róbu s rodovým emblémem. Ono to volání znělo dost naléhavě. Takže jsou zde tři možnosti. Buďto je Alaitoc v další bojové pohotovosti, nebo se stalo něco doma - no a nebo se Yrmael rozhodla, že by nebylo na škodu mít třetí dítě. Ani jedna z možností není v zásadě úplně špatná.

A-love-toc - 20. února 2012 18:37

Chce to ven! Při tvém smíchu na Ysmielovu adresu se jeho sourozenec, tedy spíše, soudě dle pohledu pod sukni sourozenkyně, zarazí. Zjevně ji ten chcechot nutí uvažovat nad tím, zda za svůj život nepřehlédla nějaký důležitý fakt - například, jak si nyní myslí jejich matka, což ona samozřejmě neví, že čas od času odjede do Oka nákupu, aby si tam objednal levnou děvku. "Mimochodem, mělo to být jsem VÁM kurva říkala..." Nicméně to vypadá, že bojové nadšení z ní již opadlo, protože další rána nepřichází. Jak jednou řekl nějaký nejmenovaný mechy milující světec... CC specialisté v boji se Sadie časem ztratí i tu poslední naději. "Hej ty..." "Nejsem Hejty. Jsem mladá paní Yaraen Ylios. Pátá tohoto jména." Ano, již to zjistil A-love-toc a Yliosové to musejí vědět už dlouhá tisíciletí - počet slušných jmen, začínajících na Y je omezen! " ...a ty to neotevřeš. ...což znamená, že služka nejsi..." Opětně přechází do svého přemítání nahlas a zjevně zpola zapomíná, že tady stále stojíš. "To ale pak nechápu, co tady dělá. Tedy ne že bych chápala, že jsme si pořídili domů tohle, to ne... to už i ten Therius je lepší... alespoň je takový... no mužný. Ale... proč by tady matka přivezla v bedně někoho od deldar? To nedává smysl... chce se učit temným praktikám, když už prošla všechny aspekty s vyznamenáním a všemi možnými cenami...? Slyšela jsem nějaké zkazky, že se nudí, ale..."

A-love-toc - 20. února 2012 19:45

Rodinná porada V bílé, až na několik umně vyvedených sloupů, vyřezávaných z bělostných kostí, jež si v původní velikosti snad ani nikdo nechce představit a jeden nízký čajový stolek vyrobený ze stejného materiálu, prázdné místnosti naproti sobě sedí obě dvě momentální hlavy alaitocké větve rodu Ylios. V dlouhých štíhlých prstech svírají každý svou misku s jakýmsi hnědozlatým výluhem. Yrmael se poté, co představila svému muži patovou situaci v celé její nádheře, téměř neznatelně chvěje. Yrkiel přemýšlivě srká čaje, zatímco v duchu rozebírá celý problém ze všech možných stran. Yrkiel: "Takže vy mi v podstatě tvrdíte, že lady Sadie není lady Sadie..." Yrmael: "Hůř - já vám tady tvrdím, že lady Sadie je Sadie. Ale není to rozhodně to, co jsme čekali." Yrkiel: "Otázkou je, drahá, co jsme vlastně čekali." Yrmael: "Cokoli jiného. Eldarku." Yrkiel: "Technicky vzato to eldarka je." Yrmael: "Myslela jsem... někoho, jako jsme my." Yrkiel: "A vy jste si naprosto jistá, že se opravdu ta dáma, se kterou byl viděl, jmenovala Sadie?" Yrmael: "Nebuďte směšný, ověřila jsem si to z několika zdrojů. Já pořád nemohu uvěřit, že by si náš syn mohl něco začínat s nějakou prostitutkou. Až se tohle někdo dozví, tak nás konkurenční velkorody pošpiní. Bude se o tom psát všude. Všude! I v Daily Waagh a to ho nikdo nečte." Yrkiel: "Třeba to není tak, jak si myslíte. Znáte Ysmiela a jeho... samaritánské sklony." Yrmael: "Myslíte, že si s ní něco začal z lítosti?" Yrkiel: "Podle mě si s ní nezačal vůbec nic. Viděl na ulici kurvičku, jak se vystavuje, byly Vánoce a on začal uvažovat nad tím, jak se asi takové ubohé stvoření cítí. Bylo mu to strašně líto, tak ji vzal sebou, koupil ji nějaké pořádné oblečení... a já nevím, asi jí dal nějaké peníze, těžko říct. O to by nešlo těch máme dost." Yrmael: "Ale viděli je spolu." Yrkiel: "Zřejmě si přál, aby zažila jeden den, jakožto plnohodnotná členka společnosti, ne níž se slušní eldar nedívají skrze prsty. Můžeme ho za to soudit? Pamatujete si, jak si před lety přinesl z toho válečného tažení proti tau u exoditů toho dinosaura?" Yrmael: "Myslíte toho, co mu na popud nějakého tau, se kterým se tam skamarádil, zatímco měl bojovat, říká Bulbasaur?" Yrkiel: "Jo přesně toho. Ysmiel je prostě... jiný." Yrmael: "Mě tím neskutečně vytáčí. Máme dvě děti a ani jedno použitelné." Yrkiel: "Hlavně se nerozčilujte, oni se oba dva svým způsobem... snaží. I když u Yaraen lituji, že se nenarodila na Biel-tanu, tam by si asi svého exaršství užila více." Yrmael: "Ona se měla narodit na Commorraghu." Yrkiel: "Ale nebuďte tak tvrdá. V zázemí je příkladnou dcerou." Yrmael: "V poli dělá ostudu!" Yrkiel: "Neberte Nathandela příliš vážně, on je tak trochu citlivka. Nějaké dloubání očí by vás nemělo vůbec rozhodit." Yrmael: "Kuchání střev zaživa?" Yrkiel: "Špinavá práce - ale stane se." Yrmael: "Naposledy nějakému branci zpřelámala prsty, přesekala achillovy šlachy a zaživa mu vyřízla kus stehna, který mu pak nacpala do úst." Yrkiel: "Ale notak, byl to mon-keigh, jste jako ti chlápci z PETA." Yrmael: "ale ona..." Yrkiel: "Tématem dnešního rodinně-romantického sezení je Sadie Mengelová. K věci, prosím." Yrmael: "Máte pravdu, miluji vás." Yrkiel: "SADIE MENGELOVÁ. Mimochodem já vás také." Yrmael: "Problém je, že nevím, co s ní dělat. Pozvala jsem celý Ylios na večeři, při které ji měli poznat." Yrkiel: "Celý Ylios? Dědu Yenniela?" Yrmael: "Druhou větev rodu." Yrkiel: "To vypadá na pořádný průšvih..." Aby dodal svým slovům podstatné dramatičnosti, flegmaticky usrkne čaje. Yrmael: "Co budeme dělat. Taková ostuda." Yrkiel: "Co kdybychom ji prostě vrátili?" Yrmael: "Už jsem vám říkala, že to nejde." Yrkiel: "Tak do té doby seženeme někoho, kdo bude Sadie zastupovat... a pak řekneme, že padla v boji, než se stihli zasnoubit." Yrmael: "To je moudrý plán. Víte o někom, kdo nám dluží laskavost?" Yrkiel: "Bohužel... jakkoli uvažuji, napadá mě jen Nathandel." Yrmael se svým čajem zalkne a začne kašlat. Yrkiel pokrčí rameny. Yrkiel: "Ví už Ysmiel, že jsme zde dopravili jeho... objekt samaritánských potřeb?" Yrmael: "Ne, neví." Yrkiel: "Tak mu to běžte říct - já zajdu za Nathandelem... a nějak se to pokusím vyřešit." Yrmael: "Proč já!?" Yrkiel: "Chcete jít místo mě?" Yrmael: "Ne... to raději ne. Kdo ví jak to vezme..." Yrkiel: "Tak jdeme - nějak to vyřešíme, než bude pozdě."

Nathandel - 20. února 2012 23:00

Pohodový den V útulné, prostorné a... tak trochu skromně vybavené obytné buňce blízko svatyně aspektu Dire Avangers jemně prostupuje vůně svíček. Aroma lahodící nosu jen podtrhuje slast z odpočinku a... snad i umocňuje účinky fastungelu. Po více než čtyř hodinové bitvě na trávě, která vyústila v porážku z rukou pracovního kolegy Nadala v timebreaku je to jedna z mála věcí, která umožní znavenému tělu se dostat zpátky do formy, stejně jako ujištění se, že jsem "spíše antukář" pomáhá snést egu pocit hořkosti. Víte... byly časy, kdy Nadal prohrával o celou třídu a taky byly časy, kdy jsem jeho tátu učil, že mezi pálkou, raketou a tou druhou raketou je rozdíl... inu Dark Reapers, co dodat, že? Ruka vykukující z županu sáhne po dobré kávě. S ležérností klasika nejen po ránu se daří ukojit jednu z mála skutečných slabostí těla i duše - kofeinové závislosti, dá se říci i společenskou nutností. Gurmánské vychutnání nápoje, mající cenu dost možná větší než onen na míru vyrobený župan. Vysoký věk má své výhody a pokud si v mládí uložíte dva kredity na složený úrok, pak jste i proti své vůli za pár staletí více než milionář... co na tom, že vašemu skoro "spartánskému" životu se to nehodí... Nefektivita... je defekt potřebující nápravu... Sotva se ústa nabažila přísná mysl vybízí k nějaké činnosti, nejlépe takové, která by sice nebyla únavná... ale byla alespoň trochu užitečná. Vzhledem k tomu, že bitevní loď ISS Enterprise se už ve sklepě v jí určené láhvi podařilo dostavět, modrého mauricia před celým desetiletím nalepit do sbírky... a zlatá známka císaře zatím stále od něj nedorazila, ač se neustále na Terru posílají žádosti... z toho taky vyplývá, že monkeighská "Svatá Terra" rozhodně není plná svatoušků! Nic méně myšlenky na dopis připomněly, že je třeba něco dodělat. (Ne)Milý nepříteli, vzhledem k tomu, že jako můj vyzyvatel na poli cti a slávy jste nebyl schopný z důvodů... jak se mi doneslo zatčení... schopen dostát své cti a postavit se mi v rovném boji, shledávám své kontumační vítězství nejenže nevhodným k radosti, ale i naprosto nevyhovující mé hrdosti. Tímto tedy vám dávám oficiálně najevo a posílám vám faxem i pozvánku, jež vám snad vězeňská služba dá k dispozici na Alaitocu s mou adresou. Jakmile vám to legislativa platná v Oku Nákupu dovolí, rád se s vámi utkám v dámě a konečně o naprostém šampionovi střední části galaxie bude jasno. S (ne)úctou exarch Nathandel Krátké kritické zhodnocení a pak už jen vyplnění adresy a kolonky "Sameulovi, seržantovi BA do vlastní rukou". Inu není to snadné držet se na špičce, zvláště když je v klubu agresivních a v aktivní službě činných důchodců stále plno nových a nových hráčů, kteří touží změnit dosavadní stabilní žebříček s mou maličkostí povětšinu času v čele. Tohle snad po dlouhé době bude opravdová výzva! A ne se šmrdlat někde s nižšími rasami po bojišti... fuj a fuj hlavně proto, že Aeradir v pubertě používá monkeigh hantýrku a yaraen, pro změnu taky v pubertě ale v pokročilejšímu stádiu... v sobě hledá původní já eldar na hony vzdálené naší klasické "cestě". Další úvahy berou za své, jelikož velmi chytrý přístroj ohlašuje žadatele o návštěvu. Bližší průzkum, po nasazení brýlí na blízko, odhaluje váženého pana Yrkiela o němž... by se dalo v nadsázce říct, že je jakousi hlavou Yvanů z Alaitocu. "Vstupte, prosím..." Je dáno zdvořilé povolení a také, po menším sprintu a lehké křeči zařízena před jeho příchodem na stůl i nádoba s brandy. "Buďte tu jako doma, velectěný Yrkieli" Zdvořilé gesto uvítání. "Přijměte mou pohostinnost..." Slušné dání k dispozici čehokoliv pitné i jedlého v místnosti plus možnost použít toaletu. Následuje série zdvořilých otázek od ženy, dětí po nový aspekt a tak... až po "co vás ke mě přivádí".

Sadie Mengelová - 20. února 2012 23:15

Samus... vlastně víba je tu! Při frázi "takže nejsi služka" dojde k jemnému kývnutí a podtržení správnosti této teorie i bezeslovným "a ty nejsi úplně vymaštěná kráva", které určitě potěší. "To pak ale nechápu..." Krátký vzdech a oprava předchozího tvrzení na "jsi docela vymaštěná kráva". Normální eldar, lidi, deldar a dost možná i orkové by prostě pochopili, že pokud se zduníte a probudíte jinde... je to normální, ač... tady něco nehraje. Předně jedna rašple, druhá v mladší verzi s talentem na sadismus... tedy duše mající možnost se ještě spasit před kladivem odporného puritanství a pak... jedno jméno. Therius? Myšlenky se rozutečou, aby si brzy vybavili onoho nedosažitelného homosexuála a servírky... servíra... servíráka... no prostě pití-noše z anděla strážce! Původní teorie, dle které se odebral i s dvěma homosexuály, o nichž noviny tvrdily, že jsou bezpečně mrtví a přežil z trojice napadaných jen indestructible Lána Ýnlov... zkrátka na oslavnou cestu registrovaného partnerství bere za své! Takže ti dva jsou fakt tuhoš! Dobře on, ať to byl kdokoliv! "Hele na rovinu, i kdyby ta rašple chtěla ode mě nějakou zábavu, by se sakra musela snažit a dát se do cajku..." Kategorické odmítání. "Zkoušelas vojet ledovec? Já jo, sice pod vlivem, ale zkoušela a můžu ti říct, že je to docela makačka a hovno z toho!" Tohle je třeba si velmi, velmi rychle vyjasnit, neboť ona dává studenému čumáku úplně nový rozměr... vlastně dává čemukoliv chladnému nový rozměr... ona... je to prostě v deldaří mysli něco jako rozdíl mezi člověkem a astartem! Ano, ona je takový nad-antisexuál! "Jinak Ysmi, tvůj bráška..." Potěšený úsměv. "Si najal do práce jednu z nejluxusnějších buzen z oka nákupu." Další smích - toliko k zásadovému bratrovi. "Buzna je chlap úzce se specializující na chlapy..." Jedno neslušné gesto, které by pochopil i člověk. "Žjová, se má! Kort, když je sluha a tak ho má asi za prdelý celej den, by za to jiní vraždili!" Nic méně jedno je jisté - pokud dle zjevného obratu v Ysmiho životě je stále cnostný, pak někde v tomhle crafworldu jsou normální eldar příliš se nelišící od těch z Commorraghu! "Se z Ysmiho vyklubal docela prasák!" Přátelské plácnutí po ramenou a zadku... tohle je prostě gól!

A-love-toc - 21. února 2012 19:44

Nečekaná návštěva ~Nathandel~ "Velectěný Yrkiel" se tedy posadí - ač služeb tvé toalety nevyužije, rozhodně s tebou probere veškerá nedůležitá témata od zdraví rodiny, přes výpočty HDP Alaitocu, až po novou kariéru u Baanshee, přičemž si posteskne, že mu před pár desetiletími bylo u Avengers mnohem líp - a to i přes to, že Thor se toulá kdesi po Teře, kapitán Amerika už není in a Hulk taky chyběl. Taktéž projeví zdvořilý zájem o tvou sbírku známek a lahvové modelářství. Lidé tomuto přístupu říkají "chodit kolem horké kaše," eldar to zpravidla upravují na "máme čas si popovídat předtím, než načneme nepříjemná témata." Jako správná nečekaná návštěva přinese Yrkiel taktéž víno a čokopiškoty, takže si u povídání krátíte čas popíjením a žvýkáním, čímž celá událost nabývá jakéhosi puncu příjemného sezení. Tedy až do té doby, kdy host usoudí, že je načase probrat to, co je důležité. "Víte... hodně jsem na tohle téma přemýšlel." Chození okolo horké kaše existuje zjevně také u eldar. "A chtěl bych vás požádat o jednu... inu, takovou laskavost. Víte, jaké máme problémy se zasnoubením našeho syna - ano, to je ten, co vypadá, jako naše dcera - víte, má žena tak trochu vymňoukla jedno zařizování a dostala celou rodinu do... ošemetné situace." Yrkiel v duchu usoudí, že právě teď by byla vhodná chvíle pro banshee training - protože když si na to vzponeme, tak by řval. Nicméně nyní nemůže, takže se uklidní a pokračuje. "Víte, nedávno se k nám dostala zvěst, že Ysmiel má tajně přítelkyni z okolo Oka Nákupu. Za normálních okolností bychom byli zděšeni, protože Oko Nákupu je semeniště hříchu, slev, Slaaneshe a jiných morálních poklesků. Ale bylo nám oznámeno, že se jedná o ctnostnou dámu něžného vzhledu a distingovaného vystupování. Možná trochu tichou, ale rozhodně rozkošnou." Povzdech. "Yrmael se unáhlila, Nathandeli. Nechala "onu dámu" dopravit domů a zatímco jí najaté komando harlekýn operovalo v Oku a hledalo eldarku jménem Sadie, ona svolávala celý rod na slavnostní večeři, na které mělo být oznámeno zasnoubení Ysmiela a oné něžné dámy. No... a potom to přišlo. Ta bedna.... tedy... asi předbíhám. Slečna Sadie nám byla dopravena v bedně, víte. Znáte ten pocit, když si objednáte z I-buy nový mobil a přijde vám cihla? Tak přesně takové to bylo. Slečna Sadie je prostitutka z Commorraghu." "A příbuzenstvo se začne co nevidět sjíždět... a my potřebujeme někoho, kdo bude hrát "slečnu Sadii," zatímco ta pravá bude držena někde hluboko ve sklepech v nějaké pevné kleci..."

Nathandel - 21. února 2012 21:17

Nečekaná a nyní i nezcela příjemná návštěva Pokud se něco nezapře, pak Yrkielův cit pro konverzaci. Je málo společníků, kteří by dokázali tak skvěle a tak dlouho oddalovat pravý smysl a záměr návštěvy a přitom... to činit tak zábavně. Bohužel, čím je rozhovor delší, tím intuice říká, že bude horší i jeho závěr. Po pravdě... sotva se přes HDP dostáváme k jeho novému aspektu... já... začínám mít strach. Tedy ne, že bych nějakým způsobem měl snad výhrady proti mužům následující tuhle cestu... to ani v nejmenším, protože někteří autarchové si tím prošli...ale mám takovou teorii. Přesněji teorií mám několik, ale všechny obsahují Yaraen. Upřímně jsem dříve nebo později očekával, že rodiče tak cnostných a hlavně na tvrdé y začínajících jmen pochopí vrtochy své dcery a pro její dobro se jí jich pokusí zbavit. Bohužel pro ně, alaitoc i celý vesmír - tím s lítostí musím zahrnout i ten nepřátelský - není moc mužů, kterým by imponovala její sebejistota, zručnost, síla a... říkejme tomu zdravá rezervovanost. Co já vím, ptal se mě na ní - jakožto rodinného přítele a pracovního kolegy - jen jeden muž. Byl to inkubus našich temných příbuzných, jemuž před očima vykuchala bráchu... zkrátka než zdrhl, ještě křičel něco o tom, jestli je volná a prosil adresu! ADRESU! Já... sice vydržím hodně, ale tohle by bylo moc. Yaraen je sice osvěžující svou mladickou příležitostí, ale ani za boha bych ji nepojal za manželku! Bych si... přišel jako pedofil... ale to bych si mohl přijít svým způsobem skoro i s ženou Yrkiela... ale to je přeci jen něco jiného. Nakonec mi další slova vyráží dech. "Prostitutka, Commonrragh..." To není moc velká úleva a dle místa výroby... ji od Yaraen dělí akorát moralita civiliního chování. Já... jsem rád, že mi rychle dochází, že něco takového si vzít snad nemusím! Leda... by nechtěli zamaskovat Ysmielovo dítě! To... to by bylo příliš ač... ač chápu jeho pohnutky. Byla by to velká hanba a já, jelikož nemám rodinu... navíc mám vysoký věk, takže by se to dalo omluvit na druhou mízu... zkrátka to společensky uhrát pod koberec... ale i tak to není něco, s čím bych se byl ochoten ztotožnit! Každopádně jedno je jisté - výmluva na "vymňouknutí" jeho ženy, autarcha... respektovaného Autarcha! To je směšné, irelevantní a asi tak pravděpodobné, jako že si páteční čtyř hru Já+Navrátilová x Andre Agasi a Steffi Graffová neužiju! Yrmael chyby nedělá stejně jistě, jako farseer Daran na alaitocu nepreferuje divoké... subclasy tomu ta verbež mladá říká! "Žádáte o lež vůči vašemu rodu, který tak ctím?" Dám si pořádný lok. "Už toto je velmi mnoho a to nemluvím o cti exarcha a své osobní pověsti..." Doleji si, exnu, doleji, exnu doleji... a až tuto sklenku lehce ohodnotím, lažbunicky ochutnám a odložím skoro neupitou. "Nic méně dle toho, že jste ochoten vyřknout tak absurdní lež jako je selhání vaší ženy..." Zavrtím hlavou. "Cítím, že je to důležité. Velmi a naprosto." Chvilka rozjímání. "Jak... jak vlastně vypadá? A nešlo by použít jemnější metody jako uplácení, intrik nebo zastřelení s následným vypuštěním do vesmíru?"

A-love-toc - 23. února 2012 22:18

Vyhození přechodovou komorou a tak ~Nathandel~ "Jak... jak vlastně vypadá? A nešlo by použít jemnější metody jako uplácení, intrik nebo zastřelení s následným vypuštěním do vesmíru?" První odpovědí budiž těžký povzdech. Druhou odpovědí je pak řeč těla, která promlouvá něco ve smyslu. "Ne, jsme s tou courou v patovce." Třetí odpověď je už slovní. "Vypadá... inu, Nathandeli. Představte si ženu. Tato žena vypadá jako ten nejnižší a nejmrzčejší tvor, který prodává mon-keigh za drobnou úplatu své služby... na poli rozkoše. Je velmi spoře oděná, vlastně je spíše neoděná, než oděná - a ty zbytky jejího... tedy toho, co ona patrně nazývá oblečením, jsou uzpůsobené tak, aby spíše podněcovaly fantazii pro odhalení, než cokoli jiného. Je rozcuchaná a okolo sebe se rozhlíží nápadně zfetovaným pohledem, který poukazuje na fakt, že má nejen mnoho pohlavních nemocí, ale také přemíru alkoholu a návykových látek v krvi. Dle slov mé ženy se chová neuctivě a nejen, že si nedokáže připustit, že je oproti nám mrzká a méněcenná, dokonce se chová, jako bychom byli komparz na nějaké divoké párty na Commorraghu. Taky ji z huby prý smrdí rum. S čímsi přimíchaným, snad motorovým olejem. Nebo Okenou. Nebo jiným čistícím prostředkem. Cilit Bang, možná..." Pokrčení rameny a rychlé spořádání čokopiškotu, které ač by člověk řekl, že je naprosto normální, zavání u eldar svým způsobem hysterií. "A zbavit se jí nemůžeme - Yrmael se rozhodla, že si ji nechá přivést... a ona nejenže si nepřipustí, že situaci špatně vyho.... tojejednostejněbystetonepochopil. Prostě je přesvědčená o tom, že si ji musíme nechat, protože dle hlášení svědků se je schopna chovat normálně. Ale nevíme, zda ji stihneme vycvičit do návštěvy rodiny a proto bychom vás chtěli poprosit.... zda by jste nepředstíral, pro jeden večer, že jste Lady Sadie Mengelová." Omluvný úsměv.

A-love-toc - 26. února 2012 19:11

No kurva, Therius je taky kurva? ~Sadie Mengelová~ Větší, než překvapení z vysvětlení, že Therius je nejluxusnější buzna Oka nákupu snad je jen Yaraenino překvapení z vysvětlení, co že to ta buzna vlastně je. Zdá se, že mladá eldarka, která ve studeném čumákovství rodinu rozhodně nezahanbuje, urprutně přemýšlí a snaží se situaci takříkajíc uchopit ze všech stran. "No nevím, něco mi tady nesedí..." Zamumlá po chvíli. "Můj bratr není prasák a už vůbec ne buzna. I když... je pravda, že o ženu nestojí už dost dlouho a tak by vlastně teoreticky vzato mohl být... ale nechápu, proč by to dělal. Mít chvilkový poměr s mužem je samozřejmě docela normální - ale odmítat kvůli tomu ženy, to je snad až proti přírodě. Takže buďto jsi úplně blbá a nebo pěkně lžeš. Vzhledem k tomu, že jsi dark eldar, může to být kombinace obojího - samozřejmě, bez urážky." Jen tak mimochodem o krok ustoupí. "A... Nesahej mi na zadek. Nikdy." Následuje další zběžné obhlédnutí bedny. "Je to celé nějaké divné. Proč by si tady matka nechávala dopravit v bedně prostitutku, která zná mého bratra?" Další sekvence samomluvy, načež se k tobě otočí. "Měla jsi něco s Ysmielem?" Pohled se vrátí zpět k bedně. "Protože pokud jo, asi tady čekáš na popravu, nebo tak něco - to by bylo docela rozumné. No, ale jsi skoro eldar, takže bych asi měla prokázat takovou tu poslední slušnost, nebo jak se tomu říká a vzít tě alespoň na jídlo, než umřeš. Však stejně neutečeš daleko, že..." Pohled se vrátí zpět na tebe. "...Máš hlad?"

Nathandel - 26. února 2012 20:30

Chtějí víc než jsem čekal! MNOHEM VÍC! "Představte si ženu..." Pěkně to začíná jen co je pravda! Být tohle hovor s nějakým novým čerstvým přírůstkem k aspektu Avangeru, rozumějte něco do dvou století, asi bych to považoval za urážku! Prý představte si ženu! Ještě k tomu tón, jako by to bylo už dávno, co jsem nějakou mohl... no dávno to sice je, ale to nikoho ani vzdáleně neopravňuje pochybovat o mé paměti! Nic méně dechovým cvičením zachovám klid, chladnou hlavu a v duchu si dělám poznámku, že si tohle zapíšu do notýsku... sice to tak můj ctěný host nemyslel, jak mluví dál... ale je dobré se mít před tímhle na pozoru! Oni ti mladší smradi jsou vynalézaví... ...tojejednostejněbystetonepochopil... No to rozhodně ne! S tou lží by měl rozhodně přestat, protože na její omyl a "špatné vyhodnocení" by si vsadil jen blázen! Jeho ženu znám od chvíle, co začala velet a nikdy neudělala chybu, tedy pokud pomineme fakt... že... no byla chyba, že třeba chyběla na bojišti kvůli plození potomků a tak... ale to se dá hodit zcela objektivně na jejího muže! Čili tento ideál disciplíny je neposkvrněný a mělo by to tak zůstat! zda by jste nepředstíral, pro jeden večer, že jste Lady Sadie Mengelová." Zarazím se. Co zarazím! Být nižší rasa tak bez okolků a eufemismu se z toho asi poseru! Tohle... tohle vůbec nekoliduje s mými odhady a je to... celé nějaké divné! "Já... lady Mengelová?" Lehce mi začnou cukat koutky. Chvíli přemýšlím, že je to nějaký takový ten kanadský žertík... nebo jiná blbina a že bych se měl začít smát... ale ta vážnost to neumožňuje. "Já myslel, že je s Ysmielem těhotná a chcete to ututlat..." Tohle byl můj odhad a dost jsem mu věřil. "Tohle je trochu radikální..." Možná je to vtip... přeci jen jejich rod pochází z "lodi duchů" a tam o černý humor není nouze... druhá varianta je sranda jako v "márnici" samozřejmě. "Víte... kdybych měl rysy jemné jako váš syn, nebo dcera... váš dotaz bych... dejme tomu, že pochopil, ale takto?" Přichází otázka na niž... asi nechci znát odpověď. "Opravdu si myslíte, že já... jsem materiál pro roli mladé dámy? Nemluvě o tom ,že mnoho opravdových dívek by vraždilo pro šanci hrát si na Ysmielovo milou byť na den... trochu... mne zaráží, že tohle zkrátka chcete ode mě... když tu cítím mnohem jistější metody." Dlouze upiji s vědomím, že jsem již nepřímo pomoc přislíbil uznáním závažnosti situace a bude třeba si dát pozor... "Samozřejmě se nechci vymlouvat, pouze... nabídnout další, snad... přehlédnuté alternativy..." Nikdy jsem nebyl věštec... přesto teď mám jasnou vidinu, že stojím na tenkém ledě.

Sadie Mengelová - 26. února 2012 21:00

Pýcha rodu nebo píchá v rodu? Jako nechápu co ta coura - dle neustálých kroků - vlastně chce. Nejdřív furt provokuje - proto taky přece ty drsné kecy a to bití... a teď by jako vycouvala? Nebo... na nějaký osahávání nemá chuť a chce jít rovnou na věc! Hustá holka! Nic méně... to by neutíkala... vůbec tihle crafworlďáci jsou patrně kvůli své "cestě eldar" velmi neposednými tvory! Takže zatímco "hejty" hájí svého teplého prasáckého brášku - který notně získal na sympatií - mysl doktorky Sadie snadno nachází lék na nastalou situaci v podobě magického slůvka Bondage. Kde je lano... S hrůzou ovšem dochází k zjištění, že zde svazovadla, pouta ani nic takového nepatří k základnímu vybavení postele! Prej civilizace! Zkurvený primitivové! "...která zná mého bratra?" Každopádně to omýlání prostitku začíná být divné a skoro to vypadá, že tu na mejdan snad přišel ještě někdo. "Nevím, asi chce šukat, nebo... mě sice přišla dost, ale ona se asi cejtí málo vylízaná..." Pokrčení ramen. "Hele... soudě dle toho jak se oblíkáš... pokud to nechápeš, můžu ti... hehe... ukázat názorně..." Zlověstný úsměv. Taky se poprvé stýská po práci - mít tu pracovní vercajk, tak už je slečna dávno zdrogovaná, zneuctěná a touhle dobou asi kuchána. Měla si něco s Ysmielem? Tohle je delikátní otázka i bez jejího dalšího rozebírání. V podstatě to znamená nejenže přiznat studentská léta... ale i část příbuzenstva z Dadáku a to je... velmi nemilá záležitost. Hlavně ta škola, protože je celou bytostí naprosto nesnášena a... ani za boha se asi nepodaří v tomhle téměř abstinenčním stavu rozpomenout na její jméno! Inu... jak se říká prekréka. "Poprava? Popravy jsou super!" Nic méně tok myšlenek byl přerušen vyhlídkou na tuto kratochvíli! "Hele, Ysmiel je letitá známost a jestli jsem zvaná na popravu jen kvůli tomu, tak to beru!" Sakra, na konec to nebude přece jen ztracený čas! "Jo a něco bych zblajzla, takže můžeš proto skočit... nebo mi kurva otevři a já si něco najdu..."

Ysmiel - 27. února 2012 12:41

Sadie je tady Máloco je více nefér, než vstávat v pondělí o půl páté ráno. Snad jen, když vám do soukromých obytných prostor napochoduje vaše vlastní matka a přizná, že v dobré víře přivezla na Alaitoc ženu, která vás svého času smrtelně urazila a ponížila a vy jste si přísahali, že pokud ji ještě jednou jedinkrát v životě uvidíte, zabijete ji, aniž byste hleděli na následky. (Protože když máte dost peněz, následky se vždy dají ututlat…) Nebudu lhát a přiznám se, že se mi přesně taková situace zrovna stala. Dozvědět se, že Sadie Mengelová se pohybuje někde po paláci, který nazýváte domovem, se rovná přinejmenším jedné z těch šťastných novinek, jako že jste zrovna šlápli do tyranidího lejna. “To… snad ne.“ “Ysmieli, nemůžete uvěřit, jak jsem ráda, že jste vy dva spolu nic…“ “Nebuďte směšná. Ona se chová jako buran a vypadá ještě hůř.“ “Tak proč jste…?“ Mám za to, že je poměrně zbytečné vysvětlovat rodiči, který o sobě všemožně šíří zvěst, že nechybuje – ač opak mnohdy bývá pravdou, že jste tehdy udělali jednu z největších chyb svého života, která měla za následek zprznění vaší nevinnosti. Rodičům se všeobecně špatně vysvětluje i to samotné zprznění. Následuje pokrčení rameny. “Byla to má spolužačka.“ “Co prosím?“ K hrůzám dne, tentokráte pro mou matku, se nyní může přidat také zjištění, že mě poslala na školu, jež se přidáním entit, jako je Sadie Mengelová stává automaticky podřadným místem pro studium. (Otázka za deset bludišťáků – do jaké koleje všichni Yliosové chodí?) Plus je tady to další překvapení. “Ono to studovalo NĚJAKOU ŠKOLU?“ “Ano – tedy… v jejím případě bylo „studovat“ poměrně silné slovo – ale ano.“ “Jak jste se tam s ní seznámil?“ “Jakožto primus, pověřený dozorem nad ostatními…“ “PODŘADNÝMI“ „… studenty, jsem objevil v nepoužívané místnosti ve sklepení varnu drog.“ Některé pravdy jsou jistě kruté – ale časem se z nich stávají poměrně zábavné historky. Už proto, že Sadie kvalitu svých sypkých i tekutých substancí zkoušela na školníkově kočce. Na druhou stranu podle všeho měla několik nadprůměrných koťat, disponujících telepatickými silami. Jedno z nich jsem dokonce už viděl, patří Noobově ženě. “Stejně nechápu, proč jste ji vyhledal.“ Pokrčení ramen a přiznání. “To já už taky ne.“ A dnes zjevně nejsem jediný, kdo se přiznává. “Ysmieli - celá ta situace má jeden háček. “Jaký?“ “Svolala jsem celou rodinu, aby s námi a Sadie Mengelovou povečeřeli.“ “To je nějaký další vtip, ke kterému vás navedl Jimmy Kimmel? Protože nevidím žádné záznamové zařízení… Ale mám strach, že se za pár dní objeví na Eltube video s názvem „Hej Jimmy Kimmele, řekl jsem svému dítěti, že musí před celou rodinou předstírat, že chodí s někým, kdo se mu kompletně hnusí.“ Nebo tak něco.“ “To není vtip, vaši známí z Councilu, když ji viděli před Vánoci, mi tvrdili, že se jedná o rozkošnou a dobře vychovanou dámu.“

A-love-toc - 27. února 2012 12:54

Poslední večeře Sadie Mengelové Samozřejmě, že ač nadpis tvrdí něco jiného, rozhodně není jisté, že tato večeře bude poslední – a vlastně ani není jisté, jestli se vůbec jedná o večeři, protože denní doba ještě nebyla specifikována. Ale poslední snídaně by už neznělo v nadpisu dostatečně drsně, už proto, že by se nejednalo o vtipný odkaz na biblickou událost, ale jen suché konstatování faktu, že se Sadie pravděpodobně nažere naposledy ve svém životě. Každopádně, Yaraen je sice přející eldar, ale ne tak moc, jako by se zdálo, takže na výzvu ohledně donesení jídla odpoví něco ve smyslu „z nás dvou máš ke služce blíže ty a já ti nic nosit nebudu, maximálně tak oprátku za pár hodin, jedná se totiž o tvoji vlastní popravu, ty chytrá!“ Přesný záznam těchto slov není historicky znám, nicméně jednalo se o podobně předsudky podbarvené prohlášení. Každopádně, dotykem dlaně na kámen Yaraen otevírá dveře, které až doposud zůstávaly zavřené. Tím se ti také naskytne možnost pohlédnout přímo do chodby, lemované podivně pokroucenými bílými sloupy, zdobenými drobnými zářícími kamínky rudé barvy. Mezi těmito jsou zavěšeny střídavě bohatě vyšívané modrozlaté vlajky Alaitocu i zlatobílotyrkysové standardy rodu. Chodby mají nezvykle vysoké, klenuté stropy, z nichž visí bohatě zdobené lustry, vrhající na okolí ostré bělomodré světlo. V některých částech stropu se nachází plochy, skrze něž je vidět buďto vesmír plný hvězd, nebo neskutečně zdařilou projekci. Asi se jedná o projekci, protože po chvíli hvězdy napíší něco jako vzkaz, který zní „Střezte se smrtelníci, Cthulhu se probouzí“ a následně se zase vrátí do své původní polohy. “Toho si nevšímej. Kontruktéři si vzali větu „chtěli bychom, aby ty hvězdy byly dobře“ tak trochu doslova… takže, no, „stars are right.“ Popravdě by někdo měl ten Necronomicon v Black Library dát konečně do sekce nepřístupných knih, pak to takhle dopadá. A to to stálo tolik prachů…“ Chodby jsou liduprázdné – pokud tedy nepočítáš všechny ty desítky kamenů, které míjíte. Dle všeho se jedná o kameny duší, patřících někdejšímu služebnictvu Yliosů a starají se o některé významné funkce domu, jako je například rozsvěcení a zhasínání osvětlení, alarm, popřípadě jiný monitoring. Tady zjevně nehrají na nic jako důchod. Tohle všechno víš proto, že ti to celou dobu Yaraen vcelku konverzačním tónem vypráví, zatímco tě ujišťuje, že ani tvá duše nebude ponechána napospal Slaaneshovi, protože ses sice provinila proti veškerým rodinným tradicím – ale Yliosové nejsou žádná bestiální zvířata a tak pro tebe určitě najdou efektivnější využití, než věčné zatracení. Inu, hurá! Nakonec vcházíte do místnosti, která je stejně bílá, jako ostatní, zdobená vlajkami, svítícími runami (v některých poznáváš recepty na základní tradiční potraviny) a vybavená kompletní kuchyňskou výbavou a nízkým stolečkem, u něhož se při stolování sedí na polštářích na zemi. Klasika až za hrob. V kuchyni už sami nejste – a ty máš tu čest opět na vlastní oči vidět mariňáka víbu, zvaného též Therius. Navzdory očekávání se nenachází za Ysmielovou prdelí, ale oblečen do pracovní zástěry, svírá koště, kterým energicky zametá podlahu. V první chvíli si vás moc nevšímá, jen dá tichým „hm?“ najevo, že zaregistroval fakt, že někdo vešel dovnitř.

Sadie Mengelová - 27. února 2012 14:57

Vlastní poprava! Ty kráso! Hustý! Jinak se to asi ani nedá přesně popsat. Pravda, zdejší hostitelé toho mají dost, co do hánět... ale rozhodně ví, jak zvrátit situaci směrem k zábavě. Konekonců nabídnout vám popravu a jen pro vás, to je něco! Pravda, většinu entit ve vesmíru by tohle nepotěšilo, ale podivně rozjařené vědomí nad tím jen mává lhostejně rukou ve stylu "zkusit se má všechno". Navíc... pokud by šlo o skutečnou popravu, tak by k ní patrně došlo při přesunu, nebo by došlo k probrání na mučidlech a tak... rozhodně ne v pokoji s návštěvou psích čumáků - což by teoreticky mohlo být mučení, ale bohužel dost slabé. Buď jak buď stejně dobře by to mohl být i kanadský žertík nebo Larp... inu, když si nepamatujete minulou noc, mohli jste se dost dobře upsat čemukoliv... nic méně do popravy to má zatím opravdu daleko. Lichotka ve stylu "ty chytrá" je nakonec kladně kvitována, protože přiznejme si, že tohle je opravdová novinka ve světě lichotek a tohle ještě nikdo ani pod pohrůžkou neřekl! Co na tom, že je to ironické... a podloženo mnoha nevybíravými plnými předsudků. Ohavných, ošklivých, zbytečných předsudků jakými se tak nějak daří i oplácet. Každopádně je čas jít na jídlo a jelikož se docela dlouho nejedlo nic, tak je otevření dveří docela mámivé. Akorát nejde do hlavy, proč nestačí mentální nebo slovní povel jako doma... Nutno podotknout, že rodina ypsilonů nešetří - dle výzdoby - utěrkami a rozhodně jsou to milovníci televize! Ctu...co? "Toho si nevšímej..." Necronomicon? Hlava tedy nebere, že něco - co dle názvu je dost možná pojednání o posledním stádiu léčby - mohlo inspirovat autory zdejší projekce. Nakonec je to hozeno za hlavu stejně, jako svého času kartička do této slavné knihovny... některé věci prostě nestojí za to a strkat nos do knih, které pokrývá sice prach, ale bohužel ten obyčejný, prostě nemá smysl. "Héj, slaanesh je fajn! Se na něj těším!" Reakci vzbudí až teze o smrti a posmrtném pracovním úvazku. Vůbec je tohle téma docela nemilé, protože když poctivě dřete na tom, aby po vašem skonu byla poslední stanice "věčné zatracení", kde se údajně můžete mít i "zatraceně dobře" ve chřtánu chtivého boha a kdosi jiný vám tuhle jistotu chce vzít! Je to hrozné a zasloužil by za to někdo přes zadek. Tyčí a to nejméně uranovou z reaktoru nějaké té lidské pochybné elektrárny mechanika Černého Billa... nebo tak nějak se to v tom starém dokumentu, než přišlo koma, jmenovalo! Nastává další otevírání dveří a chvilka nepozornosti stačí k tomu, aby se nějaký ten kamínek podařilo čmajznout, okouknout o kolik se liší od kravin z domova a dádaku... no a pak je bleskově zahozen vyvolávaje v dálce jakýsi tříštivý zvuk. Pohled nasadí v návalu paniky "Já ne" než dojde k vzpamatování se, přehodnocení celého problému a tedy k novému hrdému výrazu "To JÁ!" "ČAO VÍBO!" Očím se téměř nechce věřit! Zrovna teď a tady jedena z legend anděla strážce akorát... v trochu nezvyklé pozici. Předně dle vlastních kalkulací by měl svírat většinu času jinčí násadu než tu koštěte... ale co! Tvář ozdobí úsměv od ucha k uchu. "Kurva, co ty tu?" Vzhledem k tomu, že mu musí chodit zamilované dopisy, smsky, maily a tak... mu musí být jasné, že doma má plno fanoušků! "Se tu jako schováváš před staroušem?" Nabízí se jedno z logických vysvětlení. Ono ve zprávách přeci jen bylo něco o maniakovi s trikem "hajzlkluk", vraždě a vězení... takže žárlivý milenec nebo zklamaný pasák? "Sem myslela teda, že vám to jako v tom klubu klape líp... " Vrtění hlavou. "A von se nasere kvůli jednomu ganbangu, vy lidi jste vážně něco..." Pozornost se z poměrně "známého" mužského provozovatele povolání servírky opět vrací k ženské verzi Ysmiela. "Jsem si jako myslela, že trochu lakuješ... ale von tu fakt dělá!" To také jasně dokazuje, že je Ysmiel prasák! "Jo a dostanu už nažrat? Nebo seš taky sektář a warcock jako tvůj brácha a bude kolem toho plno čar, márů a keců?"

A-love-toc - 27. února 2012 21:33

PJ je svině ~Nathandel~ "Nemluvě o tom ,že mnoho opravdových dívek by vraždilo pro šanci hrát si na Ysmielovo milou byť na den..." Inu, samozřejmě se stalo to, co se stát nemělo. Nathandel totiž našel logické řešení, které mělo zůstat skryto, už z toho důvodu, že pozvat nějakou buchtu není tak epické, jako crossdressovat Nathandela. To vidím já a musí to tak zaručeně vidět všichni. Problém je v tom, že věta o dívce, která by mohla Sadii, narozdíl od natha logicky a přesvědčivě nahradit, již byla vyřčena - a tak se s tím A-love-toc musí holt nějak poprat. A proto... "Nathandeli, já nevím. Podívejte, tohle vymyslela Yrmael. A jak sám jistě dobře víte, má žena se - inu, ona se přeci nemýlí. Proto věřím tomu, že její rozhodnutí logicky musí být to nejsprávnější možné. Její bystré uvažování proniká materiem do té míry, že ona dopředu vidí i to, co nám, kteří nejsme autarchové, bude navždy skryto. Strategické smýšlení její osoby je více než brilantní." A já zjevně umím brilantně lhát "Samozřejmě, že situace se ještě může vyvinout všelijak. V nejlepším možném případě někdo z příbuzenstva onemocní, návštěva a společná večeře se odloží - a vše bude v pořádku. Proto bych vás chtěl alespoň požádat, zda by jste mě nemohl doprovodit do našeho domu a poskytnout alespoň pár..." Stařeckých rad... "... rad vycházejících z vaší dlouholeté zkušenosti se situacemi různého druhu." Prázdná sklenička je odložena. "A pokud nepůjde jinak, tak... naplnil svůj dávný slib pomoci a... hm, udělal... co bude třeba. Tady jde o vaši čest. Tady jde taky o naši čest." Samozřejmě Yrkiela nutně musí napadnout, zda by nebylo vhodnější třeba požádat Bishiela, který s tím už nějaké ty zkušenosti má. "...Navíc nosit ženské šaty není zase tak strašné, jako to vypadá. Věřte mi, v chrámu jsem k tomu také okolnostmi přinucen." Pravda, že ty tanga bych si odpustil!

Ysmiel - 28. února 2012 21:44

Sadie je fuč! Pokud jsem si před pár desítkami minut říkal, že situace již nemůže být horší, zjevně jsem se mýlil – po otevření dveří totiž zjišťuji, že v místnosti, kde měla Sadie Mengelová blouznit své feťácké sny je jen prázdná krabice na přepravu koček do ZOO. Nyní jsou takříkajíc na talíři dvě možnosti vysvětlení situace – první je, že matka mi lže, žádná Sadie zde není a celou historku pravděpodobně někdo natáčí, aby se mi mohly smát generace eldar ještě dlouho poté, co zemřu. A nebo Sadie Mengelová utekla a teď neřízeně bloumá kdesi po domě a připravuje odvetu formou partyzánské války, vedené z nějakého temného zákoutí nebo sklepení. Taky zde existuje třetí možnost a tedy že se jedná jen o zlý sen a já se za pár hodin prostě probudím a půjdu si po své práci. Na dalším zasedání councilu si pak budu říkat, jaké že to mám štěstí, že vedu naprosto normální warlocký život, skládající se z hlídání farseerů, zatímco věští, konzultací s nimi a následném hlasování o možném vývoji situace, než se několik finálních faktů předloží autarchům, kteří mohou celou věc vrátit k novému prodiskutování, nejsou-li plně spokojeni s výsledkem. Ale tato možnost je silně nepravděpodobná. Už proto, že mi se obvykle zdávají o dost barevnější sny, které jsou sice poněkud divné, ale rozhodně ne hrůzné, jako by byl tenhle. Proč se tohle muselo stát zrovna mě, Khaine, to ti tak vadí, že jsem se s ní před čtvrt rokem viděl, že mě za to musíš takhle trestat? I když pokud v tom bude nějaký bůh, tak to asi bude harlekýnský chichotal s pokřiveným smyslem pro humor, tak nějak bych to viděl. “Takže říkáte, že tady byla?“ “Jistě že! Byla tady… a nechtěla zpátky do té bedny!“ Poslední věta zní až dotčeně. Popravdě, matka bude Sadii rozdýchávat poměrně těžko. Což mě tak trochu nutí uvažovat nad tím, že bych ji mohl nechat vykoupat v tom, do čeho se namočila… a skousnout přítomnost Mengelové s vědomím, že tady budou eldar, kteří trpí víc, než já. Paradoxně ti, kteří za celu situaci mohou. Samozřejmě se cítím provinile, protože mám k rodičům velkou úctu – ale existují drobnosti, které si prostě neodpustíte ani když jste emzácký hi-tech pseudotolkienovsky elfí asketa čtyřicátého prvního milénia. “Jak mohla utéct?“ “Prolomit uživatelské obrany systému našeho domu… buďto je mocný mág… a nebo patří k hnutí Anonymous… to je hrůza, dovedla jsem domů hackera! ...Přitom vypadala jako prostitutka… “ “Nebo ji někdo otevřel.“ I geniální stratégové, jako je moje matka, občas potřebují pomoci. “Je tady těch hackerů víc?“ Ne, ale tipoval bych, že takový praděda by si ji klidně do své soukromé části domu vzal… Rodičům se ale neodporuje. “Ano, celá sestava chlápků z matrixu… Za chvíli se nás dům pravděpodobně pokusí zabít.“ “Musíme ji najít, než nás zničí!“ Jedno vím jistě – Sadie je určitě tady, protože Yrmael by nevyšilovala, jak vyšiluje, kdyby mi celou dobu lhala.

Nathandel - 28. února 2012 22:49

K předchozímu nadpisu bych dodal "velká", ale to by bylo matoucí Tohle si někdo vypije! Patrně tedy budoucí potomci rodu tvrdých ýček, až se jim zachce aspektu Dire Avangers! Inu těm starším se pomstít... by bylo proti doposud vyznávané politice přátelství a... taky by mi to bylo líto, takže tu past v podobě imitace dívky eldar si bude muset odskákat někdo jiný a v budoucnosti. Někdo by sice mohl namítnout, že s nejistým osudem eldar je to sázkou do loterie, ale já bych mohl kontrolovat téměř pravdivým "byl jsem před aspektem, budu i po něm". To "téměř" zdůrazňuji! A ano, mají mě ve svatyni evidovaného jako součást vybavení... "...alespoň pár rad..." Tomu se dá jen těžko oponovat. Ano, je úděl starců rozdávat životní moudra a reprezentovat své domovy, mnohdy důchodců, v strategických válkách v "dámě" a "šachu". Tyhle věci zkrátka přijdou časem stejně jako artróza, cukrovka, a obezřetnost u stravování i při tvorbě stolice... "...dávný slib pomoci..." Neměl jsem tu sklerózu zmiňovat, neboť se ta svině právě ozvala. Na dávný slib si bohužel nemohu vzpomenout a čas tlačí příliš na to, abych projel sešit pro ten který rok mého života s poznámkami, co se dělo, co jsem slíbil a co mám nakoupit. "Navíc nosit..." Je to ohavné, OHAVNÉ! Předně proto, že odlišit muže od ženy bývá u naší rasy problém a tak mám pocit, že bychom oděvní zvyklosti v zájmu zachování naší kultury měli respektovat. Nemluvě o tom... že... neumím si představit, jak by se na mne dívala, kdyby tedy mohla a nebyla zavřena s ostatními v kameni, z onoho světa má žena, kdybych... já měl se takhle potupně převléct! Když pomyslím na ty krajky, zařízlé... to prádlo co se jmenuje jako tanec... pogo, waltz... ne... bylo to něco temperamentnějšího... no to je jedno! ZKRÁTKA TO ROZHODNĚ... "Máte mé slovo... že udělám vše, co bude v mých silách." Musím kvůli své cti udělat, ač se mi nechce sebevíc. Dopiji definitivně a chystám se vstát. "Předpokládám, že vyrazíme na..." Jak to jen říci. "...taktickou poradu. Budu si muset promluvit i s vaší ctěnou chotí a... zajistit si jistou přípravu na misi..." Což znamená zajít za Yaraen... ne, za Ysmielem a sehnat si bravíčka a... a tak. Taky se budu muset naučit chodit na vysokých podpatcích... Khaine, Khaine... až příště potkám tvého avatara, tak mu to všechno sečtu a vytmavím... jen co najdu příslušný notýsek...

A-love-toc - 01. března 2012 18:48

Víba ~Sadie Mengelová~ Ono se dokonce zdá, že onen Víba není svou přezdívkou zrovna nadšen - co hůř, ono se zdá, že není nadšen ani tím, že tě tady vidí. Asi není dnes první, který si zpočátku snaží celou situaci vysvětlit tak, že se jedná o zlý sen. "Sem myslela teda, že vám to jako v tom klubu klape líp... " "Toasikaždej." Dalo by se říct, že je příliš v šoku na to, aby se vzmohl na jakoukoli jinou odpověď. Je to takové nepříjemné, když máte pocit, že jste začali nový život, ale zničehonic se objeví vaše minulost, aby vám zaklepala na rameno, popřípadě vám do břicha vrazila nůž. "Jo a dostanu už nažrat? Nebo seš taky sektář a warcock jako tvůj brácha a bude kolem toho plno čar, márů a keců?" Yaraen se od plic nadechne a zatne pěst, ale Therius ji tak nějak předběhne, takže nejen nestihne nic říct, ale taky skloní ruku dolů. "Netušil jsem, že chceš taky změnit svůj mizerný život a sehnat si klidné, dobře placené zaměstnání." Inu, kdekdo by čekal nějakou variaci na Samuelovo a Lexovo "HORE!!!" ale Therius je překvapivě klidný. "A bez práce - bez práce nejsou koláče." S těmito slovy ti vrazí do rukou koště s nějakým tím dalším přechytřelým žvástem, jako "nejdřív práce, potom zábava." "Slečno Yaraen, máte hlad?" Protože ta malá odporná oligarcha zjevně na své žrádlo makat nemusí! (A nebo to Therius udělal tak nějak schválně, aby ti vrátil toho Víbu... a Lánu... a ty další chlapce.) Yaraen: "Ne, děkuji - popravdě jsem tady původně přivedla ji, aby se najedla, protože je tady pravděpodobně kvůli popravě." Therius: "Popravě? Čí popravě? Yaraen: "Její vlastní, řekla bych. Už si ale nepamatuju proč to bylo." Therius: "To ani nemusíte, nejste taktikál, ale assault." Yaraen: "Nevím sice, o čem to přesně mluvíš, ale zní to vždycky docela sladce, ty mon-kecy." Therius: "Já vím, jsem totiž..." Yaraen: "...Mon-čičák!" Therius: "Mám ji tedy udělat nějaké jídlo? Protože já bych před popravou doporučoval spíše půst a klystýr... přeci jen, bez urážky, ale vy to uklízet nemusíte!" Yaraen: "Nebuď sobecký, je to poslední jídlo prostitutky mého bratra, která si myslí to samé o tobě." Therius: "Ona si o mě myslí...? V tuhle chvíli je Theriovi asi líto, že ti koště předal a nemůže tě s ním přetáhnout. Ale v té zástěře je s trochou představivosti něco jako mariňácká verze maidky. Therius: "Tak abys věděla, Sadie, já tady pracuju. A to jakože ve vší počestnosti." Zapomněl dodat, že je docela populární, hlavně u nezadaných dam eldar, které si k němu chodí pro podpis a sem tam přinesou i nějaký ten banán na zub, i přes výslovnou ceduli na jeho kanclíku, která hlásá "nepřekrmovat!"

Sadie Mengelová - 01. března 2012 22:15

Nový život? "Netušil jsem..." JÁ TAKY NE! Rozhodně to celé nabírá dost nepříjemné obrátky! Mluvení o popravě - to už přestává být vtipné - a pak něco o práci! Jak může někdo chtít práci po SADIE MENGELOVÉ! Copak on nebyl v oku nákupu aby pochopil, že nikdo z rodiny Amat se nesníží k tomu, aby práci byť předstíral? Vždyť to, co se tam obvykle děje je docela solidní ukájení temných deldarských choutek a ještě k tomu placené. Co hůř, jestli něco dokáže namíchnout, pak je to předávka koštěte. Tohle... tohle by rozhodně nikdo neměl dělat. Jednak proto, že hodiny létání byla fakt pruda nekonečná a taky proto, že letecký průkaz ke koštěti, jako jediná nedostala proto, že ji ho odebrali kvůli třem nehodám pod vlivem ještě dříve, než ho vůbec měla dostat oficiálně. Nic méně... snad v rámci nepochopení je koště přejato, vyřčeno nějaké slovo a vlastní pozadí si na něm rázem hoví jako na židli. Má to i světlé stránky... Inu i Sadie má své hodnoty a priority. Je fajn pocit mít pořádnej klacek mezi... "...taktikál, ale assault..." Další divná slova v hovoru, nebo - když jde o tu práci - v hororu. Taktikál, assault... Chvilka vzpomínání. S trochou fantazie to mohli být posty ve fofrpálu, nebo jak se ten sport jmenoval. Tak či onak, byl to docela fajn sport a assault je asi ten, co se honí za míčem a taktikál patrně lovec tý zlatý kuličky křídlatý. Jak se ta svině jmenovala? Zlatohoňka? Nakonec i tyhle úvahy jsou bezpředmětné, hlavně proto, že se v rámci soutěže zásadně vlastní maličkost oháněla magickou verzí basebolové pálky a mlátila nejen hráče, ale i ty poletující kameny. Bouchač! Tak se ten člen týmu určo jmenoval! "Tak abys věděla..." Tuto poslední tezi střídá další zmatený pohled. Chvilka nechápavého mrkání ve stylu "se mi to zdá". Teprve pár vteřin na to si lze připustit, že je to pravda a taky zlomit to kouzlo na koštěti, protože kouzla jsou sux, nuda a tak vůbec, že jo. Nemluvě o tom, že jsou mnohaletým nepříjemným (m)učivem! "To mu jako držíš zadarmo, nebo jak to mám chápat, Víbo?" Přeci jen, v čem by zrovna on mohl dělat ve vší počestnosti. "Jinak já nejsem prostitutka Ysmiho..." Chvilka ujasnění. "Bych mu nedala, ani kdyby prosil..." Ostatně nedávno... se ukázal, že je stejný pokrytec jako ostatní a... tak nějak přichází zase splín, touha po něčem ostřejším a vůbec. "A já seru na nějakou nápravu a i popravu!" Ostatně už to začíná vypadat, že fakt nežertují. Nemluvě o všech těch kecech jako "buď hodnější Sadie, zkus nefetovat, zkus méně fetovat, zkus fetovat jen dvakrát denně, nekuchej lidi, nekuchej nelidi, nekuchej, zkus kuchat méně...." a tak vůbec! "Do toho, co dělám, je beztak každýmu prd! I frigidám i teploušům!" Taky by se dalo říct, že do vlastního života je prd vlastním sestrám - starším i mladším, matce a... celému zbytku vesmíru. "A jestli mě sem do týhle prdele přitáhl Ysmi, tak ať si mě nepřeje!" S klidem stoika je po následné demonstraci vlastních tužeb učiněno cosi jako kotoul přes stůl k lednici, její otevření a hledání nějakého pití. "A kde tu kurva máte chlast?" Které... není zrovna snadno k nalezení.

A-love-toc - 05. března 2012 18:34

Přesun ~Nathandel~ Inu, k tomuto příspěvku je nutno říci, že zdejší PJ je dosti líný. Proto scénu, kdy se skrze craftworld přesouvají Nathandel, společně s Yrkielem nejen oddaloval jak jen mohl, ale když už se dokopal k jejímu napsání, rozhodl se, že ji tak nějak - no, přeskočí! Předpokládejme tedy, že z chránu Dire Avengerů oba dva v pořádku došli/dojeli, přičemž minuli nějaké ty přistěhovalce z frakce Blizzard, kteří se tak nějak poté, co jim horda mariňáků zničila domovy a vybrala posvátné artefakty, přisockovali na všechny craftworldy kromě Ulthwë, protože černá barva jejich oblečení jim až příliš připomínala oplechované nájezdníky z vesmíru. Tyto sociální případy tady nemá nikdo rád - ale na druhou stranu svět čtyřicátého milénia netrpí smyšlenkami, jako je rasová diskriminace - a tak jsou warcraftovětí elfové s obříma ušima krutě hnáni do nejpodřadnějších možných prací. Protože - někdo to přece dělat musí! Po příjezdu do domu rodu Ylios vás kromě zvýšené ostrahy u vchodových dveří vítá jedna z místních služebných, které lze poznat podle toho, že jsou oblečeny do o něco méně okázalých (ale stále velmi drahých) rób, obvykle typické modré barvy, narozdíl od bílé a tyrkysové, kterou používají Yliosové. "Pane Yrkieli, pane Nathandeli - paní Yrmael je... hm... zrovna prohledává obytné pokoje... před chvílí byla u pojistek a ovladačů. Zdá se totiž, že kdosi utekl. Zaslechla jsem jméno Sadie. Pravděpodobně se jedná o nebezpečnou bytost, pane. Pamatujete tehdy, kdy utekl panu Ysmielovi Bulbasaur? Panika zde je podobná, možná ještě větší." Tuto epizodu rodinného života si samozřejmě každý Ylios pamatuje jako dnes a každý z rodinných přátel a známých o ní minimálně jednou slyšel. On totiž Bulbasaur, navzdory svému jménu, které původně prý náleželo roztomilému ještěříkovi s cibulkou na zádech, není žádný pokémon, ale agresivní a prudce inteligentní velociraptor. Inu - jak by možná řekla Sadie - když nepřijde hora k Mohamedovi, kokain nebyl kvalitní - a tak se i vy vydáváte do obytných prostor, hledat momentální druhou hlavu rodiny. Není to zase tak těžké. Protože zatímco Ysmiel postává opodál a někdo by dal krk na to, že se ve svých snech zrovna dloube v nose (ani při epizodě s Bulbasaurem to nebylo jiné) tak Yrmael vynervovaně nahlíží do všech koutů, váz a ozdobných nádob. "To je dost, že jste tady, Yrkieli! SADIE UTEKLA! Nathandeli, ráda vás vidím, máme trochu frmol, ta ženská je životu nebezpečná!"

A-love-toc - 05. března 2012 23:35

Co se žere na CW ~Sadie Mengelová~ "A já seru na nějakou nápravu a i popravu!" Na tohle slečna Yaraen odpoví něco ve smyslu, že to je samozřejmě docela dobře možné, ale že pokud je na programu, tak se jí nejen nevyhne, ale v konečném důsledku se bude před přihlížejícími tvářit, že je ráda, že může za své ohyzdné činy pykat. Ale samozřejmě že se nejedná o potvrzené sdělení, ono se možná ani o popravu jednat nemusí, ale pak že opravdu neví, na co by tady jako tak asi byla. Therius vypadá trošku zaraženě a občasně mumlá něco jako "ona umí lítat na koštěti - ona opravdu umí lítat na koštěti!," zatímco otevírá ledničku a hledá, co by ti ohřál. Otázka "A kde tu kurva máte chlast?" Je samozřejmě stěžejním bodem konverzace. Už proto, že se jemně hlásí o slovo něco jako abstinenční příznaky a nedostatečná míra procent (ano, procent!) alkoholu v krvi. "Chlast? Jako vodu?" Yaraen očividně není chápavá. Možná by bylo vhodné dodat její oblíbené "nikdy." Therius: "To ne, ona myslí spíš tvrdý chlast." Yaraen: "Tvrdou vodu? To ale nemáme, používáme Calgon!" Therius: "Ale ono to..." Yaraen: "Ne, Therie - to je dlouhý život pro naši pračku!" Therius: "Myslím vodku a tak!" Yaraen: "Mon-Keighskou vodku?" Therius: "Možná i Tau nějakou vyrábějí - komunisti ji všeobecně zbožňují..." Yaraen: "Ale to nemáme... teda možná ji někdy dostal darem Ysmiel od nějakých přátel z řad nepřátel... ale..." Therius: "Ona pije jakýkoli alkohol - i Okenu." Yaraen: "My nemáme okenu - používáme Clin... teda myslím." Therius: "A víno?" Yaraen: "Není pro ni dobrého vína trochu škoda, když pije i Clin?" Therius: "Můžete jí do něj plivnout, když vám na tom tak záleží." Yaraen: "Hm, to zase ne... ještě by to na mě řekla mamce... tak ji nalij nějaké šardoné." Šardoné nešardoné, vzhledem k pohledu do hrnce jsou zdejší sektářští Yperiťáci.... snad vegani!!!

Sadie Mengelová - 06. března 2012 00:04

Crafworld KK = crafworld s kurevskou kuchyní! Jestli něco bylo u Theria očekávané, pak to byly rozhodně jazykové dovednosti. Ovšem mnohem méně se dalo tušit, že se tím myslí skutečná slovní dovednost a ne jiné kvality odborníka pro styk... s veřejností! Když je řeč o veřejnosti, pak jako náhodný prvek jejího zastoupení by šla taktně vyjádřit nelibost se zdejším zásobováním. Nebo, což se i děje, je v podstatě vyjadřovaná řečí těla v jemném stylu "stojí to tu za pěkný vyliž prdel"! Šar co? Sluch zaregistroval cosi, co by mohlo být i "šodu ne". Šoda... to z ní povědomě. Z nějakého důvodu si k tomu řadí mysl i slovní spojení "buchty". Vzhledem k tomu, že jediná buchta je tu ta... divná tamta "nikdózní" slečna... tak to moc nesedí. Nic méně, kde jsou buchty, tam bývá i chlast... takže to musí být pitné! Dle toho, jak se tomu ta pipka brání, to musí být i dobré. "Si dám!" V duchu slušnosti dochází k oznámení vhodnosti výběru a také k vřelému okomentování kuchyně. "Tu žerete sračky?!" Přeci jen pokud jste Sadie a Menegele k tomu, máte raději maso, živého tvora a ještě krvavé. "Kamsemtovlezla!" Tiché zaklení a další vlna špatné nálady, kterou čeří vynořivší se Víba s lahví, který pečlivě nalije do skleničky. "Díkes, Víbo!" Úsměv a ladný pohyb prstů uchopí láhev, ze které posléze začnou ústa upíjet, nechávaje tak sluhovi pouhou sklenku. "Teda to nemá moc grády..." Po zdařilém exnutí jeden dostane žízeň. "Nemáte absint, nebo něco ostřejšího?" Snad... pro štěstí, které střepy nosí, je láhev hozena za hlavu a asi ozdobí drobným zbytkem svého obsahu i stěnu. "Hele, kde je ten tvůj prasáckej, bró? Si myslím, že s ním potřebuju hodit pokec... " Alkohol dodal do žil novou mízou a optimismus a taky takový dojem, že po obšťastnění Theria bude fajn udělat ostudu i jinde... a hlavně zjistit, vo co tu gou! "Nebo ta tvá matrona... to tele s tím závěsem!"

Nathandel - 06. března 2012 00:19

Pokemony ne! Jestli něco opravdu slyšet v životě nechcete, pak je to únik bulbasaura. Upřímně nemám nic proti safari a svého času jsem vyjel lovit vetřelce na nejeden ten Hulk, nebo jistý nejmenovaný skoro zničený Crafworld, kde se rozhodli peníze z fandů lovu použít do obnovy... nic méně zažít tohle doma? Poslední, co opravdu chcete, věřte mi, je zjistit, že jste ve vlastním domě loven inteligentním predátorem, který v duchu "catch an all" vás chce chytit a zabít všechny! Ač je to primitivní a krátkozraké, neboť by pak pomřel hlady... "I vy buďte pozdravena." Formální úklona by mohla být hlubší, nic méně nebezpečí ještěřího útoku nabádá k ostražitosti. "Ta ženská..." A jo! Je na řadě menší oprava - ona... vinou toho spěchu asi krapet selhala paměť a až teď se daří si plně rozpomenout, co "Sadie" má vlastně být! Ač nechápu, proč kladl manžel autarchy takový důraz na fakt, že je to neuvěřitelné zvíře! Je to matoucí. "Chápu." Lehké kývnutí. "Nic méně během několika vteřin vytvoříte geniální koncept plánu, který naprosto zdrtí její snahy..." Mávnutí rukou. Co je jedna Sadie proti celému vesmíru, který této kapacitě nemůže na bitevním poli vzdorovat? A sakra... už zase... CO JE SAKRA SADIE? Chvilka přemýšlení. "Rád bych v čase ohrožení nabídl své služby..." V duchu začínám přemýšlet, kam bych si tenhle slib pro jistotu napsal. Nenapadá mě bohužel nic. "Při řešení nejen již... osvětleného problému, ale i toho aktuálního." Ta služka neměla mluvit o bulbasaurovi, teď jsem z toho zmatený. Upřený a vyrovnaný pohled bojovníka dává znát soustředění, připravenost a odhodlání. Koneckonců jakožto Dire Avanger jsem zvyklý čelit jakýmkoliv výzvám a získávat čas pro role ostatních mladších aspektů na pódiu války. A po pravdě, když se u Khaina nezaleknu ani selhávající paměti, proč bych se měl bát té... e...to... věci, před kterou selhávají bezpečnostní opatření vyhraněných prostor vážené a tvrdě íčkovité rodiny! "Navrhuji se rozdělit pro pokrytí větší oblasti..." Navrhl bych i návrat ke mě pro kapesní míčovitou nálož - pokeball, ale pořád... si nejsem jistý, co Sadie je... takhle ve spěchu je těžké se soustředit!

Ysmiel - 06. března 2012 14:08

Co všichni mají proti Bulbasaurovi? Jak se zdá, trable dnešního dne jen tak neskončí. Jakožto posila byl do našeho domu přiveden polosenilní Nathandel, kterého si sice, jak mé vychování žádá, velmi vážím, ale na druhou stranu jej opravdu nepotřebuji, jakožto asistenta při nejhorším dni svého života - který, jak se zdá, odstartuje řadu dalších dní podobného rázu, které budou stejně zlé, ne-li ještě horší. Tady totiž, takříkajíc, končí veškerá sranda - což je docela co říci, protože žádná ani nezačala. Budoucí návštěva rodiny z Iyandenu mě docela děsí - a nemá to tentokráte nic společného s jejich "vyštenámalevyroštlyšmielku!" "Nic méně během několika vteřin vytvoříte geniální koncept plánu, který naprosto zdrtí její snahy..." Jo, to určitě. Už proto, že si tyhle snahy od základů vymyslela - a celkově za celou situaci může, nehledě na fakt, že za to, aby si domů dotáhla domnělého nebezpečného teroristu si musela tvrdě připlatit - já vím, jaké mají harlekýny ceny a rozhodně to není knižních padesát korun na stánku, jak si o harlekýnkách myslí lidské ženy, že stojí. Povzdech, jen tak mimoděk sáhnu na nějaký z nedalekých kamenů, vsazených ve stěně a položím několik dobře mířených otázek. Nebýt slušného "jak se vám daří a co je nového," stačila by svým způsobem docela dobře jedna jediná otázka. "Navrhuji se rozdělit pro pokrytí větší oblasti..." "Je v kuchyni." Ukončím jejich trápení. "Zrovna se zmítá, zavěšená na laně na lustru... kam ji milostivě dala má sestra." Ještě jeden dotek kamene. "A taky je tam Therius, který si není jistý, co v téhle situaci má dělat, tak míchá lečo."

Nathandel - 06. března 2012 20:24

Prečo Lečo? Dokonce i dvojčata mohou být velmi rozdílná. Ysmiel se právě jasně vyprofiloval jako pravý opak Yaraen, která by tohle dobou patrně škrábala prsty po stěnách a kvílela něco v tom smyslu, že chce nepřátele a pokud možno hned! On, ovšem jak se na pýchu rodu sluší, řeší situaci poměrně elegantně, svižně a bez zaváhání určuje polohu té... heh...toho... no našeho cíle. Tak trochu se neubráním ostnu závisti, protože mít takového syna, na živu, to musí být radost... a ne jako nějaké tradicemi pohrdající pathfinderské tele! Možná bude tak dobrý jako Richard... Těžko soudit. Budoucnost je nejistá a vědět, co mu přinese je asi stejně snadné, jako se rozhodnout, zda při vyřčení faktu "je podobný sestře k nerozeznání" je tato pravda na škodu jemu nebo jí. Co dodat, trochu mě to trápí, protože až Yaraen, které si vážím a tak... podlehne temné straně, nerad bych, aby mu bylo křivděno. Málo...tedy moc, MOC! Nic méně... stejně mi ta jejich podoba vrtá hlavou. Třeba já svoji ženu bezpečně rozeznal od jejich příbuzných... ač její bratr dlouho doufal, že to nedokáži... "...míchá lečo!" Lečo? Proč? Po pravdě netuším, co má společného věsení nějakého dinosaura nebo ženy - ona taková žena v mém věku se od dinosaura liší mnohdy jen oním "vyhynutím" - na lustru a lečo? Cítím v tom taktickou chybu a taktéž potřebu to uvést na pravou míru. "Pokud se s ním můžete spojit, warlocku Ysmieli,..." Upřený pohled je věnován hvězdě tohoto představení. "Optejte se ho, jestli nezváží, zda by více situaci neodpovídal katův šleh." Odkašlání. Z mentora s mírnými výkyvy mentální aktivity se opět stávám vojákem. "Nyní neztrácejme čas..." A zcela zkušeně po paměti zamířím... špatným směrem, než... mě pohledy ostatních trochu... neznejistí a s neslyšným "pardon" konečně najdu správný směr! Na třetí pokus samozřejmě.

A-love-toc - 12. března 2012 12:39

Katův šleh Naštěstí, obyvatelé zdejšího domu mají o něco lepší ponětí o tom, kde je kuchyně a uhádnou její směr na první pokus. Ať už je to proto, že tam v noci tajně chodí na půlnoční svačinku, jako to má ve zvyku Yrkiel, nebo prostě mají určité ponětí o strategickém rozmístění místností v domě, jako například Yrmael. Koneckonců na tom nezáleží, protože čas běží – a je to jasné hlavně takové Sadie Mengelové, které se postupně okolo krku utahuje smyčka improvizovaného lana. Yrmael: “Ona ji chce zabít! Yrkieli dělejte něco!“ Yrkiel: “A co asi – beztak u sebe nemá žádné komunikační zařízení…“ Yrmael: “Ale…!“ Yrkiel: “Ono by to vyřešilo spoustu problémů, navrhuji tak pět minut počkat a pak dělat, že jsme přišli pozdě…“ Ysmiel: “NE!“ Yrmael: “Ne?“ Ysmiel: “Se vší úctou, je jedno, kým je – nenechám ji jenom tak zabít, protože jste ji tady dotáhli!“ Yrkiel: “To není naše chyba. Kdybys předtím neodmítl několik docela příjemně vypadajících a vystupujících dam…“ Yrmael: “Což je jen tak mimochodem víc, než co ti kdy mohla nabídnout Sadie Mengelová…“ Yrkiel: “Tak bychom tady tuhle situaci nemuseli řešit a už bychom se těšili na vnoučata!“ Yrmael: “Mám hezký seznam jmen na tvrdé Y, které bys mohl použít…“ Je těžko posoudit, zda to, že se Ysmiel otočí, nadzvedne róbu a utíká směrem ke kuchyni, je protože chce zachránit Sadie, nebo protože chce mermomocí utéct od rodičů, kteří opětně načali to „dětské téma.“ Faktem je, že prostě utíká pryč. Yrkiel: “Ysmieli, počkejte, JEŠTĚ JSME NESKONČILI!“ Yrmael: “Jdeme, Sadie nám mezitím pomře!“ Yrkiel: “Říkal jsem, že…“ Yrmael: “Dle vyjádření svědků se UMÍ chovat slušně – tak ji převychováme a bude z ní alespoň luxusní konkubína, nebo tak!“ Takže nakonec ke kuchyni spěchají všichni. Co se týče samotného doběhnutí, do oné místnosti (a tentokráte to nemá nic společného s toaletou) dorazíte o něco později, než Ysmiel – takže jste přímými svědky následující situace: Sadie Mengelová leží na zemi a lapá po dechu, improvizovaný provaz, vytvořený z jakého si káblu, stále okolo krku. Na lustru se houpe uřezaný zbytek kabelu, který je tam přivázán i se zástrčkou. Therius se snaží docela jasně dávat najevo, že u ničeho technicky vzato nebyl, neasistoval a celou dobu tady dělal guláš a vůbec pro jistotu nevěděl, že mu za zády někoho věšejí „– ty divné zvuky, to nebyla myčka?“ U kuchyňské linky pak naproti sobě stojí Yaraen a Ysmiel a vrhají na sebe smrtící pohledy. Vzhledem k faktu, že na sobě mají stejné oblečení a stihli si z nějakého důvodu oba dva rozpustit vlasy, než jste dorazili, nemůžete přesně určit, který je který. Aby toho nebylo málo, do místnosti vkráčí také praděda Yenniel, který ze svého pokoje zjevně zahlédl, že všichni ke kuchyni postupně běží a rozhodl se dojít také, protože takový rozruch tady naposledy byl, když přijela nejnovější zásilka minutek od Cháronů – a to si holt nemůže nechat jen tak jednoduše ujít. Samozřejmě, že realita je trochu jinde, což při spatření Sadie, lapající na zemi po dechu okomentuje slovy: “Tohle je co? Upřímně, chápu, že jste si tady přivezl mariňáka, Yaraene, ale měl by jste mu říci, že vařit dark eldary je neetická záležitost. Sice jsou o trošku horší, než my, ale stále by se to dalo pokládat za kanibalismus… Vezměte si příklad ze své sestry. Ysmiel je příkladná warločka… ano, dám si lečo, hm….“ Kývne, seč trochu s popuzeným výrazem, na Theria, který mu nese s profesionálním úsměvem talíř. „Nathandeli, starý příteli,rád vás vidím! Dáte si taky lečo?“ Jeho pohled nato sjede dolů, k Sadie. “A slečna si dá? Protože ji jíst nebudeme, že ne? Učinil jsem už zadost spravedlnosti a tak…“ Nyní, Sadie, je to na tobě. Pamatuj si, že kdo se směje naposled… ten měl dobrej model.

Sadie Mengelová - 12. března 2012 21:24

Oprava - má to být seriózní poprava! Paradoxně díky momentálním okolnostem se dá říct, že se tu lze cítit jako doma. Nějaká poznámka totiž padla na úrodnou půdu a tak se - penerating scorpions exarcha - přešlo k demonstraci bojových dovedností. Dark eldar mají možná fyziologicky jisté přednosti, tím nejsou zrovna myšlena ňadra, ovšem tváří v tvář skutečnému bojovníkovi je to tak nějak na prd. Inu, kdyby se neválčilo akorát s učením a nudou... možná by ten boj vypadal jinak, ale to byste to nesměli mít nehorázně na háku. Nebo, což je nyní trefnější, na laně. Lustr je hezký, příjemný dle jeho čistotu i řádně opečovávaný. Je tedy příjemnou společností poměrně nepříjemnému kabelovému "lanu", které škrtí trochu víc, než je zdrávo. Tedy škrtí na tolik, že i chorá a vším možným pochroumaná mysl začíná chápat, že jde skutečně o kejhák. V jistém, krátkém okamžiku pak mysl váhala jestli sáhnout k zapíraným silám, nebo... se poddat osudu, či doufat v nějaké to zneuctění za stavu bezvědomí, nebo alespoň za mrtva. Což nebude úplně ono... Na štěstí celý důmyslný mechanismus improvizované šibenice nějak selhal a tak se daří s příjemným přidušením přistát na zemi. Rázem je jasné, proč se "zemi" říká "matička" - ono taková šlupka je skoro to samé, co bylo denně k mání od Amat. Po troše kašlání a mnutí si krku taky dochází, že ona popravovitost nebyla až takovou srandou. Nic méně kdo by mohl mít takový motiv? Pokud totiž si drogy vyrábíte sami, tak sotva můžete dlužit nějaké ty peníze. Pravda, možná by se někdo chtěl pomstít nebo tak... to už k životu patří, ale Ysmiel? To nedává smysl předně proto, že on na to prostě nemá koule! Ty má asi jen pro Theria, protože vraždit a bojovat... se ho nikdy spatřit nepodařilo a i ve škole patřil k těm hodným... pokud zrovna nezavíral ilegální varny a palírny! Kašel lemuje cestu za vzduchem a rozostřené vnímání se dává do pořádku, alespoň z části. Totiž Yaraen/Ysmiel... se neustále zobrazuje dvakrát, zatímco ostatní jsou... divní a po jednom. "NO KURVA!" Daří se vychrlat, alespoň nějaké uvítání - inu ve vlastní kuchyni si ho domácí zaslouží. S trochou námahy se pak daří vyškrábat se i na nohy. Nestabilita je totiž něco, co je skoro tak samozřejmé jako dýchání, takže motání se jde vždy, všude na výbornou. "Co tu všichni děláte?" Tázat se pánů domů... asi není nejlepší, co v tento moment dělat. "Ty... s tím skříplým závěsem..." Jemné mnutí krku a pozornost se valí konečně k někomu, komu se dá vše dát za vinu. "A co tu do prdele dělám já?"

Nathandel - 12. března 2012 21:41

Co se tu tedy děje? Jedno je jisté, praděda a můj takový... dá se říct prapřítel by se mohl v jazyce monkeigh jmenovat i Dědus Maximus Senilius - když už koneckonců neví, které ze zúčastněných pravnoučat je jeho a jakou funkci vlastně vykonává. To já bych se v tomhle splést nedokázal. Trávím ostatně s Yaraen nepoměrně více času než s Ysmielem a taky se dá říct, že mnohdy i nepoměrně více než bych chtěl. "Ctěná Yaraen..." Téměř mi selhává hlas, hlavně proto, že když stojí ti dva vedle sebe... tak opravdu nevím, který je který a slavný kalhotový test není zrovna nejlepší nápad. Vzhledem k jistým elfím standardům by totiž klasické rozsouzení "mokrým trikem" nemuselo jaksi... mít dostatečně vypovídací hodnotu. "...chápu, že pro vaše nutkání, jež nemáte zcela pod kontrolou... zkrátka, že máte svérázné způsoby plnění svých tužeb, ale vařit temné příbuzenstvo, je jak podotkl můj přítel Yenniel... nehodí se to..." Když nic jiného, je alespoň útěcha, že s ní neobcovala a neprovozovala takové ty činnosti spojené s dětí tvorbou, jež by byla v případě tohoto páru sice očekávatelná, protože Yaraen dle mě bude dark velmi brzy, nic méně marná! Pohled se zabodne do leča. "Ani vynikající lečo nesmaže fakt, že tento pokrm je prostě takticky mimo mísu a zásadně mělo jít o katův šleh! Kéž vám naši zbylí... nemohu si vzpomenout, jestli nám vlastně nějací zbyli... bohové dají dost času, abyste prozřela!" Jakmile je dost možná Ysmielovi dostatečně vyhubováno, přichází na řadu to důležité, dát s Yennielem lečo! "Také vás rád vidím a je mi ctí přijmout vaší pohostinnost..." Cestou k pradědovi se ještě podaří říct momentálnímu mužskému "pánovi" rodu, že to divné cosi, co tu kašle a vzteká se je opravdu dost odporné a že nic z toho, co řekl, nemohlo na tento střet vší nechutnosti připravit. Plus dodat řečí těla, že je milé, schovávat ji za dinosaury, ale mohl prostě říct, o co jde rovnou. Ostatně, kdo přežil pubertu vlastních dětí - opakovaně - toho jen tak nějaká sjetá teenka nerozhází! "Prosím, Therie, dopřejte mi misku..." Po přebrání přichází vlídný úsměv. Možná jsem puritán a konzervativec, ale tenhle šikovný Monkeigh mě přesvědčil o tom, že otroctví praktikované u našich temnějším příbuzných má nejspíše něco do sebe. Je mi až líto, že nemám banán! "Mimochodem, Yennieli, jak se vám daří? Dlouho jsme se neviděli..." Dost možná proto, že jsem měl dlouho brýle v opravně... inu cesty osudu jsou docela dlouhé, když nevidíte, kudy k nim šlapat, nebo nepřečtete lístek!

A-love-toc - 16. března 2012 13:03

Úhybné manévry "Kéž vám naši zbylí... nemohu si vzpomenout, jestli nám vlastně nějací zbyli... bohové dají dost času, abyste prozřela!" Otázkou je, co nutí eldary v situaci, jako je tahle, si ještě stěžovat na název jídla. Ještě, když se jedná o onen "katův šleh," proti kterému často protestuje Pohl Reich. Jedná se totiž, narozdíl od Theriova leča (které je takové mončičákovské!) o pokrm nevalné chuti a ještě horšího jména. Na Nathandelův pokyn se jedno z "dvojčat" otočí a nasadí hluboce omluvný výraz. "Drahý Nathandeli." Uvodí větu tichým, příjemným hlasem, zatímco Therius plní misek hned několik a rozestavuje je na stůl. "Já se Vám samozřejmě převelice omlouvám, že jste musel být svědkem dalšího z mých... malých výstřelků. Pevně věřím, že to nijak nenarušuje Váš názor na mé schopnosti, co se válečnictví týče. Samozřejmě budu zpytovat své svědomí a budu si dávat pozor, abych napříště neubližovala hračkám... mé ctěné matky, které se tímto taktéž hluboce omlouvám. Když nyní dovolíte, odeberu se do svých komnat, kde budu meditovat nad svým hlubokým pochybením a cestou eldar..." Když okolo Nathandela prochází, podívá se mu do očí, zamrká a omluvně jej pohladí po tváři, načež vycupitá pryč a zmizí. Yrkiel: "Vidíte, drahá? Já vám říkal, že se opravdu snaží být nám příkladnou dcerou!" Yrmael: "Tohle bylo neskutečně taktické... a přeci je tady ta věc s pokusem o oběšení té pr... eh... slečny Sadie. ...Ysmieli? Dáte si s námi lečo? Therius byl tak hodný a připravil nám všem, není to hezké? Ach, Therie - vy jste anděl!" Therius: "Už... se to o mě říká." Mariňák vypadá, že je tou chválou trošku nesvůj a tak se raději odklidí k lednici, ze které si vytáhne banán. Ysmiel vypadá poněkud zaraženě a chvíli zlostně civí na dveře, jimiž jeho sestra tak takticky zmizela. Nato něco tiše zamumlá a jde si sednout na polštář k nízkému stolku. Yenniel: "A vy slečno... téměřoběšená... mimochodem, jste velmi pohledná, už vám to někdo řekl? ... dáte si tedy s námi? Mám totiž pocit, že na odpověď, co zde všichni děláme, bych vám mohl odpovědět, že se chystáme obědvat. Pokud tedy zrovna není čas večeře. Ano - velmi pohledná, opravdu. Proč Yaraen odešel, můžete mi to někdo říct? Přeco jsme jej nemohli urazit - při vší té jeho škorpióní impulzivitě... to by se přeci nemohlo stát." Chvíle trapného ticha, přerušovaná jen občasným srknutím pradědy Yenniela (který sice vypadá, tak jako všichni eldaři na nedožitých dvacet, ale pravda je někde úplně jinde - tak jako u Heleny Vondráčkové) Tohle mlčení nakonec prolomí Yrmael. "Tak tedy, Ysmieli, povězte nám, jak to tehdy bylo v Oku Nákupu?" Ysmiel odpoví trošku zmateným "éééé?" načež raději dělá, že neslyšel... nebo si nepamatuje. Inu, tato historka je asi na tobě, Sadie.

Nathandel - 16. března 2012 15:22

Yaraen?! "Drahý Nathandeli..." Inu hezký úvod, snad až medově sladký, obvykle v sobě schovává hořkost manipulace! Ne, nejsem včerejší - už proto, že vzhledem k mému věku by toto úsloví mohlo znamenat, že nejsem ze včerejška minulého milénia - a tyhle hry dobře znám! Koneckonců jsem vychoval jednu dceru, úspěšně mnou zavrženou a nejedenoho syna, úspěšně zesnulé - ale jsem na ně hrdý! Tohle zkrátka proti mé vůli a nutnosti hledět na její jednání objektivně i poukazovat na možné nebezpečí z něj plynoucí nemá šanci obstát! Oh nebohá Yaraen, jak hluboko vaše vznešená duše klesla... "Já se Vám samozřejmě..." ...aby se mohla odrazit ode dna a stát se v budoucnu lepším, cnostnějším eldar! Spokojený a... takový lehce roztátý výraz pak souhlasně kývne na... ono po pravdě, i kdyby to nebyla omluva, ale třeba tužba po nějaké drahé dost a možná plyšové věci... tak by došlo k souhlasu spolu s tasením kreditní karty. "S každým chybným krůčkem, se vracíte na cestu, jako někdo lepší, drahá Yaraen." To zamrkání, pohled a pohlazení... to bylo fajn! Samozřejmě jsem své stanovisko nezměnil, jsem v tomto směru... eh jak jsem říkal, naprosto imunní vůči dětským úkladům! Jen... prostě je dobré poukázat na to, že se snaží taková pěkná, milá, rozverná mladá dáma, která by byla vnučkou jako ze sna! Tak, jako jsem před chvílí litoval absendujícího banánu, nyní mě mrzí, že pro ní nemám jablko, pomeranč nebo... možná lízátko. Každopádně je třeba zůstat tvrdý a přiznat si, že čokoládu nebo zmrzku si zkrátka nezaslouží za to pochybení! Za malý okamžik ostatně i přichází čas, onu zmíněnou neoblomnost prokázat, když Yrkiel hájí postoje své příliš často chybující dcery a Yrmael... něco o taktice... to jsem blázen, k čemu se to může vázat... no asi chválí její lapení bulbasaura! "Pokud mohu vyjádřit svůj názor..." K tématu mám samozřejmě co říct. Ať chtějí nebo ne. "Chování Yaraen si zaslouží pozornost... nic méně se snaží a tak navrhuji nějaký lehčí trest jako zarach na televizi na týden, nebo ji přihlásit do tanečních, kde zajisté bude dost příjemných mladíků, či ji poslat na předem domluvené rande..." Chvilka přemýšlení. "Ano, pánská společnost, což říkám pořád, by z ní jistě udělalo jemnější a klidnější entitu a..." Můj výchovný monolog zaniká tím Yennielovým. Chtěl bych něco po jeho slovech ještě říct, ale je tu lečo! LEČO! Sice nevím, proč zrovna při lovu Bulbasaura je lečo, když by se víc hodila cibulačka - pokud jej chceme chytit - nebo - pokud jej chceme popravit - stokrát zmíněný "kaťák"! Velmi pohledná? Zmíněná fráze mne nutí koukat na něco jiného než na talíř, který se tu pro mě taktéž najde! Chvilku tápu jestli myslí autarcha, odešlou exarchu než... mi padne zrak na nositelku tohoto komplimentu. NO... Jak se to vezme. Každý má zkrátka jiný vkus. Pokud nebudu soudit oděv, ale budu se snažit místo prostého vzhledu zaměřit se na důležitější věci, jako pravděpodobný vzhled toho pod tím... musím uznat, že ňadra na poměry eldar má výstavní. Navíc vypadá celkem mladě... a mé ženě trvalo několik dětí, než se na tento rozměr také dostala. Co se týče zbytku... dejme tomu bychom mohli ocenit i ten zbytek jako nadprůměr, ale... to tak nějak u každé z eldar. Zkrátka, pokud to není velmi dobře kamuflovaný muž, po hrudníku by patrně žádný další šok nečekal. "Děkuji, Therie." Uznám zásluhy impéria za svůj talíř. "Na, kup si nějaké ovoce, nebo si zajdi na craftworldu do kina..." Je mu předán menší finanční obnos, který je rozhodně větší, než jeho tuzéry u Anděla strážce. A že na víbovi zrovna tamní společnost nešetří! Navíc... docela mě zajímají jeho pokroky při adaptaci. Třeba nedávno jsem zjistil, že jako my umí taktéž používat toaletní papír a spláchnout - už dlouho jsem nemohl do deníku napsat tak vzrušující informace jako právě z jeho pozorování! A za pár let... možná bych ho mohl i učit hrát dámu! Pravda, jeho mozek je na to asi příliš jednoduchý, ale kromě modelařiny... čím mám trávit čas? Když je řeč o trávení, tak po zkusmém ochutnání a zjištění, že Ysmiel nám nehodlá dobrou chuť podpořit i dobrým příběhem, přistane můj pohled na... bulbasourovi? Bulbasaurce? Nemohu si nějak vzpomenout, jak se ta dívka jmenuje - pokud není tedy výplod Ysmielovi snahy zachraňovat vše možné/nemožné a není nějaký polymorph nebo tak něco. Navíc... alespoň mám šanci zjistit, co v dívce kterou mám suplovat... už zase nevím proč. Není těhotná s Ysmielem? Myslím, že to nebude ono. Zvláštní, akorát si teď vzpomínám, že to měla být živoucí katastrofa... Takže polymorphní bulbasaur!

Sadie Mengelová - 16. března 2012 16:21

Bylo nebylo... Slečna téměř oběšená? Co má být! Dle hlasu a drobných detailů tváře, které vnímají jen eldar - protože nějak svůj vlastní věk odhalit dokážou - je jasné, že tento muž je pro změnu pán "skoro příčetný". Vůbec by si tenhle děda zasloužil tak akorát kopnout do prdele, protože pohledný je jako co? Pro ty, co neví, tak pohledný je zatraceně málo! Budiž mu ke cti, že si alespoň všiml v tomhle paláci nudného hnusu toho, co za to opravdu stojí... takže po stovce mínusových bodů za příliš slabou lichotku si může přidat jeden za postavení se na správnou stranu. Což je po lehkém odhadu věku asi jedna z mála možností, která v souvislosti s "postavením" je u tohoto muže reálná. Další muž... jehož stáří je... Po krátkém přemýšlení dochází mozek k závěru, že takový eldar by se měli střílet nebo nechat stát místo figurín v muzeu! Zkrátka mládí vpřed a to i přes mrtvoly seniorů! Nic méně hodnotící pohled je tak trochu lichotivý a fakt, že jeho neverbální komunikace jen podtrhuje takovou tu lhostejnost, se kterou jiní hodnotí zvířátka, nebo potravinu v krámku... je to docela fajn! Hlavně několikrát zmínil něco o šlehu a šlehnout si, to by sakra bodlo! Tímto tento muž, exarch Dirty Avangerů dostává dva body - za kaťák a koukání ke své mínusové stovce za celkový dojem. "Tos takhle mlčel, i když si sem pašoval Víbu?" Nic méně je čas přesunout pozornost k zajímavějším věcem, jako Ysmiel na koberečku s rodiči. Ta paní "Skříplá záclona" totiž tak trochu připomíná Amat a chudáček Ysmíček ji patrně nemá tak na háku! Mimoděk je třeba říct, že takový taťka této rodiny nevypadá vůbec špatně... jen... asi to bude stejný na hlavu padlý zastánce cesty, jako všichni v okruhu mnoha světelných let. Škoda... takovýho tátu bych snesla... Celkem snadno se daří zapomenout, že toto místo je vlastně už obsazené, ač, jak by řekl taťka skutečný a biologický - Chceš ji? Je tvoje a přidám k ní půlku kabaly! "To teda muselo bejt něco..." Vrtění hlavou, načež se pohledy... přesouvají... ke mě? Je to trochu divné, když se někde probudíte na návštěvě a všichni na vás čumí jako na zjevení. No, nedá se nic dělat, kromě přijetí talíře samozřejmě. Normálně by byl tento pokrm poslán do prdele, ale po kalbě je hlad vždycky a dle té bolesti hlavy při probuzení, kalba být prostě v dohledné minulosti musela! "Se vsadím, žes jim ani neřekl, že se stavíš za mnou..." Další vlna smíchu. Inu otroctví rodu je otroctví rodu. "Asi by to bylo pod tvoji velkou úroveň říct, žes šel navštívit spolužačku..." A tohle zní už docela ostře. Přeci jen... v nitru se tak původně doufalo - asi vinou fetu - že Ysmiel... no že je jeden z mála, co mě bere prostě normálně a místo toho je stejný notorický předělávač jako ostatní. "Stejně jako se pochlubit, žes líbal černýho tepláře Athania a prdel sis nechal zachránit od word bearera Krutora..." Pohled přejde k nositelce těžkého luxusního závěsu. "Toho chaosáka k vám pozval na čaj!" Další výbuch smíchu! Tohle je prostě gól a hlavně, to praní rodinného špinavého prádla je neskutečná sranda! Nic méně je vidět, kromě asi šoku, i jisté zaujetí. "Fakt vypadaj, že nic neví!" Dloubnutí lokte. S trochou představivosti teď nebohý warcock patrně lituje, že je srab, co nedovede zabít. "Bylo to tak..." Chvilka zamyšlení... Hlavou se totiž jen tak odnikud prožene představa, která se silou kamionu zatlačí všechno ostatní. Je sobotní noc, docela horečnatá, v narvaném klubu, kde disco příjemně nutí tělo se vrtět do opojného rytmu a vůbec hecuje k hustým kreacím na kolečkových bruslích! Haldy lidí dovádí ve svitu stříbřité koule a všechno vypadá bezva. Sedíce u baru s colou s rumem a nosem od koksu je to prostě úžo a neskutečnej vodvaz! Zvláště, když pak přijede v extra uplých oranžových gatí s béžovou košilí mající výstřih až k bílému pásku se stříbrnými hvězdičkami... Ysmiel, jehož kývání hlavou dává vyniknout jeho mocnému bílému afru! Celý impozantní příchod graduje krutopřísnou hláškou "Chceš svést, baby? Nebo jen protančit cestu eldar?" Zatřesení hlavou. Některé představy jsou moc... i na Mengelovou. Předně jsou děsivé, když nevíte, kde se berou a nemáte nic, čím byste se dostali do stavu, kdy je nejste schopni vnímat. Těžko soudit, jestli s bujnou fantazií děvčata Amat tak narodila, nebo je to, maybe, absťák vlastní maličkosti! "...tak super!" Ostří ironie hlásí nástup. "Si mi zavolal do klubu, to bylo táák milý, prej shánět dárky..." Bohužel tento tón servírování informací se nemění a prsty dokonce vykouzlí u toho i uvozovky. Doufám, že si to za rámeček nedáš! "Strašně sme si to užívali... teda než se to vzrtlo a musel ke mě na pracoviště se zbavit krvavejch skrvn a dát se kvůli příbuznejm do cajku..." Během nepostřehnutelné chvíle přichází na řadu vnitřní boj. Touha po pomstě, nebo prostě jen zbytečném utrpení přímo řve, burácí, aby došlo k prozrazení osudu jednoho z warlocků. Fakt, že se na takové oběti nejen podílel, ale dokonce ji i nařídil - protože vlastní maličkost tak nějak stihla tehdy zapomenout, na co ty šutry v hadrech jsou - to by byl pro miláčka zdejšího davu asi průser epickejch proporcí! Na druhou stranu... by to mohlo být... moc? Moc málo? Nebo... prostě se cosi v nitru sekne a jde se dál. "Tak faaajn, že jsem snadno rozdejchala, jak si mě zatáhl do toho zapadlý ho krámu, kam beztak nikdo nechodí..." Přechází se k módnímu obchůdku. "A donutil mě tam tahat všelajaký hadry, který se stydím nosit i já!" Tady už to není ironie, ale nefalšované naštvání. Trocha hereckého talentu pak jemně podkresluje zvýšenou tóninu hlasu, jako skutečná trauma. "Ty věci byly vodporný i na mě a to se hlásím k dark eldar!" Zavrtění hlavou - ztráta kontroly se na moment téměř vymkla z rukou. Se vsadím, že i kvůli těm hadrům o mě Athanius přerazil židli! "No a ten závěr, kdy jsi měl dle svýho přání povolnou submisivní husičku... ten byl epochální! EPOCHÁLNÍ!" Toliko k poslušně vychované morálně zdravé dámě. Po pravdě není ani jisté, co to slovo "epochální" znamená... ale když už se někde objeví, většinou to stojí za to. Prej. Říká se to...

Ysmiel - 16. března 2012 17:03

DO HÁJE! Protože jsem i přes to, že má sestra je CC specialista byl vždy tak trochu bystřejší z nás dvou a měl rychlejší reakce, sehrál jsem svou malou roličku, která mi umožnila utéct dřív, než mi Sadie udělá nějakou ostudu, více, než dobře. Ubezpečil jsem Nathandela jejím jménem, že mě velmi mrzí vše co dělám a že budu nadále dokonalou dcerou a aniž by kdokoli pojal podezření, prostě jsem se vytratil. Samozřejmě jsem se, zatímco jsem hrdě korzoval chodbou, utápěl se ve vlastní inteligenci a krásné shodě náhod, že má sestra je ode mě naprosto k nerozeznání. A samozřejmě to muselo mít docela rychlý konec. Začátek tohoto konce nastal ve chvíli, kdy se mi v hlavě rozezněl sestry hlas. "Vy prevíte!" Samozřejmě podezření nepojal nikdo - krom... krom tvora, za kterého jsem se vydával. "Ještě jednou mi tohle uděláte a normálně to řeknu!" "Komu? Matce? Ta by vám nevěřila. Už věří tomu, že jste já a své stanovisko by nezměnila - to by musela uznat, že se spletla." "Děláte mi to schválně!" "To ne, to rozhodně ne. Jenom... řekněme, že to bylo takové problematické..." "Baví se tady o mě, jako kdybych tady nebyla!" "Berte to jako plus - alespoň zjistíte, co si o vás myslí." "CHTĚJÍ MI DOMLUVIT RANDE!!!" "To mi taky!" "Nenávidím vás!" "Lžete - jste ovládána emocemi." "Tak... tak nenávidím Nathandela!" "To už je uvěřitelnější - viděla jste jak se na mě ten plesnivec díval, když jsem na něj zamrkal a pohladil jej po tváři?" "Tohle si spolu taky ještě vyřídíme!" Taková rutinní telepatická sourozenecká hádka, dalo by se říci. V tu chvíli jsem samozřejmě nevěděl, že se celá situace začne přiostřovat. To se stalo ve chvíli, kdy jsem přišel do svého pokoje a sedl si pod průhlednou kopuli, skrze níž mohu pozorovat hvězdné nebe a hlubiny vesmíru. "Ysmieli - vy jste líbal Athania?" TO.... TO SNAD NE! "Já... eh, no tedy.... on..." "To NEMYSLÍTE VÁŽNĚ! PROČ VŽDYCKY VYŽERETE TY NEJHEZČÍ KLUKY?" "YARAEN!" "No co! Cože a KRUTORA? VIDĚLA JSEM HO V TELEVIZI ON JE TAK.... cožeonpřijdenačaj?" "Možná - ale bude se ženit." "A to je nemoc?" "YARAEN!" "Zbavit se k ní krvavých skvrn? ONA vás ZMLÁTILA? já tu čubku zabiju!" "Ne to bylo... to bylo jinak!" Proč jen jsem šel pryč? KHAINE! Trošklu nervózně ke mně přifuní Bulbasaur a pokouší se mi rozervat róbu. "Ne, přestaň, teď si nebudeme hrát." "A nutil jste ji nosit nějaké nevhodné prádlo?" "Tak to vůbec nebylo! Koupil jsem jí slušnou róbu, protože jsem myslel že na ni nemá, když se musí živit prostitucí!" "Všichni se na mě dívají - co mám říct?" "Že... že lže a že je sjetá!" "A lže?" "N..ne tak docela..." "Ale co když...?" "ŘEKNĚTE TO! Jinak by to bylo na dlouhé složité vysvětlování a tak!" "Chápete že bys si zrovna mohla vymyslet cokoli a zavařit vám?" "Chápete, že bych si potom mohl rozpomenout na tu příhodu, kdy jste si do sklepení přitáhla hlouček gardistů a brutálně jste je umučila?" "Prevíte.... tak dobře!"

A-love-toc - 20. března 2012 20:41

Ysmiel a ti druzí Po několika dobře mířených výrocích od Sadie se Ysmiel (tedy domnělý Ysmiel, protože my všichni nezávislí pozorovatelé tohoto dramatu víme, že ten pravý sedí ve svém pokoji a tahá Bulbasaura za nozdry) na chvilku zamyslí. Kdyby zde byl nějaký farseer, jakože není, mohl by zaslechnout možná útržky určité komunikace na soukromé frekvenci. Než se stačí domnělý Ysmiel vzpamatovat a něco odpovědět, ujme se slova Yenniel, který zrovna polknul svou lžičku leča. "Byl to černý latex? S flitry? Jednou jsem něco podobného v jednom zapadlém krámku viděl. Obleček catwonam tomu říkali. Moc hezké, jen co je pravda, Ysmiel má vkus... jen mě trošku zaráží, že do takovéhoto obchodu tahala ženu... víte, já proti tomu nic nemám, ale děti se rodí jen z manželství eldar mužského a ženského pohlaví... hmmmm latex..." Zasněně si strčí do pusy další lžičku a poměrně dlouho ji systematicky ocucává. "Cesta eldar to samozřejmě to... no - zakazuje!" Vypadá to, že po chvíli, kdy si místo lžičky představoval ledacos od ledakoho, se praděda Yenniel vzpamatoval. "Ona lže." To už se do hovoru vkládá "Ysmiel." Ysmiel: "Byla sjetá a nic si nepamatuje." Yrmael: "Takže jste se nelíbal s Athaniem? Yrkiel: "To je docela škoda, viděl jsem toho kluka v televizi a docela by i bylo o co stát..." Yrmael: "Yrkieli!" Yrkiel: "No co, snad nežárlíte! Vždyť je to mon- keigh!" Ysmiel: "No to... to proběhlo. Ten polibek. Ale určitě si mě spletl s mou sestrou, která by mu zajisté imponovala víc..." Yrmael: "Nebuďte směšný, čím by mu asi tak mohla ona imponovat?" Yrkiel: "Neměli bychom o ni tak mluvit - i když tady není." Ysmiel: "TO TEDY NE!" Therius: "Athanius je běhna. Dáte si někdo přídavek?" Yenniel: "Já si dám, Therie... nosí alespoň latex?" Therius: "Ne, ale zařídil, abych ho nějakou dobu nosil já..." Yenniel: "Hmmm, hmmm..." Následuje další Slaaneshovitá chvíle se lžičkou. Ysmiel: "Poslouchá mě vůbec někdo? Nic z toho, co říká, se nestalo! A pokud jo tak to bylo úplně jinak!"

Sadie Mengelová - 20. března 2012 21:14

Dost hustá debata! Tomu se říkají dost sladké plody dost tvrdé práce! Co na tom, že práce spočívala v bonzování, tak jako tak následující věci jsou docela slušná odměna! Akorát... no Ysmiel... se brání nějak chabě a vbůec to není tak drastické, jak by se dalo očekávat. Předně, pokud se nesnaží s tím svým povzneseným nadhledem bránit a spíš hystericky kope kolem sebe... není to ono. Skoro, jako by byl umanutá holčička! Ostatně teze o sjetí je docela chabá. Pokud jste dark eldar, pokud jste správný druh dark eldara, pak jste sjetí celý život a vůbec vám to nevadí... vyjma samozřejmě těch chvil, kdy zrovna sjetí nejste. A ty jsou, ruku na srdce nebo jiné, obvykle suplující pohlavní, orgány, v životě rozhodně těmi nejtěžšími. Co se týče sestry Ysmiela daří se jen podotknout, že i nepřístupný chladný mrchy jsou docela sexy, takže není radno podceňovat a vůbec, nouze je docela svině! Pak ovšem přichází teze o Athaniovi... a tam je rozhodně třeba si přisadit! "To jo a zkurvená! Sem měla na stole nahýho Krutora a mi ho vyfouk!" Spravedlivé rozhořčení je na místě! Ta židle bude prostě chybět stejně jako šance, ojetí a zabití nejhezčího muže v galaxii! "Jeníku, ten latex nenosí... sem ho do toho zkoušela narvat a fakt ne..." Kdo se ptá, ten se doví a tohle je zkrátka velká charakterová vada reinkarnovaného císaře, nebo jak se mu teď říká! Nutno podotknout ,že Jeníček získává za svůj dovádivý um se lžící a správným preferovaným materiálem další dohromady tři body k mínus tisícům, čímž se zde dostává do vedení popularity. "A že jsem mu chtěla vnutit spoustu věcí ze sbírky, by byl větší kus než Therius..." "Poslouchá mě někdo...?" Jedna věc je velmi nepříjemná a to, že kdyby ho přeci jen někdo poslechl, pak... by z toho vyklouzl! To rozhodně není fér, pokud pod pojmem fér lze rozumět "pro mě přijatelný výsledek". Nakonec nezbývá než... použít starý dobrý strach, který by snad jeho obranu mohl rozrušit a donutit ho si to fakt vyžrat. Nakonec se sebezapřením jsou aktivovány psychické síly a poslaný vzkaz. Ysmi, to ti mám připomínat i to obětování Lothenira? Byl to tvůj fajn nápad ho poslat na dobro k Slaaneshovi a dost dobře víš, žes si nevymýšlím, tak se z toho nezkoušej takhle blbě vykroutit. Jestli i to zkusíš obrátit pro ti mě, tak ti garantuju, že to mám na pásce, ráda si dovádění v ordinaci nahrávám, to ti je snad jasný... takže buď chlap a vyžer si náš báječně zkurvený den! "No to byl náš den... takže teď mi někdo laskavě řekněte, co kurva dělám..." Tohle se zdá jako dobrý dotaz. "A proč mě ta coura věšela na lustr? Kdyby mě chtěla jen přidusit, stačilo říct, mám v kabelce pro to náhradní úbor..." Mrknutí na "Jeníčka" "Bychom si to s ploštěnou užili... " Stejně je to divné, když je řeč o ploštěně... neříkala snad něco ve stylu nesahat nikdy? Tak proč ochmatávala toho druhýho starouše? Svítá naděje, že čas tady možná fakt nebude ztracený! Třeba... třeba je to na oko... Nic méně i takové mysli, jaká třímá v mozku Mengelové, je jasné, že Bondage-toc nebo Craftsadoworld se to tu asi fakt nejmenuje.

A-love-toc - 20. března 2012 23:51

A-love-toc - 22. března 2012 11:58

Co tady Sadie dělá? Protože se Sadie ptala, "co tady kurva dělá," přichází na její otázku odpověď. A to přímo od Yperití mámy, Yrmael. "Vy nám... TY nám tady otravuješ život." Ono je to trochu smutné, slyšet to od někoho, kdo vás do zdejších krajin proti vaší vůli přitáhl, ale to není ponechejme stranou. "Nicméně..." Pokračuje dál "Si tě tady jsme nuceni nechat, protože přijede příbuzenstvo z Iyandenu, aby se seznámilo s "tou úžasnou dámou o které jsme mluvili po Vánocích" a to, jakkoli divně to zní, jsi ty. No... takže asi tak. Za pár dní s námi povečeříš a pokud se budeš chovat slušně, pošleme tě domů... nebo tě zde zaměstnáme, abys nebyla nucena v Oku šlapat. No a pokud uděláš mezicraftworldovou ostudu... tak tě vyhodíme přechodovou komorou a nabulíkujeme příbuzným, že to celé byl Apríl." Yrkiel: "Neříkala jste náhodou, že se určitě někde ve skrytu duše umí chovat?" Yrmael: "To sice říkala - ale to přeci neznamená, že by si měla tahle kreatura vzít našeho syna! Vždyť JE TO BRUNETA!" Yenniel: "Brunety rozhodně nebrat! ... na trvalé vztahy za účelem plození dětí... dáte si?" Z kapsy róby vytáhne placatku, na níž se skví umně vyvedený nápis "Plum vodka Rudolf Yenniel" "Je domácí, ve sklepě pálená, hmmm..." Zlehka si z ní hned přihne a dá kolovat. Ysmiel (tedy ona je to Yaraen) si jen přičichne, natáhne ji a pošle to dál se slovy "Nathandeli, chcete?" Yrkiel: "Každopádně, když už jsme u toho... o bože, ta pálenka smrdí tak, že by to probudilo avatara... máte v rodině genetickou dispozici ke světlým vlasům? Abychom věděli, zda jste jen defekt, nebo je to dědičné..."

Sadie Mengelová - 22. března 2012 12:43

Chtěl jsem něco oduševnělého takže... NO KURVA! Očekávat vřelé přivítání temno-eldařího nájezdníka je stejně naivní, jako brát si při exterminatu vlastní planety deštník s očekáváním, že to bude v suchu. Nic méně taková upřímnost je... minimálně překvapivá. Zatímco tvář jen nechápavě čumí, jak si někdo může svůj jed života vpustit do domu... už proto, že na doplavání vesmírem na Alaitoc i s proniknutím do sídla těchto... magorů... zkrátka to vše není něco, co by bylo v silách jakéhokoliv jedince. Ano, pod vlivem určitých látek to možná nezní jako problém, ale prakticky je to zejména kvůli ztrátě mobility neozkoušitelné! Zatímco slova tedy nejsou k nalezení, řeč těla - hojný to eldarský prostředek domluvy - tímhle netrpí a tak si pro sebe nenechává milé, taktické, společensky dle tykání únosné "tak si mi do týhle prdele neměla votvírat dveře, ty krávo", což je i doplněno ohrazením "hej, v oku nešlapu, ač bych docela chtěla!". Poslední, co nezůstává díky tělu skryto je pak názor na přechodovou komoru, která by určitě posloužila i téhle přechodem stižené mluvce! Umí chovat? Už zase ty blbý kydy... by si taky mohli najít něco novýho... Vzápětí lze tohoto přání litovat. Bruneta? V životě bylo vyčítáno leccos, od ztráty třídní knihy po ztrátu života spolužáka, ale vlasy... to je novinka! ZKURVENÁ NOVINKA! Defekt? To je jako efekt fetu nebo co? Chvilka rozjímání a je jasné, že jde o termín pro chybu. Ano, dá se to svým způsobem odkývat, protože s přibývajícím časem bez nějaké té vzpruhy, je vlastní existence čím dál větší chybou. Někdy si říkám, že jsem se já, nebo radši má máma neměla narodit... "V rodině máme samý světlovlasý krávy..." To lze říct s jistotou. "Jakou barvu vlasů má fotr, to nevím. Co si pomatuju, držel se fialový... exotickou warpální růž mu prej vyfoukl nějakej Felicitas...." Maríni jsou zkrátka zlo - hlavně proto, že mezi ně patří Athanus a Míra Krutor! A zatímco Nathandel ze zdvořilosti ochutná a pak to s odporem odkládá... je tu příležitost pro uzmutí Jeníkovo plodů práce. Síla... Ať je to cokoliv, švestky to nevidělo ani náhodou. Další příjemný bodík na konto plesnivého starce. "Nechtěl bys mi ukázat, jak to vyrábíš?" Tohle totiž vypadá na další z mnoha věcí, na kterých je dobré být závislý. Podobně, jako předtím Jeníček se lžičkou, i teď přichází podobné gesto. "Bych to docela ocenila..." Mrknutí na Yeniela, který je možná věkem odporný, ale má dobré pití! "Samozřejmě, až bych se převlékla do něčeho vhodnějšího..." Dá se říci, že je to zvrácený úsměv. Taky, nutno podotknout, že při všech těch kecech o prostituci tady... proč to nezkusit? "...z latexu!"

Nathandel - 22. března 2012 13:03

Proč se všechno děje tak rychle? Bývaly časy, kdy vše bylo jednodušší. Bylo lehčí si pořídit dítě, anžto craftwoldy ještě neměly televize v kajutách pro spánek, bylo přívětivější porodné a taky manželka na živu. Nechci se tvářit jako nostalgik, kterým beze sporu jsem, ale i mládež byla slušnější - protože jsem mezi ní patřil i já - a život méně hektičtější. Teď tu najednou všichni sedíme, řešíme fyzickou inzultaci mariňáků jen proto, abychom přešli k... barvě vlasů? Předně mi uniká spojitost mezi ještěrem Bulbasaurem a barvou vlasů, ještěrky vlasy přeci nemají, ne? A proč se tu bavíme s tou dark eldarkou... nakonec si jen unaveně promnu spánky. Hezky po pořádku si rekapituluji den, od tenisu po lečo a... Yaraenin kouzelný odchod. Je až neuvěřitelné, jak mile se zachovala! Tak způsobně, tak žensky... byla taková rozverná dívenka, vnučka a... něco mi dochází. Byla to vůbec ona? Často si sice přeji, abych ve svém životě se dotkal nějakého toho pra-příbuzného, pokud možno ne zrovna od mé dcery, to by bylo určitě stejné tradicemi pohrdající odporné stvoření jako ona! Navíc kdo ví, s kým se na těch světech tahá, jestli s exodity, dinosaury nebo... nebo tak! Nakonec, jestli bude z její strany vnuk, budu ještě šťastný, když nebude štěkat! Vím dost dobře jakým stylem hledjaí pathfindeři cesty z hospod do hospod! Když to vezmu kolem a kolem mám v tomhle smůlu! Možná bych samozřejmě mohl adoptovat nějaké to dítko... slyšel jsem, že prý necrontyr je prodávají... ale kdo by chtěl dítě na baterky? Já tedy ne! Kdybych chtěl to... tamtokuči nebo jak se ta divná věc se zvířátkem jmenuje, kdybych vůbec chtěl zvířátko, počkám si na ono zmíněného vnuka, který bude bulbasaurem určitě víc než bych chtěl! Jsem z toho tak rozčilený, že ochutnám i pití svého přítele, která je příšerné. Děkuji mrtvím bohům, že si pak tu hrůzu bere... no ta... tamta... eh brunetka! Vzhledem k tomu, jak to vypila, si i jí škrtám ze seznamu případných aktivit a mohu se opět vrátit k tomu, že si buď začnu zase hledat manželku, což mi nepřijde vůbec správné vůči mé nebožce... anebo se v myšlenkách vrátím k Yaraen, ke které se tak upínám ve chvílích, kdy není krvelačným monstrem. "Warlocku, Ysmieli?" Zatímco tedy probíhají podivné námluvy, já si přeci jen nemohu pomoci. "Co vy si myslíte o přednostech a slabostech vaší sestry?" Upřený pohled. "Přeci jen znáte ji jako nikdo jiný..." Pečlivě zkoumám reakce. "To jak se omluvila... chová se tak často, jako dívka? Já už jsem totiž nevěřil, že to dovede..."

A-love-toc - 25. března 2012 15:43

Věci, na které se nikdy neptáme "To jak se omluvila... chová se tak často, jako dívka? Já už jsem totiž nevěřil, že to dovede..." I přes to, že moderní věda z peněz daňových poplatníků je schopna zodpovědět většinu otázek, na které si vzpomeneme, mezi nimi dokonce i pravděpodobnou cenu konstrukce starwarsovské hvězdy smrti a čas, který by zabrala těžba materiálu ze Země (což je Terra) na ni, stále existuje několik mámo otázek které nejen že zodpovězeny nejsou, ale není úplně vhodné se na ně byť jen ptát. Tato, položená polosenilním elitním Dore Avengerem Nathandelem, rozhodně patří mezi ně. A úmluva neúmluva, Sadie, neSadie, dává to zcela jasně najevo. "Tak víte co, Natrhanprdeli?" (au! tohle bolelo!) "Já se vám na to můžu sprostě a jednoduše vykašlat! Já se snažila házet těma kostkama dobře, pozabíjet co nejvíce nepřátel a najít tamto Craite cosi! Snažila jsem se s váma dvěma vycházet a překousnout i fakt, že všechny tanky odrovnal Aeradir! A vám to co? VÁM TO POŘÁD NENÍ DOST!" Domnělý, barvu přiznávající, Ysmiel, se zvedá ze země a rozhodí rukama, načež zparoduje Nathandelův výraz. "Chová se tak často, jako dívka?" Zatrylkuje. "Ne, nechovám - a chovat asi ani nebudu! Mi je jedno, že tady bratr, který jen tak mimochodem UTEKL DO SVÉHO POKOJE A VY JSTE TO ANI NEPOZNALI - TAKOVÁ JSTE RODINA! ... že tady bratr měl něco tadyhle s Courou Mengelovou. A že s ní chce mít něco asi i má ctěná máť, když si ji tady nechala v bedně přivést a pak uděšlala něco se svojí róbou, co jsem z vyprávění Mengelové plně nepochopila! Mi je úplně jedno, že všechny ty koule, co gardistům zaživa uřežu, mi z mé osobní mističky trofejí bere tadyhle praděda a v domnění, že se jedná o švestky z nich dělá pálenku! A je mi jedno, že fotr tadytéhle děvky měl fialové vlasy! KOHO TO VŠECHNO ZAJÍMÁ? Až přijede Yriel, tak mu to všechno řeknu a on mě beztak pochopí! A TOHLE NENÍ PUBESCENTNÍ VÝLEV!" Prskne ještě nakonec, oznámí Theriovi, že to lečo bylo pěkně hnusné a odkráčí pryč. Po odchodu Yaraen se v kuchyni rozhostí ticho poněkud trapnějšího rázu, které ruší jenom Theriovo zaražené "Ale mi se zdálo dobré, proč Yaraen nechutná?" Nakonec se do tohoto Theriem lehce nabourávaného ticha ozve praděda Yenniel. "Jistě, že vám ukážu... svou malou palírnu. Když se k tomu vhodně oblečete. Mám ve skříni něco... hm... po mé ženě. Hm hm. A cožeto Yaraen říkal o tom, že se nebude chovat jako dívka? Správně, chválím jej. Když se eldar narodí jako muž... hmmm... měl by svých životních povinností dostát... hm hm. A ne ze sebe dělat travesti."

Sadie Mengelová - 25. března 2012 20:24

Jako doma? Dá se říct, že "Jeník" má gule a to nejen obrazně! Pravda, je třeba trochu zastřít fakt, že je průběžně krade od vnučky, ale i tak je má a nejenže je použít neváhá, ale dokonce je umí použít i velmi rafinovaným způsobem! Tohle... tohle je něco, co kromě toho chlastu, dává tomu staroušovi alespoň pět set bodů, což ho sice z mínusu nevytrhne, ale je to prostě husté! Kladné body pak získává i samotná aktérka, jež... asi nedobrovolně suplovala skutečného hrdinu - Ysmiela! Dá se říct, že i Ysmoušek docela příjemně překvapil. To, že je sketa se tak nějak předpokládalo - však je to eldar a obětoval i kolegu warlocka - ale že až taková! Chtě nechtě je zkrátka nutné říct, že se v něm skrývá, patrně často kromě Theria, i mnohem víc než se zdálo. To ovšem nemění nic na tom, že si zaslouží zavařit a pokud možno před celou svou pošahanou famílií! Také... je třeba říct, že se daří... mozek chvilku dumá nad jejím jménem a fantazie mu v tomto bodě příliš nepomáhá. Totiž nelze s jistotou říct, jestli se jmenuje Jarka, JAR nebo třeba Jaro... nic méně dle jejího hlasu není žádný slavík a do jihoafrické republiky, tedy JARu- uskupení zrádců a korzárů od salamanderů - nemá ten správný pigment pleti! No je vlastně tak nějak, po Mengelovsku, docela fuck jak se jmenuje! Každopádně to, co zažívá, je až nepříjemně známé a to tak, že si to... nelze ani příliš užít. Příliš ovšem neznamená vůbec! Ta největší prdel bude, až to ten její... nepochopí... Do tváře se vloudí potměšilý úsměv. Ono... bude hůř, pro ni určitě! Upínat se na ostatní totiž nemá příliš významu, pokud zrovna neprodávají drogy, nebo nemají talent na chytání otroků... ale to kromě zábavy empatii příliš neobstará. Otázka dne tedy zní - prodává nějaký Yriel drogy a otroky? Chu...chudák holka... Jakési jemné trhnutí v mozku, nebo snad zkrat vyloudil... byť na vteřinu ždibec lítosti. Co to sakra... hm... asi mám nízkou "hladinku"... Ruka automaticky sahá po láhvi, která je prázdná, takže o úlevě si lze jen nechat zdát. Hm... taky nikomu není dost dobrá... Moment, já jsem příliš dobrá pro každého! ...ačkoliv oni to neviděli, nechtějí vidět a nikdy neuvidí... Během setiny vteřiny se tak na moment mysl vrátí o mnoho, mnoho let zpátky na rodný Biel-tan, konkrétně do nějaké od základní školy nepříliš vzdálené nemocnice. Malá ručka, která se ještě v duchu nevinnosti nevydala všanc drogám a věcem jinak amorálním, si zrovna užívá mazání krému proti popáleninám. Trochu to pálí, ale čert to vem! Trocha bolesti nikoho nezabila, to dokazuje i fakt, že mrtví/skoro mrtví přeci nekřičí, ne? Doktorka: "Tak, to by bylo. Příště dávej pozor, až si budeš hrát s ohněm..." Sadie: "Děkuju! Jo... a příště určitě budu, byla to fakt sranda!" Doktorka: "Sadie? Říkala jsi, že jsi Sadie viď?" V odpověď malá dívka v černé róbě, anžto jiná barva ji není dost dobrá a ani nepřipomíná zřídka viděného tatínka, několikrát souhlasně zakýve a během celé procedury roztomile klinká nohama na, pro ni příliš velké, židličce. "Způsobit osmi lidem těžké popáleniny na 60% těla, to není sranda." Sadie: "Legrace?" Doktorka s cedulkou Quinová oplácí odmítavým gestem. "Bžunda?" Ani zde se nedaří vyloudit souhlas. Doktorka: "Je to špatné, Sadie. Proč, proč si to vlastně udělala?" Sadie: "No měli jsme zapálit svíčku... a oni se mi smáli..." Doktorka: "Ti zranění?" Sadie: "JO! Kdybych to uměla, tak jsou mrtví!" Doktorka: "A proč se ti smáli?" Sadie: "Protože..." Chvíle rozpaků pro dívku, která bez nich málem ugrilovala spolužáky. "...mi spousta věcí nejde, nebaví a hlavně... já půjdu do třídy pro warlocky." Malý budoucí ďábel oka nákupu začíná popotahovat. Doktorka: "Co je na tom špatného, být warlock? Spousta důležitých..." Sadie: "Máma je zklamaná." Špitnutí. "Prý jsem proti sestře jen neužitečný blbý surový kretén..." Doktorka: "To řekla?" Sadie: "Řekla, že jsem surový moula - táta mi to přeložil... on se mnou mluví jen v soudem stanovený dny a ještě, když je v limbu... " Oči se zabodávají do podlahy. "A sestra se mi vysmívá, prý jak je to všechno lehký..." Doktorka: "A tvá sestra byla mezi zraněnými?" Sadie: "Ne. Věděla, že je spálím a schválně zaspala, jinak by šla s nima!" Doktorka: "No... to ale není důvod ubližovat ne?" Sadie: "Ale mě je líp, když vím, že jsou na tom hůř než já..." Doktorka: "Sadie, to přeci nemůžeš..." Sadie: "Proč? Oni mi taky ubližují, já to jen umím líp než ostatní..." Dokonce i některé děti se zmohou na xeno-mindgames. Doktorka "Tví... tví rodiče to tak určitě nemyslí... a ostatní také ne, navíc... jestli to chápu správně..." Listování v papírech, kde je asi vše důležité. "Tvůj otec je z kabaly... tak třeba na tebe budou hrdí v nějakém... jeho aspektu... povahu na to máš a... vůbec, co si myslí o tvé budoucnosti táta?" Sadie: "No jednou se pro to hádali. Máma se ho zeptala ,co chce, aby ze mě bylo..." Doktorka: "A?" Sadie: "Prý mrtvola. Máma ucedila něco o tom, že by to bylo o něco menší zklamání než ten warlock..." Nastává chvíle, kdy to lékařka nezvládá a dochází k láskyplnému objímání. "Téda... vy, vy mi fakt rozumíte? Vy se nezlobíte?" Doktorka: "Jistě chudáčku, chápu jak to..." Sadie: "To... je skvělý! A to máma říkala, že všichni ostatní ani nestojí za řeč, protože vyjma věštců vedoucích craftworld to... no... jsou ostatní jen lokajové! Vy jste tak hodná a to jste přitom Quinová!" Přichází zaražení. "A to jste Quinová, prý největší špína craftworldu, co se táhá s nějakým exoditou Sullym..." No jo... stejně jako já i ona pozná, že i když se najde někdo, kdo alespoň zdánlivě pochopí... stejně v první moment hodí všechno přes palubu. Je fukt, jestli to byla ta blbá lékařka, moudrý klobouk, nebo... jestli se naděje vložila na moment do Ysmiela, stejně to bude všechno na hovno... Nakonec se vzpomínka i toky úvah vytratí stejně, jako chápání situace z hlavy Yeniela. Co dodat? Snad jen zavrtět hlavou, naposledy se přesvědčit, že už nezbyla ani kapka pití a dát starouškovi za pravdu. "Tak můžem hned jít, už se na ten vohoz těším..." Upřímně, mnohem více na to pití. "A... Therie, měls to dobrý..." O čemž svědčí i tato pochvala.

Nathandel - 25. března 2012 20:38

To... bylo nečekané Zatímco věda má plno odpovědí na plno otázek, jsou i takové, jak bylo zmíněno, na něž se nedaří odpovědi nalézt a asi to tak pro vždy zůstane. Je jedno, jestli je to klasický filozofický problém "vejce nebo slepice", případně modernější "proč se děti těší z vaječných kinder překvapení, když vás může v opravdovém vajíčku překvapit akorát salmonelóza nebo pukavec?". Poslední a tedy nejpálčivější problém ovšem spočívá v otázce "jak dlouho a často se takto ti dva měnili/mění"? Docela bych rád věděl, s kým jsem to válčil svého času na Badabu, jak do toho zapadá bulbasaur, dark eldar společnice a varlatová pálenka, chcete-li kulovnice! Ono vše se vším souvisí, takže bych se nedivil, kdybych nakonec skončil v sítích kanadských žertíků Aeradira, který nejenže zdědil nepříliš povedený sociální statut po mámě, ale některými věcmi se mu daří navázat v jejím dobrém díle! ...nedělat travesti! Tomuhle říkám morální past! Tahle problematika... ač opravdu a srdnatě souhlasím se svým přítelem, sám jsem se hloupým slibem zavázal k něčemu tak ohavnému, tedy v případě, že se z té... eh jak se to slušně... no prostě kurvy nevyklube dáma! DÁMA! Dokonce ani Yeniel, jakkoliv cnostný "tvrdoíčkař" ji prostě nemůže nalít do hlavy všechny ty znalosti! Takže... budu potřebovat přípravu... Nic méně předtím musím udělat dost hloupou a zbytečnou věc - zkusit to Yaraen vysvětlit a omluvit se. Na štěstí pro mě, ačkoliv ona bude patrně na svém obvyklém místě, mě potrvá dost dlouho ho najít na to, aby vychladla. "Děkuji za jídlo..." Odkašlání. "Omlouvám se, ale potřebuji si promluvit s Ysmielem nebo Yaraen... tedy podle toho kdo z nich je momentálně kým..." Vstávám. "Až vykonám toto zbytečné pokání, rád bych vás požádal, Autarcho, o audienci bude-li to možné..." Úklona, vyčkání souhlasného/nesouhlasného gesta a pak vzhůru na štaci kamsi... v tomhle divném bytě. Když je o něm řeč... tak sice mi přijde povědomí, ale vůbec netuším, kde je a nejsem si po chvíli ani jistý, kdo v něm to přeci jen bydlí...

A-love-toc - 30. března 2012 16:39

Latex, cesta eldar a jiné libůstky ~Sadie Mengelová~ Při zmínce o tom, že Theriova kuchyně je dobrá (a to pravděpodobně obzvláště po vlastní popravě) přiletí od dotyčného tichá odpověď, že děkuje. A protože se Sadie na "ten vohoz" již těší, rozhodla se slovní hříčka, vytvořená z Alaitocu, posunout děj právě až k ohozu. Nutno přidat, že ve chvíli, kdy opouštíte společně s Yennielem místnost se odtamtud šíří tichý hovor na téma "Proč Ysmiel předstíral že je Yaraen a proč se na konci tak naštval." Lze jen předpokládat, že se hovor brzy stočí k "nepřípustným latexovým róbám, které byly vytvořeny exodity pro případ deštivého počasí a pro přílišnou lesklost a tím pádem také neskutečnou obscénnost musely být na craftworldech zakázány nosit. Tedy alespoň na veřejnosti." Vzhledem k tomu, že na ohromných kosmických lodích, fungující rase eldar namísto stálých světů nikdy neprší - tak si příliš zástupců Alaitockých ani nestěžovalo. Z důvodu několika málo stížností, které do seer councilu přišly, bylo nakonec povoleno oblečení tohoto druhu nosit hasičům. Což je také jeden z důvodů, proč je Yenniel registrován, jakožto člen dobrovolného požárnického sboru. Po chvilce procházení bíle nasvětlenými chodbami přicházíte do místnosti, která pravděpodobně slouží, jako šatna. Yenniel, vytahujíc odněkud druhou placatku se stejným nápisem a pravděpodobně také stejným domácím pitím - vysvětluje, že tohle byla šatna jeho ženy. Celá jedna stěna je zaplněná domácími rouchy. Dále se zde nachází několikero brnění swooping hawků s vysvětlením, že "žena byla anděl." Nakonec je zda také krabice s jednoznačným nápisem "pouze pro případ požáru... nebo povodně," ve které se začne zdejší kmet s vizáží Legolase přehrabovat. Poté, co vytáhne dva hydranty, jedno páčidlo, hasičskou přilbu a hever, konečně se dostane až na dno, kde jsou skryty ony latexové šaty. Ty, Sadie, ale můžeš s jistotou oznámit, že jsi čekala víc - minimálně, že budou odhalovat víc kůže. Takhle jediné, co nebude zakryté latexem, na kterém je původní nápis "požárník" přeškrtaný na "sexy kočka" bude zjevně hlava. Protože zbytek vypadá - úplně, jako všechny zdejší oděvy. Akorát se to celé leskne jak psí koule. "Úžasné. Bude to skvělé! ...a navíc se ani nezamažeš, kdyby náhodou vyteklo destilační zařízení!"

Sadie Mengelová - 01. dubna 2012 20:34

Malé VELKÉ zklamání Tohle je hodně divná rodina! Dá se říct, že vzhledem k podivnosti té vlastní , by se tahle měla řádně stydět. Ono protěžovat jedno dítko až do takové míry, že tomu druhému neuvěříte ani zbla, ač zrovna říká pravdu - to se jen tak nevidí, ale naprosto popírat realitu kolem něj, to je skutečná novinka! Ne, že by v tom byl rozdíl oproti situaci, kdy říkáte "já to nebyla" a přitom stopy, o velikosti vaší nohy, vytvořené z krve domácích mazlíčků vaší mámy vedou bezpečně do vašeho pokoje, protože nápad vyťapkat stejnou cestičku i se zbytky těl do pokoje vaší sestry jste dostali až po zabouchnutí dveří! No nechme stranou marné pokusy získat si nějakou tu pozornost, takovou tu vnitřní probuzenou trýzeň a žízeň, kterou může uhasit stejně dobře Yenielův destilát, jako destilát třeba z Yeniela, když na to přijde. Ostatně taková vodka přímo z Jelínka by byla zaručeně pravá nejen dle receptury! Čas kvapí a vede k onomu kousku oděvu, jež má poslední šanci zachránit závěsovitý vkus zdejšího domu! Bohužel, jak se ukazuje... eldar z craftworldů jaksi po pár staletích odloučení asi nejenže zapomněli, jak skutečná zvrhlost vypadá, ale tak nějak asi i postrádají znalosti o stránkách, které povětšinou založili sami před pádem, kde by si vše mohli osvěžit. Jako je fakt, že třeba některé z hasičských pomůcek mají širší využití... ale stále to není ono. Pohled dokonce zavadí i k výstroji ženy Legolase, který si snad živě pamatuje ještě bitvu u černé brány. Hm... Pro někoho křídla evokují andělskou čistotu a jiný, jiný může mít odlišnější názor. Během mžiku je jasné, že jeho žena byla mrcha přelétavá, za což si zasluhuje respekt a Yeniel kladné body, protože zkušenosti s mrchami jsou více než vítané! Bohužel bodový systém se v momentě, kdy onen skvost vykoukne na světlo umělého světa, tak nějak přetíží. Číslovka přes 10 000 v záporné hodnotě nejenže by vzala Yenielovi několik řidičských průkazů a dost možná i rodný list, ale rozhodně ho to dostává do pozice "startéra" velmi, velmi podroušené nálady. "Úžasné. Bude to skvělé! ...a navíc se ani nezamažeš, kdyby náhodou vyteklo destilační zařízení!" Hlavou projede několik nápadů, jež počínají touhou vyškrábat oči a končí takovým zásahem do fyziologie původce, že by jeho zařízení rozhodně už nikdy nevyteklo. Ač... vlastně se dá předpokládat, že jeho kohoutek byl na věky uzavřen již před tisíciletími... "To myslíš vážně?" Přeci jen od Sluty Hawků, nebo jejich partnerů, by toho deldar čekal víc. Po pravdě tyhle hadry jsou jen o málo ohavnějším zklamáním než zdejší závěsoidní cosi! Je to skoro tak strašné, jako ty zkurvené vánoční dárky od Taldeer! A to má ta protěžovaná běhna mnohem lepší vkus než kdokoliv v téhle části vesmíru! Nemluvě o tom, že z praktického hlediska je to prostě horší než když si objednáte přes net takové to "prádelko" a omylem vám pošlou power armor. Není nic horšího než když vás skupina notně sjetých členů "hostiny" do toho ještě navlíkne a pak vyhlásí soutěž o nejrychlejší průnik dovnitř! To by samo o sobě nebylo špatné, kdyby se to alespoň někomu za celý večer povedlo! "Jestli tohle fakt nosíte, se ani nedivim, že vymíráte..." Inu na milování by bezpečnější než toto mohla být jedině tří metrová stěna! Nakonec, po velmi dlouhém pohledu a zvážení situace... hněv tak nějak vyprchává. Předně tenhle dědula... nevypadá místy dost příčetně, takže by nějaké řvaní nemělo smysl a pak... s trochou chlastu bude všechno fajn. Nakonec jsou tedy hadry vlastní ledabyle odhozeny a vyměněny za hasičskou uniformu s nadstandardním leskem. "No... tak mě vem, alespoň do tý blbý palírny... "

A-love-toc - 04. dubna 2012 10:13

Večer snů - aneb co se odehrává na Alaitocu po večeři Nutno říci, že Sadie sice byla mírně zklamaná "perverzním" (což znamená že nebyl perverzní ani trochu, naopak byl neskutečně těžký, protože toho latexu tam bylo moc a ono to něco váží!) oděvem, ale zato prohlídka palírny se ukázala, jako výborný nápad. Nejen, že v tu chvíli zjistila, kudy se dostat ke zdroji - ale také přišla na to, že latexová pláštěnka má své využití - a to hlavně ve chvíli, kdy eldaří kmet, kterému je už asi jedno, zda si jej po smrti vezme Slaanesh nebo ne (a nebo věří ve svou nesmrtelnost a tím pádem i naprostou bezúhonnost po smrti) vezme vědro pálenky a vylije jej na její ňadra s nadšeným výkřikem "MISS MOKRÉ TRIČKO!" Nutno dodat, že párty ve sklepení byla divoká, doplňovaná neartikulovatelnými skřeky z vedlejší místnosti - a Sadie v následném oknu, zapříčíněném požitím velkého množství velmi silného alkoholu opětně zapomněla kde je - a pravděpodobně i jak se do palírny opět dostat. Nutno podotknout, že Yenniel byl jako hyperaktivní krtek, následkem faktu, že svou pálenku neustále zapíjel silnou kávou, v jejímž logru se pak hrabal prstem a tiše oznamoval vyvěštěné velmi krušné zítřky, následkem kocoviny. Co se skřeků z vedlejší místnosti týče, byly zapříčíněny třemi gardisty, kteří byli při posledních misích ve špatný čas na špatném místě a bylo jim Yaraen sladce oznámeno, že mají štěstí a prozatimní statut jejích válečných zajatců. Prvotní nadšení a naděje, že je s nějakým kapitánem později vyhandluje za zajaté členy vlastní rasy vzaly za své - protože Impérium holt xenosácké zajatce jaksi nebere. Nyní si užívají příjemné chvíle, zavěšeni na háku u stropu. Ano, všichni tři. Na jednom háku. Samozřejmě jejich švestky jsou již vydestilované a pravděpodobně skončily u Sadie ve "výstřihu." Nathandel se... nebudeme nikomu lhát, v komplexu chodeb a pokojů brzy ztratil. Na druhou stranu je dobré se ztratit alespoň s plným žaludkem, když už nic - protože ono se pak mnohem lépe bloudí. Po cestě prakticky vzato možná i zapomněl, kde je a co tam přesně dělal a poté, co si nějakou místní uklízečku spletl se svou dcerou a začal ji prve peskovat za její přidání se k rangerům a následně chválit za to, že se pořádnou prací míní postupně navrátit zpět do normálního života se vydal bloudit dál. Časem jej našel Ysmielův Bulbasaur - který měl naštěstí také zrovna plný žaludek, nicméně on ten raptor je mrška hravá a tak Nathandela "vyprovodil až ke dveřím." To se projevovalo pronásledováním, vrčením a klapáním čelistí těsně za jeho zadnicí. Co dělala Yaraen už víme a je to z důvodu nadměrného násilí nepublikovatelné, sic nechceme zkazit mladou generaci barvitými popisy tělních tekutin a lidské vnitřní anatomie a její případné reakce na nůž, pilu, žiletku, jehly, špendlíky, lžičku, jiné příborové náčiní, ba i pinzetu, elektrický obušek a náušnicové háčky. A ano - přeskočíme i ty rozžhavené nůžky a žehličku. Děkuji. Co dělal Ysmiel není úplně jasné, nicméně přes noc zmizelo z ledničky několik kyblíků zmrzliny a ovocného toppingu i šlehačky. Therius vytrvale tvrdí, že o tom nic neví - a Ysmiel vytrvale tvrdí, že mu není příliš dobře. Díky za každé nové ráno ~Sadie Mengelová~ Jak Yenniel předeslal, ráno... je krušné. Protože se jedná o nepříliš kvalitní (ale velmi silnou) homemade pálenku, můžeš sice děkovat temným i jakýmkoli jiným bohům, že vůbec vidíš - ale ten bolehlav, ten sis opravdu nezasloužila. Fakt, že opětně nevíš, jak ses dostala do své výchozí pozice - tedy na pokoj, ve kterém jsi byla vytažena z bedny (která už tam naštěstí není) je jen malou, nepříjemnou tečkou za naprostým oknem ohledně konce včerejšího večera - tedy vše od chvíle, kdy ti byl navlečen latexový oděv, jakožto pravděpodobně ochranná pomůcka při exkurzi výrobny lihu. Nevíš proč, ale na normálních školách na exkurze vždycky poskytují helmy, namísto lesklého oděvu. Tvé původní šaty jsou nenávratně pryč, latex je poskládaný do vysoké kopy na nočním stolku. Na konferenčním stolíku, uprostřed místnosti, leží vyrovnaná bílá, nažehlená, Ylioská róba. Na ní leží malý papírek s anténkovým nápisem "Hezky se obleč, dneska přijede na oběd rodina z Iyandenu!" Mentálním vzkazem, který se ti ozve v hlavě ve chvíli, kdy na papírek koukneš, je k tomu dodáno "A NEDĚLEJ NÁM OSTUDU! ... okurky a jiné vyprošťováky najdeš v koupelně, hned vedle hygienických potřeb."

Sadie Mengelová - 04. dubna 2012 12:59

Happy Day? Tak leda u Citroenu! Být temný nájezdník světa warhammeru znamená křižovat vesmírnou prázdnotou, nezměrnými a nepopsatelnými web way a taky čas od času si skočit na jedno, nikoliv pivo nýbrž vyplenění, na nějaký ten svět. Snad vlivem toho lze i v cizím neznamém pokoji mít takřka pocit tepla rodinného krbu a pohody, umocněnou tím, že by se nad ohněm mohl rožnit ještě živoucí řvoucí gardista nebo mariňák. Raději mariňák ti vydrží déle... jak ukázal i athanius tak ve všem! Co se týče nálady pak dlouhý útrpný sten snadno prozradí slast z nabytí vědomí v novém svěžím dni. "Ať táhne to blbý světlo do..." Snaha rozbít zdroj světla polštáři, dekou a na konec i vrhnutím blízko ponecháné obuvy se mine účinkem a nezbývá než vstát nebo se tomu alespoň přiblížit kompromisním polosedem. "To... byla noc..." Promnutí očí a spánku tuto samomluvu podtrhuje. Mlha padlá na na všechny smysly i nesmysly je taktéž výmluvná a skoro to připomíná časy experimentování s těmi druhy chlastu, který u sebe mívali gardisti. Navzdory pocitu, že došlo na pití leštěnek i benzínu se ovšem ukazuje, že zdejší destinace do pumpy či záchytky má daleko. Kromě záhady místa probuzení, jsou ovšem ve hře i další tajemství konkrétně jak se sem podařilo dostat a proč se v noci zdál sen, ve kterém vlastní maličkost cvrnkala s jakýmsi senilem kuličky. Ano, ty samé, jež jsou tajnou přísadou.... "To byl matroš!" S potácivým a vratkým krokem přichází přesun do koupelny. Tiché vzpílání všem bohům kocoviny v momentech klopýtání ke dveřím je pak obdobou litanie prosící o sílu jakoukoliv entitu, která zrovna poslouchá. Opláchnutí, upití - vinou žízně - ústní vody a dopřáním si řádné sprchy se daří dostat do funkčního stavu a konečně si udělat přehled minulého dne. Jsem... na Alaitocu, craftworldu Ysmiho, jeho stejně vypadající sestry a bandy pošahanejch asexuálů, kteří se zmůžou jen na latexový skafandr... sakra, jsem v nějaký nudný blbý prdeli! S tímto uvědoměním pak vzpomínky skýtají i pravdivou věštbu Yeniela, radost ze zoufalé chlastačky... která se na moment i překlopila z rozjařené části k fázi, kdy došlo k objímání starce a plákání nad všemi doposud inkasovanými ranami života z nichž velkou roli měl i okamžik, kdy moudrý klobouk v bradavicích chtěl budoucí "warločku" poslat do Mrzimoru s tím, že by ji mohl pomoci najít laskavost a tak.... což si ostatně po trhání na kusy rozmyslel a vyřkl zmijozel. Neříká se mu moudrý jen tak pro nic za nic. Pak se tam míhá jen touha připojit se k Yaraen v jejím "žehlení" a následné... snad tápání po domě v touze najít někoho použitelně-znásilnitelného v rozmezí od Yaraen, bulbasaura až po Theria. Povedlo se to? Krátké zamyšlení pod proudem vody a následná logická úvaha, že tělo nemá ani stopu po nějaké ráně ať už inkasované, nebo naopak někomu v rámci přesvědčování ke zvrhlostem darované - čili nic neproběhlo. Tiché "kurva" pak provází k ručníkovým hrádkám a shánění oděvu. Jestli před chvílí bylo hodnocení situace a pozice "v prdeli" tak teď, po shlédnutí oděvních možností dochází k přehodnocení na "V PRDELI!". Už po prvním pohledu je jasné, že tohle ne! Druhý pohled - na latex - taktéž je dost zamítavý, protože toho odhaluje jen o málo více než to hnusné róbovité cosi a lesk v očích podrážděných bolí ne až tak rozkošným stylem, jaký bývá obvykle preferován. Po krátké úvaze je ovšem jasné, že situace má jen jediné řešení. Ruka s odporem uzme róbu. Zrak ji naposledy přejede velmi znechuceným pohledem. Je to hnusné, je to odporné a taky je to hotová symbolika toho, jak si všichni neustále myslí, že vlastní maličkost mohou ignorovat a zkoušet přetavit dle svých pošahaných potřeb! S tichým vzdechem je pak róba hozena na latex a celá tato hromádka vzána do rukou. Dle odkoukaného způsobu otvírání dveří pak dochází o pokus ve vlastní nahotě se všemi těmi klumpy se vrhnout do nitra zdejšího domu a vysvětlit všem, že tohle... to teda NE!

A-love-toc - 05. dubna 2012 11:10

Intermezzo – cesta z města Lehká fregata žluté barvy s grácií a lehkostí všem plavidlům eldar vlastní, brázdí černé pomyslné vlny vesmíru. Logo Iyandenu, jinak též zvaného světa duchů, je nakresleno hned vedle kosmopolitně známého znaku pirátské lebky se zkříženými hnáty. Na přídi, hned pod vzpínající se sochou jednorožce (který má kdoví proč rybí ocas – majitel se pravděpodobně nemohl rozhodnout, jestli má raději koníky nebo mořské panny) se skví nápis „Černá perla.“ Nakolik se jedná o vykrádačku známého filmu s Johnnym Deppem samozřejmě necháme na vaší představivosti – už proto, že kapitán této lodi se opravdu jmenuje Yack – a kapitánství přebral poté, co byl princ Yriel nucen svou pirátskou kariéru opustit a dát se na politickou dráhu Autarcha poté, co byla založena jakási pirátská strana. Yack nyní převáží zbytek své Ylioské famílie směrem k sesterskému craftworldu, Alaitocu, kde se mají všichni společně účastnit jakéhosi hodokvasu na počest Ysmiela. Nebo někoho jiného na Y. Ono přeci jen, jediné, co tohoto eldařího piráta na celém výletu láká, je určitá vidina rumu. “Yo ho ho… pirate’s life for me! Yo ho ho…“ Yack v tom má jasno. Stejně tak i farseer Yolanda, která je na kapitánském můstku také přítomná. Farseer Yolanda je velmi zajímavá postava celého rodinného klanu Iyandenských Yliosů. Kromě toho, že vám na potkání, ráda a několikrát povypráví celý svůj životní příběh a to včetně dob, kdy měla zakázáno věštit a chodila „od vesnice k vesnici s mamou bo byli cigani,“ taktéž jede na rodinnou návštěvu pod vidinou alkoholu zdarma a dobrého jídla. Navíc v každém dobrém pirátském filmu musí být vědma, která má ne úplně vyjasněný milostný vztah s hlavním pirátem. Takže je tady tak trochu proto, aby plnila jakousi funkci splněného stereotypu. Co se týče dětí Yolandy a Yacka – údajně sedí v kriminále, za což nemohou ony, ale zlá společnost, která je tam za mnohé krádeže a podvody na daních a dávkách uvrhla. (Slaanesh na ně na rasisty!) Trojici, přítomnou na kapitánském můstku uzavírá někdejší majitel tohoto plavidla, což překvapivě není chobotnici a Cthulhu podobný Davy Jones, ale notoricky známý pirát/politik/princ Yriel. Sice nemá chapadla, ale alespoň vlastní velmi slušivou palmu na hlavě a také bionické oko. Zbylých dvou si příliš nevšímá, zrovna totiž radí přes Helmbook jakémusi Lienovi z nějakého zapadlého světa, jak takové oko nejlépe čistit, když vám jej zastříká krev nějakého random bídáka, který nebyl ani pojmenovanou postavou. Poté je připraven vyřídit korespondenci klubu palmitelů. Někde na lodi se také potuluje lady Yantara, která ale příliš nemluví. Vlastně od chvíle, kdy jí tyranidi před očima zmasakrovali celou rodinu, nemluví vůbec. V návalu psychické poruchy způsobené momentální citovou vyprahlostí, sebrala prvního gaunta, který šel okolo a prohlásila jej za své dítě. (alespoň se to říká – ona nikdy neřekla nahlas, proč vlastně vlastní obřího brouka.) Gaunt, jménem Yranid (což je velmi originální jméno) je samozřejmě někde v útrobách lodi. Yolanda: “Cítím, že se něco stane! Pozor na to, co by se mohlo stát! Já jsem Yolanda! Věštkyně Yolanda! Vy mi to možná nebudete věřit, ale já věštím odmala! Já jsem totiž…“ Yriel: “Jo… my víme. Co se stane?“ Yack: “Nějaká loď? Třeba obchodní, hmm? Plná rumu a tak!“ Na důkaz toho, že rum je opět prostě „gone,“ všem před očima obrátí prázdnou láhev vzhůru nohama. Yolanda otočí jakousi kartu a zamává rukou nad magickou koulí. “Setkání!“ Yack: “Rum?“ Yriel: “Tyranidi?“ Yolanda: “ŽENA!“ Yack, Yriel: “achjo… awwww…“ Yolanda: “Tajemná, krásná žena…“ “Klidně to mohl být i tuzemák…“ Mumlá si tiše Yack – je vidět, že postupně z nároků na alkohol zlevňuje, protože poté zmíní Zelenou, Starobrno a nakonec i Ambrozius. Je mu to ovšem prd platné. “Tam je!“ Yriel ukáže skrze průhlednou stěnu plavidla. “…nikdy jsem neviděl stopaře zrovna tady. Nevydali náhodou třeba nějakou průvodcovskou knihu nebo tak?“ Každopádně, plavidlo zastavuje a nabírá onu tajemnou neznámou. Tajemnou neznámou Banshee. MK2 Vrací úder! ~Irisviel~ Ač tomu mnoho čtenářů nebude věřit – už je to tak. Jednotlivé příběhy jsou navzájem až nechutně provázané a tak se nezřídkakdy stane, že to, co bylo v jednom dobrodružství jen nepatrnou zmínkou, ve druhém se již reálně objeví s úmyslem čtenáře strašit v nejhorších nočních můrách. Zlé, narcistické, sebestředně egoistické a po všech ostatních stránkách deusnovitě úžasné druhé já Máry Krutora se nyní vrací, aby páchalo další dokonalé zlo! Také, aby sbalilo pana Ysmiela a celkově nám dokázalo, že bez Máry jde vše líp! Co víc, nyní si sehnala naše krásná neznámá odvoz! Samozřejmě, že patří k základním znalostem každé dívky, že do auta s neznámými lidmi se nevyplatí sedat (což platí i o vesmírných plavidlech) a pokud to jsou cikáni, či jiné pochybné entity, platí to dvojnásob. Ale nejsi dívkou zase tak dlouho, abys tyto základní znalosti, zvané též „vyšší dívčí“ ovládal. Ovládala. Zvykejme si. Takže fregata zastavuje a ty můžeš triumfálně vstoupit dovnitř. “Hej, dámo. Žena na palubě nosí smůlu – máte aspoň rum?“ Vítá tě místní kapitán.

Irisviel/MK2 - 05. dubna 2012 16:32

Čarovný nadpis! Kvalita, ta má, se prostě pozná! Neptejte se mě jak to dělám, ostatně já vám to beztak neřekenu, ale je to tak. Ať už píšu nadpis, jedu v tramvaji nebo sedím na míse jsem zkrátka čarovný, okouzlující a prostě boží! I přesto se najdou často zabedněnci, kteří tomu nejsou schopní rozumět a ocenit to tím správným sednutím na prdel. Nemluvě o tom, že ač moje vypůjčený hříšný tělo má jiné dispozice, tak jsem stále psyker jemuž není rovno a to spolu s mým jménem je taky zárukou čarovnosti! No možná se mi bez marka daří nejen líp kouzlit, ale dělat v podstatě všechno mnohem coolovitější než obvykle, ale... některý takový ty nízký nepotřebný práce... zkrátka pociťuji... stesk? Pokud je samozřejmě stesk akutní nedostatek otroků! Pokud je řeč o nedostatcích, tak ty jsou obvykle nejcitelnější v momentě, kdy se necháváte unášet vesmírem, nebo v mém případě unášíte vesmír vámi vytyčeným směrem hezky pomalu, aby se mohl děsit před mou silou! Hlavou mi vrtá několik věcí. Proč jsem měl ten blbej nápad jet za svým budoucím favoritem nového Harému, nebo alespoň jeho mužské části... zrovna na jetbiku a taky, proč se můj novej domov jmenuje nějak jako Sejham? To zní jako nějaká blbá vietnamská šunka! A můžu říct, že ty tuning shopy to rozhodně nezachraňujou! Chvilku tedy dumám nad tím, jakej jsem tvrďák, že si já - tvůrce osudu - takhle svou cestu komplikuju a pak, že jsem borec, že to zvládám s takovou bravurou a to je co říct, když mám tak drsnýho oponenta! MĚ! Nic méně po chvilce úvah... cítím divný pocit - frustraci? Možná emocionální přepětí? Nevím proč, ale nadechnu se - vzduchu, co mám v přílbě, a začnu řvát. Ten rachot mě... nerad to říkám, ale zaskočí, protože jsem v tom fakt lepší s každým výsknutím... a je to skoro takovej milej šok, jako když jsem spadl ze schodů a místo klasického-držko-míro pádu, který by proběhl jen proto, že chci ukázat bolesti jak moc jí opovrhuju... jsem prostě se odrazil rukou a dopadl dole na nohy. Nejenže jsem zkrátka hustej, ale já normálně houstnu s každou vteřinou! *Frustrace musí ven - tohle se prostě nedá vydržet! NEDÁ! Už ani nechci maminku... ta by s tímhle stejně nepomohla. Ach jo, Khaine, já chci tatínka... tedy toho třetího, ne toho prvního rozvedenýho nebo druhýho zabitýho v boji a už vůbec ne toho, co se jím oficiálně nestal, protože jakmile ojel mámu, tak pro změnu ojel jeho nějaký kamion na dálnici... CHCI SVÉHO TÁTU LORENZELA LAMIELA nebo... nebo se jmenoval... to je jedno! Tohle idio-to-no... blbý stvoření se nedá vystát! Ten vůl chtěl jet autobusem, autobusem! Toho bohdá nebude a vůbec dřív vychcípaj hvězdy, než někdo z našeho světa pojede s mon-keigh Imperial Fist student Agenci Landraiderem! Bohužel fakt, že se podařilo nasednout a jet... moc nepomohl. JE TO DŘEVO! DŘEVO! Tenhle degen nejenže byl schopný s antigravitačním vznášedlem - Jetbike - letět vesmírem, ale on zvládl nejen píchnout kolo,, kteréžto ani nemá, a přesvědčit náhodného kolem plavajícího necrona - přeživšího po nějaké tvrdé vesmírné bitvě - aby mu ho vyměnil... ale pak píchl i rezervu a když mu konečně došlo, že jsou tam jen pro parádu... tak mu nedošlo pro změnu, že musel vzít benzín! Takovou debilotinu nemůže udělat nikdo snad s výjimkou mon-keigh a to ještě těch inkvizičních, pač to je pakáž, co sice jezdí rychle, ale jen v černých lodích! A když to nemůže být horší... tak začne stopovat... a chce jet s cizími lidmi?! Ach můj Khaine a platonický Edo Neshi! On chce jet s... nimi? Vždyť ti dost dobře můžou ojet nás a nechat nás někde v lese nebo guláši...* Stopování je brnkačka, když jste kořen... vlastně teď... kořenka, kořenářka...eh... nevím jaký je ekvivalent... mám to! Kořenice! Ok, stopování je snadný, když jste kořenice mýho formátu! O mý kvalitě svědčí i to, že mě zastavila loď prince. Jak to, že tuhle notoricky v galaxii slavnou bárku podvědomě poznávám, když pro mě je tak nějak... ukradená netuším, ale prostě to tak je! No možná to není Hary, ale každej nějak začínal... přeci jen mé roštěnoidní já se musí taky krapet zaučit... pač chci na ženu svého srdce, warlocka Ysmiela udělat dojem! “Hej, dámo. Žena na palubě nosí smůlu – máte aspoň rum?“ Pohrdlivý pohled zamíří na muže, zatímco jetbike i se mnou vplouvá do hangáru. Dveře se zavřou a já můžu odhalit pod helmou ukryté super-duper bělavé vlasy a ksichtík, který se vpálí do očí i rozkroku! Je fajn, že je tu tak čisto a můžu se vidět ze všech úhlů... to prostě žeru! Já sebe žeru! "Hochu, jsem alfasamice, co má všechno, co si jen chlápek může přát." Zahajuji takticky skromností. Vím, že mám na víc než jsem řekl... ale já už nemám zapotřebí se chlubit. Mimoděk taky sáhnu do záhybů stroje. Nahmátnu rezervní láhev mogulu a pak se soustředím. Síla, o který tuším, že může rozseknout vesmír, když na to budu mít náladu, se dává do pohybu. Eldar jsou prostě zrozeni k psykerství a tak snadno mágovstvím toho nejvyššího řádu změním desing lahve na rum i s etiketou a pach oleje na vůni rumu. Chuť a obsah nechám stejný... ne že bych to neuměl... ale nechce se mi. Mimoděk mu ji vrazím do rukou. "Dej si, kámo..." Nasadím rozkošný úsměv. "Nevím, jaký si měl plány ale teď tahle kocábka jede na Alaitoc... budu mít svatbu!" *Co je sakra alfasamice? To je něco od alfamariňáka? To je jako mariňačka? No nějak se rodit musí... ale proč zrovna tak mluví o mě? A u všech bohů bez řidičáku, co dělá s mým mogulem? A proč odhaluje ten nedokonalý účes... ach jaká ostuda! Nebýt té blbé nehody, tak jsem stihla i kadeřnici a měla bych tam takové ty černé čtverečky jako jsou na závodních vlajkách... to by mi Ysmielíček už nemohl odolat, ale takhle? Mami, tati kde je vám konec!*

A-love-toc - 06. dubna 2012 21:24

Yooo happy day! ~Sadie Mengelová~ Být temný nájezdník světa warhammeru očividně take znamená, řítit se ztemnělou ranní chodbou v rouše evině a s naštvaným výrazem na tváři, který si nezadá s výrazem pitbulla, kterému omylem přišlápnete ocas. Kanadou. Sadie Mengelová, ona ještě nedávno domnělá levná děvka a ještě dávněji domnělá rozkošná dáma jemných mravů, zrovna dokazuje, že ona rozhodně temným nájezdníkem grimmdarku 40000 je. Zatímco se Ysmiel kdesi na druhém konci rodinného sidle přesouvá s grácií zombie z úsvitu mrtvých směrem ke kuchyni, kde, tak jako zbytek jeho rodiny, I on cítí po ránu dostatek čerstvě uvařené kávy, ty běžíš kamkoli tě nohy nesou, stale nevěříc, že se ti mechanismus dveří doopravdy podařilo otevřít. Nicméně, dveře zde ovládají duchové zemřelých elder, tak jako většinu ostatní techniky – a tys holt měla pocit, ž eve chvíli, kdy jsi na soulstone sáhla, zaslechla jsi kdesi v dálce tichý, zastřený hlas, říkající že “tohle bude sranda.” Vzhledem k tomu, že ústní voda je o trošku méně kvalitní matroš, než Yennielova domácí kulovice (nebo též vaječný koňak!) tak nejen, že vnímáš svět okolo sebe, ale take víš, kudy by ses asi měla vydat, abys potkala kohokoli z místního obyvatelstva. Rozhodně ke kuchyni – navíc máš pocit, že jsi koutkem oka zahlédla támhle za roh mizející ještěří ocas – a protože to je po cestě, tak buďto zjistíš, jestli tady fakt chovají dinosaury a nebo potkáš někomu, komu bys mohla avá stanoviska docela jasně přednést. Abcence oblečení by tvým argumentům zcela jistě dodala na váze! Za pár zatáček a chodeb konečně vpadneš do kuchyně, kde jste včera strávili v kruhu rodinném hezký podvečer. V rožku sedí Yenniel, který tiše naříká na kocovinu a pije jakýsi šumivý vyprošťovák, který čile zapíjí typickým snídaňovým nápojem zdejších elder – kafem. Nevypadá, že tě vnímá – nebo někoho kohokoli dalšího v místnosti. U kuchyňské linky stojí malá fronta, tvořená Ysmielem, Yrkielem a lady Yrmael. Všichni čekají, až jim Therius zaleje a rozdá hrnky s jejich ranní porcí. Hledí nepřítomně před sebe v napjatém očekávání věcí přístích, tak jako to mají ve zvyku dělat nepříklad důchodci ve chvíli, kdy je v kauflandu nova nabídka a budou ráno poprvé otevírat. Uprostřed místnosti sedí… jo, je to dinosaurus! Je bílozelený, s modrým obojkem na krku. Má silné zadní nohy, ohromný ocas, kterým vyvažuje mohutné tělo a malinkaté přední nožičky. Sleduje tě bestiálně žlutým okem. Není úplně jisté, zda tvé antré vyvolalo takové pozdvižení, jaké mělo. Už proto, že aniž by se k tobě kdokoli otočil, jsi Yrmael vyzvána, aby ses laskavě postavila do řady a nepředbíhala.

Sadie Mengelová - 07. dubna 2012 22:19

Chybí jen červený župan Ráno se může stát spousta věcí počínaje ztracenou károu a převaděčem spojitosti až po výčet historek včetně dokumentace o předchozím večeru. To druhé zpravidla bývá horší a méně zábavné jak záležitost číslo jedna... a asi proto to byla zápletka jednoho filmu. Nic méně tady v této společnosti se objevuje něco trochu nového... ignorace vzniklá upnutím se ke kávě, ve které patrně zdejší obyvatelé vidí podivnou spásu, jež ke statutu K.O. v jejich nitru přidá i blahodárné FEIN. Po pravdě až teď poprvé v životě přichází na mysl filozofická otázka toho, jak moc se vlastně probudivší se eldar liší od necrona i s poměrně děsivou odpovědí. Před tímto šokem pak ustupuje i vlastní naštvanost. Snad je to tím, že psychopat psychopata pozná... že se cosi v nitru bojí toho, co by se mohlo stát v případě zamíchání se mezi ně a jejich drogu. Ostatně vlastní zkušenosti s těmito stavy dávají za pravdu tomu, že je nejlepší se doopravdy stáhnout a tak s dávkou překvapení dochází k postavení se do fronty. S malou oklikou u drtiče odpadu, který se stal nově i drtičem hadrů. S pocitem zadostiučinění i radostí z toho, že se podařilo zbavit jednoho těžce odporného břemena i zabavit se na dobu nezbytnou k posunu fronty se daří popřát Theriovi cosi o zkurveně zasranáme ránu, ve kterém nelogicky došlo ke krádeži vlastních hadrů a pak ještě s milým úsměv dodat jemnou prosbu, aby nasolil něco ostřejšího po ránu, pač je dobrý si zpravit po tom, co vyvádí Yeniel když nachytá Yaraen na "švestkách" chuť! Preventivně je dodáno i to, že námitky stylu "na samotatný ethanol nemám kalkulaci" si může strčit hladce do zadku a to i proto, že mu o něj u Anděla dozajistě dobře postarali. S trochou kávy a čímsi jiným, dost možná poplivaným pak dojde k poměrně radostnému usazení k ostatním snídajícím. Pár loků a chvil obezřetného vyčkávání dává šanci kávě zapůsobit a nadělat z nemyslících loutek znovu ty prudérní, puritánské eldar, kterými jsou. "Kde mám svý věci?" S milým tónem je zahájena veselá konverzace. "A garantuju ti, že si na sebe něco tak hnusnýho, jako taháš ty, nevezmu." Eldar si rozumí i beze slov a kdyby ne, pak nahota dozajista... pochopí případnou alternativu, jež určitě udělá oněm očekávaným příbuzným, dost možná i jen "buzným", radost. "Dobré ráno Ysmieli, jako věděla jsem, že umíš být svině, ale až tak? Smekám před tím, jak nádherně umíš zavařit svý sestře a systematicky jí komplikovat život! Jde ti to skoro tak snadno jako mý vlastní ségře, hele nepatří náhodou Fuckseer a Warcock k sobě? Pač máte leccos společnýh... doufám, že si tenhle pobyt, na který jste mě pozvali, náramně užíváš. Nevím, cos o mě navykládal ale rozhodně udělám maximum, aby to bylo... nezapomenutelné." A pak se spokojeným výrazem a čekáním na nějakou tu odpověď dojde k usrknutí onoho nápoje.

A-love-toc - 10. dubna 2012 17:10

Alfasamice. Betaverze. ~Irisviel~ "Hochu, jsem alfasamice, co má všechno, co si jen chlápek může přát." Inu, někdo je holt čarovny. A nemusí to být zrovna farseer Yolanda, která na tebe zrovna hledí jedním okem skrze magickou kouli. Díky jednomu specifickému domácímu objevu Císařovny zla totiž může být čarovný naprosto každý, minimálně, pokud je mužského pohlaví. Stačí jen překonat zažitý sprchový stereotyp pánských vůní. Někteří by až řekli, že to zní, jako jeden z Athaniových nápadů a triků - a možná to tak bude! Každopádně Irisviel čarovná je - ať už jakožto divoký člen Saim-Hannu nějaký sprcháč používá nebo ne. A myslí si to i Yack, což je pro ty, kteří třeba zapomněli - kapitán. "Nevím, jaký si měl plány ale teď tahle kocábka jede na Alaitoc... budu mít svatbu!" "Kapitán vždy dodrží i ty nejbláznivější sázky!" Prohlásí po uloknutí motorového oleje do jetbiku a provede určitý pokus o postavení nohy na imaginární bednu. Samozřejmě by bylo možné polemizovat na téma, zda se vůbec o nějakou sázku jedná, protože tohle je spíše něco jako "kapitán vždycky vezme na palubu prsatou stopařku" - ale nebudeme tady zabředávat do něčeho, co by se dalo nazvat "low fantasy." "Vidím, že tvým osudem je se vdát, mé dítě!" To už se do celé problematiky vkládá Yolanda, která tě chatá za dlaň z níž strhává rukavici, načež provádí pohyb, známý všem dětem jako "vařila myšička kašičku," myslíc si, že provozuje nějakou magii. "Tvůj ženich... je někde blízko a ty budeš velmi šťastná, miláčku, och, ty budeš ale šťastná..." "No to by snad stačilo..." Do celého hovoru se vkládá také princ Yriel, jinak též zvaný "zástupce palmitele v klubu palem." (- což je jen tak mimochodem příliš dlouhý titul a tak se zkracuje na ZPVKP - což se zase nedá vyslovit a tak se mu prostě říká Yrieli... no a nebo Autarcho.) "Stejně všichni víme, že tohle věštění vždy skončí tím, že tomu dáš, tomu dáš tomu dáš a tomu taky... a tomu poslednímu ne." "Tyranid aby to posral, brácho!" Yackův hlas se nyní ozývá tak jaksi poníž, zjevně následkem toho, že se po požití motorového oleje lehl na zem. "Tys mohl být taky farseer! Doufám jenom, že já nejsem ten pátej... why's the rum gone...." Inu... nikdy nestopujte. Mohou vám zastavit rozličná individua...

Ysmiel - 10. dubna 2012 18:17

Co takhle kafe, princi? Znáte to - je tak trošku prokletím naší rasy, abychom byli po ránu klasikové. Samozřejmě že červené župany, které celé této záležitosti dodávají jistou reklamní vážnost a punc pravého Nescafé, se nosí jen na Dadáku. (...což jen tak mimochodem jaksi nedává smysl, když je to úplně jiná firma... ale nechci na to místnímu PJi nijak zvláště poukazovat.) Samozřejmě klasické ráno může narušit lecos - od situace, kdy Bulbasaur sežere a rozmlátí všechny hrnky v celé kuchyni, někdo rozleje nádobu s kafem a nebo dojde logr (nedávno se něco podobného stalo a nebylo to úplně příjemné!) až po ten trapný moment, kdy vám do kuchyně vtrhne nahá divoženka a ohání se rozličnými kusy oděvu, které si zapomněla dát na sebe. Samozřejmě, tak jako pravděpodobně zbytek rodiny, se i já snažím celou situaci ignorovat a to do té míry, že bych v ní nejraději nebyl. Ignoruji tento trapný moment i poté, co Bulbasaur sebere všechny odložené věci a začne je v rožku rozkošnicky cupovat na malé hadry. Přesvědčujíc se, že se jedná jen o bizarní sen a já doopravdy nevidím žádná obnažená ňadra v okruhu několika kilometrů, si sedám ke stolku, zavřu oči a labužnicky si přičichnu k rannímu nápoji. Přichází ovšem telepatická zpráva. "Dobré ráno Ysmieli, jako věděla jsem, že umíš být svině, ale až tak? Smekám před tím, jak nádherně umíš zavařit svý sestře a systematicky jí komplikovat život!" Trhnu sebou. Ale ne, tak to vůbec není! Na druhou stranu hlas svědomí mi říká, že takhle to přesně je - ač jsem to takto rozhodně nezamýšlel. Zatímco zpola zahanbeně sleduji skrze páru nad hrnkem, jak Bulbasaur Theriovi hrdě podává nové kuchyňské utěrky a hadry, které natrhal, zpytuji své vlastní svědomí. A samozřejmě telepaticky odpovídám. ~Aby bylo jasno, já se o našem... drobném omylu vůbec v kruzích své rodiny nešířil. Neměl jsem takříkajíc tu potřebu oznamovat rodičům, že jsem si, v jakkoli dobrém mínění, zašel za děvkou, když jsem byl v Oku nakoupit Vánoční dárky - a už vůbec ne, jak celá tato úžasná návštěva díky vašemu... díky TVÉMU příteli od mariňáků dopadla. Jen tak mimochodem věřím, že tvá "návštěva" - pokud se o tom, že se tady jen tak objevíš ve svých courovských oblečcích za pět dolarů z I-baye, dá říci, že se jedná o návštěvu, bude zajisté nezapomenutelná. Například já již nyní vím, že na něco tak příšerného, jako tvé nahé přiběhnutí po ránu do této místnosti, nadosmrti nezapomenu..."~

Sadie Mengelová - 10. dubna 2012 20:11

Pohodové posezení s kávou Jestli je něco rychlejší než opětovná kofeinizace organismu skrze tupé srkání, pak je to rozhodně svižný tok myšlenek a to nejen vlastních, ale i cizích tajemně vnímaných. Některé věci jsou zkrátka vrozené a jiné, jiné jsou součástí vaší osobnosti jako znamenité nadání, jež může vykvést ve strom plodící ovoce uznání a nebo taky ignorativní "hm" z úst "zploditelů". Zkrátka i přes veškerou snahu zničit svůj potenciál v alkoholu některé dovednosti zůstaly a tohle je jedna z těch lepších, ze kterých se dokonce svého času nosily i dvojky komentovány stručným "jen takové tele může mít dvojku z telepatie". Bohužel dle právě přijímaných slov nastává okamžik, ve kterém se letmo na moment vyskytne v duchu přání, aby mysl byla méně citlivější nebo alespoň koks o dost dostupnější. Nic méně oproti veselému šňupnutí je tu možnost neméně veseleji mluvit s někým, kdo působí úplně nej-ne-veseleji v místnosti. V kombinaci s příčinou ve vlastní osobě i takhle může chutnat skutečně dobré ráno. Tak bobánek se nesvěřil? To je od nepíchající pýchy rodu takové... ošklivé... Po pravdě v tomhle nelze mít jistotu. Přeci jen má více než funkčního nadstandardního Theria a ještě k tomu zaškatulkovaného jako služku... to leccos naznačuje. To je krůček, ne-li skůček z cesty eldar, skoro jako obětování toho warcocka... Sdělení je proloženo způsobným chichotem, který ocení stejně dobře vtip jako zradu na vlastním druhu a který byl naučen skrze jednu brainwash činící píseň. A pro tvou informaci, Ysmoušku, já bohužel nejsem kurva - čehož často dost lituju - ale jen blbá lékařka nákupního centra. Takže jsem v žebříčku jinde, ale to jako sektář z serkoncíku jistě dost dobře víš. A je mi neskonalým potěšením, že se ti každá vteřina tak krásně vpíjí do paměti. Je to pro mě taková slast, že možná oželím i těch pět doláčů a budu ti tu radost dělat nadále. Pan pseudo-dokonalý tvého formátu si to zajisté zaslouží, vždyť v celém svém altruismu shlíží na všechen ten odpad okolo a ochotně jej svou vůlí zformuje v dokonalý odraz svých myšlenek. Je poslán vzdušný polibek. Tohle, milý, drahý Ysmi, k smrti nenávidím a nenávist je něco, co si tuze ráda hýčkám a věř mi, že ty sis za svou vzpomínku/službičku pro couru vysloužil veškerou péči, jaku ti budu moct jen dát.

Irisviel/MK2 - 10. dubna 2012 20:47

Můj nadpis, moje loď, všechno z toho přijde vhod! Není kapitán jako kapitán. Jeden se dobře vyjímá na etiketě lahve, jiný za kormidlem a další v ve vysoko-rozpočtovém filmu. Pak jsou samozřejmě i kapitáni, kteří tak nějak s námořnictvem, byť vesmírným, nemají moc co dělat. Noobem a jeho koupí hvězdného tanku, jež odstartoval kosmickou přepravu funhammerem počínaje a Kastrou, ex kapitánem imperiální armády konče. No a úplně na konec jsou pak takové entity, které si tak jen říkají a mají do nich daleko. Ostatně tento pirát Yack, by mohl být maximálně předlouho kresleného "jmenovce" Mad Jacka, překládaného svého času na jetixu jakožto "Divoký Jack" - patrně z toho důvodu, že by pro děti nebylo nejlepší, kdyby byl v jeho rodině post-apokalyptický bojovník Mad Max. "Kapitán dodrží i ty nejbláznivější sázky." To není sázka, to byl rozkaz... Po jeho veselém pití oleje se dá konstatovat, že je to blbec. Samozřejmě je jasné, že nemohl daru ode mě odolat a určitě by pil i chcanky space wolfů, kdyby je mohl slízat z mých božských bot... ale pro teď mě to tak nějak otravuje. Předně chci být u své ucházející roštěny - Ysmiela a chci tam bejt sakra brzo, takže by měl chalpec pustit láhev a chytit pádlo než se naseru! Protože pak bych mohl jeho existenci poctít miliardou utrpení a nebo to delegovat na nějakýho náhodnýho cápka v dohledu, protože je pro mě příliš bezvýznamný. Naproti prvnímu dojmu, který je při běžném setkání se švábstvem mého epického života velmi nízký, vědma stojí za pozornost. Téměř s přesností opilého dělostřelce predikuje osud, jež jsem dovolil ostatním, nižším, bohům mi určit. "To vím, kdo si do hajzlu myslíš, že spřádá vlákna osudu?" Nad to nezbývá než sáhnout k pobuřujícím výrazům a z širokého repertoáru vybrat něco... optimální. "Táhni radši na matějskou vybírat kapsi a hlídat labutě..." S citem je věštkyně odstrčena, aby ji v zápětí zastoupil cestu princ. V první moment jsem tak trochu... zaskočený, protože od kdy jsem kurva tak ohleduplný? Nechápu, jak můžu strpět takovou benevolenci na lodi, na mé lodi! Asi jsem byl příliš tolerantní... a ty líné mrzké svině prostě hákovali můj úžasný epický život! TO TEDA NE, TO MUSÍ SKONČIT! A fakt, že má tak pevný, pružný a naprosto excelentní... strom...eto... palmu mu vůbec nepomůže. Ani to, že se to samé dá říct o jeho zadku... Zadku? Najednou mám takovej divnej pocit... "Když je řeč o sraní, tak seru na nidy i další kydy..." Divný pocit neustává a najednou se z nitra dme do celého těla myšlenka, že... by bylo dobré pozdravit toho cápka, co by mi mohl v harému dělat number 2, a snad se i zatvářit kroketně nebo tak nějak.... Nakonec je tedy princovi nabídnuta ruka s tím, že jí může políbit úplně stejně jako prdel, jestli s tou lodí konečně nehne. M... Zaražení. Fakt, že pokud máte nadstandardní eldar velikost košíčku dvě a řeknete o sobě, že jste Marek Krutor... trochu se nesetkává s pochopením je více než jasný. Už proto, že celý plán by mohl pochopit jen génius jako jsem já a takovej, je jen jeden na celou realitu. Samozřejmě bych mohl stvořit druhého... ale nechce se mi! Samota génium prospívá a tak! Yrisviel, banshee ze Sai-hamu, potěšení je určitě na vaší straně... Pokud by mělo dojít k polibku ruka rychle ucukne. "Budoucí majitelka Ysmiela z Alaitocu, autogram vám dám, když budete rychlý. A když tenhle vejlet nebude nudnej, dám vám..." Chvilka taktického zamyšlení. "Ho i s fotkou..."

Ysmiel - 11. dubna 2012 19:40

Ranní káva se stává hořkou záležitostí Je nepopiratelným faktem, že dark eldar nejsou vítanými hosty ve většině domácností a sektorů. Když se na to podíváme kol a kolem, dalo by se dokonce říci, že je prostě nikde nechcou - nejnovějším důkazem teze o tom, že je nikdo nemá rád, budiž nedávno vzniklá Andorská jeskyně "For the Emperor!" kde byla jejich účast, tak jako účast sesterstva války, tak nějak zakázaná předem. Samozřejmě se všem lehce mluví o rasismu a diskriminaci - dokud se jeden (nebo tlupa) ze zastupců této pseudohusté rasy neobjeví ve vašem domě. Pak jde pohoršení nad "není to příliš necitlivé?" stranou a jediné, na co se vaše mysl soustředí je "kam s nimi aby byli pryč." Nutno dodat, že Sadie se neumí chovat. Ono to až zní jako začátek nějaké básně či písně. Bohužel, pokud by tato píseň měla vyjmenovávat všechny negativní vlastnosti a hříchy Sadie Mengelové... tak by nebyla ani tak eldarská, jako spíše Bretonská. Kdo nikdy neslyšel bretonskou píseň, nechť se spokojí s ujištěním, že je dlouhá - a žádnou nevyhledává. A už vůbec ne žádnou od Guye de Loreina. Pro vlastní dobro. ~Já, drahá Sadie, nikoho neobětoval. To TY jsi klepla do soulstonu. Tvá snaha, hodit zodpovědnost za tento ohavný čin na mou hlavu je nejen dětinská a směšná - už proto, že Slaanesh to samozřejmě všechno viděl - ale také naprosto zbytečná. Samozřejmě ve skrytu duše hluboce trpím za osud svého milovaného bratra warlocka z Alaitocu. Ale to mne ještě v očích temných bohů nečiní zodpovědným za jeho smrt. Byl to kecal... tedy chci říct - byl to válečník a znal rizika svého povolání. Je postrádán.~ Každopádně dnešní ráno je plné překvapení. Předně se mezi ně řadí opravdová profese Sadie Mengelové. ~Uznávám svou chybu - ač se chováš jako běhna z kategorie těch nejlevnějších, musím se poníženě omluvit za ono nedopatření, kterým jsem tě kurvou nazval. Evidentně za své služby nebereš peníze a pokládáš tyto... výstřelky za něco jako volnočasovou aktivitu. Možná charitativního charakteru. Nechtěl jsem se tě dotknout a je mi to líto. Co se péče týče - o tu rozhodně nestojím. Minule, když jsem se ocitl ve tvé "péči," nedopadl jsem zrovna nejlépe - vpravdě jsem skončil téměř znásilněný a lituji, že jsem tehdy nepovažoval za důležité, tě na místě zabít. Vlákna osudu jsou předena různými směry - a já musím s politováním konstatovat, že nejsem farseer, abych je dokázal s tichou grácií rozplétat a splétat, jak se mi zlíbí. Na druhou stranu ty za tento fakt děkuj všem bohům lihovin a tvrdých drog, které znáš - protože jinak bys neměla tu možnost zde s námi sedět, téměř jako rovná s rovnými - ač i to je v podstatě nehoda a nedorozumění.~

A-love-toc - 13. dubna 2012 18:38

Čas na song ~Intermezzo~ Čtenář se pravděpodobně již dávno ptá, proč se u snídaně po ranní kávě nesápe take Yaraen, jakožto stejnou měrou na kofeinu závislý člen rodiny. Samozřejmě na to existuje uspokojivá odpověď, jíž se právě chystáme předložit v celé její nepokrytosti. Za život eldar se nejednou stane, že se jedinec ocitne v situaci, která brání jakýmkoli ranním rituálům. Kdy povinnost vůči craftworldu musí být postavena před I ty nejprimitivnější základní životní potřeby. (mezi které je kava zcela bez debat počítána) Kdy boj proti nepřátelům je natolik akutní, natolik nutný, že jej nelze odložit na poledne. Pro chvíle, jako jsou tyto, je každý zástupce eldar a ponejvýše pak exarcha, systematicky připravován – a to jak psychicky, tak fyzicky. Musí snést trýzeň dlouhých dní bez výluhu logru, vydržet to nutkání přičicnout si k čerstvě pomletému produktu. (Také má zakázáno přestovat byť virtuální kávu ve Farmville.) Samozřejmě nelze říci, že by tato situace zrovna nastala – a Yaraen byla nečekaně poslána na dlouhou misi, společně se svými věrnými druhy ve zbrani, jako jsou Peter Parker Aeradir či Nathandel. Těžko říci, zda to není dílem proto, že Nathandel se včerejší noci jaksi záhadně ztratil a není nikde k nalezení. Nicméně – ona nějaké povinnosti cítí. Ať už je to povinnost vybít si frustraci na jiných, které rozhodně nepokládá za nevinné – a nebo povinnost zničit co nejvíce mon-keigh, které si sama do podzemí natahala. Také by se dala uiplatnit povinnost doplnit zásoby “Vaječňáku” a jiných úžasných pálenek místního sklepmistra. Samozřejmě, že nejdůležitější z toho všeho je fakt, že “se jí prostě chce” a to kafe… prostě jednou oželí. Každopádně, nyní můžeme nahlédnout do sklepní místnosti. Za normálních okolností by se daly popisovat zatemněná okna a zabedněné dveře, jako tomu bývá ve všech jiných typických hororech – ale pokud z okna hledíte přímo do temného vesmíru, nemusíte zatemňovat vůbec nic – a taky proto, že warhammer je, stejně jako třeba takový shadowrun, grimmdark – takže pokud se neřekne jinak, tak je zde temnota tak nějak všudypřítomná – kvůli image, pochopte. Takže v této temné místnosti, kterou nebylo nutno vůbec zatemňovat, jsou místní mramorové zdi, jak je známe ze všech ostatních částí sídla, zarudlé krví v různých stádiích zaschnutí. Okolo stěn jsou rozestavěny umně vyřezávané poličky, zdobené alegorickými sochami, plné rozličných nástrojů, nad jejichž účelem není dobré se příliš dlouho a příliš hluboce zamýšlet, nebo vás začne díky autosugesci bolet celé tělo. Ze stropu visí několik o dost méně elegantních kovových řetězů, zakončených háky. Na dvou hácích tiše skučí dva lidští gardisté a nezvučnými hlasy prosí o smrt, zatímco jejich slepé, prázdné oční důlky, jsou upřeny tam, kde tuší podlahu. Samozřejmě že už neví, že na podlaze leží několik dalších zástupců impéria, nyní již mrtvých. Jedná se o jednoho arcoflagelanta, jednoho techkněze, tři gardisty a dokonce i nějakého scouta od ultramaríny. Co víc, podél jedné stěny místnosti jsou postaveny vycpaniny většiny zástupců lidské rasy. Vyvolává to dojem jakéhosi morbidního muzea. Okolo těch zrovna Yaraen cupitá s prachovkou a zpívá si do rytmu. “You probably thought this guy was alive And this techpriest was alive. And this gardist was alive. They’re dead! They’ve been taxidermized by Yara-en. I specialize for the most life-like monkeigh anywhere – period.“ Z jednoho ze soulstonů, zasazených do zdi, vykoukne duch, jakési eldarky a ukazuje na jednu z vycpanin, zatímco zpívá: „Look at those arbiter, loading bolt…“ „Nope! It’s just Yara-en! Nope – Yara-en! It’s just Yara-en“ Zpod nohy další vycpaniny vykoukne další duch. „Oh no, there’s marine in my bed!“ “Nope! It’s Yara-en!“ “There’s a kriegsman, drinking some schnaps and sitting on desk“ “Nope – Yara-en!“ „Does this sister want to say something?“ Nope! Yara-en! Duchové se slétají doprostřed místnosti a sborově kánonem zpívají: Nope, Yara-en, Yara-en, Yara-en, nope – Yara-en…“ “It’s just Yara-en! Nope. Yara-en… „Oh no, there’s marine in my bed!“ “Nope – Yara-en!“ “There’s a kriegsman, drinking some schnaps and sitting on desk“ “Nope – Yara-en!“ „Does this sister want to say something?“ Nope! YARA-EN!

Sadie Mengelová - 18. dubna 2012 21:07

Bude hůř, doufám! Jestli se něco nezapře, tak talent tvrdých ýček ke štvaní a štvání lidí, nelidí i všeho mezi tím. Možná si anti-píchavka rodu přijde důležitě, když se vykrucuje z podílu na věčném zatracení svého spolučlena craftworldu, jenž bude postrádán asi tak jako anální sonda nebo jiný veselý zákrok lékaře.... ale já ho důležitě rozhodně nevnímám! Beztak chaosu nejde o slovíčkaření, pokud není lorgarovitě nedělený anebo zrovna nezaštiťuje nějakou pojištovnu! Chlapeček se z toho nevykroutí, zkrátka i kdyby mockrát chtěl, ač si to nepřipouští. Uznává svou chybu? Tse... Možná vlastní maličkost nedisponuje červeným diplomem, pokud nebereme v potaz jeho možné upatlání od krve, ale je více než jasné, že styl omluvy "je má chyba, že jsi tak blbá, opravdu toho lituji" mít úspěch nebude. Stejně jako rozplétání vláken a cosi milého o nerovné rovnosti. ~Oh, zlatíčko! Já jsem celá upe happy z toho, v jaký jsem společnosti. Fakt, doslova cítím, že tu není rovno kdejaký hovno! Asi proto tě tak toužím zahrnout svou levnou volnočasovou péčí s vědomím, že budu malebnou skvrnou na tvým úžasným závěsu, nebo jak se ten vámi nošenej humus jmenuje!~ Navzdory přenášeným myšlenkám na tváři je čím dál vlídnější úsměv.~Co se týče tvý lítosti, budu si jí užívat každou minutu, vteřinu i setinu zní. Věř mi, vědět, co jsi doopravdy uvnitř, že jsi stejnej jako ostatní... tvá vzpomínka na štětičku Sadie by byla mnohem, mnohem horší... ~ Koketná pusa a oči zúžené do nenávistných štěrbin. Ysmiel umí zasadit ránu na správné místo, přestože nemá odvahu totéž učinit i fyzicky, nebo psychicky s následkem krvotrysku v místech, kde bývá obvykle hlava. Paradoxně přešla po dlouhé době i chuť na nějaké ty návykové látky. Ze všech chutí, které se dají cítit, má pomsta tu nejlepší. Spolu s touhle tužbou pak kdesi vnitru, hluboko uvnitř, ovšem bodl i osten zklamání.

Ysmiel - 25. dubna 2012 22:43

Upřímně? Hůře snad být ani nemůže Popravdě musím uznat, že mě z telepatických rozhovorů po ránu docela bolí hlava. Ono to není zrovna příjemné, když vám v ní řve cizí hlas a ještě nemáte ani dopitý svůj ranní šálek louhovaného zrnkového moku s mlékem. Sestra, ta se pro jistotu po včerejšku ani neukázala a věnuje se svým kryptozlům - a já - inu, pravděpodobně jsem si celou svou situaci zavinil sám. Možná jsem přeci jen měl více poslouchat rodiče, někoho si najít a žít s ním něco jako, když ne úplně spokojený, tak alespoň uspokojující a vcelku normální život - pokud možno tak, abychom se potkávali co nejméně. Pak by se nikdy nestalo, že by mi domů přivezli dámu, díky které jsem se líbal s mužem - jakkoli příšerně to zní. (a ono to, mezi námi, zase tak příšerné nebylo... tedy fyzicky - ale po psychické stránce jsem ohromně trpěl, o tom žádná.) ~Ne Sadie, to je omyl - já rozhodně nejsem stejný, jako všichni ostatní. To bys měla vědět ze všech nejlépe. Fakt, že si budeš užívat mé lítosti mne nicméně rozhodně netěší - už proto, že já si tvou přítomnost zde vše, jen ne užívám. A to i přes to, že by mne vlastně mělo těšit, že jsi tady nedobrovolně a beztak ještě ne úplně nadšená. Upřímně - bývaly časy, kdy bych se dokázal z tvé přítomnosti zde upřímně těšit, vést s tebou rozhovor na úrovni a nahlas. Dokonce bych ten rozhovor mohl považovat i za příjemný. Ale po tom, co se mezi námi stalo... nebo vlastně nestalo přímo mezi námi - ale ty víš, o co přesně šlo, to bohužel není možné. Vlastně jsem doufal, že už tě do konce svého života nabudu nucen vidět. Nicméně vlákna osudu jsou neúprosná a já byl podražen vlastní rodinou - i přes to, že to udělali prakticky nevědomky. Možná Slaanesh zkouší mou trpělivost. No a nebo mám prostě nehoráznou smůlu.~ Usrknu kávy. Už abych byl pryč. V takových chvílích v sobě jeden objeví i skryté rezervy - třeba že do určité míry dokáže i spěchat. Ač to tedy nedávám nijak víc najevo. "Chcete dolít?" "Díky, Therie, rád." NE! KSAKRU, REFLEX! Zoufale pozoruji, jak se mi zpola upitý hrnek plní kávou. Někdy i já mluvím dřív, než myslím. Z každodenního zvyku se stal nástroj mé popravy. Inu, co už. Možná si se Sadie ještě hezky popovídám. Když už to musí být! ~Inu, když už jsme u toho - co je nového, má drahá?~ Milý úsměv, zamrkání. Zatím se všichni věnují svým hrnečkům, chválí Theriovu dnešní Brazilskou překapávanou a vůbec neví, že zde probíhá konverzace na telepatické bázi.

Sadie Mengelová - 26. dubna 2012 20:54

Tichý rozhovor Bývaly časy - tak to je fráze, kterou patrně eldar vymysleli a postavili na nich životní styl "stěžování si". Inu nesmrtelnost má i své stinné stránky a vzpomínání s nostalgií na dny minulé k nim patří, stejně jako srovnávání chvil dávno zašlé slávy s realitou umělých světů a kofeinové závislosti. Nic méně... ani deldar nejsou vůči tomuto smýšlení imunní a tak, když Ysmiel tuhle frázi užije, se myšlenky navrací do školních let, kde byla láska, mír a hlavně ty další věci, co k hnutí Hipies patří a rodiče z nich nejsou nadšení. Ne, nejde o pomalovanou dodávku, ale o přemítání nad tím, že byl chlast levnější a herák byl méně zředěnější a když jsem u těch "ejších" slov, tak byl díky menšímu návyku v té době i účinnější! Snad právě ono zamyšlení způsobilo ztrátu koncentrace a alespoň dočasnou absenci pečlivě vybičované nenávisti. Zkrátka po pečlivé pohádce o tom, že s Athaniem "bylo/nebylo" a neměli se rádi až do smrti přišla naprosto běžná konverzační fráze a dost neběžné "drahá". To... myslí jako mě? Lehký závan nejistoty ohledně adresáta zprávy se po chvíli změní v jiné váhání. Nebo chce říct, že jsem jako drahá štětka? Na druhou stranu to pořád zůstává pěkným komplimentem, protože býti luxusní štětkou, k tomu musíte mít přednosti a dispozice! Nakonec se tedy, alespoň na moment, onen docela maniakální sadistický úsměv proměnil snad v normální? Nutno podotknout, že záležitost výrazu je námět na filozofické pojednání na téma "když jste Sadie, je vše co uděláte Sadi-stické". "Víbo, taky mi dolej. Díkes!" Jedno se musí nechat - to kafe je skoro tak dobrý jako tři v jednom! Skoro jen proto, že obvykle ke kávě bývá i alkoholický doprovod... většinou jako forma nápravy po předchozí noci. Zkrátka některým medicínským postupům se nevyhne ani doktorka se jménem Mengelová a "sprav se tím, čím ses zkazil" je jeden z nich. ~Hm.... tak jak se mám... jak se asi můžu mít, když jsem tu ráno s bandou pošuků opájejících se kofeinem a svou vlastní nadřazeností a mám toho na sobě skoro tolik, jako když jdu na zkoušku? Něco mi říká, že díky tvému o tolik většímu IQ sis u ž spočítal, že na hovno.~ Vydatné usrknutí. ~"Jde to od desíti k pěti od chvíle, co jsem prodala ty své lázně... jako tehdy to vypadalo fajn, ty prachy a možnost s doktorem Barákem se naučit, jak být na pacienty i spolupracovníky fakt hnusná..."~ Chvilka přemýšlení. ~"Ačkoliv mě ty lázně vlastně nebavili. Když se maj lidi líp... nějak mi přijde, že kromě peněz z toho nic nemám... a to je pak vo ničem. Každopádně jsem přemejšlela, že bych to znova rozjela...jenže to mě přetáhl Athanius..."~ Další kávová pauza ~...židlí a nenechal mě pro změnu přetáhnout a vykuchat Krutora - a to fakticky! No a když už si konečně řeknu, že na to seru dodělám školu a budu pracovat třeba jako potulný zubař... tak mě sem někdo unese a ještě mě chce narvat do hadrů, do kterých jsem od svých dětských let vlezla tehdy jen kvůli tobě... Takže tohle jsou poslední novinky, zlatíčko. Co ty a tvůj velký svět sektářů? Jo a... máš zajímavou sestru - trochu frigidní, což je asi rodinný rys, ale jinak může být fajn.~

Ysmiel - 26. dubna 2012 22:47

Má sestra má koule! "Možná až mi přestaneš říkat Víbo, tak si o tom promluvíme." Ano, Therius je sice úslužný a milující (a milovaný) ale rozhodně to není žádný ocas. U eldar se jeden holt otrká a naučí se být správně a právoplatně povýšen! Inu, pokud něco nemám rád, tak jsou to urážlivé poznámky na adresu své mladší sestry. Ona může být sadistický maniak se sklony k bezdůvodné agresi a temnými choutkami, které umí dobře zakrývat za nevinný a rozkošný obličej s velkýma očima - ale nikdo a nyní myslím vážně NIKDO (a rozhodně ne nikdo cizí!) ji přede mnou nebude urážet! Já samozřejmě nemohu mluvit z vlastní zkušenosti, ale dal bych krk za to, že Yaraen frigidní není. Ať už to má něco společného s ledničkou, tzv. fridge či refridgerator, nebo ne. ~Tak to bych si vyprošoval. Má sestra, a musím uznat že ji hluboce miluji, není tvor, kterého by bylo vhodné urážet.~ Ona totiž má koule. A ne obrazně. Ne vlastní. Jejich počet se liší dle toho, kolik zrovna praděda vylopá pálenky a potřebuje nadělat nové. Ne, že by to bylo vhodné konstatovat. ~Yaraen je ta nejbáječnější osoba, která mohla přijít do mého života. Ona je světlo na konci tunelu... tedy myslím TAMTO ONO světlo, ne projíždějící vlak. Yaraen je... no, ona je prostě škorpion.~ Pokrčení rameny. ~A dělá takové ty... škorpioní věci. Teda kromě svlíkání se z kůže. Svlíká ty ostatní, aby jim to nebylo líto. Za živa, převážně. A jinak kromě toho, že mám zkažených pár dní a beztak i nějaké ty následující, což závisí na tom, jak dlouho u nás hodláš být veleváženým hostem, se nic jiného neděje. Jak sis užila včerejší večer? A jak se ti líbí naše sídlo? ~ Jen tak mimoděk podrbu Bulbasaura, který si vedle mě sedl a občasně švihne mohutným ocasem. ~Krásný, že? Lidi jim říkají raptoři, ale původně jsou to jízdní válečná zvířata našich zaostalejších předků. Prý. Ještě předtím, než zjistili, že gravtanky jsou lepší.~

Sadie Mengelová - 26. dubna 2012 23:29

Problém je, že je má narozdíl od tebe! Dvě věci rozhodně Yaraen má - na sebe fixovaného bratra, kterému to ale nebrání ji dělat ze života jeden velký, slušně řečeno, průser a pak koule. A že jich má! Pravda, včera jich dost padlo za oběť originální rodinné receptuře... ale určitě jí zbylo alespoň o dva kousky více, než si může dovolit běžný muž! Bohužel Ysmiel nepochopil narážku, že narozdíl od kulí, ona pro ty další části inkriminované soustavy orgánů využití nemá. ~Co blbneš, Ysmi? Říkám, že je docela fajn... a právě to její.. škorpínový nebo co... aspket, spaket... je hustej! Kdyby byla přístupnější i jiným věcem, než mučení, byla by fakt hustá deldar! A fakt musím říct, že jsem se od ní taky něco naučila! Teď akorát lituju, že jsem ti nedporučila jinej dárek, sakra to vědět... vím o místě, kde mají fakt hustý vrtačky a pilky! ~ Inu pozdě bycha honit, zvláště jde-li o dary. Kdo ví, snad někdy příště... nebo spíše nikdy, alespoň tak to zatím vypadá. Přeci jen dvě nastavení zdejších obyvatel, z nichž jedno je "mimo" a druhé "Ysmo" neslibuje příliš tendencí k návratu. Jak jsem si užila? Sídlo? Přichází dobré otázky na něž je obtížné vinou drobných výpadků najít odpovědi. "Šlo... to. S tvou divnou matkou jsme si teda nesedli... asi mi moc připomíná tu mou. Akorát nechápu, kde bere dojem, že si z ní sednu na prdel... tohle nejenže není můj craftworld, ale v podstatě ani má frakce... Jinak tvůj děda má zvláštní představy o latexu. Řeknu ti, že hasičský hadry jsem měla na sobě poprvé a je to jen o málo lepší než ta róba. Vůbec nechápu, jak to můžete tahat... pak si vybavuju jen Yaraen a ta byla hustá... než jsem se dostala pod stůl."~ Nastává krátká chvíle pozorování Theria a kávy. Žízeň je veliká, život tu utíká a on si trvá na svém. Po krátkém, skoro mentálním, souboji je ovšem jasné, že marín se nehodlá vzdát stejně, jako vlastní já nechce po ránu bojovat. Se zavrčením "jsem myslela že je to tvá přezdívka" je přidáno i podobně zamrmlané "mohla bych dostat Therie kávu a něco k jídlu"? Ono při všech těch narážkách na sekání, trhání, koule a tak přijde prostě hlad. ~"Sídlo máte... velký. Mě se tu moc nelíbí, moc mi to připomíná Biel-tan nebo Dadák... to je skoro to samý s rozdílem, že je to menší a bez možností se někam na celej den zašít. Ne, že by to schovávání mělo cenu, když tě vychovává farseer... no ale mučírnu i palírnu máte hustou! Fakt výstavní!"~ Chvilka rozjímání. "Jak se tu vlastně žije tobě? A s rodinou... jak s nimi vycházíš? Jo a docela nechápu, jak můžeš svou sestru milovat... teda jako chápala bych jak, ale asi ne v tom smyslu jako ty... a ehm... přitom ty tohle tvrdíš a hážeš na ní svou vinu. Asi nechápu tuhle psycho-sourozeneckou lásku a asi je to tím, že je na to má sestra moc sexy a moc protěžovaná svině..." Pozornost rázem upoutává "Bulbasaur", který by s cibulkou měl něco společného jedině, pokud by mu jí dali ke gardistovi do misky. Nutno podotknout, že využití pokebalu by u něj mělo asi opačný účinek, tedy že on by ten milý míček snědl a... výsledný produkt by kvalitou hrdě vyjadřoval onen kreslený seriál. ~Jo, to je. Občas přemýšlím, že bych si něco takovýho pořídila... ale pak se naleju a přejde mě to. Rozhodně bych ale neřekla, že jsou grav tanky lepší, to spíš reavery... ale i tak je to šumák. Furt to jsou stroje, nekrvácí to, nekňučí to nic z toho není... za to tenhle tvoreček toho má hafo do sebe... a v sobě...a taky se k tomu můžeš přitulit, a dát tomu zbytky... na to tanky nestačí. Jak se jmenuje?~ Rázem je, dost možná nerozumně, natáhnuta ruka k dinosaurovi. Co dodat, snad jen to, že se dost možná dovíme, jestli dokáže v boji z blízka znechutit Sadie Mengelová i zvíře, či jestli více bolí kousnutí raptora nebo její!

A-love-toc - 09. května 2012 21:54

Iris in da space ~Irisviel~ Ať už je kapitán Yack blb a nebo ne, (Jisté je, že pod stejným uměleckým jménem se svého času proslavil také jakýsi zpěvák - ale ten byl o něco tmavší a méně ušatý) rozhodně mu můžeš být vděčná (ač vděk je pod tvou úroveň) že tě vzal sebou na svou loď. Když už jsme u těch Yacků, tak tento by mohl být nazýván také Yack Black, protože, jako správný pirát, nosí samozřejmě černý renesančně goticko středověký pirátský oděv z I-baye. Yolanda zjevně větu o labutích plně nepobrala, protože začne blekotat cosi o tom, že letošní predikce ptačích chřipek nebyly zase tak horké, už tedy protože jsou tady v záloze lepší hybatelé mas, například řízená ekonomická krize. A že doby pracečí i ptačí chřipky jsou pasé, dokonce ani to BSE není, co bývalo, od dob, co všechen hovězí dobytek na Iyandenu požrali nidi. Z toho se zcela zjevnou asociací dostane k stížnosti na téma "kuřecí steak není steak" - a odchází pryč, přičemž za ní levituje její křišťálová koule i hrnek s polovypitou kávou. "Yrisviel, banshee ze Sai-hamu, potěšení je určitě na vaší straně..." Princ Yriel si sundává prudce elegantní rukavičku a obnaženou rukou zvedne tu tvoji, načež na ni vtiskne ukázkový, galantní polibek. "Slečno Yrisviel, je mým potěšením vás srdečně přivítat na palubě skromné pirátské bárky mého příbuzného. Od doby, co mu dark eldaři ztopili původní Černou Perlu už to sice není úplně ono, ale i tak vítejte. Když už nic, alespoň osádka je zde kvalitní. Shodou okolností máme taktéž namířeno na Alaitoc - a právě za mým milovaným bratrancem Ysmielem - na jehož si hodláte vztahovat vlastnická práva. Musím uznat, že je to šťastný muž - divoženky, jak jsem slyšel, nemají zájem o jen tak někoho." "Brácho, já nemám zájem o divoženky! Slyšels, že amazonky nemají jedno prso? Jako by ty jedničky ještě potřebovaly řezat!" S Yackem motorový olej očividně mává. "Nevšímejte si kapitána Yacka - samozřejmě, že si nebudeme tropit legraci z vašeho pravděpodobně chybějícího ňadra. Ctíme Seim-hannské tradice a... a tak." Jeho pohled neomylně sjede k umně tvarovanému hrudnímu plátu. "Navíc to není vůbec poznat, ten slušivý Baanshee kyrys zakryje lecos, viďte."

Irisviel/MK2 - 09. května 2012 22:43

Na vlnách podivna Jak mrzká je posádka tohohle plavidla! Jsem tu pár vteřin a už nechápu, proč je toleruju. Když k tomu přičtu fakt, že s mou vůlí není problém všechny jednoduše vymazat z reality a loď táhnout silou myšlenky, nebo nově využít svůdného exteriéru svého těla a počkat, až se shromáždí dostatek otroků pro veslování/tlačení/tahání... prostě si musím přiznat, že na vesmírné nadbožstvo jsem občas až příliš benevolentní. Na konec se spokojím tím, že jim tu eldaří nesmrtelnost vydělím dvěma! Hm... anebo třema, zase tak moc se laskavě dneska necítím! S vědomím, že nakonec jejich osud bude čtvrtinový, čistě z mého rozmaru, na kterém ostatně záisí vše, se mohu holebat jejich panikou! Ano, dost blbá vědma pochopila, které všechny nemoci jí zkrátí život a dala se na to, čemu ve svých očích mohu říkat útěk. Na druhou stranu ten divnej typan s palmovitým účesem poznal, kde jeho místo... cosi v nitru... se rázem chová divně. Přichází změť sympatií, potěšení a touhy ho praštit po hlavě a se slovy "teď si můj" s ním odjet na jetbiku do slunce západu... nebo prvního levného motorestu, kde by se dal ojet? To je divné... Jestli něčemu dovolím, aby mě to na vteřinu uvedlo ve zdání znepokojení, tak je to neustále využívání věcí ohledně ježdění a dopravy obecně. Nechápu, proč mám v hlavě takové zbytečnosti! Stačí prostě roztrhnout realitu, udělat krok a zhmotnit to co chci na druhé straně! Samozřejmě bych to mohl udělat i teď, ale byla by to nuda a navíc, proč jsem vesmír zaplnil otroky? Proto, abych to všechno dělal sám určitě ne! "Brácho, já nemám zájem o divoženky! Slyšels, že amazonky nemají jedno prso? Jako by ty jedničky ještě potřebovaly řezat!" Co dodat? Snad to, že i bez ujištění by si tohohle názoru nešlo všímat! Tahle... entita je totiž zcela jistě blbec a tak trochu programátor. Jinak by na těle ženy nehledal pro eldar typické jedničky a v jeho případě u divoženek k jedničce i nezcela obvyklou nulu. Každopádně tenhle bumbálista motorového oleje se šeredně plete! "Tak hele, malý princi..." Z principu jej nelze nazvat velkým! Už proto, že jediným gigantem jsem tady já. "Je šumák, čemu věří" Nastává okamžik pravdy. Elegantní pohyb stiskne to pravé místo a krunýř se rozevře jako skořápka. "Protože pravda, tu nelze skrýt..." Hlavně ne o pravdu o tom, kdo je tu pánem! Paní! Čímkoliv mě připomínajícím! Svižně ruka krunýř přehodí přes rameno, jako by to byla bunda. Když je řeč o bundách, tak jedna kožená byla porozeplá pod tím, rozverně schovávající kompletní hrudník. "Dvě dvojky..." Nastává chvíle pocitu řádné pýchy. Co na tom, že je to chlubení se cizím peřím... nebo tedy hrudníkem! Tohle je něco, co je skoro hodné mé dokonalosti! S hrdostí tak vystavuji na odiv to, co mě brutálně nenechalo spát několik týdnů, než jsem si na své nové tělo zvykl. "Než mě dostane za Ysmielem, mám ještě něčím vytřít zrak?" Tón hlasu patří stylově k takovým typu "nikdy nemůžete vyhrát". "Jestli ne, chci kajutu, šampaňské, jahody a nejvyšší rychlost k Alaitocu!"

A-love-toc - 23. května 2012 15:15

Co tady dělá to zvíře? ~Sadie Mengelová~ Na svou otázku dostaneš veskrze jednoduchou odpověď - že se jmenuje Bulbasaur - ať už to slovo znamená cokoli. Co je ovšem zajímavější, než Ysmielovo podivné šupinaté zvíře, (které jen tak mimochodem zrovna cupuje v rohu koberec) je fakt, že se okolí po několika usrknutích kávy začalo v podstatě probírat z letargie. Yrkiel se zděšeně zadíval do rohu, ve kterém zrovna Bulbasaur úřaduje s výkřikem: "co tady dělá to zvíře?" Načež mu kontrovala jeho žena, Yrmael, výkřikem: "A proč proboha není oblečená?" Těžko říci, zda si myslela, že její muž v prvním případě mluvil o Sadie - a i kdyby si to přeci jen myslela - nikdy to nepřizná. Tak už to mezi eldar holt codí. Jediný, kdo je stále svým způsobem mimo je pradědeček Yenniel - u nějž si nemůžeme být jistí, zda je mimo díky své kocovině, rannímu vyprošťováku ve formě ředěného fenriského piva - a nebo se o to postarala jeho pokročilá senilita. Každopádně, stále sedí opodál, drží v ruce hrnek a zpívá něco o tom, že nahé ženy v kuchyni by měly být denně - hlavně pak takovéhle. Therius se snaží přesvědčit Bulbasaura, aby koberec nechal a tak se jej snaží vylákat za dveře, přičemž coby návnady užívá velké kýty z nějakého krmného zvířete z Alaitocu. Yrmael: "To je příšerné, neúnosné!" Yenniel: "Paráda! Už jste někdy viděli TAKOVÉ *hik* poprsí?" Yrkiel: "Přehoďte přes ni někdo aspoň ubrus, nebo začnu křičet - a že já to UMÍM!" Yenniel: "Já ještě sním!" Yrmael: "SKANDÁL!" Yenniel: "Bohyně!" Yrkiel: "TEN UBRUUUS!" Nicméně - nikdo se k přehození ubrusu na tvou obnaženou osobu nijak zvlášť nemá. Ten, který by to udělat mohl, je zrovna s Bulbasaurem venku z místnosti a snaží se jej odvést do možná nejdále od toho humbuku. Yenniel: "Nudisti - to nejsou žádní nudaři!" Yrmael: "Co si o nás pomyslí! Co si o nás naši příbuzní pomyslí! Dneska mají přijet! Yannas, lord Yuccon, Yukiel, Yarmila a Yarek... celá Iyandenská větev!" Yrkiel: "Možná bychom přeci jen mohli toho Nathandela..." Yrmael: "Ne - ten se ztratil... OBLEČTE JI!"

Nathandel - 23. května 2012 18:54

Únik hodný exarchy! Je pár věcí, které nechcete zažít bez ohledu na rasu, věk, povolání nebo společenský status. Samozřejmě bych mohl nyní zmínit zlákání k psaní na andor namísto studia otázek na státnice, ale stěžovat si v příspěvku na paní všeho zla, tedy ZLA, to rozhodně je pod moji úroveň. Měl jsem na mysli mnohem prostší svízele, jež vás mohou potkat, jako staří "známí", které rozhodně znát nechcete, nějaké ty veselé příhody, nějaké ty veselé a k tomu mozkové příhody a na konec i masožravý příslušník rodu dinosaurů s pokemoním jménem a naprosto nepokemoními úmysly! Pokud patříte mezi fandy zvířat, dost možná můžete tvrdit, že je takový "Bulbasaur" k sežrání, bohužel záhy lze zjistit, že pokud si on myslí totéž o vás... zkrátka na věci nahlíží jinak než vy a to z milých chladných oček umístených nad zubatou tlamou. Samozřejmě jako exarch - zasloužilý elitní válečník svého světoletu - nemám problém s nebezpečím. Dá se říci, že nebezpečí díky WS a BS 5 má problém se mnou, ačkoliv S3 dodává i trochu méně sebevědomé "né moc výrazný". S plným soustředěním učiním tedy jedinou možnou věc, která naučí toho nízkého tvora respektovat nadřazenost eldar a za čínám tím, že mu z našich mnoha vloh názorně předvedu, jak moc dobří sprinteři jsme. Nechci se chlubit, ale díky mnou tolik protěžovanému fastungelu a tenisu mám stále odraz jako za mlada a celkově na akceleraci jsem - díky častým potyčkám ve frontách v kauflandu při slevách - neztratil. Během několika vteřin tedy pokořím, kromě rekordu nějakého mon-keigh z kapituly salamandrů, rekord jakéhosi Usaina Bolta. Jak vím, že to byl marín? Kdo jiný než kapituly používá bolty, ne? Po pár minutách úprku skrze chodby, které mi tak nějak nejsou povědomé nakonec přeci jen lehce zvolním. Obezřetnost radí zpozornět a připravit se na případnou léčku. Kde pak asi je ten... Asi jsem běžel příliš rychle, nebo vše kolem rychle uběhlo... ale najednou si nemohu vzpomenout, před čím/kým nebo proč vlastně utíkám. Najednou nevím, jestli zdrhám před Ysmielem, který mě chce provdat za jeho příbuzné, nebo kvůli neurvale vychovanému dinosaurovi Sadie, či kvůli té deldar... snad se jménem Bul-ba Saur? No pořád je mi příjemnější zjišťovat tohle než místo, kde asi zhruba jsem. Chvílemi si ani nejsem jistý, jestli jsem pořád na svém craftworldu Ata...Ala... to je jedno vlastně jak se jmenuje, je modrý a tudíž dobrý! Pomalu zjišťuji, že už dávno uběhl čas od posledního jídla i prášku, což mi trochu kazí nádherné denní rituály. S vědomím, že čelím neznámému prostředí sáhnu po zbrani, kterou jsem si samozřejmě na svou návštěvu nevzal. Takže nakonec kráčím do neznáma jen se svým odhodláním. Takže... Po blíže nespecifikovaném čase i prostoru se mi konečně daří najít pevný orientační bod. Létá tu hodně vznášedel, je zde hodně zastávek hromadné dopravy, taxi-gravtanků a spousta, spousta jedinců naší rasy. Spolu s runou hlásající "letiště" mi pak vše dodává jistotu, že jsem asi u nějakého obchoďáku. Dle te schrumáže se slevami! "U všech bohů, tys fakt přišel!" Povědomí hlas donutí k otočení. Rázem lze toho jedině litovat, neboť tvář uzřená patří k těm, které se vidět rozhodně nechtějí! Ne teď, ne tady a vlastně nikdy! "Když si mi ani nezatelefonoval zpátky - počítám s tím, že ses smsky psát ještě nenaučil - jsem myslela, že se ještě zlobíš, tati..." Přichází obejmutí, které je vesměs jednostranné a taky cenná zkušenost na téma "nikdy nenechávej telefon doma, ani když ho neumíš zapnout". Jen nějaká temná síla osudu mne totiž mohla uvrtat do setkání s mou právem zavrženou dcerou. "Nathadielis..." Na moment mě napadne, kdo ji dal tak blbé jméno. Na štěstí jen na kratičký, protože jsem to byl já zlákaný... módou rodových jmen, jakou zavedla ctěná autarcha. Je trochu smutné, že když jsem se rozhodl, že další potomstvo bude od "N", tak... se nenarodil trochu trefně "nikdo" další. "...předpokládám, že si zmoudřela a hodláš sejít ze své špatné cesty života..." Nathadielis: "Jasně, kdykoliv tati... no a... um... potřebovala bych si s tebou promluvit a pokud možno rychle a někde jinde... já mám problém..." Nathandel: "Jediný problém, ve kterém ti budu k ruce je asistovaná sebevražda, ale to už jsem ti říkal! Nebo... jsi těhotná? Raději bych vnuky nechal Tyranidům než tobě!" Nathadielis: "Je, je to v cajku postinor to řeší... hele fakt bych potřebovala odejít dřív než..." Guy de Lorein: "Pro tebe jel jsem světa kraj, Nathandielis! Nastartoval jsem svůj bajk Nathandielis!" Nathandel: "To je..." Nathandielis: "Strašné, já vím a můj problém... já se ho nemůžu zbavit! A z toho falešného zpěvu zešílím!" Nathandel: "No... mě vadí jen to, že je motorkář, protože to ukazuje, že nemyslíš na budoucnost... nemluvě o tom, že jsem ti motorky zakázal." Nathandielis: "tobylovedvanácti!" Nathandel: "Až se budeš chovat na víc, tak si o tom promluvíme. Zatím mohu říct, že mladá dámo, čeká tě domácí vězení!" Guy de Lorein: "Slyšel jsem vězení? Ctěná a milovaná panno, já ukončím tvé soužení! A pak, řeknem si ano!"Hrdinný rek černo-templářské maríny zastavuje před touto nezcela kompletní rodinou a pokračuje ve svém muzikálním opojení. Nathandielis: "Já si tě nemůžu vzít! Sotva se známe a jsem moc mladá..." Guy de Lorein: "Jsi již ženou i kdyby ne, jsi poupě, z něhož vzejde nádherný květ! A v manželství se poznáme." Je vidět, že pro templáře to nejsou argumenty. Nathandielis: "Ale... um... jsem vdaná! ON JE MŮJ MANŽEL!" Nathandel: "Co? To nejde, já už jsem Ysmielova žena..." Shodou okolností paměť momentálně nesehnala. "Bylo to rozhodnutí Autarchy..." Guy de Lorein: "Pak... tedy... můžeme udělat jen jednu věc..." Nathandel: "Doufám, že ne jít na soud, protože je to k tomu moje vlastní dcera..." Guy de Lorein: "Správně, budeme se soudit jako praví muži! Chrabrostí a udatností..." Nathandel: "Pak..." Hlas zvážní, tělo se pomalu ale jistě připravuje na chvíle příští. Ruka sjíždí pomalu, lehounce do míst, kde bývá na opasku připnutá dýka. "To vyřešíme na nějakém klidném místě..." Nathandielis: "Ne-neblázni tati, máš svůj věk... on je mariňák a..." Guy de Lorein: "Staniž se!" Nathandielis: "To mě to nikdo neposlouchá... já už ani nejsem panna..." Vzlyky a postřehy mladé dámy jsou ovšem ničím proti pýše mužů a tak, po přesunu do klidnějších míst došlo k tomu, čemu se již nedalo zabránit. Cinkot vyplňoval menší místnost na světoletu, stejně jako halasný ryk. Dva muži odhodlaní se bít... se totiž po chvilce seznamování po cestě do provizorního plácku jménem "aréna" tak nějak seznámili a rozhodli se, že budou raději pít. Oba: "Na Armagedon césta jako žádná ze sta, roubená je orkama, , když jdu po ní vlétě, Palmič je tam sjetej a sotva plete nohama! Na konci té cesty křižové, stojí Terra jako hrad, jako hrad! Tam na zlatým trůně, císař rochní se jak čůně, všechny hledí fakovat... " Nebohá Nathandielis tiše vyjmenovává všechny zbylé hrdiny a bohy, co eldar mají a doufá ve spásu potají. Guy - jehož jméno navzdory všem pokusům nelze vyslovit místo "gí" jinak než "gej" je totiž jen o chlub lepší interpret než vlastní ožralý otec. Nathandel: "Já tě ty kluku ušatej... mám vlastně rád, i když jste mi vy svině mon-keighský zabili rodinu! Upe celou!" Navzdory obsahu sdělení přichází tak nějak smích. On alkohol umí udělat své. "Ale... já ti jí nemůžu dát..." Guy: "To proto, že jsem černej?" Nathandel: "Ne, pro mě jsou opice všechny modrý..." Guy: "Tak to ladíme!" Nathandel: "Ne, ty jsi tmavě modrej... ale já chci vnoučata, víš, eldarátka a tak... a vona tě nemiluje... teda určitě tě pomilovala, jako dinosaury několikrát... ale víš jak... navíc věř mi, jsem první ,kdo by ji rád viděl vdanou... ale takhle..." Guy: "Chápu... a co kdybych zabil draka?" Nathandel: "Na craftworldu? Ses zbláznil! To je náš ceněný aspekt pyromanů..." Guy: "Tak něco jinýho!" Nathandel: "Tady zabijíš akorát čas..." Pak se vše propadlo do tmy. Z podivné dálky lze jen slyšet prosbu vlastní, vlastně vyděděné, dcery, jestli by ji nemohl tatíka hodit domů. O pár divných snů později přichází ráno. Světlo trhá tmu a skoro se dá říct, že trhá i mozek na cáry. Žaludek je jako na vodě a přesto... přesto se nelze ubránit tomu, že to všechno musel být sen. Mariňák... by přeci kvůli nějaké pathfinderce neletěl na craftworld a vlastní dcera by se přeci jen nevracela... rozum říká, že to byl jen hodně divný výplod fantazie. S papučemi a županem tedy přichází na řadu koupel, čištění zubů a zobnutí připravených prášků. Jen sen... Přichází šok. V kalíšku je o jeden kartáček více, než by mělo být. Takže... Dechové cvičení, opláchnutí... nic nepomáhá, nástroj zubní hygieny prostě zůstává. Otřesen se tedy vracím do obýváku a po krátkém nakouknutí do kuchyně, kde také není vše úplně tak, jak by mělo být, nezbývá než si sednou do křesla. Ono by to jinak asi s T3 docela solidně seklo. Moc tomu nepřidává ani mihnutí se pathfinderky kolem, do právě opuštěné koupelny. Tomu nemůžu věřit! TO NENÍ PŘECE MOŽNÉ! Nathandielis:"Ty, tati... neviděl jsi moje tablety?" Nathandel: ... Nathandielis: "Tati?" Přichází podivně... snad ustaraný pohled. "Jsi v pořádku?" Nathandel: "Na mě se vykašli... zavolej toho mariňáka... Guye..." hlas selhává. Nathandielis: "Co blázníš? Já, asi zavolám doktora, nevypadáš dobře..." Nathandel: "Tak zavolej i deratizéra..." Nádech - je totiž obtížné vyslovit tu krutou pravdu. "V kuchyni je drak!"

Sadie Mengelová - 23. května 2012 22:34

Odpis, který měl být časem vynaloženým ke studiu a další bohulibé činnosti Je vidět, že "raní ptáče dál doskáče" je vyloženě záležitostí nižších ras, které mají na start po ránu asi i nepoměrně nižší nároky. Po nějaké době příjemného více/méně mentálního hovoru/vzájemného vyhrožování se totiž stalo cosi... podivného! Rodina se probrala! V první moment je to takový šok, protože se je podařilo téměř začlenit do interiéru třeba jako nábytek, že ze zvyku pohled sjede na kávu a slova řeknou cosi o matroši. Tohle je jedna z mnoha věcí, proč jsou dark eldar lepší než nicky z craftworldu. Rychlejší metabolimus těžce zkoušený mnoha způsoby a fakt, že co si ráno nestihnete urvat, to nemáte rozhodně nedává příliš prostoru k zahálce. Nemluvě o tom, že se furt budíte někde jinde a mnohdy i musíte vyrazit na cestu za vaším domovem dost brzo, pokud tam chcete dorazit ještě tentýž týden. Nájezdničina má občas i své stinné stránky. Nakonec se tedy daří komentovat první zmínky o zvířátku a odění tichým zavrčením, které neznamená sice nic konkrétního, ale alespoň ve vlastních uší zní tak hustě, jak jen vrčení může od nahé dark eldar, svým způsobem, s povolením zabíjet. Taky by se dalo říct, že je to vzpomínka na jednu pacientku v ordinaci, kterou z nějakého důvodu unesla banda ultra-trotlů. "Přehoďte přes ni někdo aspoň ubrus, nebo začnu křičet - a že já to UMÍM!" Tomu se říká výhrůžka! Tedy pokud je řeč o těch chabých. "Jak je libo, mě křik rajcuje." Další pohled do hrnku a lehké zavrtění hlavou. Svým způsobem se nelze ubránit otázce, proč nedošlo během jejich indispozice alespoň k pokusu o improvizovaný lékařský zákrok v kuchyňském prostředí. Smutné je pak připuštění si, že možná deldar je schopný fungovat i ráno, ale rozhodně nebývá ochotný dělat víc, než metání výhrůžek a svolit jiným kouskům zdvořilé konverzace. "Skandál" "Bohyně!" Skandální bohyně? Tiché "hm..." si to vychutnává stejně, jako fanservis v podobě zcela nadhodilého protáhnutí ještě zvýrazňující přednosti, kterých se eldar nedostává vůbec a deldar jen po skromnu, ač proti bitevním sestrám...to tak slavné samozřejmě není. Nutno podotknout, že staroušek Yeniel získává další kladné bodíky, které ho samozřejmě z mega mínusu nevytrhnout. Hlavně proto, že kdyby od něj padl nějaký návrh, tak se z toho vyklube zase něco stejně šíleného, jako byla latexová verze hasičské uniformy. Ale tu kulovnici dělá dobrou... "Ne - ten se ztratil... OBLEČTE JI!" "Brzdi, stařeno." Téměř se zdá, že vinou způsobu, jakým prošlo slovo "stařena" skrze jazyk a zuby, by se dalo zaslechnout i ještě méně lichotivé "stračeno". "Chci zpátky svý věci, nebo nějaký normální hadry a ne ty vaše závěsy." Chladný pohled míří směrem k autarchovi. "Tebe to tahat ze dveří možná baví a chápu s tvou postavou, že se potřebuješ schovávat do co nejvíce vrstev..." Kdo by čekal soucit, čekal by marně. "Ale na to ti sere bílej tesák..." Nejspíše není třeba více slov k podpoření postoje hlásajícího "nudismus je lepší než nudné oblečení". Pak jen tak mimochodem trochu přezíravě se pozornost přenese k Yenielovi, který obdrží zamávání a vzdušný polibek. Někdo takový si ho zaslouží, protože dovede ocenit krásu, tedy mě! Bohužel pro něj to nic nemění na tom, že si zaslouží i spoustu nepěkných věcí... ale to tady každý a hodně.

A-love-toc - 29. května 2012 00:11

Dobrý stop ~Irisviel~ Normální zabedněnci by řekli, že máš prostě štěstí, když chytíš stopa, který směřuje nejen na stejný craftworld, ale dokonce do stejného domu, jako ty. Normální zabedněnci. Včetně Afkona a Ceress, což jsou nějací dva polohmatetelní idioti, kteří si dovolují si myslet, že namísto tebe řídí zdejší osud - a mnohdy ti do něj také kafrají nějaké nesmysly! Samozřejmě, že tobě je jasné, že sis to přesně takhle vymyslel, tak jako vše, narozením Hora počínaje, zábavním parkem Lva El Johnsona pokračuje a změnou těla za prsatější model konče! Tak tedy cestuješ se zdejší sebrankou volů směrem na Alaitoc, jak sis přál. Cestuješ do místa zaslíbeného, kde zcela určitě potkáš onoho pana dokonalého, který, tak jak sis to vysnil, padne k tvým nohám a bude k tobě upírat toužebně své něžné zelené oči, v nichž se bude odrážet noční obloha... nebo vesmír.. nebo co kýho šlaka mají na projekci fake oken! Co naplat, že okolo se neustále motá Yack, prohlašujíc se za kapitána této lodi, střídavě se pak ptajíc na směr a účel cesty, který zapomněl a na tu nostalgicky známou otázku ohledně rumu. Co naplat, že princ Yriel si dal menší maraton všech dílů kultovního šlágru "hvězdná pěchota" jehož skrytá moudra ohledně boje proti broukům mu pomohly vyhrát nejednu bitvu. A koho zajímá, že některé známější hlášky a scénky u toho imituje, zatímco se mu palma rozkošně chvěje lehkým vánkem. vycházejícím z klimatizace? Co naplat, že Yolanda ti třikrát odříkala svůj životní příběh a vypíchla z něj tu důležitou část o bengách z doby, kdy bylo věštit zakázaný - a tiše dodala, že nejhorší byla nějaká ženská se smrtícím jménem, která ji chytila, když kradla v da lucky fireworkz něco, co vypadalo jako magická koule s pyrotechnickým efektem? Že se následně odebrala do své kajuty s tím, že má za chvíli živý přenos na Ezo.tv - to by se dalo brát trošku jako deus ex machina. Iris ex machina. Nakonec jsi nebyla ušetřena ani setkání se čtvrtým druhem, což je místní tichá obyvatelka Yantara - kdysi velmi nadaná Iyandenská spiritseerka, která se při pohledu na jakýsi masakr na svém mateřském plavidle dočista zbláznila a od určité doby nejenže nepromluvila jediné slovo s nikým ze své rasy, ale zdá se, že jediné, s čím je ochotná a schopná komunikovat, je její tyranid, který se dle těch vzácných okamžiků, kdy ji někdo zaslechl mluvit, jmenuje Yranid. Což je jen tak mimochodem velmi... Originální jméno. Takové neobvyklé. Na Y. Cesta ubíhá rychle, navzdory tomu, že Yack párkrát ve webwayi v tunelu otočí špatným směrem (a jednou se dokonce dostanete do protisměru, díky čemuž si z holoobrazovky můžete poslechnout spílání hysterických harlekýn, které vás upozorňují na to, že jezdit po webwayové dálvici v protisměru fakt není žádná prdel - a že byste možná mohli srazit nějaký ten grav tank, protože navzdory logickým a fyzikálním a jiným zákonům... od doby jistého hledání Logru tady nějaký holt projede - navíc nedávno tady probíhal nějaký chlápek ve stříbrné zbroji a řval "ME DRAIGOOOOO!!!" Takže můžete srazit i civilisty. S kladivem.) Nakonec vás přeci jen vyplivnou kousek od Alaitocu, který je jen tak mimochodem úžasně modrý, úžasně nablýskaný a nikde z něj nevisí dračí kůže a kosti a jiné rituální věci, na které si jistě vidlemeni z Hanu potrpí. "Tak jo, připravte se na přistání..." Kormidla se pro jistotu ujímá princ Yriel, protože s tím, kolik stojí taková zničená ozdobná věžka má už jisté zkušenosti... nemluvě o tom, že by Yackovi asi vzali za jízdu v opilosti průkaz. Možná pro jistotu i průkaz totožnosti a poslali jej do šaškecu, jakožto nesvéprávného eldar. "Kotvižme v přístavu, má věrná posádko..." Jo... definitivně by mu vzali i občanku! "Já nevím, jestli je to dobrý nápad..." Yantara, která až doteď seděla na zemi, se otočila ke svému tyranidovi. Ten v odpověď něco zabručí a ona přikývne, načež se vrátí ke svému typickému pohledu do blba. Nebo na blby. Yolanda vybíhá z kajuty a lametuje, že ještě neskončila skype videohovor s Vidoviti Milanem, věšteckým vzorem z Dadáku, který si do kafe dává rum a k němu pak perník. (Né Pardubický!) Tak či onak, po kratších peripetiích se dostáváte nejen na kosmoport, ale jste uvedeni i před zdobnou tepanou bránu ohromné architektonicky skvostné vily, posázené jantarovými kameny, velikými jako lidská hlava a zdobené ovinutými draky a symboly aspektů. Tak jako všechny budovy, které mají to štěstí a jsou přímo na povrchu craftworldu (a tedy poskytují bestovní výhled do okolí a mají věže a tak) i tato je jakoby zapuštěná přímo do podlahy obrovské hvězdné lodě, fungující jakožto samostatný svět. Je to prostě FUCKING AWESOME! Ještě více awesome je fakt, že Ysmiel, ten malý frigidní lišák tohle všechno DĚDÍ! A dveře do vstupní haly se otevírají...

A-love-toc - 29. května 2012 00:31

Z nuda pláže na nuda večeři. Eldaři jsou nudaři! ~Sadie Mengelová~ Tak se nakonec vše zlé v dobré obrátilo. Alespoň tedy pro většinu osazenstva tohoto domu. Nebudeme zde rozebírat Sadiinu frustraci z faktu, že její původní hadry byly proklety, posypány solí, popsány runami, polity worchesterovou omáčkou a rituálně spáleny, za zpěvu písně Hooked on a feeling od Davida Haselhoffa (a to vše prosím tajně a předešlý den, zdejší služebnictvo evidentně dokáže divy, nehledě na fakt, že z nich v době nebezpečí je pěkná partička rangerů rozličných barev a zordů) Nebudeme zde rozebírat ani frustraci z faktu, že na Andoru je kromě soukromých parodií na warhammer opravdu hovno co k hraní a většina PJů má buďto plno a nebo stojí totálně za prd. To rozhodně ne. Naší prioritou je posunout děj jednoho z mála dobrodružství, o nichž víme, že drží Andor kvalitativně lehce nad vodou, ač je konstantně stahováno za nohy dolů dobrodružstvími typu Twinslash a Naruto ve všech možných podobách. Bohužel pro zdejší hráčskou obec, i toto je holt dobrodružství soukromé - a to čistě z toho důvodu, že nechceme, aby se nám do toho někdo SRAL! Kde že jsme to... ach ano, Sadie! Po rituálním spálení oblečení se místní majitelé snobského obydlí cítili poněkud zle - a tak se banshee Yrkiel nabídl, že společně něco vymyslíte, pokud svolíš, že si po cestě do šatny přes sebe necháš přehozený ubrus. Co se obsahu šatny týče, jediné, co ti přišlo jakožto vhodné oblečení po zbytek dne, což se týkalo centimetrů čtverečních zakrytých na tvém těle, bylo spodní prádlo - a to ještě s tím, že bys jej musela trošku ušmikat, aby bylo dostatečně rajcovní a podporovalo ty správné touhy u správných jedinců. Co ale čert nechtěl, byla jsi nejenže seřvána banshee ječákem - ale také ti byla učiněna nabídka - večer chlastu kolik chceš, Yrkiel ti sežene i nějakou tu halucinogenní látku - pod podmínkou, že si na sebe oblečeš tento téměř stan, pošitý drahým kamením a navrch si vyčešeš slušivý (a asexuální) drdol. Je zcela jasné, že protentokrát ze fet uděláš klidně i krávu roku - protože, přiznejme si to, už jsi to dělala za míň - třeba za svařák s Ysmielem, ať už si to nyní přiznáš, nebo ne. V mezičase jsi poučena ohledně večeře, kterou budeš muset strávit s druhou polovinou rodiny - a také o rodině, která má přijet. Je to samý vysoce postavený farseer tadyhle, velmi úspěšný warlock támhle, soulstone s tetou, soulstone se strýcem, kočička Ymicka... je jich prostě docela dost a většina z nich naprosto nenávratně mrtvých. (ano a to včetně kočičky Ymicky - protože jsem zlá a zabijím chlupatá zvířátka!) Zbytek dne se prostě tak nějak proflákáš, už proto, že to vypadá, že všichni okolo tebe mají tak nějak velmi mnoho práce. Oběd ti je přinesen do pokoje jakýmsi Tomym, který prý v době války vystupuje pod pseudonymem zelený strážce, ač uvažuje o tom, že změní barvu, ale musí vybrat nějakou, která ještě není zabraná! Yaraen celý den nevidíš a Ysmiel se ti pro jistotu vyhýbá, takže je pravděpodobně zalezlý ve svém pokoji a dle svých slov medituje, dle těch tvých prachsprostě trucuje. Meditujou možná tak džedájové. Poté, co do tvého pokoje zavítá mamka Yrmael, je ti jasné, k čemu ta původní instruktáž, ohledně příbuzenstva byla. Je ti přednesen návrh, že bys je, když nyní vypadáš jako ctnostná dáma - ač máš příliš tmavé vlasy na to, abys mohla do rodiny zapadnout a rodit krásné blond potomky (pokud se tedy recipročně neprojeví geny, které byly dány tvé sestře, v což všichni tiše doufají) - mohla přijít přivítat. Než stačíš cokoli namítnout, jsi teleportována do přijímací haly a zatímco Yrmael tiše mizí ze scény, před tebou se otevírají dveře a odhalují hosty.

Sadie Mengelová - 29. května 2012 13:45

Srdečně vás vítáme, haťapaťa už v tom zase lítáme... Být děvkou má své světlé i stinné stránky. Jako je fajn, že plnění tužeb sebou přináší i nějaký ten profit, ovšem už tak fajn není plnění tužeb téhle blbé rodiny. Nebýt nabídky, která se zkrátka neodmítá a vlastně akutního nedostatku všeho, co se odmítat ani nechce, tak bych se jim na to mírně řečeno vysrala! Celej ten podělanej hábit má snad jediný klad a to díky přeplácanosti látkou, šutry a kdo ví čím... je zcela prokazatelně nejen neprůhledný, ale hlavně neprůstřelný. Náladu rozhodně nezlepšil ani ječák, díky kterému bitchies právem nosí i své howling. Dokonce ani Ysmiel, nebo jeho dívčí verze mající pradoxně koule nejen větší, ale i ve větším počtu... se zkrátka neukázal. To je vzhledem k chuti pokračovat v nemilých výhrůžkách nebo naopak poněkud mile sondovat nové triky zábavy s gardisty naprosto neuspokojivé! Když přichází uspokojení na přetřes, tak velkým zklamáním byl i Tommy. Tenhle poměrně slavný válečník už nestojí za nic od doby, kdy přestal pracovat pro Ritu a sklonil se před hlavou Zordona. Nebo to byl Zoltan? Poslední, co mu ještě chybí, je vybělení armoru v důkazu jeho nově nabyté čistoty duše, případně skrytá reklama na prací prášek malé mořské víly Ariel. To nejhorší teprve přichází, pokud pomineme podivnou pípavou melodii jistých hodinek a vzhled jedné rašple, která sbírá záporné body neskutečnou rychlostí. Na srdci je toho rázem tolik! TOLIK! Ale k jazyku se to nemá šanci dostat. Jakési blik, dveře, hosté... a mozku dochází i pomyslné cvak a tedy k pochopení vlastní přítomnosti v salonku s křesílky a čokoládou. Významní a šuternatí příslušníci rodu... někdo by mohl mít v tenhle okamžik trému, nebo jako v mém případě chuť vynadat jim do spolku anonymních asexuálů, přidat pár sprostých slov a celé to korunovat striptýzem. Svým způsobem by se možná daly vyděsit i duše v soulstonech... nějak se nelze ubránit zvědavosti, jak by reagovali na nabídku, že bych je všechny mohla vzít a nastrkat Ysmielovi do zadku! Když ho tak žerou, tak koneckonců asi ocení možnost ho poznat zevnitř. Takže teď... Zaražení. Nejenže je možností tolik a nedá se jen tak snadno vybrat... ale přichází ještě jeden plán. Pravda, vyfuckovat všechny nebylo snad v dohodě o lihu a drogách, kterou jsem ani moc neposlouchala, takže říkat můžu cokoliv... na druhou stranu, kdyby, kdyby se podařil kladný dojem, mohlo by to znamenat pro tu bandu zdejších podivných individuí... Po krátkém zaražení přichází způsobně-rozpačité skolnění zraku. Někdo by si mohl myslet, že je to z úcty k vysoké společnosti, pravdou je, že se jen tak tak daří se nesmát. Jestli to vyjde... Ysmoušek bude mít i se svou rašplinkou maminkou radost. Dost možná i s kvičícím tatíčečínečínečkem. "Do-dobrý večer..." K popukání! Já snad bouchnu "Ctění a vážení hosté..." Takže dvě třetiny z vás nepřipadaj v úvahu a ta třetí, na tu bych musela bejt sjetá i já, abych s váma chtěla něco mít! A že si obvykle ani nevybírám! "...nositelé slávy, hrdosti a pýchy slavného rodu..." Jak se vlastně jmenujou? Nakonec na tom prd záleží... "...dnes se mi dostalo pocty nejvyšší a to sdílet jednu místnost s těmi, kteří zosobňují ideály eldar více, než kdokoliv jiný..." Každej jeden z vás je proti mě totální magor a to vám garantuju, že jsem všechno, jen ne zdravá! "Bohužel poctu, kterou si nezasloužím..." A hlavně stojím víc o použitej hajzlák,než o vás! Jak víme, je to určitě vzájemný! Pohyb rukou rozpouští drdol, který už dlouho, velmi dlouho irituje! "Ve mě není ani ta špetka vznešeného ducha, co skrze vaše boty pronikne do prachu, po němž kráčíte. Jsem rodem deldar, zbloudilá duše opakující chybu, kterou jste vy, osvícenci ze světoletů odvrhli. Jsem jen odpad, ve kterém warlock Ysmiel snad na kratičký moment uvěřil, že by se mohlo skrývat něco víc a svou dobrotou i nekonečnou laskavostí on... snad věří, že můj život nemusí být ztracený. " Za mě může PAN DOKONALÝ! Ach bohové! Tuhle komedii fakt nedávám... Skrze oči prosakují další a další kapky slz. Sice smíchu, ale i tak je to voda z očí, ne? "Stejný názor projevila i ta nejvyjímečnější žena, jež jsem měla možnost poznat - autarcha i její šlechtený choť, ačkoliv jsem ani na vteřinu nebyla... schopná učinit něčeho, čím bych si jejich péči, snahu a dokonce i tyto šaty zasloužila." Nemůžu si pomoct, ale unesli mě a navlíkli do toho humusu - to zní prostě líp. "Tváří v tvář vám, opravdovým vzorům... já nemohu lhát, nebo se jen tvářit, že si s vámi zasloužím dýchat stejný vzduch. Proto vás pokorně žádám, abyste mi dovolili se vzdálit a neničit vám požitek z rodinného setkání a... " Kromě hluboké poklony přichází menší, drobné, zalknutí. "V celé své drzosti pokorně prosím, abyste byli k Ysmielovi shovívavý. Má existence jen těžko hledá omluvy a rozhodně bych si nepřála, abych byla... pro... něj... poskrvnou. Protože dokud jsou eldar jako je on, má celá rasa i vesmír naději..." Solidní naději na vymření! Nyní v hlubokém úklonu přichází čekání na verdikt, zda odejít či zůstat v podobě čehosi divného a hlavně na boj, tvrdý boj se smíchem. Nelze totiž pochopit, že takovou blbost chtěla sestra Taldeer dělat pořád a ještě před kamerami! Ona je vážně tak blbá, jak daleko vidí a že má zrak opravdu slušný!

A-love-toc - 29. května 2012 15:28

Přivítání... a pozvánka do klubu! ~Sadie Mengelová~ Tvá uvítací řeč je odprezentována a to (možná ke tvé vlastní smůle) aniž by ses pořádně podívala na sebranku netradičních "hrdinů" kteří se za dveřmi nacházejí. Samozřejmě, že to celé je hluboce dojemné, hlavně to o naději a o tom, jak jsi nehodná a příšerná ženská a celkově tak nějak vzato. Bohužel, jak vzápětí zjišťuješ, cílová skupina tvé promluvy to nemůže beztak dostatečně ocenit. Z tvého pohledu k zemi tě vytrhne štíhlá ruka, která tě chytí za jednu z tvých. "Ach, ctěná dámo, to mi je ctí, že Vás mohu poznat." Pohled směrem vzhůru prozradí, že tvou ruku ukořistil tmavovlasý vysoký eldar s bionickým okem a ostrými rysy. "Jsem princ Yriel a tohle je posádka, s níž jsem přicestoval, ano, shodou okolností rodinného charakteru." Ruka je políbena, nicméně ani po tom ji nepustí dolů a stále svírá v dlani. "Musím říci, že pokud si nezasloužíte dýchat stejný vzduch, jako my, kdo jiný je hoden vaší přítomnosti? Ach, jste příliš skromná. A přitom každé slovo, které vyloudíte z těch překrásných úst lahodí mému sluchu. Přeji si, aby ve vesmíru bylo více ztracených existencí, jako jste vy. ...a méně tyranidů..." Pro jistotu ti políbí ruku ještě jednou, načež ji pustí a urovná si pramínek vlasů, který vypadl z jeho účesu. "Vaše sladká přítomnost se vyjímá nejen zde, ale zcela určitě by se vyjímala i v klubu palem!" Nyní je i jasné, proč ti pustil ruku, protože se začne o překot prohrabovat tvými vlasy a česat palmovitý účes na vrcholu tvé hlavy. "Byla by jste dokonalou ozdobou, třetím čestným členem! Palma je nejkrásnější strom... a vy jste vyjímečná a vyjímečně temná žena..."

Sadie Mengelová - 30. května 2012 00:19

Show must go on? Kdo by to byl tušil, že ze všech Ygnorantů rodiny Ypsilonů si přijde poslintat nad Ysmielem i princ Yriel. Teda, kdo by byl býval tušíval, že k nim Yriel patří! Totiž... ne že by zrovna Sadie Mengelová dala na dětsky naivní představy, které samozřejmě jako malinká dívka v černé róbě o princech měla... i tak je to šok, že někoho takového lze zařadit jen do skupiny nepříjemných róbám holdujícím a radovánek si odpírajících eldar. Kde jen ty loňské sněhy jsou... Taky se dá říct, kde jen jsou úžasné chvíle představ o dlouhovlasých, vysokých něžných mužích, kteří přijedou v bílém viperu a pak si vás odvezou na svůj zámek, kde vás budou nějakou tu chvíli zneužívat, než se utrhnete ze řetězu a pak pro změnu na něj přikovete je... nebo je rozpitváte - dle toho, na co samozřejmě bude větší chuť. Nutno podotknout, že to pitvání obvykle časem prostě přijde. Každopádně se mu nezapře cit pro krásu a pozorovací talent! Tohle... tohle je asi opravdová záruka vznešenosti, že si všimne toho podstatného. MĚ! Ačkoliv... proti Athaniovi je to docela amatér a navíc... JE TOHO MÁLO! Jen překrásná ústa a ozdoba nějakého blbého kulbu? Vždyť bych byla přeci nejlepší ozdoba jakéhokoliv klubu, převážně nočního ražení! "Byla by jste dokonalou ozdobou, třetím čestným členem! Palma je nejkrásnější strom... a vy jste vyjímečná a vyjímečně temná žena..." Ale je sladkej! Právě se mu podařilo získat stovku bonusových bodů, ačkoliv to nebylo tak epochální jako skandální bohyně... ale zkrátka princové si zaslouží zvláštní ohodnocení. Taktéž má na své straně mocného spojence v podobě zvědavosti, protože muž, který zkrotil tyranidí roj musí mít své kvality! Tím tedy naředil zdejší společnost ze tří třetin na čtyři čtvrtiny, kdy ta jeho reprezentuje běžný vzorek obyvatelstva vesmíru vhodném k běžným nekalostem. "To nemohu přijmout, princi..." Poklona mírní toto odmítnutí, které přišlo předně proto, že za ten pokus o palmu by zasloužil vyloženě napálit. Pořádně, přímo a to rovnou do kokosáků. Za úvahu by stál i direkt na banán, ale... to by beztak vyšlo stejně. "S velkou palmou se pojí velká zodpovědnost." A jestli bude pokračovat tak i velká bolest!

Irisviel/MK2 - 31. května 2012 23:09

Když jste dobří jako já, tak se to projeví už v nadpise ~Alaitoc! Je... je úžasný! Všechny ty špičaté věci, oblé tvary... ve vesmíru asi není lepšího světoletu pro motokros než tenhle! To samozřejmě jen proto, že Saim-hann libující si v rychlosti byl konstruován jako silniční! Vůbec je celá tahle cesta jako... jako cestá snů! Tati, mami... kdybyste tu byli, tak vám zařvu štěstím tak, že byste tu zase nebyli a... um... to je vlastně jedno! Vůbec jen těžko můžu myslet na to, že s princem já tady... a jedu vlastně za dalším princem! Je to skoro takové ty romantického příběhy, kde přijíždí elegáni na bílých strojích harley, nebo ti drsnější na černých kawasaki a romanticky prohodí "wanna ride, baby?". Dokonce i posádka je hustá a to zejména Yack! Borec, který dokáže jezdit v protisměru ve vesmíru i mimo něj s klidem, jako by tak jezdil celý život, to se jen tak nevidí. Nakonec je jedinou škodou fakt, že vlastní role je zde omezena na pouhé němé svědectví. Co hůř, to podivné individuum za řídítky si dokonce ani neuvědomuje tu čest a tak vůbec. To snad nemůže být horší! Oprava, jak se ukazuje, tak může. Nějaká blbá deldar, která určitě není schopná ani vyměnit olej, si sem jen tak nakráčela! Teda... pokud je to deldar, protože ten hrudník by mohl být i lidský... no to je jedno. Důležité je, že stačí chvíle na její odsouzení a přání nějakého zostuzení. Na štěstí přichází záhy odmítáním palmy! Kdyby ta kráva věděla o kultuře eldar více, určitě by neodmítla. Podle té řeči o stromech je jasné, že princ nabídl úžasný zážitek v podobě závodu na entovi, který preferují někteří exodité. To přece musí být jasné každému! Namluvě o pozvání do klubu! KLUBU! Klub přeci znamená, že má vlastní stáj... ne, to mají formule... stromovci mají... snad pilu? Nakonec ta by je snad mohla donutit běžet...~ Všechno to stojí za pěkný vyliž prdel! Už od seznámení se zbytkem mé budoucí rodiny, kterou rozhodně rychle vykážu daleko na nějakou dovolenou a to hned po svatbě, je mi jasné, že Alaitoc bude těžce na prd, když tam pouští tohle. Možnost si ho prohlédnout mě v tom jen utvrzuje. Sakra, už zase se ukazuje, že jestli někdo dokáže udělat craftworld hodný mě, tak jsem to jen já. Bohu... vlastně MĚžel bych musel nejdřív přifouknout vesmír, aby se sem vešel. Na to jsem, ale líný. Ostatně mám lepší věci na práci a momentálně bych se měl věnovat skromnému sebeodivování a asi tak trochu pózovat masám v podobě vesmírné lůzy. Upřímně, asi po nynější cestovní zkušenosti vyhradím Webway jen pro elitu, tedy vlastní účely. Ostatním udělám nějakou vlastní hromadnou dopravu třeba Tram-way! A vůbec, ať se staraj sami! S každým dalším krokem pak poznávám NO1 ve svém budoucím harému a jak tak koukám - nic moc. Ten malý prevít s chladnou dráždivou vizáží má jedinou kliku, že jsem romantik a chci z něj vysouložit duši kvůli jeho měskorohodné postavě! Pač ten majetek, bejvák a tak... musím uznat, že jako chatka v divočině to ujde, ale mé nadbožské nároky směřují právem trochu o zatraceně dost velký kus víš. Když je řeč o velkých věcech, tak přichází šok. Poprvé v životě mám snad dojem, že jsem bůh jenom na půl. Vlastně bohyně! Osobně jsem myslel, že jsem sem si donutil Magnuse mě přenést do mnou nejlépe vymodelovaného těla eldarky... ale ona má božštější proporce! Moc to nechápu a čím víc nad tím dumám, tím jasnější mi je, že to musí mít logické vysvětlení. Chvilku jen tak zírám, načež upřu veškerý nezměrný intelekt k vyřešení záhady a mám to! Její existence je tu jen pro mé pobavení! Jsem tak dobrej, že i sám sebe umím překvapit, což je fakt těžký, když jste vševědoucí! "Hele Přemku..." Vzhledem k tomu, jak rychle přešel v hovoru k zahradnictví, musí ten nedůležitej tydýt vozící se mou lodí pan Podlaha! "Najdi si vlastního pucfleka, co ti bude sázet stromky, tahle je má." Kritické zhodnocení. Možné mě není skorohodna jako Ysmiel, ale zatím jako rutinní posluhovač ujde. Minimálně proto, že zná své místo a... v celé své velkorysosti ji za pěknou řeč o mé cti obdaruji možností hřát se na výsluní mé přízně."Je fajn, že znáš svý místo, teď ale zavři zobák prsatko a vem mě za Ysmielem. Budem se brát."

Sadie Mengelová - 01. června 2012 17:56

What the... ne, na fuck s tímhle nemám chuť ani já! "Hele Přemku..." Jestli se dá něco nově příchozím opravdu závidět, tak je to matroš, který museli zdělat během cesty. Koneckonců aby někdo takhle zvoral právě představené jméno, na to je třeba kvalitní materiál v dostatečném množství nebo notná dávka idiocie. Divné... Tak trochu přichází šok v podobě zjištění, že když jste najednou čistí na duchu i mysli... tak vám přijdou všichni kolem vás o dost hloupější! "Je fajn, že znáš svý místo, teď ale zavři zobák prsatko a vem mě za Ysmielem. Budem se brát." Jak by se zachovala v téhle situaci slušná a dokonalá dáma z rodu ýček? To je dobrá otázka, zvláště když je tolik možnsotí: 1) V pokorném duchu se ujmout svého místa. (čti pozice ve stoje nad tou ležící krávou s nohou ukrytou v obuvi s dlouhým podpatkem a hlavně umístěnou v jejím xichtu) 2) Dát si dávku, kuchnout tu kravku (to je nejen praktické ale i poetické!) 3) Dát si dávku,dát ji ťafku (je to trochu slabší, uznávám, ale drogy tam jsou) 4) Přejít to (po jejím zohaveném těle) 5) Trojka na usmířenou 6) Dvojka na usmířenou 7) Něco taktně žblebtnout a přidat ji ke střevům pár metrů zahradní hadice bez narkózy 8) Vojet před ní prince 9) Vojet před ní Ysmiela 10) Zfetovat ty dva, aby se před ní ojeli navzájem! Nějak si nelze vybrat. Všechno má své kouzlo a bohužel není dost času ani živých bytostí na každou z alternativ. Nakonec po vydatném zamyšlení přichází nápad, jak možná trochu rozradostnit prudérní tvrdoýčkaře, kteří by se spíše měli přejmenovat na rod s měkým... "Obávám se, že svazek mezi vámi a Ysmielem, byť vám ho vaše choroba vsugerovává jakožto velmi skutečný, patrně nedojde naplnění." Lehké sklopení zraku, které místo gesta podřízenosti je prostou zvědavostí, jaké má asi ta coura boty. "Byl to on, kdo ze mne... udělal ženu, což nás v jistém smyslu pevně svázalo..." Pohození vlasy, nějaké to zamrkání. Co na tom, že "ženu" udělal při tom ohavném mučení v tom nejhorším módním podniku v oku nákupu! S trochou fantazie a štěstí by tahle zpráva zkrátka mohla udělat příbuzenstvu radost. Nemluvě o tom, že Ysmiel by se s někým takovým vůbec nebavil o svatbě a ani o ničem jiném. To... je... je to prostě jasné! Kdyby měl zájem o pokleslé dívčiny tak se to dalo vyřešit už na škole a stačilo by, aby alespoň jednu palírnu nechal být! "Lituji toho, že vás zklamu po druhé, ale nejsem zde hostem dost dlouho na to, abych vám byla adekvátním průvodcem. Mohu vám pouze nabídnout svou společnost. Koneckonců doslova dychtím se toho dozvědět tolik o slavném craftworldu s plochodrážní tradicí..." Tak to byla smeč, ty krávo blbá!

Irisviel/MK2 - 01. června 2012 18:41

Mám dobrou náladu, tak se podělím o další hustej nadpis! ~HOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOWL! Ta kozatá mrcha! Ta podlá evolučně nevyladěná zrůdička! Takhle mě potupit, zesměšnit a ještě k tomu obcovala s Ysmielem! Je-já už nemůžu! Je to jako když mi Otakudiel vyprávěl, že každá postava je posuzována podel ňader! Teprve dneska chápu, jak hořké to zjištění může být! Kdybych jen na chvilu mohla... nadělal bych z ní nudličky a vůbec bych ji dokázala, že srovnání nás dvou je jako srovnat jetbike s babetou!~ Jsem si nemohl najít lepšího pucfleka! Fakt! Narozdíl od dřívějšího nepoužitelného Marka, z ní by ještě jednou mohlo něco bejt. Je perspektivní a strochou ambicí bych ji mohl povýšit na cvičenou opičku, nebo tak něco... tedy jen za předpokladu, že bude mít má krutost tu správnou náladu. "Mě s kým šukal nezajímá..." Dokonce musím ocenit, že mi Ysmoše zajela, to se může hodit... nebo je to u můžu vlastně jinak? Sakra, teď musím přiznat, že mě ta výměna trochu zmátla... což je jen důkaz toho, jak drsně-hustým si umím být soupeřem. "Teď bude se mnou..." Mávnu nad tím rukou. "A je fajn ,že chápeš, jak je můj craftworld hustej, pač tenhle bude taky, až mi bude patřit..." Tím se podařilo zajistit i zbytek té úžasné komunikace. "A teď ti dovoluju mě bavit, než mi najde manžela tady Přemek" To přesto, že nejenže o této povinnosti asi neví, ale neví ani o tom, že se stal panem Podlahou a od teď po něm bude každý šlapat...

A-love-toc - 01. června 2012 19:17

Hustý nadpis sice nemám - ale i tak se to počítá ne? Když se dva perou, třetí se směje, říká se. Nicméně, při této slovní přestřelce, kterou nikdo, jak se zdá, plně nechápe, se nesměje nikdo. Dílem proto, že harlekýna Adelle, která se směje i velmi špatným vtipům již odešla, díle proto, že nikdo plně nepobírá, o co se zde jedná. Yack se stále ještě následkem požitého motorového oleje z jetbiku, který kombinoval s jakousi nespecifikovanou lihovinou, která na sobě měla Fenriskou nálepku, není schopen větší reakce a s opakováním Copperfieldovských hesel o mizejícím rumu se snaží udržet na vratkých nohou. Yriel, odmítnut a vyděšen následujícím rozhovorem, pustil Sadiiny vlasy a těká pohledem z jedné ženy na druhou. Buďto uvažuje, co se tady děje a nebo polemizuje v duchu nad tím, která by měla lepší palmu. Yantara si vás, jak už je jejím zvykem, nevšímá a s prázdným pohledem upřeným do země následuje svého tyranida Yranida do hlubin Ylioského domu. Pokud si Sadie a Irisviel všimla, nedala to nikterak najevo. Jen Yranid lehce vrčí, zatímco jeho šest nohou drápe po podlaze z bílozlatého kamene. Yack: "Přemek, s tím bych pil! A chlastal bych tam s Billem a chlastal by tam Ben..." Jediný, kdo se do vašeho hovoru nakonec vkládá, je farseer Yolanda. S tajemným výrazem ve tváři přichází k Sadie i Irisviel - a obrací se jako první k Sadie. "Dítě, já jsem farseer Yolanda. Yolanda, víš. Já chodila sem s mojí maminkou věštit. Od vesnice k vesnici. I když se to nesmělo za totáče a honily nás benga. Jsem cikánka. Ano. A věštím, vyvěštím ti budoucnost. Jsem Yolanda. Vidím v tobě. Velké dobro. Velké dobro v tobě vidím, holčičko moje. Ty svoji lásku najdeš, ano. Tady přesně to vidím. Jsem Yolanda..."

Sadie Mengelová - 01. června 2012 22:07

To. Už. Je. MOC! Yriel je možná princ, ale dle všeho asi hlavně kovboj. Jinak si neumím vysvětlit, že všude sebou tahá samé krávy. Ta první blbka je kusem hovězího zcela určitě a to, co si říká Yolanda musí být minimálně tele. Dobro? Upřímně zde by se dala dodat spousta věcí, třeba jestli se to maže na chleba, kolik rohlíků se dá za takovou dobro koupit a podobně. Dobro je zkrátka naprosto nepraktická věc, kterou ocení jen Tau, protože to mají v hlavě těžce vypatlané. Ale já? Ne, že bych na tom, co do hlavy, byla líp... ale dobro je těžce mimo mě! Navíc jsem dark! DARK! Zatraceně žádná temnota přeci nemůže být dobrá! Láska? Tohle je taky na ránu. Co by kdy kdo dělal s láskou? A proč ji sakra hledat? Koneckonců láska k alkoholu i narkotikám byla objevena už dávno a krátce po ní i silná náklonnost k mnoha dalším neřestem. Najít lásku... Jako bych to vůbec potřebovala, sakra! Koneckonců už když mě Athanius přirovnával ke kytce, tak jsem rychle dala najevo, že teda jo, ale kaktus! KAKTUS! Takže tyhle triky na mě zabírat nebudou. Ale... já a lásku... Na moment se té představě přeci jen podaří proniknout drsnou slupkou a navodit takový ten dojem, že ne vás někdo čeká a ne tedy proto, aby zjistil, jak moc bolesti mu přinesete. Takové to... rodinné zázemí, co se tu a tam dalo vidět u jiných, hlavně těch truchlících vzhledem k charakteru vlastní práce. Láska, muž, děti... Jako pitvat se dá všechno, tak nakonec proč pohrdat? Potřebuju si šlehnout, nebo šlehnu tady s ostatníma! "Ctěná vědmo..." Sto chutí na jazyku hodlá dodat i její patrně zatajené jméno "Kravěna". "Musíte se mýlit. Má duše je prostá dobra, nic pro mě neznamená a nemám v zálibě se na něj ani dívat. O lásce vím, mohu ji vnímat ale i ona je něčím, co mi zůstane upřeno. Svůj život si vedeme sami a mé chování tomu nasvědčuje." Být slušná je pruda! Přitom by stačilo OMG WTF ROFL LOL TY LAMO - jak už kdysi pravil bratr Fleeho na při dni otevřených dveřích. "Ehm promiňte mi tu ignoraci..." Je třeba se vrátit k té druhé krávě ze stáda prince Yrkiela a to k té, která je tak blbá, že nepochopila ani jasný stěr. "...co se zábavy týče ani zde vám příliš nevyhovím, pokud nestojíte o pobavení na vlastní účet, což je po sebevědomí vaší nejsilnější stránkou."

A-love-toc - 06. června 2012 13:13

Rodino, máme problém! Jak již snad kdesi padlo, Sadie Mengelová a Irisviel by byly schopné se se svým egem a přesvědčením o vlastní ultimátní pravdě hádat až do skonání světa. Bohužel, na světě existují také jiní eldar a jiné problémy, na které je radno se, namísto bezcílného štěkání vtipných egoistických výroků zaměřit. Například taková Yaraen. Nutno také vyzdvihnout fakt, že poté, co byla Sadie poslána přivítat rodinnou návštěvu, Yrmael byla urychleně nucena odejít na zasedání autarchů, kteří mají za úkol čekat na výnos seer councilu, který zrovna má hlasovat o důvěře vládě a řešit nějakého prastarého farseera, který si vzal sedm milionů kreditů úplatku, což je jen tak mimochodem jen o něco málo větší pozdvižení, než když nejvlivnější autarcha ukradl při podpisu mírové smlouvy s nějakými mon-keigh tužku, jakožto suvenýr. (protože, slovy bratra Ashtonia, každý touží mít doma ve sbírce nějaký ten imperiální šunt.) Protože Ysmiel je logicky na tomto zasedání a jak nyní víme, tak Yrmael tam odešla také, zbývají nám v domě už jen Yaraen, praděda Yenniel a otec rodu, banshee Yrkiel. Yrkiel je nicméně v chrámu aspektu ječících bojovnic a řeší své další vzdělávání - a Yenniel poté, co si dal ranní kávu, popřál všem dobrý večer a jal se vyspávat kocovinu ze včerejší divoké párty se Sadie Mengelovou. Takže logicky vzato v celém domě zbývá už jen jediný eldar od Yliosů, což je Yaraen. Pomiňme nyní typické scénáře dobrodružných amerických filmů, kdy černá ovce jakéhokoli společenství nakonec prokáže své kvality a dokáže všem ostatním, že je nejen hodna jejich respektu, ale dokonce je všechny stračí do kapsy i přes to, že do té doby byla totální outsider. To se nestane už proto, že navzdory zelené zbroji škorpionů Yaraen není žádný Green Lantern. Poté, co uklidila včerejší mrník ve sklepení tedy míří směrem k přijímací hale, aby nejen dohlédla, jak Sadie zvládá situaci, ale také pozdravila některé oblíbenější soulstony, popřípadě několik žijících členů. Její relativně spokojená a klidná nálada se o dost zhorší ve chvíli, kdy okolo ní omámeně projde sestřenice ze třetího kolena Yantara, následována klusajícím a vrčícím Yranidem, který vypadá, že snad chytil Bulbasaurovu stopu. Její pocit ve chvíli, kdy doběhne do přijímací haly, v předtuše toho nejhoršího, snad ani nelze popsat. Yack: "Lepá děva, v přístavu na nás čeká. Bílé vlasy vlají ve vě-tru... Švarný kapitán klobouk smeká..." Yriel: "Slečna Yaraen! To je mi překvapení!" Elfí bojovnici je ihned ukradena a líbána ruka. Yaraen: "Kde jsou ostatní?" To je ten moment, kdy namísto reálných členů rodiny přijedou černé ovce, které jsou ještě černějšími ovcemi, než jste a kdy budete vy sami. Yolanda: "Velká budoucnost čeká ostatní. Vidím bitvu, vidím slávu a bohatství! Vidím lásku a taky že brzy přijedou benga!" Pohled Yaraen nasvědčuje něco jako "I'm really not impressed." Yriel: "Mají nějaké problémy o pár sektorů dál. Na Lartenu II se očividně zase bojuje mezi tau a Impériem... takže to pozorují zdálky a snaží se vyhodnotit situaci." Yaraen: "Děkuji, a teď, když už jste mi tu ruku přestal olizovat, ji zase můžete pustit." Rázné škubnutí dotyčnou rukou má zjevně princi pomoci vykonat navrhovaný úkon. Yack: "Přišli jsme oslavit Ysmiela... a máme dary!" S těmito slovy je Yaraen na krk pověšen voňavý stromeček s nápisem "Emperor protects." Yaraen: "...děkuji?" Yack: "Kapitán ví, jak se chovat k dámě!" Yaraen: "To mě těší." Yack: "Kapitán vždy dodrží i ty nejbláznivější sázky!" Yaraen: "To mě nepřekvapuje." Yack: "Kapitán ví, jak pít s rozumem!" Yaraen: "To vidím." Yack: "Já jsem kapitán!" Yaraen: "To vím." Yaraen: "Omluvte mě na chviličku... dejte si mezi tím bonbon." Yack: "Kapitán nikdy nejí bon..." Yaraen: "Je v nich likér." Yack po této informaci položí nohu na imaginární bednu a začne do sebe sladkosti cpát. Yaraen chytí Sadie za paži a s dotazem "máš minutku?" ji odvede do chodby, která je za halou. Sadie, máme problém! ~Sadie Mengelová~ "Sadie, tohle je průser!" Inu, tváří v tvář Ylioským outsiderům je i Sadie Mengelová vyhodnocena, jakožto rozumná a vhodná společnost. "Až matka zjistí, že namísto Yliosů, které jsme čekali, přijeli ONI..." Přejetí prstem pod krkem je dostatečně názorným příkladem. "Ona se zblázní! A kdo je vůbec ta ženská, co s nima přišla? Ze Saim Hannu? Matka nenávidí Saim Hannské divoženky od doby, kdy ji ještě jakožto swooping hawkovi nakopali prdel s celou její jednotkou! Ta amazonka musí zmizet... a jich se musíme zbavit taky, musíš mi pomoct!" Inu, osud bývá mnohdy ironický, že?

Sadie Mengelová - 06. června 2012 22:37

Sadie Mengelová první a poslední pomoc? Po všech těch kecech o kapitánování mám jasno v jedné věci - divoký Yack by měl skočit "kapitána" nejlépe z druhého - až o jakoukoliv cifru vyššího patra pokud možno přímo na beton. Tím nemyslím bechorovku s tonikem! Nejen jemu, ale i spoustě dalších eldar by to prospělo a pak, pro jistotu to samé udělat s jeho šutrem. Paradoxně Yackovi ani nepřidává ke kladnému ohodnocení jeho prokazatelný alkoholismus - zkrátka není to ten typ, co by se sjel sám a pak sjížděl i ostatní a vzhledem k jeho vzhledu a smýšlení je to i dobře! "Máš minutku?" Ó zlatíčko to víš, že - NE! "Pro vás vždy, Yaraen" Pro vás vždycky NE! "Ehm...omlu-" Urgentní žádost, urgentní chňapnutí a cesta do klidu chodby. Je to zvláštní, jak najednou všichni ti, co mají hubu plnou keců o chování to zahodí v první chvíli, kdy se jim to hodí. Na konec i tahle divná holka s nespornými sadistickými vlohy bude jedna z těch "dokonalých". To, že s předponou "ne" se pak strašně snadno ztratí. "Sadie, tohle je průser!" Bla, bla, bla , bla... Lékař nemusí nic kromě vybírání poplatků a vzhledem k tomu, že já jsem lékařkou spíše jen podle jména tak nemusím ani to! A co na tom, že je to její průser! Sakra, si já to tu můžu vychutnat z první řady, stačí jen najít víbu, kohokoliv jiného živého nebo popkorn a bude to i s křupáním! "Zachovejte klid a rozvahu, prosím, Yaraen..." Jsi v prdeli ty krávo! ~"Po uši v prdeli? Kdo by to byl tušil holčičko "mě se netyká nikdy", že? Pro tvou informaci, já patřím k průserům a neměla bych tu vůbec být a vlastně je mi to tady celé volné i kdyby vám to tu měla Yolanda prodat do sběru a Yack se vám s Craftworldem vybourat... "~ "Nic není takové, jaké se zdá a k ránu bývá přeci noc nejčernější." Povzbudivé mrknutí. ~"Tak abys věděla, sestřičko ysmíka, je taky jedna věc, co Sadie nedělá a tou je pomoc. NIKDY. Přinejmenším ne zadarmo! A ke tvé smůle a díky tvému fotrovi budu dnes za to, že s tebou mluvím a cukruje se jako idiot budu mít chlast i drogy, takže už nezbývá moc věcí, co bys mohla nabídnout... "~ "Koneckonců jste válečník aspektu, vy si poradíte s čímkoliv." ~"Celé je to o to smutnější, že vlastně mám i pár nápadů, jak z toho ven... a mohla bych velmi přispět k jejich realizaci... jen mi chybí motivace.""~ Na tváři se rozlije takový milý přívětivý úsměv, který vypadá... asi jako každý od Sadie - sadisticky. Nic méně tentokrát na její obranu musíme říct, že je tak trochu místy i chlípný. Koneckonců mít možnost být de facto se slušňáčkem Ysmielem... to má něco do sebe. A že je to ženská? Vždyť má koule větší jak on! Nemluvě o tom, jak krásně by se tohle vyprávělo rodinné pýše! Doufám, že budeš mít na konec radost, můj drahý, předrahý Ysmieli!

A-love-toc - 08. června 2012 11:15

Co takhle rána, děvko? ~Sadie Mengelová~ Tvé telepatické výhružky si Yaraen vyslechla bez jakéhokoli hnutí brvou. Nakolik se jí uvnitř hýbe žluč, to už ale znát nedává. Co hůře - na její tváři se objeví lehký, rozkošný úsměv. Kdo Yaraen nějakou dobu zná a viděl ji fungovat v poli ví, že když se usměje, tak je nejen neskutečně krásná - ale taky by se dalo říci, že "je zle." Protože tyto výrazy si šetří pro chvíle, kdy se zpravidla snaží dosáhnout svého. V boji to většinou dělá systematickým mučením - což si zde nyní nemůže dovolit, protože Tommy má dneska službu a nerad uklízí z mramorových kachlí střeva, jiné vyhřezlé orgány a rozšlapané oči. A s Tommym není dobré si to rozhádat. "Drahá Sadie, samozřejmě si poradím s čímkoli - jsem přeci, jak jste sama řekla, válečník aspektu. A to nejen nějaký řadový válečník. Jsem strážce svatyně, exarcha." Jeden drobný krůček blíže k tobě. "A také umím být pěkně podlá, jak už to tak u štírů a škorpionů bývá." Smaragdově zelené oči se zúží do dvou štěrbin. "Proto, když nyní vím, co je vám slíbeno za odměnu... dnes si vykáme, že ano? ... Tak bych se mohla například postarat o to, aby jste namísto svých drog - a veřte, že můj otec určitě sežene nějaké kvalitní - mohla dostat třeba staré dobré mon-keighské antiperle." Malá podlice náhle začne dělat, že ji nic nezajímá a zatímco se vyhýbá tvému pohledu, rukou si uhlazuje vlasy, jako by to byla ta nejdůležitější věc na světě. "A věřte mi, nebo ne - placebo efekt NENÍ zase takové terno, jak se říká..."

Sadie Mengelová - 08. června 2012 11:47

JO! Sadie moc a moc zlobí! "Toho jsem si naprosto vědoma, exarcho Yaraen." Fajn, tohle byl zajímavý způsob vyhrožování. Na druhou stranu je tu spousta dalších možností včetně volby... priorit. "Stejně jako plného rozsahu vašich schopností, před nimiž uctivě smekám." Nakonec je to fajn holka, která má jasno, co chce a vůbec se nestydí použít všechny prostředky. To je tady taky tak nečekaně sympatické! ~"Najít antiperle by bylo fak smutný a asi bych kvůli tomu byla nepříjemnější než obvykle, dost možná bych se i pravdu začala snažit být strašně moc nepříjemná... a určitě bych byla i smutná, ty strašlivá, ó strašlivá ukrutnice!"~ Ať žije ironie! Ačkoliv je pravda, že vyhlídka na další a delší abstinenci není zrovna něco, co by spadalo do přihrádky "to si užiju". ~"Na druhou stranu jsem už viděla takovejch haluzů, že realita je pro mě něco novýho. Zvlášť, když se budu moct koukat na to, jak si brilantně se vším poradíš, pusinko. A jak budou všichni zase moc rádi, žes měla na starost celou famílii a narozdíl o Ysmiela si zase ty tou nehodnou, co to podělala. Samozřejmě to pak můžeš zkusit svést na mě, že já jakožto unesená cizinka, kurva a deldar jsem ti vůbec nepomohla... to ti určitě v očích rodiny pomůže. A myslím, že z toho budu v rauši dýl a víc, než z čehokoliv jinýho."~ Inu i utrpení je droga, když se to tak vezme. Nic méně v srdci stejně je taková ta obava, že až přijde odměna... bude to větrový bonbón a ne příjemně chemická bomba!

A-love-toc - 08. června 2012 13:11

Kurva asi remíza ~Sadie Mengelová~ Není jisté, nakolik v konečném důsledku výhrůžka antiperlemi či jiným placebem, zabrala. Přeci jen, šňupat takovou školní křídu na tabule, namísto kokainu, je taky vcelku žůžo, už proto, že poté obvykle skončíte na pohotovosti. Ti, kdož se chtěli při svých školních letech vyhnout testům z matematiky o tom něco vědí. To ale rozhodně není předmětem tohoto hovoru. Předmětem je "přesvědčit Sadie Mengelovou, aby spolupracovala, pokud možno dřív, než banda otrapů vyžere bonbony." A Yaraen se nezalekne jen tak něčeho. Po vzoru meme obrázku na téma "challenge accepted" se tedy vydává znovu do slovního souboje. "Upřímně? Už mi vyhrožovali lepší, než jsi ty. A už jsem byla i ve větších sračkách. Ale nic nemá na to, až budu sledovat, jak se svíjíš v tom největším možném absťáku, zatímco v kapse mé bohatě zdobené róby z neskutečně drahé látky, bude například takodý Cloud no. 9. Bude to o poznání lepší podívaná, než nějaké krátké postesknutí si mé matky na téma "Yaraen je exarch, cesta eldar jde mimo ni, nic víc jsem od ní nečekala." Takže pokud se mě snažíš vyděsit, namísto, abys sekala latinu - musím ti něco říct. Já nejsem patetický lidumil, jako můj bratr. Takže ty mi teď buďto pomůžeš se zbavit jich a následně i té divošky - a nebo si to odskáčeš krutým detoxem." Pohození vlasy se kterými si až doteď hrála. "Samozřejmě to nebude zadarmo. Půjčím ti své... hm... pomůcky, propůjčím ti prostory. Ta děvka ze Saim-hannu je tvoje. V rauši to určitě oceníš."

Sadie Mengelová - 13. června 2012 23:42

Když dojde na mučení, je snadné najít společnou řeč Tak to byla rána vedle! Tak nějak přišel rozumný předpoklad, že hraní na strunu rodinného selhání pomůže. "Nikdynetykejmi" je zkrátka nejen tak trochu malá velká frigida, ale hlavně panna z oceli. Je to zajímavé, je imponující a přitom se to teď absolutně nehodí! Naproti tomu vykuchat tu divnou krávou z nějakého craftworldu, to už je jiná! Úplně jiná! "Myslím, že by bylo vhodné nabídnout po dlouhé cestě hostům něco znamenitého k jídlu a pití, Yaraen." Jemná úklona a úsměv se znovu roztahuje. ~"Konečně jsme našli společnou řeč, drahoušku! Ty je zdrž, já se dohodnu s víbou... zfetujem je a buď je pošeleme přechodou komorou pryč... nebo k tomu starýmu modrákovi, co je asi rodinný přítel. Když se za tebe tvůj brácha vydával vypadal, že ti sežere kde co..."~ "Alespoň tímto malým úkonem bych ráda vyjádřila svůj vděk, že na mne shlížíte s pochopením. Možná to ostatní nevidí, ale máte dobré srdce na pravém místě." Žádný a to je fakt kchůl! ~"Co se týče divoženky, můžeme ji zfetnout taky a vykuchat, nebo znásilnit a vykuchat... poslat komorou do hajzlu... nebo ji tu nechat. Přeci jen chce k Ysmimu, ne? Tak ji pak můžeš před mamkou ukázkově nakopat prdel s tím, že jestli tě neporazí nebude hodna se mu dvořit... nebo s jinou hovadinou. Co jsem slyšela, tak prej v normálních rodinách vraždy utužujou dobrý vztahy"~ Jen já musela samozřejmě vyrůstat v té nenormální, kde nestačilo několikrát před matkou přemoci Taldder, neb Sheilu... vlastně nyní Apendix! Dokonce neměla pochopení ani pro jinou variantu dokazování dominace a přitom... sousedi od táty to brali úplně v cajku jako normálku! "Nyní mne omluvte - pokud tedy, Yaraen, souhlasíte a dáte mi své svolení."

A-love-toc - 17. června 2012 14:12

Srdce na pravém místě ~Sadie Mengelová~ "Možná to ostatní nevidí, ale máte dobré srdce na pravém místě." "Upřímně, jsou tady jen dvě možnosti - buď ty, nebo vy... jakkoli si přeješ, abych ti říkala - budeš mít nejedno srdce, přičemž to druhé bude tlouct ještě drahnou dobu ve tvé dlani - a nebo nebudeš mít ani jedno, protože pokud mi ještě jednou začneš mluvit přímo do hlavy ve chvíli, kdy to rozhodně není třeba, tak přísahám Khainovi, že ti jej vyrvu zaživa z těla." ""Nyní mne omluvte - pokud tedy, Yaraen, souhlasíte a dáte mi své svolení." Chvíle rozmyšlení, během které jsou za ucho nonšalantním pohybem zastrčeny bílé vlasy. "Budiž, tedy. Nezapomeň - jestli se na mě vykašleš, nebudou žádné drogy a žádné mučení té divoženky. Nebude ani chlast - určitě se mi s trochou štěstí a strategie podaří vyhlásit v domě na pár dní prohibici. Nebudou tady ani kapky do nosu, když se do toho pustím naplno, to mi věř." Pohled zelených očí se upře přímo na tebe. "Takže mě zkus nezradit a spolupracovat. Therius zrovna luxuje ve čtvrté věži - jsou tady šipky - předpokládám, že umíš číst." Otočka směrem ke dveřím, za kterými čeká zbytek famílie. Poslední nádech, který provádějí ve filmech třeba i gladiátoři či boxeři, než vstoupí do arény smrti. Scéna se téměř zpolamí do slow motion. "Já se nyní jdu postarat o ně." Tohle by se dalo považovat za jistou obměnu "běž napřed, já je zdržím!"

Irisviel/MK2 - 17. června 2012 16:17

A! I tohle je v mém podání abnormálně kvalitní nadpis! ~Bonbony! Jestli je něco lepší než nechávat se stírat od nějaké vypatlané neforemné dark eldarky, tak rozhodně podívat se sladkostem na zoubek! Pravda, nakonec jich nebude pro mě tolik, jak se prvotním váháním Yacka zdálo... ale stará moudrost mého craftworldu praví, že darované Jawě na motor nekoukej! Je to dobré a aby to bylo ještě lepší, chtělo by to už jen vládu nad vlastním tělem, jetbike a přilísnutého Ysmiela na zadním sedadle. Vlasy by vlály a... JE TU! JE TO ON! ON! Ve dveřích, stačí se ho jen dotknout... jen těžko se dá ta touha vydržet! Na štěstí i ten praštěný majitel mého těla vycítil, co je opravdu důležité! Já... nejradši... HOOOOOOOWL! To se ani nedá prezentovat!~ Nic nevydrží věčně a zkrátka každý zdroj alespoň nízké zábavy se časem vyčerpá. Dokonce i zdejší vycvičená kozatka se začíná přejídat s tím, jak se neustále oddaluje mě skorohodná nevěsta! Ženich... to je jedno! A když je řeč o přejídání nezbývá než ochutnat zdejší příděl bonbonů, než je pako mad Yack sežere. Samozřejmě bych ho mohl vymazat, nebo mu vnutit představu, že je ani nechce... ale jsem tu na návštěvě a vůbec bývá zvykem nižších tvorů vítat své bohy, když k nim sejdou z nebeských výšin si dopřát trochu toho nepohodlí, které je pro ně beztak až moc dobré! Nakonec tedy usoudím, že jsem zkrátka až moc benevolentní, když těm ubožákům dovolím mi nabídnout mrská cukrátka, která ještě k tomu pozřu. Tím samozřejmě chci říct, že jsem právě vzhledem ke svému postavení a této oběti učinil ze všech vítězů faktoru strachu pouhé břídily. Jsem zkrátka dobrej tak, jak můžu bejt jen já! Zejména proto, že jsem pohybem ruky a čelisti provedl transformaci onoho pořadu na faktor krachu! To... je... Přichází milý šok, když se ve dveřích znovu zjeví ona! ON! No... ono je to vlastně jedno, že... každopádně je tu! Srdce se rozbuší jako divé, až taková je síla onoho okamžiku. Po pravdě je to šok, který by si zasloužil srovnání jen s legen - počkejte si na to - dárním "Ha Ivan!" což by v hávu zdejším bylo patrně přetransformováno na "Ha, Yvan!". Vlastně mám co dělat, abych nějakou z těchto blbostí nezačal křičet a to zas zatraceně nevím proč! Inu jakožto nadbůh vím, že řvaní je sice fajn, ale tyhle osudové momenty hodné mé božské intervence si žádají něco víc. Chce to... hm... něco, co vznešená gothština označuje jakožto "like boss"! Nebo naopak ještě něco mnohem drsněji nadupanějšího! Něco, čím se podaří znamenitě uvést NO1 do budoucího harému... něco jako "like anime-boss!" "YSMIELI!" Řádný radostný křik patrně pocuchá většinu křehkého a skleněného vybavení místnosti. Inu cit chce ven, alespoň do doby, než mě to přejde a nebudu říkat pouze jedničko. Což odhaduji podobně jako v jistém filmu, kde dávali bolševikům týden, maximálně dva. S omrzením tohohle borce to nebude jiné. Kromě křiku, který dle codexu snižuje WS soupeře na 1, přichází na řadu i ukázka akrobacie. Stačí jeden odraz, malé salto a Ysmiel je rázem na zemi, zatímco mé fantastické tělo sedí na něm, ruka tak nějak samovolně zamířila na hruď a noha k rozkroku, o který se může třít, jak už to v těchto situací bývá. "Kde ses sakra flákal!" Dodal bych ještě něco jiného ale... je tu jisté překvapení. Předně Ysmielovi něco přebývá i chybí! "Ty seš holka?" Krátké zaražení, ale opravdu jen kratičké. "Vlastně je to fuk, stejně ujdeš..." Nu což, nezbývá než pokývat božskými rameny a pokračovat v muchlovacím uvítání! Sakra, vždyť mi to tu patří, tak proč bych se měl ostýchat?

A-love-toc - 29. června 2012 20:14

Intermezzo - zasedání seer councilu Jakákoli je výslovnost slova seer council, rozhodně se nejedná o koncil sýrů. A to i přes to, že po mnohahodinových zasedáních někteří jeho členové páchnou vcelku srovnatelně. Ano, některá sezení, jak již poznamenal Ysmiel v dobrodružství Impérium: pomáhat a chránit, jsou poměrně dlouhá a navíc naprosto k ničemu nevedou. A tak, zatímco holoprojektory, umístěné ve falešných oknech dodávají zdání krásného letního dne na jakési smyšlené, zelené a svěží planetě, stáváme se i my, nezávislí diváci, svědky jednoho takového zasedání nejmoudřejších, nejschopnějších a mnohdy i nejbohatších členů craftworldu. V místnosti, podobné školní aule, nebo amafiteatru, jsou na svých místech usazeni warlockové, farseeři, autarchové a několik dalších entit, mezi nimiž nesmí chybět také nezávislí novináři, z nichž mnozí pracují také pro neeldaří tisk. Mezi těmito se rozhodně vyjímají jeden Alpharijec a jeden Word Bearer, kteří po sobě celou dobu vrhají nenávistné pohledy a oba se snaží vypadat, že toho píšou víc, rychleji a lépe, než ten druhý. Farseer Imlaith stojí zrovna uprostřed této místnosti a řeční. "Říkám vám to znovu a naposledy, jsme na prahu nové krize a ta by se měla řešit - pokud možno nějakými škrty ve státním rozpočtu. Proč vlastně živíme tolik důchodců, může mi to někdo říct? Koho ksakru zajímá, že celý život pracovali! Eldar by měl být až do své smrti schopen manuálně makat, od toho jsme přeci nadřazená rasa!" Na to se ze své židle staví jedna autarcha, která si zjevně dovoluje nesouhlasit... nebo jen přidat svůj vlastní názor. "Kdyby někteří lepší z nás nezakázali před několika tisíciletími otrockou práci, mohli jsme ekonomicky vzkvétat doteď!" "Nehledě na řešení otázky možných přistěhovalců, ti zatěžují naši ekonomiku nejvíce!" Přidává se k tomu warlock Vandas, kterého všichni zají pro jeho radikální názory, které společně s frakcí jakési strany sociální spravedlnosti zastává. Imlaith:"Vandasi, tohle už jsme řešili a znovu si dovoluji vám říci, že nemůžeme netolerovat menšiny v našem craftworldu. Kam bychom se vrátili? Do éry před Pádem?" Vandas: "Pokud je necháme nám žrát naše jídlo, vrhat miliardy nových děcek a čerpat sociální výhody, aniž by hnuli prstem, tak se dožijeme DALŠÍHO pádu!" Několik warlockových podporovatelů rázně a vážně přikyvuje. Imlaith: "Už jsme omezili sociální výhody. Zrušili jsme některé platy - a pak ta věc s pracákem, ta je přeci taky dobrá!" Vandas: "Ošéfovali jste to tak, že se to těch černých kurev netýká! Oni si dále chlastají za peníze našich daňových poplatníků a praktikují si tady tu svoji kabalu!" Imlaith: "Nejenom oni si tady žijí z peněz daňových poplatníků! Zapomínáte na akci sedum?" Pohledy všech se stočí k autarchovi Rathiasovi. Ten se snaží svým vlastním pohledem uhýbat, ale jaksi není pořádně kam. Z davu se anonymně ozve něco o tom, že někteří holt rádi dobré vínko. Hlavní autarcha, sedící nedaleko, rychle ze stolu schovává propisku, kterou kdysi dávno někomu zcizil na nějakém jednání. Přeci jen, ve chvílích, jako je tato se na podobné aférky dobře vzpomíná. Pak se pokusí trochu zvolnit téma. "Drazí členové seer councilu, řešme raději problém biomasy a zbytečnost jejího spalování a přehnané ekologie. Globální oteplování neexistuje." Farseerka Jacquesialis se zvedá ze svého křesla a s pláčem utíká do vedlejší místnosti, kde po zbytek jednání zakempí u stolku s kávou a chlebíčky, zatímco fňuká o tom, že biomasa je zplynovaná a peletky a štěpky prostě všichni potřebují. Imlaith: "Upřímně, ať změníme téma kamkoli, dostaneme se k nutnosti šetřit. Vemte si třeba takové státní zkoušky aspektů. Jsem opravdu nešťastný, že zatímco takový Iyanden byl schopen je zařídit za deset milionů kreditů, my jich potřebovali sto. Uvědomte si, že nejsme ekonomičtí tahouni, jako je třeba Dadák a musíme se v těchto časech trochu uskromnit. Navíc bych byl rád, kdybychom odhlasovali nákup těch nových Serpent..."

A-love-toc - 29. června 2012 20:33

Therius ~Sadie Mengelová~ Poté, co Yaraen hrdinně odešla vstříc nebezpečí (aniž by kdokoli předem věděl, že se jedná o nebezpečí znásilnění) vydala ses ty, neméně hrdinně, jen o něco méně pateticky, za jediným mariňákem v tomto domě, který zde jak vidno zastává mimo funkce místního šéfkuchaře a opičky taky post vysavače Nu-nu. Lackdo (a to především leckdo mužského pohlaví) by ale řekl, že cokoli je lepší, než jeho předchozí práce v Andělu Strážném - a tak si vlastně polepšil. Po cestě míjíš také místního majordoma Tommyho, oděného do bílého roucha, s morfujícím zařízením připraveným u pasu. Inu není Tommy jako Tommy - tato verze má sice megazord a síly sjednotit a vést skupinu jinak barevných rangerů, ale zase tě nevezme na romantickou procházku ve venkovním mrazu. Na druhou stranu máš jistotu, že Yaraen ve svém snažení zbavit se rodinných příslušníků asi nebude sama, protože tento chlapík míří zcela jednoznačně taktéž do haly. Theria v jedné z věží najdeš stejně tak dle zvuku vysavače, jako dle songu, který si u této práce prozpěvuje. "I wish I had an angel" je se dalo klasifikovat, jakožto zcela seriozní pracovní deformace z gaybaru v Oku Nákupu.

Sadie Mengelová - 29. června 2012 23:34

Axe time aneb když je třeba anděla! V jedné pohádce šel jeden princ cestou necestou za svou bílou nevěstou. O devětatřicet milénií později jde jedna dívka, co má do princezny daleko, za někým, kdo by mohl být vysněným princem leda pro osamělé... řekněme spotřebitele více/méně běžných erotických pomůcek. Zkrátka od "potřebuji vibrátor" k "sháním Theria" nemusíte urazit tak dlouhou cestu, jak by se na první pohled zdálo. Cestou míjený Tommy pak nestojí ani za opovržlivý pohled. Tommy zkrátka... to mi za to nestojí! Nemluvě o tom, že tedy vlastně nestojí nikdo a to všichni jsou tak hrdí, že se s tvrdým alespoň píšou! Vytouženou kořist kdejakého návštěvíka gay baru Anděla strážce nakonec prozradí až hluk vysavače. Nutno podotknout, že Víbovi ta dlouhá hadice sluší a vlastně by byl i docela roztomilý, kdyby měl to správné Boa. Boa... a možná ještě banán! A protože tato představa patří deldar, tak by šlo o banán namočený ve vysoce toxické horké čokoládě a celá představení by probíhalo pod vlivem mnoha tajemných substancí. "Hej Víbo, průser..." Zlotřilé vytáhnutí šňůry maří jeho snahy stejně, jako životní styl nájezdníku hravě maří snahy mnoha vládních programů o včlenění dark přistěhovalců do "klasické většinové společnosti crafworldu". "Netykavka, víš ta frigidní transka, co chodí za Ysmouše..." Přeci jen nelze posoudit, jak moc dobře ji zná, takže delší popis je asi na místě. "Je po uši v hovnech rodinnýho charakteru. Přijelo příbuzenstvo, co tu bejt nemělo..." Krátké lhostejné pokrčení rameny ve stylu "což není můj boj" dodává situaci zajisté vážnost. "Máš tu nějakej sajrajt, co hostům dáváte? Žrádlo, chlast cokoliv... jestli ne, tak to fofrem připrav..." Tohle je fakt blbost... Inu otrokářský systém má své výhody, předně nemusíte zdůrazňovat důležitosti čehokoliv, aby otrok opravdu začal dělat. Taky nemusíte hledat výmluvy, abyste ho mohli zabít. "Jo a kde je tu chlast, prášky a tak?" Nastává kritický okamžik celé akce. "Potřebujem je zdunit a vypakovat... máš číslo na toho modráka z rána? Nebo alespoň dost velkej mlejnek na maso?" Přeci jen... je dobré být vynalézavý, ne? Hlavně, pokud to umožňuje zapojit do řešení problémy i... řekněme brutálně alternativní postupy!

A-love-toc - 03. července 2012 13:05

Bývalý Mára Krutor a jiné libůstky ~Irisviel~ Zatímco se zbytek rodiny láduje čokoládou, přičemž Yack s plnou pusou slibuje na svou pirátskou čest, že příští loupeživá výprava nebude pro Nesmarkonský šunt, ale pro rumové pralinky ze sektoru Belgius, Yaraen je nutná se potýkat s dalším problémem, způsobeným záměnou jí za jejího bratra. Jako by nestačil Rayloc před pár měsíci, začíná ji nyní obtěžovat i nějaká random stopařka, která, kdyby se řídila naprosto jakýmkoli průvodcem po galaxii, věděla by, že by měla být radši někde jinde a ne tady. "Ale já nejsem...!" Vše marné. Divoženka ze Seim Hannu si zjevně myslí, že narazila na svého vyvoleného. Už to by za normálních okolností bylo zcela evidentně výplodem choré mysli. Jak by si Ysmiel kdy mohl vzít holku z motorkářského gangu? Bohužel, ve světle nedávných událostí a faktu, že zjevně projevil kdysi dávno zájem o Mengelovou... tak docela snadno. V odpověď na osahávání je Irisviel zasazená ostrá rána loktem doprostřed čela. Takzvané "loktíčko." Bohužel se zdá, že Banshee mají hlavu snad ještě tvrdší, než hlasivky. "Pomoc!" K velké smůle jsou ostatní zrovna převelice zaujatí hádkou o to, zda v mon cheri je rum a nebo není, popřípadě kolik má vol. Jolanda se ptá, jestli je pak za řízení pod vlivem neseberou benga a Yriela velmi zajímá, kolik takovéto luxusní bonbony asi tak mohou stát. Sečteno a podtrženo - pomoc nepřichází. A to i přes to, že takové Raffaello řekne více než tisíc slov. Z čirého zoufalství přijde tedy jeden zcela neefektivní kop kolenem do rozkroku - a následně o něco efektivnější druhé loktíčko. Irisviel se skácí k zemi - bohužel pro Yaraen, mezi Iris a zemí leží právě ona a tak ji bezvládné tělo, oděné do zbroje, která není úplně nejlehčí, zalehne. Yaraen: "Unh..." Yolanda: "Když jsme byli malí, jsme chodili od vesnici k vesnici a maminka tam věštila. Já musela s bratry hlídat, jestli nejedou benga - my takové bonbonky neměli, jen co je pravda." Yack: "Where's the rum?" Yriel: "€Nemyslíte, že se zde chováme poměrně barbarsky? Tedy já vím, že nám byly tyto bonbony nabídnuty, ale Yacku, tři najednou do úst, to trochu přeháníte... probůh, to jsou Lindt pralinky!" Jak to tak bývá, situaci tohoto kalibru musí zachraňovat někdo zvenčí - a není to nikdo jiný, než bílý strážce! White ranger, chcete-li! Tomy Oliver! Tomy:"Prosím vás, může mi někdo vysvětlit, co se zde děje? Od včerejška je tento dům samý zmatek, jestli to takto bude pokračovat, přijdu o prémie i megazord!" Yaraen: "Ta bestie mě zalehla!" Tomy: "A ta krev z jejího nosu co? Ta se jí spustila sama, mladá dámo?" Yaraen: "Ale to až potom co mě zalehla!" Tomy: "Pink ranger Kimberly v prádelně vám k tomu určitě řekne svoje - jen se podívejte na svou róbu." S tichým, posměšným "chm, děti!" si Tomy hodí bezvládnou Iris na rameno. Yaraen: "Kam to nesete?" Tomy: "Do pokoje pro hosty, ať se tam prospí."

A-love-toc - 05. července 2012 18:27

Děláš si prdel? ~Sadie Mengelová~ "Je po uši v hovnech rodinnýho charakteru. Přijelo příbuzenstvo, co tu bejt nemělo..." První věta by evokovala pro slečnu Yaraen vcelku tradiční stav. Sice se to tady opisuje a podává na zlatém papíře, ale ona bývá, díky své škorpioní povaze, velmi často až po uši v oněch hovnech rodinného charakteru, o kterých mluví Sadie. Přesto - příbuzenstvo v tom obvykle žádnou roli nehraje. Tedy ne to zvnější. Pokud jste v rodinných sračkách, tak k tomu samozřejmě nějakou rodinu potřebujete. "Jo a kde je tu chlast, prášky a tak?" Therius úlekem až zakopne o Nunu vysavač. "Tak to prrr, xeno witch!" Varovně zvedne prst do vzduchu a zakvedlá s ním na důkaz "nenene!" "Já ti neskočím na ty tvoje mind gamesky!" Ono přeci jen zvyk je železná košile a mariňácká hantýrka se zapomíná těžko. "Chlast jenom za odměnu. Yrkiel to specifikoval dost jasně, ne? Řekl to i mi, protože tady vařím a podávám pití. Takže to na mě nezkoušej přes příbuzenstvo."

Sadie Mengelová - 05. července 2012 22:26

Už mám toho zasraného mariňáka v tomhle zasraném craftworldu plné zuby! Těžko říct, co by si zasloužilo víc prokopnout pozadí, zda Víba nebo jeho chlebo-baterko dárce Yrkiel. Samozřejmě to lze po Mengelovsku vyřešit za pomocí principu kolektivní viny, což by obšťastnilo oba... žel, Yrkiel tu jaksi není. "Všiml sis někdy, že bych byla witch?" Tohle je znepokojivé! Jak se mohl dozvědět něco, co neví nikdo snad s vyjímkou Ysmiela a Yaraen? Jak mohl vědět, navzdory létům kvalitního drogovo-alkoholickém utajení, že jsem potenciální warcock? Tohle je silně, silně podezřelé. "Kdyby sis zkusil vyndat hlavu ze zadku, kterýmu se dle svého přízviska tak dobře věnuješ, Víbo..." Tohle... prostě ne! "...tak by ti došlo, že Deldar nemindgameskujou..." Ne, že by nechtěli, ale už to za ta léta úspěšně zapomněli. "Kdybych chtěla alkoholickej nájezd, tak se tu buď jen mihnu, nebo jsi dávno spoustanej a to si piš, že bych se tě pak přitom vychuntala!" Mučení je koření života, nebo tak nějak se to říká. "Navíc jak bych se asi zdekovala tomu vašemu dvojplošníku?" Toliko k Yařeně s rodinnými problémy. "Si jako myslíš, že ta milá černá ovce rodiny by mě tu nechala běhat jen tak? Jestli jo, tak se kurva prober!" Ach ti mariňáci! Athanius, Míra, Therius... zdá se, že se všichni narodili jen k tomu, aby dělali celému vesmíru problémy! "Zkrátka potřebuju tablety a žrádlo nebo chlast pro hosty. Jestli mi nevěříš, tak si strč do huby banán a jdi to pak servírovat se mnou... každopádně to musí bejt fofrem, protože já si svůj fet, podotýkám dle dohody LUXUSNÍ fet, chci kurva zasloužit!"

A-love-toc - 09. července 2012 22:53

Sadicovy dobroty ~Sadie Mengelová~ Inu, někdy se prostě stane, že jeden přednese pěknou řádku pádných argumentů. Například nyní. Těžko říci, zda se Theriovi nechtělo poslouchat další žvásty na téma "já vím co dělám" a nebo jej prostě Sadie přesvědčila něčím, co by se dalo nazvat charismatem, ač prsa nejsou zrovna to, co jej zajímá. (A to tedy bůhví z jakého důvodu!) "Si jako myslíš, že ta milá černá ovce rodiny by mě tu nechala běhat jen tak? Jestli jo, tak se kurva prober!" Ono je pravda, že Yaraen se svých obětí jen tak nepouští, když už si je vyhlídne - ale co se týče běhání jen tak - Therius má jisté podezření, že pokud by nebyl přítomen zbytek rodiny, což není, Yaraen by klidně přihlížela Sadiině běhu v rouše Evině. "Tak dobře!" Dalším možným vysvětlením je, že Therius prostě, tak jako mnoho jeho předchůdců, podlehl xenomindgame. "Dostaneš chlast, dostaneš nějaké ibalginy a možná seženu i nějaký ten neurol. Máme tady taky Serpentlékárničku, což je povinná výbava - alespoň se o tom rozhodlo na minulém hlasování koncilu, jestli to dobře chápu. To všechno dostaneš - ale chci vidět, jak to připravuješ a dáváš jim. Vůbec - chci chvíli předtím vidět i kdo jsou ti špatní příbuzní. Protože jestli to je zase sestřenice Yzma, co přijela minule, můžeme všichni skončit proměnění na lamy!" S touto větou pokyne Nunu, aby dodělalo svou práci a běží i s tebou do kuchyně, kde ti dá k dispozici nejen lednici, vyhrazenou pro alkohol (a za normálních okolností zamčenou, přičemž klíče má asi je Therius) ale také nějaké ty léky, gutalax a, aby to prý šmakovalo líp, maggi. Podle desetilitrového demižonu gardistické vodky vařit z vody rozhodně nebudeš.

Sadie Mengelová - 13. července 2012 17:22

Z pohádky do pohádky? Čas od času se zkrátka stane, že někdo přijde s námětem na crossower prasátkovských rozměrů. Co hůře čas od času to někdo i zrealizuje! Bez ohledu tedy na to, jak a/morální takový počin je tak světlo světa mohl spatřit díky těmto tendencím nejeden komiks nebo přímo film. V tuto chvíli se opět něco podobného děje, ačkoliv to není epický drink, do kterého dáte všechny superhrdiny, protřepete, zamícháte a pak servírujete s paraplíčkem v podobě Ironmana... ale nová verze "Pejsek a kočička vařily dort." Přesněji v našem grimdárkovém provedení "Vibrátor a Děvka zadělávaly na průser", což navzdory zavádějícímu názvu není porno 40k z Krigovské produkce. "Moc toho tu nemáš, Víbo..." Co s tím mám asi dělat?Po pravdě se dá říct, že i tak je toho tady příliš. Být deldar, nebo eldar obvykle znamená strašnou spoustu úžasných věcí, kvůli kterým obvykle nemáte čas na takové pitomosti jako vaření. Po pravdě to je asi také hlavní důvod toho, proč Dark eldar jsou ochotní jíst i syrové maso a eldar mají sklony k pirátství. Inu nejlepším dark kuchařem bude vždycky hlad! "Mimochodem, Víbo, co je to ten Lama?" Tohle je opravdu tajemství. Naposledy se podobné slovo podařilo zachytit v kabale otce, který opětovně na šrot, zrovna nutil bojovat nějakého Dalaj-Lámu s groteskním výtvorem mistra Homunkula. Pak... ještě se hlavou mihne vzpomínka na nějakého Dark Angela na motorce, který byl vlastně jen Imperiální odpadlík... Lorenzo Lamas... byla to taková krátká známnost, což už tak bývá, když muž ženě daruje srdce a ztratí pro ní hlavu. Zvláště je-li tak učiněno doslova. "Hele... co takhle všechno naházet do jedný polívky? Pokud to nebouchne, tak by je to sundat mohlo ne? Jo a máš číslo na toho modráka z rána?" Přeci jen popelář je v operace "kam se smetím, když nemáme drtič odpadu" poměrně klíčový. Neméně klíčová pak bude i spolupráce s Theriem, protože bez něj... se asi nic pořádného připravit nepovede, pokud nebudeme mluvit o deliriu a řádné kocovině...

A-love-toc - 14. července 2012 22:12

Pohádka? Spíš Hells kitchen! ~Sadie Mengelová~ "Mimochodem, Víbo, co je to ten Lama?" Zatímco po prvním "Víbo" přišlo jen tiché zavrčení na téma xenowitch, po druhém oslovení stejného typu přijde headdesk. A je to tvůj headdesk, kdy Therius chňapne zátylek tvé hlavy a majzne s ní o kuchyňskou linku, pravděpodobně, aby se ti rozsvítilo. "Ještě jednou mi řekneš Víbo a budeš mít xicht lamy ty." Protože tě známe, Sadie, víme, že ač nevíš, co to lama je, masochisticky uděláš přesně to, co ti zrovna řekl, že dělat rozhodně nemáš. Ale o tom až jindy - ony i ty malinké půllitry a brufenky ti kolem hlavy velmi brzy lítat přestanou, zjevně proto, že tvá hlava si už na všelijaké nárazy zvykla. "Hele... co takhle všechno naházet do jedný polívky? Pokud to nebouchne, tak by je to sundat mohlo ne? Jo a máš číslo na toho modráka z rána?" "Tak číslo na Nathandela mám, támhle ta podivná věc, která jen tak mimochodem vůbec nepřipomíná vysílačku, takže to bude výplod nějaké té xenoské supertechnologie, má uložené jeho číslo, můžeš mu hned zavolat, jestli chceš." Therius se mezitím ujme úkolu, udělat pravý a nefalšovaný eintopf ze surovin "co dům dal" - v tomto případě je to spíše "co lékárnička a minibar daly" - ale eintopf, jako eintopf, to by vám Ingen mohl zajisté potvrdit. Přeci jen je to kriegovská specialitka - a tvrdá kraj dělá tvrdé mu... vlastně ženy. Ty to vaří. Vy ovšem namísto ředkve a carnivorní mrkve, použijete endiaron a vodku. Inu, jak řekl Babica, "a když nemáš citron, tak tam dej..."

Nathandel - 18. července 2012 14:26

Tele na telefonu Některé rána jsou těžší než jiná z tohohle by pomyslná váha asi praskla. Hlavně po včerejšku zahrnující svatbu s Ysmielem, ta rozhodně musela proběhnout, jinak bych nemohl být jeho žena, jak jsem přislíbil... dále se neobešla bez rodinného shledání, piatiky s bludným templářem a malým raním omylem, jehož vinou máme draka v kuchyni! Dokonce ani teď, když si sedím v křesle, tak nemám klid. Nejen, že se stále vše kolem mě zrychluje a já tak nemám šanci myšlenky i nitky reality kolem uchopit a pochopit, ale ještě k tomu dle vyzvánění volá nějaké tele, čímž zodpovídá vnitřní dotaz na téma "proč se telefon jmenuje zrovna tak". Sáhnu po mobilu, který tak nějak překvapivě skončí v mé ruce a to bych přísahal, že když si skrz ní vidím, tak musí minimálně propadnout! Dýchání se zrychlý, ruce se lehce začínají chvět a to rozhodně ne vinou vybracích. Kapky vtíravého potu lemují nestárnoucí tvář blízkou střednímu věku, který maskuje věk těžce pokročilý. Buch, buch... srdce tluče jako zběsilé, jak si celou bytostí uvědomuji, že jsem ve stejné kaši jako většina pyrotechniků vesmíru. Červený nebo zelený? Po minutách váhání zavřu oči a nechám osud, ať vede můj prst za dašlí existencí nebo jejím konečným cílem. Byl to... zelený knoflík? Sadie: "Halo? Halo? Tady eee... rezidence íček a tvrdejchfakžejo! Mluvím s tím Nakládatelem, nebo jak se ten šmoula jmenuje?" Nathandel: "Ano, tady Nakládatel..." Jako myslel jsem si, že se jmenuji jinak ,ale kdo jsem já, abych se hádal s hlasem v telefonu? "...Šmoula nakládatel..." Vždyť, když si můžu vidět skrze ruku, proč bych se nemohl i plést, že? Sadie: "Hustý! Hele naloženej šmoulo, ýčka potřebujou helpnout. Jak to říct slušně... musí vynést rodinej odpad a potřebujou popeláře" Nathandel: "Jestli sháníte popel a žháře, tak mám v kuchyni draka!" Sadie: "To každej druhej tady, hele... můžem ti to poslat? Vyzvedneš je?" Nathandel: "Zpomalte... hezky popořádku, pomalu a srozumitelně, ať stíhám chápat o jaký problém jde... jak se vlastně jmenujete a jak jako každý druhý?" Sadie: "Sadie Mengelová, jo ještě ti můžu dát Theria Nexa, jestli chceš..." Nathandel: "Nebyl jsem na tyto experimenty v mládí, tak i nyní se bez všech těch Nexů a Theriů obejdu... a teď ty draci!" Sadie: "No jako tady nejsou v kuchyni, ale maj asi třeba v kotelně a zatápí, myslím, na vrátnici... " Nathandel: "A Sadie Mengelová, jste říkala?" Sadie: "Kurva jo, jseš senil nebo co? " Nathandel: "Nevím, myslel jsem, že Šmoula Nakládal..." Sadie: "Zkrátka máš tu bordel a přijď si ho vyzvednout a jestli chceš, můžeš si vzít i všechny ty draky!" Nathandel: "Rozumím... vlastně nerozumím... nevadí, děkuji za váš telefon a budu se těšit na objednávku..." Hovor pak přejde do podivného... pípání. Trvá několik minut, než pochopím, že nejde píseň, po níž rostou domečky, ale o prosté zavěšení. Je to neskutečné! Saň Megerová! Drak na drátě, v kuchyni, kotelně i vrátnici... všechno... všude...já... mám dojem, že se musím postarat o své staré přátele, mladé přátele, svého nového muže i jeho ženu, až ji najdu. Nelze už čekat! Kdyby to byl akční film, tak za zvuků nadupané hudby se oblíknu do zbroje. Nathandielis: "Tak jsem zpátky tati, tohle mi dal lékař a Guy čeká venku..." Nahandel: "Díky, dcero. Teď se oblíkni a připrav na cestu." Nathandielis: "Co blbneš táto?" Nathandel: "Draci jsou všude..." Drsný zvuk nabíjení exarchské zbraně. "...musíme se probít!"

A-love-toc - 21. července 2012 09:59

Prostřeno ~Sadie Mengelová~ Stejně, jako postavy mají plné zuby svých ne úplně oficiálně zvaných návštěvníků ze sousedního craftworldu, tak i autor tohoto odpisu má velký problém s nadpisy, inspirovanými kuchařskými show. Už proto, že jednou by nevyhnutelně museli přijít i "kluci v akci" - což zavání jakousi ne úplně cudnou záležitostí, v které si představíte výběr ze zdejšího mužského osazenstva. Takže tuto vařící scénu bude vhodné co nejdříve ukončit konstatováním, že Therius a Sadie uvařili výbornou večeři - která chutná ještě hůře, než vypadá, nehledě na vyhlídky dalšího dne stráveného v lepším případě na záchodě a v tom horším na jipce. K tomu všemu nesmí chybět ni dezert, skládající se ze zmrzliny, maggi, portského a posypaný vegetou. Jak Therius docela trefně poznamenal, jedná se o zážitkovou kuchyni vybraných a neprozkoumaných chutí - a škoda, že nemáte více limetek. On nakonec i blood angel se v kuchyni sám od sebe rozparádil a dosti si celý proces vytváření jídlozbraní užil, snad díky tomu, že si představil, že takto vaří pro osazenstvo Anděla Strážce. Inu - motivace je důležitá. Stejně, jako představivost. Ať už si přijdete jako pejsek a kočička, Káťa a Fík, Bonnie a Clyde, Tarzan a Jane nebo jakákoli jiná zločinecká dvojice, v konečném důsledku vezete vozíček s podnosy do jídelny, kde všechno připravíte. Zatímco ty máš za úkol hlídat, aby to náhodou třeba... (no kdo ví!) ... neuteklo, Therius jde pozvat hosty na úžasnou večeři. Po chvilce, vyplněné čicháním alkoholových a drogových výparů z mís a podnosů, konečně Therius přivádí Yacka, Yolandu, Yriela... a také mírně nakvašenou Yaraen, která si tiše pod nosem syčí něco o tom, že vykuchat píču ze Seim Hannu a mít z toho radost není součást cesty eldar - ale bylo by to neskutečně příjemné. I přes to, že máš neodbytný pocit, že kdosi chybí... je tvůj čas, uvést hosty k večeři.

Sadie Mengelová - 25. července 2012 17:30

Peklo na talíři Kulinářství je fakt něco! Je to úžasná věda vezoucí se na populární vlně žravosti i vrcholná strategie, díky které s trochou násilí můžete dovedně sežrat to, co vás žere. Shodou okolností by se teď zrovna hodil jeden recept, který by ze seschlého senila udělal alespoň něco o chlup, obvykle kočičí, lepšího než standardní kebab! Nezbývá než tiše nadávat na osud, telefonát a po cestě sbírat to, co se rozhodlo z jídelního vozíku prostě svévolně sestoupit. Jedním z nejhorších je pak podivný pudinkoid, který by s trochou fantazie rasy Tau mohl mít vlastní anime zahrnující střední školu, středoškolačky v uniformách se středně velkým výstřihem i středně obrovskými prsy, dále jednu středně krátkou minisukni a trochu toho zdravého apetitu/libida. Pudinky jsou zlo... O tom ví své všichni, kdo měli tu čest pracovat, bojovat nebo umřít v Oku Nákupu. Cesta se chýlí ke konci a tak je třeba vytasit znovu stupidní úsměv a už vůbec se Theria neptat na to, co znamená "servírovat za studena". Zkrátka nejlepší se bude přímo podívat, jak inkriminovaná jídla bude cpát do mrtvol! "Vážení a ctění hosté, prosím přijměte pohoštění, jež jsme pro vás připravili." Jakmile lze zmerčit jisté... řekněme okolky nezbývá než si přisadit. "Vše je z rukou zdejšího kuchaře, jímž je zde přítomný Therius Nexus." Krátká odmlka. "...jehož kvality obvykle zanechávají velmi hluboký dojem." "Yaraen, pokud po tom tak toužíte... možná by se vaše přání mohlo splnit..." Po pravdě vykuchat eldar je sada, ale vidět eldar kuchající eldar? Kdo ví, kdy bude třeba na Powě lepší komedie! "A rozhodně si také nabídněte, zejména ten krvavý steak je výborný." Po pravdě ten steak byl původně médium, jenže dostal od nějakých špaget silně na budku. Takže výborný možná je, ale určitě ne v close combatu na warhammer tácu. Inu vzal si příliš velké sousto, když chtěl šířit víru nadřazenosti masitých jídel a nebýt včasného zásahu roty knedlíčků z polívky, asi by ho ty špagety fakt snědly. "Nechybí tu někdo?" Ještě jedna věc stojí za šeptnutí. Mysl hlásí, že tu byla... no eh... taková ta typická malá milá dívka s traumatem a domácím mazlíčkem. Vzhledem k původu eldar tak možná i doopravdy vidí mrtvé lidi! To je fascinující, protože kupříkladu Monkeigh s tímhle talentem mají šanci vidět Bruce Wilise!

A-love-toc - 26. července 2012 15:48

Draci a tvrdá Y ~Nathandel, Nathandelis,Guy~ Inu, draci, kteří jsou k nalezení prakticky všude, jsou evergreenem. Evergreenem, který je, pokud víte, o co jde, nekonečně a věčně vtipný. A draci jsou opravdu všude, ono se to nezdá. Nejen ve světě magie a mečů, ve kterém byste si měli občas představit že žijete, aby vaše žití bylo snesitelnější a epické tak jako okýnka ve Valkýrách – nacházejí se take v jedné hi-tech reality show – přičemž tam jaksi nehrozí jakési probíjení se mezi nimi. Už proto, že to nejsou žádná másla, jako ti ve Skyrimu, na které mnohdy stačí zařvat jakési kouzelné slůvko, které foneticky někdy zní jako “hospodááááá!” Každopádně – draci jsou leckde – I v nathandelově kuchyni, při troše představivosti, vyplynuvší ze stařecké senility. Ve chvíli, kdy se ale vydáváte na epickou výpravu ven, abyste se probíjeli, ať už mečem či “hospodou” – zjišťujete, že se vás buďto zalekli, nebo holt nikdy venku nebyli. Tak či onak, venku svítí holografické slunce, stejně, jako svítí několik menších, nedůležitých sluncí v dáli, pokud se pořádně podíváte na holonebe. Možná se taky mohlo stat, že Guy je všechny zabil a sežral, než jste se vůbec dostali k vlastnímu woundu a počítání dračího killcountu, ale to už je poměrně nedůležité. Guy čeká venku a vás čeká epická výprava do residence rodu Ylios, kde se… Nathandel už si vlastně není úplně jistý, co se tam bude dít. Protože je to jednak zdravé a druhak Nath zapomněl, kde před pár dny zaparkoval svůj dopravní prostředek, jdete pěšky. A ukazuje se to být dobrým rozhodnutím, anžto po cestě potkáváte Ysmiela s jeho matkou, jak se vracejí ze seer councilu a diskutují spolu o zdejší politické situaci. (Což můžete odhadnout z občasného zaslechnutí slovních spojení, jako “banda debilů,” “bordel,” “hlasování o nedůvěře,” “úplatky” a “neskutečné machinace.” Ysmiel za sebou vede Bulbasaura s uzdou a sedlem, zatímco paní domu jde pěšky, se svou typickou vznešenou grácií. Když si vás všimnou, zamíří k vám. ”Nathandeli, to je mi ale mile překvapení.” Pozdraví lady Yrmael. ”Samozřejmě buďte pozdraveni I vy, sličná dámo a… poměrně nepohledný člověče, jež určitě dosahuješ… jiných kvalit.” Znovu se otočí na Nathandela. “Vidím, že jste si také pořídili jednoho, jako my. Je to k nezaplacení, to mi věřte!“

A-love-toc - 26. července 2012 15:48

Párty s kuchařem ~Sadie Mengelová~ Inu, jak se zdá, nelze si nadpisy, pojmenované dle zábavných show o vaření odpustit. Alespoň do doby, než paměť selže a další názvy dojdou. A pak – pak beztak přijdou staré známé reklamy. Zatímco se některé pokrmy zmítají, či snad díky obsahu alkoholu v nich, spíše klátí, na talíři, do místnosti (stejně klátivou chůzí) vchází Yack. Je otázkou, kolik těch pralinek musel sežrat, aby se dostal do tohoto podroušeného stavu. Druhou otázkou, která nepochybně vyvstane, je – „Jaký mají eldaří pralinky obsah alkoholu?“ „Vážení a ctění hosté, prosím přijměte pohoštění, jež jsme pro vás připravili.“ V závěsu za Yackem vchází také princ Yriel, který… opětně může na Sadie oči nechat. Hlavně na jejím temeni hlavy, kde by se dle jeho názoru stoprocentně vyjímala nějaká hezká a vkusná dekorace typu palma. Yriel: “Ach, sladká dámo, pro palmu zrozená, není sladšího sousta, než znovu uslyšet váš libý hlas.“ Inu… jsme zase u toho – „Kolik je alkoholu v ledařích pralinkách?“ "...jehož kvality obvykle zanechávají velmi hluboký dojem." Zatímco Therius po tobě střelí pohledem, jež si za rámeček rozhodně nedáš, Yack se začne hihňat. Očividně už nějakého toho nexa v životě viděl. Opilým lidem přijde leccos jako dobrý nápad. Eldar nevyjímaje. Yolanda se rozhlíží okolo, těžko říci, zda kontroluje přítomnost sekuriťáků a nebo se ohlíží, kudy by bylo nejlepší utéct poté, co ukrade místní set stříbrných příborů… možná i se stolem, pokud bude dobře, more. "A rozhodně si také nabídněte, zejména ten krvavý steak je výborný." “Ne děkuji, já zatím nebudu.“ S dostatečně naprčeným výrazem si sedá zdejší princezna ke stolu a raději se nedotýká ani vody ve sklenicích – však co kdyby. Leckdo ví, že do vody stačí přidat jedno K a už se jedná o alkoholický nápoj. Zato všichni ostatní si dávají, co hrdlo ráčí. Yriel se snaží působit distingovaně, tak si vezme do rukou nůž a vidličku. Yolanda si už nůž i vidličku strčila do kapsy a nyní se vrhla na pudink a zabíjí jej holýma rukama, přičemž občas vykřikne něco ve smyslu „vyzývám tě k souboji myslí!“ Yack… pije. Sice si do skleničky na whisky vytrvale nalévá a s ledem exuje polévku – ale v místní kuchyni to není zase takový rozdíl. "Nechybí tu někdo?" Yaraen se rozhlédne okolo. “Ne, nemám ten pocit.“ Odpoví s pokrčením ramen. “Možná praděda, ale toho by to asi zabilo, zdejší kuchyně. Tedy nic proti, Therie…“

Nathandel - 26. července 2012 16:52

Tvrdí draci, tvrdá Y! Já... tomu prostě nerozumím. Najednou jsou draci všude, pak nikde... a to tak rychle, že to nestíhám ani postřehnout. K čemu mi je teď dvou a něco metrový deratizátor? Co mu řeknu? A jak vysvětlím ostatním, že draci místo útoku zvolili infiltraci... to nechápu. Zatím to vypadá, že jediná saň v dosahu je moje dcera a ani tím si nejsem úplně jistý. Po pravdě, když se ponořím do vzpomínek, tak mám docela velkou rodinu s vysokým počtem pohřbů. Ano, dcera se taky najde, ale nezavrhnul jsem ji? Nebo zavrhla ona mě? Proč se všechno děje tak rychle? Nakonec rozumím jen tomu, že musím své přátele varovat, což je o to těžší, že prostě nemám páru před čím/kým/proč a dle jejich hovoru o momentální situaci už ví stejně dobře jako ta paní na rohu, co má jablka asi o dva milimetry větší než jsou ty v zelenině naproti sídlišti. Na tyhle věci mám zkrátka postřeh! ”Nathandeli, to je mi ale mile překvapení.” Chystám se vzít rozum do hrsti! Chystám se otočit a prchnout, dočasně, než si utřídím myšlenky. Což mi moc nejde, protože po prvním kroku zpět jsem naboural do své dcery Guye, kterou otravuje nějaká templářka Nathandielis. Upřímně, kdokoliv s tak blbým jménem musí být klatě nepříjemný tvor! ”Samozřejmě buďte pozdraveni I vy, sličná dámo a… poměrně nepohledný člověče, jež určitě dosahuješ… jiných kvalit.” Nathandielis: "Je nám ctí, vznešení..." Guy de Lorein: "Váš hlas jest potěchou pro uši i duši stejně, jako váš půvab těší zrak. Císař mi dopřál velké cti vás poznat..." Zatímco ti dva nějak mluví já vyhrknu jen sotva slyšitelné "Já to nebyl". Ono je někdy zapírání nejjistější. Často. Vlastně pořád... jen u dětí to moc dobře nefunguje. “Vidím, že jste si také pořídili jednoho, jako my. Je to k nezaplacení, to mi věřte!“ "Ale já jsem...jen důchodce..." Tohle bolí! Koupil jsem si něco k nezaplacení... určitě jen proto, že někdo zneužil mé ovlivnitelnosti a okamžiku slabosti! Co je to za vesmír, kde nemůže žít bezbranný exarch, hrdina/kněz/a elita vojenských sil craftwordlu v klidu a bezpečí? Dloubnutí lokte a tiché "tati" mi dává najevo, že jsem asi přestřelil. Přitom mi to říká ta divná otravná přivandrovalá holka ne můj přerostlý syn, který přišel o špičky uší asi v nějaké tvrdé bitvě! "Ano... ono se to moc hodí, je to dobré a praktické... volala taky jedna paní, nebo pán... prý má ženu Ysmiela a nějaké příbuzné se slevou... taky říkala něco o dracích, máte je všude jako já... jsou značky Nexus, jak jsem pochopil, máte si je doma vyzvednout... nebo tak... stejně jako nějaké příbuzné. Tuším... že na dvě tužkové baterie..." Nathandielis: "Já se omlouvám... otec, on... stala se dnes ráno menší nehoda." Úslužné sklonění hlavy, co jiného by obyčejný pathfinder mohl, že? "Každopádně z nějakého důvodu... on prý musí k vám a nějak nám ho nestihl sdělit před tím, než se ta... heh... nehoda stala." Zatímco ona mluví, já jsem tomu přišel na kloub. "Já mám být Ysmielova žena! Oni unesli mě! Tak to nakonec všechno dobře dopadlo. Spadl mi kámen ze srdce, je horší být ztracený než unesený! Koneckonců Yaraen jakožto škorpion, nebo jiný aspirant na cestu do pr... prostě ponuré temnoty o schovávání a ztrácení se něco ví! Já jsem tak šťastný, že mě unesli a že mě zrovna unesli lidi, které znám! Nebo jsou mi alespoň povědomí.

Ysmiel - 03. srpna 2012 15:04

Ypsilon natvrdo Inu, nemám to jednoduché, ten život. V době, kdy se na mne vrhlo hned několik dívek rozličných národností, přesvědčení i fyzického vzhledu, ještě musím navštěvovat pravidelně se opakující, nicneřešící zasedání seer councilu. Protože kromě několika desítek chlebíčků, z peněz daňových poplatníků a několika odmítnutých úplatků se za dobu mé služby opravdu nic zajímavého nedělo. Bulbasaur je pěkně vzteklý, protože na mě byl nucen celé ty hodiny čekat – a s jízdními raptory to zjevně nefunguje tak, jako v Herodech – tedy, že čekají klidně i celý týden na jednom místě, když je potřeba a okolo nejsou žádné surky na vylootění. Po cestě, jaké překvapení, potkáváme Nathandela, který se včera tak nějak… no, ztratil. Jsem lapen v morálním dilematu – buďto se půjdu bavit s Nathandelem, jež má k příčetnosti daleko – a nebo půjdu domů, kde čeká Sadie… která na tom není o mnoho lépe. Ach, živote! "Je nám ctí, vznešení..." A tohle je kdo? Nějaká další rádoby nevěsta, náhradnice, kterou za sebe Nathandel našel? Ach, bohové, kteří už vlastně vůbec nejste… Kdo je onen templář, kterého přivedli sebou, to už nemám vůbec ponětí. S tímhle už neoblafnou ani rodinné příslušníky s pěti dioptriemi! “Vidím, že jste si také pořídili jednoho, jako my. Je to k nezaplacení, to mi věřte!“ Přijde mi to docela hrubé. Therius není „jednoho si pořídit“ – Therius je můj přítel, kterému jsem díky situaci, za jaké se nám podařilo se seznámit a tomu, že mi z ní dost pomohl, nabídl nerizikové pracovní místo se stabilním příjmem a jistým pohodlím. Navzdory tomu, co si o něm myslí má matka, není žádným domácím zvířátkem s hlasovým výstupem. Nathandel začíná motat páté přes deváté. Jsem ještě v režimu seer councilu, takže mi nedělá problém vypnout myšlení a vnímání. “ Já se omlouvám... otec, on... stala se dnes ráno menší nehoda." Takže dcera? "Každopádně z nějakého důvodu... on prý musí k vám a nějak nám ho nestihl sdělit před tím, než se ta... heh... nehoda stala." Sympatie. To zrovna k ubohé Nathandelově dceři cítím. Problémy, kterými si musí vzhledem k těžce senilnímu Dire Avengerovi procházet si asi ani nedovedu představit. “Dovolte mi vyjádřit hluboké sympatie se současným stavem vašeho otce. Je politováníhodné, že se nehody vždy dějí tak… dobrým eldar.“ Uctivá úklona. "Já mám být Ysmielova žena! Oni unesli mě!“ “Uklidněte se, Nathandeli – očividně nechtějí ani výkupné..“ Matka se snaží aspektového válečníka uklidnit. Pozvednutí obočí a následná ignorace celou situaci jistí. Otáčím se zpátky k jeho dceři. “Nathandel se o Vás nikdy nezmínil, paní. Kde jen vaše krása kvetla po celou tu dobu?“

Nathandielis - 03. srpna 2012 22:29

Nehoda není náhoda Některé věci jsou s přibývajícím věkem zkrátka jasné. Fakt, že vznikne problém, pokud kamarádce z cesty po všelijakých světech vezete LSD v platíčkách na prášky s antikoncepcí a sežere vám to omylem táta - je jedna z nich. Ona je to taková životní jistota jako to, že po třetí stovce života už nestíháte bez extáze trsat jako ti mladší. Pak máte samozřejmě variantu nebrat a nechodit... ale lze něco podobného udělat s tátou? Asi ne. "Jste příliš laskav, warlocku. Děkuji vám, i za otce, za vaše pochopení" Na to se asi ani víc říct nedá. Ono je to docela odzbrojující slyšet takový kompliment... rohodně po letech craftworldové komunikace s tátou, která se držela v duchu eldar tradic pouze ve verbální rovině. Kdyby to neznamenalo újmu na cti, pak by se odehrála celá na jednom prostředníčku jedné ruky. “Uklidněte se, Nathandeli – očividně nechtějí ani výkupné..“ "Já to nechápu! Všechno se děje tak rychle." "Nevím, jestli se to hodí, ale mohl bych ho uvést do bezvědomí... nebo... ho rovnou zbavit vědomí s tím, že se o jeho dceru samozřejmě, při císaři a všem svatém, postárám..." "To tak rád slyším, můj synu! Hlavně pozor na tu zákeřnici falešnici hovořící s Yaraen!" Svět se pomalu hroutí. Návrat na craftworld asi nebyl nejlepší nápad. A v momentě, kdy to snad nemůže být horší... “Nathandel se o Vás nikdy nezmínil, paní. Kde jen vaše krása kvetla po celou tu dobu?“ Kdo je ten kluk? Po pravdě Ysmiel by tak trochu klukem, co do věku, být mohl. Na druhou stranu co do chování je to kultivovaný mladý eldar, bohužel i róbaťák z koncilu, který staví galaktické dálnice skrze tisíce let vznikající ekosytémy... a tak! "Pod pravými slunci, ctěný warlocku. Těšila se z úrodné půdy desítek světů, pila vodu z bezpočtu jezer a ovívaly ji miriády vánků než se navrátila zpět do květináče, kterému říká domov." Tak to by byla trocha botaniky v úvodu. "Nosím jméno, na počest svého otce, Nathandielis." Hluboká úklona. Jestli má tkaničky na botech, tak by případná situace lákala k razantní akci. Minimálně za laxní přístup k boji s kůrovcem!

Ysmiel - 11. srpna 2012 22:47

Nehody.. a jiné náhody! "Pod pravými slunci, ctěný warlocku. Těšila se z úrodné půdy desítek světů, pila vodu z bezpočtu jezer a ovívaly ji miriády vánků než se navrátila zpět do květináče, kterému říká domov." Na chvíli se zasním nad tím, jak bych se asi cítil já, kdybych se mohl na svém raptorovi volně prohánět pod pravým sluncem a na nesyntetickém, hliněném či kamenitém, snad i travnaté=m, dal-li by Khaine, povrchu. Bez všech těch starostí všedních dní. Starostí, týkajících se převážně snahy vyvléci se ze sňatků, do nichž mne matka s otcem (a Yaraen taky!) nutí. Ona se tak má! "Nosím jméno, na počest svého otce, Nathandielis." ONA JE TAKOVÝ CHUDÁK! Stejně, jako jsem se dokázal vcítit do situace, kdy jsem jel vstříc zapadajícímu slunci opravdového světa, velmi sugestivně vnímám také fakt jejího jména. Představa, že se mi smějí spolužáci, rodinní příslušníci, spolupracovníci a časem snad také spolubydlící v domově důchodců, protože Nathandela třeba znali... to bolí. "Jsem Ysmiel, prvorozený syn hlav rodu Ylios." No... nebo nejstarší žijící. "Jsem rád, že jsem konečně mohl potkat někoho, jako jste vy." Někoho, kdo zde není dohozen proto, aby si mě třeba vzal! "Je mi opravdovou ctí." Navíc se zdá, že matce se nějak podařilo Nathandela uklidnit, snad tím, že jeho svatba se mnou se ruší (což jen tak mimochodem uklidňuje i mne) takže můžeme pokračovat k domovu. Vypadá to, že všichni společně. "Nemějte strach. Nehoda vašeho otce se určitě vyřeší... a u nás v sídle bude určitě přichystané nějaké dobré jídlo."

A-love-toc - 11. srpna 2012 23:08

Další vlna stravníků? ~Všichni kromě Irisviel~ Warhammer je zlý vesmír. Je vesmírem, kde na vás může zaútočit okurka, takticky vyválená ve šlehačce a barevných cukrových konfetách na dorty. Kde vás může v mindwaru porazit nejen pudink, ale také rýžový nákyp, ve kterém bylo kakao zaměněno za prošlé kari, kde se vám čaj může odplazit ze stolu, mumlajíc něco o nutností navštívit Oko Nákupu a kde se... vším tímto jídlem můžete také dost dobře otrávit. Pokud vám jej přinese někdo jako Sadie Mengelová, jejímž mecenášem je momentálně notně nasraná Yaraen, je dost dobře pravděpodobné, že se vám něco takového stane. Ve chvíli, kdy do jídelny vcházejí Nathandel a Yrmael se svými potomky, naskýtá se jim velmi zvláštní pohled. Yack, spící pod stolem, objímá jednou rukou židli, zatímco ve druhé třímá kuchyňský nůž na sýr. Zdá se, že usnul s vědomím, že je třeba se zlořádům, vylézajícím z hrnce bránit - i kdyby to znamenalo obětovat v první linii Theriovy Vídeňské noky. Nedaleko něj se na zemi v křečích svíjí Yriel, v ruce drží mobil a volá svému nejlepšímu kamarádovi Abaddonovi, že se musí omluvit a že na výroční sjezd klubu palmitelů nepřijede, protože velmi brzy půjde vypumpovat žaludek a tak si jej asi nechají na pozorování. Z telefonu je mu zděšeně odpovězeno, aby rozhodně nesouhlasil s lobotomií, nebo jiným zákrokem, vyžadujícím oholení hlavy. Yolanda.... je mrtvá. Tuhá. Nazývejte to, jak chcete. Zdá se, že nakonec se beng nemusí bát ona, ale budete jim mít co vyprávět právěže vy, protože zesnula tak trochu u vás a to v důsledku krajně podezřelé večeře! Yaraen sedí na jedné z židlí a tváří se, že zde vůbec není. Therius se zrovna snaží v rohu místnosti pánví ubít pudink, který vydává prskavé, sykavé a kvílivé zvuky, zatímco se vehementně brání svým amorfním tělem. Jedná se o boj na život a na smrt, už proto, že Therius, zdá se, tituluje pudink "HORE!"

Sadie Mengelová - 12. srpna 2012 00:14

Prostřeno! “Možná praděda, ale toho by to asi zabilo, zdejší kuchyně. Tedy nic proti, Therie…“ Ve tváři se objeví velmi zamyšlený výraz a rozhodně nejde o ten, co je vrhán na učebnici pět minut před tím, než se tělo odebere i s myslí automaticky ke spánku. Po pravdě Yeníček nepůsobí jako zrovna křehký stařík a vzhledem k tomu, že se dovede poprat s kulovnicí má nejlepší předpoklady, aby přežil střet se zdejší kuchyní. Ač... třeba taková uzená rolka... by byla příliš velké sousto asi pro každého. To jak šeptá, jak proniká do mysli... je to znepokojivé... nebo je to známka abstinence drog. Všechno je možné, ne? Chvilka nepozornosti plná rozjímání o stavu současném, budoucím a hlavně tom vysněném pak stačí k tomu, aby se vše tak nějak zvrtlo. Je pár věcí, které nechcete od mariňáka slyšet - zvláště je-li to Bloodangel a "Hore" je jedno z nich. Víba... Srdce se na moment sevře škodolibou radostí. Byl to dobrý ser...servír? Servírka? Tak či onak bylo to něco, co se nedalo vlastnit, takže si to svůj osud zaslouží! Přitom v tom gaybaru se zkrátka tak vyjímal! Škoda, že z oka nákupu neměl dost zkušeností, nebo naopak jich měl až moc... že se vrhl do boje bez šance. V oku nákupu je totiž taky jeden pudinkoid v temných chodbách nákupního domu. Je nezničitelný, zákeřný, zapšklý a vůbec nebezpečný... a tam, kde je, ho vykázal jen jediný hrdina, jediný borec a šílenec - Retreat. Budou potřebovat nového sluhu... Do tváře se krade úsměv. Dva po jídle trpící a jeden mrtvý mění blbý den v docela fajnové dopoledne. Když se k tomu přičte, snad brzké nervové zhroucení Yaraen... tak to bude prostě špica! Ruce jemně zaloví v Yolandině rouchu a vytáhnou soulston, který se daří s trochou snahy narušit. Já ti dám hodná! Buď některé věštby nevycházejí, nebo je zaslání duše do věčného utrpení krůček k té světlejší straně síly. Teď by asi přišel čas na temný a zlověstný smích, bohužel místo toho přišla další várka hostí. "A dopr..." Tichý šepot konstatuje situaci. Bordel je všechno, jen ne cesta ke drogám! Zoufalý mozek začíná fungovat, co hůř, začíná chápat, že se to tu trochu... no... zvrtlo! Přeci jen příslib slušné dámy asi nezahrnuje obvykle to, co by nazvali gardisté Kriegu eine grosse kastatrophe. Krátké zhodnocení situace. Therius stále bojuje a Yaraen je asi ve svém světě. To by relativně šlo, kdyby na stole knedlíčky se steakem a špagetami neuzavřely alianci ve vyhlazovací válce proti koalici okurky, salátu a brambor. Paradoxně se zdá, že ten stůl zažívá mnohem horší warhammer než okolní vesmír. CO TEĎ KURVA? Ladný krok překročí mrtvou Yolandu, čímž ji snad zakryje před pohledy ostatních. Ruce se pak schovají za záda, kde se jedna dlaň rozevře a zaměří na ostatky eldarky. Proud ohně ji pak během konverzace mění v popel, jehož smrad se snad rychle ztratí mezi změtí šílených vůni."Vítám vás zpátky, paní domu, můj drahý snoubenče i vás, velevážení hosté..." Zdvořilost je skoro stejný hnus jako používání psychických sil. Jen těžko se popisuje zoufalství, jaké teď prochází celým tělem. "Přijměte prosím mé nejupřímnější omluvy..." Leda hovno! "...že jídlo neprobíhá společně. Vzhledem k dlouhé cestě, jež tito členové rodu urazili, jsme začátek oběda uspíšili..." Róba nakonec není na nic! Docela fajnově kryje nohy, které se snaží tak nějak rozkopat prach z Yolandy všude. "Prosím posaďte se..." Úsměv je čím dál nervóznější, čemuž dopomáhá i nával potu. Inu psykerství není zadarmo a je to docela fuška. "Therius, jak můžete vidět, zatím připravuje delikátní exotický moučník..." Pohled směr stůl pak ukáže, že na něm se pro změnu připravuje ofenzíva nějaké jiné těžko uvěřitelné frakce, vyšlé z ohňů jídelního boje. Čas se krátí a ač tu nejsou žádné hodiny, pomyslný tikot je slyšet. Žádný chlast, žádné drogy.. To nevypadá dobře! Zbytečný den sebezapření v hadrech TO JE ZATRACENĚ NEDOBRÉ! A ten puding na mě snad kouká... Hurá, alespoň pro někoho jsem k sežrání! Během pár vteřin se jen těžko hledá nějaké řešení. Vlastně jedno by bylo, ale znovu zahrnuje použití... no těch to... schopností. Únava a nechuť to značně komplikuje. Ostatně, kdo kdy chtěl být warlock? Já tedy ne! A to, jak se snaží být Yaraen stejně neviditelná, jako svého času vlastní maličkost při rodinných besedách, kde každý snad potajmu onanoval nad Taldeer tomu moc nepřispívá. To musí všechno skončit fiaskem? Tohle je nepříjemná otázka hlavně proto, že už zase vede k chuti po drogách. Ruce se během pár vteřin trochu rozechvějí. Mám? Nemám? Kromě těchto otázek se nabízí ještě jeden dotaz a to ve formě důležitého "dokážu to vůbec"? Inu pokud jste veletele a životní ztroskotanec, tak se vám do experimentů s vlastními silami moc nechce. Na druhou stranu, co lze ztratit? Kromě zmíněných motivátorů v podobě příslibu kvalitního matroše asi nic. "Usaďte se prosím a pro větší kulinářský prožitek..." Otočka ke stolu. Krátké soustředění a z prstů ruky vyjde proud blesků, které projdou postupně celým stolem rozsévaje smrt mezi různé hrůzné pokrmy. "...vám jídlo trochu přihřeji." Místnost rázem zaplňuje vůně a až na pudinkoid snad i bezpečí. Nenechte se prosti... Potoky potu lemují bezcitnou tvář, která jen tak tak drží úsměv. Ať to kurva vyjde! Ať si toho do hajzlu nevšimnou!

Nathandielis - 12. srpna 2012 21:07

Hell kitchin už byla? Jestli by něco vyřešilo doopravdy Nathandelův stav, tak jedině vypumpování žaludku kombinované s napumpování trochu té šedé kůry mozkové zpátky tam, kam patří. Bohužel ani jedno, ani to druhé není momentálně k dispozici. Znovu tedy došlo na zdvořilé díky a falešný úsměv mající dotvářet skutečnou radost z faktu, že jste byli pozváni na oběd nebo večeři k velmi politicky angažovaným snobům. Prostě prekérka! Paradoxně největší klika na celé situaci je v podobě Guye starajícího se o otce. Dost si rozumí a hlavně má dost síly na to, aby ho chytl jako kotě a vždy odnesl tam, kde je třeba. Svým způsobem má tento mariňák všech pět pé, protože je pořádně přerostlý příšerně připitomělý primát. Žel zvířátka zkrátka patří do volné přírody a ne do dlouhodobých vztahů. Vnitru honosného sídla pak přichází, trochu k neuvěření, další šok. Ono by se možná zdálo, že člověk nebo eldar rozdýchavší invazi draků, kteří jsou všude říkajíc si tak o urgentní pro a pobití, zkrátka že ho už nic jen tak nerozhodí. Možná za to mohou smysly pathfindera, uvyklé pozornosti v cizím prostředí, nebo jen tajemná věc nazývaná "všech pět pohromadě"... zkrátka tady to není normální! Ten... stůl... to jídlo... Dejme tomu, že ten puding by byl nějakým dezertem z podivného vesmírného stvoření, ale jak chcete vysvětlit mírovou smlouvu mezi hranolky a kroketami? Nebo třeba to, že zelí do nového volebního období slibuje postavit více škol a zlepšovat vztahy s východním blokem v podobě Svazu Sýrových Socialistických Republik? Nebo snad zoufalé sumity projednávající obrannou politiku bloku NATO - Nutela-Angrešt-Tofu-Ořechy právě proti SSSR? Stopku úvahám nejprve nasadí Guy, který s tichým "S dovolením" předá tatínka zpátky, sáhne po svém archaickém modelu rotomeče, který je památeční po nějakém to drsném hrdinovi a od toho klasického se pozná jen tím, že nemá na jílci čudlík, ale vychází z něj dole taková ta šňůrka, za kterou zatáhne, ono to škytne a dá-li ten jeho polomrtvý psyker na nějakém to trůnítku... tak se snad i rozjede. Guy: "Beze strachu! Bez lítosti! A bez... hm... bez benzínu..." Přichází na řadu zmatený pohled na zbraň. "Bez soucitu..." Zní to sklesle, skoro, jako by to byla vůči zbrani výčitka. Nakonec ovšem jen pokrčí rameny, chňapne lžíci a vrhá se podpořit nějakého pohledného Blood Angela. Nathandel: "Nevěděl jsem, že můj syn umí vařit..." Nathandielis: "Ty toho už nevíš, otče..." Smutné vzdychnutí. Nathandel: "Třeba to, že je koníčkem dřevorubec..." Nathandielis: "Není dřevorubec, má v ruce rotomeč, chápeš mě?" Nathandel: "Samozřejmě že chápu! Teda... nechápu, protože za mých mladých let se eldar oblékali jinak... no rozhodně neměli hrnce na ramenou..." Nathandielis: "Je to mariňák, má power armor..." Nathandel: "Jo tohle! To jsem viděl tuhle v televizi, prodával to takový plešoun a se slevou! Když v tom vaříš jídlo, prý to neztrácí vitamíny..." "Usaďte se prosím a pro větší kulinářský prožitek..." Ten hlas? Celým tělem projede řádné zamrazení. Některé věci se nedají jen tak zapomenout a odvykací kůra se Sadie Mengelovou je jedna z těch věcí. Ona totiž, patrně v duchu "bojovat ohněm proti ohni" po dobu své praxe všem pacientům dávala tolik drog a tolik druhů, že většina si řekla dost a už se na tvrdší drogy nikdy nepodívala... pokud měli to štěstí, že se během prvních dnů k smrti nepředávkovali. Ne, to nemůže být ona... Přeci jen spousta věcí tu nesedí. Třeba garderóbo odlišující se od standardu především slovem róba! Pak účes... je sice volný a i celý ten obličej je vyloženě její, ale ten způsob vyjadřování je těžce mimo ní. Když se k tomu pak přičtou blesky, za které se nemusí stydět ani lecjaký vůdce nějakého toho temného impéria, tak je více než jasné, že to přeci Sadie, uberfeťka, postrach všech ordinací nemůže být... Neměla sestru? "Pane Ysmieli..." Přichází takové to nesmělé šeptnutí. Přidáme trochu toho poplašeného úsměvu ve stylu "děláme něco nevhodného a děláme to poprvé" - ačkoliv už to tak děláme nějaké to staletí. "...netušila jsem, že je Vám přislíbena tak znamenitá dívka." Nastává čas na trochu smutný pohled, ovšem vyvěrající z faktu, že přijde na přetřes dotaz, za který by se mohl leckde vyfásnout doživotní zákaz vstupu na craftworld. "Odpusťte mi mou smělost, ale není to příbuzná jisté... Mengelové?" Nervózní úsměv. "Rozhodně to neberte jako urážku, jen jako dotaz neznalého venkovana uvrženého do říše divů..." Po pravdě skutečná říše divů začíná v momentě, kdy jsou králíci i Alenky na šrot, jenže povídejte o tom těm, co ze světoletu nevytáhly šutr...

A-love-toc - 20. srpna 2012 13:28

Nečekané spojenectví! ~Intermezzo~ Pudink se dává na zbabělý ústup. Therius, poháněn odvěkou (a geneticky danou) zlobou Blood Angels, se bezhlavě vrhá za ním. Stejně, jako Guy, který je ale narozdíl od něj poháněn něčím, co by se dalo nazvat odvěkou a bůh ví, zda vůbec genetickou blbostí, která se u Templářů tak trochu zabydlela. Oba společně vybíhají na chodbu, přičemž rozvíří spršku jakéhosi prachu neznámého původu a divného zápachu. Poté zmizí všem přítomným zástupcům starších ras z dohledu, ponechávajíc je uvažovat nad tím, co se právě stalo. Chodba je výborně osvětlená a pudink nemůže doufat, že přítmí bude krýt jeho ústup. Therius: ”HORE! ZBABĚLČE!” Guy: ”On tady je I Horus?” Templář vypadá situací troche zmaten, anžto má pocit, že ještě před chvílí byl pronásledován vysoce herezní pudink, který tak nějak s Horem, krom zvýšené frekvence hereze, nemá vůbec nic společného. Therius: ”Ty! Ty jsi kdo?” Guy: ”Guy de Lorein! Posila vetvém boji proti herezi, bratře, ve jménu Císaře!” Therius: ”Posila z jiné kapituly?” Oba provádějí tuto konverzaci, zatímco plnou rychlostí pronásledují pudink, který se chodbou pohybuje skákavým pohybem. Zdá se, že díky překvapení z Guyovy přítomnosti Therius dokonce vychladl z berserkoidního stavu. Guy: ”Tak už to bývá.” Therius: ”Tak to nebývá, pokud nehraješ u Deusna.” Guy: ”Bratře, jsme oba dva na nepřátelském craftworldu – a jste tady z jiného důvodu, než ho celý zničit. Opravdu to chceš řešit?” Therius: ”Máš pravdu. Kdybych nad tím začal moc přemýšlet, možná bych uklouzl na banánové slupce a byl odstraněn z příběhu. Pro jistotu.” Guy: ”Bratře to není důležité. U Císaře – DŮLEŽITÝ JE TEN HERETIK, CO NÁM UNIKÁ!” Therius: ” HORUS!” Guy na to odpoví tiše něco ve stylu “tak přece jen se vrátil… něco jsem o tom slyšel, to jo…” a pokračuje v běhu. Therius marně chmatá po imaginárním jetpacku. Některé věci holt přestáváte časem nosit s tím, že jsou zbytečné, pokud nejste aktivní marín v marínské službě, zahrnující válku a vraždění. I s absencí jetpacku se ale zdá, že pudink bude brzy dohnán. Co víc, vzhledem k tomu, že zahnul do slepé uličky, končící přechodovou komorou, sloužící k vyhazování odpadu, bude zahnán do rohu. Což se take stalo. Nepřítel, věda, že nemá před spojenými silami dvou kapitul Císařových vyvolených kam utéci, začal zběsile prskat a bublat. Jeho zoufalství bylo až patrné – bohužel, stejně tak zoufalství jeho soupeřů. Therius: ”Co teď s ním…” Guy: ”Já… nevím?” Therius: ”Není tak lehké jej zabít, jeho regenerační schopnosti jsou vysoké, třese se jako posmrkaný obézní nurglák…” Guy: ”Tak… zavoláme Trix!” Therius: ”Matrix, bratře?” Guy: ”Ne Ma Trix, ale Bea Trix! Ona si vždycky ví rady, co se Chaosu týče!” S těmito slovy stiskne ukazováčkem malou pecičku, umístěnou v uchu. Guy: ”Trix! Máme tady problem.” Inu Majkl má Kita a Guy Beatrix. Oboje pojí jedno. Tyto stroje s UI výrazně zvyšují průměrné IQ dvojice. Trix: ”Strojový duch s kódovým značením Beatrix se hlásí ke službě. Bratře Guyi, popiš blíže svůj problem.” Guy: ”Máme tu pudink!” Trix: ”Negativní. Bojový pudink s příměsem hereze a broskové příchutě se naposledy objevil v Oku Nákupu. Je statisticky nemožné, aby…” Guy: ”Asi je to … jiný pudink!” Trix: ”Bratře Guyi, prosím. Je zhola nemožné, aby…” Therius: ”Udělala ho Sadie Mengelová!” Trix: ”To mění situaci. Potvrzuji možnou přítomnost zlopudinku na craftworldu. Mimochodem, kdo mluví?” Therius: ”Therius Nexus.” Trix:” Hmmmm… taky znám strojový duch jednoho Nexa…” Hlas z komunikátoru zní až zasněně. Therius: ”Nejsem… to co si myslíte, jsem Assault!” Trix: ”Tak ASS sault, říkáš! Hmmmmmm pro fajnšmekry…” Therius: ”Therius Nexus, ASSAULTNÍ MARIŇÁK BLOOD ANGELS! HORE!!!!” Trix: ”Potvrzuji. Analyzuji náběh na black rage. Zpět k pudinku.” Guy: ”Nevíme jak se ho zbavit.” Trix: ”Dejte mi minutku, prohackuji se do system…. Tak to máme… zde. Mám vás. Sektor Runa znamenající trvdéY, číslo 376/8. Za vámi je odpadní jímka.” Guy: ”Jsou tady jenom ějaké dveře…” Trix: ”Tak už to na vesmírných lodích bývá. Těžko uvěřit, že jsi templář, Guyi.” Therius: ”A co s tou jímkou?” Trix: ”Utěsněte si power armory, nasaďte přilby. Za chvíli dveře na dálku otevřu a vy pudink strčíte ven, do volného vesmíru… tři, dva, jedna…”

Yaraen - 30. srpna 2012 10:34

OPRUZ! Inu, opruzeniny jsou nepříjemná věc. Svědí a otravují, nedají vám spát, nutí vás k sebelítosti a přemítání o minulosti a o tom "co jste mohli udělat jinak, kdybyste to věděli." Je jich několik druhů a mezi ty nejhorší vůbec se řadí právě opruzeniny z vlastní rodiny. Kdybych si mohla vybrat, raději bych si sedla na studený kámen a chytila vlka. Hned poté, co jich pár odpadne, přijdou další. Tentokráte ti, kteří zde bydlí - plus starý senil Nathandel a nějaká další mladá holka, snad další z potecniálních manželek. Díky Sadie se taktéž naše jídelna změní v cosi, jako rozptylovou loučku. Ten ostrý puch Yolandy mi dráždí chřípí. Upřímně, ona nikdy nijak zvlášť nevoněla, už proto, že používala jaksi cikánské parfémy - ale tohle, tohle je snad její posmrtná pomsta! "Therius, jak můžete vidět, zatím připravuje delikátní exotický moučník..." Alespoň že ta Sadie se snaží. Popravdě - taky bych raději vyběhla ven v záchvatu black rage a honila pudink po celé rezidenci, jako tamti dva, než seděla tady a čichala to, co zbylo z Yolandy. "...vám jídlo trochu přihřeji. No a je to tady. Možné podivení se nad tím, že Sadie vážně umí něco jako čarovat je utlumen strachem z faktu, že na nás brzy přijdou zástupci z PETA za týrání živých organismů, které jsou navíc endemitními vzácnými druhy. Když se tak dívám na tu ženskou, co přišla s Nathandelem... tak trochu se bojím, že PETA už je tady a její špeh všecko viděl! "...netušila jsem, že je Vám přislíbena tak znamenitá dívka." To kurva asi nikdo... "Odpusťte mi mou smělost, ale není to příbuzná jisté... Mengelové?" Takže PETA už Mengelovou zná! O co že se nachází na jejich black listu...

Ysmiel - 30. srpna 2012 11:10

Ehm... Je zcela zřejmé, že pokud vám v domě úřaduje Sadie Mengelová, můžete čekat prakticky cokoli - včetně bojiště na jídelním stole, několika zdecimovaných příbuzných a arcinepříteli v podobě vanilkového pudinku v prostorách domu. Nemluvě o tom smradu spáleného masa, který se tady kdoví proč line. Člověk by řekl, že když už nic, mohla by být alespoň třeba dobrá uklízečka, když vaření ji opravdu nejde - ale bohužel, bohužel. Je tady tak nějak... prašno. "Nenechte se prosit... " "Omlouvám se, nejsem si jist, zda chci jíst jídlo, které ještě před chvílí zažívalo vlastní pokrokovou revoluci." A nechci domýšlet, co bych pak mohl zažívat já, až by dospělo do mého trávicího traktu. "...netušila jsem, že je Vám přislíbena tak znamenitá dívka." A navíc se zdá, že muka dnešního dne se nebudou omezovat jen na průjem či zácpu. Achjo. "Odpusťte mi mou smělost, ale není to příbuzná jisté... Mengelové?" "Pravděpodobně ano." Nemá smysl lhát. "Na druhou stranu nikdo neříká, že ji pojmu za manželku. Spíše naopak. Nechci se nikoho zde dotknout, ale mám pocit, že si ve svém postavení zasloužím někoho... kdo má úroveň a vychování vyšší, než řeznický pes."

Sadie Mengelová - 30. srpna 2012 21:26

Sladká slova! Inu po slaďoučínečkém dereztičínečku v podobě bitevního pudingu by zhořkl i cukr, natož povedená masakrace dosti nezvedeného života na jídelním stole 40k. Snaha byla a to je asi tak celé, co se dá říct. Nakonec je to více než jasný důkaz faktu, že kouzlení je prostě na nic a alespoň ve vlastních rukou to umí věci pouze zhoršit. Sem se na to mohla... Paradoxně i bez požití se jídlo může, byť v myšlenkách, dostat k úvahám o vylučování. "Na druhou stranu nikdo neříká, že ji pojmu za manželku. Spíše naopak. Nechci se nikoho zde dotknout, ale mám pocit, že si ve svém postavení zasloužím někoho... kdo má úroveň a vychování vyšší, než řeznický pes." Hlavou bleskne několik věcí, které obvykle zahrnují i plesknutí hlavy jiné. Předně tam někde v nitru se dusí hlas, který by od plic decentním hláskem kultivované dámy řekl, že si má tedy nasrat rozmazlený snobský fakan, taky si může políbit prdel i strčit takové úvahy za klobouk, protože kdyby nebylo příslibu fetu, tak se jeho příbuzenstvo dočká akorát popisu cesty směrem na toaletu čili hajzl. V první moment zkrátka by bylo nejlepší všechny okolo seřvat, vykuchat, sežrat a prostě se sbalit a vypadnout. Jen s veškerým sebeovládáním se ruce nesevřou v pěst, případně kolem jeho krku, a oči nezúží do nenávistných štěrbin. Ten! TEN! Mozek bez drog jen těžce hledá slova, za to nachází jisté poznání. Tak či onak je celý pobyt zde otázkou času, který je dozajista omezený. Cokoliv takového by patrně bylo záminkou k tomu, aby byl ukrácen a tím učiněn právě pro něj co nejjednodušší. "Máte naprostou pravdu, šlechetný Ysmieli." Drobná úklona a... vděčný výraz. "Volíte s laskavostí slova mírnější pravdy..." Po dlouhé době se přihlásilo o slovo něco, co bylo dlouho pryč - logika hlásající, že je jedno co se bude dít, ale dokud budu u něj, on bude trpět. "...než která vystihují mého pokleslého ducha." Co dodat? Snad jen, že jednou by bylo fajn mu udělat klystýr benzínem a pak škrtnou sirkou! "Přála bych si mít alespoň špetku vašeho soucitu, který dokážete najít i pro tu, jež nosí jméno Sadie Mengelová." Sice netuším, kdo ta divná a po mě ptající se baba je, ale jestli mě zná a není si jistá, měla by mít už jasno! Inu hlad je nejlepší kuchař a strach zase bavič!

Ysmiel - 03. září 2012 22:25

Ummm? "Máte naprostou pravdu, šlechetný Ysmieli." Na co si to tady hraje? Chce mne před ostatními ztrapnit? Jsem nervózní z celé této situace, ač to na sobě nedávám znát. Jeden by řekl, že nemám proč. Nathandel si už zítra nebude pamatovat ani to, že tady byl, před rodiči jsem se ztrapnil beztak už tím, že Mengelovou vůbec znám a... na názoru někoho s palmou, kdo zrovna hluboce spí na zemi, stejně jako keptn Džek... na tom by mi nemělo vůbec sejít. Jediný, kdo snad může stát za řeč, je tato... slečna z divočiny. Opravdu musím uznat, že je přinejmenším exotická. Takovým tím způsobem exotiky, kdy si vezmete kouřící bong, sednete si na kajak a sjedete nijagáry. "Přála bych si mít alespoň špetku vašeho soucitu, který dokážete najít i pro tu, jež nosí jméno Sadie Mengelová." "Já totiž..." Jsem trošku zmatený. Být mariňák, asi zařvu XENOMINDGAMES! a Sadii popravím. Takto musím zkoumat celou věc ze všech možných úhlů pohledu. Někdy bych si přál mít mnohem nižší IQ, než mám. "Mohla byste mi, prosím, podat omáčku?" Kde nejsou okna, nedá se mluvit o počasí. Co k tomu říci. Jedna nula pro Mengelovou.

Nathandielis - 19. září 2012 20:42

Jste to, co jíte? DOUFÁM, ŽE NE! Situace se čas od času zkrátka vymkne z rukou, pařátů, chapadel a vůbec všeho, co jen můžete za končetinu považovat. Zvláště ve warhammeru, kde můžete potkat právě věci s pařáty, chapadly a dalšími podivnými věcmi, které se dají používat ještě divnějšími způsoby. Ano, warhammer je krutý svět a tak věci, které by mohly patřit při správném úhlu pohledu do pravé grimdarkové pornografie, musí být kruté taktéž! Bohužel se zmíněným žánrem má tato prostřená tabule společného jen absenci studu a Sadie Mengelovou, jejíž jméno je zárukou toho, že jí můžete s klidem přišít jakoukoliv nepřístojnost. Těžko říct, co je větší šok. Jestli malý armagedon jednoho kdysi živého světo-stolu, nebo fakt, že róbaťák Ysmiel to navzdory své zjevně nemalé intelektuální kapacitě hodlá jíst. On to... "Mohla byste mi prosím podat omáčku?" "S radostí. Mohu nabídnout i Vám?" Kdyby namísto eldar zde stolovali lidé, patrně by teď vlastní maličkost měla tlamu otevřenou v úžasu až k zemi. Odvaha nebo šílenství? Těžko to soudit, ať už jde o temné božstvo na horské dráze nebo o warlocka, jež je ochoten přijmout stravu od někoho, kdo je schopen si pod pojmem "tajemství sedmi bylin" představit několikero druhů silně halucinogeních divoce rostoucích látek. "Ne, děkuji... takto je to... dokonalé. Skládám hold vaší pohostinosti." Ach ta diplomacie! Přitom by bylo nejlepší na místě říct něco o tom, že na hledání oné poslední dávky je zkrátka i v životě nesmrtelných docela brzo. Nemluvě o tom, že poslední zážitek - po ostudném dnešním stavu otce - co chybí ke štěst,í je tanec hula hula cizí společnosti! Tak mě napadá... Hlavou rázem zasviští několik znepokojivých myšlenek. Co to jídlo udělá? Je to vůbec jídlo? Nebylo to náhodou živé? A nebude mít na E vitamín bohaté zeleninové unie, čili EU, zhoubný vliv nabiodiverzitu tohoto bytu? Zvláště po tom, co se jim podařilo vymýtit lusky klasické a všichni členové museli přejít na úsporné!

Sadie Mengelová - 22. září 2012 20:36

Hups! S radostí, mohu nabídnout i Vám? Po pravdě to, co by bylo nejraději nabídnuto, je opětovně zmíněný klystýr benzínem zahrnující i manipulaci s ohněm. Ne, že by ta divná nána dopřála nějaký důvod k nepřátelství, ale zkrátka už kvůli pečlivě dodržované přetvářce společenské vhodnosti, by nebylo fér neposkytnout ji maximum péče. Pokud možno tak intenzivní, že by to vyžadovalo pro rekonvalescenci stejně zaměřenou jednotku. Teď ovšem na řadu přichází horší věc. To jídlo... Po pravdě dosavadní zkušenost s vařením se vždy motala kolem čaje, který je dobrý, takže by logicky mělo být dobré i tohle... ovšem možnost to vidět celé od začátku to trochu... komplikuje. Když je to mrtvý, tak už mě to zabít nemůže, ne? Bohužel i to málo známých lékařských pouček nedává žádnou radu. I když "když nevíš, co s tím, nasaď antibiotika" a "s brufenem jde všechno líp! by patrně jisté uplatnění mít mohlo. "Tak dobro chuť, vážení." Milý úsměv skrývá poměrně nemilé pochybnosti. Vždyť kupříkladu ten puding se tvářil, že chce Theria Nexa sníst, nebo použít... záleží, jakou pozicí se na něj vrhal... což je komplikované určit. Po krátkém pohledu na svět stolu, který zažívá to pravé postapokalyptické potěšení ruka lhostejně uzme kus obložené Velké Bagetánie. A zatímco se blíží sousto k ústům, kdesi v nitru se poprvé po dlouhé době usídlil tesknivý pocit. Strach!

Yaraen - 28. září 2012 11:34

PETA STRIKES! "S radostí. Mohu nabídnout i Vám?" "Ne, děkuji... takto je to... dokonalé. Skládám hold vaší pohostinosti." A je to tady!!! Důkaz, pánové! Máme tady důkaz! Tahle podivná žena, která je oblečená jako ranger, je dozajista vyslancem PETA! Prozradil ji fakt, že si odmítá vzít! Určitě je to proti nějakým náboženským tradicím - nebo proto timu, co káže PETAguru, pokud tedy nějakého mají. Na stopě záhadných organizací z hlubin humanity jsem ještě nikdy nebyla - teda kromě toho monkeighského sirotčince, který jsem vyhodila do vzduchu několika granáty a to tedy rozhodně byla PREVENTIVNÍ SEBEOBRANA! Sadie se stále usmívá a kolem stolu začíná být dusno - a není to jen tím, že zde ještě tošku zbytkově dýmí popel z Yolandy. Ysmiel se chová divně. Sadie se chová divně. Tamta ženská... ta je divná celá, vzhledem k organizaci, pro kterou pracuje... matka zrovna zkoumá to své vlastní "peklo na talíři" a Nathandel... ten se divný snad už narodil. Dva mariňáci jsou pryč a já se mohu jen modlit, aby je pudink nepřemohl někde v temných uličkách našeho sídla a pak se neztratil v podzemí... jako lady Yantara a ten její slizký zmetek.

Nathandielis - 05. října 2012 12:24

Poslední večeře nejen páně Sadie... Těžko soudit, jestli tohle je osud nebo jen nějaká podivná náhoda, že u jednoho stolu pijeme co... vlastně o pití je lepší raději neuvažovat stejně jako o jídle. Další poměrně znepokojivou záležitostí se stává, vyjma bezútěšného stavu vlastního otce i Ysmielovi podobná postava. Po krátkém přemýšlení se jí daří i zařadit, protože je častým terčem v poslední době nejen kritiky zastánců zdravé biodiverzity vesmíru a obecně klaďasů vůči životnímu prostředí, ale i šipek - tedy alespoň v klubovnách. "Omluvte mou smělost, ale vy jste exarcha Yaraen, že?" Utvrzení není na škodu zvláště v situaci, kdy kdo mluví nemusí žvýkat a nedejbože polykat zdejší jídlo! "Je mi ctí se s vámi setkat, neboť toho děláte na bitevním poli mnoho pro craftworld." Má něco s Mengelovou? Těžko říct, jestli je tohle známka jejího blížícího se pádu nebo tak... ačkoliv mluvila o tom róbaťákovi Ysmielovi! Že by se vydávala za něj a... ne, toho by si musela všimnout i ona, ať by byla sjetá sebevíc! "Abychom se Vám mohli za tuto pohostinnost a výtečnou společnost odvděčit..." Hlavou rázem bleskne myšlenka, jak se dostat od tabule do bezpečné vzdálenosti. "...prosím přijměte jménem mého otce srdečné pozvání na PETAng." Ranger, který není zároveň Walker a ani Texas si zkrátka musí umět najít ústupovou cestu. Zvláště na petang, který by pokud možno s Yaraen neměl zahrnovat žádné granáty a sirotčince, nebo v případě Sadie... vlastně raději ani kuličky.

Ysmiel - 17. října 2012 23:19

Jídlo Možná proto, že jsem nezažil předchozí události, neváhám s jídlem stejně, jako váhá například má sestra. Uzobnu si trošku něčeho, co vypadá jako rizoto - a ač má zvláštně nasládlou chuť, soudím, že není zrovna špatné. Jen svým způsobem... exotické. Na druhou stranu omáčku, která na svém povrchu vytrvale píše "polij si mnou rýži" už jaksi pro jistotu vynechám. Upřímně nemám rád jídlo, které mluví - a ještě více nemám rád jídlo, které mluví i poté, co jej Sadie zahubila. Díky několika zombie filmům mám totiž pocit, že by omáčce také mohlo jít o můj mozek. A to já nerad dávám. Yaraen, zdá se, si velmi nedůvěřivě prohlíží slečnu Natrhandielis. Nechápu proč. Ta dáma, narozdíl od jejího otce, totiž vypadá, že má ještě všech pět pohromadě - což, vzhledem k událostem posledních pár dní, bych řekl, že je asi jediná zde. Má matka se ve svém talíři zmateně nimrá, jako by si nebyla jistá, ze kterého koutu galaxie tato krmě pochází. Z jejího tichého mumlání ale tipuje nejspíše oko terroru. Občas utrousí něco o tom, že by dopadlo líp, kdyby si nechali poslat "něco od Míry, páč Míra aspoň vaří dobrá chaosácká jídla a ne tohle." "Omluvte mou smělost, ale vy jste exarcha Yaraen, že?" Usměji se. Sestra je, zdá se, slavná osobnost. "Je mi ctí se s vámi setkat, neboť toho děláte na bitevním poli mnoho pro craftworld. Třeba havaruje v Serpentách a usměrňuje Nathandelovu sklerozu "...prosím přijměte jménem mého otce srdečné pozvání na PETAng." Jménem otce? "To je úžasné, Yaraen. Rozhodně si to nemůžete nechat ujít!"

Yaraen - 17. října 2012 23:27

PETA STRIKES!!!! "Omluvte mou smělost, ale vy jste exarcha Yaraen, že?" Znají mě! Mají mě někde v evidenci! Jsem v háji! U Khainovy rozsekané prdele, jsem v háji! TOTÁLNÍM! Uvažuji, že bych utekla oknem... až mi dojde, že zde žádná opravdová okna nejsou. Proskočit holoprojekcí se ale ukazuje, jakožto stejně dobrý nápad. Možná bych to měla udělat dřív, než bude pozdě. Dřív, než sem přijdou ty ekologické mozky! "Je mi ctí se s vámi setkat, neboť toho děláte na bitevním poli mnoho pro craftworld." Jistě - havaruji v Serpentě a krotím Nathandelovu sklerozu. Zástěrka! Ctí? Spíš seš ráda, žes mě tady našla, protože na mě máte spadeno už nějakou dobu! Tak je to! Měla jsem toho tuleně umlátit palicí dokud jsem mohla! Aspoň byste měli důvod! "...prosím přijměte jménem mého otce srdečné pozvání na PETAng." Pozvání na petang? Tak tomu teď říkají? Ještě donedávna byl sraz petahňupů nazývaný snad PETAcon! A najednou je z toho PETAng! Chcete mě tam veřejně odsoudit? Mě jen tak nedostanete! JSEM YARAEN! EXARCHA Z ALAITOCU! MĚ JEN TAK NEDOSTANETE! MĚ... "To je úžasné, Yaraen. Rozhodně si to nemůžete nechat ujít!" "...cože?" BRATR JE S NIMI? Zradil mě? Zaprodal téhle děvce? Já totiž vidím, jak se na ni dívá!

A-love-toc - 19. října 2012 23:18

Konec večeře Ať už jakožto stravníci, nebo jakožto nedůvěřivě přihlížející, večeři jste si nějakým způsobem odbyli. Yaraen vypadala těžce nervózní ze svého pozvání na Petang, což zcela evidentně považovala za valnou hromadu lidí, kteří lejou na nóbl kožichy kýble balakrylu. Ysmiel vypadal lehce nervózní z celé této sešlosti a nejvíce pak ze změny chování Sadie Mengelové. Co se týče osazenstva o generaci (či deset, Nathandeli) staršího, to mezi sebou vedlo konverzaci, kterou by třeba taková Felicitas poctivě a rychle shrnula slovem "o hovně." Therius a s ním i Guy se po čase vrátili s tím, že nebezpečí bylo zažehnáno, takže se nakonec konal i slavností přípitek. Protože se časem vrátil z tréninku i pan otec banshee Yrkiel, dočkala se Sadie své vlastní verze slavnostního přípitku. Lahve Viking vodky, s trochou Flashova prášku uvnitř - ať je to co je to. Na přípitek se, veden neomylným instinktem starého alkoholika, přibelhal i praděda Yenniel. Ten se znovu podivil nad tím, jak ty děti rostou a jak je jich čímdál víc, přidal nějaký ten kompliment na osobu Sadiinu a nakonec odjel na zádech Bulbasaura, volajíc "Černý blesku, leť jako vítr!" zpět, do svých komnat. Návštěvníci z Iyandenu, tedy ti přeživší, pak byli odesláni s díky a pozdravy domů. Yack se rozloučil slabě zasípaným Why's the Rum gone," zatímco Yriel byl přes své pochyby ujištěn, že nikdo nechybí. Nakonec odřídil domů s tím, že Yolandu beztak zase sebraly benga, páč arbitra Shira Capulrnia na ní má spadeno od doby, co okradla o power armor jejího bratrance z druhého kolene z Ultry a prodala jej do kovošrotu. A na Yantaru si nikdy nikdo nevzpomene, pokud není přítomná - a někdy ani tehdy ne. Protože už bylo příliš pozdě na to, aby se hosté vraceli domů, byly jim nabídnuty komnaty pro... inu, pro hosty. Sadie se mohla vrátit do své vlastní komnaty, aby zjistila, že tam na ni čeká... možná Ysmiel. Ale člověk by za to ruku do ohně nedal. Stejně tak se může jednat o toho druhého Ysmiela, který má něco navíc, zatímco něco jiného mu chybí. Dle Sadiina vkusu to navíc je... nejspíše mozek a zdravý rozum. Sedí na křesle a propaluje Sadii hodnotícím pohledem.

Sadie Mengelová - 20. října 2012 09:50

Noční návštěva Jestli něco může udělat větší dojem než jídlo vlastní výroby, pak je to společnost v ložnici, která tu není ani v okovech, ani pod hrozbou namířené zbraně. Normálně by bylo dobré dodat, že není ani "pod vlivem" ovšem to vinou večeře, po jejímž zdolání má i vlastní maličkost dojem, že brzy porodí spokojenou kombinaci vetřelce a deldara, si tím nikdo být jistý nemůže. Když nevíte, co jste do toho dali, nebo co jste novými kombinacemi vytvořili... nemůžete si být jisti ničím. Jakmile se podaří uvědomění, že touto formou probíhají dovážky jídla až do postele pouze v sídle temných eldarů a patrně tedy nejde o zákusek ani mnohem pestřejší formu večerníčku - podaří se vypravit i první slova. "Co... ty tu..." Samozřejmě by se chtělo dodat i nějaké to ostřejší slovo, ovšem lze jen těžko soudit, jestli dotyčný nebo ná náhodou nenese slíbené drogy! Pes si může možná dovolit tu a tam kousnu ruku, která ho krmí, ovšem hodným dealerům se tohle přeci nedělá! "Yaraen?" Alespoň hodnotící pohled lehce napovídá o identitě. Ysmiel... by měl mít ve tváři pohrdání a už vůbec ne chuť sem lézt, zatímco tohle je kalkulující bytost s nějakým cíle. Jsou chvíle, kdy by bylo lepší, abych uměla věštit jako potrhlá sestra, nebo dostatečnou vzdálenost k hmatové kontrole. To vůbec není... Inu jak slavný farseer Yzer, patrně vzdálený člen této rodiny, ve svém videu podotkl - koule, to rád s oblibou říkám, koule nelžou! "Co tady chceš?"

Yaraen - 24. října 2012 13:22

U Sadie Narozdíl od většiny ostatních, já jaksi nemám strach z toho, že se nacházím v místnosti, kterou zrovna obývá Sadie. Upřímně - proč taky. Já taky mám svou vlastní místnost zla! Rozdíl mezi mnou a jí je jen v tom, že mě zastánci cesty eldar ještě nezavrhli proto, že se přesně neví, co dělám. Jsem tedy samozřejmě o něco chytřejší, protože můj plán je důmyslnější a lepší. Jsem takový Dexter 40k, pokud chcete. "Yaraen?" Trhnu sebou. Obvykle nás takto bez problémů ostatní nerozeznávají! Vlastně nás nepozná ani vlastní matka, když na to přijde. "Co tady chceš?" Inu, tohle není zrovna věty typu "ráda vás tu vidím" či cokoli jiného, co by má hrdost dokázala skousnout! Jen vidina problému, kvůli kterému jsem sem přišla mne donutí zůstat sedět a tvářit se, že jsem to přeslechla, zatímco si Sadie v duchu zapisuji na seznam těch, kteří brzy zemřou nepěknou smrtí. Škoda jen, že nemá koule. Její mrtvola by pak byla alespoň užitečná. "Upřímně... Jistě víš že jsem si tady nepřišla pokecat." Povzdech. "Podívej, mám problém. Jde po mě PETA. A Ysmiel je s nimi!"

Sadie Mengelová - 24. října 2012 18:41

U mě! Na to, že si nepřišla pokecat, to naopak vypadá na začátek příjemné konverzace. Pravda, patrně se nestane, že by tak trochu v reklamním stylu stačilo na problém Yaraen vzít lžičku Jaru, nebo osvědčený "vů lajt dark", ale i tak rázem na světlo světa, značně umělého, přeci jen nějaký bol vychází. Rozkošné! Škoda, že PETA jde těžce mimo mě, jako všechno, v čem přímo nefiguruje moje maličkost spolu s drtivou většinou věcí, které se mě i přímo dotýkají. "To je tak nešťastné, Yaraen" Jízlivost neskrývám ani trochu. Proč taky? "Zrazována vlastní rodinou, bratrem, který má oči jen pro eko-aktivistku..." Něco mi to připomíná, akorát bez toho aktivismu. "A teď to říkáš mě, svému nepříteli, patrně nejnenáviděnější osobě tady a to bez toho, abys s sebou měla drogy, které mi po právu za odměnu patří." Tohle je fakt bžunda! Stejně jako fakt, že pokud ty drogy fakt nemá, tak jen bluffovala a nemá doopravdy co nabídnout, teda mohla... spoustu jiných věcí, ale na to slečna "mě se netyká" beztak nepřistoupí. Jen to podtrhuje dojem, že kdyby byla třeba nějaká severská bohyně - jakou třeba uctívají zablešenci z hvězdných čoklů- pak to by to byla ta s tím F a R a I... Friga... nebo Frigida nebo tak! "Nic méně tuším, v jaké si situaci..." Krátký jedovatý smích a neuvěřitelně čistý hlas, za který by Taldeer dala duši, kdyby jí ji už asi nevzal Slaanesh... spustí trochu upravený notoricky známý song. Je statisticky dokázáno, že PETA přijde jedno ráno, oni nejsou z gardy branci, schovat se - nemáš žádnou šanci. PETA tuze krutá je, má-li osobní údaje, jen si klesej na mysli, ona ti to vyčíslí. PETA tuze krutá je, má-li osobní údaje, jen si klesej na mysli, ona ti to vyčíslí. Když do lidí se aspekt pouští, a PETA na něj číhá v houští, pak statistika předpovídá, aspekt už si neposnídá. PETA tuze krutá je, má-li osobní údaje, jen si klesej na mysli, ona ti to vyčíslí. PETA tuze krutá je, má-li osobní údaje, jen si klesej na mysli, ona ti to vyčíslí. Pak vybrat si můžete sami, jaké dáte přednost zbrani, když je vaše choutky tlačí, pak váš život bude kratší. PETA tuze krutá je, má-li osobní údaje, jen si klesej na mysli, ona ti to vyčíslí. PETA tuze krutá je, má-li osobní údaje, jen si klesej na mysli, ona ti to vyčíslí. V závěru je už těžké se udržet. Ono cizí slabost je k popukání. "Když sis teda nepřišla povídat a ani zazpívat..." Oči se zúží do nenávistných štěrbin. "...tak proč jsi tu? A ne třeba s milovanou matkou, otcem, modrým senilem... sakra máte tu tak pestrý výběr!" Po pravdě by stálo za to strávit noc i s Theriem, ačkoliv byl zjevně původně navrhnut... pro jiné účely!

A-love-toc - 25. října 2012 10:05

A probudil se bůh... ~Irisviel~ Zatímco ostatní jdou spát, ty se zvolna probouzíš ze svého polovičního komatu. Je to jen další z důkazů toho, jak ostře dokážeš jít proti mainstreamovým sráčům! Ono by se dokonce dalo říci, že cokoli co děláš je ona příslovečná "známka punku!" Vlastně by sis i s trochou fantazie mohla zazpívat. Markovi dycky dělal chůvičku myslel si že je to - známka punku! Občas nosíval chaos symbol na třičku myslel si že je to - známka punku! Vůbec se nebál a do všeho kafral myslel si že je to - známka punku! Markovi život posrával myslel si že je to - známka punku! I když Chaos říkal mu že punk je jinde i když Chaos říkal mu ...kurva co oni o tom vědí! Božský komplex největší v celým vesmíru myslel si že je to - známka punku! Jeho ego by udělalo do vesmíru díru myslel si že je to - známka punku! Uznával jen sebe; neuměl prohrávat myslel si že je to - známka punku! A názory ostatních nechtěl vůbec brát myslel si že je to - známka punku! I když Chaos říkal mu že punk je jinde i když Chaos říkal mu ...kurva co oni o tom vědí! Mužem on už není to je boží nadělení. Teď je ženou - eldar Banshee Mužem on už není to je boží nadělení. Ale on to dobře snáší. Na motorce řítila se do záhuby myslela že je to - známka punku! Na všechny otrapy cenila zuby myslela že je to - známka punku! Božský komplex největší v celým vesmíru myslela že je to - známka punku! Její ego by udělalo do vesmíru díru myslela že je to - známka punku! I když Chaos říkal mu že punk je jinde I když Chaos říkal mu že punk je jinde I když Chaos říkal mu že punk je jinde i když Chaos říkal mu ...kurva co oni o tom vědí! No... ale protože tě tento song, který pro jistotu nikdy veřejně nevyšel, ač jistá zkurvená existence, známá pod jménem slečna Linneata si jej pobrukovala často, ty si jej samozřejmě nezazpíváš. Navíc máš... trošku božštější věci na práci. Třeba ty otevřené dveře, které vedou z tvého opuštěného pokoje do neznáma kamsi na chodbu... ty tě lákají!

Irisviel/MK2 - 26. října 2012 13:46

Tohle vám chybělo, co? Tma se trhá a já tak mám možnost po nějaké době zase vnímat své okolí, nebo spíše mu dovolit, aby bylo mnou vnímáno! Když jsem vůbec nakousl tu tmu, tak máš štěstí, že zmizela sama, protože kdybych ji nechal zmizet já, tak v celém vesmíru tmu už nikdo nenajde! Matně si vzpomínám na pár nedůležitých věcí, jako byl nějaký nepříjemný chlápek a kozatice, která mi bude dělat v harému asi polštář! Na důkaz toho, že se vzbudil pán zdejší džungle si udělám radost pořádným zívnutím. Můj hlasový rozsah záhy ničí nějaké křehčí vybavení místnosti a já spokojeně mohu konstatovat, že jsem se zase, i přes svou vševědoucnost, překonal. Pomalu vstanu a záhy mám možnost i lehce... uklouznout na střepech, nebo je tímhle způsobem přesněji obalamutit. Pád se z nekontrolovatelného mění rázem na plně kontrolovatelnou "cool" vsuvku, kdy se rukou odrazím od země a dopadnu zase na nohy. Tohle je tělo je mě zkrátka nehodno mnohem méně, než to předchozí! Ještě si střihnu pózu of absolut coolness, jakou měla třeba ta, co asi patřila nějakému Svobodovi, nebo to byla Socha svobody? Tak či onak po zjištění, že tu není nikdo, kdo by mohl ochutnat byť střípek mé "Awesome" existence hbitě zamířím ke dveřím. Taky bych je mohl prostě přitáhnout k sobě, ale to se mi nechce! Má božská výsost má tak dobrou náladu, že začnu bez váhání zpívat i jeden starší dobrý song. Je dobrý samozřejmě proto, že je o mě! "Břicho mám plochý, jsem klasa klas. Vlasy mám dlouhý jako Ivan hlas..." Jo dokonce i na crafworldu jedu a záři velkosvěta má gesta mají styl! Koneckonců žív malosvětě, tak kde bych dneska byl!

Yaraen - 30. října 2012 10:42

Se Sadie "To je tak nešťastné, Yaraen." Ano, já vím, ocenila bych, kdybys projednou přišla s nějakým NOVÝM poznatkem! Usadím se do křesla pohodlněji. "A teď to říkáš mě, svému nepříteli, patrně nejnenáviděnější osobě tady a to bez toho, abys s sebou měla drogy, které mi po právu za odměnu patří." Zamyslím se. Přichází ještě pár vět - a po nich i velmi chytlavá píseň... s lehce nechytlavým textem! Při vstupu do Sadiina pokoje jsem čekala mnohé - ale karaoke, karaoke ne! "...tak proč jsi tu? A ne třeba s milovanou matkou, otcem, modrým senilem... sakra máte tu tak pestrý výběr!" Povzdech a lehké hýbnutí ve tváři, které v nemluvené řeči eldar značí něco jako "teď mě dobře poslouchej." "Upřímně - co se drog týče, slíbil ti je otec - ne já. A i tak se divím, že ti je vůbec dal, protože on je eldar, jak se patří, takže velmi často jiným rasám... a i eldar z cizích craftworldů... lže, aby získal to, co chce. Určitě to znáš. Eldar, jako jsme my už tě za tvůj život museli mnohokrát zradit." Mávnutí ručkou ve stylu "asi chápeš o čem to tady mluvím." "Inu, co už. Nepřišla jsem tě tady žádat o pomoc... tedy ne přímo. Spíše ti navrhuji jistý... obchod, který by mohl být nakonec výhodný pro nás pro obě. Já se potřebuju té... dámy zbavit dříve, než budu pozvána na PETAng - což je nějaká jejich tajná kódovaná značka pro soud, řekla bych - a ty určitě oceníš... no, že za mě tu špinavou - a mezi námi, může být hodně špinavá, mám na to místnost - práci můžeš udělat! "

A-love-toc - 30. října 2012 12:26

večerní procházka ~Irisviel~ Za zpěvu velmi chytlavého songu skupiny Night, kde wish bylo nahrazeno slovem work, stejně, jako byla Tarja nahrazena Vojtou Dykem, se vydáváš ven se svého pokoje, vstříc dobrodružstvím místního komplexu. V dálce v chodbě, kde se cesty křižují, proběhne postupně raptor, tyranid a na závěr i nějaká eldarka. Ani jeden z nich ti nevěnuje pozornost, už proto, že to vypadá, že tyranid chce sežrat raptora a eldarka má plné ruce práce s tím, aby zastavila tyranida. Pokračuješ dál, naprosto kamkoli, už proto, že vlastně nevíš, kam která cesta vede, když vtom zpoza rohu zaslechneš dva mužské hlasy. Hlas1: "Myslíš, bratře, že se opravdu nevrátí?" Hlas2: "Bratře Therie, můj hrdinný příteli! Beatrix říkala, že je všemu konec - a já ji věřím! Bojuje sice někdy poměrně špatně, ale nápady, nápady má dobré!" Hlas1: "Já si nejsem jistý, zda bychom měli věřit strojovému duchu. Všeobecně duchům tak nějak nevěřím. Tady se objevují docela často a většinou mi tu dělají bordel." Hlas2: "Zajisté! Nepořádek se tak nějak pojí se všemi těmito paranormálními aktivitami!" Hlas1: "Ty o tom něco víš, bratře?" Hlas2: "To ne, ale viděl jsem jeden film... a pak i druhý a třetí díl." První hlas, bratra Theria, odpoví jen zamyšleným "hmmmm...." Zpoza rohu se po chvíli objeví dva mariňáci, z nichž jeden nese oděv černých templářů a druhý něco, co by se dalo nazvat kuchařskou košilí. Hlas2/Bratr Guy: "Ctnostná panno! Co vás nutí v tuto hodinu, potulovat se po chodbách? Víte kolik lapků, budižkničemů..." Hlas1: "...a pudinků...." Hlas2: "...můžete potkat?"

Sadie Mengelová - 30. října 2012 18:08

Obchod! Není žen na světě i mimo ně, které by neměly rády obchody! Bohužel jak se ukazují, tak ty s Yaraen působí jako by měl být výprodej v důsledku likvidace řetězce. Nabídnout jedinou duši k zábavě? Jedinou? Co je to vlastně za nabídku, když jen během práce se daří stíhat spousty jiných, co za to nevědomky dávají i těch třicet korun! Doktorská kariéra zkrátka sadismu nebo alespoň Sadiesmu dodala úplně nový rozměr. "Ten obchod pro mě nemá valnou hodnotu." Ať je PETAřka kdokoliv, není to nikdo speciální, který by doopravdy stál za pořádnou... řekněme hru. Jo takový Mirek, Athanius nebo vlastní sestra, to by byla jiná! Ale taková obyčejná pathfinderka mající docela sexy tajemný obličejík a... hm... no i tak ne! Ačkoliv vzít nůž a udělat si z ní pleťovou masku... by nebylo od věci. "Koneckonců se do ní tvůj bratříček zjevně zakoukal a není pěkné plést se do rodiny." Lehce naivní tón parodující Taldeer v jejích temných chvilkách to asi podtrhuje stejně, jako zvyk dark eldar zachovávat etické normy. "Copak ty nechceš jen jeho štěstí, Yaraen? Já myslela, že ano..." Těšit se z toho je prostě super! "...vždyť to pro tebe zahrnuje jen jeden malinký a definitivně poslední PETAng" V tomhle mají temné rasy výhody, protože na jejich území působí organizace ZLO - Zhouba Libovolných Ochranitelů. Zkrátka můžete chránit lesy nebo biodiverzitu jak chcete, ale pokud vás chaosák zrovna porcuje svým bohům, nebo se těšíte z nějaké povedené hostiny temných eldarů... zkrátka už nebudete tak aktivním a mocným aktivistou, jako v méně požehnaných frakcí vesmíru. "Nebo si snad chceš sobecky zachránit krk a riskovat, že tvůj nebohý bratr bude nešťastný?" To je zajímavá otázka. "Že si bude zoufat a dost možná mu splatíš všechny ty věci, které mu umožňuje páchat vaše podobnost? To přeci nepatří k způsobům cnostné a nad to povznesené exarchy stejně jako ta špinavá práce..." Perlivý smích. Jsou zkrátka věci, které stojí za poznání a případná trhlina... nebo odhad hloubky jejich vztahu by mohl hodně pomoci. Ysmiel, si zaslouží tu nejvyšší možnou péči, ach to zlatíčko!

Irisviel/MK2 - 30. října 2012 18:23

Chodba plná nebezpečí Mariňáci, pche! Jestli tohle je zosobnění všeho, co nezná strach tak je to těžce, těžce mimo. Inu kdyby mě Robout potkal, když škrábal ten svůj mariňácký leták, nebo co to bylo... tak by tu jejich frázi změnil "shall know no ME!" protože jsem prostě o hodně příček nad těmihle sraby! Koneckonců už to, že chodí ve dvou o lecčem vypovídá a vzhledem k mým nesporným, jak jinak, dedukčním schopnostem ani nemusí hádat, že určitě se mezi nimi najde i nějaký ten Therius! Zkrátka já jsem tak nebezpečnej, jako sexy zábavnej společník, takže se nemusím bát nějakého stupidního patetického loupeživého budižkničemovského pudingu! Naopak, něco takovýho by se zaručeně mělo klidit mě z cesty! Už proto, že jak jsem zjistil, zívnutím zmasím sklo, jako by to byl papír! A mý krásný dvojky, ač je tu nějaká větší kozatice, jsou zatraceně power weapony! "Určitě ne dost na to, aby to stálo za pozornost." Něco mě na jejich slovech přeci jen zarazilo a to oslovení pano. Jako já sám jsem byl, jak jinak, obávaný ložnicový pirát, ale s tímhle tělem nějak nevím, na čem jsem. Taky v nitru cítím, zase ten divný hlásek, co se táže, jestli je pana holka, co nejela nikdy na motorce. Lehce pohodím hlavou, vlásky a kdybych kurva chtěl, tak celým světoletem... načež se sám pobavím myšlenkou, že taková jízda se dá za odpanění považovat, pokud se ten kluk jmenuje Harley! "Co tu dělaj takový dva klacci sami v noci?" Ou jé, můj šarm má alespoň AP2+ a jsem žhavej, vlastně teď už žhavá jak melta! Nebo to byla metla? Sakra, kdo si to má pamatovat... od teď je to Gaykanon! "No vlastně je to fuk..." Nebo taky, hehe, fuck! "Hledám svou ženu, Ysmiela, kde je?" Je totiž noc a určitě i středa, takže by se měl chopit svých povinností!

Yaraen - 03. listopadu 2012 23:51

V pokoji ~Sadie Mengelová~ "Že si bude zoufat a dost možná mu splatíš všechny ty věci, které mu umožňuje páchat vaše podobnost? To přeci nepatří k způsobům cnostné a nad to povznesené exarchy stejně jako ta špinavá práce..." Povytáhnutí obočí. "Myslím, že v tom vidíš trochu víc, než tam doopravdy je. " Ušklíbnu se. "Jako pokus ze mě vytáhnout drogy a chlast navíc to byl docela hezký, o tom není pochyb. Ale upřímně... ne. Myslela jsem, že se tady třeba nudíš. Že mi pomůžeš se zbavit jednoho otravného parazita s blond vlasy... a já bych za to mohla možná pomoci tobě. Ven. Odsud. Navždy." Pokrčení rameny. "Ale jak říkáš. Tento obchod pro tebe nemá valnou hodnotu." S povzdechem se zvedám z křesla. "A víš - nejsi má poslední možnost, jak to udělat. Tak zoufalá rozhodně ještě nejsem. Harlekýny sice někdy práci zfušují... ty jsi toho docela jasným důkazem - a jsou trochu dražší... ale rozhodně s nimi je jednodušší pořízení a domluva. A nesporně také větší legrace." Ostentativní zívnutí. "Dobrou noc, Sadie." Upravím si róbu a vlasy a znovu vklouznu do své celoživotní role ctnostné exarchy Alaitocu. "Přemýšlejte nad mou nabídkou." S těmito slovy odejdu spát. Zatracená kráva! Akorát všechno komplikuje. Ještě že škorpioni mají vždycky nějaký ten plán Bé a Cé...

A-love-toc - 03. listopadu 2012 23:59

Klacci v noci! ~Irisviel~ "Co tu dělaj takový dva klacci sami v noci?" Inu, tohle je dobrá otázka - a jak se dá tušit, odpověď na ni bude... značně nejednoznačná! Therius: "Hrátky s pudinkem, řekl bych." Guy (s vážným přikývnutím): "Vanilkovým." Therius: "Bylo to velmi nebezpečné a jsem si jist, že nechcete znát podrobnosti." Guy: "Kdyby jste však, ó panno, nad slunce zářivá, luno této chladné noci, chtěla vědět více, o našich činech, mohl bych vám... o tom něco zazpívat! Epos, báji! ....nebo obojí dohromady, doplněné o lehké muzikálové intermezzo!" Ať už byly hrátky s pudinkem cokoli, zní to, v podání dvou vcelku dosti svalnatých hochů, z nichž minimálně jeden má velmi pohledný xichtíček... a druhý možná bude mít jiné kvality, tobě zatím skryté, dosti perverzně. Vlastně je to velmi dobrý start velmi hezkého večera ve třech, což sice není zrovna hodné tvého božského já, jelikož si zcela jistě zasloužíš lepší - ale dnes večer se cítíš býti charitativně štědrou baanshee, takže, nejspíše přikývneš... neb předvedeš pohyb, který si jako přikývnutí bratr templář Guy vyloží. Therius: "No já si nejsem úplně jistý, zda... na to máme čas." Guy: "Neměj strach, bratře, je to jedna z těch kratších. Zazpívám vám ji třeba v tomto překrásném pokoji!" Což je, shodou okolností, tvůj pokoj! Therius jen pokrčí rameny, zabrblá něco o hostech a slušnosti a jde do pokoje společně s vámi. Oba se posadíte na postel, o které Guy prohlásí, že bude nyní improvizovanou tribunou pro jeho představení... a pak spustí... nějakou píseň. Pamatuješ si pár počátečních slov... a pak ti to... tak nějak začalo splývat. Takže si vlastně... nic nepamatuješ.

A-love-toc - 23. listopadu 2012 22:29

Večer a ráno Jak se zdá, všechno hezké jednou končí - a tímto bychom mohli zakončit i tento den, ve kterém se stalo mnoho zajímavých i méně zajímavých věcí, zjevením se několika otravných příbuzných počínaje, z nichž většina je již naštěstí pryč, pokračuje epickou bitvou s jídlem, která by se dala přirovnat k něčemu regulérnímu, co obvykle produjují space wolfové na youtubu při pokusech o kulinářské show, vyhnáním jednoho pudinku z Alaitocu, večeří s domnělým zástupcem ekoteroristické asociace, nabídnutím spojenectví v epické bitvě proti ochraně přírody a konče hezkou písničkou na závěr. Ráno se tedy Alaitoc, plný nových dojmů, budí do nového dne. Ono tedy - nejedná se o ráno v pravém slova smyslu, protože ve vesmíru na obří kosmické lodi jaksi žádná rána nejsou. Ale časem se vyvinulo určité označení pro určitou dobu, kdy eldar začínají svůj den kávou. Pro nedostatek lepšího nápadu se tato doba nazvala ránem a od ní se pak odvíjí celý další den. Irisviel se neprobouzí na své posteli sama. Vedle ní spokojeně podřimuje kudrnato blonďatý zástupce té krvavější a méně temné z andělských kapitul, Therius. Z předchozího večera si tato lepá Baanshee příliš nepamatuje. (...ač čtenář ví, že oba usnuli díky až dojemnému umu siry Guye, který by mohl získat prestižní večerníčkový titul Jiglypuff 40k.) Zvláštní je, že muž, s nímž pravděpodobně "strávila noc" (ať už v jakémkoli slova smyslu) spí na posteli stále v plné zbroji. Sadie Mengelová se probouzí do dalšího dementního rána na dementním craftworldu dementních eldar, uctívajících dementní cestu eldar, která je, což je úplně nejdementnější, cestou odříkání. Dle prvního pohledu na nočního stolku je jí ale jasné, že je zde někdo, kdo její vlastní odříkání si nepodporuje, protože zde na stříbrném tácku zahlédne elegantní frťan vodky, vedle něhož jsou položeny dva růžovoučké brufeny a půlka vicodinu. Na tácku je také malý papírek, přičemž na něm je anténkovým písmem eldar napsáno "Přemýšlej o mé nabídce, s láskou Y." Je poměrně směšným faktem, že podepsat se v této rodině monogramem Y znamená téměř anonymní dopis. Nathandielis, jak se zdá, měla klidné spaní i klidné ráno. Až na Ysmielova otravného dinosaura, který ji postupem noci vyhodil z postele a sám se rozvalil na jejích polštářích by se dalo říci, že se ji nic zvláštního nestalo. Nathandel... se v noci opět ztratil. Ve svém bloumání zašel pravděpodobně kamsi do bludiště místních sklepů, kde by nejspíše zhynul, nebyl-li-by nalezen zvláštní osobou v doprovodu tyranida. Tato slečna toho zase tolik nenamluví, ale zdá se, že si zde sehnala zásoby, které uložila v nějaké nepoužívané místnosti a že je ochotna naslouchat prakticky jakémukoli stařeckému výlevu, který elf může mít.

Sadie Mengelová - 26. listopadu 2012 17:09

Sadie: díky za každé nové ráno! Jestli je něco lepšího než zažít dementní ráno na dementním craftworldu dementních eldar s dementní filozofií cesty životem skrze ještě dementnější odříkání, pak je kombinace všech předchozích dementních demencí spolu s připočtením dementního dopisu s neméně dementním podpisem. Ono je tedy jasné z textu, kdo jej zanechal, ale nic to nemění na tom, že zrovna tady se to ocenit nedá spolu s nutností to číst. ČÍST! Naproti tomu snídaně skoro až do postele je takřka geniální. Hlavně pomáhá uklidnit nepříjemný třas, který se tak nějak objevil. A jak chutná! Ohromným plusem pak je barva pilulek, protože růžová rozhodně není známá tím, že by po svém pozření kromě pár halucinací vás donutila prozřít do temné reality tabletop warhammeru. Keanu Reevsovi se to fakt stalo, takže odehrál o tom tři filmy Darantrixu a proslavil sluneční brýle jako nikdo jiný! Dokonce i Escape Retreat si tím, alespoň dle matných vzpomínek při hraní té jeho pošahané hry v těžké intoxikaci organismu, málem prošel taky! S novým ránem a nově vyprázdněnou skleničkou je ovšem třeba i uvažovat o svém dalším působení zde. Skutečně se zdá, že nápad blíže nespecifikovaného "Y" má něco do sebe, ač se z toho asi nepovede vytřískat víc. Ruka sevře zanechaný vzkaz. Nakonec právě jeho univerzalita by se mohla dost hodit třeba k potrápení samotného Ysmiela! Nebo tu... pro nedostatek jiných názvů pro eldar ze včerejška ji nazvěme PETka! Na řadu se pak dostává klasický problém hledání oblečení v duchu již deklamované zásady "závěsy nebrat". V případě, že nebude po ruce ani dlouhá cudná róba v provedení "nestoudné mikro-mini", pak tedy znovu v celé své nahotě zamířit ke dveřím a vydupat si z nich svobodu. Protože je blíže nespecifikované období označené jako ráno, je na čase najít kafe! Protože kde je káva, je na světoltech jako matonka - tam kde je, je živo. A kde je živo, tam se dá najít ten správný eldar na správné... dohody.

Irisviel/MK2 - 26. listopadu 2012 17:29

Můj dovádivě rozkošný nadpis! Proč? Protože je můj!! Já to zase dokázal! Fakt, překonal sem opětně metu nejvyšší - tedy sám sebe - a udělal jsem ze sebe naprosto nový level roštěnky. Jo jsem živoucí důkaz, že i jako ženská jsem prostě kus! A co kus! Ty krávo já jsem hotový celek! A taky jsem celek poměrně laskavý, protože se budím vedle tohohle chudáčka. Inu ne každé ošklivé káčátko bude superkrásná labuť a on má tak trochu smůlu. Na druhou stranu, tu smůlu má každý, protože když se podíváte na něj, na mě, na něj tak on není já, ale díky mé blízkosti alespoň voní jako já! A já jsem nejlepší chlap i jako ženská! Fakt, že má armor pak jasně dokládá mou živelnou živočišnost. Se zapojením logiky je totiž více než jasný scénář včerejšího večera, kdy jsem zaručeně musel být hotová dračice, když po tom druhým mariňákovi - co byl dle černého armoru s křížem zaručený blood ravens, pač já se vyznám - tady nejsou ani žádný stopy! Jo, být sexy žhavý a hot do takové míry, že si ten borec musel vzít armor, aby tu vydržel... to zvládnu fakt jen já. *Je sladkej! To je určitě Edward Cullen! Musí to být Edward ten byl přeci taky blood angel! Aww, až tohle řeknu holkám z aspektu, ty budou řvát závistí. Určitě hlavně pro to, že na tomhle craftworldu, kdy si vezmu Ysmiela, jsem si prožila nejen vlastní stmívání ale dle času na budíku i rozbřesk! Awww jen je škoda, že má tu hnusnou slupku! Tak moc bych chtěla vidět jeho zářivou hruď a zářivý... úsměv. Ano i ten!* Zavrtím hlavou. Nevím proč, ale náhle moje tělo zaplnilo dojetí a pár dalších kravin, který se ani nesnažím chápat. Stejně jako to blbé jméno Edward Cullen. Kdo to jako má být? Jestli má něco s tím střihorukým, pak je to asi dobrej kadeřník. Každopádně kromě toho, je to v první řadě nově pečetěný otrok a harémové číslo v pořadí 3. Když nad tím tak uvažuji, znovu skrze mne projde podivný pocit hlásající něco jako "tak sladce spí". Ten ovšem záhy na to střídá pochopení, že pokud ta nicka chrní a já ne, tak je něco v nepořádku! "VSTÁVEJ DO HAJZLU!" Jestli je něco lepší než romantický šepot do ouška, tak je to úžasný hlásek tohohle banshee těla! "Válíš se mi tu v posteli a bez snídaně, smrade, chceš skončit na dlažbě?!" Jsem obklopen samými... heh jak bylo to slovo? Idiom? Ne, tak to nebylo... ydyjot! Ano, jsem obklopen samými ydyjoty! "A dělej, máš tu božstvo čekající na raní uctívání, tak se kurva snaž!" Škoda, že i kdyby snažil sebevíc, sotva může udělat něco, co by mě bylo hodno. Ale takový Ysmiel, to je jiná! Kdepak je asi můj manžel?

Nathandielis - 26. listopadu 2012 19:10

To je fuk, že se nevyspíte, hlavně, že je to loskošný tvoleček Rána jsou krutá! Bez ohledu na to, jestli jste zrovna na nějakém tom světě nebo jeho umělé verzi, bez ohledu na to, jak moc se snažíte schovat vždycky vás bez milosti dostanou. Před ránem se zkrátka neschováte, stejně jako před tím podivným stavem, jež jde v jeho šlépějích. Taková ta vnitřní prázdnotad s níž z vás vypadne zasýpání "Kafeeeeee" tolik podobné klasicky-horovějšímu BRAAAAAAAAAAINS!. Nutno podotknout, že jakožto eldar, u toho máte podobný výraz. "Kafeeee" Ruce promnou oči, ačkoliv je to spíše symbolický akt marnosti. Zrak je totiž v pořádku, jen mozek odmítá pracovat bez kofeinu. Dlouhý sten a dlouhé převalování jsou pak předzvěstí chvíle, kdy se podaří opravdu vyškrábat na nohy, podívat se zmateně na svou postel, znovu si promnout oči a pak pokrčit rameny s tím, že jsou horší věci v tomto ke spánku určeném nábytku než Bulbasaur. "Hlavně, že nejsi Guy..." S jakýmsi podivně nepřítomným "hodnej" je dinosaurus potlapkán a možná i přikryt. Pathfinder je zvyklý spát na zemi, patří k to k jejich životu. Stejně jako ono vyhazování z pohodlnějších míst díky vlastním chovaným mazlíčkům. Trocha vody se pak snaží dostat do těla pro změnu trochu života, ač to moc nejde. Po chvilce vzpomínání se pak daří identifikovat vlastní polohu, způsob dopravy sem a co se všechno dělo. "Nesnáším vstávání" Samozřejmě je nutné vše náležitě završit verbálním nesouhlasem. Nic méně dušičku, které až přijde její čas půjde do soulstonu, hřeje pomyšlení na kávičku, dost možná od táty, který sice místy mou vlastní maličkost považuje za děcko, ale sušenky má pořád nejlepší! TÁTA! Cosi v nitru se sevře. Přeci jen včera na tom nebyl nejlépe a dneska... v jeho věku už nebude prostě lépe nikdy! Srdce se sevře starostí! Nejen o něj ale i o sušenky! Rázem jsou připraveny dvě hlavní priority dne: 1) Najít kávu 2) Najít Tátu!

A-love-toc - 30. listopadu 2012 13:10

Klasické ráno ~Nathandielis, Sadie Mengelová~ Rána bývají krušná. Ví o tom každý, kdo musí ráno vstávat do práce či školy, ví o tom každý, kdo si pro své ranní kafe musí dojít více, než dva metry a ví o tom každý, kdo se prostě jen po ránu musí vyhrabat z postele a začít něco dělat! Takové krušné ráno standardního typu nyní zažívají také dvě z našich ženských hrdinek, tedy Sadie Mengelová a Nathandielis (Nathandelová). Ta první se vypotácí ze svého pokoje, lehce posilněna prášky v kombinaci s frťanem (značky mini! Protože mohl být rozhodně tedy větší, třeba čtvrtlitrový!) a ta druhá pro změnu neposílena kávou. Zatímco Nath se vydává na svou ranní cestu oblečena, Sadie na něco, jako je například oděv, zvysoka a zhluboka kašle. Cestou vyděsí pár zdejších rangerů, kteří zde působí v dobách míru coby personál, přičemž ranger Tommy zabíhá do nejbližších dveří a drží si krvácející nos. (Krev se mu spustila zjevně samovolně při pohledu na její bujné vnady) Obě shodně míří směrem k jídelně - díky čemuž se, shodou š'tastných náhod, mají tu čest potkat na chodbě!

Nathandielis - 30. listopadu 2012 20:05

To si dělá kozy? Je pár věcí, které vás po ránu mohou pořádně překvapit. Některé z nich dokonce nepříjemně, ale jen ta nejhorší z nich je Sadie Mengelová. Nemohu uvěřit vlastním očím. Ta dívka s přetvařujícím se slůvkem "milá" v róbě ze včera, která dokonce uměla i kouzlit... je zase pryč a tady stojí něco, co nevypadá ani zdaleka společensky přijatelně. Zvláště, když si zrak ani po potřesení hlavou nemůže odpustit nechápavý pohled na její hrudník a pak jistý zklamaný na ten vlastní. Co...se to děje? Možná to je... nějaká hra? Možná ten róbaťák místo stavby předražených vesmírných dálnic skrze nedotčené ekosystémy má nějaké zvrhlé choutky? Možná je tohle nějaká další léčebna, kam ji prostě schovali? To poslední vypadá pravděpodobně. "Co tak vejráš poránu?" Teprve její hlas donutí mysl se trochu vzpamatovat a odpoutat od toho, co zůstane většině běžných eldar navždy vzdáleno. Což bohužel pro lidi znamená lehčí nadprůměr a pro sesterstvo války stále ještě podmíráka. "Dobré ráno... slečno... Mengelová..." Kéž by existoval způsob, jak si nenápadně otřít pot z čela, aniž by každý tu nervozitu viděl! Jako by to nestačilo z nitra se dere ještě větší strach z faktu, že ona... je přeci jen všeho schopná a tady zjevně není nikdo, kdo by ji eventuálně zastavil! "Jak dobrý?" Zní... agresivně? "Sakra aby ráno bylo dobrý, musela by tý vodky být láhev a pilulek alespoň dvě plata!" Takže... tu je patrně v rámci nějaké ochranné léčby? Postupné snižování narkotik by tomu asi i nasvědčovalo. "Káva, káva to určitě spraví! " Nabízí se možnost taktického ústupu! Protože káva, káva to je věc, jež spraví absolutně všecko, hlavně po ránu! "Seru na kafe, dala bych si čaj!" Mám pocit, že kdybychom byli monkeigh, tak by někdo začal řvát "Hereze" a pak asi i střílet. Nebo explodovat, dle typu zbraně, ze které by chtěl pálit. Což jen potvrzuje, že chudinky opičky toho mají dost i bez naší intervence! "Svůj čaj!" Situace se vůbec nelepší! Co hůř dokonce se ukazuje, že máme stejný směr! Rázem následuje trapná chvíle ticha, kdy naše malá skupinka kráčí ve složení já, ona a její prsa v čele! "A jaký máte nejraději?" Záhy cítím, že toho budu litovat! Taky, jako lituji toho, že není oblečená, což mi do tváře dává výraz, který po dnešním posunu všech příspěvků na Andoru měl jeden nejmenovaný neažtakmechymilující světec v konkrétní podobě: TT__TT Život eldar zkrátka není peříčko, i když v něm mnohdy účinkují! Dokonce, na krátký moment, se nelze ubránit přemýšlení o tom, jestli by s Guyem nebylo líp! Což se záhy dokáže snadno vyhodnotit jako "ABSOLUTNĚ NE"! Už proto, že Sadie zjevně na poezii nemá cit a také proto, že i on jakožto mariňák je má asi o trochu větší než já!

Sadie Mengelová - 30. listopadu 2012 20:48

Já si je nedělám, já je mám! Jsou chvíle, kdy člověk nemá do čeho píchnout. Tohle, když se stane doktorovi, tak to je fakt pech, ale i tak se to prostě děje! Ono by se to dalo svým způsobem překonat, kdyby se chtělo píchat alespoň jiným, ale v kraji vezdejším má zjevně jen jediný eldar dost velké koule na cokoliv a to je zrovna dívka jménem Yaraen! Upřímně, největší gól byl nějaký typan, co vypadal jak závislý na spandexu s krvácením z nosu. Měl štěstí, že zmizel, protože mi, latexáci rozhodně takové jako je on nemáme rádi! Ha! PETka! Pravda, kdybych právě na chodbě natrefila na Ivana, nebo spíše jeho tvrdšího příbuzného Yvana, mělo by to větší šmrnc, ale každý den není posvícení nebo mrazík. "Co tak vejráš poránu?" Zjevně není překvapení jen na mé straně, protože pár dalších vteřin se ochránkyně přírody projevuje poměrně... nepřítomně. "Dobré ráno... slečno... Mengelová..." Jestli něco opravdu nejde dohromady, tak slovo dobrý a já. Když to nakombíme o časnou hodinu raní a absenci pořádného jídla již několik dní - což znamená nějaké to lidské, eldaří nebo jiné maso naložené v tabletkách, alkohlu nebo prostě obyčejné omamné látky - vzbuzuje to lehčí formu agresivity. "Jak dobrý?Sakra aby ráno bylo dobrý, musela by tý vodky být láhev a pilulek alespoň dvě plata!" Upřímně by si na probuzenou zasloužila zasloužila pořádné vyšetření střev s využitím nikoliv sondy anální, ale těch, co zkoumají běžně vesmír. Pak by možná pochopila taje dobrého rána! "Káva, káva to určitě spraví! " Ta zrovna! Asi tak, jako dětská psycholožka tvrdila, že mi jen v dospívání chybí pevná otcovská ruka. A že se divila, když jsem jí řekla, kdo je můj táta! "Seru na kafe! Dala bych si čaj Svůj čaj!" Tohle je jedna z věcí ,co mi fakt chybí, abych se někde cítila jako doma! A to je co říct, protože jakožto dědic krve vesmírných nájezdníků se cítím doma naprosto všude, ať už jsem tam jakkoliv nevítaná! "A jaký máte nejraději?" To je dobrá otázka! Hlavně proto, že pokaždé ten čaj vypadá jinak, chutná jinak, má i jiné účinky a místy mívá i jiný jazyk, kterým se mnou občas mluví. "Asi... černý, jo černý je fajn. " Černá je přece dark, ne? "Takový obyčejný, s rumem, absintem, brufeny, nějaká ta antidepresiva, znáš to..." To zná každý! "...povařený na trpící duši a místo cukru, co najdeš v lékarničce." Zkrátka čajda značky "co dům dá". "Aha...a to... vám chutná, nebo to pijete... z jiného důvodu?" Co je tohle za otázku? Proč se přece pije čaj? Proto, aby ses zdunil ještě na začátku dne, nebo měl motiv si dát sušenku! "Nakopne to víc než kafe a chutná mi to. Co to je zablbou..." Jedna a jedna rázem dává tři a půl. "Chápu." "Já... um... asi jste mě špatně pochopila, moc se omlouvám-" Už chápu pořekadlo, které vzniklo v recenzi jedné pseudo porno hry o tom, že lež má malá prsa! "Tohle... přišlo samo v pubertě..." Přichází na řadu nevěřící pohled. "Jen, jste taky eldar..." Deldar, aby bylo jasno! Namísto nějakých vysvětlení ji prostě chytnu za ruce. Jak se to říká, důkaz místo slibů? "Vidíš? To je prostě moje!" Co dodat před jídelnou, když vás právě... trochu nevěřícně ohmatává nějaká jiná dívka. "A-ano... a ta příjemná kůže na omak." Možná nevím, kdo je, ale za to umí docela fajnově lichotit. "Zkus se někdy vykoupat v krvi - kámoška mi dala typa. Dělala to tak i její prabába a nevěřila bys, jaké divy to dělá s pokožkou." Inu... když vás někdo ocení, proč mu nedopřát pár drobků, že? Nemluvě o tom, že případným náhodným příchozím se naskytne dost možná... lehce skandální pohled. Ach, jsem to ale skandální bohyně, že?

A-love-toc - 19. prosince 2012 17:38

Značně neklasické ráno ~Irisviel~ "VSTÁVEJ DO HAJZLU!" Tvůj Baanshee křik má zřejmě grády. Probudil by totiž nejen mrtvého, ale i warhammerovou variaci na upíra, tedy nemrtvého! Máš na co být hrdá! Therius se polekaně hrabe na nohy a rozhlíží se okolo, jako by si moc nepamatoval, co včera večer vlastně dělal. "Pudink!" zavolá zoufale a předvede několik prázdných výpadů pěstmi do vzduchu. "Válíš se mi tu v posteli a bez snídaně, smrade, chceš skončit na dlažbě?!" Ve chvíli, kdy vysvětluješ tu situaci s božstvem na uctívání, už Therius se stále lehce zmateným ANO PANE! ZA SANGUINIA! Vybíhá ven z místnosti a sprintuje... asi pro to kafe. V místnosti tedy zůstaneš na nějakou tu chvilku sama se svým egem. Další značně neklasické ráno! ~ Sadie, Nathandielis~ Ano - jsou pravé! To je z prvního omaku rozhodně patrné. Příroda a nula procent silikonu! To prostě nutně musí potěšit každého rangera v dosahu milionů světelných let a možná ještě dál! Protože, co si budeme povídat - rangeři už tak nějak od přírody mají rádi.. přírodní věci. "KAAAAFÉÉÉÉÉ!" Ozve se vzápětí chodbou řev a dusot, který dokládá jediné - buďto k vám běží stádo mluvících mechanosorožců - a nebo k vám běží mariňák v power armoru. Samozřejmě - bé je správně - směrem k vám se totiž řítí Therius značky Nexus, rozhazuje rukama a řve něco o bozích a kávě. Inu ano - kdyby jste ještě nějaké ty bohy vcelku měli, určitě by TAKÉ po ránu žádali kávu. Bohužel, nemáte! A o tom, že by Císař pil něco jiného než mozkomíšní mok psykerů - o tom se taktéž nikde nemluví (ač kdesi bylo psáno, že Císař pije pouze rozpustné) Therius se ale zastavuje kousek před vámi a vytřeští oči na Nathandieliny ruce, zkoumající Sadiino poprsí. "VŠICHNI SE ZBLÁZNILI!!!!" Vzápětí se otáčí a běží na opačnou stranu. "Pudink.... JE TO PRÁCE TOHO PUDINKU!" Slyšíte ještě řvát jeho vzdalující se hlas.

Nathandielis - 20. prosince 2012 19:25

Proč je PETA důležitá! "KAAAAFÉÉÉÉÉ!" Jestli je něco opravdu smutné, tak jsou to chovatelé postižení myšlenkou, že by lidi mohli být umělým chovem zkultivováni na nižší formy života. To je nesmysl, velmi krutý nesmysl protože ať už je budeme nutit sebevíc a dávat jim cukříčků, kolik jen chceme, jejich potřeba kávy a ani schopnost si ji opatřit nikdy nebude tak velká, aby snesla slůvko "nižší" v komparaci s námi, dětmi hvězd! "VŠICHNI SE ZBLÁZNILI!!!!" Občas mi to taky tak přijde, i když většinou mám dojem, že se spíše zbláznil někdo velmi konkrétní. Třeba táta, nebo nějaký ten kluk z kempu a tak... občas i já do někoho, nějakého kluka nebo něčího táty... přesto to není nic, co by se nedalo hlavně po ránu vyřešit kávou. "Pudink.... JE TO PRÁCE TOHO PUDINKU!" Pudink? Upřímně v souvislostí s nahou Sadie Mengelovou napadne leccos, ale pudink...nakonec jsem si naprosto jistá, že já ani Afkone nad tím nechceme více přemýšlet a jen stačí tímhle směrem pošoupnout fantazii. Zkrátka jsou témata, která bychom tu slíznout neměli, takže to raději spláchneme. Nechápavě se podívám na Sadie, nechápavě se podívá ona na mě a oba... chvilku mlčky nechápeme. A protože jsme eldar, tak obě svorně i beze slov pro změnu chápeme vzájemné "what the fuck"? Po krátkém zamyšlení nic méně jsem schopná přijít s odpovědí. "Takhle to dopadá, když se nebohým zvířátkům uzme jejich přirozené prostředí a jsou nuceni vyrůstat v naprosto nevyhovujících stresujících podmínkách. Nejenže ztrácejí radost ze života, ale i vlastní identitu a nakonec... takový ten ekvivalent rozumu. Upřímně, tomu nebožátku..." Nutno podotknout, že to nebožátko má přes dva metry a na kontě patrně nemálo zabití za post své služby. Tedy té mimo gaybar. "Ale hovno" Hovno je sice přírodní, ovšem dokonce ani pathfindera, tedy vyšší level rangera... nepotěší. Pokud není... řekněme zastáncem velmi svévolného pojetí cesty eldar a obecně fanda alternativního přístupu k hygieně. Štítí se holek, to chytl v tom gaybaru... Doktorka neváhá s diagnózou, která je podle mě trochu těžce mimo. "Akorát nevím, proč tak brzo..." Pár dalších slov potom stačí, aby se v obličeji objevil křečovitý výraz, který měl dost možná i Therius a ohromná chuť jej s řevem následovat. Ovšem místo pudinku řvát SADIE! Ruka mačká runu na otevření dveří jako zběsilá doufaje, že v kuchyni se spoustou jiných zombie ranních eldar zajistí bezpečí!

Sadie Mengelová - 20. prosince 2012 19:37

Asi i špetka závisti "KAAAAFÉÉÉÉÉ!" Jako mě opakování stále stejných věcí obvykle nevadí, proto jsem taky opakovala tolik ročníků školy, ale i tak mám jistou hranici, která je dosažitelná! Tohle je prostě moc, nechci slyšet další kecy o tom černým kofeinovým hnusu! CHCI SVŮJ ČAJ! Nebo jakýkoliv jiný dle mého receptu! "VŠICHNI SE ZBLÁZNILI!!!!" Co je tady, kromě cesty eldar, pošahaného? V podstatě tu až na eldary je všecko v pořádku! Inu Therius má asi pěkně, jak táta eufemisticky rád říká - vymrdáno, čemuž se díky jemu vzhledu i brigádě nedá ani tak divit. Upřímně to musel být přes deepthroat fakt borec, když mu ten "pudink" dle jeho řevu - vlezl až do hlavy. Nu což proti gustu žádný dišputát a když je třeba dostat něco teplého do žaludku, proč nespojit příjemné s užitečným? Navíc, pokud "asistent" je z crafworldu hispánia můžete mít po přesolené krupicové kaši jako další chod španělského ptáčka a pak se mu ještě v průběhu konzumace smát, že ten jeho už žádné hnízdo nenajde! "Takhle to dopadá..." Upřímně podobně jsem řvala naposledy, když jsem v sedmé třídě zamkla fotbalový tým v šatnách, se mnou a to jen proto, že jsem přecenila své síly, možnosti a vzala jsem si hrubě málo vodky. Fakt to stálo za prd, škoda slov! No a beztak se v průběhu času ukázalo, že všichni byli teplí. Ač někteří tvrdí, že to kvůli mě se s muži cítí bezpečněji... "Ale hovno..." Therius pak byl spíše než chovem postihnut... workoholismem! "Se štítí holek, to chytl v tom gaybaru..." Říkám to zas a znova - škoda ho! Akorát nevím, proč tak brzo..." To fakt nechápu. "...pač zvednout ti róbu a mrknout se, jak přírodní seš vlastně ty jsem se teprv chystala." Co blbne? Zběsilé klikání na runu otevření přeci jen zarazí. "To dráždíš jak kli-" Přichází zvýšení frekvence a... zoufalý pohled. "jentoprobohyneříkejte!" Inu každý má nárok na nějakou úchylku... mám pro to sama pochopení, ale i tak mi přijde dveřofílie fakt ujetá.

Irisviel/MK2 - 20. prosince 2012 20:14

Jsem borec ledoborec! Héj, ten trouba je docela, jakože ale fakt jen strašně málo při vší své podřadnosti, nápaditý! Začít snídaní Sangrií, nebo Sanquinií... nebo co je kurva za chlast, to není úplně marný nápad! Možná, že ho nejen nevyhodím a nevymažu z reality, nebo - což je pro mou přirozenou autoritativní nezlomnou tvrdost častější - jej neuvrhnu do temných okovů pekla mé ignorace, ale dokonce mu dovolím mi večer vyprat. Zatím ovšem nezbývá než čekat na slíbenou snídani. Zálibně si tedy pohovím na velké postýlce a chvíli se kochám... sám sebou. Jsem sweet, jsem sexy, jsem... to prostě já. A tak není divu, že si při čekání začnu notovat! Ať si říká kdo chce svý nad mě není, já to vím všecko dávám mávnutím každého já rozpráším. I když smůla blíž se zdá, vůle má vždy vítězí, Ptám se jak dobrej můžu být, o co každej přichází! R: Já jsem jak vítr. Já vím co chci přitom sám sebe se dovedu bát. Jsem zvlášní tak plač. máš ze mě vítr, jsi sráč! a mám sílu které neodoláš! Já jsem jak vítr. Nikdo mě nespoutá jen když já sám budu to chtít jsem tajfun a hráč ovládám vánek a pláž a když k ránu snad mám chuť zas jít odletím.. Jiným zdá se dávám pít až do dna trápení mý srdce že zůstává v tý skále míle vzdálený Čím víc pouť tam je dlouhá tím víc jich odradím já na nic dál už nečekám a prostě sám je vyhladím Já jsem jak vítr. Já vím co chci přitom sám sebe se dovedu bát. Jsem zvlášní tak plač. máš ze mě vítr, jsi sráč! a mám sílu které neodoláš! Já jsem jak vítr. Nikdo mě nespoutá jen když já sám budu to chtít jsem tajfun a hráč ovládám vánek a pláž a když k ránu snad mám chuť zas jít odletím.. Já jsem jak vítr. Já vím co chci přitom sám sebe se dovedu bát. Co vidím, slyším, cítím všechno já mám.. máš velkou chuť na zhřešení, čekáš dál, ve mě doufání je k zbláznění S větrem v zádech už blížím se k Vám teď už musíte to vzdát nevěřím, že neděje lhát může napořád Já jsem jak vítr. Já vím co chci přitom sám sebe se dovedu bát. Jsem zvlášní tak plač. máš ze mě vítr, jsi sráč! a mám sílu které neodoláš! Já jsem jak vítr. Nikdo mě nespoutá jen když já sám budu to chtít jsem tajfun a hráč ovládám vánek a pláž a když k ránu snad mám chuť zas jít odletím..

Nathandel - 20. prosince 2012 20:36

Když já, když já už bych chtěl domů! Jsem exarch, na středce nazývaný Nico a dnes jsem se vypracoval takřka co by muž s cejchem smrti až do takové úrovně, že je těžko mě zabít. A taky... je to prý u mě občas i třeba! Zrovna dnes, po podivném dni, který si ani moc nepamatuji... se o to pokouší ještě podivnější podzemní prostora ve které... se všechno děje tak rychle, že místy nestíhám chápat. Nic méně jak jsem se zmínil v úvodu, já jsem protřelý hrdina mnoha válek, (proto jsem taky ten exarch, nebo ex arch... jak se to vezme) takže mě nerozhodí ani Alijaška v plamenech ani fakt, že tohle nejenže není můj domov, ale - jak jsem říkal už jednomu chlápkovi, co vylez z mnou vyleštěné láhve - to není Gin Beam. Kráčím tam, odkud cítím slevy z kauflandu. Což může být v podstatě kdekoliv, protože my máme peníze a proto máme i podobné krámy na každém rohu. To mi nevadí, na rozdíl od dojmu, že je můj syn mariňák a já si nemůžu za boha vzpomenout, proč jsem nikdy neměl podezření, že by mi byla žena nevěrná! Taky netuším, kdy a jak se to stalo, ačkoliv si matně u nějakých, obvykle dnes mrtvých, děcek vybavuji cosi o temných časech nikoliv technologických, nýbrž pubertálních. Zatímco míjím další zatáčku, tak mě i napadá, kdy se z něj vlastně stal syn? Docela dobře si pamatuji, že jsem kupoval k vánocům jednorožce a další blbinky, co chtějí spíše budoucí maminky! Nakonec přicházím na to, že buď jsem měl dceru, nebo fakt zlobivého psa! Případný proud myšlenek pak zahání... představa kohosi tady dole. Co může být v příspěvku z rána popisovaná malá eldar s yranidem, nebo taky jeden z dozvuků prášků, kvůli kterým za každým rohem sahám po zbrani. Jednak vinou dobrého respektu z nutnosti se probíjet a druhak proto, že furt zapomínám, že jsem si zbraně vlastně zapomněl. "Je tam někdo? Odpovězte!" Vyhrknu rychleji, než by leckdo stihl vypálit třeba prostenal, nebo vykonat to, co umožňuje v mém věku bez něj! Taky doufám, že to není nějaký smrad, ale nějaká ta dobrá duše, co se mnou ztratí pět minut a řekne mi, ve kterém vesmíru to vlastně jsem a proč jsem, jakožto Avenger, sám!

A-love-toc - 28. prosince 2012 20:03

Záchrana a ...kafe? ~Nathandielis, Sadie~ Inu, není radno si zahrávat s city touhami Sadie Mengelové. Někteří to už ví dávno a někteří, jako například Nathandielis, zcela evidentně trošku řízlá hippies směrem, to teprve s hrůzou zjišťují. Protože on je rozdíl mezi pojmy "volná láska" a "volná láska se Sadie Mengelovou." Ať už tak či onak, dveře, vedoucí do jídelny, se otevírají a odhalují pohled dovnitř. Tam pak panuje poměrně idylka, pokud se tak dá nazvat uskupení tří eldar, sedících za stolem a usrkávajících kávu. Přítomni jsou pak Yrmael, Yrkiel a děda Yenniel. Při pohledu na ve dveřích stojící Sadie se pak Yenniel široce usměje. Yenniel: "Řekli jste, že když přijdu střízlivý na snídani, udělám vám moc velkou radost a dostanu kávu a sušenky. Moc děkuju, ta prostitutka k tomu opravdu nemusela být, udělali jste mi hroznou..." Yrmael: "...dědo!" Yenniel: "No co, co zase - bude zpívat, nebo tak? Mám se utišit? " Yrmael: "Dědo!" Yenniel: "A ta druhá, ta jí co? Dělá vokál? Je nějaká oblečená..." Yrmael: "Dědo!" Yenniel: "...ale to sem blázen, mám pocit že tu s černými vlasy už jsem někde to.... viděl!" Yrkiel: "DĚDO!!!!" Možná tomu zapříčinila náhoda a možná osud, ale hrnky všech po baanshee výkřiku souběžně pukají, stejně, jako překapávací konvice, do které tekla káva nová...

A-love-toc - 28. prosince 2012 20:35

V podsvětíí ~Nathandel~ Ač jsi hledal slevy, Kaufland jsi nenašel. A to i přes to, že se říká, že ve spodních patrech craftworldů jich jsou desítky, občasně střídané Tescem a pro většinu z nás již dávno zapomenutými řetězci Kerfuru. (který se buďto změnil na Chaosfour a nebo jej, v případě, že neměl tolik štěstí, odkoupilo Tesco) Zde, ve sklepech paláce rodu Ylios, je vše, na co si můžeš jen vzpomenout. Zde se po staletí uskladňují všechny ty věcičky, které nikdo nepotřebuje - a nebo je nikdo spíše nechce vyhodit, ale všichni mají pocit, že by je někdy ještě potřebovat mohli. Procházíš okolo dětského kolotoče, který je pravděpodobně již nepojízdný. Nestvůrní jednorožci, nastavění mezi retro autíčky, po tobě koulejí svýma malovanýma očima. Pod botou ti občas něco křupne - třeba nyní se jednalo o platinovou první desku Sorority Bartošové - Bolty Lásky. V hlavě se ti vrací vzpomínky na časy, kdy Bolty lásky hrály v každém rádiu. On: Palbu jsem snídal jedno ráno Ona: Táhnu se zvolna s heavy bolterem Dívám se dívám jak se tváří On: Vnímám je zrádná - nesmím váhat! Oba: Ach bolty lásky Po celou bitvu Půl dávky, celou? Nevím já.... Ach bolty lásky Do tebe pálím Ona: Není tajemství že Císař nám žehná On: Díky té chvíli teď umírám Ona: Díky té chvíli Císař žehná... Díky té chvíli dáme šanci On: Terranům žít - jak jelimánci Oba: Ach bolty lásky po celou bitvu Půl dávky, celou? Nevím já.... Ach bolty lásky Do tebe pálím Ona: Není tajemství že Císař nám žehná! A pak uslyšíš ten zvuk. "Je tam někdo? Odpovězte!" V odpověď zpoza jakéhosi balíku od posilovacího stroje, v němž je evidentně uchován vánoční stromek předminulé generace, vyleze tyranid a posadí se způsobně na zadek, zatímco lehce vrtí ocasem.

Nathandielis - 29. prosince 2012 10:15

KAVÁRIE! Tohle je nepopsatelné. Celá ta situace připomíná přesně ty epické okamžiky příběhu, kdy se hrdinům začne bořit svět a jedna věc po druhé, na které jim ještě záleží se poroučím někam do míst, kam byste raději poslali Sadie Mengelovou. Čistě pro jistotu vzhledem k jejímu ražení jen verbálně! "Káva-" Prosebně zvednu ruku, jako bych mohla v ten okamžik ještě zachytit mizející palivo mého života. Upřímně, jednou jsem se takhle loučila s jedním romanticko-ekologicky založeným chaosákem, než přišli jeho kamarádi s tím, že půjde do Dreadnaughta. Vážně nevím, co to přesně a jak to funguje, ale když nás oddělovali, taky jsem k němu tak vztahovala ručku, stejně jako on ke mě... jen jsem tehdy necítila tu bolest, co teď! Spíš jsem byla ráda, že časem nebudu muset řešit dalšího vřeštícího ubožáka. "Jak jste... mohl..." V očích jsou skoro slzy, hlas selhává. Stejně jako právě selhala jakákoliv šance na soustředění se pro cokoliv jiného. Nejhorší na tom je, že on je jen další chamtivý róbaťák, který si může dovolit plýtvat... Z toho by se jeden vztekl a taky, že jo! On mi to možná nedal vypít, ale za to já mu to teď hned dám sežrat! Naštvaně plesknu rukama o stůl. "To vám zatraceně nestačí, že denodeně umírají stovky stromů na obal krabic spotřebičů, které neváháte kdykoliv zničit jen pro potřebu projevu materiální nadřezenosti? Sakra může se váš nenasytný chtíč po elitářství alespoň jednou zastydět? Nestačí dálnice, zvyšující se limity těžby, zásahy do biodiverzity, vymírání druhů, globální oteplování, ropné skvrny, ale teď ještě RANÍ KAVÁRIE!..." Fakt mě štve! "...k tomu, abyste se sakra alespoň jednou zamysleli nad tím, co je v životě důležité!" Jako já fandím dětem země, ale z některých róbaťáků bych nejraději nadělala podobně znějící organizaci - děti bezpečně pod zemí! "Možná, kdybyste zvedli ty své zadky z craftworldu, tak byste pochopili, že tam venku je něco úžasnějšího, než skládka vašeho harampádí a hromádka zdrojů pro vaší potěchu! Tak sakra zavřete oči a alespoň jednou v životě se podívejte srdcem!" Další bouchnutí do stolu, tentokráte korunované bojovým pokřikem, tedy upraveným pro tuto situaci. "Make Coffe, no mess!" A samozřejmě spolu s gestem peace!

Sadie Mengelová - 29. prosince 2012 10:38

Hej, to je jak u nás doma! To mi hlava nebere. Jak to, že jediný jakž takž normální člen týhle domácnosti a dost možná celého světoletu je těžce senilní Yenniel? S tím jak o mě zkrátka mluví se mu prostě nedá upřít zdravější přístup k životu než je cesta eldar a pak... už zase mi lichotí! Ne každý má zkrátka dojem, že by mi měl za noc se mnou zaplatit a to nejen životem! Navíc umí dělat tu kulovnici! Čím dál víc začínám mít dojem, že kdyby mu někdo vysvětlil ty správné hrátky s latexem, možná by to byl zajímavý experiment! Určitě povedenější než jiné mé zkušenosti s necrofílií, které tak nějak přišli samovolně. Začala jsem se živým a vprostřed...a i tak to nebylo nic moc! "Jak jste mohl?" Mě ocenit? Tak sakra má obě oči a já obě prsa, ne? Závist je tak ošklivá vlastnost! Je ohavná spadá do kategorie věcí, kterými když jeden zachází tak jimi taky schází. Vím o tom dost, fakt! Na mou závist už sešlo takových lidí, nelidí.... Tak ne. Začíná něco o ekologii což patří k věcem těžce jdoucím mimo mě. Vůbec mi zase uniká spousto těch blbostí, které eldar ze světoletů tak strašně žerou. Do dneška mi nikdo nevysvětlí, jak může naší rasu a vesmír zachránit třídění odpadu. Obzvláště, když jej třídíte jako mamča na Sadie, Sheilu "Apendix" a od jisté doby zpívání i Taldeer. Zatímco mluví a asi na sebe tím i strhává trochu pozornosti, já prostě udělám pár kroků ke stolu, načež si na něj stoupnu, tak trochu protančím mezi loužemi kávy a kusy rozbitého nádobí, načež spokojeně usednu na Yenielův klín. Myslím, že v tomhle jsem fakt dobrá, protože co se týče motání se odněkud někam - to dělám už fakt dlouho! Čistě proto, že je už od pohledu musí jeho reakce na mě štvát. "To jsem já, tvá skandální bohyně." Mimoděk se usměju, načež začnu krást sušenky. "Nepůjdem se zase napít a pak si hrát na hasiče?" Ta hra sice byla k vzteku, ale ten chlast by za to stál. I já potřebuji po ránu něčím nastartovat a ta malá vodečka odstartovala leda chuť na něco... tvrdšího! Což teď na klíně jednoho staříka začíná být lehce perverzní i na mě!

Ysmiel - 29. prosince 2012 23:57

Neklasické ráno Ach jo. Ne, že by rána všeobecně nebyla špatná, demotivující a nehezká, ale od doby, co se zde na našem craftworldu objevila entita, známá širému vesmíru pod jménem Sadie, jsou rána naprostým hororem - a to ještě toho slenderovského typu, kdy prostě chodíte a čekáte, co kde bude a co se zase stalo, přičemž víte, co najdete a víte, že vás to i přes předchozí vědomí vyděsí! Proto také i dnes vstávám, s tím nově nabytým nepříjemným pocitem předem posraného dne, oblékám si jednu ze svých lepších rób a jdu k snídani. Cestou minu také svůj Y-phone, na kterém mi bliká zpráva. "Zdravím, Ysmieli - tady Míra, jak si jistě pamatuješ ten chaosák ze zoologické zahrady, Jsem zrovna v blízkosti Alaitocu, tak bych rád využil tvého pozvání a poznal tamní dobré eldar i jejich kuchyni. Napiš, prosím, jestli se ti to hodí. S úctou a stejnou nenávistí k impériu, jako chováte - vy šampion neděleného, chaos Lord, novopečetěný manžel a otec čekatel Miroslav Krutor" Popravdě? Díky Sadie a celkovému mumraji všude okolo se mi to zrovna moc nehodí - ale co mám dělat? Míru uvidím velmi rád - už proto, že mi zachránil jednou život a tohle mu do smrti tak nějak neodpustím! Proto tedy beru Y-phone a dám se do psaní. "Velectěný příteli Míro Krutore, pane Chaosu z řad Word Bearers, přičemž tvá žena již, jak jsi zmínil, evidentně nosí něco víc, než jen slova! Velmi rád tě v našem paláci uvítám, jakožto milého hosta! Máme zde sice trošičku mumraj a zmatek, vzhledem k jedné... nepovedené dodávce až do domu, kterou zařizovaly harlekýny, ale vzhledem k tomu, že přicházíš z Oka nákupu, určitě to psychicky zvládneš! Přijeď na oběd, dnes bude určitě výborný! S úctou a přátelskými pozdravy, princ Ysmiel, warlock Alaitocu a člen Seer Councilu." Když zprávu odešlu, pokračuji v cestě k jídelně. "PUDINK!!!" "Ale ne, už zase...?" Therius se okolo mne prožene, jako velká voda. Už to mne mělo možná varovat, že je něco v nepořádku - ač Therius občas po chodbách běhá i když má špatné sny - i když to řve spíše HORUS!!!! Zase - události včerejška v nás nechaly značné stopy. To, co zahlédnu v jídelně, ale vše vysvětluje. Rozzuřená Nathandelis, kafe vycintané všude okolo, popraskané hrnky, otec, držící si ústa, aby nekřičel, matka drřící jeho ruce aby si držel ústa a nekřičel... a Sadie na pradědově klíně. "To jsem já, tvá skandální bohyně." "EEh, bohové jsou nějací lepší, než si je pamatuju z mládí... opravdu...." "Nepůjdem se zase napít a pak si hrát na hasiče?" "Ano, sličná slečno... uhasíme... svou žízeň a taky..." "Pane Khaine Bože!!!! Míra se zděsí až to tady uvidí!"

Sadie Mengelová - 30. prosince 2012 00:33

Ten starý lichotník! "EEh, bohové jsou nějací lepší, než si je pamatuju z mládí... opravdu...." No to tedy zírám, no to tedy čumím, co já všechno svedu, jak to se starouškama umím! Upřímně Yeniel velmi, velmi stoupá na ceně v mém soukromém žebříčku. Možná, to... jisté vzplanutí k Athaniovi byl krok špatným směrem a asi bych se měla více soustředit na zralé muže, než zajíčky, co mě neumí ocenit. Ačkoliv Athanius je docela dost zralý zajíček! Teď mi vlastně dochází, že bych ho mohla i vydírat jeho rodným číslem, ke kterému jsem se jako jeho zaměstnavatelka dostala! No dohajzlu, proč mě to nenapadlo dřív! Určitě se na vydírání nedá postavit vztah, ale taková rychlovka ve výtahu snad jo! "Ano, sličná slečno... uhasíme... svou žízeň a taky..." Pane Khaine Bože!!!! Míra se zděsí až to tady uvidí! Souhlasně kývám, ano budeme hasit žízeň a pak budeme hrozit Míru... Míru? Tak moment, jsem sjetá já nebo on, ona, ono? Lehce zatřesu hlavou, než mi dojde, že tohle se mi fakt nezdá a to, co by mohla být drsná holka nebo jemný hošík bude fakt Ysmiel. Už proto, že Yaraen patrně nezná Míru, protože kdyby ano... no řekněme, že dívky mají tendence po něm prahnout až do konce života. Ty co v jeho blízkosti dost dlouho přežijí zásluhou... jistých machinací. "Ale Ysmieli, Míra je přeci mariňák and they shall know no fear!" Tohle vím dokonale! Už proto, že táta přepadl kdysi nějakou zásobovací loď ultry a náklad používal k balení jointů po několik let. Tahle věta v těch pokedexech, nebo jak tomu říkali, byla dost často! "Navíc jsme letitými kolegy, Ysmieli, takže věř tomu, že ho tu sotva něco pohorší." Můj tón zní sladce, přesto doufám, že jemu sladce rýsovaný den pokud možno zkysne!

Ysmiel - 02. ledna 2013 20:19

V kuchyni "Upřímně, to tedy doufám, že ho sotva něco pohorší, protože dneska míní přijet na oběd!" Začínám být poměrně nervózní. A Sadie je od pohledu nechutná a měla by se obléct. Já chápu, že takovým pathfinderům naturismus asi nevadí - ale já jsem warlock a žádám o zachovávání určitého dekóra v domě, ve kterém pobývám! Pokud tohle bude pokračovat dál, tak se odstěhuji! "Míra? Jako ten Míra, Míra Krutor?" "Ano, mami, Míra Krutor." "Ten míra Krutor, který dělá tu nejlepší šunkovou rolku na světě?" "Ano, ten Míra Krutor." "Opravdu TEN Míra Krutor, který vyhrál několikrát za sebou neoficiální soutěž magazínu Chaosssssák o nejkouzelnější úsměv?" "Ano, to bude ten Míra Krutor." "Chcete mi říci, že sem přijede ten Mí..." "KOLIK SI MYSLÍTE ŽE VE VESMÍRU ASI TAK JE MIROSLAVŮ KRUTORŮ?????" Od nynějška už chápu, proč je Yaraen tak vzteklá a impulzivní. Do dne, kdy mi sem ta banda magorů, které jsem ještě nedávno nazýval svými milovanými a ctěnými rodiči přitáhli tu dark elfí píču Sadie, jsem ji nechápal! Ale události posledních dní mi jaksi otevírají oči. "Yaraen, vy se zase vydáváte za svého bratra?" KURVA NE TATI, TO JSEM JÁ, TVŮJ PRVOROZENÝ SYN! TOHLE-JSTE-ZE-MĚ-UDĚLALI! "Já odcházím pryč. A nevrátím se domů, dokud si na sebe tadytahle nechutná kurva něco neobleče." S Mírou se raději setkám někde v baru. Pokud možno ale heterosexuálním. BEZ STRIPTÝZU A OBSLUHY NAHOŘE BEZ!

Nathandielis - 12. ledna 2013 11:44

Make Coffe no mess pokud možno ještě dnes! Všude ve vesmíru je to pořád stejné! Jakmile jednou, jedinkrát podlehnete hněvu roztočíte kolotoč násilí který se před ničím nezastaví. Ani před košilemi s květinami, ani před davem rozzuřených šátky, kytarami, dodávkami a lehkými drogami oplývajících rangerů i pathfinderů v celé galaxii! Dalším novým zlem je nějaký Krutor, kterého róbaťák zmínil a rázem se všichni vyprdli na problematiku našeho incidentu! Ano, možná je pozdě plakat nad rozlitým kafem, ale rozhodně není pozdě na to, abyste si vybrečeli další zatraceně! Kdo je vlastně ten Krutor? Nezbývá, než se přiznat, že mass média těžce zkorumpovaná anti-ekologicky smýšlejícími kartely těžce bojkotuji, což jde i dost snadno vzhledem k tomu, že v přírodě většiny světů není ani wifi, natož elektřina! "Je mi potěšením vám popřát nádherné ráno, Ysmieli. Vaše slova mě těší a jsou mi neskonalou poklonou." Ono... ono to umí mluvit slušně? Mozek to zavrhuje s tím, že jde o halucinaci vyvolanou nedostatkem kávy. "Bohužel nejsem hodna oděvu, jakého nosí tak vážení zástupci rasy eldar, takže se obávám, že ač mé srdce to tíží, budete čekat velmi, velmi dlouho." Moment... minule takhle mluvila i u té večeře... co...co to je? Najednou se zdá slovo mindgame docela výstižné. "Warlocku Ysmieli...." Nakonec nechám nenapravitelného dinosaura jedné korporace na pokoji a raději... přesměruji svou pozornost. Svižně přicupitám k němu, zatímco... dle slov Sadie asi zamíří pryč z domu - což je fajn směr! "...já, omlouvám se za hrubost, která spustila tuhle lavinu... nepříjemných slov." A teď to důležité. "Mohla...mohla bych to odčinit, prosím, pozváním na raní kávu?" Tohle je ideální příležitost vypadnout mimo podezřelou Sadie, staršího Róbaťáka a taky zjistit, co je to ten kruťas přesně zač a proč ho sakra všichni tak žerou!

Ysmiel - 28. ledna 2013 22:10

Make love... no coffee? "...já, omlouvám se za hrubost, která spustila tuhle lavinu... nepříjemných slov. Mohla...mohla bych to odčinit, prosím, pozváním na raní kávu?" Zarazím se v půli kroku a, ač už jsem na odchodu, otočím se zpět. Není zrovna vhodné se k dámě otáčet zády - a to i přes to, že jsem zrovna přestál jeden z mnoha kulturních šoků, způsobených dark eldary.  Tak, Ysmieli, nyní ti tato dáma udělala slušnou čáru přes rozpočet. Měl ses sejít s Mírou - ne s ní jít na nějaké kafe! Co budeš dělat teď hm? Ne... na sestru už to asi jen těžko hodím. Mám silný dojem, že kdybych jí začal přesvědčovat, aby Nathandielis doprovodila na kávu, asi by mě zabila! No... není jiné možnosti, než to zkusit, řekl bych. Nejspíše si budu nucen hodit na leadership... ale občas i warlock musí v žáru bitvy riskovat! "Obávám se, že to budeme muset nechat na jindy." Odpovím s upřímně zklamaným úsměvem. "Mám za chvíli důležitou schůzi s jedním starým známým - a již ji nemohu odvolat. Nicméně, pokud nemáte nic proti, mohla by jste vzít na kávu mou mladší sestru. Přeci jen se asi budete chtít dohodnout na ten Petangue, který jste si včera slíbily."

A-love-toc - 28. ledna 2013 22:48

Lokál! ~Miroslav Krutor, Ysmiel~ Jak pravil jeden nejmenovaný klasik v modrém brnění a s mírnými poruchy paměti a celkovými senilními výpady mozku - lokály jsou lokálně problematické už kvůli popisu lokality. Ano. Popisy, jak všichni dobře víme, Císařovnu intergalaktického Impéria trápí natolik, že kdyby existovala nějaká planeta, plná nějaké té rasy Popisů, nechala by ji vyhladit exterminantem stejně, jako nechala srovnat se zemí tatérský salón, kde jí bylo oznámeno, že žádného jednorožce na levou lopatku nedostane, protože jednorožci jsou hnusní. Zkrátka a dobře, takový popis lokálu je rozhodně větší tragédie, než všemi médii omílaná volba prezidenta. A to hlavně proto, že v takovém popisu se prostě musí... popisovat. Samozřejmě, že by bylo nejjednodušší sem mrsknout mapu, nebo dvě - tak jako se to tak obvykle v dobrodružstvích, kde je PJ líný o něčem zdlouhavě mluvit, dělá. Ale prý by to pak postrádalo jakýsi ten punc a nádech naší parodické... profesionality, takže se do toho pustíme. Ysmiel původně toužil jít do nějaké té rozkošné kavárničky s výhledem na nedaleké galaxie a vesmír. Někam, kde by hřálo umělé slunce a plastové kýče po eldařích babičkách rozněžňovaly srdce každého pamětníka a pro jistotu i několika těch, kteří si je nepamatují, ale chtějí taky vypadat prastaří a cool. Bohužel ale, vzhledem k předchozím událostem, zvolil pomocí google maps, které jsou součástí každého lepšího Yphonu, poněkud méně klasický lokál. Nebo možná, z pohledu většiny galaxie, klasičtější. Jedná se totiž a zcela standardní typ hospody, kde se sice čepuje StaroBieltan, ale dají se tam sehnat i lahváče něčeho, co zbytek galaxie krom BielTanu nazývá "pivem," míchají se zde drinky s paraplíčkem, hraje živá hudba, ne nepodobná té v kantýně na Tatooine a celkově to zde, ač se tu nevaří, působí příjemně - a někteří hospodsky zdatnější by řekli i "jako doma." Za barem obsluhuje poměrně pohledná Rangerka, u kapely stojí a tiše prozpěvuje nějaká ta začínající Banshee hvězdička. Pokud se snaží, zdá se, že mají i příjemný hlas, při kterém nepraskají skleničky, lahve... a okna... lidské mozky. U jednoho ze stolů se tiše baví tři swooping hawkové a upíjejí ve všech klubech oblíbený drink, zvaný křídla. A samozřejmě zde nechybí ani velká plasmová televize, která zrovna vysílá nějaké hokejové utkání mezi mariňáky a chaosími mariňáky. Čistě proto, že všichni vypadají i v civilu jak hokejisti.

Ysmiel - 28. ledna 2013 22:56

Ach, Míro... Ano - i já mohu tuto příslovečnou větu říct. Ač ji ženy vyslovují trošku jinak, přičemž budí dojem, že jim zrovna explodují vaječníky, mé "ach" má rozhodně pouze charakter těžkého povzdechnutí si nad nespravedlivým věčným životem. Inu, I Míra Krutor o nespravedlivém věčném životě něco málo ví, takže mu nemusím nic moc vysvětlovat. Usadím se v hospodě a poručím nám oběma nějaký ten alkoholický míchaný nápoj, pokud možno pak nějaký, který nemá příliš lascivní název, kolidující s cestou eldar. Od Theria vím, co se míchalo v Andělu a upřímně - žádné smetanové drinky, pojmenované "sex on the... čemkoli" bych si nedal. "Já se moc omlouvám, že se to vyvrbilo takhle. Vůbec jsem nečekal, že doma bude takový poprask. Od té doby, co nám tam harlekýny přitáhly Mengelovou to jde všechno z kopce." Postesknu si zoufale. "Naši si mysleli, že je to nějaká má tajná známost a chtěli mě za ni oženit..." První z drinků vyprázdním téměř na ex a objednám si další. Už proto, že můj život je hořký a ony jsou sladké!

Miroslav Krutor - 03. března 2013 10:54

Být šampion chaosu není žádný med! Kdesi ve warpu nebo jiném ekvivalentu pozadí. Reklama! To tajemné slovo je mocí, kterou lze zajistit své cíle. Je to tajuplná nehmatatelná substance, skrze níž chaos umí vítězit i v situacích, ve kterých by nikdy neměl mít šanci. Taky je to jedna z nejlepších forem válčení s Chárony a pod jejich vedením bojujících Pretymariňáků, Legií Alpha a nově i prapory ohavných hygieniků, kterým se suroviny z myslících tvorů nezdají vhodné a to navzdory tomu, že bývají popraveni sotva minutou před začátkem vaření! Reklama, nebo jak primas tisíce synů rád říká pí ár - je jako svařák. A svařák, to je věc! Patrně proto v jednom warpoidním studiu je Lorgar spolu se mnou součástí klipu, jenž mi přijde padlý na hlavu. Fakt, že na hlavu padl několikrát i režisér s mým přispěním mi to vůbec, ale vůbec neulehčuje, když musím zpívat tento... divný text: How many fools can I cook today? Too many to count, don't get in my way I‘ll bake you, foes, your chances are low! Henkelbach chop is my death blow Feeding-fightin' machine, big-ass hatchet in my hand I have more than thousand bros! I'm-a slash your face, man I'm a very skilled assassin killin' dudes in ones and twos Blood flowin' like a river, need a box of tissues? When I'm huntin', I‘ll be stuntin', you can´t hide from me In the bushes, in the hay stacks, in your mother's laundry Watch me comin', all ruining', crush the walls like a boss What you lookin' at, bitch? Taste my henkelbach chop! How many fools can I cook today? Too many to count, don't get in my way I‘ll bake you, foes, your chances are low! Henkelbach chop is my death blow Henkelbach Henkelbach Hen-hen-henkelbach, henkelbach henkelbach henkelbach, henkelbach From Terra to IC(Iyanden crafworld), everywhere I‘m kitchen-god You know I’m the biggest boss in this neighbourhood Walkin' through the crowds touchin' you on the back Using my kitchin blade for a lethal attack Knocking down giant creatures because I am not human, Hit your Grandma with landspeeder ever time that I can, From time to time demon whisper in my ear: „What? Man, Samus was here!“ How many fools can I cook today? Too many to count, don't get in my way I‘ll bake you, foes, your chances are low! Henkelbach chop is my death blow Henkelbach Henkelbach Hen-hen-henkelbach, henkelbach henkelbach henkelbach, henkelbach Lorgar: I am the first in our space who have the ghost raider´s head, With super litanies you find me to sexy and bad! Heressy I lead, I’m chaos evil chief I dig my wigs powdered, wear boxers- I don't wear briefs You can't step up to me - and my band Rhinos and Storm Hawks, drive bys, bolter in the hand Ridin' over your clique like the Istvaan Four, son I‘ll get demonic bless after this shit done How many fools can I cook today? Too many to count, don't get in my way I bake you, foes, your chances are low! Henkelbach chop is my death blow Henkelbach Henkelbach Hen-hen-henkelbach, henkelbach henkelbach henkelbach, henkelbach Alovetoc Ani nedokážu popsat jaká je to úleva, když se imaterium rozestoupí a já můžu vlézt z toho zpropadeného studia na povrch světoletu. Fakt, že na otázku "proč to dělám" si ustavičně mohu odpovědět životními pravdami jako "z principu", "pro vítězství chaosu", pro "zničení cháronů" a nově i za účelem zabezpečení rodiny - to mi taky příliš nepomáhá. Rázným krokem si to mířím přímo do místa, kde se mám sektat s Ysmielem nebo Ysmielou. Nějak si od posledního setkání nejsem jistý. Upřímně doufám, že to bude Ysmiel, protože navzdory mému naivnímu očekávání, svatba příval zájemkyň o jakékoliv společné aktivity zahrnující moji přes dva metry velkou maličkost ani zdaleka nezmírnila. Spíš naopak. Ono se vůbec stalo hodně věcí, které to ještě zhoršily. Ze mě se tak nějak stal Chaoslord ukrutný a ukrutně bohatý, požehnaný ne jedním, dvěma, třemi ale hned čtyřmi bohy! A to učinili naprosto dobrovolně s výjimkou Nurgla, jehož ti tři k dobrovolnosti - slovy Lorgara - trochu popíchli. O pár chvil později si mohu užívat útulného prostředí. Ony tyhle malé domácí hospůdky - proti mému koncernu se to jinak nazvat nedá - mají své kouzlo. Hned u vchodu tak mohu využít jednu z mála skutečných výhod svého postavení a malým čudlíkem nechat otevřít svůj power-armor, z něhož vystoupím v dobře padnoucím obleku. Když jste chaosák, tak zkrátka můžete všechno, dokonce i vyndat klíčky, stisknout jedno tlačítko, aby se zase zavřel a pak druhé, které vám po zapípání dává znát, že máte zamknuto. Prvního člena personálu pak v rychlosti poprosím, aby to zaparkoval a neodřel. Na což tak nějak zírá. Jeden by řekl, že v časech, kdy i Gandalf nosí tuhle zbroj, na ně bude zvyklý snad každý. Zatímco pracovník/covnice - kdo to má u eldar poznat s jistotou - zírá, já se probíjím k cílovému stolu. Proč říkám probíjím? Kdosi: "Vy... jste pan Gray!" Přeci proto, že mi do cesty ihned skáče někdo notně potrhlý a začne mávat nějakou smlouvou před obličejem. Ne, prosím pěkně, takhle se obchody nedělají. Krutor: "Krutor, Miroslav Krutor" Kdosi: "Já chci být jen vaše!" Krutor: "To je milé, ale jsem ženatý otec-čekatel." Kdosi: "Ale to není nemoc." Krutor: "Teď nemám na vás čas, zavolejte později na tohle číslo..." S tichým vzdychnutím vytáhnu vizitku. Kdysi jsem trávil hodiny času tím, že jsem se jim to snažil vysvětlit. Pak jsem je začal posílat - na její žádost - za Fel, aby jim to vysvětlila ona a asi to docela uměla, když se žádná znovu nikdy neozvala. No a dnes ten úděl nese někdo, vzhledem k jejímu stavu vyžadující klid, což je docela u berserka obtížné. (čtěte KURVA TĚŽKÝ ZŮSTAT DO PYČE V KLIDU SE VŠEMA TĚMA KRÁVAMA CO SE CHTĚJÍ AKORÁT KURVIT S KRUTOREM.) Ten někdo je pak slavný Kentus von Kubelhoven mající spousty triků při konzultacích v labyrintech vášních na téma "Ne, manželství není nemoc, ale spousta jiných věcí je". Mám toho chlapíka docela rád, skoro tak, jako ty body Nurglismu, co vydělává! Tohle většinou zabírá, takže se jí konečně zbavím dumaje nad tím, co všichni s těmi padesáti odstíny šedi mají. Já původně předpokládal, že to bude nějaká propagace Demonhunterů nebo něco podobného, ale ne prapodivný příběh zahrnující jakéhosi předokonalého zidealizovaného muže se sklony k sadismu, kterými si léčí nějaké rány z minulosti... to mi přijde padlé na hlavu. Jak by ho sakra mohl někdo milovat? Navíc, co to je za kombinaci? Tohle vážně nechápu, stejně jak to, že ho někteří ve mě vidí! "Je radost tě zase vidět..." Vím, že tenhle pozdrav je trochu kostrbatý, ale když nevím, s kým přesně jednám... je lepší mluvit tak, aby ženský a mužský rod nebyl rozeznatelný. Záhy přichází omluva za tohle pěkné místo, odhalení pohlaví vzhledem ke svatbě a když se k tomu přidá Mengelová, tak i rozsudek za jeho zločiny. Ať už byli jakékoliv. "Ty... říkal jsi Sadie Mengelovou? A za co tě takhle odsoudili?" Na světě je jen jeden tvor, kterému bych ji přál - Cháron.

Ysmiel - 31. března 2013 23:13

Víš, Míro - já ale věřím že se najde mnoho žen, které by tě rády medem pomazaly a pak od něj vlastnojazyčně očistily. To jen tak na okraj... "Je radost tě zase vidět..." Jen pokývám hlavou. Docela si toho vážím. Míra Krutor mě má rád. Co by za to dalo devadesát šest procent žen v galaxii! (Jen tak na okraj, ta zbylá čtyři procenta jsou lesbičky.) Co by za to dal třeba tamten malý babský kroužek baansheen, které po něm koukají mlsně a po mě, jako bych byl ženou, která jim velmi překáží v možném seznámení se s panem Krutorem. Ach jo. "Ty... říkal jsi Sadie Mengelovou? A za co tě takhle odsoudili?" "No.. já - asi za to, že jsem dlouho a usilovně unikal - před svatbou. Víš, oni se mě snaží oženit už nějakou tu dobu. Říkám si, že jsem měl pro jistotu kývnout na tu první, ať už to byl kdokoli... protože pak už to šlo z kopce a teď to kleslo až na samé dno zoufalství. Naši... si mysleli, že se Sadie něco mám." Je mi přinesen další drink. Takže se spokojeně napiju. Brčkem. "Protože jsem se s ní sešel tehdy v Oku náku... udělal jsem to proto, že je to moje spolužačka," zamračím se, než mi stihne říct něco o tom, že scházet se se Sadie je pěkná kravovina. "Podívej. Já nevím, co mám dělat. Převrátila náš barák vzhůru nohama. Velmi nepatřičně vzrušuje mého pradědečka," následuje lehké, pohoršené zakašlání z mé strany - a další ucucnutí drinku, "A ty se v ženských to... no - vyznáš. Žejo." Pokrčím nakonec rameny, jako by to bylo jasné. Buchty žerou Míru. Upřímně, já být trochu méně asexuální tvor, tak jej asi žeru také.

Yaraen - 31. března 2013 23:27

Víte... myslím, že se všichni zbláznili - nevím jak vy... Je to takový zvláštní pocit, ráno vstát a vědět, že ve stejném domě, jako spíte vy, nocuje i váš tajný nepřítel, zastupující agresivní organizaci, hájící práva všech těch zvířat, které jste v průběhu svého poměrně krátkého, ale válkami rozhodně nabitého života, stihli zabít. Dal by se přirovnat k těm pocitům, které cítíte ve chvíli, kdy jste elfové, upíři unesou nějaké trpaslíky - a vy je všechny musíte hledat, zatímco tomu šéfuje nějaká nepříliš zdatná entita, zvaná Viki. Prostě - a nyní použiji jeden z roztomilých výrazů, které jsem odkoukala na bojišti od vyznavačů Nurgla - je to mrmel. Všechno je mrmel. To, že se vyhrabete ráno z peřin a nemáte v pokoji pořádně zatopeno - je mrmel. To, že zamíříte do své skříně a nevíte, co na sebe, jestli tuhle bílou róbu nebo tamtu - je mrmel. To, že jste pod postelí zašantročili svůj soulstone a musíte se tam pro něj vsoukat - je mrmel. To, že pod postelí zjevně nikdo už tři měsíce nebo více nevysál prach - je mrmel. To, že při ranní hygieně při čištění zubů pocákáte zrcadlo - je mrmel. To, že zjistíte, že vám na čele roste beďar, který musíte umně zakrýt vlasy - je mrmel. To, že když se tedy koněčně osprchujete a převlečete a vycházíte ven, okolo vás proběhne vyděšený Therius - to už mrmel není. To je divné. Pokud u toho Therius řve, že pudink je součástí tajného společenství Iluminátů a naplánoval konec ne tohoto, ale vlastně úplně každého možného i nemožného světa, včetně těch knižních, jako je například Zeměplocha... tak asi víte, jak se zrovna cítím! Mířím do jídelny. Sadie je nahá. (To je mrmel...) Máma, táta a praděda jsou již na odchodu... a vlastně mě s popřáním "dobrého dne, synu," míjejí. Všude je rozcintané kafe... a pak je tam ONA. Ona, PETka! Zajímalo by mě, co tady ještě dělá a proč. Nemám ráda hosty. A už vůbec ne, pokud mi přišli spočítat veškeré mé zločiny proti němým (někdy nejsou až tak němé, některé řvou. Třeba WAAAAGH... nebo ZA CÍSAŘE!...) tvářím. "Může mi někdo laskavě vysvětlit, co se stalo?"

Miroslav Krutor - 01. dubna 2013 18:17

Ty předsudky! První věc, co jsem se naučil díky tomu, čím jsme si s Felicitas prošli, než jsme se dali dohromady... je fakt, že ke svatbě je třeba mít řádné city a řádný důvod. Když teď mluví Ysmiel o tom, že si měl vzít to první, co mu vybrali nemohu ani pro všechny démony warpu přijít na to, k čemu by potřeboval tak solidně zajištěný muž, jako on, hypotéku. Zajímavé je pak i jeho další vyprávění. Upřímně mám co dělat, abych nevyhrkl něco jako "ona chodila do školy"? Jen letmo si pamatuji, že v jejím životopise bylo cosi o bradavicích, ale měl jsem za to, že má atestaci k fungování co by kožní lékař. Poslouchám dál a hodím do sebe nějaký drink, jenž mi přinesla obsluha. Nevím proč, ale patrně v očích všech lidí tady se i mojito zjevně stává skrze mě v nápoj značky "sex on the table". Alespoň oni tak čučí. "A ty se v ženských to... no - vyznáš. Žejo." Ach ty předsudky! Nerad to přiznávám, ale Athanius měl v mnohém pravdu, když naznačoval, že je mnohem snažší udělat dítě a zmizet než udržovat vztah a pracovat na něm... a mě navíc všechno vysvětlil Loren! LOREN! "Tak nějaké zkušenosti mám..." Odpovím opatrně, čímž se zároveň i vyhýbám lži. Inu beru v tomhle doučování od Lorgara na lekcích "jak používat pravdu jako lež". Jelikož lež nesnáším a člověk je tu a tam potřebuje... tak si tak zkrátka pomáhám. Alibismus? Zkuste to říct mé pěsti, když je Samus tu ochoten ohlodat vaše maso na jemném grilovacím koření s cibulovými kroužky smaženými nad ohněm! Navíc je to tak prosté a třeba při jednom rozhovoru nedávno s jednou dívkou, která chtěla o mě něco vědět, to bezpečně zafungovalo. Ptala se, zdá má můj kamarád helmbook a já jen napsal, že je to ajťák. Nemohu za to, že sama špatně usoudila to, že jej nemá! No a protože má právo na svůj názor, tak jsem ji při tom nechal! "Ale na Sadie to nebude třeba." Smutně se usměju. Upřímně, abych dostal Sadie odkudkoliv, stačí mi sundat triko, zapózovat ve dveřích v macho-blb stylu alá Athanius a pak jen běhat rychleji než ona. "Můžu se o ni postarat, to je to nejmenší." Povzbudivě jej zkusím poplácat po rameni doufaje, že mu ho... neutrhnu. Někteří xenoss jsou zkrátka tak křehcí!

Sadie Mengelová - 02. dubna 2013 18:08

Trochu života do toho umírání! "Může mi někdo laskavě vysvětlit, co se stalo?" Se ví! Najít vysvětlení mezi nepatrnými rozdíly kultury původních eldar a těch cvoků z craftworldu bude tak snadné, jako vyléčit necrontyr spavou nemoc, vnést řád do chaosu a najít inkvizitorům nový smysl života v pletení ponožek namísto zapálenému pálení všech vinných, nevinných a oviněných" "Nehodlám nosit ty vaše hadry..." Decentně si upravím vlasy, načež dám bojovně ruce v bok. "Narozdíl od tebe, drahoušku, svou postavu nemusím schovávat..." Zasyčím, protože mě tahle rána začínají vytáčet. Nevěřila bych, že to řeknu, ale světolet by byl sakra o dost lepší místo, kdyby na něm bylo více Yenielů a kulovnic!

Nathandielis - 02. dubna 2013 18:14

Čichám průser! Tak to se nepovedlo. Ysmiel zmizel a... zase se vrátil? Pokud ano, tak ten róbaťák má rozdvojenou osobnost a nebo... neměl vlastně sestru skoro dvojče? To by leccos vysvětlovalo, včetně té podivně podezřelé aury násilí a lehce pubescentního mrmelení, kterou lze z ní vycítit. "Ehm... já... přišla na raní kávu..." Mám pocit, že by bylo o dost lepší rychle změnit téma, než se z kuchyně stane bojiště. I craftworld je ekostystém, kterému války moc neprospívají! "Ysmiel se taktéž vyjádřil, že jste s radostí připravena zahrát si PETAng..." Věřím, že masomlnek, nebo spíše kombajn jejího ražení, je připraven vždy a všude. "Přeci jen váš um s koulemi je pověstný..." Zvláště, jde-li o vrhání plasmových granátů na bezbrané gardové opičáky!

Ysmiel - 06. dubna 2013 16:28

Alkohol? Vždy jen s Mírou! "Tak nějaké zkušenosti mám..." Vážně přikyvuji. Je to naprosto jasné, že nějaké zkušenosti má! Existuje pro to hned několik důvodů. Neznáte důvody, proč všichni chtějí Míru Krutora? Tak se na něj podívejte! 1) Je prostě neodolatelný a má tak okouzlující úsměv, že kdyby řekl, že chce být pátým bohem Chaosu, ti první čtyři se na něj zamilovaně podívají a řeknou "BUDE NÁM CTÍ! Ach, MÍRO!" 2) Míra... umí vařit. Takže i když je žena úplně neschopná, ví, že tento Chaosák se prostě umí postarat. Je to velké plus. 3) Díky tomu, že umí vařit a umí to taky náležitě prodat... je taky dost bohatý. Já nad tím zase tak neuvažuji, protože jsem taktéž nechutným způsobem za vodou... ale mnoho žen bohatství přitahuje! 4) Kromě toho je taky docela urostlý - a to sako - je nutno říct, že vysvětluje i takové životní otázky zásadního charakteru, jako proč se perfektně padnoucímu saku říká "sako na Míru." 5) Je... tak úžasně zásadový! Prostě... jeden by nevěřil, že je Chaosák! 6) A taky... je hrozně hezký. Prostě živoucí ženská magnet! "Ale na Sadie to nebude třeba." 7) A taky je tak hrozně drsný, že ví, že by i holku jako Sadie zvládl úplně bez zkušeností! prostě.... ACH MÍRO!!! "Můžu se o ni postarat, to je to nejmenší." Mizí ve mně už druhý koktejl a třetí se zjevuje na stole. "Míro já nevím.... a je to legální?" Zeptám se a znovu vysrknu polovinu skleničky skoro na jeden zátah. "Víš... vzít si ji místo mě... je to hrozná oběť a já... si toho moc vážím - ale můžeš vůbec mít dvě ženy?"

Miroslav Krutor - 10. dubna 2013 21:35

Protože bysme mohli zapomenout, tak tímto zaznamenávám sázku, že pokud se jednou budu smát paní všeho zla z obýváku naší společné domácnosti, tak pořídím husto-panenku Miroslava Krutora, aby mohla tvrdit, že jako správný šarmantní, charismatický, pohledný, taktní a skromný muž jsem si ji prostě koupil! To je co? Jste si určitě mysleli, že psát dlouhé nadpisy umí jen Ona! "Míro já nevím, je to legální?" Legalita, co je to vlastně pro chaosáka? Koneckonců uctívat temné bohy ilegální je, takže teoreticky cokoliv udělám, je ilegální taktéž. Nejhorší na tom je, že jakmile se to začne rozpatlávat, tak případné kontroly povětšinou jen svorně tokají cosi o tom, že ten punc záporáctví činí můj sexepeal so hot a so dark. Zkrátka a dobře, tuhle poznámku považuji za stejně zbytečnou, jako tázání mých pomocných kuchařů, když přijel zájezd fotbalistů z Hispánie, zda "není nabídka španělských ptáčků příliš krutá". NE NIC NENÍ DOST KRUTÉ! V lásce, vaření a ve válce s Chárony je povoleno vše. "Víš... vzít si ji místo mě... je to hrozná oběť a já... si toho moc vážím - ale můžeš vůbec mít dvě ženy?" Ok, měním názor, vzít si Sadie by fakt kruté bylo. Hlavně vůči mé osobě, což je vlastně asi poprvé v životě, co si dovedu pro sebe představit skoro tak strašný osud, jako by byla odhodlaná služba u PM! "Pokud je to otázka teologická..." Výhoda chaosu je, že je dost benevolentní, pokud dokážete dobře argumentovat. Nejlépe prostřednictvím pěstí, rotomečů a bolterů. "Tak zákonné manželství uzavřené před bohem můžeš mít pětkrát." Inu velká čtyřka a jednou nedělený! "A to bez toho, aby se dala situace vyložit jako nevěra." V náboženství musí být jasno, hlavně, když se z něj probírá jeho prostřední část v podobě "žen". "Mám ovšem dojem, že jsme si nerozuměli, protože já bych Sadie nepřál, s výjimkou Cháronů, nikomu..." Decentně si prokřupu ruce a snažím se nemyslet na to, že mám v podstatě dost vojáků na to, abych si tu otevřel pobočku, ať už by na tom světoletu říkali cokoliv. Hlavně chci dát najevo smutnou pravdu většiny vesmíru hlásající "Sadie nebrat". "Chápeme se?" Pokud ne, vždy může po snaze o pochopení přijít uchopení. Pak let a pád eldar v mnohem menším podání!

Sadie Mengelová - 01. května 2013 21:27

PETang? "Do warpu s petangem!" Upřímně, ne že bych na koulí viděla něco špatného, to ne! Třeba taková verze disco, je moc pěkné blikátko v kombinaci s halucinogeními drogami, stokrát opěvovaná kulovnice má taky svou moc.... ale sakra, máme na víc ne? Přeci nejsem jako kluci v šedesát šestkách, abychom si malovali a tlachali, zatímco se holky perou! Tedy technicky vzato chlapci tlachají a my se asi prát budeme... ale to je jedno! "Jsem pro odtud vypadnou, třeba do nějakého klubu! " Nahodím a brzy vidím dosti nechápavý pohled ze strany té šílené ochránkyně zvířat. "Jako v tom - "Sex v craftworldu" prostě někam pařit! " Což by v našem provedení bylo asi dosti decentní, neboť se v našich řadách nevyskytuje žádná Michelle. Navíc kluby mají tu výhodu, že tam jsou vždycky hodní hoši, kteří ví, co dělá zábavu opravdu zábavnou! Aneb jak říkal táta Fet-us Našrtodell Imerveriel - neber drogy, nikdy nikomu neber drogy. Kup si své vlastní!

Ysmiel - 09. května 2013 10:35

Malé nedorozumění! ~Míra Krutor~ "Tak zákonné manželství uzavřené před bohem můžeš mít pětkrát." Ano, tohle by vysvětlovalo mnohé! Například také všechny ty články o rozvodech a vztazích na serveru novinky.cz! Protože pokud se můžete rozvést čtyřikrát, aniž by jste naštvali bohy a ještě vám nakonec jedna žena zbude... je to nejenže vysoká matematika, ale také poměrně výhodná věc. Skoro stejně výhodná, jako je vysoká matika sprostonárodních písní, například té, ve které má babka čtyři jablka a dědek jí bez zjevného důvodu jedno ukrade, protože on sám má jen dva kusy. Nicméně - já jsem Eldar, takže nejen že bych se o svá jablka nerozdělil a bránil je veškerou psychickou silou, kterou oplývám - ale ještě bych mohl říci, že mít pět manželství se neslučuje s cestou eldar. "A to bez toho, aby se dala situace vyložit jako nevěra." Upřímně by mě zajímalo, co na to říká Felicitas. Viděl jsem ji jen jednou a to přes skypovou konverzaci - a myslím, že pokládala za nevěru i fakt, že se Miroslav, dle jejích slov "zase kurva po netu baví s nějakou bělovlasou elfí běhnou" - čímž, jak mi později došlo, asi mylně myslela mne - a nechtěla Mírovi ani věřit, že vlastně nejsem ani žena. Lidé.... a chaosáci. "Mám ovšem dojem, že jsme si nerozuměli, protože já bych Sadie nepřál, s výjimkou Cháronů, nikomu..." Významné prokřupání prstů jaksi značí, že se pohybuji na tenkém ledě. Z čehož samozřejmě vyplývá, že tento led pode mnou může taky docela dobře křupnout - a to i přes to, že nevím, jak jsem se tam dostal! Popravdě si objednávám další drink - a jestli vypiju ještě tak dva, nebudu si jist ani, jak jsem se dostal tady! "Chápeme se?" "A... asi ne." Odpovídám váhavě. "Pokud si ji nechceš vzít... tak co s ní chceš dělat? A kdo je ten Cháron?" Víte, v co doufám? Že je to někdo, kdo dal na seznamku nedávno inzerát typu "hledám mladou, v hrudníku nezvykle vyvinutou potvoru s úchylnými sklony!"

A-love-toc - 09. května 2013 10:53

Sex na světlotetu! ~Sadie, Yaraen a Nathandielis - chybí už jen Sarah Jessica Parker!~ Je to tak. Když Sadii poprvé vybalili z krabice a chtěli reklamovat, nikdo by byl býval nečekal, že se něco podobného stane - ale tato temná eldarka si, společně s nejmladším členem rodiny a dcerou jednoho senilního rodinného přítele, vyrazily jen tak do města, jako tři kamarádky. Smutné na tom je, že v roli promiskuitní novinářky Carrie zde je obsazen nejspíše Ysmiel, který se této razie nemůže účastnit právě proto, že zrovna sedí v baru s PANEM BOŽSKÝM! To ale neznamená, že si zbývající trio nemůže dopřát hezkého odpoledne! Problém ale nastává ve chvíli, kdy se naše hrdinky pokoušejí najít něco, co je podle Sadie "solidním klubem." Cukrárna "Cesta eldar" se totiž jakožto nijak velký odvaz nejeví, Stodolní ulice na Alaitocu jaksi chybí a co si budeme povídat, ani ten motorest "U zaparkovaného Falcona" ani ta restaurace "U dvou rangerů" není žádná hitpatáda. V kavárně se sice dají, jak víme z mnoha seriálů tohoto typu, probírat ty největší drby - ale taktéž se tam nekoná žádné paření - tedy pokud to nevezmeme z jiného úhlu a nechrstneme, jako Yaraen, číšníkovi espresso do obličeje, čímž ho spíše opařila, než že by zapařila. Tak či onak, jste nyní všechny tři uprostřed jakési nákupní pasáže s roztomilými luxusními obchůdky a kavárnami - a je načase se rozhodnout, kde se celé to paření uskuteční - no a nebo, zda půjdete třeba jen... nakupovat?

Sadie Mengelová - 14. května 2013 22:31

Faktor pařby nula S eldar, těmi hloupě-cestychtivými, je jedna zapeklitá potíž - jsou zrádní! A to dokonce takovým způsobem, že to o nich dovede říct i pravý nefalšovaný dark! Která jiná rasa by ostatně byla tak podlá, aby na umělých plážích měla kromě písku taky nudu a vydávalo to za galakticky oblíbené nuda pláže? "To je otrava!" A když to říkám já, Sadie Mengelová, notorický - více/méně doslovně - požírač všemožné i nemožné... říkejme tomu "strava štěstí", tak je to sakra něco! "To tu nemáte kloudný club?" Přichází otázka na Yaraen, která se právě vyprofilovala jakožto těžký odpůrce mainstreamu. Koneckonců co jiného by znamenalo její opovržení konzumním stylem přijímání čaje a opaření čišníka? "Padesát odstínu na vás!" A samozřejmě se to celé neobejde bez nevrlé kletby. Ne, že by tato literatura dle recenzentů byla eldar k něčemu. Nedejbože, aby je měla naučit zdravý přístup k Slaaneshismu, nebo snad zatočit s jejcih vymíráním... ale je to dost velká pohroma na to, aby si ji zkrátka zasloužili! "Umm... když je řeč o knížkách, co třeba jít něco nakoupit?" Přichází návrh od ploché ochránkyně zvířat, která... není tak docela mimo! "Sakra!" To je vlastně dobrý nápad. "Nedaleko je"Erotic hive" můžeme začít tam!"

Yaraen - 14. května 2013 22:40

Jdeme pařit do eroobchodu? Nevím, co je to padesát odstínů - tedy vím, ale asi mi unikají souvislosti. V prvé řadě - padesát odstínů ČEHO? Každý přeci ví, že tolik odstínů jedné barvy prostě není nikdo schopen rozeznat. proč si taky myslíte, že naše světlolety jsou vždy ve dvou barvách a jednom odstínu? HM? "Umm... když je řeč o knížkách, co třeba jít něco nakoupit?" Nepamatuji si, že by se tady mluvilo o knihách. Ale Nath asi ví něco, co já ne. A koneckonců - za tu strávenou hoďku ji začínám mít docela ráda. Nebýt té aférky, kdy nadávala tomu chlapíkovi, který uvázal čivavu před obchodem a čekal, až okolo projdou nějací pojišťováci, aby jí povyprávěli, jak si půjčku může snížit nebo zvýšit... a ona místo toho přišla tady členka PETa. "Nedaleko je"Erotic hive" můžeme začít tam!" "A to se smí?" Nejistě přešlápnu.

Nathandielis - 14. května 2013 23:01

Do obchodu, nebo do zádele? Některá slova mají tajemnou moc, kterou mohou vyvolat tajemné osoby s ještě tajemnějšími talenty ať už pro temně tajemné magické vědy, nebo s tajemnou vizí v případě psaní jedné nejmenované rovněž tajemně šifrované knihy - Říkanky a ukolébavky Medvídka Pú. Jemně se tedy oprostíme od tajů, ať už šlo o úvahu "Jak mohla Sadie mít něco jako warlocký talent a dokonce i nějakou školu" nebo věci... jiného rázu. Být pathfinder zkrátka chce víc, mnohem víc, než jen namluvit navigaci do Vipera, Grav Tanku, Falcona a jiných pozemních vozidel, které si to s klidem brázdí vesmírem a nemají dost bohaté majitele na hologram jedné... dosti přeceňované pracovnice donáškové služby! Je to jako jako pjování hráčů, kdy někteří prostě pochopí, že ta samota na cestách je prostě příliš vysoká liga a tak se vzdají. Jen ti nejlepší tedy drží krok, nehledí na trýzně a radují se z nespočetných světů, prostředí, zvířátek a více/méně kvalitní literatury jako třeba Twilight - který určitě musí být vzhledem k rozpolcenosti hlavní hrdinky jemnou fundovanou sondou do duše rovněž roztříštěného Khaina! Podobným klenotem je pak i zmíněných padesát odstínů šedavé barvy, která zpestří život o to víc, když si tajně seženete do knížečky fotku Míry Krutora. To pak je snadné překousnout nejen jízdy na červenou, podivné smlouvy i způsoby vyznávání citů, ale... zkrátka cokoliv. "Umm... když je řeč o knížkách, co třeba jít něco nakoupit?" Rázem lituji, že jsem si nezakryla pusu. Ono umlčení by bylo asi tak dobré, jako majitele jedné čivavy, který za své týraní odpovídající chování sklidil nepěkné sjetí a mindwar v podobě přehrání písničky, kde Čivava tvoří 90% textu! Lítost přichází nejen kvůli Sadiině návrhu, ale spíše vinou škobrtnutí na cestě eldar. Totiž při slovech ohledně nákupu se podařilo na moment, jen chvilinku, zasnít se nad možností koupit si... když ne přímo Míru, tak nějaký čas s tímhle idolem! On je prostě... božský! Navíc působí jak nedobytný muž, což jej činí o to víc sexy. To je patrně důvod, proč je jeho fotografie první, zatímco reinkarnace nějakého boha Mon-keigh má čestnou pozici číslo dvě. "A to se smí?" "Všechno dovoleno" Hups! Už po druhé v tomto dni selhala fantazie. Jako obrana by se dala použít výmluva na to, že oni byly dva - byť vysnění! A přesila... to je něco, s čím se lépe perou mariňáci než eldar! Kostky jsou bohužel vrženy a tak nezbývá, než to... trochu zjemnit, aby to nepůsobilo... nepatřičně. Kdyby totiž sem tam nějaký robaťák nepřispěl nějakým tím drobákem, tak by se demonstrovalo dost blbě... a v tomhle směru by mohli pomluvy Yaraen... ovlivnit i potenciálního sponzora! On totiž Ysmiel působí... docela tvárně!

A-love-toc - 21. května 2013 09:54

Sexy obchod ~ Sadie, Nath, Yaraen ~ Vše je dovoleno. To, jak se zdá, není jen heslo assassinů z velmi známé hry, v jejímž čtvrtém díle bude hlavní hrdina nápadně podobný pornoherci ze slavného filmu "Piráti" - ale také heslo pathfinderů - a to i přes to, že na jejich motivy nikdy nevznikla žádná dobrodružná rpg porno skákačka s prvky všeobecné konspirace na téma křižáků a jejich touhy ovládnout svět. (Což mě přivádí na otázku - byl Filip Sličný assassin?) Ať už tak či onak, tři grácie zamířily, dle rady Sadie, do sexshopu. Je... zvláštní, že na průderním Alaitocu vůbec něco podobného existuje, nicméně - je to tak. (Ono to tak je hlavně proto, že Sadie ve svém příspěvku specifikovala, že je nedaleko, takže musela zepracovat boží síla mého PJingu a nějaký takový tam stvořit, pokud možno, jak je třeba Daktilosovým dobrým zvykem - nenapsat proč a jak se tam objevil a prostě vzít jako fakt, že tam je, případnému zvědavému čtenáři pak říct "domyslete si, mí kamarádi to tak taky dělají!") Vcházíte do malého, zapadlého krámku, který zvenčí vypadá nepoužívaně a mrtvě. Ať už za to můžou černá skla výlohy, která zamezují kouknout se dovnitř, nebo cedulka na dveřích, na níž je napsáno "nechoďte tam, jestli nechcete přijít o duši!" Uvnitř to nevypadá o nic lépe, než venku. Za pultem sedí malá, obtloustlá, apatická démonetka a hledí do prázdna kamsi před sebou, okolo je mnoho polic s všemožným sexuálním nářadíčkem, které je ovšem zaneseno letitou vrstvou prachu. V jednom rohu je pak vitrína s videokazetami (ANO - OLDSCHOOL VHS!) se sbírkou klasických šlágrů jako "Vykouření z věznice Shawshank", "Forrest hump", "přefiknutí kukaččího hnízda", orčí porno "zelená chvíle", nebo klasický gangbang "dvanáct rozhněvaných mužů" - prostě klasický výběr top pornografických filmů všech databází.

Miroslav Krutor - 21. května 2013 21:04

Fajn, takže si zase rozumíme! Dvě otázka a žádná z nich se nedá zodpovědět snadno! První proto, že abych mohl skutečně dát validní odpověď na téma "co se Sadie" nebude stačit přetlumočit jen můj názor, ale bohužel do toho asi zapojit i "názor moji kurvadopyče těžce milované ženy". Ono totiž, co mám v plánu já a co se bude honit hlavou Fel až ji uvidí, to budou dost dobře čtyři rozdílné věci! Normálně bych řekl tři, ale v naší domácnosti se zkrátka stává, že přijde Samus a chvíli je tu... no a přitom občas i něco dodá k tématu. Je-li tématem vaření, samozřejmě! "Začnu Cháronem!" Nic méně je třeba začít tím přednějším. Nebohý Ysmiel zjevně netuší, kdo je ten strašlivý nepřítel a tak je třeba jej varovat. Ten ohava je totiž ochotný udělat cokoliv, aby mi systematicky ničil život, což se mu na štěstí v poslední době přestalo dařit! "Je to imperiální bastard s vazbou na legii alpha, jehož předci pomáhali zpunktovat nejen císařovo sjednocení galaxie, ale i celou herezi, aby mohli pravým chaosákům bodat nože do zad..." Lorgar by byl pyšný na mé znalosti historie. "Je to absolutní ďábelský kulinářský mamlas, který hodlá vejménu dosti přezrálého plesniváka - tímnemyslímsýr - na zlatém trůně uvrhnout galaxii do falešného otroctví odporných mekgorgovitých chutí!" Jak mluvím, pění mi z toho krev svaly se mi samou zuřivostí napínají. Awesome moment, jak by řekli hoši a hošky z marketingového oddělení. "K tomu využije absolutně všechno! Třeba mě..." Ano je důležité poukázat na osobní zkušenost. "Vmanipuloval celou mou rodinu do situace, kdy spolu jednali jen skrze formuláře a nastavili mi dosti nesprávný pohled na fungování tohoto světa! Pak vmanévroval mou malou sestřičku do pozice, kdy se stala bitevní sestrou a donutil ji mě nenávidět." Nevím proč, ale stále to bolí. "Mě samotného pak zkusil uvrhnout do pretty maríny a pak mě chtěl zbavit svéprávnosti službou v Oku nákupu! Dokonce mi vpletl do cesty i Athania a donutil mě věřit, že je to má arcinemesis, zatímco je to jen standardní patetický poskok císaře! Cháron je nejďábelštější stvoření celé galaxie!" Dokončím svůj nenávistný projev a tím asi i utiším warpové anomálie, které tak trochu rozpoutává ukrytá síla velké čtyřky v mé chaoslordí veličkosti. "A pro Sadie, pro tu jsem vymyslel něco obzvláště zvráceně temného, protože má v jeho plánech určitě také svou roli..." Tajemně se odmlčím doufaje, že nyní chápe rozsah nebezpečnosti mého úhlavního nepřítele!

Sadie Mengelová - 23. května 2013 08:37

SS a SM - sex shop a sadie mengelová Erotic Hive na Alaitocu je fakt pěkná díra! Tedy ne v tom pozitivním slova smyslu, v jakém lze o dírách a ještě k tomu pěkných hovořit! "No do prdele!" Odpovím vztekle, když mijím seřazené anální kolíky. Nějak mám dojem, že i slyším PETčino "doufámžene". Občas i nejlepší zásobovatelé z řad vyznavačů slaaneshe udělají chybu a přibalí nějaký ten klasicky stanový nebo osikový omylem. Leda, že by... no to je snad zvrhlé i na mě! "Jeníček a Kouřenka? Hoši od bobří řeky..." Nevěřícně čtu názvy titulů, které mi přijdou více méně šílené. "Jako doufám, že tu budou mít alespoň slušný pouta v gardistický velikosti, jinak to bude fakt ztráta času! A nebo plyšový na mariňáky..." Jako začínám mít pocit, že ten sexshop tu ani nemá být! Že ho snad rada fuckseerů a warckocků nebo jiných sektářů povolila v rámci něčeho tak střeleného, jako je populační politika. Dokonce nemusím být ani analytička, aby bylo jasné, že to tragicky selhalo a že je tady celé to vysvětlení jen proto, abych si to nerozházela u paní všeho zla ještě víc. Ona je totiž svinsky nebezpečná bytost, která by pro mě vymyslela určitě něco ohavného, co by naprosto absendovalo slastné násilí a zvrhlosti!

Nathandielis - 19. června 2013 21:17

Trocha naivní zábavy? Někdo má rád vdolky jiný zase holky - tak to v životě zkrátka chodí. Dokonce to funguje i s pouty, kde je tedy větší variabilita v podobě plyšových, ocelových a rodinných... no ale nezbývá než to respektovat a tiše se klidit mimo dosah Sadie. Ano, vím, že tak trochu je má chyba naše přítomnost zde a cesta eldar se mi za to ovděčila nebezpečnou blízkostí nebezpečných věcí u ještě nebezpečné dark eldar entity... ale tohle začíná být trochu moc! Nebezpečně moc! Pod pojmem trochu moc si pak představte, prosím, situaci, kdy čekáte měsíc na přijetí do jednoho internetového dobrodružství, pak týden na staty, pak dostanete špatné staty, po pár dnech je ještě nemáte, ale je vám vysvětleno, že to byl omyl - ač jste na to sami upozornili - a ve finále jsou vám podsunuty v příspěvku věci, které by se dít neměli a vůbec jste uvězněni s nudloidní verzí pudingkoidu v jednom kupé! Že jsem si ten příměr vymyslela? Ale prd, čtu to teď z jednoho datového nosiče jménem L-IQ165, což je prý nějaké intelektuální sci-fi porno! Zatímco někdo může polemizovat nad pojmem "sci-fi" v 41. miléniu, mě to přivádí na docela zajímavý nápad. "Co si takhle půjčit nějaký film?" Koneckonců se zdá, že tu mají i normální kinematografii. Třeba tu je něco... heh... nejde to moc dobře přečíst kvůli nějakým skvrnám na etiketě, ale je to něco s prstenem, nebo alespoň s prsty! "Mají tu asi i normální filmy... našla jsem...um...klasický horror Ptáci!" Ostatně, co jiného by "ptáci" taky mohli být, ne?

Yaraen - 19. června 2013 22:58

ona je...? Jsem z toho trošku nesvá. Vše to okolo.... to není zrovna cesta eldar. Vlastně se divím, že tady ten sexshop má svou pobočku. Jednak jsme na eldařím craftworldu... a druhak jsme na Andoru, kde by se sex, navzdory tomu, jaká je realita, vůbec neměl praktikovat! "Co si takhle půjčit nějaký film?" Popravdě jsem z obalů tak trochu nesvá. Už proto, že tolik přirození najednou jsem... no asi nikdy neviděla. Upřímně si nejsem jistá, zda už jsem někdy někde viděla přirození, ale myslím si, že učebnice biologie ze střední školy to jistí. "Tak... já nevím... kdyžtak - kdyžtak raději aspoň nějaké ty kreslené." No prostě - jistota je jistota. Mou jistotou je fakt, že kreslený film prostě nemůže být nemravný. Raději budu sledovat filmy pro děti, než pářící rituály monkeigh! Vezmu tedy rozšířené vydání bibble black a jdu k pokladně, oslovit démonetku, která nás celou dobu tak nějak mlčka sleduje. "Ohyzdný výplode chaosu, rády bychom si půjčily tuto kazetu." Nic. Kouká se kdesi za mé rameno a mlčí! "Ohyzdný výplode chaosu, rády bychom si půjčily tuto kazetu!" Zopakuji ještě jednou. Zase nic. žádná reakce. Vlastně ani nehne brvou! Když pak do ni dloubnu prstem, spadne na zem s gumovým "boing." Někdy v životě nastávají... určité zvraty. Například, když zjistíte, že vlak do Bradavic nikdy nedojede. Když vám dojde, že Isolda vytvořila třicet pět jeskyní. Když se dočtete, že Hádes zase odmítl chcípnout... a taky, když zjistíte, že majitelka tohoto krámku je gumová panna.

Ysmiel - 19. června 2013 23:29

Jak se pije s Mírou Inu, mám už v sobě několikátý koktejl a všichni víme, jak jsou tyto sladké věcičky zrádné. Poté, co jich pár vypijete tak nejen zjistíte, že se vám docela motají nožky a hrozí kolize s čímkoli od pouliční lampy až po landraider, ale taky můžete přijít na to, že se začínáte zabývat hluboce filozofickými otázkami. Například "proč se má věta o svařácích z minulého dílu stala tak populární, když je sakra tak hrozně trapná." A zatímco uvažuji nad těmito věcmi, což prokládám dotazem na sebe sama, zda si dám ještě jeden drink... a nebo dva, Míra mluví. Vnímám každé třetí slovo, které mi říká a občas utrousím něco jako "rozumím" nebo "hrozné" a "hm..." Mám pocit, že řeší nějaké ilumináty a konspiraci a taky snad nějaké vaření a... povolení k... něčemu. "Jí taky ň-kdy nnávidím sstru,..." přikyvuji chápavě a znovu si ucucnu. "A pro Sadie, pro tu jsem vymyslel něco obzvláště zvráceně temného, protože má v jeho plánech určitě také svou roli..." "T je dbře protže jstli je taky iluminát... tk to moc nevidím." Zarazím se, protože si uvědomím, že jaksi nemám moc tucha, co jsem zrovna řekl - načež se zase napiju a vzpomenu si na Mírovu poslední větu o temných plánech. "Tmné plány - to je věc. Ony by i v-cházely, kdy... kd-bys je nepřdnášel, než je uděláš. Míro," v mých očích je náhle něco jako naléhavý pohled, podívám se mu do očí a chytím jej za ramena - což je vzhledem k šířce jeho ramen docela kumšt. "Nikdy ňkomu nesmíš říkat svůj zloplán dřív, než ho uděláš."

Miroslav Krutor - 21. června 2013 00:19

Jak se pije přes Míru! Nikdy nikomu nesmím říkat zloplán? Dobře, uznávám, že v životě jsou občas chvíle, kdy je třeba razantní změny, ale tohle? Navíc - a to se ptám, ačkoliv mě píše biologií příliš nepolíbený Afkone - není to proti přírodě? Vždyť co bychom bez vykládání plánů měli! K čemu by to bylo, kdyby ani naši sokové netušili, proti čemu vlastně bojují a jak se toho moc mají bát! Vždyť bez vysvětlení by některé super exkluzivní záporné plány nemusel nikdo pochopit! Ne přátelé, tohle by nešlo. Jsou věci, které jsou fajn - jako litanie, nebo některé, u nichž si řeknete "to je věc" jako u svařáku, ale tohle patří přesně do kategorie nápadů ve stylu "v žádném případě". Je to skoro tak mimo, jako snažit dát vánoční dárek Fulgrimovi do ponožky, nebo kupovat Lorgarovi klobouk, či hledat pro Agrona antistresák! "Myslím, že už mluvíš z cesty..." Opatrně a skoro vvděšeně stahuji jeho ruce ze svých ramen. Budiž mu připsáno ke cti, že je rovnou nepřiložil ke knoflíkům ve snaze mě... no to je jedno. "Zloplány se musí říkat, je v to v manuálu správných záporáků, proglasu řádných chaosáků i Příručce mladých svišťů." Přes tohle nejenže nejede vlak, ale ani Landraider! I kdyby byl od Landy, fakt!

Sadie Mengelová - 21. června 2013 16:40

Co si pustíme! "Jo no, kreslený jsou nudně-neškodný..." Mám co dělat, abych to nadhodila dostatečně otráveně! Ostatně každý, kdo měl tu čest poznat Fleeho Retreata ví, že kresleňáky jsou všechno, jen ne neškodná forma zábavy! Pomalu a jistě jako nákaza prostupují tělem, rozkládají mysl a nechají jen zmučené trosky... a já si to jejich utrpení vychutnám! Tedy pokud u toho zase neusnu, jako když jsme měli kdysi v oku firemení večírek... nebo to byl briefing? U Fleeho mi to dost splývalo! "Divný" Nadhodím při zjištění, že naše obsluha z kategorie "samo", je tak trochu součástí sortimentu. "Já si vždycky myslela, že slaanesháci gumu nepoužívají." Nu což nakonec nezbývá než zavrtět hlavou. "Tak poberem, co unesem, a můžeme vypadnout!" A samozřejmě se chopit své nájezdnické přirozenosti!, protože plenit zaostalý opuštěný sexshop, to se jen tak nepodaří každý den!

Ysmiel - 28. června 2013 22:08

Míro, Fel! "Zloplány se musí říkat, je v to v manuálu správných záporáků, proglasu řádných chaosáků i Příručce mladých svišťů." Všechno špatně! Každý, kdo má jen trošku pojem o tom, jak se dělá zlo, případně nějaké převraty, velmi dobře ví, že je třeba je udělat tiše, spontánně a efektivně, pokud možno bez zbytečných keců! Důkazem budiž úspěch odbojné skupiny Kriegovců, která svého času infiltrovala Bradavice a nastolila tam nový režim! Tiše, efektivně! Bez keců! Zdařile! Nacucnu si dalšího drinku. Jsem připraven to Mírovi říct! Naučit ho to! protože jinak - jinak se Sadie Mengelové opravdu, opravdu nikdy nezbavím! "Ne! Ty to nechápeš!!! Accio Mírův mobil!" přivolám si zařízení, které chaosák neprozřetelně položil na stůl. Je třeba vědět, že když vás nechce slyšet muž, je třeba to říci ženě, která to možná pochopí, není- li to Liwana! A protože jsem zjistil, že když mluvím, tak mi nevěnují dost pozornosti, je možná třeba to zazpívat! Vytáčím tedy Felicitas, Mírovu ženu. "No? Coje?" Ozve se ze sluchátka zvědavě. To je, vážení, můj čas! Já vím, že je tvůj rozum tenčí a pár vět pochopit práci máš, však pozornost přej mojí řeči, v mých slovech teď je osud náš! Je jasné ze tvých očí spících že stojíš si na vedení, je řeč o plánech – těch zlem čpících Zataj, jak jsou připraveny! Nikdy neříkej své zlé plány vynech tu spoustu zlovolných zpráv,  sic nevyjdou hladce Toť návod ve zkratce! To si se snad posral? Jen nápad jsem dostal! Věřit tomu musíš, když hrdiny dusíš, a nesmíš jim vyprávět, jak skončí dobro a svět bude jen zchaosen! Ti jebe, dyť plány se říkaj! Ty nevíš jak zlosynovat! Ty změny se i tebe týkaj! Své plány NEPROZRAZOVAT! Holt je třeba tradice zazdít - a některé o trochu víc - Vyzkoušej míň mluvit – víc vraždit Sic nebude z toho zas nic! Připrav se na převrat epochální, připrav se na tu nejhorší lest, ty pečlivé plány jsou utajovány a to přemáhání ti splní tvé přání! zaporák úspěšný být konečně úspěch mít být vážen, až k bohům se vznést, skončí dobro a svět bude jen zchaosen!

Miroslav Krutor - 15. července 2013 18:48

Soudruzi, je na čase skoncovat s prokrastinací Když se můj život zase trochu změní v muzikál, který na štěstí už dávno nemůže být ze střední, hlavou se mi honí prožene několik věcí. Předně, jak může říct o Fel, že má tenčí rozum? Ona je berserk k pohledání a její rozum je tedy jako vše pro beresky vlastní - bytelné a těžkoprůstřelné cosi preferující v rozepřích argumenty pádné. Možná si neporadí s křížovkou, nebo nerozluští šifry Alfy, ale zatraceně ledničku najde vždycky! Z toho vyplývá hned myšlenka číslo dvě, zda-li bych neměl milému Ysmielovi dát přes držku, nebo rovnou z něj držkovou udělat. Přeci jen nehovoří uctivě s moji ženou a matkou mého kotě-vlastnědítěte. Další věc je pak něco, co bych býval nazval kacířstvím, kdybych nebyl kacířem! Je... jen těžko se to přirovnává, ale když někdo začne kecat záporákům do toho, jak se správně dělá jejich práce a je to vesměs... spíše klaďas - ač je to u warhammeru těžce spekulativní - není to prostě fajn! A to tak, jako by vás sužovala blíže nespecifikovaná slibotechna, po níž s hrdostí pojmenujete i hrozivý obličej zakoupený v KIKu a ponejvíce připomínající kohosi z rodiny slavného démona Ex Crementa v současnosti stále v aktivní službě inkvizitorského dua Ishry a Damiana Inburn-Thornových! "Ysmieli... mám dojem..." Opatrně dám stranou případný alkohol, nebo co to pije s tak devastujícími účinky. "...že máš dost" Nakonec se rozhoduji jej nezabít vzhledem k tomu, že je to nejen běžně patetický obětovalný xenosák, ale zárovně běžně patetický obětovatelný chaosák se zjevným náběhem ke správné víře, kterou by jednou mohl prokázat vhodnou formou - vlastním sebeobětováním! "A měl by sis na to dávat pozor, nemůžeš jen tak pít přes míru..." Jakmile to pronesu, střihnu si výstavní facepalm. Ono s mým jménem... asi nemá moc smysl se pouštět do těchto debat, takže si pro sebe nechám i cosi o tom, že když už pít, tak se mírou a podobně. "Odvezu tě domu." A zatímco pronáším tuto větu mohu dle některých pohledů jen doufat, že jsem nezněl tak dominantně jako knižní pan Gray, nebo paní všeho zla, co jej dovedla předčítat s takovou grácií, že jsem to musel prostě zmínit!

Yaraen - 20. července 2013 12:34

OMG TO JE HLÍNA! ~ Sadie, Nathandielis ~ Celý život jsem se musela tvářit jako hodná dcerunka. Yaraen tohle, Yaraen tamto, Yaraen, podívejte se na svého bratra, jak vypadá klidně a spokojeně, když staví tu lodičku v lahvi, Yaraen, netavte tu panenku nad otevřeným plamenem, Yaraen, to že jsme vám zakázali roztavit panenku nad ohněm nebyla výzva k tomu, aby jste ji uvařila ve vodě, Yaraen, jste neuvěřitelně divoká, Yaraen, chovejte se slušně, Yaraen, asi vás zařadíme na výcvik ke Škorpionům, tam se vám určitě bude moc líbit, Yaraen, proboha, proč jste toho gardistu stáhla z kůže, Yaraen, vy balancujete na hraně Chaosu, Yaraen, co by tomu řekl váš prapradědeček, zakladatel našeho rodu, Yaraen, vezměte si příklad z Ysmiela, Yaraen, Yaraen! Jedno a to samé! Pořád a pořád dokola! Ale dnes ne! Dneska se můžu chovat tak, jak jsem vlastně celý život tajně chtěla! Jako to největší hovado z Ulthw.... ne, z Ulthwë ne - nedržme se tak při zemi - jako to největší hovado z oka Terroru! Ne, pro ty, kteří to pochopili špatně, opravdu nemyslím Nurglí lordy, protože rozmazávat po stěnách své tělní výměšky opravdu nebudu. Ne, nechci ani nasmrkat do vlasů té gumové prodavačce, která se doteď tvářila, jako živá! BUDU RABOVAT!!!! RA-KURVA-BO-VAT! "Tak poberem, co unesem, a můžeme vypadnout!" "Perfekt! Já beru tu gumovou pannu!" K čertu - kde se tohle ve mně vůbec vzalo? Popravdě si tuto otázku pokládám, zatímco beru prodavačku pod paži. "Nebo ne. Támhle vzadu je v krabici eldarka, hele!" Sadie má na mě špatný vliv, protože se mi na tváři objeví takový ten ošklivounský úsměv. Možná na to má i vliv fakt, že už jsem při tripu po městě... tak trochu něco málo vypila. "OŽENÍME BRATRA!" Muhu-hahaha?

Ysmiel - 20. července 2013 12:41

OMG to není hlína! Jsem opilý. Cítím to... hlavně tedy v krku. Projevuje se to takovým tím ošklivým knedlíkem, který se vám tam časem vytvoří a tlačí vám na patro, zatímco říká "půjde to ven, půjde to ven!" "A měl by sis na to dávat pozor, nemůžeš jen tak pít přes míru..." "Ale j p-ju S Mírou!" Sám se zasměji vlastnímu vtipu. A to i přes to, že tady padl několikrát, tím pádem je naprosto otřepaný a trapný - a celkově vzato nikdy neměl šanci se zařadit mezi vtípky, které nikdy neomrzí, například ty na účet IQ ID Liwana. Mi to ale vtipné přijde. Těžce. Škoda, že musím držet pro jistotu zavřenou pusu, co nejvíc to jde! "Odvezu tě domu." "N-ne! Jště jsem neměl..." můj prst tak nějak random zabloudí na nápojový lístek, načež zjišťuji, že stejně nemůžu přečíst, co na něm stojí, jak se mi mlží zrak, takže usoudím, že Míra má vlastně dobré nápady. Některé. Zrovna tenhle! "Tk jo. Ale nezapomeň!" Chytím jej naléhavě za obě zápěstí. "Nkdy to nsmíš - nikomu říct!"

Sadie Mengelová - 20. července 2013 18:30

Oženíme bratra? "Perfekt! Já beru tu gumovou pannu!" Pravda, to s braním panen je sice trochu klišé, ale na druhou stranu je to sázka na jistotu. Pokud je tedy zrovna nehledáte v Kommorraghu, kde je o ně docela nouze. Ono vlastně se to nezdá, ale tohle obří město naší rasy, nebo nás se správným pohledem na život, je v některých ohledech docela "komo"! "Nebo ne. Támhle vzadu je v krabici eldarka, hele!" "Ta je lepší!" Ostatně démonetky se blbě obětovávají, ale taková eldaří pana, to je už je pana o pár levelů výše! Proto souhlasně kývnu, když s trochou snahy zkušeně páčím pokladničku! Inu něco vás naučí máma, něco táta a něco život sám! Ačkoliv já musím přiznat, že v pubertě jsem se páčit učila jak u táty i u mámy. Inu když musíš, tak musíš a v konečném důsledku si dnes jako lékařka plně uvědomuji, co dělá přítomnost internetu a I-buye v kombinaci s absencí peněz! "Taky bychom cestou měli pochytat nějaký otroky..." Přeci jen je lepší zabíjet čas s někým než sám. "...ať má ta naše párty grády." Pokud možno i samce, protože ta Yeníkova kulovnice, to je takový svařák mého života! "OŽENÍME BRATRA!" Ehm? Skoro mám chuť použít universální jazyk galaxii zahrnující dvojité vé, téčko a jedno efko standardní velikosti. Jak k tomu přišla? Proč k tomu přišla? A co tím chce dokázat? Faktem je, že všechno z toho mi z vesela uniká, když kouzlím Lumos, abych se podívala, jestli nemají nějakou schovku ve stínu pod pultem! I přesto po troše zralých úvah si nemohu pomoci, abych vyjádřila názor. "To zatraceně dobrý nápad!" Takové manželství může být pro Ysmiela zatraceným peklem! Sakra, mít na to nervy a uvědomit si to dříve, tak bych se byla bývala chovala jinak, abych ho mohla terorizovat až do jeho blízké smrti! Nu, ale... i koukat se na dobré utrpení může být dobrá zábava!

Miroslav Krutor - 20. července 2013 18:38

Hlína "Nkdy to nsmíš - nikomu říct!" "Když ti to pomůže, nikomu neřeknu, žes pil." Ačkoliv to tak nezní, já nebudu lhát! Místoho toho budu tak dovedně, jako Lorgar a jeho mistr Afkone slovíčkařit! To znamená, že pokud se někdo zeptá, zda pil a kolik, řeknu ne a pokud mě obviní, že lžu, upřesním to na "on fakt nepil, ale chlastal jak duha!" čímž nejenže zachovám svou čest, ale učiním i pravdě za dost. Rozhodně je třeba uznat, že když už si uvědomuje nepříjemnost návratu domů za těžké opilosti, což jsem si sám při pár vzácných příležitostech s Lorenem a jinými respektovanými pateticky-obětovatelnými idioty ve službách hnijící mrtvoly na trůně zkusil, tak musí rozhodně střízlivět. Vědom si toho, jak zničující efekt na mě a hlavně mou stabilitu měl, jej po zaplacení beru do náruče a mizím s ním z hospody vhraje cestou drsné nekompromisně výhružné pohledy na všechny prodavače růží v okolí. Ano správně, stačilo se mi dostat se jednou na stránky knih v tomto nepříjemném okamžiku a rozhodně to nehodlám opakovat. "Jestli máš ženu nebo holku, doporučuji cestou koupit nějaký dárek..." Pro jistotu si neodpustím radu, kterou mi jeden moudrý muž s mnoha jmény dal! Ono se to nezdá, ale i když materialismus není všemocný a leckdy nepomůžou ani slova, taková kabelka od prady to zvládne mnohem líp!

Yaraen - 30. července 2013 22:01

Nojo, to je! Sadie, Nathandielis "To zatraceně dobrý nápad!" Musím přikývnout a dát Sadie za pravdu, zatímco se potýkám se silikonovou eldarkou v reálné velikosti těla a jemně nereálné velikosti poprsí. Je to zvláštní. Snad na to nemají neblahý vliv ty anime, vydaná v poslední dobou. v "Last kawaii crusade with megalomanic swords and pantsu shots" se totiž prsaté eldarky objevovaly. Já jednou tajně viděla... kousek. "Ono, pokud ji oblečeme do nějakých hezkých bílých šatů... a řeknem, že toho moc nenamluví..." Trošku tu pannu upravím, abych viděla, jak vlastně vypadá po obličeji. "Mohlo by to vyjít." A Ysmiel by mohl být i spokojený, ono přeci jen - živou ženu nechce - a prý tedy ani muže ne. Takže... gumová panna by mohla řešit lecos. Kor, kdy Ysmiel je v rodině v tomto ohledu pokládaný tak trochu za bug. Nechce se množit a šířit slávu a dobré jméno rodu. Já jsem bug tím, jak se chovám, takže já se množit oficiálně nemůžu. A popravdě nás doma opravují asi tak, jako bugy opravuje andorské adminstvo - nijak. "Nathandielis? Co tam vzadu děláš?"

Ysmiel - 30. července 2013 22:12

Ach Míro! Tvářím se tak nějak nepřítomně, když mě Miroslav Krutor vynáší v náručí z hospody. Všichni závistivci v okolí si sice myslí, že je to tím, že se velmi milujeme a že jsem žena s nejkrásnějším mužem ve vesmíru. Žel, pravda je trochu jiná. Já jsem muž, nese mě v náručí jiný muž a ještě chaosák - a na vrchol toho je mi ze všech těch drinků, co jsem vypil, šoufl, jako eldarům před pádem. Popravdě - od knižního vydání Impu se tvrdí, že tato dobrodružství mají přebytečné množství pseudopřiteplených scén. A tohle je jedna z nich a nepotřebovali jsme ani Athania. Je docela jasné, že pokud dnes nebudu blít, jako že mám dost velkou vůli na to, abych neblil, zeseru se zítra ráno, jako turisti v Hurghadě. Na druhou stranu věřím, že nebudu vypadat, jako někdejší hvězda pop music scény, battlesister Holy Iveta - takže to se mnou určitě nebude TAK zlé, aby mě museli poslat třeba do sanatoria, kde končí lidé jako Arlog, Voralek, nebo nově vyšlá hvězda Avareel. "Jestli máš ženu nebo holku, doporučuji cestou koupit nějaký dárek..." Nevím, jak to myslí, ale dárky kupovat můžu. Ženám. To se dělá. "Třba prsten," zamumlám a zase rychle zavřu pusu, protože ta Tequilla sunrise hrozí tím, že tak jako slunce, i ona zase vyjde odtama, kde zašla.

Miroslav Krutor - 01. srpna 2013 14:40

Awww v hlavě to znělo líp. Prsten? To není špatná úvaha. Koneckonců i můj tak trochu osobní kouč vztahů Loren takhle vyřešil jednu cestu z boje s alkoholem s krycím názvem "Vegas" a místo po tlamě válečkem dostal ženu svého srdce. Otázkou samozřejmě je - hlavně pro ty Athaniovité - oč je lepší doživotí s šancí se později pokusit o útěk, nebo krátkodobá újma na zdraví. Taky by bylo vhodné zvážit, jestli... je na to Ysmiel připravený, ač lehký pohled napoví, že pokud někdo může pít jak falešný císař káže, tak si stejně dobře zaslouží i podstatný důvod k této činnosti! Ne, že bych chtěl být obzvláště krutý, ale... ne to nemá smysl. To je jen další hloupá narážka na mé jméno a asi miliontá variace na otřepané téma "tvrdý život si žádá tvrdý alkohol". "Pokud se nejmenuješ Sauron, tak je prsten v pohodě" Co mám proti Sauronovi? V podstatě nic... jen jsem si s tímhle démonickým princem nepadl do oka. Prostě z principu! "Hlavně neber další tři pro exodity pod nebem, sedm pro maríny s mozkem telete a devět gardistům: každý je k smrti odsouzen." Odpovím vážně. "Kdyby se ti totiž ztratil, mohl bys ho hledat tři knihy a jeden prequel... Což je asi to poslední, co dodám, než vyrazíme opatřit vhodný dar!

Nathandielis - 01. srpna 2013 15:25

HRŮZA Nerada to přiznávám, ale čím dál víc mám pocit, že vesmír spěje do záhuby. Ostatně za symptomy se dá považovat nejen tvorba Tau v podobě "Last kawaii crusade with megalomanic swords and pantsu shots" nebo adaptace jiných světlých zítřků našeho grimdarku, ale i naše situace. Ono jakmile se začnete cítit jako postavička mangy i s tím, že byste si pod pojmem manga představovali leda špatně napsané ovoce, je něco špatně! To celé můžete umocnit o to víc, když jste v jedné relativně uzavřené místnosti sexshopu uvízli s jednou Tsundere, jednou Yandere a vám samotným osud přihrál úlohu "dere" co na to tak nějak sere! "Nathandielis? Co tam vzadu děláš?" Co odpovědět? Asi ne takovou tu klasiku, že jako správný ekoterorista se schováváte v trávě/lese/prádle/všude a čekáte po vzoru partyzánů z "časy se mění" až válka skončí. Taky by nebylo trefné přiznat barvu s tím, že obvykle se sejdete v lese s partou přátel, opečete nějaké zaručeně veganské bio buřty, zahrajete na kytaru z wraithbone a až se všichni ožerete venku, tak se přivážete k prvnímu stromu, abyste chránili ekosystém před broučky, kteří ho efektivně zničí i sami. "Já...ehm..." V zoufalství mi zrak padne na takovou... podivnou věc. Vlastně je jich několik a všechny vypadají jako zvířátka, kravičky, ovečky a taky jeden poník! Činím tak s vědomím, že kdybych se k nim nepřipojila, dost možná... by mě zahrnuli do svých temných plánů! "...zachraňuji zvířátka! Teda rabuju...zvířátka!" Rychle je popadnu, aby bylo vidět, jak s nimi vycházím a že se účastním téhle jízdy a následné snahy oženit ysmiela s něčím, co je patrně natolik z umělé hmoty, že zakopat to v lese, tak to přežije i naší rasu!

A-love-toc - 27. srpna 2013 11:49

Prstenové problémy Míra Krutor, Ysmiel Jak jste řekli, tak se i stalo. Brzy jste zjistili, že problém nebude sehnat hezký prsten - ne pro exarcha na Alaitocu. Problém byl tak trošku vyhnout se všem těm pohledům prodavačů a kolemjdoucích, kteří žádost o prsten slyšeli. Polovina z nich zásadně nesouhlasila s tím, aby si warlock, ať už je ženou či mužem, což nebylo příliš poznat, začínal něco s Chaosákem a ještě si od něj nechal vybírat prsten - a druhá polovina... záviděla Ysmielovi Míru, jak už to tak bývá. Prostě jste se oba setkali s absolutním nepochopením své věci, přičemž Ysmielovi to bylo jedno, protože se stejně motal, případně byl nesen Mírou, občas vyslovil nějakou tu věštbu i přes to, že to má být práce farseerů a příliš nevnímal a jak to vnímal již ženatý Word Bearer Miroslav Krutor... no, lze se domýšlet. Bonusovou skupinou kolemjdoucích byly pak turistky z telenovelního craftwoldu, které vaši dvojici obdivovaly s tím, jak je to spojení fifty shades a yaoi zatraceně romantické. Nakonec jste ale přeci jen prsten sehnali, schováni za anonymitu velkého nákupního centra. Ysmiel sice během nákupu ukazoval do chodby, z obchodu ven a lámanou gotielfštinou tvrdil, že zrovna viděl svou sestru, jak nese nějakou jinou elfku, přičemž jí pronásledovaly Sadie Mengelová a Nathandielis, která nesla v podpaží ovci a poníka. Ty drinky, jak se zdá, byly i lehce halucinogenní. Co dodat. Nakonec jste se, se dvěma přestávkami u hladových oken a následně sošek, které Ysmiel oblil, dostali až tam, kde warlock tušil svůj domov. Naštěstí, navzdory klišé, neotevírá jeden z rodičů, ale Therius, domácí mariňák, který prve, při pohledu na Míru sice zařve "HORE!" ale následný pohled na nepříliš vitálně vypadajícího eldar, jehož Krutor nese jaksi zjistí, která bije, takže původní "Hore!" prodlouží na "HORE VÍTEJ, POJĎ DÁL!"

A-love-toc - 27. srpna 2013 12:00

Rabing! Sadie, Nathandielis, Yaraen Rabovat zvířátka je... záslužná činnost. Uznají to i Sadie s Yaraen, které uznale kývnou s tím, že taková zvířátka jsou vždycky třeba... ač ani jedna už nedodají k čemu. Nakonec všechny tři posadíte latexovou démonetku zpátky za pult, čapnete stejně, ale ještě snad i o něco kvalitněji latexovou eldarku, oblečenou do bieltanských barev a roucha warlocků, zvířátka, nějaké ty pomůcky, pornokazety a vše, co Sadie shledá jako "důležité a poučné" a mizíte ze scény. Rabujete jako praví dark eldar, což znamená, že na Sadie by její otec byl možná i hrdý, v případě, že by někdy vystřízlivěl a začal zpětně vzpomínat na to, co v životě zanedbal a... na Nathandielis a Yaraen by jejich rodiče rozhodně hrdí nebyli. Žel - Yaraen na sebe hrdá je a při útěku prohlásí i něco o tom, že život takového nájezdníka je žůžo dobrodrůžo. Což rychle vystřídá kvapným "panebožetamjebratrzdrhámenežsinásvšimne!" Doma se, s elegancí nindžů tak nějak nepozorovaně dostanete dovnitř a ihned zaplujete do Yaraenina pokoje, kde celý lup odložíte a zamknete dveře. Je třeba uspořádat holčičí afterpárty doma a vymyslet další postup.

Miroslav Krutor - 08. září 2013 13:01

Plnění povinností a to ani není středa! Za dnešek si určitě připíšu strašnou spoustu bodů nurglismu, protože je místy značně na hovno! Nejenže budu nejspíše citově nevyrovnanému berserkovi doma vysvětlovat, že si neberu před dalšími čtyřmi bohy chaosu nějakou novou manželku a ani registrovaného partnera - soudě dle pozornosti, jakou leckde pácháme - ale budu se muset smířit i s nárůstem fanfikcí na tohle téma! Nepotřebuji ani moc fantazie, aby mi došlo, co všechno to může způsobit... takže pomocí mentálního příkazu hodného chaoslordda znovu využiji síly svého požehnaného armoru značky triko a džíny, abych s pomocí všech bohů chaosu napříč vesmírem připsal na svůj lístek na ledničce nový úkol, který je třeba po mém návratu udělat a to zavolat Lorgarovi! Pokud možno dříve, než něco zase podělá! Ne, že bych si svého primarchy a nevážil, ale on... občas se chová, jako by měl úpal nebo úžeh a věci nedomýšlí. Rozhodně nestojím o to, aby až se to všechno doví on, začal znovu zkoušet rozšiřovat řady pateticky obětovatelných kultistů a vydal reedici knihy Lorgarovy jakožto Mangu Lorgarovu se mnou co by hlavní postavou! "HORE!" Z úvah a hlavně evakuace dosti zřízeného Ysmiela hlásajícím cosi o návratu hora a osudem předurčeném konci většiny jeskyní v galaxii andor mě vytrhne assaultní mariňák, na jehož ass jsem nacházel celé balady a eposy při svém tažení proti gayclubům v Oku Nákupu! To by samo o sobě bylo vynikající příležitosti, protože bych jej rád angažoval jakožto zkušeného servíra ve svém vlastním podniku, žel... zjevně není úplně při smyslech. Nebo snad Athanius odstartoval módu hledání inkarnací slavných osobností všude, kde se dá? Pravdu se asi jen tak nedozvím, stejně jako on nepozná můj děsivý plán, protože kvůli Ysmielovi ho nemůžu chytit pod krkem a všechno mu to krásně přesně chaosácky vysvětlit! "VÍTEJ, POJĎ DÁL!" Nemůžu se ubránit dojmu, že tohle řekl i Sanquinius Horovu meči. Každopádně se zdá, že tenhle přisluhovač bezpečně tuhého falešného císaře není ve své pouti za černým vztekem tak daleko, jako někteří jiní, jež jsem měl možnost potkat. "Ehm... sice je to lepší, než když mě oslovují Bože, ale i tak jsem jen Míra Krutor." Sotva to řeknu, tak mě zamrazí v zádech. Nějak mám pocit, že podobně mluvila v tomhle temném vesmíru ještě jedna entita a... nedopadla nejlépe. "Těší mě." Podám mu ruku a chvilku na to i Ysmiela. "Měl... žízeň." Doufám, že tohle vše vysvětlí. Ostatně nedostatku tekutin by jeho kapitula měla dobře rozumět. "Nebo zkusil spáchat sebevraždu, po tom, co mi v podstatě oznámil, že si musí vzít Sadie..." Nechám ho, ať si to jako správný pracovník přebere sám.

Nathandielis - 08. září 2013 13:21

Párty tajm! Zatímco někdo situaci, ve které vezmete z obchodu veškeré zboží, co se vám líbí,popisuje co by krádež, ti z rodu eldar o tom mohou hovořit jako o návratu ke kořenům. Alespoň v to tedy doufám. Svým způsobem se tak únos mnoha položek na inventurním seznamu Erotic Hivu dá označit jakožto eh... historická rekontruskce, nebo takový malý neškodný Larp! Má mysl sice nachází stovky výmluv a způsobů, jak se vyhnout čemusi pokleslému jménem zločin, nebo přešlap na cestě eldar... ale i tak se nemůžu zbavit dojmu, že tu tak trochu s Yaraen ztrácíme duše. No Yaraen dost určitě - hehe - o trochu víc! Asi proto mi dumá hlavou to, jak tato zprvu chladná odměřená příslušnice světoletových róbaťáků pookřála a proč ji to tak moc najednou... vyhovuje. Tedy já sama jsem taky neviděla v upjatosti nějaké to, cituji "žůžodobrodrůžo" ale tohle...asi začíná být moc. Zkrátka a dobře můj niterný zmatek se může měřit snad jen s tím, který ve mě zanechal průzkum mnou poctivě vyrabovaných zvířátek. Hlavně když mi Sadie po mých marných chovatelských pokusech oznámila, že se krmí z druhé strany. Samozřejmě jsem tomu nevěřila, ale když jsem kravičce dala takto mrkev a ona slastně zabučela... nemůžu tu věřit snad ničemu! Asi proto usrkávám něco, co namíchala Sadie, zatímco nabijím vodní dýmku, bez níž jste jakožto Pathfinder mnohem víc na nic, než kdybyste zapomněli třeba pušku! A zatímco mi neznámé hlasy pomalu vtíravě začínají šeptat, že tam mám dát mátu, že máta je dobrá a víc máty je lepší a i máta s mátou jsou hotové kombo... k uším mi doléhá i podivná nabídka Sadie. "Dá si někdo warp-dust? " "Neberou ho lidští kacíři?" "Jo a je to fakt matroš!" "Já nevím..."

A-love-toc - 08. září 2013 13:48

V hale s andělem ~Míra Krutor~ Po tvém vyzvání a poznámky ohledně Boha se Therius zatváří poměrně... asi zmateně. Ten kluk by se sice na mariňáčí poměry dal nazvat, coby "poměrně přemýšlivý," hlavně proto, že od doby, co zmizel z Baalu věnuje přemýšlení více, než povolených patnáct minut denně a má mnohem více volného času, než by kdy byl schopen využít - ale co si budeme povídat, stále je to člen kapituly Blood Angels. A ti jsou tak blbí, že se podle některých nejmenovaných idiotů, kteří kdoví proč mají tu čest psát kodexy a ještě za svou fušeřinu dostávají zaplaceno, jsou ochotni a schopni spojit i s necrony. (A oním spojením nemyslíme to, po němž prahne necron Lána Ýlnov...) "Nebo zkusil spáchat sebevraždu, po tom, co mi v podstatě oznámil, že si musí vzít Sadie..." "Vzít Sadie? To už to došlo tak daleko?" Zamumlá něco o bláznech a staromládeneckém životě a službě v gaybarech a bezvládného Ysmiela, který se občas probere a cituje nějaké random hlášky z knihy "vypěstujte si vlastní melouny doma v květináči - na craftworldech snadno a rychle" si přebere a hodí na rameno. "Takhle se naposledy zřídil Samuel, když se od jednoho velmi dobrého zdroje dozvěděl, že náš kapitulní, milovaný otec Sanguinius byl teplej. Pojď dál, Ho... Míro Krutore.... ummm vsadil bych se, že jsem to jméno už někde... to je jedno. Dáš si kafe, nebo čaj? Sušenky?" Mávne na tebe, abys ho následoval a odnáší bezvládného warlocka do jeho ložnice, kde jej navzdory jeho protestům, které se projevují velmi úpěnlivými prosbami a kladením vám na srdce faktu, že melounová semínka se musí často a dobře zavlažovat, uloží. Než Ysmiel usne, oznámí vám velmi hrdě něco o prořezávání listí. Následně odcházíte někam, kde to vypadá, jako na malém odpočívadle. Několik křesílek, spiritistická tabulka (nebo něco na ten způsob), stoleček, malé svačinkové zázemí. Typická eldařina. "Z toho se vyspí. Co vůbec chaosáka přivádí na domovskou loď eldar?" Zeptá se, když ti, aniž by věnoval pozornost jakékoli odpovědi, kterou jsi mu o sušenkách mohl poskytnout, vrazí do ruky hrnek a před tebe na stolek mísu čokoládových sušenek.

Sadie Mengelová - 08. září 2013 13:50

Noční život na crafworldu Při svém únosu bych přísahala, že celý tenhle craftworld je hotový ostrov nudy v moři prudérnosti ovívaný jen suchými větry morálního patosu! Ostatně už jen fakt, že mě napadají slova jako "morální patos", který pro mě za mě může být třeba i nějaký ten dryják s paraplíčkem... těžce indikují jak moc jsem v rozpařené náladě a tedy, jak moc jsem se mýlila. Všechno je prostě fajn a to nejen díky tomu, že jsme v centru mohli koupit prach warpu, který vinou překladatelské chybky skončil v kategorii pracích prášků! Upřímně si dnešek zatraceně užívám a je fajn, že dokonce i uvnitř Yaraen je to zdravé jádro. Trochu mě bodne u srdce, že si takhle nemůžu občas zapařit s Taldeer, ale to se velmi rychle dává do pořádku, když si rovnám svou pěknou lajničku na stolku, které hodlám sosnout svou značkovou trubičkou ze série Draigo! "Dá si někdo warp-dust? " "Neberou ho lidští kacíři?" "Jo a je to fakt matroš!" "Já nevím..." "Hele uvidíš jednožroce, králíčky a sposutu pěkných věcí!" Vzhledem k tomu, jak má ráda zvířátka, dokonce i ta umělá... by snad mohla přijít k rozumu! Ostatně náš národ od samého začátku přistupoval k veškerým prožitkům života s vědeckým zápalem trenéra pokemonů, který prostě musí chytit všechny! "A taky se budou krmit z druhé strany?" "Jen, když budeš chtít..." "Tak... tak jo!" Se spokojeným úsměvem rovnám další čáru! "Dáš si taky Yaraen? Ať má Ysmi tu pravou rozlučku se svobodou!" Hej právě jsem to pasovala na něco... význačného! "Jo a když si necháme dovést od Cháronů jídlo, můžem mít i nějaký gardisty!" "To by byla lepší pizza." "Proč pizza, Nathandielis?" "Tak s tou může přijet i pizza-boy..." Tohle se mi moc nelíbí, hlavně proto,že absence gardistů znamená, že by nebyla kulovnice, nebo by jí bylo málo. Navíc by taky mohla přijet kapitánka Blanka a to by to tu bylo jak v tanku! Což bude stejně... ale až ráno! Teď tedy věnuji v odpověď jen pochybovačný pohled a hrábnu po kazetě s tetris slashem, nesoucí honosný název "Perturabo x Dorn v ohni boje." Mám od toho vysoká očekávání a sice nevím, co je to tetris, ale za to o slashi jsem díky své práci v KPP toho slyšela dost!

Yaraen - 08. září 2013 14:06

Sims nightlife tak trochu jinak! ~Sadie, Nathandielis~ Nad některými věcmi v životě... není dobré příliš uvažovat. Například nad tím, proč Nathandielis strká té nafukovací krávě do zadku mrkev. Jednoho to pak mate a svádí na špatné a nemravné myšlenky - dokonce jej to nutí se hihňat, zatímco huhlá slovní spojení jako "mrkevní inseminace" popřípadě "bio čípky pro každou krávu!" Prostě... mám za to, že můj soulstone dnes hodně, hodně nadává, protože po mé smrti bude mít s mojí duší dost práce. Bude ji muset vcucnout dřív, než to udělá Slaanesh... a to už bude fuška. Každopádně - já jsem zatím tady a živá a o to, co se mnou bude po tom, co za pár století v zápalu boje umřu... po tom je všem hovno. Všem, včetně mě. "Dá si někdo warp-dust? " "Neberou ho lidští kacíři?" "A Matt Ward?" "Dáš si taky Yaraen? Ať má Ysmi tu pravou rozlučku se svobodou!" "No já..." Ta z pety to moc nechce! "Samozřejmě!" "Jo a když si necháme dovést od Cháronů jídlo, můžem mít i nějaký gardisty!" Načež se navrhne pizza - aby přišel pizza boy, v lepším případě pak zvrhlý pizza-man... v horším kapitánka Blanka. "Tak zavoláme Cháronovi a řeknem, že chcem pizzu!" Rozseknu to, zatímco napodobuji Sadie a vytvářím jakousi linku prášku na stole. "Pak přijde pizza man, Nathandielis si... s ním udělá co chce a my ho zpracujem až následovně!" Ach ano. Jsem exarch. Jsem geniální!

Miroslav Krutor - 08. září 2013 14:08

Posezení s Andělem Co vůbec chaosáka přivádí na domovskou loď eldar?" Dobrá otázka, zatraceně dobrá! Po pravdě mě tím hned z fleku zahnal do úzkých protože, běžně za tyto dotazy odpovídá krev nevinných na zbroji, zbrani a tak... přičemž na návštěvě nic z toho teď nemám. Nějak mi to potvrzuje i mou tezi, že šíření chaosu po dobrém je nejenže o dost těžší, ale i zatraceně málo zábavné! "Ysmiel... je od jistého incidentu zahrnující mou ex-nemesis Athania něco jako..." Nezbývá než proklínat osud nebo mrzkého Afkona za to, že jsem jediný nositel slova, který to se slovy moc neumí. "ubohý bezcenný mrzký cizák, jehož lebka nebo znesvěcení dá jen velmi málo bodů při uzávěrce chaosu." Na moment se zahloubám - myslím, že jsem totiž na ten výraz přišel. "Vy tomu asi říkáte kamarád, myslím. Zkrátka zdvořilostní návštěva." Tím asi svou přítomnost patrně vysvětlím. V gestu toho, že jsem domluvil, zkousnu zkusmo nabízenou, nebo spíše vnucenou sušenku. Ten chlapík má talent a představa, že by pro mě pracoval čišník, který před hosta nejprve vrazí jídlo hotové a pak mu dá do ruky teprve lístek, ať si vybere něco jakmile dojí... ta se mi líbí. Zvláště, donutí-li je to ještě zaplatit. "A mě by pro změnu zajímalo..." Nadhodím hovor pro jistotu jiným směrem, než by mohli být teplí kněží falešného císaře. "...co dělá na xenosské lodi imperiální kvalifikovaný pracovník v pohostinství." Ona asi ta práce v gay clubech nebyla "žádná prdel", ale nevím o kolik si tedy tenhle chlapík polepšil. Ostatně oba druhy klientely asi k němu aplikují zvířecí přístup a u všech bohů věřím, že jak ti z oka nákupu tak i eldar do něj zkouší neustále nacpat svůj banán!

Sadie Mengelová - 08. září 2013 14:48

That sounds like a plan! "No do dprdele!" Vyštěknu nadšeně, zatímco se Nathandielis choulí do klubíčka a říká "jen to ne" s pohledem upřeným k hvězdě dnešního večera - kravičce! "Se divím, že ti warcockové a fuckseerky z tebe ještě neudělali achtarcha!" Nemůžu si pomoct, ale takhle brilantní řešení se jen tak nevidí. Ne po tom, co si dáte čáru prachu! "Tak tam rovnou zavolej, já pustím video..." S tím se řítím k televizi vesele si propěvujíc jednu hodně improvizovanou písničku "Mám na kontě spoustu nápadů aů Co podporujou dobrou náladu aů připsat židy do koránu, poslat cestu eldar do análu- v bradavicích strašit po hradu. Dám si dvoje hůlky pod bradu aů v chlastu nejsem nikdy pozadu aů Úplně melancholicky S citem pro věc jako vždycky ukládám mrtvoly na zahradu "Dark" to mě bere víc "Dark" to mě bere víc "Dark" to mě bere víc-útrpné hlásky aů! Já nechci skoro nic Já nechci skoro nic Chci být jen příčinou tvé zkázy aů! Nejlepší z těch divnejch nápadů aů Mi dokonale zvednul náladu aů Zavolat si gardisťáky, ojet je a zmučit taky. Takhle vidím správnou zábavu! "Dark" to mě bere víc "Dark" to mě bere víc "Dark" to mě bere víc-útrpné hlásky aů! Já nechci skoro nic Já nechci skoro nic Chci být jen příčinou tvé zkázy aů!

A-love-toc - 09. září 2013 18:02

Otázky a odpovědi ~Míra Krutor~ Existuje mnoho otázek všedních dní. Od typické "bude mít Afkone radost, až zjistí, že zase dluží postík" přes "proboha, co to zase novinky vyblily do světa," "myslíte si, že tentokrát na howrse získám v eventu nějaký hustokrutý předmět," "proč je svět tak zlý a Andor tak nefunkční stránka" až po méně časté "je možné, že Liwana opravdu dva týdny truchlí jen proto, že nějaký její rodinný příslušník onemocněl angínou, nebo se u nich v baráku objevil mor?" Nic ale není tak přakvapivé, jako Mírovo: "...co dělá na xenosské lodi imperiální kvalifikovaný pracovník v pohostinství? Therius by se možná nepodivil víc ani, kdyby se jej Míra na místě zeptat, zda si jej vezme za muže. Dílem také proto, že byl zvyklý podobné nabídky během své předchozí práce v gaybaru slýchat více, než často. "No... řekl bych, že jsem sekl s Andělem Strážcem - a pak mi z pracáku chodily jen nabídky na výkopy a prodavače v Chaosfouru... no a pak mi Ysliem nabídl, že si mě vezmou domů... a už jsem tu zůstal." Pokrčí rameny.

Miroslav Krutor - 09. září 2013 19:30

Pracovní pohovor? "Jestli vaše životy řídí falešný císař, tak svou cestu k němu bereš službou u Xenos sakra velkou oklikou." Zavrtím hlavou nad tím marněním talentu. "Therie, měl bych pro tebe menší nabídku..." Nemůžu si pomoct, ale když se ho ptám u kávy/čaje/sušenek nepřijde mi to tak poklidné a pohodové, jako kdybych na něm klečel a hrozil, že ho propíchnu power lžící. "Jak by se ti líbilo vést vlastní restauraci a vydělat... víc peněz než celá ta tvá kapitula kdy viděla." Nenuceně, snad jako mávnutím proutku, se mi v ruce zhmotní platinová Chaosmaster card, která vám sice nezajistí lístek na svatou Terru, ale je tu na všechno ostatní! "Samozřejmě žádný gaybar, ostatně sám jsem jejich největší nepřítel..." Ostatně si čas od času říkám, jak málo mohlo stačit, abych byl takovým tím dalším Theriem! Pravda, sice bych začínal u Ultry, ale když už mám se slovíčky problém, tak bych nejspíš nedával celý codex plný žvástů! "...a žádná nucená konverze." Dodám, než si uzmu pro slávu neděleného sušenku, která je tak lákává, že se o ní dělit rozhodně nehodlám! Navíc Lorgar by byl na mě pyšný, protože - co se nucené konverze týče - zase jsem řekl pravdu bez toho, že bych doplnil cosi o postupném konvertování zcela dobrovolnou cestou! Když nic jiného, tak alespoň ty jeho semináře alternativních přístupů k pravdě jsou minimálně poloboží.

A-love-toc - 10. září 2013 09:36

Nabídky, které se neodmítají ~Miroslav Krutor~ "Jestli vaše životy řídí falešný císař, tak svou cestu k němu bereš službou u Xenos sakra velkou oklikou." "Císař není falešný," odpovídá s naprostou jistotou imperialista Therius. Je to totiž mariňák, jak se patří - a tak je o existenci Císaře samozřejmě pevně přesvědčen. Ne tak pevně, jako člonové a členky Ordo Hereticus... ale přesto DOST pevně na to, aby něco podobného mohl prohlásit. "Je docela reálný, docela shnilý a docela ošklivý," dodá pak s vážným výrazem a vezmi si taky jednu sušenku. "Jak by se ti líbilo vést vlastní restauraci a vydělat... víc peněz než celá ta tvá kapitula kdy viděla." "To... no já..." "Samozřejmě žádný gaybar, ostatně sám jsem jejich největší nepřítel..." Je vidět, že nad tím uvažuje, zatímco si zamyšleně žmoulá mezi prsty pramínek blonďatých vlasů. "Ale když-" "...a žádná nucená konverze." "To by se mi líbilo!" Vyhrkne nakonec překvapeně. "Je tam "ale," že? Vždycky je v tom ale. Deset let budu vést nejlepší hospodu v okolí a pak si Chaos přijde pro mou duši?" Ptá se podezřívavě.

Miroslav Krutor - 10. září 2013 21:28

To není nabídka, to je investice! "Nemám rád takové otázky, protože vytváří situaci, kde když řeknu cokoliv, můžeš mě nazvat lhářem." Smutně si vzdychnu tak, jak mě to primas učil! Ostatně jak mi vysvětlil většina lidí pravdu prostě nepochopí a já lhát nehodlám! "Rozhodně nejde o investici středního horizontu, ale dlouhodobější záležitost." Začnu snad dost srozumitelně. "A abych rozptýlil tvé obavy, nejde mi o tvou duši, ani o vítězství chaosu. Chci jen, abys vedl vlastní restaurační síť s mým kapitálem a vedl ji tak dobře, že si Chároni na trhu ani neškrtnou!"

A-love-toc - 13. září 2013 08:26

Ach, Míro! ~Míra Krutor~ "A abych rozptýlil tvé obavy, nejde mi o tvou duši, ani o vítězství chaosu. Chci jen, abys vedl vlastní restaurační síť s mým kapitálem a vedl ji tak dobře, že si Chároni na trhu ani neškrtnou!" “Chároni? Jako ta polní kuchyně gardy? Nebuď směšný. Lidi tam chodí, to jo – ale je to sakra jenom garda. Ti byli vždycky odsouzeni prohrát… anebo remizovat za cenu ohromných ztrát. Jestli se opravdu bojíš Chárona…“ Na, dalo by se říci až andělské tváři se objevuje posměšný úšklebek. Následuje pokrčená rameny. “Podívej – když Dark angels můžou vést lunapark, nevidím důvod, proč bych já nezvládl jednu restauraci. Navíc… no, co si budeme povídat, je to lukrativnější job, než tady každé ráno smažit slaninu a zalívat kafe. A pokud nejde o mou duši, ani o zničení mé kapituly a tvým cílem je porazit gardu… vlastně se to nijak nebije s mým vlastním přesvědčením.“ Jsou prostě věci, které člověk nečeká. Tak jako nečeká, e v regiu nedostane svůj čaj, protože jej dementní stewardka nebude nabízet, stejně tak jako že po otázce, zda si něco nepřeje, pochybná žena ve stejnokroji společnosti zmizí dřív, než se stihne nadechnout a něco říct. Že tam nebude fungovat internet… no a nebo prostě že imperiálec bez jakékoli výčitky svědomí napadne imperiálce… a ještě se spojí s Chaosem. Tabletop paint and go. That’s the spirit!

Miroslav Krutor - 13. září 2013 08:52

Nečekané! Kdo by to byl tušil, že někdo, kdo bude mít genseed Sanquinia, bude mít rozum. Pravda, u Astartes se obvykle vyskytuje v přirozené formě racionalita asi tak často, jako můžeme na zahradě sbírat platinu, přesto zrovna u BA je to velmi milým šokem. Celé je to lepší o to víc, že Therius má přesně to správné myšlení, díky kterému z něj dříve či později loajalisté udělají kacíře sami. V tomhle směru musí každý chaosák alespoň jednou za čas vzdát mrtvole na trůně hold, protože nám leckdy dost ušetří práci! "Takže jsme dohodnutí!" Pro případ nenadálého kontraktu vytáhnu z tajné kapsy vedoucí do warpového skladiště vhodnou smlouvu. Být na špičce byznysu - to chce být vždy připraven! Leckdy to znamená být hlavně připraven vysolit horentní sumy za pronájem velkého prostoru ve warpu skrze Magnuse Velkého. Že by to mohl zařídit i Lorgar? Asi ano, ale ruku na srdce - které ze dvou budete chtít - opravdu byste svěřili tiskoviny někomu s hořící hlavou? Tady je předběžný návrh a tady doložka, že si vedoucí dceřiné organizace smí ponechat jakékoliv náboženské přesvědčení s výjimkou víry rytířů JEDI a i svoji duši...

A-love-toc - 27. září 2013 22:28

Ráno ~Míra Krutor~ Jak se zdá, malý upír... tedy chci říct ctnostný blond mariňák, který se zcela bez vampirického sklonu před pár lety napil krve Sanguinia a proměnil se v up... VE SPACE MARÍNA, skočil Mírovi na lep a nechal se obalamutit cha... chci říct, že si nechal předložit velmi dobrou nabídku, která se neodmítá - a neodmítl ji, přirozeně! Na svůj roční výkaz si Miroslav tedy může připsat jednoho pozdějšího potenciálního uctívače Chaosu, přičemž by někteří dost možná Mírovi rádi poradili, aby s tímto nechodil tak daleko, jako s tím posledním impeaktivistou, jehož Chaosu přivedl... protože ten zrovna čeká parchanta a na ruce má Mírův snubní prsten. A bigamie přeci jen není něco, čím by se chtěl slušný Word Bearer chlubit, zvlášť, když má doma ženu, která byla všemi čtyřmi bohy bez výhrad uznána za plnohodnotného berserka Chaosu Neděleného a jako správný band o čtyřech mladých vokalistech, pro ní a na počest jejího přínosu Chaosu byla složena i píseň. Tu samozřejmě každý správný chaosácký teenager zná. Nepřines ji čáp... to už vím. jen Míra Krutor je záslužný tím, Vždyť já o tom sním že zase vztek uvidím. A ona nadává - se zlobou navěky už je k Chaosu odsouzená; chci říct, tou větou, že Felicitas, zůstaneš má. Ty seš náš berserk, jsi náš berserk, který umí vše vykuchat! Jsi jak kouzelná víla, co nám dává - chuť se smát! Co naplat, nemáš - rozum svůj, však berserky nejde nepochopit ty víš, Chaos je řád tvůj ty musíš krutá vždycky být. A jak plynul čas, tak i já oběti vidím zdálky, co Chaosu dáš! Prosím, nauč to všechny kultisty; dobře uděláš. Ty seš náš berserk, jsi náš berserk, který umí vše vykuchat! Jsi jak kouzelná víla, co nám dává - chuť se smát! Byl jsem zlostný bůžek a s lebkama si hrál - vzpomínáš? Jak zabíjelas spacewolfy, jejichž lebky jsem miloval? Předtím, nežs se zkrvavenou tváří do koupelny odešla sprchovat. Krev stékala do výlevky a já pochopil, kterýho berserka mám nejvíce rád. Jsi to ty, Feli! Ty seš náš berserk, jsi náš berserk, který umí vše vykuchat! Jsi jak kouzelná víla, co nám dává - chuť se smát! Ty seš náš berserk, jsi náš berserk, který umí vše vykuchat! Jsi jak kouzelná víla, co nám dává - chuť se smát! Ale dost o Felicitas, která si zrovna užívá mateřskou dovolenou. Nyní je důležité, že se Míra Krutor ráno vzbudil do nového dne, na kontě má jednu další dušičku a nového provozního své budoucí restaurační pobočky... a pravděpodobně má strach o Ysmiela, který bude mít pravděpodobně prvotřídní kocovinu!

A-love-toc - 27. září 2013 22:59

Ráno ~Sadie, Nathandielis~ Liwaňáka nikdo nechce. Už proto, že se stal symbolem takzvaného "bludišťáka za prokastinaci." Zlatý Liwaňák se pak uděluje jen v kombinaci s alkoholem prakticky jakékoli tvrdosti... a dost možná i s antibiotiky. Vzhledem k tomu, že jsme se zasekli už na větě "Liwaňáka nikdo nechce," přičemž tím byl myšlen už ten obyčejný, je asi zbytečné řešit možnosti zlatého... ač, přiznejme si to, jedna Císařovna intergalaktického Impéria by ze své zlaté sesle tak nějak svařákem na dobrou noc nepohrdla! No a protože Císařovna nechce Liwaňáka, je třeba jednat, aby jednoho nedostala; což v praxi znamená opustit na pár desítek minut diskuzi v Mystériu Červa, přestat na chvíli navigovat warpem všechny ty lodě... a něco také sepsat a to pokud možno v takové formě, aby to dávalo smysl a sedělo do předchozího příběhu. Ono, co si budeme povídat, cokoli ONA napíše je automaticky novým dogmatem... ale přeci jenom bychom byli rádi, kdyby už šla k věci a přestala se tady točit okolo svého života a dalších herně nepříliš důležitých pasáží, kterým se ale jednou, až si to přečteme na hajzlu, popřípadě ve vaně, BUDEME SMÁT. Jak to tedy bylo s nocí u holek, které si ilegálně udělaly rozlučku s Ysmielovou svobodou? Pizza man byl zavolán, znásilněn a vyhozen přechodovou komorou, protože Yaraen v opilosti řekla že "na to neměl koule," což byl impuls ke konstatování, že bez koulí není třeba nechávat si jej na koulovici - chlapík z druhé kontaktované společnosti "čína jede" raději (z neznámých důvodů) vůbec nedorazil.  Yaraen, striking scorpipon exarch a mistr infiltrace pak ukradla z kuchyně nějaké ty nefiltry na rozjezd. (Za což si vysloužila neoficiální titul "mistr infiltrovaného nefiltru") a na pokračování dostatek tvrdého. Nakonec se všechny tři, ano, včetně Nath, zřídily tak, že za hromového povzbuzování donutily lajnu vyšňupnout i tu gumovou ovečku - prdelí. Vzato kol a kolem by se mohlo jednat o zatracenou pařbu roku, která skončila tak, že si všechny tři daly ve spodním prádle polštářovou bitvu, Nath se hihňala tomu, jak okolo lítá pravé peří z ubohých ptáčků, zabitých z libovůle róbaťáků, kteří chtějí, ty mrchy, spát na peříčkách... pak si daly ještě další rundu, Yaraen pozvracela noční stolek, načež po vydatné partii flašky na otázky, přičemž si nikdo už žádnou z padlých otázek nepamatuje (ale dobře víme, že jedna z odpovědí, ať už na cokoli zněla "jo! desetkrát a do obou dír a bylo to SUPR!") všechny tři i s gumovou pannou usnuly tak, jak lehly, na Yaraenině posteli...

Miroslav Krutor - 29. září 2013 09:59

Kruté ráno Otevřu oči a v první chvíli mě obejme lehký šok. Moc často se mi nestává, že se budím na cizím místě, asi i proto se preventivně ohlédnu kolem, jestli tu nejsem i s cizí ženou! Ne, zdá se, že s cizí ženou v cizím pokoji se nekoná, ač písnička je to slušná. Dost jsem si oddychl, protože to znamená, že mě Chároni ani přitroublí fanoušci nedostali. Ono se to nezdá, ale je to zatraceně těžké být o krok napřed! Po takových těch klasických ranních rituálech jako je rozcvička, sprcha, meditační půlhodinka urážení impéria jsem objevil dvě věci. Ta první je, že mi Lorgar poslal blahopřejnou sms k druhému konvertitovi, o němž prý už všem s pýchou řekl, což v praxi znamená, že až se Therius zlomí, beztak body nedostanu, protože mi to nikdo neuvěří. Díky praotče, primarcho, prablbe! Ta druhá je docela znepokojivá a to, že se v mé přítomnosti tak nějak... jakože mlží některé ty soulstony, co fungují jako obsluha přístrojů denní potřeby. Kdybych znal strach, asi by mi to přišlo děsivé, takhle jsem jenom vzal nějakou tu utěrku a vrátil je do původního stavu, alespoň na chvíli. S vědomím, že je vše v pořádku se zase nasoukám do svého arm... tedy obleku. Doufám, že nebudu litovat toho, že zbroj jsem nechal zaparkovanou venku! Doufám, že jsem ji tam vůbec zaparkovanou nechal! No a je nejvyšší čas hledat Ysmiela, nebo jeho šutr... to závisí na tom, jak ten včerejšek ustál...

Sadie Mengelová - 29. září 2013 10:21

Den poté To byla jízda! Zatraceně takhle má vypadat pořádný mejdan! V tomhle směru si musím trochu zlepšit své mínění o těch šílencích ze světoletů, protože to taky umí rozbalit. Ono... není se čemu divit, taky to mají v sobě! Dá se říct, že teď to slovo má vzhledem k warpdustu a infiltrovaného nefiltrovaného chlastu mnohem větší rozměr. Letmý pohled napoví, že zatímco Liwaňáka nikdo nechce, zlatého Hřebeňáka by tu kdekdo zfleku bral. Pro neznalé, jde o variaci na bludišťáka za údržbu pořádku na úrovni základny tankového praporu kapitánky Blanky. "Mazec!" Uchechtnu se unaveně, načež mé slovo získává zase hlubší význam, když zjistím, že opřít se při vstávání rukou o zeblitý noční stolek nebyl nejlepší nápad. Chvilku tedy koukám na to nejlepší, co ze sebe včera někdo dostal a pak si trochu pohraji se slovíčky, protože za pomocí polštáře měním "mazec" v "rozmazanec". Když nejste dáma v róbě ale pocitvá deldar, tak si zkrátka nejenže poradíte, ale nějaké tekutiny/polotekutiny po pařbě prostě neřešíte. Zkoušené oko lovce pak zhodnotí situaci, vezme nedopitou láhev růžového vína, kteréžto bylo načlé při hře na kultisty, aneb "vyberte si boha a tomu obětujte". No a já obětovala paní všeho zla s vědomím, že už to u ní mám docela podělané! Víno následně sliju s vodkou, přidám nějaký ten další chlast a následný drink do sebe po ránu kopnu. Ono máte se napravit tím, co vás zkazilo a brát to po jednom... by bylo na dlouho. Po vydatném osvěžení zbývá najít ještě jednu drobnost, nějaký ten prášek, který jsme ale asi tak nějak spotřebovaly. Za nervózního třasu mě nic méně napadá řešení. Zrak padne na kravičku, která šňupala taky, ale vzhledem ke své konstrukci, to určitě nevyužila. Vezmu brčko. Přiblížím se k ní, jako kdyby byla živá. Ozve se "Bůůůů" a zatímco mě se dělá díky prášku zase dobře, je evidetně spokojená i ona! Prostě báječné ráno!

Nathandielis - 29. září 2013 10:45

Den poté!! "Né... Guyi de Loreine... nesmíš...prosím...už...už...ne...přestaň...to...to...je...moc...prostě zavři už hubu!" Někomu drogy pomáhají mít hezké sny, jiní mají noční můry. Tohle byl asi ten druhý případ, když do vás ve snu cosi hustil templář, jehož mozek je menší než takového stvoření jako je Nezmar! A že nezmar nemá mozek? Blahopřeji, právě jste pochopili rozsah intelektu jednoho mariňáka. Z děsivé noční můry, která skrze má ústa se dostala i mimo mou mysl mě probudí jeden podivný zvuk. Zprvu netuším, co to asi bylo a vím s jistotou jen to, že to není budík. Zmateně zamžourám, jak se snažím proniknout skrze mlhu rozespání a opilosti. "Bůůů" Bůůů? Znovu uslyším ten zvuk a pak ještě jednou. Když se za ním ohlédnu tak spatřím Sadie a zachrá-vyrabovanou kravičku. V podstatě by se dalo říct, že vidím dvě krávy v dosti pochybné pozici, kdy má jedna v... budeme tomu říkat přístup šňupu brčko ústící do nosu té druhé. "Chceš taky? Někde vzadu určitě trošku prachu zbylo!" Zaraženě zavrtím hlavou. Já přeci drogy neberu už léta, tyhle pubertální výlevy jsou za mnou. Tedy... vyjma včerejška,který byl jen tak pro osvěžení, abych si pamatovala, jak to je um... špatné! "Jentone!" "Brzo už nebude..." Nemůžu si pomoct, ale tohle je fakt moc. Mé srdce PETa aktivistky krvácí, když ničí tu gumovou zhovadilost takovýmhle způsobem. Začnu usilovně třást s Yaraen, která... jak mi dochází je stejně skoro nahá jak my... všichni? Zkrátka se jí snažím probudit, aby mi pomohla v nelehkém boji. Což ji záhy, jestli se to podaří hodlám vysvětlit práskačky nastaveným ukazováčkem a osvětlení situace stručným "kravička". V kombu se zaslzenýma očima určitě díky výmluvnosti eldar pochopí, o čem je řeč! Pokud tedy nepůjde najít nějakou živou krávu a naporcovat ji k snídani... oni občas Škorpioni... jsou dost svérázný aspekt!

Yaraen - 03. října 2013 19:47

Ráno To, že rána jsou krušná ví každý, kdo zažil Velkou kavárii. Takže vlastně každý, krom eldařích kojenců, protože kavárie se udála poměrně nedávno a můžeme jen děkovat tomu chlapíkovi z Dadáku, že nás tehdy zachránil. Netušila jsem ale, že krušnější, než ráno bez kafe, je ráno po alkoholu a drogách. Někdo se mnou třese. "Ne, mami, dneska do chrámu nejdu, máme stávku a..." Začnu napůl huby s výmluvami, aniž bych otevřela oči. Mohla jsem říct, že je mi špatně - bylo by to reálnější. Ale... i mon keigh tvrdí, že eldar lžou. Tak budu lhát... a možná pak to, že je mi zle, i dodám. Aby toho nebylo málo a já to mohla dneska vybulit. Ale ono to se mnou třese pořád. Po rozlepení očí si pak uvědomuji, že hledím do tváře polonahé... TÉ EKOAKTIVISTKY! Panebože! Unesli mě! Unesli mě za zločiny proti přírodě a teď mě budou soudit a pak mě popraví! Ne, POPRAVÍ MĚ BEZ SOUDU! MĚ, EXARCHA ALAITOCU, ONI... kravička? Zamžourám na její řeč těla. "Ne, já kuchala jen opičky..." zamumlám neurčitě, když vtom si všimnu, kam ukazuje. "Bůůůůů....." "Ne... to je... to je jenom Sadie ve spodním prádle. A to toho má na sobě víc než obvykle..." Povytáhnu obočí na Nathandielis, jako bych moc nevěřila, kam tím míří. "...a kdo je tohle?" Ukážu na vedle spící... tu neznám. Ale matně si pamatuji, že jsme ji snad potkali v nějakém obchodě. A že vypadá, že spí docela tvrdě, protože ani nedýchá.

Ysmiel - 03. října 2013 20:01

Ráno Včerejšek si pamatuji jen velmi útržkovitě. Jakési závistivé pohledy chtivých dívek, drink, drink a ještě jeden, myslím, že jsem i něco zpíval... a pak si dal další. Namátkou si taky vybavuji nějaké nákupy... a že se mi pak vybavil nějaký šepot warpu, kde si démoni povídali o tom, jak všichni vyignorovali... Návrat Hora? Popravdě, nehlásat se už Návrat Hora kdesi na nějakém Nesmarkonu několikrát, možná by to ještě někoho zajímalo... ale takto? Pak si pamatuji jen, že mě Míra donesl domů... a spánek. Nebo spíš napůl bezvědomí. Tak něco. Nyní se probírám do nového dne a fakt jsem se nevyspal do růžova. Spíše, bych řekl, do zelenofialova. Ve dveřích vidím mihotající se siluetu. "Horus se fakt vrátil? Oni nelhali?" Zaostřím. "Míro?"

Miroslav Krutor - 03. října 2013 20:52

Ráno "Horus se fakt vrátil? Oni nelhali?" I tohle se může stát, když řeknete Xenoss dobré ráno. Záchvaty... možná věšteb? I když... může být věštba o přítomnosti nebo minulosti? Přeci jen Horův návrat byl na vánoce a teď budeme brzy čelit dalším, takže i když uhádl pravý stav věci, musel by to zjistit dřív, že jo? "Míro?" Prekérka. Co teď dělat? Tohle je přesně ta situace, kdy pravý chaosák měl říct něco ve smyslu, že jako kovaný wordbearer nebude lhát a bude tedy mlčet. Bohům žel já vím, že tohle asi stačit nebude a pak... možná, když mu to podám v nezkalené formě, ani nebudou mít cizáci tendence otravovat mého bratra. Toho totiž můžu otravovat jen já a pak... jako nastávající otec chápu, že rodina je nejen velký výdaj, ale i velká zodpovědnost! "Ano Ysmieli a je to shodou okolností můj synovec. Adoptoval ho ůj mladší bratr." A je to venku. "Žije v pěkné chatce s turisty, kde se pasou dvojhlavé fialové krávy plodící spokojená koťátka." Vytáhnu z kapsy oficiálního turistického průvodce po světě Bethlemos a položím mu jej na noční stolek - kdyby měl zájem o bližší informace. Dodal bych i nějaký popis, ale na titulní stránku si budeme muset počkat. Každopádně jedno je jisté, tu titulní stránku zdobí nádherný nadpis "Návrat Hora". Samozřejmě bych k tomu asi měl dodat i tašku s iniciály autorů C a A, ale vzhledem k tomu, že podle nově objevené STC je techkněžstvo přijalo za nejlepší nádobu pro odpad... řekněme zvláštního ražení!

Ysmiel - 04. října 2013 17:57

Nepochopení po ránu Ono by se dalo říci, že nepochopení je tak trošku druhé jméno pro svět Warhammeru. Pokud tedy bereme oficiální verzi z roku 40 000 - a ne fanverzi 45k, ve které se mají všichni rádi, Leman Russ se navrátil jako hrdina z Warpu a Císař měl spoustu krásných, malých dětiček. (doufejme, že ne s Lemanem!) Já svou porci nepochopení dnes, s ranním bolehlavem, také přidávám. "Ano Ysmieli a je to shodou okolností můj synovec. Adoptoval ho můj mladší bratr." Takže... tento člověk je Horus a Mírův příbuzný. Strýc. A Míru adoptoval jeho mladší bratr, takže... Lorgar? Míra je Lorgarův syn? To by vysvětlovalo mnohé! A fakt, že je rodina s Horem, vysvětluje také kdeco - třeba tu podobu! Vždyť kdo by to byl řekl, že Horus, TEN Horus, bude zdálky a člověku s lehce kocovinou zamlženým zrakem, vypadat přesně, jako Míra Krutor? Chci říci, ano, v Horově Herezi hlavní hrdina tvrdil, že Horus je KRÁSNÝ - ale řek bych, že o tomto se kacířkám... ani nezdálo! "Žije v pěkné chatce s turisty, kde se pasou dvojhlavé fialové krávy plodící spokojená koťátka." "Míra? Ne... to není možné. Chci říct - včera byl ještě tady. Myslím..."

Nathandielis - 06. října 2013 14:55

Rána po ránu Na tezi ohledně Sadie a prádla rozhodně něco je. Svým způsobem jsou tato slova uklidňující, přestože vůbec neřeší nic z toho, o co šlo. Ono pokud má někdo jasno a tak vám jasně a zřetelně řekne cokoliv, co váš mozek přijme snadněji než následky pařby minulé noci, prostě to vezme jako fakt a bude dělat, že je vše v pořádku. Tím pádem je rovnice kravička = Sadie tím nejlepším logický vysvětlením naprosto všeho! "Já nevím... ale... ještě se ani nepohnula." Bohužel nebo bohu díky? Nejhorší na tom je, že se nedaří si vzpomenout, kdo to je a co tu sakra dělá. "A ani to nevypadá, že by dýchala..." Správný ranger musí mít na zločin taky čuch, o tom mluvil i jeden z nejslavnějších členů tohoto... říkejme tomu hnutí jakýsi Texas Walker! "Možná se předávkovala!" Nadhodí Sadie a v ten moment vím, že je zle. Jestliže jsme stáli za smrtí eldara, je to průšvih a je to tak velký průšvih, že mě táta nejenže vydědí, ale asi na mě i někoho najme, aby se zbavil rodinné ostudy. Co hůř, dle toho, jak si s Guyem rozuměl vím i koho! Tedy pokud je to samozřejmě eldar z našeho craftworldu, jinak je to sice smutné, ale pořád OK! "Odkud je a kde ho, nebo ji zakopem?" Zeptám se v obavách.

Yaraen - 07. října 2013 21:41

MRTVOLA!!! Tak se zdá, že se slečna opravdu nehýbe. A nedýchá. Takže to znamená, že je buďto spící necron, na což nevypadá - a nebo je MRTVÁ! Nechápejte mě špatně, jsem scorpion a nějaká ta mrtvola navíc mě nerozhodí. Ale... nesmí být na mé posteli. Navíc... mám takový pocit, že... "Odkud je a kde ho, nebo ji zakopem?" ... ŽE BYLA DŮLEŽITÁ! Nejen to. Znáte ten pocit, kdy se vám některé věci mlhavě vrací? Mě se zrovna vrátila vzpomínka na to, kdy jsem stála v nějakém obchodě, ona tam byla taky a já prohlásila, že oženíme bratra! Je to... byla to... "My zabili bratrovu nevěstu... to je průser, holky. Za koho ho teď oženíme?" Můj pohled tázavě padne na Nathandielis. Někdy... je nutné udělat.. zoufalý krok.

Sadie Mengelová - 08. října 2013 20:31

Afterparty? "Možná se předávkovala!" V situaci, kdy vyndávám svůj nos částečně z jistého otvoru jisté kravoidní hračky, to je to nejlogičtější možné vysvětlení. To se prostě stává, riziko povolání a tak... ono by to nebylo žůžo dobrodrůžo, kdyby u nasávání prachu warpu občas někdo nezařval! Vlastně žádná pařba původních eldar/deldar se bez něčeho takového neobejde. Je to... asi tradice? "Odkud je a kde ho, nebo ji zakopem?" "Nezakopávat, bude k snídani!" Šokuje mě, že PETačka nechápe význam recyklace! Ohradím se ostře zatímco, Yaraen přichází s tou svatbou a tak. Pro mě za mě by si mohl vzít třeba gumovou panu, nebo lidskou cosplayerku z Kriegu, prostě je v tomto pošahaném rodě úplně šumák, pokud to bude světlovlasé - což Krieg zajišťuje - a přijme to jméno na Y. Takže nakonec i kdyby to byla nebo Yvana z Vostroye, je to prostě fuk. Hlavně, když to nebude lYwana. "Myslím, že vím, kdo by se na to hodil." Spiklenecky mrknu na Yaraen. Tohle by byla fantazie! Frustrovaný Ysmiel by získal frustrovanou PETku, která by ještě více frustrovala Yaraen a ta, kdyby začala víc pařit, tak by mohla zabavit frustrace mě samotnou! To je prostě dokonalý hostino-plodný plán. Co dodat? Snad jen tátovo "Šnupni to sem!" sakra! "Já si nemyslím..." "Nemysli - toho se drž, holka, a budou všichni spokojený!"

Nathandielis - 08. října 2013 20:41

Svatba? TOPŘECENE! Nelíbí se mi to. Tím nemyslím šňupající skoro nahou Sadie, ale ten pohled a to, co visí ve vzduchu díky Yaraen. Je to nebezpečné, nepříjemné a je tam spoustu dalších těch super slov, která ztratí své kouzlo přidáním slovíčka "ne"! Je to tak hrozné, že horší slova obsahují jen předponu/příponu/kořen slova Guy! "Já si nemyslím..." "Nemysli - toho se drž, holka, a budou všichni spokojený!" "To se mi ani trochu nelíbí! A vůbec, proč si ho nemůžeš vzít třeba ty?" "Jako můžu, ale dřív nebo později budu vdova, načež mě z pomsty zabije Yaraena tobě bude asi fotřík vyčítat, že si zavinila nepřímé vyhynutí takovýho fajnovýho rodu." Co...to...dělá? "A že se chudák honí jako kokot, až je z toho celej modrej, aby jim ve všem pomohl!" Dvě věci nejsou hezké - to, že si dělá legraci z armoru Dire Avengerů, kteří jsou velectěný aspekt. Dobře, nejsou dost velectění, aby mě zaujali a vůbec mi přijdou celkem nudní, ale sakra dělá tam můj otec a má na dost hezké kapesné pro mě, aby mi to stálo za to jeho čest hájit! Nebo být přinejmenším tím rozčarována! No a pak... že to všechno do sebe zapadá. "To je demagogie, úmyslně to zveličuješ..." Vyjeknu naštvaně. "Foolish Xenoss Mindgames, jen to řekni!" "Ne... to nikdy... jen... sakra Yaraen, je to tvůj bratr a já jsem z PETy, to by nešlo, viď že jo? Je... je to horší než deldar, horší než Sadie... horší než deldar jménem Sadie!" Tonoucí se stébla chytá, aneb když vás uargumentuje Sadie, je něco asi špatně. Skoro to vypadá, že když jde o páchání zla na ostatních, tak není až tak vymaštěná!

Miroslav Krutor - 08. října 2013 20:49

Nedorozumění v nedorozumění! "Míra? Ne... to není možné. Chci říct - včera byl ještě tady. Myslím..." "Ty... ty si myslíš, že jsem Horus?" Smutně vzdychnu. Tenhle věčný kolotoč omylů nikdy neskončí. Naopak s tím, jak si takhle dosazuje každý tu či onu entitu, co se mu líbí... zkrátka mám čím dál větší pocit, že se po mě všichni akorát vozí. Si snad změním jméno na Gardaland nebo Europark či Lionland. Když už, tak ať se vozí pořádně. "Já jsem Míra krutor. Jen Míra, chaoslord požehnaný všemi bohy a s tím Horem, kterého myslíš nemám nic společného. Jsem z Lorgarova genseedu v podstatě, což ze mě dělá jen synovce toho Hora, kterého myslíš a zároveň jsem strýcem toho Hora, kterého nemyslíš, ale adoptoval ho můj bratr!" Teď to sakra musí pochopit! Tohle by pochopil každý na 370 dílech a takové té "kukurukuků" hudby v pozadí! A nemuselo by to být ve vysílacím čase! "Radši se dej rychle do kupy, mám pocit... že jsme včera koupili prsten pro dívku, tak ji nenechej čekat!" Pro jistotu ještě dodám jednu věc. "A mimochodem, nepřišel jsi nikdy do kontaktu s Theriovou krví, že ne? To by totiž vysvětlovalo ten Horoucí záchvat!" Přeci jen eldar se nemůže změnit v mariňáka, ale každý ví, že existují nemoci přenosné krví a ty... by asi chytnout mohli!

Yaraen - 12. října 2013 09:40

Co je a co není špatný nápad ~Sadie, Nathandielis~ Sadie mi dává za pravdu. Ono za normálních okolností by to asi indikovalo, že má duše je na půl cesty do pekla, možná na třičtvrtě, protože vzhledem k tomu, že jsem se stala exarchem, jsem se na půl cesty dostala už po vysvěcení a nikomu to oficiálně nevadí, dokud nepřátele v intergalaktických bojích kosím po desítkách. Pokud mi tedy přejí kostky. Takže vlastně v praxi nekosím a klepu se, že mě vykřuše i ubohá imperiální garda. Já už prostě chápu, jak se cítí Khainovi avataři! "Ne... to nikdy... jen... sakra Yaraen, je to tvůj bratr a já jsem z PETy, to by nešlo, viď že jo? Je... je to horší než deldar, horší než Sadie... horší než deldar jménem Sadie!" Ne - horší než Sadie to rozhodně není - a to bez urážky, protože tu nahotinu, šňupající koks z řitních otvorů krav začínám mít ráda! A to jako že upřímně. Ne nadarmo se totiž říká, že chlast a drogy lidi spojí. I když si nejsem jistá, zda se to spojení nemyslí... v jiném slova smyslu? To je jedno. My teď společně spojíme životy dvou alaitočanů! A uděláme to kurva s grácií... hned poté, co mrtvé tělo původní nevěsty vyhodíme do otevřeného vesmíru z přechodové komory, jako to udělal Therius se zmutovaným pudinkem! Protože zahladit důkazy je první a nejdůležitější krok! "Vlastně naopak, ono by to šlo," odpovídám zamyšleně. "Vy z PETy přece chráníte ohrožené druhy a tak, nebo ne? No a... vezměme si to upřímně - eldar, nejen ti z Alaitocu, ale tihle jsou vlastně jediní, kteří nás zajímají, protože ti ostatní... hele, viděli jste tu baansheenu - u těch nemá smysl něco zachovávat, nebo nad nimi uvažovat - zkrátka a dobře eldar vymírají ne? Jsme vlastně vlajkový druh na seznamech PETy! Jako pandy... nebo... hm... nebo to... bílý tygr! Takže když si vezmeš bratra, změníš si jméno tak, aby začínalo na Y a porodíš rodu několik pěkných, světlovlasých dědiců - vlastně uděláš něco pro ekosystém a TOS CHTĚLA!"

Ysmiel - 12. října 2013 09:56

Kukurukukůůů - a Afkon dluží všude! ~Miroslav Krutor~ Takže mi tady Míra, mi, warlockovi s tou největší kocovinou světa, na několik věc shrnul celou telenovelu o Návratu Hora s pořadovým číslem tři - a to jen proto, že v jedničce a dvojce se nikdo k tomu Horovi vlastně ani nedostal! A já, vážení, jsem to měl beze zbytku pochopit a říct, že tomu rozumím. Kdyby byl Míra eldar, asi by viděl, že řečí těla odpovídám něco jako "kurvadohajzlusnažímsetozpracovatdejmiminutu." Jenže on není - takže mě vidí jen ležet v posteli, zatímco občas jakoby "ňufám" nosem a pohnou se mi uši. "Takže ty máš bratra, který adoptoval Hora, který ale není TAMTEN Horus, ale ostatní ho za něj pokládají a tak se všeobecně věří, že se Horus vrátil?" A ví o tom Abaddon? A bohové Chaosu? Císař? Co na to Jan Tleskač? "Radši se dej rychle do kupy, mám pocit... že jsme včera koupili prsten pro dívku, tak ji nenechej čekat!" Raději se neptám, co by řekl Jan Tleskač na tohle. Protože to už je trochu hardcore i na mě. "Já ale... nepamatuji si, že bych měl... dívku, ono totiž..." Padnu nazad na polštář. Jsem zmaten. I poté, co jsem asi pochopil Návrat Hora tři, jsem stále zmaten. Co se Theriovy krve týče, jednou jsem mu lepil náplast s kvatinkami na prst, když se pořazel při krájení zeleniny... ale to asi nebude ono. Zpět k dívce. "Asi.. bychom ji měli najít... třeba - si pak vzpomenu? Dej mi minutku..." Navrhnu, odploužím se do koupelny a po ranní hygieně na sebe nahodím róbu. Už nikdy nebudu pít. Přísahám!

A-love-toc - 12. října 2013 10:05

A pozor, tohle jsem všichni vždycky tajně chtěli! Duel MK vs. MK2!!! ~Irisviel~ Ono se to nezdá, ale ten čas tady ubíhá... tak jinak a hezky. Nic tě není hodno, nic ti nesahá ani nad kotníky... a ty vlastně můžeš jen ležet a být obskakována rangery, nejlíp pak Kimberly, tou v růžové róbě. Už proto, že ta žlutá místy působí... jako chlap? No, prostě má "šavlozubého tygra" a nemůže mít vše! Ať už tak či onak, poslední dobou jsi neopustila pokoj, protože servis je tady - no dobře, když si nepřiznáš, že je vynikající, což ty, jakožto nový samoprohlášený bůh ani nemůžeš - je alespoň nejmíň nahovno ze všech, cos kdy poznala! Jediné, co ti zde chybí, je Natsumero, aby jste si spolu mohli popovídat bez diakritiky o tom, jak EPIČTÍ oba jste. Ale nemůžeš mít všechno. Počkat - jsi božstvo - můžeš... ALE NECHCEŠ! Tak moc se to liší od dní strádání s Markem Krutorem a následnými problémy s tamtou jeho to... asi kamarádkou, kterou jsi nechal žít v přesvědčení, že je se svým statutem největšího psykera Impéria lepším mágem, než jsi ty! Mohla bych popisovat ty dlouhé hodiny ležení, papání, pití ňaminek a obtěžování růžové rangerky. Ale nebudu. V zásadě tedy proto, že nejsem žádný Tolkien a popisy jsou - no, ach bože. Přejděme tedy k tomu důležitému. Uprostřed jednoho takového krásného rána totiž vrznou dveře do tvého pokoje. "No... myslím, že tady byla ubytována jedna z našich dámských návštěv, třeba... si vzpomenu-" slyšíš lehce nešťastný hlas Ysmiela. Odpovídá mu - k velkému překvapení další známý hlas! Hlas MI-ROS-LA-VA KRU-TO-RA! A následně oba vcházejí dovnitř...

Sadie Mengelová - 15. října 2013 17:44

Na to není co říct "Foolishxenossmindgames!" Tonoucí se stébla chytá a pokud jde o eldar, ti jsou zvyklí se chytat za stébla mnohem mladších a ubožejších ras! Tohle pípnutí Nathandielis je ostatně živým důkazem, že při uvědomění si té značné převahy intelektu vás může zachránit jen jediné - debilita! "Mysli taky na to, že Ysmi je zatraceně bohatej warcok." Je na čase přidat i trochu praktického pohledu na věc. "Můžeš mít malou farmu, možná i celou tu teroristickou nadaci na ochranu všech druhů a tak." "Ale...svatba..." "Sakra holka, to není nemoc! A pokud jo, tak jsou přinejhorším doktoři, co to uměj vyléčit!" Ostatně ne nadarmo se jim říká doktoři práv, že? A pokud má někdo námitky, že právníci moc "doktorsky" nepůsobí, tak by si měl laskavě uvědomit, že v tomto příběhu je Sadie Mengelová medička. To je pak sympatičtější ošetřovatel i manažer výkopových prací, či operatér lopaty pro ex-telekom. "Což zase povede k prachům!" "No... je docela...hezký...ten...robaťák..." Nic méně eldar nejsou tak dementní jako lidé, takže na správné argumenty snadno uslyší. "A asi by tě pak neotravoval ten gej de Loren, Lorein nebo tak!" Ostatně právě tohoto muže dost proklínala, čemuž se není proč divit. Cokoliv, co má ve jméně L, O, R,E, N má zpravidla tolik mozkových buněk jako běžný jogurt po záruční lhůtě! "Kde... kde seženeme stvatební šaty, kytku..." Kitku? Hm... v kommoraghu, ulice na hřebenech, myslím... "Myslím kytici, Sadie" "Ty maj nedaleko, nějaký Karlolas Jaromiel Er-Ben je tam prodá-" "SVATEBNÍ KYTKU! A ŠATY U VŠECH BOHŮ!" "Jo, tohle..." Nu, tady už nemám argumenty. Takže se jen tázavě podívám na Yaraen v gestu "co teď". Zatímco s politováním naposledy pohladím kravičku a hodím ji lhostejně přes celý pokoj s vědomím, že když jsem dostala, co chci, tak už ji lest do zadku nemusím! That´s the dark eldar way!

Irisviel/MK2 - 15. října 2013 18:47

Další nadpis level - já! A že vám chyběly, přiznejte se! Musím uznat, že je to tu mnohem méně na prd než jinde. Rozhodně se to v zaplivanosti nemůže rovnat s takovým Bethlemosem. I tak mě to samozřejmě decentně uráží, stejně jako fakt, že jsem se dočkal příspěvku až teď, zatímco ostatní vedlejší a de facto zbytečného postavy tohoto příběhu jich měly tolik! TOLIK! S vědomím, že ceress se o mě dost dobře nepostarala a pro Afkona, přitroublého mechymilujícíhoantisvětce, který mou veličkost má tak moc rád, až mu dovolím blahosklonně tvrdit, že mě nesnáší... to byl více než vyhovující stav! Nu ale k věci, té kterou mi ti dva looseři, co si myslí, že to tu vedou, postavili - přesněji, jsem je nechal věřit, že si dělají co chtějí! Užíval jsem si luxusu, který by obyčejnou fajnovku asi i naplnil a mě urazil jen mírně. Ono při srovnání se mnou není žádný strážce dost powa a to ani v případě, že jich je tolik. Prostě jsou na nic vyjma té růžové. Ta je na nic míň než oni jen proto, že po mě jede. Protože když říká, ať na ní nechmatám je mi - znalci ženské duše srovnateným s bájným jednorožcem - zatraceně jasné, že chce, ať pokračuju! "No... myslím, že tady byla ubytována jedna z našich dámských návštěv, třeba... si vzpomenu-" "Ta dáma, to je ona? A pak se podívá na mě a polije pocit stra-strašného uspokojení, že na mě může určitě oči nechat. "Vy jste ta osudová dívka?" MŮJ TY BO-VLASTNĚJÁ! Teda... samozřejmě šlo jen o to, že jsem si dovolil sám sebe překvapit tím, jak si naservíruji na stříbrném podnosu svého uhobého ošklivějšího bratra a tak... ale... vidět ho a zjistit, že se tohle blbý tělo má tendenci... to... chovat divně, s tím jsem sakra málem skoro nepočítal! Stejně jako s tím, že mám tělo v jednom ohni a srdce buší jako splašené jen proto, že vidím tohle třetiřadého chosého požehnaného všemi bohy chaosu jen proto, že pro mě tenhle drobný post... to by byla škoda mého intelektu a moci. A abych dokázal, že jsem Mára Masér druhý, což znamená, že jsem hned dvojitá jednička... tak mu vysvětlím, co jsem sakra zač! V mém věku vidíš tělo neskutečné! Numero úno prostě v dráze mléčné! Tvým očím gen-seed sice sílu dává, co vidíš, sám se divíš, já ti mávám! JÁ TI MÁVÁM! Štíhlá, bílá, řvoucí, bánšína s krásou ne-skutečnou zanechá, ostatní níž, nemaj na můj žár! Štíhlá, bílá, řvoucí, bánšína může být už dáma stoletá, mně je však míň - dvacet a pár. Marně se ptáš, co na to Janek Tleskač! Bez šance jako jiní, proč se nevzdáš? Zři, před tebou bytost stojí nadpozemská! Jen zatím zůstaň dole, já jsem hvězda. JÁ JSEM HVĚZDA! Štíhlá, bílá, řvoucí, bánšína s krásou ne-skutečnou zanechá, ostatní níž, nemaj na můj žár! Štíhlá, bílá, řvoucí, bánšína může být už dáma stoletá, mně je však míň - dvacet a pár. Tak, teď je tady snad jasné, kdo je tu Boss bez toho, aby se musel jmenovat Hugo a pak, že tenhle craftworld díky mě má talent a možná nejeden, ale hned dva xxfactory se superstar mého formátu, hell yeah!

Ysmiel - 16. října 2013 13:46

...vyvolená? ~Míra Krutor, Irisviel~ "Vy jste ta osudová dívka?" Ptá se Míra. Poté, co namísto odpovědi začne Baanshee z Biel-tanu (alespoň tuším, že je odtama) zpívat, mám sto chutí říci něco jako "sakra, doufám, že ne, jinak si chystám spiritstone." Namísto toho ale jenom civím na její nepochopitelný výstup s eldarským výrazem, který tak trochu němě říká něco jako "pokud ano, jsem prostě v tom největším hajzlu, jaký si umím představit a dost možná ten prsten radši buďto sežeru a nebo se prostě, stejně jako Frodo, vydám k Hoře osudu, abych to tam hodil. No a nebo seženu Gluma! Dám mu prsten a on si ji vezme a udělá z ní... svého miláška." Ano, neverbální řeč Eldar je doopravdy bohatá! "Já - um... Míro?" Podívám se na něj lehce zoufale.

Miroslav Krutor - 16. října 2013 21:26

Tohle... je hrůza "Ta dáma, to je ona? Opět se ukazuje zrádnost eldar. V místnosti plné mužů a žen, strážců i strážených - alespoň myslím - je těžké rozeznat, kdo je kdo. Upřímně, nechtěl bych být slaaneshemilný výtržník v parcích na craftworldu, nejenže je tento nejnižší stupeň chaosáků ubohý, ale tady asi opravdu nikdy nemohou vědět, do čeho jdou a to více než doslovně! "Vy jste ta osudová dívka?" Preventivně se zeptám té nejbližší a tak nějak nejméně barevné. Ne, že bych proti barevným něco měl ostatně jsem nad takové předsudky povznesen. Jak já ostatně říkám, je mi absolutně jedno jaké je jedinec rasy, pohlaví, povolání, sociální skupiny a náboženského vyznání, protože mě serou naprosto všechny, se kterými musím pracovat. Některé málo, jako třeba Loren, některé místy docela zatraceně dost jako ex nemesis Athanius a jiné... jiné mají Cháronovský level jako... no jako Chároni! Ti mimochodem nedávno posunuli hranice, protože mi při čtvrtletním vykazování zla Eliphas o pauze mezi poradami vyvěštil z warpu, že budu mít dceru. Ta se jednou zamiluje do nějakého z Cháronů a bude na to téma mnoho divadelních her, filmů, knih a asi i nějaká parodie. Asi nemá smysl říkat, že mě to trochu rozezlilo a tak po své věštbě tento "Dědic" zdědil ode mě několik šrámů, když jsem řekl, že bych své i cizí krvi takové hovadiny vymlátil z hlavy, zatímco jsem ho hlavou škádlil o stůl! Z principu a pro názornost. V mém věku vidíš tělo neskutečné! Pokud má na kontě alespoň milion let, prosím. Pokud ne, budu se držet dál toho, že raději na bilboardy angažuji Cham, či Taldeer! "JÁ TI MÁVÁM!" Jo holka, mě mává tvorů, věcí a strojů, že už to ani nevnímám... JÁ JSEM HVĚZDA! Spíš bílý trpaslík, co čeká, až z něj zbude černá díra... Během mžiku mám jasno. Jestli slečna chtěla udělat dojem, má těžkou smůlu jako všichni v galaxii a pokud touží po místě barové zpěvačky... řeknu to takhle, kdybych měl bzučák z talentu, tak jsem vytípl už po první sloce. "Já - um... Míro?" Vzdychnu. Proč většina tvorů v galaxii se na mě pořád takhle obrací? Míro, půjč mi peníze! Míro, nauč mě vést kapitulu tak dobře jako restauraci. Míro, mohl bys Lorgarovi vysvětlit, ať dělá jen tichého společníka vést nás ty? Míro, nechceš na černou křížovou výpravu a stát se palmitelem? MÍRO, já chci jíst... každý chce něco! "Já nevím, jestli je tvůj tip. To ti musí říct srdce... díky němu to poznáš. Jestli chceš, tak ti ukážu jak." Ostatně my, praví chaosáci, máme rituály temnot naprosto pro každou příležitost. Ale jedno musím té dívce - bánší uznat - nějak ji nemohu ignorovat. Vážně, narozdíl od všech ostatních mě něco na její pouhé přítomnosti neuvěřitelně vytáčí a taky... po dlouhé době, snad od dětství, mám chuť někomu vyřezat na záda nebo čelo slovo kacíř. Sakra proč?

Yaraen - 23. října 2013 23:31

Kytice a tak! ~Sadie, Nathandielis~ Tak pokud jsou šaty a kytice to jediné, co nás tady brzdí od našeho evil plánu, nemyslím si, že jsme na tom nějak zvlášť zle. Většinou se svatby v romantických komediích... no setkávají s většími problémy. Bývalý milenec manžela, zhrzená tetička, najednou se objevivší fakeovské děcko - no, viděli jste někdy Rosamundu ne? Sice to nakonec vždycky všechno dobře dopadne - ale hele, my dalších x měsíců na vyřešení nemáme! "Šaty netřeba, my "róbáťáci" se totiž vdáváme v RÓBÁCH. Máme na to dokonce jednu dědičnou, speciální, která se v rodu předává z tchýňky na snachu už od... od ... od exodu asi. Teda myslím, že mi jednou praděda, když se hodně napil, říkal, že tu původní ztratili, tak vzali jednu nějakému papeži z Terry, nebo co - ale... hej, kdo by to řešil." No prostě svatební oděv je a bude. To, že na něm je kříž a vzadu na lemu nápis "Emperor protects" - notak, stejně to o svatební noci půjde dolů, ve jménu budoucích dědiců tohoto kousku šatníku! Kdo by to řešil, ne? "Takže potřebujeme jen tu kytku... a aby sis zvolila jméno. Jo a ještě to musíme oznámit mámě a tátovi, že se berete a... a taky se zbavit té mrtvoly."

Ysmiel - 23. října 2013 23:36

Baanshína a tak! ~Irisviel, Míra Krutorů~ "Já nevím, jestli je tvůj tip. To ti musí říct srdce... díky němu to poznáš. Jestli chceš, tak ti ukážu jak." Já nevím. Srdce mi říká spoustu věcí. V zásadě mezi ně patří to, že bych se měl občas nadechnout - a nebo, že moje obvyklá tepová frekvence je, tak jako tepová frekvence každého z mé vznešené, prastaré rasy, která kdysi vládla hvězdám, dvakrát rychlejší, než ta lidská (což se mariňáci snaží vykompenzovat přidáním druhého srdce, což je fakt U-BO-HÉ!) Ale jak v něm hledat návod na to, co s touhle samozvanou zpěvačkou? Safra, vždyť za tak špatný zpěv bych Eldar odsoudil v rámci kolektivní viny k dalšímu Pádu! To je... já tedy vím, že Baansheeny svým hlasem obvykle zabíjejí, takže to asi moc libé nebude - ale - ALE! "Já... asi by se mi pomoc hodila, ano..."

Miroslav Krutor - 24. října 2013 00:28

Zeptej se srdce! "Dobře! Ono je to v zásadě jednoduchá a přirozená věc..." O tomhle něco vím! Stát se ostatně chaosákem znamená si zjednodušit život! Když jste loajalista, furt musíte řešit kacířství, jako eldar pád, jako necrontyr ukrutnou ospalost, jako Tau nové díly mangy a tak to jede furt do kola. Chaos je jasný jako facka! Už proto, že chaos leckdy znamená fackovat ty ostatní! "Ty - jak se jmenuješ?" Bílý strážce, Tomy. Přichází potřesení rukou. "Je to fakt čest potkat někoho jako jste vy! Zážitek na celý život a- Jeden prudký pohyb jej dostává na stůl. Inu když někoho čapnete za ruku a pak s ním o stůl mrštíte, tak zkrátka přestane povídat. Když k tomu jedním zkušeným surovým pohybem projdete skrze jeho žebra až k srdci, které mu rovnou vyrvete, tak už neřekne nic. Maximálně se tak možná někdo uchechtne když na jeho "Zážitek na celý život" odpovíte konverzačním hlasem "Taky si myslím". "Velký měniteli, Žíznivý bože, Pramocný šmudlo a děvko prodejná..." Črtám na stůl nesvaté obrazce, zatímco cituji litanii, která je super už proto, že je to litanie, takže je to věc! Sice ne takové věc, jako svařák, ale stále dost velká, abyste se u ní mohli tvářit, jakože se bavíte i když se ve skutečnosti nudíte tak, že krví oběti kreslíte po stole krutopřísné symboly! Taky vám to připomíná čas strávený ve škole? "Čtyři části celku v jednotě spoutané volám tě a přikazuji, sděl mi jméno té, jež bude jako nedělený! Té, jež se o mě nikdy dělit nebude a já ani o ni! Přijmy tuto obětinu a vyjev pravdu!" S tím to srdce zaplane fialovým ohněm a místnost se naplní... silou a taky kvartetem, který čtyřmi hlasy šeptá, řve, bublá a heká jediné jméno - Felicitas. "Jak jsem říkal, jednoduchá věc." Hodím mrtvoláka za halvu, s ním jeho ohořelé srdce i fakt, že to pak budu muset uklidit. "Akorát tobě asi řeknou jiný jméno. Pokud ne, tak tě zabiju." Odpovím přátelsky, zatímco mi dochází ještě jedna věc. S trochou dobré vůle a hrubé síly se znovu vrátím k mrtvolákovi a urvu mu pazouru. "Jo a začátečníci furt žebraj, aby jim někdo dal pomocnou ruku..." Podám mu Tommyho ruku, jež držím momentálně za ten urvaný konec. "Nevím, na kolik to pomáhá, ale snad to k něčemu bude!" Dodám povzbudivě!

Ysmiel - 24. října 2013 00:53

Ptám se! PTÁM! "...Jak jsem říkal, jednoduchá věc." DAFUQ. Já vím - nemůžu si stěžovat. Protože pak bych musel přiznat, že kdysi dávno mě maminka, to když jsem byl ještě malé eldařítko, varovala před "interraciálním přátelstvím." Vždycky mi říkala "nebav se s Chaosáky a cikány!" No a tak to vidíte. Teď jsem na to doplatil. Stojím tady s kocovinou po ránu, v pomuchlané róbě, s rukou našeho bývalého domácího rangera v... jak blbě zní, když řeknu že v ruce? ... a ještě ke všemu tady je ta... ta... ten... to... ta - Irisviel! "Nevím, na kolik to pomáhá, ale snad to k něčemu bude!" Všude je krev. To je tak... tak nesofistikované! A tak hrozně moc to zavání spíše stylem mé sestry, než tím mým! Však mi je z krve šoufl, všichni to vždycky věděli! Proto jsem se taky dal na dráhu warlocka! "Budeš je pálit a smažit a mrazit... ale nebudeš do nich ničím sekat, neboj!" To říkali! Krvavé rituály jsem nikdy neměl v popisu práce. To bych raději hned teď zašel na zasedáni Seer councilu a znova hlasoval o nedůvěře vládě Alaitocu... a pak rozdával v podchodě koblihy. Jsem ve složité životní situaci, zkrátka a dobře. "Míro?" Opatrně prstem darované ruky rozmáznu nějakou krvavou skvrnu na stole, "Já ti nevím - ono... můžu použít todle srdce, nebo si musím z někoho vyloupnout svoje?"

Miroslav Krutor - 25. října 2013 13:47

Co je tohle za otázku?! "Ysmieli, pamatuj..." Jak se může ptát na takovou věc? Eldar, prý inteligentní rasa Spíš bych je teď podezříval, vzhledem k jejich stáří, že se k nim vloudil Nurglův vyvolený Al´Zhei´Mer nebo zrádný chaos lord hvězdných vlků Parkinson! "...základ jsou vždycky, všude ty nejčerstvější ingredience!" Pro jistotu ještě měkce dodám dosti... naštvaným tónem. "Vyloupni nové!" A protože je amatér, neváhám ani poradit. "Třeba ta růžová vypadá dost srdečně, nebo můžeš zkusit tady tu... ehm... dámu." Nevím proč, ale při každém pohledu na tu bansheenu mám větší a větší chuť z ní udělat salát, s jemnou zálivkou ze slz domácích rangerů a možná trochou limetky a... no zkrátka Samus, je zas tu! Bohužel pro mě, Samus nemá odpověď na mou otázku, proč tu banshee nesnáším. Tedy nesnáším víc než cokoliv jiného ve vesmíru, co mě irituje. Nakonec ovšem tyto myšlenky nechám plavat, vše se časem vyřeší samo a naše momentální srdeční problémy nejsou výjimkou. Vždyť i já jsem se tenhle trik naučil až časem! Inu když nejste psyker, musíte si moc nad silami warpu a komunikaci s ním zasloužit, nebo donutit ostatní věřit, že to umíte. To vše závisí na tom, jak jste silní, mocní a nebo Lorgarovitě přesvědčiví. Nebo, což bohužel neovlivníte a i když to zní arogantně, je to v 41. miléniu pravdou, jak moc jste Míra Krutor.

Nathandielis - 25. října 2013 15:44

Svatba Tak je to tady! Pod tíhou argumentů a povinností musím sklonit hlavu. Tak jako stovky rangerů přichází bránit svůj craftworld v případě nouze, tak i já asi pověsím pomyslnou odstřelovací pušku na hřebík, abych plnila o dost důležitější a úkol. Co bych pro svou rasu a soukromou skupinu ekoteroristů neudělala! Celé se mi to začíná líbit o to víc, že bych konečně umlčela i senilního otce, co si beztak furt přeje, abych si buď vybrala nějaký rozumný aspekt, nebo vedla spořádaný život. Udělá mu to určitě radost, což by se mohlo projevit na mém kapesném a kdo ví, možná mi posune i večerku!  "Tak můžu si změnit jméno... um... třeba na Ypsilon."¨ "Toje hustotvrdýjméno!" "Díky Sadie... a co se týče rodičů... asi bys... jim to měla...ehm vysvětlit ty, Yaraen." "A já seženu nějaký kytky, ať je co hulit!" "Sadie, ty kytky jsou svatební, víš přece. Ta tě jen zdobí a pak ji hážeš do davu, abys zjistila, kdo příště přijde o svobodu." "To jsou fakt blbý zvyky! No já pořeším tu mrtvolu!"

Irisviel/MK2 - 27. října 2013 02:10

Epický nadpis v epické chvíli s mým méně epickým bratrem! Zase jsem jednou sám sebe doběhl! Na tom ostatně není nic divného, protože doběhnout mě, na to je potřeba fakt hodně! Nejsem žádný béčkový knihovník, nebo céčkový psyker jako Císař, nebo ta nula z prospera Magnus a tak. Jsem sakra nadbůh střední velikosti první megatřídy a to jen proto,že se mi střední velikost na hadrech líbí a ty větší působí jako plachty! A zrovna teď se osud, jsem tedy osud, dostal do fakt ironické svízele. Zatímco můj ubohý nanicovatý bráška provádí dost nepodstatný rituál, kterému ani nerozumí a dumá nad tím, proč vůči mě cítí tak mocně žárlivou averzi - což cítím nejen s všímavosti eldar, jelikož jsem prostě borec - já mám ve všem jasno. Tedy až na to, proč cítím podivné vlhko po každém druhém pohledu na něj. To ovšem není důležité! Jsou důležitější věci totiž. "Tak to prrrr, Krutone..." Ha! Kulinářský ftip, s velkým F jste určitě nečekali! U vesmíru, můj smysl pro humor se může měřit jen z mou znalosťí gramatyky! "Kimberly ti kurva nedám, je to po týhle buchtě číslo dva v mém harému!" Významně ukážu na Ysmiela, tu jednu z mála mě skoro hodných roštěnek. "Leda bys klečel mách u nohou a prosil..." Ta představa se mi líbí. Jako mohl bych ho k tomu kdykoliv donutit, to je jasné, ale takhle si to víc užiju a prostě jsem línej. Jako kdo by línej ve dvě ráno nebyl, když s ďábelskou představou, že paní všeho zla se probudí a bude mít všude odepsáno hodlá ponocovat do hořkého odpisovacího konce! "Jako můžeš začít! HNED!"

Yaraen - 27. října 2013 10:38

Záhadná mrtvola, vyhulená kytice a budoucí Ypsilon Yliosová No - já si nejsem jistá, zda Ypsilon je nějak skvělé jméno, už proto, že zní málo vznešeně a málo elfsky - dodala bych že i málo Warhammerácky, ale vzhledem k tomu, že první games workshopem pojmenovaná postava byla variace na Obi Wana Kenobiho, asi to nemá smysl používat jako argument - kor, když to byl inkvizitor Ordo Malleus. Takže budiž Ypsilon. Můžeme být rádi, že vzhledem k její příslušnosti k PETA spolku, se nebude jmenovat třeba Ynsektícia. Nebo tak nějak.¨ "Takže - " utnu hovor těch dvou rázně. "Plán je následovný - ty, Nath... tedy Ypsilono, seženeš kytku, jaká se ti bude líbit. A věneček. Sežeň si věneček. Ten na hlavu, protože ten druhej se posléze shání už těžko, říkávala máma. Ty, Sadie, se postaráš o to, aby tudle-" ukážu na záhadnou mrtvolu, která mi místy přijde... taková z gumy... "nikdo nikdy nenašel... a pokud chceš taky shánět kytku - můžeš zkusit třeba smuteční věnec. Vyšňupala už jsi krávu, zvládneš i jehličí. JÁ - půjdu najít rodiče a oznámit jim... tu novinu. Všem všechno jasný? Tak tři dva jedna, start." Rázným krokem si to jdu přes místnost pryč, za svými cíli. Zarazím se ve dveřích. "Počkat - PRVE SE OBLEČEME - a PAK si půjdeme vše zařídit..."

Ysmiel - 27. října 2013 20:23

Míra a jeho... bůhvíco chce dělat! "...základ jsou vždycky, všude ty nejčerstvější ingredience!" Já tedy nevím proč, ale mám z nějakého důvodu hrozné nutkání mu na to hlasitě a nejlépe ještě se zasalutováním, odpovědět "ANO, ŠÉFE!" Jenže pak ihned dodá, že bych měl obětovat Kim Berly, růžovou strážkyni. A upřímně - já bych kteroukoli Kim obětoval - ale tuhle, tuhle zrovna ne! Protože pterodaktyl... jako ranger s jeho silou se prostě NEOBĚTUJE! Navíc nevím, kdo by se o mě staral, až zase jednou budu nemocný - protože tohle je její práce! Žlutého strážce se totiž tak trošku bojím, protože ještě nikdo nebyl schopný přesvědčivě vysvětlit, zda je to muž, nebo žena. "Kimberly ti kurva nedám, je to po týhle buchtě číslo dva v mém harému!" Přidává se ke mně ta - tamta. Už mě sere. Už mě sere tak, že ještě řekne jednu debilní větu a já ji asi nechám explodovat hlavu - ne, počkat. Já ji vlastně nechám explodovat hlavu hned. Protože nemusím házet kostkou, protože okolo pisatele tohoto postu všichni hrajou zasrané osadníky, které ho nebaví - a ... a PROTOŽE PROSTĚ Z PRINCIPU! Tak či onak, z náhlého popudu hlava Irisviel exploduje, jako meloun. A já zase v duchu nadávám, že sledovat rozcáknuté mozky a krev NEBYLO v mém popisu práce. Warlock má totiž býti především politikem svého craftworldu. Což v praxi znamená, brodit se v trochu jiných sračkách! "Míro, já myslím-" provedu marný pokus o odstranění cákance ze své róby, "- myslím, že to raději vědět nechci. Stačí, že tahle to nebyla!"

Miroslav Krutor - 29. října 2013 17:51

Krvotrysk "No jak myslíš." Pokrčím rameny. "Mě by to svého času ušetřilo dost starostí a čtyři knihy." Nakonec to vše je vůle chaosu! Vždyť můj rituál evidetně stačil k tomu, aby si byl jistý, kdo ne, takže... takže za to určitě budou body. Jen je škoda, že to Ysmiel neocenil úplně, protože warlock páchající zaříkání ve jménu chaosu, to se jen tak nevidí a snad i Lorgar by zase plakal páru závistí! Možná to zní Krutě, ale rád ho do těchto stavů doháním. Jsem zkrátka Krutor, smiřte se s tím! "No jestli to není ta růžová, nebo ten žlutý..." Kdo ví, jak to eldar mají. "...tak bysme měli hledat dál." Nadhodím odhodlaně, protože jsem taky odhodlaný jsem! Už proto, že se můj pobyt tady docela protahuje a doma mě bude čekat těhotný a notně hladový berserk.

Sadie Mengelová - 29. října 2013 18:09

Schováváme tělo! Mám velký, speciální, důležitý a samostatný úkol! Tím samozřejmě nechci říct, že by slovutná paní všeho zla při zjištění, že všude dluží příspěvky, učinila tak ohavné rozhodnutí, jako "teď si Sadie udělej své intermezzo o schovávání těla", to vůbec ne! Je to speciální mise na níž bude záviset dnešní svatební den, kdy zabiji příslovečné dvě mouchy jednou ranou! Ysmiela oženíme a Nath... no asi trochu od PETíme. Přeci jen, kdo se stará o děti, se jen těžko bude moct z časových důvodů starat o týrače zvířátek. A Ysmiel bude navíc trpět i tím, že ona je mou kamarádkou. Tedy pokud je kamarád někdo, s kým zažíváte takové ty dark eldaří kratochvíle a nejenže to přežije, ale přežívá to i další tvor s svědomím, že nejste nepřátelé na život a na smrt! Prvotní plán zahrnující přechodovou komoru rychle zavrhuji. Ne tedy proto, že o elfech, natož těch warhammerových a přechodu se moc nemluví, ale hlavně z toho důvodu, že by to bylo plýtvání! Jelikož a protože čirou náhodou vím, že je košér dát nějaký svatební dar a vůbec tuším, že na svatbách se docela žere... spojím příjemné s užitečným. Po troše šátrání vytáhnu z věcí, které jsem si v podstatě na sebe vzala jen a proto, že jsem neměla chuť se hádat s Yaraen takhle po ránu, hůlku a zbrmlám kouzlo. Je to sice pruda, ale tentokrát to má účel! Plná elánu se vyplížím spolu s tělem eldarky ven, což zahrnuje asi dvojité použití "Mdloby na tebe", které funguje fakt bezvadně od chvíle, kdy se na to nemusí házet kostkou. Jednoho služebného pak spolehlivě vyřidí i dobrý úder vázou o hlavu, což zapřičíní, že bude jídla sakra dost! K mému štěstí v kuchyni zrovna nikdo není, takže čapnu ten křivější nůž a s ještě křivějším úsměvem na tváři bodnu a... a... ozve se ohromný nepříjemný zvuk. Zní tak trochu jako "prásk", ale je to asi desetkrát silnější. "Nodoprdele!" Nejenže mi úlekem vypadne nůž, ale ještě stíhám sledovat, jak při vypouštění duše - v pořadí asi druhé - ta eldarka poletuje chvíli po místnosti. Je to fascinující do takové míry, až bych přísahala, že jsem si už dneska musela udělat čaj! Nic méně dvě věci vím se stoprocentní jistotou: 1) Čaj jsem ještě neměla 2) O anatomii naprosto kulové a to jsem tu lékař! Vyfouklou mrtvolu tímto považuji zjevně za oběť nějaké nemoci nebo tělesné prázdnoty. Ostatně mi i Taldeer přijde, že má mezi ušima vzduch a tahle byla asi podobného ražení! Proto se rozhodnu, že ji dám nádivku z... třeba toho sluhy! Spokojeně tedy otevřu lednici, najdu alkohol a po zjištění, že je k masu zatraceně dobrý jej vypiju, láhev hodím bez zájmu za sebe a hledám jiné, tentokrát méně lákavější suroviny. Tohle bude fakt žrádlo, koneckonců když jsem to dokázala jednou s Theriem, tak to po druhé musím zvládnout sama. Vaření, to není žádná věda, je to spíš... taková malá pitva!

Nathandielis - 29. října 2013 18:31

Hledáme kytku Mám velký, speciální, důležitý a samostatný úkol! Tím samozřejmě nechci říct, že by slovutná paní všeho zla při zjištění, že všude dluží příspěvky, učinila tak ohavné rozhodnutí, jako "teď si Nathandielis udělej své intermezzo o shánění svatební kytky", to vůbec ne! Je to jen blbá kytka... Přeci nemůže být tak těžké najít krásně vzrostlý květ u rasy, jež má ve fantastice pověst nejmilitantnějších zahradníků a ve sci-fi totéž ale u ochrany vymírajících druhů! Odhodlaně prohledávám okolí snažíce se nepřipustit nešvar craftworldů - že i ty blbé rostliny na umělých oknech jsou umělé! Snažím se neklesat na mysli a mít v hlavě představu, kolik toho stihnu udělat, kolik nadací založit a tak! Navíc, ten Ysmiel... v podstatě vypadá docela hezky a musím uznat, že mi přišel i celkem milý na Róbaťáka, ačkoliv jsem neměla možnost ho víc poznat. Rozhodně ale asi bude klidnější než jeho sestra, která mě mírně řečeno děsí podobným způsobem, co Sadie. Celkově vzato jsem si čím dál víc jistá, že dělám správnou věc a být manželkou zrovna jeho, to bude asi fakt celkem výhra. Navíc s trochou lásky a péče by mohl změnit v parlamentu přístup na trochu vlídnější ke straně zelených a... "No jestli to není ta růžová, nebo ten žlutý..." Růžová, žlutý? Že by tu byl skleník? Opatrně otevřu dveře, abych viděla... toho nejhezčího tvora ve vesmíru vůbec a dost možná i mimo něj! Jo a taky svého budoucího manžela, který... vedle něj vypadá asi tak, jako každý muž vedle idealizovaného ztělesnění ženy s tím rozdílem, že Ysmiel je alespoň stejně majetný! "Já-vy-to..." Mozek takovou ránu neočekával a tak se zdá, že IQ bylo z nastavení eldar nejprve shozeno na úroveň normální a poté na položku Liwana. To ostatně vysvětluje, proč mám chuť své zaražené mumlání smazat a raději se tvářit, že nikdy neproběhlo! Sakra, mohla jsem začít lépe, třeba panikařit nad tou bezhlavou holkou tady... ale když on je tak HEZKÝ sakra! Co by se mi s ním, s chaosákem mohlo stát? Zvlášť, když jsem přežila párty se Sadie?

Yaraen - 30. října 2013 10:35

Jdu najít taťku! Mám velký, speciální, důležitý a samostatný úkol! Tím samozřejmě nechci říct, že by slovutná paní všeho zla při zjištění, že všude dluží příspěvky, učinila tak ohavné rozhodnutí, jako "teď si k tomu všemu dluhu přidám ještě jedno intermezzo za vlastní postavu navíc," to vůbec ne! Vzhledem k tomu, co mi připomíná můj chytrý telefon ale mé první kroky nemíří ani do seer councilu, jemuž předsedá máma - ani do chrámu baansheen, kde zrovna táta trénuje... svůj hlas, aby si prošel další aspekt. (Měl být exarcha jako já a nemusel by tohle dělat! A jak jsem, jakožto Striking Scorpion spokojená! Navíc to omlouvá mé občasné agresivní záchvaty, což je hrozně moc hezké!) Nicméně zpět k tématu - jako první totiž jdu do cukrárny - ono by si jeden řekl, že asi sháním svatební dort, ale popravdě mi je nějaký dort docela ukradený, už tak toho pro celou tu věc se svatbou, kterou jsem vymyslela ve stavu nejvyššího deliria, udělala víc, než dost. A mobil mi vříská, že dnes má narozeniny jeden mechymilující světec, Afkone, jemuž, dle toho, co ten telefon říká, dlužíme za mnohé. Já ho teda neznám, ale chytrý telefon není chytrý jen tak pro nic za nic, takže není radno mu nevěřit. I proto objednávám dort, který vypadá, jako mecha - a nechávám jej jídelní zásilkovou službou poslat po kapitánce Blance až kamsi "Na Hroudu" a ještě o kousek dál. Pak pokračuji, vzhledem k tomu, že seer council pracuje a ještě by mě vykopli s tím, že jakožto nemág a nepolitik tam nemám co dělat - do chrámu za tátou. "Yaraen, drahoušku!" Ravaedrys, rusovlasá banshee exarcha, na mě mává zdálky - aby ne, naše poslední společná mise na tom lidsky zamořeném světě byla tak... K POPUKÁNÍ! Hlavně nám tedy pukaly falcony a NPC postavám lebky - ale hej, notak! "Ravaedrys! Je mi obrovskou ctí vás zase potkat, u Khaina, doufám, že se naše cesty znovu střetnou na bitevním poli!" "Ach, Yaraen, mladičká Yaraen! Vy mi lichotíte, až bych z toho začala zpívat!" "Jen to ne, Ravaedrys, jen to ne!" "Předpokládám, že hledáte otce, ctěného Yrkiela, první mužskou baanshee v tréninku od doby, co zde studoval Bishiel!" "Daří se mu dobře?" "To posuďte sama - za chvilku bude..." "KURVAFIX VŠICHNI MĚ SEROU A NEJVÍC MOJE VLASTNÍ DĚCKA!!!!!!!!" Ozve se jek a vzápětí rachot praskaného skla. Trošku sebou cuknu. "To byl-?" "Ano, objevili jsme jeho talent." "Aha, já jen, že-" jsem trošku nervózní. Táta byl vždycky doma "ten hodný." A nikdy nekřičel a tohle je... "áÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!" V odpověď se ozve halasné povzbuzování nějaké jiné baanshee, která mu vysvětluje, že to musí ven - prostě to musí všechno ven! "ZKURVENÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ SADIE MENGELOVÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!" Jsem ráda, že jsem dost daleko - a tím myslím doopravdy dost. "Ravaedrys, já-" "DOMA JE AKORÁT BORDEL! CHAOSÁÁÁÁÁÁCI! PETAAAAA!" ozývá se dál a dle zvuku zrovna křupe v hlavní lodi chrámu Khainova socha... nebo strop. "Já... asi přijdu později!" S těmito slovy se otočím na podpatku a mizím pryč. Co bylo slyšeno, nejde odslyšet! A bude lepší, když to naši radši vlastně ani vědět nebudou!

Ysmiel - 04. listopadu 2013 17:57

Nath? ~ Nathandielis, Míra ~   "No jestli to není ta růžová, nebo ten žlutý, tak bysme měli hledat dál."  „Neříkal jsem včera… já nevím, něco? Protože já si nepamatuji, proč bych ten prsten-“ začnu, ale jsem přerušen jakýmsi koktáním. V chodbě stojí slečna Nathandielis a hledí… na ten brajgl uvnitř! Co si asi musí myslet? Že Chaos napadl Alaitoc a začal právě v tomto pokoji? Co když na Míru zaútočí a třeba si, nedej bože, hodí dobře – a nebo si – nedej bože vlastně dobře nehodí a zahyne ona a ještě s vědomím, že padla za dobro craftworldu? Musím něco dělat! Vždyť ona se na Míru DÍVÁ! Určitě si počítá své šance! „Nathandielis! Prosímvás! To není tak, jak to vypadá!“ Jenže tahle věta… nikdy nefunguje tak, jak má.

Miroslav Krutor - 05. listopadu 2013 21:27

Není to tak, jak to vypadá! Tohle je přesně ta část, kdy mi slovíčka přestanou dávat smysl. Sakra, jak to tak nemůže být? Ano, jsme v jednačtyřicátém miléniu a warlock právě odpravil vlastní Banshee proto, že měla nějaké, slušně a honosně řečeno - pindy - proti účasti na naprosto regulérních chaosáckých rituálech. Takhle to vypadá a takhle to je! Tak proč říkat něco jiného? Leda... leda, že by shledával na chaosáckých ritálech a spoluvraždění soukmenovců cosi znepokojivého a obdobně smýšel celý jeho druh, včetně jejich zbytečné, zoufalé kultury. Pak by to mohlo znamenat, že se snaží udržet si tvář před... ehm... před kým? Strážce vesmíru by nikdo, pokud není formelín, nemohl brát vážně, ledaže by ta dívka, co přišla, byla TA PRAVÁ! I tak si ale myslím, že vztahu prospěje hlavně upřímnost. To a úplatky, na tom lze postavit sakra dobře a dlouho spokojeně fungující vztah! Jo a taky je to základ pro chov koťat! "Správně určitě to není tak, jak to vypadá a na každý pád se zde žádný další pád eldar neokná..." Přitakám dosti neohrabaně Ysmielovi, čímž... je to celé asi v troskách. "...takže se nic neděje ať už to vypadá... jak to vlastně vypadá?" Zeptám se otázkou ve snaze se do toho víc nezamotat. Lorgařit prostě neumím!

Nathandielis - 05. listopadu 2013 21:33

Nathandielis Ysmiel říká, že to není tak, jak to vypadá. No nevím, všechno to tu působí dojmem EldarTechu po příjezdu adeptus arbites a hlavně ta rozbitá hlava. O stole popatlaném nějakými symboly ani nemluvím, to je strašně cool už několik staletí od chvíle, co koupili multi-frakční a multirasová média práva na inkviziční vzdělávací seriál Supernatural! To si pak každý hraje na vymýtače a exorcistu, dokonce i chaosáci, i když ti se snaží vym-nevímjakéjetami/ytakže-vypudit trochu jiné duchy. V případě vyznávání Nurgla se jim to daří až moc dobře! Naproti tomu, když promluví ten ohromný hezoun - sice netuším, co mi říká, ale vypadá u toho fakt dobře, takže jen tupě přikývnu, než mi o pár vteřinek dojde, že... no... se tu asi stalo něco hrozného a já jsem svědek! Jako celé je to o to horší, že zabili Tommyho, ti parchanti! Jeden rychlý pohled mi pak stačí, abych se ujistila, že Kim je na štěstí v pořádku. Tím nemyslím, Kim-Chan nebo jejího chaosáckého bratra-velitele Kim-Čong-Ila, ale Kimberly růžovou strážkyni! "Jánicneviděla!" Vypísknu s vědomím, že kdo si nezachrání život, ten si těžko založí organizaci na ochranu zvířat, otočím se na patě a beru rozum do hrsti i nohy na ramena. Život za craftworld položit lze vždycky, pokud možno v tak pokročilém věku, jako má můj táta no a pokud jim nebyl svatý Tommy, tak už jim není svaté nic!

Ysmiel - 08. listopadu 2013 19:26

Jdu plnit ZloPětiletku, zatímco sleduješ blbé lidi na Akiconu ~ Míra, Nathandielis ~ Než Mírovi stihnu odpovědět na jeho otázku "jak to vlastně vypadá?" něco jako "vypadá to, můj zlý příteli, že jsme v pořádné kaši" (přičemž tím opravdu nemyslím ty kusy Irisvielina mozku všude po podlaze, nenechte se zmást, má kaše je čistě řečnická,) zavolá slečna Nathandielis "Jánicneviděla!" a prchá! Jenže... jenže ona to viděla! Všechno! A ještě si to určitě vyloží úplně špatně a... a nejsem si moc jistý, co teď s tím, takže zavolám jen "Míro, ona nám utíká!" a doufám, že jsem to přednesl dostatečně zoufalým hlasem, aby ji třeba... já nevím - chytil?

Yaraen - 08. listopadu 2013 19:38

Párty s Babicou! ~ Sadie Mengelová ~ Nedá se svítit. Je třeba se vrátit domů... a něco dělat. Nevím tedy co, ale mám takový ten vtíravý pocit, že ač Sadie Mengelová není vznešené dítě hvězd, ale jakýsi zlopodvraťák, oddělivší se od našich rodových linií při páru eldar před mnoha mnoha lety, umí tyto krizové situace řešit - asi mnohem lépe, než já! A tohle, vážení, tohle krizová situace je. Prostě průser. Pokud chceme opravdu bratra provdat - musíme to udělat evidentně tajně. A s těmito věcmi - bude mít ona určitě nějakou zkušenost. Proto se skrze craftworld co nejrychleji dostávám domů - a hledám Sadie. Je až smutné, že naši rangeři údajně NEVÍ, kde je. Všichni ale vypadají, že je něco velmi děsí... a nechtějí o tom mluvit. To, že mezi nimi chybí Tommy mě příliš neznepokojuje. Občas ten kluk... prostě zmizí a pak se vrátí s jinou barvou. Zelená, bílá... je to takový zvláštní ranger. Vždycky byl. Nakonec mi je schopný na otázku "kde je Sadie" odpovědět až Therius, který mi zcela vážně oznámí, že Sadie úřaduje v kuchyni, protože on tam nakoukl, ale jakmile ji viděl, tak se rychle stáhnul s tím, že "minule mu to, u Císaře, stačilo." pak odcházel pryč, blábolíc něco o obživlém pudinku a zpopelněné Jolandě. Lidé... Každopádně, vzato kol a kolem - vím, kde je Sadie! A to je to důležité! Takže do kuchyně vtrhávám v podstatě jako velká voda. "Sadie! Máme hrozný průser! HROZNÝ!" Pak mi pohled spočine na... té gumové slupce, která vzdáleně připomíná eldarku - a leží o kus dál na zemi. "...a ...a tím nemyslím... tohle-" neurčitě ukážu na... kčertu - co to je? Já už pár mrtvol za svou kariéru viděla - ale tohle, tohle nikdy.

Miroslav Krutor - 08. listopadu 2013 23:50

To je pěkně ošklivý nadpis, cos sem dala! "Míro, ona nám utíká!" "Jo, to je problém?" Co má proti útěku, vždyť útěky jsou fajn! Kdo uteče, přivolá posili a může být znovu dohnán k útěku, je to zatraceně pohodlný způsob, jak si zajistit stálý přísun obětí pro temné hustorituály nebo zásobování běžné domácnosti zaručeně čerstvými surovinami. Dle pohledu, co mi k tomu věnuje to zjevně nejen nechápe, ale ani neocení. Vlastně bych řekl, že má... docela starost. "Takžeasijo..." Zamrmlám nespokojeně. "No neboj, stačí vzít rozum do hrsti..." Chytnu za hlavu žlutého ragnera, rangerku nebo cokoliv, co je prostě ve žlutém spandexu za hlavu, načež mu s ní třísknu o zeď, aby usnul a nekomplikoval to. "a pak nohy na ramena..." Omráčeného žluťase chytnu za kotník tak, že jej mám jak pytel přes záda. V klidu vykročím na chodbu, kde se v trochu větší dáli chodby snaží ta dívka zmizet. Prudkým švihem hodím žlutého na unikající dívku. Jedno žuchnutí a vyjeknutí dá znát, že jsem si moudře pro svůj útok zvolil specialisty na boj z dálky. Tihle odstřelovači zkrátka míjí málo! "No a řešení máš hned tak blízko, co bys rangerem dohodil." Ukončím vysvětlení, že vůbec o o nic nejde. A taky že o nic nejde! Tohle je totiž prd proti tomu, co jsem zažil v době, kdy byl Athanius mou nemesis vinou Cháronské manipulace! Tohle je i prd proti tomu, co denně zažívám při boji právě s Chárony! A vůbec svůj skill řešení problému i boje jsem dost zúžitkoval a vytříbil nejen při demegaarchnidaci kuchyně, ale hlavně ve chvílích, kdy můj milovaný berserk začal trpět abnormálními výkyvy nálad! Mezi těmito úvahami pak k ní dojdu ve chvíli, kdy akorát přichází z toho otřesu k sobě. "Chceš ji uvařit, obětovat, nebo co s ní, Ysmieli?"

Sadie Mengelová - 09. listopadu 2013 00:01

To je pěkně ošklivý nadpis, cos sem dala! Vaření je radost dokonce i pro mě! Hlavně je žůžo, že se můžu tvářit jako těžký flamber a přitom ochutnat kdejakou láhev a musím říct, že jsem si rozšířila obzory. Jako ta... nevím, co to je za alkohol, ale taková černá láhev se žlutou etiketou a imperiálním nápisem "maggi" - to bylo fakt ostrý. Nebo to byla omáčka? Sakra, po tom, co jsem tam dala cukr a pár dalších mi ty různé kašoidy, co poctivě míchám, tak nějak splývají. Čím to asi bude? Co bych tam ještě dala... "Sadie! Máme hrozný průser! HROZNÝ!" To mě zarazí! Jak můžeme mít hrozný průser? Já se sakra snažila a poctivě ochutnala všecko, co jsem tu našla s tím, že kdyby to nebylo dobrý, tak to tam nedám! To nemůže dopadnout vůbec špatně, vždyť jsou v tom i všechny druhy mouky, aby se to zkazit nedalo a každému se podařilo zavděčit. Zkrátka a dobře, podel mě to prů- "...a ...a tím nemyslím... tohle-" Tak to má sakra kliku, jinak by jich dala vařečku tam, kam někteří lidé fanfikcí znalí by umístili kouzelnické hůlky a garantuju, že by to byla fakt prdel! "Já ti řeknu, co je průser! Průser je, když vymyslíš unikátní přezdívku a někdo ji zkomolíá a začne používat dřív než ty!" Tohle, tohle je vážná věc. "Takže pokud není Nath mrtvá a nemusíš si Ysmiela vzít ty nebo já, tak mi neříkej, že je něco průser!"

Ysmiel - 22. listopadu 2013 11:07

Už sis mohl zvyknout, že nedělám jen hezké věci ~Míra Krutor, Nathandielis~ Existuje několik životních otázek, na než marně hledám odpovědi. Kromě těch všech, které už jsem tady za celé dobrodružství stihl zmínit a neustále se opakujícího "proč se všechny ty hrůzy musí dít zrovna mně," k nim můžeme přidat také nové kousky, jako proč si panenkářky kupují panny od Impldollu, když Impldoll je má prostě hnusné a vždycky je mít hnusné bude, proč Ceress včera získala za prokrastinaci v Hunger games Liwaňáka, proč lidé zakládají top jeskyně pro elitu, kde pak každý napíše jeden totálně grafomanský příspěvek o tom, jak jde z bodu a do bodu bé a pak se na to vykašle, jak to že je venku zase mlha, jako v Silent Hillu a nebo - PROČ KDYKOLI POTŘEBUJETE UBLÍŽIT RANGEROVI, JE ZROVNA PO RUCE, KDYŽ JICH TADY MÁME PĚT NEBO ŠEST A SÍDLO JE VELKÉ, JAKO KRÁVA? Jak už jsem řekl - odpovědi nepřicházejí. Možná by se to dalo svést na shodu náhod; ať už tak či onak - tentokrát to schytala žlutá rangerka... nebo žlutý ranger. O pohlaví tohoto eldařího polocivilisty, necvičeného v žádném chrámu, ale ošetřeného army bookem a opatřeného staty a vlastními pravidly, toho příliš známo není. To, že jí dostala po hlavě Nath... je jen třešnička, na pomyslném dortu. Dalo by se říct, že pravidlově se jedná o friendly fire... ale podle pravidel by tady Míra neměl vlastně ani co dělat, pokud tedy není proxy model. "Chceš ji uvařit, obětovat, nebo co s ní, Ysmieli?" "Já, no..." Nathandielis se pomalu ale jistě probírá z krátkého bezvědomí."asi bych ji měl - vrátit otci?" Je to tak! Nejradši bych odsud všechny vypakoval. Tohle totiž posledních pár dní není DOMOV, kde se dá meditovat a věnovat se vznešeným úkolům cesty warlocka - TOHLE JE ZVĚŘINEC!!! A teď tady nemluvím o Bulbasaurovi, který je... bůh ví kde a dělá bůh ví co. A s bůh ví jakou tělesnou částí bůh ví koho. "Jenže toho od chvíle, kdy šel do sklepa nikdo neviděl." Ach ano, pravidlo číslo jedna. Pokud jste postava v hororu, NIKDY nechoďte do sklepa.

Yaraen - 22. listopadu 2013 11:07

Už si mohl zvyknout... ach jo, nebudu odpovídat na každý nadpis zvlášť! ŽIJ S TÍM! "Já ti řeknu, co je průser! Průser je, když vymyslíš unikátní přezdívku a někdo ji zkomolíá a začne používat dřív než ty!" "Co? Nevím o čem... jo todle. Ach jo. Musíš s tím pořád otr-" "Takže pokud není Nath mrtvá a nemusíš si Ysmiela vzít ty nebo já, tak mi neříkej, že je něco průser!" "Tak Sadie!" Osobní křivdy z jiných jeskyní. Kdyby z nich - ale z DISKUZE! Jak neprofesionální to je, vyřizovat si je tady? A ještě ze špatnou osobou? K jakému týmu ses to přidala, Sadie Mengelová? A já mám trpět? Já? Yaraen? Milá, křehká elfí dívka, občasně se bavící tím, že stahuje gardisty z kůže! Come on! Všichni víme, že jsou futro pro kanón! A za to, že z nich můj senilní děda dělá pálenku, věříc, že se jedná o oříšky a vše jde vypálit? HEJ! "TA SVATBA MUSÍ PROBĚHNOUT TAJNĚ, SADIE! A JÁ NEVÍM, JAK TO UDĚLAT!" Někdy je dobré se s tím nesrat a jít přímo k věci. Zrovna teď. Dřív, než něco vyskočí z hrnce a zaútočí mi to na krk. Nebo rozkrok. Vařila to Sadie, VĚŘÍM VŠEMU!

Sadie Mengelová - 06. prosince 2013 21:06

Příliš velký WAAGH! "TA SVATBA MUSÍ PROBĚHNOUT TAJNĚ, SADIE! A JÁ NEVÍM, JAK TO UDĚLAT!" Dobrá, tak to je průser. Vlastně, průser je v situaci, kdy vezmete pánev a několika dobře mířenými ranami umlátíte váš svatební oběd, jež se dere z hrnce ven, alespoň do bezvědomí, docela očekávaný. Jenže takhle velký? Co já vlastně o svatbách jako Deldar vím? 1) Je to taková úlisná otrava, že to můj druh dávno vypustil 2) Jsou levnější a méně klišoidní způsoby jak chlastat 3) Nevěstu si můžete ukrást i jiným kulturám a na různých světech. 3,5) V případě místa v lodi jich můžete ukrást i několik 4) Žádný čin, u něhož zůstane živý a příčetný svědek, není rozumný! 5) Je to nějaká blbina Eldar, která určitě má zabránit dalšímu pádu a Slaaneshovi navzdory tomu, že takové dlouhé šaty s vlečkou k pádům přímo svádí. Podtrženo a sečteno jsem mnohem lepší lékařka/kuchařka/tvořitelka potravinových zrůd než svatební poradkyně. Chvilku tak na Yaraen koukám doufaje, že řekne něco jako apríl, nebo začne mluvit o růžových slonech s čistým nitrem a bílých pany prznících jednorožcích - zkrátka něco, co byste čekali od pokleslých a dost možná i sjetých individuí! "No..." Chvilku tak na ní koukám s vědomím, že mít kamarádky je místy fakt opruz. Proč jako chodí s těmi starostmi za mnou? Mě je to šumák, já tu jsem oběť a kdyby s ní nebyla navzdory její frigidnosti alespoň sranda, tak už jsem v trapu! A teď ji to řeknu hezky od plic! "...můžeme jim všem poslat pozvánku, že se to koná třeba za hodinu, dvě v nějakém chrámu. Oni se tam vydají a my to spíchneme tady." A je to! Ani to nebolelo a vyšel najevo můj brilantní utajovací plán. Nakonec, proč bych se trochu nesnažila, když už jsem kvůli tomu stvořila to blbé jídlo a snad ho i znovu umrtvila! Ysmielovo rodiče z toho navíc budou mít i, hehe, radost! Dobře jim tak šmejdům, beztak jsou to všechno jen skety-askety!

Miroslav Krutor - 06. prosince 2013 21:15

Další postup Nastává delikátní okamžik! Nejen proto, že je to jedna z těch "coteďteďsidámedeli" chvílí, které nám život s radostí chystá. Máme tu dívku, máme tu muže, máme tu žlutorangeří materiál na svačinu a otázku, co s tím. Štěstí, že tu není Fel, jinak by to bylo vyřešeno poměrně jednoduše a většina částí našeho příběhu by v té sváče skončila. "Říkáš ve sklepě? S tím mám pár zkušeností." Tím nemyslím své odmegaarchnidění kuchyně nebo hledání Felicitas v podzemí centrály Batalionu Legislativní Bezpečnsoti. Ne, tohle není BLB aby se tu blbnulo! "Tak zůstaň zatím s ní a já ho můžu zkusit najít." Ostatně, jak těžké může být najít důchodce ve sklepě? Vsadím se, že stačí třikrát po větru zašeptat sleva a bude u vás dřív než oddaný zaměstnance číhající na výplatní pásku.

A-love-toc - 09. prosince 2013 18:45

Sklep Miroslav Krutor Ach, Míro Krutore! Pokud svými sklepními zkušenostmi nemyslíš odmegaarachnidění kuchyně, ani procházení bludištěm podzemí nejzazších částí Oka Nákupu – jaké máš tedy na mysli? Máte snad s Felicitas nějaké temné, sklepní tajemství? Jako měl Dům Mizení, ale ještě s restaurací navrch? Jaké zkušenosti ve sklepech máš? Příliš mnoho otázek, vyvolávajících, společně s vědomím, že jsi funhammerový idol, ruměnec v mé tváři! Ty zvrhlíku! A jak se zdá, i Ysmiel se zahihňá, když si tě představí v roli sklepmistra Fritzla. Nicméně tě ujistí o tom, že ji pohlídá, než se probere a tak se do sklepa můžeš vydat, abys našel jejího otce, jemuž byste ji mohli (a dle Ysmiela i měli) vrátit. Ono takový sklep staršího sídla na craftworldu, to není jen tak. Kromě toho, že zde jsou umístěny ve stěnách spiritstony snad všech praprapraprapraprapra…..prababiček a dědečků, (a všechny se zapocují, když vejdeš) se zde taky nachází… všechno, co kdy měli „tam nahoře“ a už usoudili, že se jim to nikdy nemůže hodit. Sochy, bedny, stará elektronika, kusy zbroje, …. Bordel, jako na spacehulku. A prachu jako v ubikaci Kapitánky Blanky. Když jsem u těch spacehulků, nemůžeš si nevzpomenout na jejich obyvatele. Genestealeři – protože ti jediní tady tak nějak chybí! Třeba za tamtou sochou Legolase s kladkovým lukem – počkat! Byl to opravdu tyranidí ocas, to, co se tam mihlo?

Yaraen - 09. prosince 2013 18:46

Ano! Příliš velký WAAGH! Sadie Mengelová Zrovna se mi jaksi potvrdilo, že nápady, které vás napadnou v opilosti a poté, co vyšňupete Sadiinu lajnu koksu, nejsou vždycky ty nejlepší možné. A za střízliva se člověku jeví úplně jinak, než když je v ráži. O dost složitěji a méně epičtěji v konečném důsledku. A kdo zná Návrat Hora jedničku a dvojku, ten prostě ví, že epičnost – NA TÉ ZÁLEŽÍ! "...můžeme jim všem poslat pozvánku, že se to koná třeba za hodinu, dvě v nějakém chrámu. Oni se tam vydají a my to spíchneme tady." Jenže když už jsme u toho, že se můžeme ženit jinde, než svatba oficiálně bude, něco mě napadne! SADIE, TY JSI GÉNIUS! Teda já, JÁ jsem! „Nebo vezmeme otcovo Audi, naložíme je a nejbližším webwayem proletíme na… nějaký jiný svět! Třeba na ten s modrými kočkami! Tam je vyložíme, oddáme, půjdeme jim za svědky my dvě – pak to tam všechno vyplen- ehm, uh… chci říct – pak to tam řádně a ve vší počestnosti oslavíme a pojedeme domů! A jako svatební dar jim dáme otroka, kterýho tam chytnem!“ Ach, Yaraen, ty zlotřilá!!! Slaaneshe na tebe!

Ysmiel - 09. prosince 2013 22:24

Ysmielovy trable Nathandielis Nojo, ono se to Mírovi řekne „já jsem odborník přes sklepy, já ho najdu a ty ji pohlídej.“ Jenže já moc nevím, jak s touhle situací naložit! Už proto, že ona se dřív nebo později probere… a pak bude mít určitě otázky. Otázky, na které třeba nebudu mít ani odpověď! Třeba jak se mohlo stát, že jsme zmasakrovali Isirviel! Některé věci prostě nevysvětlíš a tohle je jedna z nich. Už docela chápu tu historku Mariela ze seer councilu, na jehož konci jej, byť měl zcela nevinné úmysly, načapali naši bratři z Ulthwë u exoditů s rukou zabořenou až po rameno v zadku zeleného nosorožce, což nám pochopitelně způsobilo mezisvětloletovou ostudu! Odečtěte si nyní rektum tlustokožce – a jsem vlastně ve stejné situaci! Taky bych šel raději do sklepa. Stačil by i sklípek. Vinný!  A Nath se probírá. Musím něco dělat. „Hmm… Nathandielis? Jste v pořádku?“ Protože filmové a seriálové klišé je nejlepší icebreaker!

Miroslav Krutor - 10. prosince 2013 22:49

Všechno, co jste chtěli o sklepních záležitostech Mirka vědět, ale báli jste se zeptat Musím uznat, že jsem čekal něco jiného. Tohle prostě nejsou takové ty správné katakomby pro kultovou činnost a už vůbec to není vinný sklípek, který se stejnou péčí, jakou věnuji potravinám, obhospodařuji i ve svém podniku! Ano správně, co se sklepa týče jde vždy a všude jen o víno a jiné chlasty s tím, že mám ten správný počet schodů, abych mohl přirozenou cestou chladit pivo. V případě loajálních - neznám horší sprotší slovo - veder jej pak samozřejmě ovívám větry chaosu, ale na to se hygiena neptá. A pokud ano, tak beztak mlčí jako hrob už proto, že s trochou dobré vůle a hrubé síly jde zařídit všechno. Třeba ten hrob! Co se týče stealerů, tak ty opravdu rád nemám. Vůbec krádeže jsou zlá nepěkná věc, kterou slušní chaosáci nedělají. Slušný a hlavně pravý chaosák je nejen pravý a jedná podle manuálu "how be the right bad guy", ale nikdy nekrade. Prostě zabije majitele té věci a uplatní právo dobytí, jako každý eticky korektní tvor v galaxii 41. milénia. "Vař nebo buď uvařen, vše je službou chaosu!" Vyřknu nesvatá slova a vytasím svou obávanou power weaponu Hankelbach! S vědomím, že mohu čelit záludnému nepříteli se vydávám stínu vstříc. Jsem mariňák a tak necítím strach, za to mohu během mžik ucítit tyranidí zabíjačku! Samus je tu... Já vím! a ohlodá maso z kostí tyranidího stehýnka s jemnou brusinkovou omáčkou! To už jsme dělali,ne? to byl ripper... Tak to je všechno v pořádku, včetně mého lehce maniakálního smíchu!

Sadie Mengelová - 10. prosince 2013 22:55

Třídní rozdíly Audi? To je pěkně vypečená věc a tím rozhodně nemyslím to, co se zase snaží zdrhnout z hrnce. Vlastně je to další z důvodů, proč je fajn plenit a mučit i eldar ze světoletů - vyjma toho, že je to prostě prča, samozřejmě! Pokud jste z KOMOraghu, tak se totiž rozmůžete leda na léty prověřené útočné stroje Žigulík, Volha, Moskvič a pro ty nejdrsnější vůdce kabal je obvykle vyhotoven i nějaký ten Tatraplán. "Fajn a večeři si dáme někde v Drive Thru. A tuhle tu necháme vašim, mohlo by je to zdržet." Ono by to, podobně jako puding, mohlo zkusit ovládnout craftworld a potom nejeden svět, ale to je jedno. Důležité je, že bude svatba! "A kde to přesně chceš udělat?" Tohle je totiž jen jediný poslední háček. Moc světů neznám, většinou v duchu nájezdnické kultury mé rasy jsem všude jen na skok. Na skok a záchytku. Matně si vzpomínám, že v Lidicích, kde byla malá milá základna třídy "Chata" bylo fakt hezky, než je nějaký Kriegovec nechal vypálit... ale tak už to nejen v 41. miléniu chodí.

Nathandielis - 14. prosince 2013 21:52

Probuzení Představte si svět! Ne, tohle není klišé věta mnohých čerstvě založených jeskyní, ani snaha o drama, ale obyčejný start vyvolaný obyčejným snem, jemuž vděčím neobyčejným okolnostem. Tak tedy svět, který obsahoval různé živočišné druhy dlící v hojnosti, klidu a míru bez ohavných narušitelů přírodní rovnováhy až na nějakou monkeigh rodinu Gustavssonů, kteří o tamní faunu pečovali. To vše naivně krásné pak bere za své, když Ysmielův hlas prochází skrze mlžný opar nevědomí. Jsem v pořádku? Co je to vlastně za otázku, když vás někdo uzemní žlutým strážcem chvíli po tom, co vidíte smrt Tommyho? Jak se může takhle ptát! Vždyť je to tak neomalené a vlastně začínám mít dojem, že mě můj - dle našeho plánu - manžel stíhá zraňovat svým neohleduplným chováním ještě dřív, než vůbec nějaký vztah začal! Dělám to pro zvířátka, biodiverzitu a proto, že je docela hezký a... Inu když nejste exarch, na poměry eldar taková ta ve vojenském žargonu příslovečná "guma", tak si občas musíte prostě připomenout, proč riskujete kůži nebo děláte běžné kraviny. "Já, obávám se že ano, Ysmieli..." A obávám se právem, jestli mě nezkusí dodělat! ...a taky pro sebe! Nejistě se rozhlédnu kolem sebe s vědomím, že v nestřeženém okamžiku mohou padat i ostatní strážci. Což mi připomíná, že ten chaosák musel být strašný krutor, když neváhá používat takovou munici! "Jen - jsme tu v bezpečí? Já, já mám strach." Sklopím oči a i to bezbranné zachvění mi jde samo. "Měla jsem strašný sen." On i strašný sen je lepší než ošklivá realita!

Ysmiel - 19. prosince 2013 20:55

I really didn't see THAT coming... ~Nathandielis~ "Jen - jsme tu v bezpečí? Já, já mám strach." Měla zlé sny. Třese se - a já, byť se jakožto eldar nemohu vymlouvat na fakt, že jakožto muž se nejsem schopen vcítit do složitého a komplexního myšlení ženy - to je výsada monkeigh - jsem příliš asexuálním tvorem na to, abych věděl, co dělat. A něco mi říká, že lehce ji poplácat po rameni nebude nejlepší možnost! Ach, cesto aspektu, co jen klacků na tobě leží! "Nebojte se, Nathandielis-" Zašeptám nakonec a přivinu ji k sobě impulzivně blíž, načež stisk zase povolím. "Já nedovolím, aby se vám něco stalo. Přísahám před Khainovými zraky, slavnostně a čestně, že v mém domě vám nikdo neublíží." S těmito slovy jí pomohu se zvednout a opráším róbu - nejdříve tu svoji - pak i tu její, aby se neřeklo. "Nyní vás zavedu do-" "ÚNOS NEVĚSTY!!!!!" Okolo proběhne rozmazaná šmouha v níž poznávám... Yaraen? Svou sestru? Tak nějak ztuhlý šokem vnímám, jak Nathandielis chytá... a odnáší pryč? No, uběhne s ní tak asi dvacet kroků a pak ji položí se zamumláním, že je "sakra těžká jak přežraný nurglista" a dál ji táhne za ruku... kamsi za roh. "NATHANDIELIS!" ...a já ji dal své slovo!!!!

Yaraen - 19. prosince 2013 21:03

Zloplány, které vycházejí! ~Sadie~ "Fajn a večeři si dáme někde v Drive Thru. A tuhle tu necháme vašim, mohlo by je to zdržet." Jo - to dává smysl. Už proto, že i Ysmiel, kdyby si byl schopen v té své zabedněné, staropanenské (ano, protože starý mládenec je třeba ATHANIUS - a to je sakra rozdíl v přístupu!) hlavě představit, jak by mohla někdy vypadat jeho svatba, určitě by si představil něco, co se mu nesnaží zdrhnout z talíře, popřípadě nevyhlašuje na stole skřípavým hlasem věčnou černou kruciátu hladovým šikům nakládaného hrášku, prolitého vostroyskou vodkou! "Tak jo - jdeme Ysmiela najít, pak ho uneseme... zavoláme Nath - odjedeme nejbližším webwayem..." vyjmenovávám plán, zatímco míříme z kuchyně, směrem k Ysmielově komnatě. Určitě tam bude! Než zajdeme za roh, zaslechnu hlasy. Hlas Nathandielis, což je dobré - a mnohem důležitější... "Já nedovolím, aby se vám něco stalo. Přísahám před Khainovými zraky, slavnostně a čestně, že v mém domě vám nikdo neublíží. AHA! To mění situaci! Zastavím Sadii pohybem ruky. Dala bych jí vojenský signál - ale Sadie je pošahaný medik, takže ji prostě drapnu za hadry a zatáhnu zpět. "Tyvole mám nápad - já ji jakože unesu - to se snad na svatbách dělá - a ty tady počkáš - a pak přiskočíš s tím, že mu pomůžeš ji najít. Dal jí svoje slovo - prostě musí! Sraz za deset minut v garáži, řídím já!" Protože jestli Sadie řídí tak, jako vaří/léčí/se oblíká - tak bychom daleko nedojeli. "Na protesty není čas! Spoléhám na tebe! Tři dva jedna.... ÚNOS NEVĚSTY!!!!!" ... a dál už to znáte!

Sadie Mengelová - 20. prosince 2013 12:57

Opravdu? "Únos nevěsty" Přesně do tohohle bodu bylo všechno v pořádku! Stát, kejvat na všecko, co Yaraen řekne to všechno bylo důkazem skvělého plánu a brilantního provedení do momentu, než jsme začali s tím, co... co děláme teď? Nerada to přiznávám, ale momentálně toho mám s Ysmielem hodně společného, zejména to, že taky čumím jako péro z gauče nebo warcock s unesenou nevěstou. Takže co teď? Brilantní mozek deldar snadno přichází s několika plány: 1) Přijít k němu a hezky se mu vysmát! 2) Přijít k němu, hezky se mu vysmát a vylíčit mu, co všechno se jí může stát 3) Přijít k němu, hezky se mu vysmát a vylíčit mu, co všechno se jí může stát a CO VŠECHNO se jí JEHO VINOU stane! 4) Snažit se ho utěšit, konejšit a pak, se mu hezky vysmát a zvolna přejít na bod číslo 3! 5) Aplikovat bod číslo 4 a před přechodem na trojku jej bodnout do zad a závěrem přidat něco o tom, že už nikdy nebude mít možnost to napravit! 6) udělat čaj 7) udělat to, co chtěla Yaraen, ať už tím myslela cokoliv! Jako všechno je to lákavé až je hanba, že v jedno chvíli můžete zrealizovat jen jednu možnost. Jako ta pětka nebo šestka mě fakt láká, nic méně žádná z těch variant nezahrnuje Ysmielovu svatbu, takže bych měla jen krátkodobé zadostiučinění z jeho utrpení, zatímco pak, pak to bude na celý život! A že eldar jej mají sakra dlouhý, pokud zrovna nepotkají mariňáky v loajální nebo chaos variantě, tyranidy, tau, lidi nebo nějakou jinou frakci na stole. Takže se nadechnu a pak směle vyrazím Ysmielovi vstříc. Místo tisíc a jeden rozhovorů načatých stylem "Neztratil něco nebo někoho" případně "Hej, máš stejný boty jako já!"nebo profláklé "neznáme se odněkud?" jej po vzoru Yaraen prostě chytnu za ruku a táhnu směrem za nimi. "Dělej, nebo nám utečou!"" Řeknu, jako by to mělo vysvětlit všechno! Třeba to, že je teď Sadie Mengelová zřídlo dobra a vší naděje v temném nevěstekchtivém miléniu. Pokud se tedy nevěsta skloňuje tak, jak si myslím: Kdo, co? Nevěsta Bez koho, čeho? Nevěstky Ke komu, čemu? Milence Vidím koho, co? Starou Oslovujeme, voláme? Ty kurvo! O kom, o čem? Rašpli S kým, čím? Koulí na noze!

Nathandielis - 20. prosince 2013 13:14

Ale já to měla pod kontrolou? Ysmiel by to jistě neřekl, ale v momentě, kdy se mě chápe Yaraen, vím dost dobře, jak doplnit jeho "do"! Ano, přesně tak! Za prvé mě to vyděsilo, za druhé mě vyděsilo a za třetí jsem měla konečně dojem, že tu zažiji alespoň chvilku klidu a vzpamatuji se z šoku, že ten nejvíc sexy maniak snad v tomhle celém vesmíru mě zkusil snad zabít paradoxně využitím spandexového projektilu! "sakra těžká jak přežraný nurglista" "Tse, ty jsi pěkný slaboch na exarcha! Možná by ti prospělo míň Sadie a víc cvičení." Uceknu nevrle! Já mám dobrý poměr výšky a váhy! Jsem sakra eldar, ne nějaká vyžraná člověčice nebo kráva od Tau a to nejen díky kopitům! Tohle se mě dotklo a to tak, že zapomínám na nepříjemný fakt. Yaraen je možná slabý, ale zato stále nebezpečí exarch mající ohavnou zálibu rotomečovat vždy, vše a kdykoliv. "A vůbec, co to mělo být?" Obořím se na ní, když se ztrácíme za rohem. "Teď jsem byla u něj, bezbranná, vyděšená a všechno mohlo klapnout."

Yaraen - 21. prosince 2013 10:56

Nene, JÁ to mám pod kontrolou! ~Nathandielis~ Počkat - cože? Ona ho tam, jak ležela a fňukala na zemi, vlastně tlačila k oltáři? NO SAKRA! Já teda moc nevím, jak se to dělá, protože rodiče tak nějak nikdy nevyprávěli o tom, jak se vlastně stalo, že si tatínek vzal maminku - ale tohle mi přijde trošku přitažené za vlasy! Sbalit chlapa na fňukání! A vůbec! "Nic nemohlo klapnout!" Nath totiž chybí pár informací navíc, které my se Sadií máme! Takže ji vedu rychlým krokem do garáže a snažím se jí vysvětlit situaci. "Svatba musí proběhnout tajně! Protože když jsem to byla říct tátovi, vypadal... vzteky bez sebe!" Ne, nebudu tady dodávat, že byl vzteky bez sebe prostě jenom tak, nadával na to, že doma není klid - a o tom, že jsem tam byla taky, vlastně ani nevěděl. "Takže potřebujeme Ysmiela dostat do garáže, kde ho omráčíme-"jakožto mistryně infiltrace a scorpionský exarch i vím jak! A bratra to ani nepoškodí! "- a zmizíme webeayí někam na nějakou opuštěnou planetu!"

Nathandielis - 21. prosince 2013 12:48

Takže se budou dít nekontrolované věci! Jak nemohlo klapnout? Sakra měl by mít pocit, že je strašný machr, když v něm nacházím útěchu, měl mě mít za bezbranou a chvilku na to jsem pro změnu JÁ MĚLA MÍT MOŽNOST zneužít toho, že jsem jej dostala do situace, ve které mě zneužil. Zkrátka a dobře založit svatbu i vše kolem na vydírání tak, jako to ze začátku udělali naši! Vydírání a manipulace je přeci tradiční pro nás, eldar, děti hvězd! Je to přeci jen stejně důležitým olejem, díky němuž dlouhodobé soužití nedrhne, jako různé formy užívání úplatků a prostituce! Vůbec bych v tom uvažování pokračovala dál, kdybych se nedozvěděla, že Ysmielův táta zuří. No, ono... asi je to pochopitelné, když jde o jediného syna, pýchu rodu a já jsem Ranger, co není ani Walker, ani ze světa Texas! Vlastně, možná by se vztekal i můj vlastní otec, kdyby to při své senilitě pochopil. Nu... to mi připomíná, že mám občas díky jeho stáří docela kliku! A to nejen ve chvílích, kdy dostanu kapesné, načež se zeptá, cože to chtěl a já odpovím "dát mi přeci kapesné". "Umm...omráčit?" Jako je fajn, když dívka dovede muže omráčit, ale asi ne až tak fajnm, zkusíte-li to Yaraeniným způsobem. Upřímně mám pocit, že až založím nějakou tu svou organizaci na ochranu ohrožených druhů, že investuji nějaké Ysmielovo peníze do toho, aby byl z Yaraen proveden alespoň umělý odchov. S trochou štěstí není ztracená celá větev budoucí rodiny, jen... prostě jeden nevyhovující jedinec. Tak a má to! Bude to má pomsta a třeba i dárek k vánocům! Takový vánoční poukaz na inseminaci přeci nemůže odmítnout, ne? "Je to trochu kruté..." Vlastně ani ne, když se to netýká mě. "...ale mohlo by to klapnout. Tak jdeme!" Přeci jen bude to jeho hlava a ne ta má, která dostane za uši!

A-love-toc - 25. prosince 2013 22:47

PJ zasahuje! Je jedno, kdo má situaci pod kontrolou a kdo ne! A jak moc kontrolovaný průběh vše mělo! Důležitý je výsledek! A ten by se poté, co Sadie dovedla do garáže rodinného sídla Yliosů trošku zmateného a ne úplně ochotného Ysmiela, načež vyskočila Yaraen, podala mu k nosu kapesník s dotazem "hele bratře, nesmrdí vám to také náhodou, jako chloroform?" a jeho bezvládné tělo naložila do gravtanku Audi, které od dob Logr questu JSOU SCHOPNY cestovat vesmírem, mohl považovat za velmi uspokojivý! Průlet webwayí pak byl velmi rychlý, možná proto, že Yaraen je exarch nejdivočejšího z aspektů - a možná proto, že před vletem do ní zařvala z plných plic "TAKHLE JEZDÍ NICKI LAUDA!" a sešlápla plyn až k zemi. Není úplně jisté, nakolik a zda by to zmíněný astart White scars, Nicki Lauda vůbec ocenil - ale Warp se okolo vás prohnal tak nějak "rychle a zběsile" a jeden z napojených webwayí vás vyplivl těsně nad orbitu jakési zelené planety. Pokryté moc hezkou... džunglí. Dosednutí jako takové bylo poměrně měkké, nepočítáme-li jakousi kyberneticky upravenou assassinku ordo malleus, jíž jste při přistání sejmuli a nyní ji máte rozplácnutou na kapotě, přičemž z jejího voxu se ozývá něco jako "Slečno Asiri, jste tam?" a Yaraen pohotově odpovídá "taťka mě zabije! Úplně zapackala čelní sklo a zkřivila mi nárazník!" Ysmiel, který se před chvílí probral, vypadá poněkud nejistě a ptá se vás všech, co se tady děje a kde to jste - těžko říci, zda je mu ještě špatně z toho, jak se načichal chloroformu - a nebo má strach při myšlence na tolik estrogenu okolo něj a prakticky nulové šance utéct. Naštěstí brzy zjišťuje, že v tom není úplně sám, protože ze zavazadlového prostoru se vypotácí trošku zmatený Bulbasaur, který se tam... asi nějakým záhadným způsobem náhodně připletl, čistě z toho důvodu, že beztak potřebujeme, aby na něm na konci dobrodružství náš šťastně sezdaný pár odjel do západu slunce! A pak, pak uslyšíte z podrostu okolo hlasy. "Hele, jsi si jistá, že je to tady?" "No tak to tedy jsem! Znamení warpu a tak!" A v odpovídajícím hlase můžete vy, někteří zasvěcení, poznat Adelle Sozi, hlavní harlekýnu! "Když jsme u warpu, myslíte, že mají démoničtí princové Slaaneshe to no..." "To teda myslím, že rozhodně mají! TO!" "Ale já se chtěla zeptat, jestli maj jen jeden!" A protože se harlekýnky rády smějí a mají rády červenou knihovnu - začne se tlupa, k vám se přibližující, hihňat. "JO!" "Myslím, že ne..." "Některý věci víckrát nepotřebuješ! Z estetických důvodů!" "Víš, chapadlo taky nepotřebuješ a Slaanesháci je mají!" "úúúhuhuhuhu chapadlo!" A zase ten hihot! "Ty bys ho chtěla, Adel?" "Chapadlíčko je náhodou estetické!" "A kde bys ho chtěla, na prostředníčku?" A hihot! "L'orenzo! Ty dneska sršíš dobrými nápady!" "A s ap 2+ ...můžeš vyfakovat i terminátory!" "Hm, to by možná prošlo i skrz Daranův pancéř..." "Pokud by ho nespasil termití invul 4+!" "HELE TAM JE DINOSAURUS!" Všechny harlekýny - jak to tak vypadá, jsou čtyři, tři ženského pohlaví a jeden muž, se zarazí a koukají na vás. "Adel, to jsou oni!" "Znamení ale nemluvila o... dinosaurech..." namítá jejich velitelka a prohlíží si vás, jako by vás viděla prvně. "Lorgar je beztak zase upravil! Jako tehdy, když se vrátil Horus!" "Ale kecy, ten se přeci nikdy nevrátil!" "NO PRÁVĚ!!!"

Nathandielis - 03. ledna 2014 12:27

Jde se na věc! Jako vždycky jsem si přála skromný obřad, takový romantický, něžný a tak, ale tohle je trochu moc. Předně tu není žádný z mých dobrých ekoterroristckých přátel a místo toho jsou to pohůnci smějícího se boha! To je spíš k pláči! Upřímně, nemám je ráda! Nejen proto, že když jsem s jedním kdysi chodila do školky tak se mi furt vysmíval! "Yaraen, to jsou drůžičky?" Zeptám se opatrně s vědomím, že vlastně ani nechci znát odpověď. Jako by nestačilo, že tu je z podivných entit Sadie Mengelová! Takhle jsem si to nepředstavovala! Mělo to být - jak jsem řekla - milé, pod širým nebem, přírodní zkrátka cestu k oltáři lemovanou pandami, mít průvod ze stovky slonů a ne čtyři dementní o chapadlech se bavící entity, co beztak všemu určitě jen blbě gebí! "Hlavně doufám, žes je nepozvala!" Beztak se pod pojmem "znamení" leccos schová třeba lístek na ledničce s tím, že vás kdysi kamsi někdo pozval. No a to, že jej po měsíci, nebo v našem případu po pár minutách najdete, to je taky znamení přízně osudu!

Sadie Mengelová - 03. ledna 2014 12:37

Další tyhle ty ony! Adel? To je blbé jméno! Tak dobré možná pro navigaci gravtanku skrze vesmír, ale pro eldara je to znak toho, že vás rodiče docela nenávidí. Věřte mi, jsem Sadie, znamená to prý v nějaké Monkeighštině princezna, takže vím, o čem mluvím. Princezna je totiž strašný význam jména pro někoho, kdo má rozsévat smrt a zkázu, ale stále lepší než Adel! Vůbec i ta kombinace je celá řádně praštěná. Jsi Harlekýn! To je moc fajn, protože můžete takhle být čokoládovým dortem, růžovou beletrií a nebo strážcem vědění černé knihovny po které každý touží, leckdo tam chce a mi je z té instituce jménem knihovna pochopitelná a směrodatná jen ta část "hovna"! Nic méně mi teď vrtá něco hlavou! "Neznáme se odněkud?" Zkusmo se má ruka zatoulá na temeno jako bych měla pocit, že... že se mi kdysi, na počátku, zatmělo před očima a když se mi rozsvítilo, dělo se to, co teď!

Yaraen - 08. ledna 2014 21:52

Jako já? Co zas já? "Hlavně doufám, žes je nepozvala!" No tak to snad ne? Z čeho mě to jako viní? "Nathandielis, já vím, že o mě máte vysoké mínění, protože jsem exarcha a vy jen ranger - ale nemyslíte si, že unášet vás na neznámou zalesněnou planetu, prchat před svým bratrem s tak těžkým břemenem, jako jste vy, na rameni - A JEŠTĚ ROZESÍLAT POZVÁNKY HARLEKÝNÁM, je už přeci jen trošku nad mé síly?" Tohle by nezvládl ani autarcha! A všichni, kdo četli kodexy vědí, že není archa, jako archa! Dost možná to vědí i ti, co četli bibli, ale to tady tahat nebudeme. "Samozřejmě, že jsem je nepozvala." Nebudu to říkat nahlas - ale kdo PŘÍČETNÝ by zval na svatbu harlekýny? Ještě, když nikdo pořádně neví, jaký je jejich dlouhodobý cíl a co jsou vlastně za rasu a proč se za náma táhnou od počátku věků i když to nejsou eldar v pravém slova smyslu? "Nikdo nás nezval," odpovídá jediný harlekýn mužského pohlaví. Další dvě se s chichotáním a hlasitým probíráním nejnovější literatury Christie Sims, jdou mazlit s Bulbasaurem a... podle všeho čekají, jestli je povalí a znásilní, protože to podle jejich názoru dinosauři dělají. Neměly by, holky, trávit tolik času v Black Library! "Neznáme se odněkud?" "Možná matně," odpoví mlhavě Adelle. "Občas dělám za malý úplatek rozličnou špinavou práci..."

Ysmiel - 08. ledna 2014 22:03

ehm... Jsem zmaten! Je to takové nemilé, ale mám pocit, že mi buďto něco uniká, nebo jsem si včera s Miroslavem dal nějaký halucinogenní vylepšovák, protože něco takového se v mém striktně nalinkovaném, slušném a stereotypním životě prostě dít nemůže. To, že mi sestra přiložila k nosu jakousi omamnou látku a narvala mě do otcova gravtanku - to už je jen poslední kapka. Určitě se mi to zdá. I přes to, že mi se obvykle zdají poměrně normální sny! O tom, jak chodím nakupovat, o tom, jak rozmlouvám s jinými eldar. O tom, jak budu hlasovat, až se zase bude vyslovovat nedůvěra vládě. O milionech v krabici od vína - ne, to nebyl hezký sen. Na ten bych raději zapomněl. Tak či onak - blbosti tohoto charakteru se mi nezdávají. "Bulbasaure, řekni něco," šeptám svému jízdnímu raptorovi, doufajíc, že promluví. Pak by to bylo jasné a mohl bych už jen doufat, že se probudím. Jenže ne. Místo toho se tady přižene čtveřice harlekýn. Všichni spolu mluví. A zdá se, že všichni vědí, o co tady jde - všichni kromě mě! Řeší tady nějaké pozvání! "Počkat, budeme něco sla-" zamrkám. "Ne, dámy, nesahejte na toho raptora. On kouše a... a..." Schlíple sleduji dvě harlekýny, jak se k Bulbasaurovi tisknou a objímají mu čenich. Určitě je to nějaká slaaneshovina! Určitě mi jej zkazí. A DOST! "Mohl by mi laskavě někdo říci, co se tady děje? Yaraen? Nathandielis? SADIE?"

Nathandielis - 11. ledna 2014 18:22

Ehm? "Ne, to bych si nedovolila tvrdit, ctěná Yaraen." Odpovím znechuceně na její výčet "co všechno nedokážu a přesto se zvládnu nazývat exarchou". "Musí toho unést tolik, osud eldar, udržet nepřátele nebo třeba moč, to je určitě velký problém." Odpovím milou úrážku tak uctivým tónem, jakým to umíme jen my, Eldar. "A ehm, co se týče vaše dotazu, vážený Ysmieli, má se to tak..." Hrdě převezmu iniciativu. "...že vám vše ráda vysvětlí Yaraen." A ještě hrději ji předám dál. Zatímco mohu v pozadí slyšet, jak Sadie dál pokračuje v hovoru tentorkáte o tom, že má Harlekýnka docela hezký boty a že má jedny takové taky.

Yaraen - 11. ledna 2014 20:09

To je ale podraz, Afkone! Podrazy. Eldarský styl boje! Zrovna nyní, jak se zdá, mě podrazila Nathandielis! proč to mám vysvětlovat já? Hnus! S povzdechem se tedy podívám na Sadie - a zjišťuji, že ani u ní nemůžu čekat žádnou velkou podporu! To jsou mi kamarádky! Obě jsou rády, že se z toho vyvlékly. Harlekýny, ty mrchy, se mi pochechtávají, jako by Nathandielis řekla nějaký dobrý vtip! No - tak se do toho tedy dám. Ve zkratce vysvětlím Ysmielovi tak nějak vše. Jak nám v opilosti přišlo, jako dobrý nápad ho provdat. Teda oženit! OŽENIT! No a že jsme mu sehnaly i nějakou manželku - a že byla taková pěkná, poddajná a moc toho nenamluvila - ale ráno jsme ji našly... ráda bych řekla, že tuhou, ale ona byla pořád docela měkká - jen nám přišla o něco méně živá za střízliva, než za opila - a jak jsme se zbavily těla a musely jsme přijít na náhradní plán, protože jsme neměly nevěstu, ale pořád nám jeho svatba přišla jako dobrý nápad. A jak jsme se se Sadie rozhodly, že když já si ho vzít nemohu - a upřímně bych ani nechtěla, tak je asi menší zlo, když si vezme Nath, která je sice pošahaný ekoterorista a hipík a tak vůbec, ale alespoň se mu líbí. Že Nath je ochotná si změnit jméno na Ypsilon, i přes to, že Yperit, popřípadě Ygelit je určitě mnohem lepší nápad - a že jsme ho unesli a hodláme ho provdat... a že nevím, co tady dělají ty harlekýny, protože za svědky jsme měly jít my dvě se Sadie. Adelle dodává, že ony jsou tady za družičky, páč u toho chtějí být - a že L'orenzo to natoší na kameru. No, budiž. Adelle ostatně může jít i za kněze. Když už máme tuhle svatbu tak prdelní, tak klidně může proběhnout pod záštitou smějícího se boha. A červené knihovny. TADÁ! Vysvětleno! Tedy to, že s tím naši asi nesouhlasí, si nechávám pro sebe.

Ysmiel - 11. ledna 2014 20:29

TO JE ALE PODRAZ, YARAEN! Poslouchám svou sestru. A jak jsem ji vždycky miloval, tak mám čímdál tím větší chuť udělat to, co bratři sestrám dělají normálně! Prostě jí uhodit! Rukou a do obličeje! Nebo na ní žalovat rodičům! A vůbec - kde jsou vlastně naši? No, to je ostatně jedno. Ti mě chtěli provdat za Sadii, což je dost možná ještě horší. Opřu se o nejbližší strom a zhluboka se nadechnu. Počítám do deseti. Chce se mi řvát - tak počítám do deseti znovu a pak ještě odpočítávám z deseti do nuly. Strom za mnou tak nějak pochřadne, protože mu mimoděk vyžírám jeho životní enegrii a čerpám z ní obnovu svých vnitřních sil a sebeovládání. Pokud má nejnovější verze nastávající bude řvát, že ničím stromečky, jsem připraven ji říct, že nebýt toho stromu, tak už všem dávno udělám z hlav huspeninu. A připomenout jí Irisviel. Vlastně to, po eldarsku udělám řečí těla beze slov. pro jistotu. Nádech, výdech. Všechno mi zapadá do sebe. Prsten pro dívku. Únos nevěsty! "Miroslav Krutor," vydechnu pak zamračeně a podívám se na Sadii obviňujícím pohledem. "On v tom jede s váma, žejo? Proto mě přivedl na nápad, koupit ten prsten!" To mi ta mrcha musela vzít i posledního kamaráda?

Sadie Mengelová - 11. ledna 2014 21:15

To je ale podraz, Yaraen! Tak to je gól! Ysmouš je úplně na hadry! Totálka a já musím přiznat, že jsem se tak dlouho královsky nebavila od... no já si většinou nepamatuji, kdy se královsky bavím. Ono je to leckdy zapříčiněné i tím druhém zábavy, ale co, tohle mi narozdíl od drog dlouho vydrží. Nejlepší na tom je, že mé kamarádky mají průser taky, takže vlastně už vím, jak fajn je sdílet přátelství, vidět utrpení blízkých a za zády slastně chrochtat blahem nad tím vším, co se jim děje! Tedy až do jednoho momentu. "On v tom jede s váma, žejo? Proto mě přivedl na nápad, koupit ten prsten!" "Hej, to jste mi neřekli!" Rázem není jediný, kdo je tu naštvaný! "Jako na Krutora mám pekelnou pifku už do mé práce v Oku Nákupu a přísahám, že jestli tu byla možnost ho bodnout do zad a vy jste mi jí zatajili!!" A že on má krásná záda! "Tak si mě kurva nepřejte!" No nejsem studovaný warvock a vlastně toho umím o dost méně než Ysmiel, ale i to stačí, abych začala bezprostřední přírodu trochu pálit takovým tím zdravím warpovým ohněm!

Nathandielis - 11. ledna 2014 21:27

Nejen hvězdní vlci mají psí život! Tohle je zlé, hodně zlé. Ysmiel je na mě naštvaný a to si mě ani nevzal. Raději ani nemyslím na ty stromky, které systematicky může umučit k smrti a ještě zmiňovat Yriasviel? Sakra já si už ani nepamatuji, kdo to je, ale jako začít mě srovnávat s jinou dřív, než náš vztah vůbec začal, to je fakt odporné. Asi proto mimoděk řečí těla dodám cosi o tom, že jestli chce, může, protože já jsem stoprocentně bio a příroda to vsákne. Aby toho nebylo málo, začne nám ještě zuřit Sadie, která je nejenže blbá, ale jak se ukazuje, taky mozkově činná, což by nikdo u někoho, kdo mění šedou kůru za ethanolový plášť nečekal. Nebo já ne. "Krutor? Ne, nevím o tom." Zavrtím hlavou. Ne, vážení, Ysmiel je sice zajímavý, za pohled stojící a zámožný, ale kdyby tu byl Krutor, mohl by si nechat o svatbě leda tak zdát. Takhle to prostě chodí, temné milénium bez pan a jednorožců a tak! "Prstýnky měla snad sehnat Sadie, nebo na ně naše geniální vůdkyně Yaraen zapomněla, nebo je jako jiné věci neunesla, že?" Po očku na ní mrknu. Jsem na dně s náladou, říct pravdu, pravdu! Tři věci eldar z craftworldů nikdy, nikdy nedělají! Nezdráhají se využívat ostatních, neopomínají hygienu a ze zásady NEŘÍKAJÍ PRAVDU, když ji někdo chce znát. Přinejmenším ne celou! Jsme mistři lží a klamů, ale narozdíl od WB nejsme tak profláklí. Jo a tím nemyslím Warner Bros, ale Word Bearers! "Ale, to je teď beztak jedno." Svou pozornost navzdory tomu, že to určtiě nenechá Yařena bez odvety, zase upřu na Ysmiela. "Byl to hloupý nápad živený ještě hloupějším snem skoro exoditky o laskavém a moudrém muži. " Kterým by určitě byl s trochou péče a svobodomyslné převýchovy, jak už to manželky umí. "...náklonnosti, klidu a pohody. Sen, který byl pojat od začátku špatně." Možná to zní jako omluva, ale to mi nikdo nedokáže. Praví eldar se neomlouvají! To vím i já!

Yaraen - 11. ledna 2014 22:08

Nathandielis, tohle je citové vydírání a já ti to tolerovat nebudu Tak prrrr. "Ne, Ysmieli, ne Sadie - nevím o žádném Miroslavu Krutorovi a opravdu mi to nepomáhal zařídit. Na nic jsem nezapomněla a doufám, že je Sadie má. Ten který má Ysmiel v kapse, můžeme použít jako... hm - zásnubní. Pokud to není prsten moci, nebo tak něco." Ysmiel nabručeně řečí těla odpovídá, že není, že je značky Moon a je na něm jeden diamant a ten zbytek jsou Swarowski elements, páč to jako nechtěl zase přehánět. Jenom porkčím rameny v odpověď a vyšlu signál, že to bude stačit, páč pošahaným ekoteroristům by beztak stačil i takový ten upletený z trávy, nebo uválený z fima, v případě, že to není v jejich očích nějaká zakázaná hmota, ničící přírodu a plýtvající zdroje díky vypalování v troubě, nebo tak! A pak Nathandielis začne ty svoje hemzy. "Byl to hloupý nápad živený ještě hloupějším snem skoro exoditky o laskavém a moudrém muži. " Blablabla, kecy prdy. To si nech na koledu. Dala jsem do toho všeho dost energie a dotáhnu to do konce! Na sen, který byl od začátku špatně ji seru! "No tak to počkat. Tohle na mě neplatí, tyhle žvásty. Ty si bratra vezmeš a to hned. A bez keců."

Ysmiel - 11. ledna 2014 23:21

Tak dovolte, abych se k tomu také vyjádřil, co říkáte, děvčata? Po tom, co mi Nathandielis přenesením váhy z jedné nohy na druhou a nepatrným posunkem prstu naznačuje, že je bio a že se vsákne do matky země, ji odpovím, že to je dobré vědět, ale strana Zelených je pro mě stejně uskupení divných lidí, které spojuje jenom obdiv k úsporné žárovce a kotli na biopaliva. Dalo by se to nazvat první hádkou. Eldaří, beze slov. A to ani nejsme manželé! "...náklonnosti, klidu a pohody. Sen, který byl pojat od začátku špatně." Nadechnu se, abych něco řekl. Dokonce se přestanu opírat o strom. Matně vnímám, že všechny harlekýny na mě koukají, ruce na srdcích a asi... na něco čekají? Jenže sestra mě předběhne! "No tak to počkat. Tohle na mě neplatí, tyhle žvásty. Ty si bratra vezmeš a to hned. A bez keců." A musí být pořádně naštvaná, když ji tyká! Eldar to nedělají zrovna často! "Tak moment, Yaraen! Tohle si s dovolením vyřeším sám!" A směrem k sestře vyšlu sérii neznatelných eldařích gest na téma "Tak jsi normální? Říkal jsem ti, že nemám čas se ženit, jsem šťastný, děti mě děsí a závazky taky - ale když už jsi mě do toho takhle nemožně uvrtala, tak bych ji s dovolením požádal o ruku sám, děkuji pěkně! Takže se do toho přestaň laskavě srát, ségra, nebo tady nechcípne jenom ten strom. Moje sebeovládání má taky svoje meze!" "Nathandielis, vy byste si mne opravdu chtěla vzít?" Tedy za předpokladu, že bych chtěl já, jakože ksakru nechci, protože mám na práci spoustu lepších věcí od čajových dýchánků až po sjezdy seer councilu! Harlekýny se evidentně dočkaly toho, co chtěly, protože sborově vydechnou "áááách" a jedna z těch dvou Adelliných podřízených se začne shánět v okolí po květinách a zdobit Bulbasaura, chichotá se u toho, že z něj bude Ivysaur a záhy se k ní přidává i ta druhá. Nikdy jsem si neměl pořizovat jízdního raptora. Doufám alespoň, že mu na hlavu neposadí panenku ve svatebních šatech.

Nathandielis - 13. ledna 2014 19:23

Vstříc Endingu! "Nathandielis, vy byste si mne opravdu chtěla vzít?" Život je plný záludných otázek! Třeba tahle se dá vyložit od "no, nevím jistě, jestli s tímhle chci zahodit svobodu" až po "kdo by si sakra nechtěl vzít tak úžasný, empatický, milý, laskavý bankovní účet?". Ona vypočítavost eldar je bohužel něco, co se u většinu jedinců zkrátka v různé míře projevuje. Dá se říct, že jestli je žárlivost symptomem lásky, tak touha maximalizovat osobní prospěch spojením s jiným příslušníkem vašeho druhu je vyloženě to samé! "Stál-li byste o mě, Ysmieli, naplnilo by mě to štěstím..." Mě a spoustu dalších rangerů, kteří by doufali v to, že by při hlasování mohli mít zelení jedno křesílko k dobru! Navíc, když nad tím rozmýšlím, asi i táta by měl radost, ať už je kdekoliv. Kdo ví, možná s Krutorem! Ta představa, jak by ti dva hráli tenis a Nathandell by se co výměnu ptal, kolik že to je a kdo má mít vlastně podání by byla k popukání. Ale víc to nádherné tělo vyrýsované pod trikotem onoho Krutého hrdiny... "...jako každý pohled vás." Ups, to krapet vyklouzlol! Nu což, to se stává a v praxi to beztak není poznat! Takže zpátky k dění a napjatému očekávání jeho rozhodnutí, do jehož příchodu nebude patrně dýchat žádný zaměstnanec černé knihovny a zdá se, že i ostatní to napětí sdílejí. Štěstí, že jsme na pevné zemi skutečného světa, protože co se napětí týče, na craftworldu nikdy nevíte, co je tíha situace a špatná elektroizolace!

Ysmiel - 19. ledna 2014 00:39

Mé slovo závěrem Jako každý pohled na mě? No, řekněme, že mě to znervózní. Což je trošku smutné, vzhledem k tomu, že se končí konec dobrodružství... a opětně to vypadá, že stejně, jako v Impérium: pomáhat a chránit - i zde budu tak trošku tragický hrdina.  Jak řekl jednou, kdysi při jednom z našich filozofických rozhovorů Míra Krutor - "Ysmieli, jednou se budeš muset rozhodnout. Buď začít srát, nebo vypadnout z hajzlu." Těžko říct, zda tím jen sbíral Nurglistické body, protože měl opětně těžký podstav a blížil se konec roku a prémie... a nebo to doopravdy byla hláška s nálepkou "kurva, to je zas hluboké." Ať už tak, či onak, já, bytost svým způsobem empatická a vnímavá ke svému okolí, tak, jak jen dokonalé dítě hvězd, již původem nadrasa, může být, cítím, že nyní nastává přesně ten čas toho složitého rozhodnutí. A ač bych raději příslovečně "utekl z hajzlu," odjel na Bulbasaurovi pryč a postaral se o to, aby mě nikdy nikdo neviděl, mám takový pocit, že bych stejně daleko neutekl - takže je asi čas, když už jsme u těch přenesených významů, "začít srát." Někdo, třeba celý zbytek mé rodiny, by mohl říct "konečně." Já osobně říkám "sbohem, svobodo" a jediné, co mne utěšuje je fakt, že Nathandielis je doopravdy krásná, inteligentní, rozumná, vkusná... a na poměry eldar (což znamená, že má hezké jedničky) také vnadná žena. Navíc, co si budeme povídat - Nathandielis nemá matku - takže jí hraje do karet také faktor jisté absence tchýně. Všichni na mne hledí a čekají, že se tady a teď asi doopravdy zasnoubím. Nathandielis čeká, má sestra se na mě dívá pohledem "tak už to vyklopte, proKhaina, jak dlouho budeme čekat?" Jakým způsobem se dívá Sadie, to netuším, ale jsem rád, že na mne alespoň nesahá a že zde není Athanius, jako posledně a harlekýny už z nedostatku kyslíku začínají modrat. Měl bych se vyjádřit, než se začnou smát a zruší kouzlo okamžiku. "Já... no, Nathandielis...." prošel jsem zkouškami aspektů, bojoval jsem za Alaitoc v mnoha bitvách a podvedl mnoho mladších a blbějších ras - ale tohle je... ach jo. Vytáhnu z kapsy zásnubní prsten. Mezi harlekýnami to zašumí dojetím. Beru svou nastávající ženu za ruku a nahmátnu správný prst. "Tak... tak tumáte."

A-love-toc - 19. ledna 2014 11:18

EPILOG Vše má svůj začátek i konec Je třeba říci, že zejména my, autoři parodií, prznících temný a zlý svět Warhammeru, prezentovaný nám Games Workshopem, který své fanoušky velmi rád za podobné excesy, jako tady předvádíme, stíhá, si naše konce užíváme. Dávají nám takový ten pocit dobře odvedené práce a následnou otázku "Supr! Co dál?" Nemluvě o tom, že pak zase máme týden číst na záchodě, při čemž se kromě tlačení můžeme věnovat také stále se opakující otázce "kdy jsem TOHLE dohajzlu napsal?" Zkrátka a dobře - konce jsou kouzelné. Hlavně ty šťastné. Jako tady. Jako teď! ...Jak tedy naši hrdinové vlastně skončili? Mladí manželé Yliosovi. Yathandielis a Ysmiel Jak by se dalo předpokládat, svatba proběhla. Jednalo se o malý, soukromý obřad v přírodě, přičemž roli kněze vzala na sebe Adelle, komentujíc to tím, že už "dělala i větší levárny," což v řadách ostatních harlekýn vyvolalo série záchvatů smíchu... a kdovíproč si při tom ukazovali střídavě na zátylek a na Sadie. Ysmiel by si asi nepomyslel, že by na jeho svatbě někdy mohla být Sadie Mengelová. V roli svědka. Na druhou stranu, eldar jsou vypočítaví a dokáží si dát dvě a dvě dohromady, takže mu určitě došlo, že vzhledem k začátku dobrodružství, kde mu byla slečna Mengelová neoficiálně přiřčena, coby budoucí nevěsta, dopadl ještě velmi dobře. Oba manželé pak odjeli na hřbetě Bulbasaura do západu slunce, kamsi do džungle. Z toho, co se ví, se domů vrátili až za pár měsíců a společné táboření ve dvou si náležitě užili. Jednou o něm vyprávěli i svému prvorozenému dítěti v jedné z těch historek "...a tak jsi přišel na svět ty." Nathandielis si nakonec jméno na "Ypsilon" nezměnila. Byla nařčena z trollingu a znevažování rodinných hodnot. Ono to jméno stejně za střízliva neznělo stejně dobře, jako když byli všichni zfetovaná warpdustem od Sadie, takže bylo nakonec dohodnuto, že si jen vymění první písmeno svého jména a všichni budou spokojení. Co se týče přijetí rodinou, navzdory tomu, co si díky zaslechnutí části baanshee monologu Yrkiela, Yaraen myslela, přijali novou nevěstu s radostí. Poznamenali sice, že nepozvat vlastní rodiče na svatbu je "bordel, skoro jak před Pádem," což je označení pro hrůzy nejhrubšího zrna - ale nakonec vše strávili... k čemuž jim, jako správným prarodičům, také hodně napomohlo vnouče. Yaraen Yaraen se vrátila do svého běžného života, jaký jen exarcha Alaitocu může mít. V pracovní době se zavírala v chrámu a trénovala podřezávání krků, plížení, infiltraci a šerm rotošavlemi (dávám přednost názvu chainsabres - ale roto je roto! Čest a sláva prvnímu překladateli z Polarisu.) a snažila se nesejít z cesty eldar. Mimo pracovní dobu už to tak růžové s cestou necestou nebylo - protože zjistila, že "chodit o víkendech pařit se Sadie je prostě super." Dalo by se říci, že ty dvě podnikly určitý vstřícný krok k tomu, aby smazaly prvotní rasismus mezi temnými a světlými eldar - už proto, že oba druhy jsou stejné svině - jen ti jedni se už ani neobtěžují si na "ty hodné" hrát. A v Oku Terroru maj v klubu Černý Lotos každý pátek housepárty! Sadie Mengelová Člověk by až věřil, že se pro rod Yliosů stane hrdinkou, nebo tak něco. Žel, svět není v reálu tak růžový, jako bývá po tom, co vyšňupnete hromádku warpového prachu z vaginálního otvoru gumové kravičky ze sexuálních potřeb pro zoofilní jedince. (Což se, jen tak mezi námi, stalo Sadiiným pověstným trikem a na několika večírcích jej musela zopakovat, protože z Yaraen se po několika panácích Slaaneshova koktejlu stává zdatná vypravěčka a přirozený hecař.) Ať už tak či onak, Sadie Mengelová nepatří na Alaitocu mezi vítané osoby. No, řekněme, že ne každý svůj přirozený, milénia pěstovaný a Games Workshopem podporovaný rasismus dokáže zahodit tak, jako někteří jiní. Na druhou stranu ji Ysmiel korespondenčně ujistil, že vůči ní nechová žádnou zášť - a po pár letech, jak se říká, se znovu sešli na svařák. Jako tenkrát. S tím rozdílem, že on byl spokojeně ženatý... a ze Sadie se stal Archon poté, co její otec záhadně zamřel po požití pančovaného alkoholu, který prý dostal od dvou hvězdných vlků...

A-love-toc - 19. ledna 2014 11:31

Míra Krutor Míra Krutor je hrdina. I když to byl v Křižácích po práci prašivý záporák, kterého měli všichni nenávidět, tak byl hrdina už tenkrát a tam. Ani tento počin není výjimkou. Míra už sice není mladý muž s nálepkou "jsem volný, děvčata, jen nevím, co po mně chcete," a namísto toho by se dalo říci, že je něco jako "Jestli mi na něj někdo sáhnete, chytím kurevský berserk, sedřu vám maso z kostí a vaše žaluděční šťávy vychlastám z vaší lebky, krev pro boha krve, s láskou, vaše Felicitas," ale to neznamená, že přestal (mnohdy nevědomky) dělat hrdinské věci. Momentálně například udělal to, že našel ztraceného Nathandela, otce nevěsty tak, jak slíbil. Učinil tak hned poté, co rozmasakroval Yranida, tyranida, který doprovázel nemluvnou Yantaru a velmi zdatně jej opekl na ohni, který vytvořil z jakéhosi starého nábytku a papírů, které ve sklepě byly. Ukázalo se, že i tohle byl vlastně hrdinský počin, protože Yranid byl zlá entita, řízená hive mindem a ovládající Yantaru, která se nemohla bránit. Podle všeho se ve sklepě snažil najít nějaký zlý a starobylý artefakt, který by sem otevřel cestu invazi tyranidů. Míro a Samusi - dobrá práce! Po tomto hrdinském počinu se ještě zastavil v kuchyni, kterou dal taktéž hrdinsky do pořádku a zneškodnil všechno zlé, obživlé a nebezpečné jídlo. Prohodil pár slov s Theriem, vyslechl si ódy na své hrdinství od obou Ylioských rodičů, kteří Míru sice potkali prvně, ale na první pohled jej milovali... a s rozloučením se ve stylu "Chaos vás stejně všechny dostane, hned po tom, co zničí falešného Císaře" se vrátil za svou ženou... a dítětem!

A-love-toc - 19. ledna 2014 11:58

Nathandel a Yantara I tato postavy se dočkaly svého šťastného konce. Nath díky své pokročilé senilitě věří, že si s Yantarou hezky popovídal, pak byl zachráněn Mírou, ač tenisový mač, po kterém marně ve svém posledním příspěvku toužila jeho ekoteroristická dcera, se nekonal, protože všichni měli moc práce s tyranidí pečínkou mistra šéfkuchaře - a nakonec se vydal domů. A nevydal se domů sám! Yantara, tichá a lehce otřesená dáma z Iyandenu, trpící rozsáhlou amnézií, se rozhodla, že si s ním vlastně rozumí. Ona je doživotně poznamenaná šokem a hrůzami, které zažila, on je doživotně poznamenán svým pokročilým věkem, který pamatuje snad i Pád - a oba spolu spokojeně vegetují v Nathandelově obydlí, přičemž, k velké nelibosti farseera Imlaitha, který proti těmto opatřením na zasedáních seer councilu velmi brojí, pobírají důchod. On starobní a ona pro mentálně choré. Therius V každém dobrém Warhammeru by měl někdo podlehnout herezi. Veděl to Horus, veděli to tvůrci Dawn Of Waru... no, víme to i my. Tentokrát zherezil zástupce lehce vymírající kapituly Blood Angels, Therius, zvaný též Nexus a to i přes fakt, že Blood Angelové nemají příjmení. Zvážil Mírovu nabídku, přednesl ji před zbytkem rodiny a dosloužil několik měsíců, než si za něj našli náhradu, načež se s ním se slzami v očích rozloučili, (a sbalili mu na cestu do svačinkové krabičky banánové pyré, aby netrpěl hlady, než se do Oka Nákupu dostane,) a Therius odletěl z Alaitocu vstříc herezi a novému zaměstnání v Krutorovic podniku. Nyní je právoplatným členem kapituly Word Bearers a to i přes fakt, že je zatím v těhle věcech trošku nový a tak nejčastěji nosí slovo "HORE!" Protože staré zvyky blednou velmi pomalu. Mírovi to nevadí - hlavně, že nosí na place jídlo - a je v tom doopravdy dobrý.

A-love-toc - 19. ledna 2014 12:36