Criastelino poslední kouzlo
hrálo se Denně
od: 06. ledna 2014 23:25 do: 22. února 2014 11:14
Dobrodružství vedl(a) Nightyy
| |
 | Vstoupíte do hospody. První myšlenka která vás po vstupu napadla, byla odejít. Vetší pajzl jste snad ještě neviděli. Židle rozbité, stoly polorozpadlé a některé úplně rozpadlé, okna vysklená. Něco se zde muselo stát. Cítíte zde stopy po mocné magii. I přes toto všchno vás něco nutí sednout si k jedinému stolu v hospodě. U tohoto stolu již pár lidí sedí. Nezajímáte se o ně. Sednete si a hostinský vám donese pivo. Všudypřítomné ticho ve vás vyvolává smíšené pocity. Z jedné strany jste rádi že si můžete po dlouhé a vyčerpávající cestě odpočinou, ale zároveň by jste v hospodě čekali trochu více života. Čas plyne a vy pomalu dopíjíte svoje pivo. "Už jsou to tři dny," řekne zahalený muž sedící před vámi. "Tři dny od toho co zemřela. Tento amulet je vše co po ní zbylo," řekne zahalený muž a hodí velmi zvláštní amulet na stůl. Podívate se na něj. Je tak fascinujicí. Nemůžete z něj spustit oči. Je tak blízko jen se ho... "Nedotýkejte se toho!" vykřikne zahalený muž a chytne vás za vaši ruku. "Je prokletý." |
| |
| U tohoto stolu s vámi sedí další tři muži. Jeden znich, který sední vedle zahaleného muže promluví. "Prokletý? Jak to myslíš? A kdo vůbec jsi?" Muž si sundá svoji kápi. "Jmenuji se Glaurein. A kvůli TOMUTO amuletu zemřela moje žena, teda nastávající žena, Criastel." Třetí muž, sedící vedlé vás, pokračoval v debatě. "Ale to nevysvětluje proč je prokletý." Glaurein ho vzal do ruky a díval se na něj. "Tento amulet vám dodá nesmírnou moc. Ale zároveň vás ovládne. Nemůžu se ho jen tak zbavit. Je to to jediné co mi po Criastel zbylo. Kdyby někdo znal způsob jak zbavit tento amulet jeho prokletí, zahrnul bych ho zlatem." |
| |
 | Nasadím podivný výraz. " Co že je to za kletbu? " A jelikož jsem tak trochu skrblík a tak trochu bez peněz, jdu rovnou k věci. " Jak vysoká bude odměna? A víš alespoň jak začít s odčarováním? " |
| |
 | Podívám se na Sikiho. "Nevím jak se té kletbě říká, ale kompletně ti omámí mozek. Když si ho Criastel nasadila, neuvědomovala si co dělá a nebo kdo jsem. Říkal jsem jí ať ho sundá, ale on odmítala. Den ode dne se tento stav zhoršoval. Až v den kdy jsem pořadal rozlučku se svobodou přišla a začala vyvolávat nějaké kouzlo. Všichni ztrnuli a dívali se ne ni. A pak přišla exploze. Criastel byla pryč, hospoda zničená, jak můžete vidět, a jediné co zbylo byl tento amulet. Jak ho odčarovat nevím, ale myslím že by nebylo špatné poptat se u někoho kdo se vyzná v magii." |
| |
| " Mohla zmizet kamkoliv a nebo se taky vypařit. Nemáš tušení co se sní mohlo stát? " |
| |
| "Zmizet!" zajásal jsem. "Ano to je taky možnost. Ale netuším kam nebo jak. Možná, pokuď se teleportovala, by se dala vystopovat magická cesta, ale na to je zapotřebí velmi schopného mága a ještě k tomu už je asi pozdě. Ale je zde stále naděje že je naživu. Neznáš nějaký způsob jak zjistit kde je?" |
| |
| V průběhu vašeho rozhovoru většina lidí z hospody odešla s pocitem, že jste se zbláznili. Zůstal svámi jen elf sedící tři místa od vás v čele stolu. Popíjel si svoje pivo a sledoval situaci. |
| |
| " Musíme najít nějakého mocného mága, ale bohužel nejsem zdejší a nevím nic o tomto kraji. Budeme se muset poptat místních. " |
| |
| "To by šlo. Normálně bych řekl 'pojďme se poptat do hostince', ale mi něm už jsme. Kde si myslíš, že by bylo nejlepší se zeptat?" |
| |
 | Zlato, amulet, mágia. Tie slová mi stále prúdili mysľou. Sakra prečo vždy, keď sa spomenie zlato, tam musí byť aj niečo magické? pomyslel som si. Odpil som si riadnym dúškom zo svojho piva a pousmial sa. Naokolo zostala sedieť len skupinka ľudí. Vôbec mi to nevadilo nakoľko som nikdy nemal v láske tých, čo opovrhovali dobrodružstvom. To čo som započul od osoby čo sa predstavila ako Glaurein ma fascinovalo. Nešlo mi o zlato. Vlastne nikdy mi nešlo o zlato. Naskytla sa mi príležitosť vhodného príbehu pre môj pergamen a nikdy som nepatril medzi tých čo sa nechajú prehovárať dvakrát. "Prepáčte," ozval som sa a opäť sa napil toho lahodného piva. Až ma prekvapuje na aké vynikajúce pivo som natrafil v tejto chátrajúcej búde. "Nešlo mi nezapočuť váš rozhovor." ukazujúc na svoje špicaté uši som hľadel na Glaureina a nejakého človeka čo sa vrhol do konverzácie. "Takže ty tvrdíš že tvoja takmer žena" kládol som dôraz na slovo takmer, "sa nejakým spôsobom dostala k veci, ktorá presahuje naše možné chápanie a možnosti, a táto vec zapríčinila obrovský výbuch, ktorý zdemoloval ako tvoju svadbu tak aj tento hostinec?" chvíľku som sa len mlčiac prizeral. "To je neuveriteľné!" vykríkol som nakoniec nadšene. Keď som si však uvedomil v akej situácii sme sa nachádzali zatváril som sa pokorujúc. "Ospravedlňujem sa. Moje meno je Morvael a som bard preto to nadšenie. Vždy ma lákala vidina dobrodružstva, ktorého by som sa mohol zúčastniť a napísať o ňom príbeh. Rád by som sa k vám pripojil a pomohol ti Glaurein nájsť tvoju ženu. Verím, že je niekde v poriadku." Niekde... Otázne však bolo kde. "Vidím, že ste sa pomaly rozhodli opýtať sa miestnych. Osobne by som ako prvé miesto navrhoval miestny kostol. Predsa len ide o magickú relikviu a kde inde ti povedia niečo o mágii a zatratených ako tam?" Opätovne som si vzal do rúk pohár piva a pozoroval ich reakciu. |
| |
| Kostel! Ano to byl dobrý nápad. Ten Elf bude poměrně chytrý. Je pravda, že je to elf, ale i tak by se mi mohl hodit. Zamyslel jsem se. "To je skvělý nápad! Pojď a posaď se k nám," řekl jsem, a mávnul na Morvaela. "Hostinský, dáme si ještě jedno pivo!" |
| |
| Hospodský nám donese další pivo.V přátelské atmosféře probíráme podrobnosti. " Pane hostinský,mohu zaplatit? " Po chvilce přemýšlení povídám. "Takže pánové,možná bychom měli přestat tlachat a začít jednat. Jaký bude náš další krok? " |
| |
| "Vzhledem k tomu, že mi chcete pomoct tak útratu za vás zaplatím já," nabídl se Glaurein. "Viděl bych to tak, že dopijeme pivo a vydáme se do kostela poptat se někoho kdo by nám mohl vysvětlit účinky tohoto amuletu a říct nám jak ho odčarovat. Doufám, že je moje přítelkyně stále naživu a najdeme ji," smutně dodal Glaurein, hledíc do piva. |
| |
| Jak si takhle povídate a dopíjíte vaše pivo, další dva muži vejdou do hospody. Jako všichni se zasekli u dveří a rozhlíželi se. Nakonec se rozhodli posadit se ke stolu a objednali si pivo. (Doporučuji aby jste se mezi sebou jako postavy seznámily. Vyprávět o sobě, popsat co umíte a jaké máte pocity o ostatních.) |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
 | Vejdu do hospody a povídám: Zdravím, hostinský dones mi nějaké dobré víno! Usednu ke stolu a každého z nich si prohlédnu. Když mi hostinský nese džbán vína, tak vytáhnu 50 stříbrných, ukážu mu je a říkám: Nevíš náhodou o nějakém dobrodružství, díky kterému bych získal nějaké to zlato, zkušennosti a zabil pár skřetů? |
| |
| "Hledáš dobrodružsvý?" zvolal jsem když jsem slyšel jednoho z mužů kteří přišly. "Něco by tu bylo. Záleží na tom, jestli se nebojíš! Jde o tento amulet.Je prokletý. Potřebujeme z něj toto prokletí sejmout. Připoj se k nám jestli chceš. Takové svaly se určitě budou hodit!" |
| |
| Na chvíli se zamyslím a potom povídám: Takže ty a tvoji lidé byste chtěli ochranu a výpomoc po dobu tvého cestování za zlato, jestli tomu správně rozumím? Otočím se na muže, s kterým jsem přišel a povídám: Co si o této nabídce myslíš ty Diarmade? |
| |
| Človek sa sám ponúkol, že zaplatí elfovi pivo. To bude zaujímavý príbeh až ho spíšem na pergamen. Usmieval som sa hľadiac na tých dvoch ako sa dohadujú. Zvlášť na toho jedného. Doposiaľ mne neznámeho človeka, ktorý bol celý nedočkavý až sa vrhne do riešenia tejto záhady s Glaureinovov ženou. Ako mi tak barman donesie druhé pivo všimnem si ako sa cez dvere dovalia dvaja noví ľudia. Prečo nie nejaký elf? alebo trpaslík? Je celkom zaujímavé písať hrdinské príbehy o elfoch, ktorí sa konečne rozhodli opustiť bezpečia lesov a vydať sa za dobrodružstvom. Alebo trpaslíkoch, ktorí máchajú svojimi sekerami všade naokolo len aby dostali pár nepriateľských hláv. Každopádne pohľad na tých dvoch nových ma fascinoval. Bolo vidieť na ich svaloch že zbraň v ruke nedržia po prvý raz. Žoldnieri? Pomyslel som si. Nakoniec, som zvedavý ako sa zatvária až sa dozvedia, že máme namierené priamo do kostola. Znovu som sa zasmial, no tentokrát akosi hlasnejšie než som mal v pláne, tak som sa to rýchlo snažil zamaskovať odkašlaním si a odpil som si z nového piva čo nám doniesol barman. Nebolo také lahodné ako elfské víno čo som mával doma, ale dobrým chlastom sa nikdy nepohrdne. |
| |
 | Po zoznámením sa z Ternetusom pred hospodov, som sa rozhodol že jedno pivo nikomu neuškodí a taktiež sa mi pozdávala vidina nejakého dobrodružstva na ktoré sa nám v hostinci hádam podarí natrafiť. Po vstupe do hostinca sa mi naskytol zvláštny pohlad. Čo to tu je? Toto je hostinec? Príde mi to tu ako nejaký pajzel v ktorom sa práve dobila hrstka barbarov. Vravím si v mysli, a začínam registrovať postavy pri jedinom nerozmlatenom stole. Ani si v plnom užase nestíham nič objednať a Ternetus už platí hostinskémú za nejaké informácie o nejakom dobrodružstve na ktoré by sme sa mohli vydať. Tento Ternetus na nič nečaká začina sa mi pozdávať. Vtom sa ozýva muž od stola a pýta sa či hladáme dobrodružstvo. Takže robiť ochranu za zlato? Zaujímava ponuka. Stým problem mať nebudem. Jedno pivo poprosím. Moje meno je Diarmad a prichádzam kmeňa Faolan z východu krajiny s vidinou dobrodružstva a slávy. A dúfam že ma odtialto nenehate odísť sklamaného. Posmejem sa a začnem ostatným dobrodruhom podavať ruku. |
| |
| "Ah, těší mě Diarmade! Když vidím tvé zbraně tak je mi jasné že jsi zkušený bojovník." Usmál jsem si a podal si ruku s Diarmadem. "Jinak ty s tim velkym mečem, jak se jmenuješ?" |
| |
| Omlouvám se, nazývají mě Ternetus... Rád tě poznávám. Vstanu a natáhnu ruku směrem k muži... |
| |
| Ve chvíli kdy Ternetus natáhl ruku aby se pozdravil s Glaureinem, vtrhli do hostince stráže. "Pozor! Tento muž je zločinec!" Všichni byli oznámením zděšeni. Glaurein dal ruku dál od Ternetuse. "Uprchl z arény a ještě k tomu ukradl výbavu a peníze!" Ternetus se začal obhajovat: "To není pravda! Vybojoval jsem si svobodu!" Stráže svázali Ternetusovy ruce, který se jim raději nebránil. "Nic jako vybojování svobody není." |
| |
| Pohlédnu na dva nové příchozí a pomyslím že jsem rád že jsou na naši straně. Všichni se začli představovat tak přece nebudu pozadu. " Také vás všechny moc rád poznávám. Mé jméno je Siki. " |
| |
| " Houhouhou. Počkejte chvíli,může mi někdo vysvětlit co se to tu děje? " Postavím se vedle Ternea a jsem ochoten mu pomoci. |
| |
| "Ustupte!" řekne jeden ze stráží. "Tento muž je nebezpečný a hledaný! Pomáhat zločinci je také trestné!" |
| |
| "Pravdu povediac, po tom, čo som počul Glaureina rozprávať o prekliatom amulete a videl skupinku odchádzajúcich mužov, nečakal som ďalšiu spoločnosť. Tak sa teda znovu predstavím. Volám sa Morvael a ako ste si už mohli všimnúť som bard. Zúčastňujem sa rôznych nebezpečných výprav aby som mohol aj prostému ľudu vyrozprávať čo sa za hrdinov sa prechádza po šírom svete, ktorý sami nepoznajú." Podal som si ruku s Diarmadom, ktorý mu prišiel vcelku priateľský na ako mohutne vyzeral. Konečne sa dozvedám meno toho nedočkáveho a mne sympatického človeka."Som rád, že ťa spoznávam Siki. Teší ma Ternetus." Dodal som. "Bolo by trúfalé zdegustovať trochu toho tvojho vína? Naposledy som mal možnosť vypiť si vína ešte doma v Lorentsfelských lesoch a pravdu povediac chuť dobrého vína by mi pripomenula domov." Nechcel som však vyzerať ako nejaký alkoholik, ale domov je domov. No výborne .. pomyslel som si keď do hostinca vtrhli stráže. "Prepáčte mi moju drzosť, ale odkedy človek nemá svoje práva? Som bard a navyše dlhoveký ako ste si isto všimli. Ak chcete môžem vám niečo o právach ľudí niečo porozprávať." Tohto Ternetusa som síce nepoznal ale nemal som v pláne vzdať sa príležistosti na dobrodružstvo kvôli miestnym strážam. |
| |
| Zvenku přišli další stráže. Celkově už jich bylo v hospode 6. Strážný držící Terneta promluvil. "Člověk má svoje práva! A mi bráníme čestné lidi před lidmi jako jsou Ternetus. A navíc, tento muž," zvýraznil strážný, "je jen ubohý otrok. Gladiátor." Jestli chcete vidět zatykač, zde je." Strážný vytáhl kus pergamenu a na něm byl vypsán zatykač na Ternetuse. Dále podpis krále a jeho pečeť. |
| |
| Poznal som tých ľudí. Otrokov, zajatcov, lupičov, vrahov alebo len nešťastné obete ľudského potešenia. Nikdy som tak celkom neporozumel ľudským zvykom a potrebám mať svojich otrokov pre potešenia oka. My elfovia sme boli vždy rovnocenným národom, ale bolo by nemiestne sa vmiešavať do tradícii ostatných rás. Chcel som niečo namietnuť ale kráľovská pečať je posvätná a to som vedel. Pozrel som na zviazaného Ternetusa a prišlo mi ho trochu ľúto"Nuž milé stráže, keď za tým všetkým stojí sám pán kráľ asi s tým nič nespravíme. Je mi to ľúto priateľu a aj keď vaše zvyky tak celkom neuznávam ale rozhodnutie kráľa rešpektujem. Ale vedz, že môj príbeh, ktorý raz budem podávať svetu ďalej bude niesť meno gladiátora menom Ternetus. Ten čo sa odvážil utiecť zo samotnej arény smrti." Hlboko som sa uklonil strážam a ústupil späť ku stolu. |
| |
| Strážy byli rádí že jim Morvael ustoupil a v klidu odešli z hospody i s jejich zajatcem. |
| |
| Skloním hlavu a začnu ho litovat. " To to takhle necháme? Nepomůžeme mu ? Ten muž nám chtěl pomoci. Má více odvahy než my všichni dohromady,to dokazuje skutek že údajně uprch z arény. " |
| |
| Jen si v klidu popíjím u stolu pivo a žasnu nad tím co se vlastně stalo. Uprchl z arény... nebezpečný muž... otrok... nejde mi to moc dohromady, ale nejhorší je že jsem si s ním málem podal ruku. Měl bych na svých rokou cizý krev. Ještě by mě obvinili z pomáhání zločinci. No co, otec by se stejně postaral o to aby mě pustili a nikdo by se o nic nezajímal. |
| |
| Otočím sa od stola a pozriem na Sikiho. "Rozumiem ti, ale vedz, že by nebolo rozumné konfrontovať stráže s nariadením samotného kráľa. Nezabudni aká magická sila nás tu všetkých dala dokopy a čo sme sa rozhodli vykonať. Naša cesta už tak bude dosť náročná, aby sme si mohli dovoliť vzdorovať kráľovi. Povedzme žeby sa nám podarilo oslobodiť Ternetusa. Ale tým pádom by sme sa vzopreli samotnému kráľovi. Stali by sme sa utečencami s kráľovskou gardou za zadkom. Pred nami stojí úloha nájsť Glaureinovu ženu a vysporiadať sa s týmo magickým artefaktom. Prepáč Siki, ale mojim cieľom je stať každým uznávaným bardom, nie niekým kto nerešpektoval kráľovské rozhodnutie a vrhol sa zachrániť gladiátora, ktorý bol predurčený osudom zomrieť alebo žiť v sláve temnej arény." vstal som a takpovediac svojvoľne som si nalial z džbánu vína, ktoré ešte nedávno objednal a zaplatil Ternetus. |
| |
| Stále sedím u stolu a čekám na Sikiho reakci. Žádná reakce nenastala Hmm... zvláštní ten Siki. Není zrovna moc upovídaný. "Myslím žebychom měli vyrazit." Zvolal jsem a vydal jsem se k pultu za kterým stál hostinský a zaplatil útratu nás všech. |
| |
| Celou dobu přemýšlím, jestli by stím nešlo něco dělat.Tak trochu jsem se zasnil a náhlý Glaureinův hlas mě vytrhl. Prudce jsem se otočil a zeptal jsem se "Co se děje? " |
| |
| "Ah, očividně si se zasnil. Jen jsem říkal že je čas vyrazit." Hmm... takovéto reakce. Jen doufám že to není nějáký zdrogovaný zločinec. I když možná jsem jen přehnaně opatrný a jeho reakce jsou otupěny kvulí tomu pivu. Ale kdo by se divil tomu jak jsem vyhodnotil tuto situaci po tom co se zde stalo. |
| |
| " Výborný nápad,tak jdeme! " |
| |
| Dopili jste svojé víno a pivo a vydali se na cestu. Vyšli jste z hospody a odbočili doleva. Procházeli jste zalidněným tržištěm. Všichni nasebe pořvávali, trumfovali si ceny, div se neporvali. A lidi samozřejmě šli za vydinou ušetření pěnez, takže pobíhali od jednoho stánku k druhému. Bylo zde spousta věcí. Několik stánků s jídlem, kovářův stánek s jeho právě vykovanými zbraněmi a zbrojemi, Kožedělný stánek s různým koženým vybavením od pytlíku na peníze až po kožené brnění. Dostali jste se přes zmateně vypadající, pobýhající dav lidí až na náměstí. Prímo před vámi stál mohutný bílý kostel. |
| |
| Sledoval som Glaureina ako mieri k hostinského zaplatiť za pivá čo sme vypili. Vedel som, že sa blíži čas vyraziť a plným dúškom som si odpil z vína. Čo nás tam vonku čaká? Aká magická sila pripravila tohto človeka o možnosť byť so svojou milovanou?. Zahľadel som na dvere vedúce do hostinca. Ucítil som drobné šklbnutie v bruchu. Ten pocit mi bol dobre známy. Tá túžba zažiť niečo nové, niečo, čo mi určitým spôsobom zmení pojímanie o živote v tomto svete. Tie možnosti čo sa človeku naskytujú a ja ich musím zažiť, zdokumentovať pre budúce generácie. Naposledy som si skontroloval svoje veci a pridal sa k odchádzajúcej družine. Tá nekonečná cesta tržnicou. Nemal som v láske tieto preplnené miesta, pretože si človek musel dávať príliš veľký pozor na svoj mešec. Konečne.. pomyslel som si keď sme sa ocitli pred mohutným bielym kostolom. "Tak páni?" vyhŕkol som zo seba hľadiac na ostatných. |
| |
| "Nevypadá špatně,vlastně se mi docela líbí. Víte u nás jsem takovej nikdy neviděl ,ale tím že tady budeme stát toho asi moc nevyřešíme. Co vy na to ? " Poslední větu jsem pověděl s náznakem smíchu a vydal jsem se rovnou ke dveřím kostela. |
| |
| "Dobrý nápad!" Řekl jsem a šel jsem za Sikim. Páni! Ten kostel je opravdu mohutný. Určitě v něm bude někdo kdo nám poradí... |
| |
| Vešli jste do chrámu božího. Všude bylo ticho. Rozlédnete se kolem a vidíte ty krásné malby po stropech s tématikou nebes a obrazů po stěnách. V kostele bylo těchto obrazů 10. Na každém z nich byla postava a něco dělala, záleželo na obraze. Jak se tak rozmýšlíte přestáváte vědět co se děje kolem. "Ehm, ehm." Vytrhl vás ze snění něčí hlas a donutil vás se opět soustředit. Viděli jste že je jeden z knězů. "Přišli jste sem aby jste šířily víru boha Drostan nebo kvůli něčemu jinému?" |
| |
| " Zdravím Vás,Velebná pane. " S úsměvem pozdravím toho pána před náma. " Abych pravdu řekl,víru jsme zrovna šířit nepřišli. Máme jistej problém a potřebovali bychom vaší pomoc. " |
| |
| "Je to zvláštní," řekl kněz. "Připadá mi, jako by lidé přestávali věřit. No, ale jsme tu aby jsme pomohli. Takze v čem zpočívá vaše trápení?" |
| |
| "Jde o tento amulet." Řekl jsem a ukázal knězovy amulet, který nosím ve speciálním koženém váčku potlačující magii, který vyrobila Criastel. "Je prokletý. Potřebujeme někoho kdo by dokázal odhalit jeho pravou sílu a někoho kdo by dokázal najít stopy po teleportaci a zjistit kam vedla." Řekl jsem a amulet jsem opět schoval aby nevyzařoval energii. |
| |
| "Dej to pryč!" zděsil se kněz. "Je plný zla! Vím o někom kdo by vám mohl pomoci, ale řeknu vám o něm pouze za podmínky, že s tímto předmětem už nikdy nevkročíte do tohoto svatostánku!" Všichni souhlasili a kněz jim naznačil že mají odejít. A tak oděšli. Čekali před kostelem minutu, dvě, tři když se najednou dveře kostela otevřely a z nich vysel mág v červeno-černé kápi. |
| |
 | Zdravím vás, mé jméno je Fiz. Řeknu a každému postupně podám ruku. Prý potřebujete moji pomoc l. Navrhuji, abysme šli někam stranou, kde nás nikdo nebude rušit. Víte o takovém místě? |
| |
| "Těší mě,mé jméno je Siki. " Poslušně odpovím a potom zareaguji na otázku. " Je mi líto , ale o žádněm místě nevím.Co vy pánové? " |
| |
| Prekvapený tým čo sa všetko stalo sa ocitám v nejakom kostole a rozhliadam sa po roznych malbách po stenách a na strope. Z mojho úžazu ,ktoré mi navodili malby, ma dostal až Glaureinov amulet ktorý vyžaroval podivnú energiu. Dokonca aj kňaz je zdesený, čo to je za vec? Pomyslim si a odchádzam z kostola aj s ostatnými a začínam rozmýšlať čo bude ďalej. Po pár minútach prichádza nejaký chlapík ,pravdepodobne mág, a načahuje ku mne ruku. Tiež ma teší, moje meno je Diarmad. |
| |
| Zajímave. Mág v kostele. Co tam asi hledal? Rozhodně jsme měli velké štěstí. Tento člověk nám dokáže pomoct. Pomyslel jsem si, když jsem si s tímto mágem podal ruku. "Těší mě. Já jsem Glaurein." Ten stisk! Už při pouhém doteku z něho cítím silnou magii. Ta magie v hospodě stejně... No jistě, hopsoda! "Já bych o nějakým místě věděl." Řekl jsem a ostatní se na mě podívali. Ten pohled mi nebyl moc příjemný. Co se děje? Řekl jsem něco urážlivého? "Zašel bych do zdejší hospody. Pravda občas tam bývá pár lidí, ale v hospodě jdou ještě stále cítit stopy po magii. Co myslíte?" |
| |
| " Výborný nápad. " Prohlásil jsem když jsem si všiml jak je naše pozornost Glaureinovi nepříjemná a vyrazil jsem směrem k tržnici. |
| |
| Pokud myslíte, že nás v hospodě nikdo nebude rušit, tak tam tedy jdeme. Řeknu a nàsleduji Sikiho. Po cestě se obrátím k Glaureinovi a povídám: Omlouvám se, ale říkal jste, že v hospodě jdou ještě cítit stopy po magii. Smím se zeptat co se tam stalo? Myslel jsem, že jde pouze o jakýsi temný amulet. |
| |
| "Ano, jde o amulet. Ale jde taky o moji ženu. Tedy, bývalou nastávající. Byla teleportována na nám neznámé místo a potřebujeme od vás dvě věci. Odčarovat, nebo zjistit jak odčarovat tento amulet a pokusit se vystopovat místo teleportace mé přítelkyně. A nejvíce jde tato magie cítit právě v hospodě." |
| |
| Koľká škoda .. Pomyslel som si sklamane po tom, čo som si nestihol poprezerať všetky tie nádherné obrazy v kostole. Ten kňaz nás teoreticky takmer okamžite vyhnal zo svojho svätostánku kvôli tomu amuletu. Aké šťastie, že sa aspoň rozhodol pomôcť nám pri našom pátraní a poslal za nami toho mága menom Fiz. Bolo by nevrlé nepredstaviť svoje ctené meno a tak som sa len hlboko uklonil a prezradil svoje meno. Po krátkom rozhovore medzi ním a Glaureinom so Sikim sa zhodli, že vhodné miesto na ďalšiu konverzáciu bude už naša známa hospoda. Chcel som to miesto navrhnúť sám, takže ma len potešilo že to napadlo aj ostatných. Siki smelo vykročil k tržnici, čo na druhú stranu mňa zas tak moc nelákalo, keď som si predstavil opäť tie davy pobehujúcich ľudí a tých malých vreckárov zvaných deti. Pousmial som sa a následoval ich. |
| |
| Došli jste bez úhony až do hospody. Opět jste všichni pocítili magickou sílu která byla všude kolem. Posadili jste se ke stolu a hospodský vám bez tázání donesl pivo. |
| |
| Posadil jsem se a viděl jsem jak hospodský okamžiztě donesl pivo. Aspoň že ho tato nehoda nepoznamenala a chová se stále stejně. Pomyslel jsem si a usmál jsem se. "Děkuji." Řekl jsem když přede mě položil pivo. Jak odešel, pustil jsem se do popisování situace. "Takže," položím na stůl amulet, "jde o tento amulet. Moje přítelkyně ho nosila a někdo ho proklel. Pak, v den mé rozlučky se svobodou, přišla do této hospody a udělala z ní tuhle kůlničku na dřívý. A ještě k tomu zmizela." |
| |
| Jeden by si už na ten zvláštny pocit po mágii zvykol.. zasmial som sa keď som videl barmana ako nesie pivo. A ďalšie dobré pivečko ako bonus na tejto výprave. Bol som chvíľku napätý a plný očakávania čo na Fiz povie k tomu očarovanému amuletu a tak som už len ďalej mlčky sledoval čo sa bude diať. Hlavne dúfam, že sa nám tu neobjaví ďalší utečenec gladiátor. Prebehlo mi hlavou. |
| |
| Schuťou ponorím svoje pery do lahodného pivného moku a nenápadne sledujem ostatných že či im vobec ešte chutí. Tak a teraz som zvedavý čo k tomu podivnému amuletu povie Fiz. pomyslím si a svoj zvedavý pohľad presuniem na Fiza a potichu šeptám Morvaeleovi: Nemohol by si nám zahrať a trochu oživiť tento mŕtvy hostinec?Určite by to prospelo. A znovu odpíjam z mojho piva. |
| |
| Čím jsme blíž k hospodě, tím tu energii cítím víc a víc. Klidně bych mohl vystopovat, odkud Criastel zmizela. Jakmile dojdeme do hospody, tak mě nakopne vlna energie, mírně se mi zamotá hlava a je mi jasné, že se tu muselo odehrát něco velkého a temného. Sotva co se vzpamatuji, tak vidím hostinského, jak s úsměvem předemně pokládá pintu piva, načež reaguji: Jste velmi milý, ale raději bych si dal sklenici vína. Poté Glaurein pokládá na stůl amulet. Jde z něj cíti, že je prokletý černou magií. Pozorně si tento amulet prohlédnu, ale nesahám na něj. Zhruba po dvou minutách plného soustředění a zírání se rozhlédnu po okolí. Hospoda je zcela prázdná a hostinský si hledí své práce. Podívám se na lidi, kteří chtějí moji pomoc. Zírají na mě a čekají co jim povím. Obrátím se na Glaureina a povídám: Tento amulet byl proklet před pěti dny. Jeho prokletí spočívá v tom, že ovládne mysl nositele a dá mu neuvěřitelnou magickou sílu, ale pouze do té doby, než si jej sundá. Dalo by se tedy předpokládat, že v momentě, co si jej Criastel nasadila, tak jí někdo začal ovládat. Amulet jí dal obrovskou magickou sílu a ten, kdo jí ovládal jí nejspíš donutil, aby se teleportovala. Stopy teleportace jsou asi tři dny staré a stále jsou cítit, takže se musela teleportovat daleko. směr teleportace byl sever. |
| |
| "Děkujeme. Tyto informace se nám rozhodně hodí." Podíval jsem se na zbytek skupiny. "Pánové, doufám že mi pomůžete najít moji prítelkyni a zjistit způsob jak tento amulet odčarovat." Sledoval jsem reakce ostatních. Jak se tak mezi sebou domlouvali dostal jsem zajímavý nápad. Ten mág prokázal velkou moc. Hodilo by se ho mít ve skupině vzhledem k tomu, že budeme intenzivně pracovat s magií. "Fizy, nechtěl by ses k nám přidat? Předpokládám že se na naší cestě za záchranou mé přítelkyně nebo alespoň odčarování amuletu potkáme s několika druhy magie a tvoje pomoc by se hodila." |
| |
| Podívám se na hostinského, který mi víno stále ještě nedonesl. Poté se dívám, jak reagují lidé, s kterými jsem přišel. Následně mě osloví Gleurein. Na chvíli se zamyslím: Pomáhat lidem? Těm co každého soudí a nemají o světě ani tušení? Moc se mi do toho nechce, ale potřebují pomoci s ušlechtilou věcí a na to nemohu říci ne. Podívám se na Gleureina a odpovím mu: Jistě byste se bez někoho, jako jsem já neobešli, vaše úmysli jsou čisté a z tohoto důvodu vám pomohu. Jen si ještě musím zajít do kostela pro svoji hůl a nějaké věci. Takže se uvidíme řekněme za půl svíčky. A položím svíčku do středu stolu. Následně jsem lusknul a svíčka začala hořet. Pak jsem se se všemi rozloučil a při odchodu jsem promluvil na hostinského: To víno už nechci, ale děkuji za vaši pohotovost. a odešel jsem. Vrátil jsem se zpět po dvaceti pěti minutách, s holí v ruce a na zádech jsem měl velký vak. Rozhlédl jsem se a všechny jsem pozdravil. Pak jsem sfouknul svíčku a schoval jí do vaku. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| Takže budeme zrejme putovať na sever. Sever... zamyslel som sa na chvíľku, keď som si vypočul Fizovu dedukciu o amulete. Niekde tam ďaleko na severe bol aj môj domov a ja som tam už dlhé roky nebol. No musel musel som sa sústrediť na svoju úlohu. Mali sme sa vydať na sever aby sme pomohli nájsť Glaureinovu nastávajúcu a zbaviť kliatby mocný magický artefakt. Vedel som, že nasledujúce dni zažijem veľké dobrodružstvo a pomaly si pripravoval myšlienky, ktoré zvečním na pergamene. Z premýšľania ma pretrhla až konverzácia Fiza s Glaureinom. "Rozhodne si táto výprava žiada prítomnosť dlhovekého barda, takže na mňa sa spoľahni, že ti pomôžem." Odpovedal som. Potom ako si Fiz šiel prychystať potrebné veci na našu spoločnú cestu som si pomaly dopíjal pivo a sledoval čo sa bude v najbližšej dobe diať. |
| |
| " Pánové taky bych si pokud možno ještě něco zařídil,omluvte mě prosím. " S touto větou jsem se zvedl od stolu a vyrazil směrem k tržišti. Uvažuji co by se mi tak mohlo na této výpravě hodit a najednou sem si uvědomil. Co když najdeme poklad? V čem ho ponesu? Vak, to je ono.Poté co jsem sehnal neroztrhaný a solidní vak,což byl celkem problém.Jsem se vrátil k ostatním do hospody a vyčkával na příchod čaroděje. |
| |
| Jak se Fiz vrátil tak jste se společně rozhodli vyrazit na cestu. Naposledy jste si zkontrolovali jestli máte veškerou svoji výbavu a vyšli z hospody ven. Čerstvý vánek provál vašimi vlasy. Všude byl klid. Až moc velký klid. Najednou, se z jednoho z domů ozval výkřik ženy, který z ničeho nic umlknul. Dveře tohoto domu se otevřeli, zelené ruce vyhodili mrtvé ženské tělo a zavřeli dveře. S udívem sledujete co se děje. |
| |
| Čerstvý vzduch ovial moju tvár a ja som sa zhlboka nadýchol .. "čo to do pekla..!" neveril som vlastným očiam to čo som práve zažil. "Vypil som veľa toho piva? alebo ste videli práve to čo ja." a pre istotu som si siahol na svoje vrhacie nože. |
| |
| Sotva co jsem vyšel, tak slyším křik. Otočím se směrem k domu, připravím svoji hůl a čekám co se bude dít dál. |
| |
| Vidím, že se mi společníci chystají k boji, tak přeci nezůstanu pozadu a vytáhnu si krátký meč. |
| |
| Čo to je?Zkričal som a pribehol k telu mŕtvej ženy ktoré vyhodil niekto alebo niečo z domu rovno pred nás na ulicu. Zrýchla si pozriem ostatných a opýtam sa Ideme tam alebo tu budeme postávať som zvedavý čo to malo zanmenať. Ruky mi miera k mojím sekerám. |
| |
| Když vidím, že se Diarmad vrhá k ženě, tak říkám:Navrhuji, aby někdo rychlý, malý a tichý šel prozkoumat situaci. Pokud by vevnitř nebyli žádní neviní, tak bych mohl celý dům podpálit a všechny tak vyhnat ven, případně zabít... |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| " Malý a tichý říkáš? Dobrovolníka asi nenajdeme co ? " V duchu se začínám smiřovat s tím ,že tam nejspíš vyšlou mě. |
| |
| Kto teda ide dnu? Pýtam sa spoločníkov a vraciam s k telu ženy. Hej, čo je to za zvláštny meč v tej žene? S udivenym výrazom sa pýtam ostatných pretože podobný meč som nikdy nevidel. |
| |
| Diarmade Přitáhni sem tu ženu. Třeba když bude blíž, tak něco uvidím. Zavolám a soustředím se na dveře domu, kdyby náhodou někdo vyběhl. |
| |
| Možná by se taky někdo mohl jít podívat, jestli ten dům nemá nějaký zadní vchod... a případně do něj nakouknout... Hlavně rychle! Řeknu a na každého se na malý moment podívám. |
| |
| Chytím ženu za ruky, pomaly ju ďotiahnem až ku Fizovi a pokusím sa meč vytiahnuť žene z brucha. |
| |
| Stále som pozoroval dvere a zabarikádované okná či neuvidím nejaký pohyb pripravený zasiahnúť. Medzi prstami som v každej ruke držal 2 vrhacie nože keby bolo potrebné niekoho s nimi vyradiť z hry. Fiz na nás zakričal a tak som sa pomaly a hlavne obozretne začal presúvať popri budove aby som mohol zistiť či dnu nevedie nejaká iná cesta. |
| |
| Když Diarmad dovleče ženu, tak se na ní pořádně podívám a snažím se zjistit vše co jde, poté se zaměřím na meč, na jeho původ atp... |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| Když si prohlédnu ženu i meč, tak všechny informuji: Žena byla probodnuta zezadu, proto se k ní nejspíš někdo připlížil, dost možné, že zadním vchodem... Dávej pozor Morvaeli. Co se týče meče, tak jeho původ neznám... |
| |
| Rozhlédnu se co dělá zbytek týmu, a jdu v tichosti za Morvaelem a snažím se ho mít na očích, kdyby náhodou tam vážně něco/někdo byl. |
| |
| Dávať si pozor.. To som teda musel keďže som bol odhodlaný tento príbeh zdokumentovať. Pomaly som z dohľadu strácal ostatných a ocital sa za domom. Boli tam dvere. Započul som nejaké hlasy .. nevedel som či mi zneli v hlave alebo to naozaj vychádzalo z poza dverí .. |
| |
| Přece nezůstanu pozadu. Pomyslím si a vydám se za Fizem. |
| |
| Medzitým jak Morvael a Fiz obchádzaju dom, idem druhou stránou aby nám nič neuniklo. |
| |
| Nejdřív moje snoubenka a teď tohle... Jen doufám že to nemá žádnou spojitost s tím amuletem, jinak by to pro nás na cestě byla jistá smrt. "Diarmade, mohl by si mi dát ten meč? Jestli budeme muset bojovat tak já nemám žádnou zbraň." |
| |
| "Vzadu sú ešte jedny dvere!" zkričal som na ostatných a pomaly som smeroval k dverám .. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| Pristúpim ku Glaureinovi a podám mu meč do ruky. Len dúfam, že ho vieš použiť. |
| |
| "Pšššt!!! My se tady snažíme aby si nás nikdo nevšiml a ty nám tady zařveš..." |
| |
| soukromá zpráva od Fiz pro |
| |
| Přiběhl jsem k Morvaelovi a něco mu pošeptal následně jsem odstoupil pár kroků od domu... |
| |
| Vezmu si meč od Diamada. "Ne neumím, nikdy jsem ještě nebojoval." |
| |
| Ako sa blížil k dverám hlasy utíchli. Bol som v maximálnom pozore a srdce mi bušilo. Ruky stále na vrhacích nožov až sa mi začínali pomaly potiť ako som ich pevne zvieral .. V mojom zornom videní som zazrel Fiza a Sikiho tesne za ním ..Už som skoro tam .. Hlavne opatrne Morvael. Hovoril som si. Fiz ku mne pribehol a zašepkal mi inštrukcie k boju. Pomaly som otváral dvere a predo mnou sa naskytol neskutočný výjav.. Všade po stenách bola krv. V kraji miestnosti sa chúlila nejaka postava. Nevedel som čo to je tak som bol opatrný. "Niečo som našiel." zvolal som. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| Pomale příjdu k Morvaelovi a nakouknu dovnitř. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| Tak sa modli aby si nikdy ani nemusel Poviem a idem do zadu za Morvaelom Fizom pozriť či niečo neobjavili. Takéto ticho na ulici tu ešte asi nezažili. |
| |
| "Diarmade počkej!" tiše zvolám na Diarmada. "Můžeš tu zůstat se mnou a hlídat tento vchod? Sám to neuhlídám. Vždyť anevím jak se s tímto mává." |
| |
| Uvidím jak za námi jde Diarmad, následně se otáčí. Poklepu na rameno Morvaelovi a ukážu jemu i Sikimu, pomocí znaků ruky, at jdou zamnou. Příjdu za Diarmadem a Glaurienem. Všechny obeznámím se situací: Zahlédl jsem pět skřetů. Tři byli jako normální skřeti, další byl o něco větší a mohutnější a poslední vypadal na mága. V domě je v rohu ještě svázaný muž a vedle něho svázané dítě. Nejspíš by to chtělo nějaký plán, jak zachránit ty lidi. |
| |
| "Panebože!" třesu se strachy. "To je horší než to vypadalo. Já... nechci umřít. Né dnes a né tady. Ale utíkat nebudu! Pokud se budu muset postavit těmto zrůdám, udělám to!" |
| |
| " Je tu ještě jedna možnost, zavolat stráže,ale je možné že se nedostaví včas.Musíme je zachránit.Není jiná možnost než vejít." |
| |
| Souhlasím se Sikim, nebo bysme je mohli nějak vypudit! V případě, že bysme na ně měli zaútočit, pak navrhuji, abysme se rozdělili na týmy... v každém týmu by byl někdo, kdo útočí na dálku a někdo, kdo útočí na blízku. Třeba Morvael s Diarmadem a já se Sikim a Glaurein by utíkal pro stráže. Jeden tým by šel zepředu a druhý zezadu. Všichni by vyběhli na skřety poté, co bych zaměstnal jejich pozornost tím, že bych jednoho z těch skřetů zapálil. co vy na to? |
| |
| "Dobrý nápad!" zvolal jsem, pustil meč a utíkal pro stráže. |
| |
| Započujem Glaureina, uvedomujem si že má pravdu a vrátim sa spať k nemu. Naozaj by nebolo rozumné nehávať ťa tu takto. Poviem mu a začnem počúvať Fiza. Skreti? Naozaj? Nikdy som žadneho nevidel ale počul som o nich a nenehám si ujsť prílležitosť niakemu odseknuť hlavu. Poviem a čakám kym niekto vymysli niaky plán. Nikdy som nepatril medzi tych čo maju dobré nápady tak radšej budem držať hubu. Fizov nápad sa mi pozdáva. poviem a otočím sa ku Morvaelovi. Dúfam že ma stým nožičkom netrafíš do chrbta priateľu. A pousmejem sa. |
| |
| Souhlasím s tebou Fizi. |
| |
| Fizi,my půjdeme nejspíše zepředu, že ? |
| |
| "Dobrý nápad" Ten mág bude zrejme nejaký stratég. Postavil som sa za Diarmada aby som ostal krytý a mal možnosť vrhať svoje nože. "Možno by som si mal na starosť zobrať pár tých menších škretov." Povedal som pri pohľade na zvyšné nebezpečenstvo .. |
| |
| Ještě bych ten plán malinko poupravil: Já bych nemohl odpoutat jejich pozornost, protože by moje kouzlení mohl jejich mág vycítit. Proto by mohl Morvael hodit po jednom z nich dýku, nejlépo po kouzelníkovi, načež by vyběhli ti, co bojují na blízko a já s Morvaelem bysme vám pomáhali z dálky. Souhlasíš Morvaeli? |
| |
| Je to celkem jedno, ale asi by to bylo moudřejší. Jistě nebudou čekat útok zezadu a proto by měl Morvael s Diarmadem právě zezadu. |
| |
| Premyslel som si Fizov nápad a súhlasne pokývol hlavou. "Dobre teda. Predsa len ja som len bard skôr hudbou živený ako bojom." |
| |
| "Jdeme na to , pánové ?" |
| |
| Dobrá! Siki, jsem hned za tebou. Vběhneme tam, jak po někom hodíš tu dýku Morvaeli.... |
| |
| V pravé ruce držím krátký meč a do levé ruky vytáhnu dýku. |
| |
| Vykopnem dvere a podľa toho čo povedal Fiz o postavách vo vnútri hádžem prvý vrhací nôž smerom k mágovi. Ostatné dva letia na malých škretov. Už niet cesty späť. Povedal som si a čakal na ostatných ako sa vrhnú do boja. |
| |
| Když jsem slyšel jak Morvael vykopnul dveře napodobil jsem ho a vlítnul dovnitř. |
| |
| Mág schytal dýku do nohy, jeden skřet do hlavy (umrel) a druhý také do nohy |
| |
| Následuji Sikiho ale nejprve se rozhlednu a zjistim jaka je situace... |
| |
| Poté co vidím mága živého tak neváhám a snažím se mu podpálit šaty. |
| |
| Spoléhám na Fize ,že si podá čaroděje a já mezitím zaůtočím na skřeta. |
| |
| Po dlouhém a vyčerpávájícím boji proti skřetům, Diarmad upadl do bezvědomí. Když bylo bezpečno, Siki ohotově vytáhl svůj lektvar a vlil ho Diarmada. Diarmad stale nereagoval. Jeho tep byl stabilní. Žil, ale nereagoval. Po další minutě doběhl Glaurein se strážema. |
| |
| Hned po tom co jsem Diarmadovi aplikoval elixír,šel jsem pro rukojmí. |
| |
| "Ah, vy jste to zvládly! To je super! Ja jsem dovedl stráže, ale ty už nám budou k ničemu." Přikloním se k Sikimu a pošeptám mu. "Když jsou potřeba tak se flákají a jinak nám odvádějí gladiátory." Pak se opět narovnám. "Ehm. Půjdu se podívat dovnitř." |
| |
| Stráže vzali Diarmada do kasáren, kde nabídly, že se o něj zdarma postarají za to co pro toto městečko udělal. |
| |
| Glaurein se procházel mezi mrtvolami skřetů a prohlížel si je. Ostatní byli zabaveni pomáháním rukojmím nebo Diarmadovy, takže nevnímaly okolí. Zničeho nic se z domu ozval hlasitý výkřík. |
| |
| Zvednu hlavu a vběhnu do domu s výkřikem " Co se stalo? ". |
| |
| "AAAAAAAA! Ta zrůda mě kouše! POMOC!" Křicel jsem o pomoc když se do mě vší silou zakousl jeden ze skřetů. Byla to neuvěřitelná bolest. Nic hořího jsem nikdy nezažil. A ještě k tomu nechtěl přestat! |
| |
| Když jsem výkřik uslyšel okamžitě jsem vběhl do domu |
| |
| Pohotově bouchnu skřeta holì |
| |
| Jeden pěkný úder do hlavy a skřed vypadá že je opět mrtvý. |
| |
| Všechny je párkrát bouchnu prohledám naházím na hromadu mimo dům a spálím na popel |
| |
| "Kurva to je bolest! Kdesi jsem četl že mě můžou skřeti svým kousnutím infikovat. Musíte mě odnést do kostela, jinak tu ZDECHNU!" říkám Sikimu který zůstal v domě. |
| |
| Spokojný sám so sebou pri pohľade na škody pri tomto rýchlom prepade som zazrel zraneného Glaureina. "Siki, mohol by si mi s ním pomôcť? Potrebuje pomoc nejakého liečiteľa. Najlepšie klerika z kostola." Zvolal som na neho. Som rád že som hneď jednoho dostal. |
| |
| "Jasně" A s tímto slovem jsme zamířil Morvaelovi pomoci se zraněným Glaureinem. |
| |
| Ah! Ta bolest je nesnesitelná! Už jen kousek a budeme v kostele! Pomyslel jsem si při tom co mě pomalu ničila moje bolest nohy. Když jsme došli ke kostelu uvědomil jsem si jednu věc. "Pánové, děkuji vám že jste mě odnesli, ale je tu jeden problém. Tedy vlastně dva, ale týkající se jedné věci. Myslím, že s tou noho nebudu moct pár dní pohnout. Takže se nebudu moct s vámi vydat na výpravu. A druhá věc, nemůžu do kostela s tímto amuletem." Vytáhl jsem amulet a bolest v mé noze sílila. "Proto vás žádám aby jste se o tento amulet postarali a zvládli jej odčarovat. Ale nejprve se dohodněte kdo jej ponese. Ale pozor! NESMÍTE si jej nasadit. Už jen nést jej v kapse vás začne pomalu ovládat." |
| |
| Podívám se z jednoho na druhého a na Morvaelovi vidím, že se mu moc nechce. "Vypadá to,že se toho břemena ujmu já..." prohlásím né moc nadšeně. |
| |
| "Děkuji." Řeknu tlumuně, protože bolest v mé noze stále sílí. "Ale dávej si pozor! Je to velice nebezpečná věc. Myslím, že ti dokáže pomalu ovládat hlavui když jej nemáš nasazený." |
| |
| Poté co prohledám a spálím všechny skřety, tak se jdu podívat ke kostelu. Vidím tam Morvaela se Sikim a s Glaureinem. Příjdu k nim a ukážu Morvaelovi jeho tři vrhací nože se slovy Nezapomněl sis něco? Poté se otočím na Glaureina a ptám se ho: Tak co noha? Jak se jí daří? |
| |
| "Ještě jedna věc! Tady máte čtyři zlaté, pro každého jeden. Kupte si za ně co chcete. Až mi donesete odčarovaný amulet, dostanete zbytek. Ještě řekněte hospodskému že vás posílám ať se vám postará o nocleh." Předal jsem peníze Sikimu a otočil se směrem do kostela. "Je čas vyrazit." |
| |
| "Ah, moje noha. Promiň nevšiml jsem si tě přitely. Je to stále horší a horší. Doufám, že mi v kostele pomohou." Snažil jsem se říct a při tom jsem hlasitě dýchal a vzdychal z bolesti. |
| |
| Morvael pomohl Glaureinovy do kostela (ano, tentokrát už Glaurein šel po své jedné noze). Po dvou minutách se vrátil ven. |
| |
| Dobrá co teď? Po odpočinku a nějakém tom jídle bysme se měli dohodnout co uděláme jako první... Řeknu a jdu vyhledat Diarmada. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Diarmad pro |
| |
| soukromá zpráva od Fiz pro |
| |
| soukromá zpráva od Diarmad pro |
| |
| Pomalu dorážím do hostince. uvnitř si objednám džbán vína a říkám hostinskému : měli bysme tu mít zajištění nocleh od glauriena... pořád se rozhlížím a hledám Sikiho s Morvaelem.. Kde se mohli tak zdržet?? Přemýšlím. |
| |
| "To zní jako dobrý nápad" Souhlasím s Glaureinem a vydám se do hospody. |
| |
| "Nocleh od Glaureina?" řekl hostinský. "Nechce se mi vám věřit, ale vzhledem k tomu, že jste s ním zde popíjeli a vypadali jako jeho přátelé, ano měl bych pro vás něco. Ale samozřejmě to není tady, ale u mě doma. Jak budu zavírat hospodu tak můžeme vyrazit." |
| |
| Mezitím si sednu ke stolku a po náročném dni do sebe začínám klopit víno... |
| |
| Hej, hostinský jak tu máme zaisteny noclah nepohrdem dvoma pivami, dnes by som si mal ešte dobre pospať A ozaj Fizi, chcel by som sa ti poďakovať za ten lektvar, neboj sa na mňa obrátit s hocijakým problémom a to víno maš na mňa. poďakujem a nedočkavo čakám na svoje pivo. |
| |
| nejspíš si toho moc nepamatuješ ten lektvar ti dal náš alchymista siki... odpovím a pousměju se. |
| |
| poté co do piji džbán vína dorazí Siki s Morvaelem... Přřátelé vítejte začnu pořvávat po hospodě....hostinský ještě jeden džbán... a zde máš 22 stříbrných... |
| |
| Jaj ták. Tak to meni situaciu, ale neboj sa to víno platím aj tak ja a taktiež keď budeš mať problém, zatial vieš kde ma nájdeš predsalen si ma dostal z kasárni kebyže tam neprídeš asi by sme sa už nikdy nestretli. opravím sa a odpijem si z piva. Medzitým sa otvoria dvere a do dverí vojde Siki aj s Morvaelom. Siki priatel moj ďakujem ti za lektvar, dnes pijeme na mňa. |
| |
| " Zdravím tě,už jsi v pořádku? Takovou nabídku nemůžu odmítnout. " Přisednu si ke stolu a povídám. "Pánové,jaké budou naše další kroky?" |
| |
| A kde je Glaurein? opýtam sa keď si uvedomím že nás je o jednoho menej. |
| |
| Buť půjdeme na sever a pokusíme se najít Criastelu, nebo se vydame odcarovat ten amulet. Nasledne omilem prevrhavam dzban s vinem. |
| |
| " Když jsme si mysleli že jsou skřeti mrtví,šel se na ně podívat.Naneštěstí byl jeden stále naživu a kousl ho do nohy.Teď je v kostele, doufám že mu tam dokáží pomoci. " |
| |
| A amulet má stále u seba? Jak ho chcete potom zbaviť začarovania? Poviem a dopijem prvé pivo. Vidím to na dlhý večer. |
| |
| Bez amuletu by ho do kostela nepustili... ale kde je nevím... |
| |
| "Mám ho já" |
| |
| Nuže... co tedy podniknem? Já bych raději odčaroval ten Amulet. Je nebezpečný... |
| |
| "Souhlasím,ale je tu problém. Víte někdo jak ? " |
| |
| bohužel ne, napadá mě možnost vyhledat nějakého zkušenějšího mága... Omluvte mě..." a mírně pokřiveným krokem odcházím z hospody... |
| |
| "Je tu ještě jedna věc. Glaurein nám každému posílá 50 stříbrných na cestu." A podávám každému jejich díl. |
| |
| Teraz vám budem protirečiť. Ja osobne by som sa najskor vydal na cestu na sever za tou paničkou. Predsa len zatial netušíme jak ho odčarovať, a k nej máme aspoň smer. Poviem a vezmem svojích 50 strieborných od Sikiho a zaplatím hostinskému. |
| |
| Nezní to jako špatný nápad a cestou se nám třeba podaří zjistit jak ho odčarovat. |
| |
| Presne to som mal na mysli lenže teraz aj tak musíme pravdepodobne počkať na Fiza. Nie som si ist či nás dokáže najsť. A taktiež Morvael nevyzerá dnes na to že by bol schopný niekam cestovať. |
| |
| "Počkáme na Fize, řekneme mu naše rozhodnutí a uvidíme jeho názor.Poté bych se nejraději odebral do postele,ale musíme počkat až bude hospoda zavírat.Ráno moudřejší večera , takže bych se na další rozhodnutí nejraději vyspal. " |
| |
| Jak si tak popíjíte na Diarmadův účet, začínáte cítit, že vás alkohol začíná ovládat a nutí vás říct to co máte na srdci o tom druhém. To, že se Fiz už půl hodiny nevrátil vás vůbec nezajímá. |
| |
| Celkem by mě zajímalo co je ten čaroděj zač.Vypadal celkem mocně, ale zdá se mi že nebude tak dobrý jak sem si myslel. |
| |
| Jak tak popíjam a moje mince miznú z mojich vreciek začnem sa zamýšlať: Potrebujem nejakú zbroj nemožem sa vydať na nebezpečnu cestu bez patričných opatrení. Možno by mi Siki mohol požičať zopár drobných. Počuj Siki, viem že sa nepoznáme dlho ale ešte mi nikdo nezachránil život a moja dovera k tebe stúpla a hádam že aj ja niesom v tvojich očiach nejaký klamár alebo zbabelec a preto by som sa ťa chcel spýtať či náhodou nemáš nejaké zlaté navyše aby som si mohol kupiť nejakú zbroj. Verím že by to pomohlo celej družine ktorú spojil jeden podivný amulet a príbeh k nemu písaný. Pozriem na Sikiho a dopijem si pivo. |
| |
| To už záleží na tom,na kolik by to vyšlo. Povídám s úsměvem . |
| |
| Vstanem od stola a moje kroky smerujú ku hostinskému, lenžé stolička sa mi zaplietla do cesty a ja podguráženy padám rovno na zem. Spod stola sa otočím na Sikiho a spustím: Chýba mi asi len 30 strieborných len to by sme dnes už nemohli nič vypiť. Dopoviem, zodvihnem sa a už len radšej zakričím po hostinskom o ďalšie poháre a alkoholickými nápojmi. |
| |
| Jenom 30 ? To není žádný problém.A podám mu 30 stříbrných a s tím pitím bys to už vážně neměl přehánět. |
| |
| Veľmi pekne ďakujem, máš to u mňa. podám ruku Sikimu a sadnem si naspať na stoličku. |
| |
| "Pane hostinský,myslím si,že já i mí přátelé máme dost,mohli bychom tě poprosit aby si nás zavedl k tobě domů?Potřebujeme se pořádně prospat, protože nás čeká dlouhá cesta. " |
| |
| "Zajisté. Stejně tu už nikoho jiného nemám." ˇŘekl hostinský a pomohl vám dostat se ven z hospody. Jak jste otevřeli dveře, vidíte kousek odnich Fize válejícho se ve zvratcích. "Myslím, že by jste ho měli vzít sebou jestli patří k vám. A UMÝT ho protože takto ke mě do domu nepujde!" |
| |
| To je ale hovado, pomyslím si."Ach" Vykročím směrem k němu a zvednu ho." Tak jdeme". |
| |
| "Odneste ho dovnitř. Je tam voda a můžete ho vklidu umýt." Navrhl hostinský |
| |
| Jak sa tak dotackám ku dverám, všimnem si na zemi za nimi ležať Fiza celého špinavého. Pozriem na Sikiho a spustím: Počul si hostinského. Musíme ho niekde umyť. Hádam niekde poceste bude nejaky potočik alebo studňa. A sledujem jak Siki dvíha Fiza. Len dúfam že nebude musieť niesť aj mňa. Není mi nejak najlepšie. |
| |
| Po tom jak som započul hostinského e nám da nejakú vodu na umytie Fiza. Padol mi kameň do srdca že ho nebudeme musieť umývať niekde na ulici. |
| |
| Opláchnu mu obličej a ruce.Sundám z něj pozvracené šaty a "vyperu" je.Poté co je dám sušit opět seberu Fize a jdeme si lehnout. |
| |
| A spali, a spali a spali... |
| |
| Ráno jsem se probudil, když ostatní ještě spali a proto jsem se rozhodl že se vydám na tržiště, kde si nakoupím zásoby. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| Fiz se probudil a pociťovat silnou kocovinu. Snažil se vylézt z postele, ale pouze přepadl a probudil Diarmada, který má také kocovinu. Fiz si ze včerejška nepamatuje nic po příchodu do hospody a to ani peníze které dostal od Sikiho. |
| |
| Pokouším se vstát... Moje hlava ouch... je mi nejak blbe... Vidím Diarmada jak se probouzí...Co se to včera dělo? A kde mám šaty a hůl? Tohle bylo poprvé a naposledy co jsem okusil Alkohol!!! Chytnu se za hlavu a jdu se umít...] |
| |
| soukromá zpráva od Siki pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro Dáváš si takhle nakoupené věci do svého vaku a připadá ti, že něco chybí. Pozdeji zjistíš, že ti chybý amulet. |
| |
| soukromá zpráva od Siki pro |
| |
| Pre boha, čo sa to deje. Poviem, pozrem na Fiza a s menšími bolesťami hlavy sa usmejem a pokračujem:Fizi, stebou bolo čo včera? Siki ťa ledva dotrepal do postele a ešte ťa aj umývať musel. Nemohol si radšej ostať v hostinci snami?Tvoje veci? To vážne neviem kde sú mal by si sa optať Sikiho. Narýchlo si oplachnem tvár a rozpamatávam sa: Chcel som si isť kúpiť zbroj, však Siki mi požičal nejake strieborné, mal by som isť na tržnicu. Hej Fiz, nepojdeš somnov na trnicu? opýtam sa. |
| |
| Jistě a rád, jen musím najít své oblečení... Následně si všimnu, že se suší a hned vedle je opřená hůl... Obleču si ho a říkám: Jsem připraven... Sice se mi malinko motá hlava, ale to mě neskolí! Jinak se musíme domluvit jaké budou naše další kroky, jestli nejprve odčarujeme amulet, nebo půjdeme po stopách teleportace... A následuji Diarmada na tržiště... |
| |
| Jak tak jdete po trnžnici, všimly jste si Sikiho který se zmatečně přehrabuje ve svém vaku. |
| |
| Siki zdravím ťa, pomožem niako? |
| |
| Nazdárek příteli! Slyšel jsem co vše jsi pro mě udělal! Jsem ti zavázán! Nejspíš vaše rasa nebude až tak zatracená... Děláš jí čest! Pil jsem poprvé a taky naposledy! A co, že jsi tak zmatený? Co hledáš v tom vaku? a čekám na jeho odpovědi... |
| |
| "Amulet,oon,on je pryč!! Jak se to mohlo stát?" Zuřivě prohrabávám tašku. " Měl jsme ho tady a najednou tu není!! Co budeme dělat?" |
| |
| To je strašné... Kdy zmizel? Ztratil se, nebo ti jej někdo ukrad? Možná se mi podaří zachytit jeho magickou stopu a snažím se jej vystopovat... |
| |
| Hlavne kľud. pokúšam sa upokojiť Sikiho. Nemohol si ho nehať u hostinského doma? |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| Moment! Stopu cítím! Vede na východ! Nesmíme otálet a co nejrychleji jej získat! Pokud si chcete něco koupit, pak co nejrychleji, musíme vyrazit... Ten amulet má nesmírnou moc a je strašně nebezpečný pro náš svět! |
| |
| " Já jsem připraven!! Jdeme ! " |
| |
| Rýchlo kupím u predavača zbroj. A následujem Fiza.Som zvedavý či ho niekto ukradol a jak hej tak kdo. |
| |
| Čekám na Diarmada a Sikiho. Jak jsme pohromadě, tak se všichni vydáme pomalým klusáním na východ za stopami, které vychází z amuletu. Jestli jej někdo ukrad, musí být zabit! Snad ostatní pochopí, že je to nutnost! Pomyslím si... |
| |
| Jdete na východ až vyjdete z města. Rozhlédnete se kolem a v dáli uvidíte utíkající osobu. |
| |
| Nejprve zjistím, jestli magické stopy míří k ní, abysme se nevychýlili z trasy a nezdrželi... Poté co se přesvědčím, že on má amulet, tak řeknu: Musíme ho dohnat a spacifikovat... Až zjistíme jeho záměr, pak jej musíme zabít! Kdo ví kolik lidí by ještě okradl.... |
| |
| Načo ho zabíjať možno vie čo je to za amulet a bude nám možno vedieť povedať jako sa ten amulet dá odčarovať. Pohotovo zareagujem na slova Fiza. A pomaly dobieham tajomnú osobu v kapucni. |
| |
| Je to zloděj! Jeho záměrem je škodit! Okradl nás! Musí zemřít... Kdo ví kolik lidí by takhle ještě okradl... Několik lidí nám bude vděčno, protože jim zůstane jejich majetek... |
| |
| Už som skoro pri postave a keď som dostatočne bllízko pokúsim sa na ňu skočiť a zabrániť jej ďalšiemu úteku. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| Diarmad hrdině skočí na zahalenou postavu. Už ji skoro má, když ho něco odhodí a on spadne na zem. "Myslíte že někoho jako jste vy nechám vzít si tento amulet?" řekl tajemný hlas. Jste si jistý že to neřekl 'zloděj' |
| |
| Kdo to bol? Zkričím a naštvaným pohladom sledujem okolie. |
| |
| Kdo jsi? co po nás chceš? Tento amulet máme v plánu odčarovat! |
| |
| Před vámi se objeví temná postava. Je větší než zloděj který je přímo u ní. Postava natáhne ruku a zloděj ji předá věc, kterou moc dobře znáte. Glaureinův amulet. "Odčarovat? Ale to snad ne. Proč? Nevíš co vše ti může dát, mágu?" Řekne zahalená osoba. Zloděj ustopí od osoby dál a přakvapivě bíže k vám. |
| |
| Jistě že vím! To po čem každý sní! Ale za cenu toho, že již nikdy nebudete sami sebou, že vás bude někdo ovládat! Asi jsme se právě setkali s tím, kdo tento amulet ovládá! Kde je Criastel? |
| |
| Ah, hahaha! Já tento amulet ovládám. Má svou vlastní vůli! A navíc každá věc, vyžaduje velké objěti. Criastel byla mocná čarodějka. Perfektní cíl na otestování síly mého prokletí! |
| |
| Čo si zač a čo máš v pláne stým amuletom? Vyhrknem na tajomnú postavu predomnov a pomaly sa dvíham zo zeme a moje ruky smerujú ku sekerám. |
| |
| Můžeš mi ríkat třeba... Vládce! A co plánuji s amuletem? Chceš vidět malou ukázku? řekne zahalená postava a maniakálně se začne smát. |
| |
| Tak na to rovno možež zabudnúť ja nemám žiadneho vládcu. A jak ten amulet nevrátiš pocítiš moj hnev. Nerozumne vykriknem po podivínovi. |
| |
| Pomale příjdu k Diarmadovi a pošeptám mu:Na toho nemáme... a zařvu: Můj taky!Okamžitě nám ho dej! |
| |
| Ahahahaha! Si děláš prdel? Si děláš prdel, že? Očividně ten mág co je s váma vám nevysvětlil co toto dokáže! A ještě jedna věc. JÁ vám ho neukradl. Byl to ten zloděj! Klidně ho zabte. Stejně se mi více hodí mrtvý než živý. |
| |
| S touto větou začal zloděj ustupovat od Vládce a přibližoval se k vám |
| |
| Fizi ty nam niečo tajíš? Poznáš toho chlápka? S podozrením v tvári pozriem na Fiza |
| |
| Nebudeme dělat ukvapené závěry! Zloděje můžeme zabít potom... Baztak si ho očaroval! Navíc jsem jim řekl vše! Okamžitě nám vydej ten amulet! Musí být zničen! |
| |
| Kouknu se na Diarmada a říkám: Nic vám netajím! Jen jste asi tak blbí, že ste to nepochopili! |
| |
| Zničen? Ty si asi šílený! Víš kolik síly mě to stálo než jsem ho očaroval? Ty by si měl vědt něco o očarování! A nechpu jednu věc, mágu. Jak si DOVOLUJEŠ říkat mi co mám dělat?! zařvala osoba a Fizova hůl ho zničeho nic udeřila do hlavy. Pěkný mág! Mlátí sám sebe do hlavy! zasmál se Vládce. |
| |
| Prečo si ten amulet očaroval o čo ti ide? |
| |
| Pro každého mága je tanto amulet jako splněný sen. Představ si život kdy se musíš učit desítky let jen proto aby si pochopil základy JEDNOHO magického oboru. Tento amulet vám pomůže ovládnout VŠECHNY obory! Cítím jeho sílu už jen když ho držím v ruce. Criastel trochu přehnala svoji teleportaci. Nečekala takové účinky amuletu! |
| |
| Celý život jsi byl zalezlý, schovával si se učil magii a ted budeš dělat machra? Jsi srab! |
| |
 | hej kde je moje odměna,doufáže dodržíš naši dohodu. |
| |
| Odměna? Můžeš být rád že žiješ. A co se tebe týče, mágu, čekal jsem, že budeš... chytrý. Tento amulet... mi dává moc vás zničit jedním jediným kouzlem! A vy si stále dovolujete! Dnes mám ale velice dobrou náladu. Dávám vám poslední možnost odejít ve zdraví. NEBO, můžete zůstat a zemřít. řakl Vládce a nasadil si amulet. |
| |
| Jak si "vládca" nasadil amulet pocítil som podivnú energiu proti ktorej som si bol isty že nemám silu bojovať proti niečomu takému mocnému. Fizi asi si mal pravdu mali by sme na to kašlať.pošepkal som. |
| |
| Zasoustredim se na nej... vzpomenu si na léta studia, na každou knihu co jsem přečetl a se vším ho srovnám... Přece jen o něm musím vědět něco víc! Kdyz na me Diarmad promluví, tak ho nevnímám a přemýšlím... |
| |
| "Pánové, měli bychom zmizet..." |
| |
| Súhlasím so Siki, zdrapim zlodeja za plece a pomaly začnem ustupovať. Ty pojdeš snami mám na teba pár otázok. |
| |
| Začal jsem sebou škubat ale jelikož byl silnější tak sem to vzdal. |
| |
| Ještě jedna věc! Můžete jít a žít svůj krátký život, ale ten mág tu zůstane. Urazil mě! |
| |
| Ešte sa stretneme to si piš. Poviem a berem ,aj so Sikim, Morvaelom a zlodejom, nohy na ramena pretože tento boj by nám priniesol istú smrť. Toto nebolo správne, takto nehať člena družiny na pospas osudu, takto som vychovávany nebol. Otec by na mňa hrdy nebol. Začínam mať vyčitky svedomia. Ešte raz sa obzrem ale mágovia, na mieste kde boli už niesu. Po chrbte mi prejde mráz. Kám teda ideme teraz opýtam sa Sikiho. |
| |
| "Zeptáme se hostinského, jestli neví o nějakém místě, kde si můžeme popovídat tady z našim přítelíčkem. Jestli nemáš něco lepšího, tak jdeme... " A rázně vykročím směrem k městu. Cestou už přemýšlím, jak donutit tohoto panáčka mluvit. Je mi jasné že to nebude lehký úkol, říká se, že tihle pánové jsou celkem tvrdej oříšek. V hlavě už se mi dávají nápady dohromady a mám představu jak to asi provedeme. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Fiz pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Fiz pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Fiz pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Fiz pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Fiz pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| Neskutočné šťaštie.. Neškutočné. Krútil som neveriacky hlavou a opakoval si v duchu pri návrate do mesta. Jediný všivavý temný mág, ktorý sa nám postavil do cesty a my sme si s ním nedokázali poradiť. Vysmial nás všetkých ako malé deti. To ti len tak neprejde môj milý čarodejníček. Osobne ti budem hrať tú sladkú melódiu smrti na lutne, keď ťa budú párať zbrane našej družiny. Uvidíme kto sa bude potom smiať. V tom mi prešiel mráz po chrbte. Glaurein bol stále indisponovaný v kostole a niekto mu musel vysvetliť čo sa práve stalo. "Čo na to povie Glaurein?" zastavil som sa a pozrel sa na ostatných. "Dôveroval nám.. Vybral si práve nás, pretože čakal, že ešte uvidí svoju milovanú a my sme ho sklamali. Ja som ho sklamal." Oči mi prebehli po novom nedobrovoľnom prírastku v našej družine. To on za všetko mohol. Malý zlodejíček čo prechytračil dlhovekého barda. Koniec koncom iba si nám nahral do karát. To ja prechytračím teba. Nahodil som víťazoslávny úsmev na tvári a pustil sa do vysvetľovania. "Vlastne.." na chvíľu som sa odmlčal aby som to celé ešte viac zdramatizoval. "Možno sme na tom nezostali až tak zle. Je síce pravda, že sme vďaka našemu novému priateľovi dočasne prišli o amulet," naschvál som kládol dôraz na slovo dočasne aby som dal ostatným jasne najavo, že ho musíme získať späť, "ale na druhú stranu sme tým získali niečo oveľa viac. Informácie. Veľmi cenné informácie aby som pravdu povedal. Mám pocit, že ten temný mág mal istú spojitosť s Fizom. Predsa len sú obaja mágovia a mágia je nevyspytateľná. Nemyslím si žeby vzájomne spolupracovali ale čosi mi môj bardský, zdravý rozum stále našeptáva, že je medzi nimi nejaká spojitosť. Prečo by ho ten temný mág chcel od nás odlúčiť? Pretože ho urazil druhý mág? Nemyslím si. Druhá vec." Odhodlane som pokračoval. "Ten mág ani len netuší akú chybu spravil keď nezachránil alebo osobne nezabil tohto tu." Ukázal som prstom na zlodeja a usmieval sa ďalej. "On samotný je zdroj cenných informácii. Možno by sme ho na ten spomínaný výsluch zobrať do kostola. Začarovaný amulet už nemáme a obyvatelia tohto posvätného majestátneho kostola by k nám tým pádom mohli byť milší a otvorenejší. Počul, že za čias prvého veku dokonca používali zaujímavé praktiky získavania informácia od ľudí, ktorý sa znepáčili cirkvi samotnej." Žmurkol som na zlodeja. "A Predsa len musíme informovať Glaureina o tom čo sa stalo a možno sa poteší keď sa bude môcť aj on účastniť na samotnom výsluchu. Nehovoriac o tom, že sa tam môžme dozvedieť aj niečo viac o Fizovi a možno aj tom temnom mágovi." A ja sa môžem dlhšie rozptyľovať pri sledovaní tých skvostných malieb po stenách. Pomyslel som si. "Tak čo vy na to?" |
| |
| soukromá zpráva od Fiz pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Fiz pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Fiz pro Ta Banda by tě zabila! Jen díky mě ještě žiješ! Byl jsi zranitelný! Myslíš si, že jsem si to neuvědomil? Co ti udělají? Raději bych je nepodceňoval... Nejsou tak slabí, jak si myslíš.... Myslíš si, že pro tebe nejsem cený? Mohl bych je zdržet, nebo je svést na špatnou cestu, plnil bych pro tebe úkoly, přinášel ti oběti a jediné, co bych chtěl na oplátku by byl život ve tvém stínu a to, aby si mě učil magii... Pokud si stále myslíš, že jsem pro tebe bezcenný, pak nemá cenu vést nadále tuhle debatu... |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Fiz pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Fiz pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Fiz pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Fiz pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Fiz pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| Našeho zlodějíčka vezmeme do kostela a zeptáme se jestli mají ve sklepení nepoužívanou místnost, kde by se dalo vyslýchat, pravděpodobně i mučit. |
| |
| Naprosto ODMÍTÁME mučení v našem kostele! Raději budu dělat že jsem to neslyšel! řekl kněz. |
| |
| " Tady moc nepochodíme,Pánové. Zkusíme stráže, myslím si že jsou nám za něco dlužni. " |
| |
| Vydáme se směrem ke kasárnám, kde si vyprosíme rozhovor s kapitánem stráží. |
| |
| Strážní souhlasili a dovedli vás za kapitánem. Takže vy jste přišli aby jste s se mnou popovídali. Co potřebujete? POČKAT! Vás si pamatuji. Zachránili jste ty dva chudáky před skřety. Ti moji budižkničemové se zase ožrali. Když už jste tady, nechcete zkusit práci u armády? |
| |
| " Omlouváme se, ale na práci u armády nemáme momentálně čas. Nic ve zlém , máme totiž jiný problém a navíc jsme svoji pomoc přislíbili někomu jinému. Potřebujeme si vyslechnout tady našeho přítelíčka, ale nemáme potřebné prostory. Pokud mi rozumíte. " Poslední větu přidám s náznakem úsměvu. |
| |
| No, dlužím vám laskavost za to co jste pro město udělali. Dole je volný žalář. Myslím, že vás nikdo neusliší. Tady je klíč od jedné z cel. Je to první cela napravo jak vstoupíte do žaláře. |
| |
| " Děkuji ti příteli. Myslím že tímto jsme si vyrovnaní. " S touto větou zamířím do žaláře. |
| |
| V žaláři nikdo není. Ani vězni. Očividně stráže plní svojí povinost. |
| |
| Vejdu do žaláře a zamířím do cely, kterou nám kapitán dovolil použít. Na zdi jsou vidět okovy, na zemi leží lano, uprostřed je stůl s železnými okovy a taky tam stojí židle. " Nevypadá to tady nejlíp, ale svému účelu to postačí. " a ukážu rukou směrem do cely, ať tam zavedou našeho zlodějíčka a přiváží ho k židli. |
| |
| Když už je přivázaný k židli, začnu první otázkou. " Takže příteli, jakpak se jmenuješ? " |
| |
| Dovedli jste mě sem úplně zbytečně stejně nic nevím a i kdybych to věděl tak zadarmo nfo nedávám.Řekl jsem a pousmál jsem se. |
| |
| A navíc proč bych měl někomu kdo mě chce mučit říkat své jméno. |
| |
| " Uvědomuješ si, že mi nedáváš na výběr, mohli jsme to vyřešit jen slovy. " a zajdu si na stůl nachystat nástroje (dýka,střelná prach, a oheň ) |
| |
| Možná že kdyby jsi mě pozval do hospody na pivo místo toho aby si mě mučil byl bych mnohem ochotnější spolupracovat.A opět jsem se pousmál. |
| |
| " Poslední možnost spolupracovat, takže Tvé jméno je ? " |
| |
| Bylo by zdvořilé kdyby se nejdříve představil hostitel.A zase jsem se pousmál. |
| |
| " Nejsi v situaci kdy bys mohl určovat podmínky, ale když už jsme u toho, mé jméno je Siki. " |
| |
| Já jsem Monchiero.Co to máte za skupinu asi nebudete žádní zahradníci nebo tak něco když jste se zapletli s takovým týpkem jako je on.Po čem vlastně jdete. |
| |
| Myslím si, že otázky tady klademe my. Nejsi v postavení kdy si můžeš vyskakovat. Takže budu pokračovat. Co po tobě chtěl a proč ? |
| |
| Není to jasné chtěl to co jsem vám ukradl ptal jsem se proč, ale neřekl mi ani slovo.Potom mi řekl odměnu za tu věc, sliboval mi tolik peněz, že bych už nikdy nemusel brát žádný kšeft a žil bych poklidný život.Možná. |
| |
| " a jak ti máme věřit, že o tom nic nevíš? Přeci jen si zloděj. " |
| |
| Kde jsi ho potkal ? |
| |
| Když už jsme se trochu seznámili nepůjdeme zbytek probrat do té hospody.Klidně si můžeš vzít stráže jestli se bojíš že ti pláchnu.A zase ten můj úsměv. |
| |
| Mám docela žízeň. |
| |
| " To není můj problém, stále jsi mi neodpověděl, kde jsi ho potkal a nenuť mě použít násilí |
| |
| V průběhu výslechu zloděj zemřel. Nic užitečného jste se nedozvěděli. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| " Je mi líto, ale ten už nám asi nicvíc neřekne. Budeme muset vymyslet jak získat amulet zpátky a mám pocit že to nebude zrovna lehké. Nějaké návrhy ? " |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
 | Pomale scházím ze schodů, směrem k žaláři... Najednou tam vidím skupinku lidí, jak stojí nad svázaným a jistě brutálně umučeným člověkem.Ten muž je celý od krve, není možné, aby ještě žil... Co jsou ti lidé zač? Bože!!! Co to má být? Co jste to provedli tomu muži? Co jste zač? Zakřičím, ruku mám u meče a dívám se na ně tak, že nevím co si o nich myslet... |
| |
| " Ten muž dostal, co si zasloužil. Zabil a okradl spoustu lidí. Dostalo se mu spravedlivého trestu. " povím a otočím se na toho muže, co mě vyrušil. " Kdo nebo Co jsi zač a co tady děláš? " otážu se pro mě neznámé postavy s rukou připravenou na mém meči. |
| |
| Můžeš mi říkat Kapitáne! Proč bych ti měl věřit? Máš nějaké důkazy? A i kdyby někoho zabil a okradl, není důvod ho takto znetvořit. A pomale scházím ze schodů, s rukou na meči |
| |
| "Věřit mi nemusíš, neprosil sem se o to. Nevíš o jakou věc tady jde takže nemůžeš vědět, jestli to je nebo není důvod." a jdu muži naproti. |
| |
| Tak mi pověz o co tu jde? Jsem Rytíř řádu, zastupuji světlo a dobrou stranu. Pokud nejsi se mnou, pak jsi zlý a jsi proti mě! Pověz mi o co tu jde! |
| |
| " Dobrá tedy, budu předpokládat, že jsi, kdo tvrdíš. Už to že jsi nás našel a že jsi se sem dostal musí znamenat ,že nějaké pravomoce máš. Není to věc která se lehce popisuje. Pokusím se to shrnout , tento muž, ukradl kouzelný amulet a donesl ho velmi špatnému , řekněme muži, i když jako člověk určitě nevypadal. Můj přítel, se snažil zdržet toho zlého čaroděje, abychom já a moji přátelé mohli utéct, o tom příteli jsme zatím neslyšeli, umím si domyslet co se mu asi stalo. Naneštěstí mí přátelé dostali strach a opustili mě, když jsem se snažil tady od tohoto pána " ukážu na zloděje. " zjistit kdo byl ten zloun zač, nic jsem se nedozvěděl a takhle to dopadlo, ten muž šanci dostal. Tak, todle je stručně shrnuto, máš na mě ještě nějaké přání ?.. Povídám s náznakem úsměvu... |
| |
| Dobrá, řekni mi víc o tom tajemném muži i o tom amuletu? Každý detail co si vybavíš.. |
| |
| " O amuletu ti více poví jeden muž, ale co se týká toho muže, vypadá na velmi mocného čaroděje ani v 5 jsme si sním nevěděli rady. Vypadalo to , jako by ho náš přítel, který se nejspíše obětoval, znal. Z kama to nemám tušení, ale zkusím to zjistit. Nevím co víc si přeješ vědět, snad jen , že jsem slíbil , že amulet najdu a donesu ho zpět majiteli. " |
| |
| Jaký muž? Zavedeš mě k němu? Také bych se rád viděl s majitelem toho amuletu.... |
| |
| " Dobrá, ale slib mi, že se mi nic nestane. " |
| |
| Pokud mi nelžeš, tak se nemáš čeho obávat... A následuji muže, ale jsem stále ve střehu a připraven k obraně |
| |
| Zamířím směrem ke kostelu s předpokladem, že se tady stále Glaurein nachází. Zaklepu na dveře kostela.... Tady by se ten muž měl nacházet, pokud se nějak nezměnila situace. |
| |
| Něco se stalo. Když vejdete do kostela, nikdo tam není. Některé knihy vypadli z polic, vázy a urny jsou rozbité a občas se na podlaze vyskytuje i krev. |
| |
| Co se tu stalo? Byl jsem tu před chvílí! To je nějaký podraz? Tasím svůj meč a nevěříčně se dívám na toho muže, s kterým jsem přišel |
| |
| Nevěřícně kroutím hlavou, co se to tu mohlo stát. Pomalu se otočím čelem k muži a odstoupím od něj. Panebože, co se stalo... Neříkej mi ,že by někdo vraždil na tomto místě. To je nelidské !! |
| |
| Zajímavé, že jsem tě potkal, když jsi brutálně umučil nějakého muže a nyní si mě zavedl na místo, kde jsou nejspíš všichni mrtví, a nebo uneseni... jak ti mohu věřit, že s tím nemáš nic společného, a že nejsi jeden ze zlých? |
| |
| Dveře do kostela se opět rozrazí. Kapitán a jeho stráže se nevěřícně rozhlíží. U všech svatých! Co jste to udělali? Kapitán a jeho stráže vytasili zbraně. Vysvětlete to nebo vás odvedeme ven a tam vás okamžitě popravíme! |
| |
| Prosím uklidněte se. Jsem Baltazar, patřím k rytířskému řádu. Tento muž mě sem přivedl. Nemám ponětí co se to tu děje. A zmateně se rozhlížím |
| |
| Taky by mě celkem zajímalo, co se to tu stalo a kdo byl schopen to udělat na tomto božím místě, je to nelidské. |
| |
| Jestli jste to neudělali, tak kdo tedy? Stráže, prohledejte to tu. Stráže uposlechli rozkaz kapitána a vydali se prohledat kostel. Mám důvod věřit vám že jste to neudělali. Tento alchymista, nebo co to je, byl celou dobu v žaláři a ty paladine by si nic takového nedokázal. Z podzemí kostela se náhle ozvala hlasitá rána |
| |
| Rychle a zamířím směrem k podzemí. |
| |
| Aspoň, že mi věří, že s tím mužem nemám nic společného... Najednou slyším ránu. S vytaseným mečem běžím tam, odkud se ozvala rána. |
| |
| Vběhnete ke schodům do podzemí a pod nimi vidíte umírající stráže |
| |
| Hej ty... Máš nějaké zkušennosti s léčením? A pohlédnu na muže, s kterým jsem přišel. Poté co mi odpoví, tak zvolám: Kapitáne!! Okamžitě sem přijďtě!! Rozhlížím se a hledám kdo to mohl udělat... |
| |
| Dejte mi chvíli pokusím se stihnout vyrobit lektvar, který by mu měl pomoci. S touto větou se otočím a začnu vytahovat potřebné věci. |
| |
| No to snad ne. Ozval se hlas z místnosti pod schody. Alchymista! Dlouho jsem se s žádným nesetkal. Zvláštní. Dva lidé tu umírají, nutno podotkonout že ještě před pár vteřinami byly zcela zdraví, a ty tu začneš míchat lektvar bez toho aniž by si prozkoumal místo jestli je zde bezpečno. Za chyby se platí. A u mě jsou poplatky velké. Hoši, postarejte se o ně. Nemusí z nich nic zůstat. Kapitán zareaguje na paladinovo volání a přibehne ke schodišti. V tu chvíli už začnou z místnosti vycházet kostlivci. Nermtvý v kostele? A to v kostele Lumena? V těchto případech je potřeba jednat! Vy dva! zvolal na vás kapitán. Odtáhněte raněné! Mi se postaráme o ty kostlivce! |
| |
| Omlouvám se kapitáne, ale v boji proti nemrtvým jsem vycvičený. Nebylo by vhodnější, kdybych bojoval s vámi?? |
| |
| Tvoje volba! Hlavně se někdo postarejte o ty raněné! |
| |
| Stoupnu si hned vedle kapitána a následuji jeho muže v boji |
| |
| Postarám se o ně. Odtáhnu raněné stranou a začnu dělat na elixíru. |
| |
| Po dlouhém a vyčerpávájícím boji se Baltazarovy společně s kapitánem povedlo zabít všechny kostlivce. Kapitán byl po boji silně zraněný. Náhle z místnosti pod schody vyšel další kostlivec, poměrně velký oproti ostatním. Šel přímo po kapitánovy. Baltazar se ho pokusil zabít, nicméně kostlivec dosáhl svého cíle a zabil kapitána. Baltazar pak zuřivě kostlivce rozsekal a vzhledem k tomu že byl raněný, vybelhal se na schody a zbytek práce nechal na strážích. Opravdu? Dobrá, je pravda že nějaký talent máte, ale myslíte že mě dokážete porazit. Amulet už získává sílu a nikdo jako vy to nezastaví! Stráže stojí a hledí na zahaleného mága. Vzhledem k tomu že jste prokázali velkou sílu vás nechám odejít. Nepřemýšlejte a vemte tento dar, dokud jej nabízím. |
| |
| Zacnu strazim dodavat odvahu povzbudivimi slovy... nasledně se vrhám na mága a snažím se jej zabit... |
| |
| Baltazar se hrdině rožběhl na mága. Vojáci ho následovali. Já vam dal možnost. ozvalo se ze tmy a všechni se najednou zastavili. I když se chtěli hýbat, nemohli. Zahalená osoba vyšla ze tmy s dýkou v ruce. Pomalu se blížila k paladinovy. Poslední přání? řekla a bodla dýku paladinovy do srdce. I když měl svoji zbroj, dýka uspěšně projela a zabodla se do srdce. Paladin padl na zem. Silné světlo ozářilo celý chrám. Do chrámu vstoupil muž v zářící zbroji a přistoupil k mrtvole. Zahalený čaroděj začal ustupovat. Lumen?! To už i bůh je potřeba aby mě zastavil? No nic, portál čeká! Ještě se uvidíme! Řekla zahalená postava a zmizela. Lumen nechal čaroděje běžet a položil ruku na paladinovu hruď. Rána se zahojila a paladin se probudil. Lumen bezeslov zmizel. |
| |
| Co se to stalp? Stoupnu si a rozhlížím se kolem. |
| |
| Cccoo... Co to bylo? On je zase žívý?Vždyť ho bodl do srdce? Co se to tu u všech svatých stalo ???!!! |
| |
| Ohlédnu se na muže s kterým jsem přišel a povídám: Co se to stalo? Kde je ten tajemný muž? |
| |
| Podle toho co řekl, odešel nějakým portálem, ale on říkal že je tady Lumen. Ona tě oživila!!! má řeč je "vyděšená", stále nechápu co se stalo. |
| |
| Zamyslím se a následně se pousměju. Jde vidět, že jsem mu vďečný. Poté povídám:Jak to vypadá s těmi raněnými? Nejspíš s tím nemáš nic společného. Mé jméno je Baltazar. Jsem tu, abych našel ten artefakt. Hej ty! Ukážu na strážného Utíkej a najdi nějakého léčitele. |
| |
| Strážný přikývl a odběhl pryč z chrámu. |
| |
| Konečně ti to došlo... Odpovím s úsměvem. Předáme raněné odborníkovi a měli bychom složit hlavy dohromady a pokusit se něco vymyslet. Navrhuji se přesunout do místní taverny a tam to v klidu probrat. Podle toho co tady vidím to nebude žádná lehká prácička. |
| |
| Souhlasím! Ale nejdříve se musíme postarat o ty raněné... Mimochodem ty jsi? Vezmu raněného do náruče a následuji muže. |
| |
| Omlouvám se,v tom všem zmatku jsem se zapomněl představit. Mé jméno je Siki. Dodám s úsměvem. Více si povykládáme v hospodě. |
| |
| Strážný, který před chvílí odešel, přišel zpět společně s dalšími strážnými. Kdo mohl tak ošetřoval. Jeden ze strážných přišel k Baltazarovy. Hrůza. Kapitán je mrtvý, chrám znesvěcený a stráže raněné. Nechtěl by ses přidat ke strážím? Jsi velice zkušený bojovník. |
| |
| Je mi líto, mé místo je v řádu. Odpovím s úsměvem a následuji Sikiho. |
| |
| Skupina o dvou členech se vydala na svoje oblíbené místo, hospodu. Jak vešli dovnitř, všimly si že u jejich stolu sedí elf se zahalenými ústy a s lukem opřeným o stůl. |
| |
| Hostinský, dones mi nejakou vodu. Řeknu při vstupu do hostince. Poté vidím, jak je celá hospoda rozbitá a je zde jen jeden stůl. Co se to tu stalo?? a sednu si k zahalenému muži se slovy Zdravím |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR