Andor.cz - online Dračí doupě

Sitari planeta na okraji Spojené Aliance planet
Rok 2355
Gabriel se podíval do kancléřova obličeje a bylo mu jasné že mu nevěří.Sitari byla planeta na okraji Aliance,primitivní planeta aspoň z jejich pohledu.Nejen že ještě neobjevili možnosti nadsvětelného cestování,ale ještě ani nepřišli na to že by mohli opustit svou planetu.Jejich společnost se podobá té která byla na Zemi na začátku 19.století.Vlastně on a jeho posádka by zde ani neměli být,ale tohle bylo ideální místo na provedení jejich plánu.Plánu který zachrání lidstvo a pozvedne ho do nových výšek.Jistě možná to zní jako klišé,ale když to vyjde lidé už nebudou tou mladší rasou v Alianci.Možná ji sami založí,ale k tomu potřebují energii jejich slunce.Jistě stačila by energie planety,ale díky vznikajícím exotickým částicím bude lepší když bude most ústit do volného prostoru.Ale tohle kancléř nikdy nepochopí.
"Jak už jsem řekl nejde mi o vaše město ani o vaší planetu.Hodlám tu provést jistý vědecký experiment.Až bude hotový sami odejdeme,ale dřív ne."
Pak pokynul rukou a muži vzpouzejícího kancléře zase odvedli z jeho kanceláře.
Oba jednáme abychom ochránili svou rasu.Jistě já tímto porušuju spoustu předpisů Aliance nemluvě a tom že měním historii,ale nedělali to vždy velcí muži?
Zvuk na jeho stole oznámil příchozí spojení a po jeho potvzení se na monitoru objeví tvář hlavního inženýra Hvězdného deště.
"Vše je připraveno kapitáne."
"Spusťte to."
Satelity umístěné kolem Hadoru,hvězdy kolem které Sitari obíhala,začali čerpat energii a pak ji převádět do vytvoření časoprostorového mostu které měl vyústit poblíž Země o třista let a nějaké roky k tomu dřív.Spojení bylo v pořádku i když si brali z pohledu hvězdy nepříliš velké množství pro jistotu energie cirkulovala.Nechceme tu přece mít supernovu.

Deus ex machina
Tohle měla být odpočinková cesta.Sitari je planeta na okraji Spojené aliance planet,její obyvatelé ještě neobjevili možnosti nadsvětelného cestování,ale ještě ani nepřišli na to že by mohli opustit svou planetu.Společnost zde se podobá té která byla na Zemi na začátku 19.století a TARDIS tě vysadila na příjemném místě kde by sis mohl odpočinout a užít nereplikovaného jídla.Po všem tom po všech stránkách dokonalém jídle občas trochu nedokonalosti neuškodí.Ovšem pak si objevil i odvrácenou stránku této provincie.Přísné testy,veřejné popravy a mučení údajných nepřátel,tábory nucených prací kde jsou ti kteří tam přišli nucení pracovat dokud nepadnou vyčerpáním nebo nejsou zabiti protože už nejsou schopni pracovat.Strach,utrpení a bolest v očích těch méně štastných a to vše od příchodu podivné blondýnky která se pomocí magie zmocnila téhle provincie.Ale i tebe by zde považovali za čaroděje a tak ti došlo ti že tu je někdo kdo zde nepatří a kdo pomocí své vyspělé techniky si zde zařídil svou menší základnu.Začal jsi zkoumat a odhalil si lidskou techniku,ale přesto profil chování lidem neodpovídal.Pátral dál a když jsi našel jsi Quaxskou průzkumnou loď docela tě to překvapilo.Quaxové jsou sobeckou a arogantní rasou vesmírných obchodníku,ale zde není nic co by je mohlo zajímat.Sitari nemá žádné významné ložiska surovin ani strategickou výhodu nejdřív tě napadlo že by mohli mít zájem o zdejší obyvatelé,ale žádný signál neopustil planetu a mimo TARDIS a té průzkumné lodi sem už žádná jiná loď nepřiletěla.Napadlo tě že kdyby ses dostal k údajům té lodi mohl by jsi dostat aspoň část odpovědí které hledáš.

Podivné setkání
Oheň se vám už podařilo dostat pod kontrolu a teď už jen dohašujete druhotné požáry.Ty se se svými kolegy pak procházíte posledním úsekem skladiště kde hledáte jestli zde ještě někdo nezůstal.Pro jistotu,bude lepší když to ještě jednou zkontrolujete.Najednou zaslechnete hlasy,jsou dva mužský a ženský,ale jste zatím moc daleko abyste slyšeli o čem mluví.Ale když příjdete blíž tak nakonec přece jen zalechnete o čem se baví.
"Jistě,ale uplyne ještě třista let a nějaké roky navíc než vůbec vaše organizace vznikne.Takže víte co si o vaších výhružkách myslím?"pronese muž.
"Buďte rozumní a ..."žena nedomluví a pak uvidíte oranžový záblesk a před vámi nejspíš začalo opět hořet.Všechny další možné otázky teď musí počkat a tak pospícháte na místo nového požáru.Když však nakonec dorazíte na misto tak si však všimnete pouze ženy s dlouhými hnědými vlasy na které leží silný železný stropní nosník.Žena se snaží nosník odtlačit,ale je to mimo její možnosti.Naštestí v místnosti už nehoří,oheň asi stačil uhasnout tak zaberete a nakonec se vám povede nosník zvednout tak aby se mohla žena z pod něj dostat.Doprovodíš jí ven zatímco tví kolegové hledají toho muže.Venku si ženu konečně pořádně prohlídneš.Je docela mladá nemůže jí být víc než dvacet let,má dlouhé hnědé rovné vlasy které jí spadají až na záda a hnědé oči.Na sobě má zelenou košili a kalhoty stejné barvy a černé boty na vysokém podpatku.
"Děkuju tohle bylo vážně těsné."osloví tě a než si jí stačíš na něco zeptat tak zalechneš hlas Jeffa který se ujal slova.
"Nenašli jsme ho,ale nenašli jsme ani tělo.Prostě jsme nenašli nic,jako by se vypařil."
Víš že je Jeff svědomitý a skutečně to tam prohledali,ale přesto to nedává smysl.Lidé jen tak nemizí.Možná by něco věděla ta dívka.

Zásah

Už jsme bezmála nějakou hodinu u místa požáru aha hasíme jako diví. Velitel výjezdového družstva si vzal na starost jednu polovinu našich lidí a já jako jeho "zástupce", i když né oficiální, zase tu druhou.
"Pohyb lidi dělejte! Natáhněte ty hadice musí to lítat!"
Křičím na svou část týmu a pomáhám jím rozvinovat vedení.
"Steve už ti tam fičí voda sejmi oheň okolo vstupních dveří! Musíme se podívat, zdali tam nikdo není."
Volám a upravuju si helmu a zapínám dýchačák a rychle si na něj zvykám.
"Jeffe nasazuj masku a ber do ruky hasičák jdeme to obhlídnout dovnitř. Drž se na metr za mnou."
Rozkážu svému kámošovi a klusem mírně skloněný, aby mě náhodou nezasáhl proud vody našich střelců běžím do domu a za mnou můj společník. Střelci naštěstí trochu uhasili vchod, tkaže nemusím moc hasičák používat a dostanu se dovnitř. Hasení jde v celku rychle a v celém objektu jsme nikoho nenašli. Až když je po požáru zaslechneme hlasy.
Jdeme s Jeffem blíž a zahlédneme nějakého muže a ženu jak se baví. Pak se však oranžově zableskne a já nic nevidím.
"Další oheň!"
"Jeffe zavolej posily musíme ty dva najít a uhasit nový požár."
Křiknua s připraveným hasičákem vbíhám do místnosti, kde by mělo hořet, ale nehoří. Skloním hasičák a zahlédnu dívku jak na ní leží železný nosník.
"Jen klid slečno za chvíli vás dostaneme odsud."
Řeknu automaticky a hasičák odložím. Pak rychle ozkouším, zdali není železo žhavé. Během chvilky dobíhají ostatní přirpaveni hasit.
"Planý poplach nehoří, ale pojďte musíme to zvednout a dostat jí ven. Steve pomůžeš jí vylézt my to zvedném."
ROzdám práci a jako ostatní příjdu k nosníku a chytnu ho pevně a na znamení všichni zaberem. Společně se ho podaří zvednout a dostat ženu do bezpečí.
"Jeffe obhlídni perimetr a zkus najít toho chlapa nebo další požáry."
Řeknu ještě a pak pomáhám dojít ven dívce. Když mi kámoš pak oznámí, že ho nenašel nechce se mi to moc líbit. Sundám helmu a nadechnu se konečně normálně.
"To mi povídejte. A vůbec co jste kruci dělala v hořícím domě, že jste měla čas se ještě s někým vybavovat? A kde je ten chlap? Nemohl se propadnout do země."
Koukám na jí trochu nevěřícně a zkoumavě nad tím jakou odpověd dostanu.

Blonďata čarodějka,dějství druhé
Loď vypadá jako obří rejnok bez ocasu s dvěma ostnatými výstupky vepředu a vzadu a nachází se na docela opuštěném místě v kamenitém poli.Její přední část je zarytá pod zem v poněkud dlouhé brázdě která vznikla když loď přistála se vši jemností a gracií slona který se snaží spáchat sebevraždu skokem z vrcholu mrakodrapu.Anomálie nezjistíš akorát málé odchylky v proudění energie,ale ty jsou zřejmě způsobené pohonem který loď používá.Nic čím by ses měl znepokojovat a tak když tvůj sonický šroubovák odhalí otvor v dřív zdánlivě hladkém povrchu vstoupíš dovnitř.Procházíš lodí a vypadá to že je opuštěná.Míjíš několik skladů,ale ty jsou překvapivě prázdné pouze v několika najdeš běžnou výbavu ve stojovně tě uvítá vrnění kvantového pohonu,ale zato v tranportní místnosti učiníš nečekaný objev.Zjistíš že došlo k několika tranportům do lodě a z ní poslední proběhl před několika dny.Byla to ta blonďatá Quaxka už totiž není pochyb že jí patři tato loď.Vzorec uložený v paměti totiž rozhodně není lidský.Blonďatá Quaxka,že by to byla ona?Ta se kterou ses setkal na Zemi v době Richarda Lvího srdce?Jistě Richard byl v té době zajatý a tak Anglii vládl jeho bratr Jan z Anjou známý též jako Jan Bezzemek.A ona byla dvorní čarodějkou ...
Ne.to nemůže být ona.Tehdy neměla loď a ta časová trhlina se za ní uzavřela.Na můstku se konečně může napojit na hlavní počítač.Zjistíš že loď zde ztroskotala když byla vychylená z kurzu hroutící se hvězdou.Následují navigační souřadnice,počítačové diagnostiky a soupis právě uskutečného obchodu.Ne že by to nebylo zajímavé,ale pokud se dostaneš do jejího osobného deníku mužeš zjistit jak na tom se svou teorii jsi.Když se na obrazovce objeví její podoba tak ztuhneš.Nyní už bez jakýchkoliv pochyb můžeš říct že to je skutečně ona.Morgan le Fay ...
odkaz

Že by scéna ze Star Treku?
Zjistíš že překvapivě železo není žhavé,dokonce ani teplé což je neobvyklé vzhledem k tomu jak tu hořelo.I tomu jak rychle ten oheň uhasl a jako by záhad nebylo dost okraje nosníku nejsou zubaté spíš hladké jako by je něco velmi ostrého odřízlo s téměř chirurgickou přesností.Ale na otázky bude dost času až tu dívku dostanete ven do bezpečí.Pak se jí můžeš zeptat co tu kruci dělala.Ono zde hoří a oni se tu jen tak vybavují jako by kolem nich ani nezuřilo samo peklo.Zatímco ty ostatními zvedáte nosník Steve jí opatrně zvedá.Když jí pak doprovodíš ven a poté jí položíš otázku tak si odrhne pramen vlasů z čela nadechne se a řekne:
"On se nepropadl do země.Spíš se vypařil,přesněji transportoval pryč.Ale asi bych měla začít od začátku,že?"dodá když uvidí tvůj nejspíš zmatený výraz.
"Sešli jsme se tam protože jsme nečekali že tam někdo bude a chtěli jsme odejít než skončíte.Ale došlo k neshodě a potom i ke střelbě.To byl ten oranžový záblesk a pak jste přišli vy."projede si zezadu vlasy a pak pokračuje:
"Vím že vám to bude připadat neuvěřitelné,ale už Albert Einstein přišel na to že čas je oním čtvrtým rozměrem.No a my přicházíme z budoucnosti,dost vzdálené budoucnosti.Vím že budete mít spoustu otázek a já vám na ně odpovím jak budu moct,ale bude to poněkud dlouhý příběh.Nechcete si nato někam sednout?"
Když se na ní podíváš tak sice víš že ti neřekla vše,ale to co ti řekla je tak neuvěřitelné že nemůžeš přijít na důvod proč by si to vymyslela.Mohla by ti přece říct něco daleko uvěřitelnějšího a pak si vzpomeneš na ten nosník Jistě laser by to tak čistě dokázal odříznout,ale to se už pouštíme na půdu Star Treku.Ikdyž Shelrock Holmes řekl když vyloučíme vše nemožné tak to co zbyde ať je to jakkoliv nepravděpodobné bude pravda.Takže až všechny tvé povinnosti zde skončí tak by jsi tohle podivné pozvání mohl přijmout a tak zjistit jak to vlastně je.

Scifi?!

Když žena začne vykládat sundávám si kyslíkovou bombu a naložím do auta. To co mi poprvé řekne mě zarazí a dost udiví. Nakonec se rozesměju.
"Děláte si ze mě srandu? Teleportoval? Tohle není star gate nebo nějaký scifi."
Když vidím však její klidnou tvář trochu mě to znervozní tím více to co řekne dál. Když domluví v celku to do sebe zapadá, ale stále je to neuvěřitelné.
"No do hajzlu."
Vydechnu a ohlédnu se dozadu na Jeffa.
"Jeffe sejdeme se až na stanici. Trochu si ještě popovídám s tou ženou a pak dohlédnu na to aby se dostala v pořádku domů."
Houknu na něj a když kývne tak jen s povzdechem kývnu na tu ženy a vyrazím s ní do nějaké kavárny si sednout. Sice jsem v mundůru a u pasu se mi houpe hasičská sekerka, ale ted na to nemyslím.
"To co říkáte je, ale přece nemožné."
Načnu za chůze to vše.

Stará známá ze Země


Když mě hromada nezvratných důkazů dovede k tomu, že ona blondýnka je Quaxska, a už ji vlastně znám, zamrazí mě v zádech.
Hm. Čas má zvláštní smysl pro ironii. V celém vesmíru žijí biliony bilionů tvorů.. a já potkávám neustále ty samé.
Zamyslím se, a stáhnu si do hlavního počítače TARDIS hvězdné souřadnice místa, odkud loď vyletěla.
Jelikož byla na Zemi, tak to vysvětluje lidskou technologii.
Jak dlouho se asi Quaxové dožívají ?
Pomyslím si, a začne mě napadat spousta teorií. No, hlavně mě napadá jedna teorie, a to, že Morgan le Fay zůstala na Zemi až do doby vyspělejší techniky, a pak nějak vzala pozemšťany na Sitari. Je velmi milé, že potkávám zrovna Quaxe, je to vždy ta správná výzva. Mají dostatečnou sílu na to, aby mi utrhli hlavu a hodili mi ji do obličeje. Také je tu ten problém, že může mít téměř jakkoukoliv formu. No, pokud mě zrovna nečekala, nebo se neskrývá před lidmi, určitě bude mít svou prvotní formu, a tu si naštěstí pamatuju dobře. Její vlasy jakoby zářili jako drahokamy. Ať už je to tím, že má snížené množství keratinu a zvíšené množství skelných látek ve vlasu, nebo je má prostě zlaté, je to jeden z hlavních poznávacích znaků. Má také nezvykle modré oči, a její zorničky jakoby také světélkovali.
Co tu ale dělá ? Pokud z nějakého důvodu pomáhá lidem, tak budou něco těžit. Nejsou tu žádné plyny krom argonu, který je lidem ale téměř k ničemu. TARDIS mi ukázala nějaká velká podzemní ložiska, buďto rtuťi nebo jiné velmi těžké tekutiny. To ale taky asi nebude ono, pro těžbu rtuti by bylo zapotřebí ohromných staveb a mnohem rozvinutější technologie, těžba rtuti je děsivě složitá věc. Tak to tedy bude něco pevného. Zřejmě nějaká ruda. Železa je na Zemi dost. Uhlí by mělo být pro nějakých pár let také. Na zemi jsou drahé.. Platina a zlato. Zlato a platina jsou velmi drahé kovy, a taky jich je málo. Pokud tu něco těží, tak je to zlato nebo platina. Jestli tu vůbec něco těží. Předem vylučuju výzkum. Kdyby chtěli planetu osídlit, navázat styky nebo tak, vypadalo by to jinak.
Pak přestanu pro sebe filozofovat, a vyhledám, jak velké je poškození lodě. Pokusím se taky najít původní souřadnice cíle, a pak začnu prohledávat všechny přihrádky, skříně, truhlice nebo cokoliv, kde by mohlo něco být. Vše vracím do původního pořádku, kdyby se sem někdo teleportoval nebo kdyby sem šla Morgan zpět pro něco, nebylo by to dobré kdyby poznala že se jí tu někdo hrabal. Pokouším se najít jakkékoliv deníky, poznámky nebo jiné informace. Hlavně informace o počtu cestujících. Po všem tom prohledávání se vydám na hlavní můstek a pokusím se zjistit míru poškození komunikačních zařízení. Pokud má u sebe Morgan nějaký komunikátor, nebo loď dokáže komunikovat s domovskou planetou, pomohlo by mi to.

Všechno je relativní
"Vypadám že si dělám legraci?Kdybych chtěla říct vtip řekla bych jaký je rozdíl mezi hodinkami a holínkami.Žádný,oboje se natahuje."
Odpoví dívka s unaveným výrazem a pak si znovu odhrne pramen vlasů z čela.
"Jinak rozložit někoho a pak ho poslat na jinou planetu je zajímavý nápad.S tímto bychom nepotřebovali hvězdné lodě."
Pak na tvou další poznámku nereaguje sleduje jak se domlouváš s Jeffem a nakonec se k tobbě připojí.
"Jistě teď se vám to zdá nemožné,protože obor časové mechaniky ještě nevznikl.Jinak byla doba kdy lidé věřily že je Zěmě placatá.Nebo že je středem vesmíru.V této době se zase věří v jiný omyl a to že se nejde pohybovat rychleji než světlo ..."
Pokrčí rameny,ale to už zabočíte za roh a ty si všimeš že na ulici stojí muž v obnošem oblečení s kartonem pověšeným na krku.Na něm stojí nápis:Armageddone odstup a okolo muže stojí skupina zvědavých lidí.Když se přiblížíte zaslechnete i jeho proslov:
"Zatroubil první anděl:Nastalo krupobití a na zem začal padat oheň smíšený s krví.Třetina země,třetina stromoví a veškerá zeleň byla sežehnuta.Proto se kajte hříšníci neboť přichází konec světa.Šelma přichází a peklo se otevírá.Vojska šelmy brzy uděří a vy všichni budete trpět..."
Lidí kolem se docela baví a ta žena řekne:
"To první bylo z Bible.Zjevení Janovo pokud se nepletu.Myslím si že vzhledem k tomu jsem mluvila docela srozumitelně."
Ale to už přichází policie a odvádí vzpozejícího se kazatele který neustále vykřikuje různé zkazky o konci světa.Lidé ho ještě sledujía,ale pak se rozcházejí protože zábava končí.Jistě podobní týpci nejsou nic neobvyklého tenhle to asi poněkud přehnal s pitím.

Scifi ožívá

Poslouchám co vše mi ta žena říká a jdu vedle ní.
"Fajn ještě se dovím, že máme pod Chejenskou horou fakt hvězdnou bránu a můžu se jít oběsit."
Trpce se usměju a pak pohlédnu na ní.
"Jistěže to není nemožné, ale je to nemožné v téhle době."
Odvětím trochu klidněji, i když fakt moc klidnější nejsem. Setkání se zvěstovatelem apokalypsy mě taky moc nepotěší. Zanedlouho ho policie odvádí za pobuřování veřejnosti.
"Chudák řídí se jen tím co mu káže jeho víra."
Zavrtím za chůze hlavou a pak se podívám na tu ženu.
"A vůbec proč jste se objevila v téhle době, zrovna na tomhle místě v tenhle čas?"
Snažím se najít za tím vším nějaký záměr a zkusit si to dát dokupy.

Příběh o Morgan le Fay aneb jak to bylo doopravdy
Jistě jsou ženy které si přejí aby je muži formovali a pak jsou ženy které to se sebou umí sami.Qauxové jsou národ se silnou psychokinetickou silou a to už se nemluvím o té fyzické.I tato na první pohled něžná dívka je schopná ti utrhnout hlavu aby ti mohla naplivat do krku.A pak je tu ještě jejich schopnost uvolňovat vlastní energii za kterou může rozdílné spektrum hvězd kolem kterých Quax obíhá.Ikdyž je tu jedna dobrá zpráva,Morgan tě nejspíš nečekala a tak bude mít svou původní formu.A dalo by se pochybovat že by jakýkoliv muž který by jí viděl na ní zapoměl.Možná ta trhlina kterou jsi uzavřel nebyla první ani poslední.Quaxové vnímají čas jako konstantu což je vidět už na jejich pohonu.Takže nejspíš otevřela časovou trhlinu na Zemi a až jí to přestalo bavit zase jí stejným způsobem opustila.První návštěva byla nejpíš za dob krále Artuše a tak vznikl příběh o Morgan le Fay,krásné a mocné čarodějce.Ale dost snění nadešel čas zjistit co tu Morgan skutečně dělá.Loď patří jen jí,žádná jiná posádka zde není uvedená.Ale tahle loď je velká asi jako lidský dopravník a tak se to dalo čekat.Naposledy loď přistála na planětě Rhea a zamýšlený směr časového skoku byl na k vesmírné stanici Xen.Osobní deník je opravdu hutný neboť pokud se Quaxové v něčem vyznají tak to je shomážďování dat.Deník,poznámky,obrazové záznamy vše v jednom uspořádané s pedantskou pečlivostí.Asi bude lepší najít jen to nejdůležitější a zbytek si pak přečíst v klidu a hlavně v bezpečí TARDIS.Na planetě Rhea už nějakou dobu probíhají vykopávky a tebe zaujme toto:
"Dorazila jsem na Rheu slyšela jsem že zde je možnost vidět budoucnost to by mi umožnilo nečekané obchodní příležitosti ... Věděla jsem že téhle informaci nemám věřit už když jsem se jí dozvěděla vzhledem k tomu jak jsem se jí dozvěděla.Jsou tu jen trosky a archeologové ... Celníci měli rádoby vtipné poznámky k mému jménu,ale můj plán si zde přivělat prodejem pár artefatků by mohl vyjít ..."
Dále se dočteš že se poněkud víc sblížila s jedním mužem co pašuje artefakty a nasleduje dlouhý popis jejich románku který skončil tím že nakonec ten muž zjistil že Morgan není naivní blondýnka za kterou jí měl.Poslední příspěvěk pak končí výčtem toho co prodala a co hodla prodat jinde a odletem z planety.Deník pokračuje tím co se dělo zde.
"Z hvězdy jejichž systémem jsem prolétala se stala supernova a šoková vlna mně vyhodila do normálního časoprostoru.Byla jsem ráda že jsem vůbec přistála ... podařilo se mi opravit lokátor časového skoku a zprovoznit většinu systému a konečně jsem zjistila kde to vlastně jsem ... Senzory našly možná ložiska tří prvků kvůli kterým by stálo za to tu zůstat jen musím sehnat patřičné težební vybavení ... "
Následuje popis tří prvku:
Zlato-toho zde není tolik,ale není to zanedbatelné množství.Navíc těžba je z těch tří prvků nejlehčí.
Verkasium-silná ložiska prvku vhodných na výrobu výbušnin bude však potřebné vybavení pro hlubinnou těžbu.
Rtuť-opravdu bohatá ložiska jen se bude dobývat nejhuř ze všech prvků.
Její plány však byly změneny když objevila stejně jako ty vyzařování neutrin pocházející z lidského antihmotového reaktoru.Ovšem reaktor není dost silný na to aby utáhl težební stroje a tak půjde asi o překladiště pašovaného zboží.Morgan se s nima dohodla a nabídla jim své zkušenosti a techniku.Společně pak uskutečnily převrat a chopili se moci v místě kde se nacházíš.A protože Quaxové jsou obchodníci elegantně tak převedla lidi pod své velení ikdyž se zde objevila teprve teď zatímco lidé zde byli už několik roků.Jinak loď vypadá že je opravována postupně.Většina fungujících systému pracuje jen na nouzový provoz neboť energie z nich je převáděná jinam.Většinou do oprav a dočasně do propulsního pohonu pozitronových děl,torpédometů a polarizace trupu(lodní štíty).Díváš se na schémata a diagnostiky na můstu a zjistíš že vysílač je funční ovšem k jeho použití stejně jako při použití dalších hlavních systémů je tu genetický snímáš který pak otisk toho kdo ten systém použil ukládá ho do paměti.Prohlídka skříní a zasuvek odhalí jen její osobní věci a neskutečné množství oblečení složené do přísných komínků.Poslední přihrádka je věnovaná spodnímu prádlu,kalhotky vlevo,podprsenky vpravo.Pokud tě ještě něco napadne měl by jsi jednat rychle protože jsi se tu zdržel už docela dost dlouho.

Poslední minutky na lodi


Pozorně si přečtu palubní deník, ve kterém zjistím, že se sem dostala náhodou při výbuchu hvězdy.
Jak to všichni dělají ? Hvězda bouchne jen jednou za svůj život. A ten život je sakramenstky dlouhý. Každého druhého, koho potkám, ke mě zavála síla vybuchující hvězdy.
Pak prohlédnu počítače. Komunikační zařízení by se dalo zprovoznit jen s genetickým otiskem a popřípadě s pomocí hlavních systémů. Hlavní systémy asi neopravím, ale genetický vzorek by se dal získat. Jen pro strýčka příhodu, prohledám všechno znovu, a hledám nějaký "koš na špinavé prádlo", skladiště věcí co půjdou do myčky nebo jak to tu má zařízené. Cokoliv, kde by se našel i ten nejmenší genetický vzorek. Nejvíce genetického vzorku je u většiny humanoidů na spodním prádle, a já ho získám i za cenu že ho budu seškrabovat z mimozemských kalhotek. Pokud žádný, ani nejmenší nenajdu, nevadí, vezmu deník a vydám se do TARDIS a tam si ho pečlivě přečtu. Kdyby si mě našla za to, že jsem jí ho ukradl, mám dostatek argumentů na to, aby ji dali zavřít do Bouřlivé Klece nadoživotí.
Pokud nějaký vzorek najdu, sbalím deník, vše samozřejmě pečlivě urovnám a vzorek opatrně odnesu do TARDIS, kde ho vším možným prozkoumám. Potřebuji zjistit i nejmenší detail.
Přesunu svou TARDIS o kousek blíž k lodi, ale pořád někde maskovanou se zapnutým filtrem povšimnutí na maximální výkon - Quaxové jsou psychicky velmi vyvynutí. Vezmu nějakou co nejmenší štěnici co mám na skladě, a uložím ji do Quaxské lodi do vysílače, pro případ, že by systémy nějak opravila. Pak se vydám směrem k městu. Tomu, kde se usadila Morgan. Nejenom, že bych s ní rád mluvil, ale je taky proti zákonům silněji působit na cizí méně vyspělou rasu, těžit suroviny na úkor nevědomosti místních a celkově to co dělá prostě není dobré.
Když dorazím do toho města, vesnice nebo kde to vlastně je, promluvím na prvního kolemjdoucího.
Ehm.. Dobrý den přeju. Nevíte, kde bych našel...
Pak se zamyslím. Dojde mi, že nemá důvod používat své pravé jméno. Mohla by být snadno odhalena.
Tu blondýnu, co prý umí čarovat ?
Optám se vlídně. Jelikož mám na sobě hnědý kabát a kapsy plné všelijakých věcí typu sonický šroubovák, asi taky nevypadám jako zdejší.

Jak může být na ulicích bezpečno
"Proč jsem si vybrala tuhle dobu?"žena se zamyslí a pak se usměje."Protože vesmír je nekonečný a světlo jediné svíčky ho bude navždy osvětlovat.A pokud by jste poznal světlo svíčky bylo by už jídlo uvařené."
Když se podívá na tvůj nejspíš nechápavý obličej znovu se usměje a řekne.
"Protože postidustriální doba je docela zajímavá.To už by mohlo být dostatečne srozumitelné,že?Jinak postidustriální doba je tato doba.A tyhle věci o světle a svíčce říkal ten chlap před obchoďákem co tvrdil:Já jsem vaše třetí teplo."
Ale to už docházíte k jednomu bistru,je však zavřeno a jeden muž v kostované košili se dohaduje s druhým s krátkými prošedivělými vlasy a vousy u semaforu na kterém je umístěná kamera.
"Jak to jediná kamera změní?"
"To není jen kamera.Má to i dodatečný blesk který vyfotí každého přestupníka třikrát pokaždé s větším zvětšením."
"Jistě to je mnohem lepší přínos."
"Cítím z tvého hlasu sarkasmus."
"Ne ty můžeš cítit akorát otrávení protože to je před mým bistrem."
"Ukážu ti to,Dave pojede 100 metrů v mém veteránu z roku 84 na červenou a kamera ho zachytí."
Na to muž s prošedivělými mávne rukou a auto se rozjede.Kamera zavrčí a blesk třikrát poněkud silně zableskne.I muž v autě podle výrazu a gesta rukou má jisté potíže a tak zahne a nabourá do bistra kam jste chtěli jít(vy jste v bezpečné vzdálenosti).Muž s prošedivělivými vlasy se chytí za hlavu,pak si přikryje rukama oči zakloní se a v této pozici strne zatímco řidič vyjde ven a zvedne ruce.
"Nebojte se jsem v pořádku."
Žena mu však nevěří a dojde k němu.
"Kolik prstů vidíte?"
"Děláte si legraci?Jsem rád že po tom pitomém blesku vůbec vidím."pronese řidič.

Sranda nikdy nekončí

Odbornou terminologii, kterou mě nejprve zasype opětuji nechápavým výrazem. Když mi to trochu objasní jen přikývnu. PO nějaké chvíli jsme konečně kousek od bistra.
"Sakra zavřeno."
Zabručím a pak poslouchám a sleduji celou scénku. Když auto nabourá do bistra vyvalím oči a rozběhnu se za tou ženskou. Řidič je naštěstí v pořádku, ale bistro nacucky.
"Sakra no to si děláte prdel ne?"
Vytáhnu z kapsy u hasičských kalhot vysílačku.
"Jeffe pošli pár lidí k bistru na 28 Voilet street. Nějací maníci tu nabořili autem do našeho oblíbeného podniku."
Potom vysílačku zase strčím do kapsy a kouknu na řidiče.
"Máte kruci štěstí, že vám nic není."
Zavrtím hlavou a kouknu na ženu.
"Odveďte ho dál od toho auťáku kdyby to bouchlo."
Pak zběžně prohlídnu auto a nakonec dojdu na okraj chodníku a kouknu na ty dva co vše sledovali.
"Sakra zbláznili jste se nebo co?! Mohl se zabít a to co jste provedli je jasné porušení bezpečnosti veřejné dopravy nemluvě o majiteli, který nebude mít z téhle škody radost. Pojďte sem a počkáme až přijedou hasiči a policie."
Houknu na ně a tvrdým pohledem je sleduju.

Luxyrom
No je jisté že bez gentického vzorku tě zde bude poslouchat akorát replikátor.Ale s genetickým vzorkem a za pomocí svého sonického šroubováku by se ti mohlo podařit vysílač zprovoznit.Jenže vysílač je právě jeden ze systémů který je v současné době odpojený.Podíváš se na schéma a přidělená priorita opravy tě nepotěší.Není totiž zrovna vysoká,jistě je tu pár systému které jí mají ještě nižší,ale doslova jich je jen pár.Kdyby si převedl energii mohlo by se ti podařit vysílač aspoň částečně zprovoznit a dovolal by ses na nejbližší základnu,ale na to nemáš autorizaci.Takže zbývá jen čekat až ho Morgan zprovozní.Ale jak teda komunikuje s okolím mimo planetu?Že by používala lidský vysílač?Proč by to dělala když její je výkonější?Pohled do replikátoru potvrdí že zde žádný špinavý talíř není.Poslední jídlo bylo replikované před dvěma dny,šlo o sýrový dezert a taliř i příbor byli potom recyklováné(rozložené zpět na energii).Ovšem prohlídka koše na prádlo je zajímavější.Najdeš tam saka,teplákové bundy,trička,košile,tílka,kalhoty,sukně a šortky (obojí poněkud krátké) vše v jasné modré nebo červené barvě.Teprve když najdeš kalhotky (překvapivě černé) tak se na tebe usměje štěstí.Ikdyž vypadáš při té činnosti poněkud divně nakonec získaš kýžený vzorek.V TARDIS zjistíš že jde o kousky kůže,močí i krve vše se tam však dostalo přirozenou cestou.Máš zde genetickou mapu do posledního detailu,jen by mohl utrpět efekt když by jsi řekl jak jsi ho získal.Deník popisuje románek Morgan a toho muže docela detailně.Od seznámení a obchodní dohody,přes smlouvu,první dražbu,první polibek,první sex,a přes podezírání až k zvláštnímu konci kdy mu Morgan říká že pokud nedodrží dohodu vyrazí mu všechny zuby.Pak ho po této neodolatelné nabídce ho políbí a řekne mu že se ještě uvidí.Jinak Morgan žije v hlavním městě hrabství Luxyromu,jistě dalo by se říct že lidem kteří sem přišli ukázala co znamená lepší zisky.Už nebyli hosty,ale pány zotročili tuhle méně vyvinutou rasu,nutí je těžit jejich rudu a pak je tu další obchodní komodita.Samotní obyvatelé.Když dojdeš do města ocitneš se na náměstí kde je spousta obyvatel nakupených kolem dřevěného lešení na kterém je vysoký dřevený kůl.Už jsi podobné kůly zde viděl je to pranýř na kterém se vykonávají tresty a dotyčný je šlehán důtkami.Muž kterého oslovíš si tě udiveně prohlédne a pak řekne.
"No tak to jste první.Ale vy to zřejmě myslíte vážně.Dobře,ale tady není bezpečné o podobných věcech mluvit.Zvu vás k sobě a nebojte se není to past.Jmenuji se Gart a jsem zde lekárníkem."
domluví usměje se na tebe a podá ti ruku.Skutečně vypadá docela upřímně a nejspíš to nebude past.Navíc pokud o tobě neví nemají důvod líčit past.

Luxyrom, příbytek lékárníka Garta.


Když procházím městem, pokukuji po okolí. V očích mě zabolí když se v mém zorném poli objeví kůl, na kterém trestají většinou i nevinné oběti. Není to správné. Policejní diktatura je vždy špatná. Krom svrhnutí zdejšího vládce si musím na seznam úkolů také dopsat změnění zdejšího zřízení. No, vypadá to na pár nabitých dní.
Můj sonický šroubovák na dřevo nefunguje, že bych ho třeba zevnitř naříznul. Musím na to něco vymyslet. Dřevo je až podezřele odolné vůči moc věcem. Tedy krom ohně, vody a vzduchu.
Zasměju se v duchu, a pak potkám nějakého muže který nevypadá na zdejšího mafiánského bosse. Oslovím ho, a on mi bez problémů odpoví. První, co řekne, je že to není bezpečné. Nedivím se. Pokud je uprostřed náměstí kůl, nikdy není nic bezpečné. Ten kůl jako by byl osina v zadku celé zdejší společnosti, vrhající stín strachu na všechny vinné i nevinné. Pak mě pozve k němu domů a představí se. Prý Gart. Neobvyklé jméno. Gert, Girt, dokonce i Gurt jsou častější. No, nebudu zkoumat jeho jméno a velice se usměju a silně a nadšeně mu potřesu rukou.
Děkuji, děkuji vám moc. Já jsem Doktor. Ne Doktor jako vy, ale prostě Doktor.
Opět se nadšeně usměju a následuji ho do jeho domu, bytu, chatky či kde pan mistr lékárník ráčí mít své obydlí.
Vypadá mile.

(Tak krátké to je, protože jsem v rozhovoru, a když s někým mluvím, obvykle nepíšu moc dlouze, protože to není podle mne nutné.)

Lékarník Gart,kůl uprostřed náměstí Spravedlnosti a padesát ran důtkami
Skutečně ten muž vypadá jako by zde patřil.Má i typické oblečeni,nejspíš i z přirodních vláken.Lidé přírodní vlákna nepoužívají už několik století,navíc to jméno se asi hodí sem než aby bylo ze Země.Gart si tě ještě jednou prohlédne,pak se usměje a řekne:
"Jistě,Doktor."
Takže to nejspíš nebude past,Morgan lidem o tobě jistě řekla a tak by věděli o co jde.Odcházíte z náměstí zrovna když nejspíš zjistíš proč je zde ten kůl.Teda víš to,ale nyní asi dojde k praktické ukázce na kterou tu stojí všichni ti lidi.Ke kůlu přivedou muži v uniformě městské stráže uplakanou dívku které nemuže být víc než dvacet.Před ní kráčí muž s hustými hnědými vlasy oblečený v černé kožené bundě,zeleném tričku,hnědých kalhotách a vysokých vojenských černých botách.Z jeho postoje a výrazu pochopíš že zrovna on to zde řídí,takže to musí být jeden z pašeráků.Ovšem zatím si tě nevšiml,dobré na tom je že když jste se viděli s Morgan naposledy vypadal jsi jinak takže nehrozí že by tě poznal.Jsi jen další podivín který sem přišel.Zatímco dívku přivazují ke kůlu tak muž vytáhne menší displej,odkašle si(nejspíš pro efekt)a pak řekně:
"Vážení občane sešli jsme se zde na náměstí Spravedlnosti abychom byli svědky tohoto vykonání práva,Bryana se provinila zradou proti naši milostivé hraběnce Morgan le Fay a byla odsouzena k padesáti ranám důtkami.Rozsudek bude vykonán ihned."
Muž opět schová displej a jeden ze strážných přistoupí s důtkami k dívce a začne vykonávat trest.Jistě je poněkud překvapivé že používá své jméno a taky padesát ran je moc,ale asi to má zastrašit ostatní.Gart stiskne rty a sevře ruce v pěst až mu zbělají klouby.
"Pojďme Doktore."
A vydá se poněkud rychlejším krokem.Asi chce být odsud co nejdřív pryč.

Náměstí, kůl


Když odcházíme, přijde nějaký chlápek, co si o sobě myslí, že má právo rozhodovat o ostatních. Přivede mladou, pravděpodobně nevinnou dívku, pronese svou řeč, o které si myslí že je nějak světoborná. Pozorně si ho prohlížím. Poslouchám do nejlépe jeho hlas a obličej, chci si ho zapamatovat. Na důtky by šroubovák fungoval, ale mohly by se utrhnout a zaříznout se té dívce do zad. Musím zůstat v anonymitě. Ale je to moc silné. Nemůžu se na to dívat. Už se chystám zařvat na toho chlápka, ale v tu chvíli mě potichu vyzve Gart, abych šel.
No.. ano. Jistě.
Odcházím za Gartem, přičemž pořád pozoruji toho muže. Musím si ho zapamatovat.
Jdu tedy za Gartem, až do jeho obydlí.

A tak se to všechno začalo
Jistě ikdyž by ten muž nejpíš tvůj sonický šroubovák nepoznal Morgan by to došlo kdyby jí řekl co se stalo.A teď ještě není čas odkrýt karty vzhledem k tomu že tentokrát bude jiné než na Zemi.Dalo by se říct že se jedná o větší měřítko,tak bude asi poněkud víc naštvaná a vzhledem k tomu co umí budeš mít co dělat než to tu trochu napravíš.Ale k tomu potřebuješ informace.A taky plán,zatraceně dobrý plan pokud nechceš aby tvá výprava skončila dřív než začala.Jdeš za Gartem a zjistíš že ulice jsou téměř prázdné.Jistě většina sleduje to představení na hlavním náměstí,chudák dívka provinila se jen tím že nesouhlasila se současným nespravedlivým systémem.A za to má dostat padesát ran důtkami.Navíc ten muž se tvářil ... no o tomto si s ním budeš ještě muset promluvit.Ale nejde jen o to,je tu cítit i strach.Strach který prostupuje celým tímhle hrabstvím.Strach který jsi mohl vyčíst i z Gartova obličeje.Dostanete se do míst kde jsou nejspíš obchody a zde už je o něco víc lidí,ale většina se na tebe dívá s nedůvěrou,strachem a i výčitkami.Jistě vzhledem k tomu že za současný stav můžou cizinci tak další asi moc vítaní nebudou.Je zvláštní že se s tebou Gart vůbec baví.Nakonec dojdete do jeho příbytku a tam ti pokyne aby ses posadil a přinese ke stolu láhev s modrou tekutinou a dva poháry sám se nejdřív napije a pak nalije i tobě.
"Já jsem dřív nepil,ale současná doba ... "nedomluví a povzdychne si.
"Dřív to tak nebývalo,chudák Bryana jedná se o hodné děvče jen ..."znovu nedopoví to a znovu si nalejea vyprázdní pohár jedním douškem.
"Začalo to když přišli ti cizinci.Jistě v tom obchodě se děli divné věci,ale nechávaly nás na pokoji a tak jsme si jich nevšímali.Navíc žádný zloděj nedokázal proniknout magickou ochranou obchodu.Jenže pak přišla ta čarodějka tehdy si ještě neříkala hraběnka a pak najednou ... už z hor zní zvon už tmí se kraj ..."
Gart škytne podívá se do svého poharů a pak se začne kývat dopředu a dozadu.

Opus před zdemolovaným bistrem
"To ten pitomý blesk.O žádnem blesku se nemluvilo.Navíc neměl být tak jasný."
Řekne řidič když ho žena odvádí pryč a ty se můžeš podívat na auto.Vypadá že je v lepším stavu než to bistro do kterého najelo a navíc ani necítíš benzín takže to bude nejspíš dobré.
"No ono to nebouchne,žádný benzín nevytéká."
Uslyšíš za sebou ženu a když se otočíš všimneš si se dívá na nějaký oválný placatý předmět.Muž s prošedivělými vlasy mezitím opustil polohu trpitele a po tvé přednášce řekne.
"Já jsem dostal povolení k instalaci kamery zde včetně přídavného zařízení.Navíc tohle jsem nečekal a ... "
Nedopoví a nato ti ukáže papír kde stojí že panu Tayloru Walessovi se povoluje umístit kameru s přídavným zařízením před bisro na Voilet street čislo popisné 28 za účelem zlepšení dopravy.
"Navíc na mně nekřičte já jsem jen divák.A je to jeho verán z roku 84 který zaparkoval v tom bistru.Ještě že se nikomu nic nestalo."vloží se do rozhovoru druhý muž.
"Můj bože co se tu stalo?"to už za zády poznáváš hlas majitele bistra.
"Taylore pokud jsi chtěl uvést svou kameru mohl jsi najmout kapelu která by zde prošla.Jistě nebyla by to praktická ukázka,ale já bych teď neměl tvůj veterán z roku 84 ve svém bistru."
"Nemohl jsem čekat že je někdo schopný se vybourat na sto metrech rovné cesty."
bráni se Taylor.
"Nestalo by se to kdyby ho neoslnil ten blesk."pronese druhý muž a do tohle muraje uslyšíš přijíždět hasiče.Vypadá to že zde bude ještě veselo.
"Tak co se zde stalo?"uslyšíš za sebou Stevův hlas všichni učástníci téhle příhody začnou mluvit jeden přes druhého.
"Počkejte,postupně."zarazí je s unaveným gestem Steve a pak se podíva se na tebe.

Star Trek živě
Tohle měl být normální den.Aspoň tak začal,ale když jsi v obchodě uviděla tu podivnou blondýnku tak věci přestaly dávat smysl.Rozhodně si jí zde ještě neviděla to by sis jí pamatovala.Její vlasy jako by zářili vlastním světlem a její modré oči světelkovaly jistě to byl jen pocit přesto ses jí rozhodla sledovat.Nakonec stopa skončila u pootevřených dveří do jednoho skladu.Nakoukla jsi do dveří a následně byla jsi hrubě vtažena dovnitř.Ve skladu byli čtyři muži a ty pochybuješ že by zde měli co dělat.Jeden muž stal za tebou,jeden před tebou a dva každy u jedné zdi vlevo a vpravo.
"Tak tady je."řekl ten muž za tebou.Ten před tebou si tě prohlédl a zřejmě by s něčím nepokojen.
"To není ona.Jedná se o špatnou blondýnku,to mi připomíná."
Už se nedozvíš co to to muži před tebou připomíná neboť dveře za vámi se otevřou a ty uslyšíš známý ženský hlas.
"Dobře,konec zábavy."
Následuje vlna energie která tě srazí na zem a když otevřeš oči zjistíš že na zemi leží i ti čtyří muži a nad tebou stojí ta žena kterou jsi předtím sledovala odkaz a pomáhá ti vstát.Pak si tě prohlídne a řekne:
"No nejste poněkud zvědává?On vás poslal že?Řekněte mu tedy ať se mi postaví sám.Dosud mu to potíže nečinilo."

Bistro

PO tom co se semnou začnou ti dva trochu dohadovat ještě odněkud přibíhá nějaký chlap co tvrdí že je doktor.
"Alespoň něco."
Napadá mne a upři na něj pohled. Jasně může vidět že jsem hasič protože mám stále mundůr.
"Nebojte se záchranka, hasiči i vše ostatní je už na cestě."
Odvětím a než se dostanu k dalšímu proslovu už je tu Steve a jeho tým. V duchu si oddechnu a kouknu na něj.
"Ticho."
Šlehnu na ty tři a věnuju Stevovi pohled.
"Tihle chytráci tesrovali nějakou divnou kameru a jejich řidič se málem zabil když ho oslnil blesk z ní a ještě rozflágal bistro. Vyslechni je a vem to prosím Steve nemám na to už nervy."
Trochu se zašklebím a pak pohlédnu na onu ženu.
"Je to jen malá záležitost mí přátelé to vyřeší takže bychom měli konečně jít."
Kouknu na ní a čekám kam bude chtít jít jinam, abychom vše vyřešili.

Mission espionage
Bola to nuda, veľká nuda. Sedieť v obchode , sledovať ľudí, blokovať....ale aspoň, že nepršalo. Rutina, ktorá mi pred tým až tak nevadila, no dnes mi spôsobovala muky. V bruchu mi zaškvŕkalo a ja som sa nemohla dočkať, kedy konečne padne a ja si doprajem moju porciu ryby s hranolkami. „Oh už aby to bolo...už aby to bolo!“

Pokladňa sa s cinknutím otvorila, moju ruka vkĺzla do priehradky s peniazmi a mladému mužovi, dobre oblečenému fešákovi, som bez rozmýšľania podala jeho výdavok.. Pri odchode som si ho ešte dobre prezrela od vrchu až dole, a nakoniec som pozrela na seba.“ Hrôza. Ako dlho som si nič nekúpila?“ Kriticky som ohodnotila samú seba a rukami som si prešla po voľnejšom modrom tričku s motívom Mickey Mousa na hrudi.

„No taaaaaak. Padni, padni, padni, padni, padni“
Zaklínala som, veľké nástenné hodiny, ktoré mali hádam priletovaná ručičky k ciferníku a nikam sa nehýbali. Od netrpezlivosti a počiatočného podráždenia som musela začať podupkávať nohou.A vtedy prešla predajňou žena „Aká zvláštna ....,krásne vlasy....nie ako ty Rose Tyler mohla si si tie svoje včera aspoň umyť....tie oči...krásna.“ Bolo to čudné, pozorovaní ľudí som si v obchode často krátila, bolo to normálne , každý to robil, každý sa snažil rozlúštiť ich životný príbeh, zistiť na čo myslia s kým telefonujú.....no toto bolo niečo úplne iné. Po chrbte mi prechádzal mráz a ja som v kostiach pocítila zvláštny pocit, akoby sme ani nepatrila. „Musím ju sledovať.“ Vcelku ma toto rozhodnutie prekvapilo, zrejme som sa nemala nahovoriť na včerajší James Bond maratón u Mickeyho v byte.

„Hey Clare..idem na záchod...o chvíľku som späť“
Poviem kolegyni, aby som zamaskovala svoj únik a nenápadne-nápadne som sa predierala davom nakupujúcich, hľadala som zlatavé odlesky blond vlasov alebo trblietanie tých modrých očí..„ Sklad....Sklad? ...to je nejaké divné...čo by robila v sklade?“ A predsa mi to nedalo, musela som nakuknúť, čo ak to bola zlodejka?
Dvojica silných rúk ma násilne vtiahla do vnútra a ja som od prekvapenia nestihla ani zakričať. Len som pozorovala troch mužov a pohľad štvrtého som videla cítila na chrbte. „kto dopekla sú? Čo chcú?“ Prvé čo mi napadlo, že sú to priekupníci s bielym mäsom. Veď v správach bolo poslednú dobu niekoľko upozornení aby si ľudia, obzvlášť ženy, dávali pozor. Utvrdzoval ma v tom aj fakt, že si ma jeden z nich čudne premeriava, doslova hodnotil.

„ Hej čo tu chcete. Tu nemáte čo robiť, počujete..Zavolám ochranku!“ Zvolala som sebavedomo, aj keď srdce mi išlo vyskočiť z hrude.
„Aká zlá blondýnka?“ Neuveriteľné, že ma v takejto situácii dokáže rozhodiť podobná poznámka.. „Upokoj sa..upokoj sa, možno ťa teraz pustia...je to pre teba len a len dobré...len a len dobré...je to len nedorozumenie“ Musela som klamať samú seba, musela som sa niečím upokojovať inak by som sa zbláznila. Prekliaty čas...neubehli ani dve minúty a pripadá mi to ako celá večnosť.

Ženský hlas, čo zaznel v ozvene skladu, som si hádam len predstavila....no to niečo čo ma zrazilo na zem , až som si nepekne udrela ruku, bolo skutočné. „ No tak teraz je so mnou koniec. Mala som ťa rada mami...Mickey.“ Definitívne som zlomyla palicu nad svojim osudom, keď si všimnem, že na zemi ležia aj tí štyria muži. Žeby záchrana.....v podobe tej ženy?
Pomôže mi na nohy a skôr než som sa jej stihla niečo opýtať, spustí ona.
„O čom to do dekla hovoríte? Kto ma mal poslať?...A vlastne prečo odbočujete od témy? Kto sú tí muži? Čo ste im spravila...Kto ste vy?"
Šúchala som si ubolené zápästie a a môj hlas bol až podozrivo vysoko.

Gartův dům

Dojdeme s Gartem do jeho příbytku, kde mi naleje cosi modrého. Nevím přesně, co to je, ale on to pije docela s pohodou, a jestli dřív nepil, nebude to žádný Slitheenský ležák nebo nic, co by mělo více než 30%. Vyžunknu to tedy společně s ním.
Pozorně poslouchám jeho slovům. Prý přiletěla společně s nějakými lidmi. Asi ti ze země. Pak je tu jejich magická ochrana. Buďto nějaké pulzní pole, antigravitační pole, nebo nějaký jednoduchý zbraňový mechanismus.
Zajímavé. Kde bych našel sídlo té hraběnky ?
Zadívám se mu do očí.
Já totiž také nejsem tak docela odsud.
Vytáhnu svůj šroubovák, a jako důkaz toho, že jsem cizinec namířím šroubovák na láhev s modrou tekutinou, šroubovák zapíská a tekutina začne bublat. Šroubovák zase schovám, a doufám, že mi Gart bude důvěřovat.

Bublina surrealismu na entou
Možná by byla lepší ta nuda kterou jsi zažívala předtím neboť tvoje poznámka muže pobaví tak že se všichni naráz rozesmějou a pak po chvíli taky naráz skončí.Tohle je jako scéna z Kmotra,ještě by ten muž před tebou který si právě vytírá slzy mohl říct:"Kdo vám dovolil se smát?Já vám řeknu co je legrační."Ale on to neřekne místo toho řekne něco jiného:
"Máš pravdu že tu nemáme co dělat.Ještě minimálně tři sta let tu nebudeme mít co dělat."
A ostatní se opět rozesmějou jako by řekl kdoví jaký vtip.
"Sklapni a vysvětli mi svou neschopnost."to vybafene na toho muže za tebou.
"Za to muže ten idiot Steve,vylil na PAD kávu a došlo k jisté záměně jména.Ale vypadlo jen jedno písmeno."brání se ten muž za tebou.
Ten muž před tebou si nespokojeně povzdechne a pak řekne:
""Ale to není ona.Jedná se o špatnou blondýnku.A špatná blondýnka znamená žádné peníze.Chápete tuhle premisu?To mi připomíná ...
Pak se do toho vloží ta žena a když si tě pak vyslechne tak si tě prohlídne a řekne:
"Nikdo nemá svůj nos dost rád na to aby si ho ukous."
A pak jako by řekla kdo ví co vtipného se rozesměje až se její zvonivý smích rozezní celým skladem.A ona se směje skutečně dlouho,mnohem déle než ti muži.Pak řekne:
"Vy jste vážně zvědavá,ale pokud váš hlas ještě zvýšíte asi přejde do ultrazvuku.Jinak já neměním téma vy jste žádné nepoložila.Kdybych chtěla změnit téma mluvila bych o tom jestli jde léčit kocovina.Nebo sůl,epikurejská lahůdka to je taky dobré téma.Nebo teorie nadsvětelného pohonu,ale na to je ještě brzo.Podle obecných terorií nelze překročit rychlost světla neboť energie k tomu potřebná by byla neuvěřitelně vysoká.Ale anihilace může vyvinout dost energie aby bylo možné rychlost světla překročit.Ale aby se loď přitom nevypařila svádí se reakce přes krystalovou matrici.Jenže i zde jsou jisté nevýhody protože pokud se pohybujete rychleji než světlo musíte dodržovat taky jeho trajektorii tedy přímku.Odchylte se a gravitační vlny rozdrtí loď na hvězdný prach."
Znovu si tě prohlédne a řekne:
"Ale vy mi nerozumíte že?Říkala jsem že je moc brzo co tohle?Vesmír je nekonečný a světlo jediné svíčky ho bude navždy osvětlovat.A pokud by jste poznala světlo svíčky bylo by už jídlo uvařené.Nebo tohle,pokud spadne strom a není nikdo kdo by ho slyšel spadnout vydá nějaký zvuk?"
Zřejmě jí činí potešení mluvit v hádankách,jinotajích a vědeckých termínech.Z tvých myšlenek tě vyruší syčení a pak si všimneš jak těla mužů zahaluje bílé světlo.Jiskří to a muži průhlední a mizí.Když jiskření skončí tak a syčení utichne jsou pryč,jsi tu jen ty a ta blondýnka.Tak tohle jsi viděla akorát ve Star Treku,myslíš že tam tomu říkali transportér.
"Och ano to se dalo čekat,ale nebojte se materializace nějakou dobu trvá takže nás nikdo nevyruší.Takže vám můžu odpovědět na vaše otázky.Myslela jsem si že vás poslal Doktor,ale on by přišel sám.Vždy přišel sám navíc naposledy ... no ... jsem jistá že každý dosáhl svého.A kdo jsem,určitě mně znáte nebo jste o mně aspoň slyšela.Jistě že jste o mně už slyšela ten příběh je docela známy.Jsem Morgan le Fay ikdyž ne taková o jaké jste slyšela."
Pak složí ruce na hrudi a nechá tě aby jsi se s tím co ti řekla vyrovnala.Morgan le Fay je čarodějka z dob Artuše a ikdyž je krásná představa že by to byla ona dává stejný smysl asi jako vše co zatím řekla.

Přemístěni
Steve se toho ujme a tobě připomene dirigenta snažícího se udržet rozladěný orchestr neboť ti tři se začali opět hádat.
"Proto jsem si vybrala tuhle dobu,je to opravdu zajímavé ... ale dobře jenže kam půjdeme ... už vím zajdeme kousek dál a pak si zkrátíme cestu.Protože to je jinak docela daleko."
Už to dál nevysvětlí a vydá se směrem od bistra a pak asi po pěti metrech se zastaví.
"Tak to by mělo stačit.Teď vám ukažu jak ten muž dostal z toho domu."
Vytáhne stejný placatý předmět na který se předtím dívala a ty si všimneš displeje.Žena se ho dotkne a objeví se mapa.
"Mohli bychom jít sem,nebo sem,nebo sem."
Ukazuje prstem a ty si zždy všimneš bodu s popisky.Počká jestli si vybereš a pak řekne:
"Nebojte se je to bezpečné."
Nato poklepe na určené místo a pak zažiješ skutečně zvláštní pocit.Okolí zaplaví bílé světlo a když poněkud pohasne máš pocit jako by okolí jiskřilo.Na malo chvíli se ti zdá že jsi na dvou místech současně,pak jiskření pohasne a okolí se opět rozjasní.Když se rozhlédneš všimneš si že jste na jiném místě,za pár vteřin jste urazili vzdálenost která by vám trvala pěšky minimálně půl hodiny a přitom jste neudělali jediný krok.Jistě kdyby ti včera někdo řekl co se dnes stane pochyboval by jsi o jeho zdravém rozumu,ale teď...
"Tak jsme tady."žena ukazuje na bistro které sis případně vybral a pak řekne:"Teď mi došlo že jsme se ještě nepředstavili.Já jsem Clare.Clare Bennetová."dodá a podá ti ruku.

Jak převzít moc na primitivní planetě v několika snadných lekcích
Gart se na tebe podívá a pak řekne:
"Jistě já vám věřím,hraběnka váš příchod předpověděla.Mluvila o muži který přicestuje v modré budce s nápisem veřejná telefonní policejní budka.Prohledala svým korábem snad celou tuhle planetu,ale nic nenašla.A protože byla jediná kdo tomu věřil tak toho nakonec nechala.Stala se z toho pověst příliš neuvěřitelná než aby jí někdo věřil.Jinak sídlo hraběnky je na místě bývalého kancléřství,ale chrání ho magie silnější než jaká chrání ten obchod.Ukážu vám to na mapě."
Vstane a odejde k jedné skříni ze které vytáhne mapu a rozloží jí na stole.
"Takže zde se před třemi roky objevili ti cizinci.Nepřiletěli korábem jako ta čarodějka,ale objevili se v bílém jiskřivém světle."
Takže ti muži sem nepřiletěli,ale ta loď je zde vysadila.To co Gart popisuje je transportní paprsek,zřejmě je sem přenesly z oběžné drahý a loď pak letěla dál.Ale Gart pokračuje a ukáže na jiné místo.
"Pak se usadili zde a nechali nás na pokoji.Často odtud mířili zásilky z města pryč a já jednou sledoval kam mířili.Za městem se ty zásilky přenášeli do korábu který se vznášel ve vzduchu.I ty zásilky se vznesli v nějakém modrém parsku a pak koráb odletěl.Byl jsem zvědavý a tak jsem chtěl zjistit co tam dělají.Podařilo se mi odemknout zámek na hlavním vchodu,ale dveřmi byla nějaká neviditelná stěna kterou se mi nepovedlo projít.Pak před rokem přiletěla ve svém korábu ta čarodějka a dala se dohromady s těmi z toho krámu.Chtěl jsem vědět o co jim jde a tak jsem se tam vydal znovu.Našel jsem sklepní okno a dostal jsem se dovnitř ovšem ani zde to bylo magicky chráněno.Viděl jsem krabičku velkou asi jako dlaň kde svítilo rudé oko a vrhalo po mně blesky.Ale přesto jsem přežil a taky jsem něco našel."
Gart se pyšně usměje a pak se znova napije.Měl víc štěstí než rozumu když přežil obranný systém obchodu,navíc postavit se magii cizinců to si žádá pořádný kus odvahy.Ale taky ti potvrdil co jsi už věděl,zde bylo dřív jen překladiště pašovaného materiálu.Gart popsal dopravník který pomocí antigravitačního paprsku přebíral zboží.Ta Quaxka sem přišla později a nabídla pašerákům víc.Nabídla jim celou tuto planetu.
"Zde je bývalé kancleřství,ta čarodějka za pomocí své magie zabila předchozího kancléře když jí nechtěl předat vládu na touto provincií.Pak se prohlásila hraběnkou a ti čarodějové usedli po jejím boku."
Gart se usadí na židli a znovu se napije.Takže policejní stát zde dřív nebyl,ten kůl a všechny ty kruté tresty a nucené práce sem zavedla až Morgan.Pak se Gart vrátí znova ke skříni a přinese něco co vypadá jako černá plochá skřínka.Zřejmě nějaký zaznamník a to se potvdí když Gart stiskne jedno tlačítko.
"Přísahám ... nedovolím volný pád ... nad útesem dál chci stát ... zavržená láska ví že se musí dál prát ... přísahám ..."
Je to hlas Morgan,ale jen jeho časti,možná by se ti podařilo rozluštit víc.

přemístění

Když se vzdálíme a žena vytáhne podinou mapu jen na to koukám. Když mi dá navýběr z několika míst na nějaké namatkou ukážu, jelikož je mi to v celku jedno. Co následuje mě trochu děsí. Vše se rozjiskří a je to děsně divnej pocit a během chvilky jsem někde jinde. Udělám pár zamotaných kroků a rozhlédnu se.
"Sakra!.....Kruci co to k čertu bylo?"
Vydechnu trochu zmateně a snažím se vše si zase srovnat.
"Ne počkat raději to nechci vědět."
Hlesnu a pak se mi konečně představí.
"Těší mě já jsem Tommy Zane."
Odvětím klidnějším hlasem.

Punk'd
Odohralo sa to tak rýchlo...rýchlejšie, než môj mozog vôbec stíhal vnímať. Len som tam tak stála, neuvedomujúc si ani svoje predchádzajúce otázky, a už vôbec nie tie kvantá naprosto šialených informácií, ktoré zo seba sypala, oná žena, očividne jej zachránkyňa.
Asi sto krát som sa chystala prehovoriť, skočiť jej do reči a ukončiť ten pridlhý monológ, ktorého zmysel mi bol na hony vzdialený a popravde som sa ho už ani nesnažila pochopiť.

„Ale vy mi nerozumíte že?“ Nemusela som ani nič dodávať, môj pohľad dokonalo odzrkadľoval, tú prázdnotu, ktorá sa mi odohráva v hlave, dokonca mi v nej aj dunelo...dunelo a šumelo...more...áno skoro presne tak ako keď si človek priloží mušľu k ušiam. „Otras mozgu, zrejme som si udrela hlavu..blúznim.“
Musela som blúzniť, musela som snívať s otvorenými očami, ktorými som nemohla žmurkať, takmer som ani nedýchala, vnímala som len to čudné dunenie, syčanie a postupne miznúcich mužov zahalených do bieleho svetla..Bol to ako sen.. futuristická Alenka v krajine zázrakov..Konečne sa moje viečka rýchlo privreli a vyjavene som pozrela na blondínku, ktorú očividne nič z toho čo sa tu dialo nevykoľajilo.

"Bla bla bla bla...... Doktor.......bla bla bla“.
Tak predsa len. Mala som pravdu. Blúznim, toto všetko je len výplod mojej fantázie ...zrejme som v bezvedomí a niekto volá doktora...Nie ja som triezva..stojím, dívam sa, cítim, počujem, no nechápem. Neblúznim...všetko je to skutočné, naprosto šialené....príliš šialené na to aby to bola pravda
„bla bla bla bla...... Morgan le Fay.....bla bla bla bla“
Toto meno mi udrelo do podvedomia ako ohnivý šíp a ja som úplne precitla, ústa sa mi roztiahli do širokého úsmevu a môj hlas sa rozozvučal do pobaveného smiechu.

„ Tak ale toto je už moc. Ste výborná herečka. Tak kde sú tie skryté kamery? Napálili ste ma! Mickey, no tak vylez, kde sa schovávaš, nemyslela som si, že to niekedy poviem ale nenávidím ťa! Skoro ste ma dostali.Tí miznúci muži boli fakt úžasní...skvelé efekty ako ste to spravili? ...Mickey no tak vylez ja viem, že si tu...A vy Morgan kde máte kameru?“

Stále som sa smiala, a zároveň som bola rozčúlená, len som položila ruku na ženino rameno a znova som dodala..
„ Výborná herečka...naozaj...ale už to troška napínate..kde je televízny štáb? Chcem pozdraviť svoju mamu, tá by mi to inak dosmrti vyčítala“

Gartův příbytek, Luxyrom, Sitari



Pozorně poslouchám každému Gartovému slovu. Vyslechnu si celý příběh, a pak začnu přemýšlet.
Předpovídala můj příchod. Zajímavé. A co se týče té krabičky s červeným okem.. Nějaký hybridní obranný přenosný mechanismus, pravděpodobně s vlastním zdrojem nebo zrdojem ze vzduchu, pokud má zdejší atmosféra nějaké zvláštně nabité částice. Vrhá blesky. Ale Garta to netrefilo. Hm, tu se potvrzuje, že šlo o nouzové přistání na této planetě, protože pokud by to byla plně sofistikovaná výprava, ve zlomku vteřiny by ho jakkýkoliv obranný mechanizmus zabil. Pokud šlo o blesky jako takové, mohlo to být i jen omračovací zařízení. To by ještě více dokazovalo, že zde nemají vyvynuté technologie a ani žádné materiály na jejich výrobu. Áno, to znám. A co se týče zásilek, to je jednoduché, prostě odsud vyváží nějakou surovinu. Asi se jim to nedařilo nebo měli problémy se zdejšími, a tak poslali naší milou hraběnku, aby nastolila tvrdý režim a aby se nikdo nedvážil dělat i ty nejmenší problémy. Ach, jaké to mám štěstí, že vždy narazím na tu nejlepší osobu, která toho ví co nejvíce.
Pak Gart vytáhne nějaký nouzový záznamník, který je porouchaný. Podle toho, že jsou porouchané jen nějaké části, asi bude na nějaký datový disk, okruh, nebo starý dobrý pásek. Tedy nic, s čím by si můj šroubovák neporadil. Vytáhnu tedy z kabátu šroubovák, nastavím ho na opravu zvukové stopy a zabzučím na záznamník. Poslechunu si ho, jestli se záznam opravil, mohlo by mi to velmi pomoct.

Big Boy
No možná to bylo bezpečné,ale bylo to taky děsivé a rozhodně to nebylo příjemné,Ikdyž co bylo méně příjemné,ten pohled na svět skrz bílé světlo a jiskření,pocit velké rychlosti zatímco stojíš na místě nebo ten pocit že jsi na chvilku na dvou místech zároveň.No to je teď jedno lepší je nad tím moc neuvažovat neboť by jsi mohl zjistit něco co by se ti nelíbilo.Jistě ty jsi jen prostý hasič a teď se tu bavíš s dívkou z budoucnosti.Teda ne že by nebyla hezká,ale ...
"To byl transportér,naše těla se rozložila na atomy a rychlosti světla přesunula na jiné místo kde se opět složila.Omlouvám se,ale bylo to rychlejší.Jinak vedlejší pocity by měly brzy zmizet stejně jako odezněl pocit že jste na dvou místech zároveň.Pojdťe zavěste se do mně."
Slova Clare tě vyvedou z přemýšlení a když tě vezme za paži a vede k bistru tak pokud se do ní zavěsíš ucítíš její vůni,vůni jejího oblečení i jejich vlasů a nejspíš i parfému který používá.Ale ještě je tu spousta neznamých ale nespíš na ně brzy najdeš vysvětlení.Aspoň na některé protože ať se dozvíš cokoliv jiného bude to k neuvěření.Vstupujete do bistra s nápisem Big Boy a Clare zamíří k jednomu stolu kde snad budete mít trochu soukromí.Počká až se posadíš a pak řekne:
"Takže kde začít?Ono ..."
"Budete si něco přát?"to promluví jedna servírka která se náhle objevila u vašeho stolu.Zřejmě se k vám vydala hned jak vás uviděla.Clare jí oblaží pohledem že kdyby to bylo možné zbyla by z ní teď jen hromádka popela,ale zatím nic neřekne.

Zprávy z nouzového záznamníku
Nouzový záznamník je nakonec v lepším stavu než jsi čekal,zřejmě ho někdo jen poněkud nešetrně odstranil.Ovšem ten někdo musel častečně vědět kde hledat a co má najít,že by jsi nebyl jediný kdo se tam vloupal?Ale pokud to udělal někdo z těch pašeráků musel by tam být první dny po ztroskotání kdy na lodi fungovaly jen záložní systémy.Šroubovak zabzučí v zaznamníku to zapraská a opět se ozve Morganin hlas:
"Přísahám ... nedovolím volný pád ... nad útesem dál chci stát ... zavržená láska ví že se musí dál prát ... příssssahám ..."
Pak v záznamníku znovu zapraská a pak zacvaká a neutrální mužský hlas používaný pro počítačové rozhraní oznamí:
"Systém restartován .... probíhá obnova ztracených dat ... Varování obnova ztracený dat uspěšná jen na 85% některé záznamy můžou být vážněji poškozeny nebo zničeny."
Opět se na displayi objeví známá postava a řekne:
"Hvězda systému kterým jsem prolétala se stala supernovou a mojí loď to vyhodilo do normálního časoprostoru.Přistála jsem pokud se tomu dá říct na jedné odlehlé planetě Aliance.Ta planeta je tak daleko že je s podivem že je vůbec na mapě.Většina systému na lodi nefunguje a běží pouze sekundární systémy."
Následuje seznam systému které jsou poškozeny společně s prioritou opravy:
"Dnes jsem se rozhodla jít ven zřejmě jsem ztrokotala poblíž hlavního města této provincie které se jmenuje Luxyrom.Obyvatelé jsou primitivní asi jako na Zemi v začátku 19. století.Možná by se zde byla i přiležitost k zisku,ale to musím ještě promyslet.Pokud však nezprovozním senzory moje možnosti jsou poněkud omezené ... Dnes se mi někdo vloupal do lodi a ukradl zde jeden nouzový záznamník.Musel to být někdo kdo věděl kam má jít jen nejspíš neměl moc zkušeností s Quaxskou technikou neboť ho odebral poněkud nešetrně.Bohužel vnitřní senzory pořád nefungují a tak nevím kdo by ten troufalý zloděj.Je to jen jeho štěstí ..."
Následuje popis toho co mu hodlá udělat pokud ho najde a představa přiložení Quaxské hole bolesti(hůl vyzařující tolik energie aby se dotyčný rozsvítil jak vánoční stromeček)na rozkrok dotyčného zloděje rozhodně není příjemná.
"Kvantový pohon bude funkční pozítří,propulzní pohon už funguje,ale hlavně se mi podařilo zprovoznit senzory.Našla jsem několik ložisek zajímavých prvků,ale taky jsem zjistila že z jednoho obchodu v hlavním městě vyzařují neutrina.Bližší průzkum odhalil antihmotový reaktor lidské výroby ... Zřejmě se zde těží zlato potom co jsem shromáždila dost informací rozhodla jsem se že se s nimi seznámím.Obchod byl zajištěný zepředu jistým silovým polem a zezadu prostým laserovým obranným systémem který má eliminovat každého vetřelce.Navázala jsem s lidmi vztah a učinila jim nabídku jak z toho zde vytěžit mnohem víc.Ale musím to vzít do ruky já a musíme se přestat schovávat ... Převrat byl úspěšný nyní vládnu této provnicií já.Jmenovala jsem se hraběnkou a lidem jsem dala taky jisté tituly.Musíme zde však zavést tvrdý režim a pořádně upevnit moc.A pak je tu ještě jedna věc ... Prohledala jsem celou planetu,ale žádná náznak tachyonů či gravitonů které při cestě časem nejspíš vznikají.Tudíž žádná modrá budka ani Doktor,ale on příjde ..."

Big boy

"Nechtěl jsem to raději vědět."
Hlesnu a promnu si spánky. Když mě vezme za paži jsem tak zmatený, že nijak neprotestuju a prostě jdu. Když vnímám její vůni a podobné věmy snažím se to nějak odbourat a nenechat si zblbout hlavu. Brzo už usedáme v bistru a Clare se snaží nějak začít, když se objeví servírka. Vlídně na ní pohlédnu.
"Možná později slečno."
Odvětím laskavě a pak pohlédnu na Clare.
"Musíš s lidmi vycházet jinak si to říká o průser."
Pokrčím rameny a vrátím se k původní debatěů
"Takže?"
Otevřu znova vše ohledně našeho zvláštního hosta.

Naprosto k neuvěření
Morgan se usměje a v očích jí to šibalsky zajiskří:
"Dobře,představení by bylo kdyby zde ti muži zůstali.Copak by s vámi asi provedli?"
Nechá otázku chvíli viset a pak se rozesměje znovu svým zvonivým smíchem a když se určité době opět přestane smát řekne:
"Ale dobře co by jste řekla anketě?"
Vytáhne jistý placatá předmět a začne z něj číst:
"Takže začínám,nosíte spodní prádlo?Jakou barvu preferuje?Jak často asi máte sexualní styk?Mazlíte se předtím,potom nebo předtím i potom?Máte nějakou oblíbenou polohu?Používáte ochranu?A jakou používáte?"
Pak s těmito dotěnými otázkámi osbního rázu skončí a podívá se na tebe:
"Vy se moc nebavíte,že?No tak,má to být zábava.Dobře jiná otázka víte jak funguje vířivý proud?"
Znovu si tě prohlédne a pak řekne:
"Asi ne,dobře takže vířivý proud je jakýmsi rozšírením naší reality.Dodatečná dimenze,která je celkově propletena s námi.Vířivý proud je místo,kde jsou vidět kvanta spojení jako pouta,zejména velká a silná propojení jako ty mezi obrovskými koncentracemi hmoty jako třeba planety a hvězdy.Loď která vstoupí do vířivého proudu může využít energii z těchto pout a řídit je z jednoho hvězdného systému do druhého.Může dokonce i proletět hvězdou nebo planetou,ale pozor ať se neobjeví pří výstupu v ní.To by dokázalo pokazit den.Ale tvrzení že se musí po vstupu do vířivého proudu zmenšit není pravda."
Skončí a pak se usměje a dodá:
"Dobře ikdyž tohle bylo zábavné tak vám dám důkaz.Pak snad uvěříte."
Přejede po tom předmětu rukou a ty zažiješ zvláštní a dalo by se říct docela děsivý pocit.Okolí zaplaví bílé jiskřivé světlo stejné ve kterém zmizeli ti muži.Sklad zmizí a ty máš pocit že jsi velkou rychlostí někam unášená ikdyž jsi neudělala jediný krok.Ten pocit brzy vystřídá jiný že jsi na dvou místech zároveň a pak světlo zmizí a ty zjistíš že stojíš venku před nějakým bistrem.
"Tady si můžete dát tu rybu s hranolkami.No a taky se mně zeptat na co budete chtít."uslyšíš pak Morganin hlas.

Gartův příbytek, Luxyrom, Sitari


Když záznamník dohraje, pokusím se všemi možnými prostředky zjistit jak je starý.
Takže je tu i třetí strana. Lidé. Z jakého asi století jsou.. Jsou velmi manipulativní, a hlavně vyvinutí. Typl bych si, že budou z doby Satelitu 5, ale čas je příliš dlouhý. Až se budu vracet do TARDIS, musím se podívat, jaké by bylo teť lidské datum. Lidé moc časem zrovna necestovali. a na co tu mají u všech bohů antihmotový reaktor ? Jen pomocí malého by se dala tato planeta vyhodit do vzduchu. Jen neopatrným zacházením, stačí přiložit špatný kov.
Hm... To nám velice zjednodušuje situaci. Useknout hadovi hlavu, umře i tělo. Znám lidi dobře. Musíme se zbavit hraběnky.
Jak se jí ale zbavit ? Její loď nefunguje. Odmítám si pustit někoho jako jí do své TARDIS. Zabíjet ji opravdu nehodlám. Takže.. co s ní ? Ona tu je něco jako "vůdce" lidí. Lidé ji očividně věří. Tak udělat něco, aby nevěřili.
Garte ? Je tu něco, cokoliv, opravdu cokoliv, čím je hraběnka známá ?
Jak to ale provést ? Musí to být na veřejnosti. Aby i zdejší viděli, co je zač. Smůla, že není multiform, prostě bych jí dal elektrický šok a ukázala by svou pravou formu. Navíc, todle je její pravá forma. Mohl bych ji nahrát na nějaké obrazové zařízení. Nemají tu ale nic, co dokáže přehrávat jakékoliv data. Ledaže, až bude vystupovat před více lidmi, něco udělat. Bohužel, chybí mi tu jakkékoliv technické vybavení. Mít trochu té techniky, udělal bych například klon hraběnky s přeprogramovanou myslí. Proč musí být sakra vždy všechno tolik komplikované ? Když to nevyjde, tak k ní prostě půjdu, a domluvím jí. A nezajímá mě, že tu těží nebo co tu dělá.
Pomyslím si, a čekám na Gartovu odpověď.

Kvantová fyzika čast první
"Vždyť jsem nic neudělala nebo ano?A ty mi neříkej jak ... dobře tak jinak.Průser je to co se stalo u toho předchozího bistra,ne tohle."
Clare se trochu rozvášní a když jí sleduješ tak je skutečně hezká.Pokud se zaměříš na její oblečení tak ti zde něco nesedí.Třeba její košile první tři knoflíky vypadají rozepnuté teda vypadaly by rozepnuté kdyby nějaké knoflíky měla.Nevidíš žádné knoflíky ani žádný jiný spoj vypadá to jako by to tvořilo jednolitou látku.Dále si vzpomeneš že sis nevšiml žádných kapes a pod to košilí má nejspíš jen podprsenku.Ale teď by si neměl zkoumat jají oblečení a spíš se věnovat tomu odkud pochází.Navíc pokud na ní budeš takhle zírat bude to vypadat vážně divně.Její slova tě pak vyvedou z myšlenek.
"Dobře kde začít no tahle technologie je v mé době ještě nová.Je s tím spousta omezení a směrnic,podobně jako když se lidé vydali do vesmíru a pak ... no já začnu radši od začátku."
Všimneš si že má v ruce stejný placatý předmět.Přejede po něm prstem a před tebou se objeví trojrozměná zmenšená projekce mužů v nějaké laboratoři.Vypadájí opravdu skuteční,ale když se jich pokusíš dotknout ruka ti jimi projede.
"Tohle je průlomová chvíle podobná tomu kdy se nám povedlo rozbít atom.Jedná se o rafinaci prvku který nepatří do našeho vesmíru,antičástice."
Znovu přede prstem a pohled se změní teď se jedná o muže píšící na tabuli nějaké složité rovnice a vzorce které zabírají skoro celou tabuli.
"Tohle je jedna z Eisteinových teorii,podle ní nejde překročit rychlost světla protože energie k tomu potřebná by byla příliš velká.Ale my jí máme a s řízením téhle reakce by to mohlo být možné."
Opět změna projekce a vidíš opuštět Zemi něco co vypadá jako raketa jen je to mnohem větší.Pak ta raketa odhodí spodní kryt který se rozpadne na čtyři časti a z rakety se vysune něco co vypadá jako štíhlé válce zařící modrým světlem.Raketa letí dál a pak zmizí v bílém záblesku.Máš pocit jako by se předtím zmenšila,ale to se ti asi jen zdálo.Projekce zmizí a Clare odloží placatý předmět a spojí ruce.
"To byl prototyp,první loď která překročila rychlost světla.Pokud se pohon zapojí tak se ocitnete v subprostoru kde se vzdálenosti i čas exponenciálně zkracuje.Neboť když se přibližujete k rychlosti světla zpomaluje se čas.Primární složkou tohohle pohonu je gravimetrické pole tunelového přesunu.Tento reaktor čerpá energii uvolněnou anihilací hmoty a antihmoty,respektive anihilací C a H neutrin a antineutrin.Ta potom poskytuje potřebné množství energie pro napájení přičemž se uvolní enormní množství kvantové energie ve formě elektromagnetické radiace polaronového typu.Jenže jsou zde jisté nevýhody protože se pohybujete rychleji než světlo musíte dodržovat jeho trajektorii tedy přímku.Odchylte se a gravitační vlny rozdrtí loď na hvězdný prach."
Máš pocit že jsi to už někde viděl.Jistě warp pohon,právě se díváš na jeho funkční prototyp.
"Asi jsi to už někde viděl,takže ti dám jednu radu.Zapomeň na Star Trek,budoucnost je sice podobná,ale rozhodně není stejná."
Clare skončí a nechá tě aby jsi se s novými informacemi vyrovnal.

Výslech

Poslouchám co začne Clare povídat a se zájmem sleduji spíše onu holoprojekci než její oblečení. Je to opravdu úžasné.
"Je to jako holopřenos ve Star Wars."
Napadne mne a musím se tomu pousmát. Když se pak dá do složitého výkladu, aby mi vše objasnila snažím se vše pochopit. I když princip, který mi popsala mi v celku stejně uniká.
"Ymmm no prsotě je to jako SG nebo jiný scifi kdy loď skočí do hypeprostoru nebo něco takového. Více to rozebírat nepotřebuju jsem jen hasič né vědec takže se můžete umluvit, ale já to stejně dopodrobna nepochopím."
Zašklebím se a přelétnu jí pohledem.
"Jasně že to nebude jako Star Trek.....počkat ona to zná?"
Trochu mě to zarazí.
"Jak znáte naše seriály a tak dále? Vždyť pocházíte s bůh ví jaké budoucnosti tam takové věci přece už nemůžou být nebo snad jo?"
Povytáhnu obočí. Mám spoustu dalších otázek, ale něco mi říká že už na ně nebudu mít ani čas ani prostor.

Kde som nechala tú schopnosť...zabíjať myšlienkou?
No tak, čo sa to do pekla dneska deje? Kde sú tí kamerami, štáb, a vysmiaty Mickey, ktorý ma napálil? Kde sú všetci? Prečo je tu také pekelné ticho, prázdno ....a ona? Morgan, Morgana, Monika, Molly alebo kto do čerta je!
„Pravdepodobne by ma ušteklili k smrti!“ Poviem len tak, prvé čo mi napadne a nedôverivým pohľadom si premeriavam smejúcu sa blodýnu, ktorá mi stále viac a viac pije krv. „ A viete čo? Mám toho dosť. Neviem o čo vám ide, neviem aký máte z toho pôžitok, že ste si so mňa takto vystrelili...Ale ja idem...porúčam sa, slečinka!“
Poviem arogantne ale stále, aj napriek toho hnevu, čo vo mne začína kypieť sa nedokážem pohnúť s miesta. Akoby ma bola prikovala na mieste tými modrými očami, smiechom, hlasom a úsmevom. Sviňa.
„ Strčte si anketu za klobú..“ Nestačím ani povedať a už aj vychŕli prvú otázku. V jej otázke bolo niečo podprahové, čo sa mi zarylo do mozgu a ja som vysypala odpoveď ešte skôr, než dokončila druhú otázku.
„Samozrejme, že nosievam spodné prádlo, klasika...bavlna...veselé farby, nech sa majú tí šmíráci na verejných toaletách na čo pozerať.“
Zrazu som sa nepríjemne zamrvila a uvedomila som si svoje slová, čo odpovedali na čudné otázky od čudnej ženy. Tá stále pokračovala. Mlela si to svoje a ja len cítila ako mi rumenec zafarbuje líca a z uší mi uniká naštvaná para..Poblúznenie skončilo, už neodpoviem...už nie..ty odporná hypnotizérka.
„Tak dosť! Kto si myslíš, že si blondcka? Myslíš si, že sa celý roztopím, keď na mňa zaklipkáš očami a ožiariš svoju peknú tváričku úsmevom? Tak aby si vedela som toho istého druhu ako ty s tým rozdielom, že ja nemám v hlave úplne...úplne...nasraté“ Slušnejší výraz ma v tú chvíľu nenapadol...
„Možno toto tvoje správanie niektorí považujú za zaujímavé....ale...nemám slov. Ďakujem..ďakujem fakt, že si mi pokašľala celý deň...Vrchol..toto je naozaj vrchol“
Neveriacky som pokrútila hlavou, mrvila sa na mieste a gestikulovala rukami. Vnútorne som sa triasla od napätia a v hlave som si premietala ako túto doternú blond opicu mlátim hlava nehlava v boxerskom ringu....A víťazom sa stáááááááva držiteľka titulu Rose Tyler....škoda, nič také sa v reály nemohlo udiať..škoda...škoda...škoda...
To je hlupaňa, prečo s ňou strácam čas, veď ona si nič z toho čo vravím nerobí..ona asi ani nepočúva...ona je autistka alebo čo,žije si vo vlastnom svete...
„ Ostraha..Halóoo počujete ma niekto? Clare? Zavolaj niekoho..“
Zvolala som keď Morgan začala odriekať nejaké nepochopiteľné fyzikálne žvástky, čo by nedávali logiku ani Einsteinovi...Čo sa to deje? Prečo sa jednoducho neotočím a neodídem, prečo tu stále stojím a počúvam ju, a len sa rozčuľujem a pomaly hysterčím. Oh bože, som už skoro ako mama.. To mi bolo ešte treba.
„ skončila si ? Lebo už mám tááááku veľkú hlavu."
Názorne som ukázala rukami a potom nás zalialo biele svetlo.Bolo to akoby som sa potápala stále hlbšie a hlbšie , a klesala stále rýchlejšie a rýchlejšie na morské dno. .Lapala som po dychu,,,cítila som zvieraví pocit na hrudi...Dialo sa niečo čudné..veľmi čudné...Svetlo mizne, no moje oči ostali úplne nezaostrené..Nevedela som kde to som, počula som len nejaký hluk, ako keby autá...v žalúdok sa mi chvel a po tvári som bola určite zelená. Bolo mi ako po pekne nevydarenej jazde kolotočom. Oči sa mi pomaly zaostrovali a ja som videla, že stojím na ulici, pri bistre..pach spáleného oleja a škvariacich sa rybích prstov mi nerobil dobre...naplo ma...a takmer som pozvracala Morgan topánky. .. Smola..mala šťastie...pred incidentom som bola tak hladná, že mi v žalúdku nezostalo nič, čo by mohlo ísť von...Nezmohla som sa ani na otázku ale ak ma bola schopná táto osoba odteleportovať preč, možno vedela čítať aj moje myšlienky, možno mala nejaký stroj, ktorý by jej preložil môj prekvapený šokujúci pohľad, stále dokola vysielajúci slová „ Čo? Ako? Ako? Ako? Ako? Čo to? Ako?“

Doktor a čarodějka
TARDIS se jankovitě natřásá a a prochází místy mezi časem a prostorem a ty se snažíš nespadnout na zem a aspoň trochu jí v jejím rozpustilém chování usměrnit.Říká se že lidé občas mají své dny ať jde o muže či ženy,ale platí to i o stroji času?Náhle ucítíš náraz který tě vrhne dopředu a většina ovladaču před tebou zabliká.Naštěstí se ti TARDIS podaří usměrnit a tak můžeš prozkoumat co to způsobilo.Tachynony a gravitony v silném proudu spolus Quaxskou signaturou.Jistě Quauxové vnímají čas jako konstantu a tak při cestování vesmírem ohýbají čas.Ovšem tohle nemá obvyklou signaturu vypadá to spíš jako by se někdo snažil ohnout čas s úmyslem vytvořit časovou brázdu a s ní se dostat do minulosti.Podíváš se na souřadnice cíle odchodu a zjistíš že to je polovina 24.století místo příchodu a průniku je začátek 21.století.Zatím jsi se setkal s jednou Quaxskou s podobnými úmysly,ale ne to nemůže být ona.Setkat se s ní jedinou už potřetí to by byla vážně náhoda.Přístáváte,kolem tebe jsou jsou luka a stromy a pak zaznamenáš něco co sem rozhodně nepatří.Aspoň ne do této doby,transportní signál.Když ho prověříš tak nevěříš tomu co uvidíš.Prověříš ho znovu,ale není pochyb.Je to ona,Morgan le Fay.odkaz
Jistě je to ona,její blond vlasy které jako by zaříli vlastním světlem a modré oči které září jako drahokamy.A znovu ve své původní formě,takže pochybuješ že by se našel muž který by si jí nezapamatoval.Jistě tohle je její pravé jméno,ale půjde o něco jiného něž znají lidé.První časovou trhlinu asi otevřela na Zemi za doby krále Artuše a až jí to přestalo bavit tak odešla.A tak vznikla pověst o Morgan le Fay krásné a mocné čarodějce.První setkání bylo na Zemi v Anglii v době Richarda Lvího srdce.Jistě Richard byl v té době zajatý a tak Anglii vládl jeho bratr Jan z Anjou známý též jako Jan Bezzemek.A ona byla dvorní čarodějkou no a těžila zde zlato a většinu si nechala.Po jejím odchodu bylo dalším místem Sitari,odlehlá planeta Aliance kde spolu s pašeráky opět těžila zlato,ale zde to bylo pojaté v poněkud větším měřítku.Co chce,ale dělat zde a nyní?

T.A.R.D.I.S.
PRÁSK!!!!!!!!!!!!
Ozve se někde v T.A.R.D.I.S a zase její zvuky při cestování. Mě to vymrští rovnou do gauče hned vedle konzole.
No tak co blázníš ty "sexy věcičko".
Vyšvihnu se z gauče a hned ke konzoli kde se snažím vyrovnat singularitu a prakticky celou T.A.R.D.I.S., ale pro nezasvěcené se to může zdát jako běhání sem a tam a kvrdlání čudlíky. Náhle se T.A.R.D.I.S. zastaví a konečně můžu stát, podívám se na skener kde vidím, že ve vzduchu jsou tachynony a gravitony v silném proudu spolu s Quaxskou signaturou. Ohnutí času. Quaxiané. Zatím znám jen Morganu le Fay, ale to není možné. No vzhůru ven. a zatáhnu za dveře k sobě. Když vyjdu ven kolem jsou lesy a já stojím na poli, kde stojí nějaká postava, když přijdu k té postavě blíž tak vidím blond vlasy, které si člověk zapamatuje na první pohled. Připlížím se k ní.
Zdravím Morgano jak je. a usměji se jak to dokážu jen já.

Poutníci časem
Jistě dosud se neví zda král Artuš skutečně existoval,ale některé příběhy jsou pravdivé jen se staly poněkud jinak.Není divu že Morgan považovali za čarodějku na dvoře prince Jana si to o tobě mysleli taky.
"Muž v obleku který se do této doby nehodí."
"Nejste moc krásná na to aby jste pocházela z této planety?"
"Paní Doktore,vy umíte zalichotit,ale mate pravdu pocházím odsud stejně jako vy."
Jistě podařilo se ti potvrdit si odkud Morgan pochází,ale pak se před tebou rozpustila a ve své přechodné formě podtekla pod dveřmi než ses k nim dostal.Navíc tvůj sonický šroubovák by si jistě poradil se zámkem,ale už ne se závorou nad ním.Když jsi pak narazil na těžební zařízení za městem kde stráž z této doby hlídala pracující a bičovala každého kdo se podle nich choval nepatřičně nebo nepracoval dost dobře tak pak Morgan vyslechla tvůj názor a vyprázdnila do sebe svůj energetický náboj.Zvedlo tě to do vzduchu a už v bezvědomí jsi dopadl do půlky kopce a skutálel se dolů.Když jsi se probral viděl jsi zmatenou stráž,ale těžební zařízení bylo pryč.A nejen to i ta časová trhlina kterou sem přišla byla uzavřená.Morgan odešla a vzala si všechno své vybavení sebou.I všechno vytěžené zlato...
Tohle měla být odpočinková cesta.Sitari je planeta na okraji Spojené aliance planet,její obyvatelé ještě neobjevili možnosti nadsvětelného cestování,ale ještě ani nepřišli na to že by mohli opustit svou planetu.Společnost zde se podobá té která byla na Zemi na začátku 19.století a TARDIS tě vysadila na příjemném místě kde by sis mohl odpočinout a užít nereplikovaného jídla.Po všem tom po všech stránkách dokonalém jídle občas trochu nedokonalosti neuškodí.Ovšem pak si objevil i odvrácenou stránku této provincie.Přísné testy,veřejné popravy a mučení údajných nepřátel,tábory nucených prací kde jsou ti kteří tam přišli nucení pracovat dokud nepadnou vyčerpáním nebo nejsou zabiti protože už nejsou schopni pracovat.Strach,utrpení a bolest v očích těch méně štastných a to vše od příchodu podivné blondýnky která se pomocí magie zmocnila téhle provincie.Kde jsi to už viděl?Nebo kdy?
"Dorazila jsem na Rheu slyšela jsem že zde je možnost vidět budoucnost to by mi umožnilo nečekané obchodní příležitosti ... Věděla jsem že téhle informaci nemám věřit už když jsem se jí dozvěděla vzhledem k tomu jak jsem se jí dozvěděla.Jsou tu jen trosky a archeologové ... Celníci měli rádoby vtipné poznámky k mému jménu,ale můj plán si zde přivělat prodejem pár artefatků by mohl vyjít ...Z hvězdy jejichž systémem jsem prolétala se stala supernova a šoková vlna mně vyhodila do normálního časoprostoru.Byla jsem ráda že jsem vůbec přistála ... podařilo se mi opravit lokátor časového skoku a zprovoznit většinu systému a konečně jsem zjistila kde to vlastně jsem ... Senzory našly možná ložiska tří prvků kvůli kterým by stálo za to tu zůstat jen musím sehnat patřičné težební vybavení ... "
Deník dále popisuje popisuje románek Morgan a toho muže na Rhee než přišla sem docela detailně.Od seznámení a obchodní dohody,přes smlouvu,první dražbu,první polibek,první sex a přes podezírání až k zvláštnímu konci kdy mu Morgan říká že pokud nedodrží dohodu vyrazí mu všechny zuby.Pak ho po této neodolatelné nabídce políbí a řekne mu že se ještě uvidí.
"To je hezké že si na mně vzpomínáte,ale já zde tentokát nejsem ten problém.Kdyby jste mně na Sitari nechal k tomu co zde má dojít by nedošlo?.no nepochybuji že ti lidé mají dobré úmysly,ale nejsou připraveni."
Morgan tě vyvede ze tvých vzpomínek a obdaří svým okouzlujícím úsměvem.

Další člen hnutí odporu
Záznamník je z této doby a ty si vzpomeneš na datum když si zde přistál.Jistě polovina 24.století ovšem tito lidé nebudou ze Satelitu 5,pocházejí ze Země této doby.Jistě teď si vzpomínáš na to datum 2355 čili co lidé zatím dokázali.Pokud se vrátíš tak sto let zpátky tak největší průlom u nich byl když se jim v částicovém urychlovači podařilo vytvořit prvek který do tohoto vesmíru nepatřil,antičástici.Právě antihmota byla hnací silou která umožnila lidem cestu ke hvězdám a později i připojení k Alianci.Ale manipulace s ní je tak nebezpečná že je povolená používat jen na hvězdných lodích a vesmírných stanicích.Navíc reaktor který by utáhl všechny ty těžební stroje by v případě nehody zdecimoval celou tuto sluneční soustavu.Skutečně povzbudivá představa,navíc teprve na začátku tohot století se lidé vrátili k Einsteinovým teorím o času jako čtvrtém rozměru a časová mechanika jako obor existuje pouze padesát let.Navíc Morgan zde ani nemusela použít své psychické síly stačilo vsadit na jejich chamtivost.Ale její loď je schopná letu,propulzní pohon funguje a kvantový pohon bude fungovat taky až se přestane energie z něj odvádět jinam.Takže zbývá jen počkat na to jak ti Gart odpoví.Gart se zatváří nejistě,přejede si vzadu krka a řekne.
"No lidé hraběnce nevěří spíš se bojí její moci.Viděl jste jak nakládá s těmi kde se jí postaví a všechny ty kruté tresty.Navíc se povídá že vidí vše co se v této provincii děje a ..."
Gart nedopoví otočí se a vyděšeně podívá se ke dveřím.I ty slyšíš kroky a něco co tě zneklidní ještě víc.Zvuk aktivované PPG(protoplazmové pistole)a vzhledem k osazestvu této planety asi budete mít hosta.Netvaného a poněkud nevítaného hosta A pak jí uvídíš odkaz,jistě podle oblečení sem zapadá stejně jako ty,Energrtické kopí na její noze a výše zmíněné PPG kterým na tebe míří ukazuje že tato žena bude nejpíš taky ze Země.Kupodivu Gart vypadá poněkud klidně.
"To je v pořádku Rommie."Přesto mu ta žena nevěří a poněkud podezíravě si tě prohlíží a pak se konečně zeptá:
"Kdo jste?"
"To je Doktor."předběhne tě Gart než jí stihneš odpovědět."Ne jako já,prostě Doktor."
PPG se zasune do tabletu na zápěstí a žena skloní ruku.
"Takže vy budete ten muž z modré budky.Zvláštní vypadáte jinak než na tom portrétu."dodá a ještě si tě chvíli prohlídne,ale nedůvěra zřejmě ustoupila zvědavosti.

Konec otázek,zatím
"No já pocházím z budoucnosti přesněji z roku 2355.A tvorba z doby postindustriální doby je docela známá.Ale holotechnologie v mé době vám umožní mnohem víc než se jen dívat.Budete se moci i účastnit,vtáhne vás to do děje.Doslova,chcete si zahrát v roli kapitáná Kirka?Počítač vám to umožní,navíc kromě obrazu a zvuku vám dá i vůni.Taky je tam všechno naprosto hmotné,ale nebojte se vše je naprosto bezpečné.Je to jako sen."
Jistě tak tahle vypadá zábava v budoucnosti.No to vypadá skutečně dobře,ale další otázky už asi položit nestačíš neboť tvé tušení se splní.Clare podívá na hodinky a pakřekne:
"Opravdu hezky se mi s vámi povídalo,ale už musím jít.Kdybyste si chtěl zase promluvit nebo mně vidět tak mně najdete zde."
Napíše ti na lístek adresu nakloní se k tobě a ty znovu ucítíš její vůni.
"Takže zatím a ještě jednou děkuju za záchranu."
Políbí tě na tvář a pak se zase posadí.A pak jí zaplaví bílé jiskřivé světlo Clare průsvitní a mizí až zmizí úplně.Proti tobě je jen prázdná stolička podíváš se na papír a uvidíš jméno hotelu.

budoucnost?

Když domluví a zmizí zůstane mi po ní jen lísteček jen si tiše povzdechnu a prohlédnu ho a strčím do kapsy.
"Opravdu chci mít něco společného s budoucností? Když se něco dozvím může to změnit běh věcí."
Napadá mne a s tím odcházím z kavárny a mířím na stanici. Tam se ohlásím a odložím svůj mundůr a převlíknu se do bílého oblečení.
"Tohle je byl kruci divný výlet."
Zamumlám si pro sebe a přelétnu pohledem svou skřínku.
"Měl bych jít za ní, ale mám takové tušení, že jakmile tam příjdu už se zpátky do normálního života nevrátím.....ech k čertu s tím. Tohle není náhoda, že sem jí potkal zrovna já a třeba budu mít možnost pomoci lidem."
S tím si sbalím do batohu mundůr i sekerku a hodím si ho na záda. Pak rychlým krokem opustím základnu a stavím se do svého bytu. Tam sbalím vše potřebné na delší pobyt pryč. Takže nakonec mám v celku slušně plný batoh.
"Snad mám vše."
S tím dojdu ke dveřím domu a zamknu. Klíče a doklady schovám do kapsy a naposledy pohlédnu na dveře bytu.
"Snad se jednou vrátím."
S tím se vypravím na onu adresu.

Když se svět vymkne z opratí
"No to je možné,ale nejspíš by předtím následoval pohlavní styk se všemi čtyřmi mužmi."
pronese Morgan poté co se přestane smát.
"O co mi jde?Já si z vás nevystřelila ikdyž to je docela zábavné.Zachránila jsem vás před poněkud nepříjemným osudem.Neříká se teď že si mají hlavně ženy dávat pozor.Ikdyž jistě obchodníci s lidmi by nebyli zde v tomto skladišti nebo ano?"
Znovu se rozesměje a její zvonivý smích i její chování docela sedí jejímu jménu.Jistě je krásná poněkud arogantní,ale čarodějka?Když se ti potom podaří dostat z jejího vlivu všimneš si na chvíli jejího udiveného výrazu.
"Ale ty si se mi nějak rozparádila.Jinak opravdu dobré,vážně.Máš docela silnou vůli,ale chtěla si se přece bavit tak jsem se rozhodla že ti to přání splním.Ale máš pravdu možná ty otázky byly poněkud dotěrné.Tvůj sexualní život je tvoje věc,ale já se tě neptala na tvůj názor na nudismus.Nebo zda mi ukážeš své hedvábné spodní prádlo s veselými barvami.Ale na tvou otázku jsem Quax a ne nejsem stejného druhu jako ty."
Řekne ti a pak tě pozoruje se směsicí pobavení a zvědavosti.Když se potom teleportujete ven tak Morgan odpoví:
"To byl transportér,naše těla se rozložila na atomy a rychlosti světla přesunula na jiné místo kde se opět složila.Vedlejší účinky první cesty mohou být dezorientace a nevolnost.Ale pocit že jsi na dvou místech zároveň by měl brzy odeznít.Jinak chceš vidět co se stalo?Nebo spíš stane?Tak se dívej."
Opět máš pocit že se topíš v jejich modrých očích a před tebou vyvstávají obrazy můžů v nějaké laboratoři a nějaký hlas k tomu něco říká.
"Tohle je průlomová chvíle podobná tomu kdy se nám povedlo rozbít atom.Jedná se o rafinaci prvku který nepatří do našeho vesmíru,antičástice."
Vize se opět změní teď se jedná o muže píšící na tabuli nějaké složité rovnice a vzorce které zabírají skoro celou tabuli.
"Tohle je jedna z Eisteinových teorii,podle ní nejde překročit rychlost světla protože energie k tomu potřebná by byla příliš velká.Ale my jí máme a s řízením téhle reakce by to mohlo být možné."
Opět se vize mění a teď vidíš opuštět Zemi něco co vypadá jako raketa jen je to mnohem větší.Pak ta raketa odhodí spodní kryt který se rozpadne na čtyři časti a z rakety se vysune něco co vypadá jako štíhlé válce zařící modrým světlem.Raketa letí dál a pak zmizí v bílém záblesku.Máš pocit jako by se předtím zmenšila,ale to se ti asi jen zdálo.
"To byl prototyp,první loď která překročila rychlost světla.Pokud se pohon zapojí tak se ocitnete v subprostoru kde se vzdálenosti i čas exponenciálně zkracuje.Neboť když se přibližujete k rychlosti světla zpomaluje se čas.Primární složkou tohohle pohonu je gravimetrické pole tunelového přesunu.Tento reaktor čerpá energii uvolněnou anihilací hmoty a antihmoty,respektive anihilací C a H neutrin a antineutrin.Ta potom poskytuje potřebné množství energie pro napájení přičemž se uvolní enormní množství kvantové energie ve formě elektromagnetické radiace polaronového typu.Jenže jsou zde jisté nevýhody protože se pohybujete rychleji než světlo musíte dodržovat jeho trajektorii tedy přímku.Odchylte se a gravitační vlny rozdrtí loď na hvězdný prach."
Vize mizí a Morgan tě odvádí do bistra a usazuje na židli.
"Jsi v pořádku?Volám držitelku titulu Rose Tyler.Omlouvám se,ale chtěla jsi odpověď a tohle bylo rychlejší."

Gartův příbytek, Luxyrom, Sitari


Když Gart začne povídat, nechám ho mluvit. Náhle ho však přeruší zvuk aktivování zbraně. Po sledu slov se dozvím, že o mě hraběnka nejen vyprávěla, ale má i můj portrét. Zřejmě starý. Nerad si to připomínám.. Není příjemné přemýšlet o vlastním umírání.
Hm, už to tak bude.
Pak se zahledím na její šaty a výzbroj. Je asi ze země, zde takové materiály neumějí zpracovávat, vyrábět a nic. Asi je to nějaká uprchlice od lidí, jedna z těch "inteligentnějších".
Zajímavé. Je tu nějaká síť resistence, nějací vzbouřenci ?
Optám se Rommie i Garta. Byla by to výhoda. Není to v tom, že bychom měli armádu, to by bylo špatné, ale dá se to využít tolika způsoby.
Hm, proč jsem jen vždy všude očekáván ? Proč každý vždy ví, že zrovna jí přijdu ? Nejsem snad jediný cestovatel v celém vesmíru.

Další setkání
Židle je prázdná a kdyby jsi to nezažil myslel by sis že ti to jen zdálo.Jenže ten lístek dokazuje že ne a navíc jsi zažil něco co kdyby ti někdo vyprávěl pochyboval by jsi o jeho zdravém rozumu.Ale přesto se to stalo ikdyž to je k neuvěření,ale otázkou je co zde Clare dělá a to se dozvíš až od ní.Podíváš se na jméno hotelu Ambassador,hm docela drahé,ale teď je spíš otázka jak se dostaneš zpátky na stanici.U kávarny byli za pár vteřin,ale bez použití toho teleportéru to půjde o něco pomaleji.Vlastně o docela dost pomaleji nakonec když doraziš na stanici jsi jeden z posledních.Buď se ten drb ještě nerozšířil nebo nikdo nechce vyzvídat co se vlastně s Clare dělo a tak to vše proběhne buď mlčky nebo běžným hovorem.Ikdyž co by jsi jim řekl pokud by jsi jim pravdu tak by ti neuvěřili.Vždyť pro tebe samotného je to obtížné uvěřit.Ze stanice zamíříš domů a odtamtud pak k tomu hotelu.Po cestě zaslechneš poněkud ostrý rozhovor dvou kluků
"Tvá máma je tak tlustá že když si sedne na duhu padají lentilky."
"Jen počkej,utrhnu ti tvé tlusté pysky a políbím ti s nima zadek."
Pak se ten druhý kluk rozhodne svou hrozbu splnit a dojde k fyzické konfrontaci.A zatímco se tito dva rvou jako koně procházíš kolem nich a nakonec dojdeš až k hotelu.V recepci si tě prohlédne jeden chlapík a pak se zeptá:
"Přejete si?"

další setkání

Těch dvou maníků co se tam perou si nakonec nevšímám a rychle projdu musel bych je střískat oba. Brzo pak už příjdu k hotelu, kde mě osloví recepční.
"Ano jdu za paní Clare."
Odpovím mu klidně a zadívám se mu do očí.
"Řekni že tu žádná není a asi tě odprásknu."
Napadne mne, ale v klidu čekám co se dozvím.

Hnutí odporu?Jaké hnutí odporu?
Prohlížíš si Rommie a všimneš si že podobné energetické kopí měl i ten muž u toho kůlu který pronášel řeč.Jistě jeho oblečení se poněkud lišilo od unifomy strážných,ale vypadalo jinak.Dalo by se říct méně formálně,nebýt jeho postoje skoro by sis ho nevšiml.A zde se jedná o podobný styl.Uměla nanovlákna tenčí než vlas s ještě tenčími čipy které jsou součástí vlákna.Tak tohle je technologie používaná lidmi na Zemi podobně jako další věci.Tvůj pohled sjede z kopí na její ruku vypadá to jako rukavice která chrání jen dlaň a zápěstí s menším tabletem na zápěstí.Část věcí se ovládá myslí jako svaly když se vyšle impuls tak tohle je nejpíš upravená technologie.Asi uprchlík od nich,ale proč?Jedná se o lepší charakter?Ale kdo by nechtěl vládnout planetě?Nebo je inteligentnější než ti ostatní a došlo jí že skutečně planetě nevládne a všechnu moc má v rukou ta Quaxska?Rommie se na tebe při tvé otázce nechápavě podívá a pak řekne:
"Myslíte hnutí odporu?No ano dalo by se tomu říkat jistým způsobem.Jsme dva,s vámi tři.Ty přísné tresty a strach způsobily že jsou ostatní moc vyděšení na něco podobného.Něco vám ukážu."
"Půjdu udělat čaj."řekne Gart a odejde.Rommie pak vytáhne placatý předmět a před tebou se odehraje jistá scéna.Vidíš Morganin rozhovor na náměstí kde tvrdí že jsi poslední Pán času a tak se zde jistě zase objevíš.Pak se rozhodla popravit deset lidí zde aby ukázala co stane když se jí někdo postaví.A zjistíš proč Gart odešel jedna z nich byla jeho dcera.Gartovi se povedlo Morgan přesvědčit že místo popravy postačí nucené práce.Jistě to byl docela dobrý tah aspoň pro Morgan.
"Gart se vrátil zničený a našel mně zde.Odešla jsem protože mi už současný stav nevyhovoval.Nepotřebovali jsme těžbu dříve to zde bylo překladiště kradeného zboží,ale po příchodu té Quaxsky se všechno změnilo.A já netoužím jí posluhovat."dodá pak nakonec Rommie.

Čo takto mi dať aspoň na 5 min vydýchnuť?
Bolo to tak neuveriteľné, tak nahlavu, až som začala veriť. Nič iné mi ani neostávalo. Hlava sa mi stále motala, žalúdok som mala ako na vode, v ušiach mi stále rezonoval ten jej zvonivý hlas plný čudesných slov a teórií, ktorým by nerozumel ani popredný kvantový fyzik. Mala som na výber? Hlava mi horela a všetky moje inštinkty mi vraveli, že toto je pravda skutočná , nedotknuteľný pravda. Teleport, ja a dáka zvrátená mimozemšťanka, ktorá sa ústa asi nikdy nezastavia. Rozpráva, objasňuje, ale mohla by to skúsiť viac po lopate.
Fajn nevoľnosť mi dozvieva, ale ako na dlho? No nakrátko..veľmi veľmi krátko.
Cítim ako sa ponáram do jej očí, ako sa predomnou otvárajú nové sféry a ja vidím veci, ktoré sa jednoducho v niečích očiach vidieť nedajú. Je to skoro ako zle zostrihaný film. Film čo sa tvári, že má logiku bez logiky, čo by možno spravilo dojem na festivale alternatívnej kinematografie. Samé táraniny, žvásty. No pohľad na letiacu raketu mi vyrazil dych. Vyzeralo to tak krásne, harmonicky a jednoducho, úplne prirodzené. Všetky tie teórie uvedené do dokonalej praxe. Vtedy to skončilo a z toho snového poblúznenia ma vytrhol Morganin hlas. Po slovách „To byl prototyp,první loď která překročila rychlost světla“, som prestala počúvať. Veď toto hovorilo za všetko. Mala som pocit, že sa celý môj život od základov zmenil a netušila som ako sa s tým dokážem vysporiadať. Prečo zrovna ja? Prečo to hovorí mne? Pravda je niekedy tá najhoršia možná vec, za pravdu a poznanie sa zomiera..
Do nosa mi udrel kyslý pach hnedej omáčky a pripáleného oleja. Ani neviem ako, no sedela som , k značnej nevôli predávajúceho, nakoľko sme blokovali miesta pre tých, čo si aj niečo objednali. Takže zem volá Rose Tyler..No ako sa má Rose Tyler vrátiť späť? Ako to všetko čo najrýchjelšie vztrebať?
„Čiže vy ste mimozemšťan. Pravdepodobne oblečený v najmodernejšej, ľudskú rasu pripomínajúcej ,kombinéze. A pod tým sa skrýva vaše pravé ja. Šedá pleť bez nosa, veľké čierne madlovité oči, poprípade tykadlá , oslizlé chápadlá a podobne. Ste tu pravdepodobne preto, že niečo chránite a ste v utajení, zrejme patent na tú loď ..a tí muži boli vaši rivali, ochotný vraždiť, len aby niečo od vás získali..a mňa si asi pomýlili s vami. Síce nechápem ako by to mohlo byť možné, s tými vašimi super modernými sci-fi hračičkami, ale inak mi to zmysel nedáva..Zrejme ani nemám pravdu, ale toto je jediné, ako tak rozumné vysvetlenie, ktoré bol môj mozog schopný vyprodukovať.
Vážne neviem ako som sa do tohto mohla zapliesť."

Morgana
Nachvíli se zavzpomínám na první setkaní s Morganou v Anglii.
No promiň. Ale já narozdíl od tebe nebudu přihlížet jak někdo vykrádá planetu která se ani nemůže bránit. Pak se ale rozpovídá o něčem co se tady děje. A co tím myslíš co se tady děje? a vytvořím takový ten vyzvídavý výraz.

V čase minulém,současném či budoucím?
Recepční se podívá na tebe a pak do počítače.
"Ano Clare Bennetová tu je páté patro dveře 26.Ikdyž bych byl rád kdyby tu nebyla."dodá pak recepční.
"Ta ženská je vážně divná.Je příjemná asi jako meč který si strčíš do kalhot."pokračuje dál a aby to ukázal strčí si do kalhot deštník.
"Omlouvám se to jen můj názor."pokrčí rameny."Je to náš host a tak si může být příjemná jak chce.Ikdyž ona je příjemná jako škrábání prstů po tabuli.Ale to není moje věc."
Jen pokrčí rameny a odpoví ti na případné další otázky a pak se za tebou díváš dokud nedojdeš do výtahu a nedojedeš na patro.Jdeš ke dveřím když v tom uvidíš bílé světlo ať už se zachováš jakkoliv tak projde chodbou a pak zmizí.Pokud vstáváš nebo ne tak v každém případě se musíš opřet.Něco je špatně,vynavují se ti vize a vzpomínky,ale jsou jiné.Vidíš dnešní zásah,ale jako by se to stalo jinak.S Clare ses jako by ses nikdy nesetkal a k tomu bistru si byl zavolán náhodou.Zjistíš mokro na své tváři,je to krev co se ti spustila s nosu.Co se to tu sakra děje?
"Jste v pořádku?"ozve se za tebou znamý hlas a když se otočíš uvidíš Clare odkaz teda myslíš si že to je ona tvář souhlasí,ale ten styl je úplně jiný (takhle vypadala když jste se potkali v tom hořícím domě odkaz).
"Nemám zavolat pomoc?"prohlíží si tě se starostlivým výrazem.

Hotel

Kouknu na recepčního a ušklíbnu se.
"Jo možné je všechno."
Pokrčím rameny a poupravím si batoh a jdu k výtahu. Vyjedu s klidem do 5 patra a vyjdu ven abych našel ony dveře.
"Tak už jsem skoro tam..."
Nedoběhnou mi myšlenky, když vidím blížící se záři.
"Sakra!"
Křiknu a rychle skočím a přitisknu se ke zdi v naději, že mě to ochrání. Když světlo ustane sedím opřený o zeď na zemi. Trochu malátně se vyškrábu na nohy a ucítím, krev, která mi teče z nosu. Ihned trochu zakloním hlavu a kapesníkem setřu tu co už vytekla. Opřu s ebokem o zeď.
"Proč mám v hlavě takový guláš. A proč se mé vzpomínky zdají jako sen. Vždyť to co jsem dneska zažil se stalo jinak než si pamatuju."
Rychle zamrkám a pak uvidím Clare jen trochu jinou. Trochu zaostřím a přelétnu jí pohledem.
"Já....já to bude dobré.....Clare?"
Kouknu trochu nechápavě.
"Co se stalo co byl kruci ten bílý záblesk a proč mám v hlavě takový maglajz?"
Vychrlím a sleduju ji.

Nečekaná spolupráce?
Morgan tě obdaří jedním ze svých úsměvu a pak řekne.
"Měl by jste být v muzeu,nebo v mauzoleu.Poslední své rasy,poslední Pán času.Jistě dá se očekávat že se budete do všeho plést.Jste Doktor.Ale my jsme obchodníci a zde šlo jen o obchod.Nechtěla jsem Zemi zotročít nechtěla jsem to udělat ani se Sitari.Jistě ne všechno bylo ... moc ... no podle pravidel mé planety jsem se provinila jen jednou věcí.Generovaní nepřihlášeného zisku."
Ach ano Sitari.Planeta na okraji Spojené aliance planet.Její obyvatelé ještě neobjevili možnosti nadsvětelného cestování,ale ještě ani nepřišli na to že by mohli opustit svou planetu.Společnost zde se podobá té která byla na Zemi na začátku 19.století.A taky si vzpomínáš na odvrácenou stranu provincie kde tě TARDIS vysadila.Přísné tresty,veřejné popravy a mučení údajných nepřátel,tábory nucených prací kde jsou ti kteří tam přišli nucení pracovat dokud nepadnou vyčerpáním nebo nejsou zabiti protože už nejsou schopni pracovat.Strach,utrpení a bolest v očích těch méně štastných a to vše od příchodu podivné blondýnky která se pomocí magie zmocnila téhle provincie.Jistě připadalo ti to známé a když jsi viděl tu loď zmocnilo se tě neblahé tušení.A když jsi zjistil komu ta loď patří ... Morganina slova tě vytrhnou ze vzpomínání.
"Navíc kdyby jste mně tam nechal nebyl by teď čas v ohrožení.Lidé nejsou připraveni na manipulaci z časem.Neví jak je to nebezpečné.Pomůžu vám.Ptáte se proč?Protože je to nutné.Nemusíte mi odpovídat hned nechte si čas na rozmyšlenou.Kousek odsud je vesnice a v ní najdete někoho kdo vám taky pomůže."
Pak skončí a nechá tě přemýšlet.

Blízké setkání třetího druhu
Morgan tě vyslechne a pravděpodobně bude následovat další salva jejího zvonivého smíchu po kterém jí asi budeš mít chuť ten její úsměv trochu poupravit.Co na tom že je mimozemšťanka to ještě nevylučuje možnost válet se po zemi a tahat přitom za vlasy.Ale smích se nekoná jen úsměv a pak Morgan řekne:
"Takže máte pravdu jen v jedné věci.Nejsem odsud a teď nemyslím Londýn a to co jsem vám ukazovala se už stalo nebo stane,ale je to historie.Nebo bude,jinak tohle je má původní podoba.Ano můžu měnit podobu,ale tohle je má původní podoba,ale to jsem už říkala.A ohledně toho oblečení podívejte se na sebe.Což mi připomíná jaký je váš názor na nudismus?"
Podíváš se na její oblečení,bílá blůza a světle hnědé kalhoty no má vkus.Morgan počká zda neodpovíš a pak pokračuje.
"A nespletli by si vás kdyby jeden z nich nepolil svůj PAD kávou a jedno písmeno na tom jméně nevypadlo.No a když už jsme u jmén tak Rose znamená kytka.Ano kytka,přesněji růže.Páni docela dost druhů růží,tradičně používané ... no to je jedno.Podívejte."
Během jejího monologu o tom co tvé jméno znamená se díva na ten přístroj a pak ti ukáže něco jiného.Planetu obíhající kolem dvou hvězd.Asi ta ze které pochází.
"To je Quax,(ukáže na planetu)a tohle Wilan (ukáže na jednu hvězdu) a Decius(ukáže na druhou hvězdu).Dobře než se pustím do dalšího vysvětlováná trvaté pořád na té rybě s hranolkami?Nebo se půjdeme najíst jinam?"
Jak to může vědět?Jistě nejspíš umí číst myšlenky,ale měla se aspoň zeptat než ti vlezla do hlavy.

A aký je váš názor na pozemský reprodukčný systém?
„ Ste si istá, že toto je vaša skutočná pôvodná postava? Čiže sa môžete zmeniť aj na E.Tho a volať domov?“
Urobila som si z nej malý žartík, akosi sa mi už vylepšila nálada , spracovala som všetky fakty a myslela som si, že troška starého dobrého presláveného anglického humoru.
„Heeeeeej, čo je s mojim oblečením? Podľa mňa je skvelé ale maximálne neočakávam, že by to nejaká namyslená mimozemšťanka bohvie odkiaľ z Pluta vedela pochopiť. Toto je móda, štýl ...proste toto som ja Rose Tyler.“ Zatože ty sa obliekaš do super značiek a štýlových strihov, ešte neznamená, že sa budeš na mňa pozerať zhora ty jedna mrcha!,,Oh bože ja som fakt ako mama!
Vyplazila som na ňu špičku jazyka a len ja som vedela aká horkosť sa v tomto detinskom geste nacháczala. netrpezlivo som sa pozerala po obsluhe, ktorá sa nám stále vyhýbala. Toto bude asi prvý krát v histórii, kedy niekde nenecháš prepitné. A človek by si bol myslel, že sa budú čašníci byť o stôl kde sedia dve blondíny.
„Nudizmus je fajn, hlavne keď pozeráte futbalový zápas a v strede hry na ihrisko vbehne nahý tučný chlap v stredných rokoch...a aký je váš názor na ľudskú reprodukciu? Pravdepodobne u vás to funguje inak, vymeníte si tekutiny pomocou dákeho chápadielka čo vám vyrastá za ľavým uchom, alebo ja neviem...O vaše mladé sa starajú samci, alebo nie ešte lepšie, po spárení samca zabíjate a do jeho mŕtvoly nakladiete kožovité vajíčka.“
Začalo ma to fascinovať, keď mohla ona robiť čudesné prieskumy , prečo by som ja nerobila tie svoje? Už som to videla Doctorka Rose Tyler priekopníčka v odvetví mimozemskej reprodukčnosti. Mierne som sa uškrnula nad tou hlúposťou a hneď aj som spustila znova.
To Aby si vedela Morgan, nie len ty si ukecaná, ale aj ja. Ale vieš čo ? Ja aspoň rozprávam celkom k veci, zato ty mi poriadne neodpovedáš na otázky.
„ Ako to, že ak by nevypadlo jedno písmeno, veď vaše meno je úplne iné ako to moje. A o čom im teda ide hmmm? A naozaj úúúžasná dedukcia Sherlock. Ak by ste sa o tom nezmienili nikdy by som nebola tušila, že moje meno znamená ruža. Fakt zarážajúce. A to som si myslela, že budete oplývať väčšou inteligenciou.“
Nejako som s tým nedokázala prestať, neustále ju podpichovať. Pripadala som si ako pubertiačka, späť na strednej škole v dobe keď každé jedno dievča má nejakú tú svoju rivalku, ktorej by vedela skočiť do vlasov a vyškriabať jej oči. Zvláštne, že som k tejto mimozemskej krasotine, cítila niečo také.Nebolo mi to príliš podobné a predsa, miesto toho aby som mala obavy o svoju bezpečnosť, v hlave sa mi rodili stále nové a nové urážky a hlúpe reči, ktorými by som ju mohla korunovať. No všetky tieto myšlienky ihneď zanikli, keď mi ukázala prístroj ktorý zobrazoval planétu obiehajúcu okolo dvoch sĺnk.
Ak by tam bolo aj to tretie, začala by som Morgan oslovovať ako Luke Skywalker, alebo skôr Jaba the Hutt? No miesto toho aby som zo seba niečo podobné dostala moje ústa len obdivne zavzlikali:
„ Oh bože to je nádhera! Nikdy predtým som niečo také nevidela, nikto nikdy niečo také nevidel.“
Aj keď ten názov znie ako kŕkanie žiab.
„ No neviem kam inde by ste chceli ísť, ale..... 2 x rybu s hranolkami a hnedou omáčkou nešetrite“
Nevydržala som už a zakričala na obsluhu, nevinne som sa usmiala na Morganu a dodala som. „Ale kľudne si to môžeme dať zabaliť a zjesť si to vo vašej vesmírnej lodi“
Bolo ťažké uhádnuť, ako som to myslela, ani ja sama som nedokázala určit do akej miery to bola irónia a do akej moja túžba vidieť nepoznané a dostať odpovede na všetko.

Clare na druhou
Clare si tě udivěně prohlíží a i ty si jí můžeš prohlídnout.Jistě je tu jistá podoba,ale ostatní věci jsou úplně jiné.Pokud pomineme ten tmavší odstín pokožky a to že vlasy teď má černé a nakadeřené i její styl se změnil.Všimneš si modrého svetru pod kterým má bílé tílko a černých upnutých kalhot.
"Ano jmenuju se Clare,ale odkud mně znáte?A možná mám i já několik otázek."
Její výraz se změní z udiveného na nedůvěřivý a pak začne hledat něco ve svém svetru.Ikdyž sis opět nevšiml kapsy tak si všimneš stejného přístroje.
"Tachyony,to znamená že jste byl vystaven něčemu co ohýbá čas.Ale přírodní vlákna zase znamenají že jste z této doby."
Mluví zatímco přejíždí rukama po přístroji,pak zvedne hlavu a usměje se.
"Takže se známe,ale odkud?Já vás teď vidím poprvé."
Vzdychne a projde si rukama vlasy a pak řekne:
"Dobře,pojďte dál."dojde ke dveříma otevře je.
Skvělé ty jí chceš pomoct a nejen že tu najdeš jinou Clare a v hlavě máš zmatek,ale ona si tě nepamatuje.No tady nic nezjistíš tak by jsi měl jít dovniř a možná se dozvíš co dál.Snad ti zase nebude popisovat technologii warp pohonu.

Trable

Jen si povzdechnu když začne mluvit a vidím jak se změnila.
"Že já se do toho zapletl."
Přelétnu jí pohledem.
"Potkali jsme se dnes ráno, ale vypadala jste....jinak. Zdá se jako by se skutečnosti trochu změnily."
Podotknu spíše pro sebe a jdu za ní.
"A ano jsem z téhle doby."
Kývnu a vejdu za ní.
"Je to velmi podivné."
POdotknu a konečně už mi přestal krvácet nos.

Čas na odhalení?
"Ano skutečné je to má pravá podoba.A kdo je E. T.?Jinak vaše oblečení vám asi připadá skvělé,ale k té modě nebo stylu asi není nutný vkus,že?A nepochozím z Pluta,ale z poněkud větší dálky.Teda z docela dost větší dálky."
Morgan na tvé vyplazení jazyka neraguje a když se rozhlížíš po obsluze tak si všimneš že se chová opravdu podivně.Prochází kolem a dívá skrz vás jako by vás ani neviděla.Tohle je vážně poněkud zvláštní.Ale to už ti odpoví Morgan.
"No myslela jsem si že váš názor na nudismus bude podobný.Ikdyž s vaší postavou se nemáte vážně za co stydět.Jinak naše reprodukce probíhá jako u vás.Takhle ..."
Její oči se rozšíří a ty máš opět pocit že se do nich propadáš.Zjistíš že jsi v nějaké místnosi a proti tobě jde cizí muž.Je nahý a když se podíváš na sebe zjistíš že i ty jsi nahá.Muž dojde až k tobě obejme tě a ty ucítíš jeho ruce na svém zadku.Políbí tě a pak ... všechno zmizí a ty se opět objevíš v bistru.
"Ano nějak takhle."slyšíš Morganin hlas zjistíš že ikdyž ti řekla pravdu tak si z tebe zase vystřelila.Asi toje podobné jako s těmi dotěrnými osobními otázkámi pro její anketu.
"A teď mám já otázku pro doktorku Rose Tyler,průkopnici v oblasti mimozemské reprodukce.Říkala jste že máte přítele.Jste vášnivá?A jak moc jste vášnivá?"
Jistě určitě umí číst myšlenky a nejen že ti je čte ona se tím i baví.
"Jinak já neřekla že si spletly nás dvě,ale spletly si vás s jinou blondýnkou.Navíc měli jen příjmení.Taylor.A nejspíš nešlo o vypadnutí písmenka,ale jinou změnu.Jinak víte kolik je odrůd růží když jste tak inteligentní?Nebo se máme zase bavit o teorii warpového pohonu?"
Když křikneš na obsluhu tak se Morgan usměje a řekne.
"Oni nás nevidí ani neslyší,taková malá bublina psychického pole.No věděla bych o místě kde vaří poněkud lépe a ikdyž je to dál tak bychom tam byli stejně rychle jako zde.Ale musela by jste se odhalit.Přesněji svléknout,ono to je totiž restaurace v nudistických lázních."
Když to dodá opře si ruku o bradu a čeká jak se rozhodneš.Očekáváš že zase uslyšíš její zvonivý smích,ale tváří se vážně.Že by to myslela skutečně vážně?

Otázky místo odpovědí
"Posaď te se.Zřejmě to bude dlouhé vysvětlování.A podle toho batohu jsem vás asi musela poprosit o pomoc."
Pokyne ti Clare rukou do jednoho křesla a sama si sedne do druhého křesla.
"Ano je to divné,jako by si někdo hrál z časem,ale proč?"řekne spíš pro sebe a pak zvedne hlavu.
"Ten bílý záblesk byla nejspíš šoková vlna.Změnila se minulost a časový proud se tak vyrovnal.V hlavě máte zmatek protože si pamatujete věci které se nastaly a to se mísí s novými vzpomínkami"
Vzdychne a na tváři se jí objeví známý ustaraný výraz.Ikdyž je to poněkud jiná tvář jisté věci se nemění.
"Pokusím se vám odpovědět na vaše otázky,ale nejdřív bych vám ráda položila nějaké já abych se neopakovala.Takže co všechno jsem vám řekla?A kde jsme se setkali?Taky jste říkal že jsem vypadala jinak,mohl by jste popsat jak jinak jsem vypadala?"
Pak se opře a čeká na tvou odpověď.Pokud vytáhneš papír kde ti napsala adresu tak uvidíš něco docela znepokojivého.Písmo bledne a nakonec zmizí až je papír prázdný.Jistě když jste se předtím nikdy nesetkali tak ti nikdy nemohla napsat adresu.Ale ty si pamatuješ to co se stalo.Nebo spiš nestalo.

hotel

Kývnu a položím batoh vedle křesla a sednu si. Nadechnu se a pohlédnu nan í.
"No vypadá to tak."
Pokývu hlavou a pak jí postupně začnu vyprávět o našem setkání o tom co mi vše řekla, o adrese co napsala a ukáži i papírek ze kterého mizí písmenka.
"Minulost se opravdu mění."
Zašeptám trochu znepokojeně a pohlédnu na ní zase.
"Takže co to ted znamená pro nás?"
Optám se nazávěr se zájmem, protože tohle mě i trochu děsí.

Čas na prekvapenie?
„ Sklamali ste ma. E.T! Ten malý šeredný mimozemšťan, čo svieti svojim prstom. Ale pochybujem, že vy by ste mohli svietiť nejakou časťou svojho tela.“ Hrane sa zamračím a započúvam sa do toho zvonivého hlasu, ktorý si nie a nie dať pokoj a stále rozpitváva tému nahoty. Už ma to unavuje, všetci sú takýto nadržaný? Mám čo hovoriť, ja si to predstavujem ich zvyky páre...Nestačím ani domyslieť a už sa opäť ponáram do tej prekliatej neľudskej mysle. V miestnosti je taká čudná atmosféra, nabitá vzrušením a zrazu ten nahý muž..fešák..a nahá ja...aj keď viem, že to nie som ja -ona má lepšiu figúru..jeho ruka na mojom zadku..bozk a opäť návrat do fastfoodu. Tak tomu sa hovoria blízke stretnutie tretieho druhu..doslova.
Pod stolom som zovrela ruky v päsť a sklonila som hlavu. Cítila som sa zahanbene..tak veľmi zahanbene, že som sa pár sekúnd nemohla na Morgan ani pozrieť. No vtedy mi prišlo na um, to s tým svietiacim prstom. Až na to, že tomu nahému pánovi, čo bol ešte pred pár sekundami v mojej hlave, sa rozsvietilo niečo iné. Vedela som, že mi Morgan číta myšlienky, tak som len vyprskla hlasným smiechom a v hlave som tichučko dodala: Tu máš ty mrcha.
No moje pobavenie nad zosmiešnením ich „posteľových zvyklostí“ netrvalo dlho. Morganine otázky ma úplne okradli o veselosť a úsmev na perách a miesto toho do mňa opäť vošiel hnev. Dobre, odtiaľ potiaľ. Ale ona to už preháňa. Na čo jej to bude vedieť. Bože o takýchto veciach sa nerozpráva. Myslieť kľudne...ale rozprávať? A ešte s cudzím. To je len medzi mnou a Mikym, ty mimozemská neukojená krava. Mlčala som, a snažila som sa už na nič nemyslieť, len som tú otravnú blodínu prepaľovala pekne naštvaným pohľadom.
„Nie neviem koľko odrôd ruží existuje. A je mi to jedno.“ Môj hlas zaškrípal medzi zubami ale pokračovala som. „ War...neviem akom pohode si môžete rozprávať akurát tak sama. Zatiaľ ste mi nič nepovedali. Čo chceli urobiť tej druhej žene? A prečo stále odbočujete od témy. Aspoň raz odpovedzte priamo, ako človek keď už sa snažíte za neho vydávať..“ Hneď by bolo ľahšie na srdci, aj keď som vedela, že čím viac energie vynaložím na hnev voči nej, tým viac sa bude ona zabávať...poznám takéto mrchy!
„To ste nemohli povedať skôr, že nás nevidia! Lebo ja som fakt hladná! Zatože vy prijímate potravu v nejakej kapsulovej forme, neznamená, že mne upriete moju dávku ryby s hranolkami.“ Skočila som jej do reči ale ona si rapota ďalej..Niečo o lepšom podniku v nudistických kúpeľoch. Nevedela som si spomenúť, že by som niekedy počula o niečom podobnom v Londýne..zrejme pôjde o mimozemské kúpele pre naháčov? Uškrnula som sa a v hlave sa mi zrodil plán, ktorý som zaobalila do množstva hlúpych myšlienok, aby mi ich nemohla prečítať.
„Ja som za, ale pred tým sa musím zastaviť doma. Musím si niečo vybaviť..“ Nahodila som na ňu šteňací výraz v tvári a dúfala som, že to zaberie aj na medzigalaktické blondíny , na mamu a Mickeyho to zaberalo vždy. Už som sa začínala tešiť..Ale ak mi ale neodvolí ísť domov, ak si nebudem môcť ísť domov pre „svoje nahé plavky“ ((zástera s vyobrazením tela nahej ženy.blbší darček som vživote nedostala)),skončila som. Iniciatívne som sa postavila a s dobrou náladou, že konečne Morgan preveziem , som zavelila.
„Smer náš byt!“

Neskutečný příběh a nová nabídka
Clare tě pozorně vyslechne zvlášť to o tom ohni a i předchozí popis její podoby a vypadá to že jí jisté věci i docela znepokojily.Naproti tomu to že uvidí z papíru mizet písmena jí moc nepřekvapí.
"Někdo změnil minulost a způsobil jistý paradox ikdyž to asi nebylo úmyslem.Jinak nejste jediný kdo má vhlavě zmatek.Já se ráno objevila na místě kde jsem nevěděla kde jsem co tu dělám,ani jak jsem se tam ocitla.Navíc tam všude hořelo tak jsem se rozhodla že se odtamtud přenesu a pak bud zkoumat co se stalo."
Ano v tvých nových vzpomínkách si pamatuješ na bílé světlo a jistý syčívý zvuk,ale když jsi tam přišel tak tam nikdo nebyl.Oheň jste však uhasili a celý dům prošli ovšem nikoho jste nenašli.
"Jenže ikdyž vím co by to mohlo způsobit neznám důvod použití.Je to invertor částic,popsala bych vám jak funguje,ale je to dost odborné a nejsem si jistá jestli by jste mi rozuměl.V naší době je zakázaný protože je dost nebezpečný.Narušuje totiž čas a jeho provoz je problematický.Exotické častice které přitom vznikají se obtížne regulují a pak může dojít nehodě.Tak to bude asi všechno a ohledně vaší otázky sice nevím proč jsem vás požádala o pomoc,ale pokud máte ještě zájem budu ráda.Ale samozřejmě vás nenutím je to jen na vás."dodá a usměje se na tebe docela milým úsměvem.Možná je to jen pocit,ale tahle Clare se to zdá milejší a příjemnější.Ale jak je řekla rozhodnutí je na tobě,ale když už jsi vážil takovou cestu tak proč se teď vracet.

Podivný úkaz a neznámý cizinec
Nastal další den den a ty si krátíš volný čas v posilovně,když se stane něco zvláštního a věci brzy přestanou dávat smysl.Jako by se vzduch kolem tebe zavlnil a místo prostoru za tebou a zdi vidíš jinou místnost.Možná to je jen přelud,to co uvidíš rozhodně jako přelud vypadá.Tedy nejdřív asi jde o nějaké vězení aspoň podle uniformy ženy která je nejblíž.Pak jsi uvidíš bílé jiskřivé světlo které za ní stvořilo muže.V ruce má zbraň,ale ten typ jsi nikdy předtím neviděla.Vypadala jako hodně zvláštní pistole. odkaz Pak z ní vyšlehl oranžový paprsek který zasáhl ženu do zad.Vidíš jak padá na zem i její výraz plný překvapení a bolesti.Muž pak zastřelí další dva dozorce,jeden se sice snaží zavolat o pomoc,ale ten muž ho trefí do zad dřív než stihne stisknout tlačítko.Pak zamíří na muže připoutaného v židli,ale vystřel jen zničí židli.Muž k němu pak dojde pomůže mu vstát a ten druhý muž zmizí ve stejném světle v jakém se zde objeví ten první.Nasledně slyšíš další výkřiky a občas uvidíš i oranžový záblesk nebo trvalejší bílé světlo.Je ti jasná jedná věc,v tomto boji by si nevsadil na domácí tým ani ten největsí optimista neboť dozorci zde zcela jasně prohrávají.Pak příjdou další tři muži a ten první řekne:"Hlášení.""Vstup,zajištěn."řekne jeden z nich a nato se objeví bílé světlo které tentokrát stvoří ženu. odkaz Její vlasy jako by zářili vlastním světlem a její modré oči světelkovaly jistě to byl jen pocit,ale to už se to co vidíš znovu zachvěje a oni stojí u nějakého vstupu.Jeden z mužu řekne blondýnce že potřebují kód asi aby se dostali dál.Blondýnka zvedne jednoho dozorce a fackou ho probere k vědomí.
"Potřebujeme znát kód dál."
"Nic vám neřeknu."
Blondýnka ho překvapivě neudeří,ale místo toho se usměje a řekne:
"To ani nebudete muset."
Pak nasadí soustředěný výraz a nasledně řekne:"6259."
"Ne,ne."vykřikne dozorce,ale to se už otevírají dveře dál.Pak se to co vidíš roztříští a něco tě shodí na zem.Pokud vstaneš tak uvidíš že to co jsi viděla je pryč.Opět vidíš jen zeď,ale pak ti přijde něco divného není tu tma?Jistě je tu tma protože světla nesvítí,že by výpadek?A co jsi to vlastně viděla?Vypadalo to tak skutečně,navíc ti muži nejspíš nebyli vojáci ani jeden z nich na sobě neměl uniformu i ta žena byla oblečená do vkusné bílé blůzy a hnědých kalhot.Z tvých myšlenek tě vytrhne zvuk střelby.Jistě je to střelba a pak ještě i jiný zvuk kde jsi ho jen slyšela?
"Musíme utéct."ozve se najednou za tebou.Pokud se otočíš tak si všimneš za sebou muže kterého jsi předtím neviděla.odkaz
"Vím že jste zmatená a máte spoustu otázek,ale teď na ně není čas.Ti co sem přišli to tu ovládnou a nic ve vaší době jim v tom nezabrání.Já nejsem váš nepřítel,chci vám pomoct protože pokud vás tu najdou tak vás taky zabijí."
Zatímco mluví tak se střelba blíží.Asi mu budeš muset věřit kdyby tě chtěl zabít už by to udělal.Na otázky bude dost času později.

Podivný úkaz

Nikdy jsem nepatřila k těm křehkým ženám, o kterých se píše v románech z červené knihovny. Vlastně mě tenhle obraz ženy dost odpuzoval. Nejspíš to bylo dáno tím, že oba moji rodiče byli vojáci. Od malička jsem vyrůstala v tom, že armáda je ta nejlepší věc. A nejspíš proto jsem se po základce přihlásila na vojenskou střední a začala na sobě makat. Dokonce jsme udělala i Vysokou vojenskou školu. Byla jsme mile překvapena, když jsem byla jedna z nejlepších v ročníku.

Takže se vlastně ani není čemu divit, že po mě armáda skočila jako vlčák po uzeným. Drapla mě do svých ocelových drápů a nepustila. Prošla jsem už na dvě desítky misí, měla sedm zranění a po každé jsem se vrátila s novým elánem a novým zápalem pro věc.

Když zemřeli rodiče i moje sestra stala se armáda jedinou rodinou, kterou jsem měla. Všechen čas trávím na základně. Stejně jako teď. V boji i posilovně se vyrovnám většině vojáků a stejně jako oni ani já nenechávám svoji zbraň daleko. Dokonce i teď mám u opasku dýku a vojenskou beretu 9mm.

Když se začnou dít ty divné věci ztuhnu, ale není to strachem. Můj mozek už snad strach ani nezná. Přikrčím se jako šelma a když tohle malé kino skončí a za mnou se ozve hlas muže, má ještě než se otočím namířenou beretu do obličeje "Musíme utéct." zní první jeho věta. Ten nápad mi přijde rozumný. Zatím ale zbraň neskloním."Vím že jste zmatená a máte spoustu otázek,ale teď na ně není čas.Ti co sem přišli to tu ovládnou a nic ve vaší době jim v tom nezabrání.Já nejsem váš nepřítel,chci vám pomoct protože pokud vás tu najdou tak vás taky zabijí." Tohle ovšem ale už na sklonění zbraně je. Jasně, že jsem zmatená, kdo by asi nebyl bleskne mi hlavou.

Dělám nejspíš velkou chybu, ale skloním zbraň a přikývnu. Beretu schovám do pouzdra a vezmu bundu od maskáčů, kterou mám na vedlejším stroji. "Fajn...Prozatím to beru, že seš se mnou, ale jak chceš utýct? Východ je tam!" ukážu k místu odkud jde střelba. Přesto se k těm dveřím vydám.

Zvedáme kotvy

Vyslechnu si její teorii i vše ostatní co mi Clare řekne a přelétnu jí pohledem.
"Nad čím se vůbec rozmýšlím."
"Není o čem uvažovat, jednou jsem se do toho namočil takže už nejde couvnout. Neříkám že tenhle maglajz chápu, ale jednou v něm jsem tak co."
Pokrčím rameny a trošku se protáhnu a pohlédnu jí do očí.
"Každopádně co tedy teď dál? A jak bych vůbec mohl pomoci, když vůbec nic o tomhle všem vlastně nevím a nechápu to....moc."
Se zájmem poslochám co by mi chtěla dalšího říci.

Spirála času
Nacházíš se v pokoji pro hosty jednoho kasína v Las Vegas.Sedíš za stolem a díváš se na záznam který si za pomoci psychopapíru a svého šarmu ho získal stejně pokoj.Říká se že malá skupina lidí zde zde ve městě přepadla jedno kasíno ukradla všechny peníze a zabila ty kteří jí v tom chtěli zabránit.Pak pronikla do jedné věznice,zabila většinu stráží a osvobodila všechny vězně.Jistě oficiálně se nepodávají žádné informace.Nepotvrdili to ani nevyvrátili,ale ty jsi měl podezření které se nyní změnilo v jistotu.
Záznam končí,tito muži podle vybavení pocházejí z 24.století.Potřebovali prostředky a teď si vytvořili i armádu.Zbývá jim jen základna,ale o co jim jde?Rozhodneš se to prozkoumat a tak vyhledáš technologie které do této doby nepatří.Ukáže ti to jednu vojenskou základnu docela daleko osud.Témeř na hranici pro transportu bez připojení,ale brzo už stojíš v jedné betonové chodbě.Slyšíš zvuky střelby jak se základnou prochází kanonefutr z vězení.Pak dojdeš do posilovny kde poněkud tvrdě dře jedna dívka(Andrea).Upnuté tílko je přilepené na tělo a tobě se ukáže opravdu pěkný pohled.Ovšem další střelba která se zde blíží tě vyvede z příjemných myšlenek do reality.Měli by jste odsud co nejrychleji zmizet a pokud by to bylo možné a oni vás nenašli tak i zjistit o co jim tu jde.Jdeš tedy k ní a oslovíš jí.
"Musíme utéct.Vím že jste zmatená a máte spoustu otázek,ale teď na ně není čas.Ti co sem přišli to tu ovládnou a nic ve vaší době jim v tom nezabrání.Já nejsem váš nepřítel,chci vám pomoct protože pokud vás tu najdou tak vás taky zabijí."
Tvůj šarm opět zabere a ty jí přesvědčíš že schová svou zbraň.Jenže nápad odejít stejně jako jsi přišel není zrovna vhodný.Střelba se znovu příblížila,ale mohl by jsi použít svůj sonický disruptor a probourat si cestu zdí a pak použít molekulální obnovení na uzavření otvoru.

Pátrání po tom co se nestalo
"No můžeme se vrátit na to místo a tam zkusit najít zbytkové reziduum.Podobné jaké obklopuje vás.Změnila se minulost a časový proud se teď vyrovnává.To vyvolalo šokové vlny podobně jako když hodíte kámen do vody.Vás zasáhla jedna z nich a byl jste v přímém působení,ale nebojte se fyzicky by bám to nemělo ublížit.A co se týká těch vzpomínek tak se staly oba proudy.Vím že to zní divně,ale je to tak.Jinak pokud nemáte další otázky můžeme vyrazit."
Pak Clare počká zda jí ještě něco neřekneš,znovu vytáhne ten placatý přístroj a něco v něm označí.Blikající červená tečka v tobě vyvolá pocit který si zažil u bistra.Clare usměje a pokusí se tě uklidnit.
"Je to docela daleko a takhle tam budeme rychleji.A nebojte je to bezpečné"
Pak ukáže na tu tečku a opět okolí zalije bílé jiskřící světlo.Když zmizí stojíte na známém místě,ale něco je jinak.Jsou zde patrné stopy po ohni který byl uhašen a ten kovový nosník který jsi pomáhal zvedat je na svém místě.Jistě nedrží tam zrovna pevně,ale nevypadá že by měl spadnout.Clare něco zkoumá a pak řekne:
"Mám to.Trhlina se sice zacelila,ale ještě je tu zbytkové záření které nám ukáže co se stalo.Ale nebojte se bude to bezpečné.Bude to jako bychom nahlíželi do alba s fotkami."
Jista s fotkami něčeho co se nestalo.Pak to nejspíš začne protože prostor kolem tebe opět naplní bílé světlo zatím co se k tobě nese šepot různých hlasů.
A tak se to všechno začalo.Trpíte ztrátou paměti?Kdo jste?Krok jeden krok,dálkou svou.Blízká i vzdálená.Svět se vymkl z opratí.V čase minulém.Zkusme to znovu.
Světlo mizí a ty jako by ses díval na nějaký film.Tak tohle Clare asi myslela tím že vám to ukáže co se stalo.Jen si nečekal že to bude tak doslova.Jsi v hotelovém pokoji se dvěma muží,ale ani jeden z nich tě nevidí.Jako by jsi byl nezúčastněný pozorovatel.
"Vůbec nečekala že se to stane.Když jsem se přenesl ležel na ní docela velký nosník."zasměje se jeden muž.
"Ale to situaci komplikuje.Musíme najít její rodovou linii a přerušit ji.Pak naše milá Clare přestane existovat protože se nikdy nenarodí."pronese druhý muž který nesdílí jeho optimismus.
"Na to nemáme čas.Navrhuju přímější postup pomoci invertoru častic.Změníme čas,doslova.Já vím je nebezpečné,ale pokud se spojí s naší dobou budeme v průšvihu dřív než stačí zapůsobit zákon rozteklých hodin."
Pak se okolí změní a ty opět uvidíš Clare,tu kterou si viděl ráno.Světlá pleť,rovné hnědé vlasy a zelené oblečení.Stojí na nějaké plošině ve tvaru půlměsíce půl metru na šířku a dva metry na délku.Ta plošina stojí na zemi je obklopená modrým světlem a Clare se usmívá,ikdyž to není hezký úsměv.
"Dobře,vy zrádci.Byly bude konec ..."
"Silná emise chronitonových částic."přeruší jí nezučastněný hlas počítače.
"Chronitony?"Clare to udiví a pak se objeví nevěřícný výraz.
"Přece by nebyli takový blázni aby ... Néééééééééééé ... "
Modré světlo se deformuje a okolí se opět halí do bílého světla ve kterém křik Clare postupně zaniká.Bílé světlo nahradí tma a ty pod sebou ucítíš znovu pevnou zem.
"Tommy,Tommy ..."volá tě ženský hlas.Otevíráš oči a zjistíš že jsi opět v místnoti kde jste se objevili a nad tebou klečí Clare v jejimž snědém obličeji se objevuje starostlivý výraz.
"Jste v pořádku?"

Mezi časem

Vyslechnu co mi Clare říká a povzdechnu si.
"Dobře no i kdyby tak už to ted neovlivním."
Ušklíbnu se a vezmu si svůj batoh a počkám, až sipohraje s tou věcičkou nemám strach protože mi to připomíná, že jsem to už zažil. Když se opět zhmotním vidím, že jsem na místu zásahu.
"Nebojím se už jsem to s váma jednou zažil.....hmmm zajímavé tady se to ráno stalo."
Houknu spíše pro sebe a sleduju co dělá dál. Když se pak vše změní trochu se zakymácím.
"No sakra."
Sleduju vše co se děje až do konce a že mě ten pohled nijak moc nevábí. Když vše skončí zamžikám a vidím rozmazaně Clare.
"Fajn takže to nebyl vše jen sen."
Ušklíbnu se a trochu zaklepu hlavou.
"Jo...jsem v pohodě nebojte."
Pomalu se opírajic o zem zvednu.
"Zajímavá zkušenost a co dál?"
Koukám na ní trochu zvědavě, protože mocnechápu proč mi to vše ukázala.

Já jsem podle mě živej
Ale, ale to není pěkné tohle říkat. Podle mě jsem dost živej vždyť mi je jen jeden tisíc sto let!
A také nezáleží čím jste se provinila proti své planetě, ale o tom jak jste se provinila oproti těm ostatním, na kterých jste těžila. Základní práva bytostí celého vesmíru jsou dána stínovým rohlášením "STÍNOVÝM PROHLÁŠENÍM"!

Nechat vás tam? a nechat vás všechno vytěžit? Pardon ale to je proti kodexu Asteriánských entyth.
Jak, Teď? Teď chtějí manipulovat s časem snad nechtějí sním manipulovat bez vyhrazení paradoxu. zatvářím se velice zachmuřeně.
Na to se musím podívat! a výjdu směrem k vesnici
Jdete se mnou otočím se a už už podávám ruku.

Představení

Dívka naštěstí pochopila situaci a sklonila zbraň.

Chytré děvče. I když "prozatím to beru" nezní nijak nadšeně..

No ale k tomu jak se odsud dostaneme. Pokud tu zůstaneme nebo se pokusíme prchnout chodbou uvidí spoustu divných věcí, tak proč jí na ně nepřipravit už předem, že?

No máme jen jedinou možnou, vojando usměju se Budeme muset projít zdí. Už jsi to někdy zkoušela? Jsi voják tak jsi toho určitě zažila hodně, třeba bys mi to mohla někdy v klidu povyprávět mrknu na ní

Zatím co povídám, vytáhnu z kapsy perfekntí udělátko. Sice udělá trochu nepořádku ale to se časem spraví. Teď jen aby se holka nešprajcla když udělám něco fakt divnýho. Ale snad až uvidí ty co sem pochodujou, tak jí dojde kam jít.

A jak se jmenuješ? Já jsem Kapitán Jack Harkness.

Záměrně zdůrazním kapitána, a snažím se s ní udržovat ční kontakt. Bude to sice díra naslepo, ale myslím že zeď vážně nemůžu minout. Bez dívání nasměruju disruptor proti zdi a dál se usmívám na dívku vedle mě. Je vážně hezká. Sice moc vytrénovaná, ale díky tomu má krásnou postavu...

Disruptor vykonal svoje. Ve zdi je díra. Aniž bych změnil výraz tváře chytnu dívku za ruku

Tak pojď, počkáme na ně jinde.

Protáhnu jí dírou ve zdi, nasměruju na díru ve zdi disruptor a vytvořím z díry opět zeď. A teď oblíbená část našeho Doktora. Útěk. Mezitím si můžeme pokecat o tom kam běžet a co dělat dál.

Tak kam dál běžet? Chtělo by to ty útočníky někde omrknout a vymyslet co dál.

Co ten chlápek je sakra zač?!

Mluví na mě. Nemusím být zrovna Einstein, abych pochopila, že chce od něčeho odpoutat mojí pozornost. Jenže od čeho? Ten chlapík je dost divný. Jeho uniforma nemá naše označení a ani nepoznávám to, co na ní má. Zmíní něco o tom, že jsme toho hodně zažila. To si piš, že zažila, ale tobě to tak budu vyprávět pomyslím si "Nemyslím si, že máte prověření na to, abychom si mohli popovídat o nějaké misi" Tím to asi tak nějak uzavřu.

Snaží se udržet oční kontakt. Stejně mi neunikne, že vytáhne nějaké divné udělátko. Sahám po zbrani, ale on tu věc namíří jinam.

No aspoň má dost slušnosti, aby se představil "Já jsem seržant Andrea Mitchelová, nicméně nespadám pod vaše velení, takže mi Vaše hodnost může být víte kde?" Nikdy jsem se moc nemazala s lidmi. Buď jsou se mnou nebo proti mě. Tenhle chlapík, tenhle Jack zatím vypadá, že je se mnou, ale ještě uvidíme.

A pak vyhodí tou věcí zbraň do luftu. Teda vlastně nevyhodí, ta zeď tam najednou není. "Co se to tu sakra děje?"ujede mi otázka, ale jak se dozvím vzápětí není čas mi to vysvětlit. Proběhneme tou dírou a...Pak se stane něco divnýho. On tam tu zeď vrátí. Sakra, tohle je zatím můj nejdivnější sen pomyslím si.

Poslední ale docela důležitá otázka je Kam teď?. Rozhlídnu se abyhc se zorientovala "Mohli bysme do hangáru. Záleží na tom, kam se potřebujeme dostat a za jak dlouho. Jsem sice v pozemních oddílech, ale mám i pilotní licenci" řeknu a oklepu hlavou. Proč tomu chlapovi vlastně věřím? No možná proto, že mě nechce zabít na rozdíl od těch potvor? Možná proto.

Další podivný úkaz a ještě podivnější blondýnka
Vaše plány ohledně dalšího postupu přeruší praskání.Nejdřív to vypadá že to pochází z lodního reprodutoru,ale pak se před vámi roztrhá prostor a zase se spojí.Chodba zmizí a vy vidíte pohled na jednopatrovou budovu starší budovu kde se pere můž v černém oblečení s černým kloboukem a blondýnka. odkaz Ta pak spadne se střechy a jistý krystal mléčné barvy dopadne vedle ní.Muž který na to rychle sleze dolů jí zkontroluje tep pak se usměje a sáhne po krystalu.Ovšem ona otevře oči chytí ho za krk jednou rukou uškrtí a pak odhodí stranu.Bouřka která v okolí řádí jako by se stáhla na zem blesky udeří do krystalu a ten začne zářit tak že světlo z něj překryje vše ostatní.Když pak světlo zmizí obraz se zachvěje a změní.
Teď vidíte travnatou krajinu s kamenými monolyty vztyčenými vzhůru.Není to Stonegenge kamenů je mnohem méně a jsou válcovitého tvaru.Jsou široké asi jen půl metru a dva metry vysoké se špičkami na konci a podivnými značkami kterými jsou posety.U jednoho kamenu pravě stojí mladý kluk se starším mužem každý z jedné strany a drží se za ruce.Poblíž stojí žena s černými vlasy a volnějšími šaty a blondýnka s předchozího obrazu která na ní míří tím krystalem.
"Jeho otec trpí nevyléčitelnou nemocí.Teda nevyléčitelnou v této době a chce obětovat svého syna aby se vyléčil."
Žena s černými vlasy blodýnku probodne nenávistným pohledem a pak řekne:
"Ano život za život.Navíc když přerušíš obřad tak oba zemřou."
"To není pravda a není to obřád.Tyhle kameny spolu s železitou půdou působí jako určitý měnič energie ovšem jen při specifickém stavu jako je třeba zatmění Slunce.Stejný menši měnič energie mám v ruce a společně ..."
Nedořekne protože se na ní ta druhá žena vrhne.Obě spadnou na zem a krystal se odkutálí ovšem blondýnka jí bez problému odhodí stranou,pak natáhne ruku krystal se zvedne a pak přitáhne do její ruky.Pak vyskočí a jediným skokem ocitne u kamene.Vidíte jen rozmazanou šmouhu blondýnka pak jemně odstrčí kluka a přiloží na kámen svůj krystal.
"Bod 6135."
"Néééé."slyšíš křik ženy.
"Otevřete bránu vraťte mně do mé doby.Nařizuji ..."Okolí se roztříští a vás zalije bílé světlo ze kterého uslyšíte známý hlas.
"Vyborně věděla jsem že když se narušení zavře tak vás se protáhnu aniž by si toho všimli.Ahoj Jacku,žasneš?"
Když světlo zmizí zmizí všimnete si že jste v malé místnosti kterou si asi někdo zařídil podle sebe.Jako by si sem natahala spoustu techniky a v jednom čtvercovem otvoru vydíte zasunutý konec toho krystalu.Ovšem dveře nevidíte.Pak se křeslo otočí a vy uvidíte blondýnku z přechozího vidění.
Nečeká až Jack odpoví a pak prokračuje k Andree.
"Nebojte chci vám pomoct.Nechcete zjistit co se tu děje?Ale asi bych se měla nejdřív přestavit.Jmenuju se Zoe.Zoe Castillová,ale tohle vám nic neřekne proto uplyne ještě dlouhá doba než mně někdo bude znát.Ale pokud máte zájem tak vám to ukážu.Jinak proč o mně nevíte?Protože jste ten typ který si bez rozkazu ani nezaváže tkaničky.Když se to hýbe salutujte když ne natřete to.Aspoň tohle se říká v téhle době ne?"
Skončí a pohled přesune z Anderey na Jacka.
Popis toho co jste viděli pro Jacka


Popis toho co jste viděli pro Andreu

Hledáni ztraceného času
No Clare ti to asi neukázala protože vypadá stejně překvapeně.Jistě zachránil si ženu která ti už sama o sobě řekla neuvěřitelný příběh a když se jí rozhodneš pomoct zjistíš že si tě vůbec nepamatuje a nejspíš se to i odehrálo poněkud jinak.Kdyby ti tohle někdo řekl myslel by sis že ti popisuje nějakou praštěnou příhodu ze Star Treku a nejspíš nebo spíš určitě by jsi pak pochyboval o jeho zdravém rozumu.
"Teď bychom se měli podívat na to místo kde jsme to viděli.No myslím že by jste se měl připravit."
Opět následuje přesun a ocitnete se v opuštěném pokoji který vypadá jako by se jím prohnal požár a pak povodeň.Je s podivem zde vlastně cokoliv najít.Clare chvíli něco hledá pak její noha na něco narazí a ona to zvedne.Je to nějaké kovové prkno asi metr dlouhé a půl metru široké a poněkud zahnuté.Podobá se to krátkému serfovacímu prknu se spoustou tlačítek.
"Ahoj,už je to dlouho.Tak rok,ale ty zde asi nejsi tak dlouho.Dobře tak uvidíme co se zde vlastně stalo."
Sedne si na zem a začne něco tam něco mačkat a přitom si spíš pro sebe říká:
"Pokud vám to připadá zmatené zkuste si představit jak se cítím já.Přijde ke mně někdo kdo mně zná ikdyž jsem ho v životě neviděla a ..."projede si rukama vlasy a pak se podívá na tebe jestli nesedíš vedle.Pak se objeví podobný holografický obraz,ale je plochý.Opět si všimneš původní podoby Clare zatímco ta nová na ní udiveně zírá.
"Vážně jsem vypadala takhle?Vypadám jako Robin Hood po změně pohlaví,navíc tohle nesedí."ukáže na slova sekční šéf společnosti o které si v životě neslyšel.
"Rezignovala jsem na své místo.Vlastně jsem odešla abych se nestala sucharem o kterým se zde píše.Už je to rok,pokud bych to co stalo měla k něčemu přirovnat tak k dílu kdy Picard dostal možnost změnit svůj život.A do této doby jsem o nich neslyšela.Pokud jsem vás teda ráno o něco požádala tak protože se okolnosti změnili ... no ... já nejsem ona."
Jistě stačí se podívat,ale možná je tu jedna teorie,ale jak se říká v minulosti zašlápneš motýla a vše se změní.Jistě zde nešlo o motýla,ale o působení dvou protichůdných stran.Jistě by se našel díl Star Treku nebo jiného sci-fi seriálu kde to řešili.
"Můžu vám ukázat co jsem zase zažila já pokud máte zájem."

Čas mimo

Když se zase přesuneme najdu znovu rovnováhu a koukám na to co Clare dělá.
"Co je zase tohle."
Prohlídnu očima o nu tyč nebo co to je s čím si hraje. Když se zobrazí hologram vidím co se zase děje. Už to začíná být jako v nějaké podivné parodii. Když Clare domluví kouknu na no a dřepnu si vedle ní.
"No na Star Trek fakt moc nekoukám zrovna tohle scifi jde mimo mě ale to nevadí."
Pak se poškrábu na bradě a skousnu si ret.
"Jasně proč ne......Jen si teď říkám zdali mě ještě potřebujete."
Podotknu trochu nejistě s menší obavou, že to může být konec mojí krátké výpravy, ale vlastně bych se mohl vrátit k normálu.
"PO tomhle? Ne to asi ne."
Uvědomím si rychle a mlčím a sleduju a poslouchám.

Gartův dům, Luxyrom, Sitari


Když se objeví ta nollka, uleknu se, ale nedávám to najevo. Mohou totiž býti velmi nebezpečnými, mohou vylučovat omamné látky, a to nepozorováni. Vycítím, když se mě někdo snaží omámit, otrávit nebo podobně, ale to už je stejně pozdě. Naštěstí nevypadá, že by byla nepřátelská, a tak jen dál sedím a hraju si se sklenkou od modrého nápoje.
Rommie mi odpoví, a Gart jde udělat čaj. Správný přístup, čaj je nejlepší pro řešení problémů. Máte nějaký plán ? Nějaký cíl ? Podle mě by stačilo někde "ukrást" tu vaší "hraběnku", zajmout ji, a buďto ji domluvit nebo bych jí ssebou vzal.
Mohl bych ji odvést domů. Správně bych ji měl odvést do Bouřné klece nebo do jiného vězení, porušila nejméně polovinu pravidel o kontaktu s cizí rasou.
Zamyslím se, položím skleničku a začnu si prohlížet interiér domu. Potichu si prokřupávám prsty, a čekám na odpověď.

A heleme se

Začíná to být vážně zábavné.

Drahá Zoe, dlouho jsme se neviděli. Asi tak od té doby co jsi uprchla s tímhle krystalem. Ostatně nechápu proč. tvá krása vynikne i bez něj. A tohle je Andrea. A honí nás několik Quaxů, i když možná už vlastně ne. To záleží na tom kde jsme. A kdy jsme.

Usměju se na obě dámy a myslí mi proběhne hned několik příjemných scénářů, ve kterých ovšem rozhodně nefigurují Quaxové.

A možná bys nám mohla vysvětlit co to znamenalo... No dej si chvilku na rozmyšlenou, nejdřív musíme asi Andree vysvětlit co a jak.

Usměju se na Zoe, pak se usměju na Andreu a pokusím se jí všechno vysvětlit.

Vojáku, sedni si. Vím že je to trochu divné, ale na to si časem zvykneš. Ale na ten šok je lepší se posadit. No řekněme že jsme tak trochu cestovali v prostoru. Ano jde to. Jde cestovat i časem, což jak jsi viděla jsme zřejmě také udělali. Neptej se jak nebo proč, prostě to jde a děje se to. Zemi napadla mimozemská rasa, opět, a my se s ní musíme vypořádat. O to jde v první řadě. A to ty umíš skvěle. Musíme zachránit zemi. Představ si, že jsi vyvolená která spolu s námi zachrní celou Zemi, není to úžasné?

Obejmu Andreu a přitisknu ji k sobě

Doufám že tak chvíli vydrží je to vážně příjemné... A každý přece ví že při šoku je vhodné se něčeho pevného držet. No ale každopádně by bylo dobré vědět co se děje.

Otočím se zpět k Zoe.

Tak povídej, co nového u tebe, proč jsme tady a nevíš náhodou kde je Doktor? Už jsem ho dlouho neviděl.

Kam jsem se to sakra dostala?

Přestává se mi to líbit. Nejen, že je tu šašek, co se nazývá kapitánem, ale pak je tu ještě ta blondýnka. Osobně bych se jim docela podívala do hlav a nemyslím to obrazně. 
Když e mnou mluví ta blondýnka, docela mě svědí ruka. Jistě, připadám si jako Alenka v říši divů, ale i tady bych si zvykla. Považuju za dosti osobní, když se to mě ta žena, mimohodem představila se, ale takovým zvláštně nabubřelým způsobem. Ten by mi sám o sobě snad ani nevadil, ale to, že se naváží do vojáků to už je osobní.
Trhnu sebou a už už chci vyrazit a zatnout jí tipec, ale pak promluví zase ten rádoby kapitán. Ikdyž..co když opravdu je. Co když je tohle test. Pak má vcelku krásný proslov. 
Když mi řekne, abyhc si sedla, tak si sednu. Proč se vzpírat rozkazu? Poslechnu si ho.
 "Vojáku, sedni si. Vím že je to trochu divné, ale na to si časem zvykneš. Ale na ten šok je lepší se posadit. No řekněme že jsme tak trochu cestovali v prostoru. Ano jde to. Jde cestovat i časem, což jak jsi viděla jsme zřejmě také udělali. Neptej se jak nebo proč, prostě to jde a děje se to. Zemi napadla mimozemská rasa, opět, a my se s ní musíme vypořádat. O to jde v první řadě. A to ty umíš skvěle. Musíme zachránit zemi. Představ si, že jsi vyvolená která spolu s námi zachrní celou Zemi, není to úžasné?"
Jakmile domluví, tak mě obejme. Popravdě nevím, co si mám myslet, takže jen sedím. Když mě pustí kouknu na něj "Úžasné? Jak pro koho, ale pokud mám někoho nebo něco zabít, stačí říct." pousměju se. Je zvláštní, jak lidi jednají. Možná jsem se měla sesypat nebo začít hystericky ječet nebo možná brečet, ale já na tohle nikdy nebyla. Navíc "vojákování" mě vždycky bavilo. Konec konců proto jsem se dala k armádě. "Popravdě...Kapitáne, zajímalo by mě, proč zrovna já? Na lodi byli desítky dalších jako já a možná i lepších" tohle je jedna z otázek, co mě trápí už od...sakra najednou mi nejde určit čas od kdy. Oklepu hlavou. No zkrátka od tý doby, co mi cestu zkřížil on. Kapitán Jack Harness
 

Útroby Londýna
Neznáša metro. Neznáša tých ľudí, čo sa na seba lepia a v pérových bundách a s množstvom tašiek sa na seba tlačia ako v rade na teplý chlieb. To obrovské množstvo cudzích tvárí, neznámých i akosi trocha povedomých, bez duše no zároveň s príbehom. Neznáša tých zvrhlíkov, ktorí sa tak radi na vás pozerajú neurčitým pohľadom, no vy veľmi dobre viete, že ak by neexistovali zákony, tak by vás mile radi stretli nejakej uličke, zaškrtili a zatiaľ čo by vás pomaly, ale isto opúšťal život oni by vás za krk držali silnejšie... A potom z tohoto okamihu žili ďalší mesiac, možno dva, dokým ich zvrátené chúťky neprídu späť a znova si niekoho podobného vyhliadnu na linke Victoria alebo Jubilee. A zároveň ich neprekonateľne miluje. Stratí sa v dave a nepreberných masách. Edinburgh môže byť síce druhé najväčšie mesto v Škótsku, no v anonymite sa Londýnu nevyrovná, ktorá vás ukryje ako rúško uprašnej noci a vy sa nadobro stratíte v čase presne ako ten zvrhlík, ktorý si práve možno pochutnáva na svojej ďalšej obeti.

Tak sa všetci strácajú... Ľudia, veci. Zmiznú a nik ich už možno nenájde, pokiaľ sa do práce pochopiteľne nepustí ona - Emma. Pátračka. Alebo ako jednoducho volá svoju skromnú firmičku v špinavom, trocha zatuchlom, no predsa len útulnom byte neďaleko stanice King's Bridge - Seeker. Práve tam práve vystupuje z jednej z liniek smerujúcich priamo na Green Park, kde mienila prejsť znova na Piccadilly Circus a tam zas k jednému z najväčších monumentov a znakov hlavného mesta Anglicka - Londýnskemu oku. Trvalo jej asi týždeň, kým sa dokázala stratiť v metre na maximálne tri až dva chybné prestupy. Teraz, rok po tom, už nemá takmer absolútne žiadne problémy sa vyznať aj v odhľahlejších končinách Londýna. Predsa len integrácia do miestneho prostredia bola najnutnejšia, pokiaľ si chcela založiť seriózny biznis na nachádzaní strateného a rozlušťovaní záhad, na ktoré by bol ešte aj sám vážený Sherlock Holmes krátky. Usadí sa na jedno z voľných miest. Linka nie je až taká preplnená, ako očakávala, preto sa spokojne oprie a potlačí chuť si zapáliť cigaretu. Musí to vydržať aspoň na Piccadilly circus. Na pár minút zavrie oči a upokojí sa predstavou na chuť zahorklého tabaku a nikotínu. O pár minút vystupuje...

Volba
Clare se na tebe podívá a pak řekne.
"No ono otázka potřeby je asi nyní jaksi zbytečná.Změnila se minulost a časový proud se vyrovnal a tím se změnila i současnost.Předchozí časový proud byl nahrazen tím novým a ten přechozí časový proud zanikl neboť nikdy neexistoval.Takže ať už jsem po vás ráno chtěla cokoliv co bylo je pryč a jsme to my kdo má kontrolu nad tím co se stane.Pokud budete chcete jít tak je to na vás,ale budu ráda když zůstanete."
Na to se na tebe docela mile usměje.
"Můžeme se třeba jít najíst a popovídat si co vás bude zajímat."
No teď máš na výběr,mužeš jít domů a vrátit se ke svému životu.K době kdy věci dávali smysl bez časových paradoxů,technologií z budoucnosti a věcí které by si zažil akorát ve Star Treku.Jako by se to co jsi zažil ani nestalo,jenže ono se to stalo a nemáš záruku že se to nestane znovu.Nebo můžeš ztrávit pěkné chvíle s milou a docela hezkou dívkou.A tahle Clare je příjemnější než ta předchozí.Jistě nikdo tě nenutí aby sis ní něco začínal mluvila jen o tom jít se najíst.

Cestou necestou

Odfouknu si, když vyslechnu ten složitý vědecký blábol a nějak si ho přeložím do své formy.
"Jasně, že bych mohl zůstat a bylo by to tak jednodušší, ale nejde to. Co se stalo stalo se a já do toho všeho už vpadl a jen tak se zase vrátit k normálu nejde."
Začnu a pohlédnu na Clare.
"S vědomím toho, že tohle vše existuje, bych na to nedokázal zapomenout ani se vrátit k normálnímu životu. A s tím, že se vše pro mě změní jsme už tak trochu počítal."
Poslední větu řeknu polohlasně a koutkem oka sklouznu na svou narvanou krosnu.
"Takže to pozvání na jídlo příjmu rád."
Uzavřu nakonec a pousměju se.

Informace a plánování
"No plán ani tak ne.Možná by jste mohl Morgan přesvědčit že zde žádný zisky mít nebude."řekne pak Rommie,ale ikdyž to má jistou logiku protože Quaxové jsou obchodníci asi se Morgan nenechá jen tak přesvědčit.A dostat se k ní nebude tak snadné vzpomínáš že na dvoře prince Jana měla schopnost vidět co se děje mimo hrad prostřednictvím toho křesla které působilo jako zesilovač jejich psychických schopností odkaz.Ale zřejmě neměla patříčné nástroje tak byl jeho dosah omezený,zde to bude jistě jiné když má patřičnou energii tak pokryje mininálně celé tohle město.Tvoje slova pak potvrdí Rommie když se před tebou objeví jistý holografický obraz který znáš.odkaz
"Říka se že hraběnka vidí vše co se zde děje.Jedná se o křeslo které sem přivezla a používá ho k posílení svých psychických schopností."
Měl si pocit že na té lodi něco chybí a to je ono.Je tohle křeslo.Quaxové totiž často nebo spíš pokněkud častějí ovládají lodě svou myslí pomoci podobných ovládacích křesel.Proto některé sytémy na lodi nefungují.Nebyly vyřazeny ani odpojeny,ale přesunuty jinam.Čili pokud by si Morgan přesvědčil aby odešla mohla by odletět i se svou lodí.Dobře,ale ještě zůstává otázka jak jí přesvědčit aby odletěla.Ale to už přichází Gart s čajem a křeslo střídá jiný obraz.Jedná se o obraz jistého dolu na zlato.Design poznáváš,ale zde je to jiné moderněji vybavené a lépe chráněné.
"Vaše dcera je zde,ale osvobodit jí nebude snadné.Morgan přitáhla hodně techniky a rozhodla se tentokrát nenechat nic náhodě."
Sleduješ to a jistě dalo se to čekat.Pokud tě očekávala tak se jistě pořádně připravila.A kdo zná byrokratickou povahu Quaxů tak ví že překvapit je není snadné přesto ...
"Přesto je na naší straně překvapení neboť teď vypadáte jinak Doktore."
Ano Morgan má tvou starou podobu a tudíž pokud nenajde TARDIS nebo nepojme nějaké podezření nedozví se že jsi zde.

Převeď reakci do akce
Zoe se na tebe usměje a pak řekne.
"Vidím že jsi pořád galantní.No jste ještě ve stejné době,ale trochu jinde na té základně by nebylo dobré se zdržovat.A Jacku tvůj projev byl sice pěkný,ale nedával vůbec žádný smysl.Nejde o invazi Quaxů protože Quaxové jsou jak jistě víš obchodníci.Navíc ona je Sběrač takže hrdiny není potřeba,naštěstí.Jo a to co jste viděli se ještě nestalo.Vážně,nemohl si najít někoho jiného?Jistě nemohl."
Zoe si povzdychne a kriticky se na Andreu podívá,jistě někdo jako ona kdo byl vytvořen jako dokonalý voják ... potlačíš myšlenku vidět ty dvě válet se v bahně protože ikdyž je to příjemná představa bylo by dobré jí odložit na později.A,och ano Zoe má pravdu.Ty víš že Sběrači jsou označování ti kteří jsou vyhnáni vlastními rasou za to že nedodrželi něco z těch jejich příšerně dlouhých pravidel a předpisů.Takovíhle Quaxové byvají docela zábavní pokud máš štestí.Ano a kdy jste se viděli naposledy?Rhea ta planeta s archeologickou konferencí a ten krystal.Jistě ani ty jsi moc neschvaloval Doktorův nápad strčit ho do nějakého muzea,ale nakonec to byla ona kdo ho vlastně ukradl.Pak si vzpomínáš jak se jí povedlo napojit na místní rozvod a věděl jsi že ten krystal je usměrňovač energie,ale podle odběru který provedla se jí povedlo protáhnout časem.Opravdu zvláštní útěk ikdyž z tou krásou jsi měl pravdu.A zblízka zvláště když vstane a přijde k tobě je ještě krásnější.
"No a tady jsem si to zařídila,ale už je čas jít."
Pak tobě Zoe dojde,obejme tě a přitiskne si tě k sobě tentokrát ona.Je to docela příjemné i přes ten její stisk.
"Myslím si že bychom měli zmizet neboť brzy to nebude bezpečné ani tady."
Nato tě pustí a dojde ke krystalu,vytahne ho a jako máš pocit by svět vybuchl a mrštil se do jediného bodu.Když to pomine stojíte v nějaké krátké a poněkud špinavé uličce plné odpadků.Poblíž stojí Zoe s krystalem v ruce a i Andrea.Budeš mít zase co vysvětlovat,ale aspoň jí budeš moci znovu obejmout a uklidnit.

Už zase?
Ten kapitán tu blondýnku zřejmě balí,jistě je zvláštní na co někdo dokáže v této situaci myslet.Ovšem pak začne zase mluvit ta blondýnka.
"Vidím že jsi pořád galantní.No jste ještě ve stejné době,ale trochu jinde na té základně by nebylo dobré se zdržovat.A Jacku tvůj projev byl sice pěkný,ale nedával vůbec žádný smysl.Nejde o invazi Quaxů protože Quaxové jsou jak jistě víš obchodníci.Navíc ona je Sběrač takže hrdiny není potřeba,naštěstí."
Poté si tě prohlídne s poněkud kritickým pohledem a zase pokračuje.
"Jo a to co jste viděli se ještě nestalo.Vážně,nemohl si najít někoho jiného?Jistě nemohl."
Co tím sakra myslela?Vybaví se ti představa jak se válite po po podlaze a taháte za vlasy zatím co vzadu stojí ten podivný kapitán a pozoruje vás se sklenkou pití v ruce ... eh?To jsme asi poněkud odbočili.Ta blondýnka říka že je čas jít a pak ho obejme.Jít kam jít a to se teď všichni rozhodli že se budou objímat?
"Myslím si že bychom měli zmizet neboť brzy to nebude bezpečné ani tady."
Ovšem už neřekne co tím myslela neboť Jacka pustí dojde ke krystalu a vytahne ho.Následně tě oslepí bílé světlo a ty máš pocit jako by svět vybuchl a smrštil se do jediného bodu.Vážně začíná to už být poněkud otravné když se opět vidíš zjistíš že stojíte v nějaké krátké a poněkud špinavé uličce plné odpadků.Poblíš stojí Jack a ta blondýnka s krystalem v ruce.Asi to bude chtít další vysvětlení,snad se to tentokrát už obejde bez objetí.

Prorok v metru
Brzy vystoupíš a už se těšíš jak si zakouříš když si všimneš muže v obnošeném oblečení.Tento zde však nesedí v tichém odevzdání,ani nehraje na nějaký nástroj,ale má překvapivý proslov.
"Zatroubil první anděl:Nastalo krupobití a na zem začal padat oheň smíšený s krví.Třetina země,třetina stromoví a veškerá zeleň byla sežehnuta.Proto se kajte hříšníci neboť přichází konec světa.Šelma přichází a peklo se otevírá.Vojska šelmy brzy uděří a vy všichni budete trpět ..."
Kolem se shromažďují lidé a zřejmě se docela baví.No ikdyž není nic zajímavého na vandrákovi blábolícímu nesmysly tak to je aspoň zajímavé neboť náhle začne mluvit o něčem jiném.
"Havran zahalený v rudém,kruh tesáků,zničené lesy,řeky umlčené dřevem a ledem a kámen,kámen který tluče jako srdce,stín skryté bestie,pokud uspěje tak vrátí čas skrz tmu neboť rychlost tmy je rychlejší než ... než ..."
Než co se je rychlost tmy větší se však už nedozvíš neboť se náhle odmlčí a znovu změní téma.
"Hezký hezoun poblíž vás stojí,hezký hezoun ten se světla bojí.Hezký hezoun je své duši věrný,hezký hezoun jako uhel černý.Kráčí stínem a stín se mění a ... a ... meče ... boj ... hrdost ... a všem ... smrt ... smrt ... smrt ... smrt .... smrt ... ne ... né ... sundejte ze mně ty krysy ... nééééééééééééééé ..."
Nakonec přejde opět do nepříčetného křiku a svyděšeným výrazem omdlí.Jistě zábava skončila a lidé se rozcházejí.Jistě možná to nic nezamenalo,ale ten vyděšený výraz.No tady už nic nezjistíš můžeš buď pokračovat nebo zjistit jestli je v pořádku.

Proč jen se ta noční můra opakuje?

Tohle se mi fakt jen zdá. mě se tu hroutí veškerý uvažování a všechny přírodní zákony, který mi od malička vtloukali do hlavy a jako by toho nebylo málo, jsem v místnosti s chlapem, co očividně jede po všem, co mu nedá přes držku nebo před ním nezdrhne. Fakt skvělý.

Pořádně si prohlídnu tu blondýnku. Není mi sympatická už jen kvůli tomu, jak se chová. Prostě primadona. A neuklidní mě ani to, že ona ta antipatie je vzájemná "hele tak aby bylo jasno...Drž hubu!" nevydržím už a vyštěknu na blondýnku "Jasně, ty nemáš ráda mě a já tebe. Nikoho jsem se o tenhle výlet neprosila, tak už konečně drž hubu ohledně narážek na mojí maličkost" zavrčím, ale hhlavou mi probleskne ten krátký obrázek ohledně válení se na zemi a tahání za vlasy, ale pak se musím ušklíbnout. Nesměla bych být vojanda, nebo spíš voják abychom byli politicky korektní. Ne, kdyby mohla tý holce něco udělat, určitě by to nebylo tahání za vlasy.

Pak blondýnka řekne něco o tom, že bysme měli zmizet. Nevím, co tím myslela ani jaké to bude mít následky a tak řeknu "Tohle je první rozumná myšlenka, jakou jsem tu zaslechla" Pak ale vytáhne ten podělanej krystal a mě se dneska už potřetí obrátí žaludek naruby. 

Jsme v nějaký zaplyvaný uličce a mě už opravdu docházejí slušná slova. Když se trochu zorientuju zjistím, že naše úžasná blonďatá potvora  je pořád s náma. Je tam i ten kapitán, ale mohli by mi vysvětlit, co se děje. "Mohl by mi už kurva někdo nějak rozumně vysvětlit, co se tady děje? "prostě mi dochází trpělivost a přestává mě to tu bavit.

Orákulum

Akonáhle sa dvere metra roztvorili, Emma začula chrapľavý hlas. Nebol jej povedomý, no aj napriek tomu sa rozhodla preskúmať to. Plánovala ísť na stretnutie s Leonardom, ktorý jej mal dať všetky potrebné informácie k ďalšiemu kšeftu. Aj tak ide priskoro... Ďalším spojom by už nestíhala, preto sa radšej rozhodla ísť týmto a stejnak tam byť minimálne o pätnásť minút skôr, než s ním bola dohodnutá. Bezdomovec, zjavne v alkoholovom delíriu, vykrikoval niečo, čo pripomenulo jej Zjavenie Jána o Apokalypse a posledných dňoch ľudstva, kedy poľnice anjelov budú predpovedať príchod konca a pád božích detí, nachádzajúcich vyslobedenie u Jeho syna. Aj napriek tomu sa zdali byť jeho slová zvláštnymi, ba až alarmujúcimi a zhlúčik, v ktorom bola pošuškával. Iní sa zas smiali a ľudia, čo išli okolo venovali zhrozený pohľad nešťastnému čudákovi, no pokračovali vo svojej ceste. Ako slová vychádzali z jeho mrázom a alkoholom utrápených úst, zacítila husiu kožu, ktorá po nej prešla ni vlna studenej vody. Žalúdok zťarchavel a mimovoľne, vôbec si neuvedomujúc toho, čo robí, stisla obe ruky do pästí. Jeden by až povedal, že pripravovala sa na boj s tou šelmou, čo by mala pŕzniť a lynčovať ľudstvo svojou krutovládou. Tu však odrazu muž skončil a v hrozivom výkriku, prežívajúc tak asi víziu vlastnej smrti upadol do mdlôb. Až teraz si uvedomila, že dýchala rýchlo a plytko, ako po dlhom rannom behu a bezducho sa dívala na muža pred ňou. Trvalo jej pár sekúnd, kým sa konečne spamätala a kľakla si pred neho. Nie je síce žiadna samaritánka a s matkou Terezou by ju len ťako mohol niekto porovnať, no aj napriek tomu nechcela nechať tohoto nešťastníka len tak, bez pomoci. Do nosa jej udrel zápach života na ulici a Emma sa dotkla jemne jeho ramena v snahe ho prebudiť.

"Pane, zobuďte sa... Zavolám vám sanitku. Alebo niekoho na pomoc... Ste v poriadku? Počujete?" Povedala dostatočne hlasno na to, aby prekričala zvuky metra a šveholu ľudí a už vyberala svoj Blackberry.

Vysvětlení? Proč ne.

Ale ale, dámy se mi začínají hádat. To ještě bude zajímavé. Nějaká ta cesta prostorem mě přece jentak nerozhází. Však to není poprvé.

Ale Andrea už je evidentně hodně naštvaná. Chvíli zvažuju jelsti jí mám znovu obejmout. Říká se tomu terapie obětím. Prostě toho člověka objímáte a dáváte mu pocit lásky i když on se zmítá a odmítá. Konečně nějaká užitečná terapie.

No, jeslti to chceš vysvětlit tak proč ne.

Máme tu Quaxku která je Sběrač. Zoe je něco jako supervoják a může cestovat časem a prostorem. Já mimochodem také. A ještě ke všemu jsem počertech pěkný.

Zazubím se na ní.

Vysvětlivky? Quaxové jsou mimozemské bytosti. Mají strašně komplikovaný systém, v podstatě všehokoli. Jsou hrozně svázaní předpisy a tak.. brr. no a Sběrači jsou něco jako vyvrženci. Prostě ty předpisy až tak zcela nežerou. Což ale žere ostatní Quaxy, a tak se žerou navzájem. Ne, jen obrazně myšleno. Pak tu máme podivný krystal. No.. ten je prostě podivný A důležitý. A samozřejmě ukradený. Mimochodem, nenapadlo tě, že když provádíš takovéhle skoky tak se tu za chvíli objeví? Jsme zvědavý kam si ten krystal schováš..

To bylo na Zoe, ale pokračujem k Andree.

Cestování časem a prostorem.. to ti vysvětlí někdo fundovanější než já, a supervoják. No prostě supervoják. Ve všech ohledech. Ne že ty by jsi nebyla skvělý voják

dodám když vidím jak začne rudnout fialovět a nabírat podobné nepřirozené barvy

ale ona je k tomu vytvořená. Není tak úplně člověk. No a teď bychom ti měli dát chvíli na vydechnutí než uvidíš něco ještě zajímavějšího. Myslím že ho zavolám. A nepoperte se mi tu dámy.Nechceš přinést kafe?

Na rohu uvidím telefonní budku a vydám se k ní. Tohle číslo mám vždycky u sebe.

Řešení
Clare se na tebe znovu usměje a zřejmě je ráda že si se rozhodl zůstat.Ať ro zní jakkoliv podivně tak si nakonec dopadl docela dobře.Tahle Clare sice nemá vkus té předchozí,ale má mnohem milejší povahu.Vzpomeneš si co říkal ten recepční předtím než si stčil deštník do kalhot jako názornou ukázku povahy té předchozí Clare.
"Dobře tak já to uklidím a pak se sem vrátím."oznámi Clare a přejíždí rukou i pohledem po po prkně se zasněným výrazem jako by našla něco co nečekala že vůbec kdy najde.Pak zmáčne několik tlačítek a zmizí.Doslova jako by se rozplynula ve vzduchu,ale asi za pět minut objeví bílé světlo pak i ona.
"Omlouvám se už je to rok co tu trčím a tak jsem se nechala trochu unést.Nečekáte tu dlouho?"
Pak šáhne do svého modrého svetru,vytáhne jistý placatý přístroj a zeptá se tě.
"Tak a kde se bude te chtít najíst?"
Nato znovu uvidíš mapu měste,jistě když jste se nesetkali tak ani neví kde jste byli.

Další proroctví
Dotkneš se mužova ramene a ze zápachu alkoholu,sýru a něčeho co bude raději lepší blíže neidentifikovat tě na chvíli zaslzí oči.Ovšem muž je na tom asi dobře.Je v pořádku,teda teoreticky protože následuje další dávka podivných věšteb.Muž se pohne a aniž by otevřel oči spustí,pochybuješ však že by byl vůbec při vědomí.
"Havran zahalený v rudém ... kruh tesáků ... zničené lesy ... řeky umlčené dřevem a ledem a ... kámen ... kámen který tluče jako ... srdce ... stín skryté bestie ..."
Nato se odmlčí a pak pokračuje už sice zase souvisleji,ale že by to dávalo smysl to se zrovna říct nedá.
"Hezký hezoun poblíž vás stojí,hezký hezoun ten se světla bojí.Hezký hezoun je své duši věrný,hezký hezoun jako uhel černý.Kráčí stínem a stín se mění a ... a ... meče ... boj ... hrdost ... a všem ... smrt ... smrt ... smrt ... smrt .... smrt ... ne ... né ... sundejte ze mně ty krysy ... nééééééééééééééé ..."
Zřejmě opravdu zažil něco ošklivého a tohle budou nejpíš víc něž výplody alkoholu či pomatené mysli.
"Nééééééééééééééé ... co?Co se stalo?A kde to jsem?"Rři prvním slovu se už konečně probere a rozhlédne se zmateně okolo.A pak když pozná kde je a zmatení vystřídá zklamání.
"Ne nejsem v pořádku.Jsem pořád tady.Myslel jsem že mně najdou.Myslel jsem že si pro mně přijdou,protože už jsem tu moc dlouho.Ale nikdo nemá svůj nos dost rád na to aby si ho ukous.Navíc čas je relativní protože vesmír je nekonečný a světlo jediné svíčky ho bude navždy osvětlovat.A pokud by jste poznala světlo svíčky bylo by už jídlo uvařené.Čili pokud spadne strom a není nikdo kdo by ho slyšel spadnout vydá nějaký zvuk?"
Jistě už je při vědomí,ale jeho řeč je pořád poněkud zmatená čili je otázka co dál.Je to skutečně jen pomatený vadrák nebo je za tím něco víc?

Clare

Jen kývnu na to co řekne a za chvíli zmizí. Odfouknu si a dřepnu.
"Ach jo to bude zase guláš....no snad to nějak kolegové pochopí ale to že jsem bez práce je mi jasný."
Ušklíbnu se pro sebe, ale to už je zpátky.
"Ne v pohodě."
Narovnám se a prohlédnu si opět mapu a ani moc nepřemýšlím.
"To je jedno kamkoli."
Pokrčím rameny, protože nikdy jsem si nedělal problém s tím, kde nebo co budu jíst.

Halo kdo je tam?
Zoe sleduje tvůj výklad a přitom si prohlíží Andreu a pak řekne.
"No kam bych ho asi ukryla?Tam kam jsem ho ukryla minule.Teda já ho neukryla on se tam ztratil a já ho musela hledat v podivném místě obsazeném podivnými bytostmi.Jinak zavolat ho můžeš,ale otázkou je komu se dovoláš.Jinak na kafe můžeme zajít později."
Následně se tomu zasměje a ty musíš uznat že má pravdu.Navíc ani nemáš jistotu že se mu dovoláš.Zanecháš tedy dámy ať seznámí a doufáš že s rvačkou počkají až příjdeš aby jsi jí mohl vidět.No možná by si to chtělo i něco nalít než Zoe s chudinkou Andreou vytře ulici.Vydáš se tedy do budky a vytočíš číslo a kupodivu se dovoláš.
"Teď nemám čas mám plné ruce práce."uslyšíš Doktorův hlas a pak se do toho vloží nějaká žena.
"Říkal jsi že jsme moc blízko aby na nás mohli střílet."
"Ano,ale taky může použít induktor.Takže teď stiskni tohle a pak tamto tlačítko."
"A rozsvítí se mi nos?"
Slyšíš povzdechnutí pak ránu a následně další,pak praskání a známý zvuk přenosu do kterého se mísí ženské juchání.Timto to asi končí a už chceš zavěsit protože ikdyž ses dovolal pravděpodobnost že se zde TARDIS objeví je poněkud malá.Asi by ses měl vrátit za dámami pokud se už nepoprali.Snad ne,možná by si jim mohl doporučit aby si své neshody vyřídili tam kde je bahno.A ty by si je pak rozsoudil,ano to by mohlo vyjít.

Správný voják?
Jistě ne že by ti ty řeči toho podivného kapitána dávaly smysl,ale jsi ráda že se to tentokrát obešlo bez objímání.Vlastně máš pochybnosti zda je vůbec kapitán protože jeho uniforma ti připomíná něco starého.Něco velmi starého a tak nejspíš kapitán je ikdyž na veterána není dostatečně starý.A pak si chce zavolat a nechá tě tu s tou namyšlenou blondýnkou.Jistě ty se budeš snažit aby jste se nepoprali mohla by jsi jí ublížit.Ovšem než někdo z vás stačí něco říct tak se opět něco stane.Něco co si čekala že se už nestane,ale tentokrát je to horší.Jedinou dobrou zprávou je že za to nemůže ani ta blondýnka ani ten podivný kapitán.Je to jako by se prostor kolem tebe zalilo bílé světlo a ty někam padáš a pak pod sebou uvidíš jakousi labolatoř a muže který o něčem zaníceně mluví.
"Je nutné si položit otázku co dál neboť válku už nejde vést jako v postindustriální době.Máme zbraně oni mají zbraně.Máme bomby,oni mají bomby.Máme rakety,oni mají rakety.Jde o to se zaměřit na základní stavební materiál každé armády,na vojáka.Dokonalého vojáka geneticky stvořeného k neporazitelnosti."
Když obhlédneš všechno to vybavení tak dojdeš k přesvědčení že to nepochází z téhle doby.Asi se teď nějakým způsobem díváš do budoucnosti na projekt který nazývají Dokonalý voják.A vůbec nepřehánějí síla,obratnost a smysly posílené o 100%.
"A pak je tu ještě další věc.Spontální regenerace,voják který se dokáže sám zahojit je neporazitelný."
Pořád vypočítává všechny výhody,ale to už se vize mění a to co spatříš je snad ještě děsivější.Vidíš opět muže jak stojí u nějakého pultu a mluví.
"Dárce trpí nevylečitelnou nemocí.Už teď nemůže chodit a ... no zkrátka chce žít dál.A jelikož tenhle voják bude mít kromě jejího jména i celou její osobnost tak to vlastně bude pořád ona."
Další muž strčí někam zkumavku s krví,pak zadá údaje a na něčem co se podobá dispeji se objeví jméno:
Zoe Castillová,subjekt číslo 23658595856
Pak se krev zpracuje,upraví a vývoj urychlí tak že brzy se díváte skrz nádobu na postavu se zavřenýma očima.Polkneš když jí poznáš,je to Zoe.Tak tohle myslela tím že jí ještě neznají její dárce se ještě nenarodil a pak aby podvedl nemoc a smrt se nechal naklonovat.To je jako z nějakého obskurního hororu.Ovšem vize končí a ty pod sebou ucítíš znovu pevnou zem,jistě chtěla jsi znát odpovědi,ale některé věci je snad lepší ani nevědět.

Už zase?

Nic mi tu nedává smysl. Už od začátku tohohle pošahanýho dne? Nebo to nebyl den? Sakra, od tý doby, co mě furt šoupou sem a tam časoprostorem tak ztrácím ponětí o čase. A vůbec, proč si ten takzvaný kapitán teda nevzal Zoe, když je tak úžasná a dokonalá? Mimoděk zatnu ruku v pěst. Rozčiluje mě to tady a hrozným způsobem. Nejradši bych se vrátila zpátky na základu a čelila těm bastardům s ostatníma vojákama. Místo toho se tu schovávám jako nějaký zbabělec.

Tady už nejsem dobrá, vlastně tu nejsem už ani průměrná. Díky přítomnosti těch dvou se cítím zatraceně podprůměrná a zbytečná a jestli na mě Harkness ještě jednou sáhne, tak mu něco zlomím.

A pak se to stane znova. Zase to odporné světlo a zase další přesun. Zvedá se m iz toho žaludek a ještě hůř mi je z toho, co vidím. "Takže mluvil pravdu? Nebo je to jen další trik?" A vůbec? Proč se mi tohle celé ukázalo? Mám snad tu mrchu litovat? To sotva. Lítost je první věěc, kterou vám na výcviku vytlučou z lebky.

Když jsem zase zpátky...Mno zpátky. Zpátky u těch dvou tak se zhluboka nadechnu. Možná chci něco říct, ale nenecházím slova, takže se jen dívám za Harknessem, jak někomu volá. Sakra, mě se tu hroutí život a on si někomu volá. Zakroutím hlavou. Ne nepodívám se na Zoe. Spíš se zadívám na cihlovou zeď. V tuhle chvíli mi příjde zajímavější a aspoň se pokusím zklidnit žaludek.

Gartův dům, Luxyrom, Sitari

Tak tedy křeslo ? Hm...
Když tedy může vidět vše, co se ve městě dějě, jak můžeme vědět, že se zrovna nekouká na náš rozhovor ?
Řeknu váhavě, a pokouším se pomocí svích slabých telepatických schopností zjistit jakékoliv známky přítomnosti jakéhokoliv vlnění, paprsků, záření či čehokoliv, čím by nás pozorovala.
I nadále se pokouším vymyslet, jak Morganu odsud dostat. Dobrovolně asi nepůjde. Je to tak trochu oříšek, ale když budu prostě improvizovat, mohlo by to vyjít. Zatím to skoro vždy vyšlo. Jen se bojím toho skoro. Možnost by byla ji "násilím" odvézt na její planetu, a tam ať s ní naloží podle jejich, porušila hned několik zákonů stínového prohlášení. Ale lepší by bylo ji odvést přímo do Bouřné klece. Jak se ale dostat k diktátorce, co má sídlo určitě plné naštvaných stráží ? Toť otázka.
Nemáte nějakou mapu zdejší oblasti ?
Optám se, protože vědět, jak jsme daleko od jejího sídla a další užitečné informace by se určitě hodilo.

A sakra

A sakra. A znovu sakra. Doktor má u sebe zase nějakou novou ženskou a já tam nejsem. A ty moje dvě se mi mezitím určitě už .. možná si mohly trochu roztrhat oblečení.

Honem se vracím. Ale je to škoda. Zemi obléhají Quaxové a Doktor si někde lítá se svítícím nosem. Co budeme dělat? Mám u sebe supervojandu a vojandu. To něco vymyslím. Hlavně bychom asi měli někam schovat ten krystal. A něco udělat s těmi Quaxy.

K mému velkému zklamání se dívky nenacházejí ve stavu roztrhaného oblečení. Zato se obě tváří ne zrovna příjemně. To se mi poslední dobou stává nějak moc často. Asi bych měl na tom zapracovat.

Tak Doktor tam sice je, ale je evidentně zaneprázdněný ukazováním předností Tardis nějaké nové. Takže ty otočím se na Zoe můžeš být na chvíli v klidu.
Zato ty to tak dobrý nemáš. Doktor byl nejrychlejší jak to tady uklidit. Sice ne nejjednodušší ale rozhodně nejrychlejší. Takhle bud muset sáhnout po vlastních zdrojích. Anebo máš nějaký nápad, Zoe?

Změna místa,někdo nám chybí nebo ne?
Zoe se vydá k tobě a obejme tě kolem krku.Je to opravdu příjemné zvlášť když cítíš její vůni,vůni jejich vlasů a parfému a pak řekne tlumeným hlasem.
"Nikdo nemá svůj nos dost rád na to aby si ho ukous.Navíc čas je relativní protože vesmír je nekonečný a světlo jediné svíčky ho bude navždy osvětlovat.A pokud by jste poznal světlo svíčky bylo by už jídlo uvařené.Čili pokud spadne strom a není nikdo kdo by ho slyšel spadnout vydá nějaký zvuk?"
Pak tě pustí a rozesměje se na to a pak tě z legrace štouchne tak že tě dočasně zbaví citu v pravém rameni.Pak však Andrea která je poněkud naštvaná že je ignorováná se vrhla na Zoe a nastala rvačka.Obě se válejí po zemi a tahají na vlasy a Andrea křičí na Zoe na nádávky.Ovšem ikdyž je Andrea dobrý voják tak nakonec leží na zemi a Zoe na ní klečí a pak řekne.
"Pošlu tě do bezpečí,stejně nevím proč tě Jack vzal.Teda vím."pak vyhrne rukáv své bundy a začne něco zadávat na svém přístroji.
"Tak a je to."
Andreu obklopí bílé světlo a je transportována pryč,no aspoň je v bezpečí a Quaxové jsou obchodníci ne dobyvatelé.
"No a my můžeme chytit býka za koule."dodá pak Zoe a než jí stačíš prozkoumat objeví se bílé světlo a když zmizí zjistíš že jste jinde.U bistra s nápisem Big boy stojí muž oblečený v bílém a další žena.Poněkud pohledná žena.
"Tak za tohle já nemůžu."řekne Zoe.

Opět u Big boye
"Dobře tak můžeme jít zde."
Dodá pak Clare a ukáže na jedno místo a ty znovu ucítíš její parfém.Docela příjemný parfém ovšem když se podíváš k místu kde ukazuje získaš pocit jistého deja viu.Big boy,kdy si tady už byl?Nebo nebyl?
"Hej Lumissy tvá matka má tak velký zadek že když se posadí je o půl metru vyšší.Slyšíš tvá matka je tlustá bečka."tyto slova tě vyruší z tvých myšlenek,ale zřejmě nepatří tobě.Když vyhlédneš ven z okna tak uvidíš stát na ulici muže s megafonem v ruce který si zde zřejmě hodlá něco vyříkat.Tohle si už viděl když jsi šel do hotelu,ale učastníci byli poněkud mladší.
"Počkej ty melounošouste utrhnu ti tvé tlusté pysky a políbím ti s nima zadek."ozve se na to nad vámi od dalšího muže který se vyklání z okna.Jistě některé věci se mění,ale některé se nemění takže to necháš opět na Clare nakonec se necháš opět přenést.Už je to poněkud lepší,už se ti nechce zvracet ani se ti netočí hlava.Jak asi dopadli ti dva,setkali se a servali jako koně nebo ne?Pak se podíváš před sebe a uvidíš za sebou bílé světlo když se otáčíš tak opadává a ukazuje ti muže odkaz a ženu odkaz

Mapa či okno?
No nevypadá to že by tě Morgan odposlouchávala navíc si ujištěný že to takhle nedělá pokud nemá důvod a ten ještě nemá tak na tom křesle nesedí věčně.Čili co teď jistě nemůžeš je jít přímo a říct já jsem Doktor jdu za hraběnkou.Tušil si že zde to bude chtít něco jiného.Vzpomeneš si jak se na tebe dívali ti lidé když si šel sem jistě jsi cizinec a oni nemají s cizinci příliš dobré zkušenosti.Možná kdyby si to nějak změnil třeba osvobozením toho tábora kde Morgan nutí lidi pracovat na tom zlatém dole.Už zase,ovšem zde to bude složitější.Ale ukáže to tu já jsem Doktor a tímto tento tábor ruším.
"Dobře tady je mapa města.Tady jsme my,tady je ten obchod a tady je bývalé kancleřství."
Rommie ti ukazuje mapu města a i místo kde Morgan zrovna sídlí.Zvlášt tě znervozňuje to co je na střeše.Autopulzery častečně autonomní pušky s úmyslem eliminovat každeho vetřelce s trvalou účiností.Pěkně nepříjemné mršky a aby si nezapomněl jak to funguje tak kolem jedné proletí pták.Zeleně to zabliká puška se natočí a pták se v oražovém záblesku vypaří.Gart měl štěstí s tímto by něj nezbylo nic.Rommie pak rozloží umístění toho tábora kde se těží zlato,jistě je dobře opevněn a hlídán,ale šlo by do něj nepozorovaně vniknout.Teď jen vymyslet plán a pak ho provést a pak bude spousta lidí štastných.A jeden dost naštvaný.

Na oběd

Nakonec následuje další přesun, už není tak hrozný takže se se mnou pak ani hned netočí.
"Asi si zvykám."
Odtuším, když se se mnou vše zase zastaví a my jsme na místě určení.
"Tak jdeme...."
Nedořeknu to, protože se musím otočit za září, která vychází zpoza nás. Uvidím nějakou ženu a muže. Pozdvihnu tázavě obočí a sleduju je.
"Tví přátelé? Protože jestli ne tak to bude asi problém."
Podotknu ke Clare polohlasně a očima ty dva hlídám. Je mi jasné, že odsud být asi nemůžou. Né s tím mystickým světlem na zadkem.
"No tenhle den je lepší a lepší."
Povzdechnu si v duchu a čekám co bude.

Ale ale, copak to tu máme.. že by rvačka?

Zoe s pusou u mého ucha, to není špatný den. Jen ještě kdyby se přidala Andrea. Ta se tedy během chvíle přidá, ale bohužel trochu jinak. Zřejmě jsem ji moc ignoroval. Ale válející se dívky také nejsou zrovna špatné představení. Jen by to chtělo nějaká ta pouta...

Než stihnu tuhle lákavou myšlenku domyslet do konce Zoe rvačku ukončí, a urychleně Andreu přepraví. Škoda.

Na druhou stranu, Jacku, máš tu Quaxkého Sběrače. Jaké by to asi bylo...

Další nedokončená myšlenka. Zoe pronese něco o koulích a jsme jinde. Rychlý pohled okolo. Bistro. Big Boy. To sedí. Krejčovský metr nikdy nelže. Pousměju se. Rozhlédnu se.

A heleme se, další zajímavý párek.

Zajímavost dvojice usoudím ze dvou věcí. Ze vzhledu a ze Zeoiny poznámky. Zřejmě se nebudou mít moc v lásce.

Tak copak Zoe, další zavržení milenci? Nebo snad něco zajímavějšího?

Gartův dům, Luxyrom, Sitari


Táákže, máme tu diktátorskou planetu, pracovní tábor a nedobitné sídlo. Každodenní rutina.
Kývnutím poděkuji za mapu a její následný popis. Záhy mě napadá další tucet možností, jak se hraběnky zbavit. Nejlepší by asi bylo masové povstání. Když jsou povstání opravdu masová, velká, a účastní se všichni, ukáže se že ani ti ostřílení strázní nejsou zas až tak ostřílení. Síla davu je jeden z nejsilnějších faktorů v celé společnosti, a to v jakékoliv komunitě. Mohl bych také hraběnku prostě přemluvit, ale to by zase ona mohla mě prostě zastřelit. Kdyby se na její sídlo vrhlo kupříkladu celé město, určitě by nenechala všechny obyvatele vypařit svím dělem. Tedy doufám. Snad ani ona není tak šílená.
Jsou v ulicích nějaké rozhlasové budky, nějaké radiové megafony nebo jakkákoliv jiná propagandistická zařízení ?
Optám se Garta. Určitě to tu zná. Kdyby zde byla nějaká síť audiovysílačů jakéhokoliv druhu, stačilo by pouze vytvořit přístroj - záleží na druhu vysílače - a napojit ho na tu síť. Pak už jen vyburcovat dav. Hraběnka by navíc ani nemusela vědět, že jsem tu já, vypadalo by to jako obyčejné povstání, ke kterému by stejně maximálně do roka došlo. Taky se mi nabízí možnost jako první osvobodit pracovní tábor. To by bylo ovšem velmi nebezpečné, protože v takovém pracovním táboře musí být kupy po zuby ozbrojených strážných.
Za pomoci pár součástek, které bych mohl dokonce nalézt zde, a mého sonického šroubováku bych mohl udělat modulátor signálu který by nějakými hesly vyburcoval dav. Nebo se napojit na frekvenci vysílaček strážných, a všechny je na pár minut vyřadit a až potom pustit dav, aby nebyly žádné případné problémy. Ještě by to pro jistotu chtělo nějak vyřadit to automatické dělo, ale to by s pomocí TARDIS nebyl určitě žádný problém.

Faktor paradoxu
Morgan tě docela zaujatě sleduje během tvé zapálené řeči a na tváři se jí mísí různé pocity od zvědavosti přes nudu až k pobavení.
"Nemusíte tu tak křičet ikdyž jsem blondýnka nejsem pitomá.Navíc kdo se vytahoval tím že pochybuje že uvidí chytrou blondýnku?Myslím že ani to nebylo moc pěkné říkat."
Ano v tom má pravdu,ale pokud si vzpomínáš tak si jí tam neviděl.Jí by sis jistě všiml.Dale ano to jsi řekl,ale diskuzi na tohle téma jsi nezačal.Zato ostatním tohle téma přišlo tak vtipné že začali vyprávět vtipy o blondýnkách a tak jsi jen přidal jeden další.Navíc jak tě mohla slyšet?V co se proměnila?
"Navíc vy se vždy náhodou objevíte.Prohledala jsem předtím lodí celou planetu a nic."
Ano o tom si slyšel i o tom že pak nechala popravit deset lidí aby ukázala svou moc.Teda devět no,ale i ona pak uznala že ten společenský režim byl trochu přehnaný.Ale pak se přejde k tomu o co zde jde.Přijme podanou ruku,strčí ti do ruky datový čip.
"K změně času už došlo.Změnila se minulost a časový proud se teď vyrovnává aby zabránil paradoxu který vznikl.Tohle vám ve vašem pátrání pomůže čas je praskaný a hodiny běží zpět.Vrací se čas a bude to horší pokud to nezastavíte.Ale vy to pochopíte,vy všechno víte,vy se poradíte,vy to vyřešíte,vy vše zachráníte.Zatím Doktore,"
Do posledních slov se už vmísí jasný sarkasmus a pak tě překvapivě políbí na tvář.Otázka zda půjde s tebou vyřeší i tím co za chvíli uvidíš.Její tělo jako by se rozpustilo a smrštilo a před tebou teď sedí vrána.Vzlétne zamává křídly a brzy ti zmizí z dohledu.Aspoň že v tom teď nemá prsty,neboť Quaxové ví jak je manipulace s časem nebezpečná.Pokud by si varoval sám sebe mohl by si tomu předejít.Ale tím by jsi vytvořil paradox kterému se snažíš zabránit.Takže co teď?No mohl by si se pro začátek pokusit zjistit odkud ty poruchy vycházejí.A taky prozkoumat ten chip.

Další překvapení
"Ne tyhle dva neznám."řekne Clare vytáhne svůj přístroj aby tam něco našla,ale zřejmě není z výsledkem spokojená a proto nakonec zmáčne něco jiného a ozve se hlas.
"Tak copak Zoe,další zavržení milenci?Nebo snad něco zajímavějšího?"to mluví ten muž a dívá se na vás.
"To není možné,leda že ... ne to je poněkud přitažené za vlasy.Ikdyž by to vysvětlovalo její zázračné uzdravení."dodá Clare spíš pro sebe a myslí asi tu blondýnku kterou ten muž nazval Zoe.Ovšem právě ta blondýnka se tváří jako by mu právě chtěla jednu vrazit a chce něco říct ovšem ty to už neslyšíš neboť Clare přístroj vypne a schová.
"No nemyslím si že by to bylo zajímavé."
A zřejmě má pravdu asi jde o jen mileneckou hádku.Pak ta žena vytáhne něco co nemáš čas si prohlédnout protože oba krátce nato zmizí ve stejném bílém zmizí ve stejném bílém světle jako se objevili.Nic zvláštního co by si už neviděl nebo se vás to týkalo.
"Pojďme se najíst."
Dodá Clare vezme tě pod paží a dovede ke dveřím které se otevřou dřív než k nim dojdete.Skvělý takže další překvapení protože jsi si jistý že tohle předtím neuměla.Ne s její arogancí by to jistě použila kdyby to uměla.Vstupujete do bistra a Clare zamíří paradoxně ke stejnému stolu jako jste seděli a předtím než se posadí se opět podívá na židli a ta se sama odsune.Ne teď si si jistý že se ti to nezdálo.Pak počka až si sedneš ty opře si hlavu o ruku a zeptá se.
"Tak čím začneme?"

Podivnosti

Koukám na ty dvě divné postavy do té doby než zmizí.
"Trhlina v čase?"
Zabručím si spíše pro sebe, ale moc tomu už raději nevěnuji pozornost a následuji Clare do bistra. Když usedne pousměju se a sednu si naproti.
"Dejavu."
Napadne mne a položím vedle sebe krosnu a zamyslím se nad její otázkou.
"No to bych se spíše asi měl ptát já ne?"
Ušklíbnu se a propletu prsty na stole.
"Co vůbec budeme dělat nebo tak?"
Zkusím nějak zavést hovor.

Kdysi,kdesi
Zoe se na tebe podívá jako by ti chtěla jednu vrazit.Jednu chvíli se obáváš že tomu tak skutečně bude a s její silou nejpíš přeletíš celou tuhle ulici.Pak se začne hystericky smát a ty znejistíš ještě víc ovšem pak si vytře slzy z očí a řekne.
"To bylo dobré vážně dobré.No máme tu větší problém než si myslíš.Nejde tu o tu údajnou invazi,ale o něco horšího.Změnila se minulost a časový proud se teď vyrovnává aby zabránil paradoxu který vznikl.Čas je popraskaný a hodiny běží zpět.Vrací se čas a bude to horší takže nebudeme potřebovat tvé kecy.Mám nápad."
Neřekne jaký a misto toho se k tobě zase přiskne.Je to docela příjemné jen kdyby jsi věděl co má za lubem.Ale to už vás přepravní paprsek unáší a vy se opět ocitnete někde jinde.Přesněji u u nějakého vedení.
"Budu potřebovat energii.Nechceš teď říct něco chytrého?Třeba nikdo nemá svůj nos dost rád na to aby si ho ukous.Navíc čas je relativní protože vesmír je nekonečný a světlo jediné svíčky ho bude navždy osvětlovat.A pokud by jsi poznal světlo svíčky bylo by už jídlo uvařené.Čili pokud spadne strom a není nikdo kdo by ho slyšel spadnout vydá nějaký zvuk?"
Čeká až zareaguješ a pak přiloží krystal k vedení.Vidíš jak se nabíji a potom světlo sílá až vyplňuje celý prostor a ty ztrácíš rovnováhu a někam padáš.Zoe nikde nevidíš,ale zato pod sebou vidíš různé výjevy které však zmizí dřív než je stačíš spatřit.Zřejmě cestujete časem,ale kam?Vážně o podobných věcech by jste si měli promluvit.Ovšem víření za chvíli přestane a ty na něco dopadneš a něco pak dopadne poblíž tebe.Bálé světlo se ztrácí a ty ležíš na trávě poblíž tebe leží Zoe a kousek dál zahlédneš známý objekt.TARDIS to znamená že někde poblíž je Doktor,ale kde to jste?A co se vlastně stalo?

Podivné signály a nečekaní hosté
Jistě byla by tu možnost si s Morgan promluvit ostatně naposledy to vyšlo.Jistě konec vašeho rozhovoru byl poněkud bolestivý,ale když jsi se pak probral bylo všechno pryč.Těžební zařízení,dozorci vše co zde nepatřilo zbyla jen skupina zmatených lídí a štastní osvobození dělníci.Ano možná by to zde zabralo,ale nejspíš taky ne.Ikdyž nikdy nepodceňuj sílu slova jsou rasy které si na tom založily docela silnou existenci.Nebo by se mohlo zatím zkusit sbírat informace.
"Máme tu systém vysílačů,ale už se nějakou dobu nepoužívá.Komunikace zde nyní probíhá pomocí světelných obrazů vytvářených ve vzduchu.Říkají tomu holosféra,navíc ostatní signály jsou sledovány."odpoví Gart.Jistě holografická projekce a Morgan nejspíš používá psychickou indukci kdy promítá svou mysl ven.Ale pokud tu jsou vysílače a jou funkční tak by to nejspíš šlo.Jistě nebudou sledovat vše neboť to považují za poněkud primitivní komunikaci takže plán se vzpourou vypadá docela dobře.V optimálním případě by ses mohl i dohodnout a ona by opustila tuhle planetu i se svou technikou.V případě vzpoury jsitě uteče stejně.Taky je tu i několik několik ... z tvých myšlenek tě probere bzučení sonického šroubováku.Přiložíš ho k uchu a pak rozpoznáš zprávu.Někdo sem přicestoval časem,dva lidé.TARDIS je sama navedla když zachytila jejich stopu,ale o koho jde?Je jen málo osob které by to dokázalo,ale to se uvidí až na místě.Dobré je že máš zde další spojence budou se hodit.

Opravdu rozlítaný den

Než se vzpamatuju ze setkání, Zoe se ke mě opět přitulí a zase mě odnese pryč. Tedy ne že by mi to vadilo, ale občas by se mohla zmínit kam že to půjdeme. A navíc mi pořád něco vysvětluje. většinou jsem to já kdo něco vysvětluje, ale je pravda že Zoe je tak trochu jiný případ. Tak si zatím užívám tulení.

Pak mi dojde co řekla.

Změněná minulost? Kdo a čím?Popraskaný čas? Čas se vrací? Jak? Mohlo by.. mohl bych... Něco chytrého

Jak vidím tak jsi mě předběhla. Oblíbená fráze o svíčce a stromu. Kolikrát už jsem tohle slyšel.
Ale něco ti říct můžu. Ty víš že tohle my dva jentak nezládnem, chtělo by to odborníka. Naposledy když jsem o něm slyšel hádal se o kohoutku s nějakou novou. Ale počítám že tenhle krystal by ho mohl přilákat. Ale zatím co tu čekáme..

Nestihnu doříct co jsem měl na mysli a opět někam cestuji.

A hele to vypadá jako.. A tady.. Co to .. No dobře asi nemá smysl si to prohlížet.

Dopad není zrovna nepříjemnější ale popravdě zažil jsme mnohem horší. Tráva je dobrá, Zoe opodál taky nevypadá špatně a na druhé straně...
Vyskakuji na nohy. Teď nemylsím na nic jiného..

Tardis! Doktore! Doktoré!

V čase minulém,budoucím či jakém vlastně
"No nemůžu znát každý film který se v postindustriální době natočí.A co se týká to toho svícení ... "
Aha tak takhle se asi jmenuje tahle doba,ovšem na další myšlenky nemáš čas neboť Morgan zvedne ruce a mezi nima jí začnou probíhat žluté blesky.Jistě teď už víš čím ty muže omráčila když sis u ní nevšimla žádné zbraně protože ona sama je zbraní.Následně si potvrdíš svou teorii protože Morgan si z tvého naštvaného propalujícího pohledu nic nedělá.Možná se i baví když ti pokládá tyhle osobní otázky a pak sleduje tvou naštvanou reakci.
"No vy jste začala s tím reprodukčím systémem a já jen shrnula všechny mé otázky.Do dvou,ale pokud chcete můžu je rozdělit na víc otázek.Ikdyž vám se o tom asi moc mluvit nechce,že?Jinak pojem neukojení mrcha není zrovna přesný asi termín který jste hledala byl asi nymfomanka.Navíc když jste se tak vytahovala že víte co vaše jméno znamená čekala jsem že budete vědět kolik odrůd růží je.Nebo víte že růže je zde tradiční omluvnou kytkou?Hodně obchodníků na tom docela zbohatlo.No a ohledně warpového pohonu se nedivím že jste mi nerozuměla.Zkusím to jinak hlavní složkou warpového pohonu je gravimetrické pole tunelového přesunu.Čerpání energie probíhá anihilací hmoty a antihmoty kdy se uvolní velké množství energie a ta se svádí přes krystalovou mřížku.Ale když se pohybujete rychleji než světlo musíte dodržovat jeho směr tedy přímku nebo gravitační vlny zmáčknou loď jako prázdnou plechovku."
Nechá působit to co právě řekla a pak pokračuje.
"Tak co,ještě si myslíte že jsem vám nic neřekla?A já nevím co chtěli udělat té ženě a pochybuju že by to v současné době věděli oni sami.Byla jste někdy na střeše toho obchoďáku kde pracujete?Byla by jste překvapena.Navíc já neodobočuju od tématu,ale vy jste zatím žádné nepoložila.Navíc já se za člověka nevydávám.Většina mimozemšťanů tak vypadá,neviděla jste Star Gate?"
Jinak vypadá to že tvůj plán vyšel a Morgan nic netuší ovšem další její slova tě překvapí.
"Dobře,ukažte mi prosím kde bydlíte.Ne já to nevím musela bych jít hloub a to by bylo nezdvořilé."
Je zvláštní že potom co si z tebe jenom utahuje najednou použije tento termín.Přisune ti svůj přístroj kterým vás sem teleportovala a ty si všimneš mapy.Když zadáš místo všimneš si že se k vám blíží nějaké bílé světlo.Nejspíš za to Morgan nemůže protože vypadá znepokojeně.
"Saiassia."
Aspoň si myslíš že to řekla,ale protože zasyčela během toho několik mlaskla tak si nejsi jistá. Světlo postupuje místností a nakonec se dostane k tobě až tobe to protáhne ... někam ... nevíš přesně kam.Světlo jako by bylo všude a ty pod sebou vidíš něco ... známého ... možná.

Bílé světlo mizí a ty nad sebou opět rozeznáš Morganin hlas.
"Rose no tak vzbuďte se.Vážně chcete slyšet pravdu?Moje společnost je opravdu ... no vy by jste to označila pojmem suchaři.Tolik pravidel a co volnost nebo zábava nebo další věci?To je jedno vy mně stejně neslyšíte."
Otevřeš oči a všimneš si že ležíš na ulici před bistrem.Nad tebou stojí Morgan má zavřené oči a s někým mluví,ale její řeči nerozumíš protože je plná syčení a mlaskání.

A zasa som ja tá sprostá
Oh áno. Ďakujem. Naozaj ďakujem za laické vysvetlenie toho tvojho warholového, waldového či warpového alebo akého pohonu. Je mi to jedno. Úplne mimo mňa. Chceš vedieť čo som robila na fyzike naposledy? Merala hmotnosť závažia na silomery!
Učami som trpezlivo klipkala a hlavou sem tam uznanlivo prikývla, že viem všetko a konečne rozumiem. Dúfala som, že môj mierne prázdny pohľad unikne jej pozornosti a aby som aj ja prispela niečím do nášho plodného..Oh bože nie zasa som chtiac-nechtiac spadla k reprodukcii...rozhovoru.
„Vedeli ste, že len ľudský organizmus a organizmus morského prasiatka nevie pre svoje telo vytvoriť vitamín C?“ Sebavedomo som prehlásila , aj keď som si nebola tak celkom istá kde som ju počula.
„ A odkiaľ mám vedieť, že veci fungujú naozaj tak ako sú vykreslené v sci-fi filmoch. Ešte mi povedzte, že tam niekde hore behá Darth Vader a že je môj otec a môžete ma rovno poslať do ústavu pre chorobomyseľných.“
Zamračím sa, ale zistenie, že tá vesmírna čupka nevie čítať myšlienky, až tak dobre ako som myslela mi spraví úsmev na tvári. Podá mi ten svoj prístroj. Skoro ako GPS, škoda že som so žiadnym nikdy nerobila. Nejako som tam naťukala svoju adresu a predstavila som si tvár svojej matky keď domov donesiem túto krásku. To zas bude rečí...Rose mala by si si hľadať škaredšie kamarátky, takto budeš vždy v tieni. Rose nebojíš sa, že ti preberie Mickeyho? A vlastne ona musí mať bohatého a úspešného milenca..

„Nieee...Svetlo niee“ dostanem zo seba a len začujem Morgan ako si mumle tým svojím jazykom. Iracionálne som si spomenula na scénu z Harry Pottera a potom som už opäť sledovala ani neviem čo. Ďalší nezmyselný fleshback. Koľkým som si už dnes prešla? Už je ich moc aj na B-čkobý sitcom. Svetlo ma opäť vtiahne, počujem Morgan ale nevnímam ju. Úprimne jej už mám plné zuby. Preberiem sa na ulici pred bistrom.
„Môžete prestať rozprávať tou vašou mľaskavou hatlatilkou? To kde bývam mi čítať z hlavy nechcete, ale ohovárať ma jazykom, ktorým nerozumiem to už je správne hej? Mimochodom nevedela som, že ste opatrovateľka adolescentných výrastkov. Užili ste si výlet na Zemi?“
Aj keď mi nebolo zrovna najlepšie, musela som si zabrnúť. Už nechcem byť tá hlúpučká, nechápavá Rose. Už musím všetko prijímať s chladnou hlavou a každú podpásovku vracať rovným dielom.
A čo takto mi pomôcť na nohy?

Cesta časem
Tvůj pocit že tahle Clare neví co dělat či jak vzniklou situaci řešit se ukáže jako docela zprávný už z jejího postoje a nebo zmateného výrazu.Nebo že se ona ptá tebe co dělat dál,jiná Clare,jiná pravidla a nejspíš jiné i všechno ostatní.Ale jak se máš naučit pravidla když se mění dřív než se je stačíš naučit?A existují tu vůbec nějaká pravidla?Spíš budou možná později v budoucnosti vzdálené tři sta let.
"No vlastně nevím co dělat.Ani moc nevím co se stalo.Svět se vymknul z opratí už se to stalo a stane se to znovu.Změnila se minulost a časový proud se teď vyrovnává aby zabránil paradoxu.Čas je popraskaný a hodiny běží zpět.Vrací se čas a obávám se že to bude horší.To co jste viděl byla jedna z šokových vln.Vysvětlila bych vám co jí vyvolalo,ale časová mechanika se ještě nějakou dobu nebude vyučovat.Ale nejdřív potřebuje otázky na naše odpovědi nebo aspoň nějaké informace.Čili se obávám že budeme muset do budoucnosti.No spíš do mé současnosti.Ale nejdřív se najíme."
Jistě tohle si čekal a ne že by ti něco z toho co jsi slyšel dávalo o moc větší smysl něž předtím kromě něčeho.Ta předchozí Clare by určitě věděla co se děje,ale ta tu není.Je tu tahle a tá nemá tušení co se děje.Ostatně odpověď byla zapečetěna do dopisu který ještě dlouho nebube nikdo číst.Ale něco jao cesta do budoucnosti si čekal.Tak to bude zajímavý výlet ikdyž by si potom měl zeptat na další věci.Možná dostaneš i uspokojivou nebo aspoň srozumitelnou odpověd.

Momentky z mimozemského života
"Hmotnost závěží na siloměrech?To má být vědecká práce?Ech měla jsem pravdu."povzdechne si nakonec Morgan.
"No dobře myslím si že teď by jste mi mohla rozumět a můžeme se přesunout k vířivému proudu nebo k způsobu kterým cestujeme vesmírem my.Ikdyž technologie kvantového proudění vám asi nic neřekne,že?Dobře tak jinak víte že čas je relativní a když ho ohnete vzdálenost nepředstavuje problém neboť dobu kterou uletíte mezi dvěma body určujete vy?A ne všechno funguje zak jak to znáte ze seriálu.Aspoň ne tak jak si vy myslíte.Je to stejné a podobné a přesto jiné protože vesmír je nekonečný a světlo jediné svíčky ho bude navždy osvětlovat.A pokud by jste poznala světlo svíčky bylo by už jídlo uvařené.Čili pokud spadne strom a není nikdo kdo by ho slyšel spadnout vydá nějaký zvuk?"
Nakonec skonči a podívá se na tebe jako by čekala odpověď.Jistě kdyby jsi rozuměla aspoň něčemu,ale ona nejspíš mluví o podobných věcech aby se pak bavila tvým udiveným výrazem.Asi je ještě moc brzo a tyhle věci nejpíš znají lidé v její době.Ale jak je to daleko?Sto,dvě stě nebo tři sta let?Asi spíš to poslední jako ve Star Treku.Tohle je blízské setkání třetího druhu s jinou rasou.Ikdyž je to mimozemská mrcha a ikdyž je to úžasné tak nakonec nemáš ten pocit co by jsi mít měla.Ten úžasný pocit z objevování protože ti zatím nic neřekla.Aspoň nic co by dávalo smysl jen něco co by vydalo na další fantastický seriál.Na tvou narážku ti pomůže vstat,ale pak tě drží dále a pak se usměje.
"Já nemluvila s vámi a tohle je naše řeč.Jinak pokud čtete víc než jen povrchové myšlenky tak to je nezdvořilé.Teda pokud nějaká není myšlenka tak silná že se projeví třeba když se někdo cítí nadržený.Nemyslím teď vás vy zřejmě němáte důvod cítit se nadrženě."jistě už je to tu zase.Ona ráda mluví o podobných věcech a baví se tím jak se zatváříš.
"Ale pokud to chcete vědět tak se dívejte."
Pak se oči její opět rozšířía a nakonec opět nastane ten pocit že se do nich propadáš.A před sebou uvidíš další příběh z jejího života.

A opět jsi na ulici Morgan překvapivě mlčí a čeká až vstřebáš to co jsi viděla.Že by začínala být milá?Nebo dokonce chápává?

Hami ňami

Vyslechnu Clare a pokývu hlavou.
"Zajímavé. No něco takového se dalo očekávat, když vezmu co se poslední dobou děje. A máte pravdu jídlo bude lepší jako začátek."
Objednáme si něco dobrého k jídlu. Já jen lehkého, protože nemám zase tolik hlad. Krosna mi sedí vedle židle a já sleduju Clare.
"Co se týče tvé současnosti o jaký rok se jedná?"
Povytáhnu obočí, protože tohle je v celku důležité a podstatné.
"A navíc co kaskádový efekt? Když je to budoucnost, co když tam bude mé starší já? Nebyl by to pak problém?"
Ptám se na věci, které mne napadají na základě filmu, které mám rád jako například hvězdná brána, abych se ujistil, že to bude vše v pohodě.

Takže vážení a milí už nám to tu nějakou dobu poněkud stojí.Omlouvám se oběma aktivním hráčům,ale nakonec jsem se rozhodl to zde ukončit.Opravdu mně to zde bavilo a děkuju všem za hru.