Andor.cz - online Dračí doupě

Bezejmenný - 25. února 2006 18:53

Tajemný středověk v neznámé zemi. Probíhá válka mezi říšemi a křes»anský bůh pomalu vytlačuje pohanské bůžky. Vše se mění. Všude okolo nás jsou intriky, zrada, boj o moc a touha po vítězství. Před 8 lety vypukla mezi Westlandem a zemí Nord válka. Celý spor začal smrtí mladšího bratra vládce Westlandu a jeho ženy, kterou podle svědků měli na svědomí nordští vojáci. Jejich jediný syn je vypátral a nechal oběsit. Na to však Nord reagoval odplatou. A to byl první z mnoha střetů, který obě říše čekal. Bojovalo se jak na bitevních polích, tak i ve vesnicích. Nejvíc krutou válkou trpěli obyčejní lidé. Muži umírali v boji a ženy s dětmi pod nájezdy nepřátel, krutými zimami a hladem. O pole a sady se neměl kdo starat, takže pomalu zarůstaly a zanikaly. Obě strany touží po vítězství, ale vítěz může být jen jeden. Nebo ne? Hluboko v Prokletém lese, který zaujímal podstatnou část hranic mezi oběma říšemi, se začal vytvářet odpor proti válce. V čele těchto zbojníků stanul člověk, který se stav velmi rychle trnem v oku westlandským i nordům. Čas všechno změnil. Arikovi, pánu Westlandu, neúprosně utíkala léta. Dávno už nebyl natolik silný, aby mohl vést válku a jeho tři synové byli mrtví. Nejmladší před lety zmizel na lovu, další našel smrt nožem nepřátel a na třetího padnul jeho kůň. Arikovi zůstala jen dcera, která s osmým rokem války dosáhla osmnácti let. Žena, a» je jakkoliv krásná, přece jen nemůže velet vojsku, a proto v čele armády stanul syn jejího zavražděného strýce. Někdy ho zastupoval rytíř v modrých barvách, který byl také jejím bratrancem, ale synem sestry její matky. Dědička a Modrý rytíř ukrývali společné tajemství, které se týkalo jejich překrásné prababičky. I v Nordu si smrt nacházela své oběti. Se svými muži padnul do léčky jeho vládce. Posila dorazila příliš pozdě. Cesan a celá jeho jednotka padli. Na jeho místo nastoupil jeho jediný syn, který se ukázal nebezpečnější než jeho otec.

Bezejmenný - 04. března 2006 19:10
	Prokletý les Zvěd, který přiběhl do tábora zbojníků vedených Drakem z Hvozdů, sotva lapal po dechu. Přinesl zprávu pro Draka, se kterou ho poslal jeho pán. A» se snažili stráže sebevíc vzkaz na poslovi vymámit nemohli, nakonec jeden z nich musel dojít pro Draka.

Charlie Drake - 04. března 2006 19:29
	Prokletý les Když se objeví jeden z mých mužů s tím, že přišel zvěd, přestanu si hrát s Buddym a zvednu se. Copak to asi bude? pomyslím si a zamířím k poslovi. Zdravím tě. Co mi neseš? usměju se.

Bezejmenný - 04. března 2006 19:38
	Prokletý les Posel vypadá jako prostý venkovan, ale meč u jeho pasu to popírá. Nejistě tě po chvilce požádá:Nemohl bych s vámi mluvit někde jinde. Zpráva, jež vám nesu je velice důležitá. Nejistě pozoruje Draka a za okamžik říká: Les má spoustu tajemství. Je to heslo, které označuje důležitou zprvávu od Charlieho spojenců ve Westlandu.

Charlie Drake - 04. března 2006 20:01

Pomalu kývnu hlavou a podívám se na stráže. Vra»te se na místa, poručím a počkám, dokud opradvu nevypadnou. Pak kývnu na posla a vedu ho do tábora, kde je v tuhle chvíli jen málo lidí. A ti mají příliš mnoho práce na to, aby se starali, kdo přišel za jejich velitelem. Kromě toho ví, že slídění jejich zdraví neprospívá. Dojdu i s druhým mužem do vzdáleného kouta, kde mám svůj pelech. Není tam nikdo, jen vlk Buddy se tam válí a vítá náš zakňučením. Cizince neopomene pročichat a krátce zavrčí, aby dal najevo, že nestrpí žádné podrazy na svého pána. Tady nás nikdo nebude rušit, řeknu. Mluv, co máš za zprávu?

Bezejmenný - 04. března 2006 20:23

Můj pán zjistil, že zítra brzy ráno povezou z hlavního westlandského hradu žold. Posel se důležitě odmlčel a nechal Charliemu klid, aby novinku vstřebal. Poselství tohoto významu nesmělo být v psané podobě. Bude to truhla stříbra, kterou skryjí mezi pytle s moukou a sudy s naloženými rybami. Jako vojenské zásoby nemusí mít žold velkou stráž. Pojede asi jenom deset mužů. A z toho dva rytíří a osm zbrojnošů. Možná je doprovodí nějáký sluha. Ale pravděpodobně ne.

Charlie Drake - 04. března 2006 20:41

Když si poslechnu zprávu, obličej se mi stáhne do po»ouchlého ďábelkého šklebu. Vida vida... protáhnu potěšeně. To bude vítané přilepšení... pro nás i pro ty chudáky, které válka připravila o všechno... vzpomenu si na lidi, které jsem viděl včera, otrhané, hladové a žebrající v prachu cesty, protože neměli kam jít a jak se živit, protože byli často zmrzačení... Ruce se mi zatnou v pěst. A» pán hromu srazí ty, které za tohle všechno můžou, do říše utrpení! Nechám své vnitřní samomluvy a otočím se na posla. Děkuji ti, příteli. Už zítra budou páni o ty peníze chudší. Načež začnu promýšlet plán přepadení.

Bezejmenný - 04. března 2006 20:50
	Posel přikývne a nechá tě o samotě. Svůj úkol splnil. Teď se musí jako duch vrátit zpátky, jinak za svou zradu Westlandského pána Arika skončí na popravišti, tak jako dezertéři a vrazi. On však dal slib, který ho váže. Válka musí skončit. Vyhoupne se na koně, kterého nechal dál od tábora a ztrácí se mezi stromy.

Charlie Drake - 04. března 2006 21:00

Posadím se a opřu se o strom. Přemýšlím. Deset mužů... to nebude problém. Je nás dost. Ale chce to nějaké... překvapení. Zasměju se, když si vzpomenu na tu hnusárnu, co jsme jim vyvedli naposledy. Když musela vážená delegace běžet zpět do města po svých a ještě ve spodkách, svolávali na mě to nejhorší, co je jen napadlo. To byla podívaná... Tak co to bude tentokrát? Včera pršelo... bahínko, loužičk, sajrajtíček... jé, to bude srándá. Můj zlovolný smích se rozlehne lesem, až se splašěí ptáci v korunách stromů. Zítra bude veselo.

Bezejmenný - 05. března 2006 16:05

Brzké ráno v Prokletém lese - cesta Slunce ještě nevystřilo svoje paprsky a ranní šero ustupovalo jen zvolna. Studenou mlhou se neslo slabé cinkání kovu o kov. Po rozblácené stezce jel plně naložený vůz tažený dvěma páry chladnokrevných koní, který doprovázelo deset vojáků a dvě pážata. Na kozlíku vedle kočího pospával plešatý růžovoučký mnich. Jeden z rytířu jel v předu a druhý zůstaval vzadu. Ostatní vojáci jeli na nepříliš dobrých koních a pážata se vezla vzadu na voze. Nic neukazovalo na to, že vezou něco jiného než obyčejné životně důležité vojenské zásoby. Ani nebyli přehnaně ostražití. Snad jen pážata tvořila vyjímku, ale nejspíš jen proto, že jim chybělo sebevědomí jejich pánů.

Charlie Drake - 05. března 2006 16:10
	Cesta, nejbližší křoví Ležím natažený v houští a ani nedutám. Tak náš přítel nekecal... pomyslím si spokojeně a podívám se na svého pobočníka, který se válí vedle mě a tváří se škodolibě. Ty chudáky čeká docela ošklivé překvapení. Až pojedou támhle k tomu zákrutu, zažijí koupel, až jim bude špatně. Ta blátivá jáma byla sice pekelně náročná, ale vyplatí se. Za tu podívanou to stojí.

Bezejmenný - 05. března 2006 17:06

Cesta Koně se po blátě smekají a jezdci s nimi mají plné ruce práce, místo aby se věnovali hlídání cesty a okolí. Možná by si ani nevšimli, kdyby se před nimi objevila nordská hlídka. A ten hluk. I kdyby někdo ječel, přes ržání koní není nic slyšet. Místo války by to chtělo dát peníze na nové cesty. poznamená pihovaté páže k tomu druhému. Ale bez války nebudeme mit co dělat? odtáhne se druhé od kraje vozu. Přece jen ani jedno z nich nechce dostat blátivou sprchu. Ksakru. Hergot. Tichým lesem se nesou další nadávky, které proklínají blátivou cestu. Rytíři už zdaleka nevypadají, tak čistě jako na začátku.

Charlie Drake - 05. března 2006 17:10
	Křoví Tak... jo, ještě kousek... vrtím se nedočkavostí, jak se plahočí bahnem. Když jim půda pod nohama povolí úplně a celý průvod se zřítí do koryta plného extra lepkavého bláta, přichází naše chvíle. Zatroubím na roh a na ten signál vyrážejí moji muži a vrhají se na kolonu.

Bezejmenný - 05. března 2006 17:45

Tažní koně se vzpínají, jak jim cesta klouže. Celý vůz se prudce nahne, až pážata vyděšeně vykřiknou. Mnich se probudí a začne se divoce rozhlížet kolem sebe. Za chvilku je celá skupina v blátě. Vyděšení koně neklidně frkají a pokoušejí se vyhrabat na nohy a pryč z bahna i za cenu toho, že se zbaví svých jezdců. Když se ozve roh je jasné, kdo za blátivou koupel může. Zbojníci. Drak z Hvozdů a jeho muži. Nejstrašlivější protivník Westlanďanů hned po rytířích z Nordu. Netvor, kterého lid miluje a šlechta nenávidí. Vrah, zloděj, zvěd a člověk, na kterého je vypsaná odměna 1000 stříbrných.

Charlie Drake - 05. března 2006 18:37

Šíleně se zachechtám a vyskočím z křoví. Doprovod je obklíčen a zapadnut, ze všech stran na ně míří meče, kopí a hroty šípů. Ani se nehnou, jenom vyplašeně zírají, někteří (no, spíš většina) taky pěkně zuřivě. Obejdu je se zářivým úsměvem. Dobré krásné ráno, pánové, pozdravím je zdvořile a ukloním se. To jsou zase ksichty, ušklíbnu se. Jsem rád, že jste náš krásný domov poctili návštěvou a využili jste našich služeb ozdravných baheních koupelí. My si vám to dovolíme naúčtovat. Dám pokyn svým mužům. Ti nahážou osádku vozu do bláta a začnou vyvádět koně s vozem na cestu. Taky ostatní koně a doprovod musí chtě nechtě navalit všechny cenné věci. Já to pozoruji a tvářím se uznale, když vidím tu hromadu peněz a cetek.

Bezejmenný - 05. března 2006 19:10

Zrůdy, divoši, ďáblovi splozenci. Kočí nadává dvěma mužům, kteří ho hodili do bahna. Předtím byl docela čistý, ale v tuto chvíli mu lepkavé bahno kapalo z vlasů, oblečení a úst. Zuřivě vyplyvoval ten hnědý sajrajt a nevšímal si nesouhlasného pohledu mnicha. Bahení koupel. Tssssssssssssssssssssssssssssss. Prosím, neurážejte boží uši svými neslušnými ústy. Oslovil mnich kočího. I mnich skončil v blátě, ale hned na začátku, takže ho neměli na svědomí zbojníci. A vy...obrátil se na Charlieho Drake...přece nemůžete ubližovat svým bližním. Já jsem sluha boží a žádám vás, aby jste všechno vrátili a pomohli nám zpět na cestu. Musím za svými ovečkami.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 05. března 2006 19:29

Vyrazím z křoví hned za Charliem a dobře se bavím při pohledu na špinavé klející vojáky a ostatní členy doprovodu. Mnichovy hlášky mě rozesmějí. Dojdu až k němu, ale dávám si pozor, abych si nezasvinil boty. Včera jsem je čistil. Ušklíbnu se na něj jako rosomák. Jestlipak víš, co je nám po tom tvém bohu? zeptám se. Křes»any nesnáším a snažím se to dát na sobě patřičně najevo i tónem hlasu. Tohle! ukážu mu velmi neslušné gesto, kterým se u nás posílali ti, co se nám nelíbili, tam, kam slunce nesvítí.

Charlie Drake - 05. března 2006 19:39

Co to ten flanďák mele? Kdy se konečně naučej mluvit jako lidi? protočím oči v sloup. Vyberu si na něj jeden obvzláš» ďábelský výraz. Ubližovat? Ale my jsme přece nikomu neublížili, předvedu mu svůj dokonalý chrup s možná trochu výraznějšími špičáky, než bývá zvykem. V tvýho boha nevěřím, takže nic se vracet nebude. A tvoje ovečky si prostě budou muset počkat. Dojdeš tam i pěšky, beztoho bys potřeboval zhubnout! píchnu ho prstem do panděra, takže kecne zpátky, když se pokoušel vstát. Ohlédnu se po svých mužích. Máme všechno?

Bezejmenný - 05. března 2006 19:52

Vy urážíte božího služebníka. Pohani, neznabohové, bezvěrci. Za svoje hříchy a prohnilé srdce skončíte v ohni pekelném. začne na vás křičet. Volá na vás ďábla a prosí boha o pomoc. Hodně naštvaný kočí, který na rozdíl od špinavých vojáků necítí strach a nabere hroudu hnusného zeleného lepkavého bahna, kterou pošle přímo na Draka z Hvozdů. A po ní následuje další, která míří na jeho pobočníka. Běsnící kočí se nedá v házení slizkých koulí zastavit. Ochutnejte si tu vlastní medicínku. Můžete si zkusiti jak to chutná. Vy hnusný straky. Nic než krást neumíte. Kéž by vás zaškrtili ještě v kolíbce. Takovej odpad jako vy sem nepatří.

Charlie Drake - 05. března 2006 19:59
	Kampak na nás s ďáblem, ctihodný otče, nebo co to jste, když jsme sami ďáblové? směju se mnichovi. Zrovna z téhle výhružky si nic nedělám. Pekla se nebojím. Zato mě naštve ten kočí. Letící bahno zaregistruju na poslední chvíli a jen tak tak stihnu uhnout. Uklidněte se vážený, nebo vás to bude mrzet! zavrčím. Možná kradem, ale jen těm, co mají co ztratit. Tak si to laskavě nechte.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 05. března 2006 20:02
	Kus bahna mě mine o vlásek. Co to proklatě... Podívám se na kočího. Trochu aktivní... pomyslím si. Potřeboval by schladit. Přikročím k němu, bez větší námahy ho zvednu do vzduchu a zase ho zarazím hlavou dolů do bahenní lázně, kterou tak opovrhoval. Až nás zase budeš chtít urážet, možná si to dvakrát rozmysli, poradím mu.

Bezejmenný - 05. března 2006 20:21
	Kočí zůstane omámeně ležet v blátě a vojáci se stáhnou, co nejdál od vás bez ohledu na tu blátivou břečku. Dokonce i knězi došli při pohledu na kočího jeho názory. Teď už se pouze modlí a se strachem hledí na bandu, která se přehrabuje ve věcech na voze. Co asi hledají mezi zásobami? přemýšlí, protože neví o vojenském žoldu.

Charlie Drake - 05. března 2006 20:48
	Heh, podařenej kousek, Aldwyne, zasměju se a plácnu svého pobočníka po zádech. Hned maj nějak víc respektu. Sleduju skupinu na voze. Tak co, je tam? chci vědět.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 05. března 2006 20:54

Na uznání vůdce spokojeně kývnu hlavou a zašklebím se. Přece ho nenechám ušpinit mi oblečení. Ale stejně nechápu, proč se nás tak bojí... vždy» jsme dobrota sama, ulehčíme jim o tolik těžkých věcí, rozesměju se. Přistoupím blíž ke káře, abych se podíval, jak pokračuje pátrání. Doufám, že tam ta truhlice je... přece jen, udělat tu past dalo docela dost práce, byla by škoda, kdyby jsme si za to nevysloužili adekvátní odměnu...

Bezejmenný - 06. března 2006 14:13

Zbojníci se přehrabovali mezi nákladem a oznamovali své nálezy. Našly se tam naložené ryby, sůl, nějaký soudek vína a dokonce i nějáký pár nových bot. Nějáká truhla tu je. Ale je zamčená. ozval se po chvíli jeden ze zbojníků, zatímco další si zkoušel nové boty. Nakonec společnými silami vytáhli truhlici na okraj a spustili ji z vozu dolů. Nakonec se sekupili kolem ní a čekali až ji jejich velitel otevře a zjistí jesti obsahuje žold.

Charlie Drake - 06. března 2006 14:57
	Dojdu k truhlici. To si tímhle neporadíte? usměju se a vytáhnu z kapsy svoji sadu paklíčů. Netrvá mi dlouho dostat se dovnitř. Tak copak to tu máme... odklopím víko.

Bezejmenný - 07. března 2006 20:40

Všichni se opatrně naklánějí, protože nechtějí působit chamtivým dojmem, ale spíš je pohání zvědavost, a proto se stahují kolem Draka z Hvozdů a otevřené truhlice, která konečně vydala své tajemství. Posel a jeho pán se spletli, protože v truhlici nebylo stříbro na žold, ale.........perlové šperkty, drahé kameny, zlato, stříbro, zdobené dýky. Všechny poklady zřejmě pocházely z nějakého lupu nebo válečné kořisti a vojáci se starali o jejich přepravu. Někdo musel náklad vyměnit, tak aby o tom poslův pán nevěděl.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 08. března 2006 08:42
	Opřu se o Charlieho rameno, nějak si nevšimnu, že mu pod mojí vahou poklesla kolena. Při Odinově kopí, to je teda slušná kořist... má to nejmíň desetkrát takovou hodnotu, jako by mělo to stříbro. Sehnu se k truhlici a začnu se tím probírat. Čistě ze zájmu, takovéhle věci pro mě hodnotu nemají. Rozhodně pěkné jměníčko.

Charlie Drake - 08. března 2006 09:08

Stojím nad truhlicí a s poněkud neš»astným výrazem se drbu na hlavě. No to teda potěš... větší hodnotu to asi má, ale budeme se toho mnohem hůř zbavovat... stříbro by se dalo rozdat lidem, ale tohle? Prvního, koho by s tím uviděli, by šel na šibenici a napřed do mučírny, jestli náhodou neví o našem úkrytu... Zatraceně, tohle je problém... Budeme to muset někde prodat, s takovouhle kořistí se nedá moc manipulovat, řeknu.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 08. března 2006 09:10
	Podívám se na velitele. Prodat tohle? To nebude jednoduchý úkol, příteli... namítnu.

Charlie Drake - 08. března 2006 16:40

Myslím na to samé. Tohle nám byl čert dlužen. Posledního zlatníka, který od nás tyhle potvory vykupoval, odhalili a pověsili, naštěstí nevěděl nic o nás. Prostě si budeme muset najít jiný kontakt... Stejně mě překvapuje, že dokázali našemu zdroji podat zkreslený informace. To jsme dopadli ještě dobře, mohla to bejt nakrásně i past... řeknu. A my si nějak poradíme, už jsme zvládli horší věci, než zbavit se pár cetek, věnuju svému pobočníkovi široký úsměv.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 10. března 2006 20:25
	Škleb mu oplatím. Informátor zklamal... pronesu.

Charlie Drake - 10. března 2006 20:34
	Nasadím přemýšlivý výraz. Hm... To musela druhá strana docela slušně zapracovat, aby ji oblbla. Kdo ví, co v tom vězí. Ale pak nechám hloubání a řeknu: V každém případě mu to ohlásím, tohle se nestalo náhodou. Načež se pustím zpátky do tábora, abych poslal zprávu svému neocenitelnému zdroji. Zbojníky nechám na starost Aldwynovi, vyprovodí ty, co do lesa nepatří, a kořist dotáhnou do úkrytu.

Bezejmenný - 11. března 2006 19:55

Mlha se pozvolna ztrácí v lesních stínech a studený vzduch se ochlazuje. Ráno pozvolna pokročilo. Les Cesta do tábora zbojníků vede neschůdným terénem a je dobře hlídaná. Nikdo kromě jejich lidí nemá šanci proniknout do tábora, který obklopují vysoké kopce, hustý les a bažiny. Charlie však zná víc než jednu cestu do tábora a teď jde tou nejkratší. Cesta Vojáci jsou vystrašení, ale nedávají to na sobě znát. Čekají co s nimi zbojníci provedou. Kočí se ještě nezvedl z bláta a v očích má zmatený a bolestný výraz. Mnich si všechny zbojníky prohlíží a tiše vyslovuje nějaká slova. Mohou to být modlidby i kletby.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 12. března 2006 18:16

Cesta Založím si ruce na prsou a se spokojeným úšklebkem si změřím široké okolí. Dnes byl dobrý den a to ještě pořádně nezačal, pomyslím si. Je načase se hnout, nemůžeme tu stát věčně. Proto když vidím, že co se dá ukrást, už naši snaživí zbojnící pobrali a jsou připravení k odchodu, mávnu na ně, a» se s kořistí vrátí do tábora. Já sám si ještě s několika dopřeju drobnou kratochvíli... Obrátím se na doprovod nákladu. Nuže, přátelé, naše prohlídka je u konce a teď je načase, aby jste tady udělali místo zase pro jiné. A jelikož se netváříte moc ochotně, tak vás trochu poš»ouchnem. Vytáhnu meč a zahalekám na své muže: Chlapi, ženeme je! Načež se rozběhnu na nejbližší a s veselým jekotem stíháme o překot prchající a nadávající vojáky i spol až na kraj lesa.

Bezejmenný - 12. března 2006 19:13

Cesta Vojáci klejí a nadávají, ale není jim to nic platné. Žádný z nich ještě nemusel tolik běhat. nejhůř je na tom mnich, který svolává všechny svaté na pomoc. Nakonec s hrozným funěním a chroptěním překračují hranice lesa. Tam už se za nimi zbrojníci nepouštějí. Celá skupina lesních lupičů se vrací do svého lesního doupěte, zatímco okradení vojáci miří do nejbliší vesnice, kde zabaví několik koní a spěchají do hradu.

Charlie Drake - 12. března 2006 22:53

Les Běžím jako stín lesem k ležení. Absolvoval jsem tuhle cestu už tolikrát, že se ani nemusím soustředit na směr, a jenom přemýšlím, co vzkážu svému tajnému zdroji. Kruh stráží kolem tábora mě nemá šanci odhalit, a tak za chvilku už bez povšimnutí sedím se svém pelechu, volám na Arna a smolím na kus papíru zprávu přibližně tohoto znění: Potvrzuji konvoj, ale zásilka nesouhlasila. Někdo vás oblafnul. Možná si prověřte informátory. Místo podpisu nakreslím draka. A to už se odjevuje můj věrný nosič zpráv, kterému dopis přivážu na nohu. Dobrou cestu, příteli, víš, kam máš letět, řeknu mu a vypustím ho.

Bezejmenný - 14. března 2006 20:12

Obloha Charlieho věrný zvířecí posel zná cestu, kterou už mnohokrát letěl. Zatím se vznáší vysoko v mracích a kolem křídel se mu vlní chladný vzduch. Peří mu čechrá vítr a oči sledují sebemenší pohyb na zemi. Nakonec se před ním objevuje cíl jeho cesty s vysokými věžemi a pevnými hradbami. Lehce přistává na nejvyšší z věží a pozorným pohledem sleduje okolí, protože hledá adresáta dopisu. Ano, tam. Už ho vidí a snáší se blíž k němu.

Rhiann - 14. března 2006 20:31

soukromá zpráva od Rhiann pro Hrad Weststone Kontroluji svoji bylinkovou zahradu v nejodstrčenějším koutě hradu, když uslyším lehké zašustění perutí. Opatrně se kolem sebe rozhlédnu. Co to mohlo být? Sova ve dne? Některý z našich opeřenců? Na jedné z větví vrby sedí skyt mezi listím dravý pták. Opatrně si nadzvednu sukni tmavěhnědých pracovních šatu a projdu pod větvemi vrby. Skloním hlavu, aby se moje tmavěhnědé vlasy nezapletly mezi listí a proutí. To je přece Charlieho orel Arn. Dnes měli zbojníci uloupit žold. Snad se nestalo nic hrozného. Arne, pročpak jsi tu? zašeptám a opatrně se rozhlédnu, jestli mě někdo nesleduje. Snad nikdo. Pohladím orla po tmavém peří a opatrně mu sundám z pařatu vzkaz. Zatraceně. Vytáhnu z pouzda u pasu drobnou dýku a lehce naříznu jednu z roslin v zahrádce, která vylučuje zelenou barvu. Jí připíšu svůj vzkaz k Charlieho a přivážu ho zpět na dravčí pařát. Le» za pánem, zašeptám a lituji, že nemám sokolnickou rukavici a dostatek síli, abych orla udržela. Do vzkazu jsme napsala jediný údaj.Dnes o půlnoci.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 14. března 2006 21:04
	Cesta, les Pozdravujte! houknu za prchajícími a se smíchem se vydám zpět do ležení. V táboře jdu za Charliem. Snad šel rovnou sem a nemotá se někde po lese, jak je jeho milým zvykem. Ale ne, Buddy mi jde naproti. Ahoj, hochu, podrbu ho za ušima. Tak co, máš tam pána? Ani bych se nemusel ptát, už ho vidím. Zdravím, veliteli. Máš chvilku?

Charlie Drake - 14. března 2006 21:16
	Les Sedím na kožešině a přibrušuju si dýku. Možná trochu zbytečná činnost, ale nějak se zabavit musím, než se Arn vrátí. Když se ukáže můj podařený pobočník, vzhlédnu a usměju se. Jo, jistě. Co potřebuješ?

Bezejmenný - 14. března 2006 21:35
	Les Orel hbitě vykličkuje z větví vrby a míří zpět do lesů ke svému majiteli. Dravý pták není nic nezvyklého, proto si ho na hradě nikdo nevšímal. Netrvalo dlouho a Arn zakroužil nad táborem zbojníků, kde se jeho pán baví se svým zastupcem.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 14. března 2006 22:17
	Les Nic zvláštního... jen se zeptat, jestli dáš vědět o té záměně nákladu našemu informátorovi, řeknu. Přece jen nepatří k pravidlu, že zprávy, které dostáváme, jsou nepřesné.

Charlie Drake - 14. března 2006 22:27

Les Samozřejmě, už jsem mu poslal dopis, přikývnu. Arn by měl každou chvíli donést odpověď... pohlédnu k nebi. Začínám být trochu nervózní. Když konečně zaslechnu známé svištění větru mezi pery orlích křídel, oddechnu si, postavím se a natáhnu ruku, aby se mohl můj věrný posel posadit. Sundám mu zprávu z nohy a přehlédnu očima ten jediný řádek, který tam přibyl. O půlnoci? Tak dobrá... Načež hodím lístek do ohně.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 14. března 2006 22:46
	Les Pozoruji Charlieho. Zůstal jsem sedět, nechci mu koukat přees rameno. Koneckonců, ani já nevím, s kým si to vlastně vyměňuje poštu. Tak co? zeptám se jen. Je jen na něm, jestli mi něco odpoví.

Charlie Drake - 14. března 2006 22:53
	Les Stále ještě přemýšlím o dnešní noci. Alespoň mám jistotu, že tohle není past. Škubnu sebou, když Aldwyn promluví. Co? Jo tohle? Ještě nevím nic určitého, zítra. V noci mám schůzku.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 16. března 2006 20:58

Les Další z těch schůzek... pomyslím si a mlčky pozoruji papírek, který se kroutí v plamenech. Miluji pohled do ohně. Vůbec je to můj oblíbený živel. Cítím se jeho součástí. Uklidňuje mě. Natáhnu ruku a do ní mi vklouzne tenký plamínek. Lusknutím prstů z něj vytvořím dráčka. Hádám, že doprovod chtít nebudeš, řeknu. Dost tím riskuje, mohla by to být past... Ale je mi jasné, že jestli někdo z nás může tímhle lesem chodit v noci zcela bezpečný, je to právě Charlie.

Bezejmenný - 18. března 2006 17:58

Celý den utekl jako ty předchozí. Lidé v táboře zbojníků se radovali nad úspěchem výpravy a ženy s dětmi si oddechly, že se otcové, synové a manželé vrátili domů živý. Celé zbojnické tábořiště připomínalo menší vesnici, protože někteří muži museli vzít sebou do lesů celý svůj majetek. Westland nebo Nord jim vypálily domy a zničily celou úrodu. Někdy museli odejít, i protože vojsko je odhalilo jako zrádce nebo někaký důležitý člověk zatoužil po jejich ženách, dcerách nebo sestrách. Každý se věnoval svým povinnostem, které patřily k přežití v lesých. S nocí se ruch v táboře uklidňoval. S tmou jako kdyby odcházel i život. Prokletý les skrýval temná tajemství, která ho udržovala nepřístupný a bezpečný pro zbojníky. Všichni šli spát až na hlídky, jež měly zajistit táboru bezpečí a klidný spánek. Měsíc na noční obloze pomalu dorůstal. Místy zahoukala sova. Noční život v lese se probouzel. S blížící se půlnocí, se přibližoval i čas Charlieho schůzky.

Charlie Drake - 18. března 2006 18:40

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Konečně je tma. Tenhle den byl docela klidný, moc se kromě té ranní akce nedělo. Kéž by to tak šlo častěji. Když přijde čas vyrazit, potichu vstanu a obléknu se. Moje oblečení dokonale splývá s pozadím a když si ještě přetáhnu kápi pláště přes hlavu, přestávám být člověkem z masa a krve a stávám se přízrakem noci, který se objeví odnikud, napáchá škody a zase se rozplyne beze stopy ve stínech. Spoustu lidí mě poznala jen takhle a dodnes se budí s hrůzou... což moji mrzkou dušičku moc těší, protože jsou to většinou pěkní hajzli. Ještě se ujistím, že řemeny, na kterých mi na zádech visí zbraně, jsou jak mají být a rovněž moje ostatní zbraně mám na svých místech. Tiše zamručím jako vlk a Buddy se ke mně připojí. Vyrážíme a nikdo ze spícího tábora nebo hlídek o nás nemá ani tušení. Tiše plujeme tmavou nocí a jen hvězdy a měsíc nás vidí. Kolem nás se ozývají různé zvuky a z mnohých se mému vlkovi ježí srst. Uklidním ho zakňučením, ale sám se pozorně rozhlížím, jestli na nás něco nečíhá. Tohle není to nejnebezpečnější místo v zemi a jsou tu horší věci, než jsem já, i když si to většina lidí nemyslí. Konečně. Bílé světlo vykreslí mezi stromy obrysy pobořené svatyně, která je mým cílem. Na první pohled je prázdná, ale ona tu někde bude. Zbývá čekat.

Bezejmenný - 18. března 2006 19:27
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Na pasece mezi skalami schovanými v hustém lese dřív stála pohanská svatyně. Nesloužila jen k úctívání jednoho boha, ale několika bohů i víl. Ale už před mnohla lety ji zničil požár a lidé odešli. Zůstaly jen trosky zvětralých zdí, stromy a tráva zarostly to místo. Nikdo, kdo nebyl blázen na území pohanské svatyně už nevstoupil, protože je prý prokletá.

Bezejmenný - 18. března 2006 19:28
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Na pasece mezi skalami schovanými v hustém lese dřív stála pohanská svatyně. Nesloužila jen k úctívání jednoho boha, ale několika bohů i víl. Ale už před mnohla lety ji zničil požár a lidé odešli. Zůstaly jen trosky zvětralých zdí, stromy a tráva zarostly to místo. Nikdo, kdo nebyl blázen na území pohanské svatyně už nevstoupil, protože je prý prokletá.

Rhiann - 18. března 2006 19:36

soukromá zpráva od Rhiann pro Jsi tu dřív Charlie, Draku z Hvozdů. Promluvím hlasitě, ale stále skryta ve stínu. Pomalu výjdu ze svého úkrytu za pozůstatkem chrámové zdi. Mám na sobě černou halenu a kalhoty i pláš» téže barvy. Splývám s temnotou, ale v záři měsíce mě je vidět. Tmavé vlasy mám spletené do copu a stočené na temeni. Není vidět, jestli mám s sebou nějákou zbraň. Pojď sem. Už jsem připravila dříví na oheň. Bude to dlouhé vyprávění, ale už vím, co se stalo se stříbrem na vojenský žold. Pokynu mu směrem ke svému úkrytu.

Charlie Drake - 18. března 2006 19:47

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Vlk si jí všimne dřív než já a tiše zavrčí. Ale je to pro něj známý pach, tak je klidný. A pak ji konečně vidím taky. Lepší dřív než pozdě, zvláště v téhle době, odpovím. Zdravím tě, Rhiann. Jdu za ní a hlavou se mi honí spousta otázek. Ta o nepřesné zprávě pochopitelně nejpalčivěji. Když se rozhoří oheň, posadím se k němu a začnu si nad ním zahřívat ruce. Podívám se na svou společnici. Takže, co narušilo ten vždy tak dokonalý informační systém? zeptám se a ne bez škodolibosti se ušklíbnu.

Rhiann - 18. března 2006 20:28

soukromá zpráva od Rhiann pro Vlka si nevšímám nebo to alespoň na sobě nedávám znát. V lese se chovám jako doma. Při zvucích lesa se poplašeně nerozhlížím kolem a ani stíny mi nevadí. Jen někdy se zaposluchám do šumění větru a praskání ohně. Přeslechnu tu ironii v Charlieho hlase a přihodím do ohně několik vonných bylinek pro uctění bohů. Tak to vypadá, když si hrají chlapci. Trošku se zašklebím. Tentokrát ti vzkaz posílal Modrý rytíř. Já byla pryč. Ale když jsem obdržela tvůj vzkaz, tak jsem pátrala a to stříbro našla.

Charlie Drake - 18. března 2006 20:37
	soukromá zpráva od Charlie Drake pro Abych přiznal pravdu, s radostí bych to stříbro vyměnil za to, co jsme sebrali, míním pochopitelně klenoty. Že si ten tvůj bratránek nedal pozor na to, co mu předkládaj. Ne, nemám moc důvěry v nikoho z vyšších kruhů kromě ní. Možná nemoc z povolání.

Rhiann - 18. března 2006 20:49

soukromá zpráva od Rhiann pro Usměju se. Takže opravdu mají tu kořist z výpravy do Nordu. Klidně to můžeš vrátit. Jeden dobrý skutek tě od šibenice neochrání, ale kdo ví.... I já umím kousat a Charlie mě neděsí jako ostatní. Já vím, co je legenda a co skutečnost. To co máš je válečná kořist naší armády. Měla být uložena v pokladnici a naopak k westlandskému vojsku jsme poslali žold ve stříbře. Na chvilku se odmlčím a nechám to Drakovi projít hlavou. Ale můj bratranec to musel prohodit. On nemůže svým lidem plati šperky, ale u vojska je to jedno. Bylo to dobře provedené, ale vy jste mu ty plány zkřížili. Po stříbře nepátrej. O to se už postará Lučišník z Temného lesa.

Charlie Drake - 18. března 2006 21:00

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Pokrčím rameny. Nevěřím, že by mě od šibenice zachránil třeba i milion dobrejch skutků, tak se radši spolehnu na svý schopnosti a svoje pardy. Šibenice mi strach nenahání, ještě se nenašel takovej, kterej by mě na ni dokázal dostat. A až se taový najde... bude to veselé, ale to si nechávám pro sebe. Ona takové starosti nemá a ani mít nemusí... Pokud chcete ty cetky zpátky, klidně je vrátím, pokud ovšem dostanu přiměřenou náhradu, řeknu vážně. Zbytek mě ani tak moc nepálí, i když Lučištníka moc nemiluju.

Rhiann - 18. března 2006 21:20

soukromá zpráva od Rhiann pro S přáteli je to těžké. Já třeba nemůžu věřit ani vlastní rodině. Je to smutné, ale vím, že se mě snaží zabít můj vlastní bratranec. Chce můj majetek a vládu nad Westlandem. Ale já stále dýchám. Děkuji ti prababičko. Přihodím do ohníčku další květiny. Tentokrát okvětní lístky z růže. Tu prababička opravdu milovala. Nemusíš nic vracet. Zrovna náhradu nemám, ale nebude trvat dluho a poputuje konvoj se zásobama. A Lučíšníka nech napokoji. Budeš mít jiné starosti. Můj zkažený bratranec chce uspořádat hon na lesní havě». Myslím, že tím nemyslí zvířátka. Lučišník je něco jako správce Temného lesa. Temný les od Prokletého lesa odděluje veliké jezero, které je hranicí pro zbojníky i muže, jež proslul svým uměním s lukem.

Charlie Drake - 18. března 2006 21:47

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Chvíli přemýšlím. Vlastně nemám moc co řešit, jinou možnost nemám, než si počkat na další kořist. Co se dá dělat? Ale co je opravdu zajímavá zpráva, tak zmínka o zlém bratranci. Na lUčištníka kašlu, pokud mě něčím nedožere. Pche, dělat si hlavu kvůli tvému podařenému příbuznému nehodlám. Honil nás už tolikrát, že jsem to přestal dávno počítat a co z toho měl? Tohle, lusknu prsty ve vzduchu. My, stíny lesa, jsme nepolapitelní. A» něco zkusí, když si na to troufá. Možná jim to trochu zpestříme, řeknu a drbu Buda za ušima. Při tom vymýšlím, co ošklivého může takový pátrací oddíl potkat. Dělám si starosti? Ani náhodou. Jen a» ukážou, co umí, pak to předvedeme my.

Rhiann - 18. března 2006 21:53

soukromá zpráva od Rhiann pro Tohle bude něco většího. Dobře to tají. Jeho lidé nejsou na Weststonu. Je moc daleko, ale uvidím co zjistím, ale raději buďte připraveni. Varuji Charlieho. Pokud se mými radami nebude řídit je to jeho problém. Lučišník se o sebe umí postarat. Ani o jednoho ze svých spojenců nemám strach, ale vadí mi má bezmoc. Tahle zatraceně hnusná válka už musí zkončit je nejvyší čas. Ale jak na to? Snad mi poradí bohové. Až Charlie odejde zkusím je poprosit o radu.

Charlie Drake - 18. března 2006 21:59
	soukromá zpráva od Charlie Drake pro Poradíme si, mávnu rukou. Někdo mi kdysi říkal, že mě ta lehkomyslnost bude jednou stát krk. Ale co. Každého to jednou. Já nikdy neříkal, že chci žít věčně. Neboj, v pohotovosti jsme pořád. Ale jakékoliv zprávy uvítám. A teď, pokud nepotřebuješ ještě něco, vrátím se do ležení, vstanu a mám se k odchodu.

Rhiann - 18. března 2006 22:05
	soukromá zpráva od Rhiann pro To už je všechno. Dobrou noc. Nechám ho jít. Sleduji plameny a v jejich teple si ohřívám ruce. Když už mi zmizel z hodledu i se svým vlkem, tak hodím do ohně další bylinky. Snad bohy potěší a usmíří.

Charlie Drake - 18. března 2006 22:18

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Dobrou noc. A... díky za varování, usměju se na ni ještě na rozloučenou. Pojď, Buddy, jdeme domů, zavolám vlka a zamířím k ležení. Cesty si ani moc nevšímám, jdu úplně automaticky. Pořád ještě přemýšlím o tom, co jsem se dozvěděl. Ale taky už se těším na to, až se zavrtám do kožešin a usnu. Cesta naštěstí proběhla v klidu. V ležení ještě obejdu hlídky, jestli nechrápou, pak jdu do svého dračího hnízda, odstrojím se, odzbrojím a spokojeně se poručím do náruče spánku.

Bezejmenný - 19. března 2006 15:41

Ráno v táboře zbojníků Život v táboře se probouzí už před úsvitem, protože někteří z jeho obyvatel se vydávají na lov. Šlechta o nich tvrdí, že neloví ale pytlačí. Ranní lov má i svá rizika, protože nikdo opravdu neví, co se v Prokletém lese skrývá. Brzo po lovcích se probouzejí i ženy a začínají vařit snídaně. Po nich vstávají všichni ostatní. Tak začíná běžný den v táboře zbojníků, během kterého se neuskutečňuje žádná akce. V jednom z provizorních domků se probouzí i Aldwyn, který se už nemůže dočkat nejnovějších zpráv od westlandského zvěda.

Bezejmenný - 19. března 2006 17:41

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Dům v Údolí Květin Údolí Květin byl název města, protože opravdu před mnoha lety v tomto malebném údolí květiny rostly. Dnes už je nahrdily kamené domy a vysoké zdi, které chránily město před nepřátely. Údolí Květin se stalo centrem obchodu a rájem bohatých šlechticů. Leželo na území Nordu a pravidelně odvádělo daně, kterými platilo za svá práva. Městu vládla rada, jež se skládala z sedmi nejváženějších občanů, ale její složení se občas velmi rychle měnilo. Válka mezi Nordem a Westlandem se ho zatím nedotkla, protože leží mnoho dní cesty za hranicí Nordu. Mnoho lidí si město postavené na březích Ledné oblíbilo. Nemálo šlechticů si zde zřídilo své rezidence. Stejně se zachovala i Deidre, vdova ze Salteru, která nesměla mezi společností chybět. Její domek stál na malém náměstíčku. Dnes vdova pobývala doma. Má paní, zaklepala mladá služebná na dveře. Do ložnice své paní si nikdy nedovolila vstoupit bezdovolení. Její paní mohla mít návštěvu.

Deirdre "Liška" - 19. března 2006 17:59

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Dnes jsem nedostala žádnou zakázku - vlastně už dlouho ne, ale nijak mi to nevadí. Aspoň mám čas na upevňování svého společenského postavení ve městě. Zrovna si před velkým zrcadlem na stolku se všemožnými šminkami a dalšími ženskými zbytečnostmi rozčesávám záplavu rusých vlasů, které se stejně vlní, jak se jim zachce. Trochu nepřítomně se usmívám, protože včera se mi na jedné sešlosti u hrabětě podařilo zasáhnout šípem chtíče mladého barona, na kterého mají zálusk i jiné. Ruka se zastaví v polovině délky vlasů a zelené oči se upřouna dveře. "Co je?"

Bezejmenný - 19. března 2006 18:25
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Máte tu nějaké psaní a posel čeká na odpoveď, zavolala služka neklidně. Sloužila své paní už nějákou dobu a naučila se znát její nálady. A ty byly různorodé jako dubnové počasí.

Deirdre "Liška" - 19. března 2006 19:11
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Tak co je? Mám si tam snad jít sama, či co?" řeknu trochu podrážděně, že mi to psaní ještě nedonesla. O posla mi nejde, ten počká, protože musí. Ale jsem zvědavá, co mi kdo píše. Odložím hřeben a sepnu si vlasy vysoko v týle. Čekám, až služka konečně přinese dopis, ale ani zvědavost moje pohyby nezneklidní. Jsou stále stejně cílené, ležérní.

Bezejmenný - 19. března 2006 19:36
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Služebná nejistě vejde do místnosti a opatrně se rozhlédne kolem. Její paní je naštěstí dnes dopoledne sama. Prosím, má paní. Nejistě podá zapečetěnou oblálku vdově a kousek ostoupí, aby si její zaměstnavatelka nemyslela, že je zvědavá.

Deirdre "Liška" - 19. března 2006 19:43

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "No necourej se..." zabručím na služebnou, když vidím, že se rozhlíží, jako by po ní měl skočit nějaký netvor. Jediní dva "netvoři" jsou dole v zahradě a pochutnávají si na kostech od večeře. Mí dva vlčáci, černí jako hřích a má duše. Vezmu si od ní dopis a zlomím peče». Předtím se ale nezapomenu podívat, jestli mi znak na vosku není povědomý. Pak se dám do čtení.

Bezejmenný - 19. března 2006 19:55
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro V dopise stojí: Vážená paní Deidro ze Salteru, dovolujeme si Vás pozvat na oslavu narozenin Arika, pána Westlandu. Narozeninová oslava se uskuteční přesně za týden na hradě Weststone. Prosím, pošlete pošlete odpověď po našem poslovy. Srdečné pozdravy Lord z Jižního Westu

Deirdre "Liška" - 19. března 2006 20:25

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Přečtu si dopis ještě jednou, než ho odložím na stolek. Nesnažím se ho nějak maskovat nebo tak, protože nic vysoce tajného tam není. "Přines mi pero, pergamen a inkoust..." Všechy věci jsou na druhém stole, na pracovním. Až s nimi služka přispěchá, dám se do psaní. Pár zdvořilostí a poděkování, pak příslib toho, že se objevím. Jen co to zaschne, zapečetím to - je na tom had kolem meče - a vrazím služce do ruky, aby to odnesla poslovi.

Bezejmenný - 19. března 2006 20:31
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Ano, má paní, řekne služka a otočí se na patě. Při odchodu nezapomene za sebou zavřít dveře.

Deirdre "Liška" - 20. března 2006 10:24

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Povzdechnu si a zaposlouchám se do zvuků venku. Psi se rozštěkají, když posel projede kolem.Jakmile ale zmizí z jejich dosahu, zahrada utichne a dva černé stíny zmizí do jejích útrob. Upravím si límec a vydám se dolů do jídelny. Vyrzit na cestu ještě nemusím - nejdříve za dva dny i později. Když pojedu na koni a lodí, budu tam za tři dny, tak snačí, když vyrazím... Zítra je brzy, pozítří taky. Popozítří a ještě budu mít den rezervu, kdyby se něco stalo. To znamená, že baron mi neunikne. Dnes večer mám volno... Ušklíbnu se a popotáhnu si rukáv vínových sametových šatů.Život veselé vdovičky se mi líbí, protože můj manžel byl naprostý idiot. Ještě že jsme neměli děti, jinak by chudáci nebyli moc chytré. Vzala jsem si ho jenom proto, že jsem musela, protože byl bohatý a rodiče to tak chtěli. Ale každá chytrá žena se dokáže manžela zbavit... a mně se to povedlo navždy. Dokonce mě nikdo nepodezíral. A teď... můžu se bavit, protože hraný smutek jsem již odhodila stejně jako smuteční šaty. Nikdo mi to nevyčítá, jenom některé staré panny závidí. S těmito myšlenkami dojdu do jídelny. "Elis? Žádný vzkaz od barona Fronsair?" zeptám se mladé služky s klidem, bez nějakého většího zájmu a decentně se pustím do jídla.

Bezejmenný - 21. března 2006 20:07
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Zatím ne, má paní. Pan baron jistě pošle svůj vzkaz. zašeptá tiše služebná a se sklopenýma očima čeká, jestli ji její zaměstanavatelka dá další rozkazy nebo ji nechá odejít. Psi se zase venku rozeštěkají. Obě se zaposloucháte, jestli neuslyšíte něco podezřelého. Psí štěkot přeruší zabouchání na dveře. Zdá se, že host je velmi netrpělivý.

Deirdre "Liška" - 21. března 2006 20:16

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Už se nadechuju, že pošlu Elis pryč, protože od ní už nic nepotřebuju, ale psi se dají do zuřivého štěkotu, protože je dráždí návštěvníkova netrpělivost. Doráží na bránu do zahrady, která je hned vedle čelní strany domu. "Jdi otevřít..." řeknu mezi sousty. Nečekaný host mě nijak nevyruší od pozdní snídaně. U jídla se nemá rozčilovat nebo tak. Ještě by mi nebylo dobře.

Bezejmenný - 21. března 2006 20:56

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Služka se ukloní a rychle běží dolu otevřít dveře. Po schodech se rozléhají její kroky. Naštěstí dřevo na žádném z nich nevrže. Bouchání na dveře ustane, ale psí štekot nikoliv. Ode dveří jsou slyšet tiché hlasy. Má paní........ je tady baron Fronsair. On si vynutil vstup do domu, a proto jsem ho uvedla do salonku. Chce s vámi mluvit. Co mám dělat? přiběhla do pokoje vyplašená služebná. Pohledem nejistě tiká po celé místnosti a čaká na vyjádření své paní. Vdovu se Salternu přece jen nenavštěvují muži každý den.

Deirdre "Liška" - 21. března 2006 21:08

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Mám už polovinu snídaně v sobě. Naneštěstí neslyším, kdo je to dole a o čem se se služkou baví. Ale to se rychle dovím, když Elis přiběhne do jídelny. "Nic. Máš snad svojí práce dost," odvětím klidně a nevzrušeně do sebe soukám jídlo. Jestli po mně touží, počká. A žena musí muže trochu napínat. Až dojím, odsunu talíř a beze spěchu jdu do salonku. Je to pro mne typické - všechno ležérně, nenuceně. V salonku je pohovka a dvě měkká křesla čalouněná červeným sametem. I záclony mají tuhle barvu. Koberec je laděn do hnědi a temné červeně. Po večerech v krbu naproti křeslům praská oheň, pokud tu někdo je. Podle zařízení místnosti jde poznat, že mám dobrý vkus. A zrovna sem, do červeného salonku, hezky zapadám. Ladím.

Bezejmenný - 21. března 2006 21:36

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Služka zmizela někde v kuchyni a nechala vás o samotě. Celý pokoj opravdu ladí se svou majitelkou, která proslula dobrým vkusem. Ten se však netýkal jen nábytku, umění nebo koní, ale i mužů. Má překrásná sladká dámo, už jsem se nemohl dočkat až vás uvidím. Baron hbitě vstal z pohovky a přešel k vdově s velikou kyticí růží. Jejich barva byla tmavě rudá jako barva krve. Perfektně oblečený a jako vždy se skvělými aristokratickými způsoby. Černé vlasy o kousek delší a oči temné jako dva uhly. Krásu, kterou by se klidně mohl chlubit i pán pekel doplňovala bradka a úzký knírek. Oblečen byl v dobře padnoucím zeleném kabátci lemovaném zlatem a světle hnědých kalhotách. Světlý pláš»u dávno odevzdal služebné. Jezdecké boty na jeho nohách se leskly jako zrcadlo. Renardu Fronsairovi se nedalo nic vytknout. Podal Deidře květiny a políbil ji ručku.

Deirdre "Liška" - 21. března 2006 21:49

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Baron ke mně přispěchal jako poslušný pejsek. Tak se mi to líbí. Jenom někteří rádoby drsňáci nejsou schopni pochopit fakt, že já mám převahu... A» chtějí nebo ne. Vykouzlím jeden ze svých úsměvů a ladně mu podám ruku k políbení. Ty jsi ale had... pomyslím si. Slizouny nemám ráda, ale hadi přece slizcí nejsou. Jenom ten mefistofeleský vzhled muže varuje a ženy přitahuje. U mě je to opačně, ale jsem zvědavá, jak říkají mně... "Vážně? To vám možná odpustím, že jste mi služku vyděsil, psy rozzuřil a dveře málem vyrazil..." Přejdu ke stolku, kde je váza. Jako bych na to čekala nebo ji tam měla jenom tak... každopádně květiny skončí v ní. Lehce pokynu rukou baronovi do křesla naproti mně. "a co uděláte teď, když mě konečně vidíte?"

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 22. března 2006 08:01

Tábor To už je ráno? zívnu, když se probudím a podívám se oknem ven. Vidím pruhy slunečního světla padajícího mezi stromy a řev ptáků mě přivádí v úžas, že jsem se nevzbudil dřív. Vypadá to na pěkný den. Vyhrabu se z přikrývek a opláchnu se v míse s vodou, kterou mám vedle postele. Pak se obléknu, těžký dvouručák nechám zatím tady a jdu ven. Jako první číslo se vrhnu na snídani, pak sejdu podívat po náčelníkovi. Doufám, že má něco zajímavého.

Charlie Drake - 22. března 2006 08:32

Tábor No, neměl jsem v úmyslu vstávat až tak brzo, ale vlčí čumák, který vám za svítání strká do obličeje, že se mu máte věnovat, je dost výmluvný argument. Sice jsem toho moc nenaspal, ale jsem čilý jako... čerstvě vylíhnuté dráče. Protáhnu se a doobléknu, potom se pustím do dělání snídaně pro sebe i pro Buda. Padne na to zbytek srnčí kýty, která visí v mém skromném příbytku. Přes praskající oheň se rozhlédnu po ležení. Až na pár výjimek je mrtvé. Pozdravím se s ostatními ranními ptáčaty a dál se věnuju jídlu.

Bezejmenný - 24. března 2006 21:43

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Můžu vám povídat o vaší kráse. O kouzlu hebkých, jemných pramenů vlasů, které bych rád cítil na svém těle a viděl na svém polštáři. O očích, ve kterých se snad utopím, které toužím vidět zamlžené vášní. Baronovy myšlenky se nechodovaly s jeho slovy, jemu to však nevadilo. Už dlouho chtěl dostat do postele krásnou vdovu se Salternu, ale nedařilo se. Ale mezi jeho přednosti patřila vytrvalost a umíněnost.

Deirdre "Liška" - 24. března 2006 21:58
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Ó, jistě, to můžete, ale otázkou je, jestli vymyslíte něco originálního," usměju se kouzelně. Není ničím novým, že se ke mně někteří, co mému manželovi záviděli, seběhli jako smečka psů na kost. "Ale myslela jsem, že mi večer budete pět pod oknem a čelit nebezpečí mých miláčků," zlobím ho dál a sedím v křesle jako královna.

Bezejmenný - 24. března 2006 22:16

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Nemohl bych vám spíš pět, má krásná paní, u vašich nohou. Nebo možná u vaší postele. Baron se tiše vemlouvá do vdoviny přízně. Jak rád bych ji dostal do postele. Pak bude jenom moje a já konečně zjistím, co je pravdy na těch řečech, které o ní slýchám. Nejspíš je to všechno pravda a já ji budu mít v hrsti. Určitě bychom spolu mohli mít krásné děti. Zasměje se tiše pro sebe baron. Jeho umýsly s krásnou vdovou jsou záhadné a tajné. Nikdo kromě něho neví, co po ní chce. Pomaličku se přibližuje a vyzívavě šeptá: Kdy budeš mou, má sladká?

Deirdre "Liška" - 24. března 2006 22:32
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Ale! Jste to ale nemrava!" naoko se zděsím s naprosto naivním výrazem ve tváři. Herečka jsem skutečně dobrá. Při mém povolání je to povinnost. Neposkouším se mu dostat z dosahu, klidně sedím dál. Pak se k němu stejně vyzývavě nakloním a sladce pravím: "Až si mě zasloužíš."

Bezejmenný - 25. března 2006 14:03

soukromá zpráva od Bezejmenný pro A co mám udělat, má paní, abych si vás zasloužil? Zabít draka nebo vám má přinést nejkrásnější drahokam? Povídej, rozkazujte. Já posluchám, má paní. šeptá klidně. Ani výraz tváře či pohled očí nedává znát, co si myslí o vdovině laškování. Je to skvělá herečka. Kolik mužu to už ví? Klid přece nebudu žárlit. Jaký úkol pro mě asi může mít? Doufám, že se dozvím brzo nebo se s ní dřív pomiluju. Baron lehce pokledne k nohám své vyvolené. Jaké je tvé přání?

Deirdre "Liška" - 25. března 2006 14:26

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Mám co dělat, aby se můj rozotmilý úsměv nezměnil ve vítězoslavný škleb. Hlavně když si mi kleká k nohám jako obyčejný sluha. Tohle mám ze všeho nejradši... Poklepávám si ukazováčkem na bradu a přemýšlím. "Hm... vraždit taková krásná zvířata jenom pro moje rozmary. Že se nestydíte," pokárám ho, abych získala čas. "Asi za týden se koná oslava pána Westlandu. Byla jsem pozvaná... Ale přání mám hned několik - jistě neodmítnete, když vám navrhnu, abyste mi po cestě dělal doprovod. Jenže jistě chápete, že na takovou slávu potřebuji ty nejlepší šaty a šperky..." Významně se odmlčím.

Bezejmenný - 25. března 2006 15:26

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Mrcha. Prohnaná zrzavá potvora. Jen tohle, má paní. Opravdu jen tohle? Jak pojedete na slavnost? Lodí? Mohu vám nabídnout své služby a své služící? Baron ze sebe chrdlí své návrhy a v duchu kalkuluje, co mu to asi od krásné vdovy vynese. Cesta je skvělá příležitost, kdy ji můžu dostat. Svleču z ní ty rudý šaty. Vytahám ji sponky z vlasů......a hlavně zjistím.......jestli je zrzavá opravdu všude. Baron se neklidně pohnul, protože jeho nemravné myšlenky se na něm začaly viditelně projevovat. Už se těším na oslavu, kdy vyjedeme?

Deirdre "Liška" - 25. března 2006 15:53

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Zdá se vám to málo? Nu, mohu pokračovat." Stále se rozkošně usmívám, že jen ten nejhorší paranoik by ode mne mohl čekat nějakou špatnost či mě považovat za to, co doopravdy jsem. Ale taky to chtělo léta cviku. "Kůň z nejlepšího chovu by byl mnoehm hezčím darem než dračí hlava. Moje kobylka nerada pluje na lodi." Tím jsem mu zodpověděla i to, jestli pojedeme lodí. "Chystám se vyjet popozítří. A to budeme mít ještě den náskok, kdyby se vyskytly na cestě potíže," doplním a pozorně si prohlížím barona. Jak se ošil. Čert ví - ano, on to ví, pekelník jeden, na co myslí. Jistě to ale bude něco... ehm pikantního. Jestli si myslí, že to zakryje... přede mnou se nedá skrýt skoro nic. Rozhodně nic tak viditelného. Ale dělám, že jsem si toho zatím nevšimla. Hade jeden. Nemysli si, že nevím, že máš co dělat, abys mi tu nenaslinatl do výstřihu. Tebe si vychutnám. A když budeš hodný... možná...

Bezejmenný - 25. března 2006 16:15

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Tsss. Ta potvora si hraje na něviňáko, ale já takový jako je ona moc dobře znám. Vypadaj jako andílci a přitom jsou horší než pouliční děvky. Ctižádostivá, lstivá.....Jen počkej zrzečko na mě si nepříjdeš. Uvidíme kdo z koho. Já nejsem slaboch jako byl tvůj manžílek. A jaký kůň by to měl být, má paní? Klisna, valach nebo hřebec? A jakou by měl mít barvu. Baron se bez námitek začal vyptávat na koně. Je vidět, že mu stojí za to investovat do krásně vdovy. Možná, že má dokonce i čestné úmysly.

Deirdre "Liška" - 25. března 2006 16:27
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Tak ty se hodláš prohnout, hade? No uvidíme. Já si potrpím na krásné věci. A krásné věci bývají drahé... V očích mi trošku blýskne. "Krásný, černý hřebeček - možná trošku divočejší..." Dívám se mu do očí a moje slova jsou tak trochu dvojsmyslná. Ale to byl účel. Jsem zvědavá, jak se toho zhostí. "Takové já ráda. To víte, s laxními není zábava."

Bezejmenný - 25. března 2006 16:58

soukromá zpráva od Bezejmenný pro To úplně chápu. Už dnes zjistím, kde vám ho budu moci koupit. Natáhne se po vdovině ruce a políbí ji na konečky prstů. Myslím, že mám něco, co ji bude vyhovovat. Já mám taky rád divočejší koně. Jsou sice nebezpečnější, ale mě vzruše ryziko. Vás také, má sladká? Přiznávám, že mi padla do oka překrásná ryzavá kobyka. Určitě by s tím hřebečka mohla mít skvělá hříbata, nemyslíte? Prohlásí baron stejně dvojsmyslně jako před chvílí vdova ze Salternu.

Deirdre "Liška" - 25. března 2006 17:13
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Ale jistě. Život by byl bez rizika nudný," nabídnu mu sama ruku, když vidím, jak se po ní natahuje. Jeho dvojsmysl taky pochopím. Neřáde. "Nevím. Jen aby se klisnička neorzhodla, že ji hřebeček nedostane... pokud je divoká, jistě bude i umíněná. Avšak hříbata z tohoto chovu by za to stála, kdyby zdědila horkou krev po rodičích..."

Bezejmenný - 25. března 2006 17:29

soukromá zpráva od Bezejmenný pro To ano. Má přesladká paní. Smým vás dnes večer pozvat do divadla? Souhlasil baron a konečně vysvětlil důvod své návštěvy. Jeden z domů ve městě si pronajala kočovní herci a po večerech bavili panstvo a majetnější občany. Ve svém repertoáru měli několik opravdu zajímavých her. Půjdete? Baron teď už skoro prosil. Zajídá se mi hrát poslučšného psíčka, ale pokud mi to zajistí úspěch..... Ona nade mnou nezvítězí.

Deirdre "Liška" - 25. března 2006 17:38
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Do divadla.. tak proto mi málem vyrazil dveře. Aby mě pozval do divadla, kde bude tma a kde mě bude moct beztrestně osahávat... To by se mu určitě líbilo... Chvíli mlčím a napínám ho. "Hm... půjdu ráda. Co dnes hrají?" souhlasím nakonec.

Bezejmenný - 25. března 2006 18:28
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Je to hra o lásce. Má to být nějaká tragédie. Děkuji. Půjdeme pěšky nebo pro vás mám poslat nosítka? Vyptává se baron potěšeně. Je vidět, že mu kladná odpověď jeho vysněné zvedla náladu. Nesnáším takové divadelní bláboly, ale jestli tam bude se mnou, tak určitě nebudu sledovat hru. Mohla by mi zahrát soukromé divadlo.....

Deirdre "Liška" - 25. března 2006 18:36

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Zvednu jedno obočí. Opravdu se moc nevidí, že by muži tohle měli rádi. Já to moc nemusím, ale když je to tragédie, skončí to špatně. Na konci se všichni povraždí... Nojo. asi tam půjdu čistě z profesionálního hlediska, jak dobře umí herci hrát mrtvolu a navzájem se pozabíjet. "Pěšky. Sedět budeme celou dobu v divadle, tak proč se neprojít..." odpovím, když se odtrhnu od svých myšlenek. Ty teď začaly bloudit u toho, co si vezmu. Něco, při čem by mu vypadly oči z důlků a poci»oval, jak těsné kalhoty si vzal... Dneska budu zlá.

Bezejmenný - 25. března 2006 19:07
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Dobře, má sladká. Zastavím se pro vás v šest hodin. Už se nemůžu dočkat. Usměje se na krásnou vdovu, která už je trošku mimo. Baronovi je jasné, že přemýšlí, co si na sebe dnes večer vezme, aby okouzlila všechny přítomné muže a potrápila všechny ženy, které ji závidí krásu, mladí a mužský zájem. Teším se až se v divadle setmí. Náležitě si to vychutnám.

Deirdre "Liška" - 25. března 2006 19:35

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Následuje ještě pár zdvořilostí, když ho vyprovázím ke dveřím. Políbení ručky, rzloučení a zvuk zavíraných dveří. Opřu se o ně a koukám na schodiště. Potom se ušklíbnu. Já tomu baronovi ukážu. Celý den proběhl tak, jako jiný. Nad knihou nebo cvičením s dýkami a jinými zbraněmi pro mne typickými. V tu dobu mě nikdo nesměl rušit, protože by asi skončil s proříznutým hrdlem. Krmení mých černých bestií a pak už se začala blížit hodina, kdy se nedočkavý baron objeví u mých dveří. Jen co jsem se převlékla z "pracovního" a smyla ze sebe pot, otevřela jsem svou skřín s úctyhodnou garderobou. Hned mi do oka padly jedno červenočerné šaty. Moje barvy. Pečlivě jsem se upravila. Vlasy mi pomohla vyčesat nahoru Elis, protože si tam nevidím. Byla snad ještě víc nervózní než já, aby něco nepokazila. Podívám se do zrcadla a zkontroluju, jestli je vše v pořádku. Ano, je. V divadle sice bude tma, ale já mám aspoň dobrý pocit. Teď už jenom stačí, aby přišel baron... už se těším na jeho výraz, až mě v tomhle uvidí. To je taky skvělá zábava...

Bezejmenný - 26. března 2006 17:36

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Úderem šesté hodiny se ozvalo zaklepání na dveře, které bylo o poznání jemnější než dopoledne. Oba psi se rozštěkali jako zběsilí, když ucítili cizího člověka. Elis vpustila barona do domu a trošku se divila baronovu doprovodu, který tvořili dva vysocí svalnatí vojáci, kteří jasně dávali najevo, že pracují jako osobní stráž pro barona. Oba byli plavovlasí a od ramen až k botám zahalení do černých pláš»u. Pokud někdo viděl, co skrývají pod nimi, nemohl to vyprávět. Služebná se rychle vzpamatovala z ohromení a spěchala pro svou paní.

Deirdre "Liška" - 26. března 2006 18:09

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Elis skoro rozrazila dveře, jak prchala. Dostalo se jí jenom zdvihnutého obočí - některé lidi tohle gesto musí neskutečně štvát, ale co bych se vzrušovala. Když mi oznámila, že ej tu baron - neopomněla dodat s jakýmto doprovodem, typicky klidným krokem jsem se vydala dolů, kde na mě čekal. Na vrcholku schodiště může baron konečně spatřit mou osobu. Pomalu sestupuji dolů, abych se náležitě vystavila na odiv. Vlasy mám sice teď taky vyčesané, ale jinak než dopoledne. Moje večerní róba jsou černé šaty s červeným zdobením. Švadlena nezapomněla na patřičně neopomenutelný rozparek, který končí tak, aby nebyl vidět podvazek. Leda z jistého úhlu, kdybych se snažila. Korzet pod oblečením je samozřejmostí, která akorát zvýrazní i tak nepřehlédnutelné přednosti salterské veselé vdovičky, jak mě nazývají. Ve výstřihu tedy nestoudně vystavuju na odiv dvě obliny, které by mi nedomrlé šlechtické dcerky záviděly. Dala jsem šanci mužům, aby se měli na co vymlouvat - na krku mám totiž hezky broušený rubín, aby ladil. Teď mohou tvrdit, že obdivovali šperk. Boty jsou kotníčkové s přezkami a podpatkem, abych byla aspoň trošku vyšší - i ta to není žádná sláva, stále mě většina bude převyšovat. Kouzelně se usměju, jak je mým zvykem, a podám baronovi ručku v krajkové, dlouhé rukavičce a s prsteny k políbení. Line se kolem mě nevtíravá vůně nějakého z parfémů. "To se mě tak bojíte, že jste si vzal ochranku?"

Bezejmenný - 26. března 2006 19:03

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Políbí ji na konečky prstů a při této činnosti se jí dívá hluboko do očí. Má ochranku tu není pro moje bezpečí, ale pro vaše. Bojím se, že závistivý otrapové by mi vás mohli unést nebo ukrást. Nebo že by sis rozmyslela návštěvu divadla. Jeden nikdy neví. Teď mi tě alespoň ti dva ohlídají. Zašklebí se baron v duchu. Je oblečený lépe než dopoledne. Dnes na měm budou chtít všechny ženy oči nechat. Černé vlasy zakrývá rudá čapka se zlatým peříčkem. Knírek i bradku má pečlivě upravenou. Záhadným způsobem se mu podařilo sladit barvy s těmi vdovinými. Tmavě červené kalhoty zdobené zlatou výšivkou, černý kabátek prolamovaný červenou a vysoké kožené černé boty, které mu jeho sluha vyleštil velmi kvalitně. Renardu Fronsairovi se dařilo poutat pozornost něžného pohlaví.

Deirdre "Liška" - 26. března 2006 19:14

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "A já myslela, že byste si vystačil sám. Ještě dopoledne jste mi chtěl draka lovit..." neodpustím si rádoby nevinnou poznámku o tom, že by mě nezvládl ani ochránit. Ale musím uznat, že až na to protivné zlato - ne, nemám ten kov ráda, ač je drahý - se mnou ladí. Vyprostím ruku z té jeho a nechám si od objevivší se Elis podat temně rudý pláš» s kapucí, který u krku sepnu umně tepanou černou sponou. Jsem připravena vyrazit. "Půjdeme?" zeptám se a čekám, až mi nabídne rámě. Dva hromotluci, jež nám budou celý večer za zadkem, mě moc nenadchli. Že bych si vzala svoje pejsáčky? Ti jsou mnohdy lepší ochranou než rádoby drsňáci. Takových už okusila moje dýka... a byli bezbranní jako děti... Sotva znatelně se pro sebe pousměju.

Bezejmenný - 26. března 2006 19:48

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Baron nabídnul své rámě krásnému doprovodu na dnešní divadelní představení a možná že nejen na něj. Jistě půjdeme. Ti dva nejsou moje ochranka......no spíš mají reprezentativní účel. Vykruceje se baron, aby nemusel přiznat krásné zrzavé Deirdre skutečný důvod k zaměstnání těch dvou. Oba totiž pravali jako výběrčí výpalného, poslíčci správ, uklízeči a vykonávali další povinnosti, jejichž výčet je víc než dluhý. Baron jednou rukou pomáhal bohaté vdově a druhou měl opřenou na rukojeti svého drahého reprezetativního meče, jehož rukoje» zdobily drahé kameny a tříbro. Pomalu vyšli ze dveří a zamířili přes náměstí do jedné uličky. Lidí stále neubývalo. Jen se jejich rozložení změnilo. Místo bohatých šlechticů, obchodníků, trhovců a dětí se ukazovaly prostitutky, zlodějové, žebráci a jiné pochybné existence. Všechny takové pohled na Renardovy hlídače odrazoval od špatností.

Deirdre "Liška" - 26. března 2006 19:59

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Zaklesnu se a Elis nám otevře dveře. Když scházíme po schodech na ulici, psi opět spustí podrážděné bafání, ale jedno rázné slovo je utiší, i když vypadají stále stejně nazlobeně, kdo že si to odvádí jejich paničku. "Copak já vás nereprezentuji dost?" nenechám ho jen tak lehce vybruslit. Co si nadrobil, to si sežere. Individua na ulicích mě ani nepřekvapují. Nebýt bohatá vdova, asi bych skončila podobně - jako nějaký trapný kapsář či druhořadý zabiják z rezavějící dýkou. Kolem lůzy procházím, jako bych ji neviděla.

Bezejmenný - 26. března 2006 20:26

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Zatracená potvora. Zajímalo by mě, jestli jde polibky umlčet její prohnaný jazyk. I když mě napadá jiný účel, jak jejího jazýčku využít. Hmmmmm. Baron se trošku zasní nad jednou erotickou fantazií, ve které se před ním vyskytuje Deirdre na kolenou. Jen ve společnosti, má sladká paní. Ale jinak ne, kdybyste se však stala mou ženou, tak by to bylo něco jiného. Já bych byl tím nejš»astnějším mužem v celé městě ne .... celé zemi. Baron má v rukávu všechny lichotky a právě několik z nich uplatnil. Cesta k divadlu vede uzkými uličkami, přes několik náměstí a trhů. Netrvá dluho a před vámi se objevuje radnice a dům, v němž sídlí divadlo.

Deirdre "Liška" - 26. března 2006 20:35
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Uchichtnu se. "To je snad poprvé, co vidím muže, který se hrne do vdavků. Ale požádání o ruku jsem si představovala jinak..." prohlásím jakoby mimochodem.Lichotky jsou sice pěkné, ale většinou neupřímné a falešné. Muži to říkají jenom proto, aby ženu dostali do postele. Jeleni troubí, lidi lichotí...

Bezejmenný - 26. března 2006 20:40
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Ach. Opravdu byste moji nabídku přijala, má paní? Nebo to říkáte jen tak? Prosím. A já vás ještě dnes požádám o ruku. Jen počkej až budeš moje. Tak se budeš chovat jako vzorná manželka a ne jako veselá vdovička. Mě se nezbavíš, tak snadno jako toho pitomce. Žadoní baron. A doufá, že mu jeho sladká vyhoví.

Deirdre "Liška" - 26. března 2006 21:04

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Co kdybyste se nechal překvapit? Takhle přicházíte o ta překvapení," odpovím neurčitě a nechám se vést do divadla, kde lokajovi podám svůj pláš». "Ale každý muž se po svatbě změní," navážu plynule a teď si pro změnu já vedu barona tak energicky, že se možná cítí jako pejsek na výstavě. "Sebral byste mi veškerou volnost, barone. A potom bych vám jako květina uvadla a chřadla. Byl byste ochoten podstoupit tohle riziko?"

Bezejmenný - 28. března 2006 21:02
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Baron prudce zastaví uprostřed ulice. Přesto to nepředstavuje problém, protože oba strážci tvoří nepropustnou zeď. Křivdíte mi, má přesladká. Nikdy bych nedovolil, aby moje žena chřadla nebo trpěla. Přísanám.

Deirdre "Liška" - 28. března 2006 21:27

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Možná křivdím, ale já vím, že byste nedokázal opak. Znám příliš mnoho mužů. Jen co bych byla vaše, zprávoplatnil byste majetnická práva, jako bych byla nějaký šperk nebo dům," řeknu mu naprosto přímo, co si myslím, což je u mě skoro zázrak. Protože si nejsem jistá, jestli by to v náznacích vážně pochopil a nepovažoval by to jenom za pobídky. "Ale já nejsem."

Bezejmenný - 28. března 2006 21:37

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Né vy nejste, jako šperk nebo dům. Vy jste daleko víc. Moje královna. Proč mě nenecháte, abych byl vaším sluhou nebo oddaným otrokem? Vyzvídá baron a nedá si své umysly vymluvit. Jeho oči připomínají oddaný pohled psa. Tak nevinný a něžný. Proč si mě nechce vzít? To má nějákého milence? Nebo víc? Možná ji nechám sledovat. Ano. To bude opravdu ono. A až zjistím, kdo to je, tak.....

Deirdre "Liška" - 28. března 2006 22:17

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Povzdechnu si. Ti dva velikáni za zadkem mě už pěkně štvou. "Ale barone. Nehrajte to na mě. Nejsem hloupá a vy to víte. Myslíte, že vám skončím na psí pohled? Nejsem náctiletá naivka, která se nechá po pár hezkých slovíčkách zatáhnout do postele - nebo snad k oltáři. To chce něco víc. Vy si mě nechcete vzít z lásky, ale kvůli tělu. Zkouška první - zkuste mi odpovědět upřímně." On si snad vážně myslí, že by si mě mohl vzít! Jako bych neviděla, že by mě nejraději ohnul přes stůl a šmitec. Taková drzost... jiní se aspoň hned neohánějí sňatkem.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 30. března 2006 18:52

Tábor Pomalu dojdu k Charliemu a vlkovi hodím kousek masa. Mám tu bestii rád a zatím má on docela rád i mě... Buď zdráv, statečný náčelníku, zašklebím se na vlkova majitele. Jaká byla schůzka? Víš něco zajímavého? zvědavost ze mě jenom ukapává. Vzhledem k tomu, že občas jsme na zprávách Drakova tajemného informátora dost závislí, mám k tomu důvod. Moc by mě zajímalo, kdo to vlastně je... Jen kdyby nebyl náčelník takový tajnůstkář... Posadím se vedle Charlieho a čekám na odpověď.

Bezejmenný - 30. března 2006 20:05
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Baron se zatvářil opravdu šokovaně, protože ho vdovina zaskočila a zastihla nepřipraveného. V temných očích zajiskřilo. Odpovědět upřímně? Ženská jedna bláznivá. Co jí mám říct. Ano, toužím se s vámi milovat, má paní. Chci však víc. Být s vámi, vracet se k vám, mít svými rodinu. Proč mi nevěříte.

Deirdre "Liška" - 30. března 2006 20:21

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Na mé tváři není momentálně poznat, co si myslím. On vážně spadl na lovu z koně... nebo co. "Proč vám nevěřím? Protože jste muž. Slova nejsou nic. Až mi vážně dokážete, že to myslíte vážně - možná nad tím i začnu uvažovat. Snad máte dost vlastní iniciativy a nebudete se mě ptát, co máte udělat," dodám ještě, protože tu otázku očekávám. Flirtování ano, je to hezké, ale aby na mě hned vyrukoval se svatbou... Ještě ke všemu, když nevím, zda mě jenom nechce uvázat na řetěz.

Charlie Drake - 30. března 2006 20:40

Tábor Přestanu civět na legračně vypadající řeřavý uhlík, když zaslechnu Aldwynův hlas. To je taky dost, že jsi vylezl, už jsem myslel, že míníš chrápat do soudnýho dne... řeknu s úsměvem. Pokud jde o schůzku, byla... zajímavá. Zajímavá je možná trochu slabé slovo. Hon na nás už dlouho nebyl. Jsem zvědavý, co na to řekne. Za nějakou dobu máme hlášenou další zásilku, ale, co je důležitější, bude se konat velkolepý lov, zašklebím se, jako by mi nic nedělalo větší potěšení. Náš největší fanoušek chce získat hlavu Draka z hvozdů a jeho věrného přítele.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 30. března 2006 21:31

Tábor V první chvíli mi nějak dokonale nedojde, co vlastně řekl. Ale když mi dojde konečný důsledek Charlieho slov, vytřeštím na něj oči a začnu se chechtat, že se svalím. No tak... to... je ... fakt dobrý! řičím smíchy. To už tady dlouho nebylo! Copak si ten prevít myslí, že tohle dokáže? Při vousech samotného Odina, to si snad vážně dělá srandu. Ten chlap musí být naprostý blázen. Dostat nás dva... Pchá! Chvíli mi trvá, než se dokážu uklidnit. Zvednu se z orosené trávy a z očí si vytírám slzy smíchu. Tedy, řeknu ti, parde, že takhle jsem se nepobavil ani včera ráno, škytnu. To myslí vážně?

Bezejmenný - 01. dubna 2006 17:10

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Jistě. Dokážu vám to, má paní. Vypraví ze sebe a podívá se okolo, protože někteří lidé zastavili a pozorují jeho "představení". Pohledy dvou strážců je, ale rychle přimějí změnit názor a rychle zmizet. A teď nás čeká divadlo. Divadlo sídlilo v jednom z větších kamených domů nedaleko radnice. Pokud ho neměli pronajaté kejklíři, potulní herci nebo muzikanti, konalo se v něm vše možné. Začínalo to u trhů a končilo u zvířecích zápasů, kde proti sobě bojovali psi nebo kohouti. Dnes stálo na jedné straně dřevěné podium, skryté před zraky diváků oponou a zbylý prostor zaujímaly dřevěné lavice. Výše postaveným občanům a obchodnímům sloužila lehce zvýšená zadní část s opěrnými sloupy. Nad nimi na balkónech seděla šlechta.

Deirdre "Liška" - 01. dubna 2006 17:19

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro To jsem zvědavá jak... Kývnu na souhlas. Těžko říct, na které z těch dvou prohlášení. Vydáme se opět k divadlu. Pravděpodobně už mlčky. Baron mě vede na jeden z balkonů. Nejsem ženská, co se bojí, ale mohlo by být nepříjemné, kdyby si v ústraní baron dovoloval až příliš. Ale myslím, že pokud to všechno myslel vážně, bude si dávat pozor. Jinak mu žebra polechtám dýkou, kterou s sebou vždycky nosím. Náhoda je blbec.

Charlie Drake - 04. dubna 2006 10:06

Tábor Začnu se smát taky. Koneckonců, je taky čemu. Ano, to zřejmě myslí vážně. Smrtelně, upřesním a znova vybuchnu. Při všech bozích, to zase bude komedie! Jen a» přijdou. Uvidíme, kdo se bude bavit. Musíme vymyslet, čím jim to osladíme. Nikdo na mě nebude beztrestně pořádat štvanice, malinko zvážním a přitom přemýšlím, kolikrát už se mi z takovhle lečí podařilo uniknout. Někdy při dvacáté jsem to přestal počítat, takže nevím. Otázka ovšem zní, jak dlouho se nám to bude dařit, přece jenom, příliš mnoho lovců, i Drakova smrt a taky nebudu mít to štěstí věčně... Jednou se něco podělá a potom... co bude potom? Bozi vědí. Třeba mě tentokrát vážně dostanou...

Bezejmenný - 04. dubna 2006 20:38

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Baron s krásnou vdovou vstupil do lóže, která už nepřipomínala, jak to tam vypadalo před příchodem herců do města. Vše zářilo novotou a balkón byl rozdělen na útulné lóze, pro majetné diváky. Lóže oddělovaly dřevěné přepážky zdobené krásnými malbami. Zadní část uzavíraly tmavé těžké závěsy, před kterými zůstali oba osobní strážci, aby svého pána a jeho společnici nerušily. Baron nejdřív usadil dámu a pomom si sedl do jednoho s posltrovaných křesílek sám. Doufám, že se vám dnešní vystoupení bude líbit.

Deirdre "Liška" - 04. dubna 2006 20:52

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Jsem ráda, že ti blonďatí hromotluci zůstali venku. Jenom škoda, že to není úplně venku na ulici. Odložím si pláš» a usadím se do měkkého křesla. Toho, že rozparek ukázal moje stehno a část podvazku, když jsem si přehodila nohu přes nohu, si nevšímám. Však od toho tu taky je. Jenom jsem zvědavá, za jak dlouho si toho baron všimne a co na to bude říkat. Doufám, že tu nebudu zívat nudou. Milostná hra... schválně, jestli baron na mě bude zkoušet stejné klišé, nebo si vymyslí něco originálního. Divokého. "Já taky."

Bezejmenný - 04. dubna 2006 21:00

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Já...... baron se ve své řeči najednou zarazil, ale hned pokračoval dál. .....jsem zatím neměl možnost vidět tuhle hru. Ale má být opravdu dobrá. Mrcha, takhle mě dráždit podvazkem. Mám chu» se s ní tady během představení pomilovat. Proradná potvora. Baron tiše soptil, protože veškerou jeho pozornost přitahoval jemný podvazek, který krášlil ještě nádhernější nožku.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 04. dubna 2006 22:28

Tábor Charlie je najednou nějaký zamyšlený... takový obvykle nebývá... uvědomím si, když náčelník zmlkne a zahledí se do země. Zajímalo by mě, co se mu honí hlavou, ale podle toho výrazu si to můžu docela dobře domyslet. Přitom mě napadne, kolik už toho musel prožít, na to, kolik mu je, kolik takovýhle "honů" už na něj pořádali a pokaždé dokázal přežít. Ale dokáže unikat navždy? Dokážeme to my všichni? Přisednu si vedle něho a položím mu ruku na rameno. Charlie... no tak, hlavu vzhůru, Draku, přece by sis nedělal vrásky kvůli rozmaru našeho drahého známého? Netvař se, jako bys už byl na mučidlech, tam tě přece hned tak někdo nedostane. Nejseš na ty prevíty sám, máš nás. A my tě přece nedáme. Že bys začal mít na starý kolena strach? usměju se na něj a pevně doufám, že to tak není. Protože kdyby se sesypal kvůli takovéhle prkotině on, kdo by byl dost silný na to, pokračovat v jeho cestě?

Deirdre "Liška" - 05. dubna 2006 14:03

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Nechvalte dne před večerem. Však jistě znáte ty uvzdychané paničky, které na to chodí, protože nejsou schopny si najít chlapa," odfrknu si. Jestli to slyšel od nich, no potěš koště, to se tu zblázním. Všimla jsem si, jak moje nožka přitahuje jeho pohled. Po tváři mi přelétl spokojený úsměv. Tak tenhle hřebeček je můj, i kdyby nechtěl. Jen doufám, že ho nebudu muset odmítnout proto, že mě není hoden. Byla by to škoda.

Charlie Drake - 05. dubna 2006 14:52

Tábor Zatřepu hlavou, abych zahnal černé myšlenky. Nějak už blbnu. Zašklebím se na Aldwyna. Klídek, příteli, jsem v pořádku. Strach? Já a strach? Prosímtě... Z toho chlapa nikdy a o sebe už vůbec ne. Bojím se jen toho, že by moh vyčmuchat tábor. Což by byl průšvih neskutečného formátu. Kolik chlapů tu má rodiny a nemají jiný domov, navíc vojáci by nenechali naživu nikoho. Takže je musíme zase někam odlákat, radši a» dostanou nás, než aby přišli nějakou náhodou sem. Přihodím větev do ohně. Pozoruju plameny, jak se jí zmocňují a přemýšlím. Doufám, že o tom dostanem včas zprávu. Ale i tak, chtělo by to posílit hlídky a vyslat pár zvědavejch očí a uší. Vždycky se hodí pár nenápadných zvědů mezi lidem. Že bych se taky někdy podíval do města...?

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 05. dubna 2006 15:38

Tábor Ještě že tak, oddechnu si. Málem jsem si začínal myslet, že začínáš bláznit. S táborem si nelam hlavu, nemají šanci najít sem cestu. A i kdyby, pak by si to pořádně užili, zašklebím se, když si připomenu bažiny kolem. Tohle ležení je přírodní pevnost, kdo nezná cestu, je předem odsouzený k záhubě. Pokud si dáme jen trochu pozor, jsme tu v bezpečí. Ale s těmi zesílenými hlídkami to není špatný nápad. Vždycky se hodí být opatrný.

Charlie Drake - 07. dubna 2006 20:47

Tábor Natáhnu se na záda do trávy a koukám do korun stromů, přitom drbu vlka za ušima. A přemýšlím, jestli je tohle opravdu tak bezpečné místo, jak si moji muži myslí. Ano, je těžké sem najít cestu a ještě těžší by bylo nás porazit. Zatraceně, mě fakt dneska žere můra. Ještě chvíli a zblázním se! chytnu se za hlavu. Nejvyšší čas na nějakou osvěžující akci. Singlovou. Vyskočím. Nemůžu si pomoct, ale nevydržím tady. Pojedu se podívat, jaký nálady zase panujou ve světě, podívám se na Aldwyna a zamířím do pelechu, abych si vzal věci, které budu potřebovat. Tak copak si vezmeme... přemýšlím, když se prohrabuji starými hadry, které obyčejně používám, když chci splynout s davem. Nakonec si vyberu takový už potrhaný vetchý záplatovaný kabát, navléknu si ho přes svoji koženou halenu a přes něj teprve připevním řemení mečů. Ty schovám pod dlouhým hnědým pláštěm s kapucí, který vypadá, že už hodně pamatuje. Ještě nějaké řízenější kalhoty, boty měnit nemusím, ty jsou povčerejší procházce zrychtované dost na to, aby nebudily pozornost. Tak, ještě rozpustit vlasy, trochu rozcuchat a obličej zamazat popelem a máte tu staršího unaveného poutníka, který netouží po ničem víc, než odpočinout si v pěkném klidném hostinci a něčeho se napít. A já zas koukám netoužím po ničem jiným, než po pořádným průseru, je ti jasný? zeptám se mlčky svého odrazu ve vodní hladině vědra. Pak vylovím zpoza lůžka dlouhou poutnickou hůl, která se v nouzi dokáže osvědčit jako skvělá zbraň a vykročím ke koni, abych ho osedlal. Přece jen je do města dost daleko a já navíc potřebuju mít v záloze prostředek rychlého ústupu. Pojedeme na malý výlet, Fire, usměju se na zvíře a dotahuju podbřišník. Pak ho vyvedu ven z tábora. Ohniváku? houknu na svého pobočníka a čekám, až se objeví.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 07. dubna 2006 21:18
	Tábor Jsem opřený o strom a pozoruju náčelníka, jak se chystá na cestu. Neměl by po včerejšku takhle riskovat. Na druhou stranu, tohle je přesně jeho styl. Jenom doufám, že se mu nic nestane. Na zavolání se pomalu odlepím od kmene a dojdu k němu. Volal jsi mě, ó neohrožený vůdče? zeptám se.

Charlie Drake - 07. dubna 2006 21:31

Tábor, les, město Nad tím oslovením pozvednu oči v sloup. Mám nejasné podezření, že to myslí silně výsměšně, ale to mu nedokážu. Takže to jednoduše nebudu řešit. Místo toho řeknu: Předávám ti otěže starostí o ležení a o celou naši smečku. Vrátím se snad večer, takže se neopovažujte pořádat beze mě nějakej mejdan. Na chvilku se odmlčím. A kdybych se nevrátil... pokrčím rameny, tak víte, kde mě hledat. V nejbližší base, zašklebím se vesele. Tohle mi dnes zkazit náladu nemůže. Odmávnu rukou pozdrav Aldwynovi a pobídnu koně, načež se rozjedu směr město. Na kraji lesa ho nechám v dávno vybudované skrýši a dál jdu pěšky. Je to kus cesty, takže získám správnou zaprášenou patinu tuláka. A za nějakou dobu je už přede mnou brána... a v ní stráže. Ale kdo by si všímal takové ztracené nenápadné postavy? Zamířím unaveně klidně k ostatním lidem, kteří vcházejí dovnitř a doufám, že se dostanu za bránu bez nějakých potíží.

Bezejmenný - 08. dubna 2006 19:53

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Tábor Velitel zbojníků Charlie Drake někam odjíždí, ale je maskovaný. Co má asi v plánu? To je otázka, kteru si kladou obyvatelé ležení, kteří jsou natolik blízko, že ho viděli odjíždět. Snad se ve zdraví vrátí a zajistí nám další vítězství. Přáli mu to všichni. Nebo skoro všichni. Jeden pár očí se za odjíždějícím Charliem díval s nenávistí. Konečně. Teď se ho zbavíme jednou pro vždy. Město - Weststone Mohutný Weststonský hrad, který se tyčil na kopci nad jezerem, skýtal bezpečí pro mnoho lidí, kteří postavili své domy za první kamenou hradbou. Netrvalo dlouho a podhradí se rozrostlo. Vykvetly tu trh, hostinec U proraženého džbánu, nájemné stáje, lázeň. Dnes se ve městečku, které bylo postavenou povětšině ze dřeva konal trh. Což byl jeden z důvodů proč se stráže u brány jen málo věnovali přichozím. Druhý důvod představovala mladá prodavačka květin, která se před vojáky okatě předváděla. Nikdo z lidí si cizího tuláka nevšímal.

Charlie Drake - 08. dubna 2006 21:20

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Weststone Uf, oddechnu si, když se mi podaří š»astně překonat bránu. Nenápadně proplouvám mezi lidmi a poslouchám, co se povídá. Pokud zaslechnu něco o zbojnících, přitřu se a zjiš»uju víc. Pak zamířím do hostince. Koneckonců už den pokročil a já bych si mohl taky dopřát něco k obědu. V lokále si sednu k jednomu rohovému stolu, abych měl kdyžtak krytá záda, poručím si pečeni a víno. Při jídle ostražitě pozoruju okolí.

Charlie Drake - 08. dubna 2006 21:23
	soukromá zpráva od Charlie Drake pro Weststone - hostinec Nadšeně začenichám nad pečení. Jó, tak tohle si vážně nechám líbit, řeknu tiše a usměju se na dívku. Díky, krásná panno. Načež se s chutí pustím do oběda, ale nepřestávám hlídat okolí.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 08. dubna 2006 21:34

Tábor Trochu zamyšleně se dívám za cválajícím koněm, dokud mi nezmizí v ohybu cesty. Bohové s tebou, Draku z hvozdů. Vra» se nám živ a zdráv, vznesu přání. Pak se otočím a vracím se k táboru, vlk kluše vedle mě a pokňoukává. Podrbu ho za ušima. Neměj strach, Buddy, usměju se. Brzy bude zpátky. Pak jdu obhlédnout hlídky a zároveň zařídím jejich posílení. Pak se vrátím do svého skromného příbytku, posadím se na lůžko a začnu si dávat do pucu zbraně. Taky si jednou za čas zaslouží vyčistit.

Bezejmenný - 14. dubna 2006 20:56

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Weststone - hostinec V hostinci U proraženého džbánu zatím sedělo jen málo lidí, kteří při příchodu tuláka zvedli hlavy, ale pak je zase sklonili ke svým záležitostem. Partička hrála vrchcáby u jednoho ze zadních stolů, další pili pivo nebo jedli. Za malý počet návštěvníků mohlo hezké počasí i trh. Spousta lidí příjde dovnitř, až utratí své peníze nebo naopak nějáké vydělá. Majitelem lokálu je hostinská, která má hezké dcery, jež pracují jako obsluha. Jedna z nich přinesla i víno a pečeni Charliemu.

Bezejmenný - 14. dubna 2006 21:01
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Tábor Aldwyne! Aldwyne! Někdo zabil Šedého Toma. Rychle. Vletí do tvého domku černovlasý rozcuchaný mladík. Šedý Tom je jeden z nejvěrnějších mužů, kteří mezi vámi jsou. Vojáci mu zavraždili celou rodinu a on se přidal ke zbojníkům. Je na kraji lesa...........rychle!

Bezejmenný - 14. dubna 2006 21:09
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Weststone - hrad Vím to určitě, můj pane. Drak je tady ve vsi. Chytíte ho do pasti a já dostanu své peníze. Ozýval se z komnaty slizký hlas, který patřil zrádci. Určitě? Jestli ne budeš o hlavu kratší! Odpověděl mu studený hlas a ozvaly se rázné kroky. Z místnosti vyšel bratranec Rhiann, aby splnil důležitý cíl - zničil Draka z Hvozdů.

Rhiann - 14. dubna 2006 21:21
	soukromá zpráva od Rhiann pro Weststone - hrad Ach bože. Trhnu sebou a mále vyletím z postele. Charlie má potíže. Musím něco vymyslet, ale co? Slyšela jsem o čem mluvili. Můj odporný bratranec a ten zrádce plnánují léčku. Ještě, že mám své vílí schopnosti, které mě varovali. Snad mu pomůžu. Ale teď ne. Počkám. Musím.

Bezejmenný - 14. dubna 2006 21:33

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Weststone - hostinec Do hostince napochodovalo šest mužů v hnědožlutých barvách hradní stráže. Všichni byli ozbrojeni meči a dýkami. Zbraně netrčeli v pouzdech, ale byly připraveny k použítí. Přejeli pohledem hospodu a zastavili před Charlieho stolem. Jsi konečně dopaden, Draku z Hvozdů! Prohlásil jejich velitel. Vypadalo to, že očekává ze zbojníkovi strany odpor. To dokládal meč, připravený k boji. Návštěvníci hostince se raději stáhli stranou a při neblaze proslulém jméně jen zalapali po dechu.

Bezejmenný - 14. dubna 2006 21:46

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Divadlo Hra je rychlá a má zajívavý děj. Je o dvou znepřátelených rodinách (a jejich dětech, které se do sebe zamilují) a v závěru hry je šermířský souboj mezi dívčiným otcem a jejím napádníkem. Oba si zasazují údery a krev stříká kolem, protože herci krví nešetřili. Ta totiž přitáhla hodně diváků. Jak se vám to líbí? skloní se k vdově baron s pohledem upřený na podvazek a krásné stehno. Baron celou dobu spíše sledoval svou společnici než hru.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 14. dubna 2006 21:53

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Tábor Vpád mladíka mě vyleká, ale ještě víc zpráva, kterou přináší. Okamžitě jsem na nohou. Cože? nevěřím v první chvíli vlastním uším, během zlomky vteřiny však šok vystřídá chladné uvažování a obavy. Vyběhnu ze svého skromného příbytku a skočím na svého koně, ani se nezdržuju osedláváním. Už v trysku si připínám opasek s mečem a jedu k naznačenému místu.

Deirdre "Liška" - 14. dubna 2006 21:57

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Dělám, že jsem zaujata hrou, ale po očku sleduji barona, který div že neslintá naed nečím pro mě tak samozřejmým, jako je rozparek a podvazkové punčochy. Ale neodvážil se nic udělat. Trochu mě zklamal, když vykřikoval, jak moc mě chce. Zbabělec. Trochu dovolovat si mohl, abych si s ním mohla pohrát. Pomalu stočím pohled na barona. "Diváci v prvních řadách asi budou muset pořádně vyprat šaty," utrousím bez zájmu. "Mohli jsme radši sledovat, jak štolba bude krotit nového divokého koně. Nebo si zajít na psí zápasy... Tohle bylo moc přeslazené." Když už jsem dneska s upřímností po dlouhé době začala, nevidím důvod,proč nepokračovat. Ještě by mě na to chtěl tahat znovu v domění, že se mi to líbilo.

Bezejmenný - 14. dubna 2006 22:04

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Tábor Asi dvě stě metrů za táborem je v lese skupinka lidí. Stojí okolo zelených keřů, které skrývají mrtvého. Někdo Tomovi podříznul krk a jeho krev ještě ani nestačila zaschnout. Všude jsou cákance krve, na které se začíná slétat hmyz. Už nikdy nepůjde na žádnou výpravu ani nebude si nebude upravovat své šedé vlasy. Lidé si ukazují a při pohledu na Aldwyna šeptají. Šedý Tom je mrtvý. Kdo to mohl udělat. Drak tu není.

Bezejmenný - 14. dubna 2006 22:11
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Divadlo Jestli chcete, má paní, tak můžeme jít. Podívá se jí konečně do očí baron. Ano může jít. Třeba se podívat do stájí na krocení koní. To vůbec není špatný nápad. Nerozhodně čeká na rozhodnutí krásné vdovy, protože ona má přednost před vším ostatním.

Deirdre "Liška" - 14. dubna 2006 22:21
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Ano, půjdeme. Máte nějakého nového hřebečka?" Nepočkám ani na konečné klanění herců a zvednu se z křesla. Tím barona ochudím o očumování mojí nohy. Poupravím si lehkým pohybem šaty.

Charlie Drake - 14. dubna 2006 22:25

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Weststone - hostinec Skvělá pečeně, pochvaluju si a otřu si mastnou ruku do pláště. A víno taky. Pak se objeví vojáci. Už když vejdou do dveří, ztuhnu, ale zůstávám klidný. Kupodivu mě to nepřejde ani ve chvíli, kdy mě obstoupí. Nemá cenu něco předstírat, když vědí, že jsem tu a kam pro mě jít, nic už jim nenakecám... a vlastně ani nechci. Měl jsem skloněnou hlavu, aby mi kápě pláště zakrývala obličej. Teď ji pomalu zvedám a přejedu vojáky ošklivým pohledem. Nasadím nejpříšernější dračí úšklebek, jakého jsem schopen. Je v něm spoustu věcí. Výsměch, pohrdání, výhružka. Přikývnu. Nespěchám, když vstávám ze židle.Gratuluji, pánové. Našli jste mě. Ovšem najít mě a zajmout mě, to jsou dvě zatraceně odlišný věci. Nedbalým pohybem rozhrnu pláš». Krátce zalituju, že jsem si nebral zbroj, ale teď je pozdě nadávat. Vytasím oba meče a nechám na jejich čepelích zahrát světlo. Jestli chtějí boj, mají ho mít. Je jich dost. Ale to se změní. Nezabíjím často, dneska asi udělám výjimku, když to bude nezbytný. S těmito myšlenkami udělám krok dozadu a kopancem pošlu vojákům naproti stůl. Pak skočím přímo mezi ně s cílem si probít cestu ven.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 14. dubna 2006 22:55

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Za táborem Už zdálky vidím, co se tam semlelo. Sklouznu z koně a pokleknu k mrtvole, ostatní ani nevnímám, prohlížím si tělo. Chudák starý, pomyslím si. Hledám nějaké stopy po boji, ale vypadá to, že ho někdo napadl ze zálohy a okamžitě ho vyřídil. Ani se nestačil bránit... Vzhlédnu k čumilům. Odneste ho do tábora. Hned, nařídím přiškrceným hlasem, ze kterého se dá poznat strach i rozhořčení. A nikomu ještě ani slovo, a» nikdo neodchází. Pak vstanu, místo abych šel do tábora za nimi však začnu bedlivě prozkoumávat okolí místa, kde došlo k vraždě. Musí tu být někde stopy vraha. Dostal se tak blízko... to je pěkný malér, ale jak...? Jedině že by... že by někdo zradil...? napadá mě nejhorší možná alternativa. Charlie bude pěkně zuřit, pokud... pokud tam na něj už někde nečíhají, poleje mě hrůza, když si uvědomím, co všechno se může stát. Stále se pokouším nalézt stopy toho, kdo zabil Toma, i když bych nejradši hned teď nasedl na koně a jel do města Draka varovat. Jenže mojemísto je teď tady.

Bezejmenný - 15. dubna 2006 15:25

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Jistě, má paní. Mám jednoho koně, který by se vám mohl líbit. Je to pěkná bestie. V některých ohledech se ti docela podobá zrzečko. Baron rychle vstane a nabídne krásné vdově rámě. Venku se ke dvojci přidávají oba strážci, aby svého zaměstnavatele a jeho dámu doprovodili a zajistili bezpečnou cestu. Doufám, že tohle se vám snad bude líbit. Zatím ten koníček pokousal dva čeledíny a rozkopal dveře od stání. Je to zkrátka takový miláček.

Bezejmenný - 15. dubna 2006 15:33

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Za táborem Lidé poslušně plní vydané rozkazy. Moc dobře vědí, kdy je vede, když tu Drak z hvozdů není. Stop k vidění už moc není, protože některé zničili lidé, kteří se sem v hrůze seběhli. Jen několik ulomených větviček, pár nezřetelných otisků, které se brzy ztrácejí na tvrdší půdě. Nedá se poznat odkud vrah přišel a jestli šel z tábora nebo opačně. V ležení chybějí lidé, protože někdo lovit musí a někteří z nich zůstavají v lesích i týdny než se vrátí s jídlem. Najít vraha je jako hledat jehlu v kupce sena.

Bezejmenný - 15. dubna 2006 15:44

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Weststone - hostinec Několik vojáků v dratěných košilých uskočí před padajícím stolem, protože tohle je starý trik, který je známý z každé hospodské rvačky. Dva ze zasažených se hrabou na nohy, ale jeden z mužů zůstává ležet na zemi. Na tváři velitele se objevil nebezpečný výraz a touha po zbojníkově krvi. Neútočte sami a kryjte si záda, zavelí důstojník hradní stráže a vyhne se Drakovu úderu. Tihle vojáci nejsou jen figurky, které doprovázejí zásoby a žold, ale ostřílení muži, kteří už prolili svou krev v boji s Nordem. Žádní chlapci, ale zkušení vojáci, kteří mají na rozdíl od drzého zbojníka lehkou odolnou zbroj. Už druhého muže se Charliemu podařilo vyřadit, když ho těžce zranil na boku, ale ostatním se daří dobře. Snaží se zbojníka oddělit od hlavního východu z hospody a oken, protože pak by ho měli hezky v pasti.

Deirdre "Liška" - 15. dubna 2006 20:24
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Zasklesnu se do nabízené ruky. Venku se zamračím na dva strážce, kteří nám už zase dělají ocásek, a jen tak mimochodem, nevinně, se na barona o kousek víc přtisknu. Uvidíme. "Výborně, divoké já ráda. Zkrotíte ho pro mě?" zeptám se roztomile. CHci vědětm co dokáže, co je schopen absolvovat.

Charlie Drake - 15. dubna 2006 20:31

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Weststone - hostinec Dva ze šesti... to je dobrej začátek, zašklebím se a držím se u stěny, aby se mi nedostali do zad. Myslíš si, že jim to k něčemu bude? houknu výsměšně na jejich šéfa. Musím se dostat ke dveřím a pryč, může si kdykoliv zavolat posily. Nesmím se tu nechat zaskočit, už teď jsem v pasti. Ale není jich dost na to, aby mě tu udrželi. Posouvám se podél zdi a odrážím jejich útoky. Mám ovšem výhodu dvou zbraní, která mi umožňuje zároveň kryt i úder. Navíc jsem rychlejší než oni a už toho mám za sebou dost, aby tohle nebyla moc těžká překážka... a zatím ještě nejsem zraněný. Takže mám větší šanci na útěk, než oni na to, že se dožijí soumraku. Uhnu jednomu výpadu, seknu jeho původce přes nohy a proklouznu k oknu. I tohle stačí. Cesta ven je skoro volná...

Bezejmenný - 15. dubna 2006 20:41
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Hmmm. To si jen tak hraje nebo mě schválně provokuje? Baron sebou lehce škubne, když se k němu zrzka přitiskne. Ale jinak to na mě není poznat. Nedřív si ho musíte prohlédnout a teprve pak se uvidí. Co kdyby se vám nelíbil, má sladká paní. Cesta zvolna utíká a baronův dům se blíží.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 15. dubna 2006 20:45

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Za táborem Po krátké chvíli to hledání vzdám. Nemá to smysl, všechno je podupané. Přesto mám dojem, že vrah musel být někdo z tábora, a tohle pomyšlení mi kroutí vnitřnosti vztekem. Máme tu zrádce. Uprostřed ležení. Chodí kolem nás, mluvíme s ním. Ale kdo je to? A hlavně, proč to dělá? Vždy» mu musí být jasné, že vděčnost pánů je oprátka... Vydám se loudavě zpět, kůň jde za mnou. Přitom v duchu probírám každého muže bandy. Ty, o jejichž věrnosti se pochybovat nedá, ale hlavně ty, ktreým bych až tak nevěřil. Nelíbí se mi to, ani dost málo se mi to nelíbí...

Bezejmenný - 15. dubna 2006 20:49

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Weststone - hostinec Vojáci se marně snaží udržet zbojníka dál od dveří a jeden z nich to odnese zraněním na noze. Když se zbojník blíží k oknu, dojde veliteli, že je Drak z hvozdů nad jejich síly. Hledaný proskočí skleněnou výplní okna a je pryč. Past. Udělat past je umění. Napadne velitele, který rychle nechá několika stoly zaterasit dveře i okna do hostince, protože divoká šelma se právě nechala chytit do pasti. Už na ní čekají.

Deirdre "Liška" - 15. dubna 2006 20:52

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Jelikož jsme blízko, všimnu si cuknutí. Ale? "Vy se mě bojíte?" zeptám se v žertu, ale pro mě je to smrtelně vážná otázka. Při mém povolání by to ani nebylo nic tak zvláštního. je hezké někoho svázat strachem, ale u tohodle chlapa bych byla radši, kdybych si ho omotala kolem prstu naprsto jinak. "Hmm... nebo se už předem bojíte toho koně, že se chcete vykroutit?"

Charlie Drake - 15. dubna 2006 20:54
	soukromá zpráva od Charlie Drake pro Weststone - před hostincem Dopadnu do změti střepů. Při proskoku skrz sklo jsem si trochu pořezal paži, ale to je teď moje nejmenší starost. Těch vojáků tu někde bude víc, jen v šesti by na mě nešli... Rozhlédnu se kolem po nejjistější únikové cestě.

Bezejmenný - 15. dubna 2006 21:03

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Weststone - hostinec Charlie má smůlu. Nestačí se rozkoukat, když se ozve výkřik a na hlavu se mu snese ze střechy hostince těžká sí». Hozená třemi muži v pravý okamžik. Jejím účelem je ho znehybnit. A učinit bezmocným. Vojáci se pojistili i jinak. V dostatečné vzdálenosti od domu je i val z lučišníků a za nimi několik rytířů na koních a zbrojnošů s ochranými štíty. Synovec lorda Westlanda poslal snad celé vojsko, aby dopadlo neblaze proslulého zbojníka, který je teď v úzkých.

Bezejmenný - 15. dubna 2006 21:32

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Bojím se, že mě nemáte ráda. Na Vichru ze Severních plání jsem už seděl. Seděl, ale špatně spadnul. Je to bestie. Uvidíme pusinko, co se bude dít. Baronův dům stojí na náměstí a zabírá jeho podstatnou část. Je celý z kamene a má jen jedno parto (římská starověká architektura). Na ulici vede několik oken z prvního patra a v přízemí je jen vchod s dvěma schody a pískovcovími vázami se zasázenými květinami. Jeden z ochránců jde napřed a zaklepe na veliké mosazné klepadlo ve tvaru hadů. Než stačíte dojít ke vchodu, tak už jsou dveře otevřeny. Baron vejde dovnitř a uvede do svého příbytku krásnou vdovu ze Salternu. Hlavní síň končí dveřmi a za nami je malé nádvoří, kde se bude přehlídka koně konat. Baron, však míří po schodech nahoru. Přitom ještě stačí objednat něco k večeři. Nakonec zastaví na terase odkud je skvělý pohled na nádvoříčko. Terasa trošku připomíná zahradu, protože je v ní množství květin. Vedou z ní několikery dveře do dalších místností. Na terase je zajištěno veškeré pohodlí, protože je na ní pohovka, křesla, stolek a dostatek soukromí. Zde baron pořádá své slavné večírky. Pojď. Ukážu ti Vichra. Pokyne vdově a ukáže dolů na dlažbu, kde tři čeledínové drží tmavě ryzého hřebce v nejlepší kondici, který se je snaží kousnout nebo kopnout.

Charlie Drake - 15. dubna 2006 21:33

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Weststone - sí» Výkřik nade mnou mě upozorní, že něco není v pořádku. Ani se nedívám nahoru. Jen uskočím stranou, ale ta @#$%^&* sí» mě stejně zasáhne. Napadá mě mnoho nových sprostých slov. Jdu k zemi, ta mrcha je těžká. Já ovšem taky nejsem takový střízlík, podaří se mi skoro hned vydrápat na nohy a okamžitě na ní pracuju mečem. Moc to nejde, ale jsem na kraji, takže se vyvléknu... No, Draku, a co teď? To je docela hnusná přesila, jestli z tohohle vybruslím, budu hodně dobrej. Potřeboval bych koně, jinak se odsud nedostanu... a jak tak koukám na ty lučištníky... Na každý pád to bude veselé. Už teď kolem mě zasvištělo pár šípů. Skočím za vůz, který stojí poblíž, ale tam nemůžu zůstat dlouho, když mě nedostanou tamti, ti na střeše mají volné působnosti. Pokusím se vytáhnout nahoru na vůz, aniž by mě něco sejmulo. Zapřažení koně jsou docela vyplašení, chudáci jsou ve špatnou chvíli na špatným místě... tak jako já. Zvláštní, pořád ještě nemám strach. Spíš vztek. Natáhnu se po opratích, ještě že si majitel povoz pořádně nezajistil. Pak stačí jen pobídnout koně, ti beztak chtějí vypadnout, takže se cvalem pustí pryč. Já jen držím hlavu za postranicí, aby mě nezasáhl šíp.

Deirdre "Liška" - 15. dubna 2006 21:45

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Tak byste měl vymyslet něco pro to, abych začala..." řeknu jen tak mimochodem. Dům barona znám, vždy» posledně jsem u něj byla na večírku. Ale nemohl si mě počítat jako úlovek, co skončil v jeho posteli, to ne. Na to mám o něj moc velký zájem - ale musí si mě vybojovat. Shlédnu dolů na nádvoří, kde divočí ryzák. "Škoda, že to není černý hřebeček. To byste měl hned jedno moje přání splněné. Však víte, říkala jsem, že tmaví jsou hezčí... Ale to vám nebrání, abyste mi ukázal, jaký jste jezdec a krotitel." Protože jestli špatný, asi mě nedostaneš. Chci chlapa, ne padavku.

Bezejmenný - 15. dubna 2006 21:46

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Weststone Zbojník prchl ze sítě, ale ne nadlouho. Vojáci na koních mu jsou v patách. Mezitím se do sedel vyhoupli i lučišníci. Rytíři mají na paměti slova svého pána a netroufají si nesplnit rozkaz. Jeden z nic vůz dojede a zahákne mu kotvu na dlouhém řetězu za trám držící zadní kola u vozu. Mezitím jeho partner zadělal řetěz kolem jednoho z mohutných stromů v podhradí. Řetěz se odmotává a ve chvíli, kdy dosáhne konce se ozve praskání a skřípání. Zadní kola se sice neodělila od vozu, ale nevydržela to celá náprava a vůz se s rachotem převrátil v plné rychlosti a narazil do jednoho z trhových stánků. Většina lidí stačila už dávno zalézt do domů a dobře se opevnit, protože mají moc rádi svůj život. Tažní koně klopýtli, ale dál poračovali v běhu, ale drzého zbojníka katapultoval náraz daleko dopředu, kde zůstal bez pohybu ležet. Dusot kopyt, svištění sítě, napínání luků. Tentokrát už Drak neunikl a oni ho měli v síti celého. Bez ohledu na jeho názor. Obklížen bez možnosti úniku.

Charlie Drake - 15. dubna 2006 22:08

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Weststone Bohové, moje hlava... zaskučím v duchu, když se tak nějak proberu po nárazu. Chci si na ni sáhnout, ale zjistím, že mám ruce uvězněné v síti. Zuřivě praštím hlavou o zem, takže mám rázem další várku hvězdiček před očima. Zaskučím bolestí a podívám se kolem sebe. A je to v pr- pomyslím si. Vojáci všude kolem mě a hroty šípů ani nestačím počítat. Bohužel jsem v situaci, kdy nemůžu dělat nic, alespoň dokud se nevymotám z té sítě. A ani pak asi moc nenadělám, ta rána se mnou pěkně zamávala. Tohle je zlej sen. Až dostanu do pracek toho, kdo to má na svědomí, roztrhnu ho vejpůl. Co se tak blbě šklebíte?! vyjedu vztekle na vojáky.

Bezejmenný - 15. dubna 2006 22:14

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Konečně. Lord bude nadšen. To je poslední, co slyšíš, protože jeden z vojáků zraněného zbojníka silně uhodí do hlavy a ten upadne do bezvědomí. Vojáci konečně vymotají zajatce ze sítě a pevně ho svážou. Jeho bezvládné tělo naloží na koně a dobře střeženého ho dotáhnou na hrad. Tam ho dají do jedné z kobek, která je zapuštěná hluboko do skály a její jediný vchod je ze stropu přes mříže a dřevěná dvířka. Vlhký prostor deset kroků na šířku a dvacet na délku. Tma a krysy.

Charlie Drake - 15. dubna 2006 23:44

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Trvá mi dlouho, než znova otevřu oči. A jsem docela rád, že je kolem taková tma, hlava mi třeští a každé krysí šustnutí je jako rána kladivem. Tichounce zavyju. Teda, už jsem slyšel o smůle, ale tohle? Matně rozeznávám vlhké zdi, zeshora sem asi jde troška světla. Ale že jsem ve vězení bych poznal i bez nápovědy. Pokusím se zvednout, neúspěšně. Málem se mi podaří zase omdlít. Je mi zle a proklínám vojáky. Asi bude nejlepší zůstat zatím ležet, i když zem studí. Radši se věnuju průzkumu, co všechno mě bolí a jestli mám nějaká další zranění.

Bezejmenný - 16. dubna 2006 16:35
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Ale tenhle koníček není pro vás, má drahá. Tenhle je můj. Pojďte. Pokyne své návštěvnici a odvede ji trošku dál od terasy. Tam zastaví a prudce ji obejme. Prosím o polibek pro štěstí, zašeptá, připraven na vdovin útok, který by mohl pro takovéhle opovážlivosti následovat.

Deirdre "Liška" - 16. dubna 2006 16:51

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Trochu mě zaskočí jeho ruce kolem pasu. Už jsem si myslela, že se k ničemu nerozhoupe, ale překvapil mě, sviňák. To se už nesmí stát. Opřu si mu ruce o hruď a horní polovinu těla oddálím, abych se na něj mohla pořádně dívat. Nakloním hlavu k rameni. Žádný útok nepřijde. Nejsem žádná hysterická jalovička. Stoupnu si na špičky a jemně přitisknu rty na jeho. Nic víc. Odtáhnu se a dám tím jasně najevo, že další dovolování by byl hazard.

Bezejmenný - 16. dubna 2006 17:13

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Tak málo? Ach, má paní, srdce mi krvácí. Prosím zůstaňte tu. Jdu se pokusit splnit váš úkol. Možná se k vám za chvilku připojím. Nevím, jak moc dnes Vichr bude chtít omlátit moje tělo o dlažbu. Se smutným úsměvem se odtáhne a zmizí v jedněch z dveří. Netvá dlouho a baron výjde z jedněch dveří dole na nádvoří. Už nemá slavností oděv jako v divadle, ale obyčejné světle hnědé kalhoty, bavlněnou košili, hnědý kabát a černé boty. Oblečení, které není moc honostné a jsou na něm vidět stopy častého nošení. Pohlédne nahoru k terase a vydá poslední instrukce čeledínům, kteří už stihly koně osedlat.

Deirdre "Liška" - 16. dubna 2006 17:24

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Můžeš být rád, že jsem ti dýkou nehrábla do úsměvu, když jsi mě tak přepadl. Jindy by se to mohlo docela snadno přihodit. Pomalu přejdu k zábradlí terasy a opřu se o něj lokty. Jsem zvědavá, co za psí kusy mi na té bestii předvede. "Nu? Tak do sedla, rytíři!" V mém hlase je slyšet pobavení. On si snad vážně poláme kosti kvůli tomu, aby mě dostal do postele. To je mi ale náhoda. Můj manžel taky skončil pdo kopyty vlastního koně... kterého jsem mu přepečlivě vybrala. Teď v částečném stínu naštěstí nevidí, když se dívá nahoru, jak jsem se nad tou vzpomínkou ušklíbla.

Bezejmenný - 16. dubna 2006 17:58

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Do sedla. Jen počkej, ty náročná mrcho, až si osedlám tebe. Na to jentak nezapomeneš. Všichni tři čeledínové mají plné ruce práce, aby vzteklou masu svalů se zrzavými chlupů. Hřebci se nelíbí jejich zacházení, a proto uskakuje a snaží se je kousnout. Na chvilku ho zaměstná jeden z pomocníků, kterého málem kousne do ramene. Téhle příležitosti využije baron, který se mu vyhoupne na hřbet, dobře se usadí a pevně sevře otěže, protože hřebec má nesmírnou sílu. Na tichý pokyn stájníci koně pustí a rychle mizí z dohledu kopyt a krutých zubů. Kůň strne a chvíli tak setrvá. Poté se prudce otočí doprava a prudce vykopne zadníma nohama. To je teprve začátek jeho řádění. Baron se statečně drží v sedle a nechává koně vyvztekat. V jedné chvíli mu noha vyklouzne ze třmenů a on se málem sveze pod hřebcova kopyta, ale na poslední chvíli se mu podaří udržet na koňském hřbetě. Zápasí s otěžemi a snaží se předvídat hřebcovy kroky. Nakonec kůň svoji snahu vzdává, protože už je unavený a nechá se aristokratem poslušně vést. Splněno, má paní? zavolá, ale sleduje spíš nevypočitatelného ryzáka než zrzavou intrikánku.

Deirdre "Liška" - 16. dubna 2006 18:40
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Podepřu si hlavu rukama a sleduju, jak se kůň nechce nechat pořádně chytit, aby na něj baron vyskočil. Pak začne rodeo. Baron může v jednu chvíli slyšet můj cinkavý smích, protože se skvěle bavím. "Na cestu byste si měl vzít lepšího koně, protože nebudeme neustále čekat, až se unaví..." řeknu místo odpovědi. "Tak už pojďte, s tímhle koněm už nic nebude..."

Bezejmenný - 16. dubna 2006 18:56

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Dnes už asi ne, ale zítra mu otrne. Baron seskočí z koně a podá otěže stájníkovi. Sotva se k zrzavé bestii otočí zády a kůň se po něm ožene, naštěstí ale baron včas uskočí a kůň do něj jen strčí hubou, ale i takový "něžný" štulec docela bolí. Zatracená bestie. Já ji snad prodám řezníkovi! Tak doufám, že se to kočičce líbilo. Baron stoupá po schodech zpět na terasu a už se nemůže dočkat, jakou odměnu mu za jeho výkon dá vdova ze Salternu.

Deirdre "Liška" - 16. dubna 2006 19:06

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Tak, co s tebou, hřebečku? Dneska ti nedám, na to zapomeň. Když se budeš sakra snažit, třeba to stihneš před cestou neo během jí... ale lepší by bylo, kdyby ne... Usadím se na pohovkua zase ze zvyku přehodím nohu přes nohu. Předpokládám, že si baron přisedne, aby mě mohl lépe očumovat. Kouzelně se na něj usměju. "Tak copak máte v plánu dál? Zkrotit zuřivé psy? Mohla bych vám půjčit svoje dva miláčky.. to víte, noc je ještě mladá." A jestli nevymyslíš nic kloudnýho, tak prostě odejdu. I to je možnost.

Bezejmenný - 16. dubna 2006 19:13

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Své dva miláčky. A to se nebojíte o ně nebo o mě? Vy byste, má květinko, neplakala až by mě ty dvě bestie roztrhali? Barona opravdu zaujaly dvě nádherné nohy, ale na pohovku si nepřisedl. Zůstál stát a chvilku si vdovu prohlížel. Můžete mě doprovodit? Chci vám něco ukázat, protože potřebuji vaši radu. Přistoupil k jedněm dveří vedoucím z terasy někam do domu. Otevřel je a zůstal čekat až vejde dáma.

Deirdre "Liška" - 16. dubna 2006 19:19

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Jsem si jista, že ten lepší by si poradil, ne?" odpovím neurčitě, takže není jasné, jestli mluvím o psovi nebo o něm. Taky nemusí vědět všechno. "Bestie jim neříkejte, jsou to přítulní psi. Ale jen málokdo je poctěn jejich přízní..." Jenom já. A málokdo je taktéž poctěn tou mou. "A co mi chcete ukázat?" Ani se nehnu. Muži mi už chtěli ukazovat kde co, ale většinou to byl obsah jejich kalhot. Tak se chci přesvědčit, že to není takový hlupák, aby se mě pokoušel stáhnout do postele a znásilnit.

Bezejmenný - 16. dubna 2006 19:26
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Nevěříte mi? tiše si povzdechne. Mrcha. Před časem jsem si nechal namalovat jeden obraz a rád bych, aby ho někdo ohodnotil. A váš názor by pro mě hodně znamenal, protože věřím vašemu úsudku a citu. Stojí vedle na stojanu. Baronovi se neklepe hlas ani nekoktá jako školák. Poslušně čeká až jeho krásná dáma rozhodne.

Deirdre "Liška" - 16. dubna 2006 19:32
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Skryju svůj podezřívavý výraz a pomalu vstanu. Jako vždy mimoděk lehkým pohybem poupravím šaty. Uvidíme, co za "obraz" tu skrýváš. Důstojně, ale přitom ostražitě vkročím do dveří.

Bezejmenný - 16. dubna 2006 19:39

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Baron nechá vdovu projít dovnitř a zavře dveře. Pokoj je poměrně malý a kromě široké pohovky se smaragdově zeleným potahem je zde i skříň, dvě truhlice a pár křesílek k pohovce a malý stolek. Většina nábytku ze tmavého dřeva, které se ve světle z oken leskne. Na druhé straně pokoje je stojan s obrazem, který ještě nikdo nedal zarámovat. Malba je na druhé straně, a proto baron podstavec obejde a zastaví před obrazem čelem k vdově. Střídavě se dívá na ženu a na obraz. Skoro jako by hodnotil nebo něco srovnával. Tak nevím. Mě se zdá ten obraz výtečný, ale co řeknete vy, nevím.

Deirdre "Liška" - 16. dubna 2006 19:46
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Hm, on má rád zelenou, já červenou. Ale moc k sobě neladí, zhodnotím pokoj a majitelův vkus, když si to prohlédnu. "Dal jste si snad namalovat mě? Že jsem si žádného šmíráka s plátnem nevšimla..." řeknu spíše v žertu, ale jak se tak zkoumavě dívá, klidně by to mohla být pravda. Přejdu tedy na druhou stranu obrazu, vedle barona.

Bezejmenný - 16. dubna 2006 20:04

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Baron lehce skloní hlavu a přizná: Ano. Uhodla jste. Maloval to jeden z mých sluhů. Na plátně je přesný obraz Deirdre v zelených šatech, které davájí vyniknout zrzavým vlasům, vyčesaným do drdolu. Obraz je nádherný, ale chybí mu pozadí, které by mělo stojící vdovu obklopovat. Nevím, co by se k vám nejvíc hodilo? Ty dvě bestie? Baron sotva domluví, když se ozve cvaknutí zámku a drobné lupnutí zástrčky. Dveře, kterými oba přišli jsou jediný východ z této místnosti se světlezelenými stěnami.

Deirdre "Liška" - 16. dubna 2006 20:11

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Zase nakloním hlavu na stranu, jak si obraz prohlížím. Ty neřáde. Jak ses opovážil za mnou poslat někoho, kdo mě šmíroval, aby mě mohl namalovat? Vsadím se, že bys raději chtěl akt. Třeba se k tomu taky jednou dostaneme, ale to se budeš muset naučit kreslit. "Neříkejte jim bestie," napomenu barona. "Ale ano... jeden by tady ležel, druhý by seděl... nebo oba leželi? A za mnou stěna obložená mahagonem..." Zarazím se a podívám se ke dveřím, odkud se ozvalo cvaknutí. "Bojíte se, že bych vám utekla? Že si mě tu necháváte zavírat..." zamračím se na barona.

Bezejmenný - 16. dubna 2006 20:46
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Nebojím se, že mi utečete, ale spíš, že odejdete. Chci abyste tu zůstala přes noc. Otočí se k tobě zády a zamíří k pohovce. On má totoži dost času. Celou noc. Neposadíš se tu? ukáže na křesílka. Je zcela klidný a trochu se tou situací baví.

Bezejmenný - 16. dubna 2006 20:56
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kobka Zavrže něco nahoře a odklopý se dřevěný poklop. Trocha světla tě ozáří a oslepí. Jseš naživu, ty šmejde zbojnická? Posílaj ti svačinku. Skrz mříž dolů propadne nějáký malý balíček. Lord se na tebe příjde podívat, tak se chovej slušně nebo poznáš mučící nástroje daleko dřív. Mrazivý smích a zaklapnutí poklopu, které obnoví hustou tmu.

Deirdre "Liška" - 16. dubna 2006 21:11

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Tak vy chcete..." pokývám hlavou a v hlase zazní nebezpečné ostří. On je vážně hajzl. Pohodím hlavou a zůstanu stát, jenom z něj nespouštím oči. "Ne. Chci odejít." Najednou vypadám odměřeně. Tohle už je vrchol, že se tu se mnou nechal zamčít. Chyba, chlapečku. Uděláš jich víc a nikdy mě nedostaneš. Nikdy. I kdybych ti tu dýku měla vrazit do koulí. Nejsem žádná děvečka, kterou můžeš přetáhnout ve stájích...

Charlie Drake - 16. dubna 2006 21:13

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Zavrčím vztekem i bolestí, světlo teď vážně nepotřebuju. Štěknu směrem nahoru nějakou hodně ošklivou nadávku ve smyslu, co mi může lord i se všemi ostatními a zakreju si oči, dokud se poklop zase nezavře. Momentálně jsem ve stavu tiché bezmocné zuřivosti. Z tohohle typu vězení bez pomoci neuteču, takže budu muset něco zkusit podniknout, až mě vytáhnou. I když při mém stavu... Ale něco vymyslím vždycky. Nedopřeju jim tu radost, aby mě tu měli dlouho. Po chvíli soustředím pozornost na ten balíček. Jen ze zvědavosti se pro něj natáhnu, přičemž musím svést krátký boj s krysami, které měly ten samý nápad. Pak se opřu o zeď a rozbalím ho.

Bezejmenný - 16. dubna 2006 21:19
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kobka V balíčku je suchý chleba a kousíček sýra. Nic moc, ale krysám by to stačilo. Ty se o kousek stáhnou, ale čekají na svou příležitost, aby zbojníkovi sežrali i to málo, co má. Odněkud se ozývá kapaní vody a okolo se šíří chlad.

Bezejmenný - 16. dubna 2006 21:25
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Až ráno. Dřív tě nepustím, má paní. Je tu všechno, co bys mohla potřebovat. Baron ukáže rukou po pokoji. Nevapadá to, že by měl strach z vdovy. Je klidný jako na nějaké slavnosti u některých ze společných přátel.

Deirdre "Liška" - 16. dubna 2006 21:30

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Odfrknu si. Tohle bdue vážně dlouhá noc. Dlouhá noc s chlapem, který mě ještě před chvílí málem žádal o ruku a teď jsem jeho vězněm. Otočím se k němu zády, k oknu. Raději se budu dívat ven. Mlčky sedět a pozorovat mi nevadí, vždy» jako vrah musím svou kořist nejdřív sledovat - a nekecat u toho. Neřeknu baronovi ani popel. Ano, bude to dlouhá noc. Ještě ke všemu asi nebudu moct pořádně usnout. Hajzl.

Charlie Drake - 16. dubna 2006 21:34

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Ty se předali, ušklíbnu se. Ale co bych moh taky čekat, že. Podívám se na krysy posedané kolem mě. Co vy, potvůrky? Máte hlad? Sice to není nic moc, ale nechám vám to, já měl lepší oběd a stejně teď nedokážu nic sníst, usměju se na ně i nad sebou. Už si tu povídám s krysama. A proč vlastně ne? Hádám, že budou z tohohle baráku nejpřátelštější. Rozlámu chleba i sýr na kousky, jeden vezmu a natáhnu ruku k hlodavcům a čekám, jestli bude mít některá tolik odvahy, aby si pro to přišla.

Bezejmenný - 17. dubna 2006 17:58

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Okna jsou poměrně velká, ale vyplněná skleněnými tabulkami v kovovém rámečku. Jedna strana čtverce kovové obruby je asi třicet centimetrů dlouhá. Zničit takové okno se dá jedině pilníkem nebo sekerou. Obě křídla okna k sobě poutal kovový řetízek, který přidržoval zámek. Baron se zřejmě pojistil pro případ, že by jeho kořisti nevadily výšky. Za oknem je vidět veliká zelená zahrada s vysokou kamenou zdí a několik malých dobře upravených keřů a laviček. Baron se po chvilce zvedl ze svého místa a přešel k jedné z truhlic v pokoji. Z ní vyndal dřevěnou podložku, několik listů vzácného papíru a malou kovovou krabičku. S těmito věcmi usedl na pohovku a pohodlně se opřel. Na papíry si začal čmárat nějáké poznámky úhlem a ke své zajatkyni zvedl jen občas pohled, aby se ujistil, co dělá. Pokud máš žízeň, tak v karafě je víno a vedle něj mísa s ovocem a podnos s naší večeří.

Bezejmenný - 17. dubna 2006 18:05

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Weststone Konečně. Zasmál se vrchní velitel westlandských vojsk a hlavní zbojníkův nepřítel na svou sestřenici Rhiann. Víš, jak dlouho trvalo než jsem ho dopadl? Několik let a teď už mi neuteče. Na narozeniny tvého otce ho popravím. Co si o tom myslíš? Není to skvělý tah? Zasmál se, zatímco vítězně přecházel před panským stolem a šklebil se na dívku, která poklidně jedla oběd.

Rhiann - 17. dubna 2006 18:13

soukromá zpráva od Rhiann pro Weststone Konej, jak myslíš. Já mám jiné starosti. Musím tatínkovu oslavu připravit. Jen počkej. Charlie v tom vězení moc dlouho nezůstane. A pak tě zprovodí ze světa ani nemrkneš. Podklidně jím svůj oběd, který se skládá z chleba a másla. Při představě popravy se mi udělá špatně, ale statečně polknu další sousto. Když dovolíš. Půjdu do svého pokoje, abych rozmyslela jaké bude pořádí chodů na hostině. Musím začít jednat okamžitě. Důstojně vstanu a zamířím pryč od bratrance, jehož pohled mě mrazí v zádech.

Bezejmenný - 17. dubna 2006 18:19
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Weststone Jistě. Jen přemýšlej nad slavností a dobře si ji užíj, protože je tvoje poslední. Pak budu pánem Westlandu já. Zamračeně se dívá na sestřenčin odchod a v duchu plánuje pomstu. Většina lidí na hradě pracuje na přípravách narozeninové slavnosti. Po cestě do svých komnat Rhiann skoro nikoho nepotkává. Ani její služebná není v dědiččině komnatě.

Rhiann - 17. dubna 2006 18:31

soukromá zpráva od Rhiann pro Pokoj lady Rhiann Jen počkej drahý odporný bratranče. Tohle ti tak snadno neprojde. Zabouchnu za sebou dveře do své ložnice, která je malá a útulná. Je vyvedená v teplých světlých barvách. Sundám střevíčky a lehnu si na péřovou matraci na posteli. Zavřu oči a soustředím se, protože se snažím využít svého vílího dědictví. Představím si Charlieho Drakea a snažím se ho najít. Kobka Něco, co připomíná mého ducha ve své neviditelné a nehmotné podstatě jde hradem. Pokud chci můžu projít i lidmi, ale není to moc příjemný pocit. S neživými předměty je to snadnější, ale pak mě bolí hlava. Sestoupím až dolů do vězení. Projdu kolem dveří mučírny, kde už kat připravuje svoje nástroje a přidám do kroku. Rychle seběhnu do dalšího podzemního patra a po žebříku sestoupím do vedlejší kobky, kterou od té Charlieho odděluje asi dvě stopy silná skála. Překvapeně se zastavím. On krmí krysy. To je celý on. Chvilku ho pozoruji. Nakonec se pokusím zhmnotnit svůj obraz. No moc to nejde, protože vypadám jako proud vzduchu, který opravdu vzdáleně připomíná dívku. Tohle nemám ráda. Zjevování ve snu je pohodlnější, ale tohle zkrátka spěchá. Charlie, neříkala jsem ti, že máš bej opatrný. Je to jako mluvit do dubu.

Charlie Drake - 17. dubna 2006 18:42

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Z mé bohulibé činnosti mě vyruší něco divného. Krysy zapiští a jsou rázem pryč, já se překvapeně rozhlížím kolem, co se to děje. Pak zahlédnu nezřetelně jakýsi obláček, který se zřejmě zoufale snaží být lidským obrazem. V první chvíli se leknu, ale uklidním se, když poznám hlas. Tak tohle mi tu vážně chybělo, protočím oči v sloup a sladkým hláskem odpovím: Drahá lady Rhianno, nemůžeš mě obvinit z toho, že jsem si dával málo pozor. Vzhledem k tomu, že na mně závisí dost dalších lidí, se snažím bejt opatrnej, jak to jen jde. Bohužel jsem asi jen těžko moh předvídat to, k čemu došlo ve městě, oprav mě, jestli se mýlím. Protože to byla dopředu nalíčená past. Ačkoliv navenek zním klidně, uvnitř mnou cloumá neuvěřitelný vztek. Trčím ve vězení a ještě za mnou přišlo strašidlo, aby stlalo rozumem. Co jsem zase komu udělal?

Rhiann - 17. dubna 2006 18:52

soukromá zpráva od Rhiann pro Kobka Tssss. Ten je miloučkej. Zhmotním se o trošku víc. Založím ruce na hrudi a podepřu si pěstí bradu. Natočím hlavu na stranu a pronikavě se na Charlieho zadívám. Já zjistila, že je to past, ale už jsem tě nemohla varovat. V táboře tě někdo zkrátka nemá rád. Dostal docela slušně zaplaceno. Chvilku se odmlčím, abych se pokochala reakcí na má slova a pak pokračuji. Na slavnosti otcových narozenin tě hodlají popravit. Myslím, že můj drahý bratranec si s tvou smrtí pohraje. Dále je opatnej jako zajíc na poli. Tvoji lidé nemají šanci tě zachránit. Číhají na ně. A jakmile tvůj zástupce vytáhne paty z tábora, tak půjdou i po něm. A čeká tě návštěva mučírny. Kat už roztápí oheň, aby měl kde nahřát železo a připravuje vodu a provazy........... Ale proto tu nejsem. Jak přivoláváš orla? Musím váš tábor varovat. Nechá Aldwyna, aby se ho dotknul?

Deirdre "Liška" - 17. dubna 2006 20:13

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Útěk oknem nepřipadá v úvahu. Je až příliš dobře zajištěné a on by mě zastavil, než by se mi to povedlo. Nezbývá než trpělivě čekat, než začne nový den. Povzdechnu si, ale stále mlčím, jinak stojím jako socha. Těžko říct, co mě venku tak zaujalo, ale zjevně se na to vydržím dívat dlouho. Opět na barona mlčím, jako by tam ani nebyl. Jao bych ho neslyšela. Není to taková ta ignorace, která je hraná, že člověk ví, že ten druhý jej pozorně sleduej a čeká, až zareaguje. Ne, tohle ne. Pro mě teď neexistuje, protože je to sviňák. Takový ubohý námluvy. Jako bych byla nějaká fena, kterou řpivedou k psovi do klece! A dokud se nespáří, tak je nepustí! Hmpf!

Bezejmenný - 17. dubna 2006 20:30

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Zajímalo by mě, jak dlouho se vydrží dívat z okna. Já mám spoustu času. Asi se moc nevyspím, protože by mě mohla podříznout krk. To přece nechci. Baron Fronsair se na pohovce pohnul a protáhnul ramena, která mu při črtání ztuhla. Podíval se strnule stojící vdovu a nevěřícně zakroutil hlavou. Nakonec se pomalu zvedl a přešel k vdově. Postavi se těsně za ní a naklonil se jí přes rameno. Opatrně. Možná bude trochu agresivní, zrzečka. Hodláš tu stát celou noc nebo si půjdeš sednou. Je to pohodlnější a já nekoušu. Alespoň zatím.

Deirdre "Liška" - 17. dubna 2006 20:50
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Slyšela a vycítila, že se k ní blíží. Ale ani se nehnula. Netrhla sebou, když se objevil těsně u ní a naklonil k ní hlavu. Jenom tu svou s neproniknutelným výrazem pootočila. "Vy si myslíte, že kyž mě tu bduete držet, dostanete mě? Tohle není zrovna milé namlouvání. Chci pohyb po celém domě." Nic víc se mu za odpověd nedostalo. Zase se odvrátila k oknu.

Bezejmenný - 17. dubna 2006 20:58

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Baron ji lehoučce položil ruku na levé rameno a sklonil se k ní, tak blízko, že musela cítit dech na své holé kůži. Rád bych, ale můj dům na to není dělaný. A služebnictvo by překáželo. Nechci, aby jsi ohrozila někoho z mých lidí. Pokud by to bylo možné, tak rád, ale tady to není možné. Lehce se usměje a pokračuje. Kdybych tě chtěl dostat, tak se víc snažím. Jen nabízím svou pohostinost.

Deirdre "Liška" - 17. dubna 2006 21:04
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Ani tentokrát se nelekla a dál strnule stála. "No to doufám, že byste se víc snažil. Ale o vaši pohostinnost nestojím, pokud vypadá takhle. A proč se vlastně se svým vězněm bavíte? To se přece nesluší." Její hlas už nabýval chladného a odměřeného tónu.

Bezejmenný - 17. dubna 2006 21:21
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Nejsi můj vězeň jen nedobrovlná návštěva. Moc jsem po tvé společnosti toužil a ty jsi taková vrtkavá. Vrtkavá? Spíš náročná a vymýšlivá. Baron jí lehce objal kolem pasu a přitáhnul zády k sobě. Opravdu se na něm dalo poznat, jak moc touží po krásné zrzavé vdově.

Charlie Drake - 17. dubna 2006 23:00

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Takže v táboře je zrádce... To mě mohlo taky napadnout dřív. Tak blbý náhody se nedějou. Až ho dostanu do drápů, bude litovat, že se kdy narodil. Hodně litovat. Zamračím se jako samo peklo a nahlas řeknu: Si asi myslí, jak se zaopatřil do konce života. Moc bych se divil, kdyby ho nezabili ve chvíli, kdy přestane bejt užitečnej. A navíc ho až do brzkého konce jeho života budu chodit strašit... zúží se mi zlověstně oči. Zprávu o popravě přijímám s klidem. Je to až s podivem, ale nebojím se. Možná proto, že neberu vážně to, co mi slibujou všichni ty křes»anský flanďáci, když je potkám. Každej jednou umře a v našem zásvětí je docela zajímavej život... v mezích možností. S mučením to bude trochu horší, budu muset doufat, že mě bohové podrží a pomohou mi to vydržet s nějakou důstojností... dost nerad bych nechal lorda kochat se tím, jak řvu a škemrám o ránu z milosti. Nikdy, i kdybych si měl ukousnout jazyk! Skoro vypadáš, že z toho máš radost, holka. No, nějaký zpestření to bude, jen co je pravda, kolikrát za život člověk uvidí, jak popravujou krále zbojníků? Arn slyší na orlí volání, ale asi jen na moje nebo na Aldwynovo, nikdo jiný ho nikdy nevolal, nevím, jestli tě poslechne... Každopádně to zkus, jestli se ti to povede, hlavně vzkaž mýmu drahýmu podnáčelníkovi, a» si dává větší pozor než já, někdo bude muset převzít živnost, zašklebím se. Jestli zkusí nějakou pitomost, utrhnu mu... uši.

Deirdre "Liška" - 19. dubna 2006 08:17

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Bylo to stejné, jako by objal studenou bronzovou sochu. Nezareagovalal žádným podrážděným trhnutím, neodtáhla se, ale ani se o něj více pohodlně neopřela, jako by to udělala, kdyby se cítila dobře. Sice měla chu» se zlostným prsknutím sundat jeho ruce, ale ovládla se. "Teď je to to stejné. Svojí společností jsem vás poctila, ale vy se mi odvděčíte takhle. Dejte ty ruce pryč - možná bych předtím byla vaším zájmem potěšená, ale ne v téhle situaci." Povzdechla si. "Pus»te mě. Domů. Moc dobře víte, že strávit tu se mnou noc nebude žádná zábava, když jste mě zavřel do klece. Měla jsem pravdu. Kdybych si vás vzala, byla bych jako v kleci - by» ve zlaté - a vy byste byl mým žalářníkem." Při svojí řeči se stále dívala z okna. Pokud je inteligentní, pochopí to. Pokud to nepochopí, tak tu zkejsnu a už mě sem do svého domu nedostane.

Bezejmenný - 19. dubna 2006 20:42
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Něžně ji pohladil po rameni. Pustím vás domů, ale s podmínkou, protože se mi tě nechce vzdát. Je to zatraceně tvrdohlavé stvoření, ale já už ji zkrotím. Lehce se rty dotknul jejího ouška než jí zašeptal svou podmínku. Chcete si ji poslechnout nebo tady se mnou přece jen zůstanete? Renard se v duchu usmál a doufal, že s ním nakonec přece jen zůstane.

Deirdre "Liška" - 19. dubna 2006 20:46
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Jestli s ní jeho doteky něco udělaly, nedala to na sobě ani v nejmenším znát. "Jaká je to podmínka?" zeptala se po dvou úderech klidného srdce naprosto bezbarvým hlasem. To jsem teda zvědavá, co si vymyslí. Určitě něco hrozného, abych musela zůstat. To známe.

Bezejmenný - 19. dubna 2006 20:52

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Když nechcete drahoušku být tady u mě, tak mě ubytujte ve svém domě. Určitě tam máte nějáký volný pokoj, ale byl bych raději.........kdyby jsi se rozhodla, že budeš spát se mnou. Baron opravdu skvěle potlačoval smích, protože moc dobře věděl, že zrzavé vdově ze Salternu nedal moc na výběr. Ano. Doufám, že mou nabídku příjmeš. Pokud to příjmeš, má drahá, tak doufám, že ti dva psi zůstanou mimo dům. Nebo je zavřeš k sobě do ložnice, abych k tobě náhodou nemohl zabloudit?

Deirdre "Liška" - 19. dubna 2006 21:00

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Potlačila chu» mu bodnout dýku do slabin, aby si příště dobře rozmyslel svá slova. Taková drzost. Až teď udělala prudký pohyb. Vyškubla se mu a otočila se tak, aby mu viděla do tváře. Možná čekal vztek, ale nebyl tam. Nebylo tam nic. Alabastrová socha. "Tak jdeme." No počkej, ty uvidíš. Tajné místnosti stejně nenajdeš, jinak bys skončil s otrávenou šipkou v hrdle nebo byl zneškodněn jinou příjemnou smrtí. A moji psi budou, kde chci já. Je to můj dům.

Bezejmenný - 19. dubna 2006 21:06

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Příběhy o ní jsou jen lži. Ve skutečnosti je ještě lepší než jsem o ní slyšel. Je to dobře nebo špatně? To zjistím už brzo. Jistě, madam. K vaším službám, madam. Baron se lehce ušklíbl a ze skříně vytáhl meč. Tenhle nebyl zdobený nebo posázený drahými kameny, ale obyčejný a používaný. Ne, že bych se bál krásné ženy, ale nechám svoje osobní strážce tady, protože nechci takové krásné a přívětivé ženě zničit pověst. Čím míň lidí mě pozná, tak tím líp. Možná to byl klam, ale jako by se v baronově hlase objevila ironie, když mluvil o Deirdre jako o krásné a přívětivé.

Deirdre "Liška" - 19. dubna 2006 21:16

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro To bude noc za všechny prachy, vážně. Achjo. Odfrkla si. "Příště si tu ironii nechte od cesty," pravila, když k němu byla otočená zády a šla ke dveřím. Zmáčkla kliku, ale nemělo to efekt, vždy» je tu zavřeli. Klid, napomenula se, když málem vztekle zaječela a vrazila do dveří. Ovládala se - už jenom proto, že tu byla s tímhle chlapem. Proč já si s ním něco začínala? Měla jsem ho přenechat nějaké jiné, a» trpí ona. Bohové! A ještě jsem ho pozvala na tu cestu... Ksakru! To je za trest. Měla jsem ho poslat do prdele - tam, kam patří. Možná odjedu dřív, abych ho neměla za zadkem. Hlavou se jí honily podobné myšlenky. Nadávky nad tím, jak je hloupá, že mu naletěla na takový trik. Takový hloupý! Už nikdy... Ne, musím být ještě ostražitější. To nebudu moct zavřít ani na chvíli oči. Ale doma mám aspoň psy, ti ho vykážou do jistých mezí, kdyby se mi chtěl vervat do postele. To má hoch smůlu. Po tomhle, co provedl. Sám si to pokazil.

Bezejmenný - 20. dubna 2006 20:23
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Je zamčeno? Hmmm. To by nejspíš chtělo tohle, ale co za to? Zajímalo barona se škodolibým úsměvem na tváři. Pomalu vyndal z kapsy klíč a zvedl ho ve dvou prstech. Hmmm. Co takhle jeden polibek? To vůbec není špatný nápad. Bylo vidět, že Renard je připravený na všechno, ale tohle celou dobu plánoval. Ze zdviženým obočím čekal, jestli se zrzavá vdova rozčílí.

Rhiann - 20. dubna 2006 20:39

soukromá zpráva od Rhiann pro Kobka V téhle podobě můžu dobře vycítit Charlieho náladu, ale nedokážu mu číst myšlenky nebo mu snad podstrkávat své vlastní. Ano, je zajímavé pátrat v myslích lidí, ale to mohu jen v jejich spánku. To není můj problém. Já ho můžu zabít, ale ne ochránit, když se zaprodal lordovi z Jižního Westu. Lehce si povzdechnu, když mě Drak oznamuje, že je trošku problém s tím jeho orlem Arnem. No, ano. Pokusím se toho drahouška zavolat nebo Aldwynovi budu muset poslat vzkaz po svém loveckém sokolovi. Není to nejlepší, ale co se dá dělat. Převzít živnost? Ty se chceš nechat zabít? Tohle vězení je jedno z nejlepších, ale dá se z něj dostat, když víš, za kým jít. Snad se mi to podaří. Drze se ošklíbnu a můj obraz pozvolna mizí. Charlie ještě může slyšet, jak říkám drzou poznámku. Bratranec na návštěvu nepříjde, protože bude velmi zaneprázdněn, ale ještě o tom neví.

Deirdre "Liška" - 20. dubna 2006 20:49
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Otočila se zase čelem a podívala se na klíč. Rozhodně se tu nebude ponižovat tím, že se mu ho pokusí vzít. Dala si ruce v bok a beze slova na něj hleděla. Asi mu vrazím. Ale neudělala to. Zatvářila se uraženě, ale to bylo vše. Pomalu přešla místnost, otočila si křeslo k oknu a sedla si do něj. Tudy asi cesta nevedla.

Bezejmenný - 20. dubna 2006 20:57
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Ty jsi se urazila? Škoda. Já chtěl jen pusu, aby mě hřála než se dostaneme k tobě domů. Ale když tu chceš zůstat nebu se bránit. Lehce se otočil zády ke dveřím a přemýšlivě naklonil hlavu na stranu. Takhle tvrdohlavou ženskou jsem nikdy nepotkal. Že by se mi proto tak líbila? Nebo pro svůj vzdor?

Deirdre "Liška" - 20. dubna 2006 21:02

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Odpovědí mu bylo naštvané mlčení. Vdova seděla v křesle a opět civěla z okna. Mračila se jako bohyně zloby, protože když ji neviděl, mohla si to dovolit. Ale vztek se hromadil uvnitř, připraven vybuchnout, až překročí jistou hranici nebo to bude baron nejmíň čekat. Složila ruce v klíně. Pojdi, neřáde. Jsem ti akorát pro smích...! Vztekle stiskla ruku v pěst, až jí zbělely klouby a na dlani si nehty vytlačila obloučky.

Charlie Drake - 21. dubna 2006 20:01
	soukromá zpráva od Charlie Drake pro MH: Taky mi zkaz každou srandu, já se na toho hajzla tolik těšil! >

Charlie Drake - 21. dubna 2006 20:16

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Nopovažuj se na něj vztáhnout ruku, ten je můj! zavrčím na její návrh ohledně zabití zrádce a oči mi zle zasvítí. Toho chlapa si vychutnám sám. A to fest. Pošli mu vzkaz jak chceš, hlavně to udělej, jestli dostanou i jeho, bude to už o pořádnej malér. Pokud to ovšem dokážou, zašklebím se škodolibě, protože jsem párkrát viděl Aldwyna, když mu šlo o krk. Rozhodně na ty jeho kousky byl úžasný pohled. S tím by měli možná větší práci, než se mnou. Nechat se zabít? podívám se nevěřícně na Rhiann. Já? Děláš si srandu? Tohle vězení mě neudrží, stejně jako žádný jiný. Já si cestu na svobodu najdu, o to se nedoj. Klidně i bez tvojí asistence, dovolím si mimořádný úšklebek. Když slyším, že přijdu o hlavní atrakci dnešního dne, zařvu: To mi nemůžeš udělat! Já ho chci vidět! Pochopitelně abych mu trochu nadzvednul mandle, na mučírnu tolik žhavý teda nejsem. Po zmizelém přízraku metnu šutr a rozhlédnu se po krysách. Tak jsme tu zas sami, holky. Kdo si dojde pro žrádlo?

Bezejmenný - 22. dubna 2006 17:14
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro MH: Ještě dostaneš příležitost, když chceš.

Bezejmenný - 22. dubna 2006 17:45
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kobka Krysy se pojednou rozutečou a nahoře se ozve rachocení zámků. Potom následují hlasy. Jediné, co se objeví je světlo od pochodně, která z poklopu dopadne do kobky. Pojď na světlo, ty odporná špíno! Náš milostivý pán se na tebe chce podívat. Přísně rozkázal protivný žalářník a ustoupil od poklopu.

Rhiann - 22. dubna 2006 18:03

soukromá zpráva od Rhiann pro Weststone Pomalu se vracím zpět do svého těla. Ležím se zavřenýma očima na posteli a čekám až se mi vrátí síly. Smysly se mi pozvolna uklidňují a otevřu oči. Bylo to náročné, ale musím to víc cvičit. Příště to bude lepší.......Snad. Zvednu se malátně z postele a na kousek pergamenu napíšu vzkaz pro Charlieho zástupce, Aldwyna, který bude snad opatrnější než jeho velitel. Vyjdu z pokoje a vystoupám na nejvyšší věž na Weststonu. Potkávám služebnictvo i vojáky, ale na tváři mám usměv, který mírní mou nápadnou bledost. Rozlhlédnu se po kraji a hledám záblesk dravčích křídel. Hluboku se nadechnu, zavřu oči a snažím se zavolat Arna. Marně. Nic. Nakonec použiji starý sokolnický trik, kterým přivolávám naše lovecké dravce. Už chci sejít dolů, když na kamené zdi přistane Charlieho miláček. Poletíš za Aldwynem, ano? A rychle. Pohladím ho po jemném peří a přivážu mu vzkaz na nohu. Dravec roztáhne své perutě a vznese se. Sleduji ho dokud mi nezmizí z dohledu. Snad to doručí včas.

Bezejmenný - 22. dubna 2006 18:10

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Tábor Věrný Arn vyletěl z věže a na jednom z vzdušných proudů doplachtil až do zbojnického tábora. Naštěstí si ho nevšimnul žádný z vojáků, kteří by mohli podat zprávu Lordovi z Jižního Westu. Proletěl těsně nad lesem a dosedl na jeden ze stromů v táboře odkud sledoval dění mezi zbojníky. Nakonec přece jen jeho zrak vypátral Aldwyna, nad ním proletěl, aby ho upozornil na svou přítomnost.

Bezejmenný - 22. dubna 2006 18:15

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Takže na mě milá nebudeš? Škoda. Chytej. Poznamenal baron ke vdově a dodil jí klíč ode dveře. Zamířil zpátky k pohovce, kde se pohodlně usadil. Budoucnosti by pro nás dva byla nejspíš ztráta času. Ale co se dá čekat, od tak chladného stvoření, které zavraždilo svého manžela. Věřil jsem ve víc. Chladně se ušklíbl a zvedl své papíry. Začal vdovu ze Salteru ignorovat, jako kdyby doufal, že bude brzy pryč. Pokud vám to zničí pověst, tak to moje chyba nebude.

Deirdre "Liška" - 22. dubna 2006 18:23

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Reflexy zabijáka zapracovaly a ona chytla klíč ještě v letu, když prolétal kolem hlavy do klína. Tam taky opět složila ruce. Chtěla se zvednout, ale uvnitř ní hrklo. Ksakru, jak ten to může vědět?! Jako předtím však na sobě nedala nic znát. Stejně seděla tak, že na ni dost dobře neviděl. "Aha, co na mě hodláte hodit dál? Že manžel to neuměl se psy a proto ho jeden pokousal? Že venku byl led a on jednou uklouzl? To je to stejné, jako když mi dáváte vinu za to, že nezvládl při lovu svého koně," odfrkla si pohrdavě.

Bezejmenný - 22. dubna 2006 18:36

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Ano. Nedala se vyvést z míry. Je skvělá. Baron zůstal netečný, jen k od papírů zvedl pohled. Jen mě zaujalo, kdo toho koně vybíral. A jak jsem sám zjistil, tak není pro vás nic snadnějšího než přesvědčit může, aby se stali obětí vlastní ještinosti a hlouposti. Renard na se chvilku odmlčel a štíhlými prsty si prohrábnul vlasy. Koupila jste mu dárek. Divočejšího koně a pak ho dostala do sedla. Lichotky, svádění nebo tak nějak. A on naletěl. A mimochodem nechtěla jste odejí? Teď alespoň vím, že mám pravdu, když jste tu zůstala.

Deirdre "Liška" - 22. dubna 2006 18:42
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova se prudce zvedla. "Pravdu? Nebuďte směšný. Sám dobře víte, jaké zalíbení má šlechta v divokých koních. Jednoho sám máte. Tak buďte tak laskav a neurážejte mě." Aniž by řekla ještě něco jiného, došla ke dveřím a odemčela si je. Zavřela je za sebou. Baron slyšel, jak klíč zarachotil v zámku. Vdova se za dveřmi pousmála, klíč schovala a odcházela ven...

Bezejmenný - 22. dubna 2006 18:55

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Hmmm.... Je opravdu rázná. Možná nebude špatné ji najmout. Jako zabiják má dobrou pověst, ale raději bych ji měl ve své posteli. Ale přece jen není dobré slučovat zábavu a povinnost. Renard sebou při zabouchnutí ani nehnul, protože věděl, že ho jeho služebnictvo odemkne. Znovu se zahloubal do svých papírů, aby zapomněl na vzrušení, které okolo sebe Deirdre šíří. Vdova ze Salteru zatím na chodbě nenarazila na nikoho z baronoval služebnictva a pokud ji někdo zahlédnul, tak ji nechal být, protože všichni v domě měli pečlivé instrukce.

Deirdre "Liška" - 22. dubna 2006 19:16

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova rázně vyšla ven na ulici a vydala se rovnou ke svému domu. Běda tomu, kdo by se jí teď připletl do cesty. Dovnitř vešla zahradou, kde se k ní hned vrhli její dva psi. Podrbala je oba za ušima, ale dovnitř je nevzala. Baron s ní nešel, tak nebyl důvod, aby s ní spali v ložnici. Jenom stroze oznámila Elis, a» jí nachystá lázeň, zatímco ona se bude vysvlékat. Shodila šaty na postel a za nimi letěla i její dýka. Pečlivě si rozpustila vlasy, aby je mohla rozčesat a potom mnohem jednodušeji sepnout nahoru, aby se při koupeli nenamočily. Ve vaně přemýšlela nad tím, co provede s baronem. Ten hajzl to ví. Ale kdybych ho zabila, bude jasné, že jsem to provedla já. Protože jsem se chtěla zbavit někoho, kdo mě mohl prásknout. Už nemůžu počítat s tím, že ho budu mít jako hřebečka do postele. S tím zamčením to přehnal. A... co se má co š»ourat v mé práci! Obviňuje mě a nejraději by mě přefikl. Sladká slůvka... to mu tak bduu věřit, hadovi. Nejsem ničí matrace. A on si rozhodně mou přízeň nezaslouží. To by se chlapec musel sakra snažit. Jenže to se mu nepovede, když té informace chce zneužít... Ksakru! Nejsem žádná kurva, nechci s ním spát jenom proto...! Až teď si Deirdre mohla dovolit soptit. Vztekle bouchla pěstí do hladiny, až voda vystříkla. Nevěděla si rady. Když ulehala na lože, stále byla rozrušená. Ale řekla si, že až se ráno probudí, bude se chovat, jako by se nic nestalo. Může tu mít svoje špehy. A ti by poznali, kdyby se začala chovat nějak divně. Nervózně nebo tak. To ale nic neměnilo na tom, jaký měla na barona názor. Ten nejhorší.

Bezejmenný - 22. dubna 2006 20:00

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Deirdre se na lůžku neklidně převalovala, protože jí vztek nedovoloval usnout. Nakonec přece jen skončila v náruči snů. Po dlouhé noci začal smutný ubřečený den, který nikomu nemohl zvednout náladu. Studené kapky dopadaly na okna, kde si tvořily své cestičky než odtekly na zem. Drobné ramplování vody probudilo i vdovu ze Salteru. Po domě voněla snídaně, kterou připravoval kuchař a na schodech bylo slyšet Elisyny lehké kroky.

Deirdre "Liška" - 22. dubna 2006 20:14

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Dlouho nemohla usnout, tak si stoupla k oknu a hleděla ven. Zatažená obloha, na které nebyl vidět ani měsíc, věstila jenom déš». Raději odešla do místnosti, kde cvičila, aby se unavila tak, aby usnula. Do postele padla ještě oblečená s bičem v ruce. Ráno ji vzbudily kapky, které vytrvale bubnovaly na okno. Rozladěně zabručela. Dneska to nebude veselý den. Ještě ke všemu se musela opět umýt, protože cvičení jí dalo zabrat. Do lázně taky hned poslala Elis, které otevřela rázně dveře přímo před nosem. Stále ještě oblečená v černé kůži. Dnes si po koupeli vybrala černé šaty s naíranými rukávy a širokou sukní. Vystihovaly její náladu. Kdyby tak nějak netušila, že se někdo dneska objeví, vzala by si něco obyčejnějšího a pohodlnějšího. A kdyžtak se může potom převléct. Služebnictvo mohlo poznat, že dneska není v dobrém rozpoložení. Snídani, snědla sotva polovinu, znechuceně odsunula. Neměla na nic chu».

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 22. dubna 2006 20:45

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Tábor Stáhnu všechny hlídky, abych jim vydal varování a upozornění, a» si dávají pozor. Je smůla, že o vraždě už stejně ví víc jak půlka tábora, takže žádné skrývání nemá smysl. Náš holoubek se musí tetelit blahem z toho chaosu, co vyvolal. A navíc se nemusí bát jen tak odhalení. Může to být kdkoliv, pomyslím si při pohledu na muže, kteří se producírují po táboře. Najednou se nikomu nechce do práce mimo ležení, jeden ostražitě pozoruje druhého, nikdo nikomu nevěří, podezírají se. Povzdechnu si. Najednou vidím důvěrně známý ptačí stín sunoucí se po zemi. Zvednu hlavu k nebi a zahlédnu Arna. Co se asi stalo? jsem zvědavý, protože Charlie by orla jen tak pro nic za nic neposílal. Napodobím křik orla a natáhnu ruku, aby mi na ni mohl usednout. Copak mi neseš, příteli? zeptám se ho.

Bezejmenný - 22. dubna 2006 20:59

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Tábor Orel se poslušně usadí na Aldwynovu ruku. Lehce pohne hlavou a nechá Aldwyna, aby si ho přečetl. Charlie sedí v nejhlubší kobce lorda z Jižního Westu. Teď velíš zbojníků ty. Nemáš se nechat chytit. Ani nedělat žádné hlouposti. V táboře máte zrádce. Nesnaž se něco dělat nebo dopadneš jako Charlie. Mučírna je hezky vybavená a popraviště taky, tak se starej, aby jste tam neskončili oba dva. Věřím ti. Přítel.

Charlie Drake - 22. dubna 2006 22:36

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Zavrčím jako lapené zvíře, což vlastně taky jsem. V první chvíli se stáhnu do nejtemnějšího stínu, abych se adaptoval na světlo. Bolí to. Ale zároveň se zašklebím. Jestli se lord přijde podívat... proč by nemohla být poslední věc, kterou v životě uvidí, čepel letícího nože? Sjedu rukou k holeni boty, kde ke svému uspokojení nahmátnu ukrytou dýku, jednu z několika. Vytáhnu ji a ohnu ruku tak, aby ji ti nahoře nemohli předčasně zahlédnout. I s pouty zbraň dokážu hodit tak, aby se drahému lordovi zabodla do krku nebo do oka. Pomalu se zvednu a dojdu do kruhu světla vrhaném pochodní. Zvednu ji a podívám se do otvoru. Tak se teda ukažte, lorde, když vás volají, protáhnu drze, aby bylo jasné, na koho jsem tu špínu vztáhl. A čekám, dýku připravenou k útoku. Dost riskuju, ale co. Tohohle parchanta jsem chtěl vždycky zabít. Možná to bude to poslední, co v životě udělám, ale stálo by to za to... Protože pak bych už ani nebyl potřeba, Rhiann by se postarala o zbytek. Snad.

Bezejmenný - 23. dubna 2006 15:46
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kobka Nad otevřenou kobkou se sklonili tři postavy. Bylo těžké určit, který z nich je Lord z Jižního Westu. Charlie z většiny z nich mohl vidět jen oči, protože na sobě měly pláště s kápí, kterou si stáhly až do obličeje. Pochodeň pomalu dohořívala a jejího světla ubývalo. Ti tři muži si v jejím světle mlčky prohlíželi známého zbojníka jako kus masa.

Charlie Drake - 23. dubna 2006 15:51
	soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Tak tohle je podraz. Prevít. Stisknu vztekle jílec. Musím zkusit zjistit, který z nich to je. Zdravím, lorde, ušklíbnu se. Jak si vážm toho, že jste se zastavil.

Bezejmenný - 23. dubna 2006 16:04

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kobka Všechny tři postavy se zase narounaly. Vzdálily se od jámy a teprve potom se dal zaslechnout lomoz hlasů. To nemůžeme....... pronesl jeden hlas, který byl lehce písklavý. Ale ano. Nikdo nám v tom nezabrání, prohlásil další, kluzký jako úhoř. Ode dneška za týden už budeš mrtvý. Nechám tě popravit na narozeninové slavnosti mého strýce, o které se ještě dlouho bude mluvit. Charlie nemohl barona vidět, ale pouze slyšet. Jeho hlas byl studený jako led, ale pevný a tvrdý. Zanedlouho si pro tebe dám poslat, abych viděl, jak dlouho vydržíš na mučidlech.

Charlie Drake - 23. dubna 2006 16:13

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Tiše zakleju. Sprostě. Jako by to tušili. Přesto nůž ještě nepouštím, co kdyby... Ode dneška za tejden nebudu o nic mrtvější než dneska, ale u tebe si tím nejsem tak jistej! zařvu vztekle nahoru. A trochu tišeji dodám: Klidně pošli. Vydržím hodně. Už kvůli tobě. Jenže si tím nejsem až tak jistý, koneckonců jsem to ještě nezkoušel. A co kdyby ses mi podíval do ksichtu, když už vyhrožuješ? Jsem rád, když vidím na toho, komu nadávám!

Bezejmenný - 23. dubna 2006 16:19

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Jedna z postav si sundala kápy a nahnula se nad poklopem. Tak se podívej, ty zbojnická trosko. Však tě můj kat naučí chovat se způsobněji. Jen počej až budeš prosit o slitování. Lord se nahnul a zadívala se přímo na drzého zbojníka. Jakmile však dokončil svůj proslov, tak stráže rychle zavřely poklop, aby jim snad lesní bandita nezmizel, protože trest za jeho útěk by byl nepřiměřeně vysoký.

Charlie Drake - 23. dubna 2006 16:25

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Kdokoliv nahoře si může poslechnout vpravdě dračí řev plný uvolněné zuřivosti, terý otřese vězením. Praštím loučí o zem, až se oharky rozletí po kobce, vzápětí letí i nůž. Zakvíknutí mi napoví, že trefil krysu. Super, aspoň mám postaráno o večeři, napadne mě. Pak ještě vyjmenuju poklopu, co si myslím o lordovi, načež jdu stáhnout krysu. Nějak se do mě dal hlad.

Bezejmenný - 23. dubna 2006 16:43
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Nad kobkou Lord z Jižního Westu se pobaveně zasměje, když slyší jak jeho vězeň rádí. Nakonec pokyne svým mužům, aby ho doprovodili do hlavní síně, kde si dá oběd. Popravy a mučení se špatně pozorují s prázdným žaludkem.

Bezejmenný - 23. dubna 2006 20:28

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Mohlo být asi 10 hodin, když se ozvalo zaklepání na dveře. Elis, která šla otevřít vpustila dovnitř šedovlasou korpulentní matronu, která se sice jmenovala lady Madeline z rodu Gertnů, ale všichni ji znali jako Drbnu Mad. Před ní nešlo utajit žádné tajemství, protože na ně měla nos, jak kuna na slepice. V sametových tmavěfialových šatech se vřítila do salonu krásné vdovy a nedala se odbít dokud se nedostala ke zrzavé vdově. Ach, tady jste drahá. Už víte, co je nového? Ne. Tak vám to budu muset říct. Renard, baron Fronsair odjel z města. Dnes ráno sotva svítalo a on už byl pryč. Jeho sluha říkal, že se za měsíc vrátí. Ale takhle utéct. Zmizel jako zloděj.

Deirdre "Liška" - 24. dubna 2006 12:39

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova seděla v křesle v salonku a apaticky hladila dva černé obrovské psy, kteří se jeden po druhém dožadovali paniččiny pozornosti. Pustila je sem hned ráno, tak za tu dobu stihli jakž takž uschnout - s pomocí Elis a ručníku. Vdova se o ně vždy starala dobře, protože to byli jediní tvorové, křetí k ní cítili nehynoucí lásku a ona jim ji mohla opětovat, aniž by tak ohrozila svoji práci nebo život. Dvě černé mordy se otočily za tím povykem a začenichaly. Ucítily vetřelce, tak se v tlamách ihned zaleskly bílé tesáky a růžové odhalené dásně. V očích neustále hořel zelenkavý svit divokých bestií. Špatně by baron dopadl, kdyby včera s vdovou domů šel. Deirdre konečně zvedla oči, ve tváři nezaujatý výraz. "Proč jako?" usmála se, ale nebyl to výraz štěstí, spíše ušklíbnutí. "A kvůli tomu, že ten neřád odjel, mě rušíte? Příště se zamyslete nad svým chováním - je nezdvořilé se bez pozvání takhle vervat dovnitř. Vidíte, ani jim se to nelíbí." Bylo zcela evidentní, že nemá dobrou náladu a její miláčkové - ti se takhle chovali snad ke všem kromě Elis a jí. Hřích i Mort si sice po pohlazení lehli, ale nepřestávali výhružně vrčet. Někteří závistivci či zhrzení muži dokonce říkali, že kdo zkrotí ty psy a bude s nimi zadobře, podaří se mu zkrotit i vdovu, protože ona je vlastně taky bestie.

Bezejmenný - 25. dubna 2006 20:40

soukromá zpráva od Bezejmenný pro No dovolte Deirde. A řekněte něco těm svejm psům. Přes jejich vrčení není ani slova slyšet. Ještě mi uslintají šaty. Matrona se bez dovolení snesla na jednu z židliček a začala ze sebe chrlit nejnovější klepy a drby. Madeline, když jednou začala mluvit, tak velmi dlouho nešla zastavit. Jediný, co ji mohlo zabrzdit bylo dobré jídlo nebo vyčerpání tématu k hovoru, ale to stávalo jen málo kdy.

Deirdre "Liška" - 25. dubna 2006 20:56

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova sjela ženu pohledem a ukázala svůj profil. Nosík trochu nahoru, ale stále vypadal hezky a plné rty. "Co bych jim říkala? Zkuste je chvíli poslouchat a třeba pochopíte, co se vám snaží říct," odvětila vdova chladně a studovala vyřezávanou skřín naproti sobě. Matronu neposlouchala. Ona takhle dokázala sedět věky, tak až se babizna vykecá, bude od ní klid. Neměla náladu - maximálně na někoho jiného, kdo je normální, a dá se s ním tak taky komunikovat. Babo hnusná, kéž bys oněměla...

Bezejmenný - 25. dubna 2006 21:06
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Ach. S vámi je to hrozné Deirdre. Když už to všechno víte, tak já jdu. Jistě se uvidíme na nejbližší slavnosti. Papa děvče. Madelina vstala a urovnala si sukně. Její brzký odchod zavinilo, že vdova z Salteru jí nedala žádné cukroví ani jiné pohoštění. Důstojně se rozloučila a odešla stejně jako přišla. Jako velká voda.

Charlie Drake - 26. dubna 2006 16:41

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Taky tě mohli líp krmit, holka, mumlám si nespokojeně, když kuchám krysu, kterou jsem pověsil za ocásek do pukliny ve skále. Na nepotřebné vnitřnosti, které padají na zem, se hned vrhají její bývalé družky a stažená kůže už v nich taky zmizela. Ušklíbnu se nad tím a jdu ten ždibíček masa, co mi zbyl, alespoň trochu ohřát nad to, co zbylo z pochodně. Přikrmím ohýnek hrstičkou slámy a za chvilinku si už pochutnávám na hubené pečínce. To vepřoví bylo lepší, ale co nadělám... a nechat se mučit o hladu? Ani nápad.

Deirdre "Liška" - 28. dubna 2006 20:40

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova si oddechla a psi se už zcela uklidnili. Zbavila se otravné baby docela rychle, ale náladu jí to moc nezvedlo. Aspoň že přestalo pršet. Než odjedu, asi se tu ukoušu nudou. Chm... Vdova zamyšleně ztuhla při vstávání. Myšlenka ospalého bloumámí po domě po několik dalších dní ji tak znechutila, že se okamžitě i s Elis odebrala do ložnice, lehla si na postel a líně jí říkala, co zabalit a co ne. "A pošli někoho, a» připraví loď, odjíždím už dnes. Pokyny, když jsem pryč, již znáš zpaměti.." dodala ještě a šla se rovnou převléknout do cestovního. Teplý červený pláš», protože na lodi fouká, ale černá kazajka byla jako vždy odvážná a rozepnutá na hranici možností. Prostě si zvykla to tak nosit. Ještě kalhoty a vysoké boty a mohla vyrazit. Musela však ještě chvíli počkat, než se vrátí její nosič a podkoní v jednom, protože ten je šel zburcovat na molo. Jelikož doba je zlá a ve městě je dům chráněn, vzala si s sebou i věrné černé stíny, kteří se na veřejnosti chovali mnohem způsobněji než doma. Doma totiž museli bránit svoje území. Tady jenom od pohledu zastrašovali. Baron potřeboval dva strážce, kteří by se dali podplatiti. Možná. Vdově stačili tihle dva, každý jdoucí u jedné nohy. Vodítka tam sice taky někde byly zabaleny, ale spíše pro to, až bude u dvora, aby ji s nimi nevyrazili. Stanula na břehu řeky, kde už se chystala posádka.

Bezejmenný - 28. dubna 2006 20:41
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kobka Krysy se projevily jako dokonalé kanibalky, které rozhodně necítily se svou ubohou družkou. Možná jim nedochází, že příště skončí na jídelníčku ony. Pochodeň umírá rychleji a už svítí jen malinko. Za chvilku se celá kobka ponořila do tmy, kterou přerušovalo jen pištění zvířátek.

Bezejmenný - 28. dubna 2006 20:58

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Přístav V místech, kde na Ledné kotvyly lodě byl břeh vyztužen kameny a jednotlivá plavidla kotvila vedle něho. Místo, kde byla Deirdina loďka, patřilo mezi nejlepší, protože tu byl proud velmi pomalý a nemohl lodě poničit. Plavidlo vdovy se jmenovalo Salternská rusovláska, protože ho dáma dostala jako svatební dar od svého manžela. Posádku tvořili čtyři veslaři a jeden kormidelník, který celé lodi velel. Mohl být právem pyšný na svoji pramici ze světlého dřeva, na jejiž palubě už posádka stačila vztyčit rudý stan, který bude během cesty poskytovat jejich velitelce veškeré pohodlí. Boky lodi nebyly moc vysoké, ale Rusovláska byla stabilní a vydržela i plavbu v silném proudu. Posádka nemusela vztyčovat plachtu, protože jejich cesta vedla po proudu řeky. Hodně místa na přídi i zádi zabíraly věci, které už stačili sloužící nalodit, přesto zůstavalo na lodi spoustu volného místa. Má paní, mohu vás doprovodit na loď? Ještě dokončíme poslední úpravy a budeme moct vyplout, předstoupil před vdobu velitel plavidla. Brázdil řeku už hodně let a za tu dobu mu vlasy úplně zešedivěly, ale krok měl stále sebejistý.

Deirdre "Liška" - 28. dubna 2006 21:24

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Štolba donesl její poslední zavazadlo na loď a Deirdre typickou vznešenou chůzí stanula před kapitánem lodi. Jako skoro u všech mužů musela mírně zaklonit hlavu. "Na palubu ještě trefím sama..." ušklíbla se, ale nemyslela to zle. Jenom k něterým lidem bylo lepší být přímá. A mezi ně dle jejího uvážení kapitán patřil. A za tu dobu si již jistě zvykl. "Tak se dejte do práce..." Prošla kolem kapitána a nastoupila do lodi. Postávala zatím na palubě a sledovala, jak loď připravují. Psi si zas a znovu očichávali Rusovlásku, samozřejmš tu dřevenou, protože na ní dlouho nebyli. Jen doufám, že se tam Renard taky neobjeví, když jsem ho na tu slavnost zvala jako svůj doprovod. No to by bylo fiasko. Jenom dobře, že je pryč. Ještě by se mi sem verval... a v tom stanu bych mu asi moc neutekla, leda bych ho hodila přes palubu nebo psům. To by mu jedině patřilo. Zkurvysyn. Myšlenky se jí zatoulaly k baranovi, takže opět vyšlehl plamen zlosti, který nedokázalo zchladit ani počasí.

Bezejmenný - 29. dubna 2006 16:46

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kapitán si z vdoviny bezohlednosti nic nedělal. Vydal svým mužům příslušné rozkazy a usedl ke kormidlu. Posádka uvolnila kotvící lana a chopila se vesel. Rusovláska vyrazila do břehu a zamířila do středu řeky, kde je voda nejhlubší a nehrozí nebezpečí, že narazí na ukrytou mělčinu nebo kameny. Nejdříve břeh okupovaly domy a hráze, ale když veslice vyplula z města, nahradily je květiny a zelené keře, které občas přešly v obdělávané pole. Voda šplouchala okolo boků lodě a plynule ji usnášela směrem k hranicím.

Deirdre "Liška" - 29. dubna 2006 17:26

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Deidre stála na palubě ještě dost dlouhou dobu. Rozkvetlá příroda přímo volala po chycení nějakého kolouška, ale nedařilo se. A momentálně neměla chu» jenom na nějakého hloupého, by» pěkného slouhu. Venku už začalo dost profukovat, tak se odebrala do svého stanu. Psi se akorát líně rozvalili venku na palubě, protože tady takové nebezpečí nehrozilo. Mohli si i zchrupnout. Vdova se uvnitř zhroutila na lůžko a pozorovala červenou plachtu stanu, s níž škubal vítr.

Bezejmenný - 29. dubna 2006 17:41

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Stan na veslici nebyl nic obyčejného. Látka byla velmi kvalitní a napuštěná voskem, aby dokázala uchránit i před deštěm. Vnitřní vybavení se skládalo z nízké postele vystlané péřovými matracemi a povlečením v černé a červené barvě. Jídlo se dalo položit na nízký stolek, u něhož se sedělo na tlustých polštářích. Dřevněnou palubu v těchto místech pokrýval koberec, který naštěstí moc netrpěl péčí psích pasažérů. Plavba trvala několik hodin, ale k večeru musela loď zpomalit, protože bylo riziko najetí na mělčinu. Veslaři přestali loď pohánět a tu teď unášel jen proud.

Deirdre "Liška" - 29. dubna 2006 18:18

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova den strávila tím, že si buď četla, nebo postávala na palubě a házela po ní psům klacek, který urvala z nízko visící větve. Nebylo to sice takové jako na pevnině, ale i tak se o něj zuřivě rvali, div že nespadli do vody. Konečně se psi unavili, tak si opět někam lehli a Deirdre zůstala venku a sledovala soumrak a následnou tmu. Jen co veslaři přestali pohánět loď, odebrala se zase do stanu, kde povečeřela a četla si tak dlouho do noci, že na knize usnula.

Bezejmenný - 29. dubna 2006 18:42

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Další den plynul stejným tempem jako první, ale třetího dne si posádka připravila zbraně, protože měli přeplout hranice mezi Nordem a Westlandem a dostat se do míst, kde se bez ustání proháněli dezertéři, vojáci a zbojníci. Ale podle všeho dnes panoval na hraničním území klid. Do setmění mohla zbývat, tak hodinka, když se na říčním břehu objevila skupina jezdců v barvách Westlandu. Jejich velitel nejdřív pohledem přelétl loď a poté dal pokyn svým můžům, kteří zmizeli mezi stromy. Sám pobídl koně a sledoval rychle plující loď.

Deirdre "Liška" - 29. dubna 2006 18:54

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova mezitím dočetla knihu, tak sledovala okolní krajinu nebo opět dováděla se psy. Nuto podotknout, že už i to ji dost nudilo. Když byli na břehu spatřeni westlandští jezdci, byla vdova právě ve stanu. Ale psiska se naježila, protože se jim nelíbilo, že je velitel pronásleduje. Ale ani jeden neštěkl, jenom vlítli dovnitř a poznamenali koberec, který bude muset nějaká služka potom vyčistit. "Co vyvádíte!" Jak je vdova vyháněla ven, samozřejmě si jezdce všimla. Napřímila se a sledovala jej pohledem. Docela ji zajímalo, co po ní chce. Vždy» nic neprovedli a obchodní loď taky nejsou, aby požadovali nějaká cla...

Bezejmenný - 29. dubna 2006 19:12

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Psi své paní samozřejmě odpovědět nemohli. Netrvalo dlouho a objevil se dřevěný most, na kterém čekali další westlandští jezdci. Velitel předchozí jednotky mezi desítkou ozbrojených mužů nebyl. Vojáci s sebou měli i několik volných koní a jak bylo vidět, tak čekali jen na Rusovlásku ze Salternu. Posádka neměla jinou možnost než přirazit ke břehu. Veslaři hodili lana vojákům a ti přitáhli veslici ke břehu. Westlandští neměli zbraně připravené k boji, ale to se mohlo v okamžiku změnit. Muži obleční v těžké zboji s helmicemi na hlavách si cizince pečlivě prohlíželi. Jediný z nich si sundal helmici a seskočil z koně. Světlé vlasy mu poutal kožený řemínek a obličej lemoval hustý zlatavý plnovous. Přiblížil se k lodi připraven nabídnout dámě pomoc při vystupování.

Deirdre "Liška" - 29. dubna 2006 19:22

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Psi okamžitě vyskočili na břeh a obezřetně většili pach koní i ozbrojenců. Některá zvířata, kterým se momentálně připletli pod nohy se mohla začít plašit, ale vdova si jich nevšímala a nezdálo se, že by si je chtěla chytit. Místo toho si nechala pomoct z lodi. Tázavě se podívala na zlatovlasého muže a s úšklebkem poznamenala. "Eskorta jako pro zločince. Tak copak jsme provedli?"

Bezejmenný - 29. dubna 2006 19:27

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Má paní, ta eskorta je tu jen pro vaši bezpečnost. Přijeli jste poněkud dříve, a proto mě dovolte, abych vám nabídl pohostinost našeho tábora než dorazí hlídka, která vás doprovodí na Weststone. Nebo necestujete na slavnost? Velitel rozhodně vdovu převyšoval, alespoň o hlavu. Zadíval se na ní světlounce zelenýma očima, jako by čekal, jestli jeho domněnku potvrdí nebo vyvrátí.

Deirdre "Liška" - 29. dubna 2006 19:34
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "No jistě, kam jinam bych asi tak cestovala? Jenom už byla doma poněkud nuda. Tak kde mám koně?" zeptala se rovnou energicky, aniž by nechala velitele něco říct. Posádka již jistě věděla, že když je loď přiražená ke břehu, musí nosit zavazadla svojí paní - aspoň ta nejnutnější pro čas v táboře - na břeh.

Bezejmenný - 29. dubna 2006 19:39
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Zatím pro vás máme jen tuhle klisničku, ale lord už vám něco půjčí, nevím však kdy se vrátí. Prohlásil klidně světlovlasý a pokynul jednomu z mužů, který k nim dovedl bílou mírnou klisnu s jasnýma očima. Deirdre stačilo jen vyhoupnout se do sedla a nechat se vést do tábora. O vaše zavazadla se postarají mí muži. A máme tu dva volné koně.

Deirdre "Liška" - 29. dubna 2006 19:47
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Bez jakékoli pomoci se vyhoupla na klidné zvíře. Kývla na kapitána lodi, a» jede taky. Kdo ví, co by se mohlo stát... a kapitána tady aspoň jediného znala. Čekala, až se tedy vydají na cestu do tábora.

Bezejmenný - 01. května 2006 14:39

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kapitán veslice udělil svým lidem poslední instrukce, pak si nedůvěřivě prohlédl klidného hnědého valacha a opatrně se vyhoupl do sedla. Bylo vidět, že je jistější na řece než v sedle. Objemnější nepostradatelná zavazadla skončila na volném koni. Další k sobě vzali vojáci a zbytek měla posádka donést do tábora. Jakmile bylo vše uděláno, tak světlovlasý velitel dal povel k jízdě. Velmi se omlouvám, madam, že jsem se nepředstavil. Jsem Henrik. Pobočník lorda Alyana, kterému většina lidí od vás říká Modrý rytíř. Dokud nepřijede mám vás na starost já, a proto se mě můžete na cokoliv důležitého zeptat.

Deirdre "Liška" - 01. května 2006 14:49

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Musela se v duchu ušklíbnout, když viděla, kolik zavazadel s sebou má. Ale co, všechno je důležité - a jsou objemná, aby se jí tolik nezmačkaly šaty. Přece tam nepřijede jako nějaký pobuda. V tom nejlépe zabezpečeném byly i její pracovní věci. Kdo ví, jestli tady nedostane zakázku. Černí psi šli vepřdu, ačkoli by neměli vědět, kudy jít. Ale když už si vojáky a jejich koně předtím očuchali, šli po stopě. Deirdre zkušeně vedla bílého koně, že otěže měla v pravačce v podstatě jenom pro ozdobu a aby koni nespadly pod nohy. Takže konečně poznám modrého rytíře. Snad nebude mít modré vlasy. Ani nevěděla, jak ji tahle blbost napadla, ale ta představa byla humorná. A částečně i nechutná, protože nevěděla, jak si lorda představit. Jako všechny ty hnusáky? Tlustý v modré zbroji... s velkým knírem... No fuj. Nebo uhrovitý floutek. Každopádně se musela připravit na všechno. Vdova momentálně neměla žádné otázky, takže jela mlčky.

Bezejmenný - 01. května 2006 15:28

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Po chvilce se skupinka musela rozdělit, aby mohla projet po úzké lesní stezce, která ústila na rozlehlé zelené mýtině, kde panoval čirý ruch. Celou plochu prokrývalo asi sedm velikých stanů z nepromokavého plátna. V jednom z koutou mýtiny, nedaleko od malého potoka se popásalo několik krásných koní, které vždy někdo hlídal. V táboře hořelo několik ohňů a na nich se vařila nebo pekla jídla. Pobočníka vjel s hostem do tábora. Pohledy všech mužů se obrátili ke krásné vdově, ale stačil jeden Henrikův pohled, aby se vrátili ke své práci. Zastavil koně před největším ze stanů a seskočil. Potom se obrátil k hostu. Zatím zůstaňte zde, prosím. Nemáme vás, kde ubytovat, ale nechám postavit další ještě dnes. Prozatím se můžete občerstvit zde. Nechám vám přinést víno a něco k jídlu. Ještě něco, má paní? Při své otázce vrhl pohled na černé psi. Nedalo se říct, co si o nich myslí, ale toleroval je.

Deirdre "Liška" - 01. května 2006 15:44

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Jakmile se na sebe přitáhla pozornost, jenom pohodila rudou hřívou a zatvářila se nepřístupně. Možná krásná a vznešená, ale chladná jako jezdecká socha. Je lepší působit takovým dojmem mezi vojáky. Pak to jde snáz. Měkce seskočila z bělky před stanem, kde zastavil i pobočník. Mimoděk si upravila kabátek, se kterým by ji slabší povahy starších ženských nazvaly poběhlicí. Jenže tohle byl již několik dlouhých let její styl a nikdo ho nezměnil. Psi právě očmuchávali, co mohli. Ovšem pokud bylo poblíž nějaké jídlo, jejich hrozivé mordy se otočily tím směrem. S tím by mohl být problém, kdyby vojákům drze kradli maso. Pomenší vdově byli skoro až po bok, když vedle ní stáli. Kdyby si chtěli prosadit svou za každou cenu, takováhle žena by je pravděpodobně neudržela, protože by ji srazili, ani by nemrkla. Jenže ona každého uklidnila podrbáním za ušima. "Když budou mít hlad, něco si uloví," řekla zdánlivě nesouvisle, ale jelikož se Henrikův pohled upíral na černé psy, zřejmě pochopil, o čem mluví. Nedodala ale, kde a jak si to seženou. "Chtělo by to ještě nějakou zábavu, ale už jsem se smířila, že tahle cesta nebude moc záživná..." pokrčila vdova rameny, a pokud jí ještě něco nechtěl, zmizela ve stanu.

Bezejmenný - 01. května 2006 16:17

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Henrik přece jen za ní vstoupil do stanu. A co budou lovit, má paní. Na Weststonu je několik vlkodavů a hmm muži vědí, že když si psi jdou něco ulovit, tak to většinou dopadne....zajímavě. Naposledy, když lovili, tak to odnesl bratranec lorda Alyana. A přetím ten žoldnéř. Nechápu, proč ti lidé mají takové psi. Pokud by jste si přála koupel, tak i to se dá zařídit. Lady Rhianna má občas zvláštní přání a všichni si na to zvykly. A po setmění nevycházejte z tábora. Co asi dělá Rhianna. Musí toho tolik stihnout. Alyan je z ní nerzorní, ještě že to není moje sestřenka.

Deirdre "Liška" - 01. května 2006 16:29

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Co vlci loví? Zvěř. Ale jestli máte nějakého přebytečného vojáka..." pokrčila rameny a ušklíbla se. Těžko říct, jestli to myslela vážně, nebo si z něj jenom utahovala. Každopádně označení "vlci" nebylo přesné, protože to psi nebyli. Podobní ano, ale čistokrevní rozhodně ne. Byli více robustnější. "Koupel? Tady? To byl jistě žert. Nevím, kde by se tu vzala, pokud mě zrovna nechceš hodit do potoka. A hlavně bych tu nedělala divadlo pro bandu nadržených vojáků." Odvrátila k němu hlavu bokem, což bylo gesto, které naznačovalo nelibost - jistě nad tou představou, kterou právě vyslovila.

Bezejmenný - 01. května 2006 16:38

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Vojáci už dobře vědí, že psi, co doprovázejí ženy jsou velmi nebezpeční. Snad si dají pozor. A k té koupeli. Pokud nepotřebujete služebnou, tak se tu.. káď a teplá voda dá sehnat. A teď mě prosím omluvte, protože mám své povinnosti ke svým lidem, lehce se uklonil a přeběhl pohledem stan. Taky jsem jí malem vykecal, že jsme tu káď ukradli. Je to vážně kousek ženské, ale né pro mě. Ty vlasy jsou skvělou výstrahou. Chceš-li rychle umřít, tak si sežeň ryzáka a zrzavou ženskou do postele. Kdyby Henrik patřil ke křeš»anům, tak by se nejspíš pokřižoval, ale on jen zkontroloval stan a zamířil k vchodu. Nechal Deirdre, a» si v kulatém stanu s dvěma polními lůžky, stolem s čtyřmi židlemi, truhlicemi a koši na ohřívání, poradí sama.

Deirdre "Liška" - 01. května 2006 16:49

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Nebezpeční musí být, jinak by kde kdo dovoloval... To vypadám tak neschopně, že i na umytí bych potřebovala služebnou? Možná jsem šlechtična, ale ruce ještě mám." Aspoň mohl být rád, že to není žádná ufňukaná dívenka, která by mu svým kvílením mohal přidělat ještě problémy - ovšem tahle taky. Co bylo horší, to by se v tuto chvíli asi těžko odhadovalo. "Tak dones tu káď. A jestli se k tomu stanu po dobu mé koupele přiblíží jen jeden z tvých mužů, bude si potom musez přepočítávat končetiny," varovala ještě, protože před stanem stále ležely dvě černé ochlupené hromady kostí a svalů. Než se vdovino přání vyplnilo, obhlížela stan. To však vystačilo jenom na chvilku, tak znuděně klesla na lůžko.

Bezejmenný - 01. května 2006 17:11
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Netrvalo dlouho a dva vojáci do stanu dotáhli velkou dubovou káď, která byla čistá a poměrně nová. Za dobu znovu přišli, ale tentokrát s džbery žhavé vody. Po ní následovala dvě vědra studené a nakonec páže přineslo podnos s vínem a večeří. Vojáci se snažili věnovat své práci, protože si byli vědomi, že si je měří čtyři psí oči.

Deirdre "Liška" - 01. května 2006 17:26

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova pánovitě seděla na lůžku a měřila si každého muže, co jí vlezl do stanu. Byl horší pohled psů nebo ten její, stejně zelenkavý? Všechny tři bestie měly oči podobné a rozhodně nevypadaly přátelsky. Zašněrovala stan, jak jenom to šlo. Potom si položila na stoličku podnos s jídlem, hned vedle kádě. Jezdecký obleček skončil na lůžku a vdova se ponořila do horké lázně. Opravdu nepotřebovala služku k tomu, aby se umyla. Hned se cítila lépe, takže se převlékla i do čistého oblečení. Tentokrát to byla bílá košile a na ní zase černý kabátek. Nic to však neměnilo na podobném střihu a způsobu zapínání jako předtím. V plesových šatech už bývala originálnější.

Bezejmenný - 01. května 2006 17:37

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Když se oblékala, tak se začal z venku ozvývat hlahol a hluk. Netrvalo dlouho a ozvaly se dvoje kroky, které zamířili k vdovinu dočasnému příbytku. Ne, Henriku. Pokud se to netýká nepřítele nebo našich lidí, tak mě s tím teď neotravuj.... ozval se výhružný mužský hlas a někdo začal rozdělávat chlopeň stanu. Ale tohle je důležité..... oponoval mu Henrikův hlas. Nic však nezmohl a cíp stanu se nadzvedl a dovnitř vstoupil cizinec a za ním nejistě i Henrik.

Deirdre "Liška" - 01. května 2006 18:28

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova si právě natahovala kalhoty a skláněla se pro košili, když se zvenku ozval nějaký moc velký hluk. Stihla si jenom přes ramena přehodit bílou košili a zapnout jeden knoflík, když stan začal někdo rozdělávat. Ještě dva knoflíky, než před ní stanul cizinec. Nernamáhala se rychle ještě dopnout košili, aby nebyla rozhalená. Pohodila hřívou jako divoká klisna a dala si ruce v bok. Cizinec nemohl odhadnout, jestli se zrovna do lázně svléká nebo obléká, to možná mohl vědět Henrik podle doby, která uběhla. Černé potvory se zuřivě rozštěkaly. "To tedy důležité je," podpořila Henrika vdova nebezpečným hlasem a měřila si cizince očima.

Bezejmenný - 01. května 2006 18:51

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Cizinec si ji překvapeně změřil pohledem. Věnoval jeden pohled zůbatým domácím mazlíčkům a pak vrhl vražedný pohled na Henrika. Omlouvám se madam. Pokud jste, ještě nevečeřela, tak bych byl rád, kdybych se k vám mohl připojit. Procedil skrze zatnuté zuby. Jeho slova spíš připomínala rozkaz než žádost. Ve stínu stanu se dalo jen těžko určit jakou má barvu očí a prach z cesty zbarvil jeho šat do šedé, ve stvěle se zalesknul meč a zboj zahalená pláštěm. Vlasy, stejně jako vousy špinil prach. Lehce se uklonil a otočil. Byl o trošku vyšší než baron, ale lišil se od něho lehkostí pohybů. Zastavil se u vchodu a hmátnul po Henrikovi, kterého za tuniku vytáhl ven. Tak o tomhle překvápení si budeme muset promluvit........ Ale Alyane, já ti to........... Bych ti radil.... Hlasy se poté vzdálily daleko od stanu, než aby je mohla vdova slyšet.

Deirdre "Liška" - 01. května 2006 19:02

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova rozladěně našpulila rty a v očích jí blýskalo. Já věděla, že vykoupat jsem se měla až na jejich hradě. Neřekla špinavému cizinci ani popel. Jak se otočil, dál dopínala knoflíky a potom i černý kabátek. Psi na její zasyčení ztichli, ale stále byli naježení, kdo se opovážil rušit klid jejich paničky. Vdova už v lázni uždibovala kousky večeře, ale rozhodně nemínila čekat na někoho, kdo sem tak vtrhl a ještě jí skoro rozkazoval, aby s ním povečeřela. A just ne! Usadila se ke stolu a dál jedla sama. Nehodlala se jim do toho plést, protože by ji ještě jeden z nich seřval. A potom by ji měli za všetečnou ženskou.

Bezejmenný - 01. května 2006 19:38
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Vdova už většinu jídla snadla, když psi zpozorněli. Brzy byl důvod jejich neklidu jasný, protože se ozvalo lehké zaškrabání na stan. Mohu vstoupit a povečeřet s vámi, paní? Pokud ne, tak vám alespoň sdělím, kde se nachází váš stan. Hlas určitě patřil cizinci, ale postrádal své ledové zabarvení vzteku, protože si ho nejspíš vylil na Henrikovi.

Deirdre "Liška" - 01. května 2006 20:13

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Nastražené uši a temné hučení z mohutných hrudí vdovu upozornilo, že se někdo blíží. Strnula se soustem na půl cesty k ústům a otočila se na vchod do stanu. Docela ji překvapilo, že ten cizinec už nezní tak pánovitě jako předtím. Podívala se na kus jídla ve své ruce - už s ní asi moc dlouho nepovečeří, ale když už se choval normálně, byla zvědavá, co je zač. "Ehm... ano..." odpověděla trochu váhavě, ale pak ještě uklidnila psy, aby je nerušilo jejich vrčení. Zacpala jim pusu raději nějakými zbytky, co nehodlala už jíst. Kost nebo tlusté maso.

Bezejmenný - 01. května 2006 20:31

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Stanová plachta se odhnula a cizinec vstoupil dovnitř. Zbroj a zaprášené věci vyměnil za čistou tuniku v modré barvě, černé boty, sahající až do půli stehen, měl pečlivě vyčištěné, zbytek ošacení tvořili světlé kalhoty a bílá košile. Bylo vidět, že se vykoupal a oholil, dokonce i vlasy se leskly, protože se konečně zbavily prachu. Rytíř se zastavil před vdovou a chvilku ji pozoroval, teprve pak promluvil. Nevím, kde začít, ale snad omluvou. Jak jste možná už zjistila, jsem lord Alyan a mám na starost část vojska Arika, pána Westlandu. Byl jsem pryč a když jsem se vrátil sem, tak jsem se těšil na svojí postel a teplou večeři. Vejdu však do stanu a vidím vás. Velmi se omlouvám, že jsem vás vyrušil. To jsme opravdu nechtěl. Doufám, že mi odpustíte. Alyan si oddechl, když s omluvou skončil. Ženy v jeho rodině dbaly na dobré vychování a on se předtím choval před hostem ohavně. Henrik si to zasloužil. Ví, moc dobře, jaký jsem, když se vrátím z výpravy. Zajímá mě jen jídlo, koupel a postel. Pozorně si prohlédl ženu. Řekli mu, že má zrzavé vlasy, ale v šeru stanu je mohla mít i hnědé. On ji neviděl moc dobře, stejně jako ona jeho.

Deirdre "Liška" - 01. května 2006 20:47

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vzhlížela k rytíři a pozorně poslouchala jeho omluvu. "A já vám vlezla do kádě, snědla večeři - ale v posteli vám zatím neležím. Ovšem nejmíň polovina vojáků zde by si to přála." Byla si sebou jistá, protože poslední věta už nebyla žertem, ale konstatováním. "Tohle nebylo pěkné... 'Vejdu do stanu a vidím vás.' To je jako byste viděl nějaké strašidlo nebo co," nakrčila nosík a strčila si do pusy další sousto. Chvíli se jí jenom pohybovaly čelisti, jak žvýkala. "Budete se tu nade mnou vyvyšovat ještě dlouho? Nebo si už konečně sednete...?"

Bezejmenný - 01. května 2006 21:08

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Polovina vojáků by si přála, abyste mi ležela v posteli? Nejsem si jistý, jestli by mi přáli zrovna tohle. Dovolíte. Dereku, můžeš už mi tu večeři přinést. Zavolal a do po stanu vstoupilo páže, které přineslo jídlo i Deirdre. Položilo podnos před svého pána a začalo rozsvěcet svíčky. Když svůj úkol dokončilo, odešlo. Spokojena, zeptal se, po Derekově odchodu. Nepovažoval jsme vás za strašidlo, ale překvapilo mě, že tu vidím ženu. Ženu čerstě vykoupanou, co se právě obléké. Hezká. To světlo byl správný nápad. Opravdu je to kus. Henrik přece jen víc rozumí ženám než pohostinosti. Se zájmem si ji ve světle svícnu prohlížel. Stejně jako ona jeho. Jeho vlasy neby černé jako Fronsairovi, ale mnohem tmavší, skoro modré jako křídla havranů. Oči měly zvláštní odstín modři. Ani světlé ani tmavé. Někde mezi těmito dvěma barvami. Rysy neměl ošklivé, ale spíš tvrdé. Jediné, co na něm bylo jemné byly rty. Ty už musely zaujmout hodně žen, které se nenechaly odradit ošklivou jizvou táhnoucí se od levého oka přes hranu tváře až na bradu. Postavu měl i bez zbroje svalnatou a široká ramena prozradila rytíře i na dálku. Doufám, že vám nebude vadit, když vám přidělím jiný stan nebo už jste si tu zvykla a nebude chtít pryč? Ta otázka v sobě skrývala lehký dvojsmysl, ale lord se tvářil jako nevinnost sama. Ač byli oba psi v místnosti, on si jich nevšímal. Věnoval se jen jejich paní. Zřejmě mu nevadili jako dalším lidem.

Deirdre "Liška" - 01. května 2006 21:57

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Ne, abych ležela na jejich zablešeném lůžku," poopravila lorda opět s jistou nelibostí nad tou představou. Sledovala páže, co rozsvěcovalo svíce ve stanu. Hned to tu bylo hezčí. Položila lokty na stůl a o propletené prsty si opřela hlavu. Ještě chvíli mu ukazovala svůj poloprofil, než se znovu ozval. "Jak vidíte, přelud jsem nebyla. Jsem tu stále." Zelené oči si ho pořádně prohlížely a vdova se mimoděk pousmála a nastavila se jeho prohlížení více. To je ale hřebeček... dobré krve, dobrých mravů... ne jako ten hulvát nadržená... Tenhle by stál za hřích. Jak ráda já hřeším. Už jenom kvůli svým myšlenkám hodlala zůstat v tomhle stanu. "A asi tu ještě budu. Vypadá to tu více... útulněji."

Charlie Drake - 02. května 2006 10:18
	soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Nejde sem ani paprsek světla. Ještě že je na stěnách ta svítící plíseň, ale tady stejně není moc co k vidění. Najdu si pohmtem nejsušší místo na podlaze, zachumlám se do pláště a usnu. Jestli mě kousnete, kousnu vás taky! pronesu ještě předtím výhružku ke krysám.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 03. května 2006 08:34

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Tábor Chvíli nevěřícně zírám na zprávu a čtu ji pořád dokola, jak se prostě bráním uvěřit tomu, že je to pravda. Jak to mohli dokázat? Vždy» by běžné hlídce dokázal utéct a snad není tak hloupý, aby se nechal chytit do pasti... Pak si ovšem vzpomenu na toho zpropadeného podrazáka, který se nám prochází po ležení jako nic. Takže na našeho neohroženého vůdce někdo nachystal past a on do ní klidně nakráčel... Dovedu si představit, jak zuří. Já ovšem nezuřím o moc míň. Titěrný vzkaz se v mé ruce změní v hromádku popela, která se zvolna snáší k zemi. Mám chu» začít vyvádět, spálit les, sednout na koně a město srovnat se zemí... chvíli mi trvá, než dokážu zase rozumně přemýšlet a rozhodnout se, co udělám. Nejvíc ze všeho mě štve ta bezmocnost. Jestli vystrčím čenich z lesa, chytí mě, i když... pokud si chtějí něco začít se mnou... Což nic nemění na faktu, že se budu muset řídit radou toho přítele a doufat, že na Charlieho dohlédne. Protože v tuhle chvíli mu pomoci nemůžu, v táboře musí někdo zůstat, je možné, že zrovna teď se na nás chystá výprava... Se zoufalým zavrčením se posadím na kládu a koukám do země. Po chvíli vstanu, propletu se táborem a těm, kterým můžu stoprocentně věřit, sdělím, a» jdou k mému příbytku.

Bezejmenný - 04. května 2006 19:52
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Vy se opravdu nedáte přehlédnout ani považovat za zjevení. Modré oči, pod kterými vystupovaly tmavé kruhy se přestaly zabývat vdovou a začaly se věnovat jídlu. Utulněji. To si nejsem jistý. Klidně vám přenechám jednu postel. Psi nocují s vámi? ukousl si kousek sýra a poté chleba.

Deirdre "Liška" - 05. května 2006 16:23

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Pro některé leda za zjevení z pekla. Opřela se do židle a přehodila nohu přes nohu. Škoda, že to teď nemělo efekt - věnoval se jídlu a neměla sukni. Na to bude času dost - snad. Látka košile se povážlivě napjala. Ještě o kousek víc a knoflík by mu zřejmě vystřelil oko. Vdova se tak vystavila do další pózy, až jí zase bude věnovat plnou pozornost. "Svoji?" zeptala se s nádechem koketování. Samozřejmě že chtěla, aby dal k dispozici i to, co na té posteli lehává. "Pokud mi v noci bude dávat pocit bezpečí někdo jiný, klidně mohou spát venku."

Bezejmenný - 05. května 2006 20:03
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kobka Obyvatelky něco na nového nájemníka hradní kobky něco zapiští a věnují se svému. V podzemí je tma a šero, které ruší jen občasný lomoz někde zvrchu, který vydávají nejspíš strážní, jež mají dohlížet na nebezpečného vězně.

Bezejmenný - 05. května 2006 20:08
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Tábor Zbojníkům neuniklo, že Aldwyn dostal zprávu, a že je nějaký skleslý. Když si je pozval k sobě došlo jim, že něco není v pořádku. Několik z nich už v duchu přemýšlelo, co se stalo. Chystají na nás útok? Je Charlie v nebezpečí? Přesto se žádný z nich nerozhodl zeptat se Aldwyna na špatnou zprávu.

Bezejmenný - 05. května 2006 20:38

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Třeba i mojí. A ti psi......a» tu raději zůstanou. To bude dávat pocit bezpečí mým lidem. Už věnoval Deirdre plnou pozornost. Její přednosti se opravdu nedaly přehlédnout. Ona má opravdu, co ukazovat. Moc hezké. Mám to s ní riskovat nebo se mě bude okamžitě snažit dostat do chomoutu? Je opravdu nádherná...ty vlasy, oči a ta ústa. S těmi by se dalo dělat věcí. Není se tu čeho bát. Nic nebezpečného si do tábora netroufne. Všechno nebezpečné už tu dávno je.

Deirdre "Liška" - 05. května 2006 20:51
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Oni nejsou zlí, oni mě jenom brání. Jsou hraví a roztomilí," zazubila se vdova, když obhajovala svoje mazlíčky. Nikdo jiný s kouskem rozumu by je asi tak nenazval. "Nemůžu za to, že všichni jsou strašpytlové..." pokrčila rameny. Dobře jim tak. "Takže ujednáno, vaši postel." Vrátila se ještě na okamžik k původnímu tématu.

Bezejmenný - 05. května 2006 20:57
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Strašpytlové? Třeba mají zdraví rozum. Ukousnou mi ruku, když jim nabídnu kousek šunky? Podíval se hravých a roztomilých mazlíčcích lord Alyan a vzal si další kousek sýra. Bylo vidět, že mu chutná víc sýr než maso. A nebude se v posteli roztahovat? Nechci se probudit a zjistit, že nocuju na zemi.

Deirdre "Liška" - 05. května 2006 21:07
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Radši jim ji hoďte, bezruký byste byl v oji asi k ničemu." Nevěděla, jak psi na něj zareagují. A bezruký by byl k ničemu i v jiných ohledech. Vždycky lepší dvě ruce než jedna, pokud dotyčného zrovna nesváže. "Já? Roztahovat se? Ale né, já občas bývám i přítulná." A jak. Schválně, chceš to zkusit?

Bezejmenný - 05. května 2006 21:11
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Požád bych se mohl vyžívat v plánování. Na to potřebuju hlavně hlavu? Ušklíbl se Alyan. Vdova ze Salteru o tom neměla tušení, ale lord se rozhodl, že dřív než zrzka odjede, tak své štěstí u psů zkusí. Byla by to blbá smrt, ale každý se s ní jednou potká. Občas? Teď hned? Občas nebo jen k určitým lidem?

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 06. května 2006 20:35
	MH: PJ, máme nějaké místo, kam se můžeme stáhnout z tábora?

Deirdre "Liška" - 06. května 2006 21:26
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Jenom k určitým lidem, to dá rozum." Drze se natáhla a ukradla mu kus šunky. Nehodila ji však psům, ale snědla ji sama. Jeden sedí přímo přede mnou, tak jestli mu to dojde... jestli tu hlavu k něčemu má.

Bezejmenný - 07. května 2006 16:25
	MH: Váš tábor je uprostřed lesa, z jedné strany ohraničet kopečky, z další hustým lesem, potom bažinami. Je to super bezpečné místo. A také zůstane, ale je tu takovej hezkej jeskyní komplex. Char má skvělou představu jak asi vypadá, tak a» se podělí.

Bezejmenný - 07. května 2006 16:41
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Myslím, že u nich mám naději, i když si myslím, že jejich panička může být pro muže nebezpečnější. Vzal kousek šunky a nabídl ji Deirdre, jako kdyby před sebou měl dravou šelmu, která se dá krmit z ruky. Nebezpečná svým osobním kouzlem a krásou.

Deirdre "Liška" - 08. května 2006 12:05
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Já? Nebezpečná? Ale jděte! Jsem nevinnost sama," zamžikala koketně řasami a zasmála se. Mohla být ráda, že ji nezná, jinak by jí to neuvěřil. Začíná to dobře, dokonce mě začíná krmit. Vdova si od něj šunku vzala, ale neopomněla jej lehce kousnout do prstu.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 08. května 2006 14:49

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Tábor Rozhlédnu se po tvářích čekajících mužů. Moc se mi nechce do toho, co mě čeká, nevím, jestli budu jako velitel za něco stát, ale moc na výběr nemám... Nadechnu se. Pánové, mám pro vás dost špatnou zprávu... mezi sebou máme zrádce. Takže je silně pravděpodobné, že pozice tábora může být vyzrazena a pokusí se na nás zaútočit. Proto by bylo nejlepší, aby jsme odsud dostali ty, kteří nemůžou bojovat. Aby se aspoň někdo zachránil, protože nevím, jestli budeme schopni odolat celé armádě. Dívám se jim do očím a zjiš»uji, jak na ně ta zpáva zapůsobila.

Bezejmenný - 08. května 2006 15:16
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Já jsem nevinná, řekla kuna kuřeti a poté ho sežrala. Nevěřím vám, madam, ale neberte to, prosím, jako urážku. lehce ucukl prsty, ale vzal další kousek masa a nabídl jí ho. Muž v mém postavení se musí naučit nevěřit nikomu, protože jinak mu nepřátelé zaříděj setkání se smrtí. A já jsem rád naživu. Zrovna teď s touhle krásnou vdovou jsem rád naživu.

Bezejmenný - 08. května 2006 15:22

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Tábor Ticho, které nastalo přerušoval jen dech všech účastníků porady, ale to netvalo dlouho. Zrádce! Ježiši, to přece není možné. My celé armádě odoláme. Nevzdáme se. A zrádce najdeme. Prohlásil jeden z mužů, který dříve sloužil ve vojsku, dokud Lord z Jižního Westu nezatoužil po jeho ženě. Kdy začneme odvádět lidi a co je s Charliem? Zajímalo dalšího muže s šedivými vlasy, který napadal na levou nohu.

Deirdre "Liška" - 08. května 2006 15:28
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Takže já jsem kuna a vy kuře? Kuřátka já ráda, jsou dobrý," blýsklo vdově v očích a lehce si jazykem přejela po horním rtu. Přidržela si krmící ruku a vzala si další kousek masa. Tentokrát se kousnutí nedočkal, Deirdre se ho jenom dotkla rty. Tomu říkám servis. Jednou mi bude třeba nosit snídani do postele, jestli ho dostanu.

Bezejmenný - 08. května 2006 15:58
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Ale kuřátka nekoušou pokud jsou v úzkých, ale já ano. Sladká. Při podávání dalšího sousta ji přejel konečky prstů přes rty. Víno?

Deirdre "Liška" - 08. května 2006 16:08
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Ale mě snad nekousnete. To bych musela já vás taky." Vycenila zdravé zoubky v úsměvu a ještě do třetice chňapla po jeho prstech, jak ji krmil. "To by nebylo špatný. A opijete vy mě nebo mám já vás?"

Bezejmenný - 08. května 2006 16:15
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Raději ne. Prohlédl si její zdravé bílé zuby. A opít navzájem se nemůžeme? Podíval se na ni a podal jí kalich s červeným vínem. Třeba vášní.

Deirdre "Liška" - 08. května 2006 16:37
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Hmm..." Vdova se nad jeho slovy na oko zamyslela a pomalu upila nabídnutého vína. Přes okraj kalichu se na něj ještě jednou podívala hodnotícím pohledem, jako by zvažovala, jestli jí za to stojí. Mně ano, ale jemu taky? Sama pro sebe se nad svými myšlenkami usmála. "To by ovšem mezi námi nesměl být ten stůl..."

Bezejmenný - 08. května 2006 17:30
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro A od kdy je stůl takový problém? Odložil prázdný podnos a vstal. Pomalu přistoupil k Deirdre a nabídl ji ruku, aby ji pomohl vstát. Zajímalo by mě, co přesně po mě bude chtít. Můžeme si sednout na postel, aby mezi námi nebyly překážky.

Deirdre "Liška" - 08. května 2006 17:42
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova ho celou dobu pozorovala. Nechala si pomoci do stoje, ale pohár vína stále neodložila. Naposledy se napila a konečně se kalichu zbavila. Stále ho držíc za ruku, došla k posteli a posadila se. "No a teď, když mezi námi už překážky nejsou?" zeptala se rádoby nevinně.

Bezejmenný - 08. května 2006 18:12
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Já myslím, že stále jsou. Sedl si vedle ní a rukou přejel pro rukávu jejích šatů. Jemně tím naznačil, že další překážkou mezi nimi jsou jejich šaty. Záleží na tobě. Co bude dál? usmál se a pobaveně naklonil hlavu ke straně.

Deirdre "Liška" - 08. května 2006 18:30
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Jsou? Ale to taky není žádný problém..." Místo toho, aby začala zápasit se svým kabátkem, šikovné prsty se začaly zaobírat jeho tunikou. Na rtech jí hrál úsměv. Ano, tenhle byl pěkný, ale že by hned... kdo ví. Třeba si ho jenom vysvleče do půl pasu a nic nebude. Musím vědět, jestli nekupuju zajíce v pytli.

Bezejmenný - 08. května 2006 18:45

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kolikrát už asi svlékala muže? Proč nad tím vůbec přemýšlím? Nechal se poslušně a trpělivě svlékat. Když mu svlékla tuniku a košili, chytil ji za ruce a odtáhl je od sebe. Myslím, že teď je řada na mě, abych nebyl v nevýhodě. Pustil její ruce a začal svlékat ji. Nespěchal a nechával ji čas, aby si ho mohla prohlédnout. Kůži měl snědou od slunce a svaly a šlachy pod ní se při každém pohybu napínaly. Předloktí a hruď měl porostlou tmavými chlupy, které se mu táhly přes vypacované břišní svaly dolů, kde se mu ztrácely pod kalhotami. Pod těsnými kalhotami, které jasně ukazovaly, jak se jejich majiteli líbí Deirdřina něžná péče.

Deirdre "Liška" - 08. května 2006 19:19

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova zkušeně svlékla Alyana do půl pasu a prohlížela si, co jí předtím ještě neukázal. Zaujatá tímto výjevem, dokonce neprotestovala, když jí odtáhl ruce, aby ho nemohla dál svlékat. Kabátek byl zapnut jenom na tři konflíky a košile na pět, takže to byla chvilka. Vdova se ještě více narovnala a, jak jinak, se vystavila dalšímu okukování. A že bylo co okukovat. Dokonce ani nebyla chlupatá. "Ale, takže huňáček... medvídek," uchichtla se, když prsty jen tak mimochodem pročechrala Alyanovu srst na břiše. "Nebo vlkodlak?" Teď Deirdre zřejmě neměla žádný ostych - a ten předtím, když do stanu vstoupil "bez klepání", byl spíše rozhořčením, co si to dovoluje. Dala ruce dozadu a opřela se o ně. Rudé vlasy jí padaly na ramena a byly v kontrastu s mléčně bílou pokožkou, která však v osvětlení svící byla spíše měkce oranžová nebo ve stínu.

Bezejmenný - 08. května 2006 20:02

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Když mu prstem přejela po hrudi tiše vydechl. Dokázala ho velmi rychle vzrušit, ale rozhodně ho nedokázala připravit o smysl pro humor. Já myslel, že kuře. Ale ty jsi mi úplně vyrazila dech. Mám ti říct, jak si krásná, ale to ti říká určitě každý... Ty její ňadra a jejich bradavky. Přece nezačnu kvůli ženě třeštit, jak malej kluk. Nezačnu. Já už třeštím. Tentokrát pro změnu natáhl ruku on a palcem jí pohladil lákavou bradavku. A sklonil se až těsně k ní jako při polibku, ale polibek ji nedal. Přisunul se k ní blíž a zašeptal: Mám tě dál svlékat nebo ty svlékneš mě?

Deirdre "Liška" - 08. května 2006 20:36

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova se zašklebila. "Vidíte, jaký jste had. Tváříte se jako kuře, ale přitom jste vlkodlak převlečený za medvěda, co se chová jako had," řekla s naprosto vážnou tváří a byla zvědavá, jestli se v tom orientuje, když jeho mozek má akutní úbytek krve. "Říká... jako bych to nevěděla. Ale jen málokdo chválí můj intelekt. Je to ponižující..." Naoko se zakabonila, ale zelená kukadla hned přimhouřila, když se dotkl bradavky. "Tak třeba mě svlékněte vy." Zvedla jednu nohu v kalhotách a vysoké botě a otřela se mu jí o bok. Zatvářila se vyzývavě a stejně tak se i usmívala.

Bezejmenný - 08. května 2006 21:13

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Lord Alyan se rozesmál. Ne jemně nebo s chladem v očích, nýbrž upřímně a nahlas. Mrška jedna. Takhle si ze mě utahovat. Nejkrásnější je na vás, madam, váš rozum. Příroda vám nadělila krásnou tvář, přenádherné tělo, ale váš zdravý rozum je ten nejcenější dar. Uchopil jednu její nohu za kotník a obě rukama jí stáhnul botu. Za chvilku k ní na podlahu dopadla i druhý. A madam prozraďte mi, dáváte přednost hadům, kuřatům, vlkodlakům nebo medvědům při milování? Abych věděl... přitáhl si k sobě její nožku a začal jí masírovat chodidlo.

Deirdre "Liška" - 09. května 2006 08:32

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Ohó, konečně to někdo ocenil! Ale příště by to chtělo bez mé vybídky..." pokárala ho a nechala si sundat obě boty. Přes dlouhé řasy mu věnovala ještě jeden těžko odhadnutelný pohled, když se jí ptal, co by při milování ráda. "Hadi jsou sice mrštní... ale ti ne. S kuřaty nic není. Ovšem medvědi... ti už jsou lepší. Ale příliš neohrabaní. Vlkodlaci jsou velcí, silní a vytrvalí. Není to pro vás moc velké sousto?" rýpla si, jestli si příliš nevěři, když jí bude v posteli chtít udělat vlkodlaka.

Bezejmenný - 10. května 2006 20:35

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Příště už budu vědět, co máš nejraději za poklonu, dlaní jí vystoupal po noze až ke stehnu a pak ji položil na její zapínání kalhot. Vytrvalý jsem to problém učitě nebude, ale silný a velký? To musíš posoudit sama. Pokud jí to nebude stačit, tak si může venku najít náhradu. Mužů ochotných si s ní užít je venku dost. Ale kdyby to některý udělal skončil by pověšenej na nejbližším stromě.

Deirdre "Liška" - 10. května 2006 20:48
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Deidre už začaly bolet ramena a lokty, tak se na lůžko sesunula na záda. Stále se na něj však dívala. Jenom jestli si moc nefandíš. "A co když vám nevěřím?" protáhla provokativně. "Doufám, že mi svá slova brzy dokážete. Aby se o vás nerozneslo, že jste lhář."

Bezejmenný - 10. května 2006 21:05

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Potom bych musel prohlásit, že westlandské ženy moc nevydrží, ale v náručí těch z Nordu by mohl člověk umřít štěstím, šikovně rozepnul pásek u kalhot a potom i knoflíky. Deirdre mu poskytla skvělý výhled na pohoří svých ňader a jemu začaly docházet vtipné odpovědi a postřehy. Jak to ty ženské umí, že dokážou chlapa zblbnout? Rozptylujete mě schválně nebo ne? opřel si ruce vedle jejích boků a políbil ji na pupík a poté na obě bradavky. Nakonec se dostal až k jejím rtům, ale to už nebyl jen lehký polibek.

Deirdre "Liška" - 10. května 2006 21:15

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Che, někteří tím štěstím doslova umřeli. Třeba manžílek zaplatil za chvíle štěstí vysokou cenu. Hajzlík. Pomáhala mu vysvléct ji z kalhot a potom si na něj jen tak mimochodem jednu nohu odložila, někam na jeho záda. "Rozptylovat? Né. Ale jestli vás vzrušuju... tak to už schválně je." Hlas se jí lehce zachvěl, když ji políbil na tělo, ale nestihla už nic víc dodat, i kdyby chtěla, protože si vychutnávala první polibek od nového hřebečka, kterého dnes večer zatoužila mít ve stáji. Přeci jen se lehce odtrhla a odtáhla sotva milimetr. "Jste si jistý, že to ta postel vydrží?"

Bezejmenný - 10. května 2006 21:33

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Tak je to určitě schválně. Nevím, ale Henrik ji, snad ještě nemusel opravovat, takže vydrží, odpověděl a vrátil se k líbání. Henrik zkouší postele častěji než já. Určitě bude chtít vědět, jestli by mě vdova nevyměnila za něho. Takže se musím postarat o to, aby ji to ani ve snu nenapadlo. Položil se na ni, zapletl jí ruku do vlasů a začal prohlubovat polibek. Pak se ale odtáhl. To mám zůstat v kalhotech nebo s tím něco uděláš, zrzinko?

Deirdre "Liška" - 10. května 2006 21:40

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Nó... uvidíme. Třeba tu váš společník ještě neměl ženu podobnou mně," ušklíbla se. Ona doma měla bytelnou postel, aby se nerozpatla v přívalu vášně. A nějaké polní lůžko jí moc stabilní nepřipadalo, ale lepší než hákem do oka. Taky si uvědomila malý problémek kalhot, ale nebylo to nic, co by se nedalo napravit stejně rychle jako zbavení ho tuniky a košile. Jenom to oslovení jí nebylo po chuti. "Možná. Ale jestli mi ještě řekneš zrzinko, asi tě někam kousnu," varovala ho a hmátla mu k rozkroku, aby poslepu rozepla kus toho přebytečného oblečení. Když byl nahoře, mohl by si ho stáhnout sám. Což mu taky řekla. "A pozor, a» se to o něco nezadrhne," vyprskla rozpustile.

Bezejmenný - 10. května 2006 21:53

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Když se to nerozpadlo pod těma dvojčatama, co tu měl, tak asi ne. Neunikl mu její výraz v obličeji, když ji oslovil zrzinko. Takže to nebylo ono. Kdybys mě někam kousla, tak jak bych tě nemohl dobře přesvědčit o svých kvalitách. Vím, že se jmenuješ Deirdre, ale je to takový drnčivý jméno. Jak jinak bych ti mohl říkat, aby se ti to líbilo? překulil se vedle ní na záda a začal se soukat z kalhot. Nebezpečí, že se to o něco zadrhne nehrozilo, protože tkaničky šly povolit docela snadno. A pak už byly kalhoty dole. Stačí?

Deirdre "Liška" - 10. května 2006 22:08

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Jo tak dvojčata... to není armáda, to jsou orgie, prskla v duchu. Jí se nepoštěstilo mít dva chlapy zároveň, protože všichni jsou tak odporně neochotní... a přitom by chtěli v posteli dvě ženy. A když jí to jeden navrhl místo dvojky s muži, zlomila mu svou jemnou ručkou nos. "A kdo říkal, že tě kousnu právě tam?" Nojo, chlap, zase myslí jen na ten svůj orgán. Lehla si na bok a pozorovala ten krátký boj s kalhotami. "Hmmm... když už nutně něco se zrzkou, tak zrzečko. Nebo lištičko." Vylétlo jí to z úst dřív, než si to uvědomila. Ale což, teď už bylo pozdě. A i kdyby to později slyšel... vždy» je to jedno. Liška mu s úsměvem znovu pročechrala srst na břiše a chvíli se na ní zdržela a bezmyšlenkovitě si pohrávala. "Tak copak, vlkodlaku? Chceš učesat srst?" zazubila se o něco víc.

Bezejmenný - 10. května 2006 22:14

soukromá zpráva od Bezejmenný pro A kde jinde by mě to nejvíc bolelo? Do ruky? odhodil kalhoty na zem a zadíval se na Deirdre. Lištička? To by opravdu šlo. Jsi chytrá jako ona i ta barva vlasů je jí podobná.... Když mu prsty přejela po břiše, tak se prudce nadechl a na chvilku zadržel dech. Mám se ti vydat na milost a nemilost nebo to uděláš ty pro mě? A musíš mě říkat vlkodlaku? Pak mám pocit, že mě naroste srst a začnu výt na měsíc. Položil ji ruku na ňadro a začal ji na něm hladit.

Deirdre "Liška" - 10. května 2006 22:33

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Do nosu? A kdo říkal, že to musí nejvíc bolet... Třeba by to bylo jenom varování." Snad sem Henrik nevrazí v domění, že tu dneska má spát. U tohodle bych zrovna nestála o to, aby se v náhlém popudu chtěl přidat... "Srst už máš a výt budeš tak jako tak," uchichtla se a dále se zaobírala chlupy, jenom o kousek níž, v podbřišku. Tiše zavrněla skrz pootevřené rty. To snad není možný... aby s tebou chlap tak rychle zamával, že bys mu nejraději kývla skoro na všechno...! vynadala si v duchu, když se v podbřišku ozvalo příjemné zachvění, jak tělo reagovalo tím nejpřirozenějším způsobem, kde byl Deirdre nepomohly žádné intriky.

Bezejmenný - 12. května 2006 20:27

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Síla zvyku, když se v boji stávají zranění, tak jejich cílem je nejvíc ublížit.........Na varování nebejvá čas, což je škoda. Moc velká škoda, protože by nebylo tolik mrtvých a zmrzačených. Alyan se prudce nadechl, protože její prátravé prstíky ho vzrušovaly k zbláznění. Vždy» jsem jak kámen. Asi mě to zabije. Dračice jedna. Ale nesmím moc nahlas, pokud nechceš ráno slyšet nejapné poznámky. Líbila se mu reakce jejího těla, a proto se začal věnovat i druhému prsu, zatímco jí volnou rukou pomalu přejížděl po boku.

Deirdre "Liška" - 12. května 2006 20:43

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Ale se mnou jsi snad nepřišel bojovat... Protože tady jsi už evidentně svoji bitvu prohrál..." Dívala se mu přitom o hodně níž, než měl modré oči. On v těch jejích, schovaných za řasami, uviděl záblesk lačnosti. "Ale ačkoli jsi boj prohrál... stále jsi nesklonil zbraň. To se dělá?" napomenula ho pobaveně a zamluvila tím další vzdech, co se jí dral z hrdla. Jenom se hlasitě nadechla a ihned se usmála. "Skloníš zbraň dobrovolně? Nebo tě mám donutit..." Bylo více než jasné, že ho donutí, protože prstíky se jí už dotkly. Rádoby ledabyle, omylem. Vdova však zvědavě pozorovala a poslouchala, jak na to bude reagovat.

Bezejmenný - 12. května 2006 21:05

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Rád bych věděl, jak mě chceš donutit. Věz, že a» uděláš, cokoliv......moje pomsta bude desateronásobná. Alyanovi se zadrhával dech v hrudi a srdce mu bilo jako splašené. Takhle mě provokovat, po dlouhém půstu není hezké. Budu ji muset zarazit. Nerad. Vyčerpaně sevřel její nenechavé ruce. Lištičko, ty mě hodláš nadobro zničit? Alyan se pohnul a podařilo se mu přitisknout Deirdre k matraci. Začal jí zákeřně líbat na ňadra, aby předešel výbuchu jejího temperamentu.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 12. května 2006 21:21

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Tábor Pokrčím rameny. Bohužel to je tak. A jelikož nemáme snad žádný spolehlivý způsob, jak to zjistit, budeme se muset mít hodně na pozoru... pokud nám to ještě pomůže. Jsem sice rád, že si tak věří, ale já vím přece jenom o armádě svoje. Kdyby po nás šlo všechno, co má lord v zásobě... a» na nás oko Odinovo spočine s vlídností. Lidi začneme odvádět co nejdřve. Obrátím se na muže, který se ptal na Charlieho, a zaváhám. Je dobré jim to říkat? I když... teď už stejně nic horšího nemůže nastat... To je další velký problém. Charlie byl zajat, řeknu tiše. A není zrovna šance ho osvobodit.

Deirdre "Liška" - 12. května 2006 21:25

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Už se na tu pomstu těším..." odvětila provokativně a nedala pokoj, dokud ji nepřimáčkl k matraci. Tlumeně vyjekla, protože to nečekala, a trochu se zazmítala. Aspoň si ověřila, že má vážně sílu, takže mohla své mysli lhát, že mu tak snadno podlehla právě kvůli ní. "Nechci tě zničit... jenom tě škádlit." Trochu už se přestala bránit a položila se celou vahou do matrace. Slovy už neprotestovala - taky neměla proč.

Bezejmenný - 12. května 2006 21:35

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Nejdříve pošleme děti a ženy. Nakonec my. přikývl jeden z Aldwynových důvěrníků. Kdy byl Charlie zajat? Může za to ten zvěd. Takže ten lump dneska i zabíjel. U Arawnových psů, jak z toho ven. Přece ho nenecháme zabít. Udělal toho pro nás tak hodně. Jejich pohledy se obrátily k Aldwynovi. On byl teď vůdcem, na jehož bedrech ležela zodpovědnost za jejich životy a oni ho budou od této chvíle respektovat jako jediného velitele, kterého mají.

Bezejmenný - 12. května 2006 21:43

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Tak tě teď budu taky jen škádlit. Alyanovi se záhadně podařilo zvolit tón, který zněl jako výhružka. Víš, že hezky chutnáš? zašeptal jí do kůže a rozhodl se, že si vychutná pro změnu i její rty. Ta ústa, která dokážou s lehkostí laškovat i lát. To bude ale noc. Vpil se do jejích rtů. Přestal jí hladit jemnou kůži na boku a začal se jí dotýkat na stehnech a na břiše, ale pečlivě se vyhýval jejímu klínu, aby ji trochu potrápil. Je jako silné víno. Taky tak stoupá do hlavy.

Deirdre "Liška" - 13. května 2006 00:25

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Co mi taky zbývá... jsem ti vydána na milost a nemilost..." Ale ještě dnes v noci se postarám o to, abys skončil ve stejné situaci. Vdova už nic víc neřekla, i kdyby chtěla. Opět jí zamkl ústa polibkem a Deirdre v nestřeženém okamžiku vyrazila jazykem vstříc. I přes líbání mu tiše povzdechla do rtů. Nejraději by tu jeho proklatou ruku chytla a podržela ji tam, kde ji chtěla mít. Místo toho raději zabořila prsty do tmavých vlasů a konečky prstů druhé ruky mu bezděky přejížděla po páteři.

Bezejmenný - 13. května 2006 16:38

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Z jejich rtů se polibky přenusl, k jejímu oušku, jež začaj jemně okusovat. Asi vážně nic jinýho, zašeptal jí a ona mohla ucítit, jak ji lehtá jeho dech. Cítil se jako v horečce, protože vdova ho dokázala hodně rozpálit a on měl pocit, že vybuchně. Musíme to ukončit nebo mě zabije napoprvé. A takovou ostudu si nemůžu dovolit. Nakonec se rozhodl jí přestat trápit a pohladil ji mezi stehy.

Deirdre "Liška" - 13. května 2006 17:13
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova se lehce přidušeně zasmála. "A já myslela, že už jsi jedl... nenažranče." A taky ho kousla do ucha. Trhla sebou a pevněji si ho k sobě přitiskla, když se konečně dotkl vytouženého místa. Tiše zasténala, aby mu dala najevo, jak moc to chce. Už byla vlhká.

Bezejmenný - 13. května 2006 17:29

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Trošku syknul, když ho kousla a stále dokázal bystře odpovídat na její poznámky. No to ano. Ale teď je čas na dezert. Na tebe. Prsty zvyklými zacházet s mečem ji jemně hladil, ale nakonec nad ním zvítězila vášeň a chtíč. Položil se na ni a začal do ní pomalu vnikat, protože pochyboval, že by ho pochválila za hrubé a neurvalé chování. Tak sladká a tak žhavá. Jak moc já jí chci. Až to bolí.

Deirdre "Liška" - 13. května 2006 17:48

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Ano?" protáhla a to se změnilo ve vzdechnutí mu přímo do ucha. Roztáhla nohy víc a uvítala ho s úsměvem na rtech v pekle. Protože jenom v pekle může být takový žár a hříšná žena, která se pod ním pohybovala ve smyslném rytmu milování. Snažila se být co nejtišeji, ale jen co se dál nořila do slatného víru, hlas stoupal. Neškrábala, nekousala, ale tiskla ho k sobě, že sotva popadal dech. Jako by se bála, že jí uteče.

Bezejmenný - 13. května 2006 18:12

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Nezdálo se, že Alyan by jí chtěl utect. Naopak se k ní přitiskl ještě víc. Položil ruce na její zadeček, aby do ní mohl lépe proniknout. Pohltila ho a měl pocit, že už ho nebude chtít pustit. Položil si hlavu na polštár a snažil se chytit na chvilku dech. Poté se začal pomalými přírazy pohybovat. Pssst. Bu» zticha Lištičko, zamručí jí udýchaně do ucha, zatímco do ní vniká a opět se stahuje.

Deirdre "Liška" - 13. května 2006 18:24
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vycházela mu pánví vstříc. Když ji napomenul, jenom se zajíkla a kousla se do rtu. "Nemůžu..." zakňourala tiše. Aby aspoň částečně vyplnila jeho přání, rukou zapletenou do jeho vlasů mu zvedla hlavu a hladově ho políbila. I tak jí ale sem tam unikl tlumený zvuk spokojenosti. Stehny se mu třela o boky a opět si jednu nohu odložila na bedra.

Bezejmenný - 13. května 2006 18:51

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Alyan nevnímal její odpověď, protože už vůbec nemyslel. Tělo se mu lesklo potem a on se snažil kontrolovat, alespoň natolik, aby Deirdre dospěla k vyvracholení dřív než on. Zatínal jí prsty do zadečku, když ucítil, jak se pod ním zmítá a jak jí prostupuje křeč vyvrcholení, tak si konečně dovolil uvolnit. Zpocený a pro tuto chvíli vyčerpaný se svezl vedl vdovy, aby ji netížil a jednou ruku si ji přitáhl blíž. Zavřel oči a přitiskl se k ní.

Deirdre "Liška" - 13. května 2006 19:00

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova byla jako jáma z ohněm, a to nejen barvou vlasů. Při vyvrcholení je oba zachvátily plameny jako čarodějnice, které byly inkvizicí odsouzeny k trestu smrti. Liška si to ale ke konci neodpustila a v nejbližších stanech mohli slyšet, jak moc dobrý milenec Alyan je, ačkoli nepadlo jediné slovo. Stále ještě roztřesená se nechala přitáhnout a přitulila se. Nos mu zabořila pod bradu a ruku ještě nevymotala z jeho vlasů, to ale za chvíli napravila. Jenom proto, aby prsty zabořila do chlupů na hrudi. Ještě jednou spokojeně zamručela.

Bezejmenný - 13. května 2006 19:12

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Pohladil ji po jemných zrzavých vlasech, ale sílu na to, aby otevřel oči neměl. Ležel klidně a čekal až se mu splašené srdce uklidní a tělo odpočině, protože tohle rozhodně nepovažoval za konec dnešní noci s krásnou rusovláskou ze Salteru. Čarodějka jedna takovouhle ženskou jsem hodně dlouho neměl. Pokud vůbec někdy. Není ti zima? zašeptal jí, protože už je přestala spalovat vášeň. Hlas měl suchý a trochu chraplavý.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 13. května 2006 19:14

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Zavrtím hlavou. Nemůžou tu zůstat všichni. Pár bude muset jít s ženami, aby je měl přinejhorším kdo bránit. Dají bozi, aby to nejhorší nenastalo... Pohybem ruky zarazím překřikující se muže, které omlouvá jejich pochopitelné rozčilení. Nemůžu vám říct něco, co sám nevím, ale pravděpodobně všechny potíže má na svědomí ten zrádce. Jinak by se lord nemohl dozvědět, že náš vůdce bude dnes ve městě. Rozhodně bysme by jsme ale měli přestat rokovat a začít něco dělat, je lepší být připravený na něco neočekávaného. Je jim pravděpodobně jasné, že tím neočekávaným myslím útok vojáků.

Deirdre "Liška" - 13. května 2006 19:23

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Opět jenom něco zabručela, protože na víc momentálně neměla sílu. Začínala jí být zima, protože pot najednou studil. Konečně se trochu povytáhla a otřela se mu svou tváří o jeho. Opravdu nelhala, když říkala, že někdy je přítulná. Ačkoli byla Liška, tímhle gestem připomínala spíše kočku. Pořádnej chlap tu nebyl dlouho... takovej, kterýho bych hned po tom s křikem a kalhotama na půl žerdi nevyhnala ven v jakémkoli počasí... nebo se od něj nezvedla, jen co v noci s chrápáním usnul... Ne, on lorda se jí rozhodně nechtělo zvedat ani ho vyhánět z jeho vlastního stanu. "Je..." odpověděla až po chvíli, kdy jí naskočila husí kůže. Neochotně se pohnula, aby nahmatala nějakou deku. A možná i víno, pokud ho nechal někde v dosahu, protože měla žízeň. Nejen z lásky je člověk živ.

Bezejmenný - 13. května 2006 19:25

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Pokývali hlavou na znamení souhlasu. Líbilo se jim, jak dobře se projevil jejich nový velitel. Já si vezmu na starost vydávání zásob pro ženy a děti. Přihlásil se tmavovlasý muž středních let, který dříve pracoval jako písař a dokázal počítat. Podstatně mladší světlovlasý navrhl svůj přínos: Postarám se, aby všichni, kdo se mají jít ukrýt, o tom věděli a nechám je seřadit venku. Padlo pár dalších návrhů, ale nikdo z nich se dobrovolně nerozhodl, že vybere muže, kteří budou doprovozázet uprchlíky do jeskyní. Nikdo si nechtěl vzít takovou odpovědnost na svá bedra.

Bezejmenný - 13. května 2006 19:58

soukromá zpráva od Bezejmenný pro S tím musím něco udělat, jemně ji políbil na rameno, položil její hlavu na polštář a zvedl se, aby ji přikryl. Nejdřív přes ni přehodil chladné prostěradlo a poté vytáhl přikrývku z šedivých králičích kožešinek. Nakonec nahý přešel ke stolu, kde si nalil víno a zhluboka se napil, jelikož mu při milování vyprahlo. Alyan si všiml zrzčina pohledu, kterým se dívala na pohár s vínem. Chceš víno nebo mě, že se tak díváš?

Deirdre "Liška" - 13. května 2006 20:13

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Nechala se přikrýt a zavrtala se do pokrývek se spokojeným úsměvem. Když se zvedl, koukala na něj. Nejdřív jak se mu pod kůží vlní svaly, což jí úsměv ještě rozšířilo. Klouzala po něm pohledem a bylo jí dobře. "Nejdřív víno. Tebe až později," zapředla poslední větu lehce vyzývavě a opět se dlouze zadívala na některé partie, které k tomu bude potřebovat. Ano, tebe později... tábor se ještě bude divit...

Bezejmenný - 13. května 2006 20:29
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Takže víno? Já se trápím, předstíral zoufalství a dolil do poháru víno. Sedl si zpátky na postel a podal jí pohár. Rozhodl se počkat než dopije, aby vrátil pohár na stůl. Je opravdu škoda, že se přiklila. Byl na ní krásný pohled. A zase bude. A hlad jsi nedostala?

Deirdre "Liška" - 13. května 2006 20:55
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vděčně si od něj vzala pohár a napila se tak, že jí jeden pramínek stekl po bradě na ňadra. Nic si z toho ale nedělala, jenom na chvíli zauvažovala, jestli to bude chtít slíznout. "Chceš snad krmit šelmu? Abych tě zase nekousla. Samozřejmě do prstů."

Bezejmenný - 13. května 2006 21:07
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Usmál se a sledoval cestičku pramínku vína. Později Alyane. Na všechno dojde, uklidňoval se v duchu. Nátáhl se, aby jí odebral pohár. Jistě, že do prstů. Kam jinam. Nevadí mi krmit šelmu. Je to lepší než být její potrava.

Deirdre "Liška" - 13. května 2006 21:17
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Odtáhla deku a podívala se pod ní, kam až pramínek stekl. Vyčítavý pohled věnovala Alyanovi. Zvedla hlavu a nastavila mu hrdlo jako nějakému upírovi. "Tak už jsi mě napojil, krmit mě chceš... ještě očistit."

Bezejmenný - 13. května 2006 21:32
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Alyan hltal její tělo a jentaktak položil pohár na stůl. Ještě o kousíček stranou a skončil na koberci. Přešel k lůžku a sedl si na něj. Jak si madam přeje, zadíval se na její tělo. A pak ji políbil na bradu, odkud jazykem pokračoval přes krk po červené stopě. Při tom ji, ještě stihl hladit rukama po bocích. Chutnáš moc dobře.

Deirdre "Liška" - 13. května 2006 21:45
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Deirdre ho při putování dolů vískala ve vlasech a spokojeně při tom zamručela. "To víš, já jsem celá k nakousnutí. Nebo ne?" Nepochybovala o tom, že její rádoby nešikovnost při pití vína povede k dalšímu výbuchu vášně. tentokrát ale chtěla být nahoře, aby ho donutila výt, jak mu slibovala na začátku.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 13. května 2006 23:24

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Jsem rád, že se sami hlásí, v životě jsem nikomu nevelel a tohle mi to přece jenom usnadňuje... Jenom řeknu: Byl bych rád, aby to stěhování proběhlo co nejméně nápadně, aby pokud možno nikdo nevěděl, kam jdete, tím méně měl možnost vás sledovat. Byl bych rád, kdyby sis to vzali na starost, kývnu na mladíka, který byl původcem návrhu, a vy tři. obrátím se ještě na další muže, jimž mám odvahu to svěřit. Přece jen je to hodně náročný úkol... Vyberte si k sobě ještě nejméně deset dalších mužů, ale musí to být ti, za jejichž věrnost jste ochotni vložit ruku do ohně.

Charlie Drake - 13. května 2006 23:33

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Spalo by se mi docela pěkně, kdyby po mně neběhaly krysy a hlavně by se mi pořád ve snu nevracela připomínka toho, co mě v nejbližší době čeká. Nehledě na to, že jsem se za tenhle den naspal už docela dost. Vem to ďas, řeknu potichu a převalím se na záda, takže koukám do stropu. Nic zajímavého. Za to když si na něj začnu promítat, co udělám nejdřív lordovi, a potom tomu práskačovi... nepříliš vesele se ušklíbnu. To je zajímavý... já bych se měl vlastně asi hrozně bát. A místo toho jsem jen zvědavej, co na mě vymysleli. Charlie, ty jsi fakt šílenec, víš o tom? Ale co. Slabá útěcha taky útěcha. A lepší, než tu v koutě zmírat hrůzou. Ale moh bych jim to trochu zpestřit, napadne mě najednou. S okovy se bojuje špatně, ale kdyby se mi podařilo z nich dostat... kde že jsem to měl ty paklíče? Začnu se šacovat a doufám, že mi malý balíček s několika druhy udělátek na otvírání zámků někde nevypadl.

Rhiann - 14. května 2006 16:07
	soukromá zpráva od Rhiann pro Weststone Se zájmem sleduji, jak můj bratranec zívá. Pochybuji, že ví, že jsem mu trošku okořenila to víno, jež celou dobu pil. Teď usne a já budu mít klid na záchranu Charlieho. Už před časem jsem poslala vzkaz Lučišníkovi, který si nenásilně poradí s našimi strážemi. Utahaně si sednu na židli ke krbu a zadívám se do plamenů. Už aby byl večer. To bude klidu.

Bezejmenný - 14. května 2006 16:17

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Les Lučíšník nepřijal zprávu, že musí zachránit jednoho ze svých zbojnický nepřátel, radostně. Rozkaz poslechnout musel, takže se pomalu začal připravovat, aby mu stačilo pouze vzít potřebné věci a vyrazit. Weststone Lord z Jižního Westu začíná na židli klinkat, a tudíž ho jeden z jeho mužů doprovodí do postele. Jak je vidno, nikdo lady Rhiann nepodezřívá z pletich, protože West toho moc nenaspal, když lovil a soptil nad zbojníkem. Čas pomalu plyne a blíží se večer. Ruch v síni stoupá a nikdo si na zajatce už nevzpomene, kromě několika vojáků, kteří ho mají v noci hlídat.

Rhiann - 14. května 2006 16:28

soukromá zpráva od Rhiann pro Weststone Už v daleko lepší náladě si jdu dát něco k večeři. To něco se skládá z pečeného vepřového masa a čerstvého chleba. Po večeři rozdám rozkazy služebnictvu na zítřek a po rozloučení s otcem se odeberu do postele. Přede dveřmi mi budou celou noc spát dva vojáci, jež dohlídnou, že jsem nevytáhla z pokoje paty. Ještě, že nevědí, jak dobří svědkové z nich budou. Mám to ale štěstí.

Bezejmenný - 14. května 2006 17:29

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Vojenský tábor Alyan se probudil hodně brzo, vzhledem k tomu, jak vyčerpaný se vrátil z výpravy a nočních radovánek. Vdova stále spala a on ji ještě nechtěl budit. Pozoroval ji, jak mu spí na rameni obklopena záplavou zrzavých vlasů. S usměvem pozoroval svou společnici a vzpomínal na sladkou noc. Ona mě vážně donutila škemrat. Jestli křičet, tak tím si jistý nejsem, ale spolehlivě se to od Henrika dozvím, i kdybych nechtěl. Vstanu až později. Po náročné výpravě na to mám nárok.

Deirdre "Liška" - 14. května 2006 17:45

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova mu usnula za poslouchání bušení jeho srdce, schoulená v náručí jako neškodná vyčerpaná šelma. Vzbudila se však podstatně později než Alyan, protože byla zmožená cestováním, kde se příšerně nudila, i milováním. A nikdo ji nebudil, tak proč se pořádně neprospat v teplíčku a bezpečí. Těžko říct, jestli ji probral nějaký jeho sotva znatelný pohyb nebo ruch venku. Ještě se zavřenýma očima se protáhla a něco neartikulovaného si zamumlala. Potěšilo ji, že ač byl voják, neutekl brzo ráno pryč. Za to měl další bod k dobru oproti baronovi, který v porovnání s ním neměl sebemenší šanci. "Za jak dlouho nám shodí stan na hlavu, že už ho balí? Nebo tady zůstáváte?" ozvala se tiše místo ranního pozdravu. Nepovažovala ta slova za důležitá, když se k němu ještě tulila. Její otázka byla praktičtější.

Bezejmenný - 14. května 2006 17:53

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Henrik tu zůstává a já se dnes vracím na Weststone. Můj pobočník si měsíc užíval klidu a teď je s tím řada na mě, políbil ji na spánek Alyan a vymanil se z jejího objetí. Nechce se mi, ale raději už vstanu než nám sem vtrhne návštěva. Chceš něco určitého ke snídani? zadíval se na Deirdre a jen velice neochotně začal hledat svoje oblečení. Proč jsi sakra velitel? Jinak bys s ní mohl zůstat. No někdo to odnést musí. Za šlechtický původ se platí.

Bezejmenný - 14. května 2006 17:59
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Ano, Aldwyne. Muži se chopily plnění rozkazů a odešli pryč z příbytku. Spousta otázek zůstala nevyřešených a tou nejhorší bylo: Přepadnou náš tábor nebo ne? Najdnou se Charlieho povinnosti přesunuly a lidé se začali bát. Zvenku se ozývaly hlasy a povely, které znamenaly, že muži se už chopily svých úkolů. Teď bylo už třeba jen zabezpečit tábor, proti útoku.

Deirdre "Liška" - 14. května 2006 18:00

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Deidre ho z teplé postele pustila stejně neochotně, jako on následně hledal svoje odhozené šaty. Ještě se na chvíli rozvalila. Nejraději by se v teploučku nechala odnést až rovnou na Weststone, ale to by asi neprošlo. "Hlavně aby se to dalo jíst. Hmm... kams mi až odhodil botu? A kalhoty?" zvedla hlavu a koukala, kde to je. Až teď si uvědomila, že jí tu něco chybí. Psi. Ti asi byli venku a buď proháněli nějakého vojáka, co se jim nelíbil, nebo leželi jako tichá černá stráž před stanem. Protáhli se pod stanovou plachtou, když si jich vdova nevšímala a spíš se zajímala o Alyana. Pohledem si našla většinu svého oblečení, aby ho nahá nemusela hledat dlouho. Ne že by se styděla, ale vstávat do chladného rána... Vyskočila nečekaně probuzeně a nasoukala se do černobílých svršků.

Bezejmenný - 14. května 2006 18:11

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Stačí říct a pomohl bych ti. Pokud už nechceš jdu pro tu snídani. Alyan dozapínal tkanice tuniky a rozmrzele si přejel pro rašících vousech. Nakonec přeci jen rozdělal stanovou plachtu a protáhl se ven do jasného světla nového dne. Ruch v táboře už dávno propukl a bylo vidět, že někteří z vojáků se už balí na cestu domů, zatímco další si tu chvilku pobydou. Koně hřechtali a nechali se sedlat. U ohňu se vařilo jídlo, stráže hlídaly tábor a do toho všeho pobíhal kolem lidí i zvířat Henrik. Alyan se usmál, když viděl svého zoufalého a zmaténého přítele, ale rozhodl se ho nezachraňovat. Henrik vojsku už velel, tak a» v tom pokračuju. Snad během volna moc nezlenivěl. To by nám tak chybělo. U jedno z mužů si vyzvedl teplou a snad chutnou snídani, aby měl čím nakrmit Deirdre i sebe. A zamířil rychle zpět do stanu, dřív než si ho pobočník všimne.

Deirdre "Liška" - 14. května 2006 18:23

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Obléct se dokážu sama... jenom se svlékáním někdy potřebuju pomoct," usmála se vdova a taky rukou ozkoušela, jak moc mu povyrostly vousy. "Ale trochu strniš»átko by ti neuškodilo. Pak bys mě mohl škrábat na zádech bez rukou." Psi venku už celkem efektivně obstarávali žrádlo - nějaký nebohý voják o něj zřejmě přišel, když se dvěma dorážejícími bestiemi nechal odehnat, jen aby nepřišel o ruku. Nechala ho odejít a dopínala svoje oblečení. Ještě rozčesat rozcuchané vlasy... takhle ji našel, když se vracel se snídaní. Tudou hřívu měla rozpuštěnou a prošesávala ji kartáčem. I přes to všechno se zase zkroutila a tvářila se nepoddajně jako někdy její majitelka. Zatímco on snídal, vdova ještě zápasila s vlasy. Parádo trp. Vyčesala si je nahoru, ale nechala zpod jezdeckého černého kloboučku viset dlouhý koňský ohon. Složitější účes by byl při cestování k ničemu a stejně by potřebovala služku. "Tak copak's přinesl za krmení pro dravou šelmu?" sedla si k němu konečně, jen co odhodila kartáč ke svému zavazadlu.

Bezejmenný - 14. května 2006 18:44

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Alyan rychle vkrošil do stanu a chvilku sledoval marné usilí o zkrocení vlasů. Nakonec si sednul ke stolu a nalil víno. Mám tu měkký chleba, šunku a nějaká jablka. Houbovou polévku jsme raději odmítnul. Jeden nikdy neví, kdo ty houby sbíral. Nabídl ji jídlo z podnosu, když si k němu přisedla. Sotva se stačil jídla dotknout, když se ozvalo zaškrábání na celtu. A Henrikův hlas: Jdu dovnitř, takže pokud jste zaneprázdnění, tak si to odložte. Sotva jeho slova dozněla, rytíř vtrhl dovnitř a naštvaně se podíval na Alyana. Můžeš mi říct, proč jsi mi utekl? Potřebuju s tebou mluvit, prohlásil naštvaně. Teprve po chvilce vzal na vědomí vdovu: Madam, prosím za prominutí, ale lord Alyan se mi musí na chvilku věnovat. Pak vám ho vrátím do postele.

Deirdre "Liška" - 14. května 2006 18:51

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Deirdre si vzala z podnosu šunku a chleba dřív, než stačil vyjmenovat, co vlastně přinesl. Jenom se pousmála při poznámce o houbách. Jenže to už začal otravovat Henrik. Zvedla jedno obočí, když vzal na vědomí i její přítomnost. "Hm... použitýho už nechci. Kdo ví, co s ním všechno budeš dělat. Doufám, že se nedáš, Alyane," prohlásila naprosto nevzrušeně a dál žvýkala svoje sousto. Jelikož byl Henrik docela neomalený, bez servítek mu začala tykat.

Bezejmenný - 14. května 2006 18:58

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Alyan se natáhl pro chleba a na Henrika se podíval zcela klidně, jako by ho přítel přišel pozdravit a popřát mu hezký den. Určitě bych se Henrikovi nelíbil, Deirdre. Nejsem blondýnka ukousl si kousek šunky a teprve potom se se mu rozhodl věnovat. Nech mě v klidu nasnídat. Určitě to zvládneš beze mě. Za chvilku jsem venku a všechno vyřešíme. A ty se líp chovej! Děláš ostudu celému Westlandu. Pokáral ho Alyan a jemně mu naznačil, že má vypadnout.

Deirdre "Liška" - 14. května 2006 19:04
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Doufám, že se jí ani stát nemíníš. Ještě by se o tebe Henrik začal zajímat. A zápasy v bahně bych asi prohrála a ty bys byl odsouzen stát se jeho ženou." Říkala to konverzačním tónem a nic si nedělala z toho, že Henrik stojí nad nimi. O to to bylo zábavnější. Stejně za chvíli vypadne.

Bezejmenný - 14. května 2006 19:11

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Čemu jsi nerozuměl Henriku? Že půjdu navštívit tvoji matku až dojedu na Weststone. Zvedl k němu naštvaný pohled Alyan. Henrikova matka byla proslulá, tím že svého manžela hlídala a omezovala. Po jeho smrti se pokoušela řídit život i Henrikovi, a ten raději nastoupil přes její protesty k vojsku, než aby ji musel poslouchat. Matka, ta jediná na něho platila. Jedině napsrosto hloupý stvoření se zaplete s Henrikem. Dokud se nenajde nějáká odvážná, jež mu nasadí chomout, tak se o něho musím starat já. Neznáš nějákou, která by se obětovala? Alyan vyprskl smíchy, když se Henrik otočil na patě a naštvaně vypochodoval ze stanu. Zvědavec jeden. Prý, že mě potřebuju. Doufal, že uvidí Deirdre ve spodním prádle nebo nahou.

Deirdre "Liška" - 14. května 2006 19:31

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro I vdova se pochichtávala, jak hezky Henrika vyhnal. "Odvážná jsem, ale chomout mu teda nasazovat nechci. A hloupá nejsem, takže já do téhle kategorie nespadám. Ále, nemusíš se o něj starat, ne? Od toho má maminku... na což nereagoval dvakrát nadšeně, takže to asi bude pořádná fúrie. Ale říká se, že si muži nacházejí ženy, které jsou podobné jejich matkám..." zamyslela se vdova a pokrčila rameny. Že by měla něco společného s matkou zesnulého manžela, to si tedy nepamatovala, protože ona byla příšerná kvočna. Dočkala se pohřbu svého syna, což ji dokonale dostalo a kleplo ji ještě nad jeho hrobem. Takže ji tchýně s výčitkami rozhodně neotravovala. A Deidre si pochvalovala, jak sejmula dvě mouchy jednou ranou.

Bezejmenný - 14. května 2006 20:28

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Musím ho hlídat, aby nezdivočel. Jeho matka mi to nakázala před odjezdem, smál se Alyan, ale nakonec to vzdal a opět se zabral do jídla. Ona mu matinka nějákou vybere, ale jestli jsou ženy, které si muži vybírají podobné jejich matkám, tak si tě musím držet dál od těla, zadíval se na ní modrýma očima. Moje matka se ti trochu podobá. Prohlásil a čekal, jak na to zareaguje. To nebyl vtip. Ona je mojí matce opravdu podobná, ale já otci ne. Ještě to tak. Je to slaboch.

Deirdre "Liška" - 14. května 2006 20:35

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Je vidět, že jeho matka nekomanduje jenom syna," ušklíbla se. Potom se zasmála. "Až vybere, právě jsem se sama pozvala na svatbu - to totiž musím vidět. Já si ho nedokážu představit, i když ho znám ani ne den, v takové roli... ve slavnostních šatech... Dál od těla si mě držet nemůžeš, když ještě v noci ses do toho mého jenom hrnul." Vzhlédla k němu. "Takže říkáš, že si budeme s budoucí tchýní rozumět?" zazubila se provokativně.

Bezejmenný - 14. května 2006 20:43

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Ne, jeho matka komanduje každého. Jen na Rhiann si netroufá. Natáhl se po poháru vína a upil ho. No on si spíš nějákou bude muset vzít. Až přiletí k jeho matce tatíček toho děvčete a začne vyhrožovat, vzal si poslední sousto chleba. Nevím. Matka vládne pevnou rukou. Jediný co otci povolila, je jeho milenka. Jak rychle budeš hotová? Jdu za tím otravou. Alyan zapil jídlo vínem a začal se zvedat od stolu.

Deirdre "Liška" - 14. května 2006 21:01

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova se teď už nepokrytě rozesmála, jak lord prchá, jen co se zmínila o svatbě. "Prcháš? No dobře... aspoň vím, čeho se neohrožený velitel lord Alyan bojí... nevěsty!" vyprskla a nechala ho odejít. Snědla ještě pár soust, než konečně vyšla ze stanu. Tam její psi okusovali něco, co ukradli. Zabušili ocasy do země, jakmile ji spatřili, ale od jídla je neodlákala.

Bezejmenný - 14. května 2006 21:06
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Nevěsty? To je pro mě v současné době válka. Alyan odešel najít Henrika a konečně mu dovolit, aby si postěžoval a všechno mu vyložil. Oba teď stáli u koní na druhé staně tábora a o něčem živě diskutovali. Pobočník při tom zoufale mával rukama a lord ho pozoroval s rukama založenýma na hrudi. Zatím si ani jeden z nich vdovy nevšimnul.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 14. května 2006 23:21

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Když muži odejdou, ještě chvíli sedím v domku a drbu Buddyho, který ke mně přišel a neš»astně kňučí. Tomu ani nemusel nikdo nic říkat... No máš pána v pěkném maléru, řeknu mu. Ale my na tom nejsme zase o tolik lépe. A nejhorší je, že si nejsem ani náhodou jistý tím, co přijde, víš? Od vlka asi žádnou radu nepochytím, je to jen na mně. Ještě naposled ho potřepu po huňaté hlavě a vyjdu ven, abych rozmístil lidi na pozice kolem tábor. Taky to bude chtít vyslat zvědy. Je vždycky lepší vědět, když se nepřítel objeví, s mírným přestihem.

Deirdre "Liška" - 15. května 2006 09:57

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Nechtěla působit dojmem, že za jedním z nich neustále musí chodit jako ocásek, proto chvíli zůstala před stanem u svých dvou psů a pozorovala ranní zmatek v táboře s rukama v bok. Až potom, zcela ledabyle a náhodně, se docourala k výběhu s koňmi, ovšem nešla přímo za dvěma debatujícími muži. O čem se asi tak hádají? Že si Henrik nedovede poradit sám. Zamyšleně sledovala koně a psi se po chvíli připlížili za svou paní, aby plnili úlohu mlčenlivé a hrůzostrašné stráže.

Bezejmenný - 15. května 2006 14:41

soukromá zpráva od Bezejmenný pro To snad nemyslíš vážně. Vždy» se zabije! zvýšil hlas Henrik. Bylo celkem jasné, že obětí jeho vzteku není nikdo jiný než Alyan. Tak jí to řekni, ozval se po chvíli opět pobočníkův hlas. To značilo, že lord mluví potichu a není slyšet. Dobře. Prohlásil Alyan a jeho kroky se pomalu blížily k Deirdre. Zastavil se vedle ní a zadíval se na koně. Henrik si není jistý, jestli se na koni, kterého pro tebe vybral nezabiješ. Zkusíš ho přesvědčit, že ne?

Bezejmenný - 15. května 2006 14:53

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Tábor Zesílené hlídky pečlivě sledovaly dění okolo tábora. Vybraní lidé mezitím pomáhaly s odváděním žen a dětí do bezpečí. Na všech byl vidět neklid a místy strach. Den se začal pomalu chýlit ke svému konci a v ležení už nezbyl nikdo kromě mužů, jež ho budou v případě potřeby bránit. A mezi nimi možná i zrádce. Buddy se rozhodl sledovat Aldwyna na každém kroku, jako by nechtěl, aby se něco stalo i jemu. Aldwyne, máme rozdělat na noc oheň? Nebo to bude moc nebezpečné. Zajímalo jednoho z mužů. Byla to celkem praktická poznámka, protože podle světla ohně mohli nepřátelé tábor najít.

Deirdre "Liška" - 15. května 2006 15:54
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Docela jí chybělo, že v rozhovoru neslyší Alyana, ale co se dalo dělat. Otočila za kroky hlavu a zadívala se zvědavě, co že po ní chce, když Henrik tak vyšiloval. "Co je to za koně?" To byla jediná její reakce, ale z obličeje se dalo vyčíst odhodlání, pokud to nebude nějaká herka - což asi ne, když se tak hádali.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 15. května 2006 19:57

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Tábor Stojím na cestě směřující k městu a hledím do houstnoucích stínů, jako bych odtamtud něco nebo někoho očekávala, ztracený v myšlenkách. Když na mě dotyčný promluvím, škubnu sebou. Rozdělejte jeden strážní, nařídím po chvíli přemýšlení. Ten nebude vidět a muži budou klidnější. Hodně jich je pověrčivých a má z nočního lesa strach. Podívám se na svoji ruku. Z dlaně a prstů mi vytrysknou tenké plameny, které se zformují do podoby jelena, pak plynule přejdou do podoby vlka a divoké kočky. Nakonec se z nich stane orel, roztáhne křídla a vznese se ke korunám stromů, kde se rozplyne. Dívám se za ním. Stejně je to zvláštní, že oheň dává lidem pocit bezpečí... když může stejně snadno i ničit. Ale já ho mám vážně rád. Je mojí součástí, mou nejlepší zbraní i obranou. A» přijdou. Asi jim dám poznat sílu Pána ohně.

Bezejmenný - 16. května 2006 20:16

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Tábor Muž přikývl a odešel splnit rozkaz. Zbojníci se chování svého nového velitele ani moc nepodivují, protože si stačili zvyknout. Netrvalo dlouho a snesla se tma. Měsíc svítil, ale jen občas probleskl mezi mraky. Začalo se ochlazovat a přicházela noc, ve které možná všichni zbojníci zemřou. Zbojníci se stáhli blíž k ohni, protože se nočního lesa báli. Nikdo nedokázal říct, co se v lese skrývá. Možná jen Charlie, který si jako jeden z mála troufl do noci jít, ten byl však ve vězení. Dlouhá děsivá noc začala....

Bezejmenný - 16. května 2006 20:27

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Ta černá klisna, co se popásá na listech stromu, ukázal na druhý konec výběhu. Popásalo se tam několik koní, ale jen jeden z nich byl černý. Vranka s bílou hvězdičkou a ponožkami na předních nohách vypadala neškodně, ale zdání může klamat. Nebyla drobná ani křehká. V případě potžeby by dokázala nést i muže ve zboji, ale pořád to bylo malé zvíře proti těžkým bojovým hřebcům. Pokud se ti nelíbí, tam mi to řekni dřív než ti ji půjdu chytit. Moji muži se raději utkají s nepřítelem než si osedlají tuhle kobylku, ušklíbl se Alyan a pozoroval Henrika, který se na něho ze svého místa mračil. Taky jsme jí mohl říct, že se tý kobyle říká Noční můra. Ale ještě se nerozhodla. Divám se, že z ní Henrik za mé nepřítomnosti neudělal salám.

Deirdre "Liška" - 16. května 2006 20:36
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova sledovala jeho ruku, kam ukazuje. A na rtech se jí objevil úsměv. "Ta je pěkná. A to je tak divoká, že ji nechtějí osedlat? Pokud ano, nemá smysl na ni to sedlo rvát. Nebudu vám tu dělat hned rodeo. Třeba se jí to chudince nelíbí..." Zkoumavě se na kobylku dívala a bylo vidět, že se jí moc líbí, ale že se nebojí.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 16. května 2006 20:48

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Tábor Obcházím ležení mimo dosah světla ubohého ohníčku, který svítí stíněn lidmi, choulícími se kolem něj. Díky dlouhé době života v přírodě vidím potmě velmi dobře a i sluch mám vyostřený. Jestli ve tmě číhá nějaké nebezpečí, a teď nemyslím to, proti kterému by mi byly všechny zbraně k ničemu, všimnu si ho. Smysly mám vyšponované a po boku vlka, který by mě kdyžtak varoval. Noc je dlouhá... a do svítání daleko. Dnes nebude nikdo spát. Neslyšně se proplétám mezi větvičkami, snažím se šlapat tak, abych nedělal zbytečný hluk. Obcházím strážní posty, uklidňuji muže, snažím se jim dodat odvahu. A hlaně se tak zaměstnávám svůj mozek, aby neměl čas dát mi najevo, že bych měl mít strach. Pravou ruku mám neustále položenou na jilci meče a vždy, když se ozve nějaký nenadálý zvuk, sevřu ho, až mi zbělí klouby; ruku mám kluzkou potem. Jakdlouho to čekání potrvá? Přijdou vůbec?

Bezejmenný - 16. května 2006 20:52

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Alyan zatřásl hlavou. Poznal, že klisna Deirdere upoutala. Vojáci ji přezdívají Noční můra. A je jedině svéhlavá. Pokud je zlá, tak se bojí. A sedlo snese, ale potřebuje zkušeného jezdce. Lord odněkud vytáhl kousek jablka a rozřízl ho na několik kousků, poté lehce zahvízdal a několik koní se k němu rozeběhlo. Bylo vidět, že ho znají, ale na vdovu se dívali nedůvěřivě. Pohladil koně a dal jim ovoce. Kdysi na ni původní majitel vzal bič. Dopadlo to nerozhodně. Je náročné ji chytit, ale jen co si vyzkouší jezdce, začne se chovat slušně, když ji zvládne. Ale poslední dobou na ni nikdo neseděl.

Deirdre "Liška" - 16. května 2006 21:09

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Mávla rukou. "Mně taky říkaj všelijak nelichotivě, tak co. A pokud je svéhlavá... no, bude svéhlavější než já?" ušklíbla se. "Dej mi taky kousek. Mám ruce, koně si pokusím chytit sama. Až když to nepůjde, tak se budu smířit s něčí pomocí. Huš, vy dva! Překážíte!" štěkla na dva psy a ti jenom nespokojeně zabručeli, ale odešli se motat vojákům pod nohy. Koním by se jejich pach asi moc nelíbil. Ještě než dal poslední kousek nějakému koni, vyrvala mu ho z ruky a opatrně, aby koně nevyplašila, vešla do ohrady. Nešla však cíleně ke klisně, vypadala jako na procházce, jablko schované za zády.

Bezejmenný - 16. května 2006 21:09

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Weststone Netrvalo dlouho a snesla se tma. Měsíc svítil, ale jen občas probleskl mezi mraky. Začalo se ochlazovat a přicházela noc, ve které vojáci neochotně trčeli na hradbách a hlídali, aby se dovnitř nedostal nikdo nepozvaný. Ruch v hradu pomalu unikal. Vojáci spali ve své ubytovně, šlechta v pokojích a služebnictvo v hlavní síni. Zablesk a po něm cinknutí. Kotva se zachytila o hradbu v místech, kde stráže moc nechodili, protože zdolat toto místo bylo náročné. Zeď byla vystavěna na skalním srázu a z téhle strany se téměř nedala překonat. To nebránilo tajemnému stínu, aby nepřelez hradní zeď a nepřikrčil se v temném koutě. Celý v černém sledoval stráže a rozvažoval své kroky. Jako lasička překonal schody a skryl se dole na nádvoří. Jen v hlavní síni se musel skýt mezi spící osoby, když se střídala stráž. Jakmile sestoupil do sklepení zlikvidoval dvě stráže ranou do hlavy a další tři muže přepadl u Charlieho kobky. Nestačili se bránit a překvapil je jako duch. Dole v kobce mohl vězeň zaslechnout jak těla dopadla na podlahu.

Bezejmenný - 16. května 2006 21:17

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Asi nebude, nechal si vzít kousek jablka a vytáhl další. Uvidíme, jestli se jí to podaří. Pravděpodobně ne. Noční můra je moc chytrá, ale počkám si. Mám stále dost času. Pohodlně se opřel a od jednoho ze svých mužů si vzal uzdu, který příjde klisně nasadit. Mám poslat své lidi pryč nebo je chceš schválně pobavit? nadhodil Alyan, protože dobře věděl, co všechno klisna umí. Někteří koně před Deirdre ustupovali a jiní naopak toužili po jablku v její ruce.

Deirdre "Liška" - 16. května 2006 22:14

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Nebudu tu nikomu dělat šaška, takže a» vypadnou, jinak dostanou bičíkem oni. Lepší mlátit lidi jak koně," prskla vdova a mizela dál do vnitřku ohrady. Jablko držela tak, že dorážející psyky neměly šanci. A příliš vilné koně prostě bez bázně odehnala. Došla k protější straně ohrady, nikam ale nespěchala. Opřela se o ohradu a prohlížela si klisnu, co s vervou ničila strom. Nepískala, prostě jenom stála a čekala, jestli si jí klisna všimne. Nebo jestli už to udělala, jak na ni zareaguje. Ruku s jablkem spustila podél těla a na malou ženu docela účinně odehnala dalšího rozmlsaného hřebce.

Charlie Drake - 17. května 2006 01:08
	soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Ztuhnu, když zaslechnu nad hlavou podivné zvuky. Nemůžu se zbavit dojmu, že tohle do nočního znění vězení tak nějak nezapadá. SEvřu v ruce dýku a čekám, co bude, pohled upřený ke stropu.

Charlie Drake - 17. května 2006 01:08
	soukromá zpráva od Charlie Drake pro MH: Ty mi prostě musíš zkazit každou srandu, co? *vyčítavý pohled*

Bezejmenný - 17. května 2006 19:23
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro MH: No to víš, že ti ji zkazím. Nechceš se zejtra sejít. Budu moct kolem 15,15. Kazit ti radost je moje oblíbená vlastnost. Aldwyn tě potřebuju. Je chudák psychicky vyčerpanej a všichni se klepou. Zejtra ti řeknu podrobnosti.

Bezejmenný - 17. května 2006 20:45

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Henriku, pošli je pryč. Pokud budou okounět, vyměřím jim hezký trest. Okamžitě. Rozkázal svému podřízenému Alyan. Neuniklo mu, že jeho pobočník rozkaz splnil, ale sám se jim zapoměl řídit. Tak a» si tu zůstane. Alespoň uvidí, jak si Lištička s Noční můrou poradí. Klisna přestala okusovat listí, protože Deirdre upoutala její pozornost, ale zřejmě nepovažovala za bezpečné se k ní přiblížit. Nebojácně zůstala stát čelem k vdově a nereagovala ani na příslib čerstvého ovoce. Jen svýma velikýma očima pozorovala dění kolem.

Bezejmenný - 17. května 2006 20:52

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kobka Následné ticho přerušilo jen cinkání klíčů a poté zarachocení zámku. Poklop se zvedl a ve světle pochodní mohl zbojník zahlédnout tmavou siluetu, kterou halilo černé oblečení. Dolů se spustilo se svištěním lano, které zachránce uvázal nahoře. Zdar Draku, jak se ti líbí v kobce? Nechceš tu zůstat a ušetřit mi práci? ozval se posměšný hlas Lučištníka z Tajemného lesa. On a zbojníci se neměli v lásce, ale spojovaly je cíle a přátelství k Rhiann. Za jiných okolností, by se pravděpodobně pokusili jeden druhého zabít.

Deirdre "Liška" - 17. května 2006 20:53

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova byla klidná, protože věděla, že nervozitu by kůň vycítil a mohl by buď utéct nebo začít jančit. Stále nespouštěla oči z klisny, ale nepokoušela se natáhnout dopředu ruku s jablkem - zas tak ji nepodceňovala, aby skočila na takový primitivní trik. Až bude chtít, jablko si vezme. Pokud vůbec bude chtít. "Tak co, krásko? Neboj, já na tebe bič nevezmu..." Mluvila tiše, že ji Alyan na druhé straně ohrady těžko mohl slyšet. Ale kdyby slyšel, poznal by ten tón hlasu, který ho společně s jejíma rukama hladil a laskal. Víc vdova neudělala, jenom chtěla, aby si i zvykla na její hlas.

Bezejmenný - 17. května 2006 21:08

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Alyan se opřel o břevno ohrady a sledoval vdovino počínání. Jde na to dobře. Ale Můra je nedůvěřivá a nezná ji. Třeba se ale dá přesvědčit. Klisna nastražila uši a zdálo se, že dokonce i poslouchala slova, která ji říkala zrzka. Zatím se však nepohnula směrem k ní. Jen lehce pohodila hlavou. Mezitím se k vdově opět přiblížil jiný z koní, aby ji uzmul chutné jablko.

Deirdre "Liška" - 17. května 2006 21:16

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Koně si všimla, ale nechtěla, aby to odehnání vzala i klisna. Jablko přehodila do druhé ruky a nechala si tu jablečně voňavou ožužlat sametovými pysky, přes které však kůň dostal, pokud se chtěl přiblížit víc. Strčila mu do šíje, aby ho vychýlila z rovnováhy a donutila tak ustoupit nebo odejít. "Jdi. No!" sykla na něj tiše, popadla ho za ohlávku a otočila správným směrem. Jestli odešel, dál se věnovala černému koni. "Copak, malá?" broukla na klisnu. "Neříkej, že ti jablíčko nevoní... ale to je na tebe moc laciný a profláknutý trik, že? To by tě jenom urazilo..." Nic víc, než čekat, dělat nemohla.

Bezejmenný - 17. května 2006 21:28
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Alyan sledoval, jak vdova uklidňuje klisnu, ale nakonec ho přestalo bavit čekat. Vešel do ohrady a klidně se přibližoval ke dvojci. Tolik času nemáme. Teď se ji pokusím přesvědčit já. Většinou se mi Můru povedlo přesvědčit rychle, snad na tom budu dneska stejně. Postavil se za Deirdre a vyčkával jejího dovolení.

Deirdre "Liška" - 17. května 2006 21:34

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova se zamračila, když viděla, že za ní jde Alyan. Toho teď nepotřebovala, potřebovala koně. Vydala nespokojený zvuk - nerada prohrávala. A tady tohle byla teprve rozehraná partie. Teď bude za neschopnou ženskou, co si ani koně nechytí. Vrhla na lorda podrážděný pohled a raději nasupeně odcházela z ohrady. Jablko strčila pod nos prvnímu koni, který se o něj přihlásil. Pch, kdybych to aspoň projela sama. Ale on si prostě přijde, protože vidí - "Ha, neschopná ženská, to nezvládne, musím jí pomoct." Nikdo se ho neprosil! V jiné situaci by to možná považovala za gentlemanské chování, ale jak už si prskala v myšlenkách - nikdo se ho neprosil ani nenaznačoval.

Charlie Drake - 18. května 2006 01:18

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Padne mi čelist. Čekal jsem hodně, ale tohle ne. Nestačí mi slova na dostatečné vystihnutí toho, co teď cítím. Nevěřícný úžas, šok, znechucení. Ze všech stvoření na celým prokletým světě to musí bejt zrovna tohle?! pomyslím si a nasadím nesmírně otrávený ksicht. Tak zrovna ty jsi mi tu nechyběl, zasyčím a snažím se do té věty narvat co nejvíc radosti z toho, že ho vidím. Kde se vyskytneš, musíš něco pokazit! V první chvíli mám chu» tady natruc jemu zůstat, ale když si uvědomím, že by ho to nejspíš ještě víc potěšilo, škubnu podezřívavě za lano. Když se zdá, že nahoře vážně drží, vezmu dýku mezi zuby a začnu šphat ven. Jde to i s pouty. Nahoře se protáhnu. Možná bych měl poděkovat, ale nějak to ze mě nechce ven. Čistě náhodou jsi neukradl i klíče k tomuhle? cinknu řetězy a rozhlížím se po té pasece na podlaze.

Bezejmenný - 20. května 2006 16:22

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Chudáček Alyan, není nic horšího než naštvaná ženská, ušklíbl se na ni Henrik. Pak ale zvážněl. Musíte jet, co nejdříve. Nocovat v Prokletém lese je nebezpečné. Hemží se to tam zbojníky, dezertéry a dalšímy vyvrhely lidské společnsoti. Je jen pár míst, kde se dá přespat a ani vojsko vás nemusí ochránit jinde. A lidé nejsou to nejhorší, co se v lese ukrývá. Alyan myslí na vaše bezpečí a mimoto to s Noční můrou umí. On jediný na ní poslední dobou jezdil. Prokletý les je peklo. Po setmění jsme se tiskli u ohně a i ostřílení muži se třásli strachy, když zapraskala větvička. Nejhorší noc. Křest ohněm. A ráno vše v pořádku, všichni živý, ale skupina, která projížděla den po nás se nevrátila. Zmizela.

Deirdre "Liška" - 20. května 2006 16:30

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova vzhlédla na válečíka s rukama založenýma na prsou. Její výraz se moc nzměnil ani po tom, co jí řekl o Prokletém lese. "Myslíš, že v tom lese bude něco horšího než já?" ušklíbla se na něj taky. Potom vrhla pohled zase na pastvu. "Taky bych uměla, kdybych měla víc času. Zvíře nebo chlap, vždy» je to to stejný." Vypadala pořád rozladěně. A dráždit zmiji bosou nohou by nebyl nejlepší nápad.

Bezejmenný - 20. května 2006 16:54

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kobka Lučištník si "ublíženě" povzdechl. Asi jsem mu tu náladu nezkazil dostatečně. Musím se polepšit. Nejlépe hned. No to víš. Já nosím každému smůlu. Taky jsi mohl utéct sám a já mohl najít jen prázdné vězení. Tobě se tady nakonec určitě líbilo. Strava, ubytování, zábava...podíval se na pobíhající krysy. ...a práce žádná. Klidně sleduje, jak zbojník vyslézá ven a v šedých očích se mu leskne touha skopnout ho zpět. Nemám klíče. Já je nepoužívám. Ale něco s tím udělám. Lučištník se podíval na pouta a zašátral v jednom z pouzder u pasu. Vytáhl kousek slabého drátku, s kterým si chvilku hrál. Ukaž ty pouta.

Bezejmenný - 20. května 2006 17:17

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Henrik ji přejel pohledem od zrzavých vlasů až k špičkám bot. Hezká. A určitě dobrá v posteli. Co ještě na ní Alyan vidí. Jsou tam horší věci. Mnohokrát. Jen málokdo si troufne jít po setmění do lesa. Ani já ne. Pobočník se opět pohledem vrátil k Alyanovi, který se příblížil ke klisně a podával ji kousek jablka. Můra se sama přiblížila k rytíři. Bylo vidět, že lord jí něco říká, ale jeho slova nebyla slyšet. Kobylka k němu pomalu přistupovala. Už zase. To snad není možný!! zaúpěl Henrik, když viděl, že jeho příteli se daří.

Deirdre "Liška" - 20. května 2006 17:58

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Pch, horší věci. Horší je už jenom drbna Mad a asi tvoje matka, podle toho, jak se bojíš jenom zmíňky o ní..." Vdova buď byla šílená, nebo... i v druhé možnosti byla šílená a ještě navrch se nebála. Zatvářila se jako bouřkový mrak, protože nejenže ji nenechali dokončit rozehranu partii, ještě ji právě prohrála. Odfrkla si a pohodila hlavou. Něco si pro sebe mumlavě zaprskala, ale Henrik nerozuměl, co to bylo. Asi se jí to dost dotklo.

Bezejmenný - 20. května 2006 18:24
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Tu tvou Mad neznám a moje matka je hrozná, jen když mě chce nechat oženit. To je skoro pořád. Kruci. Henrik komentoval Alyanovu snahu s klisnou. Noční můra se od něho nechala hladit. Okamžik, kdy jí nasadí uzdu byl jen otázkou času. Abys ho nezakousla. Tváříš se jak obloha před krupobitím. Ušklíbl se a vpálil jí zpátky její narážku na matku.

Deirdre "Liška" - 20. května 2006 19:13
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Buď rád, že ji neznáš. Hrozná ženská..." zahučela a zachmuřila se ještě víc, pokud to vůbec šlo. S dalším nespokojeným odfrknutím se k Alyanovi otočila zády, aby se nemusela dívat na tu svou prohru. "Zakousnu leda tebe, jestli budeš mít ještě nějakou poznámku."

Bezejmenný - 20. května 2006 20:02

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Obdobné věci mi říká Alyan pořád. Zrovna včera večer než jsi to uchlácholila. Henrik s námahou přemáhla smích. Mezitím se lordu Alyanovi podařilo nasadit klisně uzdu a vedl ji k postavající dvojci. Henrik ho pozoroval a potichu prohlásil: To jsou čarodějnické triky. Maj to v rodině. Nahlas, ale na Alyana zařval: Ty máš s těma holkama nějáký štěstí. Odpověd byla rychlá a panovačná. Nemáš nic jinýho na starost. Musíme vyjet, co nejdříve.

Deirdre "Liška" - 20. května 2006 20:08

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Chlácholím jenom pěkné muže. Takže se nemusíš bát, u tebe se o to pokoušet nebudu. Jsi přece velkej kluk," vrátila mu slovní úder vdova a nereagovala na slova o tricích. Vždy» i ona dostala na vybranou - učitelku magie nebo šermu? Šerm, protože viděla, jak poslední čarodějnice na jejich panství dopadla - no, těžko říct, kam přesně dopadla, když z ní byl popel. Až když byl Alyan skoro u nich, teprve se otočila. "Hm, chytils ji," zkonstatovala to najednou tak nějak bez zájmu. "A k čemu mi to je, když na ní budu muset sedět já a ne ty. Kdyby se mi ji podařilo chytit mně samotné, aspoň bych věděla, že se tu nevyválím na zemi, jakmile dám nohu do třmenu."

Bezejmenný - 20. května 2006 20:18

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Mrcho. Však on si tě nějakej zkrotí. Zabrblal tiše Henrik a v duchu přemýšlel, jak dopadne střet mezi Alyanem a zrzavou vdovou. Sázím si na vdovičku. Ta musí přesvědčit každýho. Alyan překvapeně se překvapeně zarazil a nevěřícně se zadíval na ženu. Nakonec pokrčil rameny. Pozdě. Máme málo času a ty jsi to mohla říct dřív. Neříkej mi, že jsi přišla dočasně o řeč, vždy» už mluvíš skvěle. Uvázal klisnu u ohrady a zamířil do tábora, když však prolézal ohradou otočil se na ni. Ty si poradíš nebo jsi zbavělec?

Deirdre "Liška" - 20. května 2006 20:29
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Já se tě neprosila, abys mi ji chytal," odsekla a poslední rýpnutí přešla mlčením. Zlostně se mu ještě dívala do zad, než pohlédla na klisnu. "A sedlo?" obořila se na Henrika, protože nikdo jiný kolem nebyl.

Bezejmenný - 20. května 2006 20:40

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Jistě. Jistě. Henrik jí podal sedlo, které předtím položil na zem. Osedláš si ji sama, že jo? Překvapilo ho, jak rychle to s ní Alyan vyřídil. Čekal mileneckou hádku nebo pár facek a ono nic. Když mám smůlu, tak mám smůlu. Alyan odcházel a nikdo nemohl na jeho tvářit poznat, že se chování Deirdre dotklo. Proč je taková. Je jako jed. Co jsme jí udělal? Nic, jen jsem jí chtěl pomoct. To nemá rád muže?

Deirdre "Liška" - 20. května 2006 21:01

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vzala si od něj sedlo, a jak se přibližovala ke klisně, už dělala míň prudkých a rozezlených pohybů. Věděla, že s takovou by si koně asi neosedlala a Henrik by z toho měl akorát srandu, což nehodlala dopustit. "Klid, malá..." broukla na klisnu naprosto změněným hlasem. U takové ženské si člověk nemohl být jistý ničím. Jestli se u sloupku moc necukala, pokusila se na ni opatrně položit sedlo. To opatrně šlo těžce, protože byla menší... musela sedlo na hřbet prostě vyhodit.

Charlie Drake - 21. května 2006 00:09

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Ty mně taky, vážený, ušklíbnu se, ale přistoupím na hru. No to se vsaď, drahý příteli, kape z té věty sarkasmus. Ani jsem si to tu nestačil užít, to ti neodpustím, žes mě připravil o legraci dní příštíš... ale mám dojem, že to si určitě budeme mít příležitos vyříkat, doufám, usměju se na něj mile. Natáhnu spoutané ruce. Tak se ukaž, frajere. Tomuhle říkáš nástroj? S takovou chudinkou jsem otvíral zámky, když jsem ještě chodil na nočník, prohlédnu si pohrdavě drátek.

Bezejmenný - 21. května 2006 17:46

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Uff. Tohle mi nikdy nedovolila. Okomentoval klisny chování Henrik. Jsem rád, že nejsem na Alyanově místě. Vdova se sice pěknej kousek, ale ty potíže. Klisna se nevzpínala a klidně stála. Jen pozorovala Deirdre i Henrika a nejspíš vymýšlela, co své nové jezdkyni provede až budou na cestě. Čekala až zrka na sedle pozapíná všechno řemení, vyvede ji a nasedne na ni. Alyan mezitím stačil zkontrolovat své muže a udělovat poslední rozkazy. Nakonec se zadíval směrem k ohradě, aby se podíval, jak daleko je vdova se svým počínáním.

Deirdre "Liška" - 21. května 2006 17:57

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "A proč by taky dovolovala, kdo ví, jestli jsi jí to hnusný jméno nedal ty. No nestůj tak tak a pomoz mi do sedla. Je moc vysoká a mně už se nechtěj předělávat třmeny..." komandovala ještě Henrika a vyvedla klisnu z ohrady. Musela ho zneužít, když už tu tak blbě postával. Počkala si, až jí udělá stoličku a vyhodí ji nahoru. Jakmile se blížila usazení se na hřbet klisny, zostražitěla. Rychle dala nohy do třmenů, aby nevylítla ještě dřív, než si stačí uvědomit, že klisna začala dělat naschvály. Doufala ale, že těch bude co nejméně. Pohladila ji po černém krku a zkusmo ji pobídla.

Bezejmenný - 21. května 2006 17:58

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Vyříkat? Fajn. Za dva dny po Arikově oslavě tě budu čekat u jezera. Beze zbraní a domácích mazlíčků. Pro jistotu rovnou za svítání. Dřív mi povinnosti nedovolí ti rozbít obličej. Lučištník upravil zbojníkovi ruce, aby ve špatném světle na pouta viděl. Chvilku si hrál se zámkem. Ozvalo se slaboučké cvaknutí a jeden o okovů se rozdělal. Lučištník srovnal drátek a pustil se do druhého. Hotovo. Je mi jedno s čím jsi je otvíral. Taky sis je mohl sundat sám. Já tuhle schopnost většinou nepotřebuju. Jídlo mi to nezajistí uprostřed lesů.

Bezejmenný - 21. května 2006 18:04

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Dal jsem jí ho já a všichni muži okolo. Jen Alyan s tím nesouhlasil. Říkal, že je pro nás moc chytrá, takže na ní jezdil jen on. S nepříliž nadšeným výrazem ve tváři splnil Deirdřin rozkaz a pomohl jí na koně. Vůbec mi to nevádí, jí mit tak blízko, ale Alyan by mě přerazil, kdyby si na ni dovoloval. Ksakru. Kobylka se klidně rozešla, ale po deseti krocích najednou prudce vyhodila zadníma nohama, aby se zbavila svého jezdce.

Deirdre "Liška" - 21. května 2006 18:11

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Asi to tak bude, protože jak známo, vojáci moc inteligencí neoplývají -" Víc toho neřekla, protože kobyla vyhodila zadníma. Ta chvilková nepozornost málem zavinila, že by si rozbila nos. Naštěstí Deirdre nebyla sváteční jezdkyně ani začátečník, tak pevně sevřela koňský trup nohama a rukama s otěžemi se chytila sedla. Pořádně ji zasedla a sebrala si otěže na krátko, jakmile klisna stála všema čtyřma na zemi. Ovšem nesnažila se jí vylomit čelist jako jistě někteří, jenom jí chtěla dát najevo, že z ní si srandičky tropit nebude. Koni nic neříkala, protože za tohle si pochvalu rozhodně nezasloužil.

Bezejmenný - 21. května 2006 19:05

soukromá zpráva od Bezejmenný pro To ženské taky né, zahuhlal Henrik a pohodlně se opřel o ohradu, aby mu nic z Deirdřiny jízdy neuniklo. Ještě víno a něco k zakousnutí a už mi nic při sledování tohohle dívčího zápasu nechybí. Klisna se rozhodla, že se pokusí jezdkyně zbavit znovu. Teď se pro změnu vzepjala a po dopadu na všechny čtyři znovu vyhodila zadníma nohama několikrát za sebou. Nakonec prudce strnula a uskočila do strany.

Deirdre "Liška" - 21. května 2006 19:11
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Když si sebrala nakrátko, předpokládala, že se bude vzpínat. Tohel bylo příjemnější z těch dvou variant - rozhodně lepší, než kdyby vyhazovala. Deidre se tedy naklonila k její šíji, aby zůstala kolmo k zemi. Začalo přituhovat, protože kobyla se ne a ne uklidnit. Ale Deidre se nemínila vzdát a držela se zuby nehty, jen aby nevylítla ze sedla.

Bezejmenný - 21. května 2006 19:22

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Když se Deirdre nenechala vyhodit ze sedla ze začátku, tak klisnu hra přestala bavit. Zklidnila se a zastavila. Vdova sice pro teď vyhrála, ale Noční můra ji kdykoliv v průběhu cesty mohla chtít vyhodit ze sedla znovu, protože takovou měla povahu. Ozvala se potlesk, který měl na svědomí Henrik. Sice uznal, že se vdově podařilo koně zvládnout, ale tvářil se smutně, protože nespadla a neposkytla mu zábavu. Alyan se usmál a nechal si od panoše přivést vlasního koně. Statný bělouš chlapce převyšoval, ale vypadal jako beránek. Alyan se na něho lehce vyhoupl a převzal otěže od chlapce. Můžeme jet?

Deirdre "Liška" - 21. května 2006 19:32

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Deirdre si oddechla, když to rodeo konečně přestalo. Dělala, že potlesk neslyší a Henrika nevidí. Akorát se zatvářila, že je spokojená sama se sebou, ačkoli ještě neměla zcela vyhráno. I teď musela zůstat ve střehu. Jenom si poupravila zasponkovaný klobouček a pevně sebrala do pravačky otěže. Ještě že před odjezdem si dávala do těla a nezlenivěla. "Můžem." Znělo to neutrálně. Radši. Pořád lepší, než kdyby na něj štěkala a dávala mu neustále sežrat, že ji nenechat chytit koně samotnou. "A, Henriku, ještě jí řekneš Můra a proženu tě bičem..." prohlásila jenom tak mimochodem a popleskala klisnu znovu po šíji. "Nezlob, Krásko. Na mě si nepřijdeš..."

Bezejmenný - 21. května 2006 20:15

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Ještě že tu zůstávám. Si užíj koníčka než ti stihne zlámat všechny kosti, zavolal na ni Henrik a v duchu se radoval, že nemusí nikam jet. Dej pozor na tábor a čekej na hosty, přikázal Alyan a měl, co dělat, aby smíchy nespadl ze sedla nebo ho neshodil jeho bělouš. Poté houkl na své muže: Jedem! Čeká nás kus cesty. Nakonec se věnoval Deirde, která ho pobavila svou poznámkou na pobočníkovu adresu. Kráska je pro ni dobré jméno. Lepší než to předchozí. Je to moc dobrý kůň, ale jen pro správného jezdce. Myslím, že si ho právě našla.

Deirdre "Liška" - 21. května 2006 20:25

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Mám je ještě zlámat tobě?" protáhla nebezpečně vdova a pootočila klisnu tak, že kdyby chtěla, asi by na něj bez váhání najela. Pohodila hlavou jako předtím klisna a popojela zpět k Alyanovi. Slyšel něco jako "hulvát" a "floutek drzej". "Je pěkná, nemohla za to, že se dostala nejdřív pod ruku takovýmu tvorovi," odfrkla si Deirdre. Přesvědčení, že bičík je lepší používat na ty, co se jí pletou do cesty, se ještě prohloubilo. "Hm, to uvidíme po cestě. Myslím, že jehom vyčkává, až přestanu dávat pozor."

Bezejmenný - 21. května 2006 20:39

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Vyjeli z tábora a Henrika nechali za sebou. Pokud něco říkal, tak už to k nim nedolehlo. Skupina čítala asi dvacet rytířů a deset vojáků na koních. Na dalších zvířatech jeli panošové nebo se vezl náklad. Henrik tu škodu nenapachál. S tou začal jeden z mužů mého bratrance, ale jejího majitele zabili a ona skončila u nás. Nakonec jediný na ní jezdil jsme byl já, protože moji muži jí nedůvěřovali. Taky mě párkrát poslala k zemi, ale to tenhle koníček taky, pohladil bělouše po krku. Jde jen o pár prvních dnů. Pak se začne chovat způsobně......většinou.

Deirdre "Liška" - 21. května 2006 20:49
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Henrik nebo jinej... on má taky plnou hubu keců," odsoudila pobočníka a dívala se někam před sebe. Třeba ji do večera ten hryzavý vztek hanby přejde a bude se chovat normálně. Možná i dřív, ale to by se musel stát nějaký zázrak. Zatím nic neříkala a rozhlížela se spíš po krajině, protože Alyana už viděla dost včera.

Charlie Drake - 23. května 2006 12:23

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Nic víc si nepřeju, zašklebím se spokojeně. A jestli přijdeš pozdě, dopadneš ještě mnohem hůř, než jsi měl původně, slíbím mu s úsměvem a je vidět, jak moc se na to těším. Když se konečně zbavím okovů, promnu si ztuhlá zápěstí. No že ti to trvalo. Amatér na první pohled, řeknu s despektem. Vděčnost? Možná, ale ani mě nenapadne se zmínit nahlas. Jasně, moh bych se z nich dostat během pár vteřin, ale proč, když si můžu dopřát to potěšení, dívat se na tebe, jak se snažíš?

Bezejmenný - 23. května 2006 20:28

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Ukecanej to je hodně, souhlasil s ní lord Alyan. Pořád je na mě naštvaná. Snad jí to přejde dřív než dojedeme na Weststone. S ženskýma je jenom trápení, ale jinak to asi nejde. Alyan stichnul, protože cesta vedla lesem a byla válka. Období, kdy se po kraji toulají dezertéři a mrchožrouti, kteří se neštítí vraždy nebo přepadu lidí. Vojenská jednotka se nejvíc bát nemusí, ale útok ze zálohy může postihnout i ji.

Bezejmenný - 23. května 2006 20:39

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kobka Příjít pozdě? Na takovou událost, blázníš? Hlavně ně se nezapomeň dobře vyspad, aby jsi se nemohl vymlouvat až budeš skučet boletí, ušklíbl se Lučištník. Co se týkalo rýpání a průpovídek držel se Lučištník proti zbojníkovi dobře. Odpovídal se úsměvem a ne jako jiní, kteří se za takové průpovídky snažili Charlieho zabít. Uklidil svoji pomůcku do kapsy a pokrčil rameny. Nemám cvik jako ty. Mě vězení nebaví. Takže nemohu sbírat zkušenosti. Ještě štěstí, že mi nepoděkoval. To bych se asi pozvracel. Není nic horšího než vděčnej zbojník a k tomu Drak z Hvozdů. Dívej se dokud můžeš. Časem tě smích přejde.

Bezejmenný - 23. května 2006 21:07
	DO 11. ČERVNA SE TU NEBUDU UKAZOVAT MOC ČASTO. MUSÍM SE NAUČIT LITERATURU.

Deirdre "Liška" - 25. května 2006 19:18
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Ani vdova neřekla ani slovo. Jednak musela dávat pozor na koně, který by se mohl rozhodnout, že ji znovu potrápí, druhak zatím neměla téma a ani se moc bavit nechtěla. mh: moc co dodat nemám, no =o(

Charlie Drake - 28. května 2006 21:11

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka Já? Skučet bolestí? Dovolte, abych se zasmál, pane, začnu se tiše chechtat. To určitě, ty srandisto, tohle potěšení bych ti nedopřál, ani kdybys mě zaživa sekal na malinký kousíčky. Mě skučet neuslyšíš. Pche, žabaři. A jenom poznámečka, mě smích jen tak nepřejde, řeknu. Načež se k němu otočím zády, přičemž spoléhám, že i takovýhle prevít má nějakou čest a nezaútočí, a namířím si to k východu. Pak mě napadne: Kdo má asi moje zbraně? Bez nich se mi odsud nechte. Protože těch mečů si dost vážím, druhé takové zbraně nikdy neseženu.

Bezejmenný - 30. května 2006 21:35

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kobka a spol. Směj se dokud můžeš, ještě nejsme venku. Bohužel, zabručel Lučištník. Na drzého zbojníka musel dávat pozor do chvíle než přelezou vnější hradby. Zatraceně. Kam zas jde. Nehledáš své zbraně? Náhodou vím, kde jsou. A beze mě se nikam nehneš. Když nás chytěj spolu, tak si můžu nadávat sám sobě. Rychle dojde Charlieho a protáhne se před něj. Opatrně prolézá chodbama až do míst, kde stála první hlídka. Tam ukáže na dobře zamčenou kovanou truhlu. Se předveď. Jsou v ní.

Charlie Drake - 31. května 2006 22:25

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka & Co. Zakřením se. O to neměj péči, drahý sousede. Nad jeho dalšími slovy protočím oči o tři sta šedesát stupňů. No to jsem vážně potřeboval. Chůvu. Fuj! zatvářím se zhnuseně, ale chtě nechtě (jako že nechtě) se vláčím za ním. Co kdyby se dostal do nějakého problému... Pokleknu u truhlice a přejedu rukou zámek. Načež vytáhnu z opasku dýku s velmi tenkou čepelí a zasunu ji do klíčové dírky. Super. Mečíčky, za pár vteřin jsem u vás, usměju se spokojeně. Aspoň něco, co mě potěší.

Bezejmenný - 01. června 2006 21:22

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kobka a spol. Pohni kostrou, drahý sousede nebo příjdu pozdě a ten jelen mi zmizí. Nemá čas na tvoje blbinky, prohlásil Lučištník hodně nadšeně a netrpělivě přešlapával u schodů a díval se jestli někdo nejde. Když uviděl, že zbojník našel své zbraně zamířil po schodech nahoru a cestou odkud přišel nazpět. Hlídka na hradbách byla stále slepá a hluchá jako předtím. Co jí asi udělá West? Když hrad zůstal daleko za uprchlíky a les před nimi, tak Lučištník zastavil. Konečně na konci. Měj se hezky, můj drahý oblíbený sousede a nenech se do naší schůzky chytit. Považoval bych to za zbavělost.

Charlie Drake - 01. června 2006 21:30

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Kobka & Co. Konečně. Hurá, pomyslím si s úlevou a vytáhnu oba meče. Připnu si je na záda a vyrazím na svobodu. Zajímalo by mě, co udělal se stráží. Takhle letargičtí ti chlapi obvykle nebývají. Na rozloučenou vyseknu Lučištníkovi poklonu. O mě nemějte péči, vážený. Já se o sebe postarám. Jsou věci, kvůli kterým stojí za to, dávat si pozor. Načež si to namířím rychle k úkrytu, kde jsem nechal koně. Doufám, že tam ještě je.

Bezejmenný - 01. června 2006 21:43
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Les Lučištník zamířil také do lese, ale na opačnou stranu. Les je klidný a mírný jako obyčejně. Žádná vojenská výprava ani nic podobného se neděje. V jednu chvíli proběhlo mezi pruhy lesního světla stádečko srn s koloušky. Kůň byl opravdu stále v úkrytu a při tvém příchodu se na tebe vyčítavě podíval. Bylo vidět, že dlouhé čekání ho nebavilo.

Charlie Drake - 01. června 2006 21:52
	soukromá zpráva od Charlie Drake pro Les Poplácám koně po nozdrách. Promiň, Fire. Ale bohužel, měl jsem potíže, jinak bych tě tu nenechal jen tak stát... Teď ti to vynahradím, pěkně se proběhneš. Vyvedu ho z úkrytu, vyskočím si do sedla a pobídnu ho k trysku směr tábor.

Bezejmenný - 01. června 2006 22:04
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Les V celém lese je mírumulovně. Klid. Ticho. Samota. Vzduchem proplachtí sova a tiché pištění upozorňuje, že dnes večer měla štěstí při lovu. Přesto něco není v pořádku. Je to cítit v blízkosti tábora. Jen malý oheň a málo lidí. Aldwyn přechází mezi hlídkami a uklidňuje. On se stal velitelem, když dostal špatnou zprávu.

Charlie Drake - 01. června 2006 22:31

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Les Zastavím koně na dohled od ležení. Při všech bozích, co to tam vyvádí? překvapí mě dusno kolem tábora. Tohle dobou tu bejvá živo... kde jsou všichni? Začnu být docela nervózní a napadá mě mnoho ošklivých věcí, co se mohlo v táboře udát. Zavrtím hlavou. Čím dřív se doberu odpovědí, tím lépe. Tak pojď domů, hochu, šeptnu Firovi. A doufej, že se nic vážnýho nestalo. V což já doufám taky. Rozjedu se za světlem.

Bezejmenný - 01. června 2006 22:36
	soukromá zpráva od Bezejmenný pro Les Ticho. Stále nic. Je noc jako všechny ostatní a není ničím vyjímečná nebo ano? Do ticha se ozve zafrkání koně a dusot kopyt. Někdo se blíží. Stráže jsou nervozní. Z hlubin lesa se vynořuje silueta na tmavém koni a blíží se strážnímu ohni. Jak dokázal ten člověk proklouznout hlídkám? Nebo to není člověk? Stále se ve tmě nedá poznat, kdo je to.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 01. června 2006 22:57

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Les Čekání mě ubíjí. Už začínám vidět nepřítele v kdejakém stínu. Opřu se o strom a promnu si oči, snažím se uklidnit. Najednou zaslechnu blížícího se koně. A vida? Že by? Syknu na muže, aby byli ve střehu. Sám se postavím neznámému do cesty. Z dlaně mi vyletí plamen, který vybuchne těsně před koňskými kopyty. Ani krok dál, vážený! štěknu. Co jsi zač a co tu chceš?

Charlie Drake - 01. června 2006 23:11
	soukromá zpráva od Charlie Drake pro Les, tábor Když mému koni vybuchne před nohami ohnivá koule, vyděšeně zařičí a vzepne se na zadní. Mám co dělat, abych z něj nesletěl. Aldwyne, přeskočilo ti, zatraceně? Vždy» to jsem já! zařvu vztekle na svého drahého zástupce. Tak takový přivítání jsem fakt nečekal!

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 01. června 2006 23:21
	soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Tábor Překvapením málem upustím meč. Vykulím oči. Charlie, to jsi ty? nemůžu věřit tomu, co vidím. Neměl jsi být náhodou... ve vězení? Koukám, že ten tajemný přítel se stará rychle. Díky, Thore. Najednou jako by ze mě spadla tíha a naplnila mě radost. Kterou nemůže přehlušit ani vyhlídka na seřvání za vylekaného, možná i popáleného koně.

Charlie Drake - 01. června 2006 23:56
	soukromá zpráva od Charlie Drake pro Tábor Představ si, to jsem já, ty střevo! Kohos čekal? Papeže? vztekám se. Skočím z koně a snažím se ho uklidnit. Pak mu prohlédnu nohy. Jestli je popálený, tak ho zakousnu! vrčím v duchu dožraně. Krátce se pomazlím s vlkem, který přiletěl jako velká voda, a otočím se na zbojníky. Vysvětlí mi někdo, co se tu děje a proč vypadáte, že vidíte strašidlo?

Bezejmenný - 02. června 2006 21:02

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Celé dopoledne utíkalo jako voda. Vojáci jeli vytrvala na Weststone a Alyan většinu času promlčel. Klisna se při dalších pokusech přesvědčila, že se vdovy nezbaví snadno a začala se chovat slušně. Pojednou Alyan zvedl ruku, aby ostaní zastavili. Zaposlouchal se do zvuků lesa. Nakonec se obrátil na vojáky. Někdo přijíždí. Je asi sám. Připravte se. Netrvalo dlouho a na cestě se vynořil jezdec v barvách Westlandu, ve kterém každý mohl poznat posla. Překvapeně zastavil před muži a na mladé tváři se mu zračilo překvapení. To se přelilo v úsměv, když poznal lorda Alyana. Mám pro vás zprávu, můj pane, posel sáhl pod halenu odkud vytáhl zprávu.

Deirdre "Liška" - 02. června 2006 21:39

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Stále se ještě mezi nimi vznášelo mlčení. Vdova stejně jednu chvíli měla potíže s Kráskou, která se rozhodla zbavit se nákladu na hřbetě. Pár otoček kolem své osy, pár poskočení a byl klid. Deirdre už pomalu chladla a častěji loupala očima po Alyanovi, ovšem jenom tak, aby si toho nevšiml. Nechat ji samotnou se vyvztekat na zpočátku stejně vzteklém koni byl asi dobrý nápad. Jenom posel... Zvědavě natáhla krk, ale nepočítala s tím, že něco uvidí. Tak se posadila zase normálně a vpíjela se Alyanovi do zad, protože byl kus před ní.

Bezejmenný - 02. června 2006 21:51

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Alyan se pro zprávu natáhl a přečetl si ji. Ne jednou ale třikrát. Nakonec zvedl oči a zadívál na Deirdre. Jak to vypadá, tak jsem v bezpečí. Potom zvedl hlas a promluvil ke svým mužům. Můj bratranc, lord z Westu, včera slavně dopadl neblaze proslulého Draka z Hvozdů. Nechal svá slova zaznít do ticha, ale hned na ně navázal. To neznamená, že přestanete dávat pozor na cestu, protože Charlie Drake ve vězení nikdy dlouho nezůstal. Rychle se z něj dostal vždycky. S mírnou pomocí. Ani by mě nepřekvapilo, kdyby ho hlídal West osobně.

Deirdre "Liška" - 02. června 2006 22:04

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Jakmile se na ni Alyan podíval, podvědomě se ještě zatvářila trochu vzdorovitě, ačkoli bylo záhadou nad čím. Prostě ženská, co by se od ní dalo čekat. Rozhodně už ale nevypadala, že ho sežere nebo že bude prskat jako vzteklá kočka. "Takže když už tu není ten váš slavný zbojník, jistě už mi dáš za pravdu, že to nejnebezpečnější jsem tu já," ozvala se konečně s úšklebkem. Sice se o tom bavila s Henrikem, ale na tom nezáleželo. "Henrik mi nevěřil," odfrkla si ještě a oči zablýskaly.

Bezejmenný - 03. června 2006 18:53
	Tábor Muži, kteří spali se vzbudi a ostaní šli přivítat svého oplakávané vůdce, kterému se snad zázrakem podařilo utéct. To je Drak.... Charlie se vrátil a živ. On snad nemá ani škrábnutí. Zázrak. Muži se do vysvětlování nehrnuli. To přece nepříslušelo jim, ale Aldwynovi, aby se vším svého přítele a velitele seznámil.

Bezejmenný - 03. června 2006 19:01

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Alyan se usmál, ale v očích mu ďábelsky zajiskřilo. Nemusíš se bát. Věřím, že jsi velmi nebezpečná. Henrik nemá na nebezpečí odhad. Ano. Je nebezpečná. Velmi, ale já možná víc. Kdo ví? Je otázkou času, kdy náš slavný zbojník uteče. Zatím ho v žádném vězení neudrželi moc dlouho. Alyan rozkázal poslu pokračovat za Henrikem a konvoj se znovu rozjel. Koněm se přiblížil k přejmenované Noční může a její nové paní zašeptal: Ještě se na mě zlobíš nebo už jsi se trošku uklidnila?

Deirdre "Liška" - 03. června 2006 19:11

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Zamračila se. Ne ale nad tím, že jí řekl, že je nebezpečná. To ji vždycky spíš potěšilo. Ale nad tím, že zbojníka nikdy moc dlouho neudrželi pod zámkem. "Zajímalo by mě, jak je to možné. To tu máte tak špatně postavená vězení a blbý stráže? Kdyby to byla žena, dalo by se to pochopit. Ale muž..." poznamenala možná trochu rýpavě a pobídla koně. Naklonila se v sedle dopředu, aby se ujistila, že ta mihnuvší se černá tečka někde vepředu byl opravdu jeden ze psů, kteří čenichali napřed. Úkosem se na Alyana podívala a hrdě vystrčila bradu. "To záleží na tom, co uděláš pro to, abych se zlobit přestala."

Bezejmenný - 03. června 2006 20:40

soukromá zpráva od Bezejmenný pro To mě taky, zasmál se Alyan. Zřejmě něco věděl, ale nechtěl se o to dělit. Ach. Jistě vím, jak se z basy dostal. On má víc spojenců než je zdrávo. Jen kdyby West věděl, kdo Charliemu Drakovi pomáhá. To by se kati nezastavili. Nakonec se rozhodl, že si Deirdre zaslouží, aby jí toho řekl trošku víc. Můj bratrance Lord z Westu má s Drakem z Hvozdů osobní spory. U nich to přerostlo v osobní válku. Bratránek plánuje zboníkovi krutou popravu. Možná ji budeme svědky, ale zatím se nikdy daleko nedostali. Drake vždycky zdrhnul. Říká se, že někde uvnitř má spojence. A ten ho informuje i zachraňuje. Tohle poslední je pravda nejvíc. Alyan se se svým koněm zařadil vedle klisny a rozhodl se zase na chvilku mluvit o něčem jiném. Třeba o sobě a Deirdre. Má to být něco zvláštního nebo si to můžu nechat na večer? podíval se na ní pobaveně, ale oči mu při tom potemněly. Byl jasné na co myslí.

Deirdre "Liška" - 03. června 2006 21:23

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova poslouchala o tom zbojníkovi a o něco víc se zachmuřila. Že zločinec běhá na svobodě, no prosím. Ona taky. Ale když by ohrožoval ji, už by jí to začalo vadit. A říkalo se, že v tomhle lese... "Asi by bylo třeba udělat u vás čistku, lorde," oznámila suše. "Co to je za království, když nechá na svobodě běhat zákeřné zločince." U mě je to jiný případ. Já jsem aspoň prospěšná. Ale zbojník... k čemu je zbojník? Při jeho poslední větě se na něj už podívala pořádně. Ne moc přívětivě. "Aha, přecenila jsem tě. Na nic jiného se asi nezmůžeš..." odpověděla ještě sušším tónem - možná v tom zazněl i osten zklamání - než při tématu o zbojnících a pobídla kobylku k rychlejšímu tempu. Ach, ti muži. Bylo to s ním příjemné, ale... přece se tím nedá řešit vše.

Bezejmenný - 03. června 2006 21:48

soukromá zpráva od Bezejmenný pro To není moje starost, ale Westova. Myslím, že raději nechám běhat po lesích zbojníka, který má čest... Alyan se zarazil a chvilku mu trvalo než našel přesná slova. Rozhodl se je šeptat, protože nestál o to, aby rozhovor zaslechli i jeho muži. ...řeknu to jinak. Je veřejným tajemstvím, že West nasadil přemrštěné daně. Lidé se bouří. Na zastavení už je pozdě. Nejdřív by musela skončit válka. Musí. Ne. Neřekl jsem jí to ani z poloviny. Je toho víc. West chce mě a Rhiann zabít. Bojí se nás. Ona je dědička a bezmezně mi věří. My mu stojíme v cestě. Moji bratranci jsou mrtví nebo nezvěstní. Kolik zabijáků, ještě pošle? Kdy zjistí, proč stále žijeme? Alyan měl pocit, že mu tělem pronikl mráz. Bál se, že jednou nebude dostatečně rychlý a vrah ho zabije. Alyan byl rád, že nevědomky odvedla jeho mysl pryč. Nechtěl mít truchlivé myšlenky v přítomnosti krásné ženy. Tohle mě napadlo jako první. A nesmíš se mi divit. Jsem voják a domov mám daleko. Nemám zdání, co máš ráda a o čem s tebou mám mluvit. Poraď mi. Bílý hřebec její klisně stačil a bylo vidět, že nejraději by letěl s větrem o závod.

Deirdre "Liška" - 03. června 2006 22:02

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Na to už mu neodpověděla a mlčela, dokud nezačal o tom druhém tématu. Nezdálo se, že by tentokrát její pohled změkl. "To tě neomlouvá," odpálkovala ho možná příliš ostře, ale nesnažila se to příliš napravit. Vlastně vůbec. Selhalas, nemělas hned první noc... začináš měknout, pf! zaprskala na sebe v duchu. Jako bys nevěděla, že dokud si je neotestuješ, baží jenom po jednom. Kor vojáci, kor když je válka. A ani po atestu tomu nemusí být jinak... "A co na tom, že domov máš daleko... to jako že doma někoho máš, ale když jsi na cestách, tak se spokojíš se ženskou, co se ti dostane pod ruku? Čím dál líp, lorde." Uštěpačnost z ní přímo čišela. "S neschopnou ženskou, že? Možná jste u vás na to zvyklí, ale dokud si o pomoc neřeknu nebo to nenaznačím, tak ji nepotřebuju." Umíněně se vrátila zase ke scéně s koněm, aby mu to hezky vmetla do tváře. Aby se příště nestala podobná věc. "A moje rada zní: vymysli něco nápaditějšího než... než to. Pokud jsem na tebe právě neprskala pravdu, určitě to dokážeš a vyvrátíš moje slova." Dalším divokým pohozením hlavou ukončila svůj proslov, ale ani se na něj nepodívala. Zřejmě v ní zase vykřesal pár jiskřiček, které ji donutily ukázat drápky. Ale co by to bylo za ženu, kdyby s ní byla nuda...

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 04. června 2006 21:41

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Tábor Mávnutím ruky utiším ten halas za svými zády. Pak se zašklebím na Charlieho. Papež by byl možná i pravděpodobnější, po tom, co se mi doneslo o tvojí situaci. Takže se nediv, že tak zíraj, většina si už asi myslela, že se živý nevrátíš. A pokud jde o to, co se tu děje... zjistili jsme, že tu máme krysu. Tak jsme udělali pár opatření pro případ, že by se sem chtěli kouknout vojáci, dokončím osvětlování nepříjemné záležitosti.

Bezejmenný - 05. června 2006 21:34

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Alyan se velice snažil nesmát, ale nakonec ho smích přemohl. Ne, doma žádnou nemám. Vybírám si v necivlizovaném prostředí, ale tím doma...To znamenalo, že na hradě se můžu věnovat jiným zábavám s dámou. Pozvat ji na projížďku, lov s dravci nebo na procházku zahradou. Ta je opravdu nádherná, protože na ni moje sestřenice dbá. Nebo něco jiné, ale tady? Sakra. Už je to tu zase. To mi to s tou klisnou bude předhazovat až do konce života. Ženská jedna umíněná. Alyana smích přešel. Jen jednou zvedl oči k obloze a snad prosil bohy o pomoc. Vojíci svému veliteli dopřáli živou konverzaci, kterou se snažili neposluchat. Moc se jim to nedařilo. Několika zachukaly koutky v úsměvu. Právě mě napadá, že bych ti mohl zaškrtit za podrývání velitelské autority, ale vychovali mě, abych dámy chránil. No můžu nechat dopřát koním a lidem přestávku a tobě nabídnout něco k jídlu a víno k osvěžení. Bohužel víc nemůžu... Zatím.

Charlie Drake - 05. června 2006 21:41

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Tábor Uchechtnu se. Toho chlapa mám občas vážně chu» praštit. proč jsem to vlastně ještě neudělal? Vážení a milí, nikdo vám nikdy neřekl, že na draka se musí vypravit až čestný a statečný rytíř, aby ho zprovodil ze světa? A jak známo, takoví se nachází výlučně ve vašich řadách, a žádný z vás mě snad o život připravit nechce, nebo se snad mýlím...? přejedu řadu mužů ošklivým podezíravým pohledem. Jestlipak tu mezi nimi jsi, ty hade? nezapomínám na drahého zrádce. Probodávám každého z mužů očima a doufám, že dotyčnému rupnou nervy a nějak se projeví, pokud je přítomen.

Bezejmenný - 05. června 2006 21:58
	Tábor Všichni muži jsou nejistí, protože moc dobře vědí, že se jejich ztracený a nalezený vůdce zlobí. Snaží se dívat mu přímo do očí, ale žádný to dlouho nevydrží, ale zároveň to snesou. Zrádce mezi nimi není nebo je lepší lhář a mizera než by se mohl zdát. Možná stojí někde ve křoví a vše vidí.

Deirdre "Liška" - 06. června 2006 12:01

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Na vyjmenovávání všech věcí, co by s ní případně mohl dělat na Weststone, neřekla ani ň, v obličejíku stále stejný výraz. I potom ještě chvíli mlčela. "Co že ti to podrývám? Já? To bych si nikdy nedovolila... jenom se tě snažím vést správným směrem, aby se z tebe nestal barbar, když jsi dlouho mimo domov," prohlásila s naprostou vážností, ale mohl v tom zachytit lehkou provokaci, dokonce se jí na tváři mihl i úsměv, což byl po tom prskání vážně pokrok. V zelených očích měla vyzývavé ohníčky, které neskryl ani výraz rádoby nevinnosti, že ona, hodná Deirdre, by si nedovolila mu podrývat autoritu. A že je to všechno jenom pro jeho dobro. Ovšem, jak vidno, trochu pookřála. A pak nadhodila ledabyle svůj návrh. "Chm, ale škoda, že si nemůžeme dát závod. Odpočinek... pfff, odpočívat můžu v hrobě. Ale zajímalo by mě, jestli vy muži můžete konkurovat nám... co, Krásko? Chtěla by ses proběhnout?" popleskala ji po skvostně hebkém krku a byla připravena vyrazit, kdyby Alyan souhlasil. Aspoň by se tím odlehčila atmosféra.

Charlie Drake - 06. června 2006 13:48

Tábor Nic? Škoda. Na toho chlapa jsem se těšil... Pokud je to chlap, jestli nás udala ženská, je to ještě větší sranda. Mávnu rukou. Na to teď kašlu. Útok pořád ještě hrozí. Nepochybuju, že lord bude štěstím bez sebe, až zjistí, že mu hračka utekla, řeknu a odvádím koně do stáje. Muže pošlu zpět na stanoviště. Kdyby se něco dělo, dozvím se to včas, takže se natáhnu na lůžko a začnu drbat Buddyho, který je štěstím bez sebe, že jsem zpět. Aldwyne? pronesu jen tak do vzduchu, protože tipuju, že zástupce budu mít nedaleko a ozve se.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 06. června 2006 14:02
	Tábor Sedím o ohně, ale ne dost daleko, abych ho přeslechl. Chvíli uvažuji, jestli mám předstírat hluchotu, ale pak se stejně zvednu. Toužíš po mně, ó statečý náčelníku? zeptám se a pokusím se naaranžovat obličej do něčeho, co by alespoň připomnělo nevinný úsměv.

Charlie Drake - 06. června 2006 20:00
	Tábor Tohle oslovení mi začíná lézt krkem, už proto, že svého drahého pobočníka podezírám ze silné ironie. Proto místo slušné odpovědi jen výhružně zavrčím. Pak pokračuji normálním hlasem: Představ si, nemohl jsem vydržet představou, že nejsi po mém boku. Ale s tíhmle stranou na lepší časy. Kam jsi odlifroval zbytek lidí?

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 06. června 2006 20:52

Tábor Ale. Že by mu to vadilo? zašklebím se po»ouchle, když Charlie zavrčí. Ale rychle se zklidním a odpovím: Všichni jsou v jeskyních, zůstala tam s nimi přibližně čtvrtina mužů, kdyby něco. Přece jenom se bude lépe bránit tábor, když tu nebudou, dodám na vysvětlení svých činů a doufám, že jsem se zachoval dobře. Koneckonců, za nic mi dost dobře vynadat nemůže. No dobře, za vyděšeného koně. Ale to je všechno. Snad.

Bezejmenný - 06. června 2006 21:12

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Při slově barbar se lord ušklíbl, ještě že vdova nemohla číst v jeho mysli, protože by se asi pěkně divila. Já už barbar jsem, ale bohužel se musím krotit. Jinak bych si tě hodil přes sedlo a odjel s tebou na opuštěné místo. Hodil dolů a dokázal ti své barbarské vychování, ale barbaři jsou i pohostiní. Bohužel. Vést správným směrem. Tohle slyším prvně. Asi to vážné potřebuju. A nejen já. Pohledem přejede své muže, aby jim naznačil, že nemají poslouchat jeho rozhovor s Deirdre nebo jim to spočítá. Na závod dojde později v otevřenější krajině. Nechci být obviněn, že jsem tě předhodil lapkům, když jsem se zúčastnil závodu. Přece takový poklad jako ty musíme dobře hlídat. Na Alyanovi bylo vidět, že kdyby na něm neležela tíha odpovědnosti, že už by jel s větrem o závod.

Charlie Drake - 06. června 2006 21:21

Tábor Spokojeně kývnu. Tos uvažoval dobře. Fajn, ještě je tam necháme, dokud nepomine nebezpečí útoku. V jeskyních budou v bezpečí, tam se jen tak dostat nedá, vzpomenu si na pořádně nepříjemnou cestu, kterou by musel vykonat každý, kdo by se chtěl dostat k našemu místu posledního odporu. Kromě toho je to dokonale bránitelné i v malém počtu lidí. Když o tom tak uvažuju, když jseš schopnej tak dobře zaskočit, to si budu moct vyrážet na takovýhle akce za nepřátelský linie častějc, napadne mě. Pochopitelně tím nemyslím opět návštěvu vězení.

Deirdre "Liška" - 06. června 2006 21:24

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "To potřebují všichni muži - a od toho jsou tu ženy, že?" Řečnická otázka pronesená líbezným hláskem, ale ani ten nedokázal potlačit ten předchozí vyzývavý tón. "A to si myslíš, že by mě lapkové chtěli? Protivnou a drzou ženskou? Chachá, to by si ale naběhli." Deidre si evidentně z lapků nic nedělala - měla kolem sebe eskortu a sama nebyla neschopná. A třeba se lapkové ani neukážou, tak proč se třást strachy. Jako třasořitka by to ve svém oboru nikam nedotáhla.

Bezejmenný - 06. června 2006 21:43

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Ano. Bohužel. Bez žen by to ani nešlo. Kuš Alyane, jaké myšlenky tě to napadají. Potřebuješ studenou koupel. Jistě. Těžká úloha žen. Alyan se zadíval před sebe na cestu. V těhle místech byla rozšířená a bylo na ni po celé délce vidět. Pokud dojde k nehodě, tak je má kdo sbírat ze země. Tady si ten závod dát můžeme. Na konci můžeš vidět starý uschlý kmen. U něj je konec. Pro jistotu poroz. Zbojníkům se bohaté rukojmí hodí. Nevím, co by s tebou dělali oni, ale vím co já. Můžeme?

Deirdre "Liška" - 06. června 2006 21:51

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Když zaslechla souhlas se závodem, vdova hned zpozorněla a klisnička taky, protože poznala, jak jinak rozložila váhu těla a připravila se. "Je ti doufám jasné, že nejdeme jenom tak? Kdo vyhraje, vybere si odměnu... a kdyžtak drzého zbojníka převálcujem." Dostatečný důkaz toho, že opravdu mohou, byl Deidřin divoký výkřik a pobídnutí černé klisny, které povolila uzdu. Ovšem ne tak, aby se jí utrhla do neřízeného trysku.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 07. června 2006 13:02
	Tábor Ještě že tak, potěší mě jeho slova. Snad se ale už nic nesemele, tady v lesích máme obrovskou výhodu a oni to vědí. Na tu zmínku o dalších akcích za nepřátelksé linie, zachmuřím se. Poslyš, to není moc vtipné. Nikdy nevíš, co se může stát. Buď příště víc opatrný, napomenu ho, ač vím, že to zajetí nebylo tak dalece vina jeho nepozornosti.

Charlie Drake - 07. června 2006 15:10
	Tábor Ušklíbnu se. Opatrnej... to se ti řekne. Bych ti přál, aby sis takovou past zkusil na vlstní kůži, nedostal jsem vůvec šanci... Vlastně kecám, nepřál bych ti to, opravím se rychle. Jde mi sice na nervy, ale tohle si nezaslouží.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 07. června 2006 21:58
	Tábor Pokrčím rameny. Klid, já vím, že jsi za to nemohl... řeknu. Opřu se o dveře. Létá kolem mě malý ohnivý vlk. Buddy po něm kouká, pak se ho pokusí ulovit. Jen si popálí čumák Tohle nevyhraješ, kamaráde, podrbu překvapené zvíře za ušima a podívám se na jeho pána: Máš pro mě nějaký úkol nebo tak něco? Že bych se vrátil na hlídku.

Charlie Drake - 07. června 2006 22:26

Tábor Pozoruji vlka lapajícího po obláčku plamenů. Když ňafne bolestí a překvapením, jenom se zasměju. Vzdej to, Buddy, nemáš šanci. Že se od toho chlapa necháš takhle blbnout, zavrtím hlavou. A Aldwynovi odpovím: Kašli na to, běž spát. Já tě zastoupím, beztoho mám teď houby co na práci. A ještě dodám: A nediskutuje se. Mazej. Zvednu se, ujitím se, že můj pobočník poslechl, písknu na vlka a vyjdu ven. Podívám se na nebe. Do svítání je nedaleko. Přitáhnu si pláš» trochu úžeji k tělu, protože studeně profukuje, a vyjdu do lesa.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 08. června 2006 13:49

Tábor Napřed se mi chce protestovat, ale radši mlčím. Jsou chvíle, kdy se s náčelníkem nemá smysl hádat. A když se nad tím tak zamyslím, po tom nerváku doteď, co ze mě najednou spadl, se mi začínají klížit oči. Usměju se: Dobře, když je to tedy rozkaz... A jdu do svého skromného příbytku, sundám si boty a opasek s mečem, položím ho vedle sebe, aby byl kdyžtak po ruce a v několika vteřinách spím jako zabitý.

Bezejmenný - 08. června 2006 20:50

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Alyan se připravil na rychlý start sotva domluvil, ale svého koně pobídl až když Deirdre vyjela. Snad. Vykřikl za ní. Dal jí náskok dokud neminuli všechny jeho muže, protože na cestu se dva závodící koně nevešli. Pak se přitiskl hřebci k šíji a nechal ho letět. Bělouš neměl rád pomalé tempo a celou cestu se nudil, a proto s radostí uvítal závod. Nesnesl, však jakéhokoliv jiného koně před sebou. Trvalo jen chvilku než bez zjevné námahy černou klisnu předběhl.

Deirdre "Liška" - 08. června 2006 21:11

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Ovšem Deidre se už podruhé nechtěla nechat zahanbit. A Kráska zřejmě taky ne. Černé, dlouhé nohy se míhaly a za vdovou vlál rudý ohon jejích vlasů. Klisna odfrkovala, ale byla odpočatá, tak za chvíli srovnala běh s běloušem. Chvíli vedl o pár pídí on, chvíli ona. Dělej, Krásko, to zvládneš... přece nenecháme chlapy vyhrát. Kdo ví, co by si přál. No, to se dá snadno domyslet. Podle toho, co říkal před chvílí.

Bezejmenný - 08. června 2006 21:26

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Nakonec to ke smutku Alyanových vojáků dopadlo nerozhodně. Vdova měla odpočatější koně a byla lehčí, zatímco Alyan zkušenějšího a rychlejšího koně. Okolo stromu proletěli obě zvířata úplně stejně. Alyan přitáhl hřebci uzdu a přešel s koněm do kroku. To byl teda závod. Naštěští se nic nestalo, ale proč jsem sakra nemohl vyhrát. Tohle je zajímavá situace. Znamená to, že každý můžeme mít nějaké přání nebo nikdo žádné?

Deirdre "Liška" - 08. června 2006 21:33

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova zpomalila až později, nejdříve chvilku klusala. I tak šla Kráska svižným krokem. Otočila se v sedle. Aspoň jsem neprohrála... to by bylo hrozný, kdybych dnes už podruhé ukázala, že jsem neschopná ženská... Důkladně si lorda prohlédla. Závodem jako by její vztek vyprchal. Aspoň to tak vypadalo. Běh rychlého koně a vítr ve vlasech je zaručený tišící prostředek, když člověk nemůže proti vzteku dělat nic jiného. "Nó... podle toho, co si budeš přát."

Bezejmenný - 10. června 2006 17:02

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Podle toho, co si budu přát? No raději ti to povím až později, ale vím co. Ber nebo nech být. Ano nebo ne. Kdybych jí to řekl hned, tak by nejspíš odmítla. Ale není to nic ošklivého, ale ne tady. Nechám si to až budeme sami. Muži nemusí vidět, jak mi Deirdre něco hodí na hlavu. Třeba bude rozumná. Asi ne. Alyan jí dal čas k rozmyšlení, protože nic se nemá uspěchat. Vojáci mezitím dvojici závodníků dojeli a zase zaujmuli své postavení. Alyan se vrátil ke svým povinnostem a hlídání nebezpečí.

Deirdre "Liška" - 10. června 2006 18:17
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Přimhouřila zelené oči a podezřívavě si ho prohlížela, jako by čekala zase nějakou kulišárnu. Nejraději by mu řekla, že teda ne, když jí to neřekne, ale byla zvědavá. Ne nadarmo jí pojmenovali po drzém, vychytralém a zvědavém tvorečkovi. "Hmmm... dobrá tedy. Taky si na tebe budu muset něco vymyslet."

Bezejmenný - 10. června 2006 20:08

soukromá zpráva od Bezejmenný pro A mám se bát předem? zeptal se Alyan a nedalo se uhodnout, jestli to myslí vážně nebo žertuje. Jeho obličej ani oči ho neprozradili. Nebudu zvědavý. Musím si to důkladně rozmyslet, protože to nechci ani v nejmenším přehnat. Blázen nejsem. I když možná být bláznem do ní není vůbec špatné. Dnešní noc budeme spát v lese, a proto si svoji výhru vyberu až zítra. Pak se obrátil k jednomu z mužů a něco mu řekl.

Deirdre "Liška" - 10. června 2006 20:41
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "To ještě nevím - ale mohl bys. Jen tak preventivně. Co kdyby," blýskla bílými zoubky v nebezpečeném úsměvu. No jistě - já si to myslela. Jeho přání je jednoznačné. Nebo ne? Sviňák, takhle mě napínat. V lese? Nu což, aspoň mě dneska nebude moc obtěžovat. Včera si užil, dnes bude mít půst. Neuškodí mu to. Naopak...

Bezejmenný - 10. června 2006 21:08

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Co kdyby...Chápu. Už se těším. Tohle je taky takový závod. Kdo vymyslí lepší překvapení? Bát se nebudu. Nic hořšího než mě zabít mi stejně nemůže udělat a na Weststonu mi nehrozí ani to. Potrápím ji pěkně. Nejspíš si myslí, že mám malou představivost, ale voják za dlouhých večerů si může jen snít. Alyan se trošku zamyslel nad Deirdřinou prohrou a nechal koně jít, jak chce.

Bezejmenný - 13. června 2006 21:35

Tábor Noc proběhla v klidu. Od Charlieho návratu již žádné vyrušení nebylo. Nastalo ráno, které vystřídal další večer. A stejně to pokračovalo další večer. Mír a ticho. Známý klid před bouří. Zbojníci nervózně přecházeli táborem. I ženy a děti v jeskyních nevěděly, co se bude dít dál. Konečně nastalo vyrušení. Přeběhl jeden ze členů hlídky. Draku, Draku. Od řeky se blíží jezdci. Podle zástavy je to Modrý rytíř. Vrací se na Weststone. Nesbírají proti nám vojsko?

Charlie Drake - 13. června 2006 22:16

Tábor Nudím se pod velitelským dubem. Nic se neděje, každý je jak na trní, to se nedá vydržet! Já chci změnu! Proto mi zpráva zvěda vnese do tváře velice spokojený a škodolibý škleb. To se podívejme... Tomuhle pánovi přece ještě dlužím takový malinký rozhovor... A protože času není nazbyt, vyletím na nohy a začnu organizovat. Aldwyn a deset nejlepších chlapů s náma, ostatní koukejte dát do pucu tábor! Zavítá k nám vzácná návštěva, sám Modrý rytíř! zvolám a už se ženu ke koni a pro zbraně. V hlavě se mi vylíhl velmi zajímavý nápad, koneckonců nějak se tomu chlapovi pomstít musím, kdyby si dal pozor, co odesílá, nemusel jsem trčet v té cele.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 14. června 2006 11:00

Tábor Příchod hlídky mě vytrhne z podřimování na okraji tábora. Při tom řevu, co tam hned na to ztropil Charlie, by se stejně spát nedalo. Když si uvědomím dosah jeho slov, překvapeně zamrkám. To chceš... Moment, ty ho chceš zajmout? zeptám se nevěřícně, když mi dojde, že Modrý rytíř asi dobrovolně do našeho ležení nepojede. A nezbláznil ses náhodou? neodpustím si ještě. Nicméně neprotestuji, naopak, tohle může být dobrá sranda. Proto bez dalšího řečnění osedlám koně a připravím se na akci.

Bezejmenný - 19. června 2006 20:21
	CHARLIE SE DOSTAVÍ DNES NEBO ZÍTRA. SNAD. MOŽNÁ HO JEHO BABIČKA UTÝRALA K SMRTI.

Charlie Drake - 19. června 2006 22:06
	soukromá zpráva od Charlie Drake pro Já tě asi jednou vážně nakopnu! >> >

Charlie Drake - 19. června 2006 22:08
	Tábor Vyvádím koně na stezku a oči mi září nadšením. Velice se na naši návštěvu těším. Zbláznit? Já? Ale notak, příteli... usměju se Aldwynově otázce. Já jsem přeci blázen od přírody! Vyšvihnu se do sedla a čekám, až se mi shromáždí lidi.

Bezejmenný - 22. června 2006 20:03

Zbojníci seženou vybrané členy rychle a bez odmlouvání, ale je na nich vidět, že se na svůj úkol moc netěší. Přepadávat zásobovací vozy a hlídky nebo krást žold není to samé jako snažit se zajmout proslulého Modrého rytíře. Muži přemýšleli, jestli Charlieho duševní zdravý k horšímu neovlivnilo nedávné zajetí na Weststonu. Žádný nevěděl, co lord z Westu jejich veliteli provedl. Mohl ho třeba dohnat k šílenství. Draku, jsi si jistý, že je to bezpečné? odvážil se vyslovit myšlenky všech jeden z mladších mužů.

Charlie Drake - 26. června 2006 20:51
	Spokojeně přehlédnu řadu svých mužů. Je na mně vidět, jak se na tuhle kašpařinu těším. V odpověď na dotaz se napřed začnu šíleně smát. Kdo ví, třeba mi vážně hráblo? Samozřejmě, že to je bezpečný. Pokud všechno půjde podle plánu, řeknu pak klidně. Tak jedem! Pobídnu koně patami a rozjedu se k cestě, samozřejmě opatrně, aby naše kořist nepojala podezření.

Bezejmenný - 27. června 2006 20:34

Charlie Muži už ochotněji vyrazí za svým velitelem. Někteří jedou na koních, ale jiní jdou pěšky. Je třeba spěchat, protože vojenská hlídka určitě nečeká až se ji zbojníci uráčí přepadnout, ale jeden do hradu Weststone. Steska lesem je široká a tři koně vedle sebe po ní můžou jet bez potíží. Vojáci přesto jedou ve dvojstupu. Vpředu vezou prapor, koně se zásobama jsou uprostřed, aby je muži mohli dobře bránit. Zbojníci mohou zahlédnout, že mezi muži je i žena, okolo které se motají dva velicí psi. Vedle ní jde bělouš, jehož pán je podle modrého pláš»ě lord Alyan. Deirdre Alyan už dlouho nepromluvil, nejspíš proto že vymášlel, jak si vybere svoji část výhry. Občas pohledem přeletěl okolí. Najednou Deirdřini psi zneklidněli a začali výhružně vrčet. Něco se stalo. Připravit k obraně. Rozkázal mužům Alyan a sám tasil meč. Tihle milánci se záleknout jen mála věcí. Tohle nebude žádná stará babka se dřívím. Copak tam asi je? Odvoláš si své psí mazlíčky?

Deirdre "Liška" - 27. června 2006 20:51

Sem tam po Alyanovi šlehla pohledem a v hlavě se jí už rodil nápad, při jehož vyřčení bude mít Alyan jistě neodolatelný výraz - a» už ponížení, vzteku nebo pobavení. Kobylka si neodpustila téměř taneční poskočení, když se obrovská černá psiska naježila a začala vrčet na něco, co jim donesl vítr. Žena na černé klisně s bílými "doplňky", sama taky v černobílém jezdeckém kostýmku s kloboučkem na dlouhých, rudých vlasech stažených do ohonu, zpozorněla stejně jako její psi. "Měla bych snad? Však oni nepůjdou, dokud jim neřeknu. Zůstanou hezky u mě," prohodila se zdánlivým klidem, ale ručka se podvědomě přesunula k biči, který by se za jezdecký nedal pokládat ani omylem.

Charlie Drake - 27. června 2006 21:13

My Celá smečka je schovaná v podrostu, aby ji vojáci nemohli zmerčit. Jsem přikrčený v koňském sedle a vyhlížím mezi listy, oči se mi lesknou nadšením. Vyhlížím cíl. A sakra. S těma čoklama bude potíž, zamračím se, když vidím, jak se psy chovají. Aby nás tak prozradili... Což je to poslední, co potřebujeme. Buddy! syknu skoro neslyšně. Vlk vedle mě našpicuje uši. Buddy, Tohle bude na tobě. Postarej se o ty psy. Zabav je! Buddy chápe. Tiše jako stín klouže křovinami těsně u cesty. Vlčí pach zneklidní každého psa a kromě toho je těch šelem v těchhle lesích spousta. Párkrát se letmo ukáže, aby uklidnil zbrojnoše, že žádné větší nebezpečí, než zvědavý vlk, nehrozí. Otočím hlavu k Aldwynovi. Víš, co máš dělat, řeknu. Svoje instrukce dostal. Mělo by to klapnout.

Bezejmenný - 27. června 2006 21:26

Deirdre Tak si je dobře hlídej, promluvil Alyan. Pohledem zatím projížděl okolí. Neunikl mu ani nejmenší pohyb mezi stromy. Stejně jako jeho muži i on spatřil vlka mezi křovinami. Bylo znát, že to jeho muže uklidnilo. Ale jeho ne. Vlk? To je plaché zvíře. Co by tu dělal? Může být nemocný. Nebo ksakru.... Nahnul se v sedle a zadíval se upřeně na vlka. Ne. Tohle není možný. A já se tak těšil domů. Proč musím mít takou smůlu. Můžu říct, že jsem měl pravdu. West je mizernej věznitel. Nejspíš potkáš legendu osobně. Zašeptal jen pro svou společnici. Charlie Je to jen vlk, můj pane! zavolal jeden z mužů v předu. Ano jen vlk. Máme tu psi, koně a jeden vlk tu obchází. Kde je vlk, tam klidně může být celá smečka. Nebo spíš banda, nemám pravdu?! Tohle nebyla otázka pro vdovu nebo pro vojáka. Alyan to pronesl hodně nahlas, aby to bylo slyšet všude. Co mi provádíš Charlie? Já vím, že to není tvůj zástupce, ale ty. To je určitě tvůj vlk.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 28. června 2006 19:44

My Beze slova přikývnu. Sice je to poprvé, co svoje umění použiju takhle, ale všechno je jednou poprvé, že? Moc bych se divil, kdyby se nechali obalamutit takovou naivitou, jako je ten vlk. Ale lepší než nic. A teď se podíváme, pánové, jaký je váš vztah k ohnivé náruči... Zvednu ruce a natáhnu je klouby nahoru směrem k cestě. Našel jsem si dobrou pozici, abych měl na očích celou skupinu a zároveň volné pole. Nechám ruce klesnout, ale vzápětí je otočím a opět zvednu. Z cesty v tom okamžiku vytryskne stěna z plamenů, jež spolehlivě odřízne naši kořist od jejího doprovodu. A aby byl ještě větší klid, udělám prudký pohyb zápěstím, po kterém mi ze špiček prost a z dlaní vyletí živé proudy ohně, které se zformují do podoby přízračných ohnivých vlků. Okamžitě se pustí do pronásledování vojáků a ženou je pryč. Já spokojeně přivírám oči a vychutnávám si teplo v mém nitru, tu úžasnou sílu, teré vládnu a jejíž jsem součástí. Jen párkrát za život jsem nechal oheň mě takto dokonale pohltit a nesmírně si to užívám. Bohové, děkuji vám za vaši přízeň. Děkuji, že jste mi odhalili prastaré umění divokého tance plamenů. Samozřejmě dávám i v té extázi dobrý pozor, aby nikdo nepřišel k úrazu, nebo nechytil les.

Charlie Drake - 29. června 2006 20:55

My špatní Když se začne realizovat Aldwyn, vyráží na můj povel z okolních křovin zbojníci, kteří během několika sekund obklíčí lorda i s jeho dámským doprovodem. Psy jistí plamenná ohrádka. Popojedu dopředu a zašklebím se: Buďte vítán, urozený pane. Přijměte prosím omluvu, že jsme se neohlásili předem... A kdybyste nás mohl laskavě následovat do našeho skromného ležení... naznačím ironicky pozvání s úklonou. Tu ženskou nám byl čert dlužnej, prohlédnu si letmo zrzku. Nijak moc se mi nelíbí. Smůla, že se nepodařilo ji zahnat taky. Ale co. Třeba z toho alespoň bude koukat výkupný. I když z představy brát ji do ležení jsem vážně strašně nadšený.

Bezejmenný - 29. června 2006 21:26

Ti přepadení Alyan zadržel svého bělouše, který se při pohledu na oheň začal plašit. Zdálo se, jako kdyby ho přepadení vůbec nepřekvapilo. S ledovým klidem se podíval na zbojníky a pak se teprve rozhodl věnovat jejich vůdci. Předtím vrhl uklidňující pohled na svou společnici a při pohledu na bič zakroutil nesouhlasně hlavou. Bohužel mám neodkladné záležitosti na Weststonu, a proto nemůžu příjmout vaše pohostinství, vážený pane. Je od vás milé, že jsme mě i mému hostu připravili takový nádherný ohňostroj, ale určitě vás poctíme návštěvou někdy jindy. Líbil se vám ohňostroj, Deirdre? Myslím, že letos žádný sestřenka pořádat nebude, ale tihle milí lidí to udělali za ni. Alyan odmítl pozvání, jako kdyby se on i Charlie Drake bavili někde jinde a v úplně jiném postavení. Meč, ale stále držel v ruce. Co chce? To si na to nemohl vybrat jiný okamžik?

Deirdre "Liška" - 29. června 2006 21:46

Ani Krásce se příliš nelíbilo tolik ohně v její blízkosti. Deirdre škrtla o Alyanovu nohu kolenem, jak klisna poskakovala a řehtala. Přitáhla jí uzdu ještě víc a podívala se, kde jsou její psi. Ti zuřivě vrčeli a z mord jim kapaly sliny. Oheň je akorát víc dráždil. I vdově z očí sršely blesky a nebýt Alyanova pohledu, už by bič zasvištěl vzduchem. Rozhodla se rytíři věřit a mlčela, nepletla se do toho. Jenom něco broukala klisně, aby se nebála. Zkurvení zbojníci. Podřezat vás všechny ve spánku. Nechápu, proč je zdejší panovník takový idiot a nepověsil jejich hlavu skopovou, jakmile ji dostal do pracek. Podle toho, jak se tvářila, se jí ohňostroj ani v nejmenším nezamloval. Pohodila hlavou a našpulila rty. "Při ohňostroji stojím raději dál. Protože jenom necita může takhle trápit nebohá zvířata."

Bezejmenný - 09. července 2006 19:13
	HRA BUDE POKRAČOVAT, ALE AŽ DORAZÍ ZBOJNÍCI Z PRÁZDNIN.

Bezejmenný - 17. července 2006 18:52
	TADY NĚKDO CHCE, ABY HO MOJE MALIČKOST PŘIŠLA BUDIT V 5,00 RÁNO, AŽ KONEČNĚ DORAZÍ DOMŮ.

Bezejmenný - 18. července 2006 20:05
	Místo blbejch keců můžeš napsat přízpěvek. Potřebuju, aby se to tu hnulo. Nechceme tuhle jeskyni přece nechat zrušit.

Bezejmenný - 24. července 2006 20:32
	CHARLIE ÚSPĚŠNĚ PODPÁLIL TATRY A VRACÍ SE ŠKODIT K NÁM. ZEJTRA SEM NEKLUŠE NEBO HO SEM DOTÁHNU NÁSILÍM.

Charlie Drake - 24. července 2006 22:56

My špatní a ještě horší Zašklebím se. Smůla, vážený lorde, já o tom s váma nemíním diskutovat. A nemíním tu postávat do nekonečna, takže koukejte pohnout svojí urozenou zadnicí a jedeme, řeknu, ale hlas už nemám jako med. Teď zazní dost výhružně a můj výraz i zbojníci, kteří se stáhli kolem, napovídá, že pokud nepůjde po dobrém, půjde to po zlém. Dochází mi trpělivost. Vrhnu ještě jeden nepříliš přívětivý pohled na tu ženskou. Vypadá to, že sympatie jsou vzájemné. Vážně mě to přestává bavit, přimhouřím dožraně oči. Tak to popoženem... řeknu tiše.

Bezejmenný - 25. července 2006 19:33

Ti přepadení a dost naštvaní Párkrát se nadechni. To pomáhá, poradí zbojníkovi, protože vidí, že mu dochází trpělivost a začne se rozčilovat. Velitel by měl být velmi trpělivý. A klidný. A žádné hloupé triky s ohněm. Ještě dopadnete jako ten chtrák, který kouřil dýmku v posteli. Pohledem Alyan přejíždí od krásné vdovy ke zbojníkovi. Ti dva se nějak nemají v lásce. Tsss. Zadívám se na Aldwyna. A prohlásí nevinně: Nechcete mou společnici doprovodit na Weststone? Bojím se, že ona a Charlie si brzy vjedou do vlasů. Pohled, který spočině na Drakovi jasně říká: Jen počkej až tu nebudou svědkové.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 27. července 2006 22:39

My zlí Sleduji, jak se vyvíjí situace mezi lordem a naším náčelníkem. Ještě chvíli pokračuj tímhle stylem a něco se semele... pomyslím si. Při tom, jak na toho chlapa Charlie zuřil, když se vrátil z města, to nemůže dopadnout dvakrát smírně. Ale však ty půjdeš. A ještě rád... pokud se tedy udržíš na koni. Nejsem zrovna dvakrát odvázaný z toho, že plaším zvířata, ale ta se z toho vzpamatují, oheň jim nešežehne ani chloupek. Když na mě lord promluví, otočím se s úšklebkem k němu. Je mi líto, Vaše vznešenosti. Nejsem váš poslíček. Dáma měla možnost zmizet. Nevyužila ji. Její smůla. A vy jste měl poslechnout, dokud jste měl čas, řeknu a lehce pohnu rukou. Koním panstva za zadky vyrazí ohnivý sloup. Něco takového by pohnulo k pohybu sebeposlušnější zvíře. Není nic snazšího, než je takhle před sebou hnát až do ležení.

Bezejmenný - 28. července 2006 20:56
	Z důvodů, které nebudu rozebírat budu za Alyana psát v 1. osobě, protože ve 3. osobě to začíná být náročné.

Bezejmenný - 28. července 2006 21:20

Ti přepadení a dost naštvaní Aldwyna sleduju po očku, protože většinu své pozornosti zaměřuji na Draka z Hvozdů. Daří se mi ho celkem dobře vytáčet do nepříčetnosti. Ale hlavou mi vrtá jedna věc. Proč je na mě naštvaný? Ne teď. To si o to koleduju, ale už od začátku. To přepadení má nějaký důvod. Co se mu přihodilo? Proč si nemůžeme inteligentně popovídat nebo si dát do pár nakládaček a jít si po svém. Ignoruju Aldwynův úšklebek a jeho ironickou odpověď dokud neřekne, co má "na srdci". Bohužel jste dámě nedali šanci. A takového pošlíčka jako jsi ty, Ohniváčku bych ani nechtěl. Tohle říkám se zavřenýma očima. Svou mysl soustřeďuju na jiné věci. Na dědictví po prababičce. Plameny ohně spíš cítím než vidím. Netuším, co dělá Deirdre, protože mám hodně starostí se svým koněm, který se plaší a vyhazuje. Šššš. Klid. Nic to není. Dovol mi to. Netrvá dlouho a kůň se uklidní bez ohledu na plameny. Už jen lehce poškubává uzdou, ale já mám pobledlý obličej a na čele se mi lesknou kapičky potu. Pohladím ho po krku. Otevřu oči a rozhlédnu se, abych se podíval, co se stalo. Hodláš podpálit les?

Deirdre "Liška" - 28. července 2006 21:46

Kráska bušila kopyty do země čím dál víc a naléhavěji. Pach kouře se jí ani v nejmenším nezamlouval a její jezdkyně se taky tvářila rozladěně. "Šanci na útěk? Že o žádné nevím!" ohradila se a nedbaje Alyanových předchozích slov popadla bič. Zda rána dopadla do Drakeova šklebu, to už nevěděla, protože ohnivý sloup definitivně pobláznil klisnu. Ta se rozběhla tam, kde bylo momentálně bezpečno. Deirdre se akorát přikrčila ke hřívě, aby ji nesmetla nějaká větev. Kdyby měla v cestě zbojníky, museli by hodně rychle uskakovat z cesty, aby je černé plece nesmetly pod smrtící kopyta.

Charlie Drake - 09. srpna 2006 21:20

My Úder biče sice postřehnu, ale moje ruka ho odrazí jen částečně. Na tváři mě pálí rudá rýha a já syknu bolestí i vztekem. Mrcho! vrčím v duchu, bohužel není mým zvykem mlátit ženské - což je taky jediné štěstí téhle nádhery. Přejedu si po obličeji dlaní a zatřepu hlavou. Na tohle se neumírá. Místo dalších nadávek pobídnu hřebce, abych stačil skupině, která se díky milému přispění mého zástupce dala konečně do pohybu. V táboře kývnu na Aldwyna: Díky. To stačí.

Bezejmenný - 17. září 2006 16:54

Ostatní zbojníci se od svého vůdce a westlandského lorda drželi v dostatečné vzdálenosti, ale po překvapivém útoku se rozhodli vyhýbat i nebezpečné rudovlasé šlechtičně. Zjevně se nechystali dopadnout jako jejich vůdce, kterého si dáma označkovala. I drobná jizva ve tváři je v budoucno může prozradit zastáncům zákona a poslat je do vězení nebo na šibenici. Ti přepadení Tak teď si to chlapče přehnal. Právě teď mám chu» ti rozbít tvůj zbojnický škleb. Klid. Tím že ho praštíš se neuklidníš. Houby. Serveme se a ...uleví se mi. No uvidíme. Počkám. Teď už vyrovnaným pohledem přejedu zbojníky a pak se zadívám na zbojnické ležení. Vím kde jsem. Cestu zpátky najdu. Ale proč tu chvíli nezůstat? Bezké doupě. To vás zatím nic nesežralo?

Charlie Drake - 17. září 2006 17:00
	Já Celkem pobaveně se dívám na Alyana. Copak, hochu? Nějak to v tobě vře, pomyslím si s nemalou dávkou pusté škodolibosti. Skočím z koně a otočím se na návštěvu. Co by nás mělo žrát? Nic horšího, než jsme my, tu široko daleko není, zašklebím se.

Bezejmenný - 17. září 2006 17:33
	Přepadený Trochu si vymýšlíš. Určitě tu je něco mnohem horší než ti tvoji zbojníci. Přejedu ho pohledem. Vím, že do mě vidí a nejspíš čeká, kdy dostanu hodně velkou chu» ho praštit a přestanu se ovládat. To se nesmí stát. Mile se na něj zadívám. Jsi to ty. Ale já nejsem West, takže na předvádění jsi si vybral špatného člověka. Přejedu pohledem okolí, abych našel Deirdre.

Deirdre "Liška" - 19. září 2006 16:37

Krásku se jí podařilo zastavit kus od Alyana. Stále by ale bylo dobré, kdyby se od obou fúrií zbojníci drželi dál, protože kopanec kopytem není zrovna příjemný a "dáma" stále svírá bič takovým způsobem a s výrazem, že jen sebevrah by se jí třeba pokusil stáhnout ze sedla. Těžko říct, která z těch dvou je momentálně víc naštvanější a nebezpečnější. Psi ještě pořád bafají v ohnivé kleci, nebo společně se stěnou kouzlo pominulo, kdo ví. Každopádně jestli se odtam dostali, zbojníci se mohou těšit na návštěvu, která by je mohla přesvědčit, že tu opravdu je něco horšího než oni. A člověk nemusí být znalec, aby věděl, že oddaný mazlíček jde za pánem i skrz oheň a další překážky. "Vždy» to říkám, třeba já. Opovaž se na mě sáhnout, hnusáku!" dopoví ihned jedním dechem a bič znovu práskne. Kvalita zbraně se pozná podle toho, jak velitele rána na tváři pálí. S trochou štěstí si ho vážně označkovala jako dobytek, kterým nepochybně je.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 26. září 2006 18:31

Držím se trochu dál od celé skupiny. Opírám se o srtom a zamyšleně pozoruji celou situaci. Tohle nedopadne dobře... Netuším sice, co přesně má Charlie za lubem, ale obávám se, že to možná trochu přehnal. Kloužu očima ze zbojníka na šlechtice, ale zároveň hlídám tu ženskou. Nelíbí se mi ani trochu a nejradši bych ji tu neviděl, budou s ní ještě větší potíže, než už máme. Vážně by mě zajímalo, jak tohle skončí. Když bič práskne podruhé, škubnu sebou. Nemám ten zvuk rád. A rozhodně nemám rád, když se někdo snaží ubližovat mým přátelům. Tohle by stačilo, dámo, řeknu mrazivě a mávnu rukou. Z dlaně mi vyletí ohnivá střela, která se zmocní biče. Pokud jsem způsobil vážené šok nebo popáleniny, je mi to srdečně jedno.

Charlie Drake - 27. září 2006 16:01

Nedotáhl jsem tě sem, abych se předváděl, řeknu s nápadným chladem. Chci tě jen seřvat, to je všecno. Protože co si vezmu na tohle šlechtickém panákovi. Leda výkupné. Kdo by chtěl dobrovolně šahat na něco takovýho? pomyslím si s úšklebkem, když uhýbám biči. Na to zapomeň, ty nafrněná slečinko. Podruhý se praštit nenechám. Rudá rýha na tváři ještě pálí, ale kůže zůstala neporušená. Nejpozději do pozítří budou jakékoliv stopy po úderu pryč. Což ovšem neznamená, že se nechám otloukat. Pohlédnu na svého zástupce. Aldwyne, udělej mi laskavost, prosím tě. Ta vzteklá fena by potřebovala náhubek. Aspoň se už nebude mít čím ohánět, zachechtám se v duchu škodolibě.

Bezejmenný - 27. září 2006 16:02

K žádným popáleninám ani šoku nedošlo, protože ohnivá střela minula svůj cíl a její síla postupně vymizela až oheň uhasl. Rusovlasá Deirdre se už neoháněla bičem, ale vyhnula se rychlému dravému ptáku, který se sem snesl z oblohy jako blesk. Jestřáb se jí v poslední chvíli vyhnul, ale přesto mohla cítit na tvářích vzduch, který rozvířila jeho křídla. Další cesta dravce vedla k Chrarliemu, kterému se pták pokoušel zatnout pařáty do rukou nebo ramenou. Nakonec si to zamířil k Aldwynovi, ale v poslední chvíli se mu vyhnul a zmizel v lesních stínech. Vše proběhlo neuvěřitelně rychle a zbojníci nestačili reagovat. S otevřenou pusou a vytřeštěným pohledem sledovali rychlé zmizení jestřába, který si troufnul na jejich vůdce a jeho zástupce. Přepadený Dřív než stačím něco udělat, tak Charlieho zástupce vyšle plamen po Deirdre, ale všechno překazí útočící jestřáb. Překvapeně se na dravého ptáka zadívám. Je mi víc než dobře povědomý. Koukám, že zprávy se šíří rychle. A ty špatné zvláš». Tohle mělo skvělé načasování. Já smekám. "Myslím, že Drak z Hvozdů má parádní průšvih. Nechtěl bych být na tvém místě. Někdo asi brzo seřve tebe, " ušklíbnu se, protože jestřáb mi skvěle zlepšil náladu. Vztek mě rozhodně opustil. Docela mě baví představa, co se Charliemu, ještě přihodí.

Charlie Drake - 27. září 2006 16:18

Překvapeně před jestřábovým útokem uskočím a oženu se po něm rukou. V duchu ho prokleju těmi nejvybranějšími nadávkami. Na náhody nevěřím, tudíž je mi jasné, kdo by mohl mít tohle na svědomí. Zašklebím se mile na Alyana. Opravdu? Bohové, už se třesu hrůzou. Tohle mi vážně zlomí srdce. A to kvůli takový hovadině mám zalízt do díry jako krtek? Ani náhodou. Moje druhý jméno je Průšvih. A jestli se mám namočit do jednoho nebo do padesáti, je mi vážně ukradený.

Bezejmenný - 27. září 2006 16:28

Přepadený Ne. Ironie Charliemu nejde. Je mi jasné, že on ví, kdo za tím stojí, ale zatím si s toho nic nedělá. Přejedu ho podhledem od hlavy až k patě. "Průšvih? Máš pravdu. U tebe je to vhodná přezdívka. Lepší než Drak z Hvozdů. Je mi jedno do kolika průšvihů se namočíš, ale doufám, že u některého z nich budu, abych měl nějakou hezkou vzpomínku, kterou jednou budu vyprávět svým vnoučatům o proslulém zbojníkovi jménem Charlie průšvih." Podívám se po Deirdre, jak to všechno přestála, ale po očku stále sleduji zbojníka i toho nadšence přes oheň.

Deirdre "Liška" - 27. září 2006 17:48

V sedle se instinktivně před ptákem skloní skoro až k hřívě frkající kobyly, ale jakmile se narovná, může čaroděj v jejím obličeji zahlédnout pobavený úšklebek. Nakonec se pobaveně rozesměje, jako když o sebe cinkají meče. Jako by kolem ní nestála banda zbojníků a nějaký mágus jí málem nevystřelil bič z ruky. Akorát ho sevře pevněji a ti nejblíž jsou stále v ohrožení, že jím po nich šlehne, jestli udělají ještě krůček k ní. Něco jí přišlo náramně zábavné, ale ne a ne přijít na to, co to bylo. Je to docela znervózňující. Místo aby se bála magie a počtu mužů, při pohledu na Aldwyna jenom prská smíchy. To ovšem neznamená, že si nechá zbraň vytrhnout z ruky. Na dámu z hrádku je až příliš ostražitá. Jakž takž se uklidní, ale čemu se smála, to je stále záhadou. "Je pravda, co se povídá?" nadhodí zamyšleně konverzačním tónem, jako by neslyšela nic z debaty předtím. "Že se tady pán nezajímá o dámy, nýbž o pány?" významně se podívá po Aldwynovi, má uvažující tón a zřejmě se ptá Alyana. "No uznej, proč by tě chtěl pořád dostat do spárů? Já být tebou, dám si pozor, až tě někam zavleče. Přišel bys o počestnost a ještě by tě tady jeho kurtizána žárlivě připálila jako polívku," pokývá hlavou.

Bezejmenný - 27. září 2006 18:12

Přepadený S chutí se zaposlouchám do jejího smíchu. Konečně něco jiného něž prskání ohně a Charlieho kecy. Tohle je hezký zvuk, ale napadají mě lepší. Přemýšlím čemu se směje. Copak ji asi pobavilo. To by mě docela zajímalo. Doufám, že se zmíní. Ke svému překvapení ani nemusím čekat moc dlouho, když nám to Deirdre osvětlí. "Drby neposlouchám, nebo» se do vojenského tábora špatně donášejí. Doufám, že mě kvůli tomu do spárů dostat nechtěl, " zadívám se s předstíraným zděšením na vůdce zbojníků. Zatím se mi daří potlačovat smích. "Nikdo žárlit nemusí, teda kromě tebe. Bohužel nebo spíš bohudík jsem zadanej. Doufám, Deirdre, že mě v případě nutnosti ochráníš. " Až teď jsem i já propukl v smích a musel jsem sesednout nebo spíš sklouznout z koně, protože bych se v sedle neudržel. Vysílením se opřu o bělouše a snažím se přestat smát a popadnout dech.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 27. září 2006 19:01

Při velkém Odinovi, co je sakra zas tohle? nevěřím vlastním očím. Po jestřábovi prásknu ohněm, ale minu. Což mě nemrzí ani zdaleka tolik, že jsem minul tu fúrii. Čemu se zas tlemí? pouvažuji, ale když uslyším důvod, rozchechtám se tak, že se musím o něco opřít. Když se mi podaří popadnout dech, podívám se na Charlieho a tou nezdařilejší nápodobou přitepleného hlásku se zeptám: Lásko, řekni, že to není pravda. Přece bys mě neopustil kvůli něčemu... něčemu takovému? třepnu znechuceně rukou směrem k lordovi. Já jsem přece hezčí!

Charlie Drake - 27. září 2006 19:22

Pohodlně se zapírám o strom s rukama zkříženýma na hrudi. Ušklebuju se jako mlsný kocour po talíři smetany. Tohle je vážně komedie... pomyslím si a nesmírně vtipný výrok zrzky mě v tom utvrdí. Zavyju. To snad nemůže myslet vážně. Že by se zlobila, když se nás snaží tak vehemetně (a trapně) zesměšnit? Něco takového mě vážně nemůže urazit. Tak jen vyprsknu a přistoupím na Aldwynovu hru. Obejmu svého milovaného zástupce a zavrkám. Přece bys mě neměl za takového nevěrníka, ohniváčku? Nikdo mě přece nedokáže tak rozpálit jako ty. Kromě toho, chlap, který si začne s ní... no fuj!

Bezejmenný - 27. září 2006 19:48

Družna zbojníků nevěřícně sledovala debatující se čtveřici a nechápavě kroutila hlavou. Posléze tuto činnost nahradilo třeštění očí, znechucené pohledy a místy i potlačovaný smích. Nikdo se neodvážil rušit, aby ho náhodou nezasáhla ohnivá šipka nebo rychlý bič. Všichni však napjatě a se zvědavostí sledovali, jak se to dál vyvine. Přepadený Už jsem se začal pomalu uklidňovat, ale Aldwynovo ujištování, kdo je hezčí a Charlieho odpověď mi opět značně namůžou bránici. Ztěžka lapám po dechu a snažím se vymyslet vhodnout odpověď. Chvilku mi to trvá, protože bych akorát koktal. "Když si tady vystačíte vy dva, tak nevím proč jste nás sem tahaly. West by z vás měl už dávno smrt. Jdetě si užívat své lásky a dejte nám pokoj. Já má povinnosti a ty musím spnit. " Už dýchám zase normálně. "To je otázka vkusu. Já zase nepochopím, co vidí Aldwyn na tobě. Hezkej zadek? Vážně nevím. Já dávám přednost ženám. A» si ti dva dělají, co chtěj a jdou si po svým.

Deirdre "Liška" - 28. září 2006 00:20

Deirdre má výraz "já vám to říkala", ale těžko říct, zda to myslí vážně nebo to taky hraje. Koutky jí cukají, ale už se nerozesměje jako blázen narozdíl od ostatních. "Tak jsme se pobavili a můžeme jít. Mimochodem - já mám mnohem hezčí zadek, tak se nehádejte. Že nedokážete ocenit kus ženské, to je váš problém," pokrčí rameny a otočí Krásku směrem, odkud přišli, jako by se nic nedělo. Vypadá to, jako by klisna neklidně překračovala a otočila se tam sama. Možná je sebevrah, ale rozhodně se tu nenechá věznit párkem teplých loupežníků. Jakmile spatří aspoň kousek únikové cesty, pobídne Krásku a vyrazí zpět k cestě. V připadě potřeby bič zasviští vzduchem. V jeho ovládání rozhodně není nováček. K čertu s vámi, pitomci. Jen si mě chy»te, když po mně tak toužíte. Ponožky vám ale prát nebudu.

Charlie Drake - 09. října 2006 14:30

Dost rychle se uklidním. Sranda je hezká věc, ale když je na ni vhodná doba. No, jestli si všechny povinnosti plníš tak mizerně, jako podávání zpráv, potěš bohové, neodpustím si opět už klidnou uštěpačnou poznámku směrem k lordovi. Ne, to zpackané hlášení jsem mu neodpustil. Nemluvě o tom, co to mělo za následky. Vida, dámě se naše pohostinství nezamlouvá? uchechtnu se, jak zrzka hledí zmizet. Však o ni taky nikdo nestál. Nechte ji jet, pokud možno ji ještě popožeňte, řeknu směrem ke zbojníkům. A kvůli týhle slepici budu muset měnit místo pro tábor. Ale co, les je velkej, to nějak přežijeme. Možná jsem ji měli rovnou zastřelit. Otočím se na Alyana. A ty si nedělej iluze, že se ti podaří vypadnout stejně hladce, s tebou si potřebuju vyřídit pár věcí. Popřípadě ti pár vrazit.

Bezejmenný - 09. října 2006 15:03

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Les Kráska vyrazila a zbojníci ji rychle uskočili z cesty, protože žádný z nich se nechtěl připlést klisně pod kopyta a ani její paní pod bič. Útěk se zdařil. Kráska jako divá uháněla lesem. Tábor už zůstal daleko za vámi, když ze z nízkého podrostu vynořila srna a vyděšením ztuhla přímo před klisnou. Kráska se lekla stejně nebo možná i víc a zamířila do nejblišího křoví. Srna ji splašila a kobylka se řítila lesem cestou necestou. Větvičky museli vás zraňovat obě. Najednou se před vámi objevila větev až moc nízko rostlá pro jezdce.

Bezejmenný - 09. října 2006 15:11

Alyan Když slyším o zpackanám hlášení, tak mi konečně dojde, proč mě Charlie Drake pozval na návštěvu. A kruci. Ono s tím žoldem asi něco nebylo v pořádku. No každý můžeme dělat chyby. On je snad nedělá? Co se mu asi přihodilo, že ho to tak dožralo. To se asi brzo dozvím. Obrátím oči v sloup, když mi dojde, co zase Drakovi z Hvozdů přeletělo přes nos. Mohu jen doufat, že ostatní nevědí o co jde. "Asi se dámě nezamlouvala možnost ubytování, ale spíš to bylo tvým mizerným přijetím. Takhle mi to u ní zkazit. To můžu čekat jen od tebe, že ano? Vyřídit prár věcí? Čekám a poslouchám. " Vyřídit pár věcí? Spíš mě chce přizabít. Pokolikáté už chce někoho přizabít. Za tím musí být jedině West. Co si asi zase provedli?

Deirdre "Liška" - 09. října 2006 15:32

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Docela ji zarazilo, jaktože ji zbojníci nechali jen tak upláchnout. Ale aspoň někdo podá zprávu o tom, že zajali Alyana. Je to pořádný chlap, sám si poradí. A já musím sesbírat ty strašpytly, co si říkají vojáci. A najít Hřích a Morta. Kráska vdovu prudkou změnou směru málem vyhodila ze sedla, protože blbou srnku, co se jim bude plést do cesty, vážně nečekala. Deirdre se tak tak udržela na hřbetě a snažila se zjančené zvíře zpomalit. Trysk lesem na neovladatelném koni není zrovna nejlepší. A ona nehodlala skončit jako její manžel. Větev ji škrábla na zádech, ale to bylo to nejmenší. Kdyby ji srazila, jen tak by to nerozdýchala. Při téhle rychlosti by jí polámala kosti. Vdova se ale hned zase narovnala - dobrá, přestala se tisknout ke koňské šíji, ale narovnáním se to nazvat nedalo - a zatáhla za uzdu tak, div že nezlomila koni čelist. Ve vlasech měla větvičky a lístky, tvář podrápanou.

Bezejmenný - 09. října 2006 16:08

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Les Kobylka opravdu zpomalila a přešla do klusu. Ale nelíbilo se jí, jak jsi jí přitáhla uzdu. Prudce vyhodila a teď už nečekaně tě vyhodila ze sedla. Lesní půda, však už přešla v trávu na malé pasece a pád, proto nebyl z nejtvrdších. Kráska popošla a nakonec zastavila u lesknoucího a zručícího potoka, jehož voda vtékala do nedalekého jezera. Sklonila hlavu a začala pít. Své paní si už nevšímala.

Deirdre "Liška" - 09. října 2006 16:43

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vyjekla, ale naštěstí stačila vytáhnout nohy ze třmenů, jinak by ji vláčela. Vdova ležela na zádech, dech na chvíli vyražený. Sice tráva ztlumila pád, ovšem i tak to nebyl žádný med. Vydrápala se aspoň do sedu, zkoušejíc, co všechno má naražené nebo snad zlomené. Bič ležel kus od ní, tak ho smotala a připnula k opasku. Zvíře pitomý. Deirdre šla k potoku taky zdánlivě lhostejně. Opláchla si dodrápaný obličej studenou vodou a kriticky zhodnotila svoje oblečení. Pár kusů kabátku se zachytilo o ostré větve. Já teda vypadám. V nestřežené chvíli chňapla po Krásčiných otěžích. "Nene, neutíkej. Musíme dál. Už ses napila."

Bezejmenný - 09. října 2006 17:03

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Kobylka se nechala chytit a ani neprotestovala, protože na ní byla vidět únava a už neměla sílu se s Deirdre přít. Přesto se něco stalo. Kráska odbočila z cesty a skončily jste kdesi v Prokletém lese. Na jedné z mnoha mýtinek. Lesní cesta, kde došlo k přepadení nikde a stesku, po které běžela Kráska by najít šlo. Dřív než jsi se stihla rozhodnout pro jednu z těchto dvou možností, tě přepadl divný pocit. Tušení, že tě někdo pozoruje. Velmi blízko a velmi upřeně. "Ztratila jsi se?" ozvalo se z lesa, ale majitel hlasu nešel najít. Ani na jeho hlase nešlo poznat, jestli patří muži nebo ženě.

Deirdre "Liška" - 09. října 2006 18:31

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "No, tys nám ale zavařila, Krásko. Takhle se leknout blbý srnky," huhlala klisně nepříliš nadšeně, a jakmile se napila, chtěla ji odvést směrem, odkud vyjely na mýtinu. Téměř ihned hmátla volnou rukou po biči, ale zatím ho od opasku nesundala. Otočila se i s Kráskou dokolečka, kde kdo stojí. Výborně, něco bezpohlavního a neviditelnýho mě sleduje. Teď nevím, jestli by nebyli lepší ti zbojníci. I když... ne, nebyli. "Možná," odpověděla.

Bezejmenný - 11. října 2006 10:21

soukromá zpráva od Bezejmenný pro "Možná? Ty to nevíš určitě? To bys, ale měla..." Z jednoho z vysokých stromů nedaleko mýtinky seskočila postava v zeleném plášti, který dobře splýval svou barvou s okolním porostem. Podle postavy se dalo určit, že je to muž, ale obličej měl zakrýtý šátkem, který měnil jeho hlas. Přes rameno mu visel luk a toulec s šípy. Meč nebo drátěnou košil neměl, proto vypadal jako lovec. Nepřipomínal ani zbojníky ani vojáky. "To se podívejme. Není tohle jeden z koní lorda Alyana? Že by se sem zatoulala zlodějka?" Prohlížel si Krásku a zárověň sledoval i její majitelku.

Deirdre "Liška" - 11. října 2006 10:31

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Ještě si nejsem jistá," ušklíbla se a rozhodla se dívat zatím na Krásku, protože civět na opačnou stranu, než se nachází původce hlasu, by vypadalo více než blbě. Počkala si, až se objeví, pokud vůbec. Co je to za ducha, když má obyčejný luk a šípy? Ten by je nepotřeboval. Prý prokletý les. Zase lidi straší sami sebe představami. Zamračila se na troufalce, jež ji nazval zlodějkou. "Nečekala jsem, že mravy budou v lese kdovíjaké, ale že jsem hned nazývána zlodějkou..." pronesla odměřeně. "Dal mi ho. Klidně se ho zeptejte - až ho dostanete ze spárů teplého dua zbojníků."

Bezejmenný - 11. října 2006 10:49

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Nejsi jistá...hmm...co se dá čekat od ženský? Potížem, potíže a zase jenom potíže. Tahle je ale docela hezkej kousek. Třeba by se dala přesvědčit, aby mi nějakej čas dělala společnost. Na pár dní...no vařit asi neumí, ale to umím já. No uvidíme, třeba zůstane moc ráda. Lovec přišel blíž a bylo vidět, že jeho zelené oči důkladně prohlíží, co to nalezl. "Teplá dvojce zbojníků zajala Alyana?" zeptal se překvapeně. Dva? Hmm. To bude velitel a ten Ohňoprsk. Drakouš je poslední dobou nějakej nabručenej. Že by to bylo tím vězením? Alyan si poradí. "Zeptám. A dostávat ho odnikud nebudu. On si poradí sám. Drakouš ho nezabije. Ten opravdu nenávidí jenom lorda z Westu. A co s tebou?"

Deirdre "Liška" - 11. října 2006 11:00

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova podrážděně odfrkla. "Další takovej, co si myslí, že když má ptáka, je světovládce?" ušklíbla se a zadívala se do oněch míst dost skepticky, jako by pochybovala, jestli si řečmi o ženských jenom něco nekompenzuje. Jako zbojník. Jeden jako druhej. "Jenom aby, chudákovi, neusiloval o počestnost. Sice se tvářili, že to jenom hrajou, ale kdoví. Aby si Alyan ještě někdy zajezdil na koni. Co se mnou? Taky budete usilovat o moji počenost, nebo mi raději ukážete směr, kudy je cesta? Popřípadě mi řeknete, proč šmírujete ženský v lese... co kdybych se chtěla umýt?" obsáhla rukou svůj vzhled, způsobený divokou jízdou.

Bezejmenný - 11. října 2006 11:33

soukromá zpráva od Bezejmenný pro "To rozhodně ne. Ale jenom z ženskejma jsou takový potíže. Muže bych taky nechal, a» si poradí sám. Jak koho. Někdy by stačilo ho nasměřovat správným směrem a tam už jsou zbojníci. A ti každému zajistí náležitou pohostinost. Obzvláš» těm, co za někdo zaplatí tučné výkupné. Zbojníci jsou prevíti. Pohled jí dál klidně vracel a žádná z úražek s ním nehnula. "Alyan rozhodně není Drakoušův typ. Neboj se o něj. A cestu z lesa ti už bohužel dneska neukážu. Se s tebou nehodlám za tmy potloukat venku. Mám se moc rád. Budeš muset zajít ke mě na návštěvu," ušklíbl se dvojsmysleně lovec. Tu nějak zajímá Alyanovo blaho. Že je to jeho milenka? To není spravedlivý. On jich může mít kolik chce a vybere si zrovna tuhle. Já chci taky pro sebe nějakou ženskou. "Já nešmíroval tebe. Chtěl jsem jít zkontrolovat, jestli tu zase nemám někoho z Drakoušovejch lidí na lovu a pak jsem zaslechl koně. A tak jsem se šel juknout. Vážně jsi se chtěla koupat?"

Deirdre "Liška" - 11. října 2006 11:45

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Hlavně že s chlapama potíže nejsou, co?" potřásla hlavou sarkasticky a poklepávala prsty na rukoje» biče, který dneska označkovat - aspoň trošičku - velitele zbojníků jako dobytek. Ten se jen tak neskryje, až dostanou nový popis. Pokud mezi lidi vůbec chodil. "Hmm, zajímavá metoda, jak si najít známost. Počkáš, až v lese najdeš osamělou ženskou, které - v zájmu svého zdraví - nezbude nic jiného, než tě následovat do..." pozorně si ho prohlédla, "tvého brlohu. ANi se nedivím, že se musíš uchylovat k něčemu takovému, protože když jsi hulvát... nepředstavíš se, neukážeš tvář a vůbec..." pokrčila rameny a už se neobtěžovala s vykáním, když on taky tykal. "Možná chtěla. Ale rozhodně ne před drzým chlapem bez tváře a beze jména. To to radši chvíli vydržím. Stejně... je moc studená."

Bezejmenný - 11. října 2006 12:04

soukromá zpráva od Bezejmenný pro "Já s nima potíže nemám. Zabiju je." Lovec se zadíval na bič a v očích se mu divně zablesklo. Těžko říct proč. "No jasně. Budu sedět u cesty a čekat až kolem pojede nějaká holaka a náhodou spadne, že jo. To jsou nápady. Já pracuju pro Westlandského pána a tebe jsem našel náhodou. Jsi docela kus. A kdo by nechtěl mít takovou ženskou v posteli, teda kromě Drakouše? Řekni, že tě nikdo do postele nechtěl dostat. Myslím, že skoro každej chlap. Ta voda je opravdu dost studená. A tady zvláš». " Chvilku tě zamyšleně pozoroval a pak zase promluvil. "Nemám jméno. Říkají mi Lučištník. A mám své důvody, proč neukazuju obličej. Tak půjdeš nebo budeš trucovat, jako ženská. A bát se mě nemusíš. Já Alyanovi do zelí nepolezu, leda že bys mě přinutila," vrhl pro tobě pobavený pohled.

Deirdre "Liška" - 11. října 2006 12:16

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "No, pár drzounů a nenechavců se našlo," zamyslela se na chvíli, ale jenom naoko. "Něteří dokonce neměli ani tu postel, kam mě chtěli dostat. Mimochodem, ten tvůj... Drakouš je nějakej divnej. Jeho by na ženskou asi nechytili jako jiný." Kvůli porostu raději nenasedla na koně a rozhodla se ho vést. "Lézt Alyanovi do zelí? A kdo říkal, že jsem jeho majetek? Pokud vím, nezmiňovala jsem se o tom, že jsem zadaná. Žádnýho chlapa nepotěší majetnické manýry ženských. A z čeho usuzuješ, že jsem s ním něco měla? Pouze projevuju zájem o jeho zdraví, když už mě měl eskortovat na hrad," pokrčila ledabyle rameny.

Bezejmenný - 11. října 2006 12:28

soukromá zpráva od Bezejmenný pro "Já postel mám. A dokonce víc než jednu. Ale jsem doma sám." A doufám, že to tak bude nějakou dobu. Třeba se nevrátí nikdy a bude konečně klid. Jsem sám, a proto ji k sobě můžu vzít. Jinak bych nemohl. "Drakoušova rozhoďnožka by asi špatně skončila. Žádnýmu slušnýmu děvčeti nemůže zaručit bezpečnost. West by z ní udělal .... A ta neslušná by ho prodala za pár zla»áků. Možná má nějakou v táboře. Nehlídám ho. Většinou. Víš, proč je tak protivný? Protože v noci opustil vězení dřív než si ho mohli kati vychutnat. " Lušištník popošel blíž ke kobylce, ale ta se začala plašit a cukat sebou. "Copak se plašíš? Ty už si na mě napamatuješ? Dej mi ji děvče. Povedu ji. A ty mi můžeš vyložit, jak jsi zmizela zbojníkům." Kobylka se nakonec zklidnila. Těžko říct, co ji na Lučištníkovi vyděsilo. Jsi Alyanova, ušklíbl se. Je to z tebe cítit, devče. Škoda. Asi budu muset bránit svou počestnost.

Deirdre "Liška" - 11. října 2006 12:44

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "To je dobře, jinak bys asi musel spát na zemi," usmála se líbezně, jako že je naprostá samozřejmost, že by jí měl přenechat postel, i kdyby měl jenom jednu. Pevně držela Krásku, aby jí neutekla. To by tak scházelo. Taková krasavice a utéct. Toho koně jen tak pryč nedá. "Nejsem děvče, ale Deirdre. A zbojníkům jsem utekla lehce, protože jsou to naprostí tupci. A taky... Drakouš dostal políbení. Od mého biče. Ostatní nechtěli skončit stejně... a ještě ke všemu pod kopyty koně. Tak raději prchli z cesty. Jak si tím můžeš být tak jistej? O ruku mě rozhodně nepožádal. Ani se nijak jinak nevyjádřil, takže jsem sama svou paní. Svobodná. A můžu se vyspat, s kým chci. Nejsem majetek!"

Bezejmenný - 11. října 2006 17:38

soukromá zpráva od Bezejmenný pro "Můžu ti dát dokonce vybrat, která postel je podle tebe nejpohodlnější." Konečně se uklidnila. Nelíbím se jí, ale nechápe proč. Zvíře jedno bláznivý pozná víc než lidští hlupáci. "Deidre? Zajímavý jméno. Zbojníci nejsou tupci. Většina z nich jsou zemědělci, takže nejlíp ze všeho umějí pěstovat plodiny a chovat dobytek. Nebýt války, tak žili zcela normálně. Válka, hlad a lord z Westu. West nasadil daně a vyhlásil kruté tresty. Nikdo se mu nepostavil, dokud nepřišel Drakouš. Ten se zase nebojí, možná tě nechal jít, když už jsi byla na útěku. To je pravda, že jsi svobodná a ke všemu i svéhlavá." Není ničí majetek? Škoda. Ona vážně není pro mě.

Deirdre "Liška" - 11. října 2006 17:58

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro "Och, jak šlechetné." Byl v tom úsměšek a ironie. Poznámky o Westovi a obhajování zbojníků nechala bez komentáře. Kupodivu. Asi vážně neměla náladu vést takové řeči. Ona je sice svým způsobem taky zločinec, ale počíná si lépe. Tak, aby si žila dobře. "No a? Pořád lepší svéhlavá než bezhlavá. Nebo hloupá. Já vím, že muži touží po blbé ženské, co uklidí, všechno udělá a ještě jí večer zbyde síla na sex, ale přitom ne na odporování. A jelikož to nesplňuju, asi proto každej radši uteče." Po cestě se snažila co nejvíc upravit svoje vzezření, ale žádná sláva. "Neviděls tu také dva tvory, co jsou velcí asi jako malej medvěd? Ale jsou to psi."

Bezejmenný - 15. října 2006 13:56

soukromá zpráva od Bezejmenný pro "Se ani moc nedivím, že před tebou někteří muži utíkají. To potvrzuje, že mají zdravý rozum. Zbojníciho ho určitě nemají, " přidrzle se zašklebý. Taky asi uteču. Tahle vážně není nic pro mě. Tu by to se mnou v lese nebavilo. Něco vymyslím. Najít ženskou není problém.Problém je, že se mnou nebudu chtít žít. Ksakru, proč nemůžu žít normálně ve městě? Protože jsi, co jsi. To vím taky. Tvoje rady moje svědomí nepotřebuju. A jsi si tím natolik jistý? Sakra, kuš! Na nic jsem se tě neptal. "Zatím sem je tu neviděl. Doufám, že nedecimují stavy zdejší zvěře jako zbojníci. Snad se brzo objeví, " pokrčil rameny a zamířil někam blíž k jezeru. Cesta trvala asi hodinu. Jezero zůstalo někde v dálce za vámi. Procházeli jste přes potůčky, paseky i hustým porostem. Nakonec se před vámi otevřela malá mýtina. V okolí několika statných stála vysoká pevná ohrada, v které se popásal grošovaný kůň. O kousek dál stálo něco, co připomínalo stodolu. V bezpečné vzdálenosti od stromů se tyčil kamený domek, který rozhodně nevypadal jako ubohé doupě. "A jsme u mě doma."

Deirdre "Liška" - 15. října 2006 18:27

soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Vdova jen pokrčila rameny a nekomentovala to. Zápasila s kudlibabkami, které objevila na nohavicích, a jinou verbeží, co se zachytila, když začali procházet křovinami. Klobouček musela oželet, protože ho ztratila někde při té ďábelské jízdě. "Zděsím se, až vstoupím?" Samotný chlap bez ženské. Ó, to bude něco. Už to vidím. Zválená postel, hromada hnijího nádobí... Vdova se zničehonic zatvářila trochu znechuceně a raději zkusila zavolat psy, jestli se nepotulují někde blízko. Pokud však našli její klobouk a stopu Krásky, jistě už za ní peláší.

Bezejmenný - 15. října 2006 18:35

soukromá zpráva od Bezejmenný pro "Nepochybně ano. Snad máš pevné nervy a pro strach uděláno," souhlas následovalo zajiskření v očích. Dočkáš se krásného překvapení. Lučištník uvázal Krásku ke slupku verandy a otevřel těžké dubové dveře. Dům se utápěl v šeru, ale zatím se z něho nevyklouzl žádný hnusný smrad svědčící o zanedbaném úklidu. Do hlavní místnosti prosvítalo světlo několika okny a překvapivě neozařovalo zanedbané místo, ale uklizenou místnost. "Pár nedostatků tady je. Podlaha by potřebovala naleštit a to ostatní taky."

Deirdre "Liška" - 15. října 2006 18:41
	soukromá zpráva od Deirdre "Liška" pro Než však vdova vstoupila, sundala z Krásky sedlo, at ji zbytečně netíží, když to nevypadá, že dneska někam pojedou. Opřela sedlo u stěny o přední rozsochu, popřípadě ho přehodila přes ohradu či zábralí, a až pak vešla dovnitř, připravena na nejhorší a nejhnusnější. "Proč naleštit? Žiješ snad v lese a večírky nepořádáš. Nepotřebuejš naleštěnou podlahu."

Bezejmenný - 15. října 2006 18:55

soukromá zpráva od Bezejmenný pro "Já ji nepotřebuju, ale někdo jiný ano. Jak se ti tu líbí? Kuchyně je támhle." On chce naleštěnou podlahu. A spoustu další věcí. Štěstí, že v tomhle ročním období je pryč. A já mám konečně klid. Hlavní místnost byla vlastně jídelna, dominoval jí kamený krb s hranicí přichystanou na podpal. Ve středu stál obyčejné dřevěný stůl s třemi židlemi. Za krbem se zvedalo schodiště někam nahoru. Na pravo od krbu byly zavřené dveře. Vlevo se u paty schodiště necházel průchod do něčeho, co vypadalo jako kuchyně. Stěnu místnosti lemovaly kožešiny jelenů a divokých prasat. Pod schody vedle krbu, stála široká dřevěná lavice, kterou pokrývaly vlčí kožešiny. Lučištník zamířil do kuchyně a ozvalo se vrznutí dveří asi od spíže.

Charlie Drake - 15. října 2006 18:56
	To mi fakt zlomí srdce, ušklíbnu se nad Alyanovými nářky, jak jsme mu to pokazili u dámy. Spíš bys nám měl bejt vděčnej, když tě jí zbavíme. A vůbec, pohnem sebou někam bokem, řeknu pak. Nemíním se s tebou bavit tady, to, co potřebuju, bych rád probral v soukromí. Ne že bych zbojníkům nevěřil. I když potom, co jsme tu měli krysu...

Bezejmenný - 16. října 2006 08:59

"Ale ano. V tuhle chvíli jsem ti k dispozici. Rád si poslechnu, co máš na srdci. " Důvěrný rozhovor. Copak nechce projednávat veřejně. Možná tu má West své uši. To by bylo zlé. No uvidíme. Přehodím běloušovi uzdu přes hlavu. Pohledem přejedu po okolo stojících zbojnících. V tvářích mají odpor, úctu, neúčast a další možné pocity. Silnou nenávist u nikoho z nich nevidím, ale to neznemená, že tu není. Vrátím se pohledem k Drakovi. "Kde si můžu nechat koně a doufat, že tam zůstane? Ne, že bych tvým lidem nevěřil, ale nebaví mě zvykat si na nového."

Charlie Drake - 19. října 2006 21:13

Zašklebím se. No, asi tě moc neuklidní, když ti řeknu, že pokud toho koně budeme chtít šlohnout, tak ho taky šlohnem, co? Pak ale pokračuji vážněji: Klidně ho tu nech, žádnej výstavní kousek to nejni a navíc je bílej, dám lehce najevo, co si myslím o koních této příliš nápadné barvy. Ale aby tě to uklidnilo, Alyane... Buddy, sem! ukážu vlkovi vedle koně. A hlídat! Nikdo se ho nedotkne. Tak jdem. Poslední věta už platí Alyanovi. Vydám se směrem k lehce osamělému paloučku, kde bude klid.

Bezejmenný - 20. října 2006 10:41

"Ne to mě rozhodně neuklidní. Nemám náladu hledat nějakého jiného koně. No a co, že je bílej. Pro bitvu je to ideální zvíře. Kdybych se živil jako ty, tak si taky pořídím jiného. Možná groškáka nebo vraníka. " Bílá je děsně vidět. To taky vím. Ale lidé občas musí vědět, kde v poli je jejich velitel a zbroj ani standarta na to nestačí. Uklidním koně, kterému se vlčí splečnost zrovna nezamlouvá, ale lepší něco než nic a já si nehodlám stěžovat. "Dobře. Už se těším až zjistím, co máš na srdci. " Vykročím za ním na mýtinku.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 20. října 2006 10:44

S úšklebkem zavrtím hlavou. Tohle bude ještě zajímavé. Docela by mě zajímalo, co mají ti dva spolu za tajnosti. Že by byl Alyan ten záhadný "přítel", který nám dodává zprávy? Každopádně za nimi slídit nebudu. Tady už k vidění moc nebude, prohlásím k okounějícím zbojníkům. Padejte si po svým. A možná začněte zvolna připravovat tábor na přesun, dodám, protože mi je jasné, že ta zrzavá ženská nebude mlčet a asi se bude chtít pomstít. V tom případě tohle místo dlouho bezpečné nebude. Nemluvě o tom, že ten slídil určitě taky nemlčel.

Bezejmenný - 20. října 2006 10:57

Tábor Zbojníci překvapeně sledovali výměnu názorů mezi lordem Alyanem a jejich vůdcem. Žádného z nich už nezajímala zrzavá žena, která zmizela. Ona pro ně byla cizí, ale Alyan byl bratranec dědičky téhle země a bojoval v nejedné bitvě. Přesto mezi ním a Drakem z Hvozdů nedošlo ke střetu. Zdálo se, že ti dva se respektují asi tak, jak se můžou respekovat protivníci hájící odlišné strany, ale možná v tom bylo i něco osobního. Dřív než se stačila celá diskuze rozhořet, tak se oba vzdálili a Aldwyn je rozehnal a poslal pracovat. Přesto jednoho člověka tohle všechno zajímalo víc než ostatní. Toho, který se vrátil z Weststonu a doufal, že Draka z Hvozdů uvidí jedině na popravišti. Představa, že to nestane se mu moc nelíbila. Teď mám šanci to napravit. Pomyslel si a zmizel v táboře, aby se pustil do svého plánu.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 20. října 2006 11:05

Tábor Zaváhám, jestli se mám odvážit pohladit si lordova koně. Je trochu vyplašený, ale ani se mu nedivím, já být kůň, taky nejsem dvakrát odvázaný, že mě hlídá vlk. Přiblížím se a ty i urafneš nohu, viď, ničemo, usměju se na Buddyho. Šelma ohrne pysky a ukáže zuby, jakože při plnění pánova rozkazu jde veškeré kamarádství stranou. Jen hlídej, rozloučím se s ním a zamířím ke svému pelechu. Sice moc věcí nemám, ale měl bych to nějak dát dohromady.

Charlie Drake - 24. listopadu 2006 18:13

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Mýtina Zastavím se u vysokého dubu, tyčícího se vprostřed mýtiny, opřu se o něj rukou a podívám se na Alyana. Původně jsme měl v plánu ti hlavně rozbít úsměv, poznamenám, takže dělej tak, abych k tomu nakonec nepřistoupil. A pokud by tě náhodou zajímalo, co mě tak dožralo, tak díky tvýmu zatracenýmu zvoranýmu hlášení jsem měl tu čest být hostem toho ještě zatracenějšího Westa! Nemluvě o tom, že máme v táboře krysu. Uznáváš doufám, že to by dožralo i klidnější povahy, takže chci vysvětlení, co se kde podělalo! Tón mého hlasu je adekvátní mému rozpoložení, a jako že mi dvakrát do zpěvu není. Tudíž na lorda štěkám bez ohledu na jeho titul jako vzteklý vlk.

Bezejmenný - 25. listopadu 2006 17:31

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Mýtina Jdu za Charliem a pozorně sleduji okolí, protože jeden nikdy neví, co se může stát. Taky bych se s chutí opřel o strom, ale nakonec raději postojím na volném prostranství. Budu se snažit, abych neutrpěl nějakou vážnější újmu. Pronesu a tvářím se naprosto vážně. Se stejným klidem vyslechnu všechno, co mi chce Drak z hvozdů říct. Koukám, že Charlie se tady taky nenudil. Oba máme poslední dobou štěstí na samý zatraceně krásný věci. Ani se nemusím ptát, kdo za to, zatraceně, může. Ta odpověď je až moc snadná. Z tvého tónu hádám, že West se těší zatraceně dobrému zdraví. Jinak by na mě zbojník tak neřval. Jak ses dostal ven a chytil jsi krysu? Posel přivezl dopis, že kvůli strýcovým narozeninám se přesune dodávka žoldu. Důvěryhodný posel, ale přesto bych jeho vzkaz ověřil, jenže už jsem neměl čas. Stala se mi taková zatraceně milá věc. Zase se mě někdo pokusil zabít. Zase. Už poněkolikáté. Nepočítám to, protože na to nemám čas. A rozhodně ne naposled.

Charlie Drake - 30. listopadu 2006 23:20

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Mýtina Odfrknu si. Jo, až moc dobrýmu. Nejspíš mu to zdraví při nejbližší příležitosti nalomím... přeběhne mi po rtech velice ošklivý úšklebek, který napovídá, že v tomto směru nehodlám troškařit. A ještě zleji se zatvářím, když si vzpomenu, že jsem ke své nesmírné nelibosti zavázán tomu šmejdovi Lovci. Vytáh mě chlápek, o kterýho jsem stál ze všech nejmíň, zavrčím v odpověď. Celé uvěznění mi vadí míň než to. Jo, krysu jsem chytil... byla moc dobrá, vzpomenu svoji malou večeři v kobce. A ta, co mám v táboře, nedopadne o nic líp, až ji chytím! Ruka se mi mimoděk sevře v pěst, jako bych už držel krk špeha. Takže doufej, že sežere, že tu dojednáváme podmínky výkupnýho za tebe, nebo máš malér.

Bezejmenný - 01. prosince 2006 17:02

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Mýtina Z smutné vzpomíny na mou nepodařenou vraždu mě vytrhne Charlieho úšklebek. Docela mi to spraví náladu, když si představím jak asi dopadne příští setkání Draka z Hvozdů a lorda Westa. Nalomíš mu zdraví nebo něco úplně jinýho? Chlápek, o kterýho stál ze všeho nejmíň? Těch moc není. Že by ho poslala Rhianna? Určitě. To mohlo být velmi zajímavé a já to propásl. Ksakru. Jakou krysu jsi chytil? Zvíře?! Čím si takový zatraceně hnusný soud zasloužila?! Se ani nedivím, že tě ve vězení nechtěli. Při jeho dalších slovech se obezřetně rozhlédnu kolem sebe. Nikoho, kdo by stál na doslech nevidím, ale to neznamená, že tu nikdo není. Nemyslím, že bych nějaký zatraceně velký měl. Veřejně mě West obvinit nemůže. Může mě jen nechat hlídat a s tím si poradím, ale budu se muset chovat slušně, což by byla děsná nuda. A zabít se mě snaží, ale už mu začínaj docházet lidi. V očích se mi zableskne, když si vzpomenu na neslavný konec posledního nájemného zabijáka, který dostal tu zatraceně skvělou nabídku na moji hlavu. Nemáš nejmenší stopu, co se krysy týká?

Charlie Drake - 25. prosince 2006 00:39

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Mýtina Pokud budu mít možnost, tak vaz, řeknu zlomyslně. Potom pokrčím rameny. Jo, zvíře. Když mi neposkytly ani pohoštění a naopak slíbili mučení... přece to nepřečkám s prázdným žaludkem. A nebyla špatná. Na to, že byla vpodstatě syrová... Alyanovo stěžování na problémy se strýčkem nebo co je to jeho přejdu lehce posměšným úšklebkem. Bohové, jak já jsem rád, že nežiju u dvora... Mám rád svou volnost a té bych si tam sotva užil. O intrikách nemluvím. Nenávidím je, nechápu je, proto se jim snažím vyhýbat. Oč příjemnější je přímočaré řešení sporu... pěstí do úsměvu. Nebo nožem mezi žebra. Odfrknu a zavrtím hlavou. Nemám nejmenší tušení.

Bezejmenný - 27. prosince 2006 13:08

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Mýtina Představím si, co asi čeká toho hlupáka, co si troufnul Charlieho zradit. Ať si to vychutná až do dna, když se spaktoval s Westem. Rozhodně ho litovat nebudu. Ten si to nezaslouží. Třeba ti nedali najíst, aby jsi je nepozvracel až tě budou mučit. Kdo by to po tobě uklízel? A to mučení ti jenom slíbili? To se docela divím. Jindy se hrnou, aby to už bylo. Lehce provokuju. Ale o tomhle se zkrátka moc vážně mluvit nedá. Nemuselo by to skončit dobře. Krysa je na svobodě. Zatraceně. Snad sestřenka ví, kdo jí je. Snad ho má někdo jiný.

Charlie Drake - 02. ledna 2007 14:38

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Mýtina Posupně se zachechtám. Toho by se nedočkali. Co můj žaludek jednou uchvátí, to nevrací. Jo, taky jsem se divil, že nezačli hned. Ale pokud se pamatuju, West měl ještě nějakou práci. A znáš to, napřed práce, až pak zábava.... mávnu rukou se svým typickým humorem, který by mě nejspíš neopustil ani pod šibenicí, kdyby mě na ni byl někdo schopen dovléct. Na chvíli se zamyslím a hlavou mi letí různá řešení současné situace. Jedno po druhém ale odmítám. Kde jste, patřičně potrhlé, leč účinné nápady, když vás potřebuju? Kéž by. Dokud nevyčistím tábor, nechci podnikat nic dalšího, odmítám připustit riziko, že mám za zádama někoho, kdo se jen třese, aby mi do nich bodnul dýku. nemluvě o ohrožení všech ostatních.

Bezejmenný - 13. ledna 2007 14:44

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Les - tábor zbojníků Charlie odešel s Alyanem na mýtinu a Aldwyn do svého doupěte. Ostatní zbojníci se pomalu vzdálili, ale zůstali v dohledu, aby viděli, jak jejich vůdce se šlechticem naloží. Žádný z nich se k bělouši, kterého hlídal vlk nepřiblížil, ale našlo se pár lidí, kteří na zvíře hleděli a v duchu snili, že něco takového patří i jim. Jeden muž nesledoval koně ani dvojici na mýtině. Hledal nejrychlejší cestu, která by mu zaručovala přístup na doslech velitele. Lord z Westu mi za tohle určitě dobře zaplatí. Třeba se to tentokrát povede. Mýtina To že West udělal chybu mě nevýslovně blaží. Nepochybně udělá další, protože bude vzteky bez sebe, že mu utekla jeho nejoblíbenější osoba. Rozhlédnu se kolem sebe, neboť opatrnosti není nikdy dost. Mohl bys mi prozradit, co ode mne chceš? Když už jsi mi zkazil šanci u Deirdre? Jsem opravdu zvědavý, jaké má Drak z Hvozdů plány.

Bezejmenný - 13. ledna 2007 14:46

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Les - tábor zbojníků Charlie odešel s Alyanem na mýtinu a Aldwyn do svého doupěte. Ostatní zbojníci se pomalu vzdálili, ale zůstali v dohledu, aby viděli, jak jejich vůdce se šlechticem naloží. Žádný z nich se k bělouši, kterého hlídal vlk nepřiblížil, ale našlo se pár lidí, kteří na zvíře hleděli a v duchu snili, že něco takového patří i jim. Jeden muž nesledoval koně ani dvojici na mýtině. Hledal nejrychlejší cestu, která by mu zaručovala přístup na doslech velitele. Lord z Westu mi za tohle určitě dobře zaplatí. Třeba se to tentokrát povede.

Charlie Drake - 30. ledna 2007 11:26

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Mýtina "Pominu-li stále neuhasínající touhu ti jednu vrazit... spíš dvě, tak hlavně laskavě zkus zjistit, kdo je ten zvěd. Pokud tě nepředběhnu, ale to poznáš... to, co z něj zbude, pověsím na kraj lesa, aby byl dobře vidět z hradu..." zúží se mi zlověstně oči. "A kdyby se začalo město mlet ve smyslu, že půjdou vymlátit zbojníky, chci o tom vědět." Ne že by mi šlo tolik o vlastní kůži. Pokud budu moct jako poslední čin ve svém životě zabít Westa, budu plně spokojen. Ale nechci, aby trpěli ti, co jsou v táboře s náma. Chlapi se umí o sebe postarat, jenže tu mají mnohdy manželky a potomstvo. Těm se nesmí nic stát. A já nevím, jestli je jeskynní komplex, kam je poslal Aldwyn, ještě bezpečný, nebo už zná zrádce a tudíž i West jeho umístění. Nesnáším hru, kdy nevím, jestli hraju s odkrytejma kartama nebo ne... zvlášť když netuším, co má v ruce ten druhej, zamračím se. Nebudu mít klid, dokud krysu nerozklovou krkavci. "A teď už to tu skončíme, ať to nejni podezřelý," mávnu rukou zpět k táboru. "Očekávám velice slušný výkupný a poděkování, že jsem tě zbavil tý ženský," zašklebím se.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 31. ledna 2007 11:09

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Tábor Jsem sám zvědavej, co Charlie zas vyvede... zavrtím hlavou. Pánové, moc se nám nerozprchávejte! pronesu zvýšeým hlasem, když si zbojnící evidentně hodlají jít po svém. Zesílení hlídek ještě odvolaný nebylo. Takže na svoje místa, nemáme záruku, že si pro toho šlechtickýho panáka budou chtít jeho lidi vrátit. Když se tak rozhlížím, jak se mají k plnění příkazu, nemůže mi uniknout, že jeden ze zbojníků si spíš než úkolu hledí nepochopitelného šmejdění. O co mu sakra jde? zamračím se. Můj podiv je větší tou měrou, že muž se ztrácí směrem, kterým odešli i ti dva spiklenci. Tohle smrdí. Přes svoji ne až drobnou postavu se vnořím neslyšně do křovin kolem tábora. Ten ptáček mě zajímá, ale nepotřebuju, aby o mně věděl. Zvlášť jestli chystá něco nekalého. Prot ač ho nespouštím z očí, dávám si pozor, aby moji přítomnost nepostřehl.

Bezejmenný - 15. února 2007 18:04

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Tábor Muž pokračuje do stínů lesa, ale už nemíří směrem ke spiklencům, nýbrž pryč od nich i od tábora. Je těžké určit jeho plány, ale podle přímé chůze má nějaký cíl cesty. Jako většina lidí v táboře má oblečení zbarvené do zelena. Přes rameno má toulec s šípy a v ruce luk. Jestli má meč nebo jinou zbraň není pod zeleným prodřeným pláštěm vidět. Podle svého zjevu o sebe moc nedbá. Je překvapivé, že nenadělá moc hluku. Není nejmladší, ale našlapuje lehce. A zatím si nevšiml, že ho někdo sleduje. Vlastně se zdá, že mu je jedno, jestli ho někdo sleduje nebo ne. Chová se jako člověk, který nemá co skrývat.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 20. února 2007 12:39

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Les Míhám se mezi stromy a křovinami jako tichý stín a pečlivě si hlídám zbojníka před sebou. Jsem trochu zmatený. Kam to jde? pokouším se vzpomenout, co je v lese tímto směrem. Ne že by to bylo až tak důležité, dostane kázání, i kdyby šel jen na houby, nemá se co ztrácet, když je pohotovost! Musím mu přiznat zkušenost s pohybem v lese. Ale ani ta ho nezachrání. Na to jsem trochu moc dobrý. A on neví, že jsem za ním. Vypadá to na delší procházku. Mávnu rukou. Velení jsem předal jednomu z podvůdců, spolehlivému zkušenému chlapovi, na kterého se můžu spolehnout. A ani náš neohrožený velitel nemá nárok mi vynadat, až se vrátím. Nemám se vlastně čeho bát. Pokud mě nevede do pasti, napadne mě najednou a mimoděk se rozhlédnu po okolí. Od této chvíle jsem ještě o stupeň ostražitější a bedlivě si všímám nejen pohybů svého průvodce, ale i zvuků a pohybů kolem sebe.

Bezejmenný - 20. března 2007 09:29

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Les Kroky sledovaného bez příčiny změnily směr i rychlost. Zbojník se pohybuje daleko rychleji a míří k mýtině, kde je Drak z Hvozdů i lord Alyan. Teď je daleko opatrnější. Občas zastavuje a poslouchá, jestli za sebou neuslyší cizí kroky jako znamení, že ho někdo pronásleduje. Konečně dorazil k porostu lemujícímu mýtinu. Před vámi jsou oba muži a o něčem diskutují. Občas jem zalétne slovo, ale hovor je nesrozumitelný, ale pro toho podezřelého chlapa asi není, protože zasehl pod jeden keř a je úplně cítit, jak natahuje uši, aby všechno slyšel.

Aldwyn Othilian the Feuerwirt - 11. dubna 2007 18:08

soukromá zpráva od Aldwyn Othilian the Feuerwirt pro Les Chování muže mi přijde lehce nelogické, leč dle všeho ví něco, co já ne, jinak by tak podivně neměnil směr. A míru opatrnosti. Zřejmě už je blízko místa, kam se chtěl dostat, odvodím si nejpravděpodobnější vysvětlení. O něco málo zvětším odstup, jenž si od něj udržuji, pro případ, že by se nenadále otočil. Nechci být za žádnou cenu odhalen, zejména pak v této fázi. No vida, tak přece si nešel jen na procházku... poskočí mi srdce, když se dostanu na dohled rokujících. Tak jsem se v tobě přece nemýlil, parchante... Nevšímám si teď náčelníka ani toho šlechtického panáka. Můj cíl se krčí v křoví. Jako šelma se přikradu až k němu a vrhnu se na něj. Beze zbraně, protože ho nechci zabít, naštěstí pro něj mám větší sílu a tak by mi pacifikace neměla trvat příliš dlouho. Začnu tím, že ho srazím k zemi a ubalím mu jednu pořádnou na čelist. Po takové ráně si pospali i větší pořízkové.

Bezejmenný - 16. dubna 2007 09:41

soukromá zpráva od Bezejmenný pro Mýtina "Zprávy budeš dostávat, jak nejčerstvěji to půjde," ušklíbnu se, když chce poděkování, že mě zbavil Deidre. "Ne za zrzku poděkování nedostaneš, protože já ho taky nedostanu od sestřenky, že jsem ji někde ztratil, ale alspoň to mám na koho svést. Mimo to..." Les Alyanova slova přerušilo zapraskání větviček, zakřupání listí a otřásání několika stromků v nedalekém křoví, ale není vidět, kdo nebo co se tam ukrává. Alyan vrhl pohled po Drakovi z Hvozdů a pak zamířil do křoví, protože není moc vysvětlení pro hýbající se větvičky. A další zrádce na svobodě není potřeba.

Charlie Drake - 24. dubna 2007 18:32

soukromá zpráva od Charlie Drake pro Mýtina Ofrknu, jakože o jeho vděku si nedělám iluze. K čertu s těmahle všema zazobancema ověnčenýma titulama. A ne že by mu jeden, dva... tři a více seřevů od jeho povedené příbuzné uškodily. Ačkoliv se při rozhovoru dívám víceméně stále na svého "hosta", chvílemi mi oči bloudí po okolním lese, stejně tak pozorně naslouchám. Všechno to jsou zvyky osvojené díky jednoduché rovnici být neviděn=živý. Co to je? zamračím se při prvním postřehnutí pohybu v houští, které záhy přeroste v mejdan divočáků. Zvíře ani náhodou. Ledabylým pohybem vytasím jeden z mečů a rychlým krokem jdu ke zdroji.

Bezejmenný - 02. května 2007 09:15
	Les Pohyb v křoví ustane a už se nic nepohne. Ale po chvilce je vidět opatrný pohyb. Už je vidět Aldwyn, který se otarně zvedá ze země. Zatím si nešiml, že ho někdo zpozoroval, protože sleduje něco, co je zatím ukryto ve vysokém ostružiní. "Neříkal, že jde do svého doupěte? Co to tam kruci má?" zašilhám, protože vidím v zeleni tmavý flek.

Bezejmenný - 10. června 2007 09:04
	Hra bude pokračovat, ale v současné době jsem já zaneprázněn vysokoškolskými zkouškami a jeden z hráčů je také hodně pracovně vytížen v zaměstnání.

Charlie Drake - 22. června 2007 18:33

Les "Ten toho nakecá..." zabručím, aniž bych se ohlédl na šlechtice. Pevněji sevřu meč a trochu bokem, abych si odkryl výhled stíněný křovinami, zvolna klušu ke svému zástupci. Zvláštní... co dělá tady? O tomhle místě nemá šajna. A on by nás nesledoval, hergot, dyť měl nějaký povinnosti! letí mi hlavou. Sám oc dobře vím, že Aldwyn by tábor jen tak neopustil. Podle všeho tam něco loví. A myslím, že mám tajný tip... Skrčím se, abych nevyplašil kořist, a postupuju opatrněji. Zároveň už bych mohl mít výhled na situaci...

Bezejmenný - 01. července 2007 19:08
	Les Špeh zatím leží v bezvědomí, kam ho Aldwyn odeslal. Stačí jeden pohled na mýtinu a je vidět, že lord Alyan a Drak z Hvozdů už nestojí pod nedalekým stromem, ale jsou už skoro na místě rvačky, i když zatím špeha nemůžou přes vysokou trávu moc dobře vidět. Rozhodně se jim nedá upřít zvědavost a jistá opatrnost, s kterou se blíží.

Údržbář (administrátor) - 01. září 2007 14:29

Vážení a milí, jeskyně vypadá v současná době velice neaktivně, a proto bude za dva týdny ukončena. Samozřejmě, existují-li důvody, proč by ukončena být neměla, ozvěte se mi (nechte vzkaz zde v jeskyni, popřípadě posílejte poštu (nick Údržbář - neklikat zde na "postavu".)). Prosím také všechny hráče, aby se vyjádřili - nejlépe zanecháním vzkazu v jeskyni - ohledně toho, zda chtějí svou postavu účastnící se tohoto dobrodružství vyřadit, nebo zabít. Pokud se někdo vůbec neozve, jeho postava bude vyřazena. Děkuji za pozornost a přeji příjemný den, Údržbář