Andor.cz - online Dračí doupě

Hybač osudu - 29. dubna 2013 09:58

Píše se rok 5679 Vesmírná loď Orbitus se vydává na strastiplnou cestu,na konec galaxie.Její 5 letá hraniční hlídka začíná.Loď už na začátku své hlídky zničila pirátskou loď.Zachránily se v únikovém modulu dva členové posádky a v třetím byl tajemný náklad.Lidé ve stázi byli vyslícháni a následně zamraženi,s tím že u soudu na domovské planetě bude učiněno zadost.Loď byla ale napadena a z posádky nikdo až na vězně nepřežil.Ti se vzbudí o 100 let později kdy lodi dochází energie.Musejí loď zachránit a tím i sebe...

Hybač osudu - 01. května 2013 12:45
	Věznice Když se vzbudíš vidíš před zmražené sklo a cítíš strašlivý chlad.Světla v místnosticse vypnou a zapnou se nouzová.Tvoje kryo stáze se otevře a ty vypadneš ven.Vidíš že místnost je plná stází.Všechny jsou prázdne až na jednu která je otevřená a pod ní loužička vody.V tom se ozve ženský robotický hlas"Energie na 5%.Přepínám do režimu spánku.Nechť se všichni dostavý do kryo komor."

CC-00783-1 - 01. května 2013 15:42

Věznice Nemít sny a probudit se ve všeobjímajícím chladu.. sama. Připadala jsem si tak moc sama, až se mi z toho zvedal žaludek, ale nemohla jsem se nadechnout – srdce mi bilo jako splašené a svaly, ztuhlé a při každém pohybu bolestivé, mě přesto nutily překonat okraj kryo-stáze a dopadnout na zem. Absence ostrého světla nevypovídala o ničem dobré, ale mě přesto trvalo, než jsem se skutečně vzpamatovala a dokázala se nadechnout. Mžitky před očima vystřídalo mlžné vidění, ale i to se po chvíli ustálilo a svět kolem začal být zase ostrý. Tehdy na mě v plné síle dolehlo i poselství hlášení lodi o stavu energie. COŽE? V tu ránu jsem vrávorala na nohách a rozhlížela se. Všimla jsem si, že nebudu jediná probuzená, ale o svých spolucestujících jsem neměla ani šajn. Jenže mezi vězni.. no, těžko věřit, že by tu mohl být někdo fajn, s kým se dáme dohromady a společně tuhle patálii překonáme. Ušklíbla jsem se. Kde je nějaká obsluha.. stráže. Kruci.. co se tu stalo? Ještě jednou jsem zavrávorala a vydala se k východu, nejlepší by bylo, abych našla nějaký informační panel, kde bych se dozvěděla víc, jenže se stavem energie na lodi to bude asi dost složitý úkol, protože všechny zbytečné okruhy musely být dávno automaticky vypojeny. Tak jo, holka, mysli. Málo energie, to ještě jde. Vzduch tu je, ale až se přestane čerpat, nebude tu jen tma, ale taky dost řídký vzduch. A zima. Nebyly to dobré vyhlídky. Odhrnula jsem si dlouhé nepřirozeně světlé vlasy na stranu a pomalu tápala dál, pryč od domnělého bezpečí stázových komor. "Je tu někdo?"

Hybač osudu - 01. května 2013 16:06

Když vyjdeš ven z místnosti.uvidíš na zemi staré hadry a v nich kostru.Rozdělenou přímým řezem na 2 části.Najednou se rozsvítí světla.Uvidíš ukazatele.Jeden ukazuje na můstek,další do zbrojnice a poslední do hangáru.Od zbrojnice slyšíš šramot.Když se ohlédneš nic nevidíš.V tom se ozve z reproduktoru:"Haló?paluba 3 věznice?Je tam někdo?Jestli jo jděte na levou stranu od východu věznice.Tam je panel a na něm značka telefonu.Když jí zmáčknete můžem spolu komunikovat."Odpovíš mu?

CC-00783-1 - 01. května 2013 16:28

Paralyzovaně několik dlouhých vteřin zírám na mrtvolu před sebou, ze které toho už moc nezbylo. Pomalu, ale jistě, mě jímá hrůza.. co se tu stalo? To všichni dopadli takhle? Z omylu mě záhy vyvádí neznámý hlas a rozsvícené panely. Jako by to bylo včera, co.. hm, jak dlouho jsem asi byla zavřená? Nalevo.. panel.. hm. Po chvíli ho přece jen najdu, s miniaturní myšlenkovou vložkou na to, jak je obdivuhodné pamatovat si, kde jsou na lodi rozmístěné komunikační panely. "Kdo jste?" asi jsem na to šla dost zhurta, ale vážně mě to zajímalo. Tušila jsem, že se probral ještě minimálně jeden vězeň - Taky jsem se tam mohla víc rozhlédnout! - ale třeba tu byl ještě někdo, někdo z původní posádky. Jenže k tomu mi neseděla ta kostra, vypadala, jako by tu ležela desítky let. O tom, co dotyčného zabilo, jsem zase až tak přemýšlet nechtěla. "A kde..?" dodala jsem méně naléhavějším tónem.

Marks Clarkson(NPC) - 01. května 2013 16:39
	"Jmenuji se Marks Clarkson,Ale to teď není podstatné jen vám musím vzdělit jedno.Nejsme na lodi sami.Je tu ale problém obě známky života nejsou lidské."Kouknu na terminál abych se ujistil.Jo je to cizí"Nacházim se na můstku.Pokud chcete vědět co se přibližně děje,přijďte.

CC-00783-1 - 01. května 2013 17:03

Obě? Nejsou lidské? Poklepala jsem nohou o zem a nejistě se rozhlédla. Co to tedy bylo? Kdo? Jak to vypadalo? To jsem jako měla jen tak jít a prostě dojít na můstek, když to tu někde bylo? A co vlastně?! Hlavně klid. Musí vědět, kde to je, takže cesta k můstku bude víceméně volná. Koukla jsem znovu na ukazatel a váhala, jestli nejdřív nedojít do zbrojnice. Jenže.. je něco docela jiné se bránit venku a něco jiného se ohánět, ať už čímkoliv, na lodi. A taky tady hrálo roli to, že jsem skutečně předpokládala nulové komplikace při cestě na můstek. "Jdu za vámi..," sdělila jsem mu a vydala se na můstek.

Marks Clarkson(NPC) - 01. května 2013 19:13

Cesta na můstek je volná.Jeden signál je bezpečně ve vězení a další je ve strojovně o patro níž.Přejdu k strojnímu panelu a spustím holografický model generátoru.Aha generàtor nefunguje.Iontovové záložní palivové tyče chybí Chci přejít ke konzoli se záznamy zásob když začne BIOsken pípat jak o život.Zase ženský hlas "Nelegalní vniknutí do strojního BIOskenu z paluby 2"Okamžitě doběhnu k BIOskenu"Do háje oskenoval nás ten šmejd mimo vězení!Teď ví že tu jsme."Zapnu rozhlas na celé lodiNabourali se do skenu!Vědí o nás a jeden jde za tebou.Utíkej jako o život podél zelených značek!Já přichystám silové pole.Po těchto slovech sednu do křesla inženýra a začnu nastavovat parametry silového pole.

CC-00783-1 - 01. května 2013 19:28

Spěchám, ale tak, aby se neřeklo. Cestou mám dost času přemýšlet, proč bych vlastně měla věřit cizímu hlasu – jenže myslet si, že to něco, co mě má zabít, by mělo lidský hlas, to je zkrátka nemyslitelné. Jedině, že by to byl šílenec, co tady všechny povraždil.. jenže to by nedávalo smysl, když jsme byli ve stázi a netknutí. Teda asi netknutí. V tom se ale ozve varování, které jsem nikdy slyšet nechtěla. Letmo se ohlédnu přes rameno a naberu takovou rychlost, že v cíli budu jen stěží popadat dech. Pokud to přežiju. Co se tu do hajzlu stalo? Napadli loď a? Čekali, až se probudíme? V nastalé panice se zvládám držet určených značek, které mi ten chlapík poradil, ale lhala bych, kdybych tvrdila, že se i při tom spěchu neohlížím přes rameno. Hlavně tam buď.. hlavně mi otevři! V jedné zatáčce se však dostávám do střetu s nečekanou překážkou, padám.. rychle se sbírám na nohy, nezkoumám jí, ale pobolívá mě noha a to mě zpomaluje.

Hybač osudu - 01. května 2013 20:33

Během běhu jsi spadla z menších schodů které byly zelené.Což znamená že běžíš správně.Zbývají ti 3 chodby a jseš v cíli.Když za sebou uslyšíš ránu.Když se ohlédneš uvidíš velkou díru v podlaze a z ní vylezá humanoidní robot naprosto bílý a štíhly jen s kloubama, a pístama místo svalů.Jen hlavu má jako bílou šišku s modrým energetickým okem.Když se rozběhne všimneš si že místo ruky má čepel z nějákého tmavěruděho kovu.V tom slyšíš:"Je za tebou!Běž!Po třech chodbách zatáhni za páčku na pravé stěně!"

CC-00783-1 - 13. května 2013 21:57

Skoro nemůžu dýchat, když za mnou je to, co tam je.. jsem šokována a v jistých oblastech paralyzována vlastním strachem. Běžím, ale příliš si to neuvědomuji, jako by to tělo dělalo automaticky. Jen neumřít. Jenže.. je lepší umřít, než aby na mě někdo dělal pokusy! Běžím, seč to jde. Už vidím páčku, poprvé prohmátnu těsně vedle ní, podruhé už ji pevně držím a mačkám – jen abych už byla v bezpečí. Jenže pokud se to prořezalo podlahou, jakou máme šanci na přežití?

Hybač osudu - 16. května 2013 21:07

Poté co zatáhneš za páčku se spustí platino-titanové dveře.Jen co se ve zlomku vteřiny zavřou slyšíš obrovskou ránu.S úlekem sleduješ jak se ta věc snaží prořezat dveřma.Málem svůj záměr splnila když se aktivovalo silové pole které obludu ochromilo a odhodilo nakonec chodby.Pravděpodobně jsi v bezpečí.Vydáš se dál a za rohem se najednou vynoří můstek celé lodi.Místnost plná počítačů,terminálů a map.V přední části je místo pilota s výhledem do vesmíru.Za ním jsou podél zdí panely s různýma funkcema.Všimneš si zde pár koster se starým oblečením a taky na vyvýšeném místě kapitána sedí nějáký člověk.

CC-00783-1 - 01. června 2013 11:22

Mám co dělat, abych popadla dech, ale i tak se stačím rozhlédnout. Ta potvora, nebo co to je, je tak blízko.. tak blízko.. srdce se mi znovu snaží vyskočit z hrudi, když to něco odhodí silové pole. Pomalu se vydám dál do lodi. Fascinující, ale v bezpečí se tu necítím. "Co budeme dělat?" houknu na mého zachránce, záhy mi to dojde a stejně hlasitě dodám: "a dík.. dlužím ti život." A pak mě pohltí zdejší.. atmosféra. Mrtví? V takovém stavu? Jak..? Kdy..? Jak dlouho..?!

Marks Clarkson(NPC) - 01. června 2013 16:00

Když stabilizuju silové pole, začnu s hledáním cesty do strojovny ke generátorům. Všimnu si nově příchozí. Po její otázce jí odpovím Zapojíme záložní zdroj energie. Po znovu aktivování lodi po 100 letech totiž spadla energie jako kámen. A než se zeptáš. Ano ve stázi jsme byli 100 let. plus, mínus. Sejdu z kapitánova místa a skrčím se na jednou z koster První důstojník. Pokusil se zpustit autodestrukci. Než to stihnul našla ho ta věc. Takovýhle mrtvol po lodi najdeš několik stovek Některé zabil ze zálohy, jiní s ním bojovaly. Jediný kdo přežil jsem já,ty a ještě jeden týpek ve vyslýchací cele. Ale spíš mimozemšťan. 100 let bez jídla a vody? To by zvládnul málokdo. Potom si zas stoupnu a přejdu zpět na kapitánovo místo. Jinak pokud máš otázky ptej se. Ale rychle dochází nám šťáva a musíme to včas napravit.

CC-00783-1 - 10. června 2013 09:30

Po sto letech?! Zůstala jsem téměř nehybně stát. Byl to šok. Nevěděla jsem, co dělat, ale – rodinu jsem neměla, přátele oželím a můj trest – ten už přece musel být dávno promlčený. Na tváři se mi rozlil pošetilý úsměv. "Aha..," brouknu. "Takže musíme opustit loď, což se ve vesmíru dělá dost blbě. Nebo je zabít, ale to nám asi taky moc nepomůže, když jsme na tom bledě s energií," i tak se mi stále chvěje hlas. "Proč nás vlastně nezabili dřív?" Pomalu se k němu vydám a prohlížím si ho. Ne, že by se mi na téhle lodi mohl ztratit v davu lidí..

Marks Clarkson(NPC) - 10. června 2013 18:25

Jakmile se zeptá proč jsme přežily, spustím hologram se schématem kryostáze. Když tě zmrazej, tep ti klesne hodně nízko a tělo přestane vysílat teplo. Biosken tě nezachytí. Když ta věc zkoumala loď nás si nevšimla. Potom vypnu hologram a zapnu na jednom monitoru kameru do cely s vězněm. Objeví se na něm postava sedící v tureckém sedu. Zabalená do černého hábitu a očividně meditující. Takhle sedí 100 let bez hnutí. Nevím co je zač ale má hodně tuhý kořínek. V tom se ozve hlas z reproduktoru. Energie na 4%. Rychle vypnu monitor a otočím se k druhému člověku. Potřebujeme nahodit generátor z dolní paluby. Ukážu na druhý východ z můstku a nàsledně se k němu vydám. Pomůžeš mi zachránit loď?

CC-00783-1 - 24. června 2013 11:15

To tam jako tak sedí a nic? Dělá si ze mě prdel? Nechápu. Nechápu vůbec nic, jak to, že ještě žijeme, jak to, že se něco takového mohlo stát, jak to, že dokáže tak dlouho meditovat? A pak mi dojde, že nemusí být člověk. Nebo je nabušený nějakou suprovní látkou, o které si můžeme nechat jen zdát. Každopádně mě to zaujme natolik, že bych jej ráda probudila a.. zjistila, o co jde. V tom počítač zahlásí stav energie. "Pokusím se ti pomoci, jak jen to bude možné," jenže o lodích, jejich konstrukci vůbec něčem vím houby. Rychle doběhnu k někomu, kdo to má dávno za sebou a přivlastním si – s velkým odporem – jeho boty. Nejsou mi, ale na nějakou dobu se nemusím bát, že by mi něco na zemi pořezalo chodidla. "Tak fajn..," nadechnu se. Tam ven se mi vůbec nechce. "Můžeme."

Hybač osudu - 24. června 2013 12:19

V hlavě se ti ozve hlas. Doleva... Nešahat na látku! Nevíš jestli šílíš nebo to jsou dozvuky stáze. Hlas je takový šeptající a hlubší. Monitor do cely s vězněm se sám znovu zapne. Vidíš jak si bytost sundá kapucu. Bílá hlava která až svítí nebo spíš vydává světlou auru. Vydíš jenom horní část hlavy zatímco ta spodní je zakrytá velkým pozlaceným límcem. Jeho dvě oči žhnou jako nejjasnější ohnivé rubíny. Těma očima se podívá do kamery a třemi prsty ti zamává. Vidíš jak cela ztmavne, zaplní jí prach a když to zmizí a v cele se znovu rozsvítí, Vidíš že je prázdná. Obrazovka se vypne ve stejnou chvíly kdy se ozve Clarkson který volá že je volno a můžete jít.

CC-00783-1 - 27. června 2013 19:58

Chvíli po té události zůstávám zaražená. Zpětně si přehrávám, co se stalo, a snažím se dát si to dohromady. Proč? Ví to.. - Ohlédnu se na mého společníka, ale zřejmě o ničem netuší. Chvíli váhám, zda mu o tom říct nebo - nebo - povzdechnu si. Zachránil mi život, tak bych mu měla věřit, no ne? "Ty.. hele.. ten chlápek zmizel," řeknu docela klidně, jako bych mu oznamovala, že jsem mu nakrájela jablko ke svačině. "Není to divné? Byl tam a najednou je pryč. Myslíš, že to nějak souvisí s tou jeho meditací? Což je samo o sobě dost divné," nemusí vědět všechny detaily. Stejně mám pocit, že tady zhebneme.

Marks Clarkson(NPC) - 27. června 2013 20:58

Jen co řekne že ten chlápek zmizel zarazím se. Cože? To není možné. Museli bychom dostat signál že věznice byla opuštěna. A navíc obrazovka byla vyplá, to sis jí pustila? Přejdu od dveří k panelu s menším pocitem údivu až strachu a zapnu kameru do vězení. On tam vážně není. Ta meditace... je to možné ale jediné co měl zvládnout je pohnout lžičkou nebo zapálit svíčku. Zase se ozve ženský hlas Silové pole bylo deaktivováno. A sakra. Trochu se rozklepu a dojde mi že tím ve vězení jsme se zabývat neměly. Myslím že tím ve vězení jsme se zabývat neměly. Ta svině hackla lodní počítač. Ozve se rána která je dost hlasitá aby nám naznačila že hermetické dveře někdo vylomil z pantu. Jsou slyšet těžké kovové kroky a robotický bzukot který se neustále stává silnějším. Dělej! Uteč druhým vchodem. Na rozcestí běž do prava. Je to kratší cesta. Ta levá vede kolem stáze kde jsi se probudila. Pokusím se něco udělat s posledníma dveřma, potom tě doběhnu. A vydám se k panelu u kapitánova křesla.

CC-00783-1 - 08. července 2013 19:19

Takže něco ví. Aspoň to jsem si mohla ověřit tím kouskem pravdy, který jsem řekla nahlas. Jenže pak destrukce téhle lodi pokračuje, až si skoro říkám, jestli vůbec máme šanci se zachránit. Tak kde seš? Sežere tě to jako nás, nebo jsi nějak odolný? Když jsi přežil tolik let mimo stázi.. hmm.. "Fajn," souhlasím pohotově a znovu jsem ráda, že aspoń v tomhle ohledu je tu někdo, kod ví, co se děje. "Ne, že mě tu necháš samotnou živou, jasný?" zahlaholím na rozloučenou. Fakt bych ho ještě někdy ráda viděla. To už se ale v nových botách ženu chodbou. Do prava. Říkal do prava. Ah, to bude asi tady doprava. Zahnu. Potřebujeme nahodit ten generátor. Takže, kam dál? Rozhlížím se. Předpokládám, že bych se měla dostat minimálně o palubu níž, takže tu bude nějaký výtah nebo průlez - nebo větrací šachta s průlezem.

Hybač osudu - 20. července 2013 22:40

Jak běžíš před tebou se objeví schody vedoucí o patro níž. Pod schodama v krátké uličce najdeš na konci dveře ma kterých je znak elektrického proudu. Zrovna uslyšíš velkou ránu a po ohlédnutí vidíš Clarsksna jak vyletí zpoza rohu do zdi na začátku chodby nad schodama. Robotický bzukot a kovové kroky se přibližují. Dojde ti že jeho plán asi moc nevyšel. Pomalu vstane a blíží se ke schodům na kterých se nacházíš když do chodby vletí i robot. Máchne mečem a zkusí rozříznout toho nebožáka na dvě části. Jenže jeho meč se zastaví těsně u hlavy, to co se stane vzápětí vypadá jako nemožné. Za robotem se jakoby nic, ze stínů zjeví ta bytost z vězení. Doktne se robotovi hlavy třemy dlouhými prsty a robot se následně skácí k zemi. Bytost potom zmizí zase ve stínu. Robot leží na zemi, zřejmě ochromen. Clarkson stojí sotva lapjíc po dechu na místě. Díky neznámé bytos jste pravděpodobně získaly trochu času.

CC-00783-1 - 04. srpna 2013 18:22

Díky.. ať jsi kdo jsi.. Mrknu a zavřu pusu. Vzchop se! Udělej, co musíš! Napomínám se a chci vykročit ke dveřím, jenže ho tam nemůžu jen tak nechat. Ta bytost mě trochu děsí, a koho by neděsila, jenže nás svým způsobem chrání. Otočím se na patě a doběhnu ke Clarksonovi, sehnu se k němu, abych mu pomohla vstát. "No tak, honem, hrdino, nemáme moc času! V pořádku? Nebo to potřebuje akutně ošetřit, co?" prohlédnu ho, ale vypadá celkem dobře. Na žádné léčení teď stejně nemáme čas, musíme pokračovat dál. "Tak pojď, pomůžu ti," přehodím si jeho ruku kolem ramen a tak ho podepřu. Nevypadá to, že by mi to činilo nějak zvláštní potíže na to, jak jsem drobná a jak nevinně vypadám. Mrknu ještě směrem k robotovi a zaváhám. "Neměli bychom ho zničit? Ukopnout mu hlavu, nebo něco," stihnu se podívat i směrem, kde zmizel náš podivný přítel. Přitom čekám, co na to Clarkson, ale třeba o mechanické fyziologii toho stroje nebude vědět víc, než já.

Marks Clarkson(NPC) - 08. srpna 2013 23:08

Zvládnu to, pomoz mi dobelhat se ke dveřím.Začnu kulhat ke strojovně s menšímy bolestmi a poslouchám jí, co zrovna povídá. To je nápad! Zbavíme se toho tady. Vtáhnu energetickou pistoli a vystřelím krátkou dávku po tom robotovi. Vše ale pohltí štít. Sakra! To jsme mohli tušit. Pokusím se dobelhat k robotovi. Kopnu do něho a přitom se zkácím k zemi. Au sakra! Eeeh... Prosím, poůžeš mi znova stát? Na chvíly se zamyslím. Jestliže energie mu nic neudělá ale obyčejná fyzická síla se pravděpodobně dá použít.... Vyser se na strojovnu! Energii máme ještě aspoň na hodinu, takhle ale možná vyřešíme problém s tím robotem. Musíme se dostat do zbrojnice! Pro příad že bych to nezvládnul hledej oranžovou nebo modrou bednu. Na celém skladě by měli být jen 1 bedny s takovou barvou. V nich je i manuál jak zacházet s obsahem.

CC-00783-1 - 13. srpna 2013 17:02

"Jasně," znovu jsem se sehnula, abych mu po tom kopanci do robota pomohla na nohy. Moc dobře to teda nevypadalo, ani s jedním z nich. "Nestačilo by prostě přežezat obvody?" nahlížela jsem na robotův krk a jiná místa, která vypadala tak nějak slabě, a skrz která bychom se třeba mohli dostat blíž důležitým součástem. "Okej," trochu si s ním pohodím, aby se mi líp držel. "Co v těch bednách je? Ráda bych byla připravená aspoň na něco," kouknu na jeho profil a usměju se, "když už jsem se nečekaně probudila do takové šlamastyky."

Marks Clarkson(NPC) - 19. srpna 2013 14:03

Materál z trpasličí hvězdy, nanovláken a Utopia? To chceš přeřezat nožem? Obyejný nůž ti stačit nebude. To chce něco jiného.Zatímco mi pomáhá do zbrojovny, začnu s menším vyprávěním. Před hodně dlouhou dobou. Kdy ještě na zemi nebyla jednotná konfederace ale existovali ještě různé země, se povedlo tehdá Číňanům dostat do jednoho prachového oblaka na konci mléčné dráhy. Když se odtamtud jejich lodě vracely, byly vždy hodně poničené. Bylo to v době kdy všichni přecházely na laserové a plazmové zbraně. Číňané ale ne, zůstávaly stále u palných. Dlouho tutlaly proč. Ale po 100 letech to vyšlo najevo. Setkaly se tam s technologicky vyspělou rasou jež měla nezničitelné štíty, ale... i když jimi energie neprošla, materiál ano. Na to aby si tu rasu podrobili jim stačily obyčejné zbraně. Když se zjistilo že laser nebo plazma nejsou jediná cesta k vylepšení a pokroku. Došlo všem národům že polovina lodí co mají může jít do šrotu. Než aby se těch lodí zbavovali tak je začali zásobit klasickýma pěchotníma zbaněma. A to se děje dodnes. Mezitím dorazíme ke skladu, já se opřu o zeď a jí řeknu. V těch bednách najdeš zbraně a výbušniny vyrobené podle plánů z 21. století. Zkus se kouknout po munici, snad se na ní nezapomnělo.

CC-00783-1 - 19. srpna 2013 22:05

Jmenuje mi tu nějaké šílené věci, o kterých nemám ani ponětí. "Zaspala jsem toho asi víc, než jsem tušila," utrousila jsem, "a navíc něco i ignorovala," na tváři se mi mihl úsměv, přestože toho robota jen tak nezneškodníme. Bylo fajn tu mít takového průvodce. Pak se pustí do vyprávění, kterému pozorně naslouchám, zatímco jej vedu ke skladu. Jenže ani takový obrázek o tom, co se dělo, mi tady na lodi nepomůže. Potřebovala bych vědět víc, mít aspoň den na to si všechno srovnat v hlavě – a to byla hloupost. Od chvíle, co jsem se probrala mi připadalo, že mi to myslí pomaleji, všechno jakoby přicházelo z velké dálky. Možná to bylo umělým spánkem, možná jeho délkou, třeba obojím. Jen co se opře, obeznámí mě s obsahem beden. Ihned se k nim vydám a začnu je otvírat. Většinu obsahu si aspoň zběžně prohlédnu, něco vyzkouším, nakonec se primárně zaměřím na munici, kterou potřebujeme jako sůl. "Když už jsme u toho..," začnu a otevřu další bednu. "Pobavme se o tom jako dva dospělí lidé. Zabijeme to, dostaneme se z nejhoršího venku, pořád nemáme dostatek energie. Jsou tu nějaké generátory, cokoliv, co můžeme spustit, aby nám to pomohlo? Protože jinak..," ušklíbnu se a ohlédnu na něj přes rameno. "Jinak jsme stejně ve sračkách," na tváři se mi mihne úsměv. "Nebo by nás někdo mohl najít? V tom případě doufám, že už dávno vysíláme nouzový signál na všechny strany," vrhnu se na další bednu, chvíli se v ní hrabu a vytáhnu potřebné náboje. Někdo se v ní už podle všeho hrabal, moc jich tu není. "Krom toho bychom se měli taky postarat o tvé ošetření, se zraněným Marksem nebude žádná sranda," usmála jsem se na něj.

Marks Clarkson(NPC) - 22. srpna 2013 23:09

Opřen o stěnu už nevydžím a sjedu k zemi. Nyní sedím opřen o stěnu. I když mnou ten meč neprojel jsem pěkně pořezanej. Sakra. Otočím se na ni a povídám co má vzít. Podej mi pistoli, se zelnými náboji. Ty si vem taky cokoli do čeho jou zelené náboje. Jsou vyrobené z Utopia. Toho šmejda to nezničí ale zpomalí. Tím si v nouzi získáme čas abychom... Ukážu na oranžovou bednu. ....ho vyhodili do vzduchu. V těch bednách jsou výbušniny z toho nejsilnějšího co lze vyrobit a vtěsnat do takové bedýnky. Podáš mi je prosím? Mezitím prohodí poznámku na moje zranění. Odpovím s klidem. To zvládnu... Dodatek už tak klidný není. ... snad. Promýšlím alternativy toho jak se s nebezpečným robotem vypořádat. Nakonec dostanu jeden nápad. Jakmile to bude hotové, potřebuju pomoct dostat se k výtahu. Sjedu do hangáru, tam ho vyhodím do vzduchu a taky nechám vyložit palivové tyče co jsou v Křižníku. Ty dorazí do strojovny kde se o ně postaráš ty. Poradím ti skrz vysílačku.

Hybač osudu - 22. srpna 2013 23:11
	Jsou pomalu z dáli slyšet se přibližující robotické kroky. Postupně sílý, to jak se obluda chodbama blíží. Dojde vám že času moc nemáte. Pravděpodobně by jste měli vzít co máte a utéct.

CC-00783-1 - 28. srpna 2013 20:31

Zelené náboje. Zelené ná.. á, tady. Hodila jsem mu pistoli, náboje, sama si nabrala tolik, co jsem zvládla někam nastrkat. Jak by se najednou hodila taková obyčejná věc, jako batůžek nebo nějaká taška, ale holt se musí improvizovat a učit se být účinný i bez toho. Marksův stav se mi nelíbil, ale už jsem nic nenamítala, ani ho nenutila, aby se nechal ošetřit. Neměli jsme času nazbyt, snad do té doby vydrží – měla jsem problém odhadnout, jak velký jeho problém je, tak jsem doufala, že nic moc a je prostě tím vším jen oslabený a ne na umření. Bedýnky s výbušninami jsem otevírala o poznání obezřetněji, ale jakmile jsem si je jednou prohlédla a osahala, bylo mi o trochu jasnější, že se na tom nedá nic moc pokazit. "Jak víš, že půjde po tobě a ne po mě?" čekala jsem odpověď ve stylu „postarám se o to“, ale stejně jsem se musela zeptat. O celé „posádce“ toho ví nejvíc. Někdy v tu dobu se začaly ozývat mechanické kroky, zpozorněla jsem a napnula se jako struna, svaly se pod kůži rýsovaly o poznání viditelněji, ale nepůsobilo to nijak zrůdně a přehnaně. Palivové tyče, to zní dobře. "Oukej," kývla jsem. "Takže ho dostaneš, já se postarám o tyče a všechno bude v pořádku," usmála jsem se, i když jsem tomu nevěřila. "Ještě něco, co bych měla vědět?"

Marks Clarkson(NPC) - 03. září 2013 23:17

Jakmile mi podá věci z bedny, dám si je do kapes. Zeptá proč by měl jít po mně. Opravdu to chceš vědět? Dobrá kápnu božskou. Jsem jejich nepřítel číslo 1. To jak jsem se na ten seznam dostal ti povím jakmile to v hangáru dokončím. Odsouhlasí to načež se jí zeptám jestli mi pomuže k výtahu, cestu ji ukážu. Taktéž se zeptá na nějáké dodatečné info. Pokud budeš potřebovat pomoc, zavolám z hangáru. V strojovně je mrtvola inženýra. Na kosti palce je zabudovaný čip. S ním získás přístup všude po strojovně. Kovové kroky jsou stále blíž a je slyšet i robotický bzukot. Času není nazbyt.

CC-00783-1 - 06. září 2013 18:07

Ohohó, takže pán není jen tak hodný hoch, jak se zdálo. Usmála jsem se, když se rozpovídal, a ani mi nevadilo, že neznám žádné detaily. Pomohla jsem mu vstát a vydali jsme se společně k výtahu. "Dobře. Tak domluveno, a nemysli si, že to pak nějak zamluvíš," zahnula jsem a výtah se rýsoval jen pár kroků od nás, chci vědět, co jsi udělal tak hrozného, popíchla jsem ho s úsměvem na rtech. "Takže musím vzít prst a pak obstarám ten zbytek," zopakuju si nahlas spíš pro sebe, abych nevnímala blížící se kroky. "Jdeme na to."

Hybač osudu - 06. září 2013 19:39

Po zopakovaní toho, jak máš získat přístup do všech částí strojovny. Clarkson se dokulhá do výtahu. Bomby položí vedle sebe. Chytne se madla ve výtahu a rozjíždí se směr hangár. Než se dveře zamknou řekne že až bude klid, vysvětlí vše co ví. Chvíli po odjezdu si uvědomíš že neslyšíš zvuk zabijáckého robota. Když se otočíš, ustrneš, stojí za tebou. Chvíly tě upřeně sleduje a nakonec se proti rozběhne. Než aby se s tebou páral, odrazí tě. Proběhne dveřmi výtahu a slyšíš jak padá šachtou dolů. Ty sama jsi odlétla do zdi, máš nějáké škrábance a později se určitě dostaví modřiny. Nyní máš čas jít v klidu do strojovny. V klidu? Ne. To byla asi iluze. Divné události se ti jen tak nevyhýbají. Na místě vchodu do výtahu vidíš sebe a Clarksona. Je to divné, postavy mají obrysy vás dvou ale vypadají jako duchové. Nejdřív si nesrozumitelně něco mumlají a potom "ty" vezmeš bombu a aktivuješ ji. Následně přeludy mizí. Zjistíš co to bylo? pokusíš se spnit svůj úkol? Nebo udělaš něco jiného.

CC-00783-1 - 06. září 2013 23:32

Je mi z toho trochu smutno, když odjíždí. Sotva jsme se poznali.. Úšklebek na rtech mi ale rychle zmizí. Ticho. Ohlédnu se přes rameno, ale než dokončím započatou otočku, odrazí mě proti zdi a sám zmizí v šachtě. Prohmátnu si rameno, protáhnu druhou ruku na níž mi z mělké odřeniny stéká čůrek krve a tak, jak jen mi to naražená pánev dovoluje dobelhám k poničeným sem tam jiskřícím dveřím, abych nahlédla dolů. Moc tam toho k vidění není. Ksakru! Otočím se a- Co to dopr.. Sleduji scénku, aniž bych se pohnula. Jakmile přeludy zmizí, rozhlédnu se nejen kolem sebe, taky po všech monitorovacích zařízeních, ať už to jsou nějaké ovládací panely, kamery, nebo čidla. Nebude to jen tak a mám tajný tip na našeho přítelíčka, který zmizel a zatím jsme se pořádně neviděli, ale už dokázal, že ovládá víc, než si dokážu představit. "Ale no tak.. nejsem vědma, abych věděla, jestli se tohle má stát, nebo se to prostě stane a mám se na to připravit," obrátila jsem oči v sloup a chvíli nad tím přemýšlela. Pořád jsem se mohla rozhodnout, netušila jsem, z jakého kontextu je to vytržené, takže jsem se nakonec otočila a vydala se do strojovny. Ať se tu děje co chce, Markse v tom nenechám a tohle.. no, to se třeba vyřeší později. Sebrala jsem ještě zbraň, co mi díky robotovi vylétla z ruky, a přidala do kulhavého kroku. Doufám, že to nemělo znamenat, že ho mám odprásknout v tom výtahu. Bude to prostě muset jít jinak, toho kluka nezabiju. Začínala jsem v tomhle ohledu myslet dost majetnicky. Dostat se do strojovny byl trochu oříšek, ale protože jsem měla jistotu, že mi už za zadkem nebude stát žádná šílená mašina, nakonec jsem se dostala dovnitř a jala se najít toho inženýra, co mi podá pomocný prst. Spíš teda půjčí. Sehnula jsem se ke zbytku těla a našla správný prst. Heleme se, tady to je.

Hybač osudu - 15. září 2013 21:36

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Hlavou ti proletí temný hlas jenž odpovídá na tvé mínění o přeludech. Já, ne. Za to může něco mnohem horšího. Jak se hlas objevil tak zmizel. Jakmile jsi se ve strojovně rozhlédla kam dál, viděla jsi cestu k motorům jež vedly přes kovovou lávku. Ta vedla nad spodním patrem strojovny kde jsi mohla vidět obří generátor v němž létaly blesky. V palivovém potrubí nic nebylo, loď jela doslova "na výpary". Vedle kostry inženýra byl informačně komunikační panel. Mohla jsi se z něho dozvědět cokoliv o téhle lodi.

Hybač osudu - 15. září 2013 22:01

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Tohle byl tvůj první "pašung" mimo zemi. Byl to kšeft století. Tvým úkolem bylo propašovat bandu mexikánců na jinou planetu a dostat jsi za to měl několik miliónů dolarů. Spojil jsi se s člověkem jenž sehnal letenku z černého trhu, a povolení na převoz zvířat. Aktuálně už tvůj kšeft měl končit. Loď šla na přistání a ty jsi měl zajistit klidnou vykládku mexických "krav".

Medvěd Hradba - 15. září 2013 22:19

soukromá zpráva od Medvěd Hradba pro Tak, přistát, zkontrolovat kontejner a vyložit ho. Zatím jde všechno lehce, tak snad to i tak zůstane. Dosedl jsem s lodí do doku. Vypnul pásy, zamířil do nákladového prostoru a ujistil se, že ta krabice, která mi zajistí krásný důchod, projde kontrolou bez problému. Deaktivoval jsem magnetické kotvy a vyvezl ho ven. Přišel ke mně někdo z doku, chtěl přebrat zásilku. Tihle lidi maji tendenci ptát se na různe věci, proto než otevřel pusu, řekl jsem mu: "Doručte to co nejdřiv na tu adresu. Nechcu mít na triku pokutu za zpoždění." Doufal jsem, že dá na mě a vše proběhne v klidu.

CC-00783-1 - 15. září 2013 23:19

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Perfektní.. parťák na cesty. Hleděla jsem kus nad sebe, do nějaké zdi. Jako by tam snad mohl být.. odtrhla jsem pohled od ničeho a zavrtěla nad tím hlavou. Když tu byl, proč se nám nějak nesnažil pomoct? Nebo že by..? Co když si povídal i s Marksem, který mi to neřekl ze stejného důvodu, jako já jemu. Našla jsem, co jsem potřebovala a pro jistotu se rozhlédla. Panel nabízel nevídané možnosti a já měla, podle své domněnky, jen velmi málo času na zkoumání obsahu. I tak jsem si vyjela základní specifikace lodi, počátek její cesty, přesné zaměření, snažila jsem se z toho balastu vyfiltrovat i informace o neobvyklých pasažérech (což jsme nakonec mohli být všichni) i nákladu. Následně jsem chtěla základní analýzu dat za poslední dva měsíce. Kolik to říkal? Sto let? Určitě si to musím pamatovat špatně..

Hybač osudu - 16. září 2013 17:07

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Na panelu ti vyjedou informace. Loď Orbitus je univerzální bitevník II. kategorie. Je jediná svéhu druhu jelikož tvoří můstek mezi štítovými loděmi a skořápkovými loděmi jež byli slepou uličkou vývoje.(Nějáké info o lodi viz. homepage) Začátek hlídkové cesty byl před 1 465 lety. loď svoji hlídku skončila před 1493 lety. Tohle ti přijde divné. Ale potom narazíš na Záznam uvedený hlavním inženýrem. Když ho zapneš, začne mluvit z reproduktoru člověk s trochu hlubším hlasem. Dnes jsme měnili palivové tyče. Bylo to potřeba. Navíc stroj na cestu časem sežere dost energie. Když jsme šli do tohohle tisíletí, mysleli jsme že bude vše jinak. Taky že bylo, lidstvo bylo vyhubeno. My jsme poslední ale divím že jsme našli pirátskou loď, kde se mezi mimozemšťany našli 2 lidé. Co to?! Neeeeee AAAAAAAAAA.......... Slyšíš zvuk alarmu a výstřely. Potom se audiozáznam ukončí. Vyjede ti info o důležitých pasažérech. Objeví se jen jedna postava. Clarkson, u jeho popisku je napsáno: Vrah, násilník a zloděj. Hlídat s maximální ostrahou.

Hybač osudu - 16. září 2013 21:43

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Chlapíka jsi svými slovy odbyl, ten se šel věnovat vykládce a odvozu zboží a jiného nákladu. Tebe ale cesta vede mimo kosmodrom. máš štěstí místo setkání s člověkem jenž ti předá prachy je blízko. Jakmile se dostaneš přes kontroly přistávací plochy na příjezdovou cestu, najde si tě tam člověk s komuniké. Na papírku je změť čísel, jakmile se ale dostaneš na místo kam máš, zjistíš k čemu je. Dostal jsi se na obrovitánské tržiště kde najdeš cokoli na co pomyslíš. Ty hledáš stánek s otroky č. 462. Než ho ale najdeš, ozve se exploze jež otřese celým tržistěm.

CC-00783-1 - 16. září 2013 23:28

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Osmadvacet. Probleskne mi hlavou, ale počítání let nechám stranou. To je totiž to nejmenší, co považuju za důležité – a co za důležité považovat budu, protože to, k čemu se dostanu dál, je o dost zajímavější. Záznam, nedává mi to moc smysl, budu se potřebovat pořádně zorientovat, to potřebuje čas, ale Clarkson? Vrah, násilník a zloděj? Vykouzlí mi to úsměv na tváři. No na padoucha rozhodně nevypadal.. Tak jo, to bychom měli. K tomu, že měl trochu problémy se přiznal. Ten časový rozdíl.. pal to čert, i tohle je dost let. A jsme jinde. Paráda. Takže teoreticky, kdybychom měli dost energie, uměli to ovládat a tak dál, mohli bychom se vrátit a nic neřešit. Rozejít se v klidu každý za svým novým osudem nebo spolu mít děti. "Bezva," prošla jsem si ještě několik nepodstatných informací, než mi došlo, že mi ještě pořád neposlal ty palivové tyče. Máš dvě minuty. Celý problém tkvěl v tom, že i kdyby byl sakra nebezpečný, věděl o týhle lodi nejvíc a uměl ji, zřejmě, zprovoznit. Já chtěla žít, navíc jsem počítala s tou výhodou, že jsem tu zatím jediná ženská a ty se obvykle zbytečně nezabíjej. Takže kdyby to na něj přišlo, podržím mu a bude.. To už jsem se smála docela nahlas, ono přemýšlet o tom a mít z toho srandu je vždycky něco jiného, než realita. Pokusím se vyhledat nějaké protokoly o konci služby lodi, třeba mi to napoví něco víc, než jen, že jsme v hajzlu, protože je tahle kocábka nepojízdná a jsme na špatném území.

Medvěd Hradba - 17. září 2013 11:58

soukromá zpráva od Medvěd Hradba pro Co se to sakra děje? Rozhlédnu se kolem sebe, jestli neuvidím výbuch. Lidi jsou z toho stejně vedle jako já, tak doufám, že se to tu nezvrhne v davovou paniku. To by mi moc nepomohlo. Zkusím se držet svého předešlého plánu, nají stánek s otroky č. 462, dostat prachy a vypadnout odsuď. A první co udělám, až budu mít ty peníze je to, že si seženu kvér. Více klidu bylo na Zemi, proč já jsem tam jenom nezůstal.

Hybač osudu - 17. září 2013 20:58

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Zvrat Na obrazovce se objeví že loď bude vyřazena za dlouho. Poslední aktivitou bylo vyhlášení poplachu a postupný útlum všech aktivit(To jak robot vyzabíjel postupně posádku). A po nějáké době se přepla do nouzového režimu. Kdy se prakticky skoro vše vyplo. Potom tam jsou jen zaznamenaná data o úbytku energie. Nová data se objevují se znovuaktivací lodě. Haló jsi tam? Uslyšíš Clarksonův hlas. později se ti na obrazovce spustí i video přenos. Vidíš ho jak sedí u panel s ukazovátkem a něco naklikává. Za ním je v hrůzné poloze, jako kdyby chtěl zaútočit, robot. Jže když si všimneš rampouchů zjistíš že ho zmrazil. Posílám palivové tyče. Budou tam každou chvílý. Otočí se k robotovi a poklepe na něj ukázovátkem. To je macek co? Stačilo jen otevřít vrata hangáru a zničit tu atmosféru. Chlad vesmíru udělal své. Potom zas zavřít vrata a napustit sem vzduch. Vedle tebe najednou z potrubí vyjedou tyče. Jsou chyceny do nosiče a nad lávkou dopraveny do místnosti na druhém konci lávky. Clarkson si toho všimne Aaa... Už to dorazilo. Až tam budeš v té místnosti, najdeš místo původních tyčí jen šedou hmotu. Dej vypustit držáky tyčí a nech je vyčistit. Potom je tam můžeš ručně umístit. Nejsou moc těžké.

Marks Clarkson(NPC) - 17. září 2013 21:02

soukromá zpráva od Marks Clarkson(NPC) pro Jakmile jí vše vysvětlím, začnu se věnovat robotovi. Ták chlapče....ak se tě zbavíme? Najednou led začne praskat. Led na něm taje. Kurva! A HÁJE! TO NE! Už vidím jak se po mně rozmáchne a já letím do nejbližší stíhačky. Áááuuuu moje tělo, všechno mě bolí. Robot přeskočí panel a chystá se k útoku mečem. Is tímhle jsem počítal hajzle. U pasu zmáčknu tlačítko a už je slyšet jen mohutná exploze. Bomby jsem umístil na palivové články a po jejich výbuchu se Hangár prakticky roztrhá a vyletí z boku lodi. Nepřežije ani bakterie.

Hybač osudu - 17. září 2013 21:13

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Po explozi se do davu začnou mísit vojáci z ochranky tržiště. Všichni balí a mizí. Je jasné že tahle věc přiláká na tenhle nelegální trh vládní jednotky. Na místě kde mají být otroci a jejich stánek nenajdeš skoro nic. Jen jednoho dědulu. Má u ruky kufřík a jakmile si tě všimne, jde za tebou. Ani se nepředstaví a už na tebe vyvalí pár vět. Tady jsou tvé prachy. Vrazí ti do ruky objemný kufřík. Víš co se děje? No je lepší když to zatím nebudeš ještě chvíly vědět. Pojď, musíme vypadnout v čas a šéf tě chce vidět. Najednou je slyšet strašlivý křik který trhá uši. Všichni se za ně chytnou a křičí bolestí. Ta strašlivá věc je zakončena tlakovou vlnou jež všechny srazí k zemi. Následuje oranžový záblesk jenž začne nepřetržitě vzlétávat ze země. I ty víš že se asi děje něco strašného. Musíš s dědkem pravděpodobně vypadnout.

Medvěd Hradba - 17. září 2013 21:25
	soukromá zpráva od Medvěd Hradba pro Fajn, mam štěstí v neštěstí, teď se z téhle šlamastiky dostat, a možná i rovnou z téhle planety. Mám dist peněz, abych si mohl dovolit nějakou tu dovolenou...

Hybač osudu - 17. září 2013 21:31
	soukromá zpráva od Hybač osudu pro Cesta vám chvíly trvá ale dostanete se k okraji tržiště. To co se stane, je neuvěřitelné. Samotná zem se rozestoupí a roztrhne. Vás ta síla odmrštdnoho z přilehlých stánků. Je na vás jak se z toho vyhrabete. Dědek už začal vylézat ven. Na vráskách mu neubírají ani zvuky co se objevují z nově otené díry v zemi. Jako by něco lezlo ven. Je snad tohle apokalypsa?

Medvěd Hradba - 18. září 2013 19:21

"Pojďte, asi bude lepší zmizet, dokud ještě můžem." Začnu se škrábat ze stánku. Využiji jeho konstrukci, jako oporu a vytáhnu se na nohy. Pokud dědula ještě není schopen jít, pomůžu, ale jak ho tak vidím, pomoc nepotřebuje. "Kudy, starý? Vy to tady znáte, i když pochybuji, že si tenhle bordel budete chtít zapamatovat." Rozeběhnu se za ním a pár kroku udělám pozadu, abych se podíval, co se to ksakru děje. Neříkejte mi, že hned první planeta, kde dělám obchod, přitahuje problémy více než já. Běžím, kufr mě sice docela zpomaluje, ale je to pro mě vstupenka do lepších časů, nemůžu o něj přijít. A taky nesmím ztratit dědulu, jinak budu mít problém se tu vyznat. Teď bych se asi policisty na cestu neptal...

Dědula alias Dí-sí (NPC) - 18. září 2013 20:54

soukromá zpráva od Dědula alias Dí-sí (NPC) pro Běžím davem a sleduju toho člověka jestli mně následuje. Musíme si pospíšit nebo nám ujedou. Pojď, tohle tržiště je docela velké a mi musíme z něho zmizet do půl hodiny. Když se zdá že se tržiště vylidňuje, začne země znovu pukat, a vypouštět černá oblaka. Přede mnou samotným pukne zem a začne se pomalu rozevírat. Křiknu na druhého. Kufr mi hoď a skoč potom za mnou. Rozeběhnu se skočím, doskočím na druhý konec a jen tak tak nezakopnu. Když se narovnám, čekám na něho jestli skočí.

Medvěd Hradba - 18. září 2013 21:40

soukromá zpráva od Medvěd Hradba pro Asi mi nic jiného nezbývá... Jak jsem běžel, hodil jsem dědovi kufr. Modlil jsem se, ať ho chytne, jinak bych se možná ani nemusel snažit skákat. Při hodu jsem trochu zpomalil, a tak jsem se o kus vrátil, abych se mohl rozběhnout. Dal jsem do skoku plnou sílu a doufal, že to bude stačit. Po dopadu jsem se svalil do kotoulu a když jsem zastavil, postavil jsem se. "Pokračujem?" řekl jsem zadýchaně.

CC-00783-1 - 28. září 2013 19:35

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Oddechla jsem si, když se Clarkson konečně ozval. Znepokojil mě robot, ale záhy se ukázalo, jak to celé je. Zavrtěla jsem nad tím hlavou. "Ty jsi ale chytrolín," usmála jsem se a tehdy dorazily náhradní palivové tyče. Výborně! Nechala jsem se instruovat, jak pokračovat dál v montáži a zběžně si takhle zdálky prohlídla, co budu muset absolvovat. Nezdálo se to složité, zvládnu to, jako jsem to zvládala doteď. "S těžkými věcmi nemám problém," odbyla jsem ho dalším úsměvem. Přece jen, ani když jsem zvedala jeho, nedalo mi to nijak zabrat, "ok, takže jdu na to," ještě jsem neudělala ani krok, když jsem ho zaslechla, jak běduje. Pak následovalo jen výbuch a burácivé ticho.. Doprdele! "Marksi?! MARKSI?!" zkoušela jsem to, vědíc, že je to marné. Roztřásly se mi ruce a nějakou dobu jsem nevěděla, co dělat, jak se zachovat, jak pokračovat. Nikdy jsem nebyla taková mrcha, aby mě to nezamrzelo. Co hůř, tohle vážně bolelo. Několikrát jsem rukama nerozhodně promáchla vzduch, jako kdokoliv jiný, kdo chce vrátit něco, co už vrátit nejde, než jsem si dlaněmi přejela po obličeji a trochu se uklidnila. Odvrátila jsem se od obrazovky a pomalu se vydala k palivovým zásobníkům. Tady se zdálo, že jde vše jako po másle.. vypustit, vyčistit. Dát tam nové tyče – s tím jsem chvíli otálela, jednak byly neklamnou známkou toho, že tu ještě před chvílí byl, jednak se mi stále třásly ruce a já chtěla předejít lidskému selhání. "Doprdele..," jenže úleva nepřicházela. Nakonec jsem dostala tyče tam, kam patří, a bezcílně se otočila čelem k panelu.

Dědula alias Dí-sí (NPC) - 28. září 2013 21:20

soukromá zpráva od Dědula alias Dí-sí (NPC) pro Přiletí ke mně kufr, chytnu ho jen tak tak. Ufff... málem sletěl do propasti. Ale mám ho. Potom skočí on. Naneštěstí dopadne na okraj a chytne se útesu. Běžím k němu a kufr položím stranou, načež mu podám ruku. Dělej chyť se! Jakmile to udělá pomůžu mu se vytáhnout. Skoro všichni lidé už zmizeli. Našlo se kolem pár mrtvol a dunivý zvuk se přibližoval. V tom se ozvala vysílačka z mojí čepice. Dědku, tady vousáč, hej dědku! Slyšíš mně? Kde jsi? Odpovím okamžitě a zároveň mi spadne kámen ze srdce. Jo slyším tě a jsem u čerstvě vznikající trhliny. Dostanu odpověď abych chvíly vyčkal. Otočím se k druhému. Za chvíly nás vyzvednou. Mezitím máme minutku čas. Podám mu ruku Jsem Dědula, šéf mi říká Dí-sí kvůli tomu co mám vytetované na ehm.... O tom nebudem mluvit. A co ty? jak se jmenuješ?

Hybač osudu - 28. září 2013 21:34

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Koukneš na panel a čekáš co se objeví. Naloadovala se ti energie, ze 4% na 100%. Všechno se spustilo. Všude najednou svítilo osvětlení a ne nouzové žárovky po cestě. Všechny systémy naběhli. Před tebou se najednou spustil Hologram co vypadal jako Marks. Ale jak to vypadá tak asi ještě před tím než jste se potkali. Nebyl zraněný od srážky s robotem a měl trochu jiné oblečení, Přesněji na hlavě měl trojhraný klobouk z přednapoleonské doby. Začal mluvit. Zdravím, ať jsi kdo jsi. Nechal jsem tě ještě den ve stázi. stálo mě to docela fůru energie. Ale pro případ že bych zemřel než se vzbudíš, dělám tyhle nahrávky. Takže, tohle je strojovna pokud se objevil můj hologram, zapojila si palivové tyče a tím jsi zachránila loď i sebe. Kdyb došla šťáva stalo by se to jen kusem trosek. Teď nastává čas odeltět s touto lodí. Bohužel se zde něco pohybuje, něco.... hodně nebezpečného. Takže nemůžeš loď ovládat protože přesouvat se v ní je krajně nebezpečné. Ale, můžeš ji ovládat z jednoho místa. Hologram vypadá jak kdyby na něco klikal. A před tebou vyjede z podlahy kovový stojan, vytvarovaný jako člověk a jsou do něho napojeny kabely. Toto záložní ovládání pro jednoho člověka. Stačí si do toho nastoupit a propojí tě to se samotnou lodí. Vlastně se tvoje mysl naloaduje do lodního počítač. Díky tomu budeš moci ovládat loď. Až to udělaš, oskenuj vesmír kolem sebe. To co najdeš bude..... no uvidíš sama.

CC-00783-1 - 28. září 2013 22:09

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Čekala jsem zlepšení, ale ne až takové. A ne po tom, co máme zničenou část lodi. Nešlo na to nemyslet, ale dalo se to chvílemi odsunout a potlačit, a pak zase několik vteřin jen prázdně zírat před sebe. Když se spustil hologram, cukla jsem s sebou a ustoupila o dobré dva kroky dozadu. Tohle byl zážitek, který bych nikomu nepřála. Visela jsem na něm pohledem a poslouchala, co za další šílenosti mě čekají. Jako by to všechno, co se tady už stalo, nestačilo. Navíc měl ten směšný klobouk, ale už nikdy.. už nikdy. Zhluboka jsem vydechla a rozmrkala slzy, které se mi draly do očí. No.. to je hezký, jenže já tu nejsem sama. Problesklo mi hlavou, stejně jako obrázek našeho přítelíčka, co rád medituje, jenže je teď ztracený kdo ví kde. Kromě toho se mi ani trochu nelíbilo, že bych se měla spojit s lodí. Co když spojení selže? Přeruší se? Nebo zůstanu nějakým způsobem uvězněná v ní? Nebo ona ve mně? Ale má pravdu v tom, že producírovat se tady sama nemá smysl.. a kdyby chtěl, dávno mě najde. A manuál k jakémukoliv jinému ovládání lodi asi jen tak nenajdu. Protáhla jsem obličej a střídavě přelétala pohledem mezi Marksovým hologramem a tím kovovým tělem, co tu stálo kousek ode mě. Ani jsi mi neřekl.. Zkřivila jsem obličej v bolestné grimase. "Tak fajn. Tady už stejně není moc co ztratit.. do háje s tím! Neměl jsi tam lézt!" mísil se ve mně vztek a lítost. "Měli jsme to udělat jinak." Přemítám nad tím výjevem u výtahů, který jsem viděla předtím, než se za ním do šachty vrhl robot. Muselo to přece mít nějaký význam.. a já bych s nějakým sebeobětováním nesouhlasila, ne v případě, že by byla i jiná možnost, byť by to bylo těžší. "Tohle bude paráda..," řekla jsem si zase sama pro sebe a nejistě se blížila k té věci, díky které jsem se měla propojit s lodí. Nebylo to žádné malé gesto, žádné mačkání čudlíku, tohle byla vážné rozhodnutí a já neměla ani potuchy o tom, co bude dál. Jen hezky buď statečná holka. Prohlídla jsem si pořádně onen stojan a následně do něj vlezu.

Medvěd Hradba - 29. září 2013 18:10
	soukromá zpráva od Medvěd Hradba pro Ještě jsem se oprášil a vzal si kufr od Dí-sího. Chvilku jsem se divil, ke komu to mluví, ale pak jsem si uvědomil, že jeho vzhled pouze klame. Jeden aby si hlídal i ty, kteří nevypadají nebezpečně. "Dante Zakkrim, ale většina lidí mi říka Zak. Docela mě překvapujete, starouši. Kam zamíříme teď? Doufám že co nejdál odsud. Nevíte, co se tady sakra děje?"

Dědula alias Dí-sí (NPC) - 30. září 2013 18:40

soukromá zpráva od Dědula alias Dí-sí (NPC) pro Ano, jsem už trochu starý, ale jsem dobrý a tahle práce mně baví. Odpovím mu. Potom se trochu nervózně dívám na oblohu, měli by tu být, asi mají zpoždění. V tom se v dáli objevily dva převozní letouny. Tady jsou! Konečně. Jakmile jeden přistane zády k nám, otevře se plošina, za ní jsou dva žoldáci v černém oblečení se zbraní G40. Jeden na váš křikne ať si nastoupíte, že to spěchá. Jakmile to uděláte letoun se začne zvedat, s námi na palubě je i tak poloprázdný jelikož je pro 8 lidí. Stačíš se chytit včas a letoun začne stoupat do výše. Než se dveře začnou zavírat, jeden ze žoldáků promluví. Víte jak vypadá znamení satanovo? než se zmůžete na odpověď uvidíte ze vzduchu celé tržisště jež je protkáno trhlinami jež zevnitř oranžově září. Trhliny jsou spojeny do tvaru pentagramu. veře se najednou zaklapnou a vy se posadíte. Chvilku je klid a tak proříznu mlčení, je vidět že Zak je asi trochu zmatenej z toho co se děje. Pokud tě zajíma co se tu děje ptej se dokud je chvíle času. Něco málo o tomhle vím

Medvěd Hradba - 30. září 2013 19:12

soukromá zpráva od Medvěd Hradba pro Snažím se pohodlně posadit ve vrtulníku, ale moc to nejde. Je přizpůsoben na trochu rozložitější postavy, než je ta moje. Ale co s tím, právě jsem unikl peklu. Když uvidím pentagram, pousměji se. Tohle bude ještě sranda. "Tak jo, zaprvé, co se to děje? Nějaký útok pirátů nebo co? Zadruhé, kam letíme a jak rychle se dá dostat z planety? Moje loď asi bude nedostupná, je v docích a ty nejsou tak daleko trhu.. A zatřetí, kde dostanu nějakou zbraň? V tomhle nechci být bez bouchačky."

Dědula alias Dí-sí (NPC) - 30. září 2013 19:43

soukromá zpráva od Dědula alias Dí-sí (NPC) pro Po jeho otázkách chvíly přemýšlím a pak mu začnu odpovídat. Útok pirátů? Kéž by to byl on. Ve skutečnosti se děje něco jiného. Před tím než jsme tuhle planetu kolonizovali, zde žila primitivní rasa uctívající svoje kruté bohy. Jednou ta rasa komplet zmizela. Ale všude po nich zůstala znamení, toho že se jednou vrátí, a nebude to moc příjemné. Stalo se jim to samé co se děje teď, otevřely se brány do pekla. Je jen otázkou než ze srdce země vylezou obludy pekelné, a dostanou nás stejně jako ty před námi. Ty proměnili v další stvůry aby jich bylo víc. Oba dva žoldáci jsou dost zvědavý je vidět že znám víc než oni, a tak poslouchají spolu se Zakem. Svojí lodí už neodletíš. Všechny oficiální lodě už jsou na orbitě planety. Armáda se připravuje na tvrdý boj a vláda téhle planety už je dávno na útěku co nejdál. Brzo zde přejde vše do rukou soukromých společností, jakmile začne anarchie. Tyhle naše lodě zabaveny nebyly jelikož nejsou vesmírné. Potom přijde řada na zbraň. Cože? Ty jsis na tržišti zbraň nesehnal? Vždyť tam byly k sehnání i jaderné zbraně. Stačilo někde u stánku vytáhnout 5 babek a mohl jsi mít pistoli. Začnu se rozhlížet a potom se zeptám vojáků jestli nemají zbraň jež by mohli postrádat. Jeden s mírným úšklebkem vytáhne skrytý nůž a podá ho Zakovi. Najednou se ohlásí pilot ať se podíváme ven a přitom začne po chvíly otvírat plošinu. Venku vidíte pentagram teďkons ale někde jinde, poblíž velkého města. Celé předměstí nacházející se v pentagramu se propadne do hlubin planety. A zůstane jen velká díra. Z níž začnou vylézat prapodivné černé stvůry různých tvarů a kreací, jimž některé části těla svítí oranžově. Jsou jich spousty a valí se z šachty do okolí a zabijí všechny jež se jim dostanou pod ruku.

Medvěd Hradba - 30. září 2013 19:57

soukromá zpráva od Medvěd Hradba pro Zpracuji odpovědi. Nikdy jsem nevěřil na magii a nehodlám věřit ani teď. Jestli ty věci se snaží zabít nás, zabiju je dřív já, aby jsem se odtud mohl dostat. A jestli jsou z pekla, aspoň budou vědět, kam je pošlu. "Zbraň jsem si nesehnal, protože jsem poslední prachy dal za palivo do lodě. Nikdy jsem na tom nebyl dobře a tohle mi mělo vydělat peníze, které jsem potřeboval." Poděkuji vojákovi za nůž a chvilku si s ním hraji, abych si na něj zvykl. Je to pořádná vojenská kudla, ale radši bych měl něco většího. Až jeden z těch dvou natáhnou brka, tak si vezmu jejich kvéry. Snad to teda stihnu a nebudu tou dobou už tuhý. Pak uvidím to, co se děje venku a uvědomím si, že to asi jen nebudou nějaké pohádky. "Jdou ty věci zabít?" zeptám se se staženým hrdlem. Na tohle mi kudla stačit nebude...

Hybač osudu - 30. září 2013 20:10

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Chvíly ho poslouchá a pak odpoví. Tak si ten kufr hlídej. Ano jdou zabít pokud... Lodí otřese rána. A slyšíte pilota. Cože? Ono to umí létat? Slyšíte výbuch z rádia a zoufalý křik. Kurva! 2 poslali k zemi! Jsme v tom sami. Další rána a slyšíte rozbité sklo a křik bestie pilot se neozíva zato letoun se stočí k zemi. Jestli se rychle něco nestane jste na maděru. Děda se pokouší dostat ke dveřím vedoucím k pilotovi a volá na tebe. Pojď se mnou bdeš mi dělat ko-pilota. Když se dostanete do kabiny vidíte krev a rozbité sklo skrz které se do kabiny žene vítr. Vezmete si vzduchové masky a usednete na místa. Chvíly trvá než se v tom točení zorientujete, ale jde to. Děda se pokusí zvednout letoun, pohne pákou s vypětím věech sil, a doslova to vezme o "špičku trávy". Ty jako kopilot(pokud jsi mu šel pomoct) se staráš o vyrovnání a natočení letadla během turbulence, jinak máš na povel dva posuvně-otočné rotační kulomety pokrývající 360 stupňů kolem lodi.

Medvěd Hradba - 30. září 2013 21:12

soukromá zpráva od Medvěd Hradba pro Snažil jsem se dostat do kabiny hned za dědou. Dosedl jsem do sedadla ko-pilota, nasadil si masku a dělal, co bylo v mých silách, abychom společně s Dí-sím letoun zvedli. Povedlo se, ale jen tak tak... Rychle jsem zkontroloval stav munice a funkčnost kulometů. Nábojů kopec, ale to zmizí během minuty zběsilé střelby, když budu mít smůlu. Snad se moje muška nezhoršila, tohle jsem už dlouho nedělal.

Hybač osudu - 01. října 2013 18:12

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Dědek se snažil držet letadlo plynule. Tobě se na radaru objevily 2 cíle. V dálce to vypadalo jako dvě šmouhy, ale tys věděl že to jsou Gargoylové. Netušils že by vůbec něco takového mohlo existovat. Ale přece jen ano. Tyhle bestie teď letěly proti letadlu. Bylo znát kam má která namířeno. Jedna chtěla zničit motor a ta druhá zabít pilota. Máš chvíly času na zamíření a palbu. Využij je co nejlépe. Po střelbě zahroptí vysílačka a vy slyšíte dost roztřesený hlas. Tady posádka letounu dva. Pilot nepřežil a v nákladovém prostoru jsme přišly o dva další členy organizace. Jsme 4 a brzo se sem dostanou ty bestie. Potřebujem vyzvednout, je tam někdo? Naše souřadnice jsou 256 854 a 596 354, vysílám nouzový signál a přepínám.

Medvěd Hradba - 01. října 2013 18:24

soukromá zpráva od Medvěd Hradba pro Mám dva kulomety a dva cíle, to zvládnu... Zaměřím každou hlaveň na jeden z cílů a spustím palbu. Snažím se zasypat celou prostor kolem nich, aby neměli šanci uhnout a modlím se, aby jsem měl dobrou trefu. "Musíme pro ně, Dí-sí. Jestli mají šanci, vyplatí se pro ně letět, budem potřebovat každou ruku a pokud to jsou dobře vycvičené ruce ve střelbě, tím více se nám budou hodit. Dokážeš ten letoun tam dostat?"

Hybač osudu - 04. října 2013 21:58

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Jakmile si nastoupíš do stojanu, začne pomalu sjíždět do podlahy. Nakonec dojededo tmavé, černočerné místnosti kde není vidět na krok. Pochvíly, kdy slyšíš prapodivný zvuk pracujícch strojů, se před tebou objeví modrý levitující obraz s nápisem "načítám". Po chvíly zjistíš že to není hologram. Kam se koukneš tam se to posune. Jakmile se načte uvidíš jiný nápis s názvem " promítání v hlavě: zapnuto". Najednou před tebou vyjedou všemožné tabulky, data, informace, grafy a další věci jež se postupně zaškatulkují. Vypadá to jako plocha počítače ale vše můžeš ovládat svýma myšlenkama v hlavě. Je to divný pocit být součástí tak velkého stroje jako je vesmírná loď. Najednou nepotřebuješ ovládat několik míst aby jsi se mohl aspoň pohnout z místa. Nyní si můžeš letět kam chceš, a jak chceš a dokonce ani nemusíš vnímat čas. Nemusíš ale zůstat v tomhle stavu, klidně se můžeš přesunout i do virtuální reality.

CC-00783-1 - 08. října 2013 16:42

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro "Wow!" neprostupná čerň se změní v realitu spojení já-loď. Chvíli jen tak zírám a učím se, jak se systémem pracovat, ale zdá se, že to bude chtít chvilku trpělivosti. Když už ale máme plno energie.. Scan oblasti, ve které loď zůstala. Odsunout na pozadí. Monitorování lodních prostor za účelem sečtení a lokalizování živých osob na palubě. Kontrola základních systémů lodi a její celková diagnostika. Odsunout na pozadí. Pořád ve mně hoří jiskřička naděje, že.. že.. netuším, jak by se to mohlo stát, ale třeba přežil, proto chci vědět, kdo všechno je na palubě. U toho meditujícího maníka počítám s tím, že ho senzory třeba nezachytí, kdo ví, co je zač. A jestli mě neodpojí.

Hybač osudu - 15. října 2013 20:38

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Ihned po scanu ti vyjede oblast souřadnic kde jsi. Kosmodrom Los Angeles Když se přes palubní počítače a mezivesmírnou Realitu podíváš do svého okolí, vidíš jenom černý, prázdný a hluboký vesmír plný... ničeho. Po chvíly uvidíš že kolem se nachází malé asteroidy. Pojejich scanu zjistíš odkaď jsou, Jeden má na sobě úlomky Kremlu, další má v sobě kámen z Karlova mostu. A další zase je z Islandské sopky. Podle toho co vidíš, ti dojde jedna věc. Ty úlomky ze země která by tu měla být, ale není, znamenají že země byla pravděpodobně zničena. Takže lidská rasa přišla o svojí domovskou planetu. Po tomto objevu se ti objeví videodeník kapitána. Díky tomu že jsi napojená na loď se do té chvíle kdy kapitán prováděl záznam můžeš vžít. Jenže mu nevěnuješ pozornost. Místo toho hledáš známky života. Vidíš jenom sebe, a další tečku v hangáru. Najednou tečka zmizí, před tebou v černé místnosti, se objeví ten záhadný tvor. A odpojí tě z přístrojů, pouhým lusknutím prstu. Musím tě varovat, hned dvakrát. I když jsi na tomhle stroji schopna ovládat loď, stratíš pojem o čase. v stroji už jsi 5 hodin. Hlídej si čas nebo si sežeň budík, to pomáhá. A poslední rada, ta iluze jež jsi viděla, nebyla jediná jež tě potká. Bude jich mnohem více, a strašné na nich je, že to nejsou iluze ale skutečnost, skutečnost z jiných vesmírů... Když se k ní přiblížíš, může tě pohltit, a do svého vesmíru už se nikdy nevrátíš. Najednou se za tou bytostí objeví mrtvé tělo, celé spálené a na sobě má ještě trochu žhavého. Bytost promluví. Hlídat vás dva je trochu těžší než jsem si myslel. Teď se musím postarat o něj. Zmizí, a mrtvola spolu s ním. Jseš znovu zapojena do systému a na scanu vidíš už jedinou životní formu, sebe. Můžeš dál praat, ještě rychle projdeš stav lodi. Energie je plná, ale stav lodi je vážnější, hangárbyl odpálen a okolí kolem něho hermeticky uzavřeno, celá spodní část lodi potom byla normálně uzamknuta.

Hybač osudu - 15. října 2013 20:46

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Jakmile pošleš cíle k zemi, a ozve se vysílačka. Zodpovíš otázku. Dědek odpoví že to zvládne. Ale ty budeš krýt výsadek. Tak se také stane. Letadlo se otočí a zamíří k zemi.Vidíš letoun jenž je otočen na bok. A na něm stojí 4 lidi jež střílejí do okolí letounu. Zatím se tam dostali jednotlivé bytosti z podzemí, ale brzy se objeví celá horda. Letadlo zpomalí a začne klesat, zastaví na zemi. Ty teď nemůžeš mířit s jedním kulometem ale druhým vidíš dokonale před sebe a vidíš několik těch zmetků jak se blíží. Jsou to jenom kostlivci, stačí jim poslat dávku a jdou k zemi. Za tebou slyšíš kroky dupajících bot po kovu. Jakmile se to povede, zvedáte se znovu a letíte dál. Vaším ílem je jeden z velkých věžáků organizace, jež ti pomáhá a u níž jsi měl kšeft.

Medvěd Hradba - 16. října 2013 10:49

soukromá zpráva od Medvěd Hradba pro Usměji se, když vidím, jak se gargoylové řítí k zemi. Peklo nebo ne, jde to zabít. Když přilétáme k místu havárie, zaměřím kulomety na skupiny kostlivců a kontrolovanými dávkami je kropím. Jejich kosti se pod tím kalibrem doslova rozpadají a když se usadí prach, rozvířený palbou, jsou na kusy. Nicméně se další objevují a přibližují se. Dosedáme a já stále střílím, abych zajistil, že se všichni dostanou na palubu a budeme moci odletět. Znova se zvedáme a mířím k velké budově. Trochu mě znervózňuje, že je to věžák. "Není ta budova moc na ráně? S tím, co tu léta ve vzduchu bych se radši cítil někde níž."

Dědula alias Dí-sí (NPC) - 17. října 2013 20:49

soukromá zpráva od Dědula alias Dí-sí (NPC) pro Zvedneme se a letíme směrem k jednomu z mnoha mrakodrapů v hlavním městě planety. Zak prohodí poznámku o tom že je na ráně. Mezi ostatními ale vypadá průměrně. A do města se to nedostane hned. Neboj, budeš mít čas se potom zdekovat. Odpovím.tím se přiblížíme k velkému mrakodrapu. Každý si zblízka může všimnout že se jedná a o žoldáckou základnu. A celá budova je pokryta palposty protiletadlových děl. Zachroptí vysílačka z letové věže, řeknu kdo jsem a poté dostanu signál a volném průletu. Letíme do jednoho z hangárů ve vyšších patrech. Za námi se občas ozve střelba, to ty létající bestie. Jak je vidět, hagár je docela prázdný. Většina lodí je někde na akcích. Po chvilce věnované přistávánílo skončilo. Zvednu se a řeknu Zakovi. Já jdu za šéfem, a brzy tě vyhledám. Kdyžtak se tu zatím projdi a promluv s vojáky, navedou tě do zbrojnice. A kufr s penězmi máš v nákladovém prostoru.

Medvěd Hradba - 19. října 2013 18:27

soukromá zpráva od Medvěd Hradba pro "Jen jestli..." procedím mezi zuby. Přilétáme k budově a já jsem mile překvapen, když vidím to zabezpečení. Vzdušný útok nepřipadá v úvahu, dokud se z těch "pekelných bran" budou hrnout jen ty okřídlené bestie. Trochu pochybuji, že pokud se objeví něco většího, bude tohle stačit. "Jo, někde se potkáme." Odepnu si pásy a protáhnu se. A to jsem chtěl jít na dovolenou... Vysednu z vrtulníku a rozhlédnu se po hangáru. Všude je hromada vojáku a členů organizace. Mají na spěch, doplňují střelivo, palivo, prostě klasický stav, když se něco podělá. Zachytím pár zkoumavých pohledů, pravda, zrovna nezapadám. Potěžkám kufřík a zamířím k jednomu z techniků, kteří nosí bedny všeho možného. "Hele, kudy se dostanu do zbrojnice?" V rychlosti mi popíše cestu. Držím se jeho instrukcí a bez zdržování vyrazím. Na hovor s nikým se moc necítím, jsem zvyklý pracovat sám. Když se dostanu do nitra budovy, následuji instrukce, které mi dal technik a taky podle značení. Konečně dorazím ke dveřím, které jsou krásně nadepsané slovem "Zbrojnice." "Zdravím." kývnu na muže za neprůstřelným sklem. "Myslíte, že by se tu našla nějaká zbraň pro mě? Peníze snad nebudou problém." Usměji se.

Hybač osudu - 19. října 2013 20:32

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Po cestě vidíš, že členové organizace se připravují na tuhý boj. Stav nouze, všude běhají vojáci a velitelé řvou na všechny strany všemořné rozkazy. Po cestě do zbrojnice vidíš jak je skoro prázdná a dál z ní mizí věci. Když jsi se zeptal na zbraň, vedoucí výstrojního skladu ti podal leták a začal mluvit. Zbraňe máme od společnosti Heckler and Koch, většinou... Chybějící dokupujeme od specializovaných výrobců. zde je prodáváme za 2x násobnou cenu. Ale taky nám dovážejí zbraně americké armády. Ty naše jednotky nepoužívají a tak nám jenom zbytečně zaplňují sklad, proto je rozdáváme zadarmo. Jestli cceš prodáme něco z našeho skladu nebo si můžeš odtamtaď... Ukáže na jeden roh skladu kde vidíš doslova na hromadách naházené vybavení a zbraně US Army. ...vzít co chceš zdarma.

Hybač osudu - 19. října 2013 20:40
	soukromá zpráva od Hybač osudu pro Zbraně Na výběr máš z koupi ve skladu: odkaz (Vyber si co chceš a napiš mi sem název, hlavně tam nic nekupuj :D To jsou oficiální stránky německé zbrojovky :D ) Nebo si vem z hromady:

Medvěd Hradba - 22. října 2013 11:39
	soukromá zpráva od Medvěd Hradba pro Koupím si MP7A1 a toho krásného Vindex M4 Colta. "Kolik to bude za náboje?"

Hybač osudu - 22. října 2013 20:07

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Chlápek ti dá zbraň za 5000 dolarů a povídá: Munice se prodává v baleních po 100 kusech, 1 doláč za 1 náboj. K té Mčtyrce, si můžeš vzít náboje z druhé hromady zdarma, jestli tam teda nějáký najdeš. Jdeš se hrabat do drhromady s náboji a všímáš si že tu je hodně lidí z ulice, ti movitější si zde kupují výzbroj a výstroj na svojí ochranu a u zrychlených kurzů se učí s jejich manipulací. Ti chudší hledají výzbroj v hromadě ze zbraní a munice Armády lidského dominia alias ALDo. S nima jdou na střelnici a zkoušejí si střelbu na cíle. Jak to vypadá, tak situace je tu dost vážná, ejstli se do boje mají zapojit i civilisti. Když máš chvilkuvolna, slyšíš kousek od sebe několik důstojníků jak se baví o tom co se děje. Prej jsme tu Jacku uvízly, víš o tom něco? někdo mu odpoví Jo Vasyle, Vojáci a vláda zbalily všechny lodě, a přepravily jen elitu téhlé planety a nějáké cenosti. Ostatní nechaly napospas osudu. Přidá se třetí hlas Vládu převzaly žoldácké společnosti, teď tu vládne koalice tvořená: Organizací, Triangularitou a Kestomem. Všichni se stahujou sem, do Centropie na obranu hlavního města. Snad to přažijem... Zae první hlas Jo, v to... Než to dopoví, objeví se u tebe žoldák a povídá že máš jít za ním, chce tě vidět šéf Organizace.

Medvěd Hradba - 24. října 2013 08:51

soukromá zpráva od Medvěd Hradba pro "Vezmu si tři balení." hodím na pult tři balíčky bankovek a zamířím k hromadě zbraní. Protlačím se mezi lidmi. Je tu fakt hrozná tlačenice. A jde vidět, že ne všichni zalezli domů a schovávají se, jak tomu většinou bývá. Tady asi lidi jsou zvyklý na trochu jiný boj... Přehrabuji se v kopě zbraní, je tu všechno možné, od pistolí až po útočné pušky. A já po chvilce hledání najdu to, co chci. Vindex M4 Colt, upravená klasika která se používá už dobrou stovku let. "Není nad tradice." řeknu pro sebe a jdu hledat náboje. Snad se mi podaří jich dost najít. A podařilo, našel jsem asi 4 krabičky po stovce, takže jsem si je hned vzal. Většina lidí šla po menších zbraních, které byli schopni ovládat a pak si je šli vyzkoušet. Já jsem střílet uměl, teď jsem jen musel doufat v efektivnost střeliva. Chvilku poslouchám, co si povídají vojáci. To, že jsme tu uvízli už vím, takže nic nového. Otázkou je, jak se zachovají konkurenční firmy, když půjde o obranu. Budou spolupracovat, nebo si naschvál budou házet klacky pod nohy? Kývnu na žoldáka, který mi řekne, že mě chce vidět vedení. Následuji ho a přemýšlím, co všechno bude mít hlavou na srdci.

Hybač osudu - 25. října 2013 19:35

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Cesta k výtahu netrvá dlouho, zato cesta výtahem už docela jo. Taky jedete asi o 400 pater výše, což je dost. Skončíte kolem 1000 patra. Ve kterém bydlí honorace a elita celé Organizace. Jakmile v horních patrech vystoupíš z výtahu, vidíš Velice bohatě zdobenou místnost. A to jak ze zemských materiálů, tak i tobě zcela neznámých. Většina věcí vypadá z mramoru či ebenu, a hraje to různými barvami. U zdí stojí květináče s kytkama které ladí k barvě zdí. Na konci chodby vidíš stůl sekretářky, jenž je z neznámého dřeva, jež má modrou barvu. Sekretářka váš odkáže na chodbu jež vede na levo od jejího stolu, na jejím konci jsou velké, dvojité dveře z nějákého kovu. Byli velice hezky vzorované, jak dveře nějákého šlechtice na zámku. U dveří stojí dva vojáci s exoskeletony a dvojitými rotačními kulomety, takhle až předimenzovanou výzbroj si zatím viděl málokde. Po tom co vejdeš do dveří, vidíš že místnost je docela protáhlá. Po jejím obvodu jsou pohovky a stolky. Místo levé stěny ale sklo jímž jsi mohl vidět ven. Blíž byli menší věžáky a v dáli jsi mohl vidět blížící se apokalypsu. Naopak na pravé zdi, jež byla ze dřeva jsi mohl vidět trofeje, obrazy a mapy s poznámkama. Vypadalo to jako místnost velkého šéfa. Ale problém byl v tom že nyní v místnosti byli samí technici a vysocí důstojníci. Ti stáli na konci místnosti kolem velkého stolu. Když jsi k němu došel viděl jsi že mezi nimi je i Dí-sí. V čele stolu je trochu starší pán, táhne mu skoro na 50 podle odhadu, vlasy mu už trochu šediví. Viděl jsi jak stál s napřaženýma rukama a technici na něho montovali nějáký zvláštní exoskeleton. Už měl na sobě základ plus pracovní stroje, nyní byli na řadě lišty a pancíř. Lidé kolem stolu se bavily nad mapami podle nichž jsi usoudil že jsou mapami tohohle města Utvoříme klasickou kruhovou obranu, podpořenou opěrnými body. Hlavní pákou bude dělosřelectvo a mobilní jednotky + androidí síly. Prohlásil jeden z generálů s šátkem jež se nosí na zemi v poušti a červeným baretem. Muž v exoskeletonu prohlásil. O nasazení androidů mám jisté pochybnosti. Ano, máme jich spousty, ale stále jsme je neodzkoušely. Podle mého by stačil kompletní letecký a jaderný útok. Těsně po tom co to osoba ohláší, je slyšet rádio zabudované ve stole. Jako velitel mísních vládních sil, vyhlašuji bezletovou zónu, cokoliv co vzlétne do vzduchu bude zničeno. Všichni přítomní zaklejou. Jak to vypadá, letectvo mělo být v tomto boji důležité. Najednou si tě šéf všimne a povídá: Vítej v centrále Organizace. Slyšel jsem od Dí-sího že jsi mu pomohl s evakuací a navrhnul jsi záchranu vojáku co byli sestřeleni. Dnes si všichni chráněj svoje životy a o ostatní se nezajímají. To je v dnešní době v někdo pomáhal i ostatním. Mám pro tebe nabídku. Když se k nám přidáš, a pomůžeš nám zastavit tuhle apokalypsu... Stane se z tebe velice bohatý člověk.

Medvěd Hradba - 29. října 2013 08:49

soukromá zpráva od Medvěd Hradba pro Vyzdobené jak kdyby to měl být hotel a ne poslední bašta obrany. Já si potrpím na více sparťanské zařízení a ne takový přepych. Než vrážet peníze do nábytku, radši si koupím vylepšení na loď nebo zbraň. Sjedu pohledem sekretářku. Pěkná zrzka s ještě hezčím výstřihem. Kdyby byla svolná k nějaké zábavě, ničemu bych se nebránil. Ale to už moje myšlenky zajímavý masivní dveře, které by možná dokázali zastavit i střelu z tanku. A taky ty dvě gorily, které mají opravdu luxusní zboží. Stojí na chodbě jako kdyby čekali, že ti kostlivci přijedou výtahem... Za ten kulomet bych dal klidně zbytek mého kufříku. Interiér kanceláře mě trochu zaskočí. Nejen, že tu je okno, největší slabina, ale počet lidí taky není malý. Jeden šikovný démon a udělal by tu z toho pohřebiště. Zdálky si prohlédnu plány. Taktika to není špatná, ale jak dlouho můžou ty stvůry přicházet a jak dlouho my vydržíme bojovat? Mám chuť si odplivnout, když uslyším toho byrokrata z radia. Klasika, on si sedí někde spokojeně zakopaný a nechá ostatní lidi zdechnout. "Děkuji za přivítání. Já se pokusím zachránit každého, kdo může být nějak užitečný. Přijít o pomoc jen proto, že se starám o vlastní kůži je pokrytecké." Když mi nabídne spolupráci, zasměju se. "Promiňte, pane, ale mám snad na výběr? Tohle vypadá na slušný konec světa a sám to rozhodně nezvládnu. Takže samozřejmě, že s vámi naskočím na tuhle potápějící se kocábku."

CC-00783-1 - 01. listopadu 2013 16:02

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Oh! To je jediná myšlenka, na kterou se zmůžu. Zamrazilo mě z toho, co vidím před sebou – Země už neexistuje. Zmítá mnou spousta otázek, ale odpovědi se nezdají tak důležité.. hlavně proto, že jsem rázem odpojena. Naslouchám tvorovi a dělám si malé poznámky o tom, jak to tu chodí. Takže čas plyne na oko rychleji, dobrá. To zní logicky, virtuální realita.. Horší je to s těmi vesmíry a jejich vzájemným překrýváním se. Nezmůžu se na slovo, protože než stačím zpracovat tolik informací, objeví se ohořelé tělo a s ním i naděje, že se něco vrátí do starých kolejí. Ty sis na něj nějak zvykla. Sem tam kývnu, ale víc nic. Pořád nevím, co je zač, ani proč nás hlídá. Jakmile se vrátím zpátky do stroje, chvíli tam ještě setrvám a pak se odpojím. Jenže bez jakéhokoliv plánu, co dál. "No, to je všechno hrozně hezké, ale bylo by tu pár otázek," promluvím do prázdna lodi. Scan ukazoval jasně, že tu jsem sama, ale.. z určitých důvodů tomu moc nevěřím. "Proč nás hlídáš? A co jsi zač, stačilo by i jméno.. na jednoho čerstvě probuzeného vězně je toho trochu moc, aby se v tom jen tak sám zorientoval a nedělal přitom unáhlené závěry," rozhodnu se projít po lodi. Zjistit, co kde je a najít něco k jídlu, protože mi pořádně vyhládlo.

Drag Oncave - 15. prosince 2013 17:47

Nový příspěvek v dobrodružství. Modrý. Kvůli dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad" a přišel na Vás správce s koštětem. Dejte mi do dvou týdů vědět (nejlépe přímo herním příspěvkem, pokud si nechcete spamovat v dobrodružství, můžete i poštou), jestli jste našli novou chuť k hraní nebo byste rádi vyměnili vypravěče. Pokud se mi neozvete, po skončení lhůty bude dobrodružství ukončeno! Drag Oncave PS: Pro mé kontaktování nepoužívejte herní poštu! Vzhledem k tomu, že se tohoto dobrodružství neúčastním, nedostanu se k ní.

CC-00783-1 - 18. prosince 2013 19:15
	My budem hrát, jen potřebujem ještě trochu času.. :)

Drag Oncave - 19. prosince 2013 08:38
	Dobrodružství vytaženo z odpadu, hodně štěstí v obnovování příběhu! Pamatujte, prosím, že pokud uplyne od posledního herního příspěvku 6 měsíců, dobrodružství bude automaticky ukončeno. Drag Oncave

Hybač osudu - 22. ledna 2014 21:19

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Pohlédne na tebe a povídá: Jsem rád že do toho jdeš s námi. Naše armády se stahují na všech frontách a poslední linií je tohle město. Máme raketoplány a klasické letectvo ale kvůli téhle bezletové zóně nic nemůžeme. Obloha je chráněna krytými raketovými palposty. Na mapě ukáže na zelené body, jsou jich po celém městě tisíce. Jeden z velitelů dodá: Když obsadíme komunikáční centrálu, hlavní bunkr a bývalé koordinační velitelství, ovládneme vzdušný prostor mi. Na vás Dí-sí a na vašem příteli bude ležet úkol obsazení centrály. Budete dopraveni do blízké oblasti a potom a s elitním komadem obsadíte centrálu, s raketami a letectvem budeme mít šanci na vítězství. Hlavní velitel zas praví: Největším uměním války je zbavit nepřítele výhody, Ty bestie umějí i létat, pokud získame protiletadlový raketový systém na naší stranu, zbavíme nepřítele výhody ve vzduchu. V garáži to začne, přepravou konvoje, připojíte se k němu. Pokud by jste chtěl znát detaily mise zeptejte se.

Hybač osudu - 22. ledna 2014 21:28

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Nikdo ti neodpovídá, asi skutečně zmizel. S touhle bytostí si určitě zažiješ ještě dosti srandy... Pustíš se do průzkumu lodi. Najdeš dosti skladů, ubikací a palpostů. Některé sklady jsou předělány na zbrojnice. Dále jsou zde strojovny, zbytky hangáru, centra pro komunikaci a ovládání lodi. Posledními místy jsou kuchyně, jídelna,knihovna, bar, důstojnické ubikace(Zde najdeš deník jednoho z důstojníků, zajímavé že ještě někdo používá tužku a papír) a můstek. V kuchyni je už většina jídla v nepoživatelném stavu. Zůstaly jen konzervy se suchary železné zásoby, balená voda a jídlo neznámého původu jež hraje všemi barvami. Na lodi jsou mrtvoly po boji s tím strojem, dále i poškozené části a vypálené zchranné moduly, někdo asi zkusil utéct. Né všechny mrtvoly vypadají jako by zemřely v boji, někdo se radši zabil sám...

CC-00783-1 - 01. února 2014 21:59

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Není to zrovna hezké prostředí k tomu něco jíst, ale co se dá dělat. Nakrčím nos a prostě to přejdu.. po pár minutách hledání jídla a občasného nahlédnutí do deníku, kdy nejsem schopna přečíst víc, jak dvě slova, mi už přítomnost mrtvých ani moc nevadí. Otevřu si jedny suchary, protože do otevírání konzervy se mi moc nechce, a zkusmo se zakousnu - jenže i kdyby chutnal odporně, asi ho sním. Nesmím podceňovat to, že jíst musím a že.. ".. ty zásoby nejsou nekonečné. Což by mohl být problém, když..," povídám si sama pro sebe a máchnu přitom rukou, při vzpomínce na to, v jaké oblasti se nacházím. "Bude to problém. Jednou. Stejně jako všechno to ostatní.. dřív ale musím zjistit, co jen můžu. A měla bych přestat mluvit sama se sebou," nacpu si do pusy zbytek sucharu a znovu vezmu i deník, který nalistuju na jedné z posledních stran. Seš měkká! Stejně furt myslíš na Markse! Uchechtnu se. Pak nad tím zavrtím hlavou - když už ne nahlas, tak aspoń v myšlenkách. Takže co nám tady drahý zesnulý píše.. A tím jsem přestala dávat pozor, co se kolem mě děje. Nejdřív mám v plánu si trochu počíst a pak kdo ví, prohledám někomu pokoj a převléknu se, taky bych se mohla umýt. Zařídit si nějaký vlastní hezký pokoj.

Hybač osudu - 01. února 2014 22:35

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Jídlo jednou dojde, ale pravděpodobně za dlouho. Zásoby měly vystačit posádce o několika stovkách lidech několik let. Suchary chutnají jako suchary. Na těch se toho moc zkazit nemůže ani za stovky let. Po chvilce přemýšlení se tedy pouštíš do luštění deníku. Většinou se jedná o klasický popis denní rutiny. Ke konci se začínají objevovat zajímavé zprávy. Najednou na další stránce na tebe vyskočí fotka. Pod ní popisek: Hlavní lidská kolonie v plamenech. Dál se píše: Někdo nás systematicky napadá. Kolonie se přestávají hlásit jedna po druhé. Neozívá se ani Centropie, hlavní planeta Lidského Dominia. Lodě jež vyšetřují co se dětaktéž během cest mizí. Ještě víc nás znepokojilo nouzové vysílání jedné ze ztracených lodí. Znělo jednoznačně... Další na řadě je země. Začaly jsme uhánět zpět k zemi, ale bylo pozdě nalezly jsme jenom trosky. Potom zápis z dalšího dne. Kapitán nám řekl že se přestaly hlásit i poslední planety, žádná loď už se ani neobjevuje na mezihvězdné mapě. Osaměly jsme. Vypada to jako dokonalý konec lidstva kdy nás někdo jen tak vymaže z vesmíru. Ale kapitán se nečekaně rozpovídal o možné naději. V soustavě P20-S53-G1 by mělo být něco co nám pomůže. Zpráva najednou končí. Další zápisek objevuje s hodinovým zpožděním. Jsou na lodi, přišli nás zabít... Dál už nic není. Když od deníku vzhlédneš, vidíš že kolem tebe se nic neděje.

CC-00783-1 - 04. února 2014 22:21

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro "Páni..," vzdychnu nad fotkou a prohlížím si jí tak dlouho, dokud mě neomrzí. Dokonce ani zápisky, které předpokládám, že se jí budou týkat, mě nenavnazují tak, abych odtrhla oči od jejího zkoumání. K oněm řádkům se dostanu až o chvíli později. S koncem zápisu mi mezi zuby křupne suchar, ale nekoušu ho. Z nějakého sebetrýznitelského důvodu si musím v hlavě přehrát přibližný scénář toho, co se stalo, a jak to tady asi během těch dní vypadalo. Jak měli všichni tvář staženou strachy a nejistotou, jak je od toho neustále pobolívaly podbříšky. Pak jsem se uchechtla. "To jakože jsme byli poslední a teď jsem jen já? To né!" znělo to směšně. Kdepak. Někde někdo ještě určitě bude. Třeba ten náš podivný přítelíček.. teda, už jen můj, protože Marks.. Zaklapla jsem deníček a postavila se. Chtěla jsem něco dělat, ale nevěděla jsem co. Možná si jít na chvíli zacvičit, možná zkoumat loď. Na čele se objevily vrásky z toho, jak jsem se najednou mračila, ale aspoň jsem konečně dožvýkala sousto. Bylo hrozně divné, že tu nikdo nebyl – a i kdyby, těžko bych měnila ten pocit uvnitř mě, že tu jsem sama. "Okej.. takže jak to bylo? Pé..," zalistovala jsem v deníčku. "Takže Země byla zničena, kolonie, všechno je pryč. Možná někde zůstala nějaká loď s takovými, jako já.. pravděpodobně mnohem horšími, než já," zakřenila jsem se a už mi nebylo vůbec divné mluvit sama se sebou. "Pé.. no tak! P20-S53-G1! PíEsDží..," křupala jsem zbytek sucharu. Tak si to projedem systémem. Vydala jsem se k počítači, abych se pokusila zjistit, oč tu běží a jaká je pravděpodobnost, že se tam dostanu - ve vesmíru strávím celou věčnost a stejně nemám co lepšího na práci.

Hybač osudu - 07. února 2014 23:46

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Když jsi zadala název planety, vyjeli ti souřadnice i místo kde se nachází. Planeta byla blízko ke středu galaxie Mléčná dráha. Pracovní název už znáš. Mimozemská rasa jež jí obývá ji pojmenovala Karera, sami obyvatelé se podle planety nazívají Karéňany. Podle těchto mimozemšťanů pravděpodobně vznikl obrázek démonů, ďáblů a podobných. Navštěvovali naši planetu v minulosti ale až v nedávné době nás na dostatečném stupni vývoje kontaktovali. Jedná se o nejvěrnějšího spojence lidstva. Lidé jim pomohli vyhrát 2 války proti Gonské alianci(Mimozemský pakt jenž měl za cíl vyhladit Kareňany a jejich spojence). Naopak lidem pomohli během palivové krize a Čínské vzpoury. Doba letu k planetě je nekolik hodin.

CC-00783-1 - 08. února 2014 18:50

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Poškrábala jsem se na hlavě. Kolik lidí tuhle kocábku asi řídilo? A s jakými znalostmi? Těch škol, školení, kůrzů, pchá! A já tu na to jsem sama. Pár hodin.. měla jsem dvě možnosti a chvíli se nemohla rozhodnout, která z nich je mi bližší. Mohla jsem nastavit autopilota, pokud bych to zvládla, a všechno tak nějak nechat na náhodě a zatím si posilovat a jíst a najít si něco hezkého na sebe- třeba! A pak tu byla ta věc, ve které čas neutíkal tak rychle, jako ve skutečnosti. Tam by se dalo těch pár hodin přejít rychle, bezbolestně.. pravděpodobně. Nakonec ale přece jen zvolím první možnost. S vesmírnými lety mám pramalé zkušenosti a bodla by mi nějaká příručka o tom, co a jak, ale nejsem v situaci, kdy to chci zkoumat. No, taky nejsem v situaci, kdy by mi asi Karéňané nějak výrazně pomohli, do řiti! Každopádně zapojím mozek a pokusím se s lodí aspoň popoletět.

Hybač osudu - 15. února 2014 09:00

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Přejdeš do přední části můstku. Zde se totiž nachází místo pilota. Když si na něj sedneš, Před tebou ze stolu vyjede rozhraní skládájící se ze tří obrazovek. Za nimi bylo velké oko kterým bylo vidět z můstku do vesmírné prázdnoty. Obrazovky ukaovaly každá něco jiného. Na levé byly různé stupňe rychlosti, ovládání trysek a vstup do nadsvětelného pohonu. Na prostřední byl 3D model lodi který byl umístěn v taktéž v trojrozměrném vesmíru. Jednalo se o simulaci letu, kterou byla i loď ovládána. Přes obrazovku ale blikal nápis který oznamoval že chybí data. Jednalo se o radarová data, díky nimž se vykresloval prostor v simulaci. Dále i dálkové mapy od navigátora chyběly. Na třetím panelu byl stav nejhroší. Zde se dostávaly informace z různých míst na lodi. Ale ani z jedné části nepřicházely data. Nebyl nikdo kdo by je odesílal. Mohla jsi všechno oběhat sama, nebo nastavit autopilota pro let ve fázi(jinde se tomu říká hyperpohon, FTL apod...) a nebo si to obstarat sama na přístroji ve strojovně.

CC-00783-1 - 16. února 2014 22:05

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Z počátku jsem ze svého nápadu řídit loď sama byla nadšená. Jenže jak jsem zkoumala, co všechno se musí, byla jsem čím dál víc zkleslejší. Musela bych porodit tucet dětí, aby to k něčemu bylo. Povzdechla jsem si a rozhlédla se. Přirozeně tu nikdo nebyl. "OK, vyhrála's.. autopilot..," postěžovala jsem si lodi nahlas a snažila se nastavit alespoň autopila, aby mne dopravil na místo.

Hybač osudu - 08. března 2014 16:32

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Nastavení autopilota bylo triviální. Dostala jsi mapu a na ní jsi mohla vybrat místo kam letět. Nstavila jsi tedy loď aby letěla k planetě o níž se píše v deníku. Panel ti jen odpověděl že vše bylo zadáno v pořádku a ceta může začít. Dostala jsi na výběr jaký bude způsob letu. Jestli chceš cestovat ve fázi nebo letět novým experimentálním způsobem. Rozdíl v těhle dvou byl že zatímco le ve fázi byl na několik hodin, druhý způsob umožňoval cestovat jen několik minut, byl ale nebezpečnější, jelikož člověka doslova "protáhnul skrz všechen čas a prostor, skrz všechny vesmíry a dimenze". Takový způsob cestování mohl vyšťavit všechny zásoby energie na lodi během chvíle. A vymeňovat palivové tyče dvakrát za den chce jen málokdo.

CC-00783-1 - 17. března 2014 17:44

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Vybrala jsem první způsob a dál se tím nezatěžovala. Nerada bych zůstala uvězněná kdesi, a třeba jenom napůl. Pokud už počítač nic nevyžadoval, zapřemýšlela jsem nad dalšími hodinami. Jako první jsem navštívila sprchu, abych ze sebe smyla všechen ten hnus, který mi ulpěl na kůži, ale zase jsem se tím nezdržovala dlouho. Pak jsem to několik minut nenásilně protahovala a zkoumala, kolik toho moje tělo po téhle stránce vydrží. Nechtěla jsem cvičit ani se přemáhat, prostě se jen pořádně protáhnout. A.. nakonec jsem zasedla zase zpátky k ovládacím panelům a s sebou jsem si donesla i nějaké to jídlo. Jo, hlad jsem měla pořádný.

Hybač osudu - 19. března 2014 20:07

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Počítač už nic nevyžadoval. Po důkladné koupeli, jsi se usušila, vzala si věci a vydala jsi se do jídelny kde jsi vzala nějáké plechovky a lahve. Jednalo se o neidentifikovatelnou šedou hmotu. Na etiketě se nacházel nápis "Energetická směs - denní dávka". Zatímco v lahvích byla voda, co tě ale překvapilo, že si tam někdo schoval lahev vína, podle toho co víš, bylo staré už přes sto let. Docela vzácnost. Dosedla jsi k panelům na můstku. Většina cesty už uběhla, scházela jen půl hodina. Ozval se počítač. ,,Inicializace výstupu z fáze. Proběhne do půl hodiny. Výstup proběhne ve válečné zóně, probíhá spouštění obranných programů." Panely ukazují že loď je připravena, k případnému boji. Jedinou vadou je nedostatek posádky a zničený hangár. Tahle loď nemá stíhačky, a i kdyby, taky na lodi nebyl nikdo kvalifikovaný.

CC-00783-1 - 04. dubna 2014 22:22

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Škoda, že je po Marksovi, mohli jsme si dát.. No, ale třeba se najde příležitost, kdy si ho s někým vypiju. Nebo ho do sebe vyleju sama a pak si třeba proženu hlavou kulku.. nebo něco takového. Poškrábala jsem se na čele a v puse zrovna převalovala sousto netradiční konzistence a ještě divnější barvy, když se ozval počítač. Hlasitě jsem polkla a přejela si jazykem po zubech, jako by mi z té lahůdky snad měly povypadávat zuby. Válečná zóna? Pozvedla jsem obočí. "Jak jako válečná zóna?! To si ze mě děláš srandu.. jak starý máš info? Přijímáš vůbec nějaké nové informace?" koukala jsem na monitory a doufala, že za půl hodiny to neschytáme rovnou do čelního skla. I když žádné čelní sklo nemáme. "Ježíši, já bych tu s Marksem pila víno a přitom mě ten idiot jen nechal, abych se ocitla tady.. a co můj druhý přítelíček, co?" musela jsem to na někoho svést, protože takhle moje cesta rozhodně neměla vypadat. Prý bojová zóna! Přitom jsem se rozhlížela kolem. "Jsi tu? Co třeba rada? Chvíle bezcílné diskuse? Kruci.. je tak hrozné být tu skoro sama!" zakvedlala jsem lžící v konzervě. "Chtěla bych mít stroj času. Sepsala bych svoje paměti, poslala je do minulosti a byl by to hotový bestseller.. určitě by to spoustu lidí odradilo od toho, aby chtěli zůstat sami. Kdekoliv. Mor toto..," postavila jsem konzervu na zem a zadívala se do počítače, snažila jsem se zjistit, jak asi dlouho při takovém útoku vydržíme. Bude to dost dlouho na to, abych se zas vypařila? Musela jsem počítat se vším, i s tím, že válka klidně může trvat několik desetiletí.

Hybač osudu - 04. dubna 2014 22:49

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Loď hlásí že s plnou baterkou snese velice dost. Takže rozhodně budeš mít šanci utéci. Co vidíš tak počítač zaal příjimat data z celé galaxie a ještě větších vzdáleností, jen co se dobyla energie. Najednou se "přítelíček" skutečně objeví, a s ním dva jeho kumpáni. To co slyšíš, je trochu děsivé. Doslova démonické hlasy promluví. Za porušení zákonů osudu jsme tě vypověděli. Ale nechali jsme ti část moci. Chtěl jsi ji znovu zneužít na pomoci těmhle... smrtelníkům!Jedna ze dvou postav ukáže na tebe, a na ohořelé tělo které se najednou objeví kousek o tebe. Hned poznáš kdo to je, Clarkson. Spíš to co z něj zbylo. Hlasy pokračují dále. Nyní ti odebereme i zbytek moci a necháme tě navěky živořit v tomto čase a prostoru. Ať si odpykáš svůj trest. Obě postavy zmizí, zůstaneš zde pouze ty, "Přítelíček" a Clarksonova mrtvola. Bytost se po zmizení dvou svalí na zem. Ty vidíš jak kolem ní doslova zmizí její temná aura. Rudé oči přestanou žhnout a vidíš že přichází pomalu o všechnu sílu. Teď z něho zůstala jenom černá vyhublá bytost schoulená na zemi v tmavém plášti. Clarksonova mrtvola z levitace spadne s hlasitým žuchnutím na zem. Po chvíli začne odpočítávání. Za jednu minutu, výstup z fáze.

CC-00783-1 - 04. dubna 2014 23:37

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Vypadá to dobře. Spokojeně si promnu ruce nad daty a výsledky, co mi počítač vyhodil. Cítím se hned lépe, i když všechno je pořád tak nějak relativní. Nikdy jsem těmto věcem příliš nerozuměla, ale jsem ráda, že jsme si s lodí tak sedly. "É-ola-pikola," žbleptnu překvapeně, když se kousek ode mě objeví víc osob, než bych čekala a vlastně i chtěla. To ty hlasy. S očima dokořán sleduji scénku, jakmile na mně namíří prst jedné z těch bytostí, zabude mi z toho zle a úzko. Nikdo by se neměl ukazovat jen tak a ještě k tomu všemu na někoho ukazovat, když to celé očividně pro někoho úplně jiného nedopadne dobře. Člověk má pak pocit provinění, dokud- "Ježíšimarjámarksi!" vyjeknu a vyletím na nohy. Tohle jsem nepotřebovala vidět. Je mi ho líto.. tolik mi chybí. Chápu, o čem se tu mluvilo, ale nechápu, co to vlastně bylo. A pořád jsem tak nějak vnitřně víc mimo kvůli Marksovi, než těm třem. Jenže on už nežije. Zhluboka se nadechnu (a že se najednou vzduch nějak zakalil) a udělám krok k „Přítelíčkovi“, nechci se k němu rovnou vrhat, kdyby mě chtěl zabít kvůli tomu, že přišel o moc. "Je vám.. aspoň dobře?" nedařilo se mi udržet pevný hlas, třásl se obavou z toho, co přijde. "Můžu.. vám dát něco k jídlu, k pití. Nic víc.. s ničím jiným asi nepomůžu, ehm. Pardon," střelila jsem pohledem k počítači. Jak jako výstup z fáze za minutu?! Do řiti! Tady se nic nemůže dít v nějakém mezičase! "Budem vrženi do války.. asi. A bude to za chvíli," oznámila jsem postavě, která se choulila na zemi, a nedalo mi to, abych se k ní nepřiblížila a nesklonila, "bylo by asi lepší se něčeho přidržet," a vnitřně jsem věděla, že nejsem připravená na to, co bych mohla vidět. Přehrála jsem si v hlavě poslední minuty, to, co jsem řekla. No, nikdy jsem příliš neuměla jednat s lidma.. nebo čímkoliv jiným.

Hybač osudu - 09. dubna 2014 19:44

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Z chumlu v hábitu se ozve hlas velice tichý, skoro šeptavý a jak z něho jde poznat, ten kdo jím mluví je velice unavený. Válku přežiju, ale potřebuji pomoc. Řekni, žlutý kruh... To co po tobě žádá, je velice divné. Ale ta bytost by se sama mohla označit za divnou. Splnění toho co chce on, je jednduché. Jakmile toto řekneš trochu hlasitěji, z podlahy kousek od Clarksonovy mrtvoly, vyjede panel v němž je exoskeleton. Ten se sám aktivuje, doslova jako robot. Jeho mechanické oči se podívají na tebe, potom na mimozemšťana vedle. Oblek k němu přejde doslova sám od sebe. Zvedne ho, otevře se a pohlít ho,načež se zavře. Mechanické oči se rozsvítí a slyšíš robotický hlas. Díky tomuto dokážu přežít bez svojí síly a taky se zvládnu pohybovat. Pohlédne na mrtvolu. To tenhle neměl tolik štěstí. Máme jen hodinu na to aby jsm mu pomohli. Jenže ve válce budeme už za chvíli. Jestli ho budeme chtít v budoucnu oživit, musíme ho dát znovu do stáze. Chceš ho tam odnést ty, nebo mám já? Ten co tu zůstane, musí s lodí odletět do bezpečí.

CC-00783-1 - 13. dubna 2014 22:21

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Zbytečná snaha.. Napadne mě tak nějak celkově po tom, co řeknu „žlutý kruh“. Vlastně si na chvíli ani nejsem jistá, jestli jsem to opravdu chtěla říct, protože mě zajímalo, co se stane – a jakou mám moc, nebo proto, že mě nějakým způsobem donutil. No což, stalo se. Jeho „nová“ podoba se mi zamlouvá o dost víc, než předtím. Vlastně nad tím na okamžik tiše žasnu a říkám si, proč něco takového taky nemůžu mít. Aspoň na chvíli. Nicméně tu nejsem sama a to je fajn. "My ho můžeme zachránit?" překvapeně zamrkám. "Donesu ho tam, to snad zvládnu. O téhle lodi očividně stejně víte víc, než já, takže o nic moc nepřijdu.. jo, a moc mě neuklidnilo, že tam zuří válka. Jeden by čekal, že už bude po všem," ušklíbnu se a sehnu k Marksově tělu. Za tohle mě budeš nosit na rukou.. "Okej. Máme asi tak pět vteřin, takže bychom se měli oba snažit," krátce se podívám na mecha, načež Marksovo tělo jen s malou námahou zvednu. Víc práce mi dělá se z toho nepoblít. Spálená kůže a maso pod a kolem jsou mazlavé, místy příliš měkké a jindy zase tvrdé na to, aby to bylo jakkoliv příjemné. A ten puch.. to bych nepřála nikomu. "Takže já jdu," stejně mi nejde na rozum, jak ho můžeme zachránit. Ale je to prima.

Hybač osudu - 18. dubna 2014 20:29

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Bytost na tebe pohlédne a odpoví. Ano, můžeme ho zachránit. Brzo z něho vyprchá jeho duševní energie, až se tak stane, dokážou ho oživit jen moji bratři, ale ti to nikdy neudělají. Pokud ale zamrzne ve stázi, energie nebude moci opustit tělo a zůstane mu. Až ho někdy v budoucnu rozmrazíme, tak ho snad oživíme. Loď vyskočí z fáze. Nebýt ohlášení od systému, ani by jste to nepostřehli. Další hlášení je ale dost mrazivé Zaznamenána nepřátelská flotila. Goňané.(Rasa krokodýlích humanoidů, brzo je doplním do encyklopedie v HP) Jejich senzory nás našli, část flotily odkloněna směrem na nás. Zvedneš mrtvolu a vydáš se s ní ke stázím. Mimozemšťan se rozeběhne pryč z můstku, směr strojovna a ovládání pro jednoho člověka. Ty mezitím pomalu neseš Clarksonovo tělo z můstku pryč. Naštěstí, kde jsou stázové komory, si pamatuješ velice dobře... Ale po chvíli cesty se stane něco co se v boji dá očekávat. Lodí otřese výbuch, ty se zakymácíš, ale nespadneš. Pokud se během cesty nci nestane, budeš ve stázových komorách za několik minut. Problém ale nastal. Byla to velká díra v podlaze, která zde zůstala ještě po zabijáckém robotovi. Ta se musela obejít.

CC-00783-1 - 22. dubna 2014 23:07

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Jo takhle. Má radost z toho, že bychom mohli Markse oživit, je tentam, protože takové „někdy v budoucnu“ může být ztraceně dlouhé. Na řadu přijde hlášení, to už tělo nesu pryč, ale slyším ho dost dobře. Takže tam někdo je, a válčí. Snad se dá považovat za pozitivum, že nejsem sama ve vesmíru – což jsem si teda potvrdila už chvíli po probuzení ze stáze, ale tak.. per to čert, jenže nás asi budou chtít rozstřílet. Mnohem lepší by bylo, kdyby nás chtěli zachránit a byli krutě mírumilovní. Jen sni dál, holka.. Tenhle den byl už očividně zabitý, ta díra v podlaze to jen vyšperkovala k dokonalosti. "Do hajzlu, takovou smůlu můžu mít jen já! Že mi to nedošlo, kurva," koukám na její okraj, na to, jak by se dala obejít. Ještě pár takových nárazů a kdo ví, co se posere dál. Támhle to upadne, tamto se vznítí, a tradá, žádné stáze nebudou. "Víš co, Marksi, stejně za to všechno můžeš ty.. beztak jsi byl otřesnej a jde ti po krku plno lidí i po sto letech, a ještě si k tomu všemu umřeš. To fakt není fér," těžko říct, jestli si stěžuju nebo lituju, že tu není. Nepochopitelně jsem k němu přirostla a ani se moc nebojím si to přiznat. Na okamžik odložím jeho tělo a prozkoumám to kolem, pak vyberu vhodnou cestu, která snad bude natolik bezpečná, že k těm stázovým kójím dojdu včas.

Hybač osudu - 09. května 2014 21:39

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Cestu skutečně najdeš, není ani o moc delší. Takže Markse, no... to co z něj zbylo, můžeš odnést. Lodí občas otřese výbuch. Na některých místech zase občas vyletí jiskry. Konečně se ti s mrtvolou podaří dostat do stáze. Jsi v místnosti kde jsotevřené dvě komory, voda na podlaze už dávno zaschla. Můžeš si vybrat ale celkem asi z 30 stází v místnosti, ale výběr bude jednoduchý, všechny jsou stejné. Najednou uslyšíš zvuk, jako kdyby kolem tebe ohromnou rychlostí projela vozidla. Z chodby sem bliká modré světlo. Jakmile zvuk ustane a světlo zmizí, uslyšíš hlasy. Znějí jak kdyby ty by měly bolesti krku, hlas je skoro až... chroptivý. Teleportace úspěšná, jdeme najít živé. Do místnosti vběhne skupina zelených humanoidů. V rukách mají lasery, namíří je na tebe. Po chvíli je ale skloní. Jeden z nich poví trochu úžaslým hlasem: To je člověk! Ty jsem už dlouho neviděl. Další začne mluvit ke svému náramku, ve kterém je pravděpodobně vysílačka. Zastavte palbu, jsou to naši spojenci. Loď se přestane otřásat...

CC-00783-1 - 12. června 2014 21:00

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Táhnu tělo k jedné ze stází, když zabliká modré světlo. Zpozorním, ohlédnu se a jakmile zaslechnu hlasy, potichu položím Marksovo tělo na zem a chci se schovat – jenže příliš pomalu a příliš pozdě, už na mě míří. Strnu, protože jsem nikdy nic takového, jako jsou oni, neviděla. Čekám, co bude, nemám moc na výběr, jak se případně bránit, ale malou únikovou cestu jsem si pohledem už našla. Rázem ale sklopí zbraně s tím, že jsme spojenci. Zamračím se, ale pořád tady jde o Markse, povídat si můžeme potom. "A asi ani dlouho neuvidíš," odseknu si spíš pro sebe a vezmu Marksovo ohořelé tělo, abych ho dotáhla blíž ke stázi. Otevřu ji, nasoukám ho tam a nechám jí dělat, co umí nejlíp. Přitom na něj zůstanu chvíli zírat. Ne, že by ten pohled za něco stál, ale prostě tak.. jako rozloučení, když to nevyjde. Pak se otočím k zeleným chlapíkům. Pokud maj pinďoura.. á, nechci to vědět. Nechci. "Vítejte na palubě mojí historické kocábky," důležitě si založím ruce na prsou. Chce to trochu srandy ve Vesmíru. "Copak vás sem přivádí? Chcete koupit nějaké starožitnosti?" usmála jsem se, "nebo vás jen napadlo zaskočit na kafe? Předpokládám, že původně jste mě asi přišli zajmout, ale ona je situace trochu jiná, než jste čekali, co?"

Hybač osudu - 24. července 2014 14:50

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Jeden z nich se tvému vtipu zasměje a dodá: ,,Se smetanou a lžičkou cukru prosím" Velitel zvedne ruku a povídá: ,,Dost vtipů. Odkud jste přišli. Poslední lidé utekli do jiného vesmíru před půlkou století." Po chvilce mlčení mluví tvůj přítelíček z můstku, skrz reproduktory. ,,Byla ve stázi přes sto let mimo vše dění. V hlubokém vesmíru, kde se nikdo neocitl. Myslím že by jsi jí, ty mohl vysvětlit co se dělo posledních 100 let. Mimozemšťan jenom utrousí že klidně. Chce se pustit do vsvětlování, když si všimne spálené mrtvoly za tebou. Ukáže na ní, a zeptá se, kdo to je.

Drag Oncave - 08. září 2014 10:13

Nový příspěvek v dobrodružství. Modrý. Kvůli dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad" a přišel na Vás správce s koštětem. Dejte mi do dvou týdnů vědět (nejlépe přímo herním příspěvkem, pokud si nechcete spamovat v dobrodružství, můžete i poštou), jestli jste našli novou chuť k hraní nebo byste rádi vyměnili vypravěče. Pokud se mi neozvete, po skončení lhůty bude dobrodružství ukončeno! Drag Oncave PS: Pro mé kontaktování nepoužívejte herní poštu! Vzhledem k tomu, že se tohoto dobrodružství neúčastním, nedostanu se k ní.

Hybač osudu - 08. září 2014 16:04
	Hrát se bude, jen hráč prochází stavem nepsavosti. Aktuální stav jeskyně: Konzerva

Drag Oncave - 11. září 2014 13:34
	Dobrodružství vytaženo z odpadu, hodně štěstí v obnovování příběhu! Pamatujte, prosím, že pokud uplyne od posledního herního příspěvku 6 měsíců, dobrodružství bude automaticky ukončeno. Drag Oncave

CC-00783-1 - 30. září 2014 19:54

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Upřímně mě potěšilo, že byl někdo otevřený mému vtipkování. Věnovala jsem dotyčnému krátký, pobavený pohled s kapkou díků, že mě v tom nenechal, a pak už veškerá má pozornost patřila veliteli. (Tehdy mě napadlo, že jsem tady vlastně taky tak trochu kapitán lodi, tak trochu velitel, a vlastně nic z toho.) Než stačím něco říct, je většina vysvětlena za mně. Tak jen pokrčím rameny, na rtech zase ten milý, zcela nenásilný úsměv. Jenže pak dojde na Markse. Ohlédnu se a můj výraz potemní. Konec srandy, vítej zpátky v realitě. "Můj přítel Marks..," povzdechla jsem si. "Jediný, o kom vím, že se mi aspoň trochu podobá a je z masa a kostí.. byl. Očividně," další povzdech. "Prý ho ještě můžeme zachránit. Já o tom nic moc nevím, nikdy jsem se o žádné takové praktiky nezajímala, ale pokud toho.. dobrého muže," mírně mi přitom zacukaly koutky, "můžeme zachránit, jsem všema deseti pro a udělám pro to všechno, co je v mých silám. I proto, že nemám co jiného na práci, když už tu nezůstal nikdo z lidí."

Drag Oncave - 28. listopadu 2014 12:59

Nový příspěvek v dobrodružství. Modrý. Kvůli dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad" a přišel na Vás správce s koštětem. Dejte mi do dvou týdnů vědět (nejlépe přímo herním příspěvkem, pokud si nechcete spamovat v dobrodružství, můžete i poštou), jestli jste našli novou chuť k hraní nebo byste rádi vyměnili vypravěče. Pokud se mi neozvete, po skončení lhůty bude dobrodružství ukončeno! Drag Oncave PS: Pro mé kontaktování nepoužívejte herní poštu! Vzhledem k tomu, že se tohoto dobrodružství neúčastním, nedostanu se k ní.

Hybač osudu - 05. prosince 2014 20:09

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Mimozemšťáné tě vyslechnou. Taky tvého "pomocníka", který většinou udělá vše za tebe. Velitel následně ukáže na jednoho ze svých vojáků. ,,Zůstaň tu s ní, a pomož ji s čím bude třeba. Zbytek půjde se mnou na můstek" Načež na toho, který s tebou zůstává, hodí nevrlý pohled. ,,Za její bezpečí ručíš životem, je to poslední člověk! Jestli zemře, osobně tě roztrhám." Voják jenom kývne. Zbytek odejde z místnosti. ,,Povídala jsi, že ho můžeme zachránit. Jak? Řekni co udělat a udělám to." Přejde k vychladlé spálenině, která dříve bývala člověkem... živým.

Drag Oncave - 10. prosince 2014 11:24
	Dobrodružství vytaženo z odpadu, hodně štěstí v obnovování příběhu! Pamatujte, prosím, že pokud uplyne od posledního herního příspěvku 6 měsíců, dobrodružství bude automaticky ukončeno. Drag Oncave

CC-00783-1 - 17. ledna 2015 18:49

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Ve tváři se mi objeví spokojený úsměv někoho, kdo vyhrál. Mohla bych tu polemizovat o tom, jestli jo a proč, a zda se vůbec dá v jakémkoliv slova smyslu mluvit o výhře, ale cítila jsem se prostě dobře. "Prima," okomentovala jsem přidělení vojáka mé osobě a sjela ho pohledem. Nebyl moc rád, že je tu se mnou a mrtvolou. "No jo, moc vás to netěší, že tu musíte být, co?" začala jsem nenuceně konverzaci, zatímco jeho zajímalo, co má dělat. "Nebudu vám nic vykládat. Prostě tu buďte a bavte mě.. nebo tak něco," usmála jsem se podruhé, popadla Marsksovo tělo jakoby nic a dotáhla ho až ke stázím. Na pomoc jsem se netvářila zrovna přívětivě, ale jestli se můj ochránce chtěl za každou cenu dotýkat mrtvoly, vyloženě jsem mu v tom nebránila. "Oukej. Takže ho zavřem do stáze a budeme doufat, že to pomůže než.. než se pustíme do dalších záležitostí ohledně jeho smrti," jenže ono dostat tělo do stáze není taková sranda, jak se může zdát. Nechala jsem ji naklopit co nejvíc to systém dovoloval a do něj pak tělo doslova nacpala, protože místo posmrtné ztuhlosti bylo spíš posmrtně gumové. "Pomůžete mi, jo? Podržte tohle.. nebo ne, víte co, prostě vy zmáčkněte na támhle té konzoli, jo, to je ta z boku, uzavírací tlačítko. Potvrdíte to tím bezpečnostním zámkem pod tím. Jo." Sama zatím přidržuju Marksovo tělo, aby žádný jeho úd nevisel ven a tak. Stáze se s tichým „vššššv“ zavře. "To bychom měli," podívám se na své ruce a zrak zase rychle odvrátím. Hnus. Projdu místností s pultem a zbylými potřebami pro ty, co se ze stáze probudí. Moc tu toho není, ale nevadí. Trocha antibakteriálního gelu a speciální vlhčené utěrky dokážou očistit ten bordel víc, než dobře. "Takže se asi vrátíme za vašim velícím?"

Drag Oncave - 28. února 2015 23:39

Nový příspěvek v dobrodružství. Modrý. Kvůli dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad" a přišel na Vás správce s koštětem. Dejte mi do dvou týdnů vědět (nejlépe přímo herním příspěvkem, pokud si nechcete spamovat v dobrodružství, můžete i poštou), jestli jste našli novou chuť k hraní nebo byste rádi vyměnili vypravěče. Pokud se mi neozvete, po skončení lhůty bude dobrodružství ukončeno! Drag Oncave PS: Pro mé kontaktování nepoužívejte herní poštu! Vzhledem k tomu, že se tohoto dobrodružství neúčastním, nedostanu se k ní.

Hybač osudu - 14. března 2015 19:21

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Voják ti pomáhál když jsi potřebovala, taky se postaral o uzavření těla do stáze. Během uklízení místnosti jsi slyšela z chodby randál. Později se objasnil, když jsi viděla další krokodýlí postavy procházet venku z místnosti. těsně potom co uklidíš místnost, se do ní vhrne několik ještěrovitých potvor, okamžitě začnou obcházet stáze a otevírat všechny , až na jednu už obsazenou. Po chvíli přivezou na léhátkách raněné. tvoje úklidová práce přišla vniveč, zelená krev je všude. Víš co chtějí udělat, to samé co jsi udělala ty. Voják konstatuje: Doplnění posádky, ten tvůj přítelíček to asi dal dohromady s našim kapitánem. A ano, bude načase dostavit se na můstek. Vyrazíte tedy ze stází a necháváte Markse za sebou, snad ho jednou dáte do pořádku... Po cestě na můstek jsi potkávala spoustu mimozemšťanů. Opravovaly všechno po vraždícím robotovi, aktualizovali systémy a ozbrojené hlídky pročesávali zbytek lodi. Cesta na můstek byla narozdíl od těch předchozích o dost klidnější. Měla jsi čas zjistit od vojáka odpovědi na případné otázky. Brzo jste dorazily na můstek. Kapitán mimozemšťanů se baví s přítelíčem v obleku. Kolem postupně začíná blikat více a více světel, ajk se aktivují systémy. Loď se uvádí do plného provozu. Ti dva se začnou věnovat tobě. Skončí svůj hovor a počkají až k nim přijdeš spolu s vojákem. ,,Konečně jsi tu. Marksovo oživení, musíme odložit." Řekne přítelíček. Následně ti podá několik kusů oblečení. Všechny jsou šedé, vypadají jak kdyby byly složené z pixelů různé šedosti. jednalo se o městské digitální maskování. Na ramenou jsi měla nějákou obrovskou hodnost. ,,Teď jsi v armádě. Pojedeme se setkat asi s posledními lidmi vůbec."

Drag Oncave - 05. dubna 2015 19:50
	Dobrodružství vytaženo z odpadu, hodně štěstí v obnovování příběhu! Pamatujte, prosím, že pokud uplyne od posledního herního příspěvku 6 měsíců, dobrodružství bude automaticky ukončeno. Drag Oncave

Drag Oncave - 29. května 2015 23:42

Nový příspěvek v dobrodružství. Modrý. Kvůli dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad" a přišel na Vás správce s koštětem. Dejte mi do dvou týdnů vědět (nejlépe přímo herním příspěvkem, pokud si nechcete spamovat v dobrodružství, můžete i poštou), jestli jste našli novou chuť k hraní nebo byste rádi vyměnili vypravěče. Pokud se mi neozvete, po skončení lhůty bude dobrodružství ukončeno! Drag Oncave PS: Pro mé kontaktování nepoužívejte herní poštu! Vzhledem k tomu, že se tohoto dobrodružství neúčastním, nedostanu se k ní.

Hybač osudu - 30. května 2015 19:07
	To píše sám, nebo je to automatické? :D

Drag Oncave - 04. června 2015 12:47
	Relativně automatické. Koukám, že vám to tu moc nejede už delší dobu, má cenu pokračovat?

CC-00783-1 - 13. června 2015 19:02
	"Podle současného vědeckého poznání ke vzniku života na Zemi došlo na počátku eoarchaika, zhruba před 4000–3800 miliony let." - nám to prostě taky trvá, no :D

CC-00783-1 - 13. června 2015 19:14

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Jestli jsem si doteď myslela, že to není až tak zajímavé, zřejmě jsem se spletla. Ustoupila jsem a nechala je, aby těly svých „lidí“ obsadili další kóje. Bránit jim v tom nemá smysl, jen ať si každý zachrání, co je pro něj důležité. Cesta na můstek byla dost zvláštní. Nikdy dřív se to tu tak nehemžilo, natož, aby to hemžení ještě k něčemu bylo. Kdyby tahle loď byla živá, chvíli by se cukala, ale pak by už jen spokojeně předla. Bylo fajn vidět malé pokroky, ale pravda byla, že mě to víceméně nechávalo chladnou. Moje loď to nebyla.. a až se to dozví, mohla by z toho být ještě slušná polízanice. Zatím na sobě ale nedávám nic znát, jen se sem tam pousměju a jdu. Na můstku to začne špatnou zprávou. "Nemůžeme to odložit. Ne na dlouho..," otráveně si povzdechnu, proč to nemůžeme udělat hned a nějaké setkání odložit, nepřipadá mi to.., jenže oni poslední lidi asi jsou sakra důležití, jen mi to ještě pořád nedochází. Jsem v čase tak daleko, že mi pořád připadá, že si ze mě dělají legraci. Prohlížím si uniformu, kterou mi podal, a nějakou dobu zkoumám materiál, ze kterého je vyrobená. Prý, že jsem v armádě. Haha. "Z čeho to je?" začnu se do věcí bez okolků soukat. "A tohle?" poklepu na hodnost. Můžu jen doufat, že mi to někdo víc vysvětlí. Nemluvě o tom, že když už jsem v armádě a mám nějakou parádní hodnost, mohla by ta polízanice být mnohem větší, než jsem si myslela. "Kam za nimi vůbec jdeme? Tomuhle světu já vůbec nerozumím.. co tím získám, že tam půjdu? Budete se nás snažit rozmnožit?" asi ne příliš vhodná poznámka, tak jsem k tomu omluvně usmála. "Připadá mi dost hloupé, že jdeme za těmi lidmi bez Markse."

Hybač osudu - 27. června 2015 13:28

soukromá zpráva od Hybač osudu pro ,,Věc, která ho může oživit nemůže být ovládána jenom jedním člověkem." Odpoví přítelíček. ,,Pokud jich bude dostatek, pokusíme se dostat na planetu, tam dole. Je tam věc, která ho dokáže oživit. Zmocní se jí, a potom za námi necháme vystřelit z vesmíru výsadkový modul se zmraženým Marksem a ochranou." Následně ti odpoví na předchozí otázky. ,,Jedná se o minerálové vlákno. Krystaly jsou upravovány, aby se stali pružnějšími, tento proces probíhá stále dokola. Dokud se to nedostane do stavu transformace, kdy se krystaly mění na vlákno. Oblečení je lehké ale odolné. Kdyby do tebe někdo chtěl bodnout nůž, tak ho zlomí. Krystaly totiž mají bodou pevnost. Pokud dostane hodně energie, ztuhnou. A co se týče hodnosti..." Ukáže na tvoje rameno, kde se nachází označení. ,,Jseš vesmírný admirál OSN." Po oblečení se ti přestane na chvíli věnovat. Ujme se ovládání nejbližší konzole začne něco dělat. Brzy se spustí holografická projekce. Krokodýlí bytost stojící opodál začne mluvit chraplákem, který by se dal čekat jenom od člověka s kašlem. ,,Centropie, bývalá lidská kolonie. Zničena mnoho let zpět. Na této planetě byla testována nejnovější zařízení té doby. Je tam ukryt kus technologie jenž je schopen oživovat mrtvé. Chceme ho dostat do vesmíru. Jenže, nám to znesnadňují nepřátelé, zadruhé tvůj přítel protestoval s tím, že toho ve stázích musíme dostat dolů a oživit co nejdřív. Takže to má přednost. Dál už nemluví, vysílačkou mu přijde zpráva o tom, že loď je připavena na odlet. Pravděpodobně vás má zavést za lidmi. Jenže jak, když je hangár zničen?

CC-00783-1 - 22. července 2015 15:29

soukromá zpráva od CC-00783-1 pro Vesmírný admirál OSN. Uznale jsem protáhla obličej, znělo to důležitě. Vyprávění o obleku bylo zase zajímavé, ale příliš jsem toho nerozuměla, takže v tomto ohledu jsem neměla v úmyslu klást žádné další otázky – a jak se záhy ukázalo, nakonec jsem si odpustila i ty otázky, které jsem vyslovit chtěla. Celou dobu mi totiž připadalo, že ne všechno jde tak, jak má, že se mi neodpovídá pořádně v těch částech, které mne zajímají, a že mi chybí asi tak sto let různých znalostí a orientace v momentální situaci. "Jak se tam dostaneme?" koukla jsem po něm a rozhlídla se kolem. Bylo to na hraně. Zanedlouho někomu dojde, že když o týhle lodi nic nevím, je to divné. Nebo to už ví, ale neřeší to, což.. by mělo být divné zase mě.

Hybač osudu - 30. července 2015 21:56

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Ztraceni v oceli a betonu ,,Pohov nadporučíku, jen se posaďte mezi nás!" Řekne k tvému uvítání jeden z důstojníků štábu. Navíc velice vřelým né-li vítajícím tónem. Jak kdyby jsi byla generál nebo admirál. I když druhá nejnižší hodnost v místnosti je stejně o 7 šarží nad tebou. Štáb vesmírné lodi byl schován hluboko ve předních útrobách lodi. Šla jsi kolem strojoven a skladišť ZHN(Zbraně hromadného ničení, tedy atomovky, chemie, biologické šmejdy a ve sci-fi i různé modifikované prvky s vysokou nestabilitou). Do těchto míst obyčejně se svojí ID kartou nemáš přístup, výjimečně jsi ale dostala povolení vyšší třídy. Ke stolu přešla za zvuku těžkých kožených bot s kovovýi částmi. Tyto boty fasuje jedině pěchota a je to zvuk který ji identifikuje na míle daleko. Obuv "blátošlapů". Když se přiblížíš vidíš zřetelněji hologramy na stole. Jeden je planeta, s vyznačenými liniemi, bitvami a pevnostmi. Další jsou stavy jendotek a zásob. Důstojníci se radí a po holografickém stole přesouvají jednotky přičemž příkazy se odesílají na frontu. Maršál Ilanes(Ajlens) v čele stolu zvedne hlavu. Zpod tmavě zelené důstojnické čapky vykoukne ostře řezaný obličej s jizvami a hnědýma očima. ,,Winterová, konečně jste dorazila. Už jsme vás očekávali. Po krátké přestávce vstane a začne se přesouvat kolem stolu, zatímco mluví. ,,Jak jistě víte, vás a vaši 8. četu čeká první akce. Vaše úkoly ale byli poupraveny. Kvůli nouzi technicky vzdělaných důstojníků vás a vaši jednotku musíme přeřadit na speciální úkoly." Objeví se nový hologram s 3D mapou. Jasně poznáš trosky a mezi nimy řeku. Kolem se tyčí série pevností. Maršál pokračuje v řeči. ,,V oblasti operoval 65, 87 a 109 regiment. Ani jeden se už nehlásí. Dělostřelecká pevnost přestala fungovat. Vaším úkolem bude ji znovu zprovoznit. Tímto je vám dočasně zvýšena hodnost na kapitána. Pod své velení dostanete další tři čety a to vše bude složeno v pevnostní rotu." Máš možnost reagovat případnými dotazy, jinak bude maršál pokračovat.

Iara Winter - 31. července 2015 23:11

soukromá zpráva od Iara Winter pro Křest ohněm Nacházím se hluboko v útrobách lodi a cestou jsem minula místa s tak ničivou silou že to stačilo aby se mi rozklepali kolena jen když jsem šla kolem.Když jsem se stala důstojníkem přišlo spousta výhod zvláště když jsem dosáhla hodnosti nadporučíka neboť poručíků je kolem hodně,ale ani tak jsem sem neměla přístup.To že mi byla udělena vyjímka mně těšilo a znepokojovalo zároveň.Ne že bych se bála výzev to bych se spokojila se svým titulem doktorky technických věd,ale zcela jistě to bude něco tak nebezpečného že si umažu kalhoty jen co se o tom dozvím.Když se přiblížím ke stolu všimnu si hologramu planety se všemi podrobnostmi,ale zda se to týká mé mise nebo to s ní vůbec nesouvisí se brzy dozvím.Navíc mně poněkud překvapí to vlídné přijetí zvlášť když každý tu má vyšší hodnost než já. Je tu frček že by se z toho dalo odlít dělo. Ale poslechnu i když odpověď mi uvízne v krku.Vypadá to že mně rádi vidí přesto nechápu důvod,pokud bych byla tak důležitá musela bych o tom vědět.Nebo mi to zřejmě někdo zapomněl říct i když brzo se dozvím proč mně rádi vidí. A zcela určitě se mi to nebude líbit Maršál Ilanes mně vyvede z mých myšlenek a já potlačím touhu se přikrčit.Když uslyším speciální úkol vím že je zle.Moc dobře vím co to znamená speciální úkol,úkol tak obtížný že vás o něm musí informovat postupně a velmi opatrně aby se snížilo riziko že si radši rovnou hodíte mašli.Když uvidím hologram pevnosti polknu,vím že úkol hraničí s nemožným.To něco zlikvidovalo tři regimenty a ochromilo celou pevnost a jistě to tam bude pořád čekat na nášup. Já mám bojovat s Godzilou.No tak uklidni se pokud uspěješ možná budeš nejmladším kapitánem. Ovšem pak se rozhodnu položit jeden dotaz dokud mám možnost. „Pokud se můžu zeptat kolik času uplynulo než se pevnost odmlčela,pane?A máte nějaké zprávy nebo aspoň tušení co se tam mohlo stát?“ Mluvím rozhodným i když trochu nervózním hlasem,ale to se dá očekávat.Otázku zda se to stalo náhle či už měli nějaké podezření předtím si odpustím kdyby už předtím měli nějaké podezření jednali by podle toho tohle muselo být náhle.Navíc se bojím že mi maršál řekne nevíme nic a tohle bude letíme a možná tam někoho zachráníme.I když spíš ne prioritu bude mít pevnost.

Hybač osudu - 03. srpna 2015 21:29

soukromá zpráva od Hybač osudu pro ,,Správný dotaz,nyní už kapitáne. Jednotka se nehlásí už 22 hodin. Určitě vám musí dojít jak je pro nás tato situace znepokojující, když tam někoho chceme poslat tak brzy. Poslední co se událo tak byl útok na vnější lini kterou zbudoval 87. pěchotní regiment. Podle hlášení byl odražen, podle posledních technických záznamů se během něho ale navýšilo působení psychických sil. Vrchní magický konstruktor Carson má o tom vlastní teorii." Maršál pokyne konstruktorovi. Ten se rozpovídá. ,,Podle mého osobního přesvědčení měl útok odlákat pozornost od aktivity psychických sil. Pevnost tedy padla jelikož někdo uvnitř těmto silám musel podlehnout a zradit... Jistý druh zkorupovaného důstojníka, jenž byl inteligenčně nadaný víc než jiní. Očekávám že budete konfrontováni nyní už s.. Černokněžníkem a zmutovanými vojáky." Bolestivé uvedení do reality sebevražedné mise. Černokněžník a něco kolem 12 000 mutantů. Ty jsi tomu měla čelit s asi 75 vojáky. Přišlo ti to jako holé šílenství. Nebylo ale moc času na přemýšlení. Po chvíli do místnosti vlezly nějácí četaři. Představili se jako velitelé tobě přidělených čet. [font color=red Valérie "Val" Martensová, 34. Průzkumná četa "rychlého nasazení", všestranní průkumníci[/font]] Průzkumná četa na planetě Kergon, armáda se stáhla a oni zůstali na nepřátelském území skoro 3 měsíce, přesto dokázali operovat dokud nepřišla pomoc. [font color=red Marcus "End" Enderson, 59. dělostřelecká četa ZHN "Yperit soldiers", Specialisté na zbraně hromadného ničení, zvlášť chemikálie[/font] ] Jedna z baterií, náležející k četě na doplnění v týlu. Celkem 198 povrzených zásahů z 200... [font color=red Josh "Aš" Clarkson, 18. četa vesmírné pěchoty "Space lions" (Speciální jednotky v rámci výsadkářů)[/font]] Vojáci 18. čety během konce kolonizačních operací na planetě Centropia. Po představení příchozích maršál doplnil informace k misi. Výsadek malé jednotky jako rota nepřitáhne moc pozornosti. Výsadek budou krýt vojáci 15. a 79. regimentu ze sousední posádky, kteří provedou klamný útok. Následovat bude chemická bombardace z vesmíru. Od toho vám byli přiděleni specialisté na ZHN. Moment překvapení bude na vaší straně. Úkolem bude proniknout do centrální citadely v rámci pevnostního systému, samozřejmě s co nejmenší pozorností. Spustit uzavírací protokol a odříznout citadelu od světa. V takovém chaosu by jste měli v citadele zůstat pouze s černokněžníkem a několika jeho přisluhovači. Po jeho likvidaci, dojde k reaktivaci pevnosti, dodání posil a ty se staneš nevým velitelem pevnostní posádky. Splnění všech těchto cílů povede k tomu, že dělostřelecká pevnost znovu bude schopna poskytovat palebnou podporu po celém kontinentu planety...

Drag Oncave - 09. srpna 2015 18:22
	Dobrodružství vytaženo z odpadu, hodně štěstí v obnovování příběhu! Pamatujte, prosím, že pokud uplyne od posledního herního příspěvku 6 měsíců, dobrodružství bude automaticky ukončeno. Drag Oncave

Iara Winter - 23. srpna 2015 12:44

soukromá zpráva od Iara Winter pro Update:Zpopelnění Tak tomu se říká v povýšení v poli,ale proč mám pocit že když zjistím o jakou misi jde tak budu mít chuť se zastřelit rovnou.Tedy ne že bych neměla ráda výzvy,ale když se tam ztratily tři regimenty tak sotva tam budu jejich spasitelkou.To spíš se vrátí to co to způsobilo a spase nás to. Zatímco co se zaobírám těmito optimistickými myšlenkami zjistím že realita je ještě horši,to co je nás spase tam totiž už je.Působení psychických sil si totiž našlo vhodný objekt a došlo ke stvoření Černokněžníka už jenom ta představa je dost silná abych použila kalhoty jako chemický záchod.A když k tomu přidám ještě všechny mutanty kteří tam jsou začínám tušit jak se asi cítili vojáci u Thermopyl. Jdi poutníku a zvěstuj všem které potkáš že my tu mrtví ležíme jak zákony kázaly nám. Z těchto myšlenek mně tentokrát vyruší až když pak vstoupí četaři takže se seberu,nevypadalo by to dobře kdyby si jejich velitelka nadělala do kalhot.Začne přestavování a maršál nám řekne že pouhá rota nepřitáhne pozornost,asi nebudou čekat že bychom zaútočili v tak malém počtu. A o překvapení půjde rozptýlit a pak udeřit naráz a silně.Proniknout do citadely a hlavně jí odříznout aby za Černokněžníkem nemohli jeho pochopové bezpečnostní protokoly by měly pořád fungovat a pokud se spustí nic se nedostane dovnitř ani ven.I když pak budeme muset vyčistit pevnost a to rozhodně nebude snadné. Opustím své myšlenky že pokud budu mít štěstí,velké štěstí možná přežiju a vyslechnu si co se mně zde ještě týká než přijde čas příprav na misi.

Hybač osudu - 27. srpna 2015 15:20

soukromá zpráva od Hybač osudu pro ,,Jak se tam dostaneme? To je správná otázka. Clarkson ve své všeobjímající "chytrosti" vyhodil hangár do vzduchu. Nějáké nápady?" Na to se přítelíček otočí po okolním osazenstvu na můstku. Velitel mimozemšťanů se také začne otáčet. Po chvíli podá svůj návrh. ,,Počkáme až zprovozníme teleportační zařízení. Potom se můžeme dostat na naši loď. Náš hangár funguje, takže se dostanem dolů pomocí křižníku. Jeden z techniků okamžitě oponuje. ,,Může to chvíli trvat. Loď á všechny uníkový moduly, můžeme se na planetu dostat mnohem dříve. Jen musíme zkontrolovat jestli nejsou poškozené." Přítelíček si ob vyslechne, kývne souhlasně hlavou. Obě možnosti jsou schůdné. Otočí hlavu na tebea zkříží svoje ruce. ,,Jaký způsob cesty ti bude vyhovovat?"

Hybač osudu - 15. prosince 2015 21:25

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Cesta do krematoria ,,No... Nejdůležitější rozkazy už máte. Navádět vás během mise bude informační plukovník Karatov. Bude se nacházet na palubě křižníku Arzamtovsk, který byl upraven jako výsadková loď, i když je schopen poskytnout palebnou podporu v nouzi." Křižník Jeden z operačních důstojníků vstane, a podá ti spis. Ten obsahuje všechny operační úkoly. odkaz Mapa má vyznačeno několik oblastí, u některých se nachází číselná označení. Bod č.1) Oblast výsadku pro tebe a 18. četu plus lehké síly 59.čety. Oblast 2.) Označuje místo setkání s průzkumníky z 34. čety. Oblast 2.) a, označuje štáb ztracených sil. Rozhodně to pomůže v operacích do budoucna, pokud získáme jejich poslední data(Dobrovolný úkol). Oblast č.3) Označuje oblast před vchodem do pevnosti. Před vstupem zajistěte toto náměstí, bude vám vysazena těžká technika(zbylá 59. četa) a specialisté. Ti značeně ulehčí váš úkol(Další dobrovolná možnost). Přesun na Arzmatovsk proběhne za hodinu. Do hodiny H, zbývají 2 hodiny a 15 minut. Všechny jednotky pod tvým velením, a pomocné oddíly jsou v pohotovosti. Tvoje věci byli už přesídleny na křižník, kde se budeš moci ve skladu také připravit na misi. Na křižník budeš převezena z hangáru. Loď už na tebe čeká, spolu s tebou letí četaři. Máš možnost je lépe poznat.

Iara Winter - 27. prosince 2015 21:28

soukromá zpráva od Iara Winter pro Přes hory půlnoční přejel jsem nelekal jsem se stínů Jasně já vím že ty nejdůležitější rozkazy už mám,ale napadlo mně jestli pro mně ještě něco nemají.V podobné krizové situaci kdy splnění mise hraničí s nemožným je důležité všechno co se můžeme dozvědět.Dozvím se o křižníku na kterém budu cestovat a o plukovníkovi který bude podle jména nespíš Rus. Vím jaký mají Rusové názor na ženy a to i v současné době.Některé věci se mění a některé ne.No možná bych na prolomení ledů mohla použít okolnosti mého narození. Proberu se ze svých myšlenek a převezmu si spis kde jsou podrobně popsané všechny úkoly.Podívám se na místo našeho výsadku i místa kde se máme setkat s průzkumníky.Taky bych mohla zjistit co způsobilo současné problémy. Jistě víme co je způsobilo byl to příslib neomezené moci kterému se těžko odolává,ale takhle budeme aspoň vědět nějaké detaily.Samozřejmě tam na nás může (a bude) čekat původ těch potíží nebo aspoň skupina těch nejodpornějších a nejsilnějších mutantů které může Černokněžník postrádat.A to nemluvím o tom co na nás bude čekat na náměstí před samotnou pevností ... A protože tohle už je skutečně všechno (a já už nemusím ani balit) tak zasalutuji a rozloučím se s maršálem (a případně i jiným důstojníkem pokud je to nutné) pokynu četařům aby mně následovali a společně vyrazíme do hangáru kde se máme přesunout na křižník.Pokud po cestě některý z četařů položí nějaké otázky tak jim odpovím,ale sama zatím rozhovor začínat nebudu.Nenapadá mně žádná otázka která by nemohla počkat a vést jalové řeči se mi nechce. Navíc budeme mít čas se poznat,jen se obávám že abych utlumila své pocity z nadcházející mise asi mé potlačovaní jistých zvyků nebude tak přesné.

Hybač osudu - 28. prosince 2015 22:43

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Maršál ti po zasalutování potřese rukou, a stejně učiní i u tvých, nyní už podřízených. Následně zasalutuje a popřeje hodně štěstí s tím, že ho budete potřebovat. Vašemu odchodu potom už nic nebrání. *** Když poddůstojníci opustili místnost, operátor pro zvláštní úkoly se zvědavě podíval na maršála. ,,Proč jste neřekl ještě o dalších podřízených co dostane?" Maršál se jen usměje a odvětí. Ona je p ovýcviku a nikdy se s ničím takovým nesetkala. Je to takové malé překvapení. Aspoň poprvé v životě uvidí mimozemšťany na vlastní oči." *** Vaše cesta do hangáru začala tichem. jakmile si ale všichni prošli materiály a dozvěděli se specifikace mise, hovor se rozproudil. Vtípky, uštěpačné poznámky, rizika ale i vzpomínky se rojily kolem tebe. ,,Hračka. Bude to střílení krocanů." Řekne Martensová, přičemž si zapálí doutník. Trochu nezvyklé, ale zajímavé na pohled. Okamžitě poznáš, kdo je z tý trojky dršńák nejvýššího kalibru. A to i přesto, že Clarkson je chlap co žere kameny a plive štěrk. ,,Vtipkuješ Val? Až tě někdo zmrzačí, možná to začneš brát vážně. Já jsem na Fortu IV, nechal oko, ale ani jednoho z mých vojáků, i když polovina už nežila." Pokud se otočíš, vidíš Clarksona jak svým mechanickým okem probodává Martensovou. Ta si z toho absolutně nic nedělá, a jen se trochu šklebí. ,,Ještě teď si pamatuju dráp Gargonauta co to udělal, chvíli potom jsem mu rozdrtil hlavu. V jeho očích těsně před smrtí jm viděl jenom utrpení, zlo a prázdnotu... ,,Jasný. Konec fleshbacků stará vojno. Kdo vám vždycky kreje zadky když selžete? Směje se z pozadí Enderson. Chvíli na to, už sledují tebe. Enderson se ptá, kolik toho už máš ty odslouženo. A taky jaká je tvoje specializace.

Iara Winter - 08. ledna 2016 20:30

soukromá zpráva od Iara Winter pro Vzpomínky a zážitky Po salutování a potřásaní rukou přijde čas na odchod.Úkol který jsme dostali hraničí s nemožným,ale já tohle očekávala.No dobře ne zrovna tohle,ale mám výcvik a zkušenosti zvlášť když okolnosti nebyly příznivé a to často nebyly.Postupně se naučíte očekávat nečekané i když samozřejmě se na všechno připravit nejde. Zvlášť ne v tomto případě kdy se i sama pravidla mění. Tušila jsem že i ostatní budou méně nadšení než já a brzy zaslechnu poznámky které jsem dřív pronášela i já.Proti střílení krocanů nic nemám pokud těmi krocany nejsme my a nejedná se ruiny města kde se nějaký cvok prohlásil samozvaným vládcem.S Clarksonem souhlasím sice jsem nedodržela přesně stejný postup,ale povedlo se mi omezit ztraty na minimum (i když po odletu si únava,vyčerpání a ztráta krve vybrala svou daň a já omdlela přímo na místě).Když poslouchám jeho zážitky napadlo mně zda tyhle bytosti vůbec cítí bolest.A potom přijde řada na mně. Jistě ještě před hodinou jsem byla nadporučík a i když to nejspíš není tajemství nemusím to vytahovat teď. „Moje specializace je elektronika a kybernetika,začínala jsme jako polní technik později jsme velela jsem jak technikům tak vojákům.Sice nemám historky jako vy,ale nepotřebujete mimozemšťany aby jste se zapotili.Stačí když k vám okolnosti nejsou příznivé a to nebyly často.Musela jsme se třeba vyhrabat z trosek budovy která se složila když jsem byla v ní,asi dvakrát jsem se málem utopila,měla jsem velmi blízký zážitek s lavinou (která nejspíš byla uměle vyvolaná) a třikrát se stalo že mně museli po odletu křísit když se únava,vyčerpání a ztráta krve přihlásila o slovo.Pokud budete chtít ráda vám povím nějaké detaily,ale nyní zůstaňme ještě chvíli v současnosti.Všichni víme jak je náš úkol nebezpečný.Můžeme o tom vtipkovat,ale berte to vážně.Setkal se už někdo s Černokněžníkem?Já ne a nestydím se říct že mně z té samotné představy mrazí.“ Svůj proslov zakončím právě takto aby si nemysleli že se na ně snažím udělat falešný dojem nějakým přehnaným siláctvím.A taky aby poznali že i když netlumím jejich nadšení uvědomuji si vážnost situace.

Hybač osudu - 08. ledna 2016 21:27

soukromá zpráva od Hybač osudu pro Cesta do hangáru Enderson kývne na znamení toho, že černokněžníka nikdy nepotkal. Martensová se jen usměje s tím, že nepotkala žádnou osobu, která by přežila do hlavy ráží 50. Černokněžník nebude pdole ní problém. Clarkson ti chvíli na to podá přívěšek. Pravděpodobně ho nosil na krku. Jedná se vlastně o modrozelený krystal. Po chvíli držení v ruce máš divný pocit. Josh začne mluvit. ,,Bylo to na Mälstormu. Stanuli jsem tváří v tvář..." Krystal od Joshe. ,,Ten zmetek mně prohodil portálem na druhou stranu. Tam odkud ty zrůdy přicházejí. Myslel že mně zbavil zbraní, ale nepočítal s tím že nosím i něco jiného než samopal. Měl jsem u sebe ještě chladnou zbraň." A skutečně. Josh má na holeni kožený obal na jistý druh chladné zbraně. Větší než nůž. I když nebyla to mačeta. ,,Proťal jsem ho skrz na skrz když mně chtěl dorazit. V ruce držel tenhle šutr. Nechal jsem si ho jako suvenýr. Když jsem proskakoval portálem zpět, zrovna se začal zavírat." Clarkson si sundá rukavici na pravé ruce. Zjitíš že má víc než robotické oko. Dojde ti okamžitě jak dopadlo proskakování portálem. Na víc se už ezvládáš soustředit. Krystal později silně vibroval a nakonec ti doslova vyskočil z ruky, přičemž začal silně zářit. Cizí hlas v tvojí hlavě ti pouze řekl ať uskočíš. Vidíš jak se z krystalu rodí postuprudé světlo. Clarkson vykřikne jediné slovo. ,,Portál!" Stalo se to zrovna těsně po vašem příchodu do hangáru.

Iara Winter - 21. ledna 2016 08:55

soukromá zpráva od Iara Winter pro Konec začátku Mám pocit že nejblíž jsem byla při tom zážitku s lavinou v mém hlášení to nebylo neboť jsem měla jen své tušení a věděla jsme že pokud to uvedu budou mi pokládat otázky typu proč si myslím že tomu tak bylo.A na to jsme neměla chuť a ani sílu. Tohle je poprvé kdy o tom mluvím a co se týká odpovědi Martensenové i dobách kdy magie byla ještě pouze doménou fantastů se věděla jedna věc,ale tu teď říkat nebudu.Nechci se zbytečně dohadovat. Clarkson mi poví svůj osobní zážitek ovšem nemám moc čas ho vstřebat.Sice vím že zde máme co do činění s jiným světem který se s tím naším propojil a i zde známe pravidlo o absolutní moci.Pokud je vám nabídnuto že můžete být bohem neodmítnete to.Ale tyhle úvahy jsou přerušené když zjistím proč jsem měla divný pocit,tenhle divný pocit přijde vždy když se má něco stát.A ani tentokrát to není výjimkou když mi krystal začne vibrovat a vyskočí mi z ruky.Tuším co se děje společně s Clarksonovým oznámením a tak sice poslechnu,ale potom rychle dodám: „Dobře pokusím se ten krystal prohodit zpátky vy se mezitím zabijte všechno co z portálu vystrčí hlavu.“ Přece jen i u nich se jedná o jistou reakční rychlost tedy aspoň doufám a tak se během své řeči sehnu a rozhodnu sebrat krystal kouskem látky.Vím je to jako vrátit hozený granát,ale lepší plán vyžaduje čas a zde musíme být ti rychlejší.

CC-00783-1 - 25. května 2016 17:13
	TECH: nerušit.. já bych nakonec i hrála dál, pokud se PJ vrátí

Marks Clarkson(NPC) - 08. července 2016 22:33

soukromá zpráva od Marks Clarkson(NPC) pro Nečekaný vývoj událostí Na můstek vpadne jeden z mimozemšťanů. Za ním další 2 nesou tmavě modrou bednu z matně kovového materiálu. Okamžitě se vyjasní situace s přepravou. Teleporty měli ničený přísun pro energii. Naštěstí proběhlo připojený logistické lodě ke křižníku. Nyní stačí jen zapojit ovládací automat a může začít přesun energie mezi loděmi. Vše tedy nakonec naznačovalo teleportaci. Přítelíček ti řekl, že máš jít k teleportům, už tam na tebe bude čekat doprovod. On přijde, až dorazíte na místo s tajemným přístrojem. Doprovod skrz cestu lodí, ti bude dělat taktický důstojník který zodpoví dotazy.(Poznámka PJ: Pokud nějaké budou po tak dlouhé době. :D)

Bimba - 02. září 2016 13:10

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Bimba - 30. září 2016 08:56

Tvé dobrodružství jsem bohužel musel ukončit kvůli dlouhodobé neaktivitě. Aby se to příště neopakovalo, doporučuji přečíst si Pravidla pro dobrodružství. Pokud budeš v budoucnu opět nucen(a) k dlouhodobé neaktivitě, napiš výrazně do jeskyně důvod a datum, kdy opět začnete hrát. Jestliže se ti nebude zdát reálné dobrodružství nadále zachovat, využij, prosím, svých možností Vypravěče a sám(sama) ho ukonči. V případě jakýchkoli nejasností se zeptej. Bimba

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR