Andor.cz - online Dračí doupě

Osud - 23. února 2010 16:31

Dva temné stíny ležely vedle sebe v hebké trávě, oči upřené k hvězdné obloze nad hlavami. "Odejdeš se mnou?" zašeptal sladce a natáčel štíhlými prsty její dlouhé vlasy. Byl mladý, pohledný a zdálo se, že na svůj věk i vzdělaný. "Nemohu," odpověděla tiše a položila hlavu na Nyanovu hruď. "Za hranicemi nic nezmůžou, stačí jen jít a budeš volná. Odejdi se mnou," dál si pohrával s jemnými prameny medových vlasů. Zachvěla se. Nechtěla zůstat, chtěla být jeho, cítit se volná a přitom svázaná. Nepoznávala se. "Pojď, vyrazíme hned. Než bude ráno, budeme příliš daleko na to, aby nás kdokoliv našel!" lákal ji znovu a věděl, že zanedlouho podlehne. "A rodiče?" zašeptala téměř neslyšně. "Zradila bych je. To nemohu, nemohu odejít." "Pak tě budu muset unést. Za to zodpovědnost neponesou a přesto budeme moci být spolu," zasmál se, posadil a vzal její drobný obličej do svých dlaní. "Máme být spolu, to je osud." Dívala se na něj jedním z těch oddaných, ale vyděšených pohledů. Vždyť její budoucnost je daná už několik měsíců: stane se ženou budoucího krále. Znovu se usmál a promluvil, jako by četl Arleniny myšlenky. "Nechceš ho a on chce tebe jen kvůli Životu, nemiluje tě." "A ty?" "Já ano. Víc, než cokoliv jiného," přitiskl ji k sobě a něžně políbil do vlasů. Opětovala jeho vroucné obětí, rozechvělá, ale šťastná. Neviděla, jak obrátil oči v sloup a jak se hned na to samolibě usmál, spokojen se svým úspěchem. * * Vysokými okny pronikaly do velkého sálu odpolední sluneční paprsky, odrážely se od drahocenných váz, propůjčovaly teplo pestrobarevným tapisériím a vzduch se ani nepohnul. U masivního vyřezávaného stolu seděl markýz Ryon d’Erter a v ruce obtěžkané dvěma velkými prsteny držel poloprázdnou číši. Za toto odpoledne už třetí. V jeho tváři s nevýraznými rysy, malým baculatým nosem a prostýma hnědýma očima se zračilo obrovské napětí. Ani v nejmenším netušil, proč král tolik trval na jeho okamžitém příjezdu a proč nyní, aniž by mu kdokoliv podal rozumné vysvětlení, musí čekat na toho idiota de Maelströma. Snažil se myslet na cokoliv jiného, dokonce si představoval romanticky strávený čas se svou ženou, nebo lépe některou z milenek, ale marně. Mladý chlapec mu dolil víno a stejně jako už několikrát předtím se vzdálil. Markýz však už dál nepil. Toužil se dozvědět o co se jedná a chtěl být v té chvíli - smutně se podíval na číši a vzpomněl na ty, které už vypil, střízlivý. O dvě hodiny dlouhého čekání později se otevřely dvoukřídlé dveře velkého sálu. V nich se konečně objevil de Maelström a bez výrazu zamířil k d’Erterovi, který zde nakonec byl jediným člověkem se kterým byl ochoten mluvit. Ten se postavil, aby si nepřipadal o tolik nižší a také proto, že to vyžadoval nepsaný zákon slušnosti. "Sagirasi.." "Ryone." "Víš, o co se..," než markýz stačil doříct svůj dotaz, ohlásil sluha brzký příchod krále. Jak se dalo očekávat, tento příchod nebyl jen brzký, ale okamžitý. Ryona d’Ertera ale nezajímal pomalu se blížící muž s nejlepšími léty už dávno za sebou, který po chvíli těžce usedl na svůj trůn a zamračeně se rozhlédl, raději si mlčky prohlížel Sagirase a záviděl, že mu léta nevzala ani špetku z jeho mladistvého vzhledu. Byl o dobrých deset let mladší, ale co si Ryon pamatoval, vlastní tvář mu ve třiceti letech zdobilo víc vrásek, než které hyzdí tvář tohoto svobodného muže. "Oh, lordové. Jak jsem žádal," král se pousmál. "Každý z vás, pokud mne nešálí paměť," znovu se odmlčel, tentokrát na delší dobu, jako by nabíral sílu k dalším slovům. "Každý z vás žádal několik akrů půdy navíc, snížení sumy, kterou musíte odvádět do královské pokladny. Jsem ochoten vám vyhovět, pokud-," zvedl hlas, protože si nemohl nevšimnout úlevy ve tváři markýze d’Ertera, "dovede zpět tuto dívku." Markýzové se po sobě nechápavě podívali. Následovalo trapné ticho, které přerušilo až královo hlasité odkašlání a další čekání, než přiběhl sluha s portrétem a pusou plnou omluv za zdržení. Z obrázku bylo poznat jen málo, dlouhé plavé vlasy, modré oči, rozhodně hezká dívčí tvářička. Jedna z mála netuctových. "Kdo je to?" markýz de Maelström šel rovnou k věci. "Její jméno je Arlena, budoucí choť mého syna, dcera Zapovězeného města. Lidé jí poslední dny vídali ve společnosti muže z Balamontu. Od chvíle, kdy byla unesena, uplynul už den. Měli byste si pospíšit, žádáte-li svou odměnu," ukončil. Ani jeden z markýzů nemeškal a ani jeden z nich nepřemýšlel nad dívkou nebo jejím osudem. Královo slovo bylo zákonem, ale nyní jim naoko umožnil výběr, na jehož konci bude pro jednoho z nich připravená nemalá odměna.

Osud - 03. března 2010 12:21

Zellkovi byl povolen druhý kůň, ale něco v markýzově úsměvu napovídalo, že si tím mladík nic neusnadní. Nicméně proti jeho přání znovu nevystoupil. Nikdo další neměl připomínky ani námitky, takže jste mohli s klidnou myslí vyrazit na cestu. První zastávkou při vašem hledání je Zapovězené město, abyste o unesené dívce zjistili něco víc. Zdrží vás to, ale třeba tam přijdete na něco, co vám pomůže a doplní kusé informace, které máte od krále. Cesta do Zapovězeného města měla podle všeho trvat půl dne, ale nakonec trvala o něco déle, než bylo v plánu, takže město jste měli na dohled teprve pár hodin před západem slunce. Z Maelström Manor do Zapovězeného města to je přece jen kus cesty. Vjezd do města tvoří vysoká kamenná brána, která by po uzavření masivních dřevěných vrat pobitých kovovými pláty dokázala útočníkům pěkně zavařit. Z tohoto místa není výhled na žádnou jinou bránu, ale to nevylučuje jejich existenci. Město má už pod pohledu kruhový půdorys a jak je obecně známo, v jeho středu žijí pouze Životadárci. Mnozí z nich sice žijí i mimo vyhrazené území, ovšem obyčejní lidé se tam, až na výjimky, nezdržují. Vy, jak se zdá, míříte širokými ulicemi právě k tomuto středu. Domy jsou postavené jeden vedle druhého a jen před některými z nich jsou předzahrádky, ve kterých však místo květin roste převážně zelenina nebo ovocné keře a mladé stromy. Čím hlouběji však jste, tím se ráz města mění a přibývá okrasné zeleně, zato však mizí políčka. Potraviny se stejně většinou pěstují před hradbami nebo jsou dováženy z jiných míst. Samozřejmě zde nechybí obchůdky, hospody, hostince a pouliční stánky. Markýz se, jak vidno, nehodlá zdržovat a pobízí koně ke druhé bráně, která dělí vnitřní a vnější část města. Do vnitřní části se kromě Životadárců dostane jen málokdo. Další z mnoha Zellkových poznámek ho sice donutí zastavit, ale brzy na to pokračuje celá skupina kromě Zellka dál.

Osud - 03. března 2010 13:25

Po menším zdržení s vozem, kterému prasklo kolo a na zem se sesunulo téměř vše, co obchodník přivážel, jsi přece jen dorazil ke slušně vypadajícímu hostinci „U Zlatého korbele“. Za dobrou cenu jsi dostal prostorný pokoj, kam ti hned vynesli tvé věci, i ustájení pro oba koně. Jednoho jsi tam nechal a podle rady, i když se hostinská šklebila a nechápavě pomrkávala, ses vydal „K Zídkám“. Než jsi ostatním ze skupiny včetně Sagirase domluvil pokoje, neboť hostinský právě řešil jakýsi problém před domem, stačil ses pohádat a vyhodit jednoho z hostů, podle toho, co říkal, ve městě poměrně váženého. Hostinský po tomto incidentu nebyl zrovna sdílný, ale nakonec neodolal cinkání zlaťáků. Zařídil jsi tedy co jsi mohl a chtěl, můžeš vyrazit za ostatními do vnitřní části města. Směr přibližně znáš a tak jsi zanedlouho u průchodu. Druhá brána je mnohem zdobnější, ale přesto se zdá, že je dostatečně pevná. Obě křídla jsou zavřená, takže nevidíš, co tě za branou čeká. Vykročil k tobě muž v dlouhé světlé košili a kalhotách z jemné hnědé kůže, tmavé boty má zaprášené a světlé vlasy odpudivě mastné a slepené v jednotlivé prameny spadající na ramena. "Neznám vás. Bez písemného doporučení vás dovnitř nepustím, je mi líto. Nikdo se tam nedostane," zamžoural na tebe, ruce složeny na prsou. "Ale třeba bych vám mohl nějak pomoct?"

Zellckantes Reinerds - 03. března 2010 16:33

Mohl bych na celou skupinku počkat před branou ale to se mi popravdě moc nechce. A taky jsem zvědavý na krásky v zapovězené části města. Nejlépe by jste mi pomohl, kdyby jste otevřel bránu. Řeknu trochu jako kdybych strážného první větu vůbec neslyšel. Poslyšte, já jsem jeden z družníků markýze de Maelström, který tudy před chvílí musel projet. Můj pán mě poslal zařídit ubytování a já ho teď potřebuju najít. Tak buďte od té lásky. I dále pokračuji jako by se mě nějaký zákaz vůbec netýkal.

Osud - 03. března 2010 16:38
	"Có? No to teda ne!" muž zamával rukama, ale z cesty ti uhnul. Ostatně, musel bys mít kouzelného koně, abys projel. "Ten markýz, nebo co, tudy sice jel, ale jak mám vědět, že mi nelžete? Hummn? Dokažte to!" olízl si tenké bezkrevné rty. "To by tak bylo, aby si tady každý jezdil, jak se mu zlíbí. Markýz nemarkýz, lhát umí dneska každý," pyšný na to, jak se nedal, tě sjel zkoumavým pohledem.

Zellckantes Reinerds - 03. března 2010 16:53

Nemám jak strážnému dokázat, že jsem tu "s" markýzem. I kdybych s sebou nakrásně měl nějaký pergamen, dá se stejně předpokládat, že když po mně na začátku chtěl nějakou písemnost umí aspoň minimálně číst. Takže nakonec zavrhnu nápad ho nějak obelhat a pokračuju v "agresivním" vyjednávání. Já vám nemusím nic dokazovat! Nejsem blázen abych se nadarmo oháněl jeho jménem aniž bych na to měl právo. A pokud nejste blázen ani vy, tak okamžitě otevřte tu bránu, protože markýzova pověst se týká i jeho důstojníků. Obořím se na strážného. Ve skutečnosti ani moc nevěřím tomu, že to vyjde, ale je to prostě mi to zatím přijde jako nejlepší způsob.

Osud - 03. března 2010 16:58

"Nejsem blázen ani idiot! Nepustím vás!" vyrazil proti tvému koni, chytil jej za uzdu a silně škubl, aby se kůň otočil. "To by tak hrálo, pouštět tam každého, kdo si zrovna teď usmyslí, že zná nějakého markýze. Slyšíte?! Hněte se odsud!" Několik kolemjdoucích se po vás bázlivě ohlédlo, ale nikdo z nich nezasáhl. Slunce se ještě více nachýlilo k obzoru, vzduch se ochladil a tvář ti pohladil chladný vánek, zatímco skřípění kamínků pod koňskými podkovami upozorňovaly na nepříjemnou situaci.

Zellckantes Reinerds - 03. března 2010 17:03
	To si nenechám líbit. Pusť! A přetáhnu ho po ruce mečem, stále ale v pochvě. Ty blbe! Nemám čas se tu dohadovat s takovým plebsem. Tak okamžitě dojdi pro svojeho velícího důstojníka. Ten to určitě pochopí, narozdíl od omezence jako jsi ty! V ruce stále držím zapochvený meč, pro případ, že by se ještě pokoušel mě nebo koně dotknout.

Osud - 03. března 2010 17:08
	"Jau! stáhl ruku a sevřel ji druhou. "Idiote! Co si myslíš, že děláš?! Nikoho volat nebudu. A hybaj! Vypadni od brány, nebo budeš mít problémy!" znovu natáhl ruku k uzdě, aby dokončil, co začal. Jen tentokrát tahá koně mírněji. "Odjezd, hned!"

Zellckantes Reinerds - 03. března 2010 17:13
	Přetáhnu strážného i po druhé ruce. Říkám pusť! Jsi retard, že máš pocit, že projedu zavřenou branou?! Ještě jednou mi ty špíno šáhneš na koně a přetáhnu tě po hlavě! Pro jistotu ale pobídnu koně a ten udělá pár kroků zpátky. Fajn, když mě nepustíš, ani nechceš zavolat svého velitele, tak mi koukej říct svoje jméno a hodnost. Ať markýz ví jakému paku vděčí za mé zdržení.

Osud - 03. března 2010 17:19

"Vypadni!" ačkoliv stáhl ruku k tělu, jeho noha vyletěla kupředu vzhůru a minula, i když jen o pár centimetrů. Jen co kůň odstoupil, postavil se muž před bránu. "Klidně. Buj. Buj Molný, hlídač Středu. Jen si stěžuj, paničko! A teď vypadni!" Lidé po vás pokukují stále více, šeptají si a ukazují. Není těžké k sobě přitáhnout pozornost, ale aby někdo skutečně zakročil a pomohl svému sousedu, k tomu se stále nikdo nemá.

Zellckantes Reinerds - 03. března 2010 17:30

Povýšeně si odfrknu a odjedu. Jsem rozhodnutý se za Sagirasem dostat, takže mám v plánu zkusit to druhou branou, ale nemůžu riskovat, že se s markýzem mineme. Takže si najdu nějakého pobudu co nemá co dělat a zaúkoluju ho. Hej ty! Až tudyma projede takovej vznešenej pán s družinou řekni mu, že Zelkanstes Reinerds mu vzkazuje, že ubytování je zařízený v hostinci "K Zídkám", a tam že se sejdem, kdybychom se nepotkali dřív. Hodím mu stříbrňák, aby mu bylo jasné, že mu z toho něco kápne. A teď mi to zopakuj. Když se přesvědčím, že ten plebejec je schopný zprávu předat dodám. A buď k němu pokorný a uctivý. Za tu dobrou zprávu tě určitě odmění desetkrát tolik co já. Pak se vydám k druhé bráně.

Osud - 03. března 2010 17:40

Všichni ti ustupují z cesty, i když zvědavost v jejich očích lze skrýt jen těžko. I chudák, co opravdu vypadá jako chudák, tiše couvá a poslouchá, ale když stříbrňák dopadne, hned je z nej nejlepší služebník. "Jasné, jasné, pané.. K Zídkám, ubytování, pan Rainrds, vzkázat bohatýmu, jasné..," mávl nad tím rukou, jako by už bylo vše vyřízené. "Jasné! Peníze dělaj přátelé, však znáté!" a odporoučel se blíž k bráně, protože co kdyby náhodou. Není těžké sledovat zeď, která obepíná vnitřní část města, jenže ne všude se dá jet kolem ní a nemíjet přitom stánky nebo domy, které mají před zdí zahrádku. Zastavěná ulička hrampádím, utápějící se ve smradu hoven a nejrůznější hniloby, tě donutila změnit směr a vjet tak víc mezi domy a lidi. Téměř všichni se po tobě dívají, ale už ne tak dotěrně, jako u brány. Tuhle hezká slečna, tuhle její bratr, tuhle zase matinka a sem tam taky něco mezi křížalou a tatíkem tlačící naloženou káru. Konečně další brána na dohled, tentokrát větší, možná i pro dva vozy. O to víc hlídačů.

Zellckantes Reinerds - 03. března 2010 17:49

Moc se mi nezdá, že brána je větší. Možná měl Sagiras důvod, že si vybral tu menší, a ne jen ten že byla víc po ruce. Nakonec nad tím ale mávnu rukou, jeho jménem jsem se už jednou oháněl, takže jestli se snaží postupovat v tajnosti je pozdě něco teď napravovat. Navíc muselo mu být jasné, že se tím dřív nebo později oženu, kdyby vážně chtěl zůstat inkognito určitě by to nějak zdůraznil. Hloupé ovšem je, že vlastně nevím za kým přesně jedeme. Dojedu ke strážím a počkám až mě osloví, tentokrát se musím krotit.

Osud - 03. března 2010 17:52
	Opět stejné oblečení, jen výrazy jsou mnohem přívětšivější. Přesto, jakmile je zřejmé, že míříš k bráně, vydají se dva ze tří mužů tvým směrem. Pozdraví mávnutím ruky. "Můžu pomoct?" docela ohraná ráze ve zdejších končinách. Zatímco ten, který mluvil se dívá ne tebe, druhý prohlíží vybavení co máš a koně.

Zellckantes Reinerds - 03. března 2010 17:57

Jasně jsem tu ubych zachránil nevěstu pro krále, nebo jeho syna. Potřebuju aby jste mě odvedli tam kde se to projednává. Jsem tu s markýzem de Maelström, který je už na místě. Nemám vám to jak dokázat, ale když mě tam doprovodíte uvidíte, že mluvím pravdu. Pro změnu jiný přístup, ale trpělivosti taky moc neprokazuju. Protože to všechny vychrlím docela rychle, jako kdyby to byla úplně normální situace a oni museli samo sebou chápat o co mi vlastně jde.

Osud - 03. března 2010 18:02

Muži se po sobě podívali a mluvčí se neubránil cukavému úsměvu. Pak pokýval hlavou. Oba mlčeli. "Není třeba dokazovat, o markýzově návštěvě samozřejmě víme," druhý z mužů se odšoural zpátky k bráně. "Zřejmě netušíte, který dům hledáte? O vás a vašem.. spoždění nevíme," vysvětlil. Brána se zatím z jedné poloviny otevřela, abys mohl projet. Za branou o vypadá mnohem čistěji a útulněji, ale co jsi postřehl dva tři pohledy zdejších obyvatel, nejsou přátelské.

Zellckantes Reinerds - 03. března 2010 18:07
	Příjemě mě překvapí obrat ve vývoji. Ale místo toho abych se z celé situace poučil a řekl si, že do budoucna bude lepší nejednat tak povýšeně, zamrzí mě, že jsem na strážné byl tak zbytečně "milý". Každopádně pořád nechci nic pokazit, takže pokračuji stejným tónem. To skutečně netuším. Můžete mě navést? Jste si jistí, že mě tam nechce aspoň jeden z vás doprovodit?

Osud - 03. března 2010 18:16

"Raději vás zavedeme," kývl hlavou mluvčí a mírným krokem se vydal k bráně. "Místní nemají rádi návštěvy z venčí, když už nic, budou klidněji spát," dodal. Po krátkém rozhovoru mezi muži se rozhodlo, že s tebou půjde druhý muž. Nedá se říct, že by byl slušnější. Zkrátka na tebe jen kývl a vyrazili jste. I vzduch, jako by tady byl jiný. Čistější a projiskřený, skoro jako po bouřce. Muž tě vede a mlčí, sem tam se rozhlédne, ale nezdržuje. Mnohem nepříjemnější jsou pohledy místních. V jejich oblečení, chůzi a vůbec všem se odráží cosi nadřazeného. Muž tě doprovodil až k jednomu z větších patrových domů se zelenou předzahrádkou lemovanou nízkou zídkou. Za domem uvázal tvého koně k ostatním – s ujištěním, že se jim zde nic nestane – a doprovodil tě až ke dveřím, kde zaklepal. Otevřel vám starší muž s očima barvy ohlohy. Utrápeně se usmál a ustoupil ze dveří. "Takže poslední..," řekl si pro sebe. V domě není příliš nábytku, jen to nejnutnější, nic na shromažďování zbytečných cetek, ale přesto toto místo působí bohatě. Panuje zde stejná klidná atmosféra jako venku, jen bez nepříjemných pohledů. V rohu prostorného pokoje stojí bělostná socha jakési ženy. Ne jednoho návštěvníka by mohlo napadnout, že tato rodina stále chová úctu k Paní Života. Tvůj průvodce se rozloučil a odešel. "Zbytek družiny je v pokoji mé dcery, počkáte tady nebo chcete jít za nimi?" ukázal rukou na číši s vodou a mísu sušeného ovoce.

Zellckantes Reinerds - 03. března 2010 18:22

Nenapadá mě co přesně bych měl dělat v pokoji jeho dcery. A nějaké šmejdění mile rád nechám jiným, všetně Sagirase. V pořádku, počkám tady. Posadím se a začnu uždibovat sušené ovoce. Předpokládám, že markýz vás už vyzpovídal. Nahodím jen ta mimochodem. Samozřejmě by bylo skvělé kdybych objevil něco co Sagiras opoměl, ale moc si v tomhle ohledu nefandím. Navíc mi až tolik nejde o to markýzovi skutečně pomoct.

Osud - 03. března 2010 18:27

"Takto bych to nenazval," starý muž sepjal ruce, ohlédl se přes rameno, ale nakonec se s povzdechem posadil proti tobě. "Ale ano, už jsem s ním o všem mluvil. Je to hrozná věc," posteskl si a modré oči se zaleskly, sklopeny ostýchavě k podlaze. Ovoce je výtečné, nežužlavé a rovnoměrně vysušené. Nevidíš žádnou známou tvář. "Moc doufám v to, že mi markýz dokáže pomoci. Nevím, co bych jinak dělal. Ostuda, co je mi po ostudě, je to má dcera!"

Zellckantes Reinerds - 03. března 2010 18:36

Tázavě se na něj dívám zatím co mluví. Ale musí být i docela poznat, že zas tak moc mě jeho lamenty nezajímají. Myslíte, že je v nebezpečí? Řekl bych že únosce bude spíš požadovat výkupné, co jiného by z toho měl. Co nějaký obrázek, nemáte? Spíš něco menšího, třeba medailonek na krk, nebo tak. Jsem docela neuctivý, jednak proto, že vlastně nevím jaké postavení muž má a jednak, protože mě to ani nezajímá. Já jsem tu nakonec s markýzem a když se to vezme kolem a kolem tak sám taky nejsem žádná nicka, i když jsem se ke svému odkazu otočil zády.

Osud - 03. března 2010 18:42

Muže zřejmě nezajímá, že tebe nezajímají jeho nářky. "Myslím, ale nevím. Chodil za ní, pak ona za ním. První láska, však to znáte, děvčata to vždycky berou vážně. Arlena nebyla jiná," opět si povzdechl. "Medailon? Možná v pokoji, tady zatím jen tohle-," těžce vstal, přešel k malému stolku a vrátil se k tobě i s obrázkem velkým jako dvě dlaně. Z obrázku je poznat jen málo, dlouhé plavé vlasy, modré oči, rozhodně hezká dívčí tvářička. Jedna z mála netuctových. "Nevím, co si myslet. Možná se vrátí.. vrátila by se, ale ten muž.. Půvabná, že?"

Zellckantes Reinerds - 03. března 2010 18:47

Stařík mě začíná rozčilovat. Ano krásná. Odbydu ho, z obrázku rozhodně nijak rozčarovaný nejsem. Proč si myslíte, že je v nebezpečí? Pochopil jsem to tak, že ji někdo svedl a ona s ním utekla. Vy máte důvod si myslet, že ji ten muž nemiluje a chce vaší dceři ublížit? Taky mě irituje, kam tahle koverzace došla, vsadím se, že stejně to probíhalo i se Sagirasem. Je mi úplně nanic vědět to stejné co se markýz dozvěděl už přede mnou. Na druhou stranu aspoň budu pak působit informovaně.

Osud - 03. března 2010 18:52

"Svedl.. snad Paní nic takového nedovolila..," dlouze vydechl a udělal pauzu. "Nemám tušení, co by mé dceři mohl chtít. Cizinec z Balamontu. Možná, věřím, že je to jen mladická nerozvážnost obou, ale ostatní si myslí, že jsem příliš naivní. Měla se stát královnou, chápejte, pro město z toho plynuly mnohé výhody. Naše zašlá sláva vás nezachrání, ale takový sňatek mohl. Chápejte, jsme jedna z posledních rodin Čistých. Ostatní Životadárci sice mají svou moc, ale nám se nemohou rovnat. Nemohu uvěřit - a nechci - že by ji snad odvedl z vypočítavosti."

Zellckantes Reinerds - 03. března 2010 18:57
	Nechápu. Čistých, co to znamená? A jak vlastně víte, že ten muž byl z Balamontu? Zeptám se jen tak mimochodem. Musím klást méně otázek, stařík se pak rozpovídá a nedostanu se už vůbec nikam. To ovoce je docela dobré, jestli to sušil sám, mohl by se tím živit.

Osud - 03. března 2010 19:01

"Říkal to někomu ve městě, dceři, ta přítelkyním. Snažíval se prý být milý, ale nikdo tomu nevěřil. Ti, co ho potkali spíš vvěli o jeho zlém pohledu," nalil si sklenici vody a ucucl z ní. "Čistí jsou Životadárci z původních obyvatel. Jako se šlechtici časem spojí s prostým lidem, tak je tomu i u nás. Jak Životadárci umírají nebo si najdou obyčejného partnera, celá společnost se mění. Slábne na úkor Čistých a je stále těžší najít někoho pro nový čistý svazek. Manželství s korunním princem by bylo nečisté, ale zajistilo by silného dědice. Snad."

Zellckantes Reinerds - 03. března 2010 19:55

Nejspíš mi něco uchází, a jsem moc netrpělivý abych nad tím nějak moc dumal. No a? Pochybuju, že si s ní z vypočítavosti chtěl pořídit potomka. Se vší úctou k vašemi odkazu, je to jen takový titul, ne. Stěží by ji únášel, kvůli tomu, že je Čistá, jak říkám, k čemu by mu to asi tak bylo dobré. Určitě mu jde o výkupné. Nechápu sice proč krounní princ o vaši dceru tolik stojí, jemu nakonec taky může být přeci jedno jestli jeho dítě bude půl "čisté" nebo ne. Ale když král pověřil markýze asi mu o ni jde vážně hodně, takže bude ochotný i hodně zaplatit. Řeknu jako že je vše jasné a "případ" je už v podstatě vyřešen.

Osud - 03. března 2010 21:14

"Mohl by..," mělce polkl, pootevřel ústa, zavřel je. Ale nakonec promluvil. "Ji využívat k léčení. Mohl by si vychovat armádu dokonalých léčitelů, kteří.. máte pravdu, je to šílené. Šílené nápady starých mužů. Jistě bude požadovat výkupné, ano, určitě," rozpačitě vstal a začal pomalu přecházet po místnosti. "Něco ostřejšího? Víno?" vytáhl z malé skříňky křišťálový pohárek a karafu s krvavě rudým vínem.

Zellckantes Reinerds - 10. března 2010 16:55

Zamručím, ale neodpovídám. Začíná být zřejmé, že titul léčitel asi nebude označovat fakt, že se tihle lidé vyznají v bylinkách. Mno, ale i kdyby si takovou armádu vychoval, k čemu by mu byla dobrá? Co se týče vína nejsem si jistý. Nechci moc pít, už jen kvůli faktu, že se tu kdykoliv může objevit Sagiras. Na druhou stranu si ale nechci nechat ujít nějaké opravdu dobré víno. Takže si nejdřív vezmu kousek dalšího sušeného ovoce, ale když ani to nezažene chuť na skvěle vypadající červené nakonec přikývnu.

Osud - 10. března 2010 17:01

"Nu, mohl by neomezeně léčit své vojáky. Hůř by to šlo s jejich oživením, ale.. oh, vidíte, dočista jsem z těch starostí zapomněl na zdvořilost!" přiloudal se k tobě a nabídl ti ruku. Víno s sebou bohužel nevzal, ale třeba budeš mít štěstí už za chvíli. "Mé jméno je Namarain," představil se. "Něco takového by snad u bohů ani nebylo možné. Zlotřilost. Vy si skutečně myslíte, že to vše někdo dělá jen kvůli penězům nebo z lásky? Možná, možná se nemáme čeho bát. Mladí lidé mají mladá srdce, nezraněná a toulavá, jenže byla přislíbena princi."

Zellckantes Reinerds - 10. března 2010 17:13

Zellckantes Přimené nepřidávám, i když de Reinerdstille přestal používat už můj dědeček, i obyčejné Reinerds občas vyvová otázky a na to teď nemám náladu. Po tom co jsem mi řekl bych spíš sázel na ty peníze, nebo mu může jít i o propuštění nějakého důležitého vězně. Kdyby šlo o lásku nepochybuju, že by vám vaše dcera dala aspoň nějak vědět, že je v pořádku. Zvláštní ale je, že král nebo princ nedostali žádné požadavky. Jak dlouho že to je co vaše dcera zmizela? Sám ani nevím proč staříka "uklidňuju". Taky mě vyvedlo z míry, i když jsem to nedal znát, to s tím oživením, ale mluvil tak samozřejmě, asi se ode mě čeká, že o léčitelých něco vím, nechci dávat najevo, že tomu tak není.

Osud - 10. března 2010 17:21

"Dnes dva dny. Jedna dlouhé bezesná noc," kývl, vydal se zpátky ke karafě a začal nalévat víno do pohárů. "Utekli spolu včera. Spolu, jako pár. Nikdo je nezastavil, proč by se také někdo míchal dotakových věcí, ale někteří tvrdili, že je viděli spolu odcházet. Ruku v ruce. Pokud chce ten mladík něco jiného, než lásku, zlomí jí to srdce..," posteskl si. Sice se mu možná nelíbí co se stalo, ať už v ohledu na mladíka nebo dceru, ale vidět své blízké trpět nechce za žádných okolností. Z vedlejšího pokoje se ozvalo psí zaštěkání. Možná se zbytek už za chvíli objeví. V tu chvíli se ti před očima objevil křišťálový pohár s krvavou tekutinou. Víno voní po ovoci, chutná sladko-trpce. "Sázel bych, že jsou na cestě do Balamontu," zmínil ještě.

Zellckantes Reinerds - 10. března 2010 17:28

Až teď mi pořádně dojde závažnost situace. Posel ke králi musel vyjet okmažitě, stejně tak neodkladně musel poslat král pro markýze sejít se museli uprostřed hluboké noci. Sagiras pravděpodobně od té doby vůbec nespal. Chci si víno vychutnat, ale na to už asi nebude čas až se tu objeví markýz. Dělám tak kompromis a piju plnými doušky. Ruku v ruce? To asi nemyslíte doslovně nebo snad chcete říct, že se vydali na cestu bez koní?

Osud - 10. března 2010 17:35

Muž si promnul bradu, ovšem i podle toho, jak si začal pohrávat s vlastními prsty je jasné, že je nervózní. "Nevíme," skoro ho nebylo slyšet. "Z města odešli po svých, ale mohli mít koně až někde za městem. Tady je prý ale nekupoval, ale kdo ví? Hledali jsme ji, ale marně," pokrčil rameny. V tu chvíli k vám dotlapkal vysoký hnědý pes, po obou se podíval a pak si klidně sedl na podlahu. Blížící se šramot a šoupání nohama prozradil blížící se doprovod. Sagiras, majitel psa Kall Ah, za ním drobný zženštil Leonis, Brian Arn a Hirod Ralmon, přátelé a oba dlouholetí služebníci markýze.

Sagiras de Maelström - 10. března 2010 17:39
	"Zellckantes se ráčil dostavit, to mne nesmírně těší," pronesu jízlivě, s pohledem na okamžik tíhnoucím ke sklence s vínem v jeho ruce. "Pořídils dobře?"

Zellckantes Reinerds - 10. března 2010 17:41
	I u markýzova dvoru mám pověst takového rebela. Takže nesvatnu, každopádně aspoň skloním hlavu. Milosti Počkám, jestli chce markýz něco říct na můj účet ale jen chvíli a pak pokračuji. Nocleh jsem zařídil. Po rozhovoru zde s ctihodným Namarainem mám ale osobně za to, že bychom možné měli vyjet hned.

Sagiras de Maelström - 10. března 2010 17:53
	"Z čeho tak soudíš?" pomalu přejedu pohledem na starce, je stále nervózní. "Nemáš-li skutečný důvod se obávat, že bychom Arlenu nedostihli při jejím útěku, pak se myslím všichni můžeme klidně vyspat. Jdeme," o tom jak se nakonec rozhodneme už stařec vědět nemusí.

Zellckantes Reinerds - 10. března 2010 18:17

Následuji Sagirase ven z domu. Nejsem si jistý, že má nějaký důvod pro to, že to nechce rozebírat před starcem, ale to je jeho věc a v té se mu klidně podřízím. Když jsme později venku a na koních teprve pokračuji v rozhovoru. Pokud to dobře chápu vaše milosti, jsme stíhací skupina. V tom případě bychom je měli stíhat. Původně jsem měl za to, že mají náskok nejméně týden, pak by zdržení jedné noci byla jen zhruba čtrnáctina celé doby, pokud jsou na cestě ale jen necelé dva dny bude i tato jediná noc znamenat že se jejich náskok zvýší nejméně o čtvrtinu. Ve skutečnosti mi na tom už tolik nesejde Předpokládal jsem, že sám Sagiras bude chctí v pronásledování pokračovat co nejdříve. Jestli tomu tak ale není a jestli na celou věc má markýz jiný názor nemám důvod se s ním hádat. Takže celé to nadnesu jen jako takový poznatek, než že by to byl skutečně pádný argument proč si neodychnout. Navíc je tu samozřejmě riziko, že ve tmě bychom skupinku mohli spíše minout, ovšem na druhou stranu, jestli netrácí noc v nepohodlí oheň by nám zas dal o jejich pozici vědět lépe než cokoliv jiného.

Sagiras de Maelström - 10. března 2010 18:44
	"Hledáme ji, to je mnohem přesnější výraz. Kromě toho, není nám známo, že by měli koně. Pokud ano, musí odpočívat a jíst, stejně jako ti dva. Kall Ahův pes může jít po jejím pachu rozhodně a jistě, my jej však budeme v noci sledovat jen těžko," odpovím klidně. "Nemám za to, že bychom jednou nocí získají tak markantní náskok."

Zellckantes Reinerds - 10. března 2010 18:58

Se Sagirasem teď zásadně nesouhlasím. Pes, aniž bych těď jakkoliv zpochybňoval schopnosti toho Kall Ahova, je schopný efektivně stopovat když je stopa stará maximálně pár dní. Což už zanedlouho nemusí být pravda. Navíc je léto pole kvetou, voní. Nemluvě už vůbec o tom, že během pár hodin se může z čista jasna objevit průtrž mračen a smýt úplně všechny stopy. Jak si přejete milosti. Tentokrát tedy opravdu nasadím nesouhlasný tón. Ale jinak skutečně nic nenamítám a vedu Sagirase k hostinci, kde jsem zařídil pokoje.

Sagiras de Maelström - 10. března 2010 19:01
	Usměji se. "Potkáme se tedy na cestě. Příjemnou cestu," ukončím náš rozhovor. "Další adept na noční hledání?"

Osud - 10. března 2010 19:05
	Družina utichla. Když se po chvíli všichni nasytili ohlížení se a rozhlížení, aby zjistili, co si o tom myslí ostatní, bylo jasné, že Zellka doprovodí pouze Kall Ah. Ne, že by přímo vyjádřil nesouhlas s markýzovými slovy, ale uznal, že dokud je trocha světla, mohou stopovat a najít tak alespoň něco a nechat cestou samozřejmě stopy, aby je druhý den ostatní našli.

Zellckantes Reinerds - 10. března 2010 20:09

V duchu zakleju, že jsem radši nebyl zticha. Už jsem si plánoval, že si večer užiju s nějakou pěknou mladou děvečkou, možná dvěma. A teď kvůli mému drzému jazyku je všechno v tahu. Každopádně nic nenamítám, ani fakt, že Sagiras nezná jméno hostince kde ja nocleh zařízen a já doufám, že nepotká toho pobudu co sem pověřil, nebo líp že ho arogantně odbyde, a že se ho tak ani nedozví. Takže jen kývnu, chvíli počkám na Kall Aha jestli skutečně jede se mnou a pak se vydám branou do vnějšího města. Tam se vrátím do hostince "U Zlatého korbele", kde si nechám věci z pokoje naložit zas na druhého koně, kterého jsem tu nechal, zaplatím co jsem dlužen za ustájení i pokoj, i když jsem v něm vlastně ani pořádně nebyl a pak vyjedu z Kall Ahem před město. Byl to sice můj návrh, ale byl bych ti vděčný, kdybys nás teď vedl ty, ve stopování se vyznám jen trochu. Řeknu snad i trochu povýšeně, ale i tak musí být zřejmé, že se ve své přirozené aroganci snažím hodně krotit.

Osud - 17. března 2010 17:41

Sagiras si tě dál nevšímá, jen vede zbytek družiny dál do vnější části města, aby si našli nějaký nocleh. Kall Ah se příliš nezdržoval, jen si přehodil brašnu na druhou stranu a chvíli jakoby rozmýšlel, jestli má všechno, co na cestu potřebuje. Nicméně jste dobře připraveni už ze sídla, snad kromě pořádné zásoby jídla, takže nijak nezdržoval. V hostinci proběhlo vše bez řečí, jen za doprovodu mnoha tázavých a nechápavých pohledů. Kall Ah si tónu tvého hlasu moc nevšímá nebo ho zkrátka ignoruje. Jen stáhl ústa, ušklíbl se a seskočil z koně ke svému psu, aby mu dal očichat šaty, které jste odnesli z Arlenina pokoje. "Nevím, jestli něco najde. Je to skvělý hafan, jenže ti lidi.. jsou divní," mlaskl a schoval šaty zpět. "Tak se ukaž, hochu," rychle se vyšvihl na koně a dal psovi jednoduchý pokyn rukou, po kterém se už netrpělivý pes hnul kupředu. Pes podle očekávání vystřelil jako šíp a Kall Ah připraveně tryskem za ním. Se svými dvěma koňmi to budeš mít těžké, protože se ti vzdalují stále víc. Navíc jsi tuhle na rohu postřehl moc hezké culící se děvče.

Zellckantes Reinerds - 17. března 2010 18:11

Bylo mi jasné, že dřív nebo později budu rychlostně v nevýhodě, právě kvůli druhému koni bez jezdce. Takže jsem si od začátku vybral jako své jezdecké zvíře vůdčího hřebce, zatímco věci a proviant mi nosí mladá klisnička, která ho sama od sebe poslušně následuje. Každopádně ani tak mi to není zrovna po chuti, první den a hned abych měl hnát koně do trysku. Hlavou mi bleskne pár výmluv, jak se mi Kall Ah po cestě ztratil a tak jsem se vrátil do města, jak jsem si vzpoměl že jsem Sagirasovi nesdělil jméno hostince a hlavně s markýzovým blahem na mysli jsem nakonec musel nechat Kall Aha jet samotného, ale nemám nějak chuť riskovat co by si kvůli tomu Sagiras na mě vymyslet tentokrát a tak se na dívku jen usměju pošlu ji vzdušný polibek a pobídnu koně do klusu a pak do cvalu. Tryskem to Kall Ahův kůň ani pes stejně nevydrží víc jak dvě míle a na pláních se mi zas tak lehce neztratí i když budu kus pozadu.

Osud - 17. března 2010 18:31

Klisna sice jedná podle plánu, srovnávat ji s rychlostí Kall Ahova koně zkrátka nemůžeš a to minimálně v prvních metrech. Dívka se zřejmě neusmívala na tebe, což soudíš podle její reakce, kdy se zatvářila překvapeně a odešla. Tvé myšlenky Kall Ah neslyší, takže si klidně vesele uhání dál. Alespoň jej omalu doháníš a to se dá považovat za úspěch. Doženeš jej zhruba po čtvrt míli, kdy zpomalí kvůli svému psu, ten pbíhá z jedné strany na druhou jako by se nmohl rozhodnout.

Zellckantes Reinerds - 17. března 2010 18:44

Celé se mi to nějak nezdá, nejdřív chytne stopu hned u brány a pak ji najednou zratí? Sdělím své pochyby Kall Ahovi nahlas, jakmile srovnám krok svého hřebce s tím jeho. Co to mělo být? Chápu, že šel po stopě, ale tak hnát zase nemusel, zvlášť když to stopa zaručeně není úplně nejčerstvější. Jsi si vážně jistý, že ho vedeš dobře? A co teď, tekoucí vodu tu nikde nevidím, jestli měl stopu, jak ji mohl jen tak ztratit? Teď už je můj tón trochu povýšený. Nelíbilo se mi jak mě klidně nechal za sebou a taky si začínám myslet, že to možná byl jen falešný poplach a my se hnali úplně zbytečně. Ale abych nebyl protiva co jenom kritizuje, aspoň se pozorně rozhlídnu kolem, jestli neuvidím něco, co psa rozptýlilo.

Osud - 23. března 2010 13:48

Kall Ahova tvář ztvrdla stejně jako jeho pohled. Nechal tě domluvit. "Znám svého psa jako sebe. Nikdy se nemýlí a nikdy se nestalo, že by zapochyboval jen tak. Co já vím, co to může být? Vždyť byla Očištěná..," vrátil se pohledem k psovi, který rejdí po okolí a čmuchá jak jen může. Koně zatím klidně postávají, jen sem tam si ukousnou trávy. "Třeba je to tím. Jsou to divní lidi. Já tedy slyšel, že jsou to potomci bohů.. ty jsme nikdy nestopovali. Nebo se tady třeba něco semlelo, jak to mám ksakru vědět?!" obořil se na tebe zvýšeným hlasem a očividně si z toho nic nedělá. "Klidně tady můžete šoupnout svůj zadek z koně pomoct mu, když vám není dost dobrý," dodal pohrdavě a pobídl koně, aby se přiblížil psovi.

Zellckantes Reinerds - 24. března 2010 15:45

Nevěřícně se na Kall Aha zadívám. Já? Ty jsi snad stopař, myslel sem, že tě s sebou markýz vzal krom toho psa i kvůli tvým vlastním schopnostem. A vůbec, ten chlapík, se kterým ta holka odešla určitě nebyl "Čistej", jestli je to tak chytrý pes ať sleduje jeho stopu. Co se mě týče taky umím trochu stopovat, ale zkušenosti mám jen z honů a tam většinu práce odvedou ostatní. Stejně však sesednu z koně. Aspoň by tu nemusel lítat jak potrefená husa, beztak už všechny stopy rozšlapal, jestli tu kdy vůbec jaké byly. Prohodím ještě vyčítavě vůči Kall Ahovi a pak už se vydám směrem, kde pobíhá pes a snažím se najít něco, co by mi pomohlo zjistit jestli dvojice neodbočila z cesty a nevydala se loukami.

Osud - 24. března 2010 15:59

"A kde by ji asi vzal?!" oboří se na tebe znovu. "Jen tak si ji vyčmuchne ze země? Denně tudy projde spousta lidí, je to silnice! Mám jen hadry té holky! Tohle vážně miluju, když se nějaký rádoby chytrák míchá do věcí, co o nich ví prd a i to je moc," zavolal si k sobě psa, ale ještě než si k němu klekl, podíval se na tebe. Dost nasraně. Poznámky si ale odpustil, místo toho chytil do dlaní psovu tlamu a zahleděl se mu do očí, zatímco mu něco tiše šeptal. Ty se potuluješ po okolí, ale nic moc nevidíš. Louky jsou všude kolem vás, za nimi pole a louky, cesta se zdá být nekonečná a podle toho, jak ubývá denního světla, vám už moc času na pořádné hledání nezbývá. Zajedeš o něco dál, než pobíhal pes – alespoň to odhaduješ – zde je více děr po orbě a je dost dobře možné, že i po zvířatech, hlavně zajících. Místo mezi trávou se tady zdá být temnější a přesto právě mezi stébly trávy v jedné z prohloubenin uvidíš cosi se lesknout. Podíváš-li se blíž, je to tenký stříbrný kroužek, nepochybně prstýnek. Z vnitřní strany je na něm vyrytá hvězdička, víc nic.

Zellckantes Reinerds - 24. března 2010 16:07

Nechám Kall Aha ať si poradí. Vypadá to, že jsem ho už vyhecoval dost. Když uvidím prstýnek nejdřív si pro jistotu pořádně prohlédnu místo kolem, jestli to není nějaká past. Je to nepravěpodobné, ale to je i fakt, že jsem prsten vůbec našel. Prstenu se pak snažím dotýkat co nejméně, protože bych byl rád, kdyby mi Kall Ahův pes podle pachu zjistil jestli skutečně patřil dívce. Takže se i s prstenem vydám za dvojicí "stopařů".

Osud - 24. března 2010 16:13
	Žádná past, žadné další vodítko. Pes nyní čichá po okolí o dost soustředěněji. Kall Ah zůstal v podřepu, ale jakmile ses přiblížil, ohlédl se na tebe s tázavým pohledem.

Zellckantes Reinerds - 24. března 2010 16:22
	Natáhnu k němu dlaň, kde mi v jezdecké rukavici leží stříbrný kroužek. Může ten tvůj hafan nějak zjistit jestli patřil té holce? Klidně ho nechám ať si prsten vezme, prostě ho nechám dělat co umí.

Osud - 24. března 2010 16:30

"Zkusit to může," pokrčil rameny. "Sice se to spíš dělá na výběr z davu, ale to tady uděláme asi těžko. Tak jo, Barku, pojď sem!" pes přiběhl, oba si vás změřil pohledem a pak naklonil hlavu na stranu. Kall Ah ukázal na prsten ve tvé ruce a pes si ihned čichl, přičemž tě zašpinil mokrým čenichem a bradou, kterou si umaal někde po cestě. Když se vrhl znovu do stopování, jeho kroky směřovaly zpátky ke městu. "Tos vzal kde?" optal se jen tak mimochodem Kall Ah, zatímco sledoval psa, který se vydal vašim původním směrem.

Zellckantes Reinerds - 24. března 2010 16:39

Taky pokrčím rameny. Sleduju psa a pak se tázavě zadívám na Kall Aha. To znamená co? Našel jsem to támhle. Ukážu na místo kde jsem prsten našel. Zároveň si taky blíž prohlédnu rytinu na jeho vnitřní straně. Takže jedem dál po cestě? Ani nečekám na odpověď, nasednu na koně a čekám na psovoda. Do města se vracet nechci. Ne že by mě nelákalo zkusit svést nějakou "Životadárkyni", přesvědčit se jestli nemají nějaké přednosti i co se postele týče, ale to všechno jde stranou, když zvážím to, že ve městě je i Sagiras.

Osud - 24. března 2010 16:50

"Šel z města nebo do města, to je celé. My chceme jít támhle," odpověděl nezaujatě Kall Ah, vyšvihl se na koně a společně jste se vydali za psem. Po několika metrec se pes zastavil a štěkl, neměl co sledovat. Kall Ah tedy vyzkoušel znovu věci té dívky, tetokrát nechal psa očichat vše, co měl v brašně - a pes po chvíli váhání seběhl z cesty, nicméně pokračoval podél ní. Teď už si můžeš nechat o měkkých teplých ňadrech zakázaných dívek opravdu jen zdát. Se vzdalujícím se městem za zády začalo ubývat i světla. Navíc vás pes svedl z cesty a přestože pravděpodobně pokračujete s jistou vzdáleností podél ní, mezi stromy je tma dřív. "Pojdeme dál, nebo si nachystáme nocleh?"

Zellckantes Reinerds - 24. března 2010 17:04
	Pobídnu koně, i když k pomalejší chůzi. Pokud vím tak ke stopování podle čichu psi světlo nijak zvlášť nepotřebují. Pojedem dokud si zvířata uvidí pod nohy. Tím myslím samozřejmě krom psa i koně.

Osud - 24. března 2010 17:14

"Jo, ale my vidíme jen za světla..," zabrblal stopař tiše a jel dál. Minula půlhodina, hodina, dvě hodiny, když se pes se štěkáním zastavil. Všechny další snahy o to navést ho zpátky na stopu jsou marné. Cestu jste dávno ztratili z dohledu, ale snad ji nebude tak těžké nalézt až se rozední. Je chladno a jak záhy zjišťujete, kousek od vás je rybník. Les není hustý a místy se zdá, že za krátkým pruhem lesa jsou zase pole a louky, nicméně žádná světélka chalup nevidíte.

Zellckantes Reinerds - 24. března 2010 17:23

Sesednu a uvážu koně. Zkusím se tu porozhlédnout. A nasbírat nějaké dřevo. I když se mé oči tmě nejspíš trochu přizpůsobili, myslm to spíš tak, že zkontroluju, jestli v okolí vážně nejsou nějaká světla. Co se dřeva týče, nejspíš toho za tmy moc nenasbírám a hlavně ani nevím jestli budeme rozdělávat oheň. I když ráno tu nejspíš bude pěkná zima a hlavně vlhko, kvůli blízkosti rybníku, takže nějaké suché dřevo se bude hodit i kdybychom oheň rozdělávali až ráno.

Osud - 24. března 2010 17:29

"Barku kůrňa.. nech toho.. no tak..!" slyších Kall Ahův veselý chechot, jak dovádí se psem a přitom se snaží uvázat svého koně. Pes k tomu ňafá a štěká, takže děláte randálu jako málokdo. Ať se snažíš jak chceš, žádná světla nevidíš. Je možné, že nějaká chalupa blízko je, ale bez světel a pachu kouře ji nenajdeš. Jediné body, které prosvítají mezi větvemi a listy jsou zářící hvězdy na obloze. Větvičky rozlišuješ jen pohmatem, většina se skutečně zdá být suchá, ale do rána může být všechno jinak. A tuhle se ti noha zaháčila o větev nebo ostružiní a ty jsi málem upadl. Jaká smůla, že jsi chtěl jet, ve městě by bylo tolik věcí, které by stály za to, abys zůstal.

Zellckantes Reinerds - 24. března 2010 17:40

Posbírám nějaké to dřevo a vydám se zpátky. Díky hluku co ti dva nadělejí to nebude zas tak těžké. Chvíli přemýšlím, i když Kall Ahovo dovádění nadělalo dost randálu, zvuk se netáhne zas tak daleko, oheň v lese sice taky nebude nijak zvlášť dobře vidět, ale nevidím důvod riskovat, je léto a zatím pořád docela teplo. Oheň rozděláme ráno. Hodím dřevo co sem posbíral na hromadu. Máš něco čím bychom to přikryli? Jinak se ale už od dřevo nestarám, a nechám tuto starost psovodovi. Sám jdu odsedlat oba koně. Pak mé jezdecké sedlo opřu o strok a udělám si tak podložku pod hlavu. Vytáhnu si taky cestovní plášť do deště ze zavazadel na druhém koni a ten rozprostřu pod sedlo na místo kdo budu spát. Doufám, že hlídat zvládne ten hafan. Vyrážíme brzo ráno. Mezi tím mě napadne, že jsme nenechali žádné znamení, když jsme sjeli z cesty. To je docela problém. Ale vážně zabývat se tím začnu až ráno.

Osud - 24. března 2010 17:47
	Kall Ah ti podal kus staré celty, zhruba v polovině sice je trhlina, ale lepší než nic. Kromě toho na tebe začal skákat Bark a lehkým strkáním čumáku se tě pokoušel vyzvat ke hře. "Zvládne. A markýz?" zeptal se psovod zvědavě. Bark se ti snaží vnutit oslintaný kus větve, zatímco si ho pán nevšímá.

Zellckantes Reinerds - 24. března 2010 17:58

Přikryju dřevo. Se psem si klidně pohraju, pokud to nevyžaduje běhání a nejlépe pokud si s ním zvládnu hrát v pololehu. Já vím. Taky sis na to vzpoměl docela pozdě. Uvidíme ráno, třeba se najde něco jak dát znamení, které zahlédne i z cesty. Kdyby ne aspoň víme, že prostě pojede dál po cestě. Až chytneme pořádnou stopu můžu se vrátit. Vyměním koně a hřebce nechám s tebou, klysna by ho pak měla najít sama. Nijak víc zatím o tom co dál přemýšlet nechci. Odženu Barku a uchystám se ke spánku.

Osud - 24. března 2010 18:07

"Já? Jsem tady od stopování, od myšlení a vzpomínání byste tady měl být vy, stejně nic jiného neděláte," odpověděl lhostejně Kall Ah, je jasné, že ti dává vedení nad vaší dvoučlennou skupinou. A tak vás pohltila noc. Vrzání větví, šusot lesní zvěře a různých potvůrek v zemině na sebe nenechá dlouho čekat, stejně jako nepříjemné houkání sovy. Únava však nedává prostor fantaziím a zanedlouho usínáte. Z příjemných tulivých snů vás vytrhne vzteklý štěkot a vrčení, ve kterém se docela snadno ztrácí hlasy a kroky, stejně jako ržání koní. Zloději. Jsou dva, oba mladí kluci a zatímco jeden m ze psa nahnáno, druhý si trůní na hřbetě a místy má co dělat, aby nespadl, jak sebou kůň trhá. Tvůj kůň.

Zellckantes Reinerds - 24. března 2010 18:22

Něco nevrle zavrčím. Fajn tak ráno rozděláváš oheň a děláš snídani, psovode. Když se proberu a hned šáhnu po meči, který mám pod sedlem. Pak ale zhodnotím situaci a uvolním se, i když mám meč stále v ruce. Měl bys rychle sesednout mladíku. Bez sedla se leda tak zabiješ, nehledě na to, že ještě není ani pořádné světlo. Ale posluž si, teď je možná klidná, ale jen co bude dál od toho hřebce budeš potřebovat sakra pevnou ruku abys jí uklidnil. A taky by mě zajímalo co tvůj přítel tady, to chceš ujet a nechat ho tu? Kupodivu jsem celou situací spíš pobavený. A i když mě vytrhiy z měkké a teplé náruče jednoho z obvláště rozkošných "snů" je to možná dobře, kdyby ten sen pokračoval jen bych pak měl silnější nutkání se rozjet skutečnějším "snem".

Osud - 24. března 2010 18:27
	Mladíci vypadají vyděšeně, ale zůstává v nich špetka toho, co by se mohlo nazývat hrdost. "Vy víte o koních víc, než jak je osedlat, jó? A? Má nohy, poběží," druhý mladík se vyděsil ještě víc, ale pak se usmál a vrhl se k hřebci, i když na něj Bark nehezky dotíral a kus kalhot vzal za své. Vzápětí mu u tlap přistál kus sušeného masa - očichal ho, ale nesežral. Poté se znovu rozštěkal.

Zellckantes Reinerds - 24. března 2010 18:45

Za dobrotu na žebrotu. Nechtěl jsem jim ublížit a vlastně pořád nechci, dokonce sem myslím, že jsem tak i zněl, ale teď už na tom nesejde, protože takhle se zabijou sami. Hřebec sice není z nejdivočejších, ale přeci jen je to hřebec, je temperamentnější a Barkovo štěkání ho rozhodně nenechává klidným o to míň pach někoho úplně cizího. K čertu co se vážně chcete zabít! Vrhnu se za klukem. Než koně odváže, jestli vůbec, a nasedne na něj, když není osedlaný, dostanu se k němu. Protočím meč tak aby čepel mířila dolů a pak ho hlavicí meče praštím pořádně do břicha. Jestli mu to nesebere dost kuráže k tomu, aby ještě něco zkoušel druhá rána půjde na solar a čert vem nějaké ty žebra. Pak se otočím na toho, který sedí na klisně, pokud ještě neujel. A co teď hrdino? Řeknu trochu udýchaně, ale kupodivu pořád klidně.

Osud - 24. března 2010 18:53

"Parchante!" vykřikl chlapec na klisně a pobídl ji. Divoce zaržála a najednou se řítila proti tobě, v chlapcově režii tě však minula a jeho noha tě trefila do hrudi a poslala přímo na už tak divokého hřebce. Druhý chlapec se přikrčil, pustil otěže a chytil si místo toho břicho. Během chvíle sjel z koňského hřbetu na zem a tvrdě dopadl. Kall Ah se probral rychle, ale nechtěl se do ničeho plést. Když upadl ten kluk z hřebce, vydal se pro něj a hrubě jej odtáhl do bezpečí a přivolal Barka, aby ho hlídal. Klisna s klukem se zatím otočila. Střídavě si vás měří pohledem a rozhoduje se, co dělat.

Zellckantes Reinerds - 24. března 2010 19:10
	Chtím hřebcovi otěže a snažím se ho uklidnit a znovu přivázat, narozdíl od kluků nehodlám riskovat jízdu bez sedla. Navíc honička by stejně nikam nevedla, jistější je spoléhat na klisninu vazbu na hřebce. Pak se zadívám na chlapce na koni a čekám co udělá, je to na něm jestli tu svého přítele nechá.

Osud - 24. března 2010 19:33
	"Co čumíš?! Stejně nás nenecháte jít, tak co," zavrčel vztekle a popleskal klisnu po krku. Zdá se být poměrně klidná. "Takže ho dovedete támhle, nebo tu klisnu zabiju.. až tam bude, a vy zůstanete tady, my půjdem a vám pošlu koně. Můžete ke mě poslat toho psa, ale vám nevěřím. A tomu psovi taky klidně ublížím, nebylo by to prvně," v jeho ruce se blýskl dlouhý nůž.

Zellckantes Reinerds - 24. března 2010 19:46

Ušklíbnu se. Ne. Řeknu tentokrát už tvrdě. Když toho koně zabiješ bude to pro mě znamenat určité problémy, ale zas nic s čím bych se nevyrovnal. Zatím jsem to s vámi myslel dobře, ale vydírat se nenechám. Navíc na vás mám pár otázek. Můžeš tu klisnu zabít, ale sám si tak odřízneš jediný způsob jak utéct. Nebo můžeš odjet, nechat tu svého přítele, riskovat, že tě klisna nejspíš schodí a nakonec se stejně vrátí sem ke mně. A nebo můžeš sesednout, toho koně mi přivést a v klidu si promluvíme. Když mi odpovíte upřímě nechám vás jít, a dokonce se vám za vaši "vstřícnost" třeba i nějak odměním. Pak se odmlčím a dám mu chvíli ať si to v klidu přebere. A nehodlám vyjednávat, já tu nejsem ten kdo někoho okrádal, takže budem věřit spíš mému slovu.

Osud - 24. března 2010 23:14

"Neřek bych," zašklebil se, když jsi zmínil odříznutí cesty k útěku. Jenže jak ses zmínil o odměně, začal váhat a jeho skálopevné přesvědčení orážející se mu ve tváři zmizelo. "Fajn, ale jestli něco zkusíte..," upozornil a pobídl koně. Dojel kousek k tobě, sesedl, přitulil se ke koňskému krku a pak ho nechal jít. "Stejně si myslím, že o koních nevíte nic," poznamenal. "Až budu z rodiny jako vy, třeba nebudu muset krást."

Zellckantes Reinerds - 31. března 2010 15:31

Znovu se ušklíbnu. Nepochybují, že do šestnácti let byly naše životy diametrálně odlišné. Ale když jsem "zahanbil" otce a utekl do světa nebyl jsem zas o tolik jiný. A kradl jsem samozřejmě taky. Přívážu zas klisnu blízko hřebce a pobídnu kluka ať se v našem "táboře" posadí. Tak jo, Kall Ahu buď tak hodný a odvolej Barka. A spát už stejně nebudeme, takže rozdělej ten oheň. Sám se posadím naproti klukům, meč položím před sebe mezi nás. Kdyby někdo z nich něco zkusit jsem připravený po meči bleskově sáhnout a zatočit. Sice jen na nohy ale tantokrát už ostřím. Tak povídejte. Kde jste se tu vzali? Odkud jste, jak jste nás našli? Kde jste chtěli prodat ty koně? Komu?

Osud - 31. března 2010 16:01

Kall Ah něco zabručel, ale dal se do díla. Bark se posadil vedle pána. Jeden z chlapců je stále v bezvědomí, položený na zemi, dýchá klidně a bez potíží. Druhý je roztěkaný a opatrný. "Prostě cestujeme, co by. Máme hlad a nohy hladového daleko nedonesou, zato koně jo. A pak je vždycky můžeš prodat za nějaký peníz, najíst se a pak zase ukrást jiný. Není to tak těžký – stejně jako nebylo těžký vás najít. Ne každý dělá při nocování hluku jako.. no, na lesy," hrubě se zasmál.

Zellckantes Reinerds - 31. března 2010 17:14

Moc jsem se toho nedozvěděl. Zamručím. No budiž. Vytáhnu z brašny na postroji pro klisnu nějaké jídlo (povětšinou sušené, prostě klasický trvanlivý proviant na cesty) a s chlapcem se rozdělím. I při tom si je oba ale pořád hlídám. No když máš tak dobré uši a oči tak se tě zeptám ještě na něco. Než jste se rozhodli okrást nás, někoho jiného jste v posledních pár dnech nepotkali. Muže a dívku. Udělám tázavý obličej. Navíc se v podstatě pořád mračím a jak už jsem říkal, klukovi jsem připravený zaplatit jen když to co mi řekne bude nějak užitečné.

Osud - 31. března 2010 19:40

Chlapec si vzal jídlo, pípl něco, co mohlo být díky a vykulil na tebe oči, pak se trhavě rozesmál. "V lese je furt někdo. Koho jako myslíte? Ale tudma projde tolik lidí, že pochybuju, že bychom si všimli. Pamatuju si nějaké s vozem, vypadali jako kočovníci, ale byli jen dva," pokrčil rameny. Oheň se zatím rozhořel a v očích vás zaštípal protivný dým, který se otočil několikrát kolem celého ohniště.

Zellckantes Reinerds - 31. března 2010 19:52

V duchu zakleju. Těch "stop" začíná být až moc. A ti dva, byli to muž a žena? Kdy jste je potkali a kterým směrem jeli. Jak vůbec mohli je s vozem skrz les? Začínám být rozladěný, netrpělivý a tím pádem nepříjemný. To se musím ptát na každou maličkost. Rozpovídej se přeci trochu! Jídla jsem se skoro ani nedotkl, snědl jsem trochu sušeného masa a jednu nebo dvě křížali, nějak mě přešla chuť. Takže položím jídlo mezi sebe a chlapce. Ber si ještě jestli chceš, klidně i do kapes. Ale mluv. Udělám nakonec smířlivé gesto, ale netrpělivý jsem pořád.

Osud - 31. března 2010 20:04

"Jo a právěže mladí. Jako neznám moc lidi, co by odjížděli ve dvou a s vozem v takovém věku, ale nejsem světaznalec," zahuhňal s plnou pusou a vzápětí si docela nechápavě poklepal na čelo. "No jeli po cestě.. jak jako jinak.. přes les?" šklebí se na tebe, jako bys byl největší idiot na světě. Druhý se zatím protáhl, zaúpěl bolestí a pomalu se otočil na druhý bok, aby se na vás poočku díval. Když ale vidí jídlo a spokojeného společníka, mlčí a jen se dívá. "Ale tady fakt chodí hodně lidí. My jsme tady tak.. devět dní. Možná míň, měli jsme jídlo předtím."

Zellckantes Reinerds - 31. března 2010 20:18

Kluk mele páte přes deváte a není schopný jasně odpovědět ani když položím otázky přímo. Mám chvíli chuť mu i vrazit, ale ovládnu se. Taky se ohlédnu na Kall Aha, jednak co dělá ale pak taky jak se tváří na to, že by dvojice, kterou stopujeme, mohla jet cestou, která teď už není úplně nejblíž. Můžeš mi popsat tu dívku? Když budeš u toho tak i jejího společníka. A ten povoz, byl něčím zvláštní, kolik koní ho táhlo, a nevšimli jste si co vezli? S tím se taky na oba kluky dlouze zadívám, poměrně přísně, rád bych se tentokrát už dočkal nějaké kloudné odpovědi.

Osud - 31. března 2010 20:28

Kall Ah se cpe hrubými kousky ho masa, kdy se při každém ukousnutí z plátku tváří docela jako Bark. Když žvýká, je z něj spíš kráva s přeskakující čelistí. Z jeho výrazu nemůžeš nic pořádně vyčíst, jen si dává pozor na druhého robouzejícího chlapce. "Dlouhý tmavý vlasy, vlnitý, měla je svázaný v šátku a jasně zelený oči. Vít jak se říká v příbězích, měla je jako smaragdy obrovské. Chápeš. A fakt štíhlé nohy a .. byla hezká. Co měla na sobě nevím," pokrčil rameny. "A ten kluk byl veselý kudrnáš, pořád jí nadbíhal a škádlil ji. Bylo dobré to pozorovat. Měl každou botu jinou, to bylo taky divné. A za, teda před vozem, byl jeden kůň. Mohutný valach, ryzák, nádherný kus. To se jen tak nevidí. A co vezli fakt nevím, protože jsem tam neviděl. Ale asi obyčejné věci k životu, nevypadalo to na obchodníky. Možná nějaká cingrlátka, jako kočovníci víš.. takové ty přívěšky a tak," druhý kluk jen mlčí a nic neříká, ani nenaznačuje. Ani při tvém pohledu. "Joo! Ta holka měla červenou sukni, takovou tu širokou. Ale spíš si pamatuju ty nohy a kozy, když pobíhala..," rychle zmlkl.

Zellckantes Reinerds - 31. března 2010 20:58

Hluboce zamručím, dobře, takže to nespíš nebyli oni. To je paradoxně dobrá zpráva, znamená to šanci že máme dobrou stopu a že Kall Ah a Bark nejsou na nic. Dobře. Nikoho jiného? Někoho kdo by šel přímo lesem, přimo tudy. Ale nečekám už, že bych z kluků dostal ještě něco smysluplného, takže se zvednu, meč schovám za pas a dojdu k brašně. Vytáhnu dva stříbrňák. Oba je hodím tomu, který mi odpovídal na otázky. Jak se rozdělíte ja na vás. Ale mám pro vás ještě ještě něco co by vám mohlo vidělat víc takových. Počkám až zbytří. Někdy během dneška, nejpozději do večera by se na cestě měla objevit družina jezdců. Měli by být čtyři, ale nevylučuju, že se k nim někdo přidá. Každopádně je poznáte jeden z nich bude mít plnokrevníka, mnohem lepšího koně než jaký je můj hřebec. Tomu jezdci řekněte, že Zelkantes Reinards posílá uctivé pozdravy a vyřiďte mu kudy jsme jeli. To jak vás odmění bude záležet i na tom jak se budete chovat. Tím bychom měl vyřízeno jak Sagirase navést na naši stopu. Ale co pak, nenapadá mě nic jak mu nechávat znamení. Pak se zadívám na kluky. Kolik za vše haleny?

Osud - 31. března 2010 21:13

"Hm, nevzpomínám si. Možná chvíli někdo, ale většinou chodí po cestě nebo kolem cesty. Ale zase sem zabočí dost lidí, co ví o tom rybníku. Nedá se z něj pít, pokud člověk nemá rád rybí chcance a srance, ale na osvěžení nebo umytí je dobrý," poškrábal se na hlavě, schoval zbytek jídla do kapes. Na stříbrňáky oba jen nevěřícně hledí, ale hbitá ruka je rychle shrne a schová. Nechybí vítězný úsměv. "Jo, moh bys zopokovat to jméno? Bude to nějaký fanfrpán, co, když dobrého koně," pokývá hlavou. A než se stačí zeptat na haleny, ozve se tiše druhý chlapec. "Já si pamatuju.. dívku a muže, jeho si pamatuju, protože tudy šel víckrát a nevypadal jako odsaď. Byla to bloncka v tenkých šatech a on jí dával svůj kabát. Měla rudý oči a hrozně plakala, proto si je pamatuju."

Zellckantes Reinerds - 31. března 2010 21:18
	Okamžitě zbystřím. To jsou oni! Hodím druhém klukovi další stříbrňák, čtvrtý, který by si ještě mohli vysloužit držím v ruce. Řekni všechno co si ještě pamatuješ, když mi to k něčemu bude dostaneš i ten druhý.

Osud - 31. března 2010 21:25

Zavrtěl hlavou. "Bylo to divný," zahleděl se do země. "Viděl jsem ho dvakrát nebo třikrát, pokaždé stejné hadry a úsměv nebo nevýraz. Že je odjinud jsem poznal podle hadrů, byly prostě jiné, to se pozná. A ta holka byla mladá a plakala, držel jí kolem pasu, když jsem je viděl spolu, pak jí dal svůj kabát a šli dál. Víc nevím. Trhal jí kytky, tamty bílé, ale nevypadala moc ráda. Teda.. když dáte holce kytku, ozsvítí se jí oči nebo vás pošle do prdele, a ona tak nějak dělala obojí pohledem a obličejem. Bylo to divné," zvedl pohled. "Šli tou cestou dál. Po cestě není moc míst, kde by se mohli zastavit, ale asi je nedoženete."

Zellckantes Reinerds - 31. března 2010 21:32
	Udělám zas tázavý pohled. Šli přeci pěšky a my máme koně, proč bychom je neměli dohnat? Ale je mi jasné, že moc víc užitečných informací se už od kluků nedozvím. I tak jim hodím i čtvrtý stříbrňák. Ale počkám si na odpověď než začnu zas s tím prvním řešit jak vzkázat Sagirasovi.

Osud - 07. dubna 2010 16:25
	"Proč proč? To jsem řekl?" couvl sebou kluk dozadu, nechápavě na tebe hleděl, ale pak se vzpamatoval a kývl hlavou. "Jo jasně, já chvíli nevěděl.. asi jak jsem se praštil. Sakra, vy nejste felčaři co? Sákra.. doprdele práce.. no v Jurverku maj stáje, velký. Mohli vám ujet," dořekl svou původní myšlenku. "Jestli tam teda šli."

Zellckantes Reinerds - 07. dubna 2010 16:55

Jen kývnu hlavou, že rozumím. Zároveň si to v hlavě urovnám a přehodnotím svoje plány. Dobře. Takže počkáte na toho muže o kterém jsme mluvili. A řeknete mu, že Zellckantes Reinerds posílá uctivé pozdravy, popíšete mu kudy jsme tady s psovodem jeli a taky mu řeknete všechno co jste řekli mně o té uplakané blondýnce a jejím společníkovi a stájích v Juverku. Vyřídíte mu, že my jsme se vydali dál po jejich stopách, ale on ať radši jede do Juverku. A že na každý pád se tam pak setkáme. Pamatujete si to všechno nebo vám mám radši něco zopakovat? Pro toho ... fanfrpána to budou moc dobré zprávy takže vás určitě odmění víc než já. Tím skončím, jestli něco budou chtít zopakovat zopokuji jim to dokud si sami nebudou jistí, že vyřídí vše správně, nakonec by to mělo být i v jejich zájmu. Kall Ahu sedlat jedeme. Řeknu svému společníkovi a sám se dám do sedlání svých koní, abychom mohli okamžitě vyjet. Když jsme pak oba připraveni k odjezdu dám ještě chlapcům poslední možnost se na něco zeptat nebo mi říct něco cokoliv na co si třeba ještě vzpoměli. Pak se s nimi rozloučím a vydáme se znovu na cestu vedeni Barkem.

Osud - 07. dubna 2010 17:21

Chlapci přikyvují, až do jednoho místa. "Jurverku, pane. Oni by vám asi rozuměli i Juverku, ale.," raději stichl a pokrčil rameny, aby se tě snad nedotkl a tys neměl pocit, že tě poučuje někdo níže postavený. Strach přece jen zapracoval. "Jasné. Mámu říct o vás a všechno, co víme my. Vy jedete po stopách, on do Jurverku a pak se tam počkáte?" tázavě zvedl obočí, kdyby náhodou. Všechno, zdá se, pochopili a tak vám nic nebrání jet dál. Kall Ah je nachystán brzy a Bark kolem vás zatím celou dobu pobíhá, očmuchává vás a zkrátka se chová jako pes, který je nadšený z toho, že se kolem něj něco děje. Chlapci se s vámi nijak zvlášť neloučili, jen mávli a dál udržovali váš oheň s tím, že se za chvíli přesunou blíž cestě a že kdyby někdo už z města vyjel, ještě by vás viděl na cestě. Koně jsou trochu neklidní po tom, co se stalo, taky chvíli trvá, než Bark najde stopu. Vlastně se vám zdá, že se jen podle přirozeného instinktu vrací na cestu, ale když se podél ní rozeběhne kupředu, máte naději, že i nyní našel stopu. Po cestě se cestuje mnohem pohodlněji. Zhruba po dvou hodinách vás Bark opět svede kus za cestu, nicméně les začíná až dál, takže můžete klidně vjet na travnatou plochu, kde snad kdysi stál nějaký stánek nebo něco podobného - občas se stává, že je u cesty nějaká dřevěná bouda či marigotka, kde se dá něco zajímavého koupit. Je tady zpola zakryté vyhaslé ohniště a dvě klády. U jedné z nich Bark stojí a štěká, jako by se vám snažil říct, že něco našel.

Zellckantes Reinerds - 07. dubna 2010 17:35
	Cesta probíhá poklidně a já si občas dovolím i trochu polevit v pozornosti. Když se zdá, že Bark zas něco našel dojedu ho a sesednu. Jsem zvláštně příjemně unavený cestou a dá se říct, že mám tak dobrou náladu. Takže dokonce psa pohladím, a promluvím k němu. Tak ukaž co máš. A rozhlížím se kolem jaký "poklad" tu najdu tentokrát.

Osud - 07. dubna 2010 17:44

Bark pořád pobíhá kolem jednoho z kmenů, čichá k němu, ale ať se díváš, jak chceš, nic nevidíš. Tráva je místy slehlá, ale nevypá to přímo tak, že by tady někdo v poslední době byl. Jenže podle Barkova vyvádění ano a podle všeho zde byla zrovna ona dívka, protože jinak by si pes musel splést stopu. Pokud se díváš hodně zvědavě, najdeš několik dlouhých plavých vlasů právě kolem kmene, na kterém by se dalo sedět. Prohledáš-li ohniště, není zde nic neobvyklého, až na něco, co připomíná kus spáleného pergamenu - jen v takovém stavu, že z něj nic nevyčteš. Kall Ah hledá o něco dál, než jsi ty, protože ti to Bark může ukázat stejně dobře, jako jemu. A tebe si oblíbil - ale je to pes, psi si za kousek žvance a pozornosti oblíbí kohokoliv. "Hé, no, zřejmě tu byli," uslyšíš za chvíli psovoda, když se sklání nad místem, kde byla zřejmě původně položená kláda. Zbyla tady víc pocmuchaná vybělená tráva od nedostatku světla a i když většina havěti utekla, jeden brouk velký jako nehet ukazováku je zašlápnutý v hlíně. Stopu poznáváte jen stěží, je málo vtisknutá do zeminy.

Zellckantes Reinerds - 07. dubna 2010 18:15

Nohou popřevracím pár kamenů, ale naše hledání mám za skončené. Pergamen, i když zřejmě bezcenný a ani neposkytující žádné vodítko si stejně vezmu a sbalím ho k prstenu, který jsem našel předtím. Dá se z toho ohniště poznat jaký před námi mají náskok? Zeptám se Kall Aha, ale tak nějak nespoléhám na to, že mi odpoví už jednou mi naznačil, že je jen psovod. Ještě se zamyslím nad tím pergamenem, jediné rozumné vysvětlení mi přijde, že dívka chtěla napsat dopis. Důvodů proč skončil v ohništi už může být více, ale způsob jen jeden. Kdyby tedy únosce chtěl dívce zamezit v psaní dopisů bylo by logické zbavit se primárně psacích potřeb. Takže se ještě naposledy rozhlédnu kolem po něčem takovém. Pár vlasů nám příliš neposlouží, ale takový kalamář, který by Arlena držela když psala by mohl dát Barkovi čerstvější stopu. Na každý pád se zas vydáme po stopě dál.

Osud - 14. dubna 2010 16:00

"Přesně ne, tak den dva, ale to víme i bez toho," pokrčil Kall Ah rameny a dál se ohněm nezabýval. Hodil by se někdo, kdo skutečně stopovat umí a vůbec toho ví o přírodě víc, než vy dva. Kolem ohniště už nic nenacházíte, vyrážíte tedy na další cestu. Cesta se vleče. Bark sice chytil stopu, ale loudá se a čichá více, než poprvé - zřejmě tedy stopa slábne, nebo si není jistý. Proč by tomu tak mělo být, když se jim blížíte a na začátku jste neměli se stopováním problémy nevíte. Docházíte k místu, kde se cesta dělí. Můžete věřit psovodovi a jeho mazlíkovi, nebo se rozhodnout sami, jestli budete pokračovat v původním směru nebo sjedete z hlavní cesty a vydáte se směr Badian. Bark zatím čichá kolem rozcestníku.

Zellckantes Reinerds - 14. dubna 2010 16:48

Sesednu z koně. Řekl bych, že je příhodná chvíle se napojit a nechat odpočinout koně a sami se najíst. Aniž bych čekal na odpoveď, koně odsedlám, dám jim napít, něco obroku a taky kus mrkve. A dožrat se můžou na trávě u cesty. Takže zase máme nějakou dobu i na vlastní odpočinek, protože hnát koně s plným břichem prostě nejde. Vytáhnu vlastní jídlo, zase sušené a pustím se do něj. Barkovi, jestli zkusím nabídnout kus sušeného masa, ale nijak se nepodbízím a jestli nebude chtít tak si ho sním sám. Zkusíme jestli Bark ještě bude schopný sledovat stopu a když to půjde stejně jako teď tak se na další odbočce vydáme do toho Jurverku a uvidíme. Řekl bych že ty nemáš žádný vlastní návrh? Rýpnu si do psovoda a ušklíbnu se.

Osud - 14. dubna 2010 17:17

Kall Ah ze zastávky není nadšený, ale nahlas nic neřekne. Když si rozbalíš jídlo, začne kolem tebe Bark běhat a pochtívat a když jsi zrovna nepozorný, nedělá mu problém ti něco ukrást. Nic kolem vás se nemění. Všechno je klidné a tiché, až na pobíhajícího psa. "Zní to jako dobrý plán. Já teda nevím, nebudu do toho nikomu povídat. Máme najít tu holku a to je celé, když budem mít stopu, bylo by šílené ji nesledovat," pokrčí Kall Ah rameny. "A když ne, dělejte, jak uznáte za vhodné, ale ti kluci neříkali jistě, že ta holka s tím jejím šli do toho města," dodal klidně. Buď tě ignoruje a odpovídá jen proto, aby to nebylo trapné, nebo to nepoznal.

Zellckantes Reinerds - 14. dubna 2010 17:28

Jen se na Kall Aha přehnaně usměju a Barka odeženu, zas tolik jídla nemám, už ráno jsem se pořádně nenajedl. Když dojím jdu se porozhlédnout po okolí, hlídáním koní pověřím psovoda a kdyby něco ať křičí, v dělání hluku je nakonec skvělý. Nic konkrétního nehledám spíš se jen tak poflakuju a kdybych třeba našel nějaký příhodný palouček na chvíli se tam natáhnu, než si koně pořádně odpočinou bude to aspoň hodinka.

Osud - 14. dubna 2010 17:45

Psovod si tě moc nevšímá, takže se začínáš přiklánět k názoru, že je uražený nebo dotčený tím, jak se k němu chováš. Kdo ví. Lesík se místy hodně řídký, takže by se jím dalo pohodlně projít, nebýt všemožných větví a ostružiní, které píchá a zatrhává nohy. Chceš udělat krok, ale v další chvíli už jak široký tak dlouhý ležíš rozplácnutý na zemi - ostružiní se ti zaháklo za nohu a i když sis myslel, že ses vysmekl, nebylo tomu tak. A jako by tohle nestačilo, jen kousek od tvé ruky je hromádka zaječích bobků, kterých se téměř dotýkáš.

Zellckantes Reinerds - 14. dubna 2010 18:00
	Sakra hergot zatraceně chcípni! Zakleju. Vytáhnu meč a křoví pořádně posekám. Když se pak vyhrabu na nohy tak do něj ještě chvíli sekám jak jsem vzteklý. Nakonec toho nechám a radši se vydám zpátky. Co je tohle sakra za les, plnej ostružiní. Postěžuju si Kall Ahovi když se vrátím. Nemáš třeba nějakou veselou historku? Přemýšlím nad tím jak jinak bychom si ještě mohli ukrátit dlouhou chvíli.

Osud - 14. dubna 2010 18:23

Ostružiní padá pod dotekem chladného ostří, nekvílí ani se nebrání, ale pořád tady je. "Jako každej les..," zhodnotil tvůj dotaz a chvíli se na tebe díval takovým způsobem, jako by si myslel, že jsi v lese opravdu nikdy nebyl. "Historku? Spoustu. Třeba jednou, ještě když bl Bark štěně, jsme přespávali v lese, aby si zvyk. No a šel kolem nějaký měšťan, samá paráda a prozpěvoval si, jenže to jsem zrovna Barka nechal a on měl najít kus košile. A co fanfrlín? Sebral to plátno a prohlížel si ho. Tehdy ho Bark tak dotrhal..," začal se hrubě smát, pes k němu přiběl a nechal se drbat.

Zellckantes Reinerds - 14. dubna 2010 18:33
	Aha, to muselo být úžasné. Řeknu spíš ze zdvořilosti, protože přemýšlím nad tím jestli bych radši ještě jednou nezkusil to ostružiní. Nakonec ale zůstanu a nechám Kall Aha povídat. Posadím se k nějakému stromu a třeba si možná i trochu zchrupnu. Když už koně měli dost času aby si odpočali zase je osedlám a vyjedeme. Pokud tedy Bark chytí stopu.

Osud - 14. dubna 2010 18:47

"To teda jo," chechtá se dál psovod a dovádí se psem. "Ten chlap se bránil, ale to Barka vyprovokovalo ke hře a to víte, pes si chce hrát a chlapík to nechápe. Pelášil domů, jako by mu hořel ohon," podrbal Barka pod bradou. Kall Ah, nadšen z toho, že jsi chtěl něco vyprávět, vyprávěl vesele dál. Některé historky byly vtipné, jiné stejně strašné, ale jen z tvého úhlu pohledu, protože jsi to nezažil. Vyrazili jste na cestu a Bark chytil svou stopu. Z počátku žádná sláva, ale pak se rozeběhl kupředu. Tak jste dojeli až k druhé odbočce do Badianu, tam pokračoval pár metrů dál, ale pak se vrátil a posadil se.

Zellckantes Reinerds - 14. dubna 2010 18:54
	Hmm? Podívám se tázavě na psovoda aby mi objasnil co to znamená. Jestli Bark ztratil stopu, nebo je to jen zas nějaké místo kde se dvojice pohybovala delší dobu. Tak co máme stopu nebo jedem do toho Jurverku? Zeptám se Kall Aha konkrétněji.

Osud - 14. dubna 2010 19:19

Kall Ah seskočil z koně a po svém šel se psem promluvit. Ty máš zatím čas porozhlédnout se po okolí. Není tady nic zvláštního, což tě dost zklame. Prostě cesta, les a nebe nad vámi. Koně se zdají být klidní a spokojení. "Prostě tady už nic není. Žádná stopa," protáhl obličej a pokrčil rameny. "Vůz, kůň, třeba proto se ztratila ta stopa. Nic jiného mě nenapadá, lidi jen tak nemizí uprostřed cesty beze stopy," také se rozhlédl.

Zellckantes Reinerds - 14. dubna 2010 19:25
	Dobře tak pojedem na Jurverk. Pak se ještě zamyslím. Ale asi počkáme v Badianu a na dalším postupu se už domluvíme s markýzem. Ty po cestě sleduj jesli Bark nezachytí třeba jen náznak stopy. I když teď mám spíš za to, že dvojice pokračovala po hlavní cestě. Což ale nahlas neříkám. Stočím koně a pokračuji v cestě.

Osud - 14. dubna 2010 19:54

Do Badianu přijíždíte odpoledne, je docela teplo a s blížícím se městečkem mizí stín stromů a tím i chlad. Koně vypadají stále odpočatě, stejně jako Bark, který po cestě po psím dováděl. A je nutno říci, že místy se zastavoval a čichal, jako by na okamžik ucítil stopu. Badian je docela malé město. Má dvě náměstíčka, přičemž z jednoho vidíte na druhé. To první, větší, je prázdné a lidé tudy spíše jen procházejí, kolem malých chrámů různých bohů. Druhé je sice menší, ale zato více lidnaté, což vzhledem k tomu, že je zde několik stánků není nic divného. Už poblíž vjezdu – není zde žádná brána, jen mezery mezi nízkým ohraničením - zahlédnete hospodu, spíš takový pajzl. Dále jsou tady nízké domky a jeden patrový, v poměru k ostatním velký dům na velkém náměstí. Kousek od hospody sedí na bobku malý chlapec a fouká zvesela na píšťalku.

Zellckantes Reinerds - 14. dubna 2010 20:04

Necháme napojit koně, ale nehledám ustájení nebo nic podobného. Ve městečku by měl být nějaký žlab s vodou pro jezdecká zvířata nebo aspoň studna, ze které bychom mohli nabrat. Zatím sám nevím jak dlouho se zdržíme. Každopádně bude užitečné poptat se kolem. Takže znovu vytáhnu z váčku v brašne pár mincí, přehodím loutnu přes rameno a vydám se nejdřív za klukem s píšťalkou. Zdravím. Co mi můžeš říct o tomhle městě chlapče? Zeptám se ho prostě, neslibuji žádnou odměnu, zatím, ale jestli mu jde o peníze rozhodně nevypadám jako někdo kdo by si nemohl dovolit zaplatit za dobrou radu.

Osud - 14. dubna 2010 20:26

Kluk dohrává svou písničku, dívá se na tebe a v jednu chvíli kývne. Když po chvíli přestane hrát, usměje se na tebe a píšťalku schová. "Každá píse by měla zaznít až do konce, jinak její hraní ztrácí smysl," řekl přesvědčeně. "O městě? Moc toho není. Máme tady nějaké chrámy, ten největší je Yiruze, ty další moc významené, ale lidi je mají rádi. Ten namodralý třeba patří Vlagtovi, je to patron plátna a výrobků z něj. Kdysi jsme tady měli velké tkalcovské stavy, ale časem to upadlo a dnes tady je už jen několik dílen, které vozí svá plátna jinam. Třeba do Zapovězeného města, do Sanrialu, někdy i za hranice. Máme krásné trhy, spoustu zboží, některé i dost originální. Čarodějné a podobné. Do téhle hospody nechoďte, nepřespíte a ještě byste mohli přijít o peníze, za trhem je docela slušný hostinec, ale nevím, jak na tom dneska jsou. Umřela jim dcera, předevčírem. Jo a támhle, za tím chrámem Yiruze pečou skvělé koláče. A jestli vás zajímá ten dům..," projel si jazykem zuby. "Ten patří správci města. Nerudný chlapík i s celou rodinou, ale aspoň je tady pořádek."

Zellckantes Reinerds - 14. dubna 2010 20:36

Chvíli se na kluka překvapeně dívám, je pravda že po zkušenosti s těmi dvěmi zloději koní se mi asi trochu znížilo mínění o dnešních mladých klucích, ale tenhle chlapec ho naopak zas notně zvýšil. Krom toho hlavního mě ani nenapadá co bych ještě potřeboval vědět. Díky. A projíždí tudy hodně lidí? Hledáme dvojici, muže a dívku. Pak je oba chlapci popíšu, Arlenu, její jméno taky zmíním, jak mi ji ukazoval na obrázku Namarain a jejího společníka jak mi ho popsali ti dva ráno v lese. Neviděl jsi je náhodou? Připádně neznáš někoho kdo by mohl?

Osud - 14. dubna 2010 21:00

"Jak kdy. Někdy je jich hodně, jindy zase málo. Většina se tady vůbec nezastavuje a míří přímo do Horního Juru nebo Jurverku, jejich stáje jsou docela proslavené. To tam táhne lidi a ti platí, oni staví a starají se o město," v očích se mu objevilo něco, jako obdiv k místu, o kterém mluví. "Hm, možná. Předvčerem tady takoví byli. Myslím, že předevčírem nebo ještě předcházející den. Donesl ji na zádech, byla úplně bledá a vysílená, sotva se pak mohla postavit na nohy. Něco jí tady koupil a pak prostě zmizeli," chlapec pokrčil rameny. "Ale zemřela hostinského dcera, všichni jsme se starali spíš o to, než o dva cizince. Ale já tady sedím každý den, takže pokud to byli oni, tak jsem vám řekl, co vím."

Zellckantes Reinerds - 14. dubna 2010 21:10

V duchu si vynadám, že sem se předtím těch dvou zapoměl zeptat kdy tu naši dvojici viděli. Každopádně vypadá to, že chlapec víc neví a já mu i věřím. Pak začne znovu o té histinského dceři a já se chytnu, protože i tak jsem měl v plánu se na to zeptat. Mladé dívky neumírají jen tak, takže možná nějaké nemoc, to si pak nejsem jistý, jestli bych v takovém hostinci vůbec chtěl trávit noc. No a tak hostinského dcera. Jak umřela? Na co?

Osud - 14. dubna 2010 21:49
	"Najednou prostě zemřela. Když ji našli, byla už mrtá," vytáhl znovu píšťalk a začal si s ní pohrávat. "Žádná rána, ani boule. Ani kapka krve. Prostě tam ležela mrtvá, jako by usnula," povzdechl si. "Je to hrozné. Starým lidem se to stává, ale mladým dívkám by se to dít nemělo. Je to nespravedlivé, mají celý život před sebou."

Zellckantes Reinerds - 14. dubna 2010 22:19

Chvíli se zapřemýšlím nad smrtí té dívky. Je to opravdu zvláštní, ale stát se to může. Dobře, ještě jednou děkuji a teď mi pověz kolik mě tvoje odpovědi stály. Řeknu to tak aby chlapec poznal, že mu opravdu chci za jeho snahu dát, pokud samozřejmě vysloví nějakou rozumnou cenu. Ještě mě napadá, vypadá, že něco málo víš i o Jurverk. Znáš tam nějaký dobrý hostinec? Pak hlas trochu ztlumím. A čistě náhodou nějakou mladou dívku, která si, ehm, ráda užívá života? Jsem mu ochotný dát až tři stříbrné podle toho kolik si řekne, pokud řekne míň nebudu ho přeplácet, prostě si svých odpovědí neváží tolik a tak nevím proč bych za ně měl platit víc. A jestli mi poradí i s tím jak bych mohl dnes konečně příjemně ztrávit noc dám mu minci navrch. Nakonec se vrátím ke koním a pokračujeme s Kall Ahem na Jurverk.

Osud - 21. dubna 2010 17:58

"Když chcete za každou cenu platit, pak mi kupte oběd. Já i vy budeme spokojení a nebudete se muset bát, že peníze propiju," řekl mladík. "V Jurverku jsou dobré hostince na každém kroku. Od svého mistra jsem ale slýchával, že U Zlatého smrčku vaší nejlépe ve městě, protože vaří s láskou. Co je na tom pravdy nevím, v žádném z těch hostinců jsem noc nestrávil a když je hlad, zdá se téměř každé jídlo dobré," celou dobu se usmíval, ale jak došla řeč na mladou dívku, obličej se mi protáhl, on znejistěl a trochu také zrudl ve tváři. "No.. ehm..," nadechl se a sklopil oči k zemi. "Je tady nevěstinec, dál ve městě. A pak jsou tad i takové, které by tam vživotě nepáchly a stejně..," pokrčil rameny a podíval se na tebe, aby zjistil, kterou z možností chceš slyšet.

Zellckantes Reinerds - 21. dubna 2010 18:47

Zapřemýšlím se. Zas tolik se tu zdržovat nechci. Je mi líto, ale tolik času nemám. Hodím mu dva stříbrňáky. Dej si i za mě. Kdo ví proč se dokonce usměju. A s tou dívkou jsem myslel nějakou v Jurverku. Ale poptám se tam. Pak se vydám ke koním, nasednu a kývnu na Kall Aha, že vyrážíme. Dobrou chuť. Rozloučím se ještě zdálky s hochem a ponechám ho jeho osudu. Strach o to, jestli peníze propije nemám, je mi to jedno. A jestli ten strach měl on, pak je načase aby se s tím naučil bojovat sám pokud opravdu chce. Pak vyrazíme směrem na Jurverk.

Osud - 21. dubna 2010 19:52

Chlapec se usmál a kývl, zřejmě znovu rozhozen, jen tentokrát tím, že tě špatně pochopil. Každopádně k další odpovědi se už nedostal, jen ti mávl na pozdrav a zas začal hrát - tentokrát píseň pomalou a tesklivou. "My hned zas jedem, jó?" poškrábal se Kall Ah na bradě, ale vydal se na koni za tebou. "Jsem myslel, že se stavíme aspoň jídlo, okouknout důkazy i nedůkazy," nespokojeně pokrčil rameny a ohlédl se přes rameno. Město je velké lákadlo a tím spíš, když v něm člověk ještě nebyl. "A zjistil jste něco, pane?"

Zellckantes Reinerds - 21. dubna 2010 21:00

Pozdržím koně. Někdo na koho seděl jejich popis tudy prošel. Nejmíň před dvěma dny. Nevím co víc bychom měli okukovat. Pak se na posovoda ale usměju. Jestli tě něco napadá můžem se klidně vrátit. Zavrtím se v sedle. Návrh se najíst nijak nekomentuju. Hlavně proto, že nevím sice jak Kall Ah, ale já jedl na křižovatce a hlavně mám za to, že se vyplatí si počkat spíš na kuchyni v Jurverku nebo to riskovat s tou zdejší.

Osud - 21. dubna 2010 21:27
	"Jídlo! Jídlo a zase jídlo! Ani jsme v Zapovězeném pořádně nejedli!" začal docela vážně, ale pak se začal smát. To rozdovádělo Barka, takže kolem vás běhá a skáče, jako by byl stěně. "Všechny ty hostince a hospody! Těch vůní. Dal bych si kachnu, nebo aspoń kus vepře hezky opečeného. A pivo! Nebo líp, medovina! Mmm, chlazená medovina," zasnil se.

Zellckantes Reinerds - 21. dubna 2010 21:44
	Když Kall Ah spustí prostě pobídnu koně. O důvod víc proč si pospíšit na naší cestě do Jurverku. Utrousím jen tak jakoby mimochodem. Nejspíš to nechci moc rozebírat. Narozdíl od psovoda přemýšlím dál než k dalšímu jídlu dne. Jestli totiž naši dvojici nechytíme co nejdřív, budou dlouhé cesty bez pořádného teplého jídla a ženské náruče, ba dokonce jen obyčejné postele, čím dál tím častější.

Osud - 28. dubna 2010 15:51

Během vaší cesty se nestalo nic zvláštního ani podezřelého, žádné stopy Bark nenašel. K Jurverku přijíždíte během pozdního odpoledne. Vidíte sice obrys vesnice, ale co vás upoutalo víc je náhle upravená krásná cesta klapající pod koňskými kopyty. Je to opravdu proti tomu, jak jste cestovali dosud. Vstupní brána je poměrně strohá, nicméně to se nedá říci o tom, co se nachází za ní. Mladík měl pravdu v tom, že se o Jurverk starají. Jsou zde spíše patrové domky vyvedené v příjemných barvách s mnohým zdobením, převážně pak květináči s bohatou škálou kytek. Celá vesnice je vydlážděné a čisté a to i na trhu, kde se lidé spíše procházejí, než aby opravdu nakupovali. Minimálně tak to na vás působí. Na druhou stranu je všechno tak trochu strojené a až příliš dokonalé, tedy až na chudší domky, ty jsou šedivé. Ovšem jak se dalo předpokládat, vesnička je to malá a tak není divu, že jen co vjedete na prostorné náměstí vidíte další bránu – a tou, protože je otevřená, na rozsáhlé pastviny a domky sedláků. Skoro každá taková usedlost z dálky vypadá jako stáje. V Kall Ahově tváři můžeš spatřit údiv i radost z toho, že jste tady.

Zellckantes Reinerds - 28. dubna 2010 17:26

Už jak příjíždíme vsí dívám se po hostinci U Zlatého smrčku, ať nápis nebo příhodně vyobrazené štít bychom neměli přehlédnout. Ale když dojedeme na návsí, kde se cesty větví, radší se zeptám. Ať už tak, či tak, když najdeme hostinec, sesedneme, vezeme si sedlové brašny, minimálně já tu svou s penězi, necháme ustájit koně, pokud nás tedy rovnou nepošlou pryč, že nemají volno, a vydáme se dovnitř, domluvit si nocleh a pořádnou večeři. A co mě osobně se týče vyhlížím v šenku i nějakou hezkou děvečku, která by mi dnes večer mohla zahřát peřiny.

Osud - 05. května 2010 15:09

U Zlatého smrčku je to vážně hezké. Vývěsní štít je docela obyčejný, až na vyobrazený a skutečně zlatý smrk, nicméně budova samotná nijak honosná není. Vypadá spíš prostorně a čistě, žádný velký přepych s tisícem a jedním naducaným polštářkem nebo jinou nezbytnou ozdobou. Hostinský je docela mladý plavovlasý muž s knírkem. Také od toho jste se dozvěděli, že volné pokoje jsou a není to nejmenší problém. Pak už vás nechal v rukách své sestry, která zde obsluhuje. Poměrně pohledná, s krásnýma světle hnědýma očima, možná trochu moc štíhlá, ale rozhodně milá a usměvavá. Nabídla vám z velkého počtu slaných i sladkých jídel, i když u některých neopomenula zmínit, že budou až později, protože se pokrm připravuje čerstvý a to chvíli trvá. V lokále samotném je několik hostů, většinou mužů, kteří sedí a tiše hlučí. Žen je zde mnohem méně a většina připomíná vdané paničky zdatně ověšené dětmi nebo dokonalé dobrodružky. U jednoho stolu není pochyb, jistě to jsou dobrodruzi, kteří se tady zastavili, aby si taky užili. "Tak, co si teda dáte? Pstroužka, česnečku, zeleninovou? A pak kus toho vepříka a vdolky? Vidíte, úplně jsem zapomněla na pařené kopřivy s cibulí," usmála se na vás hostinská. Ceny jsou, podle toho co říkala, přijatelné, i když laciné to není.

Zellckantes Reinerds - 05. května 2010 15:49

Co se jídla týče, nemám chuť na nic specifického, takže si dám nějakou hotovku, klidně to co nám nabídla. Pstruha jako předkrm, pak zeleninovou polévku, s tou česnečkou bych pak moc úspěch u žen neměl, potom vepřové, klidně i s těmi kopřivami, věřím že to bude chutnat podobně jako špenát a pak se dojím vdolkama. Co se šenkýřky týče, moc se mi nechce nabíhat jí před Kall Ahem, ale když se podívám po lokálu je mi jasné, že to je zdaleka nejlepší možnost. Takže hned když k nám přijde vyseknu pár poklon. O kráse vašeho hostince jsme slyšeli už v Badianu, ale že tu taky mají tak krásnou šenkýřku to mi zamlčeli. Pak když skončí s nabídkou pokrmů s úsměvem a přímým pohledem do jejich očí řeknu. Ten sám nevím jestli jsem víc unešený ze všech těch dobrot nebo z vašich skořicových očí. Pak už si konečně obědnám. Když skončím s objednávkou a objedná si i Kall Aha, tak předtím že šenkýřka odejde si ještě postestknu. Jen škoda, že to na co bych měl doopravdy chuť není ne prodej. Vůbec se nesnažím aby ty řeči vypadaly upřímě, takže se během našeho "rozhovoru" celou dobu usmívám, občas se i nahlas zasměju a samozřejmě mému hlasu nechybí škádlivý podtón. Zatím prostě chci spíš vědět jak bude šenkýřka reagovat, pravé "svádění" přijde pak a to už doufám bez psovoda.

Osud - 05. května 2010 16:45

Při první pokloně se jen pousmála, jako by jí to těšilo, nicméně to slyšela už tisíckrát. Ta druhá ji doslova zarazila a trochu znervózněla, jak už to většinou bývá, když ženě někdo lichotí a při té poslední tě zlehka uhodila kusem hadru, kterým zběžně utírala stůl, když jste přišli. Její úsměv ale prozradil, že se ani za jednu z nich nezlobí. "Jste upovídaný málem jako král," zasmála se, než odešla a hned na to vám bylo hostinským doneseno to, co jste si dali k pití. "Ta je docela hezká," Zhodnotil při odchodu Kall Ah hostinskou. "Co budem dělat dál? Přespíme a pojedem?"

Zellckantes Reinerds - 05. května 2010 17:24

Zaraženě se podívám na Kall Aha. Přespíme to jo. A pojedem to taky, ale až zjistíme kam. Pochybuju, že Bark zas najde stopu tak snadno jako u Zapovězeného, vlastně ani nevím, jestli tady vážně byli. Takže bych řekl, že se tu nějakou dobu zdržíme. Napiju se a pak pokračuju. Popravdě bych se tu zdržel než přijede Sagiras, což by mělo být nejpozději zítra do večera. Nakonec se usměju. Ty sis pořád stěžoval, že se ani nikde nezastavíme a teď bys hned odjížděl. Když se ti líbí měl si jí to říct. Znovu se napiju a rozšířím tvůj úsměv. Tak povídej, jaký je tvůj plán na tuhle noc? Myslím, že si můžem trochu povyrazit, takže pití nebo to zkusíš na tu hostinskou, já bych se třeba i podíval po jiné, jestli máš opravdu zájem. Samozřejmě si dávám pozor aby hostinská ani její bratr nebyli nikde poblíž, zatímco ji s Kall Ahem probíráme.

Osud - 05. května 2010 17:32

"Je to tady divné Všichni se usmívají a jsou bohatí a šťastní, vám to nepřipadá?" pokrčil na svou obhajobu rameny a pořádně se napil. "Có? Né," rozchechtal se. "Za každou hezkou se hned nehrnu. Navíc bych řek, že tady je to tak akorát o tom dostat přes hubu.. nebo si jako myslíte, že je to nějaká flundra? Ta je vdaná," upil a dál se směje. "Se tady porozhlídnu a tak, proběhnem se s Barkem, že chlape," podrbal psa za ušima.

Zellckantes Reinerds - 05. května 2010 17:40
	Kall Ah mi zkazil náladu. A hlavně nasadil brouka do hlavy. Až se kolem hostinská zase ochomítne dám si záležet abych zjistil jestli má snubní prsten. A taky mám mnohem víc času poslouchat řeči ostatních, když se psovod odporoučí.

Osud - 05. května 2010 17:45

Pstruh voní z talíře a na bledé ručce vaší obsluhy není po prstýnku nebo rýze po něm ani památky. Prsa má hezké, tak akorát, nepovislé a podle všeho n ani těhotná - leda by to na ní ještě nebylo poznat. "Co třeba víno, hm? K rybce," usmála se na vás, sebrala Kall Ahovi prázdný korbel. Rybí maso je jemné, zlehka kořeněné a přitom si zachovalo svou chuť. Z řečí ostatních moc nevíš. Probírají se hlavně obchody a koně, jak který vydržel, pak samozřejmě přirozené problémy doma. Od dobrodruhů to není o nic zajímavější, haštěří se a smějí poznámkám, které na sebe mají a chválí jídlo i pití. Žádné podstatné informace.

Zellckantes Reinerds - 05. května 2010 17:53
	Zas se uvolním a částečně hodím Kall Ahovi řeči za hlavu. Děkuji. Ale možná si dám později, až tu bude menší shon a vy se necháte přesvědčit a dáte si se mnou. Usměju se. Pak se pustím do ryby, ale nakonec mi to stejně nedá a vrátím se k tomu. Tak jo proč si myslíš, že je vdaná?

Osud - 05. května 2010 18:10
	Jen usměvavě přikývla a přesunula se k dalším stolům, které bylo třeba obsloužit. Kall Ah se na tebe překvapeně podíval. "Proč proč?" ohlédl se po ní a aby to nebylo tak moc okaté, sjel pak pohledem i všechny ostatní, na které pohodlně dohlédl. "Je hezká? Je. Proč by teda měla být svobodná? Na děcko nevypadá. Všechny ženský co jsou hezký jdou na dračku."

Zellckantes Reinerds - 05. května 2010 18:17
	Ušklíbnu se, opravdu sem čekal nějaký pádnější argument, ale vlastně sem ani neměl, nakonec tohle je dokonalá ukázka psovodova omezeného přemýšlení. Aha. Tak v tom případě to risknu. Olížu si prsty, pstruh byl výborný, ale hlavně mě rozmsal tak, že ani nevím jestli si chci kazit chuť něčím tak obyčejným jako je polévka. No uvidíme jaká bude.

Osud - 05. května 2010 18:30

"Vaše tlamka, to je jasný," usmál se. Postupně vám hostinská donesla vaše jídlo. Kall Ah si toho objednal o něco méně, ale protože přitom krmil Barka, bylo taky všechno hned pryč. "Půjdem se projít ven, uvidíme se večer. Teda spíš asi ráno, nevím, kdy přijdem," dolokal pivo, s tlumeným říhnutím položil korbel a zvedl se. "Si užijte.. těch vdolků," zakřenil se na tebe, promluvil na Barka a vydal se ke dveřím. Prostor hospody se zatím trochu vyprázdnil, přišel sice někdo nový, ale rozhodně by se dalo čekat, že tady takhle na večer bude více lidí.

Zellckantes Reinerds - 05. května 2010 18:43

Z vdolků jsem vylízal jen smetanu a povidla, těsto nejspíš, vzhledem k tomu co všechno jsem snědl předtím, zůstane ladem. Když odejde Kall Ah, vezmu vdolky a svůj korbel a sednu si k nějakému volnému stolu co nejblíž kuchyně odkud vychází hostinská. Když si mě všimne usměju se na ni. Člověk by čekal, že tu bude víc hostů. Ale ne že bych si stěžoval, aspoň se dá čekat, že přijmete moje pozvání o to dřív. Ještě něco bych si dal, ale těžko pojmenovat na co bych měl opravdu chuť, když se z kuchyně line tolik vůní.

Osud - 05. května 2010 19:06

"Dneska je u Matějků zábava," odpověděla pohotově, když brala tvůj talíř s vylízanými vdolky, aby je odnesla zpátky do kuchyně. Na pozvání nijak nereagovala, jen se dál usmívá. "Myslíte, že se vám do toho panděra ještě něco vejde?" zasmála se. "Skoro bych řekla, že ne," zvedla talíř s vdolky, aby bylo jasné, jak to myslí. "Ale jídlo máme výborné, že? Sama bych si někdy jen tak sedla a cpala se, ale to bychom moc nevydělali."

Zellckantes Reinerds - 05. května 2010 19:17

Neříkejte, že vám nikdy nic nezbyde. Všechno přeci prasatům nevyhodíte. A volnou chvilku si taky určitě najdete. Ve skutečnosti je mi to ale jedno, šenkýřka hlavně ani nevypadá jako typ ženská, co má k jídlu nějaký vážnější vstah. Co mě se týče, tak pár vdolků bych určitě ještě zvládl vylízat. Pousměju se, ale sám nevím, jestli tyhle dvojsmysly vůbec mají nějaký efekt. Možná by bylo i lepší, kdyby mi vlepila facku, aspoň bych věděl na čem sem. Ještě si to s tím jídlem rozmyslím. A u těch Matějků, to je taky nějaký hostinec?

Osud - 05. května 2010 19:36
	Tvář se jí zkřivila veselým šklebem, který zřejmě tvá slova trochu odsuzuje a trochu se jimi baví. "Možná najdu," ohlédla se po odchozích dobrodruzích. "Spíš hospoda, než hostinec. Taková ta, kde se všechno točí a růžoví při hlučných písničkách. Tak až si to rozmyslíte, kývněte."

Zellckantes Reinerds - 05. května 2010 20:08

Rozhodnu se, že to radši zkusím na té zábavě. Takže dopiju, nechám na stole peníze za jídlo jak moje tak Kall Ahovo s nějakým tím dýškem navíc. Ujistím se, že si toho hostinský nebo jeho sestra všimli a vydám se do svého pokoje. Tam schodím vak s penězi a vezmu si jen několik mincí do kapes. Taky si nejdřív začnu poutat meč, ale nakonec se spokojím jen s dýkou. Potom se vydám ven do vsi. Nejjednodušší bude asi jít za nějakými veselícími se lidmi, kteří s největší pravděpodobností budou mít zamířeno právě k Matějkům. Kdyby tahle metoda nevyšla prostě se zeptám.

Osud - 05. května 2010 20:36

Pokoj je čistý a prostorný, stejně jako postel, k dispozici je zde více polštářů, aby si každý udělal pohodlí dle svého, stůl a dvě židle, džbán s vodou a umyvadélko. Venku už je chladněji, ale zdá se, že i tak bude teplá noc s jasným hvězdným nebem. I kdybys nesledoval skupinku tří mladíků, hospodu bys zřejmě stejně našel. Nachází se v oné chudší části a už z dálky je slyšet, jak muzikanti vyhrávají chytlavé písničky. Před hospodou postává několik děvčat, žen, chlapců i mužů. Jednotlivě i po skupinkách, někteří s korbely nebo číšemi.

Zellckantes Reinerds - 12. května 2010 09:42

Váhám, jestli je tohle zrovna skutečně to co hledám, ale nakonec vykročím do hospody kde se protlačím k hostinskému a řeknu si o pohár nejlepšího vína co tu má. Následně vyhlížím hezké dívky, které zrovna nejsou v kole a kolem kterých se nikdo neochomítá. Následně ale svůj zájem ale přehodnotím, a hledám právě takovou u které se shromažďuje co nejvíce mladíků, to totiž bude paradoxně největší záruka toho, že je nezadaná.

Osud - 12. května 2010 16:38

Hostinský se neptá, vytáhne pohár a flašku a naleje ti. Víno voní obyčejně a taky tak chutná, jen je poměrně sladké. Dívek podle tvého prvního i druhého gusta je tady několik. Z těch obletovaných a v davu snadno vyhledatelných je nutno zmínit dvě, jednu tmavovlásku s opravdu širokým úsměvem v podivně kombinovaných zeleno-černých šatech a druhou brunetku, s roztomilým malým nosem v šatech docela obyčejných, nicméně mladíky protáčí a hovoří s nimi, jako by jí nic jiného ani nedělalo radost.

Zellckantes Reinerds - 12. května 2010 16:58

To víno je hrozná břečka. Otočím se zptáky na hostinského. Nic lepšího nemáš? Vytáhnu víc mincí aby mu bylo jasné, že tím nejlepším nemyslím středně dobré. A když už jsme u toho placení, co bys poradil někomu, kdo chce strávit příjemnou noc s některou ze zdejších dívek? V dlani se mi objeví další mince. Když mi dá hostinský nějakou užitečnou radu jsou jeho. Samozřejmě mi nejde o to, jak si dívky získat, jako spíš jestli má vůbec cenu se o to pokoušet, jestli nepřehlížím nějakou speciální květinku, nebo třeba nějakou příjemnou zajímavost, která by mi pomohla se rozhodnout u které z dívek začít.

Osud - 12. května 2010 17:29

"É, něco by byló.. voni větčinou řeknou nejlepší a pak hltají patoky, tak je aspoň nevokrádám tak móc..," sebral ti pohár z ruky, dolil to, co jsi upil a podal to nějakému mladíkovi. Tobě vytáhl nový pohár, chvíli hledal než našel jinou flašku. Víno v ní je husté a rudé. "Jó, Radma je dajná, ale ta jde spíš po místních, aby se dobře vdala a měla doma klid," naznačí na černovlásku v zeleno-černých šatech. "A pak támhle Bělka, ta v těch růžových šatech co jen sedí. Nezdá se, ale co vím..," nedokončil a jen se usmál. Tahle opravdu jen sedí, občas upije a dívá se po ostatních téměř smutných pohledem, brunetka s hnědýma očima. Trochu ti připomíná Elly, dvorní dámu tvé drahé Silamin.

Zellckantes Reinerds - 12. května 2010 17:39

Usměju se. Polžím mince a pult a ještě jich dost přisypu. Fajn takže si vezmu celou tu láhev a dva poháry. Tázavě se na něj podívám, jestli peníze stačí, kdyby ne tak to dorovnám. Pak se každopádně s vínem i poháry vydám za brunetkou. Ta růžová vám upřímně moc nesluší. Ale vsadím se, že červená ano. To už dívce podávám naplněný pohár. A i když sem si nepřisedl, aby ji přímo neobtěžoval, tak stojím blíž než se sluší a celou dobu se jí dívám přímo do očí.

Osud - 12. května 2010 18:01
	Děvče tě sledovalo od doby, kdy bylo jasné, že jdeš za ní. Přesto nějak dokázala sklopit oči a pak je zvednout tak, jako by byla tou nejnevinnější. "To je.. milé," jemně se usmála a váhavě si vzala pohár. Stejně váhavě, ne-li víc, pak hleděla na víno. "Posadíte se?" naznačila rukou k volné židli, nedotčený pohár položila na stůl.

Zellckantes Reinerds - 12. května 2010 18:17
	Usměju se a sednu si naproti ní. Sám se přikloním pohár k ústům a ochutnám víno. Kdybych měl nějaký nápoj lásky neváhám a přileju vám ho tam. Ale nebojte, žádný nemám ani jsem neměl. Znovu se napiju vína teď už víc. Takže, co se tu vlastně slaví? Celou dobu se dívce dívám do očí a usmívám se.

Osud - 12. května 2010 18:24
	Tiše se tvé poznámce zasmála a zahleděla se někam do tančícího davu, prsty zatím točí s pohárem. "Je to zábava. Tancovačka. Hostinskému jde o peníze, hostům o zábavu a příjemné chvíle," tehdy sklouzla pohledem zpátky k tobě.

Zellckantes Reinerds - 12. května 2010 18:42
	To že dívka nepije už nijak neřeším, víno je dobré, klidně si ho užiju sám. A tobě jde o co? Začnu dívce tykat, aniž bych se dovolil.

Osud - 12. května 2010 18:51
	"Mám ráda zábavy. Hudbu a tanec, smích a nakonec pití. Je tady veselo a to má přece rád každý, nebo ne?" prohlíží si tvou tvář, pokud ti s jemným úsměvem na rtech nehledí do očí. Z tykání si zřejmě nic nedělá. "Taky tady jste, takže brzký spánek není nic pro vás."

Zellckantes Reinerds - 12. května 2010 19:02

Nejdřív dívce nechci odporovat, ale pak se s ní pustím do debaty. Ano, ale to všechno přeci nejde bez přátel, kteří se ve stejném duchu baví s námi. Přece jsi nemohla vědět, že za tebou přijdu. Pak se zasměju. Spánek je poloviční smrt ubírá nám dny života. Někdy sny mohou být příjemné, ale rozhodně se nevyrovnají těm které můžeme prožít ve skutečnosti. A to ani nemluvím o tom, jak kouzelná doba je noc, plná vášně a zakázaných tajů. Znovu se zasměju. Ale nenechám ji aby se příliš zaobírala mým vybízivým vtipkováním a nabídnu jí svou dlaň. Takže tanec?

Osud - 12. května 2010 19:13
	"Jen když mne povedete.. a nebudete příliš spěchat, abyste se vyrovnal ostatním tanečníkům," zastavila svou dlaň kousek nad tvou, ale nepoložila ji. "Slibte mi to, jinak nepůjdu," usmála se.

Zellckantes Reinerds - 12. května 2010 19:23

A ty mi slíbíš na oplátku? Ale nečekám na odpověď chytnu dívku za ruku a přitáhnu si ji k sobě. Pak ji vyvedu do kola. Tančit jsem se naučil v době kdy jsem utekl po otcově smrti z domu, právě hlavně lidové tance. Na dívku se každopádně nijak zapůsobit nesnažím, prostě jí vedu a radši pomalu a s ohledem. Jen kdybych viděl, že není tak špatná tanečnice za jakou se považuje bych přidal. Každopádně se jí celou dobu dívám do očí a i ji pobízím, aby se teda nechala vést a dívala se mi do tváře místo sobě pod nohy. Takže Hnědoočko jaká je má odměna, že na tebe nejsem zlý? Řeknu s úsměvem při tanci.

Osud - 12. května 2010 19:31

Bělka zvesela vypískla, až se po vás ohlédlo několik překvapených tváří. Zájem o vás však rychle opadl a zábava ve svém přirozeném duchu a tempu pokračuje dál. Dívka tančit umí, ale zároveň je trochu křečovitá a pokud se pokusíš přidat do kroku, brzí tě právě svou křečovitostí a zcela schválně. "Jsem Běla, nebo Bělka. Hnědoočko je jako na psa, i když se snažíte být milý," zakmitala řasami a přitiskla se k tobě o něco víc, ale lehká křečovitost se jí stále drží. "Nu, a co byste chtěl?" stejně jako jí baví mluvit s tebou jako s pánem, nakonec ze všech vesničanů tak nejvíc vypadáš. "Jen abych něco neslíbila a pak toho nelitovala."

Zellckantes Reinerds - 12. května 2010 19:47

Vím jak se jmenuješ, hostinský mi to řekl. Ale Běla zní hrozně obyčejně, pro takovou neobyčejnou dívku jako jsi ty, nemyslíš? Nechtěla bys být dnešní noc někým jiným? Třeba dvorní dámou, rozhodně tak skoro vypadáš. Co, Bianco? Nechám ji chvilku na rozmyšlenou a užívám si jak se ke mně tiskne, ale když si mi chystá odpovědět tak ji přeruším. No, a od Bělky bych asi chtěl hubičku. Ale Biancu bych pozval na procházku pod hvězdami.

Osud - 12. května 2010 20:02

"Áá, to by mě zajímalo, co dalšího ještě napovídal. Nebo ne, ne, nechci to vědět," odpověděla v žertu a co můžeš soudit, tak se po hostinském vůbec nepodívala. A pak jsi jen cítil, jak jí špička boty sjela po okraji tvé, když se nechala vést tebou v tanci a zároveň vyvést z míry. Pak se k tobě přitiskla ještě víc, její tvář se otřela o tvou. "Procházka by byla krásná," zašeptala. Přestala tančit, chytila tě za ruku a ve tvé blízkosti prošla tanečníky až ven. Ovanul vás chladný čerstvý vzduch, přece jen uvnitř bylo už zadýcháno, ale Běla tě nenechala se příliš dlouho rozhlížet a místo toho vykročila téměř prázdnou ulicí - ti, kteří postávali venku už zde nejsou, jen občas nějaká potácející se zbloudilá duše. Okýnka domků svítí, ale jsou zakrytá závěsy. "Stejně, být dvorní dámou není nic.. vhodného. Při té spoustě času kdo ví, co v těch svých načančaných hlavách vymyslí," podívala se po tobě s klidným radostným úsměvem.

Zellckantes Reinerds - 12. května 2010 20:11
	Zasměju se, tentokrát ale vážně upřímě, i když ten rozdíl samozřejmě není poznat. Způsobí to vzpomínka na Silamininy dvorní dámy. Tisíc způsobů jak se nechat hýčkat. Otočím se na dívku. Takže? Mylady Bianco, co pro vás váš rytíř může udělat?

Osud - 12. května 2010 20:30
	"Opravdu?" zeptala se se zájmem. "Zatím jen milou společnost, pokud souhlasíte," usmála se a přitiskla se k tobě málem stejně tak, jako při tanci. "A možná příběh z vašich cest?"

Zellckantes Reinerds - 12. května 2010 20:51

Přemýšlím nad tím, co vyprávět. Většina příběhů nakonec vyústí v podobnou situaci v jaké se v podstatě nacházím právě teď, repektive jak by rád aby dnešní noc skončila, takže vzhledem k okolnostem mi nepřijde příhodné vyprávět něco takového. Taky moc nechci zmiňovat příběhy ze Sagirasova dvora, hlavně je mi zatím docela příjemné, že dívka neví, že jsem skutečný šlechtic. Takže začnu vyprávěním jako jsem zachránil Silamin, když se jí splašilo zpřežení u kočáru. Konec ale trochu zkreslím a řeknu jen že se mi ta krásná šlechtična odměnila a pak odjela zpátky na své panství. Pak jsem přemýšlel o tom, že bych Běle mohl říct i o svém nynějším poslání, ale nechci si prací kazit noc, takže povídání ukočím. A znám spoustu rytířských balad. To bychom ale museli pro loutnu, kterou mám na pokoji v hostinci.

Osud - 12. května 2010 21:07
	"Umíte hrát na loutnu?" řekla polohlasně do noci, jako by to ani říci nechtěla. "K vašim příběhům je nutné hrát? Líbí se mi vaše vyprávění i bez toho a pak, jsem jen vesnická holka," naooko uhnula pohledem do strany.

Zellckantes Reinerds - 12. května 2010 21:19
	Zasměju se chytnu Bělu za ruku a vydám se s ní k hostince kde jsme s Kall Ahem ubytovaní. Pokud já vím, tak dneska v noci nejsi žádná vesnická holka, ale Bianca, dvorní dáma. Dvorní dámy milují balady. Dovedu dívku až před hostinec. Ale jestli se mnou půjde dovnitř už nechám čistě na ní.

Osud - 12. května 2010 21:27
	"Když nechcete ten polibek..," zvesela se zasmála a zvedla oči k nebesům. Doprovodila tě až k hostinci a pak směle do něj. Neřekla ani slovo k tomu, kde bydlíš, a jen s tichým přátelským pozdravem přešla vysedávající hostinskou. Ta se netvářila zrovna spokojeně, když vás viděla, ale na Bělku se usmála a pozdrav oplatila. Zřejmě se znají. "Mám počkat dole?"

Zellckantes Reinerds - 12. května 2010 21:37

Když vidím, že ty dvě si nepadly zrovna do oka znovu se upřímě zasměju. To nechám na vás mylady. Můžete jít čekat nahorů do komnat a já se mezitím postarám o nějaké víno nebo si jen skočím pro loutnu a budeme pokračovat v naší procházce nočními zahradami, nakonec noc je mladá. Mluvím normálně nahlas, popravdě jen ať to hostinská slyší, a vidí o co sama přišla. A mám pocit, že Běla ji taky ráda popíchne.

Osud - 12. května 2010 21:45
	Buď jsi Bělu neodhadl dobře, nebo prostě o něčem nevíš. Každopádně hostinská dělá, že nic neslyší a Běla je o něco nervóznější. I tak se na tebe ale usmívá. "Počkám tady, ale pospěšte si," pustila tě a o dva kroky poodešla.

Zellckantes Reinerds - 12. května 2010 21:54
	Usoudím, že Běla nejspíš nechce aby se tahle její stránka dostala na "veřejnost". Uvědomím si svou chybu. Je to evidentní, i když je tu spousta dobrých hostinců, obchodů a podobně, pořád je to jen malá vesnice. Skočím si do pokoje rychle pro loutnu a zas seběhnu dolů. S jistou obavou, že tam už dívku snad ani nenajdu.

Osud - 12. května 2010 22:08

Když se vrátíš dolů, hostinská sedí tam, kde seděla. Běla sedí dva stoly od ní s pohárkem vody. Jakmile tě uvidí, vstane a podle jejího výrazu je jasné, že je ráda, že ti to netrvalo déle. Odchod z hostince vypadá podobně jako váš příchod, jenže tentokrát může ono napětí mezi oběma slečnami opadnout aniž bys do toho byl vtáhnut. "Jen aby vám nepraskla struna, mám příběhy ráda. Klidně bych je poslouchala od ráda do večera," promluvila dívka jen kousek od hostince a je znát, že něco říct chtěla a jen těžce hledala co.

Zellckantes Reinerds - 12. května 2010 22:12
	Nebo od večera do rána? Usměju sem. Ale jsem ještě trochu nesvůj z celé té situace, kterou stále plně nechápu. Je tu nějaké příjemné místo kde se můžem posadit? Samozřejmě mám na myslí nějakou veřejnou zahradu, nebo jezírko, či něco podobného, ale nekonkretizuji to, počkám s čím přijde dívka.

Osud - 12. května 2010 22:26

Bělka vás zavedla až za město - brány jsou v noci stejně otevřené, jako ve dne, jen jsou lépe hlídané Z počátku netušíš kam vlastně jdete a nakonec vlastně můžeš být zklamaný. Je tady několik klád ze vzrostlých stromů poskládaných hezky k sobě a právě na ty si Bělka bez váhání sedne. "Nic lepšího tady není a na zemi není tak pohodlně, když dovolíte," vidíš, jak se její ruka mihla, když si odhrnula vlasy z obličeje.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 11:51
	Sice sem si to představoval úplně jinak, ale nakonec si stejně sednu co mi zbývá. Hned začnu hrát a "vyprávět" nějakou rytířskou baladu. Když "příběh" skončí obrátím se na dívku. Nechceš mi teď říct co přesně je mezi tebou a hostinskou od Zlatého smrčku? Usměju se, ale jsem z celé té situace divně znuděný takže je to nucený úsměv.

Osud - 26. května 2010 12:02

Dívka sedí s rukama v klíně a hledí střídavě do dálky a na tebe, když se však zeptáš, její hlava poklesne a oči sklouznou dolů k půdě pod nohama. "Vlastně nic," povzdechla si a zvedla hlavu. "Čekám dítě, proto se na mě lidi dívají skrz prsty. Někteří to odsuzují, jiní jsou příliš podezřívaví a myslí si, že je v tom zrovna jejich rodina, protože někdo viděl, někdo slyšel..," pokrčila rameny a na tebe se ani nepodívala.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 12:30

Sem v docela v šoku. A mám chuť zabít hostinského, z toho co Běla říká je jasné, že to musel vědět. Ale hlavně sem vzteklý i na samotnou dívku, muselo přeci poznat o co mi jde. Aha, tak to je skvělé. Je mi líto ale nemám čas ti dělat společnost jenom proto, že to neudělá nikdo jiný. A už vůbec ne když jediné o co tu jde je ta společnost. Pak se zvednu. A sám už ani nevím jestli se chci ještě vracet na zábavu a zkoušet to znovu nebo se na tuhle vesnici, kde krom společenské konvence všechny svazují ještě skutečnost, že se tu všichni znají a všichni o sobě "drbou", definitivně vykašlat. Taky sem naštvaný na Sagirase, v Zapovězeném městě bych zcela jistě takovou smůlu neměl. A protože mám zlou náladu tak dívce hodím nějaké stříbrné. Nakonec se vydám zptáky na zábavu.

Osud - 26. května 2010 13:11

Je zklamanější, než sama čekala a když hodíš mince, propukne v tichý pláč. Jediné, co za sebou ještě slyšíš je jak běduje, protože jí kvůli tomu každý odsoudí a že tím, že čeká dítě, přece nic nekončí, a že by nešla takovou cestu jen proto, aby si poslechla několik hloupých příběhů. Pak jsi mohl zaslechnout už jen dusot jejích nožek, jak zaběhla někam k lesu. Vracíš se tedy zpátky do vesničky, v hospodě je zábava v plném opilém proudu. Kromě hostinského a několika málo lidí vypadají všichni opile, pletou se, hulákají, zpívají a zkrátka se baví. Vesničané i hosté jsou v hospodě i před ní, kde tvoří skupinky a oddvají se rozhovorům nebo hádkám. Hostinský se na tebe zubí už od pultu. "Tak co, ještě lahvinku? Jste teda rychlej, to vám povím," položil na pult korbel piva.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 13:35

Tak se na něj zazubím. Jasně to byla tutovka, nějakou další těhotnou tu nemáte? Postupně moje slova i výraz chladne. Celou láhev už ani náhodou, zatím jen pohár. Komunikaci s hostinským tak omezím na objednávky, o jeho skvělé rady už vážně nestojím. Ještě se jednou porozhlédnu po lokále, ale při stavu v jakém se nachází většína osazenstva začínám vážně uvažovat nad tím, že už se na to "nahánění" vykašlu.

Osud - 26. května 2010 13:46
	"Jó tak proto jste tady tak rychle. Jinačí těhotnou a stejně dajnou čubku neznám," zazubil se tiše. Posunul k tobě pohár vína a ve volné chvilce se opřel o pult, chvílemi na sobě cítíš jeho pohled, ale nic neříká. K nahánění tady nikdo moc není, pokud se nevmísíš do slavícího davu. Žádná opuštěná duše v dohledu, jen sem tam pohled a úsměv.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 14:07
	Upíjím víno a přemýšlím. Nakonec se rozhodnu, že než abych to zabalil, tak se prostě aspoň opiju. Takže vypiju pohár do dna a hned si objednám další. Pak se taky vydám na plac a vytáhnu k tanci jakoukoliv dívku, která zrovna není vyloženě zaměstnaná a která není vyloženě proti. Když dohrají jednu písničku zajdu se pořádně napít a pak se zas vrátím do kola.

Osud - 26. května 2010 14:33

Tancuješ, piješ, bavíš se. Jak ses dostal do správného hostince, pokoje a své zaplacené postele nevíš. Vlastně nevíš vůbec nic, pamatuješ si Bělku, jak ses vrátil do hospody, hostinského a kousek zábavy, zbytek je zastřen temnou mlhou. A když s tebou Kall Ah takhle třese, není to příjemné pro hlavu ani pro žaludek. "Ne, není mrtvej. Jste ještě neviděla mrtvolu, co?" slyšíš matně jeho hlas, a pak nějakou ženu, jak něco tiše odpověděla.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 14:37
	Nahmatám polštář a připlácnu si ho na halvu. Co sakra chcete? Vypadněte. Doneste mi něco k pití, vodu. Zamručím nevrle. Asi bych se podíval kdo je ta žena co tu je s Kall Ahem, ale nemám na to sílu, navíc tuším že to bude ta kráva hostinská.

Osud - 26. května 2010 14:47
	"A nechte toho, vždyť ví..o.. lo," zaslechneš ji v krátké chvilce mezi probráním a polštářem, zní tak nějak zaraženě a smutně zároveň. Kall Ah nepřestává. Jeho velké hrubé ruce tě chytily za ramena a dál s tebou třesou.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 14:57
	Hodím polštář po Kall Ahovi, posadím se a párkrát se kolem sebe oženu. Di do prdele, oba, co na tom nechápete, je mi blbě, táhněte. Jedno oko mám zavřené a druhé mžourám nejdřív na Kall Aha a pak na tu ženu co tu je s ním.

Osud - 26. května 2010 15:05
	Kall Ah je po tvém útoku takový radostný, žena je dle očekávání hostinská a tváří se příšerně, navíc je pobledlá. "Už je ráno!" zvolal Kall Ah, zřejmě aby vyzkoušel, kolik toho ještě sneseš, než opravdu vybuchneš a vystrkáš je z pokoje. "Čas vstát! Musíme pokračovat v tom.. v cestě. Kdy jste se stačil tak zřídit?" hodil polštář zpátky na postel, kousek před tebe.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 15:55

Zmručím. Kall Ahu ksakru tos nikdy neměl kocovinu nebo co, že nemáš kapku soucitu. Zas si zpátky lehnu a zhluboka oddychuju. Kde asi, byl jsem navštívit zdejší sirotčinec nejspíš. Nikam nejedem, už sem ti to říkal zítra, zrovna teď ti to nehodlám opakovat. Pak se postavím, nejdřív chci rychle, ale pak zpomalím. Tak a teď ven oba, leda že by si tady madam z kazišukova chtěla lehnout ke mně do postele. Vystrčím je oba z pokoje a nejsem ani trochu ohleduplný, oni taky nejsou. A tu vodu! Rozkážu ještě a pak už zabouchnu dveře a jdu se vrátit do postele.

Osud - 26. května 2010 16:29

Psovod se jen chechtá tomu, jak jsi vyřízený a je ti zle, hostinská je bledší a roztřesenější, ale pak se v ní něco pohne. "Co si to dovolujete! Okamžitě vypadněte! Ven! Nejsme žádný hambinec! Nebudu ve svém domě trpět žádné nadávky od násilníka! VEN! HNED!" a s tím vyletěla ze dveří, oči úplně zarudlé. Kall Ah se po ní jen nešťastně ohlédl. "Asi bychom se měli zdekovat. Jdu si zabalit.. zatím.. se proberte," promnul si bradu a přitáhl ti k posteli vědro s vodou, které stálo opodál.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 16:56

Nikam nejdem. Ucedím ke Kall Ahovi. Vyrazím ze dveří, doběhnu hostinskou a chytnu ji za paži. Tak moment jak násilníka? Já si toho sice moc nepamatuju, ale takovou vyžlovatou ženskou jako jste vy bych teda určitě nenásilnil. Ruku jí pořád držím, ale jen tak pevně aby se mi nevysmekla. Samozřejmě druhou ruku má volnou a to je i můj plán. Dostat ránu, po které se pak svalím na zem. Ráno si myslela, že jsem mrtvý, musela k tomu mít nějaký důvod, takže předpokládám, že mě něčím přetáhla už v noci, i když žádnou bolest necítím.

Osud - 26. května 2010 17:11

Jen jsi dořekl, co jsi měl na jazyku a už tě bolely obě tváře, jak tě propleskla druhou rukou. Je celá roztřesená a uplakaná, ale teď se jí v očích objevila bojovnost. To už ale ležíš na zemi ve svém hraném ublížení na zdraví. Slyšíš, jak překvapeně hekla a šoupavě ustoupila. "Kalle! Kalle! Vážně mu něco je! Pojď sem!" Psovodovo dupání utichlo kousek od tvé hlavy. "Do psích kulí! Co se stalo? Coste mu udělala?" "Řekl mi, že jsem vyžle a že by mě neznásilnil.. dala jsem mu jen dvě facky. Je mrtvý?" "U bohů, ženská! Lidi neumíraj kvůli dvěma fackám. Asi ho zmohl ten běh za váma. Zabít by ho zabil leda pád," zabručel Kall Ah a to už cítíš, jak na tebe šahá a naklání se, aby zjistil, jak na tom jsi. "Je mrtvý?" vypískla znova hostinská. "Já nevím, dýchá. To vidím," cítíš, jak se suchá kůže na jeho rukách zachytává za látku tvého oblečení. Zvedl tě a zamířil pravděpodobně zpátky k pokoji. "Doneste něco k jídlu, až se vzbudí, bude se to hodit." Cestou škobrtal, dvakrát narazil tvýma nohama do zdi, ale po té strastiplné cestě jsi zase ucítil měkkou postel pod zády. A hned na to slušnou dávku studené vody na obličeji. "Hej! Pane!"

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 17:21
	Vyprsknu když mě polije vodou. Pak se rozhlédnu. A zkontroluju že tu hostinská není. Říkal jsem že nikam nejdem. Zazubím se, ale pak se zas vrátím do kocovinového zamračena. Tak jo a teď mi koukej říct co se večer dělo, něco ti určitě řekla, jinak by ti neříkala Kalle.

Osud - 26. května 2010 17:33

Protočil oči. "Stejně vás vyhodí," dodal, ale pak si od stolu přitáhl židli se posadil se. "Žádná sláva, abych pravdu řek. Jak jsem šel ven, nic jsem nezjistil. Všechno je tady v pohodě, lidi jsou šťastní, protože mají peníze. Jen tady před dvěma dny umřela nějaká mladá holka," pokýval hlavou. "No, zastavil jsem se, kde se dalo, abych si to tady prohlíd a pak se vrátil sem. Ona seděla dole a byla celá naměko, ubrečená. Tak jsem si k ní sed a ona něco povídala o nějaké holce, že tu byla s váma a čeká děcko nebo co. Jsme si spolu dali pár panáků, skamarádili se a šli na kutě. Ráno už toho byla plná vesnice," odmlčel se. "Že našli tu mladou holku, co tu byla s váma, kousek za vesnicí u stájí. Byla celá domlácená, šaty na cáry a ještě jí pokousalo nějaké psisko. Zdivočelej pes, řek bych, ale oni pořád že vlk. Jsou z vlka úplně posraní. To je tak celý. Jak jste se sem dostal nevím, asi po svých."

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 17:52

Zarazím se. Sakra já chtěl mít dneska volno. V Badianu taky nějaká umřela, tehdy my to nepřipadlo jako nic zvláštního, ale naše dvojice prošla v té době Badianem a mířili sem a ty teď říkáš, že tady taky zhruba v té době umřela holka. Třeba je něco, co o tě životadárcích, nebo co je ta naše hladaná vlastně zač, nevíme. A nebo hůř ten zmetek co ji unesl je nějakej... zmetek. Nakonec vstanu a začnu se pakovat. Tak jo vypadnem. Sbalím si rychle věci do vaků, a vyndám ještě pár stříbrňáků. Pak sejdu i se zavazadly dolů, s tím že odchytím nějakého pacholka, ať nám osedlá koně a dám mu i vak kde nejsou peníze. Pak se posadím ke stolu. Vývar! A tu vodu! Křiknu.

Osud - 26. května 2010 18:28

Hostinská zůstane stát na půl cesty od schodů, protože ti nesla teplou vodu a vypadá opravdu vyjeveně. A stojí tam dál, i když si rázně poručíš. To už ale ze dveří kuchyně vykoukne zamračený hostinský. Tehdy si mimo jiné všimneš, že lokál je docela prázdný, i když slunce je už poměrně vysoko na obloze. Voda přistála kousek od tvojí nohy, bez jediného slovíčka a dost těžce. Zřejmě je naštvaná. Za chvíli se ti z rukou hostinského pod nosem objevila miska voňavé polévky a kus chleba.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 18:47
	Nejdřív sním polévku. Pak se trochu opláchnu, je mi jedno že přímo v lokále. Vodu jsem chtěl hlavně na pití, ale už to neřeším napiju se z nějaké studny pak ve vsi. Když sejde i Kall Ah zas všechno zaplatím, co jsme dlužní. Kde je Bětka teď? Zeptám se hostinské nebo hostinského, podle toho kde se mnou vyřizuje placení.

Osud - 26. května 2010 18:50
	"Bělka," ošil se hostinský, odkašlal si a několikrát nervózně přešlápl. "Je doma. Proč se ptáte?"

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 18:55
	Tázavě se na hostinského podívám. No prý ji našli zbitou, a vaše sestra z toho nejspíš vyvozuje, že jsem ji nutně musel zbít já. Taky se chci přesvědčit že je v pořádku. Kde najdu její dům, nebo kde bydlí?

Osud - 26. května 2010 19:01
	"To našli," zaujal bojovnější postoj, odfrkl si a podíval se ke dveřím. "Ulicí rovně, jak je ten zelený dům, tak tam zahnete a je to třetí dům po pravé straně. Ale nevím, jestli vás k ní pustí. Byl jste poslední, kdo ji viděl a pak jste se šíleně opil," sebral špinavý talíř.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 19:03
	Znovu udělám tázavý pohled. Zajímavé co tu považují za to šíleně se opít. Ale neřeším to. Počkám na Kall Aha, vezmem koně a pojedem k domů který mi popsal hostinský.

Osud - 26. května 2010 19:13

Nikdo už vás v hostinci nezdržoval, hostinská se ani nepřišla podívat. Jen Kall Ah na chvíli zmizel v kuchyni jako by se nechumelilo. Venku už vám lidé věnovali víc pozornosti, někteří dokonce ukazují a něco si šuškají. Psovodovi i psovi, kterého dneska vidíš popvé, je to jedno. Dům najdete docela snadno. Když zaklepeš na dveře, otevře ti Bělce podobná slečna, o něco mladší. Zřejmě její sestra. "Co chcete?!" vyštěkla na tebe. "Tady nemáte co pohledávat!" můžeš si všimnout kruhů pod jejíma očima a pak si vzpomeneš, že jsi ji asi včera viděl na zábavě.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 19:16
	Jdu za Bělkou. Řeknu prostě a čekám jestli mě pustí dovnitř. Když ne a bude chtít zavřít prostě jí zarazím a "pozvu" se sám.

Osud - 26. května 2010 19:21
	"Tak to teda né! Táhni do háje, ty zmetku! Vypa..!" od dveří ji odstrčil muž středních let, podle všeho otec obou děvčat. Té mladší vynadal a poslal jí do kuchyně. "Proč ji chcete vidět?" zabručel a opřel se o rám dveří. "Vytrpěla si myslím už dost."

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 19:25
	Podívám se muži přímo do očí. Celé mi to přijde nějaké divné, dívka jim přece musela říct kdo to byl doopravdy. Chci vědět kdo jí to udělal. Nebo jestli ona tvrdí, že já, tak si to vyslechnout od ní.

Osud - 26. května 2010 19:35

"To netvrdí," zamručel zamyšleně. "Jenže je to hloupá holka, kdo ví, co jí v hlavě přeskočilo.. možná vás jen kryje. To svoje děcko má taky jen tak, bez otce," odrazil se od rámu dveří. "Tak pojďte," uhnul ti z cesty. Dům je hezký, prostý. Procházíte jím až do zadních pokojů. Ten, kde leží Bělka je tmavý díky zataženému oknu, ale jinak působí příjemným veselým dojmem. Na stoličce u postele je lavor s krvavou vodou a několik hader. V peřinách leží zbědovaná dívka, odřená a s modřinami. Místa, která nejsou nijak poškozená, dávají jejímu jménu nový výzam.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 19:38
	Sednu si na kraj postele. Hmm, dobré ráno, Bělko. Pozdravím dívku abych zjistil jestli je vůbec vzhůru

Osud - 26. května 2010 19:41
	Její otec chvíli stojí u dveří, ale pak je nechá jen pootevřené a odejde. Ticho. Vidíš, jak se lehounce zvedá a zase klesá peřina tam, kde má hruď. Pak něco zamručí.. a otevře napůl oči.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 19:43
	Nějakou dobu prostě čekám. Aby mě vůbec zaragistrovala. Můžeš mluvit? Nechceš něpít nebo něco? Samotnému je mi jí docela líto, ale sama je hlupačka vůbec nechápu proč se vydala do lesa místo aby šla zptáky do vsi.

Osud - 26. května 2010 19:49
	"N-ne..," vydechla. "T-o je v pořádku," skoro se usmála, ale rychle jí to přešlo. "C-o.. tady.. dě-láš?"

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 19:52
	Usměju se, je to spíš reflex než že bych si doopravdy myslel že jí tím nějak pomůžu. Chci vědět co se ti stalo, vážně. Ve vesnici se říká, že sem tě zmlátil já, ale budiž do zítřka stejně budu pryč to mi může být jedno. Možná mám ale výčitky, že sem tě u toho lesa nechal samotnou.

Osud - 26. května 2010 19:58
	"Vlk..," hlesla tiše a vytáhla zpod peřiny ruku, celou až po loket ovázanou obinadlem. Přesto nějaká krev prosakuje. Neudržela ji ale zvednutou dlouho. "Nem-ůžeš z-za to.. je.. dobře.. ž-e.. s-se to stalo."

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 20:05
	Přijde mi to nějaké divné. A ty modřiny? Ty si potratila že? Přijde mi že mi Bělka lže. Nejhorší je, že tohle očividně nijak nesouvisí s těma dvěma, které stopujeme, a já bych spíš měl pátrat po nich. Ale prostě když už sem se do toho připletl, tak té dívce chci nějak vážně pomoct.

Osud - 26. května 2010 20:09
	"Ano..," na okamžik propadla do očividné deprese. Zdálo se to neuvěřitelné, jak se na okamžik změnil její obličej. Příšerný obrázek. "Spa-dla jsem..v les-e.. před vl-k-em..," znovu se na tebe pokusila usmát. "Není.. tvoje vina. Nehoda.. nic víc."

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 20:12

Bělko, vážně bych byl rád kdyby jsi mi nelhala. Chci ti pomoct. Můj přítel je psovod, ani tě nemusel vidět a bylo mu jasné, že celá ta historska s vlkem je vymyšlená. Někdo na tebe pustil psa. A ten někdo tě taky zbil. V podstatě blafuju i když jsem o tom docela přesvědčený. Zatím se dívky neptám kdo to byl i když to mám v plánu. Prozatím jen sleduju její reakce a nechám ji, jestli se třeba nerozpovídá sama.

Osud - 26. května 2010 20:23

"Neměj.. výčitky," opět na chvíli zvedla ruku a zadívala se na ni. Prsty má všechny, ale těžko říct, jestli jsou poškozené nervy nebo jí chybí třeba kus masa výš. Takhle vypadá její ruka relativně v pořádku. "Není to tvoje star-rost.. ničí," spustila ruku, jako by byla zdravá a vzápětí sykla bolestí. "Možná.. to b-yl pes. Pes nebo vlk.. jako b-y to neb-ylo jedno. Budu v pořá-dku," visí na tobě unaveným pohledem, ale bolest ze ztráty dítěte je pryč. Možná kdyby na to opět pomyslela, vrátila by se, ale zatím je klidná. "Leda.. b-y sis mě chtěl.. vzít," zazubila se, i když trochu bolestně.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 20:32

Už na to nic neříkám, nechci na dívku vyvýjet zbytečný tlak, sice nemám tak úplně čas, ale teď sem se do toho zapletl ještě víc, takže sem rozhodnutý jí pomoct. Tak mi aspoň dovol vyměnit ti ten obvaz na té ruce. Jestli dívka svojí převážu jí ruku, kde jí prosakovala krev, krvavý obvaz pak jakoby peru v lavoru ale ve skutečnosti ho schovám do rukávu. Pak dívku políbím na rozloučenou na čelo a vyjdu ven. Když s Kall Ahem popojedem trochu dál vytáhnu zkrvavený obvaz. Dokázal by Bark najít toho psa co jí pokousal?

Osud - 26. května 2010 20:38
	Ruku má zle pokousanou. Kus kůže byl zřejmě vytrhnut, protože má na ruce čerstvé stehy do tvaru písmene V. Kromě toho tam byly další stopy po kousnutí, nějaké oděrky. Co se v domě dělo dál nevíš. "Co?" podíval se po tobě Kall Ah. "To je té holky? Ale my máme hledat jinou, ne psa..," namítl. "Ale našel. Asi."

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 20:42
	Víc než den tomu věnovat nebudem. Kdyby se to nestalo stejně sem měl v plánu zdržet se tu tak do večera. Pak podám obvaz psovodovi ať dělá co umí.

Osud - 26. května 2010 20:49
	Bark chvíli čichal k obvazu, pak se sehnul k zemi a začal čmuchat. Dovedl vás až ke stájím, kde je patrná krvavá skvrna. "Tady ji asi našli," broukl Kall Ah.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 20:51
	Porozhlédnu se kolem. Přepokládám, že sem ji někdo dotáhl, spíš než že by se sem nějak dostala sama. Ale stopování nechám na Barkovi. Taky může být důležité čí to jsou vlastně stáje, ale s tím se začnu zabývat až když nás už Bark nebude mít kam dovést. Jestli tu nic není vydáme se dál po stopě.

Osud - 26. května 2010 21:00

Žádné stopy po tažení tady nejsou, ani v okolí. Kall Ah dá Barkovi povel a pes začal znovu hledat. Zavedl vás až do lesa, kde jsou v blátivé kaluži stopy psovité šelmy. "Byl to pes. Asi nějaký divoký a vyhládlý, jinak nevím, proč by tady běhal a někoho napadal," zhodnotil stopy psovod. Bark jde lesem pomalu dál, ohlíží se na vás, ale neštěká. Stopy vidíte i hlouběji v lese, ale můžou vést napříč celým lesem a zase zpět.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 21:07
	Mně se to nelíbí. Hledám víc stop, Bělčiny a nejlépe stopu ještě nějaké jiné boty nebo nohy. Nemyslím si, že to byl divoký pes. Ty jí neviděl, ale ona byla celá pomlácená, prý že z pádu jak před ním utíkala. Jestli má Bark pořád stopu jedeme prostě dál.

Osud - 26. května 2010 21:17
	"Třeba vážně spadla. Kmenů, větví a pařezů je tady dost," pokrčil Kall Ah rameny. O několik metrů dál konečně nacházíte stopy, které by mohly patřit Běle. Kus od nich jsou psí, ale žádné jiné. Potvrzuje to její historku, jenže násilník se klidně mohl objevit až někde u stájí. Na větvičce na jednom ze stromů je kousek jejích šatů. "Kam až chcete jít?" Kall Ah sleduje Barka, ten se žene dolů lesem.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 21:20
	Až toho budu chtít nechat dám ti vědět. Aspoň že Bark má stopu. Jestli ten pes byl skutečně divoký bude jasné, že Běla nejspíš říkala pravdu. To že by ji někdo zbil až u stájí mi přijde jako hloupost. Hlavně je prostě najít toho psa.

Osud - 26. května 2010 21:30
	O nějakou půlhodinku později dojdete k okraj vesnice. Zahrada jednoho z domů zasahuje až do lesa, kde plot prostě nepokračuje. Je tady vzadu malý dvorek, několik slepic a vzadu u boudy je přivázaný pes, který se rozštěká na Barka. Žádné obyvatele domu nevidíte, dům je kromě štěkotu tichý a klidný.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 21:33
	Podívám se vítězoslavně na Kall Aha, ale uvědomuju si že bude lepší když budeme potichu. Takže? Zašeptám. Vrátil bych se zptáky na návsí a poptáme se komu tenhle domek patří. Čekám co Kall Ah, a taky vyhlížím jestli psí štěkání nepřiláká obyvatele domku, možná by bylo nejlepší vytratit se co nejdřív.

Osud - 26. května 2010 21:41
	"Klidně, nemám nic lepšího na práci.. bohužel," psovod zavolal psa a sám se vydal zpátky bez řečí. U domku se nikdo neukázal. Buď tam nikdo není, nebo jsou na štěkání už zvyklí. Ve městečku to mezitím trochu ožilo. Šok a vzrušení z útoku na Bělu opadl, ale stejně se po vás lidé ohlížejí.

Zellckantes Reinerds - 26. května 2010 21:47
	Najdřív se chci poptat jen tak někoho na ulici, ale nakonec se vrátím zptáky před Bělčin domek. Zaklepu s tím, že si tentokrát chci promluvit s jejím otcem. Doufám že nás oba pozve dál, ale když ne klidně to můžeme vyřídit mezi dveřmi, jen ho poprosím o nějakou tu vodu na pití. Začnu tím, že se ho zeptám na domek, ke kterému nás dovedl Bark a jeho majitele.

Osud - 26. května 2010 22:00

Dívčin otec je dost překvapený, že jste se tak brzy vrátili a už tě chtěl zavést za Bělou, které se prý udělalo líp, ale pak tě nechal domluvit. "Ten domek patří Buktovým. Starý Bukta byl kdysi švec, ale pak začal obchodničit a vydělávat. Jeho žena prodává na trhu, on čas od času taky, ale už je starý, tak to víte. Syn se potatil, zajišťuje dovoz nějakých věcí do vesnice, nevím přesně, co," postavil na stůl vodu i bílé víno. "Nejsou nijak zvláštní. Před pár lety vlastnil půlku statku, ale pak ho prodal. Kousek od jejich baráku našli nějaké tři dny zpátky mrtvou dívku, byla jako kvítek. Chudák."

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 16:22
	Začíná to být nějaké zamotané. Hmm, a ta dívka umřela jak, nevíte? Zeptám se, povůdně jsem vycházel, že toto úmrtí bude souviset se smrtí té dívky z Badianu. Ale třeba to naopak souvisí s napadením Bělky.

Osud - 02. června 2010 17:40
	"Nevíme. Našli ji už mrtvou," řekl nešťastně s vrtěním hlavou. "Neměla ani oděrku, bylo to divné, ale takové nešťastné věci se občas se stávájí."

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 18:04

Takže to s Bělkou nejspíš nesouvisí, to usnadňuje situaci. To hlavní jsem se už dozvěděl. Možná bych už mohl znovu zatlačit na Bělku, ale asi bude lepší posbírat ještě nějaké důkazy. Dost dobře mi může tvrdit, že se ten pes prostě jen utrhl a zaběh. A dost dobře to může být i pravda. Dobře, děkuji. Ještě si něco zjistím a zase přijdu. Přemýšlím, jestli mu říct, že jeho dceru pokousal Buktovic pes, ale nakonec se rozhodnu to nechat na později. Takže se rozloučím a vydám se za hostinským ze zábavy. Chci se ho zeptat jestli Bělka mělo něco i s mladým Buktou.

Osud - 02. června 2010 18:13

Hospoda je skoro prázdná, jen vzadu u okna sedí dva mladíci nad pivem a o něčem se baví. "Héé! Dobré! Už to všecko vím! Šecko jsem slyšel! A říkal jsem jim, že jsem s váma mluvil a jste jen nadrženej býk, ne nějaký šílený hovado, co by té holce ublížilo!" mladíci se po vás nepodívali a jestli náhodou ano, nestálo to za řeč. Za to hostinský se z tvého příchodu tváří div ne nadšeně. Když se zeptáš na Bělku a Buktu, na chvíli se zamyslí. "A něco k pití? No, ona ta holka měla pletky snad s každým, koho znám, tak je to možný. S nikým ale nic vážnýho, jen si užívala. No a před pár týdny přišli s tím, že čeká děcko a stala se z ní černá ovce, ale že bych je nějak víc viděl spolu. Ale víte, že jo? To je týden nebo dva zpátky, seděla tu jako včera a on jí něco povídal, pak odešel. Víc nevím."

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 18:19
	To mi moc nepomohlo, možností je pořád hrozně moc. K pití? Ani ne, včera sem vám udělal docela slušnou tržbu řekl bych, i když si to moc nepamatuju, soudím jen podle bolesti hlavy. Na to asi nic nemáte co? No a na toho mladého Buktu nějaký drb nevíte. Třeba s čím že to vlastně obchoduje. Sednu si někde k výčepu, normálně bych postál, ale pořád mi prostě není dobře.

Osud - 02. června 2010 18:53

"Třeba zelňačku s klobásou?" zakřenil se. "Podívám se, co tam vzadu zbylo," než ale odešel, ještě jednou zapřemýšlel nad Buktou. "Na toho? To je jako hledat prasečí chlup v kuřecí polívce! To je kliďas, hodný kluk! Oni obchodujou se vším, hlavně s pivem a vínem, pak taky nějaké věci k jídlu, sem tam zelenina nebo ovoce, co tady není nebo se moc nepěstuje, nějaké látky, od všeho trochu. Odsaď se daj prodaj vlastně jen koně," odešel a vrátil se s miskou polívky a kusem chleba.

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 19:06

Možná to vážně byla jen nehoda a ten pes se prostě utrhl. Na druhou polívku už sice moc chuť nemám, ale jestli se mi po ní udělá líp tak proč ne. Hostinského se už nemám, kolem záležitosti s Bělkou na co zeptat. Takže než dojím polívku využiju abych se poptal na náš skutečný úkol. Teď trochu z jiného soudku neobjevili se ve městě dívka s mužem... Popíšu mu je. Možná se scháněli po koních, i když to asi většina lidí co přijede do toho města. A pak mě ještě zajímá ta dívka, kterou našli mrtvou nějaké ty tři dny zpátky.

Osud - 02. června 2010 19:20

Polívka je hustá, mastná a taky docela kyselá a rozhodně výborná. Chleba je na tom v porovnání s ní mnohem hůř. "Tudma projde opravdu hodně lidí a hodně z nich se shání po koních, jak jste řekl. Nepamatuju se, navíc sem tolik lidí nechodí, když jsou kolem lepší hospody a hostince. Proto jsme domluvení na těch zábavách, uživíme se tak všichni. Já jednou za tejden a oni zbytek," podepřel si hlavu a sleduje, jak ti chutná. "No jo, Zuda. To bylo veselé děvče, sice trochu zdrženlivější, ale milá a hodná. Minulý rok mi tady pomáhala. Umřela někdy později ráno, to jako, že ne hned za svítání. Našli ji vlastně kousek od Buktových. Proto se na ně ptáte? To né! Její rodina žije kousek odtud, někam šla a umřela. Ta holka byla zdravá jako řípa, za to se zaručím, netuším, co se mohlo stát."

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 19:27

Otřu si ústa chlebem, to je tak jediné na co je dobrý. Popravdě původně jsem uvažoval tím směrem. Víte Bělku pokousal Buktovic pes, vystopovali jsme ho podle pachu její krve. Zvážím, že to hostinskému můžu říct, jasně že to nikomu vyžvaní, ale rozhodně to nebude hned, jak sám říkal moc lidí mu sem normálně nechodí. Ale už taky vím, že ta dívka, Zuda, umřela bez jediného škrábance. No a na Buktovi sem se ptal, protože chci ještě zjistit jestli se ten pes prostě utrhl, nebo v tom hrálo nějakou roli to děcko. Bělka každopádně potratila. Mluvím docela klidně, ale čekám, že ho to aspoň trochu šokuje, třeba mi tak ještě něco řekne. Jinak je asi čas navštívit už přímo Buktovi.

Osud - 02. června 2010 19:55

"Co?!" podivil se hostinský a napřímil se, z pod pultu vytáhl vlastní korbel s rozpitým pivem a pořádně se napil. "Jste si jistý? Oni s ním chodí ven, nemohl váš pes spíš najít jen pach toho psa, protože s ním někde byli?" poškrábal se na hlavě. "Chudák holka. Hlavně, aby to přežila.. chudák. Ona by z ní nebyla špatná máma, prostě se ráda bavila, ale jak věděla, že čeká to děcko, tak tady jen seděla a občas si zatancovala, ale byla hrozně opatrná. Aby ztoho nezešílela..," vrtěl nad tím hlavou. "Jo. Buď umřela na slabost nějakou nebo na jed, ale nejsem doktor."

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 20:06
	Dojím, vstanu, zaplatím a bez dalších slov se vydám k Buktovým. Každopádně jdu s Kall Ahem a Barkem. A po cestě se zeptám Kall Aha na možnost, se kterou přišel hostinský. Chci jít na mladého Buktu tvrdě, přímo ho obvinit, ale měl bych si být jistý, že Bělku skutečně pokousal jeho pes.

Osud - 02. června 2010 20:17

"Možné to je. Jenže mi chcete říct, že se s tím psem procházeli po lese a kolem toho statku nahoře aže to Bark cítil, takže nás dovedl k nim. Jen tak. Jako možné to je, jestli s ním tak chodí ven. Barka by teď taky mohli stopovat po širém okolí," zřejmě neví, co si myslet. "Asi jo. Jen teda nevím, proč by někdo, kdo má psa na řetezu u baráku s ním chodil tak mc do lesa. Lovecký pes to není, vychovaný taky nevypadal." Bark na tebe ve hře doráží a pořád se kolem tebe motá. Zřejmě si tě za tu chvíli docela oblíbil. Buktovic domek je zepředu hezký a udržovaný, stejně jako zahrádka a plot nebo květináče na okně. Zezadu to rozhodně vypadalo hůř.

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 20:20
	Zaklepu na dveře a počkám. Chci mluvit s mladým Buktou, takže jestli mi otevře někdo starší nebo žena zeptám se na jejich syna.

Osud - 02. června 2010 20:27

Otevře ti jeho maminka. Chvíli se diví, protože tě nezná, ale nezdržuje tě zbytečnými otázkami a jen ti řekne, ať počkáš. Do domu tě ale nepustí. Za chvíli se dveře otevřou znovu a před tebou stojí vysoký a poměrně statný mladík, špinavý a s kladivem v ruce. Na nohavicích kalhot má zachycené piliny, asi něco opravuje. Sjel tě překvapeným pohledem. "Přejete si?" má příjemný hlas, rozhodně by sis ho dokázal jako obchodníka představit.

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 20:39

Mám výhodu, že očividně neví kdo jsem. Původně jsem to na něj chtěl vysypat, ale není na to vhodná situace, určitě se ve svém domě cítí jistě, může mi prostě jen zabouchnout dveře. Takže se uchýlím k lsti, nakonec se ten pes skutečně mohl jen utrhnout. Dobrý den, jsem tady proto, že mi váš pes včera dost ošklivě pokousal koně. Takže bych byl rád, kdybychom se nějak vyrovnali. Každopádně vycházím z toho, že je to skutečně ten pes, který Bělku pokousal. Jestli se jen utrhl, tak se pak musel vrátit aspoň trochu od krve, ale jeho majitel nemohl poznat jestli to byla krev lidská nebo koňská. Uvidíme jak se mladík zachová, každopádně jeho reakci pozorně sleduji.

Osud - 02. června 2010 20:44
	Mladík se zamračil. "Prosím?" chtěl si založit ruce na prsou, ale s kladivem by se mu to stejně nepovedlo, takže v polovině pohybu spustil ruce zase dolů. "Náš Mičko? A ten kůň ho pak dovedl domů a zase přivázal, nebo přesně jak se to stalo?" po přívětivém muži už není ani památky.

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 20:55
	Taky se zamračím. Takže chete říct, že se vám v noci ze včerejška na dnešek neutrhl z provazu, nebo vám neutekl když jste ho venčil. Třeba ho byl venčit někdo jiný. Rozhodně jsem neoblomný.

Osud - 02. června 2010 20:59
	"Rozhodně ne. Nevím, co jste si to vymyslel, ale ze mě žádné peníze nedostanete. Mičko je přivázaný, dokud ho neodvážu. Nevím sice, čí pes vašeho koně pokousal, ale můj určitě ne. Třeba to byl vlk," tváří se pořád stejně.

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 21:05
	Kysele se usměju. O to se má ovšem celá situace hůř. Chtěl jsem vědět, jestli to vážně nemohla být nehoda, ale to by byla asi moc velká náhoda. Vysvětlíte mi tedy, jak se mohlo stát, že vás pes pokousal Bělku. Řeknu suše a tvrdě a sleduju jeho reakci a rozhodně ho nenechám zabouchnout dveře.

Osud - 02. června 2010 21:10
	Protáhl se mu obličej, vykulil oči a pak zrudl. Jak se záhy ukázalo, vzteky. "Takže nejdřív váš kůň, teď Běla?!" vyrazil rázně dopředu, dveře ti zavírat rozhodně nehodlá. "Co si to vymýšlíte? Tu pokousal vlk, sama to prý tvrdila! Jak se vůbec opovažujete?! Ani vás neznám a snažíte se mě z něčeho obvinit?!" Barkza tebou zavrčel, ale protože na tebe muž nijak neútočí, zůstává u svého pána.

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 21:18
	Jsem klidný, ale jestli něco zkusím nebudu váhat tasit meč. Jak je tedy možné, že tady Bark vystopoval pach jeji krve až k vašemu domku. Nebo mám začít s tím dítětem a vaším motivem.

Osud - 02. června 2010 21:22
	"Jak to mám vědět? Třeba se šla projít?" zavrtěl hlavou. "Mým motivem? No povídejte, to mě zajímá. Už se těším až si vyslechnu další skvělý příběh o tom, jak za něco můžu. Vynechte to, že to dítě je moje. Já jsem s Bělou nic neměl, nikdy."

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 21:33

Moje teorie se sype jak domeček z karet, navíc mě už nenapadají žádné blafy. Nicméně pořád zůstávám klidný a soustředěný. Bavíme se tu o pachu krve. Chcete mi tvrdit, že ji pokousal nějaký zdivočelý pes a ona pokousaná nejdřív došla k vám a až potom se vydrápala nahorů ke statku kde ji našli, to nedává moc smysl co myslíte. Právě že nebylo, to vás muselo hodně ranit. Jsem tvrdohlavý, takže v tom prostě hodlám pokračovat.

Osud - 02. června 2010 21:44
	Mladík se dál mračí, ale očividně ti k tomu nemá co říct. V něčem ses prostě trefil. "Nehodlám se s vámi bavit. Nejste náhodou ten, kterého obvinili z toho, co se stalo? A chcete to hodit na mě?"

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 21:53

Ušklíbnu se. O žádném obvinění nevím. Babské tlachy, rozhodně nejsou to samé jako jasné důkazy. Poslyšte, kdybych vás chtěl usvědčit nejdu za vámi. Běla vás kryje, nejspíš proto, že sama má pocit, že vám ublížila a že si to snad zaslouží. A já ji nechtěl nutit ať proti vám vypovídá, vzhledem ke stavu v jakém je. Ale když na to přijde, a já za ní přijdu s tím co o vás už vím, tak to udělá. Já jsem za vámi přišel i proto, že se to dá vyřídit tiše. Což bude asi pro vás dva nejlepší. Uvidíme jestli se trochu uklidní a bude svolný k řešení jaké navrhnu. Jestli ne asi je na čase vážně odejít a zatlačit na Bělu.

Osud - 02. června 2010 21:59
	"Jaké důkazy? Že váš pes něco cítí? To nejsou žádné důkazy, milý pane," pořád je naštavný, ale o poznání klidnější. "Nenechám se tady vydírat nějký prachsprostým lhářem." Ustoupil zpátky kde dveřím, zjevně se s tebou nehodlá dál bavit, ale zatím nezvírá. A kladivem už taky nedostaneš.

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 22:08

Zamračím se. Je to nejspíš stejný tvrdohlavec jako já. Klidně seženu jiného stopařského psa. Ale jak vy vysvětlíte, že ho pach Bělčiny krve dovede sem? A co ten váš rozhovor před necelými dvěma týdny, když se rozneslo to s tím jejích těhotenstvím, v hospodě na zábavě. Další blaf, protože nevím o čem se bavili, a vzhledem k tomu, že je ten mladík v zapírání opravdu dobrý asi mi bude opět na nic. Ale jsem prostě tvrdohlavý.

Osud - 02. června 2010 22:12
	"Těhotná je víc jak měsíc," poznamenal hořce. "Chtěl jsem si ji vzít. Tím se tajit nebudu. Nemám a neměl jsem k ní odpor jako ostatní. Neodsoudil jsem ji za to, že jě těhotná. A ani jsem ji nevytáhl ven s tím, že si s ní užiju někde na seně, abych ji tam pak nechal, když zjistím, že je těhotná," zaútočil. "Nevím, co je špatného na tom, že jsem si ji chtěl vzít, když se k tomu otec nemá."

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 22:23

Přestávám to chápat. Sice mi lecos prozradil, ale začíná se mi ztrácet motiv. Takže tu byla, šla za vámi aby se vám vybrečela na rameni, když sem ji já nechal samotnou. Sám se přiznal, je to jediná možnost jak by se dozvěděl, že sem ji nechal když mi řekla, že je těhotná. Chtěla utěšit, po kolikáté už? Ale to je všechno, jenom utěšit. A ve vás to prostě vyvřelo. Doufám, že jsem se tentokrát už trefil do černého. Bylo by příjemné, kdyby se dál vyzpovídával, ale kdo ví co přijde, radši jsem připravený tasit meč.

Osud - 02. června 2010 22:28
	"Říkám si, proč se s vámi dál bavím," s úsměvem na rtech zavrtěl hlavou a odložil kladivo, které se už proneslo. "Nikdy se ke mě nechodila vyplakat. Na to má své kamarádky, pokud jí nějaké zbyly, a takové, jako vy. Neodsuzuju to. Nebyla tady, stačí vám to?" z okolí si vás nikdo nevšímá, město si dál žije svým životem stejně jako dům.

Zellckantes Reinerds - 02. června 2010 22:40

Zapřemýšlím se. Přemýšlím jak daleko je vlastně místo kde jsem Bělku v noci opustil od tohodle domku. Řekněme, že mluví pravdu, ale pak je jediná další možnost a ta je o dost odpornější. Ještě před chvílí jste říkal, že mě viní z toho co se Bělce stalo, ale pak se ukáže, že víte přesně jak to bylo, že jsem ji nechal, když mi řekla, že je těhotná. Takže buď přišla za vámi. Nebo jste nás celou dobu sledoval. Mám toho dost, vím že pach její krve vede k vašemu domku a vím, že tu buď byla nebo jste ji sledoval. Vím toho dost aby přiměl Bělu říct pravdu. Sbohem. I moje tvrdohlavost má své meze, tohle je poslední blaf, hlavně to už není ani tak moc blaf jako pravda.

Osud - 02. června 2010 22:47

"Jen umím poslouchat drby!" zavolal za tebou a pak docela klidně zavřel dveře. Kall Ah jde kousek za tebou, Bark je rád, že ti nic není a tak se snaží si s tebou zase hrát. Trochu tě tak špiní packami, ale nic, co by se nedalo oprášit rukou. U Bělky doma tě vítá opět její otec, ale z kuchyně tentokrát zachytíš mnohé tázavé pohledy. "Nepřeháníte to s těma návštěvama trochu?" vede tě domem k pokoji, kterým zatím naplňuje vzduch z otevřeného okna. Bělka leží na posteli oči má zavřené, ale když vás uslyší přicházet, otočí se k vám. I v její tváři můžeš číst jasný dotaz, co tady zase děláš.

Zellckantes Reinerds - 09. června 2010 17:04

Jsem naštvaný, původně jsem sem chtěl přijít s novinou jak jsem přišel na to, že to co se Bělce stalo může mladý Bukta, a že jsem domluvil, že její rodině dá aspoň nějaké peníze jako "náhradu". Takže mám co dělat abych na Bělčina otce nevyjel. Možná. Každopádně odjíždím, takže tohle je taky poslední návštěva, přišel jsem se rozloučit. Řeknu to jejímu otci ve dveřích do jejího pokoje aby to slyšela i dívka. Pak si zas sednu na kraj její postele. Vystopovali jsme pach tvojí krve až k domku Buktových. Taky vím, že si tě mladý Bukta chtěl vzít i když si čekala to děcko. Předpokládám, že Bělce není příjemné o tom mlvuit takže si vzdychnu a rychle dodám. Ale sama si dala dost dobře najevo, že nechceš abych to řešil, takže s tím končím. Stejně to možná byl jen výstřel do prázdna. Nakonec dívku pohladím po vlasech a políbím na čelo. Sbohem, snad tě v životě čekají už jen hezké věci. A jestli mi sama Bětka nechce už nic říct odejdu.

Osud - 09. června 2010 17:15

Když ses sklonil, chytila tě zdravou rukou. "Vždycky to chtěl, já nikdy. Myslel si, že takhle mě dostane. Ty stopy..," odmlčela se, jako by váhala, a pak tě pustila. "Jsem ráda, že to necháš být. Víckrát se už tady neukážeš, já tady musím žít." Tím to pro ni skončilo. Rozloučila se s tebou pouhým úsměvem, pak víčka zakryla oči a ona se znovu usmála. Kall Ah sedí venku kousek od dveří a opírá se o dům, očividně je otrávený. Když se objevíš, jen zvedne hlavu a zamžourá na tebe.

Zellckantes Reinerds - 09. června 2010 17:21

Ještě než vyjdu z domu dám jejímu otci, kterého jsem nechal aby mě vyprovodil váček s penězi. Nejradši bych to nechal bezeslov, ale jestli má tázavé pohledy tak mu to objasním. Vlastně nejsou moje, můžete to brát jako dar markýze de Maelström na přilepšenou v těžké chvíli. Pak už se definitivně vzdálím. Obrátím se na Kall Aha. Tak jo teď k našemu skutečnému úkolu. Musíme objet všechny stáje a zjistit jestli si ti dva nepořídili koně. Takže se asi rozdělíme.

Osud - 09. června 2010 17:30
	"Skvělý, že nemusíme objet všechny holky ve městě..," povzdechl si psovod a vstal. "Dobrý. A kde se sejdem a za jak dlouho? Nebo mám čekat na markýze?" přiběhl Bark a posadil se Kall Ahovi k nohám, podle jeho mokré tlamy je jasné, že se byl někde napít.

Zellckantes Reinerds - 09. června 2010 17:37
	Dojedeme na náves před bránu, které vede ke statkům. No já objedu všechny napravo od hlavní cesty, ty ty nalevo. Sejdeme se tady na náměstí, až objedeme všechny statky na vlastní straně nebo až o naší dvojici něco zjistíme. Jejich popis znáš? Usjistím se ještě než se rozdělíme a pak se už asi každý vydáme po "svém".

Osud - 09. června 2010 17:45

"Řek bych, že jo," odpověděl Kall Ah a na víc nečekal, pobídl Barka a společně se vydali za svým úkolem. Jak jsi brzy zjistil, statků je v okolí víc, než jsi očekával, a ne na všech mají koně. Některá stavení slouží už pouze k dožití jejich majitelů, jeden se změnil na sídlo nějaké bohaté rodiny, ale našel jsi tam jen správce. Následovaly tři koňské farmy, přičemž z té první tě docela rychle a necitelně vyhodili. Na druhé jsi měl trochu úspěch. "Jo, prodal jsem tři koně, za docela velký balík. Ten chlap chtěl vytrvalé dobré koně, kteří budou i rychlí. Ta holka vypadala dost zbídačeně, tvrdil, že je to jeho sestra," mohutný statkář se protáhl. "Vaše snoubenka? Utekla vám s jiným, co? Když měli tak na spěch. Heleďte, nejste vy náhodou ten, co má co dočinění s tou Bělčinou nehodou?"

Zellckantes Reinerds - 09. června 2010 17:54

Nejdřív se intuitivně chci začít obhajovat, ale nakonec to nutkání potlačím, teď mám důležitější věci na starost. Ne. Zpátky k těm dvou na které jsem se ptal. Dám mu pár stříbrných, asi nic co by statkáře jako je on vytrhlo, ale měšec, ze kterého jsem je vytáhl je jich ještě plný. Za to co jste mi zatím řekl. Dodám a pak pokračuji. Nevíte kam jeli? Nezmínili se o něčem co by mi pomohlo je najít? Nemáte třeba nějaké žíně z těch koní, nebo třeba sedlo, něco co by na sobě mělo jejich pach. Nebo nebyl třeba jeden z těch koní hřebec? Nemáte klisnu co na něj byla vázaná? Abych ho povzbudil ve snaze mi pomoci zaštěrkám měšcem.

Osud - 09. června 2010 17:59

Peníze si vzal a v jeho kapse zmizely jako nic. Ani se nijak nezatvářil. "Nechtěl se se mnou vybavovat, kdo ví proč vlastně..," chvíli se odmlčel, zřejmě v očekávání nějaké informace od tebe. "Ale určitě museli jet přes Horní Jur, odtamtud moc cest není. Buď na Zapovězené město nebo dál," pokrčil rameny. "Hé, to je mi líto. Všechno klisny, ty nejlepší. Mám jen jednoho hřebce a ten už zase tak dobrý není, leda na plemenitbu," pokýval hlavou. "A sedla a takový věci používáme na všechny koně stejné."

Zellckantes Reinerds - 09. června 2010 18:09
	Zmručím. Hmm moc jste mi nepomohl, ale i tak díky. To je taky tak všechno co ode mě statkář dostane. Pak si ale vzpomenu na to, že někdo se zmínil o tom, že ten muž by mohl být z Balamontu. Nepamatujete si na mince, kterým platili? Nebyly náhodou balamontské? Určitě to bylo dost peněz, mohl by si všimnout toho kdyby byly.

Osud - 09. června 2010 18:16
	Muž už chtěl odejít, ale zastavil se a zamyslel. "Vlastně máte pravdu, některé byly. Docela na tom tratil, ale vypadal, že je mu to jedno," pokrčil rameny. "Je to důležité? Moc lidí tím tady sice neplatí, ale zase tak neobvyklé to není, ne?"

Zellckantes Reinerds - 09. června 2010 18:20
	Tak některé nebo většina. Nakonec je to jedno, v podstatě to nic nepotvrzuje, ale i tak to té teorii nahrává. Ať už je to jakkoliv vydám se zpátky na náměstí kde počkám na Kall Aha.

Osud - 09. června 2010 18:26
	Čekáš ještě dobré dvě hodiny, než se Kall Ah objeví. "Nic. Jako jedni říkali, že tam někdo takový byl, ale nakonec nic nekoupili. Ta holka prý ale vypadala hodně zbídačeně," oznámil ti a dal si ruce v bok. "Jinak jsem toho moc nezjistil. Mají fakt hezké koně, to se jim musí nechat. Co vy?"

Zellckantes Reinerds - 09. června 2010 18:35

Přikývnu. Koupili tři klisny, prý statkářovi nejlepší a jeli nejspíš na Horní Jur a odtama kdo ví. Zamyslím se. Nevím jestli bude lepší počkat na markýze nebo se vydat do Juru. Vlastně nečekám, že mi Kall Ah poradí. Spíš si to potřebuju sám pořádně promyslet. Jestli ti kluci co se nás minulé ráno pokusili okrást předali Sagirasovi náš vzkaz tak se tady dřív nebo později objeví. Pokud se vydáme dál musíme mu tu nechat vzkaz. Dobře tak pojedem, ale musíme mu tu nechat vzkaz, takže ty to vyřiď v tom hostinci kde jsme byli ubytování, s tou hostinskou sis rozuměl líp než já. Já zajedu za hospodským té hospody, kde jsem se tak zřídil. Zbytek hostinců už objedeme spolu.

Osud - 09. června 2010 21:00

Obešli jste hostince a všude nechali zprávu pro Sagirase. Všude byli ochotni vaši zprávu vyřídit a stejně tak všude přijali drobný úplatek, dá-li se to tak říci. Jestli to takhle půjde dál, brzy budete bez peněz, i když zatím máte stále dost. Těsně před odjezdem jsi ještě ve městě zahlédl mladého Buktu, díval se tvým směrem a ani teď se netvářil přátelsky. Vlastně teď se v jeho pohledu něco změnilo, jako by se tam objevila jistá spokojenost s tím, že vyhrál. Cestna do Horního Juru nebyla dlouhá, jenže v tomhle horkém dni docela náročná, zvlášť když po většinu času svítili slunce přímo na vás. Na konci cesty vás čeká docela obyčejné menší město, až na výjimky šedivé a špinavé. "Já si teda myslím, že bychom měli zůstat na noc. Třeba nás markýz dožene, když ještě dneska dojede do Jurverku. Stejně tady není kde přespat a na nocování pod hvězdama ho moc nevidím. To tak spíš horká koupel, dobré jídlo..," promnul si ruce. "Aspoň můžeme něco zjistit, jestli je co. Nebo se teda můžeme rozdělit. Jeden zůstane a druhý pojede dál určenou cestou. Jak chcete. Nebo se najíme a pojedeme dál?"

Osud - 07. července 2010 09:59
	~Pozastaveno na dobu prázdnin.~ Prosím Údržbáře, aby jeskyni nerušil. Postarám se o to v případě nutnosti sama. Děkuji g.mess

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR