Moonland
od: 19. září 2015 18:30 do: 26. prosince 2015 21:06
Dobrodružství vedl(a) Draculka
| |
 | Moonland, město ležící v americkém státě Washington. Poklidné městečko však ukrývá svá tajemství. Půnoční vytí, vraždy, krev... Jsou tyto záhady opravdu tak nevyřešitelné, nebo se takové pouze zdají být? Budeš součást tajemství, obyčejný obyvatel, či někdo, kdo se tajemství snaží rozluštit? |
| |
| Slovo té Hlavní Moonland legenda  Ve 14. století město Moonland založil jakýsi stařec, který tvrdil, že město bude zvláštní. Psal knihy ve kterých často zmiňoval vlkodlaky. Vlkodlaci byli podle něj stvoření vzácná,mocná a silná, v té době nikdo nevěděl, co jsou zač. Nikdo mu nic neveřil. Nikdo netušil, že jeho báchorky jsou pravdivé, že lidé žijící ve městě se za úplňku mění, kromě starce, který vše věděl. Vystavoval velké riziko, že toto tajemství bude vyzrazeno, ale stále ho nechávali na živu, ano vlkodlaci ano... Jenže pak přišla rána, starce někdo zavraždil, chladnokrevně a hnusně. Stařec věděl mnohem více, více než o vlkodlacích. Upíři, chladnokrevní vrazi. Ještě v den starcově smrti vznikla dohoda mezi vlkodlaky a upíry. Upíři nesmí ublížit jedinému lidskému občanovi města, totéž vlci. Lidé se o nich nesmí dozvědět, jakmile se dozví - musí být zničeni. To je jediná možnost, jak mohou zabít občana - ovšem nenápadně. ---------------------------------------------------------------------------------------------------- Realita - 19.9.2015 Ve městě se objeví dívka, ale ne obyčejná dívka. Alice Cannon, mladá, půvabná a křehká. Dívka, která naruší celé dění města. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Vzbudila jsi se brzy ráno, při východu Slunce. Doufala si v to, že to bude krásný den, jako každý jiný. V tomto městě si každého znala a měla tím klid na duši. Jenže dnes to bylo jiné, při závanu větru si cosi ucítila. Nová tvář, vábivá vůně krve, ale... Ne leda tak obyčejné. Nemohla si ani za nic přijít, co to je. Byla sis jistá, že člověk... Ale... Něco tu nesedělo. V lidské podobě si se šla najíst, jako každé ráno, udělala si zbytek 'lidských věcí' jako hygienu atd. Poté už bylo jen a jen na Tobě, zdali ses vydala do města, do lesa, či cokoli jiného. - Prosím, pokud nepůjdeš do města, nebo doslova za někým, tak piš soukromě. Děkuji. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Vzbudil Po dlouhé probdělé noci, kdy musíš být zalezlý doma, aby lidé neměli podezření, že vůbec nespíš, se konečně ukázalo Slunce. Ale nebylo samo... Ranní vítr přinesl i něco jiného, pomalu tě zvedlo ze země, jak silné to bylo. Ta vůně, či pach? Mladá krev, ale ne leda jaká. Vůbec netušíš, co to je. Je to člověk, tím jediným si jsi jistý, ale ne stopocentně. Jsi zmaten, za celý svůj dlouhý život i neživot jsi nikdy nic takového necítil. Je jen na Tobě, jestli půjdeš zjistit, co kdo to je, nebo zůstaneš doma, či půjdeš do lesa pro snídani. - Jen prosím pokud nepůjdeš do města, nebo přímo za někým, tak piš soukromě. Děkuji. |
| |
 | soukromá zpráva od Ophelia Dalton pro Něco je ve vzduchu, a já nedokážu přijít na to, co. Vylezu ráno z postele a obléknu se, dnes volím džíny a halenku v černém, se zlatým náhrdelníkem ozdobeným velkým rudým kamenem. Pročešu si vlasy a kromě každodenní hygieny se dnes nijak příliš neupravuji. Nejdřív jsem chtěla jít po stopě tomu novému, zajímavému pachu, který upoutal mou pozornost, ale nakonec se rozhodnu ho ignorovat. Prozatím. ━━✧☾✧━━ |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Vzbudil Po dlouhé probdělé noci, kdy musíš být zalezlý doma, aby lidé neměli podezření, že vůbec nespíš, se konečně ukázalo Slunce. Ale nebylo samo... Ranní vítr přinesl i něco jiného, pomalu tě zvedlo ze země, jak silné to bylo. Ta vůně, či pach? Mladá krev, ale ne leda jaká. Vůbec netušíš, co to je. Je to člověk, tím jediným si jsi jistý, ale ne stopocentně. Jsi zmaten, za celý svůj dlouhý život i neživot jsi nikdy nic takového necítil. Je jen na Tobě, jestli půjdeš zjistit, co kdo to je, nebo zůstaneš doma, či půjdeš do lesa pro snídani. - Jen prosím pokud nepůjdeš do města, nebo přímo za někým, tak piš soukromě. Děkuji. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Vzbudil Po dlouhé probdělé noci, kdy musíš být zalezlý doma, aby lidé neměli podezření, že vůbec nespíš, se konečně ukázalo Slunce. Ale nebylo samo... Ranní vítr přinesl i něco jiného, pomalu tě zvedlo ze země, jak silné to bylo. Ta vůně, či pach? Mladá krev, ale ne leda jaká. Vůbec netušíš, co to je. Je to člověk, tím jediným si jsi jistý, ale ne stopocentně. Jsi zmaten, za celý svůj dlouhý život i neživot jsi nikdy nic takového necítil. Je jen na Tobě, jestli půjdeš zjistit, co kdo to je, nebo zůstaneš doma, či půjdeš do lesa pro snídani. - Jen prosím pokud nepůjdeš do města, nebo přímo za někým, tak piš soukromě. Děkuji. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Vzbudil jsi se brzy ráno, při východu Slunce. Doufal si v to, že to bude normální den. V tomto městě si každého znal a měl tím klid na duši. Jenže dnes to bylo jiné, při závanu větru si cosi ucítil. Nová tvář, vábivá vůně krve, ale... Ne leda tak obyčejné. Nemohl si ani za nic přijít, co to je. Byl sis jistý, že člověk... Ale... Něco tu nesedělo. V lidské podobě si se šel najíst, jako každé ráno, udělal si zbytek 'lidských věcí' jako hygienu atd. Začal si myslet na Ophelii, přeci jen je to tvá zástupkyně, tvá beta. Měl bys jí najít. Zamysli se, vidíš jí v lese. Cítíš jí. Je jen na Tobě, jestli půjdeš za ní, či do města zjistit, odkud pochází ta vůně... Můžeš dělat cokoli. - Jen prosím, pokud půjdeš za ní, tak to zveřejni jen jí. Jestli ne, tak bych prosila opravdu soukromě. Díky Gábí. |
| |
 | soukromá zpráva od Harlekýn pro Čekal jsem na slunce, jako vysvobození, což bylo celkem paradoxní. Noc byla konec konců dlouhá, ale já mě příležitost namalovat další obraz, kde se sídlo mé dávné rodiny, na jejiž kosti již sedal prach, koupalo v šarlatu červánků. Už jsem v tom měl celkem praxy a tak mi hezký obraz, který by normální člověk maloval týdny, zabral pohé dny. Tady jsem pouze dokončoval poslední úpravy. Pak ale konečně vysvitlo slunce a přineslo sebou pach, jako žádný jiný. Zarazil jsem se a zavřel oči, abych jí mohl prozkoumat víc. Byl to určitě člověk... tedy myslím, u této vůně jsem si nebyl jistý téměř ničím i když mám zkušeností víc, než leckterý upír, nebo vlk. Žiji na této zemy dlouho, předlouho, ale nikdy jsem nic podobného necítil. Šel jsem do lednice, kde jsem si vyzvedl několik balíčků lidské krve... studené. Popravdě, nic moc, ale pořád lepší, než zvířata. Po rychlé snídani sjem se oblékl do černého kabátu a vypravil se ven po stopě toho pachu. Možná jsem neměl jíst, mé smysly jsou teď trochu oslabeny, když nemám takovou žízeň, ale stále jsou dost silné. |
| |
 | soukromá zpráva od Thomas Greenberg pro Další hloupé ráno v tomhle hloupém městě. Měl bych být vděčný. Mám silnou smečku, dobře geneticky založenou. Nemám moc problémů a navíc... No dobře, jeden tu je. Cítím ho už od probuzení. Podivnou energii vycházející z určitého člověka. Mocnou a děsivě neznámou. Halí mi mou už tak dost vratkou radost z dnešního rána. Musím svolat svoji smečku. Kde je vlastně Ophelia? Proč není tady, když ji potřebuji? Zamračil jsem se. Nesnáším, když musím šmírovat svoje vlky, ale někdy je to případ nutnosti. Jistě, mohl jsem jen zavít, ale sedmé pravidlo: Žádný povyk, pokud to není bezprostředně nutné. Navíc moji psi jsou neklidní a potřebují se pořádně proběhnout. "Nicko? Verro?" Houkl jsem. Z vedlejší místnosti přiletěli rychle jako dvě kulky velcí psi. Sahají mi skoro po břicho. "Jdeme na výlet." Sdělil jsem jim a nasadil oběma řetězové obojky. Cítím, jak je nenávidí, ale nedá se nic dělat. Nějaké zákony dodržovat musíme. Vydal jsem se před budovu smečky, která je ještě liduprázdná. Psi čekají na povel, aby mohli vyběhnout vpřed. Kývl jsem na ně. Jdou kousek přede mnou a hlídají si mě, aby věděli kam míříme. Přesně znám směr,. Zajímalo by mě, co tak brzy dělá v lese. Romantiku asi nehledá. Možná také cítila ten příval síly. Moji psi se k ní dostali dřív než já. Obklíčili ji a začali hravě štěkat. Posadil jsem se na strom, pobaveně čekajíc jak si s nimi poradí. Chtějí si hrát a doráží na ni cvakáním zubů, které nemyslí jinak než jako hru. Ne každý to tak ale bere. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Vzbudila jsi se brzy ráno, při východu Slunce. Doufala si v to, že to bude krásný den, jako každý jiný. V tomto městě si každého znala a měla tím klid na duši. Jenže dnes to bylo jiné, při závanu větru si cosi ucítila. Nová tvář, vábivá vůně krve, ale... Ne leda tak obyčejné. Nemohla si ani za nic přijít, co to je. Byla sis jistá, že člověk... Ale... Něco tu nesedělo. V lidské podobě si se šla najíst, jako každé ráno, udělala si zbytek 'lidských věcí' jako hygienu atd. Jenže potom si se musela vydat za svou smečkou. Alfou a betou... Thomasem a Ophelií. Byli v lese, věděla jsi to. Vydáš se za nimi. (Dej to soukromě s nima) |
| |
 | soukromá zpráva od Cade Brennan pro Ucítil jsem vůni té krve, ale odolal jsem. Jako vždy. Rozhodl jsem se jít tedy do lesa na snídani. Uvažoval jsem, ale či je to pach. Po dlouhém uvažování, jsem se zase rorhodl to nechat na později. Proto jsem si radši vzal svou koženou bundu a vyšel jsem se najíst. |
| |
soukromá zpráva od Leslie Johnson pro Vyšla jsem do lesa za mojí smečkou. Cestou jsem, ale pořád přemýšlela o tom pachu. Či je? Je zvláštní když tu znáte všechny, ale cítíte pach někoho jiného. S divným pocitem jsem dorazila ke své smečce. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Normálně ti šel lov zvířat sám, naprosto jednoduše... Ale pořád si cítil ten pach a nemohl si se vůbec soustředit. Zatemnilo ti to mozek... Musel jsi zjistit, co to je. Nemohl si to nechat být, prostě to nešlo. Trápilo tě to, přímo užíralo. Pálilo tě až v hrdle, bylo to, jako by ti někdo bodl kudlu do hrdla... Tak moc ten pach voněl... Čerstvá krev, ta nejlepší. Blížil si se k městu, pach stále sílil. Dostal si se až k domu skoro na kraji města. Byl si tu, nemohl si se držet, bylo to tak silné. Ale jediné, na co si musel myslet byla dohoda. Je to člověk... I kdyby voněl sebeví, nemohl si. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Začal jsem pomalu ale jistě z toho pachu šílet. Nevěděl jsem co dělat. Musel jsem najít toho člověka. Ale jak? Dohoda je dohoda. Musel jsem něco udělat. Zhluboka jsem se nadechnul. V duchu jsem si pořád opakoval slovo "Dohoda". Chtěl jsem to člověka blíže poznat. Jen jsem nevěděli jak bych s ním mluvil aniž bych se ho pokusil zabít. |
| |
 | soukromá zpráva od Alice Cannon pro Když mi tetička oznámila, že jako dar k maturitě mi rodina koupila domek v menším městě, byla jsem nadšením bez sebe. Byl nádherný, ne v centru, hezky na kraji města. Byl to typický domeček s terasou a zahrádkou, kde byly všechny druhy květin. Bylo zrovna krásné ráno, když jsem květiny zalévala. Přešla jsem na přední terasu s konví v ruce, když jsem spatřila chlapce. Stál přímo před domem a vypadal, jako, že se dost přemáhá. Měla jsem na sobě obyčejné šaty Zobrazit SPOILER . Usmála jsem se na něj. "Ahoj." Houkla jsem po něm mile. "Jo, jasně... Promiň... Já jsem Alice." Řeknu pořád s úsměvem na tváři a přejdu k němu blíž s nataženou rukou. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Měl jsem co dělat, ale nakonec jsem taky natahl ruku. Byla nádherná. "Já jsem Cade. Ty jsi tu nová, že?" řekl jsem a dokonce se mi nějak podařilo usmát se. Pořád jsem myslel na její krev, ale něco to trochu otupilo. Podíval jsem se na dům a pak zase na ni. Začal jsem mít pocit, že od té doby co se tu objevila, se vše změní. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Opravdu máš, co dělat. Zase až tak odolný, jako upíři, kterí svou touhu utlačují třeba desítky let... Ty máš větší problém. Bojíš se, že se neovládneš. Ubíjelo tě to tolik metrů od ní, natož takhle blízko. Je něčím zajímavá. Je nádherná, jako poupě. Každý její pohyb je tak přirozený. Nemá jedinou chybu. Co když se neudržíš? |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro Sledovala jsem ho, všimla jsem si, jak je obezřetný, jak se soustředí. "Jo, už to tak bude." Usmívám se, jako sluníčko. "Ty jsi tady odsud?" Zeptám se ho a podívám se po okolí. "Jo, jasně.. Promiň. Nechceš jít dál.. Na kafe nebo tak?" |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Přemýšlel jsem jestli tu nabídku příjmu. Nakonec jsem neodolal její kráse. I přes to trápení a strach. "Jo, rád si dám kafe" řekl jsem a usmál jsem se ještě více. "Jsem odsus. Bydlím nedaleko." dodal jsem a v hlavě jsem si opakoval slovo Dohoda. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro Stáhla jsem ho do domu, kde už jsem si to jakžtakž zařídila. Vše to vypadalo tak ... Venkovsky! Ano. Dala jsem vařit kávu, podala mu ji i sobě a posadilo se ke stolu naproti jemu. Podívala jsem se mu do očí, měl je zvláštní. Takové jsem ještě nikdy neviděla. "Nosíš čočky?" Zeptala jsem se se zájmem. "Promiň, víš, máš neskutěčně zajímavé oři... Ještě nikdy jsem takové neviděla." Objasním a usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Ophelia Dalton pro Aneb nečekané setkání s alfou Když dorazím do lesa, neváhám a přeměním se. Černá srst se zaleskne a já vyrazím mírným během do hlubin mezi stromy. Ale cosi mě dožene. Přesněji řečeno dva velcí psi. A možná že jsou velcí, ale v porovnání s jakýmkoli vlkodlakem jsou to štěňátka, která si chtějí jenom hrát. ━━☽✧☾━━ |
| |
| soukromá zpráva od Thomas Greenberg pro Beta a Gama Pozorně sleduji souboj Ophelie a mých dvou psů. |
| |
| soukromá zpráva od Ophelia Dalton pro Zvednu se a protáhnu své svaly, po spánku ještě stále ztuhlé. Chtěla jsem je rozběhat, ale to se očividně nestane. Nevím, proč se sem scházejí vlci, ale asi to musí mít pádný důvod. Přijdou i ostatní? ━━☽✧☾━━ |
| |
| soukromá zpráva od Thomas Greenberg pro Beta a Gama Ještě dřív než přišla Leslie jsem si stihl celkem dobře popovídat s Opheliou. |
| |
 | soukromá zpráva od Sebastian Tenebris pro Život, to je boj s osudem Znaveně dopadnu na kolena, snažím se ještě chvíli udržet, ale nejde to, další rána mě srazí na všechny čtyři. Je jasné, že jsem prohrál, z roztrženého obočí se mi valí krev a zabraňuje mi vidět na pravé oko, ale přesto ještě zvednu hlavu, a odhodlaně se podívám na svého soupeře. Stačím akorát tak spatřit hlavu cvičného meče, a pak už nic, jen temnota. Vím, že jsem to neměl dělat ale je to moc těžké, bratr byl vždycky lepší než já, ale i tak jsem ho chtěl vyzvat, jako ostatně při každé příležitosti. I dnes jsem to zkusil, ale znovu bez úspěchu, jen mi přibude mnoho dalších modřin, na mém už tak zjizveném těle, ale to nic není, jen ukázka mé neschopnosti bojovat. Konečně se proberu, snažím se vymanit ze svíravé temnoty, jež obklopovala mou mysl, až nakonec otevřu oči. Pár okamžiků se překvapeně třesu, a snažím se zhluboka nadechnout, nejde to. Vyděšeně to zkouším znovu a znovu, až mi nakonec tělem projede silná křeč, a já začnu kašlat. Když se uklidním, všimnu si další, tentokráte čerstvé krve na podlaze. Sakra, tohle už znovu ne, tak špatné to určitě není, nesmí být. Cítím, jak se mé tělo pomalu vzpamatovává, vím jistě, že mě nešetřil, nikdy to nedělá, ale přesto se celé mé tělo i po tolika podobných zážitcích stále chvěje agonií. Je to stejné jako vždy, ale přes to všechno, přes bolest, přes veškeré ponižování a výsměch se toho, že bych ho někdy mohl porazit, nehodlám vzdát. Musím se mu postavit, znovu, a znovu a znovu, dokud neuzná, že jsem stejně silný a odhodlaný jako on. S námahou se zvednu na všechny čtyři. Snažím se nevnímat bolest, ale i před to se mi rty zkroutí do bolestivého, nenávistného úšklebku. Zavrčím a s vypětím všech sil se postavím na nohy. Byl to špatný nápad, neboť jen co to udělám, se mi zatočí hlava, a já se musím opřít o zeď. S její pomocí přejdu po místnosti, a opřu se o umyvadlo. Studená voda mi začne stékat po tváři, a vytvářet rudý povlak na hladině. I přesto že to pálí je to velice příjemné, konečně se začínám cítit líp, ještě vyplivnu trochu krve, a spláchnu pot, a konečně hotovo. S úsměvem prohlédnu svůj mlhavý obraz v zrcadle. Kromě pár škrábanců všechno vypadá v pořádku, natržené obočí ani není vidět, a zbytek tváře je nedotčen. Oddechnu si, sice jsem s tím počítal, ale stejně jsem rád, teď už jen stačí proklouznout domů a vyhnout se otcově výsměchu. Konečně za mnou zapadnou dveře pokoje, společné večeře jsou tím nejhorším, co dokážou rodiče navrhnout, celou dobu se jen usmívaly a mrkali na bratra.Nenávidím je, tolik že to nemohou nikdy pochopit. Naštvaně si lehnu na postel, a zavřu oči, má ruka sáhne po mobilu. Chvíli hledám, až nakonec narazím na to pravé. Spokojeně si prohlédnu starý poslechový krystal a přejedu po něm prsty. Jemně zazáří a začne se z něho linout velice příjemná hudba, slast pro mé uši.odkaz Začnu pomalu usínat, a dokonce přestanu cítit pohmožděniny skoro po celém těle, ale pocit blaha nakonec převládne a já slastně usnu. Sen! Další sen z tak vzdálené minulosti. Na dobu kdy jsem byl ještě… Člověk. Se zavrčením se zvednu z postele a zavrtím hlavou. Né moje vzpomínky, jen další které se mi vrací z těch co jsem vysál do sucha. Je to moje daň za dlouhý život a tolik ukradených století vykoupených krví. Heh, kdokoliv by řekl že je vysoká, ale je to jen pár snů, za nesmrtelnost to stojí. O pár dalších minut později si na sebe natahuji tmavý kabát dlouhé kalhoty a potrhané tričko. Pocit hladu je stále silnější a silnější. Musím se jít podívat po něčem sladkém na zub. Přeci jen hladový upír je... velice nevrlí a takového mít v sousedství je velice nepříjemné. Ještě si mezi dveřmi nasadím modré kontaktní čočky a vyjdu ven. Přímo do města. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Až teď jsem si uvědomil, že je mám zlatavě hnědé. Musel jsem rychle něco vymyslet. "Ne nenosím. Za to můžou jedny speciální oční kapky" řekl jsem a potají jsem doufal že tomu uvěří. Radši jsem začal jiné téma. "Nechceš se pak jít do města?" zeptal jsem se. Usmál jsem se na ni a uvědomil jsem si, že touha po její krvi nebyla už tak silná. |
| |
soukromá zpráva od Leslie Johnson pro Konečně jsem dorazila na místo. Podívala jsem se na všechny a usmála jsem se. "Zdravím, doufám, že nejdu pozdě" řekla jsem a pořád jsem nemohla z hlavy dostat ten pach. "Nevíte, či je to pach?" zeptala jsem se. Chtěla jsem najít toho komu patří. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Vzbudil Po dlouhé probdělé noci, kdy musíš být zalezlý doma, aby lidé neměli podezření, že vůbec nespíš, se konečně ukázalo Slunce. Ale nebylo samo... Ranní vítr přinesl i něco jiného, pomalu tě zvedlo ze země, jak silné to bylo. Ta vůně, či pach? Mladá krev, ale ne leda jaká. Vůbec netušíš, co to je. Je to člověk, tím jediným si jsi jistý, ale ne stopocentně. Jsi zmaten, za celý svůj dlouhý život i neživot jsi nikdy nic takového necítil. Je jen na Tobě, jestli půjdeš zjistit, co kdo to je, nebo zůstaneš doma, či půjdeš do lesa pro snídani. - Jen prosím pokud nepůjdeš do města, nebo přímo za někým, tak piš soukromě. Děkuji. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro Kapky? To je zvláštní, žádné takové neznám. Musím se na to potom podívat.. Nebudu se v tom šťourat. "ráda, stejně tam musím." usměju se, ale při myšlence, že musím jít podepsat nějaké pozemkové kraviny se trochu zašklebím. Dopila jsem kafe a prohrábla si dlouhé vlasy. "Půjdeme?" Mile se usměju, |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Taky jsem dopil kávu. Zvedl jsem se a usmál jsem se na ni. "Tak jo. Jdeme." řekl jsem a šel jsem ke dveřím. Díval jsem se na ni. Doslova jsem z ní nemohl spustit oči. "Kam půjdeme nejdříve?" zeptal jsem se a otevřel jsem jí dveře. Doufal jsem, že nepotkáme vlky. Už teď jsem sice věděl, že po ní půjdou. Měl jsem pocit, že ji musím chránit. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro VLCI Sešli jste se, všichni se stejnou otázkou a nejistou, co je zač ten pach? Najednou jste to cítili silněji, blížilo se to do města. Nevíte, co to je, ale musíte to zjistit. V lidské podobě se vydáte do města. Možná vám to nahání strach, možná taky ne. Co kdžy je to nebezpečné, může se vám něco stát? |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro "Děkuji" Usmála jsem se na jeho chování, byl zdvořilý a otevřel mi dveře. Pořád se na mě díval, krev se mi nahnala do tváří. "Třeba si někam sednout? Chci se na chvíli odreagovat, než budu muset zase všechno zařizovat kvůlu baráku..." Řeknu zřetelně a podívám se na něj. "Neznám to tu.. " Řeknu a máchnu rukama, když vlastně ani nevím kudy. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro "Tak dobře. Znám tu pár dobrých restaurací a kaváren." řekl jsem a vyšel jsem z domu. Všiml jsem si jak se jí nahnala krev do tváří a sladce jsem se usmál. "Co ještě potřebuješ zařídit? Pomůžu ti." řekl jsem a podíval jsem se na ni. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Byl jsi znuděn, večerní malování tě přešlo a teď nevíš, co dělat. Což takhle se sejít s Mariou? Tvou přítelkyní z dob ještě tak dávných.... Maria žije za městem ve svém sídle, tedy starém hradě. Její původ je dechberoucí. Její dar je spiciální, je jediná svého druhu, co je známo. Umí si podmanit opačné pohlaví, ovšem u Tebe to neplatí. Mohl by ses s ní setkat a probrat vaše 'tesácké věci' |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Máš hlad, pach který cítíš, když procházíš městem je neskutečný. Bodá tě to do hrdla, musíš se najíst, nebo bys mohl porušit dohodu. Jdeš rychle do lesa. Po lovu se vracíš zpět do města. Cítíš to, je tu. Držitel pachu je plříliš blízko, kdo to je? |
| |
 | soukromá zpráva od Marcus Corrner pro Hmm, moc krásná vůně. Něco takového jsem ještě nikdy necítil, ani ve Washingtonu ani ve Španělsku. Zamyslím se. Zajímalo by mě komu patří. Do města musel dorazit někdo nový... Velmi mě láká otevřít dveře a jít zjistit, komupak tahle slaďoučká vůně patří. Ta ale musí chutnat... Proud myšlenek mi přeruší zakručení nepříjemný pocit v žaludku. Povzdechnu si. Nech si zajít chuť hlupáku, moc dobře víš, že to nesmíš. Zklamaně si olíznu suché rty a zamířím do koupelny, kde se osprchuji a poté si nasadím zelené kontaktní čočky, abych zakryl tu odpornou pravou barvu svých očí. Potom zamířím do kuchyně. Otevřu lednici a odhrnu stranou všechno lidské jídlo až se dostanu dozadu, kde smutně leží poslední láhev krve. Ach jo, zítra budu muset zase jít na lov. Povzdechnu si a pořádně se z láhve napiji. Ech zvířecí krev stojí za nic, zvlášť pokud není čerstvá. Po "jídle" vyrazím do města, do práce. Jak tak jdu směrem k obchodu, rozhlížím se, jestli náhodou neuvidím zdroj té nádherné vůně. No nic, i když toho člověka nepotkám, lidi v obchodu to budou určitě vědět. Usměji se. V obchodě jsem začal pracovat hlavně kvůli tomu, že jsem uprostřed dění a donese se ke mě všechno, co se v téhle díře děje. Jo jo, ti lidé mi tam řeknou úplně všechno, co chci vědět. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Dorazili jste spolu do města, usedli do kavárny, v centru města. Vaše debata většinou směřovala na seznamování. Cítil si vlky, blíží se k městu. Cítil si i další upíry... Můžeš tušit, že je to kvůli ní. Všechny je sem láká ona. Všichni se přemáhají, aby se její sladké krvi ubránili. |
| |
| soukromá zpráva od Sebastian Tenebris pro Zrada! Projdu lesem a zašpiním si oblečení a ústa trochou zvířecí krve. Jako snídaně ta odporná tekutina stačí.O kůži jelena očistím nůž a bez jediné známky po lovu vykročím do města. Nebýt těch odporných pravidel tak bych se nasytil i jinak ale to také brzy přijde na řadu. Brzy. Procházím město a sleduji tu vůni. Láká mě a vábí. Vím že brzy bude přede mnou. Raději si připravím krátký nůž u opasku. Je možné že brzy nebudu sám. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Jsi v práci a právě jsi na kasu ťukal další nákup, podával si účtenku a přál příjemný den. Nenápadně jsi poslouchal rozhovory dam, které se zrovna bavili u mléčných výrobků. "Oh Luiso! Viděla jsi ji? Je rozkošná, zrovna dostala maturitu!" Rozplývala se jedna ze starších dam. "Ano, viděla, má ten domek na kraji města, že? Opravdu půvabná slečna! Dokonce mi ráno pomáhala s taškou!" Hned ti došlo, že se baví o nově příchozí. Je to ona? Je ona ta vůně? |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Jako každé ráno jsi se vzbudil do nového dne. Vstal si, najedl se a vykonal ranní hygienu. Než jsi se dostal do práce, zastavil si se v obchodě, kde obsluhoval mladý kluk. (Marcus Conner) Nakoupil sis svačinu do práce a už vybíhal ven. V obchodě jsi ale slyšel o nové dívce ve městě. Půvabné, která právě vystudovala. Už sis mohl všimnou, že v obchodě nebyli jediní, kdo o ní hovořil. Jenže nemáš čas na další zjišťování, musíš do práce. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Vstala jsi brzy, kvůli práci. Byla jsi v dobré náladě, jenže, když jsi vyšla ven a ofoukl tě ranní vítr, ucítila jsi to. Vůni, která tě pomalu zvedla ze země. Krev, někdo je tu nový. A není obyčejný... Co , nebo kdo je to? Cítíš z toho nejistotu a strach. Nejradši bys šla za smečkou, ale musíš do práce. Práce Šlo to, jako po másle. Moc lidí nechodilo, takže si měla volný den. Pořád si musela myslet na tu vůni, nedalo ti to. Najednou se otevřely dveře a .... Musela jsi se něčeho chytit, protože i když nebyl tvůj čich nejdokonalejší bylo to strašné. Vešlo to dovnitř, viděla jsi ji. Důvku bez jediné chyby... Jen ten pach. Vešla tam s chlapcem a posadili se. Ten chlapec je upír, to víš, znáš ho od vidění. Ona je nová... Je člověk, proudí ji tělem krev, ale co dělá s upírem?... (Alice a Cade) |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro Vešli jsme teda do kavárny no. "Je to tu pěkné" Pochválím to a posadím se. Podívám se na dívku, která zde obsluhuje, je krásná, ale vypadá, jako by mě chtěla sníst. Nad tou myšlenkou se usměju. Je jí něco? "Druhou kávu si nedám." Řeknu spíše pro sebe a čekám, jestli k nám přijde obsluha. Informace od Vypravěčky - Cade, máš jí znát od vidění a vědět, že servírka je vlčice. |
| |
 | soukromá zpráva od Levi Crain pro Vyšel jsem z obchodu a rovnou vyrazil k knihkupectví, kde na mě čeká dnešní směna. Naštěstí mě tahle práce baví, protože to není nic náročného a bohužel je čím dál méně lidí, kteří kupují knihy, ale zatím se obchod drží, což je jen dobře, jinak bych si musel hledat zase novou práci a nejspíš bych skončil v dalším rychlém občerstvení. Cestou si narvu jídlo do batohu a občas se rychle vyhnu kolemjdoucím, protože pozorný zrovna moc nejsem. Prostě ráno je vždycky takové hektické. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Vzbudil jsi se brzy ráno, při východu Slunce. Doufal si v to, že to bude normální den. V tomto městě si každého znal a měl tím klid na duši. Jenže dnes to bylo jiné, při závanu větru si cosi ucítil. Nová tvář, vábivá vůně krve, ale... Ne leda tak obyčejné. Nemohl si ani za nic přijít, co to je. Byl sis jistý, že člověk... Ale... Něco tu nesedělo. V lidské podobě si se šel najíst, jako každé ráno, udělal si zbytek 'lidských věcí' jako hygienu atd. Tvá smečka byla buď v práci, nebo měli vlastní program. (Thomas - Alfa , Ophelia - Beta, Leslie - gama, Luna - omega) Možná se můžeš jít podívat za Lunou do kavárny, třeba bude něco vědět o té vůni.. Je jen na Tobě, jestli půjdeš za ní...Můžeš dělat cokoli. - Jen prosím, pokud půjdeš za ní, tak to zveřejni jen jí, Cadeovi a Alici.... Jestli ne, tak bych prosila opravdu soukromě. Díky:) |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Sedl jsem si naproti ni. Když uvidím, divku, která tu obsluhuje tak jsem ztuhnul. "Copak si teda dáš?" zeptal jsem se ji a nenápadně jsem pozoroval okoli. Věděl jsem, že jich tu bude pak hodně. Zlověstně jsem se na tu dívku podíval. "Pak ti tedy pomůžu s tvým domem. Tedy pokud budeš chtít." řekl jsem a usmál jsem se. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Jsi ve městě, cítíš tu vlky, upíry... Všichni se slézají sem. Je tu ten pach, je to tím. Co je zač? Kdo to je? Jde blíž a blíš, ten pach sedí.. V kavárně? V kavárně?... Nadechneš se znovu, je tam i .. Upír? Jak se ten upír může ovládat být tak blízko... Blízko té krvi? To není možné! Znovu se nadechneš, obsluha je vlčice Luna, kterou už znáš od vidění. Musí to přeci taky cítit.... Můžeš jít dál nebo to ignorovat a jít domů... Nebo také z povzdálí sledovat.. Jak jen chceš. (Jestli půjdeš dovnitř, tak soukromě pro Lunu, Alici, Cadea) |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro "Asi jen vodu." Řeknu mile a usměji se, je nervozní, vidím to na něm. rozhlíží se a pohled mu skončí na té servírce. "Jsi v pořádku?" Podívám se také směrem k servírce a zpět na něj. "To budeš hodný, díky." Věnuji mu další můj úsměv. |
| |
 | soukromá zpráva od Luna Mays ☼ pro Práce Ráno bylo jako každé jiné. Prostě ráno. Kdo by řešil ráno. Pomalu jsem se vyhrabala z teploučkých peřin. Moc se mi nechtělo, ale tak práce je práce. Rychle jsem na sebe něco hodila a pak už jen rychle pryč z mého malinkého bytečku který si přes všechny své snahy a platy z práce můžu dovolit jen ta tak. Otevřela jsem dveře a plná dnešních sympatií jsem vylezla ven a čerstvý vzduch, který byl bohužel celkem studený. Zachvěla jsem se a zavřela byt. Kromě kyslíku, prachu a dalších hovadin se ve vzduchu však objevilo i něco jiného. Zvláštního. Něco co jsem neznala a to mě v celku děsilo. Né, že bych měla strach nebo tak,to určitě né, ale bylo to podivné. Rychle jsem se vypravila do práce, ale ten ach mi nenechával čistou hlavu. Pořád jsem nad tím musela přemýšlet. V práci to pak šlo jako vždy. Lidé si objednávali a já jim to nosila. Nic neobvyklého, tedy až do té chvíle než se otevřeli dveře. Ani jsem se nemusela dívat a hned jsem zjistila kdo si to jsem přišel. Ten neznámý pach. Zrovna jsem leštila skleničku, kterou jsem pak málem pustila, když jsem zjistila, kdo si to s ní vykračuje. Nějakej malej upír. Holčičko, měla by jsi si na tenhle hmyz dávat majzla. Ušklíbnu se sama pro sebe. Ani neví, co si udělala za problém. Hloupá, hloupá dívčina., ale tak co můj problém to není. Spíše mě zajímá, co je sakra zač. Její pach mě přímo dráždí v nose a to rozhodně není tím, že by na sobě měla tuny parfému. Chvilku jsem se na ně tak dívala a pak už je sebrala blok a šla k nim vyřídit objednávku. Pomalu jsem došla až k místu kde se usadili. Nejdříve jsem je beze slova přelétla očima. "Tak co to bude?" Řekla jsem nakonec a pak se s mírným úšklebkem podívala na toho komára. "Sklenku červeného, nebo něco víc...vhodného?" Kriste pane, já nikdy nepřestanu provokovat. Nu což, zaslouží si to pijavice hnusná. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro "Jo jsem v pohodě"řekl jsem a usmál jsem se. Když k nám přišla ta servírka a zeptala se mě, úplně ve mě hořela nenávist. "Dám si jen vodu" řekl jsem a dal jsem důraz na slovo voda. Bylo to divné když vás obsluhuje vlkodlak. Obrátil jsem svou pozornost zase k Alici. "Takže pak půjdeme vyřídit nějaké papíry, že?" zeptal jsem se a pořád jsem sledoval okolí. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro Je v pohodě, dobře. Nejsem si jistá, neznám je, ale řekla bych, že spolu někdy něco měli a teď jsou na hraně mrazu. "Taky si dám jen vodu. Díky." Řeknu a mile se usměji na krásnou servírku, vypadala mile a provokativním hlasem mluvila k Cadeovi... Ti se asi fakt moc nemusí. "Jo, asi jo. Musím do knihovny. Mají tam nějaké svazky ohledně pozemků a tak.." Podívám se okolo, jsme tu sami. Kavárna vypadá příjemně, taková, zkrátka útulná. |
| |
| soukromá zpráva od Luna Mays ☼ pro Jen voda "Jen vodu? Nic jiného." Zeptám se trochu udiveně, ale pořád s úšklebkem na tváři. No jo, stará dobrá voda. Krev tý holky mu ale pak bude chutnat mnohem líp. Odkašlu si a podívám se na ní. "A slečna?" Zeptám se s náznakem mírného, ale milého úsměvu. Nemůžu si pomoct, ale i když sedí, připadám si hrozně malinká, ale co mám dělat se svými 150 centimetry. Ošiji sebou a do bločku mezitím napíši číslo stolu, voda .... Slovo voda tam trošičku přikrášlím různými vlnky a podobnými věcmi. Mezitím, co čekám na odpověď té chudinky, začínám přemýšlet o tom, že mu do té vody flusnu. Když se dívčina vyjádří odejdu nalít onu vodu do sklenic. Než však jim to přinesu ke stolu, do jedné z sklenic, mi nějak ujede ruka se solí. "Jejda" Zamíchám sůl ve vodě, aby se rozpustila a pak jim to přinesu. Před každého položím určitou sklenici. "Snad bude chutnat." Ušklíbnu se a pak odejdu spokojeně. |
| |
| soukromá zpráva od Sebastian Tenebris pro Bar Po chvíli dorazím ke kavárně. Pach je stále silnější až cítím jak se mi pomalu mění barva očí ve zlatou. Klika že mám čočky, jinak by mě nikam nepustili. Snažím se rozpoznat pachy uvnitř a to se mi také povede. Několik lidí, nižší upír a pes. Mohlo to být mnohem horší. Ale i tak chvíli váhám. V tomhle zatraceném městě přeci jen není vraždění moc v oblibě. A i já se toho musím držet, jinak bych zase musel hybernovat, a to se mi upřímně moc nechce. Po pár minutách kontroly okolí nakonec přeci jen vejdu a sednu si ke stolu zády ke zdi. Jak je to jen možné objednám si černý čaj abych si aspoň trochu vyčistil čich a sleduji okolí. Rád bych věděl co se tady sakra děje. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Prohlížel jsem si sklenici s vodou a hledal jsem něco divného. Nakonec jsem se napil. Vyplivnul jsem vodu zpátky do sklenice a nenávistným pohledem jsem se na tu servírku podíval. Radši jsem to ignoroval. S ní si to vyřídím pak. "Dobře, knihovna je odsud kousek" řekl jsem Alici a usmál jsem se. To štěně mě hodně naštvalo. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro Dostali jsme vodu, poděkovala jsem a napila se. Cade také, jenže namísto mě ji s úšklbkem vyplivl zpět. "Jsi v pořádku?" Řeknu starostlivě, ale neubráním se zasmátí. Hodím pohled po servírce, její práce jistě. Do kavárny někdo přišel. Muž... Hnědovlasý, vypadal silně, nejspíš posiluje? Mile jsem se na něj usmála apozornost opět věnovala svému společníkovi. "Dobře." |
| |
| soukromá zpráva od Luna Mays ☼ pro A další Když jsem jim přinesla vodu stoupla jsem si kousek dál a sledovala jak se ten hlupák napije. Když vyplivl vodu zpátky zasmála jsem se a šla pracovat dál. Jojo hlupáčku, na vlky nikdo nemá. "Haf!" Pronesla jsem potichu sama pro sebe a šla k ostatním stolům, buď to odnášet sklenice, talířky a nebo zapisovat objednávky. Každopádně jsem zase nějakou du chvilku dřela, když se ve dveřích zjevil další upír. Ty parchanti se snad dělí. Zavrtěla jsem hlavou. Musím si pořídit sprej proti komárům a to bez legrace. Když se usadil ke stěně hned jsem za ním šla a vzala od něj objednávku, ať to má z kroku co nejdříve. Šla jsem postavit vodu na čaj, mezitím jsem roznesla kávy a zákusky. Nakonec jsem se vrátila pro čaj a pomalu ho odnesla té pijavici. Povzdechla jsem když jsem před něj pokládala hrníček s logem kavárny. Nakonec jsem se, ale šibalsky ušklíbla. "Dobrou chuť." Pronesla jsem, jako by v tom měl být jed nebo tak něco. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Do kavárny vešel další upír. Pozdravil jsem ho kývnutím hlavy. Díval jsem se na něj a na tu servírku. Bylo vidět že jí štve že je nás tu více. Podíval jsem se na Alici a usmál jsem se. "Řekni až budeš chtít jít" řekl jsem ji a díval jsem se jí do očí. |
| |
5624.jpg) | soukromá zpráva od Shane Fernandes pro Zvláštní vůně Už od rána jsem se cítil nějak divně. Ve vzduchu byla neobvyklá vůně, a nemohl jsem přijít na kloub tomu, co by to mělo být. Samozřejmě, nemám moc rád, že požád cítím nějaké pachy a všechno kolem, ale pomalu si přece jen snažím zvykat. Po příjemné snídani jsem se rozhodl, že přece jen zjistím, co to je. Tak jsem se vydal do kavárny, kde by měla být Luna. Když jsem tam dorazil, tak jsem se rozhlédl, a kousl se jemně do rtů. Kdepak může být?.. Začal jsem se rozhlížet. |
| |
| soukromá zpráva od Ophelia Dalton pro Hledání vetřelce v našem městě. Zvednu se a proměním do lidské podoby. Je mi jasné, že shánění smečky znamená, že budeme muset být ve městě a nechceme, aby nás někdo viděl. Lidé jsou sice na podivné úkazy už dávno zvyklí, ale dohoda je dohoda. ━━☽✧☾━━ |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro Do místnosti vešel už čtvrtý člověk, dopila jsem vodu, hodila drobné na stůl a postavila se. "Půjdeme, ne?" Mile se usměji a porozhlédnu se okolo, proč na mě všichni koukaj? Je to tím, že jsem nová? Potřebuji do knihovny, snad tam budou mít otevřeno... |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Nicméně moc věcí jsem na práci neměl. Proto mě napadlo navštívit starou známou... Marii jsem její unikátnost vždy trochu záviděl, avšak na žárlivost jsem neměl věk. Podle mých zkušeností jsem byl jeden z nejstarších na tomto světě. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Taky jsem se postavil a šel jsem ke dveřím. "Tak pojď." řekl jsem jí s úsměvem. Viděl jsem jak na ni ostatní zírají. Varovně jsem se na ně podival. |
| |
| soukromá zpráva od Sebastian Tenebris pro Ostatní "hosté" a servírka Když dostanu svůj čaj, mile se usměji a kývnu hlavou. Její tiché štěknutí raději nechám bez reakce, jen se mi při té myšlence úsměv změní v poněkud vlčí. Děkuji vám, je to od vás milé. Zkusím začít konverzací a očima těkám po kavárně. Muž sedící s dívkou je zdá se upír na něhož ten pach zdá se nemá velký efekt. Já se raději napiji a vyčistím si nos. Myšlení se mi trochu zklidní a zaslechnu útržek jejich rozhovoru. Dnes je tu nějak... Zaseknu se když mi dojde jak to bude žít ale stejně dořeknu větu i když může znit jako vtip. Nějak živo. Děje se ve městě snad něco zvláštního nebo je to jen má představa? Pohlédnu bez sebemenší známky nenávisti na servírku. Pokud chce může odejít přeci jen jsem upír. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro "Znáš tu asi dost lidí, co?" Prohodím po cestě do knihovny. Děsilo mě, jak na mě všichni koukali. "To tu vždycky všichni tak divně koukají po nově příchozích?" Zesměju se a prohrábnu si vlasy, které mi rozcuchal vítr. Pomalu jsme došli ke knihovně, vešla jsem dovnitř a ovanula mě vůně knih, jak já tu vůni miluji! "Dobrý den." pozdravila jsem kluka, který se zdál to tu řídil. "Měla bych tu mít připravené nějaké papíry od starosty... říkal, že si je tu mám vyzvednout." Prohodím a mile se na něj usmívám. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Dívka se zvláštně silnou vůní odešla spolu s upírem. Teď zde posedával jeden krvechtivý se svým čajem, ve kterém žádný jed samozřejmě nebyl. Servírka Luna se se svým přítelem konečně střetli. Po dívce tu zůstala vůně, která vás stále vyváděla z míry, donutilo vás to otevřít okno, ale stále to nepomohlo. Obyčejný smrtelník necítí nic, ale pro vás je to jako rána přímo do hrdla, či čenichu. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Přišel jsem s ní do knihovny. "No většinou ne. Ty jsi výjimečná" řekl jsem ji a podíval jsem se okolo. Zbožňoval jsem knihy. Šel jsem rovnou ke klukovi co to tu měl na starost. "Dobrý den" pozdravil jsem taky a ucítil jsem dalšího upíra. |
| |
| soukromá zpráva od Marcus Corrner pro Během směny jsem se už nic nového o této nové dívce nedozvěděl, byla to vyloženě ztráta času. Paradoxem je, že já ty peníze až tak nepotřebuji, ale stejně tam chodím. Samozřejmě kvůli těm informacím to stojí za to. Po práci jsem se rychle převlékl a vypadl. Ještě že mě dneska nečekají žádní studenti. Pomyslím si. Takže ten dům na kraji města... No nic, nemůžu ji jen tak začít sledovat nebo se tam jen tak objevit. Myslím, že bude lepší omrknou to tam večer... Tak jsem, se, jako pokaždé, když mám chvíli volna vydal do knihovny obhlédnout další knihy. |
| |
 | soukromá zpráva od Maria De Courney pro Seděla jsem ve velkém křesle, které mělo rudou barvu, samet se mi třel o tělo. Otřela jsem si ret, ze kterého mi kapal zbytek krve po tom neboštíkovi. Někdo musí dohodu porušovat, ne porušovat - obbcházet. Vztahuje se jen na občany města, ne na okolní města... Chudáček, myslel si, jak si užije... Místo toho jsem si užila já. Přišla mi zpráva, oh od Marcuse. Můj starý přítel, dlouho jsem ho neviděla. Převážný svůj čas jsem trávila zde na hradě Adlerských skalisek. Nebo poté také někde v jiném městě... Je tu spousta mladých upířat, ale s radostí je ignoruji. Marcus je jediný upír, který zažil něco málo z toho, co já. Obdivovala jsem jeho umění a nejeden obraz od něj zkrášloval velkou halu mého sídla. Odpověděla jsem mu na zprávu a už jsem šla pomalu ke dveřím, rychlost je jedna z mála výhod nás krvechtivých. |
| |
| soukromá zpráva od Marcus Corrner pro Zrovna jsem otevřel dveře knihovny, a kohopak tam nevidím. Tak tohle je ta nová dívka. Ta její vůně se nedá splést s ničím jiným. Vejdu dovnitř, zrovna mluví s Levim. Počkat, ten pach. Vlkodlak. Takže i oni ji cítí a jak je vidět, ani oni nezahálejí aby si ji prověřili. No nic. Přijdu blíž abych slyšel o čem si povídají a čekám, až domluví a já si pak budu moct promluvit s Levim o knihách a o tom, jestli pro mě nenašel dalšího studenta na lekce Španělštiny. |
| |
| soukromá zpráva od Levi Crain pro Jelikož jsem se do knihovny dostal před chvilkou, furt mám trochu zmatek a dostal jsem od šéfa papíry a ani nevím co to je, ale dostal jsem intrukce. Ještě si chvilku upravuji vlasy, protože jsem je měl trochu rozcuchané. Když mě osloví nějaká dívka s klukem, změřím je oba pohledem a pak se podívám na ty papíry, co držím v ruce a pak opět na ně. Nakonec uznám, že je to ona. "Dobrý den," Pozdravím a nejistě ji podám papíry, "Tak to máte tady." Usměji se znovu a letmo si ji prohlédnu a těknu pohledem i k jejímu doprovodu a úsměv mi trochu zvadne. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro "Výjimečná?" Zopakuji po něm a zasměju se. "Ale notak." smích utochne, když mi ten kluk podá papíry, s úsměvem mu poděkuju a zapluju hloub do knihovny. Věděla jsem přesně, co mě zajímalo. Přešla jsem až k regálu, kde se tyčily knihy s názvem 'historie města' či 'legendy' ... Když mi tetička předávala klíče od mého nového domku zde v Moonlandu, jemně se dostala k zajímavé historce. Byla tak poutavá, že mě zajímá víc. Nabrala jsem ještě pár knih od Shakespeara jako Hamleta, Zkrocení zlé ženy, či Julii a Romea a vrátila se zpět k pultu. Byl tu další člověk. Usmála jsem se na něj a vrátila se k Cadeovi. "Mám vše.. Co ty?" |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Usmál jsem se na ni. Přešel jsem k ní a podíval jsem se na knihy které si vybrala. "Historie města? Legendy?" zvědavě jsem se na ty knihy díval. Pak jsem jí odpověděl. "Taky mám vše" řekl jsem a podíval jsem se na ni. "Kam bys chtěla jít teď?" zeptal jsem se ji. |
| |
| soukromá zpráva od Marcus Corrner pro Po té, co si ta dívka vyzvedne nějaké dokumenty, vrhne se do hlubin knihovny. Přistoupím k Levimu a prohodím: Zdravím, chtěl bych se zeptat, jestli už tady máte ty knihy, které jsem si objednal? A co ohledně těch lekcí Španělštiny, nenašel se tady někdo nový? zatímco tam čekám, vrátí se ta dívka s náručí plnou knih a zase se přitočí k tomu vlkodlakovi. To je moje šance. pomyslím si. Zdravím, řeknu a přistoupím kousek blíž jmenuji se Marcus Corrner. Ještě jsem tě tady neviděl, jsi tady nová? |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro "Copak? Nikdy tě nezajímaly historky města? Já nevím, neznám to tu...Je mi celkem jedno kam půjdu" Zeptám se Cadea a podívám se na toho kluka, co přišel.Další, co se po mně divně dívá. Všichni se tu na mě tak divně dívají.. Potom ale promluví a já se opět mile usměji. "Ahoj, Alice Cannon." Podám mu ruku s pevným stiskem. "Ano, jsem tu nová... Jak se zdá tohle je malé město. Všichni všechno ví.." Řeknu a zasměju se. "Omlouvám se, ale nemohla jsem přeslechnout, že děláte lekce španělštiny?" |
| |
| soukromá zpráva od Levi Crain pro Když jsem opět zůstal osamocen, koukal jsem se do papírů, co bude dneska potřeba udělat, ale v tom mě vyrušil Marcus, takže rychle zvednu zrak od sepsaných povinností. "Ehm... No jasný, jsou. Hned ti je přinesu a Španělština...," zamyslím se a pak lehce zavrtím hlavou, "Nic nového." Pokrčím rameny, "Tedy možná dneska." Opět pokrčím rameny. Tedy zatím mi nic neřekli. Když se vrátí ta dívka s doprovodem, jen se na ni krátce podívám a když se k ní Marcus přihrne, tak sklopím pohled a jdu mu pro ty objednané knihy. Rozhodně nejsem typ, který by se nějak vnucoval a i když je tu nová, furt je to jen holka. Zajít pro knihy bude trvat tak dvě minuty a očividně je Marcus zabaví. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro "Ale zajímali, popravdě mám historii rád....Nechtěla by jít domů a pak by se rozhodlo kam dál?" řekl jsem a všiml jsem si kluka, který ji oslovil. Věděl jsem co je zač. Pouze jsem se na něj usmál. Mezitím co si ona s ním povídala, tak jsem otevřel knihu o historii města. Začal jsem kousek číst. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Jakmile mi otevřela na tváři mi zahrál úsměv. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Pročítal jsi pouhý začátek obsahu knihy a i to bylo moc, nemohla to číct. Není hloupá, bude mít podezření. Upíři versus vlkodlaci, tajemné nadpřitozeno. |
| |
| soukromá zpráva od Maria De Courney pro Nad tvou lichotkou jsem se pousmála a nechala si políbit ruku. "Také tě opět ráda vidím Marcusi." Jeho zdvořilé chování se mi líbilo, ale moc dobře jsem ho znala a s tím také přišlo určité ultimátum. "Správně, víš, že zvířata nejsou můj typ." Zavtipkuji a zavřu velké mahagonové dveře. Rychlostí blesku se přesunu opět za Tebou. "Jak se mi zde žije? Toť otázka, nejsem přímo ve městě, tady v lese je zvířat mnoho, okrasa krásná inu, tož pravda. Ale sám dobře víš, že svůj čas zde moc netrávím. Sídlo je tu dobré, je tu klid. nikdo mne neruší... " Zamyslím se, zavzpomínám na krajinu okolo. "Chtěl si se mnou něco probrat? Inu do toho příteli." |
| |
| soukromá zpráva od Marcus Corrner pro No jo, tohle je děsná díra. Já pracuji v obchodě, a tak pořád slyším nejnovější drby. odpovím a úsměv jí opětuji. A ohledně té španělštiny, jo nabízím tady mladým nějaké lekce, jestli chceš můžeš se zítra stavit tady v knihovně, tak kolem 4 a jít s námi. vysvětlím a otočím se zpátky k Levimu, a převezmu si od něj své knihy. Ou, promiň, ty tady jsi se svým přítelem a já vás takhle vyrušil, ještě jednou promiň. Takže na shledanou zítra, jestli dorazíš, můžeme si promluvit. řeknu ještě a pomalu zamířím ven z knihovny. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro "Ráda se stavím." Usměji se a už v hlavě střádám myšlenky, co všechno by se tu v městě ještě mohlo... Moment počkat , co? S přítelem? Zakroutim trochu hlavou a zkousnu si ret. "Není to můj přítel. Jen kamarád." Podívám se nervozně na Cadea. "A nevyrušuješ" Řeknu ještě, ale to už se jaksi vypařil ven z knihovny. Nakonec tedy hodím zbytek knih na pult a usměji se na toho kluka, který se tu o to stará. Přitom se znovu podívám na svého společníká, který pročítá jednu z knih. "Je zajímavá?" Zeptám se ho. |
| |
| soukromá zpráva od Levi Crain pro Vrátím se zpět i s knihami, které Marcusovi předám. Není zač. Pomyslím si trochu kysele a dělám, že mám nějakou práci, protože není slušné tam prostě stát a koukat, ale taky není slušné odposlouchávat, ale když stojí kousek ode mě, tak to slyším. Na chvilku zvednu zrak od papírů a sleduji Marcuse, který odchází a mírně nad tím pozvednu obočí a raději se zase vrátím k papírům a čekám, co bude. Furt nechápu, proč tolik povyku pro holku. Prohrábnu si vlasy a krátce se podívám na tu dívku a napřímím se, když mi dá knihy na pult. Jen se trochu ušklíbnu a jdu se starat o knihy. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Jakmile jsem kousek dočetl, věděl jsem že by to neměla číst. Věděl jsem, že by na nás přišla. "No...ani ne. Proč si nervózní?" zeptal jsem se, když jsem zachytil její pohled na mě. Neslyšel jsem co jí ten kluk říkal. "Jestli budeš chtít, tak ti něco o tomhle městě řeknu. Tahle kniha je docela dost nudná" řekl jsem a podíval jsem se na ni. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro "Dobře, tak tedy tu si nevzemu... " Podívám se na zbytek knih a na kluka, který se o to stará. "Vezmu si tyhle prosím." Podívám se asi na šest knih, které přímo vyžadují mou pozornost. "Nene, nejsem nervozni.. " Nejspíš to neslyšel, nebo.. To je fuk. Usmála jsem se a vyčkávala, až se vyřídí knihy. Když to konečně bylo, rozloučila jsem se s úsměvem a pomalu vycházela ven. "Řekneš mi tedy něco o tomhle městu?" Zakňučela jsem, protože mě to opravdu zajímalo. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Když se vyřídili knihy, rozloučil jsem se s tím klukem a šel jsem za ní. "Dobře, řeknu ti jak vzniklo, ale až budeme u tebe" řekl jsem a podíval jsem se okolo nás. Věděl jsem, že bych jí o tom říkat neměl. Podíval jsem se na ni a usmál jsem se. "Co ti ten kluk řekl? Vypadala jsi vážně nervózně, když ses na mě podívala." zeptal jsem se. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro "To je to takové tajemství?" Zasměju se, je to vtipné. Vždyť jsou to jen historky. Nebo je v tom něco víc? Notak Al, už blázníš. Máš krásný úsměv - skoro to ze mě vyšlo, když se na mě usmál. "Ten kluk?" Zamyslela jsem se. "Nic vážnýho." Když jsme konečně došli ke mně, okamžitě jsem ho vtáhla do vnitř a začala dělat psí oči. "Prosím, tak už mi to řekni." |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Když mě vtáhla dovnitř a začala mě prosit, musel jsem se zasmát. Byla hodně roztomilá, když dělala psí oči. "Dobře, dobře. Už ti to řeknu" řekl jsem s úsměvem a díval jsem se na ni. "Nechceš se na to posadit?" zeptal jsem se a čekal jsem co udělá. |
| |
| soukromá zpráva od Marcus Corrner pro Z knihovny jsem zamířil hned domů. Sakra, ty knihy co měla. Knihy o historii tohoto města. Sakra, jestli je začne číst, tak na nás určitě příjde, a pak bude následovat... Ne, k tomu nedojde, ten její přítel, myslím, že se jmenoval Cade. Viděl jsem ho, jak si pročítal jednu z jejích knížek, muselo mu to taky dojít. Do háje, musí na ni dát pozor. A já na ni dám pozor zítra. A hlavně se to nesmí dozvědět nikdo další, moc dobře je neznám, a tak nevím jak by reagovali, možná by ji chtěli, preventivně... Né, rozhodně se to nesmí dozvědět. Ano, později si budu muset promluvit s Cadem. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro "Nesměj se mi!" Udělám uraženou, ale myslím to ze srandy. Chovám se jak malé dítě, občas. Tedy často, dost často. Posadím se a usmívám se jako sluníčko. "Tak začni už." Jsem jako nedočkavá žačka, čekajíc na ten nejzábavnější výklad v historii lidstva. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Taky jsem se posadil a pořád jsem se usmíval. Měla velmi nádherný úsměv a já přemýšlel jestli že jsem se asi zamiloval. "Takže, kdysi tozo město založil jeden stařík. Prohlašoval, že toto město bude zvláštní. Měl tak docela pravdu. Jak tak běžel čas, začalo se zde stěhovat více lidí. Jenže staříka někdo zavraždil. Doteď nikdo neví kdo. Město se i před to začalo rozvíjet a podle pověsti ten stařík toho město hlídá, před vším zlým" řekl jsem ji tak napůl pravdu. Doufal jsem že tomu uvěří, nerad jsem někomu lhal. Obzvláště ji. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Celou dobu v knihovně jsi se držel, nechápal jsi Cadea, jak se mohl držet tak blízko ní a nic jí neudělat. Ta bolest v hrdle , díky její vůni. Ale nebyla to jen vůně, co všechny vábila, její vzhled byl dokonalý. Nikdy jsi neviděl dívku bez jediné chyby. Jako by žádné neměla, nebo je každý jen přehlížel? Jenže ze snu tě vytrhly knihy. Nesmí to vědět a ty to víš. Další věc, která tě tak trápí je to, že o ní všichni ví... Všichni ví a všichni jí chtějí. Proč máš ten pocit, že ji musíš chránit? A máš ten pocit jen ty nebo i ostatní? |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro "Proto si dělal takové tajnosti?" nadzvednu jedno obočí a musím vypadat vtipně, zasměju se. Čekala jsem záhadnější historku, nebo aspon trochu strašidelnější. "Takže... Ví se kdo staříka zabil?" Nedala jsem pokoj. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro "Lidi tady nemají rádi, když se o tom mluví" řekl jsem a nejistě jsem se na ni podíval. "Nikdo neví kdo ho zabil. Je to prostě záhada" řekl jsem s úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro "Fajn, nevěřím ti ani slovo, ale to je jedno." Řeknu se smíchem a vypláznu na něj jazyk. Venku se začalo stmívat a já se jen podívala z okna. Potom zpět na svou společnost. Dloubla jsem ho pod žebra a omylem se dotkla jeho ruky. "Jsi ledový.." Řeknu leknutím, byl opravdu ledový... Víc než je snad normální. Byl jako led. "Je ti zima?" Zeptám se starostlivě, jestli nemám náhodou přiložit do krbu... |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Ztuhnul jsem když se mě dotkla. Vypadala vyděšeně a zároveň starostlivě. "Ne není mi zima. Takový jsem pořád" řekl jsem a usmál jsem se na ni. Všiml jsem si že stmívá. "Promiň jestli jsem tě tím vyděsil" omluvně jsem se na ni podíval. Nechtěl jsem aby se mě bála. |
| |
| soukromá zpráva od Luna Mays ☼ pro Ten upír číslo dvě, mi poděkoval, což mě překvapilo. Podívala jsem se na něj a když se snažil navázat konverzaci. Nejsem si jistá jestli správně chápe kdo jsem, al tak proč by taky ne. S upírem jsem ještě nemluvila a možná se z toho budu moct něco vytáhnout, i když se mi to celkem příčí. Nejspíš se na to vykašlu. Když znovu někdo vejde do kavárny ohlédnu se a on si to tam stojí Shane. Mile se na něj usměji a náznakem ho pozdravím. Potom ten upír, komár, pijavice ... možná bych mohla každému říkat jinak. Ale pro dnešek je budu řadit dle čísel.... tedy ta pijavice s římsou dvojkou začala mluvit o tom že se něco děje. Ušklíbla jsem se. Ty jsi si vážně všimnu. "Možná se bude pořádat lov na ... nevím třeba na pijavice...nebo bůh ví co se tady v tom městě bude ještě dít." Celkem drze jsem odsekla a pospíchala za Shane. Objala jsem ho. "Ahoj, co tu děláš?" Zeptala jsem se, ale nejspíš jsem tušila jaká bude odpověď. Mezitím se ta pachová holka s tím upírem jedna vytratila. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro "Dobře... " Zamumlala jsem spíš pro sebe. Dívala jsem se na něj, byl jiný. Tak jako většina z tohoto města. Tohle město má určitě nějakou svou jinou temnou stránku. Jen musím přijít na to jakou. "Neomlouvej se, nic se nestalo ... Já jen, to jsi pořád.. No tak ledový?" Nějaké vnitřní teplo, ne? |
| |
| soukromá zpráva od Marcus Corrner pro Po příchodu domů jsem si chvíli četl, ale kvůli tomu setkání jsem si nemohl udržet chladnou hlavu a soustředění. Páni, takhle mě už dlouho nikdo nerozhodil... Zavřel jsem knihu a zahodil ji do kouta. Takhle to dál nejde. řekl jsem si pro sebe. Vstal jsem z postele a přistoupil jsem ke skříni, z niž jsem vytáhl svůj rozložený luk a pár šípů a uložil je do batohu. Pak jsem šel do kuchyně a sebral prázdné lahve od krve a z tajné skrýše jsem vytáhl svou soupravu na odběr krve. Vše jsem zabalil a se setměním jsem se tajně vykradl ven. Tak jo, tohle mi pomůže se odreagovat. Lov... pomyslím si a rozběhnu se do temného lesa... |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro "Ano jsem. Nejsem rád, že jsem až tak ledový. Chci aspoň jednou cítit teplo." řekl jsem a sklopil jsem oči. Nemohl jsem se jen tak na ní dívat. Jsem nestvůra. "Každé město má temnou stránku." řekl jsem a pořád jsem si říkal že ona je jiná než ostatní. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro Není to normální, ne není. "Nikdy si necítil ... teplo?" Zeptám se zvláštním způsobem a pozoruji každý jeho pohyb. "To není normální, byl si u doktora?" Vlezlá otázka, Al ovládej se. "Ano, ale tuto se asi nedovím, že?" Zeptám se smutně, budu si tu temnou stránku muset zjistit jinde.. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro "Cítil jsem teplo...a u doktora jsem nebyl" řekl jsem a podíval jsem se na ni. V očích jsem měl smutek. "Temná historie města je normální jako v jiném městě." řekl jsem jen a pousmál jsem se. "Ty si to chceš zjistit, že?" zeptal jsem se ji. Najednou jsem měl chuť jí políbit, ale udržel jsem se. Co to sakra se mnou je? |
| |
| soukromá zpráva od Sebastian Tenebris pro Zvednu se a dojdu zaplatit a i když je to divné tak nechám i dýško. S poznámkou že obsluha byla vážně příjemná s úsměvem projdu dveřmi a zamířím pomalu zpět do svého bytu. Jak se zdá tak dnes se opravdu něco takže se musím převléct do modernějších věcí v nichž líp zapadnu. V bytě se pomalu svléknu a v šatníku najdu černé kalhoty v jeansoviny a světle modré tričko. Položím to na židli a prohlédnu si několik dost starých jizev na zádech a bocích. Většina od nožů kůlů a kulek. Jen pár je od drápů a zubů. Ušklíbnu se. Za jizvy od lidí není třeba se stydět. Mnoho z nich jsou rány které jsem si zasadit nechal dobrovolně jen abych dokázal převahu ale ty od vlkodlaků... Raději se obléknu, za jizvy od zvířat se stydím. Né proto že by to byly tak slabí soupeři. Ale proto že potom co mě tak zranili jsem vždy téměř zemřel. Jsou hodně silní. Právě proto se na ně nerad dívám. Ta vítězství nad nimi byla povětšinou štěstí nic víc a to mě deptá. Povzdechnu si a hodím přes sebe kabát. S milým úsměvem vyjdu ven, hledám ostatní a mé smysly mě bezpečně povedou. Dnes je totiž venku vážně živo. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro "Dobře... Měl bys tam ale zajít. Určitě to není normální." Vypadám u toho jako učitelka s jistou dávkou roztomilosti v jednom. "Temná historie města není nikde stejná... Takže normální ne..." Řeknu tiše, pozoruji každý jeho pohyb. Nad další jeho otázkou jsem se zasmála. "Jo." Řeknu s úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro "Nehledej tu temnou stránku. Bude lepší když se v minulosti hrabat nebudeš" řekl jsem a usmál jsem se. "Možná k němu zajdu." řekl jsem a podíval jsem se na ni. Byla tak nádherná. Nevěděl jsem co mám dělat. "Slib mi, že už tu historii necháš na pokoji" řekl jsem prosebně s úsměvem |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro "Proč mi to nechceš dovolit? Co je tu tak zvláštního?" Podívám se na něj utrápeným pohledem. Hodiny utíkaly rychle a večer se blížil. Začínala jsem být pomalu unavena, ale můj společník nejevil jediné známky únavy. Byl stále tak plný energie, nedokázala jsem si to vysvětlit. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro "Nic tu právě není zvláštního, ale prostě nechci aby ses v tom hrabala" řekl jsem a viděl jsem že je utrápená. "Jsi unavená, měla by sis jít lehnout" řekl jsem a podíval jsem se na ni. Přiblížil jsem se k ní nenápadně. Tedy sám jsem nevěděl co vůbec dělám. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro "Když tu není nic zvláštního, proč s ebojíš, že bych se v tom hrabala?" Pořád nemohu rozlušit, co v tom je. Třeba je ten vrah jeho prapraděda a on se stydí, nebo já vážně nevím. Ale vždyť já bych ho nesoudila. "Nejsem.." Zalžu. Takže je i panovačný, neříkám, že se mi to nelíbilo... Vidím, jak se přiblížil, ale dělám, že jsem si toho nevšimla. Posunula jsem se na gauči, na kterém celou dobu sedíme. Vím, že ještě něco říkal, ale už jsem ho moc nevnímala... Usla jsem. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Všiml jsem si, že usnula. Usmál jsem se a opatrně jsem ji vzal do náruče. Pak jsem hledal její pokoj. Našel jsem ho asi na počtvrté. Položil jsem ji na postel a přemýšlel jsem co dál. Měl jsem jí tu nechat vzkaz? Pořád jsem u její postele přemýšlel co mám udělat. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Po lovu, kdy si vyčerpal krev snad ze všech druhů zvířat, které zde žijí, sis šel krev uložit do lednice. Byl si najezen, oči měly žlutou barvu a ty nevědíc opět, jak zahnat myšlenky na ní, si musel něco podniknout. Potřeboval si s někým mluvit, mluvit o ní. Zjistit toho víc. Seb Vyšel si ven, také si měl plnou hlavu její vůně. Venku je živo, taky máš potřebu zjistit o té dívce víc. Přijde nebezpečí? Nebo? Cítíš to. Nezbíhají se po ní jen tvá rasa, ale i vlci. A to je děsivé. ------------------------------------------------------------------- Řekněme , že se znáte a půjdete se spolu někam projít... Popovídat si o možných problémech, či taktice. Nechám to na vás. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Byla tak nevinná, mohl si vidět namodralá víčka a její hrudník, který se nadzvedával. Byla člověk... Nebo snad ne? Krev jí proudila tělem a srdce bilo. Byla doslova rozkošná. Ten den pro ni musel být asi opravdu náročný, když takhle vytuhla. Měl bys jít domů, ale něco tě tu nutilo zůstat a hlídat ji. Popadaly tě zvláštní myšlenky... Co kdyby někdo šel zničit to, co ho tu tak dráždí? Jenže to nebyl tvůj největší problém. Začínal si v hrdle cítit ostrou bolest, hlad. Už byl opravdu silný a tvé ovládání bylo na bodě mrazu. I stokrát zkušenějšímu upírovi dělá problém se udržet v klidu v přítomnosti člověka, když má hlad. A tohle? Tisíckrát horší... V její přítomnosti. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Najednou jsem nevěděl co dělat. Měl jsem takový hlad, ale zároveň jsem měl pocit že jí musím hlídat. Otevřel jsem okno a zhluboka jsem dýchal vzduch. Pomáhalo to jen trošku. "Alice..." zašeptal jsem a podíval jsem se na ni. Kousl jsem se do ruky. A to silně. Moje krev kapala na podlahu. Opřel jsem se o stěnu a sesunul jsem se po ní na zem. Pořád jsem se kousal do ruky. Bylo to mučení. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Na její poznámku o zvířatech se zasměji a nechám si na tváři odlehčený úsměv. |
| |
| soukromá zpráva od Maria De Courney pro "Ani já si neumím představit vidět tě lovit zvěřinu." Zasměji se a projdu až do velké haly. "Oh, Itálie? Tam je nádherně, lov je tam povolen... Možná bych přemýšlela o něčem podobném. Jsme tam mnohem váženější druh. " Zasním se, při myšlence na poklidné zákusky. "Věřím, že se tam jednou dostaneš a tvé sídlo bude úchvatné, jako tvá celkévá tvorba." Při jeho dalším proslovu chodím ladně velkou halou a přitom si prohlížím obrazy právě od mého přítele. Jsou dokonalé. "Chápu, vím přesně na co narážíš. Začínají nad námi mít nadvládu... Mladí upíři se denně ukazují lidem, barvu očí nějak zakecávají... " Slovo zakecávají nikdy v mém slovníku nebylo, ale asi na mě dopadla dnešní doba. "ta dohoda je nesmyslná! Je to riskantní.. Příliš moc! Nikdy se nenasytíme pouze z krve zvířat. Čekám jen na den, kdy se nějaký upír zblázní a vyvraždí celé město... A potom nás vyvraždí krásná smečka nevrlých pejsánků." Řeknu opravdu nahlas, po celé hale se ozývá má ozvěna. "Nemyslím, že by někdo jiný zde myslel logicky, takže to asi zůstává na nás." |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Nikdy bys tohle nečekal, umíral si touhou po její krvi. Nikdy si nikoho nemiloval, jaký ten cit vlastně je? Jaký? Nevíš, netušíš... Měl bys jít od ní dál, nebo jí víc ublížíš, než ochráníš. Cítíš to v hrdle, nemůžeš... |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Z očí mi začaly téct slzy. Musel jsem se najíst a to co nejrychleji. Tiše jsem se postavil, ale měl jsem tak trochu problém s chůzí. Okolo mě se vše točilo. Ta její krev... Nemohl jsem jí ublížit. Jaké to je někoho milovat? zeptal jsem se v duchu sám sebe. Odešel jsem z pokoje do koupelny a studenou vodou jsem si umyl ruku. Pak jsem si oplachl obličej. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro "Společneské fópa by bylo na světě." Zavrtí mhlavou s dalším chychotáním. |
| |
| soukromá zpráva od Marcus Corrner pro Myslel jsem si, že by mi lov mohl vyčistit hlavu a já se tak zbavil myšlenek na Alici. Na její krev... Sakra, nic nepomáhá, no nic, zkusím se jen tak projít, to je lepší než jen sedět doma a užírat se. Tak jsem se převlékl a vyrazil jsem na obchůzku. Chodím tam bez duše asi tak půl hodiny, když vtom si všimnu postavy, která vyšla zpoza rohu. Upír, bleskne mi hlavou Sebastian, hmm asi má taky plnou hlavu Alice, vsadím se že je taky tak rozrušený jako já. Lehce přidám do kroku. Hej, Sebastiáne, tak co, taky ti ta nová nedopřeje ani chvilku klidu? zvolám a usměji se. |
| |
| soukromá zpráva od Thomas Greenberg pro Pach Ne. Smečku sežene Leslie. Ty jdeš se mnou. Řekl jsem rázně. Ophe je moje pravá ruka a já ji potřebuji mít po boku. Zvlášť když nevím s čím se setkáme. Leslie je prostě gama. Les řekneš všem, že je stav pohotovosti. Pošleš za námi dva vlky jako pojistku, ale ať nejdou moc blízko. Řekl jsem jí a doufám, že chápe urgenci toho všeho. Já s Ophe budeme něco jako přední voj. Zahrajeme tu roli se uvítacím párem. Dva milenci co ve městě vítají novou osobu. Pro tento případ ideální. Možná je můj přístup neopatrný. Rád ale některé věci dělám sám. Snad ten tvor není tak pitomý, aby zabil Alfu, kdyby mě poznal. Když jsme vycházeli z města, chytil jsem Betu kolem pasu. Je na mě vidět, že z toho nemám radost. Nicka a Verro nám jdou u nohy. Snad nezačnou šílet kvůli té magii. I když chci být optimista, myslím, že zdroj bude třeba zabít. Není možné, aby zůstal nestranný když jeho sílu cítí každý. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro První den Upíří Maria a Marcus Bez komentáře ---- Dohrajte si to, poté vás zvlášť posunu. Marcus C. a Seb Seb šel potemnělou ulicí, když v tom na něj najednou promluvil kdosi. Zrovna přemýšlel o nové pistoli, která zrovna vešla v prodej, když ho Marcus vyrušil. Všichni byli z té dívky naprosto mimo. Prohodili jste pár slov, ale k vážné debatě nedošlo. Nakonec jste se rozešli a každý šel svou cestou. (Potřebovala bych první příspěvek od Seba, pak od Marcuse, díky) Cade Mohl si tušit, že to takhle dopadne. Musel si se vypařit a tak se i stalo. Hlad byl silný a ty si měl strach, že bys jí mohl opravdu ublížit. Potichu jsi se odplížil a dostal až do lesa, kde si spořádal několik jelenů, které si poté řádně schoval. Mohl si jít konečně domů, ale stále si byl blízko jejímu domu a nespustil z něj oči. ------------------------------------------------------------------------- Tak jo zlata, tohle si teda dohrajte, ať se všichni dostaneme do dalšího dne. Zkrátka si tohle odehrajte a jděte spát dělat cokoli, ať můžeme pokračovat. -------------------------------------------------------------------------------------- Druhý den Ráno vyšlo Slunce, což pro vás znamenalo menší nevýhodu. Všichni jste zůstali doma a čekali, zda se zatáhne. Slunce tu nebývalo zvykem. Cítili jste ve vzduchu jisté napětí. Na ten pach jste si pomalu začali zvykat, ale stále vám to trhalo hrdlo na kusy. Větina z vás měla strach z toho, že by se dohoda mohla protrhnout. Co když se některý z vás neudrží? Cítili jste, že ta dívka pro vás není nebezpečná normálním způsobem. Nebezpečná byla jen její krev, která vás tak vábila. Třeba byste ji mohli poprosit o odběry krve... Možná by vám ji pravidelně dávala, to ve smlouvě není, ne? I takové myšlenky vás začaly napadat... |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro První den Vlci Shane a Luna V kavárně už nikdo nebyl, zbyli jste tu sami. Přátelsky jste si povídali o všem možném. I na téma té dívky jste došli, ale ne na dlouho. Zkrátka vám smrděla a cítili jste z toho špatný pocit. Thomas a Ophelia Thomasův plán byl jasný - zjistit, jak velké je nebezpečí. Šli jste spolu bok po boku, jako ten nejkrásnější pár až k domu Alice. Netušili jste, jaká je. Jak vypadá. Věděli jste pouze, že její vůně je nesnesitelná, vadila vám. Cítili jste jisté nebezpečí. Dokonce i Thomasovi jako alfě vadila. Leslie Jak se ti řeklo, tak si udělala. Šla si do kavárny, kam tě vedl tvůj smysl. Celou cestu si také cítila ten pach. Nikdy to tu nebylo, tak proč? Proč je to tak silné? Co je zač? Hlavou se ti honily nejrůznější otázky. Konečně si dorazila do kavárny, kde byli jen členi tvé smečky. Shane a Luna. Řekla si jim jasnou zprávu, že se musí do sídla. ---------------------------------------------------------------------------- Tak jo zlata, tohle si teda dohrajte, ať se všichni dostaneme do dalšího dne. Zkrátka si tohle odehrajte a jděte spát nebo dělat cokoli, ať můžeme pokračovat. ---------------------------------------------------------------------- Druhý den Někteří jste se probrali po probdělé noci a jiní zase vůbec nespali. Všichni jste byli v sídle a čekali jen na Thomasovo rozhodnutí, co dál. Všechno to tedˇbylo na něm. Do nosu vás stále mlátil pach té dívky, přímo vám to smrdělo. Bylo to pro vás tak nepříjemné. Věděli jste, že upíry tato vůně lákala, a však vám přímo vadila. Dá se toho využít? Oni nesmí porušit dohodu, jestli jí poruší vy můžete bez problému pozabíjet dané upíry.... Možná se vám v hlavě rodí menší plán. |
| |
| soukromá zpráva od Thomas Greenberg pro Omlouvám se že předbíhám, Ophe Když jsme došli k domu, zaklepal jsem a uhladil si vlasy do patky, abych vypadal víc jako úředník než jako... vlkodlak. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Druhý den lidé Uuu, konečně jdu na Tebe. Věř mi psaní pro upíry a vlkodlaky bylo neúnosné. Levi Celý včerejší den si strávil v knihovně, která sice klidná je, ale občas až moc. Máš rád společnosti a když se tu nikdo už potom neobjevil, trochu tě to deprimovalo. Večer, když jsi se konečně dostal domů si vykonal všechny své lidské potřeby. Ulehl si a snažil se usnout. Nějakou chvíli ti to trvalo a hlavou se ti mihaly myšlenky o té dívce, je to jen obyčejná dívka, proč se o ní všichni tak zajímají? Ale poté si přeci jen usl. Rádo si měl jako každý všední den, vstávání a poté práce... Až na to, že jistí lidé se ten den vůbec neukázali. Marcus by si mel dojít pro knihy, ale neukázal se. Slunce krásně svítilo oknem přímo dovnitř na knihy. |
| |
| soukromá zpráva od Maria De Courney pro "Ach ano! Kolik toho bylo ztraceno! Navěky... " Pronesu zesmutnělým tonem hlasu. Byl to převeliká škoda. Začala jsem si sním prohlížet obrazy, byly nádherné. Potemnělá krajina a ... Muži. V tom jsme se s Marcusem vždy uměli shodnout. "Ano, ti čoklové doslova čekají na jedinou naši chybu. Přeci nebudeme my pykat za blbost tě mladých." Když já byla mladá... Oh, to je už tak dávno, světl byl tak jiný. Sát jsem mohla na každém kroku, kde jsou ty časy? "Slyšel jsi již určitě také o té dívce, která se zde objevila. Nemyslím, že se tu objevila jentak. Ta vůně není nová, už jsem ji zažila ve své životě... " Zamyslím se při vzpomínce na vůni krve jedné ženy... Ženy nikdy nebyly mými choutkami, ale její krev byla jiná. Věděla jsem přesně, co je ta dívka zač. "Je pro nás až moc velká hrozba... Pochybuji, že se ti mladí udrží. Ti psi toho jistě využijí, ví to." Pronesu klidně. "Tvůj nápad je bravůrní, přímo dokonalý." Poseji ho lichotkami, měl opravdu]božský plán. "Smím ti nabídnout sklenku červeného?" Optám se a ani nečekám na odpověď, je to čerstvá lidská. Naleji jemu i sobě. "Tak na naši budoucí nadvládu?" Usměji se a nadzvedávám sklenku. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Pokývu hlavou a přidám se k jejímu žalu a trochu lítostivě jsem se díval na obrazy. Obrazy zapomenuté krásy... Kéž by se vše dalo uchovat navěky. Pouze my upíři stojíme, jako pilíře napříč časem. Po desetiletí, staletí... nebo i tisíce let. |
| |
| soukromá zpráva od Cade Brennan pro Cítil jsem se špatně. Skoro jsem se neovládl. Chtěl jsem jí říct, že mi je líto, že jsem odešel, ale radši jsem hlídal její dům. Ještě, že jsem šel včera na lov. Podíval jsem se na svou pokousanou ruku. Až teď jsem si uvědomil, že je moje krev na její podlaze a asi v koupelně. Radši jsem na to zapoměl a sledoval jsem okolí. |
| |
| soukromá zpráva od Marcus Corrner pro Sakra, proč to zatracené slunko musí vysvitnou zrovna dneska, když jsem se měl setkat s Alicí. Slunečno tady v tomhle městě bývá jenom pár dní, a musí se to stát zrovna dnes. Sakra, dneska za ní jít nemůžu. Tak co budu dělat... Možná bych ji mohl pozvat k sobě domů... Řekl jsem jí, že se na nás může přijít podívat, mohl bych třeba brnknou Petře a poprosit ji, jestli by se cestou na lekci mohla stavit v knihovně, vyzvednout tam Alici a přijít spolu s ní ke mě jako obvykle... Ano, přesně to udělám... Teď jen potřebuji vymyslet nějakou výmluvu, proč jsem pro ni nemohl přijít sám... Ano, to je ono, ráno mi volali, kvůli důležitému pohovoru ohledně nového místa, kdy se momentálně hlásím, a pohovor se poněkud protáhl, takže jsem se sotva stihl vrátit a připravit si listy a pomůcky na lekci... To místo je o kousek dál, takže mi to zabralo značnou část dne. Ano, přesně to udělám. Vstanu z postele, z kapsy vylovím telefon a okamžitě zavolám Petře a vysvětlím ji situaci... Nejdříve se jí do toho moc nechce, ale když jí řeknu, že jí to někdy oplatím a zajdu s ní potom na kafe, nakonec se nechá přesvědčit. Ach jo, ta je tak naivní. Myslí si, že ji mám taky rád. Pravda, mám ji celkem rád, ale úplně jinak než by ona chtěla... Usměji se, no nic je na čase to tady trochu poklidit, přece jen, mám odpoledne návštěvu a nebylo by dobré, kdyby se tady povalovalo něco osudného... |
| |
| soukromá zpráva od Maria De Courney pro "Ano, podmanivý pach, přímo ta nesladší vůně krve... " Zapředu to, jako kočka, která si nechává pomalu drbat záda. "Počkej až jí budeš blíže příteli, i přes tvé zkušenosti a umění svou touhu pohltit ti to bude dělat potíž. Natož si představ ty mladé, kteří po krvi přímo tápají." Začal se vyptávat na tu ženu, okamžitě se mi před očima zjeví ona. Jediná žena, která kdy okusila mé bílé tesáčky. "Bylo to ve čtrnáctém století, v tu dobu jsem vyhledávala své protějšky na dnešním Apeninském poloostrově. V tu dobu se tam válčilo, nikdo si tak mého řádění nevšímal." Pousměji se nad tou vzpomínkou hromady mrtvých těl. "Francouzské království proti italským městským státům.." Doplňovala jsem postupně své vpomínky."Nikdy si nikdo neuvědomí, jaké to bylo, pokud si to nezažije. Procházela jsem vypálenou vesničkou, všude byl cítit smrad z ohně a spálených těl. Ale najednou vše zmizelo, jen vůně, lahodná vůně. Byla jsem syta, ale i přes to jsem se nedokázala v tu dobu ovládat. Svou rychlostí jsem vábivou vůni okamžitě vyhledala. Byla to žena, mladá, půvabná. Chybičku bys na ní nenašel ani ty, který ženy nebereš jako spásu svých tužeb." Zhluboka se nadechnu. Jako bych tu vůni cítila pořád, tak dokonalá. Usměji se. "Dívka z města bude nejspíš z jejího rodu..." Zamyslím se. Vím moc dobře, co je ta dívka zač. Mohlo by z toho být velké nadělení, ale nedám na sobě znát jedinou známku toho, že vím přesně o co se jedná. Nechci dělat ukvapené závěry. "Musíme ji ochránit nejen před námi samotnými, ale také před vlky. Umíš si představit, že by ji zabili? Strhl by se okamžitý boj mezi námi a nimi. My jakožto zatím neuskupení bychom neměli moc šanci... " Pevně k sobě stisknu víčka. "Mladí našeho druhu jí budou neustále nablízku, jistě jí už někteří jsou. Táhne je to k ní. Je pro ně dokonalá, zbožňují ji. Je pro ně jako Afrodita." Řeknu trochu přehnaně, ale což, je to pravda. "Už to jí bude nápadné, musíme být opatrní. Musíme k ní vyslat někoho, kdo se nejen bude moc ovládat, ale také zajistí, že na nic nepřijde a bude v pořádku." Ukončím tím svůj prolog o dívce a opět přeskočím k jeho plánu. "Zatím myslím není potřeba tvořit nové, bylo by to až moc nápadné. Musíme na svou stranu získat ty, co tu již jsou. Kdyby vrcholilo k něčemu..." Zastavím se a moc dobře vím, že i Marcus ví, že myslím porušení dohody a tím také boj... "Stvoříme nové." Dokončím větu. Tímto začíná nová éra. Éra rising vampires.... |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Klan Imperi Zdá se, že si samotnou vzpomínku užívala. Já zase založím ruce na prsou a zamyšleně si podepřu bradu. |
| |
| Zase práce Jelikož jsem se moc nevyspal kvůli myšlenkám na tu dívku, vypadám trochu unaveně. Ráno jsem se jako vždy připravil do práce a vyrazil. Proč je ta dívka tak zajímavá, na to si odpovědět nedokáži. Možná se mi prostě líbí a já si to akorát neumím přiznat. Dorazil jsem do práce a všiml si knih pro Marcuse, tak jsem počítal s tím, že si pro ně přijde, ale nic. Tak práci mám, takže jsem se tím moc nezaobíral. |
| |
| soukromá zpráva od Levi Crain pro Jelikož jsem se moc nevyspal kvůli myšlenkám na tu dívku, vypadám trochu unaveně. Ráno jsem se jako vždy připravil do práce a vyrazil. Proč je ta dívka tak zajímavá, na to si odpovědět nedokáži. Možná se mi prostě líbí a já si to akorát neumím přiznat. Dorazil jsem do práce a všiml si knih pro Marcuse, tak jsem počítal s tím, že si pro ně přijde, ale nic. Tak práci mám, takže jsem se tím moc nezaobíral. Přešel jsem ke knihám a chvilku se na ně díval, jak na ně dopadá světlo a nakonec mi to vykouzlilo mírný úsměv. Vzal jsem knihy a šel je uklidit do regálů, kam patří. |
| |
| soukromá zpráva od Ophelia Dalton pro Ha, to sotva. Nepokouším se nic namítat a vyrazím s Alfou bok po boku do města, navštívit toho nezvaného hosta. Když mě Thomas po cestě vezme kolem pasu, uvolněně mu obejmu jednou rukou ramena. Hrát si na pár mi očividně nedělá problém, i když cítím, že Thomas je jaksi… prkenný. Je mi jasné, jak se musí cítit, tak do něj nerýpu. ━━☽✧☾━━ |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Thomas je klidný Alfa, nikdy ho nic nevyvede z míry bezdůvodně. Svoji smečku bere spíš jako rodinu než někoho, koho proměnil či našel. K mladším členům se chová jako otec. Je zamlklý a skoro všem je jasné, že si nese nějaké šrámy minulosti, ale nikdy o svém soukromí nemluví. Má dva psi, Nicku a Verra, které miluje nade vše a oni s ním chodí úplně všude. Tom řeší každý problém napřed diplomaticky, než dá na tesáky, ale neznamená to, že je slabý, právě naopak. Občas když má dobrou náladu, zápasí se svými vlky. |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro Probraly mě až paprsky Slunce, ležela jsem ve své posteli. Jakto? A kde je Cade? Vstala jsem, byla jsem celá rozlámaná. Okamžitě jsem zaplula do koupelny, krev? Co? U umyvadla byla krev. Cade, nestalo se mu nic? Ani na něj nemám číslo, abych mu mohla zavolat. Sakra, dneska na lekci u Markuse se musím zeptat. Krev jsem vytřela a konečně si šla dát zaslouženou sprchu. Oblékla jsem si obyčejné džíny s šedým tílkem a vlasy svázala do ledabilého drdolu. Chodila jsem po domě sem a tam, byl nádherný. Přesně takový, jaký jsem kdy chtěla mít. Někdo zaklepal, seběhla jsem schody a běžela otevřít. Přede mnou stál nádherný pár. Rudovlasá dívka a s klukem. Vypadal opravdu sympaticky, ona taky. Připomínala mi Karkulku. "Dobrý den, ráda vás poznávám. Děkuji, je to od vás moc milé." Doširoka jsem se usmála a oboum podala ruku. "Opravdu? To se divím, je to tu tak nádherné.." Zasním se, opravduje to tu nádherné. Ani se mi nechce věřit, že se sem moc lidí nestěhuje. "Jo, pardon, ani jsem se nepředstavila. Alice Cannon." Zasměji se a pozvu je dovnitř. Vypadali tak krásně, úžasný pár. |
| |
| soukromá zpráva od Thomas Greenberg pro Šok "Žádné podstrkování upírům ani nic podobného, dokud nezjistíme co a jak." |
| |
| soukromá zpráva od Maria De Courney pro Hrad Adlerských skalisek Hradl sídlí v lese za městem, asi 5km. Lidé o něm ví, nikdy nebyl uznán za památku. Patří totiž do soukromého vlastnictví. Nikdo se tam však neodváží chodit, pro smrtelníky je to údajně "moc nebezpečné" dojít po pár skaliskách... Pf, taky nic nezvládnou. Samotný hrad Zobrazit SPOILER Vstup do hradu (hala) Zobrazit SPOILER Taneční sál Zobrazit SPOILER Knihovna Zobrazit SPOILER Ložnice Zobrazit SPOILER Jídelna Zobrazit SPOILER Malé osobní sály Zobrazit SPOILER Konzultační místnost .. Speciálně určena pro nás. Zobrazit SPOILER |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro --------------------------------------------------------------------------------- Zatím ti dám jen toto, musím tam ještě dostat upíra.:) Zveřejni to zatím jen mě, díky. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Přešel si rychle k baru, kde seděla dívka, zvláštní dívka. Polovinu vlasů měla fialovou a druhou modrou, mohl si vidět, že je odvážná. Přesně to si potřeboval. Někoho, kdo se ničeho nebude bát a i přes tvou orientaci tě bude poslouchat. Je to jen naivní holka... Přisedneš si k ní a začneš se jí vyptávat ... Jestli tu je sama, bydlí s rodiči... Či je nezávislá a tak také vhodný kandidát. ------------------------------------------------------------------------ Zveřejni to prosím Nicoll EnMary Grey) To bude tvá oběť pro zvětšení klanu. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro -------------------------------------------------- Zveřejni to pro Marii) |
| |
 | soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro Zatím pouze pro PJ Z práce jsem vyrazila do bytu. Nikdo tam na mě nečekal, jako vždy. Jen můj kocour, říkám mu Drak. Kdysi, když jsme se vracela z flámu domů, jsem viděla několik děcek jak ho chtějí zabít, byl v pytli, chtěli jej hodit z mostu. Seřvala jsem je a kotě, v té době byl Drak ještě kotě, jsme odnesla domů. Později jsem se ho pokoušela sama zbavit, ale vždy se vrátil. A od těch dob, žije Drak se mnou v mém bytě. Vysprchovala jsem se, oblékla si něco fakt sexy a vydala se do baru. Při vstupu jsem si dala pěst s vyhazovačem. Znám ho, je to fakt dobrej chlap. Taky prodává perník. Mám několik kamarádek, které u něj nakupujou. Já osobně, se na pervitin zatím ještě moc necítím. Potom co mi Jack, vyhazovač, otevřel dveře a já na něj ještě mrkla, mě do nosu bila ta vůně margarity, piva, cigaret a spocenejch sexy koloušků. Jistým krokem vstupuji do baru a hned mířím k barmanovi. ,,Čau, Deene, jak se máš?" zdravím barmana a obědnávám si dvojitou vodku. Kopu ji do sebe. To mě trochu rozproudí. Automaticky dostávám pivo. J e to zvyk, po každé vodce mi dá pivo. Naučila jsem si ho tak. Vlastně, mám to na játra, tyhle kombinace mi nic neudělá. To víte, léééta praxe. Zazní první noty mého songu. Přidávám se k ostatním osobám na parket a pomalu sleduji nějakou svou novou oběť. outfit |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Vše bylo dokonale naplánované. Pojištěné. Chytré. Musí to vyjít. Tričko Kalhoty Náhrdelník |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro Marcus, PJ Otočím se a podívám na osobu, jež mě oslovila. Zkouknu toho emoušsky vypadajícího kocourka, trochu mi padá brada. Jak to, že ho neznám? Je fakt pěknej. Počkat, neznám ho odněkud? Ne, ne, toho bych si pamatovala. ,,Ahoj, jsem Nicca ( tak si fakt nechám říkat), nechceš mi koupit něco k pití?" mrknu na něj a vybízím ho. Moje osvědčená technika. Ta vždycky zabere. Tedy, mohl by to být taky gay. Ale, ty vlasy, jsou tak, jiné. Líbí se mi. Mám trochu chuť do nich zabořit ruce, musí být hebké. Jako ty moje. Ještě jednou si ho prohlédnu, je fakt sexy. To oblečení, a ten řetízek, líbí se mi. Dost. S tím by se dalo užít zábavy. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro "Velice mě těší, Nicco." Kývnu s úsměvem a na chvilku se odmlčím. Pití... z holek většinou nepiju, ale ona se k Tomu hodí. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro Z toho, jak mluví vyzařuje podivná energie, jakoby zaprášená. Řekla bych, že mluví jako můj prapraděda, ale já žádnýho nikdy neměla. ,,Deene, dej mi do toho víc bílýho rumu." laškovně se na barmana usměju. Nejsem žádný ořezávátko! Navíc, chlast je jako tráva, prostě ho chceš a potřebuješ a pořád víc. Když nám to přinese půlku hned vypiju. Rum a máta, lahodná kombinace. Ale chci zaručeně zjistit, jaká bude kombinace mě a jeho. Toho sexy a zároveň šíleně slušnýho borce. ,,Co mě sem přivádí? Nic, jsme tu skoro každej den Ale tebe jsme tu ještě neviděla, jo a tykej mi, brouku!" nakloním se k němu a líbnu jej na tvář. Mucq. Pak se opět posadím a projedu si levou rukou vlasy tak, aby šel vidět můj krk. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Když vidím její reaki, donutí mě to k trochu znatlenějšímu úsměvu. Ach tak... násoska... |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro ,,Nejsi zdejší, říkáš. Všimla jsem si, nikdy jsem tě tu nepotkala." konstatuji. Jeho další otázka trochu zabolí. Odkud jsem. Já sama nevím. Myslí místo, kde jsem se narodila, ten hnusnej děcák nebo tu zapšklou díru ve které bydlím teď? ,,Jen pár bloků odsud, vlastně, podle toho jak vypadáš a chováš se, tu ulici určitě neznáš." podívám se po ostatních. Vidím fakt sexy blonďáka, a on mě taky. Usměju se na něj, a chci k němu jít, něco mě ale drží tady. Setrvávám tedy na židli a své oči zapíjím do těch jeho, měděných. K jeho oblečení, světlé kůži a tmavým vlasům, by se hodily modré čočky. V barvě vlčí, až skoro kovově modré. Světlounké. Doma mám několik párů takových světlých. Docela se i hodí. Nejlepší jsou stejně duhové, i když dnes mám viditelně fialové čočky. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro "Dorazil jsem nedávno... na dovolenou." Podívám se na ni zkoumavě a poschlouchám pozorně dál. Nakonec jen chápavě pokývu hlavou a všimnu si jejího pohledu na blonďatého kluka. Že bych jí potom zařídil bratříčka? Ta myšlenka mi vykouzlí úsměv na tváři. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro ,,Je to severní, Deegreenská, bydlím tam od té doby, co jsem se dala trochu do kupy." podívám se na zem. Smutné to období, před tím, to jsme kouřila jeden joint za druhým. Dnes jsem na tom mnohem lépe. Mnohem... Hrozný rok. ,,Čočky? Ano, je to můj styl, já používám skoro všechny dostupné barvy, tobě, by slušely ve vlčí modři. Doma jich několik párů mám, tak kdybys chtěl.." zamlknu. Však on si domyslí. Ale, neměl by si spíše on pozvat mě k sobě do hotelu. Říkal, že je tu na dovolené. Takže do hotelu. Usrknu si z mojita. Olíznu si rty od zbloudilé kapky toho lahodného drinku. Jistě, že jsem to udělala schválně. jak jinak. Párkrát na něj zamrkám. Nezdá se mi nijak mnou zaujatý. Tohle se mi nelíbí. Je jako kámen, ostatní by už kopali jeden panák za druhým a snažili by se mě opít. A nebo by tančili tak blízko mě, že by mi to bylo až nepříjemné, ale stejně bych jejim svodům nakonec podlehla, i když by to bylo naopak, jen by o tom nevěděli. ,,Tančíš? pojď na parket, chci vědět co umíš." svůdně se zasměju. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Zase chápavě pokývu hlavou a začíná se mi líbit čím dál tím víc. Dokonale zapadá do profilu ideálního adepta. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro ,,Dobře, tak třeba potom." trhnu rameny. Vlastně, je mi to jedno. Chci už tančit. A i když by mu vlčí barva očí slušela, kašlu na to a soustředím se na jeho další větu. ,,Je, to jednoduché, děláš jako bys netančil sto let! Prostě se jen uvolni!" vezmu jej za ruku. Je až příliš ledově studená. Brrr, ale moje ruka je zase hřejivá, takže mi není zima. Dojdeme na parket a já se kolem něj začnu pohupovat a svůdně svíjet. Tančit, to já umím. Dala bych si vodku, ale chci ho dostat do postele, prostě ho chci ulovit. Je něčím výjimečný. Třeba je to jen styl oblékání, nebo to jak mluví, ale něco na něm je. A to něco mě pomalu rozpaluje. Tančí blízko, ale né tak blízko, aby se mě dotkl jen brvou. Celkem mi to vadí. Chladný jako led, a to i zvenku. Má studené ruce a zdá se mi, že ani jeho nitro po mě netouží. Je chladný. Jindy bych se na něj vykašlala, ale já ho prostě chci dostat do postele. Chci ho ulovit. A čím více se mi zdá, že je odcizený, tím víc se snažím jej k sobě přilákat. Mluví na mě. To, co ale řekne, mě schladí jako ledová sprcha. Zrovna tančím před ním otočená zády k němu, ale rychle se otočím, abych mu odpověděla. Vlastně, však nevím co. ,,Co, že? Já, Já... nevím. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela." Úplně mě rozladil. Vyrval z mého těla rytmus a nahradil ho chaosem. Jen několik slov. jak se mě na takové věci může ptát. Já nevím, nevím jestli jsem šťastná. Jasně každej den jinej chlap mi dává tolik zkušeností a taky vím, z čeho je jakému tipu člověka špatně, jaké světlo je vhodné pro obyčejný bar a jaké pro diskotéku ale... Nemám tušení, jestli jsme šťastná. |
| |
| soukromá zpráva od Ophelia Dalton pro Samozřejmě si všimnu hned, že se Alfa začal chovat… divně. Nervozita z něj táhne na deset mil. Kouknu se na něj, ale pak pohled stočím zpátky k dívce a věci začnou dávat smysl. Chlapi… Rukou, kterou má obemknutou kolem mého těla, mě stiskne s takovou silou, že kdybych nebyla na bolest zvyklá, možná bych i vyjekla. Možná. ━━☽✧☾━━ |
| |
| soukromá zpráva od Alice Cannon pro Když jsem se představila,díval se na mě tak... Nechápala jsem. Mírně jsem nakrčila obočí a podívala se mu do očí. Děje se něco? Nedokázala jsem se v něm vyznat. Naštěstí pak promluvila dívka, Ophelia. Krásné jméno. Usmála jsem se, je to od nich vážně moc milé. Netušila jsem, že v dnešní době se ještě někde takhle chovají. MYslela jsem, že tohle už je pouze ve filmech. "Opravdu mockrát děkuji, cením si toho." S úsměvem na tváři si je prohlédnu, jsou spolu už dlouho? Vypadají mladě, že by láska ze střední? "Nejsem ten typ, co by se bál večer vyjít ven." Dám rty do tenké linky a zakroutím jemně hlavou. Už musí jít, pracovní schůzka... Copak asi dělá? Nějak si ho neumím představit v obleku, sedícího například v kanceláři. "Jo, jistě. Nebudu vás zdržovat. Moc mě těšilo a ještě jednou děkuji." Naposledy jsem se usmála a dívala se na ně ve dvěřích, dokud nezmizeli z dohledu. Poté jsem zavřela dveře. |
| |
| soukromá zpráva od Thomas Greenberg pro Drzá Beta Jen se křečovitě usmívám, když spolu ty dvě mluví. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Dnes je tvůj kurz. Měl si hřejivý pocit, že vše dopadlo tak jak má, i když je slunečný den. Petra souhlasila, že Alici přivede a tak se taky stalo. Alice momentálně stála za tvými dveřmi a s chutí zaklepala. Mohl si cítit její nadšení pro věc. Byla opravdu tak kouzelná? Ale necítil jsi jen její dokonalou vůni krve... Cítil si z ní i vlka. Setkala se s nima? Moc dobře víš, že jestli ano... Může se jí něco stát? |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Usměji se na ní vědoucně. Ani nevíš, jak moc blízko pravdě jsi, maličká. Je to něco kolem osmdesáti let. A to co tančí vaše genetace není tanec i když mi krásně připomínáš mou dovolenou v Sýrii a později i Persii. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro Tančím dál, ovšem zamyšlena tím, o čem mluvil. Je to tak divné, a proč se mě na tohle ptal? Nedává mi to smysl, jindy bych řekla: máš divný otázky tak mazej za někým, koho to bude zajímat, ať s tebou zbytečně neztrácím čas. Jenže, na tomhle klukovi prostě něco je. Něco fakt sexy. A to mě u něj drží. Náhle cítím, že se mě dotkl. Chladivě. Málo, jen na maličký okamžik. Jen lehounký dotek, a vše je zase pryč. Dělá to schválně, to mě snad chce uvařit za živa? Je mi už docela horko, sice mě schladil svým dotekem, ale hned je to zase pryč. Zase je mi vedro. ,,Ano." klidně, možná až moc klidně na stav ve kterém jsme, říkám jen ty tři hlásky. Sleduji, že i on se snad uvolnil a tančí kolem mě. Je jako páv. Krásný. Tedy chci říct: hezkej. Když opět promluví, neposlouchám je, jen se na něj strnule dívám. Užívám si ten pohled.Již ani netančím jen se dívám. Jen jej sleduji. |
| |
| soukromá zpráva od Ophelia Dalton pro Sakra. Nechtěla jsem ho tak rozčílit. Někdy neumím držet jazyk za zuby. Podívám se stranou; chvíli mi trvá, něž najdu slova. Bezva Ophelie, to se ti fakt povedlo. ━━☽✧☾━━ |
| |
| soukromá zpráva od Thomas Greenberg pro Méně drzá Beta Omluvy jsem přešel jen kývnutím hlavy. Není třeba to moc rozvádět. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Na tváři se mi objevý nebezpečný úsměv. Nepřestávám tančit, ale také se o ní zase neotřu ani prstem. Jako bych byl ze světa, který je rozdílný než ona a který nás rozděloval. Jako by nás dělila hráz... A ta hráz byla smrt. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro Otřepu se. Sleduju ho tu jak magor. Začnu opět tančit a divím, jak jsem se jen mohla tak dívat. Jak zmámená. Uvědomím si, že to asi mohlo vypadat trochu divně. Další otázka, kterou bych nečekala. Další věta zakončená otazníkem. Naprosto nehodící-se do konverzace dvou v osob, holky a kluka, v baru. Zajímalo by mě, co fetuje, protože se chová jak starouš. Ale, tohle bych taky chtěla zkusit fetnout, schválně jestli to není jeho balicí taktika. No, na mě nezabírá. I když, jsem trochu nažhavená. Ale, možná to dělá to pití, i když já a že by mi bylo špatně z chlastu? To je asi blbost. Nebo, že by barman přitopil? Taky blbost, venku je dvacet stupňů. Takže za tím musí být on. Chystám odpověď, co chci? Už vím: ,, upřímně, momentálně chci tebe. Ale jestli to myslíš nějak jinak, chci být pořád taková jaká jsme, děsím se vrásek, stáří a toho, že jednou možná, nebudu tak in a krásná a mladá jako nyní. A toužím po penězích, i když jsem na tom nyní dobře, vyrostla jsem v děcáku. Nikoho nemám, nikoho, po kom bych zdědila tučné konto a vilu s bazénem a tenisovým kurtem." zamyslím se a kouknu dolů. Možná tím to všechno začalo, drogy, cigarety, kluci a tanec, tím žiju každej den. Nejsem jako ostatní, vše co mám jsem si vydobila sama. Už dlouho jsem mimo děcák, od té doby, co jsem odtamtud zdrhla. Ale, tam jsem se dusila. Nyní mám to, co potřebuju. Pořádnou barvu, byt, kluky a drogy. |
| |
| soukromá zpráva od Ophelia Dalton pro Doufám, že má pravdu. Protože jestli trable dělat bude, bude mít co do činění se mnou. Naší smečce jí ublížit nenechám. ━━☽✧☾━━ |
| |
| soukromá zpráva od Thomas Greenberg pro U dubu "Hm..." |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Ušklíbl jsem se na její trochu troufalá slova. Ach, kdyby jsi jen věděla, mé drahé dítě.... |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro ,,Jistěže." reaguji. Vlastně, proč se s ním pořád bavím. Očividně to je nějakej životem otrávenej emař, kterej se mě snaží dostat na svou stranu. Kolik mu je? Chová se jako kdyby na to jeho neustálý přemýšlení měl celou věčnost. Navíc na moje pohnutky nijak nereaguje. Asi bych se na to měla vykašlat, i když je dost sexy a tak pěknej. Ach, jo , to je rozhodování. Njsem si úplně jistá, že kdybych teď šla do jiného klubu, jestli bych toho potom nelitovala. Na takovej stejk, jako je on, moc často nenarazím. Mé přemýšlení netrvá dlouho. I když to možná tak vypadá, je to pár sekund a já se na něj dívám trochu naštvaně. Až nyní jsme si všimla jak to řekl. Pohrdá mnou? ,,Jestli se ti to nelíbí, měla bych jít." začínám se ohlížet. Chci jej trochu vyprovokovat. Je mi jedno, kam ukazuje, chcce si očividně jít někam sednout |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Vážně? Mno... je mladá. Já samotný nebyl v jejím věku moc jiný. Taky jsem si užíval světského života, ale brzy mě to přestalo bavit. Stále si ale budu muset být jistý, že udělá to co má. Z jejích naštvaných pohledů si nic nedělám a stále zůstávám ledově klidný... vlastně stále trochu pobavený. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro Mám chuť se na něj vážně vykašlat, s tím jeho ledově chladným pohledem, ze kterého mrazí. A navíc nejen jeho pohled, on celý je jako socha z ledu. Jakoby snad neměl ani žádné pocity. U každého, kromě jeho bych čekala, že mě chytne za loket a přitáhne si k sobě, on jen mluví. ,,Tak tedy v soukromí, posadíme se tu, nebo půjdeme ven?" jemně nadhodím. Mohli bychom se stavit u mě, abych si na ty jeho studený řeči vzala svetr. Tomu se nedá říkat flirtování, jak to může nějakou rozpálit, když z toho mrazí. A nebo je to gay z průzkumné agentury. ,,Dáš mi, co chci? Na to nemusíme nikam chodit. Stačí pusa sem," sáhnu si na ret,, a pak sem" prstem se vydávám na průzkum a zastavuji pod krkem. A pak se uvidí, pomyslím si. Chci vidět, jak zareaguje. Na to se vážně těším a nenechám si to ani v nejmenším ujít. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro "Jak budeš chtít." Usměji se na ni mile a následuji ji, kam mě zavede. Zdá se že stále podléhá dilematu, zda se na mě vykašlat, nebo ne, ale stále ji u mě drží... zvědavost? Po jejích dalších slovech ale poznám, že to ani tak zvědavost není. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro b) ale, no tak Kam chci? Ani nevím, nepřemýšlela jsem o tom. Chvilku dumám, pak se ale rozhodnu pro odchod z baru. Můžeme se jít třeba někam projít. ,,Já jsem pro odchod odsud." Ne, že bych proti tomuhle podniku něco měla, ale chci jít ven, na vzduch. Moci se nadýchat čerstvého kyslíky a utřídit si myšlenky, čekám totiž, že ta jeho další tajemná otázka jimi dost zatřepe. Jdu k barovému pultu. ,,Deene, pro dnešek zaplatím." volám na barmana. Tak trochu čekám, co udělá on, ten tajemný černovlasý muž. Marcus. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro b) Uvidím, co se dá dělat :D Kývnu na její rozhodnutí, ale když chce zaplatit, zamračím se. Zalovím v kapse pro peněženku a dřív než stihne zaplatit sama, dám barmanovi dost na to, abych zaplatil i za ní a to i kdyby tady nasávala už celý večer... Zdá se, že jsem s penězmi moc hlavu nelámal. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro b)Super Než ale vůbec stihnu vytáhnout z kabelky peněženku, už platí on. Pravý gentleman. Nechápu, že jsem tak překvapená. U něj bych to přece měla i čekat. Navíc je to u muže slušnost. Nebo, ne? Myslím, že ano. ,,Tak tedy jdeme," rázným krokem vyrážím vstříc venkovnímu prostředí. U vchodu je samozřejmě dav lidí. Čekají, až bude v baru volné místo. Proderu se tím davem a u obruvníku čekám na Marcuse. Několikrát se pořádně nadechnu čerstvého vzduchu. Pořádně do sebe vtahuji tu zápach města. |
| |
| soukromá zpráva od Ta Hlavní pro Co je to? Vzbudil tě děsivý sen... Byla jsi s rodiči. Byl to krásný letní den, slunce svítilo a vy jste seděli hezky pod krásně vznešenou vrbou u řeky. Najednou vše potemnilo a rodiče byli pryč.. Udýchaně jsi se posadila a zhluboka oddychovala. Byl krásný den, scítilo Slunce a ty jsi šla udělat svou ranní rutinu. Možná sis pak šla něco namalovat, či cokoli jiného. Rozhodně si ale pro dnešek měla jasno! Půjdeš do knihovny, nějak si zalezeš a v klidu si přečteš někde v koutě nějakou knihu. (V knihovně je knihovník - Levi ) |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro b) Že? :P
|
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro b) Ano, naprosto, je hezký vědět, že se gay objetuje :D Dám se do kroku po chodníku kolem silnice do parku. Je tam fajn a člověk si tam má kde sednout. ,,Neřest, říkáš to, jako by to bylo sprosté slovo. Carpe diem!" Užívej dne. To já jej tedy užívám z plna hrdla, ale když už tak raději noci. ,,A kde bys chtěl vlastně bydlet? Na hradě, s vodním příkopem a poblíž hřbitova." Nyní se budu ptát já. Pak mě ale vykolejí, jak se na mě dívá. Nějak jinak, zvědavě? Nebo si, ze mně dělá srandu a hned zase nehodí ten svůj neprostřelitelný znuděný a životem otrávený feeling? ,,Páni, je tu trochu zima." otřepu se a chytnu rukama za ramena. Doufám, že si toho pan gentleman všimne. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro b) A to nedělám moc často, ale víš jak se říká: Pomož bližnímu svému :D Ušklíbnu se. "Memento mori." |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro ,,Nevadí." Škoda. Nejraději bych ho zahřála sama. Ani mi není zima. "Tak jo. Myslím, že jsi asi bohatej. A myslím, že jsi mladej a pěknej." Mrknu na něj a usměju se. Fakt se mi líbí. I když mě štve, jak se chová. Nudně, znuděně. Nudím ho? A co mám asi tak dělat? Jasně, že umím víc. Ale, jeho to prostě nebere. Jako by si mě ani nevšímal. Promiň, jsem na tabletu tak to nebude moc kvalita, ale muzem si psat az do noci: D |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Po jejich slovech se upřímně od srdce rozesměju. "Ah, ne... Ne, mladý moc nejsem... i když, vypadám mladší. A ano, bohatý jsem a pokud jde o vzhled... ještě nikdo mi neřekl, že jsem škaredý, takže asi... Ano." Nakonec můj projev emocí přejde jen do odlehčeného úsměvu a pohled upírám na hvězdnou oblohu. Asi o sobě mluvím moc okatě, lae to nevadí. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Usměji se na ni, když vidím, jak je trochu bezradná... |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro :-) |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Ušklíbnu se a vycením na ni páreček špičáků. To už se ke mě ale přiblíží příliš blízko a v neočekávaném okamžiku mi nacpe jazyk do pusi... Z toho překvapení sebou trhnu, až se pořeže o jeden z špičáků, ale nakonec se uklidním a ani neutíkám. No co? Stejně ji po tomhle buď to zabiju, nebo promněním... |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro "Jsi upír? Jo, neverim, jestli jsi upir, dej mi pusu. Krvacim, to se ti libi, ne?" Laskovne se na nej divam. Neverim, ze je upir. Kecaaa. Upiry nejsou. A jestli je fakt upir, tak mi tu pusu da. A pak me zabije... Vecny zivot, to zni lakave. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro "Dobře, nevěřící Tomáši.." Ušklíbnu se k ní a náhle prostě... zmizím. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro " Myslis si, ze se jen tak najis? Ze me zabijes, tak to teda ne. Ja, ja nechci byt mrtva. Chci zit. Vecne, ano mozna. " jsem nastvana. Mozna v afektu. Zuzim oci. Divam se primo do tech jeho. Rudych. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Mile se na ni usměji a v dalším problesknutí jsem zase u ní s dlaní položenou na její tváři a hladím jí z blízka do očí. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro " Ja, ja, chci... Ja chci, ale chci tebe. Zahoď své stáří. Prosím. Jen na pár chvil." Otevírám pusu, abych mohla lépe dýchat. Zavírám oči. To napětí by se dalo krájet. Snažím se uklidnit. Ne, nejde to. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Ok... seber odvahu. Je to jen holka a dnes pravděpodobně umře. Buď umře a bude žít věčně, nebu umře a bude s ní šlus. Mohl by jsi přece udělat vyjímku. Jsi dost starý na to, aby jsi vyzkoušel něco nového, ne? Promlouvám sám k sobě do duše, až nakonec položím i druhou dlaň na její rozpálenou tvář a přitisknu její rty na své. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro Jo a pěkná nová ikonka, Bělásku. Ten chladivý pocit, když i druhou ruku přikládá na mou tvář, je zničující. Cítím to nesnesitelné napětí v něm. Jako by mezi námi projížděl elektrický proud. Jenže, pak se stane to, v co jsem doufala. Marcus, ten Marcus, jenž dnes nedal najevo téměř žádné emoce, ten Marcus, díky kterému jsem zjistila, že upíři existují, mě políbil. A líbá mě i nyní. Je to jako vítězství, jako dobité území. Mám chuť se poplácat po rameni. Nezůstává jen u zavřených úst. Ani by mě nenapadlo, jak moc jsem v balení dobrá. Téměř jsem sbalila upíra. 2000 let starýho upíra. A též by mě ani ve snu nenapadlo, že se s ním budu líbat. Prociťuji své polibky. Tohle je prostě jiné, než obvykle, je to romantické, svůdné a zároveň tak nevinné. Řekla bych, že je něžný. Jenže, bavím se tu o upírovi, o monstru, jež dokázalo cítit. Není to láska, na tu já nevěřím, je to... Je to, nelze to popsat slovy. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Že :3 Je super. Mé vnímání se zpomalí a zaostří jen na ni... Cítím každou část jejího těla a vnímám ji celou... celičkou. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro Jj, je. Mám zavřené oči. Citím jeho polibky, to jak se naše jazyky proplétají jako dva hadi ve smyslném tanci. Vnímám jeho ledovou kůži, to jak moc je studený, jako led. Zmzlý. Ovšem já, jsem nyní jistě jeho naprostým opakem. Přímo hořím, po jeho dotecích. Po tom chladivém uvolnění. Místy se můj jazyk jemně dotkne jeho tesáků. Je mi jasné, že to pro něj zřejmě není lehké. Nekousnout. Nezabít. Nevysát. Mohla bych být jeho večeří. Nebojím se. Naopak, jeho jemnost a něžnost mi dává pocit bezpečí, klidu a míru. Vnitřního míru. On zklidnil rozbouřené moře uvnitř mě. Jsem klidná. Cítím, jak pouští mé tváře a rukama putuje někam na má záda, do mých vlasů. Uvědomuji si, že stojím jako socha. A tak rukama zaputuji za něj a prsty propojím. Tím jej k sobě trochu přitahuji. Dotýkáme se. Téměř mu dokážu změřit tep. I když jistě zádný pulz nemá. Je přece nemrtvý. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Jednoduchý fígl... představuji si, že jsi kluk :D |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro Začínám se jej trochu bát. Přijde mi, že mi jeho tělo vysílá nějaké signály. Náhle se snažím jeho zubům vyhýbat. Zřejmě mu to vadí. Klidním se, jak nejlépe mohu.Můj dech je ale rychlý a každý nádech je ledovější a ledovější. Mé horké tělo na tom jeho, studeném. Jsme jako protiklady. On mrtvý, já živá. On led, já žár. On stár, já mladá. On plný temna, já zas jako duha. Protiklady... se přitahují. Dalo by se říci. Užívám se ten dokonale chladivý pocit jeho těla. Ale, nevím, jestli bych chtěla být tak chladná, jako on. Ale, za věčný život to stojí. Rozhodně to za něj stojí. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Jak jinak, jsi velice chápavá dívka, PJ-sama :D |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro Tak něžný. Je to úplně jiné než jaké to znám. Nové a podmaňuje si mě to. Je to nejen jím. Jistě za to mohou i jeho zkušenosti. Vedle něj se cítím tak mladá, svěží, plná života, jinak než mezi muži z baru, prostě jinak. Neochotně pouštím jeho rty. Cítím se ovšem stále tak dobře, spokojeně. ,,Mám si vybrat mezi smrtí a věčným životem. JseM mladá, sama a z krve rozhodně strach nemám. Chci být. Chci být věčně." Jeho palec na mém rtu. Chtěla bych udělat něco nestoudného. Něco, co on nečeká. chvilku se odhodlávám, pak si ale řeknu, že stejně nemám co ztratit, dnes umřu. Pak už bude vše jiné. Ať na druhé straně, ale raději zde. Navěky. Beru jej levou rukou za palec a posunuji si jej do úst. Objedu jej jednou jazykem a pak jemně zkousnu. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro Zářivě se na ni usměji a sjedu prsty na bradu, za kterou ji vezmu a ostrými nehty jí přejíždím po hladké a jemné kůži. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro V reakci na jeho ostré nehty na mé bradě, zavírám oči a nechávám jej, aby mi řekl, co má na srdci. Toho co říká, se však rychle chytím:,,Takže, já se ti líbím?" povím, i když bych si byla téměř jista, že to myslí jinak než já. Bohužel. Zřejmě si myslí, že ze mě bude "dobrý upír". ,,Já.. Omlouvám se." shlédnu dolů a pouštím jeho palec, ze zajetí mých úst. Tohle jsem možná neměla dělat. Jen ďábel sám ví, jestli jsem jej náhodou nenaštvala. Ale dle toho, jak mi tiše a nebezpečně šeptá do ucha soudím, že je v hravé náladě. Jako kočka, nikoli však ta domácí, jako lev. Pohraje si s obětí, ta to má už od začátku spočítané. |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro "V jistém smyslu... Ano." odvětí mjí na její otázku. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro ,,Vážně? super." Usměju se. Líbím se mu. Jenže, v jakým smyslu to myslel? A jelikož se před tím ke mně zrovna moc neměl, uznala jsem, že mu líbí ta představa, že by někdo jako já, v mém věku, s mým hairstylem, a dokonalým vkusem, jak ráda říkám, byl upírem. A nebo chce kamarádku. Ale, to by se s tím tak nepiplal, ne? Prostě, kous a čau. Vlastně by mě zajímalo, kolik upírů tady ve městě je, jestli tu vůbec jsou nějací další. A nebo jestli jsem již s nějakým nespala. Ovšem, to bych už asi byla dáávno mrtvá, ne? ,,Chci, když to máš být ten, kdo mi ten život sebere. Pojď, chci udělat něco šílenýho, než umřu. Už vím, něco zapálíme. Nebo.." Odstupuji od něj a v nadšení nejen z toho, že se na mě nezlobí, ale i z toho, že snad strávím poslední hodiny svého života s ním, jej chytám za loket a pokouším se jej odtáhnout pryč. Kousek od parku je řeka. ,,Bojíš se vody?" laškovně se jej zeptám, zatímco si sundávám triko. //Neboj, podprsenku mám :D |
| |
| soukromá zpráva od Harlekýn pro "Po celou noc ti slibuji, že se tě smrt ani nedotkne. Cokoliv uděláš a kohokoliv proti sobě poštveš, zachráním tě, s tím, že jí o úsvitu sama příjmeš. Je na tobě, jak budeš chtít zbytek smrtelného života schválit..." Zvednu obočí, ale nijak se nebráním, když mě popadá za loket a táhne mě pryč. |
| |
| soukromá zpráva od Nicoll EnMary Grey pro ,,Vážně? Tak něco zapálím." zasmála jsme se trošku šíleně. Ovšem, jakmile mi řekl vše, dodala jsem uctivěji a klidněji: ,,Ráda přijmu smrt ze tvých rukou." ,,Nemusíš dýchat? To je fajn, někdy bych v těch barech raději nedýchala." usměju se a vzpomenu si, jak to tam smrdí. Jasně, chlast a cigára se dá, ale zpocení idioti už zas tak ne. Namočím si vlasy a potopím se celá. Voda je chladivá, takže mi je ještě větší zima. Ale, to mi nevadí, když se nachladím, může mi to už vlastně být jedno. A moje vlasy? Jejich barva nemizí, používám zvláštní spreje a šampony. Barva zůstává, ale ryby se možná trochu přiotrávěj. Chytím se rukama dna, oči mám otevřené. udělám stojku, v té pár chvil zůstávám a pak to hodím do salta. Pak ještě jedno salto a vynořím se. Pod hladinou jsme byla 45 sec. Počítala jsme si to. Vlastně, je to docela úctyhodné. A ještě víc, když si člověk uvědomí, že jsme se vlastně docela hbitě hýbala. Jindy vydržím i minutu. Je to jedna z věcí, ve kterých jsme dobrá, stejně jako v oblbování nadrženejch koloušků a obelhávání jich. ,, Krásně záříš. Budu taky zářit?" všimnu si, jeho odhalená kůže krásně září při svitu Měsíce. ,,Jsi jako diamant. Počkat, to už jsme někde slyšela, ale kde?" upomenu se na hlášku zřejmě z nějakého filmu, na jehož jméno nemohu přijít, nebo si na něj vzpomenout. |