Noční strana
hrálo se Jindy
od: 27. února 2007 20:23 do: 14. ledna 2008 13:08
Dobrodružství vedl(a) Bulma
| |
 | Dovolte,abych vám o Noční straně něco řekla.O Londýně se říká,že je to zakouřené město, a to každý ví,že není kouře bez ohýnku.Noční strana je čtvereční míle úzkých zadních uliček uprostřed města,shluk slumů a čtvrtí,které byly staré,už když bylo minulé století nové.Pokud uvěříte oficiálním mapám.Ve skutečnosti je Noční strana mnohem větší,jako kdyby se samotný prostor roztáhl aby dokázal obsáhnout všechnu tu temnotu,zlo a zrůdnost,která tam sídlí.Jsou lidé,kteří tvrdí,že Noční strana je dnes ve skutečnosti větší než město kolem ní.Což vypovídá poněkud znepokojivé věci o lidské povaze a zálibách,když se nad tím zamyslíte.Nemluvě o nelidských zálibách.Noční strana vždycky byla kosmopolitním místem. Je tam pořád noc. Vždycky jsou tam tři hodiny po půlnoci a úsvit nikdy nepřijde.Lidé tam přicházejí a odcházejí,zlákáni choutkami,které si nedovolí nahlas pojmenovat,hledají tam potěšení a služby,jaké se ve vašem normálním světě neodpouštějí. Na noční straně můžete koupit nebo prodat cokoliv a nikdo vám neklade dotěrné otázky.Nikoho to nezajímá.Jsou tam noční kluby,kde můžete za prachy vidět padlého anděla hořícího navěky uprostřed pentagramu nakresleného dětskou krví.Nebo uťatou kozí hlavu,která umí věštit budoucnost v dokonalých jambických verších nejasného významu.Jsou tam místnosti,kde je uzavřené ticho a barvy zakázané,a jiné,kde vám mrtvá jeptiška za správnou cenu ukáže svoje stigmata.Sice nevstane z mrtvých ale když budete mít zájem,nechá vás vložit prst do svých krvácejících ran. Všechno,čeho jste se kdy báli nebo o čem snili,pobíhá někde v křivolakých uličkách Noční strany,nebo to tam na vás trpělivě čeká v diskrétním pokoji klubu jen pro zvané. Na Noční straně najdete cokoliv – pokud vás to nenajde dřív. Je to šílené,začarované a smrtelně nebezpečné místo. Pořád tam chcete jít? Jeskyně je ve výstavbě-stále na ní pracuji |
| |
| MH:Takže....prozatím jsou všechny informace v homepage sepsané.Takže...můžeme pomalu začít. Občas si,ale homepage skontrolujte,protože tam budu dodávat informace i během hry. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Seděl jsi v druhém patře svého domu na operačním sále.Vše bylo pečlivě uklizeno,na svým místě a dezinfikováno od poslední operace,která byla,jak jinak než úspěšná.Nějaký mladý kluk si hrál s tatínkovou zbraní a ustřelil si nohu těsně pod kolenem a ty jsi mu ji hezky přidělal zpět za přemrštěnou cenu.Papínek byl pracháč,tak sis mohl dovolit ho takhle obrat o prachy. Momentálně chlapec byl pravděpodobně už doma a matka kolem něj lítala,jako splašená,tak už to prostě bývá. Joane za tebou přišla,nahlédla do místnosti “Nashledanou zítra Doktore.Přeji vám příjemnou noc.“rozloučila se tvá sestřička,která měla už padla a šla domů. Přátelsky se na tebe usmála a pak odešla.  A ty jsi měl také načase si jít lehnout,ne proto,že bys byl unavený,ale už jsi nespal skoro tři dny kvůli nějakému novému druhu viru co se ti dostal do ruky,ale nakonec jsi zjistil,že to je jen zmutovaná angína,které navíc způsobovaly jen mokvající puchýřky v krku. Zbytečně zmařený čas.Nebylo to smrtelné. Už dávno byl čas,kdy vnitřní hodiny každého člověka na Noční straně odbíjí čtyři hodiny ráno.Ne ve skutečnosti.Na noční straně se čas neměnil.Pořád tři hodiny ráno,doba vlka a doba,kdy se rodí nejvíc dětí. Už ses chtěl vydat do spodního patra,když se ozval bzučák oznamující,že někdo přišel.Neochotně ses vydal zjistit kdo to je. Když jsi došel až nahoru a vyhlédl kukátkem ven srdce se ti hned vzrušeně rozbušilo.Byla to tvá tajná láska Slečna Triss.Rychle jsi zkontroloval svůj zjev než jsi odevřel,abys ji přivítal.  Slečna Triss byla tvá častá pacientka.K tvé hrdosti a pýše nechodila nikdy k nikomu jinému než k tobě,ale také k tvé nevoli byla vždy neustále nějak zraněná.Někdy ji někdo usekl prst,jindy celé zápěstí,jednou přišla i s oddělenou paží.Netušil jsi co dělala,že se ji tohle dělo. Slečně Triss,ale nikdy netekla krev.V žádném případě a jizvy po sešití ji také mizeli. Slečna Triss byla opravdu přirozeně krásná,žádné umělé,silikonové náhražky,to bys poznal hned,neměla nic propíchnutého kromě uší a jediné co ozdobovalo její tělo bylo orientální tetování na ramenou a zádech. Byla milá a vždy se na tebe usmívala,ale byla to tajnůstkářka. “Doktore….“pozdravila tě úsměvem,díky kterému ti srdce poskočilo blahem “Omlouvám se,že vás ruším takto pozdě.Ale potřebuji vaší pomoc.“řekla a zvedla pytlík s ledem ve kterém byla uložena její elegantní ručka,zase od zápěstí. “Byla bych vám moc vděčná,kdyby jste mě ještě vzal.“poprosila tě. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Podivíni jsou bar,kde se nikdo nezajímá o to,jak se jmenujete,a stálí zákazníci tam chodí ozbrojeni.Je to dobré místo na schůzky a ještě lepší na to nechat se podvést,oloupit a zavraždit.Nikoliv nutně v tomto pořadí.Dost všelijakých týpků,co si o sobě myslí,že jsou někdo,tu alespoň čas od času zavítá.Turistům se to nedoporučuje a občas jsou stříleni při prvním spatření Když jsi scházel po dunícím plechovém schodišti dolů do baru,byli stále tři hodiny po půlnoci.Zdálo se to tam být nezvykle klidné a většina obvyklých zákazníků byla podezřelá svou nepřítomností. Jistě,byli tam lidi,porůznu roztroušení u baru nebo sedící u stolků,stejně jako celé hejno zákazníků,kteří se za lidi nedali označit ani při nejlepší vůli…ale nikdo důležitý.Nikdo,na kom doopravdy záleželo. Někde se muselo přihodit něco velkého.Tohle je konec konců Noční strana.Tady se něco velkého děje pořád. Ukryté reproduktory pumpovaly do vzduchu,Ru-dou´ od King Crimson,což znamenalo,že majitel baru má zase nostalgickou náladu.Alex Morrisey,majitel a barman v jedné osobě,stál jako obvykle za dlouhým barovým pultem a leštil skleničky,zatímco do něj hustil zákazník s kyselým výrazem v obličeji. Alex je skvělý posluchač,když jste na dně a potřebujete si vylít srdce,protože neví,co to je soucit,a sebelítost zásadně netoleruje,jelikož je sám nabručen jezevec. Na olympiádě by si určitě vymrazil zlatou.Bez ohledu na to,jaké máte trable,on je na tom vždycky hůř. Ještě mu ani není třicet,ale vypadá o deset let starší. Pořád se mračí,hlasitě nadává na nespravedlnost života obecně,a když je nervózní,má tendenci vrhat předměty.Vždy má na sobě černý ohoz (protože tmavší barvu ještě nikdo nevymyslel) včetně černých brýlí a baretu,který nosí posunutý hodně dozadu,aby zakryl počínající lysinu. K baru je připoutaný rodinnou sudbou a z celé duše to nenávidí.což vede k tomu,že si u něho moudří lidé nedávají nic k zakousnutí. Nad barem,uvnitř solidní skleněné vitríny připevněné ke zdi,ležela v kůži vázaná Bible ozdobená prostým stříbrným křížem.Na tabulce pod vitrínou stálo: V případě apokalypsy rozbijte sklo. Alex zastával názor,že je dobré být připraven. Hrstka zákazníků opírající se o bar byla obvyklá směska.Kouřovití duchové modrých a šedých odstínů inhalovali vzpomínky na cigarety a vydechovali do už tak husté atmosféry obláčky sebe samých. Dvě lesbické najády se vzájemně upíjely brčkem a hihňaly se,jak hladina jejich vodných těl střídavě klesala a zase zvedala.Kouřovití duchové se od nich začali odsouvat pro případ,že by to přehnaly a jejich povrchové napětí polevilo. K baru se přibelhal jeden z méně povedených výtvorů barona Frankensteina,posadil se na stoličku a zkontroloval si,jestli z něho v poslední době něco neupadlo.Baron byl bezpochyby geniální vědec,ale,jako krejčí by se neuživil. Alex mu kývl na pozdrav a šoupl mu po pultě otevřenou plechovku motorového oleje se spirálovitě zkrouceným brčkem. Na konci baru ležel na zemi vlkodlak stočený na vyřazené rohožce,honil si blechy a občas si olízl koule.Nejspíš proto,že mohl. Alex se rozhlédl po baru a znechuceně si odfrkl. “Kam se tady na to hrabe Na zdraví!Chodí ke mně samí lepší kunšafti.“Zmlkl,když se čarodějnický klobouk na barovém pultu před ním pohnul a pak se z něj vynořila ruka s prázdnou sklenkou na martini.Alex ji dolil ze šejkru a ruka zase zmizela pod kloboukem. Alex si povzdychl “Jednoho krásného dne ho odsud budeme muset vyhodit.Sakra,ten králík na něj ale musel být pěkně nakrklý. Otočil se k muzikantovi,kterého celou dobu poslouchal. Náhle byl odstrčen stranou vysokým,mrtvolně bledým individuem v černém smokingu a v operní pláštěnce stejné barvy.Z bílého obličeje mu divoce zářili karmínově rudé oči a ústa měl plná ostrých zubů.Páchl po hřbitovní hlíně.Bledou pěstí udeřil do barového pultu a štěkl na Alexe “Ty!Dej sem krev!Čerstvou krev!“ Alex klidně zvedl sifonovou láhev a namířil proud sodovky cizinci do obličeje.Ten hlasitě zaječel a jeho tvář se pod mokrým přívalem začal rychle rozpouštět.Vzápětí zmizel úplně a na zem dopadly jen jeho šaty a plášť.U stropu baru se zatřepotal velký černý netopýr.Ostatní zákazníci po něm začali házet,co jim zrovna přišlo pod ruku,dokud neodlétl schodištěm.Alex postavil sifonovou láhev. “Svěcená sodovka.“vysvětlil poněkud zaraženému muzikantovi. “Mám ji tady na určité koktejly.Zatracení vampýři…tenhle týden to byl už třetí.Nejspíš mají zase nějaký sjezd.“ Pak si tě Alex všiml.Kývl na pozdrav,ale to bylo tak všechno. Ty jsi tu,ale nebyl proto,aby ses náléval,ale měl jsi zde schůzku s jistou mladou slečnou,která ti poslala vzkaz,že by si tě chtěla najmout.Nevěděl jsi přesně o co šlo,ale ve vzkazu byla nabídnuta velká suma peněz,která by ti celkem bodla.Měl ses prý ptát po slečně Fioně. |
| |
 | soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Dobrou noc, Joane." Rozloučím se se svou pomocnicí a naposledy zkontroluji, jestli je všechno v pořádku a připraveno na další operaci. Už se chystám do svého bytu, když se ozve bzučák. Unaveně se vydám po schodech nahoru. Příliš jsem se nechal unést myšlenkou, že jsem objevil nějaký nový smrtící vir a přitom to byla jen zmutovaná angína. Kdyby to tak byl alespoň nějaký nový druh stafylokoka... Nic z toho, jen tři probděné noci. V podobným zachmuřených myšlenkách dojdu až ke dveřím, ale když shledám návštěvnici za dveřmi, srdce mi poskočí radostí a únava zmizí. S úsměvem ji pozdravím, ale jakmile mi padne pohled na odseknuté zápěsti u ledu, maličko se zakaboním. S nelibostí nesu její úrazy, jenže pro zachování profesionálního odstupu, který je na Noční straně žádán a ceněn, se nikdy nezeptám. Bráno z jiného úhlu pohledu, je to pro mě příležitost, kdy ji můžu vidět. "Pro Vás cokoliv, slečno Triss." Ujistím ji a o pět minut později je všechno připraveno k zákroku. "Lokálně vám to umrtvím, na tak drobný zákrok není potřeba celkové anestezie." Stará lékařská poučka praví: "Dej dohromady bílé s bílím, žluté s žlutým, červené s červeným a doufej." Já uděla zas nějaký ten krok v před a "bílé s bílým", tedy kosti, spojuji speciálními destičkami na bílkovino-vápníkové bázi. Když splní svůj účel a kost sroste, organismus destičky jednoduše vstřebá. Pravda, nějakou dobu trvalo, než jsem přišel na to správné chemické složení materiálu a přišel jsem o jednoho pacienta, ale konečný výsledek je k nezaplacení. Pracuji rychle a přesně a, když je po všem, podložím její drobné zápěstí dlahou a zpevním obvazem. "Znám tak trochu Vaše regenerační schopnosti, slečno Triss, ale přesto, zkuste to zápěstí alespoň dvě hodiny nenamáhat." Poprosím ji, sundám gumové rukavice a posunu si brýle na nose. Její tělo s těmi regeneračními schopnostmi by stálo za důkladné prozkoumání. Vědecké samozřejmě. |
| |
 | soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Jedno pivo a čistou sklenici"objednám si a zády se opřu o pult. Rozhlednu se po ztemělém baru, jestli neuvidím někoho, kdo by mohl být Fiona. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Slečna Triss nic nenamítala,to ona nikdy.Snášela bolest velmi dobře. Při tvém zákroku ve vzduchu kmitala nohama v lodičkách,jako dítě a ani nedutala dokud neměla ruku zpět na svém místě. Zvedla ruku a prohlédla si ji,hřejivě se na tebe usmála až ti srdce zapleskalo radostí “Jistě.Jako vždy jste odvedl skvělou práci Doktore.“ vstala a její sukně tiše zašuměla. Položila ti zdravou ruku na rameno a sklonila se k tobě,aby ti poděkovala,jak ji bylo zvykem.Políbila tě na tvář “Co jsem dlužna Doktore?“zeptala se tě svým tichým,hebkým hlasem. Když se od tebe odvracela její vlasy tě lehce pošimrali na tváři a měl jsi možnosti ucítit lehkou vůni citrónu. “Ještě se vám jednou omlouvám za tak pozdní příchod.“řekla otočená k tobě zády odkud jsi měl pěkný výhled na její tetování na zádech. Byla více zamlklá než obvykle,ne že by normálně namluvila mnoho,ale obvykle mluvila toho trochu více. Znovu se k tobě otočila “Doktore….neviděl jste v poslední době Mrtvého chlapce?“zeptala se.Neznělo to zvědavě,vlastně skoro ani,jako otázka.Hlavně proto že s jejími dokonale růžovými rty si stále pohrával lehký,příjemný úsměv. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Jakmile opadne moje profesní soustředění, její přítomnost mě začne lehce rozptylovat. Nezbyde mi ovšem nic jiného, než ji tiše obdivovat, přestože když ji vidím, zrychluje se mi tep. "Za tak drobnou operaci po Vás nemůžu nic žádat." Zakroutím zamítavě hlavou. "A se svým příchodem v tak pozdní hodinu si nelamte hlavu. Jsem přece doktor, musím být neustále v pohotovosti." Ujistím ji vzápětí přátelsky, vstanu a začnu uklízet nástroje do sterilizátoru. Když znovu promluví, otočím se k ní a s trochou nejistoty si ji prohlédnu. "Mrtvého chlapce? Ne, lituji, slečno Triss. V poslední době jsem s ním nemluvil." Odpovím a přes její milý úsměv ve měn začnou hlodat pochybnosti. Pokud hledá jeho, s největší pravděpodobností má nějaký problém. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alex nevrle zavrčel,jak už mu bylo zvykem a přesunul před tebe tvou objednávku a dokonce se i zdálo,že je sklenice čistá.Což byl od Alexe velkorysé gesto,ale tušil jsi že to je poprvé a naposledy. Rozhlédl ses po lokále,ale bylo tu spousta žen,na jednom ze stolů tančila paní Osud.Jediný muž na Noční straně,který se převlékal za superhrdinku a potíral zlo. Vzal sis pivo se sklenicí a šel ses podívat dozadu do odlehlejší části Podivínů,kde byli malé,nevkusné salónky osvětlené jednou žárovkou volně visící ve vzduchu. V jednom takovém jsi nalezl dva milence,jak se muchlují,nerušil jsi je a vydal ses hned dál. V dalším seděla jen jedna žena.Hodně nervózní a vyděšená žena. Byla to pohledná žena,která mohla klidně pracovat,jako tanečnice u tyče,ale také,jako upjatá sekretářka.Na sobě měla úhledný kostýmek,jako kdyby se právě vrátila z kanceláře a velice ji slušel.Ale hned jsi poznal,že sem nepatří.Tahle mladá žena patřila do světa venku ne na Noční stranu.  Hned,jak jsi vešel se zvedla “Ahoj?“pozdravila zkusmo “Ty jsi Věštec?“zeptala se. Když jsi ji to potvrdil oba jste se usadili,představila se ti,jako Fiona Mitchellová a upila kávy,kterou měla před sebou. Zeptal ses ji,co pro ni můžeš udělat zatvářila se nešťastně “To vlastně přesně nevím.Myslím…potřebuji vaše služby,pane Věštče.Po pravdě…já nevím,kde teď jsem ani jak jsem se sem dostala.Doufala jsem,že mi to povíte vy.“zhluboka se nadechla “Vypadá to,že jsem se ztratila,pane Věštče.Tuhle část Londýna vůbec nepoznává a od chvíle,kdy jsem sem přišla…se dějí podivné věci.Víte….někdo mě pronásleduje…ne někdo.Ale já sama.Moje starší verze.“ a nervózně tě sledovala,jako by se obávala,že ji to nebudeš věřit. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Na chvilku vyndám doutník z úst a pořadně si loknu piva. Neni to sice nejlepší značka, ale chuť ujde. Poté potáhnu z cigara a vyfouknu mezi nás obláček kouře. Pozorně se na něj podívám a na chvilku ztratím veškeré vnímání okolního světa. Existuji jen já a obláček kouře, ve kterém hledám pravdu. Najednou se kouř rozptýlí, zamrkám a trochu smutně se usměji na Fionu. Kde jste vám řici mohu. S ostatním to už tak lehké nebude, ale nebojte se že bych vám nevěřil. Za tu dobu co jsem tu jsem už viděl i daleko podivnější věci. A ještě jedna věc. Říkejte mi buď Barney a nebo Věštče. Na formality si příliš nepotrpím. Znovu se zhluboka napiji piva. Tak a teď mi zkuste řící co všechno víte a ja se vám pokusím nějak pomoci. Ano? a pohodlně se opřu, abych se mohl soustředit na nový příběh. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mírně nakrčila obočí,ale jen na okamžik než se její tvář zase vyjasnila “Ah…to je škoda.V Nekropoli jsem ho nenašla.“přejela si prstem zamyšleně po spodním rtu. Ale pak potřásla hlavou “No…budu muset v tom případě zajít za Walkerem.Ten mi snad bude moci říci kam Mrtví chlapec odešel.“usmála se na tebe. Na Noční straně znal Walkera každý.Byl to poslíček,teda…prostředník Autorit.To co řekne je zákon,on vlastně Noční stranu vede.Autority mu dali takovou moc,že když použije svůj „Hlas“ nemůžete si pomoci a udělat co řekne ať už chcete nebo ne. Říká se,že jednou donutil mrtvolu,aby se posadila a odpověděla mu na pár otázek. “Raději půjdu Doktore.Abych vás dál již nezdržovala a mohl byste si jít odpočinout.Prosím.Doprovodíte mne?“pořádala tě po chvíli ticha slečna Triss. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jakmile zjistila,že jsi ochoten brát ji vážně bez ohledu na to,jak podivná se ta její historka zdá,trochu se uvolnila.Ale stále spíše mluvila ke svému šálku kávy a ani jednou se na tebe nepodívala. “Můj…pronásledovatel není tak docela duch.“ řekla “Jé úplně hmotná a skutečná.Až na to…že jsem to já.Přesněji řečeno má starší verze.A je na mě hrozně naštvaná.Křičí na mě a strká do mě,obviňuje mě.Tvrdí,že jsem ji zradila,protože jsem se nestala ženou,jakou čekala,že jednou budu.“usrkla kávy. “Jela jsem zrovna metrem domů z práce a při tom jsem si ještě naposledy kontrolovala papíry.Jako obvykle jsem v duchu počítala zastávky,a když přišla ta moje,vystoupila jsem z vlaku.Jenomže když jsem se rozhlédla,zjistila jsem,že to není moje stanice.Tuhle jsem nikdy neviděla.Jmenovala se Noční strana.Otočila jsem se,abych nastoupila zpátky do vagónu,ale vlak už byl pryč.Ani jsem ho neslyšela odjíždět.A lidé,co byli semnou na nástupiši…“otřásla se a podívala se na tebe vytřeštěnýma,vyděšenýma očima “Někteří z nich vůbec lidé nebyli! Znovu se napil kávy,rty se ji od její hořkosti stáhly,ale nepostěžovala si. “Stydím se to přiznat,ale dala jsem se na útěk.Nějak jsem se prodrala davem a vyběhla jsem ven na ulici.Tam to,ale bylo ještě horší.Všechno bylo špatně.Zdeformované.Jako kdybych se ocitla ve zlém snu,ze kterého se nemůžu probudit.Ulice byli plné divných lidí a tvorů…některé jsem vůbec nedokázala kamkoliv zařadit.Ještě nikdy v životě jsem se tak nebála.Nechápala jsem,kde jsem se to ocitla.Nepoznávala jsem jména ulic.A všude,kam jsem se podívala,byly obchody a kluby a….podniky,kde se nabízely na prodej věci,o jakých mě dříve ani nenapadlo přemýšlet!Příšerné věci… Šla jsem pak přímo kupředu a nedívala jsem se nalevo ani napravo.Nedokázala jsem myslet na nic jiného než jak se dostat k vám.Víte,někdo mi musel dát vaší navštívenku.Měla jsem ji v ruce,když jsem vystoupila z metra.Je na ní vaše adresa.Nakonec jsem si dodala odvahy a začala jsem se těch normálněji vyhlížejících lidí vyptávat na cestu,ale neodpovídali mi.Pak jeden poněkud ošuntělý gentleman v příliš velkém šedém kabátě,byl tak hodný a odnesl vám vzkaz a mě poslal….k Podivínům,abych tu na vás počkala.Když jsem se na něj podívala,abych mu poděkovala,už tam nebyl.“ což nebylo tak zvláštní,ale zvláštní bylo to,že ty nemáš navštívenky. “Po celou tu dobu jsem měla pocit,že mě někdo sleduje.“její hlas se ztišil v šepot a klouby prstů,v nichž svírala šálek kávy,ji zbělaly “Pořád jsem se ohlížela,ale nikoho jsem nezahlédla.A pak z jedné boční uličky vyskočila žena a popadla mě za rameno.Začala jsem křičet,protože jsem si myslela,že je to přepadení,ale potom jsem si všimla jejího obličeje a hrdlo se mi sevřelo.Byl to můj obličej…jenom starší.Zlomyslně se šklebila a očividně si užívala šok,který mi viděla ve tváři.Její prsty se mi zaryly do ramene jako dravčí spáry. Myslíš si,že ti to jen tak projde?zasyčela Vážně jsi věřila,že se nikdy nebudeš zodpovídat z toho,co jsi udělala? Vůbec nic jsem nechápala.Řekla jsem ji,že nerozumím,ale ona mě vůbec neposlouchala a pořád na mě ječela.Vytrhla jsem se ji a utekla.čišela z ní taková nenávist a obviňovala mě,že dělám něco….strašného.“ zhluboka se nadechla a podívala se na tebe s trochu křečovitým úsměvem. “Řekněte mi pravdu.Prosím.Jsem v pekle?Umřela jsem a přišla jsem do pekla?“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Beze slova poslouchám její hlasité úvahy o tom, jak a kde najít Mrtvého chlapce, ale blíže nápomocen ji být nemůžu. Nezbyde mi než přikývnout, že vyhledat Walkera bude ten nejlepší nápad. V té krátké chvilce ticha zaváhám, jestli ji nemám pozvat na čaj, ale ani tentokrát k tomu nenajdu dost odvahy. Navíc ani nevypadá, že by něčemu takovému svolila. "Jistě, doprovodím Vás." Odpovím a nenápadným pohybem upravím kravatu. Přistoupím k ní a nabídnu ji rámě. Tentokrát však nezvolím cestu po točitém schodišti, ale služební výtah. Bude to pro pacientku v rekonvalescenci pohodlnější. Vyprovodím ji až ke dveřím a tam se s ní možná trochu neochotně, přesto však přátelsky rozloučím. "Na shledanou, slečno Triss. A hodně štěstí při hledání Mrtvého chlapce." Popřeju ji a dokud nezmizí z dohledu, nezavřu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zahákla se do tvého nabídnutého rámě “Tuším,že se brzy zase shledáme Doktore.pronesla,když stávala ve dveřích. “Děkuji vám Doktore.A nashledanou.“stiskla ti jemně ruku a pak se vmísila do stále stejně hustého davu lidí a tvorů.Viděl jsi ji ještě,jak se drží dál od vozovky,ne vše totiž co vypadá,jako auto je auto.A někdy jsou hladové. Zavřel jsi a konečně ses mohl odebrat do postele,kde sis dopřál zasloužený odpočinek.Samozřejmě,že návštěva slečny Triss nezůstala bez odezvy a zdáli se ti o ní erotické sny.K tvé smůle to tak bylo skoro vždy,když tě navštívila. Druhý den jsi měl k tvému štěstí poměrně málo pacientů,tak jsi měl volno již od devíti večer.Joane rozhodně nic nenamítala a s radostným úsměvem se vrátila domů ke svému pětiletému synovy. Za to ty ses šel trochu povyrazit. Zašel sis k Podivínům. Podivíni Podivíni jsou bar,kde se nikdo nezajímá o to,jak se jmenujete,a stálí zákazníci tam chodí ozbrojeni.Je to dobré místo na schůzky a ještě lepší na to nechat se podvést,oloupit a zavraždit.Nikoliv nutně v tomto pořadí.Dost všelijakých týpků,co si o sobě myslí,že jsou někdo,tu alespoň čas od času zavítá.Turistům se to nedoporučuje a občas jsou stříleni při prvním spatření Když jsi scházel po dunícím plechovém schodišti dolů do baru,byli stále tři hodiny po půlnoci.Zdálo se to tam být nezvykle klidné a většina obvyklých zákazníků byla podezřelá svou nepřítomností. Jistě,byli tam lidi,porůznu roztroušení u baru nebo sedící u stolků,stejně jako celé hejno zákazníků,kteří se za lidi nedali označit ani při nejlepší vůli…ale nikdo důležitý.Nikdo,na kom doopravdy záleželo. Někde se muselo přihodit něco velkého.Tohle je konec konců Noční strana.Tady se něco velkého děje pořád. Ukryté reproduktory pumpovaly do vzduchu,Ru-dou´ od King Crimson,což znamenalo,že majitel baru má zase nostalgickou náladu.Alex Morrisey,majitel a barman v jedné osobě,stál jako obvykle za dlouhým barovým pultem a leštil skleničky,zatímco do něj hustil zákazník s kyselým výrazem v obličeji. Alex je skvělý posluchač,když jste na dně a potřebujete si vylít srdce,protože neví,co to je soucit,a sebelítost zásadně netoleruje,jelikož je sám nabručen jezevec. Na olympiádě by si určitě vymrazil zlatou.Bez ohledu na to,jaké máte trable,on je na tom vždycky hůř. Ještě mu ani není třicet,ale vypadá o deset let starší. Pořád se mračí,hlasitě nadává na nespravedlnost života obecně,a když je nervózní,má tendenci vrhat předměty.Vždy má na sobě černý ohoz (protože tmavší barvu ještě nikdo nevymyslel) včetně černých brýlí a baretu,který nosí posunutý hodně dozadu,aby zakryl počínající lysinu. K baru je připoutaný rodinnou sudbou a z celé duše to nenávidí.což vede k tomu,že si u něho moudří lidé nedávají nic k zakousnutí. Nad barem,uvnitř solidní skleněné vitríny připevněné ke zdi,ležela v kůži vázaná Bible ozdobená prostým stříbrným křížem.Na tabulce pod vitrínou stálo: V případě apokalypsy rozbijte sklo. Alex zastával názor,že je dobré být připraven. Hrstka zákazníků opírající se o bar byla obvyklá směska.Kouřovití duchové modrých a šedých odstínů inhalovali vzpomínky na cigarety a vydechovali do už tak husté atmosféry obláčky sebe samých. Dvě lesbické najády se vzájemně upíjely brčkem a hihňaly se,jak hladina jejich vodných těl střídavě klesala a zase zvedala.Kouřovití duchové se od nich začali odsouvat pro případ,že by to přehnaly a jejich povrchové napětí polevilo. K baru se přibelhal jeden z méně povedených výtvorů barona Frankensteina,posadil se na stoličku a zkontroloval si,jestli z něho v poslední době něco neupadlo.Baron byl bezpochyby geniální vědec,ale,jako krejčí by se neuživil. Alex mu kývl na pozdrav a šoupl mu po pultě otevřenou plechovku motorového oleje se spirálovitě zkrouceným brčkem. Na konci baru ležel na zemi vlkodlak stočený na vyřazené rohožce,honil si blechy a občas si olízl koule.Nejspíš proto,že mohl. Alex se rozhlédl po baru a znechuceně si odfrkl. “Kam se tady na to hrabe Na zdraví!Chodí ke mně samí lepší kunšafti.“Zmlkl,když se čarodějnický klobouk na barovém pultu před ním pohnul a pak se z něj vynořila ruka s prázdnou sklenkou na martini.Alex ji dolil ze šejkru a ruka zase zmizela pod kloboukem. Alex si povzdychl “Jednoho krásného dne ho odsud budeme muset vyhodit.Sakra,ten králík na něj ale musel být pěkně nakrklý. Otočil se k muzikantovi,kterého celou dobu poslouchal. Náhle byl odstrčen stranou vysokým,mrtvolně bledým individuem v černém smokingu a v operní pláštěnce stejné barvy.Z bílého obličeje mu divoce zářili karmínově rudé oči a ústa měl plná ostrých zubů.Páchl po hřbitovní hlíně.Bledou pěstí uděřil do barového pultu a štěkl na Alexe “Ty!Dej sem krev!Čerstvou krev!“ Alex klidně zvedl sifonovou láhev a namířil proud sodovky cizinci do obličeje.Ten hlasitě zaječel a jeho tvář se pod mokrým přívalem začal rychle rozpouštět.Vzápětí zmizel úplně a na zem dopadly jen jeho šaty a plášť.U stropu baru se zatřepotal velký černý netopýr.Ostatní zákazníci po něm začali házet,co jim zrovna přišlo pod ruku,dokud neodlétl schodištem.Alex postavil sifonovou láhev. “Svěcená sodovka.“vysvětlil poněkud zaraženému muzikantovi. “Mám ji tady na určité koktejly.Zatracení vampýři…tenhle týden to byl už třetí.Nejspíš mají zase nějaký sjezd.“ Pak si tě Alex všiml.Kývl na pozdrav,ale to bylo tak všechno. |
| |
| Podivíni Poslouchám Fionino vyprávění, z koženého pouzdra vytahnu další doutník a připálím si. V jednom vás mohu ubezpečit. Mrtvá nejste, i když to rozhodně nemusí znamenat plus, dodám v duchu. A jestli jste v pekle? Nu někteří si to myslí. Občas se tu dá narazit na blázny mluvící o věčém utrpení a vařící se v kotli se smůlou, ale to si dělají sami. Alespoň ve většině případů. Nejlepší ale bude myslet na to jako na jinou realitu. Na nějaký hodně zlý sen, ze ktereho se zatím nemůžete probudit. Pomáhá to, věřte mi. Vydechnu obláček modravého kouře, který se pomalu vznáší ke stropu. Tohle je noční strana. Podivná a pokroucená verze Londýna, která jako by vypadla z vidin feťáka pořádně sjetého LSD. Ale dá se na to zvyknout a přežívat tu. Důležité je dívat se pod nohy, aby jste našlápla do nějakého opravdu velkého lejna. Zdejší mouchy by vám to mohly hodně nepříjemně oplatit. A teď k vašemu případu. Dopiji pivo a prázdnou sklenici položím na desku stolu. Bodlo by další, ale od Alexe se zo nedočkám a k baru raději chodit nebudu. Mohu pro vás zjistit kdo je ta žena. Zda jste to skutečně vy a nebo třeba jenom někdo kdo se za vás vydává. Možná bych zvládl přijít i na to proč jste se sem dostala. Ale určitě vás nejvíc zajímá jediná věc a to jak odsud pryč. Na chvilku se odmlčím a vyfouknu další namodralý obláček. No nebudu vám lhát. Tohle je ta nejtěžší část a je také možné že vám nebudu schopen pomoci. Ale pokusím se udělat pro vás co budu moci. A málem bych zapoměl, přes stůl se nakloním k Fioně. Můžete mi ukázat tu vizitku, kterou jste dostala? |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Krysí ulička Je to součást velkoměsta labyrintu zákoutí k dvorkům plných špíny a odpadků,přes něž se člověk dostal k zadním vchodům restaurací.K té stránce luxusního stravování,kterou zákazníci nikdy nezahlédli.Vchod pro dodavatele,vchod pro personál a skladka jídla,o které už restaurace nemá zájem.Právě ta byla důvodem,proč sem přicházeli bezdomovci,pobudové a tuláci z celé Noční strany.Nikdo se nedostal tak vysoko,aby nemohl spadnout až dolů.Končí tady spoustu bezdomovců a zkrachovanců,protože sem vyhazuje na konci směny personál restaurace nepotřebné jídlo.Všechno od odřezků až po celé porce. Vždy je dobré se k bezdomovcům chovat slušně nebo jim dát nějaké drobné,protože i oni kdysi bývali někdo a pokud se jim poštěstí znovu se jim stanou. Ty jsi však nikdy nebyl nikdo.Odjakživa jsi žil na dně a naučil ses tam přežívat,jako jen málo kdo z tvé vrstvy.Mezi bezdomovci tě znal každý a měl jsi mezi nimi i přátele.Protože lidé na dně drží pospolu.Kdyby si na tebe dovoloval někdo z vyšší vrstvy hned bys byl obklopen ostatními,kteří byli rozhodnuti ti,jakkoliv pomoci.Nikdo neměl co komu závidět či ukradnout.Mezi lidmi dole vládla,jakási harmonie. Na Předměstí byly všechny nejlepší kluby a restauranty,módní podniky,kde se setkávají módní lidé.Ale i nejjasnější světla vrhají stín a právě v něm ty žiješ. V Krysí uličce je ještě větší tma než kdekoliv jinde na Noční straně a nebylo to tím,že by tu nebylo pouliční osvětlení.Tohle byla temnota v srdci a v duši,která zachvacovala všechny vespod hromady.Světlo jásavých neonů z hlavních tříd ji neproniklo a dokonce i namodralá záře obrovského měsíce na obloze tu byla jakoby tlumená. Pach,který se odsud šířil,byl příšerný,těžký organický smrad hniloby,špíny a nastřádaného zoufalství. Kočičí hlavy se leskly slizem.A přesto tu žili lidé,ukrytí po malých skupinkách ve stínech,ztroskotanci a chudáci.Ani ne tak zapomenuti jako úmyslně přehlíženi. Krysí ulička byla tím,co všichni nazývali náměstím,a její obyvatelé byli nastěhovaní do kartónových krabic,krčili se pod improvizovanými přístřešky a stany z polyetylénové fólie,nebo se choulili k sobě pod přikrývkami.Muži a ženy nejrůznějších věků a velikosti sehnaní k sobě jak oběti ze ztroskotané lodi,uprchlíci u poražených zemí svých životů. Ve stínu se tu a tam daly zahlédnout horečnaté planoucí oči a záblesky něčeho,co mohly být zbraně. Nedaleko tvého „příbytku“ žila sestra Morfína v tom co zbylo z jejího řeholního hávu.karmelitánka,která si sama zvolila život mezi lidmi z ulice,aby se za ně modlila a utěšovala je.Její žíly dokážou vyprodukovat každou myslitelnou drogu a ty pak dodává potřebným se slzami.V Krysí uličce nikdy není nouze o důvody k pláči.Její slzy jsou pro trpící požehnáním a nikdo ji ještě neodmítl.Před časem se parta grázlů pokusila ji unést a využít pro sebe,jako nevyčerpatelnou zásobárnu drog,které by prodali. Přišli sem se zbraněmi,aby ji odtáhli,sebevědomí a přesvědčeni o své síle…a lidé z ulice se na ně vrhli a doslova je utloukli.To,co z nich zbylo,později snědli.Člověk si nemůže vybírat. Na druhé straně od tebe zase žil Kostěný děs.V hazardu přišel o všechno,dokonce i o vlastní maso.Zbyla z něj jen kostra,ale nezemřel – možná nemohl. Žili zde pospolu stvůry i lidé,dokonce i několik porouchaných strojů škudlících ve svých pozitronových mozcích poslední jiskřičky energie.dno Noční strany je stejně kosmopolitní jako ona sama. V koutě se tísnilo několik Šediváků v rozedraných tlakových obleků.Nejspíš je tady zapomněli.Smolaři se najdou všude.Na lepenkových tabulkách pověšených kolem krku měli napsáno Děláme testy za jídlo |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Horlivě přikývla “Jistě.Hned vám ji dám.“řekla a sáhla do své kabelky odkud vytáhla peněženku.Ještě,že jste byli v salónku,kdyby ji vytáhla ve výčepu,mohla by takhle mít problémy.Jen opravdoví zelenáči nosí peníze v peněžence v tak snadném cíli pro všechny šikovné lapky. Začala se v peněžence přehrabovat,ale po chvíli se zamračila “To je divné…“řekla a začala na stůl vytahovat všelijaké papírky,bankovky,kredity až nakonec zůstala peněženka zcela prázdná a na stole před ní ležel malinký bordel. “Já….já ji asi nemám…ale přísahala bych,že jsem ji dala do peněženky.“zmateně na tebe pohlédla “Ztratila se stejně záhadně,jako s objevila.“řekla omluvně,jakoby za to snad mohla. Začala si věci zase schovávat. “A nevěděl by jste také,jak se té mé dvojnice zbavit?“zeptala se “Obávám se,že mi jen tak nedá pokoj.“schovala zase peněženku a bezradně se na vás podívala. V tom vás,ale vyrušil,jakýsi rozruch v lokále,otočili jste oba hlavy a ty jsi vstal,abys vyhlédl ven co se děje.A uviděl jsi Fionu,ale tak o 10 let starší.V duchu sis ji pojmenoval jako Fiona30,protože Fiona co stále seděla u stolu bylo tak dvacet let. A v ruce měla kouzelnou hůlku.Překvapilo tě to tak,že jsi na zlomek vteřiny jen stál a civěl na to.Kouzelnou hůlku nepoužil na Noční straně nikdo už celá staletí.Ztratily se spolu s černými kočkami a špičatými klobouky. (No dobře,na Elfech dvorek se pořád ještě používají,ale elfové byly vždycky divní) |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Nepřekvapuje mě to, ušklíbnu se nad tím, že se má vizitka nenašla. Chvilku bezradně stojím a probírám se svými možnostmi. Pak se skloním k Fioně a syknu jí do ucha: Zůstaň te tady. Nehybejte se, nemluvte. Zhluboka natáhnu dým z doutníku a fouknu ho přímo na Fionu u stolu. Kouř se tentokrát nerozptýlí, ale zůstane okolo hlavy ženy, tak aby jí co nejvíce zakryl a nebylo poznat o koho se jedná. Dým se kroutí, přeskupuje, na chvilku se rozptýlí, ale hned se zase objeví. Snažit se rozeznat něco blížšího v tomto oblaku kouře je stejné jako nabírat vodu sítem. Pravděpodobně to je jenom nějaky kuřák který holduje hašiši. Pak se narovnám, popadnu láhev a mířím k baru, do míst kde stojí ta druhá Fiona. Láhev položim na pult a mávnu na Alexe, jestli by mi nemohl přisunout další. Pak se otočím ke druhé Fioně. Prohlédnu si jí od hlavy až k patě a zeptám se: Neznáme se náhodou? Jste mi nějaká povědomá. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Jdi mi z cesty nebo se ti stane něco moc ošklivého!“namířila na tebe hůlku. Alex ti klidně nalil další pivo a sledoval Fionu30 s velmi malým zájmem.Za to ostatní zákazníci se začali sunout dál od vás,aby byli v možném střetnutí dost daleko,aby se jim nic nestalo. Opodál postávali Lucy a Betty Coltranovy ,Alexovy vyhazovačky a obě si protahovali prsty,jak se připravovali na zásah,to kdyby začala být Fiona30 nepříčetná. Fiona30 se najednou zarazila a prohlédla si tě “Vy musíte být Věštec.řekla “Varovali mě,že byste se do toho mohli zkusit zaplést.Tahle záležitost se vás netýká.Jděte mi z cesty,nebo opravím minulost tak,abyste se nikdy nenarodil.“ušklíbla se “Nebo bych mohla zařídit,abyste se narodil zmrzačený nebo nakažený nějakou nemocí.“pochyboval jsi,že by to opravdu dokázala vlastními silami,ale stále tu byla ta kouzelná hůlka.Asi ji neměla jen tak,aby se s ní mohla poškrábat na zádech. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Ano jsem Většec, lichotí mi že mě znáte, ale bohužel já neznám vás madam. Udělám kratší pauzu, ale odpovědi se nedočkám. A určitě jste také musela slyšet, že já se nikdy do ničeho nezaplétám a rozhodně vám nechci stát v cestě, ani té vaší hůlce. Náhle se přestanu usmívat a varovně dodám. Ale dejte si pozor kde a komu vyhrožujete. Tady jsou osoby, které se vás rozhodně nezaleknou a ta vaše hůlka je jim k smíchu. Takže tu buďte opatrna. Ovšem třeba bych vám mohl pomoci. Z vašich slov jsem usoudil, že někoho hledáte a pokud by jste chtěla můžu pro vás pracovat. Hledání osob mi jde docela dobře i když nejsem John Taylor. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona30 se temně zamračila,ale ušklíbla se.Škodolibě “Já nikoho nehledám.Vím,že je tady.Někde se tu schovává zahnaná do kouta.Stačí se tu jen rozhlédnout.“narovnala se do celé své výšky,ale stále tě nepřevyšovala. Pozvedla hůlku “Možná vám přijde má hůlka k smíchu,ale stále nevíte co dokáži.“otočila se k Alexovy a namířila na něj hůlku.Vzduchem najednou létala pravděpodobnostní magie.Blesky čiré energie náhody,nabité silou,která proudí kutálejících se kostkách a hozených mincích,mocí změnit jakékoliv rozhodnutí podle mágovy vůle.Akorát,že ona byla jen amatér s kouzelnou hůlkou a nedokázala nic víc než uvolnit magii a nechat ji létat nazdařbůh takže měnila všechno,do čeho se uzemnila. A to byl právě Alex z které najednou byla Alex!Moc se nezměnil,ale rysy mu zjemnili,vousy zmizeli a narostli mu prsa.Alex překvapeně zamrkala a šáhla si na prsa “Oh….“vydal ze sebe ohromeně. Všichni v lokále se rychle vrhli do improvizovaného úkrytu,jako za židle,či stolky s kterými se nedalo hýbat,protože byli připevněny k podlaze,aby se nemohli využít ve rvačce. Pravděpodobní magie,byla velice choulostivá a nebezpečná věcička hlavně v rukou amatéra,mohla by tě proměnit v jednu chvíli v něco co bys mohl být,kdyby se nějaké věci udělali jinak. S úšklebkem se na tebe otočila “Vidíš?Tak si dávej pozor.“s tím prošla kolem tebe a rovnou se vydala k salónkům,aby se tam podívala po svém mladším já. |
| |
 | soukromá zpráva od Wiley pro Zajedu rukou do kapsy kabátu a šmátrám, dokud nevylovím porozpadanou krabičku. Do prdele. Zase došly. Pomyslím si zklamaně a papír odhodím mezi ostatní odpadky, které pak odsunu z cesty špičkou své ošmajdané boty. Achjo, že já ale nemám poslední dobou vůbec štěstí. Kupříkladu minulý měsíc, to jsem dostal do tlamy tak, že jsem měl stochutí navštívit i Morfínu. Kde se ta ženská vůbec zase fláká? Obvykle ji tu vidím oblízat, pokud zrovna nenavštěvuje nějakého kamarádíčka schovaného v krabici od televize. Strčím si ruce do kapes a loudavým krokem se vydám k Nákupní třídě. Tam bych mohl mít štěstí, když se nějakému pouličnímu prodavači ztratí kousek toho párku nebo chleba, ani si toho v tom davu nevšimne. Tady to nemá cenu. Předevčírem tu všichni ti pitomí hypochondři sténali, že prý se šíří nějaká nákaza z jídla. Nijak zvlášť jim nevěřím, ale člověk nemá pokoušet osud. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Dříve než udělám něco opravdu bláznivého zkusím ještě jednu věc. Vyndám doutník a provedu krátké dechové cvičení, myslí pomalu začnu stahovat kouř ze všech cigaret, ohňů a doutníků co jich jen v místnosti je a začnu dým tvarovat do podoby mladší Fiony. Moc se mi to nedaří, je málo času, ale díky špatnému osvětlení a její šílené touze po pomstě by to mohlo zabrat. Rychle se pomodlím ke všem bohům, kteří jsou tu dnešní noc přitomni. Pak stínovou Fionu pošlu po schodech pryč. Madam, zdá se mi, že támhle někdo utíká a rukou mávnu směrem k východu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Na noční straně je jen jediný kostel.Kostel sv.Judy.Nestojí nikde v blízkosti Ulice bohů s jejími četnými a rozmanitými svatyněmi.Je zastrčený v tichém koutku,schovaný ve stínu daleko od zářících neonů ulic Noční strany.Neláká k sobě reklamami a je mu srdečně jedno,jestli ho obcházíte širokým obloukem.Prostě tam je,připravený,kdybyste ho náhodou potřebovali .Sv.Juda,zasvěcený patronovi všech beznadějných případů a ztracených existencí,je velice starý,ta strohá kamenná stavba je patrně starší než samo křesťanství.Jeho holé a studené zdi jsou šedé a beztvaré,nepoznamenané lidskou rukou ani časem a narušené jen úzkými štěrbinami oken.Jako oltář slouží velká a jednolitá kamenná deska přikrytá bílým aksamitem,proti ní stojí dvě řady hrubých dřevěných lavic.Na stěně za oltářem visí prostý stříbrný kříž a to je vše.Sv.Juda není místem okázalého luxusu pozlátka,které tak milují podbízivější náboženství.Není tu kněz ani ministranti a neslouží se tu mše.Sv.Juda je prostě vaše poslední šance na spasení na Noční straně,útočiště nebo místo k poslední zoufalé promluvě s vaším bohem. Do Sv.Judy může přijít každý,ale to neznamená,že z něj všichni zase vyjdou ven.Ten starý chrám se umí sám chránit a udržovat a nikdo nechce vědět,jak to dělá. Proč na Noční straně nejsou žádné jiné chrámy,nevíš.Ne že by lidé,kteří sem přichází,nebyli nábožní,spíš to bude tím,že je Noční strana místo,kam chodíte dělat věci,o kterých dobře víte,že by vám je Bůh těžko schválil.Tady člověk nepřijde o duši,tady ji prodá,vymění nebo ji pro naprostý nezájem sám zahodí. Jsou tady vyšší entity a Svatati,na Ulici bohů se můžete setkat dokonce i s Mocností a Silami,a s těmi všemi můžete smlouvat o věcech,o nichž víte,že by Bůh nechtěl,abyste věděli. V průběhu staletí se samozřejmě našli takoví,kteří chtěli Sv.Judu zničit.Už mezi námi nejsou a Sv.Juda stojí dál. Byly tři hodiny po půlnoci,ale to je na Noční straně pořád.Noc tady nikdy nekončí a čas se příšerně vleče.Stále jsou tři po půlnoci,hodina vlka,kdy jsou lidé nejbezbrannější.Doba,kdy se rodí nejvíce lidí a nejvíce lidí umírá.Psychické dno,čas,kdy člověk leží v posteli,nemůže spát a přemítá,jak se jeho život mohl tolik odchýlit od jeho představ.A samozřejmě nejvhodnější čas na uzavření smlouvy s ďáblem. Ale bylo to jedno z tvých oblíbených míst,bylo zdě ticho a klid.Dobře se zde přemýšlelo,meditovalo či spalo,pokud to Sv.Juda dovolil. Ticho…to tady opravdu bylo a to jsi milovala. Ale netrvalo moc dlouho. Tehdy jsi uslyšela zvuk běžících nohou,který se blížil zvenčí.Rychle jsi vstala,ustoupila dozadu a schovala se v nejhlubším stínu. Dveře se rozrazili a dovnitř vběhl muž v černém.Jeho tmavý oblek byl potrhaný a špinavý a v obličeji měl výraz čirého vyčerpání.Vypadal,jako by běžel skutečně dlouho. Jako by byl skutečně dlouho k smrti vyděšený.Na očích měl sluneční brýle černé a bezvýrazné jako oči hmyzu,přestože venku byla noc.Klopýtal uličkou k oltáři a jednou rukou se při tom přidržoval lavic.Druhou si k hrudi tiskl nějaký předmět zabalený v černé látce.Pořád se ohlížel přes rameno,jako by se bál,že mu to,co ho pronásleduje,šlape na paty.Konečně se zhroutil před oltáře, na kolena a při tom se třásl jako osika.Strhl si brýle a odhodil je na zem.Oční víčka měl sešitá.Chvějícíma se rukama pozvedl balíček k oltáři. “Azyl!“zvolal chraplavým ,drsným hlasem hrdla staženým hrůzou “Ve jménu Božím,azyl!“ Na dlouhý okamžik zavládlo ticho a pak jsi uslyšela zvuk pomalých,pravidelných kroků blížící se do chrámu zvenčí. Odměřených,rozvážných kroků.Muž v černém je uslyšel také,trhl sebou,ale otočit se nedokázal,jeho zmučený obličej se strnule upíral na oltář.Kroky se zastavili těsně před vchodem chrámu.Zvenčí zavál dovnitř poryv větru,který zašuměl uličkou jako něčí dech.Plameny svící stojících nejblíže u dveří se zachvěly a zhasly.Pak vítr dorazil až k tobě,tam,kde jsi se ukrývala ve stínech,a udeřil tě do obličeje,horký a zpocený jako noční horečka.Voněl po růžovém oleji,ale byl těžký a silný,až se z něj obracel žaludek.Muž v černém zakňoural. Pokusil se znovu vykřiknout azyl,ale hlas mu selhal. Místo něj se ozval někdo jiný,z temnoty za dveřmi chrámu.Byl to drsný a výhružný hlas,ale zároveň měkký a tichý,znělo to,jako by šeptalo několik hlasů najednou v křehké harmonii týrající duši jako vrzání křídy o tabuli.Nebyl to lidský hlas.Byl zároveň méně i více než lidský. “Pro takové,jako jsi ty,žádný azyl není.“řeklo to a muž v černém se znovu roztřásl “Nemůžeš utéci nikam,kam bychom tě nemohli následovat.Nemůžeš se skrýt,kde bychom tě nenašli.Vrať,co jsi ukradl.“ Muž v černém stále nedokázal sebrat dost odvahy,aby se obrátil a podíval se na to,co ho konečně dostihlo,ale přitiskl si černý balíček k hrudi a ze všech sil se snažil,aby jeho hlas zněl vzdorně. “Nedostaneš to!Vybralo si to mě!Je to moje!“ Ve dveřích teď něco stálo,něco temnějšího a hlubšího než stín.Cítila jsi tu přítomnost,ten tlak jako obrovskou váhu noci,jako kdyby si něco nesmírného a absolutně nelidského našlo cestu do světa lidí. Nepatřilo to sem,ale stejně to sem přišlo,protože mohlo.Podivný,šepotavý hlas znovu promluvil. “Dej nám to.Okamžitě nám to dej.Nebo ti vyrveme duši z těla a svrhneme ji do propasti,kde se bude navěky smažit v plamenech pekelných.“ Obličej muže v černém se zkřivil nerozhodností.Hrubými stehy,které mu uzavíraly víčka,se procedily slzy a stékaly po jeho chvějících se tvářích. “Ne!“rozhodl se. Velký stín vyrazil ode dveří,prohnal se uličkou a zahalil muže v černém dřív,než měl vůbec čas vykřiknout. Z chrámové lodi se ozýval řev,jako kdyby tam všichni lvi světa pořádali koncert.A pak stín ustoupil,pomalu se vstřebal zpátky do uličky,jako by byl…nasycený.Mohl se v otvoru dveří a byl pryč. Už jsi jeho přítomnost noci necítila.Opatrně jsi vyšla ven a prohlédla si postavu,která se stále choulila před oltářem.Nyní to byla zářivě bílá socha v potrhaném černém obleku.Její nehybný obličej strnul ve výrazu nikdy nekončícího výkřiku hrůzy. Na to,že jsi sem šla odpočívat se toho stalo více než jsi chtěla. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alex se konečně vzpamatoval z prvotního šoku a začal běsnit.Nebylo se čemu divit. Fiona30 se prudce obrátila a když viděla tvou stínovou Fionu,vykřikla několik sprostých slov na její adresu a rozběhla se za ní.Zadupala na železných schodech a už byla pryč. Alex,kdyby mohl rozběhl by se za ní,aby ho změnila zpět,ale to naštěstí nebylo nutné.Jak byla Fiona30 pryč změnil se zpět na svou mužskou verzi. Alex byl tak šťastný,jak jen dokázal,což znamenalo že se mu jeden koutek úst na okamžik zvedl a to byl jeho rekord roku. Zákazníci se pomalu začali vracet na svá místa,ne proto,že by se snažili být opatrní,ale z důvodu,kdyby se vrátila aby mu jeho skrýš nikdo nezabral. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Hej Alexi, křiknu, Můžu použít jiný východ? Nerad bych na ní venku narazil až přijde na to, že jsem jí tahal za fusekli. Zatím co Alex přemýšlí, zda se zachovat šlechetně nebo na mě poslat Lucy a Betty, dojdu k našemu stolku pro Fionu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona byla bledá,k tomu aby se vyděsila stačilo jen to co slyšela. “Je už pryč?“zeptala se “Vidíte to?Ona je rozhodnuta mě zničit!Úplně!“v hlase ji přeskakovala hysterie. Na chudinku toho bylo asi už trochu moc.Kdo by se ji divil?Ocitla se nedobrovolně na Noční straně a hned se dostane do problému.Normálně to trvá aspoň pár hodin než se někomu něco takového poštěstí. Kafe si během tvé nepřítomnosti rozčílením rozlila a na vypadala,jako kdyby se snažila v židli zcela ztratit a stát se její součástí. “Co…co se bude dít teď?Co uděláme?Chci se vrátit domů.Já sem nepatřím.“zakňourala a asi neměla daleko k pláči. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Než vyjdeme na ulici, ještě rychle překontroluji vnitřním zrakem nejbližší okolí, jestli tu na nás někde nečíhá nebezpečí. Jestli ano, tak bude docela tvrdé. Má zasoba triků je docela omezená. |
| |
 | soukromá zpráva od Sillencia pro Konečne si uvedomím, čoho som bola svedkom a nemôžem uveriť vlastným očiam. Žijem síce na nočnej strane celý svoj život, no nikdy sa mi „nepošťastilo“ vidieť čosi takéto. Srdce mi začalo prudko byť a tak, ako je u mňa bežné v stresových situáciach, mi začne môj tik v ľavej ruke. Začujem ako mi svaly mykajú a vystrašeným pohľadom začnem mimovoľne cúvať z miesta činu. Som priveľmi vystresovaná na to, aby som dokázala čosi spraviť, no pokúsim sa upokojiť. Čiastočne sa mi to darí, no tik neprestáva. Zhlboka sa nadýchnem, nervózne zabubnujem prstami o lavicu a obzerám sa. Prejdem prstami pomedzi vlasy a keď zistím, že tik prestal viem, že je to už v poriadku. Siahnem k boku, kde vždy je môj bič, a dotknutím sa cítim bezpečne. Ignorujúc hlasný krysí škrabot podídem znovu k tomu nešťastnému chlapíkovi a všetko poriadne poobzerám. Čokoľvek tie tvory chceli, dostali to. Tá vec tu nie je. prebleskne mi hlavou triezva myšlienka, ale ďalej mi v hlave víria myšlienky, ktoré by som nahlas nikdy nevyslovila. Musím odtiaľto zmiznúť, sem sa už nevrátia. Mám šťastie, že ma nezbadali, inak by som tu už nebola. Doparoma, do čoho som sa to zaplietla...? Chvíľu načúvam a s pocitom bezpečia vyjdem von pred kostol. Kuknem na jednu stranu, na druhú. Vzápätí zmiznem v tmavej uličke, mojej obľúbenej, kde som vždy relaxovala. Tu je naozaj ticho.... Chvíľu si pomeditujem a hneď sa vydám predpokladaným smerom. Ale ani so sluchom neviem zistiť kam sa podeli. Nie....!!! Museli niekam zmiznúť! Zdvihnem si golier u čierneho kabátu a vydám sa poceste. Ale som taká roztržitá, že buchnem do niekoho. "Pardon." zašpekám, no som si istá, že ma ten človek počul. Na okamih pozriem tomu človeku do očí, ale ihneď idem ďalej. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona se nechala mlčky vést a silně ti tiskla ruku.Tvůj vnitřní zrak neodhalil žádné nebezpečí,které by tedy aspoň bylo zamřeno na vás.Na Noční straně si nemůžete být jisti opravdu ničím. “Kam jdeme?“zeptala se chvíli po tom co jste kráčeli ulicí,která vedla na více zalidněné ulice,kde by jste se mohli lépe skrýt. Když jste dorazili na hlavní ulici,pevně jsi Fioně stiskl ruku,aby se ti neztratila v davu a při tom jsi díval bedlivý pozor na to,aby jste se nedostali moc blízko vozovce.Protože ne vše co vypadá,jako auto doopravdy auto je.A některé mají hlad. Kluboví vyvolávači rázovali sem a tam před svými exkluzivními podniky.Vhazovači,kteří měli za úkol vhazovat hosty dovnitř.Všichni vychvalovali svoje zboží,sváděli a lákali procházející potenciální zákazníci,jako kdyby to mělo být naposledy. Vstupte a prohlédněte si naše báječné dámy! křičel muž v kostkovaném obleku,když jsi šel kolem. Přestože jsou mrtvé,pořád tančí Cítil jsi,jak se Fiona zachvěla.Tohle místo vážně nebylo nic pro ní a už jenom její vzhled a oblečení,křičelo do tmy,že by tady neměla být. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Začal ses šouravě procházet po Nákupní třídě,lidé se ti taktně vyhýbali menším obloukem,ne proto,že by se snad báli,že je okradeš.Spíš se obávali toho,že se o ně byť jen otřeš a pokoušeli se tak vyhnout tvému tělesnému pachu. Chytře ses držel dál od vozovky,protože ne vše co vypadá,jako auto doopravdy auto je a některé mají hlad.Už jsi párkrát viděl,jak některé auto snědlo člověka,který byl moc blízko a z toho se jeden poučí. Kluboví vyvolávači rázovali sem a tam před svými exkluzivními podniky.Vhazovači,kteří měli za úkol vhazovat hosty dovnitř.Všichni vychvalovali svoje zboží,sváděli a lákali procházející potenciální zákazníci,jako kdyby to mělo být naposledy. Vstupte a prohlédněte si naše báječné dámy! křičel muž v kostkovaném obleku,když jsi šel kolem. Přestože jsou mrtvé,pořád tančí Vyli tam i pouliční prodavači,celé houfy.Jeden zvlášť záludný jedinec v napodobenině kombinézy od Armaniho prodával věci z pravděpodobných budoucností,všelijaké haraburdí skoupené od nešťastníků,kteří se na Noční stranu propadli časovými skluzy a nutně potřebovali nějakou hotovost.Zastavil jsi se u něho a prohlédl si obsah jeho kufříků. Byla tam videokazeta Betamax s Casablankou z roku 1942,s Donaldem Reaganem,Borisem Karloffem a Joan Crawfordovou v hlavních rolích.Tlusté paperbackové vydání Srdcí v Atlantě od Stephena Kinga.Plazmová energetická puška ze čtvrté světové války (baterie nejsou součástí dodávky). Zlaté kapesní hodinky s máslem ve strojku a kočka,která mohla kdykoliv zmizet a nechat po sobě jenom úsměv.Říkala,že se jmenuje Maxwell,ale aby sis to nechal pro sebe. A to byli jen věci co jsi poznal.Mnohé z předmětů získaných od cestovatelů z budoucnosti bylo technicky na tak vysoké úrovni,že se nedalo ani uhodnout,k čemu vlastně slouží,natož co vlastně dělají.Kupci,pozor:ale tak už to na Noční straně chodí. Bylo tam mrňavé křesílko,ke kterému bylo zezadu připevněné velké mosazné kolo,a v něm seděla ohnutá cigareta,mělo spoustu lesklých čoček a malou černou skříňku,která se třásla a zlověstně vrčela,když jste se ji pokusili zapnout.Prodavač všem nabízel zaručeně pravý kámen mudrců,který měnil olovo ve zlato,jenomže ty už jsi se s tímhle setkal.Kámen sice doopravdy dokázal transmutovat prvky,jenomže vzhledem k rozdílným atomovým váhám bylo výsledným produktem zlato silně radioaktivní.Objevil se nějaký muž,držel v ruce lahvičku plnou přelévající se duhové tekutiny. “Co to umí?“zeptal se prodavače,který se na něho přátelsky zašklebil. “Tohle,kamaráde,je nefalšovaný nápoj nesmrtelnosti.Jediný lok a budeš žít navěky.“ “Ale no tak!“ohradil se podezíravý zákazník “Můžeš to nějak dokázat?“ “Jistěže . stačí,aby ses napil a žil dost dlouho,aby ses o tom mohl přesvědčit na vlastní oči.Koukni se,mladej,já to jenom prodávám.A než se mě zeptáš,ne,záruku nedávám.Nezaručuji ti ani,že tady zítra ještě budu.A teď,jestli máš zájem,uvolni místo někomu,kdo má.“s nadějí v tváři se otočil na jiného zákazníka “Co třeba vy,pane?Vy vypadáte jako člověk,který pozná výhodnou koupi,když na ni narazí.“ Muž se také usmál “To ano.“připustil “A také dokážu poznat Akcelerátor borealis.Jediný hlt tě učiní nesmrtelným,ale já čtu i to,co je na nálepce vysázeno maličkým písmem Vypij mě a budeš žít navěky.Sice se proměníš v žábu,ale budeš žít věčně.“ Koupěchtivý zákazník spěšně vrátil lahvičku do kufříku a rychle zmizel v davu. A tys udělal to samé.Tady nebylo nic zajímavého. Nedaleko tebe stála u rohu domu šlapka,která svůdně vlnila boky na potencionální zákazníky,byla hezká,ale mrtvá.Což bylo to podstatné.Ale o nekrofily nikdy nebyla nouze. V davu jsi zahlédl Morfínu,která se pohybovala opačným směrem jak ty a za ruku vedla nějakého dalšího bezdomovce,kterého zřejmě schrábla na ulici a teď ho vedla do přátelské komunity Krysí uličky. A pak jsi ucítil to po čem jsi tak toužil.Jídlo,blížil ses ke stánku s párkama v rohlíku,sice jsi nevěděl jistě z čeho opravdu párky jsou,ale určitě ne z kuřete či prasete,ale to ti nevadilo.Nebyl jsi v pozici,kdy by sis mohl vybírat a navíc ti chutnali. Prodavač tě bohužel již znal a už z dálky si tě obezřetně měřil,to tě však neodradilo,žil jsi dole příliš dlouho na to,aby tě něco takového odehnalo od tvého budoucího jídla. |
| |
| Na ulici Cítím se dost nesvůj. Všechny smysly na mě křičí, že je to špatné. Měl bych se té ženě vytrhnout a upalovat pryč než se mi stane něco strašného. Ale neudělám to. Rázně umlčím všechny našeptávače a rozhlédnu se. Oči mi padnou na jeden z neonových poutačů. Neutrální klub je přesně to co potřebujeme. Na chvilku se skrýt, odpočinout si a zjistit jestli nás někdo nesleduje. A taky neuškodí když si vybuduji obranu, před případným magickým útokem a uklidním Fionu. Má nervy na pochodu a pokud se tu zhroutí nebo začne jančit, tak to bude hodně zlé. A ani nemusí přijít to její zlé dvojče, je zde dost hyen, které by se rádi nasytili její krví a masem. Sem, kývnu hlavou na vchod jednoho z klubů. Proplétám se davem a Fionu táhnu za sebou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vešli jste do lokálu,který je zařízen podobně,jako bystro.Byl to větší sál,kde se dívky v minisukních proháněly na kolečkových bruslích a roznášeli tak objednávky ke kulatým stolkům zakrytými plastovými ubrusy. Sice nebyli moc vkusné,ale za to se nemuseli prát a stačilo jen je přetřít a byli zase čisté. Lokál byl napůl zaplněný,všechny židle u baru byli už zabrané,tak jste se usadili k jednomu kulatému stolu. Fiona se nedívala ani napravo ani nalevo a pohled měla zapíchnutý trucovitě do stolu,jakoby snad to,že je nevidí znamená,že tam nejsou. Když ji to,ale pomáhá,tak jsi ji u toho nechal. Zákazníci byla smíšená,tady neexistovalo nic,jako rodová diskriminace,kdo má peníze je vítán všude. Přibruslila k vám hosteska a s přežvykováním se zeptala co si dáte.Fiona se na ní podívala a poněkud se uvolnila,když zjistila,že je dívka zcela lidská i když se mírně nesouhlasně zamračila,když ji z pod minisukně vykukovali kalhotky.Objednala si silný meruňkový čaj,který je dobrý na uklidnění nervů. Pak pohlédla na tebe “Máš nějaký plán Věštče?“zeptala se s nadějí v hlase. |
| |
| soukromá zpráva od Wiley pro U knih jsem se zastavil jen abych si prohlédnul barevné obálky, jelikož stejně neumím číst, a cestou minul ještě další a další zajímavé věci. Teda jen ta kočka vypadala docela legračně, připomínala mi jednu pohádku, co kdysi vyprávěla Morfína, ale když uvážím okolnosti její osoby... no, co dodat. Ale. Jeden o vlku a Morfína támhle. Nejdřív jsem na ni chtěl zavolat a třeba jí zamávat, ale mou pozornost upoutala teprve vůně párků. Vsadím se, že to budou ty stejné jako minule - Z něčeho, co už dávno vyhynulo. Proto to taky chutnalo jako zemina. Ale v podstatě to k jídlu bylo, takže co už člověk nadělá. Doslova jsem přicupital až k prodavači a roztáhl rty do širokého úsměvu, který by nějaký dojemný spisovatel mohl označit až za "rošťácký". No, vzhledem k mé výšce bych zase jednou mohl dělat roztomilé žebravé děcko... už v tom mám cvik. Uvidíme, co na to ten chlapík. "Ale! Ahoj! Tak jak jdou kšefty?" prohodím a ležérně se lokty opřu o zeď nějakého podniku, před kterým stánek stojí, snad abych vzbudil dojem osamoceného, leč zaujatého pozorovatele. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Objednám si také čaj, ale silný černý s bergamotem. Ohlednu se na dveře a sleduji kdo sem vchází, Fiona číslo dvě se neobjevila, tak snad máme trochu klidu. Ovšem pro jistotu vyfouknu obláček kouře, který by mě měl včas upozornit, kdyby se něco dělo. Právě přemýšlím jak postupovat dál. V první řadě se musíte někam ukrýt. Myslim, že se mi vaše zlé dvojče podařilo setřást, ale nikdy si nemužeme být jistí, jestli nás nesleduje někdo další a nebo nemá nějaké tajné triky. Ta hulka co měla je dost nebezpečná a to že jí vlastní rozhodně není jen tak. Usrknu trochu horkého čaje a zapalím si další doutník. Hned potom se pokusím vás dostat nějak pryč. Čím déle tu jste tím ve větším jste nebezpečí. Bohužel cesty z Noční strany se nenachází právě snadno. Tedy takové cesty které by jeden dokázal přežít a nezbláznit se z toho. Ale nebojte napadlo mě něco, co by mohlo fungovat, ale potřebuji se o vás něco dozvědět. Znovu se podívám ke dveřím, ale je prozatím klid. Máte na druhé straně nějakou rodinu? Rodiče, děti, manžela, přítele? Kohokoliv kdo vás má rád a koho máte ráda vy? City k osobě, která je mimo Noční stranu by nám mohly ukázat správnou cestu a dostat vás odsud. Povzbudivě se usměji an Fionu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Hosteska k vám znovu přibruslila a postavila před vás konvičku a dvěma hrníčky a zase odbruslila. Fiona za ní hleděla se stála staženým obočím,vypadala,jako kdyby měla kus látky tak by na ní skočila a přišila ji na její sukni jen proto,aby ji zakryla aspoň po kolena. Odvrátila se a pohlédla na tebe,mírně se pousmála “Ano….doma na mě čeká malá sestřička a bratr.“a k tvému šoku začala vytahovat fotku. Byli do dvojčata,jediné v čem se,ale podobali byli oči a barva vlasů,byli to roztomilé děti,ale zcela tuctové a tobě nezbývalo než něco zdvořile zabručet. “Rodiče nám zemřeli při autonehodě a tak jsem se o ně začala starat.“řekla a něžně se na fotku dívala,pak ji zase schovala. “Je to má jediná radost.“posmutněla “Už musí být strachy bez sebe.“povzdychla si a rozhlédla se.Když koutkem oka zahlédla mumii jak si na ruce vyměňuje bandáže rychle se zase zadívala na tebe. “Tohle je otřesné místo.Jak zde můžete žít?Jak zde vůbec někdo může žít?“zavrtěla nechápavě hlavou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Prodavač se předklonil přes svůj vozík “Tak to ani náhodou!Padej mladej.Tentokrát mě nezblbneš!“a zamával na tebe plácačkou na mouchy. Znal jsi ho.Prodavač se jmenoval Henry Holldman.Býval to manažer,kdoví čeho,ale nedařilo se mu.Spadl na dno a do stejného srabu,jako ty.Ale nedokázal se s ním smířit,tak prodal polovinu své inteligence za tento vozík s párkama. Proto bylo tak snadné ho okrást. “Nemáš nikoho jiného koho můžeš otravovat?Jen tvá přítomnost mi kazí obchody.“zle se na tebe mračil,ale pak se rozhodl tě ignorovat a zase začal vychvalovat své párky. Nějaký hloupý turista si jeden koupil,zakousl se a vydal se pryč o chvíli později jsi viděl,jak se skácel na zem v obličeji modrý. Turisti,nevědí,že jídlo z Noční strany se mohou pokusit jíst až tak po pár měsících pobytu zde,to už totiž jejich těla budou tak zkažená,že to dokážou strávit. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Rozhodla jsi se jít k Podivínům.Pokud se totiž něco děje,tak právě tam se vše dozvíš.Stačí jen trochu zastrašit,či podmáznout a máš co jsi chtěla. Podivíni jsou bar,kde se nikdo nezajímá o to,jak se jmenujete,a stálí zákazníci tam chodí ozbrojeni.Je to dobré místo na schůzky a ještě lepší na to nechat se podvést,oloupit a zavraždit.Nikoliv nutně v tomto pořadí.Dost všelijakých týpků,co si o sobě myslí,že jsou někdo,tu alespoň čas od času zavítá.Turistům se to nedoporučuje a občas jsou stříleni při prvním spatření Když jsi scházela po dunícím plechovém schodišti dolů do baru,byli stále tři hodiny po půlnoci.Zdálo se to tam být nezvykle klidné a většina obvyklých zákazníků byla podezřelá svou nepřítomností. Jistě,byli tam lidi,porůznu roztroušení u baru nebo sedící u stolků,stejně jako celé hejno zákazníků,kteří se za lidi nedali označit ani při nejlepší vůli…ale nikdo důležitý.Nikdo,na kom doopravdy záleželo. Někde se muselo přihodit něco velkého.Tohle je konec konců Noční strana.Tady se něco velkého děje pořád. Ukryté reproduktory pumpovaly do vzduchu,Ru-dou´ od King Crimson,což znamenalo,že majitel baru má zase nostalgickou náladu.Alex Morrisey,majitel a barman v jedné osobě,stál jako obvykle za dlouhým barovým pultem a leštil skleničky,zatímco do něj hustil zákazník s kyselým výrazem v obličeji. Alex je skvělý posluchač,když jste na dně a potřebujete si vylít srdce,protože neví,co to je soucit,a sebelítost zásadně netoleruje,jelikož je sám nabručen jezevec. Na olympiádě by si určitě vymrazil zlatou.Bez ohledu na to,jaké máte trable,on je na tom vždycky hůř. Ještě mu ani není třicet,ale vypadá o deset let starší. Pořád se mračí,hlasitě nadává na nespravedlnost života obecně,a když je nervózní,má tendenci vrhat předměty.Vždy má na sobě černý ohoz (protože tmavší barvu ještě nikdo nevymyslel) včetně černých brýlí a baretu,který nosí posunutý hodně dozadu,aby zakryl počínající lysinu. K baru je připoutaný rodinnou sudbou a z celé duše to nenávidí.což vede k tomu,že si u něho moudří lidé nedávají nic k zakousnutí. Nad barem,uvnitř solidní skleněné vitríny připevněné ke zdi,ležela v kůži vázaná Bible ozdobená prostým stříbrným křížem.Na tabulce pod vitrínou stálo: V případě apokalypsy rozbijte sklo. Alex zastával názor,že je dobré být připraven. Hrstka zákazníků opírající se o bar byla obvyklá směska.Kouřovití duchové modrých a šedých odstínů inhalovali vzpomínky na cigarety a vydechovali do už tak husté atmosféry obláčky sebe samých. Dvě lesbické najády se vzájemně upíjely brčkem a hihňaly se,jak hladina jejich vodných těl střídavě klesala a zase zvedala.Kouřovití duchové se od nich začali odsouvat pro případ,že by to přehnaly a jejich povrchové napětí polevilo. K baru se přibelhal jeden z méně povedených výtvorů barona Frankensteina,posadil se na stoličku a zkontroloval si,jestli z něho v poslední době něco neupadlo.Baron byl bezpochyby geniální vědec,ale,jako krejčí by se neuživil. Alex mu kývl na pozdrav a šoupl mu po pultě otevřenou plechovku motorového oleje se spirálovitě zkrouceným brčkem. Na konci baru ležel na zemi vlkodlak stočený na vyřazené rohožce,honil si blechy a občas si olízl koule.Nejspíš proto,že mohl. Alex se rozhlédl po baru a znechuceně si odfrkl. “Kam se tady na to hrabe Na zdraví!Chodí ke mně samí lepší kunšafti.“Zmlkl,když se čarodějnický klobouk na barovém pultu před ním pohnul a pak se z něj vynořila ruka s prázdnou sklenkou na martini.Alex ji dolil ze šejkru a ruka zase zmizela pod kloboukem. Alex si povzdychl “Jednoho krásného dne ho odsud budeme muset vyhodit.Sakra,ten králík na něj ale musel být pěkně nakrklý. Otočil se k muzikantovi,kterého celou dobu poslouchal. Náhle byl odstrčen stranou vysokým,mrtvolně bledým individuem v černém smokingu a v operní pláštěnce stejné barvy.Z bílého obličeje mu divoce zářili karmínově rudé oči a ústa měl plná ostrých zubů.Páchl po hřbitovní hlíně.Bledou pěstí uděřil do barového pultu a štěkl na Alexe “Ty!Dej sem krev!Čerstvou krev!“ Alex klidně zvedl sifonovou láhev a namířil proud sodovky cizinci do obličeje.Ten hlasitě zaječel a jeho tvář se pod mokrým přívalem začal rychle rozpouštět.Vzápětí zmizel úplně a na zem dopadly jen jeho šaty a plášť.U stropu baru se zatřepotal velký černý netopýr.Ostatní zákazníci po něm začali házet,co jim zrovna přišlo pod ruku,dokud neodlétl schodištem.Alex postavil sifonovou láhev. “Svěcená sodovka.“vysvětlil poněkud zaraženému muzikantovi. “Mám ji tady na určité koktejly.Zatracení vampýři…tenhle týden to byl už třetí.Nejspíš mají zase nějaký sjezd.“ Pak si tě Alex všiml.Kývl na pozdrav,ale to bylo tak všechno. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Mírně zasněný výraz mi z tváře zmizí, až když se loučím s Joane. "Pozdravujte synka." Zní moje poslední slova k ní, než odejde a já sám se vydám k Podivínům. Podivíni Vstoupím do lokálu a nasaju onu "podivínskou" atmosféru. Dvěma prsty se dotknu krempy klobouku na pozdrav Alexovi a zamířím se svému místu, na druhém konci baru než se válí vlkodlak. Objednám si dvojitou whiskey, o moc zdvořileji než vampír a nenápadně se poohlédnu po osazenstvu. Když mi pohled padne na jeden z výtvorů barona Frankenstaina, napadne mě, zda bych mu nemohl nabídnout spolupráci. Vědec je geniální, snad bych se u něj mohl něco přiučit, ale šije mizerně. Myšlenka je to ovšem blesková, o vteřinu později už hledím na zlatavou hladinu ve své sklenici. Nebýt hlupák a zbabělec, pozval bych slečnu Triss do nějakého lepšího podniku a netrávil svoje volné chvíle na tomhle místě. Tiše si povzdychnu, nastavím sklenici proti světlu, chvíli obdivuji odlesky a pak se napiju. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Není to tak hrozné jak se zdá, na vteřinu se mi na tváři objeví výraz smutku. Někteří se tu narodili a jinde to neznají, pro mě je to domov. Další jsou jenom návštěvnící, kteří sem chodí aby si splnily své tajné sny. No a poslední stupínek jsou lidé jako vy. Tací co se sem dostali omylem, řizením osudu, nebo náhodou a nemohou odejít. Buď se tu velmi rychle naučí žít a nebo zemřou. Nebo ještě něco horšího. Pokývu hlavou a dám si pořádný hlt čaje. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona zase pobledla a trpce se ušklíbla “Myslím,že bych asi byla spokojenější a mnohem klidnější,kdyby jste mi něco nalhal.“také se napila a pak si dolila z konvičky. “Ale co s tou mou dvojnicí?Já nikdy neměla dvojče.Není přirozená.Ani náhodou.Musíme ji poslat tam odkud přišla.“promnula si unaveně kořen nosu. Pak se,ale napřímila,jak si na něco vzpomněla “To mi připomíná.Kolik si vlastně budete účtovat za vaše služby?“hned na ní bylo vidět,že je obchodnice.Tohle bylo něco co znala a to ji uklidnilo,aspoň prozatím. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Nemám ve zvyku lhát a je lepší pokud budete připravená na vše. To jenom pro připad, že by něco nevyšlo. Zakloním se a vydechnu ke stropu velký oblak kouře. Dívám se jak se točí ve vzduchu a v hlavě se probírám čísly. Zatím to nechte. O ceně si promluvíme až pro vás něco udělám. Souhlasíte? |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alex,jako obvykle odmítl vrátit drobné a jen blázen by se pokusil si je vynutit. Překvapeně jsi vzhlédl,když sis povšiml,jak se Alex najednou proměnil v pohlednou ženu s obrovskými ňadry,ale to byl jen okamžik a zase se změnil zpět. Alex postřehl tvůj překvapený pohled a pokrčil rameny “Ani se neptej.Pravděpodobní magie.“vysvětlil ti a tobě hned bylo jasné o co jde. Je to čirá energie náhody,nabité silou,která proudí kutálejících se kostkách a hozených mincích,mocí změnit jakékoliv rozhodnutí podle mágovy vůle. Pravděpodobní magie,byla velice choulostivá a nebezpečná věcička hlavně v rukou amatéra,mohla by tě proměnit v jednu chvíli v něco co bys mohl být,kdyby se nějaké věci udělali jinak. Zrovna ses chtěl napít,když do tebe někdo drkl a trochu tvého pití ti vyšplíchlo na kalhoty,k tvé smůle to vypadalo,jako kdyby ses pomočil. Už jsi se chtěl na toho nešiku obořit ale když jsi spatřil kdo to je,slova se ti zadrhla v krku a hned jsi je spolkl. Byla to Susie Střelkyně,nebo také Susie Brokovnice nebo Kristeježíši,to je ona,zdrhejte! Nejnebezpečnější a nejvýkonnější lovkyně lidí na Noční straně a rozhodně nejnemilosrdnější.Když za to odměna stojí,dokáže za svou kořistí jít klidně do Pekla. Už ji táhlo na třicet,ale ona se o to určitě nestarala,nebo nepřipouštěla.Rozhodně by to byla sebevražda se ji pokusit připomenout její věk.Stále to však byla pěkná kočka. Pokud vy vám nevadilo,že tahle ňamka by vám kousnutí rozhodně oplatila.Vlasy nosí svázané čelenkou kterou si údajně vyrobila z kůže prvního chlapa,co zabila.Když ji bylo patnáct.Vypadala mrazivě impozantně,jako ostatně vždycky: vysoká blonďatá valkýra v černé motorkářské kůži,samý železný řetěz a cvoček,vysoké boty s ocelovými špičkami a dva nábojové pásy křížem přes výjimečně vyvinutou hruď nevyjímaje.Na opasku se ji houpaly granáty.Její tvář byla spíše nevtíravě hezká než doopravdy krásná,s výraznými lícními kostmi a bradou,a měla ty nejledovější modré oči,jaké jsi kdy viděl. Občas za tebe přišla s nějakým vážnějším zraněním,ale nebylo to zase moc často.Jen díky tomu jste se znaly.Ne,že byste byli přátelé,ale spíš se jen znáte. “Doktore.“pozdravila tě ledově. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Přikývla “Dobrá.Jak si přeješ.“chvíli na tebe hleděla a snad aby řeč nestála řekla “Víte že kouření velmi vážně škodí zdraví?“zeptala se a znovu se napila. Poklepala nervózně prsty o desku stolu,ale umělohmotný ubrus ten zvuk tlumil “Jsou tady někde nějaký hotel?Teda takové,které nejsou jen na hodinové použití?Asi bych si měla někde zařídit bydlení…pro jistotu kdybych tu musela strávit noc…..“pohlédla na hodinky a zamračila se,pak vyhlédla ven “Jak to,že tu je pořád tma?“ zeptala se,zřejmě její hodinky ukazovali jiný čas,kdy by mělo být už světlo. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Nad poznámkou o kouření se zvesela zasměji. Ano máte pravdu. Kouření vážně škodí zdraví, zvláště je nebezpečné zdraví těch lidí co se mi pokoušejí v kouření bránit, tiše se uchechtnu. Hotely tu samozřejmě jsou, pár vam jich mohu ukázat, ale njdrříve bych vás potřeboval zavést k sobě do bytu. Jednak kocour potřebuje nakrmit a za druhé tam mám některé věci ke své praci. V hotelu by asi neradi viděli, kdybych jim tam zapalil pokoj. Dopiji čaj a překontroluji okolí jestli nám něco nehrozí. Víte tady je noc pořád. Tady nikdy neuvidíte východ slunce. Neustále jsou tu tři hodiny po půlnoci a jediné světlo tu obstarávají lampy, neony a měsíc. Dost často tu také prší a počasí se někdy mění velmi rychle. Doufám, že máte deštník. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona ti na to nejspíš chtěla něco říci,ale z venku se ozvali zvuky výstřelů z brokovnice.Oba jste se zadívali ven a viděli jste dav lidí,kteří před něčím utíkají,div si nešlapali po hlavách. Fiona se rychle schovala za stůl,opatrně vyhlížela z úkrytu,byla přece jenom zvědavá před čím utíkají. Za chvíli jste to spatřili oba.Teda spíš ji.Hned ses uklidnil. Byla to Susie Střelkyně,nebo také Susie Brokovnice nebo Kristeježíši,to je ona,zdrhejte! Nejnebezpečnější a nejvýkonnější lovkyně lidí na Noční straně a rozhodně nejnemilosrdnější.Když za to odměna stojí,dokáže za svou kořistí jít klidně do Pekla. Už ji táhlo na třicet,ale ona se o to určitě nestarala,nebo nepřipouštěla.Rozhodně by to byla sebevražda se ji pokusit připomenout její věk.Stále to však byla pěkná kočka. Pokud vy vám nevadilo,že tahle ňamka by vám kousnutí rozhodně oplatila.Vlasy nosí svázané čelenkou kterou si údajně vyrobila z kůže prvního chlapa,co zabila.Když ji bylo patnáct.Vypadala mrazivě impozantně,jako ostatně vždycky: vysoká blonďatá valkýra v černé motorkářské kůži,samý železný řetěz a cvoček,vysoké boty s ocelovými špičkami a dva nábojové pásy křížem přes výjimečně vyvinutou hruď nevyjímaje.Na opasku se ji houpaly granáty.Její tvář byla spíše nevtíravě hezká než doopravdy krásná,s výraznými lícními kostmi a bradou,a měla ty nejledovější modré oči,jaké jsi kdy viděl. Chvíli stála před barem z kterého jste ji pozorovali,střílela ze své brokovnice a hned běžela zase dál. Fiona se šokovaně rozhlédla,protože nikdo v baru se ani nehnul a někteří dokonce o to nejevili ani nijak velký zájem.Tak už to na Noční straně prostě funguje. Opatrně si zase sedla na židli a napila se čaje “Tohle je také normální?“chtěla vědět. “Nemohli….nemohli bychom jít už k vám domů?Tam se snad takové divoké věci dít nebudou.“řekla mírně rezignovaným hlasem. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Tak tím bych si nebyl tak jistý, pomyslím si. To její zlé dvojče ví, že v tom lítám a mohla by tam na nás čekat, ale bohužel to musím riskovat. Ale jistě, odpovím, zvednu se a podám jí ruku aby mohla vstát. Zaplatíme a půjdeme. Té ženské se bát nemusíte většinou střílí jenom na lidi za které dostane zaplaceno a pak ještě na lidi co stojí mezí ní a jejím cílem. Což mi naštěstí nejsme. Před dvěřmi ještě raději znovu překontroluji jestli nám nic nehrozí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Přijala tvou ruku a vstala,pak se ti držela těsně v závěsu div se ti nelepila na záda. “Vy tu ženštinu znáte?“zeptala se a podívala se směrem odkud se ještě ozývali výstřely z brokovnice. Ulice však byla už dávno znovu zaplněná,jako by se nic nedělo. Vydal ses ulicí do té trochu víc ošuntělé části Noční strany,kde jsi měl svůj byt. K tvé smůle jsi Fionu na chvíli ztratil,strhl ji proud lidí,tvorů,kteří šli opačným směrem,ale nakonec jste se zase sešli a ty abys její další ztrátu neriskoval držel jsi ji za ruku a přivolal sis drožku,který nikdo neřídil.Tedy řídil,ale byl to neviditelný poltrgaist.Bylo to jistější. Fioně dělal problém ten fakt,že drožku nikdo neřídí a tak bezradně zarazila tvář do tvého ramene aby se na to nemusela dívat. Po nějaké době drožka uhnula z hlavní třídy do bočních uliček,kde vás vysadili.Stáli jste jen pár metrů od tvého domů.Hodil jsi peníze do kasičky a drožka se vzdálila.Pokusit se obrat poltrgaista nebyl dobrý nápad. Fiona se rozhlédla a držela se raději více ve světle než ve tmě,obávala se,že by ji něco mohlo někam vtáhnout a udělat ji hrozné věci. Tvůj byt byl v době s anonymním hlavním vchodem,kterého se dá všimnout až na druhý pohled.Vypadal jako pomalu rozpadající se budova,ale to se zdálo jen z venku.Zevnitř to byl celkem prostorný panelák a dokonce i poměrně čistý díky pilné uklízečce. Chodba a schody,byli osvětlené zářivkami,které občas zablikali,byl tam i výtah,ale ten byl mimo provoz už v době co ses sem nastěhoval. Bydlel jsi ve třetím patře,vytáhl jsi elektronickou kartu,díky které se odblokovali všechny magické i elektronické ochrany.Tohle je Noční strana a stát se může vše,je lepší být připraven. Když jsi otevřel a rozsvítil první co tě přivítalo byl pohled tvého ročního kocoura,byl to vyčítavý pohled,který pak stočil na prázdnou misku. Byt byl zařízen,jak to jen šlo,otlučená pohovka před televizí s videem a DVD ,pár poliček s knihami,které jsi spíš používal na okrasu a na vrchu police stála soška nějaké nahé ženštiny,ta tady už byla a pro jistotu sis ji nechal,aby tě pak nechodila strašit. Obývák jsi měl spojený s kuchyní,kde se ve dřezu povalovalo špinavé nádobí kolem kterého poletovali mouchy. V další místnosti jsi měl ložnici a pak už jenom koupelna s toaletou. Fiona se rozhlédla,ale nevypadalo to,že je nějak pohoršená nebo tak nějak “Typický mužský brloh.“pronesla a pousmála se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro To víte dělám co můžu a dnes jsem návštěvu opravdu nečekal. Zatímco mluvím otevřu ledničku, vyndám konzervu pro kocoura a začnu mu jídlo připravovat do misky. Pak ho podrbu na hlavě a zatahnu závěs do kuchyně. Klidně se posaďte seberu noviny ktere se povalují na pohovce a zastrčím je do poličky. Mohu vám něco nabidnout? Kávu, čaj nebo něco silnějšího? Velký výběr tu zrovna nemám, ale určitě tu něco bude. A začnu zapalovat svíčky a vonné tyčinky rozestavené na všech možných místech v mísnosti. Když se vše rozhoří zhasnu a pokoj se zahalí do měkkých stínů. Od stolu si vezmu židli, postavím jí naproti pohovce a vyčkávám na odpověď od Fiony. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona si odložila sako a klobouček,měla dlouhé,kaštanové vlasy,které se až do teď skrývali pod kloboučkem a pod sakem měla bílou blůzku,která obepínala její štíhlou postavu,přehodila si nohu přes nohu. “Čaj by byl fajn.Děkuji.“usmála se a dál se rozhlížela “To je v pořádku.Bydlím se dvěma dětmi,pamatujete?To je horší bordel,když se vrátím z práce.“zadívala se na tvého kocoura,který se právě krmil z misky a občas si olízl fousky “Jak se jmenuje?“zeptala se “Náhrada za přítelkyni?“pokusila se o vtípek,byl to hezký pokus a celkem i statečný na to v jakém byla rozpoložení. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Ten? skloním pohled ke koucourovi. Kocour několikrát mrskne ocasem, jako by nám dávál svolení že se o něm můžeme bavit. Nemá jméno. Říkám mu jednoduše Kocour. Má i několik dalších jmen, ale ty používám jenom ve chvíli kdy na něj šlápnu nebo když vidim, jak se čerstvě koupené maso začne podezřele hýbat ke kraji stolu. Voda se už vaří, tak zaliji čaje a šálky dám na tácek spolu s cukřenkou, citronem a konvičkou s mlékem. Všechno to postavím na nízký stolek před pohovkou. Popravdě já jsem si ho nevybral. Ani to není můj kocour. Už tu byl když jsem se nastěhoval. Mám dojem, že tenhle byt patří spíše jemu než mě. Já mu tu akorát dávám jídlo a vyměňuji píseček. On tu zase chytá skřítky. Ti malí hajzlíci mi tu totiž kradou jídlo. Do svého šálku si dám tři kostky cukru a trochu citronu. Prosím vemte si co potřebujete. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zamyšleně se dívala na Kocoura “Aha….“pronesla a pak potřásla hlavou a poděkovala za čaj,dala si do něj čaj a dvě kostky cukru a tiše si ho začala míchat. Kocour po tom co se najedl a olízal si některé choulostivé partie,přišel k tobě,vyskočil na pohovku a stočil se ti na klíně. “Je to hezký Kocour.“pochválila Fiona a pak se zadívala na tebe “Vy máte opravdu rád kouř,že?Kouříte i ve spaní?“zajímala se,ale po tom co pronesla slovo spánek si rychle zakryla ústa a zívla. Viděl jsi,jak ji na holých pažích naskočila husí kůže “Omlouvám se,že vás o to žádám.Ale mohla bych si u vás na chvíli zdřímnout?Jsem už celé hodiny na nohou a pomalu se sotva udržím na nohou.“bylo vidět,že ji je o trapné. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Ale jistě, můj byt je vám plně k dispozici. Pokud chcete můžete se jít osprchovat a já mezitím rozestelu. Koucoura přendám ze svého klína na pohovku a za to si vysloužím ublížený pohled. Víte tohle není jenom pro potěšení, zamavám doutníkem. Je to součást mé moci. Kouř a oheň v tom je má síla, ale nebudu vás teď obtěžovat podrobnostmi. Potřebujete si odpočinout a později to uvidíte sama. Ze skříně vytáhnu čistou osušku a nové mýdlo. Položím to vedle Fiony. Poslužte si. A odejdu do ložnice připravit postel. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Děkuji.Jste velice laskav.“řekla a všiml sis,že má červeň ve tvářích. Kocour se schoulil na pohovce a viditelně se chystal k šlofíku po jídle. Uslyšel jsi klepnutí dveří,jak vešla Fiona do koupelny.To ti také připomnělo,že sis v koupelně sušil prádlo,no…s tím už nic nenaděláš.Doufal jsi aspoň,že ho sundá,aby nenavlhlo. Když jsi rozestlal,počkal jsi na pohovce až bude Fiona hotová,trvalo ji to však poněkud déle než jsi čekal. Ženský. Když vylezla měla k tvému překvapení na sobě jednu z tvých košil,k hrudi si tiskla své oblečení a vlasy měla zabalené do ručníku “Promiňte.Ale uvědomila jsem si,že nemám nic na spaní.Tak jsem si půjčila vaši košili.“řekla s červenýma tvářemi,které mohli být zrudlé klidně ze studu nebo z horké vody. “Později vám koupím novou…nebo za tuhle zaplatím.“dodala rychle,aby sis snad nemyslel,že je příživník. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Krucinál! Zanadávám v duchu a přidám k tomu i pár dalších ostřejších slov, které by jinak musely být nahrazeny pískáním, ale nahlas nic neřeknu. Ne proto, že bych nechtěl být sprostý před dámou, ale proto, že bych nechtěl nést následky toho, být sprostý na Susie. Mám svůj život rád. "Střelkyně." Oslovím ji zdvořile a vstanu ze své barové židle. Gentleman nezůstává sedět v přítomnosti dámy. "Mohu Ti být nějak nápomocen?" Zeptám se a profesionálním pohledem profesionála zhodnotím, jestli ji někde kousek nechybí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zadívala se na tebe svýma chladnýma očima,až ses mimoděk zachvěl “Sedni.Ano můžeš mi pomoci.Záleží jen na tobě jestli mi pomůžeš dobrovolně nebo ti budu muset…pomoci.“poklepala na brokovnici na svých zádech. “Hledám Mrtvého chlapce a slyšela jsem,že s ním občas…spolupracuješ.Netušíš kde by mohl být?V Nekropoli se již delší dobu neukázal.“ To,že se o Mrtvého chlapce zajímala slečna Triss bylo neobvyklé,ale,že ho teď hledala i Susie Brokovnice,vypadalo pro Mrtvého chlapce špatně. Obědvala si u Alexe skleničku Andělských slz,který je opravdový cloumák a jen tak někdo to nesnesl. Což už mluvilo za vše. Nemohl sis nevšimnout,jak většina zákazníků v baru se mimoděk odvracejí,ale věděl jsi,že natahují uši aby slyšeli všechno.Tak už to prostě bývá. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Nervózně posunu brýle na nose a, když řekne sedni, skutečně se posadím. Poslední zbytky mojí hrdosti zůstaly raději někde schované a asi je to jen dobře. Další kdo hledá Mrtvého chlapce? A ještě ke všemu Susie Střelkyně? To pro tebe, příteli ani v nejmenším nevypadá dobře. Alespoň ne teď z mého pohledu. Susiina výhružka způsobí, že ji jen nerad odpovím. "Je mi líto. V tom Ti pomoci nemůžu." Zakroutím hlavou a jen tak mimochodem zpražím pohledem okolní zvědavce. "Nemám tušení, kde teď Mrtvý chlapec je." Pokusím se udržet na tváři přátelský výraz, ale někde hluboko ve mně už klíčí strach, aby se nerozhodla, že mi nevěří a je potřeba tu informaci ze mě vytáhnout. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro S tim si starosti nedělejte. Sám bych vám něco nabídl na převlečení, ale pro vás tu bohužel nic nemám. Přistoupím k ní a vezmu jí šaty. A tohle dám do skříně aby se tomu náhodou něco nestalo. Sukni, sako i blůzu pověsím na ramínko a dám je do skříně. Baret odložím na stůl. Tak prosím, otevřu dveře do ložnice a podržím je. Pokud by jste něco potřebovala, tak stačí zavolat jsem hned vedle. S těmi slovy zavřu, posadím se na pohovku, kouřím a čekám až Fiona usne. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Susie tě chvíli pozorovala a mimoděk si přejížděla konečky prsů po jednom ze svých granátu.Zřejmě uvažovala jestli ti to má věřit nebo ne,nakonec se však od tebe odvrátila a napila se Andělských slz,zašklebila se,ale nic to s ní neudělalo. “Dobrá.Máš štěstí,že jsem v dobrém rozpoložení a budu ti to věřit.“pronesla a jen těžko bylo k uvěření,že je v dobrém rozmaru,protože to na ní nešlo vůbec poznat. Zamyšleně si přejela jazykem přes rty a znovu se na tebe otočila ozval se,ale Alex “Susie opovaž se mi tu dělat bordel.Teprve nedávno jsem nechal vyčistit podlahu a už věky jsem neviděl její původní barvu a byl bych rád,kdyby to tak zůstalo ještě nějakou dobu.“ Susie na to nijak nereagovala a zeptala se tě “Vím,že s Mrtvým chlapcem občas spolupracuješ.Musíš přece tušit,kam chodívá.Nějaký podnik.Nezatloukej.“varovala tě. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona ti vřele poděkovala,předtím než se dveře do tvé ložnice zavřeli. Po nějaké době jsi ji šel zkontrolovat a už spala,pečlivě zachumlaná do peřiny. Zase jsi dveře zavřel a vrátil se do obýváku zjistil jsi,že Kocour sedí na pohovce a sledoval tě svým bystrým pohledem,jakoby se snad ptal co máš v plánu. Byl mnohem chytřejší než by sis přál,ale s tím asi nic nenaděláš. |
| |
| soukromá zpráva od Wiley pro Pobaveně jsem zamžoural na plácačku na mouchy a zkřížil ruce na prsou, jako to obvykle dělávám. Tohohle pitomce mám rád. Je takovej fajn, milej chlapík, člověk by ho hned pozval na oběd. Otráveně jsem zamručel a přitom si dával dost na čas s odpovědí. "Ale no tak. Už jsi tu měl hygienu, kámo? S takovouhle vybiješ půlku Noční strany a ta druhá přežije jen proto, že nedovede přeskákat mrtvoly," poznamenal jsem, kývl bradou k turistovi na chodníku a mimoděk popošel trochu blíž. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Dívám se na kocoura a zazubím se. Není to zrovna veselý úsměv. Pečlivě uhasím svůj doutník v popelníku na stole a zapálím si nový. Nejlepší je totiž první pulka, pak už chuť ztrácí na kvalitě. Vstanu a jdu znovu doložnice. Potichu otevřu, postavím se k nohám postele a chvíli se dívám na spící Fionu. Pak natáhnu kouř z doutníku a vyfouknu ho postupně do všech světových stran, nahoru i dolu. Obláčky dýmu se začnou protahovat a spojovat v jakousi kořovou klec v jejímž středu je postel se spící ženou. Postupně nechám dým zprusvitnět. Nyní není klec smysly postřehnutelná, snad jen slabý pach tabáku může něco prozradit, ale svou myslí kouř stále vidím a mohu ho ovládat. Je to nejenom na tvou ochranu, ale i na mou. Kdo ví co sem s tebou mohlo přijít, ušklíbnu se v duchu. Znovu překontroluji svou práci a zašeptám Sladké sny a vrátím se do vedlejší místnosti. Můj byt - druhý pokoj Jakmile zavřu dveře do ložnice, zkontroluji jestli je kocour tady. Nechtěl bych aby mé návštěvě skočil na hlavu a přivodil jí tak infarkt. I když je pravda, že pro kočku nejsou zavřené dveře žádný problém. Z rohu přinesu velkou litinovou pánev na nožičkách a postavím jí doprostřed pokoje. Začnu připravovat ohniště na věštění. Do pánve začu rovnat dřevěné špalíčky a třísky, které mám schované v kuchyňce. Jakmile je vše připraveno zapalím oheň. Odložím doutník a přinesu si plátěný pytlík se sušenými bylinkami. Nedávno jsem si je pořídil přesně pro příležitosti jako je tahle. Naberu jich plnou hrst a nasypu je do ohně. Pokojem se začne šířit omamná vůně. Ze stolku si ještě přinesu Fionin baret a prozkoumám ho. Brzy je má námaha odměněna, když najdu jeden z Fioniných vlasů. Začnu se zhluboka nadechovat a odříkám tichou prosbu k ohni. Mocný pane ohně, dej mi sílu proniknout temnotou. Pomoz mi osvětlit co se skrývá v tmách ať mohu nálézt pravdu. Přijmi tuto oběť, říznu se nožem do dlaně levé ruky a krev nechám kapat na oheň. A vyjev mi pravdu o tété osobě, vhodím do ohně Fionin vlas. Vše je provedeno a já se zadívám do mihotavých plamenů. Má mysl je jimi postupně vtahována a já se vydám na cestu do jiných světů. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Prodavač skřivy tvář do ironického úšklebku “Hele….s hygienou na mě nelez.Nikdo si zatím nestěžoval.“mrtvého či bezvědomého turisty si nevšímal “A navíc…já všechny zákazníky varuji.“naklonil se a ukázal na nápis na vozíku. Stálo na něm “Hellovy párky v rohlíku“ a pod nim byl malým písmem napsáno “Jen na vlastní nebezpečí“ Pokrčil rameny “Nikdo mě tedy nemůže žalovat či stěžovat si.“ Prodal další párek a další chudák zákazník se o kus dál složil. “Lidé jsou nepoučitelní.Tohle je Noční strana.Co bys chtěl?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Propadl ses do nicoty ve které jsi začal pátrat. Zjevil ses na silnici,necítil jsi své tělo,přišlo to,jako kdybys plul vzduchem.Na okamžik tě oslepilo světlo a když jsi prohlédl uviděl jsi místo neštěstí. Šel jsi blíže,viděl jsi hasiče,jak dolují z deformovaného auta těla,nedělali to nijak šetrně,což naznačovala,že lidé uvězněni vevnitř jsou mrtví. Stačil ti jediný pohled na to,aby ses zase rychle odvrátil,přešel jsi k sanitce,kde kde právě ošetřovali zraněnou.Byla to Fiona jen o něco mladší,snad sedmnáct,byla ošklivě potlučená,ale nezdálo se,že by byla smrtelně zraněná. Saniťák ji právě ošetřoval ránu na hlavě,ale ona ho nevnímala,dívala se do prostoru na něco co viděla jen ona sama. Neshledal jsi zde nic zajímavého,přesunul ses tedy jinam. Ocitl ses ve vlakové soupravě,a jen jsi viděl,že je v pohybu necítil,na to bylo tvé tělo příliš nehmotné. Stál jsi kousek od Fiony,jak ji znáš a ve stejném fešném blečku,který momentálně měla schovaný ve tvé skříni. Vypadala,ale že je mimo.Jakoby ji snad někdo udroboval a nad ní se skláněl nějaký muž,neviděl jsi mu do obličeje.Proto ses přemístil aby sis ho mohl lépe prohlédnout. Pozval jsi v něm hrabě Video.Zahalený plápolající plazmovou září,vysoký,hubený a trochu strašidelný v černých kožených cárech,sinalou pokožkou pokrytou křemíkovými uzly a magickými obvody.Kůži mu na těle držely hrubé černé stehy a kovové svorky.Ačkoliv jeho obličej vypadal trochu napjatě,kolem úst mu pohrával permanentní neveselý úsměv.Ruce volně svěšené podél boků se mu jen chvěly nedočkavostí začít spřádat binární magii a měnit pravděpodobnost. Hrabě Video měl přirozené nadání pro magii změny.Způsobil si to sám svou posedlostí bádáním v šílenějších oblastech kvantové fyziky,s drobným přispěním jedné tranzitivní bytosti. Říkalo se o něm,že měl pohlavní styk s počítačem.Co všechno vědci neudělají pro poznání.Ale přes všechnu svou magii je hrabě Video ve skutečnosti dost omezený.Veškerá jeho moc vycházela ze zázračné technologie,kterou mu do těla implantovala tranzitivní bytost známá jako Inženýr,a hrabě Video ve skutečnosti nikdy nevyužíval svého potenciálu.Viděl možné budoucnosti jako videomaniak přepínající bez ustání z jednoho kanálu na druhý.Podle toho získal svoje jméno. Naklonil jsi se blíže,ale nerozuměl jsi tomu co Fioně říká,pak se prudce narovnal,až jsi polekaně nadskočil.Mírně se od Fiony odvrátil a před ním se objevila Fiona30,zmateně se rozhlížela.Hrabě Video ji dal do ruky hůlku a začal ji něco vysvětlovat.Když se vlaková souprava zastavila vyšli oba ven a v tu samou chvíli se Fiona probudila.Na okamžik zmateně zamrkala a pak se tvářila,jako by nic.Vstala a vystoupila.Následoval jsi ji. Viděl jsi její zděšený výraz,když zjistila kde je. Noční strana. Poté se dala na útěk stejně,jak ti to vyprávěla. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Seber se chlape! Zavelím si v duchu a mimoděk povolím vázanku. Pochybuji, že Susie záleží na Alexově podlaze, a mě je momentálně pěkně těsno ve vlastním na míru šitém saku. Sevřu sklenici v dlani, jako by to bylo stéblo, kterého se chytají všichni tonoucí, a podívám se na Střelkyni. "To vědí téměř všichni, Střelkyně" Troufnu si zaoponovat, ale nikoliv průbojným tónem. Spíše smířlivým. Moje spolupráce s ním skutečně není utajená. "Ale já doopravdy nemám tušení, kde by teď mohl Mrtvý chlapec být." Na krátkou chvíli sundám brýle, abych přeleštil skla, a pak si je zase nasadím. V jindy přátelském pohledu se mihne i trocha nejistoty. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Už jsem viděl dost. Sice mé vědomí necítí únavu a nepotřebuje odpočívat, mé tělo ano a věštění z plamenů není zrovna jednoduché. Začnu se pomalu vracet nazpět do svého těla. Lidé, domy a vše kolem mě je najednou pohlceno rudou září. Náhle jsem zase ve svém těle a zírám na skomírající oheň v míse. Můj byt Zamrkám když mě začne polit pálit v očích a vyčerpaně se svezu na pohovku. Zhluboka dýchám a snažím se zklidnit své rychle bušící srdce. Chvilku jen tak sedím na pohovce a sbírám síly na to přesunout se do koupelny a opláchnout si obličej. Studená voda mě trochu osvěžila, ale stále se cítím jako kdybych zaběhl maraton. Na okamžik se zahledím na svůj obraz v zrcadle. Oči rudé od kouře a kruhy jako kdybych nespal cely tyden. Strniště na tváří už začíná být vidět a nepříjemně svědí. Prostě krasavec k pohledání. Odbelhám se k pohovce a padnu na ní jak široký tak dlouhý. Ještě si pomyslím, že bych měl vstát dřív než Fiona, ale hned na to se všechno propadne do temnoty a já usnu. |
| |
| soukromá zpráva od Wiley pro Přitom jsem okázale civěl na prodavače, jako kdybych se snažil vzbudit dojem, že jsem si oopravdu přišel naprosto slušně koupit něco k snědku. Zase jsem se pak posunul o kousek blíž a stále tou rukou šmátral v kapse, zatímco tou druhou jsem se tentokrát opřel o vozík. Velmi nenápadně, samozřejmě. Doufám, že tentokrát na to skočí, hloupej na to vypadá dost. A jestli opravdu prodal půlku inteligence, jak se říká... no, mám dojem, že moc bystrej nebyl ani předtím, takže mu už toho snad tolik nezbývá. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alex se k vám přišmajdal a zase se na okamžik změnil v ženu.Opřel se o pult a leštil sklenici,která vůbec čistit nepotřebovala. Ohlédl ses,když slečna Osud,nejznámější dobrodruh s transvestitními sklony na Noční straně,muž,který potíral zločin převlečený za superhrdinku začala provozovat nový tanec na stole. Pak sis teprve všimnul,že v rohu stálo několik turistů s videokamerami.Někdo je nechal odborně vycpat a umístil je tam pro legraci. “Hele Susie.Abych se tě zbavil.Běž se podívat k Divám.Tam je Mrtvý chlapec celkem často.“doporučil ji,asi jen proto,aby se ji zbavil. Susie dopila,odříhla si a vstala “Díky Alexi.“tebe plácla po rameni “Tak naschle Doktore…“sklonila se k tobě a zašeptala ti do ucha “Určitě se nevidíme naposledy.“zaplatila a aniž by očekávala že dostane nazpět odešla. Alex potřásl hlavou “Ženský.Je lepší se od nich držet dál.“poradil ti. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Že se se Susie nevidím naposledy je mi jasné. Přesto mi přeběhne mráz po zádech, když se rozhodne sdělit mi to šeptem, jako věrnému příteli nějaké tajemství. "Bude mi potěšením." Prohlásím se zdvořilým úsměvem. A teprve když zmizí, si oddychnu. Tak nějak nevědomky potvrdím Alexovi jeho domněnku kývnutím hlavy a kopnu do sebe zbytek whyskey ze sklenice. Nějakou chvíli zůstanu hledět na skleněné dno, jako by se tam mohla schovávat odpověď na otázku, proč je po Mrtvém chlapci taková sháňka a pak zaplatím. Obleču si kabát a na hlavu narazím klobouk. Po tom krátkém rozhovoru se Susie mě přešla chuť trávit večer někde venku. Vrátím se domů a strávím večer ve společnosti Dvořáká a Mozarta. Usmyslím si, rozloučím se s Alexem a vyrazím ke svému domu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Neprobudil ses sám.Spíš něco tě probudilo. Ihned jsi byl vzhůru a poznal jsi,že Fiona probudila a vstala z postele. Když ses posadil,zjistil jsi že Kocour už čeká u své misky a čeká až ho někdo nakrmí,tiše zamňoukal. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Okamžitě se posadím, připravený na cokoliv. Rukou šátrám po svém doutníku, ale oči nespustím ze dvěří ložnice. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Dveře se otevřeli a……..ven vyšla Fiona.Protírala si oči a zřejmě ještě napůl stala. Když tě postřehla ihned se plně probudila a začala si upravovat rozčepýřené vlasy,usmála se “Dobré ráno…nebo vlastně večer.Tady se to těžko pozná.“řekla a dopnula si knoflíky u košile,které se ji ve spaní nejspíš rozepnuly. “Jsi vzhůru dlouho?“zeptala se a přešla ke Kocourovy,kterého pohladila. “Udělám snídani.Abych se ti aspoň trochu odvděčila za vše co pro mě děláš.“znovu se usmála. Už vypadala mnohem lépe….smířená s tím kde je a méně šokovaná z toho co viděla. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi se vrátil domů,čekalo tě překvapení. Záleželo jen na tobě,jestli to budeš brát,jako dobré či špatné. Hned,jak jsi vešel jsi zjistil,že někdo je v tvém domě nejen proto,že jsi to vycítil,ale hladně proto,že se ze spodního patra linula muzika. Velice hlučná muzika,byl to podle tebe nějaký metal. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Nervozně vydechnu. Musím být přetažený víc než jsem si myslel. Takhle se nechat rozhodit, to se mi už dlouho nestalo. Navíc jsem se chtěl probudit první. No co už. Co? Ne, ne. Teď jsem se probral. Protáhnu se až klouby praskají. Pokud chcete. V kuchyni snad najdete všechno potřebné. Jestli vám to nebude vadit, tak si odskočím. Vstanu a trochu mátožně se vydám do koupelny, i se svým nezapáleným doutníkem. V koupelně provedu všechny ranní náležitosti jako jsou záchod, sprcha, holení, čištění zubů a převlečení se do něčeho čistého. Nakonec se ještě učísnu a kouknu na sebe do zrcadla. Je to sice o tisíc procent lepší než minule, ale pořád je tu možnost, že zrcadlo strachy praskne. Nemá cenu to odkládat, je čas ukázat se světu. A vylezu z koupelny. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Jakmile vstoupím přes čekárnu do pracovny a k točitému schodišti do podzemí, zalituju, že nemám v šupleti zbraň. Nemám rád neohlášené návštěvy. Pohledem zkontroluji, v jakém stavu je trezor s jedy, jestli se jedná o loupežné přepadení, a zavzpomínám, jestli byl zámek poškozen. Pak se navzdory vtíravému pocitu nejistoty vydám po schodech dolů, bránit svoje království proti vetřelci. Úměrně tomu, jak sestupuji níž, moje uši trpí. Tenhle druh, ne hudba se tomu říkat nedá, nemám rád. Je to jako když banda feťáků, kteří si šlehli heroinu, mlátí víky od popelnic a něco u toho pořvávají. Do žil se mi vplaví adrenalin a zapříčiní zrychlení srdečního tepu. Sevřu v kapse kabátu skalpel a tiše sejdu po schodech dolů. Zastavím se až u dveří do bytu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi vešel první co jsi ucítil,byla vůně smažené slaniny. Pohlédl jsi na Fionu,ta už byla převlečená do svého oblečení jen klobouček a sako nechala na místě. Kocour se ji líně třel o nohu a podle špinavé misky jsi poznal,že ho i nakrmila. Podívala se na tebe “Nebyla jsem si jistá co máte rád.Tak dělám slaninu,volské oka a k tomu topinky.“prozradila ti. Prohlédla si tě zkoumavým pohledem ale pak se rychle odvrátila “Vypadáš unaveně.Jestli tady budu trávit ještě jedno…no..noc…tak tentokrát budu spát na pohovce já.Aby jsi si odpočinul.“řekla. Hrozně se snažila,aby ti byla co nejméně na obtíž. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Trezor byl nepoškozen,kdo by také chtěl krást jedy? Když ses zastavil před dveřmi muzika se najednou ztlumila “Jen pojď!“ozval se známý hlas,který tě mírně uklidnil. Když jsi otevřel dveře našel jsi tam Mrtvého chlapce,jak má nohy na stole a pojídá doutník. Mrtvý chlapec,byl pohledný blonďatý mladík který vypadal na 17,ale tolik mu bylo už dobrých třicet let. Za tu dobu utrpěl nesčetná zranění některá z nich jsi mu sám opravoval,ale většinou si rány zalepoval vteřinovým lepidlem,lepicí páskou či železnýma svorkami. “Ahoj.“pozdravil tě vesele a dokousal doutník. “Sorry,že jsem se ti sem vloupal,ale byl jsi pryč.“vysvětlil ti. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Páni to bude skvělé. Zrovna jsem myslel na něco podobného. Labužnicky nasaji vůni slaniny. Podívám se na kocoura. Tu hnidu jednu falešnou. Ke mně se takhle nikdy nelísa. Začnu uklízet nepořádek ze včerejška a taky pro jistotu vyvětrám. Nebojte to nic není. Jsem zvyklý spát na pohovce. Jenom jsem včera ještě pracoval a trochu jsem to přetáhl. Není to nic co by nespravila trocha dobrého jídla. Mile se usměji a začnu prostírat stůl. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Za chvíli už bylo jídlo hotové a usadili jste se ke stolu “Snad to bude poživatelné.“řekla s malými obavami. Tobě dala o mnohem větší porci než sobě a při tom ještě krmila Kocoura,který se ji stočil na klíně.Snažila se to před tebou skrýt,že ho krmí,ale tobě to neuniklo. Po chvíli ticha vzhlédla od talíře “Říkal jsi,že jsi pracoval…zjistil jsi něco nového?“nabodla na vidličku kousek slaniny. Kocour na jejím klíně tiše předl a pozoroval tě. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Cpu to do sebe jako kdybych týden nic nejedl. Dokonce si i odložím doutník aby mi nepřekážel v jídle. Uhm, ano. mluvím mezi sousty. Už vím jak jste se sem dostala a kdo za to může. Ten někdo se jmenuje Hrabě Video. Z části člověk, z části stroj a z části magor. Ta poslední část převažuje. polknu obzvláště velký kousek slaniny. Mimochodem je to skvělé, dokázal bych si na to zvyknout, ale abych pokračoval. Podle toho co vím, se k vám dostal už v metru a nějak vás omámil. Potom vás přetáhl na Noční stranu a vyvolal vaší dvojnici. Jo a ta hůlka je od něho. A to je zatím vše. V dnešním programu budeme pro vás hledat cestu ven. Snad to vyjde, protože jinak bychom se asi nevyhnuli konfrontaci s Videem a to by mohlo být zatraceně nebezpečné. Vidličkou na které je napíchnuté sousto ukáži na kocoura. Moc mi ho nerozmazlujte nebo to s ním nebude k vydržení. Už takhle je mlsný až běda. Dojím poslední zbytky snídaně, kdybych mohl tak bych snad i vylízal talíř, ale nebudu se opičit po kocourovi. Bohužel budu potřebovat vaší pomoc a obávám se, že to nebude moc příjemné, ale pokusím se to udělat co nejšetrněji. Jestli Fiona dojedla, začnu sklízet ze stolu a rovnat nádobí do dřezu. Už se tam začíná pěkně hromadit. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Dolar řekl a začal ti automaticky připravovat párek v rohlíku “Koho jsi zase okradl,že máš peníze?“zeptal se a vůbec ho nenapadlo,že doopravdy peníze nemáš a jen si na to hraješ. Opřel se o vozík v ruce držel párek a čekal až vytáhneš peníze. Najednou se podíval doprava a zatvářil se vyděšeně,rychle se schoval za vozík. Nechápavě jsi na něj hleděl,když najednou kolem prošel Břitvám Eddie.Prohnilí bůh bleskové břitvy.Znal jsi ho,hlavně proto,že občas v Krysí uličce přespává.Zavinutý v příliš velkém šedém plášti,který držel pohromadě jen nastřádanou špínou.Pohublý obličej měl mrtvolně bledý a ušpiněný a dominovaly mu horečnatě planoucí oči,v nichž nebyla ani stopa po nějakých kladných emocích. Když váš přešel prodavač se zase opatrně objevil za vozíkem “Nikdy nezaplatí.“vysvětlil ti,když ses na něj nechápavě díval. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi začal sklízet nádobí Fiona začala Kocoura drbat a ten jen spokojeně předl. “Já si nemůžu pomoci.Je opravdu rozkošný.Mám ráda zvířata.“řekla a ohlédla se na tebe. “Hrabě Video?Co je to za jméno?“potřásla hlavou “Že já se ještě divím.“zadívala se znovu na Kocoura. “Pomohu vám jak to jen bude v mých silách.Co mám udělat?“zeptala se,opatrně položila Kocoura a vstala,oklepala si ze sukně chlupy a zahleděla se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Wiley pro "Ale. Znáš to... ve víru dění na Noční straně se moc lidí za sebe nedívá." Jakmile zmizel za stánkem, automaticky jsem sebou cukl a přimáčkl se ke zdi. Eddie, toho jsem vážně dlouho neviděl. Doufám, že si mě nepamatuje... Naštěstí rychle prošustí kolem a já převezmu od prodavače onen párek v rohlíku. Jakoby nic pokývám hlavou, že s prodavačem souhlasím, a pak se obrátím k odchodu. "Tak teda děkuju a zase někdy. Měj se," brouknu nevzrušeným tónem a začnu kráčet směrem od vozíku, aniž bych nějak dával najevo pocit vítězství. Ještě se to může zvrtnout, ale snad ne. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Už jsi skoro dojedl,když ti na rameno dopadla těžká ruka pod kterou ses prohnul,když ses ohlédl spatřil jsi,že je to Julien Advent.Jen jsi čuměl,protože sis nikdy ani nepomyslel,že by taková důležitá osoba by se o tebe mohla zajímat. Julien Advent Byl viktoriánský dobrodruh,největší hrdina sé doby.Byl statečný a troufalý,bojoval se všemi zly z dob královny Viktorie a ani jedenkrát neprohrál.O velkém viktoriánském dobrodruhovi existovalo mnoho knih,filmů a dokonce i televizních seriálů,z nichž většina měla vlastní konspirační teorii na to,proč zmizel tak nečekaně a na vrcholu slávy v roce 1888.Pak všechny překvapil,když vypadl z časového skluzu na Noční straně v roce 1966.Ukázalo se,že ho zradila jediná žena,kterou kdy miloval – ta ho vlákala do pasti nastražené jeho největšími nepřáteli,manželským párem zločinců známých pod jménem Vraždící masky.Společně jej vmanévrovali do předem připraveného časového skluzu a milý Julien byl katapultován do budoucnosti.Jelikož byl skutečně velký muž,brzy zase našel pevnou půdu pod nohama.Našel si práci novináře u Night Times a stal se skvělým investigativním reportérem – dílem proto,že se nikoho nebál a nikým se nedal zastrašit,a dílem proto,že měl ještě horší pověst než zločinci,které tak neúnavně pronásledoval.Julien stále bojoval proti zlu a trestal viníky –změnil jenom způsob.Přizpůsobit se nové době mu pomohlo i jeho nové získat bohatství.Když v roce 1888 zmizel,nechal na tajném bankovním účtu nějaké peníze a díky kouzlu složených úroků jich už nikdy neměl mít nedostatek.Postupně se stal šéfredaktorem a pak i majitelem Night Times,a z bulvárního plátku se stalo vědomím Noční strany stejně jako osina v zadnici všech,kterým věci vyhovovaly takové,jaké byly. Night Times ale četli všichni,třeba už jenom proto,aby se ujistili,že v nich nejsou. Julien Advent byl v každém ohledu muž,který se vypracoval sám.Nezačínal,jako hrdina a dobrodruh.Byl jen obyčejný výzkumný chemik,živořící v malé laboratoři ze skrovného stipendia.Nějak se mu ale podařilo vytvořit transformační lektvar,který neměl obdoby,tajemnou směs,jež dokázala v lidské mysli uvolnit skryté extrémy.Nápoj,který mohl člověka udělat absolutně dobrým nebo skrz naskrz zlým.Mohl se proměnit v monstrum,stvůru žijící jen násilím a zlobou,ale muž tak morální a dobrý,jako byl Julien Advent,použil nápoj k tomu,aby se stal hrdinou.Byl vysoký a silný,mrštný a bystrý,statečný,velkorysý a bezmezně galantní,a brzy i nejznámější dobrodruh své doby. Při své dokonalosti by byl naprosto nesnesitelný,nebýt přirozeného šarmu,kterým oplýval.Po celé roky se snažil namíchat svůj nápoj znovu,ale bezúspěšně.Unikala mu některá neznámá ingredience,nějaká nečistota v jedné ze solí,kterou původně použil….takže Julien Advent stále zůstával jediným svého druhu. Nikdy se nedozvěděl,co se stalo s Vraždícími maskami.Krvavý manželský pár s kořenými maskami na tvářích,který ve skutečnosti organizoval podsvětí viktoriánské Noční strany,dávno zmizel…zbyla po nich jen poznámka v historických knihách.Vědělo se o nich pouze jako o nejzarputilejších protivnících viktoriánského dobrodruha.Někteří říkali,že pokrok změnil Londýn a Noční strana tak rychle,že s ním nedokázali držet krok,nebo že padli za oběť jiným svého zločinného druhu.Jiní tvrdili,že jsou teď jen staří a unavení a mladší vlci je připravili o jejich dřívější pozici.Julien se snažil odhalit jejich osudy a využil k tomu veškeré značné prostředky Night Times,ale Vraždící masky se ztratily v běhu času a proměnily se v pouhé pověsti. Žena,která Juliena zradila jeho smrtelným nepřátelům,se nezachovala ani v legendách,její jméno bylo dávno zapomenuto.Julien se nechal slyšet,že to pro ni je ten nejlepší trest.Jinak o ní nemluvil vůbec. Byl to vysoký,pohledný muž,který i po těch letech nepřišel o své svaly a byl to,každým coulem hrdina. “Zdravím chlapče.“pronesl příjemným hlasem “Viděl jsem tě v akci….a vím,že toho dokážeš určitě mnohem více.Měl bys zájem o práci?“zeptal se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Potřebuji abyste mi otevřela svou duši, zadívám se jí do očí. Asi to pro vás nebude nic přijemného, ale jinak seto udělat nedá. Skrze vaše srdce, duší a lásku se mi snad podaří najít pro vás cestu domů. Otočím se k nádobí, aby snad Fiona náhodou nezahlédla smutek v mých očích. Ale rychle to přejde a já se znovu podívám na Fionu. Pokud souhlasíte, můžeme hned začít. Utřu si ruce do ubrousku, vykročím k ní a pokynu rukou aby se posadila na pohovku. |
| |
| soukromá zpráva od Wiley pro "Já to neukrad!" zaprskal jsem rychle a sehnul se, abych mohl kousek rohlíku sebrat dřív, než by ho ukořistil někdo jiný. A než aby ho někdo pošlapal... Vždyť to bych nesnědl ani já. Zase jsem se vyškrábal na nohy a protektivně stiskl svoji kořist, tentokrát s pohledem upřeným na člověka. Teprve po nějaké chvilce mi došlo, na koho to tak tupě civím... Není to náhodou? Jo, to bude on. Doufám, že se nedal k policii, nebo tak něco. I když, moment, tady jsem policii myslím ještě ani neviděl. "Práci?" tázavě jsem se pohoupl na špičkách bot. Když s vámi někdo takhle mluví, prostě musíte nasadit diplomatické chování. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julien Advent se pousmál “Ale jistě,že ukradl.Ale to mě nezajímá.“poklepal tě přátelsky po rameni a chytl tě pod loktem,tak,aby ses mu nemohl vytrhnout.Vydali jste se jiným směrem než jsi šel původně. “Máš potenciál stát se dobrý novinářem.Měl bys stálý plat,celkem vysoký,denně teplé jídlo a čerstvé,žádné zbytky,nové oblečení a byt….co ty na to?Takové jako ty není nikdy dost.Hlavně ne v mé redakci.“mluvil přátelsky. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Překvapeně zamrkala,ale usadila se “Otevřít svou duši?Jak?“chtěla vědět a zmateně na tebe hleděla “To přece není jen tak.Není to,jako otevřít knihu a přečíst si ji.“uhladila si nervózně sukni “Nebude to bolet,že ne?“zeptala se po chvíli ticha,když nad tím zřejmě uvažovala. |
| |
| soukromá zpráva od Wiley pro Juliena jsem si pečlivě vyslechl a dost nevěřícně zachrochtal. Tohle je špatný vtip, ne? "Ale... dyť já skoro ani neumím číst," zabrblal jsem nerozhodně na svou obranu, jako bych trochu čekal, že po tomhle sdělení si odfrkne a zmizí najít někoho jiného. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Oddechnu si, jak proto, že vetřelcem je on, a i z důvodů toho, že tu příšernost ztlumil. Ulehčeně se usměju a odložím kabát a klobouk na věšák. Pozdravím se s ním a usednu naproti němu. "Nic se neděje. Je to pro mě poučení, že mám nechat zlepšit bezpečnostní systém." Ušklíbnu se a posunu brýle na nose. "Poslyš, moc rád tě tu vidím, ale není za tvou návštěvou ještě něco?" Ujistím se a zkoumavě na něj pohlédnu. Kupříkladu nějaký odseknutý kus těla? Zakázka v Nekropoli? A proč je po tobě taková sháňka? |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Ve skutečnosti je to mnohem snažší. Lidé to dělají skoro neustále, vezmu židli a posadím se naproti Fioně. Stačí když mi budete důvěřovat a já se postarám o všechno ostatní. Bolet by to nemělo, ale možná se potom budete cítit hodně unavená a také budete mít pocit, že vám někdo ukradl všechna vaše tajemství, sny a touhy. Chcete to skutečně podstoupit? |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julien Advent se zasmál “Můj malí příteli.Tady se dá koupit všechno.Koupíme ti schopnost číst a psát a máme vystaráno.To je to nejmenší.“poplácal tě po rameni,div jsi sebou nesekl na zem. “Tak co?Rozhodně se budeš mít mnohem lépe než teď.“vyhnuli jste se rychle obří stonožce,která se kolem vás rychle propletla a zmizela v kanále. |
| |
| soukromá zpráva od Wiley pro Páni. To je nabídka... Páni. Pomyslel jsem si a jen v duchu doufal, že to není halucinace, nebo nějaký jiný následek drog. Až po několika minutách mi došlo, že drogy vlastně neberu. Teda pokud se to netýká... nah, asi po mě chce odpověď, co... Zvedl jsem hlavu a energicky pokýval. "Beru. Kam jdeme?" |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pokrčil rameny a vypnul metal zcela,místo toho tam pustil jednu z tvých oblíbených skladeb “Jistě,že….schovávám se tu.“pokrčil rameny. Sundal nohy ze stolu a pořádně se posadil “Kdo všechno mě sháněl?Vím jistě,že se tě pár lidí na mě ptalo,že?“zeptal se,ale jeho úsměv nezmizel. “No a ohledně tvé ochrany….je celkem dobrá.trvalo dobrých deset minut než jsem přes ně dostal.“vytáhl z náprsní kapsy,další doutník a začal ho žvýkat. “Nebude ti vadit,když se tu na chvíli zdržím,že ne?“zeptal se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Koupit ti čtení a psaní.Přece.“zavrtěl hlavou,jakoby to byla ta nejjasnější věc na světě. Vedl tě ulicí a nakonec si přivolal drožku,kterou nikdo nenesl,teda nesl,ale byl to poltrgaist. Tohle byla malá rodinka poltrgaistů,která vlastnila podobné povozy. Usadili jste se na měkkou sedačku a Julien zadal adresu “Nebude to bolet.Nemusíš se bát.“snažil se tě uklidnit. Brzy jste zastavili před obchodem,který by klidně mohl být tetovacím salónem. Ale název nesl Škoda je na nic.Kupte si rozum Odvedl tě dovnitř,kde vás přivítal krysí muž se zeleným čírem a v koutku úst měl cigaretu. “Hm…co to bude?Matika?Fyzika?Jazyky?“zeptal se. “Matematika,psaní a čtení.“odpověděl Julien. “Fakn…pojď chlapče.“řekl krysák a odvedl tě dozadu,Julien se zatím posadil a čekal. Vzadu to vypadalo,trochu,jako u zubaře,kromě teda toho,že místo různých zubních nářadí,tam byli zářivé lahvičky “Sedni se do křesla.“požádal tě krysák a začal hledat mezi lahvičkami. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zamračila se a chvíli o tom uvažovala,ale pak přikývla “Ano….chci se vrátit domů….nechci,aby mi dali sestru a bratra do dětského domova.To bych jim nemohla udělat.“potřásla hlavou “Už tak si dost vytrpěli.Jsem jediná kdo jim zůstal.Já se prostě musím dostat pryč,za každou cenu.“řekla rozhodně. Přehodila si nohu přes nohu a opřela se o koleno “Co mám tedy udělat?“ |
| |
| soukromá zpráva od Wiley pro A ten Julien... No vážně, jak mu mám věřit, že mi nechce něco naočkovat, zabalit a poslatněkam do Káhiry, třeba? Sice se neodvažuju hádat, co bych tam asi tak dělal, ale z myšlenek mě vytrhl zase ten krysí chlapík. Sympaťák, takových máme doma na Krysí uličce spoustu. Teda... spíš jeho příbuzných. Tiše jsem se uvelebil do křesla a sepjal ruce v napjatém očekávání. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Schováváš se tu?" Zeptám se, jestli jsem náhodou špatně neslyšel a přeleštím skla brýlí. Hledáho Susie Střelkyně a on se rozhodne schovat tady. Ale co bych pro přítele neudělal. "Nebude mi to vadit. Pokud nebudeš pouštět ty příšernosti, co tu hrály před chvílí." Odpovím, nasadím si brýle a podívám se na něj. "Co se týče toho, kdo tě hledal. Ptala se mě na tebe slečna Triss a rovněž i Susie Střelkyně." Odpovím na jeho otázku a při vzpomínce na ledové oči Střelkyně mi přejede mráz po zádech. "Řekneš mi proč?" Položím i já otázku a pohodlně se opřu v křesle. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Dobrá.Slibuji,že to nebudu pouštět.Když tu budeš.“dojedl doutník “Achjo…už skoro necítím,jak chutnají….mýt mrtvý je opravdu na nic.Je to jen stín života.“posmutněl,ale pak pokrčil rameny. “Ale jo…řeknu ti to….měl jsem jednu záležitost v Nekropoli.Objevili se tam Prvotní.Dalo by se říci…entita,která tu byla,jako první.Ještě před námi.Posedli těla a snažili se dostat ven z Nekropole.Ale trochu se to zvrtlo.Musel jsem obětoval všechen personál,ale to se nelíbilo Autoritám a teď mě hledají….aby to semnou nějak vyřídili.“ušklíbl se. “Aspoň myslím..když na mě poslali Susie….tak je to špatný.Ta první střílí než se ptá…a já už mám tak docela dost zranění.“ |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Teď už je to jenom na mě, odpovím a vezmu Fioninu malou ručku do své. Vydechnu obláček doutníkového dýmu a pozoruji ho. Kouř se začne stáčet do spirály a můj pohled je stahován do středu. Kouřová spirála roste až vyplní celý můj obzor. Uprostřed se objeví temný bod. Vstup do Fionina nitra. Soustředím se na něj a trochu ho rozšířím, jakmile má potřebnou velikost vypustím svou mysl na cestu a upadnu do hlubokeho transu. Duše slečny Mitchellové Proletím otvorem jako dělová koule, pro Fionu to asi nebylo dvakrát příjmené, trochu sebou cukla a málem se mi vytrhla. Naštěstí jí držím pevně a spojení zůstalo nepřerušené, jinak by to mohlo mít nedozírné následky. Navždy bloudit nitrem nějakého člověka není zrovna má představa spokojeného života. Ale musím pokračovat dál. Co nejrychleji udělat to proč jsem zde a vypadnout. Takhle jsme oba strašně zranitelní. Rozhlédnu se kolem sebe. Stojím na pláži a předemnou se rozprostírá modré moře. Jeho hladina je docela klidná, znamená to, že Fiona je momentálně v pořádku a nic jí nezchází. Ale tohle není cíl mé cesty musím hlouběji až na konec duše, kde jsou ukryté city. Ten největší poklad každého člověka. Rozeběhnu se a skočím do vody. Břeh se prudce svažuje a já se snažím mocnými tempy dostat až na dno. Kolem mě plavou různobaravná hejna rybek - pocitů, ale já si jich nevšímám a plavu dál. Napravo od sebe nazhlednu žraloka - hlad, jak rejdi ve vodě, ale zatím je klidný. Fiona je sytá. Nořím se hlouběji a voda začíná tmavnout, ale už jsem skoro na dně, teď jenom najít vstup do krajiny myšlenek. Plavu těsně nade dnem a hledám jeskyni která tu někde musí být. Tam, tam je. Jenom kousek předemnou. S novou silou se opřu do vody a plavu ještě rychleji. Najednou se objeví ohromná krakatice. To je strach a snaží se mě zastavit. Ale já se neleknu, protáhnu se mezi jeho chapadly jako úhoř a už jsem v jeskyni. Náhle se vše změní jako mávnutím kouzelného proutku. Objevím se na travnaté planině, ve stínu ohromných hor. To jsou hradby mysli. První překážku jsem překonal, dostal jsem se přes pocity, teď jsem v oblasti myšlenek a musím se dostat přes tuto pláň až k dalším horám, z nihž jsou nyní vidět pouze vzdálené namodralé vrcholky. Rozeběhnu se. Běžím a kolem mě fičí vítr, který přináší různé hlasy. Zaslechnu dětský smích. Ano jeji bratr a sestra na ty myslí skoro neustále. Nezastavuji se a běžím dál, hory jsou blíž každým mým krokem. Běžím, stále běžím, necítím únavu. Ještě ne, ta přijde až později. Náhle zaslechnu svůj hlas, něco vzrušeně říká, ale nerozumím. Začnu zpomalovat, abych lépe slyšel, bohužel myšlenka na mě je už pryč. Už se asi nikdy nedovím co si o mě Fiona myslí. Znovu zrychlím a běžím k horám, které jsou již jasně viditelné. Už jsem skoro u nich a za chvilku zahlédnu další jeskyni. Další brána. Zpomalím a do jeskyně vstoupím krokem. Jeskyně se najednou začne bortit a rozpadat. Kolem mě se začne zjevovat další krajina. Obrovská poušť. Jsem na poušti a rozhlížím se. Kolem se povalují tisíce věci. Sochy lidí i zvířat. Kusy oblíbených hraček, zrovna předemnou se je pár lodiček zpola zasypaných pískem. Vydám se na pochod a všude kolem mě jsou vzpomínky. Některé objekty září novotou, ty nikdy nevyblednou a na ně se nikdy nezapomene, ale většina ostatních se pomalu propadá do bezedných hlubin pouště zapomění. Já se musím dostat do středu. Tam je průchod k citům. Můj cíl. Procházím kolem plyšového medvídka, oblibená hračka Fiony když byla malá. Hned vedle je socha jakéhosi mladíka s vyšpulenými rty, asi první pusa. Pokračuji, ale najednou se zastavím. Předemnou se na zemi povalají kusy plechu. To musí být vzpomínka na nehodu rodičů. Je to otřesné místo, ale znamená to, že jsem již blízko. Opatrně se proplétám kolem trosek. Jeden neopatrný dotyk a Fiona by si mohla znovu všechno vybavit a toho bych jí rád ušetřil. Jsem tak zabrán, že si ruky vyčnívající z písku všimnu až na poslední chvíli. Málem jsem o ní zakopl. To musí být ruka zachranáře, který ošetřoval Fionu, jen to jediné si z něj pamatuje, všechno ostatní je již pryč. Nakonec spatřím hlavní monument. Ohromná poschoďová pyramida. Její hlavní vzpomínka. Kouknu se na vrchol a na něm spatřím vrak auta a v něm dvě zkrvavená těla. Hrozný pohled. Násilím se přinutím otočit a vykročím ke vchodu do pyramidy. Projdu vchodem a kolem mě všechno zmizí. Najednou se vznáším v prostoru a kolem jsou myriády hvězd. Konečně jsem tu. City. Každá hvězda znamená jeden a jsou jich tu tisíce. Mnoho z nich jsou jen slabé plápolající plamínky. Tyto city mě nezajímají, já hledám lásku a ta je vidět už zdaleka. Přímo předemnou jsou dvě hvězdy. Září jasně jako slunce. To jsou její sourozenci. Přiblížím se k nim. Musím zavřít oči, před tím jasem, naštěstí k tomu co chci udělat je nepotřebuji. Natáhnu ruce a vnořím je dovnitř. Z každé hvězdy vezmu plnou hrst zářící tekutiny a vypiju jí. Od teď je má mysl prpojená s láskou ve Fionině duší. Je čas se vrátit. Návrat je mnohem kratší než cesta dovnitř. Stačí se jenom podvolit tlaku, který mě tu nechce a brzy jsem zpátky ve svém tělě. Můj byt Proberu se z transu. Sedím na židli. Na proti mně je Fiona a já jí držím za ruku. Vypadá trochu vyděšeně. Chci jí uklidnit, řící jí, že už je po všem, ale nemohu. Nemám dost sil. Začnu se třást, pustím Fionu a spadnu ze židle. Teď mě čeká další cesta. Cesta zpátky z hlubin bezvědomí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona chvíli sedí nehnutě a nechápavě na tebe hledí. Zmateně zamrkala a sklonila se rychle k tobě “Barney?“zeptala se stísněným hlasem a rukou ti shrnula vlasy z čela. Rozhlédla se,jakoby doufala,že ji někdo pomůže,ale byla tam sama. A pak sis už nic nepamatoval. Když jsi znovu začal vnímat ležel jsi na pohovce,pod hlavou jsi měl polštář a byl jsi pečlivě přikrytý. Něco tě však tlačilo na hrudi,zvedl jsi hlavu a spatřil jsi Kocoura,který si tam klidně pochrupoval. Zřejmě jsi svým pohybem přilákal Fionu,protože se nad tebou objevil její ustaraný obličej “Tak už jsi vzhůru?Musím říci,že jsi mě polekal,jak ses tak najednou zhroutil.“pousmála se. Položila ti ruku na čelo,jak zkoušela jestli nemáš horečku “Obávala jsem se,že máš snad nějaký záchvat.Nebo tak nějak.“stáhla zase ruku. Na okamžik ti zmizela z dohledu,ale když se znovu objevila měla v ruce sklenici vody “Tady…napij se…udělá ti to dobře.“pak opatrně vzala Kocoura,aby ses mohl posadit a přesunula ho na křeslo. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Cítím se jako kdyby po mě přejel parní válec. Několikrát. Ale to nejhorší je už za mnou. Ztuhle se posadím a opatrně přijmu sklenici s vodou. Pomalu se napiji a pachuť v ústech začne ustupovat, končně zase mohu mluvit. Děkuji vám, zachraptím a raději se znovu napiji. Jen jsem to trochu přehnal. Nejdřív včera to věštění a teď tohle. Až to skončí, tak minimálně týden budu jenom sedět a čučet do stropu. Zvednu se a přejdu k humidoru. Tohle si zaslouží něco extra a tak si zapalím to nejlepší co tu mám. Kubánský ručně balený doutník. Pravé zboží, žádná náhražka. Labužnicky potáhnu, poválím na jazyku a pomalu vyfouknu. Hned je mi lépe. Otočím se na Fionu. Jak dloho jsem byl mimo? |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Ďáblova sonáta od Guissepeho Tartini je téměř přízračná a přestože Mrtvý chlapec mluví o obětování celého personálu Nekropole, jako by to byl jeho denní chleba, dvakrát dobrý pocit z toho nemám. Zvláště protože si uvědomím, že jsem se rozhodl nechat u sebe uprchlíka před Autoritami. Na chvíli zalituji svého rozhodnutí, ale pak si v duchu sám sobě nafackuju. Tohle s tebou udělal Oxford, zbabělce, co jen leží v knihách o biologii. Podívám se na Mrtvého chlapce a pokusím se zjistit, jestli je ve zmínce o jeho zraněních i nějaký náznak, že by uvítal mou pomoc. "Pevně věřím, že se to urovná. A co se týče těch zranění, potřebuješ moji pomoc, nebo jsi se slepil vteřinovým lepidlem?" Zeptám se a jsem připraven jít připravit nástroje. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Podíval se na tebe,ale stále se tvářil vesele,jako kdyby o nic nešlo “Ale jistě…a lepicí páskou.Díky bohu za tyhle věcičky.Ani nevíš,jak jsem byl nadšen,když se objevila průhledná lepící páska.Předtím jsem se dával dohromady barevnou.“ a na to,že je přes třicet let mrtvý se na nohy vyšvihl pěkně hbitě. Přišel k tobě a poklepal tě přátelsky po rameni “Opravdu díky kámo,že mě tu necháš.Vážně si toho cením.A nezdržím se zase dlouho,to bych tě jen zbytečně přivedl do maléru.“nahlížel ti přes rameno. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ani ne hodinu.“odpověděla a pozorovala tě,pak zavrtěla hlavou “To kouření tě jednou zabije.“pronesla,ale spíš to znělo jen jako konstatování než nějaká výtka. Znovu se posadila a přehodila nohu přes nohu “Co jsi tedy zjistil?V mé duši?Víš…stále zcela nechápu o co v tom šlo….“pokrčila rameny “Já vlastně tady nechápu zhola nic.Ale to se asi už nezmění.“pokrčila rameny a pohupovala nohou v silonkách nahoru a dolů,jakoby do nějaké rytmu muziky. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro To jde. Když jsem tuhle pracoval na jednom případu, byl jsem mimo i několik hodin, promnu si čelo a usadím se naproti Fioně. Pokusím se vám to nějak jednoduše vysvětlit slečno Mitchellová, pokud vám nebude něco jasné, zeptejte se. Založím si ruce na hrudi a začnu vysvětlovat. Ve vaší duši, jsem našel vaše city k sourozencům. Tyto city jsou jako vlákna směřující od jedné bytosti k druhé a trenovaná mysl, jako ta moje, je může vidět a používat. Na světě jsou však miliardy takových vláken a všelijak se proplétají. Najít jedno konkrétní je velmi těžké a proto jsem potřeboval vaší spolupráci. Nyní jsem napojen na vaše citové vlákno a mohu ho bez problémů sledovat, no a vzhledem k tomu, že vy jste tady a vaši sourozenci tam, tak vlákno vede skrze světy. Pokud se vydáme v jeho stopách, mělo by nás zavést k bezpečnému průchodu na druhou stranu, do normálního světa. Je to teď taková naše Ariadnina niť. Odklepnu popel z doutníku a čekám jak to Fiona stráví. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Viděl jsi ji ve tváři,jak se snaží chápat a opravdu jsi věřil,že to podstatné pochopila,ale rozhodně ne všechno. Začala se tvářit,jako,že rozumí a pokývala hlavou “Ah….jasně.Chápu.Hmm…tedy dobrá.“řekla a rozpačitě si přejela dlaněmi o stehna. “Dobrá….co podnikneme tedy teď?“pleskla dlaněmi o sebe “Půjdeme hledat cestu pryč z tohohle místa?Ale co s tou mou kopií?Myslíš,že mě bude pronásledovat i pryč z Noční strany?“na okamžik zmlkla “A říkej mi prosím jen Fiono.“usmála se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Krysák přesunul cigaretu z koutku do koutku a vydechl úhledné kolečko Vytáhl tři baňky a každá měla jinou barvu “Modrá je matika,zelená čtení a žlutá psaní.“řekl a položil je na stolek. Pak si sedl a vytáhl něco co ti velice připomínalo nálevku se špuntem,dovnitř nalil první žlutou tekutinu “Nebude to bolet,ale možná budeš cítit nepříjemný tlak,ale to přejde.“řekl a chytl tě za hlavu,nahnul ti ji na stranu a přiložil hrdlo nálevky k uchu,odšpuntoval a nalil ti tekutinu do ucha.První jsi měl pocit,že ti ta věc chce vystrčit mozek z druhého ucha,ale nebylo to bolestivé.Jen nepříjemné. Krysák ti hlavu držel,tak dlouho dokud jsi v uchu už necítil nic chladivého a pak tě pustil,aby sis ucho mohl prošťouchnout. “Vidíš…a ty dvě také lehce strávíš…“vyfoukl další úhledné kolečko. A ta věc se ještě dvakrát opakovala,když jsi vyšel ven necítil ses nijak zvláštně,vlastně ses cítil zcela normálně až na to,že ti zalehlo ucho a měl jsi pocit,že ti teče z uší. Julien vstal “Tak co?“zeptal se tě a zaplatil krysákovy. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Jistě, barevnou. A nejlépe kobercovkou. Ta drží nejlépe. Pomyslím si a podívám se na něj. Na to, jak dlouho je mrtvý vykazuje velmi mnoho známek života. Včetně rychlosti pohybu a brilantností úvah. Mám pocit, že s tím malérem už se to stalo. Maličko se ušklíbnu. "Někdy v budoucnu si to od tebe vyberu." Ujistím ho téměř vypočitavě a poohlédnu se, co je za mým ramenen tak pozoruhodného, že se rozhodl to pozorovat. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Asi by bylo nejlepší hned začít, odpovím. Čím dříve budete doma tím lépe. Takže jestli proti tomu nic nemáte, můžeme se jít projít. A cestou se můžeme stavit někde na jídle. Nevim jak vám, ale mě docela vyhládlo. Protáhnu si ztuhlé svaly a rukou se snažím zakrýt zívnutí. Možná i dostaneme nápad co s tou vaší dvojnicí. Není pravděpodobné, že by vám na druhé straně byla tolik nebezpečná jako tady, ale lepší je nepokoušet štěstí. Zvednu se a mířím do koupleny, ale ještě si na něco vzpomenu a otočím se. A slečno Fiono. Děkuji vám. Lehce se ukloním a znovu zamířím do koupelny. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “S tím počítám.“řekl a sundal si sako,všiml sis,že má něco podivného na čele,podíval ses blíže “Průstřel hlavy….ucpal jsem si díru zednickým tmelem.“usmál se. Sundal si košili,aby sis ho mohl prohlédnout a to co jsi viděl se ti ani trochu nelíbilo,aspoň,jako doktorovy. Trup měl zcela obalený lepicí páskou a se znepokojením jsi hledal,že kdyby ho do rány co měl na boku ještě jednou někdo uhodil,tak mu prostě vrchní část těla spadne na zem.Odlepil jsi lepicí pásku,naštěstí tělo Mrtvého chlapce nijak nehnilo,ale pohled na sinalé maso,odkryté vnitřnosti a kosti nebylo zrovna moc pěkné. Na prsou měl několik škrábanců,které znepokojivě připomínaly jako rozpárané drápy,rozhodně to potřebovalo začít.Ruku od lokte až k zápěstí měl také rozpáranou a tušíš,že tak poškozené tělo jsi ještě neviděl.Všude samý steh,či kovové cvočky,které mu vlastně drželo tělo pohromadě. Na okamžik sis zkusil představit,jak by vypadal,kdyby si své zranění nespravoval a uznal jsi,že něčím takovým by se dala už i pohnojit zahrádka. “Jsi můj nejmilejší doktor….nikdy ses zhnuseně nezašklebil.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona překvapeně zamrkala,ale pak se usmála “Prosím.“kdyby ses ohlédl mohl bys zahlédnou červeň v jejích tvářích. Vešel jsi do koupelny. Když jsi zase vyšel ven Fiona už na tebe čekala připravená k odchodu,klobouček měla na hlavě zasazený elegantně na šikmo a v rukou držela svou kabelku. Přátelsky se na tebe usmívala a drbala Kocoura na rozloučenou. “Můžeme?“zeptala se s očekáváním na tebe hleděla. |
| |
| soukromá zpráva od Wiley pro "Skvěle, takhle dobře jsem se ještě necítil," procedil jsem ironicky mezi zuby a zkusmo zatřepal hlavou, jestli mi z těch uší nevykape třeba ještě mozek. "Takže teď bych to měl umět, co? Poslyšte, proč to vůbec děláte, teda krom toho, že chcete někoho do redakce? Pokud to ovšem není jediný důvod, samozřejmě...," zahučel jsem neradostně a poupravil si kabát, pomalu spouštějíc i druhou ruku z ucha. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Můžeme a obleknu si kabát. Před odchodem se ještě podívám na kocoura a řeknu. Ty koukej být hodnej. Běž si chytit nějakého skřítka. Potom zavřu a všechno pečlivě pozamykám. Po schodech scházím první, to jenom pro všechny případy. Před domem se myslí natáhnu po vláknu z duše a zjistím kam směřuje. Tudy, otočím se po směru, ruce zarazím do kapes a vyrazím vstříc nástrahám Noční strany. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Můj zhnusený škleb totiž ještě nikdy nikoho nesešil." Vysvětlím mu a pak zvednutým prstem ukážu ke stropu. "Na sál." Zavelím a zvednu se z křesla. "A zkus cestou nevytratit ledviny." Požádám ho a je to z mé strany nepochybně ten nejčernější humor, jakého jsem schopen. Pro jistotu ho přinutím použít výtah. Nemám zájem o to, abych musel hledat jeho slinivku břišní někde na schodech. "Mohl by sis dost dobře vydělávat jako anatomická pomůcka pro studenty medicíny. Pronesu, když už je pacient na operačním stole. Dívat se na něj je jako zažít laparoskopii bez laparoskopu. Přestože je už pěknou řádku let mrtvý a neustále pojídá doutníky, jsou jeho vnitřnosti ve velmi dobrém stavu. Přesto si připadám trochu jako na patologii. Posunu brýle na nose a v očích se mi objeví něco jako nadšení, když se pustím do práce. Výhodou je, že na někoho, kdo si trepanaci lebky léčí zednickým tmelem, nemusíte plýtvat anestetika. I tak na Mrtvého chlapce padne spousta materiálu. "Šikmé břišní svaly potrhané, přímé zrovna tak. Napadlo tě někdy, že by si vynálezce lepící pásky měl nominovat na Nobelovu cenu? Divím se, že ještě držíš pohromadě." Pronesu s vědeckým zápalem a pokračuju v šití. Trvá to dlouho a padnou na to kilometry nitě. Pak teprve začnu "spravovat" jeho ruku. "Co tě tak zřídilo?" Zeptám se, ale nejsem si jistý, že to chci vědět. Entity? |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Stále se vesele šklebil a tvářil se,jako kdyby byl snad na japonské masáži “Ale to víš…tu a tam….některé jsou starší,ale neměl jsem prozatím čas s nimi něco valného dělat.Taky jsem se nepohodl s jedním pohřebním autem,které se mě pokusilo sežrat.Tak jsem mu urval kola a vytrhl převodovku….jo a přetrhl brzdy.A má to parchant.“odfrkl si. Se zájmem sledoval tvé ruce,jak si počínají s jeho tělem “Zdáš mě…když jde o rvačky pustím se do všeho se všemi.Zabít mě znovu nedovedou tak zábrany jdou stranou.“zamračil se. “Myslíš,že ty vnitřnosti k něčemu potřebuji i když jsem už mrtvý?“zeptal se a šťouchl se prstem do vyčnívajícího žebra. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Nevěřícně zakroutím hlavou, když začne mluvit o rvačce s pohřebním autem. Pak my přijde na mysl obrázek, jak to auto právě v téhle chvíli stojí někde v servisu a stěžuje si svému automechanikovi, jak se popralo s Mrtvým chlapcem. Pobaveně se usměju. Ale radit mu, ať si dává pozor mu nebudu. I když jako doktor bych to asi udělat měl. Když položí svojí otázku a začne šťouchat prstem do vyčnívajícího žebra, klepnu ho přes prsty a zamyslím se. "Mno...Tvoje tělo je pro mě popravdě záhadou." Pronesu a posunu si brýle na nose. "Přišel jsi o všechny tělní tekutiny a ani srdce ti netluče. Živiny ani kyslík se nedostávají ke svalům, orgánům ani mozku. Za těchto podmínek nemůžou fungovat." V očích se mi zaleskne vědecké nadšení. "Teoreticky by v tobě neměly probíhat a jestli se nepletu ani neprobíhají žádné biologické procesy. To mě vede k domněnce, že kdybych teď z tebe vytahal všechny vnitřnosti, ani by sis toho nevšiml. Jen by sis připadal poněkud prázdný." Ani se na něj nepodívám, co on na to a pokračuju. "Netuším ovšem ani, co se děje s těmi doutníky, které s takovou oblibou pojídáš. Tvým vnitřnostem musela zůstat nebo spíše přibýt schopnost beze zbytku je rozložit. Možná, že kdybych z tebe vytáhl střeva a žaludek, časem by jsi se naplnil rozžvýkanou tabákouvo usměsí a mohl s tím mít tráví... prostě potíže. " Dokončím. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “No….víš…kdybych ty doutníky kouřil nic bych z toho neměl.Necítím…teda aspoň už je to všechno pěkně znecitlivělé….tak se snažím najít nějaké věci…které jsou dost silné abych to cítil…a kam se to ztrácí?Netuším…pravděpodobně to cestou někde vytrousím.“uchechtl se. Pohlédl na tebe “No to teda ne…nekoukej se takhle….já ti své orgány nedám.Mám je na památku víš?Staré časy….možná by bylo,ale asi lepší,kdybych se vycpal slámou…ale ne…ještě bys mi zakázal,abych je navštěvoval.“odfrkl si. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vyšli jste z bytu,ale místo očekávané chodby jste se ocitli v naprosté tmě.Tvé mysli začala křičet na poplach. Cítil jsi nebezpečí snad ze všech stran “Barney?Co se to děje?“uslyšel jsi najednou vedle sebe vyplašený hlas Fiony,který tě tak polekal až jsi povyskočil. Ucítil jsi,jak tě nahmatala a přitiskla se rozechvěle k tobě. Zaposlouchal ses do tmy,ale kromě vlastních zrychlených dechů jsi nic neslyšel,aspoň ne hned. Ucítil jsi,jak se něco blížilo,klidným vyrovnaným krokem,člověka,který nikam nespěchá….nebo možná vraha,který ví,že jeho oběť je zahnaná do kouta. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julien tě vzal za rameno a vedl tě ven ze salónu “Ano….teď už bys měl umět vše co je k novinaření potřeba…a teď nové oblečení.“kriticky si tě změřil. “Není v tom jiný záměr…hodně lidem jsem už takto vypomohl….“začal a ty ses vlastně nedivil.Vždyť to byl Julien Advent,každým coulem hrdina a dobrák od kosti “Navíc to vypadá,že máš schopnost manipulovat s lidmi což je pro novináře hodně potřeba.Navíc ti chci dát šanci zvednout se od dna…jsi trochu mladý na to,abys žil v tom hnusu….a navíc se u mě přimluvila sestra Morfína.“usmíval se. Odvedl tě do obchodu s různými styly oblečení.Od viktoriánských obleků až po gotiku. (vyber něco a popiš co sis vybral :P ) |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Úplně mimoděk se zatvářím zklamaně, když začne tak vehementně bránit svoje vnitřní orgány, a na okamžik mě přepadne touha začít ho přemlouvat, aby si to rozmyslel. Ale nezdá se, že by mi dovolil je studovat. Přestože by to mohl by to být velmi zajímavý výzkum. Pokud by se ovšem vnitřnosti po opuštění jeho těla nezačly rozkládat. "S tou slámou by to nebyl nejlepší nápad. Zetlela by v tobě a páchnul by jsi." Upozorním ho a povytáhnu obočí. "Zřejmě bylo nevyhnutelné, aby jsi ztratil čichové a chuťové buňky. Přišel jsi i o receptory bolesti. Ale to je pro tebe spíše výhodou. Pokud ovšem chceš, můžu se v laboratoři pokusit udělat nějaké silné extrakty. " Nabídnu mu a podívám se na něj skrz skla brýlý. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro "Už to bude?"zeptal se a koukl na tvé dílo,začínal ses obávat,že se začíná nudit.To už jsi jednou zažil,když jsi mu přišíval zpět hlavu.Pořád se ptal,jestli to už bude,jako malé dítě. “Máš tady někde jar?Víš,že je celkem dobrej,když si ho naředíš s okenou a do toho oříšek?“řekl nadšeně “Ale tebe by to asi odrovnala.“zasmál se až se mu tělo rozklepalo a ty jsi musel na chvíli přestat,dokud s tím nepřestane. “Tak…a co ty a ta tvoje tajná láska slečna Triss?“zeptal se. “Už jsi ji to konečně řekl?Nebo ji někam pozval?“ |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zaskočeně hledím do tmy, probere mě až dotek Fiony. Jednou rukou jí obejmu a snažím se i s ní zacouvat zpátky do bytu, ale jsme už moc daleko a dveře jsou skryté kdesi ve tmě. Kroky jsou blíž a blíž, ale stále není nic vidět. Pokusim se ještě o jednu věc. Nekolikrát silně potáhnu z doutníku, aby se pořádně rozhořel a soustředím se myslí na žhavý konec. Pokouším se vyvolat sílu ohně, udělat světlo a zlomit tak nepřátelské kouzlo. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Za tu dobu, co se známe," pronesu téměř uraženě a v očích se mi nebezpečně leskne, přestože jindy bych mouše neublížil, "bys měl vědět, že nejsem amatér." Odfrknu si. "A jestli budeš pořád otravovat s tím: Kdy už to bude?, zapomenu na to, že jar i okena jsou pod kuchyňským dřezem." Varuju ho a pokračuju v práci. Bude asi doopravdy nezbytné, abych si pospíšil. Už jen proto, že když se nudí, začíná klást všetečné otázky. Zrovna jako se slečnou Triss. Pokrčím rameny a upravím brýle na nose. "Ne, neřekl. Ne,nepozval" Pronesu a pokrčím rameny. A co ty se o to staráš? |
| |
| soukromá zpráva od Wiley pro Nepatrně jsem sebou trhnul, když jsem uslyšel Morfínino jméno. "Co-he? Morfína? Eh," vykoktal jsem ze sebe bez nějaké zjevnější příčiny, jelikož jsem byl příliš zaskočen na to, abych se trochu víc snažil. Ta představa... no, moc i na mě. V obchodě jsem nějakou chvíli jen zůstal stát a se zájmem civěl kolem. O aktuální módě jsem absolutně nic nevěděl, ale minout dámské oblečení se mi naštěstí povedlo i bez toho. Tak trochu jsem počítal s tím, že to já platit nebudu, takže jsem okamžitě zmizel mezi regály a nakonec se vrátil s několika skromnými kousky oblečení. Dokonce šlo i poznat, co to bylo - Černý kabát, kalhoty, obyčejná košile, pak nějaké drobnosti. Nic extra, prostě to, co jsem tak vídával v ulicích. Začenichal jsem ve vzduchu a pak mě něco napadlo, takže jsem se stále s plnou náručí obrátil na Juliena. "Můžu si pak jenom něco málo půjčit a skočit si do trafiky?" decentně jsem si odkašlal a výmluvně zachrastil prázdnou krabičkou z kapsy. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Cítil jsi,jak se Fiona chvěje strachem,bylo až znepokojující vědomí,že je vlastně zcela bezbranná,jako novorozeně. Tvé kouzlo zabralo,kousek od tvého obličeje to zajiskřilo a objevila se malá koule ohně,která se zvětšila až do velikosti lidské hlavy. Rozhlédl ses,odhalil jsi opravdu chodbu před tvými dveřmi,které jste měli nedaleko za vámi. Ale toho,který se k vám blížil světlo provizorní baterky nedosáhlo tak daleko,aby ho odhalilo. Ale najednou se zastavili,jakoby nepřítel zvažoval co teď,když jste si zařídili světlo,to se mu zřejmě nehodilo do krámku. Fiona najednou vedle tebe naříkavě vzlykla,podíval ses na ní a viděl jsi,jak vyděšeně se tváří a po tvářích se ji kutálejí slzy. Zaslechl jsi zašustění šatů a ohlédl ses a zadíval ses do tmy,zahlédl jsi siluetu postavy,připravil ses k obraně,ale když postava vešla do kruhu světle,překvapením jsi ztuhl. Před tebou stála tvá dávná,přítelkyně a milenka.Což bylo divné,když už byla nějakou tu dobu mrtvá. Amanda vypadala přesně,tak jak jsi ji viděl naposledy. Mrtvá. Pokožku měla bledou až namodralou,bledé rty měla stáhnuté do trpkého úsměvu,který se občas změnil do bolestivého úšklebku. Polovina tváře ji doslova chyběla,viděl jsi zesinale,potrhané tkáně a svaly,zčernalé a seškvařené prudkým žárem.Hlavu měla na čele prohnutou dovnitř a polovinu těla měla skoro seškvařenou na uhel jak na ní spadl hořící trám,který ji také zabil. Skoro jsi až cítil pach pečeného masa. “Lásko?“zeptala se hlasem,který zněl,jako když se o sebe třou dva kameny,to díky domu že ji kouř a žár zničili hlasivky. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Hrdlo se mi stáhlo bolestí a srdce vynechalo několik úderů. Ty? zašeptám, Ty jsi mrtvá, umřela jsi a já tě pohřbil. Nemůžeš tu být. Snad to, že jsem to vyslovil, nebo za to mohla bezbraná Fiona, mi dodalo odvahu postavit se svému strachu a uvědomit si jednu věc. Amanda je mrtvá. Je mrtvá už celé čtyři roky a zemřela daleko odtud, takže to musí být trik. Přestaň s tím, křiknu směrem k mrtvé Amandě. Prokoukl jsem to. Je to jen šalba, klam a habuďůra. Tak se ukaž a bojuj nebo vypadni! Řvu už z plných plic, abych ze sebe dostal všechen strach a nahradil ho vztekem. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tma Šok z toho,že vidíš svou bývalou přítelkyni tě na okamžik vytrhlo ze soustředění a ohnivá koule nebezpečně pohasla. Rychle ses na ní zase soustředil a koule nabrala zase původní tvar. Amanda před tebou zaváhala a pak zmizela a nastalo zase zamyšlené ticho. Fiona vedle tebe se divoce rozhlédla a tvářila se nechápavě asi ji zmizení její noční můry překvapilo. Ozvali se znovu kroky,ale nepřibližovali se spíš,jakoby kroužil kolem vás a bál se přiblížit. Pochopil jsi,že to něco co se k vám chtělo dostat má strach ze světla,proto na tebe zkoušel všelijaké triky,aby ses přestal soustředit a ohnivá koule zmizela. Následoval další pokus,jak tě vyvést z rovnováhy. Cukl jsi sebou,když se o tebe něco slizkého a měkkého otřelo,Fiona vedle tebe vyjekla,když pocítila to samé co ty. Ale aspoň už neplakala. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julien přikývl a vložil ti do ruky bankovku,ty jsi odložil vybrané oblečení a vydal sis koupit cigarety. Když ses vrátil do obchodu,tvé oblečení bylo již složené v taškách,které Julien držel v jedné ruce a druhou si zase schovával kreditní kartu. Kývl na tebe “Jdeme dál…teď boty.“řekl a vyrazili jste dál. Nákupy se táhli ještě dvě hodiny než ti prozradil,že teď smiřují do tvého bytu,kde se pořádně vydrhneš a převlékneš a nehodlal o tom diskutovat. Vydali jste se do trochu lepší části Noční strany,což tě celkem překvapilo.Julien na tobě rozhodně nešetřil,ale což o to…byl bohatý,tak proč ne. Vešli jste do paneláku,který padal,že byl postaven teprve nedávno,to jsi poznal podle toho,že nikde na něm nebyli grafity a rohy nebyli pomočené. Vyjeli jste výtahem do druhého patra a vyšli jste do krátké chodby a byli tam jen dvoje dveře hned naproti sobě. Julien přistoupil ke dveřím nalevo a n štítku bylo napsáno velké,úhledné číslo 4. Podal ti kartu “Tímhle otevřeš dveře a zase je zamkneš.Tvůj byt je chráněný všemožnými ochrannými zaklínadly,tak jen tak někdo se ti sem nevloupe…kdybys před dveřmi někdy našel hromádku popela,tak si toho nevšímej.“řekl a přiložil kartu ke klíčové dírce. Ta se pohnula,vyplázla jazyk a olízla kartu,pak se jazyk zase schoval a dveře se před vámi otevřeli. Vešli jste a Julien za sebou zase dveře zamkl. Byl to pěkný byt.Ne nijak luxusní,ale pro tebe to byl palác.Na zemi byl jemný,plyšový koberec barvy azuru.Sundal sis boty a vešel do obývacího pokoje,byla tam pohovka a k tomu dvě křesla,která ladila ke koberci,naproti pohovce byla plazmová televize s DVD přehrávačem.Otočil jsi hlavu napravo a spatřil jsi,že hned vedle dveří,které vedli do koupelny a toaletu,jednu celou stěnu pokrývali police s knihami. Na parapetu u okna,které zakrývali žaluzie seděla mourovatá kočka a měřila si tě podezíravým pohledem. “Tohle je Livak….nezkoušel ji vyhnat.Ona tu bydlí déle,jak ty.A musím tě varovat.Zkus se s ní sblížit.Posledního nájemníka neměla ráda a ten před dvěma týdny odtut vyběhl,jako šílený s křikem a vrhl se do vozovky…jistě,že ho nějaké auto sežralo.“varoval tě a odvedl tě do ložnice.Manželská postel zela uprostřed pokoje,smyslná a vábná,jako ústa chtivé milenky.Tušil jsi,že tady zlomíš mnoho srdcí. Byla tam prostorná skříň,kterou ani z poloviny nezaplníš oblečením co sis nakoupil. Julien postavil tašky s nákupem na zem.Bylo tam velké zrcadlo,kde ses mohl prohlédnout od hlavy k patě.Noční stolek s lampičkou,pracovní stůl na kterém stál počítač.Odvedl tě z ložnice a zavedl tě do kuchyně.To byla obyčejná kuchyně a jediné co tam bylo zajímavé bylo obstarožní rádio “Tohohle se také nezbavíš….“ukázal na něj “Je tu už od osmdesátých let.Pokud si chceš poslechnout zprávy raději si zapni televizi.Tohle rádio má tendence komentovat všechno co odvysílá,reklamy,diskuze i písničky.“ Rozhlédl se “Jo…lednice je samoplnýcí .Ale zkus se vyvarovat jogurtům….lednice je nemá ráda,proto z nich vždy udělá…no…hm….něco jiného.“pak jste se vrátili do obýváku “No to by bylo asi vše.“podal ti tvou kartu od dveří a pak ještě kreditní kartu “Máš tam nějakou hotovost.Dávám ti ještě dva dny voraz,ale pak hezky napochoduješ do redakce.Prozatím odpočívej a nakupuj nebo co chceš.Jo…a neutrácej moc…sice ti tam budou peníze každý měsíc přicházet,ale jsou to také finance do terénu.Na úplatky,převleky nebo tak podobě….nějaké otázky?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mrtvý chlapec se zatvářil uraženě a sklapl,ale to blahodárné ticho netrvalo věčně. Zavrtěl nechápavě hlavou “Ty jsi teda srábotka.Na to,abys lidem krájel těla a díval se na ty nehnusnější zranění máš nervů dost,ale na to,abys někam pozval ženu,na to se už nezmůžeš.Chlape!Seber se!“povzbuzoval tvé sebevědomí. “Jak dlouho,že ji už znáš?Tři roky?Déle?Děláš nám mužům pěknou ostudu!Jo kdybych já byl ještě živý to bys koukal,jak jsem ty sukně proháněl.“na okamžik se zatvářil zasněně. Povzdychl si “To je z těch věcí co mi chybí…..hele Doktůrku….měl by ses konečně k něčemu odhodlat.Nechtěl skončit jako můj strýček Šiva.Nakonec skončil zcela sám a je to ten nejprotivnější patron na světě.Nikdy jsme ho neviděl se usmívat…vlastně ano.Když jsem ho viděl v rakvi,tak se usmíval,ale museli mu ho připevnit připínáčky.“pokýval hlavou. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Jdeme, zavelím pevným hlasem. Strach už je nadobro pryč a teď se musím vypořádat s nevítaným hostem. Postrčím Fionu směrem ke dveřím a do ruky ji vtisknu svou kartu. Schovejte se u mě a pečlivě se zamkněte. Budete tam v bezpečí, řeknu a světelnou kouli přesunu trochu blíž ke dveřím, aby byla Fiona ve světle. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Poslechla tě,ale před dveřmi se zastavila “Ale co ty?“ohlédla se na tebe. Nechtěla tě tu nejspíš nechat v nebezpečí a sama se schovat. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Běžte, křiknu na ní, ja se o sebe postarám. Otočím se k ní zády a hledím do tmy aby mě něco nepřekvapilo a čekám až uslyším klapnutí dveří. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Ve většině případů lidi nekrájím, ale dávám dohromady." Opravím ho. "Navíc, srovnáváš nesrovnatelné. " Ohradím se slabě a přemýšlím, co by se stalo, kdybych mu zašil ústa, aby nemohl mluvit. Nejistě pokrčím rameny a dokončím poslední steh v jeho trupu. Teď ještě nahradit ten zednický tmel v lebce. "Včera jsem ji chtěl pozvat na čaj, přiznám barvu a rozříznu skalpelem kůži okolo průstřelu, abych mohl vyndat ten tmel. "Jenže se začla ptát po tobě a já ztratil odvahu. Tobě nemůžu v žádném případě konkurovat. " Pokusím se celý ten rozhovor zahrát vtipem do autu, a díru v lebce zahradím destičkou. Příběh se strýčkem Šivou vytahuje pokaždé, když se mi snaží dát kázání a je to snad po dvacáté, co ho slyším. "Hotovo" Prohlásím a začnu uklízet nástroje do sterilizátoru. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Posadil se a prohlédl si své opravené tělo “Dobrá práce.Jako vždy.Jsi mistr ve svém oboru Doktůrku.“usmál se,seskočil na zem a začal se oblékat. Ale zase se vrátil k tématu “Tak příště se nenech odradit vůbec ničím a prostě ji pozvi.Já o ní zájem nemám to se neboj.“ušklíbl se “Je to sice kráska to ano…ale živé holky to už není pro mě…zdá se.“ “Možná bych se měl vytratit abych ti to nekazil co?“mrkl “Jako třeba,kdyby náhodou zůstala u tebe přes noc.“zasmál se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona ještě okamžik dva váhala než vešla a zavřela za sebou. Rozhlédl ses,ale nic než tmu a kus osvětlené chodby jsi neviděl.Kroky stále zněly blízko tebe,jak se pohybuje za hranicí světla,ale nijak se nepřibližoval. Podivné osliznutí se zopakovala a najednou ti něco přitisklo ruce k tělu,pohlédl jsi dolů a viděl jsi něco co vypadalo úplně,jako obrovské chapadlo chobotnice. Síla obří sépie tě zvedlo ze země a začalo tě více tisknout,ještě chvíli a věděl jsi,že ti začnou praskat kosti. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Kroutím se a snažím se uniknout z drtivého stisku, ale má síla je přiliš malá. Pomalu mi začíná docházet vzduch a začínám rudnou. Myslí se natáhnu po ohnivé kouli a stáhnu jí přimo na chapadlo. Snad to zabere. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Měl jsem ti tu pusu zašít..." Zabručím tiše sám pro sebe, když se s neodbytností komorá vrátí zpátky ke slečně Triss. Na jeho poklonou jen ledabyle máchnu rukou, že vlastně o nic nejde a začnu uklízet sál. "Pochybuji, že bych ji pozval dolů na čaj, kdyby jsi byl přítomen. A pochybuji, že slečna Triss by se chtěla hned po prvním šálku čaje zdržet přes noc. Je to dáma. Dodám téměř odměřeně. Jsem gentleman a ti o takových věcech nemluví. Zato Mrtvý chlapec je veselá kopa a tuším, že si od něj ještě pár rad vyslechnu. "Jen tak se k někomu nenakvartýruje." Pronesu po chvíli, posunu brýle na nose a v očích se mi leskne trocha pobavení. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Chapadlo se začalo zmítat šokem a odhodilo tě na stěnu,rána ti vyrazila dech a svezl ses podél zdi na zem. Chapadlo se stáhlo do tmy,jako nakopnutý pes s ocasem mezi nohama. Zkusil sis ohmatat místa,kde tě to nejvíce bolelo,ale poznal jsi,že nemáš nic zlomeného,jen určitě budeš samá podlitina a budeš vypadat,jak mapa. Když jsi postřehl,že světlo zase pohasíná rychle jsi ho zesílil a právě v čas,světlo na chvíli odhalilo siluetu něčeho vychrtlého,přikrčeného u země a hodně světlého,ale hned,jak se tvé světlo rozšířilo stáhlo se to zase dál do tmy. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doma Mrtvý chlapec pokrčil rameny “Ale pochybuji,že by ti to vadilo.“řekl vesele “A jak dlouho jsi vlastně neměl co dočinění se ženou?“potřásl hlavou a zadíval se na mast,která se nanáší na kůži předtím než se bere krev.Ohlédl se na tebe,rychle odšrouboval víčko a ochutnal.Zakřenil se a zase víčko zašrouboval. “Nedávají něco zajímavého v televizi?“změnil najednou téma. Nikdo neuměl tak lehce měnit témata,jako on. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Pořádně se zhluboka nadechnu, není nic sladšího a začnu se pomalu zvedat. Tak jo ty parchante, teď jsme tu jen ty a já. Tak se předveď. Trochu se nahrbím, v kapse nahmátnu krabičku sirek a zhasnu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Na okamžik se rozhostilo překvapené ticho,ale jen na okamžik než se neznámý útočník dal do pohybu.Otáčel ses po zvuku,jak nejrychleji jsi dokázal,ale přesto se ti nějakým způsobem dostal za záda. Ucítil jsi,jak tě sevřeli slabé,ale za to silné paže a ucítil jsi bolestné bodnutí na rameni,jak se ti zabořili ostré zuby do masa. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zavrčím překvapením a trochu bolestí. Není to tak strašné, protože mozek už mi pumpuje do žil adrenalin. A že ho bude potřeba, protože tohle bude bolet. Soutředím se na krabičku sirek v levé ruce a nechám jí vzplanout. Tvaruji plameny tak aby obklopili celou mou dlaň. Nedbám na bolest z popálení a snažím se tou plamenou rukou popadnout toho zmetka co mam na zádech. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Nepřítel zařval,když jsi mu sevřel rameno a přehodil ho přes záda do nosu tě znovu uhodil pach páleného pasa. Před tebou se objevilo něco,jako hodně bledý a šlachovitý skřet.Uši měl špičaté,čelo mu ustupovalo dozadu,oči měl bledé a daleko od sebe.Nos skoro vůbec neměl a zuby byli ostré a zkažené a začínal ses obávat infekce. Rozhodně to bylo zatím to nejhnusnější co jsi kdy viděl. Zavrčelo to na tebe a z koutku bledých úst mu vytekla žlutá slina.Stáhl se více před světlem do stínu. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Skočím po něm. Rozhodně toho mrňavé zmetka nenechám jen tak uteci. Jsem rozhodnutý mu tu jeho šerednou kebuli narvat do krku. Nebo mu aspoň dát pořádně za vyučenou aby si na mě dal příště pozor. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Sevřel jsi té příšeře kotník a oba jste padli na zem,skřet tě znovu kousl,ale tentokrát do paže,znechuceně ses otřásl,když ti po kůži stekly jeho sliny. Začali jste se prát,ale skřet byl o hodně silnější a tak po chvíli přetahování,funění a vrčení jsi skončil na zádech a on ti klečel na hrudi. Zvedl vychrtlou tlapu a z prstů mu vyrazily tenké nože,bylo to jen otázkou sekund než ti přetne tepnu. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Rukou nahmátnu doutník, který mi při souboji vypadl z pusy. Na nic nečekám popadnu ho a vrazim ho rožhaveným koncem skřetovi do oka. Zároveň se ho pokouším kpnout do slabin a nechat z doutníku vyšlehnout oheň přímo do jeho hlavy. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Skřet zařval a spadl na zem,snažil se vytáhnout doutník z oka,pak na okamžik znehybněl a znovu vykřikl než mu hlava explodovala s vyšlehnutím plamene. Skřetovy zůstala jenom půlka hlavy a zbytek byl roztroušen okolo a i na tobě. Tělo sebou ještě párkrát škublo než úplně znehybnělo a temnota se vytratila a už jsi zase viděl svou neškodnou chodbu a schody….no a mozek všude možně. Pohlédl jsi na skřeta,který nevypadal příliš vábně,byl opravdu hrozně vychrtlý,jako kdyby ho někde drželi zamčeného,protože i ti co žili v kanalizaci byli víc vypasení.Byl bledý skoro,jako kost a měl jizvy snad od biče. Také tě napadlo,že by nebylo od věci to tu trochu poklidit,že by z tohohle Fiona byla asi hodně špatná. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Chvilku jenom ležím a snažím se popadnout dech, také zranění začali přichazet k sobě a bolí. Není to nic pěkného. Popálená ruka, prokousnutý sval na rameni, škrábance a snad tucet pohmožděnin, z tohohle se budu dostavat dlouho a ani nevim co to bylo. Nakonec se přecijenom zvednu a rozhlédnu se. Je tu pěkný bordel, doufám, že snad nebude domáci moc zuřit. Potřebuji se dostat domů a aspoň trochu se ošetřit, ale předtím udělám ještě jednu věc. Vytáhnu kapesní nuž a uříznu tomu tvorovi malíček, později to snad k něčemu bude. A teď se konečně zvednu a zaklepu na dvěře. Slečno Mitchellová, to jsem já Barney, už můžete otevřít a snažím se hrdině stát tak, aby Fiona neviděla ten nejhorší svinčík. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Chvíli to trvalo než ti otevřela,opatrně pootevřela dveře a objevil se její ustaraný,vystrašený obličej,když viděla,že jsi to opravdu ty rychle otevřela dokořán a silně tě objala “Jsi v…pořádku?“řekla když tě pustila,oči ji sjeli za tebe a mírně pobledla “Och…..“vydechla a rychle vešla do bytu. Když jsi vešel za ní a zavřel otočila se zase k tobě a prohlédla si tě “Nevypadáš dobře….jsi hodně zraněný?“zeptala se “Máš tu někde lékárničku?“rozhlédla se. Kocour se ti otřel o nohu,proplet se kolem tebe a zmizel za televizí. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zamířím do koupelny a cestou setřesu kabát na zem, pod ním mám rolák uplně násklý krví. V koupelně strčím popálenou ruku pdo vodu a druhou rukou zašmátrám pod umyvadlem a vytáhnu lékarničku. Tady je, oznámí Fioně, ale moc tam toho není, jen pár mastí a nějaká gáza. Ruka už tolik nebolí, tak si nůžkami roztřihnu triko, stáhnu ho a začnu si v zracadle prohlížet kousance. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Už se mu chystám odpovědět, až se nestará, když ho uvidím, jak vyžírá z kelímku ajatyn. Ten pohled mě natolik ohromí, že jen na prázdno pohnu ústy. Tak tohle ti naúčtuju, konzumovat mi tady materiál... Zakroutím nechápavě hlavou a pak pokrčím rameny. "Na druhém programu BBC dávají Válku s mikroby očima Lennharta Nilssona. Odpovím a zaujatě si posunu brýle na nose. "Ale nepředpokládám, že to by tě zajímalo..." Pronesu trochu zklamaně. "Něco pro tebe zajímavého pravděpodobně poběží na HBO nebo MTV. Pronesu a na tváři se mi na chvíli mihne něco jako drobet opovržení. "Nejlíp, když se půjdeš podívat do programu." Vybídnu ho. Sám musím douklidit na sále a zařídit pár dalších věcí okolo domu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona k tobě přišla a prohlédla si tvé pohmožděné tělo “Božíčku….tě,ale zřídili….“položila ti ruku na zdravé rameno a pohlédla na kousanec na rameni “Tohle rozhodně potřebuje pořádně vyčistit…“řekla zhrozeně,kousance vypadali opravdu zle,byli hluboké a kolem děr jsi to měl zažloutlé. Opatrně sis ohmatal žebra,ale ty zřejmě byli v pořádku,ale byla citlivá,tak ses jich raději moc nedotýkal. Fiona se podívala do lékárničky “Měl by ses stydět….a rychle si tu lékárničku doplnit….nic tu nemáš….“podívala se na tebe zachmuřeně “Musíme ti to nechat ošetřit….je tu někde nějaká nemocnice?Doktor?Cokoliv?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zmerčí tvé zklamání “Jestli se na to chceš dívat tak klidně…já to skousnu a třeba se něco přiučím.“řekl a zamlaskal “Hmm…kde že máš tu okenu a jar?Máš taky oříšky?“začal se zajímat. Raději ti nepomohl uklidit,přece jen byl mrtvý zřejmě by pak tvé nářadí nebylo zcela jen tak čisté,kdo ví,jaké bakterie hodují na jeho těle. “Nezapomeň si tohle naúčtovat kamaráde.“vyšel ven z místnosti,ale za chvíli se zase vrátil “Kdepak máš tu svou hezounkou sestřičku?“zeptal se se zájmem. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Opatrně si osuším popálenou ruku a puchýře si namažu panthenolem, potom to převážu obinadlem, aby se mi do toho nedostala infekce. Nějaký doktor tu je, ale nikdy jsem nepotřeboval jeho schopnosti, takhle zřizený jsem nebyl ani když jsem dělal fušku v Blastion street, začnu se věnovat pokousanemu rameni a snažím se si na to nalít trochu desinfekce. Ale asi bych k němu měl zajít, nevypadá to moc dobře a nerad bych chytil otravu krve nebo něco horšího. A taky si potřebuju zapálit, řeknu a otírám si zbytky desinfekce, která mi stéká po hrudníku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Po nekonečné době v práci,kdy ti obchody létali pod rukama rychleji,jak mouchy jsi unaveně přišel domů s okouzlující vidinou vany a spánek u televize,při nějakém zajímavém filmu. Ale hned,jak jsi kartou odemkl a odblokoval všechny ochranné kouzla jsi poznal,že klid mít nebudeš. První co jsi zjistil,bylo,že hraje hifi věž hodně nahlas nějaká píseň od Ruslany,tak nahlas,že když ses dotkl zdi cítil jsi lehké záchvěvy. Na zemi se povalovala krabice od pizzy,která byla napůl plná a prázdná krabice od Číny. Už jsi věděl,jaký tajfun tudy proletěl. Vešel jsi do obýváku,kde tě přivítal opravdu roztomilý pohled na tvou sestru Julii ve své modré noční košilce,jak se snaží napodobovat nějakou zpěvačku na videoklipu moc ji to nešlo,ale snaha byla. Julie snad měla nějaký šestý smysl,protože o pár sekund později se ohlédla a zářivě se usmála,ztlumila muziku “Caci!“vypískla radostně a vyskočila na pohovku z které se odrazila a skočila ti do náruče a tobě nezbylo nic jiného než ji chytit,aby nespadla na zem. Přitulila se k tobě a dala ti pusinku na přivítanou “Ahoj…kde jsi byl tak dlouho?Čekám tu na tebe už od odpoledne…“našpulila růžové rtíky. Julie byla opravdu roztomilá holčička a bylo jisté,že z ní vyroste krasavice a lamačka srdcí. Měla tmavě hnědé oči skoro až do černa a černé,dlouhé vlasy,většinou stáhnuté stužkami do dvou culíků.  |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona si tvá zranění prohlíží velmi starostlivě “To ano…určitě s tím musíš zajít k doktorovy…“řekla přesvědčeně. Za chvíli jsi,ale viděl v zrcadle,jak zčervenala a odešla z koupelny a za chvíli se vrátila s jedním z tvých doutníků,aby sis mohl zapálit. “Zajdeme tam hned….oblékni se.“řekla rozhodně a zase vyšla ven z koupelny “A myslíš…ta věc tu byla asi kvůli mně,že?“ozvala se z vedlejší místnosti. “Je mi líto,že tě kvůli mně,takhle zranili.“řekla omluvně. |
| |
 | soukromá zpráva od Carlo pro Stál jsem u dveří, právě zasouval kartu do čtečky. Ách vana...doufám, že se v ní rozpustím... Požitkářsky jsem mlaskl. Odvolala jsem ochranná kouzla a otevřel dveře. Překvapeně jsem zamrkal. Mělo mě přivítat mírumilovné ticho ale ne kvílení Ruslany. A pak jsem vešel dovnitř a uvidělo toho malého ďábla. Prázdnou krabici s čínou jsem identifikoval jako tu, co měla být bezpečně uložená v ledničce, ale pizza naštěstí ještě zbyla. Už mám vážně hlad. A pak si mě Julie všimla a skočila po mě. Zřetelně jsem cítil tu radost, s jakou mě přivítala. Sice mě zarazilo, jak se dostala dovnitř, ale viděl jsem ji rád. Takhle sladkou pusu umí dát jenom ona. "Ahój. celý odpoledne? Vždyť víš, že mám poslední dobou moc práce." udělal jsem smutný obličej. "Ví máma, že jsi tady?" zvedl jsem tázavě obočí. "Tos tu byla celou dobu sama? A nebála ses?" usmál jsem se na ni. Ještě jsem ji stiskl v náručí a pak postavil na zem. Sundal jsme si kabát a pověsil ho na věšák v předsíni. Potom jsem sebral prázdnou čínu, vyhodil ji. Vzal jsem si kousek pizzi a pohodlně se usadil na pohovku. Nohy jsem si s praštěním namáhaných kloubů položil na stůl. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Začnu se dávát trochu do pořádku a setřu ze sebe krev i kusy mozku a dalších hnusů co se na mě nalepily. Kývnutím hlavy poděkuji Fioně za doutník a oděkud vylovím zápalky abych si mohl připálit. Není to vyloučené, odpovím na Fioninu otázku, ale ani to není jisté. Ten skřet tu mohl být kvůli vám, ale klidně i kvůli mě a tahle rizika k mé práci patří, takže si s tím hlavu nedělejte. Já vám to na konci vyúčtuji. Vyjdu z koupelny, popadnu čistou košili a snážím se do ní obleci, ovšem moc mi to nejde. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Chtěla jsem ho vzít dovnitř,ale znáš chrliče…raději je na čerstvém vzduchu a chytá holuby.Navíc tvrdí,že nechce,abych dýchala zplodiny z cigaret.“usmála se. Pak nakrčila nosík “Běž se vykoupat….smrdí ti nohy.“postěžovala si,není nad dětskou upřímnost. “Navíc mě tu chodí navštěvovat pan John.“pokývala hlavou,ty jsi žádného Johna však neznal,ale už sis zvykl na to,že Julie bohužel občas viděla věci,které nikdo jiný neviděl. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona ti přiběhla na pomoc a pomohla ti s oblékáním.Nakonec společnými silami se vám to podařilo. “Jistě….vyúčtuj a přestaň mi prosím vykat.“požádala tě. Pohlédla pochybovačně na dveře “Myslíš,že už je bezpečné jít ven?Nemůže tam zase něco čekat?“přišla ke dveřím a přitiskla na ně ucho. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro To hned zjistíme, z kuchyně vezmu nějaký starý hadr a přistoupím ke dveřím. Počkejte, zarazím se. Počkej tady a já to půjdu zjistit. Otevřu dveře vyklouznu na chodbu a zase za sebou přibouchnu. Pokud se na mě nic nevrhne, začnu nohou shrabavát zbytky skřeta a pak na ně hodím hadr, aby Fiona neutrpěla další kulturní šok. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Chodba vypadala bezpečně a normálně,kromě teda těch zbytků bílého skřeta. Vrátil ses tedy do bytu a oznámil,že je vše v pořádku,Fiona se úlevně usmála “To je dobře…snad nás již dnes nic špatného nepotká.Tak…a teď musíme k tomu doktorovy.“zapnula si sako a upravila klobouček na hlavě “Já jsem připravená.A ty?Nepotřebuješ ještě něco?“zeptala se a rozhlédla. Kocour zamňoukal a vylezl zpoza televize. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Tak to jo. To jsem si mohl myslet. Díky za upozornění, hned jdu do sprchy." pokýval jsem hlavou. Sundal jsem nohy ze stolu a pomalu se postavil. "Jo... a kdo je pan John? Neznám ho..." zeptal jsem se a podíval se na Julii. Povolil jsem si kravatu a rozepnul košili. Byl jsem vážně unavený. Snědl jsem kousek pizzy a pomalu odcházel do koupelny. Aspoň m matka mohla říct, že jede pryč a že sem pošle Julču. Sedím jí v kanceláři a ani se nenamáhá mi zavolat....nebo aspoň to vzkázat po sekretářce. To snad ani není možný. Zavrtěll jsem hlavou. Zalezl jsem do koupelny. Pustil si horkou vodu a nechal ji, aby společně s tělem očišťovala i duši. Koněčně jsem vylezl z koupelny, oblékl si něco domácího a vrátil se do obyváku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie počkala než se vrátíš z koupelny,mezitím zřejmě objednala další pizzu protože ležela,ještě horká na stole. Julie uždibovala sýr z vrchu a sledovala nějaký film s vlkodlaky,podívala se na tebe “Chtěl jsi vědět kdo je pan John?No….říkal mi,že před tebou tady žil nějaký vyvolávač.Vyvolal pana Johna jenže při tom dostal infarkt a zemřel…tak pan John uvízl mezi tímhle světem a tím jeho…chudáček…má problémy s očima a nemůže sehnat dobré oční kapky.“vysvětlila ti.Nazula si papuče,které vypadali,jako růžoví králíčci a zase uždibla trochu sýra z pizzy. “Budeš se dívat semnou Caci?“zeptala se,ukázala prstem na televizi,kde vlkodlak zrovna trhal nějakého nebohého člověka. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Je mi líto pana Johna...ty se chceš dívat na tenhle horor? Vždyť potom ani neusneš." rozesmál jsem se. Vzal jsem si kus pizzy, byla ještě horká a hladově ukousl. Ta pizza je perfektní...ona vždycky ví, kterou má objednat. pousmál jsem se. "Tenhle film není vhodný pro děti...podíváme se na nějakou komedii, co říkáš? Na něco, po čem usneme jako nic..." zeptal jsem se a přešel k filmotéce, na kterou jsem byl náležitě hrdý. Dalo se tu najít prakticky cokoli. Začal jsem se přehabovat mezi filmy a jmenoval jeden titul za druhým, že ji třeba nějaký zaujme. Třeba tu bude něco, na čem se shodneme oba. Nějaký klidný film, při kterým usnu, jak jsem si to plánoval, když jsem šel domů. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Myslím, že mám vše. Můžeme vyrazit. Otevřu dveře, počká až Fiona vyjde z bytu a pečlivě za ní zamknu. snažím se dávat pozor, aby nás znovu něco nenapadlo, ale jsem příliš unavený a pravděpodobně bych stejně případné nebezpečí včas nezpozoroval. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie přikývla a pozorovala tě,soustředěně se mračila a pak se ohlédla “Pan John říká,že by doporučoval Černého rytíře.Že se prý u toho nasmál tolik,že mu upadlo chapadlo.“podívala se zase na tebe “A hraje tam taky jeho bratranec.“usmála se. “Včera jsem dostala svou první pusu!“pochlubila se “Pamatuješ na Kevina?Toho zrzka?Seděl vedle mě na jazyky a najednou mi dal pusu.“zasmála se “A pak si utřel pusu.“poposkočila neklidně na pohovce. “Jdu udělat popcorn…“řekla a vyskočila na nohy,odběhla do kuchyně,tak rychle až ji zavlála košile a běžela s holým zadkem. Za chvíli jsi slyšel,jak známý zvuk pražené kukuřice. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Jistěže, zadarmo ani kuře nehrabe..." Zabrblám si pro sebe a napadá mě, že bych mu mohl naúčtovat i to, co stálo sešití slečny Triss, za ty jeho neustálé poznámky. "Najdeš to v kuchyni pod dřezem. Ale oříšky nejsou. Jen slunečnicová semínka." Odpovím mu a pokrčím přitom rameny. V rychlosti dokončím úklid sálu, aby to tady až sem Joanne přijde nevypadalo jako po výbuchu. Není lehké se mnou pracovat a částečně se starat o chod ordinace. Zřejmě bych ji měl dát nějakou měsíční prémii. "Errr... Cože?" Vytrhně mě hlas Mrtvého chlapce ze zamyšlení. Myslel jsem, že už odešel. "Joanne?" Podívám se na něj zkoumavě. Ten jeho zájem, co se mu čas od času promítne do tváře, od té doby, co mu držela hlavu, když já mu ji přišíval ke krku, je mi trochu podezřelý. I když tvrdí, že živé dívky nejsou nic pro něj, celou tu dobu ji zíral na prsa, div že si oči nevykroutil. "Ta už šla dávno domů. Musí se starat o synka." Odpovím mu a hned na to se ho téměř podezřívavě zeptám, zhasínajíc světla. "Proč se ptáš?" |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Tak se podíváme na Černého rytíře, když nám ho doporučil pan John. A aspoň se může podívat s námi." řekl jsem. Na její zmínku o Kevinovi jsem pozvedl obočí. V deseti letech jsem si ještě hrál s autíčkama a ji už líbají kluci. Jenže mě to nějak zůstalo. Jsem sám. Bez ženský. To je blbý. "Kevin, takovej malej zrzek. Už si vzpomínám. A co ty? Tobě se líbí?" zeptám se. Jsem docela zvědavý, co si o tom myslí Julie, ale evidentně je nadšená a nechci jí to nadšení kazit. Na první pusu si taky pamatuju. Ale to je už dlouho. Chtělo by to obnovu, ale teď na to nemám ani čas ani myšlenky. Domů chodím zničenej a pozdě. Nemělo by to cenu. Přešel jsem se jmenovaným filmem k přehrávači. Vzal jsem si ovladač a pohodlně se usadil na pohovku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ne…nelíbí.Mě se líbí jiný.Tomy z vedlejší třídy.“odpověděla zapáleně a vrátila se s mísou popcornu.Postavila ji na stolek,sedla si vedle tebe a přitulila se k tobě. Ozvalo se skřípění,jak se Kamínek za oknem přesunul,tak,aby také mohl po očku koukat na film. Už,ale bylo pozdě,tak nebylo divu,že Julie po půl hodině usnula s hlavou položenou v tvém klíně a pevně se držela tvých kalhot. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Lehce jsem pokýval hlavou na její odpověď. Potom jsem se dívali na film, ale Julie brzy usnula. Pevně se mi držela kalhot, nechtěl jsem ji probudit a tak jsem počkal do konce filmu. Potom jsem ji vzal do náručí a odnesl ji do postele. V bytě jsem měl pokoj pro hosty, což ve všech případech byla právě Julie, takže ta postel byla prakticky její. Talže jsem ji odnesl právě tam. důkladně jsem ji přikryl dekou, aby jí v noci nebyla zima, a při odchodu jsem zhasnul světlo. V obyváku jsem vypnul televizi, znasnul všechna světla a šel si lehnout do ložnice. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Naštěstí se nic dalšího nestalo,aby vám to zkazilo den ještě více.Venku to vypadalo stále stejně,davy lidí proudící oběma směry a nikdo netušil co za boj jsi právě podstoupil a asi by je to ani nezajímalo. Doktor byl poměrně daleko,tak jste si přivolali taxi,které vás odvezlo až na místo,Fiona se stále dojemně starala o tvé pohodlí a jestli ti je dobře. Když jste vystoupili objevili jste se před domem nad kterým byla vývěska,že tento areál patří „Doktorovy“ jméno tam nebylo.Ale byl to hodně známý doktor a tudíž to znamenalo,že musí být i dobrý. (tak teď budeš psát Doktorovy :P až ti otevře ) |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pokrčil rameny “Jen tak….“ ale podle jeho úšklebku,bylo jasné,že to „jen tak“ není pravda ani trochu. Zmizel ti z očí “Syna říkáš?To znamená,že je vdaná?“ozvala se další otázka. Ale než jsi stačil odpovědět ozval se zvonek na hlavní dveře. (Teď piš Věštci :P ) |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Když se ozve zvonek, proběhne mi hlavou nemilá vzpomínka na dnešní setkání se Střelkyní. Přesto se rychle vydám po schodech nahoru a cestou nezapomenu rozsvítit světla na sále. Stejně jako může jít o její nevítanou návštěvu, může se jednat i o pohotovost. Netrvá to ani minutu než stanu u dveří. Zběžně upravím lékařský plášť, posunu brýle na nose a otevřu. Rychle a zkoumavě si prohlédnu, kdo stojí venku. V jindy přátelské tváři mám výraz nejistého očekávání a v inteligentních modrých očích nepatrnou stopu po obavách. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Sleduji jak se v domě postupně rozsvěcí světla a povzbudivě se usměji na Fionu. Když se otevře pečlivě si prohlédnu muže ve dveřích, vyfouknu trochu kouře a přehodím si doutník z koutku do koutku. Vy jste Doktor předpokádám, spustím bez pozdravu. Já jsem Barney a tohle je slečna Mitchellová, představím tu krásnou ženu v jednoduchém kostýmku s baretem, která stojí vedle mě. Potřebovali bychom trochu vašeho času a jedno malé ošetření, prozradím důvod proč tu vlastně stojíme. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Po pravdě,pane doktore….je to spíš větší ošetření.“promluvila Fiona “Omlouvám se pane doktore,že vás obtěžujeme,ale obádám se,že by se mu mohly rány zanítit,infekce a nebo otrava krve.Máte doufám čas?“mluvila Fiona zdvořile. “A nešetřete na něm.Peněz mám dost a mohu zaplatit tu nejlepší péči,kterou mu můžete poskytnout.“viditelně ji záleželo na jeho zdraví. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Po pravdě,pane doktore….je to spíš větší ošetření.“promluvila Fiona “Omlouvám se pane doktore,že vás obtěžujeme,ale obádám se,že by se mu mohly rány zanítit,infekce a nebo otrava krve.Máte doufám čas?“mluvila Fiona zdvořile. “A nešetřete na něm.Peněz mám dost a mohu zaplatit tu nejlepší péči,kterou mu můžete poskytnout.“viditelně ji záleželo na jeho zdraví. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Těkám pohledem po obou návštěvnících, snažíc se odhadnout, kdo z nich potřebuje ono menší ošetření. Moje otázka je však zodpovězena ještě dříve, než se stihnu zeptat. Zatímco slečna Mitchellová mluví, odstoupím od dveří, aby mohli vejít dál. "Moje služby jsou Vám plně k dispozici." Odpovím zdvořile a pak svou pozornost obrátím směrem k Barleymu. "Jakého druhu jsou vaše zranění?" Zeptám se, abych si mohl udělat alespoň zběžnou představu o chystaném ošetření, a přitáhnu jedno z pojízdných nemocničních křesel. "Posaďte se. A prosím, odložte ten doutník." Dodám jakoby mimochodem, ale s důrazným tónem. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Probudilo tě nepříjemné drnčení budíku,který jsi unaveně vypnul.Přišlo ti,že jsi spal jen chvíli a ve skutečnosti uběhlo už osm hodin.A za dvě hodiny jsi měl být zase v práci. Vstal jsi a oklepal jsi se zimou,když ses rozkoukal zjistil jsi s překvapením že u země se převaluje mlha. Vyšel jsi z pokoje a k tvému dalšímu překvapení byl obývák osvětlený mírně namodralým světlem,které vycházelo z pokoje pro hosty a právě odtamtud se drala z pod dveří mlha. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro To nebude potřeba, ukážu na křeslo. Chodit mohu docela dobře, slečna Mitchellová poněkud přehání. S menším zaváháním a s lítostí v očích odhodím doutník na zem. Jedná se o pár kousanců od jakéhosi skřeta. Jsou sice hluboké, ale rozhodně ne životu nebezpečné, spíše se obávám toho, že ten tvor mohl do rány vpustit jed. Pokynu Fioně aby vstoupila jako první a následují ji. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona si povzdychla a vešla “A co,když nepřeháním?Ty nejsi doktor.Třeba to je vážné.“namítla. “Lepší přehánět než později litovat.“odfrkla si a pohlédla zase na Doktora “Mám kamaráda,který podceňoval chřipku a nakonec se ukázalo,že je to zápal plic a málem umřel.“svěřila se doktorovy. “Mohu jít s vámi a nebo mám počkat než s ním budete hotov?“zeptala se. Viditelně na Noční stranu nepatřila,toho si Doktor všiml hned,jak ji uviděl. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona si povzdychla a vešla “A co,když nepřeháním?Ty nejsi doktor.Třeba to je vážné.“namítla. “Lepší přehánět než později litovat.“odfrkla si a pohlédla zase na Doktora “Mám kamaráda,který podceňoval chřipku a nakonec se ukázalo,že je to zápal plic a málem umřel.“svěřila se doktorovy. “Mohu jít s vámi a nebo mám počkat než s ním budete hotov?“zeptala se. Viditelně na Noční stranu nepatřila,toho si Doktor všiml hned,jak ji uviděl. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro S mírným pokrčením ramen odsunu křeslo zase zpátky. Pokynu oběma, aby mě následovali. "Váš kamarád měl štěstí, slečno Mitchellová. Zápal plic je jen jedna komplikace z mnoha. Chřipka může napadat i srdce, mozek a nervový systém. Tvrdí se, že virus chřipky je výkonnější a rychlejší zabiják, než válka vedená konvenčními zbraněmi. Vůbec to není banální onemocnění, jen je spousta lidí podceňuje. Měl jsem možnost zkoum... Zarazím se v půli slova a utnu svůj nadšený výklad. "Omlouvám se." Dodám vzápětí a otevřu slečně jedny z dveří v chodbě, které vedou do čekárny. "Počkejte prosím tady." "A vy pojďte se mnou, pane Barley." Otočím se na muže a naberu směr k výtahu. "Před jakou dobou vás ten skřet pokousal? Cítíte nějaké příznaky otravy? Závrať, nevolnost...? Zeptám se, když se s námi výtah dá na cestu dolů. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona při Doktorových slovech,překvapeně mrkala “No….příště si dám teda na chřipku pozor….“řekla a vstoupila do čekárny “Jistě…počkám.“řekla a vzala si ze stolku časopis. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona při Doktorových slovech,překvapeně mrkala “No….příště si dám teda na chřipku pozor….“řekla a vstoupila do čekárny “Jistě…počkám.“řekla a vzala si ze stolku časopis. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Nakouknu do čekárny, ale tady snad Fionu nic ohrožovat nebude, pak nastoupím do výtahu. No, je to asi tak hodina možná dvě. Víc určitě ne. Kromě toho že jsem poněkud unaveny, ale to má na svědomí něco jiného než otrava, a toho, že mě všechno bolí je mi fajn. Na chvilku se odmlčím a pak dodám. Je to tu bezpečné? Je možné, že nás někdo sledoval a mohl by se nás tu pokusit napadnout. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Hnusný ráno.... napadlo mě, když mě probudilo řinčení budíku. Promnul jsme si oči a rozkoukával se. Byla mi zima a u země se převaluje mlha. Překvapeně zamrkám očima, protože to je divný. Vyjdu z pokoje a z pokoje pro hosty vychází jak mlha tak i namodralý světlo. Vyděsí mě to, protože přesně v tomhle pokoji má být Julie. Přistoupím až těsně ke dveřím, na nohy se mi valí ta podivná mlha. "Julie? Julie?" řeknu důrazněji. Mám strach, že se jí něco stalo, kromě toho že je to u mě doma a já bych si neodpustil, kdyby se jí něco stalo. Natáhnu ruku ke klice a na okamžik se zarazím. Co když jenom zbytečně plaším?? Ne není to zbytečně... Vezmu za kliku a otevřu dveře. Napadne mě něco o narušení soukromí, ale ignoruji to. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Pro jistotu stejně odeberu krev na testy. U některých jedů trvá dlouho než začnou působit." Pronesu víc sám k sobě něž k Barleymu a, když výtah zastaví, vystoupím. "Zaplatil jsem za bezpečnostní systém tohoto domu vysokou částku a troufám si tvrdit, že se tu nemusíte ničeho bát. Pojďte tudy." Zavedu Barleyho do malé místnosti před operačním sálem a vybídnu ho: "Tady si můžete odložit svoje věci. Počkám na Vás na sále." Na to se otočím a vydám se nachystat nástroje. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Dobře, zamířím do převlekárny, kde si odložím do půli těla a vejdu do ordinace. Hrudník i záda mám pokrytá spoustou podlitin, levá dlaň je popálená od ohně, ale nejhůře vypadjí kousance na ramenou. Jsou pomerně hluboké a jak se zdá, tak otoko okolo se zvětšil od té doby co jsem ho viděl naposledy. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Ukážu Barleymu na operační stůl a vybídnu ho, ať se posadí. Ještě před tím, než se pustím do ošetřování jeho zranění, odeberu mu krev do zkumavky na na chvíli s ní někam zmizím. Když se vrátím, přitáhnu k sobě nástroje. "Lokálně vám to umrtvím." Prohlásím chvíli před tím, než začnu ošetřovat nejhůře vypadající rány na ramenou. "Většina jedových kousnutí způsobuje rychlou nekrózu okolní tkáně." Informuju pacienta se stopou po vědeckém zápalu v hlase. "To ovšem není váš případ. Ten otok ale může potvrzovat teorii slečny Mitchellové o infekci. Nepředpokládám, že by si ten skřet, před tím než vás kousnul, vyčistil zuby." Na chvíli se odmlčím, jak přemýšlím nad nejlepším možným řešením. "Dám Vám hned dávku antibiotik." Pronesu vzápětí a jak řeknu tak udělám. "Pokud by se ten otok do čtyřiadvaceti hodin nezmenšil, přijdete sem. Ano? Ujistím se a pustím se do ošetřování zbytku zranění. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Sedím na stole, tvářím se nezúčastněně a trpělivě čekám až Doktor skončí s ošetřováním. Už bych si docela potřeboval zapálit a na jeho pokyny jenom pokyvu hlavou. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Ošetřím popálenou dlaň Ringerovým roztokem a obvážu sterilní gázou. "Hotovo." Prohlásím téměř hrdě a posunu brýle na nose, obhlížejíc svoje dílo. "Počkejte na mě, prosím, se slečnou Mitchellovou v čekárně. Ještě udělám krevní test, abychom si byli jisti nepřítomností jedu, a dojdu tam za vámi." Požádám Barleyho, pokynu mu ke dveřím a sám zmizím těmi na opačném konci sálu. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Seskočím ze stolu a dojduse obléknout, potom zamířim do čekárny. Po ceste si ještě vytáhnu doutník, ale nezapálim si ho. Nechci zpusobit požární poplach. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Na praxi u Svaté Heleny si všichni pacienti stěžovali, že s nimi doktoři nemluví, a když je informují, mlčí jako leklé ryby... Napadá mě cestou do laboratoře. Odhodím použité gumové rukavice do koše a zavřu za sebou dveře. "Nejlepší pacient je stejně Mrtvý chlapec. S tím si člověk alespoň popovídá." Usadím se za stolem a vytáhnu zkumavku s Barleyho krví. Několik kapek nechám dopadnout na sklíčko a to strčím pod mikroskop. Zbytek krve vložím do přístroje na analýzu. Tak se podívejme, co měl ten skřet mezi zuby... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona ihned vstala,když jsi vešel “Tak co?“zeptala se a odložila časopis. Všiml sis jeho názvu Neuvěřitelný příběh Vlkodlaka a Upírky Pak nespokojeně pohlédla na doutník “Nechceš tady doufám kouřit,že ne?“zeptala se tě a přišla k tobě. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Viděl jsi nějaké kvasinky,něco co mohl být zbytek salátu,ale co tě zaujalo byl nějaký parazit,který hodoval na červených krvinkách a přetvářel je na něco jiného. Ale bylo tam jen pár,našel jsi snad tři a neútočili na krvinky nějak agresivně,někdy si tam prostě několik sekund jen tak plavali než změnili další krvinku. Parazit měl tvar berušky s většími kusadly a hromadou nožiček. Rozhodně jsi to už někde viděl,podobal se hodně mutačnímu genu. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zatim musim počkat na rozbor krve, ale nevypada to na nic vazneho. Vyndám doutník z úst. Neboj, kouřit tu nebudu. Pokud to ovšem nebude nezbytně nutné, ušklíbnu se a znovu se zakousnu do doutníku. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Pro boha živého!" Vypadne ze mě na půl nadšeně a na půl překvapeně. "To snad není možné!" Urychleně izoluju okolí od infikované krve a vyběhnu na sál, nacpat všechny použité nástroje do sterilizátoru, aby se snad nějakou nešťastnou náhodou nedostali do kontaktu s ostatními věcmi. Pak se vrátím do laboratoře a nechám z tiskárny vyjet rozbor krve. Jen mě to přesvědčí o pravdivosti nálezu. Znovu se posadím k elektronovému mikroskopu a pozoruju vir. Vypadá téměř jako Vertex Vicis. Zřejmě sám poněkud zmutoval. To vypadá, že se tady pan Barley bude muset zdržet. S tímhle v krvi ho nemůžu nechat pobíhat po Noční straně. Napadne mě a vzápětí i to, že by se hodila konzultace s nějakým ještě zkušenějším virologem. Pak všechno pečlivě uklidím a s výsledky v ruce se vydám do čekárny. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Vyjdu po schodech nahoru a kus přede dveřmi od čekárny se zarazím, přemýšlejíc, jak to panu Barleymu oznámit. Přehodím z ruky do ruky výsledky testů, posunu brýle na nose a vstoupím do čekárny. "Pane Barley," oslovím pacienta a zatěkám pohledem směrem ke slečně Mitchellové. "Mám tady rozbor krve a výsledky testů." Spustím vážně a na chvíli se odmlčím. "Ten skřet vás nakazil virem Vertex Vicis. Tedy nějakou jeho formou." Vyrukuju s tou zprávou bez okolků a protože předpokládám, že mu to nic neřekne, podám mu do ruky fotku zvětšeného viru. Tvarem se podobá berušce s nebezpečnými kusadly a spoustou nožiček. "Jedná se o velmi zvláštní druh mutačního genu. Právě teď napadá buňky vašeho těla a přeměňuje je na něco jiného." Dokončím, sundám brýle a přeleštím skla. Když si je znovu nasadím, zaleskne se mi v očích vědecké nadšení. "Setkal jsem se s ním doposud jen jednou, ale udělám všechno proto, abych jeho šíření zastavil." Ujistím Barleyho a zkoumavě se po něm podívám, jak se s mojí informací srovná. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vešel jsi do pokoje.Julie spokojeně spala,ale z pod její postele vycházelo světlo,které se měnilo z modrého na červené a zase zpět.Mlha se také valila z pod postele hustě,jako mléko.Světlo osvětlovalo za oknem Kamínka,který zřejmě nic nepostřehl a zřejmě pospával jinak to nebylo možné.  |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Vykulil jsem oči a nadechl se. Julii se evidentně nic nestalo, ale vůbec se mi to nelíbilo. "Juli, neděs se. Jenom si lehneš do mojí postele..." pohladil jsem ji. Nechtěl jsem ji vyděsit hned při probudezní. Ještě rozespalou jsem ji vzal do náruče a přenesl do ložnice. Snad se to nebude opakovat. Musím jít do práce, ta totiž nepočká, ale bojím se ji tady nechat... Uložil jsem ji a přikryl. Snad ještě pořádně dospí. Pak jsem se vrátil do jejího pokoje. Klekl si na kolena s úmyslem kouknout se dolů, co způsobuje tu mlhu i světlo. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona vyskočila na nohy “Vidíš!Já ti to říkala!“řekla znepokojeně. “A když nenajdete způsob,jak ho vyléčit?Co se stane?Umře?“podívala se na Doktora a vypadala opravdu vystrašeně. “Já říkala,že jsme to neměli podceňovat.“mračila se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona vyskočila na nohy “Vidíš!Já ti to říkala!“řekla znepokojeně. “A když nenajdete způsob,jak ho vyléčit?Co se stane?Umře?“podívala se na Doktora a vypadala opravdu vystrašeně. “Já říkala,že jsme to neměli podceňovat.“mračila se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Hmmm….“ zamumlala a objala tě kolem krku a spala dál,když jsi ji položil do své postele,automaticky se přemístila na to nejteplejší místo vytvořené tvým tělem a zachumlala se do peřiny a spala dál.Viděl jsi,jak se Kamínek přesunul před okno v tvém pokoji,málem jsi vyjekl,když jsi ho tam uviděl.Vůbec jsi ho neslyšel. Když jsi se vrátil do pokoje pro hosty světlo už zmizelo a mlha nikde,jen zbytky povalující se u tvých nohou.Rozsvítil jsi,abys dobře viděl pod postel ale jediné co jsi tam našel byli chomáče prachu,zapomenutý plyšový had a stará ponožka. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Co to má jako bejt?? Kde to je? Tak co to bylo? Přece jsem neměl halucinace... Nespokojeně zabručím. Pak mi oči zklouznou na budík na stolku. Kruci. Nestihnu to. Rychle vykonám ranní hygienu a yrazím hned k šatně a začnu se oblékat. Snídani vynechám, příliš jsem se zdržel. Ještě jsem na papír v kuchyni napsal vzkaz pro Julii. A pak jsem vyrazil do práce. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zprávu vyslechnu s naprostým klidem. Vypadá to jako bych o tom už dávno věděl a čekal jsem jenom na to až mi to Doktor potvrdí. Mám jenom několik otázek, otočím se na Doktora. Hrozí slečně Mitchellové něco? Pomáhala mi s ošetřením a taky potřebuji vědět na co si dát pozor při naší budoucí spolupráci. Na chvilku se zahledím z okna na světla venku. Jak dlouho bude trvat, než se ta mutace projeví? Zeptám se přímo. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Za sebou jsi pečlivě dveře zavřel,aby se ti tam nikdo nevloupal a aktivoval jsi všechny ochranná kouzla.Nešlo teď ani,tak o tvé věci,ale hlavně o sestru,ale trochu tě uklidňovalo to,že Kamínek ji pečlivě hlídá. Proč,ale nezasáhl,když se objevilo to světlo a mlha?Třeba si nemyslel,že ji to nějak ohrožuje…nebo to už zažil? Vyšel jsi z domu a první co tě uvítalo,byl nepříjemný zápach na který sis,ale rychle zvykl,proudy lidí a tvorů se nijak neztenčil a ani provoz ve vozovce.Neměl jsi auto,bylo to k ničemu,dvakrát jsi ho měl a vždy ti ho nějak poničili nebo ukradli jen po pár hodinách po koupi. Proto sis osvojil veřejnou dopravu,přišel jsi k vozovce,dost daleko na to,aby tě nějaké hladové auto nespolklo a mávl jsi rukou. Přijela k tobě drožka,kterou nikdo neřídil a jediný živí tvor byl kůň,který se na tebe zadíval a čekal až nastoupíš.Když ses pohodlně usadil “Tak kam to bude?“zeptal se tě kůň a vklouzl zase do proudu vozů. Když jsi oznámil adresu,byla to jen otázka pár minut než dojel na místo,pěšky by to trvalo možná hodinu než by ses prodral ulicemi města. U vchodu firmy tě pozdravil vrátný a otevřel ti dveře a vešel jsi do elegantně zařízené recepce,kde ti za stolem věnovala přátelský úsměv pohledná,prsatá recepční,která se vyžívala v japonských formálních oblečcích a vlasy měla obarvené na červeno,ale kořínky ji už odrůstaly a ty jsi poznal,že je původně hnědovláska.Věděl jsi,že se jmenuje Elis a je původem z Ruska,ale přízvuk jsi v jejím hlase neslyšel.  “Dobrý den pane.Máte tu pár vzkazů.“řekla a položila před sebe na stůl tři složené papíry. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Nesnáším cestování do práce. Vlastní auto je čiré šílenství a tak obvykle jezdím drožkou...no jak se to vezme. Veze mě kůň, ale nic proti němu nemám. Je docela fajn. Pak jsem vysedl před "naší firmou. No, ona není ještě ani tak moje jako jenom mojí matky. Zatím. Vrátnému jsem kývl na pozdrav, i jeho respektuji, protože i on je člověk jako já. Ještě mi vrtalo hlavou, proč na to Kamínek nereagoval, ale asi to už kolem Julie viděl. V recepci mě uvítala Elis. Byla moc hezká, ale já jsem většinou dost spěchal a tak jsem neměl čas věnovat jí delší pozornost. Dneska jsem však dorazil docela včas. Také se na ni usměji. "Dobrý den Elis, s vaším úsměvem je den hned krásnější a děkuji za vzkazy." řeknu a vezmu si papíry ze stolu. Ještě se podívám na Elis, znovu se usměji a zamířím do své kanceláře. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Pokud jeho buňky zvládnou tu přeměnu, tak ne, neumře." Odpovím slečně Mitchellové. Klid, s jakým pan Barley přijal moje informace, mě poněkud překvapuje, ale aspoň se tady nehroutí. "Pokud se krev slečny Mitchellové nedostala do přímého styku s tou vaší, nemělo by jí nic hrozit. Takové a podobné viry se nešíří vzduchem, ale nemůžeme to podcenit. Odpovím a zatěkám pohledem ke jmenované. "Bude třeba udělat krevní testy i Vám, slečno Mitchellová." Než odpovím na další Barleyho otázku, chvíli mlčím. "Prozatím ten vir nepostupuje rychle, ale nedá se vyloučit, že se to změní. Netroufám si odhadnout délku průběhu." Pronesu a hned potom dodám. "Pane Barley, budu vás muset požádat, aby jste zůstal tady, než dokážu přijít na účinnou vakcínu." |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro To bohužel nepůjde, založím si ruce na hrudi a ostře se podívám na Doktora. Mám práci která nesnese odklad. Mohu vám tu ještě nechat trochu krve na rozbor a také vám dát kus z tkáně toho skřeta, ale to je tak všechno. Až dokončím co mám rozdělaného přijdu. Prosím, udělejte testy slečně Mitchellové ať můžeme odejít razně tak ukončím rozhovor, abych naznačil, že pro mě už celá věc skončila. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Pane Barley..." Pronesu a zamračím se. "Jste potencionálním přenašečem toho viru. Pokud ve vaší krvi zmutuje, snadno se může stát, že se začne přenášet i jinak a vy nakazíte svoje okolí. Uvědomujete si to? Nenechám se ani v nejmenším odradit. Pokud on bere celou věc za hotovou, já ne. "Nevím, co máte tak důležitého na práci, že chcete tuto situaci riskovat, ale měl by jste si to ještě rozmyslet." Upozorním ho, ale pak se otočím na slečnu Mitchellovou a vybídnu ji, aby mě následovala. Projdu jedněmi z dveří do ordinace a nachystám jehly a zkumavky k odběru krve. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Jakmile Fiona s Doktorem odejde, vyčerapně se svezu na židli. Zavřu oči a snažím se trochu si odpočinout než se vrátí zpátky z ordinace. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona se na okamžik znepokojeně podívala na Věstce a pak se vydala za tebou. “Omluvte ho prosím.On má prostě příliš silný smysl pro povinnost.Dělám mu teď hodně starostí.Myslím,že ho ten skřet napadl kvůli mně…mám celkem velké výčitky….“nervózně čekala na odebrání krve. “Nechci,aby se mu kvůli mně něco stalo víte?On mě chrání a snaží se mě dostat domů.“vysvětlovala ti,což naznačovalo,že je ve stresu. Vyhrnula si rukáv,aby ji mohl odebrat krev a zatímco jsi ji bral krev seděla klidně,ale hned potom se zase začala vrtět. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Elis se na tebe znovu usmála “Děkuji vám pane.“řekla a viditelně ji tvá lichotka potěšila. Nastoupil jsi do výtahu,který tě vyvezl do třetího patra,kde byli kanceláře a měl jsi tam i svou,cestou jsi si přečetl vzkazy. Postarej se prosím o Julii.Uzavírám jeden výnosný obchod a budu pár dní pryč.Posílám s Julií i chrliče. Máma Nezapomeň že jsi mi dnes slíbil společný oběd! Alie To ti úplně vypadlo z hlavy.Alie byla tvá kamarádka,která měla kancelář naproti tvé a starala se o investice a příjmy firmy. Byli jste dobří přátelé už pár let a ten oběd jsi ji dlužil už tři neděle za to,že jsi ji rozbil její oblíbený hrnek na kafe. Šéfe.Dnes ráno volali kvůli té proklaté židli z holeních kostí zvířat.Tvrdí,že je závadná a chtějí zpět peníze.Při tom,ale když jsme ji jim vydávali byla v pořádku.Zavolejte na tohle číslo 665-854-457. Tala Tak to byl vzkaz zase od tvé sekretářky,která vyřizovala ty věci,kterými nemělo cenu,aby ses zabýval.Byla velice schopná,ale trošku úzkoprsá a měla trochu potíže s alkoholem. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Stál jsem ve výtahu a pročítal si vzkazy. Jasně mami,bez tebe bych na to nepřišel. Nevšiml bych si tak nepodstatné věci, jako je mladší sestra v mém bytě... Ironicky jsem se zašklebil. No jo, ten oběd. Úplně bych na to zapomněl. Alie by mě už zakousla, kdybych to odložil...no nic, aspoň poobědvám v milé společnosti. Zářivě se usměju. Jo, Alie je fajn. S tou židlí je problém? Co se jim s tím sakra stalo? Rozutekly se jim ty holenní kosti nebo co...Grr, musím tam zavolat. Vycházím z výtahu, procházím chodbou až ke své kanceláři. Chci se mrknout za Alií, abych jí potvrdil ten dnešní oběd. Pak půjdu do kanclu a zavolám na to číslo. To nám ten den skvěle začíná... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vešel jsi do kanceláře Alie,která k tobě vzhlédla od počítače.Byla to rozkošná a přímo k zulíbání stvoření. Nebyla člověk,ale lesní víla,která se přizpůsobila a stala se vlastně Městskou vílou.Výškově byla jen nepatrně větší než Julie,ale byla už dospělá i když stále připomínala holčičku než ženu. Kromě výšky,roztomilého vzhledu,dlouhých uší a rohu uprostřed čela vypadala zcela lidsky.Tušil jsi,že by měla mít ještě křídla,ale o tom se nezmiňovala.Měla krátké,elegantně upravené,blond vlasy a velké fialkové oči. “Ahoj.“pozdravila tě a přehodila nohu přes nohu v krátké sukýnce “Takže sis přečetl můj vzkaz?“zeptala se. Klepla něco do počítače a pak se na tebe zase podívala “Tak v kolik půjdeme?“zeptala se zvědavě a podle výrazu v její tváři jsi poznal,že pokud řekneš,že nemůžeš je to tvoje smrt.  |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Znuděně jsi seděla u televize a sledovala nějaký trapný film kde právě probíhala válka upírů s vlkodlaky.Od doby co znáš Noční stranu už žádný horor není pro tebe,tak hrůzostrašný.Hlavně proto,že jsi jednou viděla vlkodlaka,jak leží na rohožce a líně si olizoval kulky. Měli jste prázdniny,ne moc dlouho,jen týden a k tvé smůle Veronika chtě nechtě musela odjet s rodiči na návštěvě za babičkou,kde měla strávit celý mučivý týden. Nebyla jsi z toho nadšená,hlavně proto,že jsi nemohla během té doby vídat Kevina.Babička také vypadla z domu.Tvoje teta,kterou jsi neměla ani trochu ráda,hlavně proto,že neustále kritizovala tvůj vzhled,který podle ní není „vhodný“ pro mladou dámu.Podle ní,by jsi měla nosit nějaký nesmyslný kroj a jediná část těla co může být odkrytá je obličej.No a právě tahle teda dostala infarkt a teď leží v nemocnici a babička nad ní bdí,jako sudička.A už tam byla druhý den.Naštěstí tě nenutila,abys šla s ní. Vypnula jsi televizi a odešla jsi do svého pokoje,kde sis zapnula magneťák a sedla si k počítači kde jsi začala projíždět své oblíbené stránky.Nakonec ses dostala do svého e-mailu kde jsi smazala všechny spamy a začala si prohlížet e-maily které ti přišli. Jeden byl od Veroniky. Ahoj zlato. Tady je to opravdu utrpění.Ta stará špachtle si už ani nepamatuje jak se jmenuji a říká mi Růženko!!! Naštěstí je tu počítač s internetem,který si sem pořídil bratránek pro případy,jako jsem já.Je tu děsná nuda.Vesnice….žádní hezcí kluci a představ si,že po mě chtěli i občanku,když jsem si chtěla koupit cíga a nějaký ten časák…no však víš :D Ani nevíš co bych dala za to být s tebou!Klidně i celou svou zbytku náušnic!No…možná…ale i jen uvažování o tom jasně značí že je to tu peklo.Prosím.Napiš mi,nebo zavolej abych to tu přežila!Pá.Verča. Chudák Veronika.Asi opravdu trpěla. Další e-maili už byli jen reklamy.Na jediné,které jsi se podívala,byli ty co pocházeli z Noční strany.Od té doby co ses tam dostala ti takové věci chodili.Jako,kdyby příchodem tam se ti v počítači něco odblokovalo a on věděl,že tohle ti už může posílat. Byla to další reklamu na klub Jáma co vedli démoni a pak na nějaký koncert Rossignol.Pokusila sis vybavit,kde jsi to slyšela,ale nakonec ses musela podívat na internet,kde jsi zjistila,že to je nějaká nová,hvězda,která teprve ještě bude postupovat nahoru. Najednou tě,ale vylekala rána do okna a za ní další.Opatrně jsi vzala do ruky svou všestrannou basketbalovou pálku a připlížila ses k oknu.Když jsi,ale nenápadně vykoukla zpoza záclony a ulevilo se ti,když jsi spatřila tvého kamaráda Erika.Byl to hezký kluk s dobrým charakterem a díky jeho jemným rysům si ho kde kdo plete s dívkou.Navíc je to gay. Zahlédl tě v okně,usmál se,zamával ti a naznačil ti rukou,abys šla dolů.  |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Ahoj Alie...jistě, že jsem ho četl. Hned ve výtahu, když jsem si vzkazy vyzvedl na recepci." usmál jsem se. Musel jsem polknout, když přehodila nožku přes nožku. Je tak roztomilá...a... "No to záleží jenom na tobě...ten oběd bude podle tebe, jako satisfakce za ten hrneček, co jsem ti rozbil." odpovím a omluvně se jí dívám do očí. "Jen si řekni, dneska budeš šéfem ty." usmál jsem se. V její společnosti mi bylo vždycky moc dobře, byla to opravdová kamarádka a já jsem jí za to byl vděčný. Nemám moc přátel. Vlastně kromě ní asi nikoho. Protože jí věřím. A tiše doufám, že je to vzájemné. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alii se zablýsklo v očích a pousmála se,tušil jsi,že tohle nebude moc dobré.Alie byla někdy až děsivá.A věděla to a tebe moc ráda strašila,aby sis myslel že si vymyslela něco…neobvyklého. “Dobrá…vzhledem k tomu,že jsem měla ten hrneček opravdu moc ráda,tak mě musíš pozvat do Café imaginaire.“usmála se nevinně. Café imaginaire je exkluzivní podnik,kde vám připraví jídla z vyhynulých či vymyšlených zvířat.Jen tak někdo se tam nedostane,musíte mít rezervaci a nebo být eso.A rezervovat si tam místo dalo pěknou práci. Mávla ledabyle rukou a usmála se “No to,aby ses pustil do práce ne?Musíš nám sehnat místa.“koketně na tebe zamrkala z pod dlouhých řas. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Nalepím na jednu ze zkumavek štítek se jménem slečny Mitchellové a podívám se na ní. "Přílis silný smysl pro povinnost máme zřejmě oba dva. Bohužel, zřejmě to budu já, kdo ustoupí. Nemám prostředky, jak ho tady udržet. Přestože může být nebezpečný sobě i okolí. Pokud se rozhodne odejít..." A na Noční straně o životy příliš nejde. Smrt je tu stejně běžná jako dýchání. Ale to vy zřejmě nemůžete vědět... Odpovím ji a pokrčím rameny. "Ale vy si nedělejte starosti, slečno Mitchellová. Určitě přijdu na to, jak ten virus zničit." Pokusím se ji alespoň trochu uklidnit. Musím rychle prostudovat Leigermanovu knihu o virech a podívat se do svých starších výzkumů... Zalepím ji kouskem náplasti ranku po jehle a kývnu ji, že se zatím může vzdálit. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona sklopila pohled “Zkusím ho přesvědčit,aby tu zůstal….ale….pochybuji,že mě poslechne.Vy muži jste hrozný mezci.I tady na Noční straně.“pousmála se a když jsi ji zalepil vpich po jehle,stiskla si na tom místě palcem “Děkuji doktore.“a odběhla. Ty jsi mezitím začal zkoumat její krev,ale div jsi nevyletěl z kůže,když ti Mrtvý chlapec najednou zadýchal na krk.Bylo opravdu děsivé,jak se dokázal takhle někomu vloupat do místnosti a nepozorovaně mu div nevklouznout do vlastních kalhot. “Čí byla ta buchta?“zeptal se a díval se ti přes rameno “Co to děláš?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona se vrátila po necelých patnácti minutách a palcem si tiskla náplast k ruce,aby ji nezačala po vpichu zase téci krev. Přicupitala k tobě a sedla si hned vedle. Chvíli mlčela “Dělá testy…“pronesla a pak se na tebe zadívala. “Měli bychom tady zůstat,jak říkal doktor….“promluvila rychle,že jsi chvíli nevěděl co to řekla “Já vím,že mě chcete dostat domů,dostat své zasloužené peníze a mít to všechno za sebou,ale to,abys kvůli mně umřel to opravdu nestojí za to.“naléhala na tebe s prosíkem. Vzala tě za ruku a stiskla ji “Já bych byla opravdu nerada,kdyby se ti něco stalo.“zadívala se ti na chvíli do očí než je nesměle sklopila. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro V údivu nad takovou důvěrností pozvednu obočí, ale nechám si to líbit. Slyšela jsi Doktora. Zatím neví jak to léčit a kdo ví kdy to zjistí. Může to být zítra, pozítří nebo taky za měsíc i déle a kdo ví jestli tak dlouho vydržím. A když se mi pak něco stane, tak ty budeš dělat co? Zůstaneš tu napořád? Začíná se ti tu líbit nebo co? Poslední větu řeknu více nahlas než bych snad chtěl. Ne, tohle není řešení. Teď jsem ještě v pořádku a proto toho musíme využít a dostat tě domů co nejrychleji dokud ještě mohu, protože čím déle budeme čekat tím horší to bude. Zvednu se a začnu rázovat po místnosti abych si protáhl ztuhlé svaly. Takže až budou výsledky a pokud ti nic nebude, zvedneme se a budeme pokračovat v našem původním plánu. Nejdřív se najíme, nebo aspoň já, protože mám děsný hlad a pak půjdeme najít cestu pryč odsud a uvidíme co bude dál. Možná že budeš moci hned odejít a pak už na tohle budeš vzpomínat jenom ve špatných snech. Otočím se k Fioně zády a dívám se z okna. Na tu druhou možnost nechci raději ani pomyslet, zašeptám. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro A sakra, tak to bude něco exkluzivního... napadlo mě jenom, když jsem se na ni tak podíval. "Café imaginaire??? Ech no...vynasnažím se." zalapal jsem po dechu. Tak tam bych se dostal snad jedině s matkou. A to by se ještě vidělo. Pak jsem se opřel o desku jejího stolu. "Ty mi to neulehčíš, co? Ty potvoro jedna." mrknu na ni a pousměju se. Tohle udělala schválně..měl jsem něco vybrat sám...kruci, to jsem si to zavařil... "A co když se mi to nepodaří....to je dost pravděpodobný." zeptám se. Vím, že necouvne, na to ji znám moc dobře. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona klopila stále pohled na podlahu a v obličeji byla červená,jako rajské jablíčko. Začala šoupat nohama “Já jen nechci,aby se ti něco stalo.“zamumlala v něco co možná měl být vzdor. Pak prudce zvedla hlavu v očích plamínky rozhořčení nad vlastní slabostí “Možná na tohle vše budu vzpomínat jen,jako na něco opravdu ošklivého.Ale na tebe ne.Když si na tebe vzpomenu,tak jedině v dobrém.“řekla snad proto,aby tě ujistila,že ji nejsi protivný a váží si tvé pomoci. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Vložím její krev na sklíčko pod mikroskop a začnu ho štělovat, abych viděl, jestli i ona nemá v krvi ten vir. Když mi ale Mrtvý chlapec zadýchá na krk, vyskočím, jako když do mě střelí. Ježiši Kriste! U svatýho Damiána!" Zaláteřím nespisovně, u mě příznak vážného vyvedení z míry, a chytnu se u srdce. Vyčítavě se na něj podívám a opřu se o desku stolu. "Musíš mě takhle děsit?" Zeptám se ho vyčítavě a zakroutím hlavou. Zhluboka se nadechnu a pokusím se uklidnit. Pak teprve mu odpovím. "Byla to slečna Mitchellová, přišla jsem s panem Barleym. Právě teď testuji její krev na přítomnost viru Vertex Vicis. Určitě si o tom musel už slyšet." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Založila si ruce na prsou,pohodila si nožkou a opřela se do křesla “No…pokud se ti to nepodaří…vyberu si něco mnohem dražšího a ještě těžšího se tam dostat.A budu tě otravovat tak dlouho dokud ti z toho nezešediví vlasy drahoušku.“řekla škodolibě.Ta musela mít ten hrnek ráda. Zasmála se a laškovně ti poslala vzdušný políbek. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Ty mrško..." usmál jsem se na ni. Tam se musím dostat...jakkoli... napadne mě. Polibek jsem zachytil a jen řekl. "Budu se snažit." ještě se usmál a už jsem vyrazil z její kanceláře do své. Sakra, to bude fuška. Vejdu do své kanceláře a rovnou zatelefonuji na číslo kvůli té pitomé židli a pak se pustím do splnění nemožného úkolu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mrtvý chlapec se vesele zasměje “Ty tak legračně nadáváš.“pochválí se za to,jak krásně tě vylekal. A pak se nakloní zase blíže “Jooo….jo znám.Myslím,že jsem to měl včera k večeři.“prohodil a koukal na purpurovou skvrnu pod sklíčkem “I když myslím,že to bylo o něco větší.“dodal zmateně. Mrtvý chlapec,byl dobrý bojovník,nelítostný,chladnokrevný a bezlítostný…ale pokud šlo o základní vědomosti (aspoň o základní pro doktora) tak to bylo pod bodem mrazu. “Hej hej…takže vir?To jsi asi v sedmém nebi což?“šťouchl do tebe. Byl z něj cítit máta,který ti poněkud připomínala tvou mast na nohy,okena a slabě i jar. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Hlavně, že se tak dobře bavíš." Zamručím nevrhle, když se začne tak zvesela smát. "Ale že jsi tohle včera večeřel ti neuvěřím." Prohlásím a zaťukám si na čelo. Pak se znovu posadím za stůl a srdce mi přitom ještě nějakou chvíli tluče jako o závod. "V sedmém nebi budu, až se mi podaří na to vymyslet vakcína. Předpokládám ovšem, že to zabere nějaký ten čas." Prohlásím a zní to nadšeně. "Znamená to ale, že tě nebudu mít pod dozorem." Zarazím se na chvíli a na čele se mi objeví úzká vráska. "Jestli mi zlikviduješ všechny zásoby jaru a okeny, tak uvidíš." Varuju ho, ale jako obvykle nezním moc nebezpečně. Znovu se skloním nad vzorkem slečny Mitchellové a zaostřím. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Nemusíš se z ničeho vynit. Když jsem tu práci bral, věděl jsem jaká jsou rizika, pokud by se mi zdála neúnosná, neseděli bychom tu. Takhle to tady chodí, život tu nemá cenu ani zlámané grešle. Dojdu k Fioně, pokleknu před ní a zadívám se jí do očí. Neboj dobře to dopadne. Jsem věštec nezapomeň, pamatuji si budoucnost. Mirně se posuměji. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “No fakt!Měl!“ohradil se Mrtvý chlapec. Chvíli mlčel “Když tak ti koupím nové zásoby.To se neboj.Já nejsem žádný příživník….navíc pochybuji,že myješ okna a nádobí ty.“ Zadíval ses do mikroskopu a už jen po letmém pohledu jsi viděl,že Fiona je zcela v pořádku. “Navíc jsem v koupelně našel moc zajímavou věcičku.“řekl Mrtvý chlapec pomalu a tak podivným hlasem až ti trnulo. “Od kdy ty potřebuješ mast na hemeroidy?“kdyby ses na něj podíval viděl bys,jak se šklebí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Podezřívavě se na tebe podívala,ale pak se usmála a přikývla “Jen doufám,že toho někdy v budoucnu nebudu litovat,že ti tak bezhlavě věřím.“na chvíli se zamyslela než se k tobě naklonila a políbila tě na tvář. Což tě možná trochu překvapilo. “Omlouvám se.Někdy se chovám opravdu nesnesitelně.“zase zčervenala a ty jsi začínal mít pocit,že k tobě pravděpodobně něco cítí. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Trochu se zamračím. Tohle už nedělej, je to příliš nebezpečné. Postavím se a zadívám se směrem ke dveřím. Snad se tu brzy Doktor ukáže, čas se krátí a musíme toho ještě hodně udělat, navíc si potřebuju zapálit. Pomalu to začíná být nesnesitelné. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zavolal jsi na číslo,které ti nechala sekretářka a v telefonu se ozval nepříjemný mužský hlas,který skoro až k tobě smrděl cigaretovým kouřem. “No to je dost!musel jsi na chvíli odtáhnout sluchátko od ucha,jak tě ten ostrý hlas překvapil. “Ta židle nefunguje!Píšete,že díky ní můžete snít sny jiných lidí,které si vyberete!Ale ta proklatá židle promítá jen zasrané noční můry!“křičel tabákový hlas. “Na tomhle jsme se nedohodly!Chceme ji opravit,nebo navalte zpět prachy!Mi se šidit nenecháme!“zase jsi musel odtáhnout sluchátko. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona se znovu začervená “Promiň.“zřejmě takovou reakci nečekala. Zase klopila pohled k zemi a už nic neříkala. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Ne, ty promiň. Nechtěl jsem aby to tak vyznělo. Jsem trochu v rozpacích. Jenom ti prostě nechci ublížit. Byl bych docela nerad kdyby se ti teď něco stalo. Potom všem. Konečně kdo by mi pak na konci zaplatil. Pokusim se to převést v žert. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Tak už dost, pane. Můžete se dohodnout v klidu a nekřičet na sebe. Když jsem vám ji prodávali, tak fungovala správně. A pokud jde o ty noční můry, patrně si je vybírá sama židle. Bohužel nevím proč. Nebo jste si omylem vybral židli s nočními můrami, tu máme v nabídce hned vedle té s poklidnými sny." nadechnu se. "Pošlete nám ji zpátky a my se na to podíváme. Pokusíme se ji opravit, případně vám ji vyměníme za tu bez nočních můr. Doufám, že vám tato odpověď bude dostačovat. Víc pro vás v tuto chvíli udělat nemohu." odmlčím se. Ten chlap je příšernej...grrr... |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "A kdo si myslíš, že by to za mě dělal? Máš pocit, že si na to někoho najímám nebo že mi tady Joanne dělá i služku?" Zeptám se ho a posadím se ke stolu. Zaujatě začnu štělovat mikroskop a nezvednu hlavu ani ve chvíli, kdy začne mluvit o té moc zajímavé věcičce. Přejede mi mráz po zádech, že objevil,co doopravdy neměl. ale pak si oddechnu. "Hemeroidy jsou nemoc způsobená sedavým způsobem života a špatnou životosprávou. Naštěstí jsem lékař a dokázal jsem si poradit. Už tu mast nepotřebuju. Jestli ti chutná, můžeš si ji sníst." Otočím se na něj a přátelsky se usměju. "A teď se prosím znovu vytrať. Musím ještě vzít krev panu Barleymu." Vybídnu ho a zatěkám pohledem směrem ke dveřím, co vedou na schodiště. |
| |
 | soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Zamyslím se nad tím. Musím si opravdu bez nadšení přiznat, že mě ke Straně něco táhne možná i víc, než ke společnosti Veroniky. Povzdechnu si. Kdybych aspoň viděla Kevina, ale takhle? Ach jo. A tak se dál probírám zbylými e-maily, s jemným úsměvem na rtech, ve kterém se však skrývá i něco málo strachu, protože dostat takový výhružný e-mail z noční strany by nebyla žádná legrace. No, ne, že by tohle byla, ale aspoň to není škodlivé. Hluk.. a.. Erik. Eriku? hlesnu tiše v duchu, také se na něj usměji a oplatím mu také zamávání. Navíc ještě kývnu na souhlas a naznačím, že budu spěchat. Odložím pálku a trochu zazmatkuji. No tak, klid. Je to Erik. Ne Kevin. Jsem z něj úplně zpitomělá, je to hrůza. Ahh, Kevine.. Vybaví se mi jeho tvář i tělo, a k mé smůle se mi vybaví také jeho chování vůči mě. Chvilkový smutek rychle zmizí a se prohlédnu v zrcadle. Tohle bude dobré.. Co nejrychleji seběhnu dolů, vyběhnu ze dveří a klopýtnu.. jen tak tak nespadnu. Zastavím se, vesele se na Erika usměji a znovu mu zamávám. Ahóóój! Konečně někdo, koho vidím ráda! Zazubím se a opráším si z jednoho rukávu neviditelná smítka, přičemž se dost okatě rozhlédnu podzřívavým pohledem, který stejně okatě hledá Kevina. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Chvíli bylo v sluchátku ticho,jen nějaké vzdálené hlasy dokazovalo to,že se s někým domlouvá. “Tak dobře…pošleme ji zpět.“a zavěsil. Také jsi zavěsil a začal shánět místo v té proslulé restauraci,k tvému štěstí jsi místo sehnal.Ale až po třech hodinách snažení a rozhazováním jménem tvé matky. Nakonec jsi zamluvil stůl pro a za hodinu jste tam měli být.Museli jste tam být přesně,jinak rezervaci zruší a dají stůl někomu jinému. Bylo načase,abys vyzvedl Alii a vypravili jste se tam. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Neomlouvej se…měla jsem si to uvědomit.“potřásla hlavou a červeň z jejich tváří se trochu zmírnila. Nad tvým žertem se pousmála “No jistě….proč já čekám,že to bude jinak?“odfrkla si znechuceně,ale v očích ji bylo vidět pobavení. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mrtvý chlapec si odfrkl “To máš z toho,že furt studuješ a zkoumáš a vůbec se nebavíš…sedíš a čumíš do toho svého mikroskopu…myslím to s tebou dobře příteli.Vždyť už oči máš zkažené…přísahám,že jednou tě ně několik dní vytáhnu na flám a pak jsem teda zvědavý jestli budeš mít ještě chuť sedět a přihodit si další hemeroidy.“podle zvuku jsi poznal,že se z lahvičky opravdu napil. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Jiný už nebudu, po dlouhé době se zase nahlas zasměji. Jsem rozený cynik a často používám humor v těch nejnevhodnějších situacích. Sednu si do žilde vedle Fiony a nátáhnu před sebe nohy. Doktorovi to nějak dlouho trvá, doufám, že to není špatné znamení. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zavrtěla hlavou “Budu si na to muset zvyknout.“pronesla a pak se zadívala na dveře,pokrčila rameny “Nestahuj kalhoty,když brod je ještě daleko….mysleme na veselejší věci..jako třeba….hm…přátele,postel….ponožky?“navrhla. Ale čelo se ji tak,jako tak stáhlo starostí. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Hm, postel... zasním se. Jedna by se tu teď hodila, nebo alespoň pohovka, kde bych se mohl nátáhnout. Opatrně si promnu rameno, ve kterém to začiná nepříjemně škubat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Erik se na tebe radostně usmál,přiklusal si to k tobě a přátelsky tě objal. Erik byl opravdu pěkný a bylo ho škoda,ale slyšela jsi zvěsti,které tvrdili,že není zase až tak velký homosexuál.Prý před rokem měl něco s holkou,ale to byli jen fámy.A on se k tomu nikdy nepřiznal. Když tě Erik pustil řekl Ahoj Kami.Konečně nějaká civilizovaná tvář.“oplatil ti pozdrav “Zdá se,že oba nemáme moc dobrej den co?“ušklíbl se. Podle jeho výrazu a smutku v očích jsi poznala,že měl zase roztržku doma.Jeho rodiče nemohli stále nějak jeho jinou orientaci skousnout. “Mám na tebe jednu velkou prosbu…nemohl bych se u tebe na nějakou dobu schovat?Doma je to teď k nevydržení.Musím se na nějakou dobu ztratit než se uklidní a ty jsi jediná,která nikam neodjela…“prosí tě. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Můj zrak je bohuřel genetická indispozice. Můj otec nosil brýle, jeho otec nosil brýle a tak dál... Pokusím se mu naznačit, jak to je doopravdy, ale mám takové tušení, že si říct nedá. "Navíc, já se bavím tím, že zkoumám." Pokusím se mu oponovat. Pak si posunu brýle na nose a podívám se na hodinky. "Podívej, já vím, že to se mnou myslíš dobře, ale teď na tvoje rady není vhodná chvíle. Musím ještě něco zařídit." Pronesu smířlivě a doufám, že ho to moc neurazí. Nemůžu ovšem vykecávat s ním, když na mě v ordinaci čeká pan Barley a určitě už má okousané nehty do krve, co mi to tak dlouho trvá. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Odpovědi se ti však už nedostalo.Ohlédl jsi se a zjistil,že Mrtvý chlapec je zase v trapu.Kdo ví jestli tvou odpověď slyšel nebo ne.Možná by nebylo od věci mu kolem nohy přivázat rolničku. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Židle z holenních kostí zvířat je vyřešena a oběd taky. Můžu si to odškrtnout ze seznamu úkolů. Vysílením padnu do svého koženého křesla. To zařizování mě stálo spoustu sil, ale nakonec se mi to povedlo. Jednou nebudu muset šermovat jménem svojí matky, ale bude stačit to moje. Jenom moje jméno. Budu eso. Jo, budu. Vydechnu si a pak se podívám na hodiny. Kruci, je načase vyrazi jinak nám zruší tu rezervaci. Sbalím si věci, hlavně kreditku, abych měl čím zaplatit. Cestou z kanceláře se zastavím za Talou. "Talo, tu židli jsem vyřešil. Pošlou nám ji zpátky. Nechte ji opravit nebo jim ji vyměňte. Nashle." řeknu a jdu za Alií. Klepnu na dveře a nakouknu dovnitř. "Alie, můžeš mě pochválit. Mám pro nás rezervaci do Café imaginaire, přesně jak jsi chtěla. Je potřeba už vyrazit, abychom to stihli. Jinak ji zruší a už se tam nedostaneme. Hm?" zeptám se. Zářivě se usmívám. Jsem hrdý, že se mi to podařilo. Tohle jméno budou jednou vyvažovat zlatem. To přísahám. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Dokončím poslední test, pečlivě uklidím vzorky krve a pak projdu dveřmi do čekárny. Podívám se na pana Barleyho a poté i na slečnu Mitchellovou. "Omlouvám se, že to trvalo tak dlouho. Teď si ale můžeme být jisti, že vy, slečno Mitchellová, jste tím virem nezasažena." Ujistím ji s mírným úsměvem. "A vy, pane Barley, pořád jste si to nerozmyslel?" Zeptám se a podívám se po jmenovaném. "Pokud ne, poprosím vás, aby jste svolil ještě k jednomu odběru krve." Prohlásím a pokynu mu hlavou směrem k ordinaci. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Když uslyším tu dobrou zprávu trochu se uvolním, pomalu se zvednu ze židle a zadívám se Doktorovi do očí. Nerozmyslel, prohlásím jistě. Pomalu vydám za Doktorem, s rukama vraženými hluboko do kapes kabátu. Ve dveřích se ještě otočím na Fionu, krátce zavrtím hlavou a pak už mizím směrem k ordinaci. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tala vzhledla od vašeho katalogu a aniž by přestala telefonovat,kývla na tebe že rozumí a zamávala na tebe rukou,jakoby tě odháněla pryč. Tvá sekretářka,byla velmi mladá a nikdy jsi ji neviděl v sukni,byla i pěkná,ale poněkud zakřiknutá a divoká.A podle mírně zarudlých očí jsi poznal,že včera zase chlastala jako duha.Bohužel měla s alkoholem problémy.  Když jsi vešel do kanceláře Alien sundala odhalené nožky v punčochách ze stolu a zadívala se na tebe.Když jsi ji potvrdil,že máte opravdu rezervaci pusinka ji spadla skoro až na prsa “Jůůů!“vyskočila nadšeně a přišla k tobě,objala tě “Ty jsi šikulka.Vážně.Po pravdě jsem nečekala,že to zvládneš.Čekala jsem,že přijdeš se schlíplýma ušima a nakonec bychom šli do Hawkovy kavárny.“pustila tě,obula si lodičky a vzala si sako. “Tak půjdeme borče?“ usmála se. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Tušil jsem to." Odpovím a na čele se mi znovu objeví úzká vráska. Dále to ale nerozvádím a urychleně provedu odběr do dvou zkumavek, které řádně označím. "Udělám, co budu moct, abych našel vakcínu. Až dokončíte tu svou práci, a pokud toho budete ještě schopen, vraťte se sem." Vybídnu pana Barleyho a poté se spolu s ním a učtem vrátím do čekárny ke slečně Mitchellové. "Váš účet, dole mi to prosím podepiště." Podám ji lístek i s propiskou. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zvedáme kotvy, pobidnu Fionu k odchodu. Sám už stojím mezi dveřmi a nervozně v ruce převaluji zápalky. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona vstala a prohlédla si lístek,pak pokývala hlavou a podepsala “Děkuji vám Doktore za pomoc.“řekla upřímně a pohlédla na Barneyho “Nashledanou.“stiskla Doktorovy ruku a vydala se za Věštcem. Doktor je vyprovodil ke dveřím. Tam se Fiona zarazila “Barney….neměli bychom dát Doktorovy nějaký kontakt na nás…kdyby se o tom viru něco dozvěděl nebo našel vakcínu?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona vstala a prohlédla si lístek,pak pokývala hlavou a podepsala “Děkuji vám Doktore za pomoc.“řekla upřímně a pohlédla na Barneyho “Nashledanou.“stiskla Doktorovy ruku a vydala se za Věštcem. Doktor je vyprovodil ke dveřím. Tam se Fiona zarazila “Barney….neměli bychom dát Doktorovy nějaký kontakt na nás…kdyby se o tom viru něco dozvěděl nebo našel vakcínu?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Pokud chceš... lehce pokrčím rameny. Já telefon nepoužívám, takže je to jenom na tobě. Opřu se o zárubeň dveří a vyčkávám jak se Fiona rozhodne. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona se zamračila,zahrabala v kabelce a vytáhla mobil “Fungují tu vůbec mobily?“ zeptala se,ale když má signál pokrčila rameny “Mohu vám tedy dát telefonní číslo?Aby jste nám mohl když tak dát nějak vědět?zeptala se Doktora. “Barney….když tu mám signál…mohla bych zavolat domů ne?“koukla se na Věštce s poněkud překvapeným výrazem. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona se zamračila,zahrabala v kabelce a vytáhla mobil “Fungují tu vůbec mobily?“ zeptala se,ale když má signál pokrčila rameny “Mohu vám tedy dát telefonní číslo?Aby jste nám mohl když tak dát nějak vědět?zeptala se Doktora. “Barney….když tu mám signál…mohla bych zavolat domů ne?“koukla se na Věštce s poněkud překvapeným výrazem. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "To je dobrý nápad, slečno Mitchellová." Odpovím ji a rychle začnu hledat po kapsách nějaký kus papírku, abych si to číslo mohl napsat. Po chvilce vytáhnu z jedné strany popsaný lístek. Na okamžik se zatvářím překvapeně, co jsem to vůbec našel a hned poté se podívám na slečnu Mitchellovou, že jsem připravený si číslo napsat. Její otázky k panu Barleymu si vůbec nevšímám. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Nadiktovala Doktorovy číslo “Kdyby jste tedy zjistil něco nového klidně hned zavolejte.“usmála se a zase mobil schovala. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Nadiktovala Doktorovy číslo “Kdyby jste tedy zjistil něco nového klidně hned zavolejte.“usmála se a zase mobil schovala. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zkuste to, s tímhle já zkušenosit nemám. Do elektroniky nefušuju, jakmile jsem venku okamžitě si zapálím a slastně potáhnu. A teď jdeme, času jsme ztratili více než dost. Vykročím na cestu a ani se neohlednu zda mě Fiona následuje. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Tala vypadala jako po pořádným flámu. Někdy bych jí měl nabídnout léčení. Tohle ji zničí. Alie měla obrovnskou radost. Podcenila mě. "Teda ty bys mě tak podcenila? Tss...Moje jméno má přece nějakou váhu..." zavrtěl jsem hlavou a udělám uražený obličej. V zápětí se usměju. "Jistě madam, jak račte." udělám poslužný obličej a nábídnu Alii rámě. "Jdeme" zasměju se. Ten borec mi perfektně nafoukl ego, dělalo mi radost, že mi tak řekla. Přeci jenom, s Alií k sobě máme dost blízko a takové pošťuchování nebylo na závadu. Měl jsem ji moc rád. Byla to moje dobrá kamarádka. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vedl jsi ji ulicí,zatímco ona se držela tvého předloktí a vesele štěbetala o všem možném a o ničem. Nezapomněl sis připnout svůj odštěpek z jednorozčího rohu,který jsi nosil jako špendlík.Jednorozčí roh je velmi dobrý v odhalování skrytých jedů. Do Rickova Café imaginaire se vcházelo prostými,skoro anonymními dveřmi,které se krčily ve výklenku pod diskrétním ručně malovaným vývěsním štítem.Jakákoliv reklama byla zbytečná.Dveře byly očarované,aby dovnitř pustily jen hosty s potvrzenou rezervací,celebrity a ty,kdo byli s Rickem mimořádně zadobře.A ty jsi Ricka znal.Ne sice nijak zvlášť dobře,ale právě ty jsi s ním vyjednával některé obchody. Na Alii viditelně udělalo dojem,když se před vámi dveře otevřeli dokořán,sotva ses jich dotkl konečků prstů.Jakmile jste jimi prošli,zjistili jste,že se nacházíte na mýtině uprostřed džungle.Kousek holé písčité půdy obklopený vysokými stromy deštného lesa hustě propletenými liánami a jinými popínavými rostlinami kam oko dohlédlo.Ne že by dohlédlo nějak daleko,koruny stromů zastínily většinu světla a stín mezi stromy byl černý,jako tuš.Ze všech stran se ozývaly nejrůznější zvířecí zvuky,houkání,vytí a občasné zaječení tu a tam prostřídané hlasitým vrčením nebo křikem.Vzduch na mýtině byl horký,suchý a naprosto nehybný.Bylo to zkrátka,jako byste byli na skutečné mýtině v pralese,a možná že ano.Tohle je konec konců Noční strana. (Nikdy se nestalo,že by se na mýtině objevilo nějaké zvíře z džungle.Všechna se patrně zcela oprávněně bála,že budou snědena.) Vrchní číšník sledoval jedovatým pohledem,jak vedeš Alii kolem dlouhé řady lidí čekajících,až se uvolní stůl.Někteří si něco rozčíleně mumlali,když jste kolem nich procházeli,ale nic víc nepodnikali.Zastavili jste se před vrchním. Byl to malý,podsaditý muž nacpaný v dokonale střiženém smokingu,který byl příliš dobrý,a ve tváři měl výraz svědčící o konečném stádiu obzvlášť úporné zácpy. Docela určitě by ti rád řekl,abys táhl do pekel,a zavolal vytahovače,aby tě tam nasměrovali,ale naneštěstí pro něj jeho šéf stál nedaleko.Asi tu neměli moc rádi ty lidi,co musí mávat lidem před obličejem něčími jmény,aby se někam dostali. Někteří lidé v řadě doslova syčeli znechucením nad tak nehoráznou protekcí bez sebemenšího pokusu o úplatek. Rick je ignoroval a pozdravil tě kývnutí hlavy.Nějaké potřásaní rukou,to není jeho styl.Odněkud vyštrachal úsměv pro Alii,ale to každý.Alie byla ten tip ženy,která je hned každému sympatická a příjemná. Na sobě měl drahý,elegantní smoking,který ostře kontrastoval s jeho drsňáckým obličejem. Ještě jsi ho neviděl bez cigarety v koutku úst a o oddělení pro nekuřáky se v jeho podniku nikdy ani neuvažovalo. Rick tě sjel kritickým pohledem “Ty jsi byl vždycky na holčičky Carlo.“neodpustil si vtípek na tvou adresu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když Fiona s Věštcem odešli pevně jsi za nimi zavřel dveře a vrátil se do ordinace.V domě bylo ticho a neměl jsi vůbec páru o tom,kde momentálně Mrtvý chlapec je,ale doufal jsi,že kouká dole na televizi. No však on se zase objeví až bude něco chtít,nebo si popovídat o svém novém objevu v tvé koupelně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona se rozloučila s doktorem a spěchala za tebou.Chvíli mlčela než se zeptala “Kam se vydáme teď Barneyi?“chtěla vědět a rychle se vyhnula nějakému muži co se plazil po zemi.Nechápavě ho sledovala,dokud ji nezmizel z očí.Dav kolem vás byl stále více houstnout a Fiona tě pro jistotu chytla za ruku,aby jste se od sebe neoddělili. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Do první restaurace na kterou narazíme, pátravě se rozhlédnu kolem, jestli nás někdo nesleduje. Mam hlad i žízeň. Ty ne? Zeptám se Fiony, náhodně zvolím nějaký směr a vydám se po ulici. Snažím se jít rychle, ale tak aby mi Fiona ještě stačila. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Dorazili jsem včas. O samootvíracích dveřích jsem věděl, takže mě to nepřekvapilo ale Alii ano. Prostory, pokud se to tak dá nazvat, byly úžasné. Pravá džungle, mýtina se stoly. Vrchní byl obeznámen se způsobem, jakým jsem se dostal rezervaci. Viděl jsem na něm tev vztek. I čekající byli rozčilení, že jsem se sem dostal bez úplatků, ale pouze máváním jménem. Svojí matky. Užívám si jejich pohoršení. Přeci jenom nepočítám, že sem budu chodit často. Jestli ještě někdy. Aspoň prozatím. Myslím, že mi dost pomohlo, že se znám s majitelem. Vyřizoval jsme pro něj nějaké obchody a od té doby spolu máme přátelský vztah, pokud se to tak dá říct. Možná spíš lepší známí. Pak jsme zahlédli Ricka. Naštěstí stál dost blízko, takže jsem poměrně rychle unikli ze spárů vrchního. Kývnu mu zpátky na pozdrav. Zdálo se, že se mu líbila Alie, ale ona se líbí každému. Je milá, sympatická a člověk, či jakákoli jiná bytost, ji musí mít rád. Rick byl stejný jako vždycky. Ani během obchodu si neopustil jízlivé poznámky. Na poznámku o holčičkách jsem nasadil lehce pobavený úsměv. No ani se mu nedivím. Nikdy mě neviděl s normálně vysokou ženou. Julie je malá holka a Alie je víla. Ta nemůže mít 180 centimetrů. "Taky tě rád vidím Ricku, ale myslím, že ti slábne zrak." pousmál jsem se. "Dovol, abych ti představil můj doprovod. Ricku, tohle je moje kamarádka Alie. Alie, to je Rick, majitel." představím je. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Rick kývl Alii na pozdrav,než ti odpověděl “Když to říkáš Carlo.“ Rick vás odvedl k jednomu volnému stolu na protější straně mýtiny.Lidé sedící u stolu.které jste míjeli,natahovali krky,aby si vás prohlédli . Rick přidržel Alii židli,zatímco tebe nechal,aby ses o sebe postaral sám.Půvabné mladice mají zkrátka svoje privilegia.Ubrus byl bílý jako padlý sníh,stříbrné příbory se blýskaly a slánka s pepřenkou byly prakticky umělecká díla. Ručně psaný jídelní lístek byl tak velký,že se dal zvládnout jedině oběma rukama.Rick chvíli postával poblíž,aby se ujistil,že máte všechno,co potřebujete,pak si vzpomněl,že má něco na práci jinde,a odspěchal.Rick se se svými zákazníky ze zásady nepřátelí.Vlastně byste u něj mohli jíst celé měsíce a ani ho nezahlédnout,a přesně tak mu to vyhovovalo.Alie se na tebe rošťácky usmála přes horní okraj obrovského jídelního lístku. “Stůl na požádání u Ricka?Tak to tedy zírám.“ Vedle každého stolu stál věšák na kabáty,vysoký rokokový výtvor z mahagonu,protože zákazníkům se nelíbila představa,že by měli mít svoje svršky a tak podobně z dohledu,někde,kde by se k nim mohli dostat jejich nepřátele.Paranoia je na Noční straně běžná součást života,a nikoliv bezdůvodně. Alie bezstarostně odhodila svůj baret na věšák.Zahloubali jste se do jídelních lístků,Alie si tiše pohvizdovala a pak se na tebe znovu podívala přes horní okraj lístku. “To je hodně zvláštní menu Carlo.Kde to všechno bere?Polévka z očí Gorgony?Möbiovské myši?“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Rozloučím se se slečnou Mitchellovou a pečlivě za ní zavřu dveře. Pak se rychlým krokem vydám do ordinace. Postavím vodu na kafe a, vědom si toho, že tohle bude dlouhá noc, udělám ho celou konvici. Pak do speciálního sáčku uložím zkumavky s krví pana Barleyho a vydám se po schodech do laboratoře. Odložím tam všechny věci na jeden ze stolů a zamířím do knihovny na boku místnosti. Hledám nějaký svazek o virech a svoje staré výzkumy, abych z nich mohl vyčíst nějaké poznámky. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Ještě než jsem si sedl, pověsil jsem si na věšák plášť. Tahleta paranoia Noční strany je někdy dobrá. I moje matka má dost nepřátel a ani se tomu nedivím... Koukal jsem do jídelního lístku a skoro přes něj neviděl na Alii, a to jsem mnohem vyšší než ona. "Tak jednoduché to teda nebylo, ale když jsem ti to slíbil..." pousmál jsem se a pokrčil rameny, ikdyž to nemohla vidět. Dál jsem si prohlížel jídelní lístek a pak na mě Alie promluvila. "No něco málo mu dodáváme i my, ale většinu má z jiných zdrojů. Myslím, že z džungle. Aspoň to předpokládám." řeknu a kývnu směrem k hustému porostu, který nás obklopoval po obou stranách. Sám nevím odkud to bere, ale nemám pocit, že bych to potřeboval vážbě vědět. Musel jsem se pro sebe trochu pousmát. Tak polévka z očí Gorgony se mi zdála docela jako risk. Přeci jenom Gorgona ničila své nepřátele pohledem a kdoví, jestli by neudělala vyjímku, ikdyž jsem jí nic neudělal. Aspoň myslím. "Alie, takže výběr menu bude na tobě, protože tento oběd je podle tvých přání." usměju se na ni. V duchu se modlím, aby nedostála své povaze a nevybrala něco šíleného, ale určitě ti tak dopadne. No co, dlužím jí pořád ještě oběd, tak kvůli tomu něco vydržím. Podívám se na Alii a zvednu obočí. Čekám, co nám vybere. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Přikývla a zase se zahloubala do jídelního lístku. Objevil se číšník a shlédl na vás z výšky své důstojnosti.Byl to dokonalý obří tučňák i s tenoučkým knírkem a opovržlivým výrazem v oku.Významně se zadíval a vaše jídelní lístky a pak znuděným hlasem odrecitoval dnešní nabídku. “Chobotnice už je pryč,ale věříme,že se nám podaří ji znovu polapit.A nechtějte chameleóna,protože ho nemůžeme najít.Dnešní specialita je dlouhé prase,protože jeden ze včerejších hostů neměl na zaplacené účtu.“ Alie se na tebe překvapeně podívala “To má být vtip?potřásla svou blonďatou hlavou “Druhisto!“zasyčel číšník. “Kde jsou tu vlastně kuchyně?“zeptala se Alie a rozhlédla se po mýtině. Na to ji odpověděl tučňák “To ví jenom Ricky.A ten o tom nemluví.Tuším,že kdyby zákazníci viděli,v jakém stavu kuchyně jsou,už by nedokázali sníst nic,co tady udělají.“ V tomto okamžiku jste byli vyrušeni celým houfem lumíků,kteří prchali z Rickovy neviditelné kuchyně.Vyhrnuli se z podrostu a na okamžik zaplavili mýtinu jako chlupatý příliv,zatímco hosté pištěli,křičeli a zvedali nohy.Lumíci šplhali na židle,stoly a dokonce i na spodní větve dolů a pak se v souladu s lumčí tradicí vrhali dolů.Alie je nadšeně povzbuzovala. “Koukni se,támhleten má padák!A tamten rogalo!Do toho,prcku,ty to dokážeš!“ Během několika chvil bylo po všem.Lumíci se rozptýlili po okolní džungli a vítězoslavně při tom pištěli (něco v tom smyslu,že Rick má jenom jedno varle). Hosté se zase usadili.Nikdo za nimi neběžel,aby je pochytal.Lumíci byli na jídelním lístku vždycky (jsou moc dobří s nádivkou ze sarančích nožiček a limetkovou omáčkou) a další už byli určitě na cestě.Lumíci se množí,jako by měl zítra nastat konec světa,a pro spoustu z nich taky nastane. Alise se znovu vrátila k pročítání jídelního lístku a při tom pozorovala obřího tučňáka,kterému teď lehce cukal koutek oka. “O steacích z doda nemůže být řeč.“doporučila Alie “Ty jsou jenom pro turisty.Chutnají strašně bez ohledu na to,jakým druhem omáčky se to tenhle týden zrovna snaží zamaskovat.Co třeba…omeletu z ruššího vejce?Její dost pro čtyři lidi.Ne?No,vždycky si můžeme dát žvatlaví drůbky.Podávají se s boroly,ale ti jsou vždycky trochu chrudošiví….Dnešní specialita je chiméra?Smažený mamut,toho bývají velké porce.A co třeba hydra?“četla nahlas to co ji zaujalo. Nakonec jste se oba dohodli na drakoburgrech (samozřejmě flambovaných) s čerstvým salátem,aby jste udělali i něco pro své zdraví.Jako zákusek jste si dali zmrzlinu Šklíba. (Jelikož potom zmizí,netloustne se po ní.) Sotva jste si objednali,jídlo bylo tu,horké a kouřící,na servírovacím vozíku vám ho přivezl obří tučňák,který měl na prsou jmenovku s nápisem AHOJ! JMENUJI SE…ODPREJSKNI TURISTO. Vsadil by ses,že Rickl má v kuchyni věštce.Tučňák si opovržlivě odfrkl a zanechal vás vašemu jídlu. Pomocí třísky z jednorožčího rohu jsi nenápadně zkontroloval svou i Aliinu porci. Po jedu ani stopa. oznámil hlas v tvé hlavě otráveně Ale množství kalorií vysoce převyšuje tvou denní dávku a taky je to příliš slané.Myslel jsem,že jsme se domluvili na dietě? Dračí maso bylo lahodné.Skvěle prouzené.Kolem vás tiše šuměla konverzace.Bylo to všechno velice civilizované.Když se drakoburgery a salát proměnily v pouhou příjemnou vzpomínku,uvelibili jste se pohodlně na židlích a čekali jste na zákusek.Přinesli ho okamžitě – jak jinak- a tučňáci číšník rychle uklidil použité talíře.Potom vám přinesl účet. (Obsluhu nezapočítali.To by si nedovolili.) Když číšník odešel,důvěrně se k tobě Alie naklonila a vzala tě za ruku “Carlo….“začala pomalu a ty jsi nevěděl jestli se radovat nebo se bát “Ty jsi vždy měl přehled o nejnovějších módních trendech.Vidíš toho gentlemana v tmavě modrém obleku a starosvětské vázance,co sedí dva stoly od nás?Co to má k čertu znamenat?“ Muž ,o kterém mluvila,měl uprostřed čela díru,která vedla skrz jeho mozek a ústila vzadu na temeni,takže měl vlastně malý tunýlek přes celou hlavu.Člověk se mohl podívat skrz,i když jsi se snažil to nedělat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Rád by jsi mohl říci,že jsi se mohl soustředit na práci,ale to ticho tě znervózňovalo.Mrtvý chlapec nebyl ten tip „člověka“ který by dokázal delší dobou sedět klidně.Myslel sis,že už se dávno neslyšně za tebou objeví a zase tě vyděsí k smrti a bude se bavit,jako dítě které je poprvé na pouti. Ale nic se nedělo a tobě se už ježili chloupky na krku a zarazil jsi hlavu mezi ramena,jak jsi každou chvíli čekal útok. Ale stále se nic nedělo a ty ses už nedokázal vůbec soustředit a to jsi zběžně pročetl jed tři kapitoly. Když se Mrtvý chlapec tak dlouho neobjevoval znamenalo to jen jednu věc. Našel si něco opravdu zajímavého na hraní a to byli většinou problémy. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona přikývla a začala se také rozhlížet.Najednou tebou,ale škubla až jsi ztratil rovnováhu a ty jsi na jedné noze poskakoval za ní zatáhla tě o takové té typické uličky,kde si uchylové a vrahové číhají na své nebohé objeti. Než jsi stačil se rozčílit zakryla ti svou hebkou rukou pusu a kývla do davu,chvíli jsi hledal než jsi našel to co ona.Prodírala se tam její dvojnice,teda starší verze jí samotné.Jak je vůbec možné,že ji vždy najde?Musela používat kouzla,ale tvoje Fiona neuměla ani přihlouplý trik s odděleným palcem. Zatáhla tě hlouběji do uličky,aby jste se vyhnuli střetu s dvojnicí a najednou se něco změnilo.No ne jen něco,ale určitě.Najednou byl poněkud svět…rozmazaný a hlava se ti motala,jako by jsi strávil několik hodit točením se dokola. Oba jste překvapeně zamrkali “Připadám se,jako bych stála ve chcíplém psovi.A nemyslím to metaforicky.“ú zkost v jejím hlasem byla naprosto zřejmá. Svět kolem vás se znovu zaostřil,ale hlava se ti nepřestala motat.Byli jste obklopeni temnotou a opíral jsi se o drsnou cihlovou zeď.Vzduch byl horký a parný,ale co tě zasáhlo nejvíce,byl ten příšerný puch. Husté,organické miasma se vznášelo všude kolem,nedokázal jsi vypudit z hlavy tu směsici kouře,potu a exkrementů. Stáli jste v té samé temné uličce osvětlené teď hořícím lidským tělem v železné kleci pověšené na řetězu.Plameny už pohasínaly,jen tu a tam zatančily nad zčernalými pozůstatky člověka.Obě strany uličky tvořila velice hrubá cihlová zeď posetá černými skvrnami mouru a zem byla udusaná hlína pokrytá pestrou směsicí čerstvých výkalů a jiných ještě odpornějších odpadků.Na zeď někdo napsal Dragon se vrátí! a zdálo se,že to udělal docela nedávno. Fiona vylezla z toho,co bylo opravdu pozůstatky mrtvého psa a teď si otírala boty o zeď.V tváři byla bledá a možná trochu i zelená.A tušil jsi,že až si všimne hořící mrtvoly bude to ještě horší. “Kde to jsme?Jak jsme se sem dostali?“zeptala se hodně vystresovaným hlasem. Ale ty jsi věděl co se stalo.Ne teda kde jste ale jistě jsi věděl,že vás Fiona omylem zatáhla do Časového skluzu. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Jsme v časovém skluzu, vysvětlím Fioně. A poměrně čerstvém, protože tu nikde není výstraha. Autority na to většinou davají pozor. Rozhlížím se kolem, ale zdá se, že přímé ohrožení zatím nehrozí. Ale co dál? Otočím se na Fionu. Zkusíme se vrátit zpátky a riskovat střenutí s vaší dvojinicí nebo zkusíme najít jíný východ? Nebezpečné je to tak jako tak. Nahlé se silně rozkašlu a určitě to není jenom tím puchem kolem. Za chvilku záchvat přejde. Kouknu s ena kapesník, kterým jsem si zakryl ústa. Je naněm několik nachových kapiček. Rychle kapesník schovám než si toho Fiona všimne a tvařím se že se nic neděje. Nuže? Vyčkávám až se Fiona rozhodne. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zamířila ke konci uličky a pouličnímu ruchu,který k vám odtamtud doléhal,až ji podpatky vlhce mlaskaly pod nohama.Zastavila se na rohu uličky ve stínu a opatrně nahlédla za ně,ty jsi ji mimoděk následoval.Uviděli jste rušnou ulici,po které se pohybovali hlavně pěší.Smrad,který se odtamtud k tobě donesl,byl ještě intenzivnější.Spolu s ním se k tobě donesl hluk tvořený směsicí lidských hlasů promíchaných se zvířecími a občasnou srážkou povozů tažených koni nebo voly.Rozhodně jste byli v minulosti. Okolní budovy byly většinou hrázděné nebo polohrázděné a nanejvýš dvě patra vysoké,hranaté krabice se stěží postřehnutelnými stopami románské architektury. Stylově patřily spíš do keltské doby,možná se saskými vlivy a celou spoustu věcí,které jsi nepoznával.Chodníky tam nebyly,jen dva husté proudy hemžících se lidí po stranách blátivé cesty.Dopravní ruch uprostřed nebyl o mnoho rychlejší a zajišťovali ho většinou koňské potahy a primitivní vozíky skřípaly tlačené stejně primitivními lidmi. Velké kryté vozy skřípaly a sténaly,jak se jejich těžká dřevěná kola hluboko bořili do bahna.Bláto,odpadky a výkaly byly všude a ve vzduchu hustém kouřem poletovala velká hejna bzučících much.Čas od času se mezi nimi vyskytla lépe oděná osoba na okázale vyšňořovaném koni a všichni ostatní se ji hned klidila z cesty.A nakonec se objevil hrbatý obchodník s dobytkem na mule,který před sebou hnal stádečko miniaturních mamutů.Byli vysocí jen asi třicet centimetrů a blátem se brodili se spokojeným pištěním. “Ti jsou miloučcí!“vyjekla Fiona a ty jsi věřil,že by si hned jednoho vzala domů. Fiona se pořádně rozhlížela “Soudě podle architektury bych řekla,že jsme skončili někde v šestém století.“prohlásila “Římská říše už upadla a zanikla a místní Keltové svádějí boje s cizáckými Sasy.“ zamrkala “A zdá se,že Noční strana je v šestém století klidnější než ta na kterou jsem si už začínala trochu zvykat.“ Zatímco to říkal a jednou rukou ukazoval na líný pouliční ruch,na cestě se objevilo něco velkého a znetvořeného,zamotaného do vlajících hadrů a dlouhých šňůr vysušených střev.S ptačím krákáním to přiběhlo středem ulice a nyní se to na dlouhých nohou zlověstně tyčilo nad svým okolím.Mělo to hlavu podobnou koňské lebce a dlouhé mnohakloubé paže,zakončené strašlivými drápy.Lidé se rozprchli na všechny strany.Jeden volský potah zareagoval příliš pomalu a stvůra na něj dupla sloupovitou nohou.Vůz pod ní doslova vybouchl a vozka byl vymrštěn vpřed.Sotva dopadl do bláta,stvůra ho další dupnutím změnila v krvavou kaši.Voli se rozběhli pryč a řičeli při tm hrůzou,ale monstrum pokračovalo v cestně za nějakým cílem,který znalo jenom ono.Kolem rozdrceného vozky se seběhl houf dvounohých krys velkých,jako malé děti,které se vynořili z uličky proti vám.S obrovským nadšením se pustili do krvavé břečky,kterou si za hlasitého pištění cpaly do tlam znepokojivě lidskýma rukama.V okamžiku nezbylo z ubožáka nic než holé kosti,které krysy rychle posbíraly,a s nimi se rozběhly zpět do postranní uličky. Nikdo si toho nevšímal.Pouliční ruch možná malinko zrychlil.Muži a ženy na obou stranách ulice měli hlavy vražené mezi ramena a soustředili se výhradně na svoje vlastní záležitosti.Z druhé strany ulice se k vám blížila obrovská plamenná bytost,větší než okolní budovy a žhnula tak jasně,že se ani nedalo poznat,jestli v sobě má něco kromě ohně.Proplétala se davy,praskala a kouřila,ale svůj žár si nechávala pro sebe.Kolem se prohnala gigantická stonožka s cvakajícími kusadly a při chůzi se boky otírala o stěny domů.Středem ulice se kutálelo velké klubko červů,kteří s mlaskáním vysávali stravitelné složky z bahna na cestě. Fiona už při druhém dupnutí monstra se ti ukryla do náruče,tvář schovanou v tvé hrudi,aby se na ten hnus nemusela dívat.Asi s ní ten pohled opravdu otřásl..po pravdě to vyvedlo z rovnováhy i trochu tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Snažím se vyčíst něco z odborných textů profesora Leinbergra, ale ani za nic se nedokážu soustředit. S Mrtvým chlapcem v domě si nemůžu být jistý vůbec ničím a představa, že skutečně objevil něco, co neměl, je pro mě natolik děsivá, že knihu s bouchnutím zavřu a vyskočím ze židle. "U svatého Damiána." Zakleju se patronem lékařů a vydám se ho hledat. Když budu mít aspoň nějakou jistotu, že vím, kde je, bude se mi hned líp pracovat. Ten druhý ve mně se pomalu ale jistě začíná obávat toho, že se přes všechna opatření dokázal dostat do Zahrady. A ani v nejmenším se mu to nechce vysvětlovat. "Rolničku ti přivážu na nohu..." Bručím tiše, zatímco se ohlížím po svém mrtvém známém. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Prošel jsi patra a s úlevou jsi zjistil,že do Zahrady se nikdo nedostal.Ale kde tedy byl?Právě jsi scházel ze schodů,když jsi málem spadl,jak se zem otřásla,ozval se zvuk,jako když se bortí zeď a pak nadávky Mrtvého chlapce. Seběhl jsi rychle dolů a vešel do svého bytu. Stalo se to v obýváku,televize a pohovka byla převrácená a ve zdi byla velká díra u které stal Mrtvý chlapec a do něčeho vztekle kopal “Padej ty hnuse!“zařval do díry. Pak tě uviděl “Jen se neboj já to zzzzááááápppplatíííím!“vyjekl když se objevilo mnohokloubá ruka s ostrými pařáty chytla ho a stáhla do díry. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Noha mi leknutím uklouzne na schodech a jediné, co mě zachrání před krkolomným pádem dolů, je zábradlí. Naneštěstí mi brýle sklouznou z nosu a spadnou na schody. "Do prdele." Vzpomenu si na svá studentská léta a okomentuji prasklinu na pravém skle stejně, jako jsme komentovali rupnutí u zkoušky z anatomie. Rychle seběhnu ze schodů do svého bytu a v ten okamžik je mi jasné, že jsem tam ani neměl chodit. "Ježiši Kriste Maria Panno!" Pokusí se o mě mdloby, když vidím díru ve stěně. Tohle by mohlo narušit celou statiku tohodle komplexu! Hlavou mi bleskne, že tentokrát ho doopravdy zabiju, ale když ho do díry vtáhne to mnohokloubnaté cosi, zůstanu oněmněle zírat na místo, kde ještě před chvílí stál. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro více méně přikývnu s jemným úsměvem. Brzy na to mě napadne, o co tady jde, a rychle jsem ujištěna i o tom, že jsem se nemýlila. Bohužel. Musí to být hrozné, když se dočkáte pochopení od spolužáků, pokud je to vůbec zajímá, ale od vlastních rodičů ne. Sama vůbec netuším, jak by reagovala babička, kdybych jí řekla, že se mi líbí spíš holky, než kluci. Možná bych to mohla někdy říct jen tak zkusmo, ale proč pokoušet osud. Co když by babička zareagovala stejně, jako Erikovi rodiče. Byla by to sice jen legrace, ale žít dál s pocitem, že kdybych nebyla taková, jaká jsem, nelíbilo by se jí to a byla proti.. to by bylo hrozné. No, víš, já nejsem proti, jen nevím co na to bábi. Ale co, něco jí namluvíme, takže jí vlastně přemluvíme a zůstaneš tady. Jenže.. nenapadne to vaše? Chci říct, že tě určitě budou hledat.. dodám opatrně. Nechci se z toho nijak vymlouvat, přítomnost někoho tak fajn ocením, ale nechci, aby to pro něj pak bylo ještě horší. V nejhorším případě.. bych možná.. no, ne. Teď ne. Znovu se vesele usměji, abych mu zvedla náladu a aspoň takhle ho podpořila. Dál jej nechci zatěžovat jeho problémy, takže stočím řeč jinam. Ostatně, promluvit si můžeme kdykoli. Tak, co teď? Chceš někam jít? Nebo půjdem raději k nám, skoukneme nějaký film a objednáme si pizzu? s upřeným pohledem čekám na odpověď. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zůstal jsi stát na místě.Trochu tě uklidňovalo to,že docela zřetelně slyšíš Mrtvého chlapce jak tu věc co ho chytla obšťastňuje nadávkami. Ale zároveň tě znepokojoval další zvuk,který zněl,jako pleskání hodně velkého těla “Ty slize!Já ti tu ruku utrhnu!Pusť mě!Něco ti říkám hnuse!“na to jsi sebou trhl,protože se ozval zvuk,který jsi znal až příliš dobře.Znělo to,jako kdyby něco puklo…například hlava. Na zem z díry vystříkl cákanec krve s kousky masa,který sebou ještě škubal. Naštěstí to zřejmě nebylo nic z Mrtvého chlapce,který stále řval,jak na lesy,ale jeho hlas se stále více jakoby vzdaloval,jak ho ta potvora zatahovala hlouběji do svého doupěte. “Kurva!“slyšel jsi už zdálky “Nemáš tam nějakou kyselinu?!“tušil jsi,že to byla otázka na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Překvapeně zamrkám na všechno, co mnám povídá čišník. Je t oten pravý povýšený blbec, jaký pro takovou práci má ty nejlepší předpoklady. Lumíci mě hodně pobavili, ikdyž asi ne tolik jako Alii. Ta je poměrně hlasitě ještě povzbuzovala a velmi se tím bavila. Nakonec vybrala drakoburgery a já musel uznat, že má velmi dobrý vkus. Maso bylo křehoučné a velmi chutné. "Vybrala jsi to jídlo skvěle, měl bych tě zvát na obědy ještě častěji." poznamenal jsem mezi jednotlivými sousty a mrkl na ni. Když mě pak Alie vzala za ruku, zpozorněl jsem. Co po mě bude chtít??? Já se snad bojím... Neřekl jsem ale nic a pozorně poslouchal. Pak jsem se podíval na toho muže. Nechtěl jsem na něj dlouze civět a tak jsem rychle prohlédl situaci. "Ach ano...tohle není módní záležitost ale spíš lékařská. Tahle metoda se používá pokud chce někde zvětšit objem mozku a tak se stát inteligentnějším. Je to ovšem vemli bolestivé a tak to lidé podstupují jenom ve zásadních případech. Je to krajní možnost. Podobně účinkují i jisté pilulky, ale ne tolik jako tohle. Já bych do toho nešel." řeknu a zakroutím hlavou. Stisklnu Aliinu ruku a usměju se. "Copak, že se o něj tolik zajímáš?" |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Podle mého názoru rozhodnout se nenechat si vyvrtat díru do hlavy samo o sobě svědčí o jisté inteligenci.“řekla a zamyšleně si osahávala svůj roh na čele. “Zajímalo by mě,jestli má v hlavě meluzínu,když je venku větrno.Nebo možná…tou dírou by se dal prostrčit provázek – mozková obdoba zubní niti!Pomáhá odstranit myšlenky,které se nedají strávit!“ zahihňala se a přitom se skoro udávila zákuskem.Rychle zmrzlinu spláchla velkou sklenicí dolitou z láhve,kterou vám donesl Rick jako pozornost podniku. “Víš…uvažovala jsem o to,že si nechám odstranit svůj roh.“řekla a sklepla si do krásného,elegantního rohu,který ji trčel z čela. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Připadám si, jako bych šel do kina na nesprávný film a stal se divákem nějakého špatného hororu. Tohle po sobě tedy uklidíš. Napadne mě zcela nelogicky v jedné chvíli a v druhé už běžím nahoru po schodech do laboratoře. "Kyselinu, kyselinu..." Nadávám a hledám lahvičku s koncentrovanou H2SO4. Najdu ji a přestože jsem tím splnil jeho přání, čapnu i po dóze s nehašeným vápnem. Jestli je to sliz, bude mu tahle látka víc k užitku, jako hydroskopní by to mohla docela slušně vysušit. Vřítím se zpátky do pokoje a s nejvyšší možnou opatrností se přiblížím k díře ve stěně. Já tam snad budu muset za ním... Pokřižuju se. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Musí tam mít dost průvan." rozesmál jsem se. Překvapeně jsem zamrkal a skoro mi klesla brada. "Co? Cože? Nikdy jsi nemluvila o tom, že by tě to jen napadlo...a proč? Chceš snad vypadat jako člověk a roh ti v tom brání? Já...nerozumím tomu...vždyť je to součást tebe...ani bych si tě bez něj nemohl představit, měl bych pocit, že nejsi kompletní, že ti něco chybí..." pousmál jsem se na ni. "Nebo to po tobě chce nějaký muž? Kvůli chlapovi to nedělej, ten může odejít, ale roh ti to nevrátí...vážně tomu nerozumím." zakroutím hlavou, ale její ruku stále nepustím. trochu mě to rozesmutní, mám pocit, že by jí tak opravdu něco chybělo. Už by to nebyla ona. Zamyšleně koukám Alii do očí. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Neboj to bude dobré, utěšuji Fionu jak to jenom jde. Zachvilku odsud vypadneme. Časové skluzy nebývají zase tak velké. Vezmeme to druhou stranou. Otočím se i s Fionou pryč oc ulice a zamířím hlouběji do uličky. Doufám, že se odsud vymotáme dřív než se nás něco pokusí sežrat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Díra byla vysoká asi,jako dva dospělí lidé a stejně,tak široká.Jak ses vydal dovnitř div jsi neuklouzl na kusu masa a všude odkapávala krev.Ušel jsi pár kroku,když jsi našel ruku Mrtvého chlapce,která vypadala,jako urvaná přímo od ramene a určitě by ti byl vděčný,kdybys mu ji vzal k tvému překvapení si dokonce prsty klepal o zem,jakoby čekala. Pak jsi je uviděl. Mrtvý chlapec se div neztrácel v mase příšery.To něco bylo znetvořeného zamotané do vlajících hadrů a dlouhých šňůr sušených střev.Mělo to dlouhé nohy,hlavu měl podobnou koňské lebce a Dlouhé,mnohakloubové paže zakončené pařáty. Viděl jsi Mrtvého chlapce jen od pasu nahoru a rukou,která mu zůstala se od sebe držel dál hlavu příšery,která si na něm chtěla pochutnat. I když jsi tušil,že z toho co všechno stačil spolykat bude mít hodně silné bolesti žaludku. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Dostanu sto chutí dupnout mu na prsty u urvané ruky, abych se alespoň částečně pomstil za všechno, co tady za tak krátkou dobu způsobil, ale neudělám to. Místo toho celou paži seberu a pokračuju dál. Nebýt adrenalinu, který mi zrovna teď proudí v žilách po litrech, nikdy bych se sem nevydal. Jakmile se přiblížím na dohled, a dávám si i dobrý pozor, aby to bylo i mimo dosah těch pařátů, odzátkuju lahvičku s kyselinou. Žádné bojové ani vražedné pomatení smyslů mě ovšem nepopadne a tak se s největší obezřetností pokusím polít to onou zmiňovanou kyselinou sírovou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Chvíli se ti dívala do očí,ale pak oči sklopila “No..není to proto,abych vypadala více,jako člověk…to bych si rovnou mohla zajít na plastiku a nechat si zkrátit uši.Ne….ale je pravda,že je to kvůli…mužům…můj poslední přítel si vypíchl oko,když mě chtěl políbit.Zaplatila jsem nové,ale stejně mě nechal.Chápeš?Překáží mi….“dotkla se špičky rohu a na prstě se ji udělala krůpěj krve “Piluji si ho…ale stejně se zase zaostří….je to k vzteku.“povzdychla si. “Tobě by se asi také moc nelíbilo,kdyby sis při polibku vypíchl oko nebo si rozřízl čelo.“našpulila rty. “Nevidím jinou možnost než si ho nechat odstranit.“povzdychla si. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Zasmál jsem se při zmínce o vypíchnutém oku posledního přítele. Přišlo mi to hodně vtipné, ale pak jsem si uvědomil, že je to neslušné se takhle smát. Ale nemohl jsem si pomoct. Pokýval jsme hlavou. "Hm...asi máš pravdu není to moc praktické, ale asi záleží taky na šikovnosti...no jestli si to necháš udělat, tak to budu akceptovat. Je to tvoje rozhodnutí a mě se budeš líbit i bez něj, ikdyž si na to budu muset zvyknout." pousmál jsem se. "Asi by se mi to nelíbilo, ale aspoň bych to zkusil."zvednu obočí a pokývám hlavou, usmívám se. "Ale připrav se na to, že od té doby tě budou přímo terorizovat muži, už se nebudou bát. Budeš jemuset odhánět. Chceš to přesto risknout?" usmívám se, snažím se trochu odlehčit závažnost toho rozhodnutí. Mrknu na Alii. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Hej!Dívej bacha!Já tu jsem taky!“zaprotestoval,když kyselina dopadla kousek něho “To by se už jen tak dohromady nedá!“praštil do hlavy příšery,tak až ji něco prasklo. Příšera zařvala,když se místa na jejím těle kam dopadla kyselina začala rozežírat. Mrtvý chlapec se spokojeně zachechtal,na to,že měl půlku těla v tele toho tvora byl nějak až moc veselej. Najednou se zhluboka nadechl a zmizel v těle příšery celý.Ta zůstala chvíli překvapeně stát než se otočila k tobě a zadívala se na tebe očima skrytými v záhybech masitého těla. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pozvedla obočí “Cože?To,jako že mě máš rád jen kvůli mému vzhledu?“zeptala se zvědavě. Usmála se,ale opravdu se zamyslela “Ty se mi snažíš nasadit brouka do hlavy.“našpulila rty a více ti stiskla ruku.Její kůže byla hebká,jako samet.No…víla je přece jen víla.Ty musí být všechny nelidsky dokonalé a krásné. “A když už jsme u vztahů…co ty?Kdy si konečně najdeš nějakou holku?“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Jasně že ne..." rozhořčeně zavrtím hlavou. "Mám tě rád, protože jsi taková jaká jsi. Rozumíš mi, proto jsi má kamarádka. A je s tebou legrace." usměju se na Alii. Je tak krásná...ach... Zvednu obočí. Holku? Co tím sleduje...nemám na ně čas... "Holku? Víš, že pořád pracuju. Nemám na nějakou čas. Jediná holka v mým životě je Julie, o kterou se starám víc než matka...zatím neznám takovou, abych jí udělal místo v mým životě...samozřejmě kromě tebe..." zasměju se. "Jednou tady taková bude...aspoň doufám, nechci skončit sám... zamyslím se. Možná bych nějakou měl mít...ale nikam nechodím a když se vrátím z práce, padám únavou...není možnost nějakou vyjímečnou potkat.. "Prostě, svůj osobní život musím odsunout stranou, musím se podřídit... pokčím rameny. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ale proč?Aby ses vyrovnal své matce?“lehce se zamračila “Měl by sis udělat více času na sebe….jsi přece ve firmě druhé největší zvíře.Hoď na jiné lidi trochu své zodpovědnosti a je to vyřešené.“pokrčila rameny. “Podívej se na to takhle…kolik ti je?No nejsi nejmladší a stále co děláš,že že se snažíš vyrovnat matince.Se vší úctou.I já mám spoustu práce ve firmě,ale i tak mám dost času na randění a ani nevíš,jak je fajn probouzet se vedle někoho koho máš rád.Opravdu.“pokývala hlavou. “Měl by sis to zařídit.Tak třeba…když nemáš nic na práci nesedět v kanceláři a vydat se prostě ven za zábavou.Máš mobil.Kdyby se něco objevilo,tak ti zavolají.“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Komentář Mrtvého chlapce nějak neberu v potaz. Když se kácí les, lítají třísky. Alespoň tak to praví jedno staré přísloví. Jakmile však celý zmizí v obludě, zarazím se a polknu. Už jen proto, že v žaludku všech tvorů bývá kyselina chlorovodíková a jestli se mu podaří vylézt, bude strašně uleptaný. A taky z důvodu toho, že ta potvora upne svoji pozornost na mně. Sotva na vteřinu překontroluju stav kyseliny v lahvičce a pak to té obludě chrstnu do očí. Nebo spíš tam, kde je tuším. Oko - do duše okno Napadne mě a pro jistotu couvnu, připraven použít ruku Mrtvého chlapce k obraně, pokud to bude třeba. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Máš pravdu, ale nestačí se jí vyrovnat. Já musím být víc než ona, když mám firmu jednou převzít, musím mít respekt všech, kteří budou pode mnou. A víš, jaká je matka. Nechci být jen její náhrada." řeknu vážně. Ani si neuvědomím, že se začínám chovat tak, jako při nějakém obchodě. Nesmlouvám. Nikdy. "Klidně si mysli, že jsem pitomej kariérista, ale pro mě to moc důležité. Nebudu slabou kopií své matky. Nikdy...Může to být fajn, ale já takovou holku zatím neznám. Bohužel." dokončím svoji výpověď. Rysy v obličeji mám tvrdé. Stažené obočí. Jindy hřejivě oříškové oči jsou chladné jako kámen. Roztávají jenom hodně pomalu. Napiju se ze sklenice a nadechnu se. "Promiň...já...nechtěl jsem tak..." sklopím oči. "Já jen...asi prostě nejsem ten typ na normální zábavu...jsem workoholik." pokrčím rameny. "Obchodní obličej" je pryč, tváře mi trochu zrůžoví studem, že jsem na Alii tak vyjel. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alie se na tebe shovívavě usmívala “To je v pořádku.Podle mě…až najdeš nějakou tu pravou…snad pochopíš,že život není jen práce.“pokrčila rameny. Natáhla se a políbila tě na tvář,dávala si dobrý pozor,aby tě nebodla rohem “Tak se nezlob…myslím to s tebou dobře.“zase se posadila. Pod stolem se ti otřela bosou nohou o kolenu “Bručoune.“mrkla. Pak najednou veškerá konverzace na mýtině utichla a všechny zvířecí zvuky z džungle jakbysmet.Bylo to,jako kdyby svět zadržel dech.Potom se ozval tichý,jemný zvuk,jaký vyluzuje vánek něžně laskající zvony a z džungle na mýt vyšla paní Štěštěna.Byla štíhlá a elegantní,každý její pohyb byl až bolestivě ladný.Na sobě měla dlouhé třpytivé stříbrné večerní šaty,které ladili s jejíma očima.Měla jemné orientální rysy a dlouhé rovné černé vlasy,maličká ústa a neuvěřitelně rudé rty.Podívala se přímo na tebe a na tváři se ji objevil úsměv,pro jaký se dá umřít.Vynořila se z temnoty prostoru jako sen a zamířila k vašemu stolu.Jakmile se vzdálila od hranic lesa,větve za jejími zády spontánně vyrazily květy nebo uschly a odpadly.Některé obojí.Jak procházela mezi stoly,příbory se měnili v ryzí zlato.Slepec náhle viděl a jiný muž padl k zemi skolený infarktem.A každý host Rickova podniku měl najednou v ruce jablko. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Erik Viditelně si oddychl “Děkuji Kami.Ani nevíš,jak se mi ulevilo…a jsem ti hrozně vděčný.“znovu tě objal. “O rodiče se nestrachuj.Oni si toho až do zítřka nevšimnou.Pak jim zavolám a řeknu kde jsem.Mamka zase bude mít řeči,tak prostě řeknu ahoj klap.“ušklíbl se a odběhl.Vrátil se a vedle sebe vedl kolo z baťohem v košíku. “Já bych někam vyrazil,pokud by se ti tedy chtělo.Tvé přání mým rozkazem,má paní.Ale než se někam dostaneme…všude asi už bude pozavíráno….tak nám asi nezbývá nic jiného než vegetit u vás.“pokýval hlavou a zaparkoval si kolo vedle garáže. No jistě.Erik nevěděl o Noční straně.Mluvil o klubech v Londýně. Přišel k tobě a objal tě kolem ramen,to mu bylo podobné,on se rád dotýkal lidí,jako by se ujišťoval,že tam opravdu jsou.Proto dříve zamotal mnoha dívkám hlavy,protože si mysleli,že to znamená že o ně má zájem.A také to pro ně bylo pak šok,když zjistili,že je na kluky. Jednu chvíli také jel po Kevinovy,ale to ho brzy přešlo.Tvrdil o něm,že má povrchní myšlení. “Jsi opravdu moc hodná,že mě tu necháš.“dal ti pusu na tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Prošli jste zase hranicí Časového skluzu a oba jste si připadali,jako by vás něco přežvýkalo,dostalo z vás všechno co se dalo a pak vyplivlo. Když ses trochu vzpamatoval zjistil jsi,že opodál Fiona zvrací,nedivil ses už nějakou dobu k tomu neměla daleko a teď se to projevilo. Když se trochu vzpamatovala nacpala si do pusy půlku balíčku,větrových žvýkaček “Tohle už nechci nikdy zažít….to už bych raději zůstala do konce života tady než abych musela být svědkem…něčeho…tak brutálního.“otřásla se. Když jste se rozhlídli zjistili jste že jste někde jinde.Po chvíli zkoumání jsi zjistil,že jste nedaleko Nákupního centra což se ti celkem hodilo.Měli tam bistra,pouliční prodavače jídla a spíš hospody než restaurace,ale v hospodách jste se mohli najíst stejně dobře,jako v jakékoliv restauraci. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Pojď nakloním se k Fioně. Tady se dáš trochu dopořádku. Objednáme si něco dobrého a odpočineme si. Už brzy budeš mít za sebou. Upravím jí vlasy které při zvracení vyklouzly z pod baretu a usměji se. Pak jí jemně nasměruji k prvnímu vývěsnímu štitu co uvidím, ale ještě se nenápadně podívám do davu, zda tu někde není její dvojnice. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "No jo, já vím, je to se mnou těžké." omluvně se pousměju. Její noha na mém koleni způsobí, že se určitě trochu začervenám. Přeci jenom mě to trochu rozehřeje, jako každýho normálního chlapa. Když všechno ztichlo, zpozorněl jsem. A pak vyšla ona. Paní Štěstěna. Usmála se na mě a já byl připraven na místě umřít. Měl jsem pocit, že se tím jediným pohledem a úsměvem dotkla až mého srdce. Skoro jsem vypustil duši. Jakoby ze mě sejmula všechno trápení a starosti. Najednou jsem se cítil volný jako pták. Jen roztáhnout křídla odletět. Současně s tím mě začaly tížit nohy. Jakoby mi je neviditelná síla přikovala k zemi. Odlet k nebeským výšinám se tedy nekonal. Její návštěva může znamenat jenom dvě věci. Buď obrovské štěstí nebo totální katastrofu. Ani nechci pomyslet, která možnost to bude. Jde přímo k nám. Bože, co se stane? Hlavou mi prolétne prosba, aby to bylo štěstí, ale pak se objeví skeptik v mojí hlavě s názorem, že to bude ta katastrofa, která smete všechna moje přání a plány do propadliště dějin. Styděl jsem se za obě ty myšlenky. Cítil jsem, že paní Štěstěna je viděla obě, že mi viděla do hlavy. Přesně ví, co chci a co ne. Nebyla to chyba na to jenom pomyslet? Záleží na ní... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Všichni se na paní Štěstěnu usmívali a natahovali se,aby se ji dotkli,ale ona se jim vyhýbala.Někteří na ní mávali svými talismany.Všechny je s aristokratickým klidem ignorovala.Lidé natahovali krky a snažili se přijít na to,za kým přišla. Zastavila se u tvého stolu a všichni ostatní si hlasitě oddychli. Paní Štěstěna se posadila proti tobě,aniž by čekala,až ji k tomu vyzveš,na židli,která se objevila jen tak z ničeho právě v čas.Usmála se na Alii,která se na ní na oplátku přihlouple zašklebila,a pak se soustředila na tebe. Alie najednou odhodila své osobní kouzlo a zatvářila se,jako by si chtěla vlézt pod stůl nebo se ti schovat do kapsy.Poznala skutečnou hrozbu,když ji měla před sebou. Přitahovat pozornost božstev skutečně není šťastný nápad. “Přišla jsem za tebou Carlo.Chci si tě najmout,abys mi sehnal jednu….vskutku delikátní věcičku.“pronesla bez obalu měkkým,vzrušujícím hlasem.Cítil jsi,jako kdyby tě někdo poškrábal tam,kde to nejvíce svědí. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Bez dechu jsem sledoval kam paní Štěstěna půjde. Šla přímo k nám. Zalapu po dechu, když vysloví důvod, proč sem přišla. Chtěla po mě, abych jí něco sehnal. Ale jak ví, že já bych jí to dokázal sehnat?? To se snad i božstva starají o lidské firmy? A proč přišla za mnou a ne za matkou. To ona je přece šéf...Nebo tím pravým šéfem jsem já? To proto přišla rovnou za mnou?? byl jsem zmatený, ale potěšilo mě, že ve mě má tu důvěru. "A...jak můžete vědět, že já to dokážu sehnat? A co to vlastně má být?" zeptám se. Zvědavost ve mě převáží strach z toho, co by mě čekalo, kdybych selhal. Nemůžu od ní odtrhnout oči, je nádherná a jistě i krutá, ale nemůžu si pomoct. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Stvůra zařvala a začala couvat,tlapy ji vylétli k hlavě,ale místo toho aby si tím pomohla,tak se podrápala drápy. Pak sis všiml pohybu v místě,kde zmizel Mrtvý chlapec a příšera…vybouchla.Ostříkla tě krev,vnitřnosti a kusy masa,naštěstí jsi v té obě neměl otevřenou pusu. Když sis trochu otřel brýle viděl jsi mrtvého chlapce,jak sedí uprostřed toho masakru a spokojeně si prohlíží své dílo.Z oblečení a vlasů se mu ještě zvedal kouř,jak na něm pracovali trávící šťávy. Vstal a podíval se na tebe “Jsi v pohodě?“zajímal se o tvé zdraví. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Setřu ze skel zbytky té obludy a vskutku si teď přijdu jako velmi špatný řezník. A on se na to všechno tváří ještě spokojeně! Přesně mířenou ránou po něm hodím jeho vlastní paži, otočím se na patě a za tichého klení se rychle rozejdu zpátky. Přísahám, že kdyby nebyl mrtvý, tak ho zabiju. "Nepočítej s tím, že takhle zamazenej vlezeš na operační sál! A ten bordel si uklidíš!" Zavolám na něj naštvaně a z očí mi srší blesky. Vláme se sem, nechá se sešít, vypije jar a okenu, vyžere masti v koupelně... Vypočítávám zlostně, ale je mi jasné, že přesto všechno ho nedokážu vyhodit. Vylezu z tunelu a zamířím rovnou do koupelny. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ano můj pane.“pronesl a vstal z bordelu vydal se za sebou a při tom se tak nějak zbavoval hnusu,ruku si nesl sebou. “Jen se neboj….já se o všechno postarám.“slyšel jsi než ses zavřel v koupelně a pustil ses do očišťování těla a trochu i ducha. Viděl jsi za svůj život už ledacos….ale tvůj přítel Mrtvý chlapec byl opravdu unikát. Slyšel jsi štrachání,ale tušil jsi,že to mrtvý chlapec uklízí,jak jsi mu nakázal. Za hodinu ses dal,jakž takž do pořádku a když jsi vyšel byl jsi překvapený,že vše bylo,jako předtím…teda až na zeď která byla viditelně čerstvě zazděná. Mrtvý chlapec byl už čistý,ruku sice měl stále urvanou,ale to viditelně nevadilo.Seděl u televize a přepínal programy. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Café imaginaire Tiše se zasmála “Carlo.Jsem bohyně.Vím hodně věcí.Byla jsem za tvou matkou….ale…ta tvrdí,že sehnat tuhle věc je nemožné.“mávla půvabně rukou. Kdyby ses teď podíval na Alii viděl bys,jak se tváří žárlivě a nerudně paní Štěstěnu pozoruje. Paní 3těstěna je jednu z tranzitních bytostí,fyzickou inkarnací abstraktního konceptu a ideálu.Děsivě mocná,ale omezená rolí,která ji byla určena.Normálně se sobně objevovala jen při východu Modrého měsíce,ale tohle byla konec konců Noční strana. Znovu tě obdařila svým úžasným úsměvem „Ale ty jsi jiný Carlo.Vkládám do tebe velkou naději.Chci,abys pro mě našel Mluvící pistoly.“řekla zcela vážně. Mluvící pistole.Na nejmocnější zbraň na světě.Dokáže zabít anděla,démony i bohy jen tím,že vysloví pozpátku jejich pravá jména. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Chvála tomu, kdo vymyslel hydroterapii. Spolu s krvavými kousky a cizími tělními tekutinami ze mě odplouvá společně s vodou i prožitý šok. Nezbyde mi než doufat, že ta nebezpečná směs neucpe odtok. O hodinu později se znovu dokážu tvářit jako důvěryhodný a ničím nevykolejitelný doktor a vylezu ven. Dotápu k sekretáři a z jednoho šuplíku vytáhnu nové - náhradní brýle. Nasadím si je na nos a přejedu pohledem po pokoji. Pro jistotu se k nedávným událostem nevracím a podívám se na Mrtvého chlapce. Vypadá čistě, což znamená, že se nejspíš umyl v dřezu nebo se mu nějak podařilo vecpat do myčky. Radši to nechci vědět. Vytáhnu ze skříně jeden z čistých plášťů a pobídnu ten unikát. "Když mi půjčíš tu ruku, přišiju ti ji." Pronesu a cítím se trochu provinile, že jsem na něj před tím v šoku tak křičel. Ale jemu to asi ani v nejmenším nevadí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vypnul televizi a vstal “To by bylo od tebe milé….znovu.“usmál se a vydal se s tebou na sál “Omlouvám se za to vzrušo….Walker na mě musí být hodně naštvaný když na mě tohle poslal….“poplácal tě po rameni svou urvanou rukou “Asi bych měl odejít.Zdá se,že už ví kde jsem a nadělal bych ti jen větší problémi.“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Mávnu rukou, jakože se vlastně vůbec nic nestalo, a vejdu na sál, hodlajíce zopakovat stejnou proceduru jako před pár hodinami. "Jak chceš tuhle svoji situaci řešit?" Zeptám se ho narovinu. Přece se nemůže pořád někde schvávat. Ať už u mě, nebo kdekoliv jinde. K odchodu ho ale nutit nebudu. Byť přitahuje průšvihy, většinou se z nich dokáže vybojovat, narozdíl ode mně. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Skoro mi spadla brada. Mluvící pistole?? Nemožné. "Pokud matka řekla, že ji nelze sehnat, pak je to nejspíš pravda. Není nic, co by nesehnala. Samozřejmě kromě tohohle." zareaguji. "Proč bych měl být jiný než ona? Je to moje matka. Proč myslíte, že ji najdu já? Nejsem tak dobrý, aspoň zatím ne." sleduju ji a a pořád mi nejde na rozum, že matka jí to odepřela, ale mě věří. Nebudu se ptát na co ji potřebuje, ale je ještě jedna věc, která má na tenhle obchod vliv. "Co když to přijmu a slíbím, že ji najdu, ale nakonec se mi to nepodaří, co mi uděláte? A když ji najdu? Co pak?" znovu se mi projeví obchodničina v krvi. Mám strach, že si pak vezme moji duši nebo ještě něco horšího, ale co když uspěju. Co když tu pistoli najdu? Dostanu pak to, co budu chtít?? |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Pokud ji neseženeš,tak se nic nestane.“odpověděla “Pokud ji však najdeš….řekni si jakou chceš odměnu.“odpověděla klidně. “Tvá matka je zaujatá.A bojí se.Není zrovna bezpečné ji hledat.Je to nebezpečná a vzácná zbraň..“ Alie si odstrčila židli tak daleko,jak to šlo,aniž by už seděla u vedlejšího stolu,a ze skrz naskrz Šťastného výrazu v jejím obličeji bylo zřejmé,že nechce, abys měl s tímhle případem něco společného,natožpak s touhle klientkou. “A to,že si tvá matka myslí,že to nezvládne neznamená,že to nezvládneš ty.Co by tedy stálo si tě najmout?“zeptala se paní Štěstěna “Abys vzal tenhle případ?Kolik za to chceš?“najednou se tvářila jako kočka co zahnala myšku do kouta “A určitě bys nechtěl…aby se tvé sestřičce přihodilo nějaké neštěstí.To by bylo opravdu velmi nemilé.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zamyslel se a sledoval jak mu přišíváš ruku zpět k rameni “Asi bych se měl zachovat jako muž…i když jsem vlastně stále nezletilí….a postavit se tomu čelem....“pronesl “Asi to půjdu s Walkerem vyřídit osobně.A až budu mít klid…vytáhnu tě někam ven.Ahh…je skvělé mít takového kámoše,jako jsi ty.“usmál se. “Ale mrzí mě,že nebudu moci vypoulit oči na tu tvou pěknou sestřičku.“k tvému šoku se zahihňal. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Podívám se na Alii. Mám přesně ten výraz, nechci to vzít, ale ona jí ublíží. Podvědomě jsem tušil nějaký zádrhel, ale tohle mě opravdu naštvalo. Na Julii mi sahat nebude. Svině jedna. Když to nevezmu, tak jí ublíží. Ani nechci vědět, co udělá, když zbraň nenajdu. "Nejsem nájemný hledač "pokladů". Mě si nezaplatíte. A o Julii se už nezmiňujte, je to moje sestra. S Vámi nemá nic společného." "Chcete si pojistit, že pro nalezení udělám všechno, fajn, to chápu." řeknu. "Jen mi slibte, že se jí nic špatného nestane. O ceně se dohodneme později. Oba víme, že to není střed tohohle případu. Máte o té pistoli nějaké další informace kromě toho, že dokáže zabít vpodstatě jakoukoli bytost?" zaptám se ještě. Mrcha jedna. Potřebuje pojistku. A šla po mě, protože pro matku není tak důležitá. Vydírání, to je její parketa. Tohle je případ té katastrofy, jak jsem předpokládal. Sakra. Chci zpátky do své kanceláře ke stohům obchodů s něčím "normálním". |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Díky….myslíš,že se nám může stát ještě něco horšího?“zeptala se při zběsilého žvýkání žvýkačky. Vešli jste do hospody s názvem U živého citrónu.Nápis byl vybledlý a pravděpodobně tam místo citrónu bylo něco jiného,ale to asi nikoho nezajímalo a napsali prostě to co viděli. Vevnitř to bylo….normální.Kruhové stoly a v zadu byli zase dlouhé stoly.Bar za kterým stál typický hostinský s velkým pivním břichem a červeným nosem.Byla napůl zaplněná.Seděli tam lidé….oblečení,jako dávní hrdinové,meče,oblečení do kůže a byli z různé doby.Byli tam dva staří neandrtálci,pár rytířů v železné zbroji,Vikingové a i lidé v moderní zbroji,která blikala a cvakala. Všichni se na vás podívali a mlčeli “Nevypadá to…že bychom tu byli vítáni.“řekla tiše Fiona. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Usmála se takovým tím vítězným způsobem “Poslední stopa končí u Sběratele.Ten ji má a nebo měl naposledy.Dávej pozor….on se svých cenností jen tak nevzdá.“ Alie vrhla na Paní Štěstěnu nenávistný pohled “Přičaruješ alespoň Carlovy štěstí,když pro tebe bude pracovat?Měla bys.“ “Kdybych se otevřeně spojila s Carlem.Ostatní mého druhu by se obrátili proti němu.A to by si nikdo z nás nepřál.“vstala. “Snaž se pokud možno nenechat se zabít.“ A zmizela v trhlině pravděpodobnosti.Z místa kde naposledy stála,vytrskl ze země pramínek křišťálově čisté vody. Alie se přisunula zpět “Doufám,že se do tohohle nehodláš pustit na vlastní pěst?“zeptala se. “Já ti pomůžu!“řekla rozhodně a pokývala hlavou. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zdá se, že jsme narazili na oblibený podník dobrodruhů všeho druhu, zašeptám Fioně, ale oči nespouštím ze štamgastů a snažím se tvářit sebevědomě. Každopádně ja už nikam dál nejdu a jestli nás tu nechtějí, tak nás budou muset vyhodit. Naposledy přejedu pohledem po lokále a začnu se proplétat mezi stoly, než objevím neobsazený stůl někde u stěny. Fionu táhnu za sebou a nedávám jí možnost zaprotestovat, ani uprchnout. Zvu tě, řeknu a posadíme se. Pak už jenom čekám, jestli se sem přikolébá ten pupkatý hostinský, nebo jestli si tam pro něj budu muset dojít. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Polknu a znovu se nadechnu. Nenechat se zabít?? O tom nic předtím neřekla?? Svině! Ještě při tom možná umřu, hm tak to se kvůli té zbrani i vraždí..to je blbý, to aby se vážně snažil... "Tss, matka jí to odepřela, tak přijde za mnou a vydírá mě, abych pro ni pracoval." odfrknu si. "Však ona věděla, proč říct ne. Tohle bude vážně problém" dodám. Obrátím se na Alii, natáhnu se přes stůl a pohladím ji po tváři. "Alie, to ne, nechci aby se ti něco stalo. Vyčítal bych si to. To po tobě nemůžu chtít..." zavrtím lehce hlavou. "Nejdřív si o Sběrateli musím sehnat všechny dostupné informace, abych vymyslel jak na něj..." zamyslím se. Možná by zabral na nějakou výměnu, ale co bych mu mohl nabídnout tak cenného, že to vymění za Mluvící pistoli?? Musím zjistit po čem nejvíc baží, to co nejvíc chce a navrhnout výměnu...samozřejmě pokud ji ještě má...jinak by to s ním byla ztráta času...a taky peněz...já ji musím najít... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Usmála se “Ty mě o to také nežádáš…a já se na tvůj názor neptám drahoušku.“vzala tě chlácholivě za ruku. “Potřebuješ někoho,kdo by tě tahal ven z těch problémů do kterých ses dostal….a komu věříš víc než mě?No…asi Julii,ale tu rozhodně do téhle srandy zatáhnout nemůžeš.“mrkla a mávla rukou,aby přivolala číšníka. “Zaplatíme a pustíme se do práce.“ Přibelhal se tučňák a zkontroloval účet,pak udal částku a čekal na zaplacení,při tom ke svému znechucení šlápl do louže,který pramínek utvořil. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Zkoumavě se po něm podívám, jestli to s návštěvou Walkera myslí vážně. "Doufám, že pak tvoje jednotlivé kousky nebudu muset sbírat po celé Noční straně." Prohlásím a mírně se ušklíbnu. Jakmile se ale začne hihňat, což u něj zní doopravdy děsivě, objeví se mi na tváři téměř vyděšený výraz. "Radši před tebou Joanne varuju.... Neříkal jsi náhodou, že živé holky už nejsou nic pro tebe?" Zeptám se hned na to. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Ušklíbl se “No…já neříkám,že bych s ní chtěl něco dělat…“a nic dalšího ti k tomu neřekne a proto ses rozhodl,že Joannu opravdu před ním varuješ.A velice rázně. “A nemusíš se bát…sbírat mě nebudeš muset.Během pár měsíců by se k tobě moje kousky doplazily.“řekl zcela vážně. “Navíc…máš teď jak vidím nějaký důležitý výzkum a já bych tě tu jen rozptyloval.Kolik jsem ti dlužen?Započítej všechny škody a i tu okenu a jar.“vybídl tě. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Hm, asi máš pravdu...tobě se nedá vzdorovat. Kdybych tě neměl, tak ani nemůžu existovat." pousměju se. Když přijde čišník, vytáhnu svoji kreditní kartu a zaplatím účet. Vstanu a odsunu Alii židli. I já vím, co se sluší v restauraci.Vyjdeme společně ven na ulici. "Seženeme informace o Sběrateli a najdeme jeho slabý místo. Třeba seženeme něco, za co by byl ochotný tu pistoli vyměnit. Jestli ji ještě má..." řeknu mezi kroky a vydáme se do firmy. V kanceláři se stavím za Talou, jak to vypadá s tou židlí. Vím, že je to naprostá maličkost proti tomu, co máme sehnat teď, ale chci mít přehled. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Otočím se k notebooku na jednom ze stolů a naťukám něco do účetního programu. "Ano, výzkum. Když si tvrdil, že jsi měl ten vir k večeři, jakým způsobem jsi ho prosím tě upravoval?" Zeptám se taky zcela vážně a pak se otočím a zamavám mu před nosem účtem. "Za dnešní ošetření mi dlužíš 12000 Liber a za škody, vzhledem k tomu, že jsi je zase napravil, jen 3000 Liber. Budeš platit v hotovosti nebo šekem?" Usměju se jako protřelý obchodník. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Na chodbě jsi se s Alii rozloučil a ta zapadla do své kanceláře,aby začala shánět informace o Sběrateli a Mluvící pistoli. Tala vzhlédla od nějakého módního časopisu “No…ta už je tady a právě ji kontrolují co je na ní špatně.Zatím nic nového…ah ano…volala také Julie a vzkazuje,že se rozbila mikrovlnka a řízla se do ruky…teď nevím přesně v jakém pořadí.Máte ji prý zavolat.Je jí smutno.“pronesla. Pak jsi se zavřel do své kanceláře. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Zloději.“odfrkl si a vytáhl peněženku,vyndal z ní určenou částku a podal ti ji. “Už vím proč se raději spravím vteřinovým lepidlem a lepicí páskou.“schoval zase peněženku a vstal. “jak jsem ji upravoval.Nijak zvláštně.Dal jsem si k tomu ředilo a trochu střelného prachu.Příjemně to pak ve mně bublalo.“usmál se “Ale sehnat to není lehké.Člověk se musí vydat do světa pod námi,aby se k tomu dostal.To bych nevěřil co tam všechno dole je…kdybych byl živí asi bych si odtamtud odnesl všechny smrtelné nemoci plus silnou rýmu.Mozek my tekl ušima.“pokýval hlavou. “Nechápu,jak si Pán Trnů dokáže vydržovat takové zrůdy…hnus.“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Vezmu do ruky telefonní sluchátko a posadím se do křesla. Vytočím číslo svého bytu a čekám, až Julie zvedne zvoní telefon. Pošlu tam opraváře anebo koupím novou, to si ještě rozmyslím. Konečně se ozve zvuk, že byl hovor přijat. "Julie, co se stalo? Tala mi říkala, že ti mám zavolat. Neřízla ses moc?" zeptám se starostlivě. Ještě abych se musel strachovat o Julii, jakoby mi to už nestačilo... |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Pche, zloději..." pronesu uraženě. "Ale jak je libo. Klidně si vypadej jako chodící reklama na papírnictví. Odseknu mu a vezmu od něj bankovky. Jakmile ale začne mluvit o smrtících virech, v očích se mi zaleskne a posunu brýle na nose. Nech, máš jeden vir v laboratoři! Napomenu sám sebe. "Poslyš... Ale to, že tě to nezabije, neznamená, že ty nemoci nemůžeš přenášet." Zarazím se a podívám se na něj skoro překvapeně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Tekle ze mě krev,jako z krvácejícího torza.“odpověděla “Je to v pořádku.Pan John věděl jak mi to ošetřit.Kdy se vrátíš domů?Je mi tu smutno.“podle jejího hlasu sis dobře mohl představit,jak nespokojeně špulí rty. Slyšel jsi,jak něco spadlo na zem a Julie pronesla jedno velmi neslušné slovo,ale když zjistila,že jsi to slyšel nastalo rozpačité ticho. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "No to snad ne..." řeknu, když mi líčí to krveprolití. "Julie, nemůžu brzo přijít, máme tu teď novou zakázku, která je velmi náročná. Musím se o to postarat sám a Alie mi pomáhá. Vrátím se navečer. Budu se snažit, abych přišel dřív, ale nemůžu ti to slíbit." řeknu docela smutně. Nerad ji slyším tak smutnou, ale dobře vím, že tohle nepočká moc dlouho. "Co to spadlo?" zeptám se a přejdu tu dost sprostou nadávku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Potřásl hlavou “Vzhledem k tomu,že se mé tělo nerozkládá a ani není živé,tak se ty viry nemají na čem chytnout.“odpověděl. “Což je celkem výhoda…imunní proti všem nemocím,bolesti…a nevýhoda v tom,že necítím vlastně nic.K čertu s tím..proč já se kdy upsal ďáblu.“zamračil se a roztržitě si našel doutník a začal ho žvýkat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Dobře…chápu….“povzdychla si “No to je slečna Paradoxe.Dneska se tu z ničeho nic objevila a moc si s panem Johnem nerozumí.Zrovna po něm hodila křeslem,ale už se to uklidnilo.Pan John se zavřel do koupelny a trucuje.“odpověděla. “Dobře…ale vrať se před půlnocí nebo si pro tebe dojdu.“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Pleteš si viry a bakterie." Pronesu, ale dál to nerozvádím. Zůstanu ho pozorovat, v obavách, že má nějakou slabou chvilku, a pak pokrčím rameny. "Tak na to ti nedokážu odpovědět. To bys měl vědět nejlíp ty sám." Pronesu a začnu uklízet nástroje do stelirizátoru. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Vykulím oči, div že mi nevypadnou z důlků, a zalapu po dechu. "Kolik tam mám ještě dalších hostů?? Mohla by ses jí zeptat, proč je zrovna u mě doma?" řeknu. To je snad vtip?? Já nejsem žádnej hotel, pan John byl potichu a v klidu a co má být ta slečna?? Nechci ji doma, pokud se s panem Johnem nesnese!! Jsem docela rozčilený, ale mluvím kidně. "Neboj, do půlnoci budu doma. To ti slibuju." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kriticky se na tebe podíval “U tebe mrtvý člověk moc pochopení nepochytí,jak to tak vypadá kamaráde.“dožvýkal. “No já půjdu…a tobě bych doporučoval,aby sis zdřímnul než začneš pracovat…už teď máš hrozný kruhy pod očima.“vydal se ke dveřím “Mám se vyprovodit sám?“zeptal se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “No je tu ještě Kamínek…ukazoval mi,jak se tancuje Disko a kvůli tomu si přišla stěžovat paní ze zdola.Tvrdila že ji spadl lustr a opadala všechna omítka v obýváku.“mluvila,jako kdyby to byla ta nejpřirozenější věc na světě. “Mám se jich zeptat teď?Nebo ti to stačí až se vrátíš?“zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Přátelsky mu poklepu po rameni. "Ani živý. Kdybych měl soucítit se svými pacienty, zlomilo by mi to srdce." Pronesu s trochou ironie. "Půjdu tě vyprovodit. Ať mám jistotu, že jsi pryč a nehodláš na mě někde bafnout." Odpovím mu se smíchem v hlase a v závěsu za ním se vydám po schodech, abych za ním mohl zavřít. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Vzdechnu. "Ne to je dobrý, stačí mi to, až se vrátím domů. Jestli mi z toho bytu něco zbude... prosím, pohlídej, aby se už nic nestalo, dorazím co nejdřív. zatím ahoj." Počkám ještě na její reakci a zavěsím. To je peklo...co jsem komu udělal, že se to všechno musí hroutit právě dneska...všecko v jeden den. To snad neni možný. Asi se zblázním. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Dobře Coco…mám tě ráda.Zatím ahoj.“rozloučila se a zavěsil jsi. To je msta za všechny ty dnešní kaloriepronesla škodolibě tříska z jednorozčího rohu. Chvíli jsi uklidňoval své nervy než ses pustil do práce. Začal jsi hledat na internetu všechno co se týkalo Sběratele a Mluvící pistole. Na internetu jsi měl štěstí a nalezl jsi jeho stránku,kde se chlubil všemi jeho sběratelskými předměty.Od hlavy Behemota až po prak a kámen Davida,kterým zabil Goliáše. Našel jsi tam i Mluvící pistoly,byl tam obrázek.Vypadala opravdu nechutně.Jakoby by byla sestavena z kosti a živé tkáně. Už jsi se trochu začínal radovat,když jsi si všiml červeného nápisu pod ní,kde bylo napsáno,že momentálně se hledá.Takže ji vlastně ji měl,ale teď ji už nemá.A to,že se hledá…asi mu ji někdo ukradl. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Nad tím se zamyslel “No pravda…to má něco do sebe.“před dveřmi se na tebe usmál “Tak zdar brachu.Až bude po všem zajdeme si spolu zapařit…a klidně ti domluvím i rande se slečnou Tiss.“uchechtl se a poplácal tě po rameni než vyšel ven. Než jsi však stačil něco namítnout,tak po něm někdo začal střílet a dal se na kvapný úprk,přesto jsi nemohl nepostřehnout jeho veselý úsměv. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro On ji má, teda spíš měl by mít...to si ty svoje cennosti nemůže líp hlídat... nechat se okrát o něco tak důležitýho... napadne mě. Zvednu se a zajdu za Alií. Je to přeci jenom naprosti mojí kanceláři a tohle je lepší řešit osobně. Zaklepu na dveře a po vyzvání vstoupím. "Sběratel ji měl, ale už nemá, asi mu ji někdo ukradl...našla jsi něco?" zetpám se. Doufám, že se budu mít kam vrátit po práci... ještě si vzpomenu na peklo, které se rozpoutalo u mě doma. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vzhlédla od počítače a odložila stranou brýle “Také jsme na to narazila.“přikývla a ukázala ti na židli,aby ses mohl posadit. “Já hlavně zjišťovala jak se s ním dokážeme spojit.Podle toho co jsme našla,tak zvěsti říkají,že jeho skrýš je na měsíci.A zatím jediný způsob jak se s ním spojit je přes Pomalovaného ghůla a nebo přes Cvoky.“zašklebila se. “Tak nevím,ale to je jako z deště pod okap.“potřásla hlavou a na roh si napíchla aniž by si toho všimla kus papírku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro V rohu stáli bez hnutí dva velcí oceloví roboti a pozorovali okolní dění zářícíma karmínovýma očima.Pocházeli z budoucnosti,kde lidstvo vyhynulo a stroje si vytvořili vlastní civilizaci.Hovořili mezi sebou staccatovými,kovově znějícími hlasy. “Tvorové ze živočišných bílkovin.“řekl jeden “Jak obscénní.Hnus.“ “Maso které mluví.“řekl druhý Odporné.“ Rytíři v brnění zapnuli svá energetická kopí a roboti okamžitě zmlkli. “Zajímavá vyhlídka na budoucnost.“řekla Fiona,která je nenápadně se zájmem pozorovala. “Necítíš se tu…jako kdybychom hodně vyčnívali z davu?“zeptala se tě. V tu chvíli,ale přišla servírka zabalená do jelení kůže a na boku se ji pohupovali nunčaky “Co si dáte?“zeptala se a podala vám lístek s nabídkou. “Hlavní nabídkou dne je Kopiníkův dryják a pečené divoké prase.“pronesla a něco přežvykovala,podle jejích hnědých zubů jsi tušil,že je to tabák. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Pokývám hlavou. "No právě, jedna možnost horší než druhá a naopak...snad abychom si hodili mincí, bude to skoro jedno, přes koho to bude" zašklebím se. Člověk si nevybere... Usměju se, když si všimnu papírku. Natáhnu se a sundám jí papírek z rohu. Vypadala tak kouzelně, skoro jsem měl nutkání jí ho tam nechat. znovu se usměju. "Ikdyž bych možná risknul toho Pomalovaného Ghůla...no moc si nepomůžeme..." povzdychnu si. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Začervenala se,když jsi ji papírek sundal “Díky….no…já jednou Pomalovaného ghůla viděla….spíš bych ryskovala Cvoky.“zašklebila se. Cvakla několikrát na myš od počítače “Tak jako tak…spíš záleží na tom kterého z nich bude lehčí najít…první co bych teď udělala…bylo,abychom si najali nějaké eso.Ty ani já nejsme žádní rváči.Sice máme nějaké své triky,ale když půjde o měření sil,tak jsme oba mrtví dřív než bychom stačili říct au.“potřásla hlavou. “Dívala jsme se na profily různých nájemných válečníků…samozřejmě že nejlepší z nich je Susie Brokovnice.Pak Mrtvý chlapec.Pak jsem uvažovala i o Břitváku Ediem,ale jak jsem zjistila,tak ten něco vyřizuje v Ulici bohů….záleží teda hlavně na tom jestli si je můžeme dovolit.“podívala se na tebe zvědavě. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Prase bude fajn a k tomu obyčejné pivo, objednám si pro sebe a čekám co bude chtít Fiona. Mezitím se pohodlně opřu a vychutnávám si chvíli klidu, která jistě brzy zmizí. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Máš pravdu, nestačili bysme na to..." řeknu. Ani moje schopnost y na to nestačila...chm... zamyslím se. Podíval jsem se Alii vážně do očí. "A ty myslíš, že si je dovolit nemůžeme?" zeptám se a v zápetí se rozesměju. "Bál bych se o jiný věci než jsou peníze." "Záleží jestli to některý z nich vezme. Ať už Susie Brokovnice nebo Mrtvý chlapec...jen mám strach, že by to Mrtvý chlapec nebral moc vážně...přeci jenom je mu 17...no jak se to vezme...Je mi jedno, který z nich to bude, o peníze nejde. Jenom někoho potřebujeme a to dost nutně. Klidně i Mrtvého chlapce, jen když to vezme." řeknu. No, pokud vím, tak po Mrtvém chlapci jdou Autority...no nechtěl bych se s nimi moc sbližovat, ikdyž by to mohlo být zábavné. Co jsem o něm slyšel, je to "dobrodruh" a ničeho se nebojí...no uvidíme, kdo to vezme... |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Zavřu a zajistím dveře a vrátím se po schodech do laboratoře. Zdřímnout, to určitě, jako kdybych na to měl čas. Prvně se musím vypořádat s ním, pak s nějakou obludou a na výzkum nezbyde. Naliju si do hrnku kafe a vrátím se k rozečteným textům. Teď když mám jistotu, že mě nic nebude rušit, se mi pracuje mnohem lépe. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona se na hostesku roztržitě podívala “To samé.“řekla a hosteska odešla. Věděl jsi,že se Fiona na něco zeptá,vždy nasadí takový podivný výraz a taky ses nemýlil “Jak vůbec Noční strana vznikla?“zeptala se “Jak to,že se tu dějí…takovéhle věci?A proč to neprosakuje i do okolního světa?Tohle je přece….moc velké,ne?“máchla rukou,jako by tím vše mohla obsáhnout. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro No, nervozně si poposednu na židli, začínám mít najednou hroznou žízeň. O vzniku toho moc nevím, mohu se jenom dohadovat a nebo vzít za vděk nějakou z nepřeberných teorii které se tu šeptají od úst k ústům. Prý v tom má prsty nějaká mocná bytost. Možná Bůh, možná ďáběl, možná někdo uplně jiný a určitě na tom má i svůj nemalý podíl lidská touha. V každém člověku je něco temného a zkaženého, co chce ven, aby to mohlo ukojit svůj hlad. A tohle je přesně Noční strana. Možná že vznikla společně s prvním člověkem. Kdo ví. Já ne. Nervozně potáhnu z doutníku a ohlednu po servírce jestli nám už nese pití. Jsi si jista tím, že Noční strana neprosakuje ven? Nebo takhle. Co přesně máš na mysli oním prosakováním? Zeptám se Fiony. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “No,že se tam u nás také neobjevují tyhle věci…jako jsou tyto tady….sice jsou takové ty nadpřirozené věci…ty se u nás objevují,ale spíš jen v knížkách a různých příbězích.Ale nikdo nemůže říci,že opravdu existují…“zamyslela se. Poděkovala hostesce,která vám zatím přinesla pití a napila se,zašklebila se.Bylo to opravdu příšerné pití,ale dalo se pít. “Mocné stvoření?Bůh?Je to opravdu neuvěřitelné…kdybych o tom někomu doma říkala strčí mě do blázince.“ |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Popadnu sklenici a několika mocnými doušky jí vyprázdním a poručím si ještě jedno. Ale ony tam tyhle věci jsou, jenom se více skrývají. A také přechod z jednoho světa do druhého není zrovna jednoduchý a samozřejmě také existují osoby a orgány, které dávají pozor aby se odsud nedostal opravdu nějaký velký malér. Sem může přijit cokoliv. Cokoliv o čem jsi kdy slyšela nebo snila je někde tady. Každá představa, každá touha jednotlivého člověka se tu dříve nebo později objeví. Tam venku jsou to možná fantasie, tady, je to skutečnost. Ale dost už o tomhle. Řekni mi něco o sobě. Co vlastně děláš tam na druhé straně? Kývnu hlavou na znamení, že myslím svět, kde je slunce a kde nikomu jen tak nehrozí, že ho něco sežere. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Takže zkusíme Mrtvého chlapceřekla a vytočila číslo,nechala telefon,aby jste ho slyšeli oba. Chvíli to zvonilo než se ozval jeho hlas “Nemám čas!Zdrhám!“ a v pozadí zněly výstřely a výkřiky. “Co kurva chcete!?“zeptal se Mrtvý chlapec. Alie se zamračila “Trochu slušnosti mladíku!Nemluvíš se žádným svým kámošem!“okřikla ho Alie. Chvíli bylo ticho,teda až na ty výstřely “Omlouvám se madam.Co potřebujete?“ Alie na tebe kývla,abys mluvil. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zkoumal jsi celé dva dny a mezitím jsi jen chvíli spal a to díky tvé drahé sestřičce,která pro tvé vlastní dobro ti hodila nenápadně do pití prášek na spaní. Pak, tě,ale něco napadlo. Jak říkal Mrtvý chlapec,předtím než utekl s kulkami za zadkem podíval ses do Bestáře ze světa pod námi. Našel jsi tam přesně tu potvoru,která tento vir přenášela.Bylo to opravdu ne moc hezké stvoření. A podle všeho tenhle vir měnil všechny nakažené ve stejnou zrůdu,ale účinný lék na to nebyl,byli tam jen zpomalovadla. Zdálo se,že pokud nezískáš vzorek krve té stvůry nic nesvedeš.  |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Potřebujeme, abys pro nás pracoval. Jde o poměrně delikátní záležitost, takže nepotřebujeme, aby to věděl kde kdo. Potřebujeme někoho, kdo se nebojí, dokáže rozdávat rány a nevadí mu netradiční pracovní podmínky. Máš zájem?" zeptám se. "Pokud jde o odměnu, řekni si kolik chceš.." dodám a doufám, že se Chlapec chytne. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Telefonát “Je to hodně nebezpečné?“zajímal se. “Ano.“odpověděla Alie. “Smrtelně nebezpečné?“zajímal se dál. “Skoro určitě.“odpověděla znovu Alie. “Tak fajn.Jsem váš.Peníze probereme až budu u vás…kde jste?“ Alie mu nadiktovala adresu “Jo tam to znám…jméno?“ Znovu mu odpověděla Alie “Fajn…čekejte mě.Brzy se k vám dostanu.“a zavěsil. “Tak…celkem sympaťák co?“usmála se na tebe Alie. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zatvářila se překvapeně “To je jako ten film Noční hlídka.Tak byli také lidé,kteří se starali,aby se lidé nedozvěděli,že mezi nimi žijí vlkodlaci,upíři a podobné potvory.“znovu se napila,ale pak odsunula korbel znechuceně stranou. “To je břečka…“zamumlala a začervenala se,protože vám právě přinesli vaši objednávku a hosteska se na ní podívala mírně vyčítavě. Raději si prohlédla to co má na talíři.Maso…nebylo možné poznat jestli je to opravdu vepřové,protože to byli jen velké kusy masa naložené v hnědé omáčce a k tomu brambory.Začala do toho podezřívavě šťouchat vidličkou,jakoby se obávala že maso se lekne a uteče “Copak mám zuby,jako opice?Tohle nemůžu nikdy rozkousat.“ postěžovala si tiše. Chvíli přemýšlela o tvé otázce než řekla “No rozhodně nic tak vzrušujícího jako ty.“zkusila si kus masa ukrojit “Zdědila jsme rodinný podnik.Je to restaurace.Celkem úspěšná.Pak mám ještě pár akcií v různých firmách,abych měla jak restauraci podporovat.Starám se hladně o to v co se investují peníze.“pokrčila rameny. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Sympaťák??" rozesměju se. "To se teprve uvidí." řeknu. "Hlavní je to jeho nadšení, nemyslíš? Aspoň s ním bude legrace. Ikdyž jak se to vezme." řeknu ještě. Zůstanu u Alie v kanceláři než přijde Mrtvý chlapec, abychom se dohodli na odměně za jeho služby. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Úměrně tomu, jak se prodlužuje doba mého výkumu, kupí se v odpadkovém koši plechovky od energetických nápojů a zásoby kávy se ztenčují. Je i jednodušší způsob, jak se zabít, ale nedokážu se od své práce odtrhnout. Nakonec mám pocit, že snad ani nedokážu usnout. Nebýt Joanne a jejího prášku na spaní. Kdo ví, v jakém náhlém popudu mysli, se vrhnu na Bestiář a najdu tam co hledám. I když při pohledu na to stvoření se oklepu. Jak mohl přežít útok tohodle? Napadne mě. Takže jestli se chci dostat dál, musím mít tu krev. U svatého Daminána... Jak je na tom Mrtvý chlapec? Už si to vyřešil, ty svoje potíže? A nebo budu muset hledat jiného šílence, co by byl ochotný to ulovit? Zapřemýšlím a sejdu dolů do svého bytu. Umýt se a převléci, než vyrazím. Propustím Joanne domů a s obrázkem té stvůry v kapse se vydám k Podivínům. Poohlédnout se, jestli tam není někdo, koho hledám. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mrtvý chlapec Oba jste se lekli když se dveře otevřeli a dovnitř vešel jakýsi mladík. Byl vysoký a výrostkovsky hubený,na sobě měl dlouhý,purpurově červený zimník,Černé kožené kalhoty a vyleštěné vysoké boty z teletiny.V klopě měl vytknutou černou růži a na hlavě velký měkký klobouk posunutý do týla. Zimník měl vpředu rozhalený,takže byl vidět jeho bledý trup,který držel pohromadě jen díky stehům,sekundovému lepidlu a lepící pásce. Bolest už necítí,což však neznamená,že může tu a tam přijít k úrazu.Když se člověk podívá pořádně,daly se na jeho čele rozeznat stopy po průstřelu,který si zaplnil tavbařským tmelem. V podlouhlém bledém obličeji měl unavený,vyžilý výraz s planoucíma,horečnatě lesklýma očima a zamračenými,naprosto bezbarvými rty.Občas si zaexperimentoval s líčidly,ale většinou se neobtěžoval.Dlouhé tmavé vlasy mu spadaly v loknách na záda.Tvářil se klidně,lhostějně možná i znuděně. “Tak mě tu máte.Zdravím chlape….oh..ahoj kočičko!No ty jsi,ale kráska.“usmál se na Alii,která se k tvému překvapení zahihňala a zamrkala na Mrtvého chlapce. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro To zvládneš. Potřebuješ se najíst. Zkus alespoň brambory. Já se lačně vrhnu na svou porci a během chvilky jsem v polovině. Takže obchodnice. Myslel jsem, že to bude něco takového už když jsem tě poprvé uviděl. Buď to a nebo sekretářka ředitele v nějaké hrozně výnosné firmě. Odmlčím se abych se pořádně napil piva. Už jsem skoro na dně další sklenice, ale pořád mám žízeň. Asi to bylo těžké po smrti rodičů, že? Opatrně se zeptám. Ale zvladla jsi to, a určitě skvěle, takže tohle zvladneš taky a brzy už budeš doma. Zase u svých účtů. Snažím se jí trochu povzbudit a zvednout náladu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alex se na tebe překvapeně podíval “No doktůrku…dvakrát e dvou týdnech?co vás tak vzrušilo?“zeptal se tě a leštil sklenici,která rozhodně leštit nepotřebovala. Bohužel byl to jeden z těch klidnějších večerů,které jsou u Podivínů tak vzácné.Elektrické osvětlení bylo vypnuté a výčep se koupal v měkké záři svíček,petrolejových lamp a občas nějaké té aury ruky slávy. Dodávalo mu to atmosféru fotky z lepších časů.Když jsi se usadil nalil ti pití vysvětlil ti,že byl výpadek energie po celé Noční straně.Tvůj dům to,ale zřejmě nezasáhlo,když jsi odcházel,tak všechny ochrany pracovali správně. Hudba z CD přehrávače bez potíží přehlušila šum konverzace několika stálých návštěvníků,kteří si zahřívali svoje sklenice v zadních boxech baru. Většina z pravidelného osazenstva nejspíš vyrazila do ulic Noční strany,aby zúročili výhody,jenž poskytoval výpadek proudu.Než se osvětlení obnoví budou mít hlídači na Noční straně spoustu problémů. Alex si všiml,že se rozhlížíš “Koho sháníš?“zeptal se a opřel se o barový stůl. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Alexi, tomu by jste nevěřil..." Odpovím mu, když se posadím k baru a odložím klobouk. "Setkal jsem se s virem Vertex Vicis. Dva dny si lámu hlavu s tím, jak to zlikvidovat..." chytnu se svojí skleničky zlatavé whiskey. "A přišel jsem na to, že dokud nebudu mít krev původce té nákazy, nehnu s tím dál." Dopovím a zalovím v kapse. "Zrovna teď hledám někoho, kdo by byl ochotný, tuhle obludu pro mě ulovit a získat její krev." Posunu k němu po desce obrázek té obludy a podívám se po něm. "Nemohl by jste mi trochu poradit, kdo by si na to troufnul?" Zeptám se a napiju. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "No nazdar...super lepící páska..." řeknu šokovaně. Vypadá ještě hůř než bych si vůbec dokázal představit a snaží se balit Alii...ježíši kriste... Je to opravdu mrtvola, tak mě napadá, jestli to nebyla chyba ho najmout... Dívám se na Alii, která se potěšeně culí, a já tomu nemůžu uvěřit. Nikdy bych nevěřil, že má takový vkus, že by jí to mohlo lichotit...no to snad ne... "Jsem rád, že jsi dorazil tak rychle." řeknu Mrtvému chlapci, když se k němu otočím. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alex se na obrázek podíval,netvářil se nijak.Zřejmě mu to co říkáš nic neříkalo “Tohle je přece Plivák….plive totiž tmu…nesnáší světlo,tak si vždy tmu vyplivne a může kam chce.Ale ti žijou ve světě pod náma…a tam kraluje Pán trnů.“narovnal se a nalil pití jedná najádě. “Zkus Susie Brokovnici.Ta by se určitě nebála sejít dolů…ta se nebojí ničeho…je jako skála.“pokrčil rameny. “Nebo Eddieho.To je zase bůh…jeho se jen tak něco nedotkne…ale…co jsme slyšel,tak řeší něco v Ulici bohů.Někteří lidé odtamtud viděli utíkat plačící bohy.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mrtvý chlapec se zašklebil “To víte…běžel jsem okolo.“ usadil se na roh stolu a překřížil si ruce na hrudi,zamrkal významně na Alii a ta se znovu usmála. “Tak…o jakou práci jde?První chci znát úkol než si řeknu cenu.“pronesl a nijak se nevzrušoval tvým poněkud zhnuseným výrazem. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Zatvářím se klidně a vyrovnaně. Něco takovýho mě nerozčílí. "Potřebujeme najít Cvoky nebo Pomalovaného ghůla a dostat z nich informace nebo ještě lépe spojení na Sběratele. Jde o to, že ani jeden z nás na to není dostatečně připravený a vybavený. Ty bys to svedl..." řeknu. To je kreatura, ale aspoň že by to udělal...je mi jedno, co to bude stát, tady nejde o tohohle šaška, ale o moji rodinu...paní Štěstěna je mrcha, ale s tím nic nenadělám, je to bohyně... "Tak?" zeptám se se zvednutým obočím. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Zatěkám pohledem z Alexe na obrázek a zase zpátky. Nesnáší tmu? To znamená, že ho likviduje záření? Dal by se ten vir zlikvidovat nějakým slabým radioaktivním izotopem? To by mohlo být řešení! Napadne mě a v očích se mi zaleskne. Přesto tu krev budu potřebovat. Takže Eddie má práci a zbývá Susie. Nechce se mi ji právě dvakrát čelit, ale zřejmě nebudu mít jinou možnost. Znovu si loknu ze sklenice a rozhlédnu se kolem. Zalovím v kapse po peněžence a zaplatím útratu. "Zkusím najít a poptat se Susie." Pronesu a pokrčím rameny. Nenápadně k němu zatěkám pohledem, jestli by mi nedokázal znovu poradit a seberu svůj klobouk. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alex ti,jak jinak nevrátí drobné nazpátek “Zkus se po ní podívat v Pevnosti.“odpověděl. “Když ji tam nenajdeš…vrať se sem.Dříve nebo později se tu ukáže.“klepl si do klobouku a pak se od tebe odvrátil,aby praštil přes ruku opilého vlkodlaka. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pozvedl obočí “Jen to?Takovou maličkost?Pch..to nestojí pomalu ani za řeč.Neříkala jsi,že to bude smrtelně nebezpečné?“koukl na Alii. Ta přikývla “Jistě.Říkala a taky to bude.To je jen začátek.Mi totiž hledáme Mluvící pistoly.“ Mrtvý chlapec se narovnal “Tak Mluvící pistoly….to je celkem sebevražedný..skvělé!Tak to chci deset tisíc doláčů a jsem váš.Tělem i duší.Doslova.“zasmál se,vytáhl si z kapsy doutník a začal ho pojídat. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Vidím, že se ti ta práce bude líbit. Výborně." řeknu a spokojeně se usměju. Sáhnu pro šekovou knížku a vypíšu šek na deset tisíc dolarů, pak ho podám Mrtvému chlapci. Pojídání doutníku mu neberu, ikdyž by mě zajímalo, jak to snáší jeho žaludek. Jestli to spíš nesnáší. "Ještě...jak ti máme říkat? Přeci jenom Mrtvý chlapec...no není to zrovna to nejlepší..." zeptám se ještě. Přeci jenom říkat mu Mrtvý chlapec je dost dlouhé a není to jeho jméno, ikdyž je tak známý. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Poděkuju Alexovi za dobrou radu, dopiju a vyrazím hledat Susie. Zamířím směrem k obchodní škole vúdú a skladu armádních přebytků a snažím se v duchu připravit na setkání se Střelkyní. Snad se nedomákla toho, že se Mrtvý chlapec schovával u mně, aby si snad nemysela, že jsem ji lhal. To bych se taky mohl se zlou potázat. Kráčím opatrně a ostražitě, abych se nestal jednou z dalších bezejmenných obětí noční strany a pro samou opatrnost mi ani nezbývá přemýšlet nad tím, jaký radionuklid zkusím použít, aby to zabilo vir a ne pana Barleyho. Tedy za předpokladu, že už se z něj taky nestal Plivník. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Potřásl hlavou a schoval si šek “Jsem prostě Mrtvý chlapec.A netoleruji žádné zkomoleniny.“odpověděl a narovnal se. “Kdy chcete vyrazit?“zeptal se. Alie začala psát do počítače “Raději hned.Cvokové jsou nedaleko odtud a nabízejí své „služby“ jednomu obchodu.“řekla a vstala.Obula si boty a vzala sako “Jdeme…“řekla a vyrazila ven. Mrtvý chlapec se usmál a drkl do tebe “To je,ale kočka.Mám rád ženy,které vědí co chtějí.“mrkl na tebe. “Tak honem!“ozvala se Alie. Mrtvý chlapec se za ní poslušně rozběhl “Už jdu krásko!“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Výborně, v tomhle jsem zajedno. Tenhle Mrtvý chlapec se mi začíná líbit. Nevěřícně zakorutím hlavou. Takovou dobu je už mrtvý, takže by měl být vlastně dospělý a přitom tu slintá jako pubertální dítko. Najednou mě napadla naprosto odpudivá myšlenka. No to by byla vážně dvojka...jak by asi vypadalo jejich dítě? Malé, smrtelně bledé ale při troše štěstí hezké...no fuj... při téhle myšlence se otřesu. Radši půjdu, ať mě Alie ještě nezpéruje... Vyrazím hned za nimi. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Sedadla byla potažená černou kůží a velice pohodlná.Uvnitř to nebylo bůhvíjak prostorné,za to útulné. Díky důmyslně navrženému pérování někde dole to byla docela hladká jízda. Když jsi tam dorazil nahlédl jsi do výkladní skříně.V té,co patřila vúdú škole,byl vystaven kořen sv. Jana Dobyvatele v gelových tabletách,mandragory s ječícími lidskými obličeji a mix nejrůznějších zaříkadel.Naaranžovali do ní figurínu oblečenou jako baron Sobota i s maličkým hřbitůvkem v pozadí,ale vypadalo to dost ujetě. V armádním obchodě vystavovali uniformy z různých období napříč dějinami,medaile ze zemí,které už neexistují,a černý diplomatický kufřík s označením Příruční atomovka,cena dohodou Zamířil jsi k hlavnímu vchodu do Pevnosti a tehdy jsi poznal,že něco není v pořádku.Hlídací kamera v průčelí byla rozbytá a pancéřové bezpečnostní dveře byli pootevřené. Tyhle dveře nikdy nikdo nenechává otevřené.Nikdy. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Potřásla hlavou “Pokud chci mít úspěch,tak musím vypadat věrohodně.Nejraději bych chodila jen v džínech a vytahaném triku,ale to nejde.Jenom doma.“pokrčila rameny a pustila se raději do brambor. “Po smrti rodičů to bylo opravdu špatné.Ještě že už mi mělo být brzy osmnáct.Jinak by nás strčili do domova.Celkem to vyšlo.“zachmuřila se. “Ale sestru s bratrem to zasáhlo asi nejvíce.Museli chodit i k terepautovy….teď už je to naštěstí v pořádku.“pousmál se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Dojím a talíř odsunu stranou. Jesti mohu říci, tak ti to takhle sluší víc než v džínách a tričku. Jak se ta tvoje reastaurace vlastně jmenuje? Určitě tam musí skvěle vařit. K smrtí jejich rodičů se nevracím, nemá cenu jitřit staré rány. Když se chci napít dostanu najednou křeč do levé ruky. Sklenice mi vyklouzne z ochablých prstu a rozbije se. Střepy se rozletnou až k vedlejšímu stolu a zbytky piva mi potřísní boty. Toho si ale stěží všímám, protože se na židli zkroutím bolestí a tiše zasténám. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Potěšení z tak báječným dopravním prostředkem, jakým byla mnou najatá drožka, mě přejde v okamžiku, kdy se dostanu až k pancéřovým dveřím Pevnosti. K pootevřeným dveřím do Pevnosti. Ať to znamená, co to znamená, nic dobrého to rozhodně nebude. Popadne mě nedobrý pocit, takové té mrazení v zátylku a na chvíli zaváhám. Pak se ale rozhoupu a s největší opatrností, jako když se někdo snaží vloupat dovnitř, se protáhnu dveřmi. Nevím, co se tam mohlo stát, ale jestli je tam někdo zraněný, je moje povinnost... U svatého Damiána, co tu vůbec dělám? |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro V hale nikdo nebyl.Velice tiše jsi vstoupil,abys zhodnotil situaci. Hala byla nejspíš původně docela pohodlná,zařízená tak,aby na nově příchozí působila uklidňujícím dojmem,ale nyní tu nebylo nic než spoušť.Všechen hypermoderní nábytek byl zpřevrácen,vesnické krajinky na zdech visely nakřivo a byly kropenaté dírami od kulek,zatímco vysoký fíkus v koutě byl prostřílený jako řešeto.abyste se dostali dovnitř,museli byste normálně projít mohutným letištním derektorem kovu,ale někdo jim mrštil doprostřed místnosti.Ve vzduchu se ještě pořád vznášely obláčky kouře s nezaměnitelným pachem korditu.Všechno nasvědčovalo tomu,že tady někdo vystřílel pěkných pár zásobníků a docela nedávno. Nikde jsi ale neviděl žádné mrtvoly. Pomalu jsi prošel halou,podíval jsi se na bezpečnostní kamery v rozích stropu.Malá červená světélka dokazovala,že pořád ještě fungují.Někdo musel,vidět,co se tady dole stalo,ale žádné posily na pomoc nepřispěchaly.Což mohlo znamenat jen to,že akce pořád ještě probíhala a střed dění je v tuto chvíli někde hlouběji v budově.Začal jsi z toho mít skutečně špatný pocit. Dveře do druhé strany haly,kterými se člověk dostal do vnitřních prostor Pevnosti,byly také pootevřené.Všechny zámky a závory byly rozbité stejně jako jeden z pantů.Opatrně jsi tam nahlédl. Na stěnách byly čerstvé jizvy od kulek,ale pořád jsi neviděl žádné mrtvoly. Zdáli se ozývaly zvuky mnohonásobné střelby a vzteklý křik. Podle toho,jak to zní,pořád ještě bojují,ale jsou na ústupu.Něco je tlačí stále hlouběji a hlouběji do nitra vlastního teritoria.Alespoň to se zdá být zřejmé.Ale kde jsou mrtvoly?Možná…že si mimozemšťané přece jen přišli doplnit sbírku… |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Život se skládá z řady drsných probuzení.“ R. V. Winkle Do jídelny Ostré a Kořeněné na Brewer Street jste se dostali během chviličky.Že se tam něco děje,bylo vidět už z dálky.Ječení,křik a zvuky rozbíjení věcí,zkrátka všechny obvyklé příznaky Cvoků při práci.Lidé dávali zdvořile najevo zájem,ale jen z bezpečné vzdálenosti. Alie,ty a Mrtvý chlapec jste se přiblížili k otevřeným dveřím jídelny.Nakoukli dovnitř.Nikdo si vás nevšiml.Všichni měli vlastní problémy. Byl to laciný podnik s ohyzdnými tapetami,příliš jasným osvětlením a plastovými ubrusy.Tak plastovými,že je stačí utírat,tak rychle,jak se střídali zákazníci.Z plastu se dá utřít prakticky cokoliv.Jídelna Ostré a Kořeněné se specializuje na plamenné chilli v nejrůznějších variantách – jediné sousto vám spolehlivě roztaví chuťové buňky a zahřeje vám i vlasy. Chilli z pekla.Tři toalety,bez čekání,rolky toaletního papíru skladující v mrazáku.To,o čem je tady řeč,je atomové chilli a na to,jak vypadá snad,nechci ani pomyslet. Jen pro skutečné milovníky chilli! Tabule na zdi hned za dveřmi hrdě inzerovala Dnešní specialitu,wasabe chilli. Wasabe je vlastně velice ostrá japonská zelená hořčice,která by měla být zakázána pod Ženevskou konvencí jako látka nebezpečnější než napalm. Pod tabulí visela další,menší,na které stálo: Suši zdarma: ryby si přineste sebou. Podnikavost je nádherná věc. Prošli jste otevřenými dveřmi a dívali jste se,jak Cvokové poskytují ochranu tím méně příjemným způsobem.Ačkoliv zákaznický terorismus by byl patrně výstižnější označení. Za onoho času bývali Cvokové skutečně úspěšná chlapecká skupina,ale od doby,kdy se naposledy objevili na žebříčku ve své sacharinové verzi,už uběhla pěkná řádka let.Někdy,když jim bylo dvacet,se při hledání nových směrů dostali na Noční stranu a tam je Sběratel obdařil užitečným psychickým nadáním výměnou za jejich talent,který má nejspíš ještě někde ve sklenici.Ve velice malé sklenici.V současnosti Cvokové většinou pracují jako nájemné gorily nebo profesionální rváči.A když kšefty nejdou,hledí si něco přivydělat bokem.Buďto souhlasíte platit si u nich pravidelně něco jako pojistku,nebo se vašemu podniku přihodí něco doopravdy zlého.Abych byla přesná,přijdou k vám a předvedou svoje destruktivní nadání na každého,koho tam najdou.Cvokové totiž dokážou psychotronicky předat ostatním lidem široký výběr nejrůznějších fobií a mánií. Právě teď je aplikovali na personál a zákazníky Ostré a Kořeněné a podle toho,jak se šklebili,jim to připadalo náramně směšné. Jídelna byla plná ječících a naříkajících lidí bezmocně se potácejících mezi převrženými stoly slepých ke všemu kromě děsů,které jim byly indukovány do mozku.Drželi si hlavy v dlaních,třásli se jako osiky a žebrali o pomoc.Někteří leželi na zemi a bezmocně plakali a přitom se zmítali jako epileptici.A uprostřed té hrůzy a chaosu stáli Cvokové,hrdě se rozhlíželi kolem sebe,pochechtávali se a navzájem se šťouchali lokty do žeber nad peklem,které rozpoutali v myslích nevinných. Byli čtyři a podobali se jeden druhému,jako kdyby byli produkty sérové výroby,s pletí růžovou jako žvýkačka,zářivě bílými zuby a dokonalými účesy.Barva vlasů bylo to jediné,čím se na pohled lišili. Všichni na sobě měli kombinézy,vpředu střižené tak,že bylo vidět jejich chlupaté hrudníky.Člověku mohli přijít skoro až okouzlující,dokud se jim pozorněji nezadívali do tváře.Vypadali jako vyžilí Adonisové,jejich kdysi hezké rysy byly pokřivené krutostí a poživačností,až získali vzhled padlých idolů. Jídelna se pomalu měnila v jeden velký blázinec. Lidé vyli,ječeli a hořce vzlykali,náhle posedlí iracionálním strachem z pavouků,pádu,zdí,které se kolem nich zavíraly,otevřených nebo stísněných prostorů.Kdyby si mohli na okamžik uspořádat myšlenky,poznali by,že jejich hrůza nemá žádný reálný podklad,ale hysterie jim v hlavách nenechávala prostor pro racionální myšlení. Všude kolem byl jen strach a děs,před kterým není úniku.Někteří z členů personálu jídelny nebo zákazníků trpěli strachem z opravdu příšerných nebo obskurních věcí.Cvokové jsou hrdí na svou vynalézavost,a tak byli mezi jejich oběťmi lidé posedlí panickou hrůzou ze scvrknutí a zmizení genitálu,strachem z francouzského přízvuku,z ukazování fotografií z dovolené nebo z toho,že nenajdou svoje sako. Některé případy se zdály být skoro komické,dokud jste si nevšimli,jak si jeden zákazník drásá nehty ruce do krve ve snaze odstranit imaginární brouky.Další muž si raději vydloubl oči a rozdupal je na podlaze,než aby viděl,co byl přinucen udělat.Někteří ubožáci se svíjeli na zemi v mrtvičních záchvatech,infarktech nebo v křečích. Cvokové se dívali na svoje dílo a smáli se z plných plic. “To je příliš i na mě.“řekl Mrtvý chlapec a vykasal si rukávy. “Nechoďte k nim příliš blízko,jinak se dostanete do dosahu jejich moci…a pokud ano…doufám,že se moc věcí nebojíte.Jako třeba já…uklízení…fuj..“oklepal se. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Tak v tomhle podniku jsem nikdy nebyl a ani jsem neměl pocit, že bych ho měl někdy navštívit. Přeci jenom chilli mi působí jisté zažívací potíže, takže jsem nechtěl zkoušet odolnost a vytrvalost vlastních střev. Když už jsem stáli uvnitř, jenom jsem koukal na tu spoušť. Něco takového jsem nikdy neviděl. Všechnu tu hrůzu, smrtelný strach a já ani nevím co všechno ještě. Ani nechci vědět, co by si Cvoci vymysleli na mě. Proto s radostí poslechnu Mrtvého chlapce a rozhodnu se, že se k nim rozhodně nepřiblížím. Přeci jenom jsme si ho najali, takže by to za nás měl udělat, no ne? Aspoň doufám že jo... "Alie, myslím, že ho poslechneme a zůstaneme v poněkud větší vzdálenosti." řeknu k Alii. Nechci, aby přišli na něco, čeho se bojím..ani nevím,co by to mohlo být, ale nehodlám to zjišťovat takovým způsobem...takovým sebevražedným způsobem... Pro jistotu ještě ustoupím o krok a doufám, že si nás Cvoci nevšimnou. Jenom ať nám nevěnují svoji úžasnou pozornost... napadne mě ještě. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Ani pohled na zakrvácenou hromadu lidských těl, rozsekaných třeba i na tatarský biftek, by mě nemohl vyděsit víc, než dobytá Pevnost a žádná mrtvola. Přejede mi mráz po zádech. Ať tu řádí cokoliv, je třeba se toho bát a udělat všechno proto, abych se tomu vyhnul. Při poslechu střelby a vzteklého křiku, se mi jako nejlepší řešení jeví útěk. Ale to mi jako na potvoru nedovoluje moje lékařské svědomí. Rozhlédnu se po kamerách a červená světýlka mě přesvědčí, že jsou stále funkční. Snad by se tedy dalo z nějakého monitorovacího centra zjistit, co se tady děje. Rychle se v duchu pomodlím ke svatému Damiánovi a s největší obezřetností se vydám na tichý postup budovou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Ale zatímco jste tam stáli a probírali to,jeden z Cvoků se podíval vaším směrem a uviděl vás.Vykřikl a všichni čtyři okamžitě zaměřili svojí moc na vás.Jejich obskurní nadání zasáhlo naplno a do mozku se ti zahryzl strach jako ostré střepy rozbité láhve. Cvoci našli tvojí lásku a strach o sestru. Kam ses podíval tam jsi viděl,jak tvou maličkou sestřičku nechutnými,nesnesitelnými způsoby týrají a zabíjejí.Takovými způsoby,že ani ty bys tím nechtěl projít i kdybys toho mohl sestru uchránit. Najednou vše začalo být však rozmazané a najednou sis uvědomil,že jsi zase v jídelně v Ostré a Kořeněné,jak se válíš na zemi a máš mokré tváře od slz,třásl ses napětím z toho,čím jsi sis prošel. Alie klečela vedle tebe a z vytřeštěných,nevidoucích očí ji po tvářích tekly slzy,které ji rozpouštěla líčidla. Vzhlédl jsi a viděl jsi Mrtvého chlapce,jak na tebe hledí a tváří se až strašidelně vážně “Pomoz Alii.Já se postarám o Cvoky.“nařídil ti a zmizel ti ze zorného pole. Položil jsi ji ruku kolem ramen,přitiskl k sobě a najednou jsi viděl to,co viděla ona. Kolem dlouhého dřevěného stolu se tísnili tucty drobných postaviček připomínajících ze všeho nejvíce podvyživené děti s velkýma očima a špičatýma ušima.Byly to víly,velké sotva jako dvanáctileté děti,se zahořklými výrazy ve tváři a zmačkanými křídly,podvyživené a ztýrané pravidelným bytím.Vždycky vzaly do svých malých ručiček nějaký obyčejný předmět a pak na něj upíraly pohled,až jim po čele stékal pot.Tím způsobem do něj předávaly svou magii a činili ho tak silou vůle kouzelným. Současně ale samy o magii přicházely,takže vypadaly čím dál obyčejněji a nedůležitěji.Pomalu umíraly. Každou z nich držely na místě těžké železné okovy a řetězy,připevnění k ocelovým kruhům zapuštěným do holé prkenné podlahy. Na sobě měly šaty vyrobené ze staré pytloviny z otvorů prořezaných vzadu jim vyčnívala pomačkaná křídla.Tu a tam,z nějakého bezděčného pohybu nebo gesta,se ještě dalo vyčíst,jak půvabné a okouzlující kdysi bývaly. Přímo před tvýma očima se jedno z těch drobných stvoření vzdalo poslední magie a prostě se rozplynulo v nic.Jeho šaty se poskládaly na židli a železný řetěz hlasitě zařinčel na zemi. A jednou z těch nebohých víl byla i Alie,rozhodně ti,ale trvalo než jsi ji poznal.Byla ve stejně bídném stavu,jako ostatní víly.Ale tady ještě měla křídla,stejně pomačkaná,jako ostatní a ve tváři beznaděj.Vůbec se nepodobala Alii,kterou jsi znal ty. Ze sousedící kuchyně právě vycházel hotový obr.Byl skoro dva a půl metru vysoký – temenem hlavy se otíral o strop – a ramena měl širší a svalnatější,než má kterákoliv lidská bytost právo mít.Byl to konstrukt,bytost slátaná z kusů různých lidí.Jeho jediným oděvem byly pruhy kůže,které ho možná zároveň držely pohromadě a nejspíš mu i dodávaly pocit bezpečí.V jedné ruce držel prázdný a v druhé pečené kuře.Ukousl si pořádnou porci z prsíček a pak posměšně zamával vonící pečínkou na víly. Vedle něj se plazily dvě zdivočelé děti,jedno po každé straně,nahá těla pokrytá starou zaschlou krví a špínou.Chlapec a děvče byli jen deset nebo jedenáct let staří,ale dost velcí na to,aby mohli vyděsit nebo týrat ještě menší víly. Bedel došel ke stolu a všechny víly viditelně ztuhly.Některé začaly zoufale,bezhlesně plakat. “Tak co,snaží se Santovi malí pomocníčci,vyrábějí hezounké dárečky,jak mají nařízeno?“zeptal se Bedel drsným,hrdelným hlasem “Hou,hou,hou!Vidím,že další z vás zmizela…ale nebojte se,mojí malí andílkové,vždycky se najde dost čerstvého masa,které by nahradilo to staré.“ Sebral hrst hotových kouzelných předmětů ležících uprostřed stolu a začal je bez ladu a skladu strkat do pytle. Alie zaplakala příliš hlasitě a Bedel se po ní vztekle otočil. “Ty!Kvůli čemu tak kňučíš,ty malá flákačko!?“ “Prosím,pane.“ řekla Alie tenoučkým,uplakaným hlasem “Mám žízeň,pane.“ Bedel Alii uštědřil lehký záhlavec,ale i to stačilo,aby tvrdě udeřila obličejem do stolu. “Žádna voda,dokud všechny nesplníte svoji normu!A žádné jídlo,dokud nebudete mít po šichtě!Znáte pravidla.“ Zdivočelé děti vrčely a prskaly,vzrušené poskakovaly a naznačovaly výpady proti nejbližším vílám,které se od nich vystrašeně odtahovaly,nakolik jim to pouta dovolila. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kráčel jsi chodbou směrem,odkud se ozývala střelba,křik a klení.Cestou jsi viděla další hmotné škody,ale pořád žádné mrtvoly.Dokonce ani krev.Což bylo s přihlédnutím k intenzitě palby nanejvýš znepokojivé…chodba končila ostrou zatáčkou vpravo.Zkusmo jsi rychle vyhlédl za roh.A najednou bylo všechno úplně jasné.Měl jsi to vědět. Ve vzduchu se převalovaly kotouče kouře.Úplně vzadu se za hromadou nábytku vytaženého z okolních místností choulila skupina lidí.Zpoza z této improvizované barikády trčely hlavně nejméně dvaceti různých zbraní –tolik jsi jich alespoň napočítal,než jsi to vzdal.Většina z nich byla plně automatická. Na druhé,tvé straně chodby klečela za vlastní barikádou blondýnka v černé kůži a v ruce držela policejní brokovnici.Ohlédla se a kývla ti na pozdrav.Střelba ihned ustala,jakmile si tě obě strany všimli. Což tě celkem překvapilo,že na tvůj příchod vůbec nějak reagovaly. “Ahoj,Doktore.Hned se ti budu věnovat,jen co se vypořádám s touhle bandou expertů na sebeúnosy.“řekla poměrně mírně. Teď byla v dobré rozmaru,když mohla po něčem střílet byla nejšťastnější. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Nikdo se kvůli tobě příliš nevzrušoval.Asi si mysleli,že jsi prostě neměl moc silný žaludek a nedokážeš strávit místní jídlo. Fiona k tobě ihned přiskočila,obličej bledý a se starostlivým výrazem.Podepřela tě abys nespadl na zem “Barneyi?Co je ti?Proboha…“bezradně se rozhlédla. “Co mám dělat?Mám někoho zavolat?“mluvila vyplašeným hlasem. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Nic, procedím skrz pevně sevřené zuby. Křeč začíná pomalu odeznívat. Začnu pomalu, zhluboka dýchat a snažím se uklidnit. Už je to dobré. To jenom ty kousance, trochu to zabolelo. Snažím se dělat hrdinu. Raději se zase pohneme dál, už jsme příliš dlouho na jednom místě. Můžeš jít? Zeptám se a už skoro v pořádku se začnu schánět po servírce abych zaplatil. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pousmála se “To se ptáš ty mě?Nemám se na to spíš ptát já?Co?“potřásla hlavou a mávla na servírku,která k vám hned přišla a podala účet. Vyšli jste ven a tam tě málem porazil velký Bedel. Byl skoro dva a půl metru vysoký a ramena měl širší a svalnatější,než má kterákoliv lidská bytost právo mít.Byl to konstrukt,bytost slátaná z kusů různých lidí.Jeho jediným oděvem byly pruhy kůže,které ho možná zároveň držely pohromadě a nejspíš mu i dodávaly pocit bezpečí. Zavrčel na tebe nadávku,ale šel dál “Jak tohle můžou pouštět na ulici?“nechápala Fiona a starostlivě se na tebe podívala. “Jsi opravdu v pořádku?“starala se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zaplatím za nás oba a opatrně se vyhnu Bedelovi Rozhodně si s ním nechci nic začít, zvlášť ve stavu jakem jsem teď. Na ulici se pro jistotu rozhlédnu, ale nevím jestli bych teď dokázal zpozorovat hrozící nebezpečí včas. Rameno pali jako ďáblovi koule a necitim se zrovna fit. Jsem v pořádku, neboj. Lžu jako když tiskne a snažím se moc nemotat. Myslí se pokusím zachytit vlákno citu u Fiony, ale jde mi to velmi špatně. Několik dlouhých minut stojím na místě, oči zavřené a hlavu mám v jednom ohni než se mi to povede a určím směr. Tudy, řeknu a mávnu rukou požadovaným směrem. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Ani nevím, jak se to stalo. Najednou jsem ležel na zemi, třásl se jako při epileptickém záchvatu a přeed očima se mi přehrával děsivý scénář. Všechny nejhrůznější případy týrání a zabíjení, které se děly Julii. Nedokázal jsem se na to dívat, rvalo mi to srdce, to jak jí byl schopen někdo ublížit. Tolik bolesti jsem nikdy nezažil, takový strach nikdy nepocítil. Jediné čeho jsem si všiml ve vší té agónii bylo, že mi tekly slzy. Celé tváře jsem měl mokré, plíce se mi stahovaly strachem, nemohl jsem se nadechnout. Najednou to přešlo, stále jsem se třásl, ale hrůzné obrazy zmizely. Najednou jsem uviděl Mrtvého chlapce. Poslechl jsem ho, objal Alii, jak moc to jenom šlo. Potřeboval jsem něčí blízkost, někoho, kdo mi dá naději, že všechno bude jako dřív. Přiskl jsem Alii k sobě. Měl jsem pocit, že o tom ani neví. Byla uvězněná někde ve své hrůze stejně jako já před chvílí. Tím, že jsem ji objal, mě vzala do své "noční" můry. Nechtěl jsem absolvovat další, ta první mi bohatě stačila na celý život. Měl jsem před očima všechny ty zubožené víly, jejich okovy i zdivočelé děti, které se evidentně vyžívaly v tom, že je mohly trápit, týrat a mučit. Najednou jsem ji poznal, byla mezi nimi. Bála se, že takhle skočí, a já se nedivil, že tohle je její nejhorší obava. "Alie." zašeptám. "Tohle není skutečné, tohle se neděje...to není pravda, probuď se!" hlas mi sílí s každým slovem. Mám pocit že skoro křičím, jen abych ji probudil z toho hnusného snu. Hladím ji po vlasech, doufám, že i to jí pomůže se vrátit. "Alie, neboj se...všechno bude v pořádku...jenom se vrať k nám...vrať se ke mě, víš, že bez tebe bych nepřežil ani jedno odpoledne. Jsi můj strážný anděl." řeknu a znovu ji pohladím po vlasech. Bez ní bych nic nedokázal, tu pitomou pistoli bych nenašel. Nikdo mi není bližší. Je to moje nejlepší kamarádka a já ji v tom nemůžu nechat. "Alie! No tak! Já jsem tady." znovu k ní mluvím. Nevím, jak jinak bych jí ještě dokázal pomoci. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Rychle vykouknu zpoza rohu a, nebýt toho, že obě strany přestanou zběsile střílet, asi bych se začal loučit se životem. Překvapeně se podívám z jedné barikády na druhou a zalapám po dechu. Dokonale zmatený jejím prohlášením kývnu hlavou a trochu nechápavě, přesto se zdvořilým tónem, pronesu. "Jistě, rád počkám." Odpovím ji a moje hlava zase zmizí za rohem. Doktore, žiješ tady už víc jak tři roky a pořád sis na některé věci nezvykl? Ty troubo... Vynadám sám sobě a přikčím se u zdi, dál od bojiště. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Obraz se zachvěl a vše se rozplynulo,Alie se silně zachvěla a pevně tě objala “Já se tam už nechci vrátit!“zanaříkala. A ty jsi pochopil,že to není nějaká vnucená představa,ale její vzpomínka,která pro ní byla tou nejhorší noční můrou. Když ses rozhlédl viděl jsi,že všude je krev,ale mrtvoly nikde,zákazníci a personál zbaven svých nočních můr buďto utekly a nebo raději omdleli. Mrtvý chlapec stál uprostřed místnosti,zcela bez poskvrny,jen ruce měl od krve které měl položené na ramenou jednoho zbývajícího Cvoka,který byl viditelně pološílený,ale nesnažil se Mrtvému chlapci vysmeknout,stále ještě měl pud sebezáchovy,který byl silnější,jak šílenství. “Tak…v pohodě?Teď se můžete ptát…tady Bert vám na vše rád odpoví,že?“poplácal Cvoka po hlavě,který se snažil ztotožnit se židlí na které seděl a horlivě přikývl. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Mám na toho chlápka legální zatykač!“ohradila se Susie na něco čemu jsi nerozuměl. “Hej!Zadrž!“ozval se hlas zpoza barikády “Je možné…že jsme se trochu unáhlili.Nikdo z nás si nechce znepřátelit Suzii Brokovnici,pokud to nebude absolutně nutné.Můžeme si o tom promluvit?“mluvil hlas s nadějí. “Stačí,aby jste mi vydali,pro koho jsem přišla,a hned odsud vypadnu.“odpověděla Suzie a slyšel jsi,jak nabíjí brokovnici. “Když ti ho vydáme,zastřelíš ho!Poskytli jsme mu azyl.“ “To je pravda!Máš ve zvyku přivádět je raději mrtvé než živé.“ “Šetří to papírování.“bránila se Suzie. “Lidem,kteří sem přijdou,zaručujeme bezpečí.“namítl hlas tvrdohlavě “Je to naše poslání.Proto jsme tady.Jsme ochotní jednat o dohodě,ale svoje zásady nezradíme.“ Suzie znovu promluvila a znělo to až škodolibě “Není to nikdo důležitý.Jenom jeden prolhaný právník,který sbalil prachy,které mu klient dal,aby je vyplatil jako odstupné,a práskl s nimi do pot.Pět milionů liber a drobné.Mám slíbeno deset procent z toho co zachráním.“ “Právník?“ zvolal hlas “K čertu,proč jsi to neřekla hned?Kdybychom věděli,že je to jeden z nich,vydali bychom ho okamžitě!“ “Nesnáším být rozumná.Kazí mi to reputaci.“ zazněl jede jediný výstřel a pak bylo chvíli ticho. Div jsi nevykřikl,když se najednou objevila před tebou.V ruce držela pytel,nebo něco tomu podobnému a podle tmavé skvrny,jsi tušil,že nese důkaz o tom,že s právníkem vše „vyřídila“. “Doktůrku…tady jste celkem daleko od své ordinace.Copak?Nemohl jste beze mne být?“zajímala se,dravě se usmála a opřela se rukou o zeď kousek od tvé hlavy a bujným poprsím se ti tiskla k paži. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Překvapeně poslouchám celý dialog a nebýt humanista, byl bych to té právnické kryse i přál. Když se přímo proti mně zjeví Suzie, o krok couvnu a o další nepatrný krůček hned po tom, co se tak dravě usměje. "Po Vás, Střelkyně, se musí zákonitě stýskat každému." Pronesu zdvořile s mírným úsměvem a na chvíli se zamyslím. "Ale to, že jsem Vás vyhledal, má i další důvod." Doplním opatrně a podívám se po ní a po jejím krvavém zavazadle. "Měl bych pro Vás... zakázku..." Dokončím nejistě. "Pokud tedy zrovna máte čas..." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pokývala hlavou a kopla do pytle “Jen co tohle odevzdám a vyzvednu si odměnu jsem zcela vaše.“mrkla na tebe a narovnala se. “Vraťte se domů doktůrku.Jen co tohle dokončím,tak za vámi přijdu a můžeme vše projednat.Nojo….a ještě doplnit munici.“pohladila láskyplně svoji brokovnici. “Dohodnuto?“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Její mrknutí si pro jistotu radši nijak nevykládám a pevně věřím, že to byl jen nějaký řečnický obrat. Jinak by mi z toho musel přeběhnout mráz po zádech. Jen kývnu hlavou a velmi rychle potvrdím: "Jistě, dohodnuto." Posunu brýle na nose, naposledy obhlédnu vzhled Pevnosti a otočím se k odchodu. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Nikdy se tam nevrátíš." zašeptám Alii a znovu ji pohladím po vlasech. Vstanu a pomůžu vstát i Alii. Otočím se k Mrtvému chlapci a poslednímu Cvokovi. Přijdu blíž se podívám se na něj. Mám v sobě všechen vztek, který ve mě vyvolalo Aliino utrpení a nakonec i to moje. Přesto si udržím klidný obličej i hlas a zeptám se Berta. "Berte," oslovím ho. "Kde je Sběratel a jak se s ním spojujete?" zeptám se a dívám se mu upřeně do očí. "Myslím, že bys nám to měl povědět a rychle, protože dost spěcháme." řeknu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vyšli jste spolu ven a i celá Pevnost,jakoby si oddychla.Suzie nasedla na motorku,motor zaburácel a už se od tebe rychle vzdalovala. Cesta zpět domů byla méně pohodlná než cesta k Pevnosti,hlavně proto,že se budeš muset zase setkat se Suzie Střelkyní,která ti poněkud dělala podezřelé náznaky. Ani ses nestačil psychicky připravit,když se ozval zvonek a za dveřmi jak jinak Suzie “Tak jsem tady Doktůrku.Ano ráda si dám něco k pití.Vodku,jestli máš.“řekla a proklouzla kolem tebe dovnitř. “Vezmeš mě do svého hnízdečka nebo si mě hodíš na řeznický stůl?Kde chceš ten obchod projednat?“rozhlížela se a prsty přejížděla po své brokovnici. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Nemusel ses ptát dvakrát.Bert byl z Mrtvého chlapce tak vystrašený,že se mu na kalhotách udělala mokrá skvrna,jen co mu více stiskl rameno “Je je…ukrytý na měsíci.Tam ukrývá všechnu svou sbírku!“řekl velmi ochotně. “On si nás vždy dává instrukce vysílačkou.Netuším,jak se nahoru dostat…to ví jen Sběratel sám.“zaječel když mu zase sevřel Mrtvý chlapec rameno. Alie vypadala už klidně,byla jen nepřirozeně bledá,odešla stranou,aby si upravila make-up,ale poslouchala. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Hm, dobře...máš u sebe tu vysílačku? Dává vám ty instrukce nějak pravidelně? Třeba každý den, týden..." zeptám se Berta. Mrtvý chlapec byla zatraceně dobrá investice... v duchu pokývám hlavou. Zaplatil bych mu i víc, plní moje očekávání a to je dobře. Na okamžik se otočím po Alii, chci vědět, jak na tom je. Zdá se že už je to docela v pořádku. Tam asi přišla o svá křídla... Znovu se otočím po posledním živém Cvokovi v místnosti a čekám na jeho odpovědi. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Potřásl prudce hlavou “Ne…ne…on se ozve jen když chce.Někdy klidně mu to trvá i měsíc než se ozve…tady…tady ji mám.“ řekl a roztřeseně ti podal vysílačku.Vypadala spíš,jako větší mobil než vysílačka. “Můžu…můžu už jít?“zeptal se a plaše pohlédl na Mrtvého chlapce. Ten se zase podíval zvědavě na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Přijmu podávanou vysílačku a zkoumavě se po něm podívám. "Ty už chceš jít? A myslíš si, že si to zasloužíš? Myslíš, že tě můžeme pustit a ty už nikdy nebudeš týrat ostatní lidi?" zeptám se. Co já s ním? No myslím, že Mrtvý chlapec ho už dost vyškolil, takže už si na nikoho netroufne...doufám...to bych nikomu nepřál. To by mě zajímalo, co se skrývá za tváří Mrtvého chlapce...co by udělal? Nechal by ho jít nebo by to skončil? Na okamžik se podívám na Alii, jestli ji ještě nenapadlo něco, co bychom se od něj ještě mohli dozvědět. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Cvok viditelně oněměl a tak otevíral jen na prázdno ústa,jak nevěděl co říci. Alie stála u okna a dívala se ven,zřejmě nic říkat nechtěla,kdyby ano….no….řekla by to. “Já se o něj postarám.“nabídl se ochotně Mrtvý chlapec a Bert zbledl “Ne prosím!Nenechávejte mě s ním!“žadonil zoufale. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Přemýšlím. Nevím, jestli ho pustit a on ve svém šílenství někumu ublíží nebo všechno vykecá, anebo ho nechat Mrtvého chlapce, aby se o něj postaral. Podívám se na Berta. "Berte...myslím, že nastal čas, aby Cvokové definitivně zmizeli z povrchu Země. Zničili jste až příliš mnoho životů a spousta lidí si oddychne, když už vás nikdy neuvidí... Kromě toho, zůstal jsi tady sám a já věřím, že by se ti po ostatních stýskalo... A Mrtvý chlapec bude humánní, že ano?" řeknu. Pak se podívám na Mrtvého chlapce a lehce kývnu. Už nikdy nechci zažít takový strach a nechci, aby to zažil někdo z mých blízkých. Při rozhodování mě ovlivnilo to, co se stalo před chvílí, to co jsem viděl u sebe, u Alie i u těch, co se prostě jenom váleli po zemi v křečích, hrůzou si rvali vlasy nebo se vrhali po ostatních. Ikdyž to bylo jenom psychické, myslím, že mnoho z těch lidí, co tu dnes byli, se z toho nevzpamatují. Každou noc je budou pronásledovat noční můry a nezbaví se jich do konce života. Ať už půjde o postel plnou hmyzu, padající zdi nebo strach z lidí, bude je to ničit. Prokážu tím Noční straně službu. Morálně si zdůvodním, proč jsem to dovolil. Na okamžik mě napadne, že možná budu mít výčitky svědomí. Chápu, proč se do toho Alie neplete a taky chápu, že Mrtvý chlapec sice pracuje pro nás oba, ale jsem to já, kdo ho platí, a tím pádem je odpovědnost na mě...každý šéf musí někdy udělat těžké rozhodnutí...i já budu muset, až se stanu šéfem firmy... Definitivně jsem se rozhodl, že nechám Mrtvého chlapce, aby to s Bertem skoncoval. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Bert začal zoufale kňučet,jako těžce zraněný pes. Martvý chlapec ho jako nic donutil vyskočit na nohy a vedl a napůl nesl ho pryč.To začal už hrůzou ječet. Odvedl ho do kuchyně,odkud se chvíli ozývalo kvílení a pak bylo ticho. Alie si povzdychla a přišla k tobě "Pěkný začátek dne..."pronesla a vzala tě za ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Otočím se k Alii. "Perfektní...co ty? už dobrý?" zeptám se a podívám se Alii do očí a stisknu jí nežně ruku. "Slibuji, už se to nikdy nebude opakovat..." řeknu ještě a omluvně se pousměju. Přeci jenom, já jsem ji do toho zatáhl...kdyby za námi nepřišla paní Štěstěna do Café imaginaire, nic z toho by se nestalo...nepřipoměli by jí minulost, na kterou už zapoměla. "Takže teď asi budeme muset počkat, až se Sběratel ozve ve vysílačce. Jinak se k němu nejspíš nedostaneme..." zamyslím se nahlas. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Říká se: Můj dům- můj hrad. Byť tu nemám opevnění, přece jen si přijdu o něco jistější. Zhluboka se nadechnu a otevřu jí. Na malý moment se zarazím a pak se mírně usměju. "Bohužel, Střelkyně, vodku tu nemám. Jen whisky. Odpovím a provedu ji až do ordinace, která konec konců může spolehlivě nahrazovat kancelář. Pokynu ji na židli a, hned potom, co vytáhnu lahev a dvě sklenice, se sám usadím proti ní za stůl, jako by mi ten kus dřeva mohl před ní poskytnout aspoň slabou obranu. Pak zalovím v kapse a položím před ní na stůl obrázek té potvory. "Potřeboval bych tohle ulovit..." Přejdu bez vytáček k věci. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro K tvému překvapení spojení mířilo někam na Noční stranu.Nemohl jsi přesně určit kde.Ale jistě jsi věděl,že jsou obě děti tady. Někde v ulicích na Noční straně. Možná by bylo nejlepší se vrátit do svého bytu a vše pořádně promyslet…a odpočinout si. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “V tom případě bude asi nejlepší se vrátit prozatím do normálního života.Dokud se neozve opravdu nic nezmůžeme….a já bych si ráda lehla….tohle mě nějak unavilo.Asi si vezmi na chvíli dovolenou.“pronesla Alie. Z kuchyně vyšel Mrtvý chlapec a zdál se nevzrušený “Hotovo…co teď?“ řekl a ledabyle se opřel o pult. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Sedla si a vzala si sklenku a jedním mocným loknutím whisky vypila,viditelně to na ní moc dojem neudělalo.Pila silnější alkohol. Koukla na obrázek a zašklebila se “Ten vypadá,jako můj bejvalej….“ale pak zvážnila “Co to je za příšeru?A kde to najdu?“zajímala se. Asi tohle ještě neviděla,tudíž ti nezbývalo než ji říci co víš. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Přikývnu. "Máš pravdu, musíme počkat. A s tou dovolenou...vezmi si tak dlouhou, jak jenom budeš potřebovat. řeknu. "Já budu muset zpátky do kanceláře, mám ještě moc práce...a Julie je doma sama a děje se tam něco divnýho..." řeknu. Pak se otočím na Mrtvého chlapce. "Nejspíš máš pro dnešek padla. Musíme počkat, až se Sběratel ozve. Tvůj telefon máme, takže kdyby něco, zavoláme ti. Vidím, že to byla velmi dobrá investice tě najmout. Díky." řeknu a pousměju se. "No nic...Alie, běž domů a odpočiň si...pak mi třeba zavolej, já musím do firmy a ty...jdi kam chceš. Jenom...buď na příjmu, abychom tě mohli snadno sehnat." zakončím naši seanci v jídelně Ostré a Kořeněné. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alie pokývala hlavou a vyšli jste před Ostré a Kořeněné.Když čumilové spatřili Mrtvého chlapce hned se dali na ústup a šli si raději po svých. Mrtvý chlapec se protáhl “Tak fajn…tohle bylo lehké.Cvokové bylo maličká jednohubka.“vytáhl si odněkud pití,k tvému překvapení jsi zjistil,že je to Okena. “Doufám,tedy že příště to bude zajímavější.Být mrtvý má své výhody.“ Alie se na něj podívala “Jaké je to vlastně být mrtvý?“ Potřásl hlavou “Věř mi,ve skutečnosti to nechceš vědět.“začal pojídat doutník. Alie se k tobě otočila,chytla tě za košili a stáhla dolů,aby ti mohla dát pusu na tvář,pak tě pustila “Tak ahoj…“řekla a vydala se pryč ulicí. Oba jste za ní koukali “Ta po tobě teda jede!“dal ti s chechotem Mrtvý chlapec přátelský šťouchanec do boku div tě to nepovalilo. “Počkej!Doprovodím tě krásko!“zavolal za ní a rozběhl se za ní,na tebe se ještě ohlédl a vesele se zašklebil. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Rozhodnu se, že nad způsoby Mrtvého chlapce se už divit nebudu. Je prostě svérázný a je to zábavné. Poslouchal jsem lehkou konverzaci mezi Alií a Mrtvým chlapce. Výhody to mít může ale nevýhody taky...radši budu živý bez výhod mrtvých... A pak mě Alie políbila. Možná jsem paranoidní, ale poslední dobou je to pořád častější...není mi to nepříjemné, ale jenom to nečekám... "Ahoj..." stačím ještě říct, než Alie odejde. Mrtvý chlapec mi vyrazí dech skoro až z paty. "Nejede...jsme přátelé..." řeknu, když konečně popadnu dech. Anebo jede? Ne, to je nesmysl...no to ne...tomu nevěřím...nebo jenom nechci věřit? já nevím... Unaveně mávnu za Mrtvým chlapcem, když se na mě otočí. Chmm vzhůru do práce... pomyslím si ještě a vyrazím zpátky do kanceláře. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kancelář Jak to tak vypadalo tak v práci jsi vcelku neměl nic na práci až na vyřízení nějakých nepatrných obchůdků.Nepatrných v porovnání s tím co tě ještě čeká.Spíš jsi neustále přemítal nad tím jestli Alie se do tebe zakoukala a nebo ne. Nakonec jsi skončil o hodinu dřív,stejně se nic nedělo a vydal ses domů. Když jsi vešel první co tě přivítalo byl pach něčeho spáleného a další zase rámus,který byl až do nebe volající.Sestřička si prostě potrpěla na hodně hlasitou muziku. Po bližším hledání jsi zjistil,že až na to,že to tam páchlo,jako,když se spálí na uhel brambory vše vypadalo zcela normálně. Podíval ses do kuchyně,kde stála Julie ve špinavé zástěře na které stálo Jsem mistr kuchař a bezradně lomila rukama nad plechem,kde leželo několik nepoznatelných předmětů. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Pomalu to začíná vypadat jako ty příslovečné schody do kurníku a určitě bude ještě hůř. Fioně zatím nic neřeknu, jenom jí chytnu za ruku a vedu jí směrem kterým ukazuje vlákno. Opatrně se proplétáme mezi chodci a snažím se vyhnout všem problémům. Vší svou vůli se nutím pokládat jednu nohu před druhou a jít kupředu. Teď se prostě nemohu zastavit, už bych asi nenašel sílu dál pokračovat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pevnost jsi nechal za sebou a ocitl ses ve městě.Netušil jsi kde to jsi,ani jak jsi se sem dostal.Navíc jsi zjistil,že nemáš vlastně nic u sebe.Jediný tvůj majetek bylo to co jsi měl na sobě. Když jsi pohlédl na nebe,bylo temné,poseté hvězdami a velkým měsícem,který byl blíže než by měl být. Z počátku jsi se snažil skrývat,ale po tom co jsi se dostal do části města,kde neustále proudili davy oběma směry jsi poznal,že to nemá cenu a měl jsi pravdu.Jen co jsi vystoupil ze stínu a nechal se strhnout proudem těl,stejnak jsi nikomu nestál ani za pohled. Po nějaké chvíli a odposlouchání rozhovorů jsi zjistil,že jsi někde kde se to nazývá „Předměstí“. Lidé proudili ulicemi za lákadly duhových neonů.Vůně delikátních pokrmů tě šimraly v nose a ty jsi zjistil,že máš docela hlas a něco k pití bys také nepohrdl.Problém byl v tom,že jsi neměl žádné peníze. A ani jsi netušil,jak místní peníze vypadají. Před divadly a kabaretními kluby trpělivě vyčkávaly dlouhé fronty,zatímco u novinových stánků šlo na dračku nejčerstvější vydání Night Times.Postavy s hlavami vztaženými mezi ramena mizely za dveřmi obchodů se zbraněmi a bordelů,kde jste se za příslušný obnos mohlo vyspat se ženami z literárních děl.(Samozřejmě nebyly pravé,ale to se na takových místech rozumí samo sebou.) Rozhodně ti z toho šla skoro až hlava kolem. Whigové a toriové se nad šálkem kávy dohadují o politice a pak plynule přejdou na satanské obřady.Římané pohodlně rozloženi na lehátkách se cpou jídly o dvanácti chodech,mezi kterýma si občas skočí do vomitoria. Na rozích postávaly krásky večera s očima podmalovanýma antracitem a ústy nepřirozeně rudými a nejedna na tebe zavrtěla svůdně boky a polovina z nich nebyla ani člověk,či hůř…byly mrtvé. Zakouřeně bary,v nichž se promarněné víkendy protáhnou na celé roky,nebo kluby,kde lidé nemohou přestat tančit,přestože jejich nohy za sebou zanechávají na parketu krvavé stopy.Tržnice kde můžete prodat jakoukoliv část svého těla,mysli nebo duše.Nebo něco jiného.Kouzelné krámky nabízející magické artefakty moci,ale neručí vám vůbec za nic. Mezi lidmi se pohybovali bez jakéhokoliv vzrušení duchové,kteří procházeli rovnou skrz lidi,vlkodlaci,upíři,najády,strigy a kde jaké další stvůry.Narozdíl od některých,které jsi viděl sis připadal,jako ten největší krasavec na světě. Rozhodně jsi,ale potřeboval zjistit kde jsi a pak sehnat nějak peníze.Jedno v jakém pořadí. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Ten smrad byl opravdu odporný a vycházel z kuchyně, kde jsem taky našel Julii. Ta zástěra je vážně vtipná... Vrátil jsem se do obývacího pokoje a vypnul tu děsivě hlasitou "hudbu". "Julie." zavolám. Zajdu do kuchyně a obejmu svoji ďábelskou sestřičku. "Tak jak ses dneska měla?" zeptám se. Nikdy nedovolím, aby ti někdo ublížil... Stále mi v hlavě přebíhala myšlenk na Alii, ale snažil jsem se, abych dokázal normálně fungovat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vypískla a objala tě “Ahoj bráško!Konečně jsi doma…no…Pan John pořád trucuje v koupelně a ona se někam ztratila.Nemůžu ho z ní dostat…..a Kamínek si ulomil kus rohu,tak jsem mu skočila pro lepidlo.A pak jsem se nudila….tak jsem tě chtěla překvapit a upéct sušenky….ale…..nějak se mi to nepovedlo.“koukla ztrápeně na plech kde rozhodně nebyli sušenky,skoro ses obával,že by se to mohlo začít hýbat. Přitiskla se k tobě “A co ty?Měl jsi dobrý den?Uzavřel jsi hodně obchodů?“zajímala se a pustila tě,sundala si zástěru a znovu se k tobě přitulila. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Pokrčím rameny a pustím se do výkladu. Na štěstí pro ni nejsem zoolog a tak je můj výklad stručný. Vždyť já vlastně ještě donedávna nevěděl, že něco takového existuje. "Je to plivák….plive totiž tmu…nesnáší světlo" Zopakuju téměř přesně, co mi řekl Alex. "Žije ve světě pod námi..." Doplním další vhodnou informaci. "Potřebuju získat jeho krev." Dopovím a na okamžik v duchu zapochybuju o tom, že by to Střelkyně mohla dokázat. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Ale to nevadí..snažila ses..." řeknu a usměju se. Ještě aby tak na mě promluvily nebo vyskočily z plechu... Ztrápeně pokývám hlavou. "Dobrý den? Bylo to docela divoké, vyskytly se malé komplikace a tak jsme je museli vyřešit...uzavřel jsem jeden velice důležitý obchod, který bude poněkud náročný, ale to zvládnu." usměju se. Aspoň doufám, že ho zvládnu...Musím ho zvládnout... "Mluvila jsi se slečnou Paradoxe, proč se tu objevila?" zajímám se. Chtěl bych vědět, kolik dalších podivných bytostí se mi ještě bude chtít uhnízdit v bytě. Pohladím Julii po vlasech. Stejně bys mi chyběla, ikdyž je to někdy peklo... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Tak dole?Hmmm…to je těžké,ale mohla by to být sranda….“pousměje se “Budu si muset sehnat ještě nějaké věci.“naklonila se dopředu “Kvůli tobě to,ale udělám doktůrku.“mrkla na tebe. Ona tě prostě viditelně balila “Ale zadarmo to také nebude.Za tuhle fušku budu požadovat pěknou sumičku….to víš…holka musí z něčeho žít.“usmála se a přehodila si nohu přes nohu až černá kůže zaskřípala. “Chci dvacet.Jinak do toho nepůjdu.“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Dvacet? Počítám tisíc, že? To je celý můj dnešní výdělek a ještě budu muset doplácet z vlastní kapsy... Takhle drahý výzkum mě přivede na mizinu... Zapřemýšlím a na čele se mi objeví úzká vráska. Ale na výběr asi nemám. "Dobrá. S tou cenou souhlasím. Polovinu teď a druhou až budu mít tu krev." Pronesu a na stůl položím tucet zkumavek ve sterilním balení. "A musím Vás varovat. Ten tvor svým kousnutím přenáší velmi nebezpečný vir..." Řeknu a podívám se na ni. Což je konec konců důvod, proč chci, aby jste ho ulovila. A rychle. Už jsem ztratil spoustu času. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vzala si peníze a pak si poschovávala zkumavky “Jen klid drahouši.Já už budu na cestě zpět,když on si teprve uvědomí,že je mrtvej.“řekla “Ještě něco co bych měla vědět?“zeptala se a vstala. Dala si ruce v bok “Jo….ještě tohle.Máš štěstí,že tu už Mrtvého chlapce nemáš.Neměl bys si doma trpět někoho na koho je vypsaná odměna.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Jsi můj velký bratr!Ty přece zvládneš všechno!“řekla naprosto jistě. Pro ní jsi byl hrdina,který vždy vše přežije a překoná levou zadní “Běž se umýt a převléknout.Já zatím objednám jídlo a uklidím.“přešla za tebe a začala tě tlačit do zadku,aby tě donutila odejít z kuchyně “Je běž Coco….já se o všechno postarám.“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Doufám, že budete doopravdy tak rychlá, Střelkyně." Vstanu zároveň s ní a zakroutím hlavou, že víc ji o Plivákovi říct nemůžu. Když spustí o Mrtvém chlapci, sundám brýle a přeleštím skla. "Nemohl jsem odmítnout pomoct příteli." Odpovím pevně a pak ji doprovodím ke dveřím od domu. Neměl jsem to srdce vyhodit ho odsud, když už sem jednou vlezl schovat se. To bych si rovnou mohl napsat na čelo SKETA |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Jsem pro ni hrdina...není to přehnané? Jednou ji třeba zklamu, zklamu její představu o mě a bude po všem... na okamžik se zamyslím. "Už jdu, už jdu...nemusíš mě strkat...co bych si bez tebe počal, jsi moje záchrana..." řeknu a usměju se. Zamířím směr koupelna. Potom se převléknu do něčeho pohodlnějšího a vrátím se do kuchyně a napiju se z láhve vody. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Usmála se na tebe “Být věrný příteli je v dnešní době velká vzácnost Doktůrku.Snaž se to neztratit.Byla by to škoda.“otočila se náhle k tobě,přitáhla si tě k sobě a políbila. Když viděla tvůj výraz začala se smát “Jen pro štěstí.“poplácala tě po rameni a vydala se pryč. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie už uklidila a právě otevírala okno,aby vyvětrala,okno o něco zavadilo “Promiň Kamínku.“řekla a ten něco zamumlal. “Jídlo by tu mělo být každou chvíli.“řekla a vešla do obýváku. Ozvala se rána “Ah…už je to tady.“když jsi šel za ní a pohlédl na okno,které právě otevřela,seděl tam miniaturní Pterodaktyl a nesl kolem krku pizzu. Vložila mu do kasičky peníze a vzala si pizzu,jako tuzér mu dala leklou rybu. “Tak…a teď se můžeme najíst…myslím,že až příště budu něco dělat,tak si pořídím pořádnou kuchařku s pohyblivou ilustrací.“sedla si na pohovku. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro S výrazem nejvyšší zmatenosti za ní zavřu dveře a poupravím kravatu, kterou se ji podařilo použít jako vodítko. Nechápavě zakroutím hlavou, zajistím dům a sejdu po schodech do bytu, natáhnout se alespoň na chvíli, než přijde Joanne a v závěsu za ní první pacienti. Poslední dobou jsem toho moc nenaspal a není možné, aby se mi při operaci třásli ruce únavou. To by nemuselo přinést nic dobrého. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Jednou se z těch pizz změním v jednu obrovskou pizzu. napadne mě, ale protože pizzu miluju, tak si nestěžuji a hned si vezmu kus a pořádně si ukousnu. Při té maličkosti se Cvoky mi pořádně vyhládlo. "Koupím ti krásnou kuchařku s pohyblivou ilustrací, abys mi tu pokaždé uvařila něco strašně dobrého a já se budu vracet domů dřív." řeknu a usměju se. "A víš co? Zajdeme ji koupit společně, aby sis vybrala takou, která se ti bude nejvíc líbit." mrknu na Julii. Znovu si ukousnu, pořád je ještě strašně horká, ale to je na ní skoro to nejlepší. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Joanna měla své vlastní klíče,tak tě probudila až po tom co se připravila a připravila ti všechno náčiní.Zjistil jsi,že jsi spal čtyři hodiny,ale tobě přišlo,že to bylo jen pět minut. Den proběhl zcela normálně,Joanna odešla domů a ty jsi buďto spal a nebo zjišťoval cokoliv o tom viru. A podobném duchu uběhli dva dny než najednou přiběhla Joanna k tobě na sál,kde jsi zrovna před chvíli zašil chlapečkovy hlavu “Doktore.Je tady Střelkyně a chce s vámi hned mluvit.“řekla a tvářila se nesouhlasně. Nikdy ji neměla ráda,to kvůli jejímu chování. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Přepnula televizi na nějakou telenovelu a pak se celá rozzářila,jako sluníčko “Opravdu?A kdy?“zeptala se nadšeně.Vzala si také kousek pizzy,první ssedla první vrstvu sýra a pak se pustila až do zbytku “Musíme se naučit zdravěji jíst…jinak za chvíli budeme oba tlustí.“opřela si hlavu o tvé rameno. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Postarejte se o něj, prosím, Joanne." Kývnu hlavou k děcku se zašitou hlavou, sundám rukavice a vyběhnu po schodech nahoru. Má? A nebo mi jde říct, že něco takového prostě není možné? U svatého Damiána... Tolik ztracených dnů... U všech svatých, ať tu krev má. Modlím se zatímco krátím schody. Netuším, jak dlouhou dobu trvá ta přeměna, ale mám obavy, že by pan Barley mohl v reálném čase někoho ohrozit. Kéž by to zvládla bez zranění. Někoho dalšího pokousaného tady na Noční straně nepotřebuju. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Kdy budeš chtít...udělám si pro tebe čas. Kolik mám sester, abych se jim mohl věnovat..." mrknu na Julii. "Budou z nás odporné tlusté koule a tebe si nikdo nevezme." rozemsměju se. Kouknu na hodiny. "A co třeba hned? Budou mít ještě otevřeno? Anebo můžeme jít třeba zítra, uvidíme, jak to vyjde..." zeptám se, protože nemám přehled o otvírací době knihkupectví. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vešel jsi do čekárny,kde na tebe čekala.Na zemi ležel velký pytel a vedle něho stála Suzie,vypadala unaveně a byla špinavá “Je dost.“podívala se na tebe podrážděně. “Přinesla jsem ti i dárek navíc.“řekla a odkryla pytel ve kterém ti nesla mrtvolu té příšery. A pak vytáhla zkumavky s krví,všechny byly plné “Spokojenej?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Dojedla svůj kousek a přitulila se k tobě “Půjdeme zítra.Teď chci být s tebou.“přepnula zase televizi kde dávali necenzurovanou verzi Harryho Pottera,který byl díky tomu o hodně delší a více strašidelnější. “Můžu spát dnes s tebou?“poprosila tě s prosíkem a psíma očima. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Tak dobře, zajdeme tam zítra, udělám si čas." usměju se. "Copak? Bojíš se sama? podívám se zkoumavě. Že by to mělo spojení s tou mlhou a namodralým světlem? No uvidíme, jestli se to objeí i u mě. pomyslím si. "Tak dobře, dneska budeš spát u mě." mrknu na Julii a klepnu ji do nosíku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ne….jen chci být u tebe.“zachichotala se “Pan John je vždy na blízku.Nemusím se bát.“dala ti pusinku na tvář. Pak si lehla a hlavu ti položila na klín,chvíli byla potichu “Nevíš kdy se vrátí maminka?“zeptala se zvědavě a sledovala televizi. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Oči se mi rozšíří nefalšovaným úžasem, když zjistím, že sebou dotáhla i tělo. "Jste moje spása, Střelkyně. A i pár dalších životů. Doufám." Odpovím ji nadšeně a vezmu od ní zkumavky s krví. Pečlivě je uložím a pak se začnu zajímat o její stav. "Nejste zraněná? Nepotřebujete ošetření?" Zeptám se z profesního zájmu. "Vyplatím vám zbytek vaší odměny a dám vám k tomu pár tablet na posilnění organismu." Vychrlím ze sebe a pokynu ji do ordinace, kde ji předám její slíbenou odměnu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Jsem v pořádku.Trvalo to věčnost ji najít.Tohle je samice.“ukázala na potvoru “Jediné co chci,je moje odměna a pak koupel.Ale to si dopřeji až doma.“protáhla se. Vydala se za tebou “Tam dole je to pěkně hnusný ti povím.Všelijaké potvory nechutné.Ale aspoň jsem si zastřílela.“zívla “Ani spát se tam nedalo.Furt tam něco lezlo.“stěžovala si. I když je tak bezcitná lovkyně,ženská se v ní stejně nezapře. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Pokyvuji hlavou a dávám si pozor, abych ji doopravdy poslouchal, přestože už bych byl radši v laboratoři a věnoval se bádání. Vytáhnu z trezůrku zbylou polovinu její odměny a podám jí ji, včetně krabičky tablet. "Kdyby jste měla ten pocit, jako že na vás něco leze, a teď nemyslím chřipku, přijdete sem, ano?" Ujistím se ještě. Pamatuji si mrtvého chlapce, jak popisoval, kolik chorob se tam vyskytuje. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Usmála se “Kdybys po mě lezl ty,tak by mi to nevadilo.“mrkl a vzala si peníze a prohlédla si tablety “Díky Doktůrku.A kdybys mě příště potřeboval…raději mi zavolej na mobil.“ “Tak já padám.Užij si tu mrtvolu.“otočila se a odešla. Za ní vešla Joanne “Doktore.Co s tou příšerou v čekárně?Odhání pacienty.“ |
| |
 | soukromá zpráva od Max Půlka pro Zmaten a zcela očarován okolním světem, ve kterém jsem se tak náhle a bez jakéhokoliv varování ocitl, jsem se vydal s davem, z nějž jsem ani v nejmenším nevyčuhoval. Míjel jsem tvory natolik rozličné – velké, malé, na první pohled roztomilé a i odporné, hmotné i pouze astrální, živé i mrtvé. Většina z nich vypadala nebezpečně a tak jsem si raději dával pozor, abych na nikoho nezíral či ho nějak jinak nevyprovokoval ke střetu. V jednu chvíli upoutala mou pozornost výloha jednoho obchodu, který byl označen nepřehlédnutelnou reklamou v podobě neonového nápisu. Pohled do výlohy mě šokoval, takže jsem raději nezkoumal, co by se s podobnými věcmi dalo dělat. Když jsem se od prosklené výlohy zděšeně odvracel, stihl jsem ještě v jejím skle zahlédnout svůj odraz, který nasvědčoval tomu, že se vše již opět vrátilo do normálu. Ani jsem si toho nevšiml, uvědomím si trpce. Do příště by na tom chtělo zapracovat. V hlavě mi stále víří pojem „Předměstí“, který jsem zaslechl při svých toulkách a usoudím, že tak se nejspíše jmenuje místo, na které jsem se dostal. Okolní temnota je pro mne zezačátku poněkud klaustrofóbní, ale velice si zvykám na anonymitu s tím spojenou. Zvláštní kruhové těleso na obloze mne zaujme spíše. A to hlavně tím, že je pouze jedno. Sám jsem zvyklý na takovéto měsíce tři, byť o něco menší – tedy vzdálenější. Z úvah a bezcílného bloudění po okolních ulicích mne vytrhne až zakručení břicha. Pravou ruku automaticky přiložím na inkriminovanou část těla doufajíc, že tím ztlumím nepříjemné zvuky. To se mi částečně povede, ale pocit hladu to nikterak nezmírní. Bezděčně zajedu rukou do šikovně skryté kapsy, zda bych tam něco nenašel. Samozřejmě že ne.. vytáhnu zklamaně ruku. Přitáhnu si tedy plášť blíže k tělu, abych hned neprochladl, přičemž se mi hlavou honí myšlenky, kamže bych to mohl zapadnout. A něco požít. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Ani se s ní nestačím rozloučit, možná dobře- bůh ví, co bych se ještě dozvěděl, když přijde Joanne. "Joanne..." Zamyslím se a cítím, jak mi utíká čas pod rukama. "Je tam ještě nějaký vážný případ?" Zeptám se a posunu brýle na nose. "Pokud ano, ošetřím ho. Pokud ne. Řekněte pacientům, že dneska už neordinujeme. A sama běžte taky domů." Pousměju se, duchem na půl v laboratoři. "S tou mrtvolou už si poradím." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Nikdo kdo by to potřeboval nutně…Doktore…a nemám tu zůstat a pomoci vám s tím?Syna mi hlídá dnes sousedka.“navrhla ti Joanne. “Poslední dobou si toho berete moc Doktore.Měl by jste trochu polevit.“řekla s upřímnou starostí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Vypadáš,jako zbloudilá duše.“ ozvalo se kousek od tebe.Když jsi se ohlédl spatřil jsi pozůstatky sestry.To jsi poznal ještě z kříže,který měla vytištění na potrhaném,zamazaném hávu.Byla živá,ale páchla,jako kdyby už delší dobu ne.Sestra si s umazanou důstojností přidržovala pozůstatky roucha a usmívala se na tebe vyčerpaně,ale přívětivě. “Jsem Sestra Morfína a možná bych ti mohla pomoci.“pronesla a mávla na tebe abys ji následoval. Chvíli ti trvalo než ses propletl až k ní,ale podařilo se ti to “Ty jsi tu nový,že?Časový skluz?Mohla jsem si to myslet.Páchneš novotou.Tak tě vítám na Noční straně.Jediné místo,kde nemůže zasahovat jak nebe,tak peklo.I když je pravda,že tohle město je hnízdiště hříchů.“podala ti ruku k potřesení. “Jen se nestyď mladíku.Zeptej se mě na co chceš.Je můj úděl pomáhat potřebným.“vyzvala tě. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Dostali jste se až na předměstí. Lidé proudili ulicemi za lákadly duhových neonů. Před divadly a kabaretními kluby trpělivě vyčkávaly dlouhé fronty,zatímco u novinových stánků šlo na dračku nejčerstvější vydání Night Times.Postavy s hlavami vztaženými mezi ramena mizely za dveřmi obchodů se zbraněmi a bordelů,kde jste se za příslušný obnos mohlo vyspat se ženami z literárních děl.(Samozřejmě nebyly pravé,ale to se na takových místech rozumí samo sebou.) Whigové a toriové se nad šálkem kávy dohadují o politice a pak plynule přejdou na satanské obřady.Římané pohodlně rozloženi na lehátkách se cpou jídly o dvanácti chodech,mezi kterýma si občas skočí do vomitoria. Na rozích postávaly krásky večera s očima podmalovanýma antracitem a ústy nepřirozeně rudými a nejedna na tebe zavrtěla svůdně boky a polovina z nich nebyla ani člověk,či hůř…byly mrtvé. Zakouřeně bary,v nichž se promarněné víkendy protáhnou na celé roky,nebo kluby,kde lidé nemohou přestat tančit,přestože jejich nohy za sebou zanechávají na parketu krvavé stopy.Tržnice kde můžete prodat jakoukoliv část svého těla,mysli nebo duše.Nebo něco jiného.Kouzelné krámky nabízející magické artefakty moci,ale neručí vám vůbec za nic. Tam se ti niť přetrhla a nevěděl jsi kam jít.Jen jsi věděl,že jste blízko.Bylo to k vzteku.Věděl jsi,že to je blízko,ale kde? Někdo tvou moc rušil,připravili se,což mohl být problém.Vystoupili jste z proudu do postranní uličky,aby vás dál proud těl netáhl sebou. “Už je ti lépe?“zeptala se Fiona mírně udýchaně “Kam to vůbec jdeme?“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "No...vzkázala mi, že by to mělo trvat jen několik dní a pak se hned vrátí..." odpovím na Juliinu otázku. Začnu ji hladit po vlasech. "Copak, nelíbí se ti u mě?" zeptám se zvědavě. Dál jsem se dívat na televizi, ale po očku sledoval, co mi na to Julie řekne. Kdybych ji tady neměl, tak bych byl úplně sám...a nikdo mě taky nemá tak rád...kromě toho, matka pořád někde jezdí a ji nechává u mě, to si myslí, že si spolu vybudují nějaký pevný vztah? to asi těžko...kdoví jestli o něj vůbec stojí... zamyslím se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ne to ne.Já jsem s tebou ráda.Ale někdy se mi po mámě stýská.Když jsem byla malá byla jiná.Teď ji víc zajímá práce ne já.“řekla posmutněla. Malá?Vždyť malá je pořád. “Ale mám tebe….tak ten její nezájem nějak zvládnu i když mě to,ale mrzí.Předtím chodívala na mé školní besídky a recitály a zajímala se.Ale čím jsem starší tím víc se od mě vzdaluje.Je posedlá prací.U tebe to taky tak bylo?Dokud jsi byl malý starala se a pak nic?“zvedla oči k tobě. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Opřu se o zeď a snažím se pročistit si hlavu. Zapomenout na bolest, všechno vytěsnit z mysli, celou Noční stranu i Fionu. Přes těsně zavřená víčka nepronikne ani paprsek světla, mělce dýchám, dokonce jsem si i vyndal doutník z úst, aby mi nepřekážel. Potlačím veškeré své myšlenky a soustředím se pouze na své instinkty, na svou intuici. Otevřu oči, vyjdu z uličky a rozhlédnu se. Pak se vydám na první místo na kterém se mé oči zastaví a Fionu táhnu nekompromisně za sebou. Snad to tentokrát vyjde a já se trefím. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Joanne. Moje starostlivá opora... "Pravda, posledních pár dnů bylo náročných, ale ne nic, co bych nezvádl." Odpovím ji s úsměvem. "Navíc, nerad bych vás ohrozil a ten virus považuji za velmi nebezpečný." Dodám a v očích se mi zaleskne. "Jestli bych vás ale mohl o něco poprosit, neskočila by jste mi koupit balení Nescafé?" Poprosím ji. "A pak běžte domů." Řeknu rezolutně, ale přátelsky. Dál už o tom nemíním diskutovat. Vstoupím do čekárny a jediné, co mě právě zajímá, je pytel s příšerou. Popadnu ho tedy a odtáhnu k výtahu. Bude ho potřeba dostat do mrazáku na pitevně. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Stále jsem hladil Julii po vlasech a musel jsem se zamyslet, jaké dětství jsem vlastně měl. V mysli jsem se vracel do doby, kdy se matka vracela domů brzy, věnoval mi svůj čas a nestrkala mě do škol, aby se ze mě stal obchodník. Tehdy jsem býval šťastný, když přišla, pohladila mě po vlasech a zeptala se, jaký jsem měl den a co budeme dělat večer. A pak? Založila firmu, ta se postupně rozrůstala, což znamenalo, že tam bude trávit stále více času. Mrzelo mě to, ale co jsem mohl dělat? Nic. Jen čekat, až si na mě najde čas. A že s tím šetřila. Vrátím se do přítomnosti. "U mě to bylo podobné. Maminka založila firmu a musela se o ni starat a já se staral sám o sebe. Moc mě mrzí, že je to stejné i u tebe. Budu se snažit ti to vynahradit. Jestli chceš, budu na tvé besídky chodit tak často, jak jen to bude možné..." řeknu a mrknu na Julii. Začínám být jako naše matka. Spousta práce, málo času na sebe a své blízké, ale na Julinku si čas vždycky udělám., protože to je prostě ona....Nehci skončit jako naše matka...mám pocit, že toho musím Julii uchránit...že ji nemůžu nechat, aby i ji matka jen tak nechala, ať žije a stará se sama. Prostě nemůžu... |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro usměji se. Tak pojď. A kolo si dej raději dovnitř, nevím, kde jsou klíče od garáže a nechci, aby ti ho ukradli, hm věnuji mu další milý úsměv, chytím jej za ruku a popotáhnu, aby šel. Vzápětí jeho ruku zase pustím, aby si došel pro kolo a sama pokračuji domů. Podržím mu dveře a nechám ho projít i s kolem. Jakmile se dohodneme na vhodném místě, kam kolo postavit tak, aby překáželo co nejméně, zatáhnu ho do kuchyně. Určitě máš hlad, že jo. Tak hele, ty si vezmi támhle ty skříňky a já tyhle a ledničku. Uvidíme, co najdeme otevřu své místa k hledání a začnu se všemi krabičkami a sáčky prohrabovat ve snaze najít něco dobrého k jídlu. Hm, taky si můžeme něco objednat. Peníze mám dodám po chvíli zamyšleně, protože se mi to zdá jako jeden z mých nejlepších nápadů dnešního dne. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Nějakou dobu mi trvá, než si uvědomím, že poznámka o zbloudilých duších je směrována na mne. Zvědavě se otočím a v mezerách v davu zběžně prohlédnu něco, co vzdáleně připomíná řádovou sestru. A jelikož zrovna nemám nic lepšího na práci, proklestím si k ní cestu, což mi chvíli zabere. Těší mě, já se jmenuji Max, začnu přívětivě, ale říkejte mi, prosím, Půlka. Na to slyším lépe. Přitom se stále pokouším ignorovat sestřin zbědovaný stav, sám si uvědomuji, že prozatím vypadám dobře, ale je mi jasné, že bez peněz tento vzhled příliš dlouho neudržím. Časový skluz? zopakuji jen tak mimochodem sestřinu otázku, abych si snad stihl promyslet odpoveď, což doopravdy vlastně i dělám. Je to možné, nepamatuji se, odpovím po pravdě. Informace o zápachu novotou nenechám bez povšimnutí a pro jistotu přičichnu k rukávu, přičemž musím shledat, že nic zvláštního necítím. Leda tak trochu kouře, jímž jsem nejspíš načichl při incidentu v Pevnosti. Říkáte, že jsem na Noční Straně? povytáhnu se zájmem obočí, proč "Noční"? To je tady taková tma stále? kývnu směrem k měsíci na obloze. Zrovna v okamžiku, kdy opětuji stisk její ruky, se opět ozve můj hladový žaludek a ozve se tiché, leč dostatečně slyšitelné, zakručení. Oh, promiňte, omlouvám se za takovou neomalenost, ale nevíte, kde bych mohl sehnat nějaké peníze? Nebo alespoň něco k jídlu? na tváři se mi začíná objevovat lehký modřenec. Ani se nepamatuju, kdy jsem naposledy jedl - ale to už jsem vlastně říkal, pokusím se zavtipkovat, jakože si nic nepamatuju. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Ty a Fiona jste zamířili do Jámy.To je relativně nový podnik pro vysoce specializovanou skupinu zákazníků.Velice privátní podnik,ve kterém se rozkoš snoubí s bolestí v novou kvalitu,jež ji víc něž pouhým součtem původních komponent. Jáma byla vcelku pochopitelně v pod zemí.Z úrovně ulice to byla prostě další restaurace specializovaná jídla připravovaná z vyhynulých zvířat. Sešli jste po dlouhém kamenném schodišti vedoucím do uličky hluboko pod městem.Nejsou tam žádné oslnivé neony ani křiklavé reklamy.Buďto víte,co hledáte a kde to naleznete,nebo nepatříte k tomu druhu zákazníků o které v Jámě stojí. Když jste otevřeli dveře udeřila vás do uší hlasitá hudba. Když jste se rozhlédli Fiona zalapala po dechu. Uvnitř Jámy vládl pekelný hluk,z ukrytých reproduktorů vražedně burácely metalové kytary.Osvětlení bylo kontrastní a skoro bolestivě jasné.Žádné konejšivé příšeří,žádní stín,ve kterém by se dalo ukrýt,všechno bylo odkryté pohledům davů,které si tak mohly vychutnat každý čin a reakci na něj. Většina zákazníků vypadali náramně šik ve vší té černé kůži,gumě a latexu,který obepínal jejich těla jako druhá kůže.Ale to hlavní se dělo v jasně osvětlených výklencích na obvodu. Hol= kamenné zdi byly upravené tak,aby co nejvíce připomínaly středověké žaláře a kam jste se podívali,viděla nějaká šťastná oběť natažená na skřipci nebo v kleci,případně sténala v objetí železné panny s jehlami injekčních stříkaček místo kovových hrotů.Neustále se ozývaly nové výkřiky bolesti a rozkoše stejně jako souhlasné vytí ze strany napjatých diváků.Oběti se při svém utrpení slastně svíjely a předváděli se davu.Davem se procházeli urostlé dominy krásné jak naostřený dýka oděné v černé kůži,samý řemínek a přezka,které si s netečným výrazem ve tváři vybíraly oběti. Muži i ženy se jim hluboce klaněli a snažili se lízat jejich naleštěné boty.Ozývalo se praskání bičů a rákosek a syčení cejchovacích želez používaných k naprosté spokojenosti všech zúčastněných.Krev kapala a crčela a odtékávala žlábky do potrubí skrytého pod podlahou.Vzduch páchl čerstvým potem,levnými parfémy a průmyslovou dezinfekcí. Vlastně skoro jako u zubaře. “To je….“hlesla Fiona a pohoršeně se rozhlížela “Odporné…“otřásla se a stoupla si více k tobě “Proč jsme sem šli?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Sestra Morfína se na tebe stále přátelsky a shovívavě usmívala “Ah..tolik otázek.Nebuď tak zbrklý už nejsem nejmladší.“zamyslela se nad tím na co ti odpoví,jako první. “Ano máš pravdu.Noční strana se tak jmenuje protože je tu stále noc.Stále tři hodiny ráno.Doba kdy se rodí nejvíce dětí.A mimo to,díky některým věcem co se tu dějí slunce se raději s rudými tvářemi odvrátilo.“ Zadívala se na tebe “Ale mladíku nehleď na mě tak soucitně.Já jsem si tento způsob života sama vybrala.Takhle mohu být potřebným ještě blíže.“otočila se čelem k jednomu mládenci,který se k vám blížil a nevypadal že je při smyslech a podle pachu byl něčím sjetý. “Omluv mě na okamžik.“přidusala s chlapci a začala mu něco povídat.Viděl jsi chlapci do tváře,první se tvářil překvapeně,pak začal plakat a nakonec utekl a zoufale volal Mamííí!!! Morfína se k tobě zase vrátila “Drogově závislí.Je to bída,když se nechají ty mladé duše zlákat k podobným věcem.Chodí za mnou,protože si myslí,že jim nějakou drogu dám.Víš…moje žíly dokážou produkovat jakoukoliv myslitelnou drogu.“ukázala ti své kostnaté zápěstí s vystouplýma žílami.Podle jizev ti bylo jasné,že už několikrát svou schopnost využila. “Takže máš hlad ano?“usmála se “No…myslím,že ty bys nezvládl jídlo co jím například já.“začala šmátrat po kapsách a vytáhla papírovou bankovku,hezky zelenou s velkým číslem 5. “Mám jen pět dolarů.Tady je jedno jaké peníze používáš.Když se s nimi dá platit v nějaké zemi vezmou to všude.Není to moc,ale nějaké jídlo si tím seženeš.A pak si budeš muset najít práci.“podala ti špinavý papírek,kde byla adresa “Úřad práce.Ptej se na Jolanu.Ta ti pomůže.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Joanne se na tebe usmála “Jistě doktore.Zajdu ho koupit a připravím vám čerstvou kávu.“řekla a odspěchala. Dostat mrtvolu samice Pliváka bylo těžké dostat do mazáku v pitevně a ještě těžší bylo ji dostat na stůl. Příšera byla viditelně zasažena dvanáctkrát do oblasti hrudníku než zřejmě zemřela,docela těžké to zabít. Všiml sis Joanny,která byla už oblečená a stála za oddělovacím oknem,zvedla konvici s kávou a pak ti zamávala na rozloučenou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Erik našel zase plechovku s hráškem a mouku,kterou jste hned vyhodili,protože byla prolezlá moučnými červy. “Ne to ne…já jsem host,tak zaplatím.Nechci aby sis myslela,že jsem příživník.Navíc…rodičům ty peníze chybět nebudou.Ti by si nevšimli ani toho,kdybych nakoupil pro celý sirotčinec.“vytáhl mobil “Jakou chceš?Sýrovou?Nebo kuřecí?“zajímal se vesele. A tak jste si objednali pizzu každý jednu pro sebe a pustili jste si film,ale moc jste ho nevnímali.Spíš jste si pořád povídali,probírali všechno možné od školy po sex až nakonec jste se dostali na téma „muži“.Vzhledem k tomu,že je Erik jinak orientovaný to bylo vlastně to samé,jako povídat si s dívkou. A nakonec jste se zase dostali ke Kevinovy “Stále nechápu co na něm vidíš.V moři je spousta ryb.Ne…nechápu tě.Kevin je zmetek.Hezkej,ale zmetek.Vždyť tě stále ponižuje.Mě teda tvoje vlasy přijdou velice sympatické.“mrkl a neodpustil si “Ten chlap je slizká sračka!“ tuhle frázi slyšel v jednom starém,černobílém filmu a teď využíval každou příležitost k tomu,aby to mohl říci. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Její práce je jako její dítě,které má nejraději.“povzdychla si Julie “Díky…byla bych moc ráda,kdybych tě tam měla….už třikrát za sebou nikdo nepřišel.A od ostatních dětí někdo z rodiny přišel.Připadala jsem si hloupě….ale teď už to bude fajn.“chvíli byla ticho a pak zvedla hlavu “Dobře.“odpověděla někomu a natáhla se pro ovladač “Pan John se ptá jestli to nemůžeme přepnout na fotbal.Už konečně vylezl z koupelny.“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Problém je, že tohle dítě má nejraději a ty dvě lidské jsou až za tím..." zamyslím se. "Mrzí mě to...mělas mi to říct nebo zavolat a já bych se stavil..." řeknu. "Jsem rád, že už je venku...podívám se na fotbal...aspoň budu vědět, jaký je stav..." řeknu, ikdyž se o fotbal zajímám jenom rekreačně. Stejně bych chtěl vědět, proč se u mě doma začínají shromažďovat takové bytosti...a ještě s chapadlama...brr... myslím si pro sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie se usmála “Já ti volala…jenže to nikdo nebral…a pak byla tvoje sekretářka v telefonu nějak divná.“více se k tobě přitiskla. “On má rád fotbal.Říká,že chtěl hrát,ale prej má moc nohou a nebylo by to fér.“zívla,fotbal ji nikdy nebavil a tak postupně ti usínala uložená na tvém klíně. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "To je pravda, měl by příliš velkou výhodu." řeknu a pousměju se. "Na Talu se nezlob, ona je taková..." pokrčím rameny. "Ale lepší sekretářku bych těžko našel." dopovím. Vypadá tak bezbranně...jednou bych chtěl takovou dceru... zamyslím se, když se na Julii dívám. Usíná a já vím, že ji každou chvíli zase ponesu do postele. Ostatně tak jako každý večer, co je tady se mnou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “A zítra…..ti uvařím….a fotíme se….musím vypadat hezky.“mumlala z polospánku.Pak ale vydechla,jak plně usnula a přetočila se na druhý bok.Tvář ti ukryla do břicha a objala kolem pasu. Po tom co usnula,jakoby všechno trochu potemnělo,ale možná se ti to jen zdálo. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Pohladím Julii po vlasech. "Bude ti to moc slušet." šeptnu ještě. Tolik ji mám rád...co bych si bez ní počal? sám nevím, je to sluníčko, dokáže mi rozzářit celý byt a mě samotného taky...možná jsem matce vděčný, že se jí tolik nevěnuje, protože pak je vždycky u mě...vím, je to hnusný, ale jsem jí vděčný... Usměju se. Bez ní by mi kus chyběl, je pro mě nejdůležitějším člověkem... pomyslím si ještě. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Hudba se mi bolestivě zařízne do uší a před prudkým světlem musím přivřít oči. Nic lepšího jsme najít nemohli. Opatrně abych nebudili příliš pozornosti se přesuneme ode dveří ke stěně, někam mimo hlavní produkci. "Něco tu hledám," chraplavě odpovím Fioně a opřu se rukou o zeď, abych neupadl. "Jenom něco zkusím a hned zase zmizíme, jinak mi tu za chvilku expoloduje lebka." I přes hroznou bolest hlavy a celkové vyčerpání se pokusím navázat spojení. Snad to vyjde. Musí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Odnesl jsi spící Julii do postele a než jsi ji přikryl sundal jsi ji boty a ponožky.Fotbal stále běžel a tak jsi nechal televizi zapnutou a připravil ses ke spánku také. Když jsi ulehl Julie se k tobě přitulila a něco si zamumlala čemu jsi nerozuměl.Za oknem jsi viděl známí stín Kamínka,který hlídal svou svěřenkyni. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Když už jednou leží ta potvora na stole, pustím se do pitvy. Na něco podobného mi zřejmě obyčejný skalpel stačit nebude a tak se poohlédnu po menší pilce. Splním všechny nutné hygienické podmínky, a než se pustím do řezání, zapnu diktafon, abych mohl zaznamenávat svoje poznatky. "Předmět výzkumu: samice Pliváka. Způsob smrti: zastřelení. V oblasti hrudního koše dvanáct střelných ran..." Podívám se té potvoře na zoubek, tedy na vnitřnosti. Jeden po druhém vytahuji orgány a rovnám je do sterilních nádob, abych je později mohl zdokumentovat i digitálně. Nezapomenu přitom odebrat vzorky tkáně pro další výzkum toho viru. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Bylo příjemné mít někoho tak blízko u sebe. Možná měla Alie pravdu... Ještě jsem pohladil Julii po tváři a pořádně se zavrtal. Kamínek ji hlídal důkladně, takže pro matku je prfektní investicí. Na okamžik jsem se ještě zamyslel, co mě bude čekat zítra. No...budeme muset počkat a Alie si vzala dovolenou...doufám, že mi aspoň zavolá...no nic, ať se aspoň vyspím... Za chvlku jsem usnul. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Potichu, ignorujíce okolí, naslouchám sestřině výkladu, přičemž si dělám pár imaginárních poznámek do budoucna. Jistě, přikývnu, už jsem měl to štěstí nahlédnout do jedné z výloh, kývnu směrem k houfu obchůdku a po zádech mi přejede lehké mrazení - nebo snad vzrušení? Pak mi to přeci jen nedá a musím se přeci jen zeptat: Ale – když tu mají být stále tři hodiny ráno – tak to tu jako čas vůbec neteče? Ale to přeci není možné? Jak si pak lidé domlouvají schůzky, když nemohou měřit čas? Nebo mohou? Téma časové anomálie, která je zde pro všechny nejspíš zcela přirozená, mě velice zaujme. V tomto směru se určitě nenechám jen tak odbýt. Příhoda se zvláštním chlapce mě mírně překvapila. Za svůj krátký pobyt na Noční Straně jsem toho už viděl ne zrovna málo. Jak jste to udělala? vypadne ze mne, když se sestra Morfína vrátí. To by se mi taky někdy mohlo hodit, rozvíjím myšlenku. Zkoumavým pohledem se zadívám na zjizvenou paži a už se ani nedivím obsahu slov, které jsou mi dodávany jako vysvětlení. Začíná toho být opravdu nějak moc. A, nakousnu, dokázala byste vypro.. Ne, raději nic, usměji se rozpačitě pokoušejíc se stočit rozhovor jinam. Bezděčně, až téměř automaticky, přijmu pomuchlanou bankovku a chvíli ji převracím v prstech. A tutím se tady dá platit? naškrobím nevěřícně nos. Jak velkou to tak má hodnotu? zeptám se ještě a vezmu si ještě nabízenou „vizitku“, pokud by se to tak dalo nazvat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ohledně času si nedělej starosti. I když tady je ve skutečnosti stále tři ráno, tak ale lidé mají rádi přehled o čase. Tak stále nosí hodinky, podle kterých si zjišťují kolik je. Je to celkem nepraktické, ale lepší způsob tu není. Někteří lidé to dělají prostě tak, že ráno je když se probudí a noc když jdou spát. “pokrčila rameny a její oblečení ji tím div nesklouzlo na zem.Oblečení co Milana sobě viditelně patřilo o hodně silnější ženě. Chvíli se snažila přijít na to na co se ptáš a pak se ohlédla “Jo tohle….to nic není. To jsou smysli, který si musíte rozvinout jestli chcete na Noční straně přežít. Bohužel to není nic co vás mohu naučit. Dalo by se říci, že je to dar od boha. Radím ti ale mladíku, abys na sobě nikdy nedal znát nervozitu, strach či něco podobného. Po takových pak ostatní prahnou, jako pes po hárající feně. Pokusí se tě zlákat k všemu možnému i nemožnému, abys prodal svou duši, tělo nebo orgány.“potřásla hlavou. A nakonec si povzdychla “Ano. Tím se u nás platí za to co bys chtěl. Moc velkou hodnotu to nemá, ale můžeš si za to koupit teplé jídlo v bistru a nebo nějaké potraviny…. hm… jako třeba chleba a pití něco k tomu… třeba salát. Záleží na tobě.“ ohlédla se do uličky. “Už budu muset jít. Potřebují mě jinde. Co potřebuješ ještě vědět?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jáma Cítil jsi,že jste tu dobře.Někde tu byli její sourozenci,ale co dělali v tomhle místě neřesti a černé kůže? Nemohl jsi je,ale přesně zaměřit.Mohli být klidně ve vrchním patře nebo v podzemí,či dokonce někde mezi zákazníky. Spatřil jsi,že k vám zamířila jedna z domin se svinutým bičem z volské kůže v ruce.Její černě nalíčené rty se zkřivily v krutém úsměvu a ty jsi poznal,že tohle místo není bezpečné pro Fionu a ani pro tebe. Démoni lady byla vysoká a světlovlasá,samá noha a pevné poprsí,árijský ideál každým coulem. Z blond kštice ji vykukovali čertovské růžky,které by asi byli za jiných okolností roztomilé.Zastavila se před tebou ,chladně se na tebe usmála a v černočerných očí nebylo nic lidského. Na okamžik se zadívala na Fiona,která se před jejím pohledem skrčila,jako spráskaný pes “Co tady děláš Věštče?“zeptala se sladkým hlasem,který se k jejímu úsměvu nehodil. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Měla hodně tuhou kůži tak i s pilkou se ti špatně prodíralo dovnitř.Zjistil jsi,že Plivák má dvě srdce.Po bližším ohledání jsi zjistil,že bylo používané jen jedno srdce,takže to druhé bylo záložní,kdyby první selhalo.Mělo jen jednu velkou plíci,která zabírala skoro celý hrudník.Pod plící měla žaludek asi stejně velký,jako je lidský,po něm následovala střeva,která se však táhla podél páteře dozadu,stáčela v ocasu a ústila u konečníku těsně pod ocasem. Suzie měla ohledně pohlaví pravdu.Byla to samice,což jsi zjistil dvěma způsoby,podle genitálií krytých v záhybek kůže mezi nohama a také podle toho,že v břiše nesla nenarozené mládě,kolem kterého bylo snad něco podobné průhledné skořápce. Málem jsi to pustil,když jsi zjistil,že se mládě vevnitř pohnulo.Ještě žil! |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi otevřel oči spatřil jsi,že rozhodně nejsi ve svém pokoji a ani nikde jinde. Když jsi se rozhlédl zjistil jsi,že jsi na hlavní třídě Noční strany,ale vypadala nějak jinak.Podivně pokroucená a vše bylo jasnější,jakoby vybarvené pastelovými barvami. Ale nikde jsi neviděl žádné lidi. Všude byli příšery,některé byli celkem roztomilé,ale jiné byli tak odporné,že jsi se na ně musel dívat jen koutkem oka. Byli tam trojhlavé chobotnice,které na konci svých chapadel měli lidské ruce,díky kterým se mohli pohybovat na souši. Démoni s podobami,kterými se vymykali všemu chápání. Přízrační obři,kteří chodili nad tím vším a nevšímali si nikoho a ničeho,draci či jejich vzdálené podoby,obří hadi s tělem pokrytými lidskými hlavami,slečna stonožka,obří tělo stonožky spojené s nahým ženským tělem s obličejem,který byl lidský,ale podobalo se to více masce než živé tkáni. Chodili kolem tebe a jen někteří na tebe pohlédli,zavrčeli,zamručeli,ale nijak na tebe nijak jinak nereagovali. Znovu ses rozhlédl a pak jsi zahlédl známou postavu,malá černovlasá holčička co neměla ponožky ani boty. Tvá sestra tam stála,vypadala tam mezi těmi příšerami tak nepřirozeně,jako pěst na oko. Vzhlížela k jedné příšeře,která nevypadala podle tvého mínění moc přátelsky a shlížela dolů na tvou sestru.Byla to černá mnohonohá potvora s tlamou plnou ostrých zubů,že by mohla překousnout dospělého muže ve dví s ostrými zakroucenými drápy a tvrdým krunýřem.  |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Pomalu dožvýkám a polknu. Já vím, já vím. Jenže.. prostě.. prostě se mi líbí. Vždyť je skoro dokonalý! Co bys dělal ty, kdybys do něj byl.. zamilovaný řeknu dost opatrně, protože si nejsem tak zcela jistá, jestli je to opravdové zamilování nebo jen takové to hloupé poblouznění krásou No, co bys dělal. Nemysli si, taky mě to občas štve.. ale.. pokrčím rameny, protože už nemám co říct. Nebo možná mám, ale rozhodně nevím co bych měla říct. Všechno se mi to teď zdá hrozně složité a to tak, že to pomalu nechápu já sama. Mimochodem.. děkuju mile se na něj usměji a okamžitě uhnu pohledem, protože jsem určitě trochu zrudla. Ty hloupá, proč se před ním červenáš. Ach jo. A co my víme, třeba se jednou změní a bude jiný. Lepší. Ale asi ne. Jak jsi na tom ty? Líbí se ti někdo? Nebo.. i něco víc? pokusím se co nejrychleji odvést řeč od Kevina k jiným věcem, ale jsem připravena se k tomu znovu vrátit, pokud Erik bude chtít. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Něco hledám, ale ty to nejsi," nebojácně jí opětuji pohled a snažím se aby se mi netřásla kolena. Také marně přemýšlím jestli se známe nebo ne, v hlavě mám jak vygumováno a stěží si dokáži na cokoliv vzpomenout. "Stejně už odcházíme," zavrčím a s Fionou za sebou se pokouším protlačit k východu, skrze masu těl. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Zmateně jsem se rozhlížel kolem sebe. Co to je? Co se tady děje? Je to jenom sen nebo se Noční strana tolik změnila? Ničemu nerozumím... Užasle jsem se díval na všechny ty příšery a obludy. Skoro si mě nevšímali, možná jsem pro ně byl jenom malý a nenáročný hmyz. Prohlížel jsem si je, byl jsem částečně zmatený a částečně zvědavý. Zvědavost převládla a tak jsem koukal kolem sebe. Najednou jsem uviděl postavu, kterou jsem znal. Byla to Julie, stála tam pod jednou z těch příšer a tahle se mi obzvlášť nelíbila. Na okamžik jsem nebyl schopen jakéhokoli pohybu natož slova. Najednou jsem se vzpamatoval a rozběhl se k Julii. Chtěl jsem ji zachránit, ikdyby mě to mělo stát život. Za běhu jsem se rozhodl, že na ni zavolám a budu doufat, že tím upoutám pozornost té hnusné potvory a Julie bude moci utéct. Když jsem se dostal dostatečně blízko, zavolal jsem. "Julie! Uteč!" dostal jsme ze sebe tak hlasitě, jak jsem jenom dokázal za běhu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pokrčil rameny a napil se kofoly “Ale ano i ne….potkal jsem ho na srazu šermířů.Je to opravdu krasavec a moc se mi líbí.Je příjemný a dobře si rozumíme.Ale nevím jestli má o mě zájem.Neprojevuje se,jako homosexuál.Ale asi ho na to znám moc krátce.Určitě by se ti líbil….ah no jistě….příště tě vezmu sebou a pak teprve poznáš ty pravé muže a ne toho protivného chlapečka,kterého nenaučili nic z dobrého chování.“odfrkl si znechuceně objal tě kolem ramen a přátelsky s tebou zatřásl. Podíval se na televizi,kde už běžela druhá polovina filmu “Sakra…a teď nevím o co tam jde…no nic…“potřásl hlavou a protáhl se. “Co podnikneme zítra?Vyrazíme někam?Pořádně zapařit?Co?“zajímal se dychtivě. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Některé příšery se po tvém výkřiku začali rozhlížet. Julie se rozhlédla také a pak se podívala přímo na tebe,usmála se a zamávala ti “Ahoj Coco!“řekla radostně,když jsi byl už skoro u ní. Obluda,která ji ohrožovala se na tebe zadívala svýma zářivýma očima a zastoupila ti cesto,začala na tebe vrčet a tak ses k Julii nedostal. “Ale ne!Pane Robe…prosím…tohle je můj bratr.Však víte.Ten o kterém jsem vám říkala.“ozval se jemný hlásek někde zpoza těla monstra. To se zarazilo a ohlédlo se a pak proneslo k tvému překvapení zcela lidským hlasem “Tak to je on?Ah to se omlouvám.Nevěděl jsem to.Bratr mé kamarádky Julie je můj přítel.“pronesl pan Rob a natáhl k tobě pařád aby jste si potřásli,pak si ale uvědomil,že to asi moc nepůjde a tak se stáhl. Julie k tobě přiběhl a objala tě “Kde se tu bereš?“zeptala se “Bratříčku tohle je můj kamarád pan Rob.Robe…můj bratr Carlo.“představila vás. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jáma Když jsi se ohlédl viděl jsi Démonií lordy jak se za vámi táhnou,ale udržují prozatím od vás dost velkou vzdálenost. Když jste se prodrali ke dveřím zastavili se a nechali vás vyjít ven. Fiona si hlasitě oddychla,když jste zapadli do jedné uličky “To bylo celkem…nebezpečné…“pronesla a potřásla hlavou “Zjistil jsi tam něco?“zeptala se a se starostí v očích se na tebe podívala. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Ano," vydechnu ulehčeně, když už jsme venku. "Ale obávám se, že se ti to nebude líbit. Teď se hlavně musíme dostat ke mě, začíná mi být trochu nevolno," dojdu ke krajnici a mávnu na kolem projíždějící taxík. Když zastaví, vyčerpaně se svezu na zadní sedadlo a taxikáři nadiktuji svojí adresu, pak už jenom zavřu oči a vychutnávám si kouř z doutníku. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "U svatého Damiána! Ta samice byla gravidní! Konstatuji překvapeně, když objevím plod v jejím těle. "Proboha! To mládě je ještě živé!" Sdělím diktafonu a s nejvyšší opatrností odložím vajíčko do jedné z misek. Na chvíli zaváhám a opatrně sleduji malého Pliváka. Domácího mazlíčka se mi z něj jen těžko podaří vychovat, vracet to do přirozeného prostředí je nesmysl. Nepředpokládám, že bez matky by to dokázalo přežít. A provádět výzkumy na živém plivákovi by mohlo být nebezpečné. Opatrně zvednu vajíčko, vložím ho do jednoho ze sterilních sáčků a potom ho odnesu k mrazáku a vložím dovnitř. Zima vcelku spolehlivě zabíjí a to i poměrně humánním způsobem. Navíc, nepotřebuju, aby se mi tady ta potvora vylíhla. Otočením spínače ještě snížím teplotu a potom se vrátím zpátky k pitvě. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Šokovaně zamrkám. Co to má znamenat?? Oni umí mluvit "lidsky"? Ikdyž tohle je Noční strana, tak co se divím...To sem chodí Julie každou noc? Ale jak je to možné? "Těší mě pane Robe, rád Vás poznávám..." řeknu k příšeře. Pak se otočím k Julii a taky ji obejmu. "Já ani sám nevím, co tu dělám. Šel jsem spát a najednou tu stojím a koukám kolem sebe...na tohle místo chodíš každou noc? Nikdy jsi o tom nemluvila..." poznamenám. "Řekněte mi tady o tom něco...netušil jsem, že..." řeknu k oběma, ale nedokončím větu, protože ani nevím jak. Že tady žijou příšery? To není to správný spojení... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jak jsi nesl vajíčko do mrazáku mláďátko sebou vevnitř škubalo nezvyklé na tolik pohybu. Pliváci tedy snášela vejce,tudíž to nebyli savci. Našel jsi ledviny,které byli po třech pospojované k sobě.A hned vedle nich jsi našel orgán,který jsi nevěděl tedy k čemu slouží.Vypadalo to,jako menší,začernalá plíce.Když jsi ji otevřel ven se vyvalil černý kouř a vše se ponořilo no tmy.Musel jsi počkat až se tma rozptýlí.zjistil jsi,že to co bylo v černé plíci byl temně černý prach.Pak jsi se začal zabývat hlavou. Lebka byla tvrdá a měl jsi co dělat,abys ji otevřel,oči měli bledé a viditelně by jim dělalo potíže být na světle.Oči měli přizpůsobené d noci,v tlamě měla čtyři řady,přední zuby,které vyčnívaly ven byli ostré,jako jehly,přizpůsobené na trhání masa od kosti.Druhá řada zubů,byli vzadu a byli to samé stoličky,kterými potravu rozkousali. Mozek měli stejně velký,asi jako pes,možná o něco větší a měl namodralé zbarvení. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pan Rob si odkašlal “To je,ale úplně jednoduché.Tohle je Noční strana.Jen v jiné pokroucené realitě.Víte,kdysi jsme se všichni mohli procházet volně po Noční straně,ale pak se objevili Autority a vykopli nás vlastně sem.Na opravdovou Noční stranu,tu nepokroucenou se můžeme dostat jedině přes vyvolávání a nebo díky lidem jako je tady Julie.“pohladil tvou sestru lehce drápem po hlavě. “Ona je cestovatel.Může chodit mezi světy,jako nic…ale neumí to ovládat,tak se sem dostává vlastně jen přes spánek.Díky ní se už dostali dva z nás k vám na Noční stranu.Pan John se prej u vás zabydlel.“ Julie pokývala hlavou “Dává pozor,abych chodila včas do školy.“ozvala se. “No tak to vidíte…a tady Julie je zlaté dítě.T ani příšera nemá to srdce ji sežrat.“řekl vesele pan Rob. “Už dva roky sem chodím….u nás doma je to úplně přeplněné…vždy když jsem přijdu,tak se dostane na druhou stranu nějaká příšerka.Ale nevím,jak je vrátit…pan John říkal,že musí sami chtít…a vzhledem k tomu,že tam vlastně nejsou hmotní,tak se raději vrátí….“vysvětlila ti Julie. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Pozorně poslouchám vyprávění pana Roba. Při jeho poznámce se taky pousměju. "Ano, pan John je u mě doma." souhlasne pokývám hlavou. "Hm...je to zajímavé..nevěděl jsem, že má Julie takovou schopnost...a kdykoli spíš u mě, tak s sebou někoho přivedeš...a já si myslel, že žiju sám..." zasměju se. "Bylo hnusné, že vás Autority takhle odsunuly...myslím, že se vás asi bály, jinak si to neumím vysvětlit... zamyslím se. "No...je zvláštní, že jsem tady taky...možná je to způsobené tím, že dneska spíš se mnou..." řeknu k Julii a pohladím ji po vlasech. Čeho všeho se s tebou ještě dočkám...ikdyž je to pořád mnohem jednoduší než to, co mě čeká v příštích dnech...ani nevím, jak dlouho bude trvat než najdeme Mluvící pistoli...jestli ji vůbec najdeme... |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro pobaveně se usměju. Jenže pak se znovu dostaneme k 'seznámím tě s někým' a úsměv mě přejde. Erik není jediný, kdo mi v posledních třech týdnech něco takového řekl. Bohužel. Ach jo. Zase. Od tebe to ale aspoň beru.. Naproti tomu někteří by se do toho neměli vůbec plést, ale stejně! Proč mi cpát někoho jiného, když chci Kevina? Je to divné. Nad jeho lamentováním nad filmem se musím zase usmát. A to věčné usmívání se a neusmívání mi začíná vadit, je to.. divné. Stejně jako to, když se vám neustále mění nálada z dobré na špatnou v té nejméně vhodné chvíli. Hm, zítra .. noční strana.. Já jsem neměla nic v plánu, takže, hm .. noční strana.. Já nevím. .. noční strana.. Ah! Dost už s.. .. noční stranou.. ..s tímhle vymýšlením dopředu. Necháme to náhodě. No.. hlavně se mi nechce přemýšlet a vymýšlet snažím se to zamaskovat veselým smíchem. Stejně si ale myslím, že si o mě Erik bude myslet, že jsem tak trochu divná. Jenže co naděláte, když vás pronásledují vlastní myšlenky a něco vám podsouvají? Můžete se zbláznit, to je ta horší varianta. Hele, a co bys chtěl dělat ty? Já nikam moc nechodím, takže prakticky neznám město a kde co je nacpu si do pusy pořádný kus pizzy. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Když už z Pliváka nezbyde nic než prázdná skořápka, dojdu pro digitální fotoaparát a nafotím všechno, co se mi dnes podařilo prozkoumat. Na tohle téma by se tedy dělala diplomová práce. Ale asi bych z Oxfordu letěl ještě rychleji než posledně. Pak celou tu skládanku narovnám zpátky do těla a toho se zbavím v peci hned za pitevnou. Musím se ještě pustit do zkoumání té krve a vzorku tkáně. Rychle se pustím do úklidu nepořádku, který po mně zůstal, ale i ve spěchu to neopomenu udělat poctivě. Teprve potom zhasnu světla a vrátím se do laboratoře. Najdu na tu mutaci protilátku. Snad včas. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Informaci, že „smyslu, který mi zde pomůže přežít“ se nedá naučit se mi zachmuří tvář a jen zklamaně pokývnu hlavou, že chápu. Však taky nejsem bezbranný, usměji se v duchu, přejíždějíc prsty jedné ruku po kovovém povrchu automailu. Nezbývá mi než věřit, že to, co se mi povedlo předvést v Pevnosti, se mi podaří i příště. „Ano, děkuji. Budu si to velmi dobře pamatovat. Ale myslím, že taky umím něco, o čem ostatní nemají tušení,“ usměji se tajemně. Z tónu mého hlasu je jasné, že to nehodlám rozpitvávat a už vůbec ne ze sebe dělat šaška, co předvádí své triky. Karty je lepší nechat v rukávu na horší příležitosti. „Aha,“ vysoukám ze sebe přerovnávajíc si myšlenky v hlavě. A znovu se podívám na bankovku, kterou stále svírám v prstech. „A poslyšte – jak vám to pak vrátím?“ Pohled na vzevření sestry Morfíny je pro mne dostatečný, aby mi bylo jasné, že ona sama toho nemá moc. „No, nevím, na co bych se vás ještě tak mohl optat. Je to tady tolik – a ani sám nevím, „co“ jsem vlastně já sám zač. Nu, nechci vás nějak zdržovat,.. Mockrát vám děkuji, jen co se tedy někdy najím, se vydám na tu adresu, co jste mi dala.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Vracet mi to nemusíš. Potřebuješ to víc než já a s něčím začít musíš. Já mám už svá nejlepší léta za sebou a takhle jsem celkem spokojená.“poplácala tě po rameni “Hodně štěstí. Kdyby jsi někdy něco potřeboval zajdi do Krysí uličky. Sbohem.“ otočila se jak na obrtlíku a rázným krokem vyrazila pryč uličkou. “Dávej na sebe pozor synu!“zavolala ještě než se ztratila v uličce. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Laboratoř V krvi Plivníka bylo spoustu těch malých breberek,jen byli zbarvené do červena.Úplně nahradili červené krvinky. Zkusil jsi je ozářit jen co vir zasáhlo světlo,přestali se hýbat a viditelně hromadně pomřeli a jejich tělíčka se proměnili zpět v červené krvinky. Což znamenalo,že Plivník co jsi právě pitval musel být kdysi lidská bytost,kdyby se ti podařilo ozářit živého Plivníka nejspíš by se proměnil zase zpět v člověka. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zamával rukou v které zase držel kus pizzy a na okamžik ses obávala,že pocáká pohovku naštěstí se tak nestane. “Jen se nedělej….ty?Holka co si prohlíží porno časopisy?A nikam nechodí?“uchechtl se a kousl do pizzy. “No…kolem nás toho je spousta…když tak koukneme na internet a spolu něco vybereme.“navrhl a odložil nakousnutou pizzu zpět do krabice a zavřel ji,protáhl se a zívl “Ty jo..kolik je hodin?“pohlédl na hodiny “Po třetí ráno….ah…“zívl “Měli bychom možná jít spát….kdy se má vrátit tvoje babička?“zajímal se a pohodlně se na pohovce rozvalil. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Sen Pan Rob navrtěl hlavou “Nebáli.Ale přišli jsme jim až moc hnusní.“odpověděl. Julie se k tobě tulila “Mám ti to tu ukázat?A představit tě kamarádům?“zajímala se nadšeně. Pan Rob se poškrábal až to příšerně skřípalo “No,ale dávej si pozor na Gang volné ruky.Víš přece moc dobře,že po tobě jdou.“upozornil. “Jen se neboj…bude to v pořádku.“ujišťovala ho. “No možná bych měl jít s vámi.Jen tak pro jistotu.“řekl nakonec “Hej Henry!Dávej na chvíli pozor na mé děti!“požádal stvoření,které vypadalo,jako velké létající oko s chapadly. K tvému překvapení se některé šupiny na Robově těle zvedly a ty jsi zjistil,že jsou to jeho maličké klony,bylo jich tak pět a utíkali k létajícímu oku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona nasedla za tebou a chlácholivě ti položila ruku na rameno,ale jeli jste mlčky,jen rádio tiše šumělo neznámou muzikou. Taxikář vás vyložil a za chvíli jste už stáli v tvém bytě,Kocour ležel na parapetu a líně otevře jedno oko,aby dal najevo,že váš příchod postřehl. Fiona ti pomohla z pláště a pak odešla do kuchyně “Chceš kávu?Nebo něco jiného?“zeptala se tě. “Nebo nemáš hlad?“starala se o tvé pohodlí. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Tak dobře, ukaž mi to tady." řeknu a usměju se. "Co je to Gang volné ruky a proč jdou po Julii...vždyť vám nijak neškodí, pokud jsem si všiml..." zeptám se pana Roba. To jsou jeho děti?? Ah...to je něco, ani by mě nenapadlo, žeje má přímo na sobě... podivím se. Tahle Noční strana mě udivuje, je možná ještě zajímavější než ta, ve které normálně žiju. Chápu, že je Autority odsunuly, jejich vzhled není zrovna úžasně přátelský. Jen ty žluté oči pana Roba mě skoro k smrti vyděsily, mezi lidmi by to měli opravdu náročné...nebo spíš lidi? |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Víš Fiono," olíznu si nervozně rty. "Mám pro tebe špatnou zprávu. Tvoji sourozenci jsou také na Noční straně," odmlčím se a čekám jak to Fiona přijme. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro A co by se stalo, kdybych ten radionuklid vpravil do žil toho mláďátka? Napadne mě a já se vydám k mrazáku i s injekcí slabého radionuklidu. Co když se ta žena přeměnila na pliváka už když byla těhotná? Mohla ta přeměna zasáhnout i plod? Promění se to mládě v lidské dítě? A nebo to tak nebylo a potencionálním otcem je plivák? Zůstane mi potom ležet na stole mrtvolka člověka zkříženého s tou potvorou? Který gen bude dominantní? A co když ta skořápka má nějaké speciální vlastnosti, které pomáhají udržet mládě na živu za většiny podmínek? Vždyť já ani nevím, jaké přesně má schopnosti... Vytáhnu z mrazáku předmět svého zkoumání a s hrůzou zjistím, že se ve mně mísí dva pocity. Zabil jsem to a nebo se tomu podařilo přežít a já to budu schopný zachránit? |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pan Rob chvíli počítal a pak se oklepal a odpadli od něj další dvě děti,které utíkali za ostatními,takže jich bylo sedm. “Ty děti….měla by je u sebe žena,ale momentálně se stará o další vejce a bojí se,aby děti některé z nich nerozbilo.“řekl Viděli jste,jak jeho děti začali lézt létajícímu oku do oka a ten hned začal slzet,Julie se zašklebila. “No Gang Volné ruky je partička „oblud“ které to tady nebaví a chtějí se dostat mezi lidi,aby je mohli zmasakrovat a sežrat…no a tady Julie je jejich možnost.Už se ji nějakou dobu snaží zajmout,ale Julie si udělala spoustu mocných přátel,tak dokud je někdo z nás s ní netroufnou si.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vejce je na dotek chladné a skořápka je zamlžená,musel jsi ji otřít,abys viděl jestli je mládě mrtvé.Naštěstí stále žilo.Nebo k smůle? Průhledná skořápka musela zřejmě i dobře izolovat.Rozhodně se nevyvinutý plod stále ještě pohyboval. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona chvíli nereagovala,teprve to její mozek zpracovával a pak vykřikla tak hlasitě že Kocour na parapetu poděšeně vyskočil a rozhořčeně zaprskal. Fiona si toho ale nevšímala,vyskočila na nohy “Cože!?Jak to?Jak se sem proboha dostali!?A…a….a kde jsou?Proboha!Musím jít ihned pro ně!Kdo ví co se jim stalo!“začala horlivě hledat své sako,aby mohla jít je hledat. Pak se zarazila a s vyděšenýma očima se na tebe podívala “Neříkej…neříkej mi,že jsou v tom…tom hnusném klubu?Jámě!?“skoro vřískala panikou a strachem. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "U svatého Damiána, to je tak nehumánní. Doktore doufej, že se ti to podaří zachránit. A že to bude lidské dítě." Složím v duchu další modlitbičku a pak probodnu skořápku opatrně jehlou a potom s největší opatrností zabodnu hrot i do mláďátka. Vpravím tomu do žíly jen malé množství radionuklidu, aby to záření plod nezabilo. Pokud se promění, jak starý ten plod může být? Přežije to? To budu muset zřejmě ještě vyrábět nějaký provizorní inkubátor... S tímhle budu rozhodně potřebovat pomoc od Joanny. Jen jestli se ta mutace zvrátí. Svatá Mario... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro První se vůbec nic nedělo,když sebou plod silně škubl,zahrabal zadními už vyvinutými tlapami a to jsi nejen viděl,ale i cítil.Proto jsi raději vejce položil a sledoval,jak se převaluje sem a tam,jak sebou plod vevnitř cuká. Pak znehybnělo. Pomalu sis začínal myslet,že snad zemřelo,když to začalo znovu. Plod začal měnit barvu,první na hnědou,zelenou až nabral barvu lidské kůže.Plod se najednou nafoukl až skoro zaplnil celé vejce a obával jsi se,že praskne,ale na to zase splaskl a všiml jsi si,že se nohy se začali víc podobat lidským. Následovalo další nafouknutí a splasknutí kdy se mu proměnila půlka hlavy,tlamičku do naprázdno otevíralo a tušil jsi,že kdyby mohlo,tak řve z plných plic. Ještě několikrát následovalo nafouknutí a už jsi se díval na skoro dítě,který však měl stále ocas,nebo spíš jen prodlouženou páteř potaženou kůží. Další nafouknutí a už jsi se díval na normální dítě možná tak v osmém měsíci,jen nepřirozené malé. Na mysl ti přišlo slovo „Paleček“ A pak následovala poslední změna,dítě se začalo zvětšovat do normální velikosti,problém byl však v tom,že skořápka nebyla dost velká a hrozilo,že dítě bude „umačkáno“. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "No tak to je bezva...jen doufám, že se ti nic nestane...nevím, kdo by tebe a pak i nás zachránil..." pokrčím rameny. "Teda mocných přátel, jo? Kdybys byla starší měla bys je i v našem světě...jako naše matka." řeknu a pousměju se. Má v sobě to kouzlo, které jí v tom pomáhá...stejně jako matka si dokáže každého omotat kolem prstu. V tuto chvíli je to hlavně jejím nevinným obličejíčkem, ale věřím tomu, že až dospěje bude to stejné i bez dětského vzhledu... na chvíli se zamyslím. Otočím se k Julii. "Tak mi to tady ukaž, jsem zvědavý." mrknu na ni a usměju se na pana Roba. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Unaveně sleduju Fionu jak pobíhá po pokoji. Na její otázku jenom nešťastně pokývám hlavou. "Je mi to líto," šeptnu a raději se dívám do země, abych neviděl její vyděšený výraz. "Je mi to moc líto, ale teď toho moc nezmůžu. Promiň," konečně se podívám na Fionu očima červenýma od slz. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie,tě vzala za ruku “Vezmu tě do klubu.Tam je to skvělé!“řekla nadšeně a táhle tě za sebou. Pan Rob vás následoval,cestou vás pozdravila kdejaké monstrum,ale spíš zdravili Julii než tebe nebo Roba. Zdálo se ti,že jste na Nákupní třídě,také tu byli všelijaké obchody,ale nechtěl jsi raději vidět co takové monstra mohou kupovat. Zavedla tě do uličky,kde jste vstoupili do dveří,kde by se mohl protáhnut menší obr.Do uší tě uhodila hned hlasitá hudba a barevné reflektory vířili jako šílené.Kdyby tam nebyli samé monstra,řekl by sis,že je to,jako obyčejný disko bar. “Není to tu super?“zeptala se Julie a táhla tě dál mezi pohybujícími se masy obřích těl. Nad hlavami vám létali už normálnější duchové,kteří roznášeli pití zákazníkům,jeden proletěl kousek od vás a ty jsi viděl větší pití z které koukalo něco co se až moc podobalo ruce dítěte. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona první tvé mokré oči neviděla,stále k tobě zády “Proboha….vždyť to jsou jenom děti…“vypískla a ramena se ji třásla,možná potlačovaným pláčem,vztekem či strachem. “Jak někdo mohl tohle provést….“vytáhla kapesník a hlasitě se vysmrkala. Otočila se a zarazila se,když viděla tvůj obličej,pohled ji zjihl.Přišla k tobě a posadila se těsně vedle tebe,objala tě a pohladila po tváři “Ne…ty za to nemůžeš.Nic si nevyčítej…..určitě jsou v pořádku.Určitě mě chtějí dostat skrz ně…..však mi je zachráníme.Až ti bude lépe.“ujišťovala tě a možná,že i sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Sevřu ruku v pěst a udeřím s ní do pohovky. " Mě štve ta bezmocnost," zavrčím. "To že toho může dělat jen tak málo, dřív bych se s nimi vypořádal jedna dvě. Až najdu toho kdo za to může, tak mu to dám pěkně sežrat." Vzdychnu. "Doufám, že to Doktor zvládne. Bojím, že ta nemoc postupuje příliš rychle a pak pro tebe nebude bezpečno ani tady." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zavrtěla hlavou “Nekresli čerta na zeď.Doktor určitě sérum najde včas a za chvíli zase budeš jako rybička.“povzbudivě se usmála i když její tvář byla bledá a oči ustarané. Kocour seskočil z okna na zem a přišel k vám,otřel se ti o nohy a při tom spokojeně předl,snad se přidal k Fioně s povzbuzením. Pohladila tě chlácholivě po tváři a shrnula afinu z očí,vytáhla papírový kapesník a otřela ti mokré tváře. “Měl by sis odpočinout.“políbila tě lehce na tvář a vstala “Přinesu ti ještě vodu.“nabídla se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Díky," hlesnu a položím se na kanape tak, aby mě rameno a popálená ruka co nejméně bolely. Druhou rukou, vyndám doutník z úst a vyfouknu kouř. Dívám, se jak se obláčky dýmu líně točí ve vzduchu a přemýšlím, jak se z té mizerie dostat. možná bych mohl zkusit někoho požádat o pomoc. Možná Julien by něco zvládl, ale jeho čas je drahý. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona ti přinesla další skleničku s vodou a položila ji na stolek na dosah ruky.Pak znovu odešla a vrátila se s dekou kdo ví odkud ji vyhrabala a přikryla tě “Odpočiň si…já…mezitím něco uvařím.“řekla a zase zmizela,zřejmě v kuchyni. Kocour vyskočil na pohovku a stočil se ti na hrudi a díval se ti do tváře,chytrýma snad i lidskýma očima. Zaslechl jsi z kuchyně zvuk,které bylo jasné vzlyknutí,ale začala tam něco dělat s nádobím,tak jsi další vzlyky neslyšel. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Hladím kocoura po hlavě a poslouchám jak Fiona pracuje v kuchyni. Brzy mi však začne dělat problém udržet víčka otevřená. Nakonec když se trhnutím probudím z mikrospánku, odložím doutník do popelníku, deku si přitáhnu až k bradě a pohroužím se do neklidného spánku, plného křičících dětí, létajích démonů a vřeštících skřetů. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Celý ten výjev sleduju s očima doslova navrch hlavy a jen naprázdno polikám. "U svatého Damiána, to je neuvěřitelné... Vždyť já to dítě mohl zabít." Tiše se pokřižuju a, když přijde poslední etapa mutace a skořápka přestane velikostí odpovídat tělíčku, popadnu skalpel a pokusím se tomu pomoct. Rychlým a přesným tahem otevřu skořápku, aby se dítě neumačkalo. Aby se člověk doslova klubal z vajíčka, tak to nejspíš nikdo kromě mě nezažil. "U všech svatých..." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Udělal jsi jen lehký řez do vejce,když prasklo jako pupínek a všude se rozprskla voda.Vajíčko tedy nebylo tak úplně vajíčko,ale plodová voda s tvrdým povrchem. Dítě zamrkalo a pak křečovitě zavřelo očíčka,zaťalo pěstičky a začalo křičet,ale křičelo jen krátce,když se zakuckalo a začalo se dusit plodovou vodou,která mu nejspíš uvízla v puse. Stačil ti jen krátký pohled na to,abys poznal,že se ti vylíhla holčička. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Do klubu? Vždyť tam nechodím ani normálně...ojej... napadne mě, když se julie rozhodne, kam mě vezme. Jenom jsem vešli dovnitř napadlo mě, že odtud má Julie zálibu v tak nesnesitelně hlasité hudbě,jaká je tady a jakou si pouští u mě doma, když tam nejsem. Aspoň že když tam nejsem a ne až když přijdu... "Bezva." odpovím a pokývám hlavou. Co tady, proboha, já budu dělat?? A neměla by tu být nějaká věková hranice? Ikdyž lidi jim sem vpodstatě vůbec nechodí...ale stejně... Tak koukám kolem sebe a Julie mě pořád někam táhne za ruku. Najednou vykulím oči. To byla dětská ruka!!! to tam měli jako míchátko na koktejl nebo co? co je tohle za klub? to už bych radši šel do toho na "naší" Noční straně... Nadechnu se, vydechnu a pa se rozhodnu, že všechno už bude v pohodě a já se nebudu na ničím rozrušovat. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Byť nejsem fundovaným odborníkem na porod a už vůbec ne na klubání z vajíček, rychle a opatrně sotva vylíhlé děvčátko zvednu a obrátím na bříško, aby se neudusilo plodovou vodou. Oddychnu si, když se znovu rozkřičí. Šťastný příznak toho, že plíce fungují. Zapátrám přitom v paměti, jestli nevylovím něco o poporodní péči o novorozeně, a v improvizovaných podmínkách se o to lidské mládě postarám. Těžko říct, kdo z nás dvou je právě ve větším šoku. Každopádně musím zavolat Joanne. Jako žena by měla mít nějaký ten mateřský instinkt. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Laboratoř Holčička vykašlala plodovou vodu a pak se pustila do nespokojeného ječení. Vzpomněl sis na něco s pupeční šňůrou,ale zjistil ji,že dokonce nemá ani pupík,jen hladké bříško. Zabalil jsi holčičku do ručníku,který jsi přinesl z koupelny a pak jsi se hne jal volat Joanne,ta ho až po třetím zazvonění zvedla a podle hlasu jsi poznal,že spala “Halo?Doktore….co se děje?“zívla. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Joanne, omlouvám se, že Vás budím, ale budu potřebovat vaši pomoc. " Spustím s mobilem u ucha a pozoruju životní funkce toho novorozence. "Mohla by jste přijít? Co nejrychleji? A přinést věci po svém synovi, co měl jako novorozenec?" Optám se a v hlase mi zní nejistota. "Popřípadě všechno ostatní co je třeba k péči o čertsvé vylíh... omlouvám se, narozené dítě?" Zarazím se a zůstanu stát v očekávání její reakce. Obávám se, že s tím si sám neporadím..." Dodám chvíli potom. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Po tvých slovech byla hned Joanne zcela vzhůru “Ale jistě Doktore.Do půl hodiny jsem u vás.“pronesla a zavěsila. Sledoval jsi dítě,jak po pár minutách konečně přestalo plakat,položilo si zaťaté ručičky na malý hrudníček a usnulo. Joanne přišla do půl hodiny jak slíbila a nesla několik tašek “Co se stalo Doktore?“zeptala se skoro bez dechu a vrazila ti do ruky jednu tašku,aby to netáhla sama. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Pomůžu Joanne s taškami, posunu brýle na nose a pustím se do vysvětlování. "Před nějakou dobou tu byl pacient, který byl nakažený virem Vertex Vicis, celou tu dobu jsem se snažil najít protilátku. Ale k tomu jsem potřeboval krevní vzorky přímo té potvory, co ten vir přenáší." Spustím rychle, abych ji aspoň částečně zasvětil do situace. "Najmul jsem na to Střelkyni a ona sem dotáhla celé tělo." Dostanu se k té části vyprávění, kterou už zná. "Když jste odešla, pustil jsem se do pitvy. Byla to samice a gravidní. V jejím tělo bylo vajíčko s mládětem. Zkusil jsem, jestli dokážu pomocí slabého radionuklidu zvrátit tu mutaci a ono se to povedlo." Pokusím se mluvit co nejvíc srozumitelně. "Takže teď mám v laboratoři novorozence..." Dokončím možná trochu vyplašeně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Joanne otevřela ústa “Dítě?Vy tady máte dítě?“potřásla překvapeně hlavou a pak se mile usmála “Takže jste teď otcem?“ Nechala se odvést k miminku,hned se nad holčičkou sklonila “No ahoj…ty jsi,ale krásná…“začala na miminko cukrovat. Začala se přehrabovat v tašce a oblékla holčičce plenku a pak ji oblékla modré dupačky,nakonec ji vzala do náruče a začala se s ní kývat sem a tam “Jak ji pojmenujete?“zeptala se zvědavě “A měl by jste si sehnat kojnou…sunar není pro děti dobrý i když jim to mateřské mléko nahradí…ale je to jen chabá náhražka.“ poučovala tě. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Kývnu hlavou, že tu doopravdy dítě je a pak se sesunu na židli. "Cože...Otec? To ne... Nebo vlastně... Eh... Velmi pravděpodobně." Zadrhnu se. V životě jsem si nepřipadal tak bezradný, ani když mi na stole exsnul pacient. "Pravděpodobně jsem teď za to stvoření zodpovědný, když jeho matka zemřela kvůli mé objednávce..." Pronesu s hlavou v dlaních a jen úkosem sleduju, jak Joanne novorozence chová. "Ale jméno bylo to poslední, nad čím jsem do teď přemýšlel... Vždyť já jsem ten poslední, kdo by se o dítě uměl postarat." Zazoufám si tiše a bezradně zakroutím hlavou. Ale dát to nebožátko někam do sirotčince... to bych nemohl... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Joanne se na tebe shovívavě dívala a usmívala se.Položila holčičku zase zpět a zadívala se na tebe “Já vám s ní pomůžu…jak jen budu moci.Ale stále je tu možnost najít ji nějaké náhradní rodiče.“přišla k tobě a chlácholivě poplácala po rameni. “Jestli si ji,ale hodláte nechat,tak rpvní co potřebuje je jméno a pak se musí jít nakoupit.Potřebujete postýlku,tu kojnou,oblečení,přebalovaní pult,plenky a také musíte dát všechno z dosahu dítěte.Až se začne batolit ani by jste nevěřil kam se všude může dostat.“vypočítávala na prstech. “Jen se netvařte tak zdeptaně…za chvíli budete to maličké zbožňovat.“povzbudivě se usmála. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Našli jste si místo na sezení. Pan Rob se usadil na zemi,všiml si tvého pohledu a vesele se zašklebil “Jen se nebojte.To není opravdová ruka.To je takové lákadlo pro nové zákazníky….aby si mysleli,že jsme dost…krvelační.“potřásl šupinatou hlavou. “A ve skutečnosti je to moc dobrá šťáva.“dodala Julie. Rob pokýval hlavou “Přesně.Mi alkohol nemáme rádi.Většinou nám vyskakuje vyráška.“ Julie se k tobě přitulila “Chceš to zkusit?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Musím uznat, že to na mě působilo...ehm...docela netradičně." řeknu a usměju se. Pokývám hlavou. "Musím souhlasit, ani mě alkohol nedělá moc dobře." zareaguji. Obejmu Juli kolem ramen a usměju se. "Tak proč ne..." usměju se. Když už jsem tady, tak ať aspoň něco zažiju...něco takové se mi nemůže stát ani na "naší" Noční straně. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Z Joanniných výpočtů mi jde hlava kolem a trochu nešťastně pozoruju ten uzlíček, kteý právě spokojeně spí. Když moje obětavá sestřička domluví, zvednu se ze židle, dojdu k děvčátku a zůstanu ho pozorovat, přestože vím, že čím déle se na to svrasklé a, dle mého, ošklivé novorozeně budu dívat, tím radši ho začnu mít. Hledat na Noční straně adoptivní rodiče? Když je to tu samá kreatura a jediný hodný člověk je Joanne? Nebo to odložit do sirotčince a nachystat tomu cestu, radši ani nemyslet jak strašnou..? Po nějaké chvíli vnitřního rozhodování se otočím na Joanne, posunu brýle na nose a tiše se zeptám: "Co myslíte, líbí se vám jméno Zoe?" Podívám se po ní zvědavě. "Znamená to život a ta malá si ho musela doopravdy vybojovat..." A i moji vinou mohla být už dávno mrtvá... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Joanna se usmála “Hlavní je aby se líbilo vám…ale ano.Je to pěkné jméno.“stoupla si vedle tebe a zadívala se na Zoe. Jemně ji pohladila prstem po bříšku “A jí se určitě bude také líbit.“narovnala se. “Pamatujte na jednu věc…musíte ji často kontrolovat.Nejlepší by bylo ji mít neustále u sebe.Nikdy nevíte kdy se převalí a spadne na zem.Můj syn kolikrát už spadl z postele rovnou po hlavě.Naštěstí jsou ohební.“poučovala tě dál. “Mám vám jít nakoupit potřebné věci?“zeptala se ochotně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pan Rob mávl jednou tlapou a objednal vám pytí. Za chvíli k vám připlachtil duch se třemi koktejly jeden větší to bylo pro Roba a v každé sklenici byla lidská ruka. Opatrně jsi do ní šťouchl a zjistil jsi,že je z úmělé hmoty. Julie dychtivě vzala svůj nápoj a strčila si prsty ruky do pusi a začala pít. Po bližším ohledání jsi zjistil,že v prstech jsou malé dirky.Nakonec ta ruka je něco,jako brčko. Opatrně jsi se napil a zjistil jsi,že mok,kteý ti přinesli je sladký a cítil jsi v tom něco co se podobalo kofole. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Musel jsem uznat, že tohle byla rozhodně netradiční zkušenost. Cucat šťávu brčkem ve tvaru lidské ruky. Nejdřív mi to tak nějak znemožňovalo klidné pití nápoje, ale pak jsem si zvykl. Podívám se na Julii a zeptám se. "Chodíš sem vždycky? Zdá se mi to tady docela fajn." dodám ještě a cucám pití. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Tak trochu nepřítomně pokyvuji hlavou, ale ve skutečnosti si všechny její dobré rady zaznamenávám do paměti. "To budete moc hodná, Joanne..." Usměju se vděčně na sestřičku, když se nabídne, že půjde zařídit nákupy. Ona tomu konec konců bude rozumět víc než já. Otevřu jeden ze šuplíků u jednoho ze stolů, vytáhnu peněženku a podám ji svoji kreditní kartu. Doopravdy jsem se rozhodl o to dítě postarat? Já...? Stát se svobodným otcem? "A dokázala by jste sehnat i tu kojnou?" Zeptám se a pevně věřím, že její odpověď bude kladná. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Joanne přijala kreditní kartu s neskrývaným nadšeným.No jistě…ženy a nákupy.Hlavně když jde o děti. “Jistě,že ano.Ale připravte se na to,že bude bydlet tady u vás.“řekla a schovala kreditní kartu “Novorozeně se musí krmit každou hodinu.Aspoň první měsíc.Pak co dvě hodiny a tak dále a dále.Tak by jste ji měl připravit místo,kde bude spát.“polechtala Zoe po nožičce,které se ve spánku jen zavrtělo a spalo dál. “Hlavně nedovolte aby ji byla zima.Nikdo nechce aby umřela na podchlazení a také ji nesmí být horko.Ani nevíte,jak lehce takové miminko onemocní.Můj syn například měl ve dvou měsících zánět průdušek.Tak na to pozor…a až budu pryč…tak,když se probudí a začne plakat opatrně si ji vezměte do náruče tak aby ležela a hlavičku měla opřenou o vaší paži.A houpejte s ní mluvte na ní…třeba ji vyprávějte o všech těch lidech co jste zašíval.Děti i když jsou pružné,tak jsou,ale i křehké….nikdo nechce,aby si zlomila krk.Tak…a to je snad všechno.První zařídím kojnou a ta k vám přijde co nejdříve to půjde.“vytáhla mobil. “Ah ano…a ještě….snažte se nebýt moc v depresi.Děti to vycítí.“zamávala ti a už pelášila pryč a vytáčela číslo na mobilu. A tak jsi zůstal v místnosti sám se Zoe,která naštěstí stále spala. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pokrčila rameny “Jak kdy…já si spíš chodívám hrát na hřiště s Robovými dětmi.To jsou už jeho druhé.“řekla a znovu ucucla. Rob pokýval hlavou “Moje první děti jsou už dospělé.Tady Julka je jejich tetička.Hodně pomáhala mojí ženě s výchovou.“pronesl spokojeně “Julie jde skvělým příkladem mým dětem.“poškrábal se jednou z mnoha novou. “Ale jdi….jen jsem jim dala pár rad…to je všechno.“začervenala se,jako rajské jablíčko “Navíc všechno co znám a umím mě naučil tady bratříček.Nebo aspoň větší část.“uculila se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro pokrčím rameny a dojím pizzu. Spát bychom možná jít měli, ale vůbec se mi nechce. Nakonec Erikovi popřeji dobrou noc a zmizím v pokoji. Chvíli mi trvá, než se donutím aspoň si lehnout. Ne, já nechci. Vážně nechci spát. Můj pohled padne na počítač. Hm, to ne. Stejně - co tam. V té samé chvíli se mi jasně vybaví jedna reklama, kterou jsem dnes četla. Ne obyčejná reklama, ale jedna z těch z Noční strany a neláká mne ona a její obsah, jako spíš Strana. Tohle je šílné postesknu si tiše a zadívám se do stropu, brzy na to usnu. Ke své smůle a nepředvídavosti v oblečení. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Sundám brýle a několikrát přeleštím skla, přestože na nich není jediná šmouha, a pak se o něco víc pousměju. "Nějak si tady se Zoe poradíme." Doopravdy to děti vycítí? Jsou jako psi? Poznají kdy máte strach a pak vás rozcupují... Ne, s tím cupováním to asi nebude stejné... "Děkuju vám, Joanne." Mávnu za ní na rozloučenou a pak se podívám na holčičku. Dokud spí, je vlastně i celkem roztomilá. Horší to bude, až začne plakat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Uběhlo necelých deset minut,když se Zoe začala vrtět a na okamžik otevřela oči,které na to hned zase křečovitě zavřela,jak ji světlo bodalo do očí,které na to ještě nebyli zvyklé.Měl jsi pocit,že byli snad šedozelené,ale věděl jsi,že až bude Zoe vidět…nebo aspoň začne rozeznávat obrysy,tak se ji oči ještě změní. Začala sebou nespokojeně vrtět a pustila se do kňourání,které hrozilo,že se promění v křik s krokodýlími slzami. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro U svatého Damiána... Zavolám na pomoc svého patrona a je mi při pohledu na to, jak začíná nabírat k pláči, hůře než po první pitvě. Zřejmě mi nezbyde nic jiného, než se zařídit podle Joanniny rady, dřív než začne doopravdy řvát. Opatrně tedy dítě zvednu do náruče, přesně jak říkala, a začnu s ním mírně pohupovat. "Přece bys neplakala. Všechny tvoje životní funkce jsou v normálu. Žádné zdravotní riziko ti nehrozí. Neboj. Nebo jsou snad některé tvoje biologické potřeby neuspokojeny? Byl bych nerad, kdybys měla být flustrované miminko. Spustím monolog a snažím se o uklidňující tón hlasu. "Nebo se ti snad nelíbím, že nevíš, jak se jmenuješ? Rozhodl jsem se, že tě pojmenuju Zoe. Snad se ti to jméno bude líbit až vyrosteš." Houpu opatrně s miminkem a v duchu se modlím, aby se uklidnilo. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zoe zamávala zaťatou pěstí a sevřela v pěstičce lem tvého pláště,křečovitě ho tiskla a nehodlala pustit. Po chvíli opravdu přestala pofňukávat a na okamžik zase otevřela oči,měl jsi pocit,že se dívala tobě do očí,ale to se ti muselo opravdu jen zdát. Pokrčila nožičky a už ti klidně ležela v náručí….no ne tak rovna klidně,stále se vrtěla,ale aspoň ji už nebylo do pláče. Ale ani nespala.A když jsi se ji pokusil zase položit,kňourání zase začalo. Tak jsi ji houpal,chodil a mluvil na ní skoro půl hodiny když se ozval zvonek,co oznamoval,že někdo stojí před hlavními dveřmi. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "U svatého Damiána, ty jsi mi ale citová vyděračka..." Napadne mě v jednu chvíli, ale pak ji začnu vyprávět o fyziologii lidského těla a veškeré pokusy o to, ji položit, vzdám. Zdá se, že jestli to takhle půjde dál, bude už v tak malém věku vědět to co studenti na univerzitě. "Že by tvoje nová kojná?" Zeptám se spíš sám sebe, protože Zoe mi stejně neodpoví. "Tak se půjdeme podívat." Prohlásím a nanejvýš opatrně se i s děvčátkem vydám výtahem nahoru. "Stejně mi není jasné, proč nechceš spát. Jestli si dobře pamatuju látku ze školy, měla by si chrnět 90% času z celého dne." Mluvím k ní, než dojdu až ke dveřím a otevřu. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Poslouchal jsem pana roba, jak vypráví o svých dětech. Taky jsem se na Julii usmál. "Zbytečně mě přeceňuješ..." usmál jsem se. "Julie je úžasná, proto jsem vždycky moc rád, když je u mě. Aspoň tam nejsem sám, ikdyž se z práce vracím až dost pozdě...jsem rád, když tam na mě čeká." řeknu a pohladím ji po vlasech. Znovu si ucucnu toho podivného nápoje. "Z čeho to vlastně je?" zeptám se hlavou kývnu ke sklenicím. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi otevřel dveře první co jsi viděl byli dvě jasně zelené,rozpačité oči v úrovni s tvými. Rudovlasá kráska se na tebe nesměle pousmála “Zdravím.“řekla a pohled ji sklouzl na Zoe v tvé náruči a oči se ji zaleskly nadšením. “Jmenuji se Anna.Těší mě Doktore.Moje kamarádka Joanne říkala,že hledáte kojnou….no tak jsem tady.“usmála se. Postavu měla srovnatelnou s modelkami s bujným poprsím,které se zdáli být poněkud větší než by měli být a okolo pupíku vykukující z pod oblečení se táhly světlé jizvičky,které jasně naznačovali,že bývala těhotná. “Pokud vám budu vyhovovat…ráda se toho ujmu.“přenesla váhu z nohy na druhou.  |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro "Je to z jahodové šťávy a vlkodlačí slzy."odpověděl Rob. Než jsi mu,ale stačil odpovědět do mysli se ti vetřel známí zvuk,který ti drásal nervy. Vše začínalo být najednou rozmazané "Ah...už musíte?Tak zase někdy naviděnou."sylšel jsi ještě Robův hlas než se ti vše rozplynulo v temnotě. Zatápal jsi rukou a podvědomě jsi vypnul budík,který tě vytrhl z podivného snu. Když jsi otevřel oči byl jsi zase ve své postely ve své ložnici a vedle tebe se nespokoje kroutila Julie,kterou budík také probudil. "Bré rno..."zamumlala ospale a přetočila se,aby se k tobě mohla přitisknout. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Dobré ránko." odpovím Julii. Z toho zvláštního snu jsem se probral poměrně rychle, protože jsem byl zvyklý, že ráno nemám tolik času než jdu do práce, a proto jsem se naučil vstávat rychle. "To byl ale zvláštní sen...přesto se mi tam líbilo." řeknu a obejmu Julii, která se ke mě přitulila. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie znovu zazívala "Klidně tě tam vezmu i dnes pokud mi dovolíš zase s tebou spinkat."promnula si unavené oči a podívala se na tebe. Dala ti sesterskou pusu "Už jdeš do práce?A nebo první půjdeme koupit tu kuchařku?Já jsem na to nezapoměla."řekla už zcela probuzená. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Uvidíme, jetsli budu mt večer náladu navštívit jiný svět." řeknu. "Hm..nejdřív půjdeme koupit tu kuchařku a až potom půjdu do práce. Jo?" zeptám se, ale je mi jasné, že bude ráda. Vylezu z postele a protáhnu se. Jsem nějaký zmuchlaný po takové noci. "Hurá do knihkupectví, ještě si dáme něco k snídani a půjdeme." řeknu. Ikdyž normálně nesnídám, protože to nestíhám, tak dneska posnídám rád. Nějak mi vyhládlo. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Nepříliš jistě se zatvářím a v duchu si udělám poznámku, že se tam v budoucnu určitě někdy vrátím. Dobrá, mockrát vám děkuji. Zůstanu vám dlužen nějakou tu službičku, zavolám ještě za setrou Morfínou. Kdyby jste potřebovala.. snažím se jí ještě sdělit, ale to už je evidentně příliš daleko a tak věta zůstane nedokončená a vyzní do ztracena. Neznatelně pokrčím rameny, jen tak pro vlastní klid duše, a znovu se podívám na kartičkou, kterou stále držím v jedné ruce. Ani nevím proč, ale mám co dělat, abych potlačil nutkání vyleptat si daný text do podvědomí a kartičku bezpečně zlikvidovat. Nakonec ji jen zastrčím do kapsy. Bezradně se rozhlédnu po okolí pátrajíc po nějakém stravovacím zařízení, kde by mohli mít něco poživatelného pro mou živočišnou rasu. Pochybuji, že všichni tito tvorové se živí tím samým jako já. Nicméně se tedy přeci jen opět zařadím do jednoho proudu „bytostí“ a nechám se jím vést. Dřív nebo později musím přeci na něco narazit. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Kývnu ženě s vděčným úsměvem na pozdrav a nepřestanu se Zoe pohupovat, aby se nerozplakala. "Moc mě těší, Anno. Pojďte prosím dál." Požádám ji a uhnu ode dveří, aby mohla vstoupit. "Takže vy jste přítelkyně Joanne?" Zeptám se, aby na chodbě nezůstávala trapné ticho. "Jsem rád, že jste dorazila." Usměju se. "A tady Zoe bude určitě ještě radši." Kývnu k maličké, která mi za tu dobu už stihla přirůst k srdci. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zoe vypadala,že se už chystala si zase zdřímnout.Stále se však pevně držela tvého pláště a druhou pěstičku si jak jsi viděl snažila v ospalosti strčit celou do pusinky. Anna vzala svůj kufr a vešla,rozhlédla se “Ráda pomůžu.Já jsem o své dítě přišla…a takhle aspoň můžu pomoci lidem,jako jste vy.“usmála se a přišla blíže,aby si Zoe prohlédla “Je opravdu pěkná.Povedla se vám.“řekla uznale. “A co vaše žena?Ona…umřela?A nebo ji jen vyschlo mléko?“zeptala se opatrně zatímco si pečlivě prohlížela miminko v tvé náruči. "Jak dlouho nejedla?" |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Na tváři se mi mihne soucit, když řekne, že o své dítě přišla, ale pak se zarazím. Zavrtím hlavou a pokusím se věci uvést na pravou míru. "Nejsem její... biologický otec..." Pronesu a podívám se na Annu. "Její matka bohužel zemřela." Kvůli mé objednávce... Zatvářím se na chvíli provinile. Konec konců jsem doktor a měl bych lidi zachraňovat a ne, aby kvůli mě přicházeli o život. I když zrovna nevypadají jako lidé. Pak se ale na holčičku v náručí pousměju a nejistě odpovím na Anninu druhou otázku: "Je na světě něco přes hodinu. Ale pojďte, ať se nebavíme na chodbě. Můžete se ubytovat dole v pokoji pro hosty." Kývnu hlavou směrem k výtahu. Pomohl bych ji s kufrem, ale mám obavy, že by se mohla maličká probudit. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Aha…takto.Chápu.“přikývla,ale věděl jsi,že nechápe.To by musela znát všechny okolnosti. Vzala kufřík a vydala se za tebou k výtahu “Takže jste se ji ujal…to jste opravdu hodný.Hodně lidí by se ji asi normálně zbavili….sirotčinec nebo by ji rovnou utopili.“zamračila se. Odvedl jsi ji do pokoje pro hosty,rozhlédla se a odložila kufr na postel “Pěkný pokoj.“ohodnotila. Zadívala se na skříň.Přišla k ní a začala ji posouvat na stranu “Tady dáme postýlku.Budu ji muset mít u sebe.Když se v noci probudí a začne plakat,abych ji slyšela.Dětské vysílačky jsou hrozně nespolehlivé.“odstoupila od vzniklého místa a změřila si ho,pak spokojeně pokývala hlavou. “A tady dám přebalovaní pult.“ukázala k jedné stěně u topení. “A nemyslete si pane Doktore,že když jsem tu já,tak se malé Zoe nebudete věnovat…nechci,aby ke mně přilnula.Musíte s ní trávit všechen volný čas,aby k vám přilnula a přijala vás za otce….“přišla k tobě “Tak..dejte mi ji.Zkusím ji nakrmit.“řekla a opatrně se snažila uvolnit pěstičku,která odmítala pustit tvůj plášť. Nakonec ji ručku vyprostili a vzala si ji k sobě.Odešla s ní na postel,kde se posadila a rozepnula si blůzku. Zřejmě se nestyděla,protože před tebou bezstarostně odhalila ňadro a přiložila si Zoe k němu a za chvíli jsi uslyšel už spokojené mlasknutí. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Pozoruju a poslouchám její výklad a změny v místním uspořádání nábytku a jen pokyvuji hlavou. S tím volným časem to ale zřejmě moc růžové nebude. Takže mi nezbyde, než zkrátit ordinační hodiny a omezit provádění výzkumů... Na nějaké zkoumání virů můžu zapomenout... "Budu se jí věnovat, jak jen budu moct." Ujistím Annu, a když si Zoe vezme, uhladím plášť a nechám je obě samotné a s omluvou opustím pokoj. Do čeho já jsem se to jen namočil...? U svatého Damiána nepřecenil jsem se trochu, když jsem se rozhodl se ji ujmout? Pěkně se to poslouchá, jak jsem hodný člověk, ale kdyby tak věděla, že jsem Zoe málem zabil... Dojdu do kuchyně a do sklenice si natočím trochu vody. Vychovávat dítě? |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Anna asi po půl hodině vyšla ven “Teď spí…“řekla a na ústech ji hrál něžný úsměv. Zřejmě chtěla ještě něco říci,když se ozval zvonek. Když jsi otevřel dveře stál tam nějaký chlap a nesl velkou krabici “Brej…posílá nás Joanna…zařízení pro mimčo taťko.“pronesl přežvykujíc tabák a vecpal se kolem tebe dovnitř “Kam s tím?“zeptal se. “Co to je?“zajímala se Anna. “Postýlka…“odpověděl svalnatý velikán. “Tak pojďte zamnou.“ a vedla ho pryč. Za ním vešel další muž,ale úplně stejný,jako ten první “Brej…pult na přebalování.“řekl a vydal se za svým dvojčetem a Annou. Na to ho následoval další “Brej…..plenky.“řekl a hodil na zem velký balík,který byl vyšší,jak ty. A tak to nějakou dobu pokračovalo.Přicházel stále dokola ten samí muž jenže tam byl několikrát a přinášel věci,které ti napůl zaplnily halu. Nakonec vešla Joanne,poděkovala mužům a zavřela,pak ti podala kreditu “Tak….to by mělo být vše….doufám.“řekla spokojeně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Pááárky v rohlíku! Měkkoučké rohlíky a prvotřídní masíčko! Děkuji pane, dobrou chuť…pááárky v rohlíku!“slyšel jsi křik nějakého pouličního prodavače a do nosu tě uhodila lahodná vůně, která ještě více rozbouřila tvůj hladoví žaludek. Nevědomky jsi vyrazil jeho směrem a za chvíli jsi už viděl jeho pojízdný stánek “Páárky v rohlíku! Lepší na Noční straně nenajdete!A co vy pane? Vypadáte hladoví.Stojí jenom jeden dolar!“podíval se hned na tebe vřelá tvář prodavače s tváří to tvaru srdce s očima důvěrně blízko u sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie si oblékla modré šatičky a zavěsila se ti na ruku než jste spolu vyšli ven.Kamínek spadl dolů ze střechy až na zemi udělal úctyhodný kráter a skřípal si to ochranářsky za vámi a na každého kdo se přiblížil moc blízko na něj něco zaprskal až ho zasypal kamínkama. Došli jste do knihkupectví,kde ihned Julie utekla do dětského oddělení a začala si prohlížet obrázkové knížky o princeznách,které vězní zlá příšera a musí ji zachránit krásný prince. Jen velmi neochotně se od nich nechala odtáhnout do oddělení s recepty a různými radami o vaření. Julie se rozhlížela “Jakou vezmeme?“zeptala se,protože ji přišli všechny stejné jen s jiným obrázkem jídla na obalu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Nakonec jsi se díky nocování jsi se probudila spíš až k poledni,když jsi vstala s vlasy trčícími na všechny strany,jako hřeby. Když jsi vyšla z pokoje ucítila jsi příjemnou vůni topinek ve vajíčku.Vůně tě zavedla do kuchyně kde kuchtil Erik,čistě oblečen,pečlivě učesán a každým coulem elegantní,jak si potrpěl. “Dobré ráno…kolik si dáš?“zeptal se tě s úsměvem,musel být vzhůru už delší dobu,protože aby měl takhle dobrou náladu chvíli po tom co vstal…to nebylo prostě možné. “Jo a volala ti babička.Raději jsem to nezvedal a tak to máš na záznamníku.“řekl a pečlivě otočil topinku na pánvičce. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Zůstanu tu hromadu věcí s trochou zděšení pozorovat a jen nepřítomně vezmu od Joanny kreditku. Jako bych cítil, jak je o pár tisíc lehčí, a obchodníci si teď vesele mnou ruce. "Doopravdy? Není toho nějak málo...? Zamumlám tiše, aby to Joanna neslyšela, a pak se na ni podívám a usměju se. "Děkuji, že jste to všechno tak báječně zařídila, Joanne." Pronesu vděčně. Ne, že bych si to doopravdy přál, spíš mi to jen tak bleskne hlavou, že Mrtvý chlapec by se tu mohl ukázat s nějakým komplikovanějším zraněním... Po tomhle průvanu na účtě se by se nějaký zákrok jako příšívání hlavy doopravdy hodil... Ještě jednou se podívám na tu horu věcí a pak se pustím do jejich přenášení. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "No to já ani nevím, ale záleží na jakou úroveň obtížnosti se cítíš...možná by stačilo něco pro začátečníky anebo mírně pokročilé...taky se můžeme zeptat nějakého prodavače, aby nám poradil..." řeknu a pokrčím rameny. Koukám po všech knihácha musím uznat, že Julie má pravdu. Všechny jsou stejné a já jim nerozumím. Žiju prací, a proto je pro mě mnohem jednoduší koukat na papíry plný čísel a uzavírat dohody, než kupovat knížku pro mladší sestru. Je to smutné, ale je to tak. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Joanne se radostně usmála “To byla maličkost Doktore…navíc jsme našla obchod,kde měli skvělé slevy.“když tě viděla,jak se začínáš pachtit s věcmi zavrtěla vesele hlavou “Doktore…tohle nechte na mě a Anně.Vy máte jistě dost práce a určitě máte něco rozděláno..jako vždy…jen běžte.Mi to zvládneme.“pohladila tě chlácholivě po ruce a pak se otočila hromadě plenek. Vypadala zamyšleně,asi přemýšlela kam je dá. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Začali jste si prohlížet knížky,probrali jste skoro celou jednu stranu než jste našli takové,které snad pochopí i Julie. Byla to tlustá knížka s ilustracemi,které jasně ukazovali co a jak má udělat. Tak jste ji hned koupili a zmizeli z obchodu,protože prodavač si vás začínal podezíravě měřit. Chtěl jsi už Julii zavést domů,když tě zatahala za rukáv “Coco….nezajdeme si ještě na zmrzlinu?“zeptala se a prosebně na tebe hleděla psíma očima. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Na zmrzlinu?" zeptám se trochu nelogicky, když to Julie právě řekla. "Tak dobře, zajdeme ještě na zmrzlinu a pak tě zavedu domů. Budu pak muset do práce." řeknu a počkám, až mě Juli zavede k nebližšímu zmrzlinářství. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Zvídavě se ohlédnu, jakmile zaslechnu pokřik, jež by snad mohl znamenat nějaké jídlo. Hlad už začíná být opravdu citelný a čím víc na něj myslím, tím více si ho uvědomuji. Netrvá dlouho a podaří se mi se propracovat davem poblíž místa, odkud vane pach jídla. Aniž si to uvědomuji, již začly pracovat nepodmíněné reflekci a v ústech se mi automaticky začaly sbíhat sliny. Ehm, pokusím se nějak na sebe upoutat prodavačovu pozornost. Říkal jste jeden dolar? ujistím se. Myslím, že bych si i dal, konstatuji vzápětí a z kapsy vytáhnu zmuchlanou pětidolarovku. Nebudu zapírat, že za její zubožený stav můžu jistě z části i já. Zrovna příliš hezky jsem se k ní nechoval. Mělo by to stačit, podívám se obchodníka a podám mu bankovku. Dejte mi toho tolik, kolik si lze za tolik koupit, věnuji mu zářivý úsměv s tajemným pohledem. Už mam opravdu "velký" hlad. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Jednu, prosím. Já ráno moc nejím překvapeně na něj zamrkám a usměju se. Ještě celá rozespalá se posadím ke stolu a nechám se obsloužit. Babička? A co říkala? zarazím se Nebo já si to pustím zvednu se, dojdu k záznamníku a ohlédnu se na Erika. Netušila jsem, co všechno umíš. Překvapuješ mě.. a abych řekla pravdu, líbí se mi to rozesměji se a pustím si záznam na záznamníku. Jakmile si vyslechnu celý vzkaz, vrátím se ke snídani. Cestou si napustím do sklenice vodu, abych měla Erikův výtvor čím zapít. Opravdu ráno moc nejím, protože mi to prostě přes pusu do žaludku. Hlad se vždycky dostaví až tak za hodinku, když jsem už ve škole, a o prázdninách většinou vstávám až pozdě, takže nemám potřebu snídat. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "To máte pravdu." Kývnu hlavou a připomenu si případ pana Barleyho. "Ještě jednou vám děkuju, Joanne." Prohlásím a seběhnu dolů po schodech do laboratoře. S pomocí několika programů vypočítám přesnou dávku, jakou by musel dostat pan Barley, aby to zabilo všechen vir v jeho těle a pak velmi opatrně nachystám injekci s tou látkou a schovám ji do pouzdra. Teď ještě, aby byla slečna Mitchellová živá a ne zabitá proměněným panem Barleym. Vytáhnu z kapsy mobilní telefon, najdu její číslo a počkám, jestli se ozve vyzvánění. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když se číslo začalo vytáčet do uší ti mezitím hrála příjemná muzika od Éry než to Fiona konečně zvedla a ozvalo se nesmělé a poněkud přidušené “ Mitchellová.Prosím?“ Když jsi ji oznámil že jsi to ty její hlas byl hned naplněn dychtivostí “Co se děje doktore?Našel jste už to sérum?“zajíkla se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Noční strana Bankovka ti z ruky zmizela tak rychle,že jsi ani nepostřehl,že ji už nedržíš “Ale jistě pane!Hned to bude!“zapomněl ztlumit hlas,takže křičel. Začal ti připravovat párky v rohlíku “Kečup nebo hořčici?“zeptal se a když jsi řekl co chceš pustil se do toho. Za chvíli jsi už v rukou držel pět rohlíků z kterých vykukovali hlavičky s párky a nesměle se z nich kouřilo. “Dobrou chuť….Pááárky v rohlíku!“začal hned zase křičet a ty jsi se raději vzdálil. Dvakrát do tebe silně drkly a jen tak tak ti nevypadli z ruky,našel jsi si klidný výklenek,kde jsi se mohl pustit do svého pokrmu. Nebylo to sice nic extra,ale bylo to celkem dobré a i poživatelné. Zatímco jsi jedl pozoroval jsi šum na ulici.Nikdo tě nevnímal snad jen ti co přešli kousek od tebe na krátko si tě prohlédli než šli dál. Za to tě zaujala vozovka,kde si zrovna někdo mával na taxík když kolem jedoucí bavorák najednou rozevřel kapotu a s úlekem jsi zjistila,že místo motoru tam je velký jazyk s ostrými zuby a nebožáka jako nic spolklo…a jelo dál. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Babička ti vzkázala,že pryč bude ještě dva dny,že tetičce se udělalo lépe,ale ještě potřebuje její pomoc.Prozradila ti,že vpravo nad kuchyňskou linkou jsou nějaké peníze,tak kdybys něco potřebovala máš si je vzít. Erik ačkoliv jsi řekla,že chceš jeden,tak ti dal jeden největší a k tomu malou patku a tvářil se,jako nevinnost sama.Usadil se naproti tobě a na talíři měl úhlednou hromádku topinek,usmál se na tebe “Jen si posluž.Doma to nedělám na to máme hospodyni aby dělala jídlo…a já něco pochytil.Je to celkem k užitku…musím přece svou skvělou kamarádku,která mě nechává u sebe doma nějak rozmazlovat.“mrkl a zakousl se do topinky. Chvíli jedl mlčky než se na tebe podíval “Tak co?Nenapadlo tě ve spánku,kam bychom vyrazili?“zeptal se. “Dovolil jsem si kouknout se na internet a od druhé hodiny má ve Fresku koncert nějaká skupina,tak bychom se tam mohli kouknout.“pokrčil omluvně rameny,jako že nic lepšího nenašel. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie si kuchařku tiskla k sobě,jako by to byl ten největší poklad na světě a zašli jste spolu do cukrárny,kde jste si každý vybral svojí nejoblíbenější příchuť. Julie si,jako vždy vybrala citrónovou a spokojeně ji po cestě domů olizovala. Když jsi se s ní rozloučil ve dveřích otočila se k tobě “A vrať se brzy ano?“poprosila tě a dělala zase na tebe smutné psí oči. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Usměju se na toho malého ďáblíka. "Budu se snažit, abych se domů vrátil co nejdřív, ale slíbit ti nic nemůžu." řeknu a a pokrčím lehce rameny. Skloním se a políbím Julii na čelo. "Tak já už musím jít, zatím ahoj. Kdyby se něco stalo, tak mi zavolej." rozloučím se s ní a vyrazím do práce. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Zdravím, slečno Mitchellová, tady Doktor." Spoustím a, když mě přeruší, je se tak pro sebe usměju. Jakmile mě konečně pustí ke slovu spustím: "Ano, podařilo se mi najít způsob, jak ten vir zlikvidovat. Můžete se sem s panem Baneym dostavit? V jakém stavu je váš společník? Projevila se už u něj mutace?" Vychrlím ze sebe rychle a pak si uvědomím, že ji zasypávám dotazy, zarazím se a počkám na odpovědi. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona na okamžik zaváhala “Ano…už ano..začíná mu být špatně a je hodně unavený.“řekla opatrně “Ale zatím nic vážného…“znělo to nervózně. “Přijdeme co nejdříve Doktore.“slíbila a slyšel jsi,jak spěchá z pokoje do pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Přikývla,posmutněla,ale pak se rozzářila “A já ti teda uvařím….až se vrátíš budeš se olizovat.“krátce tě objala. Rozloučili jste se a ty ses vydal do práce. Kancelář Nahlédl jsi to kanceláře Alie,ale ta tam,jak jinak nebyla.Tvoje sekretářka ti uvařila kafe a pak se vrátila za svůj stůl. Začal jsi pracovat,vysílačku,přes kterou tě měl zkontaktovat Sběratel jsi nechal položený na stole a čekal jsi.Při tom samozřejmě pracoval. Celý den,ale nic. Už jsi se chystal domů,když se z vysílačky ozvalo zachrastění,div jsi nevyletěl z kůže leknutím. “Hej!Jste tam?Přestaňte prohánět děvky a ozvete se!“zazněl z ní hlas v pozadí se šuměním. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Trhnu sebou, když se ozve Sběratel ve vysílačce. "Jasně že jsem tady. Co potřebujete?" zetpám se. Sice zaváhám, jestli je správné vydávat se za Cvoka a nepřiznat, kdo jsem, ale stejně to tak zkusím. Až jestli pozná, že to Cvok není, tak řeknu, kdo jsem. Ikdyž na to stejně dojde, stejně zkusím nejdřív zjistit, co po nich bude chtít. Copak on neví, že Cvoky někdo zlikvidoval?? No nechci moc zkoumat, nakolik je Sběratel informovaný...hlavně o tom masakru v jídelně Ostré a Kořeněné... zamyslím se a čekám na pokyny ve vysílačce. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Zdáte se být dost nervózní i po telefonu nato, že se podle vašich slov zatím neděje nic vážného, slečno Mitchellová." Konstatuju nespokojeným tónem a zamyslím se, kde je asi zádrhel. Nemám rád, když mi pacienti něco tají. Potrhanou slezinou počínaje a nebezpečnými projevy nebezpečného viru konče. "Dobrá ale, budu vás tady očekávat." Prohlásím po chvilce ticha. "Nashledanou, slečno Mitchellová." Rozloučím se sní, pokud se nerozhodne říct mi ještě něco dalšího. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “No…jen….teď spí.Odpočívá…ale tváří se ve spánku…tak divně a….a….vydává takové divné zvuky….jakoby zvířecí vrčení…nebo chrapot…celkem mě to děsí….ale dělá to jen když spí….no…tedy.Dobře.Nashledanou Doktore.Přijdeme hned,jak to bude možné.Děkuji Doktore.Jsme vám opravdu vděčná.“s tím zavěsila. Přišlo ti,jako kdyby z tebe spadlo velké břemeno,nebo aspoň půlka. Za to jsi,ale zase slyšel svou novou dcerušku,jak se pustila do křiku,pomalu jsi nemohl uvěřit,že to jde slyšet až k tobě. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Schovám mobil do kapsy a na krátkou chvíli si užívám toho míru. Přesně do chvíle než se ozve ze zdola dětský pláč. Spolehlivý rušič klidu a přesto, že jsem otec sotva dvě hodiny a ještě ne biologický, vyskočím ze židle, jako když střelí. Nechám v laboratoři rožnuto a sejdu dolů, odkud se tak hlasitě ozývá Zoe. Jen aby ze spaní taky nevrčela, nějaké zbytkové projevy mutace... Napadne mě a pak se začnu soustředit na vymýšlení teorií o tom, proč asi moje nová dcera pláče. Co takovému miminku může chybět? Přebalit? Nakrmit? Pochovat? Napadá mě a zároveň i s tím, že bych měl prozkoumat nějaké stránky na internetu, abych byl alespoň trochu v obraze. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vešel jsi do pokoje Anny a viděl jsi,jak se Zoe chodí po pokoji a houpe s ní,ale Zoe stále plakala. Postýlka už byla sestavená a postavená na místě,stejně tak i přebalovaní stůl,kde Joanna dávala různé pudry a mastičky,aby byli po ruce,ale stále se znepokojeně ohlížela. I Anna se tvářila znepokojeně,pohlédla na tebe “Vůbec to nechápu.“řekla a zavrtěla hlavou “Nakrmila jsem ji,přebalila…nemělo by ji nic chybět a vůbec se ji nechce spát.“přišla k tobě “Není možné,že by jsi něco bylo?“ |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Ruka mi okamžitě vyletí k uchu, jež bylo tak nehorázně napadeno obchodníkovými hlasivkami a chvíli si ho ještě pro jistotu mnu. Teprve poté si všimnu, že onen zelený papírek zmizel kdesi v kapsách prodavače. Ehm, a co to je? zeptám se na otázku týkající se „kečupu“ a „hořčice“. Chvíli na to můžu vidět, jak muž vezme jakousi pixlu a na onen párek v rohlíku kydne jakousi červenou substanci. Hned poté, co obdržím objednané jídlo, se raději vzdálím z dosahu halasajícího obchodníka. Nerad bych přišel o uši. S počátečními problémy s tím, jak pobrat všech pět rohlíků, aniž bych se umazal, se mi podaří vyřešit poměrně rychle. Do každé ruky dva, pátý do pusu. Takto směšně se uchýlím do malého výklenku mezi domy. Když jsem zrovna uprostřed pořádání třetího rohlíku i s jeho náplní, stanu se svědkem nanejvýš znepokojivého úkazu, který mě podvědomě přiměje, abych raději ustoupil o značný kus od vozovky. Po této malé svačince vytáhnu z kapsy kartičku od sestry Morfíny a vydám se hledat nějaká označení ulic, abych se dostal na uvedenou adresu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Ucítil jsi letmí dotyk a najednou jsi po ruce chňap zuby,jako kdyby jsi ji chtěl pokousat. Fiona překvapeně vyjekla a uskočila "Barney?Jsi zhůru?"zkusila to Fiona raději hlasem a zněl trochu rozklepaně. Když jsi otevřel oči cítil jsi se lépe,Fiona stála opodál,zkoušeně na tebe kulila oči a v obličeji byla bledá,jako křída. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Promnu si oči a posadím se. "Páni, ja jsem spal," řeknu poněkud zmateně a zahýbu krkem abych trochu uvolnil ztuhlé svaly. "Jak dlouho jsem spal?" Najednou mi konenčně dojde jak Fiona vypadá a vyskočím na nohy, deka spadne do prachu na zem, ale toho si nevšímám. "Stalo se ti něco?" vyhrknu a udělám krok směrem k Fioně. "Někdo tu byl? Něco se tu dělo?" Jsem najednou plný ostražitosti a připravený na cokoliv. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi prudce vyskočil polekaně sebou trhla “Nene…vše je v pořádku…nikdo tu nebyl.“pousmála se a přišla k tobě blíže. “Spal jsi asi čtyři hodiny.Přibližně…tady…najez se.“řekla a postavila na stůl talíř s americkými brambory a řízky “Jen se nevzrušuj.“snažila se zatvářit bezstarostně. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Dobře," svěsím ramena a uklidním se. "Měl jsem nějaké zlé sny a možná z nich něco ve mě zůstalo," omlouvám se za to jak jsem Fionu polekal a posadím se ke stolu. Začnu pomalu jíst. Hlad ani moc nemám, ale je potřeba trochu doplnit živiny, dnešní den byl docela náročný a další na tom budou stejně. "A jak je tobě? Je to lepší?" zeptám se, zatímco krájím maso. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Chvíli váhavě postávala než si sedla vedle tebe “Já jsem v pořádku….jen jsi mě vyděsil…ve spaní…jsi vrčel.“řekla nejistě. Chvíli mlčela než řekla “Volal Doktor…našel protilátku.Až dojíš…..vydáme se za ním“položila ti lehce ruku na rameno. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Přestanu jíst a podívám se na Fionu. "Opravdu? To bylo docela rychlé," nezdá se, že bych z toho měl nějak obzvláště velkou radost. "A řekl ti o tom něco víc?" Zeptám se a znovu se pustím do jídla, tentokrát rychleji, abych to měl co nejdříve snězené a mohl vyrazit. Chci to mit co nejdříve za sebou i kdyby to měla být léčka. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zavrtěla hlavou “Ne….to neřekl.“vstala a začala hledat svůj baret. Kocour se ti objevil u nohou,otřel se ti o ně a začal mňoukáním žebrat. “Hlavní je,že našel protilátku.“usmála se na tebe a dopnula si sako “Neviděl jsi můj klobouk?“zeptala se a začala pobíhat po bytě,jako splašený králík,kterého vyplašila liška. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Uříznu kousek masa dám ho sežrat kocourovi ať si taky užije. Pak do sebe rychle naházim zbytek a nádobí naskládám do dřezu. Až se vrátíme musím to pak umýt, nechci aby si tu Fiona přišla jako popelka. Odejdu do koupelny, kde spácham rychlou hygienu a přčísnu si vlasy, aby nevypadaly jak vrabčí hnízdo. V pokoji si pak připálím doutník, obleknu kabát a postávám u dveří dokud Fiona nebude připravená. Zkusno pohnu ramenem, zdá se že už je to lepší a spálenina se také hojí dobře. Vždycky to tak bylo. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Jakmile zjistím, že si s plačícím děvčátkem neporadí ani Anna s Joanne, připadnu si trochu nervózní. Vezmu Zoe opatrně do náruče a jen úkosem se podívám na Annu. "Mým oborem je spíš chirurgie než pediatrie..." Pronesu a opatrně zkontroluju, jestli nemá Zoe horečku nebo nejeví jiné známky toho, že by bojovala s infekcí. "Je možné, že se její malý organismus vyrovnává hůře s přechodem z fetálního stádia do novorozeneckého." A nebo v ní zůstalo nedej Bože něco z Pliváka. Copak já vím, jak se chovají jejich mláďata? "Ššš." Lehce sní pohoupnu. "Měla bys spát, ne plakat." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Anie se zatvářila zmateně “Promiňte.Teď jsem vám vůbec nerozuměla.“ Joanne se usmála “Toho si nevšímej Annie.Doktor někdy zapomíná,že ne všichni jsou tak zběhlí v medicíně,jako on.“ Zoe už byla od křiku celá červená,že její hlavička vypadala,jako třešnička s pusinkou,z očí se ji zase kouleli krokodýlí slzy. Zase chňapla po tvém plášti a pevně ho sevřela v ručičce,ale plakat tentokrát nepřestala,nebyl jsi si jistý,protože byla Zoe rozpálena pláčem,ale přišlo ti,že má teplotu a malý hrudníček se ji divoce zvedal a zase klesal. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Ty mi děvče tedy děláš starosti..." Zakroutím nejistě hlavou. "Tachypnoa může být příznakem vážné infekce stejně jako nezralost jejich plic... " Zarazím se a zapátrám v paměti po příznacích některých novorozeneckých chorob. Z celého kvanta si ale vzpomenu jen na několik. "Joanne, pojďte se mnou." Vyzvu sestřičku a se Zoe v náručí se vydám do laboratoře. "Její matka mohla být nakažena listeriózou či toxoplasmosou. Chlamydiovou pneumónii bych vyloučil vzhledem k tomu, jakým způsobem se narodila... Změřím ji teplotu a vezmu krev na testy. Rozhodnu nakonec a v duchu začínám vzpomínat, kdo na Noční straně se zabývá pediatrií. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Konečně našla baret a nasadila si ho,pak jsme mohli.Vyšli jste ven,Fiona se do tebe zahákla.Na ulici bylo o něco méně rušněji než obvykle,ale nebylo to nezvyklé. “Půjdeme pěšky?“zeptala se zvědavě. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Tak jako vždy se i teď pozorně rozhlédnu. Opatrnosti není nikdy dost a lepší se trochu zpozdit než pak ležet v hrobě, ne? "Pokud ti to nevadí, tak se můžeme projít. Já se teď cítím o dost lépe a neuškodí mi trochu si protáhnout nohy," čekám co na to Fiona a lehce se pokusím zjistit zda nám nehrozí nějaké nebezpečí. Je to jenom zkouška, zda jsem si odpočinul i po dušvní stránce a jestli jsem připravený se bránit pokud by na nás někdo zaútočil. S výsledkem jsem docela psokojen. Sice se dostaví mírná bolest hlavy, ale není to taková agonie jako před několika hodinami. Popravdě cítím se o dost lépe než bych čekal a to je podivné. Moc podivné. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Anna se tvářila starostlivě,ale nechala vás oba odejít bez jediné otázky. Joanna ti šla v patách a cestou si připevňovala zdravotnickou zástěru “Dobře Doktore.“řekla a když jste vešli do ordinace sklepala ti teploměr “Musíte ji ho dát do zadečku.“řekla pro případ,že by jsi to nevěděl a pak ti připravila injekci,abys mohl odebrat krev. Zoe už nekřičela,ale to jen proto,že ji došel dech navíc dostala z toho škytavku,takže se co každých dvacet sekund její tělíčko otřáslo když si škytla. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro K vaší smůle jste nebyli tak zcela v bezpečí.Někdo vás sledoval a nebyl to jen jeden.Rozhlédl jsi se a hned jsi je rozeznal.Byli to Démonií lordi z Jámy,snažili se tváři,jako,že tam nejsou a kdybys nepoužil svou sílu asi bys je nepostřehl nebo až když by bylo pozdě. Fiona už nabrala lepší barvu ve tváři,asi se ji ulevilo,že je ti lépe. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi dojedl,byl jsi zasycený,ne nacpaný,ale už jsi aspoň necítil to nepříjemné prázdno v břiše. Po chvílí váhání jsi se zapojil do proudu a vyrazil jsi…no…někam. Třikrát jsi se musel ptát na cestu než jsi našel dům na který jsi byl odkázán.Nad dveřmi vyseli velké písmena,která hlásala “Úřad práce“ Dům vypadal celkem nově a napodoboval viktoriánskou architekturu,vešel jsi dovnitř točivými dveřmi a přivítala tě příjemně osvětlená recepce,za stolem seděla recepční,malá albínka s růžovými tvářemi a stále zvedala telefon. Všechny židle v recepci byli obsazené,seděli na něm,ženy,muži,děti a dokonce i nelidi,někteří si četli,jiní si hráli s mobili a jeden dokonce byl obsypán pavučinami. Přistoupil jsi k recepci “Dobrý den přeji.“řekla aniž by vzhlédla a ty jsi na chvíli váhal jestli mluvila na tebe nebo do telefonu,který stále měla přitisknutý k uchu. Položila před tebe papír a propisku “Tady si vyplňte tento formulář.Sem napište jméno,tady datum narození,tady bydliště.Tady vyplňte stručný životopis,co vše jste již dělal a jaké máte zkušenosti a zde napište o jaký druh práce se zajímáte.Pak s tím jděte do druhého patra,propisku mi prosím pak vraťte.V druhém patře je několik dveří.Jděte do těch co jsou žluté.Je jich tam několik,takže je jedno do kterých.V čekárně odevzdejte papír a pak počkejte až si vás zavolají.“mluvila tak rychle,že jsi ji skoro nestíhal sledovat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Kde jste?!“zachrčel hlas z vysílačky. “Našli jste Šílence?“zeptal se hned na to a hlasitě to zašumělo “Musím tu pitomou pistoly najít je to jasné!A jestli ji od něj neseženete,tak si mě nepřejte!“hlas zachrčel a zapípalo to.Zřejmě čekal na odpověď. Takže Mluvící pistoly má Šílenec?Tak nevíš co by bylo horší,jestli to,že ji má Šílenec a nebo ji shánět u Sběratele. Ale stačila ti jen chvilka,abys pochopil,že Šílenec je mnohem horší. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Nijak nedám najevo, že jsem si jich všiml, nemá smysl Fionu znovu děsit a kdo ví, možná se ani o nic nepokusí a spokojí se pouze s naším sledováním. S Fionou v závěsu vykročím za Doktorem a po očku sledují Démoní lordy, co dělají, ale najednou se zastavim a otočm se na Fionu. "Tohle si vezmi," podávám jí klíče od bytu. "Je to jediné bezpečné místo pro tebe, kdyby se mi náhodou něco stalo." |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Už jdem na to, žádný strachy. Bude vaše." řeknu a pořád doufám, že to Sběratel nepozná. Aspoň už vím, kdo ji má... Ještě počkám, až Sběratel ukončí vysílání a pak sáhnu po telefonu. Ještě že mi tady Alie nechala číslo na Mrtvého chlapce...jen nevím, jestli mám volat i jí...no zavolám jí, že už vím, kde ji máme hledat... Vytočím Aliino číslo. Nevím, jestli se tam ozve záznamník nebo přímo Alie, ale přesto začnu mluvit. "Ahoj Alie, to jsem já, už vím, kde je ta pistole. Má ji Šílenec. Teď zavolám Mrtvému chlapci a zkusíme ji dostat..." odmlčím se, jestli na to někdo zareaguje, protože jsem ani nečekal, jestli pípne záznamník nebo se ozve Alie. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Nemám rád, když mi moji pacienti nedokážou říct, co jim je...Nebo když to není vidět." Zamumlám tiše a zakroutím hlavou, zatímco čekám než uplyne doba, po kterou se má měřit teplota. Useknutá ruka nebo průstřel plíce je pro mě přece jen menší problém, než miminko s teplotou. No tak, děvčátko, mstíš se mi za to, že jsem tě prvně dal do mrazáku? Copak chceš celý život lítat ode zdi ke zdi? S trochou nejistoty vyčtu výšku naměřené teploty. Jen ať to nejde moc vysoko. A ještě budeš muset vydržet odběr krve... Vezmu nachystanou injekční stříkačku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Teplota nebyla nijak závratně vysoká,jen o pět stupňů vyšší než by měla být,ale to klidně mohlo být jen díky pláči. Joanna Zoe přidržela,aby sebou necukala zatímco jsi ji vzal trochu krve. Zatímco jsi zkoumal krev Joanna vzala Zoe a snažila se ji zbavit té škytavky. Ale krev se zdála být také v pořádku a i sedimentace byla v normálu. “Není možné,že by ji třeba nějak zaskočilo?Nebo se ji plíce zaplnili plodovou vodou…občas se to stává.“řekla a jemně houpala Zoe,která už neplakala,ale spíš jen tak kňourala. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Bezradně pokrčím rameny a otočím se od mikroskopu. Přeleštím skla brýlí a marně hledám všechny možné varianty, co by se ji mohlo stát. "Když se vylíhla, zakuckala se plodovou vodou. Je možné, že ji trocha zůstala na plicích..." Popojedu na židli a v jednom ze šuplíků začnu hledat stetoskop ještě ze školních let. "V tom případě bude potřeba odsát ji katetrem..." Zakroutím pochybovačně hlavou a poslechnu Zoe plíce. "U svatého Damiána já nejsem pediatr." Mumlám nervózně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jonna vypadala nervózně “A neměli bychom tedy k pediatrovy zajít?“navrhla,ale ty jsi už věděl že jsi na to kápl. Zoe asi nevykašlala všechno a něco ji zůstalo v plicích,když jsi ji položil stetoskop na hrudníček oklepala se,chňapla tě za malíček a pevně ho stiskla na to začala zase natahovat a plakat. “Pšššt…no tak…maličká,to bude v pořádku.Tatínek se o tebe postará.“snažila se ji Joanna uklidnit. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Už jsem na to přišel." Prohlásím, ale moc úlevy mi to nedává. "Bude to ta plodová voda v plicích. Jestli ji neodstraníme včas, dostane aspirační pneumonii..." Opatrně vyprostím malíček ze Zoina sevření a podívám se na Joanne. "Nachystám věci, abychom ji mohli odsát z plic." Řeknu a začnu chystat všechny prostředky. "Půjde to rychle. Jen musíme být opatrní." Ujistím Joanne, nervózní sestřičku při asistenci nepotřebuju, i když bych sám potřeboval trochu uklidnit. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi řekl,že jsi na to přišel viditelně se ji ulevilo “Tak to je dobře….no vidíš..už bude dobře.“pohoupala se Zoe a opatrně ji položila. “Ale stále hrozí zápal plic Doktore.“pronesla zamračeně,ale zase se u ní objevila profesionalita sestřičky a pomohla ti. “Uspíme ji?“zeptala se zvědavě. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Uspíme. Nebudu riskovat, že sebou pohne a já ji prorazím plíci katetrem. I tak to bude dost náročné." Napojit ji na všechny ty hadičky monitorující životní funkce během zákroku dá práci vzhledem k jejímu miniaturnímu tělíčku. Nakonec vypadá jako malé robotické děťátko. "Zápal plic už vyřeší antibiotika." Ujistím Joanne a sotva nepatrným množstvím anestetika Zoe uspím. "Tak se do toho pusťme..." Prohlásím a v duchu se modlím, aby všechno vyšlo. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro K tvému překvapení už opravdu všechno proběhlo v pořádku a tobě se ulevilo,když jsi dostal zbytky vody z plic,byla to jen trošička vody a bylo k nevíře,že dokázala napáchat tolik škody. Zoe začala normálně dýchat a škytavka ji přešla. “Je dobře,že se na to přišlo.“řekla Joanne,která začala očišťovat nástroje. “Teď by jste si mohl jít odpočinout Doktore.Vypadáte strhaně.“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Oddychnu si a dokud je Zoe uspaná, dám ji preventivně dávku antibiotik, aby případná infekce neměla šanci se rozvinout. "Kdybych nebyl tak posedlý tím, že je to nějaký vir, mohl jsem na to přijít dřív." Zakroutím provinile hlavou. "Nesmím za vším vidět nějaké bakterie..." Povzdychnu si tiše a na krátkou chvíli začnu uvažovat o tom, že se vzdám výzkumu. Pomalu začnu Zoe odpojovat od přístrojů a pak ji vezmu do náruče. Tak jsme to zvládli, vidíš... Teď už bude dobře. "Musím počkat ještě na jednoho pacienta." Odpovím na Joannin návrh, ať si jdu odpočinout a mírně pohoupu Zoe v náručí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Já vás probudím až přijdou.“nabídla se a umyla ruce “Tak nesmíte si to vyčítat doktore…vy přece tak malé děti neošetřujete.A tohle byla dobrá zkušenost do budoucnosti.“povzbudivě se na tebe usmála. Zoe poctivě spala,hlavně díky anestetikům “Jestli chcete můžete ji jít uložit do postýlky….nebo si ji vezměte k sobě do postele,jestli si tedy půjdete lehnout…já zajdu za Annou.Určitě se strachuje co se děje.“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Půjdu ji uložit." Kývnu hlavou a spolu s Joanne sejdu dolů. Rozhlédnu se po bytě, kde a v jakém psychickém stavu se nachází Anna a pak se vydám se Zoe k její postýlce. "Až se vzbudíš, tak už ti bude dobře. Neboj." Ujistím ji tiše a chvíli svoji malou dcerku pozoruju, dokud spí klidně. Pak s lupnutím narovnám záda a vydám se do obývacího pokoje. Všechny pozitivní účinky kofeinu obsaženého v konfici kafe začínají rychle mizet a, když se usadím do křesla, okamžitě usnu, přestože jsem hodlal zůstat vzhůru. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Překvapeně se zadívala na klíče,ale schovala si je “Ono se něco děje?“zeptala se a rozhlédla se. Démonií lordi nic nedělali,ani nezkracovali vzdálenost mezi vámi,ale prostě jen šli za vámi. Už i Fiona si jich všimla “Oni nás sledují ty příšery z toho klubu neřesti.“špitla,ale nezdála se,že by ji to vyděsilo,spíš jen trochu znepokojilo. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Carlo?Cože?Jo jasně…hele…teď je trochu pozdě.Celý den jsi makal tak běž domů a odpočiň si.Zítra ráno přijdu k tobě a půjdeme to vyřídit.Zavolám Mrtvému chlapci a taky ráno k tobě přijde,jo?A projednáme další kroky.Šílenec je fakt…no šílenej….na něj musíme opatrně.Dobře?“ujišťovala se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Já vím a proto ti dávám ty klíče. Zatím se nezdá, že by nám chtěli něco udělat, ale u nich si jeden nemůže být nikdy jistý. Náhodou jim rupne v té jejich rohate kouli co maji na krku a poteče krev," šeptám si s Fionou zatímco se prodíráme davem, směrem k Doktorově ordinaci. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tiše se zasmála,ale pak zase zvážněla “Zřejmě poznali co jsem zač…..ti únosci mích sourozenců….a teď si nás hlídají.“našpulila zamyšleně rty. Přestala se na ně ohlížet a dělala,že je nevidí. Koutkem oka jsi postřehl,ž zpoza rohu před vámi vykoukla rohatá hlava a ty jsi pochopil,že se vás snaží obklíčit. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Dokud máme ještě trochu času nakloním se k Fioně. "Dělej co ti řeknu," šeptem ji poučuji. "Když řeknu běž poběžíš, jasné?" Opatrně pokračujeme dál, uvidíme jestli mají dost odvahy postavit se mi tváří v tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "No dobře...budu na vás čekat, přijďte." řeknu, rozloučím se a zavěsím. No to snad ne...budu je mít doma oba...a Julie tam bude taky, to bude teprve něco...já nechci mít doma Mrtvého chlapce... otřepu se při té myšlence. Ještě dodělám rozdělanou práci, podívám se, jestli je ještě Tala v práci a jdu domů. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro nadhodím opatrně. Není správné, že jej tam chvi vzít a uvědomuji si to, ale mohlo by se mu tam líbit a hlavně se tam líbí mě. Dva dny. Mohla bych tam být dva dny. Jen nelituj toho, že jsi ho vzala k sobě. To je to nejlepší, co jsem mohla udělat. Hm, jenže když ho vezmu tam, mohlo by se mu něco stát. Tak to udělám jinak. Dvakrát si kousnu a zpříma se na něj podívám. Počkej, říkal jsi koncert? Jej, nějak mi nedošlo, že jsem myslela na to samé omluvně se usměju Tak jo. Jenže si musím ještě něco zařídit, nevadí ti, že budeš chvíli sám? Budu spěchat znovu se na něj usměji ale podle mého tónu vůbec nepřipadá v úvahu, že bych chtěla nějak smlouvat o tom, jestli může jít se mnou nebo ne. Je to ode mě ošklivé, ale nějaké dvě tři hodinky to přeci musí vydržet. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona statečně přikývla a bojovně vystrčila bradu “Jasně…utíkat umím obstojně….“řekla a na chvíli ti pevně stiskla ruku. Když jste se dostali k blíže ke skrytému démonu vyskočil zpoza rohu a zastoupil vám cestu.Skoro o hlavu tě převyšoval a pod upnutým trikem se mu rýsovali obrovské svaly a tvářil se,jako velký drsňák. “Půjdete s námi.“zavrčel s těžkým přízvukem a ty jsi cítil,jak se k vám začali přibližovat i ostatní démoni. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tala byla ještě v práci.Už si nejspíš myslela,že jsou všichni pryč,měla uplakané oči a na stole stála prázdná láhev od alkoholu a hlasitě vzlykala do kapesníku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Začal se smát “No pokud se neobáváš toho,že vám to tady vybrakuji a zdrhnu,tak mi to jistě nevadí…kouknu se znovu na ten film,abych zjistil o čem to nakonec bylo…a neboj se mami.Nebudu nikomu otevírat.“slupl jednu topinku,jako nic. Když jste dojedli pustil se do úklidu bordelu co natropil “Takže mám objednat dva lístky na koncert?Ano?“zeptal se ještě předtím než jsi se šla připravit na odchod. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Nakouknu k Tale a uvidím ji. "Talo? Co se Vám stalo?" zeptám se, když ji vidím tak uplakanou. "Možná byste měla něco dělat s tím pitím...aby Vás to úplně nezničilo, moc byste mi tady chyběla..." řeknu a snažím se jí dodat odvahy. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tala vzhlédla a začala si rychle otírat oči “Pane….o…omlouvám se….myslela jsme,že jste už pryč.“zafňukala. “Toho si nevšímejte….já…..“zase se rozplakala “Jsem těhotná…a…a otec mě nechal...vytratil se i s pěněny co jsem šetřila….“zabořila zase ruce do dlaní. “Já vím…že…alkohol…že to přeháním…ale,když…mám takové starosti.“škytla. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Nic se neděje..." řeknu. Dítě?? "No vidíte to, už kvůli tomu dítěti nesmíte pít...a pokud jde o problémy, tak všechny jdou nějak vyřešit. Určitě bysme něco vymysleli...teď pojďte domů, musíte se vyspat a odpočinout si. Víc se teď věnujte miminku a sobě a určitě Vám bude líp..."kývnu hlavou. "Víte co? Pokud budete chtít, tak Vám nějak pomůžu, vymyslete jak a já to udělám..." usměju se. Přijdu až k ní a položím jí ruku na rameno. "Talo, teď už nejste sama, myslete na vás na oba...o zbytek se postará firma. Jste její důležitou součástí a tak by se Vám měla nějak odvděčit." usměju se. "A teď už pojďte domů." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tala k tobě vzhlédla a v očích novou naději “Děkuji šéfe…….jste tak hodný.“pomalu vstala a zakývala se,že se musela o tebe opřít.Vzala si kabelku “Já…pokud to dovolíte…vzala bych si dva dny volno…abych se z toho nějak dostala….můžu?“zeptala se tě a snažila se něco udělat s rozcuchanými vlasy. Pomalu jste se vydali ven,všichni byli už skoro pryč “Omlouvám se,že vám dělám starosti.“vytáhla umouněný kapesník a vysmrkala se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Lehce strhnu Fionu ke zdi a stoupnu si před ní abych jí tak lépe chránil. Rozhlednu se a pokusím se spočítat kolik je protivníků celkem, nakonec zvednu hlavu, podívám se do očí toho hnusáka a do obličeje mu vyfouknu obláček dýmu. "A co když se mi nechce?" Zeptám se ho a nenuceně si vyndám doutník z úst. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Démonem to ani nehnulo,ale ušklíbl se “Ty nejsi zase až tak důležitý.Mi jsme tu hlavně pro tu holku…“promnul si klouby,které mu hlasitě křupali “Tebe můžeme rozmlátit na krvavou kaši.“ Byli jen tři,jeden před tebou a dva za vámi. Slyšel jsi,jak Fiona za tebou vyjekla,když jsi se ohlédl jeden z démonů ji držel za ruku,tak vysoko,že musela stát na špičkách aby se jen tak nehoupala v prostoru. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Vezměte si volno a promyslete si to...a pak když budete chtít, tak mi řekněte a nějak to zkusíme udělat, hm?" řeknu. "Nemáte se za co omlouvat, Talo, každému se můžete něco přihodit." pousměji se. "Už je pozdě a Julie na mě čeká, zase se bude zlobit...už se o mě strará skoro jako moje žena." usměju se. "Nevím, co bych bez ní dělal...jen doufám, že mi při tom vaření nepodpálila byt." pokývám hlavou. Dovedu Talu až ke dveří a zavolám jí nějaký odvoz. "Zatím nashle, Talo." řeknu a ještě za ní mávnu. Tohle bude ještě zajímavý...chudák holka... povzdechnu si a vydám se domů. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Na krvavou kaši říkáš? A víš o tom, že jsem teď momentálně přenašečem viru Vertex Vicis. Sice nevim co by to s váma udělalo, ale určitě nic příjemného. Takže tu holku koukejte pustit než vás pokoušu," zkouším to zatím po dobrém a ani se moc neusmívám. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tala odjela domů a už vypadala klidněji a ty sis uvědomil,že budeš muset brzy hledat náhradu za Talu.Jen co odejde na mateřskou už těžko bude moci být v práci. Pak jsi si zavolal vůz a nechal se odvést domů. Doma tě přivítala,jak jinak hlasitá muzika a vzduch v bytě byl zakouřený tak,že tě to nutilo kašlat. Našel jsi Julii jak podřimuje na gauči,ale když jsi vešel do kuchyně měl jsi pocit,že tě trefí šlak.Tak především kouř vycházel z trouby,všude se povalovalo špinavé nádobí nebo spálené jídlo. Prostě a jednoduše….byl to děsný bordel. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Lordi se zachechtali a Fiona znovu vyjekla,když už se opravdu houpala ve vzduchu “Mi nejsme lidi.Nějaké debilní lidské viry jsou ti na nic.“řekl ten před tebou klidně. Za to ten co jsi k němu stál bokem se tvářil nerozhodně,možná trochu znepokojeně. Na třetího jsi už neviděl. Démon před tebou si ještě jednou promnul ruce a položil ti ruku na rameno,tak silně,že jsi poklesl v kolenou “Ale aby se neřeklo,že jsme bez srdce….dávám ti ještě jednu možnost.Jdete dobrovolně?“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Co to sakra...to je hnus... napadne mě hned při vstupu do bytu. Nadechnu se a okamžitě se začnu dusit. Hned jdu oknům a všechny je dokořán otevřu, pak jdu do kuchyně. Vytáhnu tu smrdící věc z trouby a položím to na stůl. Teprve pak si sundám kabát a pověsím ho na věšák v předsíni. Vypnu hlasitou "hudbu". Ta kuchařka byla obrovská chyba...aspoň že nevypálila celý barák do základů... Zničeně si stoupnu do kuchyně a dívám se na tu kalamitu. Líp by to dopadlo, když by se tudy prohnalo tornádo... Začnu se systematickým úklidem. Nejdříc vyhodím všechna ta spálená "jídla" a pak se teprve pustím do umývání nádobí. Je ho příšerná hromada, ale někdo to umýt musí. Tohle byla zásadní chyba...a ještě Tala...a ještě za pistole...já se z toho zblázním... napadne mě při umývání všeho toho nádobí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když se konečně trochu vyvětralo slyšel jsi,jak se vedle Lily sípavě rozkašlala,po chvíli přišla a v tváři byla poněkud pobledlá. “Bráško…..“hekla než ji zaskočilo a zase zakašlala,tak také usnout a pak kdo ví,jak dlouho spát v pěkně začouzené místnosti nebylo rozhodně moc dobré. “Promiň mi ten nepořádek…chtěla jsem to uklidit…ale…usnula jse.“znovu zakašlala a začala lapat po dechu,rychle utekla z kuchyně,aby našla svůj inhalátor. Julie byla lehký astmatik a jen málo,kdy se to u ní projevovalo. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Pokrčil bych rameny, na znamení, že mě je úplně jedno jestli jim něco vadí nebo ne, ale ta těžká tlapa mi v to zabrání. Takže jenom s úsměvem oznámím. "Na výběr jsem dál já tobě, zvolil jsi a následky poneseš sám." Naberu do úst dým z doutníku a vyfouknu mu ho do obličeje. Tvaruji kouř aby mu obalil hlavu a on se ho musel nadechnout. Jakmile to udělá, nechám dým aby mu naplnil plíce, ústa i nos, aby vytlačil každou špetičku vzduchu a on se začal dusit. Potom hbitě ustoupím, abych se dostal z dosahu jeho tlap a viděl i na ty další dva démony. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Shovívavě se usměju. "To nic..." řeknu ještě než odběhne pro inhalátor. "Dobrý?" zeptám se starostlivě, když se vrátí. "Tak povídej...cos dneska dělala? Já jako obvykle, nic nového. Jenom snad...ráno se k nám staví Alie a jeden náš nový známý, tak se jich nelekej. Je to mladý muž...on je trochu neobvyklý, tak s tím trochu počítej." Mrtvý chlapec je poděs, no...musím se na něj zase psychicky připravit, ikdyž mě už nebude šokovat tak jako poprvé... "Jenom se pro mě zastaví., něco domluvíme a hned zase půjdeme..." řeknu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Démon první začal pokašlávat,pak lapal po dechu až se otevřeně dusil ve tváři začal fialovět.Druhý dva démoni na něj nechápavě hleděli,ale když poznali co se děje oba k němu přiběhli a plácali ho do zad,aby popadl dech. Fiona zmateně dřepěla na zemi a třela si pohmožděné zápěstí,ale už vstávala “Teď je celkem dobrá…příležitost k útěku.“řekla potichu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zhluboka se nadechovala z inhalátoru,ale pak přikývla,že je to v pořádku “Návštěva?Jej…měl jsi mi to zavolat dřív!Pustila bych se do úklidu….“zívla “Jediné co se mi povedlo….je zapečené kuřecí maso…je támhle…“řekla a ukázala za mísu díky které jídlo vydrželo dlouho teplé. Když jsi tam nahlédl viděl jsi tři kuřecí plátky,jak leží v oranžové omáčce a vypadalo to i vonělo celkem slibně. “Jen si vezmi…já se vykoupu a půjdu spát…..to vaření mě nějak vyčerpalo….můžu jít spát zase k tobě?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Flustrován zdlouhavým hledáním dané budovy vpadnu dovnitř a na nic nečekajíc se vydám k místu, jež vypadá jako příjem \"ztracených případů\". Jo, tak takhle bych se taky mohl nechat označovat - Max \"Ztracený případ\" Půlka. Trochu se leknu, když na mě promluví ženština za recepcí. Původně jsem plánoval, že ji nechám dohovořit do onoho podivného přístroje a pak až začnu otravovat. Nebo to nebylo na mne? zakaboním se. Nakonec se přeci jen rozhodnu jednat. Vám taky, pozdravím slušně, jak mě v dětství učili, přičemž si odhrnu bělavý pramen vlasů z očí. Úsměv jí věnovaný a nezpozorovaný zanikne ve šklebu směřovaného na papír. Vezmu si ho spolu s propiskou a poznámku a jejím vrácení nechám ležet ladem. Co bych tak s ní asi dělal, ne?O kus se posunu vedle, abych nepřekážel dalším případným zájemcům o papír a propisku, a dám se do psaní. Hned zpočátku mne rozhodí, že formulář je psaný nějakými divnými znaky, jež mi příliš nedávají smysl. Naštěstí jsem se upamatoval, v jakém pořadí říkala pracovnice jednotlivé položky a na které kolonky přitom ukazovala. Takže.. Jméno? pousměji se. Tak to nebude snad příliš náročné, první otázku vim. Bez mešknání se pustím do pečlivého malování znaků: ????? ???????. Spokojeně se na svou práci zadívám, přečtu další kolonku a pustím se do pokračování vyplňováním data narození: ??? ???? ?????. A když už jsem v tom, tak rovnou spísnu i životopis: ????? ?????? ?????? ?????? ????? ??? ??? ? ????? ?????? ??????? ??? ??? ???? ?????? ?? ?? ?????? ????? ?.Když už to mám hotové, vzpomenu si, že jsem ještě zapomněl vyplnit koloknku s adresou. Jen co to napravím: ??? ??????? ??????? ?, beze slova vrátím propisku její majitelce a vydám se dle instrukcí hledat popisované žluté dveře. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Pomůžu Fioně vstát a chytnu jí za ruku, abych se neztratili. Pak už na nic nečekám a začnu se rychle proplétat davem lidí na ulici a snažím se položit mezi nás a démoní lordy co největší vzdálenost. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Jen si běž lehnout, já to tady uklidím." řeknu. Podívám se podežřívavě, ale nakonec se usměju. "Tak dobře, lehni si ke mě..." kývnu hlavou. Tak jenom doufám, že se dobře vyspím. Budu to potřebovat, když má ráno dorazit Alie i Mrtvý chlapec. A pak...a pak budeme muset jít k Šílenci. A to teprve bude něco. Ta akce v jídelně Ostré a Kořeněné proti tomu bude čajový dýchanek se sušenkama. Docela se toho obávám, protože Cvoci sice byli děsní, ale to bylo ještě fajn. Šílenec je totiž mnohem, mnohem horší. Pohladím Julii po vlasech, sehnu se k ní a dám jí pusu na čelo. "Tak už běž." usměju se. Počkám, až odejde a dál pokračuji v uklízení bytu. Přece si neudělám ostudu, že by tady byl bordel...to by bylo zbytečný... napadne mě ještě, když uklízím kuchyni. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Áno, přesně tak další úsměv a šibalské mrknutí. A ještě jednou díky, za všechno teprve teď se pomalu vydám do svého pokoje, kde se v klidu převléknu. Poté mi už nic nebrání vydat se na Noční stranu.. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Za vámi se ozval vzteklý řev dvou démonů,zřejmě ten třetí zrovna vypustil duši a ani ses raději neohlížel,bylo jasné,že vás budou pronásledovat. Fiona běžela co nejrychleji mohla a jak ji podpatky dovolili,pevně ti tiskla ruku. Za chvíli jsi už slyšel,jak ji dochází dech “Už…už je nikde nevidím….“zasípala Fiona,která se ohlížela. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Usmála se na tebe a šla se umýt a pak si lehla k tobě do postele.Úklid nakonec netrval tak dlouho,jak sis myslel,že bude.Byla to jen hodina než jsi opatrně zkusil a zjistil jsi,že to bylo opravdu dobré. Najezený a umytý jsi si zalezl do postele,kde se k tobě Julie hned přitiskla,jako ke ztracenému plešákovy. Ale s potěšením jsi zjistil,že tentokrát jsi se ve snu nedostal do toho podivného světa,kam Julie cestuje.Ale horší bylo asi to,že tě budík neprobudil,tak když jsi rozlepil oči neslyšel jsi zvonit budík,ale zvonek u dveří. Pohlédl jsi na hodiny a zjistil jsi ze šokem,že je už hrozně pozdě. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Sakra, sakra, sakra....kruci... to je to první, co mě napadne, když si uvědomím, který zvonek to je. Vyskočím z postele, po cestě ke dveřím jenom mrknu do zrcadla, jestli nevypadám naprosto příšerně a hodím na sebe nějaké tričko. Přeci jenom nejsem takový exhibicionista, abych se musel ukazovat před hosty bez trička jenom v kalhotách od pyžama. Julii nechám v posteli, ať ještě dospí a jdu otevřít dveře. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Za dveřmi naštěstí stála jenom Alie “Ahoj…“pozdravila tě a prohlédla si tě “Copak?Snad jsme tě neprobudila?“usmála se a proklouzla kolem tebe do bytu. Rozhlédla se “Pořád stejný.Nijak se to tu nezměnilo…ale co to tu smrdí?“zeptala se a začichala “Něco jste spálili?“zeptala se a pověsila si sako a kabelku na věšák. “Mrtvý chlapec tu předpokládám ještě není?“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Ahoj..." řeknu a ospale se usměju. "Nějak mi dneska vynechal budík, jinak bych byl vzhůru dřív..." zareaguji. "Není tu kdo by to změnil." usměju se její poznámce. "Ten smrad je ještě ze včerejška...Julie se učí vařit, včera to byla katastrofa, takový nepořádek bych ani nedokázal udělat...a spálených věcí tu byla hromada, ještě večer jsem ji likvidoval." pokývu hlavou. "Jo, ten tady ještě není...víš co? Já se teď půjdu převlíknout, ještě než dorazí...zatím se pohodlně usaď, jestli chceš, můžeš si dát kafe..." mrknu za Alií a jdu si pro vhodnější oděv. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zastavíme a také se ohlednu, připravený čelit útoku dvou rozzuřených démonů. Ale nikde je nevidím a se starostí v očích se otočím k Fioně. "Jsi v po..." chci se zeptat, ale najednou se zlomím v pase a začnu zvracet. Všechno jde ze mě ven, jídlo, které jsem před chvíli snědl, žaludeční šťávy a dokonce i krev. Bolest je tak silná, že padnu na všechny čtyři a jenom se třesu opakovýnimi zachvaty křečí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona poděšeně vykřikla a hned se tobě sklonila,chytla tě chlácholivě za ramena “Proboha…ne…vydržte.Jsme už jenom kousek od doktora.“řekla poděšeně. Bylo ti příšerně špatně,světlo neonů tě jakoby řezalo do očí,jak bylo najednou nepříjemně ostré,pohlédl jsi na Fionu,která vypadala nějak podivně skreslená. “Proboha!Honem…vstaň,opři se o mě.Musíme k Doktorovy….“vklouzla ti pod paži a s námahou tě zvedla,ale div jsi ji svou váhou neporazil na zem. Ucítil jsi silnou chuť ji kousnout a urvat si kousek jejího masa pro sebe a po chvíli zjistil,že ti z toho začali téct sliny po bradě. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro S pomocí Fiony se postavím na vratké nohy a i když na mě jdou podivné choutky, které se snaží ovládnout mou mysl, udržím si kapku zdravého rozumu. Hrubě odstrčím Fionu od sebe. Trochu se zapotácím, ale rovnováhu udržím. "Nepřibližuj se," procedím skrz pevně sevřené zuby a opatrně se vydám na cestu k Doktorovi. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Spolehlivá informace je pro úspěšné plánovaná nutností.“ - K. Kolumbus Nezáleží na tom,kterou stanici nebo linku si vybereš.Všechny cesty vedou na Noční stranu.A princip metra spočívá právě v tom,že všechny jeho stanice vypadají víceméně stejně.Stejné dlážděné stěny,ošklivé stroje,příliš jasná světla a obrovské filmové a reklamní plakáty.Zaprášené prodejní automaty,jedině turisté jsou dost pošetilí,aby doufali,že z nich za svoje peníze něco dostanou.Bezdomovci posedávají nebo polehávají ve svých hnízdech ze špinavých přikrývek a žebrají o drobné nebo se tam jen na chvíli schovávají před živly.A samozřejmě nekonečný pochod kmitajících nohou.Obchodníků,lidí spěchajících do zaměstnání,turistů,podnikatelů a zprostředkovatelů neustále spěchajících někam jinam.Londýn ještě nedosáhl stavu naprosté nasycenosti jako třeba Tokio,kde zaměstnávají lidi,kteří násilím cpou posledních pár cestujících do vagonu,aby se daly zavřít dveře,ale už se k tomu blížíte. Koupila jsi si lístek a svezla ses po eskalátorech,které pro změnu fungovaly a tak jsi zamířila hlouběji do systému.Zahýbala jsi náhodně a při tom jsi důvěřovala svému instinktu,že tě povede až jsi konečně uviděla znamení,které jsi hledala.Bylo napsáno v jazyce,který jen ti znalí dokážou spatřit,natožpak číst.Enochštinu,pokud tě to zajímá.Umělý jazyk,vytvořený kdysi dávno,aby mohli smrtelníci rozmlouvat s anděly,i když jsi se zatím nesetkala s osobou,která ho dokázala správně vyslovit.Vešla jsi do dveří s nápisem Údržba ,ocitla jsi se v kamrlíku plném strašáků v uniformách bridských drah.Zabouchla jsi za sebou dveře a ocitla jsi se v naprostém tichu,dokonale oddělena od proudících davů venku.Na stěně visel telefonní přístroj.Zvedla jsi sluchátko.žádný oznamovací tón.Řekla jsi jen dvě slova. “Noční strana Znovu jsi sluchátko zavěsila a upřela jsi oči na stěnu před sebou.A pak se šedivá zeď najednou rozdělila odshora až dolů a obě poloviny se od sebe roztáhly takže vytvořily dlouhou úzkou chodbu.Holé zdi chodby byly krvavě rudé jako otevřená rána a zalévalo je bledé,mlžné světlo,které vycházelo odnikud.Vonělo to po starých zkažených parfémech a rozšlapaných květinách.Z nitra chodby se ozývalo mumlání mnoha hlasů,které střídavě sílilo a sláblo.Tu a tam se do toho připletly útržky hudby,jako když někdo ladí stanice rádia.V dálce zazvonil kostelní zvonek a znělo to depresivně a melancholicky. Byla to,jako cesta do pekla. Ze spojovací chodby jsi se vynořila na nástupišti,které se na první pohled nijak nelišilo od toho,co byste čekali. Zdi se za tebou tiše zavřely. Stěny obložené krémovými dlaždicemi tu a tam zdobily skvrny zaschlé krve,hluboké rýhy,které mohly docela dobře udělat velké drápy,a všemožné graffiti.Někdo nevěděl,jak se správně píše Cthulhu – typické. Seznam stanic na zahnuté stěně proti nástupišti se také nezměnili.Stínopád.Noční strana.Haceldama.Ulice bohů. Plakáty byly pořád zvláštní,zneklidňující,jako scény ze snů,které je lépe zapomenout.Známé obličeje dělaly reklamu na filmy,místa a služby,o jakých se normálně jen šeptá. Tu a tam vyhrávali pouliční muzikanti nezvyklé melodie a v čepicích,které před nimi ležely na dlažbě,se hromadily mince ze všech možných míst,z nichž mnohé už dávno neexistovaly a některé neexistovaly nikdy.Jeden chlápek zpíval světskou latinu ze třináctého století baladu o neopětované lásce,zatímco o kus dál jiný mladík prozpěvoval verše Boba Dylana pozpátku a doprovázel se při tom na kytaru.Kytara byla lehce rozladěná.Hodila jsi pár drobných do obou čepic.člověk nikdy neví,kdy bude potřebovat karmický úřad nějaký ten bodík navíc. O kousek dál vzrušeně rozmlouval podsaditý neandrtálec v decentním šedém obleku se znuděně vyhlížejícím trpaslíkem v uniformě SS.Elegán ze dvora královny Alžběty I. V kompletním dobovím ohozu včetně krejzlíku a hedvábných punčoch se bavil se hřmotným,šest stop vysokým transvestitou oblečeným jako sboristka –těžko říci,kdo z těch dvou vypadal extravagantněji. Žena ve futuristickém kosmickém obleku a nahý muž s tělem pokrytým tetováním a namalovaným namodro jedli něco na špejli,co se ještě svíjelo. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona byla tvou reakcí,tak překvapená že zavrávorala dozadu a jeden chodec ji srazil s klením na zem. Rychle vyskočila na nohy a šla za tebou v uctivé vzdálenosti a kdyby jsi se ohlédl viděl by jsi velké krokodýlí slzy,které se ji kouleli po tvářích. Trochu se ti ulevilo a světlo ti už nebylo tolik nepříjemné a choutky na lidské maso tě přešli,přesto jsi se cítil hodně divně a ne moc dobře. “Je…je ti dobře?“pípla na tebe Fiona. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vyšel jsi do patra ke jsi se ocitl v dlouhé chodbě se dveřmi jedny vedle druhých,některé byli modré,jiné bílé,fialové,oranžové,červené a žluté. Vešel jsi do těch co byli nejblíže a ocitl jsi se v malé místnosti ze které vedli další dveře.Kousek před nimi byl klasický pracovní stůl a za ním seděl podsaditý muž s začínající pleškou a brýlemi jehož skla způsobovala,jako by na tebe hleděli oči masařky. V místnosti byli další tři lidi,kteří seděli v křeslech,četli si,časopis a jeden z nich nervózně klepal nohou. Muž masařka k tobě vzhlédl “Ah…dejte sem ten papír paní a sedněte si.Za chvíli si vás zavolají.“pronesl a poklepal na roh stolu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Odešel jsi se osprchovat a převléknout. Když jsi byl oblečený a otočil jsi se strnul jsi na místě protože ve dveřích stála Alie a s úsměvem se na tebe dívala “Neměl bys nechávat pootevřené dveře.“zachichotala se tiše a pohlédla na postel,kde spala Julie. “Ty spíš se svou sestrou?“zeptala se a znělo to poněkud úchylně,ale věděl jsi,že tě jenom popichovala. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Ne. Není mi dobře," odseknu. Nechci být takový, ale nemůžu si pomoci. Ten vir mi ničí nejen tělo, ale i mysl, což je to nejhorší co se mi může stát. Doufám, že mě Doktor dokáže uzdravit a že to nezanechá nějaké následky. Pak se to pokusim Fioně všechno vynahradit, ale teď jenom vzteky zatnu pěsti až se mi nehty zaryjí do dlaní a pokračuji po ulici směrem k Doktorovu domu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona po tvé odpovědi poslušně zmlkla a snažila se být neslyšena neviděna. Dorazili jste konečně k domu Doktora a netrpělivě jsi začal zvonit. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Doktore?Doktore?“ucítil jsi lehký dotyk na rameni “Už jsou tady.Ti pacienti na které čekáte.“slyšel jsi Joannin hlas trošičku zastřený spánkem. (piš už Věštci.) |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro To se na mě dívala celou dobu?? napadne mě a tváře mi zrůžoví. "Julie je radši, když má někoho u sebe a mě aspoň není smutno." lehce se usměju. Vážně se na mě koukala??? nemůžu to pořád dostat z hlavy. "Ty...ses na mě dívala, když jsem se převlíkal??" musím se zeptat, protože mi to nedá. Usmívám se a tváře mám pořád ještě růžové. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Vydám se po schodech nahoru a cestou se snažím zbavit stop spánku ve tváři. Zastavím se ještě v laboratoři, z jednozo z šuplat vytáhnu pouzdro s injekcí, strčím ho do kapsy pláště a pak konečně dorazím až k pacientům. "Slečno Mitchellová, pane Barney." Pozdravím je a pohledem okamžitě zkontroluju, v jakém zdravotním stavu se nachází subjekt nakažený virem. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Než Alie odpověděla vyšli jste ven,aby jste Julii nerušili “Jistě,že ano…přece bych si nenechala ujít tu příležitost kouknout se jak vypadáš pod tím svým sakem ne?“zasmála se a sedla si na gauč. “Nemáš se za co stydět.Máš hezký zadek.“znovu se zasmála a s jiskřičkami v očích se na tebe dívala. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Věštec vypadal…zničeně.Bledý jako stěna,vlasy slepené studeným potem,viditelně mu bylo špatně a tvářil se hodně vztekle. Za to Fiona vypadala zase vystrašeně,stála v uctivé vzdálenosti od Barneyho a snažila se kapesníčkem zastavit slzy. “Dobrý den Doktore….tak jsme tu.Omlouvám se že to tak trvalo….“pronesla a vysmrkala se “Prosím vezměte Barneyho hned do ordinace.Je na tom špatně.“pronesla,ale to sám viděl. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Věštec vypadal…zničeně.Bledý jako stěna,vlasy slepené studeným potem,viditelně mu bylo špatně a tvářil se hodně vztekle. Za to Fiona vypadala zase vystrašeně,stála v uctivé vzdálenosti od Barneyho a snažila se kapesníčkem zastavit slzy. “Dobrý den Doktore….tak jsme tu.Omlouvám se že to tak trvalo….“pronesla a vysmrkala se “Prosím vezměte Barneyho hned do ordinace.Je na tom špatně.“pronesla,ale to sám viděl. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Překvapeně zamrkám. Rozpačitě polknu. "Ehm...tak... díky..." řeknu a stydlivě usměju se. Musím být červenej až na zadku... okomentuju si pro sebe svůlj vzhled. Ale...proč to udělala?? že by měl Mrtvý chlapec pravdu?? že já musím být tak natvrdlej, když se jedná o ženský... "Vážně se ti líbil?" zeptám se zvědavě a vzápětí se rozesměju. Tohle je pitomá debata...přece by to nešlo dát dohromady...jsme přátelé a ti spolu jen kamarádí a ne...to... "No...já...dám si to kafe..." zamumlám a zmizím v kuchyni. To přece nejde...nemůžu to na ni zkusit...jsme kamarádi a kromě toho by to byl strašnej trapas, kdyby mě odmítla...jestli by mě odmítla...Carlo, nech si ty poznámky a udělej si to kafe... rozkážu si a snažím se trochu uklidnit. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Dám si dobrý pozor, aby se mi na tváři neobjevil jediný neprofesionální výraz typu: Vy tedy vypadáte, a jen posunu brýle na nose. "Jistě..." Odpovím slečně Mitchellové, kývnu hlavou a pohybem ruky naznačím směr k ordinaci. "Pojďte, pane Barney." Vybídnu ho a projdu dveřmi. Ukážu na židli, ať se posadí a z kapsy pláště vyndám pouzdro s injekcí. "Buďte tak laskav, pane Barney, a vyhrňte si rukáv." Požádám ho. "Vpravím vám do žíly tenhle roztok. Zabije virus a váš organismus se potom dostane zpátky do normálního stavu." |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Nedůvěřivě pozoruji Doktora a v dlani pomalu rozdrtím doutník, který jsem kouřil. V ordinaci si sednu na nabízenou židli, ale zatím se nijak neodhaluji. "Co to je?" Zeptám se s temným zavrčením. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro V očích se mi zaleskne překvapení nad tím zavrčením a možná i nad neochotou pacienta. "Jak už jsem řekl, pane Barney, tenhle roztok zabije virus ve vás. Látka po kontaktu s krví začne vydávat slabé záření, které je pro vir zhoubné. Ostatním buňkám se ovšem nic nestane." Pokusím se vysvětlit. "Nemusíte se bát, účinnost je stoprocentní a vedlejší účinky minimální." |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Dlouho dobu se dívám na Doktora a uvnitř zatím probíhá zápas, zda věřit či nevěřit. Nakonec, trochu neochotně, sundám kabát a nastavím odhalené předloktí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alie se tiše smála “ano.Líbil…takovej…hezky kulatej.“začervenala se a zakryla si rukou ústa aby se nerozesmála nahlas. Když jsi zašel do kuchyně zavolala “Udělal bys mi také jedno kafe?“požádala tě a slyšel jsi,jak zapnula televizi. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Zaculím se. No to snad není možný... a tohle má být víla? zakroutím hlavou. "Ty se mi posmíváš...ale to kafe ti udělám..." zavolám z kuchyně. Nachytám kafe do hrnků a zaliju ho horkou vodou. Přinesu oba šálky do obýváku, zase trochu zrůžovím, když se na Alii podívám a pak se jí zeptám. "Budeš chtít cukr nebo smetanu? Nebo obojí?" usměju se. Zase zmizím v kuchyni, protože já si do kafe dávám obojí. Přinesu jak cukřenku tak i smetanu a sednu si vedle ní. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Nene…dám si černou.Já moc sladkého nemůžu.“řekla a podívala se na tebe,když sis k ní sedl “Doufám,že Mrtvý chlapec přijde brzy.Není znám tím,že by byl dochvilný.“poděkovala ti za kávu,chvíli do hrnku foukala než se napila. V televizi zrovna dávali zprávy a oznamovali,že Nekropole byla uzavřena z důvodu posednutých mrtvých těl,které se tam pohybují a čeká se na Walkera až to vyřídí. “Ha….a o Mrtvém chlapci se nezmínili.Je jim podobné.S tímhle má co dočinění naše chodící mrtvolka.Kvůli tomu ho také Walker hledá.Snad se to brzy uklidní.“pronesla a odložila kafe na stůl. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Upíjel sem kafe a koukal na zprávy. Když mluvili o zombících, tak jsem se zašklebil. Tenhle chlapec bude docela horký zboží...jen aby ho Walker nehledal u nás... napadne mě. Doufám, že dorazí brzo...ikdyž Julii by se asi líbil...je takový...neobvyklý... zaculím se. Heh...neobvyklý je slabé slovo... "Už by mohl dorazit..." přikývnu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi se podíval na Alii všiml jsi si,že tě rozpačitě pozoruje. Než jsi se stačil zeptat co se děje najednou se k tobě naklonila a políbila tě na rty.Ale nebyl to žádný nepatrný,přátelský polibek,ale polibek,který si dávají milenci. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Polibek mě zastihl naprosto nepřipraveného. Nicméně to rozhodně nebylo nepříjemné překvapení, to jsem si musel přiznat. Rozhodně jsem si musel přiznat, že tohle je jedna z věcí, které jsem vždycky chtěl. Ani nevím, kde se to ve mě vzalo, ale Alii jsem objal a polibek jí vrátil. Můj bože...jak tohle dopadne? Tohle bude cesta do pekel... stačí mě ještě napadnout. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi ji polibek oplatil cítil jsi,jak z ní nervozita spadla a přitulila se k tobě,ale dávala pozor aby tě nebodla svým rohem.Z polibku jsi jasně poznal,že rozhodně nejsi první muž kterého líbá.Měla v tom praxi. Objala tě kolem krku,tiše si povzdychla a zavřela svá fialová,jiskřivá kukadla. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Já...já nevím, co mám dělat...Julie je doma, má přijít Mrtvý chlapec...ale stejně bych chtěl... Mám...nemám...bože...byli jsem kamarádi...teda...pořád jsme, pokud vím... Co teď?? Když ji odstrčím, tak si bude myslet, že ji nechci, jenže když to neudělám, tak nevím, jak to dopadne...Hamlet by se ze mě byl nadšený... Měl bys litovat jenom toho, co jsi neudělal... zazní mi v hlavě. Na vteřinku zaváhám, ale s myšlenkou, že štěstí přeje odvážným, jí strčím ruku pod halenku a dotknu se holé kůže jejího bříška. Počkám na reakci, protože tolik štěstí zase mít nemusím. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi se dotkl její holé kůže zachvěla se.Jak jsi si vždy myslel,její kůže byla hebká jako samet. I když její vzhled se blížil spíš k holčičce,tak v tuhle chvíli ti přišla až příliš ženská a navíc tím,že se od tebe neodtáhla se ti i nabízela. Ucítil jsi,jak ti rozepíná knoflíky na košili a chvíli na to jsi cítil její teplé dlaně,jak tě hladí po prsou a bříšku. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Z jejích dotyků mi nasločila husí kůže, paradox byl v tom, že měla dlaně teplé. Tiše jsem si vzdychl, protože mě to přivádělo do varu. Bylo to už příliš dlouho, kdy jsem naposledy měl takový kontakt se ženou. S takovou dychtivostí jsem se jí dotkl i druhou rukou. Přesunul jsem je obě těsně nad zadeček a Alii si přitáhl ještě blíž. Chtěl jsem si ji vzít hned a na místě, dotýkal jsem se jí dychtivě a naléhavě, ale stále mi v tom bránila myšlenka na Julii. Kdyby teď přišla...tak...lepší nemyslet... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vaše polibky byli stále dychtivější a oba jste si uvědomovali,že pokud budete pokračovat tak k čemu to bude vést,ale Alii se viditelně nechtělo přestat.Přesunula se obkročmo na tvůj klín a pár pohyby si rozepnula svou halenku a odkryla tak tvému pohledu krajkovou,béžovou podprsenku.Sundala halenku a položila ji vedle vás,teď už stačilo jen rozepnout ten kousek látky a mohl bys konečně zjistit,jak doopravdy vypadá pod tím svým pracovním oblečkem. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Hm...tím, že nás může někdo načapat, je to asi ještě víc vzrušující...ach... Na okamžik zaváhám. Něžně Alii odstrčím a podívám se jí do očí. "Já...moc bych tě chtěl...jenže...Julie spí vedle a ...neber to tak, že tě odmítám, jenom je to zrovna v nevhodnou dobu...mrzí mě to." řeknu a ještě ji políbím na rty. "Nezlob se na mě kvůli tomu..." špitnu a pohladím ji po tváři. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alia se chvíli tvářila zmateně,tváře měla zčervenalé rozdmýchanou vášní a zrychleně dýchala,potřásla hlavou,aby si pročistila myšlenky. A usmála se “To…to je v pořádku.Mělo mi to dojít.Nemusíš se omlouvat,spíš já bych měla.Neměla jsem po tobě takhle vyjet.“našla svou halenku a začala si ji oblékat. “Ještě,že ti zůstala nezastřená mysl…přijít Julie…bylo by to hodně trapné.“začala si knoflíky zapínat a ty jsi s lítostí pozoroval,jak béžová krajka mizí pod blůzou. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Neomlouvej se...já...mě se to líbilo, mám rád rozhodné ženy...už dřív jsem o tom přemýšlel, ale nechtěl jsem riskovat naše přátelství a tvoje odmítnutí..." řeknu a pousměju se. "Znáš mě...jak se jedná o ženy, tak to je konec...jsem prostě srab..." omluvně se usměju. "Tak ta mysl už skoro byla zatřená...dalo mi to dost práce, abych toho nechal..." usměju se. Upravím si košili, protože jsem přece jenom tak nějak...pomuchlovanej...napiju se kafe, který mi skoro už vystydlo. "V kolik měl dorazit ten Mrtvý chlapec?" zeptám se. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Neměl jsem mu náhodou říct... Ale ne. První pokus probíhal už na plně zmutovaném jedinci... Projevy průběhu léčby nemusí být stejné... Neměly by být stejné... Nároky na buňky budou nesrovnatelně menší... Když se konečně pan Barney rozhodne, vbodnu mu do žíly jehlu a vpravím do krevního oběhu roztok. Poté poodstoupím kus od něj. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Trochu sebou cuknu, když ucítím píchnutí od jehly. Tekutina pálí jako rozžhavené olovo, zkroutím se na židli a z úst mi vyjde tichý sten. Nával bolesti, ale začne ustupovat a já se uklidním. Podívám se na Doktora stojícího opodál a chci mu něco říci, ale v tom mi v mozku vybuchne supernova. Začnu vidět rudě a z hrdla se mi ozve temné zavrčení. Vymrštím se jako pružina a dopadnu na Doktora. Prsty se mu sápu po obličeji a ze zlostí zkřivených úst kapou sliny. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Tak prudkou reakci jsem doopravdy nečekal. Ani v nejhorší noční můře jsem nepředpokládal, že by se mohlo stát něco podobného. "Pane Bar..." Stihnu říct, dřív než se po mě vrhne. U všech svatých! Bleskne mi hlavou, zatímco se snažím udržet Věštcovy ruce dál od obličeje. Spíš jen namátkou se oženu pěstí proti jeho obličeji. Všechny moje přesvědčení, že bych měl lidem pomáhat a ne je zraňovat, se přitom ve mě příčí, přestože by v takové výjimečné situaci měly jít stranou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doktor se začal bránit zdivočelému Věštci,který do něj bušil jako o smilování. Doktor však nebyl žádná chudinka a celkem dobře se bránil a sám Věštce udeřil snažíc ho omráčit. Naštěstí měl Doktor brýle protože v jednu chvíli Věštcovy prsty sjeli po sklech a kdyby je neměl zřejmě by o oči přišel. “Doktore!“ozvalo se vyjeknutí ode dveří,že vás oba polekalo. Sestřička Joanne se hned vydala svému zaměstnavateli na pomoc. Chytla Věštce prudce za ramena a trhla dozadu,aby ho od Doktora dostala. Barney tím ztratil rovnováhu a musel ustoupit dozadu “Doktore dejte mu proboha sedativa!“vyjekla a div Věštci nevysela na zádech. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doktor se začal bránit zdivočelému Věštci,který do něj bušil jako o smilování. Doktor však nebyl žádná chudinka a celkem dobře se bránil a sám Věštce udeřil snažíc ho omráčit. Naštěstí měl Doktor brýle protože v jednu chvíli Věštcovy prsty sjeli po sklech a kdyby je neměl zřejmě by o oči přišel. “Doktore!“ozvalo se vyjeknutí ode dveří,že vás oba polekalo. Sestřička Joanne se hned vydala svému zaměstnavateli na pomoc. Chytla Věštce prudce za ramena a trhla dozadu,aby ho od Doktora dostala. Barney tím ztratil rovnováhu a musel ustoupit dozadu “Doktore dejte mu proboha sedativa!“vyjekla a div Věštci nevysela na zádech. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Vypadá to, že Joanne bude doopravdy moje spása. Jakmile se díky ní dostanu z Barneyho dosahu, přiskočím ke stolu a, přesně podle její rady, během několika vteřin najdu injekci a lahvičku se sedativy. S nějakým přesným odměřováním dávky se vzhledem k situaci ani v nejmenším nezdržuju. U svatého Damiána... zakleju v duchu, nejistý tím, kolik času mám. Pak se otočím, v očích obavy jestli Barney v záchvatu nepříčetnosti nestihl Joanne ublížit a s injekcí v ruce se k nim dvěma znovu vrhnu. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Nesměle nakouknu do místnosti, jež by snad měla býti tou mnou hledanou, a nakonec do ní přeci jen v padnu. Pohledem přejedu zbytek osazenstva a pokusím se o přátelský úsměv. Úředníkovo mýlku v označení „paní“ přejdu raději beze slov, ale i přesto je z mého výrazu patrné, že se mi to nelíbí. Tváře mi lehce zmodrají. Položím tedy bezhlesně formulář na místo na stole, kde ho nechám ležet a sám obsadím jedno z volných míst v místnosti. Nepřítomně se zamyslím nad tím, jakou práci asi tak od nich můžu dostat. Nic mne příliš nenapadá a tak hlavu složím do rukou, abych si promnul oči a přitom prsty pročísnul vlasy. Po dalších několika minutách čekání zívnu a automailem začnu vyťukávat o skleněný stolek, stojící vedle mého místa, jednoduchou podmanivou melodii, jež je s to se každému zadrat do hlavy tak dobře, že ji až do večera nevyžene. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Doktor je zapomenut, teď mám nového nepřítele a novou kořist. Díky momentu překvapení, má sestřička chvilku navrch, ale má zuřivost a síla to velmi rychle vyrovná. Zády, na kterých visí Joanne, narazím do prosklené skříňky, kde má Doktor uložené léky. Střepy, se rozlétnou po celé ordinaci a ten hmyz na zadech konečně trochu ochabne. Švihnu rukou dozadu, popadnu jí za vlasy a začnu si jí přitahovat k ústům, abych se do ní mohl zakousnout. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Joanna vykřikla bolestí,když ji střepy zajeli do masa a na zem začne odkapávat krev.Znovu vykřikla,když ji Barney popadl za vlasy znovu vykřikla. “Sakra!“vyjekla a ruce ji vystřelili k jeho hlavě prsty Věštci vrazila do očí a začala mu je zatlačovat dovnitř. “Kurva Doktore!Dělejte!“ šokovala Doktora kletbou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Joanna vykřikla bolestí,když ji střepy zajeli do masa a na zem začne odkapávat krev.Znovu vykřikla,když ji Barney popadl za vlasy znovu vykřikla. “Sakra!“vyjekla a ruce ji vystřelili k jeho hlavě prsty Věštci vrazila do očí a začala mu je zatlačovat dovnitř. “Kurva Doktore!Dělejte!“ šokovala Doktora kletbou. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Přiskočím k Barneymu, chytnu ho za ruku a zabodnu mu do paže jehlu. "Joanne!" Křiknu na ni, ať se za každou cenu zkusí dostat od toho šílence. Jedná - li podle předem určených schématů, měla by se jeho pozornost znovu upnout na mě. Stlačím mu do krve celou dávku sedativ, pustím injekci na zem a silně ho kopnu pod koleno, s jediným úmyslem dostat ho na podlahu, aby neměl šanci zdemolovat ještě víc vybavení v ordinaci. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Trhnu hlavou dozadu, abych se zbavil těch protivných prstů a odhodím jí pryč, v ruce mi jenom zůstane chomáč jejich černých vlasů. Kopnutí od Doktora mě zbaví rovnováhy a já spadnu obličejem na zem. Chci se postavit a znovu se na ně vrhnout, ale ruce mě neunesou a ja znovu spadnu na podlahu. Pomalu se mi začnou zavírat víčka a usnu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Joanne s bolestným zakňučením narazila do stolu a opadla na kolena,kde zrychleně oddychovala “Příště aspoň…budete vědět,že první sedativa a až…pak lék.“podívala se na tebe. “Doktore…..mohl by jste mi pomoci?“zeptala se a opřela se o stůl,aby si pomohla stát. Pohlédla na bezvědomého Věštce “Jak to,že takhle reagoval?“ a sledovala,jak sebou Barney v bezvědomí škube |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Jen zběžně zkontroluju Barneyho životní funkce, jestli jsem to s dávkou sedativ nepřepísknul a pak se vydám k Joanne, abych ji pomohl. Sotva nepostřehnutelně zakroutím hlavou, že tenhle postup bych nikdy neuplatnil, konec konců sedativa se nikdy nepodávají dokud je pacient v klidu, ale zůstanu mlčet, pro pocit viny, že je zraněná kvůli mé chybě a neopatrnosti. "Nemám tušení... Nedokážu si to vysvětlit..." Zamumlám a na tváři mám provinilý výraz, když ji pomáhám posadit se na židli. "Co vaše záda?" Zeptám se jí a jen úkosem kontroluju v jakém stavu je pacient. "Ošetřím vás... " |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Joanne v zádech trčelo pár větších kusů skla a košili měla skoro celou od krve “Sakra….to tedy doufám.Jak já nesnáším problematické pacienty.“sykla. “Pomozte mi to sundat.“požádala tě a společnými silami jsi z ní sundal košili. Na zádech měla několik menších řezných ran v některých uvízlo sklo.Jedna vypadala opravdu ošklivě a vypadalo to,že je i pěkně hluboko “Prosím o umrtvění než se do toho pustíte…špatně snáším bolest.“ Barney byl v pořádku,škubání po chvíli přestalo a v klidu spal. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doma Alie si uhladila vlasy a vzdychla “Už tu měl být popravdě.“odpověděla a přišoupla se k tobě a přitulila se. “Kdo ví jak dlouho tu budeme čekat.Měla jsem mu asi říci přesnou hodinu.“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Ale prala jste se statečně... Kde já bych bez vás byl..." Okomentuji tiše, spíš jen pro sebe, a pak ji zranění lokálně umrtvím. Než začne anestetikum působit, vytahám všechny potřebné nástroje a pak se pustím do dezinfekce a ošetřování ran. Opatrně vyndám zbylé nepatrné kousky skla a největší rány sešiju. Když skončím, znovu se podívám na Barneyho a z profesionálního hlediska je mi jasné, že na zemi mezi střepy ho nemůžu nechat ležet. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “To také nevím Doktore….asi by to s vámi šlo z kopce.“ zavtipkovala a ani se nehnula když jsi ji ošetřoval. Když jsi byl hotov opatrně se pohnula “Nemohl by jste mi půjčit nějakou košili?“zeptala se ,když se prohlédla svou zakrvácenou blůzu. Vstala “Sakra…tohle mi byl čert dlužen.“přišla k Věštci a šťouchla do něj špičkou boty “Promiňte Doktore.Pomohla bych vám s ním,ale nechci riskovat,že se mi rány zase otevřou.“omluvně se pousmála a přejela si unaveně rukou přes bledý obličej. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Objal jsem Alii kolem ramen. Konečně jsem se začal připadat, jakože mi nic nechybí a teprve teď jsem úplně šťastný. "Asi ano, bylo by to jednoduší...ale to nevadí...aspoň máme ještě chvilku pro sebe...každou chvíli čekám, kdy se vzbudí Julie, přijde a jako obvykle se na mě pověsí...bude dělat psí oči a něco chtít...ale stejně ji mám rád." usměju se. "Snídala jsi už? Možná se tu něco najde...já už mám docela hlad." řeknu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Seděl jsi v tichosti deset minut,když se dveře za mužem s očima masařky otevřeli.Tvůj formulář se nějakou neznámou silou zvedl ze stolu a odplul do dveří. “Další….“ozval se líbezný ženský hlas a muž s knihou vstal a poslušně vcupital do dveří,které se za ním zase zavřeli. Trvalo to dobrou hodinu než jsi přišel na řadu.Když jsi vešel ocitl jsi se v celkem útulné kanceláři a za obyčejným otlučeným stolem seděla celkem pohledná červenooká,černovláska,která se tam rozhodně nehodila a spíš vypadala jako kdyby patřila někam na bojiště a ne do kanceláře. “Dobrý den.Sedněte si.“ukázala na volnou židli a zvedla tvůj formulář “Máte velice zajímavý životopis.Hlavně proto,že to nepřečtu.“podala ti formulář “Prosím přečtěte mi to.“požádala tě líbezným hlasem,který zase patřil do sboru v kostele.  |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Než ti Alie stačila odpovědět oba jste sebou trhli,když se z tvé ložnice ozval vyděšený výkřik Julie,už jste oba stáli když ze dveří Julie vyletěla,jak střela,přiběhla k tobě a přitiskla se k tobě. “Carlo!“plakala vyděšeně. Alie odešla ke dveřím do ložnice podívala se dovnitř,aby se podívala co ji tak vyděsilo. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Julie! Co se stalo?? Stalo se něco s panem Robem? Něco s jejich světem? Pověz mi to a už se neboj..." snažím se ji utěšit. Hladím ji po vlasech a konejším ji. "Julie, tak už neplakej..." řeknu hřejivým a něžným hlasem. "Alie? Je tam něco?" zeptám se Alie, která se tam šla podívat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie se k tobě tiskla a klepala se,pomalu přestala plakat “Ne..ne…dnes jsem tam nebyla.“fňukla. Alie zavrtěla hlavou “Nikdo a nic tam není.“odpověděla a vrátila se. “Měla jsem hrozný….hrozný sen…maminka…něco se ji stalo a byla s Nářkem.“natáhla k tobě ruce a ty jsi ji vzal do náruče “A on ji ubližoval.Něco po ní chtěl.“otřela si mokré tváře “A ty…ty jsi tam byl taky…jako jeho otrok….“ Alie se shovívavě usmála a vstala,pohladila Julii po tváři “To byl jen sen holčičko.Ošklivý sen.Přece vidíš,že je bratříček tady s tebou.“významně se na tebe podívala. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "S Nářkem?" stáhnu obočí. "A nevíš, co od ní chtěl?" zeptám se ještě, ale už je jí nechci moc vyptávat, třeba to nemá vůbec žádnou souvislost s tím, co hledáme. Přitisknu si Julii k sobě. "Neboj se, nic takového se nestane." usměju se na ni. "Maminka je určitě v pořádku a já přece taky." řeknu a jednou volnou rukou jí otřu slzy z tváře. "Dáš si třeba kakao a bude ještě líp. Uvidíš." usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie přikývla “Kakao bych si dala…“ale dál se k tobě tiskla a nehodlala tě asi jen tak pustit. Alie se usmála “Je to skoro,jako mít vlastní dítě než sestru ne?“poškádlila tě. “Nevím…něco ji říkal…nerozuměla jsem.Moc jsem se bála.“vzlikla. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Podívám se na Alii a na tváři mám pobavený výraz. "Právě skoro...ale je to možnost, jak získat praktické zkušenosti a ty se můžou jednou hodit. Navíc...kde jinde bych měl doma takovou úžasnou holku." řeknu, usměju se a pak obrátím svoji pozornost zpátky k Julii "Ale no tak..." řeknu konejšivě. "Teď už bát nemusíš...a jdeme pro to kakao, hm?" řeknu a s Julií v náručí naberu směr kuchyně. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Sundám plášť a podám ho Joanne, ať tady nemusí chodit téměř polonahá. "Běžte dolů a najděte si nějakou..." Vybídnu ji mírně a pak se pousměju. "Teď už si snad s panem Barneym poradím... Jen... Mohla by jste zkontrolovat slečnu Mitchellovou? Nezdá se mi, aby vydržela být potichu potom, co se odsud ozývaly zvuky, jako bychom se s panem Barneym chtěli pozabíjet." Požádám ji a pak projdu dveřmi na chodbu a zpátky do ordinace před sebou dotlačím nemocniční lehátko. Zmáčknu jednu z páček, snížím výšku až k zemi a pak na něj s trochou úsilí pacienta uložím. Zapnu popruhy, aby náhodou nespadl, a po troše zápolení se vydám k výtahu, abych spícího pana Barneyho odvezl na jeden z pooperačních pokojů. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Upadnuvše do nostalgie pokračuji ve vyklepávání prsty do stolku. Z toho mne však vytrhne otevření dveří za úředníkovo postavou. Když však zaregistruji, jak se hnedle zvedá někdo jiný, opět se uvolním a psychicky se připravím, že tady to nebude na chvilku. „Možná kdybych zkusil jiné dveře,“ napadne mne, „třeba to jinde odsýpá rychleji.“ Chvíli mi trvá, než si uvědomím, co vlastně vidím. Pohledem mlčky sleduji formulář plující vzduchem a odhodlán ho bránit a následně i zachránit vyskočím na nohy. Než ale stihnu cokoliv podniknout, dveře se zabouchnou a papír i s dalším čekajícím zmizí za nimi. Rozhlédnu se po ostatních a po zjištění, že nikdo ani nevzhlédl, se opět usadím. Přibližně po hodině se proberu z důvodu zavolání a úkosem pohlédnu na místo na stolku, kde jsem netrpělivě vyťukával melodii. Na skleněném povrchu zahlédnu pavučinu tenkých, avšak dostatečně zřetelných prasklin. Rychle přesunu několik časopisů povalujících se opodál na ono místo, abych zamaskoval svou práci. „Děkuji,“ začnu slušně, „vám přeji také pěkný den, i když spíše noc,“pokusím se zažertovat, „jak tak koukám ven.“ Pak se poslušně posadím na vyhrazené místo a ruce složím do klína. Na tváři se mi objeví velmi překvapený výraz, když mi černovláska oznámí, že není s to porozumět mému životopisu. „Vážně? Tam odkud pocházím se jedná o nejrozšířenější písmo a jazyk. Velice jednoduché a výstižné a přesto neztrácí šmrnc. Víte jak to myslím, ne?“ zasním se a nechám se trochu unést. Poté opět navrátím své tváři vážný výraz, přijmu podávaný formulář, jenž jsem před nějakou dobou vlastnoručně vyplnil, a odkašlu si. „Dobrá, pokud nerozumíte písmu, budu předpokládat, že byste nerozuměla ani jazyku, v němž je to psáno. Tedy vám to nepřečtu, nýbrž se to pokusím přeložit,“ začnu filosoficky. „Stojí tady, že se jmenuji Max, mnohem častěji zvaný prostě Půlka, narodil jsem se dne osmého přechodu Alfy, naší hlavní a také nejbližší hvězdy, přes souhvězdí Hadonoše roku 4K-VII ve čtvrtém kvadrantu systému Soll,“ pustím se do překladu. Pak se ovšem zarazím a znovu se podívám do papírů. „Vždyť tohle jsem tam přeci nenapsal. Stojí tam „nepamatuji se“.“ Nicméně nedám najevo své roztržení a jen se v duchu spokojeně pousměji nad návratem některých svých vzpomínek. „Jen tak dál.“ „K životopisu vám toho bohužel moc říct nemohu,“ pokrčím zklamaně rameny, „stojí tam, že se na svou minulost nepamatuji. Na Noční Straně jsem dnes první den. První, co se pamatuji, je, že jsem se probudil v budově, jež na sobě velkými znaky vymalováno slovo „PEVNOST“.“ S tím formulář vrátím slečně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Trvalo ti dobrou hodinu než jsi dostal Barneyho na lůžko a pro jistotu jsi ho i připoutal,kdyby byl stále divoký až by se probudil. Vzal jsi mu vzorek krve,abys mohl zkontrolovat,jak se vir chová po vstříknutí protilátky.Ale jak jsi se odíval do mikroskopu viděl jsi že je vše,jak má být a nikde nebylo ani známky po viru. Věštec byl tedy zdráv a tušil jsi,že až se probudí bude už normální. Teď jsi si konečně mohl odpočinout. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie přikývla a vytáhla kapesník,aby se vysmrkala. Naštěstí se už uklidnila jen se občas zachvěla,posadil jsi ji na židli,kde poslušně čekala na kakao. Alie se k vám přidala a vzala Julii lehce za ruku,ta se na ní pousmála. Už jsi měl kakao skoro hotové,když se ozvalo místo zvonění bušení na dveře,Alie byla hned na nohou za to Julie se zase vyděsila. “Jdu otevřít.“řekla a odešla. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Trhnu sebou, protože to bušení na dveře mě překvapí. To by měl být Mrtvý chlapec...ale ani on není takovej barbar, aby rovnou bušil na dveře, pokud by se něco nestalo...něco dost zlýho, ale budu rád, když se spletu... napadne mě. "Julie, neboj se...to by měl být náš druhý host, jmenuje se Mrtvý chlapec a bude se ti líbit." řeknu a usměju se na znovu vyděšenou Julii. Přejdu až k ní a pohladím ji po vlasech. "To kakao už je hotové, tak si ho můžeš vzít." řeknu a podám jí její oblíbený hrnek až po okraj plný nádherně vonícího kakaa. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Pro jistotu vydezinfikuju škrábance na tváři a oddychnu si teprve, když se ujistím o další nepřítomnosti viru v krvi pana Barneyho. Popadnu notes se všemi svými poznámkami z výzkumu Vertex Vicis, propisku a vydám se do pokoje za spícím pacientem. Až přestanou sedativa účinkovat, může nastat dezorientace a zmatenost a bude lepší, aby se Barney neprobudil nechápající v naprosto cizím prostředí. Posadím se do křesla v rohu místnosti, sem tam zvednu oči a jinak sepisuji chybějící fakta o mutaci. A sem tam zapřemýšlím, proč došlo k takové reakci. Velmi pravděpodobně vir zasáhl i centrální nervovou soustavu a způsobil její narušení. Každopádně příště už budu opatrnější. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi konečně začal přicházet k sobě cítil jsi se zmatený a smysly jsi měl otupěné.Když i otupělost ustoupila první co jsi zjistil,bylo že ležíš na lůžku v neznámém pokoji.Chtěl jsi si promnout čelo,ale nemohl jsi zvednout ruce.Pak jsi zjistil,že jsi k lůžku připoutaný řemeny.Vzpomínky na to co se dělo po tom co ti byla do těla aplikovaná protilátka se vynořovali jen pomalu. Ale cítil jsi se až na únavu dobře.Divokost a bolest byla pryč.Zase jsi se cítil sám sebou. (piš Doktorovy) |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Po necelých dvou hodinách jsi postřehl,že se Barney začal hýbat a probouzet se. (piš Věštci) |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie se na tebe usmála a napila se kakaa. Alie se vrátila a v závěsu za ní byl Mrtvý chlapec,který se usmíval na celé kolo “Zdravím.Sorry,že mi to tak trvalo,ale měl jsem menší potíže s pohřebním autem.Zase.Si myslí,že když jsem mrtvej,tak patřím do Nekropole.Pěkně jsem si natrhl nárazník.Ta si příště rozmyslí pouštět se semnou do křížku.Ale…ahoj maličká.“usmál se na Julii která na něj kulila oči. Přišel k ní a pohladil ji po hlavě “Jsem nevěděl,že máš dceru….ta až vyroste bude to krasavice.Až ti bude osmnáct,tak mi brnkni.“mrkl na Julii,která zčervenala rozpaky. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vzala si zpět od tebe formulář “Tak to tedy moc zkušeností nemáte.“pronesla a podívala se na tebe,prohlédla si tě od hlavy až tam kde ti zbytek těla zakrýval stůl “S tímhle životopisem moc nesvedu.Tak mi řekněte se umíte pane Půlko?A v jakém oboru by jste chtěl pracovat?Co vás tak nejvíce láká za práci?“zeptala se a vzala si před sebe čistý formulář,který měl zelenou barvu. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Ležím a přemýšlím nad tím co se dělo, ale všechno je zmatené a vzpomínky se mi míchají jedna přes druhou. Boj s Doktorem, Jáma, dvojnící a skřeti, Fiona... Myšlenka na Fionu mě dokonale probere. Ani nevim jak dlouho jsem byl mimo. Jenom doufám, že se jí nic nestalo. Jestli ano, tak jsem v kardinálním průseru, protože rozhodně nemám peníze na to abych Doktorovi zaplatil. Zkusmo napnu pouta na rukou, ale drží pevně. Sám se odtud rozhodně nedostanu, začnu se alespoň rozhlížet po pokoji. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Jakmile zaregistruju, že se pan Barney probouzí, odložím poznámky a vstanu z křesla. Několika kroky přejdu až k němu a pohledem se ujistím, že už mě nehodlá roztrhat na cucky. "Ehm... Pěkné probuzení..." Popřeju mu a začnu povolovat pouta. "Omlouvám se za tohle nepříjemné bezpečnostiní opatření..." Pokrčím mírně rameny, "ale chtěl jsem mít jistotu, že budete pod kontrolou, pokud by došlo k dalším komplikacím." Vysvětlím a o kus poodstoupím. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Otočím hlavu a podívám se na Doktora. "Myslím, že je to v pořádku," zasípu. "Rozhodně nemám chuť vám rozervat krk. Mohu dostat trochu vody?" Poprosím a snažím se tvářít jako nevinnost sama. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Ty máš ale problémy...ale musíš uznat, že na to šlo to auto logicky." zašklebím se vesele. "Heh tohle není moje dcera ale sestra...jmenuje se Julie a musel bych ji mít sakra brzo, aby byla moje..." řeknu a usměju se. Pak se otočím k Julii. "Julie, tak tohle je náš druhý host, před chvílí jsem o něm mluvil..." "Tak co ta snídaně, dáte si něco holky?" zeptám se děvčat a pak se otočím i K Mrtvému chlapci. "Nebo i ty? Ale nejspíš tu pro tebe nemám nic...speciálního..." řeknu ve vzpomínce na jeho žvýkání doutníku nebo popíjení Okeny. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Vy si na to pamatujete? Zajímavé..." Prohlásím téměř překvapeně. Zatímco kráčím pro lahev stolní vody, mumlám si pro sebe se stopou vědeckého zaujetí v hlase."Očekával jsem spíš krátkodobou ztrátu paměti... Hm... Budu si to muset poznamenat. Zřejmě ten vir nedokáže ovlivnit celou nervovou soustavu..." Když se vrátím, podám Barneymu lahev a sám se vrátím ke křeslu a něco naškrábu do notesu. "A co váš zdravotní stav? Jak se cítíte?" Zeptám se o chvíli později. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Dychtivě začnu lokat z láhve, mám žízeň jak kdybych týden nic nepil. "Cítím se jako kdybych se právě probral po divokém flámu, ale je to mnohem lepší než při mé minulé návštěvě," zhluboka si oddychnu a zašilhám po Doktorovi. "Kde je slečna Mitchellová?" zeptám se s obavou v hlase. "Nestalo se jí nic?" |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Podivíni jsou bar,kde se nikdo nezajímá o to,jak se jmenujete,a stálí zákazníci tam chodí ozbrojeni.Je to dobré místo na schůzky a ještě lepší na to nechat se podvést,oloupit a zavraždit.Nikoliv nutně v tomto pořadí.Dost všelijakých týpků,co si o sobě myslí,že jsou někdo,tu alespoň čas od času zavítá.Turistům se to nedoporučuje a občas jsou stříleni při prvním spatření Když jsi scházel po dunícím plechovém schodišti dolů do baru,byli stále tři hodiny po půlnoci.Zdálo se to tam být nezvykle klidné a většina obvyklých zákazníků byla podezřelá svou nepřítomností. Jistě,byli tam lidi,porůznu roztroušení u baru nebo sedící u stolků,stejně jako celé hejno zákazníků,kteří se za lidi nedali označit ani při nejlepší vůli…ale nikdo důležitý.Nikdo,na kom doopravdy záleželo. Někde se muselo přihodit něco velkého.Tohle je konec konců Noční strana.Tady se něco velkého děje pořád. Ukryté reproduktory pumpovaly do vzduchu,Ru-dou´ od King Crimson,což znamenalo,že majitel baru má zase nostalgickou náladu.Alex Morrisey,majitel a barman v jedné osobě,stál jako obvykle za dlouhým barovým pultem a leštil skleničky,zatímco do něj hustil zákazník s kyselým výrazem v obličeji. Alex je skvělý posluchač,když jste na dně a potřebujete si vylít srdce,protože neví,co to je soucit,a sebelítost zásadně netoleruje,jelikož je sám nabručen jezevec. Na olympiádě by si určitě vymrazil zlatou.Bez ohledu na to,jaké máte trable,on je na tom vždycky hůř. Ještě mu ani není třicet,ale vypadá o deset let starší. Pořád se mračí,hlasitě nadává na nespravedlnost života obecně,a když je nervózní,má tendenci vrhat předměty.Vždy má na sobě černý ohoz (protože tmavší barvu ještě nikdo nevymyslel) včetně černých brýlí a baretu,který nosí posunutý hodně dozadu,aby zakryl počínající lysinu. K baru je připoutaný rodinnou sudbou a z celé duše to nenávidí.což vede k tomu,že si u něho moudří lidé nedávají nic k zakousnutí. Nad barem,uvnitř solidní skleněné vitríny připevněné ke zdi,ležela v kůži vázaná Bible ozdobená prostým stříbrným křížem.Na tabulce pod vitrínou stálo: V případě apokalypsy rozbijte sklo. Alex zastával názor,že je dobré být připraven. Hrstka zákazníků opírající se o bar byla obvyklá směska.Kouřovití duchové modrých a šedých odstínů inhalovali vzpomínky na cigarety a vydechovali do už tak husté atmosféry obláčky sebe samých. Dvě lesbické najády se vzájemně upíjely brčkem a hihňaly se,jak hladina jejich vodných těl střídavě klesala a zase zvedala.Kouřovití duchové se od nich začali odsouvat pro případ,že by to přehnaly a jejich povrchové napětí polevilo. K baru se přibelhal jeden z méně povedených výtvorů barona Frankensteina,posadil se na stoličku a zkontroloval si,jestli z něho v poslední době něco neupadlo.Baron byl bezpochyby geniální vědec,ale,jako krejčí by se neuživil. Alex mu kývl na pozdrav a šoupl mu po pultě otevřenou plechovku motorového oleje se spirálovitě zkrouceným brčkem. Na konci baru ležel na zemi vlkodlak stočený na vyřazené rohožce,honil si blechy a občas si olízl koule.Nejspíš proto,že mohl. Alex se rozhlédl po baru a znechuceně si odfrkl. “Kam se tady na to hrabe Na zdraví!Chodí ke mně samí lepší kunšafti.“Zmlkl,když se čarodějnický klobouk na barovém pultu před ním pohnul a pak se z něj vynořila ruka s prázdnou sklenkou na martini.Alex ji dolil ze šejkru a ruka zase zmizela pod kloboukem. Alex si povzdychl “Jednoho krásného dne ho odsud budeme muset vyhodit.Sakra,ten králík na něj ale musel být pěkně nakrklý. Otočil se k muzikantovi,kterého celou dobu poslouchal. Náhle byl odstrčen stranou vysokým,mrtvolně bledým individuem v černém smokingu a v operní pláštěnce stejné barvy.Z bílého obličeje mu divoce zářili karmínově rudé oči a ústa měl plná ostrých zubů.Páchl po hřbitovní hlíně.Bledou pěstí udeřil do barového pultu a štěkl na Alexe “Ty!Dej sem krev!Čerstvou krev!“ Alex klidně zvedl sifonovou láhev a namířil proud sodovky cizinci do obličeje.Ten hlasitě zaječel a jeho tvář se pod mokrým přívalem začal rychle rozpouštět.Vzápětí zmizel úplně a na zem dopadly jen jeho šaty a plášť.U stropu baru se zatřepotal velký černý netopýr.Ostatní zákazníci po něm začali házet,co jim zrovna přišlo pod ruku,dokud neodlétl schodištěm.Alex postavil sifonovou láhev. “Svěcená sodovka.“vysvětlil poněkud zaraženému muzikantovi. “Mám ji tady na určité koktejly.Zatracení vampýři…tenhle týden to byl už třetí.Nejspíš mají zase nějaký sjezd.“ Pak si tě Alex všiml.Kývl na pozdrav a hned ti nalil martini “Zdravím tě Ricky.Kde jsi byl tak dlouho?Nebyl jsi tu věky.“pronesl nevzrušeně,jako kdybys tu nebyl jen dva dny a ne déle. |
| |
 | soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro Vezmu si sve Martini a prijdu k jednomu ze stolu, od nehoz s klidem vyhodim nejakeho pobudu na podlahu. "Povidej Alexi, co se stalo zajimaveho, no rekneme v poslednich, asi sto letech. Nejak sem se prestal zajimat." Odpiju lehce ze sklenky a polozim ji na stul. Jak je zvykem. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Udělám si další poznámku, tu o tom divokém flámu i žízni a pak notes i propisku schovám. "Slečna Mitchellová nebyla v dosahu vašeho běsnění. Právě si nejspíš dává kávu s mojí asistentkou." Odpovím panu Barneymu a zkoumavě se na něj podívám. "Zůstaňte tady. Půjdu se po ní podívat a dovedu ji za vámi." Prohlásím, otočím se na patě a zmizím hledat slečnu Mitchellovou. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Pozoruji Doktora, jak si pšíe poznámky. Když odejde, co nejpohodlněji se natáhnu a začnu si to rovnat v hlavě. Brzy toho však nechám a oddávám se pohodlí, které zdejší postel nabízí. Na chvilku se i usměji, v poslední době jsem se cítil dost mizerně a doufám, že odteď se to bude už jenom zlepšovat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona a Joanne seděli v čekárně,pili spolu kávu a tiše hovořili.Fiona sice byla bledá v tváři,ale jinak vypadala v pořádku.Joanne ji zřejmě všechno řekla a vysvětlila. Když tě uviděla vyskočila na nohy a upalovala k tobě “Jak mu je?Je v pořádku?Slyšela jsem…ten rámus.Joanne mi řekla co se stalo…ale neví jistě,že se to povedlo?Tak co?“vzala tě za ruku a ty jsi zjistil,že se třese. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Můžete být klidná, slečno Mitchellová." Začnu mírným tónem. "Krevní testy Pana Barneyho jsou v normálu." Ujistím ji, aby se přestala třást. "Je v pořádku." Dodám, kdyby ji to s těmi testy pro nervové vypětí nedošlo. "Slíbil jsem mu, že vás za ním dovedu. Mohla by jste mě tedy následovat?" Zeptám se a kývnu hlavou ke dveřím. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Přikývla “Jistě.“ zhluboka se nadechla a začala si upravovat vlasy. “Můžeme.“řekla a nechala se odvést za Barneyem. Když jsi otevřel dveře do místnosti kde ležel Věštec vtrhla dovnitř jako tornádo “Barney!Jak ti je?!“přiběhla k němu,objala ho a políbila na tvář,ale stejně se tvářila ustaraně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Najednou se dveře otevřeli a dovnitř vtrhla,jako tornádo Fiona a než jsi se nadál už tě objímala a líbala na tvář “Barney!Jak ti je?“zeptala se a tvářila se starostlivě. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Uhm," vydechnu překvapeně. Takovou reakci jsem opravdu nečekal a jsem z toho trochu v rozpacích. "No je mi dobře," odpovím jen co mě Fiona nechá nadechnout. "Rozhodně mi je lépe než před..." zarazím se a přemýšlím jak dlouho jsem mohl být mimo. "Jak dlouho jsem vlastně spal?" zeptám se. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Napůl na odchodu se podívám na hodinky a odpovím panu Barneymu. "Necelé dvě hodiny. Ale ještě by jste měl nějakou dobu odpočívat." Prohlásím a ještě u dveří se otočím. "Teď mě prosím omluvte." Požádám je. "Kdyby bylo potřeba, budu v ordinaci." Pokrčím rameny a dveře za mnou zaklapnou. Vyjdu po schodech na horu a rovnou se poohlédnu po nějakém koštěti, kterým by se daly zamést ty střepy v ordinaci. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Muž kterému jsi ukradl místo vstal ze země,obšťastnil tě několika nadávkami,ale pak si šel najít jiné místo. “Jestli chceš klábosit sedni si k baru.Nehodlám na tebe řvát přes celý lokál.“pronesl a dál leštil sklenici,která to rozhodně nepotřebovala. “Ti nevím co bych povídal.Nedávno jsme tu měli výpadek proudu,který způsobil fakt velké potíže na polovině Noční strany.A to ani nemluvím o válce andělů.Jo to bylo pěkně drsné.Ale to je tak všechno coby stálo za řeč.“pronesl. “Vůbec jsi se za tu dobu nezměnil.Co jsi pořád dělal?Ležel v posteli a čuměl na bednu?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona si přitáhla židli a sedla si k tobě “Jsem moc ráda,že ti je už dobře.Hrozně jsem se o tebe bála.“usmála se a stiskla ti ruku. Už vypadala klidněji a do tváře se ji začala vracet barva,ale viditelně byla z toho nervového vypětí unavená “Odpočívej.Myslím,že jsme tady v bezpečí a Doktor nás určitě nevyhodí.“silně ti ruku tiskla. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Uklidil jsi v ordinaci a za chvíli už byla v původním stavu,teda až na skříně s léky,kde teď chybělo sklo. Dveře se otevřeli a vešla Joanne,přes paži přehozený tvůj plášť a na sobě jednu z tvých košilí,která ji byla příliš velká “Doktore.Děkuji za půjčení.Později vám vrátím i košili.“řekla mírně a pověsila plášť. “Jestli vám to nebude vadit šla bych už domů.Teda pokud mě ještě nepotřebujete?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Nametu všechny střepy na lopatku a, když vejde Joanne, opřu se o koště a podívám se po ní. "Určitě běžte, Joanne." Kývnu hlavou na souhlas. "Moc vám děkuju za pomoc." Pousměju se mírně. Doprovodím sestřičku až ke dveřím a jakmile za ní zaklapnou, vrátím se do ordinace, zapnu notebook a vrhnu se na účetničení. Takže to by bylo...10000 jako náklady na ulovení pliváka, 9800 za moji práci... Hm... To zaokrouhlíme i s cenou vakcíny na deset... A tisíc liber za škody... Tak... 21000 Liber celkem." Vyjedu z tiskárny účet a nachystám ho pro slečnu Mitchellovou. Nadšená možná nebude, ale vezmeme-li v potaz, na kolik přijde jeden výzkum v normální laboratoři a ještě sponzorované státem a lékařskou komorou, může být ráda. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie poslušně pozdravila,ale pak se hned začala věnovat svému kakau. Mrtvý chlapec se posadil “Jasně…já obyčejné jídlo a pití nejím.Neměl bys jar?Poslední dobou mi nějak začalo chutnat.Hlavně když je s vůni jablka.“usmál se a Julie na něj zase kulila oči a i Alie vypadala trochu překvapeně. “Já nic nechci…díky.“řekla Alie. “Já bych chtěla chleba s marmeládou!“požádala tě Julie hladově. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Jar? Ale jo, jistě...mám jar..." řeknu a usměju se. Dá mi to práci, abych se nerozesmál na celé kolo, ale udržím se. Stejně mi cukají koutky. "Dobře..." usměju se na Alii. "S marmeládou? A kterou? Mám tady rybízovou a meruňkovou...ale ta rybízová je lepší." řeknu a mrknu na Julii. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie přesunula pohled z Mrtvého chlapce na tebe “Nééé…rybízová je kyselá.Chci meruňku.“požadovala. Mrtvý chlapec se zavrtěl “A jestli bys k tomu jaru měl vlašské oříšky bylo by to ideální.“dodal ještě. Ale na něj nechápavě hleděla “Hele…když jsi mrtvý….tak kam pak to všechno co sníš a vypiješ jde?Neříkej mi,že chodíš na záchod?“ “No…to ne…nechodím….ale v mém povolání,kdy ti pořád někdo dělá díry do těla…tak to tak nějak vyteče.“ Alie se zašklebila “Že já se ptala.“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Začínám mít pocit, že bych potřeboval asi tak pár rukou navíc. Tak se otočím k Julii. "Julie, vyndej, prosím, ty oříšky ze skříňky a dej je Mrtvému chlapci, já ti zatím namažu ten chleba." řeknu. Pak podám Mrtvému chlapci jar i se sklenicí, jestli by si to chtěl nejdřív nalít do sklenice a pak až vypít. Ikdyž pochybuji, že to tak bude. Zatímco jsem mazal meruňkovou marmeládu, jsem poslouchal tu debatu o vylučování Mrtvého chlapce. Skoro jsem se začal dusit smíchy, když řekl "tak to tak nějak vyteče". Nejsem nějak morbidní, ale tohle mi přišlo dost vtipné. Naštěstí jsem stál zády k nim a tak mi neviděli do tváře. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Dívám se na dveře, kterými odešel Doktor. Když si sem jistý, že se už nevrátí posadím se. "Nevim," zamračím se. "Raději bych šel domů, tam se cítím daleko bezpečněji než tady. A můžu tam kouřit," dodám s úsměvem. "Také bych chtěl zkusit zjistit něco o tvých sourozencích, nechci je nechávát v tom pajzlu déle než je nezbytně nutné." Vyčkávavě se zahledím FIoně do očí a stisknu jí ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie vstala a přinesla Mrtvému chlapci oříšky.Ten si nalil jar do sklenice do toho naházel oříšky a pak to naráz vypil “To bodlo….“hekl a otřel si ústa. “Jaké je to být mrtvý?“zeptala se Julie a Mrtvý chlapec ji pohladil po hlavě “Věř mi dítě.Ve skutečnosti to nechceš vědět.“ Julie chvíli přemýšlela “A s kým jste uzavřel tu smlouvu?“ Mrtvý chlapec se na tebe podíval “Ty máš,ale zvědavou sestru….s kým bys myslela maličká?“ Julie udělala zase velké oči “S ďáblem?“ Mrtvý chlapec se jen usmál a neodpověděl. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Julie...není slušné se takhle vyptávat." řeknu trochu káravě. Přesto se usmívám. "Tady je ten chleba." řeknu a podám ho Julii. Zvědavá? To je, ale hlavně dost chytrá... Otočím se k Julii. "A s kým bys ji uzavřela ty?" zeptám se zvědavě. Jestli je v ní taky ten rodinný obchodnický duch... |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro "Da se to tak nejak rict. Proste sem odpocival, clovek si zaslouzi odpocinek. Alespon jednou za par desitek let." Pri posledni zmince se mirne pousmeji, jen tak lehce roztahnu koutky. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona přikývla “Dobře…když si to přeješ.Půjdeme domů.“řekla a po chvíli sklopila oči a tváře ji zčervenaly. Znovu tě objala “Jsem tak ráda,že jsi v pořádku.“znovu obšťastnila tvou tvář polibkem a pak vstala “Půjdu za Doktorem a zaplatím mu.Pak můžeme jít domů.Tak mezitím ještě lež.Ano?“vydala se ke dveřím. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Samozřejmě, že jí neposlechnu a ihned jak za ní zapadnou dveře vylezu z postele. Začnu se protahovat a zjišťuji jestli mě, kromě mých starých zranění, nebolí ještě něco jiného. Poté zančnu hledat své oblečení, abych byl připřavený odejít hend jak se Fiona vrátí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jako na zavolanou se ozvalo zaklepání a dovnitř nakoukla Fiona “Doktore….přišla jsem zaplatit za vaše ošetření.“usmála se a vešla. “Jsem vám opravdu vděčná,že jste Barneye uzdravil.“přišla k tobě a stiskla ti vděčně ruku “Kolik jsem dlužna?“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Vstanu ze židle a zapřemýšlím, jestli mi bude tak vděčná i po přečtení sumy na účtě. "Obávám se, slečno Mitchellová, že náklady za léčbu budou tentokrát větší než při našem posledním setkání." Pronesu s mírným pokrčením ramen a podám ji účet. Na okamžik mě popadne provinilý pocit, že žádám tolik, ale tentokrát couvnout nemůžu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Podívala se na částku “To nevadí.Sice je to dost,ale mohu si to dovolit.Nemám,ale tak velkou hotovost u sebe.Berete šeky?“zeptala se a vytáhla šekovou knížku. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Hm..." Zamyslím se nad vytaženou šekovou knížkou. "Pokud mi ten šek bude proplacen, pak ano." Odpovím po krátké chvilce s mírným pousmáním a natáhnu ruku ke slečně Mitchellové, abych ji podal propisku. Zůstanu pozorovat, jak vypisuje šek, a pak ho od ní vezmu. "Děkuji" Kývnu hlavou a schovám kus papírku s momentální hodnotou dvaceti jedna tisíc liber. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Určitě ano…a kdyby přece jen ne máte na mě číslo.“usmála se “Mi teda už odejdeme Doktore.Ještě jednou vám děkuji.“krátce tě objala než odběhla zpět za svým Věštcem. Konečně jsi si mohl oddechnout a odpočinout si nebo aspoň tolik kolik si můžeš s dítětem v domě. To ti připomnělo,že jsi už dlouho neslyšel Zoe,jak se křikem domáhá pozornosti. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Já přece jen dělám svoji práci..." Zamumlám, jakmile mě slečna Mitchellová začne objímat a, když konečně za ní i za Barneym zaklapnou dveře, zhluboka si oddychnu. Ještě chvíli to trvá, než pouklízím nástroje, zamknu, zapnu bezpečnostní systém a pozhasínám světla ve vrchních patrech. Teprve potom sejdu konečně dolů. Nachystat si něco k jídlu, zkontrolovat jak se daří Zoe, umýt se a odpočinout si - ne nutně v tomhle pořadí. Trochu mi vrtá hlavou, co že se Zoe ještě nehlásí křikem, jestli pořád působí anestezie, a nebo je to tím, že Anna to s dětmi umí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Uběhlo pár dní,kdy se tvůj život zase přehoupl do normálu.Pacienti chodili a přicházeli a ty jsi byl rád,že máš zase jednou klid i když ten klid někdy prořízl nářek tvé dcery,když se třeba pokakala. Anna se o Zoe dobře starala a dávala pozor,aby ji nikdy nic nescházelo a tebe nutila,když myslela,že je to nutné,abys strávil se Zoe nějaký čas. Zrovna bylo odpoledne a ty jsi zavřel,abys se mohl naobědvat když přišla Anna se Zoe v náručí,která byla zřejmě vzhůru protože si snažila pěst strčit do nosu “Jonathane.“oslovila tě,netušil jsi jak přišla na tvé jméno,ale už ho dva dny používala “Potřebuji odejít a něco si zařídit.Promiň,ale už to odkládám moc dlouho a potřebuji,abys se o Zoe postaral.Vím,že to zvládneš.“řekla a než jsi se nadál už jsi měl Zoe v náručí “Naplnila jsem pár lahví mlékem a jsou v lednici,takže když dostane hlad nakrm ji.Ale nezapomeň,že musíš to mléko ohřát,ale jen trochu.Aby bylo vlažné.“nabádala tě. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona se za chvíli vrátila “Vyřízeno.Můžeme jít.“usmála se a Doktor vás vyprovodil ke dveřím. Když jste vyšli ven hned jste si zavolali taxi a vyrazili jste zase k tobě do bytu.Naštěstí cesta proběhla bez problémů a bezpečně jste se dostali do tvého bytu. Fiona ti po celou dobu tiskla ruku,jako by se bála,že snad zničehonic zmizíš. Doma se Fiona s úlevou posadila na pohovku a začala si mnout chodidlo v punčochách,Kocour zamňoukal a seděl u své prázdné misky doufaje,že tak upozorní na to,že má hlad „zase“. “Díky bohu za to,že je s tímhle konec…ale co teď?“zeptala se a začala si masírovat i druhou nohu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie pokrčila rameny “Tady na noční straně se dá prodat a vyměnit všechno.A nemusí to být zrovna ďábel s kým vyměníš duši.“odpověděla vážně až tě to překvapilo. Mrtvý chlapec se zasmál “Dobrá odpověď.“ Julie se usmála a poděkovala ti za chléb do kterého se hned s chutí zakousla. Alie zavrtěla hlavou “Určitě je po tobě.Jak vzhledově tak i povahově.“mrkla na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Jen co přijdu domů schodim ze sebe špinavé triko. Kabát už má také své nejlepší za sebou a budu ho muset nechat vyčistit, ale pořád je na tom ještě slušně. Triko rovnou hodím do odpadu a kabát strčim do skříně. "Teď to vidim na horkou koupel, alespoň pro mě. Smrdim jak týden stará ponožka," řeknu a vyfouknu pár modravých obláčků kouře. "Ty si taky potřebuješ odpočinout, tak jestli chceš můžeš se jít umýt první." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Vždyť ty máš dovolenou přece pořád.“pronesl Alex a nalil podezřele rudou tekutinu jedné bledé krasotince. “Takže hodláš zase začít makat jo?To budeš mít celkem těžký.Spousta lidí na tebe zapomnělo.Teď je v kurzu John Taylor.“pronesl a dolil ti martini. “Jak chceš začít?“zajímal se a odehnal jednoho otrapu,který vypadal,že hodí šavli. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Přikývla a vstala “Mohla bych si od tebe,ale půjčit košili?Potřebovala bych si tohle oblečení vyprat.Už také nevonní nejlépe.“požádala tě. Když jsi ji to povolil našla si čistou košili a šla se umýt. V koupelně byla jen patnáct minut a když vyšla ven vlasy ji zplihle rámovali obličej,ve tvářích byla díky horké vodě červená “Mokré oblečení…jsem si rozvěsila v koupelně…tak se prosím nelekni až tam vejdeš.“upozornila tě. Tvoje košile ji byla jen do půli stehen a odhalovala tak štíhlé pohledné nohy a ty sis namátkou uvědomil,že jsi ženu už neměl taky pěkně dlouho. Fiona si vložila vlasy za ucho a sedla si na pohovku,kocour znovu zamňoukal a tak zase vstala a šla mu dát jídlo do misky. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Neboj dám pozor," odvětím a vrhnu se do koupelny. Sebou si ještě vezmu čisté oblečení. Pak už si jenom napustím vanu plnou horké vody a se slastným výrazem se do ní ponořím. Horká voda uvolňuje ztuhlé svaly a odplavuje únavu. Je to krása si jen tak ležet a na nic nemyslet. Ruce si složím za hlavou a natáhnu si nohy. Vana je bohužel kratší než já a tak musim chodidla vyndat z vody. Ležím, koukám do stropu, převaluji doutník v ústech a poslouchám monotonímu kapání vody z kohoutku. Najednou se mi začnou klížit víčka. Prudkým trhnutím hlavy se proberu, abych uplně neusnul a začnu se mydlit. Když se pořádně umyji opatrně vylezu z vany a obléknu se. Oči mi padnou na Fionino oblečení a já se začnu smát. Normalně mi tu takhle visí moje spodky a teď je tu takovéhle prádelko. Zakroutím hlavou nad podivným řízením osudu a vyjdu ven. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Ty jsi opravdu naše." zasměju se na Julii. Zazubím se na Alii. "Myslíš, že je jako já? Teď je jen otázka, jestli je to dobře nebo ne..." řeknu a mrknu na ni zpátky. Heh...jako že jsem taky tak hezký a sympatický jako Julie? Na to se jí musím zeptat, až bude někdy spolu... |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Eh? Co že?" Vypadne ze mě překvapeně po tom jejím oznámení. U svatého Damiána mám se o ní postarat úplně sám?! Býval bych se pokřižoval, ale pro Zoe v náručí k tomu nemám příležitost. Lecos o tom, jak se postarat o malé dítě už jsem od Anny stačil pochytit, ale... "Tedy...Pochopitelně... Ano jistě... Vykoktám možná trochu bezradně při té představě. "Jen... Na jak dlouho?" Zeptám se nejistě. "A... " Zarazím se. "Smím vědět, co si potřebuješ zařídit nebo je to ode mně příliš nezdvořilé?" Zkusím z ní něco vytáhnout, abych při nejhorším stavu nouze věděl, kde ji hledat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona seděla na pohovce,Kocoura si k sobě tiskla a jemně ho hladila po bříšku a při tom hleděla na televizi,kde dávali nějakou parodii na Henryho Pottera.Občas se zasmála nějakému provedenému vtipu a vypadala uvolněně. Když jsi vyšel ven ohlédla se na tebe “V pořádku?Nechceš abych ti udělala něco k jídlu?“zeptala se ochotně. Vlasy už měla učesané,ale stále vlhké. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Ne, děkuji," odpovím. "Spíš bych se teď něčeho napil. Nechceš taky?" Zeptám se a začnu se přehrabovat ve skříňce v kuchyni. "Mám pocit, že jsem tu někde viděl whisky. A tady to je," křiknu vítězoslavně a i se svou kořistí se posadím na pohovku vedle Fiony. "Tohle je nejlepší lék na uvolnění nervů a odtranění splínu," poučuji, když nalévám štědrou dávku zlatavého moku do skleniček. Jednu z nich položím před Fionu a s druhou v ruce se pohodlně opřu a zadívám se na ten připotomělý film. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Tak tři hodiny.Možná čtyři.“odpověděla “Musím jít k soudu.Kvůli rozvodu Jonathane.“odpověděla. Pak ti dala pusu na tvář a už byla pryč. Stál jsi v místnosti sám a jediný zvuk,který se ozýval bylo mlaskání,jak si tentokrát Zone snažila nacpat pěstičku do pusinky a ne do nosu a na to si krkla. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie dojedla a vstala “Jdu se obléknout.Musím do školy.“řekla a odběhla. Mrtvý chlapec se na tebe hned otočil “Tak co?Co s tím Sběratelem?“zeptal se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Rozpačitě pohlédla na skleničku,odložila Kocoura vedle sebe a vzala si ji “Díky.Já moc nepiji.Takže kdybych se chovala nějak divně,tak se prosím nezlob.“usmála se a napila se.Zachvěla se a opřela se,zadívala se znovu na film “Je fajn,že tady na Noční straně dávají i takovéhle normální věci.“řekla. Posunula se blíže k tobě,znovu upila a zase se zachvěla,jak na to nebyla zvyklá a pak se k tobě přitulila. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Aha" Stihnu ještě říct, než zmízí a pak se podívám na Zoe. "Tak... Zdá se, že to tady budeš muset nějaký čas vydržet jen se mnou." Upozorním ji a pak se vydám dolů najít si něco k jídlu. Čtyři hodiny... Vždyť to je skoro jako věčnost... Jen aby se to ještě nějak neprotáhlo nebo nedej Bože nezkomplikovalo. Vždyť já ani nevěděl, že je Anna vdaná. Já o lidech vlastně vůbec nic nevím. "Vydržíš viď, maličká." Položím ji do postýlky. "Jen se něčeho najím a pak se ti hned budu věnovat." Vlastně bys mohla být tak hodná a spát... |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Uskrnu a slastně přivřu oči. Tohle jsem potřeboval. Když se ke mě Fiona přitiskne, trochu se napnu, ale pak jí položím ruku kolem ramen a snažím se jí tak trochu povzbudit. Dívám se na obrazovku, ale film nevnímám. Moje mysl se teď zaobírá jinými věcmi. Například co má Hrabě Video společného s Démoními lordy a proč jdou po Fioně. Nezdá se, že by byla nějak důležitá. Je to jenom malá vystrašená holka ve zlém světě. Určitě za tím musí být něco víc. |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro Dodam mirne ironicky a ukazi prazdnou sklenku od martini. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Snad tvou prosbu vyslechla,protože chvíli se v postýlce vrtěla než se přestala hýbat a zřejmě usnula. Joanna už byla také pryč,ale za dvě hodiny se měla vrátit,aby jste se zase věnovali pacientům,kteří začnou přicházet. Neuběhlo ale asi půl hodiny,když se Zoe ozvala svým pronikavým pláčem. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona dopila a odložila prázdnou skleničku na stůl a zase se k tobě přitulila. Z tvého přemýšlení tě však vyrušil polibek.Fiona tě políbila na tvář a než jsi stačil nějak zaprotestovat políbila tě na rty. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Dolil ti “Moje příjmy klesly tak nízko,že bys zisk našel jedině korečkovým rýpadlem,do sklepa se mi nastěhoval poltergeist,který mi teď straší v sudech s pivem a v jednom kuse otevírá pípy,a bledý Michael trvdí,že jelikož je teď zombie a oficiální mrtvola s úmrtným listem,nemusí mi zaplatit tu pálku,co mi dluží za chlas.To abych objednal více Martiny.Vždycky mě vychlastáš.“zahudroval. Hudba se mezitím změnila a z reproduktorů teď Stranglers ječeli „Už žádní hrdinové“ “Věděl jsem,že to bude mizerný den,už když jsem zjistil,že z mé zaječí pacičky vyrostl nový zajíc.“řekl lítostivě. “To mi připomíná.Byla tady jedna slečinka,která se sháněla po Johnovi a zřejmě to bylo kvůli práci.John to zatím neví…tak třeba bys mohl tu prácičku přebrat za něj.“řekl a podsunul ti vizitku. |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro Pohled v ocich se zmenil, kde pred chvili koukal vesely chlapik, ted svym ostrizim pohledem sleduje vsechny a vsechno. Bez dovoleni se vydam do sklepa podivat se na naseho noveho najemnicka. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Takže Sběratel tu pistoli nemá...včera navečer řval do vysílačky Cvoků, ať už ji okamžitě jdou hledat. Tu pistoli má Šílenec...a on k němu Cvoky poslal...takže k němu budeme muset zajít my." řeknu a pokrčím rameny. "Sběratel bude problém, až ji dostanem od Šílence...myslím, že ani jeden se jí nebude chtít vzdát..." A to je dost velký problém, protože když už ji dostaneme od Šílence, tak ji bude chtít Sběratel... tedy pokud zjistí, že ji máme my...a on to určitě zjistí... |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Chvilku mi trvá než mi dojde co se děje a tak Fionu jemně, ale nekompromisně od sebe odstrčím. "Tohle, by jsme neměli, jsi v šoku a, a," zakoktám se a nevím co říci dál. Dokáži teď myslet jenom na dotyk jejich hebkých rtů. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pozvedla překvapeně obočí “V šoku?Já nejsem v šoku.Mě je dobře.“pousmála se a vzdychla. “Tak to řekni rovnou,že se ti nelíbím.Já se neurazím.“pokrčila rameny a opřela se “Vlastně bys nebyl první který by mě odmítl.Mě to nevadí.“ |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Ale ne. Tak jsem to vůbec nemyslel. Jsi krásná žena, ale..." Zadívím se na své dlaně položené v klíně. "Ale jsi také moje klientka. Najala jsi si mě a tohle by nebylo profesionální a také nechci, aby jsi si myslel, že mi něco dlužíš nebo tak. Prostě..." raději to svoje blábolení utnu, než si bude Fiona myslet, že jsem jěště větší idiot. Se ženami, jsem to nikdy moc neuměl. Možná, možná jsem jí měl nechat. Vzdychnu a raději zavř oči, abych nic neviděl. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Chvíli bylo ticho než ti položila ruku na koleno.Vzhledem k tomu,že jsi měl ruce v klíně asi ti na ně nechtěla šahat. "Neudělala jsem to proto,že bych si myslela,že ti to dlužím.Ale proto že se mi líbíš a mám tě ráda.Ale pokud ti jde o profesionální odstup tak to samozřejmě budu respektovat."mluvila chlácholivím hlasem. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Tak akorát stihnu nacpat nádobí do myčky, když se Zoe rozpláče. Rychle zamířím za ní a v duchu se zamýšlím nad prácí profesora Pavlova, že nemusí být nutně aplikovaná pouze na psi, ale v jistých situacích i na lidi. Zatímco Pavlovovi psi slintali, když slyšeli zvonek, já začínám cítít obavy, jen co se Zoe rozpláče. "Copak se ti děje?" Zeptám se už zcela automaticky, přestože ještě před pár dny mi přišlo divné klást otázky a mluvit na někoho, od koho se stejně nedočkám odpovědi. Tak... Buď potřebuje přebalit.... nebo... má hlad... |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Díky," usměji se na Fionu a stisknu jí ruku. "Tohle je pro mě trochu složité. Můj poslední vztah dopadl poněkud špatně a nechtěl bych aby se to stalo znovu. Aby se něco stalo tobě," na chvilku se zahledím Fioně do očí a pak je sklopím. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zdálo se,že nepotřebuje ani jedno.Hned jak jsi ji vzal do náruče přestala plakat,chytla se jak sis už zvykl tvého pláště a slintavě se usmála. Potvůrka zdálo se,jen chtěla něčí pozornost.Oči už udržela déle otevřené než první tři dny,ale i tak je spíš měla zavřené než otevřené. Vydala ze sebe zvuk,který se dal popsat asi jako “Hmbláágub“ což taky klidně mohlo být jen že ji zaskočila slina a těch měla požehnaně a to tolik,že jsi ji musel pusinku co chvíli utírat. Ale to ji na roztomilosti rozhodně neubíralo. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona tě políbila na tvář “V pořádku.“po chvíli vyprostila ruku z tvé a stáhla si kolena pod bradu,pohodlně se opřela a zase se zadívala na televizi. “Co se stalo?S tvou bývalou přítelkyní?“zeptala se opatrně “Ale nemusíš mi to říkat.“dodala pak rychle. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Mám Noční stranu i vše kolem ráda, možná i o trochu víc, než svět, ve kterém jsem se narodila. Možná za to mohla ta spousta tajemna, možná to bylo tím temnem. Ano, tady mi to nevadilo, i když temná ulička na Noční straně znamenala rozhodně větší nebezpečí něž tam, odkud jsem přišla. Kolik takových jako já je? Kolik lidí našlo cestu na Noční stranu a zůstalo pak věrnými návštěvníky? A.. zůstal tady někdo natrvalo? Položila jsem si hned několik otázek a zastavila se. Zamrazilo mě v zádech. Začíná to být šílené, když někdo jako já začíná přemýšlet tímhle způsobem na místě jako je tohle. Sympatie občas najdeme na nejméně pravděpodobných místech. Pokračuji dál, sledujíc ostatní zde přítomné a napadná mě, že tady nevypadám jako někdo divný. Jako někdo, kdo se sem nehodí, ale právě naopak. Po chvíli se zastavím a rozhlédnu. Jo, tady. A nezbývá mi, než čekat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mrtvý chlapec se začal smát “Tak Šílenec?Tak to je ještě lepší.To bude sranda.Tak na co čekáme?Vyrazíme ne?“zeptal se a vyskočil čiperně na nohy. Alie vstala o poznání pomaleji “Ne tak rychle.První musíme zjistit kde Šílenec je.Máš tu internet Carlo?“zeptala se tě. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Jasně že mám, je v pracovně." řeknu a ukážu ke dveřím, které sousedily s dveřmi od ložnice. Alie měla pravdu, nejdřív musíme vědět, kde je. Pak se otočím k Mrtvému chlapci. "Neříkje, že jsi rád, že musíme k Šílenci, to je přece mnohem horší než Sběratel a Cvoci dohromady...sranda..." nechápavě zarvtím hlavou. Přeci jenom to pořád ještě umím líp se slovy než jinými metodami přesvědčování. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Zvednu ji z postýlky, vezmu do náruče a dojdu s ní do obývacího pokoje, kde se posadím do křesla. "Tedy, jsi to nejuslyntanější miminko, co jsem kdy viděl." Zakroutím s úsměvem nechápavě hlavou. "Vlastně, moc dětí tvého věku jsem neviděl, natož aby potom byly moje... Ale pochopitelně jsi to nejhezčí děvčátko na Noční straně." Zalichotím ji a mírně s ní pohupuju. V očích něco, co by se docela dobře dalo nazvat otcovskou láskou, přestože jsem si ještě nezvykl mluvit o sobě jako o otci. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Je mrtvá. Díky mě zemřela," zašeptám a mé oči dostanou skelný výraz, jak se ponořím do vzpomínek a začnu vyprávět. "Bylo to v jiném čase a na jiném místě. Jmenovala se Amanda a milovali jsme se. Myslím, že jsme tenkrát byli šťastní, ale mě to nestačilo. Chtěl jsem víc. Chtěl jsem jí dokázat jak silný jsem a jak moc jí miluji. Byl jsem tenkrát mladý a střešťěný, teď už vím že to byla chyba. Dělal jsem čím dál nebezpečnější a šílenější věci. Jednoho dne se mi to všechno vymklo z rukou. Náš dům začal hořet a ona v něm zůstala uvězněná. Nedokázal jsem jí pomoci a to jsem si myslel jak mocný jsem. Taková bláhovost," na chvilku se odmlčím, protože vzpomínky pořád ještě bolí. "Zabil jsem jí. Zabil jsem jí svou bezohledností a touhou po moci. A nechci znovu ublížit někomu na kom mi záleží," zadívám se Fioně do očí a tentokrát je nesklopím. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zoe se na tebe usmívala a neustále vyplazovala růžový jazýček.Div jsi ji,ale nepustil když se ozval zvonek. Zase někdo přišel dříve.Joanne to být nemohla,ta měla svoje klíče tak jedině snad nějaký pacient a nebo zase podomní prodavači. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro K tvému překvapení měla v očích slzy “To je mi líto…opravdu.“objala tě a pevně k sobě přitiskla. “Chudáčku….“řekla tiše “Ale v mládí dělá přece každý člověk chyby.Někteří velké jiní menší.Já vím,že to ti asi nepomůže,ale je to přece minulost.Nemůžeš se tím stále deptat.Musíš si to odpustit..je to těžké,ale jde to.Já jsem musela kvůli sestře a bratrovy.Vyčítala jsem si smrt rodičů a teď podívej.Vše je v pořádku.Ty to zvládneš.“pustila tě a stiskla ti obě ruce ve svých. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Byl bych zaklel, nemít v náručí Zoe, když se ozve zvonek. "Promiň, maličká, musím se jít podívat, kdo to je." Zvednu se a pak se zarazím. "Jenže samotnou bych tě tady asi taky neměl nechávat." Znatelně znejistím. "Vzal bych tě s sebou, ale co když to bude akutní příjem... Nemohl bych tě jen tak odložit v laboratoři." Pokusím se jí nějak vysvětlit, proč ji znovu ukládám do postýlky a štrachám se s elektoronickou chůvičkou, zatímco se může zvonek přetrhnout. "Musíš to tady chvilku vydržet. Spinkej." Požádám ji a bleskem vyběhnu po schodech. Jestli to bude nějaký prodavač, tak s ním přísámbůh vymetu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro K tvé velké radosti to byla slečna Tess,která tě líbezně pozdravila hned jak jsi ji otevřel “Dobrý den Doktore.Omlouvám se,že vás vyruším vždy během vašeho volna….ale potřebovala bych přišít zase ruku.“řekla a zvedla ruku,teda její pahýl.Tentokrát měla ruku oddělenou nad loktem.Ve zdravé ruce svírala černou igelitovou tašku ve které asi v chladu uchovávala svou oddělenou paži. “Doktore…vy jste…poslintaný?“zeptala se najednou a když jsi se podíval dolů na plášť spatřil jsi,že máš na hrudi velkou,mokrou poslintanou skvrnu. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Slečno Triss..." Uvítím ji s přátelským úsměvem, i když se ve mně příčí, že už ji zase kus chybí. Vzápětí se ale zarazím, o krok couvnu a byl bych přísahal, že se mi i na tvářích objeví ruměnec. Rychle plášť sundám, přehodím ho přes loket a teprve potom vzhlédnu. "Jak bych Vám to jen vysvětlil..." Řeknu nejistě a posunu brýle na nose. Uhnu alespoň od dveří ať může vstoupit a celou dobu horečně přemýšlím. "No víte... Já se před nedávnem stal trochu neočekávaně otcem a malá Zoe ještě není schopná kontrolovat některé svoje fyziolotické projevy." Vysoukám ze sebe nakonec, nejistě se pousměju a pokrčím rameny. "Ale pojďte, ošetřím Vás." Vybídnu ji. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Slečna Tess se na tebe překvapeně podívala “Dítě?Vy máte dítě?“zeptala se udiveně,ale pak se usmála a následovala tě i když samozřejmě věděla kam jít “To mi ji pak musíte ukázat.Já si říkala,že vypadáte jinak.“řekla jemně. “Co se stalo?Nějaká pacientka sem vám přišla rodit a při porodu umřela?“zajímala se. A jako na potvoru se z tvé kapsy z dětské vysílačky co jsi si tam nesl začalo ozývat nespokojené kňouraní Zoe. Slečna Tess se tiše zasmála “Zdá se,že bez svého otce nemůže být.“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Vlastně to bylo ještě o něco komplikovanější..." Pronesu, ale nějak se mi tu příhodu s mrtvou samicí pliváka nechce rozvádět. Přivolám ji výtah a když se už za jízdy ozve vysílačka, zatvářím se téměř bolestně. "Slečno Triss... Vím, že je to ode mně neprofesionální, ale vy na sál trefíte, že?" Zeptám se jí. "Během chvilky jsem zpátky." Ujistím a s provinilým pocitem, že bude muset pacientka čekat, seběhnu po schodech dolů za Zoe. "Ale no tak..." Začnu ji utišovat. "Nebude to trvat ani čtvrt hodiny. Ty to určitě vydržíš neplakat. Buď hodná Zoe. Někdo potřebuje, abych ho ošetřil." Pokusím se jí vysvětlit, i když to zřejmě na její další chování nebude mít vliv. Zůstanu na ní mluvit, dokud se neutiší a teprve potom, se znovu vydám nahoru. Mám přitom ale takový neodbytný pocit, že teď se docela naběhám. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Slečna Tess se na tebe shovívavě usmála “To je v pořádku.Myslím,že moje ruka to určitě ještě chvíli přetrpí.“ Když jsi odešel za Zoe přestala zase hned plakat,asi se ji nelíbilo být sama,ale k tvé úlevě během tvého spěšného houpáni zase usnula a tak jsi doufal,že ji to chvíli vydrží. V ordinaci už slečna Tess seděla na lehátku,klátila ve vzduchu nohama a na kolenou chovala svou ruku,která čekala jen na to až se vrátí na své místo.Byla trochu promodralá tím,jak ležela v ledu,ale to slečnu Tess nikdy nevzrušovalo.Za to jsi s potěšením shledal,že po tvém minulém zákroku už nebylo ani stopy a zápěstí perfektně sedělo beze jizvičky po sešití. “Je to ale zajímavé Doktore.Nemyslela jsem si,že jste otcovský tip.Ale jen co se ozval pláč už jste měl v očích takový ten klasický výraz otce,který se strachuje o své dítě.Omluvte mě že to říkám,ale je to opravdu roztomilé.“usmívala se. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Jenom se mírně pousměju nad jejími slovy a začnu rychle a pečlivě chystat nástroje a materiál potřebný k tomu, aby se její ruka ocitla zase na svém místě. "Já si taky nemyslel, že se kdy budu muset starat o miminko." Odpovím ji po chvíli. "Nebýt Joanne a její kamarádky Anny, těžko bych to zvládnul" Pokrčím rameny a pomocí speciálních destiček a lepidla srovnám její kost a začnu dávat dohromady zbytek tkáně. "Ale nějak jsem neměl to srdce, dát ji někam do sirotčince." Přiznám a pomlčím o tom, jaký dluh k Zoe cítím. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Slečna Tess přestala klátit nohama,aby tě nekopla,přikývla “To ano….já se vám ani nedivím.Tady na Noční straně dát dítě do sirotčince je jako odsoudit ji s k smrti a nebo kdyby měla štěstí šlapala by chodník.“řekla s uznáním v hlase nad tvým jednáním. “Kdo je Anna?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alex otevřel udiveně ústa,když jsi oznámil,že mu chceš vlézt do sklepa,ale nic nenamítal.Kvůli tomu,že má pod barem pohřbeného předka a to Merlina Zplozence Satanova tak se tam kromě něj nikdo nikdy neodvážil. Když si toho všimli i ostatní v baru nastalo ticho,jako když utne a všichni tě mlčky pozorovali.Ti co k tobě byli nejblíže se odtáhli,jako kdybys snad šířil nějaký příšerný zápach. “Jsi si jistý,že tam chceš jít?“zeptal se tě Alex. |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro Odpovim ledove zatimco kracim dolu. Jen zajdu a pokracuji dal, dokud nenarazim na prostory v nichz se nachazi poltergaist. "Koukam ze to tady vypada jeste zpustleji nez sem si myslel. Tak kdepak jste pane neviditelny. Priznam se ze se mi moc nelibi fakt ze tady skodite. A ostatnim urcite taktez ne. Tak proc si o tom nepopovidat. Urcite najdeme lepsi misto pro vas nez je tento ponury sklep." |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Neplač nesluší ti to," a palcem setřu slzu, která jí stéká po tváři. Najednou nevím co říci a tak mlčím a dívám se do jejich nádherných očí, na její malý nosík a na překrásné rty jejichž chuť ještě citím. Pomalu si začnu uvědomovat, že se stalo to čeho jsem se obával. Zamiloval jsem se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona se usmála a vtiskla svou tvář do tvé dlaně “Už nebudu.“slíbila ti a otřela si mokré tváře. “Jen nechci abys byl smutný.“narovnala se a potřásla hlavou,ale nic neřekla. Místo toho se sedla těsně vedle tebe a opřela si hlavu o tvé rameno “Je fajn si někdy takhle psotě sednout….takhle uvolněná jsem už pěknou chvíli nebyla.“ našla si zase tvou ruku,kterou stiskla. Ale o nic dalšího se nepokoušela. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Sedím opřený na pohovnce a vychutnávám si blízkost jejího těla. Volnou rukou hladím Fionu po ještě vlhkých vlasech a s připřivřenými víčky vdechuji její omamnou vůni. Dlouho jsem se takhle necítíl. Až moc dlouho a pomalu jsem zapoměl jaké to je mít někoho rád, být s někým na kom mi záleží a moci se ho dotýkat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Po nějaké době jsi si všiml,že Fiona má zavřené oči a klidně oddychuje.Usnula aniž by se pokoukala na ten přihlouplý film,který se ji zdál být legrační. Když jsi se podíval zase před sebe a polekaně jsi sebou trhl,když najednou před tebou seděl Kocour hledíc ti do očí zase tím svým inteligentním pohledem,měl jsi pocit,že se na tebe mračil ale určitě jsi to říct nemohl. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Opatrně, abych Fionu nevzbudil, vstanu a vezmu jí do náruče. Je lehká jako dítě a nedělá mi problém jí přenést vedle do postele. Tam jí opatrně položím do peřin a zahalím dekou aby nenastydla. Chvilku tam ještě stojím a dívám se na ní jak tiše oddechuje. Pak, v náhlém hnutí mysli, se k ní skloním a políbím jí do vlasů, na to se otočím a potichu vyjdu z ložnice. Vedle si zase sednu na pohovku a divám se na kocoura. "Mlč," siknu na něj varovně. "Asi to nebylo to nejlepší co jsem mohl udělat, ale určitě je to správné. Chápu, že ty by jsi se na ní vrhnul hned jak by vstoupila do dveří, ale já takovy nejsem. Dobrou noc," odseknu, položim se na pohovku a snažím se usnout, ale i když jsem unavený spánek pořád nepříchází. Stále musím myslet na Fionin polibek. Nakonec myšlenky násilim utnu, zavřu oči a usnu. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Anna dělá Zoe kojnou." Odpovím slečně Triss. "A taky na Zoe dohlíží, když ordinuju." Doplním, aby byla informace úplná. "Už jsem omezil i výzkum, ale pořád mám pocit, že se té maličké dost nevěnuju." Troufnu si nepatrně postěžovat a špehuju uši, jestli se z vysílačky neozývá nějaký podezřelý zvuk. Pracuju rychle, přestože je mi jasné, že do čtvrt hodiny, kterou jsem Zoe slíbil se stejně nevejdu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kocour na tvá slova jen mrkl ocasem a šel si po svých. „Ráno“ tě probudilo pohlazení po tváři,nad tebou stála Fiona už oblečená ve svém oblečení “Vstávej.“usmála se a do nosu tě uhodila příjemná vůně slaniny.Před tebou na stole čekala usmažená slanina s volskými oky a topinkami ve vajčku. “Uklidila jsem ti v lednici.To bylo strašné opravdu.Některé věci se měli vyhodit už před půl rokem.“lehce tě pokárala a jen co jsi ji uvolnil místo sedla si vedle tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Se zazíváním se protáhnu a zadívám se na Fionu. "Ja vim, taky potřebuji nakoupit, protože tu už skoro nic není, nečekal jsem návštěvu," omluvím se, pak ale zahartusím. "Opravdu si nemyslím, že by jsi měla pořád vařit nebo tady dokonce něco uklízet. Jsi můj host a starat bych se měl já o tebe." Celý efekt, ale pokazí můj žaludek který začne kručet. Už tu vůni nemohl vvydržet a tak se do toho raději sám vložil. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zatímco jsi hledal poltrgeista prošel jsi kolem hrobu,který byl zakryt mramorovou deskou do které byl vytesán jednoduchý kříž zalitý stříbrem.Věděl jsi,že pod nim dřímá tělo Merlina a tušil jsi,že kdybys se pokusil nahlédnout do hrobu spatřil bys časem netknuté tělo s velkou dírou do hrudi kde měl mít srdce,ale místo něj tam byla jen prázdná díra. Když jsi se dostal na území poltregaista kolem tebe zavanul studený a poněkud zatuchlý vánek “Já tu nejsem dobrovolně.“ozvalo se odněkud zprava “Kdo by taky chtěl být tak blízko Merlina Zplozence Satanova?Ale dostal jsem nákaz z ředitelství.“znělo to ztrápeně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alie vstala “Jdu tedy zjistit,kde Šílenec je.“a odešla do pracovny. Přišla zase Julie na zádech brašnu a na sobě modré šatičky se stužkou ve vlasech “Jdu do školy.“řekla a přiběhla k tobě a objala “To mi připomíná…zítra máme jít na výstavu…ale nemůžeme jít bez dospělého doprovodu….mohl bys semnou zítra jít?“zeptala se a tiskla ti hlavu do břicha. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Tak vy si nemůžete vzít mateřskou….a kdyby ano,tak by stačil ani ne měsíc a Noční strana by bez vás ještě více potemněla.“usmívala se a i přes svůj spěch se ti ani jednou ruka nezachvěla. Vysílačka však zůstala tichá jen jednou tě vyrušilo krátké kniknutí,ale to bylo tak všechno. Konečně jsi byl hotov a i se ti ulevilo,že mezitím Zoe nezačala plakat. “Skvělá práce Doktore.Jako vždy samozřejmě.“pochválila ti a vstala “Ukážete mi to maličké?“zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Tak ty jsi chlap.Od tebe se nečeká,že budeš uklízet a tak.“popíchla tě vesele “Navíc já jsem ráda,když nemusím nečinně sedět a nic nedělat.A stejně jsi spal a co já?Nechtělo se mi čekat až se probudíš.“uhladila si sukni na stehnech. Znovu se na tebe usmála “Baví mě to.Těší mě,když vidím že ti chutná.“ |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro "A dalo by se s tim neco udelat? Kdyz me spojis s reditelstvim urcite neco vymyslime. Nebo, je prinejhorsim donutime. Nahoda tomu nechce aby si zde pobyval. A zvlaste ne ted kdyz se tu schazi vsechna ta chaska podivna, jeste by si te nekdo spletl a hnal te zasvecenim. A mimochodem, neucili te ze je neslusne mluvit s nekym kdyz te nevidi?" Promlouvam s klidem a ocekavam ze se muj spolecnik zjevi. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zabručím cosi o ženských, ale s radosti se vrhnu na snídani a cpu to do sebe, jak kdybych týden nejedl. Za chvilku spořádám celou svou porci. "Děkuji, bylo to dobré," pochválím Fionu a usměji se na ní. Znovu se protáhnu a postavím se. Špinavé nádobí odnesu do kuchyně a sám potom zamířím do koupelny, kde si odskočím, vyčistím si zuby a začnu se holit. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Hned jak Julie přišla, tak jsem ji taky objal. Pozorně jsem poslouchal, copak po mě zase bude chtít. Pak jsem jenom přikývl. "No sice trochu záleží v kolik hodin to bude, ale udělám si na to čas a půjdu s tebou." řeknu. Trochu Julii odstrčím a kleknu si k ní. Pak jí dám pusu a řeknu. "Tak už běž, abys to sthila." usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “To nejde.Já jsem poltrgeist.Ti jsou neviditelní.Ne jako duchové,ale jestli se ti uleví můžu si přetáhnout prostěradlo přes hlavu…pokud nějaké prostěradlo tedy máš.“duch si odkašlal. “No…ředitelství.To je těžký.Ně,že by to nešlo,ale já neudržím telefon.Takže pokud máš mobil můžeš jim zavolat.Jinak to asi nepůjde.“vzdych. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie se radostně usmála “Díky…a neboj se.Kamínek mě tam hodí.“a zase odešla z kuchyně. Pak ti teprve Mrtvý chlapec ti teprve teď odpověděl “Jo…na setkání se Šílencem se těším.Je to zajímavý patron.Jen ho nerozčílit.Dokud bude hrát příjemná muzika je to v klidu.“zazubil se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona se radostně usmála,když jsi ji pochválil. Byl jsi zrovna uprostřed holení,když tě přepadl pocit nebezpečí,rozhodně něco nebylo v pořádku až ti z toho přeběhl mráz po zádech. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Vyběhnu z koupelny s tváří jenom na půl oholenou a oblečený jenom v kalhotech. Rozhlednu se kde je Fiona a co se to vlastěn děje. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro To co jsi viděl tě překvapilo jen z poloviny.Viděl jsi Fionu jak drží bojovně koště a je schovaná za pohovkou. Za to naproti ní stála ne jen Fiona30,ale také další dvě,které sis podvědomě pojmenoval,jako Fiona40 a Fiona50.Fiona40 na sobě měla něco co se podobalo večerním šatům ale za to Fiona50 vypadala pěkně zbědovaně a měla na sobě otrhané,špinavé šaty. Všechny Fiony se na tebe podívali a zamířili na tebe svýma hůlkami a ty jsi jen tak tak stihl schovat se zase do koupelny.Dveře však schytali pravděpodobnostní magii naplno a najednou byli chlupaté jako bobr. |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro Reknu ledove a jdu do baru. "Nutne potrebuji mobilni telefon, je tu nekdo kdo ho ma?" |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Mírně se pousměju při jejích slovech a , ještě než stihne vstát, upevním ji paži na pásku, aby se stehy nenamáhaly. Uklidím nástroje do sterilizátoru, shrnu rukávy u košile a kývnu hlavou, aby mě slečna Triss následovala. "Jistě, představím vás." Provedu ji po schodech dolů až k bytu a na chvíli se mi objeví před očima moje malá puntičkářská můra, že je někde nepořádek. Zaplaším tu představu a pak otevřu slečně Triss dveře. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Chvíli bylo v baru rozpačité ticho než se do vzduchu vnesli snad všechny ruce ve kterých třímali mobili všech velikostí a barev. Jednoho sis prostě vzal “Ale…chci ho prosím zpět.“řekl muž se začínající pleškou a v příliš velkém obleku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Slečna Tess vešla a rozhlédla se,když postřehla postýlku ihned k ní přišla a sklonila se nad spícím miminkem a jak už bylo zvykem začala se nad Zoe rozplývat.Hold žena je žena až už chodí s uříznutými údy nebo ne. “No ta je ale krásňoučká.Ahoj maličká…za je sladká.“zvedla zdravou ruku a pohladila dítě po hlavičce. “Je opravdu krásná.“usmála se na tebe. Zoe se zavrtěla a otevřela oči,chvíli se dívala na slečnu Tess než očíčka zase zavřela,obličejík se ji zkřivil a hlavička rudnout,jak se chystala začít plakat. |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro "Takze to cislo? Prece jen za sto let se pravdepodobne zmenilo vic nez sem cekal, tak povidej. Urcite se domluvime." A ocekavam reakci ztrapene dusicky co tu musi strasit a ja kvuli tomu nechavam nahore stat Martini, coz me zacina docela hodne stvat. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Do hajzlu," zakleju a začnu hned jednat. Zavřu oči a svou silou začnu zhušťovat a kouř ve vedlejší místnosti. Snažím se ho udělat opravdu hustý, až vypadá jako šedavá mlha, ve které není vidět ani na krok. Doufám jenom, že Fiona vydrží do té doby než se mi jí podaří schovat v kouři. Jen co to je hotové, opatrně se přiblížím ke dveřím, skrčím se k podlaze a potichu otevřu. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Zajímavý patron?" zavrtím hlavou. "Tenhle vkus máš od narození nebo se ti změnil až po smrti?" neodpustím si rýpnutí. "No, tak v tom případě to určitě bude zábava..." usměju se maličko strojeně, ale jinak to myslím docela vážně. Hlavně ho nerozčílit...to bude náš druhý cíl hned po získání pistole...ikdyž si nejsem moc jistý pořadím... zamyslím se ještě. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "A jaj..." Ujede mi skoro polekaně, když začne Zoe natahovat k pláči. Skloním se vedle slečny Triss nad miminkem a v duchu začnu znovu probírat všechny možné příčiny jejího pláče. "Copak?" Zvednu ji do náruče a mírně s ní pohoupu. "Víte, těžko se mi zvyká na to, že mi nemůže říct, co jí chybí. Všichni mí pacienti většinou umí mluvit a nebo je problém jasně vidět." Pousměju se nejistě. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tvůj neviditelný společník ti nadiktoval číslo,chvíli to vyzvánělo než se ozvalo příjemným ženským hlasem “Dobrý den.Právě jste se dovolal na Ředitelství duchů,poltregaistů a jiné.Pokud jste naším zaměstnancem sfikněte jedničku.Pokud si chcete objednat naše služby stiskněte dvojku.Pokud chcete jakékoliv informace o naších službách stiskněte trojku.“chvíli bylo ticho než se výzva začala opakovat. “Jo….jmenuji se Rob.Rob Matejáš.“řekl poltergaist. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zoe si začala žužlat pěstičku “Já bych řekla,že má hlad.“řekla slečna Tess. Slečna Tess zvedla ruku že ji pohladí,Zoe otevřela kukadla a zavrčela na ní jako nějaké malé,ale vzteklé zvířátko.Což překvapilo jak tebe tak i slečnu Tess “Ona opravdu zavrčela?zeptala se opatrně a úsměv ji z tváře zmizel. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Čekali jste skoro přes hodinu než se Alie vrátila “Tak už víme kde je.Zdržuje se v nějakém starém hotelu.“řekla. “Vyrazíme?“zeptala se a zvědavě se na oba podívala. Mrtvý chlapec vstal “Já můžu kdykoliv krásko.“řekl nadšeně.A ty jsi byl nadšený také,protože jsi už málem umíral z toho,jak neustále Mrtvý chlapec mlel páté přes deváté. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vyplížil jsi se po čtyřech z koupelny.V místnosti bylo dost kouře na to,abys sotva viděl pár centimetrů před sebe. Fiony kašlali a nadávali tak,že jsi uvažoval jestli tvoje Fiona opravdu umí takto nadávat.Vzduchem však stále poletovala pravděpodobnostní magie,kterou vrhali jen tak naslepo.Tušil jsi,že škody v tvém bytě budou nezměrné. Doplazil jsi se k místu,kde jsi tušil Fionu,ale jen co jsi se přiblížil schytal jsi tvrdou ránu násadou od koštěte. “Barney?Pro….promiň.Myslela jsem,že jsi jedna z těch…ženských.“řekla na to omluvně Fiona,když tě poznala. “Neptej se mě,kde se tu vzali.Prostě se objevili.Kdyby se nezačali hádat,kdo z nich mě zabije už by bylo po mě.“hlas měla poměrně klidný. |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro Pokud se zeptaji na jmeno tak ho zopakuji, pripadne prepnu telefon na hlasovy odposlech, pokud je pritomen, jinak opakuji veskere informace od poltergaista k telefonu. Pokud se mi podari s nekym spojit strucne mu vysvetlim situaci a vyzadam si vysvetleni. Mluvim klidne a odmerene, zadne vyhruzky ani nic podobneho, alespon prozatim. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Dobrý," zašeptám a třu si naražený bok. "Teď je jenom musíme nějak dostat z mého bytu. Lehni si na zem a buď potichu," přikážu. Začnu se soustředit a snažím se svým šestým smyslem odahalit kde jsou dvojnice. Pak se pomalu podel země blížím k té nejbližší z nich. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona si lehla na břicho a bylo potichu,jak jsi nakázal. Začal jsi se blížit k první dvojnici,ale zdálo se že se začali naštvaně hádat “To je tvoje chyba!“ “Sklapni!Ty máš co říkat!Kdyby jsi se mi nepletla do cesty už bychom byli hotové!“ “Neříkej mi abych sklapla!Měj úctu ke starším!“ “Nebuďte trapné!Přestaňte se hádat!Máme tu jiné věci na práci!“vztekala se jedna přes druhou. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Pohodlně se uvelebím na židli, neb už teď mi začíná být jasné, že tady to bude na dlouho. „No,“ začnu silně váhajíc, „zas tak k ničemu asi nebudu. Jen nevím k čemu.“ Pohled mi padne na automail a podvědomě ho jeho povrchu přejedu prsty druhé ruku. Pak ho pozvednu, aby si ho mohla slečna dobře prohlédnout. „Už jste někdy viděla něco podobného?“ zeptám se jí svírajíc a rozvírajíc železnou pěst. „Dokonalá prácička. A taky moc užitečná. Abych to tedy shrnul – řekl bych, že umím přežít.“ Pokusím se o tajemný úsměv a náhle se rozpomenouc pokračuji: „A ano, abych nezapomněl. Dneska ráno.. ehm, to asi nebude to správné označení, že? No, prostě jsem potkal sestru Morfínu a ta mne právě že poslala sem. Ale.. mám takový pocit, že říkala, že se mám ptát po „Jolaně“, že ta mi pomůže.“ Odpoutám pohled od automailu a věnuji slečně rozpačitý úsměv. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Opatrně se plazím dál a využívám toho, že se hádají a nedávají tolik pozor na okolí. Jenom doufám, že jsou každá zvlášť, dvě najednou bych asi nezvládl a kryt kouřem se připlížím až těsně k ní. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Připlížil jsi se k jedné z Fion a než se stačila nadechnout k další hádce skolil jsi ji na zem a omráčil.Po hmatu jsi poznal,že to je Fiona50.Vzal jsi ji hůlku a odplížil se do provizorního úkrytu,kde jsi prozkoumal ukořistěnou hůlku.Byla do obyčejná,dubová hůlka ve které zřejmě bylo nějaké ohnisko moci,jako třeba tříska z jednorozčího rohu nebo oko gorgony. Normálně prostě cetka,která se využívá na pouťové triky,ale někdo do ní musel vložit více síly.Určitě to byl Hrabě Video. Dvě zbývající Fiony si ani nevšimli,ž jedna z nich umlkla a začali se mezi sebou hádat naplno. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Hulku vtisknu Fioně do dlaně a nazačim jí, aby jí hlídala a nehýbala se z místa. Pak se přesunu ke dveřím na chodbu a dokud je jedna z nich ze hry, vytvořím v kouři tmavší skvrny zhruba lidského tvaru. Ty pak opatrně přesunu kolem obou hádajících se Fion ke dveřím na chodbu. Otevřu dveře, nechám zmizet stíny a sám se skryji v kouři. Doufám, že to zabere a že si dvojnice budou myslet, že jsme utekli do chodby a budou se nás snažit pronásledovat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “K čertu!Zdrhají!“vykřikla jedna a obě se rozeběhli za iluzemi,které jsi stvořil.A najednou bylo ticho až to bylo nepříjemné. Fiona se po chvíli pomalu pohnula a posadila se,nahmatala tě a sevřela ti ruku “Myslíš,že jsou už pryč?“špitla tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Doufám," odpovím, zavřu dveře a pořádně je zajístím. "Můžeš prosímtě otevřít okno?" Poprosím Fionu. Než se kouř vyvětrá jdu najít naší zajatkyni. Uvidíme co z ní dostaneme. Pro jistotu jí kusem špagátu spoustám ruce za zády. Nemyslím si, že bez své hulky bude nějak nebezpečná, ale je lepší nic neriskovat. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Zoe je vskutku překrásné miminko, to zcela nepochybně. Tvářím se hrdě, přestože s tím nemám nic společného. A už vůbec to není moje zásluha. "Možná máte pra..." Zarazím se na půl otočený k lednici, když Zoe zavrčí. Ne zavrní, ale zavrčí! Jako by mi páteří projelo cosi ledového a ostrého. Krve by se ve mně v tu chvíli nedořezal a nezbyde mi, než zalapat po dechu. To ne Zoe, tohle mi nedělej... Zaprosím v duchu, jako by to snad mohlo pomoct. "To není dobře..." konstatuju o pár vteřin později a podívám se na slečnu TRISS. "Ona totiž..." Zarazím se. V duchu začnu probírat všechny možnosti, že některá Zoina mozková centra zůstala ovlivněná tím virem, a některé její projevy budou plivácké. "Musím ji udělat krevní testy..." Prohlásím trochu zoufale, bez obvyklé lékařské jistoty, a při představě, že v její krvi najdu ty potvory, mi do zpěvu není. "Pochopitelně..." Chytnu se vzápětí a dojdu k lednici a pak dát ohřát láhev, jen abych na nastálou situaci nemusel myslet. "Možná máte pravdu slečno Triss, třeba má hlad..." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Slečna TRISS se usmála “To určitě nic není.“řekla “Asi se ji nezamlouvám,tak mě takhle varovala.“posadila se. “Navíc…možná je dobře,že bude jiná…tedy ne tak úplně člověk.Až vyroste může se ji to hodit.“snažila se abys to viděl pozitivně. Zahřál jsi ji mléko v láhvi a jen co si ji přiložil k její pusince hladově se přisála,spokojeně zavřela oči a klidně jedla. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona šla otevřít okno “Já to nechápu.Jak se sem dostali?“zeptala se a dívala se,jak svazuješ Fionu50. “Myslíš,že nám něco prozradí?“zajímala se a konečně odložila koště. Když kouř konečně prořídl,tak,že jste se přes celou místnost viděli začali jste se dívat po škodách. Tak první co oba zaujalo,byla televize,která sice vypadala stále stejně až na netopýří křídla a poletovala u stropu. Další věc byla pohovka,ta teď byla stylově potažená hadí kůží a jedno křeslo,které se proměnilo v několik velice překvapených lumíků. A pak jsi si všiml kocoura,který stál nedaleko své misky,která se chaoticky pohybovala sem a tam na několika miniaturních lidských nožičkách a chudáček Kocour byl proměněn v kamennou sošku právě ve chvíli když ježil vztekle kožich. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "To tedy prozradí, i kdybych jí to měl vyrvat z hlavy," zavrčim pomstichtivě, když si prohlednu škody způsobené pravděpodobnostní magii. Jenom doufám, že to nějak dokaži dát do pořádku. Zvlášť kocoura mi je líto. Je čas jednat. Zapalim si doutník, popadnu dvojnici, položim jí na svou "novou" pohovku a začnu jí probírat. Nejdřív s ní zatřesu, ale výsledek to nepřinese, tak jí vlepim jednu slabší facku, to už by zabrat mohlo. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Aúúú konečně můžeme jít. Teď se bude věnovat Alii a já budu mít alespoň relativní klid...už mě z toho skoro začala bolet hlava...ale držel jsem se dloho... Skoro jsem si už zoufal, že Alie nevyjde a nechá mě tady umořit Mrtvým chlapcem. "Samozřejmě, že vyrazíme. Na co čekat." řeknu a šťastně se usměju. Šťastně, protože už skončilo tohle peklo, jenom mě v tuhle chvíli nenapadlo, že to další bude nejspíš mnohem horší. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Poslouchám slečnu Triss (děkuji) a na krátkou chvíli zalituju, že malá Zoe vrčí na ženu, kterou sice tajně, ale přesto miluju. V tak raném věku přece ještě nemůžeš žárlit, ne Maličká? Pousměju se krátce té myšlence a posadím se rovněž. "Snad máte pravdu..." Odpovím na její slova útěchy, která jsou sice marná, ale všechna díky za ně. Jestli vyroste a bude se u ní projevovat třeba taková agresivita jako u Věstce... Zřejmě mi nezbyde než doufat, že z toho vyroste. Zůstanu mlčet, střídavě pozoruji slečnu Triss a Zoe a v hlavě si přehrávám slova Mrtvého chlapce, že jsem ostudou celého mužského pokolení a nedokážu Triss pozvat ani na čaj. "Ještě jsem se Vás nezeptal, jestli si nedáte kavu nebo třeba čaj..." Zeptám se, abych porušil ticho. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Slečna Triss se zadívala na hodiny a pak s úsměvem přikývla “Čaj bych si dala.Děkuji.“vstala “Ale asi si ho raději udělám sama.Vy Doktore přeci jenom kojíte.“rozhlédla se a našla konvici do které nechala vařit vodu “Vy si něco dáte?A kde máte prosím čaje?“zeptala se. Zoe v tvé náruči začala pomalu usínat,ale když jsi se ji pokusil vzít láhev hned se zase probudila a začala pít. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Hotel Clappe,který tak pojmenovali v marném pokusu dodat mu alespoň nějaké zdání prvotřídnosti,vypadal přesně tak,jak zněl jeho název: jako špinavá,odporná díra,kde pokoje pronajímají na hodinu a prostěradla považují za luxus.Veselá děvčata a další číhali na kořist ve špatně osvětlených uličkách a vši tu byli tak velké,že vyskakovaly na kolemjdoucí z temných zákoutí.Dojem tu byl vším a zákazníci bděte!Ale vždycky se najdou takoví ,které sex baví,jedině když je skutečně šupácký a trošinku nebezpečný k tomu,takže….Kráčeli jste ulicí osvětlenou červenými lucernami a hleděli jste odhodlaně před sebe a ruce vražené do kapes.Na podobných místech mohou být dcery soumraku strašidelnější a nebezpečnější než spousta více zjizvených příšer Noční strany. Hotel Clappe byla jen další budova s loupající se omítkou uprostřed dlouhé řadové zástavby a už celá léta se nikdo neobtěžoval opravit tabuli nad vchodem. Opatrně jsi otevřel dveře a při tom litoval že jsi si sebou nevzal nějaké rukavice,pak jste vešli dovnitř. Mrtvý chlapec se tvářil jako inspektor budov nebo někdo jiný kdo má legitimní důvod tu být. Chodba byla přesně tak špinavá a zapáchající,jak jsi očekával,a koberec ti křupal pod nohama.Několik jedinců sporého pohlaví k vám vzhlédlo od svých bulvárních plátků a časopisů,ale pak se zase odvrátili. Netušil jsi,co dělá Šílenec na místě,jako je tohle.Měl jsi za to,že o věci tak každodenní a přirozené,jako je sex a rozkoš,nemá zájem.Na druhé straně,pro něj bylo zřejmě kterékoliv místo stejně dobré.Navíc to nebyl tak špatný úkryt,nikdo sem nechodil,pokud nehledal něco zcela konkrétního. Když jste zamířili k recepčnímu,chráněnému před světem tlustou ocelovou mříží,vynořil se odněkud pár elfech šlapek.Upřely na tebe pohled svých silně našminkovaných očí a obdařili tě profesionálními úsměvy.Křidýlka měly trochu pomačkaná,ale pořád se ještě pyšnily jistým kýčovitým kouzlem.Alie na ně upřela pohled svých fialových očí a šlapky se ihned stáhly. Jisté je,že excepční za mříží nevypadal nijak nadšený,že vás vidí.Vyl to podsaditý pořez ve špinavých kalhotách a řemínkové vestě,s kyselým výrazem v obličeji a očima,které už viděly všechno na světě. Nápis za ním hlásal NA CO TADY MÁKNETE,TO TAKY ZACÁLUJETE. Recepční si odplivl do plivátka a pohlédl na tebe s lhostejným,nic neříkajícím výrazem. “Na otázky zásadně neodpovídám.“řekl plochým,monotónním hlasem “Ani neslavně proslulému Mrtvému chlapci.Nic nevidím,nic nevím to patří k mý práci.Nevyděsíš mě.Sem chodí každém den horší než seš ty.A ta mříž je očarovaná,prokletá a pod proudem,tak na mě raději nic nezkoušejte.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona50 zaklela a otevřela oči.Překvapeně na vás vykulila oči “K čertu…“zaklela znovu a začala se cukat. Když postřehla Fionu pokusila se ji kopnout “Mrcho!“ Fiona se zamračila “Ty máš co říkat!Vždyť se mě snažíš zabít!Sama jsi mrcha!“vztekla se a zamávala ji hůlkou před obličejem “Raději buď hodná nebo ti udělám to co jsi chtěla udělat mě!“dopnula si. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Pokud chce náš zaměstnanec změnit místo svého nynějšího pobytu,tak stačí aby se nás navštívil,vyplnil si žádost a do měsíce by měl dostat jiné umístění.“pronesl ženský hlas s telefonu. Ale jak to mám udělat,když se od tut nemůžu hnout!“docházela Robovy trpělivost,protože tohle jste už řešili potřetí. “To už je vaše starost.“zazněla aspoň konečně jiná odpověď i když byla asi méně příjemná. “Tohle nemá cenu…“vzdychl Rob. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Dost," přeruším obě Fiony důrazně, pak se podívám na dvojnici a fouknu jí kouř z doutníku do obličeje. "Tak začni zpívat. Proč jsi tady, co chceš od Fiony? Vyptávám se jí zatím neutrálně, zuby ukážu až později, pokud to nezabere. |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro Rozcilim se, opravdu se rozcilim a polozim telefon. Zacnu mluvit opravdu hodne hlasite: "Pokud to neudelate vy, udelam to sam." Na podlaze se vytvori tmavefialovy kruh jenz zacina cim dal tim vice pulzovat. "Ted zacnu byt zly, neboj tebe akorat dostaneme pryc. Nahoda je mocna." Zacnu se soustredit na ukon, pokousim se zvysit sanci nato te tady poltergaist bude poslan jinam a dale jeste nato aby byl uplne propusten a byl volny. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Vděčně se usměju a kývnu hlavou, že když bude tak laskava, čajem nepohrdnu. "Čaje najdete v té skříňce úplně napravo." Odkážu jí do patřičných prostor, kde je ve skřínce jen černý čaj, takže volba ji zřejmě nebude trvat moc dlouho. Pak znovu otočím hlavu k Zoe. Ty jsi mi ale malá nenasyta... "Děkuju vám, slečno Triss." Prohlásím, jakmile donese oba šálky čaje. A prokleju se za to, že nejsem schopen navázat s ní nějaký delší rozhovor. Nakonec to dopadne tak, že se uchýlím k tomu odpornému britském zvyku mluvit o počasí, kterého jsem se zřejmě nezbavil ani tady na Noční straně. Nakonec přeje jen seberu odvahu a promluvím. "Smím se vás na něco zeptat, slečno Triss? Jak dlouho jste tady na Noční straně?" Zeptám se, přestože znám její tajnůstkářství a domýšlím se, že se tady narodila. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Slečna Triss upila čaje a spokojeně si mlaskla o patro “Jak dlouho?Odjakživa Doktore.Narodila jsem se zde a vytáhla nikdy paty.“odpověděla. “A ani bych nechtěla.Mě se tu líbí.Podle toho co jsem slyšela…jen svět mimo Noční stranu velice jednotvárný.“ znovu upila. “A když už jsme u toho.Proč jste vy přišel na Noční stranu?“ Zoe dopila celou lahvičku a nechala tě abys ji dal pryč “Nechte ji odkrknout.Mohlo by ji zaskočit.“připomněla ti. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona50 zakašlala a obdařila tě vzteklým pohledem “Proč asi?!Je to zrádkyně!Zkazila mi celý život!Kvůli ní je ze mě žebračka!Zahodila svou budoucnost kvůli ničemu!Ale já ji změním!Změním ji podle sebe a tohle se pak ze mě nestane!“zakroutila se. “Co jsem,jako udělala?“bránila se Fiona. “Copak to vím?Tohle je tvoje realita!Jediné co vím je,že pokud tě nezměním dopadnu tak jak mě vidíš!“zavrčela “A já tě změním….“ |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Když mi dojde o co se snaží začnu se usmívat a nechám jí chvilku ať si nadává, pak jí ale přeruším a zeptám se na Hraběte Videa. "A tohle ti poradil Video? On ti dal tu hůlku a řekl ti že máš najít Fionu a změnit tak svou realitu?" |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Už jenom při průchodu tou příšernou ulicí jsem měl husí kůži. Celé to bylo odpororné a špinavé a mě to děsilo. Sáhnout na kliku mě stálo hodně velké úsilí se překonat a interiér toho "hotelu" přesně odpovídal představě, kterou jsem si stačil vytvořit za těch několik minut. Ovšem první opravdu silný zážitek vyvolaly až prodejné elfky, které se objevily ani nevím odkud. Skoro jsem vyskočil z kůže, když se na mě podívaly takovým tím profesionálním způsobem. Nebyly zase tolik ošklivé, spíš ztrhané dlouholetou dřinou a zdegenrované způsobem "života". Skoro mi jich bylo líto, ale za okamžik zase zmizely. Ikdyž jsem občas trpěl nedostatkem tělesné lásky, nikdy jsem nevyužil služeb slečen tohoto typu. Asi jsem se na to moc styděl. Recepční se projevil jako strašně vstřícný a milý člověk. Odmítl nám cokoli říci dřív, než jsme se na něco vůbec zeptali. Šílenec si vybral opravdu dokonalý podnik jako místo úkrytu. Lepší už to být nemohlo. Mrtvého chlapce se nelekl ani nic podobného a evidentně byl strašně pyšný na mříž, která ho od nás dělila. Zaváhal jsem, protože vyhrožovat by nemělo cenu a zkoušet ho podplatit taky ne. Podíval jsem se na Alii a Mrtvého chlapce, jestli už nemají nějaký plán, jak z něho dostat, ve kterém z pokojů Šílenec je. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Překvapeně se na tebe podívala “Jolana?Proč jste to neřekl dříve?To jste tu špatně.Musíte jít do červených dveří na konci chodby.Nemůžete to minout,protože na konci chodby jsou jen jedny červené dveře.“podala ti formulář zpět. “Je mi líto,že jste tu zbytečně čekal.Příště se,ale zkuste nestydět a ozvat se s něčím podobným hned.“usmála se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi si hledala místo na nástupišti prošla jsi kolem Vikáře v ošuntělém zeleném plášti s bílým kolárkem a šedou páskou přes oči.Postával i svého krámku,otevřeného kufru plného zboží,který ležel na dlažbě u jeho nohou.Kostelní lavice pro tebe to byla známá tvář,protože už první den co jsi se tu objevila po tobě z nějakého důvodu vyjel,tak,že jsi se vyděsila a utekla.Málem jsi se sem kvůli němu už nevrátila,ale tvoje zvědavost byla silnější než strach ze slepého vikáře. Ale už jsi si na něj zvykla,hlavně proto,že u něj se přísloví „Pes který štěká nekouše“ přesné. “Muří nohy!“ vykřikoval ochraptělým,řezavým hlasem “Svěcená voda!Zaříkadla!Dřevěné kůly a stříbrné kulky!Nevíte,kdy je budete potřebovat!Nechoďte mi sem brečet,až se domů vrátíte s cizí depkou!“ Když jsi se k němu přiblížila,náhle zmlkl.Podezíravě zavětřil,pak slepě naklonil hlavu na stranu.Jeho prsty se rozběhly po růženci z lidských kůstek.Pak ti náhle skočil do cesty a vyčítavě proti tobě napřáhl ukazováček “Kamilo Zmařilová!“tvoje jméno prakticky vyplivl “Plode prokletého lůna!Zplozenče démona a odpornosti!Zhoubo všech vyvolených!Vari!Vari!“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mrtvý chlapec se chopil slova “Jsme tady,abychom ti prokázali laskavost.“odpověděl vesele a dával si pozor,aby ho ani nenapadlo,že jeho proslov udělal nějaký dojem. “Přišli jsme pro Šílence.“ “Díky bohu.“zvolal recepční a jeho postoj se v mžiku oka dokonale změnil.Předklonil se a v očích měl prosebný,skoro úpěnlivý výraz “Prosím dostaňte ho odsud.Nevíš,jaký to je,mít ho na krku.Jek a křik a krvavej déšť.Pokoje mění samy od sbe polohu a dveře najednou nikam nevedou.Děsí nám kunšafty.Děsí dokonce i děvčata a věř mi,že bych si nikdy nepomyslel,že to někdo dokáže.Moje nervy už nikdy nebudou,co bejvaly.Kazí našemu hotelu pověst.“ “Myslel bych,že to je v těchhle končinách spíš výhoda.“opáčil Mrtvý chlapec. “Prostě si ho odsud odveďte.Prosím.“ “Budeme vám za to tak vděčné.“dodala jedna elfa a vystrčila na tebe psa. Mrtvý chlapec odmítl její nabídku se vší zdvořilostí,kterou vládl a recepční vám dal číslo pokoje v druhém patře. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zarazila se,ale nepřestala se mračit “Ano…on byl tak laskavý a pomohl nám.Ano.On nás sem přivedl,dál nám hůlky a pomáhá nám,abychom ji změnili.“odpověděla. “Ale proč?Proč to udělal?Vždyť já nejsem nijak důležitá.Proč se mě takhle snaží zbavit?“zeptala se Fiona. “Co já vím,tak si ho někdo najal,ale to je všechno.“odsekla Fiona50. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Jo, určitě to udělal kvůli tvým zeleným očím," ušklibnu se. "Nehledě na to, že zvládnout to co chcete je zhola nemožné. Opravdu si myslíš, že ty, takový amatér, dokážeš pomocí nějaké bláznivé hůlky změnit svůj osud? Kdepak. Za tím je něco jiného. Ve skutečnosti jsi jenom využívána, stejně jako ty zbylé dvě. " Vítězoslavně si založím ruce na hrudi. "Vy máte pouze Fionu najít a zlikvidovat a až by se tak stalo, budete buď poslány tam odkud jste přišli a nebo, což je pravděpodobnější, vás rovnou zlikvidují. Přemýšlej o tom," poradím jí a jdu do kuchyně napít se trochu vody. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “To říkáš jenom,abys ochránil tuhletu zrádkyni!“prskla nevěřícně i když se ji v očích objevilo podezření. Fiona nebyla hloupá ať už v jakékoliv podobě,problém byl v tom,že tuhle Fionu zaslepoval vztek. Fiona50 se převalila na bok a rozhlédla se “Sakra pusťte mě!Nemůžete mě tu držet věčně!“začala se opět dožadovat svobody. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Pozorně jsem sledoval Mrtvého chlapce. Musel jsem uznat, že recepční mě vážně překvapil. On se ho chce zbavit? Tak tahle možnost mě ani náhodou nenapadla....ale i ak je to fajn...teda až jak se nám to podaří... "Díky." řeknu recepčnímu a zamířím ke schodům. Jenom jsme zmizeli na schodech, tak jsem se ozval. "Tak to jsem nečekal...po tom jeho přivítání..."zavrtím hlavou. Najednou jsme už stáli před Šílencovými dveřmi. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Vratím se z kuchyně a nad argumenty dvojnice jenom pokrčim rameny. "Co z tebou uděláme zavísí na tom, jak se budeš chovat a jak budeš odpovídat na naše otázky," varuju zajatkyni, "ale aby jsi viděla, že s tebou chci jednat na rovinu, tak se ti pokusim ukázat co se stane, kdyby se váš záměr podařil a vy jste zničili Fionu." Natáhnu se pro svůj koš na oheň a začnu v něm připravovat dřevo na věštění. Když je všechno jak má postavím koš před dvojnici Fiony, zapalím oheň a poprosím Fionu, aby zhasla. Z kapsy vytáhnu nůž a lehce dvojnici bodnu do prstu a kapičku krve vhodím do plamenů. "Dívej se," přikážu a soustředím se, aby se v plamench objevil obraz z možné budoucnosti. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Všichni jste sledovali vizi,obraz jedné možné budoucnosti. Ukazovalo prázdný byt,ale podle výrazu obou Fion jsi věděl,že ho znají.obraz se pak přesunul na fotku,obě Fiony zalapali po dechu. Na fotce byli dvě děti,které si byli hodně podobné,ale byli to holka a kluk,oba měli hnědé,světlé vlasy a pronikavé modré oči a děti objímali jejich rodiče. “To jsou přece rodiče…a bratr a sestra….“řekla Fiona. A Fiona50 dodala “Ale kde jsem já?Měla bych tam být…vždyť jsem ji mívala v práci na stole.“pípla. Obraz se změnil,teď ukazoval na její sourozence,kteří byli v sirotčinci a pak u pěstounů,kteří se o ně neuměli starat a navíc žili v karavanu. Fioně50 vyhrkly do očí slzy,ať už byla jakákoliv své sourozence milovala stejně,jako tvá Fiona. Bylo to jasné.Kdyby zničila svou mladší verzi ona by nikdy pak neexistovala,ona byla z budoucnosti tedy když zničí svou minulost…jasné,jako facka. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Ukončím vizi a nechám oheň dohořet. Koš pak postavím stranou, aby se náhodou nepřevrhl a dojdu rosvítit. Stále mlčky se vrátím k dvojnici a rozvážu jí ruce. Nepředpokládám, že se teď o něco proti nám pokusí. "Fiono, můžeš prosím sklenici vody?" požádám jí a posadím se na pohovku. "Teď už chápeš o co jde?" Zeptám se chlácholivě. "Byla jsi využita, stejně jako my, stejně jako tvé další dvojnice..." snažím se jí uchlácholit. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Svět mimo Noční stranu je v porovnání s ní velice klidný..." Podotknu. Kývnu hlavou, že to je mi naprosto jasné. Najdu někde ručník, aby při následující proceduře se Zoe nedošla moje košile k úhoně, a potom podržím miminko tak, ať si může odříhnout. "Těsně před mou promocí se univerzita rozhodla, že není žádoucí, abych dostudoval a dostal lékařskou licenci..." Odpovím slečně Triss a mírně pokrčím rameny. "Je to sice jen kus papíru, ale nemohl jsem v normálním Londýně provozovat praxi. Tady ten certifikát není rozhodující." Dopovím a pousměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Tak to je přece jasné příteli.Každý kdo má co dočinění se Šílencem se ho snaží zbavit.“odpověděl vesele. Výtah samozřejmě nefungoval,takže nezbylo než tam vyjít po schodech.Holé kamenné stupně a žádné zábradlí,stěny natřené fabrickou šedí.Šílencův pokoj jste vycítili dávno před tím,než jste se k němu přiblížili.Byl jako divoké zvíře číhající v temném koutě.Pocit sílil,jak jste se opatrně blížili k druhému patru.Šílencův pokoj byl před tebou jako návštěva u zubaře,jako doktor,který se vám chystá sdělit špatnou zprávu.Vzduch byl mrazivě studený a tvůj dech se srážel v obláčcích páry.Cítil jsi,jak ti srdce divoce bije v hrudi.Pomalu jste kráčeli opuštěnou chodbou a při tom se lehce nakláněli dopředu,jako kdybys ses prodíral proti neviditelnému tlaku.Instinkt na tebe hlasitě ječel,aby ses okamžitě otočil a vypadl odsud,dokud je čas. Zastavili jste se před dveřmi.Číslo na nich odpovídalo tomu,které vám dal recepční,ale poznal bys to i bez toho.Ten pokoj byl cítit jako bolest,která vás probudí uprostřed noci a způsobuje,že se vám v hlavě vynořují ošklivá slova jako nádor nebo jed. Byl cítit jako smrt někoho,koho jste milovali,nebo jako hlas milenky,když vám oznamuje,že vás opouští,protože má někoho jiného.Byl cítit jako hrůza a neštěstí a pomalý rozklad všeho,co jste kdy považovali za dané.Až na to,že to nebyl ten pokoj.Byl to Šílenec. Nejspíš už ani sám neví,jak se původně jmenoval.Jméno znamená identitu a minulostmi takových věcí se Šílenec už dávno vzdal.Nyní to byl smutný,nebezpečný,zmatený gentleman,který se s realitou stýkal jen letmo.S číkoliv realitou.Co vlastně způsobilo,že se úplně a nenávratně zbláznil,ví na Noční straně skoro každý,patří to k místnímu folkloru.V šedesátých letech byl šílenec drogový čaroděj,guru přes Timothy Learyho a jeden z vedoucích odborníků NASA.Génius s hezkou řádkou patentů na kontě a neukojitelným hladem po poznání.Na konci šedesátých let se přestěhoval z vnějšího prostoru do vnitřního,do mysticismu a matematických teoriíl.Mnoho let studoval a experimentoval,zkoumal ty nejesoteričtější oblasti tajemna ve snaze odhalit způsob,jak vidět realitu takovou,jaká ve skutečnosti je,a ne jak ji vnímáme svými omezenými lidskými smysly a myslemi.Nakonec se mu to nějak podařilo nahlédnout za roušku bezpečného kolektivního klamu,v němž žijeme,a spatřil to,co leží pod nebo za světem,který známe.Ať už v tom Konečném okamžiku prozření uviděl cokoliv,jeho příčetnost při tom vzala definitivně za své.Nejspíš proto,že fundamentální realita byla o tolik horší –nebo naopak lepší – než to,co za ni obvykle považujeme. Nevýslovná hrůza nebo nádherná,obojí je nejspíš stejně nesnesitelné.Dnes žije Šílenec ve světě iluzí a je docela spokojený.Rozdíl mezi námi a ním spočívá v tom,že si občas může vybrat,jaké iluze to budou.Ovšem jindy si zase iluze vybírají jeho.Pohybovat se v Šílencově blízkosti může být extrémně nebezpečné.Nevěří,že to co vidí,je skutečné ,takže to pro něj skutečné není.V jeho okolí se svět podrobuje jeho přáním a vrtochům,jeho obavám a pochybám,realita se mění,aby se přizpůsobila jeho těkajícím myšlenkám.Což může být prospěšné,ale taky matoucí nebo děsivé,protože on nemusí nutně věřit ani ve vás.Může změnit vaší osobnost nebo minulost,aniž si toho vůbec všimnete.A lidé,kteří ho obtěžují,nebo dokonce vyhrožují,jsou s neúprosnou pravidelností proměňováni v různé věci.Většinou velice nepříjemné.Proto ho lidé obvykle nechávají jít,kam chce,a dělat,co si zamane.Je to tak bezpečnější.Trochu pomáhá,že šílenec toho mnoho nechce.A ti,kdo se ho snaží využít,obvykle končí moc špatně. Takže jste stál před dveřmi,funěl jsi,potil se,svíral ruce v pěst a sbíral odvahu zaklepat.Chtít s ním mluvit bylo zatraceně riskantní a ty jsi to dobře věděl.Takový strach jsi neměl od chvíle,kdy Julie jen tak tak nesrazilo auto a nezachránil ji náhodný kolemjdoucí.Tehdy se ti málem zastavilo srdce,když jsi viděl ten obrovský automobil,jak se žene na tvou pětiletou sestřičku. Všechno co jsi měl k dispozici proti Šílenci,byl tvůj důvtip a pohotovost…a Mrtvý chlapec.Ani ty sám bys si na sebe nevsadil.Ale Šílenec si s sebou alespoň přinesl vlastní varovný signál.Z důvodu,který patrně neznal ani od sám,sem přišel i se svým osobním hudebním motivem: s melodií ozývající se odnikud,v jejímž rytmu se odrážely jeho nálady a úmysly.Když jste si dávali pozor na změny stylu,mohli jste se ledacos dozvědět. Stál jsi před dveřmi,jednu ruku zdviženou k zaklepání.Bylo to jako stát přede dveřmi pece nebo možná karantény.Vstupte na vlastní riziko.Zhluboka jsi se nadechl,zaklepal jsi a hlasitě,ale velice zdvořile jsi oznámil své jméno,potom jsi otevřel dveře.Odněkud jste slyšely Nilssonovo ‚Everybody’s Talking at Me‘. Místnost byla mnohem větší,než by měla být,avšak její tvary byly podivně nejisté.Místo odporné špinavé díry,kterou jsi očekával,to byl spíš byt s obrovskou postelí,starožitným nábytkem a nejrůznějšímu luxusními doplňky.A všechno se to koupalo vee zvláštní tetelivé záři.Na čem tvé oko spočinulo,bylo v detailu jakoby rozmazané a stěží postřehnutelným způsobem nesprávné. Úhly mezi podlahou a stěnami neseděly.Strop jako by ustupoval ve znepokojivém směru a nikde jsi neviděl zdroj,ze kterého vycházelo to bodavé ostré světlo.Předměty jako by se samy od sebe měnily,když jsi se zrovna nedíval.Podlaha,kterou jsi cítil pod nohama se jevila pevná,a přesto jsi měl pocit,že stojíš nad propastí.Všechny zvuky v místnosti zněly z velké dálky a tlumeně jako pod vodou.Stál jsi tam bez hnutí a soustředil se na to,proč jsi sem přišel,protože jsi cítil,že když byť jen na okamžik přestaneš myslet,na to,kdo jsi a co jsi,změníš se a odpluješ pryč. To byl důvod,proč se lidé vyhýbají Šílencově přítomnosti. Ležel na přikrývce ve své obrovské posteli a vypadal velice malý a ztracený.Byl to podsaditý,hranatý chlápek s hustým šedým vousem.Najednou se posadil a podíval se na tebe,ale nedokázal správně zaostřit a v jeho pohledu bylo něco divokého a zoufalého.Budil dojem smutného,uštvaného tvora,psa,který byl potrestán,aniž ví za co.Na sobě měl,co vždycky:černé tričko a špinavé džíny.Nosil je pořád,protože takovými malichernostmi,jako je oblečení,už se dávno nezabýval.Nebo praní,soudě podle pachu. Stěny pokoje byly pokryty hustými řádky matematických rovnic.Objevovaly se všude,kde se usadil,aniž by si jich Šílenec vůbec všiml nebo se o ně staral,a zmizely krátce po tom,co odešel.Přestože se o to mnozí pokoušeli,nikdo v nich nikdy nedokázal najít nějaký smyl.Což bylo patrně dobře.Šílenec se díval na něco za tvými zády.Neotočil jsi se,aby jsi zjistil,co to je.Ať už viděl cokoliv,věděl jsi,že ty to rozhodně vidět netoužíš. Po chvíli jeho pohled sklouzl stranou a ty sis hlasitě oddychl a nebyl jsi sám.Místnost kolem vás se neustále měnila v souladu s jeho náladou a zároveň se přizpůsobovaly vaší přítomnosti.V koutek houstly stíny.Hluboké,temné stíny,v nichž se něco pohybovalo.Věci nepříjemně podobné obludám,které tě strašily ve zlých snech,když jsi byl ještě dítě. Překvapeně jsi sebou trhl,když se ozval hlas Mrtvého chlapce “Ahoj šílenče.“řekl klidným,neutrálním hlasem “Jsem Mrtvý chlapec,vzpomínáš si?Párkrát jsme se podkali u Podivínů a v kubu Turniket.Mame společného kamaráda,Břitváka Eddieho.Vzpomínáš?“ “Ne.“odpověděl Šílenec smutně hlubokým,neznělým hlasem “Ale já si jen zřídka na něco vzpomínám.Je o tak jistější.Ale tebe jsem poznal.Znám tě,Carlo.Ano.Jsi velice nebezpečný.Špatná krev.Myslím,že kdybych si na tebe vzpomněl úplně…bál bych se.“cítil jsi,jak tví dva společníci na tebe upřeli zíravé pohledy. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona ochotně vstala a došla pro sklenici vody,kterou ti mlčky podala.Fiona50 se podívala na sklenici a přejela si jazykem přes rozpraskané rty,pak,ale pohled přesunula zase tobě do tváře. Usoudil jsi,že kdyby se vykoupala a měla čisté oblečení,které by ji sedělo a nebylo příliš velké,byla by stále hezká i po padesátce.Jediné čím se vlastně lišila od tvé Fiony byli vrásky kolem očí a úst,které mohli být stejně tak od smíchu,jako od bolesti a šedivých vlasů,které ji začali proplétat hnědé tmavé vlasy. “Proč,to,ale udělal?Vždyť jsme mu nikdy nic neudělali…proč nás chce zničit?“zeptala se ochraptěle,jak měla hrdlo stáhnuté potlačovaným pláčem. “To je dobrá otázka…navíc…unesli Alis a Tala.“řekla Fiona tiše. Fiona50 k ní polekaně otočila hlavu “To snad ne….jak se jim dostali do rukou?“zalapala po dechu strachem a rozhořčením. “To netuším…asi…za nimi někoho poslali zatímco jsem tu s Baynem utíkala před vámi.“řekla zase vyčítavě Fiona. A Fiona50 se opravdu zatvářila provinile. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zoe si spokojeně odkrkla aniž by cokoliv vyblinkala a jen co jsi si ji zase položil do náruče začínala podřimovat a pěstičky si tiskla k růžovým tvářím. Slečna Triss se lehce zasmála “Ah ano…tady potřebujete jedině peníze.Díky nim můžete prakticky cokoliv.“napila se čaje,který už nebyl horký a mohla se pořádně napít. “Předpokládám,že jste nedodělal promoce kvůli něčemu co nebylo moc humánní,že?“mile se na tebe usmívala,že tě z toho hřálo u srdce. “A jak jste se na Noční stranu dostal?Náhoda?Nebo snad nějaký přítel co vás sem přivedl?Dobře víte,že když neznáte cestu nedostanete se sem.A pokud ano je to jen dílo nešťastné náhody.“ohřívala si dlaň o teplý šálek. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Nebojte dostanu je ven a zjistím o co tu jde," podám starší Fioně vodu, aby se mohla napít. "Teď bych, ale potřeboval vědět, jak jste se sem dostaly a kde se ukrýváte. Potom se pokusíme vymyslet jak zachránit vaše sourozence a co s tebou." Očima přeběhnu z Fiony na její dvojnici a zase zpátky. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Býval bych se pro ten její úsměv i zapomněl, přestože téma, které rozvádí není moje nejoblíbenější. I když tady na Noční straně se nějaké nehumánní úlety nějak zvlášť neberou. "Provedl jsem nelegálně pitvu... A nikdo mi nevěřil, že se souhlasem majitelky těla. Univerzita to ututlala, ale já vyletěl. Nechtěli uznat, že to bylo naprosto nutné pro dokončení výzkumu." Odpovím a mírně pokrčím rameny. "Na Noční straně jsem se ocitl víceméně onou nešťastnou náhodou..." Odpovím i na její druhou otázku, možná trochu neurčitě, protože si sám nejsem ani po letech jistý, jak jsem se tady vlastně vzal. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Nakonec se ušklíbnu Taky zdravím řeknu ironicky a zůstanu stát na místě. Srdce mi doteď buší jako o závod a mám i nepříjemný pocit po celém těle, ale v nejhorším případě kolem něj nějak proklouznu. A když neproklouznu, tak.. to bude asi zlé. Trochu nervózně se rozhlédnu kolem sebe. Potřebujete něco? optám se jakoby nic. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Celou dobu mi vnitřnosti svíral příšerný strach. Ani jsem nevěděl z čeho, ale bál jsem se o svoji existenci, o svoji duši, o to, čím jsem. Jakoby ji ten muž, zvaný Šílenec, měl poslat do samotných pekel, jakoby mě měl připravit o samotnou podstatu. A potom promluvil Mrtvý chlapec, jenže Šílenec plynule přešel ke mě. Mrtvého chlapce nepoznal ale mě ano. Už jenom to mě dostalo. On mě zná?? Cože?? Ale to, co přišlo potom, mi naprosto vyrazilo dech. Špatná krev??? Jak tohle myslí??? Zarazil jsem se, vykulil oči a opravdu nedýchal. Zůstal jsem stát, s pootevřenou pusou a vykulenýma očima. Napadlo mě, že neslušně civím a tak jsem to napravil. Polkl jsem a zapíchl pohled do podlahy. Skoro jsem se cítil provinile, ikdyž vlastně nebylo kvůli čemu. Styděl jsem se kvůli tomu, co řekl. Špatná krev, velmi nebezpečný, strach. Styděl jsem se za sebe. Tváře mi zrůžověly. Kdyby si na mě vzpoměl úplně, tak by se bál? Mě? To je absurdní...já jsem naprosto neškodný obchodník...a navíc...Šílenec se nebojí ničeho a nikoho, protože se všichni bojí jeho a já nejsem vyjímka...jak mě může znát a ta špatná krev...bát se mě? já...já tomu nerozumím...on se přece nebojí ničeho...proč já? Zamrkám, protože mi za tu chvilku "přemýšlení" oschla rohovka a začalo to pálit. Maličko zavrtím hlavou, jakobych se snažil vytřást všechny ty podivné myšlenky z hlavy pryč. Celou dobu, co jsem se zabýval svými "myšlenkami", jsem koukal do země. Podívám se na Šílence. "Promiňte, ale...já...nerozuměl jsem Vám. Mohl byste mi, prosím, říct, jak jste to myslel? Nikdy jsme se osobně nesetkali, tak jak mě můžete znát..." řeknu velmi zdvořile. Mimo tu špatnou krev a strach...ale to radši nechám až na později...nebo nenechám... "A ta špatná krev...nevím proč...nedokážu si to s ničím spojit...víte více než já...." dodám zdvořile. Když se nezeptám teď, nikdy se nedozvím, jak to myslel... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Šílenec ti,ale už zase nevěnoval pozornost a díval se na něco co viděl jen on sám. “Sám sebe se bojím víc,než ses mě kdy bál ty.“řekl a zavrtěl se. Seskočil z postele a pohyboval s při tom podivně trhavým způsobem.Když stál byl skoro stejně vysoký,jako ty,ale zdál se být mnohem těžší,jako kdyby v reálném světě vážil víc.Stíny v koutech se ihned stáhly. “Co chcete?“zeptal se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona ji pomohla ji napít,přece jen byla stále svázaná. “Objevili jsme se v Jámě.U majitelů Pana Krve a Pana Kosti a tam byl také Hrabě Video.Řekl nám,že pokud chceme mít jiný život tak ji musíme zničit.Já jsem se tam objevila,jako poslední.Nebylo to příjemné,bylo to,jako bolest,která vás probudí uprostřed noci a způsobuje,že se vám v hlavě vynořují ošklivá slova jako nádor nebo jed. Zachvěla se “To je všechno.“odpověděla “Dali nám hůlku,řekli jak s ní zacházet a bylo to.“ |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Ano to by odpovídalo, tam také drži vaše sourozence," nakloním se k Fioně a úplně jí sundám pouta, aby si mohla otřít oči a trochu se upravit. Přecijenom je to žena. "A od té doby se potloukáte po ulicích? Nebo chodíte zpátky a do Jámy?" Vyzvídám. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Tak on mi neodpoví...musím na to přijít sám... "Podle našich informací máte Mluvící pistoli...chceme ji...pokud chcete něco náhradou, snad by se to dalo zařídit..." řeknu s vážným obličejem. Jakoby ze mě zmatek opadl...spíš se jenom skryl více dovnitř. Musíme ji dostat...prostě musíme... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “To muselo být nepříjemné.Ale teď se vám daří a dokonce máte už i rodinu.“usmála se a dopila čaj. Pohlédla zase na hodiny “Děkuji za čaj,ale už budu muset jít.Práce nepočká.“usmála se a vstala. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona50 vstala a uhladila si vlasy a pak si začala třít zápěstí “Ano.Vracíme se tam.Vždy když jste se nám ztratili.Oni vás našli a poslali za vámi.“odpověděla. “Co tedy budeme teď dělat?“zeptala se Fiona |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Půjdeme si s někým pohovořit," plácnu se do stehen a postavím se, "ale nejdřív půjdu dokončit holení." Udělám pár kroků ke koupelně, pak se zarazím, vrátím se a vezmu hůlku. "Tohle si vezmu sebou, škod už tu je i tak dost," a konečně zamířím do koupelny, abych si oholil i druhou půlku obličeje. Dveře pro jistotu nechám otevřené. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro S trochou lítosti se taky otočím směrem k hodinám a a pak rovněž vstanu. Kývnu hlavou, úsloví práce nepočká znám víc než dobře, a přestože by mě zajímalo čím se živí, nezeptám se. "Doprovodím Vás..." Prohlásím a ještě se Zoe v náručí se vydám se slečnou Triss nahoru ke dveřím. "Slečno Triss," zarazím se, jakmile položí ruku na kliku. Možná nervózně přešlápnu než se ji podívám do očí. "Mohl bych vás ještě někdy pozvat na čaj? Tak aby jste si ho nemusela chystat sama?" Zeptám se po chvilce nejistě a v duchu se připravuju na to, že odmítne. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Ve vedlejší místnosti bylo ticho.Zřejmě starší Fiona a tvá Fiona neměli moc náladu si povídat. Za chvíli se ve dveřích objevila Fiona,vešla a zavřela za sebou “To s ní chceš vyrazit do Jámy?Co když to jen hraje a zradí nás?A to si myslíš,že si nás tam snad nevšimnou?“mluvila tiše. “Jaký máš plán?“ptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Vypnu strojek a pohlédnu na sebe do zrcadla, pořádně se zkrotroluji ze všech stran a se spokojeným úsměvem začnu holící strojek uklízet. "My s ní, ale nejdeme do Jámy. Aspoň ne hned a později se uvidí," otočím se k Fioně, "Nemáš mě snad za úplneho idiota?" |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Začervenala se “Jistě,že ne.“dotkla se tvého ramene “Tak kam chceš teda jít?“zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Opřu se o umyvadlo. "Do Night Times. Zdejšího bezkonkurenčního novinového plátku. Trochu se znám s jeho majitelem, Julianem Adventem, a doufám, že by nám mohl pomoci." Mrknu ke dveřím. "A take by jsme tam mohli uklidit tvoji dvojnici," zašeptám. "Ne že bych jí nevěřil, ale kdo ví co jí hrabě Video provedl a jestli jí třeba nevyuživá k našemu sledování, nebo jí jinak neovládá." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Přikývla a usmála se “Ty máš vždy nějaký plán.Jsem moc ráda,že mě ten hodný člověk poslal zrovna za tebou.Ale…může tady vůbec zůstat?Neměla by se vrátit do své doby?“zeptala se a pak se ohlédla na dveře “Myslíš,že takhle opravdu skončím?Jako bezdomovec?“zeptala se zamyšleně. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Zeptáme se jí, i když si moc nemyslim, že by se chtěla vrátit tam kam patří. Tady může zkusit začít znovu." Poznámku o hodném člověku raději přejdu. Na Noční straně nejsou hodní lidé, snad kromě Ježíše Krista a ten už se tu pro jistotu raději neukazuje. "Možná ano, možná ne. Tohle není jediná možná budoucnost a můžeš dopadnout úplně jinak. Třeba se z tebe stane bohatá a vlivná obchodnice s kupou skvělých dětiček a hodným manželem," pokrčím rameny. "Ber to tak, že Hrabě Video potřeboval tvá budoucí já, která jsou nespokojená se stavem věcí, aby je mohl oblbnout. Někoho kdo má vše po čem touží bude asi těžko přesvědčovat, aby sám sebe zlikvidoval a zničil si tak život." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona se usmála “Fajn.Chápu….no dobře.Jdu za tou…druhou Fionou.“řekla a vyšla ven z koupelny. Za chvíli se však vrátila “Je pryč!“stiskla provinile rty “Jediné co po ní zbylo….jsou dvě trochu ožehlé stopy na podlaze a smrad ve vzduchu.Myslíš,že se přenesla někam magií?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Vylezu z koupelny a jdu se podívat co se stalo. "Nebo byla přenesena," podotknu. "Budu muset zvýšit ochrany, nerad bych se to tu zopakovalo. Ale to udělám až se vrátíme." Jdu si do skříně pro čisté oblečení, dnes to bude kožená bunda, protože kabát už se nosit nedá. "Jsi připravena vyrazit?" Zeptám se Fiony. Kouzelnou hůlku si zastrčím za opasek, rozhodně jí tu nebudu nechávat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Nastalo rozpačité ticho přerušované jen vířením fialového kruhu co se objevil v podlaze. “A…..není to….nebezpečné.“ozvalo se a znělo to,jako kdyby se poltrgeist schoval do láhve. Realita,jakoby se najednou ztenčila a zkroutila,ten kdo na to není zvyklí by si začal nejspíš prohlížet zbytky své večeře.Ale ty jsi to dělal už mnohokrát a nijak tě to nevzrušilo. “Ježíši Kriste!“vyjekl duch tlumeně,jak se asi opravdu schovával v láhvi. A pak bylo zase vše v pořádku,realita se vrátila do normálu a ty jsi naprosto jistě věděl že poltrgeist je ten tam. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Noční strana Kostelní lavice se usmál tvým směrem a na okamžik při tom odložil oficiální hlas “Ani ne.Jen z tebe cítím ještě nezkaženou nevinnost.Neměla bys na Noční stranu chodit.Zkazí tě.Jako všechny.Nikdo doopravdy nevěří,že ho to potká dokud už není pozdě.Mě se to stát nemůže,holedbají se.Jenomže no Noční straně se to nejen stát může,ale i stane.Náhle a bez varování a obvykle s příšernými následky.Zachraňoval bych tucty životů,kdyby mě jen poslechly,zabedněnci.Takže – ti doporučuji mladá dámo,aby ses otočila a šla domů.Na noční straně pro tebe není zdrávo.“zamával ti před obličejem růžencem. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Hotel Clappe Šílencův motiv se změnil v táhlou jazzovou saxofonovou melodii. Zadíval se na strop a přemýšlel,pak jakoby se probudil “Cože?Mluvící pistole?“zeptal se “Co to je?“ Mrtvý chlapec vzdychl “To je Mluvící pistole.“ “Aha….ah jistě….tahle věc.Tu jsem schoval….aspoň myslím.“odpověděl a ze země u jeho nohou se udělal miniaturní oáza i s velbloudy a pyramidou. “A kam jsi ji schoval?“ “Nevzpomínám si.“ “To jsem mohl tušit.“a kopl do něčeho se se mu snažilo dostat do kalhot,otočil se k tobě “Budeme ho muset vzít sebou.“řekl ti tiše “Dokud si nevzpomene bude lepší ho mít u sebe než si ho najde někdo jiný a nebo by se také klidně mohl někam ztratit či přestat být příčetný.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Podívala se na tebe a zase se usmála “Jistě.Ráda.Teď ale už musím jít tak vám pak zavolám a domluvíme se na kdy.Dobře.“k tvému překvapení se naklonila a políbila tě na tvář.Což bylo poprvé a doufal jsi,že ne naposledy “Prozatím sbohem Doktore.“ a zapojila se do proudu lidí a za chvíli ti zmizela z očí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tvůj byt Jak Fiona říkala na zemi byli dvě lehce ožehlé stopy bot a ve vzduchu se vznášel nepříjemný pach připálených vlasů. Fiona se vylekala a rychle si oblékla kabát,nasadila baret a vzala kabelku “Můžeme…takže….teď jdeme za tím Juliánem Adventem ano?“zeptala se a jen co jste vyšli ven vzala tě za ruku “Něco mi to jméno připomíná….jen si to nemůžu vybavit.“svrásčila soustředěním obočí. Potřásla hlavou “A co uděláme s Kocourem?Nemůžeme ho přece nechat zkamenělého.“dělala si starosti. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Kruci...on neví, kam ji schoval...do hajzlu...má pravdu... stisknu čelisti k sobě, pak kývnu na Mrtvého chlapce. Nadechnu se. Fajn, půjde s námi... Otočím se k Šílenci. "Pane...budete muset jít námi, je to i kvůli Vaší bezpečnosti...nerad bych, aby Vám někdo ublížil.."řeknu zdvořile. Udělám krok k Šílenci a řeknu. "Prosím, pojďte s námi." Udržuji zdvořilý a slušný tón. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Ale můžeme, aspoň mu nebude smutno a nedostane hlad," pronesu cynicky, když sestupujeme po schodech. "Julián Advent je hrdina a dobrodruh ze starých dob. Nějakou podivnou schodou okolností se dostal sem na Noční stranu a začal psát do Night times a postupně se vypracoval až na šefredaktora a majitele. Teď je to pěkně zámožný člověk a také vlivný." Dole opatrně otevřu dveře na ulici a podívám se jestli tu na nás zase někdo nečíhá. Pokud ne vyjdme na chodník a zavolám taxík. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona zalapala šokovaně po dechu “Ale to přece nemůžeš jen tak nechat!To je…nelidské!Chudáček Kocourek!To teda ne!Musíme mu pomoci.“řekla rozhodně a dokonce přísně. Taxík se hned po mávnutí ruky zastavil o obrubník a oba jste nastoupili,kde se na tebe hned otočila “Uděláš s ním něco,že ano?“prosila tě “Vždyť je to tak miloučké zvířátko.“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Na shledanou..." Prohlásím možná trochu vedle z jejího způsobu loučení, a pak zavřu dveře. "Tedy, ona doopravdy souhlasila..." Uvědomím si zpětně a na tváři se mi na okamžik rozlije úsměv blažené zamilovanosti. Vrátím se dolů do bytu, posadím se do jednoho z křesel a mírně se Zoe pohoupu, aby usnula úplně. "Stejně by mě zajímalo, Maličká..." Pohladím Zoe zlehka po hlavičce, "co mělo to tvoje vrčení znamenat? Jenže ty mi to stejně neřekneš... Doopravdy bych byl nerad, kdyby některé z tvých mozkových center bylo změněno mutací. A navíc, jak jsi ji vůbec mohla odlišit? Zřejmě jsem měl studovat i pediatrii..." Zamýšlím se tiše a koutkem oka sleduju hodiny. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “To dává smysl.“ odpověděl Šílenec a přikývl. “Tak dobře.Půjdu s vámi.Myslím,že se tu už celé měsíce povaluji a přemýšlím o všem možném,takže už se skoro určitě musím nudit.Ano,půjdu s vámi.Vždycky se mi hodí něco co mě trochu rozptýlí.Což zaměstná mou mysl,takže se neubírá… nešťastným směrem.“ Šílenec zamířil ke dveřím a ostatní i ty jste ho následovali,přičemž jsi si dával dobrý pozor,aby ses neohlédl.Těsně předtím,než jsi vyšel na chodbu jsi se podíval před rameno zpátky do místnosti,jen na kratičký okamžik.Vyl to malý,ošuntělý pokoj,tmavý a špinavý,pokrytý prachem a pavučinami.Zjevně ho už celé roky nikdo nepoužil.Něco leželo na posteli.Když se to začalo zvedat,rychle jsi za sebou dveře přirazil a odstoupil od nich.Šílenec se na tebe zamyšleně podíval a ty jsi si to bez sebemenšího zaváhání zamířil ke schodům a na chodbu dole.Lidé,kteří tam postávali,vás uviděli a spěchem se vám klidili z cesty. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Před hotelem se rozloučím s Alií a Mrtvým chlapcem. Mrknu na Alii, ať mi potom třeba zavolá a Šílence vezmu k sobě domů. Doma Odvolám ochranná kouzla a otevřu dveře. "Julie?? Už jsem doma!" zavolám do bytu. Ani nepočkám, jestli se mi někdo ozve a vejdu dovnitř. Sundám si kabát a pověsím ho na věšák. "Pojďte prosím dál." řeknu Šílenci. Když se mi Julie ozve, tak jí řeknu. "Budeme tu teď mít nějakou dobu hosta..." usměju se. Úsměv nebyl tak úplně na místě, ale nemůžu jí přece představit Šílence se zničeným výrazem...třeba to všichni přežijeme ve zdraví... napadne mě ještě. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "K Night times," nařídím taxikáři jen co se usadíme. "Ja nevim, mě se takhle docela líbí. Je to docela vkusná soška," škádlím Fionu a pozoruji jak se v jejich očích mění zděšení ve vztek, ale než se stačí nějak ozvat dokončím. "Samozřejmě že s tim něco udělám, jenom teď máme důležitější věci na práci, nemyslíš?" Usměji se na ní a chytnu jí ruku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zoe už skoro úplně spala,když jsi zaslechl tiché pšouknutí,které jsi jistě nevyvolal ty a přes dupačky jsi cítil,jak její plena začala hřát.Což znamenalo jen to jedno. Navíc to Zoe vyrušilo ze spokojeného usínání,začala se vrtět,zase ji hlavička zčervenala a koutky úst svěsila směrem dolů. Mohl jsi tušit,že tvoje spokojenost nevydrží moc dlouho. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jakmile jsi ji ujistil,že Kocoura nenecháš zkamenělého hned se uklidnila,usmála se “Promiň.Já zatím nepoznám kdy to myslíš vážně a kdy si děláš legraci.“a něžně ti stiskla ruku. “Máš pravdu.Kocour ještě chvíli počká.“ přitulila se k tobě. Night Times Dojít do Viktoriánského domu,velké a útulně zchátralé budovy,které byla sídlem Night Times,vám to trvalo jen chvíli.Je to mohutná a prostorná,protože taková být musela.Uvnitř jejich tlustých kamenných zdí a pod dohledem jejího pozoruhodného majitele a vydavatele Juliena Adventa,samotného legendárního viktoriánského dobrodruha,byli denně popsány,zredigovány,potištěny,vydány a distribuovány tuny papíru.Advent musel to všechno shromáždit pod jedinou střechou,protože to byl jediný způsob,jak se dalo zajistit bezpečí novin a jejich nezávislosti.U vchodu na střeše sedávají hlídači,chrliči,kteří byli vždycky první,kdo vám dal najevo,jestli jste nebo nejste u novin vítaní.Někteří z nich uměly přímo mistrovsky mířit,přičemž v ohledu tělesných funkcí neměly naprosto žádné zábrany. Zastavili jste se před hlavním vchodem,aby sis mohl prohlédnout chrliče,kteří se na tebe šklebili ze střechy.Jeden z nich se pomalu škrábal za uchem,ale nezdálo se,že by o vás jevili zájem. Považoval jsi to za dobré znamení. Velice opatrně jste prošli hlavním vchodem,připravený dát se při sebemenší známce,že něco není v pořádku,okamžite na útěk.Obvykle jsi byl v kancelářích Night Times vítaný,ale vyplácelo se dávat si raději pozor.Viktoriánský dům měl skutečně dobrou magickou ostrahu,tak úskočnou a nebezpečnou že bylo zhola nemožné se do něj dostat nepovšimnut a většinou i živí. Během dvou set let ji navrstvili na budovu tolik,že připomínala velkou zlověstnou cibuli.Podprahové odpuzující kouzlo zajišťovalo,že se většina lidí nedokázala k sídlu novin amo přiblížit,pokud k tomu neměli písemné zmocnění nebo tam neměli nějaké legitimní jednání. Jednoho idiota,který se pokusil propašovat do budovy bombu,magické obrany něco proměnily.Nikdo si nebyl úplně jistý v co,protože stačilo,abyste na něj pohlédli jen jedním očkem a okamžitě jste vyzvraceli všechno,co jste všechno,co jste kdy jedli nejen v tomto,ale i ve svých minulých životech.slyšel jsi,že to teď pracuje ve stokách pod městem,a z krys se díky tomu pomalu stává vymírající druh. Otevřel jsi dveře,chvíli jsi napjatě vyčkával,a když se nic příšerného nestalo,oddechl jsi si úlevou. A vešli jste. Byla to pěkně rozlehlá hala,aby umožňovala vést palbu z maxima možných úhlů,a recepční seděla uvnitř kukaně s neprůstřelného skla,obklopena pentagramem ze slabě zářících modrých linií.Mnozí tvrdili –a skoro všichni věřili – že by v ní recepční bez úhony přežila,i kdyby budovala dostala přímá zásah jadernou pumou. Když vás ta dobrá žena uviděla přicházet,odložila pletení,prohlédla si tě přes horní okraj svých babičkovských brejliček a usmála se.Většina lidí ji považuje za milou a naprosto neškodnou stařenku,ale ty jsi náhodou věděl,že jsou její pletací jehlice vyřezané z lidských stehenních kostí,a když se usměje pořádně,zjistíte,že má všechny zuby zapilované do špiček. “Ach,vítám vás,pane Barney.Ráda vás zase jednou vidím.Vypadáte velice ve své kůži.A kdopak je vaše okouzlující společnice?Předpokládám správně,že byste rád na slovíčko se samotným šéfe?“usmála se Janet. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zdá se, že se tu nic nezměnilo od té doby kdy jsem tu byl naposledy. Většinou se s Juliánem setkáváme mimo jeho dům, ale nyní je situace natolik vážná, že ho potřebuji okamžitě a nemohu čekat, až bude mít volno. "Zdravim, Janet," zamávám recepční. "Jako vždy jste trefila hřebíček přímo na hlavičku. Tohle je slečna Mitchellová," představím Fionu, která se, možná trochu stydlivě, drží mojí ruky. "Potřeboval bych mluvit s Juliánem. Má teď čas? Je to trochu naléhavé." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie se stydlivě vplížila do místnosti “Kdo to je?“zeptala se a podívala se na šílence,který na ní chvíli zmateně mrkal a pak se rozhlédl. “Hezké….“poznamenal a začal se po místnosti procházet. Julie k tobě přišla k tobě a zatahala tě za košili aby ses k ní sklonil “není nemocný?Je nějaký divný.“řekla tiše Šílenec e zadíval z okna “Já to slyšel.Já nejsem nemocný….jsem jen zastrašovací prostředek.“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Lidé mu říkají Šílenec...má zvláštní schopnosti a tak vůbec je to zvláštní člověk...pro nás to je důležitý host, který tu nějakou dobu bude s námi." řeknu. Na tu poznámku jsem se usmál. Znělo to docela legračně, ale měl pravdu. Dokázal zastrašit všechno a všechny jenom svým jménem a svojí přítomností přímo zničit. "Ano, máte pravdu. Mnoho lidí se Vás bojí." přikývnu. Potom se otočím k Julii. "A co ty? Jak bylo dneska ve škole?" zeptám se jí a usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Janet potřásla prošedivělou hlavou a pak ti zahrozila prstem “Vy jste ale zlobiví chlapeček,pane Barney.Pořád děláte nějaké neplechy.“ a nebyl jsi si moc jistý o čem to mluví. “Tak běžte nahoru.Zavolám Julienovy a řeknu mu ať vás čeká.Těšilo mě slečno.“usmála se na Fionu a ta ji úsměv oplatila “Mě také.“ Janet stiskla tlačítko,které otevíralo výtah na opačném konci haly.Byla jediná,kdo mohla dveře z této strany otevřít,a svou práci brala velice vážně.Někteří dokonce říkali,že svou kukaň nikdy neopouští.Rozhodně ji mimo ni nikdy nikdo neviděl.Prošli jste halou,pomalu a beze spěchu,abys nevypadal příliš dychtivě,a nastoupili do výtahu. “Příjemná paní.Musí to být skvělá matka a babička.“poznamenala když se dveře výtahu zavřeli. Vyjeli jste do horního patra. Horní patro byla redakce. Dveře výtahu se otevřely s veselým zacinkáním a vzápětí jste se ocitli na prosté a z větší části prázdné chodbě vedoucí do redakce.Jediná výzdoba sestávala ze slavných titulních stránek s dlouhé historie Night Times,zasklených a zarámovaných jako obrazy.Většina pocházela z časů,kdy jsi ještě nebyl na světě,ale jak jsi se blížil ke dveřím redakční místnosti,zahlédl jsi i některé z nedávné doby. Válka mezi anděly končí remízou,Balvanová krvavá bonanza,Nová mravní bezúhonnost děsí,Kdo hlídá Autority? A z jeho krátké bulvárové inkarnace Sandra Šance snědla moje haploidy! (Juliem Advent byl ten měsíc na dovolené.) Zastavil jsi se před redakcí,aby sis znovu přečetl slavné motto Night Times,hrdě se skvící nade dveřmi. VŠECHNY ZPRÁVY,ZATRACENĚ Solidní ocelové dveře na sobě měly vyrytou divokou směsici ochranných run a znamení.Byly zapečetěné na všech myslitelných úrovních,ale tebe poznaly a uctivě se otevřely. Vzápětí tě do uší udeřil hluk pracovního ruchu znějící zevnitř jako rachot hromu,takže jsi se první musel obrnit,než jsi vešel dovnitř ,nenuceně,jako kdybys tam odjakživa patřil a Fionu jsi pevně držel za ruku. Dlouhá místnost byla plná lidí pracujících u stolu a pokřikujících jeden na druhého.Několik jich běhalo sem a ta, mezi jednotlivými pracovišti,doručovalo důležité oběžníky a změny,a ještě důležitější šálky s horkou kávou,která to všechno udržovala v chodu. Redakce běžela na plný výkon,nonstop,ve třech osmihodinových směnách denně,aby byla jistota,že pokryje všechno,co se může přihodit.Počítače nebyly nikdy vypínány a židle nestačily vychladnout.Když jste vešli několik z nich vzhlédlo,usmáli se nebo se ušklíbli a vrátili se ke své práci.Tady nebylo zvykem postávat kolem automatu s pitím .tady brali svou práci velice vážně. Pořád tady vládl stejný chaos.Stoly úpěly pod tíhou počítačového zařízení,nebezpečně naklánějících hromad knih a nejrůznějších magických i high-tech parafernálií.Stohy papíru úplně zakrývaly košíky na poštu vyřízenou a k vyřízení a telefony nepřestávaly zvonit ani na okamžik.Neustále se měnící ciferníky na protější stěně ukazovaly aktuální čas a datum uvnitř všech časových skluzů,které na byly na Noční straně zrovna aktivné,zatímco obrovská mapa zobrazovala její věčně se rozšiřující a smrskávající hranice.Na mapě se každou chvíli změnil nějaký detail odpovídající aktuální změně reality.Pomaloběžné stropní ventilátory dělali co bylo v jejich silách,aby udržely cigaretový kouř v pohybu.Ještě se nenašel nikdo,kdo by se pokusil prosadit zákaz kouření – žurnalistika je na Noční straně vysoce stresové zaměstnání. Vyrazil jsi středovou uličkou a cestou se usmíval a kývnutím hlavy pozdravil známé tváře,z nichž tě většina ignorovala.Fiona fascinovaně koukala kolem,viditelně na podobném místě nebyla. Mladí reportéři se míhaly kolem vás a snažili se překřičet navzájem.Komunikační sekci obklopovala zóna magického ticha,která je oddělovala od zbytku místnosti,tudy přicházely přes telefony,křišťálové koule a voskové figuríny nejnovější historky. Zastavil jsi se,když k tobě zavířila obsluha kopírky.Otto byl přátelský mladý poltergeist,který se fyzicky projevoval jako inteligentní smršť.Kymácel se před tebou jako miniaturní tornádo a s neuvěřitelnou přesností rozhazoval papíry,které přinesl,do čekajících rukou a košíků na došlou poštu. “Ahoj,ahoj pane Barney!Jsem rád,že jste se vrátil mezi nás.Supr bunda.Přišel jste se podívat na starého,že?“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Jedne z Murphyho zákonů praví, že cokoliv se může podělat, to se taky podělá. A tady na Noční straně žádná idylka nevydrží dlouho. "Hlavně neplač, Zoe." Prohlásím a možná trochu neochotně vstanu. "Na podobné situace jsme přece trénovaní..." Pokusím se ji nějak uklidnit, a v hlouby duše doufám, že rychlokurz od Anny bude dostačující. Takováto situace rozhodně nemůže být horší než sešívat perforovaná střeva. Obsah a zápach bude zhruba stejný a pár pozitiv to taky má. Žádné trčení po lokty v cizí břišní dutině. Ponořený v podobných úvahách dojdu až k přebalovacímu pultu a opatrně Zoe položím. Obhlédnu všechny potřebné propriety a pustím se do tak náročné operace. "No to je mi tedy nadílka..." Okomentuju stejně trochu zhrozeně obsah plínky a rychle se jí zbavím. Co nejrychleji se pokusím vyřešit nastálý problém, jistější jsem přece jen se skalpelem než plínkami. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Šílenec si začal procházet různé místnosti,aby si to tu zřejmě prohlédl.Aspoň jiný důvod tě nenapadal. Julie si přestala Šílence všímat “Ale jo…dobrý…“což znamenalo,že se něco stalo.Poznal jsi to z toho,že to řekla mírně neochotně “Dostala jsem pětku z testu matematiky.Jde mi špatně dělení.“vzdychla. “Mohla bych pozítří přespat u kamarádky?Bude mě doučovat…..a…budeš semnou moci jít zítra na tu výstavu?“podívala se na Šílence. “Jestli nemůžeš…tak v pořádku.Není to zase tak důležité.“ “Kde je tohle?“zeptal se náhle Šílenec a ukázal na něco ve vzduchu “To je pan John…vy ho vidíte?“zeptala se. “Hmm…“kývl hlavou a Julie se usmála. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zoe se nakonec nerozplakala a jen co jsi sundal plenku už se tvářila spokojeně. Dveře se otevřeli a vešla a vešla Anna,když tě uviděla usmála se “Páni…podívejme co všechno stihla co jsem byla pryč.“řekla a odložila tašku a šla se podívat,jak ti to jde a spokojeně přikývla “Dobře ti to jde Jonathane.“pochválila tě “Ale nemusíš ji pudrovat.Půjdu ji vykoupat.“upozornila tě a ustoupila “Tak..a jsem oficiálně rozvedená.Konečně.Myslela jsem,že se toho neřáda nezbavím.“radostně se usmála. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Pozvednu ruku jednak na pozdrav a druhak na ochranu před poletujícími papíry. "Zdar Otto, koukám, že práce ti jde stále stejně svižně," pochválim ho. "Jasně jdeme za Juliánem, je u sebe nebo tu někde pobíhá a honí termíny?" zeptám se ho s rukou stále pozvednutou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “No,to je otázka,že?Je ve své kanceláři,ale jestli je tu i pro vás…Chviličku tu počkejte a já to zjistím.“ Vystřelil směrem ke zvukotěsné skleněné krychli na konci redakční místnosti a cestou si zpíval úryvky posledních hitů.Viděl jsi Juliena Adventa sedět za jeho šéfredaktorským stolem,zrovna dělal poslední korektury nějakého článku,zatímco redakční poslíček trpělivě čekal před ním.Konečně Julien skončil,poslíček popadl tiskovou stranu a rozběhl se s ní k rotačkám.Julien vzhlédl,podíval se na Ottu,který vířil v jeho kanceláři,a pak na tebe. Rozhlédl jsi se kolem sebe.Ne všichni členové redakce byli lidé.Rovná příležitost pro všechny byla součástí firemní politiky novin.Průhledný duch namlouval článek o spirituálním světě do paměti stařičkého telefonu.Dva havrani jménem Pravda a Paměť poletovali sem a tm po místnosti.Utekli od své původní práce a nyní dělali ověřovatele faktů.Transvetitní skřet sestavoval horoskop na následující den,na rozích nakřivo nasazenou paruku se zlatými lokýnkami.Při práci mu nejspíš pomáhalo,že depresivní maniak s velice zavrženíhodným smyslem pro humor.Jeho články byly sice někdy poněkud znepokojivé,ale nudné nikdy. Kývl na tebe. Vydal jsi se k šéfredaktorově kukani tak pomalu,jak jsi si myslel,že ti to projde.Byl jsi už skoro v jeho kanceláři,když si redaktor společenské rubriky plátku odsunul židli a zahradil ti tak cestu.Argus Tisícioký byl měnivec.Mohl být kýmkoli nebo čímkoliv a díky této schopnosti se dokázal vetřít na nejexkluzivnější večírky.Všechno viděl,všechno slyšel a většinou z toho za tepla vyžvanil.Byl obdařen bezmeznou zvědavostí a naprostou bezzásadovostí.Každý týden dostal víc výhružek zabitím než celý zbytek redakčního týmu dohromady.Což byl patrně hlavní důvod,proč Argus nikou neprozradil svou skutečnou podobu nebo identitu. V tuto chvíli vypadal jako slavný reportér Clark Kent,kterého hrál ve filmech o Supermanovi Christopher Červe. “Pověz mi.“začal bez úvodu “Kdopak je tahle slečinka?Že by se náš drahý Věštec konečně rozhodl párovat a rozmnožovat?“ Fiona na něj vykulila oči a rozpaky zrudla. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Vtipný jako vždy," odseknu, ani se na něj nepodívám. "Co kdyby jsi se změnil v čokla a šel si vyhrabat nějakou kost, nebo bych tě mohl alespoň kopnout do prdele. A teď laskavě uhni mám práci," zasyčim a vyfouknu obzvláště odporný oblak kouře. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Nespokojeně jsem stáhl obočí, když mi řekla o té pětce, ale přesto jsem kývl, když se zeptala na přespání u kamarádky. "Tak dobře...myslím, že to půjde, výstava by neměla být problém." usmál jsem se. Sice jsem si nebyl jistý, jaký bude druhý den se Šílencem,ale tak napůl jsem jí to slíbit mohl. Pochopila by, kdyby náš host potřeboval společnost. Trochu sebou trhnu, když Šílenec ukáže do prázdna,ale nakonec to byl jenom pan John. Takže se není čeho bát, je to už stálý obyvatel mého bytu. Asi jako já nebo Julie. A teď i Šílenec. A pak mě napadlo, že vlastně nani nevím, co tu Šílenec bude dělat. Měl si jenom vzpomenout, kam schoval Mluvící pistoli, ale to se mu evidentně moc nechtělo. Ono tak vůbec se mu nic nechtělo. Aspoň na to tak vypadal. No to by mě zajímalo, co tady bude dělat. Je mi jasné, že se nějak zabaví, ale jak? hm...to budu muset vyřešit až za pochodu... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Argus se ušklíbl a okamžitě se změnil v tvou přesnou kopii. “Možná bych za slečnou mohl jednou zaskočit,když zrovna nebudeš nablízku.“řekl s křiváckým úsměvem,který se k tvému obličeji vůbec nehodil. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julie tě děkovně objala a po očku pozorovala Šilence,který si našel pokoj pro hosty “Tady budu spát?“ozval se tlumeně “Ne tedy,že bych potřeboval spát….nebo potřeboval?“už zase mluvil sám k sobě. “Ten je legrační….bude tu dlouho?“zeptala se Julie a objímala tě kolem pasu. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Zkus si to a donutim tě myslet si, že jsi promyka," odstrčim ho, abychom mohli projít k Julianově kanceláři a dál už si ho nevšímám. Na takovéhle ochmelky je to nejlepší. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vyplázl na tebe jazyk a pak se proměnil v přesnou kopii Walkera. Vešli jste to Julienovy kanceláře.Zavřel jsi dveře a pokynul vám,aby jste se posadili do křesílek pro hosty. Když jste se posadili,chvíli jste se navzájem měřili pohledy. “Perfektní bunda,Barney.“řekl Julien konečně “Ale k tobě se nehodí.“což sedělo od člověka,který svůj vzhled nezměnil od devatenáctého století. Julien se usmál svým perfektním chrupem a upřeně tě pozoroval svýma temnýma očima.Pořád byl mužem,který viděl svět jako striktně černý a bílý,a navzdory vší své zkušenosti se životem na současné Noční straně se pořád nebyl schopen smířit s jeho šedými odstíny. Kývl hlavou k Fioně,která se nesměle vrtěla na židli a nevěděla s kam očima,aby okatě na Juliana necivěla “Kdo je tvá přítelkyně?“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Za chvíli budu stejně dobrý v přebalování jako v chirurgii..." Zareaguju s tichým smíchem na její pochvalu, i když to zřejmě nebude pravda. Dokončím, co jsem si předsevzal a pudrování se na přání Anny vyhnu. "Nejsem si tak úplně jistý, jestli se k rozvodu může gratulovat, ale podle tvého radostného výrazu soudím, že ano." Otočím se k Anně a mírně se pousměju. Nechci nějak zasahovat do jejích osobních věcí a tak se radši dál neptám, abych nezasáhl do živého. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Já vim, ale můj kábat to má skoro za sebou a nahý se mi chodit nechce," řeknu místo pozdravu. "Tohle je slečna Mitchellová, má klientka," představím Fionu, pak rukou ukážu na Juliána. "A tohle je Julián Advent, slavný viktoriásnký dobrodruh, nyní majitel Night Times, zdejšího nejčtěnějšího a nejnenáviděnějšího novinového plátku." Když máme formality za sebou, přehodim si nohu přes nohu a propletu prsty před obličejem. "Potřeboval bych menší pomoc Juliáne," začnu se svěřovat, tady slečna Mitchellová, za mnou přišla, abych jí pomohl dostat se z Noční strany, protože jak jsi si jistě už všiml nepatří sem. Bohužel se to všechno zkomplikovalo a teď jsou do toho zatažení Démoní lordi, Pán Krve a Pán Kostí, Hrabě Video a několik dvojnic z různých časových proudů." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julien vstal a galantně políbil Fioně ruku,která se rozpaky začervenala.No to u ní nebylo neobvyklé a navíc,ženy na Juliana takhle reagovali pořad “Těší mě madam.“oslnivě se usmál a Fiona zamumlala odpověď. Když se Julian posadil zase se díval na tebe “Jistě.Tušil jsem to,když mi Janet zavolala,že tu jsi.“odpověděl,ale neznělo to,jako výčitka spíš prostě jen konstatovaní. Vyslechl si tvá slova a v očích se mu objevil zájem “To je zajímavé.Řekni mi o tom víc…mohl by z toho být dobrý článek.Ale uvidíme.Co přesně po mě chceš?“zeptal se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Díky…po pravdě je to úleva.No znáte to…mladá láska…to nevydrží nikdy dlouho…navíc to kvůli němu jsem přišla o své dítě.“zamračila se,ale pak se hned zase usmála “Ale to je jedno.Stejně vás to nezajímá….teď si můžete dopřát zbytek volna…já se už o Zoe postarám…..pokud s ní tedy nechcete ještě být…nebo by jste si chtěl zkusit ji vykoupat?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Není pravda, že by mě to nezajímalo..." Odpovím a pokrčím mírně rameny. "Jen nechci být nějak nevhodně zvědavý." Pokusím se jí vysvětlit, aby si nepletla moji diskrétnost s lhostejností. Na chvíli se zamyslím, jestli chci trávit zbytek polední pausy čtením nějaké vědecké knihy nebo se svou dcerou a nakonec vyhraje Zoe. "Měl bych udělat další krok od přebalování dál." Prohlásím vzápětí a kývnu hlavou, že pokud je ochotná naučit mě, jak vykoupat mimino, nebudu proti. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Povzdychnu si a začnu vyprávět. Řeknu mu všechno o tom, jak se potkal s Fionou o jejích dvojnicích a kouzelných hůlkách, o své věštbě, napadení skřetem a následné nemoci. O tom, že Fionini sourozenci jsou zavření v Jámě a jak se nám podařilo uprchnout démonům a zajmout jednu z jejich dvojnic a co nám řekla. "A to je tak všechno," uzavřu vyprávění. "No myslel jsem, že by jsi mi třeba mohl poradit jak se dostat do Jámy a dostat z tama ty děti." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julian bedlivě poslouchal a přikyvoval,aby ti dával najevo,že poslouchá. “To je dobrý příběh.Až bude po všem musíš to znovu vyprávět jedné z mích redaktorek.“řekl. “Hm….to bychom potřebovali stavební plány Jámy.Ale na jejich shánění asi není dost času.“zamyslel se. “A co…“ozvala se Fiona a když jste se oba na ní podívali znejistila “Nějaké kouzlo?Co nás navenek změní?Nebo…neviditelní?“zeptala se. Julian se shovívavě usmál “Začátečníci…ne drahá.To není nejlepší.Na takové kouzla mívají většinou obranu.Museli by to být obzvlášť komplikovaná a nebo mocná kouzla.“ Fiona přikývla,že chápe a zmlkla. “Taky samozřejmě můžete využít to co je nejlepší.Probojovat se tam nebo prokecat.Pozvi si na pomoc nějaké eso.“navrhl ti. “Třeba takový Hříšník by byl dobrý,jako štít a Sanda Šance,Suzie bych nebral má nějak špatnou náladu.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Opravdu?Tak já ti o tom později povyprávím.“ Usmála se “Výborně.To jsem ráda.Stejně…ještě dlouho po tom co mě už nebudete potřebovat ji budeš muset koupat.“vyhrnula si rukávy “Tak Zoe vysvlékni a přines ji do koupelny.Já připravím vodu.Pak ti vše vysvětlím Jnatháne.“a vyrazila do koupelny. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Hladil jsem Julii po vlasech. "Nevím, jak dlouho tady bude...máme spolu takový obchod, jenže on si musí vzpomenout, kam tu věc schoval...jistě sis všimla, že je u něj docela problematická záležitost..." omluvně pokrčím rameny. "Tak, Julie, co plánuješ na dnešek?" mrknu a ni. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Mě nevadí.Aspoň se tu nebudu nudit,když budeš v práci.“pustila tě. “Co plánuji?No….chtěla jsem zkusit tu novou kuchařku…ale,když jsi doma…..můžeme něco podniknou!Něco zábavného!“nadšením se ji rozzářil obličej. “Ale co?“zapřemýšlela. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Usměju se. "Výborně...něco vymysli a půjdeme do toho." řeknu. "Jenom se převléknu a dám si něco malého k jídlu a a budeme moci vyrazit." usměju se na ni. Jdu do ložnice a začnu se převlékat. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Také jsem nad tím přemýšlel," zabubnuji prsty na opěradle, "jenom se obávám toho, že by to nemuselo vyjít a pokud tam napochoduje s vojskem, tak buď zdrhnou nebo těm děckám ublíží a to nechci," koutkem oka se podívám na Fionu. "No vypadá to, že se budu muset vrátit k původnímu plánu a tím se dostavám k další věci o kterou jsem tě chtěl poprosit," nadechnu se. "Mohl by jsi se o Fionu postarat, kdyby se mi něco stalo?" Zadívám se do Juliánových očí, abych neviděl Fionin zděšený výraz. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Vysléknout Zoe ze zbytku oblečení je možná stejně tak náročný proces jako přebalování a tak chvilku trvá, než stanu s miminkem v náručí vzorně nastoupený v koupelně. "Neměl bych si psát poznámky? Nebo půjde rovnou o praktické cvičení?" Zeptám se spíš jen v žertu Anny a pozoruju, jak chystá Zoe vodu na koupání. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julián se zamyslel “To je pravda….děti.Ale mám pocit,že jinak to asi nepůjde.Možná zkus starý dobrý trik odvedení pozornosti.Někdo udělá rozruch a ty zatím proklouzneš a zachráníš maličké.“zarazil se,když jsi pronesl svou žádost. Fiona zalapala po dechu a cítil jsi na sobě její upřený pohled. Julián se opřel “To si myslíš,že to bude tak vážné?“pronesl místo slibu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Anna se usmála “První ti ukáži co a jak a pak ji okoupeš sám.“řekla a ukázala na vanu,kde nebylo vody ani po kotníky “Musíš dávat hodně málo vody a nesmí být ani studená ani horká.Prostě vlažná asi,jako,když ohřeješ pro ní mléko.“vysvětlila ti. Vzala Zoe,která si vydávala nějaké pazvuky,které se asi časem změní v dětské žvatlání a nakonec v slova. “Poznámky nebudou nutné.“zasmála se “Jednou si to zkusíš a už nezapomeneš.A pak už budeš vyškolen na další děti.“ Klekla si a opatrně položila Zoe do vody a ruku měla pod její hlavičkou “Na hlavu musíš i tady opatrně a nesmí se ji dostat voda do uší.“řekla a začala na ní cákat vodu aby ji navlhčila pokožku.Pak se stoupla,ale ruku stále měla pod její hlavičkou “Tak pojď.Dej ji ruku pod hlavu a pokračuj.Chvíli ji myj jenom vodou a pak vezmeme dětský olejíček.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Převlékl jsi se ze svého formálního obleku do normálního oblečení. Když jsi vyšel z pokoje našel jsi Julii jak kouká do dveří pokoje,kde se zabydlel Šílenec. Nahlédl jsi do pokoje a viděl jsi,jak sami od sebe se zdi pokrývají matematickými znaky “Musí být chytrej co?“zeptala se a sledovala,jak se pokoj přizpůsobuje Šílenčova přítomnosti. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Usmál jsem se, když jsem ji uviděl, jak kouká Šílenci do pokoje. Já sám jsem už věděl, jak to tam zřejmě bude vypadat. Přikývnu. "Ano, myslím, že velmi. Jenom si dej pozor, aby tě to nevtáhlo do sebe...nikdo by to už nedokázal pomoci." cvrknu Julii do nosíku. "Tak co? Už tě něco napadlo?" zeptám se zvědavě. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Obávám se že ještě horší," na Fionu se stále nepodívám, bojím se, že by se mé odhodlání mohlo zlomit, kdybych viděl její oči. "Ale to s tím rozruchem by mohlo vyjít, jenom to uděláme opačně. Já udělám rozruch a někdo vytáhne ty děti. Teď jenom kdo by to mohl být. Napadá tě někdo? Zeptám se Juliana. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Byť tento postup zcela neodpovídá stylu výuky, který mám ještě částečně pod kůži z univerzity, a to prvně teorie a pak až praxe, rychle se adaptuji. Informace od Anny si vrývám do paměti, a na zmínku o dalších dětech zareaguju pouhým pokrčením ramen. Jakmile mě vybídne k vlastní činnosti, potlačím v sobě nejistotu podobnou té před první operací, kleknu na zem a udělám přesně, jak řekne. S největší opatrností, koupat dítě přece jen není to samé, co řezat do pacienta. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julián se zamyslel “Potřeboval bys někoho nenápadného….jo….řekl bych že Břitvák Eddie by byl ideální.“doporučil ti. “Barney….“slyšel jsi,jak Fiona sykla a znělo to podrážděně. Julián se na ní podíval “A jasně….pohlídám ti ji.Dokud se pro ní nevrátíš.“souhlasil s tvou prosbou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Anna mlčela,tedy to znamenalo,že jsi to dělal dobře. “Skvělé…teď tohle.“podala ti tekuté mýdlo pro kojence.To ti ani vysvětlovat nemusela co máš dělat a vymydlil jsi ji až ti koupelna voněla prostě miminkovsky. Najednou se Zoe zatřásla a vyčůrala “Fajn….můžeš ji vytáhnout.“řekla zase Anna a v rukou držela ručník. Pečlivě ji do ní zabalila “Šlo ti to skvěle.Můžeš být na sebe hrdý.Tak pojď.Teď ji namažeš dětským olejíčkem a ošetříš prdýlku aby se v plíně nezapařila.“odvedla tě zpět do pokoje a položila Zoe na přebalovaní pult. Rozevřela ručník a dala pod ní kus látky a vytáhla ti potřebné věci “Tohle je olejíček.Pořádně ji namaž a vmasíruj olej do kůže.Samozřejmě,že hlavu ne.“pak ti ukázala na tubu s nějakým krémem “Tímhle ji namažeš….ehm….hm…tam dole…no vepředu a trochu i dovnitř.“zatvářila se rozpačitě,ale ty jsi podle toho poznal,jaké místo má na myslí. “No a tady pudrem ji pak zasypeš a dáš plenku.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Nepůjdeme do kina?Nebo Opery?Divadla?Dneska v Opeře dávají muzikál Rozpáraná princezna a její pes.“ to znělo dosti brutálně a měl jsi podezření,že Julie nepostřehla to „Rozpáraná“ ale spíš jen tu Princeznu. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Při slově opera se mi udělá špatně a tak se zašklebím. "Opera? Vždyť víš, že v opeře usínám...půjdeme do kina. Najdeme něco pěkného na programu." usměju se. Kouknu ještě po Šílenci. Doufám, že mi to tady nezmění celé...to by se mi moc nelíbilo... |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Mít jen o trochu jinou povahu, asi bych se začal samou pýchou vznášet u stropu, jak dobře se dokážu postarat o dítě. Ale vzhledem k tomu, že tenhle ošetřovací maraton ještě zdaleka neskončil, zůstanu nohama pevně na zemi. Následuju Annu až k přebalovacímu pultu a vyposlechnu ji. "Jistě. Chápu." Ujistím ji bez mrknutí oka. Zajímavé, podrobit sám sebe experimentu, jestli mě zrozpačití ošetřování miminkovských dívčích genitálií, podobným způsobem jako zrozpačitěla Anna při popisu toho, co mám udělat. "Víš, co je zajímavé?" Otočím se během kráké chvilky zatímco se starám o Zoe na Annu. "Že celý tenhle proces koupání a přebalování zabral stejně času, jako zabere přišití ukazováčku k ruce." Prohlásím se zamyšleným výrazem a poohlednu se po plence. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Jo ten by mohl," zamyslím se, "teď ho jenom musim přesvědčit, aby mi pomohl, což asi nebude snadne, i když mám jisté podezření..."promnu si bradu. "Snad to vyjde, díky za všechno." Zvednu se a konečně se podívám na Fionu. "Musim jít," pípnu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Anna ti podstrčila plenku “Opavdu?“zeptala se se zdvořilým zájmem i když ona asi neshledala na tom nic zajímavého či nechápala spojitost mezi přišíváním kusu těla a ošetřováním dítěte. Zoe si spokojeně žvatlala svoje a viditelně ji nezajímalo co se děje kolem a jediné na co se soustředila byly svoje ruce s kterými mávala pořád nahoru a dolů. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona také vstala a dívala se ti vyčítavě do očí “Přece mě tu nemůžeš nechat.Po tom všem co se už stalo…..co tu budu dělat?Co když se ti něco stane a nebudeš mít po ruce nikoho kdo ti pomůže?“v koutkách očí měla slzy. Julian taktně mlčel a dělal,že se soustředí na práci i když jsi věděl,že pozorně poslouchá. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Přesně tak" Potvrdím a v očích se mi zaleskne nefalšovaný vědecký zápal, který některé lidi dokáže znervóznit, jako by si snad mysleli, že kdyby projevili jen trochu zájmu, chtěl bych je začít zkoumat. "Trochu mě to ale udivuje. Vždycky jsem si myslel, že spojování kostí, nervů a šlach k sobě je jediná extrémně náročná věc. Ale tahle péče o dítě se tomu téměř vyrovná." Prohlásím zamyšleně a posunu brýle na nose. Dokončím celý tenhle proces a přesto jak Zoe mává ručičkami, jako by snad chtěla vzlétnout, ji obleču do dupaček. "Hotovo?" Zeptám se, jestli jsem na něco náhodou nezapomněl. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Anna se zasmála “Příteli.Věř mi,že starat se o dítě…bude to nejtěžší ve tvém životě.“řekla podívala se na tvé dílo. Uhladila Zoe chomáč,jemných vlásků na hlavičce a usmála se “Dokonalé.Prošel jsi testem a dávám ti jedničku s hvězdičkou.“poplácala tě pochvalně po rameni. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Fiono," přistoupim k ní a obejmu jí kolem ramen. "Pochop, že tam jít nemůžeš a tady budeš v bezpečí. Já se o sebe postarám a pokud se mi podaří přemluvit Břitváka Eddieho, tak to bude selanka," snažím se jí uchlácholit. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “A na co bys chtěl jít?“zeptala se. A tak jste šli do kina na nějakou pohádku,která byla nějaká parodická verze na Shreka. Zbytek „dne“ uběhl klidně až na jeden pokus o krádež,kdy se přerostlá krysa pokusila Julii ukrást její dětskou kabelku. Ale kabelka měla ochranné zaklínadlo.Kabelce narostli nožičky a když se otevřela byla plná zubů.Spolkla kryso,vyplivla čistě bíle kosti a přicupitala zpět ke své majitelce a div nepředla,když ji vzala do náruče. Julie ti na to nic neřekla,jako kdyby to byla ta nejpřirozenější věc na světě.Také jste zašli do domu času,kde vám různá zrcadla ukazovala jak by jste vypadali,kdyby se stalo něco jinak. Nejvíce tě asi rozesmálo to,jak jsi viděl Julii jako mikrovlnku s dámskou parukou a nejvíce tě zděsilo asi to,že v jednom zrcadle jsi se viděl,jako prsatého trasvestitu. Když jste se vrátili domů Šílenec tam,jakoby nebyl,ale když jsi ho zkontroloval,stále byl v pokoji a ležel na posteli stejně jak jsi ho našel v hotelu. Noc proběhla v pořádku a ráno vyrazila Julie do školy a ty jsi o Šílenci nic nevěděl,jako kdyby tam vůbec nebyl.Šel jsi do práce,ale z toho,že jsi měl doma Šílence jsi byl nervózní a dělal spoustu chyb,tak jsi se vrátil po dvou hodinách domů. K tvému šoku výstava,byla na téma smrt.Takže jste si prohlíželi dobře uchovalá těla v různém stádiu rozkladu a stavu.Co se Julie vlastně učila za školu? Když jste se vrátili domů nebylo ti z toho moc dobře od žaludku. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Třeba jestli se dožiju důchodu mi tu péči jednou oplatí." Zasměju se tiše a tentokrát se mi na tváři doopravdy objeví vítězoslavný úsměv, že jsem prošel zkouškou. Pak se jen úkosem podívám na hodinky na ruce a hned na to na Annu. "Zdá se, že se mi polední přestávka pomalu chýlí ke konci..." Prohlásím poněkud zklamaně a pokrčím rameny. "Neměla by teď jít spát?" Zeptám se ještě a zatěkám pohledem k postýlce. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona se mračila,jako kdyby v tom právě soutěžila,založila si roztomile trucovitě ruce na prsou “Tak najednou je to pro mě „tak“ nebezpečné?Proč jsi mě sem tedy neodvedl hned?Bylo to nebezpečné už předtím.A co když s vámi nebude sestřička s bratříčkem s vámi jít?Neznají vás.A co když ten Eddie bude mít práci s těmi doménami a ty se budeš muset tomu Videu postavit sám?Já nejsem úplně k ničemu Barney.“odporovala ti. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Usmála se “Ano…už by měla.“odpověděla “Chceš ji uložit?“zeptala se. “Já si zatím dojdu pro něco k jídlu.“kývla hlavou ke dveřím. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Doma jsem sebou plácl na pohovku. Ještě pořád mi bylo strašně zle z těch mrtvých těl a když jsem si vzpoměl na prsatého transvestitu, bylo mi ještě hůř. Teda ten transvestita mě bude děsit ještě hodně dlouho...no fuj...to bych radši spáchal sebevraždu... otřásl jsem se. "Julie, pověz mi...na jaké výstavy to chodíte? Vždyť to není vhodné skoro ani pro dospělé natož pro děti..." zavrtím hlavou. A ještě náš VIP host...jestli tu bude dlouho, tak firma zkrachuje a já skončím na dlažbě... napadně mě ještě. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Ne," odporuji jí. "Předtím to tak nebezpečné nebylo. Teprve teď se začne lámat chleba," pokouším se jí přemluvit, ale vidím, že takhle to nepůjde. Ne tady. Otočím hlavu a přes rameno se zeptám Juliána. "Prosimtě, máte tu nějakou volnou místnost, kde bychom si mohli promluvit v soukromí?" Předpokládám, že jeho smysl pro čest a pomoc dámám v nouzi, nám vyhoví. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Přikývl “Můžete do kantýny.Tam se můžete na chvíli zamknout.“řekl a ukázal na dveře které se před vámi objevili odnikud. Vešli jste,byla to obyčejná kantýna,kde si člověk udělal kafe,ohřál jídlo a nebo si na pohovce dal pětiminutového šlofíka. Fiona se nerozhlížela a hned se k tobě zase otočila “Já tu prostě nezůstanu!“trvala na svém tvrdohlavě. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "A co tam chceš dělat?" Zeptám se jí. "Víš snad něco o boji nebo o magii? Řekl bych že ne. Akorát by jsi tam přišla k úhoně a já prostě musim dbát na zdraví své klientky. Proto musíš zůstat tady. Já ti tvé sourozence přivedu. Neboj," nevzdávám to a pořád doufám, že se mi povede Fionu přesvědčit. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona na chvíli vypadala,že se nechal přesvědčit,ale pak potřásla hlavou “Klientka sem klientka tam.Jsi také můj přítel a já tě nehodlám nechat ve štychu!Neumím bojovat ani se neumím z ničeho vykecat,ale určitě se najde něco v čem bych mohla pomoci….“chvíli uvažovala. “Tak mi dej tu hůlku a už budu mít,jak se bránit.“v očích ji planul odhodlaný oheň. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Povzdychnu si, proč jejenom tak neskutečně tvrdohlavá? "To bohužel nejde," zklamu ji. "Ta hůlka je příliš nebezpečná a v nepovolaných rukou by mohla udělat více škody než užitku. Ani já sám ještě nevím jak přesně to ovládat a to mám s podobnými věcmi zkušenost." Chytnu Fionu za ruku a podívám se jí do očí. "Prosím neztěžuj mi to." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kantýna Fiona zaklapala naprázdno ústy,jak chtěla něco říci,ale pak si to rozmyslela.Pohled ti oplácela ale pak podřízeně klopila oči k zemi “Tak dobře….ale pořád s tím nesouhlasím.“zvedla hlavu a zase měla slzy v očích.Položila ti ruku na tvář “Ale buď prosím opatrný,ano?“objala tě a přitiskla k tobě. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Neboj se," pohladím jí po vlasech. "A teď ti něco ukážu, aby ti nebylo tak smutno," řeknu a začnu otvírat dveře do svého soukromého světa. Místnost kolem nás začne pomalu odplouvat pryč a místo ní, se začne objevovat dvorana obehnaná antickými sloupy a dlážděná mramorem. Stojíme uprostřed a všude kolem nás víří zrníčka zlatého prachu, která se lesknou na slunci, které visí těsně nad obzorem, ale nikdy nezapadne. Vzduch je teplý, nehybný a provoněný jasmínovou vůní. Poodstoupím do překvapené Fiony, ale stále jí držím za ruku. "Smím prosit?" Ukloním se. Nečekám na souhlas a přitisknu se k ní, protože prostorem se začnou linout první tóny písně Death and the healing a pomalu začnu s Fionu kroužit po sále. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona vypadala ohromeně a okouzleně zároveň,chvíli se rozhlížela než se ti zadívala do očí a usmála se a pevně se tě chytla.Začala pohybovat nohama v tanečných krocích,které ji snad vedli sami od sebe aniž by na to musela myslet a jen ti beze slůvka hleděla s úsměvem do očí v kterých jsi viděl vřelý cit,snad lásku či touhu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doma Julie si sedla vedle tebe a zapnula televizi kterou přepnula hned na kanál,kde dávali kreslenou pohádku o létajících ponících. Pak se na tebe podívala “Mi?No….tak různě.Naposledy jsme byli zase v muzeu,když vystavovali….následky různých nemocí.A předtím jsme se byli dívat na pitvu.Proč?“zeptala se s nevinným pohledem dívky,která si myslí,že to je naprosto v pořádku. Tušil jsi,že určitě nechodí na výtvarnou školu,jak tvrdila tvoje matka a nebo,že by přestoupila na jinou? |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Tančíme a vychtutnáváme vzájmenou blízkost našich těl. Naše nohy kreslí ve zlatém písku magické obrazce. Každá stopa září bílým světlem. Je to úchvatný pohled. Tančíme bezeslov. Jsou zbytečná, rozumíme si i bez nich.Všechno důležité je skryto v našich očích. Dokončíme poslední otočku a hudba ztichne. Chvilku to vypadá, že Fionu políbím, ale nakonec se otočím a rukou ukážu na vzor, který jsme společně vytořili. Září a pulsuje vlastním životem. Už to nejsou jenom obyčejné stopy v písku, je to něco co je navždy spojeno s námi. Něco co tu zůstane na navěky i když mi už nebudeme. Ještě naposledy očima přeběhnu po bělostných liniich a pak se vrátíme zpátky do přítomnosti. "Už musim jít," nežně jí vyklouznu z náručí. Ve dveřích se ještě naposledy otočím a povzbudivě se na Fionu usměji a pak zmizím. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Překvapeně jsme zamrkal, když vyjmenovávala všechny ty výstavy, kde byli naposledy. Co to je za školu? Vždyť je to divný...myslel jsem,že tohle se absolvuje možná tak u budoucích lékařů nebo tak...ale u desetletých dětí? "Ehm...co to je vůbec za školu, kam chodíš? Maminka mi řekla, že chodíš na výtvarnou a mě se to nezdá..."zeptám se zamyšleně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zasmála se “Na výtvarnou školu už nechodím dlouho.“odpověděla a přitulila se k tobě “Učím se na doktorku…tedy….na patologa.“odpověděla “Ale neboj….zatím pitváme,jen zvířata.“usmála se a dala ti pusinku. “Dneska to bylo fajn.Jsem ráda,že jsi semnou strávil celý den.“zadívala se na pohádku. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Aha..." vypadne ze mě překvapeně. Konečně tomu rozumím...patolog v rodině? to tu ještě nebylo...zvířata? ještě že nemám zvířecího mazlíčka... zašklebím se. "Pak už tomu rozumím..." usměju se. Přeci jenom jsem rád, když mám ve věcech jasno. A pak jsem se díval na pohádku s Julíí. Na můj věk to sice bylo jako vymývání mozků, ale nezmohl jsem se na odpor. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Zvednu Zoe do náruče a s výrazem pravého otcovského štěstí, kývnu hlavou, ať si Anna klidně jde najít něco k jídlu. Hned jak zmizí, dojdu dát Zoe spát. "Tak Maličká, a teď bys měla spát..." Zůstanu ještě nějakou dobu skloněný nad postýlkou. Zvláštní, jak se z toho scvrklého a svraštělého uzlíčku stalo úžasné miminko. A to nemyslím na to, jak vypadalo před podáním té protilátky. Počkám, dokud se Anna nevrátí, a pak se pomalu vydám po schodech nahoru, dotáhnout další pracovní den až do konce. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Objevil jsi se zase u Juliana v kanceláři.Vzhlédl a pozvedl tázavě jedno obočí “Tak co?Jak jsi to s ní vyřešil?“zeptal se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Druhý den odešla Julie ráno ke kamarádce,která ji měla doučovat a i u ní přespat. “Neboj se o mě.Jsem přece velká holka.“řekla předtím než se rozloučila a odešla ve společnosti Kamínka. Občas ses šel zeptal Šílence jestli si vzpomněl na pisto,ale buďto byl mimo a nebo ti odpověděl,že ne,ale že o tom přemýšlí. Když se blížilo odpoledne přišla k tobě Alie,která tě na uvítanou políbila “Už si vzpomněl?“zeptala se a kývla hlavou směrem k pokoji,kde byl Šílenec. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Počká tu," šáhnu za opasek, vytáhnu kouzelnou hůlku a položim jí Juliánovi na stůl. "Tohle si tu taky nechám. Nechtěl bych to ztratit, minimálně to budu potřebovat abych dal do pořádku Kocoura," dodám na vysvětlenou. "Jdu teda najít Eddieho," otočím se ke dveřím, ale s rukou na klice ještě zaváhám. "Dej mi na ní pozor." A vyjdu z kanceláře, abych si to ještě nerozmyslel. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Jen se neboj…a zkus to u Podivínů!Nebo v Ulici bohů!“zavolal ještě za tebou. Prošel jsi redakcí,aniž by ses u kohokoliv zastavil.Sjel jsi do recepce,kde ses rozloučil s Janet a už jsi byl venku. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Rozhlédnu se po ulici a naslouchám svému šestému smyslu, který mi vždy dobře poradí. Chvilku nerozhodně stojím a nechávám davy bytostí proudit kolem sebe. Pak otevřu oči a vykročím směrem o kterým si myslím, že by tam mohl být Břitvák Eddie. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Byl to takový normální den v Ulici bohů.V tom magickém,rušném a dokonale odloučeném místě,kde si můžete uctívat,koho chcete,nebo kdo chce vás.Jsou tam Entity,Mocnosti a Síly,bytosti neznámé i bytosti nepoznatelné,a absolutně žádná záruka pro kupující.Náboženství je na Noční straně velký kšeft a v Ulici bohů můžete najít něco pro jakýkoliv vkus bez ohledu na to,jak bizardní nebo extrémní je.Samozřejmě že nejpopulárnější víry mají největší chrámy a nehonosnější svatyně stejně jako nejvýznačnější polohu na ulici,kde každý bojuje s každým v daewinovské válce o finance,farníky a moc.Někteří bohové jsou velice staří,někteří jsou velice bohatí a někteří zase nevydrží ani tak dlouho,aby stálo za to nechat kolovat misku na milodary. Bohové přicházejí a odcházejí,víry vnikají a zase zanikají,ale Ulice bohů je tady pořád. Chriče krčící se vysoko na zdech katedrál pozorují věřící dole ironickými pohledy,vyměňují si drby a podávají si mezi sebou ručně ubalenou cigaretu.Ulicí se volně procházejí ty nejpodivnější bytosti,věnují se svým vlastním tajemným záležitostem.Sem tam poletují bludičky,které ti s chichotem poletují kolem hlavy a přízraky,strhávané i tím nejslabším vánkem –staří bohové,kteří se časem opotřebovali natolik,že z nich nezůstaly už ani vzpomínky.Tmu prosvětlují papírové lampiony a lidské pochodně,železné koše se žhavým uhlím i řvavé neony.Živé blesky se navzájem honí ulicemi. Soupeřící gangy na sebe vykřikují z bezpečí svých chrámů a kaplí dogmata a tu a tam svolává nějaký fanatik s očima planoucíma náboženskýmvytržením kletby na nenáviděné nepřátele.Někteří z módnějších bohů se procházejí po ulici ve svých nejparádnějších vtěleních a snaží se,aby viděli a byli viděni. A Harlekýn tančí v kostkovaném oděvu a černé masce,vytáčí piruety,jako to dělal vždycky,nebo alespoň kam až sahá paměť lidí,stále dál a dál,bez konce.Ve světle svící,hořících mrtvol a neonů,Harlekýn tančí. Je třeba říci,že Ulice bohů už zažile lepší časy.Není to tak dávno,co Břitvákovi Eddiemu povolily nervy a provedl na Ulici bohů něco velice nepříjemného,v důsledku čehož byly některé z Entit viděny,jak s jekotem a pláčem utíkají pryč. Wolkerovi lidé se je ještě snaží vylákat lichotkami z barů,stok a papírových krabic.Na ulici lidé odklízeli trosky a odhadovali,kolik bude stát rekonstrukce.Chrámy zakrývalo lešení nebo je pohromadě držely zářící pásy čiré víry,zatímco ty,kterým už nebylo pomoci,srovnávaly se zemí dálkově řízené buldozery a juggernauti. Vyvolávači vyrazili na ulici v plné síle a mohli si vykřičet plíce,a turistů tam bylo víc než kdy jindy. (Turisté milují katastrofy,zvláště když jsou alespoň trochu malebné.) Někteří věřící stále ještě omámeně bloumali kolem a přemýšleli,jestli se jejich božstva vrátí. Prostě takový normální den v Ulici bohů. Eddieho jsi našel nedaleko polozbořeného chrámu boha elektronických spotřebičů,jak si dává dvacet ve velké papírové krabici.To jsi nepotřeboval ani své nadání,abys ho pak našel.Bylo to dva důvody.Tak první byl ten,že v okolí nebylo ani živáčka a za druhé páchl víc než obvykle. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zastavím se v bezpečné vzdálenosti od krabice ve které spí Eddie a zavolám na něj. Dělám to z části proto, aby mi nerozřezal hlavu na tři půlky když se probudí a z části proto, že tak děsně smrdí. Nechápu proč to dělá. Jestli mu to zakazuje Ten co s ním uazvřel smlouvu a nebo aby děsil nepřátele. No nic. Zavolám na něj ještě jednou, protože předtím mě neslyšel. "Eddie, vstávej!" Křiknu na něj až se několik holubů poplašeně vznese do vzduchu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Eddie se v krabici pohnul a začal se ospale hrabat ven Prohnilý bůh bleskové břitvy vypadal víceméně jako vždycky,tedy jako silně zanedbané individuum v příliš velkém šedém plášti,který pamatoval lepší dny,ale velice dávno.Byl potrhaný a rozedraný a pohromadě ho zjevně držela jenom nestrádaná špína a mour.Eddieho dlouhý,pohublý obličej byl přirozeně bledý,samá temná prohlubeň a horečnatě se lesknoucí oči.Hlas měl hluboký,bezvýrazný a zněl skoro strašidelně. Páchl skutečně příšerně,tak jako vždycky.Ve stokách umírají na černou smrt krysy,které páchnou méně než on.Mouchy nepřitahuje jenom proto,že když se k němu příliš přiblíží,padají mrtvé k zemi. Podíval se na tebe “Ah to jsi ty….co chceš?“řekl stroze a možná trochu podrážděně. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Stále zůstávám v ucitvé vzdálenosti od Břitváka. Bojím se, že kdybych přišel blíž, tak se pozvracim. Tohle jsem vždycky špatně snášel. "Potřeboval bych tvou pomoc," vybalim to na něj rovnou, "potřebuji se dostat do Jámy a zachranit tam dvě malé děti." Zkoušim to na něj s upřímností. Snad to zabere. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Podíval se na tebe s kruhy pod očima a měl jsi pocit že hledíš na umrlčí hlavu,ale nezdálo se že by ho to nějak dojalo “Hm?Opravdu?To je hezké,že jsi se dal na zachraňování nějakých děcek.A co já s tím?Stejnak je už Pan Krev a Pan Kost nejspíš snědli.“protáhl se a rozhlédl,aby si prohlédl co vše už opravili. “Když je tu větší pravděpodobnost,že jsou spíš mrtví než živí nemá cenu se do toho pouštět.“pronesl. Ale věděl jsi,že Eddie má cit pro spravedlnost a on vždy pracoval jen pro dobro…teda aspoň po tom co se z něj stal bůh. Určitě po trochu naléhání poleví. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Jsou naživu," sebevědomě mu odporuji. "Ale sám je z Jámy nedostanu, potřebuji pomoc a rozhodl jsem se pro tebe, protože vím jaký jsi. A také pro to, že jsi to byl ty kdo za mnou Fionu poslal. Nebo ne?" Zkusim vytáhnout svůj trumf a jenom doufám, že se nezmění ve spodka. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Ulice bohů Zamyslel se “Ah…ty myslíš tu hezkou žábu,jo?Hele to,že jsme ji pomohl nic neznamená.Chudák holka vypadala,jako že ji každou chvíli trefí šlak.“cukal se. Zadíval se na tebe a usmál se “No dobře….pomůžu ti.Ale ne kvůli tobě,ale kvůli té buchtě.Nemohu nepomoci dámě v nouzi.“narovnal se a šel k tobě blíže. “Tak jdeme ne?Máš plán?“zeptal se tě a vydal se pryč po ulici ani se neohlédl jestli jdeš za ním. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Usměju se. Pořád ještě mi to jde a vykročím za ním. Snažím se držet po větru, kde je ten smrad přecijenom o trochu slabší. "Samozřejmě, že mám plán," ušklíbnu se. Nejsem přeci žádný idiot. "Vlezu tam, udělám trochu rozruch, ty najdeš děti a zmizíš s nimi ven. Pokud bych se snad nevrátil, tak je odvedeš do Night Times. Souhlasíš?" Vysvtluji mu svou strategii. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro jeho slova na mne zapůsobila. Nemyslím v tom smyslu, že Noční stranu opustím, ale tak, že mi začal být.. sympatický. A tak se k němu opatrně přiblížím Můžu si to vzít? Nebo něco jiného? Myslím, tedy nemyslím vzít, za něco to vyměním a nebo vám můžu zaplatit penězi z našeho světa, ale to vám asi bude k ničemu zírám na něj a vzápětí mám pro něj další otázky Poznáte mě? Chci říct, víte, že jsem to já? Jako já a ne nějaká jiná nezkažená? A víte to jen díky tomu.. že cítíte? Nebo mě poznáte i nějak jinak? A jak se vlastně jmenujete? pousměju se, pokládat tolik otázek asi nebyl nejlepší nápad, ale snad mi odpoví. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Hm…..to je bez problémů.Mám,ale lepší způsob,jak to udělat.Můžu nás dostat rovnou na místo,kde ty děcka vězní.Nezapomeň,že jsem bůh.Vím všechno co potřebuji vědět.“zastavil se a otočil se k tobě. “Takže jsi ji schoval u Adventa?To bylo chytrý.“vytáhl z kapsy pravou rukou,šedou a velice hubenou,a v ní držel rovnou břitvu.Otevřel ji a její čepel nepřirozeně jasně. “Připraven?Vrhneme se do toho po hlavě.“ |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Jenom pozvednu obočí nad Eddieho možnostmi. Vím, že je mocný, ale že byaž tak? No co. Jeden se pořád učí. "Víc už to ani nejde," kývnu hlavou a přichystám se na ten kolotoč. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Eddie se na tebe usmál,pak se odvrátil a ťal břitvou do vzduchu,Sama noc se zachvěla a ve vzduchu se vytvořila trhlina,která se pomalu otevírala jako rána ve světě.A otvore,který Eddie vytvořil jsi viděl vypolstrovanou kancelář.Na sedačce naproti seděli dvě děti jeden druhému tak podobní jen délka vlasů je od sebe navzájem lišila. Vykulili na tebe oči z bledých obličejů a pusinky se jim němě otevřeli úžasem. “Tohle je moje úplně nová schopnost.“pochlubil se a vlezl do trhliny,která se začala zase pozvolna uzavírat. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zakourtím hlavou nad jeho vychloubáním a skočím do trhliny. Hlavou mi ještě prolené myšlenka co by Eddie dělal, kdyby se mu břitva ztratila, ale hned jí vytěsním z mysli. Jakmile jsem v pokoji, rozhlédnu se kolem sebe, připravený okamžitě sekat, utíkat nebo čarovat. To podle toho co si bude žádat situace. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kancelář Pane Krve a Pana Kosti Eddie zase břitvu zasunul,ale nepouštěl ji z ruky a trhlina se za tebou za chvíli zavřela. Celé patro bylo zařízené jako jeden velký salónek vybavený vším možným přepychem a pohodlím.Křesla tak měkká,že kdyby si na některým z nich zdřímla Šípková Růženka,už by se nikdy neprobudila.Obrovské likérníky s pitím z celého světa plus několika značkami odjinud.Ledové víno,pelyňkové brandy,créme de Tartarus..Mísy všelijakých tablet,různobarevných pilulek a prášků.Tucet velkých televizních obrazovek pokrývalo jednu celou stěnu a na každé běžela jiná videohra.Tapiserie z patnáctého století znázorňující Lucifův pád,která nedokázala úplně zakrýt starší i čerstvé skvrny od krve na koberci pod ní,oddělovala jeden roh od zbytku místností.Podlaha byla ze skla,nejspíš nějak zesíleno,takže nabízela pohled na smrtelníky dole procházejících v naprostém tichu různými stadii bolesti a utrpení.Oni oprosti tomu viděli jenom zrcadlo a v něm to,co měli nejraději,sebe.Někdo si decentně odkašlal,a když jsi vzhlédl,uviděl jsi pana Krev a pana Kosti,jak stojí po obou stranách svého velkého mahagonovéh stolu.Vládli Démoním lordům stejně jako Jámě.A vůbec je netěšilo že vás vidí. Na rozdíl od čenů gangu si pánové Krev a Kosti nepotrpěli na tradiční démoní vzhled.Měli na sobě elegantně střízlivé obleky ušité na míru.Husté černé vlasy lesknoucí se pomádou měli sčesané dozadu a když se usmáli,v ústech se jim kromě zubů zabroušených do špiček třpytilo i zlato.Vypadali tvrdě,ostře a velice sebevědomě.Jupíci z Pekla.Pan Kosti byl vysoký a štíhlý,s takřka asketickými rysy.Oči měl bleděmodré a jediné,co na něm bylo ještě chladnější než ony,byl jeho úsměv.Pan Krev byl statný a hřmotný s růžolícími tvářemi.Oči měl jasně růžové jako albíni.Oba zachovávali postoj nedbalé arogance lidí zvyklých na moc. “Dobře že jste přišli sem mezi nás.“řekl pan Kosti. Hlas měl tichý a bezděčně zlověstný,zněl skoro,jako povzdech. “Měl by snad některý z vás dvou zájem o sklenku vychlazeného Moët a Chabdin?Právě jsme otevřeli láhev.A trochu kaviáru?Nebo možná něco vybranějšího?“ Lehce pokynul rukou pan Krev svou sádelnatou rukou směrem k tapiserii.Ta se sama odhrnula stranou.Za ní se objevila mladá žena visící v koutě místnosti na řetězech.Byla sotva zletilá,nahá jako novorozeně a úplně mrtvá.V boku měla velkou díru,kterou jí tam zjevně něco vykouslo.V krvavě rudém masu bíle svítili pahýly žeber a podle toho,jak byla rána hluboká,se dalo usoudit,že některé vnitřní orgány byly vyjmuty.Na zlomených kostech byly stopy po zubech.Vlasy měla černé jako noc a pleť bílou jako sníh,sebemenší stopu po barvě neměla ani na rtech nebo bradavkách.A pak se ti málem zastavilo srdce,když mrtvá žena pomalu zvedla hlavu a zadívala se na tebe.Její tělo bylo mrtvé,ale duše zůstávala,lapená uvnitř.Věděla,co se s ní děje.Její ústa se pomalu pohnula. Pomoz mi….pomoz mi…. “Utrpení,které nabízíme dole,jí nestačilo.“vysvětlil pan Krev “Trvala na tom,aby bylo skutečné.Velice rádi jsme ji vyhověli.Chutňoučké mlaďoučké soustíčko,že,pane Kosti?“ “Ti smrtelníci jsou ale blázni.“vydechl pan Kosti “Ale jsou z nich skvělé svačinky.“ Bylo to až trapně viditelné,jak se vás snažili rozptýlit. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Noční strana-skoro “Já jsem Kostelní lavice…myslel jsem,že to už ví každý…hm…no nic.“vrátil se ke svému kufříku a ty jsi šla za ním. “Hele hele hele…slečinko…pomalu s těmi otázkami.“varoval tě Kostelní lavice na kterého těch otázek bylo moc,přece to byl jenom vikář. “To,že jsem slepý neznamená,že nevidím….“odpověděl a ukázal na pásku co měl přes oči “Vyměnil jsem své oči za velice užitečný dar….a musím říci,že jsem v životě neudělal lepší obchod.“usmál se a nakopl obří krysu,která mu chtěla ukrást něco z kufříku a ta odletěla pěkně daleko. “Peníze?Slečinko….tady je Noční strana.Tady můžeš klidně platit i mincemi z třináctého století.Všechny peníze tady platí.“informoval tě. Šáhl do kufříku a vytáhl obyčejný,ale stále slušivý stříbrný řetízek s křesťanským křížem “Tohle si vem a běž raději domů.Je to posvěcené stříbro tak se nemusíš bát,že by tě nějaký upír kousl….“vysvětlil ti. A znovu musel nakopnout obří krysu,která byla asi příliš hloupá aby pochopila,že ji vidí “Zasraná havět.“zavrčel Kostelní lavice. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Omlouvám se, ale já mám držku jeno na spařenej ječmen," řeknu schválně neurvale. Jejich teatrální divadlo mě nechává v klidu a snažím se být stále ostražitý. Veškeré smysly v pohotovosti. "Ovšem nejsme tu kvuli občerstvení. Přišel jsem pro ty dvě děti," ukážu na Johna a Jolanu. "Tak mi je dejte a pak si můžeme v klidu pohovořit." |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Byl jsem moc rád, když za mnou Alie přišla. Z přítomnosti Šílence jsem začínal bláznit, a tak když přišla, vzal jsem ji za ruku. Jakobych potřeboval spojení s normálním světem a Alie mi ho dokázala poskytnout i v tom obyčejném dotyku lidských rukou. "Několikrát jsme se ho už ptal. Zatím neví, ale přemýšlí o tom." pokrčím rameny. "Jsem moc rád, že jsi přišla..." plaše se usměju. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pan Kosti se zasmál “Přišel jsi si pro děti?Ale jistě….pokud s tebou budou chtít jít?Co děti?Chcete odejít s těmihle ošklivými pány?“otočil se k dětem,které plaše seděli na sedačce. Ty hned začali vrtět hlavami,že ne. Pan Krev spokojeně přikývl “Tak to sám vidíš Věštče.Nechtějí.Tudiš vám je nedáme.“ Eddie se vytasil se svou břitvou a oba démoni uskočili dozadu,ale Eddie jen přistoupil k „mrtvé“ ženě a ukončil její trápení. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Usmála se a ruku ti něžně stiskla “To je v pořádku…já jsem také ráda že jsem tady…měla jsem o tebe strach.Už jsem se bála,že tě možná v něco proměnil….“usmála se a pak se rozhlédla. “Kde máš Julii?“zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Neboj se, nezrozčílit ho je moje priorita." usměju se. "Julie není doma...nebo spíš tady...je u kamarádky a zůstane tam přes noc, potřebuje doučit v matematice..." řeknu a oči mi maličko zazáří, ikdyž jenom z toho, že se o ni Alie zajímá. "Víš, že z ní bude patoložka? Dost mě to překvapilo..." usměju se. "Ale kdoví koho budeme jednou potřebovat." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vykulila oči “Patoložka?Vždyť ji je deset….jak někdo může chtít být patologem v deseti letech?“potřásla hlavou “Tak když ji to baví.“pokrčila rameny. Pak se znovu rozhlédla “To tedy znamená,že tu jsme sami?Šílence nepočítám.“mávla neutrálně směrem k pokoji,kde „relaxoval“ Šílenec. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Já jsem na to koukal úplně stejně..." zasměju se. Rozhlédl jsem se taky a nakonec kývnul. "Máš pravdu, kromě Šílence jsme tady sami." usměju se. Zkoumavě se na ni podívám. Možná kromě zkoumavosti v tom byla i zvědavost. Copak na mě plánuješ ty potvůrko? |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Usmála se “Tak fajn….v tom případě se můžeme věnovat jeden druhému.“pevně tě chytla za ruku a odvedla tě k pohovce kde si sedla. Když jsi si sedl k ní přitulila se k tobě a dávala pozor aby tě nebodla svým rohem “Musíme vyřešit jak to bude mezi námi dvěma.Chápeš,že ano?Jaký je tedy náš vztah?Myslím,že jsme postoupili….o další krok a už nejsme jen přátelé Carlo.“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Chápavě a přitom docela bezradně se dívám. Je mi jasný, že už je to jinak, ale má pravdu...co teď s tím? "Rozumím...taky jsem o tom přemýšlel...už to není jako předtím, ale i tak to může být fajn, co myslíš?"řeknu a s nadějí v očích sleduji Aliinu reakci. "Já...možná...kdybys chtěla...možná...mohli bychom spolu...chodit..." "Teda...jestli chceš... nesměle se usměju. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Ale já si je vezmu. Ať tak nebo tak," procedím skrze zuby a založím si ruce na prsou. "Záleží jenom na vás kolik krve u toho poteče, ale zaručuji vám, že nebude jenom moje." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Podívala se na tebe a usmála se “Doufala jsem že to řekneš…..moc se mi nechtělo to navrhovat sama.“zasmála se.Narovnala se a sedla ti na klín,aby tě mohla obejmout kolem krku a více se k tobě přitisknout “Takže to znamená,že se ti líbím ano?Proč jsi to tedy na sobě nikdy nedal znát?“zajímala se. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "A komu by ses nelíbila, Alie?" usměju se. "Já jsem nic neřekl, protože jsi někdy mluvila o jiných mužích a já si nemyslel, že bys dala přednost mně před nimi..." řeknu. "A kromě toho...ani mě to nějak nenapadlo, měl jsem spoustu starostí a tak jsem nějak na nějakou přítelkyní ani moc času ani nálady." "A hlavně...bál jsem se, že mě odmítneš a já se pak budu ještě dlouho stydět, že jsem to tebe zkusil." usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pan Krev si ztěžka povzdychl a znovu se zabořil do překsla,jako kdyby ho ta záležitost najednou znudila. “Nu….jak si přeješ.Dovol mi tedy,abych si na vás zavolal odborníka – hrabě Video.“ A najednou stál hrabě Video v kanceláři s vámi,jako kdyby tam byl od samého začátku,jenom jste si ho nevšimli.On osobně,zahalený plápolající plazmovou září,vysoký,hubený a trochu strašidelný v černých kožených cárech,sinalou pokožku pokrytou křemíkovými uzly a magickými obvody. Kůži mu na těle držely hrubé černé stehy a kovové svorky.Ať už ho po válce andělů sflikoval kdokoliv,odvedl docela dobrou práci.Ačkoliv jeho obličej vypadal trochu napjatě,kolem úst mu pohrával permanentní neveselý úsměv.Ruce volně svěšené podél boků se mu chvěli nedočkavostí začít spřádat binární magií a měnit pravděpodobnost. “Ahojky drahouškové.“uculil se nevesele a pozvedl ruce “Kdepak máte tu krasotinku?Doufal jsem,že ji přivedeš sebou namísto toho smraďocha.“kývl na Eddieho,který se na jeho slova jen zamračil.Zatímco jste byli v kanceláři nepronesl jediné slovo. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Třeba jsem se chtěla jen usjitit, že jste to vážně vy následuji ho. Lidí i nelidí kolem mě si nevšímám. Pobaveně se podívám za odkopnutou krysou a pronesu tiché obdivné 'juu', veselý úsměv se ještě rozšíří a v následném tichém obdivu a údivu poslouchám vikáře. Oh, jo. Hm zabručím tiše při zmínce o penězích. Dneska jsem nějaká zmatená. Vytáhnu několik mincí, které mám náhodou v kapse a podám je Kostelní lavici výměnou za řetízek. Jestli je to málo, příště donesu víc. Děkuju vezmu si řetízek a zapnu si ho kolem krku. Jenže, já tam chci. Víte, bude to divné, ale líbí se mi tam začnu opatrně, jako bych jej nechtěla zklamat, i když mu to může být úplně jedno. Jsem tady jen kvůli tomu, abych se tam dostala. Snad se mi nic nestane. Budu si dávat pozor a nebudu tam dlouho. Naposledy se na něj usměji. Ještě jednou děkuji, moc. Ráda.. jsem se s vámi zdržela. Děkuju a vydám se dál, se špatným pocitem a divným mravenčením v žaludku. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Ale ocásek taky dorazil," řeknu posměšně. "A kdepak jsi nechal ty svoje furie? Už ti nejsou vhod?" Popichuju ho. Třeba se neudrží a provede nějakou koninu, co nám dá výhodu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Jo děvenko!Tady se líbí každému.Dokud se nedostanou do situace,kdy se jim tu už opravdu líbit nebude.“zavolal za tebou a pak si zase začal vyřvávat svoje. Nástupiště se otřáslo,pak do tebe narazil závan tlačeného vzduchu a do stanice se přiřítil vlak – dlouhá lesklá stříbrná střela bez jediného okna.Vagóny byly trubky ze solidní oceli,z jejichž lesklé dokonalosti vystupovaly pouze těžce pancéřové dveře.Ty se se zašyčením otevřely a lidé se vylili ven. Nastoupila jsi. Vagón byl skoro prázdný,za což jsi byla vděčná,zrovna se ti nechtělo mačkat se v davu. Sedla si,muž který seděl proti tobě si soustředěně četl ruské noviny.Datum v záhlaví bylo z příštího týdne.O kus dál v neposkvrněně čistém vagónu seděla mladá žena v kompletním junkerském ohozu doplněném mnohonásobným piercingem obličeje a zeleným čírem na vyholené lebce.Četla si v obrovské Bibli vázané v kůži.Listy se zdály být naprosto prázdné,ale její nehybné bílé oční bulvy prozrazovaly,že se jedná o absolventku hluboké školy,a ty jsi věděla,že pro ní jsou ty stránky plné děsivé moudrosti. Proč tam nebyla žádá okna?Protože by jste nechtěli vidět co je venku. Najednou něco narazilo zvenčí do stěny vagónu tak silně,že to Rusem mrštilo na podlahu.Mlčky si posbíral svoje noviny a šel se posadit o kus dál.Silná kovová stěna byla vyboulená a pomalu se začala prohýbat pod opakovanými útoky zvenčí.Punkerka ani nevzhlédla od Bible,ačkoliv si začala něco bezhlesně mumlat.Vypouklin na stěně přibývalo a celá jedna sekce se zlověstně prohnula jakoby pod nepředstavitelným tlakem. Vně vlaku něco vztekle zahučelo zklamáním.Neznělo to lidsky.Pak se ten zvuk začal ztrácet,přesouval se podél vlaku,jak jsme tomu postupně ujížděli.Kovová stěna beze spěchu nabyla původního tvaru a vybouleniny se jedna po druhé vyhladily. A potom začalo něco – nebo víc něčeho- přebíhat zvenčí po stěnách a stropě vagónu.Lehké,rychlé cupitání mnoha nožek,připomínající hmyzí.Světla uvnitř zamrkala.Vypadalo to,že je jich tam celé hejno a pobíhají po střeše sem a tam. Postupně k tobě začali doléhat hlasy,vysoké a ječivé,zvláštně promíchané,jako kdyby stejný hlas mluvil sám se sebou v harmonii.Nedůtklivé sestry z Úlu zase slíbili kolem. Pojďte ven,pojďte ven,vy tam uvnitř.“volal sbor jediného hlasu “Pojďte ven a hrát si s námi.Nebo nás pusťte dovnitř,pusťte nás dovnitř a my sis vámi pohrajeme,až se vám z toho zatočí hlava.Jenom si smočíme svoje lepkavé prstíčky ve vaší genové výbavě a přetvarujeme vaše dělohy svými živými sklapely…“ |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Stisknu křížek ve své dlani a začnu se bázlivě rozhlížet po ostatních, kteří si toho tak nějak nevšímají. Chtěla bych být klidná jako oni. Možná jsem jej měla poslechnout, mohla jsem tam ještě chvíli zůstat. A začíná to být čím dál horší, polije mě studený pot. Ježiši.. pronesu nahlas a znovu se rozhlédnu Nemůže se s tím něco udělat? Tohle je.. šílené zamračím se. Je to zybtečné, ale co. Co to vůbec je? A netvrďte mi tady všichni, že to neslyšíte! |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Odfrkl si “Ty jsem poslal kam patří.Ukázalo se,že jsou zcela k ničemu.Ale jednu věc aspoň dobře odvedli.A to dostat tě sem…sice tu měla být i Fiona,ale co.Na tu také dojde.“pokrčil rameny. Eddie postoupil dopředu “Eee…..Eddie.Nebuď tak zbrklej.“varoval ho hrabě Video a ustoupil,aby na něj Edie nedosáhl. “A co bys chtěl dělat ty Větče?Ukázat mi nějakou budoucnost?Myslím,že to mi nezabrání v tom udělat z tebe něco jiného.“ |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Na to ti stačilo poslat mi pozvánku. Vyšlo by to nastejno," ušklíbnu se nad jeho snažením. "A teď pusťte ty děti už je k ničemu nepotřebujete a já pak třeba přimhouřím oko až s vámi budu jednat." Okatě ignoruji kecy hraběte Videa. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Začala se smát “To je mi,ale ironie….já ti říkala o svých „milencích“ hlavně proto,že jsem doufala,že začneš třeba žárlit nebo tak…“potřásla hlavou. Oba jste sebou polekaně trhli když do místnosti vpadl Šílenec “Já….“začal a pak se zamračil “Hmm….už jsme to měl…myslím….no nic…“zamumlal a zase se vrátil do pokoje. Alie na dveře ještě chvíli hleděla “Je mi ho trochu líto….“zadívala se zase na tebe “Hmm…ale co v práci?Budeme dělat,jako že nic?Možná by to tvoji mámě mohlo vadit,že na sebe cukrujeme i v práci.“vesele se ušklíbla. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Hrabě Video.Přestaň se vybavovat a zlikviduj je.Máme lepší věci na práci než se o ně starat.“přikázal znuděně Pan Kosti. “Sklapni!Mám to pod kontrolou!“vyštěkl na něj hrabě Video podrážděně a ty jsi ucítil,jak se Eddie posunul směrem k tobě. “Ty děti?“zeptal se Video překvapeně a začal se smát a ty jsi začínal mít neblahý pocit,že ti něco důležitého uniklo. “Ty děti…jasně.Ty si klidně vem.O ně nám nejde.“mávl rukou k dětem,které při tom pohybu sebou trhly. Eddie byl těsně za tebou a ucedil “Vezmu ty děcka do bezpečí k té tvoji buchtě.Pak se vrátím a píchnu ti.Zvládneš to tu na chvíli?“zeptal se |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Kývnu hlavou abych Eddiemu ukázal, že si o mě nemusí dělat starosti a přemýšlím, jestli by skutečně použili trik s nastrčenými dětmi nebo ne. Ale teď už je to jedno na to jsem měl myslet dřív. Raději se začnu připravovat na střet s Videem. Tady mi pouťové triky příliš nepomohou, budu muset použít to nejsilnější co mám, jenom doufám, že to přežiju. Kouř z doutniku pomalu zaplňuje místnost a já svou myslí lehce poodhrnu závoj mezi světy. Ne moc. Jenom trošku, abych v případě nouze mohl dveře otevřít naplno a vypustit sem nějakou z nesčetných hrůz, které se tam skrývají. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Eddie ještě chvíli stál než přiskočil k dětem,popadaje a břitvou zase udělal trhlinu a prolezl jí i s dětmi,které držel v v podpaží,jako nějaké balíky. Hrabě Video se náhle zasmál,šťastně a bezstarostně.Protáhl si ruce a celá kancelář v jediném okamžiku zmizela,nahrazena kamenitým srázem pod soptícím vulkánem.To vedro bylo omračující,vzdych byl skoro příliš horký,než aby se dal vdechnout. Po rozeklané skalní stěně se valila třešňově rudá láva a nad ní se vznášela pára a jemný popel. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Rus ti neodpověděl,ale Punkerka vzhlédla od své Bible a podívala se na tebe “Jen klid pusinko.Nedůtklivé sestry z Úlu to zkouší pořád.Sem se nedostanou.Tak je prostě neposlouchej.“řekla ochraptělým hlasem,který člověk získá nadměrným kouřením. “Jenom mají hlad.“a zase se sklonila ke své Bibli. A opravdu.Za chvíli se mnohonásobné nožičky posunuly a cupitala dál po vlaků,aby to zkusili v jiné části. Noční strana Vyšla jsi z metra jako duše vystupující z podsvětí,mezi štěbetajícími davy lidí nepřetržitě proudícími oběma směry.Vlak už dávno odjedl,spěchal pryč,jako kdyby byl rád,že tam s tebou nemusí zůstat. Pomaloběžné eskalátory byly přeplněné novými poutníky a prosebníky,kteří si dávali dobrý pozor,aby se nedívali jeden na druhého. Nikdo na sebe nechtěl připoutat pozornost,dokud se nedostane na svou domovskou půdu.Těch několik osob s chladným pohledem,které se otevřeně rozhlížely po ostatních,byli predátoři a dravci,vybírající si kořist na později. Na druhé straně,dav se nijak nelišil od toho,co jsi viděla naposledy.Kluci,holky a pár dalších,všichni vypadali,jako že se jim daří skvěle.Normální provoz a temné straně města.Nahoře na ulici se vylévají ze stanice,větří ve vzduchu svobodu a příležitost a pak se ve spěchu za svým spasením nebo prokletím rozptýlí do nekonečné noci. Tohle chvějící se město bylo skoro oslnivě živé,všechny ty horečnatě jasné barvy a tušově černé stíny,vítající a objímající,děsící a zastrašující,svádějící a odpuzující zároveň.Zářivé neony plály,kam se člověk podíval,lákavé a lesklé jako cetky na pultech laciných krámů,a hypnotizovaly nekonečný proud obětí a osamělých duší.Neodolatelné vývěsní štíty přitahovaly neopatrné do všech možných klubů,slibovaly jim temné rozkoše a nepoznaná potěšení,pití a tanec s cizinci v zakouřených místnostech,vzrušení,které nikdy neskončí,život jako na závodní dráze bez retardérů a barier.Sex si olizoval rty a svůdně pohyboval boky.Bylo to nebezpečné jako peklo a dvakrát tak zábavnější. Lidé proudili sem a tam ulicí ve všech možných podobách,od nepřirozených k nepravděpodobných,a každý z nich spěchal za svým vlastním cílem,takže celkový provoz nikdy neustal.Všechna vozidla se řítila maximální rychlostí a nic je nemohlo zastavit,v naprostém kontrastu s rušnými ulicemi každodenního Londýna,kde se průměrná rychlost doopravdy za několik století vůbec nezměnila –vzhledem k příšerným zácpám se neustále pohybovala kolem deseti mil za hodinu.Ačkoliv dnes už ulice páchnou spíš výpary ropných produktů než koňským trusem. Do výparů nemůžete šlápnout. Mnohé z rychlých lesklých strojů,svištících po Noční straně,byly ještě nedávno pro tebe nové –tvary,velikosti,a dokonce i pojetím na denním světle nikdy neviděným.Některé z nich byly poháněny zdroji,o kterých je lépe nepřemýšlet,pokud chcete klidně spát.Taxíky jezdící na znehodnocenou svěcenou vodu,limuzíny,které spotřebovaly čerstvou krev,ambulance,jejichž palivem bylo destilované utrpení.Musela jsi dávat pozor abys nebyla moc blízko vozovky.Některé z těch věcí nejsou skutečná auta.A některé jsou hladové. Černočerná obloha se rozprostírala od obzoru k obzoru a zářila tisíci tisíc hvězd,mnohem více,než kdy uvidíte nad nějakým pozemským městem.Tomu všemu dominoval úplněk desetkrát větší než ta bledničkovitá náhražka,na jakou jsi doma zvyklá. Noční strana je vlastně jako každé velké město,jenom je tu všechno zesílené a zvětšené,jako když kráčíte po ulicích města ve snech a nočních můrách. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Rozhlednu se kolem a hlasitě zatleskám. Pěkný výběr, pro mě ale poněkud melodramatický. No je čas dát věci do pořádku. Zavřu oči a soustředím se na kancelář ve které jsem ještě před chvílí stál. Tamhle jsou křesla, tady je zeď s tapiserii, stůl, sekretář a pod nahama nemám ztvrdlou strusku, ale koberec. Když si v mysli vše dopodrobna zrekostruuji, natáhnu se po předivu skutečnosti, otevřu oči a vykročím. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vulkanická iluze ihned zmizela,jako kdyby někdo přepnul kanál na televizi. Hrabě Video se doslova třásl vzteky “Jak se opovažuješ vzpírat se mé vůli?“prskl na tebe “Najdu časový proud,kde svoje nadání nemáš!Kde ses narodil zmrzačený nebo slepý,nebo kde ses možná nenarodil vůbec!“ Kancelář zmizela a tentokrát jsi se objevil na holé kamenité pláni obklopené železnými monolity.Z olovněné oblohy sršely bez přestání blesky a v temnotě za monility se pohybovaly nějaké deformované tvary,stahující se k tobě. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Dál se mračím a už s menším strachem se rozhlížím kolem sebe. Jsem vážně ráda, že nejsem tam venku a doufám, že taky nikdy nebudu a že to něco se nedostane nikdy sem. Připomíná to trochu ty hororé sci-fi filmy, kde jsou v lodi a najednou bum bác a všichni jsou vyvedení z míry z toho, co to na ně útočí. Nejdřív nikdo nevěří, že by to mohli být živí tvorové, ale nakonec se o tom povětšinou přesvědčí na vlastní kůži. Konečně má zastávka, konečně venku. Hm, je horší Strana nebo ten šílený vlak? To byla šílená cesta. Město. Oddychla jsem si a konečně se zase usmála, jsem ráda, že jsem tu, i když vikář udělal něco, proč se zrovna teď necítím tak dobře, jak bych čekala. Musím na něj myslet, jako na věc, kterou ve svém životě nemůžete postrádat. Možná je trochu šílený, ale hlavně je zvláštně záhadný. Nejlepší obchod, hm, až pojedu domů, ještě se u něj chvíli zdržím. No jo! Čas, musím být zpátky včas, tak vzhůru do města. Zastrčím si vlasy za ucho a pomalu se vydám ulicí, prohlížeje si všechny lokály, obchody a podobné, sem tam si prohlížím i ty, kteří procházejí kolem mě. Zase ten pocit, nepříjený pocit, ale z jisté strany uspokojující pocit. Právě proto jsem sem přece jela. Ach, vikáři, jestli si měl pravdu a mě se něco stane, budeš asi jediný, komu potom budu věřit. Tohle je šílené, myslet na šílence, který.. který mne ovšem chtěl zachránit, myslel to dobře. Kolik takových jako já vážně zachránil? A kolik se jich tady.. změnilo? Ťapkám si tedy ulicí dál, hledajíc nějaký vhodný podnik na rozkoukání. Nějaký, nejméně, hrůzný. Jenže v jedné chvíli škobrtnu a upadnu na zem. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Imně bylo Šílence vpodstatě líto. Ale teď se zdálo, že si skoro vzpoměl, kde schoval Mluvící pistoli. Ale pak jakoby mu ta vzpomínka znovu někam zaplula a nakonec nám neřekl nic. Pokývám hlavou. "Moje matka tam většinou ani není a když už, tak jí do mého osobního života nic není. Samozřejmě pokud to nějak výrazně nesníží moji pracovní výkonnost..." zasměju se. "Možná by stačilo, když to nebudeme moc přehánět...na veřejnosti..." zazubím se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Tak a mám toho dost. Otevřu bránu do krajiny oživlého ohně. Oči mi zaplanou a z mých dlaní začnou tryskat ohnivé gejzíry. Oheň se rozteče kolem mě a začne stravovat celou tuhle směšnou realitu. Nechám plameny vzplanout do výšky a když zase klesnou objevim se znovu v kanceláři Pana Krve a Pana Kosti. Podívám se na Hraběte Videa, natáhnu proti němu ruku a nechám z ní vytrysknout proud ohně a je mi jedno co po cestě smete. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Nikdo si tvého upadnutí nevšiml.Nejhorší ale bylo asi to,že to bylo uprostřed chodníku a těch lidí.Hned jsi schytala několik kopanců až ti to vyrazila dech,zvedla si hlavu a poslední co jsi viděla byla černá bota a upadla jsi do temnoty. Kdo ví,jak dlouho jsi byla v bezvědomí,ale najednou jsi cítila jak tě někdo poplácává po tváři “Hej….halo?Vstávej.Slyšíš mě?“volal někdo,ale poznala jsi hned,že je to mužský hlas. Když se ti konečně podařilo rozlepit oči na okamžik jsi se lekla,že jsi oslepla,ale bylo to jen proto že v místnosti,kde jsi byla bylo šero. Nad sebou jsi spatřila tvář jakéhosi mladého muže,byl pohledný a jen o něco starší než ty a co tě asi nejvíce zaujalo byli jeho vlasy,které byli rudé,jako čerstvá krev. “Jak ti je?“zeptal se a strčil ti do ruky sklenici s vodou.  |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pan Krev a Pan Kosti ihned vyskočili a klidili se z cesty. Zatímco hrabě Video stál na místě a tvářil se ohromeně,nechápal jak jsi tak lehko unikl z jeho iluzí “Jak sakra….“řekl jen než ho zasáhl proud ohně. Zaječel bolestí,jak mu oheň sežehl kůži a maso,kovové svorky a stehy se roztekly a propalovali se mu více do těla. Plamen ho pohltil až se z něj stala živá pochodeň. Nekřičel moc dlouho,ale ne proto,že by ho to nebolelo,ale proto že mu oheň sežehl hlasivky. “To musí bolet….“pronesl pan Krev nezúčastněně. Když oheň uhasl moc z hraběte Videa nezbylo. “Fuj…takový bordel nám tu dělat.“pronesl znechuceně pan Kosti. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Můžete si to slízat," podívám se na démony. "Aspoň jednou uděláte něco užitečného. Ale předtím si pohovoříme. Pokud teda nechcete aby vám to tu celé lehlo popelem," dodám sladce. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zamyšleně našpulila rty “Tak jo.Domluveno.V práci budeme hodní…..ale víš co….ty trávíš v práci hodně moc času.Budeme si to muset nějak rozdělit,abychom měli čas i na sebe.“začala tě líbat na tvář a šťastně se usmívala. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pánové Krev a Kosti se na tebe podívala a pak jeden na druhého “O čem chceš,jako mluvit?“zeptal se pan Kosti. “Jo.Ty parchanty už máš.Co ještě?Kazíš nám obchody!“pronesl podrážděně pan Krev. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Co se..? Jo, zakopnula jsem, upadla. Nohy. Hm, hezké. Au. A v tu samou chvíli se vyděsím. Jsem přece na Noční straně, ne někde doma! Chytnu sklenici a prudkým otočením hlavou se rozhlédnu, přičemž se mi opět zatmí před očima, ale rychle to zmizí. Jako, když se prudce postavíte. Kdo jsi? Kde to jsem? vyštěknu hystericky. Je mi, jak by mi asi mohlo být. Jako jak si myslíš, že ti je, když spadneš na Noční straně? rozčílím se a napiju se, jenže pak mě napadne, že měl třeba vikář pravdu a všechnu vodu, kterou mám v puse vyplivnu před sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Zamyšleně nakrčím obočí. "Máš pravdu, budu si to muset trochu přerozdělit, abych tě nezanedbával." usměju se. "To bys mi hnedka zase utekla." zazubím se. "Jsem docela zvědavý jak se na to bude dívat Julie...víš, trávíme spolu spoustu času, když už jsem doma...až se vrátí, tak jí o tom řeknu, aby pak nebyla moc překvapená, když nás uvidí spolu." řeknu a políbím Alii na rty. "Jak jsem to bez tebe mohl vydržet..." něžně se usměju. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Můžu vám toho pokazit víc," založím si ruce na prsou, "například bych mohl o tomhle říci redaktorům Night Times," vyhorožuju. "Záleží jenom na vás co bude dál. Stačí když mi odpovíte na pár otázek." Nabízím jim vykoupení. "Jako první mě zajímá co chcete od Fiony. Proč tohle všechno?" Máchnu rukou v gestu, které zahrnuje popel z Hraběte, Jámu a i pohovku kde seděli děti. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Znovu si vyměnili pohledy “Není v tom nic osobního.Ale prostě si nás na to najali.Byl to jen obchod.Nic víc.“pokrčil rameny Pan Kosti. “Správně.Jak dlouho žiješ na Noční straně?Dlouho,že?Už bys tedy měl vědět,že tady vládnou peníze.Kdyby mi dali dost peněz nechal bych zabít i svou matku.“dodal Pan Krev. Než jsi se,ale stačil na něco dalšího zeptat bodlo tě bolestivě v zádech,ohlédl jsi se a za tebou stál hrabě Video.Zcela bez poskvrny,podíval jsi se na mrtvolu,která se rozplynula.Iluze. “Chyba….“ušklíbl se a vytrhl z tebe dlouhou dýku.Asi se už snížil k obvyklému způsobu zabíjení a znovu na tebe zaútočil. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mladík se na tebe podíval “Děkuji….“poděkoval ti za to,že jsi mu polila podlahu a vstal “Jmenuji se John.A našel jsem tě ležet na ulici před dveřmi mého baráku.“řekl a došel pro hadru aby to utřel “Raději se moc nehýbej.Byla jsi pěkně pokopaná.“pronesl a rozsvítil až ti z toho světla vyhrkly slzy do očí. Zjistila jsi,že nejsi v žádné kobce ale v obyčejném bytě ,ležela jsi na pohovce před televizí “Po pravdě jsem čekal spíš poděkování než tohle.“řekl aniž by se usmála utřel vodu co jsi vyprskla. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Svezu se na kolena. Špatně se mi dýchá a před očima se dělají mžitky, ale ještě se mi podaří zareagovat na další útok Hraběte Videa. Mávnu rukou, proti jeho dýce a tá místo krku mi probodne dlaň. Už ani nevykřiknu, protože bolest sotva cítím, moje vědomí pomalu odplouvá pyč skrze naplno otevřenou bránu. Ještě si všimnu, jak z mého těla teče místo krve oheň a z mých úst a očí vytrysknou ohnivé jazyky. Pak už přestanu svět vnímat úplně a všude jsou jenom plameny. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Otevřel jsi oči a zasáhlo tě světlo a bolest.Hořel jsi.Takovou bolest jsi nikdy nezažil,bylo to,jako kdyby tě někdo trhal na kusy a při tom pekli v peci. Nikdy nic tak hrozného jsi nezažil,ani když tě chytli záchvaty mutace,stokrát horší. Bolest byla nesnesitelná a už jsi z toho začal i pomalu šílet když se kousek od tebe otevřely dveře,které zářili bílím světlem.Ve světle někdo stál a blížil se k tobě,poznal jsi ji teprve když se tě dotkla “Barneyi….tady nemáš co dělat.Pojď semnou domů.“mluvila tiše a vzala tě za ruku,bolest trochu ustoupila. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro odložím vodu a zamračím se. Jak můžu věřit, že mi nic neuděláš? Hm? Jak můžu vědět, že mě teď.. že mi teď něco neuděláš? vyjedu znovu, ale nakonec se přece jen umoudřím Ale.. díky, že jsi mě odtamtud vzal pryč. Skvěle. Tohle je teda úžasný začátek. Jak dlouho tady jsem? otřu si oči a začnu s po bytě rozhlížet. A kdo vlastně jsi? Jo, vlastně John. Promiň. Já se jmenuju Kamila. Kamila Zmařilová. Ušklíbnu se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Otočím se za hlasem a její dotek mi dodá sílu. Začnu napínat a trhat svá ohnivá pouta, která mám obtočená kolem kotníků a zápěstí. Pouta co mě tu drží. Upnu se celým svým bytím na Fionu, která je tu se mnou a ohnivé řetězy konečně povolí a já se mohu vydat zpět. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zasmála se “Vždyť jsi mě měl celou dobu u sebe…jen jinak.“projela ti prsty vlasy a něžně políbila “Jsem zvědavá,jak nám společný život půjde….říká se,že láska vzniklá z přátelství je ta nejsilnější.“zadívala se ti do očí “Nepůjdeme k tobě do ložnice?Možná bychom měli dokončit to co jsme započali už předtím.“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Jenom to Alie vyslovila, zahořely mi v očích ohníčky. "Jestli chceš..." řeknu a usměju se. A tak jak mi seděla na klíně jsem ji vzal do náruče a nabral směr moje ložnice. Ještě že byly ty dveře pootevřené, no nevím, jak bych tady manévroval s klikou. zavrtím v duchu hlavou. Položil jsem ji na postel a šel zavřít dveře, aby nás nikdo nerušil. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona tě objala a vedla tě ke dveřím,které stále bíle zářili a i záře ohňů a lávy byla v porovnání s nimi nic.Pohybovat se ti,ale dělalo problémy,plameny se po tobě natahovali a snažili se tě uvěznit v nekonečné bolesti. “Pojď semnou lásko.Dveře nezůstanou otevřené věčně.“řekla Fiona tiše a tvářila se klidně i když vedle ní ze země vyrazil ohnivý démon,který po ní chňapl ale nemohl se ji dotknout. Možná viděla něco jiného než ty. Ztěžka jsi odlepoval nohy od země,ale dokázal jsi dojít ke dveřím cítil jsi se však velice unaveně. Fiona vešla do světla a vtáhla tě za sebou.Světlo tě oslepilo,stále jsi ještě viděl jen ostré světlo,když se začali ozývat vzdálené hlasy,které se přibližovaly až jsi slyšel slova zřetelně “Vyšlo to?“zajímal se někdo. “Myslím že ano.“to byl hlas Fiony,něžný,který tvým uším zněl jak rajská hudba. Začal jsi vidět skvrny a světlo ustupovalo,někdo se nad tebou skláněl,rozmazané čmouhy se začali zaostřovat a ty jsi už rozeznával tváře nad sebou. Fiona,Julien Advent a Břitvák Eddie,toho jsi díky jeho odéru rozpoznal hned. “Jak ti je?“zeptal se tě Julie “Slyšíš mě?“ |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Do hajzlu," vydechnu a snažím se dostat z Břitvákova dosahu, aby ho snad nenapadlo dát mi dýchání z úst do úst. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi ji vzal do náruče zachichotala se,byla lehká,že jsi tušil,že bys ji unesl v jedné ruce,ale raději jsi to nezkoušel.Vždyť byla o dost menší,jak ty.Když jsi ji viděl poprvé myslel sis,že je to dítě,ale pak sis o pár dní velice dobře prohlédl,že je to žena. Byla to taková ta trapná chvíle,kdy jsi vešel do její kanceláře ve špatnou chvíli kdy si Alie zapínala podprsenku,která se ji rozepnula. Od té doby jsi klepal. Alie rozsvítila lampu,aby jste viděli zatímco ty jsi zamykal dveře,aby vám sem Šílenec nevpadl v nevhodnou chvíli. Pak se Alie narovnala a začala si rozepínat blůzu “Budeš něžný,že ano?“zamrkala na tebe nevinně i když jsi věděl,že tak nevinná zase není. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Eddie se zatvářil ublíženě a uraženě odešel pryč od tebe. Julian a Fiona tě podepřeli a posadili “V pořádku?“zeptal se tě Julian starostlivě. Fiona tě starostlivě držela za ruku,ale viděl jsi ji ve tváři úlevu,když jsi se rozhlédl zjistil jsi,že jsi u sebe v bytě a vypadal tak jak by měl.Televize ti nepoletovala u stropu a zaslechl jsi i mňouknutí,takže Kocour byl zase živí. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Co? Kde? Kdo? Jak?" Zamteně se rozhlížím. V tom si vzpomenu co se mi stalo a snažím se dosáhnout si na záda, kam mě Hrabě Video bodnul. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Polknu a stydlivě se usměju. "Ale jistě..." Jen jestli ty budeš něžná ke mě... Poněkud nejistě přejdu k posteli. Blůzu už měla dole, sedl jsem si k ní na postel a zlehka jí přejel konečky prstů po klíční kosti směrem od ramene. Znovu jsem cítil její dokonale hladkou kůži, musel jsem se jí dotknout znovu a znovu. Zlehka ji políbím na místo, které jsem ještě před okamžikem hladil. Asi ji miluju... ozve se mi najednou v hlavě a já věděl, že bych pro ni dokázal udělat všechno. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Jen klid.Jsi v pořádku.“řekl Julian a opravdu jsi žádné zranění nenacházel. “Byl jsi mimo tři dny.“řekla tiše Fiona. Julien přikývl “Když tě Eddie přinesl měl jsi jakýsi záchvat nebo co.Pánové Krev a Kosti se psychicky zhroutili a z hraběte Videa se našla jenom půlka.“ “Trvalo nám pěknou chvíli než jsme přišli na to co s tebou.“ozval se Eddie z druhé strany pokoje. “Ale teď už budeš v pořádku.“usmála se Fiona,která vypadala,že by se potřebovala vyspat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alie se usmála “Dávej pozor na můj roh…aby ses nezranil.“upozornila tě. Svlékla ti košili a začala hladit po obnažené hrudi a zádech “Vždy jsem snila o tom,že jednou se spolu ocitneme v podobné situaci.“malinko chlípně se usmála. Stáhla ruce dozadu a rozepnula si podprsenku,kterou si sundala a upustila na zem,pak tě objala kolem krku a začala líbat. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Díky," kývnu hlavou na Eddieho, "i vám ostatním." Posadím se a promnu si oči. "Co?" Na sucho polknu, když se mi jazyk přilepí na patro. "Co děti? Jsou v pořádku?" Zeptám se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona přikývla “Ano jsou.Jen je to dobrodružství zmohlo.Odpočívají v ložnici.Jsou,ale v pořádku…díky tobě a Eddiemu.“děkovně tě políbila na tvář. “Ty teď musíš odpočívat.Zasloužíš si pořádný odpočinek,udělal jsi kus pořádné práce.“usmála se “Přinesu ti pití a něco k jídlu.“vstala a vydala se do kuchyně. “Co se vlastně stalo?“zeptal se Julien. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Vždycky? to si dělá legraci...potvůrka jedna... A pak mě objala. Přesunul jsem svoje dlaně po zádech až k zadečku. Maličko zatnu nehty, ale rozhodně jí nechci ublížit. Vášeň začíná nabírat na síle, takže si musím přiznat, že tohle je to, po čem jsem dost dloouho tiše toužil. Nevím, co všechno si k ní můžu dovolit, a tak jsem spíš nesmělý. Třeba preferuje něco tvrdšího...nebo právě že vůbec ne... Trochu zaváhám. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Nevím přesně," chytnu se za hlavu, když mě rozbolí, jak se snažím vzpomenout. "Vtrhli jsem do kanceláře. Páni Kost a Krev, tam na nás čekali a snažili se nás roztpýlit. Pak se tam objevil Hrabě Video," hltavě se napiji ze sklenice kterou mi Fiona přinesla. "Podařilo se mi je přesvděčit, aby pustili Johna a Jolanu. Eddie je odvedl pryč a pak se do mě Hrabě Video pustil, trochu se zakuckam a znovu se napiju. "Dvakrát na mě použil nějakou iluzi, to jsem mu zlomil a pak jsem se do něj pustil já. Bohužel tam měl svého dvojníka a já to poznal příliš pozdě, protože když jsem si zrovna poddával Pana Krve a Pana Kosti bodnul mě Hrabě ze zadu nožem. Ovšem jak se zdá, byl to jeho poslední hrdinský kousek," nad tou vzpomínkou se zašklebím. Určitě to pro něj muselo být velké překvapení. "Když mě bodl, ztratil jsem koncetraci a síly, které jsem využíval na lámání jeho čar, skrze mne vytryskly na tento svět a moje duše byla tou mocnou energii vyrvána z těla. A to je vše co si pamatuji. Uzavřu své vyprávěni. "Teď bych jenom rád věděl jak jste mě zachránili, pokud vás to tedy neobtěžuje." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona ti přinesla další pití a také jídlo,abys se najedl,pak si sedla vedle tebe. Tentokrát odpověděl Eddie “Tak samozřejmě jsme zjišťovali co je s tebou.Když jsme po pár hodinách zjistili co se ti stalo začali jsme zase zjišťovat jak tě z toho dostat.Našli jsme kouzlo…obřad kterým jsme otevřeli dveře a poslali tam Fionu,protože k ní máš…jistý citový vztah.A bylo to.Trvalo to trochu déle….ale lepší pozdě než nikdy,že.“opřel se o zeď. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tiše vzdychla a pevněji tě objala “Jen se nestyď.Vše je v pořádku.“něžně se usmála,lehla si a stáhla tě sebou. “Nemusíš se bát,že bys mi ublížil.“usmála se,vzala tvou ruku a položila si ji na odhalené ňadro. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Chápu," obdivně se podívám na Fionu. "A co se stalo s Videem? A Jámou? Měl jsem pocit, že to tam potom začalo být trochu horké," těkám očima z Juliána na Eddieho a zpátky. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona se skromně usmála “Půjdu se podívat na Johna a Jolanu.“řekla,pohladila tě po ruce a vstala. Když zmizela v ložnici Julien se na tebe podíval “Měl by ses ji zbavit nebo si ji tu nechat.Je do tebe úplný blázen.Když tě Eddie přinesl pustila se do něj těma svýma pěstičkami a vyčítala mu,že tě neochránil.Myslel jsem,že ji klepne,jak se o tebe bála.“potřásl hlavou. “Naštěstí nemá moc sílu.“řekl Eddie. “No,ale abychom se vrátili k tvé otázce.Pánové Krev a Kosti si vzali dovolenou aby se uklidnili.Jáma stále stojí,ale po tom co ze stropu začali padat kusy rozžhaveného kamene,skla a oceli tak všichni utekli a Jáma teď prodělává.Pár lidí bylo zraněno.No a s hrabětem Videem si nemusíš dělat už starosti.“ |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Dívám se na dveře, za kterými zmizela Fiona. "Já vím," zašeptám. Pak se otočím na Eddieho. "Nepodařilo se vám něco z nich dostat?" zeptám se. "Předtím než to tam lehlo popelem, řekli mi moc zajímavou věc. Že prý si je někdo najal, ale nevim kdo. V tu chvíli se do toho vložil Hrabě Video. Možná by stálo za to se jich na to ještě jednou zeptat. Třeba teď budou sdílnější, navrhnu. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Její vstřícnost mi byla signálem. Miloval jsem se s ní dychtivě jako malý kluk, který si poprvé hraje s novou hračkou. Jakoby to bylo porpvé a taky naposledy. Když jsme potom leželi přitulení jeden k druhému, pohladil jsem ji po tváři. "Alie...jsi první žena, kterou miluju doopravdy..." zašeptal jsem. První, která pro není jenom hračka na ukojení chtíče...s ní bych chtěl být do konce svého života...pokud možno... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Julián se protáhl “Ne….nic neříkali.Ani nás to nenapadlo.Měli jsme jiné potíže.Jako třeba tě přivést zpátky.“ušklíbl se. “Ale můžeme za nimi zajít.Každý den teď tráví u psychiatra několik hodin.Teď tam nejspíš také budou.Zajmeme s nimi na pokec co myslíš?“zeptal se Eddie. jestli tedy jdete.Já se vrátím do redakce.Kdo ví co už všechno dali do novin co jsem byl pryč.“vstal a začal si oblékat sako. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alie se usmála a políbila tě “To je jen dobře milíčku.U mě….sice nejsi první,ale city k tobě mám stejně silné.“zívla a více se k tobě přitiskla,vzala tvou ruku a propletla si s tebou prsty “Mám pocit,že tenhle vztah nám vydrží hodně dlouho.“zavrtěla se “Připadám si jako v tom nejkrásnějším snu….pokud je to sen.Nechci,aby nikdy skončil.“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Usmál jsem se jejím slovům. "Ale stejně jsem zvědavý, jak se na to budou dívat ostatní...víš, třeba ve firmě a tak..." uchechtl jsem se. Hlavně moje matka...ikdyž mám pocit, že jí to bude jedno, dokud pro ni budu dřít... napadne mě ještě. Ležím tiše, snažím si vychutnat tu chvilku, kdy je všechno tak jak má být. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Jasně," postavím se a začnu se protahovat, jestli je skutečně vše na svém místě. Pak poklepu Julána po rameni na důkaz svých díků a vyprovodím ho ven. "Jenom do sebe něco hodim a můžeme vyrazit," otočím se na Eddieho a vezmu trochu jídla co mi Fiona připravila. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona vyšla z ložnice a překvapeně se dívala jak se připravuješ na odchod “Kam to jdete?“zeptala se překvapeně. “Jen navštívit dva blázny.“odpověděl Eddie. Dveře do ložnice se pootevřeli a ven vykukovali obě děti,aby zjistili co se děje. “Aha….no…tak buďte opatrní.“řekla,vzala ze země kocoura,který se ji stále snažil otírat o nohy. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alie si zdřímla a když se znovu o dvě hodiny probudila šla do koupelny,kde se umyla.Ty jsi se mezitím pustil do přípravy něčeho poživatelného a div jsi nevyskočil z kůže,když do kuchyně přišel Šílenec “Myslím,že jsem si vzpomněl.Mluvící pistoly najdete v minulosti.“řekl klidně. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Neboj," dojdu k Fioně, pohladim jí po tváři a kocoura podrbu na břiše. "Za chvilku jsme zpátky," slíbím a vyjdu ven za Eddiem. "Tak kam?" Zeptám se ho. "Ja tady zdejší doktory moc neznám." |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Skoro jsem zaječel, když se tam najednou zjevil Šílenec. Potřásl jsem hlavou a zamrkal. "V minulosti? Ale kde, v minulosti?" zeptal jsem se zmateně. "Do jaké doby jste ji dal? Na jaké místo?" zeptám se už více konkrétně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “No….jak tam chceš jít?Po svých nebo nás tam mám dostat mou novou schopností?“zeptal se a vytáhl břitvu.Zdálo se,že ho baví si pohrávat s realitou. “Možná to tak bude jednodušší.“nenápadně tě přemlouval. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Je v šestém století.Kdo ji tam má…to netuším.Prostě jsme ji tam hodil.Ale Mluvící pistole je velice mocná.Zanechává po sobě hodně viditelné stopy.Jen se dobře dívat.“odpověděl Šílenec. “Musíte za starým Otcem časem.Ten tě může poslat zpět.“řekl |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "V šestém...to je hodně dávno...dívat se...Otec čas?? sakra, je to horší než bych čekal..." mluvím si sám k sobě. Potom se podívám na Šílence a lehce se usměju. "Děkuji Vám." řeknu. Začínám si perfektně uvědomovat, co Paní Štěstěna myslela tím, abych se nenechal zabít...sakra už Šílenec by stačil ale Otec čas? to je čirá sebevražda, jít za ním a něco chtít...sakra, sakra...musím ho přesvědčit, že tahle cesta je velmi žádoucí...velmi... |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Pokrčím rameny. "Jak chceš, bude to aspoň rychlejší, ale dej si pozor," varuju ho. " Nerad bych znovu skončil na místě odkud jsem před chvíli přišel," při vzpomínce na nedávné události se otřástnu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Jen klid.Jsem profík.“řekl a otevřel břitvu. Za chvíli jste stáli v místnosti,která nebyla nijak přepychová,ale působila na tebe příjemně.Za stolem seděla postarší žena a neutrálně vás pozorovala. Za vámi se ozval jekot,když jsi se otočil viděl jsi pány Kosti a Krve,jak celý pobledlý se vrhají na zem a snaží se schovat pod křesli. “Co tu chceš!Vypadni!Už jsi napáchal dost škody!“vypískl vyděšeně pan Kosti a pan Krve jen zakňučel. “Co tu chcete!?Tady nemáte co dělat!Já tady pracuji!“okřikla vás zase žena. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Nebo si povolejte anděla….ten vás také může poslat do minulosti….ale bez možnosti návratu.“řekl a odešel z kuchyně. Po něm vešla Alien s mokrými vlasy “Co se děje?Vzpomněl si?“přišla k tobě a objala tě. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "To mi taky," řeknu ženě a léžerně si zapálím doutník. Vyfouknu oblaček kouře a otočím se k těm dvěma. "Mám pocit, že jsme se zrovna dostávali k tomu, kdo vás najal, než jsme byli tak násilně přerušeni," propaluju je pohledem. "Čím rychleji kápnete božskou, tím rychleji odsud zmizíme." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Oba démoni,kdysi tak jistí se klepali ve svých provizorních úkrytech “Jak si to jako představujete!?Já se ty muže snažím vyléčit a vy teď..ah….“nedomluvila ženština,protože k ní přistoupil Eddie a strčil ji pod nos rukáv,aby ji umlčel. “Hele…hele…to nemůžeme říct.Pochop…obchodní tajemství.“ozval se pan Krev. “Jasně…kdyby se lidi domákli…že neumíme držet obchodní tajemství…už si neškrtneme.“řekl pan Kosti plaše. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Toho co dělá Eddie si nevšímám a soustředím se na oba démny, co se kroutí jako červi. "Pokud mi to neřeknete, tak si neškrtnete tak jako tak," lusknu prsty. "Podívejte, já vám přeci dávám šanci," mile se na ně usměju, "stačí když mi odpovíte a už o mě neuslyšíte. A co se týká vašich zákazníků, tak při jednání s nimi se z toho vždycky dokážete nějak vylhat." |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Vrátím Alii objetí. "Vzpoměl...hodil ji do šestého století a teď neví, kdo ji tam má...takže musíme zajít k Otci času a přesvědčit ho, aby nás tam poslal a my se pak mohli vráti zpět...nebo jak Šílenec řekl, povolat si anděla, ale v tomhle případě se už zpátky nevrátíme...a řekl mi, že Mluvící pistole za sebou nechává dobře znatelnou stopu, jen se musíme dívat pořádně..." řeknu Alii všechno, co jsem se od něho dozvěděl. "Mám pocit, že Otec čas nám dá docela zabrat..." řeknu zamyšleně. Koupit ho nelze a vyhrožovat mu? to je sebevražda...jenom ho přesvědčit...jenom... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ah…strýček Čas….to nebude problém.Já se s ním znám.“usmála se Alie “Už jednou jsem s ním měla co dočinění.Určitě nám pomůže.“přikývla a přemýšlela “Šesté století?Víš co to znamená?To je doba krále Artuše a kulatého stolu.Nebo možná chvíli po tom co jeho říše padla….“zarazila se. “A taky Merlin…doufám,že ho nepotkáme.To bude stále ještě živí,mít své srdce….bude naživu.“našpulila rty. “Toho bych se bála víc než cokoliv jiného,co bychom tam mohli potkat.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pánové Krev a Kosti si začali něco špitat “Už nám udělal dost velké potíže.Řekneme to…třeba se to nikdo nedozví,že jsme je práskly.“špitl Kosti. “Ale jestli se z toho nějak dostanou….rozhodně nám za to vděční nebudou…“odporoval Krev. “Už toho mám plné zuby!Chci ho mít z krku!“ “Dobře dobře….“a objevil se bledý obličej pana Kosti. “Dobře….řekneme ti to.Ten kdo si nás najal….byli ty děti.John a Jolana si nás najali,abychom je zbavili jejich starší sestry.Spokojený?!“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Vykulím oči. "Teda to je mi ale překvapení..." zaculím se. "Takže si budeme hrát na rytíře..." ucením ironicky. Jo tu pistoli beztak bude mít Merlin...ten jistě cítí její magický potenciál...musel ji najít a teď ji vlastní...no buď se budeme muset potýkat s Artušem a Merlinem anebo jenom s Merlinem...sakra... "Takže bysme měli zařídit tu cestu u Otce času...to nechám na tobě..." mrknu na Alii. "Co budeme muset vzít s sebou? Něco pro přežití..." řeknu. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Nedám najevo překvapení, ale uvnitř mi zatrne. Ti malí parchantici a Fiona je tam s nimi sama. Jestli jí něco provedli ... "Doufám, že víte co by se vám stalo, kdyby jste mi zalhali," pronesu varování a odklepnu popel z doutníku na podlahu. "Eddie, vem nás zpátky," poprosím ho a když znovu mizíme trhlinou v prostoru, ještě se otočím "A nechte si vyčistit koberec," houknu posměšně na Pana Krve a Pana Kosti, než se za námi trhlina uplně zavře. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jste se objevili v tvém bytě uviděl jsi obě děti,jak sedí na pohovce,pojídají brambůrky a sledují nějaký pořad v televizi. Byli zcela netečný k tomu,že jejich sestra leží na zemi a vůbec se nehýbe,nebyl sis jistý jestli je jen v bezvědomí nebo mrtvý,protože ležela zády k tobě. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Vrhnu na děti ošklivý pohled a skloním se k Fioně, abych zjistil co jí je. "Eddie pohlídej je prosím. Pokud se snad o něco pokusí, tak je zastav, ale neubližuj jim," požádám Eddieho, aby dohlédl na děti, zatímco já se skláním nad Fionou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona měla ve vlasech krev,jak ji někdo praštil tupým předmětem,dýchala ale byla v bezvědomí. Eddie postoupil blíže k dětem,aby je pohlídal. Obě se usmáli “Věděli jsme,že vám….“ začal chlapec a dívka za něj dokončila větu “…ti tupci řeknou kdo je najal.“pomalu se obě postavili. “Tak jsme se……pojistili.Bohužel naše plány…..nevyšli tak jak jsme si představovali……ale jak se říká…..když chceš něco pořádně….udělej si to sám.“děti mluvili,jako kdyby měli propojené myšlenky.Navzájem si doplňovali slova aniž by zaváhali. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Jo….jako třeba Mrtvého chlapce.Nebo vezmeme Šílence?Potřebujeme někoho kdo by nás v případě nouze ochránil…nebo vezmeme oba najednou?“zeptala se. Zamyslela se “Nemusím nic zařizovat.Prostě tam půjdeme.Otec čas už bude vědět proč tam jsme.“ |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Ze srdce mi spadne žulový balvan. Žije. To jediné má teď pro mě cenu a tak děti ani moc neposlouchám. Ale něco z jejich slov se přecijenom do mého mozku dostane a já se zarazím nad jejich způsoby. "Proč?" Zeptám se. Ne že by mě to až tak zajímalo, ale chci se je pokusit nějak zabavit zatímco budu pracovat. Opatrně Fionu položím do pohlodlnější polohy a natáhnu se po vláknu, kterým jsem děti hledal. Podle něj pak postupuji k jejich myslím, abych je prozkoumal, zjistil jak jsou spojení a co jsou, u pekel, vlastně zač. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Děti,kolik jim bylo?Deset? Nemohl ses do jejich hlav dostat aspoň ne aniž by si toho všimli,oba měli psychické obrany,které tě nepustili dovnitř a smrštili tě zpět. “Překáží nám….stejně jako nám překáželi rodiče…..Fiona….naše milovaná starší sestra…..měla zemřít spolu s nimi….to,že se tak nestalo….nám přineslo mnoho trápení….Fiona měla vždy…..překvapivě velké štěstí.“sourozenci se vzali za ruce. “Všechny naše pokusy…připravit ji o život….skončilo nezdarem…..proto jsme se snížili….k více drastickým metodám.“oba se nevinně usmívali. “A zase měla štěstí…..našla si tebe….jak to,že vždy přežila?Je to pro nás záhadou…..ale teď už nám došla trpělivost…..“ Všiml sis,jak Eddie zatíná a zase rozevírá pěsti “Ptal se proč!“připomněl jim. “To je přece jasné….pro peníze….dokud nám překáželi…dospělí,neměli jsme možnost….dostat se k penězům….to abychom mohli začít operovat zde na Noční straně…..jistě jste si všimli….že nejsme obyčejné děti.“z očí jim doslova zářila nadměrná inteligence. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Hm...měli bychom vzít oba...nemůže to být na škodu...a aspoň nás bude víc...takže zavolej Mrtvému chlapci, já to zajdu říct Šílenci, převléknu se do něčeho...no...jiného a můžeme vyrazit..." řeknu. Zajedu Alii rukou do vlasů. "Vždycky se mi líbily tvoje vlasy..." usměju se. "Ale měla by sis je vysušit...bylo by zvláštní, že sis je umývala u mě doma..." zazubím se. "Ikdyž je to vlastně jedno...můžou to vědět všichni..." uculím se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Posatvim se vedle Eddieho a položim mu ruku na rameno. Ještě ne Eddie, ještě ne, tvůj čas teprve přijde. "Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh," připomenu jim páté přikázání. "A teké se tam píše Nezabiješ, ale jak vidim to se vás neýtká," melu co mi slina na jazyk přinese, abych je nějak roztpýlil a mezitím se snažím zjistit jakou jsou spojeni. Zaměřuji se na energie a proudy, která z nich vychází a nejsou tak chraněna jejich mentálními štíty. Rychlostí myšlenky jezdím po jednotlivých vláknech a zase vracím, jenom abych našel to hlavní. To jediné, které je spojuje. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Oba dva si najednou odfrkly “Mi jsme racionalisté Věštče….nás se tyhle náboženské pitomosti…nijak nedotýkají.“přitiskli se více k sobě,jako kdyby byli do sebe zamilovaní. “Teď,ale….když je vše řečeno….měli bychom vše dokončit.Zbavit se….svědků.“usmáli se a ukázali na vás spojenýma rukama. Našel jsi jejich spojení.Málem jsi to přehlédl.Byli to dvě tenké nitky,modrého světla skrytý před obyčejným pohledem,ale ať jakkoliv tence vypadali byli silné.Museli si ho vytvořit hned při početí. Vzduch před jejich rukama se začal tetelit “První sestřička….“řekli skoro až něžně. Rychle ses ohlédl a jen co tvůj pohled spočinul na jejím těle zmizela,jako kdyby se rozpustila ve vzduchu. “A teď vy…..“podívala se na vás. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Tam. Sekni," zařvu na Eddieho a udělám vazby mezi dětmi viditelné i pro jeho oči. Teď se ukáže, jestli Eddie poprávu nosí titul Prohnilý bůh bleskové břitvy. A pokud ne, tak sbohem světe. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tvůj byt Eddie se vyřítil v před se svou břitvou ,sourozenci překvapeně ustoupili do zadu,ale to už Eddie svou zázračnou břitvou přeťal vlákna spojení,která mezi Johnem a Jinakou bylo. Oběma dětem se stáhly oči do úzké štěrbiny a začali měnit velikost. Chytli se za hlavu,bezradně se začali rozhlížet,jako by se neviděli navzájem začali jeden druhého zoufale volat a pobíhat po místnosti. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Přiskočim k jednomu ze sourozenců a napřáhnu se. Celý svůj vztek a frustraci, za to jak jsem byl bit, za to že je Fiona možná mrtvá, vtělím do své rány a udeřím děcko do obličeje. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tvůj byt Jolana odletěla dozadu a natáhla se na zemi,rána ji omráčila a z úst a nosu ji vyteklo trochu krve.John zaskučel,jako by to také cítil a padl na kolena,slepě na zemi začal tápat po své sestře. Eddie se do toho nijak nevkládal a schoval břitvu “Možná by ses měl zeptat co udělali s Fionou.“doporučil ti pro jistotu jestli ses hodlal pustit i do Johna. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Eddieho slova mě trochu uklidní. Asi to bylo zbytečné, ale nemohl jsem si pomoci. Vydechnu a svěsím ruce podél těla. "Ano asi bych měl," zašeptám a otočím se na Johna. "Tak ty malej smrade," nohou ho převrátím na záda. "Co jste udělali s Fionou?" |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ne tak rychle miláčku.“položila ti ruku na prsa “Nebuď tak zbrklý.Musíme si to pořádně promyslet.Musíme zjistit,jak to v šestém století chodilo.Jak byli oblečení a jaké peníze používali.Noční strana byla o hodně jiné v té době.Tenkrát tam nebyli Autority,aby se o ní starali.Před nimi to mohlo horší…ale možná i lepší…to musíme zjistit….ty hlavně musíš jako první sehnat hlídání Julii a říct ji,že na nějakou dobu jedeš pryč.Zařiď si volno v práci….sejdeme se pak tady u tebe doma a pak teprve vyrazíme.“usmála se. “A měl by sis sehnat pro jistotu nějakou zbraň.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro John se vystrašeně rozhlédl “Po….poslali jsme ji…..“zmlkl a čekal,ale když se neozvalo sestřino doplnění věty rozplakal se “Poslali jsme ji pryč….do minulosti.Noční strana byla tenkrát…kruté místo.Dlouho by tam nepřežila…..“začal se plazit od tebe pryč. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Zamyslím se. "Hm...máš pravdu...zavolám so práce, jestli tam už bude Tala...pak zavolám matce, kdy se teda vrátí, jestli už bude Julie u ní..." vyjmenovávám si úkoly. Pak se zarazím. "Zbraň??" vykulím oči. "Vždyť já bych si s každou mohl ublížit..." pochybovačně řeknu a zavrtím hlavou. "A hlavně jakou, aby měla vůbec nějaký účinek..." zamyslím se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Jak daleko do minulosti jste jí poslali?" Zařvu na něj a vlepim mu facku. "Mohl by jsi je pohlídat?" Otočím se na Eddieho. "Ja musim za Fionou. Jen co z toho usmrkance dostanu kde je," znovu se k Johnovi sehnu a popadnu ho za krk. No tak? Mluv," zatřesu s nim. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Chlapec zaskučel,jako zmučené zvíře “První století….první….v té době…byli na Noční straně Římané.“hekl s očima na vrch hlavy. Přiblížil se k tobě Eddie “Nemyslíš,že to stačí?“zeptal se tě klidně “Mám je odevzdat Autoritám?“zeptal se tě a sevřel svou vyzáblou rukou rameno. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “To je jedno..třeba plazmovou nebo normální…to je jedno…hlavně něco čím by ses mohl bránit.“řekla zcela vážně “Je to důležité.“nabádala tě. “Teď musím jít.Sejdeme se tady u tebe doma a pak vyrazíme za Otcem Časem.Dobře?“pohladila tě po tváři. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Pokývám hlavou. Ikdyž chci vidět, jak mi nějaká zbraň bude platná proti podříznutému hrdlu nějakým mečem nebo proti Merlinovi... Otočím hlavu za dlaní a usměju se. "Jen běž, zatím si to tady zařídím." řeknu. Doufám, že půjde Šílenec s námi..je to sice divnej patron, ale nikdy nemůžu vědět, že se mi třeba bude hodit... |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Ne," zakroutím hlavou a v očích mi zahoří. "Já se o ně postarám sám. Nejdřív, ale musím za Fionou. Asi. Asi zavolám do Night Times, jestli nevědí o nějakím vhodném časovém skluzu," přemýšlím co dál. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro John omdlel.Zřejmě jsi ho pěkně vyděsil,nakonec…ať už si je inteligentní jak chce bylo to stále dítě. “Chceš do minulosti?Zajdu za starým Otcem Časem.Časové skluzy jsou nepřesné.Ať už by ses dostal do doby,kterou potřebuješ klidně bys tam mohl přistát o dvacet let dřív než ji tam pošlou nebo o padesát let později.Otec Čas tě tam může poslat ještě ten samý den co se tam objevila Fiona.Navíc ani nevíš jestli tě skluz nepošle třeba spíš do budoucnosti.“doporučil ti Eddie. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Políbila tě na rozloučenou a odešla. A teď ses v klidu mohl pustit do zařizování.Domluvit se se Šílence,zavolat matce ohledně Julie popřípadě najmout si oper,paní na hlídání. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Dobře," otočím se na Eddieho, "jestli můžeš tak běž. Já mezitím něco udělám s těma, těma..." nemůže nalést slova pro takovou hanebnost a tak jenom mávnu rukou. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Rozhodl jsem se, že nejdřív to vyřídím se Šílencem a pak zavolám matce. Zaklepu na dveře od pokoje, kde se zabydlel Šílenec. "Promiňte, ale musím vás o něco požádat...potřeboval bych, abyste s námi odcestoval do šestého století, jsem si jistý, že nám budete velmi platný..." řeknu zdvořile a doufám, že mi to hned neodmítne. Pokud souhlasil, poděkuji mu a vrátím se do pracovny. Vezmu telefon a vytočím matčino číslo. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Dobře….zajdi za tím staříkem.Ale nezaručuji úspěch.On je tvrdohlaví.Pokud mu nepřijde tvůj důvod dost dobrý pro cestování v čase máš smůlu….i když myslím,že záchrana ženy kterou máš rád tak to příjme…ohledně milostných vztahů má měkké srdce.“vytáhl břitvu. Obě děti byli v bezvědomí.Jolana ležela na zemi zatímco Johna jsi stále držel bezvládného v rukou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Šílenec se posadil na posteli v tvém pokoji pro hosty,který vypadal úplně stejně,jako ten v kterém jste ho našli v hotelu Clappe. “Proč chcete cestovat do minulosti?“zeptal se a těkal pohledem z jednoho rohu místnosti do druhého. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Překvapeně se na něj podívám. "Protože jste tam hodil Mluvící pistoli a my pro ni musíme zajít...proto tam musíme odcestovat..." řeknu. Nechápu, proč se takhle ptá...vždyť mi sám řekl, že ji tam hodil...on si to už nepamatuje? my tam snad nemusíme? |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Šílenec se zamyslel “Opravdu?Ah..tak když jsme to říkal….“pokrčil rameny. “Určitě to bude zábava….aspoň myslím,že by měla…nebo ne?“začal zase blábolit. “Jak se tam ale dostaneme?“zeptal se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Trochu zmateně s epodívám na dítě, které ještě stále držím v ruce. Ani jsem si to neuvědomil. Otevřu dlaň a John dopadne na podlahu až mu hlava křápne o zem. "Zkusím to," kývnu na Eddieho, že jsem připraven podstoupit další strastiplnou pouť. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Kdybych chtěl být nezvořilý, začnu si rvát vlasy na hlavě a nahlas pochybovat a svém vlastním rozumu, že ho tam chci vůbec vzít s sebou. Ovšem nezdvořilý jsem být nechtěl a tak jsem se jenom jemně usmál. "Zajdeme za Otcem času, on nám poskytne možnost odcestovat do šestého století a pak zase zpátky." vysvětlím mu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Oh aha….“řekl “Tak jo.Tak mi řekni až půjdeme…zabalím si věci.“ a zase si lehl. Nezbývalo ti tedy než abys odešel z pokoje,on byl opravdu Šílený a být s ním chvíli o samotě ti stačilo,aby ses cítil pomalu také jako Šílenec. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Kdybych byl alespoň trochu agresivní typ, tak bych se ho pokusil zabít. Tenhle člověk mě začínal přivádět k šílenství. A to doslova. "Dobře." řeknu jenom a vypadnu z pokoje. Jen zavřu dveře zhluboka vydechnu, jakoby ze mě spadla celá hora. Chvličku se vydýchávám a pak zajdu do pracovny. Mám tam telefon a telefonní adresář. Najdu matčino číslo a vytočím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro V telefonu se ozval matčin zaznamenám “Právě mám jednání,nebo něco zařizuji či něco podobného.Po zaznění tónu zanechte vzkaz.Píííííp…“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Eddie kývl hlavou k dětem a otevřel břitvu “A co tedy s nimi?“chtěl vědět. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doma Přes den jsi měl celkem napilno,někde poblíž se stala zřejmě nehoda,tak jsi měl čekárnu plnou krvácejících lidí.Nejvážnější ze zranění asi byl muž s pěkně zmrzačenou novou. Pokud šlo o Zoe,tak tu jsi slyšel plakat jen jednou,ale hned byl pláč umlčen zřejmě dudlíkem. Už jste končili,když tě Joanna zavolala “Doktore!Máte telefon.Slečna Triss.“oznámila ti,kdo to je. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Sakra, to ten telefon někdy nemůže vzít?? "Ahoj mami, to jsem já, Carlo...na nějakou dobu musím odcestovat, tak potřebuji vědět, kdy dorazíš domů, jestli si vezmeš Julii domů nebo jí mám sehnat nějaké hlídání...musím to vědět co nejdřív...zavolej mi. Zatím ahoj." řeknu do hlasové schránky. A ještě zavolat do firmy a sehnat tu zbraň...jenže...jak se to dělá, to mám jako jít do obchodu a nějakou si vybrat? vždyť já nemám ani zbrojní pas... Telefon stále držím v ruce a tak zavolám ještě do práce. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Nevim," zamyslím si, "asi by bylo nejlepší je svázat a držet odděleně než přivedu Fionu. Ať si ona sama rozhodne co s nimi. Koneckoncu jsou to její sourozenci, i když pravděpdobně vylezli ze samotného pekla." |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro "Jak ja nenavidim byrokraty. Banda pitomych dementu neschopna nic a nikdy vyresit. Argh" Nastvane vypnu telefon a strcim ho do kapsy. Kdyz prochazim kolem Merlina, zastavim se a podivam se na misto kde se pry nachazi. Jo, ty to mas dobry, jen tak si lezis a vsechno je ti ukradeny, ale ne diky menit s tebou nebudu. "Nejak mi vyschlo, je cas zajit si na sklenicku." Vyrazim po schodech zpe tdo baru, kde se zastavim u tvora jenz mi pucil mobil a s pokynutim mu ho vratim. Potom se zastavim u baru a jen dodam: "Martini. A radsi tri." |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Když se daří, tak se daří. A ten případ se zmasakrovanou nohou byl obzvlášť zajímavý. Málokdy se tohle vidí. Svaly okolo kloubu roztrhané a kosti odhalené. Patella se nějakým způsobem rozdrtila a cartilago articularis poškozená takovým způsobem, že byla radost to opravovat. Ligamenta collateralia potrhané a i po mém zákroku bude ten muž nějakou dobu muset používat berle. Sotva stihnu dokončit uklízení nástrojů, když mě Joanne zavolá. Trhnu sebou, jako bych dostal ránu elektrickým proudem a než se vydám k telefonu, poupravím uzel od kravaty, jako by to snad při telefonování mělo nějaký výnam. Netušil jsem, že zavolá. Věty: Zavolám vám, se přece obvykle používají, když už někoho nechcete vidět. Nebo ne? Přejdu až k aparátu. "Ano? Poslouchám." Ohlásím se přesně jako když se zvedá telefon na pohotovosti a vzápětí bych se za to nejradši proklel. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tady sekretářka pana Carla.Co si přejete?“ozvalo se neutrálně do sluchátka. Když zjistila,že jsi to ty hned vesele zahlaholila “Zdravíčko Šéfe….jak je?A jak se má Allie?Doufám,že si to spolu užíváte.“což bylo maličko divný,vždyť přece jsi nic,nikomu o tobě a Allii neřekl. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Eddie se zatvářil pochybovačně “A co myslíš,že Fiona udělá?Bez urážky,ale je poněkud naivní.Děcka ji budou prosit o odpuštění a ta jim to odpustí a jen co se otočí už bude mít kudlu v zádech.“pokrčil rameny a šáhl do kapsy odkud vytáhl,jako kouzlem provaz,přepůlil ho na dvě poloviny a hodil ti ho “Můžeš je svázat.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Podivíni Muž,kterému jsi vrátil mobil hned rychle zaplatil a dal se na útěk. Alex se k tobě za chvíli přišoural a nalil ti tři skleničky,jak jsi požadoval “Takže….ty jsi mě zbavil toho proklatého poltrgeista?“zeptal se polohlasem,jako by se snad obával,že ho někdo uslyší. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doma-telefon Ze sluchátka se ozval smích “Zdravím Doktore.Měl jste těžký den?Zníte poněkud upjatě.“ozval se hlas slečny Triss. “Jestli volám nevhod mohu zavolat později.Jen jsem se chtěla zeptat,kdy máte čas Doktore.Abychom si spolu mohli dát ten čaj.“cítil jsi,že slečna Triss se usmívá. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Ještě že jsem s Talou mluvil po telefonu, jinak by právě poznala, jak umím vykulit oči. "Talo...mám se zatím docela dobře...musím si vzít na nějakou dobu volno, čeká mě vyřizování jednoho obchodu, který se netýká firmy, ale jenom mě...a pokud jde o Alii, má se dobře, jak? Jak jste to myslela? A proč bychom měli být spolu? Povězte mi to..." řeknu do sluchátka. Jak to sakra může vědět? Nikomu jsme přece nic neřekli...zatím...a nikdo nás spolu neviděl...že by nějaký drby po firmě...to je divný... Hlavou mi létají myšlenky kosmickíou rychlostí zatímco čekám, co mi na to Tala řekne. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Pokrčím rameny. " Ano, je naivní, ale já prostě nemůžu udělat něco bez jejího vědomí," vezmu si provaz a svažu Johnovi ruce a pak ho za ně připoutám k trubce od topení. S Jolanou udělám to same, akorát jí přenesu do ložnice. "Tak hotovo," řeknu když se vrátím do pokoje a vyčkávavě se podívám na Eddieho. |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro Odpovidam jiz uklidnen, popijejic Martini. No, ale po pravde by mne zajimalo kde doopravdy je. Stesteno? Co ty? Znas odpoved? A kdyz uz sme u toho nedala by sis sklenicku? V myslenkach laskuji s pozvanim Madam Stesteny, i kdyz sam dobre vim ze tato pozvani byvaji ne vzdy prijemna. No snad se ted uz nic nestane. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Omlouvám se, slečno Triss... " Zamumlám provinile, ale při jejích slovech o tom, jestli třeba nevolá nevhod, zakroutím spěšně hlavou. "Ne, nevoláte nevhod. Někde v okolí se sice stala nějaká nehoda, ale už jsme ošetřili posledního pacienta..." Ujistím ji a radši se posadím na židli, protože začínám ztrácet pevnou půdu pod nohama. Tak jako vždy, když si jsem něčím nejistý, sundám zcela nevědomky brýle a přeleštím skla o rukáv lékařského pláště. Ale mluvit o tom, kdy mám čas, když je tahle práce lékaře tak nevypočitatelná... "Mám čas téměř kdykoliv." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tala se zasmála “Šéfe…jak dlouho pro vás pracuji?Dva roky?Myslíte si,že jsem neviděla,jak po sobě vy dva koukáte?A teď najednou oba chybíte v práci?Není těžké si dát dvě a dvě dohromady.Konečně jste se dali do hromady,co?Tak to je fajn šéfe.To vám přeji.“nadechla se “A o firmu se nebojte…ta to chvíli bez vás přežije…aspoň doufám.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Eddie udělal trhlinu a najednou jste oba stáli na náměstí Věže Času.Po chodnících kráčeli nějací lidé mířící za svými záležitostmi.Nevšimli si vás. Věž Času nevypadala nijak impozantně,obyčejná hranatá budova vysoká tak tři patra,která se zlověstně vytahovala nad zastrčené náměstíčko.Těch několik málo lidí,co tu bylo,se jí přesto vyhýbalo širokým obloukem. Věž měla skutečně účinný systém ochran zajišťující bezpečí Starého otce Času,který měl pod palcem cestování časem.Někdo řekl – a mnozí tomu věří – že by mohl být celý svět zničen a Věž času by tu pořád stále netknutá. Většina lidí ji ani nedokázala najít,pokud sem zamířila ve špatném rozpoložení. Na pohled to byla obyčejná stará budova bez oken a s jedněmi anonymními dveřmi. “Beng a jsi tuhý.“ pronesl najednou známý hlas. Eddie a ty jste se oba prudce otočili a ze stínu za vašimi zády vyšla beze spěchu Suzie Brokovnice nebo Kristeježíši,,to je ona,zdrhejte! Nejnebezpečnější a nejvýkonnější lovkyně lidí na Noční straně a rozhodně nejnemilosrdnější. Když za to odměna stojí,dokáže za svou kořistí jít třeba až do Pekla.Vypadala mrazivě impozantně,vysoká blonďatá valkýra v motorkářské kůži,samý železný řetěz a cvoček,vysoké boty s ocelovými špičkami a dva nábojové pásy křížem přes výjimečně vyvinutou hruď nevyjímaje.Na opasku se jí houpaly granáty.Její tvář byla spíš nevtíravě hezká než doopravdy krásná,s výraznými lícními kostmi a bradou,a měla ty nejledovější modré oči,jaké jsi kdy viděl. Dlouhé vlasy nosila stažené čelenkou vyrobenou z kůže prvního chlapa,kterého zabila. Mířila na vás oba opakovací brokovnicí a její úsměv se ti vůbec nelíbil. “Ahoj,Suzie.“řekl Eddie “Vypadáš velice fit.Máš práci?“ “Víš,jak to chodí.“odpověděla Suzie “tolik lidí co potřebují odprásknout,a tak málo času.“sklonila hlaveň brokovnice. “Měkneš Eddie.Bývaly doby,kdy bych se k tobě takhle nepřiplížila.“ “Byl jsem zaměstnaný něčím jiným.“odpověděl důstojně Eddie. Suzie se podívala na tebe “Ah…náš drahý Věštec…to je mi doba co jsme se mi dva setkali naposledy.Jak je to dlouho?Dva roky?Déle?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pokud jsi tak chtěl přilákat paní Štěstěnu tak se ti to nepodařilo,ba ti ani neodpověděla.Tak buďto měla napilno nebo byla zase napružená. Alex něco zavrčel a položil před tebou láhev Martiny “Tady….dělám to nerad,ale musím se ti nějak odvděčit za tvou nechtěnou pomoc.“řekl jako vždy příjemný Alex. A v tu samou chvíli se na schodech rozezněli kroky,všichni otočili hlavu včetně tebe,mohl jsi to tušit Paní Štěstěna nakonec dorazila. Jako vždy byla krásná,ale také nebezpečná rozdávala na všechny strany oslnivé úsměvy,její šaty se stříbrně třpytili jako hvězdný prach a obepínali její dokonalou figuru. Vlasy měla protentokrát rozpuštěné a měl jsi pocit,že byli i trochu vlhké,najednou měl každý v lokále v ruce jablko. Přišla k tobě a elegantně se usadila vedle tebe,Alex na tebe hodil ošklivý pohled neměl paní Štěstěnu v lásce,ale hned ji nalil to co obvykle pije.Tedy destilované slzy andělů. “Znám hodně odpovědí Ricku.“odpověděla ti sametovým hlasem. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ah…mi vás nemít Doktore…“ozval se ve sluchátku vzdych. “Je dobře,že vás tu máme Doktore….takže….říkal jste téměř kdykoliv?Výborně.Tak se tedy domluvíme na zítřek až budete mít večer volno?Vyhovuje?“než jsi,ale stačil odpovědět v sluchátku se ozval cizí hlas lákající tě,abys zaprodal svou duši. Slečna Triss na něj sykla ať odpálí a po tom co ti sluchátko zabrnělo v ruce byl hlas zase pryč “Hloupí démoni.Vecpou se všude.“postěžovala si slečna Triss. “Takže domluveno?“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Ach ano, máte pravdu. Vám taky nic neujde..." zasměju se. "O firmu by se aspoň měla postarat její majitelka..."dodám jízlivě. "Takže, vím, že spoustu věcí dokážete vyřešit sama, ty horší nechte mojí matce, ať se taky stará...zatím nashledanou." rozloučím se a zavěsím. Tak a teď ta pistole...jak na ní... zatímco přemýšlím, tak jdu nakouknout k Šílenci. Doufám, že už nezačal měnit celý byt. Jenom jeho přítomnost má vliv na okolní stavby a lidi. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Pochvala od slečny Triss mi pokaždé dokáže zvednout sebevědomí. Dřív než ji ale stačím odpovědět, ozve se ten cizí hlas. Myšlenka na to, zaprodat svou vlastní duši za dokonalé poznání, mi na krátkou chvíli přijde velmi líbivá, ale velmi rychle si připomenu osud doktora Fausta. Navíc syknutí slečny Triss je další spolehlivý prostředek jak se těhle úvah o obchodování s duší zbavit. "Jistě, vyhovuje." Odpovím slečně Triss spěšně, trochu překvapený tím, že má něco společného s démony. "Mám vás někde vyzvednout?" Zeptám se o zlomek vteřiny později. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Tak nějak," zamračím se na Suzie. "Bohužel teď nemám na zdvořilostní povídání čas. Mám tu nějaké vyřizování," ukážu pacem za sebe, kde se tyčí věž Času. |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro "Co privadi vas do koncin takto vzdalenych Lady? Zeby vam chybela spolecnost? A odpustte, dekuji za mily darek." Odmlcim se pro nadech a pokracuji dalsi vetou: "Mohu vas pozvat na sklenicku? V ciste pratelskem duchu?" Ve tvari uz pomalu mizi prekvapeni a obevuje se mirny usmev. Je videt ze nemam v umyslu rozpoutat valku, ani se jakkoli jinak zabredavat do hadek. Patrno taktez zustava ze mi je pritomnost Stesteny i sympaticka. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Paní Štěstěna si uhladila třpytivou sukni,aby byla ještě dokonalejší než byla.Elegantně si podepřela rukou bradu a zadívala se na tebe “Již jsem si pití objednala,ale můžeš mi zaplatit to příští,když se tak velkoryse nabízíš.“přijala tvou nabídku,přehodila nohu přes nohu a odhalila tak mléčně bílé lýtko. Maličká,neuvěřitelně rudé rty se roztáhli v úsměv pro který by zabíjel kdejaký muž,každý její pohyb byl až bolestivě ladný. “Nejsem tu,ale kvůli přátelskému posezení drahý Ricku.Bohužel tě budu muset zklamat,jsem tu obchodně.Teď když jsi se konečně probudil ze zemního spánku,chtěla bych si tě najmout ve velice delikátní záležitosti.“pohlédla na Alexe,který z brbláním přinesl misku s praženými buráky,což bylo od něj tak vše co by pro Štěstěnu udělal,aby se tu cítila pohodlněji. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Suzie schovala brokovnici do pouzdra na zádech “Ano já vím.“odpověděla ti. Zase se do toho vložil Eddie “Zabila jsi v poslední době někoho zajímavého?“ Suzie se k němu otočila a pokrčila rameny “Nikoho důležitého.Mezi lidmi se šíří hysterie.Povídá se,že se blíží konec všeho.Jako kdybychom to už neslyšeli tolikrát.Ale rozhodně to prospívá obchodu.Spousta lidí si chce vyrovnat staré účty dokud to ještě jde.Hledala jsem tě,Věštče.“otočila se v zlomku vteřinky zase k tobě. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ne,ne….nikam nemusíte.Já přijdu za vámi.Aspoň by jste nemusel hledat kde bydlím.Bylo by to složité a možná by jste můj byt ani nenašel.Tohle bude jistější Doktore.A co Zoe?Jak se má?A můžete se vůbec vzdálit z domu,když tam máte batole?“dělala sis tarosti. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doma-pokoj K tvému překvapené jsi zjistil,že v pokoji nikdo není,ale stále vypadal tak,jak se přizpůsobil Šílenci,takže někde ještě musel být. Ale div jsi nevyskočil z kůže,když se ozvalo známé bušení na dveře,Mrtvý chlapec ohlašoval svůj osobitý příchod. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Byt byl obyčejný,nijak luxusně zařízen ale rozhodně to nebyla žádná díra.Zdi zářili dokonalou bílou barvou a věci které tam byli ti přišli,jako že tam prostě patří.Televize,DVD přehrávač a k tomu stereo za televizí stála až ke stropu vysoká palma s oranžovými listy na kterém rostl maličký trs modrých banánů. Vedle okna byla knihovna,která byla zaplněná knihami a také sklenice s lidskou hlavou ponořenou v průhledném gelu a k tvému znepokojení se dívala na tebe,usmívala se a občas mrkla. Pohovka byla pohodlná bílá s černými pruhy,které občas změnili svou polohu a měla jsi pocit,že jsi zaslechla slabé zebří zahýkání. Nedaleko stál pracovní stůl na kterém stál počítačový monitor ,ale bez klávesnice a myši,ale místo nich tam byla k obrazovce připojená křišťálová koule ve které vířila mlha. Viděla jsi z pohovky do kuchyně kde zrovna proletěl duch nějaké mladé slečny a začala mít nádobí. John si toho nevšímal. “Jste tu asi půl hodiny.Ale nevím,jak dlouho jste ležela na ulici před dveřmi.“řekl a položil ti sáček s ledem na tvář.Zjistila jsi,že tě buší v ve spánku,jako kdybys tam měla malého trpaslíka co hledá zlatou žílu. “A to,že si myslíte,že bych vám ublížil je čistě váš problém.Nic bych z toho neměl,tak nemám důvod vás napadat.“natáhl se pro ovladač a zapnul muziku,byla to nějaká klasika,jaká to jsi už nepoznala. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro zašklebím se a zavrtím hlavou. Na tohle mu neskočím.A i kdyby říkal pravdu, tak.. pořád je cizí. Přidržím si led u hlavy a dál se mračím, zatímco se rozhlížím po bytě. Je to.. šílené. Už asi pomalu půjdu pokusím se zvednout, ale hlavou a prakticky celým tělem mi projede taková bolest, jakou jsem ještě nezažila. Nebo možná jo, ale pro jistotu si nevzpomínám. Takže se zase položím a zatvářím nanejvýš utrápeně. Žiješ tady.. sám? V ohledu na živé tvory větší než dva centimetry. Pokuď jsi tedy.. živý začnu se vyptávat. Nu což. Nejlepší nápad to určitě nebyl, jenže tohle nebude první pitomina, kterou dnes udělám. Blbé je, že tohle všechno mě jen a jen zdržuje. Za chvíli se budu muset vrátit. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro No jistě...už je tady...Alie mi neřekla, že přijde tak brzy...no to je jedno... Přišel jsem až ke dveřím a otevřel je. "Zdravím...nevěděl jsem, že přijdeš tak brzy..." řeknu Mrtvému chlapci, když ho uvidím stát za dveřmi. Ustoupím mu z cesty a lehkým pokynutí hlavy ho pozvu dál. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Čau…hele nemáš lepicí pásku a rychle schnoucí lepidlo?“ ozvalo se odněkud z míst tvého břicha. Byl to opravdu Mrtvý chlapec,ale poněkud...někdo mu urazil hlavu a to doslova,svou hlavu si nesl v podpaží a na krku na tebe vykukovalo jenom šedé,zesinalé maso. Mrtvý chlapec prošel kolem tebe a vzal svou hlavu do rukou a začal se s ní otáčet ze strany na stranu,jak se rozhlížel. “To víš…neměl jsem co dělat.Tak jsme tě přišel otravovat.Vím,že jsi rád.“culil se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Byt Johna John se zatvářil nadmíru překvapeně,teda aspoň jsi soudila podle toho,jak překvapeně pozvedl jedno obočí což u něj vypadalo opravdu zajímavě. “Ale ano…žiji…teda támhle Henry.“ukázal na hlavu “Ten žije a Helena.“ukázal zase na ducha v kuchyni “Tak je větší jak dva centimetry.Tak když to dáš dohromady,tak tu vlastně žiji s jedním živím tvorem.“pokrčil rameny a shrnul si pramen rudých vlasů z očí. “A ccco Tříska?“zaglogtal Henry v láhvi. “Ah ano.Díky za připomenutí Henry.Pak je tu ještě Tříska.Ale s ním se asi nesetkáš.Je to bručoun a ze své díry moc často nevylézá.“pak se k tobě trochu naklonil. “Bývali to manželé.Ale bohužel se porvali.Chudinka Helena to nepřežila a Henry skončil tak,jak to vidíš.Osobně si však myslím,že Helena je na tom lépe.“zase se narovnal. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Trochu překvapeně se na Mrtvého chlapce podívám. "S kým ses proboha popral?" zeptám se zvědavě. "Vypadáš, že jsi vážně ve formě...jsem vážně rád, že jsi tady..." řeknu jízlivě. "Jinak tu lepicí pásku a lepidlo mám, pojď dál, já to zatím najdu." řeknu, zavřu dveře a přejdu kolem Mrtvého chlapce do kuchyně. Začnu se hrabat ve skříňce s věcmi tohohle typu a po chvilce hledání najdu to, co Mrtvý chlapec chtěl. "Tak, tady to je..." řeknu a podívám se na tělo s hlavou v rukách, tedy na Mrtvého chlapce. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Dobře..." Potvrdím ji a horlivě přitom kývu hlavou. Při zmínce o Zoe se usměju a možná se i trochu nadnesu rodičovskou pýchou. "Zoe se má dobře." Slyšel jsem ji plakat jen jednou. "Je to zlaté miminko." Nechám se na chvíli unést a pak se zarazím, když si to uvědomím. "Zařídím si to tak, abych mohl odejít." Odpovím po chvilce na její poslední otázku. Anna to určitě pochopí. |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro Dodam bezprostredne s usmevem. ale se zcela jasnym zabarvenim hlasu, vypovidajicim ze to nebude zadarmo. "Posloucham, nebo to chces resit u me?" Navrhnu presun ke me, coz jsou nejake ctyri minuty chuze. Vyckavam na jeji reakci, nyni jiz vsak s ciste pracovnim zajmem. Ruku neustale polozenou na revolveru, pripraven reagovat na cokoli. Nemam rad prekvapeni a rozhodne ne ta jenz maji za nasledek nejake to zraneni. Moje zraneni. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Podezřívavě se na Suzie podívám. Čím dál tim lepší. "Mám se začít bát?" Zeptám se zcela vážně. I když, kdyby po mě Suzie šla pravděpodobně bych už měl střeva na chodníku, ale i tak to bude lepší nepodceňovat a vyfouknu obláček kouře, který je okamžitě odván pryč větrem, který tu čas od času proletí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “To je dobře Dokrote.Snad na mě příště už nebude vrčet….“odmlčela se.Slyšel jsi jak u ní v pozadí někdo promluvil “Už jdu juliáne.Hned.“odpověděla slečna Triss. “Už musím jít Doktore.Takže nashledanou zítra Doktore.“než jsi se s ní stačil rozloučit už zavěsila. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “S kým jsem se popral?Měl jsem malou roztržku s Bedelem,který byl sestaven z větší části ze sekačky na vzdušné kameny.“řekl a položil si hlavu na stůl “Můžeš mi pomoci?“zeptal se a ohmatal si krk,na který si dal lepidlo a přilepil si na něj hlavu “Můžeš mi ten krk zalepit lepicí páskou?“zeptal se a snažil se hlavu nasadit přesně na krk. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Jasně..." řeknu a vezmu do ruky lepící pásku. Když ale uvidím, jak se tam chystá tu hlavu dát, tak pásku na chvilku zase položím. "Počkej, já ti tam tu hlavu dám a ty si jenom přiidržíš..." řeknu a vezmu mu hlavu a dám ji na krk, jak nejlépe to půjde. "Teď ji drž...zalepím ti to ještě." řeknu a znovu vezmu tu pásku do ruky. Pásku několikrát obtočím kolem krku a pak řeknu. "Hotovo...to by se Julii líbilo...bude z ní patoložka, tak by ses za ní možná mohl někdy zastavit..." uchechtnu se jízlivě. Ani nevím, kde se ve mě vzala ta duchapřítomnost. Mrtvoly mi zrovna moc na poloze žaludku nepřidají, ale jakoby Mrtvý chlapec byl nějaká vyjímka. U něj mi to překvapivě nevadí. Trochu zavrtím hlavou. "Ty seš ale dáreček..." zasměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Paní Štěstěna se pousmála “Tady to stačí.Navíc…u tebe sotva dostanu pražené buráky zdarma.“podívala se na misku,kterou přinesl Alex. Paní Štěstěna je jednou z tranzitivních bytostí,fyzickou inkarnací abstraktního konceptu nebo ideálu. Lidé kteří v ní věřili si ji vlastně takhle vysnili sami. “Chci abys mi někoho našel jednu ženu.Je to důležité.Jmenuje se Mrkvička.Ale dává přednost oslovení Carrot.Jakou chceš odměnu?“zeptala se tě a položila svou hebkou,ale chladnou ruku na tvou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Šíří se o tobě různé zvěsti.“odpověděla a založila si ruce na bujném poprsí “Ale ne…nemusíš se obávat.Nepřišla jsem tě zabít.Tentokrát.Ale chci jít spíš s vámi.V minulosti jsem ještě nebyla.“usmála se a v šeru zazářili její bílé zuby v jakémsi dravčím úsměvu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Opatrně zahýbal hlavou a když mu neupadla spokojeně přikývl “Díky.Takže maličká bude patoložka?Skvělé!Až si budu chtít někdy prohlédnout,jak vypadám zevnitř rozhodně za ní zaskočím.Ale bohužel už mám svého doktora.Budu za ním muset potom zajít,aby mi hlavu pořádně přišil.“projel si vlasy rukou. “Takže do minulosti jdeme jo?A Šílenec?“zeptal se. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Ještě chvíli zůstanu skoro jako omráčený poslouchat tón, který se ozývá, když je spojení přerušeno, než se vzpamatuju, vstanu a vyrazím douklidit na sále, pokud to Joanne ještě nestihla. V hlavě mi přitom neodbytně vrtá, co má slečna Triss společného s démony a na koho přesně to mluvila, ještě před tím, než zavěsila. Takže teď mi nezbývá zřejmě nic jiného, než čekat do zítra. To bude ještě dlouhých pár hodin. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Já jí to vyřídím." uchechtnu se. Bude nadšená, že studijní objekt bude mrtvý a živý zároveň... "Ty máš doktora? Já myslel, že k doktorovi chodí jenom živí...ikdyž je pravda, že jsi vyjímka ve všech směrech..." usměju se. "Přesně tak, do minulosti..." pokývám hlavou. "Šílenec by měl jít s námi, je tady v jednom z pokojů pro hosty...úplně ho změnil...jinak je to s ním docela bez problémů...zatím..." pokrčím rameny. "Ehm...potřeboval bych s něčím pomoct...jak a kde mám sehnat zbraň...mohl bys mi poradit..." zabrnkám na jeho znalosti Noční strany. Mohl by mi nějakou sehnat...já se v tom vůbec nevyznám...seženu cokoli, ale zbraně po nás obvykle nikdo nechce...nejsem pacifista, ale tohle prostě není můj obor... |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Jaké zvěsti?" Zeptám se a snažím se tak odvést hovor od cesty časem. Brát Suzie sebou mi nepřijde jako dobrý nápad. A stejně má určitě něco za lubem. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro A co s tím máš společného ty? Myslím, s těma dvěma.. Tohle je šílené. Vážně šílené. Bydlí s hlavou v lahvi a kdo ví, čím ještě. Na to se raději ptát nebudu, třeba je to něčí ruka nebo tak. Jenže ruka asi nemůže být bručoun. Nevědět, že jsem na Noční straně, tak se dávno zcvoknu. Ehm, těší mě, Henry dodám rychle a opatrně kývnu hlavou směrem k.. hlavě v láhvi. Pak se plaše usměju na Johna a rychle stočím svůj pohled k zemi. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro John se pousmál “Já?Já nic.Jsou to původní nájemníci.Svým způsobem to jsou mí spolubydlící.“ Henry se zakýval,což bylo asi přikývnutí “Mě taky těší děvenko.Jsi první dívka,kterou si přitáhl domů.Je to čest.“usmál se. “Sklapni laskavě Henry nebo tě přeliji do menší láhve.“vyhrožoval mu. Pak se podíval na tebe a usmál se,díky tomu odhalil pěknou řádku špičatých zubů,ale za to zářivě býlích “Co hlava?Lepší?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Věž Času “Jaké asi?Tohle je Noční strana.Tady se drby nese stejně lehce,jako smrad z kanálu.“uchechtla se a přišla o kousek blíže. “Však to znáš…chráníš nějako holku z vnějšího Londýna,zapletl se do toho Hrabě Video a démonií lordi,pánové Krev a Kost.Celkem zajímavé.Hlavně,když se ukázalo,že ti zlí jsou ti malí spratci.Já vždy říkala,že dětem se nedá věřit.A teď jdeš pro tu naivní chudinku do minulosti.A já náhodou mám v minulosti také nějaké jednání.Jsem ráda,že můžeme jít spolu.“v očích ji zajiskřilo. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro První dívka, kterou si přitáhl domů. No, to je vážně úžasné. Blbé na tom je asi jen to, že se vůbec neznáme a že mě musel.. vlastně nemusel.. zachránit. Trochu nezdvořile civím na jeho zuby, ale rychle se vzpamatuji a přikývnu. Posunu se a vyměním ruku, kterou si přidržuji led. Jo, díky odpovím stručně. Nemusel.. Zaváhám. Znovu se rozhlédnu a volnou rukou se poškrábu na krku, krom toho si odhrnu i několik mokrých vlasů z obličeje. Proč jsi mě vlastně zachránil? Neptala já se už? Hm, nevím, prostě se zeptám znovu. Jestli jsem se ptala, nepamatuju si to.. a on by to taky mohl pochopit, že. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro John se znovu usmál “Svým způsobem jsme tě nezachránil.Ale když to musíš vědět.Ležela jsi mi před dveřmi.“odpověděl což považoval asi jako za dostačující vysvětlení. “Ty jsi z vnějšího Londýna,že ano?“zeptal se na oplátku a vstal.Odešel do kuchyně a slyšela jsi,jak si povídá s duchem Helenou a za chvíli se vrátil s mísou s ovocem.Postavil ho na stůl a zase si sedl “Vezmi si.To ti pomůže.Bolest ustoupí rychleji.“řekl a vzal si pomeranč.Nezatěžoval se oloupáním a prostě kus ukousl svými ostrými zuby. “Nemusíš se bát.Já nejím maso.Držím dietu.Už půl roku.Můj doktor říkal,že maso mi škodí.“uklidnil tě. “Co vlastně taková hezká,nevinná,mladá žena jako ty dělá na Noční straně?Měla by jsi se nějak chránit.Pro spoustu lidí z Noční strany představuješ,jako chutné sousto.“se zájmem na tebe hleděl. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Zamyslím se a přikývnu, když se mne ptá na Londýn. Pak John odběhne do kuchyně a vrátí se s ovocem, na které hned dostanu chuť. Jenže jsem s nabídnutím si otálela a pak mě totálně ochromil tím, když začal jíst pomeranč jen tak. A slupka ti nevadí? pípnu tiše při představě, jak hořké to musí být. Na druhou stranu, co já můžu vědět. Třeba to jsou slané pomeranče, tady na Noční straně by mě to nepřekvapilo. A taky.. kdo ví, jaké má chutě. Dietu? Cože? Ježiši.. Maso škodí? Co jsi zač, Johne? Řekni, řekni, řekni. S vykulenýma očima jej poslouchám. Bohužel se příliš rychle dostaneme zpátky ke mě. Hm, no já.. Líbí se mi tady pokrčím rameny a myslím, že se i začervenám. Chtěla jsem se tady porozhlédnout, za chvíli budu muset jít zpátky. Svět tam.. na opačné straně je už takový nudný, když tam žiješ. Tady je to něco jiného. A i když si uvědomuji, co se mi může stát.. nezastavilo mě to. Nebýt toho škobrtnutí, mohla jsem se dál procházet po městě nebo být zatažená a stažená z kůže někde v rohu. A nebýt tebe, mohli mě ušlapat. Natáhnu se pro ovoce a pomalu jej začnu jíst, tak, abych mohla mluvit a nezaskočilo mi. Nebo kolem sebe neprskala. Ostatně, ta voda stačila. Dostala jsem tohle, od Kostelní Lavice. Stejně jako varování, taky od něj. Ale.. ukážu mu křížek, který jsem dostala.. no vlastně koupila, jak se to vezme, a raději zmlknu. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "My," pozvednu obočí. "Za prvé tam ještě nejsem a za druhé není žádné My, jenom Já," řeknu nesmlouvavě. "Jdu tam sám, aby bylo jasno. Rozhodně se nechci zaplétat do nějakych tvých kšeftů. Budeš si muset najít jinačího koně," založím si ruce na hrudi, aby bylo jasné, že se o tom nehodlám dál bavit. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doma Joanna odešla. Když jsi byl hotov,šel jsi se umýt a převléknout.Pak jsi sešel dolů do bytu,kde jsi našel Annu,jak sedí před televizí a sleduje nějakou reality shov,v náručí držela Zoe a kojila ji. Ohlédla se na tebe a usmála se “Ahoj…“řekla tiše. “V pořádku?Vypadáš trochu unaveně.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mrtvý chlapec se ušklíbl “Je to soukromý doktor...a on mě neléčí,ale dává moje tělo dohromady,abych se nerozpadl na kousky.“vysvětlil ti. Když jsi se zmínil o zbrani v očích mu zajiskřilo “Tak zraň?No problémo boss.Jakou bys rád?Nějakou těžkou?Lehkou?Starou,novou super moderní?“zajímal se. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Trochu vykulím oči. Skoro jsem ani nevěděl, že je takový výběr... "No hlavně abych si s ní sám neublížil...spíš novou a lehkou, nechci se tahat s nějaký velkým dělem...ale aby byla dostatečně účinná, žádná špuntovka..." pokrčím rameny. "Ani nevím, co by měla umět...ve zbraních se nevyznám..." řeknu. "To nechám na tobě...budu ti důvěřovat ve výběru..." usměju se. Nevím, jestli je to nejlepší, aby ji vybral sám, ale já o tom nic nevím a on se vyzná...no musím to risknout... |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Suzie se zasmála “A kdo se tě ptá?“chtěla vědět,ale v jejích očích nebylo pobavení,ale stále led. Pohladila granáty co ji vyseli na opasku a vydala se k Věži Času.Eddie se na tebe podíval “Myslím,že nemá smysl zkoušet ji to vymluvit….pokud chceš žít déle,jak pět minut.“upozornil tě. Suzie přešla k mosazným dveřím a vzala za kliku,povolila bez odporu a dveře se otevřely dokořán.To bylo dobré znamení.Kdyby s ní,vámi Starý otec Čas nechtěl mluvit,klika se ani nehnula,bez ohledu na to,jak jste jí lomcovali.Za dveřmi byl výtah,jehož ovládání se skládalo z jediného tlačítka. Suzie se ohlédla “Tak jdete?“zeptala se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi se zmínila o slupce John se na nakousli pomeranč pohlédl “Ne…ani ne….navíc..ve slupce je nejvíce vitamínů.“upozornil tě a znovu si kousl. Pozorně tě poslouchal “No…svět mimo Noční stranu je sám o sobě velice fádní a šedý.Byl jsem tam.Jeden den a málem jsem umřel nudou.Navíc mě honili policajti.Prej jsem udělal něco nezákonného což by se mi tady na Noční straně nestalo.“pokrčil rameny a znovu kousl. Když jsi se zmínila o Kostelní lavici znovu se na tebe podíval “Kostelní lavice?Ten cvok?Hele s ním se netrap.On předpovídá špatnou budoucnost snad všem.I mě si dychtil,když jsme sem přišel prvně.To,že se většinou vyplní nic neznamená.Je to cvok.“ “To ano….mě předpovídal,že ztratím hlavu…a podívejte teď na mě…spíš jsem ztratil něco jiného.“ozval se Henry,který předtím podřimoval. Natáhl se k tobě a vzal ti pytlík s ledem a koukl ti na bolavé místo “Budeš mít modřinu…ale boule nejspíš nebude.To je dobře.“řekl a znovu ti pytlík vrátil. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mrtvý chlapec vstal “Tak fajn…seženu ti nějakou.Nebude problém.Mě dá každý všechno co potřebuji.“uculil se a už si to svižně mířil ke dveřím a pro jistotu si přidržoval hlavu “Tak za půl hoďky jsem zpět.“zavolal a práskl za sebou dveřmi. “Kdo to byl?“ozvalo se ti těsně u ucha až jsi polekaně nadskočil,ale byl to jen Šílenec. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Ani jsem nestihl zareagovat na Mrtvého chlapce a skoro jsem dostal infarkt. Tak blízko si až na jisté vyjímky nikoho nepouštím a teď jsem skoro umřel na šok. Nejdřív jsem nadskočil a pak jsem si uvědomil, že Šílence by si žádný normálně uvažující člověk nepustil tak blízko, tak jsem od něj dost rychle ucukl. Narovnal jsem se a nadechl se. Uklidnil jsem se. "To byl Mrtvý chlapce. Už jste se viděli v tom hotelu a taky prý dřív, ale o tom nic nevím...Pořeboval jste něco?" zeptám se ho zdvořile. Přeci jenom jsem nezapoměl, co všechno by se mi mohlo stát, kdybych ho rozčílil. Ikdyž jsem ani nevěděl, jak bych ho já mohl rozčílit. Ale stejně jsem to nehodlal pokoušet. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Pokrčím trameny, na znamení, že teď to stejně nemá cenu řešit. Nejdřív musíme přesvědčit Otce Času a pak se teprve můžeme dohadovat. Následuju Suzie do výtahu a až se k nám připojí i Eddie zmáčknu tlačítko. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Ahoj." Usměju se obě dvě a pak se natáhnu do křesla a úlevou vydechnu. "Únava je průvodním rysem téhle profese." Odpovím Anně s mírným pousmáním. "Ale dnes to bylo vskutku hektické. Operoval jsem zajímavý případ rozdrceného kolenního kloubu..." Zaleskne se mi v očích nadšeně, ale pak ztichnu a omluvně se po Anně podívám, že už ji zase otravuju s pracovními záležitostmi. Zůstanu chvíli mlčet, přeleštím skla brýlí a pak se pořádně posadím. "Anno, potřeboval bych zítra večer odejít, pohlídáš Zoe, viď?" Zeptám se, přestože hlídá Zoe i přes den, ale nerad bych její dobroty zneužíval. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Šílenec nad tím chvíli uvažoval,pak se vítězně usmál “Ah ano…ten mladík co tak rád jí doutníky.“byl rád,že si vzpomněl “Zajímalo by mě proč je raději nekouří.“rozhlédl se. “Kde je ta příšerka?Jak se to…John?“začal se po místnosti procházet a pískal,jakoby lákal ven myš. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zoe se Anně v náručí zavrtěla a dál spokojeně usínala při krmení,Anna přikývla “Jistě to není problém Jonathane.A kam vyrážíte?Nákup?Nějaká dobročinná akce?“usmála se na tebe “Nebo rande?“pozvedla zvědavě obočí. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Heh..dobrá otázka...proč je raději nekouří... "Ano...pan John...někdy bývá v koupelně, ale to nemůžu potvrdit...já je nevidím, to moje sestra Julie je vidí..." pokrčím rameny. No to jsem zvědavý, jak se bude pan John tvářit, když na něj Šílenec píská jako na myš... napadne mě a já poprve zalituji, že je nemůžu vidět v tomhle světě. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro pokrčím rameny a dojím zbytek ovoce. Pak se zase nakloním tak, abych viděla na Henryho a pousměju se. No jak se to vezme. Podle vás jste ztratil tělo, podle vašeho těla hlavu.. Hm, modřina, jak tohle vysvětlím doma. No, nakonec je dobře, že se mi stalo tohle. Jak bych vysvětlila třeba.. no třeba.. něco jiného, to nevím. A ty jsi odsud, nebo původně odjinud? zase si vyměním ruku, kterou přidržuju pytlík s ledem a upřeně se zahledím na Johna. Tu slupku už nerozebírám. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Když padne slovo rande, trochu se ošiju, a před Aninným zvědavým pohledem ucuknu. Posunu si brýle na nose a pak sotva znatelně kývnu hlavou, protože lhát mi většinou moc nejde. A můžu tomu vůbec říkat rande? Ne... To asi nebude to pravé slovo. Pozval jsem ji na čaj. Tudíž se s ní sejdu. Bude to tedy nejspíš schůzka, ale rande? Nebo vlastně není to jedno a to samé? A hraje to vůbec roli? Abych zaplašil zmatené myšlenky, natáhnu se ke stolku pro nejnovější výtisk Night Times a schovám se za něj. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Ah…“řekl jen a přešel ke stolu,kde stála mísa s umělým ovocem. Vzal si pomeranč a kousl do něj,pak na něj překvapeně zaklepal,zamračil se a najednou se pomeranč obrátil naruby,slupka byla venku a dužina venku a navíc teď byl úplně opravdový.Pak spokojeně přikývl a začal se cpát pomerančem. “To je hezké…a kdy se vydáme na ten výlet?Už se těším…nebo aspoň myslím,že bych se měl těšit.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Byt Johna John dojedl pomeranč,otřel si mokré ruce do kalhot a pak si je složil bezstarostně za hlavou “No….Kostelní lavice není blázen v tom smyslu,že je opravdu blázniví.“vysvětlil ti a podíval se na tebe koutkem oka. “Sakra to je pravda…“ozval se Henry a zahloubal se nad tím co jsi řekla. “Ano..jsem od tut.Narodil jsem se na Noční straně.Chvíli jsem žil,ale ve vnějším Londýně.Ale zase jsem se vrátil.Nelíbilo se mi tam.Když už jsi jednou nakažen Noční stranou neodoláš a budeš se sem stále a stále znovu vracet.“pokrčil rameny. “Noční strana je jako droga.Myslíte si,že jste se závislosti zbavili,ale přesto nakonec skončíte zase tady.“otočil k tobě hlavu úplně a zase odhalil v úsměvu své jako kost bílé zuby. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doma Anna se tiše zasmála “Já to tušila.Hned,jak Joanna zavolala,že ti volá nějaká slečna.Je dobře,že si vyrazíš.“cítil jsi,že se na tebe dívá. Slyšel jsi,jak si Zoe pořádně odkrkla “Hodná holčička..“pochválila ji Anna.Ale nic dalšího neřekla.Zoe si začala žvatlat,kdo ví co povídala,ale rozhodně to znělo nadšeně. “Nojo..ty jsi ale rozkošná…nojo…“začala na ní Anna šišlat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Všichni tři jste se nasoukali do výtahu a Suzie stiskla tlačítko.Dveře se zavřely a výtah se dal do pohybu. “Tak moment.“ozval se Eddie “Mi jedeme dolů.“ “Věž je k naší realitě pootočená o sto osmdesát stupňů.“vysvětlila Suzie Abychom se dostali na vrchol Věže,musíme sjet až dolů.“ “Fajn.“odpověděl jen Eddie.. Všechny čtyři stěny tvořila zrcadla,v nichž jste se odráželi.Zatímco výtah klesal pořád hloub a hloub,vaše obrazy se začaly měnit.Nejprve jen v detailech,ale pak změny začínaly nabírat na rychlosti a najednou jste před sebou měli potenciální verze vás samotných z různých časových proudů. Díval jsi se na ženskou obdobu svého já,která vypadala v tvém oblečení velice elegantně.Další zrcadlo zobrazovalo mužskou obdobu Suzie:zuřivě Pekelného anděla.Třetí ukazovalo Eddieho v punkovém provedení,včetně zeleného číra a s tvářemi propíchanými zavírajícími špendlíky.Pak se obrazy znovu proměnili a najednou jste měli všichni tři masky,kápě a pestrobarevné trikoty.Měli jste spoustu svalů,hranaté brady a sebevědomé na rozdávání. “Hezké.“řekl Eddie “Jsme superhrdinové!“ “Spíš superničemové.“namítla suzie “A takhle velká prsa jsem v životě neměla.Vždyť jsou větší než moje hlava…“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Nevím proč, ale přestává mě to udivovat. Mrtvý chlapec jí doutníky a zapíjí je jarem nebo okenou, tak proč by Šílenec nezměnil umělý pomeranč na skutečný a nesnědl ho. To je proti tomu docela logické. "Doufám, že už brzy, jenom je potřeba zařídit nějaké věci a můžeme vyrazit..."řeknu. "Jistěže se můžete těšit...výlet jako výlet..." dodám, ale nejsem si úplně jistý, že tomu sám věřím. Jestli tu pistoli bude mít Merlin, tak je skoro jisté, že ji do téhle doby nedostaneme...a z Šílence nedostanu, jak myslel ty řeči v hotelovém pokoji...už ani sám neví, že někdy něco takového řekl...ale kdybych věděl, co to znamenalo...možná by nám to pomohlo dostat tu pistoli sem... Přemýšlel jsem o sobě, ale pořád jsem na nic nemohl přijít. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Pozoruji měnící se obrazy, ale po chvilce mě to přestane bavit a raději začnu přemýšlet nad tím co mě čeká dál a co vlastně řeknu otci Času. Skutečně Fionu miluji nebo si to jenom namlouvám? Sám bych si přál znát odpvěď. Povzdechnu si a otočím se na Suzie. "Sluší ti to," řeknu bez zájmu a dál se o ní nestarám. Snad už tam brzy budeme. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Zoino nadšené žvatlání je skoro jako balzám na uši. Po celém dni, kdy mi na stole řvali pacienti, někdy i málem po podání anestetika, je to skoro jako rajská hudba. Sotva na moment vykouknu zpoza novin, než otočím na další stránku mírně se pousměju. "A jak jste se měli vy dvě se Zoe?" Zeptám se potom, abych měl přehled, jak se mojí dceři celý den dařilo. "Dá se už u tak malého dítěte ptát, jestli nezlobilo?" Zeptám se zvědavě a složím noviny. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Šílenec spokojeně přikývl a vzdálil se zase do svého pokoje.Neuběhla ani ta půlhodina a Mrtvý chlapec byl zpět. Hned ti do ruky vrazil zbraň.Byla vyrobena z bílého kovu,na bocích ji blikala světýlka a neměla tvar,jako zbraň,teda jako normální zbraň.Tahle vypadala,že je z budoucnosti a je plazmová “Tahle je fakt dobrá..nepotřebuje náboje a ani nepotřebuje nabíjet.Vždy se sama nabije,když se nepoužívá.Střílí elektřinu,takže stačí jedna dobrá rána a člověk je hned tuhej…mrtvější než já.“culil se nadšeně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Anna se na tebe usmála “Bohužel ne…děti začnou pořádně mluvit až kolem třetího roku,kdy už pravděpodobně ji budete rozumět.I když i tak se hodně špatně rozeznává o čem to mluví.Ale na to už budeš mít vytrénované ucho...aspoň myslím.“nechala si od Zoe mačkat malíček. “Zoe byla moc hodná.Skoro celé odpoledne spala,když se probudila a trochu si zakřičela byli jsme se koupat no a teď jsme zase papali….řekla bych,že asi nanejvýš hodinu vydrží vzhůru než znovu usne.“hladila Zoe prstem po baculaté tvářičce. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Další změna,a najednou jsi měl na sobě černé kožené kalhoty a jakýsi postroj z kožených řemínků před hladce oholenou hruď.Suzie se pyšnila odvážnými minišatičkami s volánkem,podvazkovým pásem,černými punčochami a makeupem pouliční holky.Eddie byl překvapivě přesvědčivý transvestita.Nikdo z vás k tomu nic nepoznamenal.Další změna a byli z vás Pierrot,Kolombína a Pantalon.Navzdory pestrým kostýmům jste se všichni tvářili zasmušile.Následující změna byla….znepokojivá.Z tebe byl upír,Suzie zombie a Eddieho mumie.Všichni jste byli mrtví ale nadále činní.Vaše bledé,hnijící obličeje měly rezignovaný výraz. A pak najednou obrazy zmizely a v zrcadlových stěnách výtahu se neodráželo vůbec nic.Podívali jste se po sobě.Eddie natáhl ruku a dotkl se tvého ramene,aby se přesvědčil,že tam pořád ještě jste. Výtah dál padal a padal,řítil se směrem,který jste mohli jen odhadovat.Dost se ochladilo a dech vám začínal mrznout před obličejem.Zvenčí k vám doléhaly hlasy,nelidské a díky bohu i nesrozumitelné.A nakonec se výtah přece jen zastavil a dveře zmizely.A před vámi,na jasně osvětlené ocelové chodbě,stál Starý otec Čas osobně.Vypadal docela lidsky,alespoň pokud jste se mu důkladně nezahleděli do očí.Byl to hubený,skoro šedesátiletý muž,oblečený s viktoriánskou elegancí.Jeho dlouhý černý plášť vypadal kvalitně,leč střízlivě,pod ním bylo vidět sněhobílou košili a černou vestu.Až na zlatý řetěz od hodinek,který mu volně visel přes ploché břicho,byla jediným jeho barevným doplňkem meruňkově oranžová vázanka.Měl jemné rysy v obličeji,výrazné lícní kosti,velice staré oči a hřívu hustých šedých vlasů.Bradu držel vysoko a pohlížel na vás přísným,hodnotícím pohledem. “To je dost,že jste konečně dorazili.“řekl “Už jsem na vás čekal.“ “Zajímavé.“ozval se Eddie unaveným hlasem “Zvlášť když jsme ještě před chvílí ani nevěděli,že budeme tři.“ “Já vždycky každého očekávám,chlapče.“řekl Čas “Zvlášť cestovatele,lovkyni lidí a sen všech slečen a dívek.“hlasitě si odfrkl s pohledem upřeným na Eddieho.Který nechápavě zamrkal a rozhlédl se,jako by nevěřil že mluví o něm.On a sen žen? “Věř mi,že mi nejsi ani trochu sympatický.Ale stejně půjdeš s Věštcem.Bude tě potřebovat.“ “A bude potřebovat i tebe,moje milá.“řekl Čas Suzii “Tvoje přítomnost je tu trpěna,protože je nutná.Ty ho zachráníš.“ Suzie upřela na tebe své ledové oči a prohlédla si tě. “Pojďte ze mnou.“řekl Starý otec Čas a svižně vykročil ocelovou chodbou.Museli jste pořádně natahovat nohy,aby jste mu stačili. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Co to sakra je? Vždyť to ani nevypadá jako zbraň...odkud ji máš?" zeptám se zvědavě. "Jestli je tak dobrá, jak říkáš...lepší jsem ani nemohl dostat..." zatvářím se spokojeně. Tak...už aby dorazila i Alie a my konečně mohli vyrazit...tohle vysedávání a čekání nemám rád...jenom doufám, že tu pistoli nebude mít Merlin...to se můžeme jít zahrabat... "Fakt díky..." pochválím Mrtvého chlapce. "Dáš si něco nebo hned zase někam pospícháš? Třeba k doktorovi?" popíchnu ho. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Když uslyším, co nám otec Čas řekne začnu se smát. Čeká nás opravdu zajímavý výlet, jsem v pokušení nahlednout do časových proudů, které jsou tu velmi blízko, ale raději tak neučiním. Otec Čas by to třeba neviděl rád a já jeho pomoc potřebuji. Ohlednu se po svých dvou společnících a následuji pána času do hloubi jeho sídla. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro S mírným úsměvem poslouchám vyprávění Anny a sleduju Zoe. Pak se zvednu z křesla, narovnám záda a udělám pár kroků ke gauči, na kterém sedí Anna. Posadím se vedle ní a opatrně pohladím Zoe po hlavičce. "Můžu...?" Zeptám se Anny, jestli mi dovolí Zoe pochovat. Navíc, stará se o ní celý den, tak ať si může taky trochu odpočinout. |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro Zajem je nyni ciste profesionalni a na tonu hlasu je to vyslovene znat. Oci pozorne sleduji Stestenu a sluch zaznemava vse do pameti . |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Štěstěna se usmála “Drahý Ricku.Kdybych to věděla,tak bych tě nežádala o pomoc.“zatvářila se shovívavě. V ruce se ji objevila fotka “To je ona.Myslím,že je to zrovna tvůj typ.“podala ti fotku. “Propadla sem časovým skluzem z minulosti.Z doby kdy se teprve vynalezla videokamera.Prostě divoký západ a tak dále.Začala se život,jako modelka.Neptej se proč ji hledám.Prostě je to tak.“nechala tě,aby sis fotku prohlédl “Můžeš si ji nechat.Třeba ti k něčemu bude.“napila se.  |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Anna se zasmála “Ale jistě.Je to přece tvoje dcera.“položila ti Zoe do náruče a pak si protáhla ruce. Když jsi si vzal Zoe do náruče otevřela oči a zadívala se na tebe a usmála se bezzubým úsměvem a zaslintala. Zavrtěla se a zase zažvatla a jak už u ní bylo zvykem sevřela v pěstičce tvou košili. Anna se naklonila a usmála se “Ona tě má hodně ráda…na mě se zatím ještě neusmála.“řekla maličko lítostivě. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “K doktorovy?Ne….za ním zajdu až bude po tomhle dobrodružství.Navíc..moje tělo zvládne hodně věcí.“poplácal se po hrudi. “Tahle zbraň je z budoucnosti.Zrovna tam byla válka strojů,tak jsem pošramotil obvody jednomu válečnému stoji a vzal si ji.Lepší,jak to kupovat.“pokýval spokojeně hlavou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Co víte o tom,co se teprve stane?“zeptala se Suzie. “Nikdy dost,aby to vylo k něčemu dobré.“zabručel Čas,aniž by se ohlédl. Ocelová chodba vypadala,jako kdyby se táhla až do nekonečna.Na jejích vyleštěných stěnách se odrážely vaše podivně deformované obrazy,ale ten Časův byl stále ostrý a jasný.A pouze jeho nohy vydávaly při doteku s kovovou podlahou nějaký zvuk. “Co měly znamenat všechny ty měnící se obrazy na stěnách výtahu?“tázala se dál Suzie. “Možné budoucnosti,růžné časové proudy.“odpověděl Čas vesele “Vybavit výtahovou kabinku částečnou inteligencí byla zjevně chyba.Nudí se a někdy si utahuje z návštěvníků.Je to naprosto neškodné.Většinou.A s těmi obrazy si nědělejte starosti,nic neznamenají.Obvykle.“ “Mě povídejte o možných budoucnostech.“řekl Eddie “Jak jsou reálné?Nakolik jsou definitivní?Jak se dají poznat…ty pravděpodobné?“ “Nedají.“ujistil ho Čas “Všechny jsou stejně reálné a tudíž i pravděpodobné.“pořád kráčel vpřed a neohlížel se. Náhle jste kráčeli lesem obrovských,pomalu se otáčejících kovových součástí.Hřídele,váčky,ozubená kola tu zapadaly do sebe,zatímco jste procházeli mezi nimi a pod nimi.Vylo to,jako kdyby jste se ocitli ve strojku nijakých gigantických hodin.Zdánlivě odnikud,a zároveň odevšad se ozývalo hlasité tikání a každý z těch jednotlivých zvuků v sobě měli něco z věčnosti.Starý otec Čas se krátce ohlédl. “Ať už teď vidíte cokoliv,ve skutečnosti to tu pravděpodobně není.To se jen vaše mysli pokoušejí interpretovat něco tak složitého,že se to vymyká vašemu chápání.Vaše mysli si to nahrazují známými symboly a pomáhají vám tak vnímat okolí.“ “Mě se v Disneylandu vždycky líbilo.“prohodil Eddie. “Takže vy se chcete vrátit do minulosti,je to tak?“pokračoval Čas,okázale ignorující Eddieho poznámku “První století,že?“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Válka strojů? Hlavně že jsou technicky na výši..." řeknu spokojeně. "Dobře...tak tu zůstaň..." pokývám hlavou. "Můžu ti něco nabídnout? Jar? Okenu? Nebo už jsi změnil výběr?" zeptám se zvědavě. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Zoe je vážně roztomilé miminko. Pohladím ji prstem po tvářičce a podívám se na Annu. "Neusmála?" Zeptám se trochu překvapeně. "To je zvláštní, jsi s ní mnohem častěji než já." Doplním trochu zamyšleně. "Možná je to tím, že jsem byl první, koho viděla, když se vylíhla..." Zamumlám tiše a hlavou mi vrtá, jestli doopravdy náhodou nebude tak na půl, nebo spíš na pár procent plivák. Ale i kdyby... Jednou je to moje dcera. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Ano," potvrdím volbu. Jeho výklad poslouchám jen na půl ucha, většinu věcí znám a raději se zaobírám možným nebezpečím. Těřko řící na co v minulosti můžeme narazit, jenom doufám, že to nebude o tolik horší než tady. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Starý otec Čas se prudce zastavil,že jsi do něj skoro narazil. Přejel vás svým studeným,vědoucným pohledem “Dávejte pozor,tohle je doopravdy důležité.Vracíte se mnohem hlouběji než většina lidí.A je to velice nestabilní okamžik v čase,spojený v unikátní událostí.Mohu vás tam poslat,ale jakmile tam dorazíte,budete mimo můj dosah.Mimo dosah kohokoliv.Nebudu vám moci nijak pomoci.Takže teď,když to víte,pořád ještě chcete tu cestu podniknout?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mlaskl jazykem o patro “Nemáš terpentýn?Nějak jsem na něj dostal chuť….obrazně řečeno samozřejmě.“sedl si. Přišel Šílenec a zadíval se na Mrtvého chlapce “Tebe znám?“ “Ne.“odpověděl Mrtvý chlapec. “Tak fajn.“přikývl spokojeně Šílenec a také si sedl ke stolu. “Víš jistě,že ho chceš sebou?“otočil se na tebe Mrtvý chlapec. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zoe se nepřestávala usmívat,silně slintala a vydávala ze sebe dětské zvuky “Bubuguk…“vyrazila ze sebe asi první trochu souvislé slovo a škytla. Anna se na tebe zadívala “Vylíhla?“podívala se na Zoe,vytáhla kapesníček a otřela ji pusinku. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Musim," řeknu. "Dlužim jí to. Ona zachranila mě. Kdybych se o to aspoň nepokusil nemohl bych se sám sobě podívat do očí, ale pochopim, pokud ostatní nebudou chtít jít," otočim se k Suzie a Eddiemu jestli si to ještě nerozmyslí. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Terpentýn? Já ani nevím..." řeknu trošku zmateně. Objevil se Šílenec a zeptal se Mrtvého chlapce, jestli ho zná. Zvedl jsem obočí a měl jsem nutkání plácnout se dlaní do čela. Přesně jsem si pamatoval, že si na něj Šílenec sám vzpoměl. Ale slíbil jsem si, že se tímhle nebudu zatěžovat. Upřímě řečeno, tu otázku jsem čekal. Nevěděl jsem to jistě. Nijak zvlášť jsem ho s sebou nejspíš nepotřeboval, ale proč ho nevzít? Blbá otázka. Neměl bych ho brát. Neustále mu něco vysvětlovat, což by nebylo to nejhorší, ale on se ptá pořád na to stejné. A to mě ničí. Jsem zvyklý, že to řeknu jednou a Tala to vyřídí nebo Julie pochopí. Žádné dlouhé vysvětlování. "Nejsem si jistý..." přiznám se upřímě a pokrčím rameny. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Nevšimla sis, že nemá pupík?" Zeptám se Anny jen tak mimochodem a pozoruju Zoe, jak si vesele slintá. Nikdy jsem neviděl tak uslintané miminko. "Její matku postihla choroba, která pozměnila její tělo. To ovlivnilo vývoj plodu a způsob porodu." Odpovím a přestože některé, podstatné, detaily vynechávám, mělo by to Anně stačil. Ji přece moje vědecké poznatky příliš nezajímají. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Jo, jo, přesně tak. Ale já myslím, že kdybys moc nechtěl, tak klidně odoláš pokrčím rameny. Je to můj názor a nechci ho nikomu vnucovat, navíc stejně nevím, kdo by sem mohl chtít nechodit. Je tady tolik zajímavých a tajemných věcí, a právě tohle lidi vždycky lákalo. No nic. Děkuji za jídlo, za led a za péči, asi už půjdu pomalu vstanu. Sice mi stále není dobře, ale už je to mnohem lepší než před pár chvílemi. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Byt Johna Jak jsi začala vstávat vstal ihned i John “Když myslíš…já bych zase řekl,že bych to tam u vás nevydržel.“pozoroval tě. “Prosím….nemám tě někam doprovodit?“nabídl se. “Bylo by to pro tebe tak bezpečnější.“pokrčil rameny “Nemám zrovna nic lepšího na práci.“usmál se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Anna se zatvářila ohromeně,podle toho ti bylo jasné,že si toho nevšimla “No..po pravdě nevšimla…“začervenala se studem,že si něčeho tak viditelného nevšimla. Poslouchala tě “aha..tím psotě chceš říci,že Zoe není tak docela člověk.“pokývala chápavě hlavou. “V tom případě,ale pak nesmíš být překvapen pokud by Zoe udělala něco co..by v jejím věku ještě neměla umět a já si říkala,že ji nějak rychle rostou zuby.“zatvářila se úlevně “Já si už myslela,že tam má snad něco…no..co by v pusince mít neměla.Normálně zuby rostou tak ke konci prvního roku.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mrtvý chlapec na tebe hleděl “A proč ho prostě tedy nepošleš domů?Ať už je to kdekoliv….říká se o něm,jak není nebezpečný a tak,ale mě spíš přijde,že se chová jak dítě jehož maminka má velice velké potíže s vysvětlováním a tak mu raději nevysvětlí nic.“zamračil se. “Bude jenom na obtíž.“podíval se na Šílence a polekaně poskočil. Všiml jsi si,že se Šílenec na něj mračí a jeho hudební motiv ti poněkud připomínal muziku z filmu Čelisti. “Hm..ale..já to tak nemyslel…“začal omluvně. “Možná vám přijdu,jako senilní dědek….ale vy jen prostě nechápete to jakou sílu ovládám.“řekl Šílenec tiše a znělo to ublíženě.Stůl se začínal poněkud otřásat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “No.“řekla Suzie po chvíli “Jestli ty jsi dost pitomý na to,abys to udělal,nejspíš jsem já dost pitomá,abych tě v tom nenechala samotného.“ušklíbla se. “A já jdu taky.Ale varuji tě Věštče,jestli uvízneme v minulosti,po celý zbytek života ti budu ve dne v noci připomínat,že je to jen a jen tvoje chyba.“ale znělo to spíš,jako přátelské konstatování i když se Eddie neusmíval. “Tedy pojďme.“pronesl zase Čas,jako kdyby jinou odpověď nečekal. “Je tady možnost,že Walker a Autority nebudou šťastní,že podnikámě tuhle cestu.“ozval se Eddie “Mění to nějak věci?“ “Walker?“zopakoval Čas a pozvedl obočí “Úděsný chlápek.Kdyby se mu srdce vzňal v hrudi,ani bych se mu nevymočil do krku.“ Konečně jste dorazili do Čekárny.Starý otec Čas vás požádal,aby jste tam na něho počkali,dokud nezkontroluje,jestli jsou podmínky pro vaší výpravu do minulosti stabilní. “Podmínky?“zeptala se ostře Suzie. Přešel to mávnutím ruky “V chronoproudu jsou vždycky nějaké ty bouře a turbulence,a v nižších oblastech zuří podivnost a půvab.A nechtějte,abych vám vyprávěl o kvantové pěně a vrstvení.Někdy mám pocit,že dinosauři vyhynuli,jen aby mě naštvali.A navzdory všem pastem,které jsem tam nastražil,se chronoproudem pořád prohánějí predátoři.Jsou jako krysy ve zdech reality.Stačí,aby se kolem vás mihli,a proud,kterým tím vytvoří,vás odnese kdoví kam,bez ohledu na to,jak dobře jste na to připravení.Takže když to teď víte,jste šťastnější?“ “Vlastně ani ne.“odpověděl Eddie. “Tak mě přestaňte otravovat otázkami.Udělejte si pohodlí.Vrátím se,až se vrátím.“ A vyšel z Čekárny,hlavu vysoko vztyčenou,ruce sepjaté za zády,jako kdyby už přemýšlel o něčem mnohem důležitějším. Začali jste si prohlížet Čekárnu.Mohla by to být čekárna kteréhokoliv lékaře,kompletní,i se starými časopisy na stolku,ale ti,co tady čekali,byli divná cháska i podle měřítek Noční strany.A všichni se na vás mračili. Čekali tu na svoje povolení k cestě časem a byli připraveni být velice nepříjemní na kohokoliv,kdo by se je pokusil předběhnout. Suzie je přelétla pohledem a většina z nich se zase uklidnila.Někteří dokonce začali předstírat,že je zajímají časopisy.Suzie tak na lidi působí. Většina osazenstva Čekárny byla z jiných časových proudů,minulých i budoucích.Na noční straně se ocitli poté,co se připletli do časového skluzu,a když se zhroutil,uvízli tady.Starý otec Čas se vždycky snažil dopravit trosečníky v čase zpátky do jejich doby,ale zjevně to nebyla snadná záležitost.Vyžadovalo to čas.A tak obvykle seděli v čekárně tak dlouho,dokud se jich Čas neujal,nebo jim nedošla trpělivost a nezařídili si nový domov na Noční straně. Vyli tam Morlockové a Eloi,sedící v opačných rozích Čekárny.Rytíři v plné platové zbroji,vybavení silovými štíty a energetickými kopími,vás zdvořile informovali,že pocházejí ze světa,kde Kamelot nikdy nezanikl a dědictví krále Artuše přetrvalo.O Merlinovi se nezmiňovali.Byli tam velcí chlupatí vikingové z časového proudu,ve kterém kolonizovali celou Ameriku,dobyli svět a Doba temna nikdy neskončila.Jeden z nich pronesl něco urážlivého na adresu Suzie a nepřirozenosti ženských bojovnic obecně,a Suzie mu napálila jednu přímo mezi oči.Jeho rohatá helma odletěla na druhou stranu místnosti a pak už se o dění nezajímal.Ostatní vikingové měli za to,že je to obrovská legrace,a řvali smíchy,což bylo patrně dobře. Viděl jsi tam i několik lidí pocházejících z budoucnosti,vysokých,hubených a elegantních,se zvířecím půvabem proudnicovými tvary,jako kdyby se někdo rozhodl zkonstruovat účinnější a estetičtější podobu lidství.Všechny kolem ignorovali a zírali na něco,co zřejmě mohli vidět jen oni. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro zase se usměju. Už si začínám připadat docela hloupě, jak se tady na něj pořád usmívám, i když ho vůbec neznám. Zamyslím se nad jeho nabídkou. Když budeš tak hodný.. a.. byl bys ochotný mi ukázat ještě něco zajímavého na Noční straně? zeptám se velmi opatrně a pousměju se. Oooh, Kriste pane! Už se neusmívej, jen už se neusmívej! Přešlápnu a udělám to znovu, pousměju se. Pak sklopím pohled k zemi v tichém očekávání jeho odpovědi. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Sakra! Napadne mě, když se Mrtvý chlapec dost nevybíravě dotkne Šílence. "Prosím, nezlobte se. On to tak nemyslel, je jenom prostořeký a spoustě věcí nerozumí. Proč myslíte, že tu u mě pořád ještě jste? Jste tu, protože si myslím, že jste pro nás důležitý...máte pravdu, nechápeme to...chtěl jsem Vás vzít s sebou, protože jenom tuším, jakou mocí vládnete...bez vás to nezvládneme, potřebujeme Vás..." apeluju na jeho sebevědomí. Jestli to nezabere, tak jsme v pytli nebo na ještě horším místě...a z tohohle domu bude kůlnička na dříví... "Prosím, nezlobte se. Zůstaňte s námi. Moc jste se na ten výlet přece těšil..." dodám s nadějí v hlase. |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Přesně tak." Odsouhlasím její poznatek o tom, že Zoe není tak úplně člověk, a jak to vyřknu na hlas, rovnou se s tím smířím. "Zoe dělá i věci, které by normální dítě nedělalo..." Odpovím po chvilce a začnu lovit z kapsy kapesník. "Vrčí." Konstatuju svoji dřívější zkušenost a podívám se na Annu. Jakmile najdu čistý kapesník, otřu s ním Zoe sliny a rovnou ji opatrně ohrnu dolní ret, abych se přesvědčil o těch zubech. "U svatého Damiána..." Okomentuji to. "V jisté etapě vývoje lidské společnosti považovali děti, kterým narostly zuby tak brzo, za malé vlkodlaky..." Pronesu s nepatrným mírným úsměvem. To co s nimi dělali potom, ale nezmíním. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Anna se zasmála “No…možná je v tom něco pravdy.Rozhodně má hlad,jako vlk.“pokývala hlavou. Když jsi Zoe odhrnul ret opravdu jsi zahlédl v dásni maličké bílé hrbolky a stejně tak i dole,Zoe využila chvíli,chytla tě za prst a začala ti ho cucat,jako náhradu za dudlík. “Víš…ale řekla bych že je to dobře že je něčím jiná….na Noční straně je těžké přežít pokud se neumí člověk bránit.“tohle ti už někdo jednou říkal. “Říkal jsi,že vrčí?Možná že má výraznější zvířecí pudy a tak se to už projevuje.“spekulovala Anna. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Sotva na krátkou chvíli mi bleskne hlavou, jak jsem tady v tom případě dokázal přežít já, ale zase na to rychle zapomenu. Navíc, tohle dnes neslyším poprvé. Jen Anně přikývnu a usměju se. "Jen aby nechtěla časem třeba začít okusovat bačkory..." Zamumlám. Od vlka je jen skok ke psu a od psa ke štěněti. Ale mluvit o své dceři jako o zvířátku nevydržím dlouho. "Možná. Záleží, jestli byl její biologický otec taky člověk... A jak silné ty zvířecí pudy budou." Budu si muset prostudovat nějaké Mendlovy spisy a pár knih o genetice. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Sednu si do křesla a pohodlně natáhnu nohy před sebe. Rychlým pohledem přejedu přes obličeje dalších návštěvníků a dál se o ně nestarám. Raději si zapálím další doutník a abych nějak zabil čas, než přijdeme na řadu, vyfukuju kroužky z kouře ke stropu. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Překvapeně sleduji reakci, jež byla vyvolána mou zmínkou o „Jolaně“ a mé zaražení se rychle změní ve spokojený úsměv, když si dám dvě a dvě dohromady. Tedy - že jsem zde opravdu správně a ví, o koho se jedná. „No, nějak jsem na to pozapomněl,“ odpovím omluvně na výčitky. „To víte,“ ukážu prstem na čelo, „taky nemám v hlavně computer.“ Nakloním se, abych si vzal zpět podávaný formulář vyplněný mým rukopisem. „Nedá se tedy nic dělat a půjdu o dveře dál,“ věnuji úřednici odzbrojující úsměv. S tím se vyhoupnu z křesla a zamířím ke dveřím. „Omlouvám se, že jsem vás okradl o trochu vašeho času,“ prohodím ještě než dojdu ke dveřím a vezmu za kliku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kancelář Žena tě však zadržela “Nene…tudy nechoďte.“zarazila tě. Stiskla nějaký spínač a vedle ní se odnikud zjevili dveře “Běžte prosím tudy.Objevíte se rovnou před dveřmi Jolany.“když jsi prošel dveřmi a ohlédl jsi se,dveře nikde. Za to jsi,ale stál před dveřmi na kterých stála cedulka se jménem Jolana Valletta |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Neseděli jste tam dlouho. Starý otec Čas se konečně vrátil,usmál se na všechny v čekárně a pokynul vám třem,aby jste ho následovali.Vedl vás bludištěm kroutících se kamenných chodem s tak nízkým stropem,že jste se museli hrbit.V železných kruzích na stěnách visely čadící pochodně zalévajících svým žlutým světlem drobné tvorečky,míhající se vám pod nohama sem a tam.Čas s jich nevšímal,a tak jste se snažili o totéž. Najednou jste se ocitli v zářivě bílé místnosti,tak bílé,až z toho bolely oči a točila se hlava.Všichni jste okamžitě začali mžourat,až na Čas.Místnost neměla žádné detaily.Dokonce i dveře,kterými jste vešli dovnitř,za vámi zmizeli.Bílé světlo bylo tak oslepující,že bylo prakticky nemožné určit rozměry místnosti,a strop a stěny byly od vás tak daleko,že se nedala odhadnout ani vzdálenost mezi nimi. Budila dojem,že se táhne až do nekonečna,zatímco se současně zdálo,jako by se stěny neustála stahovaly,připomínalo to bití srdce,které jsi cítil,ale neslyšel..Suzie a Eddie se drželi velice blízko u tebe. Uprostřed místnosti stál jediný složitý a rokokové propracovaný mechanismus,tak komplikovaný,že jsi se vůbec nedokázal soustředit na jednotlivé jeho podrobnosti.Přišlo ti že do bílé místnosti vůbec nepatří.byl jako rezavý hřebík zatlučený do bílého těla. Pouhá jeho přítomnost byla urážkou.Starý otec Čas zamířil rovnou k němu,vyhrnul si rukávy a ponořil ruce až po loket do jeho útrob,aby udělal drobné úpravy v seřízení,jejichž smysl chápal jen on sám. Nakonec od stroje odstoupil,hrdě na něj ukázal a kývl hlavou.Všichni jste cítili,jak se stroj probouzí,jako kdyby se pomalu otevřelo obří oko a uvědomovalo si vaší přítomnost. Ucítil jsi závan větrů času,slyšel jsi jejich burácení,které jemně působilo na tvou duši.Znělo to,jako dech nějakého dávno zapomenutého boha probouzejícího se ze spánku. Čas mluvil rychle,jako kdyby si myslel,že spěch všechno vyřeší “Vybavil jsem vás schopností,která vám všem umožní mluvit a rozumět jakémukoliv jazyku nebo dialektu,s nímž se tam setkáte.Díky mé magii budete všude vypadat jako místní,ať už skončíte kdekoliv.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zoe i dál cucala prst a pomalu se ji zavřela očíčka. Anna zvedla ruku a přátelsky ti rozcuchala vlasy “Hele taťko.Bude to v pořádku.A ty určitě budeš dobrý otec.Jde to vidět už teď.Ta maličká tě zbožňuje….vlastně tě skoro doslova žere.“tiše se zasmála,když viděla,jak si žužlá tvůj prst. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Byt Johna John ti úsměv oplatil “Ale jistě,že.Tady to znám,jako své boty.O jaký druh zábavy máš zájem?“zeptal se a vstal.Odešel ke skříni ze které si vytáhl černé sako,které se dobře hodilo k jeho černým kalhotám a košili.Vytáhl si bílou kravatu,kterou si uvázal,oblékl si sako,které si hned zapnul a pak si nasadil černý cylindr.Teď vypadal jako pěkný elegán a slušelo m to. Otočil se k tobě “Můžeme jít.“řekl a nabídl ti rámě. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Faust a pol.“odpověděla “Mají firmu na Nákupní třídě.“když jsi se ohlédl zjistil jsi,že paní Štěstěna už zmizela. Vyšel jsi tedy ven z Podivínů a vydal ses na Nákupní třídu. Nákupní třída Chytře ses držel dál od vozovky,protože ne vše co vypadá,jako auto doopravdy auto je a některé mají hlad.Už jsi párkrát viděl,jak některé auto snědlo člověka,který byl moc blízko a z toho se jeden poučí. Kluboví vyvolávači rázovali sem a tam před svými exkluzivními podniky.Vhazovači,kteří měli za úkol vhazovat hosty dovnitř.Všichni vychvalovali svoje zboží,sváděli a lákali procházející potenciální zákazníci,jako kdyby to mělo být naposledy. Vstupte a prohlédněte si naše báječné dámy! křičel muž v kostkovaném obleku,když jsi šel kolem. Přestože jsou mrtvé,pořád tančí Vyli tam i pouliční prodavači,celé houfy.Jeden zvlášť záludný jedinec v napodobenině kombinézy od Armaniho prodával věci z pravděpodobných budoucností,všelijaké haraburdí skoupené od nešťastníků,kteří se na Noční stranu propadli časovými skluzy a nutně potřebovali nějakou hotovost.Zastavil jsi se u něho a prohlédl si obsah jeho kufříků. Byla tam videokazeta Betamax s Casablankou z roku 1942,s Donaldem Reaganem,Borisem Karloffem a Joan Crawfordovou v hlavních rolích.Tlusté paperbackové vydání Srdcí v Atlantě od Stephena Kinga.Plazmová energetická puška ze čtvrté světové války (baterie nejsou součástí dodávky). Zlaté kapesní hodinky s máslem ve strojku a kočka,která mohla kdykoliv zmizet a nechat po sobě jenom úsměv.Říkala,že se jmenuje Maxwell,ale aby sis to nechal pro sebe. A to byli jen věci co jsi poznal.Mnohé z předmětů získaných od cestovatelů z budoucnosti bylo technicky na tak vysoké úrovni,že se nedalo ani uhodnout,k čemu vlastně slouží,natož co vlastně dělají.Kupci,pozor:ale tak už to na Noční straně chodí. Bylo tam mrňavé křesílko,ke kterému bylo zezadu připevněné velké mosazné kolo,a v něm seděla ohnutá cigareta,mělo spoustu lesklých čoček a malou černou skříňku,která se třásla a zlověstně vrčela,když jste se ji pokusili zapnout.Prodavač všem nabízel zaručeně pravý kámen mudrců,který měnil olovo ve zlato,jenomže ty už jsi se s tímhle setkal.Kámen sice doopravdy dokázal transmutovat prvky,jenomže vzhledem k rozdílným atomovým váhám bylo výsledným produktem zlato silně radioaktivní.Objevil se nějaký muž,držel v ruce lahvičku plnou přelévající se duhové tekutiny. “Co to umí?“zeptal se prodavače,který se na něho přátelsky zašklebil. “Tohle,kamaráde,je nefalšovaný nápoj nesmrtelnosti.Jediný lok a budeš žít navěky.“ “Ale no tak!“ohradil se podezíravý zákazník “Můžeš to nějak dokázat?“ “Jistěže. Stačí,aby ses napil a žil dost dlouho,aby ses o tom mohl přesvědčit na vlastní oči.Koukni se,mladej,já to jenom prodávám.A než se mě zeptáš,ne,záruku nedávám.Nezaručuji ti ani,že tady zítra ještě budu.A teď,jestli máš zájem,uvolni místo někomu,kdo má.“s nadějí v tváři se otočil na jiného zákazníka “Co třeba vy,pane?Vy vypadáte jako člověk,který pozná výhodnou koupi,když na ni narazí.“ Muž se také usmál “To ano.“připustil “A také dokážu poznat Akcelerátor borealis.Jediný hlt tě učiní nesmrtelným,ale já čtu i to,co je na nálepce vysázeno maličkým písmem Vypij mě a budeš žít navěky.Sice se proměníš v žábu,ale budeš žít věčně.“ Koupěchtivý zákazník spěšně vrátil lahvičku do kufříku a rychle zmizel v davu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Šílenec se na tebe zadíval,ale stůl se přestal otřásat a motiv písně se přeměnil na trochu melancholicky. Upadnul do deprese. Mrtvý chlapec se na tebe podíval a tiše řekl “Je pěkně urážlivý.“pronesl. Naštěstí se ozval zvonek,šel jsi otevřít.Byla to jak jinak Alie,která na sobě už neměla svůj pracovní oděv,ale kožené kalhoty,košili s vestou a k pásku připevněnou taštičku. “Zdravím chlapci.“pozdravila. Šílenec se na ní podíval a motiv se zase změnil,tentokrát na svatební znělku.Asi se mu líbila. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Podivíni jsou bar,kde se nikdo nezajímá o to,jak se jmenujete,a stálí zákazníci tam chodí ozbrojeni.Je to dobré místo na schůzky a ještě lepší na to nechat se podvést,oloupit a zavraždit.Nikoliv nutně v tomto pořadí.Dost všelijakých týpků,co si o sobě myslí,že jsou někdo,tu alespoň čas od času zavítá.Turistům se to nedoporučuje a občas jsou stříleni při prvním spatření Když jsi scházel po dunícím plechovém schodišti dolů do baru,byli stále tři hodiny po půlnoci.Zdálo se to tam být nezvykle klidné a většina obvyklých zákazníků byla podezřelá svou nepřítomností. Jistě,byli tam lidi,porůznu roztroušení u baru nebo sedící u stolků,stejně jako celé hejno zákazníků,kteří se za lidi nedali označit ani při nejlepší vůli…ale nikdo důležitý.Nikdo,na kom doopravdy záleželo. Někde se muselo přihodit něco velkého.Tohle je konec konců Noční strana.Tady se něco velkého děje pořád. Ukryté reproduktory pumpovaly do vzduchu,Ru-dou´ od King Crimson,což znamenalo,že majitel baru má zase nostalgickou náladu.Alex Morrisey,majitel a barman v jedné osobě,stál jako obvykle za dlouhým barovým pultem a leštil skleničky,zatímco do něj hustil zákazník s kyselým výrazem v obličeji. Alex je skvělý posluchač,když jste na dně a potřebujete si vylít srdce,protože neví,co to je soucit,a sebelítost zásadně netoleruje,jelikož je sám nabručen jezevec. Na olympiádě by si určitě vymrazil zlatou.Bez ohledu na to,jaké máte trable,on je na tom vždycky hůř. Ještě mu ani není třicet,ale vypadá o deset let starší. Pořád se mračí,hlasitě nadává na nespravedlnost života obecně,a když je nervózní,má tendenci vrhat předměty.Vždy má na sobě černý ohoz (protože tmavší barvu ještě nikdo nevymyslel) včetně černých brýlí a baretu,který nosí posunutý hodně dozadu,aby zakryl počínající lysinu. K baru je připoutaný rodinnou sudbou a z celé duše to nenávidí.což vede k tomu,že si u něho moudří lidé nedávají nic k zakousnutí. Nad barem,uvnitř solidní skleněné vitríny připevněné ke zdi,ležela v kůži vázaná Bible ozdobená prostým stříbrným křížem.Na tabulce pod vitrínou stálo: V případě apokalypsy rozbijte sklo. Alex zastával názor,že je dobré být připraven. Hrstka zákazníků opírající se o bar byla obvyklá směska.Kouřovití duchové modrých a šedých odstínů inhalovali vzpomínky na cigarety a vydechovali do už tak husté atmosféry obláčky sebe samých. Dvě lesbické najády se vzájemně upíjely brčkem a hihňaly se,jak hladina jejich vodných těl střídavě klesala a zase zvedala.Kouřovití duchové se od nich začali odsouvat pro případ,že by to přehnaly a jejich povrchové napětí polevilo. K baru se přibelhal jeden z méně povedených výtvorů barona Frankensteina,posadil se na stoličku a zkontroloval si,jestli z něho v poslední době něco neupadlo.Baron byl bezpochyby geniální vědec,ale,jako krejčí by se neuživil. Alex mu kývl na pozdrav a šoupl mu po pultě otevřenou plechovku motorového oleje se spirálovitě zkrouceným brčkem. Na konci baru ležel na zemi vlkodlak stočený na vyřazené rohožce,honil si blechy a občas si olízl koule.Nejspíš proto,že mohl. Alex se rozhlédl po baru a znechuceně si odfrkl. “Kam se tady na to hrabe Na zdraví!Chodí ke mně samí lepší kunšafti.“Zmlkl,když se čarodějnický klobouk na barovém pultu před ním pohnul a pak se z něj vynořila ruka s prázdnou sklenkou na martini.Alex ji dolil ze šejkru a ruka zase zmizela pod kloboukem. Alex si povzdychl “Jednoho krásného dne ho odsud budeme muset vyhodit.Sakra,ten králík na něj ale musel být pěkně nakrklý. Otočil se k muzikantovi,kterého celou dobu poslouchal. Náhle byl odstrčen stranou vysokým,mrtvolně bledým individuem v černém smokingu a v operní pláštěnce stejné barvy.Z bílého obličeje mu divoce zářili karmínově rudé oči a ústa měl plná ostrých zubů.Páchl po hřbitovní hlíně.Bledou pěstí uděřil do barového pultu a štěkl na Alexe “Ty!Dej sem krev!Čerstvou krev!“ Alex klidně zvedl sifonovou láhev a namířil proud sodovky cizinci do obličeje.Ten hlasitě zaječel a jeho tvář se pod mokrým přívalem začal rychle rozpouštět.Vzápětí zmizel úplně a na zem dopadly jen jeho šaty a plášť.U stropu baru se zatřepotal velký černý netopýr.Ostatní zákazníci po něm začali házet,co jim zrovna přišlo pod ruku,dokud neodlétl schodištem.Alex postavil sifonovou láhev. “Svěcená sodovka.“vysvětlil poněkud zaraženému muzikantovi. “Mám ji tady na určité koktejly.Zatracení vampýři…tenhle týden to byl už třetí.Nejspíš mají zase nějaký sjezd.“ Pak si tě Alex všiml.Kývl na pozdrav,ale to bylo tak všechno. |
| |
 | soukromá zpráva od NIco Beliem pro Chvilku mi trvá než se vzpamatuju z toho dění tady kolem a poté zamířim k Alexovi Zdravím,dnesku tu nejsou moc normální hosti s úšklebkem kývnu na vlkodlaka. Máš pro mě něco nového?nějakou prácičku? zeptám se a sednu si k baru, ruku mám pořád připravenou u kudly a přemýšlím jestli neznám někoho z přítomných Dal bych si pivo řeknu Alexovi a koutkem oka koukám na jednu krásnou temnou elfku,která sedí v rohu |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Super," pronesu suše a letmo phlédnu na ostatní. JEnom doufám, že neskončíme někde mezi dinosaury nebo ještě hůř. Sice budeme vypadat jako místní, ale bude nám to prd platné. S chutí do toho... "Jsem připraven," řeknu odvážněji než se cítím. Od té doby, co jsem přišel o schopnost cestovat se na podobné věci dívám trochu jinak. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Poněkud jsme se uklidnil, když se uklidnil i Šílenec. Na poznámku Mrtvého chlapce jsem jenom pokrčil rameny. Může být jaký chce...pořád ještě nás dokáže rozmáznout jedinou myšlenkou...a já se rozmáznout nenechám...rozhodně ne bez boje... "Ahoj Alie..." řekl jsem takovým tím hřejivým hlasem. Líbila se mi v tom jiném oblečení, ikdyž je pravda, že mi líbila i bez jakéhokoli oblečení. "Pojď dál..." pobídl jsem ji s úsměvem. Trochu jsem se na Šílence zašklebil, když spustil svatební znělku. Jen si to zkus, myslet si na ni...je moje a já ti ji nenechám... "Sluší ti to..." šeptl jsem, když kolem mě prošla. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Překvapeně vzhlédnu a podívám se na Annu, co to právě udělala, během vteřiny se ale skloním zpátky k Zoe. "To je to moje zatracené povolání, hledat zádrhele a zkoušet je napravit... Nepouští mě to ani v době, kdy nepracuju." Pokrčím rameny a usměju se. "Jen doufám, že s tím, že budu dobrý otec, máš pravdu." Pronesu a vstanu z gauče. Vychovávat dítě, to nebude tak jednoduché, jako někoho sešít. "Půjdu ji dát spát..." Oznámím Anně v následující vteřině a zamířím se Zoe k pokojíku. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Viditelně sebou trhnu, když mne úřednice zarazí a nechápavě se na ní podívám. „A proč ne?“ zeptám se bezděčně pouštějíc kliku. Tu se odkudsi objeví vedle ní dveře a já si nejsem příliš jistý, zda mi oči dobře slouží. Nicméně se s jejím nasměrováním spokojím jakožto s odpovědí na svou otázku, i když mi stále není příliš jasné, co by se tak asi stalo, kdybych se vydal hledat dveře do Jolaniny kanceláře normálně. Projdu tedy náhle se zjevuvšími dveřmi. Jejich zmizení po mém průchodu mne už ani příliš nepřekvapí, jako spíše nadchne. Přečtu si tedy cedulku na dveřích, ke kterým jsem se tímto dostal, a zřejmě spokojen s jejím obsahem na ně zaklepnu automailem až to kovově zaduní. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Čas pořád ještě mluvil,ale burácení větrů času jej postupně přehlušilo.Cítil jsi,jak tě táhnou,unášejí tě směrem,který jsi cítil,ale nedokázal pojmenovat.A pak jste najednou všichni tři padali a ječeli z plných plic.Bílá místnost byla pryč,jako kdyby jste jí propadli,jako kámen dnem promočeného papírového sáčku.Letěli jste směrem cizím lidskému chápání,obklopeni duhou barev,jaké jsi nikdy dříve neviděl.Padali jste zpátky,zpátky něčemu,někam,někdy…. Tenkrát v Římě Dorazili jste.Rozhlédl jsi se.Podíval na Suzie a Eddieho.Byli tam s tebou a stejně otřeseni,jako ty. Objevili jste se uprostřed velkého,otevřeného náměstí pod nebem posetým cizími hvězdami a s maximěsícem Noční strany v úplňku.Náměstí lemovaly nízké domy z kamene a mramoru,s nezaměnitelnými prvky klasického římského stylu.Několik mužů v tógách si vás chvíli zvědavě prohlíželo a pak si šli po svém,jako kdyby tady bylo náhlé objevení lidí odnikud na denním pořádku.Možná že v téhle Noční straně bylo. “První nebo druhé století.“prohlásila Suzie a zablýskla se svými znalostmi “Římané vystavěli na řece Temži Londinium a stali se první lidskou společností,která kolonizovala již existující Noční stranu.Mimo ni vládli Římané po Ceaserově úspěšné invazi v roce 55 před naším letopočtem Britům.Vlastně to byl až třetí pokus,dvakrát zahnali mimořádně divocí Britové jejich vojska zpátky do moře.A obranné praktiky používané druidskými kněžími šokovaly dokonce i v bojích zocelené římské legionáře.Takže teď tady Římané vládnou železnou pěstí.Přinesli sem zákon,cesty,otroctví a trest ukřižováním.“podívala se na vás “No co?Když nemám co dělat koukám na historické filmy.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Podivíni Temná elfa se na tebe krátce podívala,ale pak tě začala ignorovat.Zřejmě jsi pro ní nebyl dost zajímavý….a nebo dělala nedostupnou. Alex před tebe hodil jedno pivo s pěnou navrchu “Tady.“řekl nepříjemně,jak mu již bylo podobné. “Práci?Práci?Jo..můžeš se odtut hned vypakovat.Jen tvá přítomnost snižuje úroveň mého podniku.“odsekl. Ale z toho sis ty nic nedělal,to říkával každému,když neměl náladu nic moc “Ale jo…nějaká práce.“zašmátral pod pultem a vytáhl malou kartičku. “Nějaká ženská tu byla a sháněla se po tobě.Tady máš její telefon.Máš ji brnknout.“zamračil se.Nedělal tohle rád,ale vzhledem k tomu,že má dvě procenta z tvého výdělku tak si zatím nestěžoval. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doma Alie se na tebe usmála,zastavila se u tebe a políbila tě na tvář. Mrtvý chlapec to nekomentoval nijak kromě tedy překvapeného Óóóóó… Alie se na něj uculila a pak vytáhla čtyři kartičky a zamávala jimi “Už jsem koupila místenky.Takže bychom měli dojít k Věži Času a nebudeme muset čekat několik hodin,dní nebo i týdnů.A snad nám pomůže i to,že se s ním znám.“řekla a zase lístky schovala. “Jste připraveni?“zeptala se a prohlédla si všechny v místnosti. “Já vždycky.“odpověděl Mrtvý chlapec. “Já taky.“odpověděl pomalu Šílenec. Alie se podívala na tebe “A ty?Jo..zavolal jsi Julii?“pozvedla tázavě obočí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Jasně…jen běž.“usmála se na tebe natáhla se a zapnula si dětskou vysílačku,aby když tak pak slyšela Zoe,jestli se neprobudila. Zoe tě stále pevně držela na ruku a cumlala ti spokojeně prst,ale už měla oči zavřené a klidně oddychovala ve spánku. Ani když jsi ji položil do kolébky tě nepouštěla,zřejmě ji tvůj prst náramně chutnal a taky jsi měl už skoro celou ruku poslintanou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Dále.“ozvalo se a když jsi vešel první co tě uvítalo,byla hlasitá muzika,která hned byla ztlumena na snesitelnou hlasitost.U stropu se točila disko koule,která všude házela odlesky a už jenom chyběli lidé co by uprostřed tančili. Ve vzduchu se vznášel pak kouře z cigaret,alkoholu a sexu.Když jsi se podíval na ženu,která seděla za stolem chvíli jsi si se šokem myslel,že je nahá. Ale pak jsi si povšiml,těch malých čtverečků,které zakrývali jen tu nejdůležitější část jejích ňader a naštěstí jsi od pupíku dolů už neviděl co má na sobě. Vlasy měla dlouhé a popelově šedé,oči rudé a uši špičaté,ale na půvabu ji neubírali. “Ahoj.Pojď dál.“začala ti hned tykat.  |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro Vezmu si vizitku a pivo,chvilku nepřítomě koukám na vizitku. S tou moji přítomností se klidni,tamhle někdo čeká na obsluhu ukážu na muže asi 5 metru ode mě Takže jdi a bud milej napiju se piva a chvilku sleduju dění v baru Samá špína tohodle města pomyslím si. Potom se vydám k telefonu a pokusím se té žně zavolat.Odstrčím opilce který mi překáží a vytočím číslo... |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "V pořádku," podívám se na Suzie. "Teď máš příležitost vyzkoušet si to na vlastní kůži. Jenom doufám, že jsme tu správně," ušklíbnu se a přemýšlím odkud začít pátrání. "Mimochodem, ta tunika ti moc nesedí," dodám ještě k Suzie. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Oh, eh.. no, máš nějaký nápad? vykoktám a zapřemýšlím, co bych mu odpověděla. Problém je v tom, že já vlastně nevím, kam bych se chtěla podívat. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Asi jsem trošku zrůžověl, když mě políbila, ikdyž to bylo jenom na tvář. "No...volal jsem matce, ale Julii ještě ne...měli jsme tu menší diskuzi..." řeknu. "Zavolám jí...dej mi chviličku..." usměju se a rovnou zamířím do pracovny, kde mám kromě počítače i telefon. Je praktické, mít to všechno pohormadě. Zvednu telefonní sluchátko a vytočím číslo její kamarádky, u které by měla být. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "No, Maličká..." Uložím Zoe do postýlky, "To už by stačilo..." Pronesu tiše, abych ji snad nedopatřením neprobudil, a vyprostím svůj prst. "Svoje ruce potřebuju neožužlané...Navíc, to nemluvím o tom, co by takové a podobné žužlání, třeba i dudlíků, mohlo udělat s tvými zuby." Utřu ruku do kapesníku. "Nechceš přece jednou nosit rovnátka..." Prohlásím a až zpětně mě napadne, že jako mládě od pliváka, by žádné podobné problémy s chrupem mít nemusela. "Dobrou noc, Zoe." Pohladím ji opatrně po hlavičce a vydám se na tichý ústup z pokojíku. |
| |
| První století Suzie se na tebe ušklíbla “No hele…nemysli si,že mě se líbí koukat na tvoje chlupaté nohy.“ohlédla se na Eddieho a maličko se oklepala “No a tohle už vidět nemusím vůbec.“odvrátila se od něj. “Hej,vy tam!“ozval se drsný a rozhodně ne přátelský hlas. “Zůstaňte tam,kde jste,a ani neuvažujte o tom,že byste sáhli po zbraních!“ “No výborně.“řekla Suzie nadšeně “Odreagování.“ “Už teď je mi těch hlupáků líto.“poznamenal Eddie. Rozhlédl jsi se.Lidé na náměstí se dali na uvážlivý důstojný ústup,zatímco přímo k vám si to pochodovala skupina římských legionářů.Na sobě měli typiskou zbroj známou z filmů a televize,i když ve skutečnosti vypadala o dost primitivněji a rozhodně nevyla tak čistá,bylo vidět,že ji ti muži skutečně používají. Byli to malí,podsadití chlapíci se surovými obličeji a očima,které už viděly všechno.Typičtí městští policajti.Blížili se k vám,krátké meče v rukou,a přitom se roztahovali do půlkruhu,aby vás mohli obklíčit.Suzie už měla brokovnici připravenou. Legionáři si vás pozorně prohlédli “Jsou hodně velcí,že?“pronesl tichý hlásek z jejich řad. “Až budu chtít slyšet tvůj názor,Marcusi,vytluču ho z tebe.“zavrčel velitel.Výhružně se na vás zamračil a vůbec mu nepřekáželo,že při tom musel zaklonit hlavu.Bylo to jasné,lidé z minulosti byli o hodně menší,jak lidé z dvacátého století. “Jsem Tavius,velitel hlídky.Jste občané?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jen co jsi se do něj zahákla odvedl tě ven na ulici,kde se pouliční provoz neztenčil a pomalu vykročil ulicí,abys mu stačila.Kupodivu do vás lidé nestrkali,ale obcházeli aniž by se na vás podívali.Jako kdyby snad byla kolem vás nějaká neviditelná bariera. “No…nevypadáš na mladou ženu,která by stála o něco drsného.Tak bych možná doporučil Divy a nebo Kalibánovou jeskyni i když tam je to celkem drahé.Pokud toužíš po klidnějším místě tak Hawkovu kavárnu.Ale někdy stačí projít se v Centru a tam je nesčetně klubů.Stačí si jen vybrat.“odpověděl a díval se před sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alex se s brebentěním odšoural k zákazníkovy aby k němu byl stejně příjemný asi,jako k tobě. Vzal jsi prastaré telefonní sluchátko do ruky,které tu klidně mohlo být jak už do doby vzniku Londýna nebo od devadesátých let.Vždycky fungovalo jen když se mu zachtělo.Jednou jsi ho musel i přemlouvat,aby ti vytočil požadované číslo.Byl hrozně tvrdohlaví a to nemluvě o tom,že jsi ho musel i uplatit tím,že mu přineseš mobil,aby si s ním mohl dát rande. “Zdar.“ozval se známí hlas živého telefonu,když jsi si přiložil sluchátko k uchu “Tak kdo je to dneska?Konečně si budeš domlouvat rande?Ti povídám…ženskou potřebuješ.“zřejmě měl dobrou náladu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Než jsi se začal soustředit na telefon,slyšel jsi,jak si Alie povzdychla. Telefon na druhé straně zvedla matka kamarádky Julie,ale za chvíli jsi už slyšel hlásek své sestry “Ahoj Coco!Jak se máš?Děje se něco?“zeptala se rozesmátým hlasem. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zoe spala dál klidně i když jsi i odešel. Když jsi se vrátil k Anně ta zrovna sledovala nějaký módní kanál,když tě zaregistrovala zamyšleně si tě prohlédla “V čem chceš jít zítra na to randě?“zeptala se tě “Doufám,že máte i jiné oblečení než jen to ve kterém vypadáš,jako doktor nonstop.“přehodila si nohu přes nohu. |
| |
| POdivíni Sklapni a vytoč to číslo řeknu nevrle a čekám na vytočení čísla,nikoliv sebe.Znuděně pozoruju hospodu a čekám na hlas na druhém konci drátu Halo? zeptam se |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Vrátím se zpátky do pokoje a zaregistruju, na co se to Anna dívá. Proti gustu žádný dišputát, ale na BBC2 dnes dávají Tajemství bakterií... Posadím se do křesla a jakmile Anna promluví, spadne mi čelist. "Co...co...cože?" Znervózním, když vidím, jak si mě prohlíží. Že by ten módní kanál nebyla náhoda? "No co...? Vezmu si košili a sako..." Odpovím ji a hledám se za něčím schovat. "Bílý plášť nechám doma..." Ujistím ji a rozevřu noviny na první stránce s inzeráty. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Ahoj Julie...mám se dobře...potřebuji teď na nějakou dobu odcestovat, volal jsem matce, ale ještě se mi neozvala...musím ti zajistit hlídání...nebudu teď doma..." řeknu. Jen doufám, že nebude nějaká scéna. Nechci jí to dlouze vysvětlovat, ale věřím, že to snadno pochopí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Chvíli bylo ticho “Aha….tak jo….buď na sebe opatrný…a přivez mi suvenýr!“řekla trochu smutně,ale hned,jak začala o dárečku zněla už veseleji. “Než se mamka ozve zůstanu tady u Kami.“oznámila ti. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Anna si odfrkla “Ale no tak.Cožpak na ní nechceš zapůsobit Jonathane?“zeptala se zvědavě. “A navíc….zdá se mi,že jsi nebyl nakupovat oblečení nejméně sto let.“kdyby ses neschovával za noviny viděl bys jak se culí. O televizi se přestala zcela zajímat “Neměl by jsi se tak zanedbávat.“přemlouvala tě vlastně k tomu,abys si šel něco koupit. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ty máš zase náladu…“odsekl telefon,ale začal vytáčet.Někdo na druhé straně zvedl telefon,ale jen co jsi se ozval zavěsil. Za to se,ale za tebou ozvalo “Jsme ráda,že jste tak rychle zareagoval.“když jsi se otočil,za tebou stála žena,kterou jsi předtím v lokále neviděl,vypadala trochu,jako by právě vstala z postele s nedopnutou sukní. “Můžeme si tu někde najít trochu soukromí?“rozhlédla se hnědovláska “Mimochodem.Jmenuji se Jane Vall.“nabídla ti ruku k potřesení.  |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Přikývl jsem, ikdyž to nemohla vidět. "Dobře, budu a dárek přivezu...až se vrátím, tak ti hned zavolám a půjdeme třeba na zmrzlinu..." nabídnu Julii satisfakci ze to, že se jí teď nebudu věnovat. "No nic...budu už muset jít...docela spěchám...měj se moc hezky a zatím ahoj..." počkám na rozloučení a pak zavěsím. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro Chvíli koukám na dívku a nejsem schopen slova, Jsem Nico zamyslím se a potom ji chytnu za ruku a odtáhnu ji do skladu,ktery je skrytý za jedním ze závesu První kočka která si mě najala pomyslim si a pustím ji ruku Podivíni-Sklad Tady by jsme meli mít klid stále si ji změřuji pohledem Takže,jak byste chtěla pomoct usměju se |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Něco si za novinami nespokojeně zamumlám a otočím list. Pak se ale rozhodnu k protiúderu. "To tedy nemůže být pravda." Ohradím se na její větu o tom, že jsem nebyl nakupovat nejméně sto let. "Kdybych byl naposledy nakupovat před sto lety, tak se tady teď bavíš s mrtvolou v rubáši." Poukážu na nesrovnalosti mezi mým věkem a jejím časovým údajem. "Navíc, košile a sako je klasika" Odfrknu si a radši zpoza novin ani nevyhlédnu. "A nezanedbávám se. Mám všechno, co potřebuju." Ukončím řeč na svoji obranu, ale mám takové tušení, že Anna se jen tak nevzdá. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Postavim se před Suzii a Eddieho, abych jim zabránil se na ně hned vhnout. Bude lepší to nejdříve zkusit po dobrém a nepoštvat na sebe celou legii. "A co jiného bychom podle vás měli být?" přejdu do protiútoku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tavius si vás znovu všechny prohlédl “Mluvíte latinsky,jako občané.Předpokládám,že jste tu v nějaké legální záležitosti.Legitimujte se!“ Eddie se plácl po kapsách “Je mi líto.Žádné doklady nemáme.Spravil by to úplatek?“řekl. “No…“ “Sklapni,Marcusi!“řekl Tavis.Znovu se obrátil k tobě a jeho zamračený výraz se ještě o dílek prohloubil. “Byli jsme pověřeni zavedením pořádku v téhle nepřirozené žumpě a úplatky přijímáme pouze od občanů,kteří se mohou prokázat doklady.“ “Nech mě Věštče!Nadělám z nich žrádlo pro psy…“ozvala se Suzie podrážděně. “Ale k čertu.“povzdychl si Tavius “Vy jste mágové?“ “Říkal jsem ti,že jsme si měli zaplatit extra pojištění pokrývající kompletní boží ochranu.“ “Vícekrát ti to už nebudu opakovat,Marcuse!A teď mi podej to zatracené lejstro.“ Nejmenší z legionářů přiběhl k veliteli,podal mu svitek,krátce se na tebe zašklebil a mrkl na Suzie.Pak se spěšně vrátil zpátky do řady.Tavius svitek rozvinul a jak se ho pečlivě studovat. “Takže,jste bohové v přestrojení?“ “Rozhodně ne.“odpověděl Eddie “A nevěřte nikomu,kdo by trvdil něco jiného.Nemá na to žádné důkazy.“ Tavius se nad tím krátce zamyslel a pak přikročil k další otázce na seznamu “Jste Mocnosti,Veličiny nebo Entity?“zajímal se dál |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doma Anna se uchechtla “Já to nemyslela tak doslova Jonathane.Vím,že ti rozhodně není sto let.Já to myslela,tak,že jsi si už dlouho nekoupil nic na sebe.“vstala “No…jdu se umýt a lehnu si.Vím,jak toužíš podívat se na ten svůj pořad.Dobrou.“rozloučila se a odešla z pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jane se rozhlédla po skladu,netvářila se nadšeně,ale nic nenamítala. “Ano.Slyšela jsem,že jste nejlepší ve svém oboru.“zadívala se na tebe a její medové oči se v šeru lehce leskly. “Mám pro vás jednoduchý úkol.Chci aby jste mi někoho našel.Přivedl mi ho,ale když se bude bránit tak ji můžete zabít.“podala ti kus papíru. Podíval jsi se na něj,byla to fotka “To je ona.“řekla klidně “Nenechte se zmást jejím nevinným zjevem.Je to stroj na vraždění.“varovala tě.  |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Super!Tak se měj fajn.“zvolala Julie než zavěsila. Když jsi se vrátil Alie seděla u stolu s Mrtvých chlapcem a Šílencem a popíjeli dobrou vodu a povídali si. Všiml jsi si,že Šilenec poněkud visí na každém jejím slově. Všichni se na tebe podívali “Fajn….můžeme jít?“byla hned na nohou. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro Pěkná řeknu a kouknu na ženu jméno a kde by se mohla nelézt?zeptám se sednu si na jednu bednu Takže mám ji přinést nebo zabít nabídla jste obě varianty,tažke kterou si přejete víc. promnu si oči co dostanu za splnění tohoto úkolu zeptám se a dál si prohlížim mojí zaměstnankyni |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Založila si ruce na prsou “Více stojím o její smrt.Záleží jen na tom jestli to bude mou nebo vaší rukou.“pohodila vlasy. “Jmenuje se Livie.A kdybych věděla kde je,tak si vás nenajímám,že?Ale předtím než se schovala,tak se často ukazovala v Kalibánové jeskyni.Tam můžete zkusit začít.“podala ti další kus papíru “Tohle je moje osobní číslo.Když se dozvíte něco důležitého tak mi zavolejte.“sladce se na tebe usmála. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Jasně určitě u sebe nosim řidičák na vůz tažený koňmi. "U Jupitera," zakleju. "Na tohle nemáme čas. Můžete přeskočit k otázce obyčejní lidé?" poprosím Tavia a doufám, že se tak někam pohneme. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tavia několikrát zamrkal,pak se podíval zpátky do seznamu. “Už jsme se shodli,že nejste občané,takže….kteří bohové vás ochraňují?“ “Absolutně žádní,pokud je mi známo.A tady Eddie se nepočítá.“odpověděla Suzie. “Myslím,že mohu úspěšně předpokládat,že vaše barbarská jména na svém seznamu nenajdu.“prohlásil Tavius a s jistým uspokojením smotal svitek “což znamená,že jste lovná zvěř.V pořádku,hoši,zatkněte je.Nějaké obvinění vymyslíme později.“ “Jsou dost velcí na to,aby byli nebezpeční.“ “Bohové,ty jsi ale trouba,Marcuse.Jak ty ses mohl dostat do legií,to je pro mne vážně záhada.Podívej se,kdyby zvládli nějakou magii,která stojí za řeč,už by ji použili,nemyslíš?Takže je zatkněte,jinak dnes nedostanete k večeři žádný med.“ a to už donutil své muže,aby se k vám pohnuli. |
| |
| Podivíni Vezmu si číslo A muzu zavolat i jen tak? zeptám se s úsměvem. Smrt?dobře a bunus bude když ji zabiju já nebo Vy zeptám se ještě a něco si napíšu do osobního notýsku |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Suzie jsou tvoji," řeknu a ustoupím dozadu, abych jí náhodou nepřišel na rány a čekám co se bude dít dál, připravený jakkoliv zasáhnout. Rozhodně s nimi nemám žádné slitování. Policajti jsou policajti, ať jste kde jste. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Sice jsem z pracovny vyšel s úsměvem, že sem to tak rychle zařídil, ale když jsem si všiml Šílence, tak jsem se zamračil. Opovaž se...tohle nikdy nedovolím... Napadne mě. Kdyby někdo z nich stál hned vedle mě, slyšel by slabounké zavrčení. Takhle by nemohli slyšet nic. "Jo...můžeme..." řeknu a poněkud vylepším výraz v obličeji. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Trochu překvapeně vykouknu zpoza novin, že už odchází, a pak se pousměju. "Dobrou noc." Popřeju ji a zaujmu výsostné postavení u svého oblíbeného vědeckého kanálu. Těžko říct, jak mohla vědět, na co bych se rád díval, když jsem se o tom nezmínil. Že by stačilo něco zakroužkovat v programu? Jakmile pořad skončí, ještě zkontroluju bezpečnostní systémy v domě, a pak se taky rovněž vydám spát. Co mi ovšem vrtá hlavou víc, než co si vzít na sebe, kam slečnu Triss vzít. Nějakou dobu se neklidně převaluju v posteli a doufám, že mě napadne jméno nějakého relativně normálního podniku na Noční straně. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Na vyzvání vstoupím do místnosti překvapen přívalem hudby, jenž se na mne hned zpustil ze všech stran. Zaraženě si prohlížím místnost a pohled mi zůstane zapíchnutý do otáčející se koule zavěšené na stropě, na níž jsou dle všeho nalepeny odštěpky sklíček či snad zrcadel. Jen s obtížemi odtrhnu zrak, abych jím spočinul na ženě za stolem. Zpočátku mi vyschne v krku a jen na ni nevybíravě zírám. „.. ahoj ..“ vypadne ze mne automaticky na oplátku jejího pozdravu a nechám dveře za sebou zapadnout. Na svůj nevhodný pozdrav se zatvářím provinile a tak zablekotám něco jako omluvu. „Máte to tu.. pěkně zařízené,“ začnu z kraje, a abych se opět nespletl, pro jistotu se zeptám, „Vy se jmenujete Jolana?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jolana “Jasně zlatíčko.Jmenuji se Jolana.Nikdo jiný tak krásný a takovým jménem neexistuje.“zasmála se. “Díky….kdybych to tady neměla tak vyzdobené asi bych hebla nudou.Tak si sedni krasavče.“ukázala na žídly. “Takže….hledáš nějaký pěkný šolich?Fajn.Fajn…co umíš?Nebo co chceš děla puso?Jen si řekni a uvidím co zmáknu.“usmívala se a odkrývala tak své ostré,perfektně bílé zoubky. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Další den ti přišlo že se čas vleče hrozně pomalu.Ani moc pacientů jsi neměl a už vůbec jsi neměl žádný zajímavý případ.No možná kromě toho,že přišla žena s malým dítětem,kterému chyběla dírka v zadečku,tak jsi ji to musel chirurgicky opravit. Zoe jsi za celý den ani nezaslechl,což bylo asi dobře. A pak konečně přišel čas kdy jsi se musel začít připravovat na schůzku.Teprve jsi si uvazoval kravatu,když se rozezněl zvonek. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doma Alie k tobě přišla a vzala tě za ruku “Tak fajn.Jdeme.“řekla nadšeně a vytáhla z kapsy miniaturní dveře,které se hned zvětšili. “Zkratka.“usmála se a otevřela dveře,které stáli uprostřed místnosti. Postupně jste jimi všichni prošli a stáli jste na náměstí Věže Času.Po chodnících kráčeli nějací lidé mířící za svými záležitostmi.Nevšimli si vás. Věž Času nevypadala nijak impozantně,obyčejná hranatá budova vysoká tak tři patra,která se zlověstně vytahovala nad zastrčené náměstíčko.Těch několik málo lidí,co tu bylo,se jí přesto vyhýbalo širokým obloukem. Věž měla skutečně účinný systém ochran zajišťující bezpečí Starého otce Času,který měl pod palcem cestování časem.Někdo řekl – a mnozí tomu věří – že by mohl být celý svět zničen a Věž času by tu pořád stále netknutá. Většina lidí ji ani nedokázala najít,pokud sem zamířila ve špatném rozpoložení. Na pohled to byla obyčejná stará budova bez oken a s jedněmi anonymními dveřmi. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Suzie se radostně uculila,přiskočila k Tavičovi a napálila mu jednu přímo mezi ta jeho malá prasečí očka.Hlava mu odletěla a zavrávoral pozpátku o dva nebo tři kroky,ale k zemi nešel.Buďto je v legiích tak zocelili,nebo nebyla ve formě.Tavius pozvedl svůj krátký meč a rozběhl se proti ní.Ta mu napálil další mezi oči,tentokrát pažbou její opakovací brokovnicí.Tentokrát už padl na zem a nevstal. Zbytek legionářů se na vás vrhli v naději,že vás zdolají svým množstvím.Suzie zastřelila v rychlém sledu čtyři z nich.Hlasité rány,krev stříkající vzduchem a strašlivá zranění rozprášily ostatní legionáře jako polekané vrány,a třebaže jsi si myslel,že se dají na útěk,jejich výcvik zvítězil nad strachem a jenom se přeskupili.Do hlídky na Noční straně měkkoty zjevně nebrali.Rozptýlili se,aby netvořili tak snadný cíl,a znovu zaútočili na tebe a Suzie,jejich nohy v sandálech dusaly zem v dokonale sladěném rytmu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jane se pousmála,naklonila se k tobě a pohladila tě po tváři “První práce.Pak zábava.Vyřiďte to s ní a pak se uvidí.“zamrkala na tebe vyzývavě a zase se narovnala. “A teď ohledně vaší odměny.“konečně si dopnula sukni “Řekněte si co by jste chtěl.A to dostanete.“a rozverně se k tobě přitiskla. (prosím snaž se na to nezapomínat a psát mi soukromě a ne veřejně) |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro Pousměji se Cokoliv?Opravdu cokoliv? podívám se jí do očí a rukou ji chytim kolem pasu Já to rčení slyšel obráceně...nejdřív zábava,potom práce a pak zas zábava usměju se Ják se ted mám soustředit na práci ušklíbnu sena ni a koukám ji do hnědých očich |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tiše se zasmála “Tak jste to možná mohl slyšet.Ale v tomhle případě první práce.“pohladila tě znovu po tváři. “Říká se přece,že práce jde od ruky,když máte motivaci a budete se mít na co těšit.“mrkla. “A ano…cokoliv…teda..jistě,že mám jisté meze.Vrácení života,nesmrtelnost nebo nekonečná moc..takové věci samozřejmě neumím.Zkuste si vymyslet něco více reálnějšího.“ |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro Pokusím se zamyslet usměju se a posadím se s ní na jednu bednuta nesmrtelnost mě neláká a ta moc také ne zamyslím seLákají mě jiné,příjemnější věci mile se na ni usměju chováš se tak ke každým které zaměstnáváš? přestanu ji vykat a zajímá mě jak na to zareaguje.Počkám až se mi pohodlně posadí na klíně |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Posadila se ti na klín a objala tě jednou rukou kolem ramen “Jen k těm,kteří mají dvě nohy,dvě ruce a chodí vzpřímeně.“odpověděla. “Tak se konečně vymáčkni.Co by jsi chtěl jako odměnu?Musíme se nějak dohodnout.“projela ti rukou vlasy. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro To mám konkurenci řeknu dost uraženě a pak se usměju mno chtěl bych tebe a náký to rande,usměju se,budeš platit předem? zeptám se s úsměvem,nebo nejakou zálohu? Pokusím se jí přimáčknout ještě blíž k sobě Že by poběhlice? pomyslím se a mile se na ni usměju |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Někdy bych bral tu vlastnost, umět posunout čas libovolným směrem a nebo ho rovnou zastavit. Bohužel, na to tu jsou jiní. Když se rozezvoní zvonek, trhnu sebou, ale podaří se mi udržet zbytky důstojnosti a nevyrazím, jako když střelí. Ještě se v rychlosti stihnu rozloučit se Zoe, vědom si toho, jak moc jsem ji dneska zanedbal, a pak vyběhnu po schodech na horu. Těsně přede dveřmi ještě dovážu uzel od kravaty a teprve pak šáhnu na kliku. Tak trochu v neblahém očekávání, že půjde o nějaký naléhavý případ jako třeba průstřel obou plic, utržená ruka až u ramene a nebou rovnou noha v kyčli, otevřu. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Alie mě trochu zaskočila těmi dveřmi. "Šikovné..." usmál jsem se, když se dostatečně zvětšili a my prošli až na náměstí. Rozhlížel jsem se kolem sebe. Měl jsem pocit, že jsem na tomhle místě ještě nebyl a tak jsem chtěl vidět co nejvíc. Pak jsem se podíval na Alii. Pořád mě ještě držela za ruku a tak jsem jí ji lehce stiskl. "A co teď? Jdeme dovnitř?" usmál jsem se. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Ustoupím ještě více dozadu. Přecijenom nejsem žádný bojovník, od toho tu jsou ti dva a připravuji se na obranu. Rychle za sebou vyfouknu několik obláčků doutníkovího kouře a zformuji ho do podoby obrovskeho kouřového psa s ohnivýma očima. Třeba je to na chvilku zdrží. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro zamyslím se a zacukají mi koutky. Dávno jsem zapomněla na Kevina, Johnova přítomnost byla přece jen milejší a zábavnější. Tak Hawkova kavárna, prosím vzhlédnu k němu a usměji se na něj. Chvíli mlčím. Hlavou se mi honí spousta myšlenek, ráda bych něco povídala, ale nevím, jak začít. Nakonec přece jen promluvím, tiše, ale tak, aby mě slyšel. Proč do nás nikdo nenaráží? |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Noční strana Rozhlédl se “To je takové malé kouzlo osobního prostoru.Nemám rády ty mačkanice.Je to celkem nepříjemný a nikdy nevíš co se o tebe otře nebo někdo nesáhne do kapsy.“vysvětlil ti shovívavě a usmál se na tebe. Pomalu šel ulicí,tak abys mu stačila “A co tam vlastně chceš dělat?V té kavárně?“zeptal se snad jen tak aby řeč nestála. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Legionáři se zarazili a civěli na psa s pusami otevřenými. Zahlédl jsi koutkem oka,jak se zaleskla břitva,Eddie se také připojil do šarvátky. Zatímco legionáři civěli na psí zrůdu před sebou,najednou se jejich oblečení a výzbroj potrhalo a oni tam stáli tak jak se bůh stvořil. Podívali se po obě,pak na vás,potom se všichni najednou otočili a dali se na útěk.O to,čemu jsou ochotní čelit dobře vycvičení vojáci,má svoje meze.Suzie znovu pozvedla brokovnici,ale Eddie zavrtěl hlavou a ona ji zase sklonila “Začínáš být doopravdy zlý,Eddie.“ “Všechno,co znám,jsem se naučil od tebe.“odpověděl Eddie velkoryse. Sledovali jste,jak legionáři spěšně opouštějí náměstí,patrně aby o vás informovali své nadřízené. Důkladně jsi si začal prohlížet okolí.Kamenné budovy byly přízemní a hranaté,zdobené sloupy,portiky a basreliéfy. Většina z nich zobrazovala bohy,různé obludy a lidi,kteří spolu prováděli neslušné věci. Střed náměstí zabíral houf soch v nadživotní velikosti zpodobňujících místní bohy a bohyně nebo zidealizované muže a ženy. Susan se ihned chopila svého přednáškového tónu. “Všechny klasické soby byly nabarvené a pravidelně přetírané.Římané to převzali od starých Řeků spolu se vším ostatním,co nebylo přibyté.Dokonce i jejich bohy,i když tady měli aspoň tolik slušnosti,že si je přejmenovali.Sochy,které vídáme v muzeích.jsou staré,otlučené a v barvě holého kamene nebo mramoru,protože to je všechno co se zachovalo.“najednou se zarazila. “Už zase na mě divně civíte.“založila si ruce na prsou. “Udělalo to na mě dojem.“odpověděl Eddie “Vážně.“ “Podívejte,mám prostě historický kanál zadarmiko,jasné?Předplatila jsem si kanál Zbranmě a munice a historický byl součástí paketu.“ “Kabelová televize toho má hodně na svědomí.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alie přikývla,přešla k mosazným dveřím a vzala za kliku,povolila bez odporu a dveře se otevřely dokořán.To bylo dobré znamení.Kdyby s ní,vámi Starý otec Čas nechtěl mluvit,klika se ani nehnula,bez ohledu na to,jak jste jí lomcovali.Za dveřmi byl výtah,jehož ovládání se skládalo z jediného tlačítka. “Tak pojďte.“všichni čtyři jste nastoupili do výtahu Alie tiskla tlačítko.Dveře se zavřely a výtah se dal do pohybu. “Tak moment.“ozval se Mrtvý chlapec “Mi jedeme dolů.“ “Věž je k naší realitě pootočená o sto osmdesát stupňů.“vysvětlila Alie “Abychom se dostali na vrchol Věže,musíme sjet až dolů.“ “Fajn.“odpověděl jen Mrtvý chlapec. Všechny čtyři stěny tvořila zrcadla,v nichž jste se odráželi.Zatímco výtah klesal pořád hloub a hloub,vaše obrazy se začaly měnit.Nejprve jen v detailech,ale pak změny začínaly nabírat na rychlosti a najednou jste před sebou měli potenciální verze vás samotných z různých časových proudů. Díval jsi se na ženskou obdobu svého já,která vypadala v tvém oblečení velice elegantně.Další zrcadlo zobrazovalo mužskou obdobu Alie:zuřivě Pekelného anděla.Třetí ukazovalo Mrtvého chlapce v punkovém provedení,včetně zeleného číra a s tvářemi propíchanými zavírajícími špendlíky a Šílenec…no…ten se v zrcadle neodrazoval vůbec.Jako by neexistoval.Pak se obrazy znovu proměnili a najednou jste měli všichni tři masky,kápě a pestrobarevné trikoty.Měli jste spoustu svalů,hranaté brady a sebevědomé na rozdávání. “Hezké.“řekl Mrtvý chlapec “Jsme superhrdinové!“ “Spíš superničemové.“namítla Alie “A takhle velká prsa jsem v životě neměla.Vždyť jsou větší než moje hlava…“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro A za dveřmi stála usměvavá slečna Tris.Vypadala skvěle,jako vždy ale podle složitého účesu a pečlivého nalíčení jsi s potěchou pochopil,že se snažila vypadat ještě lépe. “Dobrý…“zarazila se a pohlédla na hodinky “Dobrý večer Doktore.Vypadáte dobře.“zalichotila ti. “Můžeme jít?Mimochodem…kam chcete jít?“zeptala se tě. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zamyslela se a poposedla ti na klíně “Dobrá.Domluveno.Ale svou odměnu dostaneš až udělá tuhle prácičku brouku.A žádná záloha nebude…dám ti jen peníze na možné výdaje.Ale to je tak vše.“a políbila tě. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro Usměju se a hladím jí přez boky a oplatim ji polibek zítra se na tu prácičku vrhnu kočko podaří se mi odříznout jí nenápadně měšec to ti spadlo řeknu jí a skloním se pro měšec,hlavu do jejího výstřihu |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Ale stejně je to tady divné místo... Napadne mě, když jedeme vlastně dolů a když jsem se viděl jako žena. Ikdyž je pravda, že i tak mi to slušelo. Ale stejně jsem se otřásl. Byla to zajímavá podívaná, ale necítil jsem potřebu sledovat ji nějak častěji. Trochu jsem se uchechtl, když i Alie postěžovala na velikost svých jistých partií. "Nemusel bych být ani jedno z toho..." řekl jsem. "Docela mi to stačí tak, jak to je..." usmál jsem se na Alii. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Když legionáři utečou nechám kouřovou podobu psa rozplynout zpátky v dým. Chvíli poslouchám jak se ti dva dohadují, ale brzy mě to přestane bavit. "Nejsme tu na výletě, jasné?" obořim se na ně. "Máme najít Fionu, tak se snažte soustředit, ano?" připomenu jim proč tady vlastně jsme. Mezitim už začnu pracovat na nalezení Fiony. Zavřu oči, přestanu vnímat okolní svět a ponořím se do své duše, kde se zaměřím na svou lásku k Fioně. Ta mě snad dovede na místo, kde se Fiona nalézá. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro V duchu si oddechnu, že se moje očekávání nesplnilo, když za dveřmi uvidím slečnu Triss. "A vy vypadáte nádherně, slečno Triss." Složím ji poklonu a není pochyb o tom, jak moc upřímně to myslím. Zavřu za sebou a pak slečně Triss nabídnu rámě, abychom mohli vyrazit. Jakmile ale padne její dotaz, poněkud se zarazím. "Víte, je mi to poněkud trapné, ale..." Zaseknu se na moment, "Ale už dlouho jsem nevytáhl paty z laboratoře a o stavu kaváren na Noční straně nemám příliš přehled..." Vysoukám ze sebe zkroušeně a v duchu se proklínám, co jsem to za hlupáka. Až do teď byly většinou přednější bakterie než nějaké podniky. A brát slečnu Triss k Podivínům si netroufnu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro První století “Hele jen klid Věštče…mi to bereme vážně.Jen to nedáváme tak najevo.“odsekla Suzie. Ale pak už mlčela a nechala tě se soustředit abys našel svou ztracenou lásku.Musel jsi se hodně snažit až jsi byl z toho slabý v kolenech.Bylo tady hodně vnějších vlivů,které tvé hledání protínali a tak ji ovlivňovali. Ale zdálo se,že tvé hledání směřuje ke klubu Londinium |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Další změna,a najednou jsi měl na sobě černé kožené kalhoty a jakýsi postroj z kožených řemínků před hladce oholenou hruď.Alie se pyšnila odvážnými minišatičkami s volánkem,podvazkovým pásem,černými punčochami a makeupem pouliční holky.Mrtvý chlapec byl překvapivě přesvědčivý transvestita.Nikdo z vás k tomu nic nepoznamenal.Další změna a byli z vás Pierrot,Kolombína a Pantalon.Navzdory pestrým kostýmům jste se všichni tvářili zasmušile.Následující změna byla….znepokojivá.Z tebe byl upír,Alie zombie a Mrtvého chlapce mumie.Všichni jste byli mrtví ale nadále činní.Vaše bledé,hnijící obličeje měly rezignovaný výraz. A pak najednou obrazy zmizely a v zrcadlových stěnách výtahu se neodráželo vůbec nic.Podívali jste se po sobě.Mrtvý chlapec natáhl ruku a dotkl se tvého ramene,aby se přesvědčil,že tam pořád ještě jste. Výtah dál padal a padal,řítil se směrem,který jste mohli jen odhadovat.Dost se ochladilo a dech vám začínal mrznout před obličejem.Zvenčí k vám doléhaly hlasy,nelidské a díky bohu i nesrozumitelné.A nakonec se výtah přece jen zastavil a dveře zmizely.A před vámi,na jasně osvětlené ocelové chodbě,stál Starý otec Čas osobně.Vypadal docela lidsky,alespoň pokud jste se mu důkladně nezahleděli do očí.Byl to hubený,skoro šedesátiletý muž,oblečený s viktoriánskou elegancí.Jeho dlouhý černý plášť vypadal kvalitně,leč střízlivě,pod ním bylo vidět sněhobílou košili a černou vestu.Až na zlatý řetěz od hodinek,který mu volně visel přes ploché břicho,byla jediným jeho barevným doplňkem meruňkově oranžová vázanka.Měl jemné rysy v obličeji,výrazné lícní kosti,velice staré oči a hřívu hustých šedých vlasů.Bradu držel vysoko a pohlížel na vás přísným,hodnotícím pohledem. “To je dost,že jste konečně dorazili.“řekl “Už jsem na vás čekal.“ “Zajímavé.“ozval se Mrtvý chlapec unaveným hlasem “Zvlášť když jsme ještě před chvílí ani nevěděli,že budeme čtyři.“ “Já vždycky každého očekávám,chlapče.“řekl Čas “Zvlášť cestovatele,kouzelnou vílu,boha a sen všech slečen a dívek.“hlasitě si odfrkl s pohledem upřeným na Mrtvého chlapce.Který nechápavě zamrkal a rozhlédl se,jako by nevěřil že mluví o něm.On a sen žen? “Věř mi,že mi nejsi ani trochu sympatický.Ale stejně půjdeš s Carlem.Bude tě potřebovat.“ “A bude potřebovat i tebe,moje milá.“řekl Čas Alii “Tvoje přítomnost je tu trpěna,protože je nutná.Ty ho zachráníš.“ Alie upřela na tebe své fialové oči a prohlédla si tě. “Pojďte ze mnou.“řekl Starý otec Čas a svižně vykročil ocelovou chodbou.Museli jste pořádně natahovat nohy,aby jste mu stačili. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zahihňala se a ustoupila “Ty jsi teda prevít.“ počkala až ji pěšec podáš a zase si ho připnula. “Takže…domluveno.“podala ti ruku aby jste to stvrdili stiskem ruky. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zhluboka se nadechnu, abych se dal trochu dohromady a konečně otevřu oči. "Tudy," rukou naznačím směr a vydám se ke klubu. Ani se neotočím, abych překontroloval jestli mě Suzie a Ediie následují. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Připadal jsem si jako v kině. Obraz střídal obraz ovšem bez nějaké návaznosti. Upír mě poněkud zneklidnil, ale Mrtvý chlapec jako mumie mi připadal reálnější. Přeci jenom k tomu nemá zase tolik daleko. Trpělivě jsem čekal, až dorazíme na vrchol a otevřou se dveře. Starý otec Čas byl velmi elegantní až mě to samotného překapilo. Ani nevím proč, jsem čekal muže ještě staršího vzezření v obyčejnějším a chudším oděvu. Jako nuzný žebrák. Hloupá představa, když je čas tak lukrativní zboží k obchodování. Styděl jsem se za ni, když jsem uviděl toho muže, který by mi měl umožnit dokončit ten pitomý obchod, do kterého jsem se pod nátlakem nechal vtáhnout. Ohrožení života člověka, kterého milujete, je dost silný argument, abyste se alespoň pokusili. Byl důstojný a vznešený. Okouzlil mě, ikdyž je to zvláštní ve spojení dvou mužů. To rozdělení rolí mě zaskočilo. Já a cestovatel? Vždyť tohle je moje první cesta někam...nebo snad ne? Je tohle další "člověk", který o mě ví víc než já sám? Alie si mě prohlížela. Na okamžik se moje hnědé a její fialkové oči střetly. Zachrání? Ale od čeho? Od smrti? Měl jsem spoustu otázek, ale v té chvíli Čas zavelel a my museli skoro utíkat, abychom mu stačili. To, co nám Čas řekl, mě dost znepokojilo, ale nebyl čas se ho na něco vyptávat a já si ani nebyl jistý, že by byl ochotný mi odpovědět alespoň na jednu z té hromady otázek, které mi poletovaly v hlavě a rozptylovaly moji pozornost. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Co víte o tom,co se teprve stane?“zeptala se Alie. “Nikdy dost,aby to vylo k něčemu dobré.“zabručel Čas,aniž by se ohlédl. Ocelová chodba vypadala,jako kdyby se táhla až do nekonečna.Na jejích vyleštěných stěnách se odrážely vaše podivně deformované obrazy,ale ten Časův byl stále ostrý a jasný.A pouze jeho nohy vydávaly při doteku s kovovou podlahou nějaký zvuk. “Co měly znamenat všechny ty měnící se obrazy na stěnách výtahu?“tázala se dál Alie. “Možné budoucnosti,růžné časové proudy.“odpověděl Čas vesele “Vybavit výtahovou kabinku částečnou inteligencí byla zjevně chyba.Nudí se a někdy si utahuje z návštěvníků.Je to naprosto neškodné.Většinou.A s těmi obrazy si nedělejte starosti,nic neznamenají.Obvykle.“ “Mě povídejte o možných budoucnostech.“řekl Šílenec “Jak jsou reálné?Nakolik jsou definitivní?Jak se dají poznat…ty pravděpodobné?“ “Nedají.“ujistil ho Čas “Všechny jsou stejně reálné a tudíž i pravděpodobné.“pořád kráčel vpřed a neohlížel se. Náhle jste kráčeli lesem obrovských,pomalu se otáčejících kovových součástí.Hřídele,váčky,ozubená kola tu zapadaly do sebe,zatímco jste procházeli mezi nimi a pod nimi.Vylo to,jako kdyby jste se ocitli ve strojku nijakých gigantických hodin.Zdánlivě odnikud,a zároveň odevšad se ozývalo hlasité tikání a každý z těch jednotlivých zvuků v sobě měli něco z věčnosti.Starý otec Čas se krátce ohlédl. “Ať už teď vidíte cokoliv,ve skutečnosti to tu pravděpodobně není.To se jen vaše mysli pokoušejí interpretovat něco tak složitého,že se to vymyká vašemu chápání.Vaše mysli si to nahrazují známými symboly a pomáhají vám tak vnímat okolí.“ “Mě se v Disneylandu vždycky líbilo.“prohodil Mrtvý chlapec. “Takže vy se chcete vrátit do minulosti,je to tak?“pokračoval Čas,okázale ignorující poznámku Mrtvého chlapce “Jaké století?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro První století “Kam jdeme?“zeptal se Eddie,který se držel trochu pozadu,aby tě nezadusil.Už pochopil,že ti jeho tělesný zápach příliš nevoní. Prošli jste kolem městské skládky.Byla to velká hromada odpadků,vysoko navršená a obklopená mouchami,psy a jinými věcmi. I když jste se drželi dál,tak ten pach stokrát přehlušil pach Eddieho.Mezi nahromaděným městským odpadem jsi uviděl několik mrtvol v různých stádiích rozkladu.Některé byli lidské,jiné docela určitě ne,a kromě nich tam bylo překvapivě mnoho chcíplých psů a vlků.Malá chlupatá stvoření šmejdila sem a tam po hromadě a pochutnávala si na nejšťavnatějších kouscích. “Řekla bych,že v téhle době mají na řádný pohřeb nárok jen občané.“prohodila Suzie. “Když bude ta tvoje holka mít štěstí,tak se stala otrokem a nebo v tom horším případě šlapkou.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Slečna Tris přijala tvé nabídnuté rámě a zahákla se do něj. Pobaveně se usmála “To je v pořádku drahý Doktore.“pronesla svým líbezným hláskem “Tak se první můžeme trochu projít a pak uvidíme….nakonec jsou tady vždy Podivíni…a nebo Hawkova kavárna.“usmála se na tebe. “Jak se má ten malí andílek Zoe?“navodila nějaké téma k rozmluvě. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Klub Londinium," odpovim Eddiemu a zrychlim, abych se co nejdříve dostal z toho odporného smradu. "A není to žádná moje holka," odseknu Suzie. "Je to klientka, aby bylo jasno." |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Seldoval jsem Starého otce Čase a za celou dobu jsem neřekl ani slovo. Alie i Šílenec měli spoustu otázek, ale ani jedna z nich mě netížila aspoň z poloviny jako ty, které jsem měl v hlavě. Neslyšel jsem vlastní kroky a tak jsem se raději podíval na podlahu. Na vlastní oči jsem viděl, že se podrážky mých bot dotýkaly podlahy,a le přesto nevydaly jediný zvuk. Kovové stěny se najednou změnily. Připadal jsem si jako v srdci nějakého obrovského stroje. Sposta zvuků, které přicházely odnikud a přitom odevšad. Strašně zvláštní pocit. Ze strnulosti mého zamyšlení mě vytrhnul až Starý otec Čas. Ptal se na číslo století. "Ano, máte pravdu. Chceme do minulosti...do pátého století." odpověděl jsem na jeho otázku a zadíval jsem se na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Vděčně se usměju, že mi slečna Triss tak snadno odpustila, a pak se pomalu rozejdu. Když se zeptá na Zoe, v očích se mi zaleskne otcovské nadšení. "Daří se jí dobře." Ujistím slečnu Triss. "Roste jako z vody... Tedy, hlavně její zuby." Doplním o chvíli později, aby byla ta informace přesná. "Je to zvláštní, teoreticky by na to něměla být dost stará, ale..." Pokrčím rameny a pak se zarazím, že už zase začínám s doktořinou. Omluvně se na slečnu Triss usměju. "Zatím spoustu času prospí, ale když je vzhůru, zdá se být velmi živé miminko." Uhnu od tématu zubů úplně někam jinam, abych nezklouzával k vědeckým teoriím o jejím neobvyklém vývoji. |
| |
| POdivíni přijmu ruku a pomalu odejdeme ze suterenu,já se vydám ven |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi se ohlédl zjistil jsi,že tvoje zaměstnavatelka zmizela stejně záhadně,jako se objevila. Jediné co ti po ní zbylo,byl příjemný,dráždivý pach jejího parfému,fotky co ti dala a poněkud těžší kapsa. Když jsi do kapsy šáhl rukou,vytáhl jsi tlustý balíček bankovek. Peníze na možné výdaje. (prosím dávej si pozor!Piš mi soukromě ne veřejně) |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Klub Lonsinium?Tak fajn…ale jak se chceš dostat přes Dveřníka?“zeptala se Suzie “Dveřník je celkem velké sousto i na nás.Je chráněn proti všem formám útoku silami známými i neznámými,a dost silný ,aby přetrhl vola.Také se o něm říká,že je nesmrtelný.A pokud bude i tady,tak je to pravda.Když zastává svou funkci i v naší době.“informoval tě Eddie. “To bude sranda….myslíte,že na něj budou účinkovat posvěcené granáty?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Starý otec Čas se prudce zastavil,že jsi do něj skoro narazil. Přejel vás svým studeným,vědoucným pohledem “Dávejte pozor,tohle je doopravdy důležité.Vracíte se mnohem hlouběji než většina lidí.A je to velice nestabilní okamžik v čase,spojený v unikátní událostí.Mohu vás tam poslat,ale jakmile tam dorazíte,budete mimo můj dosah.Mimo dosah kohokoliv.Nebudu vám moci nijak pomoci.Takže teď,když to víte,pořád ještě chcete tu cestu podniknout?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Cože?Už ji rostou zuby?To je zajímavé.“řekla s opravdovým zájmem. Aniž by mrkla okem,překročila nějakého muže ležícího na zemi “Po pravdě vám to otcovství sluší Doktore.Už dlouho jsem vás neviděla,takového….plného života.“ |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro Vydám se uličkami kterými se nejrychleji dostanu do klubu ktery mi poradila moje zaměstnankyně,když k němu dojdu pokusím vejít dovnitř,protože netuším zda mě někdo nezastaví |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Podíval jsem se vážně na Starého otce Čase. "Nejde o to, jestli tam chceme...my tam musíme...tedy spíš já tam musím..." řekl jsem. "Ale zpět se snad budeme moci vrátit, že?" zeptám se ještě pro jistotu. Protože jestli ne, tak jak se vrátíme domů? Jenže já tam musím...ale sám to nezvládnu a Alie by mě nejspíš samotného jít nenechala...a ta mrcha by Julii klidně ublížila...ale na co ji potřebuje ani netuším...a nejspíš to ani nechci vědět... Na okamžik jsem se podíval na ty tři, se kterými jsem přišel. Na ještě delší okamžik jsem se zastavil u Alie. Pak jsem se otočil k Časovi. "Ano, chceme..." řekl jsem sice jistě ale přesto smutně. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Ohlédnu se za mužem, kterého slečna Triss překročila, ale nezasáhnu. Ukonejším svoje svědomí tím, že to byl jen nějaký ožrala, co se z toho vyspí, a pokračuju v chůzi. "Vážně?" Zeptám se překvapeně a trochu v rozpacích posunu brýle na nose. "Myslíte, že je dobrý nápad kupovat kočárek...?" Zeptám se po chvíli. "Víte, nejsem si jistý, že jsem někoho na Noční straně viděl drandit s kočárkem. Osobně mi to nepřijde dost ... bezpečné... Ale nějak se nemůžu zbavit představy, že to k rodičovství prostě patří." |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Mlčku přejdu Jolanino představování, zvláště tu pasáž o kráse, na její výzvu se usadím na nabízenou židli. „Musím uznat, že je to rozhodně zpestření oproti normálnímu stereotypu, jenž vládně ve většinou kancelářích,“ pokusím se trochu ocenit vzhled místnosti. „Šolich?“ zopakuji trochu nechápavě. „Pokud tím myslíte něco jako práci, kde by se dali vydělat peníze – nebo cokoliv z čeho se dá slušně žít – tak jste se trefila.“ Poposednu si na židli, abych se pohodlně opřel, neboť mi posez na kraji židle s vypnutými zády začíná být mírně nepohodlná, dalo by se říci až křečovitá. Na chvíli se zamyslím nad otázkou a nabídkou v jednom. „Tak nějaké speciální přání nemám, snad něco, kde by se toho moc dělat nemuselo a hlavně by za to byl pěkně tučný – jako vysoký – plat,“ dát se do odpovídání trochu od lesa. „Ale taky by to nemělo být něco stereotypního,..“ dodám ještě rozhlížejíc se po kanceláři. „Nějaký vzrůšo by určitě neuškodilo,.. jestli mi tedy rozumíte,“ naberu pomalu na tvářích lehce odstín do modra a pohled stydlivě zapíchnu kamsi do země pod svýma nohama. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jestli na Noční straně hledáte skutečný noční život,musíte na Předměstí.Tam najdete nejlepší byty,nejvybranější rozkoše a nejsvůdnější zatracení.Vycházejí tam vstříc každičkému vkusu a garantují vám,,že budete spokojení,jinak dostanete svou duši zpátky.Na Předměstí to dělají kvůli obživě,což samozřejmě zvyšuje atraktivitu. Od podivínů je to dost daleko,a tak jsi posbíral veškerou svou odvahu,postavil jsi se na okraj jízdní dráhy a mávl jsi si na nosítka. Nosítka patřila řetězci,který jsi znal,jinak bys do nich nikdy nevlezl.Dopravní ruch nepřetržitě proudící ponurými ulicemi Noční strany může být nebezpečný pro tělo i duši.Usadil jsi se na polstrované sedadlo potažené rudou kůží a nosítka se znovu včlenila do proudu..Vysoké dřevené stěny kabinky se zdály být uspokojivě tlusté a v úzkých okénkách bylo neprůstřelné sklo. Nejen neprůstřelné – chránilo i proti množství jiných věcí.Nosítka nikdo nenesl: firma patřila rodině společensky přizpůsobených poltergeistů. Dokázali se pohybovat mnohem rychleji než jacíkoliv lidští nosiči,a což bylo ještě lepší,neobtěžovali svoje zákazníky nechtěnou konverzací.Síla poltergeistů se sešla,i když bylo třeba ochránit nosítka bylo třeba ochránit nosítka proti zbytku pouličního provozu. Noční strana je silné lákadlo pro všechny možné dopravní prostředky z minulosti,přítomnosti i budoucnosti,a spousta z nich má dravčí sklony.Projíždějí se tu taxíky poháněné neředěným mešním vínem,lesklé stříbrné projektily jezdící na démoní slzy a moč andělů,stejně jako věci,které jako dopravní prostředky jen vypadají,ale jsou pořád hladové. Smečka bezhlavých motorkářů se pokusila obklopit nosítka na svých chopperech,ale poltergeist je rozhodil kolem jako pokerové žetony.Poté se tlačenice kolem vás trochu uvolnila a krátce na to jsi dorazil na Předměstí. Vzrušení tady prakticky cítíte ve vzduchu,na pozadí slz,potu a krve.Nikde nezáří neony jasněji,neon nore a pokušení v technicoloru,obskurní poutače tu pulzují v rytmu tepu vzrušeného srdce.Mohli byste se vsadit,že tady světla nepohasla ani při výpadku proudu.Pokud šlo o energii,mělo Předměstí vždycky nejvyšší prioritu.Přesto je tady vždycky trochu temněji než jinde na Noční straně – ve světě,kde rozkoše noci nikdy nekončí,tedy pokud vám nedojdou peníze. Na Předměstí najdete nejlepší restauranty nabízející kuchyně kultur zaniklých před staletími a používající recepty,které by byly na normálnějších místech zakázané.Jsou tam i podniky,kde servírují pokrmy připravené výhradně z masa vyhynulých nebo vymyšlených zvířat.Dokud jste neochutnali stehýnko z doda,omeletu z rušších vajec,kentucého smaženého draka,krakení suši překvapení,chiméří specialitu nebo baziliščí oči (poslední výhradně na vaše riziko),doopravdy jste nežili.Na Předměstí si zkrátka můžete objednat jídlo,pro které se dá zemřít. Knihkupectví obsahují díla napsaná tajně slavnými autory,kteří je nikdy nezamýšleli vydat.Knihy sepsané duchy předčasně zesnulých spisovatelů.Svazky spiritualní pornografie a umění tantrické vraždy.Zakázané znalosti a zapomenuté vědy,průvodce budoucností.V jedné výkladní skříni vystavovali nové vydání nechvalně proslulé knihy Král ve žlutém hávu jejíž přečtení dokáže dovést muže k šílenství.Přidávali k ní růžové brýle,bez kterých se nedá dočíst vůbec. Lidé proudili ulicemi za lákadly duhových neonů.Vůně delikátních pokrmů šimraly v nose a z nakrátko otevřených dveří se ven linuly útržky okouzlující hudby.Před divadly a kabaretními kluby trpělivě vyčkávaly dlouhé fronty,zatímco u novinových stánků šlo na dračku nejčerstvější vydání Night Times.Postavy s hlavami vztaženými mezi ramena mizely za dveřmi obchodů se zbraněmi a bordelů,kde jste se za příslušný obnos mohli vyspat se ženami z laterálních děl. (Samozřejmě nebyly pravé,ale to se na takových místech rozumí samo sebou.)Na P5edměstí se nabízejí všechny formy zábavy,jaké si dokážete představit,a mnohé z nich vás mohou úplně pohltit,když si nedáte pozor. Jsou tu noční kluby všech myslitelných forem a přesvědčení.Hudba,chlast a společnost,to vše o poznání živější,než by vám připadalo pohodlné.Některé se vrací do minulosti.Whigové a toriové se nad šálkem kávy dohadují o politice a pak plynule přejdou na satanské obřady.Římané pohodlně rozložení na lehátkách se cpou jídly o dvanácti chodech,mezi kterými si občas odskočí do vomitoria. Nosítka tě vezla hlouběji do temného srdce Předměstí,ulice byly čím dál přeplněnější.Všude bylo vidět brunátné obličeje a oči lesknoucím se vzrušením,patřící lidem dychtící utratit peníze za věci,o kterých si jen mysleli,že je potřebují.Na rozích postávali krásky večera s očima podmalovanýma antracitem a ústy zvoucímu k hříchu,dcery soumraku,které nikdy neřeknou ne ničemu,co zahrnuje prachy na dřevo. Předměstí je pořád součástí Noční strany a jako takové je plné pastí číhajících na nepozorné.Zakouřené bary,v nichž se promarněné víkendy protáhnou na celé roky,nebo kluby,kde lidé nemohou přestat tančit,přestože jejich nohy za sebou zanechávají na parketu krvavé stopy.Tržnice,ve kterých můžete prodat jakoukoliv číst svého těla,mysli nebo duše.Nebo něco jiného. V domovních vchodech a průjezdech se choulili bezdomovci zamotaní v hadrovitých přikrývkách a natahovali artritické ruce v němé prosbě o drobné.Tuláci a pobudové,mladiství na útěku z domova a lidé,které prostě opustilo štěstí.Většina kolemjdoucích má obvykle dost rozumu,aby jim hodili nějakou tu minci nebo alespoň laskavé slovo.Karma není na Noční straně prázdný výraz a překvapivě velké procento pouličních žebráků kdysi bývalo Někdo.Proto je moudré snažit se tyhle lidi nenaštvat,nikdy nemůžete vědět,jestli v nich ještě nedoutná poslední jiskřička moci.A také proto,že zítra můžete být jedním z nich.Kolo osudu se otáčí a my stoupáme a padáme,nikde se neotáčí rychleji než právě na Noční straně. Nosítka ti konečně zastavila přímo před Kalibánovou jeskyní.Podíval jsi se na taxametr,přidal jsi štědré spropitné a obnos jsi hodil do pokladničky.Nikdo není tak pošetilý,aby se pokusil podvést poltergeist.Mají sklon brát si to osobně a pak vám rozloží dům na prvočinitele,aniž počkají,až ho stačíte opustit. Nosítka se vrátila do proudu sobě podobných a ty jsi se jal zkoumat průčelí klubu,přičemž jsi si dával patřičně na čas.Lidé se kolem tebe museli prodírat,ale ty jsi se ignoroval,soustředil jsi se na pocit,který v tobě tohle místo budilo.Klub byl velký,drahý a určitě exkluzivní,jeden z těch,do jakého se vůbec nedostanete,natož abyste dostal dobrý stůl,pokud se vaše jméno nevyskytuje na něčím seznamu. Kalibánova jeskyně nebyla jen tak pro každého a právě to tam lidi táhlo.Rossignolino jméno zářilo nad průčelím na neonu,který oznamoval,že tady vystupuje třikrát za noc.Cedule na dveřích zase dávala jasně najevo,že se klub nachází mezi dvěma představeními a je tady pro všechny zavřené.Dokonce i nejfrekventovanější kluby na Předměstí musí občas uhrabat písek mezi sety.Skvělá příležitost pro někoho,jako jsi ty,abys to tam trochu proslídil. Přistoupil jsi ke dveřím a zabušil na ně.okamžitě se objevil odporný obličej,který vystoupil přímo ze dřeva dveří.Obličej se na tebe zakabonil,až politura hlasitě zapraskala.Pak se dřevěné rty otevřely a odhalily dlouhé ostré dřevěné zuby. “Zapomeň na to.Běž pryč.Zmiz.lub je mezi představeními zavřený.Neposkytujeme žádná osobní vystoupení,nedáváme autogramy a ne,nemůžeš nakouknout do zákulisí.Jestli chceš vstupenku,pokladna se otevírá za hodinu.Vrať se potom,nebo nemusíš,jestli nechceš – mně to rozhodně srdce nerozlomí.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “No.“řekla Alie po chvíli “Jestli ty jsi dost pitomý na to,abys to udělal,nejspíš jsem já dost pitomá,abych tě v tom nenechala samotného.“ušklíbla se. “A já jdu taky.Ale varuji tě Věštče,jestli uvízneme v minulosti,po celý zbytek života ti budu ve dne v noci připomínat,že je to jen a jen tvoje chyba.“řekl Mrtvý chlapec ale znělo to spíš,jako přátelské konstatování. “A mě je to jedno.“dodal Šílenec. “Tedy pojďme.“pronesl zase Čas,jako kdyby jinou odpověď nečekal. “Je tady možnost,že Walker a Autority nebudou šťastní,že podnikámě tuhle cestu.“ozval se Mrtvý chlapec “Mění to nějak věci?“ “Walker?“zopakoval Čas a pozvedl obočí “Úděsný chlápek.Kdyby se mu srdce vzňal v hrudi,ani bych se mu nevymočil do krku.“ Konečně jste dorazili do Čekárny.Starý otec Čas vás požádal,aby jste tam na něho počkali,dokud nezkontroluje,jestli jsou podmínky pro vaší výpravu do minulosti stabilní. “Podmínky?“zeptala se ostře Alie. Přešel to mávnutím ruky “V chronoproudu jsou vždycky nějaké ty bouře a turbulence,a v nižších oblastech zuří podivnost a půvab.A nechtějte,abych vám vyprávěl o kvantové pěně a vrstvení.Někdy mám pocit,že dinosauři vyhynuli,jen aby mě naštvali.A navzdory všem pastem,které jsem tam nastražil,se chronoproudem pořád prohánějí predátoři.Jsou jako krysy ve zdech reality.Stačí,aby se kolem vás mihli,a proud,kterým tím vytvoří,vás odnese kdoví kam,bez ohledu na to,jak dobře jste na to připravení.Takže když to teď víte,jste šťastnější?“ “Vlastně ani ne.“odpověděl Mrtvý chlapec. “Tak mě přestaňte otravovat otázkami.Udělejte si pohodlí.Vrátím se,až se vrátím.“ A vyšel z Čekárny,hlavu vysoko vztyčenou,ruce sepjaté za zády,jako kdyby už přemýšlel o něčem mnohem důležitějším. Začali jste si prohlížet Čekárnu.Mohla by to být čekárna kteréhokoliv lékaře,kompletní,i se starými časopisy na stolku,ale ti,co tady čekali,byli divná cháska i podle měřítek Noční strany.A všichni se na vás mračili. Čekali tu na svoje povolení k cestě časem a byli připraveni být velice nepříjemní na kohokoliv,kdo by se je pokusil předběhnout. Mrtvý chlapec je přelétl pohledem a většina z nich se zase uklidnila.Někteří dokonce začali předstírat,že je zajímají časopisy.Mrtvý chlapec tak na lidi působí. Většina osazenstva Čekárny byla z jiných časových proudů,minulých i budoucích.Na noční straně se ocitli poté,co se připletli do časového skluzu,a když se zhroutil,uvízli tady.Starý otec Čas se vždycky snažil dopravit trosečníky v čase zpátky do jejich doby,ale zjevně to nebyla snadná záležitost.Vyžadovalo to čas.A tak obvykle seděli v čekárně tak dlouho,dokud se jich Čas neujal,nebo jim nedošla trpělivost a nezařídili si nový domov na Noční straně. Vyli tam Morlockové a Eloi,sedící v opačných rozích Čekárny.Rytíři v plné platové zbroji,vybavení silovými štíty a energetickými kopími,vás zdvořile informovali,že pocházejí ze světa,kde Kamelot nikdy nezanikl a dědictví krále Artuše přetrvalo.O Merlinovi se nezmiňovali.Byli tam velcí chlupatí vikingové z časového proudu,ve kterém kolonizovali celou Ameriku,dobyli svět a Doba temna nikdy neskončila.Jeden z nich pronesl něco urážlivého na adresu Alie a nepřirozenosti ženských bojovnic obecně,a Alie mu napálila jednu přímo mezi oči.Jeho rohatá helma odletěla na druhou stranu místnosti a pak už se o dění nezajímal.Ostatní vikingové měli za to,že je to obrovská legrace,a řvali smíchy,což bylo patrně dobře. Viděl jsi tam i několik lidí pocházejících z budoucnosti,vysokých,hubených a elegantních,se zvířecím půvabem proudnicovými tvary,jako kdyby se někdo rozhodl zkonstruovat účinnější a estetičtější podobu lidství.Všechny kolem ignorovali a zírali na něco,co zřejmě mohli vidět jen oni. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jediné světlo pocházelo z pochodní a olejových lamp,které byly umístěny na každé vhodné konstrukci,ale ani tak to nestačilo.Stíny tu byly velice hluboké a velice temné a mnozí vorové je zjevně vyhledávali.Davy lidí a ostatních spěchající za svými záležitostmi proudily sem a tam úzkými uličkami a průchody a rozdíl mezi chodníky a vozovkou byl sotva patrný.Sám pouliční ruch byl pomalý a plynulý,pár vozů,nějací koně (ta kterými kráčeli otroci,aby po nich uklidnili,a zástupci vyšších tříd na nosítkách.Původně jsi si myslel,že je nesou otroci,ale podle tváří bez výrazu a vytřeštěných očí to nade vši pochybnosti byli zombiové. “Ty jsi odborník.“slyšel jsi,jak si Eddie začal povídat se Suzii “Jak se říkalo těm nosítkům?“ “Palankýny.“odpověděla okamžitě “Myslela jsem,že jsi říkal,že jsi viděl Já,Claudius?“ “Viděl jsem to,ale nedělal jsem si poznámky.Všimla sis těch zombie?“ “Samozřejmě.Až na to,že v téhle době se jim tak ještě neříkalo.Možná mají nedostatek kvalitních otroků nebo jsou tu otroci příliš domýšliví.Mrtví neodmlouvají.“ Trvalo vám celé věky,než jste se vůbec někam dostali,a tou dobou už měla Suzie všeho toho prodíraná se davy plné zuby až skřípala zuby a Eddie ji musel uklidňovat,aby se nepokusila si volnou cestu prostřílet. Takže když jste uviděli příležitost k očividné zkratce,využili jste ji.Zamířil jsi do naprosto normální uličky a prošel jí skoro až na konec,když tu jsi najednou zjistil,že jsi zase tam odkud jste vyrazili. “Mám pocit.“řekl Eddie “že na téhle Noční straně se prostor ještě úplně neusadil.Směry tu mohou být klamné,a někde se prostor může dokonce skládat sám do sebe.Slyšel jsem o tom povídat historky,ale na naší Noční straně se to nestalo už celé věky.Autority se snaží udržovat tyhle věci konstantní,protože to je dobré pro obchod. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Slečna Tris se tě pevněji chytla “Kočárek?Ale jistě.Víte…oni matky spíš chodí do parků….je tam pěkně,ale nechodí tam bez ochrany….kde co by tam na ně mohlo skočit a ukrást jim děti.Proto si najímají bodygárdy.“vysvětlila ti. “Ale určitě by jste ji měl vzít čas od času ven.“souhlasila. “Ah…jak tu tak mluvíme o dětech…sama bych si hned nějaké pořídila….naštěstí tenhle pocit potom přejde.“usmívala se. “Mimochodem…doporučila jsem vás své kamarádce.Jistě vás brzy navštíví Doktore.Jmenuje se Sandra Šance.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jolana se zasmála “Takovou práci by chtěl asi každý krasavče.“vytáhla si desky a začala v nich hledat. “Tak…to tu pro tebe mám ideální práci.Rovnou dvě….“vytáhla dva papíry “Můžeš pracovat,jako osobní ochranka…tedy bodygárd a nebo,jako vyhazovač v nějakém pěkném podniku pro muže.“řekla. “Tak co by tě více zajímalo?“zadívala se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Nevím, posedět si? Jen tak.. rozhlédnu se kolem sebe, na stvoření, která procházejí nejblíže mě, ale za chvíli sklouznu pohledem i na vzdálenější budovy a osoby. Zůstat na Noční straně ještě o chvíli déle, i když bych už asi měla jít, moc se mi nechce opatrně se pousměju a tentokrát obrátím celou svou pozornost na něj, ale už zase nic nepovídám a mlčím. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Můžeme jít ještě dál po hlavní, určitě tam povede i nějaká jiná cesta, která bude normální," navrhnu jim a znovu, jako už po tolikáte, překontroluji vlákno od Fiony, zda se nějak neposunulo. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Pokusím se vzpomenout, kde jsou tady situované parky a pak zapřemýšlím, jestli by se Střelkyně nechala najmout jako bodyguard k Zoe. Sám pro sebe se té představě v duchu zasměju. Velmi pravděpodobně by mě zabila dřív, než bych stačil dokončit větu. Dál poslouchám slečnu Triss a v jedné chvíli se po ní, i přes svoje slušné vychování, zvědavě podívám, proč by ten pocit měl naštěstí přejít. "Sandra Šance...?" Zopakuju jméno a pokusím se vybavit, jestli jsem o ní už někdy něco slyšel. Jestli se nepletu, má něco společného s nekromancií. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Byl jsem moc rád, že při mě stáli a nenechali mě v tom samotného. Postavili se k tomu dobře. Byl jsem jim velmi vděčný. Pozorně jsem poslouchal o čem Čas mluvil. Bylo to docela děsivé, protože jsme nakonec mohli skončit kdekoli v čase a v kterékoli realitě, v kterékoli pravděpodobné minulosti i budoucnosti. Lehce jsem se otřásl, jak mi přejel mráz po zádech. Těch, co uvízli v naší realitě a době mi bylo svým způsobem líto. Museli tu počkat, dokud si na ně Čas neudělá čas. Někteří to celkem pochopitelně vzdali a zařídili si tu domov, pořídili rodinu, začali pracovat. Tomu jsem rozuměl. Kdo by taky chtěl strávit zbytek života v čekárně, kde si vás nikdo nevšímá. Raději zkusili štěstí na "naší" Noční straně. Když jsem se nad tím zamyslel, tak bych to nejspíš zkusil taky. Rytíři z trochu jiné doby mě docela překvapili. Jistě...mohlo se stát, že Kamelot přežije a Artušovy myšlenky taky. Velmi jsem ocenil jejich zdvořilost. Dokázali si uchovat úctu k ostatním, zdvořilost a slušnost. Velmi se mi zamlouvali. Vikingové byli hodně velcí. Nebyl jsem malý, řekl bych vlastně, že jsem poměrně vysoký, ale oni byli obři. Docela jsem na ně koukal, ale nechtěl jsem je tím provokovat. Nerad bych dostal pořádnou ránu do nosu kvůli hloupé zvědavosti. Když jeden z nich velmi hrubě vyjádřil o ženách, tak mu Alie dala pořádnou ránu. Začal jsem se smát, jak to ten Viking schytal. Naštěstí to přišlo vtipné i ostatním jeho kamarádům a tak jsme se smáli všichni. A bitka nepokračovala. Vlastně tu byli zástupci minulosti i budoucnosti. Ti z budoucnosti zřejmě dost stavěli na aerodynamckém tvaru. Jenom jsem lehce pokýval hlavou. Pokud jim to ulehčuje život, tak jsem pro. Ikdyž jsem byl přece jenom rád, že vypadám tak, jak vypadám. Nakonec jsem se otočil k Alii a usmál se na ni ještě ve vzpomínce na tu ránu. "Nevíš, jak dlouho tu budeme čekat?" zeptal jsem se zvědavě. |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro Zastavim se pred spolecnosti Faust a spol. Rozhlednu se kolem poradne a pote se pokusim vejit, hlavnim vchodem samozdrejme. Jakmile mne nekdo zastavi, ci najdu repepci, oznamim ze chci mluvit s majitelem. Tech: Sorry, ale posledni dobou nemam vubec chut. Sem nejaky prejety, to bude tim pocasim. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro Nosítka Vlezu na nosítka a pohodlně se usadím,jsem však pořád ostražity a napínám všechny své smysly. Měl sem jít pěšky pomyslim si .Sleduji za jízdy dění kolem sebe.To je doufam naposledy co jedu pomyslím si znovu a těším se až tato jízda skončí. Všimnu si motorkářů na svych strojích a unaveně zavřu oči Ted se musím soustředit na práci pomyslím si. Když velejzam dám do malé kašny spropitné předměstí Tlačím se davem ke dveřím do klubu a zatukám za ně,když se objevý hlava rychle odskočím Fuj to sem se lekl pomyslím si hned Když hlava odřiká svoje informace tak znovu zatukám a když se vynoří řeknu ji Kolik stojí lístek? zeptám se se zájmem a čekám na odpověd |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Když Jolana promluví, opět pozvednu pohled od země, abych se na ni podíval. „Přeci jen není příliš slušné čučet do země, když vám někdo nabízí práci.“ Mlčky tedy pozoruji vytahnuvší desky a Jolanino listování nimi. „Rovnou dvě?“ užasnu trochu nad výsledek jejího hledání a příliš mi to nepasuje do jejího předchozího prohlášení, ze kterého spíše vyplívalo, že by se mohlo jednat o nějaký problém. „Takže – osobní ochranka nebo vyhazovač..“ zopakuji si polohlasně nabízené možnosti a pokoušejíc si sebe představit na v daných rolích. „Snad to první.. ale.. co přesně by to tedy obnášelo?“ rozhodnu se po chvíli hodlajíc zjistit si ještě dostatek podrobností, které by samozřejmě mohly změnit mé konečné rozhodnutí. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Ale pokrčila rameny,že netuší,ale neseděli jste tam dlouho. Starý otec Čas se konečně vrátil,usmál se na všechny v čekárně a pokynul vám čtyřem,aby jste ho následovali.Vedl vás bludištěm kroutících se kamenných chodem s tak nízkým stropem,že jste se museli hrbit.V železných kruzích na stěnách visely čadící pochodně zalévajících svým žlutým světlem drobné tvorečky,míhající se vám pod nohama sem a tam.Čas s jich nevšímal,a tak jste se snažili o totéž. Najednou jste se ocitli v zářivě bílé místnosti,tak bílé,až z toho bolely oči a točila se hlava.Všichni jste okamžitě začali mžourat,až na Čas.Místnost neměla žádné detaily.Dokonce i dveře,kterými jste vešli dovnitř,za vámi zmizeli.Bílé světlo bylo tak oslepující,že bylo prakticky nemožné určit rozměry místnosti,a strop a stěny byly od vás tak daleko,že se nedala odhadnout ani vzdálenost mezi nimi. Budila dojem,že se táhne až do nekonečna,zatímco se současně zdálo,jako by se stěny neustála stahovaly,připomínalo to bití srdce,které jsi cítil,ale neslyšel.Alie,Mrtvý chlapec a Šílenec se drželi velice blízko u tebe. Uprostřed místnosti stál jediný složitý a rokokové propracovaný mechanismus,tak komplikovaný,že jsi se vůbec nedokázal soustředit na jednotlivé jeho podrobnosti.Přišlo ti že do bílé místnosti vůbec nepatří.byl jako rezavý hřebík zatlučený do bílého těla. Pouhá jeho přítomnost byla urážkou.Starý otec Čas zamířil rovnou k němu,vyhrnul si rukávy a ponořil ruce až po loket do jeho útrob,aby udělal drobné úpravy v seřízení,jejichž smysl chápal jen on sám. Nakonec od stroje odstoupil,hrdě na něj ukázal a kývl hlavou.Všichni jste cítili,jak se stroj probouzí,jako kdyby se pomalu otevřelo obří oko a uvědomovalo si vaší přítomnost. Ucítil jsi závan větrů času,slyšel jsi jejich burácení,které jemně působilo na tvou duši.Znělo to,jako dech nějakého dávno zapomenutého boha probouzejícího se ze spánku. Čas mluvil rychle,jako kdyby si myslel,že spěch všechno vyřeší “Vybavil jsem vás schopností,která vám všem umožní mluvit a rozumět jakémukoliv jazyku nebo dialektu,s nímž se tam setkáte.Díky mé magii budete všude vypadat jako místní,ať už skončíte kdekoliv.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro První století Eddie se na tebe zadíval “Si děláš legraci ne?Cožpak jsi někdy zažil,aby na Noční straně bylo něco normálního?“zeptal se tě. Suzie zatím šla dopředu a chopila se vedení ona.Někoho zastavila a zeptala se na cestu,když nechtěl spolupracovat div z toho chudáka nevymlátila i plíce.Konečně byl onen člověk ochotný poradit cestu a tak jste se vydali cestou,kterou vám poradil. Neuběhlo,ale ani deset minut a vlezli jste rovnou do pasti.Procházeli jste zrovna přes podezřele prázdné náměstí,když najednou zmizelo a vy jste se ocitli Někde jinde.Ta změna vás zasáhla jako úder pěstí do žaludku.Vzduch tu byl nepříjemně horký a vlhký a páchl po zkaženém masu.Všechno se koupalo v temně purpurovém světle,a když jsi se podíval nahoru,uviděl jsi na mrtvolně růžové obloze obrovské rudé slunce.A všude kolem vás byl prales z masa a krve.Táhl se na míle daleko,stromy,keře a popínavé liány,všechno ze živoucí tkáně.Pomalu se to pohybovalo,jakoby v reakci na vaše náhlé oběvení.Suzie už měla brokovnici v rukou a rozhlížela se po cíli. “To je časový skluz?“zeptala se a její hlas zněl lidně a vyrovnaně jako vždycky. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ano.Sandra Šance.Velice rozverná mladá dáma se špatným vkusem na muže.Právě chodí co já vím s Nářkem.Odporné stvoření.Už jsem s ním měla tu smůlu hovořit.Nechápu pořád co na něm vidí.“potřásla hlavou až tě její rozhozené vlasy polechtali na tváři. “Ale tak jako každý potřebuje čas od času ošetřit a tak jsem ji doporučila vás,jakožto toho nejlepšího.Lepší než chodit do nemocnice,kde se občas ztratí pacient a nebo najednou zjistíte,že vám chybí noha.“a podle hlasu to myslela vážně a nedělal si legraci. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Přistoupil jsi ke dveřím a zabušil na ně.okamžitě se objevil odporný obličej,který vystoupil přímo ze dřeva dveří.Obličej se na tebe zakabonil,až politura hlasitě zapraskala.Pak se dřevěné rty otevřely a odhalily dlouhé ostré dřevěné zuby. “Zapomeň na to.Běž pryč.Zmiz.Klub je mezi představeními zavřený.Neposkytujeme žádná osobní vystoupení,nedáváme autogramy a ne,nemůžeš nakouknout do zákulisí.Jestli chceš vstupenku,pokladna se otevírá za hodinu.Vrať se potom,nebo nemusíš,jestli nechceš – mně to rozhodně srdce nerozlomí.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “No takže osobní ochranka….no co asi?Přidělíme vám zákazníka a toho budete chránit.A za to vám bude platit.“zadívala se na tebe. “No prostě…nesmíte dovolit,aby se mu něco stalo…když po něm někdo bude střílet tak ho krýt třeba vlastním tělem.Nebo útočníka odstranit.A to natrvalo.Žádné omráčení a tak..tady to takhle nefunguje…útočníka budete muset zabít.Nikdo přece nechce aby to zkusil někdy znovu,že ne?Budete vašeho zaměstnavatele doprovázet všude.I když půjde na záchod..tedy en tak doslova,ale musíte si nechat otevřené dveře,aby jste v případě potřeby zasáhl.Věřte,že i na záchodě se dá někoho zabít.“brebentila. “ale to zjistíte sám…jste začátečník,tak vám přidáme malou rybu po které tolik lidí nepase.Záleží na vás,jak se proslavíte a pak snad získáte nějaké opravdové eso nebo hvězdu.“ plácla před tebe papír “Pokud to berete tohle vyplňte.Je to něco,jako prověření že nejste nějaký cvok a je to…“usmála se na tebe povzbudivě. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tvář si tě otráveně prohlédla “určitě víc než si může dovolit.“odsekly dveře nepříjemně. “Stoupni si do fronty a pak se zeptej u kasy.Když budeš mít štěstí dostaneš se dovnitř příští úterý….a když nebude…rezervuj si místo a třeba ti za měsíc řeknou,že ti našli místo u záchodků.“s tím se obličej zase zatáhl a dveře byli zase psotě dveře. |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro Pronesu veskrze mirumilovne, tedy do jake miry se da mirumilovnost vyuzit kdyz mam ruku polozenu na zbrani. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Přesměstí Jestli na Noční straně hledáte skutečný noční život,musíte na Předměstí.Tam najdete nejlepší byty,nejvybranější rozkoše a nejsvůdnější zatracení.Vycházejí tam vstříc každičkému vkusu a garantují vám,,že budete spokojení,jinak dostanete svou duši zpátky.Na Předměstí to dělají kvůli obživě,což samozřejmě zvyšuje atraktivitu. Nakonec se John zastavil a mávnutím přivolal nosítka. “Tohle bude rychlejší.“řekl na vysvětlenou. Nosítka patřila řetězci,který jsi znala,jinak bys do nich nikdy nevlezla.Dopravní ruch nepřetržitě proudící ponurými ulicemi Noční strany může být nebezpečný pro tělo i duši.Usadila jsi se na polstrované sedadlo potažené rudou kůží a nosítka se znovu včlenila do proudu..Vysoké dřevené stěny kabinky se zdály být uspokojivě tlusté a v úzkých okénkách bylo neprůstřelné sklo. Nejen neprůstřelné – chránilo i proti množství jiných věcí.Nosítka nikdo nenesl: firma patřila rodině společensky přizpůsobených poltergeistů. Dokázali se pohybovat mnohem rychleji než jacíkoliv lidští nosiči,a což bylo ještě lepší,neobtěžovali svoje zákazníky nechtěnou konverzací.Síla poltergeistů se sešla,i když bylo třeba ochránit nosítka bylo třeba ochránit nosítka proti zbytku pouličního provozu. Noční strana je silné lákadlo pro všechny možné dopravní prostředky z minulosti,přítomnosti i budoucnosti,a spousta z nich má dravčí sklony.Projíždějí se tu taxíky poháněné neředěným mešním vínem,lesklé stříbrné projektily jezdící na démoní slzy a moč andělů,stejně jako věci,které jako dopravní prostředky jen vypadají,ale jsou pořád hladové. Smečka bezhlavých motorkářů se pokusila obklopit nosítka na svých chopperech,ale poltergeist je rozhodil kolem jako pokerové žetony.Poté se tlačenice kolem vás trochu uvolnila a krátce na to jsi dorazil na Předměstí. Vzrušení tady prakticky cítíte ve vzduchu,na pozadí slz,potu a krve.Nikde nezáří neony jasněji,neon nore a pokušení v technicoloru,obskurní poutače tu pulzují v rytmu tepu vzrušeného srdce.Mohli byste se vsadit,že tady světla nepohasla ani při výpadku proudu.Pokud šlo o energii,mělo Předměstí vždycky nejvyšší prioritu.Přesto je tady vždycky trochu temněji než jinde na Noční straně – ve světě,kde rozkoše noci nikdy nekončí,tedy pokud vám nedojdou peníze. Na Předměstí najdete nejlepší restauranty nabízející kuchyně kultur zaniklých před staletími a používající recepty,které by byly na normálnějších místech zakázané.Jsou tam i podniky,kde servírují pokrmy připravené výhradně z masa vyhynulých nebo vymyšlených zvířat.Dokud jste neochutnali stehýnko z doda,omeletu z rušších vajec,kentucého smaženého draka,krakení suši překvapení,chiméří specialitu nebo baziliščí oči (poslední výhradně na vaše riziko),doopravdy jste nežili.Na Předměstí si zkrátka můžete objednat jídlo,pro které se dá zemřít. Knihkupectví obsahují díla napsaná tajně slavnými autory,kteří je nikdy nezamýšleli vydat.Knihy sepsané duchy předčasně zesnulých spisovatelů.Svazky spiritualní pornografie a umění tantrické vraždy.Zakázané znalosti a zapomenuté vědy,průvodce budoucností.V jedné výkladní skříni vystavovali nové vydání nechvalně proslulé knihy Král ve žlutém hávu jejíž přečtení dokáže dovést muže k šílenství.Přidávali k ní růžové brýle,bez kterých se nedá dočíst vůbec. Lidé proudili ulicemi za lákadly duhových neonů.Vůně delikátních pokrmů šimraly v nose a z nakrátko otevřených dveří se ven linuly útržky okouzlující hudby.Před divadly a kabaretními kluby trpělivě vyčkávaly dlouhé fronty,zatímco u novinových stánků šlo na dračku nejčerstvější vydání Night Times.Postavy s hlavami vztaženými mezi ramena mizely za dveřmi obchodů se zbraněmi a bordelů,kde jste se za příslušný obnos mohli vyspat se ženami z literárních děl. (Samozřejmě nebyly pravé,ale to se na takových místech rozumí samo sebou.)Na Předměstí se nabízejí všechny formy zábavy,jaké si dokážete představit,a mnohé z nich vás mohou úplně pohltit,když si nedáte pozor. Jsou tu noční kluby všech myslitelných forem a přesvědčení.Hudba,chlast a společnost,to vše o poznání živější,než by vám připadalo pohodlné.Některé se vrací do minulosti.Whigové a toriové se nad šálkem kávy dohadují o politice a pak plynule přejdou na satanské obřady.Římané pohodlně rozložení na lehátkách se cpou jídly o dvanácti chodech,mezi kterými si občas odskočí do vomitoria. Nosítka tě vezla hlouběji do temného srdce Předměstí,ulice byly čím dál přeplněnější.Všude bylo vidět brunátné obličeje a oči lesknoucím se vzrušením,patřící lidem dychtící utratit peníze za věci,o kterých si jen mysleli,že je potřebují.Na rozích postávali krásky večera s očima podmalovanýma antracitem a ústy zvoucímu k hříchu,dcery soumraku,které nikdy neřeknou ne ničemu,co zahrnuje prachy na dřevo. Předměstí je pořád součástí Noční strany a jako takové je plné pastí číhajících na nepozorné.Zakouřené bary,v nichž se promarněné víkendy protáhnou na celé roky,nebo kluby,kde lidé nemohou přestat tančit,přestože jejich nohy za sebou zanechávají na parketu krvavé stopy.Tržnice,ve kterých můžete prodat jakoukoliv číst svého těla,mysli nebo duše.Nebo něco jiného. V domovních vchodech a průjezdech se choulili bezdomovci zamotaní v hadrovitých přikrývkách a natahovali artritické ruce v němé prosbě o drobné.Tuláci a pobudové,mladiství na útěku z domova a lidé,které prostě opustilo štěstí.Většina kolemjdoucích má obvykle dost rozumu,aby jim hodili nějakou tu minci nebo alespoň laskavé slovo.Karma není na Noční straně prázdný výraz a překvapivě velké procento pouličních žebráků kdysi bývalo Někdo.Proto je moudré snažit se tyhle lidi nenaštvat,nikdy nemůžete vědět,jestli v nich ještě nedoutná poslední jiskřička moci.A také proto,že zítra můžete být jedním z nich.Kolo osudu se otáčí a my stoupáme a padáme,nikde se neotáčí rychleji než právě na Noční straně. Když jsi se podívala na Johna všimla jsi si,že tě s úsměvem na rtech pozoruje,kdyby tím neodhalil své špičaté zuby zřejmě by každá dáma považovala jeho úsměv za neodolatelné svůdný,ale takhle vypadal spíš přitažlivě nebezpečně. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Za tohle mu jsem velmi vděčná, ještě nikdy jsem neviděla tolik míst na Noční straně, i když kolem nich jen projíždíme. Vždy jsem se držela co nejblíže nástupiště, abych mohla v případě nouze utéct. Možná, že je to jen šílená představa, protože nyní mám pocit, že něčemu nebo někomu z toho, co jsem viděla za posledních pět minut, prostě neutečete. Fakt, že mě několikrát během cesty zamrazilo v zádech jen posílilo chuť zkoumat Stranu dál, ale stejně tak.. no, zkrátka chcete přežít a být silnější a mocnější, než ti kolem vás. Co se stane, když si tady něco koupíš a odvezeš to na druhou stranu? položím další z mnoha otázek, sledujíc rušné město kolem mě z bezpečí nosítek. Víš, třeba nějaké jídlo. No, to se dá vzít hodně.. způsoby. Třeba si ho nacpeš ho kapsy a odneseš nahoru, kde ho sníš nebo vyhodíš. Nebo ho sníš tady a tam se ho.. zbavíš. Jenže co když je to jídlo nebezpečné? Může se něco stát i tam? konečně se na něj zase otočím, odhrnu si vlasy z čela a zaženu zvednutí žaludku. To něco, co jsem nyní cítila byl opravdový puch. Nějaké kanály a ponožky se můžou jít vycpat. Zpříma se na něj podívám. Nebo, co když si tady obstarám nějaké zvíře a.. Proč nenapadnete druhou stranu? Víš, jako třeba pro zisk obětí a tak, nová místa pro bary a podobně. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Tiše a bez jediného slova jsem sledoval Čase. To, jak se měnilo okolní prostředí, jsem se ani nesnažil chápat. Věděl jsem, že je to příliš složité pro tak obyčejného člověka, jakým jsem byl, i přesto co nám řekl, když jsem přišli. Stále mi to vrtalo hlavou, ale nebyl čas na nějaké otázky a já sám si nebyl jistý, jestli opravdu chci znát odpovědi. Musel jsem ale uznat, že ta místnost byla velmi zajímavá. A ten mechanismus uprostřed jsem cítil v každé buňce svého těla. Vizuálně se tam vůbec nehodil, ale něco mi říkalo, že tohle je podstata celé téhle budovy. Vzalo mě to za duši, a přesto mi moje obchodnická krev říkala, že za takový zážitek by lidi platili zlatem. Nepopsatelný zážitek. Pozorně jsem poslouchal, co nám říká a byl velmi vděčný za tuto schopnost. "Velmi Vám děkujeme...za všechno..." řekl jsem a naznačil důstojnou úklonu. Chtěl jsem mu vyjádřit náš dík, protože jsem chtěl, aby věděl, jak moc je pro nás jeho pomoc důležitá. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro tak dlouho?zeptám se užasle jak chceš pomyslim si a začnu obcházet dům,jestli nenajdu nějaký jiny ,,vchod,, |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Nezdá se mi to," odpovím. "pravděpodobně jsme se dostali někam jinam," řeknu s důrazem na poslední slovo a začnu svou myslí opatrně patrát po cestě pryč. "Hlavně se ničeho nedotykejte," ještě je varuju. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Mezitím, co mi Jolana vysvětluje podstatu mé budoucí práce - či snad dokonce povolání? -, pečlivě poslouchám, aby mi snad něco neuteklo, a pohledem pronásledují odlesky vrhané koulí zavěšené u stropu. „Musím říct, že to opravdu nezní špatně. To bych snad zvládl,“ usměji se a pokusím se zamaskovat zklamání, že mne natolik podceňuje, že mi chce dát jen „malou rybu“ – jak to ona sama označila. I když pravda je, že ani já sám nevím, na co jsem vlastně dobrý. „Takže to tak asi bude lepší..“ pomyslím si. „Takže jestli tomu dobře rozumím,“ začnu se ujišťovat, „tak když nikdo nic nezkusí, tak budu vlastně brát peníze za nic. A když to zkusí,..“ nakousnu a nechám konec věty vyznít do prázdna, přičemž si rukou promnu bradu. „Prostě všechno nebo nic, že?“ zhodnotím nabídku. „Myslím, že to půjde,“ vyjádřím se konečně, leč přeci jen trocha nejistoty je v mém hlase znatelná. S tím převezmu papír, jenž mi podala, a aniž bych se na něj podíval, zeptám se: „A jak poznáte, že nejsem „nějaký cvok“?“ Ještě se pak rozhlédnu po stole, zda by se zde nenašlo nějaké psací náčíní. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Vyprávění slečny Triss o problémech její přítelkyně s muži přejdu taktním mlčením. Ovšem ze slov, že mě doporučila, jakožto toho nejlepšího, budu čerpat energii vždycky, když na mě začne padat syndrom vyhoření. "Zřejmě někde tady je živná půda pro ty černé vtipy, jaké si vykládají studenti medicíny na Oxfordu..." Pokrčím rameny. "Přestože lékařské chyby či obchodování s orgány není zrovna veselé téma." Dopovím a na Zahradu radši ani nepomyslím. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Dveře zřejmě byli stvořeny bez pudu sebezáchovy. “Tak promiňte,že existujeme,pane Jednou ze mě bude někdo. My máme svoje instrukce.Nikdo nesmí dovnitř,pokud není na seznamu nebo nezdá heslo,a nemáme v popisu práce dělat výjimky.Ani kdybychom chtělo.Jako že nechceme.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro John se tiše zasměje “No jistě,že si můžeš cokoliv od tut odvést mimo Noční stranu.Na t není žádný zákon.Ale musíš si dávat,aby…no….aby to nikdo nenašel…kdyby se to třeba dostalo do rukou nějakého policisty měla bys co vysvětlovat.Proto hodně lidí pro vlastní bezpečí a pohodlí si moc věcí ven neodnášejí.“poklepal si prsty na cylindr. “A ty by jsi snad chtěla abychom vnější svět napadli?Ne….o něco takového nikdo nestojí.Vše co potřebujeme máme tady.A ty tu nejsi dlouho…proto toho o Noční straně moc nevíš.Noční strana je větší každým dnem.U vás…občas slyšíš o tom,že se třeba zřítil dům nebo tak,že?“zadíval se na tebe “Tak to není kvůli tomu,že byl třeba starý nebo měl špatné základy….to bylo proto,že se Noční strana zase rozšířila a prostě si udělala místo.Podle mě jednou celý Londýn Noční strana nahradí úplně.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Čas pořád ještě mluvil,ale burácení větrů času jej postupně přehlušilo.Cítil jsi,jak tě táhnou,unášejí tě směrem,který jsi cítil,ale nedokázal pojmenovat.A pak jste najednou všichni tři padali a ječeli z plných plic.Bílá místnost byla pryč,jako kdyby jste jí propadli,jako kámen dnem promočeného papírového sáčku.Letěli jste směrem cizím lidskému chápání,obklopeni duhou barev,jaké jsi nikdy dříve neviděl.Padali jste zpátky,zpátky něčemu,někam,někdy…. Najednou byl poněkud svět…rozmazaný a hlava se ti motala,jako by jsi strávil několik hodit točením se dokola. Všichni jste překvapeně zamrkali “Připadám se,jako bych stála ve chcíplém psovi.A nemyslím to metaforicky.“ozvala se Alie,úzkost v jejím hlasem byla naprosto zřejmá. Svět kolem vás se znovu zaostřil,ale hlava se ti nepřestala motat.Byli jste obklopeni temnotou a opíral jsi se o drsnou cihlovou zeď.Vzduch byl horký a parný,ale co tě zasáhlo nejvíce,byl ten příšerný puch. Husté,organické miasma se vznášelo všude kolem,nedokázal jsi vypudit z hlavy tu směsici kouře,potu a exkrementů. Stáli jste v temné uličce osvětlené teď hořícím lidským tělem v železné kleci pověšené na řetězu.Plameny už pohasínaly,jen tu a tam zatančily nad zčernalými pozůstatky člověka.Obě strany uličky tvořila velice hrubá cihlová zeď posetá černými skvrnami mouru a zem byla udusaná hlína pokrytá pestrou směsicí čerstvých výkalů a jiných ještě odpornějších odpadků.Na zeď někdo napsal Dagon se vrátí! a zdálo se,že to udělal docela nedávno. Alie vylezla z toho,co bylo opravdu pozůstatky mrtvého psa a teď si otírala boty o zeď.V tváři byla bledá a možná trochu i zelená.A tušil jsi,že až si všimne hořící mrtvoly bude to ještě horší. “Kde to jsme?“zeptal se Mrtvý chlapec “Takhle fakt vypadala minulost?To je dost jako hustý!“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kalibánová jeskyně Obešel jsi klub ze všech stran,ale na oknech byli mříže,které ti bránili vlézt oknem dovnitř.Ale narazil jsi na zadní východ.Další problém byl asi v tom,že dveře se dali otevřít jedině zevnitř ne z venku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Zatraceně odporné místo.“poznamenala Suzie. Eddie přistoupil blíže k jedné rostlině a zblízka si ji prohlížel,ale nedotýkal se. Stáli jste na malé mýtině uprostřed džungle z masa.Obrovské stromy byly rudé a nafialovělé a jejich velké kožnaté listy v sobě měly kosti.Soudě podle tlustých,vyboulených kmenů posetých temným žilkováním byly některé stromy očividně těhotné.Veškeré rostliny tu byly z masa a krve a jejich narůžovělá pokožka se v parnu leskla potem.Pach kazícího se masa přicházel ze všech směrů,nesený měnícím se vánkem,hustý,odporný a zanechávající v ústech nepopsatelnou pachuť. Byly tam i květiny,velké masité novotvary připomínající technicolorovou rakovinu,a tu a tam trčely ze země krvavě rudé růže na trnitých stoncích,jejich karmínově okvětní lístky odhalovaly malé tlamičky plné jehličkovitých zubů. Všechny růže se pomalu obrátily vaším směrem a pak začaly chraplivě syčet. “Zdá se mi to nebo se mezi sebou právě domlouvají?“zeptal se Eddie,který ustoupil zpět k vám. Přes tlustou vrstvu pralesního porostu jsi zahlédl nezřetelné tvary prastarých,pobořených domů.Vyly to velice staré ruiny,dávno opuštěné těmi,kdo je postavili,ať už to byl kdokoliv.V tomto světě nabrala evoluce odlišný směr.Přírodu založenou na zubech a drápech nahradila příroda popínavých rostlin a trnů. Rostliny,jako kdyby se vaším příchodem probudili se k vám pomalu otáčeli a růže na sebe vztekle syčely.Rostliny jako kusy zkažených jater vytrhávaly svoje růžové kořeny z tmavé půdy a plazily se k vám,přičemž kolem sebe rozevíraly vějíře ostnatých úponků jako nějaké nebezpečné lapací deštníky.V jejich středu se otevíraly slintající tlamy. “Ale k čertu…“zavrčela Suzie skoro až šťastně a začala na ně pálit z brokovnice.Několikrát systematicky pokropila půlkruh kolem vás a rostliny vybuchovaly v dešti krvavých cárů masa.Součastně se ozvalo vysoké,táhle ječení,drsné a nelidské,jako kdyby celá džungle křičela bolestí a vztekem.Krátký pohled ti prozradil,že se k vám rostliny stahují ze všech stran.Dokonce i vzrostlé stromy se k vám nakláněly.Suzie zuřivě pálila na všechny strany,až toho rámusu zaléhaly uši,ale jejich postup ani nezpomalila.Masitých rostlin bylo příliš mnoho a stále se draly vpřed.Konečně si Suzie uvědomila,že zbytečně plýtvá municí,a sáhla po jednom z granátů,které ji visely u opasku. Eddie stál zády k ní a sám svou mocnou břitvou dělal z rostlin sekanou “Hm….ne,že bych nějak spěchal,ale takhle si z nás za chvíli udělají večeři.“poznamenal Eddie. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pokrčila rameny “Nemám páru.Tohle je jenom formalita.Já to pak pošlu a už o tom nikdy neuslyším.Takže nevím.“odpověděla a vstala.Odtancovala ke kartotéce a vytáhla několik desek a hodila je na stůl. Začala jimi listovat “Tak…myslím,že bych pro vás měla dva možné zaměstnavatele.Můžete dělat ochranku jedné mladé slečně,začínající zpěvačce a nebo…oh ano…a nebo tady…..hledají ochranku do dražebního domu.Mají tam nějaký vzácný kousek…kde to je…ach ano….Motýla chaosu.To znáte ne?“podívala se na tebe. Schůzka |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “To ne.Pravda.“přikývla “Ale připomíná mi to jednu věc co se stalo mé přítelkyni.“rozpovídala se “Jednou se najednou probudila ve vaně plného ledu a u sebe měla lísteček s tím,že ji odebrali játra a ať zavolá sanitku.Nemilá věc.Člověk si tady musí dávat opravdu pozor.“zavrtěla hlavou a trochu více ti stiskla paži. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Překvapeně zamrkám a posunu brýle na nose. Tahle historka je vskutku zajímavá. Hlavně i proto, že provést transplantaci jater, i když v tomhle případě to není asi ten správný výraz, není nic snadného a nemohl to dělat žádný amatér. "Err... Ještě jsem neslyšel o něčem podobném." Zaváhám, jak odpovědět. "Ale nedivím se tomu. Na Noční straně je možné cokoliv." Pokrčím rameny. "Přežila to vaše přítelkyně bez vážných následků?" Zeptám se opatrně. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Tam k těm budovám," máchnu rukou směrem ve kterém jsou vidět dávné stavby. "Suzie, zkus nám udělat průchod," křiknu na ní a uskočím před jednou růží, která se dostala příliš blízko. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Hlava se mi točila jako z kolotoče a ten všudypřítomný puch to jenom zhoršoval. Připadal jsem si jako s pořádnou kocovinou. Naštěstí jsem po chvíli dokázal zaostřit, takže jsem se mohl alespoň trochu rozhlédnout. Tolik exkrementů jsem snad ani nikdy v životě neviděl. Jenom z pohledu na ně jsem měl žaludek jako na vodě. Tělní výměšky mi nedělaly dobře, ale to, co jsem viděl potom, mi s žaludkem opravdu pořádně zatočilo. Pálící se člověk. Bože...kdo by upaloval lidi... napadlo mě a v obličeji se mi objevilo opravdové zděšení. Kdoví kde jsme skončili... Poprvé jsem začal litovat téhle cesty. Měl jsem tu mrchu Štěstěnu odmítnout a Julii si pohlídat sám a nebát se jí, jenže ona mohla a pořád ještě může všechno. Narovnal jsem se a snažil se moc nedýchat ten odporný smrad. "Alie...neměl jsem tě brát s sebou..." vydechl jsem, když jsem se na ni podíval. Nevypadala vůbec dobře a já měl pocit viny. Snažil jsem se odvést její pozornost směrem od hořící mrtvoly, aby jí nebylo ještě hůř. Vzal jsem ji za ruku a odpověděl Mrtvému chlapci. "Nejspíš v minulosti...jenom nevím, ve které době...kdoví, jestli jsme v té správné době... řekl jsem unaveně. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro pokývám hlavou na srozuměnou a mírně šokovaným výrazem. Tohle bych nečekala. Takže Noční strana se rozšiřuje na úkor Londýna, kvůli obyvatelům Londýna, kteří sem chodí a nakonec tady třeba zůstanou. No, dobře, ale stejně. Co když by někdo chtěl ovládnout Londýn a něco tam vzal? Řešil by to někdo odsud? Hm, přestupková komise? nadhodím velmi opatrně. Je vidět, že tohle mě vážně zaujalo. Protože by se jednoho krásného dne vážně mohlo stát, že by se někdo rozhodl a něco vzal odtud tam. A to by byl problém a dle mého mínění dost velký. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro zkusím svoje štěstí a zatukám na dveře v zadní části budovy,narovnám se Pokusím se hledat praci,praxe mám dost pomyslím si a čekám jestli se dveře otevřou |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Jen se potměšila usměji na Jolaninu všeříkající odpověď a následuji ji pohledem ke kartotéce. „Motýla chaosu?“ zamyslím se, ale leč se snažím všelijak, nic nepřichází. „Obávám se, že má paměť ještě stále není v takové kondici. I když je opravdu možné, že jsem o tom ani nikdy neslyšel,“ pokrčím bezradně rameny. „Dražební dům bude asi na tom lépe finančně než začínající zpěvačka, aby zajistil své zaměstnance, zvláště co se týče bezpečnosti, že?“ začnu nahlas kalkulovat a zvažovat možnosti. „Ale asi zase bude vysoké „nebezpečí“, že by se po mne mohlo něco chtít.“ Mezitím slovím na stole jednu propisku a vyplním formulář potvrzující můj „zdravý rozum“. „Sečteno, podtrženo.. myslím, že bych zkusil to druhé, tedy ten dražební dům,“ vrátím Jolaně vyplněný formulář i s propisku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zase si sedla “Motýl chaosu….znáš to přirovnání že když u nás zamává motýl křídly,tak na druhém konci světa vznikne tornádo?No tak tohle je ten motýl.Podařilo se ho chytit a je to teď hodně žhavé zboží drahouši.Snaží se ho dostat všechna velká esa po něm teď prahnou….a nedivila bych se,že ho někdo pokusí ukrást.“vzala tvůj vyplněná papír,ten se lehce rozzářil a zmizel “Takže dražební dům ano?Fajn..zavolám tam a dám ti doporučení a můžeš se tam vydat.“zadívala se na tebe a čekala až ji to potvrdíš. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kalibánová jeskyně Měl jsi štěstí,zrovna někdo vyhazoval odpadky do kontejneru.Poďobaný zrzek se na tebe podíval “Co tu okouníš?Tady nemáš co dělat.“prskl na tebe hlasem,který byl poznamenaný častým kouřením. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro John se začal smát.Byl to zvučný smích a zněl upřímně “Ah drahá Kamilie.Vždyť mi už Londýn ovládáme.Jenom ti venku to ještě neví.Máme tady Autority,které to všechno tady řídí.To oni nám sem vnesli řád…..ale je pravda,že také hodně omezují…ale před nimi to bylo horší.Démoni tu byli všude,posedlí lidé hlavně děti,protože ti se neuměli ještě tolik bránit.Vraždy všude,místo smetiště jsme tu měli spíš smetiště mrtvol.Entity chodili jen tak mezi lidmi….prostě hrůza.“vyprávěl ti jaké to bývalo před Autoritami |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alie se na tebe podívala a usmála se “ale to je v pořádku.Tak přece jsem silná ženská.Já to zvládnu.“přišla k tobě a políbila tě na tvář “Raději pojďme chlapy.Máme práci.“zamířila ke konci uličky a pouličnímu ruchu,který k vám odtamtud doléhal,až ji podpatky vlhce mlaskaly pod nohama.Zastavila se na rohu uličky ve stínu a opatrně nahlédla za ně,ty jsi ji mimoděk následoval.Uviděli jste rušnou ulici,po které se pohybovali hlavně pěší.Smrad,který se odtamtud k tobě donesl,byl ještě intenzivnější.Spolu s ním se k tobě donesl hluk tvořený směsicí lidských hlasů promíchaných se zvířecími a občasnou srážkou povozů tažených koni nebo voly.Rozhodně jste byli v minulosti. Okolní budovy byly většinou hrázděné nebo polohrázděné a nanejvýš dvě patra vysoké,hranaté krabice se stěží postřehnutelnými stopami románské architektury. Stylově patřily spíš do keltské doby,možná se saskými vlivy a celou spoustu věcí,které jsi nepoznával.Chodníky tam nebyly,jen dva husté proudy hemžících se lidí po stranách blátivé cesty.Dopravní ruch uprostřed nebyl o mnoho rychlejší a zajišťovali ho většinou koňské potahy a primitivní vozíky skřípaly tlačené stejně primitivními lidmi. Velké kryté vozy skřípaly a sténaly,jak se jejich těžká dřevěná kola hluboko bořili do bahna.Bláto,odpadky a výkaly byly všude a ve vzduchu hustém kouřem poletovala velká hejna bzučících much.Čas od času se mezi nimi vyskytla lépe oděná osoba na okázale vyšňořovaném koni a všichni ostatní se ji hned klidila z cesty.A nakonec se objevil hrbatý obchodník s dobytkem na mule,který před sebou hnal stádečko miniaturních mamutů.Byli vysocí jen asi třicet centimetrů a blátem se brodili se spokojeným pištěním. “Ti jsou miloučcí!“vyjekla Alie a ty jsi věřil,že by si hned jednoho vzala domů. Alie se pořádně rozhlížela “Soudě podle architektury bych řekla,že jsme skončili někde v šestém století.“prohlásila “Římská říše už upadla a zanikla a místní Keltové svádějí boje s cizáckými Sasy.“ zamrkala “A zdá se,že Noční strana je v šestém století klidnější než ta na kterou jsem si už začínala trochu zvykat.“ Zatímco to říkal a jednou rukou ukazoval na líný pouliční ruch,na cestě se objevilo něco velkého a znetvořeného,zamotaného do vlajících hadrů a dlouhých šňůr vysušených střev.S ptačím krákáním to přiběhlo středem ulice a nyní se to na dlouhých nohou zlověstně tyčilo nad svým okolím.Mělo to hlavu podobnou koňské lebce a dlouhé mnohakloubé paže,zakončené strašlivými drápy.Lidé se rozprchli na všechny strany.Jeden volský potah zareagoval příliš pomalu a stvůra na něj dupla sloupovitou nohou.Vůz pod ní doslova vybouchl a vozka byl vymrštěn vpřed.Sotva dopadl do bláta,stvůra ho další dupnutím změnila v krvavou kaši.Voli se rozběhli pryč a řičeli při tm hrůzou,ale monstrum pokračovalo v cestně za nějakým cílem,který znalo jenom ono.Kolem rozdrceného vozky se seběhl houf dvounohých krys velkých,jako malé děti,které se vynořili z uličky proti vám.S obrovským nadšením se pustili do krvavé břečky,kterou si za hlasitého pištění cpaly do tlam znepokojivě lidskýma rukama.V okamžiku nezbylo z ubožáka nic než holé kosti,které krysy rychle posbíraly,a s nimi se rozběhly zpět do postranní uličky. Nikdo si toho nevšímal.Pouliční ruch možná malinko zrychlil.Muži a ženy na obou stranách ulice měli hlavy vražené mezi ramena a soustředili se výhradně na svoje vlastní záležitosti.Z druhé strany ulice se k vám blížila obrovská plamenná bytost,větší než okolní budovy a žhnula tak jasně,že se ani nedalo poznat,jestli v sobě má něco kromě ohně.Proplétala se davy,praskala a kouřila,ale svůj žár si nechávala pro sebe.Kolem se prohnala gigantická stonožka s cvakajícími kusadly a při chůzi se boky otírala o stěny domů.Středem ulice se kutálelo velké klubko červů,kteří s mlaskáním vysávali stravitelné složky z bahna na cestě. “No to je teda hnus.“oklepala se Alie. “To je jedno.Spíš bychom měli vymyslet kde hledat tu pitomou pistoly.“řek Mrtvý chlapec. . |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Bez problémů brachu.Ale jen co to vybouchne musíte utíkat než se zase kolem nás stáhnou!“odpověděla Suzie,která byla ve svém živlu “Myslím,že nebude nutné se skrývat.Mám nápad!“ozval se Eddie. Když jsi se a něj ohlédl viděl jsi,jak popadl nejbližší růži a jediným škubnutím ji vyrval ze země.Zapištěla jako podřezávané rpase,pak se začala svíjet a snažila se mu ovinout svůj trnitý stonek kolem ruky.Přidržel ji těsně pod květem,vytáhl z kapsy pláště stříbrný zapalovač s monogramem a vykřesal plamínek.Ostatní růže jednohlasně vykřikly a džungle náhle znehybněla. Eddie přidržel zapalovač těsně u růže a její okvětní lístky se od něj v hrůze odtáhly. “Jsou to přece svým způsobem stále rostliny…a co rostliny nesnášejí více,než oheň?“vysvětlil vám Eddie s chladným klidem “Tak dobře.Okamžitě ustupte,nebo so to ta růže odskáče!“zahrozil rostlinám. Chvíli se nedělo vůbec nic a pak se celá džungle maličko stáhla.Nejspíš nerozuměla tomu,co říkal,ale pochopila,oč mu jde. Suzie zklamaně pověsila granát zase na opasek “Ty mi nedopřeješ žádnou zábavu.“postěžovala si. “Jen se neboj.Však si ještě dost užiješ.Teď bychom se mohli začít pomalu vracet cestou kterou jsme přišli co říkáte?Je cesta za námi volná?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Schůzka Usmála se “Ale jistě.Je v pořádku.Koupila si nové játra.“zvedla ruku a vložila si pramen vlasů za ucho “No,ale dost o těchto chmurných věcech.“rozhlédla se. “Ale ne…jsme se zapovídali a vydali jsem se špatnou cestou.“otočila se a vydali jste se nazpět a zahnuli do jiné ulice “Řeknu vám Doktore že procházka s vámi je opravdu příjemná.Semnou si zase moc lidí tolik nepovídají.Jen pár přátel.Ale myslím,že teď když jsme si spolu vyšli….bychom si možná mohli přestav vykat.Co myslíte?“líbezně se an tebe usmála. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Kývnu hlavou a mírně se pousměju, že změnu tématu jen přivítám. Vzápětí na to se rozhlédnu a s podivem konstatuji, že jsem zapomněl dávat pozor na cestu. "Vážně?... Tedy... Chci říct... Většina lidí, mám ten pocit, má strach, že když se se mnou dají do řeči, upadnou v nebezpečí, že je budu chtít rozřezat a zkoumat... Odpovím, možná trochu zmateně, a podívám se po slečně Triss, když mi zase o něco později než by mělo, dojde, že mi nabízí tykání. "Budu jen rád." Usměju se, že alespoň jedna zdvořilostní bariéra padne. "Jonathan." Nabídnu ji svoje jméno k užívání. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro Ukloním se muži Cháním práci,doufal jsem že ji najdu v tomto skvělém baru.Jsem ochoten dělat jakoukoliv praci,mám i mnoho zkušeností řeknu a jsem připravenej dostat ho do bezvědomí a násilně vniknou dovnitř kdyby mi muj plan nevyšel |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Zezačátku jen pokyvuji souhlasně hlavou. O tomhle snad někdy musel slyšet každý, je to docela oblíbený vtípek jak dokázat, že vše souvisí se vším. Jak však pokračuje, výraz mi začne spíš přecházet do rysů pochybnosti. „Aha, to zní docela zajímavě. Akorát mi není jasný – k čemu by tedy někomu bylo, že dokáže vyvolat tornádo na druhé straně světa? I když – vlastně by se asi nebylo čemu divit. Hádám, že kvůli svému vlastnímu zisku, že?“ položím si sám otázku na níž si v zápětí odpovím. „Takže vzrůšo tam rozhodně chybět nebude. Jak jsem tedy řekl,“ odmlčím se ještě, abych si to ještě nechal projít hlavou, „beru to. Ale musíte mi ještě říct, jak se tam dostanu..“ dodám rychle. „Zas tak se tady nevyznám,“ usměji se na ni omluvně. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Jak dlouho ještě.. ehm.. budeme neseni? myšlenky v hlavě se točí stále kolem toho, co by se mohlo stát kdyby.. a začíná to být hodně nepříjemné. Vybavily se mi snad všechny filmy, které jsem kdy viděla, o různých příšerách a hlavně pak ovládnutí nebo konci země. Protože to by se mohlo stát. Jenže se to asi nestane, nebo ne do doby, co budu na světě. Jenže prostě.. Dají se tu koupit i draci? vypadne ze mě najednou, až se zastydím. Vezměme to takhle. Koupíte si tak deset dračích vajec, i když pokud se dají sehnat, tak budou pěkně drahá, a vychováte si draky. K nim seženete jen letce. Pak seženete třeba dvacet obřích pavouků, což bude pomyslný základ pěchoty. K tomu pár krvelačných démonů, které zřejmě nebudete muset ani moc přesvědčovat, to máte další. Pak pár duchů, jako průzkumné jednotky. No, a pak to doplníte ještě o pár dalších a vaše malá svět ničící armáda je na světě. To by byl docela slušný návrh na šílený film, hm, až budu doma, musím si ho někam zapsat. Kdo ví, co ze mě bude, až dosáhnu plnoletosti. Být filmařem, to by mohl být zlatý důl. Nechat se inspirovat Noční stranou, to by mohlo mít úspěch. Navíc, jak to bylo v té Hvězdné bráně.. tý jo, ta by taky mohla z části být podle skutečnosti, no.. vlastně bych tak Noční stranu mohla krýt. Ne, že by to bylo potřeba, ale.. A mimochodem, jsem Kamila, ne Kamilie, ale i to je hezké mile se na něj usměji. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Ano," potvrdím když se ohlédnu. Rostliny tam jsou sice pořád, le už né v tak těsném kruhu. Nu a pokud bude potřeba... vrazim ruku do kapsy a nahmatám sirky, které sebou nosím, tak ruka uz se mi zahojila a je čas na čerstvé spáleniny. Nevesele se usměju a dlouze potáhnu ze svého doutníku. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Mám tak úžasnou přítelkyni...někdy mám pocit, že bez ní bych snad ani nemohl fungovat, protože to ona zajišťuje prakticky celý chod mého života... napadne mě, když na mě promluví. S vykulenýma očima jsem koukal na hemžení na "ulici". Jak jsem si vůbec mohl myslet, že to tady bude bez takových stvůr jako máme u nás...nebyly spíš jaké tam byli, než je Autority vyhodily... Sledoval jsem jak stonožku tak hořící monstrum. Otočil jsem se na Mrtvého chlapce. Máš pravdu, ale kde máme začít?" Ta pistole má zanechávat zřetelné stopy...ale jaké? magické? měli bychom snad cítit magii? ale ta na nás přece dýchá v každém našem kroku...kde začít? Podíval jsem se na Šílence. "Nevíte něco? Cítíte ji?" zeptal jsem se trochu naivně. Snad jsem ani nečekal nějakou smysluplnou odpověď, jen snahu něco zjistit. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Šilenec se na tebe podíval “Ne…jediný kdo ji může cítit je ta z které byla stvořena.Ta která stvořila Noční stranu.“odpověděl poněkud mimo. Mrtvý chlapec se rozhlížel “První bychom asi měli navštívit Merlina.Jestli někdo bude vědět kde ta pitomá zbraň je tak je to on.Tedy bychom se měli zastavit v klubu Londinium,nejstaršího klubu jen pro zvané na světě.Merlin býval jeho členem.“ Alie se na něj usmála “Jsi napěchovaný užitečnými informacemi,co?“ Ušklíbl se na ní “A jak si myslíš,že jsem zůstal v celku tak dlouho?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pomalu,krůček za krůčkem,jste se vraceli po cestě,která vás zavedla do jiného světa.Džungle se dívala,jak odcházíte,a její masité listy se chvěly zlostí.Růže se Eddiemu divoce zmítala v ruce,zoufale se snažila osvobodit,chňapala po něm svými ostrými zuby.A najednou purpurový přísvit zmizel,nahrazen konejšivým šerem Noční strany.Znovu jste překročili hranici časového skluzu a vrátili se zpět. Růže vyděšeně zavyla,ale Eddie ji pleskl přes květ,zmlkla a strčil si ji do kapsy “Třeba se bude hodit.“pronesl Eddie. Suzie schovala brokovnici “Až se mi ten parchant dostane do rukou!“zanadávala zřejmě na účet toho,kdo ji poradil cestu. “Jistě,to udělal naschvál!“zavrčela a pak se otočila na Eddieho “Jak jsi přišel na to,že ty růže jsou tak důležité?“ “Snadno.“ odpověděl “Byly jediné,které se mezi sebou dorozumívaly.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Oh to se omlouvám Kamilo.“řekne a rozhlédne se “Už ne moc dlouho.Ještě pár minut.“ Pak chvíli mlčel a přemýšlel nad tvou otázkou ohledně draků “Jedině vejde.“řekl nakonec “Ale je to jen jedna ku padesáti,že se vám podaří ho nechat vylíhnout.A navíc je hrozně drahé.Někteří esa si vydržují draky ochránce,většinou u svých domů.Jsou to strašlivá stvoření,která poslouchají jen své nevlastní matky.“pokrčil rameny. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “No jistě.A navíc je to sběratelský kousek.Snad jste dost schopný muž na to aby sjte to zvládl.“řekla a vzala kus papíru na který něco napsala a podala ti ho. “To je adresa.Nebude to tak těžké najít věřte.Je to velká bílá budova.“vzala čistý papír a začala psát. “a tady pro vás mám doporučení,které předáte majitelce.Ta vás ihned příjme.Nemá na výběr.Kdyby odmítla,měla kecy nic si z toho nedělejte.Prostě musí.“řekla a podala ti ho. “Nějaké otázky puso?“zadívala se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mladík si tě pozorně prohlédl a naklonil se dopředu “Máš nějaké doporučení?“zajímal se. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Máš hezké jméno.Jonathane.“usmála se na tebe zase “Takže lidé se bojí,že by jsi je mohl rozřezat?Tomu moc nevěřím.Vždyť ty jsi dobrý člověk.Proto tě mám ráda a chovám si tě ve velké úctě.“ |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Uznale pokývnu hlavou, čímž dám na jeho pochopení situace. „Tihle sběratelé bývají schopni udělat fakt cokoliv, aby něco dostali do své sbírky.“ „Doufejme, budu se snažit,“ začnu Jolanu možná až moc sebejistě ujišťovat o své schopnosti pro práci, kterou mi přidělila. Převezmu si od ní ještě papír s adresou a i když vím, že si pod ní nedokážu nic představit, stejně se na ni podívám, abych si ji přečetl. Náhle musím potlačit tendenci papír zmačkat, spálit a popel rozprášit. V mysli už cítím jasnou vidinu rukopisu do nejmenšího detailu. „Vskutku zvláštní,“ pokrčím v duchu rameny a papírech zarvu do jedné z kapes. Dle všeho ho už nebude příliš třeba. Na Jolanino ubezpečování, že mě musí má budoucí zaměstnavatelka přijmout se zatvářím trochu nechápavě a řešit to nehodlám. „To není můj problém – spíš je to mé štěstí,“ zhodnotím a převezmu si ještě doporučení, které přeložím a nechám si ho v ruce. „Myslím, že ne.. jenom snad.. proč mi říkáte pořád puso?“ využiji ještě Jolaniny výzvy na případné otázky. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Hodláš si jí udělat na másle?" ucechtnu se, jak ze mě spadlo napětí, které vyvolala ta nechutná masová zahrada. Teď se jenom co nejrychleji dostat k Fioně, snad už to není tak daleko a cestou nás snad nic dalšího nepotká. Překontroluji vlákno, zda je Fiona stále na stéjném místě a podle něj vyvykročím. "Tak jdeme," zavelím těm dvěma. "A cestou nám vlastně můžeš řici, proč jsi sem chtěla jít," hodim přes rameno po Suzie. Určitě to bude zase nějaký krvák. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro zamyslim se ale neni to vůbec poznat Jo mám,číšník a barman z jedné staré restaurace,ale tu určitě neznáš,je už dlouho zavřená |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Příjemně se na Johna usměji, nemaje už další otázky a znovu vyhlédnu ven. A pak mi to dojde.. Měla bych se vrátit domů postesknu si tiše a prohrábnu rukou vlasy. Je to pravda, měla bych, ale ani v nejmenším se mi nechce. Navíc chci vidět to místo, kam jedeme, a bylo by ošklivé, kdybych se najednou chtěla vrátit zpátky. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Poněkud nechápavě jsem zvedl obočí, když promluvil Šílenec. Jak tohle myslel? Jestli to vůbec nějak myslel...ale...musíme hledat... pomyslel jsem si. Pobaveně jsem sledoval slovní výměnu mezi Alií a Mrtvým chlapcem. Ale Mrtvý chlapec měl zatraceně pravdu. "Máš pravdu, ale Londinium je pro zvané. Jak se tam dostaneme my?" zeptám se Mrtvého chlapce. "To si na něj počkáme před vchodem?" ptám se ho dál. Nevěřil jsem, by nás tam pustili. Ani jeden z nás nebyl dostatečně proslulý ani starý, aby vůbec někdo v Londiniu věděl, kdo jsme. Sice Čas mluvil o spoustě zvláštních a mě neznámých věcech, ale nic mi nedalo najevo, že by nám to tady mělo výrazně pomoct. I Šílenec tehdy řekl něco, co mě dost znepokojilo. Zatím jsem však nepřišel na to, co by to pro mě mělo znamenat. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro S trochou nelibosti si uvědomím, že už mě zase stihla předběhnout ve skládání poklon, a na krátkou chvíli zabodnu pohled do země. Pak se na Triss podívám a pousměju se po jejích dalších slovech. "Těší mě, že to říkáš právě ty." Odpovím a hlavou mi sotva na vteřinu proletí děkovná myšlenka, že o mě neví všechno. "Můžu se na něco zeptat?" Promluvím o chvíli později, nějakou dobu mi ta věc už vrtá hlavou. "Tvá práce... Co má společného s démony?" Zeptám se opatrně, připraven kdykoliv vycouvat z tohodle tématu, kdyby ji to mělo být nepříjemné. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Triss pokrčila rameny “Nic. Jen se s nimi občas setkám. A není těžké je zahnat. Jsou to jen malí démoni. Nejsilnější démoni tady na Noční straně je leda tak pánové Kost a Krev. Ale ti se neustále zdržují ve svém klubu Jámě.“řekla. “Má práce… řekněme, že mám co dělat s velice nepřejemnými lidmi… i nelidmi.“usmála se “Moje práce není nijak zajímavá. Už uvažuji, že změním obor.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Šesté století Mrtvý chlapec pokrčil rameny “ Třeba. A nebo nějak překecáme hlídače. Uvidíme až budeme na místě.“ Alie vložila svou malou ručku do tvé a stiskla “V nejhorším případě se ho zeptáme kde jinde Merlina hledat. Určitě se nezdržuje jen tam.“ usmála se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Noční strana John se na tebe zadíval “Chceš domů? Jestli chceš tak pojedeme. Ale tak za deset minut jsme u kavárny.“pronesl. “Tak jak Kamilo?“otázal se přátelsky. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kalibánova jeskyně.“ Mladík si tě ještě chvíli měřil “Tak dobrá. Pojď dovnitř. Ale jestli uděláš jediný průser letíš.“ustoupil stranou abys mohl vejít “Jasné?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro První století Eddie pokrčil rameny “ Já nevím… ale je to dobrý nápad.“ Suzie se oklepal “Jseš nechutnej, jako fakt.“ zavrčela na něj a zadívala se na tebe. “Proč bych vám to měla vykládat? Do mého šolichu vám vůbec nic není. To je jako kdyby jste se mě ptali jestli mám na záchodě toaletní papír. Nic vám do toho není.“ “Jsi pěkně nedůtklivá.“obvinil ji Eddie. “Mám na to taky právo.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jolana se na tebe přívětivě usmála “Protože se mi líbíš.“významně na tebe zamávala dlouhými řasy. “Nechtěl by jsi se někdy sejít?“ překvapila tě svou otázkou “Já můžu kdykoliv.“ |
| |
| Jistě,děkuji usměju se idiote pomyslím si a vejdu do klubu takže co mám vykonávat za práci? zeptám se muže a přemýšlím jestli tu dívku tady najdu |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Do toho jestli máš na záchodě papír nebo ne, nám opravdu nic není, teda pokud nás nechceš pozvat na návštěvu," ozvu se zatímco se výhýbám chodcům z prvního století a mířím k Londiniu. "Ale do tvé práce nám je hodně a rozhodně máme právo vědět, proč tu jsi, protože, ať chceš nebo ne, jsi teď členem týmu a já s Eddiem neseme stejné riziko jako ty. Tvoje práce z nás totiž dělá potencionální terče a nerad bych dostal kulknou do hlavy aniž bych věděl za co. Ty taky víš, proč tu jsme," dodám nakonec trochu smířlivějším tónem. Nechci jí urazit, zvlášť když by to mohlo mít katastrofální následky pro mou osobu. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Přikývl jsem Mrtvému chlapci. Usměju se na Alii. "Ještě že tě mám, kouzelná vílo." "Tak abychom vyrazili...čím dřív to tady zvládneme, tím dřív budeme doma." řeknu a už veseleji. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Překvapeně sebou trhnu a pohledem spočinu opět na ni. Už, už se mi dere na rty nevěřícná otázka: „Prosím?“, jako kdybych před pár vteřinami špatně slyšel, ale nakonec zůstanu raději zticha. „Ehm,“ odkašlu si, „proč ne? Já.. já zatím můžu taky kdykoliv, zatím,“ zdůrazním pro jistotu ještě poslední slovo. „Ještě nevím, kdy v té práci budu muset být,“ pokusím se trochu koktajíce vysvětlit své předchozí prohlášení. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro S neskrývanou zvědavostí se po Triss podívám, ale dál se neptám. Nachvíli zůstanu mlčet a v duchu lituju, že toho o ní tak málo vím a je tak těžké udržovat plynulou konverzaci. Stačí málo a popadne mě strach, že naše procházka po Noční straně skončí nejistým mlčením. Ale mluvení o počasí, ten odporný britský zvyk, co z duše nenávidím, k tomu se neuchýlím. "Změna oboru? A na jaký?" Zeptám se, jestli mi to třeba nenaznačí její zájmy, a zatěkám k ní pohledem. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro usměji se na něj. Když už jsem tě vytáhla ven, tak si to tady aspoň užijeme, aby ten čas nepřišel nazmar. Trochu nervózně se zavrtím a upravím si šaty, jako by na tom snad záleželo. Pohledem zkoumám vše, co za to jen trochu stojí, včetně Johna. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro John se zasmál “ Dobrá. Váš přítel, nebo milenec? No jistě, to bez vás chvíli vydrží.“ Dorazili jste na místo. John zaplatil a dal štědré dýško, když se drožka ztratila otočil se k tobě “Je lepší dávat velké spropitné. Nikdo si nechce poltrgeisty znepřátelit.“ vzal tě kolem ramen a rozhlížel se. Pak s tebou vlítl do davu na ulici a zase z jste z něj vylítli na druhý straně. Trochu to připomínalo, jako kdyby jste vlezli mezi mokré liány. Zadívala jsi se na podnik, který se jmenoval Hawkova kavárna. Vešli jste dovnitř. dokonalý monument psychedelické slávy šedesátých let včetně rokového reflexního neonu a pop-artových plakát s barvami tak zářivými,že se vám až vypalovali do sítnice.Důvěrně známá atmosféra šedesátých let,čínské vonné tyčinky a pačuli,tucet různých dýmů,všechny možné druhy čerstvě uvařených čajů a kávy,několik naštěstí už dávno zapomenutých vlasových vodiček a pomád.Porozhlédnout se v Hawkově kavárně opravdu stálo za to. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pokrčila rameny “ Nevím. Možná novinářka. Julien… tedy Julien Advent mi nabídl místo a celkem uvažuji, že bych to přijala.Už mě nebaví mít pořád odsekané ruce. A mám štěstí, že jenom ruce.“ zastavila se a podívala se na jednu menší restauraci, ale vyhlížela celkem útulně “Co třeba tady?“navrhla ti. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jolana se radostně usmála a odkryla neuvěřitelně bílé zuby “ Tak dokud se tam neobjevíš nemusíš tam být vůbec, drahouši.“ vyskočila na nohy tak rychle, že ji trochu klesli šaty a ty jsi viděl to co by mělo být zakryto. Hned si je zase upravila “ Tak fajn. Pozvu tě na oběd. Nebo večeři? Tady se to těžko pozná.“ obešla stůl a přišla k tobě. “Máš kde bydlet? Moje sestra shání spolubydlícího. Sama by ten byt neutáhla. Co myslíte? Ona má ráda společnost.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Všichni jste se vecpali do proudu lidí a rochnili se nohama v blátě a sraček a kdo ví čeho dalšího. Nikdo z toho nebyl nadšený. K tvému překvapení se však na vás nikdo nemačkal. Mrtvý chlapec ti vysvětlil, že si přinesl odpuzující kouzlo, díky kterému se kolem vás udělá neviditelný štít, ale ostatní ho nevnímají a nerozpoznají rozdíl. Jednou jste se museli zastavit a zeptat se na cestu. Ta pološílená ženská nakonec byla i celkem příjemná, když se trochu uklidnila a správně vás nasměrovala. A došli jste ke klubu Londinium. Nejstaršímu klubu na světě. A před hlavními dveřmi stál vyhazovač. Velký muž, snad poloobr. Podle všeho tam stál ještě předtím než Londinium založili a bude tam stát dlouho po něm. Nebylo možné se přes něj dostat násilím Obezřetně jste ho z druhé strany chodníku pozorovali “Tak co teď?“zeptal se Mrtví chlapec. “Možná by nás pustil za písničku…“navrhl Šílenec šíleně a začal si polohlasem prozpěvovat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Suzie se zastavila a založila si ruce na prsou, mračila se na tebe “Tyhle ty tvoje filozofické kecy. Proč myslíš, že tu jsem? Abych někoho odkrouhla samozřejmě.“ “To je nám jasné, ale koho?“ zabručel Eddie. “Jednoho boha. Poseidona.“odpověděla znechuceně. “Boha?“ řekl překvapeně Eddie. “Jo. Něco proti? A neříkej, že bohové nejdou zabít. Všechno jde zabít. A také proto na to mám jisté pomůcky. Dostane na budku.“ušklíbla se nebezpečně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mladík tě vedl chodbou, která byla plná kulis s krajinkami, od moře až po sopku s lávou. Když jsi se na nějaké díval déle zjistil jsi, že moře se pohybuje stejně, jako vytékající láva v sobce. Prošel jsi kolem jednoho s džunglí a ha hlavě ti něco přistálo, zjistil jsi, že je to slupka od banánu a v kulise se na tebe tlumila opice. “Nevšímej si ho. To dělá pořád.“řekl a zastavil se “Takže ty. Začneš hezky od zdola, jako každý. Budeš mýt hajzlíky.“vrazil ti mop do ruky a pak kýbl. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Hm, drsný týpek, jen co je pravda. Aspoň, že to není samotný Zeus, to by bylo ještě horší, ale aspoň víme co máme čekat. A třeba potkámě i Krakena, jenom by to chtělo hlavu Medůzy," připomenu jim starou filmovou klasiku Souboj Titánů. "Každopádně první na programu je záchrana Fiony, to j epro mě prvořadé, pak ti klidně píchnu s tím bohem," uzavřu a dál z ostra šlapu směrem k Londiniu. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro když procházím chodbou s kulisami tak se nachvilku zastavím u sopky s lávou a chvilku to pozoruji.Potom se rozejdu zase za mladíkem. Když mi na hlavě přistála šlupka od banánu tak ji chvíli tupě pozoruji a potom až se vzpamatuju tak ji odhodím a kouknu na opilce.Pitomec) pomyslím si pohrdavě Chytnu svoje nářadí dobře,kde jsou záchody zeptám se a snažím se aby to znělo vyrovnaně,jako vždy. Celkem se mi to podaří a potom,když mě mladík nasměruje, odejdu na záchody a pustím se do práce Když si všimnu špinavých záchodků tak se mi trochu zvedne kufr,ale podaří se mi nezvracet to je hnus zahuhnám přes rukáv a pomalu začnu záchod čistit |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Když si začal Šílenec prozpěvovat, podíval jsem se na něj takovým tím způsobem-no tohle snad radši ne. Chvilku jsem přemýšlel. Napadlo mě jenom to nejjednoduší řešení. "Co třeba se ho jenom zeptat, jestli je Merlïn uvnitř. Dál se stejně nedostaneme, tak abychom aspoň věděli, jestli má smysl na něj čekat nebo ho hledat jinde." řeknu a lehce pokrčím rameny. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro odpovím bez váhání a s trochou naléhavosti, až to vyzní jako snaha o to, aby si to John dobře zapamatoval. To mne přivede na myšlenku, že mé chování je trapné a já zrudnu. Šmankote, proč se nemůžu chovat.. hm, ale já se tak asi chovám.. normálně. Při poučení pokývám hlavou a snažím se zachytit nějaké poltrgeistovské výrazy, abych z toho někdy v budoucnu mohla usoudit, zda byla částka odstatečná. Lehce chytím Johna za ruku, kterou má kolem mých ramen, a nechám se vést. Cítím se tak líp. Uuu..no páni! vydechnu a s otevřenou pusou zůstanu stát a zírám kolem sebe. V očích se mi zrcadlí každý kousek zdejší výzdoby a ty záblesky mezi nimi, to je nadšení. Přivřu oči a nasaji všechny ty vůně. Úžasné.. pousměji se a porozhlédnu se po nejbližším volném místě. Pojďme se posadit.. a něco si dáme. Zvu tě vysmeknu se mu a chytím ho za druhou ruku tak, abych ho mohla vést zase já. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "To znamená, že vás nebudu vídat tak často..." Uteče mi nahlas jedna z myšlenek a vzápětí bych se za ni nejradši zabil, když mi dojde, jak to mohlo vyznít. "Omlouvám se... Ne...Nechtěl jsem, aby to vyznělo, že vám ty úrazy přeju..." Zakoktám se na chvíli, pro případ, že by to tak pochopila a zcela nevědomky znovu přejdu na vykání. Nervózně posunu brýle na nose a pak se rychle otočím směrem k restauraci, kterou navrhla. "Jistě, proč ne..." Odsouhlasím a po svém neobratném faux pas bych ji klidně odkýval i vlastní popravu. Já to s lidmi prostě neumím... Když jsou živí a při vědomí... Povzdychnu si v duchu zkroušeně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Suzie pokrčila rameny “Hele… to je jedno. To platí jen v příbězích a tak. Tenhle přerostlý bůžek se se zbraněmi z budoucnosti nesetkal. A i když je to velice zajímavé, tak raději oči Gorgony. Medůz je poněkud nedostatek.“ Dorazili jste ke klubu Londinium, který na vás vykukoval z protější strany ulice. Nejstaršímu klubu na světě. A před hlavními dveřmi stál vyhazovač. Velký muž, snad poloobr. Podle všeho tam stál ještě předtím než Londinium založili a bude tam stát dlouho po něm. Nebylo možné se přes něj dostat násilím. Všichni tři jste na něj koukali a každý zvlášť přemýšleli, jak se dostat dovnitř “Nějaký plán? Na něj si netroufám ani já.“ poznamenala Suzie zachmuřeně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Na toaletu občas přišel nějaký ten nutný zájemce vyprázdnit si měchýř či tlusté střevo, ale vcelku se nic neděje. Poďobanec tě přišel i jednou zkontrolovat a když viděl, jak pilně čistíš pochválil tě. Tak po hodině nechutné práce se ozval zvonek, proto jsi začal zjišťovat co se děje a jeden kulisák ti prozradil, že to je signál, že je hodina volno a lidé se mají jít najíst nebo odpočinout či cokoliv jiného. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mrtvý chlapec pokrčil rameny “Tak to zkusíme.“ s menšími obtížemi jste se dostali na druhou stranu. Vyhazovač si vás už dávno všiml a když jste se přiblížili pootočil se směrem k vám “Ani to nezkoušejte. Pokud nejste členy nesmíte dovnitř. A už vůbec ne turisti z budoucnosti.“ Všichni jste se zarazili, protože jste nečekali že vás tak snadno prokoukne a ještě k tomu ví, že nejste zdejší. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro John se bez námitek nechal vést k volnému místu, kde jste se usadili “Dobrá. Ale jestli se ještě někdy setkáme, tak tě budu muset pozvat na něco já. Musím se přece chovat, jako gentleman.“ Podá ti lístek s nabídkou a druhý si vezme on a začetl se. Přesto jsi si všimla, že po tobě občas hodí očkem Za chvíli lístek odloží na stůl a sundá si z hlavy cylindr, jak se přece sluší a patří. “Proč se sem vlastně nepřestěhuješ, Kamilo? Když se ti tady tolik líbí? Kvůli rodině? To by nemusel být problém. Vymazat paměť a měla bys klid. Nebo utéct. Tady by tě nikdy nenašli.“ promluvil a zadíval se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Triss se zasmála a k tvému šoku tě lehce políbila na rty “Ty jsi opravdu, tak roztomilí Jonathane.“ usmívala se na tebe, jako malé sluníčko. Vešli jste do restaurace. Ta vevnitř byla rozdělena na boxy, kde jste měli díky tomu dostatek soukromí. Na kulatém stolku stála jedna lampa, která stůl a jeho okolí osvětlovala načervenalou září. Triss se usadila na pohovce, která ze tří stran stůl obklopovala a poklepala vedle sebe abys se usadil. “No to nevím, Jonathane. Pokud by jsi o to stál, ráda bych se s tebou ještě viděla. I když by to nebylo zrovna kvůli tomu, že bych potřebovala něco sešít.“ |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro potichu opustím záchod a chvilku se procházím mezi hosty.Asi po 5ti minutách dojdu k baru a ukážu barmanovi fotku mého cíle. znáš ji? zeptám se ho a koukam po hostech jestli ji neuvidím. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Počkejte tady," přikážu a neohroženě vykročím vpřed, až zastavím se těsně před vyhazovačem. "Mohu vstoupit?" zeptám se ho přímo. uvidíme jak zereaguje, jestli bude něco požadovat za vstup a pokud to nevyjde, je ještě pár možností v záloze. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vyhazovač se na tebe zadíval a zavrtěl hlavou, založil si ruce na prsou v odmítavém gestu “Ne. Vstoupit mohou jen členové klubu. A ty nejsi, nikdy jsi nebyl a ani nikdy nebudeš členem klubu.“ zavrčel svým hrdleným hlasem. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Barman se na fotku zadíval a potulně se usmál “ ale jistě. To je naše sladká Livie. Jsi fanoušek, co? Měla by být ve své šatně pokud už neodešla.“ kývl hlavou za sebe, kde bylo několik dveří a na každým štítek se jménem komu místnost náleží. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Potřebuji am v naléhavé zaležitosti něco vyřídit s jedním hostem. Jenom vyřídit vzkaz a hned bych zase šel. Nejdu za zábavou. Nepůjde to ani tak? Prosím," nevzdávám se tak lehce, ale obávám se, že tu hranu nepřesvděčím žádnými argumenty. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ne. Takový, jako ty už tu byli a také jsem je nevpustil. Ani kdyby celá Noční strana zanikala nepustil bych tě. Počkej až ten na koho čekáš vyjde ven. Nebo táhni.“ odpověděl a přestal si tě všímat. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Jenom pokrčim rameny a vrátím se k čekající dvojci. "Tak cesta po dobrém nevyšla. Teď nám zbývá jenom lest a nebo se tam dostat po zlém. Takže co si vyberete?" zadívám se jim do očí, i když u Suzie je tahle otázka nespíš zbytečná. Ta je vždycky a jenom pro boj, holka naše zlatá. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Suzan pozorovala Vyhazovače a tvářila se zachmuřeně, zadívala se na tebe “Co na mě tak koukáš? Moc dobře víš, že já jsme pro násilí, ale už jsem ti to říkala. Přes něj se jen tak nedostaneme. Je víc chráněn než Britny ve sprše.“ znechuceně si odfrkla. Eddie na něj také hleděl “A víš jistě, že tam je?“ otázal se. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Na okamžik jsem vykulil oči a zarazil se. Pak jsem ale získal zpátky ztracenou rovnováhu a nasadil mírný a prosebný úsměv. "Promiňte, ale my víme, že dovnitř se nedostaneme. Jenom bych se Vás chtěl na něco zeptat. Je uvnitř Merlin?" zeptám se ho zdvořilým tónem. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Nemyslel jsem ho přímo zlikvidovat, jenom odvést pozornost," káravě se podívám na Suzie a znovu překontroluji vlákno. "No měla by tam být, ale co je tu jísté," rozhodím ruce v bezmocném gestu. "Ale možná bych to mohl zjistit, ovšem potřebuji pohlídat tělo," zavedu je jedné opuštěné postraní uličky, posadím se na zem a zády se opřu o vlhkou stěnu. "Snad to vyjde," šeptnu spíš abych si dodal odvahy. Pak zavřu oči a ponořím se do svého nitra. Pěvně uchopím spojení mezi mnou a Fionou a vyšlu svou duši jí vstříc. Letím rychlostí myšlenky, dokonce proletím i několika těly, které se mi připletou do cesty, ale to mě zpomalit nemůže a jim možná přeběhne mráz po zádech, možná ani to ne. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro usměju se a vyčaruji neviný usměv jo jsem fanoušek usměju se a ctitel rozejdu se k šatnám a hledám její jméno na dveřích Když si všimnu dveří s nápisem Livie zatukám |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Pravděpodobně bych po tom polibku zůstal stát jako opařený, kdyby nebylo třeba přesunout se do restaurace. Vejdu před slečnou Triss, to pro případ, že by uvnitř létely židle, jak se praví ve starých příručkách společenského chování, a pak se posadím. "Ale jistě..." Vyhrknu spěšně a na tváři se mi v jedné vteřině objeví úlevný výraz, že mi zřejmě nedá košem hned po první schůzce. Přeleštím v rychlosti skla brýlí a porozhlédnu se, jestli tady někde neběhá číšník, ať tu nesedíme na suchu, když už jsem Triss po třech letech pozval na čaj. "Takže práce v Night Times? Ale i to může být nebezpečné, ne?" Pokusím se navázat ztracenou niť rozhovoru. "Mají stejně věrných čtenářů jako nepřátel..." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “To sice ano, ale Night Times jsou dobře chráněny. Jen tak se dovnitř nepřátelsky zaměřená osoba nedostane. Navíc bych byla v nebezpečí jen kdybych byla v terénu. A pochybuji, že to bude o tolik nebezpečnější než moje dosavadní práce.“ vzala lístek s nabídkou a luskla prsty na číšnici, která se objevila za pultem a šla k vám. “Dám si meruňkový čaj. A ty Jonathane?“ podívala se na tebe a sladce se usmála. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kalibánova jeskyně Musel jsi zaklepat ještě několikrát než ti konečně otevřela “Sakra! To se holka nemůže ani nerušeně obléknout!“ vykřikla žena před tebou. Trochu tě překvapila, byla o hlavu vyšší než ty a co víc tě překvapilo bylo to, že ti otevřela jenom v kalhotkách jinak byla zcela nahá a její ňadra byla v úrovní s tvou hlavou. Chvíli jsi na ně zíral než jsi vzhlédl. Byla to Livie akorát že teď měla vlasy blond a ne modré a v ruce držela hřeben “Ano? Co si přeješ cukroušku?“ zapředla na tebe když zjistila, že tě ještě nezná. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Chvíli jsi se zarazil o ochrany klubu, ale proklouzl jsi dovnitř. Prohlížel jsi místnosti až jsi Fionu našel v kuchyni. Byla velice spoře oblečena, v tváři strhaná a snad i starší, jako kdyby tady byla déle než jen pár hodin. Ale bylo na ní i něco co tě překvapilo. Jakoby dospěla… psychicky. Na odhalených ramenou zářili všemi barvami modřiny, jak ji někdo bil. Polekaně sebou trhla, ohlédla se a chvíli jsi měl pocit že se dívá rovnou na tebe než někomu odpověděla. Vrátil jsi se do svého těla “Našel jsi ji?“ zeptala se hned Suzie, když si všimla, že jsi zase přítomen. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Merlin?“ řekl Vyhazovač “Ten dědek sem už dlouho ani nepáchl .Teď se spíš zdržuje v tom hnusem pajzlu Avonu. Má deprese.“ odpověděl ale pak si poměl že ma dělat nedostupného a zmlkl. “No jistě. Podivíni. Vzpomeňte si. V naší době je Merlin pohřben pod Podivínkami protože to byl jeho oblíbený bar. Teď se tedy nejspíš jmenuje Avon.“řekla Alie. “A taky bude mít hodně špatnou náladu. Co já vím tak v téhle době právě zemřel Artuš. Bude pěkně nasranej na celej svět.“ poznamenal Mrtvý chlapec. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Našel," vstanu a rozhýbávám ztuhlé končetiny. "Musíme jí odtud dostat co nejdříve. Je v kuchyni," dodám ještě na vysvětlenou a zadívám se ke klubu. "Takže možnosti jsou následující," odkašlu si a otočím se ke svým partnerům. "Můžu se zkusit zamaskovat za jednoho z návštěvníků klubu a pokusit se tak proklouznout dovnitř. Ovšem nevím, jeslti mě ten hlídač neprokoukne. Je docela dobrý. Druhá varienta je ta, že vy dva by jste se ho pokusili odlákat a já bych tam mezitim nepozorně vklouzl. Takže co tomu říkate?" zadívám se jim do očí a čekám na jejich námitky. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro chvíli jí tupě koukam na prsa zgluboka se nadechnu popravdě chci vás zalžu a nesměe se usměji čekám ve dveřích na její reakci |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Podívám se po všech kolem a přikývnu. "Velmi jste nám pomohl. Děkuji." mírně se na něj usměju. "Snad jen ještě jedna věc...kterým směrem to je?" zeptám se ho ještě, abychom se dokázali zorientovat a dorazili na to správné místo. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Eddie a Suzie se na zebe pdoívali. Suzie nakonec pokrčila rameny “Pro mě za mě. Mě šlo vždy dobře dělat všeobecný rozruh.“ vytáhla svou brokovnici. “Ale myslím, že to zvládnu sama. Eddie může jít s tebou a krýt ti záda.“ navrhla a z opasku sebrala jeden granát. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Díky, Suzie," nejraději bych jí poklepal po ramenou, ale mám svou ruku rád a tak to neudělám. "Hlavně dej na sebe pozor," nakonec si stejně neodpustím jedno přátelské popíchnutí. Pak se s Ediem sebereme a schováme se ve stínech naproti klubu a čekáme až Suzie začne úřadovat. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Darjeeling" Obědnám si u číšnice pravý černý sypaný čaj a z milého úsměvu Tris se mi málem zamotá hlava. "Na druhou stranu, nebezpečí se na Noční straně člověk nevyhne nikde..." Pokrčím rameny. "Dokonce i viry jsou tu nebezpečnější." Pronesu spíš sám pro sebe a v duchu zabloudím k poslednímu případu pana Barneyho. Vlastně by mě docela zajímalo, jestli se u něj neprojevila recidiva, a jak dopadla ve svém snažení slečna Mitchellová. "Vlastně by mě občas velmi zajímalo, co by dělali mikrobiologové z běžného Londýna, kdyby měli možnost se s nimi setkat." Usměju se celkem pobavěně, při představě svého profesora, jak zmateně běhá po laboratoři a vyhlašuje karanténu. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Přestěhovat se? zopakuji nevěřícně a překvapeně. To nejde. Co bych tady dělala? K čemu by mi bylo, kdybych tady žila? Sice by mě to těšilo, ale kdo ví, jak by to nakonec celé dopadlo.. třeba bych se po dvou měsících chtěla vrátit na druhou stranu. Pohled mi znovu sklouzne k nabídce v lístku, ale příliš dlouho se u něj nezdržím. Opět se zahledím na Johna. Navíc jsem na to ještě mladá dodám nejistě. Nepřipadá mi moc normální odejít z domu v mých letech a začít žít tady, bez zkušeností a jakéhokoli zázemí. Navíc, jediní, které tady znám, jsou John a ten šílenec na nádraží. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Suzie si chvíli prohlížela svoje zbraně. Zvedla k hlavě granát oddělala pojistku a hodila ji vyhazovači rovnou pod nohy. Ten na to nechápavě zíral, asi ještě neviděl granát rozhlédl se a sklonil k k němu. Zrovna ho bral do ruky když vybouchl. Obra zahalil oblak kouře a pak se ozval jeho vzteklý řev. Vynořil se z kouře jako nějaký démona zuřivě se rozhlížel, nezdálo se že by mu granát nějak uškodil. “Tak co ty vazoune? Jestli si na mě troufneš?“ zavolala na něj Suzie a udělala na něj sprostý posunek. Vyhazovač na ní chvíli zíral “TY!“ a vrhl se k ní. Suzie se ohlédla a mrkla než se dala na útěk a při tom stále obra popichovala. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Jdeme," mávnu na Eddieho a s ním v pátách přeběhnu ulici. Pro jistotu nás ještě zahalím do kouře, abych nebyli tak nápadní. Teď když tu není hlídač je dílem okamžiku než vpadnu do klubu. Rychle se rozhlédnu a snažím se odhadnout kde může být kuchyně. |
| |
| soukromá zpráva od Ricky Náhoda pro Kde jsou ty casy kdy bych si otevrel sam. "Dobra at je po vasem. Vzkazte vasim sefum ze zde byl Ricky Nahoda, zastupujis Madam Stestenu, ve veci vysetrovani zmizele osoby. A prosim at do dostanou hned." Jeste dodam adresu sveho bydliste a pote se vydam zpet trzistem, kde zastavim se u prodavace a odkoupim od nej kocoura jenz zanechava pouze svuj vyraz. Docela se mi zalibil. Tak sem zaplatil a nesu si ho domu. "Tady je tvuj novy domov. Jestli tedy chces. Pripadne muzeme strasit dole v baru, ale tam podavaji jen alkohol." Docela se bavim. A vicemene doufam ze kocour hned tak nezmizi, jak maji tyto potvurky ve zvyku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Dveřník si tě změřil ukázal rukou “Běžte tudy a pak pořád do prava.“ když jste se začali vzdalovat uslyšel jsi jak si mumlá “Turisti. Měli si sehnat mapu.“ Šílenec se u něj trochu zdržel a něco mu říkal, ale než jsi na něj stačil zavolat vydal se za vámi a Dveřník vypadal překvapeně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Dveře něco zamumlali a zmizeli a zase to byli jen obyčejné dveře. Kocour, kterého ji si koupil se nechal klidně nést a jen houpal svým huňatým ocasem. Doma Jen co jsi kocoura položil na zem rozhlédl se, pak se podíval na tebe a zmizel. Samozřejmě že zůstal jen jeho výraz který se zdál zamyšlený. Sledoval jsi, jak se přesunul, zase se zjevil a vyskočil na pohovku, kde se chvíli procházel než našel ideální místo a lehl si. Tiše mňoukl. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro První století – klub Londinium Vešli jste dovnitř. Hala byla se jen leskla bílými obláčkami a podlahu pokrývala velká mnohobarevná mozaika, všechno to přímo zářilo čistotou a novotou. Všude hořely olejové lampy, které plnily halu nažloutlým světlem tak dokonale, že jediný stín nekazil efekt. Mozaika na podlaze zobrazovala celý panteon římských bohů a bohyní, kteří dělali něco tak erotického a propleteného, že jsi měl co dělat, abys v tom odhalil nějaký smysl. “Mě je jedno, že to jsou bohové.“ řekl Eddie “Některé s těch proporcí jsou určitě přehnané.“ “ Možná.“ možná naštěstí jste byli vyrušeni klubovým Majordomem, který k vám mířil přes vstupní halu. Věděl jsi, že je to Majordomus, všichni mají stejně arogantní vystupování, stejně opovržlivý pohled. Nějak ti bylo jasné, že vás nebude chtít pustit dál. Zastavil se v uctivé vzdálenosti před vámi, lehce se uklonil a obdařil vás svým nejlepším útrpným úsměvem. “Vaše pověst vás předchází, pánové. Legionáři, které jste rozehnali, se pořád ještě vzpamatovávají ze šoku, a ještě zatím jediní lidé, již vešli do masožravé džungle a vyvázli z ní živí a zdraví. Jste také první lidé, kteří se dostali před našeho Dveřníka. Uvnitř se právě přou, jestli si zasloužíte medaili, nebo srazit bleskem. Tak či tak, je zřejmé, že ačkoliv nejste občané ani členové klubu a není ani pravděpodobné, že se jimi někdy stanete, bude méně bolestivé pro všechny zúčastněné, když vás pozvu dál a zeptám se vás, co pro vás mohu udělat. Koneckonců, čím dříve se vás zbavíme, tím lépe.“ Eddie se na tebe podíval “Proč nemůžou být takhle rozumní všichni?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Moc mladá?“ zeptal se a kriticky tě přelétl pohledem “Neřekl bych. Podle všeho máš ideální věk na to se osamostatnit. Ale jak chceš. Sem chodí lidé klidně i v pěti letech. Jednou se i stalo že se sem nějak dostalo batole. To bylo překvapení. Hned se vědělo že to dítě bude nadané a ujali se ho Autority.“ luskl prsty na dredatého chlapa aby jste si mohli objednat. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zasmála se “Myslím, že by to svedli na nějakou biologickou zbraň co na ně poslali teroristi.“ pokrčila rameny. “Vždy jsi chtěl být doktorem, Jonatháne?“ zeptala se po chvíli a poděkovala hostesce co vám přinesla objednávku a ještě ji požádala o sušenky. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Protože jediná opravdu nekonečná věc na světě je lidská hloupost," odpovím Eddiemu, "a nějak se to projevovat musí. Tady tohle," kývnu hlavou na majordoma, "je světlá výjimka potvrzující pravidlo," bavíme se o něm jako kdyby tam nebyl, ale nakonec ho přecijenom vezmu na vědomí a otočím se přímo na něj. "Provádíme takovou menší hygienicku kontrolu a potřebujeme vidět vaší kuchyň," neodpustim si sarkastický vtípek. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pozvedla obočí “Ah opravdu? Zlatíčko takových by bylo.“ usmála se “Ale jsi slaďoučký. Pojď dál, kocourku.“přitiskla tě k sobě a vtáhla dovnitř. Zavřela za vámi dveře “Udělej si pohodlí. Já se jenom učešu a převléknu.“mrkla na tebe a sedla si ke stolku, kde měla šminky. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro sednu si do jednoho z křesel a koukám po místnosti.Snažím se nekoukat na moji hostitelku. Když si všimnu číše s vodou co leží na stolku chvíli přemítám o jedu,který bych nenápadně nasypal do sklenky,když zrovna nebude dávat pozor |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Jako dítě jsem měl obvyklé představy o svém budouchím povolání." Zamyslím se na chvíli. "Chtěl jsem být popelářem, pak kosmonautem. Jednu doby jsem chtěl být jako náš starý zahradník." Usměju se v nostalgickém vzpomínání. "Na medicínu jsem šel kvůli svým rodičům. Přišlo jim to jako prestižní obor." Zamyslím se na chvíli, než pokračuji dál. "Teprve po prvním semestru mě začla medicína doopravdy bavit a zajímat." |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Maličko se podivím, když Šílenec něčím dostane Dveřníka. Co mu to řekl? Stejně nemá smysl se ho na to ptát...ani by už sám nevěděl...stejně jako mi nikdy neodpověděl na moje otázky...a že mě tíží víc, než to, co řekl jemu...v tomhle chlápkovi se člověk nevyzná a jak vidím, ani jiné bytosti to s ním nemají jednodušší... pomyslím si a počkám, až nás dojde, aby se nám snad ještě neztratil v nějaké uličce. Držíme se směru, který nám ukázal a poradil Dveřník, a já se vždycky pro jistotu ještě podívám, jestli je Alie pořád při mě. Snad ze strachu, abych ji tam někde neztratil taky. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Majordomus pozvedl jedno obočí “Kuchyni?“ zeptal se a když jste mu to potvrdili otočil se “Tak mě prosím pánové následujte.“ vedl vás chodbou. Pošli jste kolem spoutané čarodějnice která tiše klela, ale nijak na vás nereagovala. Pak vás vpustil do začuzené kuchyně kde bylo asi dvacet lidí, kteří buďto postávali a připravovali jídlo nebo odbíhali z jednoho místa na druhé. Tobě trvalo jen chvíli než jsi zahlédl Fionu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Skoro nahá žena odložila hřeben a oblékla si něco co rozhodně nijak nezakrylo její poprsí. Otočila se, přišla k tobě a sedla si na opěradlo křesla na kterým jsi seděl. Zvedla ruku a začala si pohrávat s tvými vlasy “Tak… co bys rád kocourku?“ zeptala se sladce. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Upila čaje co si objednala “To je dobře. Že tě to začalo bavit. Není nic horšího než doktor která jeho práce nebaví.“ natáhla se přes stůl a stiskla tvou ruku ve své a tváře ji maličko zrůžověli. “Navíc dělat něco jiného… asi by jsi se sem nedostal a nepoznali bychom se.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Šesté století Nijak zvlášť tě nepřekvapilo že bar Podivíni tedy Avalon. Tak se jmenoval v této době, se nachází ve velice pochybné části města a to i podle měřítek Noční strany. Osvětlení tu bylo mizerné, ulice špinavé a lidé jakbysmet. Všude se válela těla, ať už mrtvá, opilá nebo posedlá démony, na každém druhém rohu zuřila rvačka a ve vchodech se muchlovali párečky. Šesté století bylo, pokud šlo o hříchy, mimořádné neuvědomělý věk. Viděli jste kazatele, který hřímal proti zlu gnostického rouhačství a při tom se nechal orálně uspokojovat děvkou. Na druhé straně vás tu nikdo neobtěžoval. Chlapcům to zřejmě příliš nevadilo ale Alie se tě pevně držela a dívala se tvrdohlavě před sebe. Z Avalonu se nakonec vyklubala velký a široká věž postavená výhradně z vybledlých kostí, které držely pohromadě díky nějaké neviditelné, avšak nikoliv zcela nepostřehnutelné síle. Už pouhý pohled na tu věž způsobovala, že ti po zádech běhal mráz po zádech a krev ti tuhla v žilách. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Fiono!" vykřiknu a vrhnu se k ní. Netrpělivě odstrkuji z cesty ty co mi překážejí a když se po mě oženou jenom zavrčím. Rozrušením pomalu přestávám skoro dýchat, skoro tomu ani nemůžu uvěřit. Konečně jsem jí našel. "Fiono," zašeptám znovu když jsem u ní a pevně jí obejmu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona tě zřejmě první nepoznala, protože se tě snažila odstrčit ale pak ztuhla a chvíli na tebe zírala “Barneyi?“ zašeptala ale ty jsi to i přes ten hluk slyšel. Zvedla ruku a pomalu ti položila ruku na tvář. Neměla ji už tak jemnou jako předtím, měla několik mozolů které člověk získá při tvrdé práci. “Ty… ty jsi mě našel! Barneyi!“ vyjekla a v očích měla slzy. Prudce tě objala a políbila. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Už to bude dobrý," zašeptám jen co odtrhnu své rty od jejích a pohladím jí po vlasech. "Odvedu tě odtud a za chvilku už budeš v bezpečí," šeptám jí konejšivá slůvka a nemůžu od její tváře odtrhnout své oči. Znovu jí k sobě přitisknu a srdce mi radostí poskočí. Pak si ale uvědomím, že tu nejsme sami. Otočím se na Majordoma a zavrtám svůj pohled do jeho očí. "Můžeme jít hned nebo tu máš ještě něco k vyřízení?" potichu se zeptám Fiony. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Majordomus vás pozoroval a netvářil se, že by ho moc zajímalo co se děje. Fiona trhavě vzlykala asi z radosti, že tě zase vidí “Já…. Já…“ zamumlala ale pak se otočila a propletla se mezi ostatními kuchaři a zmizela ve dveřích. Když se znovu objevila v náručí nesla malý uzlíček oblečení, ale když se před tebou zastavila zjistil jsi že to není jenom oblečení, ale bylo v něm zabalené asi roční dítě. Fiona klopila oči “Byla jsem tu tři roky…. Za takovou dobu… se stane hodně věcí.“ řekla tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Ledová ruka mi sevře srdce. Tři roky?! Ale vždyť nás sem měl přeci Čas dostat mnohem dřív. Tři roky a jedno dítě. Násilím se přinutím přestat na to myslet a chytnu Fionu za ruku. Na tohle bude dost času později. "Odcházíme," suše oznámím Majordomovi a zamířím si to zpátky k východu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona už mlčela. Jednou rukou tiskla tobě ruku a druhou držela dítě. Eddie který až do teď užíral z mísy s ovocem se vydal rychle za vámi. Majordomus měl co dělat aby stíhal jít před vámi a otevřel vám dveře, jen co jste vyšli ven dveře za vámi zabouchl. Dveřník byl už zase na svém místě a kouřilo se mu z vlasů, které měl ožehlé. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Teprve tady poznám nejpřesnější význam spojení „vytřeštit oči“. Zírám na Podivíny, tedy Avalon…nebo spíš věž z kostí? Nebo možná tohle všechno dohromady. Děsivý dojem umocňovala i čtvrť, kde se bar nacházel. Všechno to kolem, ty podezřelé a zoufalé existence, které s tím však neměli nejmenší problém, mě poněkud znepokojovalo. Stisknu Alii ruku. Aby věděla, že i mě tu není příliš příjemně. Pro jistotu vydechnu a zhluboka se nadechnu, abych získal alespoň trochu vnitřní jistoty. "Tak jdeme dovnitř..." prohlásím a společně s Alií zamířím ke vchodu do baru. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Tak to bychom měli," ulehčeně vydechnu. "Teď jenom najít Suzie a můžeme odtud vypadnout. Pokud někdo nemá nějaké námitky," otočím se na Fionu a Eddieho. Pak se podívám na ulici jestli tu náhodou někde není Suzie. Snad se jí nic nestalo. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Šesté století Alie ti sevřela ruku a rty tiskla tak, že se podobali tenké čáře. Vydali jste se přímo k věži z kostí. Rýsovala se proti nočnímu nebi jako hrobka mrtvého boha, nepřirozená a zlověstná. Jak jste se k ní blížili, měli jste pocit, jako by jste sestupovali do otevřeného hrobu. Místo dveří tam byl jen jednoduchý otvor, za nímž nebylo nic než ticho a neproniknutelná temnota. Po chvíli váhání jste vešli. Temnota brzy ustoupila přátelskému jantarovému světlu, ve kterém jste viděli samotný bar, nízkou zakouřenou místnost zhruba stejně velkou jako za vaších časů. Nebyla tam žádná okna a petrolejové lampy a louče plnily bar hustým, dusivým dýmem, ale výsledný efekt nebyl nijak nepříjemný. Jakmile jste se ocitli uvnitř, bylo zřejmé, že věž z kostí je jen iluze vytvoření na odstrašení nevítaných návštěvníků. Beze spěchu jste se procházeli mezi plně obsazenými stoly a všichni ostatní si ostentativně hleděli svého. Stejně jako ve vaší době, ani teď ti nebyl bar, kam chodíte do společnosti a popovídat si s dobrými přáteli. V jednom koutě hrálo samo několik hudebních nástrojů, které zajišťovaly poměrně primitivní, ale docela příjemnou zvukovou kulisu. Hosté byli obvyklá neobvyklá směska, muži a ženy v šatech všech možných kultur a sociálních vrstev. Všude jinde by se už dávno servali kvůli náboženskému přesvědčení, zvykům nebo prostě, že se od sebe lišili, ale ne tady v Avalonu. Tři čarodějnice ve vyšívaných sárí seděli s hlavami u sebe a huhňali se jako nezbedné děti figurkám ze špejlí a kaštanů, které nechaly tancovat před sebou na ubruse. Dva skutečně ohyzdní skřetové Rudé čapky zápasili s noži v kruhu diváků, kteří je povzbuzovali jásotem a uzavírali sázky na vítěze. Dva malomocní hráli drapky se svými vlastními prsty. Dva kacířští kněží soupeřili v páce o pravou povahu Ducha svatého, a při tom na sebe vrčeli skrze zaťaté zuby obscenity. Uprostřed volného prostranství před barem tančili dva kouřovití duchové dojímavý tanec. Jejich těla trhal každý závan větru na kusy, ale vždycky se zase zformovali. A sám v koutě, zády k místu kde se stýkaly dvě stěny, seděl mocný a věhlasný čaroděj, Merlin Zplozenec Satanův. Největší mág této i každé jiné doby. Ten, který se zrodil jako Antikrist, ale vzdal se té cti. Vyl nepřehlédnutelný. Jeho pouhá přítomnost dominovala celému baru, přestože jen tiše zíral do pohárku s pitím. Mít ho na blízku bylo jako dělit se o jeden pokoj s krvavou dopravní katastrofou nebo člověkem, který se pomalu věší. Nevypadal moc jako Merlin, kterého jsi jednou viděl ve své době. Tomu mrtvému muži s ošklivou dírou v místech, kde kdysi míval srdce. Který byl po staletí pohřbený ve sklepě pod Podivíny, ale občas se zjevil skrze svého nešťastného potomka, Alexe Morriseye. Tento muž byl živý a zdravý, a zatraceně nebezpečný na pohled. Na místní poměry byl hodně vysoký – skoro metr osmdesát- a statný, se širokými rameny. Na sobě měl dlouhý šarlatový háv se zlatým lemováním u krku. Pod hustou hřívou dlouhých rudých vlasů, tu a ttam vyztužených jílem, měl ostře řezaný, skoro agresivně ošklivý obličej. V očních důlcích mu žhnuly rudé ohýnky, které občas zaplápolaly tak, že mu olízly huňaté obočí. Říkají o něm, že má oči po otci… Většinu obličeje a rukou mu pokrývalo složité, temně modré druidské tetování. Jeho dlouhé, silné nehty připomínaly drápy. Uvědomil sis, že Merlin, kterého jsi viděl, je jen bledý stín svého pravého já, robustního a vitálního muže překypujícího energií a mocí. Mel jsi v úmyslu k němu prostě přistoupit, představit se a požádat ho o pomoc, ale najednou jsi se na to vůbec necítil. Spíš se ti chtělo tiše odplazit, než si tě všimne, nebo se možná ukrýt pod stůl a zůstat tam, dokud se ti nevrátí sebevědomí. Ten chlap byl nebezpečný. Stačilo se na něj podívat, aby vám bylo okamžitě jasné, že vám může jediným slovem vyrazit duši z těla. “Koupíme mu pití.“ prohlásil Mrtvý chlapec. “To nemůže uškodit.“ podpořila ho Alie. “Kup mu spoustu pití.“ přikývl Mrtvý chlapec “A myslím, že by panák nebo tři prospěl i mně.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “No… Suzie možná že šla vyřídit tu svou věc s Poseidonem.“ řekl a koukal na dítě co Fiona nesla. “Poseidon?“ zvedla hlavu Fiona “Ten zrovna je v Londiniu.“ podívala se na tebe ale hned zase oči sklopila. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "V tom případě se navrhuji přemístit se do bezpečné vzdálenosti odsud a pak se po ní podíváme a řekneme jí to skvělou novinu. Ovšem moc bych za to nedal, kdyby to už věděla," zamířím přes ulici znovu do uličky, ze které jsme pozorovali klub. Je taková milá útulná a já si už na ní zvykl. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Tak ani tě tolik nepřekvapilo, když jsi zjistil, že Suzie už na vás v uličce čekala. “Vám to teda trvalo. Myslela jsem, že jste si tam dali oběd a na mě zapomněli.“ přestala si čistit brokovnici. “Tak to je ta tvoje holka?“ přišla blíže a prohlédla si ji z blízka. Fiona se zamračila a oplácela ji tvrdohlavě pohled. Suzie sklopila oči na dítě “Ale fuj co je tohle? Nevěděla jsem Věštečku že jsi si tak pospíšil.“ utahovala si z tebe a ustoupila od dítěte, jako kdyby to bylo něco jí životu nebezpečné. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Zaskřípu zuby, ale nic neřeknu. Čekat od Suzie něco jako soucit by bylo opravdu pošetilé, ale nejraději bych jí tu její brokovnici strčil do zadku a zmáčkl kohoutek. Skončila by jak šampaňské. Místo toho jí jenom spražim pohledem. "No jestli pořád ještě hledáš toho svého tajtrdlíka, tak ten je zrovna v klubu," ukážu palcem přes rameno. Ještě štěstí, že tam nešla s náma. Těžko bychom se odtamtud dostali živí. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro Chvíli přemýšlím a nepatrně cuknu když si začne hrát s mými vlasy. Jááá prodlužuji a snažím se vymyslet nějaký příští tahproč to protahovat pomyslím si a zajedu si rychle rukou do kapsy a pokusim se vytáhnout dýku a rychle ji bodnout do břicha,které mám momentálně nejblíže |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Suzie se narovnala “Fakt? Super. Tak si za ním zajdu na pokec. Vy mi hlavně neutečte.“ kývla na tebe a chvíli přeskakovala pohledem z tebe na Fionu. Ušklíbla se, popadla Eddieho za rukáv “Ty půjdeš semnou.“ táhla ho ke Dveřníkovi, který ji už obezřetně pozoroval. Možná i trochu znepokojeně. “Proč?“ nechápal Eddie. “Proto.“ odpověděla a za chvíli jsi s Fionou osaměl. Fiona se na tebe na okamžik podívala než sklopila zase oči a dívala se na své dítě, které spalo. Fiona na sobě měla něco jako košili z pytloviny poznamenanou spoustou skvrn od jídla a mastnoty z kuchyně. Ale jinak na sobě nic neměla. Dokonce ani boty. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro To se lépe představovalo než vykonalo. Jen co tvoje ruka vyrazila s dýkou, chytla tě za zápěstí ani jsi to nepostřehl a zkroutila ti ruku tak že jsi dýku upustil. Vzala dýku a začala si špičkou čistit nehty “Ah… tak…. Tak zabít by se ti mě chtělo. Ale kocourku snad sis nemyslel že to bude takhle lehké?“ mrkla na tebe ale tvářila se trochu zklamaně. “ Kdo si tě najal?“ chtěla vědět. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro chvilku pozoruji eddieho a Suzie jak si to mašírují ke klubu, ale nevydržím dlouho se na Fionu nedívat. "Je mi to líto. Dělal jsem co jsem mohl. U mě uběhlo sotva pár hodin, netušil jsem, že pro tebe jsou to roky," pohladím jí po tváři a pak se zadívám na ten uzlíček v jejím náručí. "Jak se jmenuje?" |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zvedla zase oči a podívala se na tebe, pousmála se “To je v pořádku… nemám ti nic za zlé. Jsem ráda, že jsi vůbec přišel.“ podívala se na své dítě. “Jmenuje se Marcus. Po mém otci.“ odpověděla. Natáhla se a stiskla ti ruku “Chyběl jsi mi Barneyi.“ zadívala se ti do očí. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro syknu bolestí a trochu vztekle zavrčím jak podrážděný pes je dobrá pomyslím si Kdo?Asi to neznáš ale v tomhle showbusnysu se nevyskytují jména řeknu zlomyslně a pokouším se jí vsmeknout |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pustila tvou ruku a prohlížela si dýku “Nebyla to taková hnědovláska? Hezká žena co má tendence mizet vždy, když se k ní otočíš zády?“ podívala se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro "Hm," zamumlám. Co jenom na to řici. Já jsem jí neviděl jenom chvíli zatímco ona... Povzdechnu si. Tohle je tak nespravedlivé, proč se to všechno musí pokazit? Proč se všechno čeho se dotknu zřítí do sraček? Nejraději bych celé tohle místo rozdrtil na prach a sebe spolu s ním, ale na to jsem příliš velký zbabělec. "Promiň mi to. Nedokázal jsem tě ochránit i když jsem ti to slíbil," odvrátím pohled stranou. Nějak se jí nedokážu podívat do očí. Tuhle chvíli jsem si představoval zcela jinak a těžko se dostávám z toho šoku. "Jen co se Suzie s Eddiem vrátí vypravíme se zpátky do našeho času a pak tě dopravím zpátky domů jak jsme se dohodli," asi to zní příliš chladně, ale nedokážu to říci jinak. Prostě nedokážu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona chvíli mlčela, ale pak jsi ucítil její dotek na tváři “Barneyi…. Nech toho. Dělal jsi co jsi mohl. A ochránil jsi mě. Měl ochránit můj život. A jsem naživu, ne?“ natočila tvou tvář a políbila tě lehce na rty. “A já se nechci vrátit domů. Co bych tam dělala? Jediné pro co jsme žila byl můj bratr a sestra. Chtěla…. Bych zůstat s tebou.“ pohladila tě znovu po tváři. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Chytím jí za ruku a přitisknu si její teplou dlaň na tvář. Vychutnávám si ten dotyk, je nejspíš poslední. "To bohužel nepůjde," hluše oznámím. I když bych chtěl hrozně být s Fionou nejde to. Prostě to nejde. "Ty se musíš vrátit zpátky. Potřebuješ někoho kdo by se postaral o tebe a Marcuse. Což já bohužel nedokážu. Vidíš sama, kam tě to celé přivedlo," zadívám se ke klubu, abych se nemusel podívat na její ztrápený obličej. Ani mě se to neříká snadno, ale musí to být. "Tenhle svět není pro tebe. Já nejsem pro tebe..." hlas se mi pomalu vytratí. Už nedokáži řici ani slovo jak se mi svírá hrdlo. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro No, já stejně nevím, moc se mi to nezdá chvíli na něj hledím, ale pak se zase zakoukám do lístku. Když přijde čišník, objednám si něco, co považuji za zákusek a něco k pití. Jsem z toho všeho trochu nervózní, ale nic, co by za chvíli neopadlo. Jen se nezapomeň včas vrátit. připomenu si v duchu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Fiona pomalu stáhla ruku a mlčela. Dovolil sis na ní krátce podívat ale vůbec se se netvářila ztrápeně. Spíš naštvaně. “Není pro mě?“ zeptala se tvrdě “Zvládla jsem tady žít tři roky, Barneyi! Tři roky! A v mnohem horších podmínkách než v naší době. Já sem nepatřím? Možná ne úplně ale to asi jako každý kdo se na Noční straně nenarodil.“ měla hrdě zvednutou hlavu. “A mám se vrátit domů? S dítětem? Jak vysvětlím, že jsme si za dva dny pořídila dítě?“ našpulila rozhořčeně rty. “A myslím, že dobře sama poznám kdo pro mě je nebo není. Miluji tě. A vím že ti také nejsem lhostejná. Přestaň se raději vymlouvat a řekni mi upřímně proč mě tedy od sebe odháníš?“ |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro snažím se skrýt překvapení jak tě napadla zrovna tahle bruneta?má k tomu nějaky důvod? a snažím ase aby to vyznělo lhostejně |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Pokrčil rameny “Jak chceš. Do ničeho tě nutit nebudu. Vždyť se skoro neznáme.“ usmál se. Za chvíli vám přinesli objednávku. Jemu přinesli víno a kus syrového masa. Tobě přinesli duhově barevný zákusek a po zmrzlině vonící modré pití. John vzal kus masa a zakousl se “Asi sem budu chodit častěji. Je to tady fajn.“ poznamenal ledabyle a zkontroloval čas. “Řekl bych že máš ještě tak patnáct minut než by ses měla začít vracet.“ dodal když si ukousl další kousek. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Hořce se zasmála “Protože ta mrcha je má starší sestřička. A od doby co mi bylo patnáct se mě snaží zabít.“ hodila dýku a ta se zabodla do dveří její šatny. Vstala “Nejsi první koho si najala.“ řekla trpce. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Povzdychnu si. Proč to jenom musí být tak těžké? "Protože by to bylo jenom horší. Každého koho miluji zahubím. Je to asi něco vě mě. Možná je to proto co dělám, čím jsem a nechtěl bych aby se ti něco stalo a kdybych za to mohl já..." opatrně se na ní podívám. Tak strašně rád bych chtěl zakřičet, že jí miluji. Objemout jí, odvést domů a žít s ní šťastně až na věky. Jenže to se nestane. Vím to. Není nám souzeno být spolu a být šťastní. Seberu poslední zbytky sil a zpříma se jí podívám do očí. "Už jsem ti to nabízel jednou. Pokud chceš můžu zařídit, že si nic z toho nebudeš pamatovat. Žádná Noční strana, žádný pokus o zabití od sourozenců, žádný Barney. Prostě nic. Jenom pár falešných vzpomínek na pár dní. Tohle pro tebe můžu udělat. Víc toho nejsem schopen," oplácím jí pohled. Chladně a tvrdě i když mě to stojí tolik síly jako cesta mezi světy a bolí to víc než když jsem zemřel. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro jak dopadnul zbytek pomyslím si proč po tobě jde?a jak dlouho vlastně zeptám se a koukám na dýku u dveří |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Člověk při téhle práci snadno... jak bych to řekl... "vyhoří. Takový lékař je pak horší než ten, kterého jeho práce nebaví. " Pokrčím rameny a posunu brýle na nose. Celou dobu nepřestanu Triss sledovat a ruměnec v jejích tvářích mě poněkud překvapí. "Ale mám takový pocit, že bych se sem na Noční stranu dostal tak jako tak. V tomhle jsem trochu fatalista." Odpovím a pohladím ji palcem po hřebetě její dlaně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Triss zřejmě chtěla něco říci, ale ozvalo se zapípání. Omluvně se na tebe usmála a vytáhla mobil “Ano?“ mlčela a poslouchala pak řekla jen “Dobře. Hned jsem tam.“ schovala mobil. “Moc mě to mrzí Jonathane, ale musím jít. Práce volá. Ale… brzy se zase uvidíme, ano?“ stiskla ti trochu pevněji ruku stiskla. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Mávla odmítavě rukou “A pak bych se já divila kde jsem nabrala dítě a co je se sestrou a bratrem. To určitě.“ Zadívala se na tebe “A co když odmítnu? Rozhodnu se zůstat na Noční straně? Nemůžeš mi bránit tam nezůstat.“ pohled ti tvrdohlavě oplácela. “Já se jen tak nevzdám.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Protože je to závistivá mrcha. Od té doby co tu pracuji může se zbláznit závistí. Chtěla tu také pracovat. Ale nebyla asi pro majitele dost zajímavá. Tak si vybrali mě. Předtím mi sice dělala jenom naschvály. Před touhle prací. Trhala mi oblečení dávala do šamponu lepidlo. A teď se mě snaží zabít. A to má být moje sestra! Pch! Uvědomuješ si tu ironii?“ odfrkla si a podívala se na sebe do zrcadla. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Díky, že to hlídáš řeknu a pustím se do jídla. Netřeba říkat, že si počínám velmi opatrně, a to i při jezení zákusku, tak i při prvním loku. Co když měl pravdu? Co když.. hm, možná, ale to nemůžu udělat. Jen tak zmizet a nechat, možná.. bych jej mohla vzít s sebou. Nebo, bych to mohla udělat jinak.. Nechceš se podívat na druhou stranu? vyhrknu najednou, až se z toho zadusím zákuskem. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Sklopím pohled jako první. "Uvidíme," zamumlám a rozhédnu se kolem, jen abych se nemusel dívat na Fionu. "Nejdřív se musíme dostat zpátky," ohlednu se ke klubu jestli se náhodou ti dva už nevrací. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Pokud jsem se bál, když jsme si měli odvést Šílence z toho hnusného hotelu, tak tohle se s tím absolutně nedalo srovnat. Tenhle muž by dokázal zabít jenom pohledem svých očí a jeho téměř démonická aura vyplňovala prostory kolem nás a vkrádala se do nejhlubších skulinek uvnitř mojí duše, kde ji děsila k smrti. Lehce se otřesu, když na něj zabloudí moje oči. A k němu budu muset jít…a požádat ho o pomoc…tohle je horší než kdybych jednal s kterýmkoli z těch děsných zákazníků, se kterými matka uzavírá smlouvy… znovu vlna děsu projede všemi mými vnitřnostmi. “Hm…takže pití…a něco hodně ostrého…“ řeknu a nakonec pustím Aliinu ruku a vydám se k baru, kde něco takového taky objednám a hned dvakrát. Pro sebe a pro Merlina. Rozhodně se mi nechtělo rušit nejmocnějšího muže historie v momentu, kdy se utápí v žalu nad ztrátou Artuše, ale ani já nechtěl přijít o Julii ani o životy těch, které jsem do toho musel zatáhnout. Nakonec s sebou vezmu pití, které mi nalil středověký barman, a s tou největší jistotou, jakou jsem v takové chvíli dokázal soustředit, vyrazím k Merlinovu stolu. Sedí tam sám a všichni vědí, že ho mají nechat na pokoji a přece se najde jeden šílený turista, aby ho rušil. Jenže já nebyl obyčejným turistou. Měl jsem cíl a toho musel dosáhnout, kdyby to bylo to poslední,co udělám. A tohle byl teprve jeden z mnoha kroků. “Merline…mohu Vás na něco pozvat?“ zeptám se ho a postrčím před něj jeden z panáků. Pro jistotu zůstanu stát, kdyby se po mě rovnou vrhnul. Chtěl jsem v sobě aspoň živit naději, že bych dokázal utéct aspoň o pár metrů. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Zatvářím se zkroušeně a ani si nemusím na nic hrát. Můj smysl pro pracovní povinnosti mi ale říká, že by se mi ji stejně nepovedlo přesvědčit, ať zůstane. "Ano. Moc rád bych tě zase viděl. Ale při jiné příležitosti než na operačním sále." Odpovím a usměju se. Pak k našemu stolu přivolám číšnici a zaplatím účet. "Můžu tě někam doprovodit?" Zeptám se ještě Tris, i když tuším, že její odpověď bude záporná. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro ) Takže co se mnou bude zeptám se a snažím se aby to vyznělo co nejlidněji Zabiješ mě? zeptm se jak můžu vědět že nelžeš,nevymýšlíš si jen abych tě nechal |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Zaskočeně zůstanu nevhodně zírat na ten kousek odkryté kůže, která měla být – kupodivu – opravdu zakrytá a než se vzpamatuji, již jsou šaty zas upraveny do příslušného podoby. Do tváře se mi nažene krev, až se mi vytvoří efektní modřenec doplňující mou běžnou zelenavou barvu pokožky. „Oh, velice rád,“ přitakám okamžitě, i když mi je jasné, že v podobné situace – a hlavně podobné ženě – se opravdu nedá odmítnout. Otázka z bydlením je už poněkud komplikovanější, i když.. záleží, jak se to vezme. Odpověď je na snadně: „No, popravdě ani nějak.. nemám.“ Na mysli se mi však vynoří ještě alespoň jedna malá narážka: „A pochybuji, že by mě přijali do Pevnosti; pokud z ní tedy vůbec něco zbylo.“ Pohledem se pokusím najít oporu mezi vlákny koberce, ale nakonec se tedy rozhoupu k odpovědi. „Pokud to vaší sestře nebude vadit, tak bych v tom neviděl problém.. “ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jolana se zahihňala a přišla k tobě “Nějak jsem zhubla. Pořád mi padají.“ zavěsila se ti na ruku. “Tak pojď Zelenáči.“ objevili se další dveře a prošli jste jimi. Objevili jste se na ulici “Moje sestra bude ráda. Ale bojí se, aby si domů nepustila nějakého cvoka. Já vždycky uměla odhadnout charaktery. A ty se mi moc líbíš. Jsi takový zvláštní a sympaťák. Věřím že to bude fajn.“ brebentila. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zasmála se “Proč bych lhala? Kdybych chtěla jsi už dávno mrtvej. Já jsem příliš dobře chráněna na to aby mě dostala taková malá ryba, jako ty.“ pokrčila rameny “A co s tebou? Co já vím… klidně odejdi. Ale pokud se mě pokusíš ještě jednou zabít tak tě zabiji.“ řekla klidně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Usmála se a vstala “Leda tak ven na ulici. Už tam na mě čeká auto.“ vzala tě za ruku a vyšli jste ven. Tam na ní už čekalo futuristické auto budoucnosti, celé bílé a už ji samo otevíralo auto. Triss se otočila k tobě “Musím jít. Brzy se uvidíme. Díky za příjemný večer.“ Políbila tě na rty. Měl jsi dojem že chutnala po citrónové zmrzlině. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Bar náhle ztichl, jako kdyby si všichni uvědomovali, co se děje. Merlin se otočil a pohlédl na tebe a bylo to, jako kdybys narazil do cihlové zdi. Stál jsi zmražený plamínky poskakujícími v jeho očích. Všichni v baru zadrželi dech. Podíval se na láhev a koutky úst se mu na kratičký okamžik zkroutili do něčeho, co připomínalo úsměv. Přikývl a ty jsi si mohl přitáhnout židli a posadit se. Merlin si od tebe vzal láhev, vytáhl zuby korkový špunt a nalil si do stříbrného pohárku. “Co ode mne chceš?“ zeptal se přímo a nepříjemně se usmál. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro První století Fiona mlčela a začala se starat o své dítě, které se probudilo. Už při prvním pohledu jsi věděl, že to dítě rozhodně nebude člověk. Dítě mělo jasně žlutočervené oči, kdo ví co z něj vyroste. Podíval jsi se zase na klub a najednou sklo v oknech se roztříštilo a ven se vyvalil dým, je jasné že Suzie řádila. O chvíli později ze střechy vyšlehly plameny a návštěvníci Londinia začali utíkat ven aby tam neuhořeli a pravděpodobně aby se vyhnuly Suzii. Netrvalo to dlouho a ven vyrazila i Suzie a za ní Eddieho. Suzie se usmívala jako dítě, které zrovna vyzvedlo něco velice nezbedného “Můžeme jít.“ řekla když k vám dorazili. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zasmál se “Co bych tam dělal? Cožpak na tebe nečeká kamarád? Co by si asi pomyslel, když si přivedeš někoho jako jsem já?“ zeptal se vesele. |
| |
| soukromá zpráva od Barney "Věštec" Durrell pro Když se ti dva vrátí přikývnu. Neptám se Suzie jak to dopadlo, protože to vím. Kdyby ho nedostala, byla by buď mrtvá nebo stále v klubu. Naší cestu domů už mám přichystanou. Přemýšlel jsem nad tím celou dobu a vím co a jak, teď to jenom udělat. "Připravte se otevřu průchod," oznámím jim a otočím se čelem k jedné ze stěn. V duchu mi začnou znít první tony Wanderera. He will ride across land and time Zapálím si doutník a chvilku jenom tiše kouřím a sbírám síly se na své kouzlo. Jen co vycítím, že jsem připraven uchopím všechno co mě poutá k mému domovu. Všechny ty citové vazby, všechnu lásku i nenávist, a vrhnu jí proti stěně. Pak pomalu ponořím ruce do stěny. Projdou pevným materiálem jako kdyby tam nebyl, chvilku vypadají jen jako kouřový přízrak a možná jím dokonce i jsou, ale teď nemám čas se tím zabývat. Musím to dokončit. To find a way through this endless night Teď začnu ruce pomalu roztahovat od sebe. Mezi nimi se utvoří malý šedivý vír, který roste s každým úderem srdce, s každým palcem o který jsou mé ruce dál. Do očí mi začne stékat slaný štiplavý pot, ale nemohu ani hnout hlavu, abych ho setřásl, musím se soustředit, jnak se mé kouzlo vymkne kontrole a zůstaneme tu uazavření až do konce svých dní. Ale jde to. Těžce, ale jde to. Za chvíli je otvor velký jako talíř, pak už jako dvířka a nakonec je velký jako já. There's a storm in his heart and the fire burns his soul Vytrhnu ruce ze zdi a vyčerpaně klesnu na kolena. "Je to... hotové," pronesu přerývavě. Stěží popadám dech, jsem totálně vyčerpaný, ale ještě není konec. Ještě tím musíme projít. S vypětím všech svých sil vstanu a odeženu ruce, které se mě snaží podepřít. Trošku se komíhám a rukou si otřu zpocenou tvář, ale dokázal jsem to. Cesta je vytvořená. "Běžte," pokynu jim a dívám se jak Suzie mizí v šedivé mlze, pak tam vkročí i Eddie a zůstaneme tu sami s Fionou. But the wanderer's part is to ride alone Přistoupím k Fioně a zadívám se do jejich náderných očí. Je to naposledy, i když o ona o tom zatím neví. Možná něco tuší. Čtu to v jejím pohledu a tak raději stočím oči na bránu kterou jsem vytvořil. Bojím se, že by mě mohly zradit vlastní city. Už to nemůžu odkládat. Musí se to stát teď. Jemně Fionu postrčím k průchdu a když už má jednu nohu v mlze rychle změním trasu. Je to v pletené do samotné struktury kouzla, stačí jediná má myšlenka a mizící Fiona nevystoupí na náměstí u věže času, ale ve svém světe. Ve svém čase. "Promiň," zašeptám i když vím, že mě už nemůže slyšet.Chvilku ještě zírám na vířící šedivou mlhu, ve které Fiona nadobro zmizela a přemýšlím jestli jsem neudělal špatně. Zavrtím hlavou abych vyhnal všechny zbytečné myšlenky. Samozřejmě, že jsem neudělal špatně. Zaslouží si dostat se domů. Tam kde jí bude lépe, tady by jí nic dobrého nečekalo. Za sebou zaslechnu křik z kouřícího Londinia a to mě vytrhne ze zamyšlení. Měl bych také zmizet. Znovu změním trasu, tentokrát zpátky tam kam mířila původně a vykročím do mlhy. Noční strana Je to jako kdybych se potopil. Všechny zvuky, jsou vzdálené a mám pocit, že se vznáším, ale netrvá to dlouho a během jediného nádechu se vynořím zpátky ve svém čase. Jen co se pevně dostanu na chodník, začne portál za mnou mizet. Ani se na něj neohlédnu a vykročím pryč. Na udivené pohledy Suzie a Eddieho nijak nereaguji a nechám je tam stát překavapené, možná i zmatené a chytim si nejbližší taxík aby mě zavezl domů. Pomalu vystoupám po schodech do svého bytu. Jsem strašně unavený a není to jenom vyčerpání po kouzlení, ale musím udělat ještě jednu věc. Odemknu a přivítá mě tiché Kocourovo mňouknutí. Oplatím mu ho smutným úsměvem a dojdu k těm malejm zmetkům, kteří za vše mohou. Nemazlím se s nimi, popadnu je za krky a vykopnu ven na ulici. Ať si tu třeba chcípnou mě už nezajímají. Vrátím se zpátky do bytu. Kocourovi nandám jídlo na misku a položím mu jí na zem. Jak přibíhá pohladím ho kožíšku a chivlku pozoruji jak jí. Tvé starosti bych chtěl mít, napadne mě jak ho tak pozoruji, jak si spokojeně nacpává břich. Nakonec se však otočím, odejdu do vedlejšího pokoje a sednu si na pohovku. v tom mi padne zrak na tu věc na stole. Na jedinou věc, která mi zbyla po Fioně. Její baret. Dívám se na něj a po tváří mi začnou stékat první slzy. Konec |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Komentář o šatech přejdu raději mlčením a skromným úsměvem. Nenapadá mě žádný kompliment, který by se na tuto situaci hodil tak, aby se nedal pochopit špatně. Však kolikrát se lichotky změní v dvousečnou zbraň, kdy špatně pochopené se může stát i záminkou pro takovou malou atomovou válku. Objevivší dveře mě už tolik nepřekvapí, jako ty první. Samozřejmě – jistě jich tu bude nespočet, proč předpokládat pouze jediný exemplář. Jen by mě zajímalo, jak se asi ovládají – snad dokonalý bezpečností systém? „Oh, děkuji,“ usměji se nad poznámkou o poznávání charakterů. Jen mi není příliš jasné, proč si zrovna o mně myslí, že nejsem cvok – „Nejsem snad ten divný týpek, který přišel teprve před chvílí s tím, že nemá prácí, místo, kde by složil hlavu a dokonce si ani nepamatuje, kdo a kde je?“ „A kamže tedy půjdeme?“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Chvíli zůstanu nevěřícně zírat na to futuristické vozidlo a po jejím rozloučení zůstanu chvíli tumpachově stát. Vzmůžu se na prosté: "Já děkuju.", počkám než odjede a pak se sám vydám na cestu domů. V hlavě vír myšlenek ohledně slečny Triss, vlastně teď už jen Triss, její práci, jejích rtů, vlasů... |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Zase jedno z kratších zamyšlení se. Čeká.. ale, není jedno, co by si myslel? Tím chci říct.. je to přece má věc, koho si kam přivedu. S kým se stýkám a tak. Sice bych taky asi okomentovala jeho přátele nebo známé, ale to by bylo tak všechno, víc bych to neřešila odpovím s jemným úsměvem Pokud by to nebylo drogoví dealeři nebo tak. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Zvlášť příjemný pocit to teda není, sedět vedle největšího kouzelníka historie ve chvíli, kdy má těžkou depresi. Připadám si totiž jako sebevrah. Přisunu si židli. Polknu a zachovám příjemnou tvář. Vzpomenu si, jak jsem musel mafiánskému bossovi vysvětlit, že jeho požadavky jsou naprosto nesmyslné. Mířil mi u toho sice na hlavu pistolí, ale nakonec uznal a místo toho zastřelil svého zaměstnance. Tenkrát jsem si oddechl. Od té doby jsme přátelé. S Merlinem přátelé s největší pravděpodobností nebudeme. Tedy ne že bych o to taky úplně stál. "Potřebuji Vaši pomoc." Odpovím mu stejně stručně a vydržím jeho pohled. Ikdyž se mi u toho nepříjemně kroutí žaludek. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro Dobře věřím ti,můžu ti tedy nějak pomoc zeptám se a stále zůstávám sedět v křesle |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Otočila se k tobě “Proti mé sestřičce nic nezmůžeš. Je mocnější než si umíš představit. Dokonce víc jak já. Jediné co ji brání v tom mě zabít je to, že jsme právě sestry. Naše síly nemůžeme použít proti sobě navzájem.“ řekla a opřela se o toaletní stolek “Pokud si chceš vydělat můžeš pracovat pro mě. Platím předem a na ruku. Budeš mě ochraňovat a zajistíš aby se mi nestávali „nehody“. A nebo můžeš odejít s tím, že jsi zklamal. Myslím že sestřička by ti nic hrozného neudělala. I když si tím jistá nejsem.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Avalon Merlin se napil láhve, kterou jsi přinesl. Sám by ses potřeboval napít aby sis dodal odvahy, ale neodvažoval jsi se mu láhev vzít. Merlin se na tebe nevesele ušklíbl “Chutná znamenitě. Stejně jako maso andělů. Tak tedy promluv, Adamův synu. Co ode mne potřebuješ?“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Hawkova kavárna Stále se usmíval, ale zavrtěl hlavou “Drahá, Kamilo. Tak jsem to zrovna nemyslel. Jistě, je to tvoje věc koho si přivedeš. Ale já nejsem zrovna nejnormálnější, nemyslíš?“ vzal tě lehce za bradu a zvedl tvůj obličej ke svému “Ale možná bych tě měl doprovodit. Pro jistotu aby se ti nic nestalo. Noční strana je nebezpečná. Zvlášť pro krásné, mladé dámy.“ palcem ti přejel po spodním rtu až ti z toho naskočila husí kůže, ale pak ruku stáhl. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Auto odjelo, Triss ti ještě zamávala z okýnka než zmizelo v proudu ostatních aut. Když jsi se trochu vzpamatoval vyrazil jsi domů. Neušel jsi ale ani pár metrů a někdo se k tobě připojil a podle vrány usazeném na rameni jsi hned v té osobě poznal Raven. Už delší dobu jsi ji neviděl a dokonce jsi si nějakou dobu myslel, že snad zemřela. “Zdravím tě, Jonathane.“ pozdravila tě a havranovi na jejím rameni se naježilo peří. Raven vypadala stále stejně, jak sis ji pamatoval teda kromě toho že její tmavý plášť byl o něco špinavější než sis pamatoval. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jolana se usmála, odvedla tě k vozovce a mávla na drožku, kterou nikdo neřídil a jediný živí tvor byl hnědý kůň co drožku táhl. Nacpala tě dovnitř a dřepla si vedla tebe, kůň se na vás ohlédl “Tak kam?“ zeptal se vás kůň “K Divám.“ oznámila mu Jolana. Kůň přikývl a vrátil se do proudu. “Jedeme k Divám. Tam pracuje moje ségra. Bude se ti líbit. Je to hodná, milá holka a moc hezky zpívá.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Trvalo to jen chvíli než se za tebou ozvalo zakašlání. Otočil jsi se a zjistil že hledíš na tu nestvůrnou tvář ze dveří Kalibánové jeskyně. “Omlouvám se za to nedorozumění, pane Náhodo.“ řekl uctivě i když se spíš tvářil neuctivě. Kocour na dveře zaprskal a zmizel, teda kromě jeho vzteklého výrazu. “Tady vám majitelé našeho podniku posílají propustku a zajisté můžete kdykoliv přijít.“ vyplivl kus papíru, který se lehce snesl na zem a pak se tvář vytratila. Na černé kartičce stálo zlatým písmem: Jestli ho nepustíš dovnitř, tak nejen že tě vykopnu z práce ale i nakopu do prdele! Faust = tvůj šéf (to je pro ty méně bystré) |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Tiše polknu a seberu veškerou odvahu, kterou v tu chvíli v sobě mám. "Jak jsem řekl, potřebuji Vaši pomoc při hledání jednoho mocného artefaktu. Pokud ho nenajdu a nepřinesu zpátky do své doby, mojí malé sestře bude ublíženo." Zadívám se Merlinovi do plamenů místo očí. "Ta osoba je příliš mocná na to, abych se tomu vyhnul." "Tím artefaktem je Mluvící pistole. Měla skončit v této době a Vy jako největší kouzelník všech dob ji tady prostě musíte cítit. Prosím, pomozte mi." Požádám ho. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Ehh.. vydechnu tichounce, trochu rozrušená tím, co dělá. Hledím mu do očí a přemýšlím, jestli by to šlo i jinak. Ne, tohle není nějaké to 'mám tě rád', ale myslím.. myslím, že je to zkrátka přitažlivost. Kde jinde potkáte někoho tak zajímavého a hlavně.. jiného, takže po chvíli jsem zděšena sama sebou, protože tohle mě očividně nejen rozrušilo, ale i vzrušilo. Nebuď blbá! Nebuď blbá! Nebuď blbá! Určitě tě chce jenom zneužít, možná i zabít a pak někde pohodit. Otázkou je, jestli by to nebylo to nejlepší v mém životě.. klidně odtud taky nemusím odejít živá, ale pořád jako panna. Néé... ty jsi ale kráva! Drž se! Tohle nejde! Ehm, jo.. děkuju pousměju se a zkouším se dál uklidnit, i když mám takový zlý pocit, že už je to jedno. Jsi moc milý dodám s dalším úsměvem a myslím, že začínám rudnout víc a víc. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro John se usmál “Ale…jen se chovám tak, jak jsem byl vychován.“ namítl a vzal tě za ruku “Možná bychom měli jít.“vytáhl kapesní hodinky “Ano. Měli bychom vyrazit aby si o tebe doma nedělali starosti.“ zase hodinky schoval. Zase tvou ruku pustil a mávl na obsluhu, ani se neptal a prostě za sebe i tebe zaplatil. Počkal až dopiješ své pití a pak tě vyzval k odchodu. Zase tě vzal za ruku a držel tě za ní celou cestu. V metru jsi už Kostelní lavici nepotkala, zřejmě to pro dnešek zabalil a cesta zpět proběhla také v klidu. Nedůtklivé sestry z úlu to asi zkusí zase zítra, nebo pozítří. Oni mají dost trpělivosti. Když jste zase byli v Londýně, v tvém Londýně tentokrát se rozhlížel zvědavě John “Ani se to tu moc nezměnilo.“ poznamenal, když tě doprovázel po tiché setmělé ulici domů. U vás byla již hluboká noc. Řekla by jsi že určitě bylo po půlnoci a venku nebylo ani živáčka. Jen v některých oknech se ještě svítilo nebo poblikávalo světlo z televize. Byla ti trochu zima, protože noci v Londýně byli většinou chladné a vlhké. “Kde bydlíš?“ zajímal se a všiml si, že ti je chladno. Zastavil se “Počkej.“ sundal si sako a pomohl ti ho si obléci, jako pravý gentleman, pak tě ještě objal kolem ramen. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Raven?" Rozšíří se mi oči překvapením a musím vynaložit spoustu úsilí, abych potlačil nutkání ji obejmout. Moc dobře vím, že ten havran na jejím rameni to nemá rád. "Kde se tady...? Ale ne, ty jsi přece doma všude... Strašně dlouho jsme se neviděli. Jak se ti daří?" Zeptám se, s nepopsatelnou úlevou, že je pořád ještě na živu a jak se zdá, nezraněná. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Celou cestu se spokojeně usmívám. Ani nevím, jestli si uvědomuje, jak velkou radost mi udělal, že jel se mnou. A to i přes to, že jsem zmeškala tu schůzku.. tiše si povzdechnu, ale nakonec se zase rozzářím. Uh.. já.. děkuju, Johne nejméně po sté se na něj usměju, prohlédnu si sako, které teď mám na sobě a ukáži do dálky. Támhle, už to není daleko vlastně mi vůbec nepřipadá divné mu to říct. Zachránil mě, vzal k sobě domů a pak mě provázel po Noční straně, jako bychom se znali už dlouhá léta a já jen chtěla zavzpomínat na staré časy. To objetí kolem ramen mě zase trochu znervóznilo, ale to jen kvůli tomu, že se ke mě nikdo tak hezky ještě nechoval. No, nebo možná jo, ale tohle je úplně jiné. Jak se ti tady líbí? Nemáš chuť se sem třeba vrátit? začnu opět vyzvídat, přitisknu se k němu a rukou ho opatrně chytím kolem pasu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro John nijak nedal najevo že by mu tvé odejmutí kolem pasu bylo nepříjemné ale ani příjemné. Dál se rozhlížel “Je tu hrozná tma. Ani na Noční straně není taková tma a to je tam tma pořád. A to ticho… zvláštní. Možná bych tu mohl chvíli zůstat. Když jsem tu byl naposledy byl jsem ještě malé kotě. Chtěl jsem si pronajmout pokoj v hotelu ale ti se hned začali ptát kde mám rodiče a já jim řekl, že rodiče nemám a tak kde bydlím a já řekl, že zrovna nikde a pak zavolali policii a sociálku a odvezli mě do dětského domova. Chvíli jsem tam zůstal. Tak mohl jsem tam spát, ale až později jsem zjistil, že se jim nelíbí když chodím ven bez jejich vědomí. Tak jsem odešel a pak mě naháněli, jako kdybych snad byl smrtelně zraněný v zubech vlka. Podivní lidé. Vrátil jsem se na Noční stranu.“ z jedné uličky se ozvalo drsné zamňoukání. John se zastavil a chvíli naslouchal “Omluv mě.“ pustil tě a ztratil se v temné uličce tak rychle že jsi jen zahlédla jak se mu zablýskli ostré, bílé zuby. Trvalo to jen pár minut a znělo to jako když se rvou dvě kočky. Za chvíli se John vrátil, vypadal v pořádku jen měl na hrudi pár šrámů od drápů a zahlédla jsi i trochu krve, ale John se vesele usmíval. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ah, můj drahý chlapče. Život je těžký o tom nehodlám lhát, ale mám se dobře. Tak jak se jen dobře mít mohu. A mám podezření, že Zoltan si někde s nějakou samičkou založil hnízdo. Co chvíli mi někam mizí.“ postěžovala si a Zoltan tajemně zakrákal. “Ty jsi se, ale trochu změnil. Cítím z tebe… něco co mi nesedí.“ naklonila se k tobě, Zoltanův zobák se objevil nebezpečně blízko tvých oči, a začichala “Cítím z tebe dítě.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Avalon “Zajímavá historka.“ řekl “Kdyby mi ještě na něčem záleželo, nejspíš by na mě udělala dojem. Jenomže teď už je mi všechno lhostejné. Po tom, co… on zemřel. On byl z nás všech nejlepší. Dodával mi víru v lidství. Dělal ze mne lepšího člověka už jen tím, že věřil, že jsem lepší, a já bych raději zemřel, než ho zklamal. Teď je pryč, protože jsem tam nebyl, když mne nejvíc potřeboval. Sen, který jsem snil, je navždy ztracen, jeho sen o Věku rozumu a respektu pro všechny, o moci spravedlnosti. Krátký záblesk světla v temné době.“ Pořád nad tím ještě tesknil, když tu se najednou objevil král Artuš osobně. Věděl jsi, že je to on. Nikdo jiný to být nemohl. Artuš, Velký Medvěd Britů, se náhle tyčil nad vaším stolem, vysoký, statný muž v bezvadně vyleštěné zbroji, přes kterou měl přehozenou medvědí kožešinu. Z meče, který mu visel u boku, sálala nadpřirozená záře. Měl výrazný, vlídný a trochu smutný obličej, ale bylo na něm něco…. Přirozená vznešenost, čestnost neuznávající kompromisy, prosté dobro, silné a upřímné… za tímhle člověkem bys šel třeba k branám pekelným a zpátky. Po celém baru před ním lidé poklekali. Dokonce i ti co lidmi nebyli, skláněli hlavu před tímto jedinečným mužem, kterého všichni zbožňovali, báli se ho a uctívali ho. Král Britů Artuš. Zjistil jsi s překvapením že i ty jsi poklekl, stejně jako tví přátele. Přesto, že tu doopravdy nebyl. Na první pohled bylo zřejmé, že tu není přítomen ve své skutečné, fyzické podobě. Jeho obraz byl nedokonalý a neúplný, vlnil se jako ve slabém vánku a tu a tam bylo skrze něj vidět. Nebyl to však ani duch, ten muž v sobě měl nepopiratelnou vitalitu. Přímo sálal životem, cílevědomostí a vznešeností. Ne, tohle bylo zjevení, mentální projekce jeho obrazu, jeho samotného, vyslaná v nějakého vzdáleného místa. “Merline.“ řekl Artuš hlasem podobným šepotu v katedrále, který se nesl z veliké dálky “Starý příteli, můj mentore. Přišel jsem z velké dálky, abych tě našel. Poslal jsem vzkaz všude tam, kde bys mohl být, ale ty jsi na žádném z těch míst nebyl. Zase jsi šel za ní, co? Přestože jsem tě žádal, abych to nedělal. Tohle je noc před mou největší bitvou a musel jsem se do svého stanu uchýlit sám, abych tě mohl ve snech hleat..“ usmál se, vlídně a smutně. “Tolik ses mě snažil naučit něco z magie, ale já jsem na to nikdy neměl nadání. Takže jsem se spokojil s tím být vojákem a králem. Nikdy jsem nedokázal přijít na to, jestli jsem tě tím nakonec nezklamal.“ “Ne.“ řekl Merlin “Nikdy jsi mne nezklamal, Artuši. Nikdy.“ “Ale času už moc nezbývá a potřebuji tě skutečně zoufale, proto jsem oprášil jednu starou, skoro zapomenutou lekci ve vysílání snů. Takže jsem tady a konečně jsem tě zastihl. Ať už jsi kdekoliv. Kromě tebe nevidím vůbec nic jasně, starý příteli. Potřebuji, abys mi pomohl v zítřejší bitvě. Můj syn, Mordred, proti mně shromáždil velké vojsko. Možná největší, jaké tato země spatřila. Svolal jsem všechny svoje rytíře a voják, všechny dobré muže, ale pořád se bojím, že to nebude stačit. Můj syn… já vím, že jsi ho nikdy jako mého syna neuznal, ale krev se nezapře… Můj syn Mordred vyvolal prastaré stvůry, zlé amocné. Potřebuji tě, Merline. Potřebuji tvou magii, tvou moc. Proč tady nejsi?“ “Protože jsem měl práci.“ zamumlal Merlin “Zabýval jsem se svým největším omylem, svou zaslepeností pomstou.“ “Vidím tě, ale neslyším, co říkáš.“ pokračoval Artuš “Merline! Merline!“ “Zase jsi popletl časové souřadnice.“ řekl Merlin “Matika nebya nikdy tvoje silná stránka, hochu. Spojil ses se mnou příliš pozdě. Příliš pozdě.“ “Měl jsi mě varovat, Merline.“ řekl Artuš “Před cenou, kterou budu muset zaplatit za to, že se stanu králem. Za Kamelot, za Kulatý stůl a Velký sen. Ženu, který miluje jiného. Syna, který mne nikdy nemiloval. Spravedlnost pro všechny, jen pro mne ne. Proč jsi mě nevaroval, Merline?“ “Nikdy jsem ti nesliboval spravedlnost.“ povzdychl si Merlin “Jen šanci stát se legendou. Můj ubohý Artuši….“ nedíval se na něj, Artuš se stejně náhle vytratil stejně náhle jak se objevil “Měl jsem tam být.“ zamumlal “Ale byl jsem tak vzteklý, že jsem dokázal myslet na nic jiného než na pomstu. Na tu proradnou čubku, Mordredovu matku. Morganu La Fey. Artuš je přijal k sobě, dal jim všechno a oni společně zničili všechno, co jsme spolu já a Artuš vytvořili. Trvalo mi roky shromáždit proti nim důkazy, a pak uprchli jako krysy. Mordred ke své tajně shromážděné armádě. Morgana do starých lesů, na prastará místa, k moci, kterou tam uctívá. A tak jsem nechal Artuše, aby shromáždil vojsko, a sám jsem se vydal v Moraniných stopách. Byl jsem si jist, že se vrátím včas. Ale Morgana mě vodila za nos a vyslídit a zabít ji mi nakonec trvalo mnohem déle, než jsem čekal. Když jsem se vrátil, bylo už po všem. Bitevní pole bylo promáčené krví a mrtvoly se vršily na hromadách, kam až oko dohlédlo. Těch několik málo rytířů, kteří přežili, se na mě dívalo jako kdyby to byla moje chyba, a možná skutečně byla. Nazývali mne zrádcem a falešným přítelem, zbabělcem, zrůdou. Nepustili mne ani k jeho tělu. Mohl jsem je všechny pozabíjet jediným slovem nebo pohledem, přinutit je, aby trpěli tak, jak jsem trpěl já, ale neudělal jsem to. Protože Artuš by si to nepřál. Nemohl jsem ho oplakávat. Moje oči to neumožňují. Ale kdybych pro něho mohl plakat, plakal bych. Pro svého krále, svého přítele. Svého syna ve všem, na čem doopravdy záleží.“a upadl to tichého zármutku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Londýn John tě zase objal kolem ramen ale asi ti to nehodlal vysvětlovat. Vydali jste se dál až tě dovedl před dům tvé babičky. Ve tvém pokoji se stále svítilo. John tě před dveřmi konečně pustil “Tak jsme tady. Přeji ti dobrou noc, Kamilo.“ vzal tě za ruku a šarmantně tě na její hřbet políbil. “Myslím, že se tu chvíli zdržím. A půjdu si najít nějaký hotel. Co kdybychom se spolu zítra prošli? Mohla bys mi ukázat svá oblíbená místa a nebo zajímavé památky.“ navrhl ti a tobě náhle došlo, že si s tebou okrajově domlouval rande. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Tma? Cože? Je tu tma jako vždycky a ticho taky.. co se mu na tom nezdá? Je to.. normální.. Snažím se rozpomenout, jaké přesně to bylo na Noční straně, ale kupodivu si pamatuji snad všechno, jen tu jejich tmu si nedokážu vybavit. Zřejmě jsem se po tom ani nepídila, protože nebylo proč. Dál mu naslouchám s jemným úsměvem. Ano, i tady mě pár věcí zarazí, ale nezastavuji ho a neptám se, protože tohle jistě není naposledy, co se vidíme a nebylo by to dvakrát slušné. I když.. ono není slušné ani usmívat se, když vám někdo vypráví svou minulost, navíc s takovýma zkušenostma. Jenže to bylo nic proti tomu zamňoukání. No, dobře.. to jsem si ještě nějak dala dohromady s tím, co řekl před tím, ale pak jsem se začala tak trochu bát a veškerý dobrý pocit mě přešel. Co se to tam děje? Proč.. proč tam šel? Probůh.. chudák kočka. No, počkat.. nemá to co dočinění s.. hm. Když se vrátí, už se neusmívám. Jen těkám pohledem z něj na místo, odkud se vrátil. Jenže co jsem čekala? Že bude všechno v pořádku a nestane se nic zvláštního? Na to je tenhle človíček moc zvláštní. Zeptám se příště. Myslím, že teď to ani vědět nechci.. Takže jsme pokračovali až k našemu domu. Bohužel, už to, že se svítilo u mě v pokoji nevypovídalo o ničem dobrém. Zaprvé babička.. a zadruhé.. jak jsem jen mohla.. Erik! O-opravdu? To je skvělé! zajásám nadšeně, i když trochu roztřeseným hlasem. Proteď ještě dobrá nálada.. vždyť je tak milý. Pro tohle stálo za to porušit slovo a zklamat kamaráda, bohužel. No.. jo, jistě. Budu jen.. ehm.. Kde se sejdeme? vyhrknu s trochou naléhavosti v hlase. Teď přede mnou totiž stojí dva dost velké problémy. Jedním je John, můj zachránce, úžasný muž z Noční strany. A pak Erik.. kamarád, kterému jsem slíbila to odpoledne. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Nikdy jsem nepochopil, proč mi říká drahý chlapče, když vypadá stěží na šestnáct let, ale nikdy jsem se na to nezeptal. Na její informaci o tom, že Zoltan si zřejmě našel ještě jinou partnerku, a dokonce svého druhu, se usměju a jen koutkem oka zavadím o havrana. Naštěstí mám na nose brýle a tak si z havranova zobáku nic moc nedělám, i když by zcela nepochybně dokázal skla proklovnout. "Mám doma novorozeně. Holčičku Zoe. Ujal jsem se jí." Odpovím Raven s hrdým otcovským úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Narovnal se, ale tvou ruku stále hřál ve své “Mohl bych se pro tebe zastavit u tebe doma. Ale pokud nechceš zde řekni si, kde jinde. Já se neztratím.“naklonil se k tobě, chvíli jsi si myslela že tě snad políbí ale místo toho se ti otřel o tvář “Mě se nemusíš bát, Kamilko. Já bych ti neublížil. Já jsem hodný kocourek.“ skoro ti zapředl do ucha, ještě jednou se ti otřel mazlivě o tvář než se narovnal. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Noční strana, Noční strana.. opakuji si v duchu, abych si znovu vtloukla do hlavy odkud je a že jsou i horší a že tohle je vlastně i hrozně roztomilé. Nemůžu za to, co je a on taky ne, a soudit je ho jen proto by nebylo dobré ani správné. A srdce, to má podle mě dobré. Pohladím ho po tváři a po chvíli odhodlávání se jej na tvář i políbím. Děkuju, Johne řeknu a sundám si půjčené sako, mám to už jen kousek, to přežiju Tak zítra, dobrou noc usměji se na něj a zamířím domů, přičemž se ještě ohlédnu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Ty mě stále překvapuješ, drahý chlapče. Nikdy jsem si nemyslela, že tě někdy uslyším takhle mluvit o něčem jiném než o své práci.“ usmála se. “Ráda vidím že si zařizuješ rodinný život. Už máš dceru a teď si sháníš již i manželku.“ plácla tě do ramene. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Cvrnkl si prsty ještě na rozloučenou do cylindru, než se otočil a tiše zmizel ve tmě. Vytáhla jsi si klíče a odemkla. Přivítalo tě příjemné teplo domova. Všude byla tma jen schodiště osvětlovalo světlo z tvého pokoje a slyšela jsi tlumenou muziku. Sundala jsi si boty a tiše se vyplížila nahoru a nahlédla do pokoje. Erik na tebe zřejmě dlouho čekal, ale nezvládl být tak dlouho vzhůru a usnul zabořený v křesle. Měl rozsvícenou stolní lampičku a rádio tiše hrálo nějakou temnou metaliku. Babička zřejmě ještě pořád nebyla doma a ty jsi konečně zjistila kolik je hodin. Přesně tři hodiny ráno. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Pomalu dojdu k Erikovi, plná obav, že si něco určitě vyslechnu, ale lepší teď, než později. Eriku.. zašeptám a opatrně do něj strčím, abych ho probudila. Jenže kromě výčitek, kterých bych teď měla mít plnou hlavu, mám hlavu plnou Johna, Noční strany a hlavně toho řetízku, který jsem si koupila. Nebo ho tak nějak napůl dostala, to se těžko hodnotí. Varoval mě a snad mi chtěl i pomoci, ale já neposlechla. A tak jsem potkala Johna, nejzajímavějšího člověka v mém životě.. a zítra ho uvidím znova! Znovu zatřesu s Erikem. No tak, vstávej. Nemůžeš spát v křesle zajdu vypnout rádio, protože ta hudba se mi k mé náladě vůbec nehodí. Pak se vrátím ke kamarádovi. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Erik sebou trhl a probudil se, ospale na tebe zamžoural “Ty jedna tulačko. Kde jsi lítala tak dlouho?“ více se pobudil “Víš jaký jsem měl o tebe strach? Kdybys se do rána neobjevila volal bych policii.“ rozohnil se ale nezdálo se, že se zlobil pro to že jsi ho u nechala ale spíš proto že jsi o sobě nedala vědět a měl o tebe strach. Vstal a protáhl se až mu luplo v zádech, pak tě objal “Cožpak nemáš mobil? Mohl jsi zavolat.“ obvinil tě “Kde jsi byla takovou dobu?“pohladil tě po vlasech. Choval se přesně jako starostlivý bratr. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro poslouchám tvoji nabídku chvíli o ní mlčky přemýšlím a rozhlížím se dobře kyvnu a odthnu oči od stolku přede mnou kolik mi z toho kápne zeptám se |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Mlčky a s náležitou úctou klečím na jednom koleni, hlavu mám skloněnou a poslouchám, co si Artuš a Merlin potřebují říct. Potom se posadím zpátky ke stolu a zadívám se na Merlina. Chvíli ho nechám jeho zármutku, ale pak se musím ozvat. Já na smutek nemám čas. "Merline...Artuš zemřel a teď s tím už nic neuděláte. Nebyla to Vaše vina, stalo se jeno mto, co se mělo stát. Takto to zná historie, nemohlo se to stát jinak." Snažím se ho maličko utěšit a povzbudit. "Prosím, pochopte mě. Jste jediný, kdo mi může pomoci a proto jsem za Vámi přišel. Přestaňte mrhat svojí mocí a truchlit a pomozte mi." Řeknu už důrazněji, protože, ikdyž mám pochopení pro jeho žal, nevím, jak dlouho tu budeme a jak dlouhá doba uplyne na naší Noční straně. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Mírně pokrčím rameny a usměju se. "Práce je pořád stejná. S miminkem je život mnohem zajímavější." Posunu si brýle na nose, ale když promluví o shánění manželky, trochu se zarazím. "Ale já si nesháním manželku." Zavrtím hlavou. "Jen jsem Triss pozval na čaj." Pokusím se nějak obhájit. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Nevím, zda mi to příjemnější bylo vevnitř nebo tady venku. Tam se sice zjevovaly dveře způsobem mě neznámým, ale zde.. zde se nacházely ještě roztodivnější věci. Raději se pro jistotu držím blízko Jolany. Nedá se říci, že bych se bál – jen co si vzpomenu na útěk z Pevnosti, jsem si o něco jistější svými schopnostmi. Vlastně mám stále pocit, že se mi nemůže nic stát. „Asi deformace z povolání,“ napadne mě, „ale z kterého?“ Otázka zůstane viset v prostoru mých myšlenek, kde také zůstane zapomenuta. Nakonec se přeci jen rozhodnu své pocity netestovat v praxi a držet se při zemi. Na koňovu otázku se jen mile usměji a nechám mluvit Jolanu. Kůň na dveře nemá. A po chodnících se již producírovalo více podivností. Zvláště když si vzpomenu na svou cestu na úřad, jak jsem viděl sežrání zákazníka taxíkem. „Nebo tak nějak to bylo,“ poškrabám se prsty na hlavě v záplavě bílé kštice. „Jasně, už se moc těšim,“ přitakám na slíbený zpěv a jen doufám, že zde zrovna nemají v módě nějaký extravagantní hudební styl, který hledá zálibu ve falešných tónech a podobných pazvucích. To by i na mě mohlo být moc. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Já.. omlouvám se.. také ho obejmu Moc se ti omlouvám.. já.. já.. nemá cenu se nějak vymlouvat a vymýšlet zbytečné výmluvy, vždyť zítra přijde John. No, něco ti musím říct pousměju se a ukážu na křeslo, aby si sedl. Sama se pak posadím naproti něj a zhluboka se nadechnu. Víš.. říkal sis už někdy, jaké by to bylo dostat se někam, kde je všechno úplně jiné, zvláštní, a tebe tam začnou trápit úplně jiné starosti, než tě trápí tady? začnu opatrně, protože si sama nejsem jistá, jestli mu to jen tak můžu říct. Nemusí mi veřit, ale mohl by. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Samozřejmě drahý chlapče.“ ale tušil jsi, že si stejně myslí své. “Takže dítě. Zajímavější? Zvláštní. Vždy byl tvůj život práce a teď je tvůj život dítě.“ usmála se “Kde jsi vůbec sebral dítě?“ zeptala se “To že jsi si ji nechal muselo mít svůj důvod. Jinak by jsi dobrovolně přece dítě neadoptoval.“ čekala na odpověď. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kalibánova jeskyně Podívala se na tebe a usmála se od ucha k uchu “Kolik myslíš, že si zasloužíš?“ zeptala se a vrátila se k tobě. Chytla tě za bradu, zvedla tvou tvář k sobě a lehce tě políbila než od tebe zase odstoupila. Nemohl jsi nepostřehnout že chutnala po hroznech. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Cítil jsi, jak se něco ve vzduchu změnilo. Slyšel jsi, jak se ostatní štamgasti rychle zvedají a raději se vytratili. Sice byla tvá slova míněna dobře, ale stále tu hrála ta role, že on byl Merlin. Zatracený Satanův syn. Nebyl to ten Merlin z tvé doby i když i tam byl celkem mocný. Ale tady a teď byl živí na vrcholu své moci. Merlin na tebe upřel své ohnivé oči a narovnal se. Teď jsi jasně věděl, že jsi udělal velkou chybu. “Mlč ty hloupý chlapče!“ třískl láhví o stůl a ty by jsi se nejraději schoval pod stůl a nejlépe na druhé straně planety na opuštěném ostrově. Oba jste se zarazili, když jasný mladý hlas zavolal Merlinovo jméno. Vzhlédli jste a uviděli půvabnou a veselou dívenku která kráčela barem a usmívala se na všechny okolo (ti kteří neutekli), ale mířila přímo k vašemu stolu. Byla drobná, světlovlasá a prsatá, s velkýma očima a plnými ústy, a na sobě měla lesklé hedvábí, které ve zdejším drsném prostředí vypadalo nepatřičně. Nesla se, jako kdyby překypovala energií světa, a přitom vyzařovala svěží sexualitu mládí. Podle vzhledu ji nemohlo být více než šestnáct. Byla krásná takovým tím nápadným způsobem, a na čele měla vytetované modré třetí oko. Další keltské a druidské ornamenty ji zdobili nahé paže. Došla k vašemu stolu a bez jakýchkoliv okolků se posadila Merlinovi na klín, smála se jeho zachmuřenému obličeji a škádlivě ho tahala za vousy. “Ale jemináčku, koukněte na ten kyselý výraz! Kdopak tě rozzlobil tentokrát? Vážně, miláčku, nemůžu tě nechat ani chvíli samotného. Ještě že máš svou malou Nimue, aby se o tebe postarala!“ Letmo ho políbila, napila se z jeho poháru a zašklebila se odporem, dětsky zaklela a znovu ho políbila, načež ho nazvala hloupým starým medvědem. Merlin se brzy začal usmívat a pak se hlasitě smál a hrál si s jejími ňadry, čemuž se ona šťastně hihňala. Snažil jsi se nezírat na to s ústy do kořán. Tak hole byla ta legendární čarodějka Nimue? |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Netrvalo to dlouho a už jsi spolu s Jolanou stál před klubem a prohlížel si ho. Vypadal…. Hlučně, pompézní a pekelně kýčovitý. Neon, který zářil nad jeho vchodem, by měli v zájmu mentálního zdraví obyvatelstva zakázat. Hlavním vchodem vcházeli a vplouvali dovnitř fešáčtí mladící a půvabné mladé osůbky. Přicházeli v houfech a skupinkách, samostatně nebo v párech, drželi se za ruce, smáli se a klábosili, hlavy vysoko vztyčené. Obrovský, podsaditý vyhazovač u dveří byl Ann – Margaret v trikotu s leopardím vzorem, zářivě rudé paruce a překvapivě střízlivím nalíčení. Byla celkem přesvědčivá, dokud jste nepřišli blíže a nevšimli si vypracovaných svalů. Prošli jste kolem ní/něj a ona vás nechala. U šatnářky jste se nezastavovali. Rozrazil jsi dvojité dveře zdobené zlatými lístky a vešli jste do velkého tanečního sálu, který byl skutečným srdcem Divy! Klub byl zařízen ve stylu sedmdesátých let. Las Vegas sedmdesátých let s obrovskou blýskavou diskokoulí otáčející se pod stropem. Zářivá světla a zářivé barvy ti útočili na oči ze všech stran, řvavé a kýčovité. Byly tam řady hracích automatů kolem jedné stěny, bar se zrcadly a na vyvýšeném pódiu vykopával vysoko do vzduchu svoje dlouhé nohy sbor tanečnic.Bylo to tu, jako kdyby sedmdesátá léta nikdy neskončila, horečka sobotní noci, v níž se ani na okamžik nepřestane tančit. Půvabní motýli v oslnivých módních šatičkách poletovali mezi přeplněnými stoly na parketu, hlasitě pokřikovali vzrušenými hlasy, klábosili, smáli se a výskali radostí. Taneční sbor odkráčel za bouřlivého aplausu z jeviště, okamžitě vystřídán duplikátem Dolly Parton v šlapkovských minišatečkách, který zpíval směšku písní spíš s nadšením než stylem. “Není to tu hezké?“ zeptala se Jolana nadšeně a k tvému šoku tě poplácala po zadku. “Sedneme si. Za chvíli vystoupí ségra.“ a aniž by se ptala přisedla k jednomu stolu, kde už seděli dva,přitažlivě vyhlížející tranvestiti. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Erik se podrbal na hlavě “No a není to jedno. Jedny starosti zmizí a objeví se jiné.“ uculil se, ale pak zvážněl “Dobře, dobře. Už to beru vážně. Prostě…. Jestli takové místo je hned bych tam vypadl.“ odpověděl ti. Podezíravě se na tebe zadíval “Tak co tajíš? Vyklop to. Leze to z tebe jak z chlupaté deky.“ poškádlil tě. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Znovu se zhluboka nadechnu, zpříma se na něj podívám a několik pramenů růžových vlasů si zastrčím za ucho. Ono takové místo je.. Noční strana oznámím mu co nejklidnějším hlasem a protože předpokládám, že přece jen chce slyšet něco víc, pokračuji. Jednou jsem na to prostě narazila, úplnou náhodou.. a uchvátilo mě to. Byla jsem tam i dnes, proto jsem se zapomněla.. Vlastně netuším, jak mu Stranu popsat. Mám mu vyprávět o hrůzném metru, kde jsem byla strachy bez sebe, nebo o vikáři, od kterého mám.. no jistě! Vezmu mezi prsty řetízek a jedním na něj poklepu, abych naznačila, že to má spojitost. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Zatvářím se už naprosto zoufale. Merlin mě nejdřív chce zabít a teď je naprosto unešen tou svojí holčičkou. Takto jsem si nimue nikdy nepředstavoval, nehledě na to, že mi byla úplne fuk. Složím hlavu do dlaní a prsty zajedu až do vlasů. Chviličku takto setrvám a dojdu k naprosto jasnému řešení. Buď mi pomůže nebo nemá cenu tu zůstávat. A já tu nebudu jenom sedět a pozorovat jeho špásování, které si klidně může nechat na doma. Zvednu hlavu a znovu se na něj zadívám. V obličeji už není prosba nebo snaha ho přesvědčit. Tentokrát je v tom ultimátum. Ať mě klidně zabije, co mi bude platné zůstat naživu, když tu pistoli mít nebudu. Musím ji mít. "Merline..." Oslovím ho a nic si nevšímám té jeho malé potvory. "Prosil jsem Vás o pomoc, teď už se jenom zeptám. Pomůžete mi nebo ne?" Shrnu to v krátkosti a vyčkám odpovědi. Očima neuhnu. Když se prostě nedokážeme dohodnout nějak smírně, zeptám se naposledy. Pokud odmítne, odejdu a budu muset ji najít nějak sám. Ikdybych tu měl zůstat navěky. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zadíval se na křížek a pak na tebe. Viditelně nechápal “Co? To je snad nějaký okultní spolek nebo tak?“ zeptal se zvědavě. “Promiň, ale zřejmě ti moc nerozumím. Co kdybys mi to nějak lépe vysvětlila.“ oba jste sebou trhli. Něco zaškrábalo na okno, podívala ses tím směrem a uviděla na parapetě dřepět kotě černé s bílím límečkem, kotě které na tebe smutně koukalo. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Merlin vytáhl ruku zpod její blůzky a poškrábal se na nose “Tohle je Nimue. Mpje jediná útěcha. Nimue, tohle je Carlo.“ představil vás místo odpovědi. Nimue se dětsky zakabonila “Tak to ty jsi rozčílil mého cukrouška? Styď se! Do toho, Merline, proměň ho v něco legračního.“ “Mlč, dítě.“ okřikl ji Merlin “Vážil dalekou cestu, aby mne požádal o pomoc. Pořád se ještě rozmýšlím, jestli mu ji mám poskytnout.“ dívenka si odfrkla a zase se k němu přitulila. Zatím co ji Merlin objímal zadíval se na tebe “Takže. Mluvící pistole, jsi říkal?“ zeptal se “To bude možná problém. Mluvící pistole je starší než já. A mocná. Dokáže dotvořit cokoliv. Protože zná jména. Ale jestli je tu Mluvící pistole z budoucnosti je tu ale i mluvící pistole z naší přítomnosti. Jak rozpoznáme, která je ta pravá?“ zeptal se “Ano. Obě je cítím a vím kde jsou. Ale neřeknu vám která je ta vaše.“ |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Tak tohle nebyl nejlepší začátek. Přemýšlím, jak mu to vysvětlit, ale moc věcí mě vážně nenapadá. A ten řetízek očividně nebyl nejlepší nápad. No začnu, ale tím taky skončím. Zvídavě si začnu prohlížet kotě. Něco se mi na něm tak nějak nezdá, ale koneckonců nemá u sebe cylindr, tak to asi nebude John. Vstanu a pomalu se vydám k oknu. Copak chceš, hm? promluvím na něj, když pootevřu okno. Pořád jsem plná nejistoty, že tohle by se mi mohlo vymstít, takže je otevřené jen na malou škvírku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Erik tě zvědavě pozoroval, cítila jsi na sobě jeho pohled. Kotě na tebe upřelo ještě modré oči, bylo hrozně roztomilé a skoro plačtivě zamňoukalo. Erik se objevil vedle tebe “Ale… cožpak ho nevezmeš dovnitř? Koukni na ty jeho očíčka…“ zadíval se na kotě které se tlapkou přelo a začalo olizovat sklo. “Ten je ale sladký!“ rozplýval se nad kotětem. To bylo hned znát, že je poněkud zženštilý. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Zdá se, že mu ta malá zmije zlepšila náladu. A to tak že hodně. A Merlin zná moje méno. Nepředstavil jsem se. Jenom tím potvrdí svou moc. Na představení na Nimue pouze kývnu. Pozorně vyslechnu a s radostí zjistím, že ta pistole je tady a že ji cítí. Jenomže mi nechce říct, která je ta naše. "Proč mi to neřeknete? Chcete za to něco?" Zeptám se profesionálně. Pokud mu za to budu schopný něco dát, udělám to. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro No.. opatrnosti není nikdy dost. Zvlášť po dnešku oznámím Erikovi, okno dál držím otevřené jen na malou škvírku. Jestli pak ty neznáš Johna, co? podezřívavě se podívám na kotě. Jistě, napadlo mě i tohle. Klidně by to John mohl být, i když nevím, jestli něco takového dokáže. Nebo by to mohlo mít nějakou souvislost s tou uličkou a tím, co se tam stalo. Nevěřím, že tohle je jen náhoda. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Merlin přestal Nimue žužlat ucho “Co bys mi ty mohl nabídnout? Ne, není to tím že ti nechci prozradit která je ta vaše ale protože je od sebe nerozeznám. To je ten problém.“řekl. Náhle Nimue zase našpulila rty a hravě pleskla Merlina přes ucho “A ty jsi mi slíbil, že mě naučíš čarovat. Opravdickou magii. Kdy mě začneš učit opravdickou magii, cukroušku?“ “všechno má svůj čas.“odpověděl ji Merlin. “To je všechno moc hezké, zlato.“ řekla Mumie a narovnala se mu na klíně “Ale do té doby jsou tu pořád všichni ti kupci, kteří trvají na tom, že za zboží se platí. Děvče nemůže žít ze vzduchu, cukroušku.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kotě hravě hráblo packou a zase mňouklo. Erik se na tebe udiveně podíval “Co prosím tě blbneš? Vždyť je to jenom kotě.“ řekl Erik a zaklepal si na čelo jako že jsi se zbláznila. “A kdo je vůbec ten, John?“ zeptal se a sledoval kotě, které se venku za oknem klepalo. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Zamračím se a jednu ruku si dám v bok. Co ty tak o tom asi můžeš vědět, hm? Ty jsi tam nebyl, neviděl jsi.. ach jo, možná má pravdu. Nespokojeně přešlápnu na místě, olíznu si spodní ret, několikrát se nadechnu a až pak otevřu okno tak, aby kotě mohlo projít dovnitř. No já možná blbnu, ale tys tam nebyl řeknu ještě skoro uraženě Erikovi, ale stejně už dosáhl toho, že kotě může dovnitř a on se s ním tak může pomazlit. John? No.. cítím, jak pomalu červenám, stejně jako před pár minutami, kdy jsme ještě byli spolu. Je to kamarád, dneska mě zachránil.. jinak by mě tam ušlapali. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kotě hned proklouzlo dovnitř, do tepla a Erik ho vzal do náruče a začal ho hladit. “No ty jsi ale roztomilé stvořeníčko.“ cukroval a šel se s ním posadit. Kotě začalo spokojeně příst, jak ho hladil. “No.. poslechni si ho, jak krásně přede.“ usmál se na tebe. “Jo tak kamarád ano?“ přeměřil si tě pohledem “Tak to jsi zrudla z toho horka co?“ zasmál se a kotě přimhouřilo blaženě oči. “Takže zachránil. Dobře… tak mi tohle prosím vysvětli. Co je to Noční strana? Stále jsi mi to nevysvětlila.“ |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Spíš se to snažím skloubit dohromady." Poopravím ji v jejím názoru, že by se až tak razantně změnil můj život. Když se zeptá, jak jsem k Zoe přišel, na chvíli zmlknu. Pořád si připadám trochu provile. "Prováděl jsem výzkum na viru Vertex Vicis a abych ho mohl dokončit, potřeboval jsem krev Pliváka. Dohodl jsem se, že to zařídí Střelkyně. Dovlekla mi do laboratoře celé tělo samice, mrtvé pochopitelně. Na Zoe jsem narazil až při pitvání toho těla. Zarazím se a jen koutkem oka zatěkám po Raven, jak se na to tváří. Zvrátil jsem mutaci na jejím tělíčku. A... hm... Nedokázal jsem ji někam odložit, když její biologická matka zahynula kvůli mojí objednávce." Dokončím celé vypravování a přitáhnu si límec kabátu blíž ke krku. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Zatvářím se poněkud nespokojeně, protože je nedokáža rozeznat. A to je špatné. Zpražím Nimue pohledem. "Nimue, mohla byste přestat přerušovat náš rozhovor?" Zeptám se jí, protože mě docela štve, jak pořád kvůli něčemu fňuká. Sice Merlina udržuje ve vstřícné náladě, ale rozptyluje ho až příliš. "Co by se stalo, kdybych si odnesl tu vaši?" Zeptám se věcně. Není mi jasné, jaké by to mohlo mít důsledky, kdbych tady nechal tu naši. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Raven se tvářila… pořád stejně. Přívětivě “Aha… takže jsi si ji nechal kvůli tomu že jsi se cítil provinile.“ řekla pomalu “A co teď? Kdybys věděl že tomu komu Zoe předáš by se o ní dobře postaral. Vzdal by jsi se ji?“ podívala se na tebe. “A odpověz upřímně, Jonathane.“ požádala tě. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Nimue se na tebe zamračila ale zmlkla. Merlin se zatahal za vous “Kdo ví? Změnila by se historie a tak by se změnila i vvaše přítomnost. Jak a moc? To nemohu říci. To by ti nemohl říci ani Starý otec Čas. Možností je nespočet.“ odpověděl ti. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Pokývu hlavou a zamyslím se. "Lze je nějak rozlišit? Nějaká maličkost...a sma by nám zřejmě neřekla, jak stará je, že?" Zkusím i tuhle naivní možnost. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Neuhnu před jejím pohledem, protože odpověď na tuhle otázku jsem si stačil ujasnit už dřív. A abych byl upřímný mě ani nemusí žádat. "Nevzdal. Ne." Zakroutím hlavou. "Teď je to moje dcera." Dodám a může se zdát, že trochu vzpurně, jako bych měl strach, že se snad najde někdo, kdo by chtěl Zoe, třeba kvůli nějakým právním nedostatkům, ode mně vzít. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Okno zase zavřu, aby dovnitř netáhlo. Čerstvý vzduch je jedna věc, ale zima v pokoji je věc úplně jiná. Pak se opřu o parapet, založím ruce na prsou a podívám se na ty dva. Jo, přesně tak, z horka odpovím nepříjemným tónem, jenže v tu samou chvíli mě to zkrátka prostě přejde. Svezu se na zem, hlavu opřu o zeď a stále je sleduju. Noční strana.. to je něco jako opak Londýna. Taková zlá a podivná tvář města, ve kterém žijeme. No, ale to není přesné.. žijí tam nejrůznější stvoření, jako duchové, mutanti.. já vlastně ani nevím. Je to tam vážně dost strašidelné. Ale třeba v té kavárně, co jsme tam byli, to bylo moc hezké na krátký okamžik se nad tím zamyslím To se nedá dost dobře popsat. Zkrátka je to něco jako jiný svět, kde tě můžou zabít, nebo se ti můžou stát i mnohem horší věci.. a platit se tam dá jakoukoli měnou, to je dokonalé. Jestli chceš.. mohli bychom.. se tam vydat spolu navrhnu opatrně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Raven se usmála a poklepala tě po rameni “Tak je to správné. Je z tebe dobrý otec.“ pochválila tě “Zoe bude šťastné dítě.“ zastavila se a ty jsi překvapeně zjistil že už stojíš před svým domem. “Takže se zřejmě zase rozloučíme, drahý chlapče.“ řekla přátelsky “Jistě se zase brzy setkáme. A příště se na tvou dceru podívám.“ slíbila ti. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Avalon Zavrtěl hlavou “Mluvící pistole je jiná než si ji představuješ, mladíku. Žije vlastním životem. Je skrz na skrz zlá. Touží vyslovit slovo moci aby tebe nebo cokoliv jiného mohla odtvořit. A pamatuj si. Nesmíš se ji dotknout holou rukou. Pokusí se tě ovládnout. Aby mohla začít ničit. Zešílel bys. A pohltila by tvou mysl.“ varoval tě velice vážně. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Erik tě poslouchal zatím co hladil kotě a tvářil se skepticky “Možná by jsi měla jít už spát, Kamilo.“ vstal a kotě stále držel v náručí. “No ale rozhodně to zní jako „zajímavé“ místo. Rád se tam podívám. Zní to rozhodně jako pěkná bžunda.“ usmál se. Ale pak zeširoka zívl “Tak jo.. jdu na kutě a ty se taky vyspi… nevadí když si to kotě u sebe nechám?“ zajímal se. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Trochu se podivím, když se ocitneme u mého domu, stavěného ve starém viktoriánském slohu, na který jsem tak hrdý, tak brzy. Zřejmě mně Raven provedla nějakou svojí oblíbenou zkratkou. "Jistě. Přijď. Budeme moc rádi." Odpovím, v tváři ještě stopy po radosti z její pochvaly. "A... Dávej na sebe pozor, ano?" Ujistím ji, že bych ji radši viděl ještě před tím, než ji budu muset něco nedej bože přišívat. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Dlouze se nad tím zamyslím a pak se zachmuřím. "Pak nechápu, proč ji chce..." Zavrtím hlavou zamyšleně a poškrábu se ve vlasech. "Na co potřebuje něco tak strašného..." Čelo se mi krčí pořád víc, jak přemýšlím, proč paní Štěsěna tolik potřebuje tuhle věc. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doma “To já přece vždy, drahý chlapče.“ pohladila tě po tváři. Pak se otočila a zmizela v uličce jako kdyby byla jenom stín. Vešel jsi do domu a první co jsi uslyšel bylo vyjeknutí “Ale no tak! Zoe přestaň kousat!“ zřejmě tvoje chůva a kojička v jednom měla menší potíže s tvou dcerou. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Merlin se usmál “Paní Štěštěna je tranzitní bytost. Kdo ví jaké jsou její záměry. Ale myslím, že to vás nemusí trápit. Vám jde jenom o to splnit úmluvu a už s ní více neobchodovat.“ plácl mladou čarodějku po zadku. “Mohu vám říci, kde jsou. Ale jak je rozeznat to už budete muset zjistit sami.“ |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Ví i o té ženské. Stále mě překvapuje. Jenom přikývnu jeho nabídce. "Dobře, o to už se postarám...kde tedy jsou?" Zeptám se znovu věcně. "Snad vezme tu správnou..." Podotknu ještě než mi odpoví. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Když se dostanu po schodech dolů až ke dveřím svého soukromého bytu a zaslechnu Annino vyjeknutí, znejistím. Rozhodně se mi zdá, že to nevěstí nic dobrého. U svatého Damiána, copak se Zoinými zoubky bude takový problém? Asi ano... Jen aby nechtěla začít jíst maso už v tak nízkém věku. Opatrně zaklepu na futra pokoje, kdo se zrovna obě dvě nachází a nakouknu dovnitř. "Je všechno v pořádku?" Zeptám se s hlavou mírně nakloněnou na stranu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doma Anna zrovna ukládala Zoe do postýlky a ty jsi na blůze uviděl krev. Usmál se na tebe, vzala si kapesníček a přitiskla si ho na odhalené ňadro “Ano. Vše je v pořádku. Bohužel Zoe už začíná kousat. Ale nechci ještě ostříkávat mléko do lahvičky. To je moc brzy. Ona to nedělá schválně, děti tohle normálně dělají. Kousají ale žena to necítí protože dlouho nemají zuby. Jí rostou zuby rychleji. Nerada to říkám, ale budeme ji muset ty zuby zabrušovat abych ji mohla nakrmit. Má je hrozně ostré.“ukázala ti kapesníček na kterém byla krev |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Merlin chvíli mlčel “Jedna je v Nekropoli. A druhá je ve Stínopádu.“ odpověděl ti. “První je zakopaná a druhá používaná. Na tu si dejte pozor.“ varoval tě. “A víte co se říká. Ty cesty které jsou nejtěžší bývají i ty správné.“ usmál se záhadně. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Přikývnu. "Děkuji Vám, Merline..." Přikývnu a mírně se usměji. "Hodně štěstí v dalším životě..." Popřeji mu a zvednu ze ze židle. "Těšilo mě, Nimue." Rozloučím se i s tou mrchou a zamířím těm, kteří přišli se mnou. Ta zakopaná klidně ještě pár dní počká...a používaná ne...u té musíme začít...nasvědčuje tomu i to, co mi řekl... "Můžeme jít." Usměju se na ty tři, co pořád ještě čekají. Vezmu Alii za ruku a společně s ní zamířím ven z lokálu. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Hm jasně, myslí si, že jsem blázen nebo unavená nebo tak.. ale co, nebudu ho přesvědčovat. Vím, co jsem viděla a kde jsem byla. V následujících několika vteřinách nemám v plánu se zvednout. Zeď hezky chladí, i když na některých místech jsem ji už zahřála a zkrátka je mi tady dobře. Klidně si ho nechej, jen ať nečůrá někde na koberec nebo tak řeknu s jemným úsměvem, na který jsem se ale musela hodně přemáhat. Kotě.. kocourek.. John.. Noční strana.. Nemůžu tam jít jen tak a babičku tady nechat, ale možná.. možná by to nějak šlo. Uvidím. Zvednu hlavu. Dobrou noc, Eriku, a hezké sny rozloučím se s ním. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro usměju se když mě políbíš ale jinak se snažím ovládnout svoje feromony abych po ní nevyjel,když mě políbí. Nevím záleží na tobě a na tvoji sestře řeknu s úsměvem a pozoruji tě |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Maličko se na krev na kapesníčku zamračím. Ty rychle rostoucí zuby prostě neznamenají nic dobrého a, i když jsem se smířil s tím, že Zoe bude trochu "jiná", nerad bych, aby kvůli tomu její kojná došla k nějaké zdravotní újmě. Ale to broušení zubů se mi taky moc nezdá. "Anno, děkuju, že se o Zoe staráte." Pronesu a přistoupím k postýlce jmenované, abych ji mohl dát dobrou noc. Dneska to byl docela dlouhý den. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Již zvenčí na mě klub působil čímsi nepopsatelným. Až ve uvnitř mi však došlo, čím to. Jako kdyby se zde čas zastavil. Ohromeně se rozhlížím po výzdobě podniku, až si uvědomím, že jsem zapomněl zavřít ústa překvapením. Zavřu je a pokračuji ve zkoumání vší té parády. Z části ohlušen, z části oslepen procházím za Jolanou davem proplétajíc se mezi těly zmítanými v záchvatech tance. Raději všem uhýbám a nepokouším se nikoho nijak osočit z toho, že do mne strčil. Myslím, že o osobitější setkání s vyhazovačem - či snad vyhazovačkou? - zájem nemám. „Co je moc, to je moc,“ zakroutím v duchu hlavou a pohledem najdu zdroj mnoha rotujících světýlek - spatřím tak obří koulí, na jejímž povrchu je na nalepeno na snad na tisíce úlomků zrcadel, kde každý kousek odráží světlo svým osobitým způsobem. „Kolik let smůly mohla přinést výroba jedné takové koule?“ položím si otázku vzpomenuvše se na pověru o rozbíjení zrcadel. „Raději nechtít vědět.“ „Ale jistě,“ pokusím se přehlušit okolní kravál a poskytnout tak Jolaně odpověď, kterou dle všeho očekávala. „Akorát je tu trochu rušno,“ dodám o něco tišeji jen pro sebe. „V tomhle prostředí by mi nikdo nerozuměl ani kdyby byl těsně vedle mě,“ podotknu si v duchu, „skvělé místo na obchody, hlavně ty tajné,“ napadne mě, ani nevím jak. Poplácání po zadku mě zprvu překvapí, ale jak soudím, měl bych se připravit na ještě další možné a daleko horší alternativy. „Vlastně na tom ani nebylo nic zas tak špatného,“ usměji se v duchu, ale přeci jen rychle klesnu na židli vedle Jolany. Naše spolusedící nekomentuji, párkrát se na ně podívám - snad abych se sám ujistil o věrohodnosti informací dodávaných zrakem - a nadále se pokouším dělat, že raději neexistuji. „A jak se vlastně jmenuje?“ nakloním se k Jolaně. Ať jsem posledních několik chvil pátral v paměti jakkoliv, nepodařilo se mi nalézt tuto žádanou informace. „Buď už jsem vážně sklerotik nebo mi to prostě ještě nesdělila.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Jolana zamávala rukou na hostesku a objednala vám nápoj s názvem „Poslední polibek“ pak se otočila k tobě a přitulila se “Jmenuje se Polly.“ odpověděla ti “Za chvíli bude vystupovat. Je vážně dobrá.“ položila ti ruku intimně na stehno. Tahle ženština si vážně nebrala servítky. Na pódiu se objevila imitace na Mary Hopkinovou, hodně povedená kopie a jen těžko jsi určil jestli je to opravdu žena nebo muž převlečený za ženu. “To je ona!“ vyjekla a zamávala ji. Mary se usmála,také ji zamávala a pak začala zpívat, zpívala písničku „For Today I Am A Boy“ od Anthonyho a Johnsonů. Byla dobrá, opravdu moc dobrá zdálo se jakoby naslouchal celý sál. “Není skvělá?“ zeptala se tě tvá společnice. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zoe si nacpala do pusy dečku, kterou nadšeně ocucávala a dívala se na tebe. Zasmála se, když tě poznala a natáhla k tobě ruce. “To nic, Jonatháne. Já to dělám ráda. Zoe je zlaté miminko.“ usmála se a stoupla si vedle tebe “Ale s těmi zuby musíme něco udělat.“ pošimrala Zoe na bříšku. Zoe měla zatím jen přední zuby a ještě nebyli celé venku, ale vypadali ostře. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Spíš jenom, na mě kocourku. Až se má sestřička dozví že jsi se ke mně přidal bude velice vzteklá.“ vzala si zase hřeben a znovu si pročísla vlasy. Pak se zase k tobě vrátila, sedla si na opěrátko křesla “Takže je jen a jen na tobě na kolik si své schopnosti ceníš.“ zadívala se na tebe a pak se zatvářila jako natěšené dítě “Ty jsi tak roztomilí!“ objala tě a přitiskla k sobě s hlavou přitisknutou k jejím prsům. Jak zvláštní že jsi na ženy takhle působil. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Jen se neboj. Postarám se o něj.“ zastavil se ve dveřích a otočil se k tobě “Doufám že mě někdy na tu tvou Noční stranu odvedeš. Chtěl bych ten tvůj zázrak vidět. Dobrou.“ a s tím odešel spát. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Alie Ještě chvíli zírala na ty dva než nakonec vyrazila s tebou ven. Tam se zastavila “To je neuvěřitelné. Tohle byla Nimue? Mocná a lstivá čarodějka, která Merlinovi vyrvala srdce z hrudi a uprchla s ním? Tahle roztomilá malá zlatokopa?“ “Mně připadá jako slaďoučká dívenka.“ poznamenal Mrtvý chlapec “Ačkoliv se nemůžu zbavit dojmu, že je pro ni trochu starý.“ “Není ani zdaleka tak pitomá, jak se snaží vypadat. Takových jsem už viděla, co oškubaly nějakého starého blázna o všechno, co měl.“ řekla Alie. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro No, dobrá, dobrá. Už bych se mohla uklidnit. Je to jen kotě.. obyčejné, malé kotě... které se tady objeví jen tak po tom, co se dneska stalo, to je teda ale zajímavé. zamračím se, ale už si připadám dost hloupě na to, abych s tím opravdu přestala. Nakonec se zvednu a dojdu k posteli, na kterou se s úlevným povzdechem položím. Tohle je můj život, jen můj. A mám ho žít podle svého, podle toho, jak to cítím, ne podle toho, jaký by měl být.. myslím.. možná přece jen odejdu. Otočím se na bok s pohledem upřeným na okno. Co mě čeká tady? Nic.. snaha a snaha.. a pak dřina v práci, tam to vypadá o polovinu zajímavěji, než tady. Zavřu oči. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro „Oh,“ nadechnu se, když mi Jolana oznámí, že osoba na pódiu je její sestrou. Než však stihnu pokračovat, začne Polly zpívat. Mlčky poslouchám a pohledem střídavě kontroluji pódium a sál. Snad všichni tiše naslouchali a i já musel uznat, že v tom zpěvu nalézám zalíbení. „Jo, to jo,“ odpovím Jolaně. Myslím, že i kdybych si doopravdy myslel něco jiného, nepřiznal bych to. „Raději nedráždit,“ připomenu si své heslo, které by se mi zde mohlo více než jen osvědčit. Vezmu ze stolku objednaný nápoj, abych ho zkusmo usrkl. Jen doufám, že jeho název je myšlen pouze alegoricky. „Nechutná špatně,“ zhodnotím tekutinu a napiji se ještě jednou s pohledem pokud možno stále upřeným na imitaci Mary. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Spustím ruce k Zoe, aby se mohla chytnout mých prstů, a jak se tak usmívá, zkoumám ty její zuby. Dentista sice nejsem, ale nepřijde mi obvyklé, aby jedničky byly zaostřené. To bych spíš čekal u těch řezáků. "Zkusím vymyslet, co s nimi." Obrátím se na Annu, aby si mohla být jistá, že to nenechám plavat. "Navíc... Mám pocit, že je čas dát o ní vědět úřadům. A byl bych rád, kdyby byla pokřtěná." Řeknu, jak se ve mě začne hlásit moje puntičkářská stránka a víra. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Doma Zoe se nadšeně chopila tvých prstů a skoro blaženě přivřela oči. Tiskla tvé prsty a ty jsi cítil že má sílu. Nedávno jsi se na to ptal Anny a tak ti potvrdila že to je normální a ty jsi si aspoň ulevil že nemá malá Zoe nadlidskou sílu. Už dávno jsi si všiml, že Zoe v tvé přítomnosti je nejvíce spokojená celkem by tě zajímalo jak se bude chovat až bude starší. Po chvíli tvoje malá, naprosto sladká dceruška zavřela oči a pustila se do své nejoblíbenější činnosti. Tedy spánku. Anna ji starostlivě přikryla aby se nenachladila a podívala se na tebe “Ano. Pokřtít. A máš kmotra? Nebo kmotru?“ zeptala se “Navíc u kterého z bohů ji chceš pokřtít? Víš tady není moc kostelů. Jenom jeden a to je svatý Juda. A ten není moc bezpečný.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Zatím co Polly zpívala Jolana na tebe byla nalepená a nestydatě se tě škádlivě dotýkala na místech kam by si asi žádná nevinná nedovolila položit ruku. Polly nakonec dozpívala, sklidila velký potlesk a s úklonou seskočila z pódia a šla k vám. Když přišla blíže bylo ti jasné, že Polly není Polly ale muž. I když to bylo poznat jen nepatrně, měl příliš svalnaté ruce a i když chodil elegantně tak přesto tam zůstalo něco z toho mužského pohybu. Ale jinak vypadal… no.. .celkem přitažlivě. A ty prsa vypadala právě. Jolana vyskočila “Polly! Miláčku! Srdíčko moje!“ vykřikla a vrhla se své „sestře“ do náruče. “Jolano! Hvězdičko!“ řekla Polly. Jeho hlas byl jemný a příjemný na poslech. “Někoho ti představím. Pojď. Sedneme si.“ přivedla Jolana, Polly ke stolu a představila vás. “Polly. Tohle bude tvůj nový spolubydlící. Tedy pokud jsi si to nerozmyslel?“ zeptala se tě Jolana, která na tobě byla zase nalepená. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi usnula skoro ihned jsi usnula. Ani jsi netušila jak moc jsi byla unavená a projevilo se to teprve až teď. Zdál se ti příjemný sen o mladém muži s červenými vlasy, odzbrojujícím úsměvem a elegantním cylindrem na hlavě. Když jsi se probudila do okna už svítilo slunce a byla jsi celá rozechvělá, rozhodně se ti nezdálo nic nevinného to ti bylo jasné skoro hned. Další co jsi zjistila bylo že ti něco přede u ucha, otočila jsi hlavu. Kotě zřejmě v noci odcestovalo od Erika k tobě. A teď spokojeně spalo a kožíšek si vyhříval na slunci. |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro "Sppíš to bude pěkná mrcha...ovládá ho a on ji poslouchá jako zamilovaný puberťák..." Zavrtím hlavou. "Ale náš problém není Nimue...tím je ta pistole...a jsou tu dvě, jenže Merlin nedokáže rozlišit tu, která je od nás a musíme vzít jenom tu naši...jinak bychom změnili běh dějin a to nejde..." Vrátím tím se k tomu, proč jsme tady. "Jedna je zakopaná, ta je v Nekropoli...ta ještě počká...ta druhá je používaná a je ve Stínopádu...s tou začneme..." Rozhodnu. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Zamžourám do světla a chvíli se rozmrkávám. Když si všimnu kotěte, jen se usměju, natáhnu k němu ruku a lehce ho pohladím. No ahoj ty zaběhlíku párkrát prohrábnu rukou jeho srst a pak ji na kotěti nechám ležet, je příjemné cítit, jak dýchá a hřeje. Co se mi to zdálo.. jej, já si z toho pamatuju tak.. no, jako by to nestačilo. Dost už s ním. Páni.. hrůza.. už se mi o něm i zdá a to jsem s ním byla sotva pár hodin. Ležím dál v posteli a s úsměvem na rtech hledím vzhůru. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi kotě pohladila sklopilo uši k hlavě že vypadalo ještě roztomileji. Mazlivě se ti otřel o ruku a drsným jazýčkem ti začal olizovat zápěstí. V domě bylo ještě ticho. Babička se asi ještě nevrátila a Erik nejspíš stále vyspává. On nebyl nikdy milovník příliš brzkého vstávání. Kotě se k tobě přitulilo a se spokojeným předením švihal ocáskem. Slyšela jsi jak venku švitoří ptáčci a ozývá se tlumený šum dopravy, vše nasvědčovalo tomu že tohle bude báječný den. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Je čas vstát řeknu zvesela, pohladím kotě a dám ho tak, abych mu neublížila, až vstanu. Ale klidně tady zůstaň, ty rande nemáš. Rande?! Vážně jsem řekla rande? A ještě k tomu kotěti.. to je něuvěřitelné.. blázním, nejsem vůbec v pořádku. I tak ale vstanu, protáhnu se, ze skříně vytáhnu čisté oblečení, jehož výběrem strávím docela dlouhou dobu. Chci vypadat hezky, zároveň zajímavě a zároveň.. chci vypadat trochu jako z noční strany. Jenže k tomu se mi bohužel hodí jen černá a to mi připadá ohrané. Nakonec ale přece jen sáhnu po zdobně volánkové černé košili a k tomu si vytáhnu světlé, společenské kalhoty, které jsem měla naposledy při nějaké významné oslavě. Taky čisté kalhotky, černou podprsenku (tu jsem snad na sobě měla jen jednou) a ponožky. Vybavená a připravená zamířím rovnou do koupelny, kde se pořádně vydrbu, vyčistím si zuby, pleť, učešu se a dokonce si i trochu namaluju oči a navoním se, což moc často nedělám, protože není proč. A nerada si plýtvám voňavkou. Tadá! Krásná, nová, úchvatná.. to jsem já zazubím se na sebe do zrcadla. Zbývá ještě několik posledním úprav a jsem hotová. Hodil by se mi černý kožený obojek, to by bylo. Zběžně opláchnu vannu od chlupů, které tam zbyly po mém holení, abych si nepřipadala jako pračlověk, a konečně se vydám najít Erika. Eriků? Eriků? Kde jsí? protahuju schválně. Mám moc dobrou náladu. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Opatrně pohladím Zoe po vláskách a pak spolu s Annou odejdu do obývacího pokoje. "Ne, kmotra ještě nemám. Po Noční straně chodí hromada mých pacientů ale přátel moc ne." Zamyslím se a pohodlněji usadím v křesle. "Asi se zkusím zeptat Mrtvého chlapce." Sundám brýle a přeleštím skla. Mít za kmotra jeho může být stejně výhodné jako v té pohádce, kdy byl kmotr smrťák. "Čím je kostel sv. Juda nebezpečný? Copak tu není jiný katolický kostel?" Zeptám se Anny a podívám se na ní. Svou předchozí otázkou, u kterého boha, mě trochu překvapila. Stejně jako sdělení, že kostel může být nebezpečné místo, ale vzpamatoval jsem se z toho ještě poměrně rychle. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Co je?“ zazněla otrávená odpověď a ve dveřích do obýváku se objevil Erik. Měl na sobě jenom kalhoty, vážně to že byl na kluky bylo vážně škoda. Měl úžasné prsní svaly a jeho bronzově opálená pleť se leskla na slunci. Slunce mu moc slušelo. “Co tak vyvádíš?“ postěžoval si a jednou rukou si promnul oči a druhou uhladil rozčepýřené vlasy. Pak si tě pořádně prohlédl “No páni. Sekne ti to. Kam se chystáš takhle vyfintěná?“ zeptal se a opřel se o rám dveří. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Dojdu k němu a políbím ho na tvář. Je ráno, čas vstávat, ne? usměju se na něj. Nemyslím si ale, že by ho tato odpověď nějak potěšila. Já.. no.. má přijít John.. další letmý úsměv. Máš hlad? Můžu něco udělat, jestli je z čeho.. nebo si něco objednáme, nějaké snídaňové menu nadšeně poskočím a čekám, co na to Erik. Mimochodem.. to kotě je u mě. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Když jsi se zmínil že by jsi možná požádal Mrtvého chlapce aby se stal kmotrem tvé dcery vyprskla Anna smíchy “Jasně… to není zlý nápad… jenom… snažila jsem si představit jak by pak její jméno znělo takže „Zoe Mrtvá dívka Lock“?“ stiskla rty jak zadržela další smích. “Ale jak říkám. Možná že v Ulici bohů budou nějaké katolické kostely, ale jistá si tím moc nejsem. A no… svatý Juda. Je sám o sobě nebezpečný. Říká se že svatý Juda doopravdy rozmlouvá s bohem. A rozhoduje které modlitby mu hodí před nos a které ne. A pak se stane ta nepříjemná věc že se to přání splní. Možná by bylo rozumnější jít Zoe pokřtít do Londýna.“ |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Erik se poškrábal na nose “Ráno ne ráno z toho jak dlouho jsme byli vzhůru bych čekal, že si může přispat.“ objal tě kolem pasu a udělal s tebou otočku “Jo to kotě. Dal jsem mu jméno Muffyn. A já to čekal že tam ráno přileze. Slunce tam svítí jako první. Kočky se rády vyhřívají.“pustil tě a přátelsky tě plácl po zadku. “Se snídaní si nedělej starosti. Já ji zařídím. Máš tu přece velkého Erika, skvělého, úžasného no a tak dále. Jen mi dej chvíli než se sprchnu a obléknu, jo?“ “Jo a v kolik má přijít ten tvůj John?“ schválně zvýraznil slovo „tvůj“. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Na chvíli se zatvářím překvapeně, pak ublíženě a nakonec se tomu taky zasměju. "Snad má taky nějaké obyčejné jméno." Zadoufám, ale pak se zarazím. "Ale nejsem si jist, že bych ho chtěl brát do normálního Londýna..." Zmlknu a zamyslím se. I v Londýně bude těžké najít katolický kostel. Ale zřejmě lepší vynaložit trochu úsilí, než riskovat nějaké nebezpečí U sv. Juda. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Jó, to nevím.. zamyslím se. Jednak to mám trochu pomíchané s tím snem, ale já si hlavně vůbec nepamatuju, jestli říkal, kdy přijde. Jako by to nebylo jedno, hlavně když vůbec přijde. Zkrátka někdy.. zapomněla jsem přiznám se, ale je vidět, že mě to vůbec netrápí. Tak já udělám aspoň kakao.. nebo chceš raději čaj? Nechci tady jen tak nečinně sedět stejně jsem si ještě neustlala, protože mám v posteli to kotě. Měla bych se za ním jít podívat, ani kotě nemůže spát věčně, když se neustele. |
| |
| soukromá zpráva od Max Půlka pro Statečně nesu břímě osudu a s pohledem přilepeným na ten objekt na pódiu ignoruji Jolaniny vyzývavé dotyky. Nedá se říci, že by mě to zanechávala chladným, to ne, ale v zájmu všeobecného blaha - a zkuste mi proti tomuto neprůstřelnému argumentu cokoliv namítnout - zachovávám nonšalantní výraz. Jak pozoruji Polly, začínám si uvědomovat jisté fyziologické nepřesnosti ve stavbě jejího těla. Na Noční straně jsem samozřejmě za domu svého krátkého pobytu již viděl hodně podivností, ale Polly, stejně jako Jolana, působí alespoň přibližně jako obyčejní lidé. „Vždyť je to muž!“ ozve se mi v mysli hlásek zděšení a na stínítku mého vědomí se mi vyrýsují křivky místního vyhazoval. Tiše polknu. Rodinné shledání úspěšně děláním absence mé maličkosti a pouze krátkými pohledy si hlídám, aby se mi Jolana neztratila z dohledu. „Ahoj,“ pozdravím Polly, když ji - rozhodnu se respektovat pohlaví její aktuální osobnosti - Jolana usadí u našeho stolku a nabídnu pravou a tedy i tu zdravou ruku k potřesení. „Já jsem Max,“ pokusím se usnadnit Jolaně práci, „ale přátelé mi také říkají jen Půlka.“ S ještě zářivým úsměvem na tváři, kde není znát byť sebemenší stopy zaražení či překvapení, zakroutím negativně hlavou na Jolaninu otázku. „Ale kdepak, budu jen rád.“ V duchu mi již jen hořce skane: „Jako kdybych měl na výběr.“ „Bylas vážně úžasná. To asi vyžaduje spoustu let praxe, co?“ navazuji nevázaným a nenuceným tónem s nadšením v očích. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Přikývla “To je rozumné. Jestli se tu objevila nedávno tak je spíš pravděpodobné že ji někdo bude používat než aby ji zakopával.“ řekla Alie. “Takže do Stínopádu. Tam kam odcházejí legendy. Jak se tam dostaneme? Pochybuji, že tu mají něco jako podzemku. Hele… myslíte že se tam jednou taky dostanu?“ uculil se mrtvý chlapec. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “No musíme v to doufat.“ usmála se a poklepala tě po rameni “Máš hlad? Jestli chceš tak jsem udělala sekanou. A jak dopadlo rande?“ zajímala se zvědavě. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Dobře. Tak udělej kakao a já se zatím hodím do gala.“ přikývl “Nepotrvá mi to dlouho.“ laškovně tě plácl po zadku a vyrazil do koupelny. Ty jsi zatím vyšla nahoru do pokoje, Muffyn se dál vyhříval na tvé posteli a pokojem se rozléhala jeho spokojené předení. Na chvíli otevřel jedno oko, pohlédl na tebe ale pak si tě zase přestal všímat a oddával se laskání slunečných paprsků. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Polly se na tebe usmála perfektně bílými zuby “Tak nějak. A hlavně talent. Ale děkuji za lichotku.“ stiskla ti pevně ale krátce ruku “Těší mě, Maxi. Takže vy budete můj nový spolubydlící? Doufám že si budeme rozumět. Už se mi celkem stýskalo po společnosti. Můj minulý spolubydlící nějak nemohl vystát to, že nosím podprsenku.“ zasmála se. Jolana se zasmála také “Nojo… někteří lidi se s něčím takovým těžko vyrovnávají, sestřičko.“ mrkla na tebe “A ty? Nebudeš mít problém bydlet s mou sestřičkou?“ našpulila rty jako kdyby tě chtěla políbit. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Mám hlad, jako bych týden nejedl." Zareaguju na její nabídku večeře a zvednu se z křesla. Trochu se zarazím, když se zeptá, jaké bylo rande. "Ale to nebylo rande." Ohradím se chabě. "Jen jsme spolu byli na čaji." Pokusím se ji uvést do obrazu. "Ale musela odejít. Odvolali ji do práce." Pokrčím rameny a zapluju do kuchyně, ohřát si tu sekanou. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Kotě, nespi pořád. Nebo.. no jo, jsi kotě, co jiného bys dělalo uklidím vše, co se mi zdá v nepořádku a zasednu k počítači, abych si prohlédla všechny maily. To kakao chvíli počká, stejně je to hned uvařené. Jak to Erik říkal, že se jmenuješ? Muffyn? To je divné jméno.. ale roztomilé ohlédnu se na kotě od počítače. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Anna tě následovala “No dobře… tak to byla prostě… přátelská schůzka. Klidně tomu říkej jak chceš.“ usmívala se a věděl jsi že si stejně myslí svoje. “Ale je škoda, že musela do práce.“ pokývala hlavou a pomohla ti s přípravou jídla. “Vypadáš ale unaveně. Měl by jsi si jít pak lehnout.“ podívala se na tebe z profilu. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kotě se protáhlo, sedlo si a párkrát mňouklo než se sesypalo na zem a přicupitalo k tobě aby se ti mohlo otřít o kotníky. Prohlédla jsi si e-maily. Jako vždy spousta spamu jak z tvého světa tak z Noční strany, nějaké reklamy na hříšné potěšení s možností vrácení duše do třiceti dnů, pokud nebudete spokojeni. Mezi směsí blbostí, jsi našla e-mail i od své kamarádky, ta tě nadšeně informovala že se objevil nový krasavec a že si na něj dělá zálusk. Popsala ti ho do nejmenších detailů a jestli nepřeháněla tak to musel být opravdu pěkný chlapák. Také si samozřejmě stěžovala na rodinné útrapy a že už chytla pěknou hnědou barvu a že sem někdy musíte zajet spolu, že tu mají krásné (skoro nahé) plavčíky *slint*. Prozradila ti, že za dva dny se vrací zpět do Londýna a že pak spolu pěkně zapaříte a ukáže ti všechny fotky a video co natočila a samozřejmě že se máš těšit na dárek. Pak už napsala pozdrav a to bylo přibližně všechno. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Poděkuju ji za pomoc při ohřívání večeře a usadím se u stolu. Konzumace mé večeře mi zabere vcelku slušných dvacet minut a nejen ze zdvořilosti si přidám. "Bylo to výborné, Anno." Usměju se spokojeně, jen co odložím příbor. Nechám si tak pět minut na to, aby mi slehlo, a pak po sobě umyju nádobí. Protáhnu si záda, až mi v nich křupne, sundám brýle a přeleštím skla. "Půjdu spát, dobrou noc." Rozloučím se s Annou a zapluju nejdříve do koupelny a pak svého pokoje. Nařídím budíka na obvyklou hodinu a protože jsem doopravdy unavený, rychle usnu. |
| |
| soukromá zpráva od Alexandra Ringer pro Z jedné strany jí závidím, ale na druhou stranu, potkala jsem Johna.. co víc bych teď chtěla? To se někdo má, viď kotě dám malé kočičce pusu, pomazlím se s ní, pak rychle vypnu počítač a odběhnu do kuchyně, kde připravím vše, co jsem slíbila. Na kotě samozřejmě nezapomínám, i tomu dám najíst. Kdy asi přijde.. kdy.. kdypak? |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro “Dobrou noc.“ rozloučila se s tebou Anna a sama šla do pokoje který jsi ji určil. Ty jsi se zatím vysprchoval a zalezl do postele. Normálně ti spaní přišlo jako ztráta času ale teď jsi zavřel oči celkem rád. Myslel jsi před spaním na Zoe a také na Triss. Při pomyšlení na Zoe tě to vevnitř hřálo a při myšlence na Triss tě to rozechvělo. Nakonec jsi usnul bezesným spánkem, který jsi uvítal. Normálně jsi se probudil s příchodem Joane, tentokrát tě probudilo ale něco jiného. Někdo se ti snažil strčit dudlík do nosu. Anna zřejmě přinesla Zoe k tobě a když jsi otevřel oči ležela ti tvá malá dcerka na prsou, hlavu měla zvednutou a kopala tě nožkami do pupíku. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Kotě tiše zamňoukalo, když jsi ho vzala do náruče, pomazlila se s ním a následně odnesla dolů do kuchyně, kde jsi ji dala do misky mléko. Muffyn přiskotačil k misce, zvedl vysoko ocásek a začal pít nevšímaje si ničeho jen svého jídla. Začala jsi připravovat kakaou a mezitím se vrátil Erik, čistý a voňavý. Nic neřekl a hned se pustil do přípravy snídaně. Občas odsunul nohou Muffyna který se vám motal pod nohama, když dojedl. “Myslíš, že nebudu tvé babičce vadit?“ zeptal se když prostíral na stůl. |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro Vyrazili jste tedy do Stínopádu. Nebo tedy jste začali zjišťovat jak se tam dostat, protože podzemka nepřicházela v úvahu vzhledem k tomu, že ji ještě nikdo nepostavil. Stáli jste zrovna před obchodem s pochybným spodním prádlem pro pány a přemýšleli nad tím jak se tam dostat “Možná drožku bychom si mohli objednat.“ navrhla tvá vílí přítelkyně. “ Pochybuji že by tam někdo chtěl jen tak jet. Stínopád není zrovna oblíbené místo.“ poznamenal Mrtvý chlapec. Šílenec nic neříkal jen si pobrukoval do rytmu jeho osobní melodie, která tentokrát hrála nějaký Rege, co ti nic neříkalo. “Nějaký nápad?“ podívala se na tebe Alie. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro Ospale zamžourám a pak hmátnu po brýlích na nočním stolku. Když se mi podaří zaostřit na Zoe, usměju se. "Dobré ráno, Maličká." Pozdravím ji a ten její spokojený miminkovský výraz mě hřeje u srdce. "Ty už udržíš zvednutou hlavičku? Ty jsi tedy šikulka." Pochválím ji a pohladím po vláskách. "Děláš mi radost." Posadím se opatrně a Zoe vezmu do náruče. Polechtám ji přitom na bříšku. "No vážně, žádný otec nemá tak hezkou a šikovnou dceru, jako mám já." |
| |
| soukromá zpráva od Autority pro "Také bych řekla. Dobré ráno, doktore." poznamenala Joanne. Tak to byla ona, která tě probudila vlastní dcerou. A měla dost rozumu na to aby zůstala poblíž, kdyby tě to neprobudilo nebo se nějak dítě skutálelo. Zoe se vrtěla, jak to děti dělávají když jsou ještě příliš malí na to aby ještě zcela ovládli svá těla. Usmívala se na tebe a poulila na tebe své velké oči, prostě radost pohledět na to maličké stvoření v tvém náručí. "Myslím, že potrvá ještě chvíli než si zvyknu na ten fakt, že jste otec. Vidět vás s ní je úplně něco jiného než když ošetřujete ty nejmenší pacienty. Úplně kolem vás víří to rodinné pouto." zavrtěla hlavou. |
| |
| soukromá zpráva od Mathias aep Avis pro "Ah, dobré ráno Joanne." Pozdravím svoji sestřičku poněkud překvapeně, když si ji všimnu. V duchu mě přitom trochu znepokojuje, jestli zaměstnankyně v ložnici zaměstnavatele nemůže znamenat nějaké potíže s odbory nebo něco podobného. "Vidíte, a já si myslel, že vy si na ten fakt zvyknete mnohem rychleji." Odpovím s úsměvem. "Ale teď, kdyby jste dovolila, rád bych se převlékl." Pokusím se ji zdvořile naznačit, ať na mě počká kdekoliv jinde. |
| |
| soukromá zpráva od NIco Beliem pro nakloním se znovu ke sve nove šéfové a pokusím se jí polibit rukou ji nejdřive hladim na břiše a pomalu jedu výš a ž k nadrum kolik myslíš že si zasloužim, zpetám se pro jistotu |
| |
| soukromá zpráva od Carlo pro Rozhlédnu se kolem a ani tu zmíněnou drožku tady nikde nevidím. Pokrčím rameny a zadívám se na Alii. "Nevím...možná prostě jít kus pěšky, protože ani tu drožku tu nevidím..." Znovu se rozhlédnu. "A teď jenom kudy..." Poznamenám, když už jsem tak geniálně prohlásil, že nejpíš půjdeme po svých. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR