Pán prsténu-repete
hrálo se Denně
od: 17. září 2008 20:12 do: 03. listopadu 2008 08:14
Dobrodružství vedl(a) pollli
| |
 | Svět pána prstenů. Středozem. Sauron se vrací. Saruman mu pomáhá. V roklince se shromáždilo devět válečníků připravených vyrazit. |
| |
| Všichni jako úplně všichni Je velký sraz u elfů v roklince. Přijedou vznešení elfové, mistři trpaslíci a i lidi. Nachází se zde i Gandalf šedý mág a čtyři hobiti, kteří prožili dobrodružství, které málem jednoho z nich stálo život. Elfové Usednete spolu na opačné straně než trpaslíci. I když vám nevadí, tak se nemusíte. K vám si přisedne i někdo zahalený v kápi. Trpaslíci Usadíte se stejně jako elfové. Lidi Sedíte mezi elfy a trpaslíky. Všichni Uprostřed stojí Elrond s Frodem a vysvětlí vám situaci. Aragorn stojí stranou od lidí vlastně mezi elfy. Elrond vám vysvětlí o co jde. Ukáže prsten atd. Když vyzve kdo by měl jít hobiti, kteří to tajně sledovali se rychle připojí..... (pokračujte sami.) |
| |
 | Přisednu si k elfům. Jistě na mě budou koukat celkem divně, protože jsem zahalená v kápi. Pozoruji celou scénu, ale do dohadů se raději nezapojuji koneckonců proč se zapojovat stačí jen poslouchat. Kouknu se na onoho hobita, který to vzal na sebe. Jeho odvaha mne překvapí. Pod kapí se usměji. Vstanu a dojdu k hobitvi. "Milý Frodo pytlíku cesta do Mordoru je velice nebezpečná, sám by jsi to nezvládl a jistě bys dlouho sám neobstál ani s pomocí tvých přátel proto já se k tobě přídám a dám za tebe klidně život..." řeknu a udělám co si jako úklonu. Pak se za něj postavím. |
| |
 | Děkuji za pomoc.. a usměju se na ní...a pozoruji kdo se dál přidá |
| |
 | Rázně vykročím k Frodovi. Stoupnu si vedle něj a založím ruće na prsou. "Pan Frodo beze mě nikam nepůjde!" řeknu rázně. |
| |
| (jeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee) jen koukám udiveně a poplácám sama po rameni |
| |
 | Přistoupím k Frodovy jehož jsem doprovázel již na cestě sem. Pujdu s tebou budu tvuj meč, řeknu a postavím se za něj. |
| |
| Lehce znervózním když se velde mě postaví Aragorn. Znám ho moc dobře jakožto hraničářka. Bojím se aby po mě nechtěl sundat kápi, protože osttaní by s tím souhlasili a prostě bych ji musela sundat. Sklopím hlavu. |
| |
 | Pozoruji jak se všichni zvedají a jdou k Frodovi.Pokleknu před nim a podívám se mu do očí. Rád se vydám na nebezpečnou cestu s tebou.Šlyšel jsem, že hodně malích lidí udělalo velké věci a já věřim je ty to zvládneš.Položím za tebe i svuj život jen aby jsi mohl zníčit prsten.Proto ti nabízím svuj meč a štít,. Po těchto slovech se zvednu a stoupnu si za froda vedle Aragorna. |
| |
 | sleduji pozorně vše co se kolem děje, promnu si vousy. Stoupnusi a podívám se na těch pár lidí co stojí kolem toho hobita, skusím se na něj usmát. Jdu taky. Budu tvá sekyra. vyjdu knim a stoupnusi vedle sama a jen pohledem si přeměřim výšku všech členů družiny. Konečně taky někdo menší než já. nad tou myšlenkou se mírně pousměji ale pře vousi není nic vidět. |
| |
| Rozhlížím se po všech co zde sedí. Sem z toho obecenstva nervní. Pak se připojí dlaší dva, trpaslík a člověk. No bezva... pomyslím si. Zrak se mi zarazí ná Legolasovi. A sakra on je tu bratránek. Musím mluvit jiným hlasem, protože by mě jinak poznal. Nebo si budu hrát na mlčenlivou. pomyslím si. Pak jen doufám, že on se nepřidá. Sem čím dál nervóznější. |
| |
4435.jpg) | Roklinka Dívám se zvědavě na to, kolik lidí, trpaslíků a hobitů se přidá. Ve chvíli, kdy se připojil Aragorn jsem věděl, že se připojím taky, ale přesto jsem čekal až se připojí poslední. Dost mě zaujala zakuklená postava. Měla totiž jemné pohyby a štíhlou postavu, navíc se posadila mezi Nás elfy, tudíž to musí být taky elf, vlastně spíš elfka. Tak jemné pohyby mají pouze elfské ženy. Zdálo se mi, že mě zná a snaží se, abych si jí nevšiml, stejně jako si ji neměl vššimnout Aragor. Musím zjistit, kdo to je! pomyslím si, ale potom se už konečně postavím a dojdu až před Froda a družinu. ,, Já budu tvůj luk!" usměju se a postavím se mezi ostatní. |
| |
| A sakra brátránek se připojil. napadne mě a sklopím hlavu koukám se do země aby mi nebylo vidět do tváře. Jelikož Legolas stojí vedle mě. Moje nervozita se tím ještě zvýší. |
| |
| jen tak se otočím a všechny si prohlédnu a zaujme mě postava v kápy... Sakra kdo to je? |
| |
| Podívám se na Froda a na jeho udivený víraz. Copak se děje pane Frodo?Něco se vám nelíbý? |
| |
| mé vše je v pořádku jen chci vědět kdo je ta postava v kápy.. |
| |
| Když zaslechnu froda co říká jen na sucho polknu a má nervozita se ještě zvýší. Přešlapuji z nohy na nohu. Elfky většinou když sou hodně nervózní tak se začnou třást. U mě to tak je. |
| |
| Vykročim s řady a podívám se na zahalenou ženu v kápi. Vás neznám kdo pak jste.Mi všichni se neschováváme tak by jste se měla od krýt.Chci vidět do tváře všem mím přátelu vedle k terých se budu za par dní bok po boku probijet přes skřety. Do povím a čekám na reakci ženy. |
| |
| Pozvednu hlavu a podívám se na onoho muže co se mnou mluvil. Jen na sucho polknu. Doprčic. pomyslím si a zase sklopím hlavu, čekám na reakci ostatních ze družiny zatím neodpovídám. |
| |
 | Jsem v Roklince, sedím kousek stranou od ostatních. Poslouchám a sleduji jak se k Frodovi přidávají další a další-Legolas, můj starý přítel Aragorn, Samvěd Křepelka, atd... Má účast je jasná, proto na sebe moc neupozorňuju, spíš mě zajímá ta postava v kápi. Sleduji a čekám jak se to vyvrbí... |
| |
| Obrátím se na postavu v kápi. Je v mnoha znacích elfka. Kdo je a proč se schovává? Pomyslím si a postavím se po boku Legolasovy. Sundej tu kápi, řeknu tý postavě. Ruku mám na jílci meče. |
| |
| Rezignovaně si povzdechnu. A sejmu kápi. Pak pozvednu hlavu. Mám zrzav= vlasy sahající mi až po ramena a zelené oči. Koukám se po naší skupině. Připadám si divně. Čekám na jejich reakce. |
| |
| Udiveně pozoruji krásnou elfku. Skoro mi to vyrazilo dech. Proč to schovávala? Proč schovávala tu krásu? táži se sám sebe. |
| |
| Udiveně pozoruji postavu ze který se vyklubala RoseandraJe to sestřenice Legolase. Tohle zavání problémy. Prý utekla, pomyslím si. Kde jsi se tu vzala prý jsi utekla před svojí povinností a schovala se někam neznámo kam. Asi nebylo nejlepší se objevit přímo uprostřed elfů, kteří tě všude hledají nemyslíš? Řeknu jelikož vím jak to ve zkutečnosti je. |
| |
| No páni! Ta má teda kuráž, objevit se tady, kde ji každý může strýci napráskat! napadne mě. ,, Zdravím tě sestřenko!" usměju se na ni. Vždycky jsem měl rád její nespoutanou povahu. ,, Dlouho jsme se neviděli! Jak ses colou tu dobu měla?" zeptám se zvědavostí mě vlastní. Všimnu si, jak se na ostatní elfové na ní dívají. Řekl bych, že opovržlivě a někteří s nechutí. Dost mě to naštve. Mám ji rád a nechci, aby měla problémy, jenom proto, že nechtěla dělt to, co ji její otec nakázal. Já jsem ji vždycky její svobodnou myls záviděl. Já mám spíš smysl pro povinnost, takže jsem nikdy nedokázal ryskovat jako ona. |
| |
| Polovina elfů se zvedne a s rukami na zbraních udělají kruh. |
| |
| Jen polknu. "Aragorne fakt dík, že si mě donutil sundat tiu kápi." polknu. "Jo bezva, mě neaví být královnou, otec si odjede neznámo kam a nechá mě samotnou s matkou, která je nyní mrtvá bohužel." řeknu. Pak se otočím na Elronda a v mých očích je znát zoufalost. Kouknu na elfy. "Já se ta,m nevrátím stejně bych nebyla dobrá královna. Pochpte to co rodiče nikdy nepochopili miluji svobodu a být královnou to je pro mě povinnost ale já tu povinnost nechci raději budu pobíhat po lesích a zabíjet ty ohavné zrůdy skřety než sedět někde na trůně , podepisovat zákony, rozzsuzovat, a dělat tyhlety nudné věci. Nikdy mi to nešlo i když sem se třeba snažila. Vždy mi šla líp lukostřelba a vždy mi šel líp boj s mečem než skoušení kralování." řeknu na svou obhajobu a čekám na reakce ostatních. |
| |
| Aha už vím proč se schovávala. pomyslím si. Statečně se před ni postavím. Ona se rozhodla jít s námi. Tak půjde a nikdo jí v tom nezabrání. Každý, člověk, každý elf, trpaslík či bhobit má svobodnou mysl. Nikdo by mu neměl přikazovat co má a nemá dělat." řeknu statečně. |
| |
| A co jsi ode mě jako čekala? Když se mezi nás vplížíš v kápi? Zeptám se celkem nezúčastněně. Pánové by to neměli zas tak přehánět, pomyslím si a tak taky řeknu nahlas. Měli byste se zase posadit. Vybrala si cestu hodnou královny, prohodím rozhodným hlasem a Elrond kývne. Elfové se pomalu vrací na místa. |
| |
| "Koneckonců Aragorne ty taky nejsi svatoušek." šeptnu a pak po něm hodím děkovným pohledem. Zase si nasadím kápi. Čekám co bude dál. |
| |
| Jsem rád, že se to nakonec vyřešilo. Dost ěm zamrazilo, když se postavili všichni elfové. Než jsem stihl něco říct, Aragorn to zahrál do autu a pomohl i Samvěd Křepelka. |
| |
| Stoupnu si opět vedle Froda. |
| |
| Aragornovi se podařilo přesvědčit tu postavu, aby si tu kápi sundala. Elfka? Ale počkat, to je...Roseandra? Legolasova sestřenice? Načštěstí, i přes to že tu není (mezi elfy) moc oblíbena, se to obešlo bez násilí amého zásahu... |
| |
| Mě nehledají všichni elfové po celém světě. Ani lidi ne, odpovím klidně. Naopak tady mohou být problémy, pomyslím si a postavím se zase za Froda. |
| |
| stojím tam opřený o svou sekeru a jen sleduji co se děje kolem mě, elfí záležitosti mě moc nebaví a nezajímají, místo toh si začnu prohlýžet, kdo vlastně všechno jde a kolik nás bude. Chvýli tam ještě stojím ale pak už mě to přestane bavit, vystoupím o krok dopředu a hlasitým hlasem romluvím. Tak co vydáme se na cestu nebo se tady budeme handrkovat jestli ta elfka může jít nebo ne, mé sekery už lační po skřetí krvy, tak co kdy vyrazíme?! potom se vrátím zpět do řady, narovnám si opakes a srovnám sekery. Pka se jen tázavě podívám na Aragorna a pak i na Erlonda. Tak co zvás asi vypade? |
| |
| Když Aragorn donutí zahalenou postavu sundat si kápi vykročím kousek z řady abych na ni líp viděl.Co si postava sundala kapuci vůbec jsem ji nepoznal.ale jak jsem tak poslouchal rozhovory ostatních tak jsem tu ženu poznal.Párkrát jsem o ní něco zaslechl. Nevim co mám k tomu říci.Mlčky se vrátím na své místo a čekám co se bude dít dál. |
| |
| "Navrhuji ukončit radu jít si odpočinout a ráno vyrazit na cestu." navrhnu. |
| |
| Roseandra má pravdu.Taky bych si moc rád šel odpočinout.Už jsem z toho bláznění unavenej. Promluvim na všechny a čekám na jejich reakce. |
| |
| Takže vás je deset. Jste společenství prstenu, oznámí Elrond. Vyspat se můžete zde v roklince a zítra ráno se vydáte na cestu, dodá ještě. |
| |
| Dobře ráno zde abychom vyrazili, řeknu a pak přistoupím k elfí princezně Ros a pošeptám ji. Pozor na elfy nemusejí to někteří něchat jen tak, varuji ji a pak se vydám za elfy z roklinky do budovy. |
| |
| Musím si pořádně odpočinou na zítřek.Zítra bude dlouhý a náročný den.Musim si i připravit na cestu. Po své myšlence přikývnu a vydám se za ostatními z mé družiny. |
| |
| jen tak poslouchám co se děje a jak všichni odcházejí tak já tam zůstávám.. Pak se jen otočím a jdu poschodech na takovej balkonek kde přemýšlím.. Princezna..no to bude zlé...Jestli ji každej elf hledá tak...No to je jedno vybrala si tento úkol tak půjde s námi..a nikdo jí v tom bránit nebude.. jak tak přemýšlím tak si nevšímám okolí a čučim do dálky.. |
| |
| rozloučím se se svými bratry trpaslíky a pak se vydám do nějakého volného místa v budově, tam si ustelu a pak jdu spát |
| |
| Pomalu se vydám za Aragornem. "Díky, za to, že ses mě zastal. A doufám, že ti nebude vadit, když ti budu dělat společnost." řeknu. |
| |
| Nebudeš mi vadit, řeknu k Ros a pokračuji v cestě do vnitřku roklinky. |
| |
| S mojí nejoblíbenější postavou ve filmu :-D Pomalu jdu vedle Aragorna a rozhlížím se kolem. "Nechci se tu potulovat sama. Do doby než si mě odhalil to šlo nikdo mě neznal, ale teď o mě ví každý elf v Roklince a to i Arwen se kterou sme nejlepší kamarádky. " promluvím tiše. |
| |
| Elfové z roklinky tě nechají být. Spíš by jsi se měla bát elfů co přijeli pouze na sraz, řeknu jí. Ano Arwen tě určitě navštíví nebo taky ne, odpovím. |
| |
| "Jo myslíš, těch z mého teda ani nevím jestli to mohu považovat za mé království. Pravda je taková, že sem zaslechla o tom co se děje. O Sauronovi a já když se někde něco děje tak tam musím být. To ti jistě vyprávěl Legolas, jak sem vždy tropila hlouposti když sem byla prcek. Ale to dělám i teď. Ale já neodešla jen kůli tomu co se okolo děje, ale taky kuli otci. Chci ho najít. On si beze slova odjede a nevrátí se. Prostě to nechá na mě a mé matce teda matka umřela, bohužel." řeknu a při poslední větě smutně sklopím hlavu. |
| |
| Jdu po boku Froda. |
| |
| No nerad ti to říkám, ale nejspíš je po smrti jinak by se určitě vrátil. Měla bys to už pochopit. No ano Legolas tě obdivuje. Snad jako jediný z elfů, řeknu za pochodu. Tady budu spát já vem si pokoj vedle mého kdyby něco tak tě budu moct slyšet zatím, řeknu Ros před mým pokojem a vejdu dovnitř. natáhnu se a pomalu usínám. |
| |
| POmalu zajdu do svého pokoje. Lehce se vysvleču avška meč nechávám tam kde je. Luk a šípy si dám tak abych to měla po ruce a meč mám připnutý u opasku. Pak si lehnu na postel. ALe nějak nemohu usnout. Bojím se. |
| |
 | Elfí porada-konec společně se Smíškem se vydáme do svého pokoje. očividně je stejně jako já nezvykle zamlklý. Doufám že On, narozdíl od Sama neropadl pochybnému kouzlu oné holny na R. |
| |
| Dojdu si do svého pokoje rozestelu si postel a lehnu si do ní.Během chvilky usnu. |
| |
| Dojdem do pokoje. Já si lehnu na postel a zanedlouho usnu. |
| |
| jakmile sem v pokoji tak si lehnu..a asi po dvouch hodinách usínám.. |
| |
| Začnu přecházet po pokoji sem a tam. Mé kroky sou jistě slyšet i vedle. V hlavě mi utkvěla Aragornova slova o otci. Sednu si na postel pak si lehnu dám oličej do polštáře a začnu plakat. |
| |
| Zničeho nic se probudim a posadíp se na kraj postele.Slyším nějaké zvuky. Co to je za zvuky? Dojdu ke dveřim a otevřuje.Vykuknu z nich a rozhlednu se a soustředim se na sluch. To je přece pláč. Jdu za zvukem a zastavim se u Roseandřených dveří od pokoje.Zaťukám a vejdu dovnitř.Uvidim jik jak má hlavu v polštáři a brečí.Dojdu k její posteli a kleknu si k její hlavě. Proč pak brečíte má paní?Stalo se vám něco ublížil vám někdo? Zeptám se ji a čekám na odpověď. |
| |
| POplašeně se posadím. Dost mě vylekal. Jen se na něj dívám opuchlýma očima. "Ale to je jedno." dostanu ze sebe. |
| |
| Palcema jí otřu slzi pod očima a podívám se jí do očí. Neplačte vůbec vám to nesluší.Měla by jste se usmívat.Prozraťte mi proč pláčete?A jedno to neni.Chci vám pomoct.Tak mi prozraťte co vás trápí. Dívám se jí do očí . Je překrásná.Nemlůžu se naní vinadívat.Ale dyť je to elfská královna to přece nejde. Sklopim hlavu a snažim se jí vihýbat pohledem. |
| |
| "V tomhle mi nepomůžeš." odvětím. |
| |
| Ale určitě pomohl.Tak to aspoň skuste s kuste se s toho vipovídat.Já vás budu poslouchat. Posadím se vedle ní dám si ruce do klína a koukám před sebe. |
| |
| "Aragorn se domnívá, že můj otec je po smrti." odpovím tiše a zadívám se do stěny. |
| |
| Podívám se na Roseandru a obejmu ji. Aragorn neni jasnovědec.Podle mě neni otec mrtvej jen je třeba v zajetí.Moc rád ti pomůžu při hledání tvého odce.Můžeš se na mě spolehnout Pořád ji držim v náruči. |
| |
| §"To je snad ještě horší než kdyby byl mrtvý navíc otec by se nikdy nenechal zajmout." řeknu smutně a opřu si hlavu o Boromirovu hruďu. Zase začínám plakat. |
| |
| Já jsem ale blb. Začnu ji hladit po tváři a víc ji uchopim. Nebo jel za svími přáteli a něco mu brání v odjezdu ale nemysli na špatný věci..Tvůj otec je bojovník a je odvážný nenechal by si nic líbyt. |
| |
| "To by mi dal vědět." namítnu. Schoulím se u něj v náručí. Sem ráda, že mě někdo poslouchá. Ach jo...proč já. pomyslím si. |
| |
| Jak ji držim v náruči posadím ji a otočím ji obličejem ke mě. určitě to tak jde.Třeba ti nemůže dát vědět.Teť je zlá doba třeba jsou někde ukrytý a nechtěj se prozradit.Určitě se taky o tebe bojí ale myslí jen na to dobrý a né na to špatný. Dívám se jí do očí a rozbušilo se mi srdce. Nezvládnu to já to nevidržím.Je tak krásná. Pomalu k ní přiblížím své rty a kousek před jejíma rtama se zastavím. Musim to udělat. Přitisknu se k ní a něžně ji políbím. |
| |
| Když mě políbí omámeně na něj koukám. Pak se však proberu a koukám na něj. Nebylo to špatné. Polibek oplácím. |
| |
| poté co mi dala Roseandra pusu.Se na ní vitřeštěně podívám. Doufám, že s toho nebudou problémi. Chci se omluvit má paní nevim, nevim co se to stalo.Ale vy jste tak krásná a já, já.Promiň te mi to.Pořát se jí dívám do očí a kochám se její krásou. |
| |
| Konec Elrondovy rady a Roseandřin pokoj Elrond ukončí radu a všichni se pomalu rozchází do svých pokojů. Ros se baví s Aragornem a tak je nechci rušit. Rozhodně si s Ros musím promluvít! napadne mě. Počkám až všichni ulehnou. Mezitím se jen tak brouzdám trávou na které ulpívá první večerní rosa. Vzduch je čerství a příjemně fouká vítr. PO půl hodině mě napadne, že už budou všichni spát, takže budu mít možnost si sestřenkou promluvit o samotě. Tiše dojdu k jejímu pokoji a zarazí mě, že má otevřené dveře. Uslyším, jak se s někým baví a uslyším její tiché vzlyky. Napadne mě, že ji snad někdo ublížil, a tak dojdu rychle k jejm dveřím ve kterých zůstanu šokovaně stát. Vidím, jak se líbá s člověkem. S tím Boromirem, myslím. Můj obličej se změní z vyšokovaného v zadumčený a potom vytočený. ,, Co to děláš?" zeptám se a tím je vyruším z toho nejlepšího. |
| |
| Ou pomyslím si. Vstanu vyprovodím Bormira a vtáhnu dovnitř Legolase. Zavřu za námi dveře. "Hele to je moje věc co dělám..." řeknu Legolasovi. Je na mě vidět rozpačitost. |
| |
| Všichni Nakonec jste si šly lehnout každý do své postele a po chvilce za kterou vám utekla noc je ráno. začínáte se probouzet. |
| |
| Ráno se probudím a skočím si za Elrondem. Vezmu si od něj svoje zásoby a již plně oblečený se s ním nasnídám. Jelikož mám vše, tak mě nenapadne nic lepšího. Dojdu k Rosininu pokoji a zaklepu. |
| |
| Vstanu azčnu se připravovat. Pak se ozve zaklepání. "Kdo tam?" houknu ke dveřím a dál se připravuje. Je slyšet jak pobíhám po pokoji. |
| |
| Roseandřin pokoj ,, Vážně?" zeptám se naštvaně. ,, Víš vždycky jsem se tě zastával, když jsi vyváděla ty své skopičinky, ale tohle už trošku přeháníš. Jedna věc je nechtit vládnout království a druhá věc je se líbat s člověkem. Elfové tě za tohle ukamenují. Už teď jsou na tebe naštvaní, že nechceš vládnout, ale po tomhle budeš totální vyhnanec. Co kdyby to viděl někdo jiný než já? Co mylsíš, že by se stalo? zeptám se jí a koukám na ni naštvaným pohledem. Je to moje setřenice a chci pro ni to nejlepší. Už tak ji mnozí elfové přislíbyli smrt a potomhle asi nebudou dlouho váhat. Jestli se to někdo dozví. jestli Boromir neudrží jazyk za zuby... |
| |
| Ráno po probuzení se protáhnu a zatřesu s Frodem aby se probral. Pak se připravím na cestu. |
| |
| Dále to nehodlám řešit a odcházím do svého pokoje, kde ulehnu a s podivnými myšlenkama usnu. Ráno se vzbudím velice brzy a hned jsem přichystaný vyrazit. Dojdu na místo srazu a čekám na ostatní. Hlavou se mi mezitím honí různé myšlenky. |
| |
| jakmile se mnou sam zaklepe tak se probudím obleču se a připravím věci a jdu na místo srazu.. |
| |
| Vstoupím dovnitř. Dobré ráno co elfové nezlobyly? A co to zde bylo za rambajs večer? Myslím, že jsem slyšel Legolase, zeptám se jí a čekám. |
| |
| Vdám se za Frodem. |
| |
| "Já sem provedla něco hroznýho včera .Jenomže to nešlo se udržet..." šeptnu sednu si na postel a koukám do země. Co sem to provedla... pomyslím si. |
| |
| A co to bylo? zeptám se. Docela mě zajímá proč Legolas tak vyváděl. |
| |
| Ujistím se, že na chodbě nikdo není a pak zavřu dveře. Podívám se na Aragorna. "On boromir nejdřív políbil mě a já pak jeho. On, se kě mě choval tak hezky jako dlouho už nikdo ne." řeknu provinile. Je na mě vidět, že mám výčitky svědomí. |
| |
| No ani se nedivím že tak řádil, řeknu a pomyslím na Arwen. Jsme na tom skoro stejně. |
| |
| "Půjdu se mu omluvit." šeptnu a vstanu. Pak se vydám na místo srazu. Jdu tam a podívám se na Legolase. Vytáhnu si ho kousek od skupiny. "Legolasy promiň, já nechtěla. Ale nešlo to se udržet. On se ke mě choval tak pěkně, byl ke mě milý a prostě to nešlo." promluvím v elfštině a v mém hlase je znát provinilost a zoufalost. "Prosím nezlob se už na mě." dodám. V očích mám slzy. |
| |
 | Ráno se probudím a jdu se projít tedy spíše jdu najít Aragorna. Dojdu na jejich místo srazu, Kde je již Sam s Frodem a opodál se o něčem baví Ros s Legolasem. Jenomže Aragornu tu není. Tak se vydámvám k jeho pokoji. |
| |
| Místo srazu Ros si mě vezme kousek stranou od ostatních a v elfštině se mi omluví. Nejsem na ní naštvaný, pouze mám o ní strach a nechci, aby se jí něco stalo a pokud ji něco trápí může kdykoliv přijít za mnou. Jsme přece rodina. Přesně tohle ji taky řeknu. Uchopím ji za bradu a zvednu ji obličej tak, abych ji viděl do uplakané tváře. Utřu ji slzy a povzbudivě se usměju. ,, Neplač! Už na to nebude myslet, ano?" navhnu a poté ji lehce políbím na čelo. |
| |
| Pokrčím rameny a vydám se k srazu. Jdu pomalu a na polovině cesty potkám Arwen. Buď pozdravena, řeknu a mírně se jí pokloním. |
| |
| "Zrovna jsem tě hledala." řeknu a jemně se na něj pousměji. Sundám si ´z krku řwetízek a vložím jej do Aragornovi dlaně, kterou pak uzavřu. |
| |
| Podívám se na řetízek. To je tvé, řeknu a natáhnu k ní tu ruku. |
| |
| "Co je mé mohu dát komu chci." odvětím a jemně Aragorna políbím na rty. Pak ladným krokem odcházím. |
| |
| Podívám se za ní a pak si řetízek pověsím na krk. Vydám se dál k shromaždišti. |
| |
| Odcházím pryč a projdu kolem schromaždiště. Jenn je kývnutím hlavy pozdravím a jdu dál. Mám velice ladný a jemný krok. |
| |
| Obejmu Leolase Což je u mě odpověď ano. "Díky bratránku." šeptnu v eflštině. |
| |
 | Ráno když se probudím dojdu na shromaždiště a čekám až vyrazíme. Opírám se o hůl. Hm...Frodo je odvážný. Tolik toho prožil a přežil a stejně na tuto cestu jde. Kudy je povedu? Vezmeme to přes horu bude to nejrychlejší. pomyslím si. |
| |
| Místo srazu Opětuju Ros obětí a pak dojdeme zpátky! Několik členů ještě chybí a tak an ně musíme počkat. |
| |
| se smíčkem jsme došli na místo srazu a usadili se. |
| |
| Dojdu na místo. |
| |
| Usměji se na Aragorna. Je jasné, že už je to mezi mnou a Legolasem v pohodě. "Ach jo kde sou Gimli a Boromir? To ještě chrápou?" zeptám se. |
| |
| Nevím vyspávají opici? Aspoň u Boromira bych čekal, že se na tebe přijde podívat, mírně ji popíchnu. |
| |
| Jen zvednu oči v sloup. A hodím po Aragornovi pohled který říká "přestaň". "Nechcete pro ně někdo dojít?" zeptám se. |
| |
| Ne myslím, že dorazí, řeknu a rukou pohladím řetízek od Arwen. |
| |
| Zujme mne Aragagornova věta"Aspoň u Boromira bych čkal, že se na tebe přijde podívat." zamračím se. Proč zrovna u Boromira? zeptám se sám sebe. "Aragorne proč by si to čekal zrovna u Boromira?" zeptám se. |
| |
| Tak ho někdy chvilku sleduj, poradím Gandalfovy klidně. |
| |
| Bezva za chvilku to bude vědět celá družina a můžu to tu zabalit. pomyslím si trpce. "No Aragorne, odkohopak to máš? Předpokládám, že od Arwen."řeknu a kývnu směrem k řetízku. Chci převést téma na něco jiného. |
| |
| Ano od ní, řeknu a posmutním. Pohladím ho a pak ho schovám pod košili. Asi by to chtělo je trochu vyburcovat jinak nevyrazíme dřív jak večer, řeknu a trochu se zamračím. |
| |
| "Já tam zajdu dokáži bezvadnej budíček co by probral i mrtvolu." řeknu a dojdu k pokjům Gimliho a Boromira. POřádně jim zabuším na dveře a ještě zařvu. "VSTÁVAT!" pak se vrátím k ostatním. |
| |
| Nevím co dělat a tak jdu na shromaždiště a postavím se za Aragorna,¨. Nemohl mě vidět ani slyšet jelikož byl ke mne otočen zády a já mám velice tichý krok. Položím mu jemně ruku na rameno. |
| |
| Aby ten budíček přežili, prohodím k ostatním. Budem je ještě potřebovat, dodám aby měli nějaký důvod žít. |
| |
| Otočím se a všimnu si Arwen. Ano Arwen? Zeptám se jí a vezmu její ruku do svých. |
| |
| "Přišla jsem se podívat a hlavně se podívat na Ros, která mi má co vysvětlovat. Tak zaprvé, kde se tu bereš, za druhé, proč si mi neposlal po sově ani lísteček, že přijdeš. Hmm? Povídej." řeknu a čekám co mi Ros poví. |
| |
| "No he, to je na dlouho věř mi." řeknu pěkně hloupou výmluvu a potutelně se usměji. |
| |
| Jne stojím opírám se o hůl a čekám co se bude dít dál, nebo spíše čekám až vyrazíme. Ach Frodo co si to proved. Neunesu pokus tohle nepřežije, mám ho rád... pomyslím si a zadívám se na odvážného hobita vedle, kterého stojí Samvěd Křepelka. postupně přejedu všechny kdo tu jsou. Pohled se mi zarazí na Ros. Ach Ros, proč si to jen udělala, Měla jsi raději zůstat ve Vašem královstí a neodcházet, tahle cesta tě možná bude stát život. pnapadne mě. Pak se podívám na Aragorna, jednoho z nejovážnějších lidí. PO té přejedu pohledem na Legolase bratránka Roseandry. A pohled se mi zastaví na dvou dalších hobitech na Penegrilovi Bralovi a Smělmíru Brandorádovi. Nikdy bych do nich neřekl, že půjdou na takavouto nebezpečnou cestu. |
| |
 | "Pipe co si myslíš o tý princezně?" zeptám se šeptem Pipa a přejedu pohledem Roseandru. |
| |
| Místo srazu Stojím kousek stranou a prohlížím si ostatní. Ros se právě baví s Arwen. Všichni vypadají nedočkavě. Pořád ještě se nedostavil Boromir ani ten trpaslík. Co se dá taky čekat od trpaslíka. Zavřu oči a zaposlouchám se do zvuků světa. Tolik mi chybí les. Kdoví, jak se má můj otec! Každý pořád řeší Ros a mylsím, že jí to není nijak příjemné. |
| |
| Všichni Nakonec se všichni sejdete a vydáte se na cestu. Gandalf vybral cestu přes horu přestože s tím Gimli nesouhlasí. Podle něj by se mělo přes území jeho národa Mórii. |
| |
| "Ne přes Morii nepůjdu. Pokud by nebyla jiná cesta jako že je tak pak teprve tam půjdu." řeknu a vydáváme se k hoře. Vedu je já. |
| |
| ¨Jen jim mávám na rozloučenou. A zase sem se nic od Ros nedověděla. Pak se vydávám zpátky do do domu. |
| |
| Já jdu taky za Gandalfem. Sam a smíšek též. |
| |
| Měli bychom se vydat přes Morii tam budem v bezpečí, pod ochranou trpaslíků a o dost si zkrátíme cestu, můžem si tam odpočinout a možná i na chvýli zdržet. povím a čekám na reakce ostatních. |
| |
| Konečně dorazili všichni a mi vyrážíme na cestu. Gandalf nás vede. Ros jde vepředu se Smíškem a Pipinem. Potom jde trpaslík, Boromir, Sam a Frodo, Aragorn a já průvod uzavírám. Učinil jsem tak, protože mám dobrý zrak amohu odhalit nebezpečí dřív než se dostane moc blízko. Tiše přemýšlím o cestě, kterou vybral Gandalf. Chce jít přes horu. Trochu mě to trápí. Není to prostředí pro hobity. |
| |
| "Gimli, pokud by nebyla,jiná cesta tak ano, ale jinak ne." odpovím mu nesmlouvavě a pokračuji v cestě. |
| |
| Trpaslík, Gimli se myslím jemnuje navrhl, ať jdeme přes doly Morie, ale to Gandalf zásadně odmítl a já s ním vřele souhlasím. Nesnáším Doly, je tam tak temno a mrtvo a hlavně tam bude spousta protivnýcha špinavých trpaslíků. ,, Ty ses asi zbláznil trpaslíku! Do dolů? Zdržet se tam? To ani omylem, tahle výprave je moc důležitá na to, aby jsme se zdrožovali stvými příbuznými!" podotknu o faktu a dál si ho nevšímám. |
| |
| Nemyslím si že by sme se měli hádat ..ale je to vaše věc....Zkusíme to přez horu pokud nebude jiná cesta tak potom půjdem do dolů souhlasíte??jen se usmívám a čekám co mi ostatní řeknou |
| |
| "Frodo čteš mi myšlenky." prohodím na Froda i když je vzadu. Jen se lehce usměji. |
| |
| Jen jdu dál. Pořád čekám co mi Pipin odpoví. |
| |
| Jdu po boku Froda. Vůbec se v tom nevyznám kam teda deme vlastně. |
| |
| Venku není mi moc sympatická..hodně si o sobě myslí... odpovím Samovi zadumaně. očividně je zvyklá na obdiv chlapů, proč myslíš že se vetřela sem, kde je kromě arven jediná žena. |
| |
| Chtěl sem jen nám skrátit cestu a nabrat energii na dallší cestu. Nemůžu na to že Elfům pobit v dolech nevyhovuje. není tam světlo a spousta voných květin, stromů a zvířat a to sem vám holt nelíbí. povím, když se ozve ten elf. Tobě taky nic nevoní když to neni blýzko Elfích lesů. zamračím se a naštvaně pokračuji v cestě. Pod vousi si cosi říkám ve své rodné řeči, ale nikdo mi naštěstí nerozumí. |
| |
| "Ne to není pravda Pipe. Nevetřela jsem se sem kuli chlapům. a moc si o sobě nemyslím. Mám ráda dobrodružství a tohle je to pravé co potřebuji." odpovím Pipovi za chůze. Jelikož jdu s nimi vepředu tak můj jemný elfský sluch to zachytí. "Hele vážně nehádejte se. Mistře trpaslíku není to o tom, že tam nejsou květiny, ale je to o tom, že elfové do dolů nepatří. Je to příliš temné pro nás." odvětím Gimlimu laskavým tóném. |
| |
| Gimli prosímtě už to bebudeme řešit ano???Zkusíme to přez horu a pokud to nepůjde tak pak půjdeme do dolů...Ano? |
| |
| "No vidiš Pipe a máš to rovnou z první ruky." šeptnu Pipovi a pak už raději mlčím. |
| |
| myslím, že nemá cenu to teď řešit nemyslíte už jsme na cestě, řeknu do jejich rozhovoru. Až do teď jsem mlčel. |
| |
| "Díky Frodo, díky Aragorne." odpovím jim oboum a jdu dál k hoře. |
| |
| To je v pořádku Gandalfe.. |
| |
| Všichni Lezete po velmi obtížném terénu. Najednou kus od vrcholku Elfové a cvičené uši zaslechnou hlas. Mluví neznámým jazykem. Gandalf pozná Sarumana. |
| |
| je mi zzima.. jen lezu "po krk zabořenej ve sněhu"... Gandalfe seš si jist že je to dobré?? |
| |
| jen se prodím tím sněhem Jo kdyby sme šli radši přes Morii nemuseli sme se tady po pás prodit ve sněhu. zabručim si pro sebe ale stejně jdu dál ostatní jen ignoruji a dávám si pozor na cestu. |
| |
| "To je Saruman!" křiknu na ostatní, ale jdu dál. |
| |
| Pozor padá lavina, varuji ostatní a přitisknu se k stěně. |
| |
| jen skočím ke stěně..neudřžím se na nohou a tak pokleknu(né že bych chtěl) |
| |
| Začnu kouzlit proti Sarumanovi.. Sam se přitiskne ke stěně a Ros schová Smíška s Pipem pod plášť a přitiskne je ke stěně. |
| |
 | Boromir Přitisknu se ke stěně stejně jako ostatní. Očima hlídám Rosjestli je v pořádku. |
| |
| Skupina Jaksi to nezabírá a lavina vám zatarasí cestu dál. Je již pouze jedna cesta přes doly. |
| |
| rychle se přitisknu ke stěně |
| |
| vyhrabu se z hromady sněhu Tak ted kudy půjdeme přes ty doly nebo se chcete prosekat zkrz tu lavinu? |
| |
| "Ať rozhodne ten kdo nese prsten." řeknu a čekám. Otočím se na froda stejně jako Ros, Sam a Smíšek. Mimoděk se kouknu po Boromirovi. |
| |
| Boromir Starostlivě se kouknu na Ros jestli je v pohodě. Naštěstí ano. Pak se kouknu na Froda a čekám. Prosím vyber doly. Prosím. Nechci aby se Roseandře něco stzalo miluji ji. pomyslím si. |
| |
| jen se kouknu na lavinu a na ostatní... Dobrá jdeme přez doly....Tady naše cesta končí...Promiň Gandalfe.. |
| |
| Jen rezignovně kývnu a vydávám se směr doly. Ros, Sam, Smíšek, Pip a Boromir jdouza mnou.(Pipi by šel určitě taky, je to logický :-D) |
| |
| jen se dívám na ostatní a zvýrazem na tváři dávám na jevo jako bych to neřikal Konečně, tak se tedy vydáme do Morie sídla největších Trpasličích králů, určitě nás rádi uvidí. |
| |
| Jdu s nimi. Nemá cenu k tomu něco dodávat. |
| |
| Všichni Postupujete k Morii. Za tmy se dostanete k místu kde je jezero a kde by ve skále měl být vchod. |
| |
| Hmmm a jak se tam dostaneme??? |
| |
| Začnu kelpat na místo kde by měl být vchod. Náhle se rozsvítí měsíc a tím se rozsvítí i vchod. (Všichni víte co.) "Jsi-li přítel řekni heslo a vejdi! Stojí tam." řeknu a začnu skoušet ruzné věci aby se to otevřelo, ale nic.(Jen tak mimo celou dobu je s námi Wilík ten poník :-D) |
| |
| Pochod v tom případě ale není zrovna slušné poslouchat cizí hovory, elfko. řeknu slušně, ale je znát co si myslím. Pak se ušklíbnu na smíška, seberu šutr a mrsknu s ním do vody. |
| |
| Sedím kousek od Gandalfa a Boromir sedí vedle mě. Aragorn se Samem odstrojují Wilíka(TO je ten poník). "Pipe já nemohu za to co slyším." odpovím mu jednoduše. Smíšek tam někde je. |
| |
| koukám se na nápisy... Gandalfe?????Jak se řekne přítel Elfsky??? |
| |
| Před vchodem do morie no..neříkej že to nemůžeš ignorovat. Třeba tady Legolas za celou tu cestu ještě nikoho neodposlouchával. řeknu již mírněji. |
| |
| "Medon!(Nebo tak nějak)" odpovím Frodovi. |
| |
| ( jo jinak mě ta zmutovaná chobotnice sežere...) |
| |
| Pipin "Neprovokuj vodu!" řekne Aragaorn, který tě chytne za rameno. Všichni Dveřese otevřou. Jenomže je nějaké divné ticho. |
| |
| Boromir Stojíte pře již otevřeným vchodem do Morie. Gandalf vstupuje s rozsvícenou holí dovnitř hned po něm de Smíšek(snad i s Pipem), pak jde Ros, teď deš ty, pak Frodo a Sam, poté Gimli, pak Aragorn a nakonec Legolas. Všichni Náhle uslyšíte jak se cosi noří z vody, kolem Vás proletěj chapadla a popadnou Froda a všechny hobity jedno i Roseandru. |
| |
| Zaječím když mě popadne to chapadlo a táhne mě ven. Tasím meč a snažím se sekat do chapadla aby mě pustilo. |
| |
| Jdu vedle Ros a podívám se na ni a usměju.Chci ji chytit za ruku ale Ros najednou padá na zem. Podívám se co se děje a za námi se vynořila obrovská chobotnice a chytla Froda s Ros. Vytáhnu si meč a bežim k chapadlům k terý chytli Froda a Ros. Ihned je pusť ty zrůdo nebo toho budeš litovat!!!! jak to dořeknu začnu sekat chapadla. |
| |
| jen strašně vřískám...A sažím se se nějak dostat ven z toho sevření.. |
| |
| U vody vykřiknu když se chapadla vyřítí z vody a někdo ěm na poslední chvíli strhne stranou.Vytáhnu mečík a začnu do nich sekat. |
| |
| vyběhnu ven z jezkyně a vytáhnu jednu ze svých vrhacích seker a mrštím jí po té vodní stvůře, pak vytáhnu sekyru a začnu sekat kolem sebe po chapadlech té nestvůry, snažím se dostat k uvězněným hobitů a k Ros |
| |
| Hora a vchod do Morie Šel jsem za ostatníma tiše a stále sledoval, co se kolem děje. Už se mi nechtělo z nikým hádat, tak jsem raději mlčel. Nezastal jsem se ani Ros, když ji Smíšek obvinil z toho, že chce poutat pozornost jako jediná žena mezi námi. Věděl jsem, že je to tak trochu pravda. V dály jsem uslyšel podivný hlas. Z něhož číšela magie a potom se na nás zřítila lavina. Nakonec se rozhodlo, že se přeci jen půjde přes Morii. V duchu jsem si říkal, že to je dost blbý nápad, ale nijak jsem to nahlas nekomentovat a pouze jsem následoval ostatní. Jsem tady přeci proto, abych chránil Froda a ne, abych si vymíšlel. Před Morii rostou snad poslední stromy. Stoupny pod jeden z nich a vnímám jeho krásu. zapomenu na své okolí a tudiž si ani nevšimnu letmých, ale teplých pohledů, které vrhá Boromir na Ros. Z přemýšlení mě vyruší zvuk kamene drhnoucího o zem. Nakonec se jim přeci podařilo bránu do Morie otevřít. Vejdu sotva na okraj jeskyně, když se z vody za námi vynoří podivný kraken. Ten popadne Ros a Froda za nohu a chce je sežrat. Spěchám pomoci Frodovy, protože vím, že ros si poradí i sama. Z toulce na zádech vytáhnu první šíp a vložím jej do tětivy. Ve chvíli, kdy šíp vypustím se ozve slabé zadrnčení a následně svist, který ukončí naříkání té bestie, kterou jsem zásahl do chapadla, kterým držel Froda. To chapadlo jej pustí, ale vzápětí jej chytí další. novu vložím šíp do tětivy, ale tentokrát mířím obludě do tváře, pokud se tomu místu, kde byly umístěny oči, dá říkat tvář. |
| |
| jakmile legolas zasáhne chapadlo tak spadnu hlavou do bahna po chvilce mě chytí další chapadlo...Proooooč mě?, |
| |
| Všichni Nakonec všechny vyprostíte a potvora "zacouvá" do vody. Vbíháte do Morie, protože potvora opět´útočí. Stihli jse to jen tak tak. Vchod ven se zasypal. Jiná cesta již není. Gandalf rozsvítí svou hůl. Kolem vidíte mrtvoly trpaslíku, již celkem staré. Jsou na nich pavučiny a prach. V některých mrtvolách sou skřetí šípy. Náhle uvidíte vzadu svítit nějaké světlo. |
| |
| Jak uvidim všechny mrtvoli kolem nás vytáhnu si meč a postupuji za gandalfem. Vypadá to, že tady nebudeme sami.Jako by jedna obrovská chobotnice nestačila. Lehce se pousměju a koukám se na cestu abych o něco nezakopl. |
| |
| když vstoupíme do Morie a Gandal rozvítí svou hůl, uvidím všede leže kostry mých padlých druhů, je úzko pohledem na ty mrtvé, ale nic nedávám najevo, krvelačnost a vztek je silnější než úzkost, uchpím do rukou svou největší sekeru co mám a pokračuji dále za ostatními čekajíc na nejblyžšího skřeta. Ty smrdutý mrchy za tohle zaplatí, pomstím smrt svých druhů a to slibuji. povím a dále čekám na nějakého toho skřeta |
| |
| KOukám se kolem sebe je mi Gimliho líto. Jemně mu položím ruku na rameno. "Gimli, přítely upřímnou soustrast." řeknu Mh:Gimli má bežet za tím světlem. |
| |
| jak se tak rozhlýžím kolem sebe a pak si všimnu, světla v jedné místnosti. rozeběhnu se k tomu světlu a když tam doběhnu všimnu si hrobky krále Moriie. Tentokrát neudržím slizi a rozeběhnu se k hrobu kde leží, pokleknu k němu a začnou mí téct slzi. Néé, proč? jak se to mohlo stát, ty parchanti zaplatí za to co udělali! |
| |
| Rozběhnu se za Gimlim. Ros taky, Aragorn taky, Smíšek a Sam taky. Všimnu si kostry. Vrazím svůj klobouk a hůl do ruky pipinovi. "Podrž to." řeknu a pak vezmu jednu knihu a začnu ji číst. |
| |
| Morie ehe..a.no. zmateně přikývnu a sevřu v rukou klobouk a hůl, zvědavě si ji prohlížím. |
| |
| Postavím se vedle rakve krále trpaslíků. |
| |
| Všichni Stojíte u hrobu padlého krále Morie. Gandalf něco čte z té knihy. "Už dobyli můstek....prolomili obranu, je jich mnoho..." Mh:Nevím jak to tam přesně bylo :-D |
| |
| Čtu tu knihu. |
| |
| Stojím a čekám co bude dál. Poslouchám Gandalfa. |
| |
| Já a Smíšek jen stojíme a čekáme. |
| |
| Na studně s kloboukem a holí si kecnu na studnu, a zkoumavě pozoruju kostru trpaslíka,co jena ní usazená. chodák...ale co tot ady je? zaměřím se na prsten visící na kostěném pahýlu... Nikdo se nedívá, nechci si jej nechat, jen se podívat...natáhnu ruku a dotnuse mrtvolné ruky. V tu chvíli však kostře upadne hlava a zřítí se dolů, tza ní celé tělo, a za ní kýbl. a doprčic o oou... |
| |
| Skupinko Po tom co Gandalf dočte se ozvou bubny. Jasně je slyšíte a blíží se. |
| |
| "Hlupáku Bralovská, příště se tam hoď sám a bude o pitomce míň!" zavrčím a vezmu si od něj hůl a klobouk. Hůl si připravím k boji. Ros, Sam a Smíšek sou také připraveni. Ros si vytáhne luk a připraví na něj šíp. |
| |
| Vytasím meč a rychle se rozběhnu k dveřím. Zavřu je a snažím se je zatarasit. |
| |
| jen vyndám svůj meč kterej svítí modře... Skřeti a sakra.. |
| |
| Běžím pomoci Aragornovi. |
| |
| vyzkočím na hrob padláho krále, do jedné ruky vemu vrhací sekeru a do druhé normální oboustranou, připraven kdykoliv jí hodit a pak jít hned na střed muž proti muži. Jen at přídou já jim ukáži, že ještě jeden trpaslík z Morie přežil. |
| |
 | Nejdříve podám Aragornovi nějaké trpasličí sekery, aby pomocí nich zaterasil dveře pak si stoupnu na pravo od Gimliho a zamířím na dveře. Pojďte mé šípy už na vás čekají. |
| |
| Skupina v Morii Zatarasíte dveře a chvíli čekáte. Bubny se ozívají dál a najednou se ozve rána a dveře zapraští. Objeví se v nich trhliny skrz které je vidět skřety. |
| |
| Vezmu si do ruky luk.Nabiju ho šípem a stoupnu si dál o dveří a čekám až se jeden ze skřetů oběví ve dveřích.Až se tak stane vystřelím. |
| |
| Jak vidím první skulinky ve dveřích využiju je pro mé šípy.Ty svyští vzduchem a zabodnou se do každý zelený kůži co brání šípům v cestě. |
| |
| POmáhám legolasovi jich co nejvíc pokosit, přes skulinky. Využívám trénovaný elfský zrak. |
| |
| Střelci Zasáhnete několik skřetů. Všichni Vrata se rozrazí a dovnitř se nahrne hromada skřetů a obr. |
| |
| Jak odezní salva Legoase a Roseandry zadívám se na dveře.Jak mile se rozrazí vystřelím po prvním skřetovi.Zandám luk a vytáhnu si meč se štítem a stoupnu si Před froda.Pokukuji po Ros jestli je v pořádku.Ale všimnu si obra. A sakra tady někdo vyrostl. |
| |
| "Asi hodně papal!" prohodím a začnu sekat do skřetů. Prosekávám si cestu k obrovi abych ho mohla sejmout. Gandalf se bije, Smíšek taky a Sam taky. |
| |
| Roseandra Probíjíš se přes skřety když tě náhle jeden sekne do břicha a odhodí kus dozadu. Seknutí je ilné. Gandalf Biješ skřety dál. Smišku a Same ty taky. Všichni Všimete si, že Ros seknul jeden ze skřetů do břicha a odhodil ji kus dál. Přibližuje se k ní. |
| |
| Když se protrhnou dveře a dovnitř se nahrnou skřety tak se do nich pustím svým dlouhým mečem. Proplétám se mezi skřety a masakruji je všude kde mohu. Obra si zatím nijak zvlášť nevšímám i když je to nejtěžší protivník. Všimnu si jak Ros dopadla. Rychle změním směr svého pustupu a probojuji si cestu k ní. Zaútočím na skřety okolo ní. |
| |
| Néééééééééé!!!! Rozeběhnu se za Ros.Doběhnu skřetá k terý běží na Ros a useknu mu hlavu.Začnu sekat nasraně všechny skřety k teří se snaží dostat k Ros. |
| |
| Když skončím kus dál a se seknutím v břiše. Jen se za to místo držím. Ruce mám celé od krve. Snažím s enevykřiknout bolestí i když to bolí hrozně. Svíjím se tam bolestí. |
| |
| Boromir Meč ti sklouzne po zbroji nepřítele a odletí stranou. Skřetovy se nic nestalo a zaútočí na tebe. Máš už pár odřenin a slabších ranek, ale zatím jsi v pořdáku. K boji kolem Ros se připojil i Aragorn. Aragorn Podaří se ti prosekat se až k Ros, ale tam jsou nějaký tuhý nepřátelé a začne tvrdý boj. |
| |
| Jelikož vidím co se stalo Rose vyskakuju na náhrobek krále, kde stojí Gimli.Ve vyším místě vidím na skřeta co jde po ní a jedním šípem usměrním jeho chování k bodu mrazu a smrti. |
| |
| Postavím se před froda a mlátím ty skřety co by po něm chtěli jít. Snažím se jim sekat hlavy, nebo je jinak zabít. |
| |
| Postavím se vedle smíška a společnými silami se snažíme drtit skřety. |
| |
| Sakra koho mám chránit dřív? Spíš Froda. Na ochranu Ros sou už tři, na ochranu Froda jen dva a ještě k tomu ani pořádně nedokáží zacházet s mečem. pomyslím si a jdu bránit Froda. |
| |
| jen je tam nějak sekám mím modrým mečem. Vidím jak se sam se smíškem snažej pak se k nim přidá Gandalf... To je šílený....Takovej hnus..jak tohle někdo mohl vytvořit blee... myslím si a dál je tam řežu.. |
| |
| jakmile začne boj, vrhnu sekeru po nejblýžším skřetovi a opokusímse o smrtelnou ránu a pak okamžitě s zuřivím hrdelním výkřikem se vrhnu do týlu a začnu kolem sebe mávat sekerou a poučet se zabíjet co nejvíce skřetů. |
| |
| Dám si před sebe štít za k terý se bránim a snažim se co nejrychlejc dostat k Ros. |
| |
| Můj meč leží kousek ode mě. Zvednu se ze země. Rukou kterou nejsem zvyklá bojovat si kreji ránu a dojdu si rpo meč. Pak začnu sekat do skřetů. Překonávám bolest. |
| |
| Frodo Obr si vybere za cíl tebe. Vrazí do tebe dlouhé kopí, ale to neprojde přes mitril jen ti to vyrazí dech. Legolas Pěkný zásah. :) Ale okolo jsou všude další. Gimli Dnes ti to docela jedeš a kosíš se sekerou. Boromir Skřeta sestřelila dobře mířená střela od Legolase. Nedaří se ti dostat blíž je tu moc skřetů. Ros Ne že by ti to moc šlo, ale zvládneš se bránit před dopadajícími útoky. |
| |
| Ono i když má někdo mithril a někdo jiný do něj kupříkladu vrazí kopí tak to bolí a chvíli ten někdo spadne k zemi a vypadá jako mrtvý. "Pane Frodo! CHodče!" zakřičím, ale jaksi nemám čas za ním běžet tak sekám skřety. Smíšek a pipin(Doufám, že to nebude pipovi vadit.) SKáčou na obra a snaží se ho boddat. |
| |
| Když vidím jak ten pbr vrazil do Froda kopí v očích se mi objeví slzy, které začnou stékat po tvářích. Naštvu se a začnu kosit každého skřeta co se mi dostane pod ruku. |
| |
| POřádně se naštvu. Zatnu zuby a začnu sekat každého skřeta, kterého potkám. ¨ "Na Froda ste neměli šahat!" zavrčím i pře všechnu tu bolest co mi pusobí rána na břiše bojuji jak nejvíc mohu. |
| |
| Auuuuuuuuuuu a padám k zemi vypadám jako mrtvej ale co když nejsem??kdo ví... |
| |
| jak tak kosím své nepřátele všimnu si, že obr zasáhl svým kopím froda a ten se skácel k zemi. To ne tohle nemohl přežít. najednou cítím jak mi v žilách vře krev a stoupámi to i do hlavi a já začnu kolem sebe zběsile sekat sekerou a znažit se dostat k Frodovi, přitom si vytáhnu další vrhací sekeru a namířím jí přímo na obra a všísilou jí na něj vrhnu, je mi jedndo kam ho trefím, ale hlavě abych ho zasáhl a utrběl hodně velký zranění. |
| |
| Ani si nevšimnu, že byl Frodo zasažen a bojuji dál kolem sebe. |
| |
| Oba jsme se smíškem na té příšeře, sekáme, kopáme, koušeme...ale všchno marné. potvora nás smete jak zrníčka písku. |
| |
| Když vidím, že skřeti takový problém nejsou zaměřím se na obra. jak uvidím, že trefí Froda Vezmu si svůj speciáklní průrazný šípa čekám, když se obr pokusí smést smíška ukáže mi svůj krk. Přímo tam zaletí šíp. |
| |
| Seberu všechny síli co ve mě jsou a snažim co probít k Ros. Vy hnusní skřeti.Uhněte mi z cesty nebo vás všechny pobyju. po těchto slovech se eště víc naštvu a začnu zuřivě sekat do skřetů k teří mi přijdou do cesty. |
| |
| Boj Obr vás všechny odhodí, ale pak zasviští legolasove střela a obra usmrtí. Dobíjíte skřety, které zůstali a ti ostatní utekli neznámo kam. Boromir se může dostat k Ros, ale nemůže jelikož mu jeden z mála posledních šípů prostřelí koleno. Aragorn má tržnou ránu na rameni a ostatní jen pár odřenin a menších zraněních. |
| |
| Naštve mě ten skřet co poranil Boromira. Rychle po skřetovi seknu mečem abych ho sejmula. |
| |
| Koukám se na mrtvého Froda a v očích mám slzy. Sam a Smíšek začínají plakat. Všichni se sebíráme ze země ti co spadli. Frodo to ne, proč si mi to udělal... pomyslím si a slzy mi stékají po tvářích. |
| |
| dívám se se slzami v očích na bezvládné tělo Froda a nat tím pohledem mi začnou stékat slzy z očí. Nemohl promluvit jen tam tak stojí a dívám se na froda a jen doufám že je naživu ale mám pochby. |
| |
| Po ráně k terou dostanu si kleknu ale bráním se.Podívám se na Ros jak bojuje z posledních sil.Pak se podívám po ostatních.jak všichni bojují ale pak si všimnu probodlého Froda. NÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!!!!Nás nedostanete nás ne!!!! po těch slovech seberu všechnu sílu co v sobě mám a povstanu a zabijím dál skřety a snažím se nevnímat bolest. |
| |
| Boromir Již tam žádný skřet není a noha se ti znovu podlomí skončíš na zemi. MH: Frodo vstávej lenochu. |
| |
| Přistoupím k Frodovy a přikleknu k němu. Frodo... řeknu jen potichu. |
| |
| Po té bolesti nemohu vstát.Doplazim se k Ros a obejmu ji. Jsi v pořádku?.... Chtěl jsem říct víc ale bolest prostřeleného kolena mi to nedovolila. |
| |
| jen se zprudka nadechnu a začnu odkašlávat...a hodně rychle dejchám.. a jen se podívám na ostatní a pak si sáhnu na košili a ukážu všem takový to stříbrný co mám pod tim...(jak že se to jmenuje?) a jen se usměji.. |
| |
| K Frodovi přispěchám jako poslední, jelikož sjem si síral šípy z ppadlýcha ti co se ještě hýbaly jsem dodělal, jak uvidim, že žije oddechnu si a pak se s úsměvem dívám an ejho mithrilovou zbroj pak přejdu k Ros. Rose jsi v pořádku ?? |
| |
| Spadnu na zem, to zranění na břiše mě opravdu bolí. Teď ještě víc z toho jak sem bojovala. "Ne nesem, a co Frodo, jak na tom je?" zeptám se. Nevidím Froda v mém zorném poli. |
| |
| Dlouze si oddechnu když zjistím, že Frodo žije. |
| |
| "Je živý." oddechnu si nahlas a smíšek si taky oddechne. |
| |
| dívám se na to jak se Frodo zničeho nic probere a začne zhluboka odddechovat, začnemi vrtat hlavou jak to mohl přežít ale když si roztrhne košili a já uvidím starou známou mitrilovou zbroj mi je hned všechno jásné. Mitrill, vi nás stále překvapujete pane frodo. |
| |
| Skupina Pokračujete v cestě dál až se dostanete do velikánské síně. |
| |
| Ani pořádně nevnímám kde přesně jsme. Cítím obrovské bolesti a sem hrozně vyčerpaná. Je mi zle ze ztráty krve. Sem celá bílá a zelná zároveň. Mám pocit, že každou chvílí omdlím. Pro Gandalfa jsem stále těžší a těžší břímě. |
| |
| Já a Sam mám vykulené oči a čelisti skoro až na zem. Nikdy jsme nic tak velkého neviděli. |
| |
| Ros a Boromira jsme provizorně ošetřili. Vzhledem k našim podmínkám to není nic moc. Já podpírám Ros a Legolas Boromira(Sice by to bylo obráceně, ale to je fuk.) Dojdeme do velké síně. "Velká síň Morie, největší dílo trpaslíků." promluvím. Cítím, jak je Ros stále težší a těžší. Opatrně ji položím na zem a podepřu jí záda. Když si všimnu jejího obličeje, který hraje dvěma barvami tak se jen zamračím a je mi jasné, že je na tom zle. "Aragorne. Já již ji dál nemohu nést budeš ji muset vzít do náruče." šeptnu k Araornovi. Podpírm ji aby seděla a ne ležela. |
| |
| Dobře, odpovím a vezmu si ho do náruče. |
| |
| Zamumlám cosi neslyšitelného nebo spíš nesrozumitelného. Zamumlala jsem něco v tom smyslu, že budu asi zvracet a že se mi chce spát. |
| |
| "Hlavně nesmí usnout." řeknu zamračeně. |
| |
| Opírám se o Legoase a snaži se co nejrychlejc jít abych nás zbitečně nezdržoval. už dlouho nevydržim.jsem unavený.Nesmim spát.Dokážu to. Po pár kroků malinko přizvednu nohu a zakopnu. Už némůžu.jsem unavený.Už nemám sílu. |
| |
| Dobře, řeknu a zaklepu s ní. Opatrně ji udržuji při vědomí. Dostala ránu do hlavy? Zeptám se ho. |
| |
| "To taky, hlavně ztratila spoustu krve." odpovím Aragornovi a podívám se na Ros. Vypadá, že každou chvíli buďto omdlí nebo začne zvracet. "Měli bychom pokračovat." navrhnu. |
| |
| Pokračujete dál a začnou se kolem vás vyrážet skřeti. Rychle běžíte ale po chvilce vás odříznou. Najednou se ozve nějaký zvuk a na konci síně zahlédnete plameny. |
| |
| skřeti zdrhají. |
| |
| "Tady zbraně nepomůžou musíme k můstku Baladur!(Sice nevím jestli se tak jmenoval, ale to je fuk." zaveléím a rozběhnu se tím směrem kde by mustek měl být. Smíšek a sam běžejí za mnou. |
| |
| "J..já chci spát...." šeptnu sotva srozumitelně a pomalu zavírám oči. |
| |
| spolešně s ostatními se rozeběhnu za Gandalfem k můstku. |
| |
| jen se rozběhnu taky... Co to sakra je??vždyť....ne nic to není... |
| |
| Rozběhnu se a začnu Ros probouzet. |
| |
| Podepírám Boromira a snažíms eh o donutit k nějakému aspoň, že poklusu. Dělej honem přidej. Teda ymslel sjem si, že lidé toho zvládnou víc a zatim to vypadá, že i elfská žena s ohromnou ranou an břiše toho vydrží víc. Vybírám pečlivě slova, abych ho dostal do varu. Přitom sleduju Ros a doufám,že to vydrží do Lot Lórienu. Paní Galadriel se o nás postará jen vydržet cestu. Pak se však ohlédnu k plamenům. Co to může být ?? Monstrum z dávných věků ?? |
| |
| Ještě než uplně zavřu oči tak mě probere Aragorn. Jen na něj zamžourám a znovu se pokouším usnout. |
| |
| běžím za ostatními. |
| |
| Morie Běžíte po schodech k můstku. Náhle se zatřese zem a začnou se před vámi bortit schody. Stihne překočit Legolas, Gandalf, Gimli, pipin, smíšek a Sam. Aragorn v náruči s Ros, která je při vědomí zatím a Frodo tam zůstali. |
| |
| Za námi se začne most tříštit. Chytnu jednou rukou Froda a čekám až se dostanem blízko k druhé půlce pak skočíme. Po dopadu běžíme dál. |
| |
| Jelikož držel Aragorn jednou rukou Froda tak já se musela bejt přhozená přes rameno. Jak se to začne kinklat tak se mi z toho udělá ještě hůř a začnu zvracet dozadu. |
| |
| Dál je vedu k můstku. |
| |
| Sakra dy´t Legoas má pravdu. Schpim se a začnu klusat a snažim se držet krok s legoasem.Ale za sebou cítím nějaké teplo otočím se a uvidím něco jako z plamene. co to za náma je? |
| |
| Běžíme se Samem za Gandalfem. |
| |
| Frodo, Pip a Legolas Běží za Vámi. |
| |
| Skupino. Přebýháte přes můstek. Najednou se za vámi objeví ohromný planoucí démon. |
| |
| Zastavím se v půlce můstku a koukám na démona. "Děte!" křiknu na zbytek skupinky. Sam a smíšek přeběhnou můstek. |
| |
| když se otočím všimnu si toho ohnivého démona co se za námi žene, pak se zastaví Gandalf u přostřed můstku a křikne na nás abi sme běželi dál. to nemůže zváldnou toho démona neporazí musím mu jít pomoci. proběhnemi hlavou ale nemohu se k němu dostat, běží zamnou ostatní a strkajímě před sebou. |
| |
| běžím skoro jako poslední za mnou běží aragorn...jakmile doběhnu na schody tak se zastavím a sleduju Gandalfa... |
| |
| Běžím dál a postrkávám Froda. |
| |
| Všichni na mě koukají jak to dopadne. "Nemůžeš projí! Temný plamen ti nepomůže, plameni uthunu.(Nevím jak to řekl :-D)" křiknu. Jakmile mě pokusí praštit mečem udělám magický štít. "NEPROJDEŠ DÁÁÁÁl!" zařvu a praštím holí do země. On se pokusí jít po můstku, ale rachne to pod ním a on padá. Jenomže stihne švihnout bičem, zrovna když se chystám jít ke skupině. Spadnu a táhne mě dolů. Stihnu se na chvilku chytit. "Jděte hlupáci!" přikáži jim. Pak se pustím a padám....... |
| |
| GAANDALFEEEEEEEEE neeeeeeeeeeeeeeeee jen zařvu a snažím se vyběhnout na můstek za ním.... |
| |
| "Gandalfe!!!" řveme já i smíšek. Ale nerozbíhámese tam. |
| |
| Sem pořád přes Aragornovo rameno. Mám pocit, že budu znova zvracet. Což asi budu. Ale aspoň mě to drží vzhůru. |
| |
| Rychle chytnu Froda. Jdeme, řeknu a jdeme pryč. |
| |
| jen se aragornovy snažím vší silou vykroutit ale nepodaří se mi to a on mě táhne pryč... |
| |
| Já, Sam i Pip běžíme Za ostatními. |
| |
| Opět se vyzvracím. Ještě, že za Aragornem nikdo není. Nepřála bych mu to vidět. |
| |
| Hledím s vytřeštěnýma očima naGandalfa. Gandalfe to snad ne. Pak pohlédnu na druhý konec mostu, který se zase hemží skřety. Sakra, Boromire dělej, nebo budeš první syn správců co zemře v Morii. |
| |
| dívám se jen jak Gandalf bojoje proti tomu démonovi a pak sletí dolů do hlubin kamsi. HMM to je smrt vhodná pro krále králu také bych si přát jednou tíhle stilem zemřít. projede mi hlavou. pak ale se otočím a rychle se vidám dál abi mě netrfil nějaký zbloudilí šíp od skřetů kteří se určitě za námi vydají. |
| |
| Stojim vedle legoase a dívám se jak Gandalf bojuje s ohnivim démonem.Pak ale padá do propasti. Néééééééééééééééé.Gandalfééééééé Chci se k němu rozběhnout ale nemůžu Legoas mě popohání do běhu.Snažim se co nerychlejc vedle něho jít ale jsem zdrcenej z Gandalfovi smrti. Položil za nás život.Je to statečný hrdina.Nikdy na tebe nezapmenu Gandalfe. nad touto myšlenkou se mi z očí zpustí kapky slz. |
| |
| Běžím za ostatními jako v tranzu, nevnímám nic okolo sebe... |
| |
| Uniknete vystřeleným šípům a dostanete se ven z hory. |
| |
| "Je mi zle a chce se mi spát..." zamumlám tiše a neslyšitelně skoro. |
| |
| Opřu se o ejbližší kámen a pláču nad ztrátou Gandalfa. Sam též. |
| |
| Posadím se na kamne a chce se mi brečet nad smrtí gandalfa.Ale pak se postavim stěží ale postavim. No tak.Musíme se schopit.Gandal položil za nás život ale neudělal to proto aby jsme tu trucovali ale aby jsme mohli splnit ůkol tak se seberte.Musíme vyrazit na cestu. Při mích slovech mi tečou slzi.Pak se otočím na legoase. Díky ti příteli bez tebe bych to nedokázal. Pak dokulhám k Ros. Zvládneš to eště Ros než se dostaneme do bezpečí? |
| |
| když se dostaneme sté hory padne na mě smutek za mé padlé druhy a taky za strátu Gandalfa, nakonec neudržím slzy a začnu brečet jak malé děcko, potom promluví Boromir, utřu si slzy a narovnám se. Ano Boromir má pravdu pře ce se tu tět nesesipem musím me vyrazi dál a dokončit náš úkol, je to ještě daleko a cesta nebude tak jednoduchá musíme se vydat nacestu, tak honem. |
| |
| Ano na cestu bychom měli vyrazit, ale máme raněné, řeknu a převáži Roseandru. Ochladím ji vodou aby se jí tolik nechtělo spát a pomáhám ji. |
| |
| sem velmi zamlklí je mi smutno... A sem naštvanej... |
| |
| "Do...Lorienu...do Lorienu...do Lorienu." řeknu třikrát za sebou to stejné. Je jasné, že je mi opravdu zle a že se mi mluví těžce. Sem celá bledá a mám horečku. když by mi někdo šáhl na čelo tak zjistí, že úplně hořím. |
| |
| Mlčky následuju ostatní. |
| |
| Dotknu se Roseandryna čela. Má horečku, ale není to špatný nápad v Lorienu si odpočineme nechají nás tam, řeknu a pokračujem v cestě. |
| |
| Skupina Pomalu přicházíte do lesa Lorienu. Je tu klid a ticho. |
| |
| Když se dostaneme do lesa Lorienu, chodím a rozhlýžím se kolem sebe a dávám pozor. Je to podivné ticho měli byste mýt oči na stopkách držte se zamnou já jim ukáži jestli se tady oběví, ochutí ostří mé sekery, hlavně si dávejte pozor..... nestačím doříct poslední slovo, když vtom se otočím a přímo mezi mezi mé oči míří nějaký elf svým šípem, jen vyvalím oči a ústa se mi otevřou nejsem schopem ani jednoho slova či pohybu a pak jen nasucho polknu. |
| |
| SKupina Obklopí Vás skupina elfů. "Pojďte naše paní Vás očekává." řekne jeden z nich co stojí před Aragornem. Vedou Vás Lesem až Vás dovedou do Lorienu. Je to krása. Nic hezčího jste jještě neiděli. Dovede Vás před elfku a elfa. "Když vyšli z roklinky bylo jich 10, nyní je jich jen devět. Kde je Gandalf, velice toužím si s ním popovídat." řekne ten elf vedle té elfky. |
| |
| jen se rychle otočím a začnou mi téct slzy... Byli sme napadeni...nějakou příšerou která byla z plamenů a on nás zachránil ale ta příšera ho sebou stáhla do propasti... jakmile to dořeknu tak jdu pryč... |
| |
| Gandalf padl v Morii, řeknu mu. |
| |
| "Já chci spát, neche mě spát..." zamumlám a klíží se mi víčka. |
| |
| Lórien Jak uvidím Galadriel a jejího muže Celeborna ukloním se. Přec jen jsou to dva nejstarší elfové u nás a úcta jim patří. Když ostatní začnou mluvit já mlčím. Nehodlám se s nimy překřikovat, jelikož jsem přec jen princ. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR