Počátek všech válek
hrálo se Denně
od: 20. prosince 2008 21:37 do: 02. března 2009 22:04
Dobrodružství vedl(a) Shadowmaster
| |
 | Vše to začalo, když už lidé nenašli další místa, kam rozšířit své území...a nejen oni, elfové, trpaslíci, skřeti...všude se rozprostírali předlouhé oceány, už nebylo kam jít. A tehdy začala první velká válka... Bohové, až do té doby intrikující ve svých palácích v oblacích, na dně moří, v kráterech sopek, se rozhodli že už nemá cenu čekat...a začali si budovat vojska. Fungující říše se začali drobit, vše se rozpadalo...a bohové sledují svět a hledají vyvolené, božské šampiony, nejmocnější z mocných jež budou ve službách svého nového pána vést armády a ničit všechny kdo se jim odváží vzdoovat... |
| |
| Sargon V jednom malém, zapadlém městečku tě najali, ať je zbavíš jakéhosi loupeživého bandity. Moc dobře ti ho nepopsali, podle popisů je to poměrně groteskní bytost, bohužel, pravděpodobně je ještě šerednější, takové už jsou zákony pravděpodobnosti... Jsi v lese, typický strašidelný lesík, plný odporností sledujících tě z houští. Vesničani tvrdí, že tady někde má ten otrapa doupě, nejspíš ho brzy odhalíš...když tu za sebou uslyšíš zavrčení. Muguruma Jsi na akademii a odpočíváš ve svém pokoji po náročném dni, když se před tebou náhle zjeví obraz jednoho ze starších členů profesorského sboru, mistr Sovák. Pravděpodobně se tak nejmenuje, ale poté, co mu vybuchl jeden z jeho pokusů, vypadá jako humanoidní sova. A jelikož tento stav trvá už asi dvě stě let, obecně si na to všichni zvykli a jen někteří nejstarší mágové ho znají jinak než jako mistra Sováka... Mistře Kensei, pomluví hlubokým hlasem, všichni členové sboru a starší mágové (tedy i vy) se musí dostavit do hlavního sálu, okamžitě! dořekne a následně zmizí. |
| |
 | V lese Kde ten paznecht může bejt ? Když uslyším za sebou zavrčení, tak ztuhnu na místě a vrhnu rychlí pohled přes rameno. Následně se otočím čelem k hrozícímu nebezpečí. Tak jsem zvědavej co seš zač. Třeba, mě ale dovedeš k tomu šmejdovi. Netasím ani meč či jinou zbraň. Věřím plně ve své schopnosti a v ocelové spráry svých rukavic. Pochybuju, že by tu byl týpek, co by si zasloužil to, abych na něj vyrasil meč. |
| |
 | Pokoj Poté co se Sovák objeví otevřu jedno oko a nakloním hlavu na stranu (Je to takoví soukromí vtip, dělám to pořád). V okamžiku kdy zmizi se znuděně zvednu z křesla a zamířím na shromáždění. Bože, co se zase stalo, zamilovaní studentíci ce zamky na záchodě a nemůžou odemčít nebo co? povzdechnu si. |
| |
| Sargon Když se otočíš, spatříš vlka, nebo spíš něco co by mohl být vlk, tedy kdyby nestál na zadních a neměl palce. Je to jasné, vlkodlak... Je neuvěřitelné, jak tiše se přiblížil, na to že tě o hlavu převyšuje. Nebo spíš o tlamu... Co tu chceš, bezsrstý...? zavrčí, překvapivě něútočí. Muguruma Přicházíš do hlavního sálu, tam už je většina starších mágů a čarodějek (nebo mágyň?)shromážděna. Převažují klasická roucha a bílé plnovousy (to jsou většinou ti úplně nejstarší, co ještě pamatují založení školy) a podivní mutanti (ti jsou nejspíš ještě starší, tehdy jim každou chvíli něco vybuchlo a od té doby se potýkají se všemi možnými problémy, od chobotu přes hadí ocas až k ukecané lebce místo ruky). Zajímavostí je také to, že tito považují mladiství vzhled za zbytečný, jiní (většinou ti mladší pěti set let) vypadají stále na třicet... Zvláštní je také to, že všechny ženy patří do té mladší skupiny (a přitom jsou důkazy že sem byli ženy přijímány i tehdy-ale to může být náhoda....). Ty přicházíš zrovna ve chvíli, kdy Sovák společně se jednou čarodějkou, černoškou v rudém rouchu (jejíž jméno sis nikdy nedokázal zapamatovat-všeobecně neznáš nikoho kdo by to dokázal vyslovit) společně vyčarovali velký stůl a dostatečný počet židlí... Prosím, posaďte se, pokyne vám. Z tónu lze jasně pochopit že je to nejspíš vážné... |
| |
| Akademie Prohlédnu si osazenstvo. Se svími 15 lety a tím že vypadám tak na 25 se odlišuji od všech okolo. Pravda, jsem nejmladší, ale rozhodně ne nejslabší. To co mi však chybí jsou zkušenosti. Hlasitě si povzdechnu a posadím se na nějakou z volných židlí. Je mi celkem jedno vedle koho, vycházím tu dobře téměř se všemi. |
| |
| V lese Chvilku na vlkodlaka překvapeně koukám. Až po jeho slovech se dost vynadívám a uklouzne mi neopatrné: Co seš ksakru zač ? Poté se, ale vzpamatuji a nasadím zpátky svoji chladnou masku. Já ? Jen se tady tak procházím ... Neznáš jen tak náhodou zdejšího loupežníka ? Nebo nejseš jím dokonce ty sám ? Prohodím směrem k vlkodlakovi. Nehýbu se, ale jsem připraven kdykoliv udělat úkrok do strany, přičemž bych se kryl rukavicemi. Myslím, ale že zatím se boj neuskuteční. Ten chlupáč určitě ví až moc dobře kdo jsem a co tu chci. Tipuju, že tohle by mohlo být zajímavý. Dám, ale tomu chlupáči nějakou šanci. |
| |
| Muguruma Tak, odkašle si Sovák, děkuji že jste se všichni dostavili. Dnes ráno jsem nahlédl do sfér, děje se tam něco...moc podivného i na sféry. Jako by propadali do chaosu (což, jak každý kdo se ve sférách trochu vyzná pochopí, znamená že dostávají nějaký řád...). A teď pohleďte, nad tímto jsem strávil zbytek dne, mávne rukou, připomínající spíš pařát a nas stolem se zjeví obraz muže v paladinské zbroji. Od běžných paladinů ho však odlišuje přítomnost dvou křídel s bílým peřím... Po překvapivě krátké době jsem našel tuto bytost. Nepodařilo se mi zjistit co je to zač, ale poslední dobou se ve sférách zjevují často... Démoni mi však odmítají prozradit cokoliv víc, zdí se že se jich bojí... Sargon To má být urážka? zahřmí bestie. Já jsem přímým potomkem Zuba, božského vlka, já jsem lovec, nekradu ale zabíjím..., kapou mu z úst sliny. Stále neútočí, ale je ti jasné, že stačí jedno špatné slovo a vrhne se na tebe... Sice bys ho pravděpodobně zvládl, ale je ti jasné že by to nebylo zadarmo. A on to ví taky... |
| |
| Akademie Chvíli se na něj dívám. Hmmm, není prostě možné, že je to sférická podoba některého z velmistrů větrné magie? zeptám se. Kupříkladu já tam nabívám podoby ledového draka. |
| |
| Muguruma Špatná sféra, zavrtí hlavou Sovák. Jedna z těch sfér, do kterých smrtelník (ani takový jako většina z nás) nepronikne, ale ti "andělé" to dokáží. O to nebezpečnější mohou být zde, na zemi. A věřte, že ze sfér nejsou..., dodá, následně se strhne debata, které je (hlavně díky většímu počtu úst, případně tlam některých osob) dost špatně rozumět... |
| |
| Akademie Bože, staříci se hádají. povzdechnu si. A co bohové? Někteří z nich přece dokáží vytvořit dostatečně silného Avatara. |
| |
| V lese Prohlížím si toho vlčka. Hmm, z tvích slov usuzuji, že jsi na tomto místě už delší dobu, takže se zde jistě vyznáš ? Jinak, já jsem ti na tvoji otázku odpověděl, přičemž bych se rád na něco zeptal já tebe. Co ode mě chceš ? Nezdá se mi, že by jsi byl tak zvědavej, aby ses mě přišel jen zeptat co tu hledám a kdyby jsi mě chtěl zabít, tak na mě už dávno zaútočíš zezálohy, ale rozhodně na sebe takhle neupozorníš a nevykecáváš semnou. Pronesu sebejistě, zároveň se mi hlavou řine proud myšlenek. Vypadá silně, s ním by byla radost bojovat. Pokud na mě zaútočí, tak ho prvně odrazím kouzli, poté ustoupím a k další fázi boje využiji svoje kopí. Tím bych měl získat jakoužtakouž výhodu. |
| |
| Muguruma To je fakt, ozve se pomenší plešatý tlouštík vedle tebe. Tušíš že se jmenuje Klonk...mistr Klonk...divný jméno. Ale co je v tom případě tak zajímá na sférách? přehluší opět ostatní Sovák. Hlasy pomalu utichají... Jestliže se někdo z bohů pokouší vnést řád do sfér a má někoho kdo to dokáže...co to znamená? rozhlédne se po všech Sovák. Je jasné, že pouze konstatuje, odpověď je jasná:Velký problém. Sargon Vlkodlak udělé několik kroků blíž a skloní se k tobě, tvá tvář je jen pár centimetrů od jeho tlamy... Muže jehož hledáš nalezneš na západ odsud. Asi míli odtud je řeka, tam někde se nachází jeho skrýš, otočí se, udělá několik rychlých kroků a zmizí v lese... |
| |
| V lese Za vzdalujícím se vlkem zakroutím hlavou. Je divnej. Ale něco mi říká, že se s ním ještě potkám. Možná jsem s ním bojoval teďka a ne čekat do budoucnosti. Poté se otočím a v poklidu zamířím přímou cestou k loupežníkovi. Vypadám spíš jako turista, ale mé oči jsou živé a sledují v lese vše, stejně jako mé uši zachytávají jakýkoliv zvuk. |
| |
| Akademie Znamená to, že jsme všichni v prd... páni kolegové zamračím se. |
| |
| Sargon Po nějaké době uslyšíš tekoucí vodu, když vyjdeš z houští, tak ji taky uvidíš. Široká řeka, nikde nevidíš most ani brod, na druhé straně je nízký kopec, na němž si všimneš malé jeskyně, z níž vychází tlumená záře, nejspíš ohniště. Zdá se, že jsi u cíle... Muguruma Dalo by se to taky vyjádřit mírněji, ale máte pravdu mistře Kensei, povzdechne si Sovák. Navrhl bych vyslat několik z nás, aby navštívili některá z božstev a...promluvili si s nimi, dodá nakonec. |
| |
| Akademie Poněkud překvapeně zamrkám. Promluvit? S bohy? |
| |
| V lese Spokojeni si skryt za houštím zamnu ruce. Výborně, ještě, že jsem toho hlupáka nemusel hledat po celím lese. Poté vystoupím ze zákrytu lesa a zamířím uvolněně k řece, přičemž hledám nějaký brod a uvažuji nad tím, jestli bych ji přeskočil. Pokud usoudím, že řeku nepřeskočím ani s tím největším rozběhem, tak omrknu rychlost proudu a také její hloubku, tak že sundám ze zad kopí a zašmátrám jím vodě, přičemž hledám dno. |
| |
| Muguruma Žádná novinka, stačí se přesunout do správné sféry nebo vyšplhat na správnou horu, odvětí zarostlý muž po tvé levici, na jméno si nepamatuješ. Já se hlásím, ozve se obtloustlý Klonk (sedící napravo od tebe). Sargon Snažíš se nalézt dno, bohužel na něj nedosáhneš. Nejspíš to budeš muset přeletět, což však bohužel neumíš. Z jeskyně se začne ozývat hluk a ven vyleze něco co připomíná medvěda...hodně, hodně velkého medvěda. O chvíli oozději obludu následuje zarostlá, do hadrů oblečená hora svalů s velkou kuší. Tvůj člověk... |
| |
| Akademie Hmmm, otázka je, jak zareagují oni zamručím |
| |
| Muguruma Po tvé poznámce se spustila další velká hádka, dámy a pánové z rady se zřejmě nemůžou dohodnout jak to vyřešit....a tentokrát se do toho zapojují i ti, co se hádky jindy snaží zklidnit. Po chvíli to začíná utichat, zdá se, že hoši docházejí k přibližně této dohodě:Tajně se vyšle skupinka, jež se s nimi pokusí pokecat. Ostatní budou dělat že o tom neví a kdyby byli vyslanci zlikvidováni, řeknou že oni o tom nevěděli... |
| |
| V lese Hej hola. Nazdárek. Nevíte, kde je tady nějakej brod nebo něco podobnýho, abych tu řekl mohl přejít ? Zakřičím a zamávám na toho loupežníka. Takže to je moje kořist ? Raději si připravím kouzlo štítu, kdyby do mě chtěl ten paznecht střílet. |
| |
| Akademie To by mě zajímalo, kterej blázen se na to dobrovolně přihlásí. uchechtnu se dosti nahlas. |
| |
| Sargon Chlap na tebe pohlédne, odplivne si a vystřelí. Očividně nemá rád návštěvy, ty však máš štěstí, šíp byl tvým kouzlem odražen. Chlap vztekle zavrčí, ukáže na tebe rukou a jeho medvědí kámoš porozumí...rozeběhne se a přeskočí na tvou stranu řeky. Muguruma Jak se zdá, měl jsi pravdu. Moc lidí (kromě už zmíněného tlouštíka) radši neriskuje. Tak dobrá, povzdychne si Sovák. Zbytek vyberu sám, takže půjdou mistr Klonk, mistr Rufus, mistr Vlkouš, mladý mistr Kensei a abyste se nevymlouvali na nespravedlnost, tak půjdu taky, řekne jednoduše, luskne prsty a vzápětí, než stačíš cokoliv udělat stojíš vysoko nad zemí na mráčku společně s Klonkem, Sovákem a dvěma muži které znáš jen od pohledu, mohutným mágem s dlouhým rudým plnovousem a dalším co připomíná humanoidního vlka... |
| |
| Nebe Pozorně se rozhlédnu kolem sebe. No skvělí, vyslat posly k bohům, jak orginální způsob spáchání sebevraždy povzdechnu si. To ste mistře Sováku aspoň nemohl vybrat dobrovolníky? zeptám se dosti nakvašeně. Já osobně znám spoustu lepších způsobů jak zemřít, naž rozzlobit některého z bohů. |
| |
| Boj Začnu couvat k lesu do porostu, kde bych měl před tí medvědem výhodu, páč by mu v pohybu bránili stromky a keře. Hej, to od tebe není zrovna nejpřívětivější pozdrav. Poté hmátnu levou rukou za sebe a ze zad si přetáhnu štít do bojové polohy, kdy je navlečen na levou ruku. Poté se podívám tomu medvědovi do očí a v pravačce se mi mezitím sformuje malá ohivá koule, kterou vzápětí proti medvědovi vrhnu s cílem ho spomalit a taky popálit. Fuj, to tady zase bude smrad spálenej chlupů. Poté co oční kontakt trval dost dlouho, tak se mu pomocí telepatie "nabouřu" do hlavy a pokusím se mu vnutit jednoduchý příkaz: STŮJ ! Raději ještě chytnu do pravačky meč, kdyby se to kvůli nějakým zvláštním okolnostem nepovedlo. |
| |
| Muguruma Tak to se mýlíte, mistře Kensei, odvětí Sovák. Spočítal jsem, že my máme dohromady dostatečnou moc abychom odvrátili útok jednoho z nich...když budeme spolupracovat. Ano, kdyby se dva spojili, nejspíš by nás přemohli, ale představa dvou spolupracujících bohů je dost absurdní... Sargon Medvěd zavrčí a rozeběhne se k tobě. Ohnivá koule zasáhne medvěda do ramene, spálilo mu to chlupy, ale nějak se nezdá, že by si toho všiml... Když použiješ telepatii, zastaví se. Pak se postaví na zadní a chytí se tlapami za hlavu, řve bolestí. Následně zas spadne na všechny čtyři a opět běží k tobě... Ty jsi těsně předtím pocítil podivný tlak, jež tě "vytlačil" z medvědovi hlavy... |
| |
| Oblaka Ani ne povzdechnu si. Stačí aby se ostatní doslechli, že se proti nim spojili lidé a uvidíte, jak hned budou spolupracovat. Copak nevíte, jak jsou bohové paranoidní mistře Sováku? zeptám se poněkud překvapeně. |
| |
| Boj A sakra. Hnedka pomyslím na toho vlkodlaka. Žeby byl na blízku a pomáhal tomuhle šmejdovi ? Ustupuji ještě rychleji pozadu k lesu. Když se ke mě medvěd přiblíží asi na dvacet metrů, tak se zastavím, přikrčím a v následujícím okamžiku se odrazím dopředu. Běžím přímo naproti medvídkovi. Když už jsem těsně u něj, tak udělám klamavý pohyb doprava, jakobych se tím směrem chtěl okolo medvěda vrhnout, ale poté skočím do kotoulu doleva. Když letm okolo medvěda, tak ho seknu mečem, s kterým se tak zachytím za jeho tělo. Tím pádem trhnu pravačkou s mečem, čímž ránu ještě rozšířím, ale zároveň se postavím na nohy za medvědovími zády. Přikrčím se, vyrazím s veškerou silou svých rukavic štítem proti blížící se odvětné ráně tlapou a mečem mu zkusím přeseknout šlachy na zadních nohou. |
| |
| Muguruma Mistře Kensei, jste moc mladý abyste to pochopil...myslím že nejjednodušší bude když to řeknu takhle-ano, jsou paranoidní. A proto taky spolupracovat nikdy nebudou, snad jen když budou bezprostředně ohroženi. A toho se od nás bát nemusí... Jediní jež spolupracují jsou ta monstra z Pentagramu a k těm taky radši nepůjdeme, ostatně, ti by nestvořili nic co by připomínalo člověka. Sargon Medvěd je napůl rozpárán, ale drží se. Než jsi ho byl schopen seknout do nohou, obrátil se a jediným úderem tě odhodil pár metrů dozadu. V tom zvířeti je víc než se na pohled zdá... |
| |
| Boj Vrhnu rychlej pohled přes rameno, abych se podíval co dělá ten loupežník, přičemž mám připraven štít, kdyby mě chtěl trefit tou svojí kuší do zad. Nyní se zase pokusím toho medvěda napadnout pomocí Telepatie. |
| |
| Oblaka Hmmm, jak myslíte mistře Sováku povzdechnu si. Stále se tvářím naštvaně a poněkud nesvůj. K čertu, doufám že si pro návštěvu nevybral zrovna mého patrona. Jestli ano, jsem mrtvola. povzdechnu si v duchu. |
| |
| Sargon Telepatie nafunguje, jakoby tě něco nechtělo pustit do méďovi hlavy. Loupežník za tebou neútočí, taky by mohl trefit medvěda, jež se na tebe opět vrhá... Muguruma Takže...nejblíž to máme ke Karamovi, vládci lesů, řekne a ukáže dolů na zem, kde se rozprostírají lesy kam až oko dohlédne. Mráček začne klesat, zdá se že letí někam ke středu ohromného hvozdu... |
| |
| Oblaka Lehce si oddechnu a zeptá, se. Ehm, Karam, o něm jsem nic moc neslyšel, jaký je? |
| |
| Boj Tak pojď chlupáčku. O tvího kámoše co mě blokuje se postarám pozdějc. Kleknu si na pravé koleno a meč zabodnu před sebe do země, čímž si uvolním pravačku. Tou poté vytáhnu z holínky házecí dýky a vší silou rukavic ji vrhnu na medvědovu hlavu, respektivě jeho oko. Poté už čapnu meč a udělám několik úkroků doleva. |
| |
| Muguruma Moc známý není, ale je to pán lesů, takže to budou špičaté uši, parohy a pál dalších nezbytných věcí... Jeden z těch rozumějších, jež kvůli pronesenému slovu nehubí celé rasy...akorát je mu podřízeno množství menších bohů lesů a zvěře, obvykle jeho potomků, jež až tak milí nejsou... Sargon Medvěd vztekle zařve, když se mu čepel nože zaryje do oka.Pokusí se tě zasáhnout drápatou prackou, ta se však jen zaryje do země, tebe v tu chvíli mine šíp z kuše, zabodne se asi půl metru od tebe. |
| |
| Boj Udělám ještě pár kroků doleva, ale pak rychle zabočím zpátky k medvědovi menším obloučkem a vzápětí co získám nějakou rychlost, tak se odrazím a skočím. Medvěda přeskočím, doskočím za něj na druhou stranu. Hnedka přejdu do otočky, kdy štítem ho bouchnu do tlapy čímž mu ji srazím k zemi a mečem ho seknu do temene. |
| |
| Klesání na obláčku Jasně, jinak řečeno, pokecat s bohem a vypadnout dřív, než se objeví jeho děti povzdechnu si. Mimochodem, neměli bychom jít za nějakým bohem větru, nebo třeba světla případně dobra? Nejsem si jistý, ale řekl bych, že pán lesa by "anděla" neposílal. |
| |
| Sargon Tvá čepel se medvědovi zakousne do hlavy, chvíli to vypadá jakoby to nezabralo a i přes život vylučující ránu tě chtěl praštit...ale pak padne k zemi a už se ani nepohne. Chlap na druhé straně zatím dává do kuše další šíp.... Muguruma Taky si myslím, ale tenhle je po cestě a navíc z něj můžeme dostat i tak trochu "neoficiální" informace...no, taky by o tom mohl něco vědět, jak prosté. Zatím mrak klesl až k vrcholkům stromů, hned pocítíš že vás sledují stovky, tisíce párů očí...nepříliš příjemné, jak se zdá, ostatní si toho všimli taky. |
| |
| Obláček Ehm, kolik že to má vlastně dětí? zeptám se poněkud nejistě a rozhlédnu se po okolí. V duchu si připravuji nejdestruktivnější zaklínadla, která znám, a že jich není opravdu málo. |
| |
| Boj Byl jsi mi dobrým protivníkem Méďo. Pronesu pohřební řeč, přičemž se ke střelci otáčím čelem a kryju se za štítem. Poté se rozeběhnu k řece. |
| |
| Muguruma Mno, tato přírodní božstva bývají obvykle taky bohy plodnosti...má to myslím něco společnýho s těma parohama, tihle bohové jsou v podstatě jen spousta symbolů. Ale myslím že nás nesledují jen oni, les je plný různých tvorů... Už ty "tvory" i vidíš, občas se zalesknou nedůvěřivé oči, někdy ostré tesáky (a když se nelesknou, tak proto že jsou od zaschlé krve) a všeobecně se dá říct že jsou všichni kapku rozladění z toho že vás vidí... Je tu všechno možné:vlci, medvědi, lišky, elfové, kentauři, kuny, hadi, jeleni, divočáci...je velmi zajímavé že nejvíc strach nahánějí králíci (nejspíš nějací fanatici). A vy pomalu, pomaloučku přilétáte na malebně vyhlížející mýtinku, porostlou kvítím... Sargon Ještě za běhu ucítíš jak ti do štítu narazí šíp. O chvíli později další, je s podivem jak rychle dokáže nabíjet... To už jsi však u řeky, bohužel, nikde nevidíš žádný brod, most...prostě nic. Pak za sebou uslyšíš tiché kroky, sotva na hranici slyšitelnosti... |
| |
| Obláček Hlasitě si povzdechnu a čekám co se bude dít. Tohle nemůže dopadnout dobře. povzdechnu si a na prsty si přivěsím Blesk. |
| |
| Muguruma Z lesního porostu na druhé straně pomalu vyjde majestátní postava. Velký svalnatý kentaur s dlouhým šedivým plnovousem, navíc vyzdobený rozvětvenými parohy, v ruce drží oštěp jímž by dokázal skolit slona... Kdo jste a proč přicházíte, pronese překvapivě vlídným hlasem. Z houštin za ním vyběhne dvojice vlků a divoké prase, největší jaké jsi kdy viděl-že by osobní stráž? Zdravím vás Karame, vládče lesů, začne mistr Sovák a spustí dlouhou a únavnou řeč o tom proč přišli... Mafaz Jsi ve vězení už několik dní. Je to tu ubíjející, příšerná nuda, žádné jídlo a navíc se nemůžeš ani hnout. Pak, nevíš v jakou denní dobu, si pro tebe přijdou. Dva mohutní muži tě odnášejí někam pryč...konkrétně do další kobky, aspoň to tak vypadá, ale jak se zdá je to spíš pracovna. Tam sedí za nízkým stolkem hubený muž s pletí barvy pergamenu a vůbec žádnými vlasy... Chtěl bys svobodu? zasípe. |
| |
 | Čekal jsem že jdu na popraviště... Myslel jsem si že za vyvraždění většiny mágů ve městě je smrt... Ale což. Říkám si a odpovím mu: Co za ní chcete? A co se stane když odmítnu? Vzhledem k tomu že jsem neshopen pohybu tak jen poslouchám, jinak bych jeho střevy vyzdobil místnost. Z jakého důvodu nabízejí masovému vrahovy svobodu? Inu, svět je místo jemně podezřelé, jeden nikdá neví, co ho čeká. |
| |
| Les Netrpělivě poslouchám dlouhou a únavnou řeč o tom proč sme přišli a přitom se snažím vypadat co možná nejnenápadněji. |
| |
| Mafaz V tom případě tě tady hoši rozpářou jako králíka a oběsí tě na tvých vlastních střevech, pousměje se zlomyslně muž, jakoby věděl na co myslíš. A co chceme? Jen tvé vyjímečné schopnosti a dobrovolnou spolupráci, usměje se a v jeho ústech se zalesknou nezdravě dlouhé špičáky... Muguruma To zní podivně, ale nevím proč se na to ptáš zrovna mě. Někdo takový je mi k ničemu..., zavrtí hlavou lesní bůh. Ale když mi zde necháš jednoho ze svých společníků mistře mágu, mohu o tom zjistit i něco víc, dodá a přitom se podívá tvým směrem... |
| |
| Koho mám zabít? usměju se zlověstně. (V případě takového psychopata to musí vipadat jako obraz smrti) Jistě víš že k žádnému jinému účelu mé schopnosti neslouží. ještě dodám. Tohle by mohlo být zajímavé. řeknu si. |
| |
| Les Vrátím lesnímu bohovy jeho pohled. Neuhýbám očima, nedávám najevo strach. Tvářím se tvrdě, avšak nikterak arogantně. Snažím se do svého pohledu vložit co nejvíce chladu a neústupnosti a také divokosti mého pána, abych mu dokázal, že to nejsem já. Říkal jsem to mistře Sováku, měli jsme raději zamířit za Nebezkým... |
| |
| Mafaz To se včas dozvíš, usměje se ten chlap ještě víc. Roizvažte ho, pokyne strážným. A ty si pamatuj, že když se o něco pokusíš, zemřeš, dodá zatímco tě rozvazují a ty máš nepříjemný pocit že to nejen myslí vážně, ale že by to i zvládl sám... Muguruma Prosím, ticho mistře Kensei, přemýšlím, odpoví ti Sovák nepřítomně. Technicky vzato, ozve se ti v hlavě jeho hlas, byste se nám tu hodil jako záloha kdyby se něco stalo-takže budete ve větším bezpečí než my. A Karam patří k těm co sliby vždy plní, takže když slíbí že se vám nic nestane, tak myslím že se vám nic nestane... Ano, slibuju že se mu nic nestane, ozve se pán lesů. Mistr Sovák strne, jako by si teprve teď uvědomil že tady jeho myšlenky asi utajeny nezůstanou... |
| |
| Podívám se na své ruce a až teď si uvědomím jak moc musely mé schopnosti zdegenerovat během pobytu ve vězení... Teď by mě asi umlátila i banda městskejch strážníků... říkam si ale zachovávám tvář. Takže co teď? Zeptám se ho chladně. |
| |
| Les Nechápej te mě špatně mistře Sováku, ale já opravdu nejsem přítel živé přírody usměji se opravdu hodně nemile, načež trávu kolem mě pokryje jinovatka. Nemám totiž rád zelenou, dávám přednost stříbrné, modré a bílé. |
| |
| Mafaz Teď půjdeš se mnou..., řekne ten muž, zvedne se a otočí se ke zdi za sebou. Přejede přes ni rukou a něco přitom mumlá, nerozumíš co, asi nějaký mrtvý jazyk. Následně se stěna sama od sebe rozestoupí... Jdeme, pokyne strážím a tobě. Odvádějí tě dolů po nějakém schodišti, připraveni tě zachytit kdybys náhodou upadl protože nohy máš ještě zdřevěnělé. Jediným osvětlením jsou pochodně, i když je díky nim vidět překvapivě mnoho, hlavně stíny podivných postav. Po chvíli sejdete dolů, kde vidíš asi dvacet zahalených postav shromážděných kolem sochy zpodobňující pěkně tvarovanou nahou ženu, nejsi si jistý ale jakoby byla zacákána krví... Muguruma Čekal jsem že to řekneš chlapče, zamyšleně na tebe pohlédne Karam. Následně pocítíš tupý úder do hlavy a jediné co následuje je tma... ...a ta pomalu mizí... Probíráš se na jednoduchém lůžku, kolem sebe vidíš stěny nějaké chýše, i když ti připadá trochu nezvyklá-ty stěny jsou totiž zelené. I přes to že nevidíš žádný otvor, je to zde dobře osvětleno, zdroj světla nikde nevidíš. Už jste se probral, sláva, ozve se kousek od tebe. Vidíš přicházet krásnou ženu, už na první pohled elfku, hnědé vlasy svázané do copu, modré oči, šatstvo zakrývající jen ty nejdůležitější partie... V rukou nese mísu ovoce, kterou ti podá... |
| |
| Dům To od vás nebylo milé, to vůbec nebylo milé zavrčím a postavím se na nohy hlava mě ještě trošku bolí. Kritickým pohledem přelétnu elfku. A ty máš být co? Pokus o uklidnění? To se trošku nepovedlo. zavrčím a znechuceně se podívám na ovoce. zdá se, že jsem opravdu, opravdu hodně naštvaný. Poznat se to dá podle silného poklesu teploty v místnosti, až začala elfce od úst stoupat pára. |
| |
| Muguruma Elfka se jen mírně otřese, ale zdá se že se snaží ten mráz ignorovat. Ty zároveň pocítíš jakousi sílu, díky níž se okamžitě teplota vrátila zpět. Prosím, moc zde nekouzlete, můj pán kolem vás vytvořil zvláštní ochranu abyste sobě nebo nám zpočátku neublížil, usměje se a sáhne do misky. Vytáhne jablko a podá ti ho. |
| |
| Karmina. zašeptám neslyšně a pokorně. V tu chvíly přestanu s drsným chováním a jen čekám co se stane. Karmina. Paní, stvořitelka a bohyně všech dlaků a upírů. řeknu si a očekávám cokoliv - Uctívárnu Karminy, Chrám Karminy či možná dokonce Karminu osobně. |
| |
| Mafaz Muži v kápích vytvoří dvě řady a něco mumlají, nerozumíš jim. Plešatý muž jež tě sem dovedl poklekne a také začíná s mumláním. Jen strážní nijak nereagují a naznačí ti at jdeš dál... Mezi řadami vede cesta skoro až k soše, kde vidíš prohlubeň, jezírko, až po okraj naplněné krví. Oči sochy se rudě zalesknou. |
| |
| U Lesního boha Všiml jsem si zavrčím vstekle, následně se zadívám na jablko a jen zakroutím hlavou. Děkuji, ale nemám hlad. |
| |
| Muguruma Dobrá, ale kdybyste chtěl...cokoli..., s mírným úsměvem si tě prohlédne, mám vám ve všem vyhovět..., vrátí jablko do misky. Prosím pojďte se mnou, můj pán vás očekává, dodá ještě, otočí se k jedné stěně, jež se sama od sebe otevře. Venku vidíš krásnou lesní mýtinu, kytičky, zvířátka...prostě idylka. |
| |
| U Lesního boha Znovu si prohlédnu elfku Hmmm, děkuji usměji se. Je otázka, jestli děkuji za nabídku pomoci, nebo za to že mě odvede k lesnímu bohu. Zařadím se za ní a následuji ji. Přitom promýšlím plán útěku. |
| |
| Muguruma Mýtina na které se nacházíte je krásná, přenádherná... Květy kvetou, slunce svítí, ptáčci zpívají... Elfka sama si začne tiše zpívat také. Přesto na sobě však ucítíš nepřátelské pohledy-je ti jasné že tě tu sledují a nejsou příliš důvěřiví, a to ani přesto že Karam ti zjevně věří. Elfka tě vede až na druhou stranu mýtiny, odkud vede cesta do hloubi lesa. O něco později se po této cestě dostáváte až k něčemu co vypadá jako opona z listí... Prosím, vejděte, ozve se z druhé strany hlas, v němž poznáváš lesního boha. Elfka odhrne listí a vstpoupí... |
| |
| Les Znechuceně procházím lesem. Většinu svého života jsem ztrávil mezi ledovímy vrcholky hor a proto jsem k zeleni moc vřelí vstah za svůj život nezískal, přesto se však ze všech sil snažím nelikvidovat porost kolem sebe. Když přijdeme před oponu listí, chvíli počkám poté co elfka vejde a následně vstoupím také, přičemž se snažím ze všech sil držet své myšlenky v tajnosti. |
| |
| Muguruma Místo za oponou je...když už ne fascinující, tak rozhodně pěkně vytvořené. Opona sahá až kamsi dozadu, a vytváří kolem toho co je uvnitř velký kruh. Očividně je to něco jako Karamova soukromá komnata, dá li se něco takového o bytosti jako on říct. On sám sojí přímo před vámi, majestátní, v celé své kráse. Spolu s ním tam jsou i vlci s divočákem. Vítám vás Mugurumo, vyspal jste se dobře? zeptá se tě. |
| |
| Les Při vstupu do komnaty uznale zamručím, načež se před bohem ukloním. Děkuji, spalo se mi dobře, i když, lepší než spánek bylo probuzení které jste mi přichystal střelím pohledem po elfce. Musím s říci, že o hodně lepší, neboť se mi zdálo o tom, jak mě někdo zákeřně a zbaběle omráčil zezadu. prohodím ležérním, konverzačním tónem. |
| |
| Muguruma Z toho mě neobviňujte, já byl celou dobu před vámi, odvětí pán lesů klidně. A neklaňte se mi prosím, nemám to rád..., dodá ještě. Elfka se pousměje, když na ni pohlédneš. |
| |
| Les Copak jsem vás obvinil? zeptám se s povytáhlím obočím, jedinou známkou emocí. Zdá se, že se opět dostávám do formy. Nyní, byl bych rád, kdyby jste mi vysvětlit smysl mé...ehm návštěvy u vás a proč jste si vyžádal právě mě. |
| |
| Muguruma Proč vy? Proč zrovna vy? Ono je pravdou, že mezi vašimi společníky byli i lepší mágové, takže proč zrovna vy? opakuje po tobě s úsměvem bůh a kráčí sem a tam. Možná kvůli vašemu talentu, možná kvůli vaší známosti s mým drahým...ehm, přítelem, bohem větru Huriganem. On je totiž osobou, s níž bych si rád promluvil, ale on mě nějak nechce vyslyšet... A vy byste mi s tím mohl pomoci. Kromě toho, nemyslete si že mi nedělají starost ty podivné události jež mi vyložil mistr Sovák... |
| |
| Les Když zaslechnu jméo svého patrona, zatvářím se jako by mi dal facku ehm, to není dobrý nápad, Hurigan je...nemá mě moc rád abych tak řekl povzdechnu si a rozpačitě se poškrábu na hlavě. |
| |
| Muguruma Opravdu? udiveně na tebe pohlédne. A vy...znáte někoho koho by měl ten nerudný vztekloun rád? Co si já pamatuji, neměl nikdy rád nikoho, tedy až na jednu vyjímku....ale to je ostatně právě důvod proč s ním chci mluvit. A co má proti vám? Dle toho co vím, byste měl být jeho věrným uctívačem. |
| |
| Les Hmmm, řekněme že se mu nelíbí moje poněkud chladná povaha zamručím lehce podrážděně. A to že jsem jeho věrný služebník na jeho antipatiích ke mě vskutku nic nemění, právě naopak. Má neochota se podřídit je mu doslova trnem v oku. |
| |
| Muguruma On to nikdy nepřizná, ale v jádru je stejný jako jeho bratr, zavrtí hlavou Karam. Tak jako tak, zřejmě se sem blíží, dodá a pohlédne k nebi. To je také zakryto oponou z listí, ale stejně si všimneš že nějak temní... |
| |
| Les Při pohledu na nebe lehce pohlednu a začnu se rychle magicky ukrývat a maskovat. Tedy, ehm nejsem si jistý, jestli by bylo moudré nechat mě se s ním setkat, naše shledání by mohlo být poněkud bouřlivé zamumlám, přičemž buduji kolem sebe všechny možné i nemožné magické štíty a ochrany. |
| |
| Muguruma Pokoušíš se ukrýt, ale jak už, mírně vyděšeně se tvářící elfka naznačila, tvá kouzla zde moc nefungují. Klid, já vás v případě potřeby ochráním, řekne klidně Karam. Jeho osobní stráž hledí směrem k nebi, vrčí a tváří se dost něštvaně. |
| |
| Les Hmmm, byl bych mnohem klidnější, kdybych měl zase zpět svou moc zamručím, očividně ujištění Lesního pána moc nedůvěřuji a s mírnou obavou hledím na nebe. |
| |
| Muguruma Náhle zazní hrom, zableskne se a před vámi se objeví malé, vířící tornádo. To postupně zmizí a objeví se jedna postava-Hurigan. Svalnatý muž s rozježenými vlasy a vousy, výrazem nekonečné naštvanosti a několika mraky vznášejícími se nad jeho hlavou. Napřed pohlédne na tebe, pak na lesního boha a zamumlá:To se dalo čekat dva otrapové se spojili... |
| |
| Les Říká chlap co neumí ani pozdravit zavrčím potichu, avšak dost na hlas aby mě slyšeli všichni a vrhnu po svém patronu nevraživí pohled typu: Už abys natáhl bačkory ty starej zmetku |
| |
| Muguruma Oplatí ti pohledem typu:Ale já hned tak nezemřu, protože jsem bůh a my jsme prakticky nesmrtelní. Můžu laskavě vědět co mi chcete? Před chvílí do mého sídla dorazila jedna čarodějka ze severních močálů, přivedla s sebou svých pět dcer, pečeného vola a tři tucty sudů lahodného vína. Proto jsem sice zrušil většinu dnešních bouří, ale můžu udělat vyjímku, výhružně na vás pohlédne. |
| |
| Les Á je to tu zas, starýho ochlastu vytrhli od stolu a teď vyhrožuje špatným počasím povzdechnu si a provrtám jej pohledem: Jen aby ses nedivil páprdo |
| |
| Muguruma Klid chlapče, klid, ozve se tentokrát Karam a pohlédne na elfku pohledem typu:Na chvíli ho odveď, než se můj vzdálený příbuzný naštve a někomu ublíží. Ty v tu chvíli pocítíš že se zemí pod tebou se něco děje a začneš se vzdalovat od obou bohů, elfka to samé. Po chvíli jste oba mimo oponu, z druhé strany se ozývá hádka, nebo spíš se zdá že jeden řve vzteky a druhý mu oponuje ledově klidným hlasem... |
| |
| Les Říkal jsem že se neudržím, že to není dobrý nápad povzdechnu si a zadívám se na stále ještě rozbouřené nebe, ztracen v myšlenkách, toho že je se mno elfka jsem si ani nevšiml. |
| |
| Muguruma Zdá se, že bouře se trochu utišuje, jste sice stále pod mrakem, ale aspoň se neprší a nehromuje... A i zvuk hádky jak se zdá utichá, když už nic jiného, tak podle zvuků Hurigan mlčí. Krátce poté s opona rozhrne... |
| |
| Les Překvapeně zamrkám na oblohu. Co to? že by nám nervák skolaboval? podivím se upřímě při pohledu na trhající se mraky. |
| |
| Muguruma Mraky nezmizí úplně, ale získají depresivní našedlou barvu... Jako by jistou osobu přešel hněv jen proto aby ji následně přepadl smutek, případně pouhá špatná nálada. Pojď sem Mugurumo, ozve se jeho hlas, zdá se že ho hněv přešel... |
| |
| Les Jen pokrčím rameny a vejdu. Ano pane? zeptám se a podívám se jak na Bouřného boha, tak na lesního pána. |
| |
| Muguruma Nebudu zbytečně zdržovat a přejdu rovnou k věci, spustí pán bouří. Jsme v rejži-ty, já, tady můj rohatý prastrýc, jeho potomstvo, tví přátelé mágové, těch šest krásných čarodějel co na mě čeká s jídlem, pitím i něím jiným...ale to odbočuju...tak jako tak jsme až po krk v problémech. Někteří naši příbuzní se rozhodli že jim dnešní, ehm, neutrální stav vyhovuje... |
| |
| Les A co já stím, že vy bohové jste až po krk ve sračkách? zeptám se s lehce pozvdvyženým obočím jako reakcí na onoho prastrýce. Abych byl upřímný, tak nevidím stále jediný zkutečný důvod pro mou přítomnost zde. |
| |
| Muguruma Ale ano, usměje se Hurigan až ti naskočí husí kůže. Protože jestli jsi neslyšel, v rejži jsi i ty!! Protože jestli začne válka mezi bohy, první na řadě pokud jde o smrtelníky, jsou uctívači těch co prohráli. Hodlám tě učinit svým dočasným zástupcem, jelikož ač bych to jindy nepřiznal, si jsme dost podobní. |
| |
| Les Svině zavrčím na aresu boha bouře. Ts. a co se mě tak zetat, jestli přijmu tu úžasnou čest stát se tvím zástupcem? Třeba o to nestojím pronesu sladce větu přesicenou ironií. |
| |
| Muguruma Říkal jsem že je jako ty, uchechtne se Karam. Taky tě můžu mlátit dokud nezměníš názor, zavrčí, nevšímaje si rohatého muže, Hurigan. Ale to by stejně nepomohlo, proto tě nechám ať se rozhodneš jak chceš. Vrátím se večer, takže se do té doby rozhodni, řekne a ve víru náhle se objevivšího tornáda zmizí. |
| |
| Les Když víš že budu souhlasit, tak proč mi dáváš čas na rozmyšlenou? křiknu ještě za mizícím bohem a zatvářím se tak, jako bych si za své rozhodnutí nejraději naliskal. |
| |
| Muguruma Spěchá za ženskejma, vždycky byl dost náruživý..., odpoví za něj Karam. A ostatně, přece jsi neřekl že nabídku přijmeš, že? To jsi mu neřekl, a v takové chvíli bude nejspíš chtít přesné vyjádření... |
| |
| Les Hmmm, na tom něco bude. Divim se že ten starej kurevnik vůbec přišel jestli má barák plnej krásnejch čarodějek pronesu poněkud zasmušile. |
| |
| Muguruma Takhle o něm nemluv, zamračí se Karam. Tak jako tak, čeká nás ještě mnoho práce, vy si však do večera raději odpočiňte. Kdyby jste něco potřeboval, požádejte svou krásnou společnici, kývne k elfce. |
| |
| Les Omlouvám se zamručím, načež se otočím na patě a vyjdu ven. Když míjím elfku, vrhnu na ní lehký úsměv. Cestu už znám, tedy tak nějak předpokládám že mě nepřestěhovali. |
| |
| Muguruma Cestou zpět tě nepozoruje skoro nikdo, jak se zdá tak většina zdejších se schovala před bouřkou. Elfka jde za tebou, dokud nedojdete zpět k domku, jež, jak sis právě všiml, tvarem dost připomíná tykev. Budete si něco přát? zeptá se tě. |
| |
| Tykvoví dům Díky, ale pokud mi nemůžeš sehnat meč, nebo ještě lépe pořádné válečné kladivo, tak asi ne povzdechnu si a pokrčím rezignovaně rameny. |
| |
| Muguruma Ne, to nemůžu, řekne zklamaně a sklopí zrak. Možná později, ale pán nemá rád když jsou hosté ozbrojeni, dodá ještě. Cítíš že les okolo se opět začíná zaplňovat pro tebe neviditelnými pozorovateli... |
| |
| Les Mentálně se oženu po neviditelných pozorovatelích a trošku je schladím (není to kouzlo) Hmmm, a co třeba jen cvičnou zbraň? Celkem rád bych si protáhl svali usměji se. |
| |
| Muguruma Cítíš že pozornost zdejších obyvatel o něco ochladla, ale pozorují tě stále. Ne, je mi líto, zavrtí hlavou elfka. Cokoliv, kromě zbraní, všimneš si že se trochu otřásla. |
| |
| Les Škoda, vážně bych se potřeboval protáhnout zatvářím se dosti zklamaně. Přitom svími poněkud slabšími mentálními sondami proskoumávám okolí a kouzlo, které mi brání použít mou moc. |
| |
| Muguruma Moc toho necítíš, kouzlo je zřejmě dobře skryté... Nic nenajdete, před kouzly nás brání samotné tohle místo... Kouzla můžete využívat pouze se souhlasem Pána lesa. |
| |
| Les Opět se na elfku celkem mile usměji. Ach tak, říkal jsem, si že nemůžu u sebe žádný blok najít. Ovšem stejně je to zvláštní, přeci jen má moc pochází z přírody, tedy by toto místo nijak reagovat nemělo, nebo že by se les bál mrazu? |
| |
| Muguruma Mě se neptejte, pokrčí rameny. Já se v kouzlech tohoto druhu moc nevyznám..., zavrtí hlavou. |
| |
| Les Tohoto druhu? řekla jste tohotu druhu? zeptám se a na tváři se mi zjeví výraz nefalšovaného nadšení. To znamená, že se v nějakém oboru kouzel vyznáte, v ten okamžik zrozpačitím ehm, a nechtěla by jste...hmmm se se mnou o nějaké to kouzlíčko podělit? já mnnnno, tak trošku sbírám exotická kouzla... |
| |
| Muguruma Ehm, zdá se trochu překvapená tvým nadšením. No, vaše kouzla slouží v podstatě hlavně k ničení a boji. Můžeme říci že u jakéhokoli druhu magie se vyskytují kouzla ničivá, tak kouzla opačného účinku, magie jíž já ovládám je magie míru, harmonie a lásky... |
| |
| Les Při zmínce o tom, že má magie je jen destruktivní se vyditelně naštvu Pche no to sem si mohl mysle, co jinýho si elfka z lesa může myslet o ledu a sněhu, než že je hnusný a destruktivní. Tak abys věděla, moje moc pochází z harminie se silami světa. Nic si od nich neberu, já je žádám o pomoc a platím jim svou magickou energií. Stejně tak led není jen destruktivní. Je součástí přírody jako stromy a půda, bez sněhu by nikdy ty vaše roztlinky nepřežili zimu. Tak mi tady laskavě nevykládej o ničení ano? |
| |
| Muguruma Ale to já netvrdím, vyhrkne rychle. Nemám nic proti vaší magii, ale je faktem že zima a mráz v důsledku nic dobrého nepřinášejí. Ale ani jejich pravý opak, oheň není dobrá věc. Mezi těmito principy je nutné najít rovnováhu, přistoupí až k tobě. |
| |
| Les Ts. nepřináší nic dobrého? zatvářím se nechápavě. Nebýt mrazu, jenž vytváří velké ledovce, na severu, patrně by tu místo vašeho lesa nebylo nic než moře zamračím se a zadívám se jí do očí. |
| |
| Muguruma To je pravda-ale je tam život? Prý ano, ale slabý. Nic co na to není zvyklé, tam dlouho nepřežije, také ti pohlédne do očí. Jak se zdá, pevně si stojí za svým... |
| |
| Les Ani já se nehodlám vzdát Je tam život silnější a důstojnější než ve většině lesů které jsem kdy navšitvil, neboť teprave tam se projeví skutečná síla a schopnosti jednice |
| |
| Muguruma Ano, život tam je neustálý boj o přežití. Tady je to také tak, až na to že pán Karam si svých dětí váží i přesto jak se k soby navzájem chovají. Ale tam...já pány ledových zemí viděla a není v nich nic než nenávist..., argumentuje dál. Přitom se rukou jemně dotkne tvé... |
| |
| Les Lehce se dotknu její ruky. Já je viděl také. Ano, nenávidí tak jako každý jiný tvor, jenže já je viděl i jinak. Viděl jsem je šťastné, veselé, smutné, viděl jsem je zamilované. |
| |
| Muguruma Tak to jsme každý viděli někoho jiného, zavrtí hlavou. O co se to vlastně snažíme? Každý z nás má tu svou pravdu a ten druhý mu ji nevymluví. Je to zbytečné, řekne ještě a políbí tě na tvář. Ten jeden polibek mírně otřese celým tvým tělem...jak to říkala? Magie míru, harmonie a lásky? |
| |
| Les Když mě políbí na tvář lehce překvapeně zamrkám To není pravda zavrtím hlavou, i když upřímě, odporovat jí mi jde nyní nějak podezřele těžko. Já se dívám na magii a přirodu jako celek. Nebo se alespoň snažím. Nikoho neodsuzuji a žádnou cestu nesnižuji. |
| |
| Muguruma To chápu, pohladí tě po tváři. Ačkoli s některými tvými názory nesouhlasím, uznávám...že máš vlastně pravdu. A jsi docela...milý..., dodá ještě. |
| |
| Les Slabě zapolikám a lehce zrudnu Sakra zakleju v duchu. místo odpovědi přejedu svou rukou přez její paži a pokračuji až k tváři. Pomalu, z lehka. |
| |
| Muguruma Neboj se, já nekoušu, obejme tě a políbí. Přitom jen tak mimochodem pocítíš, že skrytých pozorovatelů jaksi...přibylo. Tomu se říká otravná zvířata... |
| |
| Les Opětuji její polibek a přitom jen tak mimochodem schladím poněkud přidrzlé lesní bytosti párem mentálních pohlavků. |
| |
| Muguruma Nevšímej si jich, tentokrát v tom není nic zlého. Jen cítí naši vzájemnou...energii, zašeptá ti do ucha. Můžeme jít k tobě, kývne směrem k tvému dočasnému bydlišti. |
| |
| Muguruma-dodatek Přemístili (žádná kouzla-hezky po svých) jste se k tobě "domů", tam následovala klasická romantická scénka, polibek na dobrou noc a krátké zdřímnutí... Probouzíš se, nevíš přesně kdy, plný sil, elfka nikde. Podle světla pronikajícího dovnitř se už stmívá... |
| |
| Les V duchu zamumlám nějakou z těch mírnějších kledeb, které znám a vylezu z postele. To sem teda pos.al zakleju a začnu hledat po podlaze své věci. |
| |
| Muguruma Ani ne, konečně sis přestal odpírat a zachoval se jako chlap, ozve se vedle tebe když se ti podaří se obléct a ze vzduchu (za doprovodu hromů) se zhmotní Hurigan. Trochu jsem se opozdil, ale řekl bych že tobě to až tak nevadí... |
| |
| Pokoj S mírnou zlostí v očích provrtám Hurigana pohledem a začnu se v klidu oblékat. Hmmm okomentuji jeho slova klasickým bez komentáře. |
| |
| Muguruma Ale na tom nezáleží, teď je důležitá jiná věc:Jdeš tedy do toho nebo ne? pronese s nepříliš příjemným výrazem v obličeji. A rozhodni se správně, dodá. |
| |
| Les Jak už jsem řekl, ano jdu přikývnu, načež nazuji poslední botu, vstanu a otočím se na něj. Jen ale doufám, že ty mi nebudeš bránit nosit zbraň. |
| |
| Muguruma Čekal jsem že to řekneš, usměje se bůh. A zbraní si můžeš vzít kolik chceš, dodá, když náhle zahřmí (opravdu hodně, hodně silně zahřmí), zableskne se ti před očima a pocítíš silný závan větru... Když už se zas můžeš dívat (ten záblesk tě na okamžik oslepil) spatříš velikou síň, podle dlouhého stolu se tu ještě před chvílí hodovalo. To jde poznat nejen podle něj, ale i podle zbytků jídla a fleků od vína, jež jsou všude kolem, včetně stěn a stropu. Kromě toho na polštářích na druhé straně sálu spí šest nahých potetovaných žen-jak se zdá, Hurigan jde přímo z oslavy... |
| |
| U Boha bouře Ehm tu neohlášenou teleportaci bych si vyprosil zamumlám a protřu si oči, načež se rozhlédnu kolem sebe. Páni, zdá se že se tu oslavovalo ve velkém uchechtnu se a rozhlédnu kolem sebe. |
| |
| Muguruma Nestačil jsem uklidit, s ženskýma bylo navíc moc práce, zamračí se na tebe. Ty bys to podle toho kde jsem tě našel, měl vědět..., uchechtne se. Kde jsme to byli předtím...aha, u zbraní, co by sis představoval? |
| |
| Hrad Výmluvy, výmluvy uchechtnu se a dál si prohlížím místnost. Mno zbraň, nějvíce by vyhovovalo válečné kladivo, pokud možno obouruční, nebo meč, jeden a půlruční, s kruhovou hruškou a jednoduchím nezdobeným jílcem a záštitou. |
| |
| Muguruma Nebuď drzý, zavrčí. A taky nebuď tak chamtivý, své si musíš zasloužit. Ale abych ti to usnadnil, tady máš, řekne a v ruce se mu zhmotní kladivo, nijak obrvské, tak akorát do ruky... Vyzdobené je zlatě zářícími runami, cítíš z něj velkou sílu. Následně ho bůh s výrazem "já nešika" upustí a kladivo ti dopadne na nohu... |
| |
| Hrad Nejsem drzí, jen si všímám detailů usměji se mile, načež uhnu nohou a zachytím válečné kladivo, které padalo jistě zcela omilem na mou nohu ještě ve vzduchu. Hmmm, pěkná, moc pěkná zbraň, jsem ti vděčný patrone usměji se a cvičně s ní mávnu. Oooooo, nejen pěkné, ale i kvalitní a použitelné usměji se, jako bych právě prožíval druhé vánoce. |
| |
| Muguruma Chytráku, odplivne si. A dávej pozor! křikne když tvé kladivo omylem rozbije jedinou nepoškozenou číši co tu zbyla (tady to muselo být divoké). Tak jako tak, brzy dostaneš příležitost ho použít... |
| |
| U boha Ehm, promiň usměji se alá "já nešika" a raději položím hlavici kladiva na zem, abych jí už nic dalšího nerozbil. Ehm, brzy použít? Copak se chystá válka? |
| |
| Muguruma Ano, už jsem to přece říkal, zavrčí a obrátí oči vsloup. Jen si vzpomeň...pravděpodobně se všichni serveme navzájem... |
| |
| Sídlo bohů Ale, cožpak to nejde vyřešit mírovou cestou? O tom že se něco chystá pochopitelně vím, jen mě zajímá, co je tím příslovečným jablkem sváru mezi vámi usměji se mile. |
| |
| Muguruma Když se zmíníš o míru, bůh se začne chechtat. Směje se asi pět minut, nakonec to nevydrží a svalí se na zem. Někdy jsi vážně k smíchu...tohle je konflikt mezi božstvy, to se nedá vyřešit mírovou cestou... |
| |
| Palác boha K smíchu? Opravdu? Dle mého názoru jste k smíchu spíše vy bohové. Moc vám zaslepila mozek a nejste chopní vidět nic jiného než válku, nevidíte zjevná řešení, jen proto že to nesnese vaše hrdost zamručím naštvaně. |
| |
| Muguruma Ticho buď, vzbudíš ženský, zavrčí jako odpověď. Tak mi řekni, jak bys to chtěl vyřešit? Jak bys to chtěl vyřešit mírovou cestou? NO...?!?! pohlédne na tebe. |
| |
| Palác boha To ty řveš, já jen vrčím usměji se mile. CO se toho míru týče, jak mám něco vymyslet, když nevím o co jde? |
| |
| Muguruma Když nevíš o co jde,co ti vadí na tom, že nás nenapadaj mírová řešení? ušklíbne se. Ale stejně pojď vedle, opradu je nechci vzbudit...začli by zase řádit a já už vážně nemám sílu je zas utišit... |
| |
| Palác Zkoumavě s lehkým úsměškem na tváři si jej prohlédnu, ale nekomentuji to, místo toho se očima zeptám kam mám jít a poté tam zamířím. |
| |
| Muguruma Tudy, ukáže na dveře vedoucí z místnosti, kterými také projde. Když projdeš za ním, dveře se sami zabouchnou a klíč v zámku se otočí... Tak, tady bude klid... Kde jsme to skončili? zamyslí se. Ty si zatím povšimneš výzdoby místnosti, bílé stěny, reliéfy podivných zvířat a rostlin, pestrý koberec, jinak nic. |
| |
| U Boha Hmmm, pěkné okomentuji místnost. Skončili jsme u vysvětlení důvodu války mezi bohy a proč to nejde vyřešit mírovou cestou |
| |
| Muguruma Proč? Protože je to konflikt mezi božstvy. To se vždy objeví spousta potíží, i kdybychom to vyřešili mírovou cestou, na zemi to bude mnohem a pravděpodobně to skončí masakrem, však znáš svou rasu... Když se do toho vložíme osobně obětí bude nejspíš víc, ale zato to ve většina případů bude méně bolestivé, vysvětluje s mrzutým výrazem ve tváři. |
| |
| Palác Uhýbáš od tématu ušklíbnu se. Co, nebo kdo je jablko sváru tentorkát? |
| |
| Muguruma To zatím nevím, ale podle toho křídlatého chlápka, sázím na Nebeského draka, ten si na takové poskoky vždy potrpěl, mudruje bůh bouří. A věz, že ten s jablky nemá nic společného, spíš se divím že zrovna ten něco takového provádí... |
| |
| Sídlo Tak o to jde...a já myslel že za tím stojí pentagram zamumlám poněkud zmateně. Nebeskej není zrovna tvor, který by se pletl do záležitosti sfér a lidí. |
| |
| Muguruma O té bandě praještěrů mi tu nemluv, kdyby chtěli, usmažili by nás i s mým sídlem aniž by hnuli prstem-a to i když že někteří z nich nemají prsty. I když, on je fakt že jsou to staří zkušení intrikáni..., přemýšlí nahlas. Když mluví o Pentagramu, všimneš si v jeho hlase...strachu? To ale přece není možné... Nebo jo? |
| |
| Sídlo boha Hmmm, pravda pentagram by asi nepotřeboval k čemukoliv tak složitou intriku zamumlám. |
| |
| Muguruma Tak to tedy myslíš špatně, kdybych měl víc informací, něco by se určitě našlo-ale i tak nemáme jediný důkaz, že by to mohli být oni, odpoví ti. |
| |
| Sídlo boha hmmmm, teď je to myslím jedno, vysvětlíš mi konečně, proč přesně jsi mě sem přivedl a co přesně budu dělat? |
| |
| Muguruma Copak jsem to neříkal? Budeš mlátit lidi v mém jménu a..., náhle se okolí začne otřásat. Kdyby tu byl nějaký pořádný nábytek, byli byste na kaši, tedy ty bys byl na kaši, Hurigan by to asi ustál... Jak se zdá podle ženského kvílení z vedlejší místnosti, třese se celý dům. neíš sice co se děje, ale napadá tě jedna jediná myšlenka-už to začalo. |
| |
| Palác A kurv. co to sakra je? zařvu překvapeně a poděšeně zároveň, načež mnohem pevněji sevřu své nové kladivo. Poté se vzpamatuji a začnu pátrat po kouzle, které to má na svědomí, zároveň kolem sebe a boha buduji štít |
| |
| Muguruma Už to začalo, zařve vztekle bůh, přesně to samé co předtím napadlo tebe. V jedné ruce se mu objeví blesk, v druhé něco co připomíná malé tornádo. Netrap se se štítem, teď bude stejně k ničemu, zahřmí. Otřesy zatím pomalu slábnou, náhle se však ozve rána, všimneš si že v jedné zdi se objevují praskliny. O chvíli později se doslova rozletí a dovnitř vejde podivná osoba. Muž v zářivém brnění, s delšími zlatými vlasy, dlouhým mečem a velkými křídly s peřím bílé barvy... Není to někdo z tvých známých? zahřmí bůh počasí na tebe a zároven hodí po andělovi blesk, ten ho však odrazí ledabylým máchnutím meče, to samé s tornádem jež blesk následuje... |
| |
| Palác Poté co anděl odrazí bohovi útoky, vykašlu se na obranu a soustředím se na útok. Ne, není zařvu na boha, načež po andělovi vrhnu ledové kopí na odvrícení pozornosti, načež nechám jeho nohy přimrznout k podlaze, aby mi náhodou neutekl, pak následuje dvacet ledovích kopí, které vyrostou ze země a pokusí se ho probodnout. |
| |
| Maléruguruma Anděl k vám jde pomalým, ledabylým krokem, nijak nezrychluje jako by věděl že mu nemůžete utéct, když mu přimrazíš nohy. On si toho však skoro nevšimne, asi tak na půl vteřinky se zarazí jako by šlápl do bláta a následně led praskne a jeho nohy jsou opět svobodné. Následná ledová kopí zničí mečem, nepostřehl jsi co udělal, jen se mihnul všechny kopí byla na kusy. A on kráčí dál... Tak dobrá, zavrčí Hurigan, v jeho ruce se objeví další blesk, když v ruce okřídleného muže zazáří jasné světlo...a dál si pamatujše jen to, že tě nějaká neskutečná síla vymrštila přímo proti zdi. Tvým jediným štěstím bylo, že vládce bouří to zasáhlo taky, jeho těžké tělo udělalo do zdi díru, do které ses nějakou náhodou trefil. Následně jsi dopadl na zem, přímo na polštáře na nichž ještě před chvílí spočívala Huriganova "noční návštěva", ta teď však jak sis všiml stojí, všechny jsou už oblečené (ale nijak moc, jen jakési nazelenalé hadry zakrývající ty nejdůležitější části) a naštvaně hledí na okřídlence... |
| |
| Hrad Poté co jsem proletěl s velmi vulgárním zakletím dírou a přístál na zádech jsem naštvaný vyskočil na nohy. Tohle neznámí přehnal, tohle vážně přehnal. Na mou náladu reaguje i okolí, silným poklesem teploty. Vhledem k tomu, že magie mysli nic moc platná není, posyluji svá kouzla gesty a zaříkadly. Otevřel jsem oči... proti bytosti se zvedl prutký výtr a spatřil muže ve vzduchu zmrzla voda v něm obsažená a v podobě ledových střepin ostrých jako břitva se vrhly k andělovi, u nějž vlivem větru začali rotovat a sekat do něj. pozvedl jsem meč proti bytosti vyrazili čtyči dlouhé ledové bodce a proklál jeho srdce. nad jeho hlavou se vytvořil sloupec ledu, vážící několik tun a spadl na něj. |
| |
| Muguruma Anděl nezpomaluje a i přes vítr jde dál. Když použiješ ledové střepiny, část z nich lehce odmávne rukou, ale několik ho zasáhne, ale nezdá se že by mu to dělalo starost, výraz v jeho tváři zůstává stále ledově chladný. Následné bodce zničil (opět otočkou) všechny, pád tuny ledu však jaksi neustál, bylo to kapku těžké a propadla se pod ním podlaha. Šestice žen na tebe obdivně pohlédne, v Huriganově výrazu sice vidíš trochu uznání , ale to je přebito silným výrazem nevole nad tím že tě obdivují i jeho "přítelkyně"-žárlivec... Pak se však kousek od díry objeví další díra, je proražena něčím co vypadá jako ruka-a ano, ona to taky je ruka, ruka jistého křídlatce, zbytek ho následuje... Čarodějka jež vypadá jako nejstarší okamžitě zareaguje, v ruce se jí zhmotní (špatný výraz-spíš jako by jí vyrostl z dlaně) trnitý bič jímž se po andělovi ožene. Ten ho však zachytí, trhne a čarodějka odlétne přes celou místnost... |
| |
| Hrad Další zakletí, tentokrát však vytvoří kolem čarodějky ledový štít, který ji chrání před dopadem. Jak se zdá, moje ledová kouzla jsou proti neznámému naprosto k ničemu a tedypřejdu na těžší kalibr, tedy jediné kouzlo které z této kategorie svedu. Zvedl jsem před sebe pravou ruku, slabě zářící. Tradice žádá, aby toto kouzlo bylo vyřčeno vždy v jazyce mágů, ale já jsem tradicím nikdy nehodloval a tak ho pronáším v obecné a to bez snížení efektu, problém je, že by mě za to mohly soudit. Zaklínám tě zemí magická bytosti jménem Urielovím ti přikazuji, táhni odkud jsi přišel. v místnosti to zavířilo magií, bílá zář mé ruky zesílila. Zaklínám tě vodou, magická bytosti jménem Gabrielovím ti přikazuji, odejdi. místnost začala slabě vybrovat. Zaklínám tě vzduchem magická bytosti, jménem Rafaelovím ti přikazuji opusť toto místo. vybrace zesíleli, na mém čele začala pulsovat žíla a zteklo několik kapek potu. Zaklínám tě ohněm magická bytosti, jménem Michaelovím ti přikazuji uprchnout. v hlavě mi začala tepat nechutná bolest, jen silou vůle jsem se donutil pokračovat. Zaklínám tě životem magická bytosti, jménem Gaii ti nařizuji opustit tento svět. Ve stěnách ruplo. Zaklínám tě smrtí, jménem Samaela ti přikazuji magická bytosti odejdi celí jsem se roztřásl bolestí. Zaklínám tě mocí, jménem svím ti nařizuji ODEJDI. s posledními slovi místnost explodovala shromážděnou mocí vrženou proti bytosti a já upadl do bezvědomí, ze kterého se pár dní nedostanu (spotřeboval jsem příliš síly), adněla by to mělo s plným účinkem roztrhat na kousky tak malé, že atom je proti nim obr, s minimálním poslat někam daleko mimo svět. |
| |
| Muguruma Díky tvému kouzlu se čarodějce naštěstí nic nestalo, vypadá jen trochu otřeseně. Očividně není zvyklá na to, že by s ní někdo takhle "mával". Poté použiješ své dosti drsné kouzlíčko, jež tě tak trochu "vykolejí", zatmí se ti před očima a usínáš spánkem zlým, ale spravedlivým... ............................................. Tak už ses probral, ozve se jemný, povědomý hlas. Nevíš jak dlouho jsi byl v bezvědomí, nevíš kde jsi ani kdo jsi...vlastně už si vzpomínáš, jsi Gumumura Senkei, nebo tak nějak... Když se ti po chvíli povede zaostřit, spatříš nad svou tváří v tuto chvíli přenádherný obličej elfky se kterou jsi před bůhvíjakou dobou strávil opravdu nádherných pár hodin. |
| |
| Někde Co? Kde to... zamumlám a snažím se prohlédnout skrz mlhu, které obklopuje mé oči. Au, moje hlava zasténám a pokusím se zmíněné části těla dotknout, jenže mé tělo odmítá poslouchat a tak raději jen dál mrkám abych zahnal mlhu. Konečně, po chvíli, která mi připadala jako celé dny se obraz zaostřil a já spatřil tvář. Tvář? Čí tvář? Co je to tvář? bleskly mi hlavou myšlenky, které v těsném závěsu následovali vzpomínky. Na mé jméno, na mě, na ni, na naše setkání, na společně strávený čas, na bitvu, na kouzlo které bylo zapovězeno i největším mistrům, natož pak mě. Já žiju? zeptal jsem se poněkud nechápavě, načež jsem zvedl ruku a zlehka se dotkl elfčiny tváře. Kde...Co se stalo s Huriganem? opravím se. |
| |
| Muguruma Nedělej si o něj starosti, přežil to. I ty jeho "přítelkyně, "dodá zamračeně. Máš pocit, že tu skupinku čarodějek asi nemá moc ráda.... Slyšela jsem o tom co se stalo, dle toho co vím, ten okřídlený muž zmizel, ale Huiganův palác se začal rozpadat, asi silou toho kouzla, navíc tam krátce poté přilětěli nějaké kreatury Pentagramu...nechci to moc rozebírat, sama to mám jen z druhé ruky... |
| |
| Les? To je dobře oddechnu si, ruku z její tváře zatím nesundávám, působý na mě jako maják, jako jediný pevný bod v pohybujícím se vesmíru, bojím se, že kdybych ji pustil, vesmír se rozpadne a já omdlím. Bál jsem se, že jsem někomu ublížil. |
| |
| Muguruma Nikomu kdo byl na tvé straně ne, ale ten okřídlený muž bude podle mě hodně naštvaný, zavrtí hlavou, čímž nechtěně setřese tvou ruku ze své tváře. Měl bys na sebs dávat víc pozor, můj pán tvrdí že začíná válka... Už se sem ostatně přesunul i tvůj bůh, takže tu nějaký čas zůstaneš. |
| |
| Les Když setřese mou ruku, svět se se mnou zatočí a já stihnu jen odkývat to co mi řekla, než jsem znovu upadl do bezvědomí. |
| |
| Muguruma C..co se děje? zakoktá se, následně pocítíš její jemný dotek na svéruce, jíž jsi měl na její tváři. Opět se ti udělalo trochu lépe a jsi relativně při vědomí. Stalo se něco? |
| |
| Les Když se mě dotkne, svět se zase přestane hýbat, tedy jeho pohyb se zmírní na snesitelnou úroveň. Já, nic jen... to nic lehce zavrtím hlavou, načež se pevně chytím její ruky jako záchraného lana, chránícího mé vědémí před pádem do bezvědomí. |
| |
| Muguruma Konečně se dokážeš dost soustředit aby sis všiml že jsi v domku ve kterém tě pán lesů ubytoval. Nic moc se tu nezměnilo.... Nemusíš se bát, jsem u tebe, zašeptá a pohladí tě po vlasech. Pak uslyšíš hřmění a ona obrátí oči vsloup. Už je tady..., zavrtí hlavou. Než se stačíš zeptat kdo, vpadne dovnitř Hurigan s jako obvykle dost mrzutým výrazem ve tváři.. |
| |
| Dům Bohova přítomnost spolehlivě zažene všechny náznaky mdlob a já se pokusím posadit. Nejde to, tak si alespoň opřu o lokty. Tvůj výraz naznačuje, že je vše v pořádku okomentuji jeho nevyrlí oblyčej. Proč jsi tedy tady? |
| |
| Muguruma Původně jsem šel protože jsem se dozvěděl že se probereš, takže jsem ti šel namlátit za to jak jsi mi zničil dům-ale to je teď vedlejší, zařídím to jindy, hlavní a mnohem důležitější je že jsi vzhůru, takže můžeme začít pořádně něco dělat a ne se jen válet, jak jsi to dělal posledních pár dnů, už sám nevím jak dlouho to je..., skončí na něj neobvykle dlouhou řeč. |
| |
| Dům Ts. za prvé, taky tě rád vidím, za druhé, nebýt mě dostal bys slušnej výklep, troška vděčnosti by neškodila, za 3 to že sem tu barabiznu schodil není na škodu, stejně už to byl zastaralej neforemnej rozpadající se kus skály do který někdo vyrýpal chodby. Takhle si budeš moct postavit něco lepšího usměji se poněkud křečovitě. Mluvil jsem dosti potichu a slabě, jako bych nemohl popadnout dech. |
| |
| Muguuma Tak můj milovaný domov že byl jen kus skály?! Za tohle mi nový palác postavíš sám, holýma rukama, pěkně kámen po kameni, i kdyby to mělo trvat tisíc let..., udělá několik rychlých kroků a napřáhne ruku jako ba tě chtěl zaškrtit, ale to už se mu do cesty postaví elfka, on se zastaví a zdá se že se trochu uklidnil. Dej se trochu dohromady, a to co nejdřív, teď je i ta holka silnější než ty, přelétne vás pohrdlivým pohledem, otočí se a odejde. Co jste tu, je stále horší a horší..., zamračí se elfka. |
| |
| Domek Ne, to je v pořádku, ať tu zůstane, pomáhá mi usměji se mile, v hlase už se ozívá trošku víc rozhodnosti a síly. Důvod? Odčerpávám bohovu magickou auru a doplňuji své zásoby, ale neříkejte mu to, naštval by se ;) |
| |
| Muguruma Pozdě, už je pryč, ohlédne se elfka ještě ke dveřím. Je ti už líp? Můžeš vstát? zeptá se pak s nadějí v hlase. Ne, nemůže elfko, ozve se ode dveří tichý hlas, zní to jako zubatá čepel, jež právě prořízla něčí hrdlo, člověka z toho hned zamrazí. O to je překvapivější, že tam není žádný děsivý zabják, ani odporná bestie, ale kočka. Tedy pardon, kocour... |
| |
| Lesní chajda Když se objeví kocour, bez váhání začnu cucat energii z něho. Děkuji, už je mi mnohem líp usměji se, načež se posadím a zadívám se na kocoura. Ehm a ty jsi? zeptám se s pozdvyženým obočím a přestanu mu krást energii z aury. Už jsem se jí nacucal dost na to abych byl provozuschopný. |
| |
| Muguruma Neprovokuj ho, já ho znám, šeptne elfka. Já tě slyšel, zavrčí černá šelmička a přijde k vám blíž. Ano, normální černý kocour, akorát má jen půlku levého ucha a na místě jednoho oka má tři dost ošklivé škrábance. Možná jsem napůl hluchý a slepý, ale pořád vidím i slyším dobře, zavrčí. Takže mi neber to, co je mé! pohlédne ti do očí a tebe zamrazí, jelikož v tom pohledu je jen zlo.... |
| |
| Les Při pohledu do kocourova oka s sebou cuknu. Hmmmm, to vypadá skoro jako jeden z Pentagramu, jenže ten by tu asi nebyl, spíš nějaký přírodní polobůh, nebo bytost uteklá ze sfér analizuji situaci. Nic jsem ti neukradl, ta energie už nebyla tvá, jednalo se o energii, kterou jis jakožto magické stvoření vyprodukoval a jako nadbytečnou vypustil do atmosféry, což se mi zdálo jako plítvání shrnu co se stalo. |
| |
| Muguruma To ti však nedává právo dělat si s ní co chceš. Zachycení špatné energie by tě mohlo taky zabít, což by znamenalo že bych nedostal příležitost smočit drápy v tvé čerstvé krvi..., vyskočí k tobě na postel. Běž...běž pryč, nech nás o samotě, šeptne elfka. Tady nemáš co dělat. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR