Podsvětí-soukromá
hrálo se Denně
od: 31. srpna 2011 20:30 do: 04. listopadu 2011 21:48
Dobrodružství vedl(a) Isolda
| |
 | Vrazi, zloději, teroristi, úchylové atd...které ovláda jediná organizace na světě-Hell. V každém státě mají jednoho "vůdce" a v USA je to vše ovládané. Je to v moderní době. Bikdo si netroufá proti nim zakročit. |
| |
| Tyrion Nechá si tě zavolat šé. Dojdeš k šéfovi. "Tyrione mám pro tebe práci, v jedné vesnici, žije muž jménem Lukas. Chci po tobě aby si ho zabil, dostaneš za to to 50 000 dolarů a bonus když přivedeš jeho dceru živou. Bonus bude činit 25 000 dolarů. Dyštak se na toho muže poptej, je to 1. vesnice za městem. A jeho tělo pak hned odstraň." řekne ti a dá ti fotku muže jeho dcery(Jako ikonka Veroniky). "Pokud ji nepřivezeč živou a zabiješ ji, tak seš bez bonusu na to pamatuj." dodá ještě a nechá tě odejít. |
| |
 | Chladně kývnu a dám si fotky obou do náprsní kapsy. Moje práce vyžaduje velmi chladnou hlavu. Otočím se a odcházím do svého domu se připravit. Muj dům se nachází na jednom z okrajích města takže mám perfektní výchozí základnu pro akce jak mimo město tak v něm. Otevřu svuj kufřík a začnu do něj skládat svou odstřelovačku s kterou se specializuji. Když je celá uvnitř kufr zacvaknu a připevním si devítku pistoly k opasku. Pouzdro se zbraní a nozem schovám pod koženým kabátcem. Popadnu kufr a vyjdu do garáže kde mám vůz. Zbraň uložím do kufru a nasednu. Vyrazím udaným směrem k vesnici. Po cestě si pustím rádio abych nemusel poslouchat to ticho. |
| |
| Tyrion Dojedeš do vesnice. Není moc velká to je vidět hned na první pohled. Přes přechod jde skupina chodců očividně do školy a všimneš si i té dívky co máš odchytit živou. Ona by ti jistě pověděla kde její tatík bydlí. |
| |
 | Ráno se rozloučím s otcem a vydám se do školy. U přechodu se potkám s kámoškama. Usměji se na ně, pozdravíme se a jdeme přes přechod do školy. Chodím an zdejší střední školu. Nemá určený obor je to jen obecné. Tohle je malá a ne moc bohatá vesnice, takže tu není moc na výběr. |
| |
| Zastavím před přechodem auto a vystoupím z něj ven. Hej ty pojď sem, kývnu na tu dívku. |
| |
| Otočím se na muže co na mě zavolal. "Běžte napřed hned vás doženu." řeknu kamarádkám. Odběhnu k tomu muži. "Co potřebujete?" zeptám se vlídně. |
| |
| Znáš tohohle muže? Mám s ním domluvené obchodní jednání, ale bohužel jsem se ztratil, řeknu jí klidně a ukáži ji obrázek jejího vlastního otce. Mezitím si dávám pozor na okolí pokud by byla i po zodpovězení v okolí sama tak bych ji sebral hned a nečekal bych až se vrátí ze školy domu. |
| |
| "Ach ano to je můj otec. Pokračujte touhle ulicí a jakmile to půjde odbočte vpravo. Je to malý baráček na konci ulice. Naproti němu je prázdný pozemek." odpovím mu. v tuhle chvíli je tu docela provoz, a přes přechod chodí dost lidí. |
| |
| Děkuji, odpovím a zase nasednu. Vydám se k určenému domu, ale odbočím na ten neobsazený pozemek. Tam si na výhodným místě rozložím svoji odstřelovčka a začnu kontrolovat okna. Pro tuto práci jsem si připevnil i tlumič. |
| |
| Tyrion Máš docela štěstí, protože onen muž, zrovna vyleze ze dveří a zamyká je. Všimneš si, že u toho ještě někomu volá. Zaslechneš, že mluvil s nějakou Veronikou, a že si prý ěnco zapoměla doma. Možná, že si pro to přijde... |
| |
| Počkám a ve chvíli kdy vypne telefon mu prostřelím srdce. Složím si odstřelovačku a uložím ji do auta. Tělo dám do velkého pytle co mám sebou a do auta ho dám taka abych se ho později zbavil. Smyji krev a obhlédnu okolí kdyby mě někdo viděl musel by zemřít taky. POkud se nic z toho nestane tak odemknu byt a uzamknu ho zevnitř. V kuchyni si udělám čaj a čekám než se vrátí ze školy dívka. Dávám pozor abych si stihl stoupnout za dveře než vstoupí. |
| |
| Tyrion Všechno ti hraje do karet, nikdo tě neviděl a navíc sotva uzamkneš dveře a dáš si vařit čaj zaslechneš před dveřmi chrastit klíč.. Všiml sis svačiny a pár učebnic na stole. Nejspíš mluvil se svou dcerou aby se vrátila pro svačinu a učebnice. |
| |
| Stoupnu si vedle dveří takže si mě nevšimne až vstoupí a klidným pohybem tasím nůž. Na to kolik je v tom peněz je to lehká záležitost. Docela by mě zajímalo kdo za něj tolik zaplatil i za toho prcka, pomyslím si. Když vstoupí tak ji chytim volnou rukou přes pusu aby nemohla vykřiknout a nůž ji položím na krk. Pípni a podříznu tě jako slepici, varuji ji. Pak ji sváži a nacpu ji roubík do pusy. HOdim ji na zem abych si mohl v klidu vypít čaj. Hrnek si pak beru sebou nechci po sobě nechávat stopy. vezmu si i svačinu a odnesu dítě do auta hned jak si ověřim že je cesta čistá. Nasednu do auta a s pojídáním svačiny se vracím do města. |
| |
| Nejsem zas tak malá, sice on je vyšší než, já, ale já už jsem dospělá. Snažíms e zachovat klid, i když to nejde. To je ten muž....co se mě ptal na cestu, co udělal tátovi? zeptám se sama sebe a rozbrečím se. |
| |
| Tyrion Přijedeš rovnou k sídlu šéfa, kde ti zadává úkoly. Otevře se ti garáž. Vjdeš tam a zase se zavře. Ta holka se zatím uklidnila, ale kouká na tebe nenávistným pohledem. Z garáže vedou malá dvířka. |
| |
| Měla bys mi spíš děkovat. Nebýt rozkazu byla bys už mrtvá, zdělím ji chladně a hodím si ji přes rameno jako pytel brambor a vydám se ke dveřím. Projdu jimy a zamířím do kanceláře šéfa. |
| |
| Zabil ste mi otce...to se neodpouští ani se za to neděkuje. pomyslím si a můj pohled dává dost jasně na jevo, že ho z celého srdce nenávidím. Dojdeme do ěnjaké poměrně světlé místnosti kde sedí v křesle nějaký muž. "Výborně. Tady máš peníze a za dva dny přijď." řekne tomu muži co mě nese dá mu dva kufříky s pěnězi, a převezme si mě. Hodí mě do kouta a sundá mi roubík. Tamtoho nechá odejít. |
| |
| předám mu dívku a převezmu si odměnu. Kývnu na pozdrav a zamířím k autu. Tam si do kufru uložím peníze a mrtvolu toho chlápka odnesu do zdejší spalovny aby se ho zbavili. Pak teprve z domu odjedu a zamířím domu. Když dorazím uložím si do sejfu peníze až na pár tisíc a vydám se zabavit do kasína. |
| |
| Tyrion Když v kasínu skončíš tak už je dost pozdě večer. Na hodinkách zjistíš, že je 0:30. Si docela ospalý, ale odcházíš z kasína spokojený, protože si vyhrál 100 000 dolarů. Dnes si měl opravdu štěstí. |
| |
| Odejdu si domů lehnout. Peníze pro mě skoro nic neznamenají. Jedině jídlo pití a možnost si trochu zahrát. |
| |
| Tyrion Ráno se probudíš, nějak se zabavíš celý den a další den se vracíš k šéfovi. Dojdeš k němu do kanceláře. On tam sedí ve své křesle v koutě je rozvázaná, nahá a pěkně zmlácená dcera tamtoho chlapa. "Tak teď ti řeknu proč jsi toho chlapa měl zabít. Je to služba přímo pro mě, to já chtěl jeho smrt protože, dřív pro mě pracoval, ale pak odešel a už zamyšlel, že nás práskne policii tak se stal nepohodlným. Stejně tak zbytek její rodiny. Jediná ona o tom nic nevěděla. Vzhledem k tomu, že sem ji mohl mlátit a týrat jak dlouho sem chtěl a ona mi pořád tvrdila tottéž, že její tatínek nikdy nikoho nezabil. No nevadí. Dám jí oblečení a ty se postaráš o zbytek její rodiny, ona s tebou bude pracovat....v jejím vlastním zájmu ti pomůže. Až to zvládneš tak se vrať i s ní. Když by náhodou odmítala spolupracovat tak jí prostě zmlať, ona už si to rozmyslí. A případně pokud se ti to podaří z ní vymlať všechny emoce aby se stala chladnou. Chi z ní udělat vražedkyni, ale to dost dobře nejde, když má v sobě emoce...city. Ale jen ji prosím skus nezabít." řekne ti. "Dostaneš za to všechno 200 000 dolarů." dodá ještě a ušklíbne se. Hodí po ní nějaké oblečení. Ona je celá rozklepaná a ubrečená, z nosu jí teče krev...on ji ještě nakopne do břicha. Počká až se obleče a pak ji donutí vstát. Ona se na tebe ani nepodívá. "Můžete jít." řekne vám. |
| |
| Prochlastám a prohraji i další den a ten další se vrátim k šéfovy abych si vyslechl co mi chce. Kývnu a když je oblečená tak ji chytnu za rameno a vedu ji ven. Mám se tě pokudsit nezabít to ovšem neznamená že tě zabít nemohu. Takže si dobře rozmysly co děláš, poradím ji chladně. Hodím ji na zadní sedadlo auta. TAk chci seznam jména a kde jsou. Zkus nějaké zamlčet a budeš si přát aby tvuj fotřík nikdy nežil, varuji ji a čekám. |
| |
| Na sucho polknu. Jde z něj strach. "Matka, už nežije, děda s babičkou-James a Elizabeth, žijí na opačném konci města druhé patro v paneláku. Winstnova ulice, dům 10. A pak ještě bratr Lukas---Washingtonská 15.. je to domek...a strýc William ve vesnici kde sem žila já s otcem...dům hned vedle školy...." odpovím skoro neslyšně a vyděšeně. I kdybych byla mrtvá tak jim nepomůžu, zjistil by si to jinde. pomyslím si nešťastně. Vymlátit ze mě emoce? City? A já vražedkyní...ne...to ne... přemýšlím. |
| |
| Příště víc nahlas, přikáži ji a uhodím ji do obličeje. Svážu ji ruce aby nemohla dělat kraviny a nasednu do auta a zamíříme k jejím prarodičům. Nechám ji v aute které uzamknu na prázdném parkovišti a vyjdu do druhého patra. Zaklepu a ustoupím stranou abych nebyl vidět kukátkem. našroubuji na pistoli tlumič a čekám až se otevřou dveře. |
| |
| Tyrion Dveře se otevřou a vykoukne z nich hlava staré paní. |
| |
| Střelím ji kulku do hlavy a vstoupím do bytu. zavřu za sebou a jdu najít dědušku. |
| |
| Tyrion Zabiješ ji jedinou ranou. Když vstoupíš dovnitř tak tu nikoho nenajdeš. V obýváku je zapnutá televize, jinak nic zajímavého a cítíš že se něco peče v troubě. Možná je dědoušek na nákupu. |
| |
| Bábu dám do pytle a hodím ji na prázné křeslo. Zatímco čekám na dědu tak se v kuchyni podívám co se peče byla by škoda kdyby se to spálilo. V kuchyni je okno takže dobře vidím na svoje auto a i na příchozí. |
| |
| Tyrion Všimneš, si, že nějaký starý muž, rozbil okno u tvého auta vytáhl pistoli a míří s ní na tu holku. Možná, že ej to ten děda. Nakonec přestal mířit vyhodil jí z auta a praštil jí do hlavy. Pak odjel ve tvém autě. Ona tem leží na prázdném parkovišti v bezvědomí. |
| |
| Sedím v autě a čekám až se ten chlap vrátí když v koénku vidím mého dědu jak se blíží k autu. Rozbije zadní okno a namíří na mě pistolí, snaží se ze mě dostat co tu dělám, ale nejsem schopná slova, vyhodí mě z auta a uhodí mě do hlavy, na místě upadnu do bezvědomí. |
| |
| Budu potřebovat nové auto, pomyslím si když sleduji jak mi odjíždí s autem. Na jídlo zapomenu a vezmu si mobil od opasku. Naštěstí se naše organizace již rozmohla natolik že jsme vybavený. já osobně jsem si auto vybavil gps signálem který my neustále udává jeho polohu. Sejdu dolu otevřu si kusem drátu nějaké stojící auto a vyřadím zabezpečovačku vytržením pár drátů. Hodim dívku na zadní sedačku a po nastartování jedu za signálem. |
| |
| Probírám se o pár minut později, třeští mi hlava takže zasténám bolestí. Cítím, že jedeme v autě. Proč mě napadl? Proč to udělal? Copak...ten muž co mě mlátil měl s nimi pravdu, že to byli vrahové? zeptám se sama sebe. |
| |
| Tyrion Auto míří k domu, kde bydlí strýc té holky...taky zaslechneš, že se probrala. |
| |
| Nevšímám si ji a šlápnu na plyn nechci mu nechat příliš času ho varovat. |
| |
| Tyrion Jelikož si na to šlápnul tak zaslechneš ránu jak spadla mezi sedačky. Doženeš ho těsně před domem. |
| |
| Zaskuhrám bolestí když na to šlápne a já spadnu mezi zadní a přední sedačky. Jako by nestačilo, že mě tamten zmlátil. |
| |
| Vylezu z auta ve stejnou chvíli co on a hned ho zastřelím aby nic nestihl. Střílím tlumičem. Schovám jeho mrtvolu a zazvonim na jejího strýce. Zbraň mám schovanou za zády. |
| |
| Využiju toho, že auto stojí a nějak se vydrápu na sedačku a posadím se tam. Auvajs. pomyslím si. |
| |
| Tyrion Neotevřou se dveře místo toho tě těsně mine střela brokovnicí, jen jedna kulka ti škrábne nohu. Pak teprve se dveře rozletí a slyšíš, že ten muž nabijí. Její děda mu musel dát vědět telefonem. |
| |
| Svině, zavrčím a zamířím. Vystřílím po něm celý zásobník a pak se přemístim za zeď kdybych náhodou minul. |
| |
| Tyrion Uděláš z něj skoro cedník....zabil si ho. Teď už jen její bratr. |
| |
| Pitomec, pomyslím si a uklidím jeho mrtvolu. Pak si ošetřim škrábnutí na noze a vydáme se za jejím bratrem. |
| |
| "Nemohl byste mě rozvázat? Nebudu dělat blbosti, stejně by mi to bylo k ničemu. Navíc...i kdyby bratr přežil, chtěl by mě zabít stejně jako děda a strýc. Celá rodina až na otce mě nenáviděla. Nevím proč." poprosím ho. |
| |
| Tak se rozvaž, odpovím ji a hodím na zadní sedačku vedle ní nůž. Upravím si zpětný zrcátko tak abych na ni viděl a připravím si pistol. |
| |
| Kouknu na nůž a své ruce. S nožem umím docela dobře...nejsem úplné neviňátko....to já jsem zabila svou matku když sem byla malá. pořád mě mlátila a týrala. Otec...mě sice zprvnu za to nesnášel, ale pak se s tím smířil. Řekl, že za mě přebírá zodpovědnost, a že už se postará o mojí převýchovu. Sundám si boty a vezmu nůž mezi bosé nohy a přitáhnu si ho blíž. Pak si ho dám mezi kolena. Špičkou od sebe a ostřím nahoru a začnu si přeřezávat pouta. Když sem volná vrátím mu nůž a připoutám se pásem. Pak se koukám jen z okna. Rozhodně nemám v plánu ho zabít... |
| |
| Sleduji její práci s nožem a pak si ho dám zpět k opasku. S nožem není tak úplně levá. možná by se z ní dalo něco vytvořit, pomyslím si a pustím si na cestu rádio. |
| |
| "Už tam budem. Teď až to bude tak zahněte doprava. Děda nejspíš musel volat i bratrovi, ale má ten dům zadní vchod, tam vás čekat nebude." řeknu. |
| |
| Nechám si popsat kde je zadní vchod a pro jistotu ji v autě zamknu i když nemá zadní sklo. Vydám se k zadnímu vchodu a vejdu dovnitř. Dávám si pozor aby mě nezaskočil. |
| |
| Koukám se oknem ven. Uvidím bratra jak se k němu blíží zezadu. "POZOR ZEZADU!" vykřiknu skrz rozbité okno. |
| |
| škubnu sebou dozadu a přitom vrhnu v otočce dýku. ani jsem pořádně nezamířil a uskočím. Převrhnu stůl a schovám se za nim. Pak zacílim a vystřelim. |
| |
| Tyrion Trefil si ho dýkou do ruky takže upustil kolt, který v ní měl a pak když yvstřelíš tak ho trefíš do srdce a zabiješ. Všimneš si, že té holce se docela ulevilo. |
| |
| Tohle bylo těsné. ještě že mám tak dobré reflexy. opravdu to byly odborníci kdybych toho prvního nesestřelil z dálky pravděpodobně bych měl problémy taky, pomyslím si když kopnu do jeho mrtvoly. Vezmu mu zbraň a schovám si ji za opasek. Brokovnici i pistoli jsem vzal těm dvou předtím taky. Tělo dám do pytle a hodím ho k těm zbylým třem do kufru. Mám kombika a bez problému se my tam vejde pět lidí. Budu si muset nechat opravit okno. To jsou problémy, pomyslím si klidně a sednu si za volat. Vyrazíme zpět. Ani to že jsem se dostal tak blízko smrti mě nedokáže vykolejit jsem profesionál na takovéhle akce jsem zvyklí. |
| |
| Aspoň by mi mohl poděkovat... pomyslím si. A zase se koukám ven z okna. |
| |
| Dorazíme do práce. Vylezu z auta a vezmu dívčinu zase k šéfovy. |
| |
| Tyrion a Veronika Dojdete k šéfovi. "Veroniko, prošel jsem si tvoje záznami a nejsi zrovna...neviné dítě. Zabití matky, napadení staršího bratra a dalších členů rodiny. Jojo, si dcera svého otce tudíž mě. No nic. Tyrione tady máš peníze." řekne a podá tyrionovi kufr s pěnězi. "Prosím vem si ji na starost, odteď budete pracovat v týmu, nauč ji se zbraní a vše co k vrahům patří ale ještě mi podej hlášení o tom jak to dopadlo." dodá a podívá se na vás dva. Veronika na něj kouká jako právě vyvoraná myš. Nejspíš jí šokovalo, že on je její otec... |
| |
| Mrtví, odpovím mu na jeho žádost o hlášení a vezmu peníze. Kývnu na prcka a odcházím k autu abycho odnesl mrtvoly do spalovny. |
| |
| Vydám se za Tyrionem. Takže Tyrion. pomyslím si a sednu si na zadní sedadlo a připoutám se. |
| |
| Než vyrazíme tak odnosim mrtvoly do spalovny. Pak vyrazíme. Ještě zastavíme ve prodejně zbraní. docela mě tu znají jsem tu dost často. Něco nového? Zeptám se prodavače. |
| |
| Tyrion "Kdepak." odpoví ti. Pak se zadívá na Veroniku. "Ale copak? Kde si k ní přišel a koukám, že šéfik se na ní dost vyřádil." řekne a kouká na ní. |
| |
| Během vteřiny má nůž u krku. Moje věc, odpovím mu a vrátim nůž do pouzdra. Kdyby dorazila nějaká novinka dej mi vědět teď si vezmu náboje. Průrazné, řeknu mu a zaplatim. Vrátíme se do auta a já zamířim domu. Doma nechám Veroniku a já odvezu auto do opravny aby my vyměnili sklo. Pak se vrátim domu. TAdy to je tvoje, řeknu jí a dám ji deset tisíc dolarů. To je nejspíš víc než co kdy viděla pohromadě. |
| |
| "To přece nemůžu-...ani nevím cos tim mám dělat." řeknu zamyšleně. |
| |
| Něco si vymyslíš třeba si to schovej. Máš hlad? Zeptám se jí. |
| |
| "Ano." odpovím a peníze si uložím do jedné kapsy v kalhotách. |
| |
| Podám jí jednu z pizzy které tu mám. Jelikož jsem neměl v poslední době moc čas vařit tak jsem si objednal hotové pizzy abych nestrácel čas. Sám si taky jednu otevřu a pustím se do jídla. Otevřu jedno pivo a zeptám se jí jestli chce taky. |
| |
| Hladově se pustím do pizzy. Pivo odmítnu. Když už něco piju tak je to vodka a nebo voda. |
| |
| Sám se napiji a najím. Pak na dívku kývnu když je i ona najedená a vezmu ji do sklepa. Tam mám terče. Postavím ji na čáru a vrhnu jeden nůž tak že se zabodne přímo uprostřed čela figurýny. Tak se to dělá teď ty, řeknu jí a podám ji další nůž. Jsou speciálně vyvážený pro hod. |
| |
| Kývnu a hodím nů. Nůž se zabodne do srdce figuríny. |
| |
| Znovu, řeknu a podám ji další. |
| |
| Znovu kývnu a tentorkát trfím figurínu do čela. |
| |
| Přesunem se před dvě figurýny vedle sebe. Dva nože takhle, řeknu jí a vrhnu najednou dva nože oba trefí do srdce jinou figurýnu. podám dva nože jí. |
| |
| Hodím to jako on, jenomže u jedné figuríny se trefím do pravého oka a u druhé mezi oči. "Eh...to se moc nepovedlo." prohodím. |
| |
| Znovu, řeknu jí a dám ji další nože. |
| |
| Skusím to tedy znovu, jedna to schytá do srdce a druhá do čela. |
| |
| Přesuneme se k další figurýně. Poloautomat. nabiješ natáhneš a střílíš, řeknu jí a ukáži ji pistoly jejího strýce. Natáhnu a střílím. Všechny do jednoho místa. Podám ji prázdnou zbraň a nový zásobník. |
| |
| Udělám com mi říká a ukazuje. Z figuríny však udělám cedník. Poslední náboj se trefí do srdce, ale stejně by ten člověk byl už mrtvej. |
| |
| Znovu všechny do srdce, přikáži ji a podám ji další zásobník. |
| |
| Opět se mi to nepovede, ale jen jedna letěla mimo a navíc do do krku. |
| |
| Znovu, přikáži s jejími noži jsem celkem spokojený, ale s pistolý je to bída. |
| |
| Kývnu a skusíms e víc soustředit a konečně se mi ej tam povede dostat všechny na jedno místo. |
| |
| budeš muset trénovat. necháme to napotom je pozdě, řeknu jí a vezmu ji zbraň. Dovedu ji do jejího pokoje pak se du umýt. Když jsem umytý pustim tam ji a já si jdu lehnout. Minulou nco jsem moc nespal. |
| |
| Kývnu a sama se jdu umýt. Když sem umytá osuším se a zabalím se do osušky. Dojdu do ssvého pokoje , osušku dám na topení a pak si lehnu do postele. Zítra ráno so dojdu koupit nějaké oblečení navíc a jídlo. Usnu skoro hned. Mám však špatný spánek z toho jak sem potlučená tak mě všechno bolí. |
| |
| Tyrion Probudíš se někdy kolem oběda a z kuchyně cítíš vůni pečeného masa a polévky, česnečky. Nejspíš tam je ta holka a umí vařit. Poměrně si se vyspal. Když se koukneš na hodiny tak zjistíš, že je 12:30. Venku svítí slunce. Dnes bude pěkný den, šéf se zatím neozval, takže máš prozatím pokoj, asi vám chce dát oddech. Když uděláš vše potřebné a sejdeš do kuchyně uvidíš tu dívku jak uklízí , v troubě se peče maso na plotně se vaří polévka a celá kuchyň je provoněná česnekem. Taky si všimneš, že dívka peče brambory. Vlasy má do culíku. Na sobě má jiné oblečení a na tělo má namakeupované asi aby skryla modřiny. Na sobě má zelené tílko, sukni a pantofle. Stojí k tobě zády a zdá se, že si tě zatím nevšimla. |
| |
| Ráno vstanu upravím se a obleču se. Nijak my nevadí že jsem se prospal po misi si rád pospim pokud nemám co na práci. Dojdu do kuchyně kde se vaří. nejspíš si mě nevšimla. POtichu jako duch se přesunu za ní a pokud si mě ještě nevšimla tak ji chytnu zezadu za ruce aby do ničeho nepraštila. Nedáváš pozor, řeknu ji. |
| |
| Ani sebou necuknu, když mě chytí za ruce. "Pusťte mě." řeknu. |
| |
| Klidně ji pustim chytil jsem ji aby něco nerozbila. Posadím se ke stolu a otevřu si pivo. |
| |
| Vypnu plyn pod polévkou a vypnu troubu, připravím dva talíře, jeden mělký a jeden hluboký pro každého takže vlastně 4 talíře. Dvě lížce a dva příbory. Dám to na stůl, strčím naběračku do polévky a dám to celé na stůl. "Naberte si." pobídnu ho a ještě dám na stůl talíř se sýrem, pečeným a nakrájeným chlebem a sůl a pepř. Zatím vyndám z trouby maso, nakrjím ho na plátky a brmabory sesypu do mísy. Pak si sednu ke stolu a taky si naberu jídlo. "Doufám, že vám bude chutnat." řeknu. Vezmu hrst sýra a opečeného chleba a nasypu si jej do polévky. "Tak tedy dobrou chuť." popřeji a začnu jíst. Moje tílko má poměrně velký výstřih(Jako na ikoně) |
| |
| Jmenuji se Tyrion, odpovím ji a pustím se do jídla. |
| |
| soukromá zpráva od Veronika pro řeknu, když oba dojíme sklidím ze stolu a dám nádobí do dřezu pak dám na stůl druhé jídlo. Naložím si a začnu jíst. Po jídle opět sklidím a pak umyjí nádobí a douklidím kuchyň. POdívám se na Tyriona. Usměji se..vezmu ramínka od tílka a sundám si je takže to odkryje má prsa. Dojdu k němu a usadím se mu na klíně. Jednou rukou mu ho dráždím přes kalhoty. Sem já to ale zlobivá holčička. |
| |
| soukromá zpráva od Tyrion pro Když si sundá ramínka tak ji zamyšleně sleduji. Má něco v plánu? Nebo se jen nudí? Pomyslím si když my ho začne dráždit. Pokrčím rameny a začnu ji taky dráždit. |
| |
| soukromá zpráva od Veronika pro Takže to není úplnej chlaďas. pomyslím si a i se zavřenýma očima se svleču celá a jeho začnu také svlékat jednou rukou mu ho pořád dráždím. |
| |
| soukromá zpráva od Tyrion pro |
| |
| soukromá zpráva od Veronika pro |
| |
| soukromá zpráva od Tyrion pro |
| |
| soukromá zpráva od Veronika pro |
| |
| soukromá zpráva od Tyrion pro |
| |
| Zařvu když se oba uděláme a prudce oddechuji. Slezu z něj a obleču se. Protáhnu se a chvíli po tom co sem aspoň trochu ukidněná mu zavolá šéf s tím, že máme oba dorazit. |
| |
| Usměji se na ni a obleču se. Když zavolá šéf tak mu to odsouhlasím. Políbim Veroniku a potom co se trochu vybavim tak se vydáme za nim. |
| |
| Já se převleču a tentokrát si sednu vedle Tyriona. Mám trochu vyzývavější oblečení. Připoutám se. "Myslím, že spíš budu, jako no návnada nebo rozptýlení." prohodím. |
| |
| možná, odpovím ji. Už mám auto opravený. Přijedeme tam a zamíříme k němu do kanceláře. |
| |
| Dojdeme do jeho kanceláře. On se na mě podívá trochu zvláštním pohledem. "No takže váš úkol nebude zrovna lehký. Potřebujeme se zbavit jednoho svědka co mě zná a chce mě vidět v cele a pak na křesle. Je to žena, ale chrání jí hlídky. Asi 4 policisté. Nikdo jiný tam není. Dostanete za to řekněmě 150 000 dolarů." oznámí nám. "Doufám, že ta hlídka sou muži." ušklíbnu se škodolibě. |
| |
| Dobře, kývnu a vrátíme se do auta jen co si vezmeme všechny informace. Budu je odstřelovat z dálky bude to nejbezpečnější, řeknu pokud si dobře vzpomínám je na naproti té budovy kde je schovaná opuštěné stanoviště. dokonalé místo pro odstřelovače. nastartuji a vyrazím. |
| |
| "Ne to není. Je to moc nápadné." zabručím. "Ty se postaráš o tu děvku a já o ty muže." řeknu mu rozhodně a nesmlouvavě. |
| |
| Dobře postarej se aby mě neviděli, řeknu jí a nechám to na ni. je to její první akce a já chci vidět jak to dokáže. |
| |
| Když dorazíme namísto já vystoupím. "Zavedu je někam do uličky." řeknu mu a vylezu z auta. Jsem neozbrojená, vlastně jo mám v botě nůž. Vydám se k domu. Všimnu si, že všechno jsou to muži. Sama pro sebe se usměji. "Ahoj chlapci, nechtěli byste si trochu užít? Zadarmo?" zeptám se jich vyzývavě, dojdu k jednomu a ruku mu strčím pod kalhoty mezi nohy a začnu mu ho dráždit. "No proč ne...ale asi ne tady na veřejnosti, pojďme někam do uličky,s tejně po tý ženský nikdo nejde." řekne jeden a ostatní to odsouhlásí. Jdu s nimi do jedné z uliček. Nenápadně dám vědet Tyrionovi, že může.... |
| |
| Sleduji ji z auta. Když je všechny odvede pryč tak se zvednu a vydám se dovnitř. jakmile vztoupím do domu tak si namontuji na pistoly tlumič. Potichu a opatrně se plížím domem a hledám jí. Tentokrát se poučim a občas se podívám i dozadu kdybych náhodou nějaké dveře přehlídl. |
| |
| Tyrion Najdeš ji jak spí v ložnici. Zabiješ ji, ale venku v tu chvíli uslyšíš střelbu...z místa kam zavelda Veronika ty čtyři muže. |
| |
| najdu ji jak spí. Podříznu ji hrdlo nožem a chci se vytretit když uslyším střelbu. Takže to posrala a prozradila se. A teď je mrtvá, pomyslím si a vydám se rychle k vchodu. TAm se schovám a rozhlédnu se jaká je situace. |
| |
| Tyrion Nikdo tu není ani už neslyšíš střelbu jen bolestné sténání z uličky, patří Veronice. |
| |
| Vydám se opatrně tam připraven vystřelit. |
| |
| Tyrion Najdeš ji tam v kaluži krve. Všimneš si nateklých nohou a rány od pistole v břiše. Jinak tři z mlžů mají střelné rány v srdci a ten čtvrtý má nůž v srdci, všichni sou mrtví. "Omlouvám se, ale začali po sobě střílet, teda jen jeden protože dva z nich mi zpřelámali nohy, myslelali si, že se budu vzpírat a ten čtvrtý si všml nože v mé botě a chtěl mě zabít ale trefil se jen do břicha, hodila sem po něm nůž....a zabila ho." řekne chraplavě a pak upadne do bezvědomí. Zdá se, že rána od kulky není smrtelná, ale každopádně musí do nemocnice. Taky si všimneš bílé tekutiny, všude na jejím tělě. Moc dobře víš co to je...asi si s ní užili a až pak ji napadli. |
| |
| Tady nemůže zůstat. Zase když ji nejdřív neošetřim tak my ušpiní potahy. Takové drama. Navíc se chovali divně nejspíš jim musela dát záminku aby si mysleli že se bude bránit, pomyslím si a zamyšleně ji sleduji. Pak zbalím všechny zbraně a její nůž a odnesu ji do auta. Vevnitř ji ošetřím lékárničkou střelnou ránu. Přiváži ji aby se nemohla hýýbat při jízdě a setřu s ní bílou aby neměli doktoři blbé otázky. Odvezu ji do naší nemocnice kde se starají o naše lidi tak aby se nedostali do záznamu o nemocných. Dejte ji dohromady zítra se za ní přijedu podívat, řeknu doktorovy který již i mě párkrát dával dohromady. Rozhodně mě zná dost dobře aby věděl že ho zastřelím pokud mě zklame. Nechám to tam na nich a vydám se k šéfovy. Zaparkuji auto a vydám se k němu do kanceláře. |
| |
| Tyrion Dorazíš k šéfovi. On se kouká a díví se kde je Veronika. |
| |
| Postřelil ji policista a jiný ji zlomili nohy. Je v nemocnici. Nejspíš je vyprovokovala. Práce je hotová, řeknu mu. |
| |
| Tyrion Podá ti kufřík s penězi a nechá tě odejít. |
| |
| Vyrazim domu. po cestě se zastavím pro pizzu. Doma se v klidu najím rozdělím peníze na dvě části ta moje je větší ovšem to je tim že jsem služebně starší. zbraně policistů si dám do zbrojnice. Když je vše hotový tak se převleču a vydám se podívat do nemocnice na Veroniku. |
| |
| Tyrion Zavedou tě na pokoj kde leží. "Nohy jsme jí museli operovat...měla roztříštěné kolenoa úlomky kostí se jí dostali hlouběji. Bude tam mít jizvy a na břiše též, kulka minula životně důležité orgány, ale přesto byla poměrně hluboko. Bude za několik týdnů v pořádku. Mohjli bychom ji i propustit do domácí péče s tím, že by tma vždycky jeden z nás zajel aby jí zkontrolovali ránu od kulky. Jinak nohy má zasídrované a neměla by se téměř vůbec pohybovat, buď ležet nebo sedět. Jinak nic." řekne ti po cestě lékař. Na pokoji vydíš čistou Veroniku má však obvázané břicho a zasádrované obě nohy. Jednu má celou a tu druhhou jen pod koleno. Tu jednu má kuli rozdrcenému koleni. Zatím spí. |
| |
| Dobře vezmu ji k sobě domu, odpovím mu. Posadím se k její postely a klidně čekám až se po operaci probudí. |
| |
| Lékař odešel a já se probouzím o hodinu později. Hrozně mě všechno bolí a hlavně nohy a břicho. ROzhlédnu se kolem. Jasně poznám nemocniční pokoj a Tyriona který sedí vedle mě. SKusím se posadit ale zasyčím bolestí a položím si ruku na břicho. |
| |
| Lež, napomenu ji a jemně ji zatlačím zpět do postele. Jak se cítíš? budu od tebe potřebovat slyšet co přesně se stalo, zeptám se jí. |
| |
| "Nejdřív to probíhalo no normálně. Potom se to ale zvrtlo, když mě zabolelo jak mě natlačili na zeď, teda spíš se mnou o ní přaštili, křikla sem bolestí, chvilku sem chtěla oddech aby bolest ustoupila no a oni to vzali asi jako podnět, že bych se chtěla bránit...a zpřelámali mi nohy, ten jeden je postřilel a toho posledního když mě střelil sem zabila já.." šeptnu a je vidět, že se mi o tom víc mluvit nechce. Moje první akce a takhle to podělám. pomyslím si. Taky jistě vyčte z mých očí, že mám výčitky svědomí. |
| |
| O balení mužů se ještě musí hodně učit, pomyslím si. Vezmu tě domu chceš? Nebo tě tu mán nechat na dohled lékařů? Zeptám se jí a setřů jí slzy z obličeje. |
| |
| "Domů." šeptnu. "A totálně sem to podělala..." povzdechnu si. |
| |
| Kdepak zabil jsem ji. Takže jediné co sis to uchybou způsobila byla ta zranění. Nic co by ohrozilo misi se nestalo i když by se to nemělo opakovat, řeknu jí a vezmu ji opatrně do náruče. Velmi opatrně ji přenesu do auta na místo spolujezdce a připásám ji. Pak vyjedeme domu. Doma ji odnesu na její postel a uložím ji tam. |
| |
| Jen mlčky kývnu. "Ti muži nemysleli ničím jíným než rozkrokem...." přemýšlím nahlas. "Tohle se mi stalo jen jednou, v bordelu když si mě vzalo pět ožralých kluků, až na to, že oni neměli pistoli, ale zmlátili mě do krve a tak brutálně, že sem skoro zemřela, kdyby tam nepřiběhla ochranka tak sem už mrtvá." řeknu a zadívám se z okna mého pokoje. |
| |
| Právě to ale ty chceš aby ničím jiným nepřemýšlely. Jen toho musíš umět využít když jsi unavená jsou i jiné způsoby jak ho uspokojit, řeknu jí a políbím ji. Máš hlad nebo žízeň? Zeptám se jí. |
| |
| To se mi ještě nestalo, že by mě nějaký muž políbíl, a dnes se mi to stalo dvakrát...a od toho samého, od někoho kdo je chladný. "Ne nemám hlad." řeknu. Jeho rty jsou tak krásně horké....a úžsně něžné. "Ve škole mě prakticky celá třída nesnášela, protože věděla, že mi učitelé nadržují jen kuli tomu, že sem se s nimi občas vyspala. Naštěstí sme neměli učitelky, to bych se musela učit. A kluci ve třidě ty se na mě lepily jak vosy na bonbón, ale nenabídli mi nidky žádné peníze tak sem je prostě nechala...a ignorovala. Holky na mě byli naštvané, protože je nikdo nechtěl. Ty holky co jsi mě s nimi viděl, byli jediné moje kamarádky...vlastně...oni na tom byli stejně jako já. Otec o tom nevěděl. Myslel si, že se dobře učím..." prohodím s úšklebkem. "A co ty? Myslíš hlavou nebo ptákem?" zeptám se ho. "Myslím, když jsi se mnou." dodám tiše a zahledím se mu do očí. |
| |
| No hodná holčička jsi zrovna nebyla, ušklíbnu se. Však tobě taky neřekl kde vidělal peníze, dodám. Zamyšleně se na ni podívám a musím se usmát. Zabij tolik lidí co já a taky se nenecháš snadno ovládnout city. Nedělej si naděje pokud bys ohrozila misi bez okamžiku přemýšlení bych tě obětoval pro její dokončení, odpovím ji. |
| |
| Ale ty polibky...něco přece musí znamenat. pomyslím si. "Pokud si nemám dělat naděje tak mi nedávej ty něžné polibky....sem z tebe zmatená..." odpovím a odvrátím od něj zrak. |
| |
| Nedělej si naděje pokud jde o misi. O ničem jiném jsem nemluvil, odpovím ji s úsměvem a znovu ji políbím. |
| |
| "Já sem z tebe zmatená....pořád nevím co si mám myslet....jednou říkáš, že by si mě pro dokončení mise obětoval...a pak mi opět dáváš ty polibky...jestli s tím nepřestaneš tak bude pro ěm těžké se s tebou loučit, když by byla nutnost aby si mě no...obětoval." řeknu a do očí se mi vhánějí slzy. |
| |
| Nutnost bude jen pokud něco závažného pokazíš, řeknu jí. A ty si určitě dáš na příště už pozor, řeknu jí. |
| |
| Co blbnu....? Copak bych se mohla zamilovat? Ne...to přece nejde.... pomyslím si. "Proším, běž, chci spát." šeptnu a v mém tónu je stále smutek., |
| |
| Kdybys něco potřebovala zavolej. A rozhodně se nezvedej z posttele zavolej já tě odnesu, řeknu jí a vydám se do kuchyně. Začnu vařit večeři není tu jediná co umý vařit. |
| |
| Smutně koukám do stropu, nakonec usnu. |
| |
| Tyrion Mise si dostával sám a všehcny si zvládal v pohodě. Všiml sis, že se Veronika stále trápí i po dalších třech týdnech. Jednu nohu už má v pohodě, ale ta s tim rozdrceným kolenem je stále špatná. Doktor říkal, že ještě tak dva týdny. Rána na břiše už je taky v pořádku, jen malá jizvička tam zůstala. Ale stále je nešťastná. Nevíš jestli se stále užírá tím co si jí řekl, nebo je to něco jiného. |
| |
| Plním nějakou dobu mise sám a starám se o veroniku. |
| |
| Zrovna si čtu detektiktivku od Dicka Francise, je to autor co píše detektivky z dostihového prostředí. Ne nemohu ho milovat, ale proč by ne? Když ho budu milovat aspoň budu mít motivaci příště nic nepodělat. pomyslím si. Odložím knihu, protože je čas na oběd. Když není Tyrion zrovna doma tak se po domě, krom do schodů pohybuji na kolečkovém křesle, které mi přivezli. je uspůsobené tomu, že tu zasádrovanou nohu nemohu ohnout tak je tam "prodoloužení" křesla v té části kde mám nemocnou nohu. Dojedu si na křesle k lednici a vytáhnu zbytky nějaké polévky. Nandám si jí a dám ohřát do mikrovlnky. Vyndám si lžíci a dovezu si to ke stolu. Pak začnu jíst. On je zrovna na misi, i když každou chvílí by se měl vrátit. Nedá se nic dělat...citům neporučím. pomyslím si. |
| |
| Dorazím domu zrovna když veronika obědvá. Koukám že ti je dobře, usměji se na ni a uklidím peníze i zbraně co jsem získal. Posadím se naproti ní ke stolu a usměji se na ni. Já jsem již obědval cestou. |
| |
| "Ano je mi lépe." řeknu. Kouknu na něj. Pak vezmu talíř a lžíci když to dojím a jedu to uklidit do dřezu. Snažím se to i nějak umít, ale nejde to. Dost se u toho rozčiluju. |
| |
| Dej mi to, usměji se na ní a vezmu jí to z ruky a sám to umyji. |
| |
| Nechám mu to a vezmu si knihu a odjedu do svého pokoje. Mám ho naštěstí dole, takže nemusím do schodů. Opatrně se přsunu na postel a pokračuji ve čtení.l |
| |
| Domyji nádobí a jdu do pokoje k Veronice. Posadím se do křesla a sleduji ji. |
| |
| "Myslíš, že je možné zamilovat se do někoho kdo zabil mého otce?" zeptám se a podívám se na Tyriona. Zaklapnu přitom knihu. |
| |
| Zeptej se sama sebe, odpovím ji. |
| |
| "Však se ptám, neustále, ale nemohu příjít na správnou odpověď. Vždycky když se na tebe podívám jak se usmíváš...tak se mi rozbuší srdce...ale já já nevím co to znamená, nejspíš, to, že potřebuji být s tebou...že tě miluji." šeptnu. |
| |
| je to možný, odpovím ji a přijdu k ní. Jemně ji políbím. |
| |
| "Víš, nikdy sem nic takového nezažila.....nikdo ěm nikdy nepolíbil....všichni, jenom sex a konec....a vlastně mi dávali peníze...ale nikdy mě nikdo nepolíbil...až ty...." šeptnu a zadívám se do země. Jeho rty jsou pořád stejně horké a něžné. |
| |
| Tak si to užij, usměji se na ni a nakloním se k ní. dám ji dlouhého francouzáka. |
| |
| Zasyčím bolestí, protože mi omylem bouchne do špatné nohy. Chytnu se za sádru a hend mi vytrysknou slzy bolesti. |
| |
| Promiň, šeptnu ji a opatrně ji pohladím po noze. Zkontroluji ji sádru neměla by zkrz ní vůbec muj dotek cítit takže musí být poškozená pokud jí to bolelo. |
| |
| Tyrion Všimneš si praskliny v místě kde se chytla. Asi si jí nevšimla, ale ty teď ano. Asi by si měl zavolat lékaře aby jí udělal novou sádru. |
| |
| Máš poškozenou sádru, řeknu jí a zvednu telefon. zavolám lékaře. |
| |
| Lékař dorazí docela rychle. Roztřihne celu sádru a sundá mi ji. Nohu už nemám nateklou. Jemně mi ji prohmatá a snaží se aby mě to nebolelo. Pak mi udělá úplně novou sádru tetnokrát mnohem tlustší než byla tamta. "Za dva týdny přijeďte do nemocnice. Už sádru sundáme a dostanete berle abyste tu nohu nenamáhala hned jak nebudete mít sádru. Noha i kosti budou zesláblé. Taky ji budete muset trochu procvičovat, ale nezatěžovat. Tak zatím za dva týdny." řekne rozloučí se a odejde. Já musím držet nohu tak abych nic čerstvou sádrou neušpinila musím počkat až zaschne. |
| |
| Sednu si a podepřu ji nohu tak aby se nemusela namáhat a abych nesáhl na sádru. |
| |
| "Ach jo...ještě dva dlouhé týdny nudy." povzdechnu si. |
| |
| Aspoň se zase nedostaneš do nějakého problému, usměji se na ni a políbim ji. |
| |
| "A pak dalších x dní...než zase budu moct pořádně používat nohu, i když jestli sem měla rozdrcené koleno tak použitelnost nohy klesá....navíc to bude na nic, když bude hnusně." postěžuji si. |
| |
| Ano budeš se muset naučit používat nože bez zbytečného pobíhání, řeknu jí. |
| |
| "No...nejlépe je vrhat." řeknu. |
| |
| A minimálně tři najednou aby se neopakovala ta situace z poslední akce, kývnu na souhlas. |
| |
| "Hm, no myslím, že sem měla štěstí, když tam ty tři postřílel...protože sem měla jeden nůž jenom. A taky se naučit pořádně s pistolí..." dodám. |
| |
| A s odstřelovačkou, usměji se na ni a znovu ji políbím. |
| |
| "Hm...asi ano." povzdechnu si když si uvědomím jak mi to se střelnými zbraněmi nejde. |
| |
| Neboj vše se naučíš, pohladím ji po vlasech a obejmu ji. |
| |
| Oba Dva týdny uplynou docela rychle, Tyrion mezitím byl na misích a Veronika většinu času buď prospala, prokecala s Tyrionem a nebo pročetla. Nyní je čas vrátit se do nemocnice kuli noze a vrátit jim kolečkové křeslo. Tyrion zrovna teď nemá, žádnou práci. Šéf se už týden neozval... |
| |
| Občas jsem na misi jinak jsem s Veronikou. Když uběhnou dva týdny tak naložím Veroniku i kočár a odvezu ji do nemocnice a odnesu k doktorovy aby se na ní podíval. |
| |
| U doktora Sundá jí sádru a prohmatá nohu, Veroniku už to nebolí což je dobré znamení. Má nohu pěkně hubenou a bílou. "Skuste nohu co nejvíce ohnout, nejprve tu co neměla roztříštěné koleno a pak tu druhou." řekne Veronice. Ona tak udělá tu zdravější ohne o polovinu více než tu druhou, není to tím, že by byla slabá, ale tím, že to prostě víc nejde. Docela hodně má omezenou pohyblivost. "No dobře. Tak nenamáhat moc tu nohu minimálně týden. Budete mít berli, ale jen abyste jen lehce na nohu našlapovala. Trénovat nohu, jak lýtko, tak stehno ale i koleno. Noha potřebuje zesílit. Ještě se u vás stavím za týden, ale už nepotřebuje křeslo." zkonstatuje doktor. Pak jí podá berli a ona se o ni opírá a jen lehce došlapává na podlahu. "Zatím nashle." řekne a nechá vás odejít. |
| |
| Stojím za ní a mám ruku na jejím rameni. Když skončí s prohlídkou tak ji pomohu do auta a vydáme se domu. |
| |
| Sem smutná, je to protože mám dost omezenou pohyblivost kolena, o dost víc než sem čekala. "Na běhání to není už vůbec." řeknu nešťastně. "Tu pohyblivost nic nenapraví." dodám. Když sme doma tak si vezmu berli ze zadního sedadla a vystoupím. Pomalu se belhám k domu. |
| |
| Časem se trochu rozhýbe, řeknu jí a obejmu ji abych ji pomohl. |
| |
| "Nepomáhej mi, chci to zvládnout sama." řeknu mu. |
| |
| Kývnu a pustím ji. vezmu ji jen za volnou ruku. |
| |
| Nechám Tyriona odemknout dveře. Vpajdám dovnitř a zuji si tu jendu botu co mám a dám jí k druhé. Pak si nazuji pantofle, ale an obě nohy a odpajdám do svého pokoje abych se převlékla do něčeho co budu nosit doma. Pak se vrátím do kuchyně a vezmu si něco k obědu a začnu jíst. "Myslím, že na mise nebudu moci chodit dokud mi ta noha nezesílí. Mám pocit jako ybch ji neměla jak je lehká bez té sádry." poznamenám. |
| |
| Neboj se brzy si zase zvykneš, usměji se na ní a naložím ji oběd co jsem uvařil. Sám si taky naložím a pustím se do jídla. |
| |
| Zrovna přijde pošťačka, ale z Hellu, takže nás nikdo nemá v záznamech, něco dá do schránky a odejde. "Hm, copak to tam dala?" zamumlám, spíše pro sebe a zvednu se. Chystám se tam dopajdat. Obuji se a pajdám ven ke schránce. |
| |
| Myslím že to bude pro mě skočím pro to nebo aspoň pujdu s tebou, řeknu jí a doprovodím ji. Není to poprvé co se místo šéfa ozvala přímo vedení. Většinou je to kvůli gratulacím a podobným zbytečným věcem. |
| |
| Vytáhnu to a je to obálka. POdám to Tyrionovi a pomalu se vracíme zpět. |
| |
| Po cestě ji otevřu a přečtu. |
| |
| Tyrion Je to pozvání na ples nebo spíš "Vyhlášení nejlepšího zloděje atd..." jsi pozvaný ty i Veronika. Je to za 10 dní. Na tohle, musíte být vždy slavnostně oblečeni. Takže Veronika musí mít dlouhé šaty a ty kvádro. |
| |
| To je ale otrava, zabručím a dám to přečíst Veronice. |
| |
| "Pokud je nechceme naštvat a urazit tak bychom tam měli jít." řeknu mu. |
| |
| Ano je to poviný i když přijít tam s kulometem a všechny je postřílet by byla mnohem větší zábava. Aspoň že tam dobře vaří, řeknu veronice a usměji se na ni. Lehce ji políbim a pomohu ji. |
| |
| "Zítra se zajdu do města podívat po nějakých šatech. Na noze mám jizvy, tam kde mi operovali to koleno, takže budu potřebovat šaty až na zem, nějaké boty a šperky...aby se nerozčilovali, že tam nejsem ve společnském..." řeknu a dojdeme do domu. "Mohli bychom si jít zaplavat, já bych si aspoň trochu začla procvičovat nohu." navrhnu, a po odpovědi odejdu do koupelny abych se umyla konečně celá. Napustím si horkou vodu a odpočívám v ní. |
| |
| Peníze ti na ně dám takže si klidně vyber nějaké hodně drahé. A ano klidně si pujdeme zaplavat. Plavky asi nemáš co? Zeptám se jí. |
| |
| "Ne." houknu na něj z koupelny. |
| |
| Takže buď budeš plavat nahá což není zas tak špatný nápad nebo ti koupíme plavky což uděláme spíš, usměji se a zbalím pár věcí jenž na koupališti budeme potřebovat včetně vrhacích nožů. |
| |
| Nějak se mi podaří se vdrápat z vany, tak abych si nenamáhala nohu a vypustím vodu. Utřu se a obleču se do čistých věcí. Pak se vrátím do kuchyně. Špinavé věci sem hodila do pračky. "Koupíme plavky." řeknu mu. Dojdu o berli do svého pokoje a usadím se na postel. Kouknu se co bych tu tak mohla uklidit, ale nakonec zkonstatuji že nic. Ze skříně která tu je si vytáhnu tílko a kraťásky. Převleču se. Je to oblečení do města a tak. Je mi fuk, že lidé uvidí moje jizvy, protože stejně na koupališti v plavkách by je viděli. |
| |
| Kývnu na ní s úsměvem a zatímco se převlíká tak vyzvednu peníze. Když je připravena tak nasedneme do auta a jdeme ji koupit plavky a rovnou i ty šaty. |
| |
| Plavky si vyberu obyčejné, to mi stačí, ale šaty si vybírám docela dlouho než se mi nějaké zalíbí.  vyberu si nakonec takovéhle jen v červené barvě. K tomu boty stejné barvy a zlaté šperky náhrdelník a náušnice.Pak pokračujeme na koupaliště. |
| |
| Nechám jí vybrat všechno co potřebuje a zaplatím pak pokračujeme v cestě na koupaliště. Koupím každému jednu skřínku a jdeme každý do své šatny abychom se převlékly. Potom co se převléknu vylezu ven a počkám na Veroniku. |
| |
| Dovolili mít sebou moji berli abych si neublížila, takže se dobelhám k mítu kde budeme mít naše ručníky a tak a odložím tam svoji berli. Nejspíš už tu an mě Tyrion čekal, mě to trvalo déle kuli té noze než sem se převlékla a než sem tam došla. |
| |
| Počkám na Veroniku a pak ji lehce políbím. Dáme si deky na zem napůl do stínu kdyby nám bylo na sluníčko příliš vedro. Nech tu hůl a opři se o mě, poradím ji a pak ji pomohu doprovodit k bazénu a opatrně do něj vlést. |
| |
| Kývnu. Odložím berli u deky a opírám se o Tyriona. Usednu na břeh a do vody strčím nejprve nohy. Je chladná, ale to je protože mám rozehřáté tělo. Pak si vlezu do vody celá. Skusím udělat jen jedno tempo styl prsa, ale moje koleno dost rázně zaprotestuje, neohnu ho, takže jednou nohou to udělám na plno a druhou jen napůl. Zastavím se a pravou nohu mám lehce nad dnem abych na ni nedošlapávala. |
| |
| Když je Veronika ve vodě tak vlezu za ní a taky si kousek zaplavu. pak připlavu k ní a obejmu ji. jemně ji políbím na rty. Opatrně rozhýbej se pomalu ať si nic neuděláš, řeknu jí. Plavání je nejlepší způsob jak jí tu nohu rozhýbat, pomyslím si. |
| |
| Mlčky kývnu a skusím něco méně náročného. Chytnu se okraje. zdravou nohu si postavím plně na dno a tu špatnou začnu ohýbat do míst kde to de a pak zase narovnávat, tak to opakuji ještě nějakou chvíli. Pak se pustím a začnu pomaličku plavat prsa, přitom se držím u okraje. Dělám oběma nohama stejný pohyb i stejně daleko, takže to způsobuje, že dělám kratší tempa, ale přesto dělám. |
| |
| Sleduji Veroniku jak plave a přidám se k ní. |
| |
| PO vykoupání se vracíte domů. Trvá to další týden. Tyrion šel na misi asi dvakrát a pravidelně ste chodili plavat aby se Veronice rozhýbala noha. Rozhodně jí zesílila a už na ni normálně došlapuje. Ale hybnost se nezlepšíla, navíc když koleno moc dlouho namáhá ohýbáním tak ji začne bolet. Přijede doktor, zkontroluje jí nohu a zkonstatuje, že už může zase na mise. Uběhnou další třidny a je odpoledne před "plesem". Veronika se u sebe v pokoji připravuje. Večer se vydáváte na "ples" dorazíte tam včas a ještě máte chvilku času. Veronika má rozpuštěné vlasy tak a náramně jí to v těch šatech sekne. Ples začne, je tu spousta jídla a chlastu. A také lidí, avšak, sout u pouze dvě ženy a to Veronika a jště jedna. začíná vyhlašování těch nejlepších, ten kdo vyhraje, dostane vždy peníze nebo nějakou zbraň. "Takže nejlepším vrahem tohoto roku se stává Tyrion, prosím předstup, dostaneš tuto novou odstřelovačku je první svého druhu. Má hledáček zaměřený na teplo lidského těla, takže s tím uvidí krásně i v noci." řekne. Veronika začnne tleskat a přidají se i ostatní. Ta druhá žena se na Veroniku podívá dost vražedným pohledem. Tyrion ji moc dobře zná a ví, že se ho snažila "klofnout" pro sebe, ale nepodařilo se jí to. |
| |
| Vykoupeme se a pak se vrátíme domu. za týden když nám doktor řekne že může na mise je zrovna čas na vystoupení na tom bále bláznů. Dorazíme tam oblečený do společenského oblečení. Veronice to velmi sluší a taky jsem ji to řekl. Jak nečekaně prohlásili mě nejlepším vrahem. Vydám se pomalím krokem k tomu chlápkovy co mě vyhlásil abych si převzal odměnu. Celý tohle šaškovství považuji za ztrátu času, alespoň že tu mají dost jídla a pití jinak by mě sem nedostali. Všimnu si pohledu jedný ženy co se mě kdysy snažila zbalit i když neúspěšně. Nemám rád ženy jako je ona jde jen po těch nejlepších. Převezmu si zbraň a vrátím se zase zpět k Veronice abych si nalil další pití. |
| |
| "Odskočím si na záchod." šeptnu Tyrionovi a odcházím směrem k záchodům. Je tam velká cedule s šipkou a nápisem WC takže se to nedá přehlédnout. Všimnu si, že jde za mnou ta žena která se na mě tak zle dívala. Ignoruji ji, přeci jen, my ženy se rádi na záchodě upravujeme a předěláváme Make-up. Je tu i kamerový systém, ale ten je jen pro společnost Hell, takže policie k nim nemá přístup. Když jsme z dohledu tak mě ta ženská chytne zezadu za vlasy. "Takže ty si zbalila Tyriona...ty děvko." zavrčí mi do ucha. Pak mě pustí a já se na ní otočím. "POjď, vyzývám tě na souboj na život a na smrt, noži před ostatními aby to bylo fér." řekne mi. Já kývnu a jdeme. Dojdeme do místnosti polné lidí. Ta ženská na mě žárlí. pomyslím si. Ona vbyleze na pódium a zavolá do mikorfonu, že mě vyzývá na souboj, při tom na mě i ukáže prstem. Chlápek sleze z pódia. Tyrion, ví, že se tohle může, a taky se to dost často stává, že někdo někoho vyzve na smrtelný souboj, a taky ví, že jestli budu koleno dlouho namáhat, což jistě budu tak sem nahraná, protože může povolit a začít bolet. Vytáhnu si nůž z výstřihu a vylezu na pódium. Všichni se slezou kolem. V šatech je to trochu nepraktické. pomyslím si. Pak začne boj, on zaútočí první. Ozývá se řinčení nožů, dobrou půl hodinu. Já už mám dost krvavých šrámu a ona taky. Mám i jednu hlubší ránu na zádech, málem mě zabila, ale naštěstí ne úplně. Ucítím šílenou bolest kolena a ozve se křupnutí zrovna když odrazím její úder, klesnu k zemi a ze zoufalství nůž po ní hodím, trefím se jí do krku, ona na mě běžela, že mě dodělá, ale to se jí nepovedlo, zastavila se a padá na záda, z krku jí kolem nože tryská krev. Jednou rukou se držím za koleno a druhou se opírám o zem, sem udýchaná a skoro mrtvá...ihned se přižene doktor a oštřuje mi ránu na zádech. |
| |
| Kývnu na souhlas že jsem ji slyšel a nechám ji odejít na záchod zatímco sám popíjím. Když se však vrátí ze záchoda vyzve ji ta druhá děvka na souboj. Do tohohle bych nejspíš neměl moc zasahovat. Vylezu na podium k tý děvce a zašeptám ji do ucha aby to slyšela jen ona. Je jedno jak ten souboj dopadne ty jsi mrtvá, zdělím ji chladně a vrátím se dolu. Na jednom stole si otevřu kufr s novou odstřelovačkou a zkontroluji její stav a celkově. Souboj sleduji jen okrajově. dost na to abych si všiml že Veronika prohrává, ale nakonec to vyhraje. Vylezu na podium a skoním se k mrtvole. Vytáhnu ji nůž z krku sekem vpravo takže ji rozseknu půl krku. Pak se vrátím k Veronice potom co očistím dýku a vrátím ji jí. Sleduji doktora a nechávám ho pracovat. |
| |
| Přijde k nám šéf. "Až bude ošetřená odvez ji z tohohle místa, ty už tam stejně nikde nejsi." šeptne Tyrionovi. Převezmu si nůž. Doktor mi zaváže místo takže to mám i přes rameno ten obvaz jednodušeji to nejde. "Prosím lehněte si a narovnejte to koleno...jinak to nedám dokupy." řekne mi. Kývnu a lehnu si. Zařvu bolestí když narovnávám kolen. On mi ho nahodí zpátky, vezme nohu od dřevěné židle a položí jii mi naspod nohy tak abych tam měla položené koleno a zaváže mi nohu. "Sádru sebou nemám tak přijedu k vám domů a dodělám to doma, prosím připravte mi tam něco s teplou vodou a hlavně ať s tou nohou moc nehýbe." řekne. Z očí mi tečou slzy bolesti. |
| |
| Dobře aspoň nebudu muset poslouchat ty bláboly, kývnu na souhlas. když je doktor hotový tak kývnu na souhlas a odnesu veroniku do auta na zadní sedadla kde může mýt nohy natažený. Vyrazíme domu a tam ji odnesu do jejího pokoje na postel a připravím vše co doktor chtěl. Pak se posadím na okraj její postele. Neměla jsi to přijímat. měla jsi říct mě a já bych ji zabil, vytknu ji. |
| |
| "Ale já chtěla, věděla sem, že mi to koleno může povolit, prostě sem chtěla ukázat, že se nebojím nějaké děvky s nožem v ruce." šeptnu. DOktro zazvoní a když mu Tyrion odevře tak přijde sem. Vezme suché pruhy sádsry. Udělá mi sádru. "Tak tři týdny se to bude zase hojit." řekne doktor. |
| |
| To máš za to že sis myslela, že ve svém stavu můžeš bojovat, řeknu jí když ji doktor oznámí že bude mýt zase tři týdny sádru. Teď se tu zase bude tři týdny nudit a skučet že nemůže nic dělat, pomyslím si. |
| |
| Odvrátím od něj smutně pohled. "Je to chodící sádra, takže nepotřebuješ berli k tomu aby ses mohla pohybovat ani vozík." řekne a pak odejde. Měla sem jen štěstí, že sem ji zabila, jen štěstí... pomyslím si. |
| |
| Když se bude dál utkávat s lepšími než je sama tak zemře, pomyslím si a odejdu do kuchyně připravit jídlo. |
| |
| Opět držím nohu ve vzduchu dokud sádra enzaschne. Sem blbá, neměla sem to dělat. pomyslím si. |
| |
| Tyrion a Veronika Uplynou tři týdny a Veronika už má sádru dole. Ještě nesmí pobíhat a doktor jí důrazně klade na srdce aby si dávala pozor na námáhání toho kolena. Pohrozil ji, že jí příště přiváže k posteli v nemocnici dokud nebude jisté, že to koleno je zdravější a ohebnější. Nyní vás oba volá šéf na misi. |
| |
| Její dlouhodobá nemoc my docela vadí neboď jsem ji po tu dobu nemohl trénovat se zbraněmi jak by se trénovat měla. Tak jsem první předvolání hned po jejím uzdravení nevzal příliš s dobrou náladou. nastouíme do auta a vydáme se za ním. |
| |
| "Nešlo by abych zůstala doma a zatím trénovala?" zeptám se když stavíme u baráku šéfa. |
| |
| Se ho zeptej já nejsem šéf, pokrčím rameny a vystoupíme v kryté garáži. Vydáme se do jeho kanclu. |
| |
| Skloním hlavu. "Zlobíš se na mě?" šeptnu smutně. Dojdeme do kanceláře šéfa. "Tyrione dostaneš misi a ji si tu nechám dokud se nevrátíš a sám ji budu trénovat, pak už to nechám na tobě." řekne Tyrionovi, v podstatě můj otec, aspoň podle toho co řekl. |
| |
| Nezlobím, odpovím ji a usměji se na ni. Vejdeme dovnitř a poslechnu si co my chce. Je to moje práce ji trénovat ne tvoje, odpovím mu a podívám se mu z příma do očí. Já se ho nebojím. V podstatě neexistuje na světě člověk kterého bych se bál. |
| |
| Tyrion "A já sem její otec. POtřebuji aby si odstranil dalšího starého člena a jeho rodinu. Bydlí vedle tebe, v sousedním domě." řekne. "Dostaneš za každého člena 25 000 dolarů. COž znamená že 150 000 dohromady." dodá- |
| |
| A kolik dostanu za tebe? zeptám se ho a než stihne se vůbec pohnout už mu mířím zbraní doprostřed čela. Moje práce ne tvoje. Nepleť se my do cesty. Lidi co se my pletou do cesty umírají, zdělím mu a pak odejdu. zajedu si naproti domu baráku kde jsou byty a vloupám se do jednoho z nich. rozložím si tam novou odstřelovačku a zaměřím si barák. Takhle bych je měl vidět i zkrz stěny. |
| |
| POzoruji tydva vyděšeným pohledem, bojím se. Šéf, však nehne ani brvou jen ho pozoruje. On mě pak vezme do sklepení a začne mě tam trénovat. Sem nervózní takže mi to vůbec nejde. On to nakonec vzdá a nechá mě dělat si co chci. |
| |
| Tyrion Nikde ho nevidíš. Možná není zrovna doma, když si všimneš nějaké osoby, která se blíží k domu, v ruce má nůž a neustále kouká kolem sebe. Vytáhne kus drátu a zazvoní , když se podíváš mimo odstřelovačku, normálně z okna všimneš si Veroniky, asi se odmítla učit s jejím otcem a teď se chce zavděčit, neví, že ten chlap tam není. Ona na sobě nemá normální oblečení, ale to její děvkařské. Asi ho chce svést a zabít, ale on tam není. Nikdo jí neodpovídá. Ona schová nůž a sedne si k prahu domu. Vypadá smutně. Má svěšenou hlavou. |
| |
| Zapískám na ni a kývnu ať přijde za mnou. o tý rodině v jejíž bytě jsem vím že jsou na dovolený a nevrátí se dřív jak za týden takže si tu na něj klidně mohu počkat. |
| |
| Zaslechnu psíkání a vyskočím na nohy. Rozhlédnu se kolem a pak si všimnu Tyriona v okně. Vyběhnu za ním a vstoupím do bytu a zavřu dveře. "Co se děje?" zeptám se a sednu si do kouta. |
| |
| Nic se neděje. Jen nechci abys byla v palebném poli. v domě nikdo není tak si tu na něj hezky počkám, vysvětlím ji a zase začnu hlídat dům a okolí. Díky teplotnímu zaměřovači je my jedno i kdyby se vrátil v noci. |
| |
| Jelikož se nic neděje tak se beze slova zvednu a odejdu. Vyjdu bočním vchodem a jdu domů. Zrovna když sem z dohledu Tyriona, tak u mě zastaví nějaké auto, vysotupí nějaký chlap a udeří mě do břichha. Zaječím. On mě čapne a hodí mě do kufru. Má kufr opravdu velký. Zavře mě tam, nasedne a jede se mnou pryč. Koupu do kufru, ale nepomáhá to. Vezmu svůj nůž a začnu se prořezávat k sedačkám, nebo spíš sedačkami. Rozpářu mu to. On má nahlas puštěné rádio. Vlezu si za něj a podříznu ho jako prase. Dám jeho mrtvolu nastranu a vlezu si tam. Dupnu na brzdu a na spojku a zastavím. POdle popisu je to ten týpek co ho chce šéfik mrtvého. Stihla sem auto zabrzdit, dřív než naburalo do domu... To bylo těsné. pomylím si. |
| |
| Veronika odešla, vidíš jí jak míří k tvému domu, ztratí se ti z dohledu, ale zaslechneš její vyjeknutí. |
| |
| Zbalím si zbraň a jdu se podívat proč vyjekla. |
| |
| Tyrion Nenajdeš ji tu, ale na konci ulice stojí modré auto kombik, a je těsně u domu. Když tam dojdeš tak uvnitř uvidíš sedět Veroniku a vedlení se válí mrtvola nějakého chlapa ona vypadá nějak vyděšeně. Kouká přímo před sebe. Toho chlapa poznáš, je to ten co si ho měl oddělat. Teď musíš najít zbytek jeho rodiny a pozabíjet je. Taky si všimneš, že zadní sedačky sou rozpárané nožem a hraje nahlas rádio. Mimochodem Veronika sedí za volantem a je vidět, že ten chlap je jen svalený aby nestál na pedálech. (Tedy jeho mrtvola je svalená.) |
| |
| To se zase nechala chytit? Ta holka my fakt jen překáží, pomyslím si, ale nedám na sobě nic znát. alespoň se jí povedlo ho zabít. Kliknutím vypnu rádio. Jsi v pořádku? Zeptám se jí. |
| |
| Nepromluvím. Vystoupím z auta a odcházím domů. Sem zamračená a smutná. Všem jenom překážím...měla bych ze sebe udělat uprchlíka a nechat se zabít. pomyslím si. |
| |
| Já se na něco ptal, poznamenám a chytím ji za ruku aby nemohla odejít. |
| |
| "Hm, jo sem. Ale radši mě zabij, protože vždy když sem já na misi tak akorát překážím. Sem k ničemu." zamručím. |
| |
| Nemluv nesmysly. Zabila jsi ho, usměji se na ni a obejmu ji. |
| |
| "Ano, ale jen, rptože sem měla štěstí. A jen proto že se mi ho podařilo sundat včas z pedálů jinak bych byla mrtvá, protože bychom nabourali do toho baráku." řeknu. Mě do smíchu moc není. |
| |
| pohladím ji po vlasech. Políbím ji. Podařilo se ti to nezáleží na tom jak. Nikam nechoď, řeknu jí. |
| |
| "Du domů, tam si sednua už nevylezu." řeknu mu a vydám se k domu. |
| |
| naučím tě bojovat abys to uměla, řeknu jí a pustím ji. useknu mrtvolu dám do pytle a do kufru. Pak jdu do domu tam určitě budou adresy zbytku. |
| |
| Doma si sednu. Já chci mít rodinu a nromální život, nechci žít jako vrah... pomyslím si. Začnu vařit jídlo. Uvařím guláš a k tomu udělám houskový knedlík. Dojdu do svého pokoje tam si lehnu a koukám do blba. |
| |
| Tyrion Nic tam nenajdeš. Nikde nemá žádné adresy. Jen najdeš jeho zásobu zbraní, od obyčejného nože po raketomet. |
| |
| Zbraně mu zabavím a když ani v telefoních číslech nic nenajdu tak jdu prohledat ještě jeho auto. |
| |
| Tyrion V autě nic nenajdeš. |
| |
| Sakra on snad nemá příbuzné? POmyslím si. Zvednu telefon a zavolám šéfovy. Jaké jsou adresy zbytku jeho rodiny? Zeptám se ho. |
| |
| Tyrion Nadiktuje ti jejich adresy a ještě ti řekne, aby si sebou vzal Veroniku, aby neudělala, žádnou hloupost. |
| |
| Zajdu za Veronikou do domu. Pojď pojedeš se mnou, řeknu jí a kývnu na ni. |
| |
| Ležím na posteli a koukám do blba. Vím, že přišel. "Nikam nejdu. Budeš mě tam muset dotáhnout násilím." zamručím. V mém hlase je znát, že sem naprosto bez nálady. Ani se nehnu z postele. Brečím. |
| |
| Nebuď mrzutá nikdo se nestal nejlepším vrahem za týden, řeknu jí a posadím se na okraj její postele. Obejmu ji a hladím ji po vlasech. |
| |
| "JÁ NECHCI BÝT VRAHEM!" vykřiknu a rozbrečím se ještě víc. |
| |
| A čím bys chtěla být baletkou? Bylo my řečeno že z tebe mám udělat vraha. A to taky udělám pokud máš něco proti stěžuj si nahoře, odpovím ji přísným hlasem. Tón se my změnil k bodu mrazu. |
| |
| "Tak mě zabij. A řekni, těm nahoře, že sem chtěla mluvit na policii." řeknu. "Nebo mě tu přivaž. Já chtěla mít normální život, časem i rodinu a ne pořád někoho poslouchat a skákat tak jak on píská. Ty, který nemáš emoce to nehcápeš, a pochopit nemůžeš. Nevíš jak moc pro mě bylo hrozné toho muže zabít, ale bylo to pouze v sebeobraně, stejně jako sem zabila matku...cítíla sem se pak hrozně, byla sem zhnusená sama sebou." řeknu. Posadím se a kouknu se mu do očí. Vezmu nůž a špičku přiložím do msít kde mám srdce. "Ušetřím ti práci. Mohu se zabít sama." šeptnu, hlas se mi třese. |
| |
| Jako kdyby to někdo s tvými schopnostmi dokázal, odfrknu si a bleskurychle ji chytnu za ruku s nožem. zkroutím ji jí za záda a seberu ji nůž. vezmu ji i ostatní nože z oblečení. V tomhle světě není žádné mezi. Si buď kořistí nebo lovcem nic jiného neexistuje. Rozhodni se čím jsi ty, řeknu jí a svážu ji. dám ji na postel a k ní ji taky přiváži. Pak přes ni hodím deku aby jí nebyla zima a odejdu do garáže. Nejdřív mám práci s ní si to mohu vyřídit potom. |
| |
| Tyrion Odjedeš aby si splnil misi. Naštěstí sou všichni v jednom baráku, nedělá ti problém je pozabíjet. Pak se vracíš s jejich těly zpět k šéfovi. Neptá se na Veroniku. Dá ti peníze a nechá tě jít. Mrtvoly odvezeš do splaovny a vracíš se domuů. Když tam přijedeš zevnitř slyšíš křik Veroniky. Je slastný a bolestný zároveň, dveře sou vyražené. Všimneš si auta opodál. |
| |
| všechno proběhne úplně hladce až na návrat domu. Někdo tam je a nejspíš si užívá. Vstoupím dovnitř hlavním vchodem ať je to kdokoliv je nyní příliš zaneprázdněný než aby si mě všiml. Ani nezkoumám kdo to je a hned jak se k němu přiblížím mu podříznu hrdlo. hodím ho nastranu a teprve pak si ho prohlédnu. |
| |
| Tyrion Je to nějaký muž, který má masku lupiče. Přišel sem asi krást a narazil na Veroniku. Ta se celá třese. POraněná není, ale provazy, kterýma má přivázaný ruce a nohy k postely sou pořádně utažené. SKrz provazy protejká krev. Už je večer a je docela zima. NAvíc má koleno na chladu a to ji taky bolí. Její oblečení je roztrhané a shozené na zemi. V jejích očích je znát strach. |
| |
| Je mi zima, bolí mě ruce a nohy, navíc mě hrozně bolí koleno. Mám strach. nevím jestli z toho muže nebo s Tyriona, i když sem ráda, že Tyrion dorazil, jinak bych už nemusela být na živu. |
| |
| No vidíš kdybys šla se mnou nic by se ti nestalo. Tohle by tě mohlo uklidnit, prohodím a povolím ji provazy. Pak ji přikryje a teprve potom vyhodím tělo mrtvého lupiče ven. Tak teď my slib že nebudeš dělat žádné blbosti a já tě pustím. Jinak zůstaneš spoutaná rozhodnutí je na tobě, řeknu Veronice. |
| |
| "Dobře, nebudu dělat problémy." šeptnu. Hlas se mi třese, nejradši bych se schoulila do klubíška, ale nemohu sem stále spoutaná. "A ty mi přestaň, všechno vyčítat." řeknu a odvrátím od něj zrak. |
| |
| Já ti nevyčítám nic. To ty by sis to měla vyčítat neboď za vše co se ti stalo si můžeš sama, řeknu jí a odpoutám ji. Obváži ji zranění a obejmu ji. Jak dlouho tady byl než jsem přišel? Zeptám se jí. |
| |
| Přivinu se k němu a brečím. Trvá mi než odpovím. "Asi hodinu....a od té doby....je u mě." šeptnu třesoucím se hlasem a dál brečím. |
| |
| Nechám ji aby se vybrečela a hladím ji po vlasech. jen si dám pozor aby byla pořádně zabalená. |
| |
| Nakonec se uklidním a u něj v náruči usnu. |
| |
| Ani ji nestěhuji. lehnu si vedle ní tak že ji mám pořád v náruči a nechám ji tak spát. Pak usnu taky. |
| |
| Někdy před ránem se probudím a šíleným způsobem se rozkašlu. Sem celá odkopaná. Hrozně mě bolí hlava, škrábě mě v krku a možná mám i teplotu. Vylezu z postele a vezmu si ponožky a pyžamo. Občas ještě pokašlávám. V kuchyni si udělám horký čaj s meem a citrónem a odnesu si jej k postely. Napiju se a zachumlám se zpátky k Tyrionovi a do deky. Avšak už se mi nedaří usnout, protože pořád pokašlávám. |
| |
| Tyrion Probudí tě hrozné kašlání Veroniky. Ona je celá odkrytá. (Zbytek je v příspěvku Veroniky) |
| |
| Probudí mě Veronika když začne kašlat a vstane. počkám na ní až se vrátí a pak ji zabalím do peřiny a vezmu ji do náruče abych ji zahřál. Asi hodinu ji takhle zahřívám a pak se zvednu a jdu opravit ty dveře. TAky pošlu fotku toho pitomce co u mě kradl k šífikovy aby prišel databázi našich lidí neboď není zloděj který by pod námy nebyl. a ti mají zakázáno vykrádat naše domy. Když je tohle vše udělaný uvařím pro sebe a veroniku snídani a jí další čaj. Najím se a přinesu ji jídlo i pití. Jak se cítíš? Zeptám se jí. |
| |
| "Nemocně." odpovím. Mezitím co mě zahříval sem upíjela čaj. Nakonec sme ho za tu hodinku vypila. Posadím se a vezmu si talíř s jídlem. Pustím se do snídaně. "Myslím, že mám teplotu." dodám když polknu sousto. Při polykání skřiváím tvář bolestí. Bolí mě v krku...takže pro mě jedení není zrovna příjemná činost. |
| |
| Dobře po snídani tě vezmu k doktorům ať se na tebe podívají. Myslím že tě tam už znají, řeknu jí a posadím se vedle ní. obejmu ji a čekám až dojí. |
| |
| "Ti ze mě nebudou moc nadšení." řeknu chraplavě a odložím talíř, pak se napiji teplého čaje. Převleču se. Mám na sobě džíny, tričko s dlouhym rukávem, mikinu a bundu, Vezmu si boty a čekám. Dnes je venku o dost chladněji než včera. |
| |
| hodím přes ní ještě deku aby se mohla v autě zabalit. Pak nasedneme a vyrazíme do nemocnice. Cesto jsem zapl topení aby jí nebyla zima. Když tam dorazíme tak ji vezmu rovnou k doktorovy. |
| |
| Tyrion Když už se chystáš zajet na parkoviště k nemocnici tak se proti tobě vyřítí nějaký idiot a jede tak rychle, že nestihneš nic udělat. Zaslehneš jen ránu a jekot Veroniky vedle tebe. Pak upadáš do bezvědomí. Probíráš se o hodně hodin později, ležíž na nemocničním pokoji a vedle tebe pípají přístroje. Cítíš bolest celého těla. Zrovna je u tebe doktor. |
| |
| Chci jméno toho idiota a celé jeho rodiny. A adresy, šeptnu směrem k doktorovy hned potom co se probudím. A jak je na tom Veronika? Zeptám se pak. |
| |
| Tyrion "Ten je mrtvý, a jeho rodina taky, jela v autě s ním. Popravdě máte štěstí, že jste přežili." řekne. Pak se na tebe podívá. "Ta je na tom velice zle. Sklo se jí dostalo do jednoho oka, takže na něj už neuvidí. Naví je nyní na Intenzivní péči. Musí dýchat pomocí přístroje a je stále v kómatu. Od doby co ji sem přivezli se neprobrala. Její srdce má slabý tep. Má pohmožděné plíce a žaludek. A také má velmi těžký otřes mozku. Mohu vás dovést k ní abyste se na ni podíval. Vzhledem k tomu, že máte obě nohy zlomené a pravou ruku tak sám se nikam vydat nemůžete. Vám nic jiného není." odpoví ti doktor. |
| |
| Tak mě od těhle krávovin okamžitě odpoj. Jedna ruka je až příliš na zabití někoho jako jsi ty pokud to neuděláš, řeknu mu. |
| |
| "Jasně. Jen sme hlídali váš stav, ale vidím, že jste relativně v pořádku." řekne a odpojí přístroje a vyndá ti ty přísavky které tě kontrolovaly. "Chcete ji vidět?" zeptá se a rovnou přistaví kolečkové křeslo. Nemáš zpřelámané celé nohy, ale jen od kotníku po koleno, taže je můžeš mít normálně pokrčené. |
| |
| Dokáži se tam dostat sám, zabručím a pomocí volné ruky se přemístím do křesla. Pak ji používám pro pohyb křesla tim že roztáčim kola. Který pokoj? zavrčím na něj mám dost mizernou náladu že jsem zraněnej. Určitě by pomohlo nyní někoho zabít, ale bohužel to všichni vědí tak si dávaj pozor. |
| |
| Tyrion "258." odpoví ti a nechá tě být. Jen ti otevře dveře z pokoje. Pak odchází. Jde zkontrolovat stav Veroniky. |
| |
| Vydám se směrem k tomu pokoji který udal. |
| |
| Dojedeš tam a uvidíš Veroniku v hrozném stavu. Jedno oko má zalepené a druhé zavřené. Má obvázanou hlavu. Také má ksylíkovou masku, která jí pomáhá dýchat. Je na kapačce. Když se podíváš na přístroj, který jí hlídá tep tak je to opravdu pomalé. "Píp........................píp..................píp" asi takovýto interval. |
| |
| Za jak dlouho bude na nohou? A za jak dlouho já? Zavrčím na doktora. |
| |
| Tyrion "Vy tak tři, čtyři týdny, ale ještě týden bude trvat než si nohy navyknou zase na chůzi. A ona...to nikdo neví. Když se podíváte jak slabě jí tluče srdce tak není ani jisté jestli někdy na nohou bude. Může to trvat měsíce. Možná jen měsíc, pár týdnů. Teď to záleží na ní jak se s tím popere." odpoví ti. Zkontroluje jí kapačku a odejde. |
| |
| Někoho zabiji, prohodím chladně. nesnáším když jsem upoutaný. |
| |
| Tyrion Trvá to tři týdny, než ti sundají sádry a další týden než nohy posílí a zase můžeš normálně chodit. Šéf tě posílá na samostatné mise. Veornika je stále mimo a její stav se skoro nezlepšil. Jen jí tluče srdce silněji ale to je všechno co se změnilo. |
| |
| Od havárie jsem dost mrzutý a zabíjím každého na koho ukážou. Každý večer si však najdu čas zajít na hodinu nebo dvě za Veronikou do nemocnice. |
| |
| Tyrion Další měsíc se vše odehrává stejně. Jednou když se vrátíš domů z mise tak ti zavolá doktor. "Pane, srdce už jí bije normálně a už se probrala." oznámí ti a vypne hovor. |
| |
| vyrazím okamžitě do nemocnice a do jejího pokoje ji zkontrolovat. |
| |
| Ležím na pokoji sama, když dovnitř přijde Tyrion. Podívám se na něj. V mém oku je znát smutek. Stále musím dýchat pomocí přístroje. Hrozuně mě bolí plíce i žaludek. Opatrně natáhnu ruku. Je vidět, jak sem zesláblá. |
| |
| Ty máš, ale smůlu, usměji se na ni trochu smutně a sednu si vedle její postele. Vezmu ji za ruku aby se nemusela moc namáhat. |
| |
| Snažím se stisknout, ale moje ruce jsou slabé. Pak odvrátím pohled a podívám se z okna. Tak moc bych chtěla ven, ale bohužel...musím si tu ještě poležet. Pak se otočím na Tyriona. Snažím se zadržet slzy, ale nejde to. Přijde doktor a zkontroluje můj stav. "Můžeme vám sundat to na oku a uvidí se jestlu na něj uvidíte. Je možné, že ano. Udělali jsme proto všechno." řekne mi. Jen slabě kývnu, že ano. On mi opatrně začne sundavat čtvereček s náplastí z oka. Víčko mám závřené. "Pomaličku ho otevřete." řekne mu a čeká. Tyrion může cítit, že se mi třese ruka. Pomaličku otevřu oko. Vidím, mlhavě, ale ano, ihned ho musím přivřít, protože mě do něj zabolí světlo. Doktor ihne světla utlumí. Nezhasne, ale pouze nejsou tak ostrá. Zrak na to jedno oko se mi zaostřuje. Otočím se na Tyriona. Je na oku vidět, že bylo poškozené a na víčku také. Pousměji se. Doktor si oddychne. "Tak to máte nehorázné, štěstí, že zase vidíte na to oko. Ne všichni sou takový šťastlivci. Měli sme tu jednoho, který už potom na oko neviděl vůbec." pousměje se doktor. Ještě zkontroluje kapačku a nakape mi oční kapky, na zvlhčení oka do oka a odejde. |
| |
| Stiknu jí místo toho já i když jen lehce abych ji nijak neublížil. Sleduji jak doktor odstraňuje obvazy. Ruka se jí trochu klepe nejspíš se bojí tak ji pohladím po ní. dobrá práce, kývnu na doktora když její oko opět normálně funguje i když je poničené. |
| |
| Smutně na Tyriona koukám. Za všechno mohu já....všechno jen kazím. pomyslím si nešťastně. |
| |
| Za tohle jsi nemohla ty, ale ten pitomec v tom druhém autě, řeknu jí a pohladím ji opatrně po tváři. |
| |
| Táhám na sebe problémy, lepí se na mě jako kov na magnet. přemýšlím dál. Zavřu oči a během chvilky usnu. |
| |
| ještě chvíli jsem u ní pak ji tu nechám na dohled doktroů a jdu domu se najíst a lehnout si. |
| |
| Tyrion Ráno se probudíš, šéf se ještě neozval. Dnes máš volno. |
| |
| Ráno sem vzhůru a koukáám na dveře jestli dorazí tyrion |
| |
| Jelikož nemám ráno co dělat tak se nasnídám a vyrazím do nemocnice. Po cestě ji koupím květiny jako dárek a vázu na ní. Vejdu do jejího pokoje a usměji se na ni. Do vázy dám květiny a postavím ji je vedle postele. Pak ji vezmu za ruku. |
| |
| Podívám se na květiny a pak na Tyriona. Od kdy on kupuje květiny? pomyslím si. |
| |
| Cátáš se už líp? zeptám se jí a usměji se na ni. |
| |
| Zavrtím hlavou, že ne. |
| |
| brzy bude, usměji se na ni a pohladím ji opatrně po ruce. |
| |
| Kývnu a kouknu se ven z okna. Mrzí mě, že tu musím ležet když venku svítí slunce. |
| |
| Veronika a Tyrion Dovnitř přijde doktor a usmívá se. "Když sme vám udělali ultrazvuk, to jste spala tak se ukázalo, že žaludek i lpíce sou v pořádku. Tak za týden budete moc domů a převezeme vás na normální pokoj." řekne. Sundá jí kyslíkovou masku a vypne přístroje a odpojí jí od nich. Ona i bez toho dýchá už normálně a je vidět její úsměv. Přiveze kolečkové křeslo a doktor ji opatrně vezme za ruku. Ona je jen kost a kůže, protože neměla normální stravu, ale jen jí dávali injekce aby nezemřala na nedostatek živin. Dá jí pryč i kapačku. "Už budete moci chodit a jíst normállní jídlo, ale pozor. Ne velké porce. Žaludek si musí zvyknout na klasické jídlo a chodit taky opatrně až vyjdete z nemocnice. Týden si vás tu necháme ještě na pozorování a když se nezhoršíte tak vás pustíme domu." dodá doktor. "Ven můžete, ale jen pod dozorem(koukne na Tyriona) a zatím jen na křesle. Sestra vám na pokoj donese květiny i vázu." řekne a opatrně Veroniku posadí do křesla. "Předpokládám, že nemusím jít s vámi. Sestřička vám ukáže postel a pokoj." dodá a odejde. Přijde sestřička. Předpokláádají, že jí na křesle poveze Tyrion. |
| |
| Vezmu její křeslo a tlačím ho za sestřičkou. usměji se na veroniku. |
| |
| Dojedeme na pokoj. Je pěkeně prosvětlený a je tu okono a dokonce otevřené. Sestřička položí vázu s květinou na noční stolek vedle postele a pak odejde. "Vezmeš mě ven prosím. Nevím jak dlouho sem byla mimo vědomí a jak dlouho sem nebyla venku". poprosím ho. Hlas mám slabý.(2 měsíce byla AFC(Away form consciousness) mimo vědomí:D) |
| |
| Ano vezmu byla jdi mimo dlouho, kývnu a dotlačím ji ven do nemocničního parku. |
| |
| Venku se zhluboka nadechnu čerstvého vzduchu a nechám na sebe svítit slunce. Je to nádhera. |
| |
| Tyrion Uběhne týden. Veroniku dnes pustí do domácího ošetřování, ale tobě zrovna volá šéf, že má misy. |
| |
| Jelikož mám ještě čas než se stavím pro Veroniku tak se nejdřív vydám k šéfikovy. |
| |
| Tyrion "Mám pro tebe docela rychlovku. Hodně to spěchá. Potřebuji zabít jednoho muže. Je v ochraně svědků....prý viděl jednoho anšeho člověka zabíjet, či co. Dnes má jet k soudu. Potřebuji aby si ho odstranil. Odměnu ti řeknu potom." řekne ti šéfik. |
| |
| Kývnu a odjedu k soudu kde se to má konat. Rozložím si na střeše odmu náčiníčko a čekám až přijedou. |
| |
| Tyrion Vidíš přijíždět policejní auto a a všude kolem sou policisté na motorkách. V policejním autě sedí řidič, dva policisté a ten týpek co ho máš zabít. |
| |
| Zamířím svojí novou odstřelovačkou s tlumiček a počkám až ten chlápek otevře dveře. Pak vystřelím a zastřelim ho. Ještě zkontroluji jestli nepřežil dalekohledem a pak se zbalím. Než jim dojde odkud se vůbec střílelo tak budu dávno pryč. Nyní tam budou pobíhat okolo a volat záchranku. Spustím se po laně po bezpečný straně budovy dole nasednu do auta a vydám se zadní ulicí do nemocnice. |
| |
| Tyrion Přijdeš do nemocnice a skyšíš jak se Veronika vzteká, že už chce pryč atd... dokonce z jejího pokoje vyběhne doktor s krvácejícím nosem a monclem na oku. Za ním vyletí plechový tác s miskou s jídlem a sklenkou s čajem. |
| |
| Chovej se slušně nebo tě k tý postely přiváži, varuji ji hned co vstoupím. Jak to s ní vypadá? Otočím se na doktora. |
| |
| "Dobře už může jít domů. Chtěla jít sama, ale nemá tu žádné oblečení a venku je dnes hodně chladno a pak se začla rozčilovat....a vrazila mi pěstí, když sem se jí snažil chytit a připoutat k posteli aby si neublížila.." povzdechne si doktor když se vrátěj ke mě do pokoje. Jen sedím a koukám zamračeně na doktora. |
| |
| Chovej se slušně když tě ošetřuje, kývnu k Veronice, ale usměji se na ni. Podám ji oblečení aby se oblékla. |
| |
| "On mě neošetřoval jen mi přinesl tyhle nemocniční blafy a chtěl mě připoutat k posteli." postěžuji si a obleču se. Vylezu z postele a společně jdeme k autu. |
| |
| Tak jsi to měla sníst jako hodná holčička. po cestě se stavíme u tvého otce vyberu si odměnu a pak v nějaké restauraci abychom oslavili to že jsi konečně zase na nohou, usměji se na ni a políbim ji. Pak nasedneme do auta a vyrazíme k šéfikovy. |
| |
| Kývnu na souhlas a koukám se z okna a čekám až se vrátí. Šéfik mu dá 200 000 dolarů. |
| |
| Když si vyzvednu odměnu tak se zastavíme v restauraci kde koupím veronice a sobě jídlo které si vybere. Pak se vrátíme domu. |
| |
| Dojdu do svého pokoje a lehnu si na postel. Koukám do stropu. |
| |
| Dojdu za Veronikou a lehce ji políbím. Jsi ráda že jsi doma?zeptám se jí. |
| |
| "Ano." usměji se a dlouze a vášnivě ho políbím na rty. |
| |
| To je dobře, usměji se a polibek ji vrátím. Pak ji začnu líbat an krk. |
| |
| soukromá zpráva od Veronika pro |
| |
| soukromá zpráva od Tyrion pro |
| |
| soukromá zpráva od Veronika pro |
| |
| soukromá zpráva od Tyrion pro |
| |
| soukromá zpráva od Veronika pro |
| |
| soukromá zpráva od Tyrion pro |
| |
| soukromá zpráva od Veronika pro |
| |
| Tyrion Zrovna když skončíte tak vám zavolá šéfik. "Tyrione ihned mizte jede k vám zásahovka, nevím kdo to byl, nebo co se stalo, ale dou po tobě nebo po ní. Nevím prostě zmizte pryč na nějakou dobu. Nevím na jak dlouho, ale budu vás kontaktovat když zjistím něco víc..." řekne ti šéfik a než vypne telefon zaslechneš v telefonu střelbu a křik. |
| |
| Zbal si, řeknu Veronice dost důrazným tónem. Rychle nahážu svoje zbraně a peníze do auta. Pak i Veroničiny věci nasedneme a vyrazíme na krytou základnu na venkově. Je to v podstatě ranž který jsem koupil kdybych potřeboval na chvíli zmizet. |
| |
| Rychle s eobleču a zbalím sia vyrazím s ním. Sednu si vedle něj a připoutám se. Tázavě na něj koukám. |
| |
| Někdo zdá se prozradil pár agentů naší firmy a jede sem zásahovka. Počkáme až si to ti nahoře vyřídí, vysvětlím ij a vyrazím. nejedu nijak rychle jako by se nic nestalo. |
| |
| Projedeme kolem zásahového vozu a úplně nás ignorují. Uleví se mi. A úplně si vydechnu když sme za městem na volném prostranství kde všechno vidíme a víme, že se nikdo nikde neschovává leda by byl ve vzdcuhu...ale to bychom sylšlei helikoptéru. |
| |
| Když si ověřím že nás nikdo nesleduje zamířím na ranč. |
| |
| Dorazíme na ranč, kouknu se kolem jestli uvidím nějaká zvřata( koně, krávy kozy atd...), když je to ranč. Stojí tu auto....patří šéfikovi. On nám vyjde naproti. "Nesledoval vás nikdo?" zeptá se ihned Tyriona. Šéfik má postřelenou ruku. |
| |
| Ne ale tebe viditelně ano, odpovím mu. Jsou tu koně a krávy většinou. Když tu nejsem tak tu máme lidi aby se o ně starali. no vlastně i když tu jsme. |
| |
| "No ne, jen sem měl pár problémů v kanclu, ale hlídal sems i ejstli ěm někdo pozoruje nebo ne. Jinak bych sem nejel." řekne a všichni jdeme dovnitř. |
| |
| To je dobře. Už se ozvali z hora? Zeptám se ho a schováme auto do kůlny. |
| |
| "Ne neozvali. Ani ň. Zajímalo by mě kdo nás prásknul." zabručí. Dojdeme dovnitř. Jsme v kuchyni já sem z toho pořád lehce vyděšená, ale to bude v pohodě. "Je tu bezpečí?" zeptám se. |
| |
| Kdo ví. Nejspíš ano, pokrčím rameny. vydám se s veronikou do kuchyně a tam z ledničky vytáhnu pivo. posadím se ke stolu a napiji se. |
| |
| Kouknu se do ledničky a všimnu si že je tam celá láhev vodky. Vezmu si ji a sednu si ke stolu. Otevřu láhev a začnu popíjet přímo z láhve...je mi jasné, že zachvilku budu na šrot. |
| |
| Ne tak rychle jinak až přijdou novinky tak nebudeš vědět nic, usměji se na Veroniku a seberu ji láhev. Napiji se a vrátím ji jí. |
| |
| Hm...." zamumlám a ještě si loknu pak láhev zavřu a hlavu si položím na stůl. |
| |
| Tyrion Zachvilku zaslechneš, že Veronika usnula a chrápe jak chlap. Asi jí těch pár loků stačilo na to aby byla na mol. A až se probudí bude jí pravděpodobně nehorázně blbě a bude ji bolet hlava. |
| |
| Zavrtím hlavou když ji složilo tak málo alkoholu. Když začne chrápat tak ji vezmu do náruče a odnesu ji nahoru do postele. Pak se vrátím zpět a lahev si přesunu před sebe. Pomaličku upíjím aby na mě alkohol nezačal působit a čekám. |
| |
| Probudím se po dvou hodinách spánku a je mi na blití. Vstanu z postele a vydám se k oknu. Otevřu ho, nakloním se z něj a začnu zvracet. Ty zvuky sou slyšet až dolu. |
| |
| Tyrion Zaslechneš pazvuky z pokoje kde je Veronika a pak přijde šéfik. "Už se ví kdo to prásknul, nevím jak, ale nějak se to dozvěděli holky, teda spíš děvky se kterýma se Veronika bavila. Ona jim to určitě neřekla. Veroniku jsme měli pod dohledem. Navíc mám dojem, že jdou právě po Veronice. Pravděpodobně aby z ní dostali nějaké další info." řekne šéfik. |
| |
| Jen ať si přijdou nejsou jediní kdo tady umý střílet, odpovím šéfikovy klidně. usměji se když zaslechnu Veroniku. Zjevně se už probudila. |
| |
| Když dozvracím tak se vydám dolů do kuchyně. Je mi stále hrozně zle, motá se mi hlava a bolí mě hlava. Těsně předtím než dojdu dolů tak mi sjede noha a já sjedu zbytek schodů po zadku a skončím v kuchyni, zasténám a cítím, jak se mi zase zvedá kufr. |
| |
| Dojdu k ní a opatrně ji vezmu do náruče. Odnesu ji ven aby se mohla vyprázdnit a přinesu ji vodu. |
| |
| Naštěstí to stihne včas mě vzít ven. Když hodím šavli podruhé a pak potřetí tak už je mi lépe. Vodu nepolykám, ale vyplachuji si s ní pusu. Až když necítím potřebu zvracet tak se napiju. "Tohle nebude jen alkohol." zamručím, škrábe mě z toho zvracení v krku takže chraptím. |
| |
| Vinu na tom má, usměji se na ni. Když už nepotřebuje zvracet tak ji vezmu zpět do domu. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR