Andor.cz - online Dračí doupě

Příběhy družiny z Koníkova

Koníkov... Jo to je taková jedna malá lidská vesnička, ve které není ani 10 domů. I když je to tak malá vesnička, přesto je dosti navštěvovaná a to proto, že se nachází na křižovatce hlavních cest.

Náš příběh začíná v taverně, která se jmenuje U Jelena.
Hospoda je velká a kamenná. Vevnitř jsou však dřevěný rámy a podlaha. V hospodě jsou na zdech pověšený kožešiny a všelijaký rohy zvířat. V rohu najdete obrovský krb, který večer a v zimě pěkně hřeje. Hostinský se jmenuje Oldřich Hadrník, ale ti co ho znají, mu říkají Hadre. Je to už starší člověk a sám nestíhá, tak mu v práci pomáhá jehla mladá dcera Alana. Je to moc pěkná dívka a chlapy se po ní jen ženou. Ta však všechny odmítá.
V hospodě je skoro pořád rušno. Každý den tu můžete narazit na obchodníky a všelijaký dobrodruhy, co se ženou za poklady a slávou.
O večer tu můžete narazit na bardy a muzikanty, který si hraní v téhle hospodě přivydělávají.

Krčma U Jelena - 21:00

Hostinský stojí u výčepu a čepuje korbel za korbelem. Ty pak podává sví dceři, která je hbitě odnáší návštěvníkům krčmy.
Dneska je víkend a to pro Hadra a jeho dceru znamená jedno... Fofr.
Je tu hromady návštěvníků. Hospoda je ale veliká a ještě tři volné stoly tu zbily.
U jednoho stolu si můžete všimnou čtyř vojáků, kteří sedí u piva a hledí do jaký si mapy a něco si šeptají.
Dále můžete zpozorovat u jednoho velkého stolu staříka, co nejspíš zabral místo vypravěče. Kolem něj sedí čtyři chlapy a dvě ženský a bedlivě poslouchají, co říká. Ten jen v klidu vypráví a přitom si pomáhá rukama.
V hospodě jsou taky dva muži, kteří jsou oblečení do drahých obleků a vypadají jako obchodníci. U sebe mají jednoho staršího muže s dlouhým mečem, který je nejspíš chrání. Ostatní tam jsou jen nějací rolníci a vidláci.

Koníkov, Krčma U Jelena - 21:30, 7.Slavoj, Měsíc ohniště

Do krčmy víc přicházejí, než odcházejí, takže je tu docela plno. Přesto tu zbili dva volné stoly. V rohu hospody hřeje velký krb, tak že je v krčmě pěkně teplo. Ve výklenku u oken stojí muzikanti a zrovna hrají veselou píseň. Hostinský Hadr stojí za výčepem a čepuje korbel za korbelem. U toho si podupává pravou nohou v rytmu muziky. I když má dneska večer fofr, v jeho tváři můžete poznat dobrou náladu a to nejspíš hlavně proto, že dneska dost vydělá. Jeho dcera Alana hbitě roznáší korbely a jídla. Když se vracela zpátky pro další pivo, jeden vidlák jí plácnul přes prdel. Ta v klidu položila tác na vedlejší stůl a takovou mu vrazila, že jak to nečekal, tak si málem dal o stůl druhou. Ten se najednou naštval a zrudl a zvedl se. Už se chtěl po Alaně napřáhnout, ale pak se v čas zastavil a naštvaný si zpátky sednul. Věděl, že Hadr, než se dal na krčmářem, tak dělal nájemného vojáka neboli žoldáka. Sice to byl kliďas, ale když ho někdo naštval, tak se neznal. To co ho dokázalo naštvat nejvíc, je zrovna to, když někdo chtěl sáhnout na jeho rodinu. Hadr vidlákovo představení viděl, ale jen se usmál a pokračoval v mytí korbelů.
V hospodě jsou stále nejzajímavější ti čtyři vojáci s mapou, ten starý vypravěč a ti dva obchodníci... Ostatní nejsou nijak zajímavý.
Dveře hospody se otevřou a vejde dovnitř muž s dlouhými hnědými vlasy. U sebe má meč a luk. Přišel k hostinskému a zeptal se na pivo a práci. Za ním hned přijde další muž s dvěma meči. Stoupl si vedle Trewishe a tak požádal o pivo. Potom začal mluvit s Trewishem.
Do třetice přijde do krčmy další muž... Tenhle je ale jiný... Když přišel do hospody skoro nastalo ticho. Hudba hrála dál, ale hromady lidí, co předtím mluvili, teď ztichli a zírali na zvláštního elfa. I vypravěč se zastavil a zahleděl se na něj. I ti čtyři vojáci na Zakrafeina koukají a něco si šeptají. I ti dva obchodníci z něj nespustí zrak. Dá se říct, že upoutal pozornost, skoro všech v hospodě.
Taky přišel k výčepu a objednal si pivo.
Krčmář se usměje, ale v očích mu jde vidět malinká nedůvěra a zvědavost... Strach v očích však nemá.
,, Dobrý večer pánové. Pivo hned bude. ,, Obdařil všechny tři úsměvem a začal plnit první korbel. U toho občas házel očkem po Zakovi.
Potom se podíval na Trewishe a začal mluvit. ,, Hmm... Hledáte práci jo? ,, Chvilku se zamyslí a prohlídne si je. ,, Jak tak na vás koukám, tak se k vám loupání brambor asi nebude hodit, co? Jedna pomocná ruka by se mi v kuchyni hodila. Poslední dobou je tu fofr. ,, U toho se zasmál. ,, Hledáte nějaký monstrum jo? Jedině že byste zašli za mlynářovo ženou. ,, U toho se zasměje ještě víc. Potom ale zvážní a pořádně se zamyslí. ,, Hmm… Myslím, že místní bača, který má chalupu u lesa na kopci, tak mi nedávno říkal, že mu něco poslední dobou žere ovce. Že je to prý totálně roztrhává na kusy. Že by tohle vlci, ani medvědi neudělali... Víc vám neporadím. ,, Obdařil všechny úsměvem a položil na stůl tři korbely. ,, Pro každého to dělá 6 měďáků. ,, Ještě každého obdařil úsměvem, aby si nemysleli, že je hamoun.

Koníkov, Krčma U Jelena - 22:00, 7.Slavoj, Měsíc ohniště

V hospodě nic extra nového. Maximálně nějaký sedlák odešel a někdo zase přišel. Nikdo zajímavý.
Najednou se ale otevřou dveře a do hospody vejde shrbený muž, který má na sobě potrhaný plášť. Celý je špinavý a smrdí na sto honů. Ten taky na sebe upoutal celkem velkou pozornost, i když ne tak velkou jako Zak. Ještě se pořád někteří lidi na Zaka dívají a někde si i něco šuškají. Vojáci už se na něj nedívají a věnují se znovu študování jakýsi mapy. Občas na něj ale hodí pohledem.
Teď ale dost lidí koukají na přicházejícího muže, který rozhodně nevypadá dobře. Hostinský zrovna zašel do kuchyně, takže o nově příchozím neví.
Nový shrbený muž se začal sápat na jednoho muže, který seděl hned u vchodových dveří. Vypadá bohatší, než ostatní některý vidláci v místnosti. Spíš vypadá na nějakého řezníka, nebo lovce.
Ten ale, když zjistil, že shrbený muž jde zrovna na něj a začne se sápat po jeho pivu a prosit o peníze, vodu a jídlo, tak se zvedne a řekne. ,, Prosim vás. Nechte mě nepokoji. Já vás neznám a nic vám dávat nebudu. Běžte si otravovat někoho jiného. ,, Říkal to docela klidně, nejspíš to je nějaký dobrák a ne jako většina místních vidláků. Hodně vidláků na Petronela ukazuje a dost se jich směje.
Najednou vyšel Hadr z kuchyně a zastavil se v půlce cestě k výčepu, když si všiml Petronela. Hadr je celkem dobrák a tak ho nevyhodil, jako by to udělali asi jiní krčmáři. Místo toho na něj zavolal. ,, Dobrý večír. Co si přejete? ,, A trošku pobaveně se na něj díval a čekal, co řekne.
Do hospody pak vešel další člověk... Mladá dívka, co v ruce pevně drží loutnu a je nějaká vykulená. Teda to si myslí Hadr, který jí hned zahlédl, když vešla. ,, Dobrý večer. ,, Usmál se na Valeriu, ale dál se pak zadíval na Petronela s tázacím obličejem. Čeká, až mu odpoví. Valeria si mezitím sedla ke stolu do zadní části hospody. Hadr na ní zdálky kývl na znak, že tam za chvilku bude.

Koníkov, bačovo kopec - 22:20, 7.Slavoj, Měsíc ohniště

Z krčmy si se vypařil rychle a vydal ses hned na místo, o kterém ti řekl Hadr.
Cesta přes vesnici byla v pohodě, jen ale co si vyšel na malou pěšinku, která vedla do kopce, hned si viděl hůř. Sice ti na cestu svítil měsíc, ale přesto si cestou nanášel žádnou rostlinu nebo něco podobného. (Maximálně si můžeš vzít pár křemenů, po kterých si na cestě šlapal. Jestli je chceš, tak napiš v příštím postu, že sis je vzal a napiš si je do deníku.) Byla tma, a proto si nic víc nenašel.
Po nějaký době si na kopec vešel a před tebou se otevřela lesní stěna a u ní na trávě postavená malá chalupa s ohradou a nějakou stodolou. Jak jdeš blíž, tak zjišťuješ, že ta stodola slouží z půlky jako jeho nějaká dílna a z druhé jako útočiště jeho ovcí. Ti jsou teď zticha, ale když se koukneš blíž, vidíš jak tam na seně leží 7 ovcí.
Jdeš se podívat kolem dokola chalupy a podél lesa. Je už docela tma a moc dobře nevidíš. Našel jsi ale u jednoho stromu v zádu na kopci ovci, která je totálně roztrhaná. Hlavu má oddělenou od těla a její tělo je celé rozpárané a chybí v ní kusy masa a vnitřností. Nohy se válejí o kus dál. Jak říkal Hadr, tohle by opravdu zvíře neudělalo. Když se na to podíváš blíž, nic moc nezjišťuješ, proto se rozhodneš zajít za bačou.
Přijdeš k chalupě, ale dřív než zaťukáš, začne štěkat jeho pes. Podle štěkotu poznáš že jde o nějakého velkého psa, který má nejspíš na starost hlídání ovcí. Když zaťukáš a zavoláš, tak se chvíli nic neděje, ale po chvilce za dveřmi uslyšíš jakýsi kroky a pak chvilku ticho.
Pak se ale ozve. ,, Kdo jste a co chcete takhle pozdě večer? ,, Hlas zní trochu ustaraně a vyplašeně. Jde poznat, že má strach.

K Hadrovi začal mluvit Trewish. Říkal, že by chtěl teda dělat u něj v kuchyni. Hadr se najednou zarazil, až mu z toho málem korbel upadl. ,, Cože? Slyším dobře, že tu chcete dělat v kuchyni?... ,, Chvilku se vážně zamyslí a řekne. ,, No tak fajn! ,, Usměje se celý šťastný. Dočepuje pivu a podá ho Trewishovi. ,, Na... To máš na uvítanou. ,, Hadr je rád, že sehnal pomocnou ruku. ,, Až ho v klidu dopiješ, zajdi za mnou a já ti řeknu, co budeš dělat. ,, Usměje se na Trewishe a plácne ho po rameni.
Po chvilce do hospody přijde... No řekněme ne úplně krásná dívka a taky si objedná pivo a zeptá se na práci. ,, Zdravím vás... Hned jedno dostanete milá paní. ,, Zasměje, protože to jak se ho dneska každý ptal na práci, ho trochu zaskočilo. Pak ale zvážnil a řekl. ,, No jediný co vím, je to, že jednomu bačovi tady u nás v Koníkově na kopci u lesa. Něco mu tam zabíjí ovce. Říká, že to vlci ani medvědi nejsou… Prej něco obrovského, co ty ovce rozcupalo. ,, Chvilku se odmlčí a pak řekne. ,, Už tam ale šli nějací dobrodruzi. Myslí, že tady v hospodě se sežene víc práce. ,, Chvilku se odmlčil a pak s tichým hlasem řekl. ,, Zkuste se zeptat támhle vojáků, nebo támhle obchodníků. ,, Ukázal jí pohledem lidi. ,, Ti by pro vás spíš mohli mít nějakou práci. ,, Obdaří dívku úsměvem a postaví před ní korbel. ,, Šest měďáků prosím. ,, Usměje se na ní.

Když Trewish v klidu dopije ten druhý zlatavý nápoj, hostinský k němu přijde a řekne. ,, Tak pojď za mnou. ,,
Jdete spolu za výčep, až do jedněch dveří. Vejdete do kuchyně. Kuchyň je vybavená krbem a malým zabudovaným ohníčkem. Dva velký dřevěný stoly a plno poliček a věšáků s kuchyňským náčiním. Tam stojí dost mladý muž, tak 17 let. Oblečený v bílé zástěře vaří zeleninovou polévku. ,, Tohle je Matěj. Vydělává si u mě v hospodě. Vaří opravdu výborně, tak doufám, že s tebou nebudou problémy. ,, Hostinský na tebe mrkne, usměje se a plácne po rameni. Matěj si tě překvapeně prohlíží a pak řekne. ,, Dobrý večer přeji. ,, Pozdraví tě. ,, No a Matěji tohle je... ,, Najednou se Hadr zastaví a zamyslí. ,, Vždyť já ani nevím, jak se jmenuješ. ,, Zasměje se a koukne na tebe tázacím pohledem.
Potom Hadr odejde a nechá tě pomáhat Matějovi. Je to divný… Matěj je o dost mladší než ty a má tě na starost. Ještě jednou si tě prohlídne a řekne. ,, Támhle v kumbále najdeš ještě nějakou zástěru. Tak si jí vezmi a pomůžeš mi krájet zeleninu. ,, Přitom z prve ukáže na dveře a pak na prkýnko a nůž. Vedle toho je na tácku 5 mrkví a 3 cibule. ,, Všechno to najemno nakrájej. ,, Tváří se a mluví pořád nějak vážně a zaraženě.

Koníkov, Krčma U Jelena - 22:48, 7.Slavoj, Měsíc ohniště

Koníkov, bačovo kopec - 23:00, 7.Slavoj, Měsíc ohniště

Zak cestou předběhl Grima. Došel na kopec u lesa. Z dálky už viděl salaš, ohradu a nějakou stodolu.
Přišel ke vchodovým dveřím a zaťukal. Bača se po nějaký době ozve a v jeho hlasu jde poznat strach a nejistota. Málo lidí ho navštěvuje a snad nikdy takhle pozdě v noci. Zak odpoví. Chvilku je za dveřmi ticho, ale po chvilce se pootevřou dveře a bača koukne ven. Vypadá přesně jak z odkazu, ale nemá tak klidný obličej... Spíš pořádně vystrašený a nejistý. V ruce nedrží dýmku, ale nůž.
Když tě bača uviděl, udiveně rozevřel oči a okamžitě za sebou zabouchl dveře. Chvilku si stál za dveřmi, ale slyšel si bačovo hluboké dýchání. Po nějaký době ale opět pootevře dveře a řekne. ,, Jak vám mám věřit, že mi chcete opravdu pomoc. ,, Přitom si tě pořádně prohlíží. Asi někoho jako ty viděl poprvé.
Za chvilku kolem baráku projde Grim a pak přijde ke dveřím. Říká, že chce taky zabít tu potvoru. Bača si vás oba prohlíží podezíravě a lehce vystrašeně. Pak Grim řekne, že je za barákem další mrtvá ovce. Bača skloní hlavu a řekne. ,, O ní vím... ,, Chvilku kouká do země a pak na ně. Nakonec řekne. ,, Pojďte dovnitř. ,, Otevře vám dveře a ustoupí stranou. Přitom si vás pořád podezíravě a už o něco míň vystrašeně pozoruje. Když vejdete dovnitř, udělá krok ven a rozhlídne se na obě strany. Když zjistí, že venku na jeho kopci nikdo není, tak zajde do salaše a svoje dřevěné dveře zavře na závoru.
Podívá se znovu na vás a řekne. ,, Prosím posaďte se. ,, Ukáže na dubový stůl se čtyřmi židlemi.
Potom zajde někam do spižírny a přinese džbán s vodou a nějaký chleba a ovčí sýr. Poté ještě někam zajde a přinese tři dřevěné kalíšky a dvě prkýnka. ,, Vezměte si. ,, A ukáže na jídlo a vodu.
Poté se posadí na jednu židli a nalije si vodu do kalíšku a napije se. Poté chvilku přemýšlí a pak řekne. ,, Je to pět dní zpátky, co jsem ráno našel u lesa jednu ze svých ovcí brutálně roztrhanou. Přes noc dávám ale ovce do stodoly a zavírám je. Vlci, ani medvědi by se tam nedostlali. ,, Chvilku se odmlčí a smutně zakroutí hlavou. ,, A ještě takhle zmasakrovaný, to by nemohli udělat. ,, Znovu se odmlčí a napije vody. ,, Druhý den ráno to samé... Druhá zmasakrovaná ovce. Tří den ráno to bylo v pohodě a i včera. Už jsem si myslel, že to dá pokoj, ale dneska ráno opět další mrtvá ovce. To je ta jak jste jí uviděl. ,, Při tom koukne na Grima. ,, Všechny ovce jsem předtím řádně zakopal, ale tuhle tam zkusím nechat, třeba si místo živí vezme tuhle. Masa na ní je pořád dost... Jako by jen vyjídal určitý orgány a ty nejlepší kusy masa a zbytek nechal. ,, Zase se odmlčí. ,, Dříve jsem večery často trávil u ohně, teď už se skoro bojím vyjít přes den ven. V noci skoro ani nespím a zavírám okenice a dveře na závoru. Jen doufám, že ta bestie nebude ke mně lovit i přes den. Tři ovce za pět dní. Z deseti jich už mám jen sedm. ,, Na tváři se mu objeví ustaraný obličej. ,, Je zvláštní, že v noci jsem nikdy nic neslyšel. Je to opravdu zvláštní. ,, Chvilku se zamyslí a pak řekne. ,, Nepřišel jsem na žádnou stopu, co by to mohlo dělat. Když tu potvoru najdete a přinesete mi její hlavu, každému dám dva zlatý. ,, Obchodnicky se na vás podívá a čeká na vaše reakce.

Koníkov, Krčma U Jelena - 23:10, 7.Slavoj, Měsíc ohniště

Alana si od tebe bere peníze a na tváři má veselý úsměv. Chvilku přemýšlí a pak se zasměje. ,, No počkej tady, já to nějak vymyslím. Sice hrají krásně, ale pořád dokola pár vybraných... A jen hrají a nezpívají. Ráda si poslechnu něčí melodický hlas. ,, Obdaří tě úsměvem a zaběhne k výčepu. Tam chvilku stojí a povídá si se svým otcem. Ten přitom na tebe hází pohledy. Pak vidíš, že kýve hlavou. Alana si lehce povyskočí a zakroutí bokem a běží k muzikantům. Při tom hodí na tebe pohled a usměje se. Muzikanti přestanou hrát a hovoří s Alanou. Taky hází na tebe pohledy. Ale vypadají na partu veselých chlapců, tak když vidíš, že odcházejí si sednout ke stolu, tak na tebe házejí příjemný pohledy s úsměvy. Nejspíš možná jsou i rádi, že si odpočinou.
Pak za tebou běží Alana a ty už víš, že přijde tvoje chvíle. ,, Tak jsem to domluvila. Teď můžeš nějakou dobu hrát ty... Prostor, kde předtím byli muzikanti je teď tvůj. ,, Prostor je prázdný, jen jsou v něm židle. Alana se na tebe usměje a řekne. ,, Když budeš šikovná, možná si i vyděláš. ,, Mrkne na ní a pak odejde. Na stole máš stále korbel piva. Je v něm víc než půlka. Až budeš chtít, můžeš jít hrát.

Trewish v kuchyni začal krájet zeleninu. Řekl si mu, že se tě nemusí bát a on na tebe hodil nechápavý výraz. ,, Bát? Proč bych se tě měl bát? ,, Zasměje se. Pak mu řekneš, že jsi obyčejný chodec. A on jen koření polévku a vůbec na tebe nekouká a ani neodpovídá. Obličej má pořád vážný a zaražený. Když máš svojí práci hotovou, zeptáš se ho co dál. On se na to podívá a pak se vrátí k dochucování polívky. Bez jediného slova dělá svojí práci. Pak mu řekneš, že jsi lovec a jestli chce, tak mu můžeš něco ulovit. On se na tebe podívá a pak zpátky vrátí pohled do polívky, ale začne mluvit, aniž by na tebe díval. ,, Zeptej se Hadra... Ten by možná nějakou zvěřinu chtěl. ,, Dále míchá a chutí polévku. Chvilku ticho a řekne. ,, Když zajdeš k tomu kumbálu, kde jsi bral zástěru, tak nalevo jsou dveře a tam je spižírna a sklad jídla. Je tam košík dnešních nasbíraných hub... Tak houby umyj a nakrájej. Dávej pozor na červy. Až to budeš mít hotový, tak řekni... Tady je voda. ,, Ukáže na kýbl s vodou. Stále na tebe ani nekoukne. Ochutná polévku a pak zajde za hadrem, že už je hotová.

Dveře hospody se otevřou a do místnosti vejde další člověk... Další dívka. Je to elfka s havraními vlasy, který jsou dlouhé až pod zadek. Má bílou uplou halenu a na ní korzet. Dále má malou sukni do půlky stehen. Nohy holé a bosé. Celkově vypadá dosti sexy a svůdně. Taky hned jak vešla dovnitř, samotnému Hadrovi kvůli ní, přeteklo pivo. Upoutala pozornost některých mladíků a i vojáci si něco špitli a usmívali se. Pak se ale zase zabořili do mapy. Jeden mladík, celkem fešák, z tebe nemůže spustit zrak. Sedí s kamarády u stolu a pijí pivo. Pořád se na tebe dívá, není to takový ten úchylný pohled, spíš takový ten zamilovaný. Na vidláka nevypadá. Podle jeho zamazaného oblečení a puchejřích na rukou by si mohla posoudit buď kovář, horník, nebo podobná těžká práce.

Koníkov, bačovo salaš - 23:20, 7.Slavoj, Měsíc ohniště

Bača je rád, že našel někoho, kdo by mu mohl s jeho problémem pomoct. Pořád si vás prohlíží a už ne tak nedůvěřivě a už snad nemá ani strach. Prohlíží si vaše zbraně a svaly. Nevypadá to, že by v jeho obličeji bylo poznat, že by si myslel, že to nedokážete, ale určitě má nějaký pochybnosti.
Když jste oba vyšli ven, on vás šel doprovodit. ,, Přeji mnoho štěstí a že toho šmejda roztrháte, jako on roztrhal moje ovce. ,, Jeho obličej udělal naštvaný gesto a zatnul zuby. ,, Nezapomeňte mi přinést jeho hlavu! ,, Zakřičí na vás z dálky a pak zajde do salaše a zamkne za sebou. Poté si ještě můžete všimnout, jak zavírá okenice.
Počasí je celkem dobré, na nebi není ani moc mraků. Moc na to nevypadá, že by mohlo pršet. Je však pěkná tma. Brzy bude půlnoc. Nad vámi svítí měsíc a hvězdy. Les vypadá klidně. Slyšíte z něj jen houkání sovy, cvrčků a jiných menších zvířat. Stromy občas zavržou.

Došli jste ke stěně lesa a Zak se do něho podíval svým infračerveným zrakem. Vidíš spoustu malinkých zvířat, ptáků a i nějakého zajíce. Nic zvláštního nevidíš. Vlastně jo... Něco si našel.
V dálce, asi tak 70 metrů vidíš na zemi srnku. Už umírá a světlo slábne.

Jestli se rozhodnete jít tam, tak tam najdete srnku, která pomalu umírá. Má na těle stopy od škrábanců. Na zemi vidíte stopy nějakého velkého tvora. Ty jdou celkem dobře vidět. Ten tvor má pěkný drápy. Stopa je velká cca 15x15 cm. Stopy vedou dál do lesa. Táhne se za nimi i občasná krev. Neměl b být problém to stvoření stopovat. I když je taková tma. Nejspíš jste ho vyplašili při lovu... Když srnka ještě žije.

Koníkov, les - 23:50, 7.Slavoj, Měsíc ohniště

Když jste přišli ke srně, rozhodli jste se, že půjdete po stopách. Každý čtyry kroky, Zak prohlíží okolí svým infračerveným zrakem. To ale Grim neví. Nic neobvyklého nevidíš svým infračerveným zrakem.
Už jdete dvacet minut po viditelných stopách v hlíně. Najednou ale stopy zajdou do nějaký tvrdý kamenitý hlíny a dále už je nevidíte. Kdyby tu byl hraničář, tak by to mohlo být jiné.

Grime, cestou jsi uviděl dva duby, z něho sis mohl vzít dost Lístků z dubu a Břízu z ní sis mohl vzít několik Březových kůr. Taky jsi po těch dvaceti minutách našel jednu Muchomůrku červenou.

Jo a Grime... Mohl sis vzít z té mrtvé srny Zvířecí játra. Ale buď si zapomněl, nebo nemáš kam je dát a nechceš mít zakrvácený batoh. :D

Koníkov, Krčma U Jelena - 00:10, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Valeria si sedla na jednu ze židlí, kde před ní seděli muzikanti. Pomalu začala ladit loutnu.
Když byla loutna naladěná, tak začala... Najednou vzbudila pozornost několika lidí a pomalu i dalších a dalších. Nakonec si k ní sedlo, kolem dokola na židle pět lidí. Kteří se pohupovali v rytmu, a šlo poznat, že se jim píseň líbila.
Když dohraješ píseň, tak si všimneš, že u tvých nohou leží 7 měďáků. Dostaneš taky potlesk... Zatleskal ti i Hadr a Alana. Muzikanti taky tleskali a házeli na tebe příjemný pohledy a pokyvovali hlavou.
Jeden muž, který seděl vedle tebe, co jsi hrála, tak se na tebe podíval a řekl. ,, Ahoj... Moc krásně zpíváš. ,, A věnoval ti příjemný úsměv. Je oblečený do obyčejných, ošuntělých hadrech. Vypadá jako jeden z vidláků.

Amélia si přisedla ke stolu, kde seděl ten muž, co z ní nespustil zrak. Seděli u toho stolu ještě další tři mladíci. Ty ses jich zeptala, jestli si můžeš přisednout a říct jim některý ze svých příběhu. Mladík co z tebe nespustil zrak, řekl. ,, Samozřejmě… Přisedni. ,, Na tváři má radostný úsměv a džentlmensky ti nastavil židli, aby sis mohla sednout. Ty ses jich zeptala, zda chtějí slyšet nějaký konkrétní příběh, nebo zda je volba na tobě. Chvilku bylo ticho a pak ten samí muž, co se na tebe díval, řekl. ,, Byl bych rád, za nějaký příběh o elfech, jestli nějaký znáš... Poprvé za život vidím elfa. ,, Pousmál se a pořád z tebe nespustil zrak a ostatní přikývli za nápad a čekají na tvé vyjádření.

Vallen zaplatí krčmářovi pět měďáků, ale ten se na ní udiveně podívá a řekne. ,, Ale pivo stojí šest... Říkal jsem ti to. ,, Potom pokračuje v sezení a vypadá, že přemýšlí.
Jestli si mu ještě dodala ten jeden měďák, ta u toho přemýšlení můžeš pít pivo.

Koníkov, bačovo stodola - 00:10, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Rozhodnete se jít zpátky k bačovi a schovat se ve stodole.
Zak cestou prohlíží okolí infračerveným zrakem. Nic zvláštního si neviděl.
Grime, cestou si žádné ingredience nenašel.
Když dojdete do stodoly, uděláte rozruch mezi ovcemi. Ty se vyplaší a začnou běhat a mačkat se v rozích a strašně bečet. Zak vyleze na trám a Grim se schová do kouta a začne si číst bestiář.
Zaku a Grime, najednou uslyšíte, jak zavržou dveře od salaše. Jestli se kouknete dírou, tak vidíte, jak z chalupy vychází bača. Je oblečený jako předtím a v pravé ruce drží sekeru a v levý ten nůž. Pomalu a ostražitě jde ke stodole a k vám. Celý se klepe a je totálně vystrašený. Nejspíš uslyšel řvát a vyvádět ovce.
,, Tak vylez ty zrůdo. Už si nenechám vzít žádnou ovci! ,, Vystrašeně zakřičí a pomalím krůčkem se k vám blíží.

Grime, v bestiáři je spoustu monster, co by to mohlo být... Potřebuješ, nějaký větší informace. Zatím nevíš.

Koníkov, Krčma U Jelena - 00:20, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Valeria promluvila k muži a sdělila mu, že píseň, kterou teď zazpívá... Že bude jen pro něj.
Její loutna začne hrát a po chvilce jí doprovází i zpěv. Valeria zpívá zamilovanou a tragickou píseň o Drysanovi a Mylle.
Když dozpívá a její loutna něžně dohraje pár posledních tónů... Tak se v krčmě ozve druhý potlesk a to ještě větší. Muž, který seděl celou dobu vedle tebe, a píseň byla pro něj... Tak má teď zaraženě smutný obličej a vypadá hrozně dojatě. Má lehce skleněné oči. Po chvilce se na tebe podívá a to upřeným a nemrkavým pohledem přímo do tvých očí. A jen něžně a klidně řekne. ,, To bylo nádherné... ,, Řekne do ztracena a víc k tomu neřekne. Vypadá i trošku zamyšleně.
Někteří lidi vedle tebe, ale hlavně dívky a ženy, tak některým tečou po tváři slzy.
Když se podíváš znovu pod nohy, tak tam uvidíš 13 měďáků. (Zapisuji ti je. Těch sedm z minula tam už máš taky připsaný.)
Dva mladý muži se zvedli od jednoho stolu a zabrali dvě poslední volná místa na židlích, vedle tebe.

Dveře taverny se otevřou a vejde do ní muž s pláštěm a holí. Má dlouhé hnědočerné vlasy a plnovous. Přes rameno má brašnu. Hostinský si ho všimne a hned řekne. ,, Áááá... Vítejte poutníku. Přicházíte z daleka?... Určitě máte hlad a žízeň. ,, Usměje se na tebe a dočepuje jeden korbel a podá ho Alaně, která ho šla někam odnést.

Dveře krčmy se otevřeli po chvilce znovu a do hospody vešel velký muž. Měří přes dva metry, a když vcházel do dveří, zapomněl se dostatečně sklonit a jeho hlava to lehce schytala. Upoutal pozornost několika lidí. Hadr se taky na něj překvapeně podíval a jen řekl. ,, Vítejte. ,, A usmál se na tebe.
Ty si se pak rozhodl a sedl sis k jednomu stolu, který byl hned vedle vojáků. Ty si tě před tím prohlídly, ale víc už se o tebe nestarali.
Zeptal ses je, zda neví, kde teď jsme... Že si prospal celou cestu. Dva se na tebe pobaveně ušklíbli, ale pak jen řekli. ,, Jsi ve vesnici Koníkov... V krčmě U Jelena. ,, Znovu ti věnovali pobavený úškleb, ale pak se otočili znovu normálně a dále se věnovali sví mapě a podobně. Pořád dosti šeptají, že to normálně neslyšíš.

Koníkov, bačovo stodola - 00:20, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Pozorujete baču, jak jde k vám a v ruce drží nůž a sekeru. Myslí si nejspíš, že jste ta zrůda a že mu chcete ulovit další ovci.
Grim na něj zavolá, že jste to vy a že jste v lese nic nenašly a že čekáte na tu potvoru tady.
Můžete si všimnout, jak bačovi ulevilo a svoje zbraně svěsil dolů. ,, Dobr, dobrá... Už jdu zpátky. ,, Rychle se otočil a rychlím krokem zašel zpátky do své salaše a zasebou zavřel dveře na závoru.
Vy jste dále schovaní v salaši a čekáte, zda se ta potvora ukáže.
Ovce už se zklidnili a vypadají, že spí.
Noc je klidná.

Koníkov, Krčma U Jelena - 00:30, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Shrbený a smradlavý muž, který se opíral o svojí hůl a prosil lidi o trochu jídla, piva a peněz, tak tam otravoval ještě chvíli, ale dva z těch čtyř vojáků už to nevydrželi, zvedli se, chytli strace za ramena a odvedli ho ven. Ten už do hospody nevlezl a nejspíš se vydal na cestu, nebo někde vlezl do stodoly, aby přečkal noc... To nevíte.
Hadr se tomu jen pousmál a očividně byl asi radši, že už tu ten žebrák nebude otravovat a smrdět.

Vardhgare... Když si nechtěně bouchl rukou jednoho vidláka, tak rozhodně neodlítl, ale jen sebou škubl a chytil se za tvář. Ty ses mu omluvil a vojáci nic neřekli a jen se usmáli. Vidlák kýval hlavou, že omluvu přijímá a pak radši odešel a sedl si k jinému stolu. Pořád se škrábá a hladí svojí rudou tvář. Asi to dost bolí...
Potom si nahlas zavolal na Alanu, že chceš pivo a ona kývla hlavou a řekla. ,, Hned to bude... ,, Její tvář rozhodně nevypadala, že by se jí líbilo, jak na ni přes celou hospodu voláš a tak vypadala trochu znechuceně... Znechucená tebou.
Potom jdeš ven na záchod a když se vracíš do hospody, před sebou vidíš, jak zrovna do dveří vchází nějaká půlelfka. Dveře ti skoro zavře před nosem. Když opět vejdeš do hospody, půlefka sedí u jednoho stolu a vypadá dosti unaveně. Ty si sedneš na místo, kde předtím a už zrovna přichází Alana s pivem. ,, Tady to máte... ,, A lehce praští korbelem o stůl, u kterého sedíš a trochu piva vystříkne na stůl. ,, Šest měďáků prosím... ,, V její tváři vidíš pořád znechucení. Takovou tvář má ale jen, když kouká, nebo je u tebe... Skoro ke všem ostatním se tváří mile a normálně. Tedy myslím dnes a nepočítám toho ožralého vidláka, co jí plácl přes zadek a ona mu jednu vrazila... Na něho se tváří ještě hůř a chová se k němu ještě hůř.

Valeria... Dozpívala si smutnou píseň, utřela slzu a pustila ses do další... Do ukolébavky.
Zpíváš ladné veselé tóny a tvůj hlas se rozplývá místností. Teď se většině posluchačům objeví na tváři ladný úsměv a oni se začnou pohupovat a kolébat v rytmu písně. Jakoby s tou písní jeli na jedné lodi. Muž vedle tebe na chvíli odejde a za chvilku přijde. Ty zrovna dozpíváváš poslední sloku ukolébavky a vidíš, jak v každý ruce drží pohár s vínem.
Když dozpíváš, tak tě znovu zaplaví lehká vlna potlesku. Na zemi se před tebou objeví 4 měďáky.
,, To je pro tebe... ,, Muž ti věnuje dojatý úsměv a podá ti pohár.
,, Snad piješ Balašské hobití víno. ,, U toho se usměje. Jinak pro informaci... Balašské víno které vyrábějí hobiti ze západu, tak patří mezi jedno z nejlepších a nejuznávanějších vín... Je pěkně drahé.
,, Tak na tvůj překrásný zpěv... A krásu... ,, Tu krásu už řekne ztišeně a ladně. U toho se ti dívá do očí a věnuje ti půvabný úsměv. V pravý ruce drží pohár s vínem a čeká, zda si s ním ťukneš.

Trewishy... Udělal si, co ti Matěj řekl a houby si přebral, umyl a nakrájel. Potom si mu řekl, že už to máš hotové... To je vše co si mu řekl. On taky celou dobu nemluvil a dělal jen svojí práci.
Matěj přijde k misce s nakrájenými houbami, prohrábne je a pak jen řekne. ,, Jak dobře umíš vařit?... Zvládneš udělat bramborové placky? ,, Řekne, ale pořád se na tebe ani nepodívá. Zrovna připravuje ovocný čaj do konvice.

Amélie... Dořekla si svůj příběh a tři muži, který seděli vedle toho muže, se na tebe dívali a dá se říct, že měli skoro pusu do kořán. Jeden z nich zaujatě vykřikne. ,, A to se opravdu stalo? ,,
Ten muž, co z tebe předtím nespustil zrak, se na tebe dívá, ale ne už tak ohromeně a tak strašně zaujatě, jako předtím.
Zrovna šla kolem vás Alana a ten muž jí zastavil a řekl. ,, Prosím medovinu tady pro slečnu. ,, A ladně ukáže na tebe. U toho se na tebe usměje. Alana se taky pousměje a řekne. ,, A jakou medovinu? Máme bylinnou, ořechovou, Valadenskou, Dračí medovinu, a jiný... ,, Ten muž se na tebe pořád dívá a usmívá a aniž by přemýšlel a koukl na Alanu, řekl. ,, Tu nejlepší prosím... ,, Pořád se na tebe dívá a jeho pohled už se opět změnil za zaujatý a ohromený. Alana se usmála, kývla hlavou a odešla. ,, Dobře. ,,
Jeden muž z těch tří, řekne. ,, Můžete nám říct ještě nějaký příběh? ,, Zaujatě čeká na tvojí odpověď.
,, Nechte slečnu... Když nám bude chtít ještě něco vyprávět, tak nám řekne. ,, Ozve se ten muž, co ti teď objednal medovinu a pořád na tebe kouká.

Vallen... Sedíš u volného stolu a popíjíš pivo. Krčmářovi si předtím ten jeden měďák doplatila.
Pozoruješ co se děje a přemýšlíš, co budeš dělat dál. Po nějaký době přemýšlení a pozorování hospody zjistíš, že tvůj korbel už má pomalu suché dno a piva tam je tak na dva loky.

Po nějaký chvilce zavržou opět vchodové dveře a do hospody vejde půlelfka. Má zelené šaty a blonďaté vlasy, ve kterých je pestrá šátková čelenka. Vypadá udýchaně a unaveně. Je taky zpocená a trochu špinavá. Jako kámen do vody, padne na volnou židli vedle Vallen a zavře oči a chvilku odpočívá.

Po chvilce zvedneš ruku a zavoláš si Alanu. Ta po chvilce za tebou přijde a řekneš, že chceš pivo a postel. ,, Jasný, hned to bude... Pivo stojí šest měďáků a pokoj na dnešní noc různě... Záleží, jaký máte požadavky... Ale o tom se spíš domluvte s mým otcem. ,, Kývne hlavou na Hadra, který čepuje korbely u výčepu.
Potom Alana odejde.

Koníkov, bačovo stodola - 00:40, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Sedíte ve stodole a každý na jiném místě. Grim sedí schovaný u sena v rohu stodoly a odpočívá. Zak zatím zase sedí na trámu a vyhlíží škvírou ven. Oba dva čekáte a nemluvíte...
Ovce už si na vás zvykli a bez paniky, se opět odebrali ke spánku.
Čekáte a noc je tichá... Občas jen slyšíte zvuky lesa, který začíná hned vedle salaše.
Občas slyšíte houkání sovy a vrzání stromů... Jinak nic zvláštního.
Zaku... Občas vždycky aktivuješ svůj infračervený zrak a prohlídneš okolí dírou ve stodole... Nepoužíváš ho pořád, protože by tě brzy z toho bolela hlava a oči.

Uplynulo klidných dvacet minut a ty Zaku se opět jako před chviličkou, koukneš infračerveným zrakem ven k salaši a do lesa...
Najednou ale něco vidíš... V lese vidíš silnější rudou siluetu. Je tam něco většího, než jen zajíci, sovy, kuny a podobně. Je to na čtyřech a vypadá to jako psovitá, nebo kočkovitá šelma... Podle obrysů... Jen dosti větší.
Siluetu vidíš pomalinku přicházet k vám.
Grim nic nevidí a neslyší... Vidí to jen Zak svým infračerveným zrakem... Oba dva nic neslyšíte.

Koníkov, bačovo stodola - 00:45, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Zak uviděl nějakou šelmu svým infračerveným zrakem. Je větší než jakákoliv jiná a pomalu se k nim blíží.
Zak na to mávne, aby Grim byl připravený a neudělali přitom žádný hluk.
Pomalu a co nejvíc potichu se připravíte na boj. Zak je schovaný na trámech, že kdyby příšera proběhla pod ním, že na ní skočí. Grim chce upoutat její pozornost, a proto si stoupl nakonec stodoly, kde ho šelma v pohodě uvidí. Zak, že by pak na ní skočil.
Grim drží v ruce svůj stříbrný meč na monstra a čeká na šelmu.
Zak neslyšně a nehybně stojí na trámu a v každý ruce drží jednu šavli.

Čekáte, až šelma přijde a chytne se do vaší pastičky.
Po nějaký době uslyšíte lehké křupnutí větývky.... Už je u stodoly. Vidíte, jak jde kolem dřevěné zdi stodoly a její temný stín zaplňuje škvíry mezi prkny. Jde velmi, ale velmi neslyšně a přikrčené, kdyby nepraskla ta větývka, možná, byste ani nevěděli, že už je u stodoly.

Najednou se to stane... Skočí do stodoly. Skočila skrz vrata. Ve vratech je čtvercový otvor, který slouží, aby rychleji proudil vzduch do stodoly. Ten je tam ve vratech tak přes metr sedmdesát a půl vysoko nad zemí... Žádný normální vlk, nebo medvěd by tím neproskočil.
Tahle šelma ale jo.
Proskočila tím otvorem a ladně dopadla na všechny čtyři. Před vámi vidíte krásné zvíře. Vidíte rysa...
I když je tma, tak si ho můžete dobře prohlédnout. Je to dospělí rys... Je ale jiný než ostatní.
Normální rysové mají tělo (bez ocasu) dlouhé až 120 cm, jsou vysocí až 70 cm a můžou vážit dokonce až 35 kg... Tenhle je ale jiný...
Bez ocasu měří v délce přes 220 cm, je vysoký přes 120 cm a může vážit 60kg. Je to prostě obrovský rys.

Jenže je tu problém... To není jediná jeho zvláštnost...
Na krku vidíte přidělaný 10 cm široký, černý obojek. Je to nějaký černý kov, který ani jeden z vás nezná a nikdy se s ním nesetkal. V něm jsou vyrytý dokola nějaký zvláštní runy. To nejdivnější je, že ty rytiny jakoby červeně světélkují. Jakoby červený neon... Nesvítí to přímo, jako že by to stodolu osvěcovalo, spíš jen tak jemně světélkují. Z obojku visí tak přibližně 10 cm řetězu. Poslední kroužek řetězu je ohnutý a rozevřený...
Poslední a to možná nejvíc zvláštní věc, je ta... Že ne jenom runy lehce červeně neonují, ale i rysovo oči.
Když se podívá proti vám, vidíte rudě červené neonově plápolající oči.

Takhle rys vypadá... Jen je, jak jsem psal o dost větší, má černý obojek a červený neonový oči

Rys okamžitě uviděl Grima, který stojí tak 25 metrů od něj u zadní stěny stodoly a drží stříbrný meč. Od rysa ke Grimovi vede prašná cesta na dřevěných prknech. Kolem jsou všelijaký nářadí a dřeva a podobně. Na pravé straně od vás, je ohrada s ovcemi.
Rys na Grima zuřivě zaprskal a zamračil se svýma rudýma očima.
Ovce přítomnost rysa zpozorovali a začali hystericky běhat a narážet do ohrady. Přitom všechny vystrašeně a hystericky strašně bučí. potom se začnou cpát do jednoho zadního rohu. Začnou se tam cpát a mačkat se na sebe.... některé na sebe skákali, aby byli v rohu co nejvíc.
Rys se přikrčil do bojového postoje a pomalím bojovým krokem se začne přibližovat ke Grimovi. Zatím na něm nejde poznat, že by věděl o Zakovi, ale třeba možná ví.
Jde pomalu a dává packu před packu. Pořád z Grima nespustí ohnivý zrak. Občas sem tam zaprská.
Jde jakoby vlnkatě... Z jedné strany cesty, přejde na druhou, tam udělá oblouček a jde zase na druhou stranu cesty... Pořád z Grima nespustí zrak. Pomalu se k němu přibližuj.
Teď ušel tak deset metrů... Těch 15 metrů je teď vzdálenost mezi Grimem a Rysem. Mezi rysem a Zakem je teď tak 9 metrů... Zak je schovaný vysoko v trámech stodoly.

Koníkov, náves kde je Krčma U Jelena - 00:50, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Říše lidí už odpradávna bojuje a nesnáší orky. Tebe však nohy do těchto lidských krajů dovedli...
Kručící břicho a nejspíš i zvědavost tě dostali na širokou udusanou cestu. Dobře udržovanou, takže se nejspíš hodně používá.
Šel si směr vesnice...

Když po chvilce dojdeš na okraj vesnice a už dobře vidíš několik světel, které se od ní táhnou, nevzdáváš to a vstupuješ do ní. Na okraji vesnice vidíš dřevěnou ceduli, kde je napsáno Koníkov.
Doufáš, že v noci neuděláš tak velký rozruch.
Vejdeš do vesničky, kde je jen pár domků a skoro všude tma. Jen z některých oken ještě vystupuje světlo ze svíček a domácího krbu.
V klidu jdeš širokou a asi jednou z hlavní cest, do středu vesničky.
Nikde žádného člověka nevidíš a ve vesnici proudí klid noci. Jak tak jdeš ještě několik metrů dál vesničkou, tak dojdeš na křižovatku. Křižovatku hlavních cest...
Pořád ani človíček...
Najednou slyšíš hluk a nějakou muziku. Hned vedle křižovatky totiž stojí nějaký dům a podle hluku to vypadá na nějakou tavernu. Z oken srší světlo a z hospody se ozývá hudba a řeč lidí.
Po chviličce se něco stane. Dveře hospody zavržou a vyjde z ní jakýsi vidlák, který v ruce drží korbel. Tvář má rozesmátou a něco si brblá pro sebe. Jde k blízkému stromu a i ten kousíček mu dělá problém. Vypadáte, že už má v sobě alkoholu víc než dost a div, že mále nespadl na zem.
Došel k tomu stromu a začal močit. Jednou rukou dělal potřebu a druhou už upíjel z korbelu.
Ty stojíš kousek stranou, aby tě neviděl.
Když vidlák skončí s močením, tak se otočí a chystá se zpátky do hospody, jenže tě najednou zahlídl. Očima zamrkal a v jeho tváři jde vidět pořád veselý úsměv.
,, Ke všeeem čeršštům... Já viiidím nějakého skřsseta nebo so to je... Asi bych už nemmměl pít. ,, Zasměje se a napije se piva.
Potom si volnou rukou promne oči a znovu se a tebe zadívá. Po chvilce se jeho tvář začíná měnit... A to na vystrašenou.
,, Pane bozzže! Sksřet! Skřřet! ,, Zakřičí docela dost nahlas, ale alkoholickým jazykem a pustí z ruky korbel. Snaží se vběhnout do hospody, jenže hned po druhém kroku mu nohy klopýtnou a on spadne přímo držkou na zem. Leží tam a nevypadá to, že by se dneska sám zvedl.

Koníkov, bačovo stodola - 00:55, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Rys pomalinku přistupuje blíž ke Grimovi a vypadá dosti nasraně, ale zároveň opatrně.
Často na Grima syčí a cení na něj zahnuté tesáky.
Pomalinku klikovatě se blíží.

Když už je dostatečně daleko, Grim začne vyvolávat svoje znamení z ruky a chce se pokusit rysa odhodit přímo pod Zaka, který by na něj pak skočil... Kdyby to mělo jít podle plánu.
Naštěstí se ti to povede a tobě se opravdu povede rysa odhodit pod trám, na kterém je schovaný Zak.

Rys letí asi 5 metrů a dopadne bokem na zem.
Teď oba vidíte, jak sebou mrská a znovu se postavuje na nohy a hodně na Grima zasyčí a vycení zuby. Pak se přikrčuje a vypadá to, že asi bude lovit...
Pořád stojí ale přímo pod Zakem.
Grime... Tobě se znamení povedlo, ale jeho vyslání tě trochu unavilo... A najednou se cítíš, jak kdyby si teď skončil pětihodinové štípání dříví. Nic tě nebolí... Jsi jen unavený. Bojovat můžeš ale pořád...

Koníkov, Krčma U Jelena - 01:00, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Vardhgar zaplatil Alaně místo šesti měďáků, tak sedm a doufal, že už se na něj nebude tak zlobit a tvářit se na něj tak znechuceně. Říkal to taky přátelským hlasem a snažil se být milý. To se mu povedlo a šlo poznat, že tvoje milé chovaní a měďák na víc Alanu nejspíš překvapil a její tvář se proměnila za normální a malinko se pousmála. Pak si se jí zeptal, zda by si tu mohl přespat. Vypadáš dost unaveně a Alana po chviličce řekne. ,, Ano... Můžete si zaplatit u mého otce nějaký pokoj na dnešní noc. ,, Kývne hlavou na Hadra. Poté odejde. Před tebou stojí chlazený zlatavý mok s bělavou čepicí.

Valeria si vzala od muže pohár s Balašským vínem a přiťukla si sním. Ten muž z tebe pořád ani oko nespouští... Ani když pije.
Ty když ochutnáš víno, tak cítíš nádech skořice a vůni dubového dřeva a korku. Dlouho víno zrálo v
sudech ve vlhkých sklepích hobitích nor.
Je lehce trpké, ale ne moc suché. Ocas má víno lehce nasládlé a proto to v ústech dělá příjemnou chuť. Tohle víno, je tak na upíjení a vychutnávání. Barva je rudá...
Poté se rozhodneš a zeptáš se posluchačů, kterou píseň chtějí teď slyšet. Chvíli je ticho a vypadá to, že se stydí něco říct. Potom vidíš pár lidí přemýšlet, až jedna mladá dívka řekne. ,, Já bych ráda slyšela píseň o dalekém moři. ,, V jejích očích se zableskli tužby a sny. Šlo z její tváře poznat, že by ho nejspíš chtěla někdy navštívit. Dívka vypadá obyčejně oblečená. Muž, co ti koupil víno, se opět posadil na stejnou židli vedle tebe a usmál se na tebe. Nic neříká, jen se ti dívá do očí a usmívá se.

Tyga si objednala pivo a teď už i Vallen. Poslední zbytky piva v tobě zahučeli a Alana už kývá, že ti přinese další.
Po chvilce k vám opět přijde a přinese dva korbely. ,, Tady to máte... Od každé prosím šest měďáků. ,, Usměje se na vás a čeká na zaplacení. Před vás na stůl položí dva keramické korbely s bílou pěnou.

Trewishi... Děláš, co ti Matěj řekne a před chvilkou se tě zeptal, zda umíš udělat bramborové placky. Ty si mu na to nějak odpověděl a šel si odnést prázdný kýbl do skladu.
Dojdeš do skladu a najednou něco uslyšíš. Tlumenou ránu. Znělo to od zadní části hospody... Uslyšel sto od chodby... Od zadního východu. Ten zvuk byl ztlumený a hůř slyšitelný, protože jde dost slyšet hubna a hluk z hospody. Ty si ale zrovna kousek od těch dveří a tak si něco uslyšel. Poznal si, že to bylo jak zapraskání dveří...
Vedle tebe jsou dveře do spižírny a druhý do dalšího skladu a od toho druhého skladu vede chodba k tomu zadnímu východu a ke sklepu a do zahrady.

Dranoshy... Vykopneš zadní dveře krčmy, které se nachází hned vedle hospodský zahrady se zeleninou a ovocem a kde chovají i zvířata.
Rozkopneš pobíjené dveře a kusy prken odpadnou. Rozhodně to nebyl malý hluk, ale tebe to nějak netrápí a se skloněnou hlavou vejdeš do krčmy.
Hned na pravou vidíš schůdky do sklepa a dole do něho dřevěný vrátka. Na pravý straně vidíš zase dveře ven do té zahrady. Před sebou vidíš tak 10 metrů dlouhou chodbu. Podlaha je ze starých prken a u zdí na podlaze se válí všelijaký bedny, sudy, prázdný koše a podobně.
Je na tobě, zda se vydáš rovně, do sklepa, na zahradu, nebo zpět. Jinak nic neslyšíš, že by někdo křičel, nebo k tobě běžel... Žádný náznak, že o tobě ví.

"Na daleké straně světa
Hučí oceán.
Do duše promlouvá
Silou bujných mořských vln
Slané jsou vody lidských slz
Kdo všechny, je vyplakal?

Dvoje oči láskou plné
Mezi bohy neuznané
Stráží brány jiných světů
Nedotknou se, nesmí věru
Zkázu nese objetí
Oliana a Noahy.

Na březích moře sedí poutník,
kamen nohy objímá
Slaná voda nedá se pít
Námořníci touží ho pokořit
Maják svítí, nedá si říct
Cestu kam nám ukrývá?

Dvoje oči láskou plné
Mezi bohy neuznané
Stráží brány jiných světů
Nedotknou se, nesmí věru
Zkázu nese objetí
Oliana a Noahy.

Kruté je a zrádné přeci
Klidní mysl toulavou
Dělí břehy, světy, věci
Snaží se k nám dosáhnout
Dlouhé prsty z mořské pěny
Za námi však nemohou

Dvoje oči láskou plné
Mezi bohy neuznané
Stráží brány jiných světů
Nedotknou se, nesmí věru
Zkázu nese objetí
Oliana a Noahy.

Symbol dálek, to je moře
Velká láska nespoutaných
Výzva pro všechny muže
Kolébkou je i snů tvých
zamčených
a nevyřčených

A tak si s mořem nezahrávej
Peklo i nebe z první ruky zná
Vrtochů má plnou náruč
Nikdy nevíš, jak se zachová
Zkázonosné objetí
Oliana a Noahy…

Rys spadl pod Zaka a se škubáním se opět zvedl na čtyři. Na Grima teď koukal ještě s větším vztekem a nepřátelstvím. Syčel na něj a cenil zuby jako pravá kočka. Pak se přikrčil do loveckého postoje a vypadá to, že chce skočit na Grima.
Jenže v čas Zak seskočil z trámu dolů a padal přímo na rysa. Dopadl si mu na záda a svoje šavle si zabodl do rysovo zad.
Rys bolestí a možná i překvapením sebou prudce švihl a vyskočil. Ty Zaku, si jeho náhlí, prudký a rychlí škubnutí nevydržel a shodil tě ze sebe na zem... No spíš si odletěl, asi tak dva metry stranou Tvoje dvě šavle jsou zabodnuté v jeho zádech.
Rys syčí a piští bolestí a snažil se tlapami a tlamou šavle vyndat. To se mu však nedaří. Teď se tomu nevěnuje naplno, ale soustředí se na vás. Grime, ty teďka stojíš přímo naproti němu... Přibližně 4 metry a ty Zaku si tak 3 metry od něj na pravý straně. Jak s tebou hodil, tak si jen dopadl na bok a hned si se zvedl. Nic ti to neudělalo, maximálně máš odřený klouby.
Rys vypadá, že ho to dost bolí, protože sebou občas škubne a bolestě zasyčí.
Teď se ale věnuje Zakovi, který teď má prázdné ruce. Přiskočil a otočil se blíž k tobě a pak po tobě mrskl pravou tlapou. Jako pravý kočky na obličej... Samozřejmě má vytažené drápy. Můžeš zkusit uhnout.
Jeho rudé oči se ještě víc zablýskly, když na tebe zaútočil. Teď tedy momentálně útočí na Zaka a v zádech mu trčí zabodnuté zakovo šavle.

Koníkov, Krčma U Jelena - 01:15, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Valeria začala na přání mladé dívky zpívat píseň o moři. Píseň byla melodická a rychlejší a dost poslouchajících lidí si podupávalo a houpalo v rytmu písně.
Když píseň skončila, posluchači se roztleskali a nejvíce tleskala ta dívka... V jejích očích se leskly slzy... Vidíš, jak někteří a i ta dívka ti hodili k nohám pár měďáků... Za tuhle píseň si jich získala dalších pět.
Někteří posluchači odešli a někteří zase přišli... Celkově ale posluchačů ubývá...
Muž, který sedí vedle tebe, který tě pozval na víno a pořád z tebe nespustil zrak, sebere odvahu a řekne. ,, Já jsem Valaryn, syn sedláka Hotrny... Nikdy jsem tě v Koníkově neviděl... Ty jsi přicestovala? Máš kde dnes spát? Kdy by si chtěla... Můžeš u nás doma. ,, Daruje ti lehce stydlivý úsměv a vypadá dosti nervózně. Upije z vína a čeká na odpověď.

Tygo... Zaplatila si šest měďáků za pivo a chtěla si jí dát deset za nocleh. Alana se na tebe s překvapením a s úsměvem podívala a řekla. ,, Omlouvám se, ale jak říkám... Běž za mým otcem a sním si o pokoji a o ceně promluv... Ale pokoj za deset měďáků nemáme... Promluv si sním a uvidíš. ,, Věnuje ti úsměv. Před sebou vidíš stát hliněný korbel a v něm je tmavě zrzavý mok s bílou pěnou.

Vallen... Ty jsi taky jako Tyga zaplatila šest měďáků a Alana před tebe postavila orosený korbel.
Pak se na tebe podívá a řekne. ,, Jestli si taky přejete nocleh, tak taky běžte za mým otcem. ,, Usměje se a poté odejde zpátky obsluhovat jiný hosty...

Am... Dořekla si druhý příběh a zrovna Alana přinesla kalich s medovinou. Usmála se na tebe a na muže a postavila ho před tebe na stůl. ,, Ortykova medovina... Ta nejlepší, kterou tady máme... Na vaše přání... ,, Věnuje další úsměv a poté se otočí na muže. ,, Prosím stříbrňák a 5 měďáků. ,, Muž se usmál a nevypadal nějak překvapeně a hrábl do měšce. Vytáhl dva stříbrný a dal je Alaně. ,, To je dobrý... ,, Usmál se na ní a Alana na něj. ,, Děkuji... ,, Znovu se usmála a odešla.
,, Ten příběh byl hezký... Nechceš nám teď říct příběh o sobě? ,, Zvědavě se na tebe podívá a usměje. ,, Ty v Koníkově žiješ?... ,, Zeptá se a napije se piva ze svého korbelu.

Dranoshy... Prohledával si bedny, sudy a podobný věci... Našel si tak nějaký koše s ovocem, pak nějaký pytle s brambory, když si nahlédl dolů do sklepa...Viděl si sudy piva. Dojde ti, že maso budou mít někde ve spižírně... Ale ani čerstvě zabitá slepice, nebo dokonce prase, či ovce... To by taky nebylo špatné...
Teď ale stojíš na chodbě a chystáš se jít v před. Strop je naštěstí celkem vysoko a ty se nemusíš hrbit. Najednou se něco stane... Před tebou se objeví jaký si muž... Člověk. Na sobě má hraničářské oblečení, má hnědé vlasy, které mu sahají až pod ramena a v ruce drží meč.

Trewishy... Chtěl si jít do sklepa, ale vchod do něj vedl přes chodbu. Ostražitě si přešel skladem a s mečem v ruce si zabočil do chodby a najednou si ho uviděl... Přes dva metry vysoký ork s velikými rameny a svaly. V rukou drží pevně svojí obouruční sekeru. Vypadá velmi mohutně a jde z něj respekt.

Dranoshy a Trewishy... Vaše pohledy se střetnou. Mezi vámi je deset metrů dlouhá chodba a tak kolem dvou metrů široká. U zdí stojí sudy a bedny...

Aure... Přijela si do Koníkova a už je dost pozdě v noci. Aravis si přivázala přímo u krčmy, pod stříšku k dřevěnému kůlu, kde už stojí další čtyři osedlaní koně. Je tam i několik troků s vodou.
Poté vejdeš do hospody a vyhrneš si kápí... Ne však tak, aby ti šly vidět špičatý uši. Dojdeš k Hadrovi, který zrovna čepuje pivo a ten se na tebe usměje a řekne. ,, Co si přejete, slečno? ,, Ty si řekneš o čaj a nocleh. ,, Jistě... Hned to bude. ,, Nakloní se ke vchodu do kuchyně a zakřičí na Matěje. ,, Jeden hrnek čaje. ,, ,, Jistě... ,, Ozval se mladý mužský hlas z kuchyně.
Potom se hadr zamyslí a řekne. ,, No... Pokoje máme... Jak velké máte požadavky? Můžeme vám nabídnout krásný jednolůžkový pokoj s výhledem na náves a se snídaní, s kýblem horký vody, s teplými peřinami a mnoho dalšího... Je jen na vás kolik za něj hodláte dát peněz. Ten nejlevnější stojí tři stříbrný... ,, Řekne ti a mávne rukou a udělá takový obličej, že tím chce říct, že to není nic moc a že fakt je dobrý si zaplatit ty drahý...
Po chvilce přijde Matěj a v ruce drží hrnek s čajem a položí ho na pult. Hadr se na něj podívá a řekne. ,, Díky… ,, Hadr se usměje a řekne. ,, Tak, tady to je… Stojí pět měďáků. ,,

Vše po čem kdy toužila,
byla krásná lesklá zbroj,
za slávu by život dala,
pro titul jež zdobí jméno,

Její jméno rytířské…

A tak jí mistr učil všemu,
Co bojovník má znát
Se silami klesnout ke dnu
A se ctí zase vstát

Ve jméně rytířském…

Když pak mistra hravě
Svrhla do prachu arény
Meč jí dal ať nosí v úctě
Věčný oheň planoucí

jejím jménem rytíře…

Z Talanyru žena hrdá
Vyšší než kdejaký muž
K dračí sluji stoupá výška
Vzdát se nesmí se už

Odhodlání býti rytířem…

Drak už čekal
Výzva velká
Oheň proti ledu stál
Až se vítr zaliká

Drak čekal na svého rytíře…

V obou rukou třímala meč,
V srdci plamen ostří svého
Do očí se drak jí díval leč
Bál se, že by sežehla ho

V divokém tanci rytířském…

Dračí křik se rozlil krajem,
jeho krví hora zbrocená
jednou ranou sťala hlavu
dívka vášní soužená

vášní stát se rytířem…

Rytířkou Bílého draka
Od těch časů zvána jest
Však na horu tu nikdy více
už nepovedou konce jejích cest...

Lady
jméno
rytířské…

Koníkov, bačovo stodola - 01:30, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Grim se rozeběhl na ryse, když se zrovna snažil drápy zasáhnout Zaka.
Běžel si proti němu a v ruce si pevně držel stříbrný meč. Když už si byl kousek od něj, tak si vyskočil a chytil meč obouručně... Tvým plánem bylo mu podříznout hrdlo...
Rys však svými instinkty okamžitě zbystřil a proti tvému svištícímu meči, který jde po jeho krku, dal svojí packu... Jako by tě chtěl škrábnout... Přitom lehce uskočil.
Tvoje ostří se místo do jeho hrdla, zajelo do jeho tlapy. Ty jsi do něj vrazil a jeho tlapa tě zasáhla, i když naštěstí ne drápem. Dopadl si poté na zem a skutálel kus od rysa. Nic bolet necítíš.
Rysovo tlapa má přeříznuté polštářky a rys teď na tuhle přední pravou packu nemůže došlápnout a má jí pokrčenou.
Okamžitě se na vás otočí... Teď jste skoro vedle sebe Grime a Zaku... Grim se skutálel až k tobě. Stojíte tak metr od sebe a rys se na vás otáčí a se vší zuřivostí a vztekem. Jeho obojek však náhle při přípravě na útok ještě víc zazářil a poté i jeho oči. Rys najednou skočil od všech čtyřech i přesto, že má přední tlapu dost poškozenou.
Teď momentálně na vás letí s drápy a tesáky ve předu.

Koníkov, Krčma U Jelena - 01:45, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Valeria odpověděla muži a rozhodla se, že bude chtít přespat zde v krčmě. Muž lehce zklamaně sklopil hlavu, ale pak jí opět narovnal. ,, Samozřejmě... Kdyby sis to ale rozmyslela, nebo něco potřebovala, najdeš náš dům a zahradu na konci vesničky... Stojí tam tři velké duby, to najdeš i po tmě. ,, Usmál se na tebe a přestal s konverzací.
Ty jsi pak řekla posluchačům, že zahraješ poslední píseň a některý, ještě čilí a potěšení z tvých písní, měli najednou lehce zklamaný výraz, že už je poslední. Některý však přikyvovali a některý vypadají, že už na půl spí a zhluboka zívají.
Začala si zpívat píseň o Rytířce Bílého draka. Když si píseň dozpívala, na zemi se objevilo už jen dva měďáky. Vidíš jak někteří už unavení a ospalí se zvedají a odchází domů. Někteří tě s úsměvem a pokyvování hlavy zdraví na rozloučenou. Nakonec vidíš u tebe sedět už jen toho muže a pak ještě další dva. Muž se na tebe usměje a cucne vína. Jeho oči prozrazují zalíbení k tobě.

Aure... Zaplatila si za čaj pět měďáků. Hadr ti s úsměvem poděkoval a shrábl je ze stolu a hodil už do velice naplněného měšce. Řekla si mu, že ti stačí ten nejlacinější pokoj... Tudíž pokoj za tři stříbrné. Hadr přikývl a řekl. ,, Dobrá... Až si budete chtít jít lehnout, tak přijďte. Já vám dám klíč a ukážu, kde se pokoj nachází. ,, Pousměje se. Ty se ho pak zeptáš, kde je tu možnost přivydělat si peníze. On se zasměje a řekne. ,, To není možný. Co je to dneska za den. Nejste první, co se mě na to dneska ptá. Většinu jsem poslal k bačovi na salaš... Má nějaký problém. Prý mu tam něco žere ovce. ,, Znovu se malinko zasměje a nevěřícně zakroutí hlavou. ,, Jinak jestli máte odvahu, zeptejte se támhle vojáků, nebo jestli chcete něco víc klidného, můžete se poptat lidí ve vesnici. Určitě se někdo najde s nějakou prací. Možná i já bych pro vás něco našel. Ale jak se říká... Ráno je moudřejší večera. ,, Usměje se na tebe a začne jednomu hostovi čepovat pivo.
Ty pak uslyšíš Valerii píseň a rozhodneš se za ní přijít.

Valeria a Aure nyní jsou na placu, kde hráli muzikanti a povídají si.
Najednou se však Aure, otočí na zbylý kolem sedící, a začne mluvit. Vypráví svůj příběh a jde poznat, že už je dost lidí ospalých a když ne ospalých tak opitých anebo se teď zajímají o něco jiného... Jen pár jí poslouchá. Když dovypráví příběh, tak několik lidí, který bedlivě poslouchali a trochu jim to myslí se začnou udivovat a kulit oči. S nimi i ten muž. Ostatní se tváří nějak normálně a nějak to nepochopili, nebo možná ani celý neposlouchaly.

Am... Řekla si muži příběh, který chtěl slyšet... Příběh o tobě. Během vyprávění ti začali pomalu stékat slzy po tváři.
Když si příběh dokončila, tvůj obličej byl skleslý a smutný a tvoje oči se leskly a pomalu z nich tekly slzy.
Chlapy u stolu se taky dvakrát neusmívali a muž, který si o tenhle příběh řekl, vypadal taky celkem sklesle. ,, To byl smutný příběh... ,, Řekne.
Nastalo tak pět minut ticho, a všichni sklesle hleděli do blba. Muž se však prudce vzpřímil a pohledem do tvých očí, řekl celý rozhodnutý. ,, Nechtěla by si cestovat s námi? Já a mí tři přátelé jsme hledači zlata a vzácných kovů a kamení. Chodíme světem a rýžuje, hledáme a kopeme... ,, Usmál se na tebe a pokračuje v nabídce. ,, Naší práci by si nedělala... Ty bys byla naše společnice a jen by ses starala o vaření, oblečení, a podobný práce. My bychom ti zase zaručili, že by si nikdy neměla prázdný měšec a procestovali bychom celý svět! ,, Řekne s úsměvem a s ukvapeností. Ostatní tři jeho přátelé, jak uslyšeli jeho nabídku, tak ze začátku překvapením vyvalili oči, a jak muž povídal dále, tak už byli v pohodě a jeden dokonce přikyvoval.
Muž ti hledí do očí a čeká na tvou odpověď.

Vallen, zašla jsi za Hadrem a zeptala ses ho na pokoj. Hadr se na tebe usměje a s pohledem do utírajícího korbelu řekne. ,, Noo... A jaký pokoj si bude slečna přát? ,, Podívá se na tebe a usměje se. ,, Je libo mísa horké vody a deka?? Postel s velkou peří plněnou duchnou? Nebo krásný velký pokoj se stolem, skříní a s výhledem na náves a ranní snídaní? Můžete toho mít spoustu, Jen si řekněte co by jste ráda. ,, Znovu se usměje a utírá další korbel.

Dranosh a Trewish se na chodbě za skladem a u zadního vchodu střetli svým zrakem. Každý v ruce zbraň. Nikdo jiný než oni dva tam nebyl.
Mezi vámi proběhlo nepřátelské a bojové napětí a vypadalo to, že bude bitva... Dranosh nechal, spadnou sekeru ke svým nohám a ta vydala malý náraz a hluk. Poté však chytil do rukou sud, který nebyl zas tak těžký a vší silou ho vrhnul na Trewishe.
Trewish však jak viděl sud v rukou orka, tak rychle zahnul do kuchyně. Sud dopadl vedle něj a s velkým rámusem se roztříštil o zem. Jablečný mošt se rozstříkl všude okolo a dřevo ze sudu se rozlítlo. Mošt i dřevo dolítly k Trewishovy a ohodili mu nohy. Roztříštění sudu udělalo dost velký hluk.
Poté Dranosh se sekerou vyběhl ven, zadními dveřmi, odkud přišel.
Trewishy, vidíš jak přibíhá Matěj s očima vykulenýma a s hrůzou v obličeji. ,, Ty si zničil jablečný mošt?!! ,, Vztekle a totálně překvapeně a vystrašeně se na tebe podívá. Pak si však všimne tví lehce ustaraný tváře a jak v rukou držíš meč. ,, Co se stalo? ,,
Po chvilce k chodbě, kde teď stojí Trewish a Matěj a kde je zničený a rozstříknutý sud s jablečným moštem přiběhne Hadr a po chvilce i Alana ,, Co se tu ke všem čertům stalo? ,, Spustí Hadr rozčílený a překvapený. Alana přiběhla po něm a mlčky pozoruje... Matěj, Alana i Hadr mají vytřeštěný oči a koukají na tvůj meč a na zničený sud s moštem.

VŠICHNI JSTE MOHLY SLYŠET V HOSPODĚ RÁNU.
Vallen, ty sis všimla, jak Hadr vykulil oči a pak odběhl do kuchyně. Stačila si mu však ještě před tím říct co chceš za ten pokoj a s čím.
Potom jste si mohly všimnout, že tam jde i Alana.
Někteří v hospodě jen pozvedli hlavu a mávli nad tím rukou. Zbytek to snad ani neslyšel, a když jo, tak tomu nějak nevěnovali pozornost.

Dranoshy… Ty slyšíš z venku, jak se z chodby ozývají rozzlobený a překvapený hlasy… Je ti jasné, že už tam ten člověk s mečem není sám.

Koníkov, bačovo stodola - 02:00, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Zak a Grim stojí vedle sebe. Rysovi se rozzářil obojek a potom i jeho oči. Jakoby nabral od obojku novou sílu a mohl došlápnout na raněnou packu a zuřivě skočit na vás dva najednou.
Zak jednal rychle a stačil říct Grimovi, ať nastaví meč a uskočit rysovi. To se mu povedlo a on skočil do kotoulu mimo útok rysa.
Rys se tedy odrazil od všech čtyř a prudce s nataženými drápy letí na Grima. Grim poslechne Zaka a svůj meč rychle chytí pevně do obou rukou a nastaví proti letícímu rysovi. Když je kousíček u něj, ještě mečem udělá pohyb dopředu. Chce ho zkrátka napíchnout v letu.
Rysovo váha a rychlost letu zaviní, že prudce zalítne do Grima.
Zaku... Vidíš, jak Rys srazil Grima na zem a oba dva leží na zemi. No spíš rys leží na Grimovi... Jakoby ho tím skokem porazil a zavalil ho.
Nikdo se nehýbá. Po chvilce se však rysovo tělo pohne... Nehýbe se ovšem on, ale hýbe s ním, Grim. Rysovo tělo zvedá ze svého a sune stranou.
Grime... Rys nalítl přímo na tvůj meč a projel mu skrz krk do těla. Je mrtví.
Grime, ty se zvedáš na nohy a najednou cítíš bolest. Tvoje pravá ruka šíleně bolí... Máš vyhozené rameno. Jak na tebe nalítl, asi ti ho vyhodil. Taky cítíš pár ran a naraženin na zádech a na hrudi a kloubech... To je z toho jak tě rys svým těžkým tělem zavalil a k tomu měl drápy vpřed.
Máš štěstí, že ti nezasáhl obličej, nebo třeba svou vahou ti nezlomil žebra... Vyvázl si z toho ještě poměrně dobře... Máš jenom vyhozené rameno na pravé ruce. Šíleně to bolí a nemůžeš s rukou hýbat.

Koníkov, bačovo salaš - 02:15, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Grim se zvedne na nohy a Zak mu zpátky zarazí rameno... Kloub zapadne kam má a Grimovi se rychle uleví... Rychle to přestává bolet a ty může hýbat rukou.
Zaku, ty jsi co nejopatrněji stáhl rysovo kůži a zbilo na ní trochu masa. Jinak je kůže nepoškozená a podařilo se ti jí dobře stáhnout. Potom si uřízl hlavu a oboje si zabalil do ovčí kůže, která vysela na trámu... Samozřejmě až z toho přestalo téct tolik krve. Do batohu se ti to nevejde... Budeš to muset nést v ruce.
Grime, ty si bez doteku zabalil obojek do látky, kterou si měl v batohu. Poté si ho tam dal a šel si za bačou do salaše. Zak mezi tím stahoval a uřezával tu kůži.
Ovce už se opět uklidnili a na zemi vidíte zbytek rysovo těla.
Zaku ty si svoje šavle vytáhl, očistil a dal zpátky na záda.

Grime, ty si potom šel k salaši a zaklepal na dveře. Za chvilku se ozvalo? ,, Rysa? Jakého rysa?? To byl rys?... ,, Bača celý překvapený, ale s úsměvem na tváři otevřel dveře a koukal na tebe.
,, On to byl rys? To je kravina ne?... Jak mohl normální rys tohle udělat a dostat se bez problémů do stodoly a takhle zmasakrovat moje ovce. ,, Jeho tvář je trochu nedůvěřivá, ale hlavně překvapená a i celkem usměvavá.

Před Zeleným městem, pod kopečkem u stromu - 02:20, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Probudíš se a začneš mluvit k Aetře. Ta na tebe otočí hlavu a odfrkne si.
,, Skoro jako všechny ostatní... ,, Znovu jí srovná a shýbne se pro ždibet trávy, kterou ukousne a začne přežvykovat a polykat. Síla a energie se jí už dost vrátila, ale má velkou žízeň. Z té trávy sice nějaký šťávy do sebe dostane, ale potřebovala by se pořádně napít.
Už ti to chce oznámit, když jí položíš další otázku. Znovu na tebe natočí hlavu a pošle ti myšlenku, ve který se nachází odpověď.
,, Pro mě to bude zase určitě nudný... Zase mě ustájí za bránou a ty si budeš procházet městem, co já mezitím budu stát a čekat. Sice se tam najím a možná pokecám s dalšími koňmi, ale jinak to bude opět zase nuda... Bylo by dobré, kdybychom se tam moc nezdržovali... Jak sám říkáš... Nebaví mě na tebe dlouho čekat... ,, Odfrkne si a znovu srovná hlavu a ukousne další trávu. Když jí sní, otočí hlavu zpátky k tobě a řekne ti. ,, Mám velkou žízeň... Už jsem dlouho nepila. ,,

Před Zeleným městem, pod kopečkem u stromu - 02:20, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Aetra si spokojeně odfrkne a svojí tlamu strčí do kotlíku s vodou. Spokojeně mává ocasem a její jazyk vybírá všechnu vodu. Když už tam nic není, tak to ještě vylíže a hledá každou kapičku. Jde vidět, že trocha vody v kotlíku jí nestačí... Potřebuje ještě. Neřekla ti to však, ale poznal si, že má stále žízeň.
Potom ti poděkuje a začne dále jíst trávu.
Potom jí řekneš, že se ve městě třeba doví nějaký drby nebo tak... Ona ti na to odpoví. ,, Je to možný, že něco zaslechnu... ,,
Potom si zkusil slyšet nějaký zvíře, jen že si žádný neviděl a nebyl si u žádného dostatečně blízko, tak si se na nikoho soustředit nemohl.

Koníkov, bačovo salaš - 02:15, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Grime, ty vyprávíš bačovi o podivném obojku a on si ho prohlíží s dostatečné vzdálenosti. Potom si prohlíží i vás a všímá si vašich menších nových modřin a škrábanců... ,, Aha, aha... ,, Bača pořád vyplašeně a nervózně odpoví a chodí sem tam.
Jakmile si sednete, bača vám přinese vodu ve džbánku a nalije vám jí každému do misky. ,, Tady to máte... ,,
Bača chvilku vstřebává informace a pocity a pak se najednou zadívá na Zakovo ruce... Drží v nich zabalenou hlavu s kůží. ,, To je hlava, že?... ,, Předkloní se blíže, ale hned ucukne zpět a chytí se za noc. Smrtí to jako svině a ještě z toho prosakuje krev.
Pak se Zak zeptá na odměnu a on začne chvilku přemýšlet a měřit si vás pohledem. Asi si není jistý, zda jste opravdu splnili práci a nepodvedli ho nějak. Po chvilce se mu však objeví na tváři úsměv a shodí ze sebe divné pocity.
,, Hned... Vydržte prosím... ,, Řekne a zajde do jiné místnosti, kde má ložnici. Po chvilce se vrátí a v ruce drží 4 zlatý. ,, Tady to je... Každý máte dva zlatý, jak jsem slíbil. Děkuji, že jste mi pomohly. ,, Usměje se na vás a každému dá dva zlatý. Potom chvilku mlčky sedíte a on po chvilce řekne.
,, Je pozdě v noci. Chcete tady přespat? ,, Usměje se a čeká na vaše odpovědi.

Koníkov, Krčma U Jelena - 02:30, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Tygo... Došla si k výčepu a opřela o stůl. Jak si najednou uslyšela ránu, tak si se začala přeměňovat. Naštěstí si svojí přeměnu nedokončila... Nezůstalo to však bez všimnutí. Sice většina tě nepozorovala a ani to moc nešlo poznat, i když několik lidí se na tebe nechápavě a přemýšlivě podívali, ale asi byli zmatený už z té rány. Naštěstí to nikdo nebral nějak vážně... Tu tvojí přeměnu, i když vlastně... Když se otočíš, všimneš si, jak se na tebe jeden mladý rolník vystrašeně a podezíravě kouká... Nespustí z tebe oči. Tvoje výhoda je ta, že většina z krčmy už jsou opilí anebo spí na stolech. Ten mladík však z tebe nespouští zrak a probodává celé tvé tělo pohledem. Asi viděl víc než všichni ostatní, ani vojáci to nějak nepostřehli.

Vallen... Hadr ti nestačil odpovědět, protože odběhl za tím hlukem... Respektive za tou ránou. Takže nyní stojíš u baru a čekáš...

Aure a Valeria... Mluvíte spolu, když obě uslyšíte ránu a všimnete si, jak krčmář i s jeho dcerou odběhli dovnitř, odkud se rána ozvala. Aure v instinktu vytáhne dýku a zaujme bojové postavení...
Poté se však zpátky vzpřímí a zasune dýku zpět do pochvy. Následuje však Hadra s jeho dcerou. S Aure se vydá i Valeria... Bardka, která dnešní noc v Krčmě u Jelena naladila do písní a básní...
Obě přijdete do chodby, kde stojí jakýsi muž s mečem v ruce... Mohly jste si ho všimnout už předtím v krčmě... U něho stojí polekaný a zamračený Hadr. Alana je okus dál, třese se strachy. Pod Hadrem a tím mužem je všude rozstříknutý jablečný mošt a na zemi zbytky sudu, ve kterém se mošt nacházel.

Am... Zlatokopovo nabídku si rázem odmítla a on se skloněnou hlavou a skleslým obličejem řekne. ,, Jasný... V pohodě. ,, Jeho výraz je zklamaný a smutný. Poté však hlavu narovná a snaží se tvářit v pohodě. Jeho tři přátele, to odmítnutí nějak moc nezesmutnilo.
Ty se potom rozhodneš a vyjdeš z hospody si obejít Koníkov. Tma je velká a z žádných oken, kromě z téhle krčmy, nesvítí světla. Tichá klidná noc, lehké vrzání stromů a mírné hučení větru v sobě nosí jakýsi zvláštní pocit... Dosti nepříjemný... Jako ticho před bouří... Párkrát se projdeš a poté zajdeš zpět do hospody a sedneš si zpátky k těm mužům.
Uslyšíš ránu jako většina ostatních a zeptáš se toho muže, co to bylo zač a zda to je normální.
Muže i jeho tři přátele ta rána taky překvapila a oni zpozorněli. Muž se na tebe podíval a řekl. ,, Nevím, co to bylo... Možná spadl regál se zeleninou, čí nějaká bedna... Jinak jak mám vědět, zda to je tady normální, když jsem ti říkal, že jsme cestovatelé... Jsme tu skoro stejně dlouho, jako ty. ,, S úsměvem na tváři a s malým úšklebkem ti odpověděl. Poté se dále věnují pitím piva a koukání do blba a té ráně nevěnují dále pozornost.

Vallen, Am, a Tygo... Můžete si všimnout jak jistá dívka s kordem u pasu a i půvabná bardka, která dnes zpívala, odešli za Hadrem a Alanou.
Můžete si dále všimnout, jak ti čtyři vojáci, co do teď řešili pořád nějakou mapu a pořád u toho šeptali a něco si vysvětlovali, najednou zbystřili a nechápavě se začali rozhlížet, když viděli, že se nic neděje, začali dále řešit nějakou věc a pokračovali v hledění do mapy.
Hospoda už celkem dost zřídla a je tu čím dál tím méně a méně lidí.

Trewishy, začal si vysvětlovat krčmářovi, Alaně a Matějovi co se stalo. Všichni na tebe nevěřícně a vyplašeně hledí a krčmář spustí. ,, Ork jo?!! A nebyl to třeba jednooký obr... To ti tak uvěřím! Řekni mi, co se stalo a nelži! ,, Hadr je rozčílený... Jeho oči však prozrazují nespokojenost z toho, že možná nelžeš a že tu je opravdu někde ork... Ne strach, ale nespokojenost... Snaží se však na tuhle myšlenku zapomenout a zamračeně čeká na tvojí odpověď. Najednou však všichni čtyři uslyšíte hrubé, strach nahánějící vrčení z venku hospody, ze zadního východu... Od zahrady. Hadr, Alan i Matěj najednou všichni vytřeštili oči. Alana se celá roztřásla a chytla si pusu, aby udržela křik, který by mohla ze sebe vypustit. Začala pomalu ustupovat a se strachem v očích zašla kus zpátky a zastavila se. Ostražitě kouká co se děje. Je už skoro v kuchyni. Utéct však nechtěla, aby věděla co se děje... Jen být kus dál. Matěj s vystrašenou tváří utekl zpátky do kuchyně, kde se někam schoval. Jediný Hadr však zůstal stát a nevypadal, že by byl nějak hodně vyplašený. Jeho tvář najednou zvážněla a on začal nad něčím přemýšlet.
Najednou k vám přijde jakési dvě dívky. Jedna má u sebe kord a druhá je bardka, která dnes zpívala.
Aure... Zeptala si se šeptem, kde je ork a Hadr se na tebe s vážnou tváří podívá a řekne. ,, Jeho funění a vrčení jdou od zadního vchodu... Od zahrady. ,,
Trewish se pak zeptá Hadra, zda je tady někde okno, nebo zda se dá vylézt na střechu. Hadr skoro vůbec nepřemýšlí a řekne. ,, Nahoře jsou pokoje a pár jich mají okno do zahrady... Pohledem k lesu. ,,

Dranoshy, ty si pevně stoupl na hliněnou půdu, kde rostli nějaký bylinky a zelenina. Mlhavý dech, který se ti řinul z úst a z nosních děr v chladu noci, doprovázel drsné vrčení a funění. Stál si hned za zadním vchodem. Ticho noci z venku a hluk z hospody ti nezabránil, aby si se mohl plně soustředit na okamžiky co přijdou... Víš, že o tobě vědí a slyšíš i křik a hlasy dalších lidí. Nevíš, kdo tam je a jak jsou silní... Víš však jedno... Tvá sekera už dlouho žízní po krvi nepřátel a ty víš, že dnes se jí budeš snažit nakrmit a použít jí k tomu, k čemu byla stvořená... Takhle to cítíš... Pevně stojíš na zahradě a v ruce držíš spuštěnou sekeru. Potom však najednou sáhneš do batohu a vytáhneš roh. Zhluboka se nadechneš a těžkým a táhlým vyfouknutím zatroubíš na roh. Ticho noci a hluk z hospody přeruší tenhle tón... Tón vyvolávající boj. Většina těch, co už někdy bojovali, poznají, že tenhle roh patří orkům.
Dranoshy... Tvá sekera je uchopená v obou rukách a čekáš, co se bude dít. Jsi připraven na boj a tvé bojové smysli a reflexi jsou připravený... Tvé pocity ti říkají jedno... Dnes v noci bude prolita krev...


Celou krčmou, i Koníkovem, jestli celím, kdo ví… Se, přežene troubení rohu... Rohu orků.
Vallen, Am a Tygo... Vidíte, jak najednou celá hospoda vyskočí. I ti největší ožralové aspoň zvednou hlavu. Všimli jste si, jak ti čtyři vojáci vyskočili ze židlí, jako by je píchla dýka do zadnice. Vyměnili si spolu překvapený a nechápavý a z části i vystrašený pohledy a vytáhli zbraně. Jeden z nich řekne tichým hlasem ostatním třem. ,, Orkové... To není možné... ,, Uslyšel to však ještě nějaký vidlák vedle nich a ten s vytřeštěnýma očima a s vyděšeným obličejem zakřičel. ,, Orkové... Jsou tu orkové... Zachraňte se! ,, A vyběhl ven. V taverně okamžitě vypukla panika a strach. Skoro každý řval a křičel. Skoro všichni začali vybíhat ven z krčmy. Jen někteří se schovávaly za stoly, či zůstali na místě protože nechápali, nebo nevěděli co udělají. Někteří ožralí, který nikdo neodtáhl, zůstali ležet na stolech. Dá se říct, že se krčma rychle vyklidila…
Čtyři zlatokopové si vyměnili rychlí pohledy a pak jeden řekl. ,, Musíme rychle vypadnout. ,, Začali na sebe rychle navlíkat pláště a batohy. Am... Muž se na tebe vyplašeně podíval a řekl ,, Rychle, musíš jít s námi. Tady si v nebezpečí... Pojď honem, ochráníme tě. ,, Mávnul na tebe rukou, ať jdeš s nimi. Hned před ním už vyběhli z hospody ti jeho tři přátelé.
Čtyři vojáci, oblečený v kroužkových zbrojích a ocelových nátepníkách a v tvrdé kůži, se chopili zbraní a běží tam, kam běžel i Hadr s Alanou a dvě dívky. Dva z vojáků mají jednoruční meče, jeden z nich má sekeru a poslední luk a šípy.

Trewishy, Aure a Valerio... Najednou k vám přiběhnou ti čtyři vojáci se zbraněmi a jeden z nich povídá. ,, Slyšeli jsme roh orků... Kde jsou a kolik jich je? ,, Se zbraněmi v ruce a s překvapenými a ustaranými obličeji na vás koukají a čekají na odpovědi.
Hadr s vážnou tváří na vás pohlédl a rychle řekl. ,, Hned se vrátím... ,, Rychle se rozeběhl a za chviličku byl zpět a v ruce drží meč a dřevěný štít. Bez jediného přemýšlení a otálení řekl. ,, Dříve jsem byl žoldák... Už dlouho jsem nezabil nějaký prasečí rypák! ,, Řekl odvážně a s mávnutím meče dal najevo, že je připraven.

V koníkově vypukla docela panika. V některých domech se začalo svítit a lidé nechápavě a zvědavě začali otevírat okna a nakukovat ven.... Teda ti, kteří ještě nevěděli co se děje... Ti co jo, tak ti zavírali okenice a zabarikádovávali se v domech a všude možně se schovávali. Většina vesničky se probudila...

"Někde v horách leží tichý háj,
zelených králů věčný ráj.
Pod starobylím jasanem
padlé stromy kryje zem.

Pod starobylím jasánem
padlé stromy kryje zem.

Nekonečný je dlouhý had
těch co jdou stromy oplakat,
v očích maj divný tichý chlad,
naposled přišli stromům hrát.

Z jeji vlasů cítíš vůni palouků
na kabátech mají tenký nitky pavouků.
Mlčky jim tečou slzy po tvářích.
Snad je vítr osuší, jestli slunce zazáří.

V očích maj divný tichý chlad,
naposled přišli stromům hrát..."

Hodina krve... !!!

Koníkov, Krčma U Jelena - 02:45, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Musika k dané situaci... Na pěknou atmosféru.

Koníkov, Krčma U Jelena - 02:50, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Kus za Koníkovem, v lese - 03:00, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Kus za Koníkovem, v lese - Hluboko v noci, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Koníkov, Krčma U Jelena – Hluboko v noci, 8.Světlice, Měsíc ohniště.

Koníkov, Krčma U Jelena – Hluboko v noci, 8.Světlice, Měsíc ohniště.

Zak a Grim

Jakmile boj skončí, tak Zak jde k orkovi a začne z něho sundavat zbroj a poté mu uřezávat lebku. Všichni zbylí vojáci... A někteří postávající lidi kolem začnou na Zaka vyplašeně koukat.
Nikdo s přítomných mu nebrání dělat, co dělá a proto Zak v klidu sundá jeho věci a uřízne jeho hlavu.
Potom se zeptá, zda tu mají nějaký vůz. Nikdo neodpoví, jen nevěřícně kulí očima. Je ti však jasné, že tu lidé mají vozy. Cestou si jich i pár na zahradách viděl. Polovina z vesnice svoje výrobky jezdí prodávat. Pár vozů kolem každopádně vidíš... Nikdo však nic neříká.
Hlava rysa se válí kus opodál. Jak si skákal, tak si jí upustil z ruky.
Nějakou dobu to tedy děláš a poté sundáš kůži z jeho hlavy. Nakonec držíš orkovo lebku od krve.
Orkovo sekeru ti před očima vzala barbarka a poté ji vidíš, jak odchází do hostince. Při tom jí táhne po zemi.

(Připiš si do deníku, do předmětů: Orkské dřevěné nárameníky s rohy, náhrdelník s vlčími zuby, železné staré chrániče zápěstí, kožené boty, široký železný pás a kožené potrhané šortky)
Jestli bereš i lebku, ale je od krve a nemáš jí do čeho zabalit, tak si připiš i jí.

Grim běží za zraněným Hadrem a zavolá nějaké ranhojiče. Okamžitě přibíhá jeho dcera a začne brečet a rychle křičet o pomoc. Po chvilce přiběhne pár vesničanů a krčmáře odnášejí pryč.

Koníkov, Krčma U Jelena – Hluboko v noci, 8.Světlice, Měsíc ohniště.

Zak

Znovu se zeptáš, zda tu má někdo vůz. Chvilku znovu všichni mlčí, když se pak ozve Alana, dcera krmáře. Se slzami v očích říká. ,, Půjči si náš... A koně aby si ho zapřáhl. Ale vrátit. ,, A přitom ukáže na vůz a na koně ve stáji. V očích má vztek a nevypadá, že by se bála, že jí vůz s koněm, nevrátíš. Asi je ráda, že si bojoval a že chceš takhle orka zneuctít. Je naštvaná, že usekl jejímu otci ruku... I když už je mrtví, přesto je dost nasraná.
Potom se k tobě otáčí zády a dobíhá lidi, který odnášejí jeho otce do jednoho baráku.

Koníkov, Krčma U Jelena – Hluboko v noci, 8.Světlice, Měsíc ohniště.

Zak

Naložil si věci na vůz. Skoro všichni už odešli spát. I ti vojáci už odešli.
Alana vám všem řekla, že máte na dnešní noc pokoj zadarmo. K tomu si můžete ohřát vodu a vykoupat se. Tak že máš dovoleno zajít do studny a nabrat si vody kolik chceš.
Alana vám to dala jako dar a vděk za zabití orka a ochránění vesnice.

Před Zeleným městem, pod kopečkem u stromu - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Ramien Dwalas

Koníkov, Krčma U Jelena – Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště.

Valeria, Aurewen, Vallen, Grim, Trewish, Amélia, Zakrafein

Kus za Koníkovem, v lese - Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Tyga

Probouzíš se až v poledne. Svítí silně sluníčko. Jeho ostré paprsky probodávají koruny stromů a hřejí tvůj huňatý kožíšek. Dneska je fakt teplo a jasno. Až ti je v téhle podobě celkem horko.
Probouzíš se tedy a slyšíš zpěv ptáků a šumění lesa. Zhluboka zazíváš a lesu ukážeš své tesáky. Tvoje zívání, respektive řev, se rozléhá lese a vyplašilo to z klidu ne jednoho ptáka.

Zelený město, Před bránou - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Ramien Dwalas

V klidu jedeš po cestě a v dálce vidíš Zelené město. Nikdy jsi tu nebyl, tak že nevíš o městě nic, ani proč se takhle jmenuje, co tady můžeš najít a podobně... Nic o tom nevíš.

Takhle vypadá z výšky:


Jedeš tedy v klidu po cestě a přijíždíš pomalu před bránu. Je opravdu krásně a z města už slyšíš ruch.
Před tebou jede vůz a táhne ho kobyla. Na voze sedí starší muž a v puse má malou fajfku. Ve voze vidíš několik proutěných košíků, misek, váz, ošatek a podobně... Vypadá, že bude asi prouteník.
Jedeš za ní a už dojíždíte k bráně. Před branou stojí dva strážní. Jeden má Halapartnu a druhý má meč. Každý stojí na jednom rohu brány. Brána je otevřená dokořán.
Jak přijíždí vůz k bráně, tak se zastaví a ty se zastavuješ taky. Vidíš, jak voják s mečem přichází k vozu a mluví s prouteníkem. Jsi hned za vozem, tak slyšíš, co říkají.
Voják jde v klidu a ruce má volně svěšené dolů. Na tváři má úsměv a vypadá docela sympaticky.
,, Dobré jitro přeji... Jdete prodávat na tržiště? ,, Řekne voják s úsměvem na tváři a kouká na vůz
Prouteník vytáhne fajfku z pusy a řekne. ,, Ano, ano... Hned to bude. ,, A sahá po měšci u pásku.
Voják se usměje a řekne. ,, Tři stříbrný... ,,
Prouteník podává vojákovi peníze a ten kývne na souhlas. Poté ustupuje a nechává vůz projet. Ten se však hned za branou zastavuje. Jsou tam jakési stáje.

Teď tedy přijíždíš k bráně ty a ten samý voják přijde k tobě. ,, Dobré jitro... ,, Usměje se, prohlídne si tě a pokračuje v řeči. ,, Jste tady obchodně? ,,
Voják vypadá opravdu nějak podivně mile. Většina vojáků spíš bývají nepříjemní.

Koníkov, Krčma U Jelena – Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště.

Grim

Rozhodl si se nasadit obojek na krk. Jakmile ho si na ten krk připnul, tak se znaky kolem něj červeně rozzářili.
Najednou cítíš strašlivou bolest hlavy a jako by tě někdo dusil. Padáš bezmocně na zem...
Na zemi jsi v bezvědomí. Po nějaký době se však zvedáš opět na nohy.

Vypadáš však jinak... Měříš teď asi něco kolem 240 cm a jsi mnohem silnější a šlachovitější. Taky víc vážíš, ale tu sílu v sobě cítíš dost velkou. Rudě ti září oči.
Nemůžeš se však ovládat a máš v sobě větší zlobu a vztek... Taky máš sklony ke krvelačným vraždám. Dokud není všude na zdech krev, tak to není pořádný vzrušení... Tak to cítíš...

Bereš na záda svůj batoh, meče a všechny tvoje věci. Poté se vydáváš směrem do lesa. Tohle světlo ti nedělá moc dobře a třeští ti z toho hlava a bolí tvé rudé oči... V lese je vetší stín a chlad.

(Mimo herně: Za tuhle postavu teď už hraji jen já. Já za ní jako hrát nebudu, ale mám s ní nějaký plán. Ten obojek tě ovládá. Jsi sice silnější a větší, rychlejší a všechno... Jen však nemáš svou vlastní mysl, ale ovládá tě obojek. A jsi víc zlý a krvelačnější.)

Zelený město, tržiště - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Artaš

Dneska je krásné počasí, a proto je na tržišti hromada lidí. Ne jenom lidí. Vidíš i nějaký trpaslíky, hobity, gnómy, elfy a dokonce u jednoho stánku s lektvary stojí podivná bytost, kterou si ještě nikdy neviděl... Vypadá jak nějaký ještěr.
Stánků je tu hromady a kupujících mnohem víc.
Sedíš na jedné bedně a před sebou na zemi máš na látce položené byliny a vyrobené masti.

Lidé chodí kolem tebe a vždycky jen očkem kouknou na tvé zboží a jdou dál. Jen pár se u tvých bylin a léčivých mastí zastavilo a přihlížely si tvé zboží pořádně.
Sice je ještě ráno, ale zatím nic prodaného.
Tržiště je celkově hrozně hlučné. Prodejci křičí jeden přes druhého a zvou všechny ke svému stánku.
Slyšíš třeba. ,, Jablkáá... Čerstvá jablka...!!! ,,
Od jinud zase slyšíš. ,, Mám ty nejkvalitnější luky...!!! Pojďte blíž a prohlídněte si je!!!... ,,
Jinde zase. ,, Hedvábí? Krajky?? Mladá paní... Chcete tyhle pomněnkové šaty? Za pouhých osm stříbrných... ,,
A takhle se obchodníci překřikují jeden přes druhého.
Na tržišti opravdu je dost k výběru a najdeš tu přes zbraně až po všelijaký nábytek k zelenině, nebo prodejem koz a slepicí. Je tu hodně věcí na výběr.
Vidíš, jak kolem tržiště sem tam stojí stráže a někteří se i procházejí tržištěm. Kontrolují pořádek a provoz tržiště... Taky kontrolují, zda tu nejsou nějací zloději.

Čekáš tedy a po chviličce k tobě přichází jedna mladá paní. Zastaví se u tebe a prohlíží si tvé zboží. Poté zvedne hlavu a usměje se na tebe. ,, Dobrý den... Máte prosím vás něco na horečky?? ,,

Zelený město, tržiště - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Artaš

Odpovíš ženě a ta se usměje ještě víc. ,, Ano, to by bylo báječné... Můj muž je už od včerejšího rána v horečkách... Pořád se potí, bolí ho hlava a musí jen ležet. Kolik bude stát takový jeden čaj? ,,
Zvědavě se na tebe dívá. Z jejího obličeje jde poznat, že jí taky dost záleží na ceně. Podle jejího oblečení jde poznat, že moc bohatá není.

Zelený město, stáje - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Ramien Dwalas

Voják pokývá hlavou a řekne. ,, Tak to je v pořádku... Vítejte v Zeleném městě. Koně musíte nechat támhle ve stáji. Do města s ním nesmíte. ,, Ukáže rukou na stáje, hned za branou města. Tam kam před chvilkou přijel ten muž s vozem.
Strážník ustupuje stranou a ty vjíždíš do města.
Jedeš pár metrů a zastavuješ u stáje. Hned k tobě přichází silnější muž a s normální tváří na tebe spustí. ,, Dobrý den pane. Vítejte v městské stáji u severní brány... Jeden stříbrný na den. Váš kůň se tu bude mít jako v bavlnce. Sena i vody je tu dostatek. Zaručujeme se bezpečností. Nemusíte se o vašeho koně vůbec bát... ,, Usměje se a čeká.

Když se podíváš na stáj, tak vidíš, jak moc je velká. Je u ní výběh. Ve stáji pracuje několik lidí, kteří se o koně starají. Koní je tu mnoho.

Zelený město, v baráku v chudší čtvrti - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Artaš

Jakmile řekneš ženě cenu čaje, její oči se skoro až rozzáří a na tváři se jí objeví velký úsměv. ,, Ohh... Jistě. Pojďte za mnou. ,,
Podle jejího výrazu čekala asi mnohem víc.
Bereš si všechny svoje věci a odcházíš za ženou. Procpete se tržištěm a vycházíte do jedné uličky. Potom odbočujete do další a takhle ještě několikrát. Cestou hledáš nějaké dřevo. Ve městě není skoro žádné, ale jakmile jedno najdeš, tak žena se na vás nechápavě podívá a řekne. ,, Prosím vás... Jestli hledáte nějaké dřevo na rozdělání ohně. To nemusíte. Doma u kamen máme dřevo. Hned jak dorazíme k nám do domu, rozdělám oheň na ten váš čaj. ,, Usměje se a pokračujete uličkami.
Dostáváte se do jedné, ne příliš bohaté čtvrtě. ,, Už tam budeme... ,, Prohodí žena, aniž by se na vás podívala. Po chviličce se zastavuje u jednoho baráku. ,, Tak jsme tady. ,,

Vcházíš do chodby a žena se na vás podívá. ,, Potřebujete vidět muže? Nerada bych ho budila... ,,

Zelený město, náměstí - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Ramien Dwalas

Zaplatíš jeden stříbrný a muž pokývá hlavou na souhlas. Poté odcházíš do města, si ho pořádně prohlídnout...

Jak tak kráčíš hlavní ulicí, vidíš, že je tu celkem dost lidí. Děti pobíhají po ulicích a honí kočky. Na jednom rohu si povídají báby a hned naproti zase slyšíš kováře z jeho dílny. Je to město, jak se patří a je dost velké. Město má kamenné vysoké hradby, na kterých hlídají stráže. Stráže i sem tam potkáváš v uličkách. Starají se o bezpečnost.

Jak tak pokračuje hlavní cestou, tak najednou vstupuješ na náměstí. Náměstí je velké a uprostřed něho je obrovská odkaz s okrasnými keři a květinami. S lavicemi na sezení. S uměleckými soškami... Celkově krásně upravené. Jen žádný stromy. Už chápeš, proč se tomuhle městu říká zelené. Ta velká a krásná zahrada na náměstí mluví za všechno. Krásné záhony plné všelijakými květinami. Na zahradě vidíš pracovat něco kolem pěti žen, který klečí a něco dělají v záhonu. Stráže hrdě hlídají vchody do zahrady.
Jak si tak prohlížíš cestou i ostatní uličky, všímáš si i dalších menších okrasných zahrad.

Do zahrady je normálně povoleno vstoupit, jen se tu nesmí nic poničit a podobně... To hlídají stráže.
Jestli jdeš zahradou, tak poté můžeš spatřit, jak na konci náměstí začíná tržiště, které se táhne hlavní cestou dál do zatáčky.

Zelený město, náměstí - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Ramien Dwalas

Procházíš tržištěm a hlídáš si své věci... Aby ti je nikdo neukradl. Na tržišti je celkem dost lidí, a proto musíš občas kličkovat.
O bezpečnost a pořádek se stará stráž, která prochází tržištěm a hlídá.
Na tržišti vidíš mnoho věcí... Od dřevěného nábytku po čerstvé ryby. Zbraně, zvířata, zelenina, chléb, oblečení a mnoho dalších věcí tu nechybí.
Obchodníci se přeřvávají přes sebe a zvou tě a všechny ostatní ke svému stánku.

Ty hledáš nějakou práci, která tě moc nevyčerpá a nezabere tolik času. Tak se ptáš pár bohatších obchodníků a žádný nic nepotřebuje.

Potom si se však zeptal jedné ženy se stánkem s květinami. S chvilkou váhání se ti nakonec svěřuje a šeptá ti tohle. Nerada chce, aby to slyšeli všichni okolo.
,, Víte... Asi bych to neměla říkat... Mohla bych přijít o jazyk... Ale mého jedenáctiletého syna šikanuje o dva roky starší kluk se svojí partou... ,, Sklopí nešťastně hlavu a poté se ti opět podívá do očí a pokračuje. ,, Já bych to zvládla sama, ale mě ten kluk zná a ti z jeho party taky... I na mě si dovolují a asi před týdnem mi rozbili plot... Nejspíš si říkáte, proč to nevyřeším a nestěžuji si u jeho rodičů... Toho kluka otec je totiž jeden ze členů místní rady a obyčejní lidé, jako jsem já, mají k němu respekt a nesmí si nic dovolit. Ten jeho otec Lander je stejný grázl, jako jeho syn... Možná, že i větší. Moc dobře ví, že jeho syn šikanuje mého... Jen to vždycky popírá a nechává to být. ,, Potom očima zakmitá ze strany na stranu a přikloní se k tobě až k tvému uchu a pošeptá ti. ,, Byl dlouho s jednou ženou... Ta však od něj odešla... Říká se, že jí prý mlátil a to hodně... Je to ničema, jako jeho syn... ,, Smutně zavrtá hlavou. ,, Chudák můj malý Norty... Asi před měsícem dostal od toho kluka zezadu kamenem do hlavy a do konce života tam bude mít jizvu... Moc vás prosím. Podle batohu a oblečení vypadáte na cizince... Vás ten kluk znát nebude. Když zařídíte, aby už mého syna nechal být, tak vám dám peněz kolik budu mít... Norty je pro mě nejdůležitější osoba v životě... Dala bych pro něj všechno. ,, Smutně sklopí oči a poté opět skončí zrakem na tobě.
,, Hlavně tomu klukovi moc neubližujte a hlavně, ať pak na mě nepřijde Lander. Nerada bych skončila na šibenici. Jeho otec by určitě něco vymyslel... Zkuste to nějak vymyslet, ale hlavně mu neříkejte nic o mým Nortymu a mě. Jako že nás vůbec neznáte. Prostě zkuste mu to nějak vysvětlit, nebo ho nějak očarovat, co já vím… Zkrátka ať už nechá mého syna být a ostatní děti taky... Hlavně mu moc neubližujte... Běžte do Podlesný ulice... Ten bílí barák s květinami... Tam bydlím. Můj syn Norty by měl být doma. Řekněte mu, že vás posílám já a všechno o tom, co máte dělat. Zbytek vám řekne on. Přeji mnoho štěstí a tisíckrát děkuji. Jste velmi hodný... Jestli to uděláte, budu vám nesmírně dlužná. ,,
Usměje se.

Daleko za Koníkovem, v lese - Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Tyga

Jdeš lesem a nic nemůžeš najít. Procházíš les celkem už dlouhou dobu. Už hodinu a ani zajíc...
Po půl hodině však vidíš v dálce laň... Snažíš se jí ulovit, ta ti však utíká. Hledáš tedy další zvíře a až po hodině nacházíš na jednom palouku se pást nějakou kozu. Co si tak koukala, tak nikde poblíž není žádné stavení... Přesto však má na krku zbytek provazu, co jí měl držet... Musela se zatoulat.



Jsi od ní tak dvě stě metrů. Jsi schovaná v trávě a tvé medvědí sliny ti tečou po bradě. Jako medvěd potřebuješ hodně jíst.
Koza o tobě zatím nejspíš neví, protože se v klidu pase.

Přibližně si tedy procházela les dvě a půl hodiny. Buď si moc hlučná, nebo si zkrátka měla smůlu a chodila si směrem, kde žádný pořádný nebyli... Nebo možná oboje.

Zelený město, v baráku v chudší čtvrti - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Artaš

Žena roztopila v kamnech a přinesla ti kotlík, vodu, šálek a nějaký lžičky.
Ty si připravil ty správný ingredience, očistil je a hodil do vody.
Vodu si dal vařit na kamna a čekal.
Žena se mezi tím usmála a řekla. ,, Bude to opravdu pomáhat? Říkal jste, že to bude na dva šálky. Ten druhý mu mám dát kdy? ,, Zeptá se a čeká na odpověď.

Asi po deseti minutách je čaj hotový a ty ho můžeš nalít do šálku a podávat nemocnému.
Jestli to tak uděláš, tak tě žena zavede do ložnice, kde na posteli leží zpocený a v peřinách zabalený starší muž. Celý se klepe a teče z něj pot...
Žena jde po špičkách, protože spí. Přijde k němu a lehce ho pohledí po tváři. ,, Evžene... Je tu bylinkář. Udělal čaj, co ti pomůžeš... ,, Pomalu vzbudí svého muže a ten, když se probudí, tak si stěží sedne a ani vás nepozdraví. Celý chraptí a nemůže ani mluvit. Jen pokývá hlavou na pozdrav... Toho je tak maximálně schopný.

(Odeber si jednu kopřivu a jeden list z Kozího pysku z deníku.)

Kus za Koníkovem, na cestě - Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Zakrafein a Amélia

Zaku... Od Alany si dostal snídani. Sice jen ovesný placky, ale aspoň něco... V její tváři šlo poznat, že by ti nedokázala ne dát jídlo, když máš hlad a když si jí pomohl zachránit jejího otce a zabít orka. Dostal si tedy dvě ovesné placky a teplý ovocný čaj.

Co si se rozcvičil a najedl, tak si přidělal koně k vozu. Sice z koní máš strach a neumíš na nich, sednout si však na kozlík a cuknout otěžemi nebyl takový problém a ty si vyjel s vozem po cestě směrem na jih... Do Zeleného města.
Jedeš chvilku klidným tempem a nijak zvlášť nepospícháš... Asi tak po necelé hodině jízdy, dojíždíš jakou si dívku. Když zpomaluješ, zjišťuješ, že je to ta dívka, která byla i včerejší noc v krčmě u Hadra.
Vzpomínáš si, že tam někomu vyprávěla příběhy...

Am... V klidu jdeš po cestě a teplo sluníčka a příjemný zpěv tě doprovází. Jde se ti dobře a cesta ti ani nedělá takový problém. Jen si se ráno zapomněla najíst, tak máš trochu hlad.
Vyšla si celkem dřív, když všichni ještě spali... Jen Alana už byla u výčepu a myla nádobí.
Už jdeš tak přes dvě hodiny a jde se ti pořád fajn. Od Koníkova žádná osada. Jen občas malí políčko a po něm hned zase les...
Jdeš tedy v klidu, když najednou za sebou slyšíš vrzaví zvuk. Pomalu se začíná silnit a ty se otočíš. Vidíš, jak tě dohání vůz, který je přežený koněm. Na dálku nemůžeš určit, kdo ten vůz řídí. Jak tě však dohání, poznáváš toho drowa, co byl včera v krčmě.

Zelený město, Podlesná ulice - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Ramien Dwalas

Úkol jsi přijal a hned si se vydal k baráku, kde bydlí.
Procházíš několika uličkami a čteš ukazatele. Dvakrát si se taky zeptal lidí... Nakonec si to však našel a procházíš uličkou.
Po chviličce poznáváš barák té prodavačky. Myslíš si, že to bude určitě on... Je bílí a na oknech a před domkem jsou květiny.

Přijdeš tedy v klidu před dveře a zaťukáš na ně. Chvilku se nikdo neozývá, když se po chvilce pootevřou dveře a z nich vykoukne malý kluk.
,, Dobrý den pane... Maminka není doma... ,,

Kus u Zelenýho města, palouček v lese - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Mazikeen

Sluneční paprsky ti svítí do očí a ty se pomalu probouzíš na paloučku, z klidné noci. Včera večer si šla brzy spát, tak nejsi moc unavená.



Dneska je krásné počasí... Mnohem lepší než včera. Svítí a hřeje krásně sluníčko. Je fakt teplo, a i když si spala venku a jen v dece, tak ti není zima a je ti příjemně.
Zpěv ptáků, šumění stromů a ostatní zvuky lesa tě vítají do nového dne.
Ohniště je už vystydlé, i když v noci si šla spát, když ještě lehce hořelo.

Vstáváš tedy a cítíš, jak ti břicho dává najevo, že má hlad a žízeň.

Kus u Zelenýho města, palouček v lese - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Mazikeen

Snědla si jablko a trošku zahnala ranní hlad. Rozhodla ses vydat směrem k Zelenému městu. Jdeš po cestě, i když víš, že patří mezi z nepoužívanější a nejnavštěvovanější cesty... A když je takhle krásně, tak je i docela dost možné, že každou chvilku uvidíš projet obchodníky, poutníky, vojáky a podobně.

Proto máš v kapse připravený lektvar i s vlasem... Jsi připravená pro něj hned sáhnout.

Pokračuješ cestou k Zelenému městu... Cesta vede lesem.

Cestou vidíš nějaký ingredience do lektvarů, přírodního léčení a jedů, ale ty na ně kašleš a pokračuješ dál...

Zelený město, Podlesná ulice - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Ramien Dwalas

Řekneš klukovi o tom, že si mluvil s její matkou a co ti všechno řekla.
Když domluvíš, tak kluk celkem překvapeně začne uvažovat a přemýšlet. Pořád si tě prohlíží a přemýšlí, zda ti má věřit. Nakonec řekne. ,, Dobře... Ten uličník se jmenuje Arcig a bývá se svojí partou v Kaštanové ulici. Je to ulice, hned vedle. ,, Ukáže rukou k zatáčce. ,, Většinou bývají na Arcigovo zahradě. Jeho otec je bohatý a mají velký dům. Oba dva jsou ovšem darebáci! Arcig má ve své partě ještě dva kluky a jednu holku... Jeden je Tom a toho poznáš tak, že nosí zelený plášť. Ten druhý je Hogr a ta holka je Alkana... Je to strašná zlodějka!... Pomoc mi prosím... Hlavně ať mi pak Arcig znovu neublíží. ,, Smutně skloní hlavu a po chviličce začne plakat a posmrkávat.

Zelený město, v baráku v chudší čtvrti - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Artaš

Žena na tvoje mluvení kývá na souhlas, a když dopovíš, bere šálek. Předklání se před muže a dává mu z něj pomalu pít.
Když šálek po chvilce dopije, tak žena řekne. ,, Teď se prospi... Podle pána, by to mělo za chvíli pomoct. Druhý šálek dostaneš večer. ,, Pomáhá položit muže a ten hlasitě zakašle a otáčí se na bok. Poté se snaží usnout.
Odcházíte zpátky do chodby a žena s úsměvem k tobě mluví. ,, Mockrát děkuji. Věřím vám, že to pomůže... Tady máte peníze. ,, Poté vyndává z měšce 8 měděných a podává ti je.
,, Půjdu vás doprovodit zpátky do tržiště... ,,
Jestli tedy přikývneš, tak si bereš svoje věci a odcházíte zpět do tržiště na tvé místo, kde jsi před tím prodával.
Když tam dorazíte, vidíš, jak Dráp sedí na jedné střeše baráku.
,, Tak co? Je žena spokojená? Peníze máš? ,, Pošle ti myšlenku.
Žena se na tebe usměje, znovu ti poděkuje a rozloučí se s tebou. Poté jí vidíš, jak se ztrácí v davu tržiště.

(Přidal jsem ti 8 měď.)

Kus u Zelenýho města, palouček v lese - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Mazikeen

Sešla si z cesty, zpět do lesa, aby tě nikdo neviděl. Jdeš tedy lesem, ale cesty se držíš...
Rozhodla si se podívat po nějakých ingrediencích.

Nějakou dobu hledáš a natrhala si 3 Vlaštovičníky a 5 Listů z dubu. Na zemi si našla 2 slušné křemeny.
Na žádný padlí a shnilý strom, nebo pařez si nenarazila, tak že žádného Plísňáče si nenašla.

Pokračuješ lesem směrem k Zelenýmu městu.

(Nalezené suroviny si připiš do deníku.)

Daleko za Koníkovem, na palouku v lese - Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Tyga

Přemýšlíš, že kozu odvedeš zpátky jejímu majiteli, ale nakonec se rozhodneš jí ulovit a nažrat se.
Zaujmeš bojový postoj a pomalu se připravuješ na útok.

Když si připravená a koza je k tobě otočená skoro zády, tak vystartuješ. Koza zrovna dvakrát bystrá nebyla a než jí napadlo, že by asi měla utéct, tak už si byla u ní a máchla si po ní svou prackou. Zadrápla si se jí do nohy a srazila k zemi. Poté si jí zatěžkala svým tělem a zakousla ses jí do krku. Koza chvilku sebou ještě cukala a snažila se nějak zachránit, ale po chvilce umírá a ty máš její krk ve svých zubech... Cítíš, jak sebou přestává cukat.

Pustíš mrtvou kozu na zem a začneš jí žrát. Když dojíš, tak na zemi jsou kosti od krve a obrovský krvavý flek... A taky nějaký střeva a jiný vnitřnosti... Taky půlka sežraný hlavy

Tvá tlama a tví tesáky jsou celý od krve. Cítíš se dobře, protože si najezená...

Za Zeleným městem, u lesa - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Artaš

,, Já jsem si letěl do blízkého lesa ulovit nějakého zajíce a hlodavce... Měl jsem strašný hlad... Ano, můžeme jít do lesa. Tady je to strašný... Vždyť víš, jak nemám rád města! ,, Odpoví ti a poté přilítává k tobě na rameno. Pár lidí kolem tebe vyplašeně jeknou, jak vidí, jak Dráp mává křídli a vznáší se k tobě. Dvě ženský dokonce utekli kus dál. I jeden strážník zpozoroval, jak tvůj orel se vznesl ze střechy, až na tvé rameno... A vyplašil lidi kolem.
Strážník přijde k tobě a řekne. ,, Odveďte toho opeřence pryč, plašíte lidi, nebo vám ho zabiju! ,,
Řekne hrubě voják.

Ty si pak odešel s Drápem na rameni a se svými věcmi k severní bráně a dál za město do lesa. U brány stráže kývli na rozloučenou.

Cestou do lesa ti Dráp pošle myšlenku. ,, Ti stráže na tržišti byli pěkně hnusný... Prý opeřence! Měl jsem mu vyklovat oči! ,,

Po chvilce dorazíte k lesu a Dráp vzlítne z tvých ramen vysoko do vzduchu. Začne kroužit nad tebou.

Zelený město, Podlesná ulice - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Ramien Dwalas

Přišel si tedy k Landerovo domu a k jeho zahradě. Nikde si nikoho neviděl a tak si přelezl plot.
Před sebou si uviděl hezkou zahradu s květinami, zeleninou a několika stromy. Uviděl si i menší kůlnu a nějakou malou chatku.
Nikde si nikoho neviděl a tak si vylezl na strom a pomocí několika větví si se snažil zamaskovat. Když už se ti zdálo, že jsi zamaskovaný, tak si vyčkával. Asi po půl hodině se tam opravdu objevili nějaký děti. Vyšli jakoby z ulice zpátky na tuhle zahradu.
Vidíš jednu holku a dva kluky. Potom tam je jeden kluk a podle jeho chování a mluvy poznáváš, že tohle bude asi Arcig.
Když je chvíli pozoruješ, tak uslyšíš, co si říkají.
,, Nechápu, jak těm kravinám můžeš věřit Tome! Ten starej dědek si je vymyslel... ,, Řekne Arcig.
Jeden z těch kluků má zelený plášť a podle nortyho popisu by zrovna tenhle měl být Tom... A taky že jo. Začne odpovídat... ,, No moje teta mi vyprávěla o Modrým drakovi co kdysi lítal na tomhle světě a dával život těm, co si ho zaslouží... Ale to, že po něm zbylo vejce... Tomu nevěřím. ,,
,, Všechno to jsou blbosti, i o tom drakovi... Ten bláznivý dědek si z nás udělal srandu. Řeknu to otci a ten zařídí, aby už nikdy nelhal... ,, Škodolibě se zasměje Arcig a po chvilce se do smíchu přidají i ostatní tři děti.
Schoval si se dobře... Neví o tobě.
Přestali si povídat a začali hrát spolu nějakou hru, kde jde nejspíš o to, aby někdo chytil toho druhého.

Za Zeleným městem, u lesa - Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Artaš

Procházíš nějakou dobu lesem a už je poledne. Slunce krásně hřeje a ptáci prozpěvují. Stromy šumí a připadá ti to, jako by si šeptali příběhy o tomhle světě. Slyšíš i drobný savce šramotit v trávě a ve křoví... Den jako dělaný na procházku a sbírání bylin.



Hledáš tedy nějakou dobu bylinky a našel si 5 Listů z Dubu, 3 Vlaštovičníky, 10 Kopřiv, dvě Muchomůrky červené a jednu Prašivku.

Je opravdu hezky a při tak krásným počasí tě obzvlášť těší se takhle procházet lesem... Tahle atmosféra ti dost zlepšuje náladu a uklidňuje duši.
Ještě chvilku se procházíš, když najednou uslyšíš slabé šumění... Nezní to jako šumění stromů, ale spíš je někde poblíž potůček, či malá říčka. Slyšíš to před sebou.
Občas si zahlídl nad korunami stromů prolítnou Drápa... Asi hlídá, aby si mu nikam nezmizel.

Kus u Zelenýho města, palouček v lese - Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Mazikeen

Jdeš lesem směrem do Zelenýho města.
Cestou ještě hledáš nějaký bylinky a našla si 5 Kopřiv a jeden Kořen z Jasanu.
Když už si přibližně míli od Zeleného města a když vylezeš na menší kopeček, tak už vidíš mezi stromy v dálce hradby... Tak vytáhneš lektvar Dvojník a s ním i jeden vlas. Hodíš ho do lektvaru, promícháš a poté lektvar naráz vypiješ.
Po pár vteřinách padáš na kolena. Do tvé hlavy se spustí bolest a po chviličce tě začne svědět kůže a slzet oči. Poté se celá proměňuješ, až se proměníš za lidskou dívku.



Celková proměna není nějak moc bolestivá, jen ti strašně svědí celý tělo a bolí tě jen ta hlava.

Tvůj mozek zůstává stejný, tvoje podoba, oči a hlas se však mění... Stává se z tebe úplný dvojník té holky. Jen máte každý z vás jiné myšlení a charakter... Ten ti zůstal. Oblečení a ostatní věci zůstali stejný. Tak že teď vypadáš jako ta holka na tom obrázku, máš však své oblečení.

Jdeš tedy lesem k městu, když v tom najednou slyšíš šumění... Někde před tebou bude říčka nebo potůček.

Kus u Zelenýho města, u potůčku - Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Mazikeen a Artaš

Mazikeen... Ty jako proměněná spěcháš dolů z kopečku k cestě.
Cestou však narazíš na potůček, je malý a dá se v klidu přeskočit... A to taky uděláš... Jenže co nevidíš. Před tebou jde jakýsi mladý muž. Má delší lehce zahnutý nos, zelené uši a dlouhé kaštanové vlasy. Nejvíce tě ale zaujalo tetování na tváři. Je oblečen do tmavě zelené tuniky, hnědých kalhot a vysokých bot.

Jde taky lesem, směrem proti tobě k potůčku.

Artašy, ty přicházíš k potůčku a vidíš před sebou spěchat mladou lidskou dívku.
Vypadá takhle...



Ale oblečení a všechny ostatní věci u sebe, má tyhle...


Nad vámi zakroužil orel a tobě Artašy poslal myšlenku.
,, Neboj... Za chvíli se napiji... Ta dívka má ale na spěch... ,,

Zelený město, Landerovo zahrada - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Ramien Dwalas

Pomluvíš k dětem a ty se leknou a začnou se rozhlížet kolem sebe. Jak mluvíš podruhé, tak zjišťují jakým směrem to je a po chvilce tě vidí, jak si na stromě schovaný.

,, Zloději!! Co děláš u nás na zahradě?!!! Řeknu to tátovi!! ,, Řekne Arcig a už se chystá ke dveřím do domu. Tom ho však zastaví a řekne. ,, Počkej... Ten chlápek říká, že bychom ho mohli mít. Víš, jak by nám Medvědí pracka záviděla... Anebo bychom ho mohli prodat a koupit si nový praky a mnohem víc... ,, Arcig najednou mění naštvaný výraz za celkem usměvavý. ,, Ano!! ,, Poté koukne na tebe a spustí. ,, A nelžeš? Jestli jo, tak tě můj otec nechá popravit!! Kde to vejce najedeme? ,,

U severní brány Zelenýho města, u potůčku - Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Mazikeen a Artaš

Jdete spolu na jih k severní bráně Zeleného města. Cestou si ještě povídáte...

Artaši... Před tím ti Dráp odpověděl tohle ,, Ne, ne... Nevšiml jsem si jí... ,, A teď ti odpovídá... ,, Chápu... Budu se držet stranou. ,, Potom nad vámi zakrouží a poté odlítává pryč.

Mazikeen… Utrhla sis 5 vlasů a uskladnila je.
(Připiš si je.)

Jak přicházíte k bráně, stráže kývnou na pozdrav a jeden z nich předstoupí a řekne. ,, Zdravím... Jdete prodávat na tržiště? ,, Poté co to dořekne, si vás začne prohlížet.

U severní brány Zelenýho města, u potůčku - Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Mazikeen a Artaš

Strážník si tě Artaši prohlíží a pak řekne. ,, Ne... Tebe si nepamatuji a o žádném orlovi nevím. ,, Prohlíží si tě od hlavy k patě. Druhý strážník, který do teď byl opřený o zeď a pískal si, se usměje a řekne ,, Jo Hanzy... Ten tu už dneska prošel a měl toho orla na rameni... Pusť ho, ale tu holku si nepamatuji. ,, První strážník si tě ještě jednou prohlídne od shora dolů a řekne. ,, No dobrá... Můžete jít. ,, Poté se otočí na Mazikeen, usměje se a řekne. ,, A od vás slečno tři stříbrné prosím. ,, A nastaví dlaň.

U severní brány Zelenýho města, u potůčku - Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Mazikeen a Artaš

Mazikeen... Ty si zaplatila tři stříbrný a zeptala si se na nějaký potvrzení o zaplacení. Tomu strážníkovi, co mu platíš, tak se najednou zamračí a nechápavě a celkem podrážděně řekne. ,, Cože??! Co to má znamenat??!!! ,, V jeho tváři jde poznat něco v tom smyslu. Co si to dovoluješ ty jedna troufalá vesničanko. Nic však neřekl... Nejspíš asi proto, že se ten druhý strážník, který si pískal a opíral o zeď, se začal zhluboka smát a pak říká. ,, Chachá!! Chytrá holka... Chahá!! Hanzy... Dej jí razítko... Musím uznat, že ti to opravdu myslí... Už to jsou asi dva pátoslavy, co jsme dávali jednomu taky chytrému obchodníkovi potvrzení. ,, Druhý strážník změní tvář zpátky z naštvané na normální a s úsměvem přikývne. Potom vytáhne s brašny kus papírů, inkoust a razítko. Razítko s kusem papíru ti předá a pokývá hlavou. Je to razítko erbu Maduranské říše.
Potom tě pouštějí přes bránu a přicházíš k Artašovi.

Artaši... Ty si celou dobu přes rachot města a taky byla už nějaký kus od tebe slyšel hodně špatně... Zkrátka si tomu o čem si povídali, nerozuměl. Viděls, jak jen se smáli a pak jí něco dal. Nějaký papír. Jinak nevíš, o co jde.

(Mazikeen připiš si do deníku razítko na potvrzení plavby)

Zelený město, Landerovo zahrada - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Ramien Dwalas

Chlapci a dívka si tě prohlíží s nějakým odstupem. Jako by měli chvilkami z tebe strach... Mají takový vážný obličej.

Holka pak vyhrkne. ,, Ano! Chceme si ho zasloužit! Co máme udělat???! Chceme to vejce! ,, Nikdo z jejich kamarádů na její vyjádření nereagoval a to ani Arcig. Všichni jen mlčky souhlasí... A udiveně a trošičku vážně a zastrašeně tě pozorují.

Zelený město, Landerovo zahrada - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Ramien Dwalas

Arcig se arogantně pousměje a řekne. ,, Neboj! My se ke všem chováme slušně... Jak dlouho musíme počkat... Nebaví mě čekat!... ,, Řekne trochu unuděně a opruzeně Arcig a kopne do jablka na zemi. Ostatní děti přikývnou.

Zelený město, tržiště - Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Mazikeen a Artaš

Procházíte tržiště. Jelikož je dneska krásné slunné počasí, tak je tu opravdu rušno. Lidé se motají kolem sebe. Celé tržiště se táhne širokou ulicí, které se točí do zatáčky.
Na tržišti je plno lidí a stánků
Vidíte tu mnoho věcí, co prodávají obchodníci... Domácí zvěř, zeleninu, ovoce a ostatní jídlo... Dále tu je plno stánků s oblečením a zbrojí, dřevěným vyřezávaným nábytkem, proutěnými košíky, s všelijaký sošky a suvenýry, obrazy, keramické vázy, hrnky, nádobí, šperky, knihy... Ale taky si můžete všimnout dvou stánků s lektvary, což za jedním stojí podivné stvoření, které připomíná ještěra. Ty už si ho viděl Artaši. U druhého je nějaký starší pán. U jednoho stánku je taky jedna stará babička... Bylinkářka.
Jinak obchodníci se jeden přes druhého překřikují a na tržišti je opravdu rušno. Na stranách tržiště stojí stráže a někteří se i procházejí tržištěm... Hlídají pořádek.

Kdybyste hledali nějakou skupinu věcí (ryby, meče, sekery, hrnce, knihy, klobouky, lucerny atd... ) Tak mi napište do zpráv nebo na Skype a já řeknu, jestli to tam na tržišti je.

Zelený město, tržiště - Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Artaš

Na tržišti si narazil na jednoho prodejce luků. Jinak si viděl prodávat luky i u nějakých pár prodejců zbraní. Ale jenom jeden prodejce, co se zaměřuje přímo na luky, kuše a podobně.

Když si přišel k vývěsce, tak tam čteš jen názvy ulic, ale rozhodně tam není žádný lukostřelecký učitel.

Zelený město, tržiště - Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Mazikeen

Je to už něco přes půl hodiny co si se přeměnila a zatím ani jeden zákazník. Po chviličce k tobě přichází jeden svalnatý muž. Na zádech má batoh, na pásku má v pochvě zavěšený široký meč a vypadá jako nějaký dobrodruh.

Usměje se a řekne. ,, Dobrý den slečno. Sháním lektvar Druhý dech... ,, Řekl stručně. Šlo poznat, že ten lektvar asi zná.

Zelený město, Landerovo zahrada - Svítání, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Ramien Dwalas

Arcig protočí očima a řekne. ,, No jo... Budeme lepší... Tak nám už řekni jak dlouho budeme čekat! ,, Řekne opět opruzeně.

V obličeji můžeš zpozorovat, že tvoje slova skoro nevnímají a neberou na lehkou váhu. Chtějí jen to vejce...

Zelený město, tržiště - Poledne, 8.Světlice, Měsíc ohniště

Artaš

,, Dobrý den pane... ,, Zasměje se trochu pobaveně a řekne. ,, No víte.... Já tu mám spoustu luků. Každý je jinak drahý. Toulců mám taky několik a šípů též... ,, Ukazuje rukama na několik druhů luků, pár toulců a několik druhů šípů.

,, Jaký luk, toulec a šípy máte namysli? ,, Usměje se a čeká na tvou odpověď

Jestli budeš chvilku přemýšlet, tak řekne. ,, Mám tu dlouhý lovecký luk, krátký lovecký luk, običejný krátký luk, dlouhý običejný luk, elfský krátký luk, elfský dlouhý hraničářský luk a tohle je moje specialita... Skládací rohovinový luk tiché střeli... ,, Předkloní se k tobě blíže a šeptem ti řekne. ,, Říká se... Že tenhle luk používají někteří Stínový dýky. ,,