Řecko a mytologie
hrálo se Denně
od: 13. února 2011 21:23 do: 22. srpna 2011 18:31
Dobrodružství vedl(a) Isolda
| |
 | Myslím, že k tomuto nemusím nic dodávat. Dávejte sem bohy, polohbohy, či obyčejné lidi. Na řecko se ženou temné čas, ubránite tuto zemi před zkázou enbo všichni zemřete. |
| |
| Demonikles Putuješ po Řecku, lidé už z tvé vsnice se už dávno po tobě neptají, nejspíš si myslí, že si někde zdechnul. Po delší době dorážíš do Théb, tohle město je dost bláznivé a mají tu spoustu problémů, zlodějů a cvoků...ale je čas na oběd a na menší siestu. Dyran Touláš se po světě a nevíš co by si dělal, tvoje matka ti občas napíše, jestli si v pořádku a píše ti jak se má atd.... Po pár dnech putování dorážíš do Athén. Vstoupíš tedy dovnitř. Máš poměrně hlad i žízeň, a je čas na oběd. Teď jen najít v tomhle blázinci hostinec. |
| |
 | Théby Velké město na obzoru, snad by tady potřebovali pomoci s nějakým nebezpečím, pomyslím si a blýskne se mi v očích. Už dlouho sem nebojoval a od krveprolití v mém rodném městě má chuť po bitevní vřavě ještě stoupla. Kdyby teď na Řecko zaútočil jakýkoli nepřítel, byl bych asi jediný, kdo by se smál. Sem teď tak trochu vyhnanec, v Thébách nemám občanství a tak tady nebudu moci dlouho zůstat, snad to ale vystačí alespoň do doby než se objeví nějaká možnost uvolnění, nejlépe válka. Vejdu do bran města a pokračuju ulicemi až do centra, kde hledám menší, klidnější místo kde naplnit žaludek a dát odpočinout tělu. Cesta mě ani tak nezmohla, ale zranění, které sem obdržel od svých bratří doma ve Spartě se i přes mé zázračné regenerační schopnosti, které léčení několikanásobně zrychlily nezacelily tak, jak bylo třeba, přece jen tomu bránil několikadenní divoký úprk na koni. Rozhlížím se po ulici a broukám si slova jedné dávno zapomenuté válečné písně... |
| |
 | Athény Lýně se procházím po cestě a cestuji si jen tak pro radost. V téhle zemy nehledám nic. Ostatně nikde nehledám nic. Prostě se jen toulám po světě občas oberu nějakého boháče pomocí stínů jenž mi slouží abych měl na jídlo ale jinak nedělám nic. Nezajímá mě přítomnost ani budoucnost. Mojí jedinou starostí je v této chvíli minulost. Nikdy jsem se nedozvěděl který z těch děvkařských bohů je mym otcem. V srdci mám hněv a jelikož nemám jednoho ke kterému bych ji obrátil tak nenávidim všechny bohy. Co žiji neviděli ode mě ani jedinou oběď nebo modlidbu. Jakmile jsem byl dost velký tak jsem odešel od matky jenž poctivě obětuje bohům na které já kašlu abych na ni nepřivodil jejich hněv. Já osobně se ho nebojim a nic by mě nedonutilo jim obětovat. Chodím oblečen v černě nabarvené kůži s rozpuštěnými delšímy vlasy. Podívám se na obzor neboď se pomalu blíží západ slunce a je potřeba hledat nocleh a pokud možno nějaký hostinec kde se dá koupit jídlo a trnu. Les se roztrhal zatímco jsem přemýšlel nad svou nenívistí k bohům a koukám se dolu přímo na obrovské město Athény. To je jejich město, pomyslím si a hněvivě se mi zableskne v očích. Stíny okolo mě zakrouží v divokém víru a opět ustanou. Teď už jsou všude, zabručím si otráveně a vyrazim k městu. Všimnu si že mě oči oklamali neboď do večera zbývá ještě mnoho času. Vejdu do města. Ani nepohlédnu na chrány a vydám se rovnou po hlavní cestě hledajíc hostinec. Všechny kněží a podobné šašky úmyslně přehlížim. Skoro do toho města zapadám až na barvu mého oblečení a muj stín. Je totiž mnohem černější než ostatní stíny. Mnohem víc "skutečný" ale stínů si nikdo nevšímá. Kromě mě. |
| |
 | Athény Potuluji se Athénami a nevím co bych kde dělala. Docela se nudím, al mám hlad a žízeň jenže nemám peníze na to abych si mohla cokoliv koupit, navíc se schyluje k pořádnému lijáku a mě je chladno. Budu to muset asi udělat, nabídnout někomu svoje tělo, za peníze, jinak se nenajím a nebo jít něco ukrást. pomyslím si. z obojího mě mrazí v zádech. Za zlodějinu, už mám mnoho jizev na zádech. Mám hlavu skloněnou a koukám an zem a přemýšlím, když náhle do někoho vrazím, a spadnu na zadek. Kouknu se vzhůru. je to muž oděný v černém, sedím na zadku v jeho stínu, je nějaký no temnější než ty ostatní, ale to bude tím, že ho doplňuji i já. Na sucho polknu, mám z něj strach...(Dyran) |
| |
| Dyran Procházíš Athénami a hledáš nějaký hostinec když do tebe vrazí nějaká holka a spadne do tvého stínu. Je dost vychrtlá, skoro jen kost a kůže, mám modré oči a hnědé vlasy. Avšak je ušmudlaná, oblečení je potrhané a špinavé, boty nemá. Kouká na tebe a je vyděšená. Ještě si všimneš, že zašlo slunko a mraky vypadají, na to že bude pěknej slejvák. Demonikles Jdeš tím šíleným městem, kde každej pokřikuje. Občas sou slyšet nějaké hádky..Sem am zaslechneš, že se na Řecko blíží temné časy atd...Nakonec se dsotaneš do klidnější části města. Najdeš tu jeden hostinec nazvaný Dračí spár. Vypada relativně normálně tak tedy vstoupíš dovnitř. Je zde klid, není tu moc lidí, jen sem tam někoho zahlédneš. V koutě sedí jeden muž, a u jeho nohou leží uhlově černý vlk. Usadíš se ke stolu a přijde k tobě obtloustlý hostinský a zeptá se tě. "Co si budete přát pane?" pak vyčkává na tvou odpověď. Mluví vlídně. |
| |
| Athény Jdu po cestě v městě občas se rozhlédnu po nějaké hospodě ale většinou sleduji nebe. Pomalu a líně se na něm převalují mraky. Ty šedé vypadají jako moje stíny. Ale jsou příliš vysoko moje mysl k nim nedosáhne a neposlechnou mě. Stíny jsou blíž mnohem blíž, najednou mě z přemýšlení vytrhne jak do mě někdo vrazil. Trochu zakolísám a s nadávkou se podívám kdo to je. Všimnu si dívky co spadla do mého stínu. Nějaká místní žebračka nebo zlodějka, pomyslím si ale o svoje peníze se nebojim nosim je různě po tajných kapsičkách aby mi je nemohl nikdo odebrat když se kochám okolím. Muj stín ve kterém je začíná tmavnout stejně jako vše okolo, ale je pořád dostatečně zřejmý že tam je kdežto ostatní stíny už zmizeli. Podívám se na oblohu vypadá to že začne brzy pršet. Moje moc na stíny není omezena takovým malím setměním. I v noci mohu používat stíny. Pouze v podzemí nebo v uzavřených místností bez oken a světel nemohu. Ovšem čim větší je tma tim jsou stíny slabší. Kup si něco k jídlu a nocleh, řeknu dívce a z jedné tajné kapsičky ji hodím zlatou minci. Pak se vydám dál hledat hostinec. |
| |
| Théby, Dračí spár "Amforu vína a kus masa," poručím si dominantním hlasem a dávám najevo, že to nehodlám opakovat dvakrát. V rodišti Hérakla snad mají k válečníkům úctu, pomyslím si a rozhlížím se po hospodě. Zaujme mě především člověk s černým vlkem, takové zvíře sem ještě neviděl, vypadá krásně a přitom velmi nebezpečně. Kdybych neměl svůj kodex cti, asi bych toho muže kvůli takovému společníkovi zabil, ale nepředpokládám, že by vlk pochopil a uznal mě jako nového pána. Každopádně mě to zvíře zajímá a než hospodský přinese jídlo a víno, přesunu se k stolu neznámého cizince. "Kalispéra," popřeju mu pěkné odpoledne a dodám: "Všiml sem si vašeho vlka, dobrý muži a napadlo mě, že se k němu jistě váže nějaký příběh." Až hostinský dojde s amforou, nabídnu cizinci a pustím se do jídla při poslechu jeho slov. |
| |
| Demonikles Muž se na tebe podívá. POdivně se mu zablýskne v očích. "Já Vám, ale nedovolil se usadit, laskavě odejděte. O toho vlka se nemusíte zajímat." řekne ti se smrtelnou vážností a také tě pozoruje velmi vážným pohledem. Vlk pod stolem na tebe vrčí. Muž není ani nijak svalnatý, je to prostě opbyčejný muž. Všimneš si, že všechny stíny co byly kolem zmizely, a stín kolem muže i vlka houstne až je najednou nevidíš, než se stihneš vzpamatovat tak muž i vlk sou pryč...nikde je nevidíš... Dyran Pokračuješ dál v cestě když zaslechneš dívčí jekot vzadu, nejspíše to mbyla ta dívka co si jí hodil minci. Když se otočíš, nikde není a zlatá mince tam leží dál....na zemi však vidíš trochu krve a potrhané látky a ty kousky vedou do nějaké hodně tmavé uličky. Stíny v uličce hodně zteměly, když ses tam podíval, ale neovládáš je...musí tu být někdo...jako ty...možná tvůj fotřík? |
| |
| Nessa Sedíš tam a vedle tebe leží zlatá mince. Chcilku ti trvá než se vzpamatuješ, náhle však, tě někdo popadne za vlasy a vleče tě kamsi do temné uličky. Křičíš jak jen to jde, ruce se ti odírají o zem a oblečení také. Všimneš si, že stíny náhle ztmavly a tmavnou čím dál víc jak křičíš. Najednou se propadneš do nějaké díry. Nad sebou vidíš nějakého muže...škodolibě se směje. "Pche, otrokyně...krásně se prodáš a to že si tka hubená nevadí, oni už si tě vykrmí a taky umyjí, pokud budou chtít. Hezky tu počkej já dojdu pro kupce..." ušklíbne se a odchází pryč. V srdci cítíš strach, jako nikdy...před dvěma lety ti zemřela matka. Někdo ji zabil ve spánku, ale tebe ne....Je tu chladno a temno, jen jediný prpoužek světla sem proniká. |
| |
| Athény Pokračuji v cestě a dál hledám hostinec. Po pár krocích mě zarazí výkřik. Otočím se a všimnu si zlaťáku na zemi kde jsem ho nechal ale dívka nikde až na pár kapek krve. Hned jako další mě však zaujmou stíny v jedné uličce. Jsou velmi tmavé tmavší než by měli být při tomhle osvětlení a co je hlavní neodpovídají mi. Co je tohle? Stejná schopnost jakou mám já? A proč je tomu něčemu neutrhnu. Buď jsem moc daleko nebo je mocnější než já. Že by otec osobně? Pomyslím si a nepatrně udělám posunek rukou a stíny z okolí se ke mě začnou stahovat a tmavnout. jeden po cestě sebere minci a donese mi ji. Uložím ji zase do zkryté kapsy. Když se kolem mě shromáždí dost stínů tak vyrazim k uličce. Nechám ho okusit jeho vlastní moc, pomyslim si s úšklebkem. |
| |
| Dyran Jak se přibližuješ k uličce slyšíš křik té dívky. Pak její křik utichne a stíny sou najednou zase světlé...jako by měli být. A okamžitě se však stáhnou k tobě. Pokračuješ dál. Když dorazíš k zamřížované díře. Koukneš dolů a tam sedí dívka. Ta dívka, které si hodil tu minci. Sedí tam na zemi a celá se třese. Nejspíš si tě ani envšimla, je schoulená do klubíčka. Děje se tu něco moc podivného...možná, že ty stíny nevědomky ovládala ona. Že by tvoje sestra? Ale...ne ze strany matky ale fotříka? Nejspíš o té schopnosti ani neví, ale musela být dost silná když si jí je neutrh... |
| |
| Díra Sedím tam a koukám na toho muže vyděšeným pohledem, on mi hodí zlatou minci, když tu najednou mě někdo čapne za vlasy a vleče mě pryč. Já ječím. Najednou mě hodí do nějaké jámy a zavře to mříží...zaslechnu co říká a vyděsím se. Schoulím se do klubíčka a rozpláču se. Já k nikomu nechci...nechci... pomyslím si.. Pláču a celá se třesu. |
| |
| Ulička Co to bylo? buď unikl nebo to musela být ona. Nemožné aby svou moc neovládala a přitom dokázala tak silně ovládat stíny, přemýšlim a koukám se dolu na tu dívku. Po chvilce dám pokyn stínům a ti se spojí dohramady. Vytvoří jednu hmatatelnou stínovou bitost tvarem vzdáleně připomínající člověka. Vezme mříže a vyrve je ze země i s okolní zeminou jako by to nic nebylo. Mříž proletí uličkou a dopadne na zem na druhé straně. Stínová bytost se zase rozplyne a stíny se vrátí na svoje místo. Polez, vyzvu ji a pomohu dívčině ven z díry. |
| |
| Díra-pomoc Zaslechnu hluk a podívám se nahoru, je tam ten muž co mi hodil tu minci. Pomůže mi ven. Já se celá klepu. V očích mám slzy. "Já....já...děkuji..." vykoktám ze sebe vyděšeně...koukám na něj a čekám co udělá, když začně nehorázně lejt. V tu chvíli zaslechnu hlas toho muže co mě sem hodil ještě s hlasem jiného...podívám se tím směrem a je to ten co mě tam hodil ještě s nějakým a vedle něj de vlk černý jako uhel. Vlk je tak mohutný, že by mě klidně uvezl...má stejně modré oči jako já. Když mě zahlédnou a vedle mě Dyrana zaseknou se. Muž s vlkem ho na mě pošle a pak se vrhnou na Dyrana, vlk utíká ke mě...já místo abych utekla tak tam jen tak stojím. Přidřepnu si a nastavím ruku dlaní nahoru... "Tohle není obyčejný vlk, ale mění barvu srti podle duše svého majitele, ten muž nebude žádný dobrák...navíc...tenhle vlk byl můj kamarád, když sem byla malinká, připoutal se ke mě jako štěně a také proto má stejnou barvu očí jako já...ale když mi zabil někdo matku tak unesl i jeho....přímo z mého pokoje...já sem musela tvrdě spát, když sem si toho nevšimla." šeptnu tak potichu, že to mohl slyšet jen Dyran. Vlk ke mě přiběhne, ale zastaví se a očuchá mou dlaň. "Chloupku..." řeknu tichoučkým hlasem....on najednou nastraží uši a pohlédne na mě. Kouká na mě inteligentním pohledem, koukáme jeden druhému do očí. Ti dva muži mezitím tasí zbraně a vrhají se na Dyrana, ale ten muž od vlka se vrhá ke mě. Jedním pohybem ruky odrazí vlka prudce na stěnu a mě pak cosi chytí pod krkem, nějaká stínová ruka. V\děšeně hledím na toho muže. "Vida, obě moje dětičky pohromadě." zavrčí a ta ruka se mnou mrští o stěnu k vlkovi, uhodím se do hlavy a upadnu do bezvědomí. Ten chlap od vlka zabije toho co mě hodil do díry a de proti Dyranovi sám, to já už však nevnímám. |
| |
| Dračí spár Když muž protestuje proti mému příchodu, mám sto chutí mu rozbít ksicht a tak zatnu pěsti a uklidním svou vařící se krev, ale najednou se kolem něj nahrne temnota, jakoby jej pohltily samy stíny a poté co zamrkám je stůl prázdný. Čáry, uplivnu si a zkoumám reakce ostatních návštěvníků, nestává se přeci každý den aby vám před zrakem někdo zmizel. Potom se v klidu najím a dopiju jako by se nic nestalo, ale v hlavě mi pořád vrtá ten vlk, jeho pán a jeho schopnosti. Potom co dojím, uvědomím si, že hostinský by asi rád dostal zaplaceno, na útěku sem ale zrovna nad finančním zajištěním nepřemýšlel, rázně se tedy zvednu a vykročím k odchodu. |
| |
| Demonikles Dva statní muži se ti postaví do cesty. "Nejdřív zaplatit pak odejít." řekne hostinský. Najednou do hospody vstoupí muž. Hodí hostinskému váček s mincemi. "To je za mě i za toho mladíka." řekne a chlapy ti ustoupí z cesty. Hostinský pak obsluhuje toho muže co vstoupil. Je oděn ve zbroji řeckých bojovníků. Trošku ti připomína Arese(Nevím jak bych to napsala jinak:D nevím jak se Ares skloňuje XD) Dyran Viz příspěvek Nessy, zrovna když chce tvůj otec udeřit pomocí stínů a meče tak se zde objeví ostré světlo. Mezi tebou a jím se objeví nějaká žena. Neznáš ji. Zdá se, že se tvůj fotřík lekl a najednou zmizel. Žena pak také zmizí. Tvůj otec ani ona už se neobjeví. Je tu jen ta holčina a vlk, který mění barvu srsti od konce ocasu. Z Černé na zlatobílou. Dívce teče z hlavy krev a je v bezvědomí. |
| |
| Sleduji jak se vyvrbí informace. Najednou mi dojde že to je muj otec. Ty šmejde konečně jsi tady, siknu rozčíleně a sáhnu po nejbližších stínech než je stihne ovládnout on. Rozletí se ke mě a zahalí mě jako brnění. Zrovna když se chystám udeřit a střetnout se s nim tak se objeví jakási svítící postava. Musím přivřít oči abych úplně na chvilku nestratil zrak a stíny okolo se roztrhnou. Světlo mi vyhovuje. Kde je světlo bude vždy i stín ale trvá to jen chvilku a je pryč i s mym otcem. Kam ten hnusák zmizel? Zase to s nim nevyřídím, pomyslím si naštvaně a stínem který vrhám roztrhnu nejbliží stěnu. Trochu se uklidním ale moc ne. Podívám se na tu dívku a na vlka. A co s ní. Že bych ji zabil? Je nebezpečná když svou moc neumí používat a otec by ji mohl použít proti mě, pomyslím si. Nakonec to ale neudělám a dojdu k ní. Vezmu ji do náruče a vydám se hledat nějaký hostinec kde bych mohl objednat pokoj pro nás dva. |
| |
| Dyran Zrovna když do jendoho hodláš vstoupit tak se za tebou ozve rozruch. Všichni hučí a brzo si všimneš proč. Vedle tvé nohy se objeví ten vlk. Jeho srst je nyní zaltobílá. Kouká na tebe a pak už kouká na Nessu. Proto lidé hučí, nestává se každý den aby se na ulici objevil vlk a ještě ke všemu takhle zbarvený. |
| |
| Dračí spár Když mou cestu zastoupí dva siláci, udělají velkou chybu. Nikdo mi nebude stát v cestě! Tasím meč a chystám se se probojovat ven, i kdybych při tom měl zabít všechny. Než ale stihnu ruku napřáhnout k úderu, otevřou se dveře a v nich stojí člověk, který mi připomíná muže z mých snů. Když sem byl maličký, zdávali se mi často sny o velkém válečníkovi, hrdinovi dávných dob. A tenhle jako by mu z oka vypadl. Při pohledu na něj má ruka se zbraní klesne a můj hněv se rozplyne jako ranní mlha. Zaplatí za mě a já nevidím jinou možnost, než mu nabídnout nějakou satisfakci. "Díky," řeknu prostě a zeptám se: "Čemu vděčím za tvou přízeň? Vyhrál si snad v kostkách?" Nečekám na odpověď a dodám: "Tvůj čin nebude zapomenut, jestli pro tebe mohu něco udělat, stačí říct." |
| |
| Dyran Vlk jde s tebou a dívkou do pokoje. Hositncký ti dá od pokoje klíč a nechá tě jít nahoru. Pokoj je upraves pro dva a je tu speciální pelech pro zvíře. Vlk se tam hned uvelebí. Dívka je pořádně vychrtlá a je lehoučká, sám to poznáíš, neboť ji neseš. Její oblečení je potrhané a celá tak nějak vypadá jak žebrák či zloděj. Hostinský zaklepe potichu an dveře a zeptá s etě jestli ěnco nebudeš chtít. |
| |
| hospoda Vejdu do hostince s vlkem v patách a s prckem v náruči. Hej hostinský pokoj, zavolám na něj a převezmu od něj klíče od svého pokoje. Odnesu tam malou kterou téměř ani necítím jak je lehounká. Uložím ji do postele a dojdu otevřít dveře ve kterých je hostinský. Koupel pečeni dvě porce s bochníkem chleba a džbán vína na zapití, řeknu mu. počkám až odejde a pak se posadím na okraj postele. Navlhčim kousek látky a začnu ji otírat obličej aby se probudila. |
| |
| Hostinec Probere mě cosi studeného na obličeji. Pootevřu oči. Všimnu si toho muže co mi zachránil krk...a dal mi zlaťák. Sedí tu nade mnou a otírá mi obličej vlhkou látkou. Třeští mi hlava. POmalu se mi vybavuje co se vlastně stalo. "Kde to jsem a kdo jste?" zamumlám skoro neslyšně. Oči otevřu úplně. Zrovna vstoupí hostinský s jídlem a pitím a za ním jdou dva svalnatí muži a nesou káď s teplou vodou a ještě žena, která nese nějaké prostěradlo, enbo látku na utření. Hostinský přinesl mísu studené vody pro vlka a flák syrového masa. "To máte zadarmo, to maso a vodu pro vlka." řekne a odejdou. VLk se hned pustí do masa a pak do se napije. |
| |
| Hostinec Po chvíli se dívčina probudí. Jsi v hostinci v najatém pokoji. Jmenuji se Dyran, odpovím ji na otázky a obrátim se na příchozí. Pouze jim kývnutím dám najevo že je beru na vědomí a počkám až zase odejdou. No jo no. škoda že ten šmejd utekl mohla být docela sranda si na něm změřit svoje síly, pomyslím si sám pro sebe a obrátim se na dívku. Tak a jak se jmenuješ ty? Zeptám se jí a podívám se na vanu kterou přinesly s vodou. Svleč se a umyj se. Mezitím ti zkočim pro nějaké oblečení tomu co máš na sobě se oblečení říkat nedá, řeknu potom co mi řekne své jméno a odejdu. Koupim v obchodě oblečení zkládající se z jezdeckých kalhot pro dámy a vršku a bot. Vybral jsem tohle neboď to aspoň něco vydrží a při cestování jsou sukně k ničemu. Vrátim se zpět do pokoje a hodím ji věci na postel aby se do nich mohla obléct až vyleze z vany. Připravim na stůl jídlo a každému uřízku pořádný plátek chleba. Naliji každému sklenku vína a pak si sednu na židly a čekám až se dívka umyje a obleče aby se najedla. |
| |
| Dyran "Nessa..." odpovím mu tiše. Sudám si ty cáry věcí co mám na sobě a zalezu si do vody. On se mezitím vrátí s oblečením. Koukám smutně do vody. "On...podle toho co mi matka vyprávěla, ji znásilnil a pak ji tam jen tak nechal...byla skoro mrtvá, ale přežila to a díky tomu sem přežila i já neboť díky tomu sem byla i započata...pak po třinácti letech on přišel znovu aby ji zabil...a mě ukradl vlče...Brečela sem...nechtěla sem její tělo opustit...ale musela sem. Přišli by stráže a odvedli by mě do sirotčince...já nehctěla jsem...tak sem utekla...po dvou letech krádeží a žebrání sem začla prodávat i svoje tělo. Musela sem si nějak vydělat na jídlo..." řeknu a rozpláču se když si vzpomenu na rozdrásané tělo matky...Vylezu z vody, utřu se a vezmu si to co m přinesl. Pak si sednu na postel a koukám do země. z očí mi tečou slzy. |
| |
| Nessa Zamyšleně ji poslouchám a tak nějak mě napadne že je na tom podstatně hůř než já. Já si svoje rodiče nepamatuji. Nebýt toho že mám velký talent ohledně schopnosti mého otce takže jsem se ji naučil používat rychle tak bych dopadl dost zle, pomyslím si. Zvednu se a sednu si vedle Nessy. Obejmu ji a hladím ji po vlasech aby se mohla vybrečet. Možná to nevíš ale já jsem tvuj nevlastní bratr s otcovy strany. Možná sis všimla mého stínu a toho jak je dokáži ovládat. Na tobě je něco divného i když to neumíš ovládat je tvoje schopnost stínů mnohem silnější než moje. Dokáži ti sebrat nad nimi vládu ale musim být blízko a je to jenom díky zkušenostem jenž jsem za tu dlouhou dobu co je používám získal, šeptnu ji a počkám až se vybrečí. Pojď se najíst určitě máš hlad, řeknu po chvíli a pomohu ji ke stolu. |
| |
| Hostinec-pokoj--->ehm ? jak se jemnuje jo Dyran a já PO chvilce se uklidním. "Třeba máme stejnou matku i otce...to nikdo neví..." zamumlám potichu. Usadím se ke stolu a začnu jíst. Vína sem se ani nedotkla. Mám s tím špatné zkušenosti a nechci riskovat znovu. Hm....zvláštní...je možné bay to byl můj vlastní bratr? zeptám se sama sebe a zamyšleně dojím. Pohárek s vínem zůstal nedotknut. Koukám se z okna a přemýšlím nad tím co bylo...a co bude. Stíny, které v místnosti jsou tak lehce ztmavly a trošku se stáhly ke mě. Vlk ke mě přijde a položí mi hlavu na klín. Podrbu ho. "Zvláštní..proč zrovna zlatobílá barva? Však sem kradla a prodávala své tělo...nejsem žádné kvítko..." zamumlám si pro sebe, ale slyšel to i Dyran. "Protože si dělala to co bylo nutné pro přežití, nědělala si to jen tak pro zábavu. On...zabíjel lidi, kradl jejich duše, jen tak ani mu nic neudělali. Zabíjel i děti." řekne vlk. Já ztuhnu a koukám na něj s vytřeštěnýma očima. Dyran to nebyl určitě. "Mimochodem Váš otec není řeckýá bůh...nevím odkud je, ale ne z Řecka...měli byste aspoň jednou za čas dát nějakou oběť, nebo se začnou zlobit." dodá. Já to stále nějak nepobírám... |
| |
| Demonikles Muž se na tebe otočí a nebezpečně se mu blýskne v očích. Chytne tě za krk a neuvěřitelnou silou a rychlostí tě přimáčkne ke zdi. Nemáš šanci se mu nijak vzepřít. "Bude stačit, když si budeš vydělávat a platit v hositncích. A také chovat se slušně nebo tím naštveš bohy." zavrčí na tebe. Uhodí tě do hlavy a ty upadáš do tmy. Když se probereš si někde v lese, hlava ti třeští...avšak máš u sebe všechny věci nic ti nechybí. Všechno co se stalo v tom hostinci se ti vybavuje...ale co se stalo po tom co tě muž uhodil už nevíš... |
| |
| Nessa o tom celkem pochybuji, prohodím klidně a pomohu ji ke stolu. Taky se posadím a pustíme se do jídla. Mě nedělá víno žádné problémy ale nijak to s ním nepřeháním pouze jím zapíjím mastnotu v pečeni. Zamyšleně sleduji stíny jenž se pohly směrem k Nesse. Opravdu to neumí ovládat, stíny okolo ní se chovají nepřirozeně a naprosto zbytečně kdyby svou schopnost ovládala nepřivolala by je takhle zbytečně. Pro obvyklé činosti stačí vlastní stín, pomyslím si sám pro sebe. Jak tak přemýšlím o její moci znovu promluví a odpoví ji (což jsem vůbec nečekal) vlk který se k ní vrátil. No podívejme to jsou mi věci. Kdyby ale aspoň nemlel kraviny kdo to má poslouchat, pomyslím si a probodnu ho pohledem. Bohové ať jsou jakýkoliv ať mi vlezou na záda. Nikdy jsem jim nic neobětoval a nehodlám s tim začínat. Bohové ať mi dají pokoj a za to dám pokoj já jim. Jediný kdo mě zajímá je muj otec, odpovím mu a když se dostanu k mému otci muj vlastní stín se zavlní jako by se do něj opřel vánek. |
| |
| Dyran "Platit bohům? Dávat jim oběť? Ani mě nehne. Co oni kdy udělali pro nás? S čím kdy pomohli? Hmmm? S ničím. Sou zalezlí na olympu a na lidi kašlou." zavrčím. "Kdo mi pomohl z nesnází? Hm? Dyran a on není bůh, je jen z poloviny bohem stejně jako já. I když to o sobě sem ani nevěděla, ale to už je jedno. Ne...nedám jim ani ohryzek z jablka, ani drobek z chleba, prostě nic" řeknu opět trochu nabručeným tónem. Můj stín stmavl když sem se trochu rozčílila a zavlnil se, ale pak se zase uklidnil a chytil normální barvu. Všechny stíny se vrátili na svá místa. "Můžeš mě naučit jak to ovládat?" zeptám se Dyrana. |
| |
| Nessa Pitomci tam nahoře. Ať se zlobí nikdy jsem se jich nebál a čim dýl jsem na světě tim se jich bojim míň neboď i má moc časem roste, pomyslím si a zamračím se. Napiji se vína a otočím se na nessu jenž na mě promluví. Podívám se jí do tváře. Máme stejný oči. Pravděpodobně po otci jinak se až na některé rysy v obličeji moc nepodobáme, pomyslím si zatímco si ji prohlížim. Mohu ti pomoct a poradit ale naučit se to ovládat budeš muset zvládnout sama. Nikdo ti s tim nemůže pomoct. Poradim ti jak na to ale jestli budeš mýt tu vůli je ovládnout to už záleží pouze a jedině na tobě, odpovím ji. |
| |
| Dyran "Vyrazíme ještě dnes na cestu? Mě už se v tomhle šíleném městě nechce zůstavat." zeptám se. "A cestuješ pěšky nebo na koni, protože...já žáného jaksi nemám a ani na něm neumím jezdit." dodám. Koukám na něj a čekám na jeho odpověď. Přitom hladím vlka po hlavě a občas ho podrbu na hlavě. Ach maminko, jak mi chybíš... pomyslím si neš'tastně. |
| |
| Nessa Častně ráno až vyjde slunce vyrazíme. Pokud jde o naši schopnost pamatuj si že nejsilnější jsme pokud je okolo světlo a to je vždy s vyjímkou uzavřených místností kam se nedostane ani paprsek který by mohl vytvořit stín. S tmou pracovat neumýme pouze se stíny. Čim víc světla je tim mocnější stín budeš schopna vyvolat, upozornim ji na nevýhody naší schopnosti. Cestuji pěšky po svých. Pujdeme pomalu takže si stihneš zvyknout na chůzi nemusíš se bát, řeknu jí a trochu se na ni usměji. Vyndám z záhybů oblečení měšec který jsem včera odcizil nějakému přebohatlému šlchtici a spočítám mince. Už mi docházely a tak jsem si obstaral další. Nakoupíme zásoby a pro tebe ještě nějaké oblečení na cesty, řeknu jí. |
| |
| Dyran "Asi se půjdu trochu projít a pročistit si hlavu a skusim si protrénovat ovládání stínů." řeknu Dyranovi. "Nebo můžeme jít oba a nakoupíme ty zásoby." dodám. "Hej a co já?" zeptá se vlk. "Půjdeš s námi, ale asi bude potřeba nějaký oboojek a lano aby si lidé nemysleli, že tě jen tak nechávám pobíhat. Myslím, že by si i stěžovali strážím..." odpovím mu. On něco zabručí a kývne. |
| |
| Nessa Pujdeme oba nakoupit zásoby. Po cestě můžeš i trénovat se stíny těch si málokdy někdo všímá a i kdyby si všímal tak má smůlu. Jenom nic neznič, usměji se na ni a dopiji sklenku vína. Zvednu se od stolu a schovám váček s penězy zpět do svého oblečení. Jinak myslim že ten obojek nebude potřeba spousta lovců má ochočené různé zvířata pokud nebude mluvit nebudou si ho všímat, dodám a podívám se na vlka. |
| |
| Dyran "Ehm...no mylsím, že jeho barva je poutavá dost." prohodím, ale pokrčím rameny a vydáme se ven. Znám v tomhle městě každou uličku i kout. Stejně tak i zkratky. "Na tržišti, kromě chleba a oblečení se dá koupit všechno potřebné." řeknu po cestě Dyranovi. Dojdeme na tržiště. Sme tam docela rcyhle a skrytě, neboť chodíme tajnými uličkami a navíc v uličkách sou stíny, takže ty nás také skryly. Procházíme po tržišti a hledáme stánesk se zeleninou, ovocem a masem. Náhle mě někdo ze zadu plácne přes zadek a dotkne se rukou jednoho mého prsa. Ucuknu a otočím se. Je tam jeden mlj zákazník... "Hm....kočičko, tak co. Dneska mám pro tebe 10 zlatých..." řekne sladce. Já se na něj zamračím. A začnu se sooustředit na stíny kolem. Upínám na ně celou svou mysl. Dost velká část se jich ke mě přiblíží. "Nech mě napokoji. Moje tělo bez oblečení už neuvidíš ani kdyby si mi nabízel 40 000 zlatých." zavrčím vztekle a zamračím se na něj. Vrhnou se na něj, moje stíny, svrhnou ho na zem a ukryjí mu váček s pěnězi. On vyjekne. Ale jeden stín mu podrazí nohu. Ovládám je nějak, ale vbec nevím jak. "Jestli se ještě jednoou ukážeš, nebo jestli někomu jen cekneš tak si tě najdu...a zabiju tě." zavrrčím. Pak ho stíny pustí a rozprchnou se na svá místa. On uteče. Jeden stín mi po cestě podá váček plný zlaťáků. "Hmm...to bude docela pěkných pár zlaťáčku. Ne jen 10." řeknu a hodím jej Dyranovi aby ho schoval. "Dneska jak sem do tebe vrazila tak sem ti chtla vzíít peníze, ale jaksi sem nenašla kde je máš..." zašklebím se. |
| |
| Nessa Vydáme se na tržiště zkratkami které Nessa zná a tak se nechávám vést. Jelikož po cestě je dost stínů tak ji dám pár rad jak je ovládat a například se pomocí nich stát neviditelná a podobně. Když se dostaneme na tržiště tak začne otravovat nějaký opičák zjevně její bývalý zákazník. automaticky sáhnu po stínech ale hned je zase rozpustil rozhodnu se že to nechám na ni ať si vyzkouší taky ovládání stínu prakticky. Kupodivu je zvládne dobře a dokáže je ovládat i když to přisuzuji spíš náhodě že se jí neropadly nebo toho chlapíka nezabili. Vezmu si od ní váček s penězy a ten mi zmizí v oblečení. Nikdy nenos všechny peníze na jednom místě a nikdy si nenech přijít kde ta místa máš. Naše nadání se k tomuhle hodí taky, poučim ji s úsměvem a vydáme se po tržišti nakupovat potřebné věci. Nějaké zásoby jenž dlouho vydrží (solené maso, cestovní placky...) dokoupim vak na všechny ty věci takové zbytečnosti co by se však mohly hodit jako třeba lano, brousek..... Musí ti to bez oblečení opravdu slušet když je o tebe takový zájem, rýpnu si do ní s úsměvem i když to myslim celkem vážně. Koupim ji dýku kterou ji podám i s opaskem aby měla nějakou zbraň naučim ji s ní až později. Taky ji dokoupim další oblečení a všechno dávám do vaku. Když vše nakoupíme tak se vracíme zpět do hostince. |
| |
| Dyran "Klidně se ti ukážu, ale jen jestli odoláš nutkání." prohodíím s úsměvem, když se vracíme zpět do hostince. Vlk byl celou dobu v klidu vedle mě. DOjdeme do hostince a já sebou plácnu v pokoji na postel. "Ten co sme ho potkali tak byl jeden z těch štědřejších. I když nikdy mi nenabídl víc jak půl zlaťáku. To vlastně nikdo...Jedni muži mne však podvedli. Slíbili mi, asi 20 zlatých. Dali mi víno...opili mě skoro do němoty, užili si a jediné co my tam nechali, byly cáry mého oblečení a na nich váček , ve kterém byl jeden stříbrný. Mužů bylo asi 8. Když sem se probrala, byla sem vyčerpaná, bylo mi zle a bolela mne hlava. Od té doby víno nepiji...a snažím se vyvarovávat, mužům, kteří naslibují hory doly a pak prd." řeknu nešťastně. Koukám do stropu a povzdechnu si. |
| |
| Nessa Usměji se její poznámce. Nic neslibuji, usměji se ještě víc a pohladím ji po vlasech. Konečně se vrátíme do hostince a vydáme se nahoru. jelikož jsem si všiml že se vína ani nedotkla tak jsem po cestě vzal u hostinského ovocnou šťávu v džbánku a odnesl jsem ho nahoru. Naliji ji a podám ji sklenku. Opil jsem se jednou když jsem se probudil byla celá hospoda v troskách a všude skákali stíny jak zplašený, ušklíbnu se když si na to vzpomenu. Víno jsem pít nepřestal neboď to je lepší než ty ostatní blafy co se prodávají ale již nepiji takové množství abych nebyl při smyslech. Totéž doporučuji tobě. Oděpírat si to úplně nemusíš ale musíš vědět kde je tvoje mez, usměji se na ni. |
| |
| Pokoj-Dyran Vysvleču se. Nevadí mi, že sem před ním nahá. Byla sem už před tolika muži....Zachumlám se do deky a koukám do stropu. Možná má pravdu. pomyslím si. "Asi máš právdu, ale já to nedokážu...asi se nevrátím k pití vína...nebo ne hned...možná za pár let..." šeptnu. (Mezitím než sem si vlezla do podtele tak mohl vidět moje tělo...a mohl jej posoudit sám) Až na to, že mi sou vidět žebra a páteř tak moje tělo není špatné. |
| |
| Pokoj Usměji se na ni a prohlédnu si ji hodnotícím pohledem. Nečekaně pěknáá na svuj věk, pomyslím si sám pro sebe a naliji si taky šťávu. Víno si rozhodnu dát zase až později. Není divu že je o tebe zájem. Pokud jsi po svojí matce tak už docela chápu proč si ji náš otec vybral, prohodím k ní a usměji se na ni. |
| |
| Pokoj Když promluví o mé matce tak posmutním a v očích se mi zalesknou slzy. Ototčím se k němu zády a koukám do zdi. Trochu se chvěji a je slyšet vzlykání. Kéž by tu byla...nemusela bych rešit, žádné trable a měla bych normální život... pomyslím si smutně. "Víš...ona byla krásná...všichnimuži se za ní otáčeli, ale nejsem jí v ničem podobná..." šeptnu uplakaným hlasem. Pak zavřu oči a po chvilce usnu. Je slyšet už jen mé pravidelné oddechování. |
| |
| Nessa Možná jsem se neměl zmiňovat nenese to zrovna dvakrát dobře, pomyslím si když vidím že se rozbrečela. Dojdu k ní a obejmu ji. Hladím ji po vlasech a nechám ji aby se vyplakala. Možná jsi ji víc podobná než si myslíš, šeptnu potichu. Po chvíli usne což poznám podle toho že přestane brečet a zklidní se ji dech. Uložím ji do postele a nechám ji spát. Stoupnu si k oknu a podívám se z něj ven. Jen škoda že mi unikl. Věčná škoda. Mohl jsem si vyzkoušet to nové monstrum co dokáži ovládat i když by to na něj možná nestačilo a musil bych vyvolat něco co ovládat nedokáži, pomyslím si zatímco se koukám z okna. A kdo byla ta svítící žena? Nebyl to člověk že by nějaký bůh? Ale to těžko a i kdyby co mi je do toho jenom mi překazila moji pomstu, pomyslím si a napiji se vína. Pak ze sebe shodim oblečení a zalezu si do druhé postele a taky usnu. |
| |
 | Kudy tudy pěšourem do Athén Je už to pár dní co jsem opustil jednu vesničku, kterou sužovala tlupa banditů. Byla to v celku legrace a rozptýlení. Jen škoda, že se mnou nebyl Iolaus. Ten se někde doma stará o ženu, ale tak je to zprávně. Jen mi občas na cestách chybí. "Hmmmm brzo bych už mohl být v Athénách, konečně trochu klidnější místo." Přemýšlím za veselé chů ze po silnici, přičemž si prohvizduju. Po nějaké době opravdu uvidím v dálce rýsovat se hradby města Athén. "Krásné jako vždy." Usmívám se a přidám trochu do kroku, abych tam už byl. Zanedlouho procházím branou společně s pár kupci. "Héj svaloune nechceš se přidat k milici?!" Zaslechnu jednoho ze strážných jak na mě volá. Jen zvednu ruku a zavrtím jí. "Né díky příteli nemám zájem." SLušně ho odbydu a pak se rozhodnu vyhledat nějakou hospůdku kde si na chvíli posedím. (Adminovi: Snad se to ted rozjede ;)) |
| |
| Herkules Do Athén dojdeš při setmění. Dojdeš do hospody a sedneš si ke stolu. Hostinský k tobě ijde. "Tak co si přejete? Pokoj? Jídlo, nebo něco k pití?" zeptá se tě vlídně. |
| |
| hospoda v athénách Když příjde hostinský jen se usměju. "No, něco dobrého k jídlu a pití by pro začátek bylo fajn." Odvětím na jeho otázku vlídně a rozhlédnu se po hospůdce, abych měl větších přehled. "Konečně večeře která nebude rušena." Založím ruce na stůl a čekám. |
| |
| Herkules "A co přesně ci budete přát?" zeptá se tě znovu. |
| |
| hospoda "To nejlepší co tu máte." Odpovím s klidema čekám. |
| |
| Herkules Hostinský ti po chvíli přinese korbel vychlazeného piva a k tomu vonící pečínku. K tomu bochník chleba a nuž aby sis chleba mohl nakrájet a ještě zeleninu. |
| |
| hospoda S úsměvem poděkuju a pustím se do jídla a pití dokud mám tu možnost. "Konečně teplé jídlo dobré pivo a snad klidný nocleh." Přemýšlím o věcech co jsem už dlouho neměl. |
| |
| Herkules Po jídle a pití se cítíš poměrně unaven tak si objednáš pokoj a jdeš si lehnout spánek máš klidný ničím nerušený. Dyran a Nessa Vy také spíte až do rána. Všichni ste v jednom hostinci Ráno Vás venku probudí nějaký hluk. Jekot lidí a řev nějaké tvora. |
| |
| Hostinec ---co ten hluk? Probudím se až ráno kdy mě venku na ulici vzbudí nějaký hluk. POsadím se na postely, nějak si neuvedomím, že nejsem oblečená.Vykouknu z okna ven. Nevidím tam nic před čím by se mělo utíkat nebo křičet. "Nevíš co se to děje?" zeptám se Dyrana. |
| |
| hostinec Probudím se poměrně časně ráno ale již je světlo dost světla abych znatelně cítil že jsem silnější oproti noci kdy je jen málo stínů. Všimnu si hluku který je venku a který mě vzbudil stejně tak jako Nessu. Nesa se vydá k oknu aby se podívala ven a já se nejdřív obleču. Pohlédnu na Nessu která se ani neoblékla a usměji se sám pro sebe. Vůbec netuším co se děje, ale raději se obleč než se pujdeme kouknou nebo to sekne s každym koho potkáme, usměji se na ni s narážkou na její tělo. |
| |
| Hostinec Hodím po něm polštář a obleču se. "Tak at si to s nimi sekne jejich vina, že na mě koukaj." usměji se na něj a protáhnu se. Pak se vydáme ven. Vlk jde za námi. "A přestaň narážet na moje tělo." pokárám ho. |
| |
| hostinec S širokym úsměvem chytim polštář než mě trefí a s úsměvem ho hodim na postel kam patří. No to bude tim že na tebe nejde nekoukat myslím že velmi litujjí že si tě už nemůžou koupit, usměji se na ni a sejdeme dolu do hostince. otočíme se k hostinského. Něco dobrého k snídani a ovocný mošt. Nevíte co je to tam venku za bordel? Zeptám se ho a kývnu k hluku. Počkám na odpověď a pak se posadíme k snídani abychom se najedly neboď pokud to je problém ten hluk není dobré takovou věc jako snídani zanedbat mohly bychom pak být bez jídla. Na nic nenarážim jen říkám pravdu že jsi velmi pěkná, složim ji poklonu na její narážku. |
| |
| Dyran Hostinský tu leží mrtvý a hospoda je vzhůru nohama. Venku slyšíš zvuk boje. |
| |
| hostinec Jídlo i noc byla krásná když však stanu uslyším hned nějaký hluk. "To nebudu mít chvíli klidu?" POvzdechnu si a vyjdu z pokoje a seběhnu dolů a hned vidím dopuštění a mrtvého hostinského. "CO se tu zase děje?" Mluvím pro sebe a vybíhám ven před hospodu za zvuky boje. |
| |
| Hostinec Kolem nás se prořítí nějaký týpek, kteý je dost no svalnatý. "Hm asi půjdeme taky ven." řeknu a vyběhnu taky ven. Venku si hned chytím nejbližší stíny. Rozhlížím se kolem sebe a hledám příčinu boje. |
| |
| hostinec Opřu se o pult a podívám se na mrtvolu hostinského. Kolem se prořítí jakýsi svalovec a vyběhne ven. ani se za nim nepodívám takových jako je on je spousta takže na tom nevidim nic divného. A já se těšil na snídani. No hold si budem muset obstarat jídlo jinde. A taky můžem rovnou zjistit co to dělá za bordel, prohodím zamyšleně a vyjdu ven z hospody za Nessou. Zatímco ona hned sáhne po stínech tak mě se nechce ukazovat moje schopnosti hnedka takhle ze začátku aby se na ně mohl někdo připravit. Úplně nejdřív se rozhlédnu kde se co děje a zhodnotim sitauci jestli vůbec to stojí za to abych zasahoval. |
| |
| Herkules, Dyran a Nessa Vyběhnete ven a venku uvidíte několik málo vojáku kteří se snaží o to zabít obrovskou příšeru, vypadá jako by byla stvořena ze stínů. Že by otec Nessy a Dyrana? A hned z druhé srandy přibíhá další tentokrát blesková. |
| |
| sranda "Ale ne." POvzdechnu si když vidím co je to za potvory. "Tak vzhůru do práce." ROzběhnu se k nim. "Hej potvoro tady!" Křiknu a zvedu jeden zavřený sud a hodím jej po jedné potvoře aby si mě začala všímat. |
| |
| opruz otočím se na dvě ty bestie co vypadá jako nějaký miláček mého otce a nějakého dalšího osla s blezky. To je opruz tohleto. necháme to na tom svalovci takový jako on umírají první, prohodim a vezmu Nessu schovám ji za sebe a převezmu ji nadvládu nad stíny kterou si nedrží tak pevně. Sice jsem řekl že nebudu zasahovat ale tak aby to neviděli začnu shromažďovat všechny stíny v okolí pod velkou stínovou potvoru. Stisknu trochu silněji rameno Nessy abych ji varoval ať je potichu. Když je past připravená tak ji spustim a všechny stíny na zemi vystřelí nahoru do vzduchu aby prošpikovali cíl jako milion bodců. |
| |
| Dyran a Herkules Herkules: Sud stínovou potvorou jen proletěl...nic jí to neudělalo. Ta blesková po tobě hodí blesk, ale netrefí se, ale bylo to o chlup...Nevíš co z toho je nebezpečnější, ale nikdy si tu nic takového neviděl, jako by to byl výplod nějakého boha, který není v Řecku. Dyran: POtovře absolutně nic stínama neuděláš. Vlk se tam rozeběhne a jeho srt začne svítit jako zlato, oslepí vás to na kratičkou chvíli. Skočí do té stínové potovory a znovu se zableskne, ozve se hromová rána a když světlo odjede tak stínová potvora nikde a vlk leží na zemi bez hnutí. Herkules Ty jsi také viděl samozřejmě co se stalo...(tu část s vlkem) |
| |
| Venku-->Obludy Dyran mě čapne za rameno a odvleče mě někam pryč, přičemž mi ještě přebere stíny a něco povídá o tom svalovci. Zasyknu bolestí, protože mi ještě více stiskne rameno, já nějak nestíhám pobírat co se děje...stíny té jedné potvoře neudělali nic...a pak se tam rozeběhne vlk. Já vypísknu "NEE!" ale je už pozdě. Když se zableskne přivinu se k Dyranovi a celá se klepu, bojím se tam podívat nechci to vidět... |
| |
| Venku ve městě Dost sprostě zanadávám když moje stíny projdou zkrz tu potvoru bez efektu což vůbec nechápu neboď bych měl být schopný svou mocí je zranit. zatracený šašek co to zase ztvořil za hovadinu, pomyslím si a myslím samozřejmně mého otce. najednou proti tomu vyběhne vlk. Vedle mě Nessa vykřikne a já povolim stisk neboď se bojim abych ji nic neudělal. podívám se na místo kde před chvílí stála stínová potvora a tam teď už jen leží vlk. nessa se ke mě přivine a já ji obejmu. dost těžce oddychuji ona past která měla nestvůru úplně zničit mě stála velké množství sil a to tu máme ještě jednu která bude možná horší. Už si nemohu dovolit takhle riskovat, zhodnotím situaci a množství sil který mi zbývá. vyšlu jediný stín jako kopí proti bleskové potvoře abych zjistil jestli jsou proti ni účiné nebo ne. Nechce se mi znovu zbytečně plýtvat energií které už stejně mám poskromnu. |
| |
| potvory Když je má akce neúčiná v duchu si zavrčím ale pak se seběhne ta věc s vlkem musím si oslněním zakrýt oči. "Co to u všeho všudy?" Rychle koukám a vidím, že jedna potvora je pryč. ROzběhnu se proěbhnu kolem ležícího vlka. Mihnu se okolo stráží a dvěma vytrhnu z pochev meč a běžím k potvoře. "Tak blesky jo? Jak se ti bude líbit uzemnění?!" Ušklíbnu se a zkusím svůj nápad dostanu se co nejblížek potvoře a zapíchnu kousek od sebe oba meče. Mohlo by to její energetické tělo natáhnout do kovu a uzemnit. |
| |
| Herkules Dřív než k ní doběneš ona po tobě střelí další blesk a tetntokrát se trefí, ale zřejmě ji zaujal jiný cíl...muž u domu s nějakou dívkou. Odletěl si o někaý kus dozadu a bolí to... Dyran Potovoru to trefí a zdá se, že to pocítila, protože hned jak odrazila toho svalovce tak se otočila na tebe. Vypalí po tobě dva blesky, naštěstí oba minou. |
| |
| akce Když mě ta potvora odrazí bleskem cítím jak to na hrudi dosti bolí asi budu mít nějakou tu popáleninu a při dopadu spadnu na jednen obchodní stánek který se podemnou rozláme takže si narazím ještě záda a s heknutím se pomalu zvedám. "Tak jo tohle bude trošku větší oříšek." Pomalu se narovnám a vidím, že nějaký pár o kus dál poutá jeho pozornost ikdyž nevím proč. "Musím jim pomoci." Zavrčím si v duchu a vezmu meč co mi upad při nepodařené akci a přiženu se k potvoře potichu zezadu a pak bodnu meč do její nohy a zároven do země a doufám, že to její energii začne uzemňovat. |
| |
| Obluda Otočím se na bojisště a zorničky se mi rozšíří strachem...pak také uvidím ležet vlk bez hnutí. Vyskočím na nohy a rozběhnu se k němu, čímž způsobím, že zrůda si přestane všímat Dyrana a vypálí blesk po mě. Trefí mě do zad, já zakřičím bolestí a dopadnu vedle vlka. Sem v bezvědomí a názádech mám pořádnou popáleninu... |
| |
| Město Ušklíbnu se když si všimnu že na tuhle potvoru mám. Najednou se Nessa rozběhne k vlkovy. zanadávám si hezky od plyc a chystám se vytvořit štít ze stínů bohužel jsem pomalej a zasáhne ji jako první ta potvora. Hej osle. Já jsem tvuj soupeř bojuj s někým sobě rovným, zavolám na bestii naštvaně. Nakoncentruji všechny síny z okolý do své ruky a pak je vypustím na nestvůru jako šíp. Síla útoku mě donutí poklesnout v kolenou. Spotřeboval jsem na to spoustu energie sotva se držim abych sebou nepraštil. |
| |
| Herkules Všimneš si té dívky, která se rozeběhla k vlkovi, dřív než se ti akce povedla tak potvora hodila blesk po dívce a naneštěstí ji trefila. akce se ti povede. Příšera je tupá takže nechápe proč si to udělal. Skusí po obě hodit blesk, ale ten se po meči ajko po hromosvodu sveze do země. Příšera naštvaně kopne probodunutou nohou. Meč vyletí a zabodne se těsně vedle dívčiny hlavy. Příšera se těchystá udeřit, když najednou zasáhne cosi jako stínový šíp, viděl si ho letět. Potvora se zapotácí a pak najednou se nafoukne a vybuchne, přičemž se blesky rozletí všude kolem. Tři těsně minou tebe 5 těsně mine toho muže, odkat dívku a od kterého si viděl letět šíp ze stínu...to nebude jen tak obyčejný člověk, jen se sotva drží na nohou. Dyran Když ten svalovec "probodl" potvoře nohu a zapíchl meč do země, tak po něm sksuila střelit blesk, ale ten se hezky svezl do země. Jenomže ona pak vykopla meč pryč a málem meč trefil Nessu ...mohl jí zabít, ale o fous unikla. Tvůj stínový šíp obludu trefí ta se zapotácí, pak se "nafoukne" a rozletí se na hodně blesků..Pět tě mie jen o vlásek a trefí se do zdi za tebou. 3 pak těsně minou toho svalovce..a zbytek se rozletí někam dopryč. Důležité je, že obě potvory sou pryč... |
| |
| město Až se mi dostane do rukou nezbude z něj nic víc než jen hromádka něčeho neurčitého, pomyslím si naštvaně a těžce se vyškrábu na nohy. naštěstí je již po všem takže dál bojovat nemusím stejně bych další boj nezvládl. Trochu jsem se přecenil příliš jsem se vyčerpal. No a teď abych si našel jinou hospodu kde se budu moci v klidu najíst, pomyslím si a vydám se klopítavě k Nesse. Vytáhnu ze země meč a zahodím ho stranou. To jsou hračky pro slabochy, pomyslím si a skloním se nad nessou. Zkontroluji jestli nemá nějaká vážnější zranění kromě té spáleniny na zádech. |
| |
| Dyran Meč Nessu trevil do ucha a pěkný kus jí uřízl, dost silně to začlo krvácet když si meč odhodil. Jinak má jen menší odřeniny na rukou a na kolenou, z toho jak upadla, ale popálenina na zádech je opravdu ošklivá a dst rozsáhlá...je to až do masa, ale jelikož to tam má seškvařené tak to nekrvácí. |
| |
| vítězství Když se má akce povede zahlédnu i tu dívku, která to dostala. Pak vyletí nějaký šíp a příšera za chvíli na to exploduje a blesky se rozletí všude kolem. Uskočím stranou dopadnu na břicho do prachu. V celku to bolelo ale lépe než dostat dalším bleskem. Pak se potácivě dostanu k těm dvěma. "Jste...jste v pořádku?....Sakra nevím co jsi zač ale ta věc co umíš to bylo dost dobré." Pousměju se a kouknu na dívku. "Je na tom zle." Napadne mne. "Zastav krvácení toho ucha. Znám pár bylin, které jí pomohou aby se ta rána na zádech rychleji hojila počkejte v hostinci brzo se vrátím." Řeknu a klusem vyběhnu na tržiště k bylinkáři, kde vyberu potřebné byliny. |
| |
| Střelím po tom svalovci nevraživým pohledem a dál ho ignoruji. škoda že nezemřel jako by byl jediný kdo kdy putoval pustinou a lesy, pomyslím si a zavrtím hlavou. Z košile si utrhnu pár cárů látky a vytvořím jakýsi tlakový obvaz na její ucho a pevně ho tam přichytím. To by mělo zastavit krvácení než seženu potřebné náčiní. hlavně bude potřeba oheň, pomyslím si a rozhlédnu se po okolý. Musim uznat že ohně tu je dost. alespoň něco. Vrátím se k ráně na zádech která je nejvážnější. Tak když už tu je tenhle hyperaktivní svalovec tak proč bych se namáhal sám? Však on přinese co potřebuji, pomyslím si a sundám si zbytek košile. Upravím ho na svhodné pásy látky pomocí svojí dýky. Dojdu k nejbližšímu ohni a nechám si rozžhavit dýku. Pak ji sundám obvaz z hlavy a zastavim krvácení dýkou. Obvaz vrátím na jeho místo. Doufám že ty rány jsou jen obyčejné spáleniny s těmi si bylynky poradí s něčim kouzelnym by si poradit nemusely, pomyslím si a spojím pásy látky do obvazu který chci použít na záda než se ten svalovec vrátí. vezmu Nessu opatrně do náruče a odnesu ji do hostince kde ji uložím na břicho na jeden z nezničených stolů. |
| |
| Herkules Na tržišti anjdeš jen spáleniště...žádne bylinky ani nic jiné pobyti. Jediné cot u prběhne ej malé šedivé kotě a to je tak celé. Prostě absolutně nic k užitku...ty obludy to tu pěkně zničili. Dyran Akce s uchem se podaří pokoška se seškvaři k sobě takže už to nekrvácí, ale asi na dsmrti bude hůře slyšet. Spálenina je opravdu zlá hluboká. Odneseš ji do hostince a čekáš na toho hyperaktivního svalouše. Zaslechneš bolestné hekání, zdá se, že se Nessa probírá. |
| |
| "Sakra!" Zavrčím a rukou rozlomím jednu desku zničeného stánku. Pak se rozběhnu sprintem ven z města abych našel byliny v lesích. "Snad to stihnu." Napadne mne a hledám co nejrychleji. "Prokletí bohové." Zavrčím si při tom. |
| |
| Hostinec očekávám návrat opičáka se svaly a vždy po chvilce kontroluji stav Nessy. Spolehni se na svalovce to je taky nápad. Svaly mu tlačí na mozek a brání mu ho používat a pak to takhle dopadá, pomyslím si. zaslechnu za sebou zvuky. Nessa se zjevně probouzí. Nádhera až ho uvidím tak první co udělám je že mu proženu stín hrudníkem, pomyslím si s úšklebkem. Skočim do kuchyně hostince a pokusim se najít něco k jídlu abych si doplnil trochu energie. Pak se vydám ke studni venku a do vědra naberu vodu. odnesu ji k Nesse a zbytek košile namočím a opatrně ji začnu chladit rány. |
| |
| Hostinec...bolest Začínám se po nějaké chvíli probírat, celé tělo meěbolí a nevíce rána na zádech...zahekám bolestí. Zaslechnu, že se kolem mě něco děje...nevím co...pokusím se zvednout, ale když se o topokusím zakřičím bolestí a zase si lehnu na břicho, po chvíli někdo vejde a já cítím něco mokrého a studného v ráně, je to ulevující, ale větší problém je, že ke kůži mám přiškvařené i oblečení, mám kousky látky v ráně ale i okolo a to dost bolí samo o sobě. Oči ještě otevřené nemám. POmalu je však otevírám. Tečou mi z nich slzy. "Je tu někdo?" zašeptám a kdyš promluvím šeptem, slyším to nějak hůř..ale nevím jestli se mi to nezdá, také cítím šílenou bolest na uchu (Na pravém, poraněnemém.) |
| |
| Herkules Tentokrát máš štěstí, hned u lesa najdeš bylinky, ktré pomáhají při léčbě popálenin aje jich tu dost. Měl by si je rychle natrhat a co nejdříve se vrátit do hostince... |
| |
| [/u]Les[/u] Konečně se dostanu k lesu a najdu tam kupodivu všechny byliny co potřebuju. Rychle je natrhám a pak se rozběhnu zpátky do Athén. Snažím se vyhýbat lidem i tak se mi podaří do některých vrazit ale né tak abych vysypal co nesu. Když se dostanu k hostinci vejdu dovnitř a rozhlédnu se. "A tady je ten ješita a ta holka." Napadá mne když je uvidím a dojdu až k nim. "Jak vidím je už vzhůru což je dobře. Musíme ty byliny podrtit a udělat z nich mast. Pak se ty popáleniny budou lépe hojit." POdotknu a mezitím složím byliny bokem. |
| |
| Hostinec Když jsem přicházel z vodou tak se už snažila vztát ale nepovedlo se jí to což je dobře. Začnu ji ochlazovat rány aby jí to ulevilo od bolesti. Ano Nesso jsem tu já Dyran. Lež klidně všechno bude v pořádku, řeknu jí a podívám se na rány. V spečenym mase jsou i kousky látky. Ty musejí pryč, pomyslím si a zrovna sahám po noži když dovnitř vtrhne ta hora masa. Sice jsem říkal že ho zabiji, ale přinesl bylynky tak jsem se rozhodl že si počkám na další příležitost. Udělej z nich mast v kuchyni by mělo být potřebné náčiní. Nejdřív ze všeho musí jít ven zbytky látky, řeknu mu a vytasim dýku. Teď to bude bolet vydrž to, šeptnu Nesse a začnu ji vyřezávat látku z zpáleniny. Není to zase tak snadný neboď se rozpadá při dotyku. Nakonec jsem přece jen hotový. Nažhavym si dýku a zastavim krvácení. Podej mi tu mast, vyzvu svalovce. Když mi ji podá tak ji začnu opatrně nanášet na spáleninu. Podívej se prosim po baráku jestli nenajdeš nějaký obvazy nebo části oblečení ty by měli taky stačit. Jinak jmenuji se Dyran, řeknu svalovci. |
| |
| Hostinec Na jeho řeči jen kývnu a vezmu byliny sebou do kuchyně kde je začnu drtit a vyráběr mast. S mou silou to enní problém spíše musím dávat pozor abych nic nerozbil. Když je konečně mast hotová donesu jí tomu chlapíkovi v malé nádobce a vyjdu schody podívat se pokojích a okolí zdali najdu nějaké obavazy nebo čisté oblečení, kterým bychom jí obvázali. "Komanduje jen co je pravda." Zabručím si v duchu a pokud něco najdu tak se s tím za tím klukem vrátím. |
| |
| Hostinec Když mi vytahává látku, tak to šíleně bolí. Řvu bolestí a pak i to kdy mi rozžhavený nůž přikládá na krvácející rány. "Dyrane....dost..to bolí!" brečím a škemrám. Bolest je neustupující...z očí mi tryskají slzy. Sama sebe špatně slyším... Je to hrozné...v hlavě mi najednou ačnou probíhat děsivé brazy ze stínů....je to bolestivé, začnu řvát bolestí ještě víc. Stíny v místnosti začínají kolem mě šílet a splašeně poskakovat..... "DOOOST! NECH MĚ!!!" křičím mezitím co řvu bolestí. |
| |
| Hostinec Zamračeně sleduji stíny kolem sebe. už od začátku jsem se bál že by mohla ztratit kontrolu. Já nyní po tom boji nemám sílu ji udržet silou možná bych ji neměl ani kdybych byl plně odpočatý. Nesso ukázni se. Ta moc co máš není žádná hračka ukázni mysl jinak někoho zabiješ. Tohle se musí udělat pokud nechceš aby ti do kůže zarostly kusy látky a to nechceš věř my. Ovládej se, řeknu ji přísnym tónem a pokračuji jde to pomalu ale brzy budu hotový. Jestli se neovládne budu ji muset omráčit aby nikoho nezranila. Aby mě nezranila ten svalovec by tu neměl být tohle není něco s čim si svaly poradí, pomyslím si. Zrovna schází dolu s nějakým hostincovým oblečením co po něm zbylo. Nech to tady a odejdi čekat ven brzy tu nebude bezpečno. Až se stíny přestanou samy hýbat můžeš se vrátit, řeknu mu aniž bych se na něj podíval. |
| |
| Hostinec Když položím oblečení na vedlejší stůl přelétnu pohledem toho mladíka a vyslechnu jeho slova. Pak se podívám na dívku. "Nebezpečí není v mém životě nic zvláštního a potřebuješ pomoc. Pokud se ti vyškubne může ti ujet nůž a jen jí více ublížíš a jednou rukou se bude dát držet hodně špatně." Odvětím svůj názor a dojdu k nim, abych dívku přidržoval, když bude třeba. "Nevěřím, že by to bylo až takhle špatné." Myslím si pro sebe a zatím nikam nejdu. |
| |
| Hostinec "ON JE TADY! CHE NÁS ZABÍT!" křičím mezi bolestným řevem...Svalovec má docela štěstí, že ho žádný stín netrefil...Pak mě chytne horzní křeč celého těla. je to na mě i vidět...řvu ještě víc bolestí...pak se najednou zase uvolním a upadnu do bezvědomí. stíny se vrátí na svá místa a já padám do temnoty... |
| |
| Hostinský On je tady? Zamumlám si sám pro sebe její slova. Svalovce jsem již neodháněl varoval jsem ho pokud se mu něco stane bude to jeho chyba. Zamyšleně vytáhnu poslední kousek látky a pak ji opatrně obváži rány pomocí látky co našel svalovec. To by mělo být dostačující, pomyslím si a otřu si pot s čela. zarazim se v pohybu. ON. Jediný kdo by to mohl bbýt ani bych si ho nevšiml je otec, pomyslím si a vymrštím se na nohy. Rozhlédnu se po okolí. Teď už vím co hledat nehledám osobu hledám její stín nebo stín který je tmavší než by měl být. |
| |
| hospoda Počkám než je práce hotova a moc slova těch dvou nevnímám. Zdají se příliš zmatená. Stín, který mne však těsně mine je trochu nepříjemnější než ti dva. Pak vše ustane a ten muž obváže dívku. Sleduju ho pak co dělá a stojím u té dívky. "Ruplo mu v bedně?" Koukám co z toho nakoenc vyleze. |
| |
| Dyran a Herkules Najednou se celá místnost zatemní. Dyran Ty vidíšvšude kolem sebe jen proto že si zvyklý na stíny takže vidíš ve tmě líp než obyčejný smrtelník. Je ti jasné kdo tohle způsobil a nemáš ponětí kde přesně je. Herkules Ty vidíš velké kulové z přehazovazovačkou. Slyšíš jen dýchání Dyrana a slabě slyšíš dech té dívky. Oba "Ale Dyrane...už ti došlo, že to jsem já?" promluví hlas Dyranova otce. Avšak nevíte odkud. Jde totiž odevšad. "Nessa to pochopila už když jsem jí způsoboval boles v hlavě...no škoda, že omdlela, mohla být větší zábava..." rozchcechtá se hlas. Herkules Ty najednou pocítíš únavu a usneš hodně tvrdým spánkem. Dyran Tebe něco uhodí zezadu do hlavy a upadneš do bezvědomí.. Oba Probíráte se o několik hodin později. V hostinci je zase světlo, ale Nessa nikde. |
| |
| Hostinec zřejmě mu došlo že o něm vim neboď se vše zatemnilo aby ukryl svoji pozici. Zatraceně proč zrovna teď když jsem vyčerpaný bojem s těmi jeho dvěma zvířátky, pomyslím si otráveně. Nenabral jsem sílu ani k tomu abych vůbec mohl bojovat bez stíná natož s nimi. Tak vylez ty zbabělá sketo a postav se mi. Možná se ti líbí bojovat s holčičkou. Jsem rád že jsem nezdědil tvoji odvahu, prohodím do tmy a snažim se ho ve stínech najít. Tohle nemá cenu buď se ukáže nebo mám hold smůlu. v každym případě pro něj nebudu soupeřem. Leda bych ho donutil bojovat a nechal pak pracovat svalovce... Přemýšlím ale najednou dostanu ránu do zátylku a omdlím. Když se probudím ležím na podlaze a vedle mě leží hora svalů. Takže ho taky dostal? No není divu když neviděl na krok, pomyslím si a podívám se na stůl kde předtim ležela Nessa. Ten zbabělec mě už vážně štve, prohodím i když aspoň k něčemu to omráčení bylo dobré nabral jsem trochu sil. Pokusím se zachytit zbytky jeho energie ve stínech abych se mohl zorientovat kam ji odnesl. Pokud předpokládám správně tak mi něchal nějaké vodítko o kterém věděl že ho najdu aby mě donutil ho pronásledovat. |
| |
| Hostinec Najednou vše potemní a já vidím totální houby. ROzhlížím se a hledám něco z čeho bych poznal co se děje ale neuspěšně. Párkrát okolo sebe mávnu rukama a po chvíli cítím jak upadám do bezvědomí. Když se vzbudím chytnu se zahlavu a posadím se. "U všech bohů co to bylo." Zavrčím si spíše pro sebe a chytajic se stolu se pomalu zvednu a rozhlédnu. Taky zaregistruju, že je nás o jednoho méně. "Čím dál tím lepší." Pak kouknu na toho muže. "Jak vidím bohové si zase hrají." Zavrčím si a rozhlédnu se. "Pomůžu ti jí najít cesta bude jistě nebezpečná a společník se ti bude hodit." Nabídnu se mu . |
| |
| Herkules a Dyran-->hostinec DO hostince najednou vstoupí ten vlk se zlatou srstí co zlikvidoval tu stinou potvoru. Je na něm poznat, že je hrozně oslabený a sotva de. "Měli byste si pospíšit, jinak jí už nepomůžete...nevím jistě co s ní zamýšlí, ale rozhodně ji bude chtít zneužít proti Vám oběma. Herkule zejména proti tobě, si pro něj objev...syne Diův." řekne vlk, a spadne na zem. Je při vědomí, ale už to asi dlouho nevydrží. |
| |
| Hostinec Pořád mě někdo vyrušuje nejdřív svalovec a pak i vlk. Svaly ti budou proti démonům k ničemu. Ale pokud chceš zemřít bránit ti nebudu, odpovím mu a znovu se pokusim soustředit tentokrát vleze dovnitř vlk. Já snad stopu nenajdu sakra. Ani chvilku pokoj my nedají, pomyslím si mírně rozladěně. Nechápu jak by ji mohl použít proti tomuhle svalovci když se vůbec neznají ať je synem kohokoliv. A teď když dovolíte musim se soustředit než se stínové stopy rozpustí a pak už je nenajdem. Mohl bys svalovče prosim se potichu postarat o vlka? Zeptám se ho ani nečekám na odpověď a začnu se znovu soustředit. Stíny jsou neustále v pohybu není to něco kde zůstane stopa věčně. |
| |
| Dyran Najdeš jen zbyteček stínu..jen slabý ocásek, vede ven...samozřejmě. "On Dia nesnáší hodlá zníčit celé Řecko a samozřejmě to není řecký bůh. A pokud použije Nessu...která je Dyrane několikrát silnější než ty tak se mu to podaří i kdyby se proti němu postavili všichni bohové z Řecka..." řekne vlk a pak upadne do temnoty. |
| |
| Hostinec Nemám strach. Odvětím klidně k muži a když příjde vlk a začne mluvit jen tiše sleduju. Pak vidím jak je na tom a slyším co říká ten druhej. Prohlédnu vlka co mu je apokud má nějaké rány tak na ně nanesu taky onu mast a ovážu je. Snažím se mu co nejvíce pomoci ikdyž v léčení zvířat se až tak nevyznám. "no to to krásně začíná." Napádá mne při další práci. |
| |
| hostinec Kdybys mi aspoň řekl něco nového. Vím o tom že je silnější ale neumý svou moc používat ani nemá s bojem žádné zkušenosti takže bych vyhrál kdybychom bojovali, pomyslím si a zachytím stopu. našel jsem to vem ho a jdeme snaž se nenechat zabít, řeknu svalovci a vyrazím ven z hostince a zamířim po stopě kterou zanechal. |
| |
| Athény Jen si zabručím něco pro sebe a hodím si vlka na záda a následuju toho muže. "Ani jméno mi neřekne." Zavrtím si pro sebe hlavou a šlapu s klidem za ním. |
| |
| Herkules a Dyran Vyrazíte po stopách stínu, hodně rychle mizí. Vyběhnete z Athén a běžíte k lesu a tam se Dyranovi ztrácí stopa a žádnou nemůže najít... |
| |
| Stopování stínů Rychle běžíme po stopě kterou zanechali stíny a kterou dokáži stopovat z nás dvou jen já takže svalovci to musí přijít jako bychom běžely bezhlavě neznámo kam. vyběhneme z města a dál se držím stopy. U lesa se my však stopa ztratí. Zatraceně kde je? I kdyby se přemístil jinam tak bych tu měl stopy a dokázal bych otevřít portál kterým prošel on, pomyslím si a zavrtím hlavou. Obcházím kolem stromů kde jsem ztratil stopu a snažím se ji najít. |
| |
| z Dyranem Držím si na zádech vlka a běžím za Dyranem. Jeho tempo je obdivuhodné a cíl také ale nehodlám to řešit. Trochu se potím za krkem ale né únavou nýbrž teplem vydávajícím vlkovy chlupy. KOnečně na chvíli před městem ten muž zastaví a zdá se že stratil stopu. Raději nic neříkám jen vyčkávám. |
| |
 | Nohy v měděných sandálech se měkce bořily do lesního podrostu, tělo zahalené do jemně průhledné řízy, sepnuté sponou s motivem hada, si hrdě a vzpřímeně kráčí lesem, jako by se kolem nedělo vůbec nic. Bledá pleť, černý hedvábný dlouhý vlas sepnutý ve složitém účesu tak, aby nepadal do medově zlatých očí, však jeho zbytek svobodně se pohupuje a otírá o ramena, záda a zadeček té vznešené dámy. U boku jí kráčí nenormálně velké uhlově černé psisko a ona sama si pohrává s jakýmsi plamínkem na dlani, jako by jej lechtala, a on ji vůbec nepálí. *Je zvláštní vracet se do Řecka z Kárie...* přemýšlí bohyně a elegantně překročila zajíčka poklidně okusujícího lupení. Zamračila se. *Jeden je chvíli pryč a křehká rovnováha spravedlnosti se vychýlí... Moudrost opomíjí... A osudy proplétají...* pronesla v duchu sama k sobě a jemně pohladila psa u svého boku po hřbetě. Vyhlédla z lesa na dvojici blížících se mužů a zlatého vlka v náručí na první pohled silnějšího z nich. Zachmuřenější oproti tomu soustředěně cosi hledal... *Stíny...* uvědomila si vševědoucí bohyně a zvědavě naklonila hlavu na stranu. Rozhodla se však zanechat je jejich vlastnímu osudu a neplést se do něj a tak se vydala znovu na mírumilovnou a pozvolnou cestu na Olymp, dokud nemusela spěchat a užívala si poklid lesního přítmí... |
| |
| Dyran Nenajdeš ani stopu...prostě zmizely. Necítíš ani jeho ani Nessu.. Nevíš kde hledat dál. Všimneš si oné ženy(Hekaté) Taktéž i Herkules si jí všimne. Když se vám žena ztratí z odhledu tak pokračujete v pátrání po jakémkoiv náznaku, že tu byl i s Nessou..ale nikde nic. Ovšem najednou se zatřese zem a popadá pár stromů. Objeví se puklina a z ní vylezou dvě hydry a z nebe na vás letí harpyje. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR