Resident evil
hrálo se Denně
od: 26. března 2008 14:47 do: 03. září 2008 16:14
Dobrodružství vedl(a) Itachi Uchiha
| |
 | Resident evil je dobrodružství s podmětem her a filmů,ale i mé vlastní fantasie.zde budete plnit úkoly,snažit se přežít.Budete muset objevovat různé dokumenty hledat předměty zbraně a jiné předměty které vám pomohou přežít ve světě resident evil.Budete zákonitě rozděleni na dvě strany na stranu zla kde bude Umbrella Corporation a dobro kde budou ti kteří proti Umbrelle Corporation bojují. |
| |
| Proskočily jste oknem do domu.Ve kterém má být vchod do úlu. |
| |
| Vydíte před sebou velkou halu a jednu ženu v červených šatech a jednoho muže v modré košily. |
| |
 | Kdo jsi ? Zeptám se ženy. |
| |
| Halo,posloucháš mě vůbec!!! Okřiknu ženu v červených šatech. A kdo jsi ty? Řeknu trochu naštvaně muži v modrém. |
| |
 | Dům Hlava mě bolí a ramen také ocitám se v koupelně na zemi a jsem nahá mám jen přes sebe mám závěs který jsem stáhla sebou jak jsem upadala. S bolestí hlavy jsem se zvedla a pomalu šla do pokoje kde jsem měla nachystané už věci na převlečení byli to krásné šaty a hned vedle boty jak jsem se oblékla rozhlížela jsem se po místnosti vůbec si jí nepamatuju kde to vůastně jsem určitě doma, ale co se stalo. Na stolečku jsem měla fotku ze svatby. Vlezla jsem do jedn ze skříněk a uviděla jsem tam plno zbraní co to je. Pak jsem vlezla do haly byla obrovská byla dobře vybvena a já se šla podívat ven a najednou se zvedl vítr a já vlezla dovnitř a šla dám pak mě najednou popadl někdo a stáhl mě na zem v té chvlíli někdo vletěl oknama dovnitř baráku. Okamitě jsem se zvedla ustupovala dozadu. Ptali se mě kdo jsem a podobně. Já já jsem Elis a nekříčte na mě laskavě |
| |
 | Dům Vletím oknem do nějakého domu a zalehnu k zemi. můj popis: černé kapsové kalhoty, černé pevné vysoké boty, hodinky na ruce, černé triko bez rukávů, v ruce držím zbran- G36C u pasu mám nůž a na zádech batoh v kapse na nohou mám zásobníky z náboji. Ohlédnu se když na mě někdo křikne kdo jsem. Mé jméno je riddick. A kdo jste k sakru vy?? Zeptám se pak si kleknu a rozhlížím se kolem sebe. |
| |
| Dům Zatvářím se dost naštvaně jak se opovažuje tady nadávat. Já nejsem ta co by mšla odpovídat nevím vůbec kdo jste ale tohle je můj dům, a já vam nusím nic vysvětlovat. Podívam se na muže který je při zemi copak čekáte že u bude někdo kromě mě?? |
| |
| Já nevím vůbec co se děje jen mě prostě myšlenky přivedly skočit sem ale vůbec nevím proč. Vůbec nechápu co se to tu děje a pohlédnu na ženu kterou si očima prohlédnu od hlavy až k patě. |
| |
| Já, já jsem Hunk. |
| |
| Zadívam se na Riddicka dívam se na něj dokud nepřestane na mě koukat. To ti připadá normální lidem skakat do bytu oknem?? To je jedno co tu hledáte?? a proč zbraně čekáte valku nebo co Až ted si vzpomenu že ještě jeden muž kterého si nepamatuju otočím se na něj my se známe?? |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
| No dobře tak tedy povídám. Byl znovu otevřen úl a Umbrella Corporation znovu vypustila T-Virus. A vchod do úlu je i v tomto domě. Řeknu pro vysvětlenou. |
| |
| Nevěřícně koukám na Ridcicka co to povída v mém domě?? Bydlím tady že jo?? a co já jsem zač vím o tom vstupu?? Začnu se rozhlížet a pak se obrátím a jdu někam jinam dívam se na tu fotku co tam mám a on kdo je Kdo je on |
| |
| Tohle co jsem ti ted řekl to je všechno co vím. Ale ted byjsme tady asi neměly jentak stát a nic nedělat chci totiž vědět co se to tu vůbec děje. Najdeme vchod do úlu a zjistíme to. Kdo jde semnou?? Zeptám se a rozhlídnu se kolem sebe. |
| |
| Podívam se na Riddicka já tady sama neudu Jdu s tebou ale neví zda ti budu platná, víš jak jsem se probudila nepamatuju si vůbec nic jen své jméno Zamířím k němu a podívam se na jeho zbran |
| |
| Ty nemáš zbran vit?? Protože beze zbraně to bude problém nevím co tam na nás může čekat atd... Zeptám se ohlížím se kolem nás. |
| |
| No zrovna nemám ale ve skříni jsem našla ale neznám kod Podívam se na něj a usměju. |
| |
| Vyndám z batohu pistoly a 3 zásobníky a podám ti to. Tohle si vem a ukaž mi tu skřín a jestly je to na kod musíš tady někde mýt nějakou kartu nebo tak něco. Sice si to nepamatuješ ale někde to tu bude. Alespon já si to myslím. Povím a čekám až mě zavedeš ke skříni. |
| |
| Když mi podal zbran schovala jsem si zásobníky. Jdu směrem do ložnice a tam jsem otevřela šuplík. Promin nevím ani jestli je to moje Podívam se na něj smutně zdrcena tím že si nic nepamatuju sednu si na postel a koukám z jednoho na druhého |
| |
| Následuju Elis do ložnice a pak se podívám do šuplíku. No tak ikdyby to tvoje nebylo je to v tvém domě. Pousměji se Třeba máš jen výpadek paměti jestly jsi se někde nebochla do hlavy nebo tak. |
| |
| To já vážně netuším prootže když jsem se probudila byla jsem nahá v koupelně a ležela jsem na podlaze Usměju se na ně a dodám Nechcete raději teda vyrazit? |
| |
| Je dost možná že jsi měla v koupelně mokro a uklouzla jsi. Jo samozřejmě tak vyrazíme. Ještě než vyrazíme vezmu si kulomet do ruky a k zásobníku v něm si izolepou opačně přilepím ještě jeden abych nemusel šahat do kapsi tak ho jen rovnou otočím. Pak si ještě takhle pár zasobníku připravím do kapes na kalhotech. No já jsem připravenej. |
| |
 | V hlavím sále úlu máme tu nezvané hosty řekne wesker chcete se o ně postarat ? řeknu ledově chladným hlasem jako by mi to bylo úplně jedno. Wesker se zasměje zatím ne Coroniusi na chvíli se odmlčí jako by rozmýšlel další slova trochu si pohrajem, trochu je postraš přikývnu Jdi poručí mi, já se otočím a jdu přivýtat hosty. Hala s Hunkem, Elis a Riddickem vejdu do dveří, ke kterým se skupina vydala zdravím vás nezvaní hosté než to stačím doříct už na mě míří 3 zbraně Tohle není nutné, můj pán mi řekl že vás mám nechat naživuřeknu a zasměju se, on mi taky nedopřeje žádnou zábavu |
| |
| když někdo vejde neváhám a namířím na něj. Nezvání hosté?? Kdo jsi?? Zeptám se No a že nás máš nechat na živu když tak na tebe míříme stačí vystřelit. |
| |
| kdyby jsi to skusil tak bys poznal že účinek by byl nepatrný řeknu mu |
| |
| jestli vůbec nějáký Dodám |
| |
| Přihlížím co se děje a tiše doufám že to skončí rychleš než začalo. |
| |
 | Skrz kameru v síni se ozývá hlas Coroniusy vrat se spátky střež úl.Bran červenou královnu hned potom se hlas utiší a nic dalšího z ní nevychází jen dále monituruje váš pohyb |
| |
| bezeslova se otočím a rozběhnu se nadlitskou rychlostí ke dveřím, proběhnu jimi a za chvíli probíhám hromadou chodeb, je to takový Labirint. Za chvíli stojím před dveřma, přesahujícími svou velikostí všechny ostatní, bez zaklepání vejdu dovnitř a postavím se za záda Weskerovy, který si prohlíží hosty na obrazovce |
| |
| Výborně to by jim mělo stačit ty tu zůstan a hlídej červenou královnu,ale neútoč na ně dokud se něco nesemele.já tedkon musím z úlu jít pryč jdu do výtahu který mě dostal až navrchol |
| |
 | skříň Sedím nehnutě ve skříni a čekám. Co to je za lidi a o čem to mluví?Už tu čekám od jejich příchodu a rád už bych se dostal ven.A maj zbraně? Co se to tu sakra děje?Neměl jsem se sem vracet Posunu se, abych se podíval klíčovou dírkou, co se děje v místnosti,když vypadnu ze dveří. Dopadnu před jejich nohy. Usměju se na ně. ahoj |
| |
| Vstanu a rohlédnu. Několik ozbrojených postav, jedna podivnější než druhá. Já jsem Markus, Markus Harper a jsem pracovník u Umbrelly. Teda byl jsem dokud mě nevyhodili. Rozhlédnu se a nastavím ruku na pozdrav k holohlavému muži. Jestli za dalších pět vteřin budu ještě žít, tak jsem klikař. |
| |
| Když ten podivný chlap se nějak rychle rozběhne a stratí se v tom ze strany ze skříně vypadne nějaký muž. Hbytě na něj namířím kulomet¨. Vstane a představí se a podává mi ruku. Chvíly mlčím Jsem Riddick. Představím se a podám ti ruku. |
| |
| Znovu se usměju. Těší mě. Uf, uuž jsem si myslel, že mě zastřelíš. Nezastřelíš mě doufám. Teď to hlavně nezkazit. Přece by jsi nezabil obyčejného člověka. Nemám pravdu? |
| |
| Se zabíjením potíže nemám takže my je jedno koho zabiju. Klidným hlasem řeknu a podívám se na tebe. |
| |
| Ulevilo se mi. Srdečně jsem mu potřásl s rukou a řekl: Dobře, Dobře , Dobře. Tak tedy. . . počkat.....a co tu vlastně děláte? Já jsem tady pracoval, ale co vy? |
| |
| No my jsme tu pro no....... Nemusí hned vědět všechno Pomyslím si Pracoval?? Jak pracoval a na čem?? Zeptám se |
| |
| dojdu ke stolu a zadívám se do kamery, zjístím že Harper mluví s tím plešatým chlápkem, kterýmu říkají Riddick, dojdu k telefonu a zavolám šéfovy šéfe Harper, ten váš bývalej zaměstanec se začal kamarádíčkovat s nezvanými hosty |
| |
| Do téhle chvíle jsem mlčela a pak neznámého člověka jsme se zeptala A co tady děláte já tady bydlím ale nevím co přesně dělám já když jsem byla ještě normální |
| |
| No, abych řekl pravdu, tak ani sám nevím. Pracoval jsem tady, to jo, ale do zakázaný zóny jsem nemohl. Vždy tam mohlo jen pár vybraných. Kdybych tam byl býval pracoval, tak by mě jen tak nepropustily.Já jsem spíš pracoval v transportní části. Přísun zásob a surovin a chemikálii. Doufám, že jim to bude stačit. Nesmím toho říct moc, jinak bych to mohl celý pokazit.. |
| |
| zahledím se z nadějí že mě zná A mě nahodou neznáš?? Vím jak sejmenuji ale netuším co tu pohledávam |
| |
| prohlédnu si tu ženu Celkem hezká. No nevim. Nějak si tě nevybavuju. Víte, já se moc nebavil s lidma v práci. A spíše mě zajímala práce než tváře lidí se kerými pracuji. Ale je možný že sme se už viděli. Zajímalo by mě jestli má něco s tim holohlavym chlápkem. A co se stalo, že si nic nepamatuješ ? Rána do hlavy nebo náš obraný systém? |
| |
| Hm zamyslím se a podívam se na Riddicka No pokud jsem pracovala pro stejnou společnost jak vy tak asi to druhé neměli bychom vyrazit Riddicku co ty na to usměju se na něj a pak se podívam na nového člena |
| |
| Ehm. Nerad bych se vnucoval, ale mohl byhc jít s vámi. Mé schopnosti chemie a techniky jsou velmi dobré. Mohl bych vám pomoci.Musím se vám odvděčit za to, že jste mě nechali na živu. Mám také své důvody, proč tam jít.. Jen doufám, že nepříjdu pozdě |
| |
| podívám se na Elis Jo souhlasím tak jdeme. No ale ten nový nevím jestly mu můžu věřit. ale zase by se nám mohl hodit. Budu ho raději hlídat. Pomyslím si a otočím se na Markuse. No tak tedy dobrá pojd snámy. Usměji se na Elis. Tak jdeme. Vezmu kulomet do ruky a jdu jako první. Po cestě jsem opatrný. |
| |
| Zvednu pistol a jdu směrem kam šel Riddick a držím se vedle něj samozdřéjmně jsem se držela u něj vypadá že ví co dělá. Odkud jsi Riddicu? |
| |
| Když od Elis usliším otázku odkud jsem mírně se usměji. Já jsem od no řeknu to asi takhle.... Když jsem byl malý rodiče mě po pár letech odhodily a všechno jsem si musel vydřít sám. Ale pak jsem byl kolikrát v lapáku (vězení). A takovej život prostě. A ted jsem tady. Takže pocházím od.... z více míst.Povím a usměji se. S kulometem v ruce se ohlídnu kolem sebe. A ty si asi nepamatuješ odkud jsi ty co?? Zeptám se koukám se kolem sebe přitom jdu nějakou cestou hledat v chod do úlu ale neznám to tu takže trochu bloudím. |
| |
| Usměju se překvapením ve vězení samé překvapení. zajimavé tak tohle jsem nečekala, ráda ti řeknu něco o sobě ale až si vspomenu já ted ani nevím co já jsem zač a c sem měla splečného s touhle společností Podívam se taky na něco a ím že jedno mě tady zaujalo otevřela jsem výko a bylo to na heslo To asi bude problém ne? |
| |
| Kouknu na výko. Hmmm heslo tak to je problém. No jsem zvědavý kde ho vezmem. Usměji se. Elis ale nechci aby jsi si o mě myslela že jsem nějaký parchant nebo tak v tom vězení jsem byl kvůly tomu jak mě rodiče odkoply a musel jsem se o sebe nějak postarat. No ale minulost je minulost a můj starý život už neexistuje začal jsem na novo. Ale tím se ted nebudem zabívat radši se nějak postaráme to ten poklop jak otevřem. No tak při malém štěstí to tady někde bude ležet. Pomyslím si Elis je to přece jen v tém domě neskusíš si vzpomenout na něco?? Vím že to je těžké ale alespon to skus. Vezmu tady poblíž jednu židly. Na Elis posad se a skus si na něco vzpomenout když to vyjde může nám to k pár věcem třeba pomoct. |
| |
| Poslouchal jsem rozhovor mezi těmi cizinci, když se řeč obrátila na poklop. Ehm, ehm. Nechci se nějak vnucovat do konverzace, ale já jako bývalý pracovník, bych to heslo měl logicky vědět a taky vím. Poproste a já vám ho řeknu. Cha chá. Teď jsou v koncích. Mám je pod palcem.Beze mě se nikam nedostanou Počkat. Co když si ta holka vzpomene a ten kód náhodou bude vědět? Pak mě nebudou potřebovat. A za to co sem řekl nejsem daleko k díře v mé hlavě. |
| |
| To je v pořádku nechje a počkej si až tu budou a až bude stav nebezpečí |
| |
| znova se podívám na obrazovku já říkal že ho máme zabít, říká jim heslo k poklopu do úlu |
| |
| Otočím se na MArkuse Ty víš heslo?? Tak nám ho řekni! Povím a čekám |
| |
| Neřeknu vám ho ale zadám ho. Musim si nechat nějaký trumf v rukávě při případným útěku. Dojdu k poklopu a postavím se k němu zády, aby neviděli co zadávám. Takže jak to bylo. Jo uz vim. Kód je *********. A je to. Poodstoupím a vrata se předemnou otevřou. A věda znova vítězí. |
| |
| Podívam se na ně a když mi podá židly jen pokroutím hlavou. Já si nevspomenu a on to ví hele ted patříš k nám nemylsíš že by jsi neměl nic tajit ne?? Kouknu na něj podezíravě co když nám chce něco udělat? |
| |
| Vždyť jsem ty dveře otevřel.Musím přece chránit tajemství podniku. Už mi pomalu přestávají věřit. Proč? Vždyť chci jen mít něco víc. Oni maj zbraně já mám kódy. |
| |
| Podívám s ena Elis. Vezmu kulomet a namířím ho markusovi k hlavě. Takže bud nám řekneš heslo nebo je po tobě. Vyber si. Může se stát že se něco podělá a co my pak bez vstupního hesla?? povím |
| |
| Když mi Riddock na míří zbraní k hlavě, zapotácím se a spadnu na zadek. Dobře , Dobře. Né tak zhurta . Kód je VeronicaX. Spokojeni?. Fajn. Sakra, Teď maj zbraně a I kódy. |
| |
| Takže ted to vyzkouším jestly náhodou nekecáš. Jdu k poklopu zavřu ho a znovu namačkám kod. Poklop se otevře. Funguje máš takže paráda. |
| |
| Kouknu na Riddicka trochu překvapeně nemysela jsem že takhle zareaguje. položím mu ruku na na rameno. Hm raději ho ještě nech on to tam zná pokud měl Riddick v plánu ho zabít zachránila jsem mu krk. Co jste tam přesně dělali? Vezmu si která pero které leží o kousek dál a také papír vytrhnu s někama. Mapíšu si ten kód a jdu knim. Stejnak to nebude jen jeden kóž že en? |
| |
| Vstanu a pohlédnu na Elis. Že by se mě zastávala? To se mi asi jen zdá, co by z toho měla. Pár kódu tam ještě bude, ale bohužel ty se mění často, takže nemám záruku, že je vím a jak už jsem řekl, nevím co bylo cílem tohoto projektu. Spadal pod největší utajení. |
| |
| Kouknu na něj a pak na Riddicka Ale zná to tam ví přibližně kde co je takže ho bude potřeba a ted bychom mohli vyrazit. A vyjdu do otevřených dveří jako první. Zvláštní pocit když nevíte co je tam |
| |
| Hele markusi možná sem to přehnal stou zbraní pro ten kod. Ale řeknu pravdu nezabil bych tě ani kdyby jsi to neřekl. Jen jsem to ztebe chtěl dostat. Usměji se. Podívám se na Elis. Beztak si o mě myslí že jsem nějakej parchant nebo tak něco. No myslím že časem pozná že nic takového nejsem teda snad. Je docela fajn. Pomyslím si a Elis následuju. |
| |
| Usměju se na něj potěšena tím že se mu nějak snažil naznačit omluvu. Když tak jdu nechtěně se dotknu Riddicka Promiň Odtáhnu ruku dotkla jsem se jen jeho ruky takže to bylo v pohodě. Jít první a jen s pistolí a ještě holka která sní neumí zachazet asi to bude žůžo. A ještě když se docela bojím. Co tam vlastně hledáme? |
| |
| Když se Elis dotkne mé ruky podívám se na ni. V pohodě řeknu polohlasně. No tak tohle asi nebude super je vidět že se bojí. Počkej Elis jdu prvni. Drž se u mě. řeknu opět polohlasně. Doufam že si jí tady nic nestane no bych byl blbej abych k tomu nechal dojít. Pomyslím si a jdu opatrně dál. Když narazíme na dveře pomalu a opatrně je otevřu. Za nimy je nějaká prázdná místnost. Zastavím se Markusi co tady je nebo bylo?? A co bude dál?? Otočím se na markuse a zeptám se ho. |
| |
| Vejdu do místnsoti a prohlédnu si ji. Vybaví se mi jak jsem tudy nesl biologický materiál. Znovu ty obrazy. Já se jich snad nezbavím. Ty noční můry. Tohle bývala překládací místnost. Zvláštní, vždy tu zbyly nějaké bedny, pro případ přebytku zboží. Dojdu na konec místnosti a stisknu malé pečlivě schované tlačítko. Ze zdi vyjede ovládací panel. Takže jak bylo to heslo? Á, už vím. Vyťukám heslo na klávesnici. Sakra. |
| |
| Když na mě zvdřejmně ppozná že se aj bojim jde jako první. Díky Jd tesně za ním a koukám po osatních když jsme v nějaké vetší místnosti jdu se podívat kolem jak to tu asi vypadá. Zvláštní jako bych tu byla.Chytnu se za hlavu ach takovej nátak.Zavrtím hlavou a koukám dál.Jsem uplně mimo od nich nějak moc jsem se odpojila.Zvedla jsem zbran a jdu směrem dopředu. |
| |
| Když spatřím Elis jak někam odešla rozeběhnu se rychle za ní. Elis stuj nechod tam! křiknu a běžím za ní. Když ji doženu zastavím jí a podívám se jí do očí. Co tě to proboha napadlo někam jít sama a tak najednou?? Zeptám se. |
| |
| Když mě popadne Riddick cuknu sebou Promin já nechtěla ale myslela jsem že jsme tam něco viděla ale jen se mi to zdálo.stejnak si musíme najít jinou cestu tama se nedostanem pkud nezjistí kod a v tom moc neveřím Spustím zbran a kouknu mu do očí |
| |
| Jo v pohodě ale přítě prosímtě když někde něco uvidíš tak mi to řekni půjdu tam stebou nechci aby se ti něco stalo. Koukám na tebe. Pojd půjdem spátky a slib mi to že příště nikam nepůjdeš sama. |
| |
| Podívam se na něj ausměju se jo slibuju Vyjdem za pozad k ostatním ted to vypadá jako bychom se zašívali schvalně. Opřuse tam o zed a čekám zda to otevřou. Je tu aj jiná cesta nebo jen tahle |
| |
| No markusi je tu i jiná cesta odtud?? Nebo jen přes tyhle dveře?? Zeptám se ho a pohlédnu na něj. |
| |
| Když tak tam stojím a čekám co se bude dit opět se postavím tak aby na mě Riddick viděl se postavím do prostřed. Zakoukám se na jedno místo, už jsem chtěla vyrazit ale pak jsem si vzpoměla Tak čekám co vypadne z Markuse |
| |
| Prohlížím systém ovládacího panelu, když najednou Ridick vyběhne z místnosti. Co s ním je? Pomyslím si a pokračuju v hackování. To je hodně těžký oříšek. Netusil jsem, že změní heslo tak rychle. Jedna věc je jistá. Ten kód je osmi místný, ale to je přes miliarda slov, možná i víc.Teda pokud heslo nejsou nějáká náhodná čísla, to by se počet o trochu zvýšil. Zátímco o tom přemítám Riddick s Elis se vrátí do místnosti. Obrátim se k nim a povím jím co vím. Takže, tenhle kód neznám. Společnost ho změnila dřív než jsem očekával. jediné co jsem zjistil je, že kód je osmi-místný. Vyslechnu si Elisin návrh. Teoreticky by měl existovat i druhý vchod na zajištění zásoby vzduchu a jako únikový východ při nějaké katastrofě. Bohužel o něm nevím. Tak, nějaké nápady? |
| |
| Když řekl že má určitě aj jiný východ ale neví kde přidám se do toho i já. No nevím kde je to co říkaš ty myslím ten druhej vchod ale tady je jedna šachta a tou bychom mohli projít jinak vlezem tam? |
| |
| No tak šachtou se mi zrovna moc nechce ale tak když není jiná cesta tak to alespon můžem skusit. Povím Podívám se na Elis a usměji se. Jak tak na ni koukám je docela hezká. A takhle si podle mě stoupla jen abych si ji všimnul. No až bude příležitost něco skusím za skoušku nic nedám a naštvaná si myslím že taky nebude. Pomyslím si a čekám co se bude dít jestly půjdem tou šachtou nebo ne. No ale vlastně nic jiného nám nezbývá než tamtudy projít. |
| |
| Nečekám na nic a jdu k ní musíme jí oddělat, však ví kam du. K té šachtě si přitáhnu cosi abych tam vůbec dosáhla.Snažím se to oddělat ale je to na šroubky. Čím to můžu oddělat apk mě napadne prstýnek. Snažím se to oddělat jeden už mám a ted ty další. Copak bojíte se že se zašpiníte Uculím se protože jsem si jen dělala srandu Mučte mi jeden z vás nůž prosím |
| |
| Uvidíme. Možná že to opravdu je šachta dovnitř. Nakloním se a prohlédnu si šachtu. Tak dobře , jdeme. Pohlédnu na Elis. Dáma má přednost. |
| |
| Díky Vyskočím tak a jdu jakko první. To musí být užasný pohled. Máš ponětí kam ta šachta vůbec vede?? Podívám se na něj přes sebe a kde je Riddick nevisím na něj. |
| |
| Nějak se zakoukám a pak se proberu a vidím že Elis s Markusem už jsou v šachtě. Vyhoupnu se za nimy a koukám že Elis jde první. No to ne on jí nechá jít šachtou jako první. Jestly se jí něco stane tak ho asi zabiju. Pomyslím si a pokračuji za nimy. |
| |
| Nó, nevim.Drtičku ani velké nádrže s kyselinou jsme neměli, takže by to mělo být bezpečné. Teda aspoň doufám. |
| |
| Fajn však to zjistíme Vidím konec tak se zastavím a huknu na ně Moment Skusím to vykopnout ale je to opět přepevněné šroubkami. Riddicku pujč mi prosím nůž já to nevykopnu takže to aspon odšroubuju Podívam se na ně a zahlédnu ho a usměju se |
| |
| Vyndám nůž s pouzdra a podám ho markusovi aby ho dal Elis. Usměji se na Elis. Elis pak opatrně nevíme co tam je. |
| |
| Vezmu nůž a předám ho dál. Hlavně rychle , cítím se tu trochu stísněně. Ještě že nemám klaustrofobii. |
| |
| No někdo jít musím první Usměju se a beru ten nůž. Ještě že mám malou ruku jinak bych to asi neprotáhla. Oddělala jsem dva šroubky a pak to vykopla. Vzala jsem si pistol a seskočila. U ještě kousek a spadla bych hodně hluboko. Dobrý ale davejte bacha kde dopatnete je tu nějaká díra. |
| |
| Díra? Co to může být? Jak je hluboká? Možná že nemám klaustrofobii, ale mám strach z výšek. |
| |
| No to fakt nevím ale asi moc né ale davejte bacha Mezi tím než slezli dolů jsem se koukla kde to vlastně jsme co to sakra je. Kam jsme se to dostali Zakroutím a zapřemýšlím. Pistol mám připravenou kdyby něco se stalo. |
| |
| Neznámá místnost Slezu dolu k Elis a prohlížím si místnost. Podivné, jako bych tady už někdy byl. Dojdu na okraj díry a podívám se dolu. Sakra, to je výška. Kam to asi vede.Musím zjistit jak je to hluboky. Rozhlížím se po nějaký věci, kterou bych mohl použít. Všimnu si zbytku větrací šachty, který Elis vykopla a hodím ho dolu. Poklop padá a pochvilce dopadne na dno. Slyším jasný zvuk šplouchnutí. Hmmm, asi jsem nebyl daleko s tou nádrží s kyselinou. |
| |
| Slezu dolů z šachty a kouknu se na Markuse. Myslíš že tam dole je kyselina?? Zeptám se ho. Kouknu na Elis a usměji se. Potom si prohlídnu místnost a hledám nějaké dveře nebo kudy se dá jít dál. Jedny najdu ale nějak my nejdou otevřít. |
| |
| Když Riddick a Markus slezou jsem ráda že nehupsli do díry. Když uslyším to stou kyselinou podívam se na něj a zeptám se ho. Nemůže to být jen kanál? Podívam se na Riddicka a jdu za ním, když se snaží otevřít další dveře a nejde mu to podívam se an něj. Další cesta je asi jen te kanál ne? |
| |
| Když Ridick řekne svůj názor na tu kyselinu, tak se zasměji. Ha, Ha,Ha. To si vážně myslíš, že yb tu byla kyselina?To by byla uložena poněkud lhostejně. Vždyť výpary z ní by zamořily celý větrací systém. Ale .. Na chvíli ztichnu a prohlížím důkaldně místost.. Vždyť to nedává žádný smysl!! Co by dělala větrací šachta u díry s nádobou nějaké tekutiny. NA padájí mě dvě možnosti. Buď je tu ještě jiný tunel, nebo je tu ta větrací šachta pro něco tam dole, ale to je určitě blbost. Co by tam dole mohlo být. |
| |
| Podívám se na Elis No jiná cesta nevim. Kouknu na Markuse No nevím co tam může být a proč je to tu udělané takhle. Ty jsi tady nikdy nebyl?? Zeútám se ho |
| |
| Právěže mám pocit, že byl, ale nevim, jak je to možné, vždyť tu neížádný přístup než z vody. A takovouhle výšku byhc nikdy nedokázal vylézt. Pohlédnu na Elis. Slečno, teď by se hodilo, aby jste si na něco vzpoměla. Jinak nám zbývá skočit dolů nebo se vrátit. Opřu se o zeď místnosti a čekám na odpověd. Co jsem tady dělal? Kdybych jen nebyl tak zabedběný tak bych si vzpoměl.. |
| |
| No jsou tu ještě tyhle dveře ale nejdou otevřít. řeknu markusovi |
| |
| Podívam se na něj co jako po mě chce já si nedokážu vspmenout Prostě mi to nejde vzpomenou až si vzpomenu budeš první klidně komu tořeknu Seberu se a jdu někam kde budu chvíli sama. A ten chlap mězačína vytáčet já si prostě nemohu na nic vzpomenout. |
| |
| KDyž mi Riddick ukáže dveře podivím se. Dveře? Jaký dveře? Prohlídnu si ty dveře z blízka. Aha. Už vím. Dojdu ke zdi a zmáčknu tlačítko pečlivě maskované. Dveře se najednou otevřou. Dámy a pánové , výtejte ve stanici vozíku směr úl. Ta vodaa sloužila jako chladící kapalina pro některé stroje. Genialita znovu vítězí. |
| |
| No tak dobře půjdem do úlu. Kouknu na markuse. Počkej chvilku markusi. Povím a jdu za Elis. Nic si stoho nedělej. Povím polohlasně Elis. Nedovedu si představit že bych si nemohl na nic vspomenout je mi jí líto. Pomyslím si. Možná nemáme moc času nepůjdem radši?? Zeptám se polohlasně Elis. |
| |
| Podívam se na Riddicka který za mnou ted přišel usměju se na něj nechápu proč je na mě tak hodnej. Vy to tady vedete takže mě je to jedno podívam se na něj než vyjdu pohladím ho po ruce. My jsme zvlaštní skupinka vážně |
| |
| Usměji se Jaké pak vy?? Snad ty ne?? Usměji se A já to nevedu, Vedem se navzájem každý ví něco. To ne to nemůžu...... No ale co bud to vyjde nebo ne. No modlím se aby to vyšlo. Pomyslím si. Políbím Elis |
| |
| Já si teda jako vůdce neberu tohle je zvláštní den. Já toho moc nevím pokud sis nevšiml Usměju se na něj a když mě políbí vrátím mu ho zpět sice to asi není vhodná doba ale vůbec mi to nevadí spíše je mi to fuk. Ale chudák Markuc se počká |
| |
| Super Pomyslím si. Ehm asi nebude ted nejvhodnější doba na nějaké polibky. Povím polohlasně a usměji se. Radši bychom měly jít. Usměji se na Elis a jdu směrem zpátky k Markusovi. |
| |
| Když vejdu dovnitř vidím, že elis a ridick odešli stranou.KDyž se začnou líbat znechuceně uhnu pohledem. Co si myslí? Že jsme v nějákym béčkovym dobrodružnym filmu? Namálkej hrdina , geniální vědec a sexy kočka, která ztratila paměť. To je k smíchu. Vždyť to je skutečnost, né nějaký blbý film. Šáhnu do kapsy, vytáhnu hodinky a podívám se na ciferník. Hmmm, příjdu pozdě. Doufám, že tam ještě bude čekat. |
| |
| Hm zadivam se na něj a pak nic neřeknu a jdu směrem k Marcusovi který asi vše viděl. Je mi to celkem jedno jak můžu vědět co jsem dělala předtím. Vidíš Marcusi ani jsem si nemusela vzpomenout tvoje hlava ta zvládla beze mě Usměju se protože to mylsím ze srandy |
| |
| Vejdu k vozíku do úlu a otevřu dveře do něj. Opatrně nakouknu s kulometem v ruce do vnitř a když tam nic nevidím vlezu do vnitř. Prohlédnu to a poté se otočím na Elis a Markuse. V pořádku pojdte dovnitř. Podám Elis ruku abych ji pomohl vyskočit do vozíku. Markusi doufám že víš jak se to ovládá?? Zeptám se. |
| |
| Podívam se do dveří když tam vlezl Riddick s mx čekáme. Když mi podá ruku příjmu jí sice bych tam vyskočila ale nevadí. Když jsme v tom vozíku koukám kde co je no pěkný co takhle tohle tlačítko Hm co skusit tohle ukážu na jeden s tlačítek |
| |
| No tak doufám že na mě Elis neni naštvaná to bych fakt nechtěl je prostě super a nějak si to uní pokazit se raději zabiju. Prolítne my hlavou myšlenka. No tak to nevím na co je tohle tlačítko skus to zmačknou se snad nic hroznýho nestane. Usměji se. |
| |
| Hm fajn beru ho za slovo.Zmačkla jsem a čekám co se bde dít. Fajn takže bud to nemá štavu nebo to už asi nefunguje Podívam se na ně a opřu se o kraj a čekám |
| |
| No ještě mě napadla jedna možnost jak to dát do pohybu. Otevřu poklop v podlaze a vlezu do vnitř prohlížím si co tu je a pak spatřím že něco není připojeno k dráze po které to jede a jen tak to vysí dolu. Pokusím se to připojit po chvilce skoumání jak to má být se mi to nějak povede a vylezu zpět nahoru do vozíku. Elis skus to zmačknout ještě jednou. Dole nebylo něco připojeno k dráze po které to jede. Nevím co to bylo v tomhle se nevyznám ale už je to připojeno tak to skus. Povím a usměji se na Elis. |
| |
| Když vidí že Ridddick nějak leze jdu se tam podíívat. Ustupím když leze nahoru a já jdu k ovladacímu panelu. Fajn jak chcee Podívam se na ně a pak až to zmáčknu |
| |
| stál jsem na u vozíku a pozoroval ho. Před očima se mi znovu vybavili vzpomínky na práci. jízda sem a zase tam . . .. . .trochu monotóní práce. zatímco takto přemýšlím , Riddick s Elis připravují vozík k výjezdu . Uvědomím si, že Elis mačká tlačítko a rychle skočím do vozíku. |
| |
| Když se vozík rozjede po pojdu ke stěně vozíku a opřu se o ni. Hodím si kulomet do ruky protože nevím co dole je. Až budem dole myslím že bude lepší když půjdu jako první. Nevíme co tam dole můžem čekat. Pak se otočím na Markuse Markusi nevíš náhodou ještě něco co se tady stalo?? Mohlo by nám to dost pomoct. |
| |
| Riddickova otázka mě zarazí. Obrítím se na něj a promluvim uraženě. Vždyť už jsem vám řekl vše co vím. Otočím se k němu zády. Po pravdě , není to vše, ale víc jim říct nemůžu.Ohrozil bych operaci. |
| |
| Jsem opřená a koukám kolem tohle vypadá zajimavě a pak se jdu podívat dopředu. Uslyšela jsem je jak se povídají pokud teda takhle si povída Marcus asi ho tím nějak naštval. Jak je to ještě daleko nevíte raději se mezi ně vložím aby se nepohádali |
| |
| No podle mě nám všechno neřekl. Pomyslím si. No dobře já se jen ptal jestly si nám řekl všechno nic víc. Podívám se na Elis a usměji se. Jo tak to nevim jak daleko to je. Otočím se zpět na markuse. Víš jak je to daleko ještě?? Určitě jsi tady párkrát jel ne?? Zeptám se. |
| |
| Tak ještě pět minut. A proč tam vlatně jedete?Celou dobu vám pomáhám a vůbec nevím co chcete. Proč mě to napadlo až teď? Asi ty jejich zbraně mě zmátli. |
| |
| Dobrá otazka ale já mu asi neodpovím nevím proč vlastně bydlím nad hlavním vstupem. Já i asi neodpovím protože to nevím jsem tu jen tak abych tam nahoře nezůstala Začnu tady šmejdit a prohlížet si vše |
| |
| Podívám se na Markuse. No tak já jsem tu protože no jsem od jedné společnosti která má za úkol zjistit co se stalo v úlu a podat informace. Povím. Potom se podívám na Elis No a ty Elis nevím kdo ti co udělal že si nic nepamatuješ ale ty jsi nahoře v domě sloužila jako hlavní stráž vchodu do úlu. Víc nevím. Podívám se Elis do očí. Omlouvám se že jsem to neřekl dřív. Skloním hlavu. No a ted jsem úplně v pr.... ted na mě bude naštvaná a já si to kompletně posral. Pomyslím si. |
| |
| Když mi to řekl stuhla jsem jako bych byla zmražená,proč mi to tajil.Koukám od jednoho k druhému pak se otočím a stoupnu si někam jinam potřeuju vše střebat. Najednou mi bleskne vzpomínka na to jak sem chodila po místnostech někde kde jsem ještě nebyla. Ale nic neříkam.Jdu do kouta a tam se posadím. |
| |
| Jdu k Elis a kleknu si před ní. Chytnu ji za ruku a podívám se na ni. Promin že jsem ti to neřekl nevěděl jsem jestly by to byl dobrý nápad ti to říct hned. řeknu polohlasně. |
| |
| Když slyším kroky ani nezvedám hlavu vím přesně kdo to je jeho kroky už poznám dobře. Když mě chytně za ruku teprv se na něj podívam. Ne to je v pohodě nic se nestalo jsem v pořádku jen musím ted trochu přemýšlet |
| |
| Dobře jsem rád že se nezlobíš. Usměji se. Jen bych ti chtěl říct... Tam dole na sebe dávej pozor nechtěl bych aby se ti tam něco stalo jo?? Usměji se. |
| |
| Pohladím ho po tváři a usměju se Co by se mi mohlo asi tak stát když jsi tu ty a jak si myslím a říkaž jsem strážce třeba aj přeperu tebe Kouknu na něj a usměju se |
| |
| Usměji se No myslím že by jsi mě i zvládla a až si osvojíš zpět to co jsi uměla myslím že mě přepereš bez problémů. Usměji se a políbím Elis |
| |
| Když mě políbí jako bych zas na chvíli vypla vše kolem. Jednou říkaš že nesmím po druhé mě tady líbaš tak co vlastně chceš Usměju se na něj a vrátím mu ten polibek |
| |
| Předtím jsem to myslel tak že tam nebyl nejbhodnější čas ne že nesmíš. Usměji se. No Elis co já chci....... Ani to nedopovím a začnu Elis pomalu a něžně líbat. |
| |
| Kouknu na něj s usměvem vhodný čas to není ted snad vůbec ne. Jo co ty chceš Ale odpoved se mi dostane jinak jsem myslela...... Jeho polibky jsou měžné,teplé zahřívají mi celé tělo. Nakloním se k němu a obejmu ho kolem krku.Polibky mu vracím¨ A pak dodám A ted je čas?? A usměju se a ještě ho políbím |
| |
| Sleduju Riddikovu a Elisinu milostnou scénu. Pak náhle vozík zastaví. Haló, jsme tady. Mé konání bylo bez účinku. Řikám , že jsme tady. Stále zůstávali přilepeni na sobě. Ach jo. No co, du sám. Vstoupím z vozíku a vyjdu to depa. Je to veliká mistnost plná beden. Nechtěl jsem se sem vracet, ale dal jsem slib. Vydám se tedy k jedinému vchodu do úlu.K velkým ocelovým vratům. |
| |
| Usměji se. No tady asi čas nebude. Usměji se. No koukám že Markus odešel sám asi bychom měly jít zaním přece jenom nemá zbran. Usměji se a ještě Elis políbím pak vstanu a vystoupím z vozíku. Markusi počkej na nás. Nevíš co tady dole může být a nemáš zbran. Vezmu si kulomet do ruky. |
| |
| No ten bude pěkně namíchnutej e jsme ho nevnímali Usměju se a vdtanu jdu k vozíku a seskočím dolů. Moje stabylita těla a pružnost se docela vrací. Doběhnu Markuse a usměju se na něj. Ty nemáš žadnou zbran ani předtím jsi jí nepotřeboval?? Koukám na něj a pak na Riddicka |
| |
| Ohlédnu se zpět an Riddicka. Já nepotřebuju zbraně, já mám mozek.Naco pušky a pistole, když mám mozkový kalibr. Dojdu k vratům a začnu prohlížet vrata. A teď použiju svou zbraň. |
| |
| Kouknu na něj překvapeně nevím zda mozek nahradí třeba kulku. Zakroutím hlavou a když dojdem ke dveřím kouknu na Riddicka a zvednu oči v sloup. Jdu se podívat tady kolem, raději tady sním zůstaň Riddicku Kouknu na Marcuse a jdu se podívat co vše je tady. Zajimavá místnost taková temná co tady vlastně je. |
| |
| No dobře ale dávej na sebe pozor! Povím Elis a otočím se na Markuse. No dobře z tím mozkem ti budu věřit ale nejdřív ukaž jak otevřeš tyto vrata. |
| |
| prohlídnu si ovládací panel. Je to klávesnice s písmeny i čísly. Jak neobvyklé. To bude oříšek. Vytáhnu z kapsy hackovací soupravu a začnu pracovat. A teď uvidíme. Pochybuji o tom, že to bude jednoduší než ty předchozí dveře.A protože jsem ty dveře předtím neotevřel tak asi ani tyhle ne. Zkouším několik kódů.Bez úspěchu. Tak nic. Můj mozek zklamal.Teď je řada na jiném mozku. Pohlédnu na Elis. |
| |
| Když převede na mě řeč zatvařím se uraženě docela Tím jsi chtěl říct co já nikdy netvrdila že je otevřuKoukám po okolí zda tu nejdou jiné dveře. Musí sem přece jít i jiná cesta Pak si všimnu oddělané dlažby ebo co to je na té zemi. Dřepnu si k ní a snažím se to oddělat |
| |
| Jen oba pozoruji a když se elis sehne na zem koukám co dělá. Pak se sehnu taky a pomůžu jí. Ukaž pomůžu ti. Povím a usměji se na ni. |
| |
| Pomoc jsem uvítala protože to nebylo nic lehkého, jsem stále vytočená že si asi myslí že jsem blbá ale co je to jen další chlap co si myslí že může víc než ostatní. Odhrnem to a já se tam zadívam a nic moc nevidím. Nemáš baterku? Kouknu na ně a pak uavžuju bez světla nemá cenu tam chodit |
| |
| Jo jasně baterku mám. šáhnu do kapsy u kalhot a vyndám ji. Posvítím tam a opatrně vejdu do vnitř. Na Elis svit mi. Podám Elis baterku a vezmu si kulomet do ruky. |
| |
| Když mi podá baterku ještě kouknu na Marcuse Deš s náma nebo tam miníš přemýšlet na tím hloupím kodem? podívam se na něj a čekám zda teda pujde |
| |
| Obrátím se ke klávesnici a začnu znovu heckovat. Né, jděte sami. Já tady zůstžanu a pokusím se to otevřít. Kdyžtak vás doženu. Poté co domluvím, už je nevnímám a sleduju pouze svou práci. Snad by se to dalo obejít, ale to potrvá tak pár hodin. |
| |
| Podívam se na něj a jdu k němu a zadívam se na něj Hele vím že jsme si zřejmně nepadli hned do oka ale mohl bys jít snámi?? Stojím tam vedle něj nechci aby zde zůstal neměli bych se rozdělovat, měli bychom zůstat tak jak jsme. Prosím pojd s náma |
| |
| Pohlédnu s jemným úsměvem na Elis. Vždyť budu tady. Kdykoli mě budete potřebovat, tak víte, kde mě hledat. Podívám se na Riddicka. Jeho výraz drsňáka mě utvrdil v tom, že Elis bude v dobrých rukou. A hlavně ta zbraň, kterou měl u pasu. Nebojte se, nevidíme se naposled. Teda aspoň doufám.Dojdu k bednám u vozíku a začnu se jimi prohrabovat. Měli by tady bít, vždyť jsme je sem dávali. Aha, sou tu. Vytáhnu dvě vysílačky. Jednu si připnu k pasu a druhou podám Elis. Ber. Jestli budete potřebovat pomoc, tak stačí zavolat.. Tyhle vysílačky jsem sám otestoval. Fungují i tady dole. |
| |
| No dobře jak chce je to jeho volba. rozmlouvat mu to nebudu Pomyslím si No dobře Markusi ale kdyby se dělo něco tady tak zavolej ty. Ikdyž jsem si s Markusem moc nerozuměly vydám ze sebe.... Tak hodně štěstí Markusi. Podívám se na Elis Tak Elis jdem pojd. |
| |
| Když spolu mluvíme a říká že se neuvidíme naposledy že by to byla nějaká utěcha to né ale je to jeho věc já jsem toho názoru že by skupina měla zůstat spolu. Vezmu od něj vysílačku a jdu pomalu směrem kde je díra. Dávej na sebe pozor a když tak nás dožen a nebo počkej na druhé straně. Usměju se a už jsem u Riddicka |
| |
| Usměju se na Elis. Tak jdem a svit mi na cestu. Odjistím kulomet a jdu směrem dopředu. Přitom koukám kolem sebe. |
| |
| Jdu k díře a svítím před sebe aby věděl kam vůbec jde. kam to asi vede co mysliš Když tam vleze seskočím tam hned za ním a koukám kolem sebe. |
| |
| Vůbec nevím kam tohle může vést ale určitě to tam nebude příjemný. Usměji se. Pokračuji opatrně dál a koukám na místa která osvicuje baterka. |
| |
| soukromá zpráva od Příroda pro Muselo to tak být, nemám na vybranou. Jejich život je důležitější než můj. Vím víc než bych měl a to by je mohlo ohrozit. Vzpoměl jsem si na důvody, proč jsem tady. Jak jsem byl vyhozen, jak mi můj přítel a pracovník ze zakázané části úlu vyprávěl o nějakém tajném projeku. Jak jsme se dohodli, že se zde sejdem a zastavíme to zlo, které zde probíhá, ale přišel jsem pozdě. Kdyby nebylo nich, už byhc tu dávno byl a Steve taky. Vzal jsem vysílačku do ruky a chystal se jí odhodit pryč, když se to ve mě najednou hnulo. Ne, to nemůžu udělat. Spoléhají na mě, jako spoléhá Steve. Znovu jsem si zasunul vysílačku za opasek. Dám jim šanci.Nevěřím jim , ale šanci jim musím dát. Odeberu se zpátky ke klávesnici a hackuju ji. Doufám, že mi Steve otevře. Ta aktivita kamer na stěnách mě dost znervózňuje. |
| |
| Když tak pochodujem pořád se musím ohlížet dozadu jestli za náma nejde Markus ale né nikdy ho tam nevidím, ale čím dal tim větší pocit toho že je někdo tady i kromě nás. eště že jsme si zvala ty vysoké boty jinak bych je měla špinavé nebo podobně Chytnu ho za ruku a jdeme tak aby nahodou se nějak zas nestratila |
| |
| Jdete dále chodbou která vám připadá velmi temná a proto máte nějaký divný pocit a trochu jste přidaly na tempu.Až jste došly k výtahu ovšem když jste chtěly nastoupit tak tam nebyl vchod vypoadáto že je zamčen zevnitř a proto jste šly čtyři patra po schodech až jste došly do jídelny B.tam jste se zastavily a přemýšlíte co dál |
| |
| Vezmu Elis za ruku a malinko přidám na tempu protože tady s tohoto místa nemám moc dobrý pocit. Když po nějaké chvíly dorazíme do jídelny B zastavím se a chvíly se rozhlížím kolem. Elis nevzpomínáš si na něco?? Zeptám se. |
| |
| Když zrychlíme krok jsem ráda a pak najednou místnost a v tu chvíli uvidím zablesk vzpomínek. Chytnu se za hlavu a dřepnu si. Musíme se vratit za Markusem zvednu se nejsem žádna poseroutka něco přece vydržím. vytáhnu tu jeho visílačku a zavolám Markuci našli jsem další cestu dojdu tam pro tebe se světlem jo? |
| |
| vstupní brána Prohlížím kódovací zařízení, když uslyším elisin hlas z vysílačky. Její hlas se mi zdá poněkud ustaraný a napjatý. zvednu vysílačku a odpovím. Tady Markus, stav dveří je tále stejný. Zámek je moc složitý. Jdu k vám. Dávejte si pozor. Myslím, že . bztz Hm a mám po vysílačce.Prohlédnu si druhou stranu a odendám kryt.. No a je po vysílačce. Zkratovala kvůli záření vycházejicího z mého hackovacího zařízení. Asi jsem moc zesílil signál. A novou vysílačku nemůžu použít bez zadání frekvence, která ej na Elsině vysílačce.No co, půjdu jim naproti. Zastrčim si náhradní vysílačku za pásek a tentokrát předtím vypnu svůj hacker. Tak tedy vzhůru do díry. Pomalu a nejistě se vydávám do tmy tunelu. |
| |
| Dobře Elis pojd vrátíme se pro něj. Vezmu ji za ruku a vydáme se zpět k hlavním dveřím. |
| |
| Bez jakého koli odmlouvání jsem šla za něj a jdem docela rychlím krokem at jsme tam co nejdříve doufám že to byla jen visílačka a né nic jiného |
| |
| Lezu dírou a dostávám pocit, že mě někdo sleduje. Tady? To je nemožný. Vždyť tu sem sám. Náhle uslyším před sebou zvuky. Cože? Kdo to může být? Proč by se pro mě vraceli? Kdo je tam? |
| |
| Když tak lezu dírou, oslní mě světlo baterky. Nevidím té osobě do tváře, ale vím , že není sám. Jsi to ty Elis? |
| |
| Když usliším Markusův hlas jsme moc ráda, markusi jsi to ty ještě že tak usměju se na nej a podáním ruky ho chci přivítat. Měli bychom jít co nejdrříve nelíbí se mi tady |
| |
| Uvidím, že ej to Elis a uleví se mi. Když mi Elis podává ruku nevšímám si ji. Trochu podivná situace na podání ruky. Odbydu její pozdrav řadou otázek. Jste v pořádku ? Co jste našli ? Můžeš mi pujčit svou vysílačku? |
| |
| Když uvidím Markuse oddechnu si. Došly jsme až do jídelny B a pak jsme se vracely pro tebe. Jinak výtahy nejdou otevřít takže musíme po schodech. |
| |
| soukromá zpráva od .Albert wesker. pro |
| |
| čekám až se ti dva dobaví a jen se rozhlížím co tu vlastně je. Jdu směrem odkud jsem vyšli Hele pánové měli bychom jít není času nazbyt. A ani moc na ně nečekám a tak mířím sama nějak moc je tu mrtvo ale v dáli něco slyším. |
| |
| Pohlédnu an Elis. Kam tak pospíchá, ví snad víc než my? Proč není času na zbyt? Že bych na něco zapomněl?To je mi trochu podezřelý. |
| |
| Podívam se na Markuse ale dělám jako bych to vůbec nevšimla máme totiž na spěch a tam dole něco nebo někdo je a nevím zda je živí. Musím jít a získat to co tu vyráběli a zničit tuhle společnost Koukám po místnosti jsem jako by mimo ale je to tím kde jsme. Musíme jít |
| |
| Dobře ,dobře. Veďte mě té jídelny, kterou ste našli. Obrátím se na Elis. Světlo její baterky mě oslňovalo. A Elis,mohla by jsi mi pujčit tu vysílačku? |
| |
| ze zamyšlení mě vytrhne Markus, co že to chce jo promin byla jsem zamyšlená Podám mu tu vysílačku a šla rychlím krokem tam odkud jsme vyšli. Za chvíli tam budeme Pozvednu zbran a mířím před sebe a druhou rukou tam i svítím. Došli jsme tam a já se vyhopsla nahoru a rozhlížm se zda je tu pořád čisto. Dobrý můžete jít Dojdu na jednu stranu a je tam i skříňka a vní baterky tři. Jednu si schovám do boty je taková maá prktická a druhé jsou větší Hvíznu na na oba a hodím jim baterky. Pak se dívam po vchodu |
| |
| Postupujem tunelem a já se snažím naladit stejnou frekvenci na obou vysílačkách. Podivím se, když mi Elis hodí baterku. Díky. Co se to s ní děje? Jako by se její pohyby zrychlily. Chová se nějak podivně. To ení ta samá Elis, kterou jsem viděl objímat se s Riddickem. Elis jsi v pořádku? |
| |
| Hledám východ jak nejrychleji to de, protože mám podivný pocit že se něco stane. A kdo byl ten muž tam nahoře ten co pak tak rychle vypadl. Ze zamyšlení mě vytrhne Markus prudce se na něj otočím podívam se a něj. Cože jo jsem v pořádku proč bych neměla ? Upřu na něj mé zelené oči a koukám |
| |
| Po mé otázce se na mě Elis rychle otočí, až z toho spadnu na zem. Auu. Vstanu a pohlédnu elis do jejích očí. Nechci , aby to znělo špatně, ale chováš se jinak, než když jsem tě potkal poprvé.Chováš se .. . . .jak bych to řekl. . . . . jistěji. Vzpoměla sis snad na něco. Nemusíš mi řikat na co, jen jestli už něco víc. |
| |
| usměju se podám mu ruku abych mu pomohla vstát. Ano vrátila se mi síla a jistota jak jsi říkal Pak se podívam na Riddika a dřepnu si aby mě slyšel jen on Víš co by mě zajimalo co ty tady pohledávaš, pro koho pracuješ mě je to ted celkem jedno protože jsem ve stené kaši a bude hůř takže musíme ti najíz zbran a musím zjisiti co se tady stalo |
| |
| Cože? Zbraň? Že by to byl důvod proč jsem tady? Musím se ho zeptat, až ho potkám. Teda pokud ho ještě někdy potkám. Řekni mi co víš o té zbrani. Mám jí věřit? Nevím. Co když náš cíl je stejný? Mohla by nám pomoct. Ale co když mě chce jen oblafnout? To je ale dilema. |
| |
| Zvednu se a překvapeně se na něj podívám a hele jak zbystřil Tys neodpověděl a já teda taky ne Otočím se na podpadku a jdu někam pryč kde bych mohla být na chvíli sama. Tlak v hlavě dost silný víc a víc mě bolí hlava. Kdepak si Riddiku, že se nějak držíš stranou. Po chvilce jdu ke dveřím co jsem zahlédla když jsem byla sama. |
| |
| Nemůžu jí věřit. Chce informace. To si jako mysí, že jí ublížím, když něco řekne. Vždyť jsem jenom pouhý vědec. zavzpomínám na svou minulost Proč jsem jen nezůstal v Racoon city. Chybělo mi tam něco?Ale kvůli tobě to udělám. Dobře Elis, řeknu ti co vím. |
| |
| Podívam se na něj a jen pokynu hlavou že má spustit. Hm a jak mám vědět že bude mluvit pravdu tohle je divný. Přemýšlím co asi z něj vypadne a já co mu mám říct já |
| |
| soukromá zpráva od Příroda pro Začalo to asi před týdnem. Pracoval jsem jako vždy správně, dobře a efektivně. Měl jsem spolupracovníka, jmenoval se Steve, a byl to můj nejlepší přítel. Dodávám jen přítel ,nic víc. před týdnem byl Steve přesunut na tajný pojekt, kam jsem nemohl. Přes naši tajnou dorozumívací vyílačku mi řekl, že se tam něco děje. Něco, strašného. Vyprávěl mi o zbrani, o tělech a o nějakém viru. Žádal mne o pomoc. Chtěl To zničit. Nechápal jsem, o čem to mluví,ale slíbil jsem mu pomoc. Domluvili jsme si den, ale přišli na to. Vyhodili mě, nebo spíš jsem utekl. Chtel jsem zmizet, ale dal jsem slib. Vrátil jsem se na stanovený termín, doufajíce, že už mě nehledají.Přišel jsem do této vily a rovnou ke vchodu. Najednou jsem slyšel podivné zvuky. Rychle jsem se schoval do skříně a . . . . . . .. . zbytek znáš. Náhle se mi ulevilo. Buď mám na straně anděla nebo jsem se zaprodal ďáblu. |
| |
| Z kulometem v ruce jdu opatrně s Elis a Markusem. Když se zastavíme nějak se opřu o zed a zatočí se mi hlava chvíly jen tak stojím a pak se podívám na Elis. Usměji se na ni. Nějak se změnila asi už poznává své schopnosti což je dobře. Řeknu si pro sebe a jdu k ní. Elis byla jsi vycvyčená na boj zbílzka a byla js nejlepší dá se ti důvěřovat proto jsi se také stala tou hlavní stráží která byla u vstupu do úlu. řeknu a popojdu ještě blíž k ní. Už na to postupně přicházíš vrací se ti zkušenosti a všechno. Usměji se |
| |
| soukromá zpráva od Elis pro Pak upevním svou myls na to co mi tady ted povída pozvednu obočí nevěříčně se na něj podívam a pak se prozhlédnu okolo. Pokud mi tady teda říkaš pravdu a chceš zjistit a zničit společnost máš pomocníka ale pokud to chceš jen prodat věř mi že si tě najdu a zapomenu že jsi byl přítel Protože vím že se něco pokazilo rozhlížím se okolo. Ty víš že se tam něco stalo že jo úl by se sám od sebe nezavřel a nenechal tam všechny lidi, něco se muselo pokazit. |
| |
| Stím už odcházím od Markuse a jsem u dveří a Ridddik mi něco povída.. Ano máš pravdu síla se vrací ale nejen to taky mě začínají zajímat nějaké věci.... Cos tu přišel hledat ? Podívam se na něj ale pak dál skoumám dveře jak se jen otevírali. Asi jsem paranojidní ale musím si udělat obrázek komu mohu věřit pokud pracuje jen pro ambrelu a jde pro tu zbraň je to takoví člověk jako ostatní |
| |
| Když se k nám přiblíží Riddick odstupím a pokračuji v cestě. Můj osud je teď v jejích rukách. Dojdu ke dveřím a pošeptám Elis: Teď je řada na tobě. |
| |
| Podívam se na Markuse a jen se usměju. já vím ale nejprve mi pomoc otevřít tyhle dveře Ustoupím aby mohl projít, mámm stále usměv na tváři a také ale zvednutou pistol. Vždy připravena. |
| |
| Jdu na to. Ustup. Odložím vysílačku dál od dveří a zapnu hacker. Podruhý tu samou chybu neudělám. Namačkám pár tlačítek na hackeru a z něj se vysunou dva dráty. Zasunu je do elektronického zámku a zapnu hacker. Na monitoru mi naskakují kombinace a různá čísla. Tááááák.bingo. Dveře se předemnou otevřou. Můžete jít. |
| |
| Koukám na ten jeho přístroj jen se usmívam ted vypadá jak malé děcko s nějakou hračka a taková radost ale musím uznat je šikovnéj otevřel to. fajn Jednou rukou mířím a druhou svítím dopředu a koukám kde co je nějakej odraz v mých očí uvidím a zastavím se a zavrávoram. Co to zas sakra má bejt kde to jsme |
| |
| Pracuji pro Umbrellu a mám zjistit co se tu stalo. A můžu tě ujistit že mi věřit můžeš. Usměji se Vezmu kulomet do ruky a jdu do dveří. |
| |
| Vešly jste do dveří a nacházíte se v laboratoři.Je tam všude voda (ale jen po kolena) v místnosti jso dvoje dveře.V místnosti jsou také několik stolů,chemické zařízení. |
| |
| A na zemi leží mrtvá žena |
| |
| Podívam se za rameno na Riddicka a jen kývnu ted mi taky nic jiného nezbýva. Když jsem uviděla laboratoř hned se mi vybyvila vzpomínka tak tady to dělali. Jdu pomalu vodou a ohlížím se za sebe. Zbraň mám před sebou takže jsem připravena. Takže co navrhujete pánové Mířím ke dvířkám kde by měl být to co tady vyráběli ale bylo to prázdné Sakra |
| |
| Vlezu do laboratoře a brodím se vodou pak se otočím na Elis. Ty víš co se tady dělo žejo?? Zeptám se. |
| |
| Když se mě zeptal zda něco vín nejprve jsem se podívala na Markuse neví proč že bych čekala že mi stímhle pomůže nevím. Proč myslíš že vím co se tady děje, já fakt nějak nevím Odvrátim od něj zrak a jdu hledat něco užitečného |
| |
| No myslím si to podle toho tvého pohledu když jsi viděla tuhle laboratoř. Povím a jdu k Elis Už jsem ti říkal že mi můžeš věřit ne?? povím polohlasně |
| |
| Vezmu jedny papíry co leželi ny stole ale nešlo z nich vyčíst byly úplně mokré a barva se smyla. naštvaně je hodím opodál a pak se podívam na Riddika. Já ale nevím jak odpovědět byla jsem tu ale nevím co tady mám hledat a nevím rpoč jsou ti lidé mrtví Naštvaně si sednu na stůl ale né na něj ale sama na sebe že si pořádně nemůžu vzpomenout. Promin Riddicku ale celou pravdu ti říct nemohu |
| |
| No dobře no. Polhadím ji po vlasech a podívám se po laboratoři. |
| |
| Brodím se vodou a prohledávám všechny možný skřínky. Jedna je zamčená vypáčím zámek a podívam se v nitř jsou tam nějaké desky ale v tom jen prázdné papíry. |
| |
| Nevím tím co se stalo jsem začala brát nějak jinak už nejsem tak bezmocná a tak ani nepotřebuju dozor. Fajn Odpovím Riddikovi a podívam se na Markuse a jdu za ním na chvilku Pověz kdyby sji tady testoval něco kam to ukryješ anižby to mohlo poškodit voda Podívam se na něj a rozhlížím se po místnosti. Počítače jsou taky v haji takže tu něco musí být |
| |
| Když vejdu do místnosti, dech se mi zastaví. Zpomínky se mi vrátili a způsoili mi bolest hlavy. Dopotácel jse se na kraj místnosti a opřel o zeď. Mrtví. Já jsem měl být mrtví. Co se to tu děje? Je to To před čím mě varoval? Narovnám se a dojdu k mrtvé ženě. To je . . . . . Samantha!! Pracovala s ním. Bože, doufám, že ho nepotkal stejný osud. Nevnímal jsem ,co se kolem mě děje, až do doby než se na mě Elis podivala. No jo. Voda. Kde se tady vzala? Nevím, kde se tady vzala voda. Muselo se něco pokazit. Možná požár,ano, to je pravděpodobné. Jestli se ten požár zozšířil, tak by měla být voda všude, ale většina stroju je vodotěsná, takže by mělo vše fungovat. Prohlédnu si stroj přede mnou. Zvláštní, vše jako by zkratovalo.To je zvláštní. Ale jestli se dokažu dostat k jakémukoli fungujícímu počítači, tak dokážu získat nějaká užitečná data. |
| |
| vidím že ne jen já ale i on se na něco vzpoměl. Markusi prober se to nebyl požár tady se něco muselo jiného stát, neposlali by vojáky nebo něco takového ale zachraný tím Podívam se na něj a pak dodám Musíme jit do místnosti odkud se vše řídí a to rychle něco tady nesedí |
| |
| NĚCO TADY NESEDÍ????!!! VŽDYŤ JE TU MRTVÁ ŽENA !!!TO TI PŘIPADÁ NORMÁLNÍ?! Zařvu na Elis a ukážu na mrtvou Samanthu. MYSLÍŠ SI , ŽE JSME V JEN NĚJAKÝM PITOMÝM AKČNÍM FILMU? NÉÉ, TOHLE JE SKUTEČNOST. JAkmile to dořeknu, zamotá se mi hlava a zhroutím se do vody. Nemůžu popadnout dech. |
| |
| Kouknu na něj překvapeně hele mylsím že by ses měl trochu uklidnit já za to nmůžu že tví přátelé umřeli zdřejmně ale nejsi jediný kdo tady někoho měl Obratím se a odejdu někam jinam abych se na ně nemusela divat. Pokud je smutný fajn ale řvát na mě nemusí Pokud nevíš Markusi já asi vím pořádně kde jsme protože jsme tu taky pracovala a vím co tady vše dělali takže mě nevykládej že je to skutečnost |
| |
| Pomalu se dostávám k sobě. Promiň mi to. Já vím, že to taky nemáš lehký, jen si stále nedokážu uvědomit, že lidi , který znám jsou mrtví. Seber se chlape. Steve na tebe spoléhá. Vstanu a jdu ke skleněným dveří. Nejdou otevřít. Podívám se na zámek. Dál se asi nedostanem. Zámek je mimo provoz. Tady hacker nepomůže. |
| |
| Na Markuse nijak už nereaguju jak se odsud dostat. Jdu k těm dveřím a zamířím ustup Pak pořádně zamířím a vystřelím.. A dokonce kulka proletí sklem... Dobře takže cestu máme nějak moc snadné ale nevadí Oddělám zbívajicí sklo a vejdu jako první |
| |
| Jak to tak prohledávám zaslechnu jak Markus začne řvát na Elis. To si ze mě dělá prdel ne asi?? Otočím se k nim a jdu za nimy. Takže Markusi aby bylo jasno ještě jednou na Elis zařveš a budeš semnou mýt co dělat jasný??!! Povím mu a vlezu za Elis. Už na tebe řvát nebude. Vím že se ti vrací všechny schopnosti ale kdyby něco jsem tady jo?? Políbím ji. |
| |
| Podívam se na Riddicka usmála jsem se On to tak nemyslel jen tu měl chduák přátelé jako i ostatní Já už nepotřebuju ochranáře ale říkat mu to nebudu. Nechám se políbit a pak jdu směrem k těm dveřím co jsem prostřelila. Chudák Markus jestli se tak cití jako já nebo ještě hůř nezavidím mu to |
| |
| No Elis tak promin ale fakt na tebe řvát nebude at tady měl koho chtěl tak tohle fakt přepísk. Povím a jdu vedle Elis dál. Já vím že už ochranu nepotřebuješ ale přesto tady budu. |
| |
| Podívam se na Riddicka a pak na Markuse Já to zvladnu ale Markusovi musíme sehnat zbraň já nevím co tam bude Podívam se na něj a pak se opřu o dveře |
| |
| Zastavím se a ještě se otočím na markuse který je pořád ještě v laboratoři. No tak s tou zbraní souhlasím nevíme co tam dole bude. No líbí se mi ještě víc když je opět silná jako bývala. Pomislím si a přiblížím se k Elis a znovu ji políbím. nechci aby jsi se na mě zlobila ale opravdu mě tím dostal že si na tebe dovolil zařvat. |
| |
| Když mě znovu políbí nechtěne ucuknu Promin já ted nemůžu Zvednu se a koukám po místnosti(v laboratoři) Po nějakých papírech co tady vlastně měli vše. nevím něco se asi změnilo |
| |
| Jen se postavím ke dveřím s kulometem vruce a čekám co se bude dít. Jestly se něco najde nebo půjdem dál. |
| |
| Podívam se na Riddicka asi jsem ho naštvala ale prostě já jinak ted nemůžu. brouzdám se vodou a dojdu k jednomu poklopu snažím se ho otevřít po chvilce se mi to aj podaří. Hm je prázdné |
| |
| Jen pozoruji Elis a když otevře poklop kde je prázdno rozejdu se a jdu také hledat nějaké užitečné věci. Otevřu nějakou skřínku kde jsou nějaké desky z nějakýmy dokumenty. Prohlédnnu si je ale nerozumím tomu. Elis možná jsem něco našel koukni na to já tomu nerozumím. Podám ji dokumenty. |
| |
| Když řekne Riddick nějaá dokumenty jdu za ním vezmu si je. Sednu si na jeden stůl a listuju. Píšou tu že vynalezli nějakou zbran ale a pak že jí testovali něco je rozmazané takže se to blbě luští. Výsledky byli jiné než očékavali ale kde to vše mají ? Podívam e na Riddicka ještě více nerózně. Otázka je kde jsou ti testovaní? A byly to lidé nebo zvířata No měli byychom asi vyrazit Markusi musíme jít |
| |
| Počkám až Elis s Markusem vyrazí a jdu hned za nimy. Myslím si že Elis si na něco vzpoměla ale nechce mi to říct. A ted ty dokumenty. Nevim no ale myslím si že na to nějak přijdu nebo my to Elis řekne sama. Pomyslím si a připravím si kulomet opět do ruky. |
| |
| Už jdu, moment. Vyjdu z laboratoře a vrátím se zpět do chodby pro vysílačku. budeš se ještě hodit. Jdu za Elis a Riddickem. S tím silákem bude ještě dost problémů. Proč se jí tak snaží chránit? Kdyby jsme nebyli v takovéto situaci, myslel byhc , že se jí snaží svést a podle všeho mu to vychází. No ať je po něm dokud to neohrozí operaci. |
| |
| Jdeme do další chodby a já podám ty dokumenty Markusovi aby sám běděl na čem jeho kamarádka pracovala. Markusi víš kde je tady řidící místnost já si nemohu na to vzpomenout podívam se na něj a pak na Riddicka vím asi se ptáš proč jsem taková ale jen vás chráním. |
| |
| Vezmu si a dokumenty a odpovím Elis. Bohužel toto je zakázaná část. Sem jsem neměl přístup, tudíž to tu neznám. Začnu listovat dokumenty. Zajímavé. Je to vůbec možné? |
| |
| Já vím že jsem byla všude ale nějak si nemohu vzpomenout Podívam se na Markuse a jen se uculím Riddicku ty nemáš žádné plány to tě nijak nevybavili než jsi sem šel? Po nějaké době jsme se začla věnovat jemu. Nevím zda mi ještě věří ale musí to tak být |
| |
| Snažím se přeluštin nápisi, ale jde to ztěžka. Píše se tu o viru který byl testován na organismech, ale to je nemožný. Chemický vzorec , který tady píšou je uplná utopie. Tím by se zhroutil celý organický systém. Jedině když.... Přelistuji na další stránky. tady to je . . potlačili myšlení a udělali z nich loutky.Tím také potlačili smrtelný účinek. Jenže to nebylo připravený. Něco jim chybělo..........Zbytek je nečitelný. |
| |
| No tak plány na tento podzemní komplex byly ale asi my musely vypadnout hned nahoře v domě. Koukal jsem se do batohu a nemám je tam. Poslouchám Markuse a pak mi řeknu. A možná už mám nějakou souvislost. Existuje červená královna je to řídící centrum. Podle toho co říkáš Markusi tak červená královna udělala opatření aby se odsud nedostaly ty loutky jak říkáš a všechny tu zabila. Takže možná když se dostaneme ke královně že zjistíme něco víc. Povím a dál přemýšlím. |
| |
| Poslouchám Markuse a aj Riddicka to né. Víte ale co to tedy znemaná Podívam se na oba někde taky jsou ty loutky a jedště jeden blázniví počítač. Musíme jít Už na nic nečekám a rychlím krokem mizím na konec chodby |
| |
| Doběhnu elis. myslíš že když dokážem vypnout královnu že se to zastaví?? Zeptám se. |
| |
| Když se mě zeptá na to tak nevím jak mu odpovědět Já nevím Riddicku nevím co je za těmi dveřmi nevím co bude dál já to porstě nevím |
| |
| Následuji ostatní a při tom ještě pročítám ten dokument. Zvláštní. Tohle slovo vypadá jako "mrtvoly". To určitě né .To se mi musí zdát. Najednou za sebou uslyším splouchání vody. Otočím se, ale nic nevidím. Co se to děje? Že by si se mnou strach zahrával? |
| |
| Zastavim se a podívam se na Markuse Markusi nemáme času na zbyt musíme jít čekám až nás dojde |
| |
| Markusi všechno v pohodě?? Zdálo se mi jako by jsi se něčeho lekl ne?? Zeptám se ho. A když skusíme vypnout červenou královnu to by mě pak zajímalo co se stane není možné aby ty no mrtvé lidi ovládala ona??A když ji vypnem tak to přestane?? Nejde mi totiž do hlavy to že někdo zabije lidi dá jim virus a ten je oživí?? Nic nechápu. Všechno se snažím si srovnat v hlavě. |
| |
| Taky ale nikdo neřekl že to testovali na lidech, to se prostě nespí ani Abrella by tohle neudělala Hm mám v hlavě zmatek a ještě do toho on. Když ji vypnem všechny zámky budou odemčeny co když něco důležitého nebo nebezepčného drží pod zámky. |
| |
| Sice nikdo neřekl že to testovaly na lidech ale proč jsou tady teda mrtvý?? položím otázku. Taky se mi nechce věřit že by Umbrella něco takového udělala. Radši půjdeme. |
| |
| Popravdě není možné, aby je kontrolovala. Může dát pouze genetiký rozkaz. Neco jako pud, který to tělo vede. V dokumetech už nic nového nenalézám a tak ej pokládám vedle. S královnou si musím promluvit. Má mi toho hodně co říst. |
| |
| Markusi ty víš něco víc o královně než my??? Možná by bylo dobrý nám to říct abychom věděly co můžem čekat. Tázavě se na něj podívám. |
| |
| Nechávam je at si tady mluví jak chtějí já přemýšlím jak nejrychleji se dostat k červené královně. Nechme ted královnu být nejprve se k ní musíme dostat Podívam se na Markuse nezapomen že o něčem je lepší mlčet si řííkam a doufám že i on to ví |
| |
| Jediný co o královně vím je, že to je vylmi výkoný počítač s umělou inteligencí, kterým prochází všechna data získaná v tomto komplexu. S takovýmito informacemi bych měl nekonečné možnosti. Halvou mi proletí mnoho zajímavých představ. Né, nesmím udělat stejnou chybu jako Umbrella. |
| |
| Souhlasím s Elis nejdřív bychom se k ní měly dostat pak se uvidí co sní uděláme. Teda budu doufat že se kní vůbec dostanem a když jo tak abychom se dostaly ven živí protože se mi nezdá že by nás královna nechala jen tak odejít sice nevím co přesně tady udělala ale brzo to zjistíme. Pomyslím si. Tak radši půjdem ne?? Zeptám se a vyjdu z laboratoře a pokračuji někam dopředu v domění že jdu správně. |
| |
| Podívam se na Markuse a pak na nic nečekám a jdu směrem kde jsem rozbyla ty dveře. Projdu kolem Riddicka jako by tam nebyl sem jak v nějakém tranzu nevnímam vše kolem sebe. |
| |
| Pozoruji Elis....co se to sní zase děje?? Pomyslím si a rozběhnu se za ní. Chytnu ji za ruku a otočím ji na sebe. Elis co to stebou je?? Zase jdeš dopředu jako by ti bylo všechno jedno. Když to takhle půjde dál tak tak nikam nedojdem. Povím a dívám se na ni. |
| |
| Když jdu nějka celkem pořád rovně někdo mě zastaví a já se konečně vrátim na zem. Podívam se na Ridddicka trochu viděšeně Co se děje? Podívam se na něj nechápavě au chytla jsem se za hlavu a tupá bolest tam mám. Blbý plyn nemohli vymyslet něco po čem nebolí tak hlava |
| |
| Co se děje?? Ty nevíš kde jsme?? To by mě zajímalo co se sní děje. Od té doby co zase má svoje schopnosti zpět je to nějaké divné. Pomyslím si. Elis co se to stebou poslední dobou děje?? Jsi nějaká nevím jak to říct ale to je jedno tak hlavně at tě nenapadne zase někam jít bezhlavě. Usměji se na ní. Pustím ji a ještě řeknu.... Takže v pohodě už?? |
| |
| Když na mě Riddick mluví ani tak moc nevnímam. Jistě že vím kde jsme až moc dobře a proto chci odcud co nejrychleji vypadnout Chtěla jsem se mu vysmeknout ale pustil mě dříve.Zalédla jsem dveře další dveře co tohle je kruh. Markusi co mylsíš kam to vede |
| |
| Prohlédnu si chodbu . No......Podle mě by to mělo výst k nějakýmu výtahu, či schodům. Připadá mi , že jsme stále moc blízko povrchu. Komlpex je o hodně rozsáhlejší. Pomalu procházím vodou až dojdu k ocelovým dveřím. vždyť to říkám, výtah. |
| |
| usměju se na Markuse měl pravdu ale pochybuju že bude fungovat. Pochybuju že bude fungovta nejsou tu schody? Podívam se po něm a pak Riddickovi Otevřem je ne ? |
| |
| Kouknu na Elis. No tak skusit to můžem ale pochybuji o tom že nám to k něčemu bude. Povím Stejně asi budeme muset chodit po schodech. Porozhlédnu se kolem a když nic zvláštního nevidím začnu se nějak pokoušet otevřít dveře. |
| |
| KdyŽ Riddick otevře dveře strnu hrůzou. Ve výtahu jsou mrtvá těla. Některé znetvořeny . Utržená noha, Rozseknutá tvář. Z tohoto podledu se mi udělá špatně a vyzvracím se. Pět. Pět mrtvích . Co se tu proboha stalo. Mrtví, mrtví, MRTVÍ. |
| |
| Po otevření dveří do výtahu spatřím mrtvá těla. No pět mrtvých lidí ve výtahu co se tu mohlo stát?? Řeknu si pro sebe a otočím se na MArkuse a Elis. No tak už tu máme první mrtvé to jsem zvědavý kolik jich bude cestou dál. Povím a jdu kousek dál se podívat jestly tu nejsou nějaké schody. |
| |
| Když roztáhli dveře pohled mi sjel na mrtvoli. Nejsou to první laboratoři taky bla žena Podívam se na něj a pak raději se připravím a mířím před sebe zbraní. Dřepnu si k výtahu a koukám na ty mrtvé. Markusi jsi v pořádku |
| |
| Sundám si brýle a promnu si oči. To tohle vůbec skutečnost? Tolik mrtvích. Nasadím si brýle a pohlédnu na Elis. Jo, myslím, že už to je dobrý. |
| |
| Dojdu k němu a poplácám ho po zádech Musíme jít ale asi tadyma to nepujde Podívam se do výtahu a uvidím poklop. Mylsíš že by se dalo projít kolem výtahu a po žebříku dolů ? |
| |
| Pohlédnu do výtahu a prohlédnu si ten poklop. Mělo by to jít. Ale nejdřív musíme odklidit ty mrtvé. Bůh mi odpusť. |
| |
| Před výtahem Podívam se na něj a pak na Riddicka na to není čas pujde to i bez toho abychom je odklidili. Podívam se tak a projdu kolem mrtvolek. vyskočím a vyrazím poklop. Doufám že ti mrtví jsou opravdu mrtví. |
| |
| Schody jsem nenašel a tak se vrátím k Elis a MArkusovi. Když Elis vyrazí poklop... Půjdu první a pomůžu vám nahoru. Povím a vyhoupnu se poklopem na výtah. Podám jim ruku abych jim pomohl vylézt na horu. |
| |
| Běž Markusi já pujdu poslední Podívám se po mrtvolkách a zjištuju kdo to byl. Vím Markus by je asi nejraději někam dal ale raději né. |
| |
| Vylezu na výtah a při tom se vyhíbám mrtvím tělům. Když stojím na výtahu pohlédnu dolu do šachty. To je ale výška. . . .motá se mi hlava.to nemůžu slízt. Sednu si na výtah a zavřu oči. Nemůžu, prostě nemůžu. Je to příliš vysoko. |
| |
| Když vidím že tam vlezl šla jsem hned za nima. Vzala jsem si pár vyzitek co měli na sobě připnuté jak kdo se jmenuje a jaké je oddělení. Pak si stopnu pod ten otvor a vyskočím. Riddick mě chytil a vytáhl mě. Pak jsem se naklonila a podívala dolů. No docela vysoko ale nedá se nic dělat musíme jít dál a já jdu první Skočím na žebřík a sejdu pár schodů Tak ted vy |
| |
| Podívám se na elis jak leze dolů. Třesoucím se hlasem proluvím. J-j-j-j-á nemůžu. Nenuťte me, já prostě nemůžu. Je to moc vysoko. Musí existovat jiná cesta dolu. |
| |
| Vytahnu Elis nahoru a pak se podívám na MArkuse. No Markusi sice je to vysoko ale musíš to slézt. No tak vztávej a jdem pojd. Povím a čekám co udělá. |
| |
| Markusi sám víš že kdyby tu byla jiná cesta jdeme tama ale není sám jsi to viděl pojd hned za mnou kdyby něco pomůžu ti Podívam se na něj a napřáhnu se rukou abych mu nějak pomohla. Vím není to jednoduché ale na tohle ted není čas. |
| |
| Vstanu a znovu pohlédnu dolů. Ihned zase poodstoupím. Ne, jděte sami. Jen bych vás zdržoval. kdyby tam byli hadi, pavouci nebo jen tma, ale propast? Není nic horšího. |
| |
| Markusi potřebujem tě tam takže musíš překonat svůj strach a prostě vlézt na ten žebřík. Už jsme došly sem a on to ted jentak vzdá protože se bojí výšek to snad ne. Pomyslím si a čekám jestly vleze na žebřík nebo ne. |
| |
| Ne Markusi já bez tebe ani Riddicka nikam nepujdu Lezu zpět nahoru a přeskočím to zpět tak tak málem jsme tam zhučela. Trochu jsem sebou kymácela než jsem udržela stabilitu ale povedlo se. Nemysli na to co je dole ale na to jak se odcud dostanem a pak už budeš na to vzpomínat jen s usměvem Možná |
| |
| Nevím, jestli to všechno záleží na mě , ale můžu je zklamat? Mám na vybranou? Zavřu oči a zhluboka dýchám. To zvládneš, jenom zhluboka dýchej. (nádech).... Myslím ....(výdech)...., že to zvládnu. |
| |
| Usměju se jen a pak lezu zpět na řebřík bohužel to musím přeskočit takže i oni ale to vzládne. Slezu trochu dolů aby mohl jít hned za mnou. Nekoukej dolů Markusi pujde to tak lépe |
| |
| Přesně tak markusi nedívej se příliš dolu jen tak kam dáváš nohy aby jsi nespadl pořádně se drž a pude to v klidu. Usměji se a čekám až vleze na žebřík. |
| |
| Dýchej , dýchej. Stoupám první nohou na žebřík a lezu dolů. Nedívej se. Dostanu chuť podívat se dolu, ale ubráním se tomu a lezu dál. Po chvilce me kroky dostávají rytmus a já vnímám pouze jej. |
| |
| Slézam pomalu ale jsitě dolů a koukám jak je na tom Markus. Markusi mysli na něco pěkného třeba ti to pomůže Koukám dolů a pořád nevidím kde jej konec. Projdem to další patro raději ne nevíme co je uplně dole |
| |
| Přeskočím na žebřík a slézám dolů lezu pomaleji abych nestoupil markusovi na ruce. No nevíme co je úplně dole ale když projdem další patro možná bychom mohly najít nějakou zbran pro Markuse. Povím a poslouchám co na to řekne Elis. |
| |
| Jo to je sice dobrý napad ale jak chceš otevřít dveře aniž by jsi na něčem stál ? podívam se na něj přes něj a pak uslyším vrzaní. Riddicku bud jdem co nejrychlejí dolů nebo to musíme otevřít a to co nejrychleji Pokud dobře slyším no tak to byli lana od výtahu. |
| |
| No myslím že dveře jednou rukou ze žebříku nedokážu otevřít takže budeme muse co nejrychleji dolu. Povím a podívám se pod sebe na Markuse Markusi překonej svůj strach a přidej musíme být dole co nejrychleji protože myslím že jsem slyšel praskat lana od výtahu. |
| |
| Když na mě Riddick zavolá, abych zrychlil podívám se dolu. Zamotá se mi hlava, ale zvládám to. Až budu zpátky v Racoon city tak už nikdy nepůjdu na budovu výšší než deset metrů. Pomalu zrychluju cestu dolu. |
| |
| Po nějaké te chvilce co jsme lezli jak nejrychle ji to šlo ale asi vidím už zem no není to vysoko. Tak jsem se obrátila a skočila dolů. Dopadla jsem na nohy ale nic se mi nestalo okamžitě jsem šla ke dveřím a snažla se je otevřít není moc času. Markusi, Riddicku skočte není to daleko Podívam se na ně nahoru |
| |
| Podívám se dolu na Elis. Pozor, skáču. Bože, proč........? Pustím se a padám. Dopadnu vedle Elis. Oddechnu si. Konečně to mám az sebou. Okamžitě vstanu a pomáhám Elis otevřít dveře. No tak, pohni se. |
| |
| Když Markus zařval že skáče jen jsem uskočila raději stranou. No vidíš ale ted se zase musíme dostat nahoru někde tu musí být nějaká mapa celého zařízení přece nebo ne? Podívam se na něj a pak koukám kde je Riddick. Kde se fláka? |
| |
| Kdyý zrachlujeme cestu dolů po žebříku zachytnu se o nějaký drát za batoh. Chvíly my trvá se odháknout. Když se my to povede a slyším Elis že už to není vysoko sklouznu ještě kousek slezu a pak skočím dolů otočím se a pomáhám jim otevřít dveře. Promin že se flákám ale zachytl jsem se o nějaký drát za batoh. Povím. |
| |
| Pousměju se když mi řekl že se někde zachytil. dobrý dělala jsem si jen srandu nic víc ale ted musíme honem začíná se to uvolnovat Podívam se nahoru a pak odděláme dveře a já se tam vyhoupnu. Mířím zbraní před sebe a svítím si baterkou. Dobrý |
| |
| Vyskočím nahoru za Elis. Dá mi to hodně zabrat. Ten žebřík mě hodně unavil. Pohlédnu tam, kam Elis svítí. A něco spatřím. Proboha, vždyť..... To není možné, co dělá tady. Obrátím se k Elis. Je to to co si myslím? |
| |
| Podívam se na Markuse a zaptám se ho Jsi v pohodě? Podívam se zároven na místo kam hleděl ale nic tam nevidím nebo jen nevím co mám hledat. Počkejte tady já se tam skočím mrknoutJdu pomelu a svítím si před sebe |
| |
| Vejdu dveřmy za Elis a Markusem vezmu si kulomet do ruky a koukám se kolem sebe. Markusi co jsi tam viděl nebo co myslíš tím: to není možné?? Zeptám se ho protože mě to zarazí. Stojím u markusem a sleduji elis co najde nebo nenajde a pozoruji světlo z baterky. Doufám že to bude v pohodě a nic se tu nikomu nestane. Pomyslím si. |
| |
| Dojdu kousek dopředu a podívám se na ni. Vždyť to je ta žena, která byla nahoře v tý vodě!!!! Jak se sem dostala?!! Podívám se an ní zblízka a prohlédnu si ji. Mrtvá. Ale jak je to možné??!! |
| |
| Zohnu se k ní a zkusím její tep. no mrtvá je na 100% a dokonce je to i ta žena, někdo si s náma dobře hraje ale jak jí sem vytáhl šli jsme první, musí tu být tajná chodba nebo něco takového Podívam se na Markuse když dřepím vedle té ženy. |
| |
| Tajná chodba , to ej možné, ale kdo by přenášel mrtvé tělo? Musí tu být ještě někdo jiný než mi tři naživu. Prohledávám stěnu a narazím na kontrolní panel. Hmmm. Vypadá to jako dveře k pohotovostnímu výtahu. Dejte mi chvilku. Vytáhnu hacker a začnu otvírat. |
| |
| To by mě opravdu zajímalo jak se sem mohla dostat. Takže tu opravdu nejsme sami na živu. Hned se ohlédnu po Elis jestly je v pořádku. No tak Markusi doufám že to otevřeš už se mi to tu nelíbí. Pěvněji si stisknu kulomet v ruce a koukám kolem nás. |
| |
| No tak dělej. Výtahové dveře cvaknou a otevřou se. Obrátím se na ostatní. Račte vstoupit. Výtah vypadal naprosto v pořádku. Bez jakékoli známky poškození. Zvláštní |
| |
| To je divný tamty výtahy rozbytý uthaný lana všechno a tenhle naprosto v pořádku. To se mi nelíbí. řeknu si pro sebe. Moc tomu nevěřím ale asi nemáme jinou možnost. Povím a podívám se na Markuse a pak na Elis |
| |
| EE tam mě nedostanete raději pujdu po schodech, promin Markusi vím dřež se stím ale já tam nevlezu jdu směrem odkud jsme odešli a jsou tam i jiné dveře třeba to bude schodiště |
| |
| Ale proč? Vždyť je v pořádku. Vejdu do výtahu. Vydíte? Absolutně v pohodě. Řeknu, když tu se předemnou zavřou dveře od výtahu a výtah se dá do pohybu. To vypadá blbě. |
| |
| Posloucham jak vykláda jak je bezpečno otočím se a chci něco říct když v tom se dveře zaklapnou a výtah jede pryč. Markusi rozběhnu se k tomu a vezmu Roddickovi z kapsy nůž ani se neptám. Snažím se ty dveře otevřít ale otevřel je jen mechanismus a ten má on. Riddicku musíme najít schody |
| |
| Neznámo Cesta výtahem trvala asi minutu. Otevřely se předemnou dveře. Naskytl se mi pohled na laboratoř a,což bylo zvláštní, byla funkční. Počítače, nádoby s tekutinou a stoly se složkama. Když vystoupím z výtahu. Uslyším za sebou hluk. Něco začne bušit do vršku výtahu až ho ohne. Panebože co to je? Dveře se zavřou. Hned potom uslyším pád něčeho do výtahu. Následovali náraz na dveře výtahu. Ustoupil jsem na druhou stranu místnosti. Bože ochraňuj mě. Něco ještě párkrát narazilo do dveří, ale naštěstí to po chvilce vzdalo. V šoku jsem se sesunul k zemi. Co to bylo? Elis, Riddicku, doufám, že jste v pořádku. |
| |
| Po docela hlučných ránách se vzpamatuju a běžím z Elis najít nějaké schody co vedou dolů. Doufám že tu nějaké schody vůbec jsou. Elis nic nevidím žádný schody nic a doufám že je markus na živu bez něj tady nemáme šanci.. |
| |
| Podívam se na Riddicka a pak hledám dál Marcus je na živu prostě to vím není mrtví ne tohle já si prostě nepřipustím no ta nám nezbýva než slést po lanech z výtahu Pak ale najednou se dotknu něčeho a tam se otevřou dveře a hele pomalu tam vlezu a jdu dolů kde je ta visílačka ? |
| |
| Neznámo Chvíli mi trvá, než se proberu z transu, ale nakonec vstanu. Pomalu se přiblížím k dveřím výtahu a dotknu se jich rukou. Jsou prohnuty do místnosti. Tak tenhle výtah už nepojede. Vytáhnu z kapsy vysílačku. Elis, riddicku ste v pořádku? Opakuji, ste v pořádku? Prosím, ať se ozvou. |
| |
| Když zaslechnu Marcusův hlas začnu hledat kde je ta visílačka no musel jí mít Riddick. Vzala jsem mu jí skapsi asi nevěděl že jí má ale neva. Marcusi my jsme ale co ty ?? není ti nic ? podivam se na Riddicka jen se usměju. neboj mi se k tobě nějak dostanem |
| |
| Neznámo (laboratoř) Když uslyším Elis, spadne mi kámen ze srdce. Jsem v pořádku. Něco tady bylo. Zmizelo nějak do výtahu. Ať se děje cokoli, neotvírejte dveře u výtahu. Pokusím se odstud dostat k vám. Zůstaňte na příjmu. Končím. Vypnu vysílačku a nechám zapnutý pouze příjem. začnu si prohlížet místnost. Vždyť to je laboratoř. Všude byli různé police, počítače,skleněné nádoby a mikroskopy. Zkusím zapnout počítač. Zázrakem se mi to povede. Je absolutně funkční. Chce po mě kód. Kdyby mě zanli, an iby ho tam nedávali. Po chvilce kód rozluštím. Prohlížím soubory. N...Nemesis S......S.T.A.R.S. R......Redfield W.....Wesker X........co to je? To je podivná složka. Otevřu ji a čtu. To není možné. Ale... . Můj bože s čím sem to pracoval. |
| |
| Když elis najde schody běžím za ní pak se mi ale zatočí hlava a do toho slyším markusův hlas mezi tím my Elis vytahne vysílačku z kapsy. Úsměv elis oplatím a do vysílačky ještě křiknu..... Ne Markusi zůstan kde si my půjdeme za tebou. Kouknu na Elis a vyrazím dolů někam za Markusem. |
| |
| Podám vysílačku Riddickovi a jdu hned za ním a běžíme za nim. Riddicku musíme byt opatrní nevíme co se to dostávalo na Markuse a pokud jsme to dobře pochopila jdou za náma nahoru takže tu asi bude teplo možná |
| |
| Vezmu si vysílačku dám ji do kapsy. No možná máš pravdu Elis. Sundám ze zad kulomet a hodím ho do ruky. Spomalím abych stihl kdyžtak zareagovat kdyby nás někdo překvapil. Drž se zamnou půjdu první. |
| |
| Laboratoř 3A , výzkum zvířat. Všechny důležité informace mi proletly před očima. Vir, oživlí mrtví, Červená královna. Byl jsem pouze pěšák. Nemůžu za to. Objevil jsem i soubor s mapou. Vytiskl jsem ji a vypnul počítač. Tak kdepak ,jsem. Laboratoř 3A věnovaná výzkumu zvířat. Vytáhl jsem vysílačku. Hálo Elis, riddicku jste tam? Něco jsem našel. Musíte se sem dost..... Zbytek jsem nedořekl. To něco znovu zabušilo na dveře výtahu. Dveře se začali kroutil. Velké drápy drtili kov. Dal jsme se na útěk. Sakra vysílačka. Vypadla mi cestou. Běžel jsem po chodbě neznámo kam. Neměl jsme čas podívat se na mapu. Odbočil jsem do menší místnosti s operačním stolem. Všude po zemi se válely skalpely a nůžky. Skrčil jsem se ke zdi a čekal. Chodbou něco přešlo. Něco velkého. Mé srdce bušilo o stošest. Po chvilce byl pryč.,ale i přesto jsem zůstal nehnutě sedět na zemi. Kam jsme se to dostal? Proč zrovna já? Vstal jsme ze země. Zaslechl jsem slabé zavrčení. ohlédl jsme se v očekávání nejhoršího. Pes. Ale né obyčejný. Celé jeho tělo bylo pokryto masem. Upřel na mě své nemrtvé oči a vycenil ostré bílé zuby. Bůh mi buď milostiv. Pes se rozběhl a skočil. |
| |
| Postupuji opatrně ale co nejrychleji dolů. Musíme si pospíšit Elis. Povím a najednou schody končí. Jdeme jedinou chodbou rovně a najednou slyším jak něco trhá dveře od výtahu. Elis tiše něco tam je možná to o čem mluvil markus. Povím tak tiše že my sotva Elis rozuměla. Když se to protrhá dveřmi od výtahu a jde to neznámo kam opatrně to následuji. Najednou spatřím Markuse a proti němu jak se nějaké zvíře rozeběhlo a skáče na něj. Na nic nečekám a vystřelím přímo na to zvíře. Ve strachu zachránit Markuse jsem zvíře trefil do hlavy a to odpadlo k zemi. Hluboce si oddychnu. Markusi jsi v pořádku??? |
| |
| Následuju Riddicka a pak mě překvaí to zvíře co jest napadlo Markuse. Doběhla jsem k němu a podívala se na něj. jsi v pořádku pak když uvidím to zvíře opět se mi vybaví vzpomínka na to jak zkoušeli testy na králicích. Markusi kde jsi byl tedka ??? |
| |
| Pitevna Pes na mě skočí a zahryzne se do nohy. Snažím se ho ze sebe odstrčit, ale nejde to. Sahám po skalpelu na zami a bodám do něj. Zvířecí stisk povolil. Odkopl jsme zvíře na druhou stranu místnosti. No tak pojď.Ukaž co umíš! Pes na mne znovu skáče. Zazněla rána. Pes padá na zem, zastřelen. Do místnosti vchází Riddick a Elis. Nerozumím, co mi řikají. Ukrutnou bolest cítím v ráně. Pohlédnu na Elis. Pomalu ze sebe vysoukám pár slov. Rána... virus...je ve mě. Nevím kolik mi zbývá. Možná tak dvě, tři hodiny. Z jejich tváří poznám, že neví o čem mluvím. Vše vám vysvětlím, ale nejdřív mi pomozte vstát. |
| |
| Podívam se na něj a snažím se ho postavit a podívam se na ránu a pak dodám máš tak 2 hodiny podle toho jak moc bude tělo bojovat, musíme okamžitě najít antivirus dívam se okolo a pak se na něj podívam viděl jsi tu krom těchto psů i něco jiného?? |
| |
| Po chvilce do místnosti vejde nějaký muž okamžitě na něj namířím kulomet. Je nějak klidný na to že tu byl do ted sám teda snad tu nikdo jiný neni. Nějak se mi nezdá je příliš klidný. Kdo si??? A je tu stebou ještě někdo??? Zeptám se ho hned na dvě otázky. |
| |
| Nic nechápu! Zná mě odkud??? A ta podoba co to k sakru má znamenat??? Odkud mě znáš??? A jakto že jsi mi tak podobný??? Co to všechno má znamenat??? Nepřestávám na něj mířit a sleduji ho a čekám na další odpovědi. |
| |
| Vstanu ze země. Nohy se mi podlamují, ale přesto se mi to povede. Chytím se elis za rameno. Jak ty o tom můžeš vědět? JAk víš že dvě hodiny? Něco musíš vědět? Sesypu se na zem. Cítím ve své noze zvláštní svědění. PRO TO JSME TU BYL!!!! PROČ MI TO PROBOHA PROVEDLI!!!! |
| |
| Podívam se na něj a pak když se sesype snažím se mu hned pomoc zpět nahoru. Podívam se kolem zda tu není lékarnička abych mu to aspon ovazala. ted máme větší problém než byl ten pes marcusi povím a zadju do jedné komurky kde na zdi je lékarnička vytáhnu z ní obvaz a pak jdu zpět za ním a aspon mu to ovážu. Když jsme hotová okamžitě začnu prohlédavat dokumenty co tam měli hledám zmínku o tom kde dali ty zmutvané králiky a antivirus.Ale zatím nic |
| |
| Vy to nechápete. Celé ty dny. Ta zástěrka. Celé to bylo plánované. Hlava mě začne bolet. Od prvních dnů kdy jsme sem nastoupil. Dávali nám různý látky. Řikali tomu očkování. Pár lidí, ketří to dostali předemnou jsem znal. Bohužel prý zemřeli při nějaké nehodě. Nikdo to neviděl,ale já teď vím co to bylo. Pokus. Chtěli je z nás udělat pro svůj pokus. Z úst mi začne téct krev. Je to tady. Teď už vím, že nám těmi injekcemi zrchlovali metabolismus. Čerpání krve do srdce se zrychlilo. Na chování to němělo žádný vliv. Pouze to utvářelo u člověka fobie a různé duševní výlevy. Jak já tehdy u výtahu nebo u toho mrtvého člověka, pamatujete? Tak jako tak i ten vir na mě působí rychleji. Chtěli urychlit průběh pokusu. Zbývá mi asi dvě minuty. A proto tě prosím Elis. Pohlédnu do jejích hlubokých očích. Zastřel mě. Ty víšy co se mi stane. Nechceš si to přiznat,ale víš to. |
| |
| Podívam se na tebe docela překvapeně tak tohle jsme vůbec netušila že dělají s lidmi odsud tohle za to společnost zaplatí podívam se na Riddicka a pak dodám vidíš co ta tvoje společnost uměla dělat s lidmi když mě Marcus požáda abych ho zastřelila podívam se na něj a zakorutím hlavou Marcusi to po mě nechtěj prosím Povytáhnu zbran jelikož se začíná měnit marcusi ten antivirus je někde tady to vydržíš přece |
| |
| Z očí mi tečou slzy. Prosím, chci zemřít jako člověk. Nechci být bezduchá zrůda. Nechci vám ublížit. Zavřu oči. Střílej.......prosím. Steve, promiň že jsme tam nepřišel. Uvidíme se. . . . tam. |
| |
| pokleknu kousek od něj a napřáhnu zbran a pořádně zamířím. Promin Marcusi Zavřu oči a pohlédnu jina a zmáčknu poušt. zaslechla jsme výstřel a otevřu oči a mám je plný slz. Nepodívam se tam a odejdu někam mimo kde budu sama aspon a chvíli |
| |
 | Cesta k Vile Ujížděl jsem po cestě k vile. Doufám, že tam an mě čekáš Markusi. Nějak to nestíhám. Dojedu přímo k vile. Podivné ticho. Vystoupím z auta a otevřu kufr. Z něj vytáhnu pistoli 9mm. To je ale směšné. Nechci nikoho zabít, ale něco mi říkalo, že ji budu potřebovat. Markus mě za to bude nenávidět. Nenávidí střelně zbraně. Zamknu auto a jdu k vile. Mám pocit, že mě někdo sleduje. Když dojdu k vile překvapí mě rozbytá okna. Vlezu jím dovnitř. Podivné. Někdo se sem musel vloupat. Střepy jsou vevnitř. Pomalu mířím ke vchodu se zbraní předsebou. tato opatrná chůze vipadá v mém podaní poněkud směšně. Další šok. Hlavní ocelové dveře jsou otevřené. Co se tu sakra děje? Vždyť tu dnes nikdo neměl být. |
| |
 | Cesta k vile Jedu v autě a s označenám Ubmrella a jsem si jist že pomůžu svým vojákům Sakra musim tam rychle kvůli tomu zranění sem nemoch jít hned s nima proto mě posílaj až teď přijedu k vile a tam vidím nějaké auto proto jdu okny dovnitř a najednou nějaký chlápek přistoupím k něm pomalu a vytáhnu pistoli z pouzdra na stehně Hej co tady děláte tady nemáte co dělat! Křiknu na chlapa a mířim na něj |
| |
| Vila Za mnou se objeví nějakej frajírek se zbraní v ruce. Umbrella!! Jak se o mě mohli dozvědět? To asi udělal on ten binec. Ale to nedává smysl . Proč by ničil vstup do Úlu? Obrátim se s rukama nad hlavou k tomu chlápkovi. Hej, klídek chlape, já tady pracuju. Vrátil jsem se sem kvůli nějakým dokumentům a uvidím tady ten binec a dveře dokořán.. To si udělal ty? |
| |
| Vila Ne tohle není moje práce ale rád bych věděl vaše jméno než pujdeme dovnitř jakou jte měl funkci když jste tu pracoval? potom pomalu skloním zbraň |
| |
| Vila A sakra, dostal mě. Jestli si pamatuje všechny ména a pozici tak ví, že jsem z oblasti se zakázaným přístupem. Tudíž vědci musí zůstat tam. Ale mám nápad. Jsem Markus Harper, sekce příjem nového zboží. Kontrolní číslo 882346 Jestě štěstí, že Markus je ukecaný. |
| |
| Vila Podívám se na Steva No dobře Pane Markusi pojďme A vyjdu první Nějak se mi to nezdám že by šel člověk z Přijmu nového zboží pro nějaké dokumenty ale zkusím mu věřit potom se zeptám Umíte střílet? |
| |
| Vila Ano, ale proč vás to zajímá? Před svou prací jsem dělal mnoho věcí. Zajímavá otázka, Co tím chce dosáhnout? |
| |
| Vila Od mých členů týmu jsme dostaly hlášení že se tam pohybuje mnoho šílených lidí potom mu podám moji záložní zbraň |
| |
 | sedim v kancelaři a sleduju je kamerana dostali se dal než sem čekal je čas tam něco poslat a vypustim 5 huntru |
| |
| Vila Opatrně si vezmu jeho zbraň. Později jí musím rozebrat. Kdo ví, co si na mě připravil. Tak teda dobrá. Vypadáto tak, že budem muset spolupracovat. Jdi vepředu. |
| |
| Generator hlasi chybu a vybuchne A sakra! vsěchny dveře se odenkly a kamery nefungujou sviti akorat nouzova světla všechny klece se otevřely okamžite si vezmu pistoli z šupliku Lady padame od sud! |
| |
 | Dobře .A podívám se po místnosti a hledám východ.Rychle jdu k němu a otevřu dveře.A jdu do další místnosti s Weskrem |
| |
 | Cesta k vile Policajni převažeci auto spadlo na bok protože něco skočilo přes cetu slišim vystřelia za chvily slišim křik po chvilce vykopnu dveře a vidim mrtviho policajta vezmu si od nej revolver a krabyčku naboju pak uslišim něco z lesa a pak se tam uviděl nějake oči ale nejsou lidseke vidim nějakou vilu a běžim k ni. Vila vběhnu do ni a vidim tam dva chlapy myřim na ně revolverem Kdo ste a co tu chcete?Ale nic na mě nezkoušejte! |
| |
| Vila Když na mě někdo zařve otočím se a zamířim na něj samopalem Zahoďte tu zbraň pane nebo použiju tu svojí jasný? řeknu s chladným výrazem v obličeji |
| |
| Vila Sakra kde vzal ten kulomet? Nevim co se tu děje ale kver si necham.A co tu vubec dělate? zastrčim zbran |
| |
| Vila Podívám se na Chlapa Hele ty si ten co tu nemá co dělat tak řekni jak si se sem dostal nebo mám povolení tě střelit do hlavy potom zapnu zaměřovací laser na zbraní a on má červenou tečku mezi očima |
| |
| Vila Policajtni auto se spadlo na bok a něco zabilo ty poldy a pak to šlo po mě pak sem utikal až sem. Jo a sem billy. |
| |
| Vila Já sem Kapitán Xander Nixon a tohle je Markus Harper Musíte mi dát tu zbraň Billy nebo vám musím dát pouta |
| |
| Vila Dobře tady maš. podavam mu ten revolver Ty okna sou vyskleny?Tak to je zly! |
| |
| Vila Vezmu pistoli a dám ji za pas Právě proto jdeme dovnitř poto vejdu do dveří a čekám na ty dva |
| |
| Vila Ty zrudy co mě sledovy sem skoči tak by sme měli jit rychleji. du zanim ale pak do vnitř skočily ty zrudy Dělej něco maš zbrane! nebo zrdhnem? |
| |
| Vila Běžte za chvíly vás doženu a vyjdu kousek před ně a zabiju ty příšery asi po pěti minutách se vrátim Tak můžeme jít |
| |
| Vila Ty si je dostal?Ale to je ted jedno radši deme.Měl bys šetřit munici buch vi co nas tam čeka. du zanim Kde to vubec sme? |
| |
| Když deme z lady Lady musime do zbrojnice pro visylačku a dostat se od sud živi ale je tu problem projekt tyrant u tekl a je někde v ulu. deme dal |
| |
| Vila No tak odpoviš mi? A nebo ne? du za nim |
| |
 | Vážení a milí, jeskyně vypadá v současná době velice neaktivně, a proto bude za týden ukončena. Samozřejmě, existují-li důvody, proč by ukončena být neměla, ozvěte se mi (nechte vzkaz zde v jeskyni). Při případném ukončení jeskyně budou všechny postavy zachovány. Popřípadě je tu možnost převedení jeskyně na někoho z vás, hráčů. Systémově - stal by se Vypravěčem této jeskyně se všemi právy z toho vyplývajícími. Děkuji za pozornost a přeji příjemný den, Údržbář |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR