Andor.cz - online Dračí doupě

Pán Jeskyně - 23. června 2009 19:54

Je říjen, podzim vrcholí, stromy pozvolna ztrácejí své listí a při nocování v přírodě začíná být k ránu docela chladno, vlhko a objevují se i první mrazíky. Toulky krajinou Vás zavádějí do vyhlášeného hostince U Dobrého bidla. Je Vám známo, že hostinec je hojně navštěvován obchodníky a dobrodruhy, takže zde můžete očekávat kromě poskytnutí přenocování i šanci najít nějakou pro Vás zajímavou práci a nové společníky.

Pán Jeskyně - 23. června 2009 21:14

Hostinec U Dobrého bidla Na kupecké cestě, na kopci u lesa, se nachází několik osamocených stavení. To nejbližší a také nejrozlehlejší je roubená budova s kamennou podezdívkou a velkým ohrazeným dvorem. Nad bytelnými dvoukřídlými bytelnými dřevěnými vstupními dveřmi je připevněn velký zdobený vývěsní štít s nápisem - Hostinec U Dobrého bidla. Lokál hostince tvoří jedna veliká místnost v jejímž středu se nachází otevřená kamenná krbová kamna s grilovým roštem, v nichž plápolá příjemný plamen zapálených dřevěných polínek. Po místnosti jsou rozmístěny masivní dřevěné stoly a stolky se židlemi a lavicemi. Stěny jsou nedávno nabílené. Na zdech jsou pověšeny všelijaké obrázky, pod stropem jsou zavěšeny rozsvícené lucerny. Napravo do vchodu jsou umístěny věšáky na oděvy hostů. Je večer a začíná se pozvolna stmívat. Většina stolů je neobsazena. Hostinský stojí za výčepním stole, občas donese někomu nějaký ten korbel či jídlo.

Ortodox - 24. června 2009 11:54

Lidská Hospoda: Zrovna sem dojel z lesa přímo ke stavením. Sesedl sem ze svýho koně a nechal jej u ustájit ve stájích u hospody. Sám sem vešel dovnitř. Moje černá plnoplátová zbroj je vyzdobena zlatejma motyvama a na levym ramenim plátu mám zasazenou válečnou lucernu ve zvaruotevřenej vlčí tlamy s řervenejma kamínkama místo očí. Na zádech mám hned několik seker a bitevní kuši, u pasu se mě pak houpe pár válečnickej sekerek a na levej ruce mám připevněn štít z černý oceli kterej je vyzdoben mym rodovym znakem. Nemám žádnej plášť a na hlavě mám nasazenou válečnickou přilbu. Zase uděláš dojem Ortodoxi, ale na tyhle vesničany bys spíšmohl působyt jako nějakej kondotier. pomyslim si a sundám si helmu a pověsim si ji na řemínky hned nad knihou co sebou nosim na řetězu. Odhalym tak svoje trpasličí rysy, prozrazující že sem sice z lepšího rodu ale sem navyklej bojovník. Prohrábnu svoje jasně rudý vousy spletený do copánků a rukou si projedu vlasy jestly dobře drží. Pak dojdu k jednomu ze stolů v rhu a sednu si zádama ke zdi abych měl nejen výhled, ale taky abych měl jistotu že se ke mě nikdo nepřikrade ze zadu. Počkám až ke mě příjde hostinskej a mezitim si sundám obje rukavice. Sundám štít a položim jej na židly vedle sebe abych ho měl po ruce pro všechny případy. Taky Batoh sundám a položim na zem vedle sebe. en zachrastí jako by ukrýval několik toren pokladů. Pak se zadívám na hostinskýho a netrpělivě čekám než ke mě příde.

Pán Jeskyně - 24. června 2009 12:43
	MH: Uvedení na pravou míru nadpisu příspěvku Ortodoxe - 24.Června 2009 11:54: Hospodu nenavštěvují jen lidé. Další info viz diskuze.

Kahlan z Novigradu - 24. června 2009 14:10

Hospoda Vešla jsem do hospody. Já a má vlčice. Jsem menší štíhlé postavy. Na sobě mám cestovní oblečení vhodné k delšímu pobytu v lese. Oblečení se tmavě zelné barvy a přes ramana mám černý plášť s kápí staženou huboko do obličeje. Z pod kápi mi při osvětlení denním světlem poue září jasně zelené oči a čas os času mi z pod kápi také vklouzne dlouhý pramen až nepřirozeně rudých vlasů. Na zádech mám připevněn měč, který na první pohled vypadá jako oyčejný, ale je zdoben podivnými obrazci, kterým rozumím pouze já. křižmo před meč mám připevněn dlouhý luk a toulec se šípy. Za opaskem má připevněnou zdobenou dýku. Má vlčice má bazvo uhle a jantarové oči. Neustále se drží v mé blízkosti. usedla jsem ke stolu, který je nejblíže ohni a čekám až za mnou přijde hostinský.

Spirth Asall - 24. června 2009 15:25

Cesta Mlčky kráčím lesem se svým dobrým přítelem Karusonem.Oba dva doprovázíme karavanu vezoucí zbraně do města.Ale až dojedeme k Hostinci U Dobrého bidla. kde na nás budou čekat další dva strážní kteří budou pokračovat do města s karavanou. Hospoda Když se dostanem k hospodě,další dva strážci už čekají před hospodou.Kývnu jim na pozdrav a vejdu do hospody.Sednu si do rohu a pozoruju zdejší společnost.Trpaslík a nějaká žena.Křiknu na hospodského.Dones sem dvě piva a rychle.

Spirth Asall - 24. června 2009 15:36
	Popis mojí postavy Normální goblin oblečen v červené haleně a hnědých kožených kalhotech.Přes záda mu spádá plášť.Jeho oči hledí na svět bystrým výrazem.Na opasku se mu pohupuje zakřivená dýka a všelijaké zlodějské nádobíčko.

Karuson - 24. června 2009 15:42

Cesta do hospody Kráčím vedle Spirtha,gobliního lupiče cestujícího se mnou při každém cestě do města a nebo někam jinam.Brzy dorazíme k hospodě.Zatímco Spirth zmizí v hospodě já vyřizuju pár poslewdních věci ohldně platby sa ochranu.Po chvilce se dohodneme a já si jdu ustájit svého koně.Ustájím si ho a poté i já vejdu do hospody.Minu pohledem ostatní návštěvníky a posadím s k pořvávajícímu Spirthovi. Popis Normalne vysoky skret je oblecen v cernem brneni, sede kosili a cernych kalhotech.Na nohach ma hnede kozene boty.Ma prichmourene hnede oci, ktere hledi na svet mirne podezrivave.Bile vlasy mu spadaji na tyl, na usich ma kulatou nausnici. Chybi mu nekolik zubu a na tvari ma jizvu.Ma savli, dyku a stit ze dreva.Na opasku ma vacek ve kterem je kresadlo a par zlatych.

Narglif - 24. června 2009 16:18

Kdesi v lesích Pozvolna vedu Fafnira (svého oře bílé barvy) za uzdu a kromě klapotu jeho kopyt a řinčení mé zbroje není slyšet nic jiného."Začínají horší časy kamaráde.Přichází zase zima a určitě bude tak nelítostná jako minulý rok."Řeknu tiše a pozoruji jak Fafnir nespokojeně vrtí hlavou."Mě se to taky nelíbí ale nic s tím dělat nemůžeme."Dokončím větu a a nachvilku se zastavím a jen nečině pozoruji okolí.Stromy,barevné listí,potemnělá místa v lesích... "Heh asi už začínám být opravdu paranoidní."Uchechtnu se a pokračuji v cestě.Mezitím nasednu do sedla na Fafnirově hřbetě a popoženu ho.Byl bych rád kdybychom se někam dostali než padne ta zatracená noc. Hostinec U Dobrého bidla Konečně nějaký hostinec.Už jsem myslel že v těhle lesích není kromě stromů nic.Pomyslím si radostně a slezu z Fafnira."No vidíš tak jsme přeci jen něco našli."Poplácám ho jemně volnou rukou po krku a jdu ho nechat ustájit.Poté už ničím nerušen vejdu do hostince kde mě okamžitě ovane závan tepla a vůně srnčího masa.Pohledem objedu roh od rohu celou místnost a dojdu k jednomu volnému stolu blízko krbu.Položím si na něj svoji pochvu s mečem a svůj štít aby mi nepřekáželi a usadím se na volnou židli.Jsem rád že si mohu konečně po dlouhém cestování chvilku odpočinout. Jak vypadám? Člověk vysoký necelých 188cm okolo věku 28mi let s černými vlasy dlouhými kolem uší a zelenými oči.Většinou (spíš skoro furt) jsem zavřený v mohutné červeno-bílé plátové zbroji se stejně barevným štítem a jeden a půl ručním mečem z elfské oceli s rudým drahokamem v jílci.To vše doplňuje dlouhý rudý plášť.U opasku mi visí dvě dýky,jeden malý jednoruční nožík a váček s několika zlaťáky.

Ortodox - 24. června 2009 17:02

Knajpa: Skřet s Goblinem? A ještě ušoplesk? U Odina, Kam sem se to zase dostal. pomyslim si a zvýšim svoji pozornost a zpoza vousů a hustýho obočí přeskakuje můj pohled od zelenejch k ušoplesce a zase zpátky. Nakonec příde ještě nějakej člověk, kterej mě připadá jako by buď neměl rozum, nebo byl naopak odvážnej. Bílou zbroj? To zrovna může chodit a hulákat že je tady a je připravenej na boj. zhodnotim jeho vkzs na zbroj a pak si vyndám z torny dýmku a nacpu ji aromatickou a silnou sušinou a tu zapálim prapodivnym zařízenim na ohýnek ( něco jako zapalovač, hold trpasličí zručnost výrovby a rukodělné práce kovářskejch mistrů. Podstatě jde o malou kovovou ampuly naplněnou terem a vazelinou a s knotem z provazu, jako křesátko slouží dva kamínky, který se při otevření rozkřešou na jiskry. ). Strojek na oheň pak uase schovám do torny do její kapsyčky. A začnu prstama bubnovat do stolu naznačuju hostinskýmu že mě čekat na něj zrovna nebavý.

Pán Jeskyně - 24. června 2009 17:11

Hostinec U Dobrého bidla Hospodský je člověk menšího vzrůstu, holohlavý a podsaditý. Je oblečen do tmavozelené plátěné dlouhé zástěry, bílé košile a hnědých kalhot. Za pasem má měšec s drobnými a dýku. Ke každému přistupuje, v ruce má několik korbelů načepovaného piva: “Vítám Vás. Co si dáte k pití? Budete jíst? A chcete se ubytovat? Jsem Vám k službám.” Lokálem se line vůně pokrmů. Za barovým pultem vidíte mnoho různých lahví, na pultu pípu a džbánky, kalichy a korbele několika velikostí. Venku už padla tma. Kromě Vás a hostinského je tu jen jeden starší trpaslík v hnědém kabátci, který sedí u stolu v rohu a popíjí z velikého korbele pivo.

Ortodox - 24. června 2009 17:18
	Knajpa: ,,Načepuj mi rovnou dva Trpasličí pulitry toho nejlepšího piva co tu máš a k jídlu kančí pečeni s plnou oblohou. Taky jeden klíč a další džbánek přines támhle přítely a že ho zvu ke svému stolu jako bratr bratra. Kdyby se ptal na jméno, tak sem Ortodox, syn Oritornův z prastaré Trpasluje." řeknu Hospodskýmu a podívám se na trpaslíka a čekám až mu hostinskej přinese korbel.

Pán Jeskyně - 24. června 2009 17:57

Hostinec Hostinský roznáší objednaná piva dle přání. Donáší pivo i staršímu trpaslíkovi v hnědé kabátci a něco mu říka. Poté se ten trpaslík zvedne a přisesedává ke stolu druhého trpaslíka (Ortodoxovi). Pokývá na Ortodoxe hlavou na znamení díků, pozvedne korbel piva, napije se a pak jen sedí se skloněnou hlavou, popíjí pivo a mlčí. Je na něm vidět, že jej něco trápí. Hostinský po chvíli donáší trpaslíkovi (Ortodoxovi) klíč od pokoje a kančí pečeni. Je to obrovská porce, která vypadá nádherně, lahodí i očím.

Narglif - 24. června 2009 17:58

Hostinec Sundám si helmu a dám ji vedle svého štítu a meče.Rukou si prohrábnu vlasy a zpozorním jakmile ke mě konečně dorazí hostinský. "Přines mi korbel piva a nějakou zvěřinu.A bylo by lepší aby to byla hodně velká porce."Řeknu a hodím na stůl měšec který jen hezky zacinká."Co se týče pokoje jeden bych si vzal a taky dohlídni na to aby bylo o mého koně dobře postaráno."Dořeknu a vrátím zas měšec na místo na opasku.Poté už se jen usadím a čekám na svou objednávku.A abych se nenudil vytáhnu z pochvy svůj meč a začnu malým hadříkem čistit jeho čepel od které se odráží jasné světlo ohňů z krbu.Mezitím tiše pozoruji veškeré dění v hostinci.

Ortodox - 24. června 2009 18:10

Rozhlídnu se ještě jednou po ostatních. Napiju se z korbele a pak se naklonim blíž k rtpaslíkovy. ,,Je vydět že tvou tvář halý smutek, Knurla by se nikdy neměl takhle mhouřit. Pověz co se stalo a bude li v mé moci pomohu ti. Ilf carnz orodüm pomoci bratru rodu svého." řeknu mu přátelsky a někdy použiju trpasličí jazyk. ( pošlu soukromě překlad ). Pak rozdělim pečeni na dví jednou ze svých seker ( přitom nepoškodim ani tác ( či talíř nebo na čem to je ) a půlku přišoupnu blíž k bratru rodu se slovy ,,Iet Šur´tugal,wiol pömnuria iliam, hanum."

Ortodox - 24. června 2009 18:15

soukromá zpráva od Ortodox pro Knurla - je označení trpaslíka, doslovně ten z kamene Ilf carnz orodüm- je mou poviností ( taky možno poctou ) Iet Šur´tugal,wiol pömnuria iliam, hanum - můj přítely, pro mé štěstí ( nebo taky usměj se ), najez se se nou ( doslova jez, ale v kontextu to je najez se se mnou ) ( Záměrně používám trpasličtinu aby ostaní nerozuměly pokud neovládají trpasličtinu. Přecejen troca soukromí )

Spirth Asall - 24. června 2009 19:17

Když dostaneme s Karusonem svoje piva požádám ještě hostinského "Dones nám jednu kančí pečínku. Poté si prohlížím ostaní hosty.Dva trpajzlíci,žena a také jakýsi člověk.Loknu si piva a nakloním se ke Karusonovi a povídám.Hele koukej na ty trpaslíky.Víš co jsem slyšel.že prej čím delší má trpaslík vous tím mín má rozumu. a dávám si co nejvíc záležet na tom aby mě trpajzlíci slyšeli.Poté si loknu piva a čekám na trpaslíkovu a Karusonovu reakci.

Karuson - 24. června 2009 19:28
	Pro mě ne.Bude mi stačit jen propečené kuřátko.A jeden pokoj pro dva. řeknu hostinskému a začnu popíjet.Za chvíli se ke mně nakloní Spirth s nějakým vtípkem o trpaslících na což mu odpovídám.Ale nech je vždyť trpí fobii z žen. loknu si piva a propuknu v smích.Jednou rukou zablodím k šavli.Vím že trpaslíci můžou trochu agresivněj zareagovat.

Pán Jeskyně - 24. června 2009 20:38

Hostinec Hospodský Vám přináší Vaše objednávky, jak se říká jedna báseň. Tu pivo, tam pivo, tu zvěřinu, tu pečené kuře atd. Přitom Vám dává i klíče od objednaných pokojů. Starší trpaslík se dává do řeči s druhým trpaslíkem (Ortodox). Obecnou mluvou říká jen: "Děkuji za nabídnuté jídlo, ale nemám hlad, už jsem jedl." Zbytek hovoří jen trpasličí řečí. Má vážný výraz na tváři. Poznámek, vtipů skřeta (Karuson) a goblina (Spirth Asall) si zdánlivě nevšímá, nijak na ně nereaguje.

Narglif - 24. června 2009 21:14

Hostinec Jakmile mi hospodský donese moji objednávku zabodnu svůj jeden a půl ruční meč do podlahy a hodím na stůl hned pár zlatých mincí.Poté už se jen spokojeně pustím do jídla a naplním svůj prázdný břich skvěle chutnající pečení a žízen zaženu výborně chutnajícím pivem. A když je můj talíř vymetený od všeho poživatelného zas se uvelebím na židli a vytáhnu z podlahy zapíchnutý meč.Mezitím tiše pozoruji dění v hostinci.Od rozhovoru trpaslíků až po výsměch goblina se skřetem.Mají celkem odvahu urážet trpaslíky.Ale skřeti už jsou takoví.Pomyslím si a pohledem přejedu párek trpaslíků sedících opodál.Musím uznat že zbroj toho válečníka opravdu budí respekt.Nebo jen pocit že jde o chodící kovárnu.Uchechtnu se tiše pro sebe a vstanu od stolu.Nasadím si helmu,vrátím meč s pochvou na opasek,na levou ruku si nasadím svůj štít a vyrazím ke svému pokoji.Dnes už toho na mě bylo moc,pořádný odpočinek mi jen prospěje. Pohledem naposledy objedu celý hostinec a pak už se ničím a nikým nerušen vydávám najít dveře svého pokoje.

Pán Jeskyně - 24. června 2009 21:51

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ten starší trpaslík tobě povídá trpasličí řečí: “Jmenuji se Gorax ze Zubatých hor. Minulý týden mi byl vykraden můj dům. Vím i kým, a kde ukradené věci ukrývají. Na většině z ukradených věcí mi nezáleží, ale byla mi ukradena i má sekera, která má pro mě veliký význam. Posledních několik dní sháním marně někoho, kdo by mi ji přinesl zpět. Nabízím samozřejmě za přinesení sekery odměnu. Uvědomuji si ale, že ke znovuzískání mé sekery bude zapotřebí několika udatných a schopných dobrodruhů.” Poté se odmlčí.

Ortodox - 24. června 2009 22:08

,,Oeí, Han dun har. Farthen D^ur. Han Thin astar." řeknu ještě trpaslíkovy a pak si vyslechnu stížnosti zelenejch. ,,Opravdu zábavný, ale nemusíš hned zelenat závystí. Jeden trpaslík vydá za tisíc takovejch jako ste vy dva. Snažíš se urážet, ale ani nevýš jak se to dělá ty ještěrko so se naučila mluvyt." řeknu a zasměju se. Pak ještě něco řeknu trpaslíkovy a pak se zvednu od stolu a dojdu k rytíři co přišel jako poslední. ,,Odin s tebou přítely, mohu si na chvylku přisednout?" řeknu a mírně se uklonim avšak nespouštim z něj oči.

Ortodox - 24. června 2009 22:09
	soukromá zpráva od Ortodox pro Oeí, Han dun har. Farthen D^ur. Han Thin astar - Ano, pokusím se ti přítely pomoci. Promluvým s lidmy ( nebo taky k lidem ve smyslu řečnit, či vážně promluvyt )

Ortodox - 24. června 2009 22:12
	soukromá zpráva od Ortodox pro Mluvým samozřejmě na tebe.

Kahlan z Novigradu - 24. června 2009 22:30

Když ke mně konečně dorazí hostinský objednám si pivo a pečeni. Po další chvíli mi objednávku donesl. Mohla bych ještě poprosit o pokoj? A o deku navíc pro mou společnici? Pak mi hoím zlaťák vytažený ze záhybu pláště. Pustím se do jídla. Sním menší polovinu a zbytej položím před vlčici. Tady máš, už musíš mít pořádný hlad, je tomu dlouhá doba, kdy jsme se naposledy zastavily v hostinci.Pohladím vlčici po hlavě. Pak se porozhlédnu po hostinci. Po očí mi jako první vpadne muž v honosné zbroji a dva trpaslíci. Ach ne trpaslíci. Zase mi budou vmetat do tváře můj původ, ale tentokrát jim to nearuju. to neustálé urážení mě už celkem dost začíná štvát.

Narglif - 24. června 2009 22:36

Zvednu pohled k trpasličímu válečníkovy a chvilku si ho jen prohlížím jako kdybych neveděl zda-li mu věřit či ne.Momentálně mě ale podobné obavy netíží a jestli mám věřit tomu nebo tomu házím teď za hlavu."Ale jistě,jen přisedni místa je tu dost."Řeknu a trochu se pousměji.Měl už jsem v plánu tedy odejít na pokoje ale pro tohohle hosta si pár chvil času s radostí udělám."Co bys potřeboval příteli?Nebo jdeš jen na prohodit pár slov?"Prohodím a položím svoji helmu na zem vedle štítu a upřeně pozoruji trpaslíka vyčkávajíc co by ode mě potřeboval.

Ortodox - 24. června 2009 22:45

,,Měl bych pro tebe jistý návrh, či spíše obchod, chceš li to tak nazvat." řeknu a položim na stůl svoji knihu ( šířka je cca 30 cm plus vazba ) ,,Omlouvám se nepředstavyl sem se. Jmenuji se Ortodox, jsem syn Oritornův dědic Trpasluje. Ale postačí Ortodox. Nuže, je tu jistý problém se kterým bych potřeboval pomoci, samozřejmě že to nechi zadarmo. Řekněme vyvážim tě zlatem když se mnou do toho půjdeš. A když se nám to povede, tak bude odměna trojnásobná. Měl by si zájem?" řeknu a potáhnu z dýmky a vyfopuknu hrdě kouř. ,,Detajly bych raději probral někde, kde nebude tolyk zvědavých hlav." řeknu a dýmkou naznačim směr k zelenejm.

Narglif - 24. června 2009 23:03

"Těší mě že tě poznávám Ortodoxi syne Oritornův.Mé jméno je zas Narglif."Představím se a doplním to lehkou úklonou.Poté však ale zbystřím uši a naslouchám všem trpaslíkovým slovům."Tak návrh ano?"Řeknu si spíš pro sebe a zadívám se na Ortodoxovu velkou tlustou knihu."Nicméně já proti tomu nic nemám,rád ti pomůžu podle toho o co by teda šlo.Prohodím tišeji a pohledem objedu pár zvědavců v hostinci.To by mohlo být něco zajímavého.Ne že by mi teda nešlo o zlato ale aspoň bych měl zase něco na práci.Pomyslím si ale moc se rozmýšlet nemusím."No nemám lepší nápad než souhlasit.A teď pojďmě někam probrat ty detaily."Kývnu rozhodně Ortodoxovi na souhlas.Ale ať už se bude jednat o cokoli jsem si jistý že to nebude procházka sadem.

Ortodox - 24. června 2009 23:28

,,Dobrá, ale ještě by sme potřebovaly další společníky, samy by sme to nemusely uspěšně dokončit. Promluvýš raději s těma zelenokožcema nebo s tou co má sebou vlka? Jestly se k nám přidaj budem mýt větší šanci na úspěch." řeknu a odemknu zámek knížky malinkym klíčkem co mám na krku pod vousy a najdu poslední stránku zápisů. ,,Přesněji je to práce od mého bratra trpaslíka, on nám řekne víc, já musím dát dohromady jen zkupinu." řeknu jako by pro sebe a najdu pak stránku číslo 563 kde je vyobrazení Trpasličího sídla a na vedlejší stránce je vyobrazen jakási zbraň pro člověka neznámýho typu. ,,To je Og´Nartu, jeden z prastarých mečů patřící našemu rodu. Pro náš ld má hodnost jako modla, tento meč patřil samotnýmu Odinovy. Trpasličímu bohu." řeknu a čekám jak se rozhodne.

Pán Jeskyně - 25. června 2009 10:11
	soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro MH: Narglife, teď bych očekával (dle vzniklé situace) tvůj přispěvek - po rozhovoru s Ortodoxem oslovení Kahlan z Novigradu a Karusona s Spirtha Asalla. Karuson s Spirth Asall by tě jako člověka snad mohli příjmout. U Kahlan z Novigradu nevím jaký má jako půlelfka vztah k lidem.

Ortodox - 25. června 2009 14:50

Po chvylce zaklapnu knihu a zase jizamknu. ,,Raději promluvym s těma zelenobradavičníkama." řeknu a dojdu si ke stolu skřeta a goblina. ,,Dám ti dvě možnosti zelenej, buď se se mnou utkáš tváří v tvář, a pak jistě padneš, nebo se pokusíš o to abych na to co si řekl zapoměl. Nikdo předemnou nebude urážet najstarší národ světa. Za mýho mládí sme vás mohly všechny vyhubyt jako krysi. Můžem se k tomu zase vrátit." řeknu a použiju kondotirský stav ( schopnosti velitele. ( ještě můžu použít pevný velení a to by pak musel vykonat co sem řekl jako by to byl rozkaz nejvyšího Boha.)

Ortodox - 25. června 2009 14:51
	soukromá zpráva od Ortodox pro Při rozhovoru se zelenáčema sem pod stolem vyndal sekeru a sem připravenej převrhnout stůl a vrhnout se na ně s bojovou zuřivostí. O tom samozřejmě vědět oni nemusí )

Spirth Asall - 25. června 2009 16:04

Á konečně jídlo.Už jsem začinál dostávat pořádný hlad. řeknu když se přede mnou objeví kančí pečínka.Při jídle přemýšlím nad řečí trpaslíka člověka.Jsou snad trpaslíci barvoslepí co pak nevidí,že skřeti mají šedou kůži.Nojo častý omyl.mnoho lidí io jiných ras si plete skřeta a orka ale no co Karuson je na to zvyklej. Poté přestanu uvažovat nad trpaslíky. Za chvíli se objeví jeden trpaslík s tím at je neurážíme.Ukážumu že nemůžu mluvit a nechám to na Karusonovi.

Ortodox - 25. června 2009 16:08

,,Raději bys mluvyt měl, nebo se může stát že nebudeš mýt za hvýli čím mluvyt. Ale tvoje chroptění bude krásnej doprovod toho tvýho posledního vydechnutí na tomhle světě. Brzo se setkáš se stvořitelem." řeknu a odsunu jeho jídlo dál od něj. Špinavý plémě, hoděj se ale jako živý štíty. pomyslim si a pak ještě potáhnu z dýmky a fouknu štiplavej kouř přímo na goblina. ( kouř je cejtit momo jiný taky po třešních a po cizokrajnym kpření )

Karuson - 25. června 2009 16:18

Když dostanu jídlo začnu ho s plnou chutí pojídat,takže když se objeví trpaslík můžu mluvit.Nejprve přisunu Spirthovi zpátky jídlo a promluvím k trpaslíkovi.Omlouvám se za naše předchozí chování.Prostě máme dobrou náladu.Pro skřety a gobliny není jednoduché shánět práci než pro vás trpaslíky.vy jste rpostě ti hodní.Proti vám lidé ostataní předsudky nemají.Když domluvím loknu si piva a pokračujuTo urážení máme prostě v povaze.Nejsme zrovna nejlepší rasa.A jinak Spirth není zrovna chytrý.Ta první úražka.Určitě není z jeho hlavy.Jen ji papouškuje.A jinak proč jsi za náma přišel.Určitě nejde jenom o to aby jsi požádal o konec urážení.

Spirth Asall - 25. června 2009 16:22
	Když mi ten trpaslík odsune jídlo začnu se po něm natahovat.Když na mě trpaslík foukne kouř začnu kašlat.Během chvíle už mám své jídlo u sebe a poslouchám Karusona.Ano na tohle má on talent.Dokáže skoro každého uklidnit.Hm já a hloupej.O tom si sním pak promluvím.Ale co nejspíš mi zachránil život. a tak horlivě pokyvuju hlavou na znamení souhlasu.

Ortodox - 25. června 2009 16:28

,,Pak bys jej měll držet aby nic takovýho neříkal. Ale co řekl již nejde vzít zpátky. Urážku trpasličího rodu beru jako osobní útok a jako takovej má dvě již zmíněný mpožnosti. Sice mě jeho smtr nevynese kdovýjakou slávu a ani věhlas. Ale pomstim svůj rod. Pokud ovšem nezvolý tu druhou možnost." řeknu a vyndám sekeru a polžim si ji na rameno ostřím odemě. Připraven seknout první ránu. ( momentálně to má jen psychologickej podtext. ) Podívám se na zelenokožce. ,,Tak jak se rozhodneš?!" řeknu či spíše zvolám nahlas.

Spirth Asall - 25. června 2009 16:32
	Poslouchám trpaslíkovu řeč o úražce rodu atdHm pěkná hovadina.Kdyby goblini a slřeti taklhle trpěli na cti tak už tu nejsme.Ale co. Sežvýkým kus masa lae dávám si nat om záležet abych trpaslíka co nejvíc napínal.Polnu a pomalu otvírám pusu. Volím možnost dva. řeknu nahals a pohodlně se posadím sledujíce trpaslíka.

Ortodox - 25. června 2009 16:39

,,Pak sis zvolil tu lepší možnost. A co ty skřete? přidáš se k nám? " řeknu a pak se odmlčim. ,,Něco málo si vyděláš, nechi to zadarmo." řeknu skřetovy. Pak nechám čas na promyšlení. A mezitim mluvym ke goblynovy. ,,Ty žádnou odměnu nečekej, tvoje rozhodnutí beru jako odčinění tvýho provynění a nikoliv jako nabýdku k výdělku. Beru tě uza slovo a pokud se pokusíš nějak narušit mou výpravu skončíš hůř než ten poslední obr co se mnou zápasil." Pak se otočim opět ke skřetovy a čekám odpověď.

Karuson - 25. června 2009 16:48
	Tož jestli musí jít i Spirth tak i já.Ale chci vědět o co jde.neskočím do něčeho jen tak po hlavě.Ale jestli to trhne pár zlatejch. řeknu Ale doufám že si budu moct zabojovat .Lupiči už skoro neútočej a když jo tak jsou slabí jako pápěry.Ačím míň bojů tím míň zlatých pak dostanem.Jo a mimochodem co jsi říkal o obrech.U vás v horách jich je asi dost že?

Spirth Asall - 25. června 2009 16:51
	No dobře dobře já slyším. řeknu trpaslíjkovy po tom co do mě hustí řeči o boji s obrech.To je asi jasný že bych dopad hůž vždyť jak je velkej obr a jak jsem velkej já. klábosím jedno přes druhý.Jo a mé jméno je Spirth jak tady Karuson zmínil.Spirth Assal.

Ortodox - 25. června 2009 17:53

,,Posledního sem vyděl před dvouma tejdnama. Chudák, spletl si ně s nějakym pocestnym. V horách, přesněji na Har Nahu to bylo. Tejden cesty. Na vrcholku hory je strom tyčící se nad ostatní. Na tom je napíchnutá jeho hlava. chybí mu obličej, ale má na čele několik zářezů od tewjhle krásky." řeknu a pohnu sekerou na rameni. ,,Jeho pravá ruka je pod kamenem asi o padesá stop od něj. Jeho vnitřosti zdobej ten strom od zvrchu až dolu. Ovšem jeho Obrovství visí připíchnutý na jeho lebce." řeknu jako bych se v tom vyžíval. ,, Samozřejmě že ho zabylo až ta rána kde sem mu utnul hlavu. chudák nestihl ani vykrvácet." dodám ještě. A znovu vyfouknu kouř, ale tentokrát směrem ke stropu. ,,Pokud de o tu práci budu vás čekat za hodinu v mém pokoji. Odměna pro tebe skřete bude víc než dostačující. Tolik zlata co uneseš na jednou. bez použití batohu či jinej náboby." řeknu a zastrčim sekeru zpět za opasdek. ,,A jak říkám jestly mě nebo někoho z mého lidu či přátel budeš urážet dopadneš hůř než ten obr a zaručuju toi že na celim světě není místa kde by ses mohl pak uložit ke klidnýmu spánku." řeknu goblinovy.

Karuson - 25. června 2009 18:06
	Chudák.No myslím,že se momentálně tomu místu každej vyhne.Hnijicí obr.To bude cítit na míle daleko.uchetnu se.Loknu si piva a poslouchám.Hm odměna dobrá.No dobře za hodinu ve tvém pokoji.Jo a který je tvůj pokoj at to nehledám.Jinak mé jméno je Karuson a tvoje jméno je? mluvím tak abych zabránil Spirthovi plesknout nějaký vtípek.

Spirth Asall - 25. června 2009 18:15
	Zlato,penízky. prozpěvuju si a pak se podívám na trasplíka a řeknuTebe nám snad seslal bůh.Konečně nebude nuda. lábosím a ptoé chcu pznamenat něco trpaslictví ale Karuson mě zastavíTo je hajzlík.Proč mi bráni dělat vtípky. a poté si vemu od Karusona klíče a vyjdu na svůj pokoj abych si trochu odpočiul.Za hodinu snad pro mě přijde.

Ortodox - 26. června 2009 12:37

,,Jistě chudák, když přepadával pocestný a kradl obchodníkům." řeknu s výsměchem. ,,Můj pokoj poznáš podle látky připevněnej na klice dveří." Pak ještě jednou spražim goblina pohledem. ,,Tobě bude odměnou to že zapomenu na tu urážku. Pokud ovšem neurazíš mě či kohokoliv ze skupiny. Pak už tě čeká věc horší než toho obra. Mučení ti pak příjde jako dětská hra." řeknu a pak se ještě vrátim ke skřetovy. ,,Moje méno ti nic říkat nebude, stačí když mě budete říkat Mistře Trpaslíku. Tak tedy za hodinu v mém pokoji." řeknu a odstoupim od stolu a pak zastrčim i druhou sekeru kterou sem celou dobu držel pod stolem připraven na útok. ,,Pamatuj jakákoliv narážka, křivý svovo nebo jenom blbej pohled na mě nebo na kohokoliv z mých přátel a již červíce nebudou muset ani žvejkat tvoje ostatky." řeknu v goblinim jazyce a pak dojdu k trpaslíkovy. Na rameno si vezmu svůj batoh a dopiju korbel a druhej si vezmu do ruky. Podívám se ještě na trpaslíka a řeknu polohlasně. ,,Několik jich příde za hodinu do mého pokoje, my by sme si ale měly promluvyt ještě teď. Kdybys mě poctil svojí přítomností." řeknu a jdu ke schodům k patru. Ale než vyjdu nahoru kouknu na člověka jak dopadla řeč s vlčím ušopleskem.

Pán Jeskyně - 26. června 2009 13:14

Hospoda Hospodský pilně plní bez jakých koliv poznámek a připonínek Vaše objednávky. Starší trpaslík poíjí své pivo, pozoruje vyjenávání. Když se ke stolu vrátí druhý trpaslík, tak mu přikývna a říká mu: "Děkuji příjdu tam. Dopijí korbel piva a prohazuje pár slov s hostinským:Zaplatím to jako obvykle. Vypadá to, že se na mě zase trochu začíná usmívat štěstí. Doufám, že počasí bude pěkný. Čím jsem starší, tím víc nenám zimu rád."

Samuel de Quiđe - 26. června 2009 13:51

Cesta k hositnci Jdu nejkratší cestou ze Zubatých hor temným hvozdem.Cestou prosvítne temným porostem nejaký ten paprsek slunečního světla.Provokativně kolem cesty pobíhají lesní zvířata nebo i něco víc.Za horizontem se objeví střechy domů a i hospoda. To bude ten hostinec kam vede má cesta. Před hostincem se zastaví a přečte si štít s názvem hospody. Konečně řekne s odechem a vstoupí Hostinec Do hostince vejde elf.Blond vlasy mu zaléhají do obličeje a tak málo kdo pozná že je elf.Křištálově modré oči.Jeho oblečení mu překrývá černá kápě zdobená na límci a kapuci.Skušenejší poznají že pod ní schovává pavézu.Kousek nad hlavu mu vyčnívá hůl.Jde nenápadně hostincem a rozhlíždějíc hostincem putují jeho oči jako dva špehové až narazí na trpaslíka který míří nahoru do horních pater hostince. Následuje trpaslíka do druhého patra kde ho osloví. Ortodoxy? nenápadným hlasem zněvím jako otáska.

Ortodox - 26. června 2009 14:23
	Neznámý: Zastavym se jakmile padne moje jméno a otočim se a instinktivně sáhnu po sekeře která se zastavý píď od krku postavy co mě oslovyla. ,,Záleží kdo se ptá a co chce." zabručim když ucejtim elfí smrad. Snad neposílaj dalšího lovce co se chce zbavyt následníka trůnu. Špinavej elfí vrah, ani nemaj úctu. pomyslim si a druhou rukou vyndám i druhou sekeru.

Samuel de Quiđe - 26. června 2009 14:32
	Hostinec Trochu se zachvěju pod sekerou přiloženou na můj krk. Klid klid Snažím se říct klidně ,ale moc to nejde se sekerou na krku. Nevim co si o mě myslíš ,ale posílá mě trpaslík jménem Gorax Pomalu začnu odstupovat. Ty sekyry můžeš nebo jestli chcete můžete schovat chci se jen nabídnout na pomoc ve vašem úkolu nebo cestě. Snad je odloží nechci mít zas problémi.

Ortodox - 26. června 2009 14:46

,,Gorax? že by on poslal něco jako seš ty. O tom dost pochybuju. Máš snad od něj nějakej dopis, nebo aspoň něco co Ortodoxovy říká?" řeknu a když zaznamenám úkroky zpět tak řeknu ,,Co si zač? Kouzelník či snad bojovník?" řeknu a durhou sekerou se přiblížim k jeho rozkroku. ,,Utíkat předemnou když s tebou mluvym se nedělá, mnoho vohryzanejch ušáků za to zaplatilo." řeknu a oko mě mírně cukne a já mírně sklopim hlavu a naznačim aby se taky podíval a neustále ho sleduju pohledem. Buď nevěděl že posílá ušáka, nebo to udělal proto abych se naštval. V obou případech bych hlavu tohodle rádoby pomocníka přinesl zpět bez těla. pomyslim si. ( pulitr co sem měl předtim v ruce je rozlytej na zemy, což rozhodně nepřidá na oblibě elfa v mých očích )

Narglif - 26. června 2009 14:52

Hostinec Tiše pozoruji takový ten menší rozhovor mezi Ortodoxem a goblinem a mám pocit že se začnu brzy smát.Hmm jde na to hezky zostra.Pomyslím si a stočím svůj pohled do rohu místnosti kde posedává se svou vlčicí půlelfka.No tak jde se na to.Mihne se mi hlavou a vydám se směrem k jejímu stolu.Zastavím se až kousek od ní,spíš tedy v bezpečné vzdálenosti od jejího vlka."Promiň že ruším ale mohl bych nachvilku přisednout?"Zeptám se a počkám až ke mě půlelfka zvedne svůj pohled.

Filin Paleček - 26. června 2009 14:53

. Zajdi za trpaslíkem Ortodoxem, že tě posílá trpaslík Gorax ze Zubatých hor jako posilu výpravy. Buď jej oslov jako, že jsi jej zastihl ještě v hostinci nebo napiš, že příjdeš k němu na p Opráším své obelčení, které je přelátané tolikrát, že nevíte co je původní a co už došité, barev je tam taky mnoho, ale opravdu pěkně barvně vypadají jen ty nejvíc na vrchu, zbytek už je v různém stupni zašlosti a vybledlosti. Kolem sebe mám různé mošny a při chůzi si vesele poťukávám vycházkovou holí. Otevřu dveře do hostince a mé veselé modré oči přelítnou celou situaci co je k vidění. Samozřejmě mě ale zaujme to co uvidím ve své víšce vidění, tedy trpaslíka jak se rychlostí, téměř neuvěřitelnou na něco tak zavalitého, rozpřáhne velkou sekerou a pak s přesností jí zastaví na krku nějakého elfa. Proplétám se pobaveně davem až přistoupím k dvojci a celou dobu pozorně poslouchám o čem se baví. Slovo Gorax mě zaujme ještě víc. Než stihne něco říct trpaslík zatahám za rukáv elfa, abych upoutal jeho pozornost. "Pane elf, vy jste také od Goraxe? Nehledáte náhoudou také nějakého trpaslíka jménem Ortodox? Mohli by jsme se spojit při hledání. Bude tak veseleji a víc očí víc vidí víte." pronesu vyšším hláskem typickým pro hobity. Silného trpaslíka vedle sebe na okamžik nevnímám, protože mě zaujal rozhovor s elfem a nedojde, mi že tam je. Teprve až mi sklouzne pohled z očí elfa opět na sekeru a po jejím topůrku až k trpaslíkovi, se zarazím a pustím rukáv. Natáhnu jemnou lehce baculatou ručku k trpaslíkovi. "Nejste Ortodox? Mě taktéž posílá pan Gorax, že prý by jsem se vám mohl hodit. Víte my jsme se seznámili v jedné hospodě, kde jsme spolu hráli karty a já nad ním něco málo vyhrál. Strašně se rozčílil, ale když jsem jej pozval na pivo, nebo to byla kořalka? No to je fuk, tak jsme se dali do řeči. A prý kdyby jste mi nevěřil, tak vám mám ukázat tady tu dýku." začnu hledat u opasku, po kapsách, v mošnách. "No a nebo to nebyl on a říkal to ten obchodník co mě svezl na povoze? Také cosi říkal, o nevěření."

Samuel de Quiđe - 26. června 2009 14:54

Hostinec Když dá sekyru k rozkroku tak se mi mítne něco hlavou. Dopis mi nedal ,ale úkol ,abych tě vyhledal a pomohl tě z nějakym úkolem.Kouzelník ani bojovník jestli jsem bojovník tak ty seš karkulka v zapovězenym lese.Mág. ni proti vám nebylo myšleno v poslední mé větě ,ale nějak vysvětlit jsem ti musel že nejsem bojovník a ty sekyry klidně sklon podivá se přímo na ně a přeměřuje si ho elfíma oči a skoumá slabyny a vše co na něm může najít. Jsem tu protože mě poslal a jestli mi nevěříte tak mě urážíte a tím názvem ušák urážíte i muj národ .Vim ,že naše narody se moc nemusí ,ale nejsme žádný lháři aspon za nás ze Temnýho hvozdu

Ortodox - 26. června 2009 15:11

,,Takovejm jako seš ty nikdy věřit nebudu." řeknu a sekeru na krku přiložim k elfovýmu krku a už sem chtěl ukončit jeho bytí na tomhle světě, když na mě promluvyl hobyt. ,,Kolik vás ještě příjde? Ušák a teď hobyt? Snad se nepokouší dát dohromady bojovníky Osgiliardu. Stačilo že sem jich vycvičil pět tisíc v boji na blízko." zapřemejšlim nahlas. ,,Takže, poslal tě Trpaslík s tím že mě máš pomoct ušáku? Teď mu dlužíš svůj život, zachránil ti ho. A pokud mě chceš urazit, já urazí tvoji hlavu a bude z ní džbán do mej zbírky." řeknu elfovy a oddělám obě sekery. Avšak na elfově krku je šrám po sekeře ( a to podotýkám že sem netlačil a byla jen přiložená k jeho krku jao památku na naše setkání. ). Pak jednu sekeru schovám ale druhou mám stále v ruce. ,,Ukaž tu dýku." řeknu hobytovy a natáhnu dlaň aby mě ji podal.

Filin Paleček - 26. června 2009 15:18
	"Počkejte, už ji hledám." prohrabu mošnu a nakonec vytáhnu dokonce tři dýky a jedna z nich je Goraxova, jen nevím která. "Tak jedna z těch to je, pane Ortodoxi, ale nevím která. Vy ji ale jistě poznáte." hned jak předám dýky trpaslíkovi otočím se k elfovi. "Vy jste mág? A můžete mě naučit nějaká pěkná kouzla? Třeba jak proměnit otravné lidi na žáby. To by se mi náramně líbilo."

Ortodox - 26. června 2009 15:23

Místo abych vzal všechny tři tak uchopim tu ve prostřed a prohlídnu si ji. ,,Neuvěřitelný, Že by ti svěřil jednu ze svých mistrovských dýk? Věřil ti víc než komukoliv z ostatních tady. Nicméně, tu dýku si ponechám, takovýhle věci nejsou určený k tomu aby je používal někdo na krájení chleba." řeknu a pohlídnu na vylitej korbel piva. ,, A dva korbely přines nahoru tady na ušáka. A jedno malý pro pana hobyta." řeknu hostinskýmu a pak jdu nahoru do patra. ,,Pane pulčíku, můžeme si promluvyt?" řeknu nahoře na schodech a zajdu za roh a počkám u dveří svýho pokoje.

Samuel de Quiđe - 26. června 2009 15:37

Hostinec Sleduju děj. Co udělá ted prcek malej. Pak se od někud připlete hobit , který mí zachránil život ale při tom se ironicky usměju.Poslouchám rozhovor. Co si ten trpaslík o sobě myslí. Když řekne aby hostincký na můj účet pčnesl tři piva tak ho zastavim. Co jsem? řeknu trpaslíkovi. Já tady nebudu za vás nic platit a už vůbec nic po tomhle výstupu.¨ Otočím se na pulčíka Nenaučim za prevé těmahle kouzlama se nezabývám a pak mágem se nestane jen tak někdo Co si o seobě myslí že se během pár dní naučí pár kouzel .trochu se usměje a zůstane mlčíc stát.

Ortodox - 26. června 2009 15:49

Zaslechnu jeho slova až za rohem. Teď už ale nasadim přilbu na hlavu a vyndám obě sekery. Vyjdu z pozarohu a dojdu přímo k elfovy. ,,Ty si mě špatně rozuměl." řeknu a elf dostane ránu zákrytem sekery pod koleno ( což ho donutí pokleknout ať chce nebo ne ) ,,Takže jestly ses chtěl předvíst udělal si hodně velkou chybu." rána topurem sekery do pravej ruky. Druhou sekeru mu přiložim přímo ke krku a mírně přitlačim, takže proleju trochu jeho krve. ,,Tvoje kouzla mě nemůžou ublížit na to nejseš dost silnej." řeknu a elfa uhodim do levej ruky. ( takže momentálně je v pozici kdy se nemůže nijak bránit. ,, Pane hospodskej, přineste mě prosim několik feferonek, kostu mýdla a hadr." řeknu hospodskýmu a použiju schopnost pevnýho velení. ,,Ty jeden blbej vohryzanej ušáku, teď poznáš co to je když urazíš Ortodoxe syna Oritornova." řeknu a vrazim mu jednu ránu do obličeje ( v rukavicích a dávám si záležet abych ho omráčil )

Filin Paleček - 26. června 2009 16:08

Schovám zbylé dvě dýky a přemýšlím nad těma slovama co řekl Ortodox o svém mistrovi. V úctě? hmm že mě měl někdo konečně v úctě? No řekl něco že mám talent na to abych přežil i své průšvihy, takže to bude asi to ono." Z dalšího přemýšlení mě vytrhne ostrá výměna slov, mezi Ortodoxem a elfem. Uplně nadskočím když se ozve rána a možná i zapraskání kostí. Au to muselo bolet. Pane Ortodoxi myslím , že tenhle vám chtěl tak trochu pomoct. Sice nevím proč se uráží, když se mu říká ušáku, protože na těch pohodlných křeslách není nic špatného, ba přímo jsou výborná. Pokud tím ale pochopil, že je zajíček ušáček, tak by se urazit mohl, ale někteří ušáci jsou hodní, a jiní zase dobří na víně s cibulí a bramborem. A to taky není špatné. Proč mu vlastně říkáte ušáku?" docupitám k elfovi a jemně ho proplácávám po tváři.

Ortodox - 26. června 2009 16:25

,, Si k němu až přehnaně laskavej, řeknu ti jen tohle, tvorové jako on sou přehnaně arogantní a zahledený do sebe, že na ostatní nahlížej jako na něco co nemá ani pojmenování. Kdysi sem žil v jednom městě, kde si byly všichni rovni. Nebyly tam spory mezi žádnejma rasama. To město bylo Osgiliard o něž sem zřejmě již mluvy. Avšak za hradbama toho města žily elfové kteří spychi a začaly se povyšovat protože většina byla v tom městě postavena výš než ostatní. Rozvrátily město a zaedly svoji rasu jako nějakou předurčenou. Od tej doby se chovaj povýšeně ke všem ostatním. To vyprovokovalo nepokoje mezi ostatnímy rasamy a všichni se rozprchly do všech stran. Já sem v tej době trénoval Městský bojovníky. Trpaslíci se ukryly pod zem a dlouho nevylejzaly, kutaly v horách a prodávaly. Lidé založily několik států a toužily po moci. Byly to jedni z nejlepších bojovníků, ale nežily dlouho. Elfové byly kouzelníky a mudrci. Ale nebyly nikdy dostatečně silní jako lidé. Hobiti, ach ano, hobiti, národ starající se o svoje záležitosti. Nikdy sem je nevyděl moc válčit, byly to spíš zásobovači a držely klíče od sýpek. Pak tu byly ještě skřeti a goblini, nebo spíš hobgoblini, noční hlídači. V té době bylo hodně válek o nadvládu nad světem, ale nikdo nedokázal vyhrát, stará spojenectví pada. Je málo těch co zažily Osgiliard v jeho plné kráse." řeknu začátek příběhu a pak odtáhnu elfa od schodiště k jednej stěně. ,,Vydíš jejich uši. Sou delší než ostatních tvorů. Pojmenování ušáci vzniko při těch roztržkách. Vymysleli ji skřeti. proto je ušáci nesnášej." řeknu a vyndám provaz a Elfa svážu tak pevně jak dokážu aby se nedokázal pohnout. Pak si ho hodim přes rameno a odnesu ho do svýho pokoje, kde ho hodim na zem. Vyndám Dýku a sundám elfovy kapuci. ,,Takže si mě chtěl urazit." řeknu a čepel přiblížim k jeho obličeji. ,,Tohle je ve jménu Odina, největšího z Bohů." řeknu a čepel se jemně rozžhaví. Pak elfovy vypálim několik run na kůži obličeje ( šeilven - zbabělec a barzul - smůla, nebo taky neštastník. Obojí nepude sundat do konce života žádnym kouzlem ) ,,To ti bude připomínkou toho čeho ses dopustil na těch z kamene." řeknu a nechám ho v pokoji. Ale seberu mu všechny jeho věci a nechám ho jen v oblečení, taky mu zavážu pusu aby nemohl kouzlit. ( věci uložim do skříně ) a sejdu dolu.

Pán Jeskyně - 26. června 2009 16:52

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ortodoxův pokoj Gorax za tebou přichází a povídá ti: Moc ti děkuji za pomoc při sestavování výpravy. Poslal jsem za tebou ještě dva (Samuel de Quiđe, Filin Paleček), kteří by mohli být nápomocní. Jmenuji tě svým zástupcem v této výpravě. Co se týče odměny za přinesení mé runové sekery, tak to jsem si myslel sto padesát (150) zlatých pro celou skupinu. Přerozděl to mezi členy družiny, jak jen chceš. Tady to máš napsaný černý na bílým. Že tě pověřuji svým zastupováním a že odměna za sekyru činí sto padesát (150) zlatých a že ji můžeš rozdělit dle tvého uvážení." Podává ti pergamen a pokračuje v mluvení. “Vím, že mě vykradli bandité, kteří se skrývají v bývalé vojenské tvrzi. Je to menší hrádek na kopci asi půl dne cesty odtud na sever. Běžte po kupecké cestě a ve vesnici Lhotka je ta tvrz již vidět. Nemůžete ji minout. Kořist kterou najdete v tvrzi si samozřejmě také můžete rozdělit. Já chci jen svou sekeru.Jak to provedete a co uděláte s těmi bandity mi je jedno.”

Ortodox - 26. června 2009 19:24

soukromá zpráva od Ortodox pro ,,Jasně, ale pověz mi, proč si poslal toho elfa, výš že je nemám rád už od Osgiliardu. I když sem je cvičil bylo to ještě v pořádku, ale to byla jiná doba. Tak teda rozdělení kořisti bude na mě. Stejně tak odměna za tu sekeru. Ale sto padesát zlatek, za to že přinesu sekeru. nebylo by lepší koupit za to novou? Ale to je jedno, já ji přinesu." řeknu a převezmu si pergamen s jeho podpisem. ,,Ale než ti ji předám podepíšeš ještě kopii smlouvy do mé knihy, výš, jednou o tom budou další třeba chtít napsat. Dokonce i když se mnou budou cestovat různí tvorové." dodám a po souhlasu odejdu.

Ortodox - 26. června 2009 19:46

,,Takže malá změna plánu. Porada se bude konat tady, nahoře není zrovna čisto." rukou naznačim hospodskýmu že to myslim obrazně. ,,takže pkud se všichni chcete přidat na tohle dobrodružství, Ve kterym někteří z vás a to myslim tebe gobline budou možnost očistit svoji osobní pověst. Tak přisedněte." řeknu a posadim se ke stolu. ,,Samlozřejmě pokud nikdo z vás chce odejít, může jít teď nebo nikdy. Odměna bude pro všechny bohatá. Můj přítel mě požádal abych mu donesl jistou věc kterou mají v držení lapkové. Taky mě svěřil velení a s tím i rozdělení kořisti až bude po všem. Takže pokud někomu seberete zbraň můžete mi ji pak prodat, ale poklad a jeho rozdělení je čistě na mě a já držim slovo, takže co sem vám slíbil to dostanete." řeknu a položim na stůl svoji knihu a tu otevřu na strácne kde je vyobrazena mapa celího známýho světa. Pak vyndám kořženej váček se čtyřma černejma a jednim bílym kamínkem. ,,Takže rozhodnutí je na vás, zůstat a připojit se a nebo odejít a dál se zaobívat svýmy potřebamy." řeknu a čekám na souhlas všech.

Pán Jeskyně - 26. června 2009 20:57

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ortodoxův pokoj - pokračování, zodpovězení otázek Gorax ti zodpovězuje tvé dotazy a podává ti vysvětlení svých činů a pohnutek: " I když pro všechny ostatní je tato sekera skoro bezcenná, tak pro mne má moje sekera veliký osobní význam. Dědí se z otce na syna již mnoho generací. Kopii smlouvy do knihy ti samozřejmě mohu podepsat. a co se týče toho elfa, tak jeho kouzla Vám mohou usnadnit splnění úkolu. Život mě naučil, že kouzla mohou být užitečná, pomoci i válečníkovi v boji. Třeba taková rychlost, ticho, dým, vodní dech, najdi neviděného, hyperprostor.”

Kahlan z Novigradu - 26. června 2009 21:41

Když ke mně přijde muž v bíločervené zbroji zarazím se a Idda to vycítí. Reaguje na to varovným vrčením, které nahání hrůzu. Já ji však pohladím po hlavě Pššš, nic se nedějepronesu k ní tichým hlasem. Vlčice ulehne a je v klidu. Já pak vzhlédnu k muži. Zpod kápě mi jdou vidět pouze zelené oči. Jistě, přisedni Pod stolem však instinktivně držím dýku v pohotovosti. život mě naučil Jen si něco zkus a ta dýka ti skončí mezi očima. Žádná kurva nejsem

Narglif - 27. června 2009 07:20

Přisunu si od stolu opodál židli a posadím se naproti ní.Zabodnu meč do podlahy,na něj pověsím štít a volně si položím ruce na stůl."Moje jméno je Narglif."Představím se rovnou a pak pokračuji v rozhovoru."Nicméně to kvůli čemu jsem tady je že bych ti chtěl jen něco navrhnout."Prohodím a rukou si prohrábnu vlasy."Já a můj přítel scháníme nějaké společníky na jeden velmi důležitý úkol.Vyvážíme tě zlatem pokud do toho půjdeš a povede-li se ten úkol odměna bude trojnásobná."Řeknu tišeji a trochu se k půlelfce nahnu."Nechci tě do ničeho nutit ale tohle vážně stojí za uvážení."Dořeknu a uvelebím se na židli čekajíc jak se rozhodne.

Kahlan z Novigradu - 27. června 2009 16:46
	Projedu ho pohledem od hlavy až k patě. Z nějakého podivného důvbodu mám pocit, že tomu muži mohu věřit.. Mé jméno je Kahlan. ještě jednou si ho prohlédnu abych snad něco neopomenula a potom přikývnu. Jeli odměna tak vysoká jak říkáš, jdu do toho. Na chvíli se odmlčí Ale nepřejte si znát můj hněv, pokud mne zradíte... Probodne ho přísnám pohledem zelených očí

Narglif - 27. června 2009 17:28

"Je mi ctí tě poznat Kahlan a jsem rád že do toho jdeš s námi."Prohodím a vstanu od stolu."Přijď k nám ke stolu k tomu trpaslíku v temné zbroji,ten nám sdělí o tomto úkolu více podrobností."Řeknu a ukáži mečem směrem k Ortodoxovy."A co se týče zrady té se nemusíš bát.Pokud by se mezi námi někdo jako zrádce projevil přísahám že pozná svět bolesti a utrpení."Dořeknu a ostří mého meče se výhružně zaleskne ve světle plamenů.Poté se obrátím a zamířím směrem ke stolu kde Ortodox shromažduje zájemce o onen úkol.Postavím se nedaleko od něj a tiše pozoruji jak cosi provádí se svojí knihou a malými kamínky.

Kahlan z Novigradu - 27. června 2009 17:42

Narglifova slova mne přesvědčí. Vezmu si s sebou tedy pivo a jdu za ním ke stolu s podivnou společností. Idda je mi v patách a je ostražitá, kdyby náhodou od někud měl náhodou přijít útok, aby mne mohla okamžitě bránit. I já mám neustále ruku na dýce za opaskem. Vím sice, že samotná dýka sice není zrovna nej účinnější zbraň, ale když se správně namíří a hodí, taky dokáže ublížit.. POstavím se těsně nedle Narglifa a společnosti se ukloním. Kápi však nesundávám.

Ortodox - 27. června 2009 18:20

,,Takže to vypadá že sou všichni pro. Takže já sem Ortodox syn Oritornův, jeden z těch co žily ještě v Osgiliardu. Pokusíme se o něco co bylo dávno ztraceno, tedy spojit síly rozličných ras, neboť tak můžeme uspět. Málem bych zapoměl. Moment, hned ho přinesu." řeknu a dojdu nahoru pro svázanýho elfa, kterýho přinesu dolu a položim na jednu ze židlý a pak vyndám z batohu ampuly kterou rozdělám a strčim ji pod nos elfovy. ( je to silnej pach co by ho měl probrat, kdyby byl vzhůru tak by ho to přimělo ke zvracení ) ,,Stávej, málem si přišel o to co nám pude." řeknu a sundám mu roubík aby mohl mluvyt nikoliv však se hejbat. ,,Jak sem říkal starší s Osgiliardu byly velice moudří a věřily v to že všechny rasy mohou žít a pracovat pospolu. O něco takovýho se pokusíme i teď. Tebe nechám zatim rozmyslet si jestly budeš přítel a pudeš s náma a pomůžeš nám, nebo ne a pak se probereš až my tu nebudem." řeknu a poslední slova směřuju k svázanýmu. ,,Tady,.." ukážu na místo na mapě. ,,Trochu nepřesný, moment." řeknu a vyndám kameny z váčku a položim ty čtyři kousek od místa kde sem ukazoval a mapa se zvětší na místní podrobnou mapu. ,,Tady v tej tvrzi by měl bejt náš cíl." řeknu a nechám je nakouknout do knihy.

Kahlan z Novigradu - 27. června 2009 19:48

Pozorně poslouchám. Zajímá mne hlavně možnost přivydělat si, těch je pro takové jako já málo. Když zjistím, že mi od skupiny nehrozí bezprostřední nebezpečí, shodím si kápi dozadu na záda. Tímto odhalím obličej. Jako první vás uchvátily doopravdy zářivě zelené oči, dosvědčující můj elfí původ, a stejně tak rychle jste si všimli i zašpičatělý uší, ledabyle skrytých pod dlouhými až nepřirozeně rudými vlasy. Jde však poznat, že nejsem čistý elf. Nemám tak krásný obličej charakterysticky pro elfa ani nemám tak špičaté uši. Poznáváte znaky člověka. A navíc, od pravého ucha se mi přes obliček šikmo dolů k bradě táhne dlouhá jizva. Počkala jsem až si mne společnost prohlédne. pak jsem pronesla tichým hlasem. Jsem Kahlan z Novigradu čekám hlavně reakci trpaslíka, pak ale zahlédnu svázaného elfa a mé temnější já mě málem přemohlo. Naštěstí jsem se však ubránila a nešla mu plivnout do obličeje, jak jsem měla nutkání. Místo toho jsem se nad ním pouze sklonila a temně se na něj usmála.

Ortodox - 27. června 2009 20:14

,,Hmm. Kříženec.. Netušil sem že se elfové dávaj dohromady s lidskou rasou." řeknu a hned zvednu omluvně ruku. ,,Neuraz se, ale překvapila si mě slečno Kahlan z Novigradu, nemyslel sem to špatně. Jen sem dlouho nevyděl tvora tak pozoruhodného. Vyděl sem jak se kdosi snažil skřížit vlkodlaka s upírem, ale výsledek byl trochu nežádoucí, to stvoření nepřežilo dýl jak dva dny." řeknu a pak se zadívám na moment na půl elfku. ,,A v čem si vlastně dobrá? Kouzelnice nejseš, to by s tebou nebyl vlk, bojovník taky ne. Odhaduju tě správně na chodce, nebo strážce hranic." řeknu s jistym napětim v hlasu.

Kahlan z Novigradu - 27. června 2009 20:21
	Tvou poznámku s křížencem raději přejdu, ale doufám, že to budu muset dělat naposledy. Zahledí se trpaslíkovi přísně do očí a v jejích očích je vidět nenávist k celému světu. všechny křivdy na ní vykonané se odráží v jejím tvrdém pohledu. Jde poznat, že tato osoba si začila špatné časy. Odhaduješ správně. Jsem chodec. dál na něj hledí pronikavým pohledem svých zelených očí

Filin Paleček - 27. června 2009 21:42

Vidím jak je elf svazován a odnášen pryč. Procházím se po místnosti a prohlédnu si každého a nakonec se mi podaří se vyšplhat na barovou židli a tam si objednám jídlo a pití. Objednám si poté na dochuzení pepřenku a v nestřežené chvíli li zmizí v jednom z rukávů do kapes tam schovaných a v klidu dojím. Nakonec nás Ortodox svolá zpět a vypráví opět o Osgilardu bájném městě. Tam bych se chtěl podívat co tam zbylo. Když Ortodox roztáhnul mapu a zvětšil menší část nan í jen hlesnu "Žjováá, kde se to dá sehnat?" Nakonec si všimnu že je tu asi nějaké představování a představuje se nějaká půlelfka. Tak doběhnu za ní a natahuji ručku "Těší mě, já jsem Filin Paleček." poté dojdu za každým a udělám to každému. Nakonec skončím u elfa a natáhnu k němu ruku a pak si uvědomím, že má svázané ruce. "Taková neslušnost, nemoct se představit na úrovni." Než někdo stihne něco udělat tak se mi objeví v jedné ruce dýka a rychle přeříznu provaz a pak opět podám ruku elfovi co se představil předtím jako mág.

Ortodox - 28. června 2009 10:46

,,Takováhle věc se nedá jen tak získat nebo ukrást."řeknu Filkinovy. ,,A tady ten elf." řeknu a ukážu na elfa. ,,Je kouzelník. Kterej by si měl pamatovat, že ho kouzla nebudou moci dostatečně chránit bez skupiny co ovládá zbraně. Takže jestly se bude chtít pomstít, bude mýt příležitost až to všechno zkončí." řeknu a provaz si vezmu zpátky. ,,Takže celkem nás pude několik. Hobyt,Půlelf, skřet, goblin, člověk, trpaslík a elf. Podstatě budeme jedna zkupina, což znamená že hádat se a házet si klacky pod nohy by znamenalo ohrozit nejen ostatní, ale i sebe samotnýho." řeknu a všechny přejedu pohledem. ,,Vyrazíme chvýly po rozednění, počítám tak kolem šestej ráno. Půjdem směrem k tej zřícenině a cestou vám řeknu jak budem postupovat dál." řeknu a objednám si ještě pořádnej tuplák piva. Pak seberu kameny a mapa se zase vrátí zpátky na původní. Vezmu inkoust a brk a na další stránku začnu něco zapisovat ve starodávných runách. Toto je zápys Ortodoxe syna Oritornova, zaznamenán dne patnáctýho Harnu roku vláddy Zartrixe. Dnes podvečer byla vytvořena zkupina několika dobrodruhů by přinesla sekeru z nedaleké tvrze, zvláštností této zkupiny je to že její členové odpovýdají Osgiliardskej stráži. Společně se mnou vyrážení půlelfí dívka Kahlan se svým vlkem, Narglif ldský mečíř, Samuel elf kouzelník, Skřet Karuson, goblin Spirith a malý Hobit Filin Paleček.. Připomíná mě to časi Osgiliardu, kde si byly ještě všichni rovni. Možná má můj dlouhověký přítel za lubem sestavení novýho začátku věku společenství, a na moje bedra vložil tu čest stát se jejich vůdcem a trenerem jejich schopností. Je snad vůlí velikého Odina by se obnovyla stará tradice a znovu bylo vybudováno to co dřív bylo? zapíšu zlatavym inkoustem do knihy.

Samuel de Quiđe - 28. června 2009 14:08
	Hostinec Když už myslím že je konec Ortodox se vrátí a topurem sekyry mě podrazí nohy a pak vrází jednu mezi oči. Najednou se mi udělá černo před očima a pak nicc... . (po pár minutách až hodinách) Se probudim dole v hostinci u stolu asi z ostatníma poutníkama. Radši tiše sedim dokud mě hobit nerozřízne provaz. Děkuji ti.' řeknu radši tiše a pro mnu si hlavu která mi třeští jako na drátkách.

Ortodox - 28. června 2009 18:25
	,,Takže jak ses rozhodl elfe?" řeknu a podívám se na něj. ,,Pudeš s náma a nebo raději budeš cestovat sám?" dodám neutrálnim tonem. ,,V obou případech ti předám věci až zejtra, je to z mej strany taková menší pojistka v případě že by ses zachoval jako ostatní ušáci." řeknu a stále držim Brk připraven ke psaní.

Samuel de Quiđe - 28. června 2009 18:57

Hostinec Zas mě osloví trpaslík a tak si ho vyslechnu a radši se svýma nastraženýma ušima abych to nějak nepřekomolil. Já jsem byl rozhodnut celou dobu ,že du sváma dal jsem tomu trpaslíkovi ze ZUbatých hor slovo a to dodržim nejsem jakoostatní elfové nebo jak ty řikáš ušáci alemě tak oslovovat nemusíš prosím Prosím řeknu tak že mi to sotva leze přes pysky. Tak dobře mé věci dostanu až ráno nic nenamítám. Objednám si vodu protože pivo mi moc nevoní a nejsem zvyk ho pít když jsem byl na studiích tak jsem na to neměl čas ani chut.

Ortodox - 28. června 2009 20:57

,,Takže ráno buďte připravení brzo varazit. Využijte ještě zbytek dne k tomu aby ste si pořídily vše potřebný na cestu, ráno na to nebude už čas." řeknu a ještě zapíšu cosi do knihy. Možná se to vše zase povede, ale vybudovat celý království na několika bojovnících a čaroději nebude zrovna nejlehčí úkol. Přesto se o to pokusim. Časem jim možná poodhalim další tajemství Osgiliardu, ale teď je příliš brzo na to abych odhaloval zcela neznámým celou svoji minulost i to proč padly staré úmluvy. Dokud se nedozvym něco víc budu je jen trénovat v tom v čem vynikám. Prastará umění by neměla bejt zapomenuta. Navíc dýka co mě přinesl Pulčík je opravdovym mistrovskym dílem i když nemůžu uvěřit že by trpaslík zapůjčil tak vzácnou věc tvorovy tak zapomětlivýmu. Pro zatim si ji ponechám pro sebe, i když v rukou hobitů by to byla mocná zbraň. Ach staré obyčeje se znovu probouzejí, převalují se v lůnu temnoty a čekají na to co má být znovu objeveno. dopíšu a zavřu knihu. Pak se zvednu a dojdu ke schodum. ,,Dlouho neponocjte, bude se pak líp odjíždět. A pane Palečku, můžeme si ještě promluvyt o té díce co ste přinesl v soukromí." řeknu a pak odejdu nahoru do pokoje a nechám pootevřený dveře.

Karuson - 28. června 2009 21:29

Dám spirthovi klíče a poslouchám trpaslíka.Když odejde popíjím a celou dobu sleduji ostatní.Ukáže se tu elf a taky prcek.Mezitim ten rytiř hovoří s tou ženou.Z chvili se ukaze trpaslík a za nim Spirth.Posadi se ke mne a posloucháme řeči všech v oklí.Na to zda přistoupím horlivě přikyvuju.Kouknu se do mapy a do knihy.Poté představím mě i Spirtha.Tož já jsem Karuson a tohle je Spirth.A jinak co vto vlastně hledáme.

Filin Paleček - 28. června 2009 21:37

Chvíli po poradě si dám malé pivo a trkne mě to. No jo tu dýku dostal ten trpaslík Gotreg, když mu přitom ten druhej ysvětloval kam jít. Jenže pak se opil a dýku prohrál se mnou v kartách. Hmm a já se rozhod, že když byl ve stavu neschopnosti úkol dokončit tak jsem úkol přejal. Nu jaká náhoda, že se to stalo. Aspoň tu je zástupce hobitů a není tu přetrpaslíkováno. Dojdu za Ortodoxem. "Mistře válečníku, mohl bych se podívat na knihu kouzel toho ušáka, jak mu říkáte? Bych se moh přiučit nějaká kouzla."

Narglif - 28. června 2009 21:40

Tiše naslouchám o co nám v tomto úkolu půjde a pozoruji jak Ortodox cosi zapisuje do knihy. "Inu pak tedy naviděnou ráno přátelé.Půjdu si jak Mistr Ortodox říkal lehnout časně abych byl ráno plně k dispozici."Řeknu na rozloučenou a zamířím nahoru po schodech do svého pokoje.Moje válečnická zbroj po celou cestu tiše břinká.Až na svém pokoji dovolím svému tělu přes noc vypadnout z té hromady železa.Než však půjdu spát dám si na kolena ještě svůj jeden a půl ruční meč a brouskem začnu jezdit po jeho čepeli.Pronikavý zvuk skřípajícího železa se tiše nese celým pokojem.A konečně po necelé půl hodince dopilovávání čepele svého meče konečně sfouknu svíčky a brzy usínám.

Ortodox - 28. června 2009 22:19

soukromá zpráva od Ortodox pro ,,Ne, dokud budou jeho věci v mém držení, tak ne. Pokud ti to sám dovolí a předá ti svoji knihu tak pro mě zamě, ale teď ne." řeknu a sednu si na židly. ,,Raději zavři a zamkni dveře, nerad bych aby se sem někdo dosal po dobu našeho rozhovoru." řeknu a počkám dokud nezvaře. ,, Pan paleček, hobit, pokud vym nejsi z rasi co kdy zrovna cestovala a účastnila se nějakýho dobrodružství. Tedy jak ste získal tu dýku, není to obyčejná zbraň a žádnej runovládce by ji nedal z ruky pokud by to nebylo nezbytně nutný. Takže tu dýku ste obdržel jakym způsobem?" zeptám se a na stůl položim jednu ze svých seker. Pak opět vytáhnu knihu a taky dýku, kterou položim na stůl tak aby se na ni Filin nedostal aniž by se nenatáhl. Otevřu knihu na volnej stránce. Pak brkem začnu překreslovat přesně dýku. ,,No tak já poslouchám i když to tak možná nevypadá." řeknu když neslyšim vyprávění.

Pán Jeskyně - 29. června 2009 09:59
	MH: Chválím příspěvky a hraní postav. Jen tak dál. Pokud má někdo ještě dotaz k zvláštním schopnostem své postavy, at mi napíše. Družina je vytvořena, Těď se mužete ráno vypravit na cestu k tvrzy pro sekeru. Na podzim je docela teplý a slunečný den.

Filin Paleček - 29. června 2009 10:25

To bylo tak pane Ortodox. Pan Gorax vysvětloval o této akci jistému Gotregovi a dal mu i tu dýku. Ale pak přišlo na řadu pití a nějaký ten hazard. No a Pan Gotreg byl velmi opilí a příliš prohrával. Když si myslel, že může získat vše zpět vsadil i tu dýku, ale prohrál i ji. Vítězem jsem zrovna byl já. Gotreg se velmi naštval a obinil všechny že podvádíme a strhla se strašná mela. No na konci byla rozbytá celá hospoda a všichni v ní jen já a pan Gorax jsme vyvázli vcelku bez zranění a tak mi řek, že mám talent pro přežití a dýku mi nechal, s tím, že za vámi musím jít já, když je Gotreg momentálně nepoužitelný. Tak to bylo, mistře trpaslíku" Poté se rozloučím a mizím na nákupy.

Filin Paleček - 30. června 2009 12:14

soukromá zpráva od Filin Paleček pro Vyrazím na nákupy: Sháním prakovku, tedy hůl, která se dá použít jako na opírání při chůzi ale na vrchním konci je nachystán prak. Tím se myslí prak který je ze dvou provázku a lůžkem nachystaným pro kámen a roztočením se vymršťuje ten kámen. Díky prakovce můžu roztočit ten kámen po větším oblouku a dodat mu tím větší rychlost. Pokud tu takový nástroj není tak si seženu obyčejný prak a nechám si okovat svou vycházkovou hůl. Nechám si podrazit boty novou kůží dál sháním: Sháním opravdu pálivé chili koření, a silný pepř. Dál taky sůl a nějaké normální koření na jídla. Cestovní chleba, sušené maso, dobře uzavíratelnou nádobu s medem, ovesné vločky, nějakou zeleninu, měch s vínem a měch na vodu Provaz, 4 flakónky,

Pán Jeskyně - 30. června 2009 13:38

Hostinec, osada, kde se nacházíte Je ráno. Rolníci jsou na polích, obchodníci pokřikují z tržního plácku osady. Zkrátka čilý ruch. Venku svítí sluníčko. Připravujete se na odchod za hledáním tvrze, odkud máte přinést Runovou sekeru, za kterou Vám byla přislíbena odměna. Někteří z Vás si ještě odskakují rychle dokoupit své vybavení. MH: Pokud někdo ještě si chce něco pro sou postavu pořídit, tak mi to napište nejlépe soukromým příspěvkem a já Vám odepíšu také soukromě, jestli jste to sehnali (jestli je to možné) a pak to napíšete veřejným příspěvkem.

Narglif - 30. června 2009 14:57

Hostinec,brzy ráno Probudím se a první co mě zaujme je pohled z okna.To teprve vychází slunce?Vzbudil jsem se trochu dřív než jsem čekal ale co nadělat,aspoň budu mít dostatek času se připravit. Vstanu z postele a hned začnu s tím že si trochu opláchnu obličej.Poté se pustím do zdlouhavého nasazování zbroje které mi zabere necelých tři čtvrtě hodiny.Zkontroluji jestli mám všechny svoje věci u sebe a odejdu z pokoje.Zamířím do hostince kde si objednám trochu pečiva a ovoce k snídani a poté ihned zajdu do stájí kde jsem nechal ustájit Fafmira.Stájníkovi zaplatím pár stříbrných a vyvedu svého oře před hostinec kde dokončím pravděpodobně poslední úpravy.Utáhnu přezky a zkontroluji vaky na sedlu.Ale zdá se mi že tam chybí víc věcí než posledně.Rozhodně neobviňuji místní občany za krádeže,spíš to bude tím že jsem nějak neměl touhu poslední dobou někde něco kupovat.Rukou sjedu k váčku s penězi a prohlédnu si své finance.Asi už bude konečně načase si obnovit svoji výbavu.Pomyslím si a začnu přemýšlet s čím začít.

Narglif - 30. června 2009 15:06
	soukromá zpráva od Narglif pro Ohledně té výbavy: Když se koukneš do deníku mé postavy uvidíš že jsem si tam už něco nakoupil (ale to proto abych nemusel lézt furt sem a tam do obchodu a zpět).Mezi svojí základní výbavu bych tedy rád přiřadil: křesadlo,lano,dvě louče,kožený měch,přikrývku,soupravu na šití,zrcátko a jídlo.To by mi mohlo prozatím stačit.

Pán Jeskyně - 30. června 2009 18:40
	soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro OK. Proti tvé výbavě nic nenamítám, vše je v pořádku. Zvýšil jsem ti úroveň a tím pádem i počet životů.

Narglif - 30. června 2009 19:02
	soukromá zpráva od Narglif pro Super super.Děkuju ti moc za to.Jsem rád že vyhovuji.

Ortodox - 30. června 2009 19:07

Chvíly před rozbřeskem sem se probudil a oblíkl sem si na sebe svoji zbroj. Což sem zvládl za půl hodiny ( není se čemu doivyt, když je pro mě zbroj jako další vrstva oblečení, navíc má tu výhodu že se nemačká a jde ji prát s barevnym prádlem ). Vzal sem všechny svoje věci a taky věci elfa a sešel sem dolu. Věci elfa sem položil na stůl a řekl hostinskýmu že si to vezme ten elf a nikdo jinej. Pak zaplatim za ubytování a stravu a vrátim klíč od pokoje. Poté výjdu ven před hospodu a zamířim si to ke stájim a začnu dávat některý věci do sedlovejch brašen. Trochu se protáhnu a koukam jak vychází z hospody člověk. ,,Poď trochu si zatrenujem, aspoň se podívám jak si stojíš se zbraní a možná že se něčemu přiučíš odemě." řeknu a vyndám dvě malý sekery a jdu vymezit hranici bojiště. ,,Tak poď, budu tě šetřit a nezapomeň je to jen cvičnej zápas." řeknu protočim si zručně obě sekery v rukách a pak je přiložim na sebe a udělám několik jisker směrem k člověkovy.

Narglif - 30. června 2009 19:33

Narychlo zkontroluji svůj seznam svých věcí a postupně je uložím do vaků na sedlu.Křesadlo,nějaké jídlo... no uvidíme snad to bude stači.Pomyslím si a přihodím tam i svůj téměř prázdný měšec.Prozazím by to bylo všechno takže už nám nic nebrání vyrazit.Mezitím už však nejsem jediný který je vzhůru."Přeji dobré ráno Mistře Ortodoxi."Pozdravím jak se patří a na návrh zda-li si nepůjdu jen tak cvičně zatrénovat nemusím dlouho přemýšlet."S radostí.Bude mi ctí si s vámi zkusit poměřit síly."Prohodím a sáhnu po svém jeden a půl ručáku a svém štítu.Poté zamířím do bitevního ohraničení vstříc trpaslíkovi.V nitru však děkuji že tohle nemám za skutečného protivníka.

Ortodox - 30. června 2009 19:40
	,,Takže, meč a štít. Si doufám zběhlej v jejich používání." řeknu a hned jakmile vsoupí do kruhu použiju první sekeru k přímímu úderu tak aby ji musel vykrejt štítem a druhou zasadim v nestřeženej chvíly přímo za štít. ,,Jedno z pravydel. Nikdy nezpouštěj nepřítele z dohledu." řeknu při seku druhou sekerou.

Filin Paleček - 30. června 2009 19:43

Ještě odpoledne jsem byl na nákupech a kdyby mě někdo sledoval, nebo náhodou viděl, tak mě mohl spatřit u zbrojíře, stánků s jídlem a kořením a také v hokynářstvý. Pak jsem si v hospodě dal vydatnou večeři a šel spát. Ráno sejdu dolů dosti pozdě a ještě k tomu si dám řádnou snídani z vajíček, slaniny, sýra a čerstvého chleba a spousty bylinkového čaje slazeného medem. Během té doby slyším třeskot zbraní venku, ale zvědavost nepřevládne nad chutí k jídlu. Nakonec si posbírám věci a vydám se ven. Tam vidím, že někteří mají koně a když kouknu na své krátké nožičky a na koně tak si jen povzdychnu a zeptám se kde seženu oslíka, nebo poníka. Jakmile dostanu odpověď tak vyrazím za místním prodejcem koní a koupím si nejlépe klidného a poslušnějšího poníka. Pak se vrátím připraven na cesty.

Filin Paleček - 30. června 2009 19:49

soukromá zpráva od Filin Paleček pro Veřer jak se vrátím z nákupů tak se zavřu do pokoje a vykouzlím si neviditelnou tornu do jednoho ze svých rukávů, tak abych si do ní mohl šáhnout schováním ruk do rukávů, tak jak to dělám když něco hledám v jedné z tajných kapes, které tam mám taky. Do tohoto tlumoku vložím, oba sáčky s kořením, dýku, prak, pár kamínků v pytlíku, a jeden měšec s polovinou zlaťáků Ráno si přivstanu a nemedituji ztracenou magenergii zpět.

Narglif - 30. června 2009 20:20
	"Inu řekněme že nějaké zkušenosti s nimi už mám."Prohodím a postavím se do pozoru.Při Ortodoxově nenadálém výpadu pozvednu štít a vykryju jednu z ran.U druhého úderu již však tolik štěstí nemám.Rychlým pohybem se pokusím nastavit štít i do dráhy druhé sekery ale nepodaří už se mi ji odrazit tak jako první sekeru.

Kahlan z Novigradu - 30. června 2009 22:40

PO nákupech jsem šla ulehnout. Idda odemne dostala deku a ulehla na ni hned k mojí posteli. ještě než jsem usla, zapřemýšlela jsem.Je to divná souhra náhod, že jsem přišla do téhle hospůdky zrovna, když nějaký trpaslík shání někoho na výpravu... ale nevím jestli zapadnu... Nechci skonit jako zatím pokaždé. Už nechci vidět tu nenávist v jejich očích, když po mně hází kameny... Už ne... Pak se otočím a lépe se uvelebímUž je tomu dlouho co jsem naposledy spala v posteli. Po chvíli usínám hlubokým spnkem, ale dýku mám pro jistotu neustále na dosah ruky... Ráno jsem se prbudila a sešla dolů do výčepu. Něco málo jsem se najedla a hostinskému zaplatila. Pak jsem vešla do stájí, kde už ve štontučekal Jupiter. Dala jsem mu nějaké jádro, které bylo nychystáno ve žlabu a pak ho vyčislila hřeblem a kartáčem, takže sezaleskla jeho sněhově bílá srst. vyistila jsem mu také dlouhé říně hřívy a ocasu, které jsem zapletla aby se při jízde nikam nepletly. Nahodila jsem koni na záda své speciálně pro mé potřeby upravené sedlo a zapnula řemeny a řemínky podbřišáku, poprsáku a řemeny sedlových brašen. Do brašen jsem ještě naskládala vše důležité. Pak jsem Jupitera nauzdila udzečkou pobitou (stejně jako sedlo) železnými ornamenty. Přehodila jsem Jupiterovi mé speciální otěže se zarážkai přes hlavu a za páku jsem ho vyvedla ven. Zde jsem ho dotáhla, sttáhla třmeny dolů a bez jejich pomoci se vyšvihla hřebci na hřbet. samozřejmě mne u všeho následovala Idda. nyní sedím na zádech mého Jupitera, který poklidně stojí a pozoruji Narglifa a Ortodoxe při jejich tréninku

Pán Jeskyně - 01. července 2009 15:51

Cesta k tvrzy Je ideální počasí na cestování, jasno, bezvětří, nikde ani mráček. Putujete skrz listnaté lesy, sem tam nějakou louku. Kupecká cesta se klikatí, stoupá a pak zas klesá. Všude je klid, nikoho cestou nepodkáváte. Před polednem dorážíte k vísce jménem Lhotka odkud je tvrz, do které máte namířeno na dohled. Trvz stojí na vrcholu zalesněného kopce a z dálky vidíte, že je tvořena z několika budov obehnaných hradbami. Lhotka je malinká rolnická vesnička tvořená pár chaloupkami a hospůdkou, do které vás lákají u cesty cedule s nápisy: POLEDNÍ MENU, POLÉVKY, HOTOVÁ JÍDLA.

Filin Paleček - 01. července 2009 16:20

Cestu ostatním krátím tím, že jim vyprávím příběhy ze svého života, některé pravdivé, většina zcela vymyšlená a dohromady by vydali tak na pět životů, tedy pokud mě někdo neumlčí. Pokud ano tak občas popojedu do lesa a snažím se hledat nějaké houby a pak zase poklusem poníka nutím, aby vás dohnal. Jindy si vyndám kousek jídla a sním ho. Když dojedem k Lhotce a uvidím prvně nápis zvající k jídlu. "Jídlo, pořádné jídlo, tak rád bych si něco dal. Jdem tam, žejo." teprve potom si všimnu, že většina z vás asi kouká směrem k tvrzi a všimnu si ji také. "Takže tam se musíme dostat? A co nás tam vlastně čeká?" zeptám se tak nějak všech

Ortodox - 01. července 2009 18:20

,,Měly by sme vyrazit. Pro dnešek padla." řeknu a znova zajiskřim sekerama a odejdu z kruhu po zpátku, pak se teprve otočim a jdu ke svýmu poníkovy. Nasednu bez nějakej pomoci či potřeby použít zvedák ( vytáhly rytíře na zvedáku a pak teprve přistavyly koně ). Což zajisté překvapilo sluhy, kteří si oddechli že by mě musely tahat do sedla. Cestou: ,,Jak sem říkal nikdy nespoštěj nepřítele z dohledu. Ten první úder sekerou stačilo nastavyt meč, nebo spíš ho zaseknout do země, pak by tě ruka nebolela. Tu druhou pak odrazit štítem. Ale lepší je proti dvojtymu sváru, tak se tomu říká když používáš dvě zbraně, bejt pořád přikrčenej, neodhaluj nepřítely nohy a on nebude pořádně vědět kam pudeš, musíš ho zmást pokud to de." říkám člověkovy během cesty. Pod Tvrzí: ,,Na to se podíváme někde v klidu, moje kniha ukáže místo, ale ne lidi. A ano najíme se, ale dávejte pozor a raději použijte jiná jména a kdyby se někdo ptal, tak mu neříkejte že míříme ke tvrzi nebo něco podobnýho, prostě jen projíždíme." odpovym pulčíkovy. ,,Pane palečku, dokázal by ste zajisti nějakej nerušenej pokoj v hostinci?" řeknu a pohledem jej upozornim aby se podíval na moji ruku, kterou naznačim ukradení nebo schování ( známou otočku prstama )

Spirth Asall - 01. července 2009 19:46

Když se ráno probudím zamířím dolů do hospody,kde něco zakousnu.Poté vyjdu před hospodu a sleduji zápas.Když se objeví Karuson,který vyvede koně.Začnu se pomalu chystat na cestu. Cesta Po celou cestu sedím na Karusonově koni.Já svého koně nemám a pučovat si ho nechci.Poslouchám hobitovi řeči a v duchu se směju.Ten toho napovídá.No co aspon nebude nuda po cestě.. Po chvilce spatříme lhotku.Když se trpaslík otočí na hobita s tím,aby obstral pokoj, seskočím z koně přitočím se k trpaslíkovi a povídám muMožná bych ten pokoj mohl obstarat.

Ortodox - 02. července 2009 10:49

Otočim se na goblina. ,,Jistě, pokud chceš aby tě hned po tom jak přijdeš do hospody umlátily pulitrama. Nebo si snad zapoměl co si zač? " zeptám se ho a vrhnu na něj tázavej pohled. ,,Ne s tebou počítám jako s případnou propustkou do tvrze, s tebou a s tvym přítelem. Nemyslim si že by nás tam jentak pustily, nebo že bi tě s tvym přítelem hnedka nezatkly. Ne každej tvor v tejhle krajině nahlíží na všechny stejně. Jak ste řikaly v hospodě, provází vás černá pověst." řeknu a vyndám si dýmku. ,,Naneštěstí vás dva budu muste přivýst jako nějaký zrádce nebo lupiče co sme chytily při krádeži a co vedeme k spravedlivýmu soudu. Bude to výc nenápadný než tam napochodovat s plnou parádou." řeknu a dýmku zapálim a začnu vyfukovat kouř jemě mátovej vůně.

Filin Paleček - 02. července 2009 16:25

"Tak to je škoda, že nemůžete pane Gobline. Šel bych klidně s váma," otočím se k Ortodoxovi a odpovím mu, "Tak já teda uvidím co půjde zajistit." Slezu z poníka a udělám pár koní k hospodě, když se zarazím a otočím. "A postaráte se mi o poníka? Aby tu pak nezůstal stát sám." Pak teprve pokračuju do hospody. Tam prokličkuji lokálem za hospodským a pomocí prakovky se dostanu na vyšší barovou židli, takže mi za pultem je vidět aspoň hlava. "Pane hospodský nemáte pár pokojů pro mě a pár přátel co máme venku? Dohromady je nás sedum. Ani by nevadilo, kdyby nějaké byli tady nad lokálem. Já třeba spím jako když do vody hodí a ten rambajz mi pak nevadí." Počkám co mi odpoví a hned na to dodám "A co máte k jídlu? Určitě budeme také jíst a pít. A nedáváte množstevní slevu?" jakmile se dovím i tuhle odpověď vyjdu ven, abych pověděl novým přátelům jak jsme na tom.

Samuel de Quiđe - 02. července 2009 17:14

Hostinec Když se všichni rozejdou nakoupit nebo nikam jinam tak dole zůstanu a popíjím vodu pak zajdu k hostinckýmu ,že bych těl pokoj pak si do něj zajdu lehnout a jako bych týden nespal usnu v teřině. Ráno vstanu o něco dřív ,jelikož jsem šel také spát dřív když ráno sejdu dolu do hostince tak už mi hostincký předá mé věci. Mohl by jste mi nalít vodu do čutory? optám se hostinckýho a on to byre jako samozřejmost a přinese mi džbán vody kterej přelije do mé čutory co si opnu kolem pasu. Zaplatim za noc a vodu a pak už jen čekám na ostatní než se vydáme na cestu. Cesta Pak se vydám do stáje kde mam ustájenýho koně.Jedu se snim projet mimo město ,ale pak si uvědomim že vyrázíme brzo tak se na hranici města otočim a když se vrátim tak se už všichni připravují a někteří už jsou. Cesta je klidná a zdlouhavá jen někdy poslouchám cizí hovory abych něco pak zbytečně neskazil. Pak dorazíme k menší vesničce jménem Lhotka.Kde se nabídne hobit ,že to půjde zajistit a v tom se nabídnu zas já Filinovi. Bud v klidu postarám se o něj.Vemu ho za poutko a pak se otočim k Ortodoxy. Pane Ortodoxy vim že jsme nezačali zrovna nejlíp ,ale nemohl bych vám tykat? Optám se a pak čekám na jeho reakci a na hobita.

Ortodox - 02. července 2009 19:16

,,Ne, dokud ti to sám nenabýdnu tak ne. Jinak před ostatníma vesničanama stačí mistře trpaslíku. Moje jméno přitahuje moc velkou pozornost lidí co potřebujou pomoct s kdejakym pobudou a chtěj abych někoho pořád odrazoval a zastrašoval a o to myslim nikdo z nás zatim nestojí. A není zrovna nejlepší, když se v tvrzi dozvěděj že sme tady dřív než bude nutný." řeknu elfovy. Pak sesednu z poníka a dojdu mezi skřeta a goblina. ,,Nemyslim že by vás přivýtaly s otevřenou náručí, sehrajem takovou malou hru. Budu vás muset provýst jako zajatce. To znamená že vás budu mustet na chvíly odzbrojit a svázat, což je dočastný řešení. Nechi riskovat že by se na vás někdo vrhl a chtěl vás zabít jen pro to co ste. takhle budete mýt bezpečnej průchod kamkoliv co půjdu já, to samý budem muset předvíst i při vstupu do tvrze. pokud se něco nezvrtne a nebudem se tam muset dobejvat jinym způsobem za pomocí našich rekviliářů." řeknu a vyndám lano. ,,Doufam že to pan pulčík nezkazí." řeknu nahlas a vyfouknu další obláček kouře.

Pán Jeskyně - 02. července 2009 20:13

Hospůdka ve Lhotce Je to roubená dvoupatrová budova. Vevnitř je jen několik stolů s lavicemi. Stěny jsou ověšeny různými loveckými trofejemi (lepky, hlavy a paroží). V hostinci sedí jen u jednoho ze stolů několik starších mužů v prostých šatech (takových strýců) a popíjejí pivo. Hostinský stojí za pultem a myje korbele. Oproti jiným hospodským je poměrně hubené šlachovité postavy má jen pupek. Má hnědé, krátké, kučeravé vlasy, husté kotlety. Má mohutné chlupaté ruce, které si neustále otírá do své zástěry. Když hostinského Filin osloví, tak mu zdvořile odpoví: “Vítám vás. Pokoje bych tu nějaké volné měl, ale jen tři dvoulůžkové a jeden jednolůžkový. A co se týče jídla, tak bych vám doporučil například naši místní specialitu Qabras. To je klobáska vlastní domácí výroby a kaše z obilnin a luštěnin.”

Filin Paleček - 02. července 2009 20:23

veselou chůzí a s úsměvem na tváři vyjdu z hospody. Hola bando, tak mám pokoje a dnes je k jídlu místní domácí klobása, které říkají... jak že to bylo? No to je jedno prostě domácí klobása z luštěnin a obilňin. Počkám až mě vezmou v potaz a pak se otočím a jdu k prvnímu stolu, který je dost velký aby nás pojal všechny a byl co nejdál od místních. Desku stolu mám kousek pod bradou ale to mi nevadí. Sotva dosednu si objednám onu klobásu s kaší.

Samuel de Quiđe - 02. července 2009 20:30

Před putykou Když čekáme na Filina tak se dočkám odpovědi od Ortodoxe. Rozumím Mistře trpaslíku. Řeknu mu aby si nemyslel že neuimim odpovědět pak vyjde Filin s úsměvem na tváři a když zjistim že máme pokoje tak se rozjedu i s Filinovim oslem do stáje. Tam uvážu oba osli a pak se vydám do putyky. Filine máš ho uvázaný ho ve stáji ,ale nevim jestli sis z něj chtěl vzít něco duležitýho abys tam něco nezapomněl a někdo ti to neukrad Řeknu Filinovi a zasednu ke stolu.

Filin Paleček - 02. července 2009 20:40
	Ne to co potřebuji mám někde u sebe poplácám některé z mošen co mám kolem sebe. Otočím se pak k Ortodoxovi a ztiším tajnůstkářsky hlas. "Kdo je vůbec v té tvrzi? nějací zlí rytíři, či mocní kouzelníci, které chceme zničit, či z nich něco vymámit?

Kahlan z Novigradu - 03. července 2009 18:38

Jsemráda, že udeme mít co dát do úst a kde složit hlavy, i když jako hodkyně pro mne není problém vyjít s dary příody, ale pohodlí je pohodlí. Společně s ostatními jsem dovedla Jupitera do stájí, ale s ostatními jsem neodešla. Podle mého zvyku je prní zvíře a až ak teprve já. Idda si podle svého zyku ehla do sena a sledovala jak Jupitera odsedlávám a čistím. Samozřejmě jsem ho napojila a vyžádala jsem si hrkou vodu. Do žlabu jsem mi dala čtvrt kýble otrub, čtvrt kýble ovsa a čtvrt kýble ječmene. Vše jsem zalila kýblem horké vody, což vytvořilo na první pohled dost nechutnou, ale výživnou a energetickou směs. Potom jsem Jupina jechala v klidu a šla za ostatními. Když jsem přišla do hospody kývla jsem na ostatní a mlčky usedla. Samozřejmě všechny věci jsem si donesla s sebou a Idda mi byla neustále v patách. Neustále však ostražitě hlídala celou družinu a netvářila se zrovna nejpřívětivěji. Ty jim nevěříš? Dám si na ně pozor... neboj... Pomyslím si a pohladím vlčici po hlavě. Objednám si klobási s kaší a pivo.

Pán Jeskyně - 11. července 2009 10:23

Lhotka Je odpoledne, pokoje máte zajištěné. (Kdo s kým bude na pokoji?) Posedíte v hospůdce popijete, pojíte, odpočinete si čí dokonce zdřímnete na pokoji dle libosti. Počasí se nemění. Asi přemýšlýte, jak vše co nejjednodušeji vyřešit. Jakou stategii zvolit. Diskutujete mezi sebou. Připravujete si potřebné věci, rozdělujete si úkoly, kdo co bude dělat v té či oné situace, která by mohla nastat? Pokoušíte se získat od místních ze Lhotky nějaké informace ohledně tvrze a jejích současných obyvatel? Či se vydáte na bližší přůzkum Vašeho současného cílu, trvze?

Spirth Asall - 19. července 2009 18:28
	Dobře kývnua dám svojí dýku Ortotodoxovi.Poté se nechám svázat.Když už jsem sváazný jako zajatec.Ale co uděláme z koněm.Nemysím si,že bych zajatce vezli na koni. řeknu a čekám na Ortodoxovu reakci.Když se objeví Filin s tím že zde mají klobásy s ovesnou kaší,mlsně se olíznu.

Ortodox - 19. července 2009 21:44

,,To se zařídí, jedeou s náma jako přepravní prostředky." řeknu goblinovy. ,,A vy pudete taky že." řeknu a přivážu i skřeta. ,,Improvizujte to." Pak společně deme do hospody. ,,Tak já si vezmu ten jednolůžkovej tady s těma dvouma zlodějema. Však voni je na tvrzi naučej zpívat jinou písničku než jen my sme nic neukradly s prackou ve vašem batohu, ale tentokrát sáhli špatně." řeknu a na všechny ze skupiny vrhnu pohled aby spolupracovaly a hrály taky. ,,Do pokoje mě přineste pořádný jídlo a na velkym tácu." řeknu hospodskýmu a pak oba protáhnu hospodou k pokojum, jednou s nima trhnu jako bych je nutil jírt dál. Ruku mám celou dobu na sekeře. Tvářim se jako bych byl schopnej všechny v sále pozabijet jen kuli blbímu pohledu.

Spirth Asall - 20. července 2009 15:22
	Když mi to Ortodox objasní kývnu a nechám se odvést do hospody.Neustále cukám porvazem což musí být Ortodoxovi nepříjemné.A když se s náma trhne tak nevím zda to byla pomsta nebo improvizoval.Všimnu si i Ortodoxova pohledu na ostaní a v duchu se uchetnu.Pokud to někdo zkazí,tak to bude Filin.Huba jedna nevymácháná..Za chvíli už jsme na pokoji a čekáme na jídlo.Pak nás snad Ortodox odváže.

Karuson - 20. července 2009 15:29

Po chvilce cesty se začneme přibližovat k vesnici.Už se těším na jídlo,ale když se dozvím,že budeme svázaní ztuhne mi úsměn na rtech. Ach jo pomymslím si a vložím trpaslíkovi do rukou moji sekeru.Když se potom nechám svázat a vstoupíme do hospody, tak se začnu potit.Musím dát pozor.Stejně se mi to nakonec nepovede a já zakopnu a praštím se ozed.Když se dostaneme do pokoje a čekáme až nás Ortodox odváže se začínám pomalu uklidňovat.

Kahlan z Novigradu - 20. července 2009 22:39

Když v klidu pojím, zahraju s Orttodoxem jeho divadlo a odejdu také do jednoho z dvou lůžkových pokojů. Doufám, že za mnou nepřijde ten elf... to už by doopravdy bylo moc... Ulehnu na postel blíže k oknu a pozoruju jak si Idda vyskočila na tu druhou a také ulehla. Pousmála jsem se. Tak a teď už se sem nikdo nevejde že? leda na zem... pak pomalinku usínám lehkým spánkem, připravena s rukou na meči kdyby sem někdo přišel

Ortodox - 21. července 2009 20:55

,,Museloto bejt, asi by jim bylo dost podezřelí že se tak daleko od vašich teritorii poflakujete a k tomu ještě ozbrojeni. Předpokládám že by se na vás vrhly, což by přitáhlo moc pozornosti a když chcem do tvrze nepozorovaně asi by nám to moc nepomohlo." řeknu svázanejm. Počkám až nám přinesou jídlo a pak je teprve odvážu. ,,Hlavně aby někdo z nich tam dole neměl moc prořízlou hubu." řeknu a odplivnu si.

Filin Paleček - 27. července 2009 16:01

Zrovna mám svá ústa plná šťavnaté klobásy, když uvidím jak Ortodox táhne skřeta a goblina na provaze. Vykulím oči a přemejším proč jsou najednou svázaní, když do teď cestovali celou dobu s náma jako rovní s rovnýma. "Hmf grf" Co jsem chtěl říct nikdo netuší, protože mi hlavně vytekla šťáva z klobásy na bradu a já ji začal kvapem utírat do ubrusu. Než jsem stihnul dožvýkat už byli na schodech. "Ortodoxi co se stalo?" zavolám za mizejícími, ale odpovědi se mi už nedostane. Nerozhodně kouknu za mizející záhadou a rozjezenou výbornou klobásou. Nakonec zvítězí mlsný jazýček a já se pustím do klobásy ale oči mi stále bloudí, ke schodišti. Jídlo ve mě mizí ještě rychleji. Hned jak jsem dojedl, seskočím na zem a pokud tam byli nějací další strávníci se mnou výsknu na ně: "Jdu zjistit co se zase stalo, myslel jsem že pojíme v klidu tady dole.", ale to už jsem napůl cesty ke schodům. Vyběhnu po nich jako blesk a navrchu se orientuji podle své zvláštní schopnosti. Minu pokoj kde jsem cítil jen jednu osobu a zamířím si to k tomu, kde cítím tři osoby, což by mělo odpovídat Ortodoxovi, Karusonovi a Spirith Asallovi. Zaklepu a zavolám: "Mistře trpaslíku, jste tam? Co se stalo?"

Ortodox - 28. července 2009 10:08

Zaslechnu klepání a vyndám sekeru, kouknu na zatim jetě svázaný a dojdu ke dveřim. Uslyšim pulčíka. Oddělám západku a jakmile otevřu chnapnu pulčíka a vtáhnu jej dovnitř a dveře rachle zavřu. Pulčíka pak přitisknu k zavřenym dveřim. ,,Pulčíku bralovská, všechno si málem zkazil." řeknu a v očích se mě rudě zablejskne. ,, Uvažuj trochu. Ve vesnici se objevý několik dobrodruhů, navíc různejch ras. Už takhle jim musí bejt divný že cestuje trpaslík s elfem. Trochu používej hlavu a to co v ní máš. Tihle dva nevnímaj všichni tak jak je vydíš ty neb já. Skřeti a goblini nejsou zrovna oblíbenou rasou. Tohle je opatření pro který nám umožní bez většího podezření vstoupit do tvrze. Nemůžeme tam napochodovat a říct že si dem pro jistou věc. Vstoupíme tam pokudmožno bez podezření. Prostě vedeme dva lupiče před spravedlnost. To bude míň podezřelý než tam vejít tak jak sme. Ale to budeme probírat o něco později." řeknu klidně a schovám sekeru opět za pás. Pak hospodskej přinese jídlo a na stůl přinese trojtou porci jídla pro mě a suchej chleba a vodu postavý před skřeta a goblina. ,,Díky." řeknu mu a on odejde. Pak teprv sundám již tak volný lana. ,, Prozatim to všechno vychází. takže najezte se, bude to potřeba. Budete se nám ještě hodit. Taková menší pastička, kterou nečekaj. Vždy je lepší mýt v rukávu nějakej trunf." řeknu skřetovy a goblinovy. A sám si sednu ke stolu.

Pán Jeskyně - 28. července 2009 11:29
	Hospudka ve Lhotce Hospodský roznáší pití a jídlo dle vašich přání. Jídlo jsou velké porce obložené zeleninou, vonící, pěkné na pohled. Ostatní hosté hospůdky nerušeně sedí nad svými pivy. Na vaše chování v hospůdce nikdo z přítomných nijak nereaguje. Počasí se nemění.

Filin Paleček - 28. července 2009 16:09

Zmateně vykulím oči. "Co jsem málem pokazil? Dyť jsem dole jen jedl klobásu a všem rezervoval pokoje." pak poslouchám proč byli naši dva společníci spoutaní a přikyvuji. "Jo jo trumfy v rukávu se hoděj vždy." a ani nevíte jak v ruce mám pár karet vysoké hodnoty, "Nechcete si zahrát karty tak mimochdem? Můžem si zkrátit čekání. Nebo mám ještě kostky." A když jsme tu osamotě, co přesně chceme v tom hradu? Chceme tam nějakou věc? Nějakou osobu? Nebo se jen zbavit těch co tam jsou? ať vím na co se mám připravit."

Ortodox - 28. července 2009 20:24

,, Málem ste všechno prozradil. Navíc sem říkal aby ste mě pokudmožno zde neosovovaly mým jménem. Přecejen trpasličí následník je dost nápadný i tak." řeknu a najim se. ,,Dobrá zahrajem si karty, ale mám jistý podmínky, žádný rukavice, rukávy vytažený pěkně nad lokty a bude se hrát s mejma kartama, ty nejsou označený a sou jediný svýho vzhledu a jejich falzifikace je nemožná díky jistým runám na hrací straně." řeknu a sednu si k volnýmu stolu. sundám si rukavice a ty položim na zem vedle sevejch noh. Pak vyndám z batohu balíšek karet a přejedu po nich konečky prstů. ,, Tak si přisednete?" řeknu a ukážu na volnou židly naproti mě.

Filin Paleček - 28. července 2009 20:58

Po obličeji se mi rozvlní mimické svaly, ale nikdo nedokáže poznat co znamenali. "No a jak víme, že jsou neoznačený? A jak víte, že jsou označené ty moje? Je to velké obvinění a to se mi nelíbí ale zahrát si můžem, jen si chci prohlédnout ty karty, jestli opravdu nejsou cinklé. Co je důležitější tak stále jste neodpověděl co chceme dělat v tom hradě, ať vím na co se mám připravit." Přisednu ke stolu a čekám na karty, ale pohledem se upínám na trpaslíka, protože už očekávám odpověď proč jsme vlastně tady.

Ortodox - 29. července 2009 10:25

,,Vše má svůj čas pane pulčíku." řeknu a položim karty na stůl aby si je mohl prohlídnout. ,, Následník trůnu trpasluje nemá za potřebí podvádět, navíc ste mi neřekl co vy ste zač pane pulčíku. Vyžaduji trochu vzájemné důvěry, ten člověk je válečník jako já, ušák je kouzelník, ta míšenka člověka s ušákem je spřízněna s přírodou, Ale vás tři sem doposud neodhadl. Což doufám že se brzo změní. Tedy řeknete mi co je vaší prací? Obchodník ani bojovník ve vás nebude, na to neodpovádá vaše tělesná diproporce. Jestly je někdo z vás tří podstivý přemisťovatel bude dobré to znát teď než to zjistit příliž pozdě. Využití vašich schopností zaručí že bude naše cesta co nejůspěšnější." řeknu a vyndám na stůl cinkající váček z fialového sametu.

Pán Jeskyně - 29. července 2009 11:40
	MH: Zhodnocení: V současnosti je Kahlan na jedom pokoji. Ortodox s Karusonem, Spirthem a Filinem na druhém. Samuel sedí u stolu v hospůdce. Narglif by už mohl něco napsat. Naposled psa,ráno před vypravením na cestu do Lhotky.

Filin Paleček - 29. července 2009 16:20

Převezmu karty projdu je jednu po druhé v poměrně rychlém sledu. "Pěkně malované" Pak je otočím na rubovou stranu a moje prsty rozehrají malí karetní koncert při míchání. "Já? No já sem hlavně tulák a přežívám jak se dá. V hospodách mě znají jako karbaníka, na návsích jako vypravěče příběhů pro děti a různých kejklí, na cestách jako onen tulák co spříjemní cestu každému, kdo jde stejným směrem. Naučil jsem se utíkat i bojovat tam kde je potřeba. Myslím, že nejvíc za vše mluví to, že jsem přežil.", tón hlasu je celou dobu takoví žoviální a dívám se Ortodoxovi do očí. Když domluvím najednou začnu vyhazovat čtyři karty na stůl. první tři jsou esa, čtvrté piková čtyřka. "Jejda ta poslední mi utekla," otočím hned následující kartu, tam srdcová sedma, tak otočím předchozí kartu a ukáže se poslední eso. "Tady je. Můžem hrát? Ale co budem hrát?" sbírám esa a začnu znova míchat.

Ortodox - 29. července 2009 21:26

,,Ano, moc krásná pojmenování pro to co ste, avšak příhodnější by bylo nazvati vás přemistovačem, není liž pravda." řeknu a v očích se mě znovu zaleskne. ,,A však pamatujte že jsou povolání, která přísluší jen těm nejurozenějším, a přesto je při troše štěstí a tréninku zvládne kdejaký vandrák. Na druhé straně jsou také povolání, jejichž pojmenování se původně zrodila v říši chudoby a zločinu, a přesto si dnes i králové kladou za čest je znát. Přestože jsem v životě nic neukradl, ba dokonce jsem svůj život zasvětil lovu zločinců, jsem i já svým způsobem zloděj. A jsem na to z hloubi duše pyšný." řeknu a vezmu karty a pořádně je zamíchám takovym způsobem že se v jejich pořadí stratí i ten nejpozornější pozorovatel. Pak mu předložim pět náhodně vybranejch karet. ,, Prosím otočte je z leva srdcový, kulový, žaludový a listový eso a na konec červenej král." řeknu a jak otáčí karty tak jsou přesně v pořadí jak sem říkal. ,, Myslím že karty by nebyli ani pro jednoho převyšujícím faktorem umu je rozdávat a hrát s nima." řeknu a položim karty do balíčku.

Filin Paleček - 29. července 2009 21:40

"Koukám, že s váma bude konečně radost si zahrát." zavýsknu. Na jeho narážky o přemistovači se zatvářím trošku nechápavě, ale pak se usměji. "Ano přemisťuji sebe a svých spoustu věcí. Tu a tam nějkaké přibudou, jindy ubydou." otočím se ke Spirithovi a Karusonovi "Budete hrát taky?" otočím se zpět k Orotodoxovi: "Nebylo by lepší zajít za ostatními a tiše jim říct, že tady nahoře by jsme měli probrat co se bude dít dál?"

Ortodox - 29. července 2009 21:49

,,Ještě než tak učiníš..." řeknu a schovám opět karty a vyndám svoji knihu. Otevřu ji na straně velkej mapy a vyndám čtyři kameny, tři rozmístim jako předtim a čtvyrtý mám stále v ruce. Chvíly se dívám ještě do mapy a červenym rubínem občas přejedu nad mapu na níž se ukáže rudě cesta od místa kde sem se dotkl kamenem až ven z tvrze. Pod částí zobrazené mapy se po chvylce začne tvořit červenej nápis. Nan baj jim? thrt elohym? Lendeley aneho? já se podívám na ty slova a pak tim rudem kamenem napíšu layday, šedaja dum. pak slova zmizej a další se neobjevý. ,,Nuže teď by byl příležitostný čas na svolání našeho společenství." řeknu pulčíkovy a počkám než se vrátí.

Filin Paleček - 29. července 2009 22:00

S upřímným zájmem prohlížím knihu a po skončení malého magického předstvení s lehkostí seskočím ze židle a utíkám z pokoje. Každému dole pošeptám, že je sraz nahoře u Ortodoxe a řeknu který je to pokoj. Když nikde nevidím Kahlan tak usoudím, že to bude ta jedna osoba v pokoji, okolo kterého jsem šel, tak k němu dojdu a zaklepu. Pokud mi otevře tak ji vyřídím to samé a pak veselím krokem dohopkám zpět k Orotodoxovu pokoji, kde zaklepám a řeknu: "To jsem já" a počkám až mě pustí dovnitř, kde čekám na ostatní.

Kahlan z Novigradu - 30. července 2009 21:35

Při zaklepání na dveře Idda vystartovala a vrčela u dveří. Tím mě okamžitě probudila z lehkého spánku a jí se ihned ozbrojila mým mečem. otevřela jsem dveře a když jsem tam zpatřila pouze ukecaného pulčíka, uklidnila jsem se. Bože... co zase? Doufám, že nechce spát tady. To bych se asi uchýlila i Iddiným zvykům a to stvoření sežrala vzteky. Idda se také uklidnila, když viděla pouze jednoho z družiny a lehla si mi k nohám. Vyslechla jsem si instrukce a šla za ním. Idda mi je v patách. S polečně s Pulčíkem také vstoupíme.

Ortodox - 30. července 2009 22:26

,,Výborně. Vás sem zrovna potřeboval." řeknu směrem k hraničářce. ,, Zýtra se dostaneme do tej pevnosti. Pokud je mi známo dovedete nebo aspoň by ste měla umět ovládat počasí a poupravovat jisté zákonitosti v přírodě." pokračuju. Pak ukážu na mapku. ,,Tady ( ukážu na hlavní bránu ) by nemělo bejt tolik strážných, ale bude toi patrně naše ústupová cesta a bylo by dobrý ji mýt otevřenou, ta brána by měla bejt jen ze dřeva nebo při nejhoršim z lidmy kovanýho železa. Potřeboval bych vědět jestly budete schopná tou bránou pohnout za pomocí svých schopností. Jen na tak dlouho aby sme bezpečně vyjely ven a oni za náma nebyly hnedka. Nerad bych se pouštěl do potičky v blízkosti tvrze. Lučišníci by dokázaly udělat docela paseku. To mě přivádí na další věc. Bude se hodit při našem spěšnem odchodu mlha aby nás nevyděly. To ale jen v případě že se něco nevyvede a my budem muset opustit tvrz ve spěchu." řeknu. ,,Dál je tady několik věží a hradby. O ty by se měly postarat tady naši přátelé z jednej strany a ten kouzelník na straně druhej společně tady s panem pulčíkem.Kterej se k nám poté přidá až budou hadby vyčištěny." řeknu a podívám se na pulčíka jestly mě rozuměl co po něm chci.

Filin Paleček - 31. července 2009 15:19
	"No jo budu se snažit zneškodnit každého, kdo tam bude. Jen si říkám, opravdu je musíme všechny zabít? Nemohli by jsme se pokusit prvně získat to co chceme bez vražd, ale nějakou lstí?"

Kahlan z Novigradu - 31. července 2009 20:28
	Dívám se trpaslíkovi přes rameno na mapu co ukazuje. Vaše požadavky nejsou nesplnitelné. Snad bych je měla zvládnout pak přejdu před něj a zahledím se mu do očí pronikavým pohledem. Ráda bych však věděla přesně jak vše bude probíhat v nejlepším co nác čeká a jiné podrobnosti Idda si sedne vedle mne a můj pohled napodobuje

Ortodox - 31. července 2009 20:41

Otočim se na pulčíka. ,,V tom lepšim případě nic z toho nebude nutný. Ideálně to bude probíhat hladce." řeknu a podrbu se na bradě. ,,Tim pohledem ně nedovedete probodnout." řeknu míšence. ,,V nejlepšim se tam dostaneme za pomocí našich přátel. Budeme muset zjistit kde přesně je uložena ta věc a pak ji šikovně přemístit pod naši ochranu a potom se zase dostat ven. Ovšem naši dva přátelé budeme muset hlídat a předvést jako naše zajatce. Ovšem je nevydáme, ale bude to chtít hodně improvizace a hereckýho umu odevšech. Vyjednávání a rozprávku se strážema si vezmu na starost sám. S těma krisama se musí umět jednat." řeknu a usměju se a loknu si piva. ,,Doufám že se brzo diostanem do nějakýho hostince s pořádnym pivem, tohle to co vydávaj za pivo je jen odvar." řeknu a odplivnu si. Pak si vyndám dýmku a nacpu ji a zapálim, mísností se line uklidnující vůně lesního porostu a vytříbenější nosy rozeznají i vůni mokrýho kamení z řeky.

Filin Paleček - 08. srpna 2009 17:34
	soukromá zpráva od Filin Paleček pro já bych nechal přijmout nějakého zloděje a alchymisty... píšu to soukromě, protože chci nechat všechny ostatní, aby si mysleli, že zloděj jsem já :D

Pán Jeskyně - 09. srpna 2009 10:04

Pokoj Ortodoxe, porada Na poradě byl i Samuel de Quiđe, ale jen mlčel a k ničemu se nevyjadřoval. Naglif se jen přišel omluvit a rozloučit . Je pobledlý, zesláblý.Není mi dobře a nejsem schopen teď pokračovat s Vámi, jen bych Vás v tomto stavu zdržoval a nebyl bych nic platný, jedu za svým přítelem léčitelem, doufám v to, že mi pomůže . přeji Vám mnoho uspěchů ve splnění vašeho úkolu a doufám, že se po mém uzdravení znovu zas setkáme." Poté odchází z místnosti a potácí se dolů a odjíždí.

Pán Jeskyně - 20. srpna 2009 11:04

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Hospůdka ve Lhotce. Na své cestě ses před polednem zastavila ve vísce Lhotka a zavítala do místní hospůdky. Je krásný podzimní den. Jasno, bezvětří, nikde ani mráček. Lhotka je malinká rolnická vesnička na kupecké cestě, obklopena polemi, lukami a lesy. Je tvořená pár prostými chaloupkami a hospůdkou. U vísky se tyčí na zalesněném kopci jakási kamenná tvrz, skládající se z budov obehnaných vysokými hradbami. Krom pár místních rolníků zde nikoho nepotkáváš. Hospůdka je roubená dvoupatrová budova. Vevnitř je jen několik stolů s lavicemi. Stěny jsou ověšeny různými loveckými trofejemi (lepky, hlavy a paroží). V hostinci sedí jen u jednoho ze stolů několik starších mužů v prostých šatech (takových strýců) a popíjejí pivo. Hostinský stojí za pultem a myje korbele. Oproti jiným hospodským je poměrně hubené šlachovité postavy má jen pupek. Má hnědé, krátké, kučeravé vlasy, husté kotlety. Má mohutné chlupaté ruce, které si neustále otírá do své zástěry. Objednala sis u hostinského jídlo a pití a zamluvila jeden z pokojů. Poté, co ses naobědvala, tak ses odebrala do jednoho pokoje hospůdky, aby sis trochu odpočala. Pokoje jsou prostě zařízené. Postel, skříńka na oblečení, stolek , židle a na stole stojí svícen. Po malé chvíli tě vyruší z odpočívání jakýsi hluk z venku. Oknem vidíš přijíždět do hostince skupinku dobrodruhů. Jedna půlelfka, trpaslík, hobit, elf, člověk, skřet a goblin. Slyšíš je mluvit jen o jídle a vidíš, jak trpaslík svazuje skřeta a goblina a pak jak vstupují do hostince. Po malé chvilce slyšíš někoho (domyslíš si že to je ta skupina, co stála venku) chodit po chodbě a otevíra t zavírat dveře pokojů. Jsi zvědavá, co tu pohledávají, ráda by si poznala nové přátelé a možná zažila i něco nového, nějaké dobrodružství. Přemýšlíš nad nějakou záminkou, jak se s nimi seznámit a dozvědět se něco od nich.

Karia - 21. srpna 2009 13:22

Cesta do Lhoty Jak dlouho už jsme vlastně na cestě? Jak dlouho už jsem pryč z domova a z akademie? Dva roky? Nebo dvacet? Už to ani nedokážu určit, připadá mi to jako věčnost... pomyslím si. Pohladím po hřívě koně co jsem si nedávno koupila za jedny z posledních peněz. Kůň je černý, jak jinak, s mojí tionovou zbrojí, černou kápi a botami je to jediná volba, kdyby ještě měl červené oči a z nozder mu šel kouř řekl by někdo že je to Upír noci. Pobídnu ho do lehkého cvalu a blížím se k vesničce která je už pomalu na dohled, svoje zbraně mám dobře ukryté aby nebyli vidět, ikdyž stačí se podívat na zbroj a leckdo řekne že jsem ta "zlá" ikdyž ve skutečnosti to tak není, ikdyž.... Žádné zlo a dobro není, jsou jen dva různé úhly pohledu. Pomalu se dostávám k vesničce a když už jsem od ní na nějakého půl kilometru nebo tak nějak tak sesednu a vydám se dál pěšky. Lhota Pokud někdo stráží vchod tak jen poodhalím kousek obličeje aby se ubezpečili že nejsem nějaký zločinec. Pak už zamířím dovnitř. Procházím se vesničkou a hned vejdu do jednoho z hostinců. Nechám ustájit koně a aby mu dali něco k jídlu. Pak si sama objednám pokoj. Hostinec vypadá zajímavě, majitel je buď vášnivý lovec nebo trofeje aspoň sbírá. Objednám si jídlo a pití a jakmile dojím tak hned odejdu na pokoj, shodím kápi z hlavy a odhalím tak špičaté uši, né tak dlouhé jako elfí či Alfské ale přesto delší než lidské. Sednu si na kraj postele a přemýšlím kam vyrazit dále. Potom se ozve nějaký rozruch před hostincem. Sáhnu instinktivně na záda pro luk ale uklidím se a dojdu k oknu. Prohlížím si příchozí a dost mě udiví jejich složení, u dvou jsem docela mrzutá protože patří do rodu který je zapřísáhlý nepřátel Alfů. Pak začnou svazovat dva ty "zlé" neboli goblina a skřeta a vejdou do hostince. Hodím kápi na hlavu a vyjdu z pokoje. Zajímá mě co tu asi chtějí... pomyslím si a rozhlédnu se kde jsou, zrovna vchází do jednoho z pokojů, ucouvnu aby si mě nevšimli. Když se dveře zavřou dojdu tiše ke dveřím, s mou schopností tichého pohybu by si mě neměli mít šanci všimnout pomocí zvuků. Dojdu ke dveřím a zaposlouchám se do jejich hovoru. Zajímá mě co tu dělají... Ale proč vůbec? pomyslím si a čekám.

Ortodox - 21. srpna 2009 16:06

,,Tak buď zbohem krátkověký, snad ti bude líp a zase se jednou setkáme. Kdyžtak jestly bude hůř vyhledej toho jenž mu říkají Xantu, je to můj přítel a pokud mu řekneš že tě posílá ten jenž byl vykován z kamene a zasazen do černého dechu, tak tě bude léčit a nebude za svoji službu chtít tolik co by chtěl normálně." řeknu člověkovy a zaklapnu knihu a jdu ho vyprovodit, otevřu dveře a nechám ho vyjít ven. Před tim než zavřu se ještě rozhlídnu po chodbě a zvláštní pozornost věnuju stínům. Pak vyfouknu do jednoho stínu zvláště štiplavý dým omamné vůně. Pak zavřu dveře a du si zpátky sednout ke stolu. ,,Nemám z toho dobrý pocit, jeho nemoc sem ještě nevyděl, snad to bude jen nějakej druh lidskej nemoci. Budeme muset tedy pokračovat v oslabení. No nic. Podle mého by to mělo být zde." řeknu a ukážu na míto na mapě kde předpokládám pokladnici se šperkovnou. Na tej chodbě je něco co tam nebylo když sme přišli. Ani nic co bylo dole když sme přišly, někdo je tam navíc. pomyslim si.

Pán Jeskyně - 26. srpna 2009 11:51

Hospůdka ve Lhotce Je podzimní odpoledne a začíná se stmívat. Před hospůdku přijíždí sedm postav (Můžete je vidět oknem pokoje nebo chodby hospůdky). Jeden ti připadá jako trpaslík, ale bez vousů, jen s několika denním strništěm na tváři, hlavu má holou, jak koleno, s páskou přes levé oko a rukama tlustýma jako prasečí kýty v dlouhé kroužkové košili, v ruce má meč se širou čepelí. Druhý je tmavovlasý, hnědooký vousáč, střední postavy, snědé pleti s ostře řezanými rasy obličeje se dvěma šavlemi, jejichž rukověti mu vyčnívají nad rameny, také on má na sobě kroužkovou košili, doplněnou ještě o kožený nákrčník a plechové kryty na ruce a nohy. Třetí je hubený modrooký blonďatý čahoun beze zbroje, u pasu se mu houpá tesák na jedné straně a na druhé dýka. Přes rameno má pověšenou loutnu. Oblečen je v modrém, dobře střiženém kabátci a kalhotách stejné barvy a ve vysokých kožených botách. Čtvrtá je žena dlouhými rozpuštěnými hnědými vlasy, hrubších rysů v obličeji, hezké, štíhlé postavy v kožené zbroji, v kožených kalhotách s pěkně tvarovaným pevným zadečkem, vyvinutým poprsím, ozbrojena mečem a tesákem, přes ramena má přehozený krátký zelený pláštík s kápí. Pátý je muž střední hubené postavy, oblečený v hnědém kabátci bez rukávů, těsných zelených kalhotách se šavlí za opaskem, s hnědým baretem na hlavě a nízkých špičatých černých botách. Krátkovlasý, černovlasý, hnědooký, čistě hladce oholený. Šestý je obtloustlý neoholený muž s nosem jako bambuli, rozčepýřenými středně dlouhými hnědými vlasy, hnědooký, v záplatovaném ne příliš čistém hnědém oblečení (kabátec a kalhoty), v ošoupaných starých hnědých kotníkových botách a s tesákem za opaskem. Sedmý je mladíček sotva osmnáctiletý. Má světlé, krátce střižené vlasy, modré oči. Na sobě má zelený kabát, zelený plášť a zelené kalhoty. U pasu se mu houpá dlouhý meč. Sesedají ze svých koní, odvádějí je do stájí a vstupují do hospůdky. Chovají se hlučně, hlasitě se smějí, o čem se ale baví, to neslyšíte. Co jsou asi zač? A co tu dělají?

Ortodox - 28. srpna 2009 20:46

,,Myslím že máme společnost. Počkáme jak se to vyvrbí, třeba nebudou chtít s náma bojovat, nikoho z nich sem zatim nevyděl. Ani ten trpaslík nevypadá jako žádnej z klanů co znám, ale podle toho jak vypadá je to vyvrhel a odpadlík našeho rodu, nehodný jména našeho rodu." řeknu ostatním a přiklapnu knihu a schovám ji tak jak byla. ,,Buďme ostaražití a zejtra ráno se sejdeme za hospodou." řeknu a naznačim že je čas rozloučit se.

Kahlan z Novigradu - 30. srpna 2009 19:09

Hospůdka ve Lhotce Dívám se ven na skupinku. Vůbec se mi nelíbí nynější situace. Hmmm... Nepřipadá mi moc, že jsou tu jen na skok a potom, že budou pokracovat na druhý konec světa... pronesu tiše a potom celkem s radostí zareaguji na náznak Ortodoxe. Odejdu zpět do pokoje odkud jsem dříve přišla a ulehnu na postel. Vlčice si zabere tu druhou postel a stočí se na ní do klubíčka. Usměji se na ni a potom se oddám myšlenkám nad neznámými cizinci. všechno ve mně mi říká, že s nima se ještě pořádně setkáme...

Pán Jeskyně - 31. srpna 2009 11:51

Hospůdka ve Lhotce /Pro všechny krom Karie/ Ukončili jste svou poradu a rozcházíte se. Někteří jste zaznamenali, že je ve vaší blízkosti někdo další. I vlčice na něco upozorňuje. Někdo je tu někde skrytý. Jestli půjde někdo do lokálu, tak tam uvidí popíjet pivo, víno a kořalku tu skupinku postav, která před chvílí přijela do hostince. Modrooký blonďatý čahoun hraje na loutnu a zpívá veselé písničky. K němu se tulí žena dlouhými rozpuštěnými hnědými vlasy. Všichni jsou rozvalení na židlých, smějí se. Tmavovlasý, hnědooký vousáč, muž s baretem a ten divný trpaslík vtipkují a je vidět, že si evidentně dobírají si světlovlasého mladíčka. Ten to v tichosti snáší. Obtloustlý neoholený muž se neustále dloube jedním prstem v nose. Kromě nich tam sedí jen u jiného stolu dva hobití kupci, kteří jedí jakousi polévku a pijí pivo. Hostinský se míhá mezi stoly a výčepem a obsluhuje své hosty.

Karia - 31. srpna 2009 12:11

Hospůdka Když se znovu ozve hluk tak se poplašeně schovám krátkým skokem do stínu v rohu chodby. Dole v lokále se objeví nová skupinka. Rychle proskočím mezi stíny a dveřmi mého pokoje. Oddechnu si, chytnu přívěšek od otce a ani nevím proč mě uklidní. Oddechnu si a shodím luk a "srp"(Plus toulec) na postel a pomalu znovu vyjdu ven. U pasu se mi stále houpe meč a v botách mám zasunuté dýky. Potichu sejdu dolů do lokálu a rozhlédnu se. Pokud na mě nikdo nereaguje, jakože by to bylo dost divné, někdo podobný elfovi v Tionové zbroji, to není běžné, spíš je to vyloučené, tak vyjdu před podnik a vydám se do vesnice projít abych si pročistila hlavu. Ještě před tím dojdu do stáje a podívám se jestli se o mého vraníka postarali. Pak se vydám tedy prozkoumat vesnici. Pokud mě ovšem v hospůdce někdo zastavil, jakože je to velice pravděpodobné tak čekám co řeknou, nebo udělají.

Ortodox - 31. srpna 2009 12:12

Počkám až všichni odejdou z pokoe a schovám všechny svoje věci, pak sejdu dolu do lokálu. ,, Šur´tugal knurla."pozdravym trpaslíka ned u schodů. Pak si du sednout k jednomu ze stolů a položim na stůl knihu a vytáhnu brk. Objednám si pivo a otevřu knihu při poslednim zápisku. Zápis druhý: Ve jménu Velikého Odina, dnes nás opustil krátkověký šermíř, stěžoval si ne nějakou poodivnou bolest, poslal sem ho za svým mistrem Xantem. Zítra hodlám pokračovat v mém úkolu získání onoho předmětu. ta podivuhodná cháska se možná s trochou píle stane lepší, snad nám Odin pomůže v našem putování, i když se mi pranic nezamlouvá cestovat s elfím kouzelníkem, nemám na vybranou. Snad se i on ukáže jako schopnej, i když proti němu mám dosti nemylé předsudky. Při dešní poradě sem cítil, a možná nejen já, že se na chodbě či v naší blízkosti potuluje cosi divnýho. Na chodbě to bylo cítit elfím pachem, ale nebyl to zápach obyčejnýho ušáka, ba ani nějakýho křížence, tohle byl jinej druh elfa. Taky sme byly dnes poctěny návštěvou nějaké jiné zkupiny. Tvořící jednim trpaslíkem, který nevypadá že by pocházel s tohoto kraje v doprovodu s několika lidskejma kumpánama...... napíšu a napiju se piva a podívám se po lokále a pohled zastavym na tom trpaslíkovy a jeho společnosti.

Spirth Asall - 31. srpna 2009 13:31

Celou schůzku mlčím a sleduji ostaní jak reagují.Po chvíli se objeví člověk,myslím že se jmenuje Narglif s tím,že mu není dobře a že odchází.Zavřu a povzdechnu si.Jsme na cestě jen den a už je nás o jednoho míň.Jelikož sedím vedle dveří, už skoro od začátku schůze mi připadá,že nejsme sami.Po chvilce se ozve zvuk přijíždějících a uslyším rychlé vrznutí dveří nedaleko odnás.Vykouknu z pokoje a ihned pochopím o jaké se jedná dveře.Po chvilce sledování chodby otevřenýma dveřmy se dveře otevřou a obyvatel pokoje se vypaří do lokálu.Nastala má chvíle,vyplížím se z pokoje, vytáhnu zlodějské načiní a začnu se dobývat do pokoje.

Karuson - 31. srpna 2009 13:41

Když začala schůzka posluchám rozhovor ale po chvíli nudy usnu a probudím se až po konci schůzky.Když otevřu oči a rozhlédnu se okolo sebe zjistím,že jsou všichni pryč.Už chcu zavřít oči,když mo to dojde.Počkat kde je Spirth.Ten by se někde toulat neměl. Seskočím z postele a vykouknu z pokoje.Spatřím Spirtha, jak se dobýva do cizího pokoje.Spirthe,ty hromado hnoje.Co si myslíš, že děláš, jestli nás někdo chytí tak jsme v pořádným maléru? Rychle zpátky do pokoje. řeknu šeptem a odtrhnu ho od dveří.

Spirth Asall - 31. srpna 2009 13:45
	Když na mě Karuson promluví,trhnu sebou a podívám se na něj. Karsuone mlč a běž radši hlídat.Ten ,kdo si pornajmul tenhle pokoj nás sledoval a nevím proč.Snad zjistím o koho se jedná,když se mu podívám do pokoje. řekne a vrátím se zpátky k započaté práci a nechám zmateného Karusona být.

Karuson - 31. srpna 2009 14:05

Cože? Někdo nás sleduje. pomyslím si když mi Spirth oznámí o co jde.Dobře, ale nechám tě protože jde o tohle. a zaklepu na pokoj v němž by se měla nacházet Kahlan.Kydž otevře ve stručnosti ji řeknu o co jde.Spirth se pokuší zjistiti kdo nás sleduje sežeň rychle Ortodoxe a ostaní.Možná je budem potřebovat. Poté se vrátím ke Spirthovi a nervozně sleduji okolí.Pro jistotu mám připravenou ruku na šavli, abych ji kdykoliv mohl tasit.

Karia - 31. srpna 2009 15:24

Vesnička Kupodivu mě nikdo nezastavil a vydala jsem se zkontrolovat svého vraníka. Řekla jsem tomu kdo ve stájích byl aby mu dali čerstvé krmení a hodila mu několik mincí. Pak sem se už vydala na průzkum. Pomalu se procházím po vesnici a prohlížím si obchůdky a stánky. Povětšinou to jsou jen drobné obchůdky ale najdou se tu i větší. Zastavím se u vetešníka, někdy se tma dá najít pár hodně zajímavých věcí. Otevřu dveře a ozve se cinkot zvonku a objeví se prodavač. Pozdravím a rozhlédnu se, prohlížím si postupně všechno zboží a nakonec se zastavím u malé flétny, ihned poznám materiál, tohle byl nástroj alfa, vytvořený ze stehenní nebo podobné kosti. Ihned se rozhodnu, ukážu na ni, samozřejmě je předražená ale i tak. K hudbě sem moc velký vztah neměla ale na flétnu jsme se naučila když jsem studovala na akademii. Prohlédnu si dokonale opracovaný materiál, je to sice divné ale přesto, alfové to nepovažují vůbec za divné, hrát na kosti... Zastrčím si malou flétnu za opasek a pokračuji dál. Nakonec se zastavím ještě u klenotníka kde si prohlédnu různé druhy prstenů, náhrdelníků a náramků od jednoduchých které dokáže vyrobit i malé dítě ale tím jsou tak jedinečné až po lepší práce. Zaujme mě jeden, malý, nenápadný náramek který je z černých korálků a pokud dobře vidím tak po každém šestém je jeden bílý. Usměji se a vezmu si ho. Navleču si ho na zápěstí a pomalu se vydám zpět k hospůdce. Otevřu dveře a stále tam jsou ti z druhé skupiny a i tne trpaslík z první. Ihned vyběhnu po schodech nahoru dřív než si mě všimne, nebo se o to minimálně pokusím, znovu přitisklá ke stěně kde jsou stíny ve kterých se můžu ukrýt. Pomalu se blížím k pokoji když strnu. To je tne skřet a goblin z první skupiny, sakra, museli si mě všimnout, pomyslím si a sáhnu po rukojeti zbraně. Zavřu oči a když je otevřu tak mám celé oči černé jako noc. Nebojím se útoku zezadu popřípadě jinak protože můj náhrdelník po otci mě včas varuje. Stále u stěny abych byla méně nápadná se přiblížím až k těm dvěma. "Odejdeš dobrovolně, nebo ti mám pomoct?" řeknu tichým ale pevným hlasem a vykouknu ze stínů, sice mám trochu jiné rysy ale oči je bezpečně přesvědčí že mají co dočinění s alfem, přesněji s alfkou. Ruku dám z meče pryč a jen čekám jak zareagují. Trochu divné, chci se s nimi seznámit a vyskočím tu na ně ze stínů a ještě s očima alfa, ale nejdřív se musím ujistit... pomyslím si a čekám.

Medvědí tlapa - 31. srpna 2009 15:31

Pochůzka kolem Lhotky: Nad ránem sem opět vyrazil na svoje každodení toulky kolem vesničky. Potkal sem několik vesničanů a na jejich pole zavolal déšť. Pak sem se začal toulat po lesích okolo. ,,Tohle už by dneska stačilo Dante. Mohly by sme se vrátit zase domů, ještě musíme vydělat několik kůží a zejtra je zavíst Koříškovy." řeknu svému společníkovy ( černej medvěd ) a ten souhlasně pokejve hlavou. Společně s ním vyrazim zpět k vesnici. Cestou sem narazil hned na několik koňskejch stop. Dvoje z nich patřily koňím trpaslíků, ostatní byly lehčí. Vydám se po stopách do města a pro jistotu se schováme když kolem nás projíždí na koni nějakej člověk s mečem, kterej vypadal trochu nemocně. Došel sem až do vesnice a zamířil si to rovnou ke svýmu domku na opačnym konci. U hospody sem vyděl podkoní s několika koši slámy a sena. A tak sem jim šel trochu s tim pomoc jak mám ve zvyku. Ve stájích sem spatřil něco co sem dlouho nevyděl. Podíval sem se zblízka na jednoho z koní. ,,Myslím že se k ná vrátil starý přítel Dante, jestly je to on, tak by sme ho mohly jít navštivyt a jestly ne, tak si od něj zpět vezmem koně kterej mu patrně náležet nebude." řeknu a po skončení krmení koní se společně s Dantem vydáme dovnitř hospody. ,,Ahoj, dneska jen jedno malý. A jako obvykle trochu vody pro Dante." řeknu hostinskýmu a směřuju si to rovnou k baru. Tam hospodskýmu potichu řeknu : ,, Kdo to přijel za hosta na tom koni co má na plecích Trpasličí znak?" řeknu a počkám co odpoví.

Karuson - 31. srpna 2009 15:45
	Hlídám přesně tak jak mi řekl Spirth,když se ukáže obyvatel pokoje.Už je mi jasný porc jsem si jí nevšim.Alfka. vydechnu a sundám ruku ze šavle. Klepnu rukou na Spirthovo rameno a donutím ho otočit se.Poté přichází otázka .Proč jsi nás sledovala?Snažím se jí nedívat do očí, alfské oči jsou dost znervózňující.Dám ruce za záda,tak aby je viděl Spirth a pošlu mu znamení,ať má připravenou dýku

Karia - 31. srpna 2009 15:50

Hospůdka "Dobrý dotaz, stejně tak se můžu zeptat proč se mi dobýváte do pokoje... Goblin a skřet, to není moc běžný doprovod trpaslíka, elfů a lidí... Ale co už... Sledovat? Myslím že tak se tomu nedá říct, spíš jsem chtěla vědět co tu dělá tkaová podivná skupinka," řeknu mu a usměji se, ale ten úsměv si rozhodně za rámeček nedá. Pak se ale uklidním. "A neříkej mi alfka, ano?" řeknu trochu výhružně a stáhnu se do stínu, znovu zavřu oči a po pár vteřinách se opět vynořím už s normálníma očima tmavě modré barvy. "Jsem půlalfka, nechci vám ublížit, spíš mě zajímá co tu děláte," řeknu a vykročím ze stínů, to že jim nechci nic udělat asi není moc důvěryhodné vzhledem k černé zbroji a meči u pasu, a vůbec, kdo kdy věřil alfovy než jiný alf, kdo to skusil většinou se dalšího rána nedožil.

Spirth Asall - 31. srpna 2009 15:53

Pracuji na tom,abych se dostal do pokoje, když mi Karuson poklepe na rameno.Otočím se slovy Co se ... A sakra.Alfka a ještě k tomu nečistá a rychle schovám zlodějské načiní.Sleduji Alfku i Karusona,když si všimnu znamení.Dýku vytáhnu tak,baych v nejhorší chvíl házet po alfce.Poté hledím na schody,snad se ukáže Ortodox.Pořád se neukazuje a tak sleduji i dveře za kerýma by měla být Kahlan.Karuson už na ně klepal.

Ortodox - 31. srpna 2009 15:57

Ještě chvíly sleduju dění v hospodě a pak mě upoutá nově příchozí. člověk v doprovodu medvěda? Jestly von to nebude Jangit? pomyslim si a pak se postavym, zaklapnu knihu a schovám všechny nepotřebný věci a vydám se k pultu. ,, Jestly mě nešálí moje trpasličí voči, seš to ty medvídku?" řeknu když si mě začne Dante očichávat. ,,Jangit Notar, toho sem dlouho nevyděl, Jak se máš člověče?" řeknu vesele a podrbu Dante za ušima jak to má ráda.

Medvědí tlapa - 31. srpna 2009 16:00

Otočim se když mě někdo oslový mým půbvodním jménem a hle trpaslík. ,, Tebe sem taky dlouho nevyděl přítely. Co pohledáváš v tomhle místě, máme si toho tolik co vyprávět." řeknu a Dante zabručů jak se jí drbání líbí. ,,Jestly tady nemáš pokoj, poď se mnou domů, si u mě vítán, ještě mám zásobu vašeho silnýho ležáku." řeknu a poupravym si luk a toulce. ,, Je tady cítit něco co není úplně po našem. Zase lovíš mezulány?"

Karuson - 31. srpna 2009 16:01
	Tak proč jsi poslouchala za dveřmi.Kolik toho víš? a všimnu si, že Spirth si připravil dýku.Jeden nebezpečný pohyb a skončí s dýkou v břiše.Už se tolik nebojím.Sleduji Alfku a vidím,že se začíná uklidňovat.Půlalfka, ta by si rozuměla s Kahlan. usměji se a položím ji otázku.Půlalfka,míšeňkyně no potěž pánbů.To není moc časté.Doufám,že jsem ji neurazil.

Ortodox - 31. srpna 2009 16:06

,,Tak trochu, mám tady jeden pokoj, poď se mnou, je zrovna nahoře." řeknu a vyjdu ke schodům. ,,To co ti řeknu tě určitě pobaví, takovou společnost by nevymyslel ani sám Grantrix." řeknu a dojdu ke schodům, kde uslyšim hlasy skřeta, goblina a ještě někoho dalšího. ,,A zasejc sou v průseru. Jednou je z toho trpaslík vytáhne a už se řítěj do dalšího." řeknu a nasadim si pro jistotu přilbici a vyndám na schodech svoje dvě sekery a vejdu nahoru před pokoje a schlídnu celou situaci. ,,Hej!" křiknu na celou chodbu. ,,Do čeho se to zase pouštíte? A co je tohleto?" řeknu a runy na mojí sekeře začnou žhnout rudě a začne se z nich jemně kouřit. Moje zbroj se jen blejskne v myhotavej záři osvětlení. čekám co se bude dít.

Medvědí tlapa - 31. srpna 2009 16:09
	,,Dobrá." vyjdu za Ortodoxem ke schodům v doprovodu svojí medvědice a na schodech se Ortodox připravý k boji, mě je jasný na co se chystá, ale neznám důvod proč. Pro jistotu si připravym svůj rudej luk a taky svoje šípy. Vyjdu za ním nahoru a spatřim několik postav. ,,Matko stůj při nás." řeknu a chodbou se pronese vzdech starého dřeva. Dante stojí za mnou.

Karuson - 31. srpna 2009 16:14
	Á Mistře trpaslíku tu kupku hnoje vedle mě napadlo zjistit kdo nás špehoval.Byla to tudle ta půlalfka. řeknu když se ukáže Ortodox ještě s nějakým mužem.Ted už jsme v bezpečí.Všechny čtyři porazit nedokáže.Kývnu na Spirtha,aby schoval dýku.Poté si začnu prohlížet druhémo muže.Nespíš druid nebo hraníčár.Pak si všimnu medvěda.Nádherné zvíře.Poté se opět podívám na Alfku.

Karia - 31. srpna 2009 16:19

Hospůdka Když řekne ten goblin slovo "nečistá" tak mě tím dost naštve, ale má reakce není že bych se k němu vrhla a zapíchla ho ale místo toho se jen ušklíbnu a řeknu "Nikdo si své rodiče nevybere, můžete se stejně tak narodit jako goblin nebo elf, to je věc osudu, s tím nic nenaděláme." Pak řekne podobnou věc i skřet, nijak na to už nereaguji, na to první chvíli taky ne ale pak řeknu "Něco málo, to co říkal ten trpaslík, ale né všechno." Povzdechnu si a podívám se na oba dva. "Popravdě, netuším co tu hledáte, ani proč tu jste, ale chtěla bych o tom něco zjistit, popřípadě vám pomoct, jeden, nebo v tomhle případě jedna, navíc se vždy hodí," řeknu klidně a opřu se o zábradlí chodby a dívám se kamsi ven z okna, ruce mám složené na hrudi takže to nevypadá že bych je chtěla napadnout. Jediné co to kazí je zbroj a malá flétna kterou jistě oba dobře poznají, nebo spíš, materiál ze kterého je, a to kost. Mezitím se dole objevil nějaký muž a vedle něj černá medvědice, jdou k tomu trpaslíkovi. Hmmm... Ta medvědice je dobře vycvičená, jinak by už roztrhala polovinu lidí tady, pomyslím si a otočím se zády k nim i když vím že je to vzhledem k hlavní taktice goblinů: Bodni do zad dokud můžeš; nebezpečné ale nebojím se, dokázala bych se včas ubránit jednomu z nich, dvoum možná hůř ale pořád mám zbroj, tou má práci proniknout i silnější zbraň, natož dýka. Pak se ale trpaslík a i ten muž s medvědicí zvednou a vyjdou nahoru, znovu se otočím a dívám se jak přichází. "Nic se neděje, nebo spíš, tady ti dva se mi dobívali do pokoje protože jsem vás poslouchala, omlouvám se ale chtěla jsem vědět co tu dělá tkaová podivná skupina, nechci žádný zbytečný boj tak skloňte sekery, mistře trpaslíku," řeknu a podám obvyklé oslovení pro trpaslíka když neznáte jeho jméno. Potom promluví opět skřet. Ušklíbnu se a řeknu "Díky že jsi to potvrdil," a pak čekám na reakci trpaslíka, není vidět že bych měla strach i když vím že všechny bych nedokázala porazit, navíc zbroj trpaslíka je posetá runami což znamená že bude mít jistotu odolnost proti magii.

Ortodox - 31. srpna 2009 16:27

,,Nikdo není zde z dost vysokého rodu, že by mě mohl dávat rozkazy, a zvláště ne ten kdo poslouchá za dveřma. " řeknu trochu podrážděně. ,, Karusone, mohl bys prosím udělat trochu víc světla aby tu nebylo tolik stínu? Jen pro jistotu." řeknu a pak se ještě podívám na ušáčku. ,,Nebylo by moudřejší, kdyby si řekla kdo vlastně si a odkud si sem přišla?" řeknu nespouštějíc sekery. Medvědí tlapa: Stále míří na míšenkyni a cosy mě šeptá do ucha.

Karuson - 31. srpna 2009 16:37
	Když mě Ortodox požádá o trochu světla kývnu a na chvíli zmizím.Po chvilce se vynořím z Ortodoxova pokoje a držím v ruce mé křesadlo, které jsem si nechal na pokoji.Poté se vrátím a zaplím dvě z lucerne visící na chdobě.Poté přistoupím k Ortodoxovi a zeptám se.Nemám dojít pro ostatní, myslím že by tu měli být taky. Poté se opřu o zed a sleduji ostatní. Ze zdola se ozývají zvuky zábavy.

Ortodox - 31. srpna 2009 16:45

,, Ano, bude to tak lepší, aspoň náš tentononc pozná kolik nás je a nedovolí si." řeknu a ještě řeknu aby lucerny položil tak aby okolo ušačky nebyl stín. ,, Můžeš mi ještě tohletu krásku?" řeknu lučišníkovy za sebou a on zapálí lucerničku co mám vkovanou do zbroje. Na mym levym nárameníku se rozzáří vlčí tlama a modré světlo proudí ven skrz pootevřenou tlamu a skrz oči získává světlo červenej nádech, což je způsobeno dvouma rudejma kamenama, který sou zasazený v očích kování.

Karia - 31. srpna 2009 16:48

Hospůdka "Já vám nedávám rozkazy ale radu, nechci tu zbytečně bojovat... Poslouchala jsme protože kdybych tma vpadla v téhle zbroji a ještě s lukem, a ostatními zbraněmi tka by to asi nedopadlo dobře, pro obě strany bych řekla... Popravdě, jen jsem zde projížděla, tři roky jsme na cestách... Snažím se nějak pomoct lidem a ostatním, abych dokázala že nejsou jen zlí alfové... Nebo půlalfové, námi opovrhují všichni, půlelfové mají ještě štěstí, ty zavrhují jen elfové, a né všichni..." řeknu tiše ale přitom dost nahlas aby to všichni na chodbě slyšeli. Skloním trochu pohled a dodám "Mnou opovrhují všichni..." Sáhnu k meči což nejspíš vyvolá pohotovost u všech přítomných, místo abych ho vytahovala tak si ho odepnu od pasu a podám ho tomu skřetovi. "Klidně si ho můžete vzít pokud mi nevěříte, než bych se sehla pro dýku už by mě někdo zasáhl, já... Nechci bojovat, nemám boj moc v lásce. Abych pravdu řekla, spíš bych se k vám přidala, jak už jsem řekla těmhle dvoum, nemám nikoho ke komu bych se mohla vrátit, otec je dávno mrtvý, zemřel při boji s elfy, matka zemřela taky, jinou rodinu nemám, přátele taky ne... Jak jsem řekla, opovrhují mnou, všichni," řeknu a pozvednu hlavu. Když se rozžehne jeho podivná lucerna tak se jen usměji. "Nenaznačila jsme už dost že nechci problémy," řeknu.

Karuson - 31. srpna 2009 16:55
	Moment. řeknu a sundám lucerny ze stěny.Následně je rozestavím okolo Alfky a rozeběhnu se k ostaním pokojů.Jen zaklepu a vrátím se zpátky.Tohle shromáždění nejde přehlédnout.Poté mi Alfka předá její meč, kvalitní práce.Mezitím zapne Ortodox svoji zvláštní lucernu,fascinujíc ji sleduju.Je to nádhera.Pak se opřu o zeď a začnu si pohrávát s jejím mečem.

Ortodox - 31. srpna 2009 16:55

,,Ty lucerny sou jen pro jistotu, jednat s někým tvého druhu raděj na světle, než riskovat stiný úder, nebo jak tomu říkají ukrýt se ve stínech." řeknu jako bych v postavě četl jak v knize. ,,Pak si měla spíš lépe hodnotit to co si udělala, plížit se jako zloděj a poslouchat za dveřmi. Není divu že se pan Goblin snažil zjistit kdo nás špehuje." řeknu a stále držim sekery připraveny. Na chvylku se odmlčím. ,, Stále ještě nevíme jméno našeho návštěvníka a jeho povolání." řeknu a jednou sekerou ukážu na ušandu.

Karia - 31. srpna 2009 17:08

Hospůdka "Chápu," řeknu a kývnu. Pak čekám co řekne, když odmluví tak se pousměji. "Jak už jsme řekla, kdybych tma vpadla nebo prostě jen zaklepala a vešla tak by jste se na mě vrhli, přinejmenším ti dva elfové ano, nebo je z nich jeden půlelf/ka? Přesně jsme to nepoznala, ti by se na mě vrhli, o nenávisti mezi elfy a alfy se ví všude," řeknu a pokrčím rameny až mi zachrastí jednotlivé dílky zbroje. Když se potom zeptá na jméno a povolání tak se na chvíli zamyslím. "Jinak se toho o vás sama a moc nedozvím, jmenuji se Karia, příjmení jsme nikdy neměla, nebo měla ale zapoměla, otcovo nebo matčino, to nevím... Povolání... Hmmm... To je trochu složitější, jako každý alf mám dobrou mušku takže jsem z části lučištník, pak taky bojuji normálně mečem, srpem nebo vrhacími dýkami, takže i bojovník, ale taky..." řeknu a mávnu rukou načež se vedle mé ruky začne mihotavě rozsvěcovat malá koule jasného zlatého světla. "Kouzelník," řeknu a usměji se, pak nechám světlo zhasnout. "Mimochodem, lucerny i jiný zdroj světla... Jsou vám prakticky na nic, vzhledem k jedné vlasnotsti o které určitě víte," řeknu a mávnu rukou načež všechny lucerny kromě té trpaslíkovi zhasnou, pak znovu mávnu a opět se rožehnou. "Můžu tedy znát i já vaše jména?" zeptám se s klidem a dál se opírám o zábradlí a ruce mám skřížené na hrudi.

Ortodox - 31. srpna 2009 17:18

,, Moje jméno je až moc známé, spíš mě překvapuje že si o něm neslyšela, ale stejně jako ostatní, říkej mi mistře trpaslíku. věz že sou věci které bys sni se svým umem nezdolala, jednou z těch věcí sem já. " řeknu a schovám jednu sekeru. ,,Kouzla bys moc používat neměla, tedy alespoň ne v přítomnosti mého dlouhověkého přítele, nemá zrovna döbrý názor na kouzelníky. řeknu a Dante se postaví na zadní aby předvedla jak je velká ( je vyšší než strop povoluje, což znamená že se jen postaví na zadní a předkloní se. Lučišník za mejma zádama však neskloní svlj luk a dál na ni míří. ,, Jeho pravé jméno zná jen několik vyvolených, ale všichni mu říkají Medvědí Tlapa." řeknu a pak kolem sebe ucítím lehkej pohyb. Z podlahy se vynoří dřevěnej medvídek. ,, On je spojen z přírodou a kouzla zanechávaj v řírodě stopy. Může na tebe zaútočit čímkoliv co bude mýt olem sebe, dokonce i vánkem, stejně tak jak může kolem tebe vytvořit nedýchatelnou kouli co tě usmrtí. Což ber jako varování, pro všechny případy." řeknu a malá medvědice co vyskočila z podlahy se rozeběhne proti zdi a v ní zmizí.

Karia - 31. srpna 2009 17:30

Hospůdka Povzdechnu si. Trpaslíci, palice tvrdý jako skála ze které vzešli... poymlsím si. Poodstoupím od zábradlí a dojdu k oknu. "Je mi trochu trapné opakovat už po několikráte to samé, nechci boj a ani žádné šarvátky, kdybych vás chtěla napadnout, udělal bych to už včera, vyšla bych ven, tamhle bych se schovala na té střeše naproti hospodě a vašemu oknu a postřílela vás zezadu, u vás by to bylo trochu složitější, mistře trpaslíku, vaše zbroj se zdá být odolná, nevím z jakého kovu je ale vypadá dobře, navíc ty runy, brání vás před některou magií a možná i varují před útokem fyzickým nebo dokonce tne útok obrátí zpět na útočníka. Každá zbroj má ale mezírku, navíc, šípy alfů jak jistě víte nezastaví žádná zbroj, ani kdyby byla začarovaná, ale tioniové šípy jsou velmi drahé, navíc se dají sehnat jen v Dsonu, jistě víte co to je za město že? Alfové mají speciální postupy ve výrobě zbraní a teprve šípů, jejich tenký a ostrý čtyřboký hrot zaručuje výbornou průraznost, stejně jako s kouzly, když soustředíte všechnu sílu na jeden bod není těžké něco zničit, když však uděláte plošné kouzlo je slabší," promluvím a přitom se dívám bezstarostně z okna, k nim otočena zády. Pak se otočím opět k nim, podívám se na všechny, to o jeho příteli jsem sice vyslechla ale tak nějak mi to šlo jedním uchem tam a druhým ven. Popojdu ke dveřím pokoje, "Když dovolíte, ráda bych si vzala svoje věci," řeknu a počkám, když budou mít námitky tak počkám, jinak odemknu pokoj a dojdu k posteli a vezmu svoje zbylé zbraně, srp je z čistého tionia čili nemá problém rozseknout běžné jiné kovy, ovšem u zbroje trpaslíka by to byl problém. Přehodím si toulec přes rameno a luk taky, pak si dám na záda i srp a upážu si kápi. Potom vyjdu znovu na chodbu, pokud mi nedovolí vejít tak prostě čekám co budou říkat nebo dělat.

Karuson - 31. srpna 2009 17:35

Mé jméno jsi už jistě slyšela,ale pokud ne tak je to Karuson.řeknu na její dotaz a poté ukážu na Spirtha A toto je Spirth Assal. Když domluvím odejdu, abych se vrátil,ale bez meče.Ten je v pokoji.Je tam ve větším bezpečí.Když se vrátím na chdobu,vidím, že se ještě nikdo další neukázal.Navíc je Alfka pryč.Po chvíli se vrátím s lukem a zvláštním srpem.Jak jde vidět je líp vybavená než jenom mečem a dýkou.Jak to tak vypadá, ten meč je asi její nejhorší zbraní.

Ortodox - 31. srpna 2009 17:46

A stále s hlavou v oblacích. pomyslim si. Když zajde do pokoje. ,,Tihle ti by se měly držet zpátky odkud přišly. Naštěstí je ona i jejich rasa odsouzena sama sebou tím jak sou namyšlení." řeknu a Konečně schovám sekery, který přestanou žhnout. Vrátim se do pokoje, na stůl položim mapu a pokračuju v zápisu: Ta zvláštní postava co zde slídila byla odhalena za pomoci skřeta a goblina, taky mě poctil návštěvou můj odvěký přítel z lesů. Doufám že se k nám připojí, jeho pomoc mě je stejně drahá jako od jiného trpaslíka a taky k němu chovám stejnou důvěru. Nicméně aldka se k nám chce přidat taky. Vypadá to na dlouhou noc plnou přemýšlení. Nechat ji zde a ryskovat že se spojí s některým z těch co netoužíme potkat? Nebo ji vzít sebou a být stále ostražitý? Uvydíme ráno. Podle jejích slov, mýt v rukou trunf se hodí vždicky. dokončim zápis a pak se podívám na Medvědího Tlapu. ,,Takhle se předvádět, doufám že tě nezaskočila pospolitost se kterou cestuju. trpaslík, elf, půlelf, skřet, goblin, pulčík... Doufal sem že se ke mě přidáš, lae patrně tu máš dost práce i bez nás." řeknu a vyndám měch s vínem a dva kamené pohárky a oba naplnim.

Kahlan z Novigradu - 31. srpna 2009 18:03

hospůdka Vyjdu z pokoje a zrovna spatřím jak trpaslík zachází do pokoje. Na chodbě je alfka. Bože... samí elfové a jim podobní... všichni jsou opovržení hodni. stejně jako já... V duchu posmutním, ale nic nedám znát. Z pokoje vyjde i má vlčice. Jakmile spatří neznámou rozběhne se k ní s vyceněnými tesáky. Nech Pronesu přísným, ale klidným hlasem. Vlčice se zastaví a zmateně na mne zírá. Sama cítí, že vetřelkyně je pravděpodobná velká hrozba. Prijdu o něco blíž, kápi staženou hluboko do obličeje takže mi ho celý kryje stín. Prohlížím si ji s podivným úšklebkem. vím, že kdyby chtěla zaútočit. Jen tak by tady nestála a trpaslík by s klidem nezašel do svého pokoje. Nic neříkám, jen se po obejdení alfky opřu o stěnu, na tváři neustále ten podivný šílený úšklebek. Vlčice si sedne vedle mne a neustále na mne vrhá nechápavé pohledy.

Karia - 31. srpna 2009 18:17

Chodba Překvapivě mi nebrání. Když vyjdu uvidím že Karuson je opět tu a můj meč někam odnesl, nevypadá to že by mě to znervóznilo, klidně bych mu ho nechala, v pevnosti kde jsme po otci dostala tento je mnoho dalších a lepších, včetně nespočtu dalších zbraní. Když se ke mě rozběhne nějaká vlčice tak se jen pousměji a nedám znát že by mě to nějak vylekalo, alfský zvyk, kterého se nezbavím ani já, prostě nedávám najevo strach. Podívám se na příchozí, elfka... Né... Teď to vidím lépe, opravdu je půlelfka. Ta aspoň bude trochu vědět jak mi je... pomyslím si. Chvíli ji pozoruji. Pak se podívám na vlčici a na Karusona. "Můžu znát jméno? Nebo se mám zeptat tady, Karusona," řeknu směrem k půlelfce. "A popřípadě vaší společnice," řeknu přátelsky a podívám se na vlčici. Se zvířaty mám podobný vztah jako elfové, sice se mě někdy bojí ale když už se odváží tak se nemusí bát. Popojdu k zábradlí a prohlédnu si druhou skupinu, nevím ale něco mi říká že tady se něco nepěkného semele, ta skupina vypadá ještě divněji než ta první. Trochu se zamračím, toho si může všimnout jen půlelfka. Sehnu se a z boty vytáhnu černou dýku a pak znovu odstoupím aby si mě nevšimli i když to asi nejde vzhledem k tomu co jsme tu natropili.

Kahlan z Novigradu - 31. srpna 2009 18:32

Chodba V poklidu jsem neustále opřená o stěnu a nijak nereaguji na dotaz na mé jméno. Vlčice je nervózní, ale stále sedí vedle mě. Nereaguji ani na její úšklebek. Když vidím jak se dívá po skupince dole, jen nakloním mírně hlavu na stranu. Jakmile však uvidím, že vytáhla z boty dýku okamžitě tasím svůj meč. Na první pohled vypadá jako obyčejný meč, ale jsou na něm podivné značky. Jen si něco zkus. Sice asi nemám moc šancí, ale aspoň než umřu upozorním ostatní.

Karia - 31. srpna 2009 18:41

Hospůdka Že neodpoví mě docela zamrzí, podívám se na Karusona a očima ho vyzvu aby mi tedy řekl jméno on abych věděla s kým mám tu čest. Když vidím její reakci na to že vytáhnu dýku tak se musím usmát. "Nevypadá to tu zrovna přátelsky, nebojte, to mám... Pro případ nouze, kdyby se ti dole o něco pokusili, nezdají se mi..." řeknu tiše a opřu se o stěnu i když teď s lukem, toulcem a srpem na zádech je to trochu horší. "Nemyslíte že kdybych chtěla tak bych vám nejdřív znemožnila pohyb, paralýza je zajímavá..." řeknu a dýku zabodnu kousek od ruky do stěny tka abych ji mohla v nutnosti ihned vytrhnout a vrhnout. Ta půlelfka nevypadá výmluvně tak se otočím na Karusona. Konverzace se skřetem by ale asi moc dobrá nebyla, i když tenhle mi přijde jiný než ostatní. Podívám se tedy na vlčici, ani s tou si asi moc nepopovídám, pokrčím rameny a zbroj znovu zachrastí a vytáhnu od opasku flétničku. Přiložím ji ke rtům a začnu hrát, tóny jsou čisté a flétna je výborně vyrobená, jediné co to kazí je že je z kosti nějakého člověka, elfa či někoho takového...

Medvědí tlapa - 31. srpna 2009 18:48

,,O tom nepochybuj." řeknu a vezmu si kamenou číši. ,,Kolik je to let a stále si se nezměnil. Tak za čím teď planeš? Je to snad artefakt, nějaká banda lapků nebo snad je všechny vedeš před spravedlnost s tím že si jim namluvyl že jim chce někdo dát milost?" řeknu několik nápadů a napiju se silného kořeněného vína. ,,Ani tvá pálenka se nezjemnila, furt je řízná jako nabroušená čepel." řeknu po chvylce kašlání. Dante se mezitim schoulila za dveřama aby nebyla tolik vydět.

Kahlan z Novigradu - 31. srpna 2009 18:53

Chodba Opět na její slova o paralýze nereaguju. jen dál čekám s mečem v ruce. Když začne hrát, vrhnu po ní nenávistný pohled. Elfy ani lidi zrovna nemusím, ale tohle se mi moc nelíbí. Znovu nakloním hlavu na stranu. Proč na sebe zbytečně upoutáváš pozornost? Prý boj nechceš, ale neustále ho vyprovokováváš. Kývnu na vlčici. Ta vyběhne a u alfky vyskočí. ve vzduchu vytrhne flétnu a donese mi ji. Vezmu ji a držím ji v ruce. Neradím ti ji znovu používat. Pak ji hodím zpátky neznámé. Vlčice se mezitím znovu usadí vedle mě

Ortodox - 31. srpna 2009 18:54

,,Ne, jen někdo chce něco přinýst. Mělo by se to skrývat kdesi uvnitř tej tvrze za vesnicí." řeknu a vyndám a na stůl položim knihu. ,,Tohle přece znáš, stejnak když sme se naposled loučily byla to jen slabá knížka, ale čím víc do ní půšu, tím má víc stran. Je to záhada, ani nevím proč ji stále nosim, ale nic neváží a je v ní prý uchováno tajemství nesmíru. Ještě sem ho ale neobjevyl." řeknu a listuju jednotlivejma stránkama. Zastavym se na několika z nich a připomenu mu něco málo dobrodružství co sem zapsal. ,,Tady je mapa. s těma kamenama se musí zacházet, doslova mistrovsky. Ukážou mě jakejkoliv kousek země, ale neukážou lidi nebo uložení věcí. Prostě plány a mapy k čemukoliv." řeknu a vyvolám za pomocí kamenů obraz tvrze.

Medvědí tlapa - 31. srpna 2009 19:01

,,Tam to trochu znám, ale mockrát sem tam nebyl. Je mi sice jen dvacet zim, ale i tak sem dost starej na to abych se postaral o tuhle vesnici. Se mnou můžeš počítat, chybí mě dobrodružství. Zde se člověk jen může starat o to jak vesničanům rostou houby, jestly není sucho, jestly není krutá zima, to je spíš pro starší než pro mě, moje hruď si žádá dobrodružství žít a ne jen o něm vyprávět." řeknu Ortodoxovy a vyndám ku solenýho masa z veverky a hodim ho Dante.

Karia - 31. srpna 2009 19:03

Hospůdka Když promluví tak nereaguji, dál hraju, pak ale její vlčice přijde ke mě a vytrhne mi flétnu, prvně se bojím že ji překousne, né že by mi to vadilo, přecijen je to nástroj alfského rodu... Ale spíš je škoda té flétny samo o sobě. Když pak znovu řekne a flétnu mi hodí spět jen se pousměji. "Říkáš mi co dělat a ani se nepředstavíš? Nebo snad říkáte a ani se nepředstavíte, co z toho... To je jedno, ale není slušné říkat někomu co má dělat a ani se nepředstavit... Navíc, myslím že víc pozornosti už se přitáhnout nedá, pokud vám, nebo ti? To vadí tak půjdu jinam," řeknu a otočím se k ní zády a pomalu scházím dolů po schodech, nakonec vyjdu ven z hospůdky a zamířím do stají, půjčím si od pomocníka ve stáji věci a začnu svého vraníka hřebelcovat.

Ortodox - 31. srpna 2009 19:07

,,Kolik je tvej medvědici? Nebo je to jiná Dante? To ne, ta by mě neznala. Posledně si říkal něco přes dvě stě, nebo i víc?" řeknu a vyprázdnim pohár vína jako nic. ,,Myslim že dneska to už nevyřešíme. Ulehneš s náma nebo půjdeš spát k sobě do domu? Máme v plánu vyrazit časně ráno aby sme tam dojely včas. Třeba se tam nějak dostanem bez potíží." řeknu a chystám se nalít znova. ,,Co si myslíš o těch co se mnou putujou?" zeptám se Medvědí Tlapy.

Kahlan z Novigradu - 31. srpna 2009 19:10

Chodba Jen za ní potichu promluvím. Na mém jméně zatím nezáleží. Stejně ti k ničemu nebude. Říkej mi jak chceš. Pak se také otočím a vrátím se do svého pokoje. Idda jde za mnou a tahá mě za nohavice. chce si hrát. už dlouhou dobu se nudí. V pokoji tedy vyjmu krátký provaz se dvěma uzly a začneme se přetahovat. Když nás to přestane bavit, znovu si obě lehneme do postele. Tentokrát si však Idda lehne ke mně pod deku a přitulí se. Jemně ji hladím a přitom přemýšlím nad cizinkou. Vůbec se mi nelíbí...

Medvědí tlapa - 31. srpna 2009 19:14

,,vybral sis zajímavou společnost. Pulčík, předpokládám že je přemisťovač, Goblin, Nedůstojná rasa, ale víborný figurky na šachovnici, Skřet, pokud vym všechny si bez milosti ťal, Elf, Patrně kouzelník, nebo šarlatán co se za kouzelníka vydává, Půlelf, rasa jež je opovrhována elfi, je stejného názoru jako já, ale má jinej totem. A nakonec ta alfka, nebo jak to říkala, rasa sama o sobě dost nafoukaná, stejně jako elfové. Pospolitost zkutku roztodivná, ale třeba se ti podaří je stmelit, možná z nich vytvoříš nové základy pro Osgiliardskou smlouvu. Originál je pořád ve tvém držení,že?"

Ortodox - 31. srpna 2009 19:17
	,,Nad tím sem už taky uvažoval. Možná máš pravdu a možná taky ne. Proroctví bylo zapsáno. Teď jej jen naplnit. Možná nejsem ten pravej kdo by to měl udělat a možná jo. vystavět celý město na tomhletom základě je zatím nesmysl. Tolik dělníků město stavělo a tak málo jich přežilo jeho dokončení." řeknu a podrbu Dante za ušima.

Spirth Asall - 31. srpna 2009 20:04

Celou dobu mlčím a sleduji alfku.Brzy se ukáže ,že nás sledovala jenom kvůli tomu,aby se k nám přidala.Když se ukáže Ortodox s mužem,jehož představí jako Medevědí tlapu a jeho medvěda pořádně se leknu,nemám tyhle zvířata moc rád.Když se ukáže i Kahlan,pochopím,že to moc zajímavé nebude a odejdu na pokoj.Odložím dýku na stůl a sednu si k oknu.pozoruji okolí.Spatřím Karii mířící do stájí a usměji se.Jeden odešel,dva přišli. zašeptám a vzhlédnu k měsíci.Zavřu oči a pomalu usínám.

Karuson - 31. srpna 2009 20:14

Od té doby co se Kahlan s Karií hádají nemluvím.Obě dvě můžou být dost nebzepečné.Když odejdou ještě chvíli postavám na chdobě.Poté se vrátím do pokoje.Spatřím Spirtha za oknem,jak sleduje měsíc.Přistoupím k němu a hledím stejným směrem.Už dlouho vím o Spirthově fascinaci měsícem.Usměji se a posadím se na postel.Vidím,že ještě zbylo nějaké jídlo a tak se do něj s chutí pustím.Poté se natáhnu na zem a usnu.

Pán Jeskyně - 01. září 2009 10:09

Hospůdka ve Lhotce Po odpolední poradě na pokoji odchází Samuel de Quiđe ven z hospůdky. Po několika hodinách přiběhne malý kluk k vám a podává Vám pergamen. Je na něm napsáno: Omlouvám se, ale musím Vás opustit, protože můj dobrý přítel se dostal do nesnází a já mu musím pomoci. Doufám, že mi to nebudete mít za zlé. Snad se ještě někdy potkáme. S pozdravem Samuel de Quiđe. Dole v lokále ta druhá skupina dobrodruhů popíjí, zpívá, baví se mezi sebou a hlasitě smějí. Nevšímají si nikoho z Vás ani ostatních hostů. Hobití kupci se najedí, vypijí asi dvě piva a odjíždějí.

Filin Paleček - 06. září 2009 11:20

Po domluvě mám najednou pocit někoho cizího u dveří a už se na to chystám upozornit, ale vidím, že se rozcházíme a ona neznámá přítomnost zmizí. Nějakou dobu mi to ještě v hlavě uvízne a přemýšlím kdo to asi byl, ale následuju Ortodoxe dolů do hospody, kde si prohlédnu novou skupinku a dám si malé pivo. Málem vyprsknu když uvidím vcházet chlapa s jeho medvědicí. "Sem můžou medvědi?" pronesu řečnickou otázku, na kterou nečekám odpověď když je jasné že se nikdo nebrání. Nad pivem sleduji jak se nový muž vítá s Ortodoxem. Vidím, že jdou nahoru a já si nechci nechat ujít setkání s tak velkým medvědem. Teda medvědicí, už to říkaly... Navrchu se mi naskytne zajímavá podívaná, když uvidím půlalfku. Ano, vypadají jistě jako elfové, ale jsou prostě už od pohledu jako zlé sochy... Vidím,že Půlalfka chce být s naší skupinou, ale jeji vrozená arogantnost způsobuje samé komplikace. Pak se tak nějak všichni vytratí a já jdu zpět dolů do lokálu.

Filin Paleček - 06. září 2009 11:25

soukromá zpráva od Filin Paleček pro Dole v lokálu přijdu k nové skupince a zeptám se jich: "Vidím, že se dobře bavíte. Smím si přisednout a pobavit se s vámi? Jsem už dlouho na cestách a rád se podělím o pívo a historku, když na oplátku dostanu to samé. Dokonce mám sebou i kostky a karty, které jsou pro osamělého nedostatečným společníkem, ale ve skupince to je už jiná. Nemusíme hrát o peníze, ale třebas jen tak, nebo vítězi koupit pívo, či prohraný, zase udělat nějaký úkol."

Pán Jeskyně - 07. září 2009 09:55

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Lokál hospůdky ve Lhotce Když přistoupíš ke stolu a oslovíš je, tak přestanou zpívat a prohlíží si tě. "Jen si přisedněte, pane pulčíku." říká ti jeden z nich – muž v hnědém kabátci bez rukávů a hnědým baretem. “Povězte nám tedy něco zajímavého. A kostky? Určete pravidla a úkol, a pokud budou pravidla přijatelná a úkol reálný a přiměřený, tak si také zahrajeme.“ povídá ti vousáč snědé pleti s ostře řezanými rysy obličeje. Holohlavý trpaslík bez vousů se otáčí k výčepu a volá:“Pane hospodský, osm kořalek k tomuto stolu. Na náš účet.“ Čahoun vybrnkává melodii na loutnu, dívka se k němu tulí a objímá jej. Obtloustlý neoholený muž s bambulovitým nosem už podřimuje na stole. Mladíček tiše sedí a jen usrkává ze svého korbele.

Filin Paleček - 07. září 2009 13:43

soukromá zpráva od Filin Paleček pro "Inu pravidla jsou jednoduchá. Háže se dvěma kostkama. Musíte házet tak, aby jste to viděli jen vy sami a můžete a nemusíte nahlásit to co jste hodili, jako vyšší možnou cifru. Když hodíte trojku a pětku, řeknete padesát tři, ale nemusíte, můžete zalhat. Ten další vás musí přehodit a nebo odhadnout, zdali nelžete. Pokud nepřehodí, nebo nahlásí, že vám nevěří, ale vy budete mít pravdu, tak vy jako vítěz dáte tomu prohranému nějaký libovolný úkol, něco jako kup mi pivo, zatancuj na stole, celé kolo štěkej a tak podobně. Pokud správně odhadne, že jste lhal tak zadává úkol on vám. A pokud vám věří a přehodí nic se neděje a pokračuje se k dalšímu sousedovi. Ještě doplním, že tu existují vyšší čísla, takzvané panny a to když hodíte stejná čísla. třeba dvě trojky, tak jsou to tři panny. Jedna panna je víc nežli šedesát pět a dvě panny jsou víc než jedna, to je jednoduché. Tato hraj e dobrá do společnosti, která se umí bavit, jako to umíte vy, to třebas ten trpaslík, se kterým teď cestuju je nějakej moc neveselej a tohle by nehrál. vytáhnu kostky a rovnou si hodím. Kostky zakryju rukou, podívám se opatrně co tam je. Podívám se na vousáče snědé pleti, vedle kterého jsem si přisedl. Chytnu panáka kořalky, kopnu to do sebe se stále upřeným pohledem na něj a řeknu "čytřicet dva" Pokud mě obviní že lžu, tak odkryji kostky a pak mu zadám úkol, políbit holohlavého trpaslíka na plešku "Co bych vám řek zajímavého? Poslední dobou nic. Jako obchodník už nezažiju tolik dobrodružstvý jako, když jsem byl mladej a lezl jsem všude kam jsem neměl a obzvláště tam kam jsem nesměl. Ale vidím, že máte barda a ten jistě rád poví nějaký smělý příběh o vaší odvaze, bojích a putováním.

Pán Jeskyně - 12. září 2009 10:01

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Lokál hostince S hrou souhlasí a hází: První hází holohlavý trpaslík a hlásí "Čtyřicettři"., pak hází muž s baretem a hlási: "Čtyřicetpět.". Poté hází vousáč: "Čtyřicetdevet." Ostatní kostky hrát nechtějí. Bard přestal hrát a muchluje s dívkou, mladíček jen sedí a tiše Vás pozoruje. Obtloustlý neoholený muž stále spí na stole. Muž s baretem během hry povídá:"Jo, nás sem také vlastně přivádějí obchody. Ha, ha, ha." Směje je nahlas. "V tomto kraji se nám dobře obchoduje. Král má v současné době jiné stasrosti než se zajímat o tuto odlehlou provincii."

Pán Jeskyně - 12. září 2009 10:36
	Hostinec ve Lhotce Je večer, noc. Nic neobvyklého se neděje. Rozmístili jste se do malých skupinek a trávíte svůj čas jak chcete - povídáte si, spíte atd. Na pokojích a chodbě. Filina můžete zahlednou, jak v lokále hraje kostky s tou druhou skupinou.

Ortodox - 12. září 2009 18:09
	Když prohlásí pulčík něco o pochybách o medvědech podívám se na Tlapu. Tohle byla asi chyba, on si to bere celkem osobně, doufám že ho nezabije. V lepšim případě na něj jen pustí Dante. pomyslim si a čekám jak Tlapa zareaguje.

Medvědí tlapa - 12. září 2009 18:19

Podívám se na drobečka, Dante se otočí a vycení svoje tesáky. ,,Vážně si myslíš o udatný pulčíku, že Dante je obyčejná mědvědice? Předpokládám že si nikdy v životě nepoznal někoho jako sem já, není ti divný že sem pustí elfku se zvířetem, ale medvědice ti vadí." řeknu s ledovym klidem a chladnejma očima, Dante celou dobu cení zuby a z tlamy ji kanou sliny. ,, Dovo,l, mi poučit tě o tom co znamená totem. Každý z mého rodu má vlastní totem, mým totemem je Dante, je pro mě stejně důležitá jako pro vás to bez čeho se neobejfete. Skrze ní vydím a dýchám když potřebuju, propujčuje mi její síly, odvahy i jisté věci o které si nikdy nikdo nedozví, krom Ortodoxe a dalších mého rodu. Pokud se budete nadále chovat urážlivě ke mě nebo k Dante bude vám odměněno po právu a želbohu pro vás nikdo nás nedovede pak zastavyt, vládnu silám přírody stejně jako vy vládnete tomu svému řemeslu, pro mě není problém nechat strom na vás zaútočit, kamínek na cestě vám protne chodidlo a rozpálí se tak že bude pomalu propalovat vaše vnitřnosti po dobu sta let. Ve vašem kraji už nemusí nikdy zapršet pokud budu chtít. Pokud to tak chcete pokračujte v pochybách." dodám se stejným klidem a Dante dál pouští slyny z tlamy. Pak se zase vrátí na svoje místo a spokojeně si odfoukne.

Filin Paleček - 18. září 2009 19:26

soukromá zpráva od Filin Paleček pro Nahlas se zasměju. "Kecáš, protože ty kostky jsou jen šestistěný a když bys měl devítku tak, řekneš devadesát čtyři, protože to je mnohem vyšší než čtyřicet tři, stejně jako vy předtím. Takže úkol pro tebe zní, políbit toho mladíka na rty." Otočím se na toho s baretem. "S čím obchodujete? Možná by mohla proběhnout nějaký obchod mezi námi. Ja se sice soustředím na koření, protože je malé, drahé a většina banditů ani neví k čemu to je tak oberou o zlato a stříbro, kterého sebou moc nenosím.

Filin Paleček - 18. září 2009 19:27
	soukromá zpráva od Filin Paleček pro Vím, že tu je RP, ale pokud to máme zkrátit, tak postupným pitím, hrou a nezávaznýma řečma, z nich chi vytáhnout, jestli chtějí dělat něco v hradě, aby nám tam zítra nepřišli nevhod.

Pán Jeskyně - 19. září 2009 10:21

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Lokál hostince "No jo, už to chápu! Takže, když jsem měl čtyřku a petku, tak jsem měl říci padesátčtyři a né čtyřicetpět."ríká muž s baretem a plácne se pravou rukou do čela. Vousáš se rozhechtá: "Nejsi hloupý. Jen jsem zkoušel tvou pozornost. Mám třecet osum. Našeho benjamínka klidně políbím. Ha, ha. " Čapne mladíčka objena rukama a dává mu velkýho mlasskavýho hubana na pusu. Pak si vousáč otírá levourukou tvář. Mladíček se drobátko otřepe, nic neříká a sedí mlčky dál. Mluví k tobě muž s baretem: "No my obchodujeme s čím se dá. Se zbraněmi, uměním, kořalkou, tabákem. Někde nakoupíme jinde prodáme. Něco na objednávku, něco, že je výhodné a dobře se to prodá. Občas děláne ochranu nějakému kupci. Vymáháme dluhy. Ráno ti nějaké zboží můžeme ukázat. S bandyty nemáme problém." MH: Pokud se budeš vyptávat na místa, kde nakupují a kde prodávají, tak ti to neprozradí, s tím že je to obchodní tajemství. Na otázku kam mají namířeno ti odpoví, že daleko směrem na jih. O tvrzi ti budou tvrdit, že o ní nic neví.

Filin Paleček - 19. září 2009 22:34

soukromá zpráva od Filin Paleček pro Nakonec skočím hry a povídání s novou skupinkou, s tím, že když tak ráno pokud to výjde zkusíme ještě nějaký obchod mezi sebou. Dělám opilého tomu co jsem měl skutečně vypít, ale svou šikovností a jejich rostoucí opilostí bylo snažší do sebe nenalívat vůbec nic a být tak víceméně střízliví. Odejdu k sobě na pokoj. Tam se rozhlédnu jak co vypadá a pak za sebou zavřu dveře na západku a pro jistotu ještě zajistím židlí. Jdu se na dvě hodinky prospat. Je hluboká noc, nebo chce li někdo velmi brzské ráno, tedy něco po půlnoci. Svým smyslem propátrám okolí, jestli necítím někoho před budovou, nebo na chodbě. Pokud není, otevřu okno a pokud ano počkám až zmizí a oknem se sešplhám dolů. Budova je klasická roubenka, tak mezi spárami úchyty nacházím snadno stejně jako na prvním patře, které je zase z kamení, jehož přesnost sesazení taky není mistrovská. Vydám se spěšně k tvrzi. Poníka si neberu, jsem zvyklí cestovat pěšky a tak spěšnou chůzi se dostanu k tvrzi a obhlížím si ji. Celou cestu s pohybuji tak tiše jak to jen umí, někdo kdo prodělal za svého mládí zlodějské zkušenosti a také použiji svůj amulet chryzopas, na posílení těchto zkušeností. Stále si dávám pozor na svou zvláštní schopnost, abych vycítil případnou přítomnost někoho dřív než se můžeme uvidět v této tmě.

Pán Jeskyně - 21. září 2009 10:25
	Lhotka Je jasná noc. Na nebi svítí měsíc a hvězdy. Všude je klid. Celá víska se ponořila do tmy jen z tvrze je vidět několik světel. Všichni se odebraly do svých pokojů. Lokál hospůdky je už prázdný a zamčený. Slyšet je jen chrápání ubytovaných spících hostů.

Pán Jeskyně - 21. září 2009 20:24

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Průzkum tvrze zvenčí a jejího okolí Je noc. Podařilo se ti bez problémů slézt oknen po roubené stěně budovy na zem. Všichni spí, nikde žádný pohyb, nic necítíš. Neděje se nic neobvyklého. Slyšíš jen houkání sovy, funění ježků, mrouskání koček, štěkot psů. K tvrzi vede jen jedna cesta od Lhotky směrem na jih. Když se dostaneš na vrchol zalestněného kopce, tak vidíš tvrz tvořenou třemi kamenými budovami se sedlovými šindelovými střechami. Jedna je přízemní a dvě patrové. Budovy jsou obehnány kamennou hradbou se střílnami, čtyřmi čtvercovými věžemi a proti sobě máš hlavní bránu se zvednutým padacím mostem. Okolo hradeb je hluboký, čtyři sáhy široký vodní příkop.Okolí cesty je zarostlé hustým křovím.Vidíš několik pohybujících se světel (louče, lucerny) a v několika oknech se svítí. MH: Jestli ti něco z mého popisu není jasné, potřebuješ upřesnit tak mi napiš. Co konkrétně děláš, na co se při průzkumu tvrze zvenčí a jejího okolí zaměřuješ.

Pán Jeskyně - 22. září 2009 12:47
	Jen tak pro navození podzimní atmosféry.

Filin Paleček - 22. září 2009 13:23

soukromá zpráva od Filin Paleček pro Dojdu co nejblíž, abych vycítil přítomnost osob na zdi i za zdí.(má to dosah myslím 20 sáhů) Snažím se najít místo, kde nikoho nevycítím a pak použiji kouzlo hyperprostor na to abych se dostal na vršek hradeb (4mg) hned na to vykouzlím neslyšitelnost (6 mg) a pak neviditelnost (7mg). Poté se vydám dolů vyhýbaje se strážím, díky své schopnosti i proto, že mě nemohou vidět ani slyšet, nebojím se přijít je blíž, ale nestojím tak abych nechával otisky či něčím hýbal. Snažím se jít podle plánků co jsem viděl u Ortodoxovi magické mapy. Protože ani on nevěděl kde je to co hledá a já netuším ani co to je, tak se zatím pohybuju směrem, který vypadal jako místa, kde se dává něco cennějšího. Pokud vidím něco opravdu cenného, nebo zajímavého tak si to schovám do neviditelné torny. nemyslím, tím ale zlaté svícny atp, spíše věci co mají duchovní hodnoty, nežli světské, tedy knihy, svitky. Cestou si taky snažím zapamatovat, kolik strážných jsem viděl a kde, služek, sluhů i domácích. I třebas to jestli vypadají jako nucení poddaní, normální poddaní, které osud pánů nezajímá, dokud platí a nebo dokonce velmi loajálni věrní.

Ortodox - 22. září 2009 14:22

Ráno se vzbudim odpočat a vykouknu z okna ložnice. Stromy už chytly barvy podzimu. Tlapa bude rád, tohle období má nejraději. pomyslim si a natáhnu na sebe svoji zbroj. Poté se ověsim všema svejma proprietama. Vyjdu před hospodu a zamířim si to k lesíku. Projdu okolo několika stromů a vyndám svoji dýmku, kterou nacpu tabákem. Posadim se na jeden ze šutrů v lesíku. ,,Tak dlouho sem byl pryč, tak dlouho sem nikoho nevyděl." řeknu sám pro sebe a vyndám svoji knihu, prstama přejedu po jejím hřbetu a přečtu si něco málo z pamětí těch co ji vlastnily předemnou. Podstatě čekám až příjde Tlapa se svojí medvědicí.

Pán Jeskyně - 22. září 2009 19:27

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Průzkum tvrze Bez problémů se pomocí hyperprostoru dostal na hradby. Jako neviditelný a neslyšitelný si můžeš prohlížet tvrz. Na hradbách cítíš či vidíš patnáct stráží s halapartnami, kopími, meči, luky či kopími v různých typech zbrojí v modročerných pláštích. Je zde sěstnáct balist a osm katapultů. Po nádvoří chodí dalších dvanáct obdobně vybavených stráží. Uprostřed nádvoří je studna. Jedna patrová budova je užší a evidentně je to ubytovna služebnictva a stráží. Cítíš či slyšíš chápání dvacetipěti osob. Přízemní budova je hospodářská. Seník, stáje, chlév, sklad nářadí a krmiva, beden, sudů apod. Za touto budovou se nachází srdutá kupa hnoje. Poslední patrová budova je hlavní budova tvrze. V přízemí je jídelna, kuchyň, sklady potravin, ubrusů, nádobí apod. V přízemí se nachází v tuto dobu šest osob. Kuchařky a kuchtící připravují snídani . Míchaná vajíčka se slaninou, vaří kotel čaje, škrábou brambory. V prvním patře je hodovní sál. Knihovna (zde najdeš to, co tě zajímá, jsou tu i nějaké ochranné svitky - před nemrtvými a před neviděnými, knihy o hystorii, atlasy, o květinách, o zvířatech, o hvězdách, o minerálech, anatomii), zbrojnice s různými typy běžných zbraní. V prvním patře se nachází osm osob. Z toho je nekolik stráží. Další místnosti pokud někde jsou, tak nevíš kde, nevidíš vstup.

Filin Paleček - 22. září 2009 19:50

soukromá zpráva od Filin Paleček pro V knihovně si vezmu dva svitky proti nemrtvým a dva proti neviděným. Z knih si vezmu knihy od každého oboru jednu, jen pokud poznám některé slavné autory, nebo neznámé, ale hezky vázané, což svědčí většinou i o dobrém obsahu. Naskládám si je nakonec do vaků beztíže, když vidím, že jde vše v pohodě. Cestou zpět si najdu vhodné místo na čarování hyperprostoru zpět za hradby, co nejdál od hradeb co tím kouzlem zvládnu (60 sáhů což je potmě už docela dostačující doufám. Pak peláším zpět do vesnice a stejnou cestou se dostanu do pokoje. Pořád si ale dávám pozor na možné cizí osoby díky svému citu. Kdyby to nešlo tak se i z bezpečné vzdálenosti hyperprostoruju do pokoje. V pokoji si zapálím svíci a vytáhnu si historii a začnu v ní listovat a hledat zmínky o tvrzi a hlavně tajných chodbách, které by se mohli objevit v nějakých legendách. Možná i ta tajná věc o které mluvil Ortodox, protože to vypadá jako něco důležitého, když se o to Ortodox zajímá. A když to zajímá Orotdoxe bude to něco osudového.

Medvědí tlapa - 22. září 2009 21:51

,,Ano, je tomu dlouho. Matka vydává své tajemství a jak tě tak znám je tomu odně zim co padlo tvoje město. " řeknu a vyjdu z poza stromu se svojí medvědicí po boku. Vyndám svoji dýmku a sednu si na zem před trpaslíka jako malé děcko čekající na přečtení pohádky. ,,Takže teď se zase schledáváme. Vždy nakonec narazíš na někoho, na koho prostě nemáš. Pro takový případ je dobré mít v záloze nějaký ten únikoví manévr." zamoudruju. Pohlédnu trpaslíjkpovy do tváře a zapálim si svoji dýmku. ,,Tenhle pohled znám, něco se ti nelíbí, pudu s tebou, ale jen kuli tomu co sme spolu nedávno zažily. Jen je mi podivný že se spolčuješ s elfama a se skřetí cháskou. Určitě k tomu máš důvod, ale jak budeš vypadat? Co na to řeknou doma? Ještě nepadl poslední strážce citadely, ještě má kdo bojovat. Až tohle skončí pustíme se do hledání vhodného místa pro základ nové Utopie, bude to Minas Egnory. Město pamětí. To je dobrej název pro město jež vzejde ze starých úmluv." řeknu a vyfouknu hrdě několik kroužků. Dante se mezitim natáhne zamě a já se v pohodlí opřu o její huňatou kožešinu.

Kahlan z Novigradu - 22. září 2009 22:58

Ráno když jsem vstala, protáhla jsem se a podívala z okna. Má věrná Idda mne pozorně sledovala z vedleší postele. Dobře věděla co mi proudí v hlavě. už je to další léto od toho, kdy zemřel můj učitel. Brala jsem ho jako otce, jako někoho, koho jsem doposud nepoznala, ale teď je pryč a už nikdy mnenepokárá za mé samotářské a nevrlé chování, už nikdy ne nepochválí za mou píli a už nikdy mi nepomůže s bylinami. Vezmu do ruky svůj chodcův meč. Ty jsi to jediné co mi po něm zbylo. POtopena ve vzpomínkách vyjdu ven před hospodu a v patách mi kráčí Idda. Pak obě zmizíme v lese. Zde jsme doma, zde máme útočiště.

Pán Jeskyně - 23. září 2009 10:45

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Z průzkumu tvrze do pokoje Hospůdky ve Lhotce Nic se ti cestou nepřihodilo, takže si se dostal do svého pokoje. V knize o historii se dozvíš kdy kdo tvrz vlastnil, kdo tam kdy dělal správce, kastelána, velitele stráží, štolbu, o svatbách, křtech, pohřbech, návštěvy různých šlechticů, kdy jaký kníže bojoval v nějaké bitvě, kdy byl úrodný rok nebo naopak neúrodný rok, zjevení bílé paní, čerta, skřítků atd. (nepodložené povídačky), nákupy pozemků, opravy tvrze, nová vrata, střecha, malování atd., o ražení únikové cestě vedoucí ze studny tvrze na směrem na východ od ní (není tam popsáno přesné místo vyústění ani délka chodby), o tajných místnostech tvrze tam není žádná zmínka. Mapy jsou spíše obchodního rázu, kupecké cesty, města, vesnice, hrady (jen se stručnými popisy míst).

Pán Jeskyně - 23. září 2009 11:21

Lhotka Je ráno. Polojasný podzimní den. Listy stromů a keřů září všemi barvami, poletují v mírném větříku a dopadají na zem. Rolníci jsou na polích, ozývá se bouchání kováře do kovadliny. K hospůdce přijíždí zelinář a skládá hostinskému přepravky a pytle se zbožím. Hostinský otevřel lokál. Do Lhotky přijíždí dva kupci s povozem látek. Povoz parkují ve dvoře hospůdky a vcházejí do lokálu a sedají si tam ke stolu. Do lokálu přichází holohlavým trpaslíkem, vousáč, mužem s baretem a bard. Hospodský je obsluhuje.

Filin Paleček - 23. září 2009 11:57

" Hmm zajímavé..." zaklapnu knihu a jdu spát. Ráno se probudím asi poslední a ještě ostatní asi zdržím vydatnou snídaní, kterou si objednám dole v hospodě. Pozdravím čtyři muže se kterými jsem hrál kostky a pil. "Doufám, že vás bolí hlava stejně jako mě. Smím si přisednout?" vcelku nečekám na svolení a vezmu si talíř i korbel čaje a docela vesele si vykračuji k nim a přisednu si. "Tak k těm obchodům. Nemáte nějaké vzácné a drahé koření? Zrovna po snídani vyrážím k tvrzy, abych do tamní kuchyně zkusil prodat své zboží. Šlechta si ráda pochutná na lepčejším jídle. Udělám vám dobrou cenu. Tedy pokud jste se tam také nechystali, to by jsme pak byli konkurencí."

Pán Jeskyně - 23. září 2009 13:04

Hospůdka ve Lhotce Filin: Hospodský tě oslovuje již když vcházíš do dveří lokálu. "Dobré ráno, co si dáte? Mám výborné lívance s borůvkami nebo vajíčka, vaječnou omoletu, ovesnou kaši, či pro napravení česnečku? A pití bílo kávu, čaj, mléko pivo nebo víno?" Když si přisedneš ke stolu těch, co jsi snimi včera hrál kostky a pil, tak jen holohlavý trpaslík přikývne na znamení, že jim to nevadí. Na otázku jestli mají mezi zbožím koření ti odpoví muž s baretem."Bohužel, s kořením neobchodujeme."Poté už se nikdo z nich nevšímá a věnují se svým snídaním.

Filin Paleček - 23. září 2009 14:49

Lívance s borůvkami by byli opravdu skvělé, česnečka by možná bodla, ale nepotřebují aby mi smrdělo z úst předtím, než začnu s někým obchodovat, obzvláště jestli to bude s hradním kuchařem. A na pití černý čaj, a klidně tam ty lístky nechte, ať je to pořádnej magoráček, co nakopne." Nechám tedy cizince být a dojím si svou porci lívanců a ještě si nechám dva navdat navíc. Čaj je silný a hojně si ho osladím medem a dobře mě nakopne. Káva to možná udělá lépe, ale nezachutnala mi. Rozloučím se s cizí skupinkou a vydám se ven, protože vím, že tam šel Ortodox, Velká tlapa i Kahlan. ějakou dobu je hledám, protože stopování není můj obor, ale nakonec najdu Ortodoxe s Velkou Tlapou hlavně kvůli tomu, že se vybavují a tak jsem šel po hlase. "Dobré ráno vám přeji. Já to své dobré docela měl. Nevyspal jsem se tolik, co bych chtěl, ale ty lívanečky byli skvostné a čaj mě opět nakopl, takže nedostatek spánku nepociťuji," pronáším, když jdu k nim a mezi těma dvěma nastane chvíle ticha. Sednu si naproti Velké Tlapy pod Ortodoxe. Můj veselý pohled na chvíli pohasne, když s respektem pozoruji medvědici, ale po chvilce kdy neprovede nic co by vypadalo, že mi hrozí nebezpečí se opět usmívám. "Snažil jsem se vypáčit z té nové skupinky, jestli taky nejdou do hradu, aby nám nepřekazili plány, ale nepodařilo se mi z nich dostat ani slovo. Snaží se sice vypadat jako obchodníci a možná se tím přiživují, ale spíš jde o dobrodruhy. Je možné, že by mohli jít po tom samém, co my? Když jsem se zmínil o hradu, tak velice zarytě mlčeli."

Karia - 23. září 2009 15:28

Noc ve Lhotce Po té co jsme vyhřebelcovala vraníka vrátím vše co jsem si půjčila a vydám se do pokoje. Přijdu k posteli a odložím luk, toulec, dýky a srp, pak vyjdu na chodbu a tichounce otevřu dveře do pokoje Karusona a Spritha, budou muset hodně napínat uši aby si to vůbec uvědomili. Vezmu si svůj meč a opět vyjdu z pokoje a zavřu. Dveře nevydají ani jeden zrádný zvuk přestože by to bylo jen normální. Seběhnu po schodech a v lokále jen letmo zahlédnu toho hobita, pulčíka nebo někoho jim podobného z té první skupiny. Vyjdu z lokálu a vběhnu do temných uliček. Potom už jen zamířím na místní radnici kde si zjistím kde jsou kasárna, nebo dům domobrany, podle toho co tu je, a dojdu tam. Tam vejdu a rozhlédnu se, vyzvu prvního kterého uvidím a hned začnu trénovat... Skoro k půlnoci, nebo později, se vracím do hospůdky. Dole stále sedí ta druhá skupinka, jen okolo nich proběhnu, jako bych tma ani nebyla, a vejdu do pokoje. Shodím ze sebe zbroj a vše uložím tak abych mohla hned vyrazit a nebo se bránit, jeden nikdy neví... Vím že tuhle noc asi moc nenaspím ale aspoň něco, sáhnu si na tvář kde mám od narození tetování, nikdo neví co znamená, ani já ne, to ví jen Nesmrtelní v Dson Balsuru... Pak už jen čekám na rozednění... Druhého dne ve Lhotce Probudím se po ani ne hodinovém spánku a ihned na sebe navleču zbroj a k pasu si připnu meč a na záda všechny zbylé zbraně kromě dýk které přijdou do bot. Pak si ještě trochu upravím vlasy abych nevypadala až tak hrozně jako to většinou bývá. Když už spím mám dost neklidný spáněk takže většinou ráno vypadám jak po celodenním boji... Vyjdu z pokoje a sejdu do lokálu, zaplatím si za snídani a najím se, jen lehce ale aspoň abych neměla později hlad. Vyjdu ven a do stájí, tam nakrmím vraníka. Hned po tom znovu vejdu do hospůdky a sednu si na židli v rohu místnosti a zavřu oči, skoro to vypadá jako bych spala, pak už jen čekám až přijde trpaslík a řekne mi jestli můžu s jejich skupinou...

Ortodox - 23. září 2009 18:29

Potáhnu z dýmky a vyfouknu svůj kroužek proti Tlapově. ,,Jo, je to stará hystorie, nevým, prostě doufám že se mě to jednou povede. Vybudovat město v jeho původnim lesku a v jeho slávě. Doufám že se tam pak ubytuješ. Bude potřeba správce lesů, náhorních plošin a všeho co k tomu patří." řeknu a podívám se na oba. ,,Bude třeba jít dál, pojedeš doufám snáma, budu jistější mýt po svém boku někoho komu můžu bezmezně věřit." řeknu a vstanu z kamene a podívám se na východ slunce. ,,Tohle mě bude chybět." řeknu a protáhnu se.

Filin Paleček - 24. září 2009 10:08

"Tím nemyslíte mě, že? Jinak jestli očekáváte, že nám to nevydají dobrovolně možná to nebude tak snadné. Na hradbách jsem viděl patnáct stráží s halapartnami, kopími, meči, luky či kopími v různých typech zbrojí v modročerných pláštích. O šestnácti balistách a osmi katapultech ani nemluvě. Po nádvoří chodilo dalších dvanáct obdobně vybavených stráží. Uprostřed nádvoří je studna a historické prameny tvrdí, že z ní byla vyražena úniková štola vedoucí někam směrem na východ. V jedné budově, která vypadala na ubytovnu bylo dalších dvacet pět osob, ale ne všechno budou vojáci, protože tam jsou i služební, ale kolik kterých bylo přesně netuším. Doufám, že vám to pomůže v přemýšlení o tom jak se dostat tam a zase zpět. Vědět co chcete a mít tu vaši kouzelnou mapku možná už by jste to tu měl. Tedy pokud ta věc není ukryta někde v tajné místnosti a ta mapka neumí zobrazit tajné místnosti, protože jsem při zběžném průzkumu nic nenašel." když to vykládám, ohnu se pro čtyři kamínky a začnu žonglovat, různě měním směry i rytmus žonglování. Když domluvím nachytám kamínky do ruky. ruku promnu a kamínky jsou pryč. "Vhodné do prakovky, ty si schovám."

Ortodox - 24. září 2009 11:57

Otočim se na malého hobita. ,, To by musely bejt na hlavu padlý zaútočit bezdůvodu na trpasličího pricne, navíc katapulty a balisty jim budou na dvě věci, protože nebudou moci střílet, o co se postarají Tlapa s Dantem. Halapartníci, ti tam sou jen na ozdobu, halapartny nedovedou nějak výrazně ublížit. Kopijníci mají těžký ruce, na to aby dovedly zasáhnout někoho tak kuzkého jako ste vy pane pulčíku, lučišníci, nebudou moc rádi, když jim treochu přehryžeme tětivy, navíc pokud to bude nutné, máme tu ještě tu alfku, která jim dovede snad zatopit pod zatkem. Když vše pude podle plánu, nic z toho nebude potřeba." řeknu a podívám se na medvědího tlapu. ,,Takovýhle sídla přitahujou miši, krysy potkany a jinou lezivou havěť, ty by ses mohl postarat o to aby jich tam bylo dost na to aby zaměstnaly balisty a katapulty." Pak se ještě podívám na pulčíka. ,,Ta mapa je dost spolehlivá na to aby ukázala co potřebuju vědět. Ve vašich rukách by stejnak nic neukazovala a neměla by ani žádnou prodejní cenu. Ta ovšem stoupne, pokud ji prodám já, jakožto její majitel, při ukradení, či poškození jinou osobou se stává bezcená do okoamžiku než se opět s ní schledám. Ale tomu vy snad ani rozumět nebudete." řeknu a vyfouknu další kroužky, tentokrát nosem.

Filin Paleček - 24. září 2009 12:16
	Proč bych tomu neměl rozumět? Vlastně jste nerozuměl vy mě. Nemyslel, jsem, že bych tu mapu ukradl, abych našel ten předmět, ale vy by jste mi ji pujčil a naučil s ní pracovat. Ále co, půjdem tam, vy je požádáte o navrácení onoho předmětu a pak můžeme rozumovat jak to dopadne. Nejdem najít ostatní? Myslel jsem že budu poslední, kdo bude vstávat.

Medvědí tlapa - 24. září 2009 17:13

,,To bych měl zvládnout, tihle hlodavci si daj lehko poroučet, kort když jim slíbíš že na ně nezavoláš krysaře." řeknu a vyfouknu další obláček dýmu. Jen pro zábavu jej změnim na hroudu kapek, který dopadnou na zem jako malej deštík. ,,Tu knihu by nebylo moudrý ukrást. Posledně to skončilo dosti špatně." řeknu směrem k Pulčíkovy. Dante zvedne hlavu a zamručí. ,,Trpaslíci se nedělí jen tak s někým o svoje tajemství. Ani já neznám vše o jeho rodu a to se známe už od doby co sem složil zkoušku dospělosti svého kmene. Chtít se něco o trpaslících, tak to by ste musel bejt buď trpaslík, nebo ... No to raději ne." řeknu a usměju se na hobita.

Filin Paleček - 24. září 2009 20:33
	"Co furt máte s tím kradením? Já nekradu, já si umím vydělat i poctivě." a začnu vytahovat z jedné ruky barevné šátky a schovávat do druhé. Přesto není vidět, že bych je nějak schovával do rukávů.

Kahlan z Novigradu - 24. září 2009 20:55

Jdeme nějakou dobu, dokud nedorazím na malinkou mýtinku. Zde si sednu na pařez a ponořím se do vzpomínek. V nitru mi bouří smutek nad ztrátou jediného blízkého člověka, ale také mi ze vzpomínek vystoupily časy v elfí společnosti. Vezmu si do ruky opadané listí a ze losti je začnu drtit. Vytrhne mne až Idda, která to ucítila a tak mi položla hlavu do klína dožadujíc se pozornosti. No jo, já vím, ty mne nikdy neopustíš, že? skoloním k ní hlavu a naaju vůnijejí srsti. Pak ji škrabkám na hlavě, tak jak to má ráda.

Ortodox - 25. září 2009 16:46
	Podívám se na pulčíka. ,,Nemá cenu lhát, přiznej že seš zloděj, stejnak my oba ukážu na sebe a na Tlapu Váíme že by ses do tvrze nedostal bez toho aniž by si použil nějakou z těch zlodějskejch triků aby tě nebylo vydět. Pokud chcete aby sme vám věřily, tak ván nezbyde nic jinýho než věřit i nám." řeknu a vyfouknu jeho směrem obláček kouře. ,,Takže?" řeknu a oddálim dýmku od svých úst.

Filin Paleček - 25. září 2009 19:34
	zamumlám pár slov kterým nerozumíte. Ale nahlas pronesu: "Nekradu, spíš si pujčuju zajímavé věci, ale na živobytí si vydělávám poctivě jako kouzelník a vypravěč. Nežli to co jsem, by jsme ale měli řešit, to kde jsou ostatní a konečně spolu se vydat na tu tvrz. A nezapomenout na tu Alfku, teda Půlalfku a rozhodnout se co s ní."

Medvědí tlapa - 26. září 2009 16:36
	,,V tom případě ti dám jednu moc užitečnou radu, předemnou a před Dante nekouzli, ani jeden z nás to nemá rád a v případě Dante by to byla polsední chyba ve vašem životě." řeknu a naklonim se k Ortodoxovy a předám mu malej lesní roh. ,,Až bude třeba zatrub, Dante tě uslyší a já to poznám." řeknu a odejdu hlouběji do lesa provést očistu duše.

Pán Jeskyně - 14. října 2009 08:39

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro V Lese Při tvé procházce lesem najednou spatříš, že na malé mýtince sedí nějaký člověk. Jsi už jen pár metrů od něj. Muž sedí zády k tobě, vypadá to, že si tě nevšiml. Nad ohněm drží klacek s nějakým nevelkým zvířetem, nejspíš zajícem, ale nevíš to přesně. Má dlouhé prošedivělé vlasy, na sobě mé kožené hnědé kalhoty , hnědý plášť a vysoké kožené boty. Vedle sebe má položený vak, dlouhý luk a meč. Nedaleko od něj je uvázaný hnědý kůň. Cítíš vůni pečeného masa.

Pán Jeskyně - 14. října 2009 09:21

Lhotka Do Lhotky přijíždí několik kupců, parkují své vozy ve dvoře hospůdky a vstupují do lokálu. Z pokojové části už sešli i ta dívka, vousáč, neupravený obtloustlý muž a mladíček a sedají si ke svým druhům (holohlavý trpaslík, muž s baretem a bard). Snídají a po chvíli holohlavý trpaslík platí hostinskému a všichni z této skupinky se jako na povel zvedají a odcházejí ven před hospůdku. Chvíli si tam něco povídají a pako nasedají na své koně a odjíždějí směrem na jihovýchod od Lhotky. MH: Můžete skupinu (holohlavého trpaslíka, muž s baretem, barda, ženu, vousáče, obtloustlého muže a mladíčka) třeba i sledovat kam mají namířeno.

Kahlan z Novigradu - 14. října 2009 14:29

soukromá zpráva od Kahlan z Novigradu pro les Z myšlenek při bloudění lesem mě vytrhne vůně pečeného masa. Zakručí mi v břiše a podívám se na Iddu, která se oblízne. No jo, taky mám hlad, měly jsme nejdřív něco zblajznout Když uvidím původce vůně, zastavím se a Idda si sedne vedle mne. Chvíli přemýšlím a prohlížím si ho. Přijde mi divné, že je tady zrovna v lese... přijdu k němu ze zadu a tiše na něj promluvím. Jsem však připravená okamžitě zareagovat v případě útoku. Zdravím vás, dobrý muži. Směla bych si přisednout? Vlčice zůstala na původním místě, ráda bych měla aspoň něco v záloze...

Pán Jeskyně - 14. října 2009 15:06

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro "Jen si přisedni děvče. Co tě sem přivádí?" Povídá ti muž. Je to spíše už stařík, ale vypadá to že je s ohledem na věk v dobré kondici. Když jej vidíš zepředu tak si všimneš, že má dlouhé prošedivělé vosy, vrásčitou tvář . Na rukou má tenké černé rukavice. Bez přestání točí klackem nad ohněm a po malé chvíli ji sundává z ohně a nabízí ti kousek: " Nemáš hlad? Dáš si se mnou kousek pečeně?"

Kahlan z Novigradu - 14. října 2009 15:18
	soukromá zpráva od Kahlan z Novigradu pro U ohně Přisednu. Idda je stále skryta. Jen jsem šla kolem... Prohlásím neurčitě a zkoumám jeho vzhled. Ale pohled mi ujíždí k pěčeni. Když mi nabídne, tak samozřejmě naodmítnu a přivolám k sobě i Iddu, rozdělím se. Při jídle se začnu trochu vypltávat Nevíte náhodou něco o té nedaleké tvrzi?

Pán Jeskyně - 14. října 2009 15:49

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro U ohně Když zavoláš svou vlčici k sobě, tak se trochu lekne, ale když vidí že je poslušná, tak ji už nevěnuje pozornost a jen ti ji pochválí: "Máš, děvče, pěknou a poslušnou vlčici."Uřezává si nožem kousky z pečeného masa a jí. Poté, co se se jej zeptáš na tvrz tak ti po malé chvilce odpoví: "Jo, něco vím. Co tě, děvče, konkrétně o tvrzi zajímá?" Podívá se na tebe a znovu si odřízne kus pečínky a dá si ji do úst a jí.

Kahlan z Novigradu - 14. října 2009 15:57

soukromá zpráva od Kahlan z Novigradu pro U ohně No zaslechla jsem nějaké fámy a nevím čemu věřit. Nevíte kdo tam přebývá a co je to vůbec za tvrz? Bál spokojeně, bez jakéhokoli náznaku čehokoli pojídá a dává i vlčici. Nad poznámkou o její vycvičenosti se pousměje. Sama neví, jaktože ji tak poslouchá, přijde jí spíš jakoby vlčice rozuměla jejímu jazyku, protože nikdy ji necvičila a přitom Idda dělá přesně to, co po ní chce

Pán Jeskyně - 15. října 2009 08:32

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro U ohně Stařík se rozpovída a začne ti vypravovat: "Dříve to byla vojenská tvrz. Před několika lety armáda ji ale opustila. Vhchnost usoudila, že je již pro ni prý nepotřebná. Od těch dob tvrz obývají všelijaké podivné existence." Povídá ti všelijaké historky, pověsti: O zjevení bílé paní, o hrdinských činech správců tvrze. O tajné chodbě vedoucí na tvrz z kostelíka Na Lučině jihovýchodně odtud. Přitom dojídá poslední kousky pečeně, poté si utírá ústa do plátěného ubrousku.

Kahlan z Novigradu - 15. října 2009 09:42
	soukromá zpráva od Kahlan z Novigradu pro U ohně Poslouchám jeho vyprávění a nad duchařskýma historkama se v duchu pousměju. Na venek však dávám znát zájem. Jakmile však padne slovo o tajné chodbě daleko více zpozorním. Tajná chodba? Zaujatě se na něj dívám a hladím Iddu po hlavě. To by mohla být uplatnitelná informace... Přece jen udeřit z týla je jehnodušší, než čelit obraně před branami...

Pán Jeskyně - 15. října 2009 10:54
	soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro U Ohně "Ano, do tvze je vyražena podzemní chodba. Její hlavní účel byla úniková cesta při dobytí tvrze." Stařík uhašuje oheň, sbaluje si své věci a loučí se s tebou."Budu set pokračovat. Rád jsem si s tebou, děvče, popovídal."

Ortodox - 16. října 2009 18:29

Obrátim se na pulčíka, hned jak si převezmu roh od Tlapy. ,,Stracné spojence je třeba spojit. Biť je to půlalfka, nebo jak si říká její rasa, bude třeba užitečná, ale stejnak nevěřit jí, by bylo stejně nebezpečné jako jí věřit, co myslíte pane pulčíku, je dobré mýt za zády někoho kdo vám může uškodit a vědět že je toho schopen a i přes to jej nevyužít, nebo je lepší mýt někoho takovýho pod dohledem?" řeknu a zvednu se z kmenu a vyjdu opět směrem k vesničce. Zastavym se na riknu a řekám až sem příjdou ostatní. Mezitim si sednu na jeden ze sudů a vyndám malej brusnej kámen a začnu jím přejíždět přes čepel jednej z mých seker, skončím s tím až začnou lítat jiskry, pak čepel obrátím a začnu brousit druhou stranu (budu s tim pokračovat tak dlouho, dokud se tam neschromáždí všichni).

Kahlan z Novigradu - 16. října 2009 19:32
	V lese Po mužově odchodu ještě chvíli sedí u kouříího ohnště a přebírá si to. Pak se zvedne. Iddo, pojď jdeme. Vlčice se zvedne na nohy a začne kolemmne běhat a skákat po mne jako by byla štěně. Musím se nad tím pousmát. Pak opět ponořena v myšlenkách bloudí po lese než dorazízpě k hostinci. Přecházím přes rynek, jdu těsně kolem trpaslíka, ale nevšimnu si ho.

Ortodox - 17. října 2009 19:46
	,,Kahlan, oprav mě jestly se mýlím, ale si stejně jako Tlapa dítě přírody. Možná by ste si mohli promluvyt a nějak se domluvyt jak si to rozdělíte, on zná můj plán a možná kdyby ste se dobře poznaly, tak by ste mohly tvořit dobrej pracovní pár. Myslím že by to oboum mohlo dost pomoci." řeknu a dál brousim svoji sekeru. jako by se nic nestalo.

Filin Paleček - 17. října 2009 20:01

Chvilku stojím a rozmýšlím si odpověď, nakonec se rozběhnu abych dohnal malý náskok co už Ortodox získal. Když srovnám krok, promluvím. "Říká se, že je lepší nenáviděný, ale čestný nepřítel, než-li zhrzený přítel. To by mohlo vystihnout naši situaci. Lépe je mít ji za nepřítele, ale chovat se k ní čestně, aby i ona dokázala svou čest a možné dobré úmysly, nežli aby měla skutečně dobré úmysly a my ji odvrhli. Její alfská krev by se mohla chtít mstít." Když pak Ortodox začne brousit sekeru, odvrátím se a odejdu kus dál, aby mě nerušily ony nepříjemné zvuky a začnu předvádět své triky se šátky, či žonglování, nebo mizení a objevování různých drobných předmětů. Děti se dívají s radostí, dospělí občas zastaví a podívají se, dokonce tu a tam hodí někdo na zem měďák.

Kahlan z Novigradu - 17. října 2009 20:12

Trpeslíka jsem nepostřehla dokud na mne nepomluvil. vyrl mne tím z myšlenek, ne zrovna veselých... Asi jsem i ráda. Otočím se a přjdu k němu. Přeji vám hezké rano... Prohlásí s mírnou otázkou. Pak se trochu zapřemýšlí nad jeho slovy. Ano, z jevně ano. Jenomže nevím jestli mu budu co k čemu. Vždy jsem žila sama, pouze s Iddou, moc toho neumím a hlavně, neumím s někým spolupracovat. Omluvně se na něj podívám a pohadím Iddu sedící vedle mne.

Ortodox - 17. října 2009 20:52

,, V tom případě bude ještě lepší aby si jej vyhledala a promluvyla s ním, mohl by tě toho hodně naučit. Je to Indián, dítě přírody a chce se stát šamanem, ale musí ještě hodně trenovat. Naučil by tě toho hodně a navc není nikdy pozdě začít s něčim novym. Třeba ten jeho trik s přivoláváním deště a nebo zapálení šípu jen tak z ničeho. Dokonce i lečení ovládá, ale je dobrý mýt dvě děti přírody, který spolku mají něco čemu m říkáme pouto hory, či pro vás lépe pouto duší, či něčeho podobnýho. Spojte svoji sílu, jednota je silnější než součet jejich částí." řekne poslední větu až šalamounsky. Pak se podívám na pulčíka. ,, I on se bude muest učit, jako my všichni." řeknu a pak schovám první nabroušenou sekeru a pustim se do broušení malejch seker. ,,Dovedeš přemistit předměty na velkou vzdálenost? " zeptám se pulčíka, čímž ho zřejmě vyrušim z kouzlení a triků.

Medvědí tlapa - 17. října 2009 20:59

Poté co sem se dostatečně očistil duševně sem se šel vykoupat do blízkého potoka. Pak se vylezl ven a oblékl na sebe svoje šaty. ,,Taky si myslím že by bylo dobrý pomoci straému přítely, ale máme hodně povyností." odpovim na Danteho myšlenky. ,,Jistě je to možnost, ale strážce musí bejt vybranej dobře a moudře. Myslím že Janfar by to zvládl dobře, ale přesto mě napadl taky Šahrazád." zavolám k sobě teda Hada, kterej se připlazí a já mu předám správu a ochranu nad lesem a nakážu m že pokud budou veliké problémy, tak mě pá poslat posla. Had se odplazí. Já se začnu navracet směrem k vesnici, ale ještě se na chvylku zastavym na posvátných kamenech bohyně přírody, kde se pomodlím a složím oběť složenou s květin, oříšků a kořínků co sem cestou nazbíral, to vše zapálim a nechám vyhořet a vyčmoudit až do konce.

Filin Paleček - 17. října 2009 21:03

Při vyrušení mi napadaj všechny míčky na hlavu. Z prvu se to může zdát, že jsem byl opravdu vyveden z míry, ale nakonec je poznat, že všechny dopadli až s příliš dobrou přesností a rytmem. Děti začali výskat nadšením. Ukloním se jim. "Moment mé velevážené publikum, tento hrozivý válečník, jež zdolal stovky obrů a tisíce skřetů a goblinů si žádá mou pozornost." otočím se k Ortodoxovi, ale taky asi dvacet párů velkých dětských očí, které si jej prohlíží, aby usoudili, jestli nelžu. A Ortodoxův vzhled je okamžitě usvědčí, že jistě ne a tak jim očka zazáří posvátnou bázní. "To bohužel nesvedu, tedy určitě ne tak jak si to představujete, ale je možné, že bych to něco dostal někam, aniž bych přitom byl spatřen." Otočím se k dětem: Chteli by jste slyšet o udatných skutcích tohoto velctěného obrobijce, zde stojící krásné hraničářky a jejího divokého vlka, se kterým vyrostla? Jak zabíjely obry, získávali dračí poklady a zachraňovali unesené děti, ne starší čí mladší než jste vy?" Pozornost dětí chvilku těká mezi Ortodoxem, Kahlan a s největším strachem na Iddu, ale nakonec se podívají na mě a zuřivě kývají hlavou, nebo výskají, že ano.

Ortodox - 17. října 2009 21:15

,,To nevadí, třeba se tyhle triky budou hodit pro naši věc." pak se podívám na děcka. ,,Pan pulčík zapoměl zmínit že tyhle sekery nepobili jen skřety a gobliny, ale taky temné elfy a samozřejmě i několikatero pulčíků, který se nechovaly zrovna čestně a ledacos si vymyslely." řeknu a očka se mě zablesknou. Svoji malou sekerku, kterou sem právě nabrousil si protočim na ruce a pak ji s velikou prudkostí vrhnu proti nejblišímu kůlu, do kterýho se sekera zasekne. ,,Pokud ji dovede některej z vás vytáhnout, tak uvydí jednu věc, kterou by vám tady pulčík nikdy nedovedl popsat."

Filin Paleček - 17. října 2009 22:08

Reakci dětí by měl sice hrát PJ, ale když už jsem si je tak vzal pod křídla :D Děti se okamžitě rozběhli k sekeře a snažili se být první, které se k ní dostanou. Různě se na to věšeli, třepali, tahali i tlačili, až se jim nakonec podařilo povalit celý sloup a děti se svalili i s ním. Jak se sesypali všichni na hromadu a zalehli toporo sekery tolika těly, to nakonec polevilo a jen tak tak uvolněné ostří nikoho neporanilo. Nakonec Ortodoxovi donáší společnými silami čtyři největší kluci a je vidět že i oni s tím mají co dělat.

Pán Jeskyně - 18. října 2009 10:46

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro MH: Abych Vás (tebe a Karusona) zapojil do hry, tak jsem pro tebe a Karusona vymyslel jednu možnou variantu. Nebavilo Vás již nadále zůstávat na pokoji, tak jste se vydali z pokoje na chodbu a nepozorovaně jste vyšli zadním vchodem na dvůr a do nedalekého lesíka. Tam jste se ukryli a čekali, až pujde kolem někdo z Vaší družiny. A s ním se domluvíte. Mužeš psát veřejně. A napiš když tak i za Karusona.

Kahlan z Novigradu - 18. října 2009 11:49
	No neříám, že bych se rada něco nepřiučila, ale nevím jestli by to byl zrovna ten nejlepší nápad.Zatím každý, kdo mi chtěl něco předat, zemřel... V očích jí zableskne smutek. Sklopí zrak na vlčici, kterou hladí nevšímajíc si dětí ani půlčka. Idda zavrtí ocasem a podívá se na ni svýma jantarovýma upřímnýma očima.

Ortodox - 23. října 2009 18:10

S jistym zájmem sleduju počínání děcek. ,,Maj jistou jednu věc, snaha sem jim nezapře." řeknu směrem k pulčíkovy a beru si od děcek sekeru. pak se otočim k Kahlan ,,Zajimavé, ale určitě by sis s ním měla promluvyt, on není jako většina těch co tě zřejmě učily. Navíc Dante je jeho síla a pokud by byl ho dělil jen vlásek od smrti tak by mu pomohla aby se dal dohromady." řeknu ji s usměvem. Pak vyndám svoji knížku a otevřu ji někde v přední části. ,,Kdisi existovalo prastaré město, místo kde se všechy národy snažily žít v harmonii, a když říká všechny, tak lautr všechny. To co by vám málokdo dovedl ukázat je to jak město vypadalo za doby jeho slávby, já sem to vyděšl na vlastní oči." na otevřené stráce se začne vynořovat silueta největšího a nejkrásnějšího města, obraz dokonalé harmonie.

Pán Jeskyně - 30. října 2009 14:44

Ortodox, Medvědí tlapa, Kahlen a Filin: Diskutují mezi sebou venku před hospůdkou. Karia: Sedí v lokále hospůdky (čeká zde, až ji někdo přizve do družiny). Spirth a Karuson Jsou na pokoji. (dle původního plánu je má Ortodox znovu svázat, aby to vypadalo, že jsou zajatci). Ve Lhotce je čilý denní ruch, děti si hrají, vesničané pracují, kupc přijíždějí, vcházejí do lokálu hospůdky a vycházejí a pokračují ve své cestě.

Kahlan z Novigradu - 11. listopadu 2009 20:38
	Asi nad tím popřemýšlím... Dál si hladíIddu, ale nyní sleduje i děti, které se už seběhly kolem trpaslíka. Ten začne číst z jeho knihy. Nechci je rušit, ale příběhy poslouchám velmi ráda. Proto si sedu na ze, Idda si lehne vedle mě a hlavu mi položí do klína. V poklidu hladí její krásnou lesklou srst a poslouchám trpaslíkovo vypráění

Ortodox - 12. listopadu 2009 10:21

,,To prastarý město se nacházelo daleko odsaď, v místě kterýmu se dneska říká Prahora Hémen, v našem jazyce, ve vašem to myslim znamená hora osudů. Tohle praměsto bylo místem, kde se všeci rasy snažily žít v souladu se zákony nejen města, ale i přírody. Byly zde obrovské parky, stáje pro kentaury, stromový domky pro elfy, trpasličí štoly, lidský sídla, hobití nory, skřetí brlohy a nejhezčí a nejrosáhlejší stavba byl samotný hrad, my sme mu říkaly Tvrz, na jeho stavbě se podílely společně všichni, byl vytesán přímo z hory a tak nehrozilo že by se mohl zhroutit. Jeho výzdobu si vzaly na starost elfové, spjovací tunely kopaly skřeti, byla tam dokonce hned dvacítka těch největších mísností, kde byly soudci a rady, tam se chodily řešit spory a stížnosti. Ale na samym vrcholku tvrze, kde by každej očekával nějakou trůní mýsnost byly vystavěny sídla těch nejváženějších, totiž Draků a jejich pečovatelů. Každej rok se draci scházely podívat na celý město, nikdy nikomu nezničily ani ň. Prostě utopie. Já sem se ještě za svýho utlýho mládí, tušim mě mohlo bejt teprve stovka možná stioapůl když sem se stal Vrchnim strážcem a trenerem jednotek." řeknu část příběhu a pak si vyndám měch s trpasličim pivem a trochu se napiju.

Medvědí tlapa - 15. listopadu 2009 10:17

Přijdu před hospodu zrovna když Ortodox zrovna vyprávý příběh o starym městě. Na mou věru, Dante, on ho snad chce obnovyt, no nic, snad se mu to jednou povede. pomyslim si při spojení s Dante. Přidu blíž k chumlu ,,A zrovna když si trenoval elfy, to měly ještě delší uši si jednoho z nich trochu zkrátil a proto maj špičatý uši. Vostatnim se to zalíbylo a udělaly to tak taky, jonak by dneska měly uši, který by se jim zaplítaly do korun stromů." řeknu narážku na Ortodoxe a jdu přímo k Trpaslíkovy. ,,Jak dlouho ještě budem ve městě, než vyrazíme dál?" řeknu když se posadim vedle něj. Chlum se mě rozestoupil sám, páč Dante budí dostatek respektu.

Ortodox - 21. listopadu 2009 16:47

,,Měly by sme vyrazit co nejdřív, takže kde sou fšichni?" řeknu a rozhlídnu se po návsi. ,,Ještě pudem pro naše dvě tajný zbraně a můžem vyrazit. Vzpomínáš si na tu divnou ušatou co říkala že není elfka?" řeknu a zvedám se abych došel do hospody pro zelenýho a šediváka. Nepočkám ani na odpověď Tlapy a jdu do hospody a tam si všimnu tej alky. Přijdu k ní blíž. ,, Můžem si na chvylku promluvyt? Kdyby ste mě raděj následovala, tady dole nikdy nevýš co tě poslochá." řeknu a jdu nahoru do pokoje, kde už maj čekat zelenej a šedivák.

Karia - 21. listopadu 2009 16:59

Hospoda Čekám poměrně dlouho. Pro někoho je celkem strašidelné jak pořád nehnutě sedím a dívám se přímo před sebe, kamsi ven z okna... Ještě nevyrazili, ti dva, Karuson a Asall... Jsou nahoře, nejsou svázaní... Takže to byl jen klam pro lidi ve Lhotce... Ta půl - elfka, očividně nemá ráda své druhy... Tedy myslím jako elfy... Je hodně divoká a ta její vlčice... Vyrůstala nejspíš v divočině... Ten elf... Ráno někam zmizel... Hobit, vypadá trochu jako samouk kouzelník... Ale asi ne... Ten kterému říká Medvědí tlapa je druid, né... Něco víš, šaman... Nebo tak něco, využívá věcí okolo sebe a živlů, né energie jako já... A ta medvědice vypadá jako jeho tělesná stráž... A trpaslík. Je jasné že je vede, bude to nějaký starší trpaslík a asi bude mít už leccos za sebou. Vypadá to že má na sobě nějakou magickou zbroj, není to ale ani Vracasium, ani Palandium... Myslím že ani Mithril ne, i když možná ano. Má na ní spoustu run trpaslíků ale viděla jsem i jednu elfskou a několik které ani já nerozluštím... Taky to vypadá že je učenec, což je vidět málokdy, vypadá že možná ovládá nějaké základy magie, i když spíše ne... Je hodně závislý na té zbroji... přemýšlím nad skupinou... Nakonec do hospody vejde trpaslík. Vypadá to že odchází a tak jde pro ty dva. Mě ale vyzve abych šla s ním. Jen kývnu a zvednu se, potom krátkým krokem, kvůli jeho pomalejší chůzi, vyjdu za ním, mlčky a potom čekám co řekne...

Ortodox - 21. listopadu 2009 18:12

Zastavym se nahořče v pokoji. Počkám až dojde a zavřu dveře. ,,Takže ty si říkala že nemáš co dělat a že tě tvoji vlastní zrovna nemusej. Tak to bych pro tebe měl jeden kšeft." řeknu asedndnu si na postel. ,, Z jistých důvodů oč de ti přesně neřeknu, stejně to nevý ani jeden z těch co se mnou putují. Mohu ti říct že máme přinýst jistou věc jistýmu majitely tej věci. Za což čeká každýho odměna a možná i něco víc. Přidej se k mojí výpravě, zdá se že by se nám někdo jako ty hodil. Sem z velice prastarýho rodu. Pamatuju ještě časy kdy se vechny rasy a národy podílely na jednom místě plným harmonie. Možná to zní cinicky, ale můj záměr je jednou tu harmonii zase vybudovat. A tohle by měl bejt základ. Možná se divýš proč by se trpaslík zahazoval s takovejma rasama jako sou skřeti, orci, elfové, lidé, a i ostatní. Je v tom jistej záměr, kterej nemusíš chápat, ale prostě to tak je. Nabízim ti místo v naší pospolitosti. Nemám předsudky proti nikomu z nich, ani o tobě nemám předsudky. Nejsem jako ostatní trpaslíci co nesnášej elfy a jim podobný. Tak co přímeš můj návrh a budeš putovat s náma? Nebo zmněníš můj názor na tebe i tvoji rasu? Můžem tě ledacos naučit a ty můžeš naučit ledacos nás, to je rovnocená výmněna." řeknu svůj názor. Pak se kouknu na naše dva společníky. ,,Je čas vyrazit, tady je lano, budem pokračovat v naší komedii." řeknu a hodim před ně lano, kterym byly svázani včera veřer.

Filin Paleček - 14. prosince 2009 11:49
	Ještě nějakou dobu baví děti na náměstí, po tom co Ortodox odešel. Pak mě ale zakručí v břiše a já jdu opět do hospody. Co na tom, že jsem ráno snědl jídla, co by vystačilo dospělému muži až do večera. Na jídlo si dám polévku s hutným tmavým chlebem a zapiji to pivem. Poté se vrátím do pokoje. Sice mám všechno sbaleno, ale jdu se na čtvrt hodiny natáhnout na válendu.

Pán Jeskyně - 15. prosince 2009 10:40

Lhotka, hospůdka, plácek před hospůdkou Scházíte se postupně na plácku před hospůdkou. Je dopoledne, pěkné podzimní polojasné, skoro bezvětrné počasí. Medvědí tlapa se vrátil sem zpět ze svých rituálů očišťujících duši a tělo v lese a u potoka. Kahlan čeká před hostincem. Ortodox vyzvedl Kariu v lokále hospůdky a šel s ní do pokojové části, zde svázal opět Karusona a Spirtha, aby mohli pokračovat v divadle o zajatcích a budou se scházet dolů k ostatním. Filin se šel posilnit polévkou s chlebem a pivem do lokálu a ještě se na chvilku natáhnout na lůžko ve svém pokoji. Ve Lhotce je běžný vesnický ruch. Děti si hrají, ženy vaří, muži pracují na polích a v řemeslných dílnách. Po kupecké cestě projíždějí povozy, některé se zastavují u hospůdky.

Pán Jeskyně - 17. prosince 2009 11:25

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Les, nedaleko vesničky Lhotky Vypravila ses do města doplnit si zásoby. Vše, cos potřebovala, jsi pořídila, a teď se vracíš zpět. Je už ale pozdní odpoledne a máš před sebou ještě dlouhou cestu. A tak se rozhodneš přespat v lese. Našla si vhodné skryté místečko a strávila tam noc. Ráno si vstala a pokračuješ dál. Stále jdeš lesem. Znáš to tady dobře. Víš, že teď procházíš okolo vesničky jménem Lhotka. Mnohokrát si tu už procházela a párkrát ses zastavovala občerstvit se v místní hospůdce. Tvrz tyčící se na kopci nedaleko od ní, tě nikdy v minulosti nijak zvlášť nezajímala. Hospůdku v Hůrce máš na dohled. Na plácku před hospůdkou tě zaujme podivná skupinka jakýchsi dobrodruhů. Pomyslíš si: Co tady asi tak dělají? Skryješ se za houštím, aby tě neviděli, a pozoruješ je. MH: Odepiš mi soukromě.

Noira - 17. prosince 2009 11:31
	soukromá zpráva od Noira pro Pozoruji skrytě skupinu. A zaslechnu nějakéútržky z rozhovoru. Jaká šaráda se tady chystá? pomyslím si, Mohla bych dělat jako že nic a projít do hospody, na nějaké občerstvení, třeba zjistím něco víc... u kousek zpátky, aby to nebylo nápadné a projdu okolo skupinky do hospody a tam, pokud mě skupina nejít si, objednám korbel piva (žena a pivo, je to nápadné).

Pán Jeskyně - 17. prosince 2009 13:38
	Lhotka, hospůdka a její okolí, dopoledne Z lesa vystupuje postava (Noira) zahalená do pláště s jakousi holí v ruce. Bez povšimnutí přechází přes plácek před hospůdkou a vstupuje do lokálu a u hostinského si objednává korbel piva.

Noira - 17. prosince 2009 18:17
	soukromá zpráva od Noira pro MH: Zaslechl jsem cestou něco? Nebo v hospodě? Mám zareagovat jako první bo mám vyčkávat? Rozhodni se a napiš mi prosím. Jestli je špatně, že jsem takhle MH napsal. Řídím se heslem,radši se zeptat než něco pos***. Noira.

Pán Jeskyně - 18. prosince 2009 09:31

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Cesta Putuješ po kupecké cestě a najednou proti tobě vyjde starší trpaslík hnědém kabátci a oslovuje tě. “Zdravím tě mistře trpaslíku. Kam máš namířeno? Máš nějakou práci? Jestli ne, tak já bych někoho, jako jsi ty potřeboval. Mé jméno je Gorax ze Zubatých hor a byla mi ukradena má rodová runová sekera, která se dědí z generace na generaci. Chtěl bych jí přinést zpět. Samozřejmě za její přinesení dobře zaplatím. Vím, že se nachází v tvrzi nedaleko vesničky Lhotka. Lhotku najdeš na této cestě, nemůžeš ji minout. Je to hned v první vesnice. Tam vyhledej trpaslíka Ortodoxe, řekni, že tě posílám já a předej mu pergamen, který ti teď napíšu. Měl by být v místní hospůdce nebo někde blízko ní.“ Jestliže jeho nabídku přijmeš, tak vytáhne ze svého vaku podložku, pergamen a psací potřeby a začne psát. Až to napíše, tak ti pergamen podává se slovy: “Je nezapečetěný, můžeš si jej klidně přečíst, jestli chceš". Na pergamenu je napsáno: Vážený mistře Ortodoxi, posílám ti tohoto mistra trpaslíka jako posilu tvé skupiny. Domnívám se, že se ti bude jeho pomoc ke splnění úkolu hodit. Věřím, že se tobě a tvým pomocníkům podaří získat mou sekeru zpět a že se brzy shledáme. S pozdravem Gorax ze Zubatých hor

Filin Paleček - 18. prosince 2009 09:35
	Na posteli se protáhnu spokojeně pohladím žaludek a sejdu dolů. Tam je nějaká nová žena, typuju že lidská a vypadá trochu jako Kahlan, tedy žena od lesa. Zahalená, hůl a s nikým se moc nebaví. Jen se podívám a jdu ven na dvorek, kde už je Ortodox se svázanými zajatci. Tedy na oko zajatci. "Tak už vyrážíme dámy a pánové?"

Pán Jeskyně - 18. prosince 2009 10:02
	soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro MH: K tvým dotazům: Nemluvili tak nahlas, aby tvá postava rozuměla, co říkají. Přímo se nabízí, aby jsi teď oslovila Filina. Jinak reaguj podle situace, co kdo napíše. Je dobře, že se mě takhle mimo hru ptáš.

Noira - 18. prosince 2009 15:25
	soukromá zpráva od Noira pro MH: Omlouvám se, že se v následujícím příspěvku chovám troc jako povolání zloděj, pokud to půjde, na nějakém lv si přidat druhé povolání, dle ravidel DrD, myslím. Chtěl bych zloděje, tkže trénuji ioji mrštnost.

Noira - 18. prosince 2009 15:25
	Nikdo si mě nevšiml a najednou jsem se objevila za Filinem. A kampak vyrážíte, hobitku? zašeptám mu do ucha. Podostoupím od něj, ale obličej mám skrytý v plášti, takže mi nevidíte do očí.

Filin Paleček - 22. prosince 2009 20:03

Otočím se k té nové, co jsem viděl v lokále. Dělá děsně tajemnou, ale to mě nějak nebere. Předně z mnohem nižší pozice ji vidím pod kápi a potom, každej velkej hrdina co vlastně ještě nic nedokázal je tajemnej, ne jako Ortodox, který se neskrývá za tajemnou identitu, ale nechává promlouvat své jednání na veřejnost. "Myslím, že nic co by vás zajímalo, pokud nejste obchodnice, nebo nejste z hradu, kam jdeme odvést tyto dva lapky a ještě zkusit prodat i nějaké naše zboží."

Ortodox - 22. prosince 2009 22:40

,,Všici připraveni? Myslim že je nevyšší čas na to aby sme se dostaly do tvrze. čím dřív tyhle dva předáme spravedlnosti, tim líp, aspoň bude svět o něco lepší." řeknu a vylezu na svýho poníka. pak se podívám po ostatních jestly už se taky chystaj na další cestu. ,,ten pulčík nás bude ještě chvylku držovat?" řeknu směrem k Tlapovy. ,,Pane pulčík, tolik času nám na tomhle místě nebylo dáno, rozlučte se a vyrazíme." řeknu ještě do otevřených dveří lokálu. Nasadim si na ruce svoje rukavice a zkontroluju naposled jestly mám vše co budu potřebovat. ,,Takže co myslíš, bude dneska pod mrakem?" řeknu ještě tlapovy a podívám se na nebe a usměju se pod svejma zrzavejma vousama a mrknu na něj.

Filin Paleček - 22. prosince 2009 22:44
	Otočím se k Ortodoxovi a vydám se za skupinkou. Já nechci zdržovat, mistře trpaslíku, mě zastavila tato žena, mávnu směrem dozadu. Rychle dojdu pro svého poníka, abych nezdržoval a přidal se ke skupině. Až se tak stane prohlížím si tu podivnou ženu. Je jen zvědavá, nebo něco ví?

Medvědí tlapa - 22. prosince 2009 22:46

Trochu se rozesměju nad slovy Trpaslíka, pak se podívám směrem do hospody a onen zmiňovaný pulčík se pustil do rozhovoru s dívkou lesa. ,,Myslím že dnesbude hezkej den, několik mraků se sem přižene, aby zastínilo uporné vedro pravého poledne. Dokonce bych řek že dneska to bude příjemnej den na polední piknik ve tvrzi." řeknu a podívám se na oblohu. ,,Tak co Dante, ještě chvylku sme mohly lenošit támhle ve stínu. Než se vykumprděj, tak bude zasejc čas večeře. Tihle pulčíci sou děsně pohodový lidičkové, raději by ve svejch norách popijeli čaj a zakusovaly jemné máslové sušenky." řeknu Dante a pak si k ní sedu na zem a začnu ji drbat za ušima. ,,Dobrý ránko slečno Mc Daulová." pozdravym jednu pulčici co právě šla kolem.

Filin Paleček - 22. prosince 2009 22:53

Máslové sušenky? Co? Kde? raguji na poslední slova Medvědí tlapy, která jsem stihnul zachytit, když jsem se akorát vrátil s poníkem. Poté se ohlédnu koho to zdravil. I já vám jej přeji Mc Daulová Pulčice se letmo usměje a pokračuje za svými povinnostmi. Na mě už se nečeká. prohlásím, sice zřejmé, ale chci tím vyzvat Ortodoxe, jakožto vůdce, aby zavelel k odchodu. (tedy pokud se nečeká ještě na někoho)

Ortodox - 23. prosince 2009 06:28
	,,Tak tedy pojeďme." řeknu a přiměju poníka majestátně vykročit. ,,Je to opravdu zajímavá věc, ta Láska. Jeden potká někoho koho ani nezná a hned se zamiluje." řeknu do větru a koukám na vesničany kolem, některým z těch co na nás vysloveně civí pokkynu hlavou. ,,A kkdo to vůbec byl ta v tej hospodě? Pane pulčík." řeknu náhle.

Noira - 23. prosince 2009 08:35

Vyjdu z hospody, s kápí stále zastřeným obličejem. Noira jméno mé, kdyby tě to zajímalo, odpovím trpaslíkovi místo pulčíka, poté se obrátím k půlčíkovi: Kápi nemám, mám pouze kvůli tomu, že mé oči špatně snášejí denní světlo, nepotřebuji před nikým, ani ničím skrývat svoji tvář. Mimochodem, cestu k hradu mám, mohla bych se vydat na cestu s vámi a případně vám pomoci, pravím a poté vyčkávám na odpověď od trpaslíka u kterého jsem si všimla, že nejspíš vede celou tuhle skupinu. Třeba bych jim mohla pomoci s nějakými trablemi v boji, když budou. Alespoň si po dlouhé době ozkouším zase své nářadíčko. Pomyslím si.

Trewish - 23. prosince 2009 11:32

Cesta -> Lhotka -> hostinec Vrazí do dveří tak silně, že je málem vyrazí ,,Zdravim. Kdo z Vás je Ortodox?" rozhlídnu se po prázdnym hostinci a zakleju ,,Sakra, pozdě. Zase. No jo, na moudré a krásné se nečeká." Vyběhne ven a začne se rozhlížet a po chvíli uvidí nějakou skupinku. Veme to k nim co nejrychlejc a udýchaně se zeptá ,,Kdo z Vás je, sakra, Ortodox?" Tak tohle už pro mě není. Jestli po mně budou chtít, abych někam běhal, tak se na ně vykašlu Při pomyšlení na běh silně stiskne pergamen. Ti z Vás co mne vidíte, jest všichni, vidíte udýchanýho trpaslíka s hnědým vousem a vlasem a očima téže barvy. Má na sobě kroužkovou zbroj, helmu, na zádech štít a za opaskem sekeru. Kalhoty má barvi rudohnědé a místy i modré (možná zbytky původní barvy)

Ortodox - 23. prosince 2009 11:39

,,Další dítě přírody? Tlapo, kolik vás tady ještě v okolí je?" řeknu a zastavym poníka. ,,Možná že ano a možná že ne, Co od toho očekáváte slečno, z toho že se k nám přidáte? Bohatství? Slávu? Větční život?" řeknu až moc chladně. opravdu musíme budit velkou pozornost, až příliš velkou pozornost. pomyslim si a koukám lesačce přímo do očí. ,, Tak fajn, jestly chcete, tak pojeďte, ale nic zázračnýho si od toho neslibujte" řeknu jí a pak se podívám směrem k tvrzi už aby sme to měly za sebou, několik dní cesty a už nás dva opustily a několik se jich k nám přidalo. řeknu svoje myšlenky nahlas.

Noira - 23. prosince 2009 13:17
	Očekávám pouze zkušenosti z případných bitev, popřpadě nějaké drobné, za které budu moci koupit nějaké jídlo a vybavení, nic víc.Sakrys,zim na jestli jsem se zmylila a tahle vyprava neni bojova, nybrz pouze kupecka, tak si neuziju. Premyslim a vyrazim na cestu se skupinou.

Pán Jeskyně - 23. prosince 2009 15:42

Lhotka, hospůdka, před hospůdkou a v okolí Noira oslovuje Filina, který se vrací z pokoje přes lokál na plácek před hospůdkou. Noira také přichází k Vám ostatním před hospůdku. Představuje se. Snímá si kápi a odhajuje vám svůj vzhled a promlouvá i k Ortodoxovi a chce jít s vámi k tvrzi. Ortodox jí odpovídá, že když chce, tak může jít s Vámi. Už jste se shromáždili všichni na plácek před hospůdkou, Karuson a Spirth jsou svázaní, aby si obyvatelé a kolemjdoucí mysleli, že jsou to vězni, které jdete předávat spravedlnosti (to se bude domnívat i Noira a Sarid). Vyrážíte směrem k tvrzy. Do Lhotky v tu dobu přichází trpaslík Sarid s pergamenem v ruce a shání se ve Lhotce po Ortodoxovi. Nejprve to zkouší v hospůdce, ale tam ho již nezastihne a tak jej hledá po jejím okolí. Po malé chvíli Vás zahlédne, dostihne a ptá se: “Kdo z Vás je Ortodox?” Stále drží v ruce nějaký pergamen.

Ortodox - 23. prosince 2009 15:54

Všimnu si i trpaslíka co se po mě schání. A tak opět zastavym svýho poníka. ,,To záleží na tom kdo ho hledá a co mu nese. Možná že ho znám, a možná taky ne." řeknu trpaslíkovy. Pak se napřímym a na chvylku se zamyslim. ,,A navíc není slušný sakrovat před někym o kom nevýš jestly je to ten kterýho hledáš nebo ne. U Odina, nerivyl bych se kdyby tě samotnej pan Ortodox po těch slovech nedal oholit vousy." řeknu ještě trpaslíkovy a koukám na něj. ja sem furt říkal že moje jméno mě předchází, akort se divym že nezná trpasličího prince, což nejsou v Trpasluji obrazy ani kamené desky? Nejspíš se tam budu musit vypravyt až to zkončí. pomyslim si a vyndám si fajfku a začnu si ji nacpávat třešnovejma směsima.

Kahlan z Novigradu - 25. prosince 2009 18:40

Celou dobu se jich tak nějak drží a později i jede s nimi v sedle Jupitera. Idda se pohybuje kousek od koňských kopyt. Po chvíli, jhako by se probudila ze sna se rezpomene na les, kde byla ráno. Přijede k Ortodoxovi blíže. Zjistila jsem, že do tvrze by měla vést tajná chodba z kostela na lučině, nebo tak nějak se to mělo jmenovat.. Prohlásila jen tak mimochodem, jako by ani nebyla duchem přítomna..

Trewish - 01. ledna 2010 21:47

Lhotka Tak voholit vousy, jo. To bych ho zabil i kdyby byl nějakej král. Já tady taky nemusim bejt. Já se jich můžu zeptat na to jak získat sekeru a poslat je na jinej svět hned ke Šmakovi. A ten namyšlenej pitomec si myslí bůhvíco. Ještě jednou si přeměřim skupinku ,,A víš co, máš pravdu. Něměl bych sakrovat. Ale Ty si nehraj na tajemnýho. Takhle totiž mluvěj Ti, na který se ptaj. Takže Ty budeš asi Ortodox, že?" Podá mu pergamen. ,,A jestli to myslíš, U Thóra, s těma vousama vážně, tak se připrav na ochutnávku něčeho cos ještě nevochutnal. Na mojí sekeru." Dodá si sebevědomí

Pán Jeskyně - 02. ledna 2010 09:26

soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Lhotka, cesta nedaleko hostince, směrem k tvrzi Sarid ti odpovídá a podává ti pergamen. Když jej rozevřeš, tak je na něm napsáno: Vážený mistře Ortodoxi, posílám ti tohoto mistra trpaslíka jako posilu tvé skupiny. Domnívám se, že se ti bude jeho pomoc ke splnění úkolu hodit. Věřím, že se tobě a tvým pomocníkům podaří získat mou sekeru zpět a že se brzy shledáme. S pozdravem Gorax ze Zubatých hor

Ortodox - 02. ledna 2010 19:36

Přščtu si pergamen od trpaslíka. Gorax, kdo jinej. řeknu sám pro sebe. Pak si ještě přeměřim pohledem trpaslíka co posílá.,,Takže Gorax tě posílá trepaslíku, zajímyvý že vý kde mě hledat." řeknu a podívám se na jeho sekeru. ,,A když už mě chceš oslovovat s uctou, tak pan Ortodox, jsem syn prastarců a dědic trůnu. Princ Ortodox, ale to je jedno. Kdybych byl krutej, tak bych tě hned mohl nechat oholit na kůži a tvoji sekeru nechat zlámat. " řeknu trpaslíkovy. Pak se zasměju. ,,U Odina, bratra trpaslíka by se hodilo víc, než je pár, aspoň tu bude někdo kdo zná tradice." řeknu a na trpaslíka se usměju a podám mu ruku. ,,Takže vodkaď pocházíte, mistře sekery? A myslim že ste nám ani neřekl svoje jmeno." řeknu a pokud mě ruku podá tak mu ji pevně stisknu.

Medvědí tlapa - 02. ledna 2010 19:44

Sleduju nově příchozího trpaslíka. Když začne vyhrožovat Ortodoxoy tak vytáhnu svoje dva nože. ( Sanuxý nůž - dýlka krátkýho meče, je ale vyráběn z nejpevnější ocely. A druhej je vyrhací nůž ) A koukám na onoho trpaslíka. Pak se ale podle všeho poznaj. ,,Tak to vypadá že tu bude pěkně veselo, co Otodoxi? Měly by sme vyrazit než bude pozdě." pak se zaposlouchám a zdá se že sem cosi přeslechl. ,,Ta tajná chodba je zde zřejmě veřejný tajemství, kdo ti to u všech větviček řekl?" otočim se na Kahlan. ,,Jistá tajná chodba tu je, ale má bejt tajná. Tu bych pak použil k případnýmu ustupu. Ta chodba by podle všeho měla končit v tvrzovej svatini." řeknu a podívám se na Kahlan a probodnu ji pohledem značícínm že ten kdo ji to řekl buď byl blázen nebo ho musela nějak jinak přesvěčit.

Pán Jeskyně - 05. ledna 2010 12:18

Cesta ke tvrzi => Vnější popis tvrze Od Lhotky vede jediná cesta k tvrzi lesem směrem na jih. Výstup na kopec k tvrzi je docela strmý. Když se dostaneš na vrchol zalesněného kopce, tak vidíte tvrz tvořenou třemi kamennými budovami se sedlovými šindelovými střechami. Jedna je přízemní a dvě patrové. Budovy jsou obehnány kamennou hradbou se střílnami, čtyřmi čtvercovými věžemi a proti sobě máte hlavní bránu se zavřenými masivními dřevěnými okovanými vraty a přes příkop k bráně vede padací most, který je spuštěný. Okolo hradeb je hluboký, čtyři sáhy široký vodní příkop. Okolí cesty před příkopem je zarostlé hustým neprůchodným křovím. Vidíte na hradbách několik pohybujících se osob se zbraněmi - stráže.

Laakii - admin - 14. února 2010 20:29

Nový příspěvek v dobrodružství, po měsíci a půl, páni! Bohužel Vás musím zklamat, ani Váš Vypravěč, ani nikdo ze spoluhráčů ho nemá na svědomí. Přišel se na Vás podívat administrátor… Co teď s Vámi? Díky dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad". Dejte mi sem nebo do pošty do dvou týdnů vědět, jestli jste našli novou chuť k hraní, chcete změnit Vypravěče, nebo se s tímto dobrodružstvím ve vodách andorských rozloučíme. Laakii - admin

Pán Jeskyně - 15. února 2010 07:58
	Re: Laakii - admin - 14.Února 2010 20:29 Já chci pokračovat, vše záleží na hráčích. Kdo chce hrát? Kdo chce vyřadit? Jestli si nevědí rady, co napsat, tak jim pomohu, poradím, dohodnu se s nimi? HRÁČI VYJÁDŘETE SE!

Noira - 18. února 2010 20:27

MH.: Pokusím se tedy hnout s dějem. Držím se skupiny a jakmile dorazíme blíže k hradu, prozkoumám pohledem nenápadně okolí, přičemž se nevzdaluji od skupiny. "Hmm, čtyři věže, plno stráží, tady by jsme neměli vyvolávat nějaké rozpory," pomyslím si. "Tak jdeme dovnitř, ne??" promluvím směrem na trpaslíka, jenž, jak jsem zjistila, vede tuto skupinu, zároveň, pokud mě nikdo nezastaví, pomalu vyrazím směrem dovnitř do tvrze.

Pán Jeskyně - 19. února 2010 10:55
	U tvrze Noira jde přes směrem k tvrzi, dva muži na hradbách se zastavují a sledují jí. Noira přechází přes most nad příkopem, jakmile přistoupí před masivní dřevěná okovaná vrata, tak se ve vratech odšoupne malé okénko. Za okénkem je vidět obličej muže. Muž se ptá Noiry: "Co si přejete?" Nebe je pokryto mraky a vypadá to, že bude brzy pršet.

Ortodox - 19. února 2010 13:28

když se nedozvym odpověď tak vyrazim dál, u brány nás čeká klasická prohlídka. ,,Zkus hádat, vedem dva skřety pro soud a hledáme trochu odpočinku pro mě a můj doprovod." řeknu ofciálně a škubnu lanem aby se oba na oko spoutaní hnuly. ,,A pánovy tvrze oznamte že se do kraje vrátil trpasličí pán Ortodox a hledá přístřeší." dodám rychleji než se stihne zeptat na jmena. Počkám jak se zachová a lehce se usměju. Krátkověcí trumberové, určitě nečekáte že by se sem někdo takhle dostal. pomyslim si.

Pán Jeskyně - 19. února 2010 15:56

Před tvrzí Muž za okénkem si vyslechne Ortodoxe pokývá hlavou a říká: "Počkejte, půjdu Vás pánům této tvrze ohlásit." Dvířka ve vratech se zavřou. Začíná drobně mrholit. Po malé chvilce čekání se dvířka znovu otevřou. Tentýž muž k vám znovu promlouvá: “ Tak pánové tvrze Vás přijmou, ale za podmínek, že před vstupem do tvrze složíte a odevzdáte všechny Vaše zbraně, ty Vám budou vráceny při Vašem odchodu z tvrze a Vaši vězňové musí být umístěni celou dobu Vašeho pobytu v žaláři tvrze.” Muž čeká, co mu odpovíte, jestli přistoupíte na podmínky. Mrholí.

Karia - 19. února 2010 16:17

Tvrz Když dorazíme po nudném putování k jakési tvrzi tak se začnu rozhlížet. Nikde nejsou vidět žádní obchodníci, lidé celkově ani jiné stavby, pole ani nic podobného... Něco mi tu dost nehraje a nevím co... řeknu a stáhnu si kápi tak aby mi byla vidět jen spodní část obličeje, sesednu z vraníka a jdu hned za Ortodoxem. Když požádá o vstup a následně se ozve vrátný a začne mluvit tak se nakloním k Ortodoxovi. "Něco tu nesedí, ani trochu se mi to tu nelíbí, všiml sis jak je tu pusto ne?" pošeptám mu a střelím pohledem k okénku ve kterém je vrátný. "Ta podmínka o odložení zbraní je sice pochopitelná ale trochu divná, je to tvrz a bude tam určitě víc než jen pár vojáků s oštěpy, čeho se tak bojí??" řeknu znovu stejně tiše. Čekám co mi odpoví a jak se rozhodne. Podle toho buď půjdu a složím zbraně jako ostatní a nebo zůstanu tam kde jsem.

Noira - 19. února 2010 17:05

Jakmile se otevře okénko, pokusím se promluvit, ale trpaslík mě předběhne, tak mlčím. Slyším podmínku o odložení zbraní znervózním, nerada bych odložila svou hůl ani tu dýku, jenž mám na opasku, mno co, bez dýky se obejdu a hůl snad stařeně neseberou, pomyslím si. Pokud mě při vcházení požádají o odložení zbraní, pokojně jim dám dýku a když si řeknou o hůl, sehraju divadlo, že hůl potřebuji k chůzi (MH.: Jako Gandalf v Pánu prstenů). Jakmile vejdeme "zostřím" smysly abych byla připravená skoro na cokoliv. Pokud nevejdeme následuji skupinu. MH.: Koukám, že se to nakonec rozjíždí, už jsem se lekl, že skončíme, když nikdo nenapsal. Děkuji všem, že mám(e) možnost dále hrát.

Ortodox - 19. února 2010 20:40

,,Kdo jsou páni této tvrze." zeptám se strážnýho u brány. ,,Že patrně neznaj trpasličí zásady, my trpaslíci nikdy neodkládáme svoje zbaně z rukou, by si je svýma tlapama mohl osahávat naše tajemství výroby zbraní." řeknu a koníkovy poručim o krok zpět. Přičemž ruku stáhnu ke své sekeře. ,,No tak mluv, než mi dojde trpělivost a poznáš naši hrdost." řeknu ale zbraň plně nevyndám. Něco tu nehraje, odložení zbraní není zvykem pro každou návštěvu. pak k sobě druhou rukou přivolám Tlapu a řeknu ,,Kach, ar, ta nuhaj mi nisteš? Kulu jor da sin." řeknu starou řečí kterou sem kdysi naučil tlapu když sme spolu cestovaly posledně. pak se ještě podívám na strážnýho ,,Nu as tar kitas nun, tar tartaros pax, ky teo, den ta nio čišky." řeknu a při poslednim slově lehce mávnu rukou. pak se otočim ke strážci, ukážu na tlapu ,,Tady přítel nemluvý po obecnej řeči, je to člověk přírody." řeknu.

Karia - 20. února 2010 10:49

Tvrz Trpaslík má slova očividně ignoruje. Rozhlédnu se znovu po okolí. Dobře, když budu dávat pozor tak si mě ani nevšimnou, řeknu si a otočím se tak že se doslova rozplynu. Černý plášť mi přítmí večera slouží jako dokonalé maskování. Středně rychlím během se vydám dál od tvrze. Tam přivážu koně k nějakému stromku či něčemu podobnému. "Nikam mi neuteč," řeknu vraníkovi v alfštině a znovu se vydám k tvrzi. Nenápadně se připlížím ke zdem a okolo nich se pak proplížím okolo hradu k druhé straně než jsou ostatní. Pokud tam byl vodní příkop o čemž dost pochybuji tak se proplížím kousek od něj v mrtvém bodě strážců kde by viděli jen kdyby se pořádně nahli a i tak mě neuvidí, nejspíš, plížení je v mé krvi stejně jako kování v trpasličí. Dojdu až k bráně a zaklepu. Předpokládám že se tam objeví další strážný. Ale nikoho nevidí protože se rychle přitisknu k hradbám a tak mě neuvidí. Potom až zavře zaklepu opět a jak tak znám lidi tak netrpělivostí bez rozvahy vyjde a začne se rozhlížet, pokud to udělá tak je to má šance a vběhnu do tvrze, potom zmizím do stínů tvrze a začnu hledat nějaké lidi co by mi mohli povědět co se tu děje. Pokud se mi můj trik nepodaří, prostě najdu boční vrátka která jsou u každé tvrze, většinou je vybudují vesničané a pán tvrze o nich neví takže jsou většinou bez hlídek. Vytáhnu z kapsičky na opasku paklíč a pomalu otevřu zámek dveří které jsou dobře skryté, kdyby nebyli a obléhatelé je objevili pevnost je v koncích, ale já naštěstí v noci vidím dobře takže nebude problém je najít, jak odemknu zámek tak udělám přesně to samé co bych udělal kdybych se tam dostala už prve, začnu hledat.

Medvědí tlapa - 20. února 2010 16:45

Po Ortodoxově rozhovru ke mě se jen lehce usměju a přikývnu. Ar tak nim. odpovym a pak se přiblížim lehce k pulčíkovy a naklonim se k němu k jeho uchu. ,,Pro všechny případy si nechtě nějaký zbraně schovaný, co oči nevydí mysl netíží." řeknu mu hodně potichu aby to slyšel jen on. Pak přistoupim ke kahlan ,,Měla by sis ponechat nějaké hračky, u sebe, vzkazuje ti to Ortodox." řeknu stejně potichu jako před tím. Pak se otočim a podívám se směrem k neby. Začnu si odříkávat slova a zaženu mrholení sětrem a přivolám slunečné počasí. Pak si přivolám na prst malou sýkorku a pošeptám ji aby se porozhlídla po osazenství tvrze. Pak se otočim k Ortodoxovy ,,Ni la tys, ardum ma nai." řeknu nakonec.

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR