Skyrim
hrálo se Domluvený termín
od: 30. července 2013 16:33 do: 15. prosince 2013 17:47
Dobrodružství vedl(a) Avareel
| |
 | hra na námet Skyrimu s čiastočnými pravidlami z Dračí Doupe |
| |
| Sever Niekde na severe,Niekde medzi Jitrenkou a Ledohradskou univerzitou sa v snehu týčil jeden stan.zadržiaval sneh a mráz,či chladný,ľadový vietor ktorý udieral do jeho stien z kožušín jeleňov. Vo vnútri sedela Aralynn achúlila sa nad drobným tmavomodrým ohníkom,ktorý sa jej z vypetím síl podarilo vyčariť.Ohník blkotal v malej jamke a na ňom je na tyči zaveený korbeľ,v ktorom si z lesných plodov a byliniek varí čaj.Vonku je riadna búrka a nič nenaznačuje tomu,že prestane snežiť. -sedíš na kožušine,sneh si si odhrabala.Pred tebou je diera s malým ohňom nad tým je zavesený korbeľ s čajom.Po tvojej pravici je zložený tvoj batoh,naľavo máš položený luk a šípy.Dýky máš stále za opaskom. |
| |
 | Venku padal hustý sníh a já se krčila v malém stanu z jelení kůže. Povedlo se mi vyčarovat plamínek nad kterým jsem se z lesních plodů snažila uvařit čaj. Byla mi zima, ale nic vážného. Dávno jsem si na tent ozpůsob života zvykla. I když jsem byla ve stanu, snažila jsem se dávat pozor na jakýkoliv zvuk z venčí. Přeci jen nechci být rozdrcena obrem. |
| |
| V stane Vonku tam hučí vietor,že nepočuť nič iné.Počuješ,ako sneh veľkou rýchlosťou naráža do stien stanu.Krátkym pohladom usúdiš,že čaj ešte nieje hotový,aj keď už krásne rozvoniava. Stále ti je rovnaká zima,no výjsť von by nebolo múdre. |
| |
| I přes všechnu snahu kterou vkládám do naslouchání okolí, slyším jen hučící vítr. Čaj ještě není hotový. Nevím proč, ale mám nutkání vyběhnout ven, ale vzhledem k mým třesoucím se rukou by to nebylo moudré. |
| |
| V stane Boli to len obavy,alebo sa skutočne z diaľky ozval rev obra?Žeby panikári,alebo sa jej naozaj zdalo,že cez svetlo preblysol tieň?Je len tak ustráchaná,alebo má pocit,že sa zatriasla zem? Má čoraz večší pocit,že aj keď je v bezpečí stanu je v nebezpečí,no snaží sa na to nemyslieť.Prečo by sa teraz obor túlal krajom? Možno mala len pocit,alebo sa jej zazdalo,že spomedti hučiaceho vetra začula "pomoc"? |
| |
| Zacítila jsem vibraci země, viděla stín a možná mám halucinace? Nejspíš se mi to jen zdálo, ale v tom se ozvalo "pomoc!". Ne, tohle se mi nemohlo zdát. Vytasím dýku a opatrně nakouknu ven ze stanu. |
| |
| V stane Vykukla von to stanu.Hneď jej do tváre udrel štiplavý sneh,ktorý ju reže na tvári viac než šípy.V ďiaľke niekolko metrov nej videla postavu,ako sa tacká.Postava ešte nevidela jej stan.Neznámy klesol na kolená a začal sa snahom plaziť. |
| |
| Jen co jsem vystrčila hlavu ze stanu, dostala jsem cennou lekci ohledně štiplavého mrazu. V dálce jsem viděla postavu, která klesla na kolena. Vyběhla jsem ven a klekla si k ní. Co se stalo? Musela jsem se zeptat. Kdyby řekla, že jsou někde bandité nebo obr, musela bych se připravit na boj. Pokud však nic nehrozí zatáhnu osobu do stanu. |
| |
| V stane Nikde nikoho nevidíš.Všimneš si,že v boku má zapichnutý ľadový hrot.Keďže nikde si nikoho nevidela,začala si ho ťahať do stanu.Bol dosť ťažký a len trochu ti pomáhal,keďže je dosť slabý.cítiš,aký je ľadový a aj tebe začne omŕzať pokožka. Nakoniec ho dovlečieš do stanu.Stále je ti zima,no sadneš si na svoje miesto. On sa schúli a začne sa triasť.Je celý od snehu a mrazu. Ď-ď-ďak-k-kujem povie ledva drkotajúc zubami.Rana v jeho boku nie je veľká. |
| |
| Nikde nikdo a tak ho odtáhnu do svého stanu. Je promrzlí. Kouknu na čaj a nabídnu mu. Potřebuje ho víc než já, ale i přes tento fakt si trošku naleju taky. Co se tam venku stalo? zeptám se a nabídnu mu svůj plášť. |
| |
| V stane Spoznáš na ňom róbu Ledohradskej univerzity.na hlave ma kapucňu,no vidno jeho drobnú briadku,ktorá je celá omrznutá.Vďačne prijme plášť aj čaj a hneď si ho pritisne k telu,aby sa zohrial. Ľadové prízraky.Traja.Povie a roztrasene si uchlipne. Keďže obývaš Jitrenku,poznáš Ľadových Prízrakov.Veľmi radi sa vrhnú na osamoteného mága,alebo hocijakého človeka a vysajú z neho energiu.Radi vystrelujú ľadové hroty,alebo používajú ľadové štíty,ktoré blokujú večšinu útokov |
| |
| Teď je hlavní aby si byl v teple. odpovím a doleju mu čaj. Jestli nás najdou, je nejspíš po nás. Bohužel v takovéto vánici nemůžeme cestovat sem a tam. Na sobě má na první pohled róbu učně na Ledohradu. Jistě bude mocným kouzelník, protože tam jen tak někoho nepřijmou. |
| |
| V stane Áno.Jemne prikývne a znova si odchlipne z čaju.ľad a sneh na ňom sa mierne roztopí,takže spraví drobnú mláčku.Búrka vonku mierne zoslabne. |
| |
| Vánice pomalu slábne a já se opět odvážím vykouknout ven. V duchu jen prosím aby po nás nepátrali ty Ledové přízraky. |
| |
| V stane Nevidíš nič,preto nevieš usúdiť,či to je nejaká výhra.Stále fúka mrazivý vietor,preto sa hneď skryješ dnu.Chalpík oproti tebe vitiahne flakónik a vypyje ho. |
| |
| Stále fouká mraziví vítr a tak raději zalezu zpět do stanu. Jste z Ledohradské univerzity? zeptám se. |
| |
| V stane Áno,išiel som tom študovať len pred rokom.Teraz je termín nástupu na druhý semester,tak som sa vracal z domu.Odpovie na jej otázku a mierne sa vystire.Vďaka elixíru ľadový hrot odpadne a rana sa,nie úplne zacelí. |
| |
| Až přestane foukat ten vítr, pomůžu ti se tam dostat bezpečněji. Snad každému je jasné, že ve dvou se to lépe táhne. Cesta bude rychlejší a v případě nějakých komplikací, bude snadší se jich zbavit. |
| |
| V stane Vďaka,cením si toho.Povie a premerá si ju.Potom letmým pohladom nakukne von a povie búrka je slabšia |
| |
| Dobře. seberu si věci, přičemž svůj plášť mu zatím ponechám. Měli bychom vyrazit. řeknu a počkám na jeho reakci. |
| |
| V stane Prikývne a aj podá jej plášť.Zvonku počuť buchot.Toto sa jej nezdá.buchot a rev,drásajúci a prenikavý až do štipky kostí. |
| |
| Venku slyším řev a buchot. To se mi nezdá. Vytasím dýky a opatrně varuji společníka o možné hrozbě. Plášť si opět nasadím. Opatrně vykouknu ven a připravím se na blížící útok. |
| |
| Príchod Obra Po tom,čo vykukla ona zo stanu vykukla následne jeho hlava.Pred sebou uvideli veľkého obra s kyjom cez plece ako sa tacká smerom k nim.Za každým jeho krokom nasledoval otras.Nevideli mu moc do tváre,no to im nebolo treba aby zistili,že sú v nebezpečí. |
| |
| Až řeknu teď, utíkej! Řeknu a poté se připravím a řeknu Teď! Vyběhnu ven a pokusím se spolu s mágem utéct. |
| |
| Útek pred obrom Vybehne hneď za tebou.Akonáhle vás obor zbadá,rozbehne sa po vás. |
| |
| Vyběhnu jako první a můj společník hned za mnou. Obr se rozběhne za námi. |
| |
| Útek pred Obrom Keďže obor mal velké tlapy,utekal za vami oveľa šikovnejšie a aj preto lebo sa tundrou často premával(8).Mág ťa o chvílu nato obehol a šikovne preskočil jeden kameň(11),pri ktorom si sa ty spomalila-Obor dupotal len 3 metre zatebou. |
| |
| Obr je poměrně rychlí. Mág rychle přeskočí kámen, no já nedávám pozor a takové věci si nevšimnu (3). Obr mě doběhne. Pokusím se vykrýt případný útok a na dále ho opětovat (5). Snažím se zaútočit na pravou nohu a získat si tím čas na útěk. |
| |
| obor Akonáhle obor spozoruje človečinu pod sebou neváha,a ide ju udrieť svojím obrovským kyjom,čož ju v skutočnosti ulomení kmeň hrubého stromu.(10+3=13)KeĎže kmeň je veľký,je nemožné sa mu ubrániť,jediná možnosť je utekať čo najďalej z dosahu jeho kyja. |
| |
| Obr si mě bez pochyb všiml, protože teď míří přímo ke mně. Pokusím se rychle vstát a znovu se dát na útěk před obrovím kyjem a nakonec i jím samotným (10). |
| |
| Obor Obrov kyj by ju určite zabil,no len tak tak sa jej podarilo postaviť a dať sa na útek,no predsa,obrov švih bol mohutný a konárom jej šlahol po chrbáte.Podarilo sa jej dostatočne vzdialiť za ten čas čo obor znova zdvihol svoj kmeň a rozbehol sa za nimi.Mág ma chvílu zastal a zakričal jej,nech si pohne,ak nechce byť na obed pečená nad obrovím ohňom. |
| |
| Obrův kyj mě švihl přes záda, ale podařilo se mi i tak vstát a pokračovat v útěku. Mág na mě něco pokřikoval, no nevěnovala jsem mu pozornost a běžela dál ve snaze obrovi utéct. |
| |
| Obor Obor bežal za tebou a mierne ťa dobieha,no predsa len si mala náskok(9).Mág pred tebou vytvoril drobnú ohnivú guľu a rozhodol sa ju hodiť do obra,no obor sa moc kymácal na to,aby ho strafil(5) |
| |
| S tím neztrácej čas! zakřičím na mága a chytím ho za ruku. Společně se pak pokusíme utéct jak obrovi tak jeho smrtonosnému kyji. |
| |
| Obor Obor naďalej uteká za vámi(12)a keďže jeho velké tlapy ubehnú rýchlejšie,než vy,čoskoro vás dobehol a znova sa vás chytal tresnúť kyjom(10) |
| |
| Obr nás doběhl a rozmáchl se kyjem. Bohužel jsem to schytala v plné síle (4) a se skuhráním dopadla na zem. Nevím co v té chvíli dělal mág, trochu doufám v to že běžel dál. Pokusím se vstát a utéct. Teď jsem však mnohem pomalejší (4). |
| |
| Obor na šťastie,Pre Aralynn ,mieril obor na obidvoch,takže neschytala ranu celým kyjom,to by ju isto zabilo.Podarilo sa jej na krátku vzdialenosť odplaziť.Uvidela obra,ako sa trápi so zdvýhaním ťažkého kyja.Potom však uvidela mága,ako spravil pár pohybov rúk smerom k Obrovi(9).Obor zastal a padol dole na Chrbát ako kus kameňa. Švihaj,máme sotva minútu! Povie a pomôže jej vstať.rana na rameni kam ju udrel s kmeňou bola dosť otlačená a bolela...mala pocit,že má zlomenú ruku. |
| |
| Dopadnu na zem. V tu chvíli mě neskutečně rozbolí ruka. I přes současnou bolest se otočím na záda abych viděla jak je na tom mág. Nevím přesně co se tam stalo, ale obr najednou padl k zemi. Poté mág zařval ať si pospíším a pomohl mi na nohy. Asi mám zlomenou ruku... vyhrkla jsem ze sebe, ale opět sem se dala na útěk (11). |
| |
| Útek pred obrom Podarilo sa vám ujsť na kraj lesa,keď sa obor pomaly postavil.Skryli ste sa medzi stromami,aby vás nevidel.Obor chvílu čuchal,no len pokrčil plecami,vyhupol si kyj na plecia a začal s dupotom odchádzať.Na nešťastie,k vám. |
| |
| Doběhneme na konec lesa kde se ukryjeme mezi stromy. Opatrně vykouknu z poza stromu. Obr se postavil a ušel pár kroků. Modlím se k bohům aby nás nenašel, no ti mě v lásce asi moc nemají, protože ačkoliv nás obr hledat přestal, vyšel si to naším směrem. Přitisknu se ke stromu a samým strachem skoro ani nedýchám. Nedělám žádné prudké pohyby a hodně sázím na svou černou kápi, se kterou alespoň trochu splývám s kmenem stromu. Snad mě nenajde... (11) |
| |
| Útek pred Obrom Obor sa nebezpečne blížil.Videla si Mága,ako začal mávať rukami a potom ich prudko roztiahol a zmizol(10).Nevidela si ho,aj keď si vedela,že stojí hneď pred tebou,vďaka stopám v snehu.Obor okolo vás prešiel,možno kvôli snehu,ktorý stále padal,alebo bo od prírody slepý a nevidel čierny plášť v snehu,prešiel okolo vás(5). |
| |
| Když kolega zmizel, usmála jsem se. Otec o magii dost věděl a jelikož do nás vkládal své naděje, věděla jsem i já. Stál přede mnou, ale byl zneviditelněný. Obr prošel kolem nás a já s úlevou vydechla. Ignorant... řekla jsem si v duchu. Ve chvíli kdy už nebyl vidět, rozhodla jsem se jít pomaličku za ním. S tím rozdílem, že při hrozbě střetnutí se s ním, bychom zatočili. Tím bychom se měli vyhnout další zbytečné potyčce. |
| |
| Obor Obor ďalej kráčal vpred cez les.Aralynn však ruka bolela čoraz viac a nemohla si dovoliť sledovať obra.Cítila tupú bolesť v ruke vždy,keď ňou mykla.Risk bojovať so zlomenou rukou hraničí s sebevraždou. |
| |
| Nakonec z mého plánu sešlo kvůli zraněné ruce. Au,... zasténám a sundám si batoh. Trochu se v něm pohrabu a vytáhnu obvaz. Je mi okamžitě jasné, že ten nebude stačit, jelikož rána nekrvácí je i zbytečný. Potřebuji se dostat do města, a to co nejdřív. řeknu a opřu se o kmen stromu. |
| |
| V lese Pri tebe sa zjaví Mág a povie: Lefohradská univerzita nie je ďaleko...ja liečiť neviem,nikdy som tomu nerozumel Povie a pozrie sa na obra,ktorý krátko nato zmizne za stromami. Mali by sme vyraziť,nechcem stretnúť tie prízraky Povie |
| |
| Agrr... zaskučím Dobře jdeme. Nejdu první, spíš se držím těsně za ním a nechávám se vést na Ledohradskou univerzitu. Snad mi pomůžou. pomyslím si. |
| |
| Dlhá cesta Kráčali ste hodiny a hodiny.Príroda okolo vás bola stále zamrznutá a studená.Sem tam ste sa zastavili,kvôli tvojmu zraneniu.Po nejakej dobe,keď už rana riadne bolela a bránilo to v ceste,ste sa utáborili blízko lesa. Vďaka mágovi ste založili drobný ohník a rozložilli stan.Prikázal ti zaliezť dnu a nad oheň postavil kotlík,do ktorého začal klásť rôzne lístky,kvety a sem tam prilial nejaký extrakt. Sme od Ledohradu asi pol dňa cesty,možno deň..Povie a podá ti nejakú masť spolu s obväzom. Natri si to a pevne si to priviaž |
| |
| Trochu delší cesta Šli jsme opravdu dlouho. Příroda kolem nás se zdála být víc a víc zledovatělá než před krátkým okamžikem. Navíc jsme do té cesty kvůli mé ruce museli zastavovat. Rána bolela čím dál víc a já už nemohla udělat ani krok. Utábořili jsme se a díky mágovi jsme vytvořili slušný ohýnek. Rozložili jsme stan a on mě poslal dovnitř. Sedla jsem si a čekala co bude dál. Po nějaké době přišel a řekl to co potřeboval říct. Neváhala jsem a udělala to co řekl. Den cesty? To není dobré. Děkuji ti za ten obklad. poté natáhnu zdravou ruku a představím se. |
| |
| Znova v stane Aj ja si myslím,že to nie je dobré.možno sa nám podarí ísť rýchlejšie... Trochu nedôverčivo pozrie na jej ruku a potom ju trochu nesmelo prijme a potrasie jej rukou. Teší ma,slečna Nysbane |
| |
| A tvé jméno je? zeptám se trochu nedůvěřivě. I když si pomáháme, stále je cizinec. |
| |
| V stane Načo,ti bude vedieť moje meno.Ranu ti to nezacelí a brucho nezaplní.Povie po chvílu uvažovania pričom v tvári má presvedčívý výraz.Oheň stále blkotal a on do kotlíka vlial ďalší lektvar. |
| |
| Když znáš mé já chci znát tvé. řeknu. V přesvědčování sem jindy mistr, ale tady jsem narazila asi na tvrdý kámen. |
| |
| V stane Asi máš pravdu,mali by sme byť férový.Volám sa Rebit.Meno,ktoré povedal znelo,ako by si ho len teraz vymyslel.Povedal to však s presvedčením,akoby to bolo jeho pravé meno,no prišlo ti to ako vymyslené. |
| |
| To mě těší, Rebite. odpovím no mám k němu jisté podezření. Snad to nebude nějaký magor co si všechno vymyslel. |
| |
| V stane mág sa otočí späť k ohnisku a mieša elixír v kotli,pričom sem tam zdvihne lyžicu,premerá si tekutinu a niekedy do nej znov niečo vleje. |
| |
| S ním je teda řeč. Povzdychnu si a nakloním se nad kotlík Co to bude až to bude? |
| |
| V stane Pootočí hlavu k tebe: pomôže ti to s rukou,aj keď ti ju to nevylieči,ulavý ti o bolesti.Povie a kúsok ti odleje a podá ti to: Vypi to. Je to elixír ružovej farby a vôňa ti pripomína fialky. |
| |
| Trochu toho elixíru mi odleje. Teda smrdí dokonale. řeknu si a vypiju vše co mi bylo nalito. |
| |
| V stane Chutí podobne,ako jahody,no tá divná vôňa to trochu kazí.Mág začne zvyšok odlievať do flakónikov a poslednú dávku si naleje do nejakej nádoby,z ktorej to pije. Keď to vypiješ,zavítiš,že ťa rana menej bolí..presnejšie,menej vnímaš bolesť. |
| |
| Chutná trochu jako jahody, ale ta vůně by být nemisela. Jen co dopiju začnu méně cítit, vnímat bolest. Otupilo mě to?! zhrozím se. Mág zbytek nalil do různých nádobek. |
| |
| Stan Potom sa nič zaujímavé nestane.Mág zhasne oheň a povie ti,že máš odpočívať,lebo zajtra vás čaká dlhá cesta.Sám vypije zvyšok elixíru a vídje von zo stanu,kde si ty a rozloží si druhý vedla tvojho. Keď odíde,pocítiš že elixír začal plne účinkovať a začne sa ti strašne chcieť spať.Ani si nezložíš luk a už zaspíš. Ráno,ťa zobudí so slovami,že už by ste mali vyraziť.Od oka zistíš,že pred pár sekundami slnko vyšlo.Mág začal baliť svoj stan a ešte predtým ti dal elixír so slovami Nevypi ho celý. |
| |
| Nic zajímavého se neděje a Rebit mě pošle spát. Vyjde z mého stanu a já si nestačím sundat ani luk. Usnu. Druhý den vstanu a jako první dostanu další dávku elixíru. Loknu si a zbytek uschovám v malém batůžu zavěšeném na opasku. Vydeme sectedy na cestu. |
| |
| Cesta Putujete dlhú dobu.Krajina je stále rovnako mrazivá,až na ten rozdiel,že už nesneží ale aj tak je dosť zima nato,aby si sa zabalila do teplého plášťa.Mág ide kúsok za tebou a sem tam sa obzrie.Aj tebe sa raz začas zazdá,že popri strome sa niečo mihlo.Raz prechádzate cez snežné pláne a raz cez les.Počas cesty ste ticho-je zima a mráz sa vám zarýva do tváre,tak moc nechcete počas chôdze hovoriť.vaša prvá zastávka bola,keď ste prešli zmzrnutý les a utáborili ste sa. |
| |
| Šli jsme dlouho a dlouho ještě půjdeme. Jsem vděčná za to, že sníh už nepadá z modré oblohy. Avšak zima přetrvává nadále. Jsme ticho, o čem taky mluvit, že? Občas mám pocit jakoby se mezi stromy něco mihlo, ale nejspíš to je jen liška nebo se prokazuje účinnek elixíru. Na konci lesa se utáboříme. Zakručí mi v břiše a tak vytáhnu kus sušeného masa. Dáš si? zeptám se mága. |
| |
| Tábor Vďaka ale nie,potrebuješ nabrať veľa síl.vytiahne z vrecka tmavomodrý elixír,z ktorého si odpije a potom sa otočí späť k nej. Dlho sa ale nevyvaluj,musíme si pohnúť,ak to chceme stihnúť do večera. |
| |
| Jasně, o mě se nemusíš bát. Klidně můžem pokračovat. Vyšvihnu se na nohy a usměji se. |
| |
| Znova na ceste..alebo nie? Pomaly sa postaví a vyrazíte.Znova kráča pozadšie.V ďialke už vidíš mesto a aj veže Ledohradskej univerzity.keď ťa niečo zamrazí.Letmý pocit na krku,akoby ťa niečo sledovalo.Otočíš sa a vidíš len Mága,ako na teba hladí.Vidíš Mága,ale len mága.Okolitý svet,akoby sa strácal a otáčal okolo teba.Nakoniec ostane bielo.Nič len biela,nekončiaca pustina.A vedla teba,stojí rovnako zmetený Mág.Jeho,aj seba vidíš stále normálne,no okolitý svet akoby zmyla voda. |
| |
| Kráčíme dál. Mám trochu pochyb že mě někdo sleduje, ale po otočení vidím jen mága. V dálce už se rýsují budovy, no náhle zmizí. Stromy, keře, tráva to všechno zmizelo. Je jen všude bílá a já stojím uprostřed spolu se stejně vyděšeným mágem. Je to iluze. dojde mi po chvíli. Vzchopím se a zakřičím Co po nás chceš?! |
| |
| Stratený Nič di nepočula,dokonca ani svoj vlastný hlas.Nič,len ticho a tma,teda,svetlo.niked nič,len bielo,a Mág,ktorý natiahol ruky a vyskúšal vytvoriť nejaké kúzlo.To,len čo ho vytvoril,zmizlo skôr,než si ho poriadne stihla zazrieť.Potom,sa v ďialke ukázala postava.Bolo ho vidno z velkej diaľky.Možno si sa rozhodla,k nemu pohnúť,alebo si na neho zakričala.Ledva si zdvihla nohu,alebo otvorila ústa,hneď zmizol. |
| |
| Můj hlas nebyl slyšet a mágovo umění bylo k ničemu. Silně pochybuji, že když do tětivy založím šíp, bude mít akce nějaký efekt. Zjeví se nám postava. Než stihnu cokoliv udělat zmizí. Budu muset bojovat svou vůlí, myslí? položím si otázku, ale marně čekám na odpověď. |
| |
| Stratený Odpovie ti len...ticho.Znova sa zjaví postava,no tentokrát bližšie.Teraz si ju môžeš prezrieť.Má na sebe čierny,dlhý kabát,ktorý si dovolia nosiť len honosný ľudia.od tým ma červenú košelu.Dlhé čierne nohavice.Vzadu vidíš,ako mu pri každom boku vytŕčajú dve dýky.Na chrbáte ma založenú veľkú kosu,ktorá ti trohu naháňa strach.Na hlave ma nasadený čierny klobúk s dlhým červeným perom.Tvár ma sklonenú,takže mu do nej nevidíš.Mág si ho tiež prezrie a preglgne a ustúpi o pár krokov dozadu.Niečo zamrmle,no nepočuješ ho. |
| |
| Postava se zjeví opět a blíž než předtím. Konečně si jí mohu prohlédnout. Nejvíc mě zaujmou dvě dýky. Možná slyší mé myšlenky. napadne mě. Když jsou slova bez hlasu a nikde nic, musí to být myšlebka se kterou si pohrává. |
| |
| Stratený Naraz zdvihne hlavu.Oči má skrýženinu červenej a čiernej.Tvár má bledú.Až nebezpečne bledú...aoby slnko sveta nikdy nevidel a považoval ho za mýtus.Spod klobúka vidno čierne a červené vlasy.Pôsobi desivo.Až moc desivo,akoby ho niekto vytiahol z tvojich nočných môr.Príde o pár krokov bližšie.Mág zas ustúpi snažiac sa od neho držať odstup,On vša,mieril viac k tebe.Pripadá ti,akoby si ho niekde videla...len si na to nemôžeš spomenúť. |
| |
| Ty oči! Stojím na místě Sakra, co je zač?! Mám pocit, že ho znám ale odkud, odkud? Mág za mnou couvá dál a dál. Já jen poklidně stojím na místě. |
| |
| Stratený Za ním sa vynoria stromy...aoby to prestalo účinkovať.Aj spoza teba vykúkali stromy.Je to ako biela bublina v strede lesa. Taká sila...v takom...smrteľníkovi...Ako odpudivé... Neznámy ti prehovorí rovno do mysle.Hladí ti rovno do očí a po chvíli dodá: Aralynn Nysbane....tvojich rodičov poznám...dobrý ľudia...tak nevinný... |
| |
| Jakoby kouzlo přestalo účinkovat. Vynoří se stromy a neznámý promluví. Nehýbe rty, je to útok na mou mysl. Co je s rodiči? pomalu se zeptám. |
| |
| Stratený Okolie,akoby znova zmizlo a zjavia sa u nej doma.Mág,však zmizne,a ostane s neznámym len oni dvaja.Stojí vedla neho a pred nimi poznáva svoju rodinu,ako jedia za stolom. Ešte nič...ešte nič...ale môže...Jemne luskne prstami,no zvuk nie je počuť.Oheň.ktorý plápolí v kozube sa začne nebezpečne približovať k otcovej nohe. Ale,ja som zabudol,že ti vlastne na nich nezáleží...škoda |
| |
| Okolí opět zmizelo. Teď jsme se objevili u nás doma. Rodiče seděli u stolku. Oheň z krbu se nebezpečně přiblížil k otcově noue.Záleželo. Teď už si však nejsem tak jistá. zamračím se Co po mě chceš? |
| |
| Stratený Čo môžem chcieť...Oheň sa zastaví možno kúsok od otcovej nohy.Všetci akoby zamrzli,akoby sa zastavil čas. Možno,tvoju dušu...to by som mohol chcieť...alebo...službu...ak to by som mohol chcieť...alebo telo Posledné povie s dôrazom,no nekonkrétne.Potom na ňu pozrie červenými očami. |
| |
| Co si zač? otočím se tak abych mu hleděla přímo do očí. Mám kamenný výraz v obličeji, bez jakých koliv emocí. Má duše, mé tělo... ty ti patřit nikdy nebudou! |
| |
| Stratený hm...to telo nemusí byť tvoje...jednoducho,nájdi to moje.Znie to trochu divne.Potom k tebe vystrie ruku. Nájdeš telo,alebo dáš dušu? |
| |
| Na jinak kamenné tváři se najednou rozhostil úsměv. O mou duši se bát nemusíš. Tu nezískáš. A co se týče tvého těla, mám zcela jiný cíl než jej hledat. |
| |
| Stratený Ach ták....V tom prípade...ži...s vinou...Luskne prstami.Oheň v kozube sa rozhorí a chytí sa aj otcova noha.Oheň sa začne šíriť ce stôl aj k matke.(prípadným súredencom). On o pár krokov odstúpi,aby ti nechal voľný priestor. |
| |
| Hm... zasměji se a opět se mu podívám do očí, teď už s nepřirozeným úšklebkem Měl bys být domýšlivější když už se pokoušíš o iluzi. Otec je tento týden mimo domov. Spolu s matkou jeli navštívit bratra! Ano, trošku jsi to nedomyslel. |
| |
| Stratený... Začne sa smiať.Jeho smiech je horší,než krviprelievanie Ulfrika. Aká istá...kedy si bola naposledy s nimi?...Kedy si s nimi hovorila?...si si istá,či nezmenili názor?...Hovorí až prehnane pokojne...ohne sa na chvíli ukludnia.Všetko znova zamrzne.Chvílu stojí pred ňou pričom jeho úškrn je strašidelný a dodáva jej neistotu. |
| |
| Vím to jistě. Je to bratrův velký den. Sama jsem ho chtěla jít navštívit, otec není vyjímkou. I když mě trochu znervózňuje, není to nic co by mě mohlo nějak víc znejistit. |
| |
| Stratený... Neznámy sa uškrnie a znova luskne prstami.Oheň pokračuje v likvidovaný.Ozve sa aj krik a rozruch.Oheň začne páliť aj jej matku. Potom...keď budeš...plakať nadhrobmi...spomeň si...na moje meno... všetko sa začne postupne rozplívať do bieloby. Som Loki... |
| |
| Vzpomenu, neboj. Prohodím jen tak do vzduchu. Já se totiž nepletu. Ne v této věci. z kapsy vytáhnu dopis který psal můj bratr a kde je pozvání na Ledohrad. |
| |
| Návrat Zrazu si presne,tak ako si pamätáš.Otočená smerom k Mágovi,ktorého zdesený pohľad ťa zneistil viac,než Neznámy Loki. čo ti ukázal?Povie to dosť vydesene,akoby to,čo ti ukázal bolo to najhoršie,čo existuje. |
| |
| Svět se opět vrátil k normálu a já hledím na vystrašeného mága Nic, pouze nějaký nesmysl, no ty jsi bledější než před tím. Co ukázal tobě? zeptám se. |
| |
| Návrat Mne neukázal nič,asi mu šlo o teba...čo ti ukázal?Hovor,je to dôležité.má sa tvári zdesene.Až moc zdesene.Naliehavo na ňu pozerá. |
| |
| Chtěl po mě tělo a mou duši. Jeho tělo. Ukázal mi otce a matku v plamenech.... Podívám se na mága Proč je to tak důležité? |
| |
| Návrat Tak,to je potom vážne..ja len dúfam,že si jeho dohodu prijala,lebo ak nie...prijala si ju,však?Mág sa začne hrabať vo vreckách,potom zhodí batoh a začne sa hrabať aj v ňom. |
| |
| Ne, nepřijala. odpovím s klidnou tváří a pozoruji mága. |
| |
| Návrat To je potom zlé...Prečo..Ako...nechápem.Ako si to mohla dopustiť?Málokedy dáva druhú šancu...Mág sa zatvári zdesene,vyplašene prekvapene.pozerá na ňu z rukami v batohu a potom pokračuje v hladaní. |
| |
| Co o něm víš? zamračím se, protože jednostrané rozhovory nenávidím. |
| |
| Návrat Ty ho nepoznáš?no jasné,inak by si jeho ponuku neodmietla.Začnem teda postupne. uvidíš ako si sadne na zem,hneď vedľa svojho batoha. Vystupuje pod menom Loki,ale ľudia mu dali plno ďalších prívlastkov ako Pán Smútku,Vládca Tmy.NIektorý,ho zo strachu pred ním uctievali ako Boha Dohôd.On-a tonáž ďalších nadprirodzených bytostí bývajú v...v rôznych dimenziách,teda svetoch podobných našim.To biele,čo si videla nebola ilúzia.Pritiahol si nás k sebe domov.Hneď ako prvé som skúšal kúzlo.Keby to bola ilúzia,zruším ho.Lenže boli sme uňho doma,tam nikto nemá moc.Vždy si vyberie jedného,ktorého pokladá za vhodného na uzavretie dohody.On ,ti ponúkne čo chce a čo ti dá.Ten výjav,to nebalo ilúzia.Ale nezvratná budúcnosť. Odmlčí sa a pozrie na ňu. Len kvôli tebe dúfam,že ho privoláme. Vytiahne z tašky čiernu knihu. |
| |
| Mám mu dělat nějakého hloupého poskoka? Já mám cíl a toho chci dosáhnout, navíc se mě otec zřekl. To kvůli němu mám něco ztratit? natáhnu se a knihu mu seberu. |
| |
| návrat Drží rukou pevne knihu,takže sa ti ju nepodarí vytrhnúť.akurát tvooja ruka zovrie vzduch,keď ňou prudko mykne k sebe. Keď chceš obetovať svojich rodičov...rob ako myslíš. Vyhodí si batoh na chrbát a postaví sa,pričom knihu zviera pevne v rukách. |
| |
| Pokud si pamatuji, říkal jsi že nabízí odměnu, ne? On se o ničem nezmínil. Jen tak prohodím směrem k mágovi. |
| |
| Návrat Pozrie na ňu a vloží si knihu do vrecka. No,nie vždy povie svoju odmenu.Vždy je čo sa stane,keď nesúhlasíš,čo od teba chce.Málokedy povie odmenu vopred.Povie a mág vykročí po ceste smerom k Ledohradu. |
| |
| Počkej. chytím ho za ruku. Přivolej ho, prosím. Je to hloupot kývnout mu na nabídku, ale stejně... |
| |
| Návrat Aj tak je len velmi malá šanca,že príde...najskôr si ho urazila,ale dobre. odstúpi od teba a znova vytiahne knižku a začne niečo mrmlať.potom vyleje nejakú tekutinu na zem.Trvá to dosť lho a nakoniec pozrie na teba. Vôjdi dnu. Tam,kde vylial tekutinu sa vytvorí brána.Je to vlastne voda,no akoby levitovala nad zemou. |
| |
| Opět vytáhne knihu a na zem vylije nějakou tekuninu. Po jeho vyzvání vztupím do té tekutiny. |
| |
| V Dimenzii Zjavíš sa čisto bielej krajine.Nikde nič nevidíš,len nekonečne pláne bielej.Zrazu z ničoho nič pred sebou vidíš veľký čierny zámok. |
| |
| Všude je bílá. Někde v té bílé pusfině se tyčí černý hrad. Pokusím se dojít až k němu. |
| |
| v bielobe Vôjdeš do hradu.Nikde nikoho,len čierne okrasy a pár fontán.Vôjdeš do hradu.Hala,chodby...nikde nikoho,len pár sôch,rôznych ľudí.dôjdeš až do trónnej sály.tam,na čiernom tróne sedí Loki.Opiera si rukou hlavu a pozoruje pred sebou v hmle nejaké obrazy.Uvidíš v nej Mága,ktorého poznáš a nejakého draka.Znudene mávne rukou a hmla sa rozplynie.Až potom si všimne teba a len sa uškrnie. Čože ty tu...nudíš sa v tvojom...smutnom živote..? |
| |
| Vejdu do hradu. Nikde nic jiného než sochy nebo fontánky. V trůním sále mám však větší štěstí. Na trůně sedí Loki a znuděně kouká do mlhy. Koukám, že se tu řádně nudíš. usměji se. Můj život není smutný. přistoupím k němu opět tak abychom si hleděli přímo do očí. |
| |
| V hrade Bez...svojho tela...musím žiť tu...nemôžem zasahovať..do..ľudského sveta tak...ako vždy...Nemôžem pomáhať..ale ani ničiť...môžem...môžem upravovať budúcnosť....a napomáhať...ale za veľké ceny....Loki sa postaví zo svojho trónu a vystrie sa v plnej výške a pozrie jej do očí. Ale...mám pocit...že si neprišla sem...aby si sa na mňa mohla...vynadívať... |
| |
| Na jeho proslov jen přikývnu. Dřív si tělo měl? zeptám se ho. Jeho odpověď mi je jasná, ale jistota je jistota. |
| |
| V hrade Kedysi...dávno som bol,podobne ako...ty.človek...čo...ma ciele,miluje a umiera....no potom...som narazil na silu...silu ktorá zo mňa spravila...tvora,tak blízko bohom...že som sa ich mohol..dotknúť....ale potom...prišlo zlo. Loki pristúpi k nej. |
| |
| Myslím, že celou věc chápu. Už tě nebaví tenhle život, protože je nestranný. Ať se pokusíš udělat cokoliv, nikdy to není ani dobré a ani zlé. Jsi svým způsobem vězeň. Přijdu k němu blíž A hádám, že tělo potřebuješ abys tohle změnil. |
| |
| V hrade Nemôžem nič...len trčať tu...možno vidím výjav do budúcnosti...a viem budúcnosť pozmeniť...no nič iné neviem....môžem zariadiť...aby ľudia útočili...na kráľov...Aby...kone začali hovoriť....no je to náročné....bez tela...či duše...Som len odraz...toho,čo som kedysi...bol.V jeho červených očiach bolo na krátku dobu vidieť modrosť a končeky vlasov na krátku chvílu nabrali bielu farbu.No hneď sa to zmenilo do pôvodného stavu a on sa uškrnie. Ale nemyslím...že si si prišla...pokecať...čo chceš? |
| |
| Ne, jen na pokec tu opravdu nejsem. Řekněme, že jsem tu jen na návštěvě. na chvilku se odmlčím a řeknu Když jsi jen odraz, jak se to vlastně stalo? nečekám, že odpoví ale za pokus to stojí. |
| |
| V hrade Ako som už vravel...prišlo zlo....niečo,čo tento kraj dlho...nevidel...mocné a neodrazitelné...použili mocnú zbraň,ktorou ma síce...odstavili...no nezničili...doteraz žijú v tom...že som...mŕtvy...No ja naďalej prežívam,tu...v mojom skromnom sídle...no mám vonku ľudí...ktorý mi všetko...hlásia...aj o tebe som sa...dozvedel...pomocou nich...oni sú..klúčom...Mierne sa usmeje. |
| |
| Dozvěděl o mě? V tom bude něco víc než to co jsi původně říkal. Co po mě doopravdy žádáš? zeptám se svou kamennou tváří jako obvykle. |
| |
| V hrade Máš velká magický potenciál...môžeš nielen nájsť moje telo....ale aj...vložiť moju...ak sa to dá nazvať..dušu späť do..tela...Ticho sa zasmeje a otočí sa jej chrbtom a vykročí smerom k trónu. |
| |
| Talent na magii? To ne, mě toto řemeslo nikdy nebavilo. Já jsem spíše... přestanu mluvit, protože nevím jestli mu mohu věřit. Asi si si mě spletl s mím bratrem. Ano, on je mág a kouzelnìk a kdoví co ještě. |
| |
| hrad Máš rovnako magické nedanie ako on Povie a potom si usadne na trón. myslím,že náš rozhovor sa začína blížiť ku koncu.... |
| |
| Neobracím se na magii, to není můj obor. Jak říkám, bratra si nejspíš vyhledáš jako mě. mávnu jen tak rukou. |
| |
| Hrad On nemá taký potenciál....nájdi moje telo....a nechám tvojich rodičov žiť...vlož moju dušu dnu...a splním ti..čo budeš chcieť... |
| |
| Cokoliv? Splníš cokoliv bez ohledu na to jak moc šílené to bude? zeptám se stále s klidnou tváří. |
| |
| V hrade iste....som Boh dohôd...pre mňa,nie je problém, nič...čo si žiadaš...? |
| |
| Nechám si to projít hlavou. Jen tak, kde mám to tvé tělo hledat? |
| |
| hrad Choď tam...kde je mesiac neustále...na oblohe.... Potom,sa všetko rozpadne,a upadne do bezvedomia. |
| |
| Jen co dokončí větu, vše se začne vracet do normálu. Omdlím. I když jsem mimo, stále mi v hlavě zní jeho poslední slova. |
| |
| Myseľ Zobudíš sa.V hlave ti treští,akoby si mala lebku zarazenú v mozgu.Otvoríš oči.Prvé,čo sa ti zazdá,že vidíš,sú Lokiho červené oči.Až potom,čo niekoľkokrát zažmurkáš,zistíš,že sa nad tebou skláňa ustarostený mág. Si v poriadku?Bola si dlho...v bezvedomí.Mágov hlas ti chvíllu pripadá ako Lokiho telepatia.Zatočí sa ti hlava a ty znova omdlieš. Preberieš sa neskôr.Cítiš sa slabá.Až moc slabá.Nevieš určiť,kde si.Pred tebou stojí postava.Vidíš ju,no mení sa ti pred očami a vždy hovorí niečo iné. Najprv uvidíš Lokiho so slovami: Tam,kde je mesiac neustále na oblohe.... Potom sa z neho stane Mág ktorý hovorí: Si v poriadku?hej?Aralynn?? Zmení sa to v otca,ktorý neustále hovorí: Špina,čierna škvrna rodiny...vypadni! Znova je z neho Loki: Treba odpustiť rodine.... Zmetená upadneš znova do bezvedomia. Znova sa preberieš.Ležíš v mäkkej posteli.Prudko sa posadíš.Nemáš na sebe svoje oblečenie,ale nočnú košeľu.Kto ťa prezliekal?Nepametáš si.Poobzeráš sa.Vidíš len maľú miestnosť-postel,stolička a malý stôl,na ktorom sídli tanier s jedlom a vodou.Na ňom je aj papierik na ktorom je napísané: Najedz sa. V okne sú zasadené mreže.Ak si skúsila otvoriť dvere,zistila si,že je zamknuté.Nikde v izbe si nevidela svoje veci.Pocítila si ukrutný hlad,tak si sa posadila a jedlo si zhltla.Potom si pocítila tak ukrutný smäd,že si úplne vypila vodu v džbáne.Cítiš sa tak plná,že si lahneš na posteľ a zaspíš. Zobudíš sa.V izbe je už tma a na stoli je jedna sviečka,ktorá horí.Pri nej máš znova jedlo.Cítiš sa až príšerne hladná,tak znova obed zhltneš.Vôňa je tak príjemná....tak príjemná....znova zaspíš,skôr než si poriadne lahneš.... Zobudíš sa.Miestnosť je znova iná.Vidíš čierne steny,pokryté slizom.Okolné steny sú pokryté plesňou.Stojíš na Kamenných mokrých blokov.Vykročíš dopredu.A tam ho vidíš.Lokiho. Splním ti....čo budeš chcieť...v tom prišlo zlo...mocná zbraň... Začne sa ti zdať,akoby na teba niekoľko Ľudí naraz kričalo.... V tom sa zobudíš.Ležíš v snehu.Pred tebou stojí Mág a s niekým opodiaľ hovorí.Nevieš určiť,či to znova nie je nejaký blud.Až potom si všimneš,že hovorí s drakom. Znova je to nejaká bláznovina? |
| |
| Vzbudím se s bolestí hlavy. Otevřu oči a první co vidím jsou dvě červené oči Loki?! Až po nějaké době zavřu a otevřu oči. Místo Lokiho je tam mág. Jeho hlas mi chvilku zněl jako Lokiho. Zatočila se mi hlava a já omdlela. Po mém probuzení se stala snad nejdivnější věc z celého dne. Bohužel jsem opět upadla do bezvědomí. Tentokrát se probudím v posteli. Nepamatuji si, že bych se převlékala. V okně je mříž a na stole jídlo. Je u něj lísteček. Po přečtení se najím. To jídlo mě nejspíš unavilo nebo nevím jak to vysvětlit. Lehnu do ppstele a usnu. Další probuzení se opakuje to co to předchozí. Vzbudím se v černé místnosti. Vše je pokryto buď plísní nebo slizem. Stojí tam Loki který opakuje větu. Prudce vstanu a všimnu si, že tentokrát ležím ve sněhu. Rozhlédnu se kolem sebe a spatřím mága jak si povídá s drakem. Co se stalo? Kdo je to? zeptám se. |
| |
| mág Ach,už si hore,mág príde za tebou a podá ti elixír,bola si strašne dlho v bezvedomí a niečo si mrmlala.Všetky veci máš pri sebe aj si oblečené v tom,čom vždy. |
| |
| Mág mi podá elixír. Tentokrát se ale nenapiju. Pomalu se postavím a zapřu se o kolena abych nespadla. Co to je za elixír? |
| |
| Mág Pomôže ti.Stále blúzniš....Bola si tam dlhšie než si mala...podá jej znova ten elixír. pi. |
| |
| Na tom něco bude, protože vidím draka. napiju se lektvaru. |
| |
| Potom Po tom,čo vypiješ elixír sa svet okolo rozkrúti a okolie zmizne.Zrazu neležíš v snehu,ale v stane a pred tebou,vonku,stojí mág.Po drakovi ani stopy. Je ti lepšie?spýta sa. |
| |
| Po vypití se svět změní na zpátek. Ano, je to lepší. Co to bylo? |
| |
| Mág čo bolo čo?spýta sa a nakloní sa k nej do stanu, |
| |
| Trochu se pošoupnu kousek dál od něj. Viděla jsem tě vidět mluvit s...drakem. |
| |
| Mág Zasmeje sa.Ako hovorím,halucinácie.... |
| |
| Asi ano, asi. je mi to trochu divné, no neřeším to. |
| |
| Mág Mág odíde od tvojho stanu a zakričí:Mali by sme ísť... |
| |
| To jsi mohl říct přímo mě když jsi byl ve stanu. zazkuhrám a vylezu ven. |
| |
| Znova na ceste Zbalíte stany a znova sa vydáte na cestu.Kráčate možno pol dňa,než dôjdete pred obrovký kopec.Hore vedie kľukatá snežná cestička,ktorá vedie do opevneného mesta,Ledohradu.Svoj názov dostala kvôli chladu,mrázu a tomu,že univerzita pripomína hrad.Pri mnohých bojoch bol Ledohrad nedobytné mesto,v ktorej sa zbiehala armáda k odporu,Stáli ste na začiatku kopcu a vydali ste sa po zasnežených a zrádnych schodoc,medzi ktorými sa skrýval aj ľad. Nakoniec,po namáhavej ceste,počas ktorej minimálne tri krát spadol a čakal,že sa zošmykne až na samý spodok,ste zastali pred bránou Ledohradu.Mesiac,sa už pomali vyhupol na oblohu a vy ste zabúchali na bránu. |
| |
| Uklidili jsme stany a šli. Šli jsme docela dlouho. Po cestičce jsme došli do města Ledohradu. Už jsem tu byla, ale vždy mě ta univerzita uchvátí. pomyslím si a vyjdu rovnou za mágem. Po opravdu namáhavé cestě jsme konečne stáli před branou. Zabouchali na ni a počkali co se bude dít dál. Přitom se zabalím do svého pláště před mrazivím větrem. |
| |
| Brány Ledohradu Po chvíli vám otvorí strážca v bledomodrej zbroji. čo tu chcete?spýta sa.V ruke drží pochodeň a v druhej zoviera kópiu. Bránu len pootvoril,dnu do mesta vidno neni, |
| |
| Netrvá dlouho a otevře nám městská stráž. Mluvení nechám na mágovi. Já se spíš zajímám o svou zraněnou ruku. |
| |
| Brány Ledohradu Som študent na Ledohradskej univerzite...a ona je..,priateľka.Začne vysvetlovať a ukáže aj preukaz,že patrý do univerzity.potom teba aj Mága vpustia dnu. |
| |
| Parádně si to ukecal, mágu. usměji se a dál kráčím za ním. Netušila jsem, že studenti mají průkazky. |
| |
| Ledohrad Hej majú...dostaneš ju,keď ťa príjmu a potom sa ti tomu dodávajú rôzne hodnosti...nováčik,učenec,učeň...preukazy,ak to tak nazveme(vyzerá to vlastne ako zrolovaný pergamen)sú už od nepamäti,sú vlastne pre vstup na univerzitu,do ledohradu a aj nákup artefaktov kníh a podobne...vedela si,že keby si mala na preukážke,že si arcimágiňa,všetko potvrdené,mohla by si dokonca vôjsť ku jarlovi bez ohlásenia a on by nemohol nič povedať? Všetko jej hovorí,zatiaĽ čo kráčajú Ledohradom.Vonku vidno niekoľko desiatok ludí v plášťoch. |
| |
| Už se vidím jak jdu jen tak k jarlovi na pokec. usměju se, protože pomyšlení na to mě dostává do kolen. Navenek působím však normálním výrazem. Přeci jen se tu pohybují mágové a další osobnosti města. Nemůžu přeci vypadat jako šílenec. |
| |
| Ledohrad Po chvíli dôjdete pred ohromnú univezitu,ktorá skôr pripomína zámok.Vidíš,ako vôjde k bráne a ukáže,že má priepustky.Pootom chvílu niečo hovorí a strážnik v bledomodrej zbroji dovolí vôjsť aj jej. |
| |
| Za krátkou chvíli stojíme před univerzitou. Rebit jde vyřídit propustky a já se mezitím kochám výhledem. |
| |
| Ledohraská univerzita Vôjdete dnu a on ti poukazuje pár vecí,ako knihovňu,sien na prescvičovanie a nakoniec ti ukáže ubytovňu.Potom výjde na vyššie poschodie a zaklope na dvere liečitela.sem tam sa zastaví,keby si mala nejaké otázky |
| |
| Na univerzitě mě trochu provede. Co však ocením nejvíc je léčitel. V duchu jen prosím aby léčba nějak moc nebolela, ale horší to být už asi ani nemůže. |
| |
| Ledohraská univerzita dvere otvorí postarší muž.Keď mu Rebit objasný,o čo ide,pozve ťa dnu a povie,že si máš lahnúť.Potom nad teba priloží ruku a zazriež žltú žiaru,a cítiš,ako bolesť mizne... |
| |
| Dveře otevře starší muž. Řekne ať si lehnu a poté mi začne ruku léčit. Až bude po všem, poděkuji. |
| |
| Ledohradská univerzita Usmeje sa a prikývne.Rád som pomohol Mág na ňu pozrie a spýta sa:Tak...kam si vlastne mala namierené ty?Už si vyliečené,zdravá.... |
| |
| Já cestuji do Větrného žlebu. Kvůli...no...to je fuk. zasměji se. |
| |
| Ledohradská univerzita Prečo?možno ťa tam odprevadím....povie Mág zvedavo |
| |
| Heh, no to je celkem fuk. Klidně se můžeš přidat, ale moje cesta nevede k poznání magie a podobných věcí. zazubím se. |
| |
| Ledohradská univerzita Vážne?tak teraz som už vážne zvedavý...tak ma nenapínaj a hovor.Povie Mág a zavedie ju od ubytovní,odomkne dvere svojej izby a zavrie ich. |
| |
| Jeden můj kamarád poblíž města trénuje psi. Při mém toulání divočinou by se mi jeden hodil. Je to pochopitelně lež, jelikož trenér psů je z Větrného Žlebu až na druhé straně Skyrimu. |
| |
| Ledohrad Psa?Psa nájdeš všade,A asi najlepší by bol v Bielom Priesmyku a Riftene...dokonca aj v Samote njdeš lepšieho,než vo Větrným ŽlébuPovie a ponúkne jej miesto v kresle. Jeho izba je jednoduchá-postel na ktorej je kožušina ľadového medveďa,Kreslo z Jelenej kožy stôl a stoličky z jedľového dreva. |
| |
| Posadím se. Ano, ale tohle jsou speciální psi. Nejlepší trénink těhlech psů pro jednotlivá povolání nalezneš pouze ve Větrném Žlebu. Dám si nohu přes nohu. |
| |
| Ledohrad To pochybujem,ale tak,poďme...tu aj tak zatiaľ nemám čo robiť.Povie a prejde ku skrinke a otvorí ju.Chvílu sa v nej hrabe a nakoniec vitiahne batoh,ktorý si prehodí cez plece. |
| |
| Mám zcela jiné záměry na to místě, ale to mu nemůžu říct. pomyslím si a čekám co bude dál. |
| |
| Ledohrad Tak čo,ideme?spýta sa a premerá si ju.Vidno,že je nedočkavý-batoh si prehodil cez plecia a do ruky chytil palicu,čo sa opierala o stenu. |
| |
| Jistě není času na promrhání. odpovím a vstanu z křesla. Musím najít Bratrstvo. Za každou cenu!... |
| |
| Znova na ceste Tak ste nakoniec vyšli z univerzity.Po ceste ste stretli akurát pár profesorov,ktorý Mága teba pozdravili s úctou,akú si od Profesorou k učňom nikdy nevidela. Vyvolalo to v tebe prekvapenie a zvedavosť,no Mág ťa hnal ďalej aj s batohom na chrbáte.Po ceste ste sa zastavili v Ledohradskom obchode,kde ste si nakúpili veci,čo potrebujete(na konci napíš,čo si si chcela kúpiť a ja ti zapíšem cenu) potom ste vyšli z Ledohradu,pričom vás strážnik pred bránou upozornil na nejaké "svetlo"ktoré bolo na obzore,no strážnici často preháňajú a mohol to byť aj obyčajný pútnik.Tak ste vyšli von z Ledohradu a pripravili ste sa na krkolomnú cestu dole šmykľavými a klzkými schodmi,pričom ste sa pridržiavali kamennej steny popri ktorej ste kráčali. Poskytlo vám to aspoň nejakú stabilitu. Nakoniec,radi že ste cestu dole prežili ste sa vydali po ceste,keď ste pred sebou zazreli to neznáme svetlo. (v tom obchode sú základné potreby,jedlo,pár zbraní.Lektvary a magické formulky(keby ťa zaujímali)tam sú ako aj knihy,ale musel by ti ich vybaviť mág) |
| |
| Vyšli jsme z pokoje. Chodbou jsme prošli bez problému, jen mě zarazila úcta starších profesorů k Rebitovi. Nechtělo se mi to zatím řešit a tak jsem nad tím mávla rukou a šlo se dál. Nebyla bych to já kdybych se nechtěla alespoň podívat do místního obchodu. Dobrý den, máte slabý lektvar léčení? zahledám v kapse a vytáhnu pár zlaťáků. Jídla mám dost. Není třeba ho tedy dokupovat. Zbraně stačí co mám, no možná dokoupit nějakou tu hojivou mast. Otočím se na Rebita, který zřejmě zkoumá nějaké knihy. Ještě bych se chtěla zeptat na nějaké hojivé masti. Poté zaplatím co jsem dlužna a vyrazíme na cestu. Stráže nás varují před nějakým světlem, ale všichni víme kolik toho napovídají. Mlčky jdeme po cestě. To je to světlo?! |
| |
| Cesta Svetlo pred vami vôbec nepripomínalo svetlo z pochodne,lucerny ani svetlo vytvorené pomocou mágie...vyzeralo to ako žiara nič viac než žiara...Mág pred tebou vytvoril v ruke ohnivú guľu pre prípad nebezpečenstva. (fajn lektvar liečenia+hojivá masť asi dohromady máš asi 30zl a nákup ťa stál 10 zl tak si pripíš že máš 20 zl) |
| |
| To světlo mi vůbec nic nepřipomínalo. Není to jen tak obyčejná věc. Z opasku uvolním jednu dýku pro případ nouze. Poté na zemi najdu kámen a hodím ho do "světla" (9). |
| |
| Žiara Kameň len neškodne prešiel svetlom a to sa k vám pomaly priblížilo.Bola to len guľa čistého svetla a vznášala sa asi 2 metre nad zemou. |
| |
| Hm, já 0, koule 1. Zajímavé. poznamenám. Kryj mě, něco zkusím. řeknu mágovi a pak natáhnu po světle ruku. Jen tak abych se ho lehce dotkla. |
| |
| Žiara Nič sa nestane,akurát pocítiš jemné teplo na svojej ruke a krátko nato ťa nejaká sila vymrští a zhodí ťa na Mága a jeho na zem. |
| |
| Vyzařuje z ní teplo jakob... nestihnu ani myšlenku dokončit, když v tom mě cosi odhodí a já spadnu na mága. Rychle vstanu a pomůžu i jemu. Teď uvolními druhou dýku a neváhám se pustit do boje. |
| |
| Źiara Pred tebou len svieti žiara pričom divne pulzuje.Farba sa zmení z bielej na červenú a začne sa vraciať dozadu po ceste. |
| |
| Nic to nedělá, jen mění barvu. Nejspíš to bude léčka, ale stejně... řeknu a mírným během mířím za světlem. Dávám při tom pozor na okolí. |
| |
| Sledovanie Žiary Mág cupitá za tebou.Nakoniec sa žiara začne preháňať medzi stromami(9)Bohužial,je moc rýchla a ty dosť ospalá,no začne sa ti strácať. |
| |
| Koule začne kličkovat mezi stromy. Je rychlá, ale stále na ní stačím (10). Musím, ale uznat, že se mi chce spát a tak to má i značný vliv na rychlosti. |
| |
| Sledovanie Žiary Stíhaš tak-tak dobiehať podla svetelnej žiary,ktorú po sebe necháva.Nakoniec zastane pri jazere.Mág za tebou sipiaci dobehne,a vtedy sa žiara ponorí do vody a ty vidíš,ako ide hlbšie a hlbšie do vody. |
| |
| Světýlko se mi podaří dohonit až u jezírka do kterého se ponoří. Škoda, že nejsem ještěrka... vzpomenu si na jejich vrozenou schopnost dýchání pod vodu. Za mnou doběhne mág. Nejspíš je konec se sledováním. Tedy pokud neumíš nějaké kouzlo pro dýchání pod vodou... řeknu. |
| |
| Sledovanie Žiary To máme šťastie...mám..lektvar...Povie prerušovane a začne sa hrabať v batohu a podá jej lektvar modrastej farby,ktorý uchopí aj on a vypije ho. |
| |
| Bezva, na jak dlouho tam vydržíme s lektvarem? zeptám se a přistoupím k jezírku. |
| |
| žiara Niečo medzi minútou a dňom.Zavtipkuje Mág a po tom,čo vypil lektvar stúpil do chladivej vody. |
| |
| Vtipné. nasadím úsměv, vypiju lektvar a jdu do vody. |
| |
| Pod vodou Voda bola ľadová a studená.Po tom,čo ste sa ponorili,sa pocítili obrovský chlad.Ako ste as ponorili celý,cítili ste,ako sa vzduch dostáva do úst zatiaľ čo voda ostala mimo vás.videli ste svetlo,ako sa dostáva do vnútra starého,zaplaveného chrámu. |
| |
| Voda byla strašně studená, ale zvědavost byla silnější než cokoliv jiné. Světlo se ponořilo hlouběji do nějakého chrámu. Ochotně plavu za září v touze zjistit o co jde. |
| |
| Chrám Podarilo sa ti doplávať pod dávno vyrazené dvere.Keď si vplávaš dnu,hneď spadneš na zem a nakoniec zistíš,že tu nie je žiadna voda,no nič nevidíš.Všade je tma,okrem červenej žiary pred tebou. Mág tvrdo pristane vedla teba a tiež sa postaví. |
| |
| Doplavu k otvoru kde dřív snad byli dveře. Chci proplavat, ale v tom spadnu na zem. Není tam žádná voda a naneštěstí ani světlo. Otočím se na Rebita, který dopadl vedle mě Mohl bys použít nějaké kouzlo na osvětlení místnosti? zeptám se. |
| |
| Chrám Vytvorí si tesne nad rukou ohnivú guľu.Vodu niečo zadržiava,no nevidia čo,tak sa vydajú ďalej za neznámym svetlom.Sledujúc svetlo dôjdu na križovatku .Svetlo sa rozriešti na 6 kúskov a po dvoch vôjdu do chodieb. |
| |
| Vodu zadržuje nějaká podivná síla nebo magie. Jdeme za světlem. Záře se najednou rozdělí a vejde do chodem. Nejspíš se musíme rozdělit. řeknu Jenže to ta záře chce. Abychom se rozdělili a byli více zranitelnější. |
| |
| Chrám Máš nejaké svetlo?lebo ak nie...moc toho neuvidíš.Poznamená mág a poobzerá sa. Aj keď je to asi najrozumnejšie... |
| |
| Nemám, ale mám něco lepšího než světlo. prohodím a vejdu do chodby, která je nejblíž napravo. Mám svůj zrak a k němu speciální výcvik. |
| |
| Chrám Mág pokrčí plecami a vydá sa chodbou na druhej strane.Krátko nato,ona nič nevidí,kvôli tme čo ju obklopí. |
| |
| Přitisknu se ke stěně a jdu podél ní. Doufám, že se opět dostanu k záři a uvidím alespoň na cestu před sebou. |
| |
| Chrám Prídeš k žiare.Presnejšie k dvom žiaram.Tie len lietajú nad zemou a pozorne ťa,sledujú.Máš taký pocit.Podarí sa ti odhadnúť,že si vo večšej miestnosti.Po okolí bolo pár sôch a v stenách boli výklenky ako na...hroby? |
| |
| Dostanu se opět k záři, tedy ke dvěma zářím. Rozhlédnu se a okamžitě ztuhnu. Hroby?! zhrozím se a chopím se zbraní. To není dobré. rozhlédnu se kolem jestli odsud vede ještě jiná cesta než ta kterou jsem sem vlezla. |
| |
| Chrám Zmysli ti zaregistrujú.Všimneš si,ako sa žiary začnú znova deliť,až ich pred tebou ostane stáť asi tucet.Potom,začuješ škrípanie,a niekoľko metrov za tebou,počuť škrípanie mreží. |
| |
| Světla se začnou rozdělovat až jich přede mnou stojí několik. Zaslechnu skřípání mříží a rytmicky se do toho zvuku otočím. Přikrčím se k zemi a sleduji co se děje. |
| |
| Chrám Neskoro si všimneš,ako sa jediný vchod do miestnosti zatresne.Staré,hrdzavé mreže ti zatvoria cestu von.Zrazu sa po krajoch miestnosti zapália fakľe.Uvidíš,na vyvýšenom balkóne,ktorý bol skoro pri strope,Sedieť postavu v róbe a maske na tvári.Spoznala si na jeho hlave čapičku dvorných šašov.Zatilieska svetlá sa ešte niekoľkokrát zmenšie a Rozptýlia sa po miestnosti. Všimneš si,že si v akejsi aréne.Pred tebou ležia štyri mŕtve telá.Jeden zviera v ruke meč,neďaleko druhého je odkotúľaná kópia,tretí pevne drží luk a na chrbte má niekoĽko šípov.Posledného zbraň nevidíš,ale poznáš na ňom róbu Ohnivých čarodejov. Zrazu,sa niekoľko Mŕtvol postaví zo svojho hrobu a vitiahne staré meče.Na každej strane sú dvaja a k tomu sa rozhýbe aj jedna socha. Prvý Oživený zviera v ruke starý meč,zatiaľ čo druhý drží dve dýky.Oživený na druhej strane zviera v ruke obojručnú sekeru a druhý meč so štítom.Socha nemá v ruke nič. |
| |
| Jediný východ mi zaterasila mříž. Jsem v pasti! V tu chvíli se místností rozprostře světlo. Zvednu hlavu a všimnu si na balkóně postavy. Zaujme mě čapka dvorního šaška, ale v tom se už zvedají mrtvá těla. Rychle přiskočím k jednomu z oživených těl a poměrně silným výpadem mu čepelí dýky zajedu pod žebra (11). Ten nemrtvý v ruce drží dýky takže předpokládám, že bude o něco rychlejší v útocích než ostatní. Je jich na mě moc, ale jsou to nemrtvý snad nebudou příliš rychlí. pomyslím si. |
| |
| Boj-1. Oživený sa rýchym pohybom ruky ubráni tvojej dýke (13) a následne po tebe sekne (11) Ten s mečom po tebe tiež sekne mečom (9).Ostatný dvaja sa ešte približujú,zatiaľ čo socha sa pomali ustúpi. Neznámy na balkóne začne tlieskať a povie: Začína sa prvé kolo |
| |
| Bohužel útok nevyšel a mou dýku vykryl. Následně po mě sekne což jsem si uvědomila příliš pozdě (7) I když si všimnu útočníka s mečem, nestačím vykrýt ránu (4). Musím se víc snažit. řeknu a opět zaútočím na toho s dýkami ( 12 ). Doufám, že se skvěle bavíš... prohodím směrem k balkonu. |
| |
| Boj-2.kolo Ten s dýkami nemal šťastie a tvoja dýka mu prebodne brucho.Rýchlim pohybom dýky nahor ho presekneš a vytiahneš dýku.Oživený sa len zatacká,chytí sa za ranu a vydá divný zvuk. ten s mečom po tebe znova sekne (7)pričom na teba vycerí žlté zuby. |
| |
| Prvního mám za sebou... otočím se a rychle vykryji blížící se ránu mečem ( 12 ). S dýkou zaútočím přímo na hlavu nemrtvého, který se mě pokusil zabít mečem ( 8 ). |
| |
| Boj-3 kolo Oživený zachytil jej ruku(9) s dýkou tesne pred sebou a druhú ruku Jej priloží k bruchu a snaží sa ju prehodiť za seba.(11) Oživený s štítom už je pomerne blízko,rovnako aj ten so sekerou. |
| |
| Nemrtvý mě přehodil za sebe ( 4 ). Toho jsem využila a odběhla kus dál. Ze zad jsem sundala luk a založila šíp. Vystřelila jsem po něm mířící stále na jeho hlavu (7). |
| |
| Keď si dopadla za ňho,hneď sa otočil a mečom šiel do teba bodnúť (11) Hneď aj dobehol bojovník so štítom a teiž šiel o teba bodnúť (4)ten so sekerou sa postavil tak,aby si im neušla.stoja nad tebou so svieticimi očami. |
| |
| Rána po dopadu na zem byla silnější než jsem si myslela. Navíc ten co mě přehodil se rozhodl, že si ze mě udělá špíz. Naštěstí jsem se vyhnula ( 12 ). Při úhybu tomu prvnímu už jsem si, ale nevšimla druhého včas ( 3 ). Neváhám a tomu se štítem to chci vrátit v podobě rány v hlavě ( 4 ). Obklíčili mě. Dobrá taktika... |
| |
| Boj-5 kolo Ruku máš príliš nízko na to,aby si ho zasiahla do hlavy,naviac ti do ruky narazí jeho štít (11 a ty upustíš dýku.zboku sa znova prirúti jeden meč (7). Jediné,čo ťa ukludní je,že večšina rád,čo ťa zatiaľ trafila nebol tak hrozná-večšinu schytala zbroj,aj keď sa čepeľ meča zaborila do tela. Ten na balkóne as znova zasmeje a zatlieska rukami.Spcha však,stále stojí nehybne. |
| |
| Do ruky mi narazil jeho štít. Při této ráně jsem upustila svou dýku na zem. Naštěstí jsem si všimla blížící se rány včas a druhou dýkou ji vykryla (7). Zároveň jsem se rozmáchla a zaútočila na jeho trup (5). Šašek se stále dobře baví... |
| |
| Boj-6 kolo Tvoj úder dýkou zastavila čepeľ meča a meč z druhej strany sa šiel znova do teba zabodnúť (5) |
| |
| Můj útok byl zablokován a bohužel pro mě se mi následný útok nepodařilo zas tak úplně vykrýt (4). Stále ležím na zemi a zdá se, že mě mrtvolky ani nenechají vsát. Zaútočím tedy na nohy nemrtvého se štítem (10). Rychlá rána dýkou. |
| |
| Boj v Chráme,7 kolo Oživený zo štítom nemal také šťastie a čepel dýky mu preťala šlachy na nohe.Upustil štít,ktorý spadne na teba,a nemŕtvy sa zvalí na chrbát.Z boku sa znova vyrúti čepeľ meča(7). |
| |
| Úder mojí dýkou mu projel nohou. Viděla jsem letící štít, který dopadl přímo na mě. Rychle ho postavím před sebe aby mě kryl, no útok z boku nevykryje (6). Dýkou se oženu po útočníkovi (8). |
| |
| Boj v Chráme,8 kolo Ten,po ktorom si sekla,sa úspešne vyhol úderu (10) no jeho nohy boli slabé a zatackal sa.Neudržal rovnováhu a padol rovno na teba.Padol tvárou k tvojej.Zdvihol ju k tebe a vyceril na teba svoje žlté zuby.Hneď ťa ovalil pach hniloby. Oživený so sekerou sa možno bál zaťať sekeru,kvôli svojmu spolubojovníkovi,alebo si myslel,že to bude zbytočné,lebo jeho úder schytá on. No ten,ktorému si schytal tvoju ranu dýkou sa postaví,zdvihol meč a znova po tebe išiel seknúť,no kvôli boľavej nohe mu úder moc nevyšiel(4). Neznáme na balkóne se znova veselo zasmial.Znelo to ako keby sa pozeral len na obyčajné bábkové divadlo.to ti pripomenulo čas,keď si bola ešte malá a držala sa otcovej ruky a sledovala bábkové divadlo.... Do reality ťa však vrátil fakt,že rán už máš viac než dosť. |
| |
| Zdá se, že štěstí mi nepřeje. Nemrtvý se útoku vyhnul, ale nejspíš zakopl, protože spadl rovnou na mě. Nebyl zas tak těžký, ale smrděl po shnilém masu a pohled tváří v tvář mi zvedl žaludek. Neútočí... napadne mě, když vidím nemrtvého se sekerou. Pokusím se štít naklonit tak aby z něj nemrtvý spadl. Dalšího kulhajícího si bohužel opět všimnu pozdě (2) a i když ránu schytám, neváhám mu jí oplatit (12). Tentokrát se už pokusím vstát. |
| |
| Boj v Chráme-9.kolo Ďalši rana už je horšia.Hrozne páli a začína sa ti točiť hlava.Zbroj máš pokrytú krvou a sťažka vrátiš úder.zazrieš,ako Oživený znovva padne,no tentokrát i o zasiahla do brucha a dýkou si mu ho rozpárala.Oživený padol na zem. Pokúšala si sa postaviť,no Oživený,ktorý ležal na tebe ti to nedovolil.Pritiahol sa bližšie a ty si na ňom poznala,čo sa chystá urobiť.Krátko potom,len sekundu neskôr,ťa šiel kusnúť do krku(9). |
| |
| Po nově obdržené ráně se mi zatočila hlava. Okamžitě mě napadlo, že zbraň bude buď magická nebo už prostě nemám dost sil. K tomu se mi nepodařilo setřást ze sebe nemrtvého. Přiblížil se ke mě blíž ale měla jsem v tu chvíli volnou jen ruku s dýkou. Nepovedlo se mi jeho nastávající útok zastavit (6). S hroznou bolestí se ho pokouším od sebe odtrhnout (4). |
| |
| Boj v Chráme,10 kolo Nestihla si sa ubrániť oživenému kusnutiu.Vtrhne ti kus mäsa,čož ťa prinúti vydať zo seba výkrik.Krv sa ti začne rinúť z rany,no on ju glgá pričom vydáva odporný zvuk.všetko ťa bolí,že tvoje márne pokusy zhodiť ho sú len slabé šťuchnutia. Mág na balkóne sa na postaví a príde o pár krokv bližšie-zrejme kvôli výhladu.Uvidíš ho cez slzy,ktoré sa ti od bolesti začnú rinúť z očí.Nikto ďalší však neútočí a tebe sa točí hlava stále viac a viac. |
| |
| Je to strašná bolest... Nemrtvý pokračuje ve svém hlodání a každý můj pokus ho odstrčit je marný. Točí se mi hlava a já vím, že moc dlouho to nevydržím. Nezbývá mi snad jiná možnost, z posledních sil zakřičím Rebite! a pak už jen polohlasem pronesu Co po mě chceš? k šaškovi na balkoně. |
| |
| Chrám Cítiš,že si stratila príliš vela krvi. neznámy len povie:Prvé kolo skončilo až moc rýchlo.a krátko nato upadneš do bezvedomia.Jediné,čo si pamätáš je,že Oživený vstal a prestal piť tvoju krv. |
| |
| Oči mám zalité slzamy. Z rány jsem ztratila příliš mnoho krve. Jediné co jsem stačila postřehnout, byl šašek na balkoně a vstávající nemrtvý. Poté jsem ztratila vědomí. |
| |
| Prebudenie Zobudíš sa.Ležíš v nejakej kope slamy.Zranenia ťa stále štípu,pália a bolia.Nemáš pri sebe ani dýky,ani luk či šípy.Nemáš pri sebe nič,okrem jedného šperháku a jedného noža,ktoré máš v topánke a vlasoch.Poobzeráš sa.Miestnosť je drobná a ty spoznáš ešte jednu postavu,ako sedí na kopa sena. |
| |
| Probudím se na hradě slámy. Rukou se chytím za bolaví krk a poměrně rychle zjistím, že mě odzbrojili. Naštěstí mám v botě kudlu a sebou mám jeden šperhák. Na slámě kupodivu neležím sama. Pomalu se doplazím k postavě a zeptám se Kdo jsi? |
| |
| V väznici Záleží snáď na tom,kdo som?Nie,nech som kto som,už to podstatné nie je. Povie neznámy.Na prvý pohľad zistíš,že o tebe vedel,lebo sa nijak nemykol,keď si ho oslovila. |
| |
| Za co tu jsi? snažím se z něj něco vypáčit i přes jeho negativní postoj. Být trochu milejší by ho nezabilo. řeknu si pro sebe. |
| |
| V tme Ticho sa zasmeje. To tiež nie je podstatné,teraz.Trochu lepšie vidíš v okolí.Si slabá,tak si lahneš,lebo rany rozsiate po celom tele a hlavne tá na krku nepríjemne bolí. |
| |
| Tak nejspíš nic... když se odsud nechceš dostat. řeknu a lehnu si do slámy. Jsem slabá a rány na těle mi to nijak neulehčují. Možná je na čase použít svou léčící magii. zavřu oči a jen tiše vyčkám na reakci spoluvězně. |
| |
| V tme Skôr sa nedá,nie že by som nechcel.Strávil som tu viac než si mysliš...Povie a otočí sa na druhú stranu od nej. Myslím,že nepoužiješ.Povie nakoniec. |
| |
| Cože? vyhrknu ze sebe ve chvíli kdy dopoví poslední větu. Čteš myšlenky? Jsem podezíravá, protože moje poslední myšlenka byla na magii. |
| |
| V tme Čo?nie,uvažujem nad čím môžeš uvažovať.Každého hneď napadne,že použije mágiu aby sa odtiaľto dostal.Povie a postaví sa. |
| |
| Mám něco lepšího než je magie. povím a opět zavřu oči. Ty jsi se zkoušel dostat ven za pomoci magie? zeptám se, protože mi bylo divné jak ho napadla tak rychle. |
| |
| V tme Neodpovie ti,len sa začne prechádzať,no do tváre mu stále nevidíš. Až potom otvorí ústa a začne hovoriť: Som tu už strašne dlho.Občas sa stalo,že sem niekoho dovliekli,no krátko nato ho zobrali,a už som ho neuvidel.Statočný ľudia.Umreli hrdo,s mečom v ruke,teda,aspoň to si myslím.Každý urobil ako prvé to,že sa pokúšal mágiou dostať von,či aspoň vyliečiť sa.týrajú tu bojom,bolestivými ranami...Nikdy sa odtiaľto nedostaneš...Pokúsil som sa ujsť. |
| |
| Takže...ten souboj byl pro pobavení? řeknu a pomalu se posadím. Tomu spoluvězni nevěřím natolik, abych mu řekla že u sebe mám šperhák. Raději o něm pomlčím a zeptám se dál Kdo nás tu vězní? |
| |
| V tme Znova sa zasmeje.Jeho smiech je chladný a nie je vôbec vtipný. Ani šperhák,dýka či iná šikovná vec ti nepomôže...Kolký to skúšali....a kolký tu vypustili dušu...Áno,je to pre pobavenie,zábavu a radovanie.Uvidíš,ako hladí do kamenného múru. Toľký,čo umreli v rukách toho,kto sa baví na smrti ostatných..toľkých,čo nikdy viac neuvideli svoje rodiny...Ale áno,väzní nás tu niekto,koho nepoznám...niekto,kto ras zhynie mojou rukou... |
| |
| Otevřu oči To není možné! Musí existovat cesta ven. Já jí najdu, musím! Porozhlédnu se po místnosti jestli nenajdu něco užitečného co by mi mohlo alespoň poradit jak se dostat ven. |
| |
| V tme Znova sa zasmeje.Jeho smiech je neútešný. Ako som povedal,na samom začiatku.Nikto neušiel.Nikdy.Každý sem prišiel a tvrdil aký je mocný čarodej,aký je úspešný zlodej,alebo že sa zo všadiaľ dostal.Nikto,nikto nikdy neušiel.Vždy tu ostal,aj keď dúfal v záchranu.Vravel o mocných priateľoch.Nikto neušiel. Ja sám som tu,dlho,dlhšie,než si vieš predstaviť.A presto,som ušiel len jediný raz. Povie.jeho hlas,ty je známy,aj keď ho úplne nepoznáš.Je to,ako hlas,pod ktorým by si si predstavila svojho strateného kamaráta z detstva.Je to dokonalý hlas.Pokojný,aj keď hovorí o nepríjemných veciach.Stále rovnaký.Bez kolísania,dôrazov..nič. Akokoľvek snaživo sa snažíš,okrem kopy sena nenájdeš nič. |
| |
| Nenajdu nic, ale ten jeho hlas je mi povědomí. Ne, já ho snad znám. Musíš být jistě trénovaný bojovník, když jsi tu tak dlouho a žiješ. Jak časté jsou zápasy? zeptám se a opět se usadím na slámě. Možná se s šašek bude dát obchodovat, a možná taky ne. povzdechnu si. |
| |
| V tme Trénovaný bojovník?Ale prosím ťa,mňa neviťahujú tam von.Len občas,a to sa nezabavia...keby som tu dole vedel odhadnúť čas,tak ti poviem.mierne sa usmeje a potom povie: Šašo,ako ho prezývalo veľa ľudí,nikdy nevychádza.Výjde len na javisko,aby sa pozrel na boj.Raz som s ním,samozrejme hovoril. |
| |
| Začínáš mě děsit... usměji se a pokračuji ... Dá se nějakým způsobem přivolat? Nebo, jak je možné s ním mluvit? opřu se o stěnu a pohlédnu na spoluvězně. |
| |
| V tme Nedá sa s ním hovoriť.Nedá sa ho..zavolať.Slabo sa zasmeje a otočí sa tak,že mu znova hladíš na tmavý chrbát,čož,ako si už usúdila,bol plášť. |
| |
| Tohle je o ničem. zastesknu si. To znamená, že tu budu hnít dokud nepřijde řada na souboj. řeknu zdrceně. |
| |
| V tme Ber to tak,máš komu zdeliť svoje posledné spomienky,svoje útrapy,komu si ublížila a podobne.Vypočul som už toľko ludí...som tu dlho,strašne dlho...nie,že by mi chýbalo svetlo či slnko Preruší ho krátky smiechnie je v tom....hlad |
| |
| Hm..hlad? řeknu podezíravě Že by byl upír? Nechybí mu slunce a žije tu hodně dlouho... Že mě to nenapadlo už předtím! Je mi jasné, že si od něj budu muset dávat odstup. |
| |
| V tme Vyhrala si,istým spôsobom,ale báť sa ma nemusíš.Som síce upír,no iný druh.Iný,než ty a smrtelníci poznajú.nebudem ťa tu desiť,ale nemôžem ťa kusnúť,alebo,ako to nazvať.Tu,nič také,nefunguje.Preto,som týraný inak,než ty.Teba týra bolesť.Mňa nekonečný hlad.Povie a otočí sa k tebe.Uvidíš pohľadnú tvár-bezpochyby si povieš,že takto by vyzeral tvoj muž,keby si si nejakého chcela zobrať.Bledosť v jeho tvári len dodávala na jeho kráse,rovnako aj červené pery,ktoré ti pripadali až príliš lákavé.Nevidela si však tesáky,ani nič také.z tváre mu padali dlhé,čierne vlasy,ktorých konce majú červenú farbu.Potom,čo na teba krátko pozrie svojími očami,ktoré boli síce krásne,no skrýval sa v nich hlad,sa znova otočí a zahladí sa na protiľahlú stenu. |
| |
| V tu chvíli mi to bylo jasné. Čte nebo alespoň moc dobře, umí odhadnout myšlenky lidí. Když se ke mě otočí a jí mu konečně vidím do tváře, ztuhnu. Neznám ho, ale nejspíš bych ho chtěla poznat. Najdu způsob jak odsud ven. v tu chvíli si pomyslím, že tohle už musel slyšet mockrát od různých lidí. Musí existovat cesta ven a já ji najdu. |
| |
| V tme ver si teda,svojmu snu,ak je to to na čo chceš myslieť pokým neumrieš,nech je po tvojom.Povie,a oprie sa o slamu. |
| |
| V tuhle chvíli se na nic jiného věřit nedá. I ty jistě myslíš na svůj sen, ať už je to cokoliv. řeknu ledově klidným hlasem. |
| |
| V tme Ja nemám sen.Už dávno,dávno nie.Ako hovorím,som tu dlhú dobu.Viem,že sa odtiaľto nedostanem. |
| |
| Měl si ho a to je důležité. Ať řeknu cokoliv, nezměním jeho názor. Možná má pravdu a já tu umřu, a možná se mýlí a povede se mi utéct. |
| |
| V tme Stíchne.V cele,kobke,či kde to ste,nastane ticho.On si len ticho leží na kope sena,a ďalej hladí stále na tú istú stenu. |
| |
| Nastane hrobové ticho. Neznepokojuje mě to. Opět zavřu oči. |
| |
| V tme čas ide ďalej a ty nevieš koľko prešlo.On si stále sedí v rovnakej pozícii,zatiaľ čo ty si bude ležala a oddychovala,lebo rany dosť pálili a boleli,alebo si hladala po celej miestnosti,kadiaľ ujsť |
| |
| Čas se v cele pomalu vlekl a já díky ranám nemohla ani klidně sedět a odpočívat. V celé místnosti nebylo nic a tak mi nezbývalo než čekat na ten správný okamžik. |
| |
| V tme Stále ticho,ktoré prehluší tichý zvuk čepeli,počas ktorého sa upír postavý a ti zistíš,že v ruke drží meč a párkrát s ním zamáva. |
| |
| To ticho protne zvuk čepele. Společník v cele se postaví a já si okamžitě všimnu meče který drží. Nějak na to nereaguji, protože je jeho věc co vlastní. Jen nechápu, že jeho neodzbrojili. |
| |
| V tme Párkrát prekrúti v ruke čepeľ akoby sa rozcvičoval.Potom ju skryje a krátko nato zašuť klopkot na stenu. O chvílu sa kamene stiahnu to úzadia a vám sa otvorí cesta.Ovidíš fialkastú žiaru,v korej stoja dve obrie sochy a hladia na teba. Jedna z nich na teba ukáže prstom a pokýve k sebe,zatiaľ čo druhému nad rukou levituje fiaľová žiara. Veľa šťastia.Povie ti ešte Upír. - - - - - - - - - - - - - - Po tom,čo ťa odvedú si všimneš,že obidve Sochy sú z rôznych kúskov kameňa a železa.Tmavú cestu po chodbe osvetluje len fiaľová žiara tej guľe,ktorú socha pošle pred seba a tá sa porozdeluje na Päť častí,ktoré okolo vás neustále obletujú a vyvárajúú tak svetlo. Jedna socha kráča tesne pri tebe,zatiaľ čo druhá je za tebou. Cítiš sa slabo,no si rozhodnutá prežiť.Najprv,ťa odvedú do miestnosti,kde sú rôzne meče,dýky,sekery,štíty zbroje,luky....Tm si vybereš svoju výstroj(viac menej,tú čo si mnala,ak nechcem niečo nové) a potom ťa odvedú pred tú arébnu,sotia ťa dnu a za tebou sa spustia mreže. |
| |
| Se zbraní si nějakou dobu hraje. Nepozoruji ho, protože je mi to více méně jedno. Otevřu oči až když už je otevřena cesta. Vychází z ní světlo ve kterém stojí dvě sochy. Jedna z těch soch na mě ukáže. Neochotně se zvednu a jdu za ní. Na upírovo komentář nereaguji. Cestou si prohlížím obě dvě sochy, které jsou každá z jiného materiálu. Zkoumám je jen do té chvíle, dokud nedojdu do místnosti se zbraněmi. Vezmu si své zbraně a dále nuceně následuji sochy do arény. Za mnou se s hlukem zavře brána. Jen čekám co se bude dít dál. |
| |
| V aréne Znova sa ukáže na balkóne Neznámy a premerá si ťa.Všimnež si ďalšiu plochu na sedenie,kde sedí niekoľko desiatok mužov v čiernom.v tom,sa v balkóne,ktorý bol oproti toho jeho zjaví Upír z tvojej cely.V svetle je poznať,že jeho plášť je dotrhaný a že je spútaný reťazami. potom neznámy prehovorí.Jeho hlas je výsmešný a opovrhujúci všetkému: No,vítam vás,dneska,to bude...zaujímavý boj. |
| |
| Na balkoně je opět Neznámý hostitel. Tentokrát není sám. Sedí tam ještě několik mužů v černém oblečení. Na jednom z balkonu se objevil můj spoluvězeň v řetězech. Co po nás vlastně chceš? Je mi jasné, že zábavu. Je to od tebe vlastně...no...Hloupé. řeknu dostatečně nahlas aby to Neznámý slyšel. |
| |
| Aréne Vážený,pokračuje,akoby jsi ju nevšímal,Urobím výnimku.možno sa podariť našemu vezňovi ujst.Pozrie na Aralynn.Ak vyhrá zápas. |
| |
| Tato nabídka mě zajímá. Přeci jen je to nabídka k nezaplacení. Dále se už připravím k boji. |
| |
| V chráme Fajn,náš vezeň je pripravený na boj,otvorte druhý vchod!rozkáže Neznámy a dvere kamene pred tebou sa roztvoria a z neho víjde Rebit. Ten,kto zabije súpera,môže víjsť. |
| |
| Rebite?! Bylo mi jasné, že budu muset bojovat proti příteli. Ráda tě vidím, i když bych tě teď raději neviděla. řeknu trochu smutně. |
| |
| Aréne Pristúpi bližšie.Ostatný si posadajú a kamenná stena sa znova zavrie. keď už má jeden z nás umrieť,poviem ti pravdu.Nie som Rebit,ale Tiber.Povie a slabo sa usmeje. |
| |
| Lehce se usměji. Vím od začátku, že se nejmenuješ Rebit. Vytasím svou dýku. I já mám jisté tajemství. |
| |
| V chráme no,tak to asi vieš,že som z rodu Septimov.Povie a usmeje sa.tomu verím. |
| |
| Ano, to vím. Bohužel vím... po očku se podívám na šaška. |
| |
| Chrám Aj Tiber vitiahne z poza opaska dýku a pousmeje sa. A tiež asi vieš,že niekto musí umrieť...povie tónom,ktorým naznačuje že to nie je on a ani ona. |
| |
| Ano to vím. Někdo umřít musí. povím. Vím co má nejspíš v plánu... |
| |
| Chrám Tiber sa uškrnie. Tak hýbte sa,Bojujte!skríkne šašo a Tiber sa poobzerá.Potom sa otočí k tebe a zdvihne dýku. ChytajPovie a hodí dýku Upírovi. |
| |
| Tiber hodí dýku upírovi. Jde se na to... kouknu se, jak nejrychleji se dostat nahoru na balkon. |
| |
| Boj na balkón nevidíš spôsob,ako vyliezť. Zadržte ich!Skríne šaško a zalezie dnu.Tiene sa zdvihnú a pozoskakujú k vám.Každý z nich drží v rukách jednu ostrú dýku. |
| |
| Jen se usměju. Rozběhnu se proti jednomu stínu a pokusím se mu svou dýku zabodnout do hlavy (9). |
| |
| Boj Dýkou prebodneš tieň,a na zem padne plášť a krátko nato aj prach.Jeho dýka len zacinká o zem. ďalších niekoľko sa blíži a tí už pripravujú svoje dýky.Jednému sa zapáli plášť,za čo ti zavďačil Mág. Upír na balkóne sa snaží otvoriť putá. (teraz si len hoď a číslo napíš v Diskusii (2x6 alebo 1x rozsah) |
| |
| Boj Stín se "rozpadne". Na zem dopadne jeho dýka kterou zvednu. Nikdy nevím kdy se mi bude hodit. Poté se podívám na balkon kde je upír. Bojuje s pouty. Možná by se mu hodila pomoc. řeknu si. Místo toho se však vrhnu na další stín. |
| |
| Boj Pribehli bližšie k tebe tri Tiene,ktoré si si ty nevšimla,zatiaľ čo si dvíhala dýku.Keď si sa otočila,jeden sa akurát po tebe vrhol,v snahe bodnúť ťa(7).Druhý po tebe vrhol dýku (5)zatiaľ čo posledného zasiahol ľadový hrot a klesol k zemi. |
| |
| Než jsem stihla zvednout dýku, přiběhli ke mě další stíny. Jeden se mě pokusil bodnout, ale to jsem vykryla ( 9). Při otočení jsem si všimla letící dýky a za pomoci nové zbraně jí odrazila (8). Hned na to jsem se rozběhla ke stínu co po mě vrhl dýku a tu svoji jsem mu chtěla vrazit do hrudi (8) |
| |
| Boj Dýku si mu perfektne zabodla do hrude a ten padol na zem.Druhý sa ťaa znova pokúsi bodnúť.(10).Pribehnú k tebe ďalšie dva tiene,pričom sa ťa obaja snažia zraziť k zemi (6 a 6) Mág ma evidentne problémy,lebo trochu bokom vidno,ako vypúšťa ohňe. |
| |
| Stín se po mém zásahu opět rozpadl. Rychle se otočím, ale už se mi nedaří krýt útok dýkou ( 3 ) Chytím se za ránu a svou dýkou se oženu k útočníkovi (2 ). Přidají se další dva stíny a oba z nich se mě snaží schodit na zem. To se jim, ale nedaří (10 a 7). Jen doufám, že mág na tom není hůř. |
| |
| Boj Tvojej rane sa útočník skvele vyhne,pričom ťa ide seknúť do ruky(11).Tí dva,ktorým si sa vyhla po tebe nazúrene seknú.(7 obaja).Vieš že nemáč veľa času,už sa blížia ďalší... |
| |
| Bylo mi jasné, že mé ráně se vyhne. Stejně tak mi bylo jasné, že bude útočit. Sice se mu povedlo mě "škrábnout", ale nic vážného to není (10). Ty dva stíny jsou rozzuření a mě si zřejmě neoblíbili.Jejich útokům se bez problému vyhnu ( 12 a 10). Zaútočím po tom co je ke mě nejblíž. Jako tradičně útok směřuji na hruď (4) |
| |
| Boj Jej rane sa tieň bez problémov vyhne (6) a ďalší traja ju z rôznych strán idú bodnúť (5,7,3) rany prilietavajú z rôznych strán.Kútikom oka si všimne,že mág to už nezvláda a okolo neho sa kopia tiene. |
| |
| Stín se ráně vyhnul, ale to mě moc netrápilo. Větší problém mi dělali ostatní stíny, které se rozhodli ukončit můj život. Vyhnu se prvnímu i druhému ( 10 a 9 ). Ten třetí mě škrábnul, ale nic vážného to nebylo ( 2 ). Poslednímu stínu, který mě "bodnul" vrátím svou ránu ( 7 ). Tradičně mířím na hruď. |
| |
| Boj plášť spadne na zem aj s hromádkou popola.Niekoľký sa po tebe chcú vrhnúť,no prerúší ich nečakaný zvrat.Z balkóna pred teba spadne Upír.Dopadol štýlovo-pristál na jedno koleno,s hlavou mierne sklonenou.Potom sa postaví,zdvihne hlavu.Na tvári,ktorý nevidíš a príde ti to ako veľká škoda,sa roztiahne úsmev a dýku hodí do jedného Tieňa,ktorý sa chcel po ňom vrhnúť. Začína sa zábava.Povie a tasí spod plášťa meč. |
| |
| Další stín padl a další se přidali proti mě. Kouknu na mága, který je na tom o trochu hůře než já. Stín chtěl zaútočit, ale přede mě skočil upír z balkona. Vytasil meč a ďábelsky se usmál. Ano, to asi ano. usměji se a opět kouknu na mága. |
| |
| Spúšť Upír sa bez protestov vrhol rovno do stredu tieňov a k zemi začali padať plášte,prenasledované cinkotom dík.Jeho boj bol elegantný pričom šikovne využíval padajúce dýky,ktoré nohami odkopával do Tieňov. Krátkym pohladom si zistila,že Mág na tom nie je najlepšie.Okolo neho bolá veľká hromada Tieňov,ktorý postupne odchádzali k upírovi v snahe zastaviť ho.Mág ležal na zemi miestemi mu vytekala krv. |
| |
| Mág na tom nebyl nejlíp. Zdálo se, že krvácí. Upíra si všimnu jen letmo. Pohybuje se s elegancí a přesností. Já se snažím dostat k raněnému společníkovi a pomocí magie ho vyléčit. Při tom všem si dávám pozor na okolní Stíny a na případné útoky. |
| |
| Boj tTiene okolo teba bez záujmu prejdú.Ke)d sa dostaneš k Mgovi,na jeho tele je ve)la bodných a aj rezných rán. |
| |
| Cesta k mágovi byla snadná, ale stíny si mě bohužel všimli. Uchopím svou dýku a pevně ji sevřu v pěsti. Zatím neútočím, nemám moc energie na zbytečné útoky. |
| |
| Mág Mág leží na zemi v bezvedomý.Okolo teba ešte poletuje upír a zabíja zvyšné tiene.K tebe sa však jeden priblížimv snahe bodnúť ťa (8). |
| |
| Mág byl v bezvědomí. Upír poletoval sem a tam a mě bohužel bodnul stít ( 3 ). Snad veškerý pokus ubránit byl stejně marný a pokus o útok byl na tom stejně (5). |
| |
| Boj v Aréne Smrti Posledná rana na tvojom tele spôsobila,že sa ti zakrútila hlava.Obraz,sa ti rozmazal,tým si dýkou bodla,len vzduch.Tieň,by sa určite škeril. Klesla si na kolená.Hlava sa ti točila a krútila,ako keby si vypila všetok Alkohol v Samote. Potom si klesla do prachu na podlahu.Posledné,čo si videla,bol,ležiaci Mág a tieň... |
| |
| Bylo to všechno tak rychlé. Hlava se mi motala neskutečným způsobem a mě se dělalo špatně. Dýka minula cíl a já následkem toho ztratila zbytky své rovnováhy. Padla jsem do prachu a i přes motání hlavy jsem viděla zřetelně mága a jeden ze stínů. Poté byla všude jen tma. |
| |
 | Nový příspěvek v dobrodružství. Modrý. Kvůli dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad" a přišel na Vás správce s koštětem. Dejte mi do dvou týdů vědět (nejlépe přímo herním příspěvkem, pokud si nechcete spamovat v dobrodružství, můžete i poštou), jestli jste našli novou chuť k hraní nebo byste rádi vyměnili vypravěče. Pokud se mi neozvete, po skončení lhůty bude dobrodružství ukončeno! Drag Oncave PS: Pro mé kontaktování nepoužívejte herní poštu!Vzhledem k tomu, že se tohoto dobrodružství neúčastním, nedostanu se k ní. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR