Svět Warcraftu
hrálo se Denně
od: 29. května 2009 20:48 do: 20. prosince 2009 20:24
Dobrodružství vedl(a) Neuro
| |
 | Technické info.: Hrdinské fantasy RP dobrodružství ve světě Warcraftu. Dobrodružství bez hlavní příběhové linie, s náplní mnoha menších příběhů a lokálních událostí široce rozpracovaného světa Warcraftu. Jeskyně pro postavy s vlastními cíly, ideály či sžíravou touhou po moci. Nikoliv pro pasivní Quest hledače. Dobrodružství pro postavy píšící děj svého světa. Hra se odehrává v době Word of Warcraftu bez datadisků Frakce: Horda (orkové,taureni,trollové) Aliance (Stormwindské království, Trpasličí klan BronzeBeard , exiloví gnómové, půlelfové) Skřetí kartel (skřeti, ogři, lidé, orkové, elfové..) Říše temných elfů Regenství přeživších elfů z Quel'Thalas Pohroma (nemrtví nerubiani, lidé, elfové..) , Opuštění (nemtví lidé, elfové..) Scarlet Crusade, Argent Dawn Syndikát, Bratrstvo Svobodné trolí kmeny (Stranglethorn, Swamp of sorrow, etc..) Trpasličí klany (Wildhammer, DarkIron) Legie (uctívači všech ras, Nathrezimové) Království Theramurské (lidé, trpaslíci) Dreneiské kmeny v bažinách, uprchlíci z Dark portalu Ostatní (Nagy, Satyrové, Gnolové, kobolni, razormani..) Kmeny Furlborgů Hratelné rasy: Všechny kromě outlandských Hratelné postavy: Všechny živé z w3 a WoW plus smyšlené. |
| |
| Technické info.: 1,Postavy pro toto dobrodružství by měly být "významnější" než pouzí peóni či žumpové hordy. Volte je tedy tak, ať se jedná o kapitány jednotek, větší hrdiny, významnější osoby. 2, Máte povolené dvě postavy, toto jsem přímo umožnil proto, že bych zde rád viděl i postavy vládnoucí, které si zahrají o něco míň než ostaní (možná) ale jsou vhodné pro můj děj, takže kliďně halste Thralla, Jainu, etc. 3, Hrát se bude za všechyn veřejně, hraje se pouze RP, takže všichni MUSÍ rozumět tomu co je to oddělené vědomostí hráče a postavy! |
| |
| Technické info.: Homepage aktualizovaná o mapu, i když asi každý dokáže nějakou najít sám. Pozn k mapě: Instance z WoW jsou pro naši hru různé kraje s vlastním prostředím a obyvately. Města a vesnice frakcí jsou reálná, plus pro zpestření budou přibývat další. Jediné co pro náš svět není vůbec jsou dungeony, nejsou-li sídlem či městem frakce nejsou vůbec. ---------- V homepage postupně přybude sezanm heních starn, frakcí a organizací, taktéž význmaných osob naší hry. Vyjma seznamu pro přehlednost budou v homepage vypsány úspěchy jíž frakce díky vám dosáhly, co získali. |
| |
| POZN.: *Upozorňuji že vůbec nejsem fanda knížek z cyklů W3 a WoW a tak radši vycházejte z her a webů než z literatury. *Pozor na sílu svých postav, hlavně když se jedná o hrdiny, nechceme nic všemocného. Vládnoucí postavy mohou být mocnější, ale ty jsou celkově většinou již dané takže problémy nehrozí. Ale nechceme tedy žádné bohy, aspekty ani titány. *Připomínám že ne žádné postavy z Outlandu nebo v OL se nacházející. |
| |
| Technické info.: Pro pořádek s královstvími lidí: Lordaeron - Zničen pozůstalí Scarlet Crusadeři a nemrtví Stormwind - Jádro Aliance, monarchie Dalaran - samostatné město, mágokracie Kul Tiras - nezávislé království, vojenská autokracie Stromgarde - zničení, tábory přeživších, Princovská monarchie Gilneas - izolované království, monarchie Alterac - zničen, pozůstalí "The Syndicate" Theramore - autonomní království, charismatická autokracie a klany trpaslíků: Bronzebeard clan - Iron forge Stonefist clan - Iron forge Stormpike clan - Alterac mountains Wildhammer - Hinterlands Dark Iron clan - Blackrock mountains Klanů orků je hromada takže jen rozdělení: Klany hordy Samostatné klany v Azerothu (nadále uctívající démony etc.) ----- V Outlandu pak pekelní orkové, orkové na démoní krvi, mutovaní orkové, etc.. |
| |
| Technické info.: Veškerý děj se bude psát veřejně, vědět co nevědět je součástí RP, každý musí umět. Výjimkou budou Panovnické postavy, v případě že je jejich příspěvek omezen na vládu, probíhá šeptem mezi nimi a mnou. Pokud se panovnická postava vydá "ven" na hrdinské tažení, musí psát veřejně. |
| |
| Technické info.: (snad poslední před startem) *Připomínám že můžete mít dvě postavy, z čehož by jedna měla být panovník co si tolik nezahraje. *Prosím aby si panovnické postavy podtrhly jméno, ať mám přehled v seznamu lidí. děkuji. (pozn.: Vložení tagu na podržený text do jména) |
| |
| Hra začíná Hrdinové V souladu s vašimi životopisy začněte s úvodním příspěvkem. Který nechť obsahuje váš fyzický popis , trochu z vaší historie, stylem retrospekce nebo vzpomínek. Dále vaše aktuální počínání, jako kde jste v poslední době přebývali či žili (současné místo pobytu) , vaši příslušnost k národům a skupinám (frakce) a vaše následující plány. Tedy váš běžný život do chvíle než začíná naše dobrodrusžtví. Panovníci Dostanou úvodní příspěvek o své zemi, každý zvlášť, privátně. Na který budou reagovat stylem RP , vyplňování dokumentů či komunikace s rádci etc. Shrnutí povinné pro hrdiny se ponechává na dobrovolném rozhodnutí, záleží jak moc rádi píšete. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Už je tomu pár let, co jsi převzal vládu nad mocnou zemí Kul Tiras po svém zesnulém otci. Ačkoliv nyní národ poměrně vzkvétá, díky částečné izolaci od problémů jiných zemí, od problému s nemrtvými, s démony a dalšími zly. Není možné se izolovat věčně a otáčet se k problémům druhých zády. Nyní ty, mladý vůdce svého národa musíš rozhodovat. --------------- V pevnosti na vašem hlavním ostrově tě z pohledu na vlnící se moře vyrušil starý písař. Písař jenž opatroval smlouvy vaší země již pro tvého otce, starý, prošedivělý a vždy spolehlivý. Mladý pane. Máme tu několik věcí k vyřízení. Ehm ehm odkašle si písař a roztáhne pergameny na stole v prostorné místnosti. Přišel nám glejt z království Stormwind, chtějí jednat o našem potvrzení členství v Alianci, zvou vás na diplomatickou návštěvu do hlavního města.. ale mohli bychom tam poslat jen nějakého diplomata... pokud se vám tam nechce... Aliance je stejně jen haštěřící se skupina bez skutečné moci.. pche pche.. kdepak síla jakou měl váš otec.. ta se tam nenajde. Dále tu máme stížnosti s množícím se počtem útoků murloků, kteří pravděpodobně připlouvají a útočí na naše pobřežní vesnice z bažinatého kraje Wetlands, bylo by potřeba snížit jejich stavy... ale zasahovat do tamnějšího území nemáme oprávnění... Hm... co myslíte.... A abych nezapomněl, kurýři přivezli zprávy z kolonií v kalimdoru, našim lidem se tam nedaří, problémy s orky. Nemůžeme se na ně ale vykašlat, můj apne, hodně nás sice stojí, ale umírali pro vašeho otce, musíme jim poslat další podporu. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Je to již let, co vládneš klanu Bronzebeardů a městu Iron Forge s celou jeho zemí. Tolik let co zkončili problémy s orky a nyní nemrtví. Zdá se že Azeroth nebude mít nikdy dost klidu, i tvůj drahý bratr Muradin se stal obětí nepokojů s nemrtvými, těžká ztráta pro klan. Všechny tyto problémy lidi oslabili, vás trpaslíků se to dotknulo méně, ale ani to se nedá opomíjet. Chudé klany Wildhammer a Stormpike, těch se pád Lordaeronu a útok nemrtvých dotkl nejcitelněji, jsou však příliš vzdálené pro opravdovou pomoc. ------------------------ Nyní v podzemním měste Iron Forge, pojmenovaném po obřích městských hutích, ty, mocný král Magni Bronzebeard, musíš vládnout. Ve tvém trůním sálu je s tebou tvůj trpališí kněz, poradce pro věci církve světla, lidská velvyslankyně, zástupkyně aliance, a tvůj starý dobrý písař, starý trpaslík, jenž sloužil ještě tvému otci. Ten před tebe nyní postavil sloupek lejster. Toooož, můj pane, je čas vládnout. pronese protáhle starý písař. Podle našich chodců přibylo v karji banditů a lapků, je to těžkými časy, lidia gnómové tu migrujou a hudé vrstvy se uchylují k loupežím, město Kharanos se nejvíce obává ztrát kvůli loupežím... měli bychom s tím něco dělat. Ale řešení nesmí být drahé... co tu máme ty exilový, vyhnaný gnómy, nejsme vůůbec, ziskoví. Když už jsme u nich, co s gnómi, jejich město stále okupují Trogové a jejich zrádná nová vláda, jak dlouho budem ty uprchlíky živit můj pane? Potom se o slovo přihlásí lidská velvyslankyně. Mocný králi, dovoluji si taktéž připomenout, že za několik dní se v hlavním měste Stormwind koná rada alaiance, byl jste na ni pozván. Je zde možnost vyslat diplomata, v tom přpadě by jste jej měl ale uvědomit o vašich postojík k následujícím tématům: Přijetí země Kul Tiras do aliance Finanční podpora Scarlet Crusade jako hnutí za obnovu Lordaeronu Válka či mír s Kalimdorskými Orky Potom si slovo vezme tvůj kněz. Můj pane, máme tu také společnou žádost průzkumnického spolku a církve světla o financování průzkumné výpravy do Alterackých hor, na prozkoumání tamního kostela a získání svatých textů jenž tam zůstali. Tomu však oponuje tvůj písař a rádce. Pane, nemáme peněz na zbyt, aby jsme platili tak velkou ochranu archeologům a kněžím kteří chtějí jet do nějakého zničeného království lidí, které nyní obývají jen Ogři, a zločinecké Syndikáty. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Není to příliš dlouhý čas co vaše kmeny dorazili do Kalimdoru a zbudovali tu svůj nový domov, domov svobodné od démonů i lidí. Našli jste zemi která měla být jen vaše, ale nic není dokonalé, Kalimdor si nárokují elfové, kentauřia dalš rasy, lidé připluli hned za vámi, ale byli jste tu dřív než oni, a tuto zemi si nedáte vzít. A máte zde i mocné spojence. -------------------- Nyní sedíš ve svém trůním sále, ve svém sídle v Ogrimmaru. Kromě tebe jsou v trůním sále generál, vyslanec trollů, a orkský majordom, který vykonává tvé příkazy týkající se vldánutí. Můj pane. začal majordom, menší ork bez výrazných zubů či srsti, slabý napohled, ale výtečný úředník. Máme tu věci k vyřízení.. kdyby jste měl čas. V Durotaru byli zase spatřeni lidští vojáci, Kul Tiras, několikrát se střetli s našimi vojáky a jednou naapdli a témř zbořili jednu trolí vesnici. Jsou nám trnem v patě... vždy když pošlem vojska ztratí se nám na moře a brzy jsou ale zpět, co s nimi uděláme? Kromě toho je tu i problém na severu, naše osady u severních hranic byly napadeny obživlými stromy, tamní náčelníci tvrdí že to na nás pouštějí zase elfové, kterým se nelíbí naše těžba dříví.. u hranic Ashenvalu. Máme ale i dobré zprávy, na záapdě se nám podařilo porazit několik kentaurských kmenů a rozšířit naše území, kentauři nejsou pro nás soupeři.. jistě je časem úplně rozdrtíme. Potom se majordom jako yb zamyslí, a zahledí do papírů v rukou. Nenní to sice ověřená správa, ale slyšel jsem ve městě že rostou aktivity prasečích lidí v savaně.. možná.. bychom měli je pozabíjet dřív než budou budit příliš rozruchu... jsou to stejně jen bezcení prasatům podobní zakrslíci. |
| |
 | Ashenvale Tyto lesy dobře znám, několikrát se mi již poštěstilo navštívit je, i když jen málo lidí vědělo, z jakých důvodů se sem pořád dokolo vracím. Po expedici v Northrendu, kde sem byl nakonec kapitán (vyžší hodnosti zemřeli), jsem si uvědomil, jak silná může být pohroma, pokud by získala určitou novou moc. Právě proto jsem se v té chvíli zdokonaloval, ukradl jsem zpět artefakt Oko Bouře, který byl můj v době, kdy jsem jako mí bratři z řádu překonávali závislost, která nám nemilosrdně proudí v žilách, i když ji několik generací našich předků již překonalo. S tímto artefaktem jsem se stal daleko silnějším, než jsem byl. Ovšem mě to ještě nestačilo, nyní jsem byl průměrně mocný, i když v našem řádu kde se nesmí projevit závislost rozhodně nejlepší. Jedna věc mi ale stále chyběla... ta věc bylo ono oko bouře, ale ne to, co vlastním ale druhé. Jen bohové vědí kde může být, ale magické síly to mé vytáhly z maelstormu, čekám že další bude u druhého podobného divu světa-v kořenech Nordrasilu, kerý byl celkem nedávno zničen. Nyní jsem v těchto lesích tajně, i když se dá jen těžko uniknout bystrému oku Temného elfa. Ještě s několika skřety jsme zde postavili tábor, který má být novým centrem obchodu v této oblasti. Tito skřeti samozdřejmě dobře ví, jací jsou elfové a trvali na tom přivést vlastní dřevo. Rozhodně ho nebylo málo. Právě já dostal úkol doprovodit je sem, i když slovo dostal je moc silné. Spíš jsem o něj přímo žádal. Po několika pádech by toto mělo být závěrečné, ale já se pořád netím jít na to místo, do sutin Nordrassilu. Párkrát jsem se již vytratil a nic nenašel, snažil jsem se ale nakonecjsem to vzdal a slíbil jsem si že ochráním tyto skřety do doby, než zde bude konečně nějaké sídlo. Několikrát jsem jim také poradil postavit obchody na vysoké stromy, tak aby se šetřilo místem. Nyní jsem u svého stanu a pozoruji skupinu žoldáků, kteří savějí ty obchody. Jeden skřet, pozorující tento poměrně komický záběr, kdy se lidé snaží dostat větev, která překáží nad střechu upoutal totiž víc očí než mé. Ten skřet se na mě podívá, a chvíli může vidět moj podobu, protože nemám nasazenou svou jinak obvyklou kápi. Hnědé, krátké vlasy, modré oči, klasický noc, usmívající se ústa a hodně bílou pleť, to může vidět z jinak zahalené, štíhlé a 2metrové postavy, která je nebezpečnější, kdyby věděla pravou podstatu toho, co hledá. Nachvíli se onen skřet koukne k mému pasu, kde jasně září sytě žlutým světlem něco neurčitého, co však ihned schovám za plášť, jako vždy. Při tomto úkonu odhalím svůj dlouhý, tenký meč vyzdobený smarakdy a se zuby na čepeli, aby se působili větší zranění. Mezi mé další zbraně co u sebe mám patří samozdřejmě několik (6) vrhacích dýk a přibližně 20 podivných karet s ocelovými hranami. Jak se pomalu stmívá, opět se dostaví ona zář, i přes plášť. Tentokrát však úmyslně, protože tato zář vydává při správném užití i teplo, a žádný vítr ani d隡jej nezhasí. Navíc elfům se nezprotivíme. Mám však divný pocit, když to, co mě činí silnějším leží na podstavci několik metrů ode mě. Ale tyto myšlenkdy honem rychle zaženu, nejen kvůli vyprchávající závislosti, ale také kvůli mé propojenosti s tím. |
| |
 | Azerothská divočina Dostal jsem se sem. Jak zvláštní. Bojoval jsem proti Králi v Northrendu a neprohrál, ne úplně. Ale ani nevyhrál. A teď jsem poprvé někde jinde, v bájném Azerothu, domovině. V tom místě prý bohatém a mocném. Magickém. Jenže kam se to podělo? Byli to snad jen báchorky, nebo se ty zelené necivilizované stvůry objevili nedávno? To je jedno. Hlavní je, že jsem dál naživu. A dál jdu do Města, nejhonosnějšího místa na širých pláních Azerothských. Jdu do Stormwindu. Ani nevím proč. Ale něco mi říká, že tam bude víc takových jako já. Nemyslím lidí z Northrendu, ani partyzány. Myslím lidi, či alespoň pohádkové tvory, kteří cítí to, co se děje na severu. To zlo. Ten mrtvolný pach. Tu beznaděj. Snad se ve Stormwindu tací najdou. A snad se pokusí příčinu toho zla a pachu zničit spolu se mnou. Oheň dohořel. V chladný vzduch trochu rozvířila zvedající se vysoká, štíhlá postava. Nezvykle vysoká na to, že je to horal, neb je oděn jen v lehkém tmavě modrém kabátci a stejně barevných kalhotách. Ta postava se vydala po staré cestě, kterou kdysi proudili proudy lidí do Stormwindu. |
| |
 | Dalaran Po dlouhém točitém schodišti prochází postava nižšího vrůstu, na trpaslíka však příliš vysoká a na elfa malá, očividně to bude člověk, je zahalena do bílé kápy. Ozývají se potiché kroky a klepání zdobené hole o kamenou podlahu. Před postavou se objeví dveře a postava otevře a pomalým krokem vejde do kulaté síně plné knih. Osoba se rozhlédne po místnosti a nevěnuje pozornost tomu nepořádku okolo, knihy vypadané z polic, leží na hromadách po zemi a nikdo si nedá tu práci, je všechny znovu poskládat. Tato knihovna je jako celé město, všude jen chaos a ruiny toho co kdysi bývalo Dalaranem. Postava zamíří k dalšímu schodišti a vyjde o patro výše. Další patro zřejmě funguje jako pracovna a pokoj. Je tu veškeré potřebné vybavení pro život. Osoba si ztáhne kapuci a vyjeví se pohled na mladou tvář s orlím nosem a blonďatámi kadeřemi. Fialové oči se podívají okolo sebe jako by něco hledaly. V tom z vrchního patra přiběhne druhá osoba, trpaslík s hezky učesanými vlasy a vousem do culíku. Je oděn do fialového obleku a hned přiběhne k čaroději a převezme od něj hůl a postaví ji do rohu. Vítej pane. Jak bylo na zasedání rady Kirin Tor? Ozve se trpaslík. Znovu se rozebíralo to co minule a předminule. Obnova města probíhá pomaleji než bylo plánováno a ztráty z bitev jsou větší než jsme počítaly. Všichni na sebe jen pořvávali, ale nikdo s žádným proveditelným řešením nepřišel. Odpoví lidský čaroděj. Po té trpaslík pokračuje a při mluvení servíruje svému pánovi nějaké ovoce a víno. Obávám se, že jsem ještě nestihl seřadit vaši knihovnu, staral jsem se o vašeho Gryfona, už se cítí lépe a myslím, že se s ním budete moct brzy prolétnout. Na což jen přikývnu a z misky si utrhnu hrozen. V tom je slyšet jak gryf v nejvyším patře věže ucítil svého pána a samou radostí začal dělat strašný rámus. To už je let co jsem ho dostal, pamatuji si, jak byl ještě malé vajíčko a jak mi ho trpaslíci, kterým jsem tehdá pomáhal dali, stálo mě slušné peníze ho živit a na pečování jsem si musel najmou sluhu, jen Aerijští trpaslíci dokážou správně pečovat o Gryfa. A navíc se ukázal jako dobrý služebník i v jiných ohledech. Poté pohlédnu z okna a jediné co je vidět je fialový opar z bariéry, která chrání město před nepřáteli. Nudný pohled brzy přeruším a zasednu si ke stolu, vezmu knihu, brk a začnu přepočítávat zásoby a myslet na staré časy, kdy jsme bok po boku s rytíři bojovali proti hordě, zavírali portály a zachraňovali neviné, nyní se zabýváme hlavně politikou a základním přežitím. |
| |
 | Břehy Loch Modanu Ach, jak dlouho jsem již nepocítil tu nejistotu mimo bezpečí městských hradeb... klečím a dívám se na hladinu jezera Loch. Vidím v něm svou tvář. Své dlouhé hnědé vlasy, které mi padají do obličeje. Vidím své modré oči, svůj obvykle veliký nos, malá ústa....svou jizvu na pravé tváři, tu jež zůstala po dotyku Mrazivého smutku mé helmy...Když se zvednu vidím i svou nádhernou zbroj, jednu z nejlepších a nejhonosnějších na tomto světě. Ze slitiny mithrilu a thoria, místy pozlacená se safíry. Ach jo...posledních 5 let jsem jenom ráno vyšel do Stormwindské katedrály a večer spěchal za svou ženou a později i nyní již 4letým synkem Leifem...Stýská se mi po nich...už chápu proč to ostatní paladinové považovali za slabost....ale je to krásné... zatřesu hlavou, obrátím se zády k jezeru a pohlédnu na naše ležení. Před dvěma týdny jsem se vypravil s rekruty, které se mi povedlo shromáždit do Loarderonu, abych obnovil Království a vyhnal z něj nemrtvé...teprve pak se vydám za osidly všeho zla, Králem Lichů....přelétnu pohledem třicet stanů a vedle vody uvázané koně. Ach, nepovedlo se mi jich moc shromáždit.. dva bývalí paladinové Ruky, Ashobe Orkovrah a Arthorius Silverspear, pět dalších jezdců a krále jsem umluvil, aby mi svěřil pod prapor dvacet pěšáků. V Ironforge jsem získal devět trpaslíků, mimo jiné mého starého kovářského mistra Baeldarona. Dojdu zpět do svého stanu a připnu si na záda svůj plášť z neznámého bílého sukna, do pochvy na zádech zastrčím svůj široký(20cm) a dlouhý (150cm) obouruční meč. K pasu si připnu pásek s měšcem a pár kapsami. Zvednu svou helmu, stejného složení jako má zbroj, s dvěma "křídly" peří na stranách a nasadím si jí. Vyrazím si to směrem k Ashobeho stanu. Při vstupu dovnitř zjistím, že už je vzhůru a leští si svoje kladivo. Když vejdu zhlédne a s usměvem mi pokyne na pozdrav. Sláva Světlu Ashobe, až uznáš za vhodné zvedni muže a vyrazte k Velké hrázi. Další den spoléhám, že dorazíte k Dun Modru. Chci ho dobýt a použít jako výchozí pevnost moci Řádu Světla(organizace kterou zalozil). Já mezitím pojedu do Menethil Harbouru a zkusím sehnat další vojáky. pronesu k němu a ještě dodám: A ukliďte můj stan.Dojdu k svému oři Aeradosovi, běloušovi s modrou šerpou přes záda a zbroj ze stejného materiálu jako je ta má, jen celou pozlacenou. Vyhoupnu se do sedla a kopnu ho do slabin.Jeď! vykřiknu a ohlédnu se na muže vycházející ze stanů. |
| |
 | soukromá zpráva od Admiral Tandred Proudmoore pro Stojím u okna trůního sálu a sleduji horizont, zvédá se vítr a na moři se objevují vlny. Nad městem vlají zelené praporce se symbolek kotvy. Pohled na přístav je majestátný, ale když to srovnávám s dřívějšími časy, kdy tu vládl ještě můj otec, tak nyní je to jen malá část toho čím jsme bývali. Do přístavu se vrací jedna z našich lodí, měla hledat piráty, ale řekl bych, že nenašla nic. Piráti jsou jen jeden z problémů, které v těchto dobách máme, kéž by tu byl otec, ten by si se vším dokázal poradit. Nebo aspoň jeho dobrý přítel Král Menethil II, ten by nedopustil, aby aliance tak upadla. Bohužel velcí mužové aliance umirají a naši nepřátelé spokojeně žijí dál a plundrují to co nám ještě zbylo. V tom mne z mých smutných myšlenek vytrhne písař, který přináší jen další starosti a problémy k vyřešení. Posadím se na trůn a poslechnu si co přináší. Tak Stormwind nyní vládne Alianci, hmm, vyšlete diplomata, že bohužel mám důležité povinosti neodkladného charakteru, které si žádají moji účast, ale že si vážíme jejich pozvání a budeme rádi když i nadále zůstaneme hrdým členem Aliance. Písař si má slova zapíše a kývne, po chvíli se odmlčí a pokračuje dále. Teď jsou to zase murloci. Ach ti zatracení murloci. Vyšlete posla k trpaslíkům s žádostí, aby vyslali své jednotky a potlačili to rybí množení a zmenšili tak stavy těch otravnejch murloků a pokud nebudou mít trpaslíci čas, tak aby nám vydali povolení, že naše jednotky mohou operovat na území Wetlands. A nakonec, ten stále se dokola opakující problém s našimi jednotkami v Kalimdoru. Stáhnout je nemůžeme, tím bychom ztratili naši tvář a to zaco bojujeme by přišlo vniveč, pošleme tam posily a investujeme co jen můžeme. Taky se zkuste spojit s Therakoorskými zběhi a zkuste je dostat na naši stranu, že je budeme podporovat, když oni budou napadat orky a třeba i orky poštvou proti mé sestřičce, která nepřímo může za naši situaci. To jest asi vše, takže císař se trochu pokloní, já jen mávnu, že může odejít a začnu přemýšlet jak dál řešit naše problémy. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Málem bychom zapomněli, můj pane. Nedávno tudy prošla skupina lidských bojovníků, sami se nazývající Řád světla, přidalo se k nim i několik našich oybvatel a táhnou skrz naši zemi na sever. Od našich agentů v Loch Modan jsme slyšeli že chtějí dobýt Dun Modr, severní most který nám před léty obsadili trpaslíci klanu Dark Iron. Máme však stále výsostné právo na tuto strategickou pevnost. Pokud se ji jim podaří dobýt, měli bychom uplatnit naše právo a vyžadovat ji od nich. Dodá ještě starý písař, když se kontroloval pergameny s poznámkami. |
| |
 | Dun Moroghské hory Ale ne, už zas? Co tentokrát? pomyslím si zdrceně, když se odhrne vchod stanu a dovnitř vejde malá postava. Chci říct, ať počká, že nemám čas, ale místo toho jen hlasitě kýchnu. Trčím uprostřed hor, v provizorním přístřešku, ve kterým není teplo dostatečný ani pro tři ropuchy, natožpak pro naši početnou gnómí skupinku, mám rýmu a ještě k tomu mě neustále někdo s něčím otravuje. Navenek však jen pokynu příchozímu, aby se posadil. Nemůžu si dovolit být k nim nepříjemný. Není to jejich chyba. Není to jejich chyba? Kdyby dával Gzizi bacha a nenechával tu zatracenou věc bez dozoru, mohli jsme už sedět někde v teple. Živě a stále s mrzutostí a potlačovaným vztekem si vzpomínám na předminulou noc, kdy nás všechny probudil podivný rachot, praskot a podobné nepříjemné zvuky. Jakási bratrův "důmyslný" vynález, o kterém tvrdil, že bude velice užitečný, až bude hotový, se ukázal jako pohroma, když uprostřed noci dovedl nejspíš urvat kus skály a zasypat jediný průsmyk sněhem. Nikdo vlastně přesně neví - snad až na Gziziho - co se tehdy stalo, ale důsledky jsou očividné. Nejdřív jsme se snažili přeci jen překonat sněhovou překážku, ale nakonec jsme to vzdali a teď jsme na cestě zpátky. Obvykle nebývám v hlavním, ale vlastně ani jiném, trpasličím městě příliš rád, ale nyní se na něj vysloveně těším. "Tak jaké máš stížnosti?" zeptám se s povzdechem. "Nenesu stížnosti, nesu oheň," odvětí a já si až teď všimnu, že má náruč větví. Zdá se mi nemožné najít někde v okolí byť jen keřík, natožpak zapálit mokré dřevo, ale když v okamžiku rozdělá oheň, neptám se. Už jsem si zvykl, že mě vždycky dokáže někdo z nich překvapit. Spokojeně natáhnu promrzlé ruce k ohni a už ani nemám chuť zavraždit každého, kdo spí v tomhle zatraceným stanu. Plameny ozáří drobnou, dokonce i na gnóma malou postavu, krčící se pod přikrývkou a několika vrstvami oděvu. Velké uši má schované před zimou, obličej však chrání jen ryšavý vous. No, dneska by snad mohla být i teplá snídaně, pomyslím si veseleji a už se těším, až se probudí i ostatní a budou mít taky o něco lepší náladu. |
| |
| Mathai Silverstorm Ashenvale Je chladná noc, téměř úplná tma, přes husté koruny stromů měsíční světlo nemůže téměř proniknout. Skupina skřetů kterou doprovázíš se choulí u sebe a živelně se o něčem dohadují. Skřeti v zápalu dohadování mají ve stylu střídat jazyky, neboť jako velcí obchodníci jich znají spousty a tak je ěnkdy obtížné jejich řeč sledovat. Ale nyní víš co je předmětem hovoru, chtějí se vrátit do krajů Barrens, do Ratchetu, odložit výpravu a i ty cítíš proč. Ashenvale je kouzelný a mystický les, ale dnes je podivně tichý a jako tvor citliví an magii si uvědomuješ podivnou změnu v auře lesa, změnu k horšímu. Od skřetů si zaslechl že orkové na krajích Ashenvalu jsou v poslední době napadání stromovími netvory a duchy lesa. Tedy, více než obvikle. Na nepříliš odvážné skřety to těžce doléhá. Sám jsi si jist že to nejsou báchorky, cítíš zde magii která je zde cizí. Potom se jeden ze skřetů postaví a povídá. Vrátíme se na jih, tady to není dobré. A ostatní skřeti přikyvují. Když se skřeti zvednou aby se dali do balení uvidíš svým zrakem stíny vzdálené v lese, ale blížící se. Skřeti dál žvanivě balí, ničeho si nevšímající. Podle všeho se jedná o medvědí Furlborgy, ale nezvyklé množství, zdá se jako by byli všude v lese, blížící se k vám. Furlborgové jsou velice nevyspytatelní, některé kmeny jsou agresivnější jiné méně, ale málokdy chodí v noci a v takovémto množství. Když se je pokusíš spočítat musí jich být aspoň padesát. A žádných malých.... Wetlands Nordung Tvá cesta vedla až do bažinaté krajiny Wetlands, toto území je pod správou trpasličích klanů. A centrem krajiny je Menethilský přístav. Město charakteristické velkým počtem lidí i trpaslíků a jejich soužitím. Údajně by odtud měly plout lodě do hlavního města Aliance Stormwindu. Po cestě zahlédneš tlupy murloků, zdá se že celé Wetlands se jimi jen hemží, pobíhají po plážích, bažinách, jejich hřbety jsou vidět plovoucí v moři i říčkách. Trpaslíci se o ně v poslední době příliš nestarají. Godrick Holyblade Cesta do přístavu Menethil ti netrvala příliš dlouho, trpasličí udržované cesty a tunely jsou velice nápomocné cestování. Po cestě jsi zahlédl nějaké orky, ti se však rychle ztratili v horách nejevící zájem o konflikt. Pozůstatky klanu Dragonmaw. Když dorazíš do města již je ti jasné ,že mnoho bojovníků zde nezískáš. V Menethilu je pramálo obyvatel a většina z nich jsou vojáci povinni strážit strategický přístav a překladiště lodí. Ale za pokus nic nezískáš, hlavně hospoda by mohla být slibná. ------------ Oba V Menethilu je až na zbrojní posádky poměrně prázdno, nepočítaje námořníky v hospodě, která jako jediná vypadá ve městě živě. Zajímavostí hodnou pohledu jsou lodě se zelenými plachtami, kotvícími v přístavu. Lodě Kul Tirasů, zdá se že mají ve Wetlands své zájmy, a na sloupech visí náborové plakáty Kul Tiraského námořnictva. Dalaran Gorio Flame Když se věnuješ své knize přicupitá k tobě ještě trpaslík. Znáš jej, takže cítíš že je nervózní a podivně se ušklíbá, takže po tobě něco chce. Pane, já vím že máte moc práce a tak.. jste členem rady...aa.. eee .. Můj dobrý přítel.. on.. on je Dobrodruh. Našel tohle. Trpaslík ti podá černou knihu. A .. a.. neumí to přečíst, ale rád byc věděl zda je to cenné.. mohl byste se na to prosím podívat? (Je to záspis studije nějakého Lordearonského mága z doby před pohromou, je to vskutku dílo nějvyšší úrovně pojednávající o magii stínu a také nemrtvý, a je tam i odkaz na způsob "absolutní eliminace" nemrtvých bytostí, ale je to pouze druhý ze 14 svazků a sám je nepoužitelný.) |
| |
 | soukromá zpráva od Jerry Lang pro |
| |
| Ashenvale Když se všechno semele tak, že jsme na polovině k přípravámk odchodu, je štěstí v neštěstí že Furlborgové se ovjevili až teď. Nejdříve jejich rysy nerozeznávám, ale ani ne pár sekund a vidím je jasně vycítím nebezpečí pro tuto skupinu. Skřeti, vmte co máte a na ústup! Furlborgové se blíží! řeknu tak, aby mě slyšeli, ale na druhou stranu potichu, abych nelákal pozornost. Sám vím že by mohli začít panikařit, ale nyní žádná jiná vhodná možnost není. Počkám dokud nezabalí, pokud do té doby Furlborgové přijdou, chvíli budou bránit, ale pak se dám na ústup s pokyny, aby mě následovali. Pokud půjde vše podle plánu, mohli bychom se již za pár dní skřetím tempem dostat zpět. Po lodi by to trvalo 3x menší dobu. Nyní však ani nemyslím jako poslouchám, vytáhnu jednu svou vrhací dýku do ruky, připraven srazit prvního útočícího furlborga. Za podpory svého meče- ,,Neurofibronu´´ a víru blesků již určitou hrozbu znamenám. |
| |
 | Ve městě nočních elfů Klidně ležím ve svém pokoji který pro mě nechali efové postavit a odpočívám po výzvědném dni. Včera mě poslal Malfurion na průzkum okolí. Dlouhý let to byl. Teď mám ovšem klid a střádám nové síly. Jsem něco málo přez dvě staletí starý drak Rudé letky. I přez protesty druhů z mé rasy jsme se přidal k Nočním Elfům a k boji proti temnotě, Nemrtvým, Pohromě a Králi Lichů. Jsem rudý drak, středně velký, dlouhé ostré drápy které snadno rozseknou brnění stejně tak jako kus látky. Moje zuby rozdrtí skálu na prach a ani se nijak nenamáhám. Dlouhá blanitá křídla kde na kloubu mám ostrý dlouhý trnn mám přitisknutá k tělu. Hlavu posetou trny stejně ostrými jako zuby mám stočenou a položenou na předních tlapách. Pomalu začínám usínat. Ve snech se vracím ke dni kdy jsem byl ještě mládě. K dnům kdy zuřila válka ještě horší než jen tato. V té době zem, nebo alespoň tu co jsme já znal, sužovala válka mezi draky, né že by nebyla teď... Ale tehdy... Moji rodiče se vydali bránit naše hnízdo. Hlídala nás jedna starší dračice a dva starší sourozenci. Zelená letka se ale dostala přez naš dračí bojovníky a dostala se až k hnízdu. Dračice jich spoustu zabila a i moji bratři. Ale potom už nemohli a přežil sjem to jen já, já a jedna z mích sester. Tu kamsi odnesli. Tyhle vzpomínky se mi vybavují až teď. Ani jsme si an ně prvu nevzpoměl. Ale nyní mi opět vyplouvají z hlubin mé mysli. Nepříjmně s sebou ošiju. Něco zamumlám a přeměním se na bojovníka v zářivém brnění rudých dračích šupin s trnitou helmou a mečem u pasu který se jmenuje Hadí jazyk. Pomalým krokem vyjdu ven ze svého pokoje a když se moji dva strážcové chtějí vydat za mnou pokynu jim rukou aby zůstali. Potom se vydávám do nočních ulic města. Helmu nesu v podpaží. Obličej mám jako většina lidí až na dračí oči a poněkud ostřejší zuby. Pez obličej se nese ejdna delší jizva. Takto jdu do ulic města kde mě snad každý zná. Snažím se najít nějakou společnost s kým bych si mohl popovídat. |
| |
| Dalaran Sedím u stolu, když přijde trpaslík se svojí otázkou, usměji se na něj, že mě neruší a knihu vezmu do rukou. Chvíli se na ni dívám a listuji v ní. I když mne zaujme, nenechám na sobě nic znát. Zavřu knihu a podám ji zpět trpaslíkovi. Zajímavý kousek to opravdu jest, ale obávám se, že sám o sobě moc cenu nemá, rozhodně ne pro běžného čtenáře, ale je moc hezky napsána a skvěle by se vyjímala v mé sbírce beletrie. Já bych ji od tvého přítele odkoupil a vlastně bych si s ním o té knize chtěl ještě promluvit. Pověz je tady ve městě, nebo ti tu knihu poslal? Poté vyčkám odpovědi, a když nad tím tak přemýšlím, začíná mne to zajímat čím dál tím víc, na své tváři nedám nic znát, pokud sem se v politickém kruhu něco naučil, tak je to říkat jiné věci než si myslím a držet své emoce na uzdě. |
| |
 | Elwynn Forest Byl večer.Najednou zpoza stromu vyšla vysoká,mohutná hnědou srstí pokrytá postava.V ruce držela nějakou květinu. Hmm,peacebloom.Ta se bude hodit.Pomyslím si a vložím květinu do svého pouzdra. Rozhlédnu se jestli mě někdo z Alliance nepozoruje.Jsem na území Alliance,radši se tu nebudu dlouho zdržovat.Poškrábal jsem se svým dlouhým rohem na rameni.Asi blecha. Jelikož je Elwynn Forest bohatý na květiny,rozhodl jsem se toto území navštívit.Nedaleko ode mě je vesnice.Mám pocit že se jmenuje Goldshire.Když jsem otočil hlavu na druhou stranu,zahlédl jsem párek koboldů vykukujících za kopečkem.Před chvílí jsem se tam u nich stavil a moc velkou radost jsem jim neudělal.Myslím že to je jejich důl. Po nasbírání několika květin jsem se vydal na dlouhu cestu přes nehostinný les Duskwood do Stranglethorn Vale.Snad bude v Booty Bay nějaký kupec který dá za tyto květiny aspoň trochu peněz.Momentálně jsem tak trochu bez peněz. Proměnil jsem se ve vlka a vydal se na cestu. |
| |
| Dun Moroghské hory Argzi Když se tví společníci probudili, začalo šumivé debatování co dál, v těhle studených časech. Někteří gnomové se posteskli či zavzpomínali na teplo jejich původního domova Gnomereganu, zavzpomínali na zrádce ,který se spolčil s temnými trpaslíky a odpornými troggy. Ale co se dá dělat, jste tu nyní sami, v zimě a docela hladoví. V poslední době má problémy i samo město Ironforge. Moc se neurodilo, aliance je po předchozích střetech oslabena , nad hlavami všech visí hrozba nemrtvých a trpaslíci se musí starat jak o sobe tak o část exilových gnómů. Moc práce na obživu tu není. Těžké časy. Potom, po několika stížnostech na zimu a hlad jeden z gnómů pronese. Cožtakhle jít do wetlaands. Je tam líp, sice vlhko, ale vždycky se tam najde práce.. a je tam i dost kupců chodících do přístavu. Mohli by jsme tam zajít... pár dní cesty... Několik dalších gnómů se zamyslí a podívají se an svého vůdce, co on dál plánuje, na Argziho. Ashenvale Mathai Silverstorm Skřeti si na tvůj povel poberou rychle věci a začnou pelášit lesem pryč od Furlborgů. Velké medvědovité bytosti jim nevěnují pozornost, hledí jen na tebe. Temnoutou se začnou k tobě přibližovat, když se blíží, povšimneš si svým výborným zrakem že oči Furlborgů rudě planou a jedná se o skupinu jedinců s tetováními a druhem srstí různých kmenů, které by proti sobě měli spíše bojovat. A když se medvědi blíží, neblahý pocit temné magie se zintenzivní. Furlborgové se chvíli zdráhali pohnout takže skřeti stačili poměrně daleko uniknout a ke střetu tak nemuselo dojít. Ale vytrvalé medvědí šelmy se vás rozhodly pronásledovat. Darnassus Blodfang Město je klidné, po dni většina elfů odpočívá. Je ticho, v korunách stromů šumí listí. Elfové nemusejí příliš spát, stačí jim pár hodin odpočinku, přesto je klid. Elfové jsou ve svých domovech nebo v poklidu někde pozorují nebe a jejich posvátný měsíc, jak to tak mívají ve zvyku. Po cestě městem zaslechneš zábavný zvuk pochrápávajících lidí, z otevřeného přístřešku skupiny Argent Dawn, která zde má své Kalimdorské křídlo. Tak malá rasa a ve spánku tak hlučná. V tom v tak poklidném městě ucítíš náhle se objevivší neklid. U kaménoho átria při vstupu do města se baví Strážkyně s dvěma průzkumníky. Podle špíny která na nich ulpěla se pravděpodobně právě vrátili z lesů. Zasechneš i část jejich rozhovoru. orkové napadli Ashenval a napadají místní strážce i zvěř. Něco museli provést i Furlborgům.. Ashenvalské kmeny začaly běsnit... Zatracení zelenokožci, nikdy nedají pokoj... měli jsme je vyhubit už dávno, tolerovat je az hranicemi lesů byla chyba. Pronesla striktně Strážkyně a pokračovala v diskuzi s průzkumníky.. Orkové útočí v menších skupinách a napadají jednotlivé strážce lesa, i naše hlídky.... Dalaran Gorion Flame Trpaslík po tvé řeči trocu ztrne, ale po chvíli pokračuje. Hmm, mno, děkuji pane. Mno, můj kamarád.. on.. nemůže do města... on je totiž .. mno.. vykradač hrobů.. mno... nevím odkud to má... ale říkal mi že prolízaj sutiny Lordearonu které nemrtví již opustili tak asi tam někde to vyhrabal... můžu se ho zeptat... on.. scházíme se na severu u jezera. Potom trpaslík ještě zašoupá nohama. že pane nikomu nepovíte že se s ním stýkám.... on sem nemá přístup od té doby co si omylem vypůjčil několik cenností z rozvalených částí města po útoku Zkaženého prince. Potom už jen trpaslík skloní zrak a šoupe nohama, čekaje na tvé vyjádření. Elwyn Forest Broon Moonhoof Výlet na území lidí kvůli tak všední rostlině jako je Pokojný květ nebyl asi nejlepší nápad. Je jí tu sice hodně, ale jsou i jiná místa, třeba tvůj rodný Mulgore. Nečekaně je po celém lese poměrně dost lidských vojáků, kteří stráží cesty a v celých jednotkách pochodují od města k městu. Skrytý pohyb ti tak dává mnohem víc zabrat. Nesmějí tě objevit. Zahlédneš však ještě že se v všude nosí fáborky a vlajky aliance, asi se chystá nějaká oslava nebo důležitá politická návštěva. To by vysvětlovalo všudypřítomné vojáky a pýli místních lidí. Možná budeš muset jít přímo skrze temné lesy Duskwoodu aby jsi se vyhnul kontrolám. |
| |
| Menethil Harbour Po dvou hodinách jsem systémem tunelů a horských, skvěle udržovaných stezek, dorazil do Menthilských přístavů, této mořské tepny Azerothských mužů. Při příjezdu do města se zklamáním zjišťuji, že už není tím, co kdysi bývalo. V ulicích popocházejí stráže, pár dělníků pracuje v přístavech, ale to je tak vše. Jediné co stojí za pozornost jsou lodě s zelenými vlajkami, lodě Kul Tirasu. Kolemjdoucí jen tupě civí na mou nádhernou zbroj, jedinou vyjímkou jsou staří trpasličí přátele, kterých jsem pár zahlédl, ti spíš vzhlížejí uctivě, jako za starých časů. Občas mi některý zamává nebo na mě zakřičí, na takové projevy přátelství odpovím vždy kývnutím hlavy a pozvednutím ruky. Když dorazím do stájí seskočím z Aeradose, vyjmu ze zbroje prapor Řádu, utkaný mou manželkou a vrazím podkonímu do dlaně zlaťák se slovy:Dobře se o něj zatím postarej. s nechápavým výrazem kouká za mnou, který mířím k radnici. U dveří radnice mě zastaví dvě stráže.Ehh..kdo jste a co chcete na radnici? zeptá se s mírně přihlouplým výrazem, kterým přejíždí zdobení mé zbroje.Přicházím za starostou, požádat ho o vojenskou podporu při dobývání pevnosti Dun Modru. A neciv na mě tak chlapče, není to slušné. pronesu s pobaveným tonem. Trochu se začervená a odstraní mi z cesty své kopí.Promiňte, pane, ale lidé jako vy se zde nevidí každý den, můžete vstoupit. Když vejdu do starostovi pracovny, malé místnosti s velkým oknem naproti dveřím u zbývajících stěn s knihovnami plnými svazků a spisů a uprostřed stůl přetláskaný různými úpisy a lodními povoleními. Za nimi se v sametem vykládaném křesle krčí znavený muž, s mírně prošedlými vlasy a sténá nad prací. Když za sebou prásknu dveřmi, pohlédne rychle na mě a zprvu se mi zdá, že omdlí. Pak si však setře z čela pot a s mírně hysterickým zmírajícím hlasem pronese: Kdo ste sakra zase vy? a schodí ze stolu omylem několik účetních knih. Poté zařve a počne je zbírat. Jsem Godrick Holyblade, bývalý paladin Stříbrné ruky, nynější vůdce Řádu Světla, díky mé ženě mám i titul nižšího šlechtice. Přicházím požádat o vojenskou podpo Sakra! A proč mě s tím otravujete, jděte za Devenerem, kapitánem posádky! Mě s tím neotravujte! Nejdete ho nejspíš u překladiště, kontroluje náklady z Theramoru. Tak vypadněte! zařve s vražedným pohledem, nejspíš ho brzo raní mrtvice. Beze slova se otočím, vyjdu a prásknu dveřmi. Slyším táhlé zavití a šelest padajícího papíru. Mola jsou prázdná, ale kolem lodí se točí spousta dělníků, stráží a obchodníků. Mezi nimi jsem zahlédl vysokého muže s dlouhým hnědým plnovousem v stejnokroji stráží s odznaky na hrudi. Zamířím k němu, chytnu ho za rameno a odtáhnu si ho stranou.Proč mě sakra chlap obtěžujete? zařve trochu naštvaně, ale je vidět, že dychtivě očekává mou odpověd. Jsem Godrick Holyblade, bývalý paladin Stříbrné ruky, nynější vůdce Řádu Světla a nižší šlechtic Stormwindu. Přišel jsem vás požádat o vojenskou podporu při dobývání pevnosti Dun Modru. Uvítám každého muže, kterého my svěříte. |
| |
| Menethil Harbor Godrick Holyblade Kapitán si tě nejprve prohlížel se zájmem a taktéž si vyslechl co si mu chtěl říct. Ale nakonec mu klesla ramena. Promnul si rukou bradu a povídá: Ach, další nadšený dobrodruh. Dun Modr jsme se již pokoušeli získat, bohužel neúspěšně a nemůžu vám pomoci bez rozkazu z hora. Když nedostanu pověření od Krále Magniho nebo zmocnění Aliance, žádný voják neopustí město. Stejně jich tu moc není... vždyť už jen těch KulTirasů je tu snad víc než nás. V poslendí době jsou moc aktivní. Povzdechne si nakonec kapitán a mávne naprázdno rukou. Pokud jste takoví dobrodějové že chcete pomoc získat zpět Dun Modr, měli by jste to projednat s Magnim Bronzebeardem. Je to výsostné uzemí jeho rodu. Trpaslíci jsou na ty svá Dun dost hákliví.. víte? |
| |
| Kapitán mi podá velmi znepokojivé zprávy. Nezbývá mi než z něj dostat pár informací: Zatraceně...a ocenil bych, kdybyste o mě nemluvil jako o dobrodruhovi. Předpokládám že jsem vedl víc bitev, ať už vyhraných či prohraných, než vy kdy povedete, se vší úctou. Shromáždil jsem vojáky, abych vydobil zpět celý Loarderon a podřídil ho své vůli, jako novému království Světla. Nemohl by jste mi sdělit něco bližšího o Kul Tirasu a šanci že mě podpoří a vašich informací, co se týče osazení Dun Modru? a sundám si přilbu, cítím jak vítr rozfoukl mé vlasy a zasvědil mě na jizvě. Doufám, že toto gesto ho upevní v tom, že jsem skutečný válečník a ne žádné ucho. |
| |
| Dun Moroghské hory Náhlý šum probudí i poslední ospalce. Jasně slyším, že zima a hlad trápí všechny. Ač jsem někdy naštvaný, že se teď pořád stěžují, nemůžu jim to mít za zlé. Tak rád bych jim pomohl, vždyť už jsem s nimi nějaký ten rok, ač s některými déle a s jinými ne tak dlouho, není divu, že je beru jako bratry. Se zájmem se podívám na toho, co navrhne cestu do Wetlands. Zrovna od Sprocka mě tenhle návrh nepřekvapí. V bažinách se určitě najde mnohem víc věcí, které hoří, než v téhle ledové krajině, a poslední dobou mám pocit, že by nejraději kradl náhradní oblečení jen aby měl něco, čím by živil plameny. Na jeho slova se ozve souhlasné mručení a já jim vidím ve tvářích, že by se nejraději hned sebrali a vyrazili do Wetlands. "Máš pravdu, taky by se mi to líbilo... Ale nevím, jestli by nám vystačily zásoby na takovou cestu. A jít přes Ironforge, kde bychom mohli doplnit zásoby, je až příliš zdlouhavé." Popravdě řečeno vůbec nevím, jestli je to daleko, či ne. Od té doby, co jsme sešli ze známé cesty, nemám ponětí, kde jsme. Před nimi to však přiznat nemůžu. Věří mi. Vidí ve mně nechybujícího vůdce a já je prostě nedokážu zklamat. "Odtud to není o moc dál než Ironforge," ozve se pár hlasů a mě se uleví. Výborně, takže nejen, že někdo ví, kde jsme, ale dokonce ví, jak se dostat do Wetlands. "Tak tedy vzhůru do bažin. Nějaké námitky?Ne? Dobře. Sprocku, vybereš dva, kteří se nejlépe vyznají. Oblast, kterou půjdeme, tak dobře neznám a musíme mít jistotu, že se co nejdříve dostaneme do nějakého Wetlandského města." Jo, oblast, kterou půjdeme, neznám vůbec a musíme mít naději, že někam dojdeme, opravím v duchu své tvrzení, ale nahlas mluvím rozhodně. Nemůžu přece podkopávat vlastní autoritu. "Ty se postaráš o to, aby bylo všechno sbaleno a my byli připraveni na cestu." ukážu náhodně na někoho. "Nasnídejte se a vyrazíme." Chvíli pozoruji náhlý ruch, jak se každý dal do řeči a do různých činností, a nakonec se zvednu, abych si vzal a ohřál svůj příděl jídla. |
| |
| Menethil Harbor Godrick Holyblade Když kapitán uslyší že hodláš Lordaeron podrobit své vůli, hlasitě se rozesměje. Potom si ale uvědomí tvůj statut a rychle se ukrotí. Trochu si odkašle a povídá: Och, promiňte, nemohl jsem si pomoci. Vy chcete dobýt Lordearon ze spráů nemrtvých jen s pár dobrovolníky? Vždyť o to se už pokoušelo lidí... organiazce Argent Dawn i ti šílení ze Scarlet Crusade, a těch jsou celé legie. Mno, ale pokud potáhnete na sever s cílem ovládnout tamní území, tak si na ně dejte pozor, mají vlastní představy o novém Lordearonu a neváhají zabít každého kdo je nesdílí, ať už je to nemrtvý nebo člověk. Potom se na moment kapitán odmlčí. Jinak za toho dobrodruha se omlouvám, jen, jen mi váš cíl přišel.. trochu.. mno.. však víte. Boj s nemrtvími je záležitost velkých rozměrů, joo, kdyby jste řekl že jdete podpořit Argent Dawn v jejich boji tak vám popřeju štěstí, a kdyby jste náhodou šel za Scarlet Crusade tak vám rychle uhnu z cesty.. hehee .. oni jsou vážně nebezpeční... ale táhnout takhle sami, to je buťto nezměrné hrdinství, nebo bláznovství, někdy se to těžko odděluje. Kapitán se zamyslí.. Jinak, jak jste chtěl ty informace, Temní obsadili most i s jeho pevností a celé přilehlé město je jejich, je jich tam hromada. Naposledy jsme se stahovali vzkutku v kvapu, pod palbou desítek pušek a ohlušujícími ranami trpasličích bomb a to ještě nemluvím o všech těch pyromancerech... zvláštní pro trpaslíky tolik používat i magii.. hold Dark Ironi a jejich temný titán.... noooo.. pokud chcete na sever, musíte si najmout loď.. přes Most v Dun Modr jen tak někdo neprojde. A ti Kul Tirasové.. mno mají ostrovní zemi pár námořních mil od našich břehů... národ s velkým loďstvem.... za orkských válek bojovali s aliancí, ale v poslední době se drželi zpět.. jenom sem slyšel že jeden jejich Admirál, Praudmoore, padl v Kalimdoru při bojích s orky... a obávám se že jejich zájmy taktéž leží buďto na moři nebo v Kalimdoru... pochybuji že by podpořili váš boj s nemrtvými, ale můžete to zkusit, mají tu pár svých lidí, třeba by doručili váš vzkaz. Dun Morogh -> Wetlands Argzi Vidina přesunu do teplejšího podnebí zapůsobila na celou skupinu téměř magicky, prabrala je zledového omráčení a naplnila je novým optimistickým elánem. Brzy poté co všichni dojedli své poměrně skrovné porce jídla, byla skupina sbalena. A tak jste se mohli vydat na cestu přes hory do země vlhké a zaslíbené. Cesta přes hřebeny Dun Modrských hor nebyla lehká, ledový a velice silný vítr ztěžoval cestu. Div jste málem neodletěli s jeho poryvy. Chvílemi se objevili i pochyby, zda jste skutečně šli správnou cestou, hlavně v době kdy zesílily sněhové bouře a nebylo na nebezpečných horách vidět ani na krok. Po těchto hřebenech se dosatneme až do bažinatého údolí wetlands, můžete mi věřit. Stál si váš průvdoce za svým, který údajně tuto cesty kdysi již dolal. Po několika dnech jste dorazili vhodný sestum do údolí, sněhová bouře již zkončila avšak po cestě je celá skupina unavena, cesta přes pohoří není nikdy lehká, žádné dřevo, zima, vítr. Díky tomu vypadalo údolí jako dar z nebes. Avšak rychle jste si povšimly totemů po skalních výstupcích v onom údolí. To je údolí orkského klanu, Dragonmaw. Tedy jejich zbytků co tam přebývají, zkrátili bychom si tama cestu a bylo by to mnohem pohodlnější... ale je velká šance že narazíme na orky.. po hřebenech by to bylo bez orků.... Gnómové si kolem tebe posedali, přemýšleje nad nadešlím dilematem. Orkové... zvládli bychom je.... Už máme nejhorší hordy zasebou.. proč riskovat orky.. dojdem to po horách... Ale orky zabijem snadno a třeba z nich něco oberem... začali se překřikovat... |
| |
| Dalaran Sleduji trpaslíka a vyčkávám co mi poví o svém povedeném přítelíčkovi. Tak vykradač hrobů, hmm, za dřívějších dob by mne to jistě pohoršovalo, ale dnes, jiná doby a pokud při tom dokázal najít takový skvost, jako je tahle kniha, tak proč ne. Pomyslím si jakmile trpaslík domluví a potom mu povím: Můj starý příteli, tvůj přítel je i mým přítelem a rozhodně není v mém zájmu komukoli oznamovat, že vykrádá hroby nebo, že se s ním znáš. A navíc, všichni mají dost svých problémů a nebudou se zaobírat takovými maličkostmi. To by snad musel vykráct hrob samotného krále aby si toho někdo všiml. Jakmile domluvím, usměji se aby z trpaslíka opadla nervozita. A poté se ho optám, kdy se mají sejít a požádám ho, ať mi dovolí jít také a setkat se s jeho přítelem. .... o pár hodin později.... Venku mimo město není bezpečno, vezmu si svoji hůl a k opasku si připnu pochvu s mím mečem. Poté s trpaslíkem zamířím ke stájím a následně ven z města. Nemůžu se dočkat, až mi řekne více o té knize, doufám, že o ní bude něco vědět, při nejmenším, v čí hrobě ji našel, pak budu moci hledat i ve svých knihách. No uvidíme. Zvláštní pocit, jako za mlada na nějaké výpravě, připadám si jako dítě co má dostat novou hračku. Přestanu se zaobírat nesmysli a začnu sledovat okolí, bylo by nepříjemné, kdyby nás někdo rušil. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Tvé rozkazy viditelně potěšili generála. Lidem to nandáme... vyšlu jednotky, dle rozkazu. Majordom se však zachmuřil avšak dodal jen: Provedu. ---------------- O několik dní později: Majordom ve tvém trůním sále uvedl náčelníka taurenů. Pane, velký Cairne Bloodhoof přišel. Velký tauren přišel blízko k tobě, na zádech vláčeje velký totem. Thraaaaalle, nač po mě žádáš zabíjet Prasečí národ? Je výplodem matky země tak jako my a mají stejná práva na tuto zemi. Ano, pomáháme vám v boji s kentaury, kteří jsou zlýmia agresivními útočníky, ale prasečí lid ničeho nic nedělá. Pravda, množí se, ale to z mého pohledu i vy zelenokožci, připlulo vás sem pár a co nyní... je vás tu víc než nás Taurů... co an to povíš? mladý veliteli. Kromě návštěvy Cairna ti majordom předal k prostudování hlášení tvých jendotek z Ashenvalu, hlasí že pobili již nemálo nepřátel, ale elfové využívají sil země, lesa i proti vám poštvali tamní domorodé kmeny medvědů, sov a dalších chlupatých příšer. Jednotky se však drží, potřebovali by však posily. Druhá zpráva pojednává o jednotkách vyslaných k lidem, rozhodl se je vést sám generál, avšak zatím se nevrátili, pronásledují lidi po Durotarských ostrovech. Aby se již nikdy neopovážili vrátit. Dopis od Jainy Proudmoore přišel až další den. Zdravím tě Thralle, ti lidé, kteří tě obtěžují, jsou lidé z Kul Tirasu, ano, ti od mého mrtvého otce, vede je nyní můj bratr. Nemůžu pro tebe však nic udělat, od smrti mého otce již pro něj nejsem sestrou, dává mi jeho smrt za vinu. Pokud ti můžu radit, nebojuj, ukonči vleklé války mezi lidmi a orky. Začni jednat. S pozdravem Jaina Proudmoore. |
| |
| okolí Dalaranu Gorion Flame Mimo obranou kopuli Dalaranu je nebezpečno, jendou za čas se tu toulají jak skupiny nemrtvých tak vrahové ze Syndikátu. Nemluvě o občasných zatoulaných Ogrech... Všichni nebezpečnější než druhý. Tvůj služebník s tebou zamířil k jezeru. Naposledy jsi se ujistil že vás nikdo nevidí, tvá schopnost otevírat štít přišla vhod. Štít města jinak otevírá vždy dveřní mág, jenž je vždy se strážci u "brány" města. V noci je však ve své věži jako každý mág. Nenapadá tě jak je možné že tvůj trpasličí sluha se setkává se svým přítelem aniž by to někdo věděl. Po chvíli tápání v temnotě jste u břehu jezera uviděli slabé světýlko. Přiblížili jste se obezřetně k němu a našli skupinu trpaslíků, jak an malém ohni pečou neúmerně velký kus masa z obří želvy, jenž leží mrtvá na kraji pláže a temného jezera. Když vás trpaslíci spozorovali, tvůj sluha vydal podivný mlaskavý zvuk jako znamení, nepodobný jakémukoliv živočichu co znáš. Potom jste se přiblížili až k ohni. Zpozoroval jsi skupinu pěti trpaslíků v kožených oblecích a kroužkových zbrojích, ozbrojeni puškami i sekerami. Překvapil tě s nimi i jeden člověk, se špinavým, potrhaným avšak stále rozeznatelným tabardem Karmínového tažení (Scarlet Crusade). Trpaslíci prohodili několik uvítacích slov v trpasličtině, ptali se na tebe, proč tu jsi, brzy se však uklidnili a usedli u ohně. Takže vás zaujala naše kniha? Je cenná? Tam kde jsme ji anšli je spousta zajímavých věcí a možná i celá knihovna. Pronesl přítel tvého služebného trpaslíka, robustní trpaslík s jedním okem a zlatýma zubama. |
| |
| Okolí Dalaranu Celou cestu až k jezeru jsem nahlodáván zvědavostí. Jakmile dorazíme ke skupině je trochu zkaleno přítomností toho člověka. Ale na sobě nenechám nic zdát a promluvím s ledovým klidem. Buďte pozdraveni mistři trpaslíci, i ty člověče, nechť tě světlo provází na tvých cestách. Tím bychom si odbyli pozdravy a konečně mohu přejít k tomu, kuli čemu jsem šel až sem Tahle kniha, i když mistrně napsána, sama o sobě nemá moc velkou cenu, ale jelikož jste si při jejím získávání zdá se užili své, jsem ochoten si ji od vás odkoupit. Poté vytáhnu měšec zlatých aby viděli, že na to mám a pokračuji. Ale pokud toho máte víc, cena by samozřejmě stoupla. A jelikož jsem od přírody velmi zvědaví, mohli byste mi říct více o hrově ve kterém jste tuto knihu našli? Pokud to však není nějaké pracovní tajemství. Na konec své řeči se usměji a čekám jak se zachovají. Nevím proč, ale plně jim nevěřím a jsem připraven, kdykoliv se bránit, nebo použít nějaká ochraná kouzla, ale v srdci doufám, že budou důvěřiví a půjde vše hladce a když nad tím tak přemýšlím, tak jsem jim řekl pravdu, ta kniha sama o sobě nemá cenu, ale pokud je její obsah pravdivý a někdo by měl všechny její části, mohl by dělat velké věci. |
| |
| Okolí Dalaranu Gorion Flame Na pozdrav ti trpaslíci sborem odpověděli nedbalé Hooj, pouze člověk ti s vážností odpověděl: I tebe nechť Karmínové světlo provázi a Kříž s úctou neseš. Poznal jsi však provokační tón jeho hlasu a dal si záležet na zdůraznění pozdravu Karminového tažení. Na které si však trpaslíci jen bezbožně odchrochtli a jejich lidský společník se na ně zamračil. Potom se všichni usadili k obchodu. Heheee, takže ty si myslíš že mi jsme hloupí jo? Že sama kniha je bezcenná jo? Ne ne, možná je to je část, to však nesnižuje její cenu. Uchechtne se vůdce trpaslíků. Plánujeme na tom rozhodně vydělat.. a co se týká hrobu.. jeho místo si necháme pro sebe, ještě by tam nějaký proradný mág odcestoval a vybral naše poklady. To nejsou vaše polady, ale poklady dědiců Lordaeronu. Vy na ně nemáte nárok. Ohradil se muž ze Tažení. Trpaslíci se na něj zamračili. A jejich vůdce dodal na jeho adresu: Dohodli jsme se že to dáme ocenit nestrannému mágovi.. tak buď ticho, souhlasil si že si peníze rozdělíme, tak drž hubu! Ano, ale já svůj podil slíbil Karmínovému tažení na dobrou věc, a vy by jste ho měli taky odevzdat. Potom člověk nazlobeně odkráčí kousek od ohně do tmy. Ttaaak, pokračuje trpaslík vy by jste tu naši knihu chtěl.. a asi i ty další... tak můžem udělat obchod.. nás nezajímá magické echtle pechtle... nás zajímá zlato.... ale pravdou je že jsme tam málem přišli o kejhák... co kdyby jsme vás přibrali do skupiny... společně získáme knihy a vy nás nakoenc buďto vyplatíte nebo to celé prodáme a rozdělíme se. Fifty fifty. Na trpaslíkův názor si pofrklo několik dalších trpaslíků ale dál mlčeli. |
| |
| Ashenvale Náš útěk zdaleka neměl tak velký úspěch, jak jsem původně čekal a ony bestie si nás všimli. Jen co si všimnu jejich očí, zintevní se cítění magie. Chvíli mi trvá než přijdu na první nápad, ale pak mi dojde že tyto kmeny jsou nejspíše něčím ovlivněné, temná magie do nich vešla buď z nějakého předmětu, nebo zřídla¨a nebo ji do nich někdo vhnal. Je jisté že proti medvědím démonům hnaným krví je hloupost utíkat, ale pak mi něco poměrně závažného dojde. Oko... pronesu v duchu a vše do sebe začíná zapadat, aspoň zdánlivě. Ty bestie mohou dost dobře jít po oku, to by vysvětlovalo i jejich chování ke mě samotnému. Nebo to také může být mou sytou magií. Každopádně zavrhnu to teď řešit, sám proti těmto bestiím nevydržím dlouho, tak se rozhodnu běžet se skřety co nejdále, až mi začnou docházet síly, postavím se do obrany s cílem jich co nejvíce sejmout, hlavně vírem blesků. Až to bude vypadat beznadějně, jednoduše se teleportuju, do Orgrimaru na přinesení noviny a pak rovnou cestou po vlkovi, kterého seženu ilegálnějším způsobem přímo do Ratchetu. Tam mi pak zbývá to také vykecat a případně se pro ztracenou skupinu vrátit, i když mi je líto ji teď opustit. Pokud nás ale bestie dřív než budu na pokraji sil doženou, vykřiknu: Stůj bestie a podvol se vůli bouře. s mečem v pravé a krstalem v levé ruce, pokud se podvolí, jen dobře. Pokud ne nastává výše zmiňovaný plán. |
| |
| Okolí Dalaranu Vyslechnu stručnou řeč trpaslíka a občasné zásahy člověka. Zajímalo by mě jestli je opravdu nutný aby ten magor chodil s trpaslíkama. Kdokoli by byl lepší než někdo z Karmínového tažení, tam jsou samí vraždící cvoci. No ale asi ho budu muset přetrpět, pokud chci ty knihy, což chci. Jak vás může napadnout, že bych si snad jen na moment mohl myslet, že jste hloupí, trpaslíci jsou velice chytrý a vyspělý národ. Tím, že jsem říkal, že ta kniha nemá takovou cenu jsem myslel, že když je pouze jeden díl z tolika, tak na ceně opravdu ztrácí a nikdo ji neocení jako komplet. To je jakoby jste si objednali korbel píva a dostali pouze ucho od korbelu a poté by ještě po vás chtěli zaplatit plnou cenu nápoje. Musel jsem použít přirovnání, které pochopí i prostý trpaslík a navíc mám dobrou náladu a mám chuť si s nimi trochu pohrát a vytrénovat svůj diplomatický jazyk. Ale z pět k tématu, já tu knihu samozřejmě odkoupím a mám zájem i o další díly a artefakty z toho hrobu, takže vše co v něm najdete budu chtít. A k té vaší nabýtce, rád se přidám k vám na vaší výpravě zpět k tomu hrobu. Kdy budete schopni vyrazit? Já si z věže vezmu nějaké vybavení a budu schopeni vyrazit. Poté už jen čekám na vyjádření ostatních a naše pouť může začít. |
| |
| Elfské město KDyž procházím okolo budovy kde síldlí Argent wawn jen si odfrknu a zakroutím hlavou nad tím co dělají za hluk. Já jsem víc jak desetkrát větší a stejně i když spím oddechuji tišeji než oni, jediný hlk dělám když řvu na nepřítele. Pomalým tempem se okolo domů ze stromů dostávám k bráně do města. Vyslechnu jejich rozhovor a dojdu k nim. "Nemohl jsme neslyšet váš rozhovor, mohli by jste mi prosím říci něco více o tom co se stalo Fulborgům a kde naposled byli orkové viděni? Zalétl bych se tma podívat a případně pomohl," řeknu k lovkyním a vyčkávám. Zelenokožci, pche, kdyby jim narostly křídla a šupiny byly by skoro jako Zelení draci, grrrr nejraději bych je vyhladil do posledního... řeknu si naštvaně. S hlemou v podpaží a druhou rukou na meči vyčkávám co mi elfky odpoví. |
| |
| Menethil Harbour Zatraceně, nejspíš máte pravdu, no, za těch 5 let jsem asi zapomněl , co všechno obnáší boj a válka. Se 40 muži a dvěma paladiny skutečně neporazím stovky Dark Iron trpaslíků...Pojedu do Ironforge, ale chěl bych vás požádat, zda-li byste nemohl ubytovat mé muže zde, než se vrátím. Rozhodně by nebyli na obtíž, mohli by vyčistit nejbližší bažiny od murloků, jistě s nimi máte potíže. Alespoň by se pocvičili v boji. Nebo je zde mohu nechat, aby pomáhali překládat náklad, či s hlídkováním nebo s opravami budov. Mezi trpaslíky je i kovář, mohl by opravit a případně vám i vyrobit nové zbraně. Nešlo by to takto udělat? s mírně zklamaným a zároveň rozezleným tonem pronesu.... |
| |
| soukromá zpráva od Jerry Lang pro Když se dozvím o Ashenvalu vydám rozkazy..Majordome,zkuste sehnat Rexxara.. .Další den. Když přijde zpráva od Jainy,vydám další rozkazy..Ať wyverny nustále křižují oblohu a vyslete na moře válečné lodě.Kul tiras je především námořní velmoc a jejich největší spočívá v loďstvu.. řeknu a poté se zamyslím..Jestli je jenom z poloviny podný svému otci tak je hodně nebezpečný.Jestli tohle bude pokračovat tak bude válka.To nesmím dopustit. |
| |
| Menethil Harbour Ta cesta nebyla přímá. Vedla přes velké město. Jako všechny staré Northrendské osady dohromady. Chvíli jsem dokonce myslel, že je to onen Stormrage. Jenže nemůže být tak blízko. A bude asi ještě větší. To bude podívaná! Přede mnou do města vstoupil divný muž v brnění. V brnění chodí jen Paladinové, rytíři světla. Ten by to zlo měl cítit. A tak jsem ho začal nenápadně stopovat. Jako za starých časů v Northrendu! Byli jsme tak dobří, že jme chtěli mít co nejvíc kontrastní oděvy. A přesto nás při plížení se nikdo nechytil. Pak šel do radnice, kam mne samozřejmě nemohli pustit. Jsem cizí. Nikdo mne nezná. Ovšem Paladin vyel a šel jsem opět za ním. Až do toho překladiště. Tam se začal vybavovat s kapitánem. Je to dobré. I on cítí zlo na severu. Já to východní, Northrendské, a on západní, to jest Lordaeonské. Ale zlo je všude stejné. Jenže oni nechápou. Hlupáci. Vystoupil jsem z úkrytu a poklekl před Paladinem. Nemám to ve zvyku, ale jsem snad jen stopař, chodec northrendský, poslední člověk narozený v kraji ledu. A on? Pán, Paladin, Azerothský. A není poslední. Snad. ,,Já, stopař a chodec Northrendu Nordung, ti nabízím své služby při potírání těch murluků, ať už jsou cokoliv, i při cestě do Ironforge a i při osvobozování Lordaeonu ze spárů zla," pronesl jsem a setrvával v pokleku. Jen trochu jsem mžoural nahoru, čekajíc na odpoěď Paladina. |
| |
| Dun Morogh -> Wetlands Ač jsem se z počátku těšil z jejich radosti a optimismu, ledový vítr brzy odehnal mé nadšení. Byly chvíli, kdy jsem hořce litoval svého rozhodnutí, kdy jsem věřil, že je jen vedu ke zkáze, a nedoufal, že bychom kdy mohli překročit hory. A teď, když se před námi rozevírá přímo pohádkový pohled na údolí, váhám. Těžko rozhodnout. Chceme, aby část z nás padla rukama orků nebo pod náporem nemocí, hladu a zimy? pomyslím si trpce, ale přesto jsem rád, že už zbývá jen kousek k cíli. Jsme zesláblí dlouhým pochodem... Ale orkové nebudou čekat, že by někdo procházel jejich územím... Hloupost, nejsou tupí, aby neměli hlídky a nebyli připravení, chvíli se zamyslím a zaposlouchám do diskuze mých společníků. "Půjdeme přes údolí," rozhodnu, když mě náhle přepadne touha být v teple a s dobrým jídlem co nejdříve a za jakoukoliv cenu. "Počkáme až se setmí a tiše přejdeme údolí. Všechny vozy a stroje ještě teď namažte, aby nevrzaly a nedělaly zbytečně moc hluku navíc, a nachystejte se tak, abyste byli stále připravení k útoku, kdyby náhodou. Do večera si ještě odpočiňte." Tak, to by bylo. Rozhodnutí učiněno. Už jen zbývá se pomodlit a pro jistotu sepsat závěť. Říkají, že je zvládneme, ale co my víme, jak velký klan to je? Čekal jsem, že uslyším odmítání mého plánu a protesty, ale nikdo nepromluvil. Berou to, že je to tak, jak to je. Na jednu stranu mě to potěšilo, ale také mě mírně zamrazilo. Čím větší moc, tím větší zodpovědnost. Hmm, myslel jsem, že už jsem si zvykl na to, že nerozhoduji jen sám za sebe... |
| |
| Elwynn Forest / Duskwood Poté co jsem se proměnil na vlka jsem zjistil,že budu muset jít přes tu nejnebezpečnější cestu.Raven hill a Raven cemetery.Místo které se jen hemží nemrtvými.Pokud to ale stihnu projít za světla,možná budu mít štěstí a žádného nepotkám.No,pořád lepší hnijící mrtvola než vycvičený voják.A tak jsem se vydal na cestu. Když jsem dorazil k řece dělící Elwynn Forest a Duskwood na dvě země,zastavil jsem se a chvíli se ve své vlčí podobě rozhlížel.Najednou ze stromu na druhé straně řeky seskočil pavouk velký jako gnóm.Do háje,ten je ale velkej. Abych ale prošel,tak ho musím zabít.Jen doufám,že není proti bleskům imunní. Vylezl jsem z vlčí formy,začal jsem do sebe vstřebávat sílu přírody okolo mě aby kouzlo bylo silnější a pak jsem se začal soustředit na samotné kouzlo.Nejdřív jsem ve svých rukách začal hromadit sílu kterou jsem před chvílí nasál.Pak jsem do kouzla začal hromadit bleskovou podstatu kouzla.Když bylo kouzlo hotové,zamířil jsem a vyslal bleskovou ránu do pavouka. Pokud pavouka zabiju vydám se dál cestou do Booty Bay přes tento odporný les.Pokud se netrefím nebo kouzlo pavouka nezabije,začnu hromadit další kouzlo,které ho už snad zabije. |
| |
 | Dun morogh -> Wetlands Už mné unavoval ten stereotypnej život v dedinke pri Ironeforge . Jedného dne sem tak odešel . Po nabratí zásob,spácáku a stanu a zaostření zbráni sem se spolu s Alfredem (mím petem medvědem) vydal na cestu do Wetlands. Po několika hodinách cesty alfred zastal při jednom ze stromú. Zas něco zavětřil pomyslel sem si když sem na něho zvolal " Alfrede deme !" ale když se ani nepohl zakřičel sem na neho s razantnejším hlasem "Alfrede tak se už pohni !" ale nic. Pro Bronzebreada nač sem ho zo sebou táhl ... v mysli sem se sám seba zeptal když sem k nemu kráčel. Jak sem k nemu šel on šel dál asi něco vyčechal jak sem šel za ním asi po 5 metrech se někam rozběhl. Zastal až pod stromem při kterém byla malá kopka zakrytá pláštem. "No paráda Alfrede vyčechal si kopu hoven ty seš mozek a teď deme " ale Alfred ne a ne se pohnout .Nakonec sem šel ke tý kopce a odhrnul sem plášť. Byl tam na kost přemrzlej Gnom. Chudák už to má za sebou , asi to bude hodně tvrdá cesta do westlands. pomyslel sem si . Vypadal jako obchodník ale po přehladáni u sebe nemně skoro nic až na nejaký drobný a zmrznuté jídlo. Asi byl s nejaké karavany co tady šla. Moc sem si nad tím nelámal hlavu a tak sem šel dál . |
| |
| Ashenvale Mathai Silverstorm Váš ústup před postupující hordou medvědích stvůr pokračuje. Furlborgové se nepohybují zrovna nejrychleji či nejmrštněji, ale nedostatek pohyblivosti si vynahrazují obří silou, houževnatostí a vytrvalostí. Brzy je ti jasné že skupině nebudete moci jen tak zmizet, medvědí čich a stopařské znalosti vedou medvědy stále za vámi. Podaří se vám však nicméně uděla si značný náskok. Skřeti o kus před tebou. Errrrrch Uslyšíš zařvání od skřetů před tebou. Několik stromů se "probudilo" před vámi, vykořenilo ze země a napadli skřety předtebou a jednoho úspěšně rozmáčkli. Zbylí skřeti se rychle začali stahovat k tobě. Co teeeď? zařval jeden. Mezitím si všímáš že že medvědi i stromy kolem vás dělají pomalu kruh. A podle pohybu stromů jdou pravděpodobně po tobě. Zdá se, že budete muset bojovat nebo se uchýlit k magickému úniku. Ještě si však za stromy stihneš povšimnout ve stínech ukrytých satyrů, pravděpodobně řídících stromové bytosti. Ani nemysli na to ,že nás tu necháš. Podívá se ti nakonec jeden skřet do očí a vinícím tónem pronese, jako by ti čet myšlenky. Okolí Dalaranu Gorion Flame Když trpaslíci uslyší že půjdeš někteří se zachmuří ale jejich vůdce se rozjasní. Výborně, s mágem to bude mnohem snazší. Uvidíte že se nám to vyplatí. Potom si sundá koženou rukavici a podá ti na stvrzení ruku. V té chvíli se vrátí i člověk. Když jsem navrhoval vzít mága od nás ak jste byli proti! Pronese a opět jej okřikne vůdce trpaslíků. Ti vaši fanatici by nás sesmahli tím svým ohněm jen by zjistili že náš poklad má nějakou hodnotu. Tady tomu můžem aspoň věřit... rozdělíme se fifty fifty a je to. Že? Otázal se tě nakonec trpaslík. A vyrazíme ještě před rozedněním, chci opustit Dalaran dřív než se tu začnou courat vaši lidé... A jdeme do lesa Stříbrných smrků. Aby jste věděl.... Potom se už ohlásí že je želva hotová a všichni se rychle spokojeně usadí u ohně i člověk z Tažení. Darnassus Blodfang Když přistoupíš k elfům, všichni tři se lehce ukloní. O mocném drakovi přebývajícím ve městě již všichni slyšeli. Potom strážkyně povídá: Omlouvám se, ale toto nebude problém hodný vaší pozornosti, orkové dělají zase problémy v Ashenvale. Je chybou nejvyšší kněžky, že dávno nenařídila jejich likvidaci. Potom se jeden průzkumník zdráhavě ozve... Ale... orkové byli dlouho za svými hranicemi vklidu... a v Ashenvale se děje až moc podivných věcí... druidové tvrdí že sám les tams nimi pomalu přestává komunikovat. To je je strategie těch zelenokožců, snaží se nás a naše spojence z lesů oslabit! Ohradila se strážkyně. Jinak kde jste ty medvědy viděli teda? Průzkumník pak popsal cestu do jižnější části Ashenvalu, kde je spatřili, napadající elfí symboly i zvěř. Menethilský přístav Godrick Holyblade Po tom co si tě kapitán vyslechne, zamylí se a povídá: Dobrá, ubytujem tu vaše lidi, v Menethilu je místa víc než dost, v poslední době tu mco rušno není... a pokud pomůžete s Murlocky, budem skutečně potěšeni, v poslední době je jich abnormální množství.. slyšeli jsme že i Kul Tirasové s nimi mají problémy... ale mi tu nemáme síly na to je stále hubit.... A plánujete-li cestu do Iron Forge tak hodně zdaru. Kdyby jste však měl zájem poslat pouze zprávu do města, můžete použít našeho kurýra. Máme tu dva Griffy pro rychlou kurýrní komunikaci s městem. Cesta přes Loch Modan je dlouhá a hory se sdolávají obtížně. Potom se kapitán podívá jako by přes tvé rameno. A trochu potichu povídá.. Někdo vás sleduje... hm.. Jde za vámi. A uběví se před tebou cizí muž, kupodivu hned poklekne. ( Nordung ) Wetlands Argzi Po tvém rozhodnutí tedy vyrážíte do údolí. Pár gnómů se tvářilo trochurozapčitě, ale všichni tě následují a důvěřují tvému rozhodnutí. Po půl dne cesty míjející totemy orkského klanu, výstražní lebky a kosti se odvaha některých trochu zvyklala, je však pozdě se vracet. Pokračujete v cestě až do chvíle kdy narazíte na skupinu mrtvých trpaslíků, podle těl zde leží již pár dní, byli rozhdoně zabiti v boji, jejich baže a těla se válí všude kolem vás, kromě několika poškozených pušek, váčků s municí a některých částí zbrojí jenž orkové neobléknou nic nemají. Jeden z tvých gnómů po jejich ohledání povídá: Snad to bylo dobré rozhodnutí.... tihla trpaslíci se totiž dobře nerozhodli! A zadívá se na tebe trochu vičítavě. Není však čas na pochybi. Támhle!!!! zvolá po starně stojící gnóm a i ty rychle zpozoruješ dva orky, kteří vás v dáli zpoza křoví pozoovali a nyní utíkají po úbočí údolí k východu. Nejspíš průzkumníci. Mimo dostřel luků.... Duskwood Broon Moonhoofe Zahnání pavouka nebyl těžký čin. Po úderu magií se pavouk raději stáhl, do temné pavučiny v koruně stromu, ve snaze raději uniknout před nelehkou kořistí. Prošel jsi tak relativně bez potíží skrz hodný kus temného lesa. Až k hranicím místního hřbitova. Všude kolem tebe je nepříjemně chladno a šero. Celá zdejší krajina je již po dlouhý čas zahalena závojem temné magie. A ty nyní musíš projít přes její nejkoncentroavnější část. Hřbitov. Obejít ho by bylo taktéž možné... ale zabralo by to dost času. Na první pohled se hřbitov jeví stejně jako les, nené tak nutné si zacházet. Když se vydáš dál na svoji cestu na jih k Stranglethornu. Vyruší tě šum listí. Kousek od tebe stojí člověk v tmavé róbě s nezdravě bledou kůží a téměř mrtvolou vizáží vdoprovodu dvou velkých kostlivců ve zbrojícha zubatými meči. Mrtvolný muž se na tebe usměje. Co pohledáváš na mém panství? Smrt? Dostaneš ji. A dva kostlivci se vydají tvým směrem pozvedávaje meče. Mohl by ses pokusit o útěk, nebo bojovat, kostlivce by si mohl zvládnout... ale ten člověk se těžko odhaduje. Dun Moroghské hory Garth Jako správný trpaslík a horal zvládáš zimu poměrně dobře, taktéž tvůj statný medvěd. Ať již štěstím nebo smůlou, následování Alfréda tě svedlo z cesty do Loch Modanu, už se zdá, že asi bude jednoduší překonat pohoří a tak se dostat až do bažinatých krajů Wetlandu. Ale znamenalo by to pochod vánicemi, a nebezpečnými úpatími.. stále by jste se s Alfrédem mohli vrátit po nějakém upátía cestovat přes kraj Modanského jezera. ALfréd však nenašel jen mrtvého gnóma, ale po kusu cesty i zbytky tábořiště, zaváté hodně sněhem, zázrak že je našel. Zdá se, že se překonat hory nějaká výprava vydala.. pokud tedy někde neumrzli. Je tedy na vás zda skusit cestu přes hory... víš však že na opačném úpatí pohoří sídlí klan orků Dragonmaw, mohli by znamenat také problémy.... nejenom hory a zima. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro soukromá zpráva od Game Master pro Magni Bronzebeard Iron Forge, Dun Morogh Je to již let, co vládneš klanu Bronzebeardů a městu Iron Forge s celou jeho zemí. Tolik let co zkončili problémy s orky a nyní nemrtví. Zdá se že Azeroth nebude mít nikdy dost klidu, i tvůj drahý bratr Muradin se stal obětí nepokojů s nemrtvými, těžká ztráta pro klan. Všechny tyto problémy lidi oslabili, vás trpaslíků se to dotknulo méně, ale ani to se nedá opomíjet. Chudé klany Wildhammer a Stormpike, těch se pád Lordaeronu a útok nemrtvých dotkl nejcitelněji, jsou však příliš vzdálené pro opravdovou pomoc. ------------------------ Nyní v podzemním měste Iron Forge, pojmenovaném po obřích městských hutích, ty, mocný král Magni Bronzebeard, musíš vládnout. Ve tvém trůním sálu je s tebou tvůj trpališí kněz, poradce pro věci církve světla, lidská velvyslankyně, zástupkyně aliance, a tvůj starý dobrý písař, starý trpaslík, jenž sloužil ještě tvému otci. Ten před tebe nyní postavil sloupek lejster. Toooož, můj pane, je čas vládnout. pronese protáhle starý písař. Podle našich chodců přibylo v karji banditů a lapků, je to těžkými časy, lidia gnómové tu migrujou a hudé vrstvy se uchylují k loupežím, město Kharanos se nejvíce obává ztrát kvůli loupežím... měli bychom s tím něco dělat. Ale řešení nesmí být drahé... co tu máme ty exilový, vyhnaný gnómy, nejsme vůůbec, ziskoví. Když už jsme u nich, co s gnómi, jejich město stále okupují Trogové a jejich zrádná nová vláda, jak dlouho budem ty uprchlíky živit můj pane? Potom se o slovo přihlásí lidská velvyslankyně. Mocný králi, dovoluji si taktéž připomenout, že za několik dní se v hlavním měste Stormwind koná rada alaiance, byl jste na ni pozván. Je zde možnost vyslat diplomata, v tom přpadě by jste jej měl ale uvědomit o vašich postojík k následujícím tématům: Přijetí země Kul Tiras do aliance Finanční podpora Scarlet Crusade jako hnutí za obnovu Lordaeronu Válka či mír s Kalimdorskými Orky Potom si slovo vezme tvůj kněz. Můj pane, máme tu také společnou žádost průzkumnického spolku a církve světla o financování průzkumné výpravy do Alterackých hor, na prozkoumání tamního kostela a získání svatých textů jenž tam zůstali. Tomu však oponuje tvůj písař a rádce. Pane, nemáme peněz na zbyt, aby jsme platili tak velkou ochranu archeologům a kněžím kteří chtějí jet do nějakého zničeného království lidí, které nyní obývají jen Ogři, a zločinecké Syndikáty. soukromá zpráva od Game Master pro Magni Bronzebeard Iron Forge, Dun Morogh Málem bychom zapomněli, můj pane. Nedávno tudy prošla skupina lidských bojovníků, sami se nazývající Řád světla, přidalo se k nim i několik našich oybvatel a táhnou skrz naši zemi na sever. Od našich agentů v Loch Modan jsme slyšeli že chtějí dobýt Dun Modr, severní most který nám před léty obsadili trpaslíci klanu Dark Iron. Máme však stále výsostné právo na tuto strategickou pevnost. Pokud se ji jim podaří dobýt, měli bychom uplatnit naše právo a vyžadovat ji od nich. Dodá ještě starý písař, když se kontroloval pergameny s poznámkami. |
| |
| Ashenvale Náš ťěk již podruhé našlapal obrátky a nyní jede vše v protisměru, alespoň z našeho pohledu. Najednou se mě zmocní až děsiví pocit, že zde nemohu nechat bezmocné, ačkoli případná magie by tu zanechala dlouho stopy a vlatně cestu ke mě. Navíc to stojí moc síly a z toho bych se dostal možná moc pozdě. Po těchto úvahách, kdy skoro nemám na výběr, se ve mě opět zmocní zvířecí pudy, konkrétně vlčí. Dostanu ohroumnou chuť trhat a vidět krev, navzdory tomu sám vím, že nejsem vlkodlak, jen prokletec. Do kruhu, zády k sobě skřeti! spíš zavrčím než řeknu. Postavím se do výhružného postoje v vyceněnými zuby, přičemž mám místo drápů karty, 2 prsy drží jednu mezi sebou. Při tomto shrbeném postoji nečekám na účinkování Furlborgů a tentokrát se ve mě zžije pocit tak mocný, že bezhlavě vyrazím kupředu právě na Furlborga s mírně vyrostlými tesáky (jako upír) , které se bleskovou rychlostí mají zatnout do krku oné bestie. Po této eskapádě, kterou skřeti viděli, nevědě jak útok vůbec dopadl se ve mě opět vzbudí člověk, a já nás všechny teleportuji do Darkshore. Případnému zdatnému mágovi tak ale otevřu cestu za mnou a jiným, třeba nemagickým cestu ke mě. Teleport provedu do Ratchetu, se skupinou značně zděšených a zmatených skřetů. Pokud můj útok dopadl správně, krev stéká nevinně po mé badě, případný vliv krve na mě prakticky nemá účinky díky mé síle vůle (viz kouzlo). Nakonec onu krev otřu a pokud je něco v puse, vyplivnu (ješťě sem nepolikal.). Potom jdu přímo do svého domu, kde již čeká arzenál zbraní, který je přímo určen pro dobrodružné prosekávání hordou bestií. |
| |
| Okolí Dalaranu Náš rozhovor se posunul zase o kousek dál a i já se opět mohu vyjádřit. Nebojte se, jsem čestný člověk a na okrádání ostatních mne moc neužije. Vaše právo na fifty fifty rozdělení kořisti uznávám a ty člověče, doufám, že nebudeš na mne naštvaný, že jsem mágem této výpravy místo tvích mágů. Měly bychom si na téhle cestě všichni pomáhat abychom všichni dosáhli našich cílů, ať už tím cílem jsou peníze nebo vědomosti. Takto ukončím svoji řeč a myslím, že vše bylo probráno a mi bychom se kldině mohli vydat na cestu. Želva je hotova a všichni se dají do jídla, po chvíli se nakloním k mému služebníkovi a požádám ho, aby mi z věže donesl tornu s věcmi, které nosím na cestu, nějaké ochrané amulety, člověk nikdy neví kdy se mu můžou hodit a pár dalších drobností, bez kterých nevyrážím na své putování. Ale to až před naším odchodem, zatím si s mími novými členy skupiny užíváme pozdní večeři. |
| |
| Menethil Harbour Po kapitánově přednesu, jsem jím byl upozorněn na nějakého šmíráka. Pomalu se otočím a vidím, že přede mnou klečí. Tohle už dlouho nikdo přede mnou neudělal. Představil se jako chodec Northrendu. Takže pochází z těch prokletých krajin odkud vyslal ten bastard svoje nohsledy, aby zničili Loarderon! Nabízí mi své služby a vypadá na velmi zkušeného člověka, kterého život ledascos naučil. Vysunu ze své pochby na zádech obouručák a položím mu ho zvolna na pravé ramneo. Zpočátku se tváří nesvůj, ale když pronesu Tvou pomoc vítám, Nordungu, přijímám tvé služby. ušklíbne se a zvolna vstane. Takže ti došlo,že jako paladin je mým cílem zničit nemrtvé. Dobré, většina lidí a trpaslíků si myslí, že jediné nebezpečí znamená Horda. usměju se na něj upřímně a zvolna zasouvám čepel do pochvy. Jestliže znáš mrazivé pustiny, ze kterých přišla smrt, a kde se ukrývá ten bastard Král Lichů, jsi vítán ještě víc a jsi snad nejdůležitější z Řádu. pak se otočím zpět ke kapitánovi. Vaše nabídka je za běžných okolností přijatelná, ale Magni je můj starý přítel a tohle není záležitost, která se dá vyřešit několika přeposláními zpráv. Vyjedu hned a pohlédnu na Northunga jestli-že chceš jet do Ironforge se mnou, tak si rychle sežeň koně, nejspíš ti půjčím nějakého vy stájích, pokud nemáš vlastního. Nechť Svaté Světlo ozařuje vaši pouť. řeknu ještě, a vyrazím ke stájím, za chůze si nasadím přilbu. |
| |
| Menethil harbor Takže přijal. To je dobře.Ale jeho řeč je pro mne těžko strtavitelná; on říká, že Armáda orků zvaná Horda opravdu existuje a k tomu mi nabízí koně. Zvíře našich bohů. No nic, asi je tu běžné. ,,Koně nemám, v Northrendu by nejspíš uhynul, takže s radostí přijímám tvou nabídku na půjčku. A pokud jde o Hordu a Pohromu, myslím, že mrtvé je nepřítelem všeho živého," a vyšel jsem ke stájím. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro V sále v pevnosti v Ogrimmaru s tebou nyní hovoří Cairn. Ne, mladý náčelníku, já ani mí taurové se na vyvražďování prasečích lidí podílet nebudeme, ne, dokud nebdueme muset, dokud nás nevyprovokují. Množí se, to ano, ale silně pochybuji o jejich schopnostech něco plánovat. Chceš li se o ně postarat, tak bez mé podpory. A o kentaurech vím, také jsme se na tom silně podíleli... ustupují na západ... Nemáš - li mi co dál sdělit, opustím tě. Kromě Caironovi návštěvy ri majordom předložil i další správy. Rexxar není nikde k nalezení, někde se asi toulá. A taktéž špatné správy, generál který si vzal na starost Kul Tiraské se vrátil těžce raněný a mnoho orkských i trollích bojovníků padlo. Provedli zničující útok na několik posádek Kul Tirasů při pobřežích Durotaru a severněji, ale z východu připlula obrovská flotila plná bojovníků a podpořila místní posádky, spolu s nimi odrazili váš útok. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Pane, několik novinek... Ozve se ve tvé pracovně starý písař. Přistoupí k tvému pracovnímu stolu a vyskládává lejstra. Několik finančních správ na podpis můj pane.... tady a tady.. ano... A potom tu máme zprávu z Kalimdoru, naše flotila připlula právě v čas a vybojovala velkou bitvu nad orky, kteří napadli naše ostrovní posádky. Tamní místodržitelský kapitán dokonce svedl velkou bitvu s generálem orských armád a v souboji mu uťal pravou ruku... přišel nám návrh kapitána flotili aby jsme za odměnu povíšili našeho místodržícího v Kalimdoru... máme tu však nějaké starší zprávy o této osobě.. údajně byl poslán do Kalimdoru za trest.. pro brutalitu a nedodržování předpisů.. neím zda je vhodné takovou osobu vyznamenat.... Potom se starší písař odmlčí, zamyslí a jakmile si vzpomene co chtěl dál naváže: A dobré zprávy z Wetlands, naši poslové nám oznámili že se tam pohybuje nějaká fanatická skupina paladinůs cílem vyhubit nemrtvé.... zdá se že se po cestě pustí i do Murlocků.. to by vyřešilo náš problém a zadarmo... |
| |
| Ratchet - Barrens Mathai Silverstorm Kouzlem se tedy i se skřety dostaneš ze spárů medvědů i stromovců. Když se objevíte v Ratchetu, skřeti si viditelně oddechnou. Jeden potom povídá: Och, díky, díky.. ještě že jsi nás odtamtud dostal.. myslel jsem že je ponás... Zatrolení elfové.. určitě je proti nám poštvali za to že podporujem orky s jejich těžbou v Ashenvalu... no nic.. naše výprava tam nebyla moc důležitá... Chvíli jsem si ale vážně myslel že nás tam plánuješ nechat hehe... mno.. Potom se skřet azrazí, uvědomí si že v ratchetu je dost rušno, víc než obvikle, všude pobíhají orkové a trolové splu s taureny, všude je mnoho raněných které vykládají z lodi u mola. Hmm, co se tu stalo? Ozve se jeden ze skřetů který byl s váma v lese. Lidé, zpropadení lidé, Kul Tiras.. pobili orkské vojsko které je mělo vyhnat z jejich pobřežních pevností z našeho území... ale jim připlula obří flotila jako posila.... Odpoví jeden pouze lehce zraněný ork, který právě pomáhal s vyváděním zraněných a polopřitopených bojovníků z lodi. Okolí Dalaranu Gorion Flame Po čase se vrátí tvůj sluha z města. S tvojí tornou a potřebnou výbavou. Trpaslíci mezitím dojedli své porce želvy, ačkoliv více než polovina želvi stále leží na pláži, trpaslíci ji zřejmě nechají jen ležet, dokud ji nesežerou jiní masožravci. Tak můžeme vyrazit. Pronese vůdce trpaslíků a přehodí si ranec přes záda. Trpaslíci i s člověkem vyrazí pomalu skrz temný les na západ. Tvůj trpasličí sluha se na tebe ještě podíváa dodá: Co mám pane říct radě, budou li se po vás shánět? Až se rozloučíš se sluhou a dostatečně ho instruuješ, můžeš dohonit skupinu. Jdou pomalu a rozvážně, a kupodivu tiše, na skupinu trpaslíků... Menethilský přístav Godrick Holyblade a Nordung Oba jste se vidali ke stájím. Které původně sloužili výhradně pro Menethilské vojsko, ale s úapdkem cest na sever upadl i přístava jeho posádka se zmenšila. Díky tomu je většina stáje prázdnáa pocestní tak mohou ustájit své koně. Zavalitější trpaslík tu vysedává u stájí, podle potrhaného oblečení asi kdysi voják.. později zjistíte že stále voják a současný správce stájí. Za pár mincí je ochoten koně půjčit i ustájit. Musí si nějak vydělávat, když žold je tak hubený. Cesta do IronForge se však povleče, musíte jet přes Modanské jezero i přes téměř celé Wetlands, krastší cesta by ybla přes hory, ta je však nebezpečná a koně by ji nezvládly. Vojáci Ŕádu světla se zatím přesunuli do města aby se ubytovali a pomohli mezitím zbavit krajinu od hromad nebezpečných murloků. |
| |
| Ratchet Vyslechnu skřeta, ale nemyslím si, že by elfové byli tak ubozí a nechali za sebe bojovat jiné.Pak si ale všimnu ruchu, který tady je. Podívám se na veškerý sněm ale pořád nevím co dělat. Pokud nyní pomáháme orkům, má alliance důvod zaútočit a jelikož má podle všeho celou flotilu... Najednou mi bleskne hlavou něco úplně výtečného, tento nápad může zároveň zachránit celé město, možná i celé Barrens! Potopím je! vykřiknu do davu, který je příliš zaměstnán a nejspíše si mě ani nevšímá. Ano...Tellakovi budiž díky že mi dal možnost nás zachránit. modlím se v duchu a připravuji se na ono možné vítězství. Přijdu k prvnímu zraněnému a zeptám se: Kde je to loďstvo teď? ODPOVĚZ! normálně bych nebyl tak chladný, ale tady jde o čas, a to je právě to čeho je pořád nedostatek. Navíc toto pronesl časem nesmrtelný elf. Pokud neodpoví, klidně projdu celé město, abych to zjistil. Až na to přijdu, vydráp se na nejvyžší věž, abych měl rozhled a abych neutratil tolik energie. Sešlu na onu oblast ne podle uvážení obyčejnou ouři, sešlu na ně živé peklo. Bohužel potom to bude vše na skřetech, protože nebudu mít ani minutu a omdlím vyčerpáním, možná na den. Po tom, co se probudím, podle situace- obsazené město, já cokoli, uteču. Já přeživši-pomstít se , já vyhrál- v pohodě:), ¨flotila pokračuje- nechám se vyslat na misi, při které sám proniknu na jednu loď a spustím řetězovou reakci děl. |
| |
| Okolí Dalaranu Jakmile se sluha vrátil, převezmu si své věci a připravím se na odchod s trpaslíky, pak mne sluha ještě zastaví, aby se optal, co a jak za mé nepřítomnosti. Chvíli se zamyslím a odpovím. Myslím, že bohatě bude stačit, když radě vyřídíš, že jsem na důležité a hrdinské výpravě v zájmu Dalaranu a pokud uspěji a já předpokládám, že uspěji, mohly bychom naklonit ukazatel vah této války na naši stranu. Poté se s úsměvem na tváři s trpaslíkem rozloučím a upozorním ho, aby pylně spravoval moji věž a krmil gryfa, než se vrátím. Poté se otočím a zamířím k trpaslíkům trochu rychlejším krokem abych je dohnal. A srdce mi bije nedočkavostí, co asi na naší cestě najdeme a zda bude tak úspěšná jak předpokládám. |
| |
| Ratchet - Barrens Mathai Silverstorm Od orků v ratchetu se dozvíš že se s flotilou střetli na moři před několika hodinama, ale většina jejich posádek je na ostrovech po pobřežích Barrens, Durotaru a nejvíce pak na hranicích s elfí říši v krajích Azshary. Kde je loďstvo přesně teď nikdo neví, pravděpodobně pluli do hlavních měst k Azshaře. Tvé odhodlání z tebe úplně čiší a tak tě okřikne starosta Ratchetu, který tě jako člena Kartelu již trochu zná. Hej, elfe!! Co si myslíš že vyvádíš? Neudělej žádnou blbost, si členem Kartelu a ten je neutrální, udělej nějakou hovadinu a sami tě necháme popravit. Potom sníží hlas. Pokud umíš, pomáhej raněným co naši námořníci vylovili, víc dělat nebudem. Tohle je věc hordy a Kul Tirasů, mi nejsme na žádné straně. Starostou řeč si vyslechne i několik poblíž stojících orků. Jeden se tě zvědavě otáže: He, ty elfe? Proč vlastně tak zuříš, to naši prohráli, a vy elfové s tím nemáte co dočinění... tak se starej o sebe a lidi nech nám.. stejně si víc člověk! Tfuj... elfové... čím se od lidí lišíte? He? Potom mávne rukou a začne si obvazem omotávat poraněnou nohu. |
| |
| soukromá zpráva od Admiral Tandred Proudmoore pro Jako obvykle, touto dobou, sedím na trůně ve svém hradě a v duchu se modlím za duši svého otce, bratra, za všechny statečné padlé i za ty živé, kteří za nás bojují jak na moři tak na zemi a za celí svůj národ, který prožívá těžké chvíle. Vyruší mne známí hlas mého starého písaře. Tak jak to vypadá? Přibývá problémů nebo ubývá? Zeptám se a věnuji pohled písaři. Poté spustí a jsem mile překvapen, že problémů opravdu ubývá. Přečtu si lejstra s výdaji a podepíšu je. Poté mi oznámí novinku s paladiny, kterí za nás začli zabíjet murloky a to si jen pomnu ruce a pokračujeme dalším bodem. Poté mne seznámí s naším velkým vítěztvím v Kalimdoru. I přes minulost toho bojovníka, ho musíme vyznamenat. Možná to kdysi bývall násilník, ale dnes ukázal, že je hrdina. Proto ho tímto povyšuji na Vicekapitána expedičních vojsk působících v Kalimdoru. Tuto novinu mu doručte a ještě pošlete rozkazy. Ať opraví škody, postarají se o mrtvé a se ctí pohřbí padlé a drží své pozice, mi je odtud budeme podporovat jak jen to bude možné. Poté se písař otočí a dá se na odchod, vstanu a ještě ho zastavím. Mám mnohem lepší náladu, nech mi připravit loď, pojedu do Stormwindu. Lepší přijet pozdě než nikdy a důležité věci byly vyřízeny, takže mi nic nebrání od sud odjet na zasedání Aliance a prozatím budu vydávat rozkazy od tamtud. Poté je to vše a i já z místnosti odejdu a zamířím k přístavu k mé vlajkové lodi. |
| |
| Cesta z Wetlands do Ironforge Už je to tři hodiny od chvíle, kdy jsme vyrazili společně s Nordungem z Menethilu. Ukázalo se, že Ashobe se zná s kapitánem a že jsou staří přátelé, takže si nejspíš budou horlivě zdělovat události posledních roků. Artorius je příliš horkokrevný na diplomatická jednání a tak radši zůstal s muži a bude hubit murloky. Alespoň toho chodce lépe poznám. Určitě má spoustu cenných informací, které mi může sdělit. Aerados je skvělý a neúnavný, cesta pro něj není žádný problém, ale Nordungův hřebec je zřejmě už odvyklý pohybu, tohle mu jen prospěje. Vzal jsem sebou jen to nejnutnější, potravu a vodu na dva dny, s trochou štěstí za tu dobu dorazíme k hranicím Dun Moroghu a tam nám už trpaslíci vybaví další potravou. Už mě to ticho, které prožívám od doby co jsem opustil svou ženu a přátele začíná ubíjet, takže trochu zmírním Aeradose a nechám ho zvolna přejít do klusu. Přemýšlel jsem o tom jak si mluvil o nepříteli, že ten hlavní jsou mrtvý. Rád bych tě upozornil, že já je kromě zbytků Legie považuji za jediné nepřátele, o kterých stojí za to mluvit. Nepočítam-li ovšem Scarlet Crusade a Bratrstvo Defias...Hordu bych měl rád za spojence, i když mě za to Aliance zavrhne. Je podle mě zbytečné bojovat s národy, jež jsou čestné a mocné, ne-li ještě víc. Co jsem slyšel o tom novém náčelníku, Thrallovi, dokázal by mě přijmout jako přítele a já bych rád to samé. Slyšel jsem o jeho moudrosti a síle. Pokud se mi podaří osvobodit Loarderon a zbudovat opět jeho města, budu bojovat za mír pro Hordu, pokud to bude možné, využil bych jejich pomoci i při jeho dobývání. Jediný kdo může za další válku mezi našimi národy je král. To on odmítl velkomyslnou nabídku Thralla, o spojenectví a společnému snažení táhnout proti Králi Lichů. Ale já jsem zatím prozradil dost. Pověz mi něco o sobě. Svém původu a životě. A hlavně mi pověz o síle a moci Krále Lichů! a obrátím svou hlavu (v helmě) směrem k němu a pokynu mu, aby začal. |
| |
 | soukromá zpráva od Magni Bronzebeard pro "K tem přepadením , mneli by sem spřisnit trest za kradnutí to by mnělo postačit ."vyhlásím jako možné řešení"Jestli to tak nebude fungovat , posilníme stráže ." dodám. Pisař podotkne "Ale pane teď nejsme na tom moc nejlíp , co se týka finančních výdavkú" . Odvětím mu "jo ale Alianci by se to nelíbilo kdyby sme nepomohli Gnomúm , a todle je i odpověď na tvou otázku co s tema "uprchlíkama" takhle už o nich nemluv před tou velvislankiní" Tak aby to velvislankine neslišela . V tom se otočím k velvislankini "Je to dobrý nápad vyslat diplomata " v tom se otočím a řeknu na písaře "Pisaři jestli nemáš co říct tak mi zavolej nejakého diplomata vyber ho ty , vždiť ty už víš nejlíp " . Jo a s tou prúzkumnou výpravou tak v tom musím být záporný , jak už říkal pisař nejsme na tom Finančne nejlíp dodám " vyřiť to církvi a pak mne informuj ". Když příde diplomat : 1. Přijeti zemně Kul ťiras do aliance - Kladné 2. Finanční podpora Scarlet Crudader za obnovu Lordareonu - zatím kladné ale ukáže čas jak to bude s financema 3. Mír nebo válka s Kalimdoskýma orkama - Mír. Když se vrátí i pisař "Málem bych zapomněl , k tomu řádu světla , jak si řekl jestli ho dobijou mneli by sme si klást nárok a vyžadovat Dun Modr spět. " |
| |
| Cesta do Ironforge Je to tady. Začínají otázky. Asi bude třeba zaktivovat vzpomínky na zajetí. Byl tam někdo, kdo mi povídal o tom, jak to je. ,,No, narodil jsem se asi dvacet let před Třetí válkou. Bylo mi patnáct, když začel Král testovat svou moc. Pomalu měnil osady na pobřeží na města duchů, a to doslova. Pak se začali objevovat i kostlivci a další zrůdy. My a několik dalších osad jsme se začali připravovat. Cvičili jsme se v boji, plížení, lovu. Pak jsme opavnili Lodgetown, hlavní město, které vybíralo daně od ostatních. Byla to perla severu. Jenže Král zaútočil zevnitř. Někteří prchli. Utvořili jsme oddíl, který škodil, jak mohl. Jenže pak nás zajali ti... Nerubiáni a Král nás uzavřel do kójí, kde nám působil bolest falešnými zážitky. Tam jsem potkal muže z Lordaeonu, tvrdil, že Král je jen transformovaným orkem, Ner´zhulem. Taky říkal, že Králi slouží jakýsi arcimág Kel´thuzad a že se Král spojil s princem Lordaeonu, Arthasem. Pak Král přestal dávat pozor a já byl vyvobozen. Ostatní bohužel nepřežili. A opět jsem začal škodit, to jsou asi tři oky. Zesílil jsem, hlavn díky Taunkům, ti mi i poskytovali podporu. Jenže Král mne přestal pronásledovat. Takže musí plánovat něco velkého. A pokud chceš vědět o jeho moci, tak ta je větší, než si můžeš představit. Tys totiž nebyl před jeho trůnem. Ale dá se přemoci." |
| |
| Ratchet Rozkaz poslechnu, ale co mě vytočí z míry, jsou slova orka. Já a člověk?! Zuřím a mám co dělat abych zamezil průniku druhé stránky, která se mi pomalu začíná líbit. Pak se ale sklidním a nakonec odpovím: Ty nevíš nic o tom co mi udělali! Orkové toho pro mě udělali hodně, ale NEJSEM ČLOVĚK TAK DEJ POZOR AŤ TVOJE HLAVA NESKONČÍ JAKO DŮKAZ, ŽE ELFOVÉ NEJSOU LIDI! při těch slovech vytasím meč, odhodlán čelit případnému návalu orků. Starosu jen okřiknu: Žádná neutrálnost! Teď jsme v tom i my! Myslíte si že Furlborgové tohle dělají jen tak? Že nás přepadli z různých kmenů a chtěli nás zabít? Za podpory těch stromů? Opravdu? Pak hledejte pravdu a i kdyby to tak nebylo, pomohli jsme orkům a tím pádem jsme další možný cíl na řadě. VZPAMATUJTE SE! Skřeti nejsou jen žoldáci a cházka! Jsou jako ostatní. Pokud si myslíte že tímhle jsme jen pomohli orkům, pak věřte, že lidé to budou brát jako zradu. Ne? Vy, orkové to dobe víte, ví to všichni tady. Jediné co odmítáte udělat je smířit se s tím. Přijedou sem a pozabíjí vás, ať kvůli orkům, nebo z něčeho jiného. Proto vás vybízím konečně jít do války. Jestli tohle nechápete, tak jsem se možná spletl. Odcházím, ti co sdílí mé názory, připojí se k hordě. Tohle bych normálně vůbec neřekl, ale ta věčná otravnost a zbabělost skřetů mě už vytočila natolik, že jsem od nich musel odejít. První co udělám je, že zajdu do mého domu a seberu tyto věci: vlčí tesák, válečné dvojkopí, 3 balíčky karet a svůj náhradní meč, zbytek zde zanechám. Vypravím se zpět do Ashenvale, dokončit co započalo a zlikvidovat nebezpečí z lesa. Předtím než odejdu se ještě otočím a vezmu s sebou tašku, do které naskládám zbraně, které jsem z bytu vzal a všehny svoje zásoby. Pak se vydám na cestu, v běhu. |
| |
| Duskwood Když jsem se dostal k hřbitovu,na chvíli jsem se zastavil a přemýšlel jestli to byl dobrý nápad,vydat se takovou cestou.No co,když už jsem se dostal až sem,tak se přece nevrátim. Po chvíli cestování jsem narazil na nějakého mrtvolného muže.Cosi mi řekl,že mě zabije a pak se do mě pustili jeho dva bodyguardi,dva kostlivci s meči.Nejdřív mě napadlo bránit se,jenže ten muž vypadal jako zkušený bojovník.Pak mě napadlo utéct.Jenže co když potkám další a pak mě obklíčí?Nezbývalo mi než bojovat.V nejhorším případě uteču.Nevím jestli na kostlivce platí blesky.Pak mě něco napadlo. Dotkl jsem se prstem svého ohnivého totemu co mám a pasu a vyslovil magická slova.Totem se červeně rozzářil a začal spalovat kostlivce.Snad je to uškvaří. Pokud se nic nebude dít,začnu kouzlit svoji bleskovou střelu.Zatímco po mě kostlivci jdou,já běžím a kouzlím.Za běhu se ali méně soustředím a kouzlo může být slabší.Sílu přírody by tu nebylo rozumné používat,když je tu tolik černé magie.Bůhví co by to pak se mnou udělalo. Začal jsem tedy kouzli svoji bleskovou střelu.Když bylo kouzlo připravené vystřelil jsem na jednoho kostlivce.Pokud se trefím a kostlivce to zničí,začnu útočit na dalšího kostlivce a pak se budu soustředit na toho podivného muže.Pokud se mi kouzlo nepodaří nebo nebude mít žádný efekt bude lepší se stáhnout,začnu tedy utíkat(pokud se kouzlo nepodaří). |
| |
| Silverpine forest Girion Flame Cesta ubíhala pomalu, nutná neustálá ostražitost unavuje. Naštěstí se brzy rozednilo a lesy se tak staly o trochu přívětivějšími. Postupovali jste mimo cesty, ale trpaslíci se prodírali houštím s nepochybnou jistotou, pro ně pravděpodobně známých cest. Po několika kilometrech ti vůdce trpaslíků povídá: Když už jsme až tady.. povím ti víc o našem cíli. Znáš Worgeny? Podivné bytosti co vedne vypadají jako lidé a vnoci se mění na vlčí bestie. Bohužel velice nebezpenčí jsou ve všech podobách.. haha.... mno tak jdeme do takové zvláštní staré vesnice.... kde kdysi sídlia škola pod vedením mágů Kirin Tor.... celá ta vesnice je nyní plná těch nestvůr.... ale jsou v ní úžasné poklady mágů.. což je asi to ,proč s námi teď jdeš hehe... Na slova vedoucího trpaslíka ostatní přikyvovali. Známe cestu do podzemí oné magicé školy.... které se rozkládá pod vesnicí plné Worgenů... Přitom dále pokračujete zatuchlým lesem ke svému cíly. Brzy budem u vesnice... tam tepr dávat bacha! Téměř dřív než to stačí trpaslík dořeknout na cestě před vámi, kterou musíte přejít prochází skupina nemrtvých. Všichni trpaslíci (i člověk) rychle přilehnou k zemi. Skupina 12 zombií doprovází vůz na němž je z kostí vytvořená klec a v ní je šest zubožených lidí. Skupinu ale také doprovází bytost ze sešitých kusů těl, Velký Hnus, masitý golem stvořený nekromanty. Ozbrojený obřími sekerami a palicí. Muž z Tažení najednou promluví: Musíme je zachránit! A už už se chce vrhnout na nemrtvé. Dřív než to udělá nebo se ho někdo pokusí zastavit spatříš že dva z vězňů mají insignie Karmínového tažení. Ratchet Mathai Silverstorm Skřeti si se zamračenými obličeji vyslechnou tvoji řeč. Reakce je ale velice negativní. Booo!! Hoooo!! táááhni!!! Takové tu nechceme!!! A proletí i vzduchem několik kusů zeleniny a starých krámů. Okolní orkové to příliš nevnímají, jsou zaneprázdněni vlastními problémy, raněnou pýchou, skutečnými zraněními.. Když odcházíš zastaví tě ještě skřet kterého si zachránil z Ashenvalu. To co jsi řekl není pravda a většinu z nás to urazilo. Klan SteamWheedlů nás vede k obchodu a neutralitě, to není žádná nižší pozice, žádná spodina, ba naopak, Kartel je hrdý na svoji neutralitu , na obchodní sílu, možnos nezávislého výzkumu a bádání. Vědy, archeologie, umění a výroby. Pokud to tak ty necítíš, měl by jsi nás skutečně opustit, Kartel nepotřebuje horké hlavy. Potom skřet mávne rukou a pomalu prochází kolem tebe dál, pryč. Můžeš se tedy vydat na svoji pouť do Ashenvalu, přes Barrens je to kus cesty, hlavně když se musíš vyhýbat většině kmenů prasečích lidí, kteří se v posledních časem velice rozmnožili a toulají se po většině plání krajiny. Alespoň že kentaury síla hordy vytlačila z jejich území a donutila je stáhnout se dál na západ. Můžeš cestovat přes Rozcestí Cest, orksý tábor, bylo by to rychlejší, ale reakce ěnkterých orků na elfy nejsou kladné, pro ěvtšinu orků jsou elfové stále jen členy Aliance, i když bývalými kvůli kterým mnoho orků ve válkách pomřelo. Nebo mimo orkské stezky, za to ale pomaleji. Duskwood Broon Moonhoof První kostlivec se po tvém útoku rozpadl druhý však kouzlo nějak ustál. Muž v hábitu se jen zlověstně zasmál. Hned po tom si uslyšel prapodivné zvuky. Z hlíny po celém hřbitově se začali vyhrabávat ghúlové. Když si se při ústupu pokusil seslat kouzla na člověka, nesetkal si se, se žádnou reakcí . Muž se jen smál a kouzlo "vyprchalo" kousek od něj. Zdá se že budeš muset utíkat, jeví se to jako jediná možnost. Ghoulové jsou ještě z částí ve svých hrobech a tak nejsou ještě příliš nebezpeční. Ale co když tě napadne muž sám, určitě má velkou magickou moc. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Ve tvém trůním sále postupně pokračuje porada. Starší písař znovu přehodnocuje lejstra a nakonec povídá: Země je plná horalů a chodců, nevím zda jejich stavy půjdou zvíšit, a tresty? Už teď je za loupežnictví smrt, problémy bývají vůbec porazit tyto bandy. Hlavně v poslendí době kdy se spojují s Troggy a Gnómy z Protektorátu Gnomeregan. Možná az to vše mohou klan Dark iron... je to náš dlouhodobý problém... Písař si znovu projde pár svitků. Pád gnomereganu nám přidělal mnoho problémů... živit uprchlíky, starat se o loupeživé bandy.. měli bychom to časem vyřešit.... Dále mi tady podepiště zamítnutí výpravy do Alteracu... Písař ti u toho podal vyhlášku. A povšiml sis zamrečení tvého kněze, ze tvého rozhodnutí byl rozhořčen. Potom se ještě ozvala lidská vyslankyně. Velký králi, právě jsem dostala zprávu že na sammitu aliance budou všichni králové přítomni i Kul Tiras a Jaina z Theramuru. Bylo by nanejvíš vhodné navštívit tento summit ve Stormwindu, údajně se mají projednávat další důležité otázky týkající se směru vývoje Aliance. |
| |
| Silverpine forest Při dlouhé a nudné cestě se snažím hlavně odpočívat a nabírat síly. Očividně se k těm artefaktům bez boje a použití kouzel nedostaneme a po slovech trpaslíka o rase zvané Worgen jsem se ve své myšlence utvrdil. Po chvíli však přijde dilema, uvidíme karavanu vezoucí zajatce a já přemýšlím zda se mám vrhnou svými magickými útoky na nepřátele a zachránit ubohé lidi, nebo zůstat v utajení a šetřit síly. Člověk však rozhodne za mě, jako šílený se už už vrhá na nepřátele a zdá se, že už ho nikdo není schopen zastavit. Prozradí naše utajení a boj bude nevihnutelný, je dosti pravděpodobné, že ty lidi zachraňuje protože jsou tam jeho lidi, ale já cítím, že pokud mám síly tak se musím pokusit zachránit všechny lidi, které jen budu moci. Proto naplno začnu využívat svích, za ta léta, dokonale vytrénovaných magických schopností. Ze své hole začnu vysávat magickou energii, abych tu co mi proudí v těle šetřil a nebyl po boji tak unaven a začnu se připravovat ke kouzlení. Dokud máme výhodu překvapivého útoku, sešlu hromadné kouzlo abych zasáhl co nejvíce překvapených nepřátel, ale dávám pozor abych nezasáhl vůz převážející zajatce. Po zakouzlení prvního kouzla, se nad skupinkou objeví tmavé mračno ze kterého, začnou jako kapky deště padat malé ohnivé meteority, poté vyvolám svého zemního elementála, aby bojoval proti tomu nechutnému nemrtvému sešitému z různých těl a držel nepřátele dál ode mne, poté podporuji útoky golema a člověka různými druhy střel. A doufám, že už to bude stačit. Pokud ne musel bych spřádat nějaké silnější kouzlo. |
| |
| Technická Informace: V HP byly aktualizované mapy, teď jsou tři. První je z WoWka se zónama, ta je jen orientační, zóny se rovnají kraje v naší hře. Druhá je nejdůležitější, je to mapa se syntézou WoW mapy a původních návrhů map pro svět Warcraftu. Naší hře nejvíce odpovídající. Třetí mapa je již geograficky trochu nepřesná, byla upravena pro potřeby WoW a jendá se o mapu z Warcraft Manualu, Kalimdor je trochu šišatej a některé zóny změnili své místo. Dávám ji sem proot že jsou na ní dobře vidět hlavní města světa a některé důležité body. ----------------- Poslední informace, pro ty kterým to snad nedošlo, hrajeme RP dobrodružství ve světe Warcraft. Nikoliv WoWko na Andoru. :) |
| |
| Barrens Po několika minutách cesty, kdy přemýšlím nad takovou agresí v Ashenvale, mi postupně, taky konečně dochází, že elfové by to skutečně neudělali.To je taky jeden z důvodů, proč jsem se vydal tam, protože na mě nebudou útočit v přesile, zvlášť když budu bojovat s jejich nepřáteli. Jediné nebezpečí je tedy přepadnutí od elfů, kteří les brání nebo to, že mě Furlborgové vystopují rychleji, než já je. Nepůjdu tou nejpravděpodobnější cestou, půjdu přímo, obejdu hory a s trochou štěstí, při vyžší rychlosti tam dorazím daleko dřív,než po cestě. Při tom putování ve mě převládne jakýsi pocit, který mi říká, že nikdy nenajdu někoho, stejného nebo podobného jako já. Tudíž ani frakci, ke které bych se připojil. Beru si tedy na výběr něco, co mi s mými schopnostmi může jít poměrně slušně, opět budu cestovatel, budu zabíjet hrozbu ostatích a sám pro ně budu hrozbou. Možná že nakonec znovu najdu frakci, ke které bych se přidal. Až vyčistím ashenvale, půjdu přes oceán, do lesů, pokud nenajdu něco daleko lepšího. Konečně pochopím, že u mě nelze potlačovat druhou stranu, musím se jí podvolit a první jí vylepšit, ale pouze při boji. Časem se těm, kteří mě odvrhli vypořádám, se všemi. Počínaje lidmi a konče trpaslíky. Nyní snad najdu to, co hledám. Zároveň ale pochopím, že onen krystal je se mnou spojený, ale já už ho nesmím mít. Zastavím se a z artefaktu, který nedokáže odporovat sobě samotnému začnu vysávat jeho moc. Vše ale ne. Jen to, co mám teď. Až se to povede, budu pokračovat v plánu. Artefakt zanechám až v Ashenvale, když porazím Furlborgy. Zatím se budu cestou rozhlížet po nějakém kusu větve, ze kterého by se dala udělat tyč, líp se s ní chodí. Při cestě si krátím čas tím, že přehazuji své karty v ruce do kružnice, což není vůbec lehké a umí to málokdo. Až dorazím do Ashenvale, počkám si na ně, protože budou cítit mou magii. |
| |
| Silverpine Forest Gorion Flame Člověk se tedy s taseným mečem a pokřikem Za světloo!!! vrhne na nejbližšího nemrtvého. Prvním úderem mu srazí hlavu, z jeho pohybů jasně vyplývá že se nejedná o amatéra, nýbrž zkušeného válečníka. Když muž vyskočil do útoku, trpaslíci šeredně zanadávali a začali na sebe dělat ve spěchu nadávavé posunky. Když ses však postavil i ty a zautočil na nemrtvé kouzly, které rychle nepřátele decimovaly vylezli z houštiny i trepaslíci a začali spíše dorážet poškozené zombie. Zatímco zemní elementál zaměstnával masitého golema, člověk otevřel klec se zajatci. Trpaslíci vystřelili několika kušema na masitou zrůdu, ale šipky se jen neškodně zapíchly do tlustých vrstev lidských kůží držících pohromadě kusy sešitého masa. Je ti dost jasné že masitého Hnusa budeš muset vi¨řídit nějakým silnějším kouzlem, relativně malé zbraně trpaslíků a člověka na něm nenechávají žádná vážná poškození a tvůj zemní element má co dělat aby vykrýval útoky všech ozbrojených rukou, sešitce. Když je skupina zajatců bezpečně daleko od bojiště, a taktéž i trpaslíci si drží odtsup od bojujícího elementa s golemem vůdce trpaslíků na tebe zavolá: Mágu? Dokážeš to porazit? Nerad bych riskoval život tváví v tvář s tím!! Lidé zatím postávají kousek od tebe u houští. Letmo si všimneš že zachránění lidé, ačkoliv jsou všichni stejně zubožení jsou všichni vynervovaní a pouze pomalu se vyrovnávají s faktem že byli zachráněni a to i členové Tažení. pouze jeden muž, který vypadá naprosto obyčejně se zatvářil sand i zklamaně nebo rozlobeně ale rychle se začal tvářit přešle jako ostatní když je přišel prohlédnout jeden trpaslík. Barrens Matha Silverstorm Cesta přes krajinu Barrens ti uběhla poměrně rychle. Nebyl jsi zdržován skupinami skřetů jako posledně a mohl jsi držet své tempo. Zkratky mimo cesty původně ve skupině nebyli možné, vyhýbat se divé zvěři které je v kraji hodně a všudypřítomným kmenům prasečích lidí. Sám jsi však byl schopne tato nebezpečí obcházet a vyhábat se jim. Po tvé cestě jsi sám musel uznat že prasečích lidí přibylo znatelně. S kartelem jsi již nějakou dobu v Barrens pobýval a nikdy jsi tolik Razormanů neviděl. Horda má v posledních časech zdá se problémy. Nedávný boj s lidmi a nyní přemnožení prasat, slyšel si však že nedávno vyhnali z Barrens kentaury a zahnali je dál na západ... Když se tvá cesta blíží ke konci a lesy Ashenvalu jsou na dohled. Spatříš na jeho hranicích velká tábořiště orků. Vojenské tábory. Ozbrojené skupiny orků odcházejí do hustých lesů. Zdá se že Horda zde čelí dalšímu konfliktu. Nebo jej sama vyvolává. |
| |
| Barrens-Ashenvale Procházím krajinou, neustále se dívajíc kolem. Nakonec jsem měl pravdu, dorazil jsem sem snad rychleji než po cestě. Když vidím co dělají orkové, obejdu je. Vůbec se mi to ale nelíbí, takový krásný les a oni ho ničí. Projdu do lesa, kde bych měl čekat. Cestou se zneviditelním, aby mě nikdo neviděl a pokračuji. Po kilometru se zastavím a budu vyčkávat až přijdou Furlborgové. Už zviditelněný. |
| |
| Dun Morghské hory Hmmm ... co teď ? ptám se sám sebe protože alfred mi asi neodpoví. jestli tam v horách ješte nekdo je tak by sme jim mali pomoct jestli mají potíže , o tož víc kdyš sou to Gnomové . a v duchu se zasmněju když se my v mysli vybaví obrázek jak tam někde v horach jde skupina gnomú a jak je zavání vítr . Nevím v t´t chvíli mi to Přišlo dost vtipný , my trpaslíci nemáme moc slmysl pro humor , a proto se smnějeme na úplných hloupostech. Alfrede , když tam ty prckové umrzli apoň se najíš, řeknu s umněvem. Tak tedy múj věrný přítely deme do hor.Prohlásím a vyrážíme. |
| |
| soukromá zpráva od Magni Bronzebeard pro "Pisaři , jestli je Clan Dark Iron taká hrozba mněli by sme rádu světla pomoct s útokem na Dun Modr a oslabit je tak," prohlásím. Jak podepisuji vyhlášení obrátím se na velvyslankini a vyřknu slova "jestli bych tam mněl být , tak pak i budu ". "A ten problém s Gnemerange na tom se múžem taky zmínit na zasadáni Aliance." , dodám když pisaři podávám podpísané vyhlášení. |
| |
 | Dun Morogh Jsem průměrný gnóm s šedými vlasy a bradkou.Mám na sobě modrá blášť a zelenou halenu,na nohou pevné kožené boty.Na hlavě mám černý klobouk chránící můj obličej před slunecem.Opírám se o obyčejnou hůl.Když kráčím ledovou krajinou přemýšlím nad svou minulostí. Už je to dvacet let.Dvacet let co jsem odešel do Dalaranu.Učil jsem se u těch nejlepších mágů,až jsem umění magie naprosto ovládl. Křup,Křup,Křup,Křup křupe pod mými noham sníh.Můj směr Dalaran. Po pěti letech jsem se vrátil do do své vesnice.Byla pryč.Vesnice byla srovnaná se zemí.Co se tam stalo?Co se tam sakra stalo? Toho dne jsem přísahl,že zjistím co se tam stalo. Do očí mi vtečou slzy.Sevřu pevněji svou hůl.Už je to 15 let a já dosud nezjistil,co se stalo.Snad to zjistím v Ironforge. A tak kráčím tichou krajinou Dun Morghu za svým cílem.Zjistit,co se stalo mé rodině. |
| |
| Silverpine Forest Sleduji naši malou bitvu a schledávám, že se vyvíjí opravdu dobře, až na toho sešitého nemrtvého nám nepřítel nedělá větší potíže. Jedním okem se mrknu i na zrovna zachráněné zajatce a chování, některých z nich mi nepřipadá normální, ale na hlubší analízu nemám čas, jelikož na mne začne pořvávat jeden z trpaslíků. Nebojte, já se o to postarám, stáhni své muže od té stvůry. Zavolám na trpaslíky a začnu se soustředit na kouzlo. Chvíli trvá než naschromáždím dost energie, nyní musím použít i energii co mi proudí v těle, ale zanedlouho jsem připraven vytáhnout do boje se závěrečnou kartou. Můj element stále nepřítele drží, takže můj úkol je o to jednodušší. Nejprve vytvořím kolem bojující dvojice ledovou zeď a následně nechám zmizet svého elementa. Element se rozpadne a zbyde z něj jen hromada kamenů, nemrtví nepřítel se zdá býti dosti rozzuřený a vrhá se na zeď, ale to už jsme připraven dotáhnout kouzlo do vítězného konce. Pořádně se soustředím a celý prostor mezi jednotlivými ledovými zdmi zamrazím v jeden malý ledovec. Kouzlo je skončeno a já si oddechnu.Po chvíli ticha led praskne a rozpadne se na tisíce malých kousků a uvězněného nepřítele roztrhá tak, že už ho nikdy nikdo nesešije. Po boji si oddechnu a napiju se vody, po složitějších kouzlech mi vždy vyschne v krku. Poté zamířím k trpaslíkům a zachráněným lidem a očekávám zda nám něco poví a hlavně věnuji pozornost tomu, co se zdál být znechucen svím zachráněním. |
| |
| soukromá zpráva od Ragnus pro |
| |
| Duskwood Poté co ze začali ojevovat ghoulové jsem na nic nečekal a dal se na útěk.Začlo se jich objevovat opravdu hodně takže nemělo smysl dál bojovat.Proti takové přesile jsem neměl žádnou šanci.Jestli stihnu utéct,tak snad přežiju.Doufám,že ten záhadný muž nic neudělá. Pak jsem si vzpoměl na našeho vůdce a moje rozkazy.Za čtyři dny za mnou přijď.Dám ti další rozkazy ohledně trpasličích klanů usídlených ve východní části Desolace.Pokud tato mise proběhne úspěšně,dám ti všechno co potřebuješ k pomstění tvého mistra. Už jsou to dva dny,pokud nepřežiju,nebudu moct pomstít mého mistra.Zabili ho přímo předemnou.Elfové ve vedení jistého Mathaie Silverstorma. Utíkám tedy dál do Stranglethorn Vale.Utíkám tak jako nikdy ve svém životě.Nesmějí mě zabít. |
| |
| Ashenvale Mathai Silverstorm Za pomoci magie tedy čekáš ukrytý. Uběhne hodná chvíle ale medvědí příšery se nikde neukáží. Jen k tvému vynikajícímu sluchu dolehne slabý šum. Nakonec spatříš elfí jednotku jak pomalu a obezřetně postupuje lesem směrem k orkským táborům. Jednotka není příliš velká, ale je v ní zastoupeno mnoho druidů i lovců. Přinejmenším by mohli být schopni orky dostatečně zdecimovat aby ustoupili od svých dalších pokusů o vstup do lesa. Furlborgy však nikde nevidíš, ani samotné ani s elfy. Možná se ukryli právě před elfy, ale medvědi příliš neplánují a úkryt před jakýmkoliv nepřítelem by pro ně nikdy nebyl moc příhodný. Nejsi však daleko od místa kde vás posledně napadli, možná by jsi byl schopen najít nějaké stopy. Mezitím však pravděpodobně dojde k boji mezi orky a jednotkou elfů. Když však sleduješ jednotku elfů, ucítíš znovu intenzivněji onu temnou sílu, podivnou magii která vyvolává pocit nejistoty. Dun Morogh -> Wetlands Garth Postupuješ přes sněhem pokrytá pohoří spolu s přítelem Alfrédem. Zdá se že vám štěstěna přeje, počasí je vynikající a na přestup přes hory jsi si nemohl přát lepší. Svítí slunce, neprší a dokonce ustal i nepříjemný vítr. Výborné počasí na přechod, na rozdíl od gnómí karavany která pravděpodobně cestovala minulý den. Včera bylo počasí příšerné a tady na vrcholu to muselo být k nesnesení. Pokud to gnómí výprava přežila, musejí to být obdivuhodní gnómové, ne obyčejní obchodníci. V průběhu cesty nad tebou přeletí gryffin, pravděpodobně z Wetlands do hlavního města. Nádherné zvíře schopné létat i přes hory i při mnohem horším počasí, ale vzácné a nákladné, nejvíce griffů míval klan trpasličí Wildhammer .. Iron Forge jich také pár má, na komunikaci a menší bojovou letku... Je to čest pro trpaslíka být griffím jezdcem. Po dni cesty dorazíš na rozcestí, po dlouhé době první schůdná cesta do údolí, toto údolí však znáš, ovládá ho orkský klan Dragonmaw, který kdysi věznil dračici Alextrazu, dnes je to však pouhý zlomek původního klanu. Jít přes jejich území by však bylo velice nebezpečné.. jsi sám se svým medvědem a kdyby tě orkové spatřili.. nenechali by tě jen tak projít. Jediná jiná možnost je jít dál po hřebeni hory až k Menethilu. Je to však nepříjemnější cesta. Iron Forge Ragnus Tvá cesta již brzy končí, došel jsi téměř až k hlavnímu městu trpaslíků. Nyní jen poslední strmé stoupání k branám města. Na vrcholu výstupu se před tebou vztyčí obrovská brána města, majestátný vstup s dlouhým tunelem zdobeným obrovskými sochami trpasličích hrdinů a zakladatelů. Projdeš tunelem do síní podzemního města. Zbudovaného klasickou trpasličí funkčností, symetrií a trochou megalomanství. To co upoutá tvoji pozornost je velký dav trpaslíků a velké množství stráží které se pomalu přesunuje čtvrtí na hranicích tvého dohledu. Zachvíli zadují rohy a skupina z tvého dohledu úplně zmizí. Zjistíš však ,že to byla družina krále Magniho, na výpravě do města lidí, Stormwindu, na velké zasedání členů Aliance. To ti tedy aspoň poví jeden z místních, který je taktéž ideálním pro tvůj dotaz ohledně vyvraždění tvé rodné vesnice. Jooooo, tu vesnici znám.... to byli asi trogové nebo taak. Celé vaše město padlo, Gnomeregan... i přes jeho obrany.. zrada.. zrada to byla a přišla zevnitř. Zrádný Thermaplug. Spojil se, se zlými Dark Irony a odpornými trogy aby přebral vládu.. mnoho vašich zemřelo a hodně vesnic bylo trogy zničeno. Seběhlo se to tak rychle, že jsme nestihli ani nic udělat.. jen přijmout vaše lidi do azylu. Joo joo, strašná událost... Rozpovídá se nakonec trpaslík a poskytne ti tak možnou odpověď na tvoji otázku, kdo vyvraždil tvoji vesnici. Silverpine Forest Gorion Flame Vzduch kolem netvora se naplní díky tvému kouzlu ledem a celý nemrtvý Hnus zamrzne. Led se roztříští a s ním i netvor. Trpaslíci i lidé se chvíli oněměně dívají, ale pak jeden trpaslík veselým hlasem promluví. Heee, mágu, to bylo jako bys vysušil celý jezero jen abys mohl napadnou murloka. To ses chtěl předvést bo coo??? Proměnit tolik vzduchu na led... heh neznáš něco rychlejšího efektivnějšího? Pronese trpaslík a hupsne na obrovskou hromadu ledové tříště, která po zmraženém prostoru zbyla. Fuuuj, nelez na to.. sou v tom ty kusy... Pronese druhý trpaslík Nakonec je okřikne vůdce: Tak už dost!! A otočí se k uprchlíkům. Co teď s nimi... to byla blbost je zachraňovat..... Člověk z Tažení se zamračí a povídá: To byla naše povinnost trpaslíku! No jo, ale co teď s nimi... Opět dodá trpaslík. Duskwood Broon Moonhoof Rozhodneš se tedy vydat na ústup. Proběhneš mezi několika ghoulama. Ale v tom se stane nejhorší. Příliš pozdě zaslechneš neznámé zaříkadlo a do zad tě udeří prapodivná síla, po níž celým tvým tělem projede chlad a ty upadneš bezmocně na suchou trávou pokrytou zem. Neztratíš však vědomí, pouze nemůžeš hnout tělem. Vidíš díky tmu jak se ghoulové pomalu vyhrabávají ze země, jejich rozpadlé a znetvořené obličeje, zhnisané jazyky visící ze zničených úst, jak se k tobě pomalu ale jistě blíží. Když už je několik ghoulů u tebe, pokusíš se na posledy vzepřít kouzlu, ale je to marné. Síla země tě opustila Jeden z ghoulů tě udeří až ztratíš vědomí. ------------------ Probudíš se.. Nevíš kdy, nevíš kde. Jsi v cele s jedním člověkem a jedním skřetem. Aba vypadají dost zuboženě. Když se dotkneš tváře, zjistíš že na ní máš ošklivou ránu, několik rýh po ghoulých pařátech. Rozhlédneš se po cele, kamenná kobka, z jedné strany zamřížovaná, naproti i všude kolem jsou další cely, většinou prázdné. Mříže jsou na mohutný zámek a kladku. Zddrávím tě! Pronese skřet.. další nešťastníku... Člověk nic neříká, pouze se schoulí v koutě a odvrací od tebe pohled. Když se pokusíš posadit, zvládneš to jen s velkým vypětím sil, tělo tě bolí, a zjišťuješ že nemáš dost sil na používání magie, musí to být následek toho kouzla, co tě znehybnilo... |
| |
| Elfské město "Jsem tu od toho abych elfům pomáhal a to jakkoliv, řekni mi kde ti orkové jsou a já se o to postarám, Horda netuí že máte an své straně draka ač né nejzkušenějšího ale přesto, nějací zelenokožci mě ani nezasáhnou, jejich zbraně pokud nebudou očarované mě ani neškrábnou, zaletím tam, potom se půjdu podívat na Fulborgy a vyřešit to, magie se dá porazit magií, a tohle byla magie určitě, někdo je zhypnotizoval, zaklel nebo ěnco podobného, jsem drak, draci jsou z amgie stvoření a dokážeme magii odolat a také ji zrušit," řeknu dlouze a čekám než mi popíší cestu k orkům. Nečekám že by odmlouvaly. Nasadím si helmu a přeměním se na draka a letím k místu kde mají Orkové být. Letím stálým tempem a rozhlížím se kdybych viděl kouř od plenění nebo nějaké průzkumné skupiny Orků tak je hend vyřídím. |
| |
| Ashenvale Nejdříve bych docela rád elfům pomohl, ale pak zase převládne cítění magie, která z nich přímo čiší. Jedna možnost je, že je to zasáhlo taky, druhá že jsou to proměněnci a druidové. Když se rozhlédnu, vlastně jen zjistím že mě smysl neklame. Své dva meče připravím k vytežení, jeden mám u pravého boku, druhý u levého. Podle počtu jednotky pak připravím karty, nyní silně nabyty energií, kterou byly očarovány, aby způsobovali větší zranění. Všechny dám do jedné ruky (levé) a druhá je připravena je tahat a vrhat na elfy. Proti zaskočení by ani v přesile nemohli mít moc sil, pokud jim moc nepropůjčuje nesmrtelnost. Ještě se rozhlédnu a okamžitě mrštím karty smrtící přesností na každého jednu. Pak se zviditelním, vytáhnu meče a díky rychlosti jimi začnu rotovat, abych odrazil šípy. Zároveň postupuji, abych onu skupinu pobil a druidové nepoužili kořeny. To sice mohou stejně, ale při mém pohybu je to těžší. |
| |
| Ashenvale Blodfang Poté co ti průzkumníci popsali polohu orků mohl jsi vyrazit směrem k lesům Ashenvalu, kde orkové provádějí své zákeřné útoky. Průzkumníci tě vyrozumněli, že orkové se vydávají do lesů v menších skupinácha šíří zkázu a lesu smrtelné plameny. Jejich tábbory jsou však na hranicích lesa, odkud se skupiny bojovníků vydávají. Mathai Silverstorm Zaútočíš na skupinu elfů, tvůj útok je zaskočil a tak první údery byly zdrcující. Avšak elfové po prvním zaskočení reagovali rychle. Lesy kolem tebe se začali pohybovat, stromy ožili a začali ti stěžovat pohyb a útočit na tebe. Střelci vypustili své dávky šípů a vzduchem zavířila útočná magie druidů. Nezdá se pravděpodobné, že by jsi dokázal elfí jednotku porazit sám,druidé vyvolávají na pomoc sílu lesa a léčí mnohá zranění, ale spůsobíš jim značné ztráty. Blodfang Když se v letu blížíš orkským táborům, pod sebou v hustém lese ucítíš vířit magii. Pod tebou zcela jistě došlo k boji, přes husté koruny sromů není dobře vidět, ale jedná se o napadenou jednotku elfů, napadenou nějakým mocným , podlým, skrytým bojovníkem. Mathai Silverstorm Soustředíš se na boj, útočíš a uhýbáš mnohým elfím protiútokům, přesto tvým smyslům však neujde obrovská síla která se prohnala nad korunami stromů. Podli magické síly, schopnosti létat a velkého stínu, který zamezil i těm mála slunečním paprskům projít přes koruny stromů odhaduješ že se jendá o draka. Což je v této krajině poměrně nezvyklé. |
| |
| Ashenvale Když ucítím onu sílu, vyvolám velký energetický výbuch kolem mě, aby přinejmenším zranil okolní jednotky. Pak, abych měl dobrý rozhled a zjistil co drak dělá, vyskočím na vrcholek stromu, odkaď, jak mě drak uvidí, seskočím zpět do vřavy. Pokud bude potřeba, Ovládnu mysl nějakého druida a vnutím mu na mou stranu vyvolat vše, co umí. Potom bojovat se mnou. Pokud toto zvládnu rychle, bez příchodu draka, V bitevní vřavě, využiji klid orků a neprodleně na ně zaútočím, protože pokud ten drak zaútočí dřív, nebudu mít téměř šanci. Pokud mi to bude trvat déle, za žádnou cenu mu nedovolím být ve výbodě a vyvolám malou Bouřku, a začnu skákat ve vzduchu a vyvolávat na draka blesky. Se stromy se nebudu rvát, protože nechci poničit les. V nadešlé bitvě ale hodně šetřím magií, až na ten výbuch. |
| |
| Cela Když jsem se probudil,hned jsem se snažil vyskočit na nohy.Bolest mého těla mi to ale nedovolí.Sakra.Co to bylo? Pak se mi vybavil hřbitov,spoustu ghoulů a temný muž.To musel být on,ten kdo mě znehybnil.Na tváři jsem nahmatal několik rýh táhnoucích se od rohu k nosu.Bezva,další jizva. Když jsem se s velkým vypětím sil posadil a rozhlédl,zjistil jsem,že tu nejsem sám.Byli tu nějaký skřet a člověk.Podíval jsem se na člověka,ale ten ode mě jen odvracel pohled.Asi jsem pro něj stejně odpudivý jako on mě.Pak mou pozrnost upoutal skřet.Zdrávím tě!Další nešťastníku... Rozhlédnu se kolem.Je tu spoustu jiných cel.Jsou ale většinou prázdné.V několika z nich jsem zahlédl něčí kostru. Chtěl jsem mříže uškvařit,ale jak jsem teď slabý,tak se sotva zvednu a ještě do toho kouzlo.To bych nezvládl.Skusim se tedy zeptat.Kde to jsme?Napadlo mě,že tohle je můj konec.Nesmím se ale vzdát.Snad se ještě objeví naděje na záchranu. |
| |
| Ashenvale - Místo boje Když uvítím bojující mágy tak se stočím zpět. Tu vyskočí nějaký elf, Vysoký elf jak vidím, na strom. Zakloním hlavu a vypálím velkou ohnivou kouli která se mu otře o zbroj až se rozehřeje tak že by ji raději měl sundat pokud nechce mít silné popáleniny. Pak uvidím orky. Mohutně zařvu a začnu se otáčet na jednom místě. Pak vypustím dlouhý proud ohně a díky rotaci vypálím obří ohnivý vír který sežehne podstatnou část orků. Pak sletím dolů k elfům. Jakmile se pokusí proniknout do mysli elfa ucítí neproniknutelné bariéry které jsme vytvořil okolo myslí všech. Rozzářím s eaž to skoro všechny oslepí a přemněím se na člověka. "Držte se zpět a postarejte se o Orky, vyšlete také posla, o tohohle se postarám," řeknu a vytasím Hadí jazyk a na ruce se mi šupiny přemístí do neproniknutelného štítu. Ruku s mečem vystřelím vpřed a seknu po něm zakrouceným mečem a snažím se ho bodnout což není ani moc těžké když je meč vlastně skoro prodloužení vaší ruky. Ruku se štítem - který je zarostlý do brnění) pootočím a ze štítu - jako by z prodloužení ruky - vyletí ohnivá koule. Pak už se na něj vrhnu. Útok přesto že je jednou rukou se zdá jako síla obra co útočí dvěma rukama, však taky jsme obr, v jiném slova smyslu. Stále se vrhám na elfa a občas vypálím ohnivou kouli na něj či Orky a občas z hledí na mé helmě vyletí proud ohně (I v podobě člověka ho můžu použít). Naopak jeho magie na mě nemá účinek a občas se i odrazí zpět na něj. |
| |
| Ashenvale Drak zaútočí dřív, než se stačím připravit a zastihne mě v nevýhodě. Ta se však rychle obrátí proti němu a zjistí, že jsem daleko silnější protivník. Pravděpodobně si myslí, že používám klasickou elfí magii a tím mě podcenil. Jeho ohnivým ranám bych se měl dokázat hbitě vyhnout a pokud ne, stejně to není smrtelné zraněn (Pj ví, jak to myslím). Jeho taktika tkví v jeho neprostupnosti, a hbité paži. Snažím se najít frekvenci jeho seků, ale pokaždé jsou jiné. Použiju tedy dvojí taktiku, s níž jsem schopen ho zlikvidovat. Zpomalím čas a zrychlím sám sebe. V této rychlosti (jsem 8x rychlejší) není problém ho oběhnout a následuje rána oběma mečema do zad, teré jsou sice pod pancířem, ale nejsou dostatečně chráněny, aby odporovali následujícímu. Naschromáždím síly (50% mi zbyde) a jakmile rána dopadne, všechna schovaná síla se vyrojí a vytvoří něco, jako instantní bouři, uvnitř jeho zbroje. Pokud se tento výbad nepovede, opakuji pokusy na různé části těla. Pokud i přesto začne mít převahu, zbytek síly použiji na jeho ochromení(cca. 1h). |
| |
| Silverpine Forest Je po boji a mne z bojového nadšení vytrhnou poznámky trpaslíků, ale když se nad tím zamýšlí tak mají pravdu. Opravdu jsem použil kouzlo trochu neúměrné situaci. Nejspíše je to tím, že jsem byl znuděný nekonečným sezením v Dalaranu a hašteřením o politice. Chyběl mi ten pocit nebezpečí a vítězství. Poté se v duchu napomenu, že už nejsem žádný učeň abych se nechal ovládat takovými nesmyslnými pocity, jsem člen rady Kirin Tor a velký kouzelník, žádný zelenáč. Poté se vrátím do reality a rychle se obrátím k vysvobozeným lidem. Mohu vás kouzlem přenést na nějaké bezpečnější místo. Řeknu směrem ke skupince lidí a začnu hledat ve svém vaku. Mám tu runy do Stormwindu a Dalaranu. Tam by se o vás jistě postarali, ale je to na vás, nutit vás k tomu nebudu a navíc tu nejsem velitel. A otočím se k trpaslíkovi. A v každé ruce držím jeden runový kámen s runami označující města, která jsem řekl. |
| |
| Ashenvale Mathai Silverstorm a Blodfang Po útoku Blodfanga na orky zbyla z orkských táborů jen suť a popel. Dost orků však stihlo z ohnivého pekla uniknout. Tvuky nedaleké bitvy mezi Mathaiem a elfy se k nim donesly a přeživší orkové, pokládající úder Blodfanga za předvoj elfů se vrhli do lesa jim vstříc. Elfové však byli řádně zdecmováni předešlými mathaiovými útoky, jejich jednotka ztratila svoji organizovanost a orkové se nakonec ocitli ve výhodě. Elfů však příliš neubylo, do boje se zapojili vyvolaní stromoví strážci a druidí magie léčí jak jen se dá. Kdyby nějaký druid padl do Mathaiva ovládnutí mysli, mohlo by to být pro elfí skupinu osudné, avšak jedna z nejstarších ras nesmrtelných a k tomu druidů zvyklích na psychické vlivy smaragdového snu jsou na psychickou magii imuní. Blodfang se po orcích zaměřil na Mathaie, byl by to Mathaiův konec kdyby jeho soupeřem byl drak a jednotka elfů zároveň, ale na elfy se v té době vrhli příchozí orkové. Mezi rudým drakem Blodfangem a Mathaiem mágem bouře nastal lítý boj. Mathaiovi mocné údery, fatální pro jakoukoliv obyčejnou bytost však neznamenali pro magického tvora jakým je pradávný drak nic víc menší šrámy a výdeje síly a vyrušení nepřáteslké magie. Oba sokové udělali v souboji chybu. Blodfang, mocný drak, udělal typickou chybu svého rodu, podcenil sílu smrtelného soupeře, Mathaiova magie byla mnohem mocnější než počítal. Ani elf však nepostupoval nejlépe, ve víře ve své mocné schopnosti a magická umění se vrhl na draka s pocitem převahy. Avšak magie i toho nejmocnějšího smrtelníka je pro draky pouhým řadovým útokem. Mathaiova magie byla rušena nebo vyšla vniveč. A souboj tak přešel do patové situace, kdy jsou si soupeři téměř rovni. Drak však ve své lidské podobě nepředvedl zdaleka všechno. Mezitím se z poničneých táborů orků přesunuly další jednotky orkských válečníků a trolích lovců. Elfí jednotka se začala zmenšovata ztrácet na síle. V zápalu boje jeden umírající druid přenesl veškerou svoji zbylou sílu i samotnou duši do stromu. V boji se tak objevil obří stromoví bojovník kterého však popadl amok a začal útočit an všechny strany, z důvody převahy orků však ničil nejvíce ty. Boj mezi Mathaiem a Blodfangem stále pokračoval, extrémně vysilujíc pro obě strany. Oba jste však zaznamenali zesílení oné aury zlověstna. Která v posledních dnech halila AShenvale. A začala se projevovat i na účastnících boje. I elfové nyní bojují s velkým zápalem a krutostí, téměř bez ovládání, celá bitva se přeměnila v šílenou řež. |
| |
| Ashenvale Boj se vedl dosti spěchem a já nyní čelil zatím nejsilnějšímu nepříteli. Zdaleka se však neodhalili mé největší trumfy. Zatím jsme si vyrovnáni, ale to se může každou chvíli změnit. Plýtvat moc magie nechci a vlastně ani nesmím, dokud nevyjdu z boje kvůli nebezpečí smrti. Nyní se však chystám to změnit, ve vír mých zbraní. V jedné chvíli oba meče hodím do vzduchu, a stáhnu se dál, ani nepostřehnuto odkud se mi v rukách objeví oboustrané kopí a balík duši-sajících karet (balík-3). Kopím okamžitě rozvířím vzduch a vytvořím tak neprostupnou obranu. Pak začnu skákat ze strany na stranu, pokaždé jinak a odlišně rychle. Při tomto aktu vrhám obě strany popí po nepříteli a chytám své dva meče zpět. Zároveň vyhodím 16 těchto vzácných karet. Důsledek je každopádně fatální pro každou bytost. Jelikož tyto karty naproso vysávají ducha, magii, smysly a vůbec vše co onu bytost činí bytostí. Mečema pak opět vytvořím neprostupný štít a skáču dál. Vždy, když se mi obejví nekrytá část hodím po drakovi několik karet. Kdykoli začne mít převahu, Použiju magii a zničím stromy kolem sebe s cílem zavalit protivníka několikatunovou vahou 30ti metrových stromů. |
| |
| Neznamé podzemí Broon Moonhoofe Po několika hodinovém tichém vysedávání v cele, kdy jsi doufal že tě opustí ona slabosta ty budeš moci uniknout přijdou k cele dva ghoulové. Téměř neuvěřitlou zrušnotí, na ghoula, jeden odemkne celu a druhý odsune závoru. Skřet ani člověk se ani nehnou, choulí se v rozích cely. Jsou však v bezpečí, ghoulové přišli pro tebe. Necitíš se stále na odpor. A tak tě ghoulové rychle vyvlečou z cely a vedou kobkou pryč. Kamennými chodbami tě dovedou až do větší místnosti, plné stolů, nejspíše pitevních, dle odtoků na krev, a plné tobě neznámých azřízeních, připomínají ti trochu stroje které někdy mívají skřeti v Barrens, spousta nádržek s podivnými tekutinami, mnoha pačkami a kolečky. Povědoměji ti připadají stoly s různobarevnými lektvary a alchymistickými potřebami. Ghoulové tě hodí na jeden ze stolů a připoutají ti ruce a nohy koženými pásy. V místnosti kroěm tebe a dvou ghoulů je pouze muž z minula. Zle se zašlebí a povídá: Tak tady tě mám, můj rohatý příteli, bude z tebe vynikající pokusný subjekt.. jakého nemrtvého z tebe asi získám? Tauren spjatý se zemí...kolik síly si jako zombie ponecháš? Uvidíme.... Po tom co dokončí svoji řeč přejde k jendomu z přístrojů a ten nad tebe přesune rameno zakončené vidlicí držící nějaký zelený nerost z kterého přímo sálá temná magie. Reměny které tě drží nejsou tak pevné aby udrželi silného taurena, ty jsi však dost vysílen, střet s nebezpečím tě však posiluje a štěstím či dobrou vůlí země cítíš že ji některé kouzla by jsi dokázal. V místnosti je muž, dva ghoulové a jinak prázdno. Dvě chodby po patče, jendou jste přišli a jedno schodiště někam do nedohledna nahoru. Pokud se ti nepodaří utýct, budeš se muset smířit s proměnou v nemrtvého, potom země opatruj tvoji duši aby z tebe nebyla jen nemyslící zombie. (Pro ilustraci nemrtvý tauren co jsem náhodou našel :)) )  |
| |
| Silverpine Forest Gorion Flame Po tom co nabýdneš lidem přenos do bezpečí, několik se jich rozjasní štěstím a začnou ti děkovat a označovat tě za zachránce, že je dostaneš do bezpečí. Ale všichni zajatci z Tažení nesouhlasí. Ne, děkujem, my půjdeme s vámi, jde s vámi i náš bratr, budem jej doprovázet dokud i on se nerozhohne vrátit k našim věcem. Váš společník z tažení se na to jen usmál, nahrává mu to, kdyby s vámi šli ještě další z Tažení, mohli by si nárokovat víc pokladu pro své účely. Kupodivu i jeden ze zajatých uprchlíků chce zůstat. Je t ten u něhož sis povšiml prapodivné nálady. Ne, ne.. já také nemůžu do Stormwindu ani Dalaranu.. nene... já.. já musím zachránit ženu.. aaa.. dceru... mohl bych jít také chvíli s vámi... než se dostaneme severněji.. tam se od vás odpojím a půjdu si po svém.... Pronese muž. Trpaslíci se zamračí... a vůdce nakonec povídá: Tož, tož, nějak se mi to nezdáá. Měli by jste ardši padat do nějakýho města.. nemáme čas se tu o vás starat. A vy Karmínoví, vy tuplem padejte, buďte rádi az záchranu ,ale nepokoušejte nás.... Jeden z osvobozených z tažení se podívá však na tebe. vy, vy vypadáte jako mág, vy budete rozumný, ať jdete kamkoliv, setkáte se pouze se stínem a pohromou v tomhle kraji.. můžeme vám dobře pomoci, jsme v tom zběhlí... co vy na to. A kam tedy vůbec jdete? Zeptá se druhý muž z Tažení... |
| |
| Boj v Ashnevale S kldinou myslí održím jeho výpady ale i tak dostanu pár zásahů co jsou ale spíš škrábance. Postupem času se toho hondě událo. Po pár desítkách minut už toho mám tka akorát dost. Když navíc začne házet ty karty... "Takhel ne elfíku," zavrčím a rozzářím se a tlak odrazí akrty co jsi vrhl. Před tebou stojí obrovský drak. Teď sem teprve začal boj brát vážně. "Jsi dobrý soupeř, ještě jsme nidky nebojoval s někým tka silným, ale když dovolíš, mám tu práci a moji druhové potřebují pomoc," řeknu a pak mohutně zařvu. "Na stranu!" zařvu na elfy a následně se na orky vyřítí obrovský ohnivý proud a pak prsknu ohnivou kouli do stromového obra který se pomátl. Přitom stále ocasem mrskám po Elfovi co se mnou bojuje. "Drudové pařátu, zaleťte vyřídit zprávu Malfurionovi, budu vás krýt," řeknu jim a nečekám že by se snažili odporovat. "Teď dorazím zbyte..." řeknu spíš sobě ale vzhledem k mému hlasu to slyší i elfové a ten elf se kterým bojuju. Okolo orků se utvoří kruh (Kruhy pokud je víc skupin) a ty se začnou zmenšovat a spálí vše co je v ních. Pak se otočím opět na elfa. "Elfe, proč jsi vůbec tu, nechci s tebou bojovat pokud nemusím, podcenil jsme tě to přiznávám ale zatím jsi viděl jen zlomek toho co dovedu, proč jsi útočil na Noční elfy, jsi snad spojený s tím prokletým Arthasem? Pokud ano slož zbraň a zaručím ti rychlou smrt, pokud ne proč bychom nemohli být spojenci, ač jsou Noční a Vysocí elfové rozdílní tka máme společného nepřítele, Arthase, ohrožuje Nordrasil a vás skoro vyhladil, co říkáš elfe. Takový silný bojovník by byl dobrý spojenec pro nás, Noční elfy. Navíc, nemuhu se tu s tebou zdržovat, musím jít vyřídit tu záležitost s Fulborgy," řeknu dlouze a čkeám co řekne. Během mé likvidace orků jsem okolo sebe vypouštěl velké množství many, tka velké že fungovalo jako štít a odrazilo všechny fyzické útoky i magické (Čili i karty). |
| |
| Ashenvale Při chvíli, co vypadala jako že se mě drak bojí mi zbylo už jen 8 duši-sajících karet. Tak vzácné... To bude potřebovat velký zdroj. Když se obrátí, čekám útok, který ani nepřijde a následuje armáda naprosto zbytečných slov. Nic mě dneska opravdu neporazilo víc, než jeho ukecanost. Toto ale rychle zavrhnu když přijde návrh ke spojenectví. Myslel sem, že je taky prohnilý tou energií. nedává to žádný smysl, ale jakmile se zmíní o Furlborzích, začnu souhlasit. Furlborgové? Po těch du já! Už na mě jednou zaútočili, nejspíše je vede nějaká otrava. Navíc jsem tady byl se skupinou a šli jenom po mě. Může to být..... zamyslím se a pak s ohromným vypětím mysli skoro odporem vyndám zpodpláště oko bouře, teď už bez malinkého kousku moci, který jsem vysál. Stejně to nechápu! Vždyť jim vlastně pomáháš. Tví vojáci jsou cítit tou proohnilou silou nejistoty. Vím jak sou draci urážliví a tak držím ještě 3 mé nejvzácnější karty. Meče jsou už ale schované. Ruka s kartami je ukrytá. |
| |
| Silverpine Forest Jakmile se alespoň někteří lidé vyjádří, že chtějí být přeneseni do města, vytáhnu z ruksaku malý váček s kouzelným práškem a na na zemi vytvořím kruh. Tak, všichni kdo chtějí do Stormwindu, prosím, přejděte do kruhu, nebudu vás k tomu nutit, takže pokud chcete zůstat, tak zůstaňte ale radši zvašte, že pokud zůstanete, je velká šance, že se živí domů nevrátíte. Jakmile domluvím počkám, až se lidé přesunou do kruhu, vyčkám zda jsou v kruhu všichni, kteří se chtějí nechat přenést a započnu kouzlo. V ruce držím kámen s runou Stormwindu a odříkávám magickou formuli. Po chvíli se rozzáří jasně fialové světlo a jakmile po chvíli záře ustane lidé v kruhu jsou pryč a po mé runě zůstal v mé ruce pouze prach, který vítr zfoukne a dopadne na zem. Tak touto dobou by už měli být před branami Stormwindu, tam se o ně postarají. Kouzlo se zdařilo a jsem rád, že jsem je mohl zachránit, samozřejmě sem je mohl přenést bez runových kamenů a bez toho kruhu, ale to je už trochu složitější kouzlo a stojí mne mnohem větší úsilí a drahocenou energii, kterou za použití mnou vyrobených run mohu ušetřit. Poté se otočím ke zbylím lidem. Tak, vy jste tu zůstali, já nemám nic proti tomu, pokud máte dost odvahy, což vy z Karmínového tažení jistě máte, aby jste se k nám přidali na naší pouti, ale nejsem si jistý zda vy nás nebudete zpomalovat, což by v těchto krajích mohlo být osudné. Řeknu a podívám se na muže co tvrdí, že zde hledá svoji ženu. Nicméně, už jsme se tu zdrželi dost dlouho a nechceme riskovat nějaké další střety s nemrtvími, takže navrhuji vyrazit. Další informace vám zdělíme po cestě. Řeknu na závěr a před odchodem použiji ještě maskovací kouzlo, které zamezí slabším kouzelníkům zjistit, že zde někdo čaroval a taky přesně určit, kam jsem uprchlíky teleportoval. Poté se vydáme na cestu a pokud se vysvětlování naší cesty neujal ten z Karmínového tažení, tak začnu vysvětlovat já, že jsme na cestě za artefakty, které pro mě mají velkou cenu a všem, kteří mi je pomohou získat zaplatím za jejich snahu. Jelikož jsem nenybil dobrého pocitu z toho muže, použiji kouzlo, na přečtení myšlenek, vše ale tak aby nepoznal, že se o něco takového vůbec snažím. A v jeho hlavě se snažím nalézt pravdu o tom co tady dělá a o tom co je vůbec zač. |
| |
| Dun Morogh - Tam ? nebo Tam ? "Heh Alfrede kdy bys i ty mněl křídla jak ten Grifin to by se mi žilo ." zavtipkuji si a sám pro sebe se zasmněju. "Hmm Alfrede ..." promluvím jak se blížíme k rozcestí."Když pújdeme do prava dojedem do údolí Orkského klanu Dragonmaw"to tedy není moc příjemná přectava že bych se mněl prát s orkama."No do lava to neni o nic moc lepší , cesta po hřebeni není nic moc ." povídám s otrávenou tváří. Jediné normální řešení bude asi jít si omrknout to údolí jestli bude možné projít tak pak počkáme do večera a pak projdeme. Když ne tak se otočíme a pújdeme po hředebeni hor. Tak Alfrede deme dál . a vidáme se smněrem do údolí. |
| |
| Silverpine Forest Gorion Flame Po měnším konfliktu jste opět jako skupina vyrazili na cestu. Když ses pustil do vysvětlování vašeho úkolu, trpaslíci nesouhlasně mručeli, ale spokojili se s tím beze slov. Situace se vyvinula špatně, ale nikdo nenašel jiné řešení, ve vaší skupině se zvětšilo radikálně zastoupení členů Karmínového Tažení. Když jsi skončil svůj výklad Karmínoví se začali bavit mezi sebou, chvíli jsi je poslouchal. Dozvěděl ses že ti zajatí byli průzkumné jendotky ze severu, zda je možné rozšířit vliv světla do Silverpinského lesa, ale padli do léčky nemrtvých kteří chytali živé lidi na své zvrácené pokusy. Mezitím ses pokusil kouzlem odhalit úmysli člověka, který údajně hledaá svoji ženu. Tvé překvapení bylo veliké když si zjistil že osoba je úplně imunní na tvoji magii. Nevíš co je zač, ani zda si tvého podezření všimnul. Když ses zaobíral neznámým mužem, jeden z Karmínových an tebe promluvil. Hele, mágu, jak jste vůbec na tom ve vašem městě? Jste silní? Jestli jo, proč neexpandujete a nepokusíte se získat od nemrtvých zpět území lidí? My by jsme se o to pokusili, ale cesta kolem Undercity ze severu je pro naše síly příliš riskantní, vy však z Dalaranu máte víc šancí... kdyby jste nebyli furt za tou svojí bublinou... mohli by jste nás podporovat.... Na to si přisadí druhý Karmínový: JO! A taky by jste nemuseli být tak skoupí a mohli by jste se podělit o nějaká kouzla... my máme taky mágy... bohužel se v našich podmínkách těžko učí a jsou většinou nezkušení.... proč se nepodělíte o nějaká tajemstvía techniky z posledních dob. Mezitím dále prostupujete stínem zakrytým lesem, šedinou a zvadlou přírodou. Celý les je temný, už od příchodu nemrtvých, avšak Silverpinský les nnín sežehnut pohromou jako jiné krajiny, jeho život nebyl zničen a spálen ale je celý jako by uspaný, prokletý, zahalený temnou magií. |
| |
| Wetlands - severní vchod do Dun Algazu K večeru dorazíme k severnímu vchodu do Dun Algazu, systému stezek a tunelů, které proplétají dokola a jsou jedinou možnou cestou z Loch Modanu na sever. Bohužel je v moci zlých orků z klanu Dragonmaw, jež bez lísti podříznou hrdlo každému průchozímu, který si nedá pozor. Magni by je měl konečně zničit. Jejich porážkou bych měl možná započít svůj boj o Loardeon, teprve pak dobýt Dun Modr... Hledím do temnoty prvního zděného průchodu a v mé hlavě zuří bitva. Tak, Nordungu, můžeme se tu utábořit na večer a ráno vyrazit průsmykem, orkové Dragonmawu by nás pak nejspíš nechali na pokoji. Nebo můžeme vyrazit teď za temna a riskovat boj proti ohromné přesile. Mě je sympatičtější první možnost, ne že by mi vadilo špinit si ruce s orky, ale pak bychom rovnou mohli jet dál do Thelsamaru a tam přespat. Nicméně rozhodnutí nechám na tobě pohlédnu mu chvíle, kdy mě znepokojil svojí uzavřeností a minulostí, poprvé do tváře a ještě dodám: Ale rozhodni se rychle...je nejvišší čas vyrazit nebo zbudovat přístřešek.Tak, Nordungu, můžeme se tu utábořit na večer a ráno vyrazit průsmykem, orkové Dragonmawu by nás pak nejspíš nechali na pokoji. Nebo můžeme vyrazit teď za temna a riskovat boj proti ohromné přesile. Mě je sympatičtější první možnost, ne že by mi vadilo špinit si ruce s orky, ale pak bychom rovnou mohli jet dál do Thelsamaru a tam přespat. Nicméně rozhodnutí nechám na tobě |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro ZASEDANI CLENU ALIANCE: Přítomni: Král Magni Bronzebeard, Lord admirál Tandred Proudmoore, Král Varian Wrynn, Lady Jaina Proudmoore, Lord Darmin Perenold (MH.: Pište šeptem mezi sebou) Do velké síně se postupně sjeli všechny hlavy současné aliance a sesadili se do kruhu kolem kulatého stolu. Na úvod se postavil Král Varian Wrynn. CHtěl bych vás tu dnes všechny hlavně na úvod přivítat. Jsem rád že jsme se tu nakonec sešli všichni osobně. Aliance v posledních letech prožila těžké časy a značně upadla, nyní po mém návratu, hodlám mnoho věcí změnit a dovést alianci opět ke světlým zítřkům. Nejprve prodiskutujeme problémy aliance a nakonec dáme prostor pro jednotlivé návrhy zůčastněných. Bod 1, Porblémy s Orky v Kalimdoru, postavení aliance k orkům, mír X válka. Jaina pro mír, Varian pro válku Tvrzení.: a)Orkové můžou za hlavní úpadek světa alidí, byly a vždy budou služebníky démonů a hrozbou, není tedy možný mír b)Orkové byli donuceni ke spolupráci démony, byly manipulováni, osvobodili se a změnili, není důvod s nimi válčit. Bod 2, Rozšiřování Aliance Kul Tiras, všichni pro již dříve, tedy formálně schváleno Stormgard, nejasné, bez zázemí, vojsk, pouze skupina uprchlíku, mnoho problémů, malý přínos pro alianci. Má smysl přijmout, financovat a podporovat přeživší ze Stormgardu v Arathi Highlands jako by snad byli ještě existující zemí?? Bod 3, Nemrtví Jak postupovat proti aktuální hrozbě nemrtvých? Aktuálně nejsou činní, má smysl vyvolat drahou válku? A co otázka pohromy a opuštěných, údajně jedni nemrtví jsou dobří, jak an ně nahlížet. Celková otázka co s bývalým Lordaeronem. ---------- Samostatné žádosti: Stormwind: Žádá Kul Tiras o výpomocné loďtsvo, které by jim bylo nápomocno s likvidací Brazrstva Defias které z moře zásobují i piráti. Dále žádá o veškeré případné rady a řešení problému stínu v Duskwoodu, který by rádi odstranili, kdyby některá země znala řešení. Theramur: Žádá o zastavení akcí Kul Tirasu proti Orkům, se kterými je Theramur v mírovém stavu. Alterac: Žádá o finance na obnovu a obranu Žádá o podporu Kul Tiraského námožřnictva a případně i pozemních jednotek pč¨ři obraně města a pobřeží před nemrtvými. Žádá o expediční podpůrné oddíly bojovníků odevšech na boj proti nemrtvým. Žádá Ironforge o podporu výpravy kterou organizuje Ironforgská církev světla a Guilda průzkumníků (archeologové) do alteracu na nalezení památných a magických knih ukryctých v ruinách katedrály bývalého hlavního města Alteracu před válkou. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro ZASEDANI CLENU ALIANCE: Přítomni: Král Magni Bronzebeard, Lord admirál Tandred Proudmoore, Král Varian Wrynn, Lady Jaina Proudmoore, Lord Darmin Perenold (MH.: Pište šeptem mezi sebou) Do velké síně se postupně sjeli všechny hlavy současné aliance a sesadili se do kruhu kolem kulatého stolu. Na úvod se postavil Král Varian Wrynn. CHtěl bych vás tu dnes všechny hlavně na úvod přivítat. Jsem rád že jsme se tu nakonec sešli všichni osobně. Aliance v posledních letech prožila těžké časy a značně upadla, nyní po mém návratu, hodlám mnoho věcí změnit a dovést alianci opět ke světlým zítřkům. Nejprve prodiskutujeme problémy aliance a nakonec dáme prostor pro jednotlivé návrhy zůčastněných. Bod 1, Porblémy s Orky v Kalimdoru, postavení aliance k orkům, mír X válka. Jaina pro mír, Varian pro válku Tvrzení.: a)Orkové můžou za hlavní úpadek světa alidí, byly a vždy budou služebníky démonů a hrozbou, není tedy možný mír b)Orkové byli donuceni ke spolupráci démony, byly manipulováni, osvobodili se a změnili, není důvod s nimi válčit. Bod 2, Rozšiřování Aliance Kul Tiras, všichni pro již dříve, tedy formálně schváleno Stormgard, nejasné, bez zázemí, vojsk, pouze skupina uprchlíku, mnoho problémů, malý přínos pro alianci. Má smysl přijmout, financovat a podporovat přeživší ze Stormgardu v Arathi Highlands jako by snad byli ještě existující zemí?? Bod 3, Nemrtví Jak postupovat proti aktuální hrozbě nemrtvých? Aktuálně nejsou činní, má smysl vyvolat drahou válku? A co otázka pohromy a opuštěných, údajně jedni nemrtví jsou dobří, jak an ně nahlížet. Celková otázka co s bývalým Lordaeronem. ---------- Samostatné žádosti: Stormwind: Žádá Kul Tiras o výpomocné loďtsvo, které by jim bylo nápomocno s likvidací Brazrstva Defias které z moře zásobují i piráti. Dále žádá o veškeré případné rady a řešení problému stínu v Duskwoodu, který by rádi odstranili, kdyby některá země znala řešení. Theramur: Žádá o zastavení akcí Kul Tirasu proti Orkům, se kterými je Theramur v mírovém stavu. Alterac: Žádá o finance na obnovu a obranu Žádá o podporu Kul Tiraského námožřnictva a případně i pozemních jednotek pč¨ři obraně města a pobřeží před nemrtvými. Žádá o expediční podpůrné oddíly bojovníků odevšech na boj proti nemrtvým. Žádá Ironforge o podporu výpravy kterou organizuje Ironforgská církev světla a Guilda průzkumníků (archeologové) do alteracu na nalezení památných a magických knih ukryctých v ruinách katedrály bývalého hlavního města Alteracu před válkou. |
| |
| Ashenvale Mathai Silverstorm a Blodfang Zatím co bojujete nebo se vybavujete zbytky elfů se pouštějí do zybtků orků, kteří přežili ohniví masakr, tím že byli příliš blízko elfů na drakova plošná ohnivá kouzla. Orků zbylo díky plamené pohromě vskutku málo, začalo se to projevovat na jejich morálce. V tom ale zaznel roh a z východu přišla skupina orků a kupodivu také Furlborgů, ti se vrhli do boje na podporu orků, proti zbytkům elfů. Většina orků se ocitla an bitevním poli, popadaje je šílený amok a zuřivé běsnění. Několik orků zůstalo chráněno několika Furlborgy opodál, podle rób a instrumentů z kostí a pekelného kovu se jedná o černokněžníky. Podporující své jendotky kledbami a temnými kouzly. Elfové již začali čelit zannčé přesile, ti jenž si uchovali soudnost se začali stahovat k Blodfangovi. Mnoho elfů však dále držel vraždící běs a tak zůstali na bojišti až do konce. Jako tvorové citliví na magii, oba cítíte že nad všemi visí podivná aura temnoty, která s bojem narůstá. Taktéž si uvědmujete ,že na váš boj, jste ztratili neúměrně mnoho energie. Na Blodfangův povel se vzneslo do vzduchu několik druidů, kteří se neztrazili v běsu boje a vyletěli směrem k elfímu městu Astranaar. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Je tomu pár dní co jsi na pozvání mladého vůdce orků a nynějšího vůdce hordy Thralla přijel do Ogrimmaru. Musel jsi tak opustit pokojný kraj Mulgore, samotná cesta ti ukázala že horda v posledních dnech nemá příliš pokojné časy a mimo kraj Mulgore čelí horda všelijakým problémům. Problém kvůli kterému tě Thrall pozval jsou prasečí lidé Razzormani, kteří se v posledních dnech nebývale rozmnožili a jejich kmeny ve velkém zaplavují kraj Barrens a ohrožují silně karj Durotar, k vám do Mulgór se zatím příliš kmenů nepřesunulo, ale mladý náčelník Thrall se obává dalšího vývoje a navrhl preventivní vybíjení prasečích lidí. Mnoha tvým rádcům je tento čin proti srsti. Prasečí lidé jsou primitivní kmeny, spíše zvířata které jsou v kalimdoru od počátku věků a mají zde své právo na život. Velké pogromy a vyčištění země od Razormanů se mnohým taurenům nelíbí. Radikální řešení mladého náčelníka možná pramení z nedostatku trpělivosti, orkové se nepotýkají pouze s prasečími lidmi, nedávno utrpěli porážku na Durotarských ostrovech proti v boji s lidmi. A taktéž mají problémy na severních hranicích, u lesa Ashenvale, kde taktéž mladý náčelník nakázal provádět útoky a donutit elfy stáhnout se hlouběji do lesů. Nebýt nedávného vítezství nad klany kentaurů a jejich zatlačení do západních zemí, horda by nezaznamenala žádný úspěšnější čin v posledních letech od útoku démonů. Nyní tedy jsi v Ogrimmaru, po uvítání s Thrallem máš nyní čas ve svých komnatách. Několik tvých taureních pobočníků je zde s tebou. Jako náčelník všech taurenů se nikde nevyhneš vyslechnutí stížností a starostí tvého lidu. Velký náčelníku, došlo k dalším střetům v krajině Thousands Needles, klan Grimtotem se opět vzpouzí, odmítajíce naše členství v hordě, jsou opěvněni ve svých horských sídlech a podnikají útoky na anše karavany. Měli by jsme něco podniknout Zaznívají problémy. Naše členství v hordě se nám prodražuje.. thrall zaměstnává naše bojovníky v šarvátkách s lidmi, elfy a nyní by chtěl naši pdoporu v zabíjení Razormanů, je toto počínání správné? Nemá klan Grimtotem pravdu, že členství v Hordě pro nás není dobré? Potom dokonce přijde menší tauren temné srsti a předá ti dopis. Kupodivu je od klanu Grimtotem, Ktrý nabýzí smír a opětovnou jednotu, pokud se zřeknete akcí orků. |
| |
| Boj v Ashenvale "Myslím že teď máme jinou práci..." řeknu směrem k elfovi a čekám na reakci. Pak se obrátím na černokněžníky. "Druidové drápu, polovina se přeměňte na medvědy a polovina zůstaňte takto aby jste mohli léčit, ti co budou v podobě mědvědů použjte vše co umíte aby jse nás podpořili. Lovkyňě vy berte Orky a Fulborgy ze stran, lučištnice, vy se stáhňěte za Medvědy a deset nejlepších lučoštnic pojďte ke mě," řeknu k elfům a čekám až to udělají. Když u mě jsou ty lušištnice klesnu k zemi. "Vylezte mi na hřbet, můžete tak lépe ostřelovat Orky i Fulborgy a budete dobře chtáněny," řeknu jim a čekám až mi vylezou na záda. Pak se odrazím. "Elfe, buď nám pomož nebo odejdi, já ale nemohu nechat mé spolubojovníky umírat, proto ten náš boj budem muset odložit," řeknu k elfovi a rozletím se nad orky a plivu po nich ohnivé koule. Když doletíme až k černokněžníkům tka okolo nich vytvořím další ohnivé kruhy. Ta temná aura se mi nelíbí... Musím se o tom poradit s Malfurionem a Tyrande... řeknu si a opět se obracím k armádě. Pak ale vyletím vysoko. Tak ale aby elfky mohli stále ostřelovat ty Orky a Fulborgy. Rozhlédnu se jestli neuvidím nějaké další Orky nebo někoho podobného. Taky se v průběhu boje snažím doytat do myslí fulborgů a zjistit co jim je, popřípadě, pokud je to v mích silách, je osvobodit od toho prokletí. |
| |
| Ashenvale Konečně se vše vrátí, aspoň na tu chvíli a začne bitka. Opět mě zasypává hordou slov, ale já tu se kvůli té otravě mysli. Podle mě je to jasné-když zabiju černokněžníky, furlborgové budou volní. Nebo aspoň z části. Bohužel můj předešlý boj mě stál dost energie. Zmůžu se ale ještě na jedno kouzlo, doprovázené neutuchající energií. Zneviditelním se, oběhnu vřavu a pořád neviditelný budu kosit všechny nebezpečné. Nejenže se takto ocitnou v kleštích, ale zároveň se z nich kvůli mé neviditelnosti ani nedostanou. Zbývá jim jen útěk anebo smrt. Mě by se víc zamlouvala jejich smrt, abych mohl vysát jejich duše kameny, doplnit tak karty a pomoci sám sobě v doplňování mé magické energie. |
| |
| soukromá zpráva od Admiral Tandred Proudmoore pro Do přístavu vpluje vlajková loď Kul Tirasu, je větší než většina lodí ve flotile a ozdobena královskými insigniemi na plachtách a zádi lodi. Je doprovázena několika dalšími loděmi Kul Tiraské flotili, jelikož moře je plné stvůr a pyrátů. Po zakotvení u mola, z lodí vyjde několik rytířů a námořníků. Poté vyjdu i já a rozhlédnu se okolo. Na sobě mám uniformu a klobouk, u pasu kord, který tady slouží spíše jen okrasně a nemyslím si, že bych ho na takovémhle místě vůbec použil. Po chvíli dorazí několik Stormwindských stráží a nabídnou mi doprovod. Mezitím z jedné lodi vyvedou pár koní a já na jednoho nasednu. Nasedne i několik rytířů, kteří ručí za moji bezpečnost, jsme sice ve spřáteleném městě ale v těchto dobách nikdo neví, kdy mu vrazí kudlu do zad. Vypadá, že je vše připraveno k cestě na hrad. Námořníci dotanou chvíli volna, aby si užili návštěvy města a zbytek mých rytířů hlídá naše lodě. Já se smíšenou skupinou mích stráží a Stormwindských stráží vyrazíme na hrad. Stormwind - Hrad - Velká síň - zasedání Aliance Cesta utekla velmi rychle i když jsme nikam nespěchali, prohlížel jsem si město a snažil se všímat, zda jsou na tom zdejší ledé podobně jako u nás. Nyní již sedím na zasedání a věnuji se politice. Jelikož je toto zasedání velkých mužů aliance, stráž již nebyla potřebná a vyčkává mého návratu venku před hradem. Hned prvním bodem je problematika orků, takže to je pro mne tak banální otázka, že na mou odpověď nikdo nemusí dlouho čekat a myslím, že má odpověď nikoho nepřekvapí. My udržujeme několik pevností na pobřeží kalimdoru a orkové jeví zjevnou agresi vůči našim expedičním jednotkám a zjevně nepoukazuje na to, že by Horda usilovala o mír. Dokonce nás ty zvířata před několika dny napadli a byli odraženi, bez větších potíží a to je taky má odpověď na tvoji žádost Jaino, ty po nás chceš abychom zastavili akce proti orkům, ale mi nic nepodnikáme, mi držíme svá teritoria a to oni napadají nás. Takže já jsem rozhodně pro válku s těmi bestiemi, které ničili naše národy v minulosti a snaží se o to i teď. Tím bych skončil svoji řeč ohledně orků a přemýšlím nad dalšími body naší schůze. Po chvíli se vyjádřím k dalším bodům. Jsem rád, že jsem členem Aliance a tak si myslím, že bychom na ostatní členy neměli zapomínat a Stromguardy podpořit, dlouho drželi severní území a nikdo nepopře jejich statečnost v minulých válkách. Byli silným článkem aliance, který bychom neměli jen tak zahodit, protože nyní mají problémy. Měli bychom jim pomoci se vzchopit a umožnit se znovu stát silným článkem aliance. Nevím jak se na problematiku Stromguardu dívají ostatní vládci, ale mě připadá to co jsem řekl, že je pravdou a stojím si za tím. Ohledně nemrtvích, o nich moc informací nemáme a jsme od nich celkem odděleni, ale myslím, že nyní máme problémů dost a začínat válku proti neaktivnímu nepříteli nemá smysl dokud nevyřešíme naše problémy co máme tady a teď. A k těm takzvaným hodným nemrtvím, podle mne žádný nemrtví nemůže být hodný, nemám ale dost informací, takže nemohu zatím zaujmout žádné stanovisko, o tom by nám měl spíše něco říct Alterac jako národ co to má k území nemrtvích nejblíž. Chvíli čekám na vyjádření ostatních a poté přejdu k dalším bodům. Jelikož vás víc chce od nás námořní podporu, vím že to bude asi znít trochu hloupě, ale se vší úctou k vám vůdcům aliance, navrhl bych se na post Velkoadmirála Aliančních námořních sil, stejně jako byl můj otec. Lépe by se pak korigovali naše námořní síly a nemuseli bychom se pořád o každé námořní akci informovat, jelikož by to spadalo pod pravomoce jedné osoby. Ale tak jako tak všechny prozby vyslišíme a pomůžeme jak jen budeme moci. Slibuji, že budeme podporovat ostatní národy aliance jak peněžitě, tak námořní podporou. Tak, to bychom měli, vyjádřil jsem se ke všemu, k čemu jsem chtěl a taky mohl. Zbytek je na ostatních. Takže již jen v klidu sedím a poslouchám ostatní. |
| |
| Silverpine Forest Jdeme pomale dál a mojo myšlenky se upírají k našemu novému neznámému příteli, který hledá svoji rodinu. Nějak jsem čekal, že to nebude tak snadnéa kouzlo se mi nepovede, musím vymyslet, jak z něj dostat informace jinou cestou. Ještě zkusím nejít v jeho okolí nějaké kouzlo, zda má na sobě nějaké ochrané kouzlo, co mi brání v čarování na něj, nebo je magicky odolný. Vrtá mi to hlavou a vytrhne mě až řeč lidí z Karmínového tažení. Poslouchám je a pak odpovím. Dalaran sice nemá takovou sílu jako dříve, ale stále je jeho síla dosti značná, bohužel většina zástupců rady zatím nemá v úmyslu z bubliny vylézt a snad třeba zaútočit na nepřátele, takže vlastně máte pravdu, že jsme pořád zalezlí a nějaké větší operace musí schválit rada, která se k tomu nemá. Ale netušil jsem, že by jste vůbec chtěli podporu od mágů z Dalaranu, já myslel, že vy jste více sami za sebe, a že žádnou pomoc od nikoho nepotřebujete a hlkavně ani nechcete. A v té záležitosti s učením vašich lidí lepším kouzlům, to není tak špatný nápad, třeba by se s tím dalo něco udělat, až se vrátíme z mise, proberu to s dalšími kouzelníky a třeba sa pár přidá a mohli bychom vás něčemu přiučit. Tím skončí má debata s bojovníky, poslední slova o učení jsem nemyslel úplně vážně ale nechci se s nimi o tom bavit, budu si to muset rozmyslet, nebylo by špatné kdyby jejich kouzelníci měli více síli a použili ji proti nemrtvím, ale zase jsou to takoví blázni, že nevím co by mohli udělat potom, ještě chvíli čekám zda ještě něco budou říkat a pak se vrátím k našemu neznámému. Dojdu k němu a dám se s ním do řeči, třeba z něj něco dostanu. Jak to zvládáte, musíte být hodně odvážný, že jdete takhle sám hledat svou rodinu, když nejste ani rytíř. Přemýšlel jste co byste vůbec dělal když je najdete? Toto území patří nepříteli a sám tu máte jen malou šanci, natož s celou rodinou. Takhle navazuji kontakt, snažím se z něj něco dostat a třeba z jeho chování a tváře vyčíst zda lže nebo mluví pravdu, nyní bez kouzel, pouze vycházím ze svích znalostí chování člověka. |
| |
 | soukromá zpráva od náčelník Cairne Bloodhoof pro Ten mladík je z klanu Grimtotem. Podává mi malou tabulku popsanou symboly. Mluví sami za sebe - další výzva Grimtotemu k smíru výměnou za zřeknutí se Hordy. Nevím proč, ale popadne mě ohromná zlost. Mrštím tabulkou ke kopytům taurena, s hlasitým křupnutím se tabulka rozstříští. Jak dlouho to mám vám hlupákům opakovat?! Je otázkou cti mého lidu bát v Hordě a Thrall i přes množství nepřátel je velmi klidný a prozíravý. Buď se spojíte společně z Hordou nebo vás budu muset dříve či později rozdrtit. Tvůj náčelník není v postavení, kdy si může klást podmínky! Vyřiď m to a teď mi zmiz z očí, nebo tě rozmáčknu. A hněvivě dupnu. Mladík se urychleně s pár nenávistnými pohledy a pobuřujícími gesty odporoučí. Po poledním jídle se pomalu odeberu do Thrallovi citadeli. Kráčím pomalu, v ruce třímám svůj starý dobrý totem a po bocích mi kráčí dvanáct pobočníků. Před pevností přikážu ochráncům, aby zde počkali, jen Hamuula, aridruida mého národa vyzvu, aby pokračoval se mnou. Jeho zprávy o situaci v Ashenvalu a Felwoodu jsou velmi znepokojivé. Po kratším hovoru s Thralovou ostrahou jsme s Hamuulem vpuštěni dovnitř a dostáváme se do trůního sálu. Když vkročíme do místnosti, Thrall se na mě podívá a přívětivě mi pokyne a vstane. Dobelhám se k němu a mírně se pokloním. Ufff...ty mé staré kosti. neočekávaně se mi na tváři objeví bolestný škleb, opřu se o svůj totem a znovu se zpříma postavím. Hamuul vypadá neklidně. Už mě mnohokrát prohlížel, ale nedokáže mi od dopadu stáří na mé tělo moc pomoci. To jak pořád jen stojím nebo sedím mi nědělá dobře. Měl bych se zas vydat do boje. Pozdraven buď, mladý veliteli. Teď, dkyž jsem se ubytoval, můžu ti zdělit všechna trápení, tížících mou mysl a probrat další strategii. Jako hlavní dva problémy bych uvedl situaci s klanem Grimtotem a o druhém problému ti řekne více Hamuul. Hamuul předstoupí, pokloní se a spustí: Nechť matka země vede tvé kroky mladý Thralle, synu Durotana, náčelníku Hordy. Mám znepokojivé zprávy z Moonglade. V Ashenvalu a Felwoodu jsou prý zvířata a bytosti agresivnější, než kdy dřív a kolem všichni druidi vnímají temnou auru. Zejména furbolgové dělají momentálně velké problémy. Dokonce i kmen Timbermaw prokazuje protesty a občas jich i pár uteče od kmenu a zaútočí na naše osady v Moonglade. a opět si stoupne úrovnostně za má záda. Ovšem to nejsou jediné problémy. Proto jsi mě sem přivolal. Jsem připraven naslouchat. Zdravíčko Vol'jine. Obrátím se k nově příchozímu. Thrall jistě zavolal i něj, protože trollové jsou podstatná část síly Hordy. Ya mon. ušklíbne se na mě a vysekne mi hlubokou poklonu. Je to legrační. Vydám ze sebe chraplavý smích a Vol'jin se rozřehtá na celé kolo.Jak se vede kámo? Ty tvoje starý kosti sem slyšel chrastit až v Sen'jinu. co furt - Ale Thrall ho zarazí s mírně komickým úsměvem. Na to bude dost času po poradě Vol'jine. Teď musíme probrat náš kritický stav. A vyditelně zesmutní. |
| |
| Severní vchod do Dun Algazu Další zajímavé místo. Těch tu bude asi hodně. NEobratně se vyškrábu z koně, rád, že jsem cestu vůbec přežil. Pak si poslechnu, co říká Holyblade a odpovím na jeho otázku: ,,Tak orci, říkáš? Myslím, že bychom měli jít hned. Něco mi říká, že nemáme moc času. A navíc se trochu provětráne, nebo ne? Nuž, jdi, svatý paladine Světla, a já, chodec Northrendský a bývalý vězeň Krále lichů tě budu následovat." |
| |
| Dun Algaz Dobrá tedy, neslézej z oře a znovu se usaď v sedle, pokusíme se to projet co nejrychleji, třeba pak nebudou mít dost času nás přepadnout. Připraven? vyčkám než se s znechuceným výrazem vyškrábe do sedla. Dorá, jeďme vpřed! a kopnu koně Aeradose do slabin, ten vystartuje rychle skrz tunel a za pár minut jsem na druhé straně. Pohlédnu zpět do temna, slyším nárazy kopyt o dlažbu, Nordung byl trochu pozadu. Projevuje se, že snad nikdy nejel na koni. Zpočátku jsem to považoval za nemožné, ale dnešek mě přesvědčil. Když ke mně dojede netváří se zrovna nadšeně. Kývnu hlavou v přilbě směrem k zákrutu horské stezky. Vezmi koně za uzdu a přejdeme tu římsu, dávej pozor abys nespadl. Zapřu se do sedla a seskočím na zem, až mé brnění zachřestí. Bum! Hmmm..co to..že by - ... Bum! Bum! Bum! Bum! Bubny! Bubny orků! Vědí o nás nebo o někom jiném v Dun Algazu! Minimálně musíme přejít přes tu římsu, za tou je tunel, za kterým je jejich hlavní tábor v Dun Algazu! Za tím je pár dalších tunelů, ale tam už by to mohlo být v pořádku...rychle! a rozběhnu se do kopce, vleče za uzdu Aeradose, Nordung dělá totéž se svým hřebcem a za chvíli už se tiskneme ke stěně římsy a opatrně našlapujeme. Bubny stále sílý.BUM!BUM!BUM! a jsem na druhé straně. Nordung je v těsném závěsu za mnou. Popěš si! syknu směrem k němu a pohladím Aeradose přes hřívu. |
| |
 | Dun Algaz Ve Wetlands jsem moc dlouho nepobyl. Dlouho jsem nebyl v obraze, potřebuji zjistit, co se děje. A na to je nejlepší trpasličí pajzl v Ironforgi. A tak jsem se jako kretén plazil po Dun Algazu, dokud je nějakcí zpropadenci nevytrhli orky z nudy. Vážně magoři. To se nemohou proplížit jako já nebo počkat na kuropění? A pak kolem mě proběhnou. Paladin, hlasitější než bubny orků a lehkooděnec, který se pohybuje naopak velice lehce. A tu vaskočím, muži mne zpozorují, a já začnu běžet s nimi a současně se představím chodci (či hraničáři), Paladina okázale ignoruji; nemám rád tahle lidské rumba koule na nožičkách. ,,Jsem Gavril Mořeplavec, či Gavril Seafarer, a patřím mezi Vysoké elfy. A kdo jsi ty?" |
| |
| Ashenvale Mathai Silverstorm a Blodfang V Ashenvale vládne zmatek. Bitva mezi orky a elfy se vymkla kontrole, pouze pár elfů i orků bojuje s rozumem, vliv mocného draka udržuje pár elfů při smyslech, kteří poslouchají jeho rozkazy. Zbytek bojuje instiktivně, s běsem v sobě. Nedávno příchozí posila orkům, jejich černokněžníci a zběsilý Furlborgové začala mít značné ztráty, hlavně díky Blodfangovi. Smrt některých čenokněžníků však nijak neovlivnila medvědí bojovníky, ti se zuřivě dál vrhali do bitvy. V hustém lese probíhala bitva o to zmateněji a pomaleji. Díky tomu se druidům pařátu podařilo včas přivolat jednotky z Astranaaru. Nad korunami stromů se objevila letka strážkyň na hypogrifech na zemi se lesem přihnala skupina elfích válečníků na velkých kočkovitých šelmách. Je jasné že to není pouhá jednotka z Aztranaaru, pravděpodobně z Darnassu již poslali předvoj. Elitní jednotky elfů začali rychle likvidovat již tak dost rozroušené a zraněné orky. Bitva se rychle otočila a začala se jasně chílit ke konci. Černokněžníci až na jednoho zemřeli, ten se však jen šíleně zasmál, a vsplanul zelným ohněm, nezbylo z něj nic než popel a typická orkská lebka. Zbytky medvědů se rozeběhly do lesa, pryč od elfů. Les utichl od zvuků boje, vyhráli elfové. Nově příchozí si se zájmem prohlíželi výsledky podivného bojiště, přeživší elfové z první jednotky, jako by prozřeli z podivného snu. Aura temna se začala vytrácet. Blodfang Tvá síla a moc téměř rozhodla bitvu, tvé rozkazy, dokázali udržet elfy z bezmyšlenkovitého šílenství boje a postarat se o posily. Orkové byli poraženi, ale moc dobře jsi cítil, že všechny ovládala nějaká temná síla, elfy i orky. Možná nějaký orkský černokněžník si zde s vámi pohrával a možná ne.... Když jsi však prozkoumal mysl Furlborgů, byla naplněná jen instinkti, zabíjet, ničit, běsnit, klasická mysl kmenů medvědovců byla pryč a nedokázal si jim pomoci. Cítil si v nich temnou auru nejsilněji, jako by přímo v jejich tělech. Oba Po bojišti se začali procházet elfové, ohledávaje prostor. Co se tu u Elune stalo? Tolik našich mrtvých, tak ladem ležících okolo. Ty mocný draku, ty ze své výše si měl jistě nezacloněný pohled, co se zde přihodilo? Otážese Strážkyně-velitelka Blodfanga. Mathai Silverstorm Orkové prohráli, všude se míhají elfové... zbytek furlborgů někam neuspořádaně utíká. Pozoruješ okolí, když v tom ti v hlavě uzní hlas: Pojď zamnou, předej mi to. Dones mi to. Chci to. Pojď. Je to dozajista magie, a velice mocná, nejsi schopen vycítit její zdroj, a i vzdorovat jí je velice těžké i prot tebe. Máš pocit že by jsi se měl vydat na východ a odevzdat tam "Někomu" svůj artefakt. I když by to mělo stát tvůj život. Hlas se ti neustále opakuje v hlavě a jeho zahnání stojí mnoho sil i takového experta jako jsi ty. |
| |
| Wetlands -> Loch Modan Godrick Holyblade, Nordung Vaše cesta z krajiny Wetlands do Dun Morogh se lekla pomalu, avšak bez obtíží, až do hraničního území krajů Wetlands a LochModan. Poblíž dříve dobité trpasličí pevnosti Dun Algaz vždy hrozí nebezpečí od klanu Dragonmaw, je to však stále jedna z bezpečnějších cest, neboť orkové se na hlavní cesty pouštějí zřídka. Mnohem větší nebezpečí číhá na ty, jenž si zkracují cesty přes DunMorogské hory přímo do Wetlands, to vy však nejste schopni koňmo absolvovat a tak si vybíráte delší avšak pohodlnější cestu. Máte však smůlu, podle zvuků bubnů, nebudou orkové nejdále, mají pravděpodobně období zvýšené aktivity, možná nový naivní náčelník který chce klanu získat starou slávu. Pokud budete mít alespoň trochu štěstí, překonáte stezky bez bojů. Jaké to ale překvapení, když se přímo před vámi zjeví cizinec, elf. Navíc sám sebe ozančující za Elfa Vysokého. Gavril Seafarer Neměli by jste však otálet dlouho a rychle by jste měli se vydat dál do Loch Modan a odtud již bezpečně do hlavního města trpasličí říše IronForge. |
| |
| Dun Algaz Když jsme táhli koně k dalšímu tunelu vyskočil zpoza kamení nějký elf. Oslovil Nordunga a mě zdá se ignoruje. Nordungu, do sedla. Zkusíme to projet co nejrychleji to půjde. Nevím co chceš cizinče, pohlédnu z Nordunga na příchozího ale my nemáme čas a ty bys nás jen brzdil. Sbohem. a vyhoupnu se do sedla. Pche tihle namyšlení floutkové. Neumí si vážit nikoho kromě sebe a magie. Bezpočetkrát jsem společně s muži táhl na Zul'aman a jiné trollí pevnosti v Quel'Thalasu a jaký mám za to vděk? Ten elf se na mě ani nepodívá. Pokud v něčem nemají osobní prospěch, neudělají to. Takové myšlenky a mnohé ještě černější mi víří hlavou, když se vyhupuju do sedla. Ach jo....neměl bych jako paladin dávat tak najevo své emoce! A počkám než to samé udělá Nordung. Sbohem nevděčníku. Pronesu mezi zuby a kopnu oře do slabin. Rozjede se do temnoty tunelu, s dusáním kopit Nordungova hřebce v těsném závěsu.... |
| |
| Silverpine Forest Gorion Flame Dál pokračujete houštím Silverpinského lesa. Trpaslíci od přijetí dalších lidí brebentí ve svém jazyce. Žiješ již dost dlouho a znáš dost jazyků, tak i z trpasličtiny něco přeložíš, zaslechl jsi že si dělají starosti o dělení pokladu a o Karmínové celkově. Karmínoví se zase věnují sami sobě, svoji konverzaci přenesli do pole idealismu a hrdinství, hovořili o hrdinstvích paladinů starého Lordaeronu, mocného a slavného Uthera Lightbringera, Dathronara,Alexandrose Mograina, řádu Stříbrné ruky, ale také silných a hrdinských skutcích Lordaeoronských vojsk, vzpomněli obávaného generála Garithose a mnoho dalších. Z jejich vyprávění jsi taktéž jednu věc mohl vyčíst, že zkazky o fanatsimu Karmínových jsou pravdivé, z vášně a jistoty s jakou mluví o "hrdisntví" přímo čiší. Jejich vůle řídit se příkladem hrdinů. Ale taktéž jsi již mnoho slyšel o velkých pogromech nemrtvých i lidí, kteří odporují Karmínovému tažení, mučeních nevěřících, upalování a popravách u kúlu, tvrdé disciplíně a nemilosrdné spravedlnosti těchto lidí. Objekt tvého zájmu však zůstává zkoupý. Ne, odvážný ne, je to povinost muže, postarat se o rodinu, rodina nadevše, já jsem otec a ten se stará. Pronese farmář a zase se vrátí k mlčení. Nic se ti z něj, narozdíl od ostatních, nedaří vyčíst, jeho pohyby i gesta jsou nanejvýš nečitelné a až příliš moc "všední". Za svá léta života víš že nikdo není úplně "typický". typický člověk snad ani neexistuje, pokud to není tento nečitelný. Žádný zvláštní výraz, řeč, krok, chování... Pouze odolává tvým pokusům o magický průzkum. Potom vás všechny okřikne trpasličí vůdce a všem ukáže aby zalehli. Připlazíte se k vrcholku menšího kopce a za vrcholem yvdíte menší městečko, trochu zchátralé ale pravidelně udržované umělými opravami. Na kraji města je velká zřícenina, když ji uvidíš, vybaví se ti že jsi zde kdysi byl, jedna ze škol pro nadané, škola mágů Kirin Tor. Je však pobořená, jinak celé město, včetně radnice je zachované. Tak jsme tu... teď se připlížíme k našemu tajnému tunelu... Pronese trpaslík potochu aby vás nezaslechli obyvatelé tohoto městečka, Worgové. Černé vlč příšery procházející se po ulicích a okolí. Já vás zde již také opustím... musím dál na sever, trochu se vrátíma obejdu město abych byl v bezpečí. Děkuji az doprovod a hodně štěstí. Pronese obyčejný sedlák s magickou imunitou a pomalu se začne plížit pryč. Potom celou skupinu ohlédne vůdce trpaslíků, vzdechne si při pohledu na Karmínové a povídá: Nuže dobrá.. tak za pokladem. |
| |
| Ashenvale Nejspíše někdo zistil, co mám v rukou. Nejdříve se pokouším vzdorovat, to však nemá úspěch. Když vidím zmatek, je mi jasné, že musím jít. Ale i tak by bylo nerozumné jít sám. Ty... ty draku! Mám zdroj, někdo chce moc, vede mě to k němu. Pokud to chceš vymítit, vem vojáky a následuj mě. Toto mi přijde jako jediná adekvátní a zároveň nesebevražedná možnost. Neadekvátní, jak já to slovo nenávidím. Po starých časech, kdy jsem se mstil za Quel´Thalas jako jeden z mála vysokých elfů co se nestali krvavými... Zároveň jsem toužil po moci, tak silnou touhu, nakonec ale přestala. Nyní tu touhu nejspíš ucítím znovu, pokud o oko přijdu, zdukují se mé vlastnosti na polovinu a má imunita se taktéž zuží. Jediná možnost jak zachránit mou nejdražší vlastnost je najít energii duše tak silnou, že by ji sama poháněla. Pak bych si mohl splnit sen, který se mi s elfy může podařit-stát se lovcem démonů. Vrátím se do reality a s neustálými pokyny aby mě následovali ať se děje, co se děje jdu podle hlasu. I když vás budu zahánět, stále za mnou! okřiknu. Protože vím že onen hlas by mě k tomu mohl přimět. Ohlédnu se a zjistím, jestli jde někdo se mnou. Pak pokračuji. |
| |
| soukromá zpráva od Magni Bronzebeard pro 1. B - nevidím zmysl proč by sme mněli začínat válku zbytečne 2. již odsouhlaseno 3. Taky nevidím dúvod proč válčit ale v případe činnosti IronForge je připraven nabídnout své oddíli do války Chtěl bych poukázat na problémi s Gnomama a jestli nemá někdo návrh na řešení Výprava církve - zamítám a odúvodňuji to tak že naše bane neteží to co težili a tak teď nemáme na zbytečné mrháni , a to víc když je hrozba války s nemrtvími nebo orkama |
| |
| Wetlands Ani nestihnu zvolat "Za nimi!" a určená část skupiny vyrazí za prchajícími průzkumníky. Teď už nemůžeme spoléhat na nepozorovaný postup, a proto dám povel i ostatním. můžu jen doufat, že je dostihneme dřív, než stačí někoho varovat. Naši jezdci jsou jistě rychlejší, než tihle pěší orci, ale bojím se, že cesta, kterou budou muset uběhnout, aby někoho mohli varovat, nebude dostatečně dlouhá. Ještě mě napadne, zda bychom se spíš neměli vydat na opačnou stranu, ale ihned tu myšlenku zaplaším. Na útěk je příliš pozdě. |
| |
| Dun Algaz Pche tihle namyšlení floutkové. Neumí si vážit nikoho kromě sebe a svého párátka. Bezpočetkrát jsem objevil nové ostrovy a nebo ty již objevené podpořil a jaký mám za to vděk? Ten paladin mi sprostě ujede. Pokud v něčem nemají osobní prospěch, neudělají to. S těmito myšlenkami jsem se pokusil naskočil na Nordungova koně, což se mi nepodařilo a kůň mne kopl do hrudi. Umřel jsem v Dun Algazy kvůli nepovedenému skoku. Jak potupné. MH: tímto žádám o zabití postavy... Ale to PJovi asi došlo :) |
| |
| soukromá zpráva od Jerry Lang pro |
| |
 | Oneqwah → Ironforge Už jdeme skoro měsíc. Prošli jsme kus Northrendu, získali na svou stranu pár Tusskarů, pár železných trpaslíků. Propluli jsme na Lordaeon, kde jsme bojovali proti lady Sylvanas a dalším zlým silám, abychom se dostali na Azeroth. A když jsme tam byli, tak už jsem zeslábli o několik mých druhů a pár Tusskarů. Sláva jim. Padli pro věc zničení Krále a lady. Ale nezemřeli nadarmo. Na druhém kontinentu se z nás stala početná jednotka, složená hlavně z tolů, pak z orků a lidí. Jádro zůstalo. A táhneme dál, přes Dun Algaz do Ironforge a pak do Stormwindu, města lidí. Dun Algaz Právě dorazili zvědové. Jeden z nich, Korleon, člověk, prozkoumával okolí vchodu, začal jako první: ,,Jsou tam dva lidé, pane. Jeden je paladin, to vím jistě, ten druhý se podobá popisům lidí, které Král připravil o život na Northrendu. Ale je živý. Podle všeho chtějí také zničit nemrtvé a snd jsou i nakloněni nám, ale nevím, jestli se paladin spojí s druhy, které obvykle táhnou s Hordou." Pak začal Derhon, Pán mečů, jenž prozkoumábal samotný Dun Algaz: ,,Orkové Dun Algazu jsou dnes velmi aktivní. Měli bychom počkat na zítřejší kuropění." A já odpověděl: ,,Nemám čas! Nesmíme čekat. Král ani lady nečekají. Nebudou čekat s útokem na kuropění. Musíme Dun Algaz projít ješt dnes, jsme přeci tak blízko! A ty orky přeci můžeme začlenit do našich řad, nebo snad ne?" ,,To by nešlo. Jsou moc agresivní a o nějaké Pohromě nemají ani ponětí. Ale projít by snad šlo, možná," vysvětlil Derhon a já už měl jasno. Projdeme dnes. A tak jsme šli, bohužel ti dva lidé vyprovokovali orky, takže jsme museli nechat zkušené bojovníky chránit zadní voj, ale šli jsme rychle a jediná újma, kterou jsme zatím utrpěli, byl zlomený nehet Rujjina, mého nejlepšího Taunky. |
| |
| Dun Algaz Myslím, že sním. Jedeme tunelem, za námi znějí bubny orků, pak ten elf, pak cval... Rychleji, koníčku, rychleji! Ať už jsme pryč! Ale co to zní za námi? To nejsou jen bubny orků.. Soustředím se a konečně to uslyším. Otočím koně a Holyblade nechápavě udělá totéž, něco chce říct, snad že musíme jet, ale to je jedno. ,,Počkej přece. Vzadu jsou přátelé. Jsou to Tusskarové! Slyším je. Vydávají jemné bručení. A taunka, asi Ledová Runa nebo Rujjin, ti mne podporovali v Northrendu, slyšel jsem, že byli vyhnáni kvůli tomu, že odmítli spojenectví s Hordou. Neptej se jak je poznám, prostě je poznám. Musíme na ně počkat. Určitě mají stejný cíl jako my." |
| |
| Dun Algaz Zastavili jsme. Nordung mluví o nějaké ledové runě nebo co. Jediné runy co znám jsou ty na zbraních a trpasličí písmo. Co to sakra je? Nordung zastavil a já udělal totéž. Musíme jet Nordungu, nemáme ča- ale v tu chvíli nestačím zírat. V matných světlech jejich pochodní vydím přicházet roztodivá stvoření. Jedni vypadají jako divné ryby s nohami a další jako bílá lidská telátka. A s nimi jde pár lidí, orků a trollů. Nestačím se divit. Zdravím, zvláštní stvoření, mohu se otázat, kdo jste? Nikdy jsem nikoho jako vás v Loarderonu, Khaz Modanu ani Azerothu neviděl... podle barvy srsti těch kraviček ještě vyslovím domněnku: nepřicházíte z krajin Pohromy a toho bastarda Krále Lichů? Nepřicházíte z mrazivých pustin Northrendu? |
| |
| Konečně Ironforge vydechnu po výystupu až sem.Když kráčím do města,sleduju sochy trpasličích hrdinů a v mé hlavě víří myšlenky.Snad se se sem do této síně,jednou připojí i nějaký gnom. Když spatřím velkou skupinu trpaslíků míříci z města pryč otážu se nějakého trpaslíka Co se to tu děje.Dozvím se,že se jedná o družinu trpasličího krále Magniho.Poté se zeptám trpaslíka,zda neví něco o mé vesnici.Dozvím,se že to byli nejspíš nějaci Troggové Troggové? zeptám se,ale údiv vystřídá zěšeníThermaplugg,proč to udělal,Všichni ví,že chtěl být vládcem,ale pro město toho udělal hodněZrudnu v obličeji a zpetám se.Stojí ještě Gnomeragan? |
| |
| Přeměňovací místnost Když mě Ghoulové připevnili na stůl,snažil jsem se uvilnit,ale moje zesláblé tělo mi to nedovolilo.Pak jsem si uvědomil,že bych mohl seslat nějaké kouzlo.Nebude ale tak silné.Snažil jsem se vstřebat aspoň trochu síly z okolí,ale byla tu jenom černá magie.najednou mě napadlo něco,co by mě snad mohlo zachránit.Ve vlčí formě jsem asi o polovinu menší,takže řemeny by mi byly velké a já bych se oddut mohl dostat.Nejdřív jsem na sebe vykouzlil Bleskový prstenec aby jsem se ochránil aspoň proti těm nejslabším útokům.Pak jsem se začal proměňovat ve vlka.Pokud se mi podaří dostat z řemenů,uteču po schodech nahoru. |
| |
| Dun Algaz Rychlost pochodu se zmenší, ale nezastavíme se. Nordung a ten paladin jdou s námi. ,,To je paladin, děti," ozve se za mými zády od nějaké Tusskarky. ,,Paladin, hmm," bručí orci, lidé a trolové. Jenom mí Taunkové si více všímají Chodce Northrendu. ,,Zdravím tě, Nordungu, Chodče Northrendu," začnu a trochu nemotorně, to kvůli výškovému rozdílu, Nordunga obejmu, ,,A i tebe, Paladina lidského. Já jsem lord Loranok zvaný Ledová Runa, runový mág Northrendu" to se otočím k paladinovi a Také se ho snažím přátelsky obejmout. ,,Z toho, že jsi zde, Nordungu, a že putuješ s tímto člověkem, usuzuji, že jdete do Ironforg či Stormwindu kvůli Králi, není tomu tak?" Pak opět promluvím k paladinovi: ,,Doufám, že ti nebude vadit naše společnost. Máš pravdu, je tu čtrnáct mých druhů, dobrých válečníků Taunka, pak pár Tusskarů a nějací ti železní trpaslíci, ale většina mé jednotky se skládá z orků, mám i pár lapků přivedených na cestu dobra a troly, ale všichni máme jeden cíl: zničení Krále lichů, tedy Arthasovo tělo a Ner´Zhulovu duši. A předtím, než zničíme je, musíme osvobodit Lordaeon od lady Sylvanas Windrunner, protože potřebujeme zázemí. Ale teď rychle, démoničtíorci se blíží a my máme ještě velké plány." |
| |
soukromá zpráva od Zul'jin pro Z pyramidy sleduji obřad, který probíhá dole na obětišti. Kněží vykonávají oběť pro Temného. Zatraceně, jeho sílu potřebuji abych zničil elfy a podmanil si staré území Amaniů. Právě probodli hruď mladému elfovi s dlouhými blond vlasy. Teď mu vytrhli srdce, rozkrojili ho a rozdělili na čtyři části. Jedni pro každého kněžího, zastupujícího na obřadu avatary. Už jsme dneska podřízli 20 elfů a dalších 80 obětjeme.... Nuda..nuda...až dorazí zprávy ze Tor'wathy, budeme moci zahájit útok na Dawnstrider spire...s pomocí jednotek, které u něj máme to nebude problém, a pak napadneme Farstrider Enclave! Obsadíme východní země duchů a pak rychle zaútočíme najednou na Tranquelien a tu malou observatoř mágů! Amani všechny porazí! Vezmeme si zpět své země! Jediný problém jsou ty chodící mrtvoly na jihozápadě... Druhý den, při přehlídce mé osobní stráže ke mě konečně dorazil posel ze Tor'Wathy. Sláva tobě, o mocný! Přináším zprávy ze severu. Náš pán přesunul 300 dalších válečníků k té věži. Součtem tam máme asi 600 válečníků a očekáváme tvé posily... podá hlášení a klekne si. Vyřiď svému pánu, že přijdu JÁ, moje osobní stráž a dalších 300 válečníků a 20 knězů temného. Takové síle se ty golemové nemohou postavit! A pak budeme hned pochodovat na tu elfskou pevnůstku. Jejich řady bychom měli prorazit snadno. Sláva Amani! Posel se pokloní a rozeběhne se pryč. Pohlédnu na svou gardu a zařvu: Přichází čas krve! Budeme jí pít z elfských krků! Podřežem je jako svině! Sláva Amani! Moje stráž (čítající a si 40 trollů) se rozeřve nadšením. Pak si to namířím na obětiště, ještě zkropené krví včerejších oslav. Pohlédnu dolu z pyramidy a vydím dole své vojáky, připravené na boj. Mávají sekerami a oštěpy směrem k nebi a řvou různé pokřiky. Poběžmé na sever! Zábmé vétřelcé! Krév Amani! a mávnu čepelí připevňěnou na svou pravou paži k branám a válečníci se nadšeně rozběhnou směrem k elfí pevnosti. Já sám skáču ze schodů, se svou gardou v závěsu a běžím za vojskem, postupně se dostávám do jeho čela... |
| |
| Dun Algaz Tak taunka..a tusskarové...ty názvy mi nic neříkají, ale vypadají přátelsky a mile. ten který se představil jako "ledová runa" se dle toho co udělal u Nordunga mě snaží obejmout. Stáhnu si přilbu a trochu pokrčím kolena a objetí opětuji. Zabořím do jeho ramene nos a nasaji ten smrad pižma. Odpovídají popis jakýchsi "taurů", ale jsou moc malý...Znovu si stoupnu a představím se, spíše ze slušnosti: Pozdraven buď Loranoku, já jsem Godrick Holyblade, jeden z posledních Ruky a pán Řádu Světla. Těší mně, že potkávám někoho se stejnými ambicem, nicméně jak říkaš, na oficiální řeči je málo času. Ty si sdělíme až po Dun Algazu, případně pokud tu budeme muset přenocovat za noční hlídky. Tak, vyskočím si na koně pojedu napřed a na konci tunelu budu hlídat, jestli nejdou orkové, tenhle je dost dlouhý, tak se ho snažte zvládnout co nejrychleji! a kopnu Aeradose do slabin. |
| |
| Okraj Wetlands, údolí orků Argzi Několik gnómů z tvé skupiny se rychle vydá na pronásledování orků. Orkové rychle utíkají, vy znavení po cestě jste při pronásledování poměrně v nevýhodě. Orkové však neutíkají příliš daleko, za menším kopcem, který vám stínil v dalším výhledu dál do údolí měli menší ležení. Štěstí vám přálo a jedná se jen o menší orkský tábor, asi lovecká skupina. Jse tak v početní převaze, ne však o moc. Gnómové kteří pronásledovali průzkumníky se tak dostali osamoceně do nebezpečné blízkosti tábora. Orkové rychle zareagovali a vrhli se do boje. Skutečně se jedná o skupinu lovců, ktří mají v boji k pomoci velké psovité šelmy. Půvdoní rponásledovatelé orků se dostali do kritického nebezpečí a začali couvat. Když se i zbylí gnómové ženou do boje, stihneš ještě zpozorovat že jeden ork se neúčastní boje, nýbrž spěchá dál údolím pryč od vás, jestli jde pro posilu, tak máte vážný problémy. Garth Rozhodl jsi se projít údolím orků, a tak se vyhnout nepohodlým hřebenům hor. Po cestě tě tvůj věrný společník upozornil na zajímavý fakt. Stopy gnómí karavny, podařilo se jim přejít přes vrcholi a nyní postupují údolím jako ty. Navíc stopy jsou poměrně čerstvé a možná nebudou daleko. Po několika hodinách cesty údolím plným orkskými totemy a symboly značícími jejich teritorium se ti doměnky potvrdí. Uslyších ryk boje, a níže v údolí vidíš onu skupinu gnómů jak svádí bitvu s menší skupinou orkských lovcůa psovitých bestií. Alfréd zavrčí, jako by na špatné znamení. aké to zpozoruješ, témř již mimo dohled, je běžící ork, utíká údolím pryč od bojiště, nejspíš zavolat na gnómy posilu. Podle velikosti jejich skupiny pochybuješ že by odolali proti věší orkské jednotce. I když, nebjsou to rozhdoěn obyčejní kupci, překonali vrchol a nyní obstojně svádí bitvu s orky. |
| |
| Iron Forge Ragnus Trpaslík si tě chvíli prohlíží a potom pokračuje. Asi jste byl dost dlouho pryč a dost daleko co? Gnomeregan stojí, ale okupují ho Troggové a stoupenci Thermaplugga, váš král a zbytek lidu přebývá zde v našem městě azylem. Mezitím se prostor kolem vás utišil a po bulvárech trpasličího města již chodí jen pár obchodníků a obyvatel. Král Magni Bronzebeard opustil město a odebral se na sammit Aliance. Jinak ke Gnomereganu moc nechoďte.. je to nebezpečné... troggové útočí na každého na potkání .. a mnoho vašich zešílelo z nákazy kterou vyvolali nějaké ty vaše "věci".... no jo, jak říkám... strašná událost.... kdyby nebyly tak zlé časy... určitě bychom zakročili a město vyčistili... ale znáte to.. jsou špatná léta.. Aliance chátrá... a my sami stěží držíme za hranicemi trpaslíky z Dark Ironu. |
| |
| Cesta do Loch Modan Godrick Holyblade, Nordung, Loranok Přesunujete se po trpasličích cestách, nedaleko orky ovládané tvrze Dul Algaz. Skupina podivných příchozích vás následuje, maje orky i mezi svými bojovníky. Jednou nebo dvakrát se vám podařilo zahlédnout Dragonmawské orky na vrcholcích hor kolem cest, již jste se připravovali k útoku ale orkové nejevili zájem útočit. Pravděpodobně se nechtějí pustit do potyčky s takovouto skupinou. Tyto trpasličí cesty a tunely vás již brzy dovedou do kraje Modanského jezera a pak snad brzy až do ironforge. Nejprve však budete muset projít okolo Modanské strážní pevnosti, která je hned za horou, u východu z tunelů. Není jisté jak budou reagovat na cizí skupinu bojovníků, takovýchto podivných ras. Pokud by jste se chtěli vyhnout trpasličím pevnostem, museli by jste sejít z cesta vyšplhat se na vrchol hory a překonat ji po hřebeni. Kromě namáhavé cesty by to znamenalo i jistý střet s Orky, kteří by již cestování po jejich teritoriu nesli hůře podivné cestující na trpasličích stezkách. Navíc jendotky Taunků i Tuskarů jsou poměrěn znaveni, převážně horkem. Tento kraj jim je naprosto nový, a jeho podnebí jim příliš nesedí, husté kožichy a přizpůsobení na mráz není vhodné do teplých místních podmínek. |
| |
| Duskwood Broon Moonhoofe Tvůj plán vyšel, podařilo se ti rychle přeměnit do tvé vlčí podoby. Ghoulové nebyli dostatečně rychlí. Podařilo se ti tak vyprostit z pout a vyběhnout po schodech pryč z místnosti. Podivný muž, který je pravděpodobně nekromantem či černokněžníkem, se jen zlostně podíval za tebou a vydal se pomalu za ghouly, kteří se ujali tvého pronásledování. Po schodech víš si zjistil že jsi v nějaké kryptě, po stranách bylo více cest, plných výklenků s ostatky, nakonci jendé cesty však bylo další schodiště s světlo. Cesta ven, podařilo se ti proběhnout katakombou, kostry kolem tebe se azčali pomalu probouzeta stavit se ti na odpor. Byl jsi však blízko východu a ve své vlčí formě ses prosmýkl mezi nemrtvými a vybehl na denní světlo. Ocitl ses dál na Duskwoodském hřvbitově, poblíž zničehého města Ravenhillu. rychle jsi utekl ze hřbitova, vedne se nemrtví pravděpodobně nemohl znovu vzpamatovat. Nyní ti snad již zbývá ničím nerušená cesta do skřetího přístavu Booty Bay, odkud by jsi se měl dostat p několiak dnech plavby do Kalimdoru. Pokud budeš řádně postupovat měl by jsi být schopne vyhnout se nepřátelským trolům, pirátům i dravé zvěři kterou Stranglethorn Valley oplívá. V Booty Bay snad umluvíš někoho, aby tě převezl lodí, neboť tvoji brašnu a nasbírané byliny jsi ztratil. Mají ji zřejmě nemrtví. |
| |
| Ashenvale Mathai Silverstorm Začal jsi povolovat svoji mysl, cizí hlas tě začal vést někam na východ do hsutého lesa. Nedokázal jsi jej určit, zněl v hlavě ale neměl barvu ani přízvuk, jako by to byl tvůj vlastní vnitřní hlas, tvá myšlenka. Pokud si někdo dokáže takto zahrávat s tvojí myslí musí to být velice mocný mág. Upozorníš Blodfanga aby tě následoval, ale již téměř nestíháš určit, zda tě poslechl, hlas tě táhne dál. Možná by jsi ještě byl schopen tomu vzdorovat, stálo by tě to dost energie, pokud se hlasu dál podvolíš, mohl by nad tebou nakonec získat kontrolu, podle toho jak zesiluje s každým krokem který podle něj uděláš. Taktéž jako by ses s každým krokem, nadechl té podivné temné aury, která před chvílí plnila bojiště. Elfové si tě vůbec nevšímají, byl jsi mimo jejich dosah a zdá se že nyní mají všechnu pozornost jen pro mocného draka. Když přecházíš kolem ostatků padlých orkských černokněžníků, vidíš několi ozdobných předmětů, mrtvá těla a popel po sebevraždě jednoho z orků. Na jejich ozdobácha róbách byly symboli hordy, které nasvědčují že se nejedná o zbloudilý orkských kmen či fanatiky, ale skutečně hordu, pokdu to není klam. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Thrall, Cairn Ve velké síni se sešli všichni zástupci hordy. Thrall, náčelník orků a současný vůdce Hordy. Vul Jin, náčelník trollů a Cairn, náčelník kmenů taurů. Kromě vás jsou zde skupiny další orků, trolů a tauenů. Věsměs generálové, rádcové, druidi a šamani. Na velkém kulatém stole před vámi jsou lejstra a tabulky rekapitulující hlavní problémy a událostí posledních dní. Nedávno došlo ke konfliktu hordy a lidí, s lidmi z Kul Tiras, kteří stále od smrti svého admirála drží některé pevnosti na ostrůvcích u pobřeží Durotaru až po severní Azsharu. Donedávna nebyli problémem, avšak nedávno horlivý orkský generál ssi vzal za úkol jejich vyhnání a díky právě připluvší nové flotile, vyslané novým vládcem Kul Tirasu, došlo k osudové porážce jendotek hordy v boj s lidmi. Na popud Thralla, již byla kontaktována Jaina Proudmoore. Poslendí posel se však vrátil s nepořízenou, Lady Proudmoore není na svém ostrově Theramure, údajně odplula do zemí Aliance na nějakou lidksou sešlost. ********* Dalšími problémy jsou nepokoje v Ashenvalu. Těžební kempy tam nedávno napadli stromoví strážci a další bestie. Byly vyslány bojové jendotky, aby odstranili útočníky a zabezpečili zájmy hordy u hranic s Ashenvalem, avšak ty se dlouho nehlásí, a podle některý zběžných správ, dochází v Ashenvale k mnohem větším konfliktům, orkové klanu warsong berou hodně věci do svých rukou a podnikají výpady na elfy, čímž můžou přispívat ke zhoršení věcí. ********** Některé osady orků si stěžují na přemnožení Razormanů, ničí úrodu, loví příliš zvěř, a pomalu by mohli začít ohrožovat Hordu. Druidové a shamani hlavně z řad Taurenů, jsou zásadně proti bojovému řešení, pobití či vyhnání prasečího lidu. *********** Taurové se potýkají hlavně s problémem nespolupracujících a rebelujících klanů, které odmítají spojení s hordou a řešení je zdá se v nedohlednu. ************ MH: Zkuste si o tom promluvit mezi sebou jako vůdcové hordy, přímo si šeptejte, mám už v tom zmatek co mám komu přeposlat. A kdo co řekl či ne. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Thrall, Cairn Ve velké síni se sešli všichni zástupci hordy. Thrall, náčelník orků a současný vůdce Hordy. Vul Jin, náčelník trollů a Cairn, náčelník kmenů taurů. Kromě vás jsou zde skupiny další orků, trolů a tauenů. Věsměs generálové, rádcové, druidi a šamani. Na velkém kulatém stole před vámi jsou lejstra a tabulky rekapitulující hlavní problémy a událostí posledních dní. Nedávno došlo ke konfliktu hordy a lidí, s lidmi z Kul Tiras, kteří stále od smrti svého admirála drží některé pevnosti na ostrůvcích u pobřeží Durotaru až po severní Azsharu. Donedávna nebyli problémem, avšak nedávno horlivý orkský generál ssi vzal za úkol jejich vyhnání a díky právě připluvší nové flotile, vyslané novým vládcem Kul Tirasu, došlo k osudové porážce jendotek hordy v boj s lidmi. Na popud Thralla, již byla kontaktována Jaina Proudmoore. Poslendí posel se však vrátil s nepořízenou, Lady Proudmoore není na svém ostrově Theramure, údajně odplula do zemí Aliance na nějakou lidksou sešlost. ********* Dalšími problémy jsou nepokoje v Ashenvalu. Těžební kempy tam nedávno napadli stromoví strážci a další bestie. Byly vyslány bojové jendotky, aby odstranili útočníky a zabezpečili zájmy hordy u hranic s Ashenvalem, avšak ty se dlouho nehlásí, a podle některý zběžných správ, dochází v Ashenvale k mnohem větším konfliktům, orkové klanu warsong berou hodně věci do svých rukou a podnikají výpady na elfy, čímž můžou přispívat ke zhoršení věcí. ********** Některé osady orků si stěžují na přemnožení Razormanů, ničí úrodu, loví příliš zvěř, a pomalu by mohli začít ohrožovat Hordu. Druidové a shamani hlavně z řad Taurenů, jsou zásadně proti bojovému řešení, pobití či vyhnání prasečího lidu. *********** Taurové se potýkají hlavně s problémem nespolupracujících a rebelujících klanů, které odmítají spojení s hordou a řešení je zdá se v nedohlednu. ************ MH: Zkuste si o tom promluvit mezi sebou jako vůdcové hordy, přímo si šeptejte, mám už v tom zmatek co mám komu přeposlat. A kdo co řekl či ne. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Ve velkém elfím paláci, v trůní místnosti bývalých elfích králů. sedíš an svém regentském trůně. Kolem tebe je rada šlechticů vaší rasy. Vládneš v nelehkých časech, princ Kaelthas, podlehl svodům démonů a odešel do jiného světa. Ve vašich zemích se stále pohybují velká množství nemrtvých A velkým problémem jsou také šílení elfové, Wratcheti, kteří se z nedostatku magické energie pomátli a "změnili" se. Stali se z nich nestvůry živící se životní energií. Mnoho vašich mágů však stále věří v jejich možnou léčbu, v současných podmínkách je však obtížné věnovat se výzkumu. Kromě toho, propukají však také problémy s troly klanu Amani, ti se snaží využívat vašeho oslabení a útočí na vaše osídlení. Nejznepokojivější správa přišla že v Ghostlandu se dali do pohybu velké trolí jednotky, napadající vaše Ghostlandské tábory. Vaši velitelé se domnívají že v Ghostlandu není možné trollům odolat a že by jste se měli stáhnout do Eversong Woodu. Popisují to, že Zul Jin se opět po mnoha letech odhodlal k tažení, a máte li ho porazit, musíte se vhodně připravit a něco i obětovat. Ghostland se těžko brání, neboť tam nemáte zajištěné tábory. ****** Dalším problémem je zásobování, váš kraj je těžce zasažen pohromou a jen s těží vás zásobuje, nemáte ani kontakti s žádnými okolními národy. Několik tvých rádců údajně navázalo kontakty s frakcí podivných nemrtvých, kteří údajně nejsou na straně krále Lichů a mají za cíl jeho zničení, někteřé navrhují zahíjit s nimi jendání o možné spolupráci. další možností jsou zde pak frakce Argent Dawn a Scarlet Crusade, jenž jsou pod Ghostlandem a převážně zastánci staré aliance navrhují jednat s nimi. Jeden z rádců, ti dokonce osobně radí pro zachování rodu udělat úskok, spojit se na oko se všemi s kým to jde, a vydřít z toho co se dá, je s tím však spojeno mnoho úskalí, hrát si na spojence dvou nepřátelských frakcí bývá ošidné. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Po dlouhé době se klan Amani pod tvým velením odhodlal k činům. Byly provedeny temné rituály a vyslána vojska proti Krvavým elfům. Kněží temných bohů a mnoho zanícených Trollů prahnoucích po odvetě a nových vítezstvích tě podporuje. Je zde však menší skupina trolů, kteří ti radí se do války nepouštět, kraj nyní víc než elfové ovládají nemrtví, Ghostland je téměř celý pod navládou pohromy a mají zde jedno z největších svých sídel, Deatholm. Pokud opustíte Zul Aman, budete ohroženi. Většina však prahne po válce s elfy. A tak jednotky začali postupně obsazovat Ghostland. (víc napíšu až dostanu příspěvek od Regenta elfů) |
| |
| soukromá zpráva od náčelník Cairne Bloodhoof pro Těch problémů je moc... chvíli přemýšlím, a pak řeknu: Problém v Ashenvale bych přenechal alespoň prozatím tady Hamuulovi. a poplácám arcidruida taurů po rameni Beztoho závažnost situace v lesích Felwoodu a Ashenvalu je věcí především Cenarion Circle. Navrhuji počkat s dalšími útoky, dokud nám Cenarion Circle nesdělí co se tam vůbec děje. Ohledně problémů s ostnatci: byl bych rád, kdyby jste se o ně dokázali postrat sami. Jsou na mě ze všech stran kladeny nároky, abych nechal Razormany na pokoji a že jejich masové vymícení může narušit celý ekosystém. Nicméně vzhledem k situaci, která nastala, kdy dokonce ničí úrodu a napadají Hordu nezývá jiné východisko: pošlu vám jako posilu sto válečníků. Vzhledem k situaci ve Stonetolenských horách a Thousand needles je to maximum co mohu obětovat. To mě přivádí k dalšímu problému: klan Grimtotem. Kromě nich už jsou v mém kmenovém svazu a tedy i Hordě všechny ostatní kmeny. A v Mulgore mám i vnitřní problémy. Klany, mimo Bloodhoof, nejsou už příliš nadšené členstvím v Hordě. Dokud já dýchám budeme součástí Hordy i nadále. Ovšem obávám se, že po mé smrti se klany opět rozpadnou...A poperou se o vůdcovství. Možná by prospělo, kdybych se vydal na nějaké tažení a nechal chvíli vládnout Baina. Musím přinutit taury, aby ho uznali jako vládce. Je schopný pokračovat v mých stopách, bylo by vhodné kdyby byl vládce on a ne příslušník jiného kmene. Nedej bože Grimtotemu. Uvažoval jsem i o tom spojit se s několika kmeny kentaurů v Desolance. Také jsem uvažoval o stažení svých válečníků od tamtud...kmen Magar už se zdejšími taury uzavřel příměří, výměnou za naši pomoc proti Gel'kisu a ostatním kmenům. Plánují táhnout buď na jih odstranit Grimtotem a pomstít smrt mých bratrů. Nebo jít přes Stonetelonské hory, vybýt zdejší Grimtotem, to by bylo mnohem snazší a pak jít do Desolance utužit přátelství s kentaury... a tázavě pohlédnu na Thralla s Vol'Jinem... (poslal sem tenhle příspěvek i Pjovi, aby měl přehled, ale čekám na odpověď od tebe, řikal že si tohle máme řešit mezi sebou) |
| |
 | soukromá zpráva od Regent Lor'themar Theron pro Sedím na trůnu ve zdobené místnosti elfího paláce vystavěném v tipickém elfím stilu. Pohledem přejedu schromážděné postavy okolo sebe. Jsou tu šlechticové, mí přátelé a hrdinové minulých válek co měli to štěstí a přežili ty hrůzy, které náš lid potkali. Chrlí na mne problémi a já je musím všechny vyřešit. Jak těžká je práce Regenta Quel'Thalasu, kolik lidí na mne spoléhá a to vše kvůli tomu padlému lidskému princi Arthasovi. Povzdechnu si a začnu se věnovat šlechticům. Wratcheři jsou problémem, ale zároveň jsou našimi bratry, máme nejlepší léčitele v Azerothu a stejně jim nemůžeme pomoci, bohužel nyní máme větší potíže než Wratchery. Ale pokud si dobře vzpomínám Aethas Sunreaver je stále jedním z členů Kirin Torské rady, pošlete mu mé pozdravy a vzkaz, že pokud má trochu volného času, mohl by sestavit družinu a vyrazit napomoci svým bratrům a s našimi léčiteli nalézt lék. Dalaran má stále největší mozky a kouzelníky, takže s našimi léčiteli jsou jediní, kdo má šanci lék, pokud nějaký existuje, najít. A nám by tím odpadl jeden problém a naše hlavní síly by se stále mohli soustředit na troly. Chvíli je ticho a ostatní přemýšlí a přikivují. Takže můžeme přejít k dalšímu problému. Trolové jsou v pohybu, to nám ještě scházelo, válka s troly. Nemá cenu bránit neůrodná území Ghostlandu.Stáhněte všechny naše lidi a dostaňte je do bezpečí. Trolům však nechte překvapení, nenechte jim tam nic co by mohli použít. Ale očividně podceňují naše síly a to je dobře. Elfové ještě nejsou mrtvím národem. Zničte vše co by mohli použít ale ať to vypadá, že jsme se stahovali rychle a chaoticky a zanechte jim tam zásoby potravin, které otravte jedy, které dokáží zabít i ty hnusné troly. Vím že jídla nemáme nejvíc ale musíme ty troly trochu zdecimovat, zatím si moc věří Poté se otočím na Ranger Generála Halduron Brightwing a začnu k němu promlouvat. Můj dobrý příteli, zvládnou tvé jednotky bojovat proti přesile trolů, chci zanechat některé tvé oddíly blízko nepřátel aby svými záškodnickými útoky decimovali nepřítele a využít území které známe lépe než nepřítel, to my jsme tu doma, oni zde jsou jen nevítanými hosty už po několik let. Chci vědět zda to zvládnete bez větších ztrát, taktika zaútočit a zmizet, nepotřebujeme mrtvé, potřebujeme oslabit postupující hrozbu. Poté čekám jak se Halduron vyjádří, ale očekávám, že se se svími jednotkami vynasnaží, Halduron není elf co by se vzdal bez boje. Myslím, že důležité kroky, abychom aspoň zpomalili nepřátele jsme podnikli, nyní musíme sehnat spojence, kteří by nám pomohli zatlačit troly zpět odkud přišli. Ať jsou jinak všechny naše jednotky v pohotovosti, kdyby se trolové o něco pokusili,zburcujte všechny šermíře, letce a bojovníky, aby byli připraveni ochránit své domovi. Kdo by nám mohl proti trlům pomoci. Že by Aliance, ne ta je slabá a má dost svích problémů a než by se sem jejich vojska dostali, mohlo by být pozdě. Nemrtví? Nevím, snad máme ještě dost sil na to, abychom se nemuseli spolčovat s někým jako jsou nemrtví, ale vezmeme to v úvahu, když selžou ostatní. Někdo kdo je blízko a má dost sil na boj s troly. Vyšlete dračího jezdce k Aerijským trpaslíkům, zda by se jejich stateční gryfí jezdci nepřidali k nám a nepomohli nám, vím, že nás trpaslíci nemají moc v lásce, ale je válka a každá pomoc se hodí a navíc Trpaslíci mají také problémi s troly, pokud oni pomohou nám, pomůžeme poté mi jim s čím budou chtít, budeme jim zavázáni. Dále tu máme ty lidi ze Scarlet Crusade a Argent Dawn, oběma pošleme dopis. Nechám zavolat písaře a začnu pomale diktovat text v Elfštině a písař přepisuje v Lidském jazyce etxt na papír. Velcí velitelé Scarlet Crusade nebo Argent Dawnžádám vás v těchto těžkých dnech o pomoc, po odchodu našeho démonického prince Kaelthase jsme se od jeho démonických pánů odtrhli a snažíme se vydobít si naše bívalé místo v tomto světě, ale jsme pod útokem Trolů, sami nemáme šanci se ubránit. Proto vás prosím, aby jste poslali své statečné bojovníky a našeho nepřítele napasli a stali se našimi spojenci. Mi vám za to nabízíme náš vděk a na oplátku vám pomůžeme ve vašem boji proti nemrtvím, krev splatíme krví, to slibuji. Na konec podpis, pečeť a vyšlete posla s ozbrojeným doprovodem ke Scarlet Crusade a Argent Down. To je konec naší porady, pokud nikdo nemá další návrhy nebo připomínky, nechám všechny odejít, aby užívali poslední chvíle klidu se svími blízkími a rodinami, brzy totiž započne bitva. |
| |
| Dun Algaz Pohybujeme se už přes pět hodin trpasličími tunely a stezkami. Já se mám dobře, vedu Aeradose za uzdu, celý den jsem se vezl, takže chůze mi nečiní žádný problém. Na hřbet sem vysadil tři Tusskaří děti, které už byly velmi unavené. Teď pokojně klimbají. Brzy bude půlnoc. I když už nesvítí slunce, v zdejších mokřadových krajích a okolí je těžký a dusný vzduch a to Northrenďanům nedělá dobře. Došli jsme právě k východu z dalšího tunelu. Po chvíli už to prostě nevydržím a řeknu: Je čas se utábořit. Nemám to srdce už se dívat, jak se lopíte a pomalu upadáte do mdlob. Všichni si ustelte támhle v tom tunelu, někdo přineste dřevo na oheň. Budu držet hlídku. Potřebujeme jít rychle a to v tomhle stavu nejde. Odpočiňte si pár hodin, pak půjedeme dál. Kdo má nějaká zranění, ukažte ošetřím vám je. Také se pokusím vám prostřednictvím Světla ulevit od únavy a jiných zlých pocitů. A nechci slyšet žádné protesty! Řeknu a tvrdě se po všech rozhlídnu. I když orkové a trollové mají spousty protestů, tuskarové a taunkové vypadají jako by jim spad kámen ze srdce. Jen Ledová runa je znepokojený, lze li tak z jeho zvířecích rysů soudit. |
| |
| Silverpine Forest Blížíme se k místu, kde se máme rozdělit se sedlákem. Jsem z něj nervózní a nevím co bych měl přesně udělat. Plnit důležitý úkol, nebo pohlídat divného člověka. Už už se máme rozdělit a já sedláka zastavím a pošeptám mu. Počkej příteli, tvé strádání mi není lhostejné a chci ti pomoci, vím, že to bude těžké ale chci tě požádat, aby de v pečí vyčkal mého návratu a já ti posléze pomohu najít rodinu. Tuším, že pokud o své rodině mluví pravdu, odmítne a bude se je snažit zachránit hned. Proto pokračuji. Vem si prosím tento talisman, budu se k tobě moci poté přenést a pomoci ti ve tvém pátrání. Vytáhnu z kapsy zlatý náhrdelník s fialovým diamantem uprostřed a podám mu ho. Měj ho stále u sebe. Dodám, ale to, že jím vidím dění okolo nositele si nechám pro sebe. Podle toho, jak se zachová, budu moci lépe poznat co je zač. Pokud ho zahodí, je to očividně nepřítel, pokud ne, mluví pravdu, nebo alespoň není pro nás nebezpečný. Uvidíme, nyní se s ním rozloučím a odcházím s trpaslíky do tunelu. |
| |
| Ashenvale Všechno mi jde podle plánu, vše mi jde tak, jak to má být. Hlas nade mnou po chvilce získává vliv a mě nic nebrání vytvořit protiútok. Nejdříve jen vytáhnu 3 mé duši-sající karty a položím si je na ruku přede mnou. Potom se začnu soustředit a doslova vypálím obrané pásmo proti hlasu. Můj plán je zneškodnit ho a pak na něj vyslat vše své síly, taktéž ty z 3 karet. Jamile takto učiním, budu naprosto bez sil, jelikož jsem je všechny naráz spálil. Ale o úspěchu téměř nepochybuji, protože mi síly zbývala plus mínus trolejbus polovina. Potom, až se to vše odehraje, z posledníh sil doběhnu zpět k elfům, kde s největší pravděpodobností skolabuji z nedostatku sil. |
| |
| Po boji Odfrknu si a když vidím co se všechno stalo tak se rozhlédnu z nepříjemným pohledem. "POhřběte mrtvé a prohledejte orky jestli u sebe neměli nějaké znaky jejich klanu či tak a u černokňěžníků se podívejte zda-li neměli nějaké artefakty na ovládání myli... Co? Noooo, tka dobře, jdu a tebou. Elfové, udělejte tedy co jsme řek a kdyby ještě nedorazili posily vydejte se co nejrychleji zpět do města a podejte zprávu Malfurionovi a Tyrande že jdu s tím elfem zjsitit co se tu stalo," řeknu jim co mají udělat a doufám že se jim nic nestane. Následuje výbuch světla a přeměna na člověka. Rozeběhnu se za elfem a mlčky ho sleduji stále dokud nebudeme na místě kam ho ten "hlas" vede. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Podle tvých poradců již průzkumníci hlásí dokončené stahování obyvatel z Ghostlandu. Příliš táborů ani obyvatel jste tam neměli a tak šlo všechno poměrně hladce. Co se týká vojáků, vaš velitelé jsou si jisti schopností bránit Eversongský les, a rychlé přepady by také měly být uskutečnitelné, zatím však nejste dost silní na větší porážku trollů samotných. Vaši archmágové také přišli s jedním řešením, v Eversongu jsou stále funkční observatoře, které původně neměli dosah až ke hranicím, ale nyní po opuštění Ghostlandu pokrývají vaše území, observatoře dobře fungují jako zesilovače vašich mágů... měli by být schopni při obrani krajiny trolly napadat kouzly z veliké dálky, aniž by je přímo sřetli. Odpovědi z Dalaranu ani Karmínového tažení se vám zatím nedostalo. Dalaran je hodný kus cesty i vzduchem, a jednání s Karmínovými může být delší, jejich organizace je složitá a poněkud nepřehledná, je možné že budou pomaleji rozhdoovat. Za to organizace Argent Dawn vám přislíbyla pomoc. Jsou sice slabší vojensky, ale slíbili jeden oddíl spolu s emissary poslat k vám. Mají však zájem převážně o zničení pohromy, rádi by spolu s vámi spolupracovali na bádaní týkajících se nemrtvých a jejich následků. Trpsalíci z Hinterlands odpověděli také, posel dorazil právě před chvílí, zdráhají se spolupráce, a tak nepřislíbili žádné posili, v rámci udržení dobrých vztahů však slibují nepřímou pomoc, již spolupracují s Argent Dawny kteří vám pomoc slíbili a také trpaslíci provedou ofenzívu na troly ve svém kraji, doufaje v celkové oslabení trollů. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Podle informací od velitelů tvých jednotek elfové vyklidili pozice a stáhly se z Ghostlandu, opevnili se za řekou v Eversongwoodu. Pokusili se zničit své tábory, ale většina musela uniknout rychle před vašima jendotkama a tak vaši bojovníci získali značý lup. A ten je upevnil v přesvědčení o správnosti boje s elfy. Stále však, staří šamané tvrdí, že válka v tomto období temnáých stínů není dobrá. Zbytky kmenů Amani, a jejich bývalé říše jsou roztroušeny a ohrožovány mnohými nebezpečími. Už je při pohledu na staré kamené tabulky, z období říše Amani. Mnoho chrámů, táborů a sídlišť je všude rozroušených: Eversong Forest * Tor'Watha * Zeb'Watha Ghostlands * Zul'Aman (capital) * Zeb'Nowa * Zeb'Sora * Zeb'Tela Eastern Plaguelands * Mazra'Alor * Zul'Mashar Hinterlands * Agol'watha * Altar of Zul * Hiri'watha * Jintha'Alor * Shadra'Alor * Shaol'watha * Zun'watha V Hinterlands se vašim osádám aří zatím nejlépe, trpaslíci obývají hory a do konfliktů se nepouštějí, máte tedy největší počet obyvatel právě tam, jsou však hodně z ruky, v Hinterlandském údolí, které se těžko opouští. Nejví problémů máte v Plaguelands, kde byly vaše osady téměř všechyn zničeny a obyvatelé pobiti nemrtvýmy, poslední přeživší se tam snaží bránit a chránit území svých klanů. Zde v Duskwoodu, stále bráníte pradavnou hlavní tvz vašeho impéria, zul Aman, ale celý kraj je zamořen nemrtvými a vašimi sousedy zde jsou samotné síly krále Lichů. Válka by tak za těchto podmínek mohla být nerozumná. Elfové utrpěli velké rány, v Eversongwoodu je jich však stále hodně a lépe se tam brání. |
| |
| Silverpine Forest Gorin Flame Uprchlík/sedlák se an tebe podívá. Chvíli jako by zvažoval co udělat. Potom však natáhne ruku k talismanu a povídá. Děkuji mnohokrát, je to od vás velice šlechetné, počkám na vás, ale vůbec nevím jak bych se vám mohl odvděčit, záchrana mé rodiny je pro mě vše, a sám, skutečně nevím zda bych uspěl. Potom si vezme náhrdelníka dá si jej kolem krku. Trpaslíci se mezitím na vás netrpělivě dívají a různě se pošklebují. Už ho nech a pojď... kousek ve křoví je průlez. pronese jeden z trpaslíků.. Potom se začnou dál plazit houštinou okolo zrůdného městečka. Sedlák zatím vyčkává za kopcem aby byl mimo dosah Worgenů. -------- Po několika minutách nepříjemného plížení po špinavé zemi, se dostanete k výmolu v půdě, vypadá jako velká propadlá jezevčí nora, ale po čtyřech metrech hliněné jámy je rozpadlý strop sklepení, pod vámi jsou nějaké tunely které se vlivem času rozpadají a propad půdy vstup odkryl. Trpaslíci začnou pomalu prolézat norou dovnitř. V podzemní chodbě je tma, ale na povrchu nemůžete zapálit louče a tak úvodní kus lezete téměř poslepu. Podzemní chodba je prostorná, nejedná se o kryptu ani obyčejný sklep, jde li tak soudit podle stavby a velikosti prostor, trpaslíci začnou z toner vytahovat poslepu křesadla... Jeden z trpaslíků potmě promluví: Pamatujete si někdo kudy to bylo? Na to mu hned jeden odpoví: JO!! .. er. teda vlastně neeee... možná se budem muset rozdělit... my a mág jendím směrema Karmínoví druhým. To by jste tak chtěli co? Neprovokuj trpaslíku nebo tě ztrestám. Ohradí se jeden karmínový. |
| |
| Ashenvale Mathai Silverstorm Stále pokračuješ v cestě lesem, naváděn neznámým kouzelným hlasem. Blodfang tě začal následovat ve své lidské podobě. Neušli jste příliš daleko, ale díky hustému lesu jste se dostali z dohledu elfů. V tom se hlas pozměnil: Zbav se draka. Musíš jít sám, zbav se ho. Najendou jako by jsi měl amnézii, úplně ti vypadlo z hlavy, kam jsi to vlasně chtěl jít, někam jsi šel, ale nemůžeš si vzpomenout, kam a kudy dál. Pouze hlas který chce aby jsi se zbavil draka. Blodfang Vydal jsi se za oním úplně cizím elfem, který byl ještě před malou chvílí tvým nepřítelem. Elfí jednotka na tebe chvíli zaraženě hleděla, ale nakonec se začala věnovat tvým povelům a ohledávání místa. Následoval jsi Mathaie kousek lesem, až jste ztratili elfy z dohledu. Tam se Mathai zastavil. Sám si svýmy magickými smysli vycítl něco podivného. Něčí přítomnost, možná magicky maskovaného, kdo vás sleduje. Jako drak jsi brzy rozpoznal cíl, kus od vás, se mezi stromy schovává kouzlem nějaký satyr. Sleduje vás, ale magie kolem něj je slabá, možná že je to skutečně jen přihlížející. Prokletý elf z pradávných dob, jakých je v Ashenvalu a dalších lesích spousta. |
| |
| soukromá zpráva od Jerry Lang pro |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Stormwind - Hrad - Velká síň - zasedání Aliance ZASEDANI CLENU ALIANCE: Přítomni: Král Magni Bronzebeard, Lord admirál Tandred Proudmoore, Král Varian Wrynn, Lady Jaina Proudmoore, Lord Darmin Perenold (MH.: Pište šeptem mezi sebou) Do velké síně se postupně sjeli všechny hlavy současné aliance a sesadili se do kruhu kolem kulatého stolu. Na úvod se postavil Král Varian Wrynn. CHtěl bych vás tu dnes všechny hlavně na úvod přivítat. Jsem rád že jsme se tu nakonec sešli všichni osobně. Aliance v posledních letech prožila těžké časy a značně upadla, nyní po mém návratu, hodlám mnoho věcí změnit a dovést alianci opět ke světlým zítřkům. Nejprve prodiskutujeme problémy aliance a nakonec dáme prostor pro jednotlivé návrhy zůčastněných. Bod 1, Porblémy s Orky v Kalimdoru, postavení aliance k orkům, mír X válka. Jaina pro mír Tvrzení.: a)Orkové můžou za hlavní úpadek světa alidí, byly a vždy budou služebníky démonů a hrozbou, není tedy možný mír b)Orkové byli donuceni ke spolupráci démony, byly manipulováni, osvobodili se a změnili, není důvod s nimi válčit. Bod 2, Rozšiřování Aliance Kul Tiras, všichni pro již dříve, tedy formálně schváleno Stormgard, nejasné, bez zázemí, vojsk, pouze skupina uprchlíku, mnoho problémů, malý přínos pro alianci. Má smysl přijmout, financovat a podporovat přeživší ze Stormgardu v Arathi Highlands jako by snad byli ještě existující zemí?? Bod 3, Nemrtví Jak postupovat proti aktuální hrozbě nemrtvých? Aktuálně nejsou činní, má smysl vyvolat drahou válku? A co otázka pohromy a opuštěných, údajně jedni nemrtví jsou dobří, jak an ně nahlížet. Celková otázka co s bývalým Lordaeronem. ---------- Samostatné žádosti: Stormwind: Žádá Kul Tiras o výpomocné loďtsvo, které by jim bylo nápomocno s likvidací Brazrstva Defias které z moře zásobují i piráti. Dále žádá o veškeré případné rady a řešení problému stínu v Duskwoodu, který by rádi odstranili, kdyby některá země znala řešení. Theramur: Žádá o zastavení akcí Kul Tirasu proti Orkům, se kterými je Theramur v mírovém stavu. Alterac: Žádá o finance na obnovu a obranu Žádá o podporu Kul Tiraského námožřnictva a případně i pozemních jednotek pč¨ři obraně města a pobřeží před nemrtvými. Žádá o expediční podpůrné oddíly bojovníků odevšech na boj proti nemrtvým. Žádá Ironforge o podporu výpravy kterou organizuje Ironforgská církev světla a Guilda průzkumníků (archeologové) do alteracu na nalezení památných a magických knih ukryctých v ruinách katedrály bývalého hlavního města Alteracu před válkou. Reakce Proudmoora byla: Stormwind - Přístaviště Do přístavu vpluje vlajková loď Kul Tirasu, je větší než většina lodí ve flotile a ozdobena královskými insigniemi na plachtách a zádi lodi. Je doprovázena několika dalšími loděmi Kul Tiraské flotili, jelikož moře je plné stvůr a pyrátů. Po zakotvení u mola, z lodí vyjde několik rytířů a námořníků. Poté vyjdu i já a rozhlédnu se okolo. Na sobě mám uniformu a klobouk, u pasu kord, který tady slouží spíše jen okrasně a nemyslím si, že bych ho na takovémhle místě vůbec použil. Po chvíli dorazí několik Stormwindských stráží a nabídnou mi doprovod. Mezitím z jedné lodi vyvedou pár koní a já na jednoho nasednu. Nasedne i několik rytířů, kteří ručí za moji bezpečnost, jsme sice ve spřáteleném městě ale v těchto dobách nikdo neví, kdy mu vrazí kudlu do zad. Vypadá, že je vše připraveno k cestě na hrad. Námořníci dotanou chvíli volna, aby si užili návštěvy města a zbytek mých rytířů hlídá naše lodě. Já se smíšenou skupinou mích stráží a Stormwindských stráží vyrazíme na hrad. Stormwind - Hrad - Velká síň - zasedání Aliance Cesta utekla velmi rychle i když jsme nikam nespěchali, prohlížel jsem si město a snažil se všímat, zda jsou na tom zdejší ledé podobně jako u nás. Nyní již sedím na zasedání a věnuji se politice. Jelikož je toto zasedání velkých mužů aliance, stráž již nebyla potřebná a vyčkává mého návratu venku před hradem. Hned prvním bodem je problematika orků, takže to je pro mne tak banální otázka, že na mou odpověď nikdo nemusí dlouho čekat a myslím, že má odpověď nikoho nepřekvapí. My udržujeme několik pevností na pobřeží kalimdoru a orkové jeví zjevnou agresi vůči našim expedičním jednotkám a zjevně nepoukazuje na to, že by Horda usilovala o mír. Dokonce nás ty zvířata před několika dny napadli a byli odraženi, bez větších potíží a to je taky má odpověď na tvoji žádost Jaino, ty po nás chceš abychom zastavili akce proti orkům, ale mi nic nepodnikáme, mi držíme svá teritoria a to oni napadají nás. Takže já jsem rozhodně pro válku s těmi bestiemi, které ničili naše národy v minulosti a snaží se o to i teď. Tím bych skončil svoji řeč ohledně orků a přemýšlím nad dalšími body naší schůze. Po chvíli se vyjádřím k dalším bodům. Jsem rád, že jsem členem Aliance a tak si myslím, že bychom na ostatní členy neměli zapomínat a Stromguardy podpořit, dlouho drželi severní území a nikdo nepopře jejich statečnost v minulých válkách. Byli silným článkem aliance, který bychom neměli jen tak zahodit, protože nyní mají problémy. Měli bychom jim pomoci se vzchopit a umožnit se znovu stát silným článkem aliance. Nevím jak se na problematiku Stromguardu dívají ostatní vládci, ale mě připadá to co jsem řekl, že je pravdou a stojím si za tím. Ohledně nemrtvích, o nich moc informací nemáme a jsme od nich celkem odděleni, ale myslím, že nyní máme problémů dost a začínat válku proti neaktivnímu nepříteli nemá smysl dokud nevyřešíme naše problémy co máme tady a teď. A k těm takzvaným hodným nemrtvím, podle mne žádný nemrtví nemůže být hodný, nemám ale dost informací, takže nemohu zatím zaujmout žádné stanovisko, o tom by nám měl spíše něco říct Alterac jako národ co to má k území nemrtvích nejblíž. Chvíli čekám na vyjádření ostatních a poté přejdu k dalším bodům. Jelikož vás víc chce od nás námořní podporu, vím že to bude asi znít trochu hloupě, ale se vší úctou k vám vůdcům aliance, navrhl bych se na post Velkoadmirála Aliančních námořních sil, stejně jako byl můj otec. Lépe by se pak korigovali naše námořní síly a nemuseli bychom se pořád o každé námořní akci informovat, jelikož by to spadalo pod pravomoce jedné osoby. Ale tak jako tak všechny prozby vyslišíme a pomůžeme jak jen budeme moci. Slibuji, že budeme podporovat ostatní národy aliance jak peněžitě, tak námořní podporou. Tak, to bychom měli, vyjádřil jsem se ke všemu, k čemu jsem chtěl a taky mohl. Zbytek je na ostatních. Takže již jen v klidu sedím a poslouchám ostatní. (Vlastní reakce piš šeptem Proudmoorovi a Magnimu) |
| |
| Technická: Panovníci na zasedání Aliance, odpovědi prosím vždy přepošlete OBOUM vašim kolegům, přibyl nám Varian Wrynn. |
| |
| Ironforge. Ano,byl jsem dost dlouho pryč.Teprve nedávno jsem se vrátil z Dalaranu.Prosím tě kde bych mohl zjistit,zda to má rodina přežila. mluvím,ale svojí řeč vůbec nevnímám Takže je tu možnost,že přežily.Musím to zjistit. Poté se zeptám trpaslíka A mimochodem přežil High Tinker Gelbin nebo zahynul..Mezitím sleduji,že je to tu prázdné a dá se tu už docela dobře projít.Proto vyrazím k nejbližšímu stánku,abych si prohlédl co nabízí.Potřebuju nějaké nové jídlo na to bych vyrazil do Gnomeraganu a zničil Thermapluga Brzy poznáš můj hněv Sicco Thermaplugu. |
| |
| Ironforge Ragnus Trpaslík opět pokračuje: Jooo, jooo... Gelbin přežil... najdeš ho i s osttaními tvého lidu v drátečnické čtvrt... pár jich je dál rozlezlých po městě, ale většina vašich lidí se združuje tam. Pomáhaj tam s výrobou a tak.. Určitě se optej u nich.. měl bys tam všechno zjistit.. jo jooo. Potom již trpaslíka opouštíš. Joo joo, hodně štěstí s hledáním rodiny... Volá na tebe ještě z povzdálí. Poté se pustíš do procházení trpasličího města, všude kolem jsou hospůdky s trpasličím pivem, kovárny, stánky s řemeslnými výrobky, s potarvinami, s kužemi i keramikou, na co si jen šlověk vzpomene. U jendoho ze stánků s potravinami, tě pozdraví zavalitější trpaslice. Přejete si? zsáoby? Na cestu.. nemůžete koupit na lepším místě... sušené maso, uzeniny.. sýry.. všechno zde máme a i zabalíme.. pouhých pár měďáků... Najít zde zásoby nebude problém. Potkáváš zde na trhu i další gnómi, nakupující či prodávající své výrobky, výrobky drátenické, inženýrské, krejčovské i alchymistické... |
| |
 | soukromá zpráva od Varian Wrynn I. pro Tak už to začalo. Proudmoore je ale zatím jediným řečníkem. Já doposud jenom četl, co jsem si připravil na papíře. Tedy pěkný bláboly, ozve se má válečnická část. Chvíli jí v duchu okřikuji, a proto jsem trochu mimo. Na chvíli. Ještě jsem si nezvykl na vládu. Přeci jen - od té doby, kdy Jaina opět spojila mé dvě já neuběhlo moc času. Jizvy se ještě hojí. ,,Nejdřív se vyjádřím, osobně, k orkům. Sice chápu Jainu, ale sám nesouhlasím se spojenectvím či mírem s Hordou. Jednak by to podlomilo morálku mnohých menších členů Aliance, kterým orkové, potažmo Horda, škodí, a jednak..." zhluboka se nadechnu a pokračuji zvýšeným hlasem, téměř křikem: ,,A jednak to byli oni, kdo vypálili Stormwind! Byl to ork, ze kterého se stal Král lichů! Udělali nám moc velké šrámy, než aby se na ně s příchodem nějakého Thralla dalo zapomenout! Mají pořád dluh u nás, a než je začleníme do Aliance, tak je budou muset srovnat. A to nebude tak jednoduché. Takže v této věci plně souhlasím s admirálem Proudmoorem, ale na válku je ještě čas. Máme větší nepřátele, s tím souvisí další část mého projevu." Opět se nadechnu a začnu mluvit opět normálně. ,,Stormgard a Pohroma, potažmo takzvaní Opuštění, toť další bod programu. Samotné Stormgardské bych rád opět začlenil do Aliance, což ale není momentálně možné. Přeci jen, je to pořád jen skupinka uprchlíků. Navrhuji jim pomoci jinak a to ulehčením tlaku ze strany Opuštěných tím, že proti nim zahájíme válku. To je ten nepřítel, kvůli kterému si nemůžeme dovolit válku s Hordou. Opuštění jsou ti zmiňovaní "hodní" nemrtví, ale proč tedy útočí na Stormgradské? Nemrtvý Krále lichů je stejný jako Sylvanasin poddaný. Nevidím v tom rozdíl." Přehlédnu ostatní smutným pohledem a skoro šeptem dodám: ,,Lordaeon za záchranu stojí." Pak se zase usadím za stůl předsedajícího a vyvolám: ,,Pokud jde o věc velkoadmirálství nynějšího admirála Tandreda Proudmoora, tak nemám námitky. A teď dávám slovo Magnimu Bronzebeardovi, králi trpaslíků." A zaberu se do desek, kam zapisuji jednání. Mohl bych na to někoho najmout, ale bez toho by se má válečnická část asi moc nudila. Navíc si alespoň zapamatuji jednání. Pak si ještě vzpomenu: ,,Ještě jsem se vlastně plně nevyjádřil k žádosti Alteracu, ale myslím, že z mého návrhu války proti Opuštěným je jasné, že jim, pokud nebude tato válka schválena, rádi pomůžeme alespoň pár oddíly" A dál se věnuji deskám. |
| |
| soukromá zpráva od Varian Wrynn I. pro Tak už to začalo. Proudmoore je ale zatím jediným řečníkem. Já doposud jenom četl, co jsem si připravil na papíře. Tedy pěkný bláboly, ozve se má válečnická část. Chvíli jí v duchu okřikuji, a proto jsem trochu mimo. Na chvíli. Ještě jsem si nezvykl na vládu. Přeci jen - od té doby, kdy Jaina opět spojila mé dvě já neuběhlo moc času. Jizvy se ještě hojí. ,,Nejdřív se vyjádřím, osobně, k orkům. Sice chápu Jainu, ale sám nesouhlasím se spojenectvím či mírem s Hordou. Jednak by to podlomilo morálku mnohých menších členů Aliance, kterým orkové, potažmo Horda, škodí, a jednak..." zhluboka se nadechnu a pokračuji zvýšeným hlasem, téměř křikem: ,,A jednak to byli oni, kdo vypálili Stormwind! Byl to ork, ze kterého se stal Král lichů! Udělali nám moc velké šrámy, než aby se na ně s příchodem nějakého Thralla dalo zapomenout! Mají pořád dluh u nás, a než je začleníme do Aliance, tak je budou muset srovnat. A to nebude tak jednoduché. Takže v této věci plně souhlasím s admirálem Proudmoorem, ale na válku je ještě čas. Máme větší nepřátele, s tím souvisí další část mého projevu." Opět se nadechnu a začnu mluvit opět normálně. ,,Stormgard a Pohroma, potažmo takzvaní Opuštění, toť další bod programu. Samotné Stormgardské bych rád opět začlenil do Aliance, což ale není momentálně možné. Přeci jen, je to pořád jen skupinka uprchlíků. Navrhuji jim pomoci jinak a to ulehčením tlaku ze strany Opuštěných tím, že proti nim zahájíme válku. To je ten nepřítel, kvůli kterému si nemůžeme dovolit válku s Hordou. Opuštění jsou ti zmiňovaní "hodní" nemrtví, ale proč tedy útočí na Stormgradské? Nemrtvý Krále lichů je stejný jako Sylvanasin poddaný. Nevidím v tom rozdíl." Přehlédnu ostatní smutným pohledem a skoro šeptem dodám: ,,Lordaeon za záchranu stojí." Pak se zase usadím za stůl předsedajícího a vyvolám: ,,Pokud jde o věc velkoadmirálství nynějšího admirála Tandreda Proudmoora, tak nemám námitky. A teď dávám slovo Magnimu Bronzebeardovi, králi trpaslíků." A zaberu se do desek, kam zapisuji jednání. Mohl bych na to někoho najmout, ale bez toho by se má válečnická část asi moc nudila. Navíc si alespoň zapamatuji jednání. Pak si ještě vzpomenu: ,,Ještě jsem se vlastně plně nevyjádřil k žádosti Alteracu, ale myslím, že z mého návrhu války proti Opuštěným je jasné, že jim, pokud nebude tato válka schválena, rádi pomůžeme alespoň pár oddíly" A dál se věnuji deskám. |
| |
| Ironforge Dobře,zajdu tam přikývnu a vyrazím městem.Když dorazím k obchůdku spatřím poměrně dost jídla.Když mi trpaslice nabídne jídlo řeknu jí. Poté se k ní nakloním a zeptám se jí Prosím vás kde bych mohl sehnat nějaké lektvary..Už brzy Thermaplugu už brzy. pomyslím si když sleduju trpaslicí balící mi jídlo Už brzy poznáš bolest. usměju se a až převezmu od trpaslice jídlo poděkuju zaplatím a vyrazim směr Drátenická čtvrť, abych zkusil sehnat své rodiče. |
| |
| soukromá zpráva od Magni Bronzebeard pro Když domluví Varian Wrynn vstanu a začnu číst mé poznámky které sem si zaznamenával k jednotlivím bodúm. "Tak , nevidím dúvod proč by sme se mneli pouštet do protivníka - orkú když nejsou teď přímou hrozbou , prozatím mír ale v případe že by orkové neco začali chystat , Iron Forge je ochoten poskytnout Alianci své jednotky ."opravdu sio myslím že v této době začínat válku by nebylo ani pro jednu stranu k zisku. "Bod 2 , no nevidím smysl se k tomuto bodu moc vyjádřovat protože by to asi vedlo ke konfliktu když sme je přímli do Aliance a teď by sme je přestali financovat ale taky je pravda že Iron Forgske bane už neteží tak jak to bývalo a proto teď nemúžeme to tohodle nejak zasahovat." příde mi to trapné sme trpajzlové a nemáme bane , které by težili ?!? "Bod 3 , taky se k tomuhle musim stavět záporne ale pokud by se nemrtví začali bouřit mneli by sme něco podniknout. K tomu s tema "dobrými nemrtvími " nevim jak tomuhle věřit opravdu nevim tak se k tomu nebudu vyjádřovat."když domluvím sednu si. Rychle se ješte zvednu a " " zapomněl jsem ... Kte té expedici , to že sem s tím nesouhlasil bylo odúvodneno tím s čím sem se už zminoval v bodu druhém , Iron Forge teď na tom neni nijak dobře co se týká financí a tak se k tomu stavím ZÁPORNE . " sednu si a přenechám dalšímu členovi zasadání. |
| |
| soukromá zpráva od Magni Bronzebeard pro Když domluví Varian Wrynn vstanu a začnu číst mé poznámky které sem si zaznamenával k jednotlivím bodúm. "Tak , nevidím dúvod proč by sme se mneli pouštet do protivníka - orkú když nejsou teď přímou hrozbou , prozatím mír ale v případe že by orkové neco začali chystat , Iron Forge je ochoten poskytnout Alianci své jednotky ."opravdu sio myslím že v této době začínat válku by nebylo ani pro jednu stranu k zisku. "Bod 2 , no nevidím smysl se k tomuto bodu moc vyjádřovat protože by to asi vedlo ke konfliktu když sme je přímli do Aliance a teď by sme je přestali financovat ale taky je pravda že Iron Forgske bane už neteží tak jak to bývalo a proto teď nemúžeme to tohodle nejak zasahovat." příde mi to trapné sme trpajzlové a nemáme bane , které by težili ?!? "Bod 3 , taky se k tomuhle musim stavět záporne ale pokud by se nemrtví začali bouřit mneli by sme něco podniknout. K tomu s tema "dobrými nemrtvími " nevim jak tomuhle věřit opravdu nevim tak se k tomu nebudu vyjádřovat."když domluvím sednu si. Rychle se ješte zvednu a " " zapomněl jsem ... Kte té expedici , to že sem s tím nesouhlasil bylo odúvodneno tím s čím sem se už zminoval v bodu druhém , Iron Forge teď na tom neni nijak dobře co se týká financí a tak se k tomu stavím ZÁPORNE . " sednu si a přenechám dalšímu členovi zasadání. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Vaši válečníci zaútočili na tábory a stanoviště elfů. K velkému překvapení však zjistili že elfové se ihned stáhli. Útok očekávali a nesnažili se tábory bránit. Vzali nejdůležitější věci a stáhli se. Zůstalo po nich však mnoho zdobných předmětů, věcí denní potřeby a hroamdy delikátního jídla, kterými se přepyšnělí elfové živí. Zatímco vy, trllové se často musíte snižovat k syrovému masu a kanibalismu, díky čemuž vámi pohrdají. Válečníci si však neužili bojového zadostiučinnění, zbabělí elfové se stáhli bez boje. Boj však přišel od jinud. Od nemrtvých, vaše roztroušené bojové skupiny, které obsadili elfí tábory začaly trpět útoky okolních nemrtvých, keré přitahuje hojnost živích cílů v podobě trollích vojáků. (Nevymíšlej si výsledky beze mě, řekl jsem že elfové se stáhli, tudíž k žádným masakrům nedošlo, Ghostland je krajina smrti, kde jsou jen tábory, tolik kolik jste údajně zabili by jich tam snad ani nežilo, nechci od tebe popisy žádných výsledků, pouze rozhodnutí Zul Jina a jeho chování.) |
| |
| Ashenwale Zastavím stejně jako on. Když vycítím zdroj magie nebo možný zdroj nedalko odsud rozhlédnu se. Najednou uvidím satyra. Magie není nejsilnější ale jako stopa je dobrá. Předkloním hlavu a z helmy vystřelí jeden "roh" a přišpendlí Satyra k nejbližšímu stromu. Stejně jako moje hlava (Helma je vlastně mohe hlava) může vystřelovat trny. Já se rozejdu k satyrovi ale dávám pozor na elfa kdyby se něco stalo. Dojdu k němu s tvrdým výrazem. Prohlédnu sy ho abych určil co umí. Jestli je to bojovník, šaman, mág... Přijdu k němu s rukou na meči. Prohlédnu si ho. K těmto stvořením jsem nikdy moc lásky neměl. SPíš bych je nejraději vyhladil i když za své prokletí tak úplně nemohou. "Kdo jsi Satyre a co tu pohledáváš?" řeknu k němu s trdým výrazem. |
| |
| Silverpine Forest Venku se rozloučím se sedlákem a mé obavy se trochu rozptýlý a my můžeme pokračovat podle našeho plánu. Vejdeme do špinavého tunelu a kus cesty se musím skoro plazit. Po chvíli dosti nepohodlné cesty se dostaneme do většího prostoru, kde do sebe začnou mí společníci slovně rýpat. Uklidněte se pánové, nikoho tu nenecháme. Usadím trochu ostatní a klepnu dvakrát holí do země a dijamant na jejím konce se rozsvítí jako tisíc svíček, trochu světlo zeslabím aby neoslepovalo a osvěcovalo místnost ve které se nacházíme. Prohlídnu si ji, podívám se na ostatní a poté si všimnu svého špinavého oděvu. U Světla, já věděl, že si nemám brát bílou róbu. Hmm není nic co by nespravilo malé kouzlíčko. Možná je to plítvání energie, ale taková maličkost na mě ani nebude poznat a navíc musím nějak vypadat kdybychom někoho potkali, pak mě napadne, koho tak bychom mohli potkat na takovémto místu, ale člověk nikdy neví. Proto předsebou mávnu rukou ve které třímám hůl a můj oděv je najednou čistý jako by ho právě ušili, né-li ještě více. Poté se otočím na trpaslíky a zeptám se. Kudy se máme vydat nyní? Veďte nás. |
| |
| soukromá zpráva od Admiral Tandred Proudmoore pro Sedím v místnosti u stolu a poslouchám strhující řeč Variana Wrynna a jsem rád , že má stejné názory jako já. Myslím, že s tímto králem se Aliance dočká lepších zítřků. Jistě by se líbil i otci, silný, nekompromisní panovník co ví co dělá. Poté mluví ještě král Magni a já zjišťuji, že jsem ani nevěděl, že jsou na tom trpaslíci tak bídně. Jakmile domluví ujmu se ještě slova. Otočím se na krále Wrynna a začnu mluvit. Děkuji za povýšení do mého nového stavu a ujišťuji vás, že vás nesklamu. A ujišťuji vás, že Alianční vojsko bude připravené operovat proti všem nepřátelům Aliance po celém světě. Prohlásím s hrdostí a kývnu na znamení díků. Poté však přejdu k další problematice, o které se chci ještě na schůzi zmínit. A tentokrát trochu křiklavějším a podrážděným hlasem prohlásím. Ano, pro vás všechny tady je válka s hordou minulostí a orkové jsou pro vás daleko. Ale, asi budu muset připomenout, že mé jednotky stále drží část východního pobřeží Kalimdoru a jsou napadány orky. Z čehož usuzuji, že o mír nestojí. Při zmíňce o míru se podívám na Jainu a poté pokračuji. Všichni ti stateční mužové tam nasazují životy za Alianci a nebýt pomocné flotili, kterou jsem tam nedávno poslal, byli by všichni zapomenuti a vyvražděni těmi zvířaty, které je napadli a o vyjednávání se ani nepokusili a Ty Jaino je pořád ospravedlňuješ, vždyť zabili našeho otce, nechápeš, že si zaslouží jen smrt a nikdy se nezmění, i kdybychom sebevíc chtěli. Neříkám, že bychom měli poslat veškeré naše síli proti orkům a nemrtvé nechat být, jen nechci, aby se na orky zapomínalo, nebo se jim dávala menší závažnost, než ostatním nepřátelům. Samozřejmě podporuji válku proti nemrtvím a podpořím všechny slabší členy Aliance v boji proti nim. Poté se trochu uklidním, poděkuji, že mne ještě vyslechli a usadím se na své místo. Při mém projevu, jsem se nechal trochu uvládnout svími city a nenávistí vůči těm zelenokožcům, snad mi to ostatní nebudou mít za zlé, napomenu sám sebe a začnu se zase věnovat dění v sále. Čekám a poslouchám ostatní členy Aliance a přemýšlím nad jejich názory a problémy. |
| |
| soukromá zpráva od Admiral Tandred Proudmoore pro Sedím v místnosti u stolu a poslouchám strhující řeč Variana Wrynna a jsem rád , že má stejné názory jako já. Myslím, že s tímto králem se Aliance dočká lepších zítřků. Jistě by se líbil i otci, silný, nekompromisní panovník co ví co dělá. Poté mluví ještě král Magni a já zjišťuji, že jsem ani nevěděl, že jsou na tom trpaslíci tak bídně. Jakmile domluví ujmu se ještě slova. Otočím se na krále Wrynna a začnu mluvit. Děkuji za povýšení do mého nového stavu a ujišťuji vás, že vás nesklamu. A ujišťuji vás, že Alianční vojsko bude připravené operovat proti všem nepřátelům Aliance po celém světě. Prohlásím s hrdostí a kývnu na znamení díků. Poté však přejdu k další problematice, o které se chci ještě na schůzi zmínit. A tentokrát trochu křiklavějším a podrážděným hlasem prohlásím. Ano, pro vás všechny tady je válka s hordou minulostí a orkové jsou pro vás daleko. Ale, asi budu muset připomenout, že mé jednotky stále drží část východního pobřeží Kalimdoru a jsou napadány orky. Z čehož usuzuji, že o mír nestojí. Při zmíňce o míru se podívám na Jainu a poté pokračuji. Všichni ti stateční mužové tam nasazují životy za Alianci a nebýt pomocné flotili, kterou jsem tam nedávno poslal, byli by všichni zapomenuti a vyvražděni těmi zvířaty, které je napadli a o vyjednávání se ani nepokusili a Ty Jaino je pořád ospravedlňuješ, vždyť zabili našeho otce, nechápeš, že si zaslouží jen smrt a nikdy se nezmění, i kdybychom sebevíc chtěli. Neříkám, že bychom měli poslat veškeré naše síli proti orkům a nemrtvé nechat být, jen nechci, aby se na orky zapomínalo, nebo se jim dávala menší závažnost, než ostatním nepřátelům. Samozřejmě podporuji válku proti nemrtvím a podpořím všechny slabší členy Aliance v boji proti nim. Poté se trochu uklidním, poděkuji, že mne ještě vyslechli a usadím se na své místo. Při mém projevu, jsem se nechal trochu uvládnout svími city a nenávistí vůči těm zelenokožcům, snad mi to ostatní nebudou mít za zlé, napomenu sám sebe a začnu se zase věnovat dění v sále. Čekám a poslouchám ostatní členy Aliance a přemýšlím nad jejich názory a problémy. |
| |
soukromá zpráva od Zul'jin pro Obsazení většiny Ghostland nebyl problém. Elfové se, bohužel, stačily spakovat pár nejdůležitějších věcí a vypadnout do těch svých "Zpívajících lesů". To neštvalo mnoho mojich válečníků, kteří toužili po krvi. Jediný koho jsme zničili byl kromě pár opozdilců ti golemové v Dawnstrider spire, o které se navíc postarali kněží. Navíc jsem obdržel mnoho zpráv, že mé jednotky byly přepadeny nemrtvými. Nařídil jsem okamžitý ústup, s kořistí po elfech, do Zeb'Nowy a táborů před Zul'Amanem. Všechny elfí budovy jsem nechal spálit a co nejvíc zničit. Podle zpráv jsem zatím z původních 1000 účastníků tažení ztratil asi 60. A to není dobré. Navíc tábory elfů teď zabrali nemrtvý. A teď dotírají na Zeb'Nowu a ostatní osady. Navíc stažením jednotek od severního jezera jsem zde nechal volný prostor a hrozí jeho obsazení. Proto jsem poslal 300 válečníků obsadit Dawnstrider spire a zbudovat tu barikády a budovy. Založím zde další opěrný bod který spojí Zul'Aman a Tor'Wathu! Ostaní se stáhli z celého Ghostland a nyní postupují po vchodní straně jezera směrem na sever do Tor'Wathy. Plánuji se tam po zbudování opěrných bodů na východní straně jezera odebrat s armádou a možná i jedním ze svých, heh, překvapení pro elfy... |
| |
| Okraj Wetlands, údolí orků Pátrám očima po okolí, zda nemají nějakou možnost, jak zavolat posily a všimnu si prchajícího orka. Dám povel k jeho pronásledování jen malou částí gnómů, kterou můžeme postrádat. Nebudou za ním utíkat dlouho, jen tak, aby se stihli při nejhorším vrátit. Zbylé většině přikážu rychlý a náhlý ústup, aby mohli ti naši alchymističtí šílenci hodit mezi orky nějakou tu třaskavinu a přitom nezranili nikoho z našich, a pak se opět pustit do boje. Upřimně doufám, že tohle vyjde, jako už vyšlo i dříve. Ale také jsem si vědom toho, že orkští lovci jistě dokáží reagovat rychle. Ale když už jim to neublíží, alespoň je mírně zmate. Sleduji, jak se mí společníci opět vrhají proti orkům - poněkud nečestně se spoustou úskoků a nečekaných kroků - a sám vpadnu jednomu z protivníků do zad. |
| |
| Dun Algaz Je něco málo po půlnoci. Všichni kromě mě a jednoho orka, který se nechtěl vydat na milost a nemilost paladinovi tím, že by usnul, už spí. Musí načerpat dost sil. Některá zranění Tusskarů a Taunků byla úděsná. Trollové se díky své vrozené regeneraci hojí, orkové moc ran neutržily a lidé zraněním buď podlehnou, nebo přežijí...tohle jsou ti co přežili... Požádal jsem orka, aby mi vyprávěl nějaký starý příběh z Draenoru, než je posedla Legie. Vyprávěl mi, jak chodil na lov na tehdy ještě travnatých stepích se svými přáteli. Když skončil vyptával jsem se ho ještě, jak vypadali zbytky Draenoru a na tvory, kteří tam žili. Po nějaké době zřejmě poznal, že nemám v nejmenším úmyslu ho nějak ohrozit a uvolnil se. Pak se mě vyptával na život v mládí. Vyprávěl jsem mu, že nepamatuji první válku a že jsem dospěl až ke konci druhé, ale vyprávěl jsem mu o svých taženích proti jeho zlým bratrům klanu Blackrock a postupnému odhalovoní původu jeho kultury. Když jsem s ním začal vést debatu o prohnilosti Legie a porovnáli způsob života našich ras, přičemž jsme se celkem dobře pobavili, trochu zasmáli, ale odhalili spoustu věcí, které nám byly dříve neznámé. On například nemohl uvěřit, že naše ženy jsou naprosto svobodné. U nich by to prý nebylo myslitelné, ženy musí zůstat doma a starat se o rodinu. Potom jsme se nasmáli snad nejvíc. Pak se však můj smích tak nějak vytratil. Ork trochu znijistěl a znepokojeně se na mě podíval. Bubny! sykl jsem. Bubny umlkly a místo nich se k nám nesl občasný řev a pár výbuchů. Orkovi to hned také došlo a zhrozil se. Vstal a rozběhl se vzbudit své bratry a trolly. Já jsem probudil Loranoka a Nordunga a informoval je o tom, co se stalo. Pak jsme probudily zbytek skupinky a vydali se opět na cestu. Tusskařata jsem nechal spát a vysadil je do sedla Aeradose. Jen ať dospí, jich se boj netýká. Tak opět jdeme ostrým tempem, tak rychle jak nám to neprobralé končetiny většiny členů skupiny dovolí. Řev a řinkot, výbuchy a podlý smích, stejně jako bolestné skřeky, to všechno se přibližuje. Světlo, chraň nás! Spas naše duše a nedej nám zahynout v boji! |
| |
| SenJsem na pláni a lovím wendiga. Sám.Už jsem blízko, vytáhnu z opasku jeden z kamenů, načmárám klikyhák, tedy pro neznalce klikyhák; ve skutečnosti to je runa Tepla, moje oblíbená. Neničí totiž duši, zabíjí nepřímo, ale spolehlivě. Pak wendigo uteče. Chvíli mi nedochází proč, ale pak přestanu být soustředěný a slyším to. Řev, který trhá oblohu a mé uši. Otočím se, obracím hled na zamračenou oblohu. Drak, Je to drak, ale z celistvých křídel má jen cáry a v bezmasé hrudi modré světlo. Vyjdu zpoza skalky a vidím to z útesu. Bledě modrá masa. Jde údolím k Oneqwahu. Armáda Pohromy jde k Oneqwahu, k městu mé rasy, které je nejblíže Východním Královstvím. Dun Algaz, realitaVzbudím se. Ne kvůli křiku, ani proto, že musím, ale já nechci pozorovat zkázu mého rodného města.Orkové útočí. Zlí orkové útočí. Do zbraně, lidu můj! Ukážeme jim, co dokáže moc Northrendských. Nejdřív musím mít proslov. Nějak jsem si zvykl na roli proroka, vůdce fanatické masy všech národů. Všech mě známých národů. ,,Útočí orkové, ale to asi víte, mí věrní. Musíme je porazit. Jsou zlí, věrní démonům, kteří je odvedli z jejich domoviny a přinutili je zabíjet a ničit v domovině lidí." Vystoupím na vyšší místo a pokračuji: ,,Musíme bojovat! Za Northrend my, kteří z ledových končin pocházíme!" rukou ukážu a očima přejedu Tusskary, Taunky a Železné trpaslíky. ,,Za novou domovinu vy, zelení orkové z Draenoru!" pokračuji a tentokrát mluvím k orkům. ,,Za přežití vy, lidští lapkové obráceni k dobru a trolové!" otočím se k trolům a těm pár lidem. ,,Proti Králi lichů my všichni!" zaryčím a pokynu svým poručíkům, tedy Korleonvi, Pánu mečů Derhonovi, Ral´Kamovi, trolovi, a Rujjinovi, velitele mé osobní gardy. Pak ještě Nordungovi, Holybladeovi a trpaslíkům. Válečná poradaNačrtnu do písku zevrubnou mapu průsmyku.Začnu mluvit k elitním trpaslíkům: ,,Vy budete bojovat uvnitř sestavy nepřítele. Jste snad dost odolní?" zašprýmuj a málomluvní trpaslíci s železnou kůží se ušklíbnou a odejdou. Pokračuji ke Korleonovi: ,,Vy budete schovaní a začnete pálit, až budou nepřátelé před vámi." ,,Ano pane," odpoví Korleon, ukloní se a odejde připravovat úkryty. Je to starý protřelý lupič, celá jeho parta přešla k nám, on je z nich mnou téměř posedlý. Dal jsem mu víru. ,,Trolové budou zajišťovat uprostřed sestavy uzdravování orků, ale ještě přichystejte nějaké zákopy," to mluvím k Ral´Kamovi. Vím, že je to podřadná práce, ale Ral´Kamův kmen je téměř výhradně složen z mediků. A k orkům - vy budete hlavní bojovou masou. Nebudete bojovat hned ze začátku, budeme bojovat na sledy. My, seveřené, pak vy, ale to už znáš, Derhone, ne?" a tázný jenom pokyne a odejde pokřikovat rozkazy k orkům. ,,Rujjine, ty víš jak. Jako při obraně Taunka'le před léty," otočím se k Rujjinovi, který mne chvíli sleduje skelnýma očima. V té bitvě umřelo hodně jeho elitních Taunků. Škoda, teď by se hodili. Jsme tu jen my, já, Loranok Ledová Runa, lord Godrick Holyblade a Nordung, chodec Northrendský. ,,Náš úděl je jasný. Pro nás sledy neplatí. Jsme přeci hrdinové, ne?" A odejdu, následován hrdiny, sledovat práce mých svěřenců. |
| |
| Ashenvale Blodfang Satyr se na tebe poměrně vydešeně podívá. Když se k němu přiblížíš nebezpečně zavrčí jako divoké zvíře. Tyyyyyyyyyyy, já nejsem nikdo, nemám s tebou žádný spor tak co mě napadáš... já se jen bavím a sleduju vaše problémy.. hehee.... my vyvrženci do hustých lesů už nic víc než škodolibou radost nemáme... heheee Satyr se azškube, zkoušeje se vyprostit od stromu. Cítíš že to o řekl je lež, nebo mynimálně neúplná pravda. Jako drak jsi chopen poznat, když se tě někdo snaží oklamt a satyr určitě není upřímný. Než však stačíš udělat něco dalšího stary na tebe zavolá: Pozor na elfaa!!!! A tak tak stihneš uhnout Mathaiovu útoku mohutným bleskem. Star se mezi tím promění na malého havrana a frnkne do povětří. Na stromě po něm zbyde je několik přišpendlených pírek. Mathai se mezitím vrhá do útoku, útočí na tebe vším co má. Blesky, mečem, svými podivnými magickými kartami. Cítíš z něj onu podivnou auru která byla nedávno na bojišti. Temnou magii. Havran alias satyr odlétá někam daleko az vrcholky stromů. Mohl by jsi jej pronásledovat, kdyby tvým soupeřem nebyl tento poměrně mocný elf. Jak jsi se přesvědčil v minulé bitvě, nemůžeš jej brát na lehkou váhu. |
| |
| Ashenvale "Jen to že žiješ je pro mě zám..." dál se nedostanu a jen těsně se vyhnu blesku i když popravdě by mi moc neudělal díky mojí podstatě. Když vidím že na mě letí karty tak vytáhnu meč a ten se celý rozhoří. "Brösingër!" řeknu pomocné slovo a oheň dostane opravdu velkou sílu a velikost. Počkám až se ke mě přoblíží a následně udělám půlkrok dopředu a otočím mečem v kruhu (tak jako to dělal Murtagh v Eragonovi). Čekám že to bude blokovat v což doufám protože jeho meč tím pádem bude buď na kusy nebo tka rozpálený že nebude moct ho držet. Odfrknu si a rozzářím se. Přeměním se na draka načež prudce mrsknu do země až se otřese. Pak prudce přední tlapou, která je velká asi jako on jen o něco málo větší, ho přirazím k zemi. Pokud se mi toto povede tak následně podniknu myšlenkový útok na něj a hlavně na tu bytost co ho ovládá. |
| |
| Silverpine Forest Gorion Flame Tudy... Pronese jeden trpaslík a mávne rukou aby ukázal směr. Jdeme. Vydáte se tedy starou kamenou podzemní chodbou. Zdivo je popraskané a strop se pomalu drolí, nevypadá to příliš stabilně a bezpečně. Trpaslíci však vedou bezobav dál. Po stranách kamenné chodby se začnou oběvovat žaláře, ne však obyčejné, ale se stěnami chráněmými magickými runami a začarovanými drahokami v mřížích. Poznáváš že to jsou magické žaláře jaké používá řád Kirin Tor na věznnění magických tvorů. Zdá se že jsou všechny prázdné, až na několik kostí v některých. Vypadají jen na zvířecí, možná od potravy. Po několika minutách vidíte části tunelů, kde svítí louče. Nyní tiše a opatrně. Pronese vůdce trpaslíků. Tady uch chodívají worgeni. Začnete se dál krást tunely, které se pomalu mění z obyčejných chodeb na rozlehlé prostory teras a velkých místností. Vesmě splných rozloženého nábydku, náčiní a knihoven, bohužel zničených přírodními vlivy i temnými silami rozkladu zastírajícími Ashenvale. Možná by však polorozpadlé knihovny stály za průzkum, byla by však potřeba více času. Tady to ještě nic není.. dál je poklad... Dodá jeden z trpaslíků. Potom ho ale jeden umlčí. V místnosti v níž právě jste seobjevil pohyb. Přišli dva černí vlkojidní Worgeni, začali hrubě rozhazovat knihy jako by něco hledali. Vy jste ulehli za nábytek, který se nachází na vaší terase. Zatímco se schováváte uvědomíš si že tvůj náhrdelník an sedlákovi se hýbe, ten sedlák se vydal přímo do městečka plného Worgenů. Díky tomu že ti talisman dovoluje vidět, spatříš jak se sedlákovy rysy mění a nabývají zvířecí podoby, získá tvar Worgena. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Ve velké síni odkud vládneš svým kmenů probíráte s veliteli další kroky. Jeden z čarodějných doktorů přišel s nedobrým zjištěním. Elfové když ustupovali, nebyli úplně bez plánu, zanechali po sobě noho nesklizených věcí, avšak byl to záměr, mnoho věcí bylo očarováno, prokleto či otráveno. A skupiny bojovníků které si rozdělili po bojích lup již cítí následky, nemoci, slabost, úmrtí. Slabí elfové se snížili k podlé taktice demoraliazce a oslabení. Shamani i doktoři se snaží hledat způsoby na odstarnění následků elfí magie. Zatím však tápou, trollí magie je sice mocná, ale spletitosti a podlosti elfí se nemůže rovnat. Skupina tvých shamanů a náboženských poradců se nad tím zamýšlí, když v tom přiběhne jeden trolí válečník a volá: Náčelníku, náčleníku! Armáda nemrtvých se blíží.. jdou k Zul Amanu. Zelené tváře tvých poradců nabydou nepříjemný bledý výraz. Jeden ze starších shamanů se ozve. Haa, já to říkal, naše akce vyprovokují nemrtvé.... Pohroma si ve své pýše myslela že mi i elfové jsme zničeni... naše malé atžení.. jim však ukázalo.. že je tu stále dost těl na rozšíření jejich vlastní armády. Jeden z optimistikcýh kněží nabyde barvy ve tvářia horlivě povídá: Bohové jsou s námi a lační po boji, nemrtvé porazíme a pak dokončíme práci s elfy. Někteřé jiní rádcové si na jeho proslov pohrdavě až sklíčeně odfknou. Potom dál pokračuje posel/válečník co donesl nedobrou zprávu. Armáda nemrtvých je vskutku velká, jedná se o celý Deatholme a vede je rytíř smrti. Jsou to hordy kostlvců a chodících mrtvých a také příšery, pavoučí příšery a létavé příšery. AAa, také obři.. velcí tlustí obři z masa. Po popisu vykřikne jeden z trollů: Nemáme šanci, musíme pryč... Ostatní se , se zděšením podívají na zbabělce... |
| |
| Okraj Wetlands, údolí orků Argzi, Garth Mezi gnómy a orky nastala bitva. První útoky alchymistů velice pomohly, ale orkové brzy přišli na to že se musí držet co nejblíže svým nepřátelům, aby se vyhli nebezpečí ze stran výbušnin. Orkové však začali nevyhnutelně prohrávat, gnómí skupina má tuhé válečníky a výborné alchymisty. Méně početná skupina orků tak padla. Bohužel skupina gnómů pronásledující orka se vrátila se svěšenými hlavami. Proklouznul nám.... byl skara rychlej... a znal terén.. parchant zelenej. Pronese jeden z gnómů pronásledovatelů. Co teď? Co když zavolá posilu? Jste v dlouhém odříznutém údolí, první východ je v jeho polovině a ta je ještě daleko před vámi. Pokud orkové vyrazí, určitě se s nimi střetnete. Dlaší možnost je zkusit se vrátit a jít přes hory. Zatímco gnómové přemýšlí o další možnosti, jeden něco zpozoruje na kopcia zvolá: Hej, šéfe, tam je nějaký pajzl s medvědem. (Garth) Garth zatím z kopce shlédl konec bitvy s orky, a je mu jasné že jej gnómové již spozorovali. |
| |
| Dun Algaz Holyblade, Nordung, Loranok Vydáte se do bitvy s orky, postupujete podle zvuků bubnů a najdtee tak ležení orkského vojska. Přepadnout orky nepřipravené je pouhé zbožé přání, zdá se že orkové jsou nyní aktivní hlaně v noci a velká jendotka orků je bojeschopná a pravděpodobně provádějí nějaké staré rituály či bojová povzbuzení u ohně. Skupina orků je však poměrně velká, na místní kraj až nezvykle. Odpovídá to předpokladu že klan Dragonmaw má nové vůdce, kteří opět dychtí po boji. Když několik orků přinese kůly s několika lidmy a trpaslíkem a chystá se je dát na oheň, vyrazíte do útoku. Když orkové zpozorují váš útok, změní se rytmus zvuků bubnů a orkové se, se zbarněmi začnou formovat k obraně. Váš útok poměrně rozhodí a oslabí nenadálý déšť ohně, který na vás spadne. Zpozorujete však jeho cíl, za skupinou orků je obrovský ork navlečen do velké trnité zbroje zdobené lebkami lidí i zvěře. Ve své ruce svírá odpornou rohatou lebku, které planě pekělně zeleným plamenem. Rozhodně velice nesvatý artefakt. Vaše jendotka se střetne s orky. Orkové nedrží žádný tvar či postup, vrhají se do boje s šílenou zuřivostí. Dalším nemilým překvapením jsou kostlivci , kteří se vynoří z přikrtých hromad kostí které měly orkové táboře a i samotní padlí orkové se po smti opět vrhají do boje. Za mohutným orkem s pekelnou lebkou, který je pravděpodobně válenčám pánem svého klanu stojí i šestice černokněžníků, kteří ovládají nemrtvé a sesílají na nepřátele oheň a stín. Stín, temná magie a zákeřné kledby vovolaly poměně zmatek ve vojsku seveřanů. Původní plán se z části rozpadl a jednotky se pomíchaly v bojové vřavě. Kromě válečného lorda a skupiny černokněžníků se na bojišti objevil velký ork v dlouhém černém hávus rudými symboly démonů, házející an všechy strany temné zelené plameny a proměňující maso na prach. Povšimli jste si že tento Temný lord se zaměřil hlavně na orky sloužící ve vojsku seveřanů. Ork na ně při boji často mluví, proklíná je, uráží je a odvolává se na jejich pradávné přísahy démonům. Vaši orkové tak začali v boji pomalu polevovat a oslabovat tváří v tvář temnému pánu živě jim ukazující zapomenutou sílu démonů. |
| |
soukromá zpráva od Zul'jin pro Poslední dny byli velmi znepokojivé. Mnoho trollů padlo na následky magických prokletí, kterými ti zbabělí bastardi prokleli artefakty, které zanechali když utíkali. Navíc na současné radě se probírá větší problém: k Zul'Amanu se blíží celá posádka Deatholmu, pod vedením rytíře smrti. Jejich vojsko tu do jednoho dne bude. Jeden z trollů navrhuje utéct, bojí se že nemůžeme zvítězit. Hlupáku, myslíš, že jsem táhl proti elfům v domění, že jediné čím je budu moct zničit je početní převaha? Ha, bláhoví! Přistup, Malacrassi! nakážu a ze shromážděných velitelů vystoupí před můj trůn můj nelmocnější služebník, nepočítám-li polobohy. Toto je Malacrass, pán proměn. Můj nejmocnější služebník. Díky jeho pomoci mám jedno z největších es v rukávu tohoto světa. Přesněji řečeno čtyři. Mluv Malacrassi! Malacrass se podle zasměje. Před pár měsíci, když se k nám Zul'Jin opět vrátil mi nakázal, abych využil moci temného. přijal jsem JEHO moc a díky ní uvěznil zvířecí bohy do smrtelných trollů, kteří jsou podřízeni Zul'Jinovi mysli. Ti, kterým jsme kdysi sloužily teď slouží nám! mezi trolly se rozezní protesty, úžaslé výkřiky a jásot. Pak už zase pokračuji já: Takže, můj plán je takový: na hradby rozestavím tolik trollů, kolik jen bude možné. Vydvihneme a sestrojíme na nich co nejvíce katapultů, abychom ty kostry rozmetali. Postavíme tam také pár kněží, aby pomocí magie chránili hradby. Avatary postavme za brány, než je začleníme do boje, vyšleme malý oddíl trollů, aby nemrtvé přinutil nás podcenit. Pak vyšleme avatary, kteří budou podporováni kněžími a šamany, toui netemnější a nejúčinější magií! Zbytek armád se vyhrne ven za nimi. Pokud na nás pošlou ty své létající zrůdy, povolá orlí avatar své nejlepší sluhy, aby je rozmetali na cáry. To je celý plán. Pokud se navíc povede, budeme mít vládu nad Ghostlands jistou! Přebudujeme Deathholme na další trollí citadelu! Hlavní úkoly avatarů jim teprve přidělím...to je vše, co potřebujete vědět...vydejte rozkazy. A hlavně, stáhněte všechny bojovníky ze Zeb'Nowy a ostatních přilehlých vesnic a táborů do Zul'Amanu. Nechci zbytečně přijít o jediného trolla! Po odchodu všech vůdců řeknu Malacrassovi: Mevědí avatar bude mít za úkol vyčistit cestu rytíři smrti a společně s rysím ho pak zabijí. Avatar boha dračího jestřába bude chránit naše jednotky před hradbami a decimovat vojska nemrtvých. A poslední, orlí, zabezpečí vzduch a hradby, pomocí svých služebníků a pomocí bleskové magie ničí obléhací stroje. Až medvědí a rysí zabijí rytíře smrti, ať začnou zabíjet všechny nemrtvé kolem. A ještě jim nakaž, aby než vypukne bitva shromáždily z divočiny a podmanili své vůli všechny tvory svého druhu, jejichž vědomí se dotknou.(rysy, orli, dračíjestřábi a medvědy) Ty pak budeš kontrolovat samotné avatary, nesmíme žádného ztratit. Budeš jejich hlavní ochrana, spoléhám na tebe! Podle se zasměje a řekne: Jak si přejete, nemrtvý ještě nikdy nepocítili takovou sílu, která je teď smete! Muhehehe... |
| |
| Dun Algaz Bitva je v plném proudu. Nepřátelé mají na své straně ohromné výhody. Početní převaha a démonická magie. Navíc ten bastard v černám hávu oblbuje naše orky. Padni ty hajzle! křinu na něj a pokračuji: Tvá nesvatá magie bude zlomena, tak jak jsem ji zlomil již mnohokrát! Moc spravedlivých vždy přemůže síly temnoty! SVĚTLO DEJ MI SÍLU! zařvu a sám cítm jako by to najednou vyřklo tisíc hrdel. Orkové vypadají z té síly zmatení. Já ovšem pokračuji v kouzlu, jednom z nejmocnějších, které jsem vymyslel během těch dlouhých pěti let. Soustřeď se... Nechť ti jež, padli dojdou věčnému klidu, odraď ty, jež znesvěcují zem. Potlač to, co ničí duše a vysává mír. odříkávám a přesouvám svou sílu propůjčenou mi světlem do meče. Posil ty, jež ti slouží, pomož jejich srdcím, a očisti, ty, jež propadají temnu.doříkám, napřáhnu se mečem, CHCÍPNI TY BASTARDE! zařvu a zarazím čepel do země. Náhle cítím ohromnou úlevu a sílu, která se mi rozlévá celým tělem. Kolem mě zuří bouře světla. Proudy světla, které se splétají zalévají celou rokli, až nakonec se světlo zhroutí samo do sebe. Tedy, do mně. Toto kouzlo zmátlo nepřátelské orky a oslnilo je, rozemlelo většinu kostlivců a zombie na prach a pozvedlo morálku mých spolubojovníků. Naši orkové se místo otupělého civění pustily s ještě větší zlobou do boje. Já sám jedním trhnutím vysunu čepel ze země a rozeběhnu se proti tomu v černém hávu. Je čas zemřít zrůdo! zařvu a strhnu si z krku náhrdelník, kříž z broušeného safíru, dárek od mojí ženy, posvěcený snad všemi kouzly Stormwindských paladinů, které znám a mých vlastních. Vrhá proti mě černé projektily a ohivé koule, ale kříž, který mám natažený před sebou každé kouzlo odkloní na jeho služebníky. Po chvíli se na mě zděšeně podívá, napřahuji meč, tvrdě se dívám do jeho červených vyděšených očí... |
| |
| Dun Algaz, bitvaTihle orci jsou idioti. Kdyby použili mozky a nevrhali se na nás skoro po jednom, tak by nás už zabili.Ale i tak nás brzy zabijí, poud nezabijeme jejich vůdce. Tedy válečného pána, černokněžníky a toho temného, kterého si už na starost vzal náš nový přítel Holyblade. Dám signál k výměně sledů a vyčerpané orky nahradí čerství taunkové a tusskarové. Lidi už útočí orkům do zad a trpaslíci vnášejí zmatek do prostředku hordy. Dám znamení Nordungovi a mým poručíkům, abychom se sešli u trolů v zázemí. Když tam dojdeme, vidíme, že Ral´Kam vztyčil nějaký štít, ale ztěží ho udržuje a musí se k němu přidávat víc a víc trolů. Pak klesne a doloudá se k nám. Je viditelně unavený. ,,Jsou silnější, než jsme si mysleli. Proto navrhuji plán na zničení černokněžníků a válečného pána. Já a Nordung půjdeme proti pánu a pak na černokněžníky, na ty ale ještě předtím zaútočí Rujjin, Iskar, Derhon a jeho elita a pokud možno najděte i trpaslíky. Jasné?" zmínění odejdou a zůstanu já s Nordungem. Má potrhané rameno. Takže budu muset, alespoň ze začátku bojovat sám. Projdu mezi troly, řeknu jim, aby se co nejrychleji postarali o Nordunga a skočím dovřavy, kde ale nedržím pozici, ale prochzím po přímce k pánu Dun Algazských orků. Boj s pánem orkůNejdřív hodím slabší oslabovací runu, která mi okamžitě předá energii několika orků, ale pán odolává.Prto vezmu od opasku další kámen, a palcem, pokrytým červenou hlinkou načmárám další runu; tentokrát mrazovou a hodím. Pán nejdříve trochu zasténá, pak se ale vzchopí, pokyne orků, aby na mne neútočili, že je to jeho osobní boj. Skvěle. Můžu psát rychleji. Moje radost ale přestane, když ork tasí tak, že kdybych byl vyšší, tak by mi usekl hlavu. To už jsem ale hned připravený a přestávám vnímat okolí, moje smysly jsou zaměřené jen na mého protivníka. Mysl se vyčistí a zůstane jen boj. Vytáhnu kámen, opět píši, druhá ruka ovládá řetěz ke kladivu, jímž se bráním. Trvá mi dlouho runu napsat, chci totiž, aby byla co nejlepší a proto nesmím nic zkazit. Pak hodím shodou náhod do lebky, která utlumí výbuch. Jaká to ale smůla. Já se piplám se špičkovou runou a kvůlli náhodě přijde vniveč! To my poslouží jako záminka k zuřivosti a tasím dýku do levé ruky. Začnu zběsile mávat kladivem, řetěz si musím víc a víc zkracovat, úměrnětomu, jak jsem blíž. Útok - úhyb - vykrytí - útok - útok - útok - vykrytí - zásah - útok - úhyb - úkrok - bod do třísel - kryt - kryt - útok - kryt - bod - bod - sek - zranění - zásah - úkrok - útok. Trny praskají, zdobné kosti též, já jen instinktivně kryji úhyby a dýkou, nicméě nikdo z nás nemá navrch. Proto udělám celkem riskantní krok - pouštím kladivo a útočím dýkou do slabin v brnění a zároveň píši runu, opět precizně, ale tentokrát ne runu velkého horka, ale jednu z nejtěžších; runu vysátí. Je jasné, že jenom díky lebce je tak silný. Pokud z ní vysaji tu magii, tak by to neměl být zas až tak těžký soupeř. Vrhám runu, chytám řetěz od kladiva a opět se vracím k dřívějšímu stylu boje, tedy útok kladivem - kryt - kryt - útok - útok - kryt - útok. Silné runy musí mít čas. Nesmíme se pohnout a musíme být blízko u sebe, abych stihl runu na poslední chvíli hodit. Mojí úplnou soustředěnost ruš jen proud krve tekoucí z pravého stehna a břicha. Satisfakcí je mi jen pohled na soupeřovo krvavá třísla a rozdrcené brnění. Pak už cítím jemné vibrace runy, opět pouštím kladivo, jen na chvilku, beru runu z opasku a házím k lebce, zelená záře se začne posouvat ke kamenu. Už záleží jenom na kvalitě. Pokud totiž nedokáže runa pojmout všechnu energii, tak bude opravdu záležet na náhodě. Ta runamne velmi oslabila, k tomu ty mírná zranění. Uvidíme za pár vteřin. |
| |
| Silverpine Forest Procházíme tinely stále v před, i když pochybuji o stabilitě těchto konstrukcí, jdu stále dále těsně v závěsu za trpaslíky. Rozhlížím se okolo sebe, něco je mi tu povědomé a vypadá to jako sklepení pod Dalaranem, jen o dost zmenčené, zřejmě to vybudoval ten mág co tu poblíž žil, nebo ještě žije, teď si to nemůžu vybavit, má hlava je plná kouzel a dalších znalostí, pamatovat si všechny lidi, zda žijí nebo padli je téměř nemožné. Ale nyní to není podstatné a naše skupina jde hrdinně vpřed. Po chvíli se dostaneme do osvětlené chodby a já mohu zhasnout svoji hůl. Trpaslík nás varuje a před nebezpečím. Po chvíli opravdu narazíme na dva worgeny. Každý se za něco schová a vyčkává. Sleduji své nepřátele a po chvíli můj pohled spadne na skříňku za kterou jsem schován. Krčím se za pěknou starou skříňkou z drahého dřeva. Dříve musela být skvostná a velmi drahá. Hmm, ten kdo si ji koupil musel mít vkus. Ale dnes to tu tak chátrá a rozbíjí to tu worgeni. Jaká škoda. Napadne mne. Když vidím worgeny prohrabovat se knihovnou. Poté skrze svůj náhrdelník uvidím, jak se ten farmář mění na jednu z těch zrůd. Pomalu a hlavně potichu se nakloním k šéfovi trpaslíků a pošeptám mu. Ten farmář co šel s námi je taky worgen, viděl jsem jak se přeměnil skrze můj talisman. Takže nepřítel se o nás již brzy dozví. Poté se otočím spět na worgeny a čekám zda sami odejdou, nebo je budeme muset napadnout a odstranit. |
| |
| Ashenvale Blodfang Útok na Mathaie ti vyšel. Elf byl oslabený z předchozího boje a i magické poblouznení pravděpodobně ubírá na skutečné síle. Elf Mathai tak zůstane přimáčknut pod tvojí tlapou. Satyr je v té chvíli již v nedohlednu. Když se pokusíš o psychycký útok na Mathai slabě vycítíš magické vlákno spojují Mathaie s nějakou osobou na východě Ashenvalské lokality. Když ses pokusil však napojit na magické vlákno aby jsi mohl osobu určit, ozval se jen zvrhlý hluboký smích a na vteřinu se ti zjevil býlý holohlavý obličej nějaké kreatury. Potom se spojení přetnulo aniž bys byl schopen nějak zareagovat. Myslíš však že znáš místo, odkud vyšel onen spoj. Nejvýchodnější část lesa, oblast obývaná orky a klanem Warsong , jejich težební oblast, kterou se již elfové mnohokrát pokusili vytrhnout orkům ze spárů. Jsou tam však velké usedlosti a opevněné tvrze, vždy připravené na boj, i pro draka jako jsi ty, by to mohlo být nebezpečné, objevit se sám před válečníky a šamany klanu Warsong. |
| |
| Dun Algaz Nordung, Holyblade, Loranok Miska vah boje se začala naklánět na straně seveřanů. Orků začalo ubývat a dominantní postavení získali v bitve seveřané. Hodně pomohli Holybladovi kouzla, která povzbudili jednotky a oslabili nepřátele, efekt však byl minimální na kostlivce a nemrtvé, černokněžníci skutečně oplívají velkou mocí a kromě dočasné ztráty kontroly svatá kouzla jejich počínání neovlivnila. Holybladův boj s temným lordem se vyvíjel také dobře. Temný lord jako černokněžník nedokáže příliš odolávat boji tváří v tvář. Předtím než se k němu dostal paladin však stihl způsobit značné škody. Holybladovi vyšel útok a podařilo se mu Temnéh lorda zasáhnout, ork se však vůbec nezatvářil vyděšeně, jak paladin očekával, nýbrž se jen šíleně apobaveně zasmál. Potom dopadl paladinův meč a usmrtil orkského temného lorda. Jeho tělo se svalilo neškodně na zem zalévaje své okolí temně rudou krví. Orkové z jednotky seveřanů zajásali a pustili se do zbylých s ještě větší vervou. Mezitím se Loranok utkal s orkským válenčým pánem. Velký ork si vedl velice dobře a dařilo se mu odrážet veškěré útoky. Potom však zemřel Holybladovou rukou temný lord a válečný pán orků na okamžik ztratil ostražitost, Loranokovou magií byla oslabena jeho démonická lebka s niž se rozložili i někteří nemrtví černokněžníků. Následného momentu Leronak mohl využít k usmrcení orkského vůdce, válečného pána. Který naposledy vydechl s orkskou kltebou na rtech. Proklínaje zrádce z vlastní ras a chlupaté bestie. Jednotak seveřanů začala zabíjet zbylé nepřátele, kteří po smrti svých vůdcí ztratili morálku. Zbylý černokněžníci se dokonce dali zbaběle an útěk, snažíce se zdržovat případné pronásledovatele svými služebníky, kostlivci a zombiemi. Zdá se, že se vám podařilo orky porazit, a obsadit jejich vojenský tábor. Který však kromě jídla a některých zbraní ničehož nic neobsahuje. Je to však povzbuzující vítezství. Pouze několik obklíčených orků se stále brání, a někteří se pokoušejí o únik. |
| |
| Silverpine Forest Gorion Flame zatímco se skrývéte před psovitými netvory prohledávajícími zbytky knihovny povíš trpaslíkovi co ses dozvěděl přes talisman. Ten však zareaguje nepřístojně, celý udivený nahlas zvolá: Cože??!?!? To však zaslechnou Worgeni a zbystří. Všichni se ještě pevněji přimáčknou k zemi a ani téměř nedýchají. Worgeni však začnou větřit. Kde kdo by mohl říct že s trpaslíky skupina dobrodruhů neměla šanci, tak či tak, jestli šlo o trpaslíky enbo ne, Worgeni vás ucítili. S neuvěřitelnou rychlostí oba vyskočili na terasu na které jste se skrývali. Jeden stihl ještě údere odhodit jendoho z lidí z Tažení na opačnou stranu místnosti, muž dopadl tvrdě na opačnou zeď, zůstal ležet. Trpaslíci vyskočili a nohy, připraveni k boji. Jeden z Karmínových vyčaroval ohnivou střelua zasáhl Worgena aniž by to na něm zanechalo jakékoliv znamení. Tvým smyslům však neušla podstata události, Worgeni jsou imuní na vaši magii, magická energie jimi prochází a nechává je netknuta. A i když kouzlem vy mágové tvoříte ohnivou střelu, většina ohně je jen magie, ve vzduchu není co by mohlo hořet a tak hořlavinu nahrazujete magií, stvořit střelu s menším mosžtvím magie však je možné, paradoxně s mnohem větším množstvím magie, které skutečně stvoří onu hořlavinu. Na worgy působí pouze magie nepřímá, samotná magická energie jim neublíží. Trpaslíci se vrhnou na jednoho z worgů, ale ten je obrovskou silou od sebe rychle odhodí, zavyje a vrhne se směrem k tobě. Jeden z karmínových se pkusí druhého worgena očarovat magií světla, ta však nemá žádný účinnek pouze na sebe upozornil bestii. |
| |
| MH.: Protože na radě Aliance je již 5 hráčů a kdyby si všichni všechno přeposílali, tak bych nic jinýho asi neviděl, tak začnem psát veřejně, nic se vlastně nemění, stále RP. POZN.: Skopíroval jsem vám vše co se tam dělo, musíte číst ale příspěvky od stpodu. -------------------------------- Soukromá zpráva od Admiral Tandred Proudmoore Stormwind - Hrad - Velká síň - zasedání Aliance Sedím v místnosti u stolu a poslouchám strhující řeč Variana Wrynna a jsem rád , že má stejné názory jako já. Myslím, že s tímto králem se Aliance dočká lepších zítřků. Jistě by se líbil i otci, silný, nekompromisní panovník co ví co dělá. Poté mluví ještě král Magni a já zjišťuji, že jsem ani nevěděl, že jsou na tom trpaslíci tak bídně. Jakmile domluví ujmu se ještě slova. Otočím se na krále Wrynna a začnu mluvit. Děkuji za povýšení do mého nového stavu a ujišťuji vás, že vás nesklamu. A ujišťuji vás, že Alianční vojsko bude připravené operovat proti všem nepřátelům Aliance po celém světě. Prohlásím s hrdostí a kývnu na znamení díků. Poté však přejdu k další problematice, o které se chci ještě na schůzi zmínit. A tentokrát trochu křiklavějším a podrážděným hlasem prohlásím. Ano, pro vás všechny tady je válka s hordou minulostí a orkové jsou pro vás daleko. Ale, asi budu muset připomenout, že mé jednotky stále drží část východního pobřeží Kalimdoru a jsou napadány orky. Z čehož usuzuji, že o mír nestojí. Při zmíňce o míru se podívám na Jainu a poté pokračuji. Všichni ti stateční mužové tam nasazují životy za Alianci a nebýt pomocné flotili, kterou jsem tam nedávno poslal, byli by všichni zapomenuti a vyvražděni těmi zvířaty, které je napadli a o vyjednávání se ani nepokusili a Ty Jaino je pořád ospravedlňuješ, vždyť zabili našeho otce, nechápeš, že si zaslouží jen smrt a nikdy se nezmění, i kdybychom sebevíc chtěli. Neříkám, že bychom měli poslat veškeré naše síli proti orkům a nemrtvé nechat být, jen nechci, aby se na orky zapomínalo, nebo se jim dávala menší závažnost, než ostatním nepřátelům. Samozřejmě podporuji válku proti nemrtvím a podpořím všechny slabší členy Aliance v boji proti nim. Poté se trochu uklidním, poděkuji, že mne ještě vyslechli a usadím se na své místo. Při mém projevu, jsem se nechal trochu uvládnout svími city a nenávistí vůči těm zelenokožcům, snad mi to ostatní nebudou mít za zlé, napomenu sám sebe a začnu se zase věnovat dění v sále. Čekám a poslouchám ostatní členy Aliance a přemýšlím nad jejich názory a problémy. soukromá zpráva od Magni Bronzebeard Zasedání Aliance Když domluví Varian Wrynn vstanu a začnu číst mé poznámky které sem si zaznamenával k jednotlivím bodúm. "Tak , nevidím dúvod proč by sme se mneli pouštet do protivníka - orkú když nejsou teď přímou hrozbou , prozatím mír ale v případe že by orkové neco začali chystat , Iron Forge je ochoten poskytnout Alianci své jednotky ."opravdu sio myslím že v této době začínat válku by nebylo ani pro jednu stranu k zisku. "Bod 2 , no nevidím smysl se k tomuto bodu moc vyjádřovat protože by to asi vedlo ke konfliktu když sme je přímli do Aliance a teď by sme je přestali financovat ale taky je pravda že Iron Forgske bane už neteží tak jak to bývalo a proto teď nemúžeme to tohodle nejak zasahovat." příde mi to trapné sme trpajzlové a nemáme bane , které by težili ?!? "Bod 3 , taky se k tomuhle musim stavět záporne ale pokud by se nemrtví začali bouřit mneli by sme něco podniknout. K tomu s tema "dobrými nemrtvími " nevim jak tomuhle věřit opravdu nevim tak se k tomu nebudu vyjádřovat."když domluvím sednu si. Rychle se ješte zvednu a " " zapomněl jsem ... Kte té expedici , to že sem s tím nesouhlasil bylo odúvodneno tím s čím sem se už zminoval v bodu druhém , Iron Forge teď na tom neni nijak dobře co se týká financí a tak se k tomu stavím ZÁPORNE . " sednu si a přenechám dalšímu členovi zasadání. soukromá zpráva od Varian Wrynn I. Stormwind - Hrad - Velká síň - zasedání Aliance Tak už to začalo. Proudmoore je ale zatím jediným řečníkem. Já doposud jenom četl, co jsem si připravil na papíře. Tedy pěkný bláboly, ozve se má válečnická část. Chvíli jí v duchu okřikuji, a proto jsem trochu mimo. Na chvíli. Ještě jsem si nezvykl na vládu. Přeci jen - od té doby, kdy Jaina opět spojila mé dvě já neuběhlo moc času. Jizvy se ještě hojí. ,,Nejdřív se vyjádřím, osobně, k orkům. Sice chápu Jainu, ale sám nesouhlasím se spojenectvím či mírem s Hordou. Jednak by to podlomilo morálku mnohých menších členů Aliance, kterým orkové, potažmo Horda, škodí, a jednak..." zhluboka se nadechnu a pokračuji zvýšeným hlasem, téměř křikem: ,,A jednak to byli oni, kdo vypálili Stormwind! Byl to ork, ze kterého se stal Král lichů! Udělali nám moc velké šrámy, než aby se na ně s příchodem nějakého Thralla dalo zapomenout! Mají pořád dluh u nás, a než je začleníme do Aliance, tak je budou muset srovnat. A to nebude tak jednoduché. Takže v této věci plně souhlasím s admirálem Proudmoorem, ale na válku je ještě čas. Máme větší nepřátele, s tím souvisí další část mého projevu." Opět se nadechnu a začnu mluvit opět normálně. ,,Stormgard a Pohroma, potažmo takzvaní Opuštění, toť další bod programu. Samotné Stormgardské bych rád opět začlenil do Aliance, což ale není momentálně možné. Přeci jen, je to pořád jen skupinka uprchlíků. Navrhuji jim pomoci jinak a to ulehčením tlaku ze strany Opuštěných tím, že proti nim zahájíme válku. To je ten nepřítel, kvůli kterému si nemůžeme dovolit válku s Hordou. Opuštění jsou ti zmiňovaní "hodní" nemrtví, ale proč tedy útočí na Stormgradské? Nemrtvý Krále lichů je stejný jako Sylvanasin poddaný. Nevidím v tom rozdíl." Přehlédnu ostatní smutným pohledem a skoro šeptem dodám: ,,Lordaeon za záchranu stojí." Pak se zase usadím za stůl předsedajícího a vyvolám: ,,Pokud jde o věc velkoadmirálství nynějšího admirála Tandreda Proudmoora, tak nemám námitky. A teď dávám slovo Magnimu Bronzebeardovi, králi trpaslíků." A zaberu se do desek, kam zapisuji jednání. Mohl bych na to někoho najmout, ale bez toho by se má válečnická část asi moc nudila. Navíc si alespoň zapamatuji jednání. Pak si ještě vzpomenu: ,,Ještě jsem se vlastně plně nevyjádřil k žádosti Alteracu, ale myslím, že z mého návrhu války proti Opuštěným je jasné, že jim, pokud nebude tato válka schválena, rádi pomůžeme alespoň pár oddíly" A dál se věnuji deskám. soukromá zpráva od Admiral Tandred Proudmoore Stormwind – Přístaviště Do přístavu vpluje vlajková loď Kul Tirasu, je větší než většina lodí ve flotile a ozdobena královskými insigniemi na plachtách a zádi lodi. Je doprovázena několika dalšími loděmi Kul Tiraské flotili, jelikož moře je plné stvůr a pyrátů. Po zakotvení u mola, z lodí vyjde několik rytířů a námořníků. Poté vyjdu i já a rozhlédnu se okolo. Na sobě mám uniformu a klobouk, u pasu kord, který tady slouží spíše jen okrasně a nemyslím si, že bych ho na takovémhle místě vůbec použil. Po chvíli dorazí několik Stormwindských stráží a nabídnou mi doprovod. Mezitím z jedné lodi vyvedou pár koní a já na jednoho nasednu. Nasedne i několik rytířů, kteří ručí za moji bezpečnost, jsme sice ve spřáteleném městě ale v těchto dobách nikdo neví, kdy mu vrazí kudlu do zad. Vypadá, že je vše připraveno k cestě na hrad. Námořníci dotanou chvíli volna, aby si užili návštěvy města a zbytek mých rytířů hlídá naše lodě. Já se smíšenou skupinou mích stráží a Stormwindských stráží vyrazíme na hrad. Stormwind - Hrad - Velká síň - zasedání Aliance Cesta utekla velmi rychle i když jsme nikam nespěchali, prohlížel jsem si město a snažil se všímat, zda jsou na tom zdejší ledé podobně jako u nás. Nyní již sedím na zasedání a věnuji se politice. Jelikož je toto zasedání velkých mužů aliance, stráž již nebyla potřebná a vyčkává mého návratu venku před hradem. Hned prvním bodem je problematika orků, takže to je pro mne tak banální otázka, že na mou odpověď nikdo nemusí dlouho čekat a myslím, že má odpověď nikoho nepřekvapí. My udržujeme několik pevností na pobřeží kalimdoru a orkové jeví zjevnou agresi vůči našim expedičním jednotkám a zjevně nepoukazuje na to, že by Horda usilovala o mír. Dokonce nás ty zvířata před několika dny napadli a byli odraženi, bez větších potíží a to je taky má odpověď na tvoji žádost Jaino, ty po nás chceš abychom zastavili akce proti orkům, ale mi nic nepodnikáme, mi držíme svá teritoria a to oni napadají nás. Takže já jsem rozhodně pro válku s těmi bestiemi, které ničili naše národy v minulosti a snaží se o to i teď. Tím bych skončil svoji řeč ohledně orků a přemýšlím nad dalšími body naší schůze. Po chvíli se vyjádřím k dalším bodům. Jsem rád, že jsem členem Aliance a tak si myslím, že bychom na ostatní členy neměli zapomínat a Stromguardy podpořit, dlouho drželi severní území a nikdo nepopře jejich statečnost v minulých válkách. Byli silným článkem aliance, který bychom neměli jen tak zahodit, protože nyní mají problémy. Měli bychom jim pomoci se vzchopit a umožnit se znovu stát silným článkem aliance. Nevím jak se na problematiku Stromguardu dívají ostatní vládci, ale mě připadá to co jsem řekl, že je pravdou a stojím si za tím. Ohledně nemrtvích, o nich moc informací nemáme a jsme od nich celkem odděleni, ale myslím, že nyní máme problémů dost a začínat válku proti neaktivnímu nepříteli nemá smysl dokud nevyřešíme naše problémy co máme tady a teď. A k těm takzvaným hodným nemrtvím, podle mne žádný nemrtví nemůže být hodný, nemám ale dost informací, takže nemohu zatím zaujmout žádné stanovisko, o tom by nám měl spíše něco říct Alterac jako národ co to má k území nemrtvích nejblíž. Chvíli čekám na vyjádření ostatních a poté přejdu k dalším bodům. Jelikož vás víc chce od nás námořní podporu, vím že to bude asi znít trochu hloupě, ale se vší úctou k vám vůdcům aliance, navrhl bych se na post Velkoadmirála Aliančních námořních sil, stejně jako byl můj otec. Lépe by se pak korigovali naše námořní síly a nemuseli bychom se pořád o každé námořní akci informovat, jelikož by to spadalo pod pravomoce jedné osoby. Ale tak jako tak všechny prozby vyslišíme a pomůžeme jak jen budeme moci. Slibuji, že budeme podporovat ostatní národy aliance jak peněžitě, tak námořní podporou. Tak, to bychom měli, vyjádřil jsem se ke všemu, k čemu jsem chtěl a taky mohl. Zbytek je na ostatních. Takže již jen v klidu sedím a poslouchám ostatní. soukromá zpráva od Game Master úvodní příspěvek: Stormwind - Hrad - Velká síň - zasedání Aliance ZASEDANI CLENU ALIANCE: Přítomni: Král Magni Bronzebeard, Lord admirál Tandred Proudmoore, Král Varian Wrynn, Lady Jaina Proudmoore, Lord Darmin Perenold (MH.: Pište šeptem mezi sebou) Do velké síně se postupně sjeli všechny hlavy současné aliance a sesadili se do kruhu kolem kulatého stolu. Na úvod se postavil Král Varian Wrynn. CHtěl bych vás tu dnes všechny hlavně na úvod přivítat. Jsem rád že jsme se tu nakonec sešli všichni osobně. Aliance v posledních letech prožila těžké časy a značně upadla, nyní po mém návratu, hodlám mnoho věcí změnit a dovést alianci opět ke světlým zítřkům. Nejprve prodiskutujeme problémy aliance a nakonec dáme prostor pro jednotlivé návrhy zůčastněných. Bod 1, Porblémy s Orky v Kalimdoru, postavení aliance k orkům, mír X válka. Jaina pro mír Tvrzení.: a)Orkové můžou za hlavní úpadek světa alidí, byly a vždy budou služebníky démonů a hrozbou, není tedy možný mír b)Orkové byli donuceni ke spolupráci démony, byly manipulováni, osvobodili se a změnili, není důvod s nimi válčit. Bod 2, Rozšiřování Aliance Kul Tiras, všichni pro již dříve, tedy formálně schváleno Stormgard, nejasné, bez zázemí, vojsk, pouze skupina uprchlíku, mnoho problémů, malý přínos pro alianci. Má smysl přijmout, financovat a podporovat přeživší ze Stormgardu v Arathi Highlands jako by snad byli ještě existující zemí?? Bod 3, Nemrtví Jak postupovat proti aktuální hrozbě nemrtvých? Aktuálně nejsou činní, má smysl vyvolat drahou válku? A co otázka pohromy a opuštěných, údajně jedni nemrtví jsou dobří, jak an ně nahlížet. Celková otázka co s bývalým Lordaeronem. ---------- Samostatné žádosti: Stormwind: Žádá Kul Tiras o výpomocné loďtsvo, které by jim bylo nápomocno s likvidací Brazrstva Defias které z moře zásobují i piráti. Dále žádá o veškeré případné rady a řešení problému stínu v Duskwoodu, který by rádi odstranili, kdyby některá země znala řešení. Theramur: Žádá o zastavení akcí Kul Tirasu proti Orkům, se kterými je Theramur v mírovém stavu. Alterac: Žádá o finance na obnovu a obranu Žádá o podporu Kul Tiraského námožřnictva a případně i pozemních jednotek pč¨ři obraně města a pobřeží před nemrtvými. Žádá o expediční podpůrné oddíly bojovníků odevšech na boj proti nemrtvým. Žádá Ironforge o podporu výpravy kterou organizuje Ironforgská církev světla a Guilda průzkumníků (archeologové) do alteracu na nalezení památných a magických knih ukryctých v ruinách katedrály bývalého hlavního města Alteracu před válkou. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Ve velké síni, v pevnosti Ogrimmaru se nadále řeší závažné otázky ohledně hordy. Kromě Thralla a Cairna nepříliš osob se může vyjadřovat k dění. Tak určuje tradice vedení náčelníků, příliš komentářů by znamenalo zpochibňování vedení. Ani Vol Jin se příliš nevyjadřuje, je si vědom svého menšinového postavení v hordě, kmen Dar spear je malý, a zmenšuje se. Vul Jin je zavázán Thrallovi a tak vystupuje spíše jako jeden z jeho velitelů. V místnosti se rozhostilo nepříjemné ticho. Nikdo se neopovažuje bez vyzvání radit velkým náčleníkům. Ačkoliv pro potřeby jsou zde přítomni zástupci shamnů hordy, druidů z Cenariova kruhu, i černokněžníků orků. Poslové zatím jen donášejí správy a informace. *Jaina Proudmoore není stále k zastižení , je údajně na zasedání alaince. *V Ashenvale došlo k velké bitvě, zemřelo mnoho orků, klan warsong běsní, údajně mají elfové na své straně i draky. warsongse obává vyhnání ze svých teritorií a ztráty lesů k těžbě. *Byli vyloveni a ošetřeni všichni zranění z bitvy o ostrovy Kul Tirasu. Kul tiraská flotila sebevědomě od vítězství brázdí vody a rozšiřují své kolonie mezi Durotarem a Azsharou. * Klan Grimtotem stále neuznává hordu * Kentauři byli vyhnáni a na nově získaná území se pomalu stěhují orkové, a taurové. * Prasečí lidé stále devastují stepy Barrens a stále se množí, názory na jejich hubení jsou různé. (To pro ujasnění, nějak jsem se ztratil) |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Ve velké síni, v pevnosti Ogrimmaru se nadále řeší závažné otázky ohledně hordy. Kromě Thralla a Cairna nepříliš osob se může vyjadřovat k dění. Tak určuje tradice vedení náčelníků, příliš komentářů by znamenalo zpochibňování vedení. Ani Vol Jin se příliš nevyjadřuje, je si vědom svého menšinového postavení v hordě, kmen Dar spear je malý, a zmenšuje se. Vul Jin je zavázán Thrallovi a tak vystupuje spíše jako jeden z jeho velitelů. V místnosti se rozhostilo nepříjemné ticho. Nikdo se neopovažuje bez vyzvání radit velkým náčleníkům. Ačkoliv pro potřeby jsou zde přítomni zástupci shamnů hordy, druidů z Cenariova kruhu, i černokněžníků orků. Poslové zatím jen donášejí správy a informace. *Jaina Proudmoore není stále k zastižení , je údajně na zasedání alaince. *V Ashenvale došlo k velké bitvě, zemřelo mnoho orků, klan warsong běsní, údajně mají elfové na své straně i draky. warsongse obává vyhnání ze svých teritorií a ztráty lesů k těžbě. *Byli vyloveni a ošetřeni všichni zranění z bitvy o ostrovy Kul Tirasu. Kul tiraská flotila sebevědomě od vítězství brázdí vody a rozšiřují své kolonie mezi Durotarem a Azsharou. * Klan Grimtotem stále neuznává hordu * Kentauři byli vyhnáni a na nově získaná území se pomalu stěhují orkové, a taurové. * Prasečí lidé stále devastují stepy Barrens a stále se množí, názory na jejich hubení jsou různé. (To pro ujasnění, nějak jsem se ztratil) |
| |
| Okraj Wetlands, údolí orků Nerad vzdávám něco, s čím jsem začal, ale bojím se, že nám nezbude jiná možnost než vrátit se přes hory. Pak mě ostatní upozorní na trpaslíka a mě napadne, že by on mohl něco vědět, když už se tudy rozhodl procházet. "Zatím zběžně poberte něco ze zásob, co tu orkové měli, ale skutečně jen v rychlosti. Pokud by hrozilo nebezpečí, okamžitě zpátky," řeknu těm nejbližším a vydám se za trpaslíkem na kopci. "Hej ty," volám už zdálky a doufám, že nás nebude považovat za možnou hrozbu. "Nevíš o cestě, kterou bezpečně projít údolím? Nebo alespoň kolik tu žije orků a kolik cesty ještě zbývá?" |
| |
| Dun Algaz Povedlo se mi ho "zabít"...ne, já ho nezabil! Proč by se smál? Možná...Přiložím svou ruku na hruď mrtvoly a zavřu oči. Když oči znovu otevřu, vidím stejné tělo orka na nějaké skále. Sbírá se a setřásá ze sebe prach. Odplivl si. A vydal se po nějaké horské cestě. Když obrátím hlavu vidím, že míří k nějaké skalní římse nad nějakou roklí. Pozorněji zaostřím. Zatraceně! Vždyť to je tahle! Zavřu oči. Když je znovu otevřu vidím už zase ze svého těla. Vedle mě zrovna bojuje ten ork, se kterým jsem měl hlídku proti tříčlené přesile. Jednomu usekne ruku, ale druhý ho praští do hrudi a třetí mu vrazil palcátem do hrudi. Chcípněte hajzlové! zařvu a vrhnu se k nim. Jedním tnutím jsem v pase přepůlil druhého orka dorazil prvního. Ten třetí se na mě jen zděšeně obrátí a začne pomalu couvat. Svatý oheň. zašeptám a z napřaženého prstu vyšlehne proud intenzivního světla. Orka to zasáhne do břicha, okolí se okamžitě zbarví zlatem kouzla. Po chvíli dopadne jeho tělo s úzkou dírou v břiše mrtvý na zem. Přikleknu si k zraněnému orkovi a ohmatávám ránu. Má zlomených několik žeber a napíchlou plíci. Nehíbej se, pokusím se zacelit ránu! syknu na skučícího orka. Do..dobře... zasípe a vykašle chomáč krve. Stáhnu si rukavici a jako mnohokrát přiložím tu ruku na jeho hruď. V tu chvíli cítím každý kus jeho těla. Přesunu zvolna trochu síly Světla rukou do orkova těla. Nejdřív uzdravit kosti... soustředím energii na zlomeniny a zvolna je začnu narovnávat. Ork svraští obličej a něco zaskučí. Kosti by byli, teď jen uzdravit plíci, to bude to těžší. Musím uzravit a zacelit každou narušenou tkáň. Začnu spojením celku. Pak během pár dalších minut zaceluji jedno vlákénko plicní hmoty za druhým. Konečně vstanu a orkovi pomůžu vyzdvihnout se na vlastní nohy. Ještě mu požehnám, aby z něj opadla únava a navrátila se mu síla. Užasle se podívá na svou hruď a pak na mně. jeho užaslý výraz mluví sám za sebe: je mi vděčný a věří mi. Ty...člověče...ty jsi mě...zachránil...a pak podruhé..já bych zemřel...proč jsi to udělal? vydává ze sebe užasle. Jsi můj bratr v boji a ... přítel. odvětím a i když to přes helmu není vidět, upřímně se usmívám. Udělalo mi dobře, že jsem ho dokázal zachránit před smrtí. Přítel? To vskutku jsi! Jsi přítel...mohl jsi mě nechat zemřít, ale ty jsi dokázal, že nejsi tak špatný jako ostatní lidé! Je mi ctí bojovat společně s tebou. zasměje se a k mému údivu mě ohromnou silou obejme. To jsem rád zasípu ale nemusíš mě zabít. Nehledě na to, že teď musím ještě zabít jednoho bastarda... řeknu mu a zapískám. Z hordy stále bojujících bytostí se vyřítí Aerados a zastaví se přede mnou. Ten černokněžník, nezabil jsem ho. Musím to sním skončit a uvěznit jeho duši. Prozatím sbohem, příteli. a kopnu koně do slabin. Vyrazím směrem po stezce, po které se ubírá. Ústí na druhé straně rokle, tam kudy prchli ostatní nekrolyté, když se začla bitva vyvýjet v náš prospěch. Aerados po stezce klopýtá mezi kameny a nejde se mu právě dobře, zválšť se mnou na zádech. BUM!!! těsně vedle mě dopadne ohnivá koule a roztříští kámen. Aerados se vyděsí. Zatáhnutím uzdy ho uklidním a zakoním hlavu. O dvě římsy nahoře stojí ten kouzelník. A a ním se pochechtávají ti ostatní. Padl jsi do léčky hlupáku. HEhehe vydere se z orkova hrdla, než znovu nasadí ten odporný smích. Sesednu ze sedla a zašepám k Aeradosovi, aby běžel zpátky k ostatním. Mezitím se na obě strany římsy přidrali další orkové. Jsem v pasti. Proti takové přesile nemůžu stát ani já. Nedokážu se dost rychle vypořádat s bojovníky a zároveň se chránit proti kouzlům černokněžníků. Vytasím meč se slovy: Tak do toho. Pojďte. (a budu doufat že mě Pj nenechá ve svým dalším příspěvku zemřít.) |
| |
| Okraj Wetlands, údolí orků Nechtěl sem se do toho konfliktu nějak míchat tak sem to všechno jenom sledoval z dáli , nekdy mně přepadla touha vraždit ty zelené zmetky ale nakonec mne vždy udržela myšlenka na to že bych to mněl pak litovat. Když se dobojovalo viděl jsem jak de dívají mým smněrem obhlédl sem se za mně ale nic tam nebylo ." heh Alfrede asi nás ty malí zahradní trpaslíci našli " poznamenal sem smněrem na Alfreda který chtěl vijet na jedneho gnoma který se k nám blížil. Alfreda sem si udržel u tela pouhim pokynem "čekej" ale neznamenalo to že má prestat ale znamenalo to to že má být dále připraven zaútočit. Když mi ten Gnom položil otázku neodpovědel sem mu jen sem se ho optal na jméno.on mi odpovědel a položil mi jeho otázku ješte jednou. " nevím jak dlouho ale už budeme za polovinou . Jedina jiná cesta je přes hory . " odpovědel sem a dotykem sem dal Alfredovi najevo nech se uklidní. "Jestli dete do Wetlands rád se k vám připojím , určite se vám moje puška a medvědí síla na ceste budou hodit." Jsem k nim dúvěřiví , nemyslím si že sou nebezpečný když se byli s tema orkama . Asi to nebude Horda a kdyby to byla lupičská banda už by sem asi nemněl nic ani medvěda. Ten Gnom kterého sem našel a tentábor bude asi jich. |
| |
| Okraj Wetlands, údolí orků "Hm, to nás moc netěší," odpovím nevesele a přemýšlím, co dál. "Ten ork jistě brzy přivede posily a bude to víc, než jen tahle lovecká tlupa. Obávám se, příteli, že ani s tebou a s tvým medvědem se nedokážeme ubránit. Pokud umíš dělat zázraky, rádi půjdeme s tebou - taky míříme do Wetlands - ale jinak se možná raději obrátíme a zvolíme cestu horami. A tobě bych pak radil to stejné, orkové teď budou na pozoru a nenechají tě jen tak nepozorovaně projít." Mávnu na mé společníky, aby přišli za mnou. Nemůžeme si dovolit zdržovat se v orkském táboře a čím dřív vyrazíme, tím líp - i když to znamená, že nebudeme mít tolik zásob a že možná půjdeme, aniž bychom pořádně ošetřili všechny zraněné. |
| |
| Dun Algaz, po bitvěTak nám jižní kraje nastavují i svou stinnou tvář.Žádná bělostná clona, která by milosrdně kryla útok poraženého, jen temnota a pach krve. Celou bitvu jsem se nesnažil zabíjet, ale odrážet. Teprve když jsem si všiml toho temného artefaktu, tak jsem začal opravdu bojovat, jenže pak mi nějaká divná střela potrhala rameno a já by zneschopněn boje. A tak jsem našemu vítězství mohl jen přihlížet z krytého stanoviště trolů, kteří mě mezitím dávali do kupy, což se jim povedlo, i když řekli, že se to bude muset ještě trochu doléčit přirozenou cestou, proto chtěli, abych u nich zůstal. To nemohu. Musím najít svého pána a pomoct mu. ,,Vy dva," oslovím dva troly, jedny z mála, kteří nemuseli zasahovat, asi sou specializováni na vážná zranění, ,,pojďte se mnou." A oni jdou. Procházíme bývalým bojištěm, které na okamžik ozáří žlutá záře. Jako po úspěšné obraně Taunka'le před léty. Jenom trochu slabší. Asi je unavený. Projdu kolem Loranoka, který jde spolu s vůdcem trolů, který hlásí škody a pokynu jim. Podle toho, co říká, jsme přišli asi o třicet orků, z jednoho tusskara se stal jednoruký invalida a spousta válečníků má zranění, ale přežijí. Pak se ke mně přidají ještě Železní trpaslíci, v jejichž společnosti se cítím trochu nesvůj - konec konců, oni jako jedni z mála nepomáhali při obraně Taunka'le, dokonce jich pr bojovalo v řadách nemrtvých. Potkám Korleona a jeho hraničáře, kteří se také přidají, tedy ti, kteří nejsou zranění. Pak dojdeme k jednomu orkovi, který má krev na hrudi, kterou mu zcela jistě někdo uzdravil. Trolové za mnou hvízdnou, takže to asi byl Holyblade. Zeptám se, kam šel, a ork ukáže směr. Dun Algaz, záchrana HolybladeaTo už mám špatné tušení, které se brzy ukáže jako pravdivé. Holyblade je obklíčen.Zastavím svojí družinu, která jde za mnou a skryji se. Snad si mne nevšimnou. Sáhnu k opasku pro roh mláděte Wendiga, který mi Loranok daroval před léty. Měl jsem jím hlásit potíže při útoku, který jsem vedl v rámci obrany města taunků. Tenhdy nebyl třeba. Celým Dun Algazem se ozve táhlý zvuk, který sám od sebe mění intenzitu od nízkých do vysokých tónů, až se ustálí na bolestivém zvuku na hranici slyšitelnosti. Snad Loranok přijde. Odlepil jsem roh od rtů, opět ho připásal na opasek a vytáhl luk. Napodobili mne i ostatní lidé, a tak jsme brzy vypouštěli salvy ve zběsilém tempu. Část orků vyrazila k nám a já si všiml čarodějů. Natáhl jsem do luku jeden z těch pár šípů, které jsem také dostal od Loranoka, hlavice byl totiž pokrytá runou, která oslabovala temné síly, díky tomu jsem zabil pár nemrtvých jezdců z Královi stráže. Vypálím a jeden čaroděj zaskučí a skácí se. Pak mne oslepí záblesk modrého světla, díky kterému chytne část orků. Takže ti trolové neměli léčit nejvážnější zranění, ale bojovat. Podívám se na ně. Vypadají pořád svěže a tak připravují další střelu. Ukážu jim na černokněžníky a řeknu: ,,Tam!" Přikývnou a vrhnou další kouli dovnitř nepřátel, přímo k čarodějům. To už jsou u nás první orkové a já tasím svůj meč a snažím se chránit bývalé lapky a bojové mágy za mnou. A za mnou už slyším dusot Loranokových oddílů. Počkej, Holyblade! Počkej a přežij, než se k tobě dostanu! |
| |
| Silverpine Forest Hloupý trpaslík. Probleskne mi hlavou, když na nás tak upozorní a z našeho ukrývání se stává boj o holý život. Snažím se v hlavě vybavit nějaké kouzlo, které by mohlo učinkovat na ty bestie. Ale nemám moc času, pár ran a naše skupina se zdá být jaksi nepoužitelná. Vidím jak worgen odhodí jednoho z karmínových. Při jeho letu skusím použít kouzlo, které spomalí jeho let a změkčí trochu náraz. V tom spěchu to není nic moc, ale přece jen se kolem člověka sformuluje jakýsi fialový opar a spomalí jeho let, že náraz není tak silný jak mohl být, i tak je to celkem velká rána o zeď, ale snad pro něj nebude smrtelná. Najednou si povšimnu, že jeden ze dvou worgenů se řítí přímo na mne. Co teď? Co teď? V podobné situaci jsem již byl. Ve sklepení Dalaranu, vytvořený nytvor s odolností na magii, prchl a pobíhal po sklepeních, ale co jsem to jen udělal, když jsem ho našel? Sakryš ta paměť. Přemýtám v hlavě ve zbývajícím čase a nakonec si vspomenu. Místo toho abych nasměroval ruku na nepřítele, nasměruji ji nad něj. Magií ze stropu vytrhnu kusy stropu a nechám je zřítit přímo na blížícího se protivníka. Zvedne se nános prachu a jakmile zmizí, worgen leží na zemi, ale stále živý. Kameny mu zasypaly nohy, tělo a jednu ruku. Ale svojí zbívající rukou se mě stále snaží dostat. Suť není dost těžká a worgen se z ní jistě brzy dostane, pokud nic neudělám. Proto do druhé ruky tasím meč a jdu blíže zasypanému nepříteli. Holí přimáčknu jeho zdravou ruku k zemi a podívám se worgenovi do očí. Chvíli je mi ho až líto, jak kouká, asi ví co příde, ale nechce se vzdát a začne se po mě sápat pusou, má silný zubiska, naštěstí na mne nedosáhne. O okamžik později zarazím svůj meč do jeho tlamy a kus čepele se do něj zanoří. Z jeho těla vyprchal život a já tedy mohl meč vytáhnout a podívat se po druhém nepříteli. Bojuje s ostatními členy skupiny a zatím se drží. Zatasím meč a chytnu pevně hůl. Z konce hole vytriskne prudké světlo mířené přímo do jeho očí. Worgen zařve a snaží si krýt oči. Tahle chvíle je pro něj kritická a toho si všimnou i trpaslíci s lidmi, je mi jedno kdo jí využije dřív, jen se koukám jak Karmínoví nebo trpaslíci skolí oslepeného a dezorientovaného protivníka. Jakmile je po boji, dojdu ke zraněným a podívám se na jejich stav. Všechno je to vina toho trpaslíka, ale nebudu mu to připomínat a dělat z něj idiota, myslím, že to teď není zapotřebí. Podívám se na zraněné muže a povídám. Nebojte rány se vám zahojí, toto mne naučili mí přátelé elfové. A použiji energii k viléčení ran, které bojovníci utržili, poté vyndám z batohu ještě nějaké byliny proti bolesti a léčebné masti a rozdám je ostatním, dáme si chvíli pauzu, ale za chvíli musíme znovu vyrazit. |
| |
| Dun Algaz Situace se rychle změnila. Orkové už se podle nesmějí ale zatínají zuby. Nordung a Loranok se svými muži sem přišli a rozdrtili orky ze strany odku jsem přišel. Také odvedli pozornost kouzelníků. Toho jsem využil a s výkřikem Za Světlo! jsem se vrhl mezi asi patnáct zelenokožů na cestě k vyším římsám. Sek, dva, tři...a šest nepřátel se váli na zemi, bez možnosti opět se zapojit. Svatý oheň! a další dva, co stáli za sebou mají díru v hlavě. Máchám mezi orky mečem, občas mé rány vykrijí, ale každý třetí úder je pro jednoho z nich smrtící. Naprosto nezvládají obranu, nehledě na to, že se na poměrně úzké římse snaží protlačit všichni ke mně, takže ani nemůžou ti vepředu ustupovat. Jsou opravdu tupí. ssssssssssssssssssss do hrudi mě udeřila koule temné energie. Mé posvěcené brnění mě ochránilo před zraněním, ale tlak mě odhodil o metr nazpátek, a uvedl mě do situace, kdy já musím vykrývat údery orků. Naštěstí už jsou jen čtyři. Krytí, krytí, krytí...konečně! Úder. A leží. Jsem zpátky ve výhodě a zbývající dva brzy svého bratra následují. Dalšího jen prásknu naplocho mečem, takže přepadne z římsy dolů do rokle. Strašlivá smrt. Po tom se rozeběhnu s vytaženým amuletem proti magii k vyšším římsám a čarodějům... |
| |
 | Stormwind, jednání Aliance Zatím nemám žádný důvod k radosti. Bratr se chová jako otec, stejně tak Wrynn. A to jsem si myslela, že po tom, co mu několik orků pomohlo uprchnout z otroctví, bude méně zahořklý. Jenže jeho proslov mi nedává za pravdu. Jenom Magni mne trochu potěší, když není přímo pro válku. Hned po bratrovi se ujnu slova: Nevím, co máte vy dva, ukážu na Wrynna a "velkoadmirála Proudmoora", proti orkům. To, že byl náš otec zabit byl jen důsledek toho, že nedokázal pochopit, že orci nejsou hlavní nepřátelé, a tobě, Wrynne, snad není dost, že pár orků riskovalo jen proto, aby tě osvobodili z arény? Není ti snad dost, že orčí šaman ti vrátil paměť, Lo'Goshi! Orkové nám už nic nedluží a miulost jejich vztahů s námi byla dána Plamenou legií, které se ale vzepřelia pomohli mi ji zničit, když jste vy všichni seděli tady! Pak se zklidním a ještě řeknu: Pokud jde o zařazení Stromgarde zpět do Aliance, tak jsem rozhodně pro, protože, jak říkal můj bratr, byli věrní Alianci a ta jim to musí vynahradit. Pokud pak jde o útok na Opuštěné a obnovu Lordaeonu, tak s tím souhlasím, ale musíme s obnovou počkat do porážky krále lichů a navíc mám obavu o zásobování v té zemi, protože pochybuji, že by Alterac, potažmo Stromgarde, mohli živit armádu schopnou porazit Opuštěné a pak i Krále. Sednu si a čekám, kdo bude mluvit po mně. |
| |
 | Stormwind - Hrad - Velká síň - zasedání Aliance Jednání se pro Alterac, potažmo pro celý Lordaeon, vyvíjí dobře. Z původně nevrhnuté pomoci formou expedičních oddílů, které jsem stejně nevěřil, se vytvořil plán na sejmutí prokletí nemrtvých z mé země a obnovu celého Lordaeonu. Skvěle. Hlavní je, že tento návrh předestřel radě sám její vůdce - znovuobjevený král Varian Wrynn I. Jedinou starost mi dělají trpaslíci. Jsou to trpaslíci a nemají, co by těžili! Jen stěží jsem se ubránil úsměvu a přesto myslím, že jsem cukal koutky. Pak řeč Jainy Proudmoore, zaměřená hlavně na orky, kteří my jsou více méně jedno, o jejich zničení se dá uvažovat až po zničení nemrtvých, správně řekl král Wrynn. Zatím jsem nikdy nestihl vstát dost rychle, ale už jsem připravený a ještě než Jaina dosedne, tak se já vztyčím. ,,Takže ze začátku bych chtěl poděkovat králi Varionovi Wrynnovi I. za samotný návrh invaze do Lordaeonu a sourozencům Proudmoorovým za podporu tohoto návrhu. Abyste věděli, ani jsem nevěřil, že pošlete expediční jednotky; myslel jsem, že pro vás budou hlavní orci. Pokud jde o zásobování armády, která by byla potřebná pro zničení nemrtvých, tak se dá zorganizovat. Předně je třeba získat Stromguardy. Ač jsou na tom hůře než my, tak drží několik významných sýpek, které stejně nejsou schopni vyčerpat. Ale ani to nestačí; budeme potřebovat podporu Gnollů, hyeních lidí, a pak musíme získat Syndikát. Ano, ten Syndikát, který vytvořil můj bratranec, tedy jediný další žijící Perenold. Asi si říkáte, jak můžeme Syndikát získat na naší stranu, ale je to vskutku jednoduché. Musím porazit svého bratrance v souboji. Pak by většina, ne-li všichni, vůdci Syndikátu uznali můj dědičný nárok na vedení Syndikátu, nebo by se rozdělili a Aliance je snadno převálcovala. Ale Syndikát bychom měli získat na naší strnu. A to proto, že mohou získávat informace a mohou útočit spolu s námi. Nádavkem pak mohou krást Opuštěným jejich jedy, které by nám jinak mohli způsobit škody. A v poslední řadě - víte, " otočil jsem se na Bronzebearda, ,,že tajná expedice mých předků nalezli v Alterackých horách zásoby stříbra? Nechali si je na těžší časy - a ty nastanou brzy, jak se pustíme do očisty Lordaeonu." A opět jsem se usadil, s pocitem dobře odmluveného projevu |
| |
| Stormwind - Hrad - Velká síň - zasedání Aliance Tak, konečně se vyjádřili všichni zůčastnění. Sedím u stolu a projedu pohledem spolusedící a zvažuji zda někdo vypadá, že chce nyní něco říci. Jelikož se nikdo k ničemu nemá, ujmu se znovu slova, vstanu a započnu řeč. Napřed se podívám na Jainu a pronesu k ní. Možná, kdybychom příjmuli tvé stanovisko, že orkové se opravdu změnili, že už to nejsou ty krvelačné bestie jako dřív, budou s námi tedy ochotni jednat o míru. Mají vůbec o mír zájem? Protože, jestli jsou opravdu takoví jak říkáš a pomohli zachránit i krále Variana Wrynna, možná bych se za určitých podmínek dokázal dohodnout na míru. Až se uvidíš s tím Thrallem, můžeš mu tedy přednést, že Kul Tiras, odloží starou nenávist a už dále nebude s orky válčit, pokud však Kul Tirasu zůstanou teritoria, která jsou nyní držena mími vojsky, jedná se o část východního pobřeží a pár přilehlích ostrovů. Je to jen malé odškodnění za to, co nám provedli a kolik lidí zabili. Pokud přijmou moji nabídku a vyhoví požadavkům, přistoupím na mír. Pak mi pošli posla se zprávou, jak orkové přimou můj návrh. I když při mluvení o míru s hordou mluvím dosti trpce a nerad, v těchto dobách a ve válce s nemrtvími, myslím svá slova upřímně. Jednotky, které brání mé pevnosti v Kalimdoru by se hodily i tady doma v boji proti nemrtvím. Teď jen ukáže čas, jací orkové opravdu jsou a zda přistoupí na mé požadavky. Nyní se však otočím k lordu Perenoldovi a začnu již klidnějším a bezstarostnějším tónem promlouvat. Se vší úctou k vám, nemyslím, že potřebujeme podporu Syndikátu, který byl založen vaším příbuzným jak jste zde zmínil. Nebo snad těch barbarských gnolů, se kterými se podle mně nedá ani vyjednávat. Vlastně bych zdůraznil, že k břehům Alteracu, to mám velmi blízko a má flotila je schopna se dostat a vylodit mé jednotky takřka do několika dní od doby co skončí toto jednání. Proto bych rád navrhl aby vyčistění Alteracu bylo svěřeno mím jednotkám, která jsou připraveny a dobře vybaveny, ani zásobování z moře by nebyl problém. Mé přepravní lodě převezou velké množství zásob a mé ostrovy jsou dobře zásobené potravinami i materiálem. A i terén skvěle vyhovuje zaměření mch jednotek, přístup k moři a podpora loďsvem a celkem rovina. Pomoc Stromguardu, by pak byla již na vojsku Stormwindském, jelikož mé jednotky nejsou zvyklé na boj v tak hornatém prostředí a ani by nemohli počítat s podporou z moře. Na takovém místě bych měl příliš vysoké ztráty a proto doufám chápete, že nejlepší využití mích vojsk bude právě v Alteracu, kde budu moci vyhnat nemrtvé z několika pevností a měst, které v této oblasti drží. Jakmile domluvím, tak se posadím a čekám, zda bude někdo mít nějaké námytky, či připomínky, ale myslím, že jsem navrhl nejlepší a nejvýhodnější řešení. Taky myslím, že vše podstatné jsme zde probrali a já řekl vše co jsem chtěl. Nyní jen vyčkat konce zasedání a budu se moci navrátit do své vlasti a věnovat se svím problémům. |
| |
| Hory na cestě do Wetlands Garth, Argzi Skupina gnómů na rozkaz velitele rychle sesbírá raněné a to málo věcí co zbylo po orcích a vydává se zpět údolím, směrem k výšině, která je vyvede opět na vrchol hor. Cesta zpět nepostupuje příliš rychle, zdržují vás ranění a nutnost některé za cesty ošetřit, obvázat rány, zašít, desimfikovat. Máte však štěstí v počasí, s horším počasím by ranění cestu přes hory nepřežili, vy však nyní máte šanci, cesta ale ani tak nebude lehká, po strmých úpatích hor, po větrných vrcholech. Zdá se to však jako jediná možnost, v porovnání s nepřátelským kmenem orků. Trpaslík Garth se svým medvěděm zatím doprovází gnómy. Nedostanete se ani půl cesty údolím zpět k horám, když v tom medvěd Alfréd doprovázející trpaslíka vyhrábne za keřem jakousi dutinu v zemi. Jeden člen gnómí party ze zvědavosti nakoukne do dutiny a překvapeně zvolá: Šéfe, jsou tu nějaké ruiny a tunely!! Při rychlejším prozkoumání se skutečně zdá, že se jedná o ruiny nějakého starého podzemního města... některým z vás připomínají Wetlandské vykopávky veden trpasličími archeology. Možná jsme našli druhý východ starého města titánů které ve wetlands odkrývají trpaslíci... třeba by se to dalo projít.... pokud by nás pronásleodvali orkové... tady by nás nehledali... Pronese jeden z gnómů při pohledu do jeskyně. Dutina je skutečně prostorná a táhne se daleko, podepřená mramorovými sloupy a stěnami, je však temná a zda má otevřený konec či je někde půli cesty sesutá nevíte. Dvě mouchy jendou ranou.. cesta do Wetlands.. a určitě tam budou i cenné artefakty! Vykřikne jiný gnóm a bouchne se pěstí do ruky. Tak co šéfe? Přes horu? Přes orky? nebo temnou jeskyní? Zeptají se gnómové sborem vůdce. |
| |
| Dun Algaz Holyblade, Nordung, Loranok Bitva v orkském táboře skončila, vojsko seveřanů pozabíjelo i zbylé orky a kromě těch, jenž pronásledovali Holyblada za kopce, se začali věnovat raněným a ohledávání tábora. Za bojištěm, o kus dál, kam vyrazil Halyblade pronásledovat orkského temného lorda čekala skupina orkských lovců, jenž dorazili k bitvě později a rozhdoli se k prohrávajícím druhům nepřipojit, naopak k nim se připojilo několik uprchnuvších černokněžníků a tak Holyblade upadl do neúmyslné léčky. Orkové byli v přesile. Nordung s několika seveřany však dorazil včas, aby Holyblada podpořil. Jen s přízní světla, schopnostmi zkušeného paladina a mocným brněním Holyblade přežil. Orkové byli poraženi. Teprve po bitvě se však někteří seveřané otázali, kam vlastně tak Holybalde spěchal, do kopců. Žádného temného lorda nikdo neviděl, všichni viděli jak zemřel na bojišti, s šíleným výrazem pomateného přisluhovače temných sil. Holybalde pronásledoval vlastní bludy. Jeden z méně taktních orků pronese: Hrrch, jestli vidíte nepřátele tam kde nejsou.. měl by jste složit zbraně dřív.. než padnete v nesmyslné situaci... taky jsme nemuseli stihnout dorazit... Jeden z tuskarrů také dodá: Musíte rozlišovat realitu od bludů a stínů z duše. Holybladovo pomatení smyslů vedlo k poslední potyčce, orkové byli poraženi a seveřané se mohli začít ošetřovat. |
| |
| Stormwind - Hrad - Velká síň - zasedání Aliance Kostky jsou vrženy. Pokud se dozví, jak to se mnou bylo, tak by to mohlo ohrozit mou pozici. Nebo posílit. Toť otázka. Každopádně se zle podívám na Jainu, když nám vysvětluje, jak jsou orci dobří a hodní. Pak přijde výstup nového Perenolda, který je mi zatím nejvíce sympatický, i když nový velkoadmirál je také dobrý, jenom se nechává snadno zviklat. Tomu je třeba zabránit. Nesmíme orkům odpustit, protože až bude po nemrtvých, tak se do sebe obě strany zase pustí a udělá to nové dluhy. Škoda, že si Jaina neuvědomuje, že my možná zapomeneme, ale lidé nikdy. Škoda, že nezažila Stormwind. Mám namysli ten starý. A jeho zničení, ano zničení. A obléhání Blackrock spire. A spoustu dalších bitev. Zvednu se a opět suveréně promluvím, tentokrát k Jaině: ,,Ano, smrt starého Proudmoora byla zapříčiněna jeho nepochopením, ale staral se někdo z tvých přátel o to, jak nejjemněji mu to sdělit? Jak vyhrávat bez masakrů? Jaino, oni možná mají dobrého vůdce, ale dekády pod nadvládou démonů nesmažeš jedním exodem ani pár vůdci, kteří nejsou tak krvelační. Ta krvežíznivost v nich je, to si uvědom. A k těm dluhům - pochybuji, že pomoc jednomu králi odčiní zabití jiného a zabití mnoha dobrých lidí. Například Anduina Lothara. Ale, já zapoměl, ty jsi tam nebyla, když Orgrim Doomhammer skákal na těle Lotharově, dokud ho Turalyon neshodil! Tys tu potupu neviděla, ta jsi neviděla orka křepčícího na ostatcích zdatného soupeře! Ty jsi neviděla toho, po kom je pojmenováno hlavní město orků. Dokud to nelehne popelem, dokud Thralla nezabije jeho pobočník či pobočnice, do té doby nebudou dluhy urovnány. V té době, pokud se orci vzchopí a přiznají, že jsme dobří bojovníci, v té době můžeme jednat o tom, že bychom jim umožnili vstup do Aliance," dokončím dramaticky, tu část s ,,Ale, já zapoměl..." dokonce ironicky. Cítím, že se ve mě bouří válečnická část, že bublá, přímo bublá touhou po zničení toho všeho! Po zničení Orgrimmaru, po zničení té arcimagyně, nejen proto, že je stoupencem povolání, které přivelo Plamennou legii sem, nejen proto, že obhajuje ty zelené zmetky, ale protože mluví o něčem, co nemůže znát! Ona mluví o pravé válce, ale tu nemůže znát. Bitva s plamenou legií byla naplánovaná, ale s orky to tzak nebylo! To byla jatka, ano, jatka! Pak se po chvíli otočím k druhému Proudmoorovi, který sedí hned vedle Perenolda, a promluvím k němu: ,,Bavíme se hlavně o tom, jak zredukovat výdaje z naší strany a co nejvíce zapojit lordaeonské. Syndikát, jeho zkušenosti, asi opravdu potřebujeme, když mají ty "jedy" jak řekl náš společník, který ví o situaci na severu nejvíce. Co se týče míst, kde vaši vojáci mohou působit, tak bych navrhoval následovný postup: Obsadíme Alterac, moje a trpasličí jednotky obsadí Alteracké hory a další pohoří, zabezpečíme průchod a vaši vojáci se budou moci zúčastnit obléhání takzvaného Dolního Města," domluvím a otočím se tak, aby mne viděli všichni. Pak opět promluvím: ,,Vzhledem k tomu, že pro útok na nemrtvé podporuje většina aliance, tak začnu okamžitě shromažďovat vojsko. Vám, kteří s invazí do Lordaeonu také souhlasíte, radím, abyste vyslali co nejdříve posly. Proto vyhlašuji tříhodinovou přestávku, jenom žádám velkoadmirála Proudmoora a lorda Perenolda, aby se dostavili už po hodině. To je vše, můžete jít." Sám odejdu a dám pokyn poslům. Pak si vezmu mapy Lordaeonu od všech možných zdrojů, přes původní Lordaeonské průzkumníky, přes Šarlatové legie po Stříbrný úsvit a Alterac. Pak také vazmu novou knihu Lordaeon po Třetí válce: lexikon divočiny, která obsahuje učení o frakcích a organizacích působících momentálně na území Lordaeonu, sesbírané alterackými kronikáři a průzkumníky Stříbrného úsvitu. MH: Dolní město - Undercity, Šarlatová legie - Scarlet Crusade, Stříbrný úsvit - Argent Dawn |
| |
| Silverpine Forest Gorion Flame Worgen který tě napadl byl zabit, sesunout část stropu na nepřítele byl dobrý tah, nijak neplýtvající tvými silami. Druhého worgena zabili lidé spolu s trpaslíky, jeden z trpaslíků šťastným úderem uťal worgenovi ruku, rozzuřeného worgena pak zasáhl jeden z karmínových, poměrně šíleným manévrem kdy skočil téměř pod bestií a zmítající se bestie se nabodla na jeho meč když se po něm vrhla. Ostatní pak "hrdinu" museli vyprostit z pod těla nestvůry. Uuu, to bylo teda.. chytrýýýý.. Dobírali se ho trpaslíci. Po boji si všichni začali prohlížet a obvazovat své rány. Tvá léčba byla také uvítána. Jeden si však již o ni říci nemohl. Muž kterého odhodil Worgen přes celou místnost. Jeden z Karmínových přišel k němu, Položil hlavu na jeho hruď, ohmatal krk. Potom si u něj klekl a začal zaříkávání. Místností se rozlilo světlo a odhozený , bezvládný muž se mátožně zvedl ze země. Karmínový kněz potom pronesl. Světlo tě ochraňovalo, máš ještě účel, byl jsi u bran smrti, ale neprošel jsi. Potom pomohl druhovi vstát a došli opět k vám. Trpaslíci na oba udiveně hleděli. Tys ho oživil??? Otázal se jeden. odpověděl mu však jiný z Karmínových: Oživovat mrtvé, umí jedině a pouze naše paní, mocná Lady Inkvizice Sally Whiteman. On vška byl pouze na prahu smrti, a tak z vůle světla byl přiveden zpět. Trpaslíci si trochu zamručeli. Ale potom si vzal slovo jejich vůdce: takže, měli bychom vypadnout, někdo to mohl slyšet... A co jsi to sakra říkal o tom sedlákovi? Že je jedním z nich? To je průser... určitě nás práskne.. co teď? |
| |
| Dun Algaz Zdá se, že všichni si myslí, že jsem se pomátl. Ale to se šeredně pletou. Démony nelze podceňovat. Viděl jsem, jak Archimonde Znesvěcovatel zničil Dalaran. Viděl jsem, jak legie démonů smetli obránce, jež nevyvrátili svým klínem ani nemrtví. Ten v karmínovočerném plášti opravdu zemřel. Ale jeho duše se přemýstila do připraveného nového těla. Viděl jsem magii, která ztrhla hřbet Loarderonu. Nechci se znov dívat na vítězství démonů. Ten ork žije a teď už proti nám zřejmě burcuje další vojska. Nevím, jeli v naší moci přejít Dun Algaz. Možná, že by nám mohla pomoci jedna z mých tří teleportačních run. Jedna je do trůního sálu Loardeonu, druhá do Fialové citadeli v Dalaranu. A poslední do Stormwindské pevnosti. Je to dárek od kdysi největšího arcimága, nejvyššího z Kirin Tor. Od samoného Antonidase. Každá má jen jedno použití. Říkal, že se pak rozpadne v prach a kouzlo se rozptýlí. Pokud by trollí kouzelníci byly schopni vytvořit pole, do kterého bychom se vešli a dokázali provést rituál, který i Antonidas popsal, mohli bychom bez problému odcestovat do Stormwindu. Odsud by to nemusl být žádný problém dostat se do Ironforge za Magnim. Nehledě na to, že bych zas rád viděl svojí ženu a syna... vychrlím ze sebe a prosebně se podívám na trolly. Moc rád bych zas viděl svou rodinu. |
| |
| Stormwind - Hrad - Velká síň - zasedání Aliance Na konec se ujme slova znovu Varian Wrynn. Mluví moudře a zdá se, že není jen velký bojovník, jak jsem slyšel, ale i moudrý král své říše. Ještě více mě tak ujistil, že je člověkem, za kterým bych měl stát v nadcházejícím období. Byla vyhášena tříhodinová přestávka, pro mne tedy jen hodinová, ale to bude stačit. Jakmile se všichni začnou rozcházet, zamířím ven z hradu a poté se svojí eskortou přímo do přístavu. Stormwind - Přístaviště Nalodím se na svoji vlajkovou loď a projdu do místnosti, která je zařízena jako pracovna. Usednu ke stolu a začnu psát povely pro mé jednotky. Poté zavolám posly a předám jim zprávu, mají ji doručit velitelům mích námořních a pěchotních sil, aby se připravili na přesun a následný boj, mají vyčkat mého návratu a do té doby zůstat připraveni. Poslové s touto zprávou se nalodí na menší, rychlejší loď a ta se vydá ke Kul Tiraským ostrovům a zprávu rozpošlou po jednotlívích základnách. Poté vyřídím ještě pár záležitostí a mohu se vrátit do hradu a pokračovat v jednání. Vyjdu na molo, nasednu na koně a vyjedeme zase k hradu. Dorazím o něco dříve, jelikož není moudré nechat velitele Aliance čekat. Proto po mém příjezdu zamířím přímo do síně, kde probíhalo jednání a a jsem zvjedav co bude s námi Wrynn probírat. Zřejmě plán boje, no uvidíme. |
| |
| soukromá zpráva od Admiral Tandred Proudmoore pro Při svém odchodu z hradu jsem, poslal jednoho, ze svých mužů, aby počkal na trpaslíky, co chtěly podporu od krále Magniho na jejich výpravu. Měl je dovést ke mě, abych si s nimi mohl v klidu promluvit. Jakmile dorazili, nechal jsem je zavést na svoji loď a setkal jsem se s nimi v jedné kajutě. Zdravím vás moudří trpaslíci, jelikož váš dobrotiví král odmítl podporovat vaši výpravu, měl bych pro vás návr. Místo podpory z Ironforge, by jste dostali podporu od Kul Tirasu. Samozřejmě, by to nebylo zadarmo, na oplátku by jme chtěli aby část vámi nalezených artefaktů a jiných bohatství byla převezena na naše ostrovy, kde by připadli mé vlasti. Samozřejmě na vaši expedici bude přítomen námi vybraný komisař, který bude dohlížet, že se nám naše investice vyplatí. Ale to je jen taková maličkost. Co na to říkáte? Za tak málo vám nabízím podporu, o jakou si jen řeknete. Pokud chcete čas na rozmyšlenou, tak prosím, ale ať to netrvá příliš dlouho, mám ještě spoustu dalších věcí na vyřízení. Jakmile přednesu svůj názor, odejdu z místnosti a u dveří nechám stráž, aby pro mne přišli, až si to rozmyslí. Zatím usednu do své pracovny a napíšu rozkazy jednotkám doma i v zámoří. Napíšu zprávu jednotkám v Kalimdoru, že mají omezit veškeré činnosti proti hordě, že se snažíme uzavřít mír, jelikož nás čeká válka tady v Azerothu. Jakmile vyhrajeme tady, budeme se moci pustit plnou silou do orků. Ale vést dvě války se mi teď opravdu nechce. Ať zatím zůstanou v pohotovosti a brání naše teritoria, ale nedávají orkům žádný podmět k útoku na nás a pokud mají nějakého orkského zajatce, ať ho pošlou se zprávou k jeho pánům, že chceme vyjednávat, ať pošlou posla, že mu zaručujeme bezpečný návrat a předneste mu stejné požadavky, které jsem již řekl Jaině. Poté nechám všechny posly odejít a při jejich odchodu ke mě přijde jeden ze strážců co hlídal trpaslíky a doporovodí mne k nim. Ti už se rozhodli, já vyslechnu jejich rozhodnutí a domluvím, se ještě na nějakých úpravách plánu, pokud budou nezbytné a následně je nechám odejít a doporučím jim, aby se zatím nezmiňovali Magnimu o tom, kdo jejich výpravu podporuje. Tak, všechno vyřízeno a já se mohu vrátit na zasedání aliance. |
| |
| Silverpine Forest Je po boji a já se dívám jak jsme dopadli, jen zranění, která se dají snadno vyléčit. Tedy až na jedno, ten od Karmínových, ten to už nerozchodí. Začnu tedy léčit ty, kterým mohu pomoci a v tom ten pro mne mrtví se po kouzlu svého druha zvedne. Hmm, taková kouzla jsem již viděl. I když jsou Karmínoví naprostí blázni, musí se jim uznat, že ve svim řemeslu se vyznaj. Probleskne mi hlavou myšlenka, ale pak se zase věnuji zraněným. Jakmile začnou znovu mluvit o sedlákovi, tedy worgenovi, začnu se znovu soustředit na ten náhrdelník co jsem mu dal, abych viděl, co právě dělá. Tak jako tak, nesmíme se dlouho zdržovat, a proto popoženu ostatní, abychom vyrazili. Ostatní nic nenamítají a my pokračujeme v cestě dál do neznáma, tedy aspoň pro mě neznáma, oni tu už asi opravdu byli. |
| |
| Stormwind - Hrad - Velká síň - zasedání Aliance Hned po mém projevu se o slovo přihlásil opět velkoadmirál Proudmoore, který mi přijde moc namyšlený. Armádu přece nemůže zásobovat z moře! Ne, pokud máme dobýt vnitrozemí. Pak jsou sýpky Stromguardských důležité stejně jako pomoc Syndikátu, který, jak zmínil král Wrynn, je nenahraditelný minimálně kvůli "těm jedům". Pak, když král, mně stále sympatičtější, vyhlásil přestávku kvůli svolání armád, tak sem se málem smál. Chtěl jsem pár expedičních oddílů a místo toho mám invazní armádu! A to jsem nevěřil ani v ty oddíly. Jenže vzápětí se přestanu radovat. Slíbil jsem, že zabiji bratrance. Ne, že bych se bál o sebe, on je přeci jen starý, starší než já, ale sluší se to? Šlechtický rod nejdříve zradí své spojence, rozetne se vedví a málem se povraždí, pak ti vítězní, zrádci Aliance, založí jakýsi Syndikát a já slíbím, před mocnými muži (a ženou) Azerothu, že zabiji jediného, kdo z našeho rodu kromě mne zůstal. Ale udělám to. Nejen kvůli slibu, ale hlavně proto, že udělám vše, co pomůže Lordaeonu. Po chvíli jsem jako ostatní odešel do knajpy, kde jsem si koupil pokoj, na rozdíl od nich bez jakékoliv tělesné stráže. Máme málo mužů a já se o sebe dokážu postarat. V hostinci Lehnu si na postel, tedy na jediný kus nábytku v mém pokoji. Vytáhnu brk, inkoust, papír a tvrdší desku, kterou si papír podložím, a začnu psát: ,,Aliance se rozhodla vyčistit Lordaeon od nemrtvých. - lord Perenold". Když dopíši, tak papír smotám a obalím kůží, aby nezmokl, a přivážu na nhu poštovnímu holubovi. Pak se vydám na stormwindský trh. |
| |
| Hory na cestě do Wetlands, u neznámé díry Když vidím jejich nadšení, jsem si jist, že nedokážu říct ne. Od orků jsme získali nějaké zásoby, určitě bychom se kdyžtak stihli vrátit. A za zkoušku nic nedáme. "Když tudy nepůjdeme, budeme se celý zbytek cesty užírat zvědavostí, kam to asi mohlo vést a o kolik by to mohlo být lepší," uslyším vedle sebe Gzizího. No jo, ta tvoje moudra, ale co když ani nechceme vědět, jaká smrt by tam na nás čekala? "Nač dělat věci jednoduše, když to jde i složitě, že? Ale dobře, zkusíme to," rozhodnu. Stejně bych jim to nemohl upřít, ujišťuji se, ale veselo mi není. "Garthe, jestli nechceš, můžeš jít dál přes hory, ale jsi u nás vítán a tvoji společnost oceníme. Tak, či tak, byl už jsi tu někdy? Kdybys věděl nějakou drobnost o téhle díře, bude se nám hodit." |
| |
| Silverpine Forest Gorion Flame Po menší bitvě s worgeny se nyní trpaslíci věnují hovoru o dalším kroku. Obávají se prozrazení. Ty mezitím se zamaříš na svůj talisman, zjistíš však nejhorší. Sedlák, aneb maskovaný worgen váš udal ostatním ve městě. Les ve kterém je vchod do podzemí je plný worgenů prohledávajících houštiny a hledajících vás. Zdá se že brzy narazí na vstup. Když o tom uvědomíš svoje společníky, trpaslíci zblednoua ztichnou. Probijeme se s pomocí světla! Pronese sebevědomě válečník z tažení. Trpaslíci jen zakroutí hlavami. Je jich moc, a jsou moc odolní... musíme jít dál.... třeba se nám podaří najít jiný východ.... Tak tak, musíme dál... Dohodnou se nakonec trpaslíci a pokračují v cestě podzemím. Po mnoha dalších klikatých cestách, schodištích vzhůru, mnoha polorozpadlých knihovnách a síních, dorazíte až do místnosti, kde ttrpaslici zastaví a proensou: Tak tady je to... teď se dostaneme k pokladu. Dva trpaslíci azčnou ohmatávat kameny a zdi, až najdou několik který se dají ze zdi vyjmout. Odhalí průchod do části podzemí v němž je rudý koberec, záclony a zapáalené lustry se svícemi. Zdá se ,že za průchodem je zachovalá knihovna a magická laboratoř. Cítíš však ,že je místnost plná magických pastí a varovných aur. tady potřebujem mága.. ztratili jsme tu jednoho společníka a přilákali na sebe worgeny... s mágem bude víc času... že jo? Cítíš mnoho klasických magických pastí, ohnivé sřeli, zmrazovače, paralýzy, magické klece i zmenšovače, pasti začaroval skutečný mistr, měl by jsi být schopen je však odčarovat, se svými znalostmi, nebo použít vhodné protikouzlo či obranu. Varovná aura, by měla jít vypnout, ale cítíš i nějakou stínovou auru, které nedokážeš identifikovat, natož zrušit. Takže? Co najdeme a může pomoci v boji s nemrtvými je naše.... zbytek je váš. Pronese karmínový. Cože? To sotva, vy by jste řekli že vám pomůže všecno, fifty fifty... Okřikne je trpaslík. Potom pokračuje směrem k tobě: Takže? Dokážeš to zrušit a můžem jít? Nemáme moc času.. musíme najít ještě cestu ven... Místnost je veliká a zdá se být úplně prázdná, knihovna a pracovna nějakého mága, avšak dobře zachovalá. |
| |
| Ruiny pod horou ve Wetlands Garth, Argzi Rozhodnutí tedy padlo, jde se skrze horu. Malí gnómové se bezproblémově protáhli škvírou, problém byl však s nákladem, který se musel po kusech pronášet. Inženýři se zatím postarali o osvětlení na cestu. Když jste byli uvnitř a se světlem. Oto víc vás ohromili zbytky úžasných staveb pradávných titánů. Po malé průrvě se ukázalo, že jeskyně je obrovská, stěny starých budov se táhnou až desítky metrů vysoko. Z některých se vydralo obdivné: Ooooo! Cesta mezi sesutými budovami se táhne do dáli. Není však nekonečná, velká dutina se k vaší smůle nakonci téměř úplně sesunula a dál zbyl jen úzký systém jeskyní a nezasypaných místností pradávného města. Nemáme na výběr, musíme už dál. Souhlasí věština gnómů. Po hodinách bloudění v tunelech se vám podaří objevit mnoho věcí, velké šperky pradávných bytostí, kamené desky s neznámými nápisy, sečné zbraně podivných tvarů, avšak příliš velké pro vaše užití. Mnoho věcí převážně archeologické a sběratelské ceny, které by jste však vIron Forge nebo jinde mohli prodat za tisíce možná i sta tisíce zlatých mincí. Zbývá však jediný problém, cesta ven. Po hodinách bloudění dojdete k názoru že chodíte v systému jeskyní stále dokola, mnoho cest je zavalených a nemůžete jimi tudíž projít, iné cesty vás vedou zpět pod jádro hory.... |
| |
| Zul Aman - útok armády pohromy Zul Jin V síni v Zul Amanu panuje dusná atmosféra. Trollí šamani, doktoři a rádcové, čekají napjatě na nadcházející bitvu. Z kraje Ghostland se rychle začali stahovat trollové do města/pevnosti. Poslední skupiny se vrátili řádně zdecimované, nemrtví postupují rychle, konstatují náčelníci jednotek. Nejvzdálenější jednotky se nedokázali stáhnout ani včas. Byli napadeni a poraženi již v temné krajině. Podle plánu byla vyslána menší jednotka proti nepříteli, byla snadno pobita. Někteří z tvých rádců tento krok moc nepodpořili, nikdo se neopovážil vzdorovat, ale ne všichni byli taktikou nadšeni. Trollové neměli žádnou šanci a byli pobiti. Jejich těla rozšířila armádu nemrtvých o několik dalších členů. Nakonec vojsko dorazilo, až k Zul Amanu. Oněměle jste zírali z hradeb. Někteří tvoji náčelníci hlasitě polkli. Vojsko nemrtvých je obrovské, kostlivci, zombie, masití obři, gargoyolové, ghoulové, kostliví mágové, přízraky a dokonce dva nemrtví wyrmové. To buude boooj. Pronesl jeden náčelník. Potom se armáda hnula směrem k vám, konečně se dostali a dostřel. Katapulty vystřelily, taktéž odporné katapultí stroje nemrtvých, jednotky se vydaly do pohybu na střet s hradbami. Mračno gargolů vyletělo vám vstříc, spolu s wyrmy. Vrhači oštěpů, lučištníci i sekerníci na hradbách se začali snažit pekelné okřídlence srazit z nebes, ale vzdušné útoky gargoylů rozhodili vaši obranu a poničilo mnoho katapultů. Ani letecká pomoc vašeho aspekty nebyla dostatečně účinná. Ledový nemrtví wyrmové, zaútočili několika zničujícími útoky, po nichž celé skupiny trollů seskákali z hradeb, z instinktu uhnout smrtonosnému mrazivému dechu těchto přízračných tvorů. Náčelníci i šamani se na tebe všichni otočili. Toto nevypadá dobře náš pane... nemrtví jsou mnohem větším nebezpečím než jsme mysleli. Potom se již nemrtví dostali k hradbám, vaše proti útoky navršili hromady kostí a těl, avšak nemrtvých je mnoho. Problém nastal, když padlí trollové na hradbách začali ožívat a útočit ve vašich vlastních řadách. Nemrtvý rytíř celý boj pouze s jednotkou elitních kostlivců a nekromantů boj sleduje zdály. Na samotném bojišti jsou však vidět tři lichové, vyvolávající nemrtvé a sesílající mohutná ničivá kouzla. Do boje tedy vyšli vaši mocní zvířecí avataři. Pak však přišla další rána, trollové kteří dorazili do města později, začali kolabovat v kašli a vyvrhávat vnitřnosti dokud se neproměnili na trollí ghouly. Poslední rána přišla, když se za hradbami propadla země a z podzemních tunelů začaly proudit stovky nerubijských nemrtvých pavouků. Šamani, kněží, doktoři i náčelníci ve tvé blízkosti začali pomalu prchat do středu města, někteří se zahanbeným pohledem upřeným na tebe, jiní bez výčitek začali utíkat. Kolem tebe zůstalo jen pár trollů. Velký pane, musíte uniknout, ještě mnoho kmenů na vás spoléhá.... na jihu, u trpasličích krajů, v Hinterlands, v zemích zasažených pohromou, plaguelandech.. nesmíte tu padnout... Říše Amani nesmí zaniknout.. musí být obnovena... ale tady nemůžeme vyhrát.. unikněte můj pane. Mezitím nemrtví začali proudit do města. Avataři kolem sebe sice vytvářejí kruhovité valy mrtvých nepřátel, avšak s každým padlým trollem nemrtvé vojsko roste. Potom dva wyrmové spolu s obrovskou hordou nemrtvých trollůů a kostlivců zničí orlího avatara. Malacrass se s šílenou zuřivostí a silou pustí do boje s Lichem, který se mu dostane do cesty, ale po velké bitvě magie Lich díky silné podpoře kostlivých mágů vítězí a Malacrass padne mrtvý k zemi. Dračí jestřáb je čím dál tím víc zavalován jednotkami nemrtvých a nerubianů, je také otázkou času jeho pád. Medvědí a rysí avatar se dostanou až za vojsko nemrtvých k rytíři smrti. Ten se rozjede do boje spolu s jeho elitní eskortou. Rychle mu přispěchá na pomoc i jeden z Lichů. Při boji s avatary, Lich ukončí svůj neživot. S jeho mocnou magií, hromadou nemrtvých a mocí rytíře smrti avataři postupně padnou. Po této bitvě se i sám rytíř smrti rozjede do bitvy, nyní již bez elitní stráže, která padla v boji s avatary. Bojištěm zahřmí nelidský hlas: Já jsem Lord Athus Deathwalker, druhý rytíř smrti Krále Lichů!!! Bitva vychází katastrofálně. Na vrcholu chrámového zikkuratu na němž se nacházíte je již pouze jeden náčelník, který trvá na tvém úniku a jeden kněz. Ten se na tebe podívá obličejem trápeným výčitky. Můj pane, Zul Jine, omlouvám se že to takhle muselo dopadnout.. ale stín je všude, říše Amani již padla dávno.... a já nechci skončit zapomenut... slíbili mi nesmrtelnost a nekonečnou moc... musel jsem to udělat... ano.. pomáhal jsem jim... varoval je a to vše za nesmrtelnost a moc... a teď.... vás musím zabít! Pronese stínový kněz a vytáhne dlouho obřadní dýku. Náčelník vedle tebe se zhrozí a okamžitě tasí sekery. Pane, dovolte mi ztrestat zrádce a sám unikněte, musíte.... Říše Amani není mrtvá!!!! ------------------------------------ Zul Aman padl, největší bašta živých v krajině Ghostland padla. Nemrtvá vojska krále Lichů triumfovala a zničila veškerý odpor místních obyvatel. Tažení pohromy opět začalo. ---------------------------------- Město, zikuraty, chrámy, okolní budovy, hradby, vše se začíná hemžit nemrtvými. Skupiny trollů zamteně prchají ulicemi, do úkrytů, z města pryč, do lesů. Únik z města za chvíli nebude ani možný, nemrtví se roztahují a už zbývá jen malá část držená zbylými trollími válečníky. Poslední šance uniknout. (Dál piš prosím jako hrdina veřejně, minimálně do doby co se dostaneš k dalšímu trollímu sídlu jako vládce) |
| |
Zul'Aman Doprdéle! Ty vypatlanej bako! Cos tý mýslel? Budeš slůžit jejich armádám jako další bezcená kostra! Proklínám tě! Proklínám tě v jménu Amaní! Ať bohvé spálí tvou duši na prach a ať po smrti zažiješ len boliést! Chcípni červe! zařvu a zanořím svou čepel do jeho srdce s šíleným výrazem pak jeho mrtvolu rozsekám na kusy, aby ji nemrtvý nemohli oživit. Svého slibu asi nedodou MUHEHEHHE! pak se obrátím na náčelníka. Pravda, naše armády už jsou zdecimovány a posílí nemrtvé. Jedinou útěchou mi je že ti pak možná pobijí elfy. Ále teď musíme odejít. Nemá cenu jít do Tor'Wathy. Jejich armády ji brzy vyplení. Za trůním zikkuratem mám pár lodí, trollích "ničitelů", posledních z druhé války. Prchneme na nich. Svolej všechny válečníky, šamany a kněží co najdeš a odveď je tajnou cestou za trůnem. Právě ji du otevřít. Vede kobkami v podzemí k pobřeží. Hodně štěstí, můj věrný. s vyditelnou radostí se rozeběhne pryč, aby shromáždil věrné. Já běžím cestou k hlavnímu oltáři, za kterým je již můj ziggurat. Hlavní obětní oltář Přiběhl jsem do bývalého Malacrassova chrámu. Tady zapečetil bohy do trollů. To vědění nesmí být zapomenuto. Vím že postupy všech svých kouzel a obřadů měl poznamenané na kamených deskách ve své síni. Když jsem se dostal až k oltáři, zjistil jsem, že se tu shromáždilo asi 300 kněží a 900 válečníků. Při mém příchodu se ke mně všichni otočí a provolávají slávu že jsem přežil. Jeden pár skoky zdolá schody na kterých stojím a je u mě. Zul'Jine, povedlo se mí shromáždit poslední přeživší, kteří prchali tímto směrem. Bohužel ti kteří utíkali směrem k pilířům orlího boha jsou asi ztraceni. Každopádně, poslední vojsko Zul'Amanu čeká vašich příkazů, můj páne! informuje mě o situaci. O ty u pilířů orlích se nestarej. Poslal jsem tam jednoho náčelníka, přivede tolik trollů, kolik bude moci. Dnes nám Pohroma uštědřila tvrdou lekci. Nicméně, teď se přesuneme k lodím, které mám ukryté u pobřeží! Tamten tam příjde za námi. Chci ale, aby teď se mnou 50 trollů šlo pro vědění Malacrassovo, které nesmí bát zapomenuto! Po dalších pěti minutách se trollové, obtěžkaní tabulkami vydávají zpátky k oltáři. Odtud se všichni přesunujeme k mému trůnímu zigguratu. U vchodu mě čeká menší překvapení. Asi dvacet z mé stráže uniklo teroru. Jsou to ti nejkrutější, nejsilnější a nejstrašnější ze všech trollů. Vybíral jsem je od malička a cvičil je s ohromnou tvrdostí. Výsledkem toho jsou to stroje na zabíjení, neznají strach, neví co je bolest a nikdy nepoznali únavu. Jsou elita mezi elitou. Jsou se mnou nejlepší Amani. Po přivítání se s gardou se rychle přesunu za trůn. Tady odsunu velkou kruhovou dlaždici, která kryla vchod. Dám povel k lezení dolů. Za hodinu bychom rychlým tempem mohli být u lodí. Asi v půlce přesunu dorazí ten náčelník. Má kolem sebe na půl tisíce trollů. Dobrá, jdeme. kývnu na náčelníka a oba vejdeme do podzemí. Za námi bude muset projít ještě asi tisíc trollů a většina jich možná padne za oběť nemrtvým. První šla má stráž a kněží. Ty nesmím ztratit. Za mnou a kapitánem už jdou jen obyčejní pěšci na šachovnici světa... |
| |
Kobky pod Zul'Amanem Kromě pochodní, které jsem trollům přikázal zapálit tu není žádné světlo. Utíkáme dál a dál. Slyším jen dech svých bratří a dusání našich nohou o dlažbu. Chodbou projdou vedle sebe bez problému dva trollové. Běžíme rychle. Pobřeží Velkého moře Asi po hodině běhu v dusných chodbách jsem se nadechl konečně čerstvého mořského vzduch a pocítil sluneční svit. Nacházíme se na malé pláži, která je z poloviny bičována vodou a na pevnině je neprostupně uzavřená skalami. Na severním a jižním okraji stojí vždy jedna věž strážců lodí. Po okrajích skal jsou pak příbytky dalších strážců. Jsou tu kromě mé stráže a některých kněží všichni významní veteráni Druhé války. Při mém příchodu vstávají a zdraví mě. Máchám zdravou rukou na pozdrav a volám: Přišel den, kterého jsme se obávali! Zul'Aman padl! Nyní je čas zužitkovat to, pro co jsem dělal tolik tajností! Rozvyňte plachty ničitelů! Připravte vesla! A strhněte ty prapory Hordy! Pod jejich vlajkou už se neplavíme! Pojedeme na sever, do Tor'Wathy! Pokud ji do té doby nemrtvý neviplení, nabereme všechny trolly a zásoby a pak poplujeme k mořskému okraji Hinterlands. Tady je nejvíce mých věrných po pádu Zul'Amanu. Dělejte, má osobní garda a velitelé k vlajkové lodi, ostatní se naloďte jak chcete! Zaberte místa u vesel, aby mohli všechny lodě plout. Neobsadíme je všechny, ale bude na nich ještě až až místa na trolly z Tor'Wathy! Vešel by se na ně i celý Zul'Aman! Rychle! sekýruju trolly v okolí a sám se vyplavím k vlajkovému ničiteli. Je větší a lépe vyzbrojený a opevněný než ostatní. Pod stálým dohledem, opravami a údržbou trollích námořníků vypadají stejně smrtonosně jako za Druhé války. Na pláž stále proudí další a další trollové, brzy už by tu měli být všichni. Nechám donést všechny Malacrassovy tabulky do svého kotce v ničiteli. Proudy trollů jsou stále menší a menší. Znepokojivé je pozorovat poslední voj, ve kterém vypadají trollové poraněně. Křiknu na ně z paluby: Co sé stálo? A jeden mladý troll, zřejmě nějaký velitel zařve v odpověď: Pronásledovali nás nemrtvý! Asi v polovině tunelu nás přepadli nerubiáni a ghúlové! Ale opožděnění kněží na ně strhli strop. Jinak bychom byli teď mrtvý. Vlastně nemrtvý. náhlásí mi znepokojivé zprávy. Dobrá, vyplouváme. Kurz sever, po pobřeží do Tor'Wathy. Nechci vidět, že tu zůstane jediná loď! A za svými zády hned uslyším zapraskání lan, nedmutí plachet a horečnaté veslování. Ničitel se pomalu dává do pohybu a pluje směrem k Tor'Watze.... |
| |
| Stranghlethorn vale Běžel jsem Stranglethornem.Hůavou mi proplouvaly myšlenky,co by se asi stalo,kdyby se mě udělal nemrtvého.Věděl bych o sobě?Nebo by mě ten muž ovládal.Ať už by se stalo cokoliv,teď už to bylo jedno.Byl jsem pryč.Pryč od té hrůzy,které jsem jen o chlup unikl. Snažil jsem se zahnat myšlenky na to,co se stalo v Duskwoodu a snažil se myslet na to jak se mám co nejrychleji dostat do Thunder Bluff kvůli své misi:zatlačení kentarů.Pokud se ještě více rozmnoží,muže to znamenat naše vyhlazení.To co se málem stalo před tolika lety. Pokud se mi podaří v klidu dostat ve vlčí formě do Booty Bay,najdu si loď,která mě doveze do Ratchetu a z odtud potom poputuji do Thunder Bluff. V Booty Bay si musím dávat pozor na ty ohavné skřety.Jsou sice užiteční,ale nedá se jim věřit.Jsou vyhytralí a šikovní.Nejlepší by byla loď od někoho z Hordy.Snad Cairneovi nebude vadit moje mírné zpoždění.Snad pochopí,že jsem měl menší potíže.Vlastně ani nevím jak dlouho jsem tam byl zavřený.To už se ale asi jentak nedozvím.Jdu sehnat tu loď.  |
| |
| Booty Bay Broon Moonhoofe Po tom co jsi se dostal z Duskwoodu, cesta přes Stranglethorn nebyla tak hrozná. Tento kraj je plný dravé zvěře, raptorů, kočkovitých šelem, i murloků. Avšak ty jako šaman, se v přírodě vyznáš, ve tvé formě "vlka" můžeš snadno procestovat divokou krajinu a vyhnout se jejím nástrahám. Vetším problémem byli trollí kmeny, pradávné říše Gurubashi, kteří v posledních dnech jsou velmi aktivní a jejich tlupi brázdí celý kraj a vyhledávají konflikt. Měl jsi však štěstí, trollové, lidští osadníci ani nic jiného ti nepřišlo do cesty. Dostal jsi se do města skřetího kartelu, velkého přístavu Booty Bay. V přístavu jsou práěv tři lodě, navštívíš tedy mola, aby jsi se poohlédl po jejich kapitánech. Jedna z lodí patří alianci, kapitánem je kupodivu trpaslík. S páskou přes oko a papouškem, příliš napodobující piráta. Druhá loď patří skřetímu Kartelu, kapitánem je obyčejný skřet a možná by byl ochoten tě vzít na loď, na nějakou pozici, plavčíka či kachaře.. možná... Loď však stejně ale pluje do Tanarisu, jejich výprava směřuje do města Gadgetzan. Poslední loď, má rudé plachty a patří nezávislé posádce s lidským kapitánem, jejich posádka je jak z lidí tak několika trollů, možná by tě na loď vzali, od místních skřetů, kteří pomáhají s nákladem jsi slyšel že plují do Ratchetu v Barrens, bohužel však se zastávkou někde na severu, poblíž území aliance. Můžeš tedy si zvolit cestu, a zkusit nabýdnout kapitánům , zda by tě nepřivzali na loď. |
| |
| Zul Aman Zul Jin Do přístavu se seběhly poslední skupiny trollů a začali se naloďovat. Mnoho trollů je raněných po boji s nemrtvými. U přístavu vidíš velký zmatek, trollové spěchají, jeden přes druhého, vždy když se přiřítí další skupinka prchajících trollů, hned hlásí že za nimi postupují další nemrtví, nemáte příliš času, je jen otázkou chvil než se k vám nemrtví dostanou. Lodě které jsou plné, se odpoutávají od břehu. Nalodíš se an svoji vlajkovou loď, trollí kapitán přijde za tebou a povídá: Pane, loď je připarvena k avšim službám.... jen.. dovolil bych si radit... měli bychom vyplout.... jak dorazí nemrtví.. bude zmatek... nemůžem čekat než se všichni nalodí... a .. jak dorazí wyrmové a ty létavé bestie... hodně lodí půjde ke dnu... obávám se. Mezitím na tvoji vlajkovou loď přinesli u kamenné desky s rituály a Malacrassovými poznámkami. Uskladnili je v podpalubí. Potom již azhlédneš na neby, jak se přes město přesunují oblaky gargoylů a velcí wyrmové s nimi. Na tvoji loď se dostalo i několik doktorůa kněží, kteří hradby ve strachu opustili již dávno před tebou, nyní jako by nic, se snaží o další přidělování rad. Velký náčleníku, náš pane, musíem vyplouta to co nejdříve.. yvplujme jens pár ldoěmi na jih, do Hinterlands, zybtek se může pokusit evakuovat Tor Wathu.. ale neměli bychom tam plout všichni... Ano ano.. neměli... musíem na jih.. pryč od nemrtvých. Potom ještě an palubu přiběhne troll podat hlášení o nalodění oosb a zásob. Pane, lodě jsou v pořádku a připarveny... na všech však není dostatek zásob.. snažíme se nakládat co se dá... ale ehm ehmm!! -... er.. nemrtví se blíží... a máme moc raněnýcha oslabených. Ehm ehm... Pronese troll překrývaje s kašlem. Povšimneš si že maldý trollí bojovník má špatnou barvu a na kůži boláky a vředy. Také se ti zdálo že kašlal kapky krve. I trollí čarodějní doktoři, kteří jsou na tvé palubě to zpozorovali. A stáhli se dál od vás. |
| |
| Ironforge Tak mám všechno usměji se a vyrazím do Drátenické čtvrti.Když vkročím do drátenické čtvrt zastavím nejbližšího gnoma a položím mu otázku o mých rodičích.Když mi řekne že neví zeptám se dlašíhoKdyž se dozvím potřebné informace opustím město a vyjdu po cestě na zpáad do Brewnall village.Zksuím tem sehnat nějaké dobrodruhy,kteří by mi s pomstou pomohli.Už brzy Thermaplugu.Už brzy. Po Chvilce Za chvíli začnu uvažovat co udělám potom,až zabiju ThermaplugaMožná bych mohl navštívit Darnassus.Vždycky jsem se tam chtěl podívat Nakone se rozhodnu pro návrat do Dlaranu. |
| |
Pobřeží Zul'Amanu Dobrá, rychle vyplujte. Nemůžu si dovolit ztratit poslední síly Zul'Amanu. Moje vlajková loď a támhlety ukážu na menší skupinu lodí pojedeme do Hinterlands. Napněte plachty a zaberte do vesel, mocní synové Zul'Amanu! Pokud dnes padneme, padne i naše rasa. Zbytek lodí ať se odebere do Tor'Wathy.Po rozdání rozkazů kapitánovi a ostatním se podívám blíže na toho trolla. Má našedlou kůži, všude boláky a z ůst mu odkapává krev. Občas zakašle a na zemi se zaleskne několik kapek krvek. Mávnutím čepele přivolám blíže Malacrassova nástupce, nynějšího nejvyššího velekněze s jeho nejlepšími kněžími. Vyšetřete toho trolla. Vůbec se mi nelíbí. Pak nakažte všem kněžím, aby vyšetřily ostatní a sebe. Ať pátrají po sebemenších stopách prokletí a chorob a najdou na ně lék. Pokud nebude pro ty nebožáky léku, ať je hodí přes palubu. Dělejte co umíte. A ty teď vyšetři mě veleknězi... Po asi dvou hodinách plavby jsem obdržel zprávu, že většina létajících pronásledovatelů se už stáhla. Nemrtvý se nejspíše přeskupují na bitvu proti elfům a našim bratrům. Doufám, že to ostatní lodě přežili a dostatnou se do Tor'Wathy. A snad pak přivezou další do Hinterlands. promlouvám k veleknězovi. Celou tu dobu co jsme vypluli mě prohlíží a ošetřuje. Utržil jsem poměrně dost ran, na to, že jsem bojoval jen proti pár ghůlům a nemrtvým nerubským. Přišli se nám pomstít za to, že jsme zničili Quaraje...Teď nerubští zničili Zul'Aman, i když pro ně už to není cíl. Nemají vlastní vůli, jsou to jen loutky a drobní pěšci na šachovnici světa...Tak co? Zeptám se velekněze, který právě vstal a očekává zřejmě pokyny k další činnosti.Jsem v pořádku? |
| |
| Booty Bay Konečně jsem dorazil do civilizace.Oddechl jsem si a šel se podívat po nějaké lodi.Byli tu tři,ale pouze jedna mi vyhovovala.Ta co jede někam na sever a pak jede do Ratchetu.Ratchet je místo kam se mám dostat.Snad tam na mě bude čekat můj doprovod jednoho válečníka.Ten mě má dovést v bezpečí do Thunder Bluff a od tud mám velet menší armádě. Přijdu tedy k veliteli lodě s rudými plachtami a zeptám se:Hej vy.Chci se zeptat...Jestli tahle loď opravdu jede do Ratchetu a jestli by ste mě nemohl vzít.Na lodi bych mohl pomáhat.Mám nějaké zkušenosti s udržováním lodě. A čekám,co mi odpoví. |
| |
| Silverpine Forest Po špatných zprávách, které jsem musel oznámit, postupujeme rychle vpřed. Zastavíme se až u zdi, ze které se brzy vyklube průchod do další místnosti. Počet pastí mě přímo udeří do obličeje. Někdo se opravdu snažil, aby to co je zde ukryto, opravdu ukryto zůstalo. Začnu odčarovávat napřed lehčí pasti a poté začnu rozplétat nítě složitějších kouzel. Jakmile jsem skoro hotov, trpaslík se zeptá, zda je dokážu všechny odstranit. Na to mu odpovím, že ano, avšak, narazil jsem na pasti, které neznám a potřeboval bych na ně více času, na jejich prostudování a vyzkoušení různých možností jak je zrušit, na to však není čas. Takže nechám na trpaslíkovi, zda půjdeme dál a snad nás ochrání mé ochraná kouzla, která začaruji na naši skupinu, nebo poslechne karmínovce a pobijí nepřátele a pak budu mít klid na průzkum pastí. |
| |
| Booty Bay Broon Moonhoofe Kapitán lodě s rudými plachtami si tě změří, musí trochu zalomit krk, neboť jsi monem vyšší než on. Jooop, do Racthetu máme cestu.. ne přímo.... ale cestu máme. Potom si odplivne, v puse žvýká nějaký tabák nebo možná snad i nějakou drogu. jako šaman se přikláníš k myšlence drogy, podle mužových zorniček a potící se kůži. Mno, na loď neberem jen tak někoho!! Jo Ho! Tvrdíš že se vyznáš v udržování lodi... mno ... hmm.. tak dejme tomu.... od posledně máme nějaká volná místa v posádce, můžeš s námi. Potom mávne rukou, ať jej následuješ a vydá se vrávoravě po můstku na loď. Posádka složená z lidí, skřetů, trollů a jak dále vidíš i orka a jednoho velkého černého taurena u kormidla, nakládá bedny a nosí je do podpalubí. Jedna jim upadne a všichni se hned chytí za hlavy, uši, skočí do moře přes palubu. Vy idioti, chcete nás zabít? Vy prašivý krysy blbý! Zařve tauren, když bedna dopadne a vyvalí se z ní skřetí bomby a dinamity. Kapitán mávne opět rukou, jako by mu bylo všechno jedno, to pravděpodobně způsobuje ona droga..... Tauren se jen zašklebí a věnuje se kontrole kormidla. Přes můstek se vrací opět posádka. Potom se kapitán otočí k tobě. Takže... můžeš nám teď pomoci s nákladem, na molu je ještě spousta beden, potom pomalu připravíme loď k vyplutí.... Potom se kapitán prosmékne kolem tebe a zamíří do podpalubí. To si tě však ještě odchytí tauren. Nazdar, já jsem Černá bouře.. kormidelník a vicekapitán této lodi. Kapitán ej trochu mimo... tak proč tě sem vůbec dotáhl? Nechci aby udělal nějakou blbost když je nadranej... tak si dej bacha co mi o sobě řekneš.. nechem tu žádný lemply. |
| |
| Silverpine Forest Gorion Flame Provedeš zvá zaříkadla a většina apstí se tak deaktivuje. Trpaslíci se na sebe podívají a jeden povídá: Takže, nějaká tam zbyla jo? Mno na nepřáteel čekat neudem.. už jsme tam lezli i za horších podmínek. Štít!!! Jdu první. Pronese nakonec trpaslík, a chráněný velkým kovovým štítěm vleze do místnosti. Dobrý.. žádný oheň jak minule... ani led... Chvíli se pohybuje uprostřed laboartoře/knihovny. Nic se však nestane. Dobrý deme, deme! Pronese nakonec a do místnosti začnou obezřetně vstupovat i ostatní. Rychle... jako minule!!! Trpaslíci se rozeběhnou knihovnou, někteří sbírahí zlatá udělátka ze stolů, velitel s pomocníkem doběhli ke zdi, an níž vidíš jakýsi veliký trezor, trpaslíci začali svými hračkami trezor procházet a pohybovat runami na jeho obvodu. Sám cítíš že trezor je šíleně očarován, sám je ze slitiny podporující magii a odrážející vnější kouzla. Kdyby jsi tento trezor měl otevřít magicky, zabralo by ti to mnoho hodin. Vidíš jak trpaslíci pobírají poklady z místnosti a Karmínoví nejinak. Jeden z karmínových začal rychle brát knihy z polic, jejich kouzelník. Vidíš že se nic neděje, avšak stále cítíš několik kouzel nad vašimi hlavami. A než se naděješ, ucítíš velice mocnou magii. Po straně místnosti se z ničeho začne roztahovat stína pohlcovat světlo. Brzy z něj yvstoupí dva černí Worgeni a člověk, muž v šedé róbě, černým šátkem kolem obličeje a černým rozthaným přehozem, který má omotaný kolem trupu a paží. Trapslíci i lidé strnou. Sakra... procedí jeden mezi zuby, zatímco se chytají všichni zbraní. Zahalený muž pronese starým hlasem: Takže vy jste mě přišli okrást, jak nizký čin.. ehm ehrm. Ldé a trpaslíci... jak jste upadli... Já a mé děti jsme jediní dokonalí!!!! Muherereehehee... měl jsem pravdu.. ano ano.. měl.. bylo to správné... mé děti.. mé děti.. budou mít Azeroth.. ne vy... vy špinavci... podřadné rasy!! Ehr rhm... chcete říct něco.. než vás přeměním na oběd mých dětí??? |
| |
| Na moři Zul Jin Vaše lodě se již vydali na jih do Hinterlands, zbytek flotili čeká na zyblé trolly a zásoby, nebo vyráží do Tor Wathy. Trollí čarodějní doktoři provedli tvé vyšetření. Jeden se na tebe zahledí a na tvoji výzvu povídá: Ano, můj pane, jste zdráv, jste velký a silný a bohové nad vámi drží ochranou ruku. Potom se trochu zachmuřeně připojí i druhý doktor. ALe pohroma má ničivéa podlé zbraně, na lodi máme několik " nakažených" ... obáváme se že nemoc je strávía promění na služebníky zatraceného Pána Lichů. Měli bychom je hodit přes palubu. Než nám způsobí další škody. První doktor na to však reaguje: S tím nesouhlasím, musíme je studovat a najít lék, pro budoucí bitvy s pohromou... pravda je však že to může být nebezpečné.... Zatímco se doktoří baví... trollí námořníci řídí loď, mnoho trollích bojovníků a obyvatel na lodi posedává po palubě. Jsou mezi nimi vidět nakažení a není jich málo... bledá kůže, kašel a malátnost je ovládá. Na lodi není moc prostoru, ustupující trollové se sem nahrnuli a mnoho jedinců chtělo či muselo být po boku svému vůdci. Kdyby se však nyní nějací proěmnili na nemrtvé.. mohli by způsobit značnou škodu. Z debaty doktory vyrušil námořník, který přišel oznámit, že je nevhodné počasí, takže cesta do Hinterlands, se trochu protáhne, díky silnému protivětru.... |
| |
Velké Moře Takže je to jak jsem předpokládal. Každou chvíli se můžou proměnit na ty zrůdy. Zatraceně to je dilema...pokud je tu nechám, může se nákaza rozšířit, ale můžeme najít lék, pokud je hodím přes palubu, budou ostatní v bezpečí, ale... Zatraceně! syknu. No, vemte pár a uzavřete je do žaláře v podpalubí. Snažte se zjistit co jim je. Odveďte si je teď, až odejdete dám zbytek hodit do vody...A hlavně: snažte se uchránit před tou nákazou. Nedávejte jim jíst, ani pít. Snažte se jich nedotýkat. Snažte se je vyšetřit přes mříže magií. Každý úspěch nebo pokrok, případně chybu mi hlaste. Nechci aby se z vás taky stali ty zrůdy. Zbytek kněží ať dovyšetří zbytek posádek. Tak si je odveďte! Mezitím ke mně přistoupil kapitán a informoval mě o silném proti větru, který nám stěžuje cestu. Dělejte co umíte! Stáhněte sakra ty plachty a hned to bude lepší! zařvu na něj naštvaně, protože to by měl dělat sám od sebe. Trochu znejistí, pokloní se a odejde. Okolo vykřikuje rozkazy. Po chvíli mi velekněz oznamí, že už má dost pokusných králíků. Výborně! Hoďte všechny se šedou kůží s mozoly přes palubu! zařvu krutě a sám vyhodím nejblížšího našedlého veslaře přes palubu. Přenáší nákazu toho zmetka co zničil Zul'Aman! Jestli chceme v Hinterlands přežít, musíme se té nákazy zbavit! Hoďte je přes palubu, nebo zemřete! a pokynu trollům, co se ze strachu z nakažených nahlukli kolem mne. To si říkáte Amani? Odkdy se bojíte smrti? My jsme Amani jsme silní! Jsme nesmrtelní! A doprdele stáhněte plachty i na ostatních lodích vy hlupáci! vrhnu jich pár směrem k prázdným místům u vesel. Zaujměte prázdná místa a pokračujte v plavbě! Heh, jsem na ně docela krutý... pomyslím si zlomyslně a zachechtám se. Pak se otočím k pár kněžím, kteří ke mně přišli. Vyšetřete všechny ještě jednou, ať mám jistotu, že mě něco neškrábne zezadu do krku! A se svou stráží rozmístěnou okolo tam jen tak stojím a pozoruji své bratry... |
| |
| Brewnall village Ragnus Vydal jsi se tedy na cestu k nejbližší vesni Gnomereganu. Ještě předtím jsi však na návštěvě ve čtvrti dráteníků pátral po informacích o tvých známých z gnómích vesnic. Vesměs ti všichni odpovídali stejně, vše se seběhlo příliš rychle, zrada, útok temných trpaslíků i troggů. Vesnice byly zničeny a Gnomeregan ovládnut zrádci, jediní přeživší se uchýlili do města trpaslíků, kde získali azyl. Své rodiče jsi tu však nenalezl, a nikdo je neviděl. Někteří gnómové tě utěšovali, že možná tví rodičové odešli mimo trpasličí říše.. jaka dalších pár gnómů.. kteří po pádu rodného města chtěli odejít pryč do dálných krajů. Avšak je to jen slabá útěcha. Potom co jsi se vybavil a řádně připravil, vydal jsi se skrz Dun Morogské závěje sněhu do vesnice. ------ V trpasličí vesnici není příliš živo. Leží příliš blízko Gnomereganu plného nepřátel sama vesncie neuživí víc než pár lovců a rybářů na zamrzlém jezeře. Trpaslíci tě původně pokládali za obchodníka, ale když se dozvěděli že hodláš jít do Gnomereganu, jen se zasmáli a mávli and tebou rukou. Gnomeregan? pomsta? Pcheeee.. na to bys potřeboval celé vojsko... ba ba... toho se jen tak nedočkáš.. radíme ti dobře.. vzdej to... a najdi si svůj osud někde jinde.. v Gnomereganu by jsi našel jedině smrt. |
| |
| Ruiny pod horou ve Wetlands Po hodině bloudění svolám všechny k sobě. "Takže. Potřebujeme ven a bezcílným blouděním se nikam nedostaneme. Přineste někdo křídu. Nevypadá to, že by tu cokoliv žilo, takže si můžeme dovolit rozdělení do tří skupin. V každé budou rovnoměrně alchymisté, inženýři se světly i ti, kdo jsou schopní přímého boje. Na každém rozcestí udělá skupina dobře viditelnou značku odkud přijde i kterou cestou se vydá. Při slepé uličce se vrátí a použije jinou cestu v rozcestí. Takhle zjistíme, jestli je tu nějaký východ. Pokud ne... No, zkrátka potom uvidíme, co dál. Sejdeme se tady nejpozději do dvou hodin," vysvětlím a začnu rozdělovat gnómy do tří skupin. Sám si vezmu jednu na starost. Pak udělám křídou značku na počátečním rozcestí, čímž jim i ukážu, jakým způsobem budeme cestu značit, a rozešlu všechny skupiny na jinou stranu. Sám vedu první skupinu jeskynním systémem a řídím se plánem. |
| |
| Loď Doposlechl jsem taurena vicekapitána.Trochu jsem zapřemýšlel,co vlastně na lodi umím a pak jsem spustil:No,tak jmenuji se Broon Moonhoof.Jsem šaman.Zkušenosti na lodi nějaké mám.Tak třeba...Dokážu poručit větru aby foukal tam,kam chci. Podrbal jsem se na hlavě a mluvil dál. Pokud potřebujete trochu poopravit loď,tak stačí říct a já udělám,co budu moct.Jestli nás napadnou piráti nebo nějaká jiná sebranka,tak je mohu větrem odvrátit od nás nebo jim zapálim plachty pokud se trefím. To bylo asi tak všechno. Doufám,že sem nic nezapoměl.A taky doufám,že mě na tu loď vezmnou.Potřebuju se totiž co nejrychleji dostat do Ratchetu. Sleduji vicekapitána a čekám co mi odpoví.Při čekání si ho trochu změřím pohledem od hlavy k patě. |
| |
| Přes prázdniny přerušeno, po prázdninách dojde k pokusu o obnovení. |
| |
| Ti kdo chtějí pokračovat ve hře, nechť napíší za všechny svoje postavy do diskuze ANO, ostatní co to četli a hrát již nechtějí napíší NE a budou vyřazeni. Neaktivní budou upozorněni a posléze vyhozeni, a se zbytkem se to pokusíme opět rozjed. |
| |
| Shrnutí významných dějů: *Byla sformována nová silná aliance, nestihlo se však dokončit zasedání a vytičit nové cíle *V Ashenvalu začala válka mezi hordou a elfy, možná vyprovokovaná teřtími osobami. * Trollové byly poraženi legiemi nemrtvých, museli opustit Zul Aman a stáhnout se na jih. * Vojska nemrtvých se dala do pohybu v Ghostlands směrem dále na jih. * Bloodelfové zvolili novou politiku, opětovného spojení s lidmi a kontaktovaly tak své sousedy Argent dawn a Scarlet Crusade místo Hordy. * Po Eastern Kingdoms se motají skupiny idealistikých válečníků které doufají, že brzy vytáhnou proti králi lichů. * Podivnou souhrou osudu, městem setkání mnoha dobrodruhů se stal kraj Wetlands, město Menethil harbor. * Horda se otřásá, její jednota není jistou věcí. Kmeny taurenů nesouhlasí s vedením orků. * Přes nepokoje se území hordy rozšiřuje, převážně na úkor kentaurů, potalčení kentaurů však svědčí Razormanům. * Stormwindské království se stále potýká s problémi, i přes návart krále je ohrožuje Bratstvo a nekromati z Duskwoodu. |
| |
| Hra začne asi v neděli, po té co vyházím většinu neaktivních a otevřu i verbíře, zůstalo nám mnoho panovníků, ale množství hrdinů by se mohlo trochu zvýšit. Rekapitulace příspěvků: Admirál Proudmoore - rada Jaina Proudmoore- rada Varian Wrynn - rada Darmin Perenold - rada *rada = poslední příspěvky jsou od Darmina, který psal přes "přestávku" rady. Bylo yb tedy asi an vás, ukončit přestávku a dotáhnout věci rady Aliance dokonce. Gorion Flame - post Ragnus - post Blodfang - post *post = svůj post mají, a stále se čeká na jejich reakci Loranok - debata Nordung - debata Holybalde - debata *debata = Holyblade dal návrh použít teleportační runu, nikdo se mu k jeho návrhu nevyjádřil, čeká se na shodu co dál. Cairn - čekají Theron - čekají Zul Jin - čekají *čekají = vyčkávají na panovnické posty ode mě. Dodám s nejbližší době, hlavně Zul Jinovi, pak asi Theronovi... u Cairna ještě moment sečkáme než hrdinové dokončí lokální věci v Kalimdoru. |
| |
| POZN.: Aktualizovaná homepage podle aktuálních scénářů. |
| |
| Swerd Bloodaxe Ogrimmar Sedíš v jedné z putyk v Ogrimaru v, pláněmi a kaňony proslulém Durotaru. Putyka je téměř plná, v poslední době je tomu tak ve všech putykách, hospodách a knajpách ve městě. Není tomu dlouho, co byl Ogrimmar dobudován a stal se novým, hlavním městem orků v Azerothu, jakožto i trollů a taurenů, členů Nové hordy. Město je tak téměř přeplněné. Dnešního dne je v Ogrimmaru skutečně hodně Taurenů, je to tím , že před pár dny přijel s velkým doprovodem vůdce Taurenských kmenů, Cair Bloodhoofe na rokování s vašim náčelníkem Thrallem. Nevíš přesně o čem, ale podle zvěstí mají nejspíš vaši vůdcové hodně práce. Od klanu Warsong se nesou správy o začínající válce s elfy, v Ashenvalu byli již prý mnohokrát napadeni, elfy a jejich lesními přívrženci. Klan Warsong tak stále volá po posilách, možná by jsi se tam mohl zastavit a pomoci svými pažemi. Další správy pak přicházejí z jižních teritorií, hlavně Barrens, kde se údajně přemnožili kmeny prasečích lidí a ti nyní plení úrodu, vylovili veškerou zvěř a dokonce napadají karavany. Díky tomu platy strážců karavan vysoce vzrostly, byla by to dobrá cesta k penězům. Ale kromě špatných správ se v putyce zapíjejí i dobré správy a vítězství, Horda nedávno rozšířila svá území na západ, zahnala kentaurské kmeny, a odřízla je tak i od Barrens. Je to jeden z úspěchů Nové hordy snad jich bude víc. Když si však na to chceš připít, uslyšíš pokřik: Hnusní, zelení orkové SMRDÍIII!!!!!!! A následuje rána tříštícího se dřeva. Velký tauren černé srsti se vrhne přes stůl na orka a začne ho surově bít. Mnohem menší ork, navíc peón se nemá šanci bránit, další dva černí taurové zastoupí cestu dvoum orkům kteří chtěli zasáhnout... schyluje se pomalu k větší bitce.. tentokrát, podle orků i taurenů, k bitce na zbraně. |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Ogrimmar - trůní sál Sedíš ve svém trůním sálu. Ve vedlejší místnosti se svými poradci rokují Cairn Bloodhoofe, který před pár dny dorazil do Ogrimamru a Vul Jin, vůdce trollů, který zde dlí v Ogrimmaru s tebou. Máte mnoho věcí k projednání: Na severu, na hranicích lesa Ashenvale, začíná válka. Ať ji vyprovokovali elfové, nebo kmen warsong. Začíná se tam bojovat, pokud něco nepodniknete, přeroste to v otevřenou válku. Orkové z klanu warsong tvrdí, že je začali napadat elfové, jejich stromoví služebníci a zvířata, velcí medvědi a obří sovy, vyhání je z jejich území. Je to jen pár dní, a ještě nebyl čas podniknout mnoho vyšetřování... klan warsong je však horkokrevný a do všeho se vrhá přímo... začali pálit lesy a podnikat ozbrojené výpravy na elfy. --------- Dalším problémem jsou údajně Prasečí lidé z Barrens, kteří se nevídaně přemnožili. Tamní obyvatelé a kmeny žádají o pomoc s jejich vyhubením, neboť prasata sežrala veškerou úrodu, vylovila zvěř a teď dokonce napadají karavany. Proti vraždění razormanů jsou však odpůrci, převážně taureni a někteří šamani, tvrdí že prasečí lidé jsou součástí přírody a není možné je jen tak vyhubit, když se stali nepříjemnými, Barrens je jejich právoplatné území, a orkové i taurové si ho pouze přivlastnili. -------------- Dalším problémem je klan Grimtotem a někteří další taureni. Hlavně kvůli nim dorazil Cairn Bloodhoofe. Klan Grimtotem odmítá hordu, vedení orků a celou jejich přítomnost na Kalimdoru, čím dál tím víc se množí šarvátky a ozbrojené konflikty, je třeba najít řešení. Taureni však sami nechtějí, nemohou pozvednout zbraně proti jejich bratrům, také hlavně proto, že v jejich řadách je mnoho sympatizantů s Grimtotemy, kteří nesouhlasí se spojením orků a taurenů. -------------------- Dobrou správou je úspěch vašich bojovníků na západě, kde se vám podařilo zahnat kentaury až na opačný břeh kalimdoru a získali jste tak nová území, zatím jsou však pustá a neosídlená (velká část kraje Desolace a Stonetalon Mountains). čekají na své využití, možná by se dala přidělit nějakému klanu, nebo zde založit nějaké město. Ať již orkské, taurenské či smíšené... ----------- Poslední, ale neméně významný problém je nedávná prohra Orkůa trollů s lidmi, zelenými kul Tirasi z moře. Nedávno Kultirasové zvýšili své počty u krajů Durotara Aszhara a napadli i Echo ostrovy trollů. Na jejich zatlačení byl vyslán orkský generál s velkým vojskem, byl však příliš sebevědomý, lidi podcenil a bylo tak ztarceno jedno vojsko.. a Kul Tiras si připsal velké vítězství. Vaše minulé snahy kontaktovat Jainu proudmoore a zjistit co se děje zatím nevyšli, doslechl jsi se že Jaina odplula na východ, na schůzi Aliance a na její podporu tak "zatím" nemůžeš spoléhat. MH.: Všechno co budeš chtít probrat s Cairnem piš šeptem přímo jemu, já to uvidím. On už z minula tyto problémy zná, ale minulý Thrall je nestihl vyřešit, spíš se nakupily, snad to zvládneš :)) |
| |
| Zul Jin Na moři, cesta na jih Vaše plavba stále trvá, vaše sídla v Hinterlands jsou ještě stále vzdálená, vítr je proti vám, na tvůj rozkaz byly staženy plachty a trollové všemi silami veslují dál na jih, pryč od pohromy. Která v tak nešťastné bitvě obsadila Zul Aman, morálka Trollů tak výrazně utrpěla. K tomu je zde nebezpečí nákazy, čarodějní doktoři obcházejí paluby lodí a sledují veslaře. Hledají známky choroby, jeví-li někdo příznaky choroby, je na tvůj příkaz zavřen do klecí v podpalubí. Doktoři zatím stále hledají možný lék, ale na lodi nemají dostatek potřebných zásob a pomůcek, jejich práce je tak značně ztížena. Po hodinách plavby z vás spadne aspoň starost z pronásledování, ta dlouho by vás již wyrmové nesledovali. Když je však o jednu starost míň, přijde za tebou kapitán lodi. Pane, navrhuji stočit kurz dál na širé moře, na východ, plujeme podél břehů zemí východní pohromy, blížíme se tak k velkým přístavům šílených lidí, Scarletů.. neměli bychom se s nimi střetnout, přes širé moře je to mnohem dál, ale zbavíme se rizika z bitvy. To vyslechne i jeden z tvých šamanů a dovolí si přidat i svoji možnost. Další možností by bylo neplout až do Hinterlands, ale zakotvit již zde, stále se zde brání trollové v Zul Mashar, mohli bychom se spojit s nimi a podniknout odvetu proti nemrtvím. Ano, pane, to musíme udělat, půjdeme do Zul Mashar. Rozhoří se nadšením šaman a několik veslařů poblíž něj. Střídmí kapitán však dodá: Do Zul Mashar bychom se asi dostali, i když je to přes hodně hor...ale tamní trollové už hodně trpěli pohromou.. a jsou nepředvídatelní.... plujme do Hinterlands, tam máte věrné a velké zázemí.. můj pane... |
| |
| soukromá zpráva od Game Master pro Silvermoon city - Eversong Woods Jsi v paláci ve městě Silvermoon, v bývalém trůním sále, nyní však nemáte krále a váš princ zmizel v démonických světech. Ty jako regent stále držíš vládu, zastupuješ Prince Kaelthase. Spolu s tebou jsou zde představení šlechty, magických řádů i městských řemeslníků. Poslové vám právě předávají správy ze země. Obnova města pokračuje, část města je však stále pod nadvládou šílených wretcherů, jejich výzkumem se zabývají vaši mágové, nemají však dostatek surovina zdrojů, neboť většina magických observatoří, knihoven a laboratoří byla zničena či ej okupována magickými entitami, které vznikli po pádu studny. Severní část země, Sunwell Platou, je stále z velké části okupovaná démony a nemrtvými, vaše síly však drží pomalu seobnovující studnu života. Poté co jste stáhli síly z kraje duchů, máte víc lidí na obnovu a obranu Eversong Woodu. Vaši poslové vám však donesli neblahé zprávy o vojsku nemrtvých, které vyhnalo trolly z jejich pradávného města Zul Amanu. Vojsko je obrovské, složené z ghoulů, nerubianů, gargoylů, kostlivců i zombií a hlavně je vede temný rytíř smrti. K vašemu štěstí, se však zdá že vojsko opouští Ghostland a směřuje na jih. Vrátili se i poslové od lidí. Argent Dawn i Scarlet Crusade, Argent dawn je potěšeno vaší nabídkou a přijímá spolupráci, rozhodli se vyslat několik menších skupiny dobrodruhů a paladinů přes Ghostland, aby se sešli s vašimi lidmi a dohodli se na vzájemných možnostech spolupráce. Už se vrátil i posel od Scarlet Crusade, posel ti povyprávěl, že nejvyšší inkvizitorka Whiteman, byla rázně proti, "žádné spojení s mutujícími nečistými elfy" ale velký křižák Dathronar souhlasil a umluvil inkvizitorku Whiteman. Za podmínky že uznáte jejich nárok na obnovený Lordaeron a vaše původní vazby k lidem za obnovené jsou přístupni ke spolupráci. |
| |
| Mathai Silverstar Stormwind Stormwind, hlavní město lidí, centrum velké Aliance. Celé město se stále plní lidmi, přicházejícími ze všech koutů světa, odkud byli vyhnáni nebezpečenstvími, ať už to jsou uprchlíci před pohromou ze severu, z jihu, z dálného Stranglethornu před trolly, z Duskwoodu uprchlíci před stínem, či lidé co přišli o domov kvůli Bratrstvu banditů či Orkům. Stormwind je největší a tudíž nejbezpečnější město lidí. Které se stále rozrůstá. Není tomu dlouho, co byl vybudován veliký Stormwindský přístav. A od doby, co se navrátil král Varian Wrynn, je nálada ve městě velice optimistická, i přes to, kolika problémům stále Stormwindské království čelí. Poslendích pár dní je však ve městě rušněji než obvykle. Přístav je plný lodí se zelenými vlajkami Kul Tirasů, a po krčmách i ulicích je mnoho cizinců z delegací Kul Tirasu, Theramooru, Trpasličího království i Alteracu. Před pár dny zde byly i velké slávy na počest příjezdu panovníků těchto zemí. Všichni členové Aliance se dostavili na velký summit, na kterém má být určen její další chod a kroky proti Pohromě a dalším nebezpečenstvím. Stormwindský hrad je tak po dobu Summitu uzavřen a přísně střežen. Hledáš li však službu v řadách Aliance, je zde mnoho možností. SI7, Stormwindská tajná služba stále hledá schopné lidi pro tajné operace a útoky, taktéž i městská garda a Alianční armáda. Navíc jsou zde i originální možnosti nechat se najmout do Království Theramooru, Kul Tirasu nebo ALteracu, kteří přes své zástupce a kapitány taktéž verbují, někdy i do lépe placených, avšak nebezpečnějších pozic. Kromě státní služby jsou však zde i příležitosti pro pouhé žoldáky. Které hledají jak v kraji westfall, redridge, duskwood tak několik členů honorace města na nebezpečné výpravy do Stranglethornu i východních bažin. Výběr práce je veliký. |
| |
 | Stormwind Do dlouhých letech jsem se znovu ocitl mezi lidmi, alespoň na pár dalších dní. Přál bych si ale, že by tu mohli být moji bratři, Náro a Aidilien. Lidé říkali že Náro mi byl tak podobný, že mu každý říkal Mathai. On se však nakazil Worgenstvím a začal mít sklony k magii. Dokonce začal šíleně věštit, o tom jak budou skřeti napadeni a objeví ztracené ostrovy, přidají se k hordě a tím začne Kataklysmus. Já sem mu nic nevěřil, neměl jsem ho rád. Po zničení Quel´Thalasu jsem se ani neukázal. Nyní však, jak Aidilien umřel jsem zkrátka musel pomstít jeho památku. Potom už nešlo se dál vzdalovat. Jednoduše jdu k tajné službě, u které jsem si toho dost zažil v době naší nejvyžší slávy, tedy slávy vysokých elfů. Přihlásím se a to bude pro dnešek snad vše. |
| |
 | V putyce Já vyskočím na stůl a zařvu na všechny strany: Nechte se sakra bejt. Naše národy se musejí spojit proti společnému nepříteli a to alianci a jim podobný. Musíme pomoct kalnu Warsong v Ashenvale. Pokuď mne neposlechnou, vyjdu z putyky ven a řeknu to jednomu z Ogrimarrským strážím. .Venku z knajpy Poté se jdu naverbovat do Ashenvalu, jako další voják na pomoc jednotek hordy proti elfům a jiným lesním rasám. Ve verbířské kanceláři. Chtěl bych se nechat naverbovat do Ashenvalu. Chtěl bych pomoci klanu Warsong. Jmenuji se Swerd Bloodaxe a jsem z klanu Wolfsong. |
| |
| Mathai Silverstar Stormwind - dům SI7 V části města která se zve sama o sobě Staré město, je velká kamenná budova připomínající malou tvrz, kde sídlí lidská "rozvědka" s označením SI7. U vchodu tě sice zastavila stráž, ale když jsi jim oznámil že jsi nový rekrut, vpustili tě a poslali tě rovnou za vůdcmem organizace, jménem Mathias Shaw. Ten tě přivítal s chladnými slovy: Tak ty máš být rekrut jo? Elf? Já myslel že už jste všichni z Aliance zmizeli..... a i kdybys měl být poslední elf v Alianci... nejseš tím moc důvěryhodnej..... Co mi na to řekneš? hm? Proč někdo jako ty chce k Stormwindským speciálním službám? Mezitím za Shawem přijde skřet a podá mu nějaká lejstra, Shaw je bez pohledu vezme.. s pohledem upřeným na tebe. Vůdce SI7 i organizace Assasins je zvyklý odhadovat lidi od pohledu, cítíš, jak tě každou vteřinou analyzuje. Skřet se na tebe podívá s mnohem čitelnějším a "lidštějším" pohledem, pohledem plným zájmu? Překvapeně pronese: Elf? Tady? co tu chce? Otáže se nakonec Showa ale ten mu neodpoví a stále tě jen probodává zrakem. |
| |
| Swerd Bloodaxe Putyka a před putykou Když jsi vyskočil na stůl a zařval, pár orků a někteří taureni si chápavě přikývli, avšak bojující nezastavili, naopak dva taureni vytasili zbraně a několik orků s nimi. Když začala skutečná bitva, vyběhl jsi tedy z hospody do Ogrimarské ulice. Nejprve tě ochromilo silné světlo z Kalimdorského slunce.. po přítmí v putyce ti příliš nesedlo. Ale rychle jsi se probral a vyhledal Ogrimamrskou stráž. Další šarvátka? Dobrá.. ukaž kde... seřežem je do latě. pronesl strážník na velkém černém vlkovi a další tři pěší běželi s ním k putyce. Z putyky nakonec vytáhly tři taureny černé srsti, jednoho poraněného v pase a další dva chycené orky, oba krvácející. Bohužel však již nestihli zachránit peóna, kterého umlátil agresivní býk. Vzpíraje se taureni i orkové pod eskortou stráží vydali do žaláře. Jeden ze strážných ti ještě poděkoval za hlášku.. a zmizeli v ulici. U Emisara a verbíře klanu Warsong. V přístřešku poblíž hlavní městské brány jsi zastihl warlorda z klanu Warsong. Velký, avšak trochu starý a prošedivělý ork tě přivítal: Vítej válečníku! Přicházíš podpořit naše úsilí v ochraně Hordy a udržení našich teritorií? Proti těm odporným elfům a jejich lesním komplicům? To jsi na správném místě... tady to podškrábni a s další karavanou budeš moci vyrazit do Ashenvalu. Potom ti podal hrubě vytvořený pergamen a harpií brk. Pokud se rozhdoneš jed, tak Karavana vyráží za několik hodin... je tedy možnost si na cestu nakoupit či navštívit zbrojíře...... Kromě starého warlorda verbujícího do boje v Ashenvalu vidíš procházet kolem orka v černorudém hávu, jevící se jako černokněžník. Vidíš že sem tam prohodí pár slov s warlordem... a se tam podporuje orky v rozhodnutí jít do boje s elfy... A ti co nepodepíšou.. se naopak dočkají hanebných slov, o jejich zbabělosti, nedostatku kuráže a tak dále. |
| |
| Stormwind Se vším sem počítal, ale s tím že mi říkaj tohle... Nejradši bych mu usekl hlavu, nebo mu taky řekl celej příběh, protože jsem poměrně ukecanej. Mojí pozornost ale poutá skřet, ačkoli svého bratra nemám rád, je to ten poslední přítel co mi zbyl a já bych nerad přišel i o jeho. Bohové budiž mi svědky že jestli umře tak zabiju každého kdo se k tomu přičinil. Pak se narovnám, vyvýšeně se kouknu na Mathiase a pak začnu vznešeně řikat: Mé jméno je Mathai Silverstar, nejrychlejší posel tehdejšího Quel´Thalasu. Důvěryhodnost je prokázána mými skutky vůči vám. Myslím že někdo s vaším postavením by to tom měl něco vědět ne? A někdo jako já chce k speciálním službám, protože to je možná jediná cesta, jak se vyrovnat mým bratrům. Nemusím vyprávět celý příběh ne? Neustále se ale toužím zeptat skřeta na mého bratra, doslova se nutím zůstat v klidu. Nakonec se ale nepřemůžu a vychrlím na skřeta: Podívej, já jsem se sem chtěl dostat kvůli mým bratrům, to jsem říkal. Možná o jednom něco víš. Vypadá stejně jako já, možná o trochu nižší a neustále využívá sběhlou magii všech tříd, de z něj občas strach. Mé slova jsou však natolik promyšlená, že by to mohlo spíš přinést v tadyté místnosti nové zprávy. Nakonec upřu přísný pohled na Mathaise a možná že se mi i trochu blýsknou oči světlem. |
| |
| Celou cestu do Brewnall Village mlčím.Cítím že mí příbuzní a přátelé nejsou mezi živými.Brzy se přede mnou objeví obrysy budov.Když se tam ukážu všichni mě vidí jako obchodníka.Na jejich otázky jen odpovím Nejsem obchodník,piřicházím do Gnomeraganu,abych zabil Thermapluga a pomstli svou rodinu.. Když mi řeknou,abych tam nechodil ,kývnu a v hlavě se mi začne rodit plán.Co kdybych použil teleportační kouzlo do Dun Algazu.Je tam mnoho dobrodruhů,ketí bojují prtoi našim nepřátelům.Rozhodnu se pro ano a začnu se soustředit na to,abych se teleportoval do Dun Algazu. |
| |
| Ragnus Dun Algaz - Hranice Loch Modan a Wetlands Dun Algaz je stará tvrz trpaslíků, zbudovaná na dozor nad obchodními cestami. Bohužel se již od orkských válek vyskytují v jejím okolí členové kmene Dragonmaw, kteří se zde usadili a okupují zdejší hory i část bažin Wetlands. To změnilo poklidné trpasličí cesty a tunely na nebezpečnou oblast. Díky tomu jsou však také okolní tvrze plné vojáků a hrdinů, kteří střeží cesty a pomáhají v průchodu karavanám. Přenesl jsi se tedy kousek od tvrze, na hlavní obchodní stezku. Jedním směrem je strážní věž v Loch Modan a na sever bažinatý kraj Wetlands. Věž v Dun Algaz se zdá být prázdnou. Po letmém prohledání zjistíš že vnitřek je zdevastovaný a stěny jsou pokryté orkskými čmáranicemi. Nikde však žádné zelenokožce nevidíš. Pak však uslyšíš hluk, hlasy, řinčení zbraní a zbrojí.. takové zvuky může vydávat jen menší armáda. Když nahlédneš přes kopec, spatříš velcie podivnou sebranku. Takovou armádu jsi nikdy neviděl... i trolly, velké chlupaté taureny, podivné tmavé trpaslíky.. a i paladina v zářivé zbroji.. kupodivu. Podle okolí hádáš, že právě porazili orkský kmen. Všude leží těla orků z kmene Dragonmaw. Vůdcové této sebranky se právě o něčem radí.(Nordung, Holyblade, Loranok) |
| |
| Mathai Silverstar Stormwind - SI7 I po tvé řeči, vůdce agentů Mathias Shaw si tě stále obezřetně prohlíží, jako by se ti pohledem chtěl podívat do vnitřku hlavy. Nic neříká. Nakonec promluví skřet: Viděl jsem někoho jako ty.. na západě v ratchetu.. to je skřetí město.. v kraji hordy.. v Barrens. Potom ale mávne rukou a pokračuje. To je ale jiný příběh... tak ty máš být nový rekrut jo? Proč právě SI7? Proč ne garda? a proč vůbec Stormwind? He? Si přece elf... proč nepadáš osvobozovat svoji zemi na sever? Nebo se ztratit někde v honbě za magií jako tví bratři he? Potom skřet udělá zlomyslný škleb.. Mathias dělá dobře že ti nevěří... tvůj bráchanec nebyl rozhodně přítel aliance... a ty vypadáš taky dost divně.... Potom už Mathias Show nechá onoho sledování, doteď ho nic nevyvedlo z míry, skřet, tvá odpověď ani tvá otázka.. ani další dodatky skřeta na tvou osobu. Nakonec se uvolní a povídá: Dobře, tak ty chceš do SI:7 tak si tě vyzkoušíme... co ty na to? Půjdeš na jih do Duskwoodu, ohlásíš se starostovi v Darshiru, a tam jim pomůžeš s vyšetřováním stínu... potom uvidíme jestli jsi dost dobrý pro SI:7. Razlvlik ti odpoví pokud máš nějaké dotazy... já odcházím. Potom Mathias sklapne desky a listy, hodí je skřetovi a kráčí pryč. Skřet se na tebe opět podívá šibalským pohledem... Ok, tak Duskwood... když už tam jdeš.. dám ti něco na cestu.. hodíš tam něco mýmu bratranci v Raven Hillu... |
| |
| Když se obejevím v Dun Algazu rozhlédnu se okolo sebe. Podivné místo. pomyslím si,i když je to možná tím,že se tu psaly dějiny.Pak uslyším zvuk a po vyběhnutí menšího kopce spařím zvláštní skupinu.No skupinu,spíš menší armaádu.Orkové,trolové,taunky,trpaslíky a paladina.Paladin a tohle podivná sebrana,ale pomohli nám.Pobili dost orků. zašeptám a vyrazím směrem k nim.Nejdu ale přímo k armádě,ale k jejím velitelům taunkovi , paladinovi a válečníkovi. (Loranok,Godrick,Nordung) |
| |
| Stormwind-cesta Pokorně vše přijmu s nezájmem. Pak se vydám na místo určení-do Duskwoodu. Očekávám možná vše. K případné obraně použiji svůj talent a pokud narazím na koně, jednoho si ,,obstarám´´ . Nakonec, až tam dorazím jednoduše nejprve doručím předmět tomu bratranci a potom se vydám k vyšetřování lítajících prostěradel do ve vesničce. V duchu už si představuji, jak zaputuju do Barrens ke svému bratrovi a pak vzhůru co nejrychleji poomoci mému lidu, ke kterému jsem přibit tělem i duší. Jen nechápu, jak se můj bratr mohl takto oddělit od Aliance? Možná měl další vidění. Každopádně se na to kouknu později. Tentokrát totiž není čas na přemýšlení, pokusím se vše udělat co nejrychleji. |
| |
| U verbíře Jsem rozhodnut, pomohu klanu Warsong řeknu a podepíšu. Mohl bych se zeptat, jestli dostanu nějaké vybavení? Víte, jsem tu nový, takže nemám skoro nic Pokud mi žádné vybavení nedají, tak půjdu rovnou ke karavaně cestou přes nějaké obchůdky. Venku Venku se procházím a jen tak se toulám (pokud mi to vybavení dali). Pokud mi ho nedali tak jdu do obchodům, abych to měl při cestě ke karavaně. |
| |
| Mathai Silverstar Stormwind Když jsi již žádný dotaz neměl, skřet ti předal balík téměř stějně velký jako on sám a poslal tě do Duskwoodu. Opustil jsi tedy budovu SI:7. Přes město do hlavní brány. Ve městě koně nikde neprodávají, ani nepůjčují, většina místních obyvatel necestuje a tak jízdní zvířata nehcová, pouze u hostinců jsou rozličné jízdní bestie procházejících hrdinů. V nedaleké vesnici u Stormwindu však jsou farmy a chovají se zde koně, místní koně nejsou levní, ale nepatří ani mezi nejdražší, a tak by jsi si snad jendoho mohl dovolit. čeká tě dlouhá cesta. Kraj Duskwoodu je sice na jih od města a kraje Elwyn forestu. Avšak všechyn cesty vedou dlouhou oklikou... jak přes westfall tak přes redridge... ani jedna cesta není příliš bezpečná, ale v porovnání s tím se vydat přímo přes řeku, a temné hvozdy Duskwoou jsou to nejpohodlnější cesty. Cesty přes westfall i Redridge proto volí i karavny, vozící do Duskwoodu zásoby. |
| |
| Swerd Bloodaxe Ogrimmar Warsongský verbíř se na tvůj dotaz o vybavení zasmál a povídá: Vybavení? každý ork má svoji sekeru přisobě ne? Hehe... ale pokud si taký peónn... hehehe.. tak v táboře ti něco najdou.... hehe... Potom mávl pazouroua poslal tě pryč, neboť měl už u sebe dalšího váhajícího orka. Vydal jsi se tedy ke karavaně, která by měla čekat na hranicích města. Po cestě jsi měl přílěžitost navšívit několik řemeslníků, kožedělce a koželuhy, dráteníky, truhláře, bednáře, ale i kováře a zbrojíře. Nemůžeš si dovolit nic příliš luxusního ani vzácného.. ale pravda je že v Ogrimmaru se toho zatím moc sehnat nedá... ale železné mlaty, palcáty, sekery, štíty i těžké zbroje kováři rádi vyrobí nebo najdou na skladě... Za městem pak po příapdném nákupu najdeš karavanu. Kromě dvou nákladních Kodů je skupian složená výhardně z orkských válečníků, a pár trollů. Je to asi třicetičlenná posila pro klan Warsong. Při odchodu ještě satrší ork, vůdce karavany volá: Pozor, pozoor, hlídejte si nebe... po cestě do Ashenvalu se často střetáváme s harpijemi... tak ať zbitečně Warsongové nepřijdou o rekruty.... A Vskutku po cetsě vás skupina hrapií navštíví. Na nebi spatříš skupinu asi 8 harpijí, které enjprve shodí nějaké balvany a poté se rychlými nálety pokusí sebrat pařáty náklad z Kodů. |
| |
| Durm schu-Yarug Ogrimmar Sedíš v jedné z putyk v Ogrimaru v, pláněmi a kaňony proslulém Durotaru. Putyka je téměř plná, v poslední době je tomu tak ve všech putykách, hospodách a knajpách ve městě. Není tomu dlouho, co byl Ogrimmar dobudován a stal se novým, hlavním městem orků v Azerothu, jakožto i trollů a taurenů, členů Nové hordy. Město je tak téměř přeplněné. Dnešního dne je v Ogrimmaru skutečně hodně Taurenů, je to tím , že před pár dny přijel s velkým doprovodem vůdce Taurenských kmenů, Cair Bloodhoofe na rokování s vašim náčelníkem Thrallem. Nevíš přesně o čem, ale podle zvěstí mají nejspíš vaši vůdcové hodně práce. Od klanu Warsong se nesou správy o začínající válce s elfy, v Ashenvalu byli již prý mnohokrát napadeni, elfy a jejich lesními přívrženci. Klan Warsong tak stále volá po posilách, možná by jsi se tam mohl zastavit a pomoci svými pažemi. Další správy pak přicházejí z jižních teritorií, hlavně Barrens, kde se údajně přemnožili kmeny prasečích lidí a ti nyní plení úrodu, vylovili veškerou zvěř a dokonce napadají karavany. Díky tomu platy strážců karavan vysoce vzrostly, byla by to dobrá cesta k penězům. Ale kromě špatných správ se v putyce zapíjejí i dobré správy a vítězství, Horda nedávno rozšířila svá území na západ, zahnala kentaurské kmeny, a odřízla je tak i od Barrens. Je to jeden z úspěchů Nové hordy snad jich bude víc. Když si však na to chceš připít, uslyšíš pokřik: Hnusní, zelení orkové SMRDÍIII!!!!!!! A následuje rána tříštícího se dřeva. Velký tauren černé srsti se vrhne přes stůl na orka a začne ho surově bít. Mnohem menší ork, navíc peón se nemá šanci bránit, další dva černí taurové zastoupí cestu dvoum orkům kteří chtěli zasáhnout... schyluje se pomalu k větší bitce.. tentokrát, podle orků i taurenů, k bitce na zbraně. Taureni i n2kolik ork; se na sebe vrhne... ale d59v ne6 se bitka royroste na celou putyku, z ulice vtrhnou dovnitř orkští strážní, rozeženou čumily a zadrží rváče. Rvačka zanechala několik zranění a mrtvého peóna. Nálada v putyce poklesla, rozhostilo se nepříjemné ticho. Podobné šarvátky se v posledních časech šíří.. všichni už vědí že mnoho kmenů taurenů nesouhlasí s Hordou a spojením s orky... k tomu se přidávají i jiné problémy .. a vznikají tak občas pochyby a rozepře o vedení Hordy... |
| |
| Další potyček. Máme bojovat s Králem, ne s bandou pitomých skřetů. Kdyby mne podpořili, kdyby cítili, že to, co se dotklo příšer Krále se dotklo i některých orků. Ano, jejich vůdce byl dobrý, nějaký Hellscream. Ale ani sebelepší velitel neudělá z démona dobrou bytost. Tahle "postbitva" byla snazší. Nikdo neumřel. Jen ranění. Musíme pryč. Není čas vyzvídat, co se stalo od toho rytíře. Byl čas na jedinou otázku: ,,Jak daleko je bezpečná oblast?" a začal se v duchu smát vlastním slovům. Bezpečná oblast? Nic! Ani sny mi nenechal, otrávil moje myšlenky, ten bastard bez duše! Ten, proti kterému, pokud se ten můj, tak naivní, plán zdaří, vyrazí ohromná armáda, aby ho srazila na kolena a přinutila omluvit se. A pak mu tu hlavu, která tato neupřímná slova vynese, useknout, zabít ho tak, aby zemřel potupen, stejně jako potupil mé bratry. Mé válečníky. Nás všechny. Ničí moji zem a za to zničím já jeho! Klid. Disciplína! To je to, co mu chybí. Arogance je to, čeho má moc. Čekám na rytířovu odpověď už celkem v klidu, bez myšlenek. |
| |
| Cesta Cestou jsem vyprázdnil skoro celý měšec a koupil si koně. Pak jsem se musel rozhodnout, zvolil jsem westfall protože se mi cesta zdá rychlejší. Jednou vzpomínám jak sem tudy nesl zprávu a těsně před koncem sem zakopl a rozbil si hubu. Ono by to nebylo tak neobvyklé, kdybych nespadl do kopřiv a na žábu. Při těch vzpomínkách se mi chce silně smát, jelikož zde právě nikdo není, nezadržuji to. Cesta je dlouhá, to je pravda ale i nejkratší cesta je dlouhá, pokud je nuda. Totéž platí naopak a to je důvod, proč mi většina času rychle uběhne. Vzpomínám na staré časy a sem tam si zazpívám písničku z Quel´Thalasu. Mé vzpomínky přeruší až nález místa, kde sem si twenkrát rozbil hubu. Upřímně mám nutkání se zastavit a na chvíli si dát pauzu, přesto že nejsem unavený. Má mysl nakonec zabloudí až k bratrovým vizím, kterým jsem se tenkrát smál, až když plynul čas, pochopil sem že na tom něco bude. Potom už jedu mlčky, tak jak je u mě neobvyklé. Mé smysly upínám do okolí, abych zachitil nepřítele, který se tam možná skrývá. Má taktika by byla v rychlých souútocích a dvojsecích. Případně v jedné z mých vrhacích dýk. Držím se plánu, který jsem si ustanovil ze začátku-goblinova zásilka a potom vyřešit hlavní úkol. Poté návrat, další úkol, pak ještě jeden a nakonec brácha a mí druzi. A takhle pořád do kola, jestli mi o vyjde. |
| |
| (Ještě) Ogrimmar Dobře, bude to asi tuhý boj a koupím si nějakou sekeru. pomyslím si a jdu si jí koupit. Poté se jdu přidat ke karavaně.Jsem nový rekrut, Swerd Bloodaxe. Zdravím všechny ostatní. Kdy vyrazíme? Na cestě Cesta zatím probíhá v pohodě, zatím žádné harpyje. pomyslím si a jen mi tato myšlenka prolítne hlavou, uvidím na nebi několik stvoření.Harpyje!!!! kryjte se zařvu a jdu se něčím krýt. Trollové, vy přece máte s vrhacími zbraněmi zkušenosti, pokuste se je trefit, nebo aspoŇ zahnat. A dál sleduji jak se bitva vyvíjí. |
| |
 | Před Orgrimmarem Konečně jsme na místě. Oddechnu si, když před sebou spatřím nádherné město, jež je zcela bezpochyby Orgrimmar. Vždy bylo mým dávným snem spatřit toto město, o němž jsem slýchával spousty legend. Ještě chvíli si toto monumentální město prohlížím, pak ale zaslechnu bolestný povzdech svého společníka, jenž se sotva drží na nohou vysílen dlouhou cestou. Je to starý šaman, jediný (společně se mnou), kdo přežil masakr našeho klanu. Zrychlím krok, podpíraje šamana, a konejším ho. „Nebojte, Threk’gare. Už tam budem.“ Jsem ork střední postavy s dlouhými černými vlasy, spadajícími mi až do poloviny zad, ohnivě rudýma očima a tváří bez vousů. Na sobě zpravidla nosím hnědou koženou tuniku a kalhoty téhož materiálu i tytéž barvy. Na zádech mám plášť z buvolí kůže a kolem krku náhrdelník ze zubů roztodivných tvorů. Orgrimmar Po vstupu do města požádám nejbližšího ze stráží o pomoc se šamanem a zeptám se ho, zda je tu někde nějaký felčar nebo někdo takový. Doprovodím Threk’gara na místo určení a ujistím se, že o něj bude dobře postaráno. Pak si znovu odchytnu jednoho ze strážců a zeptám se, zda je možné se vidět s náčelníkem Thrallem. Odvětí, že před několika dny dorazila delegace taurů v čele s jejich náčelníkem Cairnem Bloodhoofem, a že je Thrall v tuto chvíli zaneprázdněný. Poněkud zklamaně tedy zamířím oddechnout si do jedné z orgrimmarských hospod. Po chvilce dojde k potyčce mezi taury a orky, kterou přejdu takřka bez povšimnutí a dál upíjím lahodné pivo, které tu čepují. Šarvátka je po chvíli zažehnána přiběhnuvšími strážnými. Avšak musím přiznat, že mě dosti mrzí postoj taurů. Myslím si, že Thrall a ostatně i všechny orkské klany dělají, co mohou, ale nepřátelé bohužel stále sílí. Mlčky sedím u stolu a poslouchám, co se kde šustne. Doneslo se ke mně již pár zajímavých informací. Například zprávy o přemnožení prasečích lidí a také, což mě zaujalo a rozzuřilo daleko víc, zprávy o začínající válce s elfy. Ti zpropadení elfové. Jedinečná šance pomstít se. Bleskne mi hlavou, kopnu do sebe zbytek piva, zaplatím a opustím hospodu, hledajíc verbíře Warsongu. Když se (opět s pomocí stráží) dozvím, kde se nachází, vzpomenu si na Threk’gara. Musím ho ještě navštívit, než město opustím Běžím za felčarem a šamanovi oznámím, že se jdu přidat k rekrutům klanu Warsong do války proti elfům, a poprosím ho, jestli by, až se jeho stav zlepší, navštívil Thralla on a informoval ho o naší situaci. Rozloučím se a zamířím ke karavaně. Když tam doběhnu, je již karavana v pohybu a pomalu opouští město. |
| |
| Mathai Silverstar Cesta přes Westfall do Duskwoodu Průjezd elfyn forestem byl bezproblémový. Je to nejbližší okolí hlavního města a tak není nouze o stráže a nákup koně ti cesty dobře spříjemnil a zrychlil, než kdybys musel putovat pěšky. Westfall, obilnice Stormwinského království. Již dlouho sužovaná bratrstvem banditů. Bandité útočí an farmáře, kradou úrodu, ničí farmy. A stráží zde není dost na uhlídání všech cest a usedlostí. Míjíš vojenskou posádku u obranné tvrze, jako vždy pár dělníků a obchodníků pod ochranou stráží, ale jinak poměrně pusto. Všude letáky s nápisi "Vstupte do domobrany" "Hledáme rekruty" Zdá se že ve Westfallu je pro bojovníky vždy práce. Tvá cesta se táhne dál na jihovýchod. Přejdeš most přes řeku která dělá kraj Westfall a Duskwood. Ravenhill je kousek za mostem. Ale jen překročíš most, jako by padla temnota, ochladilo se , slunce zmizelo.. vypadá to téměř nemožně.. 3 kroky a ze sluné pláně Westfallu vstoupíš do temnoty. Magického závoje stínu. Podle skřeta ve Stormwindus e jeho bratranec usadil ve starém hostinci v Ravenhillu. Když se však vydáš doručit balík. Postřehneš zvuky kroků. U vstupu na městské náměstí Ravenhillu, který je dnes jen chátrajjícím zybtekme města složeného z polorozapdlých budov, zahlédneš šest humanoidů. Velkých vlků stojících an azdních nohách. Worgenů... o něčem se vybavují ve svém vlčím jazyce. Mohl by jsi vstoupit do města z jiné strany.. ale mohli by tě ucítit, také je zde možnost že právě do města jdou také... |
| |
| Swerd Bloodaxe Cesta do Ashenvalu V Karavaně tě všichni uvítali, hlavně trollové kteří se jevili jako veselá parta.. při cestě vykládají hloupé vtipy o gnómech, elfech.. ale dokonce i taurenech... Na severu kraje Barrens však všichni oněmí, starý ork ani nemusel varovat... harpije zde všichni znají. Pak to i přes očekávání přijde, spadnou první balvany, nálet ze slunce znemožnil včasnou obranu a několik orgů bylo nepěkně zasaženo. Všichni se začali krýt za kody před nálety a dalšími kameny házenými harpijemi. Když zavoláš na trolly o sekerkách, jeden an tebe zavolá: To je teda rasismus!!! Jen proto že jsme trollové tak máme házet sekery? A navíc! my jsme darkspear.. ty tvoje sekery měli ve zvyku házet Amani....... Dva trollové se pokusí vyhodit do vzduchu kopí, ale kolmo vzhůru se jim nedaří.. minou. Zato jeden z orků palicí rozdrtí harpiji nalétající přímo na něho. Při její smrti největší z harpijí šíleně zavřeští, křik trhá uši. Jedno z Kodů se splaší a začne utíkat pryč z cesty. Při tom podupe jednoho z orků, ten se bohužel azchytí do sítě držící na Kodu náklad a Kodo ho vleče zraněného pryč. Spolus druhým který naskočí aby druhovi zkusil pomoct. Vy zatím se zbylými zvířaty podléháte útoku okřídlených poletuch. Kameny došli a tak z okolních stromů dostáváte údery velkými šiškami, nejsou tak nebezpečné, ale při zásahu do hlavy mohou omráčit. To kodo a ty dva budem muset najít.... Zavolá ještě jeden z orků... |
| |
| Durm schu-Yarug Warlord Warsongu verbující do boje v Ashenvalu tě uvítal vřele, jako velkého válečníka, který ví co se sluší a rozumí povinnostem člena Hordy. Taktéž jsi viděl warlocka, který na nábor dohlížel, při slovech warlorda přikyvoval, a pak tě poslal směrem ke karavaně, a upomenul aby sis ponáhlil, že karavana bude odcházet. Stihl jsi to na poslední chvíli, karavana byla v chodu, ale skupina u posledního Koda na tebe počkala, aby jsi mohl jít s nimi. Cesta Durotarem byla pohodlná, v barrens vás již varovali, před prasečími lidmi.. ale hlavně před Harpijemi, které jsou v Severním Barrens nebezpečné. I přes všechnu opatrnost a varování došlo k útoku. Harpije se objevili, ze směru, že váš pohled oslepilo slunce. Několik orků dostalo zásah kameny, jenž Harpije nesly a jedno Kdoo se splašilo, unášeje dva orky zapletené do nákladu na svém hřbetě. Harpije přistály na stromy a začali po vás házet obří místní šišky a větve. |
| |
| soukromá zpráva od Regent Lor'themar Theron pro Stojím ve velkém zdobeném sále Silvermoonského paláce a poslouchám nové zprávy. Armáda nemrtvích rozdrtila ty otravné troly? Konečně udělali taky něco dobrého? Dobře jim tak těm barbarským zelenokožcům. Možná se konečně na náš národ usmálo štěstí. Prohodím ke schromážděným spíše pro odlehčení situace ale neočekávám, že by nějak dlouhodoběji přetrvala dobrá nálada. Poté však začnou promlouvat poslové. Jakmile všichni domluví začnu kývat hlavou na souhlas a prohlásím. Jsme rádi za jakoukoli podporu a pomoc a i za těch několi skupin, které nám můžete nabídnout jsme velice v děčni. Také jsem rád že i Scarlet Crusade se rozhodl jak se rozhodl. Vyřidtě vašim pánům, že nám bude ctí znovu bojovat po boku lidí. Tak jak tomu bylo před celým úpadkem našeho světa. Jakmile domluvím poslové se ukloní a vyjdou z místnosti. Chvíli ponich se též odeberu k východu z paláce. Naskytne se mi pohled na krásné město. Kéž by všechny městské čtvrti vypadali právě jako tahle. Povzdechnu si a vyjdu ven, následován šlechtici. Zástup stráží střežící palác se na mne podívá a všichni se trochu ukloní. Pár stráží se vojenským pochodem vydá za námi. Procházím se městem a hledím na svůj lid, tedy není můj, nejsem král, ale mou prací je udržet náš národ aspoň v tom stavu, ve kterém je nyní né li v lepším. Procházím ulicemi a potkávám elfy, muže, ženy, děti, vojáky i řemeslníky, bohaté i chudé. Všichni se mi ukloní a trochu uhnou z cesty. Je to strašné, jaký úpadek zasáhl náš lid, snad se dožiji i světlejších zítřků, kdy by se mohl obnovit aspoň zlomek naší dřívější síly. Přemýšlím a po chvíli dorazíme k hranici se čtvrtí okupovanou wratchery. Přiběhne kapitán a podá mi hlášení trochu udiven, že jsem sem přišel osobně a hlášení podává přímo mě a né svému nadřízenému. Nejradši bych obsadil zbytky města abychom ho ovládali celé a byly bychom všichni bezpečně za hradbami, ale nemůžeme bojovat proti našim bratrům pokud je alespoň nějaká šance na jejich vyléčení. Ostatní šlechtici a rádci začnou přikyvovat. Poplácám kapitána po rameni a nechám ho jít. Děláte dobře svoji práci, jen vydržte i nadále. Jistě nás nenechá Světlo dále tahle trpět. Pronesu k vojákovi a procházím kolem hlídek a všechny se snažím povzbudit. Poté zamířím k dalčí čtvrti. Mé kroky mne přivedou až k barikádě, na které je několik kouzelníků a bojovníků. Tak odsud dále jsou démoni a nemrtví. Mají tu drzost okupovat naše město. To nesmíme trpět, chci od velitelů vypracovat, nějaký plán na znovuzískání čtvrtí okupovaných nemrtvímy a démony. Ale myslete na to, že nesmíme mít moc strát, kdyby se armáda nemrtvích vrátila a zaútočila na naše brány. Jen chci abychom pomalu tlačili na ty zrůdy a za čas je třeba úplně vyhnali z našeho hlavního města. Jakmile domluvím vydám se zpět k paláci. Jakmile dorazíme k jeho branám rozloučím se se šlechtici a nechám je jít domů, sám se pak vydávám do svých komnat rozjímat a trochu si odpočnout. |
| |
| Silverpine Forest Konečně...odčarovávání pastí je skončeno. Trpaslík se hrdině vrhá se štítem do místnosti. Než stihne však vyrazit, mávnu rukou a kolem trpaslíka se objeví ještě štít magický. Jen tak pro jistotu, oddychnu si když se nic neděje a vcházím též do místnosti, zlata a dalších věcí co tu začnou ostatní brát si nevšímám a zamířím k trezoru ve kterém je jediná věc, která tu pro mne má cenu, tedy doufám, že tam je. Najednou ucítím divný pocit, ale není čas nic dělat, otevře se jakýsi portál, kterým začne vcházet nepřítel. Je tam i nějaký kouzelník, který by mohl být ten muž o kterém jsem slyšel. Ten co sem přivedl worgeny a podle jeho řeči se ve svém názoru jen utvrdím. Přejedu pohledem jak ostatní se chopí svých zbraní, ale předpokládám, že jen silou toho moc nezmůžeme. Chopím se hole kdybych musel selat nějaké rychlé kouzlo ale napřed začnu mluvit. Dovoluji si s vámi nesouhlasit arcimágu Arugale,Naše národy i přes strasti, které si prožili neupadli a jsou stále silné. Dovolte abych se představil. Mé jméno je Gorion Flame, jsem členem rady Kirin Tor, asi si mne nepamatujete, ale já vás ano. Párkrát jsem vás viděl když jste byl ještě významným členem Dalaranu. A rozhodně jsem vás nepřišel okrást, toto je pouze skupina co mne doprovází. Já jsem sem přišel za vědomostmi. Chtěl bych vás požádat, aby jste se podělil o svoji knihovnu a moudrost vámi naschromážděnou. Při svém projevu se snažím tvářit co nejpřátelštěji a rovnoceně, ikdyž jsem trochu nervózní. Uvidím tedy jak se to dále vyvrbí. |
| |
| Rawenhill STále překvapující novinky, dokonce sem rád, že můj bratr byl jakýsi psycho-mág. Dám na jeho slova. Sesednu z koně a zašeptám mu do ucha: Ať se stane cokoli, spas svůj život, bude-li to nutné. Jinak prosímtě neuteč. Pomalu začínám litovat rozhodnutí, které dělám. Předstoupím tak, aby mě dobře vyděli, ale zároveň dost daleko od nich, abych stačil vrhnout dýky, bude-li to třeba. Ano...ANO! Budiž ti díky bratře. Vše do sebe zapadá.... V tu chvíli se rozjasním, tedy konkrétně mé oči radostí. Nakonec řeknu v pokudmožno lidském jazyce. Pozdav patří vám ctihodné ehm.. stvoření. Přijíždím jako přítel. Vím vše o vás a o vaší nemoci. Prosím, neútočte, znám vaše slabiny a dělal bych to se zármutkem v srdci. v duchu si řikám: Panebože, teď se na mě vrhne celá skupina a sežerou mě... samozdřejmě jako vždy si tím v duchu žertuji. Pokud nic, zkusím to zopakovat jiným jazykem. Pokud mi rozumí, super! A pokud útočí, dýky a meč čekají. Jenom doufám, že si proti sobě nepoštvu celé jejich sídlo, kde tenkrát byla pandemie a odkud můj bratr utekl. Možná jim ho připomenu. Pozoruji je v klidu a snažím se uklidnit zář mých očí, i když někdy je to problém. |
| |
| Gorion Flame Silverpine Forest V místnosti se rozhostí chlad a napětí, všichni čekají každou chvíli útok. Worgeni se pomalu obezřetně rozestupují po místnosti. ARgul chvíli setrvává na místě, téměř bez hnutí, ve své pochmurné šedé róbě a šálou omotanou většinou tváře. Když vyslechne tvoji řeč hlasitě se rozesměje, když se uklidní tak promluví: Když sem byl významný člen dalaranu? A už nejsem? Cha cha chaa.. a ty naopak ano? Já jsem největší mág který kdy žil, povznesl jsem lidskou rasu, zachránil jsem lidi!! Hahahah chaaa.. Já JE.. ZACHRANIl!!! JA JE ZACHRANIL!!!! HAhachachaa!! Arugal se opět rozusměje šíleným hlasem. Nakonec chraplavě tiše pokračuje... Ti slabí, slabí lidé.. nic nevydrží, umírají... já jim pomohl.. jsem jejich otec... jsem otec dokonalejších lidí.. a vy... vy se teď stanete potravou pro mé děti... za to.. že jste sem vnikli a chtěli nás ohrožovat..... Potom se už začnou worgeni nebezpečně přibližovat, s ostrými pařáty připravenými k útoku, vyceněnými zuby, slintající kole sebe. Trpaslíci i Scarleti se stáhnou k sobě aby se mohli lépe bránit. Jeden z trpaslíků na tebe zašeptá: Máš ještě něco co mu chceš říct? Je to cvok... musíme odsud zmizet.. |
| |
| Mathai Silverstar Duskwood - Ravenhill Staneš tedy tváří v tvář temným Worgenům. I přes tvá chlácholivá slova, koně tak tak udržíš na uzdě, jak se snaží již teď zmizet. Worgeni s dlouhými pařáty, cenící zuby a slintající kolem sebe se začnou pomalu obezřetně přibližovat k tobě. Nevíš zda ti worgeni rozumí, na tvoji řeč nijak nezareagovali, pouze se tě pomalu snaží obkroužit, ve zvířecím postoji, jak vlk připravený ke skoku. Najednou jeden z worgenů hlasitě zavyje k nebi. Zbilí worgeni pak skočí po tobě. Nemáš navýběr než pustit koně a začít se bránit. Worgeni nejsou ozbrojení, ale jejich stavba těla z nich samotných dělá ideální zbraně, silní, šlachovití, s pařáty jak dýkami a obřími čelistmy s nespočtem zubů schopných drtit kosti i celé lebky jak nic. Zatímco se několik worgenů vrhá do utoku, jeden se drží stranou a zlověstně vyje. |
| |
| Ravenhill Pro mě to nevypadá dobře, 3 worgenové proti mě, další vyje, nejspíše na poplach. Na co se zmůžu je vrhnutí všech mých 6ti dýk, po každém můžu bohužel hodit jen jednu. Ale nechci zasáhnout vyjícího, proto hodim 2 dýky po jednom. Pak už nezbývá nic jiného, než najít si výhodné místo, nejlépe u zdi, kde by mě nemohli obklíčit a dostal bych se do výhody. Jediné kouzlo, které se hodí na tuto chvíli je, že nabiju svůj meč blesky, a zbytek jich sešlu na worgeny. Má taktika je uhýbání ran, pokudmožno se nenechat zasáhnout a útočit příležitostně. Pokud dojdou posily, možná že bude čas pro útěk. |
| |
| Orgrimmar Rychle se běžím přihlásit k warlordovi Warsongu. Když jsem zapsán, obrátí se na mě poblíž stojící warlock s informací, že karavana již brzy vyrazí. Na nic nečekám a vyběhnu směrem k ní. Uf, to bylo těsný… Pomyslím si, když doběhnu k městské bráně, kde už na mě čeká pouze skupina kolem druhého koda, první už je pár desítek metrů před námi. Pozdravím a představím se jim. Pak vyrazím společně s nimi vstříc dobrodružství. Barrens Cesta přes Durotar byla klidná, až v Barrens začaly první komplikace. Byli jsme už v severní části Planin, Ashenvale byl již blízko, když se od prvního koda ozvalo pár vyděšených výkřiků. Vzhlédl jsem na oblohu a spatřil asi 8 harpyjí vznášejících se nad karavanou. Nejprve pod sebe shodí pár obrovských balvanů a pak začnou podnikat nálety na náklad. Přibližují se už i k nám, přistanou na stromy a začnou po nás házet obrovské šišky. Nemám šanci se jim postavit, mám jen válečné kladivo a to mi není nic platné. Musím se skrýt a něco vymyslet Jediné, co mě napadlo, je opětovat palbu. Vezmu tedy nejbližší obří šišku (pokud to tedy není fyzicky nemožné), větev nebo kámen a hodím jí po nich zpět. Nepodaří-li se to, křiknu na ostatní: „Nemáte tady někdo luk nebo nějakou vrhací zbraň?“ Ve skrytu duše doufám, že ano. Jinak naše pouť skončí dřív, než vůbec začala. |
| |
| Silverpine Forest Stojím v místnosti a sleduji kouzelníka, koutkem oka ale též hlídám přibližující se worgeny. Jakmile muž domluvím pomyslím si v duchu. Jaká škoda kouzelníka Argulova formátu, ale stal se z něj naprostý šílenec. Poté na mě promluví trpaslík a já mu rychle avšak potichu odpovím. Tady je jakákoli debata zbytečná. Jemu není pomoci, je již naprosto šílený. Je odtud nějaká jiná cesta? Zeptám se trpaslíká a pohled obrátím k trezoru a napadne mne. Nemůžeme tady ale nechat takové drahocené artefakty, které by nám mohli pomoci proti nemrtvím. Sakra co teď? Zeptám se vduchu sám sebe a rychle se snažím na něco přijít než se budu muset soustředit na kouzla. Protože nás jistě nepřítel každou chvílí napadne. |
| |
| Někde v Barrens Rozběhnu se za kodem a dávám si pozor na mrchy jedny zákeřný. Naberu si pár menších kamenů, abych se mohl nějak bránit. Jde se mnou menší skupinu. Dávejte si pozor, utvořte ochranné kolo a naberte si menší kameny. Jdeme dále opatrně a snažíme se stopovat. Jdeme po sotpách splašeného koda. Mám vytasenou sekeru. Uvidíme hnízda harpyjí. Teď pozor, ať si vás nevšimnou. řeknu družině a pokusím se jít dál hodně potichu a stále po stopách koda... |
| |
| Mathai Silverstar Ravenhill Worgeni se proti tobě vrhli, hozené dýky je spomalily, worgeni zavili bolestí ale rychle se vzpamatovaly a pokračují v útoku. Dýky je nezasály dostatečně vážně, Worgenské tělo je tuhé a dobře vyvinuté a krátké čepele dýk je dostatečně nezraní. Při boji ses přesunul ke stěně jendé z budov. Worgeni tě tak nemůžou napadnout ze všech stran, ale stěžuje se ti možnost útěku. Nejvíce zraněný worgen se vystřídal s vyjícím, nahradil ho v jeho funkci a nezraněný worgen se vydal proti tobě. Úder blesky worgeny jen vydráždila ve vzduchu jsou cítit spálené chlupy, ale worgenská vrozená odolnost na magii je z větší části ochránila. Dva worgeni provedli výpad, který se ti však podařilo odrazit mečema jendomu z worgenů utržit hlubší ránu na hrudi. Nehledě na zranění worgeni se nechtějí vzdát své kořisti. A díky bystrému zraku jsi i v nepříjemném šeru elsa spatřil mezi kmeny v dáli přibíhat po všech čtyřech další worgeny.. při boji a v lese je nemůžeš dobře spočíatt ale je jich asi víc než 3... Z jendoho z rozbořených dobů, z okna ve v patře vykoukl skřet, je ve vedlejším domě než u kterého se kryješ... ale jen spatřil co s eděje, ihned zalezl dovnitř. |
| |
| Swerd Bloodaxe, Durm schu-Yarug Barrens - severní cesta Harpije pokračují v útocích na karavanu. Několik orků po vzoru Durma pobralo Barrenské šišky a na harpije opětovali útok. I přes minimální šanci harpijím zdola šiškami ublížit se orkové hrdě pokusili o obranu. Harpije se jen šíleně zasmály, ale museli opustit svá místa na větvých stromů aby lépe uhýbaly vrhaným objektům. V neprospěch orků však na neby harpijí přibylo, přiletělo dalších 15 harpijí a scéna se tak naplnila šíleným křikem harpijí a poletujícím peřím. Velká koda s nákladem zatím slouží jako dobré kryty. Dva orkové vytáhly z nákladu yrchle luky, které si přibalily, ale harpije na střelce rychle zaútočili nálety, i přes to že jich to několik stálo život, zranili silně střelce.... Trollové vrhající kopí se zásahy harpijí nemají tolik štěstí, harpije zdatně manévrují a létají skoro kolmo nad vámi. Při náletech se nedaří harpije příliš zasáhnout, udeří a rychle stoupají, sekery a těžká kladiva nejsou dost rychlá na jejich poražení. Kdyby se vám podařilo harpije udržet dole, nebyl by porblém je porazit. Skupina orků vedená Swerdem se odpoutá od Kodů a vydá se do pláně po cestě splašeného Koda. Vystaví se tak víc náletům harpijí. I přes obraný kruk, harpije útočící střemhlav dolů si počínají úspěšně, jedna ukořistía zvedne celého orka do vzduchu, když se zmítající ork konečně dýkou strefí do jejich hýždí a harpije ho upustí, je již vysoko, těřce spadne na kameny a zslatne nehybně ležet. Poběžíme do lesa.. tam nebudou moci nalétávat!! Ozve se jeden z orků... Nemůžeme opustit Koda, utečou... ozve se jiný, horečně se snažící udržet kodo za uzdu aby se neplašilo. Mezitím skupina orků která se chtěla vydat po stopách splašeného Koda znejistí, jsou příliš odkryti náletům.... |
| |
| Gorion Flame Silverpine Forest - Shadowfang Keep Nemáte příliš času přemýšlet co dál. Trpaslík ti však stihne ještě pošeptat: Těd už jsme v pevnosti.. jenom zpět nebo přes Arugala. Když na to přijde.. dokážeš ho porazit? Já jen aťˇ vím na čem jsem... Když už to vypadá že se worgeni vrhnou na vás, vystoupí jeden ze Scarletů a pronese: Vzdejte se nenávisti a přijměte světlo. Rozpustí zatvrzelý stín ve vašem srdci a dočkáte se odpuštění.. nikdy není pozdě vrátit se na cestu světla. Arugal se opět jen šíleně rozesměje... čímš vám získá trochu času. Jeden z trpaslíků vytáhne z brašky dynamity, ty by měli udělat dostatečnou spoušť a na chvíli zakrýt místnost prachem... cestu za vámi již určitě odhalili další worgeni.. nezbívá než se zkusit dostat přes tvrz.. Trpaslík se na tebe podívá, jako by čekal na pokyn.. |
| |
| Ravenhill Nic neuspělo, marná taktika. Proto ji trochu změním, čímž bych mohl získat výhodu, nejspíš ale jen na chvíli. Z obrany přejdu do co nejprudšího útoku ve snaze je vychýlit z boje. Pak, jestli se to povede, jednoduše (pokud to jde) vyskáču na jednu z budov, kde bych měl alespoň získat výhodu prvního útoku. Pokud se cokoli z toho nepovede, budu se snažit dál, ale samozdřemě spíš v obraně. Na střeše se budu pokoušet odrážet jejich první útoky, až začnou mít převahu, seskočím dolů, kde se zase přilepím ke zdi. Dále jednoduše řeknu: Vyzívám vás ukončit útok bestie! Vyzívám vás ve jménu Nára Silverstorma, vašeho i mého bratra. Vyzívám vás přestat útočit a doprovodit mě ke svému vůdci. Jako obvykle se z toho snažím vyvlíknout, ona to totiž není žádná sranda. Pokud to nepomůže, rozhodnu se pro poslední krok před další zdí. Opět se pokusím několikrát o průraz a na ulici se pokusím o napodobeninu Víru meče. Pokud ani to nevyjde, pokusím se je ještě zastrašit co největším svitem očí, i když to asi nevyjde. Nakonec zbývá opět zeď. |
| |
Vlajková loď mojí flotily "Ty duchařskej tupče, proč tý asi mýslíš, že mý máme pód pálubou desítky trolló? Prótožé týhle zrůdy nemrtvý nakazíli je a já nechci aby chcípli i ostatní. A tý mi tu blbě navrhuješ se vydat přímó doprostřéd jejich země! Si úplné blbec ... Kurz neměnit, ať bude to rýchlejšé přes mělčiný, já chcí přes širé moře, tady nám nic nehrozí! Žádné další námitky." Pak výhružně na šamana pozvednu pravici s čepelí. "A neupóslechnutí se trestá krmením ryb, nezapomínej!" Ale i přes všechno, co jsem řek, také bych byl u dalšího sídla co nejdříve. Z Druhé války si pamatuji bouře, které našimi flotilami zametali. Ále co, hlavně aby to zvládla tahle loď. Beze mně čeká trolly zkáza ... potřebují velitele, který dokáže ovládnout všechny klany. To jsem já jako jediný ze všech trollů v historii dokázal. Amani porazí ty tupé mrtvoly! S těmito myšlenkami se uchýlím do své kajuty, ke studování Malacrassových desek o jeho kouzlech, dobu, kterou vyplýtvám cestou na moři chci strávit zasvětěním se do stínové magie. Pro tuto příležitost si jako mnohokráte nechám zavolat svého nového velekněze. |
| |
| Toho koda asi již nenajdeme, musíme se vrátit ke karavaně, než ná s všechny pozabijí!! zařvu a rychle běžím zpátky ke karavaně. U karavany Máte tu někde sakra sítě, mohli by sme je polapit a pak by neměli šanci. řeknu a kryji se za kodem. Beru kamínky, co jsem si nasbíral cestou a házím je po nich. Pokouším se je trefit do křídel, aby spadly. Tohle nemá cenu, musíme je nějak zastrašit. řeknu si v duchu a pokusím zařvat a při tom vypadat co nejděsivěji. Poté po vzoru ostatních orků, až mi dojdou kamínky, po nich budu házet obří šišky. Zalezte blíže k těm stromům! Musíme se nějak krýt. U stromů Poď te tam zkusit nějak vylést, ať do nich můžem sekat.řeknu a pokouším se šplhat na strom. Zárověn si dávám pozor, aby nějaká harpyje zezadu nepřilítla a neschodila mě. Pokud na nějakou už dosáhnu vezmu sekeru a co nějvětší silo jí seknu do křídla... |
| |
| Silverpine Forest - Shadowfang Keep To jsme ale v prekérní situaci, nezbývá nám nic než ústup bez knih, pro které jsem přišel. Není ale k zbytí. Ve chvíli kdy se Arugal směje a trpaslík už už čeká co bude. Zvolám: Ústup, ústup. Přitom trpaslík hodí dynamit a já se začnu stahovat, při tom ještě odvětím trpaslíkovi. Jestli bych ho porazil? To nevím, je starším čarodějem než jsem já, ikdyž jsem na stejné pozici jako býval on když byl ještě členem Dalaranského království a rady Kirin Tor. Takže těžko říct a navíc není známo jaké ještě temné techniky může znát, takže bych se radši přímému boji na kouzla vyhnul, aspoň do té doby dokud nebude pořádně unaven. Poté se rozběhnu směrem do tvrze, poté se nechám předběhnout, zastavím se a otočím se. Natáhnu ruku z mích očí začnou vylétávat malé blesky po chvíli větší i z mé napřažené ruky a nato se ozve hrom jako by ze země a z ruky mi vyšlehne blesk a zasáhne strop. Ten se začne pomale bortit a zavalovat cestu za námi. Snad nám to získá trochu času, aspoň před těmi worgeny před kterými jsem skoro bezbraný. Pomyslím si a doběhnu skupinu a snažím se hledat nejlepší a nejbezpečnější cestu pryč. |
| |
| Stormwind - Hrad - Velká síň - válečná porada Přijdu o něco později, než Proudmoore a Perenold. Lord Darmin Perenold. Dlouhou ztracený dědic Alteracu, muž, který oslabil vliv Syndikátu a může ho přetáhnout na naší stranu. Bude se hodit, ale trochu se bojím, aby nebyl zbrklý. Je mladý, naivní - vidím to, jak se tetelí vzrušením. Pro něj je boj proti těm nemrtvým podporou jeho země. Pro mne ne. Jde o víc. Jde, možná, o osud Azerothu. Na taktický stůl, který je vlastně jediným nábytkem ve změněné síni, dám mapu (odkaz), která zakresluje pro každou oblast nejnovější údaje. ,,Mám nové, ehm, novinky," trochu se usměj a mluvím dál: ,,k Ironforge se podle zvědů blíží menší armádička, složená z lidí, orků, trolů a podivných tvorů - mrožů s nohama, sněhobílých, trochu podsaditých taurenů a divných trpaslíků. Jde s nimi i jakýsi paladin. Můj rádce vyvodil, že tím paladinem nebude nikdo jiný než sir Godrick Holyblade, což znamená, že se nejspíše jedná o exulanty z Northrendu. Pokud dovolíte, začlením je do našich plánů." ,,První důležitou věcí je zásobování," začnu. ,,Myslím, že pro oblasti Stromgarde, Jižní přístav a Azurový Důl bude stačit zásobování loděmi, ale vnitrozemí je žalostné Zásobovací dráhy od pobřeží i od nás, z Mokřin, by byli moc dlouhé. Jistě, armáda by mohla žít z jídla na mstě, ale... přišli jsme Lordaeonským pomoci, ne ještě víc zbídačit jejich zemi. Proto by bylo nejspíše nutné, aby tuto část zajistil lord Perenolde, který zná tento region lépe, než kdokoli z nás. Druhou eventualitou je zdlouhavé tažení, ale myslím, že Dolní Město, dřívější Lordaeon, se nám nepodaří dobýt, pokud se ti Opuštění připraví. To souvisí s druhým bodem - jak budeme útočit. Osobně navrhuji obsazení země jižně od Alteracu, které bude maskováno jako příchod několika málo expedičních oddílů do Alteracu. Ty země nejsou moc bráněny Opuštěnými, proto to bude snadné a s trochou štěstí se ti bastardi vydají znovu dobýt to, co jim sebereme," zamračím se a pokračuji: ,,Vím, nezdá se to moc jako tažení, které co nejméně uškodí lidu, který v Lordaeonu zůstal, a právě ta oblast je nejvíce osídlená. Je to smutné, ale je to tak. Nejlepší bude, když vylákáme Sylvanas právě tam. V Jižním přístavu, Azurovém Dole a ve Stromguarde se budou vyloďovat trpaslíci, aby tyto města ubránili, a samozřejmě později i lidé z Kul Tirasu, kterým se bude v nížinách bojovat dobře. V té době by měli začít tušit, že jde o něco většího, a začnou se vracet," otočím se k Perenoldovi, ,,a tady přichází chvíle slávy pro Alterac. Spolu s těmi oddíly, které budou celou věc maskovat, musíte odříznout nemrtvým cestu do Dolního Města. Obsadíte východní cesty. Západní ony oddíly, které jdou k nám a pak i muži Jainy. Tito nemrtví budou možná zničeni, ale nebudeme se pouštět do boje, pokud to nebude nutné. Budou muset jít jinudy a to jim prodlouží cestu, budou navíc muset jít přes zemi Krvavých elfů. V tu dobu bude moje armáda vystupovat z lodí u Tirisfalských pasek. Projdeme je, zničíme nemrtvé v Dolním Městě a pak se vydáme východními cestami za vámi, abychom zničili ty jednotky Opuštěných, kteří se budou oklikou vracet. No, a zbytek je jasný. Zničíme plameny odporu Sylvanasiných přívrženců a do Lordaeonu budou proudit trpaslíci a lidé do těch vašich rezervních dolů, a mi, lidé z království Stormwindského dorovnáme dluh a obnovíme Lordaeon, tak jako Lordaeonští obnovili Stormwind," domluvím a vydýchám se. Ještě nejsem úplně ve formě. Přeci jen, chrlit plán zničení těch odporných Sylvanasiných bastardů je něco jiného než pokřikovat v orkské gladiátorské aréně. Opět se obrátím na lorda Perenolda a řeknu mu, s pronikavým pohledem a rodičovským hlasem: ,,je to nepříjemné, ale v Lordaeonu není žádný dobře fungující stát a nikdo z předcházející dynastie nežije, ne tak, jak to bereme mi," vzpomenu si s mírným píchnutím u srdce na mladého Arthase, ,,a jedinou dynastií zůstali Perenoldové. Proto bych vás, pod mým patronátem, chtěl dosadit na trůn v Dolním Městě. Mnoha lidem se to nebude líbit, a nebudete vládnout celému kontinentu. Kupříkladu by měl Kul Tiras získat území od Lesu Stříbrných borovic až k Tarrenskému mlýnu, kde by byl kupříkladu Stromguard, opět pod naším patronátem, s dosazeným nejbližším příbuzným bývalých velkých králů Stromguardu, až ke Zlodějské Hoře. Pochopitelně, tohle je jen nástin, může to být jinak. Chci jen říct, že je to trochu jiné než to bylo se Stormwindem. Já přežil, v exilu, ale přežil. Proto se Stormwind nerozdělil. Bohužel bude Lordaeon, dříve pln malých státečků vzhlížejících k velkému Lordaeonskému království, nejspíše rozdělen nejspíše na tři části, tři rovnocenné části. Zkrátka, ač jste jediný legitimní panovník v oblasti, nemáte dostatečnou sílu na obhájení celého Lordaeonu. A ani zkušenosti na vládu, podle mého. Proto bych vám přidělil rádce," podívám se na novopečeného velkoadmirála a opravím se: ,,pochopitelně to bude několik rádců, i z jiných zemí. Ale momentálně bude nejlepší, když vám dám prostor, abyste se také vyjádřili," dokončím veseleji a utichnu, čekajíc, až se jeden z mých dvou protějšků ozve. Legenda: Dolní Město - Undercity Azurový Důl - Azureload Mine Les Stříbrných borovic - Silverpine forest Jižní Přístav - Southshore Tirisfalské paseky - Tirisfal glades Tarrenský Mlýn - Tarren Mill Zlodějská Hora - Skulk Rock |
| |
| Mathai Silverstar Ravenhill Vrháš se do prudkého útoku proti worgenům, druhá skupina se zatím nezadržitelně blíží. Tvůj rychlý výpad worgeny zaskočil a jednoho se ti podařilo zranit natolik, že se již nezvedl ze země, ale zbytek stále útočí. Když jsi vylezl na střechu, několik worgenů "vyskočilo" nahoru, čímž se ztratila tvá možná výhoda, worgeni jsou velice pohyblivý a uskočí vzdálenosti o kterých se lidem i elfům může jen zdát. Navíc worgeni opět nijak nereagovali na tvoje výzvy o ukončení boje. Worgenů je již moc, taková přewsila zdatných nepřátel by byla pro většinu lidí smrtelná, ty se však zatím držíš. Když užs e chystáš slézt ze střechy domu, z okna z protějšího domu v druhém patře vykoukne skřet. Zdá s eže se ti rozhdol pomoci, zavolal: Tady! A z okna ti hodil lano.. mohl by jsi se tak dostat do vedlejší budovy, kde je snad skřet zabarykádován.. ocitl by jsi se tak ale uvězněn v domě a nevíš, zda worgeni již nejsou příliš vydráždění.. |
| |
| Gorion Flame Shadowfang keep Podařilo se vám díky zmatku z trpaslíkova dynamitu uniknout z místnosti. Worgeni vás, jen co s evzpamatovali z kouře, začali pronásledovat. Zastavil je v tom však tvůj sesuv. Pokračovali jste tak zdobenými chodbami bývalého hradu. Nyní pokrytými prachem a pavučinami. Worgeni na úklid příliš nedbají. Sakra, zdraháme a nic z toho! Postěžuje si nahlas jeden z trpaslíků.. Vyběhnete z chodby do staré síně, pravděpodbně se zde kdysi prováděli audience, dlouhá vysoká místnost, po stranách sloupoví, staré standarty a zbytky rudého koberce. Východ z místnosti vám však zahradí enormě velký černý vlk, obrovské zvíře cenící zuby a výhrůžně vrčící. Když už se jeden z trpaslíků rozhodl na něj vrhnout ozvala se rána. Trpaslík strnul, ty jsi však ihned věděl o co jde. Teleportace, přímo za vámi se objevil Arugal. Blázni, mě neuniknete! Zařval vzteky a z rychle rozpřažené ruky mu vyšlehly ohnivé střely. Zdá se , že boji se nevyhnete. Svými smysly jsi vycítil v chodbách blížící se worgeny, mnoho worgenů.. jejich temnou podstatu. Ale i něco jiného, v místnoti... magické aury a pečetě potlačující spirituální energii, duchy. V místnosti je nejspíš nějaký odraz duše, nějaká významná událost a magické runy ji potalčují.. kdyby jsi měl chvíli času.. dali by se odstranit, ale nemáš tušení proč a odkdy tu jsou. |
| |
| Ravenhill S tím, že jsou worgeni pohybliví, jsem počítal, ale že až takto jsem nevěděl. Opět jsem nucen změnit taktiku, protože jsem měl zatím pouhé štěstí. Nemůžu již dále riskovat a i kdyby se worgeni dostali do domu, budu mít alespoň několikasekundovou výhodu opevnění. Tentokrát ale nevyrazím rovnou vstříc, udělám to následovně: Bojte se zrůdy, přišel váš čas!!! a vyšlehnu ze své zbývající magické energie jednoduché sluneční paprsky přímo jim do očí. Je zde šero a tak by je to mohlo alespoň na chvíli spomalit. Pak teprve vyrazím kupředu a snažím se všechny zasáhnout. Pak co nejrychleji veskáču dovnitř, kde je onen skřet. Má první reakce bude samozdřejmě poděkování. Druhá už pak bránění se, bude-li to nutné samozdřejmě. |
| |
| Barrens Zatracený ptáci! Neúspěšné pokusy o zlikvidování harpyjí už mě deptají. Nevím, co dál dělat. Všude kolem mě jsou zranění druzi, už i já mám pár škrábanců, ale nevzdávám se a házím po nich vše, co mám po ruce. Po chvíli mě napadne daleko smysluplnější věc. Jdu krýt střelce z luků, aby mohli v klidu zamířit a nebyli neustále napadáni. Ovšem harpyjí je příliš mnoho, takže zase bez výsledku. Ještě ke všemu, jak jsem zjistil, se někam zaběhl jeden kodo a nějaká menší skupina ho šla hledat. Když se však zanedlouho vrátí (bez zmizelého koda), jeden z nich navrhne, abychom po nich hodili sítě a přitáhli si je dolů. To je nápad. Jdeme na to! Pobereme všechny sítě (pokud nějaké máme) a postupně je po nich mrštíme. Jsou-li zatížené nějakými kameny, jen je po nich hodíme. Není-li tomu tak, přitáhneme si harpyje ručně. A pokud nemáme sítě, vezmeme lana (např. z kodů – odvážeme na okamžik náklad a máme lana habaděj) a uděláme na konci smyčku. Vezmu si také jedno. Roztočím ho a mrštím jím po jedné z harpyjí. Mířím na pařát. Povede-li se mi jí zachytit, přitáhnu si jí a požádám jednoho z orků, aby to s ní vyřídil, zatímco jí budu držet. |
| |
| Barrens Jeden z orků se uchytí mého nápadu a zažne po nich házet sítě nebo lana. Poprosil mě, ať ji, zatím co ji drží, vyřídil. To je moje šance!!! řeknu si a jdu po harpyji. Pokusím se jí setnout hlavu. Až jí dorazím, s orkem co jí držel jí vymotáme ze sítě a jdeme po dalších harpyjích. Dokuď se ostatní nezaleknou smrti, lovím pořád harpyje za pomocí sítí. Poté na celé kolo zařvu, tak jak to orci umí. Pokuď se harpyje nezaleknou, jdu po nich dál. No tak, už ví, že bychom je mohli porazit, bojujte mí bratři!!! zakřičím, abych přidal sebevědomí svým spolubojovníkům. Pokud jsme je již zahnali, jdu se vydat po stopách ztraceného koda. Pokud jsme je eště nezahnali, bojuji dál dokuď nebudou do jedné mrtvý. S těma sítěma to byl dobrý nápad řeknu si a dál bojuju. Když už není co, odnáším raněné, aby se kryli ta kodem. Přežiješ to kámo no tak. utišuji jednoho z raněných. |
| |
| Mathai Silverstar Duskwood - Ravenhill Světlem z meče se ti podařilo zmást útočící worgeny a rozdat jim tak několik vážných zásahů. Ochromení worgeni nestihli zareagovat a tak jsi se i bez problémů dostal do druhého patra polorozapdlého domu, ze kterého ti házel skřet lano. Oknem jsi se dostal do menší světničky, jediné dveře z místnosti jsou zamarykádovány skříněmi, stolem, židlemi a podpůrnými trámy. Když si vlezl dovnitř, skřet hne dhoukl sem! a začal talčit do druhé skříně, aby ji dostal před okno. Kromě nábydku tvořícího zátarasy je v místnosti pouze spací pytel, velikostí akorát na skřeta a lodní kufr se třemi težkými zámky. Když jste dali skříň před okno. Skřet se sklidnil. Kdo jsi? Měl jsi an mále.. co se tu tak couráš... a ještě pořváváš na ty vlčí příšery... to nebylo moc rozumný.... Zatímco sekřet tě spovídá slyšíš tlumeně přes skříň vlčí vytí, mnoho hlasů. Worgeni nejspíš trucují and svojí ztarcenou kořistí.. pokoj se jeví dostatečně zabarykádován, ale worgeni jsou nadlidksy silní.... |
| |
| Swerd Bloodaxe, Durm schu-Yarug Barrens, severní cesta Nápad se sítěmi byl vskutku spásný. Náklad na kodech pytle, žoky a bedny jsou an hrbech Kodů drženy právě sítěmi a ovázány lany. Improvizovaných zbraní proti harpijím jste měly tedy dostatek. Nákald se z kodů rychle svezl na zema orkové začali yvužívat sítí a lan k zadržování nalétajících harpijí. Jakmile se harpije zamotá do lan a sítí, spadne na zem, kde na ni čkeá jistá smrt pod ostrou sekerou nebo tupým, avšak těžkým kladivem. Skoro polovina harpijí pomřela při náletech na zuřivé orky, nyní již ne bezbrané. Když pak povzbuzení orkové z vášně boje azčali řvát na zbytek harpijí. Hejno příšer se vzneslo výš a s pokřiky plnými nenávisti se začali vzdalovat. Poslendí odlétající byla velká bílá hrapije se zlatým peřím a nkřídlech a kostěnými ozdobami po těle. Naposledy zakřičela něco co vyznělo jako Pchaaaaa!!! a vylétla za svými sestrami. Karavana přečkala. Někteří orkové začali vracet náklad na koda. Starý vůdce karavny, který díky mnohým zkušenostem neutrpěl žádnou újmu, chytře se kryjíc za kody nyní se opět ujal organizace. Takže válečníci, berte to jako křest v severním Barrens... připarvíme karavanu a opět vyrazíme.... smůla je jen to jedno spalšené kodo.. musíme ale pokračovat do tábora Warsongů... Po řeči starého orka jste si povšimli i nesouhlasných pohledů, hlavně známých ztracených orků.. kteří se nesmířili s odepsáním svých druhů... |
| |
| Ravenhill Jsem z toho venku, naštěstí. Ještě chvíli bych s nima bojoval a nevydržel bych. Skřet začne povídat. Je to klasické, přesně to co jsem čekal. Samozdřejmě hned odpovím:Já jsem Mathai, mám vám tady pomoct se stínem. Ale jak vidim tak to neni jen stín. Na to, proč jsem na ně pořvával sám neumim odpovědět, snad jen jsem viděl záblesk jejich staré lidštiny. Slyším jejich hlasy, lituji že tím jazykem neumím, protože teď by se to hodilo. Domlouvají se na taktice, asi... Nic jiného by na jejich místě ani mě nenapadlo. Možná není času nazbyt. Podívej, jsem ti moc vděčný, ale je možné že Worgeni se sem dostanou, budu muset jít, nechci riskovat tvůj život. Jinak, možná jsi to ty... Měl jsem doručit jeden balíček nějakému bratrovi, ze stormwindu, nejspíš má něco s SI-7. Na to jednoduše vezmu balíček a položím ho vedle sebe. V takovýhle situaci jsem ještě nebyl... Nevím co mám dělat, nevím jak je zastrašit, nevím o nich skoro nic. Vlastně si vzpomenu na jednu možnost, která by do plánů mohla zapadnout. Podívám se opět na skřeta. Hele, dostal jsem nápad jak je vybít do jednoho. Budu ale potřebovat dynamit, nemáš tu nějaký? Samozdřejmě, jakmile se odsud dostanem, dovedu tě do města. Je to celkem jednoduchý plán. Normální dynamit by okamžitě zahodili, ale ve spojení s tímto plánem je to unikát. Pokud se najde nějaká výbušnina, okamžitě ji zabalím do svého pláště, zauzluju a pokapu z každé strany svou krví. Je to risk, nevím jak zareagují. Zatím mi ale přišli docela hloupí, nevím proč by to tak nemohlo být i teď. Pokud se žádná výbušnina nenajde, nezbývá než se kouknout po něčem jiném. Pokud se dovnitř worgeni přeci jen dostanou, můžu se jim postavit s mečem v ruce, tak jak to bylo až do teď. Alespoň že jsem získal výhodu. Ale stejně se k nám přidají, šílenství z jejich hlav vypudí mágové a probudí v nich jejich lidské já. Musí to tak být. Připravuji to, co mohu a ostražitosti mám víc než dost. Jen jediná známka možného vniku a můj meč se rázem zarazí do jakékoli vyčuhující tlamy. |
| |
| Barrens V likvidování harpyjí se ke mně přidá jeden ork. Jsme sehraná dvojka: já harpyje vždycky lanem přitáhnu a on už se postará o zbytek. Takhle skončí asi polovina harpyjí, druhá polovina raději začne ustupovat. Vyprovázíme je zuřivým bojovým řevem. „Díky, kámo.“ Poděkuji orkovi, který se mnou likvidoval harpyje. „Mimochodem, dobrej nápad to s těma sítěmi. Zachránils nám krk.“ Pak jdu společně s ostatními přivazovat náklad zpět na koda. Vyslechnu si, co nám říká velitel karavany a pak si všimnu výrazu ve tvářích některých z orků. To nejspíš budou známí těch ztracených Když je vše připevněno ke kodům, zajdu ještě za velitelem a zeptám se: „Pane, neměli bysme toho koda přece jenom najít? Každý chybějící kodo může být v konečném důsledku velkou ztrátou. Navíc s ním prý bylo i pár orků. Když je půjdeme hledat, určitě tím zvýšíme morálku celého oddílu.“ |
| |
| Shadowfang keep Rychle, rychle.....popoháním sám sebe a běžíme snad někam do bezpečí. Při našem útěku si prohlížím své okolí a hledám cokoli co by se dalo nějak použít, ale vypadá to tu jak v opuštěném starám hradě, ve kterém ještě straší, ale tady jsou ty strašidla sakra nebezpečný. Najednou je přednámi ten největší vlk, na kterém mi kdy spočinul můj zrak. Ale co by se dalo čekat v doupěti tak mocného protivníka. Ale aby toho nebylo málo objeví se tu i protivník samotný. Jakmile po nás Arugal vystřelí ohnivé koule jen těsně stihnu vyčarovat protikouzlo. Napřáhnu ruku a vyslovím magickou formuli. Před naší skupinou se objeví magický štít podobný tomu, který obklopuje Dalaran, jen mnohem menší a slabší, ale na tohle kouzlo by to mělo stačit. Pak se začnu věnovat tomu co cítím okolo nás, nějaká síla uvězněná ve zdech. No stejně nám toho už moc nezbývá, boj nevyhrajeme a čas na hromadný teleport nemáme a nechci tu svoji skupinu jen tak nechat. Pomyslím si a zavolám na skupinu. Udělejte kolem mě ochranný kruh a nenechte projít naše nepřátele, pokusím se o kouzlo, které by nám mohlo pomoci. Poté ještě vezmu hůl a udeřím jejím koncem dvakrát do země. V tu chvíli se předemnou stvoří zemní element, kterému nakáži, ať mne při vykonávání kouzla chrání před worgeny a nastavuje tělo možným útokům ze strany čaroděje. Poté usednu a začnu provádět osvobozovací kouzlo, které by mělo přerušit všechny pečetě a svazující kouzla. Doufám, že se ostatním povede mne chránit dost dlouho na to abych měl čas své kouzlo provést, a že tím naši situaci ještě nezhorším. |
| |
| Mathai Silverstar Duskwood - Ravenhill - hostinec Skřet si tě vyslechne zatímco se ještě jednou ujme kontroly stability zátaras u okna a dveří. Potom se zachechtá a začne: Lidskosti v nich? He? pche.. tam nikdy žádná nebyla a nebude... jsou to jen hnusní démoni z nějaké věky prokleté sféry bytí... co se s nimi chceš bavit.. roztrhají co vidí.. žijí je pro zabíjení a mučení svých obětí... Když potom ukážeš balíček, skřet zajásá. No hurá, to je pro mě... jsem tady kvůli výzkumu a už mi chyběly potřebné ingredience.. bráchanec mi je posílá.. konečně... Potom si od tebe balík vezme a přisočí k lodnímu kufru, klíčem který vytáhl z obleku jej otevřel a balík uložil dovnitř, potom kufr ihned zase uzamčel. .... K tomu dynamitu.. to tu bohužel nemám.. ne že by se nenašla nějaká třaskavina... .. ale všchny by to asi nedostalo... a navíc bys je víc vydráždil... blíží se noc .. a i když to tu vypadá že je tu nco furt... worgeni vylízaj pouze na noc... když přečkáme .. tak bude zas ráno klid... hm.. jen se kvůlií tobě budu msuet přesunout jinam... už vědí že jsem tu.. nedali by pokoj.... Potom se skřet usadí na kufr. Téměř povyskočí když se ozve na okně rána, worgeni asi zkoušejí ze střechy tlouct do okna. Skříň však drží. Uf... vydehcne skřet. Nemáš něco k jídlu... dneska jsem kvůli práci nestihl nic najít.. takže asi budu celou noc bez jídla.. ti démonii do rána nepovolí... |
| |
| Swerd Bloodaxe, Durm schu-Yarug Severní Barrens Vůdce karavany se podívá zamračeně na Durma a povídá: Říkal jsem že jdeme dál. Mám úkol dovést rekruty k Warsongu... ti dva jsou bůh ví kde a kodo taky... hledat je by bylo příliš nebezpečné... pošlem za nimi dlší čtyři pátrače a nakonec místo o dva bojovníky přijdem o šest... a doufám že členové tvého klanu umí počíatt aspoň an tolik.. že přijdou na rozdíl... jdeme dál. Potom ork mávne rukou aby se dala karavana do pohybu. někteří orkové nabručeně a nesouhlasně začnou vstávat z odpočinku a pobízet koda. Stálí členové karavany na příkaz ani nemrkli a už překontrolovali náklad a podbýdli koda. Pouze válečníci naverbovaní v Ogrimamru mají pochybnosti.. někteří se ozívají že po barrens už chodili a že to tak hrozný není.. někteří dokocne nahlas spekulují za by neměli jít na vlastní pěst.. co by se stalo.... |
| |
| Silverpine forest - Shadowfang keep Před ohnivým útokem Arugala vás uchránil štít. Trpaslíkům viditelně spadl kámen ze strdce, nejspíš se již viděli jako flambovaní trpaslíci. Když od tebe slyšeli pokyny, trochu s eprobrali, měli opět naději. Aď děláš, co děláš, snad to pomůže.. zkusíme je zdržet. Zvolá vůdce trpaslíků a spolu se svými společníky se vrhnou na Worgeny. Trochu méně nadšeně vystoupí i Scarleti. Vedeni svým knězem se postaví proti Arugalovi. Začne bitva. Ty se zatím soustředíš na rozplétání kouzel, runa pečetí držící spirituální svět dál od tvrze. Někdo si dal velkou práci se zapečetěním ozvěn minulosti,a čkoliv ze své zkušenosti víš, že málokdy jsou takto mocným kouzelníkům spirituální přízraky nebezpečné. Kouzlo ti trvalo poměrně dlouho, trpaslíci utržili hodně ran a jeden ze Scarletů v boji s Arugalem dokonce zemřel, nezbylo z něj víc než pár ohořelých kostí. Tvůj elementál byl silnou oporou jak trpaslíkům tak Scarletům, dokud se jej Arugalovi nepodařilo odčarovat. Když většina worgenů padla a vůdce trapslíků, silně zraněn ale stále odhodlán, utl hlavu obřímu vlkovi Arugal se skutečně rozzuřil. Další z lidí odpadl těžce raněn a dva trpaslíci se už také nemohli ani hnout a kryli se za vůdcem. Když už to vypadalo zle, dokončil jsi kouzlo. V místnosti se rozprostřel chlad smrtia podivné šumění. Ze zdi sálu vylétl duch noblesně oblečeného muže. Duch ihne zamířil k Arugalovi: Zabil jsi mě! zabil jsi moji rodinu, moji ženu! Moje děti! zabil jsi můj lid! Lid který jsi slíbil chránit! Zabil jsi nás všechny! A teď jsi obsadil můj hrad a ty démony co nás zabili nazíváš svými dětmi! Jak jsi jen mohl? Jak jsi MOHL?? Ze stěn se začali oběvovat další duchové, žen, dětí, Lordaeronských stráží, sedláků... Arugal zbledl tak, že by jsi nikdy nevěřil že je to možné. Začal se tvářit vyděšeně, azčal křičet: Ne, NE! NEee!! Já, Já!! Chtěl pomoct! Pomoct!!! Nešlo to jinak!! Já.. já pomohl! zachránil jsem .. zahnal nemrtvé!!! Zachránil LIDI! U.. u.. udělal novou rasu! začal se ve starchu vykrucovat Arugal před duchem. NE! Okřikl jej duch. Ty jsi nás zabil, tvá ješitnost! Neunesl jsi svoji bezmocnost tak s nás ardši všechny objetoval! A proklels na věky můj lid! Ty jsi na vině!! Všichni duchové se slétli na Arugala. Ten naposledy vykřikl: Neeeeeeeeeeeeeee A zhroutil se... Trpaslíci i Scarleti událost nevěřícně sledovali. Někteří worgeni padli také na kolena... ale jiní se naopak vyzuřili, začali napadat jak klečící worgeny tak trpaslíky a Scarlety.... |
| |
| Zul Jin Cesta se vlekla. K tvé nelibosti se choroba nemrtvých rozšířila na některé další členy trollí družiny. Všichni byli rychle uzavřeni v podpalubí. Díky nákaze jsou však již všechyn podpalubí plná nakažených. Šamani ani čarodějní doktoři nepokročili v hldání léku. Dle jejich omluv se jedná hlavně o špatné zázemí na lodích a nedostatek materiálu. Naštěstí je již Hinterlands před vámi. Pro všechny bylo velkou radostí, když troll na stěžni zvolal: Hinterlaaadssss!!!! Konečně budete moci opustit lodě, odě plné zoufalství, nákazy, strnulosti z nic nedělání a dlouhé cesty. I ty budeš moci nechat studia stínové magie vyvolávání avatarů. Bohužel jsi musel konstatovat, že anučit se magií z poznámek již velkých černokněžníkůa šamanů není možné, ani vyvolávací rituály, není možné se učit pokročilá kouzla bez znalosti základů. Budeli však čas, tvoji šamani, dokotři a i černokněžníci tě mohou časem do tajů magie zaučit, je to však dlouhý proces. šamany a čarodějnými doktory se stávají jen ti nejchytřejší trollové vybraných kast. A jejich výcvik trvá mnoho let. Nyní když se objevil břeh došel kapitán vlajkové lodi za tebou. Můj pane, Hinterlands je před námi .. můžeme zakotvit jižněji ve vesnicei Raventusk.. je ale amlá, nebude tam dost místa a vykládka se nám moc neusnadní... můžeme zůstat už u vodopádů.. je to blíž k našim centrům Jintha Alor a k Zul... ale u vodopádů nemáme žádné mola, ani ochranu.. ale není to o moc míň než v Raventusku.. potom ybchom asi měli uědomit místní o naší situaci... |
| |
| Ravenhill Žádný dynamit, worgeni se dostávají dovnitř a do rána nepřestanou. Opravdu moc super pozice! pomyslím si. Nejradši bych vylezl z domu a bojoval. Skrývání se nikdy nebylo moje, i když jsem byl 2 roky v ústraní. Mám toho všeho dost a začíná mě to pěkně štvát. Ale musím se co nejvíc uklidňovat. Podle mě worgeni jen provokují, snaží se vystrašit nás nebo lépe-vypudit z domu. V tuto chvíli opravdu lituji, že neumím další kouzla. Kdybych tu byl sám, zapálím dům, ale jelikož je se mnou skřet... V tu chvíli si uvědomím, že zase mlvuví. Tentokrát o jídle. Naštěstí sem si ho pár vzal, bohužel pouze mojí obvyklou porci, tedy jeden krajíc chleba a čutora vody na den. Myslím si ale, že když sem na tuto stravu zvyklý, že se nic nestane když budu chvíli o hladu. Vyndám všechno mé jídlo a dám ho skřetovi bez jediné známky emocí. Pozoruji jen střechu a poslouchám jen tlučení. Svině debilní, stejně jednou budete na naší straně a budete mě prosit o odpuštění!!! náhle dostanu chuť něco povídat, tak navážu k prvnímu tématu. Jinak, tihle worgenové kdysi bývali lidmi, je to ještě z doby, kdy se brány jejich města zavřeli. Vypukla tam jakási pandemie, nevím jaká ale dokázalo to za pár měsíců změnit všechny obyvatele ve worgeny. Podle mě mají ještě lidskost, ale nejspíš je nějaká síla váže k jejich zvířecímu já. Vlastně byli původně určeni jako zbraň proti nemrtvým a to brzy budou znovu. Uvidíš, pokud přežijeme, do několika dní se přidají k alianci! Při mém vyprávění ale stejně vnímám jen jejich údery. Ještě chvíli a vypadnu odsuď. Říkám si a myslím to vážně. |
| |
| Barrens Poslyš, jsme dobrý tým. Jak se jmenuješ? zeptám se orka, který mi držel harpyje v sítích, abych je mohli pozabíjet. To byl teda křest. Zachránil jsem karavaně krk a žádné poděkování. Pouze od jednoho orka. napadne mě v jednu chvíli, když přivauji náklad zpět na koda. Veliteli? Kde teď přibližně jsme? Jenom jestli už sme trochu od Ashenvale. zeptám se velitele a poté se začnu bavit s ostatními orky. Cesta se vleče, už jsme si s orky řekli tak nějak všechno. Jestli tohle byl pouhý začátek, tak se máme na co těšit. řeknu potichu a napiji se vody. Co sem přivádí vás ostatní? Já jsem tu proto, abych pomohl bojovat Warsongu o jeho čest. Za Hordu život položím. řeknu a při tom se zasměji. |
| |
| Mathai Silverstar Worgeni stále dorážejí na stěny i zabarykádované vchody malé místnůstky. Zdá se že našli cestu domema začali dorážet i an dveře, skříně, a podpěry však zatím drží, ačkoliv vás vyděsilo již několik dřevěných odštěpků, které vylétly z lomcované skříně. Skřet si od tebe mezitím vděčně vzal potraviny. Ačkoliv se ti zdálo že jsi zachytil malý úšklebek nad chudou stravou, ale skřet se hladově pustil do jídla.. Moc často se tu člověk nenají.. stále.. .. v ostražitosti... .. nic.. zvěř ani kytky... Vykoktal ještě splnou pusou. Poté, když dojedl, a vyslechl si tvoji řeč o Worgenech, se šíleně rozesmál, i přes atmosféru napětí. Nakonec povídá: A na to jsi přišel kde? Hehee, worgeni a lidé??? Jsou to jen démoni... odporní démoni z jiného světa... a v démonech nic lidského hledat nemůžeš.. uznávám že je o nich hodně zvěstí.. ale tohle jsem ještě neslyšel..... někteří tvrdí že je vyvolal temný artefakt, který tu byl stracen před dávnýi časy.... to je aspoň pověra.. ten příběh je delší... ale až jindy... já myslím že za ně může ten černokněžník co žije na sever od hřbitova.. přišel akorát v době.. co se tu objěvili oni.. a teď oni a stín... pustoší tento kraj..... Když domluví, zatváří se nervózně, také ti dojde co se děje. Je najednou ticho, žádné údery. Worgeni oddšli? nebo něco chystají. Ubylo jen pár hodin, ráno se ještě určitě neblíží.... |
| |
| Barrens Odmítavý postoj vůdce karavany se mi příliš nelíbí. A když se potom zmíní o našem klanu, což je za jistých událostí pro mě dosti citlivé téma, začnu vůči němu cítit přímo antipatie. Nejradši bych mu dal co proto, ale nemělo by cenu vyvolávat mezi námi, orky, další konflikty. To by bylo krajně nerozumné. Vrátím se tedy zpět k orkovi, který přišel na nápad se sítěmi, a dám se s ním do řeči. „Mé jméno je Durm shu-Yarug a jsem náčelníkem nyní již bývalého klanu Firehammer.“ představím se „Zbyli jsme už totiž jen já a můj ubohý šaman, kterého jsem musel nechat v Orgrimmaru. Je už příliš starý na tak dlouhé putování.“ Chvíli se odmlčím. Přemýšlím nad tím, jak jsem v tom ostatní z mého klanu nechal. Sice nechtíc, ale přece. A teď je tu podobná situace. Tentokrát v tom však své druhy nenechám. „Omluv mě.“ Jdu za orky, kteří se tváří nejvzdorovitěji a nesouhlasí s rozhodnutím vůdce karavany. „Vidím, že vás to rozhodnutí netěší stejně jako mě. Mně také svědomí nedovolí pokračovat dál. Musíme je najít! Pak se můžeme vrátit, ale nemůžeme je v tom nechat. Co říkáte? Půjdeme je hledat?“ |
| |
| Barrens Bavím se s orkem, co mi pomáhal s likvidací harpyjí. Ty jsi byl náčelníkem klanu? Co se stalo s tvým klanem? řeknu orkovy. Já jsem Swerd Bloodaxe z klanu Wolfsong. Ork mi řekne, jestli bych ho neomluvil. Jo klidně di řeknu mu a zatim přemýšlím. Jde za těmi, kterým se nelíbilo velitelovo rozhodnutí. Asi má něco za lubem. Možná připravuje vzpouru. pomyslím si, ale tu poslední myšlenku rychle zaženu a napiju se pálenky. Až se Durm shu- Yarug dobaví s ostatními orky řeknu mu: Co chcete jít udělat? Doufám, že neplánujete nic nekalýho. Doufám, že už tam budem, to vedro je nesnesitelný |
| |
| Ravenhill Nejdřív poslochám vděčně skřetova slova. Když však vše stichne, probleskne mi hlavou úplná nesmyslnost. Okamžitě se zvednu, slepě věřím mému bratrovi. Přijdu k oknu a povídám: Jeden z nich byl můj bratr...... a v tu samou chvíli se na něj otočím se smutkem v očích. Vzpomínám na staré dobré časy v Quel´Thalasu, kdy byl bratr ještě na správvné magii. Rád bych to vrátil. Tolik se toho změnilo, k horšímu. Pak chytnu meč a řeknu opět směrem ke skřetovi pár slov. Díky, snad jednou sám uznáš že mám pravdu. Ale víc než smutek převažuje nejistost, v normálním případě bych nic neudělal, ale zde si nejsem jistý. Bratr mi toto všechno řekl, řekl že se worgenové přidají k allianci v nejméně očekávanou chvíli, ale už neřekl kdy to bude, neřekl ani jednu dobrou radu. Jenom kouzelné šifry nepomáhají skutečně moudrým. Všichni mágové jsem sobci, nechávají svou vědomost jen ve své hlavě. Ještě asi minutu přemítám, pak přemůžu onu nejistotu a strach. Naposledy si řeknu: Něco chystají, já teď ale také. nato odsunu barikádu a neustále svítím prudkým světlem ven. Naštěstí sem byl vevnitř dlouho, takže sem se vzpamatoval alespoň z něčeho. Kdyby chtěl skřet něco udělat, jen ho tiše napomenu s dodáním Žádný strach, mám plán. Ty zůstaň tady. Když je barikáda ryč, vyskočím ven a běžím k protějšímu domu, asi uprostřed ulice se otočím a vykřiknu: Jeden na jednoho zbabělci! sám v duchu doufám, že mají alespoň nějkou čest. Každá taktika je stejná-boj. Tentokrát ne ale obranný. Spolehnu se na štěstí a přejdu do prudkých útoků a výpadů. Sem tam použiji i světlo, protože to je to jediné, co na ně v tuto chvíli platí. Kdyby se začli stahova, či něco jiného, jednoduše zatasím meč a pudu se kouknout, jaké škody sem kolem napáchal. Za každou větší si přičtu bod :). Stane-li se něco jiného, nezbývá než zareagovat podle situace. |
| |
| Stormwind - Hrad - Velká síň - válečná porada Vejdu do síně a zamířím ke stolu. Ještě tu nikdo není. Porozhlédnu se po síni a stoupnu si ke dřevěnému stolu. Jsem tu první? Hmm, naše země jsou v ohrožení a my čekáme. To jsme to nemohli probrat hned, musela být přestávka, copak jsme malé děti nebo co? Tak si říkám zda nebyla chyba sem jezdit. Aliance je pomalá, jednat na vlastní pěst by bylo možná lepší. Stejně, s orky v Kalimdoru Aliance zatím nic dělat nechce takže jsou jen mím problémem a než se Kul Tiras zapojí ve válce na severu bude taky trvat dlouho. Ach... Povzdechnu si a rukama praštím do stolu. Poté vejde jeden z královských lokajů a nalije mi víno, uchopím pohárek a pomale začnu pít. Poté si zavolám jednoho ze svých mužů. Do místnosti vejde muž ve zbroji se znaky Kul Tirasu. Volal jste pane? Řekne a se slovi se ukloní. Já si hraji s pohárkem s vínem a řeknu svému vojákovi: Ihned zamiř k do přístavu ať se mé lodě připraví k odplutí. Jakmile to zde skončí, odplujeme už zde nebudu ztrácet čas. Jakmile domluvím voják přikývne, na patě se otočí a zamíří pryč. Ve dveřích se téměř srazí s Perenoldem. Kterého kývnutím hlavy pozdravím a smeknu klobouk, který následně položím na stůl. Jedná se o jeho zemi a tak dlouho mu to trvá. Jen klid jen klid. Začnu se sám sklidňovat. Protože už mě začíná štvát to zdržování, když mám ještě tolik věcí na práci v naší vlasti. Po chvíli naštěstí přijde i samotný král Wrynn, kterého též pozdravím a vyčkávám na jeho plány. Podívám se na mapu a jakmile domluví ujmu se slova. Plně s vámi souhlasím můj pane, ten plán by mohl vyjít, i když Sylvanas možná naši léčku prohlédne, je to přece jen bývalá elfka, myslím, že se nenechá vylákat moc daleko od hradeb Dolního města ale třeba budeme mít štěstí a já se mýlím. A k té skupině těch tvorů, můžeme jim věřit? Mě spíše připomínají bandu Horďáckejch vrahů, než lidi, který bychom mohli zapojit do našich plánů a o tom paladinovi Godrickovi jsem neslyšel tak nevím, ale jak víme z historie i paladinové občas ztratí víru a přidají se ke zlu, nemohu si pomoci, ale nemám v ně takovou důvěru, abych jim svěřil takovou důvěru jako je pomoc osvobozovat Dolní město. Ale pokud to vydíte jinak? Mohu se pléct, jen říkám svůj názor. I když jsem měl v plánu, aby se mé jednotky vylodili jako jedny z prvních, Wrynn to vydí jinak, takže budeme spíše posila, jakási záloha, nevadí aspoň nebudu mít tolik obětí. Rozdělení území my také vyhovuje, král je štědrý. Proto už jen vyčkávám co na to ještě lord Perenold. |
| |
| Silverpine forest - Shadowfang keep Po úspěšném odčarovávání sleduji představení, které se nám naskytlo. Jakmile Arugal padne k zemi, začnu přemýšlet, zda by jsme se neměli probojovat zpět k tomu trezoru s artefakty a vzít ty knihy pro které jsem šel, ale pak prohlédnu stav naší skupiny a většina je zraněna a není jisté zda by další boj přežili. Navíc hodně worgenu je stále dosti agresivních a pro nás velmi nebezpečných. Proto se radši razhodnu pro jinou variantu. začaruji na sebe ochranný štít a rozeběhnu se k Arugalovi. Sice nás chtěl zabít, ale jak jsem ho viděl slabého, nějak se mi ho zželelo, navíc by nám mohl být ještě užitečný. V běhu tasím meč a vykrývám jím případné útoky okolních worgenů. V druhé ruce svírám svoji hůj. Jakmile jsem již blízko ležícího Arugala, zaměřím své magické smysli na hledání jeho energie abych zistil zda je stále živý, nebo už jdu pozdě. Poté z hole vytriskne kouzelné světlo, které by mělo duchy udržet dál od něj. Mělo by, protože jsem to kouzlo nikdy nevyzkoušel v praxi. Poté zvednu Arugala a snažím se ho dostat na záda. Panečku, ten chlápek je těžší než se zdá. Říkám si pro sebe a podepírajíc se holí se nsažím dostat zpět ke své skupině. Nejspíš budou mít nějaké námytky k tomu co právě dělám, ale nenechám se odradit. Jakmile se dostanu z pět k našim zavelím k ústupu a snažíme se dostat pryč dokud je většina worgenů ještě zmatená. |
| |
| Orkové Barrens Karavana se na příkaz vůdce dala pozvolna do pohybu. A pouze s menší ztrátou putuje na sever k teritoriím klanu Warsong. Na popud Durma se ozvalo několik orků, vybuzeni proslovem a hnaní doteď skrytým nesouhlasem s vůdcem karavany, se nyní hlásí bojovými pokřiky a se zvednutými zbraněmi na výpravu za ztracenými druhy. Když to uslyšel vůdce karavany, zdvičeným bičem pochod zastavil a vrátil se ke skupině nadšenců. Co si myslíte že plánujete? vy jste rekruti Warsongu a jako takoví půjdete na sever... na nikoho nebudem čekat... a kdo se opováží odejít.. tak ať si pojde v savaně. Rozzuřeně pronese vůdce karavany na skupinu a ihned dá zase povel k chůzi a dál si jich nevšímá. Tak co ted? Pujdeme dál? Pronese jeden z orků, ještě před chvílí se hlásísích na výpravu, čekaje jasné rozhodnutí nějakého dominantnějšího člena výpravy. |
| |
| Mathai Silverstar Ravenhill Skřet si vyslechne tvoji odpověď. Při zmínce o tvém bratrovi skutečně podivně zareaguje. Jako by se nafoukl a opět zplaskl. či chtěl něco nahlas vykřiknout a yrchle utichl. Možná mu to nejprve přišlo jako velký vtip a chvíli mu trvalo poznat tvůj vážní obličej. Nakonec však jen mlčel. Když ale pochopil že se snažíš odstrčit barykádu. Zareagoval rychle, v pokusu an tebe skočit s pokřikem: Nedělej to!! Podařilo se ti ho odrazit, je přecejen mnohem menší a méně mrštný. Když si se zmínil o plánu, trochu se uklidnil, ale ihned se připravil za tebou strčit barykádu zpět. Tak jsi vyskočil ven. Skřet jen letmo vykoukl za tebou ven, kroutěje hlavou, jako by tě již odepsal. Pak už si neměl čas hledět jeho směrem, worgeni se ze střechy domu i z ze země, začali vrhat tvým směrem. Tvoji výzvu na souboj nechali nevyslyšenou, bezhlavě se vrhající do boje. odle zběžného pohledu, worgenů v ravenhillu přibylo, vidíš je na střechách i uličkách polozozpadlého mestečka. Pravděpodobně přilákáni vitím svých druhů a možností kořisti, v mrtvém Duskwoodu již nejspíš dosti vzácné. |
| |
| Gorion Flame Shadowfang Keep Když ze země zvedneš bezvládného Arugala, duchové šíleně zakvílí, tvá magie je drží stranou, ale i tak začínají stále víc vyvádět, chaoticky létají místností, vydávají nesnesitelné zvuky. Duch muže, šlechtice, nejspíš místního lorda přiletí blíž k tobě a hlasem jako by z jiného světa povídá: Kam ho neseš? Je náš, nech nám ho a mi vás nehcáme odejít, musí být potrestán, nech nás ho rozsápat... HNeeeedDD!!! Poslendí slovo duch vykřikne, a v tom okamžiku se na moment zmněí v děsivou spektru, přízračnou příšeru vznikající z duší fixovaných na pomstu, stravovanou temnými emocemi. Arugal jen bezvládně zasténá. Worgeni mezitím zmateni z boje s tvými druhy i poletujícími duchy poleví a dají vám příležitost ustoupit. Trpaslíci i Scarleti na tvůj pokyn opouští místnost. Všímáš si ještě trpaslíka, jak na tebe artikuluje: Kam ho sakra neseš? Co s ním? Ale nemá příliš času se vyptávata musí od svých druhů odrážet dalšího worgena. Tebe zatím pronásleduje jen šlechtický duch, toužící po Arugalově krvi. |
| |
| Game Master - 11.Června 2009 22:43 Blodfang Ashenvale Útok na Mathaie ti vyšel. Elf byl oslabený z předchozího boje a i magické poblouznení pravděpodobně ubírá na skutečné síle. Elf Mathai tak zůstane přimáčknut pod tvojí tlapou. Satyr je v té chvíli již v nedohlednu. Když se pokusíš o psychycký útok na Mathai slabě vycítíš magické vlákno spojují Mathaie s nějakou osobou na východě Ashenvalské lokality. Když ses pokusil však napojit na magické vlákno aby jsi mohl osobu určit, ozval se jen zvrhlý hluboký smích a na vteřinu se ti zjevil býlý holohlavý obličej nějaké kreatury. Potom se spojení přetnulo aniž bys byl schopen nějak zareagovat. Myslíš však že znáš místo, odkud vyšel onen spoj. Nejvýchodnější část lesa, oblast obývaná orky a klanem Warsong , jejich težební oblast, kterou se již elfové mnohokrát pokusili vytrhnout orkům ze spárů. Jsou tam však velké usedlosti a opevněné tvrze, vždy připravené na boj, i pro draka jako jsi ty, by to mohlo být nebezpečné, objevit se sám před válečníky a šamany klanu Warsong. ------------------ Tohle byl můj poslední post pro tebe. Pokud si nepamatuješ souvislosti, vyhledej si to v historii. |
| |
| Ravenhill Past, věděl jsem to. I když jsem až doteď věřil svému bratrovi, situace se změnila. Reagoval jsem chybně a teď to vím. Mám ale stejně šanci. Worgenové jsou silní, odolní vůči magii, ale já nejsem mág ani silák. Jednoduše využiju jejich převahu a krvežíznivost ke svému prospěchu. Opět mám vše naplánované, upozornil jsem na sebe a všichni se ke mě hrnou. Už mi zbývají jen 2 překvapení, obě jsou slušné. Nechám je se přiblížit jen tak tak, skoro k zásahu. Jakmile se tak stane, jednoduše se odteleportuji (blink) na střechu domu o kus dál, dostatečně daleko aby mě viděli ale dostatečně daleko na další fázi. Při další příležitosti udělám to samé, dokud nebudou worgeni chápavější a nepoužijí taktiku. Je to až primitivně lehké, při lačnosti po potravě spotřebují více energie na lov, zvlášť když je jich tu tolik, takto je vyčerpám a jakmile budou připraveni na můj další úskok, překvapím je zneviditelněním a v tomto stavu se ještě zrychlím tak, abych vlétl do jejich houfu z druhé strany a pobil jich co nejvíc. Bohužel tím vyplýtvám asi všechna překvapení, protože jinou magii neumím. Přesto se dá zkusit vše a já věřím že matoucí taktika zvítězí, když všechno ostatní selhalo. Bojovat v zneviditelnění budu do té doby, než všichni nechcípnou, i na úkor své magické energie. Přímo v houfu nepřátel se budu chovat jednoduše, když se začnou bránit, přejdu na nechráněné místo kde zaútočím. V případě obranného kruhu přijde vhod skok doprostřed a víření meče. Pokud se vše povede, další věc která mě potěší bude otevřená huba skřeta a výhra dosti nerovného boje kde slabý vyhrál nad silnýma. Pokud se něco pokazí, použiju taktiku stěna a obranu. |
| |
| Barrens Už to tady začíná docela vřít, mohlo by to vézt ke vzpouře řeknu si a eště si pro sebe dodám. To by bylo pro elfy spásný, kdyby do Ashenvale dorazila jen půlka karavany. Musím to nějak utišit.. Přijdu k nespokojeným orkům: Hele, chápu vaši nespokojenost, ale už to musíte vydržet. Za chvíli tam budeme a svou zlost si vybjete na elfech. tišše jim povídám, aby nás neslyšel (zatím) velitel. Poté přidám na hlase a začnu je přesvědčovat, ať už to vydrží. Postavím se jako ten jeden z těch dominantnějších orků skupiny. Čekám, jestli budu mít nějakého soka v tomto zápase argumentů. Poté začnu mluvit: Na tohle elfové přece čekají, až se sami rozhádáme. To by jim přišlo vhod. Navíc, jak by se tvářil Warsong, kdyby tam dorazila jen půlka karavany? Zradili byste svoji rasu? Navíc když potřebuje pomoct? Já navrhuji, aby sme došli do Ashenvale a ukázali elfům, zač je toho Horda řeknu a poté dominatně zařvu... |
| |
 | Karavana - cesta do Ashenvale Povšímám si napjaté situace na zadním voji karavany. Proderu se skrz orky a zhodnotím situaci. Na jedné straně tu je banda orků kteří by chtěli dezertovat, proti nim se postavil jeden ork a vyhrožuje jim. Jak ubohé ... tihle zbabělci se pomlátí ještě dřív než dorazí k elfům. Hmmm ... ty dnešní orkové jsou k smíchu. Ale koneckonců už mám hlad, a orčí maso není špatný... Díky za lichotku. Ale nemám chuť už zabíjet vlastní lid. Špatnost démonů z nás všech už myslím Grommash vyhnal. Doufám že na krmení si ještě budeš muset počkat bratříčku. Vyderu se z davu a postavím se po bok orka. Mrskněte těma svejma línejma prdelema, tohle je válka a ne nějaká vycházka na pivo. Ze zad sejmu Gorehowl, chytnu ho do pravé ruky a levou si přejedu dvě jizvy, které se táhnou z čela přes oční víčka k lícím. Jestli se pokusíte dezertovat ukážu vám co sme s takovými dělali za Gul'Dana. To vám přísahám při téhle čepeli, kterou kdysi třímal Grommash, osvoboditel naší rasy. Na druhou stranu, protřu si znova jizvy už potřebuju zase vytřít ty jizvy krví. Tak co? Přehodím si Gorehowl přes rameno a levou paži si zapřu v bok, sledující sebemenší pohyby těch ubožáků. |
| |
| Ashenvale Zatracená práce, ten elf utekl a i ten satyr, ten kdo ho ovládal je v nedohlednu a Horda připravuje útok... Musím dát vědět Malfurionovi ale zároveň musím zdržet jejich postup... Nenávidím tyhle situace kdy nevím co a jak... Kdybych tak nebyl sám... No jistě! řeknu si a rozhlédnu se po okolí. "Jezdkyně, pojďte sem!"zavolám na několik elfek které boj přežily. "Vyřiďte Malfurionovi a Tyrande že klan Warsong se připravuje na útok, jejich šamani ovládli mysl toho elfa, jejich vojska se blíží... Musíme je zastavit! Já budu teď asi dva, tři dny mimo tuto zem, musíte se zatím ubránit, věřím že má cesta přinese dostatečnou pomoc abychom se ubránili a Nordrasil vydržel," vypovím jim a přeměním se opět na draka. "Vemte si toto a předejte to Tyrande a všem kteří zdatně ovládají luk," řeknu a z mého těla odpadne několik šupin. "Malfurion bude vědět jak je použít, svou magií dokáže přemístit sílu těch šupin na hroty vašich šípů, tím by měli získat dost velkou průraznost aby prolomili kámen, nebojte se, je jich málo ale vydrží vám dlouho, budu s vámi i když budu jinde, a teď musím letět!" řeknu ještě a odrazím se. Začnu mohutně mávat křídly a nakonec se už vznáším na obloze. "Warsongu! Těš se!" zařvu tak že to může slyšet i přicházející armáda. Potom se otočím a zamířím na jihovýchod, do hornatých oblastí, do mé domoviny, kde stále žijí moji příbuzní... Cesta Už jsme skoro dne na nepřetržité cestě, letím a letím, udělal jsme zatím jedinou přestávku abych se nažral a napil protože jsme už v poušti a tam rychle ztratíte dech když budete žízniví. Máchám křídly a začínám už poznávat výběžky hor které se rýsují na obzoru. Doma... Otče, znovu se uvidíme... pomyslím si a rozhlédnu se po poušti, občas uvidím prchající kentaury kteří utíkají jen mě vidí, potom zase Taureny kteří zde žijí jak mě upřeně sledují, jsou spojeni s hordou, nejraději bych je sežehl na popel ale na to nemám čas. Musím rychle k horám abych dovedl včas pomoc Elfům a mohl znovu stanout po boku králů Nočních elfů a vybojovat další bitvu která rozhodne o osudu světa, pokud prohrajeme tak nemáme šanci, pokud vyhrajeme, svět bude o trochu déle žít... Na sklonku druhého dne, hory Doma... Opravdu doma... pomyslím si a přeměním se od lidské podoby před mohutnou branou, náš národ možná vypadá jako bezduchá armáda létajících stvůr ale není tomu tak... Přečtu znaky na bráně a ta se rozzáří... Po pár vteřinách světlo pohasne a brána je dokořán. Otevře se mi pohled na domy, kasárny, obchody a další stavby které do města patří, toto město uctívá draky, toto město je domov můj a domov mého rodu, nikdo kromě nás, Červené letky Kalimdoru, už dávno jsme se odtrhli od původní Červené letky protože anrozdíl od ní, my máme dvě podoby, dračí a lidskou. Podívám se na četu vojáků v zářivé šupinové zbroji v jejímž čele stojí jeden naprosto totožný se mnou až na to že má zlaté trny na helmě a meč není vyviklaný jako dračí jazyk ale rovný a krvavě rudý. "Buď zdráv, Blodhrene, otče," řeknu a sundám helmu načež všichni začnou šeptat. "Ty máš odvahu sem vlézt!" ozve se naštvaně z helmy mého otce. "Naše nesváry teď musí stranou! Já se rozhodl bránit naši zemi i jinak enž strážit tyto hor,y bráním s elfy Nordrasil už několik let, zatím byl všude klid ale Warsong se chystá zaútočit a ani já se všemi elfy je neporazíme, otče, musíme splnit naši povinnost, proč jsme se odtrhli od Červené letky když né kvůli ochraně naší země?? Musíme splnit to v co jsme přísahali a ochránit tuto zemi, když to bude nutné, položím svůj život abych ochránil tuto zem, proto vás prosím za všechny národy, pojďte se mnou, pokud Nordrasil padne, bude tu jen mrtvo a věčná temnota..." řeknu jim a sleduji je, i když jim nevidím do obličeje... "Poradíme se," řekne pohraděvě otec a brána se s ohlušující ranou zavře... Čekám už skoro celý den než se znovu brána pozvolna otevře, rychle vstanu a sleduji zástup deseti Dračích vojáků a v čele je můj otec. "Dobrá tedy, musíme splnit svou povinnost, synu, ale naše jednotky jsou hrozně slabé, nebýt našich pomocníků, lidí, lidí kteří nás zde nechají žít, bychom už byli mrtví, náš počet už nečítá ani padesát, proto ti můžu poskytnout jen tyto vojáky ale věř, jsou to moji nejlepší, moje garda, já nemohu, musím zde bránit město, proto ty a těchto deset draků půjdete," řekne otec a draci sejmou helmy... "Ale to jsou skoro děti! Není jim víc jak sto roků!" řeknu a docela se zděsím, i když jsou už určitě zkušení, nemohou se měřit s Warsongem, padnou dost rychle, pokud nemají nějaké tajné triky. "Jsou sice asi dvakrát slabší než ty, ale jsou nyní moji nejlepší, nikoho jiného ti dát nemohu, ber, nebo nech být," řekne otec. Já jen kývnu a nasadím si helmu... "Vyrážíme!" křiknu a přeměním se na draka načež to udělají i moji noví spojenci a společně vyletíme k nebi... A zamíříme k Ashevale... Ashenvale, o pět dnů později enž jsem vyrazil Společně s mou letkou se blížíme k Nordrasilu. "Jsem zpět, moji přátelé, a vedu vám to nejlepší co může Letka Kalimdoru nabídnout!" zařvu aby mě elfové slyšeli a už v myšlenkách pátrám po Malfurionovi a Tyrande. "Moje královno, můj pane, vedu vám deset nejlepších Draků co může můj národ nabídnout, neřekl jsme vám vše o své minulosti, ale hlavní je se teď ubránit Warsongu, tito draci budou bojovat do posledního dechu, i když jsou to ještě mladíčci, nechám vám tu osm z nich, já, spolu se dvěma vyrazím k základně Warsongu a pokusíme se je oslabit, zatím sbohem," řeknu jim v myšlenkách a osmě draků se přemění na lidi jen co přistane a vyrazí k nim aby dostali rozkazy. Já sám se dvěma opět vyletím vstříc Warsongu... |
| |
 | Vážení a milí, jeskyně vypadá v současné době velice neaktivně, a proto bude za týden ukončena. Samozřejmě, existují-li důvody, proč by ukončena být neměla, ozvěte se mi (nechte vzkaz zde v jeskyni, popřípadě posílejte poštu (nick Laakii - admin)). Prosím také všechny hráče, aby se vyjádřili – nejlépe zanecháním vzkazu v jeskyni – ohledně toho, zda chtějí svou postavu účastnící se tohoto dobrodružství vyřadit, nebo zabít. Pokud se někdo do týdne neozve, jeho postava bude vyřazena. Pokuste se sehnat Vypravěče. Popřípadě je tu možnost převedení jeskyně na někoho z Vás, hráčů. Systémově – stal by se Vypravěčem této jeskyně se všemi právy z toho vyplývajícími. Děkuji za pozornost a přeji příjemný den, Laakii - admin |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR