Temný hvozd
hrálo se Denně
od: 08. února 2008 19:09 do: 15. března 2008 18:14
Dobrodružství vedl(a) Peony
| |
 | Vesnicí Village se prohnal stín. Nebyl to ledajaký ale sám Morgas. Morgas je stín ale zlý stín. Zničil úrodu a děti nakazil. Mocný kouzelník však uchránil 8 dětí. Děti měly různé rasy. Bydlely s ním v hradě a mocný kouzelník Ferir je vždy uchránil. Pak ale věděl ,že děti až vyrostou musí na nebezpečnou výpravu temným hvozdem aby našli srdce vesnice Village a tak jí zbavily nemocí. |
| |
| Všichni jste v hradu svého mistra a čaroděje Ferira. Zavolá si vás do místnosti ,kde jste měli vždy vstup zakázán. Je to místnost plná polic s knihama a uprostřed místnosti je stůl se židlí. Na stole leží svíčka a svitky. Máte se s ním setkat právě před dveřmi této tajemné místnosti. Dojdete před dveře. Jsou celé zlaté a už vás tam čeká Ferir. Jsem rád ,že jste tu. Pousmál se. Mám pro vás důležitý úkol ale vy rozhodněte jestli chcete úkol podstoupit. Proto se vás ptám, chcete podstoupit důležitou misi pro záchranu lidí? řekne tajemně a víc neříká. Nevysvětluje dál o co jde. |
| |
 | Já, ano. A v duchu doufám že se přihlásí i všichni ostatní asnat nám konečně objasní záhadu co je v místnosti tak ceného. |
| |
 | Já tě v tom smotného nenechám. A pak by mě štavolo kdyby ses vytahoval že výš co je za dveřmy. A poplácám ho po rameni jako správný Ork. |
| |
 | Prohlížím si svůj prak a hledám nějaký kamínek který bych mohla pinknout do dveří. Při tom znuzeně poslouchám žblebty. Mno tak jo. Pak odtrhnu zrak od praku a kouknu na Ferira. Uvidím jeho úsměv a tak mu ho oplatím trošku svým zechuceným ksichtem a pak sklopím zrak zase k praku. |
| |
164.gif) | Podívám se na něho. Takže pochybuje..? Jistě! Řeknu mu s důrazem. |
| |
| Jsem rád ,že jste odhodlaní. Sasho, varuju tě předem. řekl Ferir a vzal Sashe prak. To co je za dveřmi nesnáší takovéhle věci. Kvůli toho by tě i zabilo to co je uvnitř. Usměju se a prak se promění v popel. Všechny zbraně dejte na zem. Nebojte. Půjdu s vámi. Prohlédnu si je. Nedávejte najevo strach. Toho by mohlo využít to co je uvnitř. |
| |
| Ne můj prak, můj jediný přítel kterého jsem kdy měla. Řeknu smutně. Vrátíte mi ho? už asi ne co? Hrkne mi slza do oka ale přece nebudu brečet jako malá holka. Kdyby ste mi řekl taky bych ho položila na zem Pche! Řeknu uraženě, přesunu se za ostatní a oči schovám pod ofinou. |
| |
| Ferir se zasměje. Neboj Sashenko. Já tě přece znám dlouho. Prak dostaneš. Je uschován prozatím. Pohladím Sashu po vlasech. Hlavně buď hodná. |
| |
| Copak jste mě už někdy viděl zlobit? Nechápavě a zároveń vyděšeně kouknu na Ferira. No kromě toho jak jsem kamenem rozbila okno a střelila vás prakem do čela a taky když jsem zničila záhon rajčat a taky když jsem tomu klukovi zlomila ruku? Začnu dlouze vyprávět o všem co jsem udělala. No vidíte že jsem hodná holka Usměju se na Ferira velkým úsměvem. |
| |
| Nezapomeň na toho rozmlácenýho rytíře minulý týden a tu sochu jak sem to pak vzal na sebe. Chvíli se odmlčím a radši přestanu mluvit protože by to nakonec šlo proti mě. Ale jinak si hodná holka. Až na ... Už ticho jenak se na mě naštve. A položím svůj luk a toulec s šípi. A nedočkavě čekám na to co bude v místnosti. |
| |
| Málem se rozesměji u Sashině poznámce, že ona nezlobí. Možná jen, když spí. Na zem položím svou celkem velkou sbírku zbraní. Dvě dýky, vrhací nůž, malý meč a samostříl. Sama se teď divím, kde jsem to nahrabala. |
| |
| No Sashenko. Vidím ,že nejsem jediný kdo si ymslí ,že jsi zlobidlo. Zasměju se. Ještě si vás pamatuju jako malé prcky. To byl můj nejhorší zážitek. Hlavně přebalování. Otřepu se. No to nechme být. Ještě vás podusím než se dozvíte co je vevnitř. Zasměju se. |
| |
| No teda! Já a zlobidlo to prostě nejde dohromady Řeknu nazlobeně. A neříkejte mi Sashenko A taky mě zajímá co je za těmi dveřmi a taky jestli dostaneme nějaké zvláštní schopnosti. Vypláznu na všechny jazyk. |
| |
| Nebuď zvědavá, Sashenko. Dozvíte se vše. Já nic nesmím prozradit. Usměju se. Ale jsem rád ,že jsem zachránil před morem právě vás. Prohlídnu si je. Jste ještě lepší než jsem čekal. |
| |
| Takže jsi chtěl říct že jsem prostě nejlepší že? Zasměju se nad tou předstvou a pak mě zase začnou zajímat ty dveře. Alé Kouknu na Ferira roztomile se usměju a párkrát mrknu. Tak už nás přeci nenpínej. Já tam jen nakouknu a hned zase zavřu. Nenápadně se přesunu ke dveřím. |
| |
| A dost! Chytnu prudce Sahsu za ruku a odtáhnu k ostatním. Nikdo ke dveřím nepůjde ani je neotevře dokud neřeknu! Mohlo by tě to zabít! řeknu přísně a opřu se o dveře. Sashenka bude poslední jak vidím. Ušklíbnu se. |
| |
| Ale no tak vydrž budeš to potřebovat do budoucnosti. Zase se zamyslím. A navíc co když tam je něco nebezpečného. A ty se stoho sesipeš. To by byla škoda Shashenko. Prknu na ni. A pak dělám že sem duchem nepřítomný. |
| |
| Ale mě to vůbec nevadí. Zašklebím se. Když říkáš že je to tak nebezpečné tak to alespoń zabije první ostatní a já pak budu moct utéct. Ale když chceš už nebudu zlobit a myslím to vážně. Zamyslím se co asi bude za dveřmi a už neotravuju. |
| |
| Tak jí tak nekřivděte on za to nemůže, je už taková od přírody. Zase se na nim podívám a pousměju. Neboj já tě kryju. |
| |
| Shasho ty překvapuješ. |
| |
| Nevěřím svým uším. Versine, co to říkala. Tu poslední větu? nevěřícně si prohlédnu Sashu. Už asi nedoslíchám a to mi je 30. Zapřemýšlím a někdo bouchne do dveří. Klid. Tohle není k snědku! Zavolám. |
| |
| A ty taky Versine. Zasměju se. A prásknu Versina do zad. |
| |
| Leknu se, ale hned zase dávám pozor. Nic je že už nebude zlobit a bude potichu. |
| |
| A je to tady. Tady kolegu by ste měli poslouchat. Usměju se a mrknu na Versina. A taky by ste si měli brát příklad z Versingetorixe který mi neříká Sashenko. usměju su. A čím tě vlastně překvapuju? řeknu udiveně |
| |
| To co je uvnitř se na vás moc těší. Snad vás to neslupne jako malinu. Postraším je a vyhrnu si rukávy. Mám tam hluboké rány a jizvy. Dokáže to být nepříjemný. |
| |
| Kdo půjde se mnou první? Dobrovolně se přihlašte. Usměju se. Nebojte, jen vás straším. Tyhle jizvy mám z bitvy a to co bouchlo do těch dvaří bylo kouzlo. Zasměju se. |
| |
| Drbnu do Versina a půl hlasně mu řeknu. To bude nějakej pejsek a nebo veverka. A začnu se smát. |
| |
| Začnu se smát. |
| |
| Tak nic. Už sem se těšil že bude sranda. |
| |
| Já, já chci jít první. Začnu skákat aby mě bylo ze zadu vidět. Ale, co můj plán útěku? Zamyslím se. Ale no a co kdybych umřela nikdo si toho ani nevšimne Řeknu si trochu smutně a pak se hrnu do předu za Ferirem. |
| |
| Máme tu dva dobrovolníky! Ukážu na Versingetorixa a Versina. Vy dva půjdete první. |
| |
| Ne Sasho. Ty musíš dozadu. Jsi moc malá na to aby si šla první. |
| |
| Tak jo bude švanda. A už natěšenej se hrnu do předu. |
| |
| Co? a co já? Nemůžu jít s nimi? Řeknu si s nadšením. Ale co bych chodila stejně si mě ani nevšimli. Pche! |
| |
| Jo si moc malá ale neboj já ti to potom řeknu co tam je. A poplácám ji po zádech. |
| |
| Jsi tak hodný. Řeknu ironicky a zašklebím se na něj. A já tam jakože ani nepůjdu vůbec? Řeknu zmateně. |
| |
| Hlavně se pokloňte. Je to velmi rychle urážlivé a nemluvte dokud vám neřekne. Poplácám oba po ramenech. Budu mluvit já. Neskačte do řečí, nedrbejte se, dýchejte potichu. Je to hrozná věc no. |
| |
| Ale jo pojď pak ti to bude líto. A trochu smutně se na ni podívám. |
| |
| Vy ostatní půjdete až po nás. Příjdu pro další dva. My tu věc uklidníme aby vám neublížila. Usměju se na ostatní. |
| |
 | A co já já nepůjdu? Podívám se smutně a sunu se vpřed |
| |
| Hele necpise a běž zase zpátky. Dám před něj ruku abych mu zabránil průchodu a odstrčím ho zpátky. Nebuď nervéz každý tam půjde. |
| |
| tak jo ale nechci být poslední. Co tam vůbec vlastně je nejak mi to ušlo zatvářím se zmateně a podívám se na Versingetorixe |
| |
| Podívám se na něj a trochu postrašeným hlasem řeknu. Obávané zlo, kterého se každý bojí a proto možná bude lepší když půjdeš poslední. Otřesu se. Sice to vypadá hodně divně že se Ork bojí a docela naháním hrůzu. Zůstaň tady až to zajistíme pak můžeš vejít. |
| |
| Vždyť si půlelf a ne ork si trochu divnej ne? To měl být nějaký žert? A už se stavým do bojové pozice. |
| |
| Tak já počkám až to všechny zabije a pak vás pomstím aspoň přežiju zatvářím se ironicky a poplácám ho po zádech |
| |
| Ne ne jen sem odpověděl za tebe. Řeknu hodně rychle aby mě nedal do nosa. Sory brácho ale výš jak často tě doplňuju. |
| |
| Charlesi neskoušej dělat vtipy na můj účet nebo ti nestačila ta nakládačka před měsícem ve skladě. A podívám se na jeho ruku jak ke mě směřuje na způsob "skusto a máš po ním". Já vým že se mnou byl Versingetorix, ale ten skoro nic neudělal. |
| |
| Já nevím zmocňuje se mně chlad a neblahá představa vytáhnu meč a prohlížím si ostří. tohle mě zabije a pohlédnu znechuceně na Versina a mávnu mečem ve vzduchu |
| |
| Jakto vždyť se ho dal skoro sám. Přemýšlím. Až na tu facku a hození na zem. |
| |
| Zasměje se Ferir a prohlédne si je znovu. Jsem hroznej. Teď jsem dostal vynadávno ,ža vás nemám už strašit. Povzdechnu si. Zrovna jsem se bavil. Dotkne se rukou dveří a je připraven je otevřít ale chce je napnout. |
| |
| Ztichni Versine tvoje řeči mi lezou na nervy nechceš snad odvetu ještě dnes. Byl to od tebe kousek... zezadu mě kopnout a zmlatit jak rěšeto že se nestidíš drobně se pousměju a pomyslím si je to ale divná osoba |
| |
| Farine ať položí meč a když chce tak ať se pere jako chlap. Je to nefét. Odmlčím se a zapřemýšlím. Tedy jestli to dovolíš. A podřadně se na něj podívám. |
| |
| Co kecáš on šel ze předu a ty ze zadu. |
| |
| otočím se k ferirovi a mávnu mečem znovu Tak honem |
| |
| Všechny zbraně budou tu! Někteří jste pěkně zlobivý. Ušklíbnu se a Charlesovi se roztaví meč. |
| |
| Tak já je otevřu jestli ne někdo jinej to se všichni bojíte a přijdu ke dveřím a pomalu natahuji ruku |
| |
| A máš to srabe. A začnu se trochu smát. |
| |
| Ferir chytne Charlese pevně za zápěstí a odhodí k ostatním. Nechceš snad umřít. Možná ti to bude připadat směšné ale za dveřmi je někdo mocnější než já! Zvýší hlas. |
| |
| Já vím zabijeme ho společně ja po tvém boku budu bojovat kdekoli a kdykoli pokloním se mu a stoupnu si zvednu meč a zvolámza Elfy!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! |
| |
| Charlesi! Toho za dveřmi musíš poslouchat na slovo. Slibuješ? Pousměju se na něj. |
| |
| A kdo to je? Zeptám se najednou. Docela mě to zajímá. Za život jsem sice potkala mnoho osob, ale ne silnější než Ferir. |
| |
| Ano slibuji jako že sem elf. na což sem hrdý a přitsknu si ruku s mečem k srdci |
| |
| Je to naše vlád.. No vlastně ti to ještě říct nemůžu. Usměju se na Cindy a podívám se na Charlese. Polož zbraň a buď hodný. Dělej to co Cindy. Ta je slušně vychovaná a rozumná. |
| |
| ach jo tak už tam vlezte Řeknu znuzeně. tak já teda půjdu poslední když nemůžu jít první hlavně už tam vlezte už chci z5 svůj prak Povzdechnu si a složím ruce |
| |
| Málem se zakuckám smíchy. Já a slušně vychovaná? Těžko.. Vlád co? Zeptám se zvědavě. A neroztavils mu ten meč? On má ještě jeden? Sákra, že já si ten jeden nůž nenechala...Třeba ten, co osívám v botě... |
| |
| zastrčím meč a dodám si seběvědomí ukopnutím ztrouchnivělého pařezu |
| |
| Pousměju se na Sashu a otočím se čelem ke dveřím. Mumlám slova v cizím jazyce a zlatá vrata se začnou pomalu otevírat. Všechny oslní záživé světlo a když zaostříte ,tak uvidíte velkou místnost. Koberec je ze zlatých nitek a na konci koberce je velký trůn ze zlata. Na trůnu sedí překrásná dívka. Má blonďaté dlouhé vlasy a vnich korunku. Zlaté šaty jí šahají na zem a na prstech má zlaté prsteny. Kolem jejího trůnu je asi pět hrozivých černých draků a asi 10 vlkodlaků ,kteří jsou připravení zaútočit. Hlavně nic neříkejte dokud vás nevyzve. špitnu a dojdu k trůnu. Pokleknu a sklopím hlavu. Zde jsou ti ,kteří najdou srdce vesnice. |
| |
| pokloním se a koukám na ni bokem aby mně neviděla |
| |
| co se bude dít |
| |
| ¨Ježiš to tu stojíme před dveřmi a ona je to jen nafoukaná princeznička? no to je vopruz Pomyslím si znechuceně a raději se pokloním nechci být sežrána jedním s těch vlkodlaků. ale kdyby ji tam nehlídali nikdy by mě nenapadlo se poklonit Pomyslím si zákeřně. |
| |
| Chvíli se dívám na tu "Vlád.." jak se předtím vyjádřil Ferir. Pak mě konečně napadne se uklonit. Pořád na ní zírám. Kdo to asi je? |
| |
| Zhluboka se ukloním a podívám se na ni a prohlédnu si ji. |
| |
| Co dál zeptám se šeptem |
| |
| Dívka se postaví a prohlédne si je. Ta malá je drzá. Ukážu na Sashu. Ale i drzost bude potřeba. Jinak si myslím ,že se povedli. Tentokrát snad přežije aspoň jeden. Ušklíbnu se a zatím Ferir vstane. Nebojte. tentokrát neumře ani jeden z nich. Řekne jistě Ferir. Půjdu totiž s nimi má královno. Dodal a políbil dívce jeden z prstenů. Všichni co jste tu. Dostanete odměnu neboli schopnost. Ferir a já se dohodnem ,kterou dostanete. Možná tu moc nebudete chápat ale Ferir vám to vysvětlí na cestě. Odmlčí se dívka a ukáže na Versina. Přistup první! Poručí |
| |
| Udiveně se dívám kolem, vstanu a krokem jdu za ní. Před ní si zase kleknu a skloním hlavu. |
| |
| Tenhle se mi zamlouvá. Dostaneš jednu z dvou nejsilnějších aur. Je to aura měsíce. Dívka mávne rukou a před ním se objeví obraz měsíce. Ferir ti to vše vysvětlí. Ale buď hrdý na svůj dar. K tomu dostaneš moc nad vodou. 5ekne a měsíc zmizí. Postav se vedle Ferira a čekej dokud nedostanou své dary ostatní. |
| |
| Kývnu, vstnu a jdu za Ferirem a pak čekám. Zároveň se hrozně bojím že něco zvorám nebo nebudu dost dobrý. |
| |
| Ferir položí ruku na Versinovo rameno. Uvolni se. Máš to za sebou. Já půjdu s vámi ,tak se nemusíš ničeho bát. Usměje se. Další je Charles. řekne dívka a prohlíží si Charlese. |
| |
| pomalu vstanu a se sklopenou hlavou opíraje ruku o jílec meče (nechci ho vytáhnout) přijdu k ní a kleknu před trůn, dívám se do země |
| |
| Ty vole zbraň s měl nechatvenku. A trochu se o něj bojím. |
| |
| Proč má zbraň je to ... Ani nestihnu mluvit. |
| |
| Bojovný duch. Ty dostaneš ohnivou auru. Tím pádam ti dávám schopnost ohně. Mávne dívka rukou a zacítíš teplý závan. Všimne si ale jeho meče a natáhne ruku. Chytáš se mi ublížit! Zvýší hlas. |
| |
| sundám si pás a meč položím v pochvě dozadu |
| |
| A je po něm. A radši přivřu oči. |
| |
| Ne má paní vám nikdy to ani ve snu a skloním hlavu |
| |
| Ferire proč si ho neupozornil! Tentokrát to tomu mladíkovi odpustím ale tobě ne Ferire! Řve na Ferira. Ferir sklopí hlavu. Promiňte má paní. řekne Ferir. |
| |
| Ne to já za to můžu omlouvám se paní už se to nestane a odejdu pomalu dozadu meč tam nechám ležet |
| |
| No skvěle a teď začne řvát na Ferira. Já ho snad rothnu. Chudák Ferir A začínám bít naštvaný. |
| |
| Hňup. Chudák Ferir. |
| |
| Tobě to zatím odpouštím bojovníku ale Ferir vás má nastarost. Postav se k Ferirovi a nechci slyšet ani ejdno slovo. Dívka se uklidní. Versingetorix Podívá se na orka. |
| |
| nestačí jim omluva.. co sem to sakra proved ja to ne je mi to upřímně líto |
| |
| A kruci já se strapním. Vstanu a pomalu jdu k ním a dívám se oklo na ty vlkodlaky. Dojdu k ní a pak skloním hlavu a doufám že to bude v klidu. |
| |
| Netrap se Charlesi. Usměje se na něj Ferir. Tobě bojovníku předávám auru smrti. Moc budeš mít probuzení mrtvých. Ale jen jako zombie. Za hodinu totiž se zombie zase stanou kostmi. Teď běž za Ferirem. Řekne dívka. Sasha podívá se na malou a drzou holku. |
| |
| Ano už se hrnu má paní Jdu s úměvem a pokloním se před ní. |
| |
| Sasho. Ty nemůžeš vlastnit velkou moc. Dostaneš auru ochrany a schopnost vzduchu. řekne dívka a popřemýšlí o dalších aurách. Cindy! |
| |
| Přistoupím blíž k princezně. Převezmu své dary. Chytnu se za sukýnku, trochu se pokloním, usměju se a zámávám jí prstíčkama. Děkuji vám princezno nejste tak "hrozná" jak nám říkal Ferir Usměju se a jdu směrem k Ferirovi ale v okamžiku kdy se otočím se zaksichtím ale radši si nic nemyslím. |
| |
| to se nemělo stát |
| |
| Charlesi. Není to tvoje chyba. Měl jsem být přísnější. Usměje se Ferir a dotkne se Charlesova ramene. |
| |
| Ano asi ano jsem moc troufalí a sebejistý zbitečně otočím k němu hlavu a zeptám se velmi potichu za jak dlouho odsud budeme pryč? |
| |
| Až obdarujou všechny tvé kamarády. Pak si jen zajdu pro trest a půjdem. Usměje se Ferir. |
| |
| sláva chci dobrodružství chci ze bít za čest slávu a svoji elfskou rasu přivážu si meč zpátky k pasu a prohlížím si vlkodlaky |
| |
| Ferire a nemůžem tě nějak ochránit proti tomu trestu nebo to vzít na sebe? A doufám že řekne ano. |
| |
| Charlesi neblbni a uklidni se budeš mít příležitost bojovat. |
| |
| Frire? Řeknu trochu smutně a naštvaně. Kdy mi vrátíš ten prak? Doufám že už tu princeznu nikdy neuvidím. Pomyslím se znechuceně a čekám na odpověd´. |
| |
| doufám že ten trest připadne mě chci ho pro svou čest strpět sám zasloužím trest |
| |
| A doufám že mě slyšel . |
| |
| Ticho lidi. Ještě tu pořád sme. A tvářím se naštvaně. |
| |
| Hele myslíš si že když si dostal ty nejlepší schopnosti tak že nás budeš poučovat? Křiknu na něj. |
| |
| Ne ale pak bude řvát na Ferira a to nechce nikdo nebo jo? Trochu dotčeně se na ni podívám. |
| |
| Versin má pravdu bude řvát na Ferira a ne na tebe. |
| |
| Tak se chovej trochu hezky Shasi a přestňblbnout a řvát. |
| |
| jo dobře držím hubu. Řeknu naštvaně. kdo by přece poslouchal malou drzou holku která ani nemá pořádné schopnosti Pomyslím si a řeju si aby jsme už byly pryč. |
| |
| Ale má trochu pravdu hned sem se začal chovat jako že sem vůdce. Promiň te. Ale teď už ticho prosím. |
| |
| Postavím s e vedle Versina. Díky pošeptám mu do ucha opravdu hodně potichu abych už nerušila. |
| |
| Jste hodní ale mě bránit nemusíte Usměju se. Já si svůj trest zasloužím. |
| |
| A nechci slyšet hádky. Teď jste tým. Ať chcete nebo ne musíte držet pospolu. |
| |
| Nezasloužíš mi jsme jen mysleli že budem to je sranda ale pak nám to došlo pozdě, může za to každý někdo víc někdo míň na tom nezáleží každý nese vynu. Mám sto chutí to říct ale neřeknu pak by mě ostatní okřikli. |
| |
| Cindy dostavá druhou nejsilněkší auru. Auru slunce. řekne dívka. Teď tu buďte hodní. Vlkodlaci a draci nepočkají na vaší omluvu. Zachvilku se vrátím. řekne Ferir a oba zmizí. Po chvíli se zase Ferir objeví. Má triko vzadu od krve ale i přesto se na vás usměje. Královna vám posílá pláště. Hodí černý plášť každému. Bude po večerech totiž chladno. |
| |
| Podívám se mu na záda, ale radši odvrátím hlavu abych to neviděl. Chudák Ferir. Omlouvám se ti za všechny je to naše vina. Sklopím oči k zemi a dělám že se za to stydím. |
| |
| Chudák Ferir je my ho líto škoda že to nemohlo jít na mě mám tvrdou kůži a nebolelo by to tak. |
| |
 | zajímavé najednou se ze stineho kouta místnosti s knihami vynoří postava nikdo mě neslyšel přicházet proto můžou být někteří překvapeni mou přítomností ale myslím že jste si už zvykli na to že se objevím vždycky když jsem nejméně očekávan až ted se mi naskytne pohled do druhé místnosti ve které jste už všichni byly tý jo solidní ochranka jen doufám že jsou nažraní zazubím se a podle toho že všichni se už mají k odchodu usoudím že ted je řada na mě položím ruku na opasek a čekám co se bude dít |
| |
| Ferir se podívá na Versina a Versingetorixa. Nelitujte mě. Jsem na to zvyklí. Usměje se a podívá se na Sorba. V pravou chvíli. Zavolám královnu a dá ti dary ano? |
| |
| Ferire, Ferire Řeknu potichu a tahám ho za rukáv. vím že jsem otravná ale nechceš mi už vrátit ten prak? Hrozně mi chybí v mé kapse . A nebolí tě to moc? Řeknu neobvykle s soucitem. |
| |
| No dobře. Jestli budeš hodná dostaneš ode mě dárek. Tak se snaž. Ferir dá Sashe prak. Jen to trochu štípe. To přejde a zachvilku zahojí. Usměje se na Sashu. |
| |
| ano mistře přikývnu a rozepnu opasek na kterém je připevněn můj meč a tesák a hodím ho na stůl pak ještě vytáhnu dvě dýky jednu z boty a druhou menší ukrytou za chráničem předloktí položím je na stůl vedle opasku nejradši bych si je vzal sebou ale nebudu dělat problémy pak se otočím zpět k Ferirovy sem připraven postavím se ke vchodu a čekám na vyzvání |
| |
| Díky Ferire Usměju se, políbím prak a strčím ho do kapsy. A říkám že jsem hodná pořád. usměju se a přemýším o tom co mi asi chce dát Ferir. |
| |
| Dívka se objeví ve svém trůnu. To je poslední. Měl by sis Ferire své učedníky hlídat. Ale vypadá jako rozumný muž. Tak přistup Sorbo řekne královna. Sashenko, teď nachvilku mlč ano? Poslední bude obdarován a půjdem. řekne Ferir. |
| |
| jakmile mě královna vyzve vstoupím do místnosti a jdu pomalu směrem k ní cestou si prohlížím tu nádheru jenž mě oslnuje tolik zlata pohromadě jsem v životě neviděl ale to asi nikdo znás jsem pořádně nervózní z těch všech draků a vlkodlaků není divu vždyt sem vůči nim naprosto bezbraný to už ale sem před královniným trůnem přistoupím k ní a hluboce se ukloním na znamení ůcty |
| |
| Tobě Sorbo předávám auru přírody. Tvoje moc bude nad počasím. Hodně štěstí. Běž zpátky k Ferirovi. Pronese královna a pohladí jedoho vlkodlaka jako kdyby to byl mazlíček. |
| |
| ještě jednou se ukloním a chystám se k odchodu ještě si všimnu jak královna pohladí vlkodlaka stoho pohledu mi přejede mráz po zádech taková potvora to už by stačilo a namířím si to ven z místnosti jakmile se dostanu zpátky k ostatní oddychnu ze stolu si vezmu svoje věci které dám na své místo stojím u stolu a přemýšlím o tom co mi řekla královna aura přírody moc nad počasím co to asi tak může znamenat že bych si udělal pěkně kdy se mi zachce to by bylo svělé ja totiž nesnáším zimu ale kdo ví to se ještě uvidí co tím bylo myšleno |
| |
| Ferir se usměje na Sorba. Rád ti to vysvětlím. Ne ale důkladně. Řeknu ti to takhle. Aura přírody dokáže ovládat vše živé ale nedokáže ovládat nejsilnějšího jedince. Zapřemýšlej nad tím. Dotkne se ramene Sorba. Zítra ti na to odpovím ale zkus popřemýšlet. |
| |
| s přemýšlení mě vytrhne až když ke mě začne mluvit Ferir pozorně ho poslochám protože sem z událostí co se zrovna odehrály značně zmatený vyslechnu si jeho slova a hledám v nich odpověd na mé otázky až skončí přikývnu na jeho slova ano mistře popřemýšlím o tom slíbím mu a jeho slova mě sice posunou o kousek dál a však stále sou tu věci kterým nerozumím nejsilnější jedinec co to asi může být napadá mě tolik odpovědí ale je nevím která z nich je víc bláznivější přejedu pohledem po místnosti a zahledím se do země a můj výraz ve tváři napovídá že se snažím co nejusiloněji přemýšlet no tak na něco přece přijít musím nejsilnější jedinec ....... nejsilnější jedinec může být ten jenž je nejsilnější ze svého druhu ale koho tím myslel to už je horší zatím vím jen to že na ně nestačím dneska už bylo toho dumání dost ráno je moudřejší večera řeknu si ale pořad mi to vrtá hlavou a zjištuju že přestat o tom přemýšlet nebude zas až tak jednoduché |
| |
| Brzy ráno si vás znova Ferir pozve do místnosti kde sídlí královna. Když dojdete ,tak je tam jen jeden drak a Ferir. Jste připravení na dobrodružství? Podívá se na ně docela pobaveně a pohladí draka ,který skloní hlavu. Tohle je Artenos. Neuražte ho. Nemuselo by to dopadnout hezky. |
| |
| Tak brzy Zívám, mnu si očimám, rozcuchané vlasy a v ruce držím svého plyšového méd´u který je celý roztrhaný. no třeba ale až po tom co se vyspím Rozkoukám se a všimnu si draka. Jé můžu si ho taky pohladit? Hodím plyšáky na zem a hrnu se k drakovi. |
| |
| Tak já se pujdu vyspat a chci aby si mi dal muj meč roztavil si mi ho Ferire. Těším se na boj a dobrodružství otočím se a lehnu si na zem |
| |
| Ferir se Sashe postaví do cesty. S tímhle chováním nepřežiješ ani den. Ten drak by tě zabil. Nedůvěřuje nikomu jen mě. Pousměje se. Podívá se na Charlese. Dostaneš meč až se ujistím ,že si ho zasloužíš. A vstávej. Trochu se na mém drakovy proletíme |
| |
| Celou noc sem nemohl usnout a myslel sem na ty aury, doufám že mě to Ferir vysvětlí a to hodně brzy. Hezký drak, ještě nikdy sem draka neviděl, představoval sem si ho přesně takhle. Artenos? To je dobré jméno pro draka. Můžu se zeptat proč tu není princezna, a co ten Drak, tedy Artenos. a ještě kdy mě vysvětlíš auru moji a ostatních? Zapřemýšlím. A pak čekám na odpovědi. A můžu jít k Artnosovi? A pomalu velmi pomalu se k němu blížím. |
| |
| Promiń Ferire ale já už radši nevěřím nikomu Řeknu smutně otočím se a jdu co nejdál. |
| |
| Jupí nikdy sem neletěl na drakovi, hrozně moc sem si to přál. Je to moje nejoblíbenější stvoření na světě. Cože mi poletíme? Ale skoro pro natšení to neřeknu. |
| |
| Princezna si moc hrála s noži. Když pobodala mě a mého kamaráda ,tak usnula. Princezny jsou moc hravé. Odpoví Ferir na první otázku Versina. Toho draka jsem dostal od svého mistra v 19. letech. My se na něm proletíme ale ne taak rychle. prvně se mu musíte všichni poklonit a čekat jestli vás usmahne nebo ne. |
| |
| Myslím že se klanět nebudu, přece by ste byli rádi kdyby mě usmahl ne? Poznamenám z povzdálí. |
| |
| Tebe by byla škoda. A podívám se na Shashi. Příjdu před Ferira a čekám na pokyn pro poklonu a přitom se na něj nedokážu přestat dívat. |
| |
| Sashenko, musíš se chovat dospěle. Démoni nebudou čekat až dotrucuješ. řekne Ferir Sashe a podívá se na Arta ,který se podrážděně dívá na ostatní. Neboj Arte. Neublíží ti. Jsou to hodní lidé. Pousměju se. Ne jako královna. dodám tiše. Zhluboka se pokloňte. |
| |
| Zhluboka se pokloním a dívám se na zem a doufám že se na něm budu moci proletět. Vždy sem o tom snil. |
| |
| zamyslím se nad tím co právě řekl Versin Hm......ale mohli by Zasměju se a pokloním aby zase nepřišla smršt´ připomínek. |
| |
| Drak se chvíli rozhoduje ale pak pokyne hlavou jako úklonu. Výborně. Děláte mi radost. Tak a teď si mu sedněte na záda. |
| |
| Všicky?? Řeknu vyjeveně. A nebude ho to bolet?a unese nás všechny?? |
| |
| To by ses divila. Je větší než ostatní draci a silnější. řeknu a drak se pyšně zazubí. Je i trochu namyšlený ale má rád když se může proletět. |
| |
| Mno tak dobře Příjdu blíž k drakovi chci naskočit ale zjistím že je moc veliký a nedosáhnuF tam. Ferire? Zmateně na něho kouknu a pak zas na draka. |
| |
| Tak se s ním proletíme. A doufájíc se dívam na draka. Ať už letíme, nemůžu se dočkat. |
| |
| pokloním se též a vzdám drakovi hold.kdy mi asi dá Ferir zpátky meč |
| |
| Ferire sem herdek bojovník bez meče na to kašlu a nikam nepůjdu abyste věděli jdu k Ferirovi a podívám se na něj prosebnym pohledem |
| |
| Promiň Sasho. Pak ti na něj pomůžu. usměju se a podívám se na Charlese. O tom si měl uvažovat dřív než sis ho vzal před královnu. Dobře ale máš to u mě. Dám mu meč. |
| |
| Tak už pojďte, nemůžu se dopčkat. A vylezu na draka. Prohlížím si ho uplně všude co nemám slov jak je krásný. Vduchu si řeknu. Tohle je nejkrásnější drak kterého znám nebo budu znát. Ale spíš to jde trochu slyšet jen přemýšlím trochu nahlas. Nejsmutnější okamžik bude až z něj budu muset sesedat. |
| |
| Ferir vyhoupne Sashu na draka. Neboj, Versine. Bude pořád s náma. Musíme mít ochranu a tenhle drak už přežil dost bitev. Zasměju se a podívám se na draka ,který by už nejraději vzlétl. Dočkej času Arte. Zachvilku poletíme. |
| |
| díky za meč Ferire a usměju se na něj |
| |
| Neděkuj a nasedej. Podívám se na Charlese. Sorbo taky si nasedni. Snad se tam všichni vlezem. zapřemýšlím |
| |
| už nasedám a řeknu hlasitě Hurá jedem!!!!!!!!!!!!! |
| |
| no jo už jdu odpovím ferirovi a potom co se drakovi ukloním už šplhám na horu je to krásný tvor i když z něho jde strach ale zážitek to bude jistě nezapomenutelný ještě nikdy se na ničem neletěl a vždycky mě to tak lákalo proto nadšení z toho co bude následovat uplně zažene strach ztoho že právě sedím drakovi který je pěkný macek a který kdyby chtěl tak si v okamžiku udělá ze mě předkrm |
| |
| Když všichni nasednou ,tak zůstanu stát na zemi. Arte, přistaň před temným hvozdem. Art roztáhne mohutná křídla a vyletí z obrovského okna ,které je pro něj jako stvořené. Letíte nad lesy bez Ferira ,který zůstal v paláci. |
| |
| Jakmile vzlétne tak zavolám na Farira. Néé proč neletíš s námi. Ale než se dočkám odpovědi tak Art prolétne oknem a letím dál a dál. Nakonec mě zmizí i náš hrad. A já čekám a doufám že Farira ještě uvidím. Proč to udělal, proč nám nic neřekl. Kleknu si na Artův hřbet složím hlavu do rukou a jenom si říkám a doufám že Ferira ještě uvidím Mohl nám to říct mi bychom šli kdyby nám to řekl. Ne, nešli má asi pravdu. Vstanu a řeknu. Jistě ho ještě uvidíme. Ale teď musíme jít pro srdce vesnice. Určitě by to chtěl. Souhlasíte se mnou. Doufám že ano. Protože mě se tam nechce jít samotný. Tak kdo jde se mnou. |
| |
| Po menším šoku z toho že s námi neletí Ferir. Poslechnu si to co řekne Versin. Kývnu hlavou a přitom řeku. Já jdu s tebou, kdys šel sám tak tě tam něco zabije. Ale stejně nás Art vyhodí všechny a budem muset jít všichni pro srdce vesnice. Podle mě sme tu proto. |
| |
| Art se zasměje a vás to překvapí. Ferir vás rád straší. Uvidíte ho zřejmě na místě. Šel ještě pro dar. řekne drak a zazubí se. Vy jste si toho nevšimli ale už na nás útočí démoni. Je ale kolem nás silové pole neboli vaše aury. Když jste spolu ,tak je silové pole nejsilnější ale jen jedno rozhádání a silové pole zmizí. Začne pomalu klesat na zem. |
| |
| soukromá zpráva od Versingetorix pro |
| |
| soukromá zpráva od Versingetorix pro |
| |
| Když vzlátneme udělá se mi celkem špatně. Nějak mi není dobře Chytnu se Versina který sedí předemnou, opřu si hlavu o jeho záda a čekám až přistanem. Ale zvracet nebudu |
| |
| to je paráda já miluju letání a těším se až uvidíme Ferira doufám že ho uvidíme pustím se hřbetu a sklouznu kousek dozadu ale chtím se a zase sedím to byla sranda docela to klouže |
| |
| Podívám se na Sashu jak má opřenou hlavu o moje záda. Je ti dobře? Doufám že na mě nehodíš šavli. Neboj nemysli na to a vychutnej si ten pocit klidu. Nebo zavři oči a sedni si předemě a já tě chitím abys nespadla a budu ti něco říkat abys na ten let nemyslela. |
| |
| Drak přistane. Tak mládeži. Jsme tu. řekne drak a rozhlédne se okolo. Jste zrovna na louce před temným hvozdem. Ferir tu ještě není. Jen mezi náma vždy měl spoždění. Žije už statisíce let a nikdy nepřišel na čas. |
| |
| Jedním očkem kouknu na zem. Hurá jsme tu. Řeknu s nadšením a sekočím z draka. Dojdu k Artově hlavě a pohládím ho. Nic proti Arte, ale mám takový pocit že už na tobě raději nikdy nepoletím. Pojdu o kousek dál, posadím se na zem a skontroluju jstli mi při cestě nevypadl prak. |
| |
| Ještě chvíli si vychutnám sedění na drakovi a opčas ho pohladím. Arte? Jak dlouho už si na této zemi? Podívám se k jeho hlavě. Ach ten je tak krásný, nic tak krásného sem ještě neviděl. A čekám na odověď, přitom si ho pořád prohlížím. Miluju draky, vždy mě fascinovali jak matka země mohla stvořit něco tak nádherného a nebezpečného. Pořát se naněj dívám a nemůžu přestat. |
| |
| Drak uraženě otočí hlavu na stranu. Ferir se objeví u nás a má plnou brašnu. Dokázali jste už i urazit draka. zasměju se. Než vejdeme do temného hvozdu ,tak si ujasníme pár pravidel. Zůstanete v blízkosti mě a na nic nebudete šahat. kdyby něco ,tak na mě křikněte. řeknu a odkašlu si. Je vám to zatím jasné? |
| |
| Art se podívá na Verina. Přibližně 6 558 let. Ferir je starší. Ten žije už několik statisící. Já jsem už starý a Ferir pořád mlád. Vím ,že zachvilku nadejde můj čas. Odpoví drak a lehne si. |
| |
| Sesednu z Arta. A podívám na Ferira. Mě ano. Ale hned zase přejdu k Artovi. A myslíš že tě ještě někdy uvidím. Prosím ať řekne ano. Ale mám moc otázek a tak málo času. Škoda že mě o Artovi a dracích neřekl dřív. |
| |
| Jak jsem řekla Versine. Jsem starý a pomalu umírám. Ferir to neví ale zítra už možná nebudu. Povzdychne si drak. Ale myslím ,že tě potěší to co ti dá Ferir. dodá drak a zavře oči. |
| |
| Podívám se k zemi a tvářím se smutně. Co mě asi chce dát Ferir. Co je to za dárek pro který šel. A přistoupím k Ferirovi. A čekám na to co nám dá. |
| |
| Ferire, co to je za dárky pro které si s nami nemohl letět? A podívám se na něj. |
| |
| Nebuďte nedočkaví. Dostanete je. Brašna se mi začne hýbat. Budete překvapení. zasměje se Ferir a dojde k Artovi. Zatím si odpočiňte. dodá Ferir. |
| |
| Sednu si na zem a dívám se na Arta. Chtěl bych draka, ale musel by mě někdo pomoct při výchově. Lehnu si a dívám se do nebe. |
| |
| Versine pojď rychle sem! zavolá Ferir když slyší křupání ve své brašně. Vytáhni to. V brašně je vajíčko draka. Je tvůj. Zasměje se. |
| |
| Lehnu si vedle Versina a sksím trochu podřimovat. Jak ti je? Ale nečekám odpověť. |
| |
| Před Versingetorixe přistane malý fénix. K Sashi přiběhne kočka s pruhovaným ocasem. K Charlesovi hříbě jednorožce. K Sorbovi hříbě pegase. To je náhoda. řekne Ferir a zasměje se. Doufám ,že jsme vás překvapil. |
| |
| Páni to není snad ani možné. Skoro to se mnou švihne, ale udržím se na nohou abych nerozbyl vajíčko. Díky Ferire. A hrozně šťastně se na něj podívám a pak na vajíčko draka. Pomůžeš mi při výchove? Hlavně mě řekni čím ho má krmit a ... Teď se to země začne sypat. A radši přestanu. Promiň, udělal si mi hroznou radost. A podívám se na draka. |
| |
| Zasměju se. Versine, drak je nejsložitější stvoření a na to nepotřebuješ návody ale propojit se s ním. Být jako on. Vejce se začne drolit a vykoukne hlava tmavě modrého draka se zelenými oči. Věřím ti. |
| |
| Jakmile ke mě přiletí Fénix tak ani nevěřím vlastním očím. Ty ... Promiň nemůžu tomu uvěřit. A pořád koukám na Fénixe. |
| |
| Fénix se zadívá na svého nového majitele. Zatřepotá křídly a chytne tráva ohněm. Je malý ,tak oheň ještě přesně neumí používat. Hlavně ať nezapálí les. Jmenuje se Pertas řekne Ferir. |
| |
| Podívám se na dračí hlavu jak na mě kouká. Dík budu to potřebovat. A pomůžu mu z vejce ven. Dokut předemnou nestojí samotný malý drak. Jak se na sebe navzájem díváme tak promluvím. Nevým jak ti mám říkat. A pak už nemám co říct. Jen se na sebe díváme. |
| |
| Pořád se na něj dívám a nemůžu přestat. Nebo snad už máš jméno. |
| |
| Jo pokusím se. A začnu se na něj dívat. A prohlížet si ho. |
| |
| Kdy začne mluvit, plyvat oheň a létat. Podívám se na draka. |
| |
| Jak často Pertas vzplane a umý mluvit? Podívám se na Ferira. |
| |
| Rozzáří se mi oči. Jéé kočička. Vezmu ji do rukou. Jak si Ferire věděl že si ze všeho nejvíc přeju kočku?A navíc s pruhovaným ocasem.Nikdy jsem se o tom nikomu nezmínila. Hladím kočku a pak ji šeptám do ouška. Mystry se budeš jmenovat nebo Nee-Chee? Zamyslím se. Ferire jak by se podle tebe měl jmenovat Mystery nebo Nee-Chee? |
| |
| Sasho, říkej si té kočce jak chceš a vím to protože vás vychovávám už od mala. Usměje se Ferir. Na tyhle otázky si musíte přijít sami. Nebo se zeptat svého zvířete a ten vám odpoví ale jak, to nepomím řeknu tajemně. Tenhle drak je vlastně synem Arta. Že ano? Čekám na odpověď ale Art mlčí. Otočím se na něj. Arte! S hrůzou zjistím ,že jeho přítel, Art leží bez známků života. Kleknu si k Artovi a používám na Arta léčivá kouzla ,která znám ale Atovi nic nepomáhá. Držím slzy. Nikdy jsem nebrečel ale Art byl moje rodina. |
| |
| No dobře. Budeš Nee-Chee. Pohladím kožaka. Usměji se a pak se podívám co se dějě. Vstanu a jdu se podívat blíž. Ferire, už toho nechej, přišel jeho čas tak ho nech odejít v klidu a důstojně. Podívám se na Ferira a skloním hlavu. |
| |
| užívám si let na drakovi a musím přiznat že se mi to hned strašně zalíbilo sleduju jak pod námi ubíhá krajina a vítr jenž nám bičuje tváře no prostě paráda po chvíly letu se drak snese na zem škoda že už neletíme byl nezapomenutelný zážitek chvilku se rozkoukávám ale to už se u nás oběví Ferir a tváří se poněkud tajemně když potom příjde řeč na to že pro nás má nějaké překvapení začnu být strašně nedočkavý a zvědavý no tok Ferire jsme už napnutí dost a to co následuje pak mě uplně zaskočí Ferir začne vytahovat nádherné a taky moc vzácné tvory prohlížím si jednoho po druhém a čekám kdy přijde řada na mě jako poslední se podívá na mne a darujemi mi malého pegase to snad ..to není možné ten je pro mě děkuju ti je tak nádherný obejmu ho a hladím ho po hlavě sem tak rozhozený že nevím co mám říct nad tou krásou mi zůstává rozum stát vždycky sem si rád hrál s konmi a o pegasech sem do té doby jen slyšel a ted ho mám u sebe ještě jednou ho obejmu no ty seš fešák no joo pod za mnou a má nějaké jméno podíváv se směrem k Ferirovi ale ten právě zjistil že jeho drak leží na zemi a nehýbe se pohlédnu na Ferira a vidím že ho to hodně vzalo a není divu vždyt byly spolu tak dlouho přistoupím k němu a snažím se ho utěšit položím mu ruku na rameno no tak mistře určitě se tam má dobře a podlédnu k nebi pak zase skloním hlavu na Sashiny slova jen dodám ona má pravdu musí to být pro něj hrozné snad se stoho dostane pak všichni vzdáme hold jeho památce |
| |
| Jak se na sebe díváme s drakem tak uvidím že Ferir sedí u Arta a skouší ho léčit. Ferire je mi to líto, ale on to věděl. Souhlasím se Sashi takhle si ho budeš pamatovat navždy, ale jemu to bude líto žes ho nenechal odejít. Teď už se má mnohem lépe. |
| |
| Ferir si dá kápi na hlavu a tečou mu slzy. Nenechám ho umřít. Klidně půjdu do podsvětí. Ztratil jsem mnoho přátel a ztratím jednou i vás. Art jediný mě znal přes 6 000 let. On neumře! řeknu a obejmu Artův krk. |
| |
| jendorožec nic lepšího sem si nemohl přát díky |
| |
| Chudák Ferir on s Artem musel být skoro jako rodina. Pak se podívám na mého draka. Až on umře to bude příšerný den, no spíš já umřu dříve. Jak dlou. Radši to neřeknu nebudu mu to připomínat. Zeptám se ho později. |
| |
| Jděte do hvozdu beze mě. Doženu vás až naberu sílu. řekne tiše Ferir. Zatím použijete na příšery své zbraně. Nedotýkejte se stromů. řekne tiše rady. |
| |
| Kdo jde první, já teda ne. A podívám se na ostatní. |
| |
| Já jdu první a vy pojdtě za mnou vykročím statečně kuprědu |
| |
| Já bych se v čele s lukem asi moc dlouho neubránil. A zase věnuju pozornost mému drakovi. Skouším se ho na něco, ale zatím nic. Jak ti mám říkat? |
| |
| Ferire opravdu na tebe nemáme počkat? Řeknu a pohladím ho po rameni. Pak se otočím na ostatní. No na mě nekoukejte já nepůjdu první ani poslední |
| |
| Ferir zavrtí hlavou. Ve hvozdu uvidíte i iluze. Neskočte na to. Věřím vám ,že to zvládnete. řekne. Ale asi s váma raději půjde královna. podotkne. |
| |
| Ne, tu romazlenou holku ne. Vzdychnu. To bude super. |
| |
| co? královna?? Řeknu vyděšeně, ale pak už radši nic nedodám nedopadlo by to asi dobře. Ach jo tak to bude teda hrozná cesta Pomyslím si. |
| |
| Královna se objeví u ostatních. Vypadá jinak. Má blonďaté vlasy stažené do copu a na sobě černé triko bez rukávů a vojenské kalhoty. Jak se tak koukám do vaších myslí tak mě moc rádi vidíte. řekne ironicky. Věděla jsem ,že to znovu Ferir nezvládne. Nespolehlivý kouzelník. Mluví jako by tam Ferir nebyl. |
| |
| Jdu prostě první z oštěpem nebo mečem se ubráním v cěle dobře a navíc sem silný. Střelec takže Versin půjde za mnou bude to tak nejlepší a jdu na kraj lesa |
| |
| Hodím zlostný pohůed na princezničku. Víš co jsi ty.... Raději se odmlčím. Chtěla bych vidět tebe kdyby ti umřel někdo koho si měla moc ráda. Řeknu rozzuřeně. ááá já ji tak přestanu myslet protože si uvědomím že umí číst myšlenky. |
| |
| Velká slova malé holky. Raději mlčím. Mě zemřelo už tolik zvířátek a určitě nebrečím jako malý dítě! No většinu zvířat jsem zabila já. Zasměje se královna. |
| |
| Čekej Charlesi a nešéfuj tu, moc ti to nejde. A krom toho královna rozhodne jak se půjde. Ať nerozhoduje, prosím, prosím... A podívám se na královnu. |
| |
| První půjdu já. Vy by jste to rozhodně nezvládli. Ferire až se staneš mužem ,tak přijď. Já nejsem chůva abych je hlídala! řekne ostře královna a jde do lesa. Pohněte děcka! |
| |
| Tak dem ať se pohnem a necháme tu Ferira samotného. Drbnu do Sashi a Versingetorixe. On ho zdeptá ještě víc. Ale řeknu to tak aby mě nikdo jiný neslišel. Ať se na mě nesoustředí. |
| |
| Jdu přímo za ním. Mrknu na mého draka a podívám se na něj. Pojď za mnou nebo mi skoč na záda. ( nevým jak je mládě draka velké) A jdu do lesa. |
| |
| Mimochodem. řekne královna a mláďata zmizí. Žádné zvířata v mé přítomnosti mít nebudete! Ušklíbne se. Dostanete je až příjde Ferir. Pokud příjde. |
| |
| Hrozně se leknu a když uvidím že nám zmyzeli zvířata. Co si s něma udělala, sou v pořádku? Docela dost rozčíleně se na ni dívám. |
| |
| Ušklíbnu se. No to se máš čím chlubit. Malé trapné skutky skutky velké trubky Řeknu trošku tiše aby mě kkrálovna neslyšela ale jen pár lidí kolem. Zašklebím se a jdu do lesa úplně vzdu abych byla co nejdál od princezničky. |
| |
| Rozmazlení spratci. Té zvěři se nic nestalo. Jsou s vaším ubrečeným mistrem. Potichu se královna zasměje. Ani se nedivím ,že nejste skvělí bojovníci když máte mistra Ferira. Měla jsem vás dát do učení ke krutějšímu čarodějovi. Ušklíbne se. |
| |
| Ty blbé kecy mě hrozně naštvou. Vezmu celkem velký kámen vytáhnu prak. Pořádně ho natáhnu a mířím princezničce přímo na hlavu. At´ jí to hodně bolí Pomyslím si naštvaně. |
| |
| Jste zvláštní královno a úctyhodná ale Ferir je dost dobrý a přísný nechte ho svými slovy na pokoji zakašlu a připravím si oštěp kdyby tam něco bylo |
| |
| Okamžitě chytím sashu aby nevystrělila a pošeptám jíještě ne dočkáš se teď není vhodná chvíle jí zabít |
| |
| To vidím jak je přísný. Malá rozmazlená holka. Zašklebí se. Vyměním vám mistra rozhodne. |
| |
| Ježiš! Řeknu zlostně a chytnu se za čelo. Už to mohla mít za sebou. Křiknu na Charlese. |
| |
| to nebude zapotřebý myslím si že Ferir je dobrý a taky si to myslet budu nemáte pravdu královno |
| |
| Sasho ne ty ji nezabiješ zabije ji nekdo z nás zašeptám Sashi a podívám se na Sorba |
| |
| Když nás budete urážet královno shodíte tím morálku a mohloby se vám potom něco stát třeba versin neudrží luk a bude po té nátuře nebo se mi neudrží ruka a idělám v ní díru |
| |
| Váš nový mist budu já. S Ferirem se už stýkat nebudete. Ušklíbne se královna. A ty vaše hnusný zvířata si nechám na pokusy. Nějaké otázky? |
| |
| Jsi pošetilý Charlesi. Jsem nesmytelná. Proč myslíš ,že jsem královna? |
| |
| Jo! Může mi ujet ruka a kámen a nechtěně tě bouchnout do hlavy?? Zeptám se. |
| |
| vy nejste náš mistr ani nebudete otočím se a odcházím kdo jde se mnou? doufám že aspoň někdo je chtrý a inteligentní |
| |
| Sasho pal pošeptám jí |
| |
| Charlese odhodí před královniny nohy neviditelné pole. Ty toužíš být sežrán? Sami umřete a nezachráníte vesnici. řekne. |
| |
| jste královna protože máte štěstí ale vaše štěstí končí... |
| |
| Chvíli stále jdu a čekám než najdu pořádny šutr. Sehnu se pro něho a aniž by někdo stačil vůbec zareagovat ho odpálím směr princeznina hlava. |
| |
| asi ano vy nemůžete velet Ferir s tím nesouhlasí chcete ho zabít a nakonec i nás ne? Já budu asi první stoupnu si a zařvu až po řádném souboji jinak ne a vytáhnu meč |
| |
| Chyba. Jsme královna díky moci. Zabila jsem tolik čarodějů a další na seznamu je Ferir. Škoda ,že nemůžu zabít vás. řekne královna a chytí kámen. |
| |
| Vaše moc pohasne zabte ji !!!!!!!!!!! teď! nečekejte na smrt jděte smrti vstříc jako já vrhnu se na královnu Ferira zabiješaž po mě |
| |
| ... a bodnu do ní sláva Ferirovi a všem které tahle zlořečnice kdy zabila pro větší moc zvolam |
| |
| Sasho zabij ji doraž ji |
| |
| bodám do ní dokud vysílením nepadnu na zem |
| |
| jak se dívám jak se tam královna směje a dívám se jak ji nemůžeme zabít naštvu se. Královno. Ale než se otočí tak k ním letí šíp obrovskou rychlostí přímo k hlavě. Co to to sem nechtěl, něco mě ovládlo. A dívám se jak šíp aniž ho vidím letí ke královně, něco tak rychlého sem nikdy neviděl. Je jednou když nám před hradem prolétl šíp od nějakého divného stvoření z lesa. Umířete rychle královno. Ne to sem nechtěl říct co to je. Zamyslím se. A pak mě to dojde. Přestaň te to je tím hvozdem Ferir řekl že tu uvidíme nepravé věci nechte toho ta zloba je v lese on nás tak naštval. Přestaň te. A v duchu doufám i když to asi není možné aby ten šíp minul. |
| |
| Versine ta královna dala Ferira zabít ten šíp musí trefit les je na druhem místě teď zemře královna a nposled bodnu |
| |
| Královna uhne šípu a bodance jí spíš lechtají. Zasměje se. Opravdu si myslíte ,že mě zabijete? Rány zmizí. Ferir se objeví za Charlesem a chytne ho za zápěstí. Nechej toho. Versine ty se ovládej. Nesmíte svojí zlobunechat ať vás ovládne. |
| |
| Já zo to nemohl něco mě vedlo ruce i když sem odporoval. A podívám se na něj. A pak že je Ferir mrtví ty ... A podívám se na Chrlese. |
| |
| Jé Ferire ty si přišel Usměju se, přiběhnu k němu a obejmu ho. Odejde už ta princeznička? Řeknu potichu. |
| |
| Co se to děje ? Ferire ty žiješ jak .. co to .. nechápu to a nevěrícně těkám očima mezi Ferirem a královnou |
| |
| Poslala na mě bojovníky ale přežil jsem to díky mojí moci. Usměje se Ferir. Omlouvám se královno. nevědí co dělají. |
| |
| Nemůžu za to ovládl mě můj vnitřní hlas musel sem to udělat nemohl se touhu zadrzět. Chtěl sem se jít za ferira obětovat hlas ve mě mi to přikazoval zabij králonu a obětuj se za Ferira zemřeš aby Ferir žil tohle ten hlas řekl a já sem byl přesvědčený že to udělám věděl sem že je to špatně ale nešlo tomu zabránit a tak sem bodal jako divý Sashu sem navedl k tomu aby vystřelila a potom se m chtěl odejít sednu si celý spocený na pařez a pomalu chladnu a omlouvám se královně a Ferirovi |
| |
| Ferir se usměje a dá Charlesovi čutoru s vodou. Napíj se a uklidni. Nepůjdeš na trest to ti slibuju. Půjdu za tebe já. Pousměje se Ferir. |
| |
| Ferir měl zemřít ale nezemřel. Zabijete ho královno? Jestli ano budu ho muset bránit |
| |
| Ne FERIRE!!!!!!!!!! Znovu už ne opovaž se ten trest vzít na sebe potrestán budu tentokrát já. Bude to tak lepší zasloužím si trest víc než minule za tohle Ferir nemůže můžu za to jen já |
| |
| Ne. Ferirovi dám zase trest ale ne smrtelný. Na to mám Ferira moc ráda. Příjde vám zvláštní ,že královna mluví ,tak docela mile a to ,že se mile usměje vás šokuje. |
| |
| Proč? Já chci jít na trest at je jakikoli Ferir si ho nezasluží já za to můžu |
| |
| Nevěřícně koukám na královnu. asi ji přeskočilo Pomyslím si a koukám kolem Ferira jestli náhodou neuvidím mého Nee-Cheeho. |
| |
| Ne. Ferir dostane trest ,že se zase stane vaším mistrem. To je určitě ten nejhorší trest. Uculí se královna. Ferir se zasměje. Děkuji královno. Myslím ,že ve zkoušce uspěli. |
| |
| To bych na sebe nevzal takový trest.. a usměju se |
| |
| Já bych rdši utekl než abys ty byl šéf. A začnu se smát. |
| |
| Věř mi. Až budeš učit svoje učence ,tak si užiješ. Vy jste zatím nejhodnější učenci ,které jsem kdy měl. Tohle byla zkouška. Královna je hodná ale hrála krutou aby jsme zjistili jací jste. Mojí učenci, uspěli jste. Chtěli jste mě zachránit ale příště buďte víc opatrní ,když se něco podobného stane. řekne Ferir. |
| |
| V jaké zkoušce? A podívám se na ně. |
| |
| to se nedivim a usměju se už bychom mohli vyrazit, ne? |
| |
| Já to tušil. Ale zajímalo by mě co bylo to co mě vedlo ruce. A luk si dám na záda. |
| |
| Tohle vše byla zkouška vašeho sebeovládání a obětavosti. Sebeovládání nezvládáte ale to se doučíte. Jinak vím ,že by jste nikoho nenechali zemřít a to je dobře. řekne Ferir a podívá se na Charlese. Dobře. Vaše zvířátka přiletí nebo přiběhnou až budete v nebezpečí. dořekne a vzpomene si na Arta. |
| |
| Přistoupím k Ferirovi a zeptám se ho na své aury. Už sem to nemohl vydržet. A jsou naše zvířeta. |
| |
| teba bych Ferire zemřít nenechal ale sebeovládání je horší to se změní |
| |
| chci už jít |
| |
| Ferire co znamená že mám auro ochrany(obrany fakt netuším xD) Zeptám se zvědavě a čekám na odpověd´. |
| |
| Pokud se nepletu ,tak máš auru měsíce. Je to mocná aura. Když budeš cítit zlost a zároveň smutek ,tak se zhmotní tvoje aura do biče. Bič bude energický a jedna rána protivníka zabije. Ale když auru nesprávně použiješ ,tak tě to zabije. dořekne Ferir. |
| |
| A co auru vody. |
| |
| Aura obrany se zhmotní když budeš chtít ochránit své kamarády. Zhmotní se do náhrdelníku. Vytvoří se pak neporazitelný štít ,který když se ho démon dotkne tak mu to utrhne ruku. odpoví královna Sashe. |
| |
| Ahá usměju se. tak to je celkem dobrý ne? |
| |
| Aura vody se zhmotní do sekery. Když na něj někdo pošle vodu ,tak ho voda rozpustí. Když špatně použije auru ,tak může udělat potopu a vymýtit lidi. odpoví Ferir. |
| |
| To neí tak špatný. Polknu. A hopdně znervózním. A to určitě po... |
| |
| Auru nikdo nepoužije dokud vás nepřipravím. Proto emoce musíte držet v sobě. Já mám auru noci. Taky jsem se toho musel hodně naučit. usměje se Ferir. |
| |
| A kdy že máš v plánu nás to naučit?? Usměju se. |
| |
| a co aura ohně? |
| |
| Aura ohně je v pohobě dýk. Když dýku hodíš po nepříteli ,tak zhoří na popel. Ale můžeš nezodpovědně i zapálit les. řekne královna. |
| |
| super |
| |
| A kdy nás to začneš učit? Kdy příjdou naše zvířetka? Takže královna je hodná? Kdy půjdem do temného hvozdu? Jak děsivé je to v Temném Hvozdu? A půjde s námi královna? Ale pak mě Farir zastaví. |
| |
| Učit vás začnu až mi přestanete dávat otázky zasměje se Ferir. Příjdou až budete v nebezpečí. Ano královna je hodná. Už jsme uvnitř ale straní se nám protože se bojí královny. Ano půjde s náma. Nadechne se. Už žádný otázky. |
| |
| Kolem nás se objeví démoni. Je jich hodně a nejde je ani spočítat. Nepoužívejte aury! rozkáže Ferir. Neútočte když to nebude nutné. Mám to vše pod kontrolou. ujistí je. |
| |
| Ferire, a jak je mámte tedy natrénovat když nemůžem? Nechápavě se zaptám a bezhybně stojím na místě. |
| |
| Sasho, kdyby jste použili teď aury ,tak by to zničilo svět. Ferir mávne rukou a všude je tma. Zachvilku se rozjasní a démoni leží mrtví na zemi. Každý má v sobě dýky, šípy nebo meče. Ferir je bez škrábance a usměje se. Tak jdem. Jde s královnou jako první dál hvozdem. |
| |
| Co? to nechápu. Zamyslím se. ahá jo taklens, už mi to došlo To jsem ale hlavička Uszasměju se a kouknu na Ferira. |
| |
| Démony není snadné zabít bude lepší neutočit když to nebude nutné mám ale obavu že to nutné bude a... spolkl sem poslední slova a zatvářil sem se tajemně |
| |
| Myslíš že přežiješ Versine? |
| |
| Já jdu za nimy s napřaženým lukem a na něm šíp. Podívám se na Sashi. Bojíš se toho co příde? Já celkem jo, kdyby nám řekli apoň vše co nás tam čeká a nemine. |
| |
| No souhlasím s tebou čekám kdykoli na cokoli ale nic nevím a taky kdoví |
| |
| Otočím se na Chrlese. Dík za tvůj příspěvek. Zase se otočím k Sashi a čekám na odpověď. |
| |
| Královna se zastaví a dá ruku na Versinovu pusu. Ticho. Snad nechceš aby nás slyšeli. řekne jemným hlasem ale jde vidět ,že je nervózní. Věříš ,že tu nám i půda může ublížit? |
| |
| Tak to sem teda nevěděl. A dám její ruku pryč. |
| |
| V pořádku. Nechci aby vás zabili. rozhlédne se královna a zadvá se na jeden strom. Ferire, je čas je rychle vyškolit. Nemáme čas. |
| |
| No konečně snad už se dozvím jak použít svou auru. A doufajíc se podívám na Ferira. |
| |
| No konečně. |
| |
| Dobře. Když víte ,že auru vyvoláte ,tak myslete na něco krásného. třeba na překrásný les ,kde je klid. Nikdy nemyslete na démony nebo temný les. Odmlčí se a nervózně se ohlédne. Auru vyvoláte pocity strachu, smutku, zlosti. Dokonce i když se zamilujete. To vám snad zatím nehrozí. Zase se odmlčí a zadívá se na své učence. Nenechte se iluzí zlákat. |
| |
| Usměji se na Versina. Taky se trochu bajím ale přece sebou mám mocného čaroděje. Zasměju se. Pak uvidím jak královna mu dá ruku na pusu a raději taky zmlknu. |
| |
| Ale Ferire já už jsem se zamilovala. Usměje se a koukne na Versina. Přece do mého milovaného Nee-Cheeho. Zasměju se a pomyslím na svého drahého kocourky jak mi moc chybí. |
| |
| Ferir se zasměje. Já náhodou byl zamilovaný. No spíš jsem. uculí se. Ale to je vedlejší. Vy zatím nejste a to je dobře. Jak jsem se zamiloval ,tak se stala tragédie, která zabila mého mistra. Povzdechne si a zase se zadívá na strom. |
| |
| Opravdu, ale prý je láska krásná. Přečetl sem skoro celou hradní knihovnu. A jak se to stane že se zamiluješ? |
| |
| Moc zkušeností zatím nemám. A pořád o tom přemýšlím. Zajímalo by mě to, protože z toho co vým sem se asi už zamyloval. |
| |
| Prostě jsem chtěl být jenom s ní ale mistr mě jednou zavolal a řekl, že mám jít na misi. Byla důležitá ale já jí nechtěl opustit a mistr byl zabit. Nebyl jsem s ním. Pak jsem utekl a nikdy jí už neviděl. dovyprávěl nervózně Ferir. |
| |
| To je tak smutné Ferire kouknu na něho. Pak se podívám na Versina. Nějak moc tě to zajímá ne? Zasměju se. |
| |
| Já zažil víc smutku než štěstí. dodá a nespouští oči ze stromu. Zdá se mi to nebo se hýbe? Strom nevypadá, že by se hýbal ale Ferir to tak vidí. |
| |
| Kdyby sis přečetla tolik knih jako já taky by tě to zajímalo. A napnu luk kvůli tomu že se Ferir pořád dívá na ten divný strom. |
| |
| Juknu na strom. Ferire nezdá se mi že by se hýbal. Určitě chceš jen odvést téma Zasměju se takže. Řekneš nám kdo to byl?? Ten do kohgo ses zamiloval? Plosííím určitě ji budu znát |
| |
| Byla to překrásná dívka. To ti stačí, Sasho. řekne Ferir a jde ke stromu. |
| |
| Tak když myslíš. Pokrčím rameny. Příště už nebudu otravovat. Řeknu sklesle. |
| |
| Kdy uvidím mého draka? Jen tak na to začnu myslet. |
| |
| Najednou ze stromu vychází divná stvoření. Vypadají jako lidé ale mají kly a na obličeji divné čáry. Mají jen kožešinu kolem pasu. Na břichu a zádech nemají kůži, tak jim jdou vidět vnitřní orgány. Královna vytáhne svůj meč. Tentokrát vás budem potřebovat děcka. řekne královna. Ferir trochu v šoku se dívá na stvoření. Myslím, že nejsou na to připravení, Sofie. Osloví Ferir královnu jménem. |
| |
| Podívám se na strom a tasim meč a zamyšleně dívajíce se na strom prohlásímjá se ještě nezamiloval ale cítím že to přijde |
| |
| já ano!! křiknu a připravím se k boji |
| |
| Mám použít auru obrany nebo tak něco?? Řeknu nervózně. |
| |
| Tak to je hystý, šavlozubé ponožky. Okamžitě na jednoho zamířím na hlavu a čekám na povel princezny nebo Ferira. Co budem dělat? Máme bojovat? |
| |
| Když ucítíš, že jsme v nebezpečí, tak auru vytvoř. řekne Ferir ale najednou promluví jedno ze stvoření. Myslíte, že nás porazit dokážete? Ušetříme vás ale chceme jejich aury! Ukáže na učence. To je jak ve špatném filmu. Děcka, kdyby něco ,tak utečete. řekne jemně Sofie. |
| |
| Já se vás nebojím ale vy byste se měli bát nás. Ušklíbnu se na ně. A ano my vás porazit dokážem a naše aury zůstanou u toho u koho sou. Jasný. |
| |
| Myslíte že mi pomůže prak?? Zašeptám aby to ponožky neslyšely (nevím jak je jinak nazvat). Nepůjčíte mi někdo kdo má více zbraní přinejhorším nějakou? Zase zašeptám. |
| |
| Když vezmeš pořádne kámen a střelíš jim to mezi oči tak myslím že to fungovat bude. Ale to nevadí. |
| |
| Bytosti se zlostně ušklíbnou. Versine, sebeovládání. Mysli na to. Bytosti, já jsem Fardil. Jsem lupič. Kdo jste vy? řekne Ferir My jsme Amilové, Fardile. řekne jeden z amilů. Zkuste zatím ovládnout své aury. šeptne jim Sofie a sama začne ovládat svojí. |
| |
| chjoo svoji auru svoji auru jak to mám asi udělat když jsem to předtím nikdy nedělala Pomyslím a soustředím se. Nějak to nejde. Řeknu, zavřu oči a pomyslím na svou jedinou lásku no i když jsou už možná dvě. |
| |
| Tak naštvaný sem dost ale smutek se nedostavuje, sakra. Smutek kdy sem zažil něco smutného. Já nevým. |
| |
| co s nimi uděláme? Nabodal byvh jim hlavy na kůl a připravím se k úderu mečem a zařvu tak pojdtě blíž šmejdi můj meč chce vaši krev!!! |
| |
| Teď se vaše auru rozhodně posílí. Řekne Sofie. Ferir na Sofii kývne a jde proti stvořením beze zbraní. Amil ho sekne jedním pohybem drápem po obličeji a čaroděj s řevem dopadne na zem. Cítíte smutek i zlost? zeptá se Sofie a chce jít Ferirovi na pomoc ale ví ,že to nemůže. |
| |
| zlost ano smutek ne naopak raqdost že je budu zabíjet |
| |
| rozběhnu se s řevem a chytím ferira a táhnu ho spátky |
| |
| kolem sebe sekám mečem abych odehnal potvory |
| |
| Ferir má dlaně na obličeji a přes bolest se snaží kontrolovat jestli má obě oči a nic mu nechybí. Máte zlost, že vašemu mistrovi ublížili a cítíte smutek,že váš mistr mohl přijít o obě oči. To my nevíme. řekne Sofie a kolem ní se oběví zlatá aura. |
| |
| odtáhl sem ho z boje a vyšlu svoji auru ohně |
| |
| vrhnu se do nepřátel a začne stříkat krev.... |
| |
| Několik amilů se promění v popel ale ne všichni. Někteří si utvoří štít. Začnou po nich házet malé kuličky, které vybuchují a všude se objevuje uspávací kouř. |
| |
| biju je mečem aura je slabá meč je lepší a zuřiv je sekám až jich kusy odletají některí mají štít a ubrání se |
| |
| Cítim zlost že nás chcou zabít a zranili Ferira, smutek že celá má rodina je mrtvá ve vesnici umírají lidééé A najednou cítím obrovskou sílu. (mám auru?)(to navrhuju aby vždy pán jeskině řekl jestli ano nebo ne) |
| |
| Amilové jsou proti zbraním imuní a uspávací kouř začne všechny pomalu uspávat. |
| |
| Vytvořím auru obrany/ochrany. K čemu vám to ale je když je všechny drtíte?? Zamyslím se ale auru pořád raději držím. Pak vezmu prak a kameny a pinkám je po nich. |
| |
| Versinova aura se rozzáří stříbrnou barvou a kouř zmizí. Má ohroumnou sílu a na nebi se oběví měsíc. Ve Versinově ruce se oběví energický bič. |
| |
| Sem ohromen co dokážu. Stisknu bič a vrhnu se do amílů. Pořád mylím na Zlost a na Smutek a pokouším se to udržet. |
| |
| Amilové s řevem mizí. Sofie se usměje. Docela slušný. řekne a podívá se na Ferira. Ferir už sedí ale přes oko má šrám ze kterého mu teče krev. Ten ohromeně přikývne. Skvělá práce Versine. I ty Sasho a Charlesi. |
| |
| Díky Ferire, ikdyž bych řekla že to byo celkem k ničemu. Versinovi se to povedlo. Zašklebím se na něj ale pak se usměju. |
| |
| Pokoušel sem se povolat nějaké nemrtvé ale žádný nepřišel. A smutně se podívám dolů že ostatní to dali a já ne. |
| |
| Versingetorixi, ovládání mrtvých je moc složité a nepovede se to hned napoprvé. Já ti ale věřím. Usměje se Ferir a utře si krev z obličeje. |
| |
| Díky. A zmizí mi bič z ruky. Páni to byla síla, jako bych si dal nějaký podpůrný léky. Otřesu se. Fuj narkotika to je humus. |
| |
| Dík já doufám že tě nesklamu. A trochu mě to zvedne sebevědomí. |
| |
| Jediný způsob jak vás naštvat bylo ,že jsem se musel nechat zranit. Příště to snad už dělat nemusím. Uculí se Ferir. Někoho jsem našel. dodá a vytáhne z brašny Versinového draka. Je už větší asi jako batole. |
| |
| Sednu si na zem do trávy, opřu si hlavu o kolena a začnu přemýšlet. Ferire, zapomněla jsem že mám ještě auru větru Zasměju se. Můžeš mi to vysvětlit? Nebo to je jen že můžu někoho odfouknout do dálky? Zasměju se a čekám na odpověd´. |
| |
| To není aura ale moc. opraví jí Ferir. Ovládáš teď živel větru. Drak kýchne ,tak že plivne oheň a začne hořet tráva. To nám chybělo. povzdechne si Sofie a zadupe oheň. |
| |
| Úžasem si kleknu. Pojď za mnou Drakoo. |
| |
| Ferir položí draka na zem a drak se připlazí k Versinovi. Roztáhne křídla ale ještě létat neumí a dívá se na svého pána. |
| |
| Jakmile ke mě doklopítá Drakoo. Proč co je za problém. |
| |
| A co můj Fenix. |
| |
| Ahá, taše to můžu udělat óbrovskou vychřici??nebo cokoli co budu chtít? Zeptám se nadšeně. |
| |
| Podpálí les. zaprotestuje Sofie a nad hlavou jí proletí fénix. Ferire! To nemyslíš vážně. Nejsme zvěřinec a jen nás ta zvířata prozradí. zaprotestuje znova. Klid. Jsou to roztomiloučká zvířátka. řekne Ferir a fenix přistane na rameno orka. Po chvilce skočí Sashe na hlavu kočka. |
| |
| Super. Jak je Foxi. A púodívám se na mé rameno kde sedí Fénix. |
| |
| Jéé, Nee-Chee Sundám kočku z hlavy, položím ji na zem. Vstanu, vylezu na strom a kočka jde poslušně za mnou. Vyvolám auru obrany/ochrany aby na mě nezaútočil agresivní strom a tam si hraju s kočkou. |
| |
| Ostatní zvířata jsou v chrámu. Musí hlídat vaše aury. řekne tajemně Ferir. Určitě jste unavení z těch aur. Tu budem přespávat. luskne čaroděj prsty a objeví se ohniště. Sasho, dolů z toho stromu. Ještě ti ublíží. Drakoo Zadívá se na oheň a plivne oheň před Versinovy nohy. Pak roztáhne křídla a dívá se jestli neuvidí krysu. Foxi Klovne slabě Versingetorixe do nosu jako pusu. Otřepe ze sebe popel a uvelebí se na orkovém rameni. Nee-Chee Vyšplhá za Sashou ale má tušení, že ten strom na ně zaútočí. Proto je v pozoru |
| |
| Mno dobře Ferire Seskočím ze stromu a sednu si k ohni. a dostanem nějakou chalku? mám totiž celkem hlad |
| |
| Královna Sofie se usměje na Versina a mrkne. Ferir při pohledu na Sofii protočí oči. Ženský zastěžuje si Ferir a podívá se na Sashu. Já zapomněl, že vy jíst musíte. No, něco vám ulovím. Oběví se na zemi dva zabití divočáci. Tohle by mohlo stačit |
| |
| Já nemůžu za to že nejsem anorektička nebo bulimičkaUšklíbnu se na Ferira. Nebo něco podobného vychrtlého Brr....hnusná představa zašklebím se. |
| |
| já se tady u toho stromu ochomejtat nebudu nechci tady skončit a lehnu si k ohni a hodím pod sebe kožešinu |
| |
| Jdu spát a pomalu usínám kousek vedle se otočí Versin na dece a já se leknu a tasím meč a zase si sednu Versine mě se nechce spát to bude tím lesem. Chce se ti spát mám divné představy když zavřu oči |
| |
| Ferir zkouší různá zaklínadla. Prvně si hází s ohněm a pak rozežene mraky aby nepršelo. Královna Sofie spí u ohně přikrytá svým černým pláštěm. Zkuste se uvolnit jako Sofie a usnout. Kdyby jste měli hlad, tak maso jsem už upekl. řekne Ferir a kývne hlavou k masu u ohně. |
| |
| jé konečně Vezmu si kousek masa a začniu ho jíst. Díky Ferire Usměju se, vezmu Nee-Cheeho, lehnu si a snažím se usnout. |
| |
| vezmu si maso a pokusím se usnout nejde to nemůžu se uvolnit |
| |
| Ferire kdy budeme v té vesnici jak je to daleko? a podívám se na Ferira |
| |
| ten les se my nelíbí co tady ještě potkáme |
| |
| My nejdeme do vesnice. Tenhle hvozd je nekonečný a někde tady je srdce vesnice. odpoví Ferir Charlesovi a pak se odmlčí když se zeptá na druhou otázku. Možná i ty které neporazím ani já. |
| |
| to musíme někdy najít a musíme tam dojít co nejdřív jdeme hned a usměju se hrůza v tom hvozdě dlouho nevydržím co se dá dělat budu bojovat a zemřu když bude třeba |
| |
| Já bych usnul Ferire ale nevim jak. otočím se a zavřu oči ale vzápětí je otevřu kvůli hrozné iluzi |
| |
| Jík dojím masolehnu si a dělám že spím. Jakmile všichni usnou vztanu a jdu kousek dál a zkouším nějak naučit Draka létat a úmyslně plyvat oheň. A pak si udělám terč a cvičím s lukem. Vystřílým šípy a Drakoo tam zaběhne nebo někdy "doletí", pozbýrá šípy a doneseje. A zase cvičíme. A někdy zkouším vyvolávat aury. Je to hrozně těžké. Co Draku jak ti to jde? A Drak se mě podívá a zase skusí vyletět, vyletí, ale než stihne pořádně létat tak spadne. Už ti to jde ale neudržíš se tam dost slouho, co? A trochu se zasměju. |
| |
| Probudí mě jakési šramocení. Otevře oči a rozhlédnu se. Versine? Si to ty?? A co to tam vlastně vůbec děláš, proč nespíš?? Vstanu a jdu se ujistit že je to on a ne nějaká obluda. |
| |
| Ferir dál zkouší svá kouzla a jedním okem hlídá Versina aby ho nenapadla obluda. Versine. Nechoď tak daleko. Snad nechceš být sežrán. A vůbec. Všichni jste vystresovaní. Uklidněte se. Ten hvozd není zas tak hrozný. Před 100 lety když jsem tu byl s učenci, kteří byli před vámi, tak byli veselejší. Sice je pak sežrali Amilové ale užívali si cestu. řekne Ferir. |
| |
| Když zjistím že sem byl sledován Ferirem a probudil sem Shasi tak si sednu pozbýrám šípy a vrátím se k ohni. Promiň Sashasi že sem tě probudil. A sednu si k ohni. Vedle mě si lehne Drakoo a začíná spát. Ferire já sem půlefl, já nepotřebuju spát tolik co ostatní. A lehnu si vedle Sashsi. |
| |
| Když se tak nudíš. řekne Ferir a dá Versinovi svitek. Jsou v něm znaky v cizím jazyce. Nejde ani poznat jeden znak ve svitku. Zkus luštit. Máš to práci na celou noc. Zkus přijít na souvislost těch znaků a pak se to společně pokusíme přeložit. Dodá Ferir a vstane. Jdu prozkoumat cestu, tak dej bacha na své kamarády. Jde pryč. |
| |
| O.K Ferire. Skloním hlavu a zkouším porozumět svitkům. Co to je že by osvícení, ne to je blbost. Je to těžké, ale doufám že když sem přečetl skoro celou hradní knihovnu tak mě to při luštění pomůže. Vezmusi trochu masa a občas k tomu přikusuju. Ne to je taky blbost. Jestli mi to zabere celou noc tak doufám že to rzluštím. |
| |
| To je dobrý Versine mě to nevadí. Usměju se. Můžu se taky mrknout?? Zeptám se a ukážu na svitek. |
| |
| Jo, ale pochybuju že to rozluštím i s tvou pomocí. Vydychnu. Nedává to moc smysl. A pořád myslím na ty znaky a jak je spojit aby dávali smysl. Možná kdyby mě Ferir řekl jaká kultura to udělala tak se pohnu, ale takhle nevý ani kde začít. A přisednu si k Sashi a ukážu jí svitek. |
| |
| Díky já už bych totiž stejně neusla. Usměju se. Sednu si toch za Versina aby líp viděl a opřu si hlavu o jeho rameno. Nechápavě koukám na svitek. Hm....Mno....Takže tomu vůbec nerozumím. |
| |
| Když se rozední, tak příjde Ferir. Určitě jste s tím nepohnuli. To nikdo. Vstávejte. Musíme jít. Táhnou k nám amilové, tak musíme ryhcle postupovat aby jsme se jim vyhli. Uhasí oheň gestem ruky. Snad se vyhnem i ostatním nestvůrám ale iluze jsou všude kolem. |
| |
| Ferire já už jsem vzhůru delší dobu. Vstanu a vezmu do rukou na půl spícího Nee-Cheeho. A Ferire že ty víš co je na tom svitk?? Usměju se na něj. Přece by tak mocný kouzelník který prožil nejen pár let ale dokonce několik století nevěděl co je napsané na nějakém svitku |
| |
| Dám Ferirovi svitek a probudím Draka. Ten svitek mě pěkně štve. A dívám se kdo první vztává. Pak než všichni vztanou trochu se porozhlédnu po lese, ale než stihnu jít někam dál tak si toho všimne Ferir a musím jít zpátky. Miluju les, zvířata a to ostatní proto sem taky hraničář. Když se vrátím a začne pochodoat zeptám se Sashi. Ale pak mě ta otázka příjde hloupá a radši nic nedám najevo. |
| |
| Vstanu a řeknudalší noc budu držet hlídku sem elf a vydržím to navíc potřebuju cvičit s jednorožcem otočím se k -Ferirovi a potichu se zeptám potkáme vůbec něco co jde zabít mečem nebo jen samé příšery které se dají zabít jen aurou? |
| |
| Podívám se na Charlese. Docela se bojím té tvé krvežíznivosti a boje chtivosti. Od té doby co jsme tady se ti to tak zhoršilo že za chvíli budeš chtít zabít i nás. A podívám se na Ferira docela nejistě. |
| |
| Jo taky sem si toho všiml kroť se. Podívám se na jednorožce. A né že z něho uděláš vraždící stroj, je to moc krásné a mírumilovné zvíře. Podívám se zase na Charlese. Začíná se ti ta krev a smtr líbit nějak moc klidni se nebo to udělám za tebe. Chitnu svůj řemdich a Fox se víc rozžhaví a zlověstně pískne. |
| |
| to ne nebude třeba pánové neudělám z něj vraždící stroj, ale prahnu po pomstě a nenechám si ji ujít ale nikoho z družin vraždit nebudu ste jako moje rodina jako bratři a ... poslední slova polknu a zatvářím se smutně a podívám se na Versina a Versingetorixe |
| |
| vám nezabili rodiče nevíte jaké to je když vašemu otci před vámi uskli hlavu... nechci o tom mluvit a podívám se na zbytek družiny |
| |
| Versine kde máš tu šifru podívám se na ni a otočím se k Versinovi |
| |
| Co dyť tě Ferir vzal od rodiny ještě ne ti byly 3 tak to si nemůžeš pamatovat, možná ve snech. Zamylím se. A jen tak mymochodem všichni už nemáme rodiče, všichni jsou ve vesnici. Tedy byly. Ale radši už mlčím. |
| |
| Má ji Ferir a pochybuju že to rozluštíš ani Ferir to nedal. Podívám se na Ferira. Nebo jo? |
| |
| Ale pochob můžeš vidět iluzi že jsme nkdo jiný a pak nás zabít ve spánku. A o tobě sem nevěděl že trpíš nespavostí, vždy si zakalil hned. |
| |
| Já vím co je na svitku napsáno. Dal mi ho před mnoha lety alchymista a řekl, že to je tajemství věčného života. Já to rozluštil a proto ještě žiju. Když to ruzluštíte i vy, tak budete žít věčně. Je to ale i prokletí. Pořád vidět umírat své přátelé není hezké. řekne Ferir. Nikdo nikoho nezabije. Iluze jsou zrádné a proto nesmíte nikomu věřit. Jen sami sobě. Podívá se na Charlese, Versina a Versingetorixe. |
| |
| To sem právě myslel. Když uvidí nějakou iluzi tak jak on je tak hr, vůbec nad tím nepřemýšlí a proto je to nebezpečné. Tvářím se vážně a inteligntně. |
| |
| Takže stačí když to rozluštím nebo musím ještě něco udělat. Zaptám se Ferira. |
| |
| sem hr stačí cvičit sebeovládání a mysl a nebudu hr podívám se významě na Versina |
| |
| Já věděla že to Ferir ví. Usměju se a pohladím Nee-Cheeho. A co si mi to chtěl říct Versine?? Podívám se na něho. |
| |
| Já ti nic víc říct nemůžu. Tenhle svitek mi dal mistr před mnoha lety a já ho rozluštil za 50 let. Usměje se Ferir. Nemějte strach. Já iluzím taky někdy podléhám ale jen těm kde se mi zjevuje moje milá. |
| |
| Nic důležitého. A radši koukám jinam abych nepoutal pozornost. Podívám se na Charlese. Proč to říkáš mě, mě je to fuk i když pochybuju že to TY dokážeš. Podívám se zase pryč. |
| |
| když myslíš Řeknu Versinovi a pak se podívám na Ferira. Ferire jde nějak rozeznat iluze od neiluze? Pousměju se nad tím co jsem právě řekla a čekám nějakou chytrou odpověd´. |
| |
| Ano. Řekněme moje milovaná. Jak se mi objeví tak má jednu chybu. Chybí jí prst, nemá obočí. prostě vždy malé detaily schází. Tak poznáš iluzi. řekne Ferir. |
| |
| A kdo ty iluze dělá a za jakým účelem? Podívám se na Ferira. |
| |
| Dělají je Amilové. Chtějí vás zlákat a pak zaútočit. nemsíte jim naletět. Někdy iluze tvoří aby jste se zabili navzájem. |
| |
| Jak dlouho půjdem k srdci vesnice? Doufám že dlouho ... |
| |
| Je to ještě dálka. Královna Sofie už šla předem. Ukážu na místo kde Sofie spala ale už je pryč. Bude se snažit najít cestu. |
| |
| A až to najde tak se pro nás vrátí nebo co? |
| |
| Tak vyrazíme ne? A podívám se na všechny. Polovina z nich je ještě v polospánku. |
| |
| Ne. Půjdu po její auře. usměju se. |
| |
| jsem pro Usměji se na Versina. A ještě navíc když po nás jdou nějaké obludky |
| |
| Obludičky jsou za vámi. Jsou ale neviditelné, tak rychle za mnou! Zavelím a připravím si kouzlo. |
| |
| vzhůru dál do neznámých končin! V patách kdovíjaké obludy a před sebou neznámo hezká vyhlídka no nic jdem a stoupnu si meč dám do pochvy a zbalím deku. pro jistotu se snažím vybavit si něco smutného |
| |
| Leknu se. A jak s něma máme bojovat když je nevidíme. To bude jaksi problém. Tak to je divný ještě sem nebojoval s něčím co nění vidět. |
| |
| Co? jsou přímo za námi?? Řeknu trošku vyděšeně. Ferire, doufám že mi řekneš kdy mám vytvořit tu auru obrany/ochrany. Snažím se pousmát ale nějak to nejde. |
| |
| Zavřu oči. Zůstaňte v klidu! Žádný prudký pohyby. řeknu klidně. |
| |
| ani se nehnu a radši ani nedýchám ruku mám na opasku... |
| |
| Pošprám Ferirovi. Jak sou nebezpeční. |
| |
| Hodně. Na to vaše aury zatím nestačí. Skloňte se! nečeká na odpověď a vyšle světelné šípy. |
| |
| padnu na zem a zmyzím pod listím ani se nehýbu |
| |
| soukromá zpráva od Versin pro |
| |
| Okamžitě si lehnu, jak na vojně. |
| |
| Rychle si dřepnu na zem. Ferire tohle už mi nedělej víš jak jsem se lekla? Řeknu tiše. |
| |
| Versine tohle není vojna znáš "těžko na cvičišti, lehko na bojišti" |
| |
| Oslepli.Honem za mnou! Rozběhne se dál hvozdem ale prvně pomylu aby věděl že běží za ním. |
| |
| Vystřelím z listí jako blesk a už sem před ní cesto sem sebral versina a tak sem letěl vzduchem... |
| |
| Jak mě čapne ze země Chrles vyskočím ale je to moc rychle a on moc slabí a spadno na zem skoro si zlomím nohu. Ležím tam a všichni sou už pěkně daleko. A za sebou už slyším kroky. No skvěle Chrlesi to se ti zase povedlo. |
| |
| Rozběhnu se a pak si všimnu že něko upadl. Vrátím se z5 a pomůžu Versinovi vstát. Není ti nic versine? Držím ho pořád za ruku a utíkám s ním dál. |
| |
| Jo moje noha asi je nalomená. Jakš takš se polouším běžet ale jdeme hodně pomalu pomaleji než ty kroky za námi. Bež tohle nemá cenu. Ferire rychle nám pomoz. |
| |
| ferir se oběví u Versina a vezme si ho na záda. Běží dál. Sasho. Poběž rychle. Jsou už za náma. |
| |
| Najdnou si všimnu jak tam klopítají Versin se Sashi. Otočím se a běžím jim na pomoc. Už valím Versine. Doběhnu k nim a vezmu ho na záda. Utíkáme dál a dál ale jde nám to pomalu. Co ti vlastně je? |
| |
| Běžím a vystřídam Versingetorixe a utíkám z Versinem dopředu |
| |
| Mám v noze zapíchnutou větev a přitom se o mě perou. Tak to je skvělí to sem tak sexi že se o mě všichni perou. A po noze mě teče krev z nohy. |
| |
| zacpu mu ránu kusem pláště který utrhnu a omotám to |
| |
| Utíkám dál. Díky Ferire Křiknu a snažím se co nejrychleji běžet. |
| |
| Charles mi tam tu větev ještě zarazil ale aspoň trochu zastavil krvácení. |
| |
| Běžím ale už nemůžu potřebuju vystřídat bežel sem s ním 250 metrů je těžkej jak skříň s hadrama |
| |
| Vezmu Versina a bežím mnohem rychleji. Seš v klidu? |
| |
| Co myslíš. Uronicky řeknu. |
| |
| jak daleko za náma sou zeptám se Ferira a běžím dál |
| |
| soukromá zpráva od King Charles pro |
| |
| Ferir se zastaví a ohlédne. Zmizeli. To se mi nezdá. prozkoumám to. Sasho udělej kolem ostatních silové pole a pak vylečím Versina. řekne a odběhne. |
| |
| Dobře Ferire Vytvořím silové pole usměju se a kouknu na Versina. Bolí tě to moc? |
| |
| Asi ano chtěl sem mu pomoct ale zastavil sem krvácení tak že sem tam tu větev zarazil hlouběji |
| |
| Jakmile mě Versingetorix položí tak chvíli ještě vnímám ale pak omdlím. Ztratil sem moc krve. |
| |
| Versine to bude dobrý když si mě zmlátil v tom skladišti odpustil sem ti to a byl sem celej modrej a od krve zlomil si mi tehdy nos |
| |
| To bylo odemě. Podívám se zpátky a vidím takovou hezkou cestu od krve. Versine,Versine, sakra omdlel. |
| |
| kleknu k němu a snažím se o to aby se probral usměju se a řeknu budem ho muset dorazit... dělám si srandu je živej je to dobrý probere se |
| |
| Co? Omdlel?? Řeknu už celkem unaveně a vyděeně. Musíte...musíte mu zvednout nohy nebo ho obrátit hlavou dolů aby se probral. |
| |
| Kde je Ferir zeptám se okolí a snažím se Versina oživit otevřel oči ne jen iluze pozor na iluze |
| |
| Hlavně k němu nepouštějte Sashi nebo ho opravdu dorazí. Zasměju se. |
| |
| Všude je tma, ale najednou náš hrad suzper du do knihovny mám tam nedočtenou knihu... |
| |
| No dovol tohle se dělá když někdo omdlí. trochu se usměju ale nejdeto. já už to asi moc dlouho nevydržím.... |
| |
| Neboj kauždou chvíli se probudí dám mu nohy na pařez dám mu nohy na pařez a proplesknu ho . Vodu!! Honem ho políte vodou to pomůže |
| |
| Nech ho být je lepší když spí jen na něj dávej pozor aby se mu nezastavil tep. A pořádně mu ucpěte a vndejte tu větev. Sednu si k němu. Nebo ne já to udělám. |
| |
| podržím tu nohu zakleknu jí a utrhnu kousek drahého elfího pláště |
| |
| Do toho Versingetorixi |
| |
| Ferir přiběhne a tře si rukávem z líca rtěnku. Všichni v pořádku? |
| |
| soukromá zpráva od King Charles pro |
| |
| Jo až na Versina. Najednou vystříkne krev na Sashi přímo do obličeje. |
| |
| Zlostně se podívám na Ferira. že nás nehonily žádné obludky Dám ruce v bok a pustím silové pole. |
| |
| skoščím a ránu zacpu pláštěm který začíná rudnout. je to otevřená zlomeniná lítka |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
| Sasho. Neobviňuj mistra. Klekne si k Versinovi a vyléčí ránu kouzlem. Nechte ho spát. |
| |
| mi se tady pachtíme a ty přijdeš mávneš rukou a je po všem zamračím se na Ferira |
| |
| Jo, ale taky holeně. Dívám se jak mu holení kost vylézá z kůže. Brrr chudák to muselo bolet. Je dobrej že neřval já bych omdlel už na začátku a to sem ork. |
| |
| No fuj. Setřu si krev z obličeje. Omlouvám se mistře.Ale jen mě tak napadá ty obludy nosí rtěnky? A ony vám snad dávaly pusinky?? |
| |
| No... Někdy je pravdu těžké říct ale lež se pozná. řekne místo toho a nechá Versina odpočívat. |
| |
| Kely nech mě bejt já ti nic neudělal Zařvu nahlas. Ale spím dál. |
| |
| S ním asi daleko nedojdeme navrhuji ho nést a střídat se bude to nejleppší klidně začnu a vyhrnu si rukávy |
| |
| Takže počítám že se za chvíli odněkud vynoří královna s rozcuchanýma vlasama a na křivo zaplou podprsenkou zasměju se a začnu vyhlížet. |
| |
| Někdo tu má holku jo? Holky jsou zajímavá stvoření. zapřemýšlím. Ne. Ponesu ho já. |
| |
| Ferire ty proutníku. Kdo to byl. Skřet, nebo trpaslce, ne určitě to byla princezna, možná amíl. |
| |
| Kdo je Kely.......... A možná vím kdo to je ta holka z vesnice myslím že jí Versin párkrát ublížil a já se jí zastával proto mě Versin zmlátil v tom skladišti už si vzpomínám... a usměju se |
| |
| Nebyla to královna ani nějaké obludy. Jen stará známá. Odmlčí se. Ne. nebyl to nikdo a hotovo. Ještě někdo cekne o tom s kým jsem byl tak si udělá 100 kliků. |
| |
| Kely byla moc hezká jednou mi dala pusu byla to sranda a Versin se smál znovu se usměju |
| |
| dám si sto kliků procvičím si kondici ale nejdřív kdo to byl? a kleknu si na zem připraven dělat kliky |
| |
| Usměju se. No na 100 kliků vážně nemám Pomyslím si smutně. Jaká Kely? Řeknu trochu vyděšeně a smutně. |
| |
| Dám facku Chrlesovi. Vole, já sem z Verinem byl vždycky a nic takového neudělal a navíc ve vesnici nikdo nikdy nebyl. A pak už s ním nemluvím. Zkouším ještě probudit Versina. |
| |
| 100 kliků, Charlesi. Vy jste tak zvědaví. Ušklíbne se Ferir a vezme si Versina na záda. |
| |
| Já vým kdo je Kely, ale neřeknu vám to. A tajemě se na ně podívám. |
| |
| Pojďme. Vidím neviditelné všude kolem. řekne Ferir a jde s Versinem na zádech. |
| |
| Ani když hodím smutné očko?? usměju se na Versingeterixe, párkrát mrknu a mám "skleněné oči" |
| |
| 50 a vesele pokračuji dál |
| |
| 85 a dál........... |
| |
| 100 hotovo Ferire |
| |
| Tady je tak krásně ani nevým kde to sem ale je to tady hezký. Nechmě méďo béďo já už další facku nechci. A najednou sem hlavou dolů a nějak to hází. (sem vzhůru) To je divný. Hej vocotu de. O´mali nechmě, Jestli se chceš prát tak bez toho psa. |
| |
| Já nemám psa a prát se nechci zasměju se |
| |
| Zasměje se. Versine, mám tě ještě nosit nebo to zvládneš po svých? |
| |
| Hel Katastrofe jestli chceš dám ti lízátko ale nemluv mě tady diskuse. Otočím se a povídám si s někým kdo tam není a jmenuje se O´mali |
| |
| Co kdo mě oslovil mým jménem kdo si troufl. Moment tohle je dívný. Aha jásem tady a někdo mě nese. Pusť te mě ať je to kdokoli. |
| |
| plosím, plosím Začnu tahat orka za ruku aby mi to pověděl. |
| |
| Kde to sem. A dezorientovaně se dívám kolem. |
| |
| Ferir dá Versina na zem a dá mu šátek na oči.. vede ho dál. Raději. |
| |
| Ty si nějak zvě.. Ale než to stihnu doříct tak si všimnu že se Versin probudil. Pusť ho dolů je v pohodě. Až na to že někomu říkal O´mali ale to je vedlejší. Podívám se na Sashi. Tak se ho zeptej sama. |
| |
| Ferir tedy sundá Versinovi šátek z očí. Můžu vás ještě nachvilku opustit? Zachvilku příjdu. jen Sasho hlídej ochrané pole. |
| |
| Dejte to pryč nebo zakopnu. Pozdě, už letím dolů. Přitom mě zpadne šátek a vidím vše. Au, už mě nechte, sem sice trochu dezorientovaný ale už půjdu sám. Ale ještě chvíli sedím. |
| |
| O5 vytvořím silové pole. Ale ty si myslíš že mi to řekne?? Zasměju se a pokračuju v cestě. |
| |
| Pokuste se nevěřit iluzím a pohlídat Versina. Odběhnu a v tu chvíli se před nimi oběví dívka. Přibližně 10-ti letá a má zraněnou nohu. Prosím pomoc. řekně něžným hlasem. |
| |
| Dobrý. Přisunu se vedle Versingetorixe. Neřekl sem něco divnýho. Když sem tu nebyl. |
| |
| ěli bychom ji pomoct Kouknu na ostatní. pokus to teda není další Ferirova zkouška. |
| |
| No nic moc jen něco o Kely. Zasměju se. Ale jinak nic. |
| |
| Nevím kdo je Ferir. Zaboudila jsem a pak mě napdali nestvůry. pláče holčička. |
| |
| Pomozte jí ale dávejte pozor kdyby to byla iluze. A Sashi ty se drž dál a udržuj pole ochrany. Vztanu a jdu k ní. |
| |
| Neboj mi ti pomůžem. |
| |
| Radši hlídám a nestarám se o ni. |
| |
| Dobře Versine Popojdu o kousek dozadu. A kdo je vlastně ta Kely? Zeptám se zvědavě a koukám na zem |
| |
| Opravdu? Jak se Versin přiblíží tak se jí objeví tesáky a vrhne se na Versina. |
| |
| Versine!! Křiknu a začnu na něho působit silové pole. |
| |
| Odskočím. A pokusím se rychle jí napodnout na šíp. |
| |
| Hodím po to řemdih jak nejlíp to umím. A naštěstí to letí přímo do hlaví jen zázrakem by to mynulo. |
| |
| Démonku odrazí silové pole a promění se na led a pak led roztříští ředmih. Ferir dojde a podívá se na démonku (spíš na kousky ledu) Dobře. Asi vás raději nebudu nechávat osamotě. |
| |
| Ale jo myslím že jsme to zvládli celkem dobře. Podívám se na Sashi. Tedy Sashi to zvládla celkem doře. A usměju se na ni. |
| |
| Ale vidíš jak jsme to hezky zvládli usměju se na Ferira a jsem ráda že jsem ji vyřídili.Versingetorixi měli bychom si pláckout mrknu na něj příjdu blíž a nastavím ruku. |
| |
| To jo pěkný Sashi. Zvednu řemdih a dám si ho zpátky. |
| |
| Ano. Za to vás chválím. Jste šikovní. Musím vás s někým seznámit. Pojďte se mnou. Jde Ferir směrem k jezeru. |
| |
| Ferire že to bude nějaký hezký kluk pro mě Usměju se a zasním. |
| |
| Fláknu jí pěkně do ruky ale rychle začnu spomalovat ale než to spomalím pořádně tak to muselo celkem bolet. |
| |
| A co Versin ten ti nestačí. |
| |
| Bohužél Sasho. Já ve hvozdu zůstávám a právě tu dívku si vezmu. řekne Ferir zasněně. |
| |
| Takže s námi dál nepůjdeš. Smutně se ho zeptám. |
| |
| Ale zasloužíš si to. |
| |
| Co? Řeknu vyděšeně. Ty nás tu necháš samotné?? Zamyslím se nad orkovou otázkou ale pak neodpovím. |
| |
| Co na to říct. Potkal jsem jí dnes a už zítra se budem brát. Zamilovaně si povzdechnu. |
| |
| ferire ty nás posíláš na smrt, je ti to jasný jo? Bez tebe nepřežijem ani jednu noc ve hvozdu |
| |
| Můžu jít za světka Ferire? A kdo vás oddá? A zamyslím se nad tím jak Ferirovi bude až mu umře a on bude sám. Moment a není to iluze. |
| |
| Já vám věřím a k tomu Sofie je skvělá kouzelnice. řekne Ferir a dojdou k jezeru. Vynoří se z ní překrásný dívka s modrýma vlasama a zelenýma očima. Má hypnotický pohled a ti co se jí podívají do očí tak jí začnou milovat. Kromě Sashi. |
| |
| ale, ale ferire začnu koktat a stále nemůžu uvěřit tomu co právě řekl Ferir. Pře,pře, přece nás nemůžeš nechat s tou princezničkou.Ona mě nesnáší, cítím to a když nad tím tak přemýšlím já ji taky |
| |
| Zavřu oči. Ale Ferire není možné že to stejné se stalo tobě. |
| |
| Princezna je super. A co stejné? Dívá se na dívku zamilovanýma očima. |
| |
| Myslím jako ty oči, hipnotický účinek že by účinkoval i na tebe. A radši se dívám na Sashi než na tu z jezera. |
| |
| Má překrásné oči. Já vím. řekne Ferir omámeně. |
| |
| Ale Ferire Sadnu si na zem a dám hlavu do dlaní. to přece nemůžeš |
| |
| Vzdychnu. Vezmu klacek a pras¨štím ho po hlavě a je totátlně mymo aspoň na den, s jeho schopnostmy tak na 12 hodin. |
| |
| A táhnu ho pryč hlavně pryč od té bybi z jezera. |
| |
| Leknu se ale pak si řeknu že má pravdu a pomůžu mu s ním. Sasho sejmi tu ženskou z jezera. A sleduj ji, mi nemůžem. |
| |
| Oběví se u nich Sofie. Kde jste se zdrželi? No už chápu. nesnáším jezerní paní. Vždy omámí kluky, vezmou si je a sežerou. Oklepe se. |
| |
| Promiň Ferire. Sakra bude tam mít pěknou bouli, ten bude naštvanej. Radši ho spoutáme ke stromu aby nám za ní neutekl. |
| |
| Jo taky se omlouvám. Jo pak ho svážem ke stromu. Sofie jak dlouho trvá omámení té babi. |
| |
| Jak vidím tak to máte pod kontrolou. Kdyby něco.. Hodím Versingetorixovi náhrdelník. .. tak zmáčkněte ten kámen. Ferir vypadá jako by se mu zdáli krásné sny. |
| |
| Dík a na co to je. |
| |
| Přivoláte mě. Když ale nebudu mít čas tak to na tebe převede moje schopnosti. Je to od léčení až k ovládání počasí. Usměje se Sofie a zmizí. |
| |
| Podívej na něj vypadá spokojeně. Asi se mu zdá o té ženské. |
| |
| Ze srandy na to zmáčknu a mezi tím si rozmýšlím na co se jí zeptám. |
| |
| Zeptej se jí na lechtivou zábavu usměju se to bych nedělal a sednu si škoda že sem nestih hodit po démonovy meč Versingetorix byl rychlejší |
| |
| Královna Sofie se oběví před Versingetorixem. Jestli si to zmáčkl jen tak, tak nechtěj vědět co ti udělám. ušklíbne se. |
| |
| Pohled na Ferira mě rozesměje. A to si říká mocný kouzelník?! Pomyslím si. Hmm....a co budem dělat ted´? Optám se ostatních a pořád zůstávám sedět. Půjdm dál nebo počkáme až se Ferir probere z toho krásného snu který se mu určitě zdá? |
| |
| Najednou se setmí a kolem vás se oběví démoni. Vypadají krásně jen mají tesáky a dlouhá netopýří křídla. Na sobě mají černý dlouhý plášť. Z davu démonů se vynoří muž podobný Ferirori. Zajměte je. řekne. Zkoušíte použít auru ale jako by vás moc opustila a ani své schopnosti nedokážete vyvolat. Zbraně se roztaví a na vaších rukách se oběví pouta. Jsem Derir, dvojče Ferira. zasměje se muž. A vy jste od teď mojí zajatci a možná pak otroci. |
| |
| Versingetorixi, zmáčkni ten čudlík. Řeknu potichu, postavím se a koukám na Ferira2. Ježiš, proč nám Ferir neřekl že má dvojče. Pomyslím si znechuceně.... |
| |
| Jakmile uvidím démona tak zmáčknu ten čudlík. Doufám že příjde. |
| |
| Derir příjde k Versingetorixovi a vezme mu náhrdelník. Vaše milá Sofie má zrovna moc práce. Řekněme, že vás ani neslyší. Ten kdo se pokusí o útěk, tak mu pouta vezmou energii. ušklíbne se. Nic se vám nestane když budete spolupracovat. |
| |
| Co bude s Ferirem. |
| |
| Měli by jste se bát o sebe a ne o podřadného čaroděje. ušklíbne se Derir a démoni vás začnou požduchovat dopředu. Poslední démon si vezme Ferira přes rameno a jde za vámi. Nebude to daleko. Jen pár kroků. Ujistí je Derir |
| |
| Aspoň že to není daleko a můžu . Zarazím se. Ty možná umýš číst myšlenky jako Ferir že? |
| |
| Ano. Umím vše co Ferir a i víc. Ušklíbne se Derir na Versina a zachvilku se objeví obrovský temný hrad. Krásný že? Trvalo několik století než hrad dobudovali. |
| |
| Radši budu spolupracovat... Pomyslím si skloním hlavu dolů. Vždyt´ jdu, nemusíš do mě štouchat! Řeknu naštvaně jednomu z démonu který do mě rýpe. |
| |
| Hm.... Podívám se na hrad. No je to pěkný hnus ušklíbnu se. |
| |
| Démon Sashu žduchne na zem a příjde k ní Derir. Nebuď drzá. když budeš hodná, tak ti možná slíbím , že neumřeš. řekne a démon Sashu hrubě postaví zase na nohy a žduchá dál. |
| |
| To jste ale hodný.. usměju se na něho. alá já jsem drzá pořád a taky by jste mě mohl alespoń nechat oprášit, nebudu přece chodit špinavá jak prase kvůli toho že mě tu házíte na zem... |
| |
| Mlč! Okřikne Sashu démon a dojdete před bránu. Hned se otevře a vstoupíte dovnitř. Všude jsou hladovějící děti a žebráci. Nikde nejde vidět bohatý člověk. Démoni někdy useknou žebrákovi hlavu a pak se smějou. Vítejte v mém království. řekne hrdě Derir a vyrazíte za ním do hradu. |
| |
| No dobře když ti to tak vadí Pokrčím rameny a zmateněse podívám na ostatní. |
| |
| Podívám se okolo. Chdáci lidi, proč to děláš. Já ani nemluvím když vím že mě Derir slyší. Proč si tak odlišný od Ferira? Podívám se na něj. A jak ses dostal k tě křídlům? |
| |
| Protože jsem zlý. Jak jsme byli malí, tak jsme oba chtěli pomáhat lidem ale pak lidé zavraždili rodiče. Říkali, že jsou olišní a proto je probodali. Já ochránil Ferira ale Ferir pořád chtěl pomáhat těm zrádcům! To nás rozdělilo. Odpoví Derir Versinovi. Už dost otázek. Jsme skoro tam. Hrad se zdá dál než si myslíte. |
| |
| Pokusím si sáhnout do kapsi a hodím pár peněz k chudým. Třeba jim to pomůže. Podívám se na Derira. A ty je nech být. |
| |
| Peníze se před dopadem promění na popel. Dobrý pokus. řekne Derir. Tady se peníze mění na popel a jídlo na hlínu. Zasměje se a vlzete branou do hradu. Jste právě v obrovské místnosti. Je tam Derirova socha a jinak nic. Konečně doma. |
| |
| hm...Je to tu ještě hnusnější než zvnku. Párkrák trochu kývnu hlavou. A co s náma ted´ bude? Zeptám se Derira. |
| |
| Vezmu vám ze srdce aury a pak se rozhodnu jestli vás zabiju nebo budete otroci. Ušklíbne se Derir a jdete po schodech dolů do vězení. |
| |
| A co s nimi budeš dělat. S auramy Překvapilo mě že sem to řekl nahlas. Fajn ale až příjde královna tak se budeš bát ty. Královno přijď prosím, prosím |
| |
| Hezký konec, máte to perfektně vymyšlené. Zašklebím se. |
| |
| A bude to bolet? |
| |
| Nechte se překvapit. řekne Derir a všechny vás žduchne do jedné z cel i Ferira a zamkne. Pak se smíchem odejde. |
| |
| Přistoupím k Ferirovi a začnu ho fackuvat aby se probral. Tak se prober. Dělej Ferire. Potřebujem tě. |
| |
| hm....Teda né že bych nějak umírala vedrem. Řeknu ironicky, sednu si do rohu cely a zkouším se zahřát. nemyslíte že už je na čase aby se Ferir probral? Řeknu trochu naštvaně. To bude určitě krásná smrtPřemýšlím jestli si alespoń budeme moci vybrat. |
| |
| Ferir otevře oči a zamrká. Rozhlédne se. To si usnu na hodinu a už jste se dostali do vězení. nevypadá to, že by si na tu vodní dívku pamatoval. |
| |
| Ferire, chtěl se oženit, pak tě zachránila Sofie a navštívil nás tvůj povedenej bratříček. Křiknu na něho. A ty řekneš že sis na hodinku zdříml?! Zat´ukám si na čelo a už to neřeším. |
| |
| Bratr? Moje paměť. Jo Derir. Usměje se Ferir a vstane. Tak vás musím odsud dostat. Šáhne na mříže a roztaví se. Až po vás. |
| |
| Alespoń něco Ferire Řeknu a snažím se vyšplhat do okna ale nějak mi to nejde. |
| |
| Si silnější než tvůj brat nebo ne. Ukážu mu pouta. Pomůžeš mi prosím. |
| |
| Na to je těžké odpověd ale nenechá nás jen tak utéct. řekne Ferir a pouta jim zmizí. Potom dá Sashi mapu. Půjdete tam kde je velké X kdyby mě náhodou chytili. |
| |
| Počkej ty s námi nejdeš. |
| |
| Skočí z5 n zem. Ferir mi rozdělá pouta a já se konečně opráším. odkud´ máš tu mapu? Zeptámse Ferira a zase se snažím vyplhat do okna. |
| |
| Chci vás zachránit tak se jeden z nás musí obětovat a to budu já a neptej se Sasho. Pospěšte si. Pobídne je. |
| |
| Ale Ferire ty nás musíš vést. A trochu zmateně se na něj dívám. A kdo nám pomůže v cestě dál. Nevěřícně se na něj dívám. |
| |
| Sofie.. byla zabita. řekne smutně Ferir. Nechci aby jste umřeli i vy. Musíte se spoléhat na svojí moc a věřít jí. Já vás pak najdu. Slibuju. |
| |
| Kurńa! Nechcete mi míst toho vybavování raději pomoct?? Začnu kopat nohama. A byla bych vděčná kdyby jste mi nečuměli pod sukni. |
| |
| Promiň, už jdu. Jdu k ní a pomůžu jí ve šplhání nahorů. A kdo zabil Sofii. Derir? |
| |
| To přesně nevím ale byla za mnou jako duch. Musím vás ochránit sám tak rychle. Pohlédne ke dveřím. |
| |
| Díky Versi. Nahoře vstanu, usměju se a podám mu ruku aby rychleji prolezl a mohli jsme jít. |
| |
| Kašli na to pujď dveřmi. Nastavým jí ruce aby do nich skočila. |
| |
| Dveřmi? a jak se chceš odsud asi dostat? podívám se nechápavě. |
| |
| Vždyť to Ferir může rotavit. Podívám se na něj. Ferire buď tak hodný. Ale zase se na ní dívám a čekám až skočí. |
| |
| Vždyt´nás chytnou Pořád koukám a stojím a čekám jestli to ferir roztaví |
| |
| Ferir zapřemýšlí a oběví se vězni před branami Derirova království. Teď se vydejte podle mapy. Nepodléhejte iluzím a pozor na mořské dívky. Ozve se v jejich hlavách. |
| |
| Skočím Versinovi na ruce. Dobrý můžeš mě nést celou cestu já mám totiž tžký náklad. Zasměju se a ukážu na mapu. Tak ahoj Ferire doufám že tě ještě někdy uvidíme.. |
| |
| Tak fajn ale neházej sebou. Uvidíme se Ferire. A bežím se Sashi ven. |
| |
| Neboj Zasměju se a začnu si prohlížet mapu. No nějak nerozumím mapám. vypláznu jazyk a otáčím s mapu na všechny strany. ty umíš číst v mapě? pro jistotu se zeptám Versina. |
| |
| Jo trochu. Ale Versingetorix umí. A bežím dál. Začínáš těžknout, ale dobrý pořád tě unesu. Doufám že už budem venku. |
| |
| Jo konečně budu k něčemu užitečnej. |
| |
| X na mapě ukazuje 20 km od Deirova hradu. Na mapě jsou cestou divné znaky. Najednou ucítíte síru z hradu a kolem hradu se oběví kouř. Před váma se oběví démon a vyasí dlouhé drápy. |
| |
| Sashi udělej auru. Lechce jí spustím na zem a začnu mylet na zlost a smutek. Ty máš ale pořádnou dršku. Zle se podívám na démona. |
| |
| Vytvořím auru. Myslíš že to pomůže, když i předtím to nešlo? Kouknu na Verse a pak i na ostatní. |
| |
| Démon se usměje. Nemějte strach. Vyslal mě za váma Ferir. Mé jméno je Exanthis. řekne jemným hlasem a zatáhne drápy. Prý mám na vás dát pozor. Ferir má o vás strach jako by jste byli jeho děti. |
| |
| No já nevím jestli bychom mu měli věřit, aby se nestalo něco podobného jako s tou holkou. Koukám na démona nedůvěřivě. ale jak myslíte vy ostatní... pořád pro jistotu držím silové pole... |
| |
| Fajn tak to nějak dokaš. A a podívám se na něj podezíravým pohledem. Potichu řeknu Sashi. Nech auru aktivovanou, moc mu nevěřím ještě sem neviděl hodného démona. A když se přiblíží tak o krok ustoupím na znamení že mu nevěřím. Démon, a hodnej pěkná blbost. |
| |
| Jsem špeh. Špehuju tu už několik let démony a hlásím vše královně. Usměje se. Proto jsem pojal podobu démona a tak zůstanu. |
| |
| A jak dokážeš že tě posílá Ferir? pak pošeptám Versovi. Já taky nikdy neviděla hodného démona |
| |
| Tak fajn odveď nás odsud a možná ti trochu začnu veřit. Ale běž před námi. Zase pošeptám Sashi. Nech auru pořád aktivovanou. Tak běž. Podívám se na démona. |
| |
| Jasný Versi... Usměju se na něho a čekám co udělá démon. |
| |
| Démon pokrčí rameny a jde napřed. Neohlížejte se. Mohli by jste uvidět něco hrozného. Varuje je. Královna je prý po smrti. Nevíte kdo jí zabil? zeptá se |
| |
| Jistě že výme ale tobě to neřeknem. A dělám že šéfujem celé situaci a máme jí pod kontrolou. |
| |
| Nevíme ferir to nevěděl nebo nám to nechtěl říct už si nevzpomínám.. A jak se vlastně jmenuješ? zeptám se démona. Jestli si hodný nebudem ti přžece říkat démone Zasměju se a pořád drřím pole. |
| |
| Exanthis. Už jsem vám to říkal. Vím, že je těžké věřit démonovi. Kdyby tu byl Ferir, tak by dokázal, že mě poslal. Pokrčí démon rameny. Potřebuju tu mapu. Nebo mi spíš řeknete kde máte jít. |
| |
| aha já jsem to asi přeslechla.. Podám mapu Versingetorixovi, který prej umí číst v mapě. Na Versingetorixi, řekni mu kudy má jít. |
| |
| Vezmu si od Sashi mapu prohlídnu si jí. Teda v mapách se vyznám ale tady jsou i divný klikyháky a nevým co znamenaj. Ale jak se tak dívám mame jít.(doplní PJ) Versine ty umýš číst ty kliky háky skus je přeložit. |
| |
| Nech si jí zatím u sebe a já se na to podívám až budem v bezpečí. Ale pořád sledujudémona. |
| |
| To znamená ke kamenu zkázy. Tam to nemám rád ale tam se aspoň utáboříme. řekne démon a výjde z brány. Žádný problémy. Divný. |
| |
| Tohle je vážně divný všude tu byly démoni a teď nic. A jak ste se seznámili s Ferire? |
| |
| Zachránil mě před démony. Slíbil jsem mu oddanost, tak mi řekl, že se proměním na démona a budu je špehovat. Souhlasil jsem a dnes jsem ho potkal jak šel z věznice. Řekl mi ať na vás dám bacha. řekne démon. |
| |
| Jdu za démonem, nemá ještě u mě tak velkou důvěru abych mu říkal jménem. Shasi. Otočím se k ní. Myslíš že nám nelže? Promiň, ale démoni nepatří k těm nejhodnějším stvořením. |
| |
| Versine, chápu, že démonům nejde věřit ale já vás zabít nechci. usměje se. Zůstaňte pod silovým polem. Slyším šumění. |
| |
| Promiň sem jen obezřetný. |
| |
| Ferir vám vše vysvětlí ale teď bojuje s dvojčetem. Proto jste ucítili síru a viděli kouř. Ohlédne se na vás. Vidím, že vám aury už fungují. |
| |
| A vyhraje to nebo ne? A´t řekne ano, ano, ano, ano... |
| |
| Buď se oba zabijou nebo oba zraní. Protože má Derir kolem sebe samé démony, tak bych nespoléhal, že Ferir přežije. řekne smutně démon. Máme ale naději, že uteče. |
| |
| Nevím Versi. podívám se na něho. já démony neznám moc osobně. pak se otočím na démona. takže myslíš že Ferira už nikdy neuvidíme? trošku smutně se kouknu na zem |
| |
| Doufám že uteče a jdu dál |
| |
| Kam jdeme a jdu vedle démona |
| |
| Ferir je hloupý. Nemyslím, že ho ještě uvidíte. Vždy vše musí dotáhnout do konce a útěk považuje za slabost. Odpoví démon. Tam kde ukazuje mapa. Ušklíbne se na Charlese. |
| |
| Tak jdem škoda že mu nešlo pomoct protočím očima a zeptám se a co naše zbraně |
| |
| Nějak se snažím přeslechnout to co démon řekl. Bylo by mi líto Ferira... pořád koukám na zem. Kdy už tam budem? |
| |
| něco se mi tady nezdá ale radši budu ticho asi se mi to zdá |
| |
| Je to ještě dálka. nad vás už nebolí nohy. A krom toho žádné zbraně nebudou. Máte aury. řekne démon a rozhlíží se. |
| |
| To teda ne ja chci svou zbraň nebo dál nejdu a zastavím se a výhružně pohlédnu |
| |
| Ježiši, nezdržuj Charlesi. Obrátím oči v sloup. Bolí někoho nohy? |
| |
| Ach jo Versine si natvrdlej jak poleno a usměju se |
| |
| Ne to nemám čas řekne démon a přehodí si Charlese přes rameno. jde dál. Mám ještě jedno rameno volný, tak koho bolí nohy? |
| |
| kdybych řekla že jo co se stane? Zasměju se a jdu dál. |
| |
| Pusť mě mě nebolí nohy já to neřek a seskočím z něj |
| |
| Tak sebou pohni! ušklíbne se démon na Charlese. Chci splnit to, že vás tam dovedu, tak spolupracujte! |
| |
| Jdu co nejrychleji aby jsme tam už byli. Už mě ten pochot nebaví. A mě bolí ruka, co s tím. Ale udržuju si poctivej odstup od toho démona abych mohl ještě reagovat než po mě půjde. Ale to je normální tak mě nech. A trpím na migrény, ale za to mě nemusíš nést. Vduchu se směju. Ještě nikdy sem neviděl hodného démona, ale možná je to ten krůček k tomu aby jsme udělali konec s tím co zničil vesnici. Fajn já už tě nechám. |
| |
| Jdu co nejrychleji ale nepředháním ostatní lehce mi krvácí břicho ve vězení se mnou zacházeli jako s kusem hadru |
| |
| Přidám do kroku když vidím jak ostatní spěchají. jéj, snad vám to srdce neuteče |
| |
| Démon se zastaví a ukáže na Versina. Všechna bolest pomine. Ještě někdo potřebuje zahojit bebínko? Ušklíbne se. |
| |
| Jo já mám na břisě ironicky se pousměju |
| |
| Jé díky moc mě to bolelo, ale ještě potřebuju trochu mlíčka mami. A podívám se na démona skoro aby to vypadalo tak se pojď přetahovat. |
| |
| nechcete na chvíli zastavit? bolí mě nohy a píchá mě v boku postěžuju si. |
| |
| Být Ferirem tak bych se taky zabil! Zavrčí démon. Slyšet vaše stížnosti. Jste teď naděje vesnice a vy si tu stěžujete jako 6-ti letí! |
| |
| a už tam alespoń budem? zavčím na démona |
| |
| Tak si mě vylez na záda Sashi. |
| |
| Usměju se. Díky Versi Vylezu mu na záda. Až nebudeš moct tak řekni já slezu. |
| |
| Jo neboj, už tam budem? Narovnám si ji na zádech aby sem mě šlo líp a rychle je doženu. |
| |
| Sasho jak to uděláš když budem bojovat prakem jich moc nedáš sice máš asi odvahu a tak ale přece jenom. Jestli sem tě urazil tak pardon otočím se a usměju se na démona démone nebo jak ti mám říkat zemřeme ve vesnici nebo ne? |
| |
| Nechápavě koukám na Charlese co mi to říká. ale co to kutíš? zaeptám se. vždyt´ ted´ jsem na tebe nepromluvila anoi slovo Pořád nechápavě čumím. |
| |
| ale jen sem vyjádřil obavy nahlas promiň nevšímej si toho démone jak je to daleko |
| |
| Nejsem Ferir. Nebudu vám odpovídat. ušklíbne se démon. Mlčte ať se můžu soustředit. Jsme už skoro tam. Uvidíte v dálce černý, obrvoský kámen. |
| |
| Když uvidím černý kámen tak rochu podtichu řeknu. Versi Dám mu pusu na tvář. Díky za odvoz. Seskočím dolů a stoupnu si vedle Versingetorixe aby na mě moc neviděl. |
| |
| Překvapením že mě Sashi dala pusu sem zastavým, ale hned zase jdu. A jak se jen tak jdu tak na ni nevidím. Asi stojí za Versingeotrixem. Ale nejdu za nhím vypadalo by to blbě. Mýsto toho jdu za Exanthisem. A co potom budeš dělat? Asi ho překvapím že od něj nemám takoví odtup. |
| |
| Váš mistr umřel. Jak jsem si myslel. Budu váš mistr já dokud se nenajde náhrada. oznámí démon a podívá se na Versina. Říkám, že na otázky neodpovídám. Ušklíbne se a dojdete ke kameni. Tu si odpočinem než zjistím co s váma. |
| |
| Nesněs nás bylo by ti špatně a ironicky se zasměju chudák Ferir a co královna Královna je mrtvá že? zeptám se démona |
| |
| Ano. Oba jsou mrtví a teď jako duchové chrání chrám kde jsou vaše aury. Já vás sním možná až zachráníte vesnici. Teď by mě čekala šibenice. Ušklíbne se démon a sedne si ke kameni. |
| |
| A co když tě nechcem za mistra? Conám pak uděláš. |
| |
| Jestli chcete přežít, tak mě potřebujete. Ale mě to je fuk. Další mistr vycvičí další děti a oni zachrání vesnici. Ušklíbne se démon a pokrčí rameny. |
| |
| Sednu si ke kameni úplně na jinou stranu než ostatní. Chudák Ferir takovou smrt si nezasloužil přemýšlím o tom. |
| |
| Já bych šel dál možná bude dobré se brzy připojit k Ferirovi a padnout za vesnici až tam dojdem život mě již nebaví co vy na to ? já bych se nezdržoval ať sme ve vesnici co nejdříve. a stoupl sem si |
| |
| Nech nás chvíli pro smylování. Podívám se kde sedí Sashi. Vidíš ji. Potřebujem si všichni odpočnout. Utnu debatu a jdu se podívat za Sashi. Sednu si vedle ní. Jek ti je. Kromě toho že tě bolí nohy. Pousměju se abych jí trochu rozesmál. |
| |
| Podívám se na Exanthise. Mám jít něco ulovit nebo nám něco doneseš. |
| |
| Dobře. Naposledy vám něco dávám. Oběví se dva kanci mrtví. Ještě něco? Nechcete rovnou říct pohádku? Ušklíbne se démon. |
| |
| Kouknu na Verse a pak zase na zem. Nohy už mě nebolí i když se mi asi bude stýskat po Ferirovi. Po tváři mi sklouzne jedna slza. |
| |
| Mě taky, to všem. Ferir byl jak naše rodina, staral se o nás a vychovával od mala. Někdo to dává nejevo víc někdo míň, ale každému chybí. Já abych se necítil tak moc špatně tak v tom hledám vše kladné. |
| |
| Zvedejte se! zavelí démon. Chci vás mít už z krku. Půjdeme několik kilometrů a dojdem ke chrámu. Tam naposledy k vám promluví Ferir a královna. Pak vás zavedu k srdci vesnice a pak budu mít leháro. |
| |
| Usměju se na Verse. Tak když to bereš takhle Vstanu a opráším se. Takže ještě s Ferirem pokecáme jo? Zeptám se nadšeně. Hm....doufám že mě za něco nepokárá. |
| |
| No.. budete mít na to jen pár mnut. Pak zmizí a už ho nikdy neuvidíte. Ušklíbne se démon. Doufám, že to nebude trvat dlouho. Jde napřed. |
| |
| Vztanu a jdu hned za démonem. |
| |
| Vezmu jednoho kance přes rameno a jdu taky za démonem. |
| |
| Jdu kousek od skupiny a medituju o tom jak je možné že tak mocný Ferir a mocnější královna zemřeli |
| |
| Nevím proč, ale mám pocit, že k Ferirovi zas tak moc nepatří. Tohle je nenormální! Až dosud jsem byla zticha (ano, já všude byla xD), ale teď už ne! Nevěřím, že patříš k Ferirovi. Řeknu démonovi. |
| |
| Cindy klid nepodezírej ho utiším ji kdyžtak nás jen sežere a zsměju se |
| |
| Jdu úplně jako poslední a koukám na zem. Cindy, to neřeš at´ už k Ferirovi patří nebo ne stejně je to jedno protože je Ferir už mrtvý. Řeknu ze zadu a podívám se na ni. |
| |
| Jo, ale jak můžeš vědět, že nás nevede nikam jinam? Že nás nevede k Derirovi? Zeptám se Sashy. Pořád čekám na odpověď od démona. |
| |
| To je fuk tak jak tak ve vesnici nás zabijou ať je kdo je a klidně se zatvářím |
| |
| To není jisté. Škoda, že jsem si nenechala ani jednu zbraň... Druhou větu tiše zaúpím. |
| |
| Cindy zbraně teď pokud vím nemá nikdo řeknu jí konečně někdo komu ta věc v ruce taky chybí |
| |
| Jo...Ale bylo by fajn, je mít Pousměji se. Jak mi chybí, že nemůžu stisknou rukojeť dýky či nože..! |
| |
| Démon mlčí a jde dál. Nekecejte a pohněte! Být Ferirem taky se zabiju. Aspoň je teď šťatsný. Zanaříká a přidá na kroku. |
| |
| Ježiš dej nám pokoj my nejsme roboti. A spomalím. Musíme trochu odpočívat. |
| |
| Smutně si jdu a ani si nevšímám že démon zrichril. ty jeho jloupé kecy už mě štvou pomyslím si. |
| |
| Mohl by sklapnout ten kretén! Myslím si. Klidně také zrychlím. Ještě, že mi chůze nikdy nedělala problémy...Spíše naopak. |
| |
| Uvidíte stíny, které se hýbají kolem stromů. Tyhle zvládnete. Já si mezitím odpočinu. zastaví se démon a kolem vás se oběví stíny. Mají černé pláště a černé obličeje bez očí, úst, nosu a uší. Tak šup. Vyřiďte je ať můžem jít dál. Prohodí démon. |
| |
| soukromá zpráva od King Charles pro |
| |
| soukromá zpráva od King Charles pro |
| |
| soukromá zpráva od King Charles pro |
| |
| soukromá zpráva od King Charles pro |
| |
| soukromá zpráva od Cindy pro Odvětí tiše. |
| |
| To neva zabiju ho sám rukama a skočím vpřed |
| |
| Vytáhnu brk a skočím po démonovi S pravdou ven. Kdo tě poslal aby si nás dovedl do hnízda zmijí kde nás zabijou? Ptám se kdo tě poslal???!!! a řvu dál |
| |
| Rozhlédnu se kolem. Jo jasně mám vytvořit silové pole. Vytvořím silové pole. ted si s nimi porad´te vy. |
| |
| Poslal mě Ferir. Zeptáte se ho sami až tyhle vyřídíte. Pak se dostanem do chrámu. řekne démon klidně. |
| |
| Zabít ho Versine a -getorixi pojdtě mki pomoct přiznej se smrade!!! a skočím po něm jako ve wrestlingu |
| |
| Nevěříme ti Odpovím ledově démonovi. Potom si konečně vzpomenu na jednu věc, kterou jsem si nemohla vybavit. Mám amulet, je to vlastně skládací kopí. Sundám si amulet a rozložím rychle kopí. Zajistím rozložitelné části. Máme zbraň! |
| |
| Všimnu si stínů a slezu z něj vezmu brk a hážu auru(ohnivé dýky) tak pojďte blíž já vám ukážu co tenhle brk umí rozpárám vás že ste to nevyděli!!! a rozchechtám se |
| |
| Já si vyvolám auru. Vyběhnu proti stínům za polem. Na toho démona kašlu jakmile je pobiju tak vocať uteču a pokusím se najít zbůsob jak oživit Ferira a Sofii. Probíjím se za ně a pak se odplížím pryč. |
| |
| Démonem vše prochází. Nejsem až tak úplný démon. Jsem napůl duch, který nenajde klid dokud neudělá dobrý skutek. Ušklíbne se. |
| |
| já mám dva oštěpi ve vaku Cindy dones mi jeden a kouknu nani |
| |
| Kašlete na něj. Podívám se na Versina. Najednou tam není. Podívám se okolo a nikde není. Kde je Versin.Zařvu. |
| |
| Jeronimo!!!!!!!!!!!!!!!! Jdu vstříc do arény bojovat se smrtí nejbližší stíny se rozsypou na prach a výhružně mávám oštěpem. Jak vám chutnají ohnivé dýky mé aury?! |
| |
| Je pryč. Nejdenou ze země vztane něco. Jde po stínech. Tý brďo mě se povedlo obživit mrtvolu. Sem naštvanej na toho Démona, je mi smutno že zmizel Versin. |
| |
| Jdu pro Versina vidím ho!!! a rozběhnu se skrz stíny najednou vidím jen tmu a cítím jen chlad a pak nic . ležím na zemi bledý jako mrtvola uprostrěd stínů a ztrácím vědomí |
| |
| Versin? Kouknu zmateně na orka. Co je s ním? pustím silové pole protože to moc nepomáhá. |
| |
| Napřed se naštvu. Nejsem žádný sluha! Ale pak si vzpomenu na to, co nám říkal Farir. Pokud jste spolu, tak jste silní. Když se rozdělíte, tak vás každý snadno zabije. Tohle mě probudí. Vezmu ten vak a hodím (ano, hodím) Charlesovi oštěp. |
| |
| Ležím na zemi patrně už nežiju a nic necítím jen tma je kolem nikdy se neprobudím nic kolem není myslím že vdálce je Ferir a sofie sem na prahu jejich světa ano umírám bez pomoci umřu každou vteřinu... |
| |
| Všimnu si Charlese. Sakra proč si za mnou šel. Běžím za ním a zabiju démony okolo něho. Pak ho vezmu a skusím nějak zachránit. |
| |
| Stíni zmizí a démon vyléčí Charlese. Moc jste mě nepřesvědčili. |
| |
| Stále však nevnímám ale žiju ležím na zemi a némužu se hýbat.otevřu oči a vidím Sashin obličej jak se na demnou sklání a zařvu Ferire nebo _Sofie!!!!!!!!!!!!!!!!!!! prožil sem klinickou smrt viděl sem je byl sem na prau smrti a viděl sem je za tou hranicí nežijí. |
| |
| Říkám, že jsou mrtví. Oběví se naposledy v chrámu ale asi je nestihneme takovým tempem. Ušklíbne se démon. |
| |
| Stihli by jsme kdyby si nás tu nezkoušel svými hloupými stíny... Řeknu naštvaně démonovi. |
| |
| Tak proč si nám to neřek dřív že je jinak nestihnem Versingetorixi, čapni ho na záda a valíme do toho chrámu. Jestli někdo jiný nemůže tak ho vezmu Ale mluvím tak rychle že mě nemuzseli rozumět. |
| |
| Ferir vás chtěl vyzkoušet. Musím mu říct, že jste hrozně slabí. Pokrčí rameny démon a jde napřed. Už vidíte zlatý obrovský chrám uprostřed hvozdu. |
| |
| Fajn, ale slib že už nikdy se nepokusíš o útěk beze mě. Vezmu Charlese na záda jek je ještě trochu mimo a jdu. |
| |
| Versine půjdu sám. sem stále bledý jako 3dny stará mrtvola |
| |
| Fajn tak honem tam. Podívám se tam kam ukazuje démon a namířím se přímo tam. |
| |
| Chci meč do ruky chci si připomenout svou sílu honem meč natáhnu ruku Démone prosím můj meč |
| |
| Utrhnu kus větve a dám ji Charlesovi. Na, už seš silnej? |
| |
| jé ten chrám....určitě tam bude ferir. Řeknu radostně a rozběhnu se směrem k chrámu. když jsem tam raději se zastavím a nevstupuju dovnitř. |
| |
| Buďte ticho. Žádný meč nedostaneš. Je to výslovný zákaz královny Sofie. Ušklíbne se démon a dojdete před zlaté dveře. Nikdo je neotevírejte. |
| |
| Proč zase. |
| |
| Zahodím větev a usměju se pak si tě démone budeme muset dát k vecěři.Sofie je mrtvá a já ji neposluchal ani když žila natož pak teď víš co koupim si ve vesnici novej |
| |
| Kašlu na démona a posměšně otevřu dverě se smíchem na rtech |
| |
| Jednoduchá pravidla. Na nic nesahat, nerozbíjet, neřvat, nesmát se, nedupad, neprat se, nechlubit se, nešustit něčím, nezabíjet někoho a to je vše, řekne démon. |
| |
| Koukám na chrám. je tak krásný pomyslím si a nemůžu se dočkat až uvidím Ferira. kdy ho už uvidíme? natrpělivě se zeptám démona. |
| |
| Dveře se neotevřou. Bohužél Charlesi. To můžu jen já a zasvěceni. |
| |
| moc věcí na zapamatování nemáš papír se seznamem věcí který se tam nesmý provozovat? |
| |
| ty si zasvěcený asi jako můj prd a posměšně se usměju |
| |
| pomalu vhcázím do chrámu. Nikdy jsem v žádném nebyla a tak se rozhlížím kolem. Čekám až je uvidíme. |
| |
| Tak to otevři. Nemůžu se dočkat až uvidím Ferira a Sofii. |
| |
| Další, co využívá, že má moc? Nejspíš. Co jiného, že... Hm, přesto se mi nechce věřit, že by to otevřeli jen zasvěcení. To je kravina. |
| |
| Démon se lehce dotkne dveří a otevřou se. Zem je ze stříbra a zdi taky. Uprostřed obrovského pokoje jsou stojany a na ních skleněné koule , které představují aury. Uprostřed místnosti stojí také Ferir, který se mile usmívá a královna, která si je zvědavě prohlíží. |
| |
| teď si dají pusu a utečou nám s obrazu a začnou někde vzdychat a něco dalšího nebo ne? |
| |
| Ferire, rád tě zase vidím. Ale nemám odvahu to říct nahlas. |
| |
| Dobrá práce, démone. Ale byl si na ně až moc tvrdý. Usměje se Ferir. Naposledy se uvidíme. Můžete se mě na cokoliv zepotat než zmizím. |
| |
| Když uvidím Ferira a Sofii hluboce se ukloním. Nikdy bych si nemyslela že na Sofii nebudu drzá. Pomyslím si a usměju se. Ferire jsem ráda že tě zase vidím i když už naposled.. Řeknu trochu smutně a podívám se na zem. |
| |
| Rád tě vidím Ferire. Rozhlédnu se. Kolik těch aur tu je? |
| |
| Málem mi slítne čelist. Ale jako, že se málem oddělí. Aury... Zdalipak jsou to ty naše? |
| |
| Já vás taky rád vidím. Usměje se Ferir. Přesně 2 896 aur. Mezi nimi je i moje a Sofiina ale ty už se rozbili. Pousměje se. Už se těším až uvidím Arta. Podotkne Ferir. |
| |
| Je možné nějaké ještě dál získávat. Konečně mě něco napadlo. |
| |
| Ferir chvíli zapřemýšlí. Ano. Ale dvě aury by toho dotyčného mohli zkzait nebo zabít. Derir má taky 6 aur a vidíte co z něho je. Ušklíbne se Ferir a zasměje se. |
| |
| A jak je můžem získat. A jak ty své můžem zesílit. Rychle něco říkám aby tu nebylo ticho. |
| |
| To vše vám řekne démon. je to váš nový mistr. Je trochu přísnější ale to zvládnete. Jak najdete srdce tak bduete mít tři přání. Přemýšlejte a už se pomalu dhodněte. jedno musí být aby byla vesnice ochráněna a ty další dvě si vyberte sami. řekne Sofie. |
| |
| A co potom, co bude potom |
| |
| Já nevím. Najdete si holku popřípadě kluka. Budete mít děti. Nebo se vydáte na další dobrodružství.. řekne Ferir ale pak sesmutní. Už musím. Mám vás moc rád a přeju vám ať zachráníte vesnici. Nikdy nezapomeňte, že musíte držet spolu. A poslouchejte démona. řekne rychle Ferir a oba zmizí. |
| |
| Tak jdem řeknu smutně radši dobrodružství i holku ale ne děti |
| |
| Jdemnebo ne? |
| |
| Démone vyrazíme ať už tam sme nechci u toho chrámu stát a čekat na kdoví co a vyrazil sem dopředu. Jdu napřed když nejdete a zmizel sem v lese |
| |
| Tak ahoj Ferire. Zamávám mu než zmizí. Pak výjdu ven z chrámu. Já a mít kluka? a jako bonus děti? Pomyslím si zhrozeně. to se nikdy nestane Zastavím se a čekám co se bude dít dál. |
| |
| Po chvíli cesty lesem vidím kouř. Přikrčím se aby mě nebilo vidět a plížím se ke kouři |
| |
| sem u zdroje kouře je to jen větev ani nehoří co to... Slyším podivné zvuky tak zalezu spátky do kerě a dívám se před sebe. Vyleze zrůda je hmotná a určitě zabitelná . VYSKOČÍM A HODÍM PO TOM OBLUDARIU OŠTĚP.... |
| |
| Rychle utíkám dál mezitím co se stvůra trápí s kopím v břiše utíkám směrem kterým by měla být vesnice Versin mohl jít se mnou chtěl taky jít solo do vesnice. utíkám a po kilometru si sednu na kámen a odpočívám.Mnu si v ruce druhý oštěp. |
| |
| soukromá zpráva od King Charles pro |
| |
| Tak a je fuč. Skvěle teď nás zabijou protože nejsme spolu. No nicmusíme vyrazit k sdrci vesnice, tak si každý rozmyslete jaké přání chcete. Natočím se k východu ale než s všichni proberou a jsou schopni jít tak se podívám kolem. Prohlížím si aury a každou si zakreslím na papír, kyždou čárku na nich a místo. |
| |
| Myslím, že když jeden bude chybět, tak se nic nestane. Usměje se démon. Přání musíte mít společné. Můžete někoho oživit. Třeba své rodiče ale nedohodli by ste se které. Nebo si můžete přát být bohatí. Já bych měl několik přání ale já hrdina nejsem. Ušklíbne se démon a vadá se na cestu. |
| |
| ale já myslím že když nás tam dovedeš tak si zasloužíš jedno přání.Stejně myslím že my by jsme se nedohodli. Usměju se. |
| |
| Ale ano, oživíme Ferira. |
| |
| A nemyslíš že už chce mít taky svůj klid.Jak žil dlouho a viděl umírat všechny své blízké... Ale jak myslíte já budu souhlast snad se vším.... |
| |
| Asi máš pravdu. |
| |
| Já si myslím, že vás Ferir rád zase obejme. Usměje se démon. Je to ale na vás. |
| |
| Jdu dál a asi tam nedojdu. začnu meditovat. Jsou u chrámu jdu spátky a rozběhnu se jak nejrychleji můžu |
| |
| Už sem u chrámu Jste tady byl sem prozkoumat okolí řeknu udíchně zabil sem cestou nějakou stvůru |
| |
| Jo tak to souhlasím s oživením Ferira Usměju se. a co taky třeba oživit Arta?Aby se tu měl Ferir líp. |
| |
| Navrhuju to zahrnout do jednoho přání. Oživíme všechny co jsme znali. Pak oživíme Ferira, Arta, Sofii a naše rodiče také. |
| |
| Vy jste rodiče přesně neznali. Jak víte, že budou na vás hodní? Versinovy a Sashiny rodiče jsem znal. řekne démon ale zmlkne a neříká nic víc. |
| |
| Jé ty jsi znal mé rodiče? Kouknu na démona. A povíš mi o nich něco? usměju se. A měli mě alespoń rádi? |
| |
| Tvoji rodiče Sasho přišli ke mě večer. Bylo hrozně pozdě a ján byl ještě venku. Přišli za mnou a drželi mimčo, tebe. Řekli mi, že se blíží hrozná věc a měl jsem tě předat Ferirovi. Tvůj otec byl kus chlapa. Byl ve válce a tak měl i na obličeji jizvy. Za to tvoje matka byla jemná žena, která se s tebou těžce loučila. Určitě te měli rádi. Ale u Versinových rodičů si nejsem jist. zapřemýšlí Démon. |
| |
| Ach jo honem necítím se dobře na průzkumu sem potkal stvůru a strach ale kdoví kolik stvůr tady je. Zabil sem ji protože sem využil momentu překvapení v rovném souboji by to bylo o něco těžší |
| |
| Zbytečný strach. Ušklíbne se démon na Charlese. |
| |
| Přejte si a jdem.Sme tady zbytečně dlouho už chci sakra být ve vesnici proč se zdržujeme? |
| |
| Já mám času dost. Přesně 1 259 687 let. Pokrčí rameny démon. |
| |
| No a já sem elf já mám když to přežiju nejmíň několik století |
| |
| sednu si a čekám co bude. |
| |
| Proč se chceš pořád dostat do vesnice . |
| |
| protože to chi mít za sebou |
| |
| Chápeš že ve vesnici to srdce není. Je někde tady v lese. Ty to snad nikdy nepochopíš? |
| |
| Ale já ho najdu a hotovo mávnu rukou a nebavím se s ním |
| |
| No ještě se začněte hádat Řeknu a sednu si kousek opodál. Začnu přemýšlet. Těším se až uvidím mamku a tat´ku.Představovala jsem si je nějak tak jak mi popsat démon.Ale budou si mě pamatovat? |
| |
| Démon vstane a jde. Pohněte mláďata. řekne démon a rozhlíží se. |
| |
| Vstanu a jdu za démonem. |
| |
| vstanu a jdu taky |
| |
| Jdem a já si kontroluju jestli mám všechno... |
| |
| Veringetorixi, běž pro vodu. Je za tím lesem. Není to daleko. Počkáme tu. řekne démon. Poslušně jdeš k jezeru. Najednou se před tebou oběví Derir. Mávne rukou a oběvíš se v kleci. Kouzelné kleci. Moc tě najednou opustila a oběvil ses s Derirem v jeho zámku. Ty jsi Versingetorix, že? ušklíbne se Derir a poklepe na mříž klece. Z toho se nedostaneš. |
| |
| Dívám se jak Versingetorix odchází směrem k jezeru. Nestalo se mu něco? Zdá se mi že je tam nějak dlouho. Pronesu, kouknu na ostatní a pak zase z5 na místo kde odcházel. |
| |
| Je trochu pomalý. Počkáme si. Ušklíbne se démon a sedne si na kámen. Mohl by si pohnout. |
| |
| odnesl ho Derir ponořil sem se do světa myšlenek a medituji. je na jeho zámku přestanu meditovat Musíme ho zachránit vyběhnu tím směrem kterým getorix odešel a jdu k vodě třeba mě odnese taky |
| |
| Páni, Charles je senzibil. To je novinka. Sednu si a přemýšlím kde je můj Drakoo. A ostatní. |
| |
| Sem hodně naštvanej a honí se mi hlavou. Ten zrádnej křivák Exanthis, on mě sem poslal aby mě Derir zajal. Pusť mě Derire. Co ode mě chceš. Ne já sem Máří Magdalena, tak těď to víš tak mě pusť. A poklepu na mříže. |
| |
| Když myslíš Řeknu démonovi a pokrčím rameny. A jak dlouho budem čekat než se vrátí? Zeptám se a posadím se vedle Verse. |
| |
| jdu stále dál sem u vody naberu jí a jdu spátky |
| |
| Jsi silný a chci tě na svojí stranu. Příjmi to a tvé kamarády ušetřím. řekne Derir. Dám ti moc a budeš velitel armády. Vem to nebo tvojí kamarádi se dostanou do podsvětí. |
| |
| Démon nějak nevnímá a má zavřené oči jako kdyby shromažďoval síly. Už mě nebaví na něj čekat. Do 10-ti minut jestli nepříjde, tak odejdem bez něj. pronese démon. |
| |
| Když to přijmu necháš je žít? |
| |
| Jo. Slibuju, že je nechám žít. Krom jedné. Ušklíbne se Derir. Musíš ale slíbit oddanost a vypálí ti znak zla aby tě nenapadlo nás zradit. |
| |
| Ne, musíš mi slíbyt že neublížíš Versinovi, Sashi, Cindy. Zamyslím se. Charlesovi klidně taky ale to nemusí. Jinak to nepříjmu. |
| |
| To nesouhlasím já! Potřebuju zabít jednoho z tvojí skupinky. Ale když nepříjmeš, tak je můžu pozabíjet rovnou všechny. Ušklíbne se Derir. |
| |
| Tak mě řekni kdo.( jestli nehceš aby to ostatní slyšeli tak mě to pošli soukromou zprávou) |
| |
| Všeho dočasu. Prvně se musíš stát jedním z nás. ušklíbne se Derir a prohlídne si Versingetorixe |
| |
| Tak aspoň neubližuj Sashe a Versovi. Co když se nubudu , moct ovládat. Co když budu moc zlý. Co když... Pořád se mě honí otázky hlavou. Po dlouhé době ticha řeknu. Tak tedy dobrá. Ale budu se moct saám rozhodovat? |
| |
| Podívám se jak sedí Sasha vedle mě. Nevým asi 10 minut, ale já ho nemůžu opustit. Je skoro jako můj bratr, pořád se o mě stará a atd. A co ty jak se ti zdá Versingetorix? |
| |
| Démon vstane a dá si Versina přes rameno. Jdem! pevně Versina drží a jde dál k horám. Sasho dělej. Tebe chtějí zabít. ušklíbne se démon. |
| |
| Pokrčím rameny. Je fajn.Příjde mi něco jako můj starší brácha. Usměju se a vstanu. Co? proč mě chtějí zabít? Nevěřcně koukám na démona. |
| |
| Kvůli tomu, že jsi nejzranitelnější a chtějí tvou auru. Ve válkách, tak budou mít obranu. odpoví démon. |
| |
| Smutně koukám na zem. No vypadá to že tady moje dobrodružství končí. Řeknu. Ale alespoń se setkám s rodiči. Řeknu trochu nadějně a snažím se usmát. |
| |
| Slouznu z dénovích ramen, postavím se. Já tě ochráním a démon taky neboj a když umřeš, tak si budu přát aby ses vrátila. Nebo najdu způsob jak tě oživit. |
| |
| soukromá zpráva od Versingetorix pro |
| |
| Sasho zemřu místo tebe když tě budu chránit |
| |
| To jste teda hodní... Usměju se. Hlavně že na začátku jsem všecky štvala A stejně nevím jestli by se démon obtěžoval....Kouknu na Verse a pak ui na Charlese. |
| |
| Velká slova malých spratků. Ušklíbne se démon. Proč myslíte, že všichni selhali při záchraně vesnice. Všichni byli jako vy! Musíte chránit sami sebe a ne druhé! Zavrčí démon. Derirův hrad Výborně Versingetorixi. řekne Derir a klec zmizí. Derir orkovy šáhne na rameno a vypálí mu znak. Byla to bolest ale trvala chvilku. Při zradě tě to zničí nebo tě potrestám já. Tímhle znakem si tě budu i volat. Máš hned první úkol. Přivést Sashu. Nešetři jí. rozkáže. |
| |
| Pekelně to bolelo, ale pak se ta bolest zmenšila. Jako by mě to vymazalo dobré svědomí, lásku, přátelství. Nic necítím to je zajímavé. Pak Deriri řekne že mu mám Přivézt Sashu. Sashu? Ale on je přec.. Přetatnu mluvit a úplně zapomenu že je Sasha dobrá kamarádka. Dobrá. A kde je nejdu. Zeptám se démona. Já nejsem tak silný abych mohl porazit Charlse, Sashu a další. Vzpomínku na Verse na mého nejlepšího kamaráda to úplně vymazalo. A navíc je s nimy nějaký démon jménem, Exanthis. Takže jen já sám je nezvládnu, určitě né s mou aurou pro přivolání mrtvích. A pořád víc prahnu po moci a ne po přátelství. |
| |
| Derir se usměje. Dostaneš armádu nemrtvých. Když je zabijou, tak se zase probudí. Dostaneš i moc. Dokážeš jim zablokovat aury a silný. řekne Derir a dá Versingetorixovi moc. Charlese i Versina zraň. Ten démon nebojuje. Ani nechce. Je to prostě jen špeh. |
| |
| Prostoupí mi tělem síla. Děkuji pane. A jak je mám najít a jak se tam mám dostat. |
| |
| Podívám se na Sashu. Myslíš že se Versingetorixovi nic nestalo. Odmlčím se. Je nějak moc dlouho pryč. |
| |
| Nevím Versi. pokrčím rameny. Ale mám strach.Není nejllepší být nejslabší ze skupiny. Kouknu na zem. A ještě když vím že mě chtějí zabít. Ale kdybych umřela jako že je to velmi pravděpodobné tak nechci být oživena.Stejně tu nikoho nemám. Odmlčím se a podívám se na Verse. |
| |
| Exhantisi nebudešli bojovat jsi zrádce z důvodu že m... myslím že tě neposlal Ferir ptám se znovu kdo tě poslal ? počkám až se otočí a mrštím po něm kámen |
| |
| Když se na mě podívá Sasha a řekne to co řekla odpovím jí. Máš mě. Usměju se na ní a doufám že jí to trochu povzdudí. A budeš mít i své rodiče až najdem srdce vesnice. A já tě nenechám jen tak umřít. Neboj Versingetorix je dobrej on by nás jen tak nezradil jen aby nás ochránil. Tedy nejspíš mě. A doufám že se brzy obhevý a bude mít dobré zprávy. |
| |
| Trochu se usměju. Díky. Chytnu ho za ruku a pak mi pohled sklouzne opět na zem. |
| |
| doufám.Zrada to nebude když ho tak mu setnu hlavu a usměju se |
| |
| taky tě nenechám zemřít jak sem říkal padnu místo tebe když bude třeba budu tě chránit dokud mě něco nezklátí. Sem silný budu bojovat do posladní kapky života. getorixi... kde sakra si to není možné už se asi nevrátí že? |
| |
| To je jednoduché. Teleportace. To snad znáš. Dal jsem ti jí taky. Bez Sashi se nevracej a zraň ty dva. Nechci aby dělali problémy. Ušklíbne se Derir. V lese Ferir mě poslal. A už mlčte. Versingetorix už je beztak po smrti, tak ho oživíte. Je mi to už fuk. Buď pohnete nebo se s vesnicí rozlučte. Zavrčí démon a přidáá do kroku. |
| |
| Tobě taky dík Charlesi Řeknu a podívám se na démona. Je to ještě daloko? zeptám se znuzeně. A bedem ještě pořád zrychlovat?Všiml sis že nemáme v zadku vrtule? Ušklíbnu se. |
| |
| vyrazime |
| |
| soukromá zpráva od Versingetorix pro Zajímalo by mě jací ti lidé jsou. |
| |
| Versingetorix se oběví se svou armádou stínu před Démonem a ostatními. Stíni je obklíčí a čekají na rozkazy. |
| |
| vzt8hnu meč a pošeptám Versinovi To je getorix tvůj kamarád zradil nás! Musíme Sashu bránit za každou cenu a chystám se na auru |
| |
| Rozhlédnu se kolem sebe a polknu. to je getorix pomylím si trochu smutně. Versi,běžíš se mnou? pošeptám mu, pustím se ho kdyby řekl že ne a vytvořím auru. |
| |
| Prohlédnu si je. Soustředím se a zablokuji jim aury. Čeká dlouhá chvíle ticha aby znervóznili a spaykařili. Čistá psihologie. |
| |
| Chytnu Sashu za ruku. Utíkej. Pojďte tohle nevyhrajem. A bežím se Sashou pryč aby jí nezabili. |
| |
| Já se pokusím těmi stíny proběhnout s tebou potom tě veymu a budu utíkat dokud neupadnu únavou |
| |
| Pousměju se. Chyť te je. Rozkážu mý mrtvím. |
| |
| najednou aura nefunguje. ach jo Křiknu a rozběhnu se s Versinem pryč. |
| |
| Démone přikouzli mi meč a luk. |
| |
| Démon si sedne na zem. Já snad umím čarovat? Ušklíbne se démon. Stíny zatím jim obklíčí cestu a ten kdo projde přes ně tak omdlí. |
| |
| Kolem mě běží nemrtví a já jdu pomalu s nimi. Tohle je lehčí než sem si myslel. |
| |
| Zastavím se před stíny. Démone proč si nás zradil? A couvám k Charlesovi a za sebou držím Sashu. |
| |
| Neumím bojovat. Co je na tom zrada? Ušklíbne se démon. Getorix je silný a Derir ještě víc. Co chcete abych dělal? Běhal dokolečka dokud neudělám důlek? |
| |
| Aspoň nám dej zbraně. |
| |
| Couvám za Versinem. No mohl bys to zkusit Pokrčím rameny a pořád koukám před sebe. |
| |
| Žádné nemám. Vezme do ruky kámen. Nevím proč chcete utéct. Je jasné, že jsme v pasti. |
| |
| musíme něco vymyslet! stoupnu si vedle Versina. Co takhle k chrámu oživit Ferira a Sofii. Možná se to povede. SEm elf skusím se Sashou stíny přeskočit a a dojít k chrámu.Tam skusím ty dva oživitvezmu Sashu rozběhnu se a skočím |
| |
| Ne utéct, ale skusit bojovat. Nebo nám aspoň řekni co máme dělat? |
| |
| Charlesi kašli na to pustím se ho. nemá to smysl. Kouknu na něho. Ani můj život nemá smysl, tak proč by jste se měli nechat zabít místo mě?! Řeknu a jdu cestou z5 ke stínu aby to už skončilo. |
| |
| vrátím e protože to nemá cenu Jak hodláš bojovat Versine proti stínům? zeptám se a můj meč se zaleskne musíme se držet pohromadě! |
| |
| Chytnu Sashu za ruku a stáhnu jí zpátky. Já se za tebe klidně objetuju, ale teď tě nechci ztratit. A už jí nepustím a nedívám se na ni. |
| |
| Příjdu do kruhu mezi stíny. Tak dost srandy. |
| |
| Sasho pojď sem za mnou nebo si pro tebe dojdem. |
| |
| Já se obětuju též a švihnu mečem když zemřu tak za elfy Ferira a hlavně za Sashu!!!!!!!!!!!!!!!! |
| |
| Podívám se na to jak jí nějaký půlelf drží za ruku. Podívám se na něj. Pusť jí ty smradlaví půlelfe. |
| |
| Už se nehni zabiju tě poteče s tebe skalená orčí krev!! pošeptám versinovi: Versine napal mu šíp do toho znamení třeba se něco stane |
| |
| getorixi?! smutně na něho koukám. Jak si mi tro jen mohl udělat? |
| |
| Co? To jsem já Veringetorixi. Udělám krok. Ty mě nepoznáváš? |
| |
| Udělám krok k němu a zadívám se na něj. Už vým. Ach jak sem mohl být tak hloupí. |
| |
| Udělám zase pár kroků až k němu. Ano už sis vzpoměl. No kdo jsem. |
| |
| getorixi? chcešli Sashu nejdřív se vypořádej se mnou. Dokud mě nezabiješ jí se nedotkneš!! vystoupil sem před něj plně soustředěn na boj. Do střehu!! Zab mě jestli chceš Sashu!! |
| |
| Chci aby si mě poznal než mě zabiješ. Kdo jsem??!! a přistoupím o krok blíž |
| |
| Najednou dám tomu půlelfovi do držky. Mávnu rukou a k Charlesovi se vrhnou 2 stíny a chytnou ho tak pevně že se z toho nedostane ani ork nebo krol. Zase se podívám na půlelfa. Ty jsi ten co leštil u nás doma záchody. A začnu se smát. |
| |
| Démon se dívá na vás jako kdyby to bylo divadlo. Stíny mají slabinu.. no ve světlu. zamumlá, že mu to jde málo rozumět. |
| |
| pustím se Verse, otočím se a zakryju si oči. Getorixi co se to s tebou stalo? po tvářích mi tečou slzy. |
| |
| Pusť mě chci zemřít srabe jeden v souboji s tebou!!!! Slyšíš stvůro hnusná chci tě rozsekat spíš rozsekáš ty mě ale já se budu snažit a snažím se vymknout ale nejde to |
| |
| Světlo!!!!!!!!! zařvu rozuměl sem totiž démonovi vyvolejte někdo světlo!!!! |
| |
| Nemůžu uvěřit co se s ním stalo. Doplazím se k Sashe. Obejmu jí. Nebo to se nakonec obrátí v dobré. A začíná mě naplńovat energie. Žebi aury? Ale nemůžu dostat bič do ruky. Mám vztek že nás zradil. Jemi smutno že nás zradil a je zlý. A mám rád Sashu a nechci jí od nás pustit. |
| |
| Vyvolejte světlo honem!!! křičím... chci aby si mě zabil v rovném souboji!!!!!!!!! Getorixi!!! |
| |
| Najednou se oběví Plivníci. Jsou to malá stvoření oblečená v listích a velká asi jako dítě. Plivníci jen stíny proběhnou a stíny zmizí. Mají i čepici z listí a rezavé dlouhé vlasy. |
| |
| stíny na chvíli povolili ale nedokázal sem se vymanit dostal sem ránu do obličeje... |
| |
| Vidím že žádný stín tu není. Já se pro vás vrátím. A zmizím pryč. |
| |
| Plivníci se mile usmějou a opráší si listová brnění. Vítáme vás. řekne jeden Plivník a pokloní se. Berou vás jako vládce. |
| |
| Když uvidím plivníky usměju se. To my vás vítáme, zachránili jste nás. pokloním se též. |
| |
| Neklaňte se ctěná Sashenko. řekne jeden z plivníků. Jsme rádi, že jsme vám pomohli. Znovu se ukloní. Vkládáme do vás všechnu naději. Potom zmizí. Derirův hrad Derir sedí v trůně a nechá si zavolat Getorixe. Všude v místnosti je černé zlato a on se tváří naštvaně. Kde máš tu dívku?! Poslední šance mi jí dovést nebo tě zavřu do hladomorny. zařve král. |
| |
| Narovnám se a jen nechápavě koukám co nám to říkají, pak zmizí. Zajímavá stvoření. Trochu nechápavě pokrčím rameny a pak se otočím na Verse a jdu za ním. Nebolí tě to moc? Řeknu a podívám se mu do očí. |
| |
| Mám odrěné ruce a bolí mě hlava jak sem dostal Tak a je to v suchu usměju se a sednu si |
| |
| Měli bychom oživit Ferira |
| |
| Podívám se na Sashu. Ne to bude dobrý, sice to byla šlupka jak. Odmlučím se. Ale to doufám že přežiju. Usmějuse. A co tobě není ti nic? |
| |
| No jste hrozně dojemní ale hněte se. Plivníky jsem zavolal protože by vás zabili. Tak mi hezky poděkujte a jdem! zavrčí démon a jde dál. Když chcete Ferira, tak by jste si měli pohnout. Mimochodem. Srdce vesnice má podobu překrásné dívky. |
| |
| Ne, mě nic není. Usměju se na Verse a pak se rozejdu za démonem. jo díky démone, ale říkáš překrásná dívka? hm... zamyslím se. To budu určitě já. Začnu se smát hlouposti kterou jsem řekla. |
| |
| No to je dost možné že to budeš ty. A usměju se na Sashu. |
| |
| Odpusť te pane, ale přišli tam plivníci a vaše stíny zbaběle utekly. A já sám sem proti nim nemohl bojovat. |
| |
| Myslím dívku, která je překrásná. ušklíbne se démon. Žije v lesích, tak to bude trošku složitější. rozhlédne se. Derirův hrad Neboj. Plivníci byli vyhlazeni. Jsou další tvorové, kteří nám dokážou ublížit. řekne Derir a zapřemýšlí. Vezmeš si mé tamné bojovníky. A teď jdi! |
| |
| Zašklebím se na démona. Pche! dělám že jsem to neslyšela. Řeknu tošku uraženě. |
| |
| tak na takové mám šestý smysl a usměju se kdybych ho měl tak už jí dávno najdem.... No nic jdeme dál a z mé pusy kape krev |
| |
| Tak překrásná dívka? Čím dál praštěnější, tohle... Tak jdem, ne? Na nebezpečí tu nemusíme čekat, najde si nás samo. Upozorním ostatní. Není bezpečné tu čekat. |
| |
| Tak jdem nebo tady počkáme na smrt, Chcete oživit Ferira a Sofii nebo ne? doufám že to půjde a otočím se k démonovi a zbytku družiny |
| |
| Jsme už na místě. odkašle si démon a oběví se před vámi brána. Je zlatá a na ní různé znaky, kterým nerozumíte. Já s váma nejdu. podotkne démon a vy projdete branou, která se za vámi zavře. Ocitli jste se v jasné místnosti. Stropy jsou vysoké a zdobené malbami stromů, lesů a hor. Stěny jsou obložené lesklým zlatavým dřevem, tu a tam osvětlené zvláštními bílými koulemi. Místnost je plná hudby a velká společnost připomíná scénu z historického románu. Ženy mají šaty s holými rameny a dlouhými složitě řasenými sukněmi. Muži jsou v oblecích: frak, dlouhé rovné nohavice a černé hedvábné kravaty. Přijde k vám dívka v bílých šatech. Je jí přibližně 15 let. Bílé dlouhé vlasy má rozpuštěné a světle modré oči si vás prohlíží. |
| |
| Rozhlížím se kolem. Je to tu krásné. pomyslím si a k nám příjde nějaká dívka. Ty...jsi to srdce vesnice? Řeknu trošku udiveně. No nakonec je to jedno...chci už vidět mámu a tátu a Ferira... A ty nám máš jako splnit ta přání? Zeptám se a kouknu na Verse. |
| |
| Dívka se usměje. Nehoňte mě tak. Váš mistr je tu taky. Jsou tu všichni mrtví krom mě. Já jsem živá ale jsem tu uvězněná a ven mě zřejmě nedostanete. dodá smutně. Váš mistr je v 1968. patře v pokoji číslo 2974. nečeká na vaší reakci a odvede vás k zlatému výtehu. To je výteh. Za 5 sekund jste tam. žduchne vás do výtahu a za pět sekund jste na místě. Vystoupíte. Chodby jsou se zlatým nátěrem. Jinak je to dřevo. Na stěnách jsou obrazy a uvidíte i Derirův a Ferirův obraz. Jdete chodbou po číslech a najednou uvidíte vaše obrazy. Nad obrazy je napsáno: Kelirin fan. Nemáte potuchy co to znamená. Je tam i obraz Getorixe ale dál od vaších. |
| |
| Vystoupím z výtahu a jdu chodbou. Prohlížím si obrazy a pak se zastavím u svého. Jeržině Nevěřícne koukám na obraz. ten obraz hyzdí tu krásnou stěnu. Ukážu na obraz a zašklebím se. |
| |
| To ..to ... snad neí možné to musí být jen sen. vykoktám ze sebe a jdu dál a dívám se po stěnách |
| |
| To je nádhera nikdy sem nemyslel že něco takového někdy uvidím. Když uvidím naše obrazi trochu se udivím. Proč jsme tu, na těch obrazech, Démone. A pak se podívám na Derirův a Ferirův. Je zajímavé že jsou tak stejní a přitom tak jiní. A udiveně koukám na obrazi. A kdo je maloval, a co nzazorńují. Ukončím své slovo a kouknu se na ostatní. A pak si všimnu Versingetorixe. Proč si to udělal Vesinegotorixi, proč? A doufám že se na konec přidá k nám a zničí Derira. Ale to se nestane, on ho má plně ve své moci. Nakonec, než mě odpoví Exanthis nebo někdo rozmumější tak se ještě zeptám. Proč sem skoro na tom obraze Versingetorixe nepoznal? Vipadá tam jinak. A podívám se na ně aby mi mohli už konečně odpovědět. |
| |
| Než se budu moci telepostovat a jít pro svůj cíl tak si prohlédnu hrad. Doufám že najdu něco zajímavého. |
| |
| Ferir stojí za vámi a odpovídá. Jste tam protože jste naší hrdinové. Malovalo je srdce vesnice a sluší vám to tam. Versingetorix se vydal na jinou cestu ale to kvůli nám. Má hodné srdce. Usměje se Ferir a prohlídne si je. Démon vás prohnal co? zasměje se. Derirův hrad Zdi jsou jakoby z černého dřeva a podlaha je z temného stříbra. Na pravé zdi jsou obrazy temných bytostí a na levé zastánci dobra. Tvůj obraz je až na konci chodby uprostřed. Jakoby nevěděli kde tvůj obraz dát. Dojdeš před obrovské dveře a jemně do nich strčíš. Za dveřmi jsou vězni. Jsou přikovaná ke zdi a naříkají o jídlo a svobodu. Zdi jsou od krve a všude leží kosti. |
| |
| Kouknu na Ferira. Démon? prohnal nás maximálně Getorix! Řeknu naštvaně a pak se kouknu na zem. |
| |
| Málem padnu. Ty žiješ? Ale pak mě to dojde. A očima mu říkam " já už vým ty jsi mrtví jen tě tu mužeme vidět" Ostatně Ferir umý číst myšlenky a tak mě určitě poroznumí. Jak od sud můžem dosta tu hezkou holku? Pak se zamyslím. A jestli budem mít přání tak řekni jestli budeš chtít být oživen. Prosím Ferire řekni ano. |
| |
| Ano uvidíte mě jen zde. Tu hezkou dívku lehce nedostanete na zem. Je prokletá. Derir jí proklel že se odsud nebude moct nikdy dostat dokud tu nepříjdou všichni z hrdinů. Chybí tu Versingetorix. Usměje se Ferir. Je na vás co si budete přát. Hlavně ochraňte vesnici. Nejsem pro vás důležitý. Podívá se na obraz Versingetorixe. S ním si promluvím a uvidí se. Znovu se usměje. |
| |
| Hodím zlý pohled na Verse, ale pak se uklidním a podívám se na Ferira. Ferir když jsi tu ty nejsou zde třeba i naši rodiče? Řeknu nadšeně a příjdu blíž k němu. |
| |
| Ano jsou. Kromě Versinových rodičů. Sasho, máš ukecaný rodiče. zasměje se Ferir. Ale aspoň oni kecali a já mlčel . |
| |
| Jé a budu je moc vidět? Řeknu radostně a na tváři se mi objeví široký úsměv. A mluvili alespoń o mě? Já se na ně tak těším. |
| |
| Ano mluvili o tobě. Ale nemůžeš s nimi mluvit. Teď určitě ne. Usměje se Ferir a vede vás do svého pokoje. Otevře dveře. Všude na zemi jsou papíry a vpokoji je jen psací stůl a židle. Trochu nepořádek. |
| |
| A proč tu nejsou mí rodiče? Oni žijí? |
| |
| Pche! prej že hezká holka. pomyslím si trošku naštvaně. Versi je mi líto že tu nejsou tví rodiče. příjdu blíž a chytnu ho za ruku. |
| |
| Jak se tak rozhlížím kolem, na ty lidi, na tu krev, na ty kosti a na utrpení začíná mě hryzat svědimí. Chudáci lidi, proč tu asi jsou, ale to je jedno nikdo si nezaslouží takové zacházení. Nejdou se mi vybavuje jak s nějakým půlelfem blbnem v lese a skoušíme nahnat divočáka do zámku a sami si ho upéct a taky si vz. Ale pak najednou zase zchladnu a je mi to skoro zase fuk. To jim patří těm lidem neměli vzdorovat Derirovi Odplivnu si na ně a jdu pryč skoumat do tu dál. |
| |
| Podívám se na Sashu a na její ruku a pak zase do jejich očí. Díky, Sashi. Pak se podívám na zem. Ale nevým proč tu nejsou, ale tak je to lepší aspoň si je můžu představovat jako dokonalé. |
| |
| nemáš zač Versi Usměju se na něj a pak se rozhlédnu kolem. No teda Ferire takový bordel to jsem teda ještě neviděla. Zasměju se a kouknu na Ferira. Přitom tu máš jen psací stůl a židli. |
| |
| Ano. Tví rodiče žijí. řekne Ferir ale pak zmlkne a začne hledat něco v hromadě papírů. Derirův hrad Jedno malé dítě se na tebe dívá vystrašenýma očima. je jediný, který není připoutaný ale má na triku krev. Je mu přibližně 6 let. Má hnědé vlasy a zelené oči. Nespouští z tebe oči a prosí tě o kousek chleba. |
| |
| Tak vidíš. Loktem štouchnu do Verse a mrknu na něho. Pak se obrátím k Ferirovi. Ferire co to hledáš? Nechce abychom ti pomohli? |
| |
| Nemůžu přestát ten pohled a tak jí hodím kousek chleba. A najednou zase ty záblesky. Vzpomínám si zase na toho půlelfa jak jsme vyrabovali spíš a pak nám ten starý kouzelník hrozně vynadal a my se pořád před ním schovávali až se nám potom omlluvil a taky si vzpo. A zase se mě to stratilo a nemůžu veřit že sem tomu dítě ti dal chleba. |
| |
| A kde opravdu žijí? Ale chci to vědět? A proč u nich nejsem? A doufám že mě odpoví. |
| |
| Ne děkuji Sasho. Najdu to sám. odpoví Ferir Sashe a podívá se na Versina. Protože tě tvojí rodiče... chtěli zabít. Já tě zachránil ale tvoje rodiče jsem zabít nedokázal. Tvého otce si už viděl. řekne ale dál už neříká nic a hledá mezi papíry. Kde jsou uklízečky když je potřebuju. Mučírna Dítě tě vděčne obejme a řekne tichým hlasem. Jste hodný pane. Moc vám dlužím. Pustí tě ale chleba nesní. Začne krmit své rodiče, kteří neměli hodně dlouho jídlo. |
| |
| Je to tady překrásné kde je asi getorix... neměli bychom najít getorixe? rozhlížíme se po Ferirově stole |
| |
| Moji rodiče mě chtěli zabít? Sednu si na nejbližší židli a nemůžu uvěřit faktu že mě mí rodiče chtěli zabít. Oni mě chtěli zabít, proč, proč, proč mě chtěli zabít? Položím si hlavu do rukou a nevěřícně kroutím hlavou. Proč to udělali, proč mě to udělali, jaký měli asi důvod udělat mě něco takového? Mlčky sedím na židli a v duchu si trochu pobrečím, ale ani jedna slza mi nejde z obličeje. Proč jste mě to udělali? |
| |
| Na to bude čas Charlesi. řekne Ferir a dívá se na Versina. Řeknu ti kdo je tvůj otec ale asi nechceš aby to věděli ostatní že? Usměje se ale pak se koukne na papíry. |
| |
| Jak mě to děvče obejme tak se hrozně leknu a nemůžu tomu uvěřit. A zese ty záblesky vzpoměl sem si na tu holku co mám odvézt jak sem jí musel vyzdvihívat aby prolezla oknem apřinesla něco k jídlu ze spíže když jsme drželi půst za naše rodiny. Nojo kde mám vlastně rodinu, kdy sem jí zabil? A zase je to pryč a usměju se při vzpomínce na rodinu. Fuj takoví hnus doufám že jsou po smrti. A jak ta dívka pustí tak radši už odejdu protože nechi se nakazit nějaký sentimentem. Fuj, to bych fakt nechtěl. A otřesu se jak mě přez záda pronikne chlad. |
| |
| Prakticky sem neslišel co řekl Ferir, protože tomu zatím nemůžu uvěřit. Tak mě to řekni Ferire. Prosím řekni mi to i když ho stejně asi nikdy nebudu chtít potkat. |
| |
| Mučírna. Holčička se za tebou rozběhne. Jakoby tě nechtěla opustit. Pane prosím. Vemte mě pryč. Moc prosím. tečou jí slzy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Tvůj otec je Derir. A já jsem tvůj strýc. |
| |
| To nemůžu zabili bi mě a tebe taky. Co sem to řekl. No to je vlatn jedno, že? Umřeš tu nebo venku je to fuk. O čem to přemýšlím? Pošeptám jí. Tak pojď a dělej že se mě hrozně bojíš a víš že jdeme na popravu, ale to co řeknu neber vížne. Platí. Vezmu si dívku za ruku a pomalu jdem ven. A když se někdo zeptá co s ní chci dělat odpovím " Vedu jí ven a tam jí mám zabít na deset způsobů a pak proklít aby její duše nenašla pokoje." Jo myslím že tohle by mělo fungovat. A každým krokem kterým dělám dobrý skutek tak mě v mysli proskakujou vzpomínky na toho půlelfa, na tu holku, a natoho hloupého a nafoukaného elfa, někdy nebyl špatný. |
| |
| Mlčky stojím a koukám na Ferira. Chudák Versin. Zapřemýšlím, přistoupím blíž k Versovi a pohladím ho. Možná se změnili, možná že ted´ jim je líto to co chtěli udělat Řeknu trošku nadějně a pak se zase podívám na Ferira. |
| |
| Ano, možná máš pravdu. Ale oni to chtěli udělat a myslím že jim tohle nikdy neodpustím. A zvednu hlavu a pořád se dívám na Sashu. |
| |
| Tak Versine. Zdělil jsem ti jméno tvého otce a teď důležitější věci. řekne Ferir a vytáhne znamení. Je ze železa a má tvor kříže v kolečku. Tohle tu přivede Versingetorixe. usměje se Ferir. Versingetorix Holčička se vděčně usměje a jde s tebou. Hraje vystrašenou. Jde vidět, že hrála v nějakém představení. Nikdo tě nezastavuje už proto že jsi pod Derirovou ochranou. |
| |
| chudák getorix jak na tom asi bude chudák getorix a vyjdu zpět na chodbu a zahloubám se hluboko do svých vlastních myšlenek a nechám je na sebe působit. (není to meditace ani čtení myšlenek) |
| |
| Vy si běžte odpočinout. Versine a Sasho, máte pokoj hned vedle mého do leva. Charlesi a Cindy, vy napravo. Já zatím zavolám Versingetorixe. Když odejdete, tak Ferir stiskne znamení a před ním se chtě nechtě oběví Getorix i s holčičkou. Ferir se na tebe přátelsky usměje. |
| |
| Ale Ferire, neměly by být pokoje kluk kluk holka holka? Pak se odmlčím. Ale nevadí mi to spíš naopak Usměju se a podívám se na Verse. Nech to tak, jako že jsem nic neřekla S úsměvem odcházím do pokoje. |
| |
| Tak to bude sranda v noci. A chcu jít pomalu za Sashou. Najednou se oběví Getorix a já se okamžitě zastavím. Prohlížím si ho. Už vypadá mnohem lépe než posledně a navíc ta holčička. Getorixi seš v pohodě? A jdu pomalu k němu. Ohlédnu se a všichni už jsou v pokojích. Přitom mě napadne. Co tam asi Charlse a Cindy budou dělat? A jdu pomalu k němu. |
| |
| Když Ferir zjsití, že je zde i Vesrin, tak řekne přísným hlasem: Zastav se! Pak se podívá na holčičku a usměje se. Skvělá práce Getorixi. Zachránil si holčičku ale potřebuje staršího bratra, který jí ochrání. |
| |
| Když vlezu do pokoje ani si nevšimnu že Versin nešel za mnou. Radostí se mi rozzáří oči když spatřím tu nádhernou věc. Jé postel, tu jsem tak dlouho neviděla až se mi z toho chce brečet. Rozběhnu se a skočím přímo na ni. |
| |
| Najednou se objevým v pokoji je tam nějaký stařec. a ten půlelf. On se přece jmenuje Versin a moment ten stařec je Ferir a ta mala hoka se jmenuje Sasha, a ten nafoukaný elf je Charles. Pohlédnu na Versina. Ty jsi Versin, že ano? Pohlédnu na Ferira. A vy jste Ferir. Ohlédnu se. Kde jsou ostatní? Vzpomenu si na Foxe. A kde je můj Fox.? |
| |
| chtělo by to najít nějaké pyžamo. pomyslím si, vstanu z postele a začnu prohledávat pokoj. V tom si všimnu že tam se mnou není Versin. Versi? kde jsi? Zavolám a vykouknu ze dveří. Když uvdím Getroixe tak vylezu na chodbu úplně a jen stojím, nevěřícně koukám a taky se ho trochu bojím. A proč drží za ruku tu malou holčičku? Pomyslím si a začnu si ji prohlížet. |
| |
| Ty sis vzpoměl, skvěle je už mezi námi. Radostí vyzkočím. Že ti to trvalo, ale později mi řekneš proč si me Chtěl do hajzlu zabít. Postupně zvišuji hlas a nakonci skoro křičím a řeknu to rychle. |
| |
| no hurá už si se vrátil do reálu mezi přátele. Jdu spát sem unavený. dobriu noc a odejdu do svého apartmá |
| |
| Derir se jen tak nevzdá. Jsme teď v zemi mrtvých a tam se zatím nedostane. Pokud se tedy nezabije. To by byla hrůza. Co bych tu s ním dělal? zavrtí Ferir hlavou. Tu holčičku zabije a Getorixe bude mučit nebo ho znovu bude vydírat. Holčička se schová za Getorixe jako by se bála. Princeznu aspoň odsud dostanete ale až se vyspíte. Getorixi můžeš spát v mém pokoji. Já stejně nebudu spát. |
| |
| Mávnu rukou a odcházím z5 do svého pokoje. Co když je pořád zlý. Pomyslím si. Pak se usměju vyskočím na postel a začnu na ní skákat. |
| |
| Ustaraně si vlezu do pokoje. Podívám se jak tam Sasha skáče na posteli. Usmějuse a posadím se mlčky na postel. Dám si vedle postele svoje věci, plášť atd. Lehnu si a přemýšlím. |
| |
| Pořád nadšeně skáču na posteli. Versi tak co budeme dělat? Na chvíli přestanu skákat a zamyslím se. Mám pár návrhů, ale ty asi nemáš náladu co? Pokrčím rameny a zase začnu skákat. |
| |
| Podívám se na ni. Nahodím hezký úsměv a trochu nadšeným hlasem. Tak co navrhuješ? |
| |
| Zastavím se , posadím a udýchaně řeknu. Mno, můžeme spát, nebo odpočívat nebo hrát polštářovou bitvu. zasměju se a mrsknu po něm polštář. |
| |
| Vejdu do pokoje, na posteli se schoulím do klubíčka a zavřu oči. Jenom ten pocit, být zase v posteli...! xD |
| |
| dobrou noc Cindy řeknu a s hlavou namířenou do stropu přemýšlím o věcech mynulích a budoucích... |
| |
| Přistane po mě polštář a já padnu na postel. Jakoby se o ní odrazím a cestou zpět beru polštář a házím ho po Sashe. Se slovy. Přjímám tvou výzvu Syshy. |
| |
| To jsem ráda. Ušklíbnu se. Připrav se na prohru. Vezmu polštář přiběhnu k Versovi a bouchám ho polštářem až vude lítá peří. |
| |
| S tím nepočítej. Čapnu polštář a začnu jí taky mlátit polštářema, ale snažím se kontrolovat, protože je to přece Sasha. |
| |
| S tím teda počítám Zasměju se, začnu běhat po pokoji a pořád se oháním polštářem. |
| |
| Najednou uslyšíte výbuch a vzbudí vás kouř. Vyběhnete rychle na chodbu ale kouř je všude. Když se trochu ustálí, tak uvidíte Ferira. Vlasy má nahoře jako by ho zasáhl elektrický proud a v rukách drží skumavku. Těsně vedle. Jděte zase spát. Planý poplach. Usměje se Ferir a podívá se do zrcadla na chodbě. Asi nastolím nový styl. Vlasy nahoře. |
| |
| Co to bylo? zastavím se, položím polštář na zem a vyběhnu na chodbu. Když uvidím Ferira dostanu záchvat smíchu a vracím se z5 do pokoje kde si lehnu na postel a směju se. |
| |
| Taky se vrátím do pokoje a tam Sasha už leží. Lehnu si na svou postel. A přemýšlím co tu budem dělat. |
| |
| Dosměju se a podívám se na Verse. Vstanu rozběhnu se a skočím na něho. Z vrchu na něho koukám. A co chceš dělat ted´? Mě se teda ještě spát (pro Cindy odpočívat!!) nechce |
| |
| Chytnu ji a vyměním se s ní. Teď na ni koukám já ze zhora. Já přesně nevým, mě to dnes moc nemyslí. Pak chci něco ještě říct, ale neřeknu nic a jen se na ní tak dívám. |
| |
| tak to máš pak smůlu vypláznu na něho jazyk. tak až tě něco napadne tak řekni zasměju se a čekám. |
| |
| Můžem jít spát, ale to se ti asi nechce. Takže navrhuju hldet tvé rodiče, jestli chceš rád ti pomůžu. S úsměvem se na ní dívám. Pustím jí a lehnu si vedle ní. |
| |
| no to nevím, né že bych nechtěla ale Ferir říkal že je ted´ nemůžu vidět. Řeknu a kouknu se mu do očí. |
| |
| Já se jí taky podívám do očí. Nikdy sem ti to neřekl, ale máš nádherné oči, skoro jako jezerní paní. Ale ne ty je máš hezčí. Já si toho nevšiml, ale je nějak hezčí než obvikle. Pousměju se. |
| |
| usměju se. Díky Versi. trochu se začervenám. |
| |
| Zatím co Sasha a Versin si romanticky lichotili, tak dívka nebili srdce vesnice se procházela po chodbách. Došla až k pokoji Versina a Sashi. Podívala se klíčovou dírkou a mávla jemně rukou. Najednou Sasha nemůže ovládat své tělo a políbí Versina. Dívka se potichu zasměje a jde chodbou dál. |
| |
| Nemůžu usnout a pořád koukám do stropu a přemýšlím |
| |
| Když tam tak ležím a červenám se najednou nemůžu ovládat své tělo a políbím Versina. Co to sakra je?! Řeknu si. Ale Versin asi nebude nadšený.. Odlepím se od něj a čekám jak zareáguje. |
| |
| Jak se tam na ni tak dívám najednou se ke mě začne přibližovat a políbí mě. Páni co to bylo. Sasha přestane a dívá se na mě jako by se mě bála. Ale v tuto chvíli nemám co říct. Vůbec nic mě nenapadá. Radši než abych koktal a nevědl co říct a pak až něco řeknu byla by to blbost, radši mlčí. Něco takového sem nečekal Je sice krásnější než jezerní paní když vás uhrane, ale Sahsa že by mě políbila, to snad není možný. Ale pak moje ruka neochvějně jde k ní a pohladí jí. A já se na ní usměju. |
| |
| Usměju se a chytnu ho za ruku. Radši mu nebudu říkat že jsem to nebyla já. Dívám se dolů na prostor který je mezi náma. |
| |
| Charles dlouho nemůžu spát. proto vstane a rozhodne se projít. Uvidí tu dívku u dveří Sashi a Versina. Dívka jakoby něco hledala a pak upře svůj zrak na tebe. Ztratila jsem naušnici. Pomůžeš mi jí najít? zeptá se. |
| |
| Pomůžu ti s tím, Nebude to problém najdu ji i kdych ji měl hledat celý týden. Kde začneme? usměju se a jdu prohledávat chodbu |
| |
| Tak hledám nemůžu ji najít ale hledám už kvůli tomu že je pěkná... |
| |
| Dívka se usměje na Charlese. Nechci tě tu zdržovat. Určitě si chceš odpočinout. Hledá dál. |
| |
| Ne to je v pohodě sem elf nepotřebuju tolik spát. A navíc nemohu usnout pomůžu ti proč ne. A prohlížím další roh |
| |
| a další roh jestli to nenajdu tak skončím svůj život nebo nevim... Snad to najdu nevíš kde si ji měla naposled? |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR